Ekonomie 2 Bakaláři Druhá přednáška Dílčí a agregátní trh práce, nezaměstnanost, vztah mezi inflací a nezaměstaností
Dílčí a agregátní trh práce • Dílčí: trh určité profese, zaměstnanci se rozhodují, zda přijmou danou profesi nebo jinou. • Agregátní: trh všech profesí dohromady, zaměstnanci se rozhodují, zda pracovat nebo užívat volný čas. • Cenou práce je mzda!
Dílčí trh • Individuální nabídka: Jeden zaměstnanec - zda na daném trhu při dané mzdě pracovat a případně kolik jednotek (hodin apod.) • Mzda musí pokrýt reprodukční náklady a náklady obětované příležitosti. Čím vyšší mzda, tím více to je pravděpodobné. • Další faktory ovlivňující rozhodnutí: např. prestiž profese, náročnost – kompenzující mzdové rozdíly
Dílčí trh • Individuální poptávka: Poptávka jedné firmy (jednoho zaměstnavatele): kolik jednotek práce (určité profese) poptávat při dané mzdě. • Čím vyšší mzda, tím nižší poptávané množství. Jo méně pravděpodobné, že se zaměstnanec firmě vyplatí. • Při vysokých mzdách naráží firmy na svá rozpočtová omezení (mohou si dovolit málo zaměstnanců) – tzv. důchodový efekt a snaží se zaměstnance substituovat něčím jiným (nejčastěji kapitálovými statky) – tzv. substituční efekt
Dílčí trh • Tržní nabídka a poptávka: nabídka a poptávka na daném trhu, ten je definován profesí, místně a časově • Kolik celkem je nabízeno a poptáváno při dané mzdě. • Při velmi vysokých mzdách se nabídka snižuje!
Rovnováha a nerovnováha na dílčím trhu • Rovnováha: nabízené a poptávané množství se rovnají • Nastává při rovnovážné ceně • • • •
Přebytek a nedostatek, co se děje Proč ne hned rovnováha Strnulost mezd Dynamická rovnováha
Další faktory ovlivňující nabízené a poptávané množství na dílčím trhu • Poptávka: - poptávka po statku, který práce produkuje - cena statku, který práce produkuje - produktivita VF • Nabídka: - změny počtu lidí schopných pracovat - změny profesí, protože určitá je výhodnější - sociální dávky apod.
Agregátní trh • Agregátní nabídka práce zahrnuje všechny osoby (bez ohledu na profesi), které při dané mzdě mzdu nabízejí (všechny zaměstnance), • Agregátní poptávka práce zahrnuje množství osob, které všichni zaměstnavatelé (firmy bez ohledu na profesi) jsou ochotni při dané mzdě zaměstnat (které firmy poptávají).
Agregátní trh • Poptávka: platí stejné závislosti jako na dílčím trhu • Nabídka: lidé se rozhodují, zda pracovat nebo nepracovat • Na agregátním trhu: roste-li mzda, nabízené množství se zvyšuje: - cena volného času je vysoká - na trh přicházejí subjekty odjinud (ze zahraničí)
Mzda na agregátním trhu • Reálná mzda - mzda při dané cenové hladině • w/P • Změny reálné mzdy • Reakce na změnu reálné mzdy • Problémy se sledováním reálné mzdy – ani firmy ani zaměstnanci v praxi nevidí a neznají cenovou hladinu • Strnulost mezd
Nezaměstnanost • Definice nezaměstnanosti (u) • Ekonomicky aktivní obyvatelstvo • Míra nezaměstnanosti
Druhy nezaměstnanosti • Frikční • Strukturální • Cyklická
Přirozená míra nezaměstnanosti • Frikční + strukturální • Nelze mít nulovou nezaměstnanost • Výše přirozené míry se může měnit
Okunův zákon a přirození míra u • Pokud je skutečný produkt pod potenciálním, o kolik je skutečná míra u nad přirozenou • Opačně: je-li skutečná u nad přirozenou, o kolik je skutečný produkt pod potenciálním • Co se s nezaměstnaností děje, pokud se odlišně vyvíjí skutečný a potenciální produkt
Mikroekonomické příčiny nezaměstnanosti • Minimální mzda vyšší než tržní mzda • Nedostatečně rozvinutý lidský asociální kapitál • Asymetrie informací (včetně mylného vnímání cenové hladiny • Teorie efektivnostních mezd • Strnulé mzdy • Stejné postavení studentů jako jiných osob • Požadavek stejné mzdy za sejnou práci • Růst nákladů na práci v důsledku její ochrany, apod.
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností • • • •
Inflace a nezaměstnanost = zla ekonomiky Lze volit mezi těmito dvěma zly? Krátkodobě ano! Nižší nezaměstnanost vede krátkodobě k vyšší inflaci. Zejména, pokud nezaměstnanost klesá pod přirozenou míru nezaměstnanost. • Vysvětlení proč.
Vztah mezi inflací a nezaměstnaností • Problémy v dlouhém období: - vyšší inflace začne být očekávanou - pokud se některé ceny nejprve vyšší inflaci nepřizpůsobily, tak se v dlouhém období přizpůsobí - pokud dojde k přizpůsobení, tak se reálně nic nezmění - nemění-li se nic reálně, není důvod, aby nezaměstnanost dlouhodobě byla jiná než přirozená míra • Dlouhodobě je nezaměstnanost na přirozené míře.
Phillipsova křivka • Vztah mezi inflací a nezaměstnaností se nazývá Phillopsova křivka • Na svislé ose inflace, na vodorovné nezaměstnanost • Krátkodobě klesající, dlouhodobě na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti
Inflační očekávání • Adaptivní: na základě minulého vývoje • Racionální: na základě všech dostupných informací • Kdyby inflační očekávání byla zcela racionální, tak by Phillipsova křivka byla pořád svislá na úrovni přirozené míry nezaměstnanosti • Proč očekávání nejsou zcela racionální: - lidé nesledují cenovou hladinu - strnulost některých cen výstupů a vstupů (mezd) Důsledkem je, že krátkodobě pokles nezaměstnanosti (zejména pod přirozenou míru) vede k růstu inflace.
