Obchodní akademie Ekonomické lyceum, 4. B Šamánkova 8 LIBEREC
autor: Katrin Fortelková
KNIHA Praktická odborná část maturitní zkoušky ze základů společenských věd
Vedoucí práce: Mgr. Jakub Ouhrabka
2005
OSNOVA 1. Úvod
2. Podstata a význam knihy 2.1 Kniha jako médium 2.2 Kniha jako duševní strava
3. Pohled do historie knihy 3.1 Písmo 3.2 Psací látky 3.3 Písařské náčiní 3.4 Písaři 3.5 Výzdoba knih 3.6 Tvar knihy 3.7 Knihtisk
4. Proces vzniku knihy 4.1 Technologie výroby knihy 4.2 Cesta knihy od autora ke čtenáři 4.2.1 Akvizice rukopisů 4.2.2 Autorskoprávní agenda 4.2.3 Redakční příprava 4.2.4 Výroba knih 4.2.5 Marketingová příprava a propagace titulů 4.2.6 Prodej
5. Vzhled knihy 5.1 Části knihy 5.2 Knižní vazba 5.3 Papír 5.4 ISBN
2
6. Knižní trh 6.1 Současná situace na knižním trhu 6.2 Knihovny
7. Dotazník a anketa 7.1 Dotazník v knihkupectvích 7.1.1 Otázky 7.1.2 Výsledky 7.2 Anketa v knihovně 7.2.1 Otázky 7.2.1.1 Dodatek k otázkám 7.2.2 Výsledky
8. Nakladatelství 555
9. Závěr
10. Zdroje
11. Přílohy (grafy k anketě) 11.1 Grafy k anketě z knihovny 11.2 Obrázky
3
1. ÚVOD
„Moc slova je velká. Kniha je pro duši něčím, čím je pro tělo chléb a víno. Je to vzácný předmět, který můžeme mít doma na dosah ruky.“
Kniha je stále
Ladislav Fuks
(06, str. 63)
aktuální šiřitel myšlenek, příběhů a
informací. Dalo by se očekávat, že v dnešní době, kdy se všechno
neuvěřitelně
zrychluje
a
po
technické
stránce
vylepšuje, nezbývá pro knihu v tomto světě místo. Naštěstí to tak není. Spousta lidí si ji ráda vezme do ruky a ponoří se do jejího světa.
Pro přiblížení současné situace kolem knihy - která je
stěžejní
částí
práce
-
jsem
se
musela
pustit
i
do
objasnění vývoje knihy.
S knihami
se
dostávám
do
styku
téměř
každý
den
a
uvědomila jsem si, že o jejich vzniku vlastně nic nevím.
V poslední
době
všichni
někam
spěcháme
a
na
knihu
nemáme moc času. Informace se na nás hrnou ze všech stran, proto je toto téma stále aktuální a zajímavé k úvaze.
Mým hlavním cílem je dozvědět se o celkovém procesu výroby
knihy
a
věcech
s tím
spjatých.
Také
mě
zajímají
názory a postoje lidí k tomuto tématu a chci se seznámit s lidmi z knižního oboru.
4
Hlavním zdrojem pro vypracování mého projektu je kniha Vladimíra Pistoria – Jak se dělá kniha. Mimo ni jsem však použila
i
další
tituly
(uvedeny
v kapitole
Zdroje),
internetové stránky, ale i odpovědi lidí v anketě. U otázky Co Vám dává kniha? jsem úmyslně neuvedla možnosti výběru odpovědí,
abych
pak
mohla
použít
rozmanitost
odpovědí
v dalších kapitolách (2.2). K pokroku v projektu mi hodně přispěla
schůzka
s redaktorem
nakladatelství
555,
Mgr.
Pavlem Vinklátem. Poskytl mi spoustu informací z nakladatelského
oboru
a
zbavil
mě
nejasností
teoretických metod výroby knihy.
5
vzniklých
při
čtení
2. PODSTATA A VÝZNAM KNIHY
2.1 Kniha jako médium
K první
masové
kultuře
lidské
civilizace
patřily
obřadové tance, později pohádky a mýty (nejdříve předávány z generace na generaci ústně, později písemně) a po vynálezu knihtisku
lidové
čtení
Volksbuch.
Tyto
Volksbuchy
byly
podomácky distribuované kalendáře s mědirytinami a dřevořezy,
které
ilustrovaly
nejrůznější
příběhy
plné
krve
a
násilí. Kalendáře obsahovaly i rady, jak vycídit stříbro křenem, jak se zbavit lupů, nebo čím vylepšit přesolenou polévku.
Čtenářství
napomohlo
rozvoji
literatury.
V první
polovině dvacátého století vznikla knize konkurence v podobě periodického tisku, rozhlasu a filmu. Tyto prostředky masové komunikace však napomohly rozvoji literatury tím, že materiálně podporovaly autory, rozněcovaly jejich tvorbu, šířily a
podněcovaly
čtenářství.
Právě
periodický
tisk
podpořil
kratší literární žánry (např. Arbesova romaneta).(09)
Média nelze
se
dělí
zastavit,
kdykoli
pustit
na
aktivní
a
vrátit
zpátky,
znovu.
Komunikují
pasivní.
nelze
Aktivní
v něm
s námi
stejný
v reálném
médium obsah čase
(televize, rozhlas). Pasivní média jsou záznamová (CD-rom, kniha, film). Důležitější dělení je v dnešní době na média aktivní
(jednosměrná)
a
interaktivní
(obousměrná).
Jedno-
směrná komunikace vychází od vysílatele k příjemci, kdežto při obousměrném sdělování příjemce v reálném čase vstupuje například do vysílání (telefonicky) nebo v počítačové hře lze vytvořit virtuální interaktivitu tím, že příjemce vkládá do hry v určitých mezích svá rozhodnutí.(09)
6
Poněkud novým pasivním médiem je elektronická kniha. Můžeme jí rozumět jako převedení tradiční tištěné knihy do digitální podoby. Elektronická kniha ztrácí hodně z knihy klasické. Informaci přenáší stále, avšak chybí jí tradiční vzhled, který jí dává určité „kouzlo“. Tím mám na mysli pocit, vezmu-li si knihu do ruky, kdy držím odkaz minulých generací, něco, co je tradiční a přetrvává. Jde o otázku publikační etiky v elektronicko-digitální komunikaci. Neměla jsem zatím možnost přečíst žádnou elektronickou knihu, takže nemůžu soudit, která je lepší. Ale můžu zhodnotit pro a proti obou „sester“.
Knihovnické
služby
ztratí
půjčovat
opodstatnění,
elektronické knihy bude zbytečné. Oproti tomu má však el. kniha
delší
uchovatelnost.
Cena
uložení
informace
do
digitální podoby je velmi nízká, el. kniha je tím pádem velkou konkurencí knihy vyrobené z papíru. Informace v digitální podobě se dají použít i v jiném dokumentu.(01, Forma
el.
knihy
kopírování.(01,
umožňuje
str. 179)
snadné
a
laciné
str. 170)
pirátské
Pro starší lidi, kteří tvoří početnou
skupinu čtenářů, je práce s elektronickými přístroji příliš složitá. Navíc při dlouhodobějším styku s monitorem často bolí
hlava.
Před
čtením
tištěné
knihy
nemusíme
použít
manuál, abychom zjistili, jak se s ní zachází. Co se stane s el.
knihou,
když
jí
dojde
proud
energie?
Jednoduše
se
vypne a nezbude nám nic jiného, než ji dobýt. Už tento postup je neosobní, pracujeme pouze se strojem. Nejsem proti změnám, naopak sdílím pokrokové názory. Dle mého názoru el. kniha nemá takové vyhlídky do budoucna jako „stará známá“ tištěná
kniha.
Vydržela
ve
7
své
formě
již
přes
půl
tisíciletí. Doba modernizace a digitalizace se jí nevyhnula, při výrobě se používají stále modernější postupy. Svůj tvar a tajemství si však zachovala. Tím mám na mysli pocity, které se ve mně mísí, když čtu pěknou knihu, také způsob, jak se dá krása myšlenek, přírody, vzpomínek zachytit na listech papíru.
Přes
to
všechno
el.
knihu
nezavrhuji.
Pro
určitou
skupinu lidí její výhody převažují nad nevýhodami a je pro ně ušetřena spoustu času, ve kterém si pouze zavedou titul do
hardwaru,
a
nemusí
chodit
po
městě
a
shánět
titul
v knihkupectvích nebo knihovnách.
Jednou z posledních novinek mezi el. knihami je značka Librié od japonské firmy Sony. Používá elektronický inkoust, technologii,
která
se
skládá
z černých
a
bílých
částic
rozpuštěných v kapalině, které do pohybu uvádí elektrické pole. Výsledkem je, že se slova dají číst z kteréhokoli úhlu i v jasném slunečním světle stejně jako slova tištěná na papíře. Zatím je však dostupná jen v japonštině.(10)
Jiný způsob převodu informace je skenování. Většina velkých knihoven právě přistupuje k digitalizaci především vzácných tisků
pro
zachování
originálů.
Badatel
pak
pracuje
s
digitalizovanou knihou a samotná kniha se neopotřebovává. Kniha jako médium nebyla zatím překonána, je pouze jinak fixována a zdokonalena.
8
2.2 Kniha jako duševní strava
Spousta lidí vyhledává odpočinek při čtení dobré knihy. Oprostí se tak od běžných starostí a odreaguje se. Z toho vyplývá i následující pocit pohody a klidu. Oproti tomu však napínavý příběh může vyvolat napětí, vzrušení a zvědavost, která nás vyprovokuje k nahlédnutí do závěru knihy nebo nám ji nedovolí odložit, dokud nedočteme poslední stranu. Pro někoho je četba ukrácení dlouhé chvíle, něco, co ho náhle osloví, co mu někdo doporučí nebo ho jen zaujme aktuální hit.
Protože samotný život sám od sebe nenabízí všem velká dobrodružství, z šedé přítomnosti raději unikáme do četby s jiným,
zajímavějším
a
pro
nás
hezčím
světem,
jako
je
například fantasijní literatura. Zde máme možnost zapojit vlastní představivost a užít si tak pořádně to, co nám život neposkytuje.
Je
to
pouze
dočasný
únik
z reality,
ale
je
potřebný a důležitý, abychom mohli nadále proplouvat úskalími života.
V neposlední
řadě
se
obracíme
k dobrému
čtení
pro
vlastní potěšení, zábavu a zážitky. V knize můžeme být sami sebou
a
nikdo
nám
nemůže
do
našeho
vnímání
příběhu
zasahovat. Sami ho prožíváme a spolu s hrdiny jsme ve středu dění.
Velkou část naší četby tvoří vzdělávání se. Nejenže díky jemu rozšiřujeme slovní zásobu, celkový rozhled a obzor v daném tématu, ale částečně nás i formuje, ať už kladně, či záporně.
Dává
nám
nové
pohledy
9
na
věci,
nové
nápady,
poznatky a zajímavosti, inspiruje nás, aniž bychom si to vždy uvědomovali. Knihy mají za úkol nejen pobavit, ale i poučit.
Často
se
proto
po
přečtení
knihy
ohlédneme
a
zamyslíme nad tím, co jsme se dozvěděli. Tímto způsobem se duševně obohacujeme.
10
3. POHLED DO HISTORIE KNIHY
3.1 Písmo
Písmo
tvoří
grafické
znaky,
které
umožňují
přenos
myšlenek a řeči v prostoru a čase. Vynález písma patří k největším objevům lidstva. Písmo přispělo k velkému rozvoji všech oborů lidské činnosti. Jeho uplatnění se rozšířilo do všech sfér lidského života, vědy a kultury. Písmo umožnilo uchovávat a šířit poznání, které se stalo hnací látkou pro bezmeznou touhu člověka po vědění. Dnes je pro nás znalost čtení
a
psaní
samozřejmostí,
v
minulosti
však
patřila
k
vysoce ceněné činnosti jen pouhé skupiny vyvolených.(02;05)
3.2 Psací látky
Staří Egypťané psali knihy na papyrus. Měl tvar svitku popsaného pouze z jedné strany. Kniha mrtvých je nejznámější, v největším počtu dochovaná a také nejstarší ilustrovaná kniha světa. Obsahuje sbírku formulí, které pomáhaly mrtvému
překonávat
překážky,
které
ho
dělily
od
věčného
odpočinku.(02;05)
Od 4. století n. l. se v římské říši začal používat pergamen, díky kterému se zachovaly texty antických klasiků. Pergamen přišel do Říma z Orientu. Pergamen byla listina vyrobená ze zvířecí kůže a upravená k psaní. Byl o dost trvanlivější než papyrus a umožňoval psaní po obou stranách, popřípadě se dalo po seškrábání znovu psát na jednou již popsaný pergamen.(02;05)
11
3.3 Písařské náčiní
Písařské Pračlověk klackem
náčiní
se
kreslil
nebo
přecházeli
vždy
prstem
tvrdým
namočeným
kamenem.
egyptští
přizpůsobovalo
písaři
Ve
3.
k perům
psací
v hlince, století vyrobeným
látce.
ohořelým
před
Kristem
ze
suchých
rákosových stvolů. V Mezopotámii se psalo dřevěnými tyčinkami ve tvaru klínu do hliněných destiček. Ve starověku se tesalo
do
kamene
a
mramoru
údery
kladiva
na
dláto.
U
destiček potažených voskem se používalo kostěné nebo kovové rydlo; na papyrus se psalo štětci. Na pergamen a papír se psalo brkovým perem. Inkoust se ve starověku vyráběl ze sazí a
lepkavé
gumy,
šťáv
a
výluhů
rostlin,
duběnek
a
skalice.(02;05)
Mezi první vynálezce ocelových per patřil Angličan Wise a Čech Senefelder. Strojovou výrobu ocelových per v Anglii ve
30.
letech
vynalezl
L.
vynález 1938.(03,
19.
E.
století
Waterman.
kuličkového
pera
vystřídala
pera
plnicí,
Dalším
důležitým
Maďarem
Lászlem
olověné
nebo
která
objevem Birem
byl
v roce
str. 479)
Předchůdci používané
tužek
starověkými
jsou
písaři
stříbrné
k linkování.
Roku
tyčinky 1660
se
objevila první grafitová tužka. Z grafitu se řezaly tenké tyčinky, které se zasouvaly do mosazného pouzdra, později do dřevěných tyčinek. Barevné tužky byly vynalezeny roku 1795 francouzským chemikem Nicholasem Contém.
12
(03, str. 479)
3.4 Písaři
Schopnost
číst
a
psát
se
považovala
za
privilegium
vyvolených. Písaři, kněží, učenci a úředníci, kteří ovládali tuto
dovednost,
tvořili
nadřazenou
vrstvu.
V Číně
byli
umělečtí kaligrafové, vynálezci nových způsobů psaní, stejně slavní jako velcí umělci, spisovatelé a básníci. Opisovači knih pracovali ve zvláštních písařských dílnách, většinou v klášterech, zvaných skriptoria. Písaři byli velmi vážení, dostávali za práci vysoké odměny, jako například za opis bible,
který
vinici.
(02;05)
zabral
asi
rok
a
půl,
dostali
statek
nebo
3.5 Výzdoba knih
Zpočátku spolu s písaři pracovali iluminátoři, později vznikaly samostatné písařské a malířské dílny. Iluminátoři prováděli výzdobu knih iniciálami a obrázky. Tato úvodní písmena byla často veliká přes celé úvodní strany evangelií nebo jiných textů. Nejkrásnější ornamenty pocházejí z dílen Arabů, Peršanů, Turků a Indů vyznávajících islám. Skvostné knihy se stávaly prostředkem dobré reprezentace, diplomatických darů nebo objektem sběratelství – bibliofilie. Knihy byly chráněny dřevěnými deskami potaženými plechy z drahých kovů, zdobeny zlatem, slonovinovou kostí nebo drahokamy. Při vazbě knih se proto uplatnili spíše řemeslníci, jako byli zlatník, řezbář, brusič drahokamů, řezbář slonoviny apod. (02;05)
13
Vazba
knih
slouží
k ochraně
knižního
bloku
před
poškozením. Podstatu však netvoří desky a jejich výzdoba, ale
spojení
listů
v jeden
celek
=
sešití.
Knihy
velkého
formátu byly nastálo uloženy na čtecích pultech, ke kterým byly připevněny řetězy.
(02;05)
3.6 Tvar knihy
Rukopisy
se
přestaly
psát
na
svitky
a
vystřídal
je
kodex. Tento tvar vznikl přeložením pergamenového listu ve dvojlist
a
několik
dvojlistů
vložených
do
sebe
tvořilo
složku (vrstvu). Knihy se označovaly podle toho, kolikrát se arch
přeložil,
protože
na
tom
závisel
formát
knihy.
Při
jednom přeložení se nazývá folio, při druhém přeložení kvart a při třetím osmerka. Středověká psaná kniha většinou neměla označeného autora a písaři si s označením názvu počínali libovolně. Anonymita byla jedním z charakteristických znaků středověké literatury. Tato nová knižní forma vznikla na počátku vznikl
našeho ve
4.
letopočtu. století
a
Středověký dochoval
se
způsob až
knižní
dodnes.
vazby
Dřevěné
tabulky se skládaly na sebe a spojovaly se navzájem kroužky, sponami
nebo
provázky.
Postupně
je
vystřídal
pergamen.
Výhodou kodexů bylo snadnější uchovávání písemností a lepší orientace v textu. Cílem vzniku knižní vazby byla ochrana písemností, obzvláště těch z citlivých materiálů, jako byl papyrus.
(02;05)
Pergamen
byl
postupně
nahrazován
papírem,
který
byl
vynalezen v Číně roku 105 a vyráběn z hadrů. Výhodou papíru byla lehkost, pevnost, praktické uchovávání a byl také o
14
dost levnější než hedvábí, na které do té doby Číňané psali. Z Číny se výroba papíru prostřednictvím Arabů rozšířila do celého světa.
Do českých zemí začal papír pronikat ve 14. století, kdy
Karel
IV.
povolal
z Itálie
první
papírníky.
Důkazem
nejstaršího použití papíru u nás je Městská kniha pražská, vedená od roku 1310. První papírna v Čechách - Zbraslavská – vznikla roku 1499.(02;05)
3.7 Knihtisk
Od 9. století vyráběli čínští umělci ruční tiskařské formy
pro
tisk
vzorků
na
sukno
a
papír.
Ilustrace
nebo
stránka tisku byla vyřezána jako zrcadlový obraz do dřevěné formy, obrysy nebo písmena tvořily reliéf. Pak byla forma natřena tiskařskou barvou a přitlačena k papíru v tiskařském lisu. Kolem roku 1400 začali tiskaři v Koreji odlévat první kovové
ruční
písmo.
Nezávisle
na
nich
ve
stejné
době
v Německu Johannes Gutenberg začal s tiskem pomocí ručního písma (rok 1444).(02;05)
Podstatou knihtisku bylo mechanické rozmnožování textu pomocí samostatně litých písmen ze slitiny olova, cínu a antimonu s použitím ručního lisu a vhodné tiskařské černi. Nejstarším
Gutenbergovým
tiskem
je
fragment
Sibylina
proroctví o posledním soudu z let 1440 - 1444. Padesát let po vynálezu knihtisku vyšlo na deset milionů knih.(02;05)
15
V českých zemích se knihtisk uchytil nejprve v Plzni, kde v roce 1468 vyšla první tištěná kniha na našem území – Kronika
trojánská,
překlad
rytířského
románu
Fuida
de
Columma. Po Plzni přišel na řadu Vimperk a teprve potom se knihtisk ujal i v Praze, v Kutné Hoře, v Brně, v Olomouci a v dalších městech. V období, kdy většina zahraniční produkce měla
náboženský
prvotisků
byla
tištěna
Nejvýznamnějším podnikem
byla
obsah
a
v latině,
v češtině
tiskařským v 16.
to
a
a
měla
prvním
století
většina
českým
tiskárna
českých
světský
obsah.
nakladatelským
Jiřího
Melantricha.
Významná byla také tiskárna Jednoty bratrské, která vydala Kralickou bibli.
Doba
přinesla
pobělohorská
do
českých
zemí
kulturní
úpadek. Jezuité neúnavně ničili nekatolické knihy a nová produkce
byla
kontrolována
cenzurou.
Klesla
kvalita
a
množství tisků. Za národního obrození sehrálo významnou roli nakladatelství Krameria
Česká
v Praze.
expedice Od
2.
nakladatele
poloviny
18.
Václava
Matěje
století
došlo
k vyrovnání češtiny s němčinou a u českých tisků převážila latinka.(02;05)
16
4. PROCES VZNIKU KNIHY
4.1 Technologie výroby knihy
Proces
výroby
(01, str. 107-109)
knihy
je
poměrně
složitý.
Každé
nakladatelství může mít odlišné kroky ve výrobě, závisí to na velikosti, finančních možnostech, schopnostech a odpovědnosti každého nakladatelství. Na počátku stojí vždy
výrobní
porada, kde se přijímají důležitá rozhodnutí.
Kroky ve výrobě ve velkých nakladatelstvích:
zápis
potřebných
údajů
–
redaktor
přihlásí
titul
ke
schvalovacímu řízení na výrobní poradě. Ta se koná ve všech nakladatelstvích, a to alespoň 1x týdně. Rozdělí se úkoly,
zkontrolují
termíny.
Na
ideových
poradách
se
vytvoří ediční plán, který může být rozpracován již na tři roky dopředu. Za tuto dobu se shání materiály na nový titul (většinou jde o naučnou literaturu). S novým nápadem na knihu může přijít kdokoliv;
posouzení návrhu – přijetí nebo zamítnutí;
jednání o autorizaci – licenční smlouvy, smlouvy o dílo;
práce na rukopisu – spolupráce redaktora s autorem;
koncepce obálky – kompletní rukopis (včetně obrázků, map, bibliografie atd.) předá redaktor výtvarnému redaktorovi, porada se vyjádří ke koncepci obálky;
typograf
(sazba
a
knihtisk)
–
jeho
návrh
jde
opět
schválení na poradu;
zlom – realizace návrhu (typografické studio);
stránkové korektury – spolupráce autora s redaktorem;
17
na
dodatečný náhled – dělá se v případě mnoha oprav;
doporučená cena, náklad, doba vydání – opět rozhodnutí výrobní porady;
výrobní referent – výběr nejvýhodnější tiskárny, dohoda s tiskárnou na termínu a ceně;
imprimatur
–
písemné
potvrzení
tisku
v dané
podobě
(nakladatel nebo šéfredaktor);
umístění ve skladu – příjem knih do nakladatelství nebo rovnou do skladu distributorů;
individuální propagační akce – tzv. křest knihy, autogramiáda, tisková konference apod.;
po vydání knihy – ISBN, rozeslání autorských výtisků, pět povinných výtisků do největších knihoven v republice a recenzní
výtisky
recenzentům
dle
vlastního
rozhodnutí,
ohlašovací povinnost (oznámit 18 knihovnám vydání knihy), zadání
inzerce
v časopisech.
V dnešní
době
je
problém
s distributory, kteří se nesnaží dostat nové výtisky do všech
částí
nevyplatila. výběru.
republiky, Důsledkem
Fyzickou
protože
toho
distribuci
obchody v internetové síti.
má
by
se
čtenář
nahrazují
jim
menší
akce
možnost
virtuální
knižní
(01, str. 107-109)
4.2 Cesta knihy od autora ke čtenáři
Kniha prochází čtyřmi subjekty: autor » nakladatel » knihkupec » čtenář
Nakladatel spolupracuje se spoustou dalších partnerů, kterými
jsou:
překladatel,
papírna,
tiskárna,
typostudio,
typograf, ilustrátor, editor, média, distributor.(01,
18
str.106-107)
Práce nakladatelství se dělí na 6 základních činností:
akvizice rukopisů – získávání nových autorů a titulů;
autorskoprávní
agenda
překladatelem,
tvůrcem
–
licenční obálky,
smlouva
s autorem,
fotografií,
ilustrací
atd.;
redakční
příprava
–
technická
příprava
knihy
pro
tisk
(přepis, korektury, rejstřík atd.);
výroba knih – polygrafické práce (tiskárna);
marketingová optimálních
příprava podmínek
a
propagace
pro
prodej
titulů knihy,
–
vytvoření
autogramiády,
plakáty, inzerce;
prodej – fakturace, skladování, hledání nových odbytových (01, str. 106-107)
cest.
4.2.1 Akvizice rukopisů
Nové autory lze získat dvěma způsoby. Buď přijde autor se svým rukopisem sám, tomu bývá většinou u beletrie, nebo si
ho
vyhledá
nakladatel.
Druhá
možnost
je
běžnější
u
faktografických rukopisů, kde může nakladatel zasahovat do širší
struktury
práce,
např.
přeskupovat
kapitoly
nebo
poradit, kterou z nich rozšířit nebo zkrátit, zjednodušit odbornost populárně naučného textu apod. Ale vždy se snaží ctít vizi autora.
Ten
může
být
v oboru
začátečník
a
jeho
rukopis
„prvodílo“, pak záleží na zkušenostech redaktora, nebo je autor v daném tématu odborník a už něco napsal. O úrovni budoucího
díla
rozhoduje
záměr
19
nakladatele.
Zda-li
chce
vydat dříve již vyšlý titul, nebo být originální a zabývat se tématikou méně obvyklou (existují i knihy pro širokou veřejnost
o
výrobě
mléka,
o
záchodových
mísách
nebo
kanalizaci).
4.2.2 Autorskoprávní agenda
V současné době je často opomíjena, autoři se navzájem vykrádají a porušují tak autorská práva. V naší republice působí
Svaz
sdružení, knižní
českých
jehož
kultury,
pecké.
Svaz
knihkupců
cílem
je
zejména
a
nakladatelů, k rozvoji
a
podpoře
nakladatelské
a
knihku-
přispívat
činnosti
nepolitické
umožňuje rozšiřování
literatury,
kultury
a
umění, hájí zájmy svých členů, shromažďuje a pro potřeby členů zpracovává evidenční a statistické údaje, zabývá se problémy distribuce periodických a neperiodických publikací a vykonává další podobné činnosti.(11)
Autor
s nakladatelem
uzavírá
smlouvu,
ve
které
mu
poskytuje autorská práva na dobu určitou. Smlouva obsahuje termín, do kdy musí kniha vyjít, termín pro autora, do kdy musí rukopis odevzdat, jak dlouho má nakladatel právo ji vydávat,
honorář
pro
autora.
Honorář
se
počítá
tzv.
normostranou, což je jednotka (60 úhozů a 30 řádků na stránku), za kterou autor dostává cca 150 – 400 Kč. Záleží na žánru,
úrovni
odbornosti,
zda-li
informacích v archivu apod.
20
musel
autor
pátrat
po
4.2.3 Redakční příprava
Na technické přípravě knihy pro tisk se podílejí tři osoby:
odpovědný
redaktor
–
má
rozhodující
slovo,
dohlíží
kompletně na celý proces výroby knihy a odpovídá za něj, komunikuje s tiskárnou a grafikem;
jazykový
redaktor
–
provádí
korektury,
spolupracuje
s překladatelem;
technický redaktor – stará se o technickou stránku knihy, kontaktuje
se
s tiskárnou,
rozhoduje
o
výběru
papíru,
obálky, přebalu a předsádek, dohlíží na samotnou výrobu.
U
menších
nakladatelství
bývá
odpovědný
redaktor
odborníkem na všechno, kontaktuje se s grafikem, spolupracuje s tiskárnou atd.
4.2.4 Výroba knih
Před 10 – 15 lety celá výroba probíhala v tiskárně, používaly se sazečské stroje. S digitalizací však nastala ve výrobě velká změna. Dnes si nakladatelství vše připraví do digitální
podoby
a
v tomto
stavu
to
předá
do
tiskárny.
Redaktor se přijede podívat, aby zkontroloval průběh tisku. Výběr
tiskáren
závisí
na
cenové
politice
nakladatelství.
Tiskáren je dnes spousta a jejich úroveň je srovnatelná. Jedny se specializují například na malý náklad, přičemž je termín
tisku
pouze
2
týdny,
jiné
se
zaměřují
na
tisk
umělecké knihy. Často však převažuje mezi nakladatelstvím a určitou tiskárnou dlouhodobější spolupráce.
21
4.2.5 Marketingová příprava a propagace titulů
V propagování
se
snaží
nakladatelství
využít
všech
prvků, a to jak vlastních - letáčky, plakáty, tak i přes média – noviny, časopisy, rozhlas, televize, internet, aby zaujaly čtenáře. Provádí se také tzv. křest knihy a její autogramiáda. K propagaci se využívají i různé televizní a rozhlasové
soutěže,
kde
bývá
výherce
odměněn
knihou.
V poslední době se rozmáhá nákup přes internet. Pro větší odbyt jsou nabízeny i různé slevy. Konkurence je veliká a každý
si
volí
upoutávkou
je
vlastní
obchodní
politiku.
výloha
knihkupectví,
kde
Nejdůležitější bývá
novinka
vystavována. Po nějakém čase je kniha dána do regálu a má tak menší pravděpodobnost, že si ji čtenář všimne. Důležité je
najít
nejvhodnější
okamžik
k vydání
titulu
na
trh.
Například knihy o lyžování se budou nejvíce prodávat v zimě, mapy a turistické průvodce v létě apod.
4.2.6 Prodej
Nakladatelství odprodává své knihy velkým distribučním firmám, které si účtují přibližně 40 % z ceny knihy. O tuto částku je pak kniha dražší. Největší tržbu z celé knihy má distributor
a
nakladatelství minimální
knihkupec, a
riziko
autor.
pak Když
teprve
přichází
porovnáme
distributorských
firem
vysoký a
na
řadu
zisk
a
knihkupců
s vysokým rizikem a nižším ziskem nakladatelů, je to velmi nepoměrné.
Distributorské
firmy
a
knihkupci
uplatňují
komisní prodej, při kterém platí nakladatelům za knihy, až když je prodají. Pokud se knihy nepodaří prodat, vrátí je
22
nakladateli bez nějaké ztráty. Nakladatelství odvede velký kus práce při přípravě knihy pro tisk. Je u celého procesu zrodu. Některá nakladatelství mají přednostní právo – tzv. zlatou cihlu – titul, který se prodává už několik desetiletí a pořád je oblíbený (např. Krakonošská pohádka - King), nebo titul,
který
je
trhákem
na
Albatros).
23
pokračování
(Harry
Potter
–
5. VZHLED KNIHY
5.1 Části knihy (viz obr. str. 71)
Desky
chrání
knihu
s pevnou
vazbou,
knihy
s měkkou
vazbou chrání obálka. Knižní blok jsou svázané a oříznuté stránky bez desek. U knih s pevnou vazbou se knižní blok nakonec
vlepí
dvojlist přední
do
desek
tlustšího a
pomocí
papíru.
zadní.
U
Kniha
knih
předsádek. obsahuje
s měkkou
Předsádka 2
vazbou
předsádky se
je –
předsádek
nepoužívá, knižní blok se nalepí rovnou k obálce. Předsádka bývá
může
nepotištěná,
však
obsahovat
dekorativní
vzory,
mapy nebo ilustrace. Signet je značka nakladatelství nebo jen edice natištěná na první liché straně knihy (hned za předsádkou). uveden
Patitul
název
knihy
je a
list,
autor.
na
jehož
Dříve
se
liché
velké
straně
těžké
je
knihy
vytrhávaly z desek, proto se titul psal dvakrát, aby bylo možno
knihu
(frontispis),
identifikovat.
Po
který
sudou
označuje
něm
následuje
stranu
protitul
ležící
hlavnímu titulu. Na protitulu bývá ilustrace.(01,
naproti
str. 42-43)
Hlavní titul je vždy na liché straně, obsahuje autora, titul a podtitul knihy, nakladatele a rok vydání. Autorská tiráž (copyrightová strana) je umístěna za hlavním titulem a povinně
obsahuje
poděkování technické
ISBN,
sponzorům. údaje.
Tiráž
copyrightové Technická je
záznamy
tiráž
natištěna
na
a
někdy
obsahuje poslední
i
povinné straně
knihy. Vakát je prázdná stránka kdekoli v knize. Kapitálek je kousek ozdobné stužky vlepený na okraj hřbetu knižního bloku. Zpevňuje knižní blok a zakrývá dutinu
mezi hřbetem
bloku a deskami. V některých knihách bývá do hřbetu bloku
24
vlepena záložková stužka. Některé knihy mají přebal, který chrání knihu a její desky před poničením.
(01, str. 42-43)
5.2 Knižní vazba
Knižní vazba se dělí na dvě základní skupiny – knihy s měkkou vazbou – tzv. brožury - a knihy s pevnou (tuhou) (01, str. 65-66)
vazbou neboli knihy vázané.
Knihy
s měkkou
vazbou
jsou
chráněny
obálkou.
Knihy
s pevnou vazbou mají tvrdé desky z kartonu potažené tzv. potahem, někdy je na desky navlečen tzv. přebal (ochrana proti
poškození
desek).
Další
skupinou
je
ještě
vazba
polotuhá s lepenkovými deskami, papírovým potahem a hřbetem přelepeným plátnem. Tato vazba se používá k výrobě dětských skládaček a leporel.
Obálky
knih
(01, str. 65-66)
jsou
navíc
chráněny
laminací,
což
je
potažení povrchu knihy slabou laminovací fólií. Fólie může být
lesklá
nebo
matná.
Jinou
ochranou
povrchu
lakování – povrch se natře slabou vrstvou laku.
obálky
je
(01, str. 65-66)
5.3 Papír
Papír na výrobu knih se dělí podle svých vlastností do různých druhových skupin. Grafické papíry se dělí např. na dřevité
a
novinové, atd.(01,
nedřevité, polévané,
dále
matné
na a
str. 57-60)
25
natírané
lesklé,
a
nenatírané,
vícekrát
natírané
Uvádím zde několik základních druhů papíru:
bezdřevý ofsetový papír – hladký, bílý, vhodný pro knihy;
tenký, bezdřevý tiskový papír – použití u velmi siných knih o mnoha stranách (např. Bible);
volumen
(voluminózní
dřevitý
papír)
–
kvalitní,
barva
písková, neprůsvitný;
křídový papír – hladký, ideální pro barevný tisk;
karton – výroba desek a obálek.
Při
výběru
vhodného
papíru
pro
konkrétní
knihu
se
nakladatel rozhoduje mezi různými variantami s ohledem na jejich
vlastnosti.
Pokud
budou
v knize
uvedeny
obrázky,
použije papír, který nebude prosvítat, vybírá si kvalitu papíru podle ceny (jestli chce ušetřit), nebo má zájem, aby kniha vypadala silnější, použije tlustší papír.(01,
str. 57-60)
5.4 ISBN
(International Standard Book Number – Mezinárodní standardní knižní číslo)
ISBN kniha
je
má
systém
svůj
jednoznačného
identifikátor
označování
sestavený
z
knih. 10
Každá
číslic.
V Československu se začal používat od roku 1989, dříve se uplatňoval funkčně analogický systém. Každá země má svoji Národní
agenturu
dodržování
a
ISBN,
umisťování
která ISBN
se
stará
v knihách.
o
přidělování,
Česká
agentura ISBN má sídlo v Národní knihovně v Praze.(01,
26
Národní str.45-48)
Identifikátor ISBN
Identifikátor ISBN se skládá ze zkratky „ISBN“ a 10 číslic, které jsou rozděleny pomlčkami do 4 skupin. První 3 skupiny mají proměnlivou délku, poslední 4. skupinu tvoří jediná číslice od 0 do 9 (nebo písmeno X).(01,
str. 45-48)
1. skupina označuje stát nebo jazykovou oblast vydání. Tvoří ji 1 až 5 číslic. Pro ČR a SR je to č. 80, pro Velkou Británii a USA č. 0.
2. číslic.
skupina
(01, str. 45-48)
označuje
nakladatele
a
sestává
z 2
až
7
(01, str. 45-48)
3. skupina je označením pořadového čísla titulu v daném nakladatelství. Je tvořena 1 až 6 číslicemi.(01,
str. 45-48)
4. skupina je kontrolním součtem předchozích číslic a zabraňuje
chybnému
opisu
ISBN.
Při
překlepu
ISBN
je
kontrolní součet vždy chybný. Počítače chybu ihned objeví, a proto
se
nemůže
knihu.
(01, str. 45-48)
stát,
že
si
koupíte
podle
ISBN
špatnou
Celé ISBN tak sestává vždy z 9 číslic kromě kontrolního součtu (4. skupina). Pokud je kniha svazkem sebraných spisů, např. slovník o několika částech, musí mít několik ISBN. Používání ISBN není povinné. Knihy, kterým nakladatelé ISBN nepřidělí, je dostanou od Národní agentury ISBN. Takovýchto knih je však rok od roku méně. ISBN je velmi důležité pro identifikaci knih.
(01, str. 45-48)
27
6. KNIŽNÍ TRH
Z hlediska čtenářů a knihkupců představuje knižní trh prodej jednotlivých knih. Z hlediska nakladatele je to také trh s autorskými právy.(01,
Je
to
specifický
str. 7)
trh
významný
pro
kulturní
rozvoj
státu. V řadě zemí je státem různě podporován, například daňovými úlevami (snížená nebo nulová sazba DPH). V ČR je sazba DPH na knihy snížená, tedy 5%. Další podporou knižního trhu je uplatnění pevné ceny knihy (jeden titul musí být prodáván ve všech prodejnách za stejnou cenu). V Dánsku a Norsku stát dotuje nákup malonákladových novinek vlastních autorů veřejnými knihovnami. Na jiných místech (v Holandsku) stát
snižuje
poštovné
knihy od cla.(01,
na
knižní
zásilky
nebo
osvobozuje
str. 7-11)
Náš stát, vedle toho, že přispívá přímými dotacemi na rozvoj
knižního
trhu,
podporuje
i
různá
akademická
nakladatelství a nakladatelství České akademie věd, které vydává
vědecké
kultury
publikace
dotuje
technického
a
knihovny
vybavení.
školní
učebnice.
prostředky
Oproti
finanční
na
Ministerstvo
rozvoj
podpoře
jejich filmu
a
divadla je tato částka o dost nižší, což mi nepřijde příliš vhodné. Sice se ve filmu snažíme co nejvíce prorazit na zahraniční scénu, ale vzdělanost národa nepochází z televize,
ale
z knih.
Těžko
se
však
někdo
naučí
číst
díky
televizi. Proto by měl stát více podporovat knižní trh, jelikož tím podpoří hlavně naši úroveň vzdělanosti.
28
(01, str. 7-11)
Vedle dotací Ministerstva kultury u nás existuje ještě několik nadací – Nadace Český literární fond, Nadace Obce spisovatelů,
Open
Society
Fund
a
další,
způsoby napomáhají k rozvoji knižního trhu.(01,
které
různými
str. 7-11)
V České republice se vytvářejí velké obchodní společnosti (knihkupectví i nakladatelství), které ovládají většinu knižního trhu, a dochází tím k monopolizaci. Od 20. let 20. století do roku 1990 zde platily pevné ceny. Většina knihkupců
dodržuje
nakladatel.(01,
doporučenou
cenu,
kterou
si
stanovuje
str. 25-27)
6.1 Současná situace na knižním trhu
Česká národní bibliografie (ČNB) je databáze, která zapisuje údaje o počtu vydaných titulů. Nakladatelé jsou ze zákona povinni poslat do konzervačního fondu, spravovaného Národní knihovnou, dva výtisky z každého titulu.(01,
str. 25)
Počet knih vydaných v ČR v uplynulých letech(07) Celkový počet Počet nových textů vydaných knih (1.vydání) z celkového počtu 1997 11 519 1998 11 738 1999 12 551 2000 11 965 2001 14 321 12 557 2002 14 278 12 625 2003 16 451 14 639 Odhadovaný počet knižních výtisků za rok – 4 000 000 Rok
Zdroj: Národní knihovna ČR
29
Do roku 1989 u nás existovalo přes 40 velkých státních nakladatelství.
Ministerstvo
kultury
schvalovalo
jejich
ediční plány a přidělovalo na rok přesně určené množství papíru.
Po
pádu
komunismu
vznikly
asi
3
000
soukromých
nakladatelství. Většina z nich měla a má sídlo v Praze.(01, str. 26-27)
Počet nakladatelů registrovaných v ČR(07) Počet registrovaných Rok nakladatelů 1997 2 337 1998 2 582 1999 2 745 2000 2 898 2001 3 136 2002 3 267 2003 3 448 Zdroj: Národní agentura ISBN ČR
Jazyky, z nichž se nejvíc překládá (rok 2003)(07) Jazyk Počet knih angličtina 2362 němčina 1029 francouzština 273 slovenština 137 polština 76 ruština 63 italština 61 španělština 52 holandština 26 latina 18 švédština 16 Zdroj: Národní knihovna ČR
30
Převažuje zde import nad exportem knih. Exportují se hlavně
polygrafické
publikace
včetně
výrobky
autorských
přeložena z cizího jazyka.(01,
tiskáren
českých práv.
Každá
a
třetí
importují kniha
je
str. 37)
Největší vydavatelé(07) Počet vydaných knih za rok 2000 2001
Název vydavatele Ivo Železný, Praha (specializace: romance, adaptace románů z 20. a 30. let, sci-fi, dobrodružné příběhy) Moravská Bastei - MOBA, Brno (specializace: zákony, normy, manažerské příručky, selfimprovement books) Harlequin, Praha (specializace: romance) BB art, Praha (specializace: komiksy, překlady bestsellerů, popularizační non-fiction literatura) Grada Publishing, Praha (specializace: zákony, knihy o počítačích, slovníky) Euromedia Group - Knižní klub, Praha (specializace: komplexní sortiment "čtiva" využívající klubového principu a slev) Euromedia Group - Ikar, Praha (specializace: romance) Computer Press, Praha (specializace: počítačová literatura) Baronet, Praha (specializace: turistické průvodce, obrázkové knihy) Egmont ČR, Praha (specializace: obrázkové knihy, popularizační non-fiction)
438
368
227
297
272
285
165
217
174
214
183
205
198
180
132
169
103
144
102
131
Zdroj: Národní agentura ISBN ČR
V České knihkupců.
republice Tento
počet
je
v dnešní
je
době
srovnatelný
přibližně
s počty
1000
knihkupců
v cizích zemích. Většina českých knihkupectví je menší a často vedle knih prodává i jiný druh zboží. Pouze 20 % knihkupectví
se
zabývá
jen
31
prodejem
knih.
Začínají
se
rozšiřovat velké knihkupecké řetězce (např. Kanzelsberger, KMa). V 80 % knihkupectví se obsloužíte sami a knihkupecká profese je z 67 % doménou žen.(01,
str. 36)
Ve světě i u nás jsou pořádány různé akce, jako knižní veletrhy
a
udílení
cen.
Z českých
jsou
nejznámější
mezinárodní knižní veletrh Svět knihy (letos 11. ročník) v Praze a v Brně, Svět knihy dětem, Veletrh dětské knihy, Podzimní knižní trh Havlíčkův Brod a další. K udíleným cenám patří Státní cena za literaturu, Slovník roku, Státní cena za
překladatelské
fejeton,
Magnesia
dílo, Litera,
Cena Cena
Knižního
klubu,
Jaroslava
Rožnovský
Seiferta,
Cena
Karla Čapka apod. V zahraničí se každoročně pořádají knižní veletrhy v každém velkém, kulturně vyspělém městě. Nejznámějšími jsou veletrhy ve Frankfurtu nad Mohanem (Frankfurt Book Fair), v Paříži (The Paris Book Fair), New Yorku (Book Expo) a na spoustě dalších místech.(08)
Mezi
cizojazyčnými
trhy
převažuje
trh
s anglicky
psanými knihami. Hlavními producenty jsou Spojené státy a Velká
Británie.
Počet
potenciálních
čtenářů
dosahuje
350
milionů. Následuje trh se španělsky psanými knihami, kde se počet potenciálních čtenářů pohybuje kolem 250 milionů, u rusky psaných knih je to 147 milionů a u německé literatury 90
milionů
čtenářů.
Poslední
číslo
zahrnuje
Německo,
Rakousko a Švýcarsko. Také trh s francouzsky psanými knihami má velký potenciál. Francouzština je úředním jazykem ve 25 státech.(01,
str. 11-13)
32
6.2 Knihovny Knihovny
jsou
důležitým
kulturním
prvkem
každého
národa. V České republice působí 6 000 veřejných knihoven a 5 500
školních knihoven (údaj z r. 2003). Knihovny jsou
závislé na podpoře z veřejných prostředků. Knihkupci je však nepříliš
často
vnímají
pozitivně.
Přestože
si
pravidelně
nakupují od knihkupců větší počet knih a i v určeném čase zaplatí,
ubírají
tak
knihkupcům
ovlivňují
knižní
trh.
To
snížení
počtu
knihkupectví.(01,
nových
zákazníky
může
způsobit
titulů
nebo
str. 39-41)
33
a
negativně
zdražení krach
knih, menších
29
počet knih v milionech
28
27
26
25
24
27
10
Knihovna Yaleovy univerzity v USA
9,4
Romane v
9
Nationale v Paříži
8
Veřejná státní knihovna M. E. Saltykova-Šedrina v Petrohradě
8
6
(03, str. 502)
Knihovna univerzity Illinois v USA
Největší knihovny světa
10
knihovna
Národní knihovna ČR v Praze
23
11,8
Státní knihovna V. I. Lenina v Moskvě
Bibliotheque
22
12,2
Knihovna Harvardovy univerzity v Cambridge
Bibliotéca Academiei Bukurešti
21
18
Britská knihovna v Londýně
Newyorská veřejná
20
19
18
17
16
15
14
13
12
11
10
9
8
7
6
5
4
3
2
1
0
34
Hlavní knihovny světa (počet knih z roku 1994)
Kongresová knihovna v New Yorku
7. DOTAZNÍK A ANKETA
7.1 Dotazník v knihkupectvích
7.1.1 Otázky
Knihkupectví:
datum:
1) Nejprodávanější žánr literatury: 2) Nejprodávanější titul-autor + různé věkové kategorie: 3) Záleží zákazníkům na typu vazby knihy? 4) Kdy se prodává nejvíce jakých knih (sezóna)? 5) Poptávka po novinkách: 6) Oblíbená klasika:
Antikvariát:
1) Důvody, proč lidé nakupují v antikvariátu: 2) Po čem je největší poptávka: 3) Jací zákazníci zde nakupují:
7.1.2 Výsledky
(3. 8. 2004, Liberec) Knihkupectví: Podještědské Nejprodávanější tituly:
J. K. Rowlingová – Harry Potter a Fénixův řád
Viewegh – Vybíjená
Frýbová – Dvě dámy v tísni
35
spousta dětských knih
V létě jdou nejvíc na odbyt mapy a průvodci (Chorvatsko, Španělsko), beletrie (lehké romány).
Knihkupectví: Fryč Nejprodávanější tituly:
Harry Potter - Rowlingová
Dvě dámy v tísni - Frýbová
Lidé
dávají
hodně
na
reklamu.
Na
typu
vazby
zákazníkům
záleží, nejlepší je pevná vazba. Knihy s pevnou vazbou mají delší životnost. Největší prodej je o Vánocích, o prázdninách je slabý.
Knihkupectví: Sova Nejprodávanější tituly:
Dvě dámy v tísni – Frýbová
Harry Potter - Rowlingová
Superstar
V létě se prodávají hlavně mapy, atlasy, romány na dovolenou. Klasika jako Erben už nejde vůbec na odbyt, občas se prodají Broučci od Jana Karafiáta.
Knihkupectví: Neptun Nejprodávanější literární žánry jsou sci-fi a fantasy. Nejprodávanější autoři:
Pawlowská
Frýbová
Viewegh
Na
léto
si
zákazníci
kupují
mapy,
průvodce,
cyklomapy,
jazykové učebnice konverzace, na dovolenou knihy s měkkou
36
vazbou. Poptávka po klasické literatuře je chabá, občas si ji zakoupí studenti na povinnou četbu.
Knihkupectví: Kanzelsberger Prázdniny jsou slabé, největší prodej je o Vánocích. Klasika jako Erben nebo Němcová už na odbyt nejde tolik co dřív. Z jazykových učebnic je na prvním místě angličtina a po ní němčina. V červnu
se
prodávají
také
učebnice
do
školy,
slovníky,
opakování pro děti z 1. stupně (nakupují je maminky). Nejprodávanější autoři:
Viewegh
Frýbová
Antikvariát: Fryč Největší poptávka:
detektivky
beletrie – romány (červená knihovna)
Učebnice jdou na odbyt málo. Zákazníci zastupují všechny věkové kategorie, hlavně střední věk. Udivilo mě, že jde tolik na odbyt červená knihovna. Ženy v těchto knihách hledají milostná dobrodružství, která jim jejich život neposkytuje, nebo si prostě jenom chtějí oddechnout od každodenního shonu.
Z dotazníku v libereckých knihkupectvích ze dne 3. 8. 2004 vyšlo najevo několik společných skutečností. Největší odbyt
knih
z častých
je a
před
Vánocemi.
oblíbených
dárků,
stromečkem“.
37
Knihy
jsou
které
nesmí
stále chybět
jedním „pod
V létě
se
dobře
prodává
beletrie
(lehké
romány),
průvodci na dovolenou, mapy, cyklomapy, cizojazyčné slovníky a jazykové učebnice konverzace (nejčastěji angličtina). Na dovolenou si lidé kupují spíše knihy s měkkou vazbou, které jsou lehčí, skladnější a levnější.
Klasická literatura typu Erben, Němcová, Jirásek apod. se už moc neprodává, občas ji shánějí studenti kvůli povinné četbě. Klasickou literaturu má doma v knihovně téměř každý, nebo aspoň podvědomě tuší, že ji tam kdysi viděl.
Mezi nejprodávanější autory a tituly z léta 2004 patří z českých: Michal Viewegh – Vybíjená, Zdena Frýbová – Dvě dámy v tísni a Halina Pawlowská. Největším zahraničním hitem je zatím pentalogie o kouzelnickém klukovi Harrym Potterovi od J. K. Rowlingové.
7.2 Anketa v knihovně
7.2.1 Otázky
Věk:
Muž x Žena
Dosažené vzdělání: 1) Jaká literatura je Vám nejbližší? 2) Jak často si koupíte knihu a z jakého důvodu? 3) Podle čeho si knihu vybíráte? (autor, žánr, vzhled, vazba...) 4) Odradí Vás od čtení tlustá kniha? 5) Čemu dáváte přednost – knize nebo filmovému zpracování?
38
6) Byli jste někdy na autogramiádě knihy? 7) Nakupujete v antikvariátu? 8) Co Vám dává kniha? 9) Jak často navštěvujete knihovnu?
7.2.1.1 Dodatek k otázkám
Jak často si koupíte knihu?
několikrát za měsíc 1x za měsíc 1x za půl roku 1x ročně a méně
Jak často navštěvujete knihovnu?
týdně 1x za měsíc 1x za půl roku 1x za rok a méně
Počet dotázaných:
7.2.2 Výsledky
V otázce dotázaných
„Podle
čeho
bez
rozdílu
faktorech:
si
knihu
věku
a
vybíráte?“ pohlaví
se
shodla
většina na
dvou
1. žánr 2. autor
Až teprve potom přichází na řadu vzhled knihy a vazba. Nelze však jednoznačně říci, že je na prvním místě žánr, protože žánr poznáte buď podle vzhledu knihy, autora, názvu nebo podle shrnutí.
39
U otázky „Jak často navštěvujete knihovnu?“ je zřejmé, že většina dotázaných bez rozdílu věku a pohlaví ji navštěvuje velmi často (týdně), neboť jsem tuto anketu prováděla právě v knihovně.
spíše
Čtenáři
využívají
možnosti
si
knihy
vypůjčit než nakoupit.
U otázky „Odradí vás od čtení tlustá kniha?“ jsem očekávala opačnou reakci dotázaných. Ukázalo se však, že většinu lidí bez rozdílu věku a pohlaví neodradí od čtení tlustá kniha a klidně se tak pustí i do rozsáhlých románů.
Z otázky
„Nakupujete
v antikvariátu?“
jsem
zjistila,
že
většina lidí bez rozdělení věku nebo pohlaví využívá cenově dostupnější nabídky, a proto nakupuje v antikvariátu. Dají se tam sehnat i dřívější výtisky.
Z otázky „Jak často si koupíte knihu?“ vyplynulo, že muži kupují knihy častěji něž ženy. Mladší dotázaní (ve věku 17 – 30 let) si koupí knihu 1x za rok, z čehož usuzuji, že své peníze investují do jim potřebnějších věcí. Starší dotázaní (ve věku 31 - 75 let) si knihu koupí častěji, protože jsou lépe finančně zajištěni, a kniha tak pro ně není příliš nákladnou záležitostí.
U
otázky
„Jaká
převažovala zábavná.
potřeba
naučná
Mladší
studenti,
literatura
čtou
dotázaní méně
vzdělávání
odreagovat
četba,
zábavnou
je u
žen
(17
–
naučné
je
už
vám
převažovala 30
let),
literatury,
nasycena
četbou.
nejbližší?“
Navíc
ze
nepovažují
mužů
literatura
často
protože
školy
u
a
ještě jejich
chtějí
se
učebnice
za
literaturu. Oproti tomu starší lidé (31 – 75 let) většinou
40
pracují, proto nemají tolik volného času a raději si přečtou pro ně „hodnotnější věci“. Vzdělávání už pro ně většinou není povinností, ale koníčkem.
41
8. Nakladatelství 555
Pro moji práci bylo důležité seznámení se s procesem vzniku
knihy
nakladatelství
ve
skutečnosti.
Knihy
555,
Tímto
zejména
chci
poděkovat
redaktorovi
Mgr.
Pavlu
Vinklátovi.
Nakladatelství okolnosti.
555
Skupina
vzniklo
lidí
v
v roce
Liberci
1997
za
zvláštní
uskutečnila
výstavu
starých pohlednic. Po velkém úspěchu této výstavy se několik z nich rozhodlo vydat jednu až dvě knihy ročně. Firma se rozjela a zvýšil se počet vydaných knih. V roce 2001 se firma
rozpadla,
každý
ze
společníků
dnes
vydává
vlastní
knihy. Nakladatelství 555 ukončilo vydávání nových titulů. Na jeho činnost navázaly tři firmy – Knihy 555 (5 – 7 knih za rok), Studio Graphis (1 kniha za rok) a nakladatelství Roman
Karpaš
(1
navíc
zajišťuje
kniha
za
obchod
rok).
pro
Nakladatelství
zbývající
dva
Knihy
subjekty.
555 Do
dnešního dne vydali tito nakladatelé 35 knih, ročně je to průměrně
5
literaturu.
titulů Snaží
Nakladatelství
se
se
Knihy
specializací
doplnit 555
hledá
trh
o
nové
na
vlastivědnou
chybějící
cesty
pro
tituly. prosazení
některého z titulů v Evropě.
Uvádím
zde
nějaké
příklady:
výpravné
publikace
-
Rozhledny Čech, Moravy a Slezska – J. Nouza, Liberec mezi vzpomínkou a přítomností – K. Čtveráček, J. Mohr, Stalo se na severu Čech – R. Karpaš a kolektiv aj.; Alba starých pohlednic
–
Krkonoše,
Západočeské
aj., katalogy pro TU Liberec.
42
lázně,
Šumava,
Olomouc
Firma externistů, textů.
se
skládá
dvou
Všechny
ze
grafiků jejich
čtyř a
stálých
jedné
tituly
jsou
zaměstnanců,
překladatelky originály
německých
(prvodíla),
zatím neodkupují žádná autorská práva v zahraničí.
43
dvou
9. ZÁVĚR Při
zpracování
tématu
jsem
se
setkala
s několika
problémy. Dalo mi velkou práci najít v Liberci nakladatelství,
natož
pak
ochotného
nakladatele.
Při
shromažďování
těchto informací jsem zjistila, že veřejnost nemá tušení, že v Liberci
nějaké
nakladatelství
vůbec
je.
Pomoc
jsem
si
našla na internetu a ve Zlatých stránkách.
Další
problém
se
objevil
při
vyhledávání
potřebné
literatury. V liberecké Státní vědecké knihovně je spousta titulů
nedostupných.
obstarala
titul
Jak
Na se
doporučení dělá
kniha
pana –
Fryče
Vladimír
jsem
si
Pistorius,
která srozumitelně objasňuje toto téma.
Poslední problém jsem si způsobila sama. V anketních otázkách jsem neudala možnosti odpovědí, a proto například k otázce
Jak
často
navštěvujete
knihovnu?
jsem
dostala
odpovědi: často, občas, někdy apod., tím pádem neužitečné a zbytečné
informace.
Druhý
pokus,
při
kterém
jsem
už
k otázkám doplnila možnosti odpovědí, se zdařil a anketu jsem tak úspěšně dokončila.
Knihu jsem zkoumala z pohledu čtenářského, nakladatelského, ekonomického, historického, a částečně i technického.
Podařilo
se
mi
dosáhnout
vytyčených
cílů.
Seznámila
jsem se s procesem výroby knihy a technickými záležitostmi okolo. Zjistila jsem, co znamená zkratka ISBN, k čemu se identifikátor ISBN používá a z jakých jednotlivých číslic se skládá.
44
Dalším kniha,
mým
jejich
cílem
vztah
bylo
zjistit
k literatuře
a
názory
lidí
knihám.
na
Díky
téma
anketě,
jejíž výsledky jsem shrnula do grafů, se mi podařilo zjistit některá zajímavá fakta. Vyplynulo z ní, že muži kupují knihy častěji než ženy. Mladší dotázaní investují peníze do jiných věcí, zato starší lidé si knihy kupují častěji; může to být hlavně tím, že jsou lépe finančně zajištěni. Do antikvariátu zavítal nabízí
téměř knihy
každý, již
a
dříve
často
i
pravidelně.
vydané
a
navíc
Antikvariát
levněji.
Knihovnu
navštěvuje pravidelně většina dotázaných. Odpovědi na druh nejoblíbenější literatury se však lišily. U mužů převažuje literatura naučná, u žen je to četba zábavná. Mladí lidé mají raději zábavné čtení, u kterého se mohou odreagovat. Starší lidé preferují četbu naučnou, protože vzdělání je pro ně koníčkem a ne školní povinností, jako u mladých lidí.
Poslední cíl, který jsem si určila, bylo seznámit se s lidmi z knižního oboru. I tento úkol se mi splnil. Poznala jsem pana a paní Vinklátovi z nakladatelství Knihy 555.
Kniha jako médium je stále aktuální. I přes expanzi moderních
médií
(internet,
elektronická
kniha)
má
stále
dobré vyhlídky do budoucna. Ze statistických údajů Národní agentury ISBN ČR a Národní knihovny ČR je zřejmé, že počet registrovaných nakladatelů se rok od roku zvyšuje, stejně jako počet vydaných knih. V roce 2003 bylo u nás registrováno téměř 3 500 nakladatelů a vydáno okolo 16 500 knih.(07)
Úsloví o tom, že kniha je přítelem člověka, tak snad ještě není odsouzeno k tomu být pouhou frází.
45
10. ZDROJE
Jak se dělá kniha – Vladimír Pistorius, Paseka, Praha a Litomyšl 2003, 1. vydání, 248 stran (odkaz č. 01)
Vývoj
písma
v kostce
–
František
Čapka,
Květoslava
Santlerová, Učebnice a knihy Mgr. Jitka Spiesová, 1. vydání, Brno 1994, 124 stran (odkaz č. 02)
Velká obrazová všeobecná encyklopedie – James Hughes, Václav Svojtka & Co., Praha 1999, české 1. vydání, 792 stran (odkaz č. 03)
Z historie evropské knihy – PhDr. Pravoslav Kneidl, Svoboda, Praha 1989, 1. vydání, 144 stran (odkaz č. 04)
Dějiny knihy a tisku – Marie Hálová, Plzeň 2000, 16 stran (odkaz č. 05)
Česká
a
světová
literatura
po
roce
1945
pro
4.
ročník
středních škol – Vladimír Nezkusil a spol., Fortuna, Praha 2003, dotisk 1. vydání, 214 stran (odkaz č. 06)
http://www.blisty.cz/2004/9/15/art19741.html (odkaz č. 07)
http://www.sckn.cz/ckt/list.php (odkaz č. 08)
http://www.obecspisovatelu.cz/dokoran26/dokoran_26_64.htm (odkaz č. 09)
http://stoplusjedna.newtonit.cz/stare/200422/so22a20b.asp (odkaz č. 10)
http://www.sckn.cz/content/stanovy.php (odkaz č. 11)
46
11. PŘÍLOHY 11.1 Grafy k anketě z knihovny
DÁVÁTE PŘENOST KNIZE NEBO FILMU?
MUŽI
kniha 41% obojí 53% film 6%
ŽENY
obojí 18% kniha 44%
film 38%
47
DÁVÁTE PŘENOST KNIZE NEBO FILMU?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
kniha 34%
obojí 36%
film 30%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
obojí 44%
kniha 48%
film 8%
48
JAK ČASTO NAVŠTĚVUJETE KNIHOVNU?
MUŽI
týdně 89%
1x za měsíc 11%
ŽENY
1X za půl roku 6% týdně 47% 1x za měsíc 47%
49
JAK ČASTO NAVŠTĚVUJETE KNIHOVNU?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
1X za půl roku 6% 1x za měsíc 29% týdně 65%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
1x za měsíc 42% týdně 58%
50
JAK ČASTO SI KOUPÍTE KNIHU?
MUŽI
1x za rok a méně 34%
několikrát za měsíc 5%
1x za měsíc 28%
1x za půl roku 33%
ŽENY
několikrát za měsíc 3%
1x za měsíc 16%
1x za rok a méně 44%
1x za půl roku 37%
51
JAK ČASTO SI KOUPÍTE KNIHU?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
několikrát za měsíc 7% 1x za měsíc 16%
1x za rok a méně 45%
1x za půl roku 32%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
1x za půl roku 42%
1x za rok a méně 32% 1x za měsíc 26%
několikrát za měsíc 0%
52
JAKÁ LITERATURA JE VÁM NEJBLIŽŠÍ?
MUŽI
zábavná 44% naučná 56%
ŽENY
naučná 32%
zábavná 68%
53
JAKÁ LITERATURA JE VÁM NEJBLIŽŠÍ?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
naučná 26%
zábavná 74%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
zábavná 31%
naučná 69%
54
NAKUPUJETE V ANTIKVARIÁTU?
MUŽI
ne 24%
ano 76%
ŽENY
ne 13%
ano 87%
55
NAKUPUJETE V ANTIKVARIÁTU?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
ne 20%
ano 80%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
ne 15%
ano 85%
56
ODRADÍ VÁS OD ČTENÍ TLUSTÁ KNIHA?
MUŽI
ano 6%
ne 94%
ŽENY
ano 37%
ne 63%
57
ODRADÍ VÁS OD ČTENÍ TLUSTÁ KNIHA?
DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
ano 35%
ne 65%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
ano 8%
ne 92%
58
PODLE ČEHO SI KNIHU VYBÍRÁTE?
MUŽI
autor 40% žánr 48% vzhled 8%
obsah 4%
ŽENY
žánr 37%
autor 36%
obsah 14%
vzhled 13%
59
PODLE ČEHO SI KNIHU VYBÍRÁTE? DOTÁZANÍ VE VĚKU 17 - 30 LET
žánr 41%
autor 37%
vzhled 10%
obsah 12%
DOTÁZANÍ VE VĚKU 31 - 75 LET
autor 40%
žánr 45%
vzhled 9%
obsah 6%
60
11.2 Obrázky
Otisky úředních pečetí Egypťanů z doby po objevu hieroglyfů(04)
61
Papyrus, pruhy papyru slepené v list(04)
Johannes Gutenberg (1400 -1468)(04)
62
42řádková Gutenbergova bible s ručně domalovanou iniciálou a rubrikami (červeně psané části textu)(04)
63
Bible chudých z první poloviny 15. století(04)
64
Vazba Strahovského evangeliáře z 12. až 16. století (sbírka
výňatků z evangelií čtených při bohoslužbách)(04)
65
Výrobce papíru
Písmolijec Knihař(04)
Tiskař
66
Autotypie – odstíny šedi jsou vytvářeny většími či menšími černými body v uzlech autotypické sítě(04)
67
Ukázky propagačních materiálů (nakladatelství Knihy 555)
68
69
70
Části knihy
71
(01, str. 43)
