MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra společenských věd ve sportu
Ekonomické aspekty sportovního klubu Bakalářská práce
Vedoucí:
Vypracoval:
Ing. Gabriela Stará
Tomáš Horáček 3. roč. TVSK Brno, 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a na základě literatury a pramenů uvedených v Seznamu použité literatury.
V Brně, dne 17. 4. 2008
………podpis………..
2
Obsah: Úvod – Sport a obchod
4
Cíl práce
5
Úkoly práce
5
1. Teoretická východiska
6
1.1. Založení
6
1.2. Financování sportovních klubů
14
1.3. Chod klubu
19
1.4. Zánik společnosti
23
2. HBC Újezd u Brna
25
2.1. Založení HBC Újezd u Brna spol. s r. o.
25
2.2. Financování HBC Újezd u Brna
29
2.2.1. Finanční zajištění stavby nového sportovního areálu
29
2.2.2. Sponzoring
33
2.3. Fungování HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. 3. Marketingové plány
39 42
3.1. Marketingový plán HBC Újezd u Brna, spol. s r. o.
43
3.2. Marketingový plán fitness centrum
51
Závěr
55
Přílohy
56
Seznam zkratek
66
Seznam použité literatury
67
3
Úvod – Sport a obchod Svou novodobou povahu a význam sportu vystihl A. SEKOT (1994) … pojem sport se v poslední dekádě stává jedním z nejfrekventovanějších výrazů masových médií a patří ke stále častěji diskutovaným tématům globální společnosti nového tisíciletí. Jeho význam je dnes umocněn svým nesporným dopadem v rovině sociální, ekonomické i kulturní …Stejně však odráží i řadu nově vyhrocených problémů, kterým musí s obavami dnešní svět čelit. Bezbřehá komercionalizace, konzumní způsob života, drogová scéna, korupce, rasismus – i to vše odráží svět sportu v míře, odpovídající jeho virtuální přitažlivosti a mediální působivosti …
Sport nepatří k běžnému podnikání. Je velice úzce specializovaný, kdy se pohybujeme v oblasti zábavního průmyslu. Můžeme jej zařadit vedle kinematografie nebo provozování atrakcí a cirkusu. Stejně, jako každé odvětví tohoto průmyslu má své odlišnosti, tak i jednotlivé druhy sportu jsou specifické. Nejen svou skladbou diváků, kteří jsou konečnými konzumenty sportovního produktu, ale také svými potřebami, kdy každý sport vyžaduje jiné materiální vybavení, obuv, lékařský dohled a další. Představme si nově vznikající sportovní klub, který není pouze občanskou společností, ale hodlá se zabývat sportem za účelem zisku. V dnešní době není sport jen otázkou nadšenců, kteří jednou za určitou dobu uspořádají vzájemné měření sil. Dnešní sport je obchod. Chceme touto prací nastínit určitou možnost, jak v dnešní době, v té nejjednodušší formě obchodní společnosti, může klub fungovat. S jakými problémy a možnostmi se manažeři setkávají a jak je možné sport financovat. Zaměřil jsem se na prostředí méně známé, na házenou. Jako vedlejší, přidruženou obchodní činnost jsme zvolili – fitness . Pokusíme se tyto dva odlišné sporty spojit do jedné společnosti a ukázat dva hlavní proudy sportovního obchodu. Na jedné straně klub organizovaný v soutěži, který podléhá určitým a předem daným předpisům svazu a na druhé straně veřejností hojně využívané fitness-centrum.
4
Cíle práce Bakalářská práce je cíleně zaměřena na analýzu fungování sportovních klubů v podmínkách české ekonomiky. Jde o obraz formy klubu, jako obchodní společnosti a problémy s tím spojené. Pokud podrobně prozkoumáme celé sportovní prostředí, tak zjistíme, že i v naší republice jsou výjimky, které se vydaly touto nesnadnou cestou. Práce stojí na třech základních pilířích. Prvním je podrobně znázornit založení obchodní společnosti. Druhým pilířem je výstavba areálu a tzv. sponzorování. Třetím bodem je skloubení fungování sportovní organizace hrající ligovou soutěž a zároveň subjekt poskytující služby široké veřejnosti v oblasti komerčního sportovního vyžití regenerace.
Podstatu bakalářské práce tvoří srovnání marketingových plánů dvou
odlišných sportovních proudů. Úkoly práce Práce může sloužit při zakládání sportovního klubu jako podnikatelský plán. Poskytne podrobné informace pro založení sportovních organizací, marketingový plán, orientaci v možnostech dotací, fungování sportovních zařízení a formy zániku klubů. Další úkol plynoucí z této práce je ukázat možnosti obchodních společností figurujících
ve sportovním prostředí, které existují z převážné části bez podpory
veřejných financí. Práce nám bude sloužit jako tzv. virtuální prostředí, kde se pokusíme vybudovat tuto sportovně obchodní společnost. Pokusíme se porovnat dva odlišné sportovní směry pomocí jejich marketingových plánů. Bude se jednat o nejoptimističtější předpoklad vzhledem k tomu, že si můžeme do určité míry okolní prostředí regulovat a řídit sami. Ve skutečnosti existují a mohou nastat úplně odlišné překážky. Je takřka nemožné simulovat chování jednotlivých subjektů podle skutečnosti. Proto je našim úkolem navodit ve vytvořeném modelu, takové prostředí, aby mohl klub s touto strukturou vzniknout. Pokud se poohlédneme do zahraničí zjistíme, že spousta sportovních organizací má charakter obchodní společnosti. Proto si s jistým nadhledem nastíníme vznik takové obchodní společnosti v našich podmínkách. Jasným cílem už od začátku práce je vytvořit klub založený na tom, být nejlepší a vydělávat. To je první krok k úspěchu.
5
1. Teoretická východiska 1.1. Založení Postupným pronikáním tržní ekonomiky do oblasti sportu si organizátoři a funkcionáři začali uvědomovat rostoucí roli vnitřního organizování klubů a postupné začlenění do vnějších organizačních struktur (soutěží). Naším úkolem je zabývat se interními strukturami organizací, jejich formami a úkoly při samotném vzniku. Právní formy podnikání Každý organizovaný subjekt v oblasti sportu nebo tělesné výchovy má svou právní normu, podle které se řídí jeho vznik, chod a zánik: Přehled právních forem podnikání (CHROMÁ, D., 1998, str.63): Státní podniky (Rozpočtové nebo příspěvkové organizace zřízené ústředním orgánem státní správy) Organizace s mezinárodními prvky a zahraniční organizace (mezinárodní federace se sídlem v ČR) Obecně prospěšné společnosti Sdružení Družstva Obchodní společnosti Podobný
pohled na problematiku právních forem sportovních organizací má
NOVOTNÝ, J., (2006, str. 22), který řadí do oblasti sportu tyto subjekty s různou právní formou:
Společnosti s ručením omezeným ( s. r. o.)
Akciové společnosti ( a. s. )
Příspěvkové organizace zřízené státem a obcemi ( p. o.)
Občanská sdružení ( o. s.)
6
Státní podniky, organizace s mezinárodními prvky Zřizovatelem státního podniku, jak již napovídá název, je stát, který je specifickým subjektem národního hospodářství. Podle ŠVARCOVÉ, J., (2000, str. 28) stát figuruje jak v ziskovém sektoru – zde působí státní podniky, tak v neziskovém sektoru – jako státní neziskové organizace rozpočtové a příspěvkové. •
Rozpočtové organizace –
získávají finanční zdroje výhradně z veřejných
rozpočtů. •
Příspěvkové organizace – většinu financí získávají z rozpočtu, ovšem mohou mít i jiné zdroje příjmů.
(ŠVARCOVÉ, J., 2000, str. 28) Příkladem takového neziskové organizace zřizovanou státem jsou jistě vojenské sportovní kluby DUKLA. Organizace s mezinárodními prvky a zahraniční organizace. Po pádu socialismu a uvolnění trhu přišlo nejen do průmyslové oblasti, ale i do sportu mnoho nových zahraničních forem. Jednotlivé národní svazy a organizace se dále organizují na mezinárodním úrovni. Kdy např. ČOV (Český olympijský výbor) je zařazen do struktur MOV (Mezinárodní olympijský výbor). Toto světové začlenění je jednou z forem organizace s mezinárodní mi prvky.
Dalším unikátním příkladem byla tzv.
HIL
(Handball Iternational League). Šlo o spojení dvou zahraničních soutěží, v našem případě české a slovenské extraligy do jedné mezinárodní soutěže. Hlavní sídlo HIL bylo v Praze, ale jednotlivé problémy klubů byly řešeny národními svazy. Poslední příklad zahraniční organizace působící ve strukturách českého sportu je opět z prostředí házené. Pro extraligovou sezónu 2007/08 se do české soutěže přihlásil slovenský mistr TJ TATRAN Prešov, který absolvuje kompletní základní část, ale nadstavbové části PLAY OFF se již zúčastnit nemůže. ( www.chf.zdarsko.cz)
7
Obecně prospěšné společnosti, sdružení Podle HOBZY, V.,(2006, str. 30), se veřejně prospěšná organizace zabývá především veřejně prospěšnou činností. Definice veřejné prospěšnosti je v ČR diskutována mnoho let, ale přesto je význam pojmu veřejné prospěšnosti dosud nejednoznačný. Různé zákony české legislativy uvádějí a v lepším případě definují výčtem činností veřejnou prospěšnost v termínech „ veřejně prospěšná činnost, veřejně prospěšný účel, obecně prospěšný cíl.“ HOBZA, V.,(2006, str. 30). Přijatelnou definicí obecně prospěšné společnosti dále jen OPS sepsala ŠVARCOVÁ, J., (2000, str. 29). OPS se řídí zákonem o OPS z roku 1995. OPS je právnická osoba založená za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. OPS musí zveřejňovat výroční zprávu s přesně stanoveným obsahem. Veřejně nebo obecně prospěšná činnost je zaměřena v rámci sportu na změnu hodnotové orientace občanů, trvale zlepšovat podmínky pro provozování sportu, trvale vytvářet podmínky pro sportovní aktivity dětí, mládeže na školách, dosahování očekávaných sportovních výsledků na světových soutěžích a vytvářet účinný systém podpory programů zabraňující negativním jevům ve společnosti. Obecně prospěšnou společností je tzv. „ Běh proti drogám“ organizovaný každoročně pro širokou masu a hlavně pro děti a mládež. Dalším typem organizace ve sportu představuje spolek nebo sdružení. Tyto organizace se neřídí obchodním zákoníkem, nýbrž občanským. Můžeme je rozdělit na dva základní druhy: •
Sdružení právnických osob
•
Občanské sdružení
Sdružení právnických osob: je zvláštní formou sdružení, kde jeho fungování upravuje občanský zákoník. (FIALA, J., 2002 str. 80 – 81) Jde o jedinou korporaci upravenou v občanském zákoníku a vybavenou právní subjektivitou. Účelem, pro který je zájmové sdružení právnických osob určeno, je spojení sil a prostředků k ochraně jejich
8
zájmů. Zájmové sdružení právnických osob vzniká písemnou zakládací smlouvou nebo schválením založení sdružení na ustavující schůzi. Přílohou zakládací smlouvy jsou: -
-
Stanovy sdružení
určují název, sídlo, předmět činnosti,
upravují majetkové poměry,
vznik a zánik členství,
práva a povinnosti členů,
orgány sdružení a vymezení jejich působnosti,
způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním zůstatkem,
určení osob oprávněně jednat jménem sdružení, které musí být schváleny zakladateli nebo ustavující schůzí.
Právní způsobilost vzniká zápisem sdružení do registru sdružení, vedeného okresním úřadem. Do registru sdružení se zapisuje název a sídlo sdružení, předmět jeho činnosti, orgány, kterými sdružení jedná navenek a jména osob, které vykonávají působnost orgánů sdružení. (FIALA, J., 2002 str. 80 – 81). Občanské sdružení je považováno za právnickou osobu. Na základě smlouvy, kterou podepisují minimálně 3 osoby, kdy jedna musí být starší 18 let. Občanská sdružení se řídí zákonem č. 83/1990 Sb. Ve znění pozdějších předpisů. Veškeré interní záležitosti jsou řešeny pomocí stanov, které se navrhují a schvalují na ustavující schůzi. Stanovy musí obsahovat tyto povinné údaje: -
přesný název klubu
-
sídlo
-
poslání klubu
-
nabývání a pozbývání členství
-
práva a povinnosti členů
-
určení orgánů klubu
9
valná hromada
dozorčí rada
president (předseda)
výbor klubu
-
otázky majetku, jeho správy a hospodaření s ním
-
osoby vystupující navenek za klub
Po uzavření ustavující schůze a sepsání stanov se musí občanské sdružení zaregistrovat na Ministerstvu vnitra ČR. Pro registraci platí tyto podmínky: -
odevzdání dvou kopií textu stanov
-
zápis z ustanovující schůze ověřené podpisy
-
krátký průvodní dopis pro MV ČR
-
identifikace přípravného výboru
Pro samotnou registraci neexistuje tiskopis, neplatí se správní poplatky. Pokud jsou všechny podmínky registrace správně, tak MV ČR do 10 dnů od doručení návrhu přidělí IČO. Pak následuje registrace na finančním úřadě v místě sídla společnosti (společnost musí podávat daňové přiznání), zřízení bankovního účtu, razítka a dalších náležitostí spojených s příslušným svazem pro potřeby fungování občanského sdružení ve sportu. (ČÁSLAVOVÁ, E., 2000). Družstva, obchodní společnosti
Družstva jsou společenstvím neuzavřeného počtu osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Z definice vyplívá, že družstvo může být založeno jako, podnikatelský subjekt, subjekt který podporuje soukromé podnikání jedinců a subjekt zajišťující uspokojování sociálních, kulturních, vzdělávacích a jiných potřeb členů, tedy nezisková organizace. (CHROMÁ, D., 1998, str. 65)
10
Základní charakteristika: -
v názvu má povinně slovo družstvo
-
zakladateli jsou nejméně 5 fyzických osob nebo 2 právnické osoby
-
podmínkou členství je splácení členského vkladu
-
orgány jsou (členská schůze, představenstvo, kontrolní komise)
-
minimální základní kapitál( zapsaný v obchodním rejstříku) činní 50.000,-Kč
-
družstvo zřizuje nedělitelný fond ve výši nejméně poloviny základního kapitálu
-
členové neručí za závazky družstva
-
zákaz konkurence v oboru platí pro všechny členy, neurčí-li stanovy jinak.
(ŠVARCOVÁ, J., 2000, str. 67-68) Základní normou řídící činnost družstva jsou stanovy, které mohou upravovat skutečnosti, které nejsou obsaženy nebo vymezeny v obchodním zákoníku. Stanovy schvaluje členská schůze, která také volí představenstvo a kontrolní komisi. Průběh schůze se notářsky ověřuje. Stanovy musí obsahovat: •
Obchodní jméno a sídlo družstva
•
Předmět podnikání
•
Vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům.
•
Výši základního členského vkladu, popřípadě výši vstupního kapitálu, způsob splácení členských vkladů a vypořádání členského podílu po zániku členství
•
Orgány družstva a počet jejich členů, délku jejich funkčního období, způsob jejich svolávání a jednání
•
Způsob použití zisku a úhrady případné ztráty
11
•
Tvorbu a použití nedělitelného fondu
•
Další ustanovení vyplývající ze zákona
CHROMÁ, D., (1998 str. 66) Obchodní společnosti jak už sám název napovídá jsou vytvořeny za účelem zisku, oproti např. občanským sdružením.Společnosti se dělí podle rozsahu ručení na osobní, kde alespoň jeden zakladatel ručí za společnost neomezeně a kapitálové,kde společníci za závazky neručí vůbec nebo je jejich ručení omezeno (CHROMÁ, D., 1998). Druhy a fungování společností upravuje obchodní zákoník. Pro naše potřeby si rozebereme pouze dvě základní a to akciovou společnost a společnost s ručením omezeným.
Akciová společnost - a. s. Podle ŠVARSOVÉ, J., ( 2000, str. 66 ) má akciová společnost základní kapitál, rozvržen na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Jde o nejčastěji se vyskytující právní formu u velkých národních a nadnárodních korporací. Společnost může být založena jedním zakladatelem pokud se jedná o právnickou osobu ( v tomto případě zakladatel podepisuje zakladatelskou listinu) nebo minimálně dvěma zakladateli (uzavírají zakladatelskou smlouvu). Součástí obou smluv je návrh stanov. Založení společnosti může být uskutečněno dvěma způsoby: 1) Založení spol. bez úpisu akcií (základní kapitál 2 mil. Kč) 2) Založení spol. na základě výzvy k úpisu akcií (základní kapitál 20 mil. Kč) Základní podmínky vzniku akciové společnosti podle ŠVARCOVÉ, J., (2000): •
Do obchodního rejstříku je nutné zapsat a. s. do 90 dnů po konání ustanovující valné hromady nebo od sepsání notářsky ověřené zakladatelské smlouvy.
•
Minimální povinný rezervní fond je 20 % ze základního kapitálu.
•
Ustanovení orgánů a. s. o Valná hromada (nejvyšší orgán) o Představenstvo ( statutární orgán) o Dozorčí rada (kontrolní orgán)
12
•
Možnosti pro svolání valné hromady (společníci jejichž vklad dosahuje 5 % základního kapitálu).
•
Způsob vyplácení tantiémů (odměna za zisk po zdanění členům představenstva a dozorčí rady společnosti).
•
Zákaz konkurence v oboru platí pro členy představenstva a dozorčí rady.
•
Akcionáři za závazky společnosti neručí.
Společnost s ručením omezeným – s. r. o. ŠVARCOVÁ, J., ( 2000, str. 65) Společnost založená jedním společníkem nemůže být jediným zakladatelem nebo jediným společníkem jiné společnosti. Podle CROMÉ, D., ( 1998, str. 69 - 70) Je kapitálová společnost. Její majetek je tvořen zpravidla vklady většího počtu osob fyzických nebo právnických. Jestliže společnost zakládá více společníků, vzniká společnost na základě společenské smlouvy. Vklady společníků nemusí být stejné. S. r. o. může být založena maximálně 50 společníky. Jedna fyzická osoba může být společníkem nevýše tří společností s ručením omezeným. Společnost ručí za své závazky omezeně a to do výše svého nesplaceného ( pokud společnost zkrachuje dříve než zaplatí vklad, musí ho doplatit)
vkladu. Hodnota základního kapitálu musí být
minimálně 200.000,-- Kč, kdy vklad společníka musí být minimálně 20.000,-- Kč. Před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku musí být na každý peněžní vklad splaceno nejméně 30 %. Základní podmínky pro vznik s. r. o.: •
Společnost se zapisuje do obchodního rejstříku
•
Předložit zápis z ustavující schůze (viz. příloha č. 1. Zápis z ustavující schůze)
•
Sepsat stanovy
•
Splatit nejméně 30 % na každý peněžní vklad
•
Zvolit orgány společnosti: o
Valná hromada (schází se minimálně jednou ročně, aby schválila účetní závěrku)
13
o
Jednatel nebo jednatelé ( vystupuje/í za společnost, mají podpisové právo a vykonávají předurčené cíle schválené na valné hromadě)
o
Dozorčí rada ( není povinné ustavovat DR).
(ŠVARCOVÁ, J., 2000, 65 - 66)
1.2. Financování V oblasti tržního hospodaření se nemůžeme pohybovat bez možnosti financovat naše zájmy. Oblast sportu je specifická. Produktem není hmatatelná věc, kterou můžeme směnit za oběživo. Produkty sportu jsou zábava a zdravý životní styl. Zábava působí jako cílový produkt a je odběratelem brána v pasivní formě, kdy zákazník pouze sedí a sleduje utkání. Druhá forma je aktivní a je pro spotřebitele, kteří nechtějí pouze sedět, ale i aktivně se účastnit. U obou těchto služeb stojí v pozadí finance. Finanční zdroje Podle HOBZY, V., (2006, str. 52) je financování tělesné kultury zabezpečeno ze dvou zdrojů – z veřejných a soukromých. Každá oblast zdrojů má svoje ekonomické opodstatnění, v mnohých případech dochází k prolínání financování z obou zdrojových oblastí, často je v této souvislosti připomínáno vícezdrojové financování sportu: •
Veřejné zdroje
•
Soukromé zdroje
•
Vlastní zdroje
Veřejné zdroje Podle HOBZY, V., (2006 str. 53) …nabídka produktů a služeb tělesné kultury v podmínkách čisté tržní ekonomiky je nedostatečná…, proto je tato produkce podporována ve formě přímé finanční podpory z veřejných prostředků. Tato podpora má být také
14
založena na ochotě příslušného subjektu poskytovat veřejně prospěšnou službu. Financování z veřejných zdrojů zahrnuje tyto oblasti: •
Dotace ze státního rozpočtu
•
Dotace z místních rozpočtů (krajských, městských, obecních)
•
Financování školní tělesné výchovy
Dotace ze státního rozpočtu Dotace z místního
Dotace z veřejně
rozpočtu
prospěšných programů
Dotace na zabezpečení sportovní reprezentace Financování sportovních rezortních středisek
Fond veřejných prostředků na podporu sportu a tělovýchovu v ČR
Financování školní TV z rozpočtu škol
Financování sportovních soutěží, škol Financování sportovního výzkumu
(Zdroj: HOBZA, V., 2006, str. 53; upraveno autorem)
Obrázek č. 1. Podpora tělesné kultury z veřejných zdrojů
15
Rozdělení státních prostředků posuzuje Rada pro tělovýchovu a sport, která svá doporučení předkládá k rozhodnutí ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Poskytování státních dotací investičního charakteru bylo upraveno „Zásadami pro poskytování a čerpání prostředků státního rozpočtu určených pro pořizování, technická zhodnocením, opravy a udržování investičního majetku“, které vydalo Ministerstvo financí ČR a zákonem č. 218/2000 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 40/2001. k jeho § 13. Státní rozpočet přímo přispívá přibližně jednou třetinou celkových zdrojů, dvě třetiny, tvoří příděly z rozpočtů obecních. Podle názorů ze zastupitelstev dochází v období od roku 2000 k budování infrastruktury sportu, rekreace a tělovýchovy, jako možného potenciálu pro komplexnější rozvoj příslušné oblasti a rozvoje služeb místním obyvatelům i turistům. (HOBZA,V. 2006 str. 54 - 55) Soukromé a vlastní zdroje Vzhledem k obtížnosti získat údaje, charakterizuje HOBZA, V.,(2006) financování tělesné kultury ze soukromých zdrojů tabulkou č. 1. Hlavní zdroje financování tělesné kultury v ČR. Tabulka č. 1. Hlavní zdroje financování tělesné kultury v ČR Druhy zdrojů
Mld. Kč
%
Výdaje státního rozpočtu
1,13
4,68
Výdaje rozpočtů municipalit
3,32
13,76
Výnosy z vlastní činnosti
1,4
5,80
Výdaje domácností
14,3
59,29
Výnosy z reklamy
0,1
0,41
Poplatky televize a médií
0,01
0,04
Výnosy sportovních loterií
0,54
2,24
Podpora podniků a institucí
3,32
13,76
Celkem
24,12
100
(Zdroj: HOBZA, V., 2006, str. 56 – 57, upraveno autorem)
16
0,04%
4,68%
2,24% 13,76%
13,76% 5,80%
0,41%
59,29% Výdaje státního rozpočtu Výnosy z vlastní činnosti Výnosy z reklamy Výnosy sportovních loterií
Výdaje rozpočtů okresů a municipalit Výdaje domácností Poplatky televize a médií Podpora podniků a institucí
(Zdroj: HOBZA, V., 2006, upraveno autorem)
Graf č. 1. Hlavní zdroje financování tělesné kultury v ČR Graf č. 1. Hlavní zdroje financování tělesné kultury v ČR nám znázorňuje kompletní výčet všech zdrojů financování. Nás však budou zajímat pouze soukromé zdroje a podíl veřejných a soukromých zdrojů. Tabulka č. 2. Podíl veřejného a soukromého financování Typ zdroje
Mld.
%
veřejné
4,46
18,49
soukromé
19,66
81,51
celkem
24,12
100
(Zdroj: HOBZA, V., 2006, upraveno autorem)
17
19,66
20 15 10 5 0
4,46
1
soukromé veøejné veřejné
soukromé
(Zdroj: HOBZA, V., 2006, upraveno autorem)
Graf č. 2. Podíl veřejného a soukromého financování
Na grafu č. 2. Podíl veřejného a soukromého financování, je zřetelně rozdíl mezi finančními toky ze soukromého a veřejného sektoru. Pokud podrobněji prozkoumáme toky soukromého sektoru, které jsou uvedeny v tabulce č. 2. Hlavní zdroje financování tělesné kultury v ČR, zjistíme, že hlavními zdroji soukromých financí jsou: Výdaje domácností Podpora podniků a institucí Výnosy z vlastní činnosti Hlouběji se zaměříme na bod dva, který spadá do oblasti marketingového mixu. „Sponzoring“, jak také můžeme nazvat tuto podporu je podle DVOŘÁKOVÉ, Š., (2005, str. 33) vkládání finančních prostředků do určitých oblastí s cílem podpořit jednak dobrou věc, jednak svoji značku, je doménou produktů spotřebního zboží. V minulosti byl sport financován prostřednictvím systému rozdělování státních příspěvků prostřednictvím ČSTV (Československý svazu tělesné výchovy). Dnes se sportovní kluby, ale i jednotlivci snaží finance na vlastní chod a fungování zajistit sami. V souvislosti se sponzoringem je nutné si objasnit tyto pojmy a uvědomit si mezi nimi rozdíl:
18
Mecenášství – je opakovaná podpora sportu, kultury, atd. bez očekávání protislužby. Dárcovství – jedná se o jednorázovou podporu bez zpětné vazby v podobě např. reklamy atd. Nadační činnost – podpora nadačních cílů vlastními nahospodařenými zdroji. Sponzorství – jedna z marketingových aktivit, kdy sponzor za svou službu čeká protislužbu. (DVOŘÁKOVÁ, Š., 2005, str. 30)
1.3. Chod klubu Každý sportovní subjekt vytváří produkt, kterým je samotný sport nebo tělesná kultura (výchova). Pro to, aby svůj cíl mohl plnit prochází organizace složitým mechanismem, kdy dochází k manažerské a trenérské práci. Podle CHROMÉ, D., (1998, str. 28) k zajištění své činnosti a tvorbě výkonů používá podnik výrobní činitele jako práce, přírodní zdroje a kapitál. Pro naše potřeby si výrobní činitele přizpůsobíme: Práce Investiční majetek Oběžný majetek
Práce Práce člověka v klubu může mít charakter řídící nebo výkonné. Řídící činnosti zahrnují : -
stanovení cílů klubu
-
rozhodování o činnostech, které vedou k cíli
-
plánování činností
-
organizování činitelů a činností
19
-
vedení lidí
-
kontrola zda cílů bylo dosaženo
(CHROMÁ, D., 1998, str. 28) Nyní si nastíníme podrobně jednotlivé body a pokusíme se je aplikovat do sportovního prostředí. Stanovení cílů klubu – můžeme chápat, jako cíl sezóny, kdy představou vedení je např. umístit se na špici ligové tabulky. Zároveň tento cíl je většinou motivován finanční odměnou a pro vedení klubu další příslib fungování sponzorů v klubu. Rozhodování o činnostech, které vedou k cíli – manažerskou činností v tomto bodě je
stanovení finančních odměn, platů, materiálového a lékařského
zajištění, práce se sponzory, zajištění financí na fungování a nákup hráčů atd. Plánování činností - obecně o těchto činnostech nemůže rozhodovat management, ale trenér, který připravuje kompletní tréninkový plán na celou sezónu včetně regenerací, volných dnů, velikosti zátěže a odměn pro hráče a další. Organizování činitelů činností – spočívá v zajištění personálu pro samotný zápas jako např. časoměřiče, zapisovatele, rozhodčí, lékaře, VIP prostorů, šaten, ale také sem patří zajištění financí pro běžnou činnost. Vedení lidí – přímo u výkonu je zajištěno koučem nebo trenérem, který je ohodnocen za přípravu a vedení týmu. V zákulisí se o vedení lidí stará hlavní pořadatel a management. Kontrola, zda bylo cílu dosaženo – ke kontrole dochází automaticky a tím je vítězství většinou domácích barev a také bezproblémový chod soutěže, klání a spokojenost návštěvníků a účastníků. Výkonné činnosti zajišťují plnění úkolů. Jsou to ty činnosti při nichž bezprostředně vzniká výkon. V našem případě se jedná o hráče, trenéry, kouče, pomocný personál, lékaře, kteří jsou za své výkony během soutěže ohodnoceni. K vykonávání práce musí být pracovník vybaven určitými předpoklady – kvalifikací. Předpoklady u hráčů, závodníků jsou dány přípravou na trénincích a zkušenostmi z minulých let. U trenérů jde o vzdělání v oblasti tělesné výchovy, psychologie a medicíny. Pro pomocný personál je dostačující zvládnout manipulaci se svěřeným aparátem nebo náčiním.
20
Investiční majetek Podle CHROMÉ, D., (1998) přestavuje investiční majetek, majetek dlouhodobé povahy, který podnik potřebuje k provozování své činnosti. Zůstává v podniku po dobu delší než jeden rok. Rozlišujeme: Hmotný investiční majetek Nehmotný investiční majetek Finanční majetek Hmotný investiční majetek je určen k zajištění provozní činnosti, která je hlavní činností organizace. Zahrnuje nemovitý majetek a majetek movitý s vyšší pořizovací cenou než je hranice vymezena zákonem. Opotřebení se nazývá odpisy hmotného majetku. V našem případě se jedná o vlastnictví haly nebo jiných sportovišť a jiných sportovních zařízení a to náčiní a nářadí v pořizovací ceně vyšší než 40.000,-- Kč a doba používání delší jak jeden rok (MUNZAR, V., 2001). Nehmotný investiční majetek tvoří zvláštní složku majetku. Jeho forma není hmatatelná. Pořizovací cena je vyšší než 60.000,-- Kč a doba užívání delší jak jeden rok (MUNZAR, V., 2001). Ve sportu se může jednat o např. software, goodwill tzn. „hodnota představující postavení klubu ve vztahu k ostatním na trhu: pověst, pozice, kvalita nebo reputace značky“ (CHROMÁ, D., 1998 str. 35). Finanční majetek dlouhodobé povahy tvoří akcie, obligace, podílové cenné palíry, termínované vklady, umělecká díla a sbírky, budovy, pozemky, které společnost nakupuje za účelem obchodování. Do tohoto majetku společnost vkládá volný kapitál, který má přinést finanční výnos. (CHROMÁ, D., 1998, str. 35)
21
Oběžný majetek Oběžný majetek tvoří ta část majetku společnosti, která se zpravidla používá krátkodobě a většinou se do jednoho roku spotřebuje (CHROMÁ, D., 1998, str. 31). Ve sportovním prostředí se nevyskytují všechny formy oběžného majetku, jako u klasických výrobních podniků. Proto si uvedeme pouze ty formy, které využijeme pro sport dělení dle (ŠVARCOVÉ, J., 2000, str. 81): Zásoby o Materiál – jedná se o základní suroviny, se kterými budeme ještě pracovat. Ve sportu to může být lékařský materiál, vše co slouží ke zkvalitnění tréninku, oblečení a dresy hráčů kupované a zapůjčené klubem. o Zboží – může se jednat o sportovní suvenýry zakoupené klubem a zároveň distribuované fanouškům. „Zboží jsou movité věci nakoupení za účelem dalšího prodeje… (MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, 2002, str. 71). Peníze o v hotovosti na pokladně o na účtech peněžních ústavů o ceniny – kolky, poukázky, stravenky o krátkodobé cenné papíry – směny, depozitní certifikáty apod. o pohledávky - … tj. „dlouhodobé a krátkodobé pohledávky za odběrateli a poskytnuté zálohy dodavatelům s výjimkou záloh na dlouhodobý majetek“ … (MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, 2002, str. 81) Každá obchodní společnost potřebuje něco nakupovat, aby to mohla prodat. K zajištění své činnosti využívá tzv. výrobní činitele, které jsme si uvedli výše. Jedná se o velice pohyblivý kapitál, kdy během roku jeho stavy zásob kolísají. Proto je nutné vést velmi pečlivě účetní agendu, aby nedocházelo k ztrátám.
22
1.4. Zánik společnosti Zánik společnosti znamená zrušení právní subjektivity a vymazání z obchodního, popřípadě z živnostenského rejstříku. Zániku předchází zrušení společnosti, ke kterému může dojít z mnoha důvodů: uplynutí doby, na kterou byla založena splnění cíle, pro který byl založen rozhodnutí podnikatele o dobrovolném zrušení úmrtí podnikatele soudním rozhodnutím fůzí s jiným podnikem rozdělením změnou právní formy podnikání bankrot – úpadek. (CHROMÁ, D., 1998, str. 83) Nejzávažnější příčinnou zániku společnosti je úpadek. Podnik zaniká, jeho hospodářská činnost končí. Příčinou je dlouhodobá platební neschopnost tj. neschopnost plnit závazky. Společnost se do této situace dostává tehdy, vykazuje-li dlouhodobě ztrátu, kterou se jí nedaří zlikvidovat. Zrušení se může provést :
s likvidací
bez likvidace
Ke zrušení společnosti likvidací dochází k faktickému zrušení. Likvidací dochází k vypořádání majetkových poměrů. Umoření závazků vůči obchodním partnerům. U obchodních společností, státních podniků a družstev je jmenován likvidátor. Je zapsán do obchodního rejstříku společně s údajem o likvidaci.
23
Úkolem likvidátora podle DAŇHELOVÉ, Š., (2002, str. 79): •
soustředit peněžní prostředky podniku
•
dokončit běžný provoz
•
vypořádat daně, poplatky, pohledávky a závazky
•
zpeněžit majetek podniku co nejvýhodněji
Zrušení podniku bez likvidace dochází při přechodu majetku na jiný subjekt (nástupce). Nejde o faktické zrušení podniku, jeho hospodářská činnost pokračuje.
Pokud je podnik v úpadku, zaniká na základě vyhlášení konkurzu nebo vyrovnání. Úkolem tohoto mechanismu je vypořádání s věřiteli z majetku podniku. Návrh na zahájení konkurzního řízení podávají věřitelé nebo sama společnost u konkurzního soudu. Majetek podniku tvoří tzv. konkurzní podstatu a účastníci jsou věřitelé a podnik. Zahájením konkurzu oznamuje soud zveřejněním usnesením na úřední desce soudu. Tímto dnem se podnik stává úpadcem. Nesmí nakládat se svým majetkem. S majetkem disponuje pouze správce konkurzní podstaty. Soud pak v rozvrhovém usnesení stanoví uspokojení pohledávek. Vyrovnání se provádí podobně jako konkurz. Návrh podává soudu podnik, který je v úpadku, a zároveň nabídne způsob vyrovnání závazků . (CHROMÁ, D., 1998, str. 84 )
24
2. HBC Újezd u Brna Po obecné části, kde jsme si představili možné formy sportovních společností a organizaci se dostáváme ke konkrétnímu případu. Pokusíme se založit fiktivní klub a na typických případech si budeme simulovat jeho chování. 2.1. Založení HBC Újezd u Brna spol. s r. o. Seznámení se subjekty a majetkovými vklady Na začátku si musíme položit otázku, „Proč budeme zakládat sportovní klub?“ Odpovědí se nám naskytne několik: •
Cílené formování mládeže
•
Úspěch na sportovně manažerském poli
•
Možnosti pro vyplnění volného času široké masy obyvatelstva
•
Finanční zhodnocení vloženého kapitálu Další otázkou, kterou jsme si položili je: „Jak těchto cílů dosáhnout?“ Formy pro
odpověď jsme si představili v obecné části viz. (kapitola č. 1.1.Založení). My se zaměříme na společnosti s ručením omezeným. Je to jedna z forem obchodních společností, které se ve sportu objevují. Podíváme se na vznik, problematiku výstavby sportoviště a fungování. Společnost je tvořena třemi subjekty ( viz. příloha č. 1 Zápis z ustanovující schůze): ¾ TJ Sokol Újezd u Brna (občanské sdružení) ¾ Město Újezd u Brna (úřad zastupující stát) ¾ Mgr. Petr Horác (fyzická osoba) TJ Sokol Újezd u Brna Tělovýchovná jednota Sokol, jako občanské sdružení přináší do společnosti hráčskou a mládežnickou základnu, kontakty a již zdárně fungující sportovní třídy
25
na ZŠ Újezd u Brna a možnosti pronájmu za výhodnou cenu sportoviště a prostory potřebné k fungování klubu. Město Újezd u Brna Úřad do projektu vstupuje nejen, jako jeden z vlastníků. Dále pro příští období našlo a prodalo pozemek za symbolickou cenu, na kterém bude stát sportovně rehabilitační komplex. Mgr. Petr Horác První z iniciátorů myšlenky založení sportovního klubu a stavby nových sportovišť. Přináší značnou část kapitálu a vybrané sponzory na pomoc při financování chodu klubu. Tabulka č. 3. Rozložení kapitálu u základního vkladu Název
Vyjádření v Kč
Vyjádření v %
TJ Sokol Újezd u Brna
54.000,--
26
Město Újezd u Brna
40.000,--
20
106.000,--
54
Mgr. Petr Horác
54%
26%
20%
TJ Sokol Újezd u Brna
Město Újezd u Brna
Mgr. Petr Horác
(Zdroj: autor)
Graf č. 3. Rozložení kapitálu u základního vkladu
26
Jednotlivé rozhodovací pravomoci jsou určeny organizační strukturou klubu (viz. obrázek č. 2. Organizační struktura klubu). Jednotlivé oblasti zájmů jsou koncipovány tak, aby si konkrétní oblasti nekonkurovaly, ale zároveň jsou na sobě závislé a v určitých činnostech se doplňují a spolupracují. Každý úkon a sféru vlivu, vzájemné kontakty ve vnějším a vnitřním prostředí upravují stanovy ( viz. příloha č. 1 Stanovy klubu). Valná hromada: (viz. příloha č. 2 Stanovy klubu, čl. II.,Orgány sportovního klubu) Jednatel: (viz. příloha č. 2 Stanovy klubu, čl. II.,Orgány sportovního klubu) Dozorčí rada: (viz. příloha č. 2 Stanovy klubu, čl. II.,Orgány sportovního klubu) Představenstvo: (viz. příloha č. 2 Stanovy klubu, čl. II.,Orgány sportovního klubu) ¾ Ekonomický úsek – stará se o účetní vedení klubu, daňová přiznání, styk s finačním, sociálním úřadem a zdravotními pojišťovnami. Vede kompletní finanční agendu. ¾ Marketingový úsek – jeho úkolem je starat se o naše partnery a prezentace klubu. Organizuje V. I. P. sektor na utkáních, připravuje přestávkové soutěže, vymýšlí komerční akce pro návštěvníky zařízení. ¾ Technický úsek – udržuje celý areál v technickém chodu, stará se o úklid. Uklízí a připravuje hrací plochu před a po utkání. Provádí údržbu. ¾ Trenérský úsek – poskytuje komerční trenérské služby ve fitness centru, vede a určuje herní linii jednotlivých družstev. Úzce spolupracuje v programu sportovních tříd.
27
Struktura klubu HBC Újezd u Brna, spol. s r. o.
Valná hromada
Jednatel
Dozorčí rada
Představenstvo
Ekonomický
Marketingový
Technický
Trenérský
úsek
úsek
úsek
úsek
(Zdroj: DVOŘÁKOVÁ, Š., Sportovní marketing, Masarykova univerzita v Brna, Brno, 2005)
Obrázek č. 2. Struktura klubu
28
2.2. Financování HBC Újezd u Brna V druhé části kapitoly věnované praktickému založení klubu se opět podíváme na konkrétní případ našeho nově založeného klubu HBC Újezd u Brna. Připomeňme si pár věcí, co už víme o našem klubu. Právní forma je společnost s ručením omezeným, místo fungování je v pronajatých prostorách TJ SOKOLA Újezd u Brna, který převedl ligovou licenci i hráčskou základnu na HBC Újezd u Brna, od městského úřadu máme přislíbený prodej pozemku pro stavbu nového sportovního střediska. V této kapitole se zabýváme financováním sportovní organizace. Našim úkolem je si ukázat hlavní toky financí do našeho klubu a to z veřejného, soukromého sektoru a z vlastních zdrojů. Budeme se snažit finančně zajistit stavbu nového sportovního areálu, najít nové finance pro chod klubu a zajistit vlastní finanční zdroje.
2.2.1. Finanční zajištění stavby nového sportovního areálu Fungování klubu a výstavba sportovního areálu v kalendářním roce 2008 bude financována částečně z veřejných, soukromých a vlastních zdrojů (viz. tabulka a graf č. 4 Rozložení kapitálu pro stavbu sportoviště). Pozemek, na kterém má nová hala se zázemím stát, byl odkoupen od města za symbolickou cenu. Pozemní a terénní práce byly zadány společnosti Colas. Vyprojektování a stavbu provede společnost Unistav. Areál bude financována z dotací města Újezdu u Brna, Jihomoravského kraje a evropského programu na podporu turistického ruchu SPOR – Společný regionální operační program. Jedná se o podporu státní nadnárodní infrastruktury pro cestovní ruch ČR. Další důležitou složkou v rozpočtu byl příspěvek obou stavebních společností, které se staly hlavními sponzory klubu. Konkrétní rozložení kapitálu pro výstavbu haly vidíme v tabulce a grafu č. 4 Rozložení kapitálu pro stavbu sportoviště. Zbyle finance byly hrazeny z úvěru klubu ( viz. tabulka a graf č. 5 Zdroje splácení úvěru).
29
Tabulka č. 4 Rozložení kapitálu pro stavbu sportoviště Subjekt
Podíl v Kč
%
Město Újezd u Brna
12 000 000,00 Kč
30,00
Unistav
4 000 000,00 Kč
10,00
Colas
2 000 000,00 Kč
5,00
Úvěr*
22 000 000,00 Kč
55,00
Celkem
40 000 000,00 Kč
100,00
30%
55% 10% 5%
M ěsto Ú je zd u B rna
U nistav
C olas
Ú v ěr*
(Zdroj: autor)
Graf č. 4 Rozložení kapitálu pro stavbu sportoviště Tabulka č. 5 Zdroje splácení úvěru Subjekty HBC Újezd u Brna Jihomoravský kraj SPOR Úvěr*
Podíl v Kč 2 000 000,00 Kč 12 000 000,00 Kč 8 000 000,00 Kč 22 000 000,00 Kč
% 9,09 54,55 36,36 100,00
9% 36%
55%
H B C Ú je z d u B rn a * J ih o m o ra v s k ý k ra j* SPOR*
(Zdroj: autor)
Graf č. 5 Zdroje splácení úvěru
30
Tabulka č. 6 Fáze a financování výstavby sportoviště Fáze
I.
II.
Čas
Činnost
Zdroj financí
částka
• • • •
Terénní úpravy Vykopání základů Colas 2 mil. Základy I. fáze natažení inženýrských sítí • Parkoviště a přilehlá Město Újezd u 6 mil. pozemní komunikace
duben červenec 2008
• • • • •
červenec září 2008
Výstavba hrubé stavby Zastřešení Okna II. fáze ing. sítí Vnější fasáda
Brna Úvěr*
8 mil. Město Újezd u Brna
4 mil.
Unistav, a. s. 2 mil. Úvěr*
• Dokončení vnitřních 4 mil. prostorů Město Újezd u • Malba Brna 2 mil. • III. fáze ing. sítí
říjen III. Prosinec 2008
Unistav, a. s. Hala • Palubovka • Vybavení šaten a haly
IV. prosinec 2008 leden 2009
Úvěr* Unistav, a. s.
Posilovna a regenerace Úvěr* • Vybavení posilovny • Vybavení regeneračních prostorů
Náklady na výstavbu sportoviště
1 mil. 6 mil. 1 mil. 4 mil.
40 mil.
31
Obrázek č. 3 Nákresy haly
Poloha jih
Poloha sever
Poloha západ
Poloha východ
Nákresy jsou pouze ilustrační a také pro tento účel slouží. Jde pouze o obrazové ztvárnění haly, jejíž výstavba činní výše uvedenou částku. Zdroj: http://www.formatech.cz/sporhala.htm
32
2.2.2. Sponzoring Pro potřeby fungování klubu bylo nutné zajistit finance. Management se zaměřil hlavně na místní podniky, které mají sídlo ve městě. Dalším faktorem pro výběr sponzorů byla materiálová podpora a služby, proto byly osloveny společnosti zabývající se výrobou a distribucí sportovního zboží.
Poslední faktor byla zpětná vazba pro
společnosti, které významně podpořily výstavbu sportoviště (viz. tabulka č. 6 Faktory výběru sponzorů a graf č. 5 Poměr rozložení financí ze sponzorování).
Tabulka č. 6 Faktory výběru sponzorů Faktor výběru
Množství financí v Kč
Poměr financí v %
Materiálová podpora
687.000,-
9,4
Místní podnikatelé
480.000,-
8,6
6.000.000,-
81,0
Ostatní
100.000,-
1,0
Celkem
7.267.000,-
100,0
ZV podpory výstavby sp.
(Zdroj: autor)
1
9,4
8,6
81
Materiálová sp. podpora 687.000,Místní podnikatelé 480.000,ZV podpory výstavby sp. 6.000.000,Ostatní 100.000,(Zdroj: autor)
Graf č. 5. Poměr rozložení financí ze sponzorování
33
Kempa – Handball, ltd. Společnost Kempa - Hanball patří k našim zahraničním partnerům. Dohodli jsme se na dodání házenkářské obuví pro A mužstvo v počtu 18 párů, které mají status sponzorského daru. Na základě toho byla nabídnuta tatáž obuv i pro ostatní kategorie, ovšem s tím, že budou uhrazeny objednávajícími členy klubu. Cena za jeden pár činní 1.500,- Kč (Cena je převedena z EUR, kdy boty stojí 60 EUR = 1.500,- Kč, při kurzu 1 EUR/ 25,- Kč.). Cena obuvi sponzorované společností Kempa je 35.100,- Kč. Firma s klubem spolupracuje od jeho vzniku. První sponzorskou smlouvu uzavřela na dvě sezóny 07/08 a 08/09.
Jadberg, a. s. Společnost přistoupila na spolupráci s našim klubem, jako materiálový partner. Kompletně vybavila klub dresy, míči, sítěmi a dalšími doplňky. Uzavřeli jsme reklamní smlouvu na dvě sezóny 07/08 a 08/09 zajišťující pro klub částku 130.000,- (včetně prémie pro zprostředkovatele). Obratem bylo přislíbeno využití této částky pro nákup výše uvedeného materiálu.
Fit plus bohemia, s. r. o. Slovenská firma byla oslovena z důvodu vybavení posilovny, která slouží pro potřeby klubu, ale i pro běžnou veřejnost. Společnost poskytla 30% slevu na nákup strojů. Dále každému hráči mužské kategorie byla poskytnuta sleva na nákup nutričních doplňků ve výši 15%. S firmou jsme uzavřeli reklamní smlouvu na dva roky 2009 a 2010. Pozn. autora (Do Grafu č. 5. Poměr rozložení financí ze sponzorování byla započítána částka 500.000,- Kč, která vyjadřuje slevu na koupené stroje).
Tourbus, a. s. Sponzorská dohoda s dopravcem byla ujednána ve výši 20.000,- Kč. Částka je využívána pro potřeby klubu. Společnost oslovuje každým rokem a vždy obnovíme
34
smlouvu ve stejném rozsahu. Pro nás to znamená, že jsme se stali seriózním parterem a rádi využíváme služeb našeho autodopravce.
Elektro Spáčil, s. r. o. Podnikatel pan Spáčil patří k rodákům z Újezda u Brna. Po domluvě jsme spolu uzavřeli dvouletou reklamní smlouvu výši 150.000,- Kč pro roky 2009 a 2010. Částka bude využita na nákup digitální časomíry.
Elseremo, a. s. Španělský výrobce zámečnických produktů byl osloven, jako jeden z hlavních hospodářských pilířů města, kde sídlí jedna z výroben. Společně jsme uzavřeli smlouvu na dva roky 2007 a 2008 s možným prodloužením pro rok 2009 na částku ve výši 100.000,-Kč/rok. Při výstavbě haly bylo využito služeb našeho partnera v zámečnické činnosti.
Colas, a. s. Stavební společnost zajišťující terénní práce při výstavbě sportoviště. Poskytl klubu částku ve výši 2.000.000,- Kč, čímž se stal jedním z exkluzivních sponzorů klubu. Společně jsme uzavřeli reklamní smlouvu na dva roky 2009 a 2010.
Unistav , a. s. Tato stavební společnost zajistila převážnou část výstavby nového sportoviště. Do areálu investovala vlastní prostředky ve výši 4.000.000,- Kč. Čímž se stala exkluzivním sponzorem klubu. Peníze byly poskytnuty v rámci reklamní smlouvy pro roky 2009 a 2010.
Thermotechnika Bohemia, a. s. Jedná se o nadnárodní společnost zabývající se výrobou chladících zařízení pro gastronomická pracoviště. Část prodeje a konstrukcí je prováděna na pracovišti v Újezdě u Brna. Z tohoto důvodu byla společnost oslovena jako potencionální partner. Společně jsme uzavřeli reklamní smlouvu ve výši 200.000,- Kč pro sezóny 2007/08 a 2008/09.
35
HAKR, s. r. o. Společnost přistoupila ke sponzorování, když se klub probojoval do II. Ligy, sezóna 2008/09. I přes to byl finanční příspěvek nemalý Kč 50.000,-/rok a pomohl tím zajistit bezkonfliktní fungování klubu. Reklamní smlouvu jsme uzavřeli na dva roky 2008/09.
Jirex – potraviny Jde o prodejnu z maloobchodní sítě „Brněnka“. Firma byla oslovena jako potencionální partner v oblasti zásobování potravinami pro VIP akce a soutěžní přestávková losování. Sponzorská smlouva byla dohodnuta ve výši 25.000,- Kč na jeden rok. Smlouva byla již dvakrát prodloužena. Obratem bude této částky využito při nákupu potravin atd.
Pekárna Újezd u Brna S tímto soukromým subjektem byla uzavřena podobná dohoda viz. Jirex. Dohodnutá částka se pohybuje ve výši 30.000,- Kč. Po prvním roce však byla snížena na částku 20.000,- Kč.
Lékárna Újezd u Brna Farmakologický subjekt byl osloven pro potřebu každoročního obnovení zásob lékáren v areálu sportoviště, ale i pro potřebu klubu. Lékárna poskytla materiál v hodnotě 14.000,- Kč .
Grafické studio LUK Živnostník Luboš Koláček, člen Sokolu a klubu HBC finačně přispěl částkou 10.000,- Kč. Reklamní smlouvu jsme uzavřeli na rok s tím, že ji každý další rok prodlužujeme. Částka je využita na propagaci klubu.
Restaurace Rychta Gastronomické zařízení bylo osloveno z důvodu konání a zajištění stravy pro delegáty svazu a rozhodčí. Živnostník přislíbil sponzorským darem ve výši 25.000,- Kč,
36
ze kterých budou hrazeny veškeré výdaje při stravování VIP hostů a představitelů svazu výhradně v této restauraci.
Hotel Matoušek Živnostník oslovil sám naši organizaci. Společně jsme uzavřeli reklamní smlouvu o poskytnutí reklamních ploch v částce 25.000,- Kč. Z naší strany bude hotel doporučován našim zahraničním klientům při pořádání přípravných akcí sportovců. Smlouvu jsme uzavřeli s panem Matouškem na dva roky a to 2009 a 2010.
Město Újezd u Brna Město kromě jednorázové dotace na výstavbu sportoviště ve výši 12.000.000,- Kč poskytuje základní škole dotaci 25.000,- Kč na podporu sportovních tříd.
Jihomoravský kraj Jihomoravský kraj, stejně jako město, poskytlo jednorázovou dotaci na výstavbu sportoviště. Každoročně také poskytuje dotaci na podporu vrcholového sportu a na mládež ve výši 100.000,- Kč.
Tabulka č. 7. Příjmy z reklamních a sponzorských smluv – rozpis jednotlivých let Sponzoři pro rok 2007 P Název GE Elseremo, a. s. HL Jadberg, a. s. HL Thermotechnika, a. s. PL Kempa - Handball PL Jirex PL Restaurace Rychta PL Tourbus, a. s. PL Lékárna Újezd u Brna ML Pekárna Újezd u Brna, s. r. o. ML Grafické studio LUK celkem
cena 100 000,00 Kč 75 000,00 Kč 50 000,00 Kč 35 000,00 Kč 25 000,00 Kč 25 000,00 Kč 20 000,00 Kč 14 000,00 Kč 30 000,00 Kč 10 000,00 Kč 384 000,00 Kč
37
Sponzoři pro rok 2008 P Název GE Thermotechnika, a. s. GE Elseremo, a. s. HL Jadberg, a. s. HL HAKR, s. r. o. PL Kempa - Handball PL Jirex PL Restaurace Rychta PL Tourbus, a. s. PL Lékárna Újezd u Brna ML Pekárna Újezd u Brna, s. r. o. ML Grafické studio LUK celkem
cena 100 000,00 Kč 100 000,00 Kč 75 000,00 Kč 50 000,00 Kč 35 000,00 Kč 25 000,00 Kč 25 000,00 Kč 20 000,00 Kč 14 000,00 Kč 20 000,00 Kč 10 000,00 Kč 474 000,00 Kč
Sponzoři pro rok 2009 P Název EX Unistav, a. s EX Colas, a. s. GE Elektro Spáčil, s. r. o. GE Elseremo, a. s. HL Jadberg, a. s. HL Thermotechnika, a. s. HL HAKR, s. r. o. PL Kempa - Handball PL Jirex PL Restaurace Rychta PL Hotel Matoušek PL Tourbus, a. s. PL Lékárna Újezd u Brna ML Pekárna Újezd u Brna, s. r. o. ML Grafické studio LUK celkem
cena 2 000 000,00 Kč 1 000 000,00 Kč 150 000,00 Kč 100 000,00 Kč 75 000,00 Kč 50 000,00 Kč 50 000,00 Kč 35 000,00 Kč 25 000,00 Kč 25 000,00 Kč 25 000,00 Kč 20 000,00 Kč 14 000,00 Kč 20 000,00 Kč 10 000,00 Kč 3 599 000,00 Kč
Tabulka č. 8. Nárůst příjmů z reklamních a sponzorských smluv Rok Rok 2007 Rok 2008 Rok 2009 * Rok 2009
celkem 384 000,00 Kč 474 000,00 Kč 599 000,00 Kč 3 599 000,00 Kč
38
4 0 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 3 5 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 3 0 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 2 5 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 2 0 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 1 5 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 1 0 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 5 0 0 0 0 0 ,0 0 K č 0 ,0 0 K č
Rok 2007
Rok 2008
Rok 2009 *
Rok 2009
(Zdroj: autor)
Graf č. 6. Nárůst příjmů z reklamních a sponzorských smluv Z grafu i tabulky jasně vyplývá nárůst příjmů klubu s rostoucí výkonností mužstev. Rok 2009 * nám znázorňuje příjem bez dvou exkluzivních sponzorů, kteří své investice spojili se stavbou sportoviště.
2.3. Fungování HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. Náš imaginární klub, založený v kapitole 2.1. Založení HBC Újezd u Brna spol. s r. o., prošel mnoha změnami. Od divizního občanského sdružení, závislé na veřejných zdrojích až po samostatně fungující a ze značné části nezávislou obchodní společnost věnující se sportu jako obchodu. Podívejme se na tento vývoj v postupu času a charakterizujme si jednotlivé body.
a) Rok 2007 Na počátku roku začíná jednání tří zakládajících subjektů o nové podobě házenkářského klubu. Základní myšlenkou je finanční stabilita a trvale rostoucí sportovní výkonnost spojená s příkladnou reprezentací města na poli sportu s tím přicházející kapitál, jak do města, tak i do samotného klubu, vhodná volno časová náplň pro děti a mladistvé, kdy budou zušlechťovat tělo i ducha, ztotožnění obyvatelstva, místních firem a živnostníků s filozofií klubu.
39
V polovině roku se myšlenky staly skutečností, 12. května 2007 byla podepsána zakládající smlouva na ustavující schůzi konané téhož dne. Od tohoto okamžiku všechny hráčské kategorie byly převedeny pod hlavičku klubu a pod ní také nastoupily do podzimní části sezóny 2007/08. Dalším bodem bylo vyjednání evropské dotace SPOR na rozvoj cestovního ruchu a krajské dotace, ze kterých bude částečně hrazena výstavba sportovního areálu.
b) Rok 2008 Tento rok se stal klíčovým. Byla zahájena výstavba sportoviště a do klubu přišli dva velcí partneři (stavební společnosti) Unistav a Colas, kteří s sebou přinesli peníze a finanční stabilitu do budoucna. Celá sezóna 2007/08 byla dohrána s velkými úspěchy všech kategorií. Žactvo a dorost se umístilo na předních místech, což je dobrý příslib do budoucna. Výsledky nám také zhodnotily dobrou spolupráci se ZŠ v Újezdě u Brna, kde už dlouhodobě fungují sportovní třídy orientované na házenou.
V krátkodobém horizontu muži splnili
předpoklady a postoupili do vyšší kategorie II. Jihomoravské ligy. V letní přestávce klub nezahálel a posílil mužské družstvo o tři nové hráče, kteří by měli přinést větší konkurenci na postech a stabilitu v II. lize. Vzhledem k pokračující výstavbě areálu musela být pronajata hala v Křenovicích, ve které se odehraje podle plánu podzimní část sezóny 2008/09.
c) Rok 2009 Byla dokončena výstavba sportovního komplexu. Jedná se o halu s parametry hřiště IHF pro konání mezinárodních zápasů. Hlediště s možností návštěvy jednoho tisíce diváků. Zázemí s kancelářemi vedení a trenérů klubu, zasedací místnost, šatnami a sociálními zařízeními. Dalším příslušenstvím jsou regenerační prostory. Byly zřízeny prostory pro vířivou vanou, saunou a masérský stůl. Jako poslední byla vybudována za podpory společnosti Fit plus Bohemia, která poskytla výraznou slevu na nákup strojů, posilovna. Všechny prostory budou sloužit veřejnosti i klubu.
40
Sezóna 2008/09 byla ukončena podle předpokladů. Podařilo se postoupit oběma družstvům žáků stejně tak i mladším dorostencům. Starší dorost obhájil přední příčky v II. dorostenecké lize. Muži se umístili pod očekáváním ve středu tabulky II. ligy. Pro nastávající sezónu 2009/10 byl angažován nový trenér a hráč na postu pivotmana. Kádr se dál neměnil. Předpokladem pro nastávající sezónu je postup mužů a staršího dorostu do I. ligy, uhájení pozic mladšího dorostu a žactva. V druhé polovině roku se rozjednala dohoda o vytvoření sportovních tříd na SOU a SOŠ v Sokolnicích, čímž by byla vytvořena stabilita a růst kádrů mladšího a staršího dorostu, které se z důvodu odlivu hráčů za studiem do Brna, často měnily. Tímto krokem by byla zajištěna komplexní herní výchova pro žactvo a mládež fungující v rámci klubu. Zjednodušeně by mládež splynula s klubem od nejmladších školních let po konec středoškolského vzdělání. Čímž by byla zachována celistvost jednotlivých ročníků a tím i vzrůstající výkonnost družstev a možnost aplikovat jednotný herní systém pro celý klub.
41
3. Marketingové plány Co je vlastně marketingový plán? Podle serveru www.promarketing.cz… „Marketingový plán je nástroj, jehož prvořadým cílem je vylepšit naše obchodní výsledky, a to prostřednictvím realizace efektivních marketingových aktivit. Jeho příprava je proto pro malé firmy kriticky důležitá“ Provádíme analýzu současného stavu našeho podnikání, definujeme a popisujeme naši společnost, nabízené produkty a služby. Plánujeme, jak bude Vaše firma vypadat v budoucnosti, stanovujeme firemní obchodní, marketingové cíle a strategie pro jejich dosažení, rozpracováváme je do konkrétních marketingových kampaní a aktivit, definujeme pro ně potřebné finanční a jiné zdroje, stanovíme způsoby vyhodnocování úspěšnosti marketingových aktivit. (http://www.promarketing.cz/) Jako poslední bod se pokusme porovnat dvě odlišné sportovní odvětví. Každé má jiný způsob financování, druh zákazníka a odlišný způsob poskytování služeb. Marketingový plán klubu je zaměřený na získávání sponzorů a partnerů. Od nichž se očekává větší příliv kapitálu, který je smluvně vázán pouze na sportovní činnost klubu. Oproti tomu jim bude poskytnuta reklamní služba. (viz. kapitola č. 3.1. Marketingový plán HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. – oddíl házené). U marketingového plánu fitness centra je zřejmé zacílení na masu lidí. Je jim poskytována široké spektrum trenérsko – relaxačních služeb, za které platí předem danou cenu (viz. kapitola č. 3.2. Marketingový plán fitness centra). Odlišnosti jsou jasné a můžeme konstatovat, že jde o úplně jiné činnost, které jsou spojeny pouze jedním vedením.
42
3.1. Marketingový plán HBC Újezd u Brna, spol. s r. o.
HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. Mgr. Petr Horác
43
Co najdeme za sportem házená? … a)
Hra
b) Adrenalin c)
Zábava
d) Edukace e)
Nový rozměr volno - časového vyžití
f)
Atraktivnost
… To vše je skryto pod názvem házená.
44
Proč házená? Velká města nabízí sportovní vyžití velkých sportů jako je fotbal, hokej. My žijeme v malém městě, kde je velice těžké se z finančních důvodů prosadit do vysoké hry sportovních magnátů. Máme však házenou a ta nám nabízí spoustu možností, jak se realizovat nejen po sportovní stránce, ale i tělovýchovné.
O klubu HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. navazuje na dlouhodobou práci občanského sdružení Sokol Újezd u Brna. Přišel s novou koncepcí spolupráce města, Sokolu za účelem sociálně – kulturní prosperity regionu. Klub je mladý, ale má za sebou silného partnera a to město, proto může zaručit stabilitu. Nenese si finanční závazky z minulosti a má pevné majetkové základy. Jako forma obchodní společnosti může nabídnout průhledné financování, orientaci na zisk, úspěch a s tím související jistou finanční stabilitu.
CÍLE Cílem je navázat na dříve dobrou práci spoluzakladatelů klubu. Pro nejbližších pět let plánujeme výstavbu nového sportovního a regeneračního areálu, postup do vyšších soutěží a do čtyř let 1. „celostátní“ ligu. Rozšířit fungování sportovních tříd i o střední stupeň vzdělání ve spolupráci SOU a SOŠ Sokolnice. Širokým vrstvám obyvatelstva nabídnout zábavu při mistrovských zápasech, možnost sportovního vyžití a regenerace v areálu sportovního centra. Ve spolupráci s místním hotelem nabídnout tuzemským i zahraničním sportovním klubům možnost konání kondičních soustředění v plně vybaveném areálu v překrásném Jihomoravském kraji.
45
Vize je založena na třech „P“ Patriotismus Prosperita Prezentace
Na těchto základech stojí subjekty společnosti Město ( stát) Firmy, živnostníci Občané
Tyto pilíře nesou základní vizi Sociální rozvoj a ztotožnění Ekonomická stabilitu Sportovní růst klubu
46
Sportovní růst
Ekonomická stabilita
Sociální ztotožnění
M
F
Ě
I
O B Č
S
R
T
M
N
O
Y
É
Y P P P
r e z e n t a c e r o s p e r i t a
a t r i o t i s m u s
47
A
Formy partnerství
Exkluzivní sponzor 1 (EX) Exkluzivní sponzor (E )
I. Název klubu II. Dresy III. Hala IV. Propagační plakáty
Generální
sponzo
Hlavní sponzor 3 Hlavní
sponzo
(GE)
5 panelů 2x1m v dané zóně plocha 5x3 cm v dané zóně
VI. Programy k utkání VII. Klubový bulletin
plocha 7x7 cm
VIII. Klubový web
umístění loga
IX. Reklamní tabule
7x plocha 10x10 cm
II. Dresy
vpředu nebo vzadu 30x10cm
r III. Hala
(HL)
plocha vpředu 40x15cm
pozvánky plocha 2x1 cm plocha 7x7 cm
V. Direct-post
Generální sponzor 2
jméno partnera v názvu klubu
4 panely 2x1m v dané zóně
IV. Propagační plakáty
plocha 5x3 cm v dané zóně
V. Direct-post
pozvánky plocha 2x1 cm
VI. Programy k utkání
plocha 5x5 cm
VII. Klubový bulletin
plocha 5x5 cm
VIII. Klubový web
umístění loga
IX. Reklamní tabule
7x plocha 6x6 cm
II. Dresy
Vpředu nebo vzadu 15x10cm
r III. Hala
2 panely 2x1m v dané zóně
IV. Propagační plakáty
plocha 3x1,5 cm v dané zóně
VI. Programy k utkání
plocha 3,5x3,5 cm
VII. Klubový bulletin
plocha 3,5x3,5 cm
VIII. Klubový web
umístění loga
IX. Reklamní tabule
7x plocha 4x4 cm
48
Podpůrný sponzor 4 Podpůrný
(PL)
sponzo
III. Hala
1 panel 1,5x1m v dané zóně
r IV. Propagační plakáty
Sponzor dorostu a žáků Sponzordorostu a žáků
plocha 1,5x1 cm v dané zóně
VI. Programy k utkání
plocha 2x2 cm
VII. Klubový bulletin
plocha 2x2 cm
VIII. Klubový web
umístění loga
IX. Reklamní tabule
7x plocha 2x2 cm
III. Hala
1 panel 1,5x1m v dané zóně
IV. Propagační plakáty
plocha 1,5x1 cm v dané zóně
VI. Programy k utkání
plocha 2x2 cm
VII. Klubový bulletin
plocha 2x2 cm
VIII. Klubový web
umístění loga
IX. Reklamní tabule
7x plocha 2x2 cm
X. Dresy mládeže
plocha vpředu 40x15cm
Rozmístění reklamních panelů
49
Umístění reklamních ploch na dresech
Umístění reklamních ploch na dresech mládeže
Ceny reklamních ploch Název programu
Cena
Exkluzivní sponzor
250.000,- a více
Generální sponzor
100.000,- až 250.000,-
Hlavní sponzor
50. 000,- až 100.000,-
Podpůrný sponzor
Do 50.000,-
* Dorostenecký sponzor
Do 50.000,-
* Sponzor žactva
Do 30.000,-
Zdroj: Marketingový plán HK KP Brno
50
3.2. Marketingový plán fitness centra.
51
Jste unavení? Připadáte si vyřazení? Myslíte si, že jste slabí? Chtěli by jste
navštěvovat sportovní kurzy? Rádi by jste si vypracovali postavu? Nemůžete se hýbat?
MÁME PRO VÁS ŘEŠENÍ
52
Využijte zázemí profesionálních sportovců
Kondice Zlepšete si kondici v plně vybavené posilovně Proškolený personál Vám pomůže s výživou Osobní trenéři Vám postaví program na míru
Regenerace Odpočiňte si ve vířivých vanách a perličkové koupeli Prohřejte své tělo v sauně Uvolněte se pod rukama profesionálních masérů
To vše najdete pod jednou střechou v areálu HBC Újezd u Brna, spol. s r. o.
53
Ceník služeb
Kondice Procedura
Čas
První vstup do posilovny Jednorázový vstup do posilovny měsíční Permanentka hodina Kondičním trenérem Výživový odborník
Regenerace Procedura Vířivé vany Sauna Masér
Čas Hodina Hodina Hodina
54
Cena v Kč 100 100 300
Cena v Kč 0 100 600 250 200
Závěr Pokusme se shrnout, čím musí začínající klub projít, aby začal být úspěšný. Prvním hlediskem je dobrá finanční podpora a pevný základ. Materiálové zázemí, kvalitní hráčský i manažerský personál je na druhém místě. Jako třetí a významný faktor pro udržení růstu kvality je dobrá výchova. Projdeme-li tuto práci zpětně všechny tři faktory obsahuje. Kvalitní základna tvořená tzv. tripartitou, kde první pilíř je stát a tím i jistá stabilita a dlouhodobost, druhý pilíř tvoří tělovýchovná jednota, který je schopná naplnit hráčské požadavky a také jisté edukační stupně vývoje mladého jedince. Posledním pilířem, je kvalitativní přístup vedoucí fyzické osoby, která přišla s vizí, s kapitálem a za pomoci partnerů začíná své představit naplňovat. I přes nedostatek v materiálovém zázemí byly podniknuty kroky k odstranění. Druhý faktor je naplněn při výstavbě sportovního areálu. Za pomoci všech subjektů klubu, jak ze strany města, tak i za pomocí sponzorů bylo nakumulováno dostatek financí na kompletní výstavbu. Hlavní faktor je zmíněn v podkapitole 3.1. Marketingový plán HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. – oddíl házené. Nejenom, že nově vzniklý klub navazuje na spolupráci se základní školou v oblasti sportovních tříd, ale rozvijí tzv. sekundární vzdělání a to za podpory středního odborného učiliště a střední odborné školy, kde jsou aplikovány sportovní třídy. Jde o jasnou návaznost z primárního stupně vzdělání. Je také zapotřebí poukázat na kombinaci dvou odlišných sportovních světů. Fitness i házená nemá moc společných věcí, ale přes to dokáží tvořit celek pod hlavičkou jednoho klubu (organizace). Prvotním úkolem práce je sledovat založení a vznik sportovního klubu , jako obchodní společnosti, druhotný úkol je materiálová výstavba. Oba úkoly byly dovedeny do cíle. S tím, že do budoucna by klub s touto strukturou mohl fungovat a to bez větších problémů. Po finanční stránce se o svůj příjem, pomocí komerčního využití sportovních prostorů, postará sám. Další nadstandardní finanční potřeby budou hrazeny z městského, potažmo státního rozpočtu. Zbývající potřeby zajistí sponzoři, za předpokladu, že klub bude ve své soutěžní činnost úspěšný.
55
Příloha č. 1. Zápis z ustavující schůze ZÁPIS č. 1/2007 Z ustavující schůze HCB Újezd u Brna, spol. s r. o. konané 12. května 2007 Účastníci: Mgr. Petr Horác, Sokol Újezd u Brna - Mgr. Milan Šafařík, Ing. René Hladík, Luboš Koláček, Město Újezd u Brna – PhDr. Milan Hradil, Mgr. Radek Švimbera
Schůzi řídil: Mgr. Petr Horác Program schůze: 1) Rozložení poměru hlasů 2) Odsouhlasení stanov 3) Schválení struktury klubu 4) Volba orgánů společnosti 5) Žádost o zapsání do OR a ČSH (převedení soutěže)
Průběh porady: Úvodem Mgr. Horác seznámil přítomné s programem jednání.
1) Rozložení poměru hlasů Rozložení hlasů bylo ustanoveno podle výše základního vkladu převedeného na procenta. Všichni s rozložením hlasů jednomyslně souhlasili. Sokol Újezd u Brna
3 hlasy
Město Újezd u Brna
2 hlasy
Mgr. Petr Horác
5 hlasů
Celkem
10 hlasů
56
2) Odsouhlasení stanov Stanovy byly vypracovány Ing. René Hladíkem. Po námitkách PhDr. Hradila k článku III. Členství v klubu číslo. 2. a 5. byly stanovy jednomyslně schváleny.
3) Schválení struktury klubu Struktura klubu byla předložena panem Koláčkem. Jednomyslně byla schválena.
4) Volba orgánů společnosti Volba orgánů byla provázena vzrušenou debatou, při které byli zvoleni tito zástupci:
Jednatel:
Mgr. Petr Horác
Představenstvo: Ekonomický úsek:
Mgr. Milan Šafařík
Marketingový úsek:
Luboš Koláček
Technický úsek:
Radek Švimbera
Hlavní trenér:
Mgr. Petr Horác
Dozorčí rada:
PhDr. Milan Hradil, Ing. René Hladík
5) Žádost o zapsání do OR a ČSH (převedení soutěže) Žádost o zapsání HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. do obchodního rejstříku bude podána dne
16. května 2007 Mgr. Petrem Horácem.
Vzhledem ke zkušenostem Mgr. Šafaříka s jednáním s ČSH. Byl pověřen převedením soutěže Jihomoravské ligy z TJ Sokol Újezd u Brna na HBC Újezd u Brna, spol. s r. o. Vše bude převedeno před začátkem soutěže tj. 9. září 2007, kdy musí být HBC Újezd u Brna zapsán v OR.. Újezd u Brna 12. května 2007 Zapsal: Mgr. Milan Šafařík Schválil: (vlastnoruční podpis) Zdroj: RYSKA, R.: Právo pro střední školy, FORTUNA, Praha, 2000
57
Příloha č. 2. Stanovy společnosti STANOVY HANDBALL CLUB ÚJEZD U BRNA I. článek Základní ustanovení 1) Plným názvem „ Handball club Újezd u Brna spol. s r. o.“ V běžném korespondenčním styku a při účasti na soutěžích lze užít zkráceného názvu „ HBC Újezd u Brna ( dále jen sportovní klub). 2) Sportovní klub je společnost s ručením omezeným provozující sportovní činnost/ tělovýchovu, sport, kulturní a hospodářskou činnost/. 3) Sídlem sportovního klubu je: Tyršova 45, 664 53 Újezd u Brna 4) Sportovní klub používá pro svoji prezentaci grafickou značku – logo, jehož náhled je přílohou č. 1 těchto stanov, a webovou prezentaci na adrese http://www.hbc-ujezdubrna.cz. 5) Sportovní klub je členem Českého svazu házené pod reg. č. 3110090, dále jen „ČSH“, respektuje jeho stanovy a prohlašuje, že činnost sportovního klubu bude nadále provozována v rámci této organizace.
II. článek Orgány sportovního klubu 1) Orgány sportovního klubu jsou: a) jednatel b) představenstvo c) dozorčí rada d) valná hromada 2) Nejvyšším orgánem sportovního klubu je valná hromada. Právo účastnit se valné hromady mají všichni členové sportovního klubu.
58
3) Hlasovací právo mají pouze rozhodující členové, kteří zaplatili minimální základní vklad a to 20.000,-- Kč. 4) Každý řádný člen má právo se na valné hromadě nechat zastupovat jiným řádným členem či třetí osobou. Pověření k zastupování musí mít písemnou formu, musí být podepsáno členem, který se nechává zastupovat a osobou zastupující. Pověření k zastupování musí být doručeno či předloženo nejpozději v den konání valné hromady, a to před jejím začátkem k rukám jednatele. Zastupuje-li řádný člen jiného řádného člena, má na valné hromadě právě tolik hlasů, kolik členů zastupuje a hlas svůj. Jedna osoba může zastupovat nejvýše tři členy. 5) Každý řádný zletilý člen má právo kandidovat a navrhovat kandidáty z řad řádných členů na místo a funkci v orgánech sportovního klubu. 6) Valná hromada se koná nejméně jednou ročně, a to zpravidla v červnu běžného kalendářního roku. Valnou hromadu svolává jednatel sportovního klubu a její jednání řídí také jednatel sportovního klubu, příp. jimi písemně zmocněný člen představenstva. 7) Valnou hromadu svolá představenstvo vyžadují-li to provozní či jiné záležitosti sportovního klubu, případně požádá-li o její svolání písemně alespoň polovina řádných zletilých členů sportovního klubu, a to nejpozději ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení žádosti na adresu sídla sportovního klubu. O označení hromady za řádnou či mimořádnou rozhoduje jednatel. V každém roce se musí konat minimálně jedna řádná valná hromada. 8) Valná hromada je usnášeníschopná, je-li přítomno alespoň 60 % řádných zletilých členů. 9) Valná hromada rozhoduje nadpoloviční většinou hlasů přítomných či zastoupených členů s právem hlasování, není-li dále uvedeno jinak. 10) V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas jednatele sportovního klubu. 11) Členská schůze mimo dále uvedené: a) rozhoduje o stanovení výše členských příspěvků, a to vždy na následující kalendářní rok,
59
b) rozhoduje o zániku sportovního klubu a v tomto případě současně i o majetkovém vypořádání, c) rozhoduje o stanovení výše funkčních požitků členů výkonného výboru a kontrolní komise, a to na běžný kalendářní rok, d) schvaluje rozpočet sportovního klubu, a to vždy na následující kalendářní rok, e) schvaluje plán činnosti sportovního klubu, a to vždy na následující kalendářní rok, f)
zprávu o hospodaření a majetku sportovního klubu, a to vždy za uplynulý kalendářní rok.
12) Z jednání valné hromady se pořizuje zápis, který musí být dán k dispozici všem členům sportovního klubu způsobem umožňujícím vzdálený přístup (např. formou zveřejnění na internetových stránkách sportovního klubu) a musí být podepsán statutárním orgánem sportovního klubu a ověřovatelem zápisu. 13) Ověřovatele zápisu volí valná hromada vždy na začátku svého jednání z řad řádných zletilých členů. Ověřovatel zápisu valné hromady nemůže být členem představenstva. 14) Řídícím orgánem sportovního klubu je představenstvo. Představenstvo je voleno valnou hromadou z řad řádných zletilých členů, a to vždy na funkční období v délce 24 měsíců. Představenstvo má minimálně tři členy. V čele představenstva je jednatel. Členem představenstva je rovněž účetní sportovního klubu. 15) Představenstvo se schází ke svým schůzím minimálně 10 krát ročně. Schůzi představenstva svolává a řídí jednatel. Ze schůze představenstva se pořizuje zápis, který musí být dán k dispozici všem členům klubu způsobem umožňujícím vzdálený přístup (např. formou zveřejnění na internetových stránkách sportovního klubu). 16) Představenstvo rozhoduje v rámci své činnosti hlasováním, a to nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů se analogicky použije ustanovení
čl. 2.11. těchto stanov. Výsledky hlasování
představenstva se v zápise z jeho schůze neuvádějí.
60
17) Představenstvo je povinno zajistit prezentaci sportovního klubu, jeho rozvoj, vedení účetnictví a komunikaci s orgány výkonu státní moci, orgány ČSH, případně orgány jiných spolků, sdružení či organizací, jejichž se stane sportovní klub členem. 18) Představenstvo sestavuje výroční zprávu za uplynulé období, zprávu o hospodaření a majetku sportovního klubu za uplynulé období, návrh rozpočtu a plán činnosti na období nové. Seznámení členské základny z těmito dokumenty je povinnou součástí programu řádné valné hromady. Tyto dokumenty je představenstvo povinno poskytnout k seznámení dozorčí radě, a to minimálně 30 dnů před konání valné hromady. Koná-li se v kalendářním roce více než 1 řádná valná hromada, nemusí být shora uvedené dokumenty součástí každé z nich. 19) Představenstvo také rozhoduje: a) o termínu splatnosti finančních závazků členů sportovního klubu, vyplývajících z jejich členství ve sportovním klubu či oddílu, který sportovní klub zřídí, b) o zřízení či zániku sportovního oddílu v rámci sportovního klubu, c) o výši oddílových příspěvků, jsou-li oddíly zřízeny, d) o účasti sportovního klubu na sportovních akcích pořádaných třetí osobou, e) o účasti a členství sportovního klubu ve spolcích a sdružení, s výjimkou členství v ČSH o tomto členství rozhoduje valná hromada 20) Kontrolním orgánem sportovního klubu je dozorčí rada. Členové dozorčí rady jsou voleni valnou hromadou. Funkční období dozorčí rady je 24 měsíců. Výjimkou v délce funkčního období dozorčí rad je první funkční období po vzniku sportovního klubu, které je 12 měsíců. 21) Dozorčí rada se schází ke svým schůzím minimálně 2 krát ročně. Výsledkem schůze dozorčí rady je kontrolní zpráva, ve které se dozorčí rada vyjadřuje k hospodaření a vývoji sportovního klubu, případně navrhuje představenstvu k přijetí opatření k nápravě či zlepšení stavu sportovního klubu. Kontrolní zpráva za uplynulé období je povinným bodem programu řádné valné hromady.
61
22) Na závěr svého funkčního období připravuje dozorčí rada souhrnnou kontrolní zprávu, ve které shrne výsledky jednotlivých kontrolních zpráv za celé funkční období. 23) O volbě členů představenstva a dozorčí rady rozhoduje vždy valná hromada v tajném hlasování. 24) Dojde-li v průběhu volebního období představenstva či dozorčí rady k rezignaci jejího člena či jeho úmrtí je představenstvo povinno svolat mimořádnou valnou hromadu k dovolení člena představenstva či dozorčí rady, a to nejpozději v termínu 90 dnů ode dne doručení písemné rezignace člena těchto orgánů či jeho úmrtí. 25) Mimořádnou valnou hromadu podle čl. II. 24) není představenstvo povinno svolat v případě, že dovolení člena orgánu proběhne na řádné valné hromadě v termínu 90 dnů ode dne doručení písemné rezignace člena těchto orgánů či jeho úmrtí. 26) Sportovní klub navenek zastupuje a jeho jménem jedná jednatel. Podepisování za sportovní klub se provádí tak, že k vytištěnému či napsanému názvu sportovního klubu, jménu a příjmení jednatele připojí jednatel svůj podpis. Jednatel úkoly statutárního orgánu sportovního klubu.
III. článek Vznik a zánik členství 1) O vzniku členství ve sportovním klubu rozhoduje po splnění podmínek uvedeným v čl. III. 2) těchto stanov představenstvo. 2) Členem sportovního klubu se může stát pouze fyzická osoba, která: a) vyplní přihlášku pro vstup do sportovního klubu a předloží 1 ks fotografie pasového formátu, b) zaplatí částku rovnající se nákladům na vyhotovení průkazu člena ČSH c) zaplatí částku rovnající se ročnímu členskému příspěvku, jako zálohy na tento příspěvek, není-li dále uvedeno jinak.
62
3) Zaplacení částky podle čl. III.2) písm. c) není povinné pro členy, kteří podají přihlášku v termínu od 1.10. do 31.12. běžného kalendářního roku. 4) Členství řádného člena zanikne dnem: a) doručením písemného oznámení o ukončení členství ze strany člena na adresu sportovního klubu, b) dnem přijetí usnesení valné hromady o zrušení členství člena ze strany sportovního klubu. c) O zrušení členství člena rozhoduje valná hromada na základě návrhu představenstva. Pro zrušení členství člena je zapotřebí 2/3 většina hlasů přítomných řádných rozhodujících členů. 5) Důvodem pro zrušení členství může být pouze: a) nezaplacení členského příspěvku členem v termínu do 30.6. běžného kalendářního roku, b) trestná činnost nebo činnost klasifikovatelná jako přestupek, bylo-li jí dosaženo prospěchu třetí osoby nebo člena v neprospěch sportovního klubu, c) neplnění povinností v rámci členství, d) nečestné jednání namířené proti zájmům sportovního klubu. 6) Členství člena ve sportovním klubu zaniká zánikem sportovního klubu. Členství člena ve sportovním klubu zaniká rovněž úmrtím člena. Členství ve sportovním klubu není předmětem dědictví. 7) Členství ve sportovním klubu nemůže být předmětem postoupení. Na vznik členství ve sportovním klubu není právní nárok.
IV. článek Práva a povinnosti člena 1) Každý řádný i nezletilý člen má právo: a) účastnit se všech společenských akcí pořádaných či spolupořádaných sportovním klubem,
63
b) účastnit se všech tréninků a doplňkových sportovních aktivit sportovního klubu, c) účastnit se nominace pro přátelská utkání, turnaje a případná soutěžní utkání, kterých se sportovní klub účastní. 2) Každý řádný zletilý člen má právo účastnit se valné hromady a předložit své podněty. 3) Každý řídící člen má právo: a) účastnit se valných hromad a na nich předkládat návrhy, podněty, b) hlasovat na jednání valné hromady s hlasem rozhodujícím, c) účastnit se nominace na členství v orgánem sportovního klubu.
V. článek Povinnosti člena 1) Každý řádný člen je povinen zejména: a) hájit zájmy, tradice a dobré jméno sportovního klubu, b) podle svým možností pomáhat zajišťovat sponzorské příjmy sportovního klubu, c) bezvýhradně respektovat stanovy a rozhodnutí orgánů sportovního klubu, d) včas a řádně uhrazovat veškeré finanční závazky vůči sportovnímu klubu, zejména členské příspěvky, příp. oddílové příspěvky, e) dbát o svěřený majetek, sportovní pomůcky atp. ve vlastnictví sportovního klubu a v případě ztráty nebo zaviněném poškození nahradit sportovnímu klubu tuto ztrátu. 2) Každý řídící člen je kromě povinností uvedených v čl. V. 1) povinen: a) plnit povinnosti vyplývající z volené funkce, bude-li do ní zvolen, b) účastnit se členských schůzí. O případné náhradě škody za ztracený či poškození majetek ve smyslu čl. V.1) písm. d) těchto stanov rozhoduje představenstvo.
64
VI. článek Zásady hospodaření sportovního klubu Zdrojem příjmů sportovního klubu jsou: •
členské příspěvky,
•
obchodní činnost
•
příjmy ze sportovní a turistické činnosti,
•
příjmy ze společenské činnosti,
•
dotace,
•
sponzorské a ostatní dary.
Právo k nakládání s finančními prostředky sportovního klubu má jeho účetní, který je rovněž odpovědný za vedení účetnictví sportovního klubu spolu s osobami plnícími funkci statutárního orgánu sportovního klubu. O hospodaření sportovního klubu jsou vedeny účetní záznamy v souladu s platným právním řádem ČR, příp. EU.
VII. článek Závěrečné ustanovení Tyto stanovy sportovního klubu byly schváleny ustavující schůzí dne 12.května 2007 a nabývají účinností dnem registrace u Ministerstva vnitra ČR. Změny stanov nebo jejich doplnění podléhá schválení valnou hromadou. Pro přijetí změny či doplnění stanov je zapotřebí 2/3 většina hlasů přítomných řídících členů.
Zdroj: http://www.maestroclub.cz/svv_zapisy/2005/05_SVV_03b_navrh_stanov.doc
65
Seznam zkratek: a. s.
Akciová společnost
č.
Číslo
ČOV
Český olympijský výbor
ČR
Česká republika
ČSH
Český svaz házené
ČSTV
Československý svazu tělesné výchovy
DR
Dozorčí rada
EUR
Znak platidla v eurozóně
HIL
Handball international league
IHF
International Handball Federation (Mezinárodní, házenkářská federace)
Mil.
Milión
Mld.
Miliarda
MV ČR
Ministerstvo vnitra České republiky
o. p. s.
Obecně prospěšná společnost
o. s.
občanské sdružení
p. o.
příspěvková organizace
Sb.
Sbírky
SOŠ
Střední odborná škola
SOU
Střední odborné učiliště
SPOR
Společný regionální operační program
s. r. o.
společnost s ručením omezeným
TJ
Tělovýchovní jednota
VIP
Very Important Person, velmi důležitá osoba
ZŠ
Základní škola
ZV
Zpětná vazba
66
Seznam použité literatury DAŇHELOVÁ, Š., Vybrané kapitoly z ekonomiky. Brno: Paido, 2002, ISBN 80-7315032-8 DVOŘÁKOVÁ, Š., Sportovní marketing. Brno: Masarykova univerzita v Brna, 2005, ISBN 80-210-3901-9 FIALA, J.: Lexikon - občanského práva. Ostrava: SAGIT, 1997, ISBN 80-720800-24 FIALA, J., KNIDL, M.,: Občanské právo hmotné. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2007, ISBN 97-880738005-81 HOBZA, V., REKTOŘÍK, J., a kolektiv, Základy ekonomie. Praha: Ekopress, s. r. o., 2006, ISBN 80-86929-04-3 CHROMÁ, D., VYKOPALOVÁ, M., CZONTALA, M., Základy podnikové ekonomiky pro první ročník obchodní akademie a obchodní školy. Praha: Nakladatelství Fortuna, 1998, ISBN 80-7168359-0 MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, Účetní osnova a postupy účtování, účetní závěrka pro podnikatele. Praha: BILANCE, spol. s r. o., 2002, ISBN 80-86371-18-2 MUNZAR, V., MUZIKÁŘOVÁ, L., BURDA, Z., Účetnictví pro 3. ročník obchodních akademií a pro ostatní střední školy. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2001, ISBN 80-7168768-5 RYSKA, R.: Právo pro střední školy. Praha: FORTUNA, 2000, ISBN 80-7168-703-0 SEKOT, A., LEŠKA, D.,OBORNÝ, J., JŮVA, V., Sociální dimenze sportu. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2004, ISBN 80-210-3581-1, s. 9. ŠVARCOVÁ, J.:Ekonomie stručný přehled, teorie a praxe aktuálně a v souvislostech. Zlín: CEED, 2000, ISBN 80-902552-4-8
Dostupné z WWW: http://www.chf.zdarsko.cz/index_whil.aspx http://www.formatech.cz/sporthala.htm http://www.maestroclub.cz/svv_zapisy/2005/05_SVV_03b_navrh_stanov.doc http://www.promarketing.cz/
67
