Ekonomická, technicko-provozní a právní analýza variantních možností provozování vodohospodářského majetku Úpravna vody Želivka a.s. Zdroj pitné vody Káraný a.s.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................................................... 4 1.
IDENTIFIKACE OBJEKTIVNÍCH POTŘEB........................................................................................................... 5 1.1. POTŘEBY VYPLÝVAJÍCÍ Z VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ, JEHO GEOGRAFICKÉ A DEMOGRAFICKÉ CHARAKTERISTIKY .................. 5 1.1.1. Geografické, demografické a vodohospodářské charakteristiky ........................................................ 5 1.1.2. Vymezení zájmového území a vlastnictví vodohospodářského majetku ............................................ 6 1.1.3. Vlastnická struktura Zadavatelů, právní vztah k PVS.......................................................................... 7 1.1.4. Potřeby Zadavatelů a závěry............................................................................................................... 7 1.2. POTŘEBY VYPLÝVAJÍCÍ Z LEGISLATIVY ...................................................................................................................... 8 1.2.1. Provozování vodovodu........................................................................................................................ 8 1.2.2. Správa vodohospodářského majetku................................................................................................ 10 1.2.3. Některé právní aspekty stávajícího provozního modelu ................................................................... 11 1.2.4. Postup zajištění dalšího provozování během a po ukončení dosavadního provozování ................... 12 1.2.5. Pracovněprávní dopady ukončení stávající provozní smlouvy a uzavření nové ................................ 14 1.2.6. Potřeby Zadavatelů vyplývající bezprostředně z legislativy .............................................................. 16 1.3. POTŘEBY VYPLÝVAJÍCÍ Z VLASTNICTVÍ VODOHOSPODÁŘSKÉHO MAJETKU A ZAJIŠTĚNÍ JEHO EFEKTIVNÍHO PROVOZOVÁNÍ VČETNĚ VYHODNOCENÍ PROVOZNÍCH RIZIK....................................................................................................................... 16 1.3.1. Potřeby Zadavatelů vyplývající z vlastnictví vodohospodářského majetku....................................... 16 1.3.2. Vyhodnocení provozních rizik............................................................................................................ 17 1.4. POTŘEBY Z HLEDISKA PROVEDENÍ ODHADŮ BUDOUCÍ POPTÁVKY VČETNĚ VYHODNOCENÍ TRŽNÍCH RIZIK ............................. 19 1.4.1. Vývoj odběrů vody současnými odběrateli........................................................................................ 19 1.4.2. Prognóza nárůstu/poklesu odběrů a vyhodnocení tržních rizik ........................................................ 21 1.5. POTŘEBY Z HLEDISKA KVALITY SLUŽEB VEŘEJNÉ POTŘEBY, POSKYTOVANÝCH ZADAVATELI NA ZÁKLADĚ PROVOZOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉHO MAJETKU ....................................................................................................................... 22 1.6. POTŘEBY ZAJIŠTĚNÍ EFEKTIVNÍHO SYSTÉMU ÚDRŽBY A ROZVOJE INFRASTRUKTURNÍHO MAJETKU ZADAVATELŮ .................... 23
2.
POPIS MOŽNÝCH ZPŮSOBŮ ZAJIŠTĚNÍ POTŘEB ZADAVATELŮ ......................................................................26 2.1. PRÁVNÍ, EKONOMICKÝ, TECHNICKÝ A ORGANIZAČNÍ POPIS ZÁKLADNÍCH MODELŮ PROVOZOVÁNÍ ..................................... 26 2.1.1. Provozování stávajícím vlastníkem ................................................................................................... 26 2.1.2. Provozování zřízenou organizací ve vlastnictví Zadavatele (vlastnický model provozování)............ 27 2.1.3. Provozování (oddílné) na základě „servisní smlouvy“ ....................................................................... 27 2.1.4. Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“.................................................. 28 2.2. NAVRŽENÍ DALŠÍCH MODELŮ PROVOZOVÁNÍ ......................................................................................................... 28 2.3. VYHODNOCENÍ MOŽNOSTÍ A DOPADŮ ÚČASTI PŘÍPADNÉHO STRATEGICKÉHO PARTNERA V JEDNOTLIVÝCH MODELECH........... 30 2.4. POPIS A ANALÝZA NÁVAZNOSTI JEDNOTLIVÝCH MODELŮ PROVOZOVÁNÍ NA MOŽNOSTI ČERPÁNÍ DOTAČNÍCH ZDROJŮ Z ROZPOČTŮ MÍSTNÍCH, REGIONÁLNÍCH NÁRODNÍCH A Z FONDŮ EVROPSKÉ UNIE............................................................ 30 2.5. SROVNÁNÍ S PROVOZNÍMI MODELY REALIZOVANÝMI V ZAHRANIČÍ.............................................................................. 32
3.
ANALÝZA ZPŮSOBŮ A POSTUPŮ REALIZACE VARIANT VČETNĚ RIZIK A ZÁVAZNÝCH POSTUPŮ ....................34 3.1. ANALÝZA PROVOZOVÁNÍ STÁVAJÍCÍM VLASTNÍKEM (SAMOPROVOZOVÁNÍ)................................................................... 35 3.2. PROVOZOVÁNÍ ORGANIZACÍ ZŘÍZENOU ZADAVATELI (VLASTNICKÝ MODEL PROVOZOVÁNÍ) .............................................. 38 3.3. PROVOZOVÁNÍ ZPROSTŘEDKOVANÉ (SERVISNÍ) NA ZÁKLADĚ „SERVISNÍ SMLOUVY“........................................................ 41 3.4. PROVOZOVÁNÍ ODDÍLNÉ – NÁJEMCEM, NA ZÁKLADĚ „KONCESNÍ SMLOUVY“................................................................ 43 3.5. PROVOZOVÁNÍ SMÍŠENOU SPOLEČNOSTÍ .............................................................................................................. 45 3.6. SWOT ANALÝZA VYBRANÝCH MODELŮ PROVOZOVÁNÍ ............................................................................................ 46 3.6.1. Analýza silných stránek, příležitostí, slabých stránek a hrozeb jednotlivých modelů provozování... 46 3.6.2. Časové posouzení vybraných modelů provozování........................................................................... 51
4.
PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA KONCESNÍ SMLOUVY.....................................................................................52
5.
PŘEDPOKLÁDANÝ PŘÍJEM PŘÍPADNÉHO KONCESIONÁŘE V JEDNOTLIVÝCH LETECH ....................................53
Strana 2
5.1.
PŘÍPADNÉ DOPADY PRO ZADAVATELE .................................................................................................................. 54
6.
PŘEDPOKLÁDANÁ HODNOTA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY K ZAJIŠTĚNÍ JEDNOTLIVÝCH NEKONCESNÍCH VARIANT PRO ZADAVATELE ................................................................................................................................................55
7.
PŘEDPOKLÁDANÉ EKONOMICKÉ VÝSTUPY NEKONCESNÍCH VARIANT PRO ZADAVATELE.............................57 7.1. 7.2. 7.3. 7.4.
SAMOPROVOZOVÁNÍ A VLASTNICKÝ MODEL .......................................................................................................... 57 PROVOZOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ SERVISNÍ SMLOUVY..................................................................................................... 57 PROVOZOVÁNÍ SMÍŠENOU SPOLEČNOSTÍ .............................................................................................................. 58 EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ DOPADŮ TRANSFORMACE NA MODELY PROVOZOVÁNÍ BEZ PŘENOSU RIZIK (SAMOPROVOZOVÁNÍ, VLASTNICKÝ, SERVISNÍ) ..................................................................................................................................... 58 7.4.1. Úpravna vody Želivka a.s. ................................................................................................................. 59 7.4.2. Zdroj pitné vody Káraný a.s............................................................................................................... 61 7.5. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ DOPADŮ TRANSFORMACE NA MODELY PROVOZOVÁNÍ S PŘENOSEM RIZIK (KONCESNÍ A SMÍŠENÝ MODEL)......................................................................................................................................................... 63 8.
ANALÝZA FINANČNÍCH RIZIK HODNOCENÝCH VARIANT ...............................................................................64
9.
ANALÝZA RIZIK PRO ZADAVATELE (RESP. JEJICH HLAVNÍHO AKCIONÁŘE) Z PŘÍPADNÉHO ODLIŠNÉHO POSTUPU ZPV KÁRANÝ ................................................................................................................................68 9.1. ANALÝZA ALTERNATIVNÍCH POSTUPŮ KE SJEDNOCENÍ PŘÍSTUPŮ A STRATEGIÍ OBOU SPOLEČNOSTÍ ZADAVATELŮ .................. 68 9.1.1. Analýza provozování stávajícím vlastníkem (samoprovozování)...................................................... 68 9.1.2. Provozování organizací zřízenou Zadavateli (Vlastnický model provozování) .................................. 69 9.1.3. Provozování zprostředkované (servisní) na základě „servisní smlouvy“ ........................................... 69 9.1.4. Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“.................................................. 69 9.1.5. Provozování smíšenou společností.................................................................................................... 69 9.2. RIZIKA SPOLEČNÁ VŠEM MODELŮM ..................................................................................................................... 69
10. POPIS EKONOMICKÝCH A JINÝCH DŮSLEDKŮ PRO PŘÍPAD, ŽE BY DANÁ POTŘEBA ZADAVATELŮ VŮBEC NEBYLA USPOKOJENA ..................................................................................................................................70 10.1.
KRIZOVÝ SCÉNÁŘ ............................................................................................................................................. 70
11. DOPORUČENÍ NEJVÝHODNĚJŠÍ VARIANTY A JEJÍ ODŮVODNĚNÍ NA ZÁKLADĚ PŘEDCHOZÍCH ASPEKTŮ ANALÝZY ......................................................................................................................................................72 11.1.
IDENTIFIKACE CÍLŮ ÚV ŽELIVKA A ZPV KÁRANÝ VZHLEDEM K VÝBĚRU MODELU PROVOZOVÁNÍ VODOHOSPODÁŘSKÉHO MAJETKU ....................................................................................................................................................... 72 11.1.1. Cíle v oblasti provozování vodohospodářského majetku .................................................................. 72 11.1.2. Cíle v oblasti realizační a transformační .......................................................................................... 72 11.1.3. Cíle v oblasti ekonomické ................................................................................................................. 73 11.1.4. Cíle v oblasti kontroly a regulace ...................................................................................................... 73 11.1.5. Vyhodnocení SWOT analýzy.............................................................................................................. 73 11.2. EKONOMICKÉ ZHODNOCENÍ ............................................................................................................................... 74 11.3. ROZHODNUTÍ O VÝBĚRU NEJVHODNĚJŠÍHO MODELU PROVOZOVÁNÍ NA ZÁKLADĚ SWOT ANALÝZY ................................... 75 12. CELKOVÁ SHRNUTÍ A DOPORUČENÍ .............................................................................................................83 SEZNAM POUŽITÝCH PODKLADŮ .........................................................................................................................85 PŘÍLOHY.…………………………………………………………………………………………………………………………………87
Strana 3
Úvod Tato zpráva s názvem „Ekonomická, technicko-provozní a právní analýza variantních možností provozování vodohospodářského majetku“ (dále jen „Zpráva“) je výstupem první etapy zakázky „Právní služby v oblasti provozování vodohospodářského majetku“. Předmětem zakázky jsou právní služby, poskytované s odbornou podporou z oblasti ekonomického a technického poradenství vlastníkům vodohospodářské infrastruktury – obchodním společnostem Úpravna vody Želivka a.s. a Zdroj pitné vody Káraný a.s., ve věci zajištění správy a provozování vodohospodářského majetku. Zpracovatelem této Zprávy jsou Advokátní kancelář RHK & partneři (právní část, celkové analytické závěry) a její subdodavatel Ernst & Young s.r.o. (ekonomická část) ve spolupráci se společností Vodohospodářský rozvoj a výstavba a.s. (technicko-provozní část). Cílem této Zprávy je identifikovat a posoudit variantní možnosti provozování a správy vodohospodářského majetku ve vlastnictví společností Úpravna vody Želivka a.s. (dále též jen „ÚV Želivka“) a Zdroj pitné vody Káraný a.s. (dále též jen „ZPV Káraný“, společně dále jen „Zadavatelé“), a to v souladu s českou legislativou, zejména zákonem č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, vyhláškou č. 428/2001 Sb. kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a dalšími právními předpisy včetně práva Evropských společenství. Tato Zpráva je zpracována zejména na základě poskytnuté dokumentace ze strany Zadavatelů, dále správce majetku Zadavatelů Pražské vodohospodářské společnosti a.s. a provozovatele tohoto majetku Pražských vodovodů a kanalizací a.s. Rozsah poskytnuté dokumentace byl Zadavatelem odsouhlasen. Zpráva byla průběžně projednávána v odborném týmu Zadavatelů, kterému přísluší upřímný dík zpracovatelů za poskytnutou spolupráci a zpětnou vazbu. Zpráva vznikla v období od 11. 5. 2012 do 19. 7. 2012 a čerpala ze zdrojů, které byly dostupné v danou dobu (jejich podrobný seznam je uveden v kapitole „Seznam použitých podkladů“). Text tedy nezohledňuje okolnosti, které nastaly po tomto datu.
Strana 4
1. Identifikace objektivních potřeb 1.1. Potřeby vyplývající z vymezení zájmového území, jeho geografické a demografické charakteristiky 1.1.1. Geografické, demografické a vodohospodářské charakteristiky Vodárenská nádrž Švihov, s navazujícími vodárenskými objekty úpravny vody Želivka, a vodní zdroje Káraný spolu s úpravnou vody a souvisejícími objekty jsou součástí vzájemně spolupracujícího vodárenského systému Praha - Střední Čechy, který zabezpečuje plynulé zásobování hlavního města Prahy a mnoha dalších měst a obcí Středočeského kraje a kraje Vysočina pitnou vodou. Hlavním odběratelem pitné vody je hl. město Praha, které z vodárenského systému odebírá cca 90% pitné vody. Přímo na úpravnu vody Želivka jsou připojena např. města Humpolec, Pelhřimov, Pacov, Zruč nad Sázavou a Havlíčkův Brod. Ze štolového přivaděče jsou napojeny například Vlašim, Divišov, Benešov, Čerčany a Velké Popovice, z vodojemu Jesenice vede posázavský vodovod pro Jílové, Davli či Týnec nad Sázavou atd. Celkem je na tento systém připojeno téměř 1,5 mil obyvatel. Na pražský distribuční systém je dále napojen např. přivaděč pro skupinový vodovod Beroun-Králův Dvůr-Zdice-Hořovice, přivaděč pro možnost zásobení Kladna a přivaděč pro Roztoky nad Vltavou. Z káranských přivaděčů jsou kromě hl. města Prahy zásobeny Toušeň, Čelákovice, Brandýs nad Labem a další spotřebiště. V důsledku změn struktury velkoodběratelů a změn v chování drobných odběratelů, zejména souvisejícího nárůstu cen vodného, došlo od roku 1990 k významnému poklesu spotřeby vody - a to o více než 30%. Rozhodující částí spotřeby je potřeba domácností, kterou doplňuje potřeba vody pro průmysl a infrastrukturu měst a voda nefakturovaná, kterou tvoří v rozhodující míře úniky z vodovodní sítě. K hodnocení demografického vývoje v hlavním městě Praze, do značné míry podmiňujícího budoucí vývoj potřeby vody od zadavatelů, lze využít údaje územního plánu města Prahy. Předpokládá pro rok 2020 tři varianty vývoje: minimální (pokles počtu obyvatel o cca 1%), střední (pokles počtu obyvatel o cca 0,5% obyvatel) a maximální (nárůst počtu obyvatel o cca 0,5% obyvatel). Vzhledem k tomu, že snížení počtu obyvatel z pohledu evropského vývoje by bylo ojedinělé, je možné předpokládat, že reálný počet obyvatel se bude pohybovat mezi střední a maximální variantou. Této variantě odpovídá i vývoj skutečně zásobovaných osob pitnou vodou v Praze hodnocením statistických údajů za roky 2008 až 2010, který vykazuje nárůst skutečně zásobovaných osob o více než 1% za rok. Zvýšení počtu zásobovaných obyvatel však ovlivňují i nové vodovody vybudované v konkrétním roce, resp. nově připojení obyvatelé. Tento trend dokladuje následující Tabulka č. 1 – Zásobování obyvatel pitnou vodou v Praze Roky
Skutečné zásobované osoby vodou vodovodů
Voda vyrobená z
tis. m
3
Voda fakturovaná tis. m
3
celkem
z toho domácnosti
2008
1 224 700
125 438
84 832
54 523
2009
1 242 914
122 865
82 809
51 769
2010
1 251 726
121 529
81 532
47 695
pro
Zdroj: Český statistický úřad Naproti tomu statistické údaje uvedené v této tabulce dokladují každoroční mírný pokles vody vyrobené pro potřeby hl. města Prahy. Pokračuje tedy trend snižování specifické spotřeby, která je v současné době v hl. městě Praze na úrovni 100 l/os/den. Tato hodnota je pod průměrnou hodnotou specifické
Strana 5
spotřeby v nejvyspělejších státech Evropy (cca 120l/os/den), což svědčí o tom, že v průběhu příštích 10 let se může tento klesající trend opět obrátit. Pokles vyrobené vody je částečně ovlivněn i trvalým snižováním ztrát vody ve vodovodní síti. Počet zásobených mimopražských obyvatel se v uplynulých dvaceti letech postupně zvyšoval a v současné době dosahuje zhruba 250 000 obyvatel. Vývoj počtu zásobovaných obyvatel do roku 2020 je zpracován ve 2 variantách. Užší varianta zahrnuje zvýšení počtu zásobených obyvatel současně zásobovaných obcí a měst předpokládá se zvýšení počtu obyvatel na zhruba 254 000 v roce 2020. Druhá varianta zahrnuje zvýšení počtu zásobovaných obyvatel připojením nových spotřebišť a to do roku 2020 až na 340 000 obyvatel.
1.1.2. Vymezení zájmového území a vlastnictví vodohospodářského majetku 1.1.2.1 V majetku společnosti Úpravna vody Želivka a.s. V majetku ÚV Želivka je vodárenský systém od předávacího místa před čerpací stanicí surové vody (ČSSV), čerpající surovou vodu do vodárenských objektů úpravny vody Želivka, ze které je voda přes měrný objekt a regulační vodojem převedena do 52 km dlouhého štolového přivaděče, zakončeného vodojemem Jesenice. Tento vodárenský systém využívá povrchovou vodu z nádrže Švihov, která včetně objektu přehrady a části přívodu k čerpací stanici surové vody je ve správě Povodí Vltavy, státní podnik. Mezi Povodím Vltavy, státní podnik a současným provozovatelem Pražské vodovody a kanalizace a.s. (dále jen PVK) je každoročně sjednávána smlouva/dohoda o platbě za odběr povrchové vody ve smyslu § 101 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a změně některých zákonů, ve znění pozdějších zákonů (dále jen vodní zákon). Povolení k nakládání s vodami (povolení odběru surové vody z nádrže Švihov) drží Pražská vodohospodářská společnost, a.s. (dále jen PVS) s tím, že některá práva z tohoto povolení převedla na současného provozovatele PVK. 1.1.2.2 V majetku společnosti Zdroj pitné vody Káraný a.s. V majetku ZPV Káraný jsou objekty tzv. umělé infiltrace mezi obcemi Káraný a Sojovice, včetně úpravny vody Sojovice a částečně i objekty tzv. břehové infiltrace (10 dílčích zdrojů podél vodního toku Jizery). Systémem násoskových výtlačných a svodných řadů je infiltrovaná voda odváděna z čerpacích stanic na úpravnu vody Sojovice a dále gravitačním svodným řadem do spojného objektu a do hlavní čerpací stanice Káraný. Odtud je po spojení s artéskou vodou a vodou ze zdrojů břehové infiltrace po hygienickém zabezpečení chlorem dodávána do výtlačného řadu (tyto řady jsou částečně ve vlastnictví hl. města Prahy a ZPV Káraný a.s.). Z objektu „úpravny vody Káraný“, který je již ve vlastnictví hl. města Prahy a ve správě PVS (s výjimkou neprovozované ozonizace) je pitná voda čerpána do pražského vodárenského systému -„káranských řadů“. Poznamenává se, že některé vodárenské objekty (přirozená břehová infiltrace a artézský vodní zdroj) jsou „historickým majetkem hl. města Prahy“, které nemohly být „privatizačním projektem“ převedeny na sdružení obcí a následně na společnost ZPV Káraný a.s. 1.1.2.3 Společné znaky obou Zadavatelů Povolení nakládání s vodami (povolení k odběru surové vody z vodního toku Jizera i povolení k odběru podzemní vody) drží PVS s tím, že některá práva z tohoto povoleného nakládání s vodami převedla na současného provozovatele PVK. Mezi Povodím Labe, státní podnik a PVK je každoročně jednávána smlouva/dohoda o platbě za odběr povrchové vody ve smyslu § 101 vodního zákona. Vymezení tohoto vodohospodářského majetku dokladuje: ► Příloha č. 1 (situace vodárenských systémů Želivka a Káraný) ► Příloha č. 2 (situace ČSSV a areálu úpravny vody Želivka), ► Příloha č. 3 (situace areálu vodojemu Jesenice) ► Příloha č. 4 situace vodárenského systému Káraný) ► Příloha č. 5 situace štolového přivaděče
Strana 6
1.1.3. Vlastnická struktura Zadavatelů, právní vztah k PVS Zadavatelé (ÚV Želivka a ZPV Káraný) jsou společnosti vlastnící vodohospodářský majetek popsaný výše v kapitole 1.1.2.1. Obě společnosti jsou 100% vlastněny městy/obcemi, kterým je dodávána pitná voda z příslušného vodárenského systému Želivka resp. Káraný. Majoritním akcionářem v obou těchto společnostech je Hl.m. Praha, které drží ve společnosti ÚV Želivka 90% akcií a ve společnosti ZPV Káraný 97,2% akcií. Podle stanov společností schválených při jejich založení je třeba k přijetí usnesení valnou hromadou ► v případě ÚV Želivka souhlasu 95,0177% všech hlasů a ► v případě ZPV Káraný souhlasu 98,6102% všech hlasů. Tato ustanovení byla přijata za účelem ochrany minoritních akcionářů s cílem předejít jednostrannému a neomezenému vlivu majoritního akcionáře. Obě společnosti/Zadavatelé mají v současné době uzavřenu smlouvu s PVS „o nájmu a správě věcí v jejich vlastnictví v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb souvisejících“ a to na dobu určitou do 30.11.2013. Účelem nájmu dle této smlouvy je zajištění odborné péče o předmět nájmu a zajištění optimálního ekonomického využití předmětu nájmu v souladu s příslušnými právními předpisy. Účel nájmu podle této smlouvy je nájemcem realizován: ► zajištěním správy, údržby, oprav, reprodukce a rozvoje předmětu zájmu, ► zabezpečením provozování vodovodů na smluvním území. Smluvním územím se rozumí pozemky a nemovitosti, které jsou ve vlastnictví pronajímatele, ► obstaráváním běžných a obvyklých záležitostí akciové společnosti spojených s jejími potřebami jako p rávního subjektu a vlastníka nemovitostí na jeho náklady, ► zastupováním obou společností/Zadavatelů jako vlastníků vodohospodářské infrastruktury v řízeních vedených správními orgány a státními úřady při správě tj. při výkonu běžných činností a opravách stávajícího vodohospodářského infrastrukturního majetku a v souvislosti s inženýrskoinvestorskou činností při výstavbě vodohospodářského majetku podle schváleného plánu investiční výstavby. Nájemné řešené touto smlouvou je úplatou za užívání vodohospodářské infrastruktury v návaznosti na zajišťování zákonných povinností pronajímatele. Je zejména určeno (cca z 93% z celkového nájemného) k zajišťování tvorby zdrojů k provozování, obnově a rozvoji této infrastruktury prostřednictvím nájemce. Nájemné, které je nájemce povinnen platit pronajímateli, je stanoveno dohou smluvních stran a to vždy na příslušný kalendářní rok. S ohledem na účel nájmu a předmět činnosti nájemce je nájemné hrazeno převážně formou nepeněžního plnění v podobě realizovaných oprav a investic na majetku pronajímatele. Nájemné v peněžní formě (cca 7% z celkového nájemného) poskytuje pronajímatel nájemci v pravidelných měsíčních splátkách.
1.1.4. Potřeby Zadavatelů a závěry Na základě výše zmíněných informací lze vyvodit následující závěry k identifikaci potřeb Zadavatelů: ► S ohledem na uvedený předpokládaný demografický vývoj i vývoj potřeby vody pro odběratele napojené na vodárenskou soustavu lze očekávat, že v příštích minimálně 10 letech nebude vyžadovat stávající vodohospodářská infrastruktura, včetně současných vodních zdrojů, jakékoliv kapacitní posílení. Důvodem jsou především současné rezervy vodního zdroje Želivka, včetně dostatečného dimenzování navazujících vodohospodářských objektů (zejména úpravny vody a štolového přivaděče). V hl. městě Praze je rezervou i dnes nevyužívaná úpravna vody Podolí, která může v případě potřeby spolupracovat s dalšími vodními zdroji pro hlavní město i vodovody připojené na pražskou vodovodní síť.
Strana 7
► V souvislosti s výběrem provozovatele celé soustavy vodních zdrojů a stavebních objektů v Káraném, bude třeba, před rozhodnutím o provozovateli, „konsolidovat“ vodohospodářský majetek (řešit dvojí vlastnictví v areálu vodních zdrojů) a to formou nájmu nebo zápůjčky, dohodou či spojením vlastníků za účelem společného postupu ve výběrovém zadávacím či koncesním řízení apod. Důvodem je, že související objekty káranského systému nemohou být racionálně a efektivně provozovány dvěma provozovateli. ► Sjednat dodatkem Smlouvy změnu v držení povolení nakládání s vodami (povolení k odběru surové vody, resp. i povolení k odběru podzemní vody v případě vodního zdroje Káraný) a to na oba Zadavatele.
1.2. Potřeby vyplývající z legislativy Je-li předmětem zadání této Studie způsob zajištění správy a provozování vodohospodářského majetku, jedná se o řešení dvojjediné právní úlohy. Mezi provozováním vodovodu a jeho správou výslovně rozlišuje v úvodních ustanoveních klíčový předpis pro danou oblast, kterým je zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích (ZVaK). Zatímco pojem „správa“ majetku je širokým právně neurčitým pojmem, který se významem blíží pojmu hospodaření s majetkem a zahrnuje i některé aspekty provozování ve smyslu obecných soukromoprávních norem (srov. např. provozování podniku), v případě vodohospodářského majetku je „provozování“ zvláštním legislativním pojmem z oblasti veřejného práva, založeným toho času v ZVaK (existoval však i v rámci dřívějších právních úprav státní správy v oblasti vodního hospodářství). Zde je dále pro interpretaci následující kapitoly na místě uvést ještě jedno pojmové doplnění. Pro vodohospodářský majetek charakteru vodovodních řadů a staveb pro jímání, odběr, úpravu a shromažďování vody, tj. například typicky pro majetek vlastněný Zadavateli, jehož provozování a správa jsou předmětem této studie, užívá zákon o vodovodech a kanalizacích legislativní zkratku „vodovod“, kterou tímto do dalšího textu přebíráme. Rozdílnost statusů, vztahů k majetku a vzájemné konfigurace subjektů, zajišťujících výkon vlastnických práv a povinností, správu vodohospodářského majetku a provozování vodovodů ve veřejnoprávním smyslu, je hlavním znakem různých modelů správy a provozování vodovodů, porovnávaných v této studii (viz dále část 2. této studie). Obecně se dá shrnout, že: z legislativy, striktně vzato, nevyplývají pro Zadavatele bezprostřední potřeby ve smyslu toho pojmu, pokud jde o věcnou volbu budoucího provozního modelu. Naopak, zásadní potřeby a omezení vyplývají z procedurálních postupů, zejména co do vyhodnocení právních, organizačních, finančních a časových nároků na realizaci přechodu k vybranému modelu. Legislativou jsou pak rovněž podmíněny všechny ostatní potřeby, vztažené k věcným aspektům provozování a správy vodovodů, jak budou popsány v dalších kapitolách této studie. V této kapitole proto pouze upozorníme na legislativní a právní faktory, které považujeme pro další analýzu za podstatné a budeme se k nim v jednotlivých posuzovaných otázkách vracet.
1.2.1. Provozování vodovodu Provozováním vodovodu se v daném případě rozumí naplňování zákonem uložené povinnosti vlastníka vodovodu zajistit buď vlastními silami, nebo prostřednictvím oprávněné osoby souhrn činností, jejichž výsledkem je jistota plynulé a bezpečné veřejné dodávky pitné vody odběratelům, přičemž tyto činnosti podléhají dosti podrobné zvláštní právní regulaci. Jde o právní úpravy, které se promítají do různých aspektů provozování, a v této studii se na ně budeme na různých místech odkazovat. Soupis právních předpisů, uplatňujících se při regulaci provozování vodovodů a při správě vodohospodářského majetku, je v příloze č. 6. Činnosti, vykonávané v rámci provozování, jsou poskytováním vodohospodářské služby. Zahrnují zejména:
Strana 8
► dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, ► dodržování provozních řádů, ► vedení provozní dokumentace, ► provozní a fakturační měření, ► dohled nad provozuschopností vodovodu, ► přípravu podkladů pro výpočet ceny předané vody ► další činnosti, které předepisují právní předpisy a platné individuální správní akty, popř. správní rozhodnutí. Povolení k provozování vodovodu Původně koncesované, později vázané provozování vodohospodářského majetku (vodovodu) je 1 od účinnosti novely živnostenského zákona, provedené roku 2006 novelou zákona o vodovodech a kanalizacích, živností volnou. Pro aktivní provozování této volné živnosti však stále platí povinnost podstoupit řízení povolovacího typu. Povolení k provozování konkrétních vodovodů a kanalizací vydává žadateli příslušný Krajský úřad nikoli podle živnostenských předpisů, ale ve zvláštní vodoprávní působnosti, zastřešené ministerstvem zemědělství. Zákon zároveň stanovuje požadavky na kvalifikaci žadatele a podmínky, za kterých krajský úřad povolení k provozování vodovodu nevydá. Z nich mj. vyplývá, že vodovod může provozovat pouze vlastník vodovodu nebo osoba (v zákoně označená jako provozovatel), která je s vlastníkem vodovodu v písemném smluvním vztahu, umožňujícím a zavazujícím provozovat vodovod v souladu se zákonem. Z hlediska výkladu ZoVK jsou oprávněné pochybnosti, zda tento vztah lze nahradit vztahem 2 zprostředkovaným, tzn. například smlouvou uzavřenou se správcem majetku. Povolení k provozování konkrétního vodovodu nelze vydat, je-li již povolení vydáno jiné osobě. Přestane-li držitel povolení splňovat podmínky pro jeho vydání, kdy například, skončí-li platnost smlouva provozovatele s vlastníkem, krajský úřad povolení z úřední povinnosti zruší. Nutnost včas zajistit k provozování vodovodu platné (neduplicitní) povolení je třeba mít při rozhodování o způsobu dalšího provozování vodohospodářského majetku Zadavatelů na paměti. Povinnost veřejné služby a provozování kritické infrastruktury Vlastníci vodovodů jsou povinni zajišťovat sami nebo prostřednictvím provozovatele jejich provozování plynule a bezpečně. Provozování vodovodů proto ze zákona podléhá povinnosti veřejné služby za mimořádných situací. Pokud činnost provozovatele má přesáhnout zajišťování běžných služeb, nebo stávajícímu provozovateli schopnost / způsobilost provozovat vodovod zanikne, může místně příslušný orgán státní správy uložit povinnost provozování ve veřejné službě jinému provozovateli, který k tomu má potřebné podmínky, a to na dobu maximálně 6 měsíců a za úhradu prokázaných nákladů z prostředků vodoprávního orgánu. Oprávněným orgánem je podle rozsahu veřejnou službou dotčeného zásobovaného území obec, obec s rozšířenou působností, nebo kraj. V daném případě je vodovod provozován na území tvořícím více správních obvodů obcí s rozšířenou působností, tzn. věcně příslušným vodoprávním orgánem k uložení povinnosti veřejné služby je krajský úřad. Protože se zároveň jedná o území, ležící ve více krajích (resp. ve Středočeském kraji a v Hlavním městě Praze), je třeba ujasnit místní příslušnost. Zákon stanoví, že místně příslušný je orgán, v jehož územním obvodu leží převažující část vodovodu. Tímto orgánem je, v případech Zadavatelů, Krajský úřad Středočeského kraje. Vedle této zvláštní úpravy provozování vodovodu pro mimořádné situace, založené zákonem o vodovodech a kanalizacích, podléhá dále provozování veřejnoprávní regulaci též jako prvek kritické
1
2
novela č. 76/2006 Sb. Nyní je nicméně majetek Zadavatelů provozován na základě podnájemní smlouvy s nájemcem pověřeným majetek spravovat,
nikoli vlastníkem. K tomu viz dále kapitola 1.2.4.
Strana 9
infrastruktury, tj. věcí, jejichž narušená funkce by měla závažný dopad na zabezpečení základních životních potřeb obyvatelstva a zdraví osob. Ve smyslu této definice ze zákona č., 240/2000 Sb. o krizovém řízení, provedené vládním nařízením č. 432/2010 Sb. v rámci implementace směrnice Rady EU č. 2008/11č/ES, je zejména majetek ÚV Želivka soustavou prvků kritické infrastruktury a jeho provozovatel je ve smyslu krizového zákona subjektem kritické infrastruktury se zvláštními povinnostmi. Zvýšené nároky na ochranu provozovaného majetku zejména zakládají provozovateli povinnost vést plán krizové připravenosti a zvláštní dokumentaci (například podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky). Dohody vlastníků provozně souvisejících vodovodů Je-li více vodovodů alespoň částmi provozně souvisejících, jsou dle zákona o vodovodech a kanalizacích jejich vlastníci povinni zajistit plynulé a bezpečné provozování celé soustavy v písemné dohodě, upravující jejich vzájemná práva a povinnosti. Zákon konstituuje tuto uzavření této dohody jako povinnost ve výlučné působnosti vlastníka. Nevztahuje se tedy na provozovatele a provozovatel takovou dohodu není oprávněn samostatně uzavřít. Pokud provozovatel, nebo jiná osoba uzavírá dohodu za vlastníka, musí se tak stát jménem vlastníka a na základě výslovného prokazatelného, tj. písemného, zmocnění k takovému úkonu. Lze říci, že se taková dohoda jeví jako styčný bod mezi provozováním vodovodu a jeho správou. Na okraj je zde třeba poznamenat, že zákonodárce v ZaVK vybočil z logiky právní terminologie, když v ustanoveních, ukládajících vlastníkům vodovodů konkrétní povinnosti, ZaVK předjímá možnost „zmocnění“ provozovatele k úkonům nebo činnostem, jimiž je vlastnická povinnost 3 plněna. V daných ustanoveních však není regulováno oprávnění vlastníka zmocnit třetí osobu ve smyslu občanskoprávního zastoupení, ale oprávnění vlastníka ve vybraných případech fakticky přenést na provozovatele plnění vlastních povinností a výkon vlastních práv. Tzn. nejde o zmocnění ve smyslu toho pojmu, tedy vztah mandátního nebo příkazního typu, ale o sjednání vztahu komisionářského typu, tzn. nastolení právní situace, kdy provozovatel vlastníkova práva a povinnosti vykonává vlastním jménem, podle povahy věci na svůj nebo na vlastníkův účet. Povinnost zajistit provozování souvisejících vodovodů na základě dohody vlastníků je významným právním omezením pro smluvní volnost, případně naopak obligační povinnost, ve vztazích mezi vlastníky a provozovateli. Jsou-li související vodovody různých vlastníků provozovány různými provozovateli za různých ekonomických podmínek, je k dohodě vlastníků zapotřebí dosáhnout souladu podmínek provozování. Jsou-li provozovateli vodovodů třetí osoby, buď nemusí mít k dosažení takového souladu vůli, nebo může být vztah vlastníka a provozovatele založen na podmínkách, vysoutěžených např. v koncesním řízení, které nelze během trvání závazku měnit, Měření dodané vody Dalším styčným bodem mezi provozováním a správou vodovodu je oblast měření množství dodané vody. Samo provozní a fakturační měření je ze zákona součástí provozování. Na straně vlastníka je i právo stanovení jiného způsobu měření, než s použitím měřícího zařízení splňujícího požadavky zákona č.505/1990 Sb. o metrologii. Má-li takový způsob měření stanovit provozovatel, musí být k takovému postupu výslovně zmocněn vlastníkem.
1.2.2. Správa vodohospodářského majetku V obecném smyslu zahrnuje správa majetku řadu činností, více či méně regulovaných různými soukromoprávními i veřejnoprávními předpisy. Výčet těchto činností a právních úprav by přesáhl rámec této studie. Správu majetku může vykonávat vlastník sám, nebo prostřednictvím třetí osoby (správce) na základě soukromoprávního závazkového vztahu. Na rozdíl od provozování vodovodu, jeho správa nevyžaduje zvláštní veřejnoprávní povolení. Správcem však může být i provozovatel, je-li k tomu závazkově pověřen a ze smlouvy vyplývá, že jde o oddělitelné plnění od povinností provozovatelských.
3
viz zejména ust. § 8 odst. 5,6 ZaVK.
Strana 10
Zvláštní povinnosti vlastníka, zajišťované při správě vodovodu Vedle obecných úprav majetkové správy zakládá ZVaK speciální povinnosti a omezení, například: ► Vlastník vodovodu je v rámci správy vodohospodářského majetku povinen zajišťovat průběžné vedení majetkové evidence vodovodů, a spolu s provozní evidencí předávat vybrané údaje z této evidence vodoprávnímu úřadu. ► Rozvoj vodovodů, zajišťovaný z povahy věci vlastníkem, má být ze zákona regulován koncepčním dokumentem, v zákoně označeným jako Plán rozvoje vodovodů a kanalizací. Plán pořizuje a schvaluje příslušný kraj po projednání s obcemi, vlastníky a provozovateli stávajících vodovodů a kanalizací. Plán pak je podkladem pro územně plánovací činnost, správní činnost stavebních a vodoprávních úřadů a výkon samostatné a přenesené působnosti obcí. ► Rovněž obnova vodovodu je regulována. Povinností vlastníka je zpracovat a realizovat plán financování obnovy na minimálně 10 let s obsahem a podle pravidel stanovených prováděcím 4 předpisem . ► Je-li osoba vlastníka / správce vodovodu odlišná od osoby provozovatele, je výkon správy vodovodu v některých případech podmíněn jejich vzájemnou součinností. Zásah do vodovodu může vlastník / správce provést pouze po předchozím projednání provozovatelem a naopak. Jiný postup musí být výslovně upraven ve smlouvě o provozování. Další omezení vyplývají ze zvláštního režimu administrace stavebních činností, souvisejících se správou vodohospodářského majetku, která je upravena vodním zákonem č. 254/2001 Sb. Vlastník, popř. správce majetku, který je kritickou infrastrukturou, musí tomuto zvláštnímu charakteru majetku přizpůsobit své jednání v pozici účastníka všech správních řízení územního, stavebního, vodoprávního, báňského atd. typu, jimiž je infrastrukturní majetek a související nemovitosti dotčen.
1.2.3. Některé právní aspekty stávajícího provozního modelu Nestandardnost stávajícího modelu Stávající model provozování je založen na principu, že Zadavatelé prakticky nevykonávají žádnou činnost, podřaditelnou pod správu a provozování jejich vodovodů. Smlouvou o nájmu a správě věcí ze dne 30. 11. 1998 svěřili oba Zadavatelé samostatnými smlouvami svůj vodohospodářský majetek do správy společnosti Pražská vodohospodářská společnost a.s. (dále PVS), včetně zmocnění uzavřít zákonem vyžadovanou smlouvu se způsobilým provozovatelem. Obě smlouvy končí svou platnost 30. 11. 2013. Na základě zmocnění pak PVS jako nájemce a správce, uzavřela dne 29. 3. 1999 svým jménem smlouvu o podnájmu, nájmu a provozování movitých a nemovitých věcí na úseku vodního hospodářství 5 se společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. (dále PVK), platnou do 5. 11. 2013 . Uzavření těchto smluv neproběhlo na základě veřejného zadání ve smyslu soutěžního práva, ale v souvislosti s realizací privatizačního projektu k majetku bývalých státních podniků Pražské vodárny a Pražské vodovody 6 a kanalizace . Je na místě podotknout, že za současného legislativně právního stavu, tzn. počínaje rokem 2001, kdy vstoupil v účinnost ZVaK, by již nastolení tohoto právního modelu nebylo možné. Vztahy mezi vlastníkem a provozovatelem jsou ze zákona bezprostřední. Provozovatelské oprávnění nemůže být vydáno na základě podnájemní a provozovatelské smlouvy uzavřené se správcem, pokud správce (nájemce) provozovatele zmocňuje či pověřuje k nějakým činnostem či úkonům, musí tak činit (oprávněně) jménem vlastníka, nikoli jménem svým.
4
vyhl, MZ č. 428/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů
5
Tato smlouva zahrnovala i podnájem vodohospodářského majetku vlastněného Hlavním městem Praha, který byl později dodatkem č. 12 z 31. 1. 2006 z režimu smlouvy vyňat a dále řešen jiným závazkovým vztahem.
6
Rozhodnutí Ministerstva financí čj. 41/70659/97 ze dne 7. 11. 1997.
Strana 11
Vodovody vlastněné Zadavateli jsou tedy provozovány společností PVK, aniž by tato společnost jako provozovatel měla s vlastníky vodovodu jakýkoli přímý právní vztah. Vztahy vlastníků vůči provozovateli 7 tedy jsou zprostředkovány ze strany PVS. Z předaných podkladů vyplývá, že přímo smlouvou byla PVS vlastníky vodovodů zmocněna k podnajímání spravovaného (pronajatého) majetku a k jednání jménem vlastníků v případě havárie vodovodu ve věcech upravených silničním zákonem č. 13/1997 Sb. Dále byly doloženy samostatné plné moci, podle kterých je PVS ze strany Zadavatelů zmocněna, aby jménem obou vlastníků jednala při plnění řady povinností, vyplývajících ze ZVaK. Z předaných podkladů však není jasné, na základě jakého právního vztahu bylo rozhodnuto o povolení PVK, která nemá přímý majetkový vztah s vlastníky, k provozování vodovodů ve vlastnictví Zadavatelů. Zde je na místě podotknout, že podle informací Zadavatelů (nepodložených předanou dokumentací) probíhá v současné době příprava potřebných dohod s vlastníky vodovodů napojených na vodohospodářský majetek Zadavatelů (viz výše kap. 1.2.1.) a že tuto přípravu víceméně bez pokynů vlastníků provádí PVS jejich jménem na základě zmíněných plných mocí. Zajištění provozování vodovodů prodloužením stávajících smluv – soukromoprávní hlediska Dokud jsou smlouvy mezi Zadavateli a PVS funkční, je možno je (ze soukromoprávního hlediska) prodloužit na základě návrhu kterékoli ze stran, oznámeného druhé straně nejpozději 8 měsíců před skončením sjednané doby, tzn. nejpozději 31. 3. 2013. Z hlediska dalšího postupu zajištění správy a provozování představuje toto datum zásadní mezník. Smlouva mezi PVS a PVK ujednání o možném prodloužení neobsahuje, prodloužení v rámci smluvní volnosti účastníků není vyloučeno. Využití této možnosti je však významně omezeno postavením Zadavatelů a PVS jako veřejných zadavatelů (viz níže). Z hlediska vůle k prodloužení smluv se shoda mezi Zadavateli a PVS nejeví jako problém díky společné akcionářské struktuře, když ve všech třech společnostech má více než 90 procentní obchodní podíl hlavní město Praha a má své zástupce ve statutárních orgánech. Ze soukromoprávního pohledu tedy prodloužení smlouvy, které není v působnosti valné hromady společnosti, závisí pouze na tom, zda k němu bude mít vůli hlavní město Praha a uplatní ji prostřednictvím statutárních orgánů, zastupujících ve společnostech pražské zájmy. Pokud jde o prodloužení smlouvy mezi PVS a PVK, je situace odlišná, protože 100% akcionářem PVK je obchodní společnost se zahraničním prvkem a shoda zájmů obou účastníků smlouvy není á priori shodná z důvodu odlišné vlastnické struktury. Jeví se však málo pravděpodobné, že by PVK .na návrh PVS k prodloužení smlouvy nepřistoupila. Odmítnutí prodloužení provozovatelské smlouvy znamenalo ztrátu způsobilosti PVK vodovod provozovat k ohrožení zásobování vodou, tedy k situaci řešené zákonem o vodovodech a kanalizacích již zmíněným institutem povinnosti veřejné služby za úhradu prokázaných provozních nákladů. Tento způsob provozování by bezpochyby byl pro PVK méně výhodný, než pokračování provozování na základě závazkového vztahu. Jak ale bude ukázáno dále, jde o úvahy bez podstatného významu pro řešení otázek zadaných touto studií. Obnovení stávajícího modelu totiž vylučuje ZaVK (viz výše), a jakékoli jeho kontinuální prodloužení či pokračování zároveň naráží na regulaci úkonů veřejných zadavatelů soutěžním právem.
1.2.4. Postup zajištění dalšího provozování během a po ukončení dosavadního provozování Omezení vyplývající ze soutěžního práva Postupy Zadavatelů spojené s ukončením a zahájením provozování vodovodů v souvislosti s ukončením smluv, které vlastníci uzavřeli s PVS, a návazně smluv uzavřených mezi PVS a PVK, jsou podmíněny okolností, že Zadavatelé a PVS jsou jako subjekty, založené za účelem uspokojování veřejného zájmu a ovládané územními samosprávnými celky, v postavení veřejného zadavatele ve smyslu harmonizovaných předpisů soutěžního práva - koncesního zákona č. 139/2006 Sb. a / nebo zákona č.
7
Obdobná situace je i ve vztahu k vodohospodářskému majetku dalšího vlastníka, kterým je hlavní město Praha – viz předchozí
poznámka pod čarou.
Strana 12
137/2006 Sb. o veřejných zakázkách. Jsou též v postavení sektorového zadavatele, vykonávajícího relevantní činnost ve smyslu § 4 zákona o veřejných zakázkách. Jde ovšem o postavení zbytkové, protože po účinnosti novely č. 55/2012 Sb. se v případě relevantní činnosti v odvětví vodárenství v zadávacím řízení nepostupuje z pozice sektorového zadavatele, ale vlastník zakázku zadává jako standardní veřejný zadavatel. Potenciálně jsou Zadavatelé a PVS i v postavení dotovaného zadavatele. Na postavení Zadavatelů a PVS jako veřejných zadavatelů a jejich povinnosti postupovat i vůči sobě navzájem podle zákona o veřejných zakázkách, nic nemění ani skutečnost, že se jedná o společnosti „zastřešené“ ovládajícím postavením hlavního města Prahy jako majoritního resp. jediného akcionáře (podrobněji k tomuto vztahu viz příloha č. 20) Uzavření nové smlouvy o provozování veřejného vodovodu je ve smyslu uvedených předpisů veřejnou zakázkou na služby, podléhající (v závislosti na míře rizik, spojených na straně provozovatele s braním užitků vyplývajících z poskytování zadávaných služeb), postupům zadávacího nebo koncesního řízení. Stejně tak ale je nutno postupovat v souladu se zákony soutěžního práva i v případě, že se podstatně mění podmínky smlouvy již uzavřené, tzn. například, že by mělo dojít k prodloužení doby trvání stávající smlouvy nad rámec podmínek původní zadávací dokumentace. Podle ustálené rozhodovací praxe ÚOHS není možno stávající smlouvy prodlužovat z důvodu, že se veřejný zadavatel včas nepřipravil na situaci, 8 kdy stávající smlouva skončí a neprovedl včasné zadávací nebo koncesní řízení. Pokud tedy jsme v předchozí kapitole dovodili pozitivní závěry k případnému krátkodobému prodloužení správcovské smlouvy s PVS a provozovatelské smlouvy s PVK ze soukromoprávního hlediska, soutěžní právo k takovému postupu klade závažné překážky. Okolnost, že stávající smlouvy jsou výsledkem soutěže v privatizačním projektu a nikoli v zadávacím řízení, nemá pro posouzení otázky, zda jde o změnu podmínek smlouvy, která musí být předmětem nového zadání, žádný právní význam. Jak jsme zdůraznili výše, skutečnost, že majetkově jsou oba zadavatelé a společnost PVS propojeni zastřešujícími majoritními podíly hlavního města Prahy, nezakládá pro ně žádné zvláštní postavení, pokud by šlo o případné výjimky z postupů předepsaných zákonem o veřejných zakázkách. Zvláštním právním případem je tzv. in-house zadávání, tedy zákonná výjimka z povinnosti provést zadávací řízení podle zákona o veřejných zakázkách v případech, kdy dodávky, služby a stavební práce poskytuje veřejnému zadavateli osoba, která podstatnou část své činnosti vykonává pouze pro tohoto 9 zadavatele a ve které má veřejný zadavatel výlučná majetková práva. Na příležitost postupovat podle této výjimky dále navazují úvahy o společném postupu veřejných zadavatelů, kteří se sdruží za účelem zadání veřejné zakázky, a o přípustnosti následných fůzí provozovatelů, kteří by na základě uvedené výjimky provozovali majetek dvou vlastníků. Podrobněji těmto zvláštním případům věnujeme právní rozbor v Příloze č. 20. Jak je v tomto rozboru zdůrazněno, jedná se ve vztahu k aktuální situaci Zadavatelů o problematiku doposud neprověřenou legislativně-právní praxí a před volbou konkrétního 10 postupu bude vhodné, aby Zadavatel(é) vznesl(i) oficiální žádost o výkladové stanovisko ÚOHS. Omezení vyplývající z pravidel Evropské unie Dále je nutno upozornit, že podle pravidel tzv. „best international practice“, jejichž uplatňování je u provozovatelských smluv k vodohospodářské infrastruktuře požadováno Evropskou komisí, byly v souvislosti s prováděním Operačního programu Životní prostředí v programovém období 2008 - 2013 stanoveny pro nově uzavírané smlouvy jednotné požadavky, zejména
8
Viz např. rozhodnutí UOHS čj. ÚOHS-S235/2011/VZ-15851/2011/540/PVé z 8. prosince 2011, č.j.: S360/200613893/2007/550-VŠ z 23. 1. 2007,
9
viz ust. § 18 odst. 1 písm. e) zákona o veřejných zakázkách
10
Zpracovatelé studie předběžně otázky, uvedené v rozboru dle Přílohy č. 20, na ÚOHS konzultovali s výsledným doporučením ke spíše konzervativnímu postupu a restriktivnímu výkladu zákona. Tuto neoficiální konzultaci nicméně nelze brát jako prioritní podklad pro rozhodování. Ostatně ani oficiálně vyžádané stanovisko ÚOHS není závazným právním aktem, zakládá však větší jistotu následnému postupu Zadavatelů alespoň s ohledem na ústavní princip předvídatelnosti rozhodování správních orgánů.
Strana 13
► omezení maximální délky smlouvy na 10 let s možností proporcionálního prodloužení v případě spoluúčasti soukromého provozovatele ► transparentní výběr provozovatele ► povinné stanovení výkonových parametrů a sankcí za jejich nedodržení, informovanost vlastníka o průběhu provozování a plnění těchto parametrů Porušení těchto pravidel samo o sobě není protiprávním jednáním ve vztahu k českému právnímu řádu (v některých ohledech však jsou pravidla „best international practice“ zároveň implementována platnými předpisy práva soutěžního), znemožňuje však čerpání (nenárokových) dotací z Fondu soudržnosti. Způsobilost získat evropské dotace, podmíněná maximální délkou provozovatelské smlouvy 10 let, je Zadavatelem ÚV Želivka stanovena jako jedno z klíčových kriterií pro výběr provozního modelu a plánování dalšího postupu. Vzhledem k tomu, že tento Zadavatel jako vlastník již žádosti o dotace podal 11 v programovém období 2007 – 2013 , je jeho potřebou buď zajistit, aby další postup ve věci zajištění plynulého přechodu provozování vodovodu ze stávajícího na vybraný model přidělení dotace neohrozilo /jako se stalo v hl. městě Praze v souvislosti s prodloužením pražských správcovských a provozovatelských smluv) a tím zcela podřídit rozhodování o budoucím provozním modelu dotačním pravidlům a rozhodovacím uvážením Státního fondu životního prostředí (SFŽP) jako administrátora dotačního programu, nebo přehodnotit rozvojovou strategii tak, aby v ní nadále nebylo s dotací počítáno.
1.2.5. Pracovněprávní dopady ukončení stávající provozní smlouvy a uzavření nové Provozování vodovodu je činností, vyžadující určitý počet zaměstnanců. Z podkladů Zadavatelů není zřejmý přesný počet osob, které se v pracovním poměru podílejí na provozní vodohospodářské činnosti, vykonávané stávajícím provozovatelem PVK. Z předběžných informací je zřejmé, že provozování majetku u obou společností zajišťuje cca 50 až 60 osob. Ukončení provozní smlouvy a uzavření nové představuje zásah do pracovněprávních vztahů, řešený v hlavě XV. Zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, s oporou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/23/ES S výjimkou případu, kdy by byla uzavřena nová provozní smlouva se stávajícím provozovatelem, je (vzhledem k nezbytné kontinuitě provozování) uzavření nové smlouvy spojeno s převodem činností / úkolů stávajícího zaměstnavatele na jiného zaměstnavatele. Současně s tímto převodem činností dochází ze zákona k přechodu zaměstnanců na nového provozovatele, a to přesto, že nový a stávající provozovatel nebudou ve vzájemném smluvním vztahu. Spojujícím prvkem pro tento přechod je osoba vlastníka, který provozování uzavřením nové smlouvy zajišťuje. Přechodem dotčeným zaměstnancem je každý zaměstnanec, který plní úkoly v rámci převáděné činnosti/části činnosti nebo úkolu stávajícího zaměstnavatele. Tento automatický přechod nelze vyloučit vzájemnou dohodou převádějícího a přejímajícího zaměstnavatele ani případným nesouhlasem přecházejících zaměstnanců. K přechodu nicméně nemusí dojít za situace, kdy zaměstnanec pro stávajícího zaměstnavatele vykonává i jiné činnosti, než pouze ty, které přecházejí na nového zaměstnavatele. V takovém případě je nutno situaci řešit standardními postupy změny individuálního pracovněprávního vztahu v souladu s obecnými postupy dle zákoníku práce. Na přejímajícího zaměstnavatele přejdou: ► Veškerá práva a povinnosti z pracovních smluv a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovní smlouvy přecházejících zaměstnanců nesmí být v souvislosti s přechodem práv a povinností rozvázány a není třeba uzavírat nové pracovní smlouvy ani dodatky ke stávajícím pracovním smlouvám ze strany přejímajícího zaměstnavatele. Přejímající zaměstnavatel je plně vázán platnými pracovními smlouvami zaměstnanců.
11
Projekt pro OPŽP „Výstavba flotace a rekonstrukce Filtrace II“
Strana 14
► Veškerá práva a povinnosti zaměstnanců z kolektivních smluv uzavřených u převádějícího zaměstnavatele i kolektivních smluv vyššího stupně, vztahujících se na převádějícího zaměstnavatele. Účinnost těchto kolektivních smluv je však omezena, a to do konce následujícího kalendářního roku po přechodu. ► Veškerá práva a povinnosti z vnitřních předpisů převádějícího zaměstnavatele, přičemž nároky zaměstnanců vyplývající z těchto interních předpisů přecházejí v plném rozsahu. V rámci zaměstnaneckých benefitů je nutno poznamenat, že je přejímající zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanecké benefity stejného nebo obdobného charakteru, obojí však v rozsahu poskytovaném převádějícím zaměstnavatelem. Informační povinnost zaměstnavatele Přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů k jinému zaměstnavateli jsou dosavadní zaměstnavatel a přejímající zaměstnavatel povinni v dostatečném časovém předstihu, nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností k jinému zaměstnavateli, informovat odborovou organizaci a radu zaměstnanců o této skutečnosti a projednat s nimi za účelem dosažení shody: ► stanovené nebo navrhované datum převodu, ► důvody převodu, ► právní, ekonomické a sociální důsledky převodu pro zaměstnance, ► připravovaná opatření ve vztahu k zaměstnancům. Nepůsobí-li u zaměstnavatele odborová organizace ani rada zaměstnanců, je dosavadní a přejímající zaměstnavatel povinen předem informovat zaměstnance, kteří budou převodem přímo dotčeni, o skutečnostech uvedených v odstavci 1 nejpozději 30 dnů přede dnem nabytí účinnosti přechodu práv a povinností k jinému zaměstnavateli. Neplnění této povinnosti nemá vliv na platnost převodu činností a přechodu zaměstnanců, její splnění je však žalovatelné ve smyslu ust. § 80 odst. b) občanského soudního řádu. Komplikace může nastat např. v situaci, kdy k převodu činností (a přechodu zaměstnanců) dochází proti vůli stávajícího provozovatele, který by zákonnou povinnost z toho důvodu řádně neplnil. Nesouhlas zaměstnanců s přechodem Jak již uvedeno výše, přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů se uskuteční i v případě, že s tímto přechodem samotný zaměstnanec nesouhlasí. Zákonná úprava však poskytuje takovým zaměstnancům možnost ukončit pracovní poměr před přechodem práv a povinností tak, že pracovní poměr skončí nejpozději dnem, který předchází dni nabytí účinnosti přechodu práv a povinností nebo ke dni nabytí účinnosti přechodu výkonu práv a povinností z pracovněprávních vztahů., bez ohledu na podmínky sjednané v pracovní smlouvě nebo vyplývající z obecné úpravy ukončení pracovního poměru. Ochrana zaměstnanců Zaměstnanci by neměli být přechodem práv a povinností žádným způsobem dotčení, tzn. měla by jim být přejímajícím zaměstnavatelem zachována stejná práva, jako měli před přechodem práv a povinností. Zákon pro tento případ poskytuje zaměstnancům ochranu, když stanoví, že v případě kdy zaměstnanec podá výpověď z pracovního poměru do dvou měsíců od nabytí účinnosti přechodu práv a povinností nebo ve stejné lhůtě rozváže pracovní poměr dohodou, a bude tvrdit, že takto musel učinit z důvodu, že se mu v souvislosti s přechodem práv a povinností podstatně zhoršily jeho pracovní (tedy i mzdové) podmínky, má možnost domáhat se soudní cestou zaplacení odstupného. Odstupné zaměstnanci přísluší pouze v případě, že soud pravomocně rozhodne, že k tomuto zhoršení pracovních podmínek v neprospěch zaměstnance skutečně v důsledku přechodu došlo. Pro tento případ pak zákoník práce stanoví fikci, podle níž byl pracovní poměr rozvázán ze strany zaměstnance výpovědí, nebo z důvodů uvedených § 52 písm. a) až c). Zaměstnanci tak vznikne právo na odstupné podle § 67 odst. 1 zákoníku práce.
Strana 15
Výše uvedené však neznamená, že po uplynutí dvou měsíců ode dne nabytí účinnosti přechodu může moct přejímající zaměstnavatel práva a povinnosti těchto zaměstnanců bez limitu a bez relevantních důvodů měnit. Vždy musí být přihlédnuto k pravidlu, že postavení zaměstnance nesmí být (pouze) v souvislosti s přechodem pracovního poměru zhoršeno. O přechodu zaměstnanců k novému zaměstnavateli musí být informovány všechny místně a věcně příslušné orgány státní správy (finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, úřad práce atd.).
1.2.6. Potřeby Zadavatelů vyplývající bezprostředně z legislativy Jak již uvedeno v úvodu této kapitoly 1.2., k jednotlivým potřebám, vyplývajícím z legislativy pro budoucí správu a provozování vodohospodářského majetku, se budeme vracet v následujících věcných kapitolách. Podstatné potřeby, které tímto shrnujeme, se týkají postupu Zadavatelů v proceduře výběru budoucího provozovatele a v zajišťování plynulého a bezpečného zásobování vodou během tohoto procesu. Jde zejména o: ► Nezbytnost realizovat výběr provozního modelu a osoby provozovatele, včetně uzavření příslušných smluv, do 5. 11. 2013, kdy končí smlouva stávajícímu provozovateli. K tomu sestavit závazný harmonogram, zahrnující též řešení následujících dílčích potřeb. ► Nezbytnost zajistit dostupnými právními prostředky (včetně uplatnění povinnosti veřejné služby) plynulé a bezpečné provozování vodovodů v případě nedodržení harmonogramu. ► Nezbytnost zajistit veřejnoprávní povinnosti, spojené se zahájením provozování novým (případně obnoveným) provozovatelem, zejména povolení k provozování příslušných vodovodů, před 5. 11. 2013. ► Nezbytnost zajistit splnění pracovněprávních povinností stávajícího a budoucího provozovatele, zejména projednání převodu činností a přechodu pracovněprávních a kolektivních smluv s odbory resp. se zaměstnanci a informování příslušných orgánů státní správy, před 5. 11. 2013. ► Nezbytnost upravit svá vzájemná práva a povinnosti s vlastníky provozně souvisejících vodovodů odebírajících pitnou vodu z infrastruktury ve vlastnictví Zadavatelů, ve smyslu § 8 odst. 3 ZVaK.
1.3. Potřeby vyplývající z vlastnictví vodohospodářského majetku a zajištění jeho efektivního provozování včetně vyhodnocení provozních rizik 1.3.1. Potřeby Zadavatelů vyplývající z vlastnictví vodohospodářského majetku Potřeby Zadavatelů vyplývají ze základní povinnosti vlastníka vodovodu pro veřejnou potřebu, kterým bezpochyby jsou oba vodárenské systémy „Želivka“ i „Káraný“, a to zajistit provozování ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVaK). „Provozováním“ se v konkrétním případě rozumí poskytování vodohospodářské služby, a to zejména dodržování technologických postupů při odběru, úpravě a dopravě pitné vody včetně manipulací, dodržování provozních řádů, vedení provozní dokumentace, provozní a fakturační měření, dohled nad provozuschopností vodovodu, příprava podkladů pro výpočet ceny předané vody a další činnosti, které předepisuje národní legislativa, platná správní rozhodnutí a další právní předpisy, zvláště zákon o vodách (vodohospodářská bilance).
Strana 16
Vlastník může zajistit provozování: ► ve své působnosti ► smlouvou o provozování s provozovatelem ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 ZVaK. Popis možných způsobů zajištění této potřeby Zadavatelů je uveden v kapitole 2. Strategickou objektivní potřebou Zadavatelů je tedy od 5.11, 2013, tj. od ukončení ► smlouvy o nájmu a správě věcí (dále jen Smlouva) mezi PVS a oběma společnostmi, a též ► smlouvy o podnájmu, nájmu a provozování movitých a nemovitých věcí na úseku vodního hospodářství II mezi PVS a PVK týkající se „provozování“ vodohospodářského majetku obou společností zajistit plynulý a bezpečný provoz předmětné vodárenské infrastruktury a předávat vyrobenou pitnou vodu odběratelům, a to v souladu s požadavky příslušných zákonů a jejich prováděcích předpisů, zejména ► ZVaK, ► zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), ► zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o cenách“), ► zákonem č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vodní zákon“) ► zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Odběrateli jsou subjekty – příjemci vodohospodářské služby (města a obce, vlastnické a smíšené vodárenské společnosti), odebírající pitnou vodu z vodohospodářské infrastruktury v majetku Zadavatelů. Výčet těchto subjektů – vlastníků navazujících vodovodů a jejich provozovatelů je uveden v tabulkách č. 2 a č. 3. Cena vodohospodářské služby by přitom měla být přijatelná pro odběratele, v souladu s cenovými předpisy – zákonem o cenách a příslušným Cenovým věstníkem, který upravuje podmínky pro uplatnění cen vody předané, v režimu cen „věcně usměrňovaných“. Podle §8 odst. 3 ZVaK jsou však „vlastníci provozně souvisejících vodovodů povinni upravit svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu. Nedojde-li k písemné dohodě, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností mezi nimi Ministerstvo zemědělství“. Vlastníky „provozně souvisejících vodovodů“ jsou v konkrétním případě Zadavatelé a dále vlastníci připojovaných vodovodů (viz tabulky č. 2 a 3). Součástí této „dohody“ je i dohoda o ceně předávané vody. Se zajištěním této základní potřeby spojené s vlastněním předmětné infrastruktury, souvisí i další potřeby Zadavatelů, a to plnit povinnosti vlastníka podle § 9 ZVaK. Objektivní potřebou Zadavatelů je též zefektivnění provozu a zkvalitnění poskytovaných vodohospodářských služeb ve směru k odběratelům (podrobněji viz „Potřeba Zadavatelů z hlediska kvality služeb“ v kapitole 1.5). S ohledem na přípravu projektu Zadavatele ÚV Želivka „Výstavba flotace a rekonstrukce Filtrace II“, u kterého se předpokládá kofinancování z OPŽP, bude třeba s ohledem na požadavky Evropské komise zajistit vedle efektivního provozu nově vybudované vodohospodářské infrastruktury též udržitelnost stávající vodohospodářské infrastruktury zajištěním finančních zdrojů na její údržbu a obnovu. V souvislosti s obecně platnými pravidly MŽP pro kofinancování projektu z OPŽP, je objektivní potřebou Zadavatele naplnění tzv. „Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP v programovacím období 2007 – 2013“, tj. naplnění podmínek „best international practice“.
1.3.2. Vyhodnocení provozních rizik Vodárenská nádrž Švihov s navazujícími vodárenskými objekty úpravny vody Želivka a dále vodní zdroje Káraný spolu s úpravnou vody, jsou součástí složitého vzájemně spolupracujícího vodárenského systému
Strana 17
Praha - Střední Čechy, ve kterém nelze vyloučit některá provozní rizika. Největším je kompletní odstavení úpravny vody Želivka, znamenající přerušení dodávky pitné vody štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice. Toto odstavení má za následek postupné omezování dodávky vody až její úplné přerušení (po spotřebování zásoby vody ve štolovém přivaděči, vodojemu Jesenice a dalších vodojemech odběratelů) pro jednotlivé odběratele. Přerušení dodávky vody z úpravny vody Káraný rovněž znamená závažný problém, lze však výpadek řešit přechodně zvýšením výroby pitné vody v úpravně vody Želivka a uvedením do provozu vodárny Podolí. Optimalizace technických, ekonomických a organizačních vazeb obou souvisejících vodovodních subsystémů založených na vodních zdrojích ze Želivky a Káraného minimalizuje případná rizika provozu (viz dále kapitola 9). Další provozní rizika jsou zejména tato:
1.3.2.1 Provozní rizika na infrastruktuře ÚV Želivka ► Výpadek elektrického proudu – lze předisponovat odběry mezi rozvodnami po dohodě velínu úpravny vody Želivka a dispečinku ČEZ, ► Výpadek chemikálií - lze zajistit u náhradního dodavatele, případně zajistit změnu chemikálie (kromě dodávky chloru). ► Zhoršení jakosti surové vody v nádrži Švihov – kromě zcela mimořádných situací lze řešit úpravou dávkování chemikálií, ► Odstavení štolového přivaděče – při odstavení štolového přivaděče, má toto odstavení za následek postupné omezování dodávky vody až její úplné přerušení (po spotřebování zásoby vody ve vodojemech odběratelů) pro jednotlivé odběratele, kteří se stanou závislí na svých omezených vlastních vodních zdrojích, pokud jsou k dispozici. ► 1.3.2.2 Provozní rizika na infrastruktuře ZPV Káraný ► Výpadek elektrického proudu – lze předisponovat odběry mezi rozvodnami po dohodě velínu úpravny vody Káraný a dispečinku ČEZ ► Výpadek chemikálií (plynný chlor v sudech - lze zajistit u náhradního dodavatele, případně lze přechodně dodávat do sítě bez dávkování chloru) ► Zhoršení jakosti vody v jímacím území – nelze řešit změnou dávkování, odstavení lze předpokládat v řádu měsíců až let (je však málo pravděpodobné, že zasáhne všechny zdroje) ► Zhoršení jakosti vody v Jizeře – nebude mít vliv na zdroje břehové infiltrace; v případě umělé infiltrace by byla nutná několikadenní až několika týdenní odstávka čerpací stanice (je v majetku ZPV Káraný a.s. a tento výpadek tedy znamená nulový příjem z vyrobené vody Poznámka: Mezi provozní rizika nejsou zahrnuty události „vyšší moci“. Tou se v konkrétním případě rozumí například: ► živelní pohroma, ► pád letadla, který dlouhodobě zničil funkčnost vodohospodářského majetku, ► válka nebo jiný ozbrojený konflikt, ,,teroristický útok“
Strana 18
1.4. Potřeby z hlediska provedení odhadů budoucí poptávky včetně vyhodnocení tržních rizik Odhad budoucí poptávky a vyhodnocení rizik lze odvodit z analýzy: ► vývoje odběrů vody současnými odběrateli, ► prognózy odběrů v důsledku nových investic, či připojení/odpojení nových odběratelů, ► změn specifické spotřeby vody, ► možností odběratelů využívat jiné/vlastní vodní zdroje a tak omezit odběry pitné vody/poptávku po vyrobené pitné vodě
1.4.1. Vývoj odběrů vody současnými odběrateli 1.4.1.1 Z vodárenského systému Zadavatele ÚV Želivka Upravená voda je předávána odběratelům – městům a obcím, případně vlastnickým nebo smíšeným akciovým společnostem, připojeným na odběrné objekty (čerpací stanice navazující na úpravnu vody Želivka nebo na štolový přivaděč i na vodojem Jesenice). Vlastníkem navazujících vodovodů je buď příslušná vlastnická nebo smíšená vodohospodářská společnost, případně příslušné město/obec. Následující tabulka uvádí vývoj ročního objemu/množství předané vody jednotlivým odběratelům a současně i roční příjem odvozený od ceny předané vody. Tabulka č. 2 Místo odběru
Odběratel
3
Množství v tis m /rok
Provozovatel navazujícího vodovodu
Vdj. Jesenice
PVK
2009
2010
2011
85 787
85 607
82 202
2 581
2 403
2 403
9
8
6
Javorník ČS Brtnice ČS Štěpánka
Vodohospodářská společnost Benešov a.s.
Všechlapy Zlenice
Obec Lštění Zlenice
ČS Brtnice
Plzeňský Prazdroj,a.s. (vod. Velké Popovice)
364
303
271
Svazek obcí Region Jih
129
151
177
1 991
1 672
1 691
254
237
234
24
22
23
2
1
1
15
16
14
91 156
90 060
87 022
ČS HUPEPA
VaK Havlíčkův Brod a.s. (vodovod HUPEPA) VaK Havlíčkův Brod a.s. (vod. Zruč n. Sáz.)
ČS Hulice
Obec Hulice (vodovod Hulice) Obec Hulice (vodovod Rýzmburk) Obec Soutice (vodovod Soutice)
Množství celkem Zdroj: ÚV Želivka – vývoj množství předané vody
Z tabulky je zřejmé, že výši poptávky zásadně ovlivňuje potřeba pitné vody pro zásobování hl. města Prahy a dalších měst a obcí připojených na pražský vodárenský systém ve vodárenské soustavě Střední Čechy 2). Tento objem pitné vody představuje více než 94 % dodávané pitné vody z infrastruktury vlastněné Zadavatelem. Cenu, za kterou je tento objem vody předáván, ilustruje níže uvedený návrh
Strana 19
kalkulace ceny vody předané pro úpravnu vody Želivka včetně štolového přivaděče a nákladů vodojemu Jesenice na rok 2011 a 2012 (skutečné plnění plánu zatím není známo): Tabulka č. 3 Položka
2011
2012
Úplné vlastní náklady (v tis. Kč)
535 974
559 580
5 360
5 596
82 935
82 926
6,53
6,82
Zisk (v tis. Kč) Uplatněný objem výroby (v tis. m3) Cena Kč/m3 Zdroj: Návrh kalkulace ceny vody předané pro rok 2011, 2012
Úpravna vody Želivka je klíčovým vodním zdrojem pro všechny připojené vodovody. Zatímco výkon úpravny vody Káraný je relativně stabilní bez větších výkyvů, množství vyráběné pitné vody na úpravně vody Želivka sleduje změny v poptávce po pitné vodě od jednotlivých odběratelů. Vývoj množství vyrobené vody na úpravně vody Želivka vykazuje za poslední 3 roky poklesy v úrovni cca 1 - 3 % za rok (oproti vodnímu zdroji Káraný, jehož kapacitní využiívání je rovnoměrné bez větších výkyvů a vlivů poptávky především Hl. města Prahy, je využívání zdroje Želivka výrazněji ovlivňováno celkovým poklesem poptávky po pitné vodě nejen v Hl. městě Praze, ale i v připojených vodovodech před vodojemem Jesenice; navíc regulace výkonů množství dodávané vody je technologicky jednodušší na provozu ÚV Želivka než na provozu v Káraném). 1.4.1.2 Z vodárenského systému Zadavatele ZPV Káraný Upravená voda z prameniště Káraný je předávána odběratelům – Hl. městu Praha, resp. PVS (v současné době je odběratelem současný provozovatel PVK – viz Poznámka výše). Následující tabulka uvádí vývoj ročního objemu/množství předané vody jednotlivým odběratelům. Tabulka č. 4 Místo odběru
ČS Káraný
3
Odběratel
Množství v tis m /rok
Provozovatel
2009
PVK
2010
13 458
2011
14 101
13 094
Z tabulky je zřejmé, že výši poptávky ovlivňuje potřeba pitné vody pro zásobování hl. města Prahy a dalších měst a obcí připojených na pražský vodárenský systém ve vodárenské soustavě Střední Čechy 2). Cenu vody předané, která vychází z celkových nákladů úpravny vody Káraný (zahrnuje náklady vztažené k majetku hl. města Prahy, ZPV Káraný a.s. a dále náklady na výtlačné řady), ilustruje níže uvedený návrh kalkulace ceny vody předané pro celou úpravnu vody Káraný: Tabulka č. 5 Položka
2011
Úplné vlastní náklady (v tis. Kč) Zisk (v tis. Kč) Uplatněný objem výroby (celkem za celou úpravnu vody Káraný), v tis. m3 Cena Kč/m3
2012 283 568
265 348
2 836
2 653
31 066
28 910
9,22
9,27
Zdroj: Návrh kalkulace ceny vody předané pro rok 2011, 2012 Podrobné rozdělení nákladů dle vlastníků majetku úpravny vody Káraný je součástí přílohy č. 16.
Strana 20
Množství vyráběné pitné vody v úpravně vody Káraný je přibližně konstantní s tím, že dispečink provozovatele pražského vodárenského systému řídí rozdělení vyrobené vody do vodojemů Flóra a Ládví. V mimořádných situacích (viz kapitola 1.3.2.) lze zvýšit množství vyráběné vody na úpravně vody Želivka, kterou lze dopravit do obou těchto vodojemů. Rezervou je i uvedení do provozu úpravny vody Podolí, Vývoj množství vyrobené vody z vodních zdrojů Káraný vykazuje za poslední 3 roky poklesy v úrovni necelého 0,5 % za rok. Poznámka: Vzhledem k tomu, že smlouvy o dodávce pitné vody jsou sjednávány s provozovateli navazujících vodovodů (výjimečně s jejich vlastníky), a že provozovatelem navazujícího pražského vodovodního systému je PVK - též provozovatel infrastruktury vlastněné Zadavateli, neexistuje v současné době smluvní vztah mezi vlastníky a odběrateli.
1.4.2. Prognóza nárůstu/poklesu odběrů a vyhodnocení tržních rizik Tuto prognózu lze hodnotit jen v případě odběrů z infrastruktury ve vlastnictví Zadavatelů a to s ohledem na strategii konstantní výroby na úpravně vody Káraný s regulací potřeb odběratelů prostřednictvím úpravny vody Želivka. Zásadně ji ovlivňuje vývoj potřeby v hl. městě Praze a připojených měst a obcích, odebírající z vodojemu Jesenice cca 94 % pitné vody vyrobené na úpravně vody Želivka. Vzhledem k tomu, že ► v hl. městě Praze a ve větších městech napojených na pražský vodovodní systém je na vodovod připojeno více než 99% obyvatel (odborný odhad s využitím statistických údajů a informací provozovatele), ► další plánované významnější vodárenské investice (např. napojení Sedlčan, Mníšecka, některých okrajových částí Prahy) zásadně nezmění procento připojených obyvatel (jen v řádu desetin procenta), ► lze očekávat nárůst specifické spotřeby vody za 10 let jen o max. 5 l/os/den (viz dokumenty Plánu oblasti povodí horní Vltavy) ► v rozhodujících spotřebištích (mimo část hl. města Prahy) neexistuje možnost odběratelů využívat jiné/vlastní vodní zdroje a tak omezit odběry pitné vody/poptávku po vyrobené pitné vodě (podklad Plán rozvoje vodovodů a kanalizací hl. města Prahy a Středočeského kraje), nelze očekávat zásadní změnu množství vyráběné pitné vody v příštích cca 5 letech. Postupně by se měl zastavit současný pokles vyrobené vody a v horizontu 10 let by se mělo opět vyrábět množství pitné vody na úrovni roku 2009 až 2010. Z hlediska cíle - optimalizovat řízení ucelené vodárenské soustavy, což je potřebou nejen Zadavatelů, ale zejména jejich majoritního akcionáře hl. města Prahy – vlastníka pražské vodárenské infrastruktury, představuje určité „tržní“ riziko skutečnost, že v případě neshod všech těchto vlastníků, umocněných neshodami jejich různých provozovatelů, nebude garantováno efektivní provozování této soustavy. Např. by mohl být provozovatelem pražského vodárenského systému zprovozněn záložní zdroj – úpravna vody v Podolí a ohroženo tak efektivní dispečerské řízení provozování spotřebišť soustavy, založené na optimalizaci provozu všech vodárenských zdrojů, zejména v době krizového řízení zásobování pitnou vodou. V případě, kdyby současný provozovatel uvedl do provozu vodárnu v Podolí a pitnou vodu od ÚV Želivky a.s. a ZPV Káraný a.s. odebíral jen v omezené míře, došlo by i ke snížení plánovaných příjmů těchto vlastníků.
Strana 21
1.5. Potřeby z hlediska kvality služeb veřejné potřeby, poskytovaných Zadavateli na základě provozování vodohospodářského majetku Vodohospodářské služby veřejné potřeby mají ze své podstaty charakter místního monopolu. Pokud je odběratel nespokojen s kvalitou poskytovaných vodohospodářských služeb, ať už se jedná o jakost vody, míru spolehlivosti a zabezpečenosti dodávky vody nebo o dobu, která je nutná k vyřízení jeho potřeb či stížnosti, nemá možnost dobrovolně přejít k jinému poskytovateli vodohospodářských služeb. Tlak konkurence, který by přirozeně směřoval ke zkvalitnění služeb v tomto odvětví, do značné míry chybí. Z tohoto důvodu je nutné tento tlak nahradit jinými nástroji, které zabezpečí, aby odběratelé dostávali co nejkvalitnější služby za dostupnou cenu. Potřebou Zadavatelů je zajistit vysokou efektivitu poskytování vodohospodářských služeb při výrobě a dodávce pitné vody odběratelům. Závazné právní předpisy sice určují základní minimální standardy, ale ty samy o sobě nemohou vytvářet dostatečný tlak na průběžné zefektivnění a zkvalitnění daných služeb bez ohledu na to, o jaký typ provozování se jedná. Cílem je uplatnění nástrojů k měření a sledování kvality vodohospodářských služeb a nastavení ekonomické motivace provozovatele tak, aby bylo v jeho finančním zájmu poskytovat sjednané služby ve stanovené kvalitě (standardu). Současná nejlepší mezinárodní praxe přináší uplatňování tzv. „výkonových ukazatelů provozu“. Zároveň ale slouží i provozovatelům k tomu, aby mohli měřitelně hodnotit způsob zajišťování provozu a využívali prvky řídících a kontrolních systémů. Nicméně vzhledem k nezbytné vyváženosti smluv mezi vlastníky a provozovatelem je doporučeno zakotvit současně s povinnostmi provozovatele i reciproční povinnosti vlastníka vodohospodářské infrastruktury, zejména v oblasti obnovy majetku vodovodů adekvátně s legislativní veřejnoprávní povinností vlastníka (Plán financování obnovy dle ZVaK). Přitom je vhodné smluvně řešit např. zásady pro posuzování stavu vodovodů, dále možnost provozovatele v souladu s těmito principy navrhovat konkrétní akce pro realizaci obnovy, umožňovat provozovateli určit závazné priority u části obnovy provedené vlastníkem, aby tak mohl provozovatel lépe řídit provozní rizika. Uplatnění tohoto přístupu je zahrnuto mezi podmínky pro čerpání dotace z Operačního programu Životní prostředí (dále jen „OPŽP“). Pokud Zadavatel ÚV Želivka uplatní postupy popsané v metodickém dokumentu MŽP „Praktická příručka – smluvní výkonové ukazatele v oboru VaK v ČR“ (dále jen Příručka), splní tak i jednu z nezbytných podmínek pro čerpání dotace na projekt „Výstavba flotace a rekonstrukce Filtrace II“ z OPŽP v programovém období 2007–2013. Příručka navrhuje sadu 16 výkonových ukazatelů pro zásobování pitnou vodou a další ukazatele ve vztahu ke stížnostem, některé jsou specifické (např. ve vztahu k jakosti pitné vody). Z celkové sady navržených ukazatelů je jedenáct ukazatelů pro pitnou vodu navrženo jako tzv. „základní“. Ostatní ukazatele, tzv. „dodatečné“, jsou předepsány u větších provozních smluv, kde má obsluhovaná oblast více než 25 tisíc obyvatel, což se týká i předmětného projektu. Některé z těchto „povinných“ výkonových ukazatelů však nejsou vhodné pro konkrétní vodárenskou infrastrukturu, a to proto, že její součástí nejsou vodovodní sítě včetně příslušných vodárenských objektů. Pro konkrétní projekt se navrhuje uplatnit tyto výkonové ukazatele: Základní ► jakost dodávané pitné vody, ► havarijní přerušení dodávek pitné vody, ► preventivní údržba významných zařízení, ► vyřizování stížností odběratelů, resp. neprávem zamítnuté stížnosti, ► stanoviska k vyjádření staveb v ochranném pásmu vodovodu (včetně štolového přivaděče), Dodatečné ► plánované přerušení dodávky pitné vody,
Strana 22
► oznamovací doba plánovaného omezení nebo přerušení dodávky vody. ► Měrné provozní náklady Monitorování kvality slouží vlastníkovi jako efektivní nástroj pro kontrolu činnosti provozovatele. Provozovatel je tímto monitorováním nucen k pravidelnému sledování kvality vlastních činností pod hrozbou značných smluvních pokut v případě záměrného falšování monitorovaných výstupů. Kvalitní monitorování vyžaduje propracovaný informační systém provozovatele, který sleduje a ukládá např. písemné a telefonické kontakty s odběrateli, a to minimálně ve vztahu ke sledovaným výkonovým ukazatelům. Provozovatel odevzdá zprávy o plnění výkonových ukazatelů ve smluvně upravené frekvenci (zpravidla ročně, případně častěji) a zároveň může zaplatit smluvní pokuty – automaticky na základě výsledků monitorování oproti stanoveným standardům výkonových ukazatelů. Vedle takového monitorování je nutné smluvně zajistit práva vlastníka, která umožní ověřit výsledky předané provozovatelem. Příručkou je doporučena i smluvní úprava formálního způsobu předání a převzetí zprávy o plnění výkonových ukazatelů. Ačkoliv jsou výkonové ukazatele a způsob monitoringu včetně sankcí sledovány zejména pro oddílný model provozování (viz podrobněji kap. 2), některé prvky mohou být užitečné a vhodné i pro zajištění kvality služeb poskytovaných jinými modely provozování, např. lze je zahrnout do ► vnitřních předpisů vlastníka při samostatném provozování nebo ► smlouvy mezi vlastníkem, se subjektem ovládaným vlastníkem (provozovatelem) v případě vlastnického modelu provozování, ► stanov společnosti či jiných dokumentů schválených orgány společnosti při smíšeném modelu provozování. Nevýhodou je v těchto případech skutečnost, že kontrolu, resp. monitoring kvality služeb provádí vlastník vůči své osobě jako provozovatele nebo vůči osobě, kterou ovládá, resp. za ni odpovídá.
1.6. Potřeby zajištění efektivního systému údržby a rozvoje infrastrukturního majetku Zadavatelů Potřebou Zadavatelů je jednak efektivní preventivní údržba infrastruktury vodovodu v jejich majetku a dále řádná plánovaná obnova tohoto majetku, včetně plánovaných investic, zejména v oblasti modernizace a investičního rozvoje. Předpokládá se, že ► odpovědnost za zajišťování efektivního systému údržby vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví Zadavatelů, bude na straně provozovatele. „Údržbou“ se přitom rozumí pravidelně opakované činnosti péče o vodohospodářskou infrastrukturu, kterými se zpomalí proces její fyzického opotřebení a odstraňují se drobné závady bránící řádnému provozu (obnovují se užitné vlastnosti majetku). Potřebu Zadavatelů na efektivní preventivní údržbu bude zajišťovat provozovatel plněním každoročního Plánu preventivní údržby, který bude soupisem opatření preventivní údržby zpracovaný v souladu s požadavky provozních řádů, technických norem a provozních předpisů výrobců strojů a zařízení i požadavky sledovaných výkonových ukazatelů. V případě uplatnění koncesní smlouvy či servisní smlouvy budou Zadavatelé plnění Plánu preventivní údržby čtvrtletně kontrolovat na základě pravidelných „Zpráv“ provozovatele. Dále se předpokládá, že ► odpovědnost za zajišťování nové výstavby a obnovy vodohospodářské infrastruktury ve vlastnictví Zadavatelů, bude na straně těchto Zadavatelů. „Investicí“ se přitom rozumí pořízení nových vodovodů popřípadě jejich částí. „Obnovou“ se rozumí realizace takových opatření, která odstraňují částečné nebo úplné morální a fyzické opotřebení, čímž se zajistí zachování původních užitných hodnot hmotného i nehmotného majetku. Údaje o obnově budou v
Strana 23
„Plánu financování obnovy“, jakož i při jejich vykazování, uváděny za agregované skupiny dle majetkové evidence MZe ČR. Obnovu bude možné realizovat ve formě investic, oprav nebo technického zhodnocení a pro účely daňové a účetní bude vždy ve vazbě na konkrétní inventární předmět vedený v majetku majitele. Předpokládá se, že Zadavatelé budou realizovat na své náklady každoročně zpracovaný Plán investic a Plán obnovy, přičemž v rámci přípravy a schvalování těchto plánu bude muset vzít v úvahu návrhy provozovatele. „Plánem obnovy“ se rozumí soupis plánovaných činností spočívajících v obnově vodohospodářského majetku v konkrétním kalendářním roce. Plán obnovy budou sestavovat Zadavatelé. Zadavatelé budou plnit svoji zákonnou povinnost - zpracovat Plán financování obnovy. Jedná se o doklad o zajištění financování obnovy vodovodu, zpracovaný ve smyslu ZVaK a zejména přílohy č. 18 prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Míra opotřebení Vodohospodářského majetku bude stanovena jako podíl stáří infrastruktury (skutečné doby užívání) a předpokládané (teoretické) doby životnosti této infrastruktury dle následujícího vzorce: míra opotřebení = (výchozí rok- rok pořízení) / teoretická životnost) x 100 (%) kde: ► výchozí rok…….rok, kdy je opotřebení vypočítáváno, ► rok pořízení……rok, kdy byla vodohospodářská infrastruktura uvedena do provozu. ► teoretická životnost……doba životnosti (předpokládaná) stanovená dle údajů provozovatele a expertních názorů. Zadavatelé budou povinni i průběžně informovat provozovatele o přípravě a realizaci jednotlivých akcí dle Plánu Investic a Plánu obnovy a předkládat provozovateli vyhodnocení plnění Plánu investic a Plánu obnovy za předcházející kalendářní rok. Výjimkou může být požadavek Zadavatelů na zajištění tzv. „smluvních investic“ nebo „prací obnovy“ v době trvání provozní smlouvy. Tento požadavek by mohl přicházet v úvahu zejména tehdy, pokud z různých důvodů by nebyla přidělena finanční podpora z OPŽP na obnovu (rekonstrukci) objektů úpravny vody Želivka Obdobně jako v případě uplatňování výkonových ukazatelů, je i sledování řádné a efektivní údržby vodohospodářské infrastruktury nejlépe vynutitelné při oddílném modelu provozování (viz podrobněji kap. 2). Některé postupy pro vynucování účelné a efektivní údržby lze uplatňovat i v případě jiných modelů provozování, např. obdobně jako u „výkonových ukazatelů“ lze příslušné požadavky zahrnout do: ► vnitřních předpisů vlastníka při samostatném provozování nebo ► smlouvy mezi vlastníkem, případně správcem se subjektem (provozovatelem) v případě vlastnického modelu provozování,
ovládaným
vlastníkem
► stanov společnosti či jiných dokumentů schválených orgány společnosti při smíšeném modelu provozování. Nevýhodou je v těchto případech skutečnost, že kontrolu resp. monitoring kvality provádí vlastník vůči své osobě jako provozovatele nebo vůči osobě, kterou ovládá, resp. za ni odpovídá. Předpokladem pro zajištění efektivní údržby a potřebné obnovy i rozvojových investic a tudíž základní potřebou Zadavatelů je zabezpečení finančních zdrojů. Náklady na potřebnou údržbu včetně havarijních oprav a dále finanční zdroje na obnovu, velké plánované opravy i rozvojové investice budou finančně zajištěny v rámci kalkulace ceny za vodohospodářskou službu – cenu dodávané pitné vody (vody předané) a to v položce 4 – Ostatní přímé náklady v členění dle přílohy č. 1 k Opatření obecné povahy Mze č.j. 22402/200616330.
Strana 24
V případě uplatnění koncesní smlouvy, převezme provozovatel vodohospodářský majetek Zadavatelů do nájmu a zaváže se Zadavatelům platit nájemné ve výši a za podmínek uvedených v koncesní smlouvě. Nájemné zahrne zejména prostředky na obnovu vodohospodářského majetku, investice související s rozvojem (rozšířením) předmětného vodovodu pro veřejnou potřebu. Koncesní smlouva bude rovněž obsahovat pravidla pro uplatnění nájemného, včetně způsobu jeho platby. Minimální výše nájemného bude stanovena ve finančním modelu tak, aby byla zajištěna dlouhodobá udržitelnost vodohospodářského majetku. Předmětem nájmu se stanou též vodovody pro veřejnou potřebu vybudované a předané v době účinnosti koncesní smlouvy – předpokládá se minimálně 10 let (dále jen „Nová zařízení“), pokud to právní předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek umožní. Pronájem Nových zařízení bude realizován dodatky k přílohám koncesní smlouvy, které zahrnou soupis vodohospodářského majetku. V koncesní smlouvě by mělo být zajištěno, aby provozovatel měl za povinnost zajišťovat Zadavatelům nezbytnou součinnost v průběhu procesu přípravy a realizace investic a akcí obnovy.
Strana 25
2. Popis možných způsobů zajištění potřeb Zadavatelů 2.1. Právní, ekonomický, technický a organizační popis základních modelů provozování Pro konkrétní vodohospodářský majetek společností Úpravna vody Želivka, a.s. a ZPV Káraný a.s. připadá v úvahu výběr z několika v praxi ČR používaných modelů provozování vodohospodářské infrastruktury, a to zejména tyto (mohou však být aplikovány i některé další specifické modely provozování – viz následující kapitola 2.2.): ► provozování stávajícím vlastníkem, ► provozování zřízenou organizací ve vlastnictví Zadavatele (vlastnický model provozování), ► provozování zprostředkované (servisní) na základě „servisní smlouvy, ► provozování oddílné – nájemcem na základě „koncesní smlouvy“. Provozováním je ve smyslu ustanovení § 2 ZVaK, z hlediska konkrétních potřeb Zadavatelů, souhrn činností, kterými se zajišťuje dodávka pitné vody. Provozováním však není správa vodovodů ani jejich investiční rozvoj. Provozování vodohospodářského majetku z hlediska právního, technického a ekonomického je definováno především v Hlavě II ZVaK, zejména ustanoveními §§ 8 a 9 ZVaK, kde jsou uvedena práva a povinnosti vlastníka a provozovatele. Podrobnosti provádění ustanovení ZVaK, která se týkají právě práv a povinností vlastníka a provozovatele, dále upravuje vyhláška Ministerstva zemědělství č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Základní povinností vlastníka je zajistit plynulé a bezpečné provozování ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 ZVaK a v případě oddílného modelu provozování uzavřít smlouvu o provozování vodohospodářského majetku s provozovatelem ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 ZVaK. Práva a povinností vlastníka a provozovatele lze rozdělit do několika skupin, které lze, charakterizovat takto: ► povinnosti (a práva), které je povinen vykonávat vlastník podle ZVaK, aniž by byl oprávněn je přenášet na provozovatele – viz Příloha č. 7 ► povinnosti (a práva), které je povinen zajistit vlastník podle ZVaK, v případě uplatnění koncesní smlouvy nebo servisní smlouvy, ale je účelné a efektivní sjednat součinnost při jejich zajišťování s provozovatelem, resp. dodavatelem servisních služeb – viz Příloha č. 8, ► povinnosti (a práva), které je povinen, případně oprávněn zajišťovat provozovatel podle ZVaK – viz Příloha č. 9, ► povinnosti provozovatele při provozování vodohospodářského majetku Zadavatele (demonstrativní výčet) – viz Příloha č. 10. K těmto modelům provozování uvádíme dále jejich orientační a rámcovou charakteristiku.
2.1.1. Provozování stávajícím vlastníkem Vlastník vodohospodářské infrastruktury si svou infrastrukturu provozuje sám, případně některé činnosti nebo odborný dozor zajišťují na základě servisní nebo jiné obdobné smlouvy u externích dodavatelů. Má odpovědnost za provozování včetně odstraňování poruch a havárií, zajištění oprav, údržbu svého majetku a dodržování relevantních právních předpisů, provozních řádů, správních rozhodnutí apod. Rovněž výběr plateb za vodohospodářskou službu zůstává na příslušném vlastníkovi infrastruktury.
Strana 26
Vlastník jako provozovatel je povinen zajistit odborné činnosti a veřejnoprávní agendy podle právních předpisů, zejména ZVaK (viz Přílohy č. 7 – 10). Odpovědnost za výběr externích dodavatelů služeb, materiálů, energií apod. podle zákona o veřejných zakázkách je rovněž na příslušném vlastníkovi infrastruktury. Vlastník k tomu musí získat oprávnění k provozování od příslušného krajského úřadu podle ustanovení §6 ZVaK.
2.1.2. Provozování zřízenou organizací ve vlastnictví Zadavatele (vlastnický model provozování) Vlastník vodohospodářské infrastruktury zřídí organizaci provozovatele 100% vlastněnou vlastníkem (tzv. „vlastnický model provozování), která zajistí pro vlastníka provozování podle ZVaK a dalších relevantních zákonů, provozních řádů a správních rozhodnutí. Vlastník ovládá a řídí činnost tohoto provozovatele v souladu s vnitřními přepisy upravené pro tento účel vlastníkem nebo v případě, jedná-li se o obchodní společnost, podle ustanovení obchodního zákoníku a příslušných stanov obou společností. Vlastníkem je zpravidla tento provozovatel zmocněn obdobně jako provozovatel v oddílném modelu provozování, aby tento provozovatel odpovídal za provozuschopnost vodohospodářské infrastruktury a přebíral podstatná rizika, která podle ZVaK nese primárně vlastník. Provozování bude zajišťovat tento provozovatel na základě oprávnění od příslušného krajského úřadu podle ustanovení §6 ZVaK. Vlastníkem je zpravidla tento provozovatel pověřen ke sjednání smluv s příslušnými odběrateli a k výběru plateb za vodohospodářskou službu. Reálnou a efektivní podvariantou by byla možnost zřídit provozní společnost, která by byla ovládána oběma vlastníky Zadavatelů, což bylo by výhodou oproti modelu samoprovozování, (oproti 2 provozním společnostem, by mohla na provozování obou vlastníků vzniknout jen společnost jedna.. Tento postup je podmíněn předchozím uzavřením dohody obou zadavatelů o sdružení za účelem společného zadání provozovatelských služeb v souladu se záíkonem o veřejných zakázkách a je potenciálně možný ve dvou krocích (viz kap. 1.2.4. a Příloha č. 20) V dalším kroku transformace lze integrovat i oba vlastníky s touto nově založenou provozní společností - šlo by o jednu z variant postupu, jak vytvořit „smíšenou společnost“ (viz kap. 2.2.).
2.1.3. Provozování (oddílné) na základě „servisní smlouvy“ Vlastník vodohospodářské infrastruktury zajišťuje provozování své infrastruktury zprostředkovaně s tím, že odborné činnosti si vlastník obstará smluvně (podle zákona o veřejných zakázkách) u externí provozní firmy (provozovatele), které platí úplatu – odměnu za provádění konkrétních činností, které vymezí zadávací dokumentace. Výše této úplaty je přitom výsledkem veřejné soutěže (podle zákona o veřejných zakázkách) s tím, že finanční model, který je podkladem pro veřejnou soutěž na poskytnutí této služby, obsahuje mechanizmy jak meziročně kompenzovat dopady inflace, poptávky, indexu spotřebitelských cen apod. Provozovatel je tedy financován vlastníkem z jeho účtu, na který jsou disponovány platby od odběratelů na základě smluv o dodávce pitné vody podle §8 odst. 3 ZVaK, které sjednává vlastník s vlastníky souvisejících vodovodů. Podstatná část rizik za provozování však zůstává na vlastníkovi s tím, že rozdělení některých rizik provozu determinuje zadávací dokumentace, resp. smlouva příslušnou servisní firmou. Servisní firma může zprostředkovaně poskytovat i odborné služby při jednání s odběrateli připojenými na vodovod, avšak účet pro výběr platby za dodanou (předanou) pitnou vodu musí být na jméno vlastníka. Celková odpovědnost za provozování vůči těmto odběratelům zůstává na vlastníkovi, neboť odběratelé nebudou mít uzavřenou smlouvu s provozovatelem – servisní společností. Provozovatel na základě oprávnění od příslušného krajského úřadu podle ustanovení §6 ZVaK zajišťuje podle servisní smlouvy pro vlastníka činnosti související s provozováním včetně odstraňování poruch a havárií a údržby vodohospodářského majetku a dodržování relevantních právních předpisů, provozních řádů, správních rozhodnutí apod. Shodně s dalšími modely provozování zůstává vlastníkovi odpovědnost za obnovu vodohospodářského majetku a rozvojové investice.
Strana 27
2.1.4. Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“ Vlastník vodohospodářské infrastruktury zajišťuje provozování své infrastruktury v tzv. „oddílném modelu provozování“ na základě koncesní smlouvy, kterou vlastník uzavře na základě §8 odst. 2 ZVaK s provozovatelem, kterého vybere v koncesním řízení podle zákona č. 139/2006 Sb., (koncesní zákon). Tímto provozovatelem je společnost s majetkovou účastí jiných (soukromých) subjektů než pouze vlastníka infrastruktury. Provozování bude zajišťovat tento provozovatel na základě oprávnění od příslušného krajského úřadu podle ustanovení §6 ZVaK. Provozovatel přebírá podstatná rizika, která podle ZVaK nese primárně vlastník s tím, že pokud se riziko materializuje, nese provozovatel jeho důsledky (včetně finančních). Provozovatel hradí vlastníkovi infrastruktury nájemné za užívání vodohospodářské infrastruktury. Odpovědnost za provozování a také výběr plateb za vodohospodářskou službu zůstává na provozovateli vybraném v koncesním řízení. V koncesní smlouvě lze sjednat i tzv. „smluvní investice“ či dohodnout uplatnění „předplacení nájemného“.
2.2. Navržení dalších modelů provozování Vedle těchto modelů připadá v úvahu i další model provozování již v České republice aplikovaný, a to: ► smíšený model provozování. Obecnou charakteristikou smíšeného modelu je stav, kdy provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je účelová společnost (společný podnik, „joint venture“) Zadavatele a třetí osoby (dále jen „účelová společnost“), přičemž touto třetí osobou může být jak ZPV Káraný a.s., tak i soukromoprávní partner. Variant a zejména způsobů realizace smíšeného modelu provozování je přitom vícero, a bez bližšího zadání preferovaných parametrů tak nelze pro potřeby této analýzy dostatečně podrobně popsat všechny v úvahu přicházející postupy. Nejtypičtější formou smíšeného modelu je založení účelové společnosti, kterou bude vlastnit Zadavatel (příp. i ZPV Káraný a.s.) a do které majetkově vstoupí vybraný soukromý partner. Pro tento případ přitom platí, že soukromý partner by se primárně formou dividend podílel na braní užitků z provozu majetku, který je ve vlastnictví obcí, resp. jimi ovládaných společností. Lze se domnívat, že přestože koncesní zákon primárně není určen na tyto typy modelů partnerství veřejného a soukromého sektoru, s největší pravděpodobností bude tento model naplňovat znaky koncese dle koncesního zákona. Soukromý partner by proto měl být vybrán v koncesním řízení realizovaném dle koncesního zákona. Smlouva na zajištění provozování (koncesní smlouva) by přitom byla v takovém případě uzavřena v souladu se speciálním postupem upraveným v § 13 koncesního zákona mezi Zadavatelem a účelovou společností (nikoli tedy mezi Zadavatelem a vybraným partnerem). Ustanovení § 13 koncesního zákona totiž umožňuje uzavřít koncesní smlouvu místo s vybraným dodavatelem (partnerem) s právnickou osobou, která se koncesního řízení neúčastnila, jestliže ji zadavatel nebo vybraný dodavatel v době uzavření koncesní smlouvy přímo nebo nepřímo ovládá (při současném splnění dalších podmínek stanovených v § 13 koncesního zákona). Z tohoto ustanovení koncesního zákona vyplývá, že koncesní zákon i s těmito modely partnerství veřejného a soukromého sektoru počítá. Z uvedeného přitom vyplývá, že pro smíšený model provozování platí ve většině případů totéž, co bylo uvedeno pro provozování oddílné – nájemcem, na základě koncesní smlouvy, neboť shora popsaný případ rovněž vyústí v uzavření koncesní smlouvy. Z praktického hlediska přitom lze doporučit, aby subjektem zakládajícím účelovou společnost byl Zadavatel. V úvahu sice přichází i možnost vstupu Zadavatele do účelové společnosti založené vybraným partnerem, avšak tento postup by nemusel být pro Zadavatele výhodný, neboť by Zadavatel ztratil plnou kontrolu nad úvodním nastavením všech parametrů účelové společnosti. Možností formy vstupu strategického partnera do účelové společnosti je přitom několik, výčet hlavních viz následující: ► operací s obchodním podílem/majetkovými cennými papíry
Strana 28
► operací s podnikem ► operací se změnou základního kapitálu ► přeměnou společnosti (fúze a rozdělení) ► alternativní možnosti – podřízený dluh s opcí/warrantem Výše uvedené základní operace mají různé účetní a daňové konsekvence a mohou plnit různé cíle. Operace s obchodním podílem ► při operacích s obchodním podílem lze uvažovat prodej majoritního nebo minoritního podílu nebo nepeněžitý vklad akcií do účelové společnosti, ► před prodejem je nutno samozřejmě provést ocenění obchodního podílu, které má zásadní vliv na rozhodnutí o případném prodeji, ► účetní a daňové konsekvence (např. při prodeji pod účetní hodnotou), ► dochází ke změně vlastnické struktury, ► výhodou v případě prodeje je získání nových peněžních prostředků pro prodávajícího. Operace s podnikem ► prodej podniku či jeho části – v závislosti na hodnotě vlastního kapitálu může dojít ke zdanění, u kupujícího je výhodou možnost odepsat celou částku, přeceněni má i daňové dopady, ► nájem podniku – nájemce platí nájem, avšak majetková struktura se nemění, podnik nadále vlastní původní majitel, ► vklad podniku do účelové společnosti – v závislosti na vkladu ostatních podílníků lze uspořádat majetkovou strukturu co do výše podílů i vloženého majetku (finanční prostředky/know-how/hmotný majetek). Změna základního kapitálu ► může být proveden peněžitým i nepeněžitým vkladem, ► peněžitý vklad lze rozdělit na část vloženou do ZK a část do VK (nutno zachovat odůvodněné majetkové podíly, tj. majetkové podíly musí odpovídat vkladům), ► výhodou peněžitého vkladu jsou nové peníze do společnosti, případně možnost vyplatit dividendy, obdoba prodeje, ► nevýhodou peněžitého vkladu je časová a administrativní náročnost oproti prodeji, oceněni nutno provést znalcem, ► nepeněžitý vklad je jakýkoliv vklad, který je hospodářsky využitelný a ocenitelný, je nutné ocenění znalcem, část lze opět vložit do ZK a část mimo, může podléhat DPH, pokud vložené aktivum bylo původně předmětem započtení DPH, přeceněni má zpravidla účetní dopady.
Přeměny společností ► první variantou přeměny společnosti je fúze, která může proběhnout buď ► sloučením (jedna nebo více společností zaniká a jmění a veškerá práva a povinnosti přecházejí
na nástupnickou pokračující společnost), nebo ► splynutím (fúzí splynutím dochází k zániku dvou nebo více obchodních společností, jemuž
předchází jejich zrušení bez likvidace; jmění zanikajících obchodních společností včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na nově vznikající nástupnickou obchodní společnost),
Strana 29
► druhou variantou přeměny společností je rozdělení, které může proběhnout ► rozdělením v jehož důsledku rozdělovaná společnost zaniká, nebo ► odštěpením, v jehož důsledku rozdělovaná společnost a část jejího jmění přechází na nově
vznikající společnost nebo na již exitující společnost (odštěpení sloučením), ► ve všech případech je nutno provést přecenění s účetním dopadem, jde o nepeněžitou transakci, ► v případě odštěpení lze odštěpit majetek a závazky dle vlastního výběru (nemusí být podnik). Alternativní možnosti Alternativními možnostmi k výše uvedeným mohou být poskytnutí podřízeného dluhového financování ze strany investora s opcí/warrantem na majetkový podíl. Struktura dluhového financování může mít mnoho různých podob splácení jistiny i úroků.
2.3. Vyhodnocení možností a dopadů účasti případného strategického partnera v jednotlivých modelech Účast strategického partnera připadá v úvahu u těchto variant (modelů) provozování: ► provozovatel vybraný v koncesním řízení ► smíšený model provozování (viz výše bod 2.2) Volba smíšeného modelu provozování uskutečněná některým z výše uvedených řešení v bodu 2.2 je závislá zejména na konkrétních potřebách i časových a administrativních možnostech Zadavatelů. Je nutno detailně zhodnotit právní dopady takového kroku. Ve všech těchto případech by bylo nutné postupovat v souladu zejména s koncesním zákonem nebo se zákonem o veřejných zakázkách a s obchodním zákoníkem. K tomu se však poznamenává, že podmínkou přidělení finanční podpory z veřejných zdrojů (z operačního programu Životní prostředí – týká se Rekonstrukce ÚV Želivka, a dále z programu MZe – týká se Rekonstrukce ÚV Káraný) je, že nebude v celé délce monitorovacího období 10 let měněno právní postavení žadatele o finanční podporu. Z toho důvodu, bude- li oběma vlastnickým společnostem, Zadavatelů přiznána finanční podpora, nebude připadat tato varianta v úvahu.
2.4. Popis a analýza návaznosti jednotlivých modelů provozování na možnosti čerpání dotačních zdrojů z rozpočtů místních, regionálních národních a z fondů Evropské Unie K hlavním pravidelným dotačním zdrojům na vybudování a obnovu vodohospodářské infrastruktury pro zajišťování příslušných činností pro zásobování pitnou vodou patří: ► Operační program Životní prostředí (dále jen OPŽP) ► Stávající program 129 180 - „Výstavba a obnova infrastruktury vodovodů a kanalizací II“ administrovaný Ministerstvem zemědělství, resp. nástupce tohoto programu, pokud bude schválen, protože zdroje současného programu jsou vyčerpány ► Středočeský Fond životního prostředí a zemědělství (max. výše dotace omezena na 4 mil. Kč) – pro žadatele vlastníků VHI zde hodnocené velikosti není prakticky reálný ► Program rozvoje venkova - OSA III. - 2. Opatření ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech - 2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby (podporována výstavba vodovodů, kanalizací a ČOV pro veřejnou potřebu) – s ohledem na možné příjemce i max. výši poskytované dotace není prakticky reálný.
Strana 30
Jako specifickou možnost pro individuální případ by bylo možné prověřit získání individuální dotace prostřednictvím Ministerstva financí; s ohledem na zkušenosti posledních let se získáváním této formy dotace je její obdržení v současné době vysoce nepravděpodobné. Hlavním problémem se specifikací možnosti dotační podpory vč. určení možných žadatelů a konkrétních podmínek je v současném čase skutečnost, že končí rozpočtové období EU a zaměření budoucích programů i zásady pro další rozpočtové období se teprve začínají tvořit (platí pro programy uvedené pod body 1. a 4.). Podobně byla vyčerpána půjčka od EIB, která byla mimo státního rozpočtu hlavním finančním zdrojem pro realizaci programu MZe (bod 2.) a nejsou ještě stanovena pravidla navazujícího programu. Nicméně lze předpokládat, že většina pravidel uplatňovaná v současném období bude platit i pro období následující, zejména pokud se týká omezujících podmínek pro využití evropských fondů. V této souvislosti lze očekávat, že EU bude při případné podpoře investic na vodovody a kanalizace pro veřejnou potřebu nadále uplatňovat tzv. „Podmínky přijatelnosti pro financování vodohospodářských projektů z OPŽP“. K tomu se poznamenává, že v současné době nejsou zcela dokončena jednání mezi řídícím orgánem OPŽP, tj. Ministerstvem životního prostředí a Evropskou komisí ohledně financování vodovodních systémů a vodovodních přivaděčů. S ohledem na to je třeba uvažovat, že v budoucnu budou hlavními finančními zdroji pro VH infrastrukturu vlastní zdroje vlastníka vodohospodářské infrastruktury generované buď z plateb za vodohospodářskou službu, resp. zdrojů z odpisů a prostředků na obnovu (pol. 4.1 Opatření obecné povahy MZe) při vlastním provozování nebo z nájemného při oddílném modelu provozování. Zásadně platí, že uvedené podpůrné zdroje lze použít na výstavbu a specifikovanou obnovu vodohospodářské infrastruktury a dotace se neposkytují na provozní výdaje, dotaci tedy nemůže získat soukromý provozovatel vodohospodářské infrastruktury (pokud se nejedná o smíšenou společnost vlastněnou většinovým podílem obcemi). Jak v modelu vlastního i oddílného provozování tedy platí, že příjemcem dotace může být jen vlastník stávající a/nebo budoucí vodohospodářské infrastruktury, přičemž je obvyklý požadavek, že takto podpořená vodohospodářská infrastruktura musí zůstat ve vlastnictví příjemce dotace po období konkrétně specifikované v pravidlech příslušného podpůrného zdroje. Všechny podpůrné zdroje specifikují výdaje, které lze z toho kterého dotačního zdroje podpořit (uznatelné x neuznatelné výdaje). V příloze č.11 jsou uvedeny hlavní podmínky podpory pro dotační programy pod čísly 1. a 2.; další dva programy jsou pro oba Zadavatele prakticky nevyužitelné. Popis je zaměřen na oblast vodovodů pro veřejnou potřebu. Oba uvedené programy (OPŽP a program MZe) obsahují řadu omezení a dalších podmínek, které je třeba hodnotit při konkrétním záměru připravit příslušnou žádost o finanční podporu. Zásadním problémem u OPŽP je dodržení podmínek Přílohy 7 Programového dokumentu OP Životní prostředí, a to zejména v souvislosti se zajištěním podmínek tzv. nejlepší mezinárodní praxe. Z hlediska základních modelů provozování vodohospodářského infrastrukturního majetku je s ohledem na výše uvedené (za předpokladu obdobných podmínek pro poskytování podpory i v dalším období) možné požádat o dotační zdroje bez zvláštních omezujících podmínek pro model „provozování plně vlastníkem vodohospodářského majetku“, a to i v případě že vlastníkem vodohospodářské infrastruktury jsou vodohospodářské společnosti vlastněné obcemi (pro program MZe postačuje více než 2/3 většina kapitálové účasti obcí), což je případ Zadavatelů. Dále se to týká i obcí a svazků obcí ustavených dle zákona o obcích a dle občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů nebo jimi k tomu zřízených organizací. Dílčí omezení při využití fondů EU se týká provozního modelu provozování vlastníkem vodohospodářského majetku s využitím servisní smlouvy uzavřené pro zajištění dílčích provozních činností – jedná se zejména o omezení vyplývající z nutnosti využití předepsaného finančního modelu provozování. Vlastník vodohospodářské infrastruktury může požádat o dotaci i v případě modelu oddílného modelu provozování, při tom je nutné splnit podmínky vyplývající z Přílohy č. 7 OPŽP. Ty představují zajištění
Strana 31
pravidel a postupů rozvedených v „Metodice“ a použití tzv. „Platebního mechanizmu“ vč. finančního provozního modelu.
2.5. Srovnání s provozními modely realizovanými v zahraničí Situace v Evropě v oblasti využívání různých forem provozování vodohospodářského majetku se liší v závislosti na historickém vývoji a přijaté legislativě v jednotlivých státech. Od situace na Slovensku, kde jsou vlastníky a provozovateli vodohospodářského majetku ve vlastnickém, smíšeném nebo oddílném modelu provozování většinou obce a města, můžeme pozorovat posun až k situaci v Anglii, kde je velká většina vodárenských společností vlastněna soukromým subjektem a vodohospodářský majetek je tak v rukou soukromého sektoru. Podrobná situace provozování tohoto majetku a využívané modely jsou popsány dále. Anglie a Wales Regulační rámec v Anglii a Walesu má základ na konci 80. let minulého století, kdy proběhla privatizace vodárenského odvětví, přičemž vlastníky a provozovateli vodárenské infrastruktury se staly nové společnosti, které získaly koncesi na 25 let provozování. Zároveň vláda anulovala veškeré dluhy, které ve vodárenství existovaly, takže všechny společnosti začínaly s nezadluženou infrastrukturou. Financování vodárenské infrastruktury je pokryto zejména prostředky z vlastních zdrojů vodárenských společností a prostředků z kapitálových trhů. Jedním z hlavních kapitálových zdrojů jsou půjčky Evropské investiční banky, z jejíhož celkového rozpočtu do vodárenství plyne cca 35 % do vodohospodářské infrastruktury ve Velké Británii. Francie Vodohospodářství ve Francii je v současnosti decentralizované a organizované na úrovni municipalit. Lokální komunity řídí vodárenské služby buď ve své vlastní kompetenci, nebo je delegují na soukromé provozní společnosti prostřednictvím různých typů smluv manažerského kontraktu, leasingu (používaný termín „affermage“ – pronájem) nebo koncese. Ve všech případech musí model provozování vodohospodářských služeb splňovat výše zmíněné charakteristiky veřejné služby. Každý typ smlouvy specifikuje povahu očekávaných služeb, metodu pro stanovení a revidování cen a klauzuli pro výjimky v mimořádných situacích. Nejrozšířenějším druhem kontraktu je leasing, který funguje ve více než 50% smluvních vztahů. Leasingový smluvní vztah (affermage) neukládá soukromému provozovateli povinnost investovat do rozvoje infrastruktury, ale pouze zodpovídá za provoz a údržbu, shromažďuje platby od uživatelů dle sazebníku a platí nájemné lokální komunitě ve výši, která byla stanovena provozovatelskou smlouvou. V případě koncesní smlouvy je soukromý provozovatel zodpovědný za financování veškerých nových investic po dobu trvání smluvního plnění. Tento druh smluvního vztahu je vzhledem k podstatě takového druhu PPP vztahu delší a trvá většinou 20 až 30 let. Rizika spojená s koncesními smlouvami jsou obvykle vyšší. Výše těchto rizik je zpravidla odvozena v závislosti na druh použité cenové regulace. Koncesní vztah je nastaven tvoří přibližně 4 % všech druhů řízení vodárenské infrastruktury. V obou případech smluv zůstávají investice do infrastruktury majetkem vlastníka (municipality) a nikoli provozovatele. Německo Zásobování vodou a likvidace odpadních vod jsou předmětem obecného zájmu a leží proto v kompetenci municipalit. Municipality přijímají strategická rozhodnutí o formách organizace, účasti a kooperace poskytování služeb. Existuje zde pluralitní model poskytování vodohospodářských služeb – veřejné a soukromé společnosti nejsou v konfliktu, ale vzájemně se doplňují. Silná decentralizace odvětví se odráží v situaci na trhu, kde cca 100 společností poskytuje pouze přibližně polovinu dodávek pitné vody. Na rozdíl od Francie a Anglie, kde je většina provozovatelských společností zajišťujících dodávky pitné vody v soukromém vlastnictví privátních investorů, jsou německé provozovatelské společnosti stále do značné míry v rukou veřejného sektoru. Nicméně v poslední době je možné pozorovat tendenci směřující k soukromé formě organizace. V roce 2005 činil podíl soukromých firem v sektoru 58 % a podíl veřejnoprávních společností dosahoval 42 %. Co se týče formy provozování, prosazují se formy AG
Strana 32
(akciová společnost) a GmbH (společnost s ručením omezeným) v rámci soukromoprávního provozování. Ve veřejnoprávním sektoru již téměř vymizel vlastnický model a převažují účelové svazy. Slovensko Pitnou vodou z veřejných vodovodů je zde zásobeno přibližně 86 % obyvatel, přičemž na kanalizaci je napojeno pouze 58 % obyvatel. Mezi uplatňované typy vodárenských společností patří smíšené vodárenské společnosti, kde vlastníkem i provozovatelem jsou akciové společnosti vlastněné obcemi a městy (není uzavírána provozovatelská smlouva) a dále oddělené vodárenské společnosti a obecní vodovody a kanalizace. V oddílném modelu provozování je provozovatelem většinou společnost vlastněná obcemi, která je také vlastníkem používané infrastruktury. Pouze 3 z vodárenských společností jsou vlastněny společnostmi se soukromým (zahraničním) kapitálem. Mezi všeobecné požadavky pro provozovatelské smlouvy patří omezení délky jejího trvání na 10 let v případě, že využívaná infrastruktura bude financována z prostředků ES a ŠR SR. V případě již uzavřených smluv platí pro spolufinancování z prostředků ES: ► Spolufinancování v plné výši, pokud smlouva trvá do r. 2017 ► Spolufinancování do výše 60 %, pokud smlouva trvá do r. 2020 ► Spolufinancování do výše 30 %, pokud smlouva trvá do r. 2022 ► Déle trvající provozovatelské smlouvy nelze financovat z prostředků ES Specifické podmínky jsou dány i pro nově uzavírané koncesní smlouvy pro PPP. Pokud se koncesionář bude finančně podílet na investicích do výstavby do výše 25 % celkových nákladů, bude délka trvání smlouvy omezena na 10 let, pokud to bude nad úroveň 25 % celkových nákladů, může být trvání smlouvy delší při respektování principu proporcionality.
Strana 33
3. Analýza způsobů a postupů realizace variant včetně rizik a závazných postupů Analýza je provedena pro varianty (modely) podle kap. 2.1, 2.2. - tj. ► Provozování stávajícím vlastníkem ► Provozování zřízenou organizací ve vlastnictví Zadavatele (vlastnický model provozování) ► Provozování zprostředkované (servisní) na základě „servisní smlouvy“ ► Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“ ► Provozování smíšenou společností V případě ukončení smlouvy se stávajícím správcem majetku PVS dojde k přesunu činností tohoto subjektu na Zadavatele. Činnosti, které by musel vlastník nově vykonávat ve vztahu ke správě majetku, jsou následující: ► Spravovat vodohospodářský majetek v souladu se zákonem čís. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů v platném znění a jeho prováděcích předpisů, zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu v platném znění a jeho prováděcích předpisů ► Zabezpečit provozování vodovodů na příslušných pozemcích a nemovitostech ► Zajistit likvidaci neupotřebitelných částí vodohospodářského majetku ► Připravit návrh plánu investic a návrh průběhu financování jeho realizace v příslušném kalendářním roce s využitím svých technicko-provozních znalostí, dále připravit návrh střednědobého plánu zhodnocení vodohospodářského majetku i nových rozvojových investic, každoročně jej novelizovat a zpracovat způsob jeho financování ► Připravit návrh plánu oprav a návrh průběhu financování jeho realizace v příslušném kalendářním roce ► Při realizaci plánu investic a oprav postupovat v souladu se zákonem č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění ► Vést údaje o vlastněném vodohospodářském majetku, zejména údaje provozně-ekonomické, údaje o technickém stavu majetku, provedených prohlídkách a měřeních ► Zajistit správu a řádné vedení archivu vztahujícího se k vodohospodářskému majetku ► Provádět inventarizaci majetku v souladu s platnými předpisy. ► Obstarávat běžné a obvyklé záležitosti akciové společnosti spojené s jejími potřebami jako právního subjektu a vlastníka nemovitosti ► Účast jako vlastníka vodohospodářské infrastruktury v řízeních vedených správními orgány a státními úřady při správě, tj. při výkonu běžných činností a opravách stávajícího vodohospodářského infrastrukturního majetku a v souvislosti s inženýrsko-investorskou činností při výstavbě vodohospodářského majetku podle plánu investiční výstavby Současné náklady PVS spojené s výkonem výše zmíněných činností pro ÚV Želivka a ZPV Káraný byly v roce 2011 ve výši 5 280 tis. Kč ročně. Součástí analýzy jsou časové plány (harmonogramy), které předpokládají, že bude realizována finanční podpora Zadavateli z OPŽP. V případě, kdyby k této podpoře nedošlo, lze předpokládat zkrácení času
Strana 34
na realizaci varianty výběru provozovatele podle zákona o veřejných zakázkách (servisní model) o cca 3 měsíce a podle koncesního zákona o cca 6 měsíců. U všech oddílných modelů provozování je třeba v časových plánech počítat s časovou rezervou od výběru nového provozovatele do začátku provozování, za účelem předání funkce provozovatele, včetně předání veškerých technických, administrativních, ekonomických a smluvních agend, a vyřízení související administrativy. Zásadou by mělo být, že nejvhodnější je zahájení provozování novým/vybraným provozovatelem vždy začátkem kalendářního roku, neboť cena vody předané vstupuje do kalkulace cen vodného vlastníků/provozovatelů souvisejících vodovodů (odběratelů). Tyto subjekty sjednávají cenu vodného vždy ke konci příslušného kalendářního roku na rok následující. V daném případě je však zahájení provozování k 1.1. kalendářního roku z právního hlediska značně problematické, neboť stávající „Smlouva o nájmu a správě věcí ve vlastnictví Zadavatele/ZPV Káraný v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb souvisejících“, uzavřená s PVS, končí dne 5.11.2013. Zahájení nové varianty provozování k 1. 1. 2013 není časově realizovatelné a zároveň naráží na existenci platné smlouvy s PVS, jejíž ukončení nelze předpokládat ani vzájemnou dohodou, protože by zároveň musela být ukončena smlouva mezi PVS a PVK. Zahájení provozování k 1.1.2014 je pak velice problematické z hlediska řešení přechodného období od 6.11.2013 do 31.12.2013. I toto krátké období podléhá s ohledem na předpokládanou cenu koncese / servisní smlouvy soutěžnímu právu. Jsou zaznamenány případy, kdy ÚOHS toleroval krátkodobá prodloužení obdobných smluv v případě, kdy již zadávací nebo koncesní řízení probíhalo a nepředvídaně se protáhlo, tyto správní anomálie však nelze brát jako východisko dalšího postupu. Podrobně jo problematice prodlení se zahájením provozování, včetně popisu variant přechodného řešení, pojednáno v kapitole 10. a v Příloze č. 18.
3.1. Analýza provozování stávajícím vlastníkem (samoprovozování) Vlastník vodohospodářské infrastruktury si Úpravna vody Želivka Zdroj pitné vody svou infrastrukturu provozuje sám, případně a.s. Káraný a.s. některé činnosti nebo odborný dozor zajišťují (vlastník a provozovatel) (vlastník a provozovatel) na základě servisní nebo jiné obdobné smlouvy u externích dodavatelů, přičemž odpovědnost za provozování a také výběr Smlouvy Smlouvy s odběrateli s odběrateli plateb za vodohospodářskou službu zůstává na příslušném vlastníkovi infrastruktury. Odpovědnost za řízení těchto externích dodavatelů služeb, a tím i zejména za Odběratelé provozuschopnost vodohospodářské infrastruktury, je rovněž na příslušném vlastníkovi infrastruktury. Vlastník přitom přebírá sám veškerá rizika provozování a bude muset sám plnit veškeré povinnosti vlastníka a provozovatele podle právních předpisů, zejména ZVaK. Při této variantě vlastník je sám odpovědný za řádné provozování, včetně odstraňování poruch a havárií, zajištění oprav, údržbu svého majetku a dodržování relevantních právních předpisů, provozních řádů, správních rozhodnutí a rovněž za obnovu a investiční rozvoj vlastněné infrastruktury, apod. Vlastník musí sám zajistit zejména: ► odpovídající personální vybavení sebe jako provozovatele, pravděpodobně dohodou o změně pracovního poměru převážné části současných zaměstnanců provozu (v současné době provozuje infrastrukturu v majetku vlastníka ÚV Želivka a.s. cca 45 zaměstnanců provozovatele PVK a v majetku vlastníka ZPV Káraný a.s. cca 5 - 15 zaměstnanců PVK (problematické je fyzické rozlišení zaměstnanců provozu střediska Káraný, které zahrnuje jak pracovníky provozující majetek hl. města Prahy, tak i majetek ZPV Káraný s tím, že pracovní náplně se často překrývají),, ► odpovídající personální vybavení své osoby jako vlastníka na zajištění činností a agend ve vztahu ke správě majetku, které vykonává doposud správce PVS (zejména zajištění plánu financování
Strana 35
obnovy, plánu investic a oprav, zákonné ohlašovací povinnosti vůči úřadům státní správy, zajištění plánovaných prácí oprav, investorsko – inženýrských služeb a prací pro obnovu a investice podle příslušných plánů, zajištění projektových služeb apod.). ► novou organizační strukturu společnosti, odpovídající vnitřní procesy a předpisy, standardní management a administrativu, ► odpovídající technické vybavení své osoby jako provozovatele (nejnutnější stroje a zařízení k zajištění běžného provozu a údržby – pravděpodobně odkupem od současného provozovatele nebo obstaráním ve výběrovém řízení. Pro tyto potřeby by bylo třeba vybavit vlastníka/provozovatele technickým vybavením v objemu cca 75 mil. Kč. Z těchto strojů a zařízení je finančně nejnáročnější vybavení laboratoře na úpravně vody Želivka – cca 9 mil Kč, těžkou dopravní technikou – 13 mil Kč, sacím bagrem a odstředivkou pro provoz kalové nádrže – 25 mil Kč, speciální technikou na Káraném, digitální telefonní ústřednou – 1,5 mil Kč, atd. (jedná se o „pořizovací ceny“). ► některé odborné, administrativní, ekonomické a právní agendy související s obstaráváním externích služeb dodavatelů, materiálů, energií apod. s respektováním zákona o veřejných zakázkách, ► některé odborné, administrativní, ekonomické a právní agendy související s naplňování práv a povinností ve vztahu k odběratelům podle §8 odst.3 ZVaK, ► jednání se SFŽP o změně provozního modelu a zpracování nové finanční analýzy (doplněk k žádosti o finanční podporu z OPŽP) a její projednání se SFŽP, ► převzetí a správu veškerých dokladů a dokumentů souvisejících s provozováním a se správou infrastruktury od současného provozovatele a od PVS, ► povolení k provozování podle §6 ZVaK, ► změnu veřejnoprávních rozhodnutí z PVS na vlastníka infrastruktury. Nevýhodou tohoto modelu je, že vlastník jako provozovatel není kontrolován jinou právnickou osobou (smluvním partnerem s rizikem sankcí) a spadá pouze pod kontrolu veřejnoprávní, potažmo politickou. Vlastník bude zajišťovat sám ve své působnosti veškeré investice, včetně obnovy vodohospodářského majetku, podobně jako v případě jiných modelů. Oproti koncesnímu modelu však nemá možnost uplatnit předplacené nájemné či smluvní investice. Zkušeností jiných regionů a měst, kde byla realizována varianta transformace oddílného modelu, je reálné změnit tento model na samostatné provozování vlastníkem jen za předpokladu, že dojde k dohodě se současným provozovatelem a zaměstnanci provozovatele tak, aby nebyl ohrožen jejich přechod do zaměstnaneckého poměru vlastníka. Tato varianta transformace v ČR na „samoprovozování“ dosud nebyla realizována u měst/obcí nad 2000 obyvatel či obdobně velké infrastruktury (parametr ovlivňující počet dotčených zaměstnanců). S aplikací této varianty jsou spojena mnohá procesní rizika, a to zejména: ► zatímco v případě zajištění základního personálního vybavení provozovatele je zákoníkem práce garantován přechod konkrétních pracovníků současného provozovatele výlučně působících na provozování infrastruktury vlastníka, nebudou k zahájení provozu reálné přechody těch odborných pracovníků, kteří dnes zajišťují odborné služby pro vlastníky, ale současně působí i na jiných provozech. Jedná se zejména o provoz údržby, dopravy, laboratoře, elektro, měření a regulace, odpadového hospodářství, smluvní, právní a ekonomické agendy, apod. ► nedostatek finančních zdrojů vlastníka k zajištění potřebné technické vybavenosti,
Strana 36
► zvýšení ceny dodávané vody v důsledku zvýšených nákladů vlastníka souvisejících s procesem transformace i změnou dodavatele a tím problémy s vyjednáváním cen za vodohospodářskou službu s odběrateli, ► dílčí dodávky, služby či stavební práce, pořizované subdodavatelsky, jsou veřejnými zakázkami a musí být zajištěny postupem podle Zákona o VZ, což vyžaduje značné časové, administrativní i finanční nároky (práce údržby a revizí, servis technologických zařízení, služby technickobezpečnostního dohledu, dodávky materiálů, chemikálií, energií, služby odpadového hospodářství, telemetrické služby, laboratorní služby, likvidace havarijních situací a oprav, agenda GIS, atd.), ► právní procesy přípravy na variantu samoprovozování si vyžádají značný časový prostor, zejména s ohledem na skutečnost, že vlastník není nijak organizačně, právně, technicky ani personálně připraven na samoprovozování. Nelze vyloučit, že se nepodaří všechny kroky nezbytné k zahájení řádného provozování realizovat v požadovaném časovém termínu, ► vlastník nebude včas disponovat potřebnými finančními zdroji na nákup relevantního technického vybavení provozu (problémy související s obstaráním úvěru), ► obcházení Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí dle Přílohy č. 7 PD OPŽP tzv. „Podmínek přijatelnosti pro financování vodohospodářských projektů z OPŽP“ při využívání externích dodavatelů dílčích odborných služeb, kteří nejsou „provozovatelem“. Ohledně posledně uvedeného procesního rizika se uvádí „DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ“ MŽP a ustanovení závazné „Metodiky pro žadatele“ (MŽP, prosinec 2011): „Vlastníci vodohospodářské infrastruktury zejména v případě modelu „samoprovozování" často uzavírají nebo mají v úmyslu uzavřít „servisní" popř. jinak označované smlouvy, na základě kterých vlastníkům jejich smluvní partneři (obvykle s účastí soukromého kapitálu) poskytují služby související se zajištěním provozu vodohospodářské infrastruktury. Tyto „servisní" smlouvy mají často charakter provozní smlouvy v oddílném modelu provozování ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 ZoVK a ve smyslu Dohody mezi Českou republikou a Evropskou komisí dle Přílohy č. 7 PD OPŽP. Státní fond životního prostředí ČR (popř. Ministerstvo životního prostředí) bude z tohoto důvodu posuzovat, zda konkrétní vztah vlastníka infrastruktury a jeho případných dodavatelů nepředstavuje vzhledem k jeho parametrům a rozsahu faktický (skrytý) oddílný model provozování vodohospodářské infrastruktury, a zda se tedy nejedná o obcházení ZoVK, Přílohy č. 7 PD OPŽP a Podmínek přijatelnosti. V případě, že bude daný model představovat faktický provozní vztah, musí daný projekt pro svou přijatelnost naplnit požadavky této Metodiky, tj. shodné podmínky jako projekt s oddílným modelem provozování. Ze strany SFŽP (popř. MŽP) může být za účelem shora uvedeného zjištění posuzována jakákoli smlouva nebo více smluv, které vlastník infrastruktury nebo jím ovládaný subjekt uzavírá s dodavatelem některých odborných služeb, kterého vlastník infrastruktury neovládá ze 100 %.“ Postup a odhad času realizace varianty Přestože změna modelu provozování u obdobné infrastruktury nebyla v ČR realizována, lze odhadnout v optimistickém scénáři dobu trvání procesu transformace od rozhodnutí o této variantě do doby zahájení provozu cca na 6 měsíců (podrobný harmonogram je součástí přílohy č. 15). Rekapitulujeme některé klíčové kroky a aktivity vlastníka, které by musel v tomto časovém horizontu zajistit: ► projednání a schválení záměru v orgánech vlastnických společností a orgánech majoritního akcionáře,
Strana 37
► příprava a schválení konkrétního projektu transformace a jeho jednotlivých kroků představenstvu vlastníka ► jednání se SFŽP o změně provozního modelu, ► jednání o podmínkách změn pracovně právních vztahů, ► jednání o obstarání technického vybavení provozovatele (některé stroje a zařízení by byla nakupována ve výběrovém řízení podle zákona o veřejných zakázkách), ► jednání s provozovatelem o přípravě veškerých dokladů a dokumentů k předání – jejich evidence, inventarizace apod., ► zpracování nové finanční analýzy (doplněk k žádosti o finanční podporu z OPŽP) a její projednání se SFŽP, ► zásadní organizační změny uvnitř společností Zadavatelů, včetně změny stanov, obstarání živnostenských listů apod., ► obstarání povolení k provozování u příslušného krajského úřadu podle §6 ZVaK, ► proces předávání technických, administrativních, ekonomických a veřejnoprávních agend mezi PVS a Zadavateli, ► jednání s dodavateli některých odborných služeb (některé podle zákona o veřejných zakázkách), materiálů, energií apod., ► změna veřejnoprávních rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu na nové subjekty, ► jednání s odběrateli o smlouvě o předání pitné vody.
3.2. Provozování organizací zřízenou Zadavateli (vlastnický model provozování) Každý Zadavatel zřídí společnost – Zdroj pitné vody provozovatele, kterou plně ovládá, a která zajistí Úpravna vody Želivka a.s. (vlastník) Káraný a.s. (vlastník) pro vlastníka provozování podle ZVaK a dalších relevantních zákonů, provozních řádů a Založení nové Založení nové správních rozhodnutí. Pro tento typ plně společnosti společnosti ovládané spolčenosti, zřízené za zvláštním XX a.s. YY a.s. účelem, se obvykle užívá pojem SPV (zkratka (ovládaná osoba, (ovládaná osoba, „special purpose vehicle“). Vlastník ovládá a řídí provozovatel) provozovatel) činnost tohoto provozovatele v souladu s vnitřními přepisy upravené pro tento účel vlastníkem nebo v případě, jedná-li se o Smlouvy Smlouvy s odběrateli s odběrateli obchodní společnost, podle ustanovení obchodního zákoníku a příslušných stanov obou společností. Vlastníkem je zpravidla tento Odběratelé provozovatel zmocněn, obdobně jako provozovatel v oddílném modelu provozování, aby odpovídal za provozuschopnost vodohospodářské infrastruktury a přebíral podstatná rizika, která podle ZVaK nese primárně vlastník. Vlastník bude zajišťovat ve své působnosti veškeré investice, včetně obnovy vodohospodářského majetku. Zásadní pro analýzu této variant jsou předpoklady, za kterých by varianta byly úspěšně realizovatelná. K těmto předpokladům zejména patří, aby vlastník zajistil: ► odpovídající personální vybavení své osoby na zajištění činností a agend ve vztahu ke správě majetku, které vykonává doposud správce PVS (zejména zajištění plánu financování obnovy,
Strana 38
plánu investic a oprav, zákonné ohlašovací povinnosti vůči úřadům státní správy, zajištění plánovaných prácí oprav, investorsko – inženýrských služeb a prací pro obnovu a investice podle příslušných plánů, zajištění projektových služeb apod.), ► odpovídající personální vybavení ovládané společnosti jako provozovatele, pravděpodobně dohodou o změně pracovního poměru převážné části současných zaměstnanců provozu (v současné době provozuje infrastrukturu v majetku vlastníka ÚV Želivka a.s. cca 45 zaměstanců provozovatele PVK a v majetku vlastníka ZPV Káraný a.s. 40 zaměstnanců PVK) ► dostatečnou vybavenost ovládané provozní společnosti provozně technickým zařízením (disponování stroji, speciální technikou, výpočetní technikou včetně odpovídajícího softwarového vybavení, dopravními prostředky atd.); konkrétně, obdobně jako ve variantě „samoprovozování“ by bylo třeba vybavit provozovatele technickým vybavením v objemu cca 75 mil. Kč. Z těchto strojů a zařízení je finančně nejnáročnější vybavení laboratoře na úpravně vody Želivka – cca 9 mil Kč, těžkou dopravní technikou – 13 mil Kč, sacím bagrem a odstředivkou pro provoz kalové nádrže – 25 mil Kč, speciální technikou na Káraném, digitální telefonní ústřednou – 1,5 mil Kč, atd. (jedná se o „pořizovací ceny“), ► odpovídající personální vybavení vlastníka na zajištění činností a agend, které vykonává doposud správce PVS (zejména zajišťování velkých oprav, obnovy, investic a jiných), ► novou organizační strukturu jak obou Zadavatelů (tak nových ovládaných provozních společností), odpovídající vnitřní předpisy, standardní management a administrativu, ► odpovídající znalosti s vedením administrativní a ekonomické agendy související s provozováním vodovodů, ► odborné, administrativní, ekonomické a právní agendy související s obstaráváním externích služeb dodavatelů, materiálů, energií apod. s respektováním zákona o veřejných zakázkách, ► odborné, administrativní, ekonomické a právní agendy související s naplňování práv a povinností ve vztahu k odběratelům podle §8 odst.3 ZVaK, ► jednání se SFŽP o změně provozního modelu a zpracování nové finanční analýzy (doplněk k žádosti o finanční podporu z OPŽP) a její projednání se SFŽP, ► převzetí a správu veškerých dokladů a dokumentů souvisejících s provozováním a se správou infrastruktury od současného provozovatele a od PVS, ► povolení k provozování podle §6 ZVaK, ► změnu veřejnoprávních rozhodnutí z PVS na vlastníka infrastruktury. Problém tří odlišných právnických osob „provozovatele“, který by nastal v případě varianty „samoprovozování“, by realizací vlastnického modelu bylo možné částečně eliminovat. Je právně proveditelná následná fůze dvou ovládaných provozních společností a vznik nové provozní společnosti, která by byla ovládána oběma vlastníky. Nelze vyloučit ani variantu, že s předchozí konzultací u ÚOHS oba Zadavatelé založí jednu provozovatelskou společnost a té zadají in-house provozování jako sdružení zadavatelů na základě předchozí smlouvy o sdružení ve smyslu ust. § 2 odst. 9 ZoVZ. V případném dalším kroku transformace lze uvažovat i o integraci obou vlastníků s touto nově založenou provozní společností na jednu „samoprovozující smíšenou společnost“. Tyto procesy však jsou již přísně regulovány soutěžním právem. Dle zkušeností jiných regionů a měst, kde byla realizována varianta transformace oddílného modelu, je reálné změnit oddílný model na vlastnický jen za předpokladu, že nedojde k nedohodě se současným provozovatelem a jeho současnými zaměstnanci o jejich přechodu do zaměstnaneckého poměru vlastnické provozní společnosti. Příkladem zkušeností s obdobnou transformací lze uvést pouze transformační proces ve městech Svitavy a Strakonice, ve kterých došlo ke změně soukromého provozovatele v oddílném modelu na vlastnický model (zřízením ovládané provozní společnosti ve městě Svitavy, resp. využitím městských Technických služeb k provozování vodovodů a kanalizací ve městě
Strana 39
Strakonice). V obou těchto městech došlo k přechodu odborného personálu bývalého provozovatele bez větších problémů. S transformací byly spojeny i nezbytné investice města a další výdaje na vybavení provozovatele i náklady na odborné poradenské a právní služby. Nebylo však naplněno očekávání vlastníka – snížení nákladů na vodohospodářskou službu, ani na zvýšení zdrojů na obnovu své infrastruktury. S aplikací této varianty jsou spojena mnohá procesní rizika, a to zejména tato: ► zatímco v případě zajištění základního personálního vybavení provozovatele je zákoníkem práce garantován přechod konkrétních pracovníků současného provozovatele výlučně působících na provozování infrastruktury vlastníka, nebudou k zahájení provozu reálné přechody těch odborných pracovníků, kteří dnes zajišťují odborné služby pro vlastníky, ale současně působí i na jiných provozech. Jedná se zejména o provoz údržby, dopravy, laboratoře, elektro, měření a regulace, odpadového hospodářství, smluvní, právní a ekonomické agendy, apod. ► nedostatek finančních zdrojů vlastníka, resp. ovládaná provozní společnost k zajištění potřebné technické vybavenosti, ► zvýšení ceny dodávané vody v důsledku zvýšených nákladů vlastníka souvisejících s procesem transformace i změnou dodavatele a tím problémy s vyjednáváním cen za vodohospodářskou službu s odběrateli, ► dílčí dodávky, služby či stavební práce, pořizované subdodavatelsky, jsou veřejnými zakázkami a musí být zajištěny postupem podle Zákona o VZ, což vyžaduje značné časové, administrativní i finanční nároky (práce údržby a revizí, servis technologických zařízení, služby technickobezpečnostního dohledu, dodávky materiálů, chemikálií, energií, služby odpadového hospodářství, telemetrické služby, laboratorní služby, likvidace havarijních situací a oprav, agenda GIS, atd.), ► právní procesy přípravy na variantu vlastnického modelu si vyžádají značný časový prostor, zejména s ohledem na skutečnost, že vlastník není nijak organizačně, právně, technicky ani personálně připraven na realizaci tohoto modelu. Nelze vyloučit, že se nepodaří všechny kroky nezbytné k zahájení řádného provozování realizovat v požadovaném časovém termínu, ► vlastník, resp. ovládaná provozní společnost, nebude včas disponovat potřebnými finančními zdroji na nákup relevantního technického vybavení provozu (např. problémy související s obstaráním úvěru), ► nedostatek personálního odborného zázemí zkušených specialistů působících v centrálně řízených strukturách velké vodárenské společnosti, Postup a odhad času realizace varianty V optimistickém scénáři lze odhadnout dobu trvání procesu transformace od rozhodnutí o této variantě do doby zahájení provozu cca na 10 měsíců (podrobný harmonogram je součástí přílohy č. 16). Rekapitulujeme některé klíčové kroky a aktivity vlastníka, které by musel v tomto časovém horizontu zajistit: ► projednání a schválení záměru v orgánech vlastnických společností a orgánech majoritního akcionáře, ► příprava projektu transformace a smlouvy za účelem společného postupu při realizaci vlastnického modelu, schválení představenstvy obou společností a uzavření této smlouvy. ► jednání se SFŽP o změně provozního modelu, ► jednání o podmínkách změn pracovně právních vztahů, ► jednání o obstarání technického vybavení provozovatele (některé stroje a zařízení by byla nakupována ve výběrovém řízení podle zákona o veřejných zakázkách),
Strana 40
► jednání s provozovatelem o přípravě veškerých dokladů a dokumentů k předání – jejich evidence, inventarizace apod., ► zpracování nové finanční analýzy (doplněk k žádosti o finanční podporu z OPŽP) a její projednání se SFŽP, ► založení ovládané provozní společnosti včetně zajištění dokladů nezbytných pro zápis do obchodního rejstříku, ► zásadní organizační změny uvnitř společností Zadavatelů, včetně změny stanov, obstarání živnostenských listů apod., ► zajištění provozní smlouvy mezi vlastníkem a ovládanou provozní společností, ► obstarání povolení k provozování u příslušného krajského úřadu podle §6 ZVaK, ► proces předávání technických, administrativních, ekonomických a veřejnoprávních agend mezi PVS, PVK a vlastníky, resp ovládanými provozními společnostmi, ► jednání s dodavateli některých odborných služeb (některé podle zákona o veřejných zakázkách), materiálů, energií apod., ► změna veřejnoprávních rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu na nové subjekty, ► jednání s odběrateli o smlouvě o předání pitné vody.
3.3. Provozování zprostředkované (servisní) na základě „servisní smlouvy“ Charakteristickým znakem této varianty je, že Zdroj pitné vody vlastník ve veřejné soutěži podle zákona Úpravna vody Želivka a.s. (vlastník) Káraný a.s. (vlastník) o veřejných zakázkách vybere dodavatele, resp. provozovatele (externí servisní firmu) k zajištění odborných vodohospodářských služeb k provozování svého majetku. Za tyto Společná servisní smlouva na majetek vodohospodářské služby pro vlastníka dostává ÚVŽ i ZPVK tento dodavatel odměnu ve výši vysoutěžené ceny za poskytovanou službu. Oproti XX a.s. koncesnímu vztahu tedy dodavatel služeb, resp. (provozovatel) provozovatel nebere užitky (úplatu za dodanou pitnou vodu) přímo od „odběratelů“, ale je Smlouvy Smlouvy s odběrateli s odběrateli financován vlastníkem z jeho účtu, na který jsou disponovány platby od odběratelů na základě Odběratelé s nimi sjednaných smluv o dodávce pitné vody podle §8 odst. 3 ZVaK. V návrhu této smlouvy předkládané odběratelům, bude vlastník (Zadavatelé) vycházet při stanovení ceny předávané vody z vysoutěžených nákladů provozovatele, ke kterým vlastník připočte své oprávněné náklady a přiměřený zisk (případně další nákladové položky, které budou pevně fixovány ve finančním modelu – např. cena povrchové vody sjednávaná s Povodím Vltavy, státní podnik)). Platební mechanizmus a finanční model, který je podkladem pro veřejnou soutěž na poskytnutí této služby, obsahuje mechanizmy jak meziročně kompenzovat dopady inflace, poptávky, indexu spotřebitelských cen apod. V případě, že Zadavatel ÚV Želivka bude příjemcem podpory z OPŽP, bude muset být použit finanční model pro servisní smlouvy uvedený na stránkách OPŽP a dále „služební provozní smlouva“ musí vykazovat stejné charakteristiky, které jsou vyžadovány u koncesního – oddílného modelu provozování. Délka nové „služební provozní smlouvy“ nesmí přesahovat 5 let a pouze v řádně odůvodněných případech lze SFŽP akceptovat delší než 5ti leté trvání smlouvy. Na str. 65 Metodiky pro žadatele, MŽP (verze 3.4) jsou uvedeny následující důvody, které by mohly podpořit delší než 5ti leté období:
Strana 41
► drobné prodloužení (např. na 6-7 let z důvodu sladění načasování vypršení služební provozní smlouvy s koncesním řízením), ► případ, kdy nelze v kratší době zajistit návratnost investic provozovatele bez narušení ostatních nezbytných investičních činností vlastníka, tedy pokud smlouva bude respektovat princip proporcionality ve smyslu neomezení hospodářské soutěže nad rámec toho, co je nutné pro zajištění návratnosti vložené investice provozovatele a generování přiměřeného zisku pro provozovatele, ► případ, kdy provozovatel na sebe přebírá provozní rizika ve vyšším než obvyklém rozsahu. S ohledem na poslední dva jmenované důvody lze očekávat, že by SFŽP s prodloužením 5ti letého období vyslovil souhlas. Jako racionální bychom doporučovali jednat o servisní smlouvě na dobu minimálně10 let. Na rozdíl od koncesního vztahu přebírá provozovatel v servisní smlouvě menší část rizik s tím, že dělení některých rizik provozu dohodne vlastník smluvně s provozovatelem - příslušnou servisní společností. Tato společnost může zprostředkovaně poskytovat vlastníkovi i odborné právní, technické a ekonomické služby při jednání s odběrateli připojenými na infrastrukturu Zadavatelů, avšak účet pro výběr úplaty musí být vždy na jméno vlastníka. Celková odpovědnost za provozování vůči těmto odběratelům zůstává však na vlastnících infrastruktury a to s ohledem na vzájemně uzavřený smluvní vztah. Výhodou tohoto modelu je, že Zadavatelé si mohou zvolit, které případné odborné činnosti související s provozováním by si mohli efektivněji zajišťovat sami a redukovat tak v zadávací dokumentaci rozsah provozních služeb a dále především skutečnost, že za provozování bude odpovědný jeden (generální) provozovatel vybraný ve veřejné soutěži, jehož odpovědností bude zajistit veškeré případné subdodávky. Bude vysoutěženo i „know-how“ externího dodavatele, získané v souvislosti s provozováním jiných vodohospodářských zařízení (pokud budou správně nastaveny zadávací podmínky). Vlastník bude mít možnost v zadávací dokumentaci, resp. servisní smlouvě zajistit, aby provozovatel zajišťoval pro vlastníka některé podklady a servisní činnosti související se správou vodohospodářské infrastruktury. Zásadní pro analýzu této variant jsou předpoklady, za kterých by varianta byly úspěšně realizovatelná. K těmto předpokladům zejména patří, aby vlastník zajistil: ► odpovídající personální vybavení své osoby na zajištění činností a agend ve vztahu ke správě majetku, které vykonává doposud správce PVS ,(zejména zajištění plánu financování obnovy, plánu investic a oprav, zákonné ohlašovací povinnosti vůči úřadům státní správy, zajištění plánovaných prácí oprav, investorsko – inženýrských služeb a prací pro obnovu a investice podle příslušných plánů, zajištění projektových služeb apod.), ► změnu veřejnoprávních rozhodnutí z PVS na vlastníka infrastruktury. ► Výhodou této varianty je i to, že je možné zabezpečit sjednocení přístupů ÚV Želivka a ZPV Káraný (zřejmě i vlastníka hl. města Prahy) tím, že by byl aplikován §2 odst. 9 zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje spojení dvou zadavatelů (v tomto případě obou společností, jako veřejných zadavatelů) pro účely společného postupu směřující k zadání veřejné zakázky (sdružení zadavatelů na základě písemné smlouvy), za účelem výběru jednoho provozovatele. S aplikací této varianty jsou spojena i některá procesní rizika, a to zejména: ► nedojde k dohodě se SFŽP na délce trvání služební provozní smlouvy vyšší než 5 let (viz výše), ► problémy související s vyššími administrativními i technickými požadavky na Zadavatele, ► v průběhu plnění zakázky nesmí dojít k podstatné změně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené s externím dodavatelem (podstatné změny jsou blíže vymezeny v § 82 odst. 7 Zákona o VZ), je tedy omezena možnost průběžné podstatné modifikace smluvních podmínek dle aktuálních potřeb vlastníka.
Strana 42
► realizace varianty v požadovaném časovém termínu je mimo jiné závislá na objektivních a nepředvídatelných aspektech, kterým nelze zcela předejít. Zejména jde o námitková řízení, správní řízení před ÚOHS či následná soudní řízení ve správním soudnictví, která mohou výběr dodavatele významně prodloužit za počátek roku 2014, a to i v případě maximálního urychlení přípravy varianty, případně i zdlouhavé posuzování zadávací dokumentace a servisní smlouvy SFŽP, Postup a odhad času realizace varianty Lze odhadnout, že celý proces zadávacího řízení podle novely zákona o velkých zakázkách bude trvat přibližně 11 měsíců (jsou zahrnuty i lhůty pro povinné posouzení zadávací dokumentace a servisní smlouvy se SFŽP, je nicméně rizikem, že SFŽP nebude garantovat 2 měsíční lhůty pro posouzení). Termíny uváděné v harmonogramu respektují skutečnost, že se bude jednat o „významnou veřejnou zakázku“ podle §16a zákona o veřejných zakázkách. Harmonogram výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách je uveden v Příloze č. 13. Z tohoto harmonogramu vyplývá, že by bylo možné podmíněně předpokládat zahájení provozování od 5. 11. 2013 (včetně rezervy na předání funkce provozovatele). Rekapitulujeme některé klíčové kroky a aktivity vlastníka, které by musel v tomto časovém horizontu zajistit: ► projednání a schválení záměru v orgánech vlastnických společností a orgánech majoritního akcionáře, ► sjednání dohody o společném postupu Zadavatelů směřujícím k zadání veřejné zakázky, ► zajištění zadávací dokumentace, její posouzení SFŽP a schválení v orgánech Zadavatelů, ► organizace zadávacího řízení a výběr servisní společnosti, ► jednání o podmínkách změn pracovně právních vztahů, ► uzavření a schválení servisní provozní smlouvy, ► jednání s provozovatelem o přípravě veškerých dokladů a dokumentů k předání – jejich evidence, inventarizace apod., ► obstarání povolení k provozování u příslušného krajského úřadu podle §6 ZVaK, ► proces předávání technických, administrativních, ekonomických a veřejnoprávních agend mezi PVS, PVK a vlastníky a servisní společností, ► změna veřejnoprávních rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu na nové subjekty, ► jednání s odběrateli o smlouvě o předání pitné vody.
3.4. Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“ Vlastník vodohospodářské infrastruktury zajišťuje provozování své infrastruktury na základě koncesní smlouvy s provozovatelem, kterého vybere v koncesním řízení podle koncesního zákona. Podstatným znakem „koncesní smlouvy“ je, že provozovatel přebírá podstatná rizika, která podle ZVaK nese primárně vlastník s tím, že pokud se riziko materializuje, nese provozovatel jeho důsledky (včetně finančních důsledků). Provozovatel hradí vlastníkovi infrastruktury nájemné za užívání vodohospodářské infrastruktury. Odpovědnost za provozování a také výběr plateb za vodohospodářskou službu od odběratelů je příjmem provozovatele na jeho jméno a jeho účet. Zásadní pro analýzu této variant jsou předpoklady, za kterých by varianta byly úspěšně realizovatelná. K těmto předpokladům zejména patří, aby vlastník zajistil:
Strana 43
► odpovídající personální vybavení své osoby na zajištění činností a agend ve vztahu ke správě majetku, které vykonává doposud správce PVS,(zejména zajištění plánu financování obnovy, plánu investic a oprav, zákonné ohlašovací povinnosti vůči úřadům státní správy, zajištění plánovaných prácí oprav, investorsko – inženýrských služeb a prací pro obnovu a investice podle příslušných plánů, zajištění projektových služeb apod.),
Úpravna vody Želivka a.s. (vlastník)
► změnu veřejnoprávních rozhodnutí z PVS na vlastníka infrastruktury.
Zdroj pitné vody Káraný a.s. (vlastník)
Společná koncesní smlouva na majetek ÚVŽ i ZPVK
XX a.s. (provozovatel) Smlouvy s odběrateli
Odběratelé
► Výhodou této varianty je i to, že je možné zabezpečit sjednocení přístupů ÚV Želivka a ZPV Káraný (zřejmě i vlastníka hl. města Prahy) tím, že by byl aplikován §2 odst. 2 koncesního zákona, který umožňuje spojení dvou zadavatelů (v tomto případě obou společností, jako veřejných zadavatelů) pro účely společného postupu směřující k zadání veřejné zakázky (sdružení zadavatelů na základě písemné smlouvy), za účelem výběru jednoho provozovatele. ► Vlastník bude mít možnost v koncesní dokumentaci, resp. koncesní smlouvě zajistit, aby provozovatel zajišťoval pro vlastníka některé servisní činnosti související se správou vodohospodářské infrastruktury, např. podklady pro zajištění plánu financování obnovy, plán investic a oprav, zákonné ohlašovací povinnosti vůči úřadům státní správy a jiné. S aplikací této varianty jsou spojena i některá procesní rizika, a to zejména: ► problémy související s vyššími administrativními i technickými požadavky na Zadavatele, ► v průběhu plnění zakázky nesmí dojít k podstatné změně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy uzavřené s provozovatelem/koncesionářem (podstatné změny jsou blíže vymezeny v § 82 odst. 7 Zákona o VZ), je tedy omezena možnost průběžné podstatné modifikace smluvních podmínek dle aktuálních potřeb vlastníka. ► realizace varianty v požadovaném časovém termínu je mimo jiné závislá na objektivních a nepředvídatelných aspektech, kterým nelze zcela předejít. Zejména jde o námitková řízení, správní řízení před ÚOHS či následná soudní řízení ve správním soudnictví, která mohou výběr dodavatele významně prodloužit za počátek roku 2014, a to i v případě maximálního urychlení přípravy varianty, případně i zdlouhavé posuzování koncesní dokumentace a koncesní smlouvy smlouvy SFŽP, ► nejistota, zda vlastnící připojených vodovodů budou akceptovat vysoutěžené náklady a přiměřený zisk na vodu předávanou odběratelům v jednotlivých cenových pásmech (tuto nejistotu by eliminovala aplikace „servisní smlouvy“). Postup a odhad času realizace varianty Lze odhadnout, že celý proces koncesního řízení podle novely zákona o velkých zakázkách a koncesního zákona bude trvat přibližně 20 měsíců (jsou zahrnuty i lhůty pro povinné posouzení koncesního projektu, kvalifikační dokumentace a koncesní dokumentace včetně koncesní smlouvy se SFŽP, přestože je rizikem, že SFŽP nebude garantovat 2 měsíční lhůty pro posouzení). Termíny a postupy uváděné v harmonogramu respektují skutečnost, že se bude jednat o „významnou koncesní smlouvu“ podle části čtvrté koncesního zákona. Postup realizace popisuje harmonogram koncesního řízení uvedený v Příloze č. 14. Rekapitulujeme některé klíčové kroky a aktivity vlastníka, které by musel v tomto časovém horizontu zajistit:
Strana 44
► projednání a schválení záměru v orgánech vlastnických společností a orgánech majoritního akcionáře, ► zpracování koncesního projektu, ► posouzení koncesního projektu SFŽP a jeho schválení v orgánech Zadavatele. ► sjednání dohody o společném postupu Zadavatelů směřujícím k zadání veřejné zakázky, ► zajištění kvalifikační dokumentace, její posouzení SFŽP a schválení v orgánech Zadavatelů, ► zahájení koncesního řízení oznámením v ISVS, ► podání žádostí uchazečů o účast v koncesním řízení, ► výběr kvalifikovaných dodavatelů, ► zpracování koncesní dokumentace, její posouzení SFŽP a schválení v orgánech Zadavatelů, ► výzva k podání nabídek kvalifikovaných dodavatelů, ► organizace koncesního řízení řízení a výběr koncesionáře - provozní společnosti, ► uzavření a schválení koncesní provozní smlouvy, ► jednání o podmínkách změn pracovně právních vztahů, ► jednání s provozovatelem o přípravě veškerých dokladů a dokumentů k předání – jejich evidence, inventarizace apod., ► obstarání povolení k provozování u příslušného krajského úřadu podle §6 ZVaK, ► proces předávání technických, administrativních, ekonomických a veřejnoprávních agend mezi PVS, PVK a vlastníky a servisní společností, ► změna veřejnoprávních rozhodnutí vodoprávního a stavebního úřadu na nové subjekty, ► jednání s odběrateli o smlouvě o předání pitné vody.
3.5. Provozování smíšenou společností Tento model provozování vodohospodářského majetku je charakteristický stavem, kdy provozovatelem vodohospodářské infrastruktury je účelová společnost Zadavatele (společný podnik, „joint venture“), ve které participuje kromě Zadavatele (a příp. i ZPV Káraný a.s.) i soukromoprávní partner. Nejtypičtější variantou je přitom vytvoření nového subjektu (účelové společnosti), do kterého následně vstoupí strategický soukromoprávní partner, vybraný v koncesním řízení postupem dle koncesního zákona. Smlouva na zajištění provozování (koncesní smlouva) by přitom byla v takovém případě uzavřena v souladu se speciálním postupem upraveným v § 13 koncesního zákona mezi Zadavatelem a účelovou společností (nikoli tedy mezi Zadavatelem a vybraným partnerem).
Úpravna vody Želivka Úpravna vody Želivka (vlastník) a.s.a.s. (vlastník)
Zdrojpitné pitnévody vody Zdroj Káranýa.s. a.s.(vlastník) (vlastník) Káraný
Založení nové
Založení nové akciové společnosti akciové společnosti
XX a.s.
XX společnost, a.s. (smíšená podíl (smíšená společnost, podíl vlastníka i provozovatele) vlastníka i provozovatele) Smlouvy s odběrateli
Smlouvy Smlouvy s odběrateli s odběrateli a dodávání vody předané
Odběratelé
Odběratelé
Možností formy vstupu strategického partnera do účelové společnosti je přitom několik, výčet hlavních viz následující: ► Operace s obchodním podílem
Strana 45
► Operace s podnikem ► Změna základního kapitálu ► Přeměny společností (např. fúze) Podrobnější popis jednotlivých forem vstupu strategického partnera viz kapitola 2.2. Zásadním se zde jeví také rozhodnutí o konkrétních potřebách a časových a administrativních možnostech Zadavatelů. Tímto je myšleno rozhodnutí o podílu iniciativy Zadavatele na provozních činnostech společnosti (zajištění provozního majetku, zaměstnanců, a další). Tato potřeba následně determinuje podíl vlastnictví a zapojení subjektu provozovatele v tomto modelu provozování. Postup a odhad času realizace varianty Tato varianta může být považována za administrativně nejnáročnější ze všech uvažovaných. Předpoklad délky trvání přípravných činností k realizaci modelu je uveden v Příloze č. 21. Odhad se ovšem výrazně liší v závislosti na následujících determinantech: ► Průběh a délka koncesního řízení na výběr partnera ► Založení účelové společnosti ► Forma vstupu strategického partnera ► Know-how strategického partnera (v případě vstupu současného provozovatele mohou být časové nároky na převzetí provozních povinností výrazně nižší) ► Forma a rozsah zapojení vlastníka do provozních činností (získání know-how, dodatečné investice a další) Nelze tedy časový odhad přesně specifikovat bez dalšího upřesnění cílů a požadavků Zadavatelů na tuto variantu provozování vodohospodářského majetku. V případě smíšeného modelu bude vždy třeba posoudit, zda majetkovým vstupem soukromého partnera do účelové společnosti nedojde ke spojování soutěžitelů, jehož schválení podléhá režimu zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů. Pokud by zvolený smíšený model naplňoval znaky spojení soutěžitelů, které podléhá předchozímu schválení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve smyslu § 13 zákona o ochraně hospodářské soutěže, byla by realizace tohoto modelu možná pouze v případě povolení vydaného Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení.
3.6. SWOT analýza vybraných modelů provozování 3.6.1. Analýza silných stránek, příležitostí, slabých stránek a hrozeb jednotlivých modelů provozování Jako jeden z podkladů pro hodnocení vybraných modelů provozování byla zpracována jejich podrobná SWOT analýza, uvedená v Příloze č. 19. Následující tabulka shrnuje hlavní identifikované silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby u jednotlivých modelů. Tyto jsou blíže popsány ve zmíněné příloze.
Strana 46
Tabulka č. 6 – SWOT analýza - shrnutí Silné stránky Samoprovozování Časová řešení.
Vlastnický
neomezenost
Synergický efekt vlastníka a provozovatele. Flexibilita modelu. Nezávislost na provozovatele.
kvalitě
Výkon vlastnického práva k majetku zůstává vlastníkovi v neomezeném rozsahu. Zodpovědnější přístup ke správě. Plná kontrola nad ekonomikou provozování. Plná kontrola kalkulované ceny. Plná kontrola smluvními vztahy.
nad
Těsnější zpětná vazba s potřebami veřejného zájmu. Právní nezávislost realizace varianty na výběru provozovatele. Vlastník řídí vlastní procesy směřující k realizaci varianty. Přímý kontakt s odběrateli. Příprava integraci.
na
budoucí
Časová řešení.
neomezenost
Servisní
Koncesní
Přenesení odpovědnosti za provozování na jednoho dodavatele.
Přenos všech práv a povinností stanovených provozovateli ZVaK na koncesionáře.
Přenesení dílčí odpovědnosti za provozování na SPV.
Zajištění know-how.
Flexibilita modelu.
Přenos administrativy.
Nezávislost na provozovatele.
kvalitě
Výkon vlastnického práva k majetku zůstává vlastníkovi v neomezeném rozsahu. Zodpovědnější přístup ke správě. Možnost převodu části povinností týkajících se správy na SPV.
potřebného
Provozovatel podstatná provozování.
Dodavatel nepodléhá režimu Zákona o VZ nebo příp. podléhá jeho mírnějšímu režimu. Stabilita vztahu.
provozního
Přenos části odpovědností souvisejících se zahájením provozování. Nastavení smlouvy potřeb vlastníka.
dle
Plná kontrola nad ekonomikou provozování.
Částečné přenesení odpovědnosti za správu.
Plná kontrola kalkulované ceny.
Stabilita nákladů provozování.
Plná kontrola smluvními vztahy.
Ekonomicky provozování.
nad
Těsnější zpětná vazba s potřebami veřejného zájmu Možnost ovlivnění nákladů na provozování. Plná kontrola nad dodržováním provozní smlouvy ze strany SPV. Právní nezávislost realizace varianty na výběru provozovatele. Vlastník řídí vlastní procesy směřující k realizaci varianty.
na
efektivní
Know how a nákupní synergie provozovatele. Zvýšená kontrola úhrady ceny za plnění externího dodavatele. Dohled nad dodavatele.
činností
Není riziko přímého politického vlivu na řízení provozování. Společný vlastníků
postup
obou
Nastavení hodnotících kritérií dle potřeb vlastníka.
přebírá rizika
Získání know-how provozování.
pro
Odpadá nutnost administrativní a právní přípravy na výběr úhrad za vodu předanou. Nastavení přísných smluvních podmínek dle potřeby Zadavatele. Částečné přenesení odpovědnosti za správu. Úspora vstupních investic do provozního majetku. Pravomoc sjednat smluvní investice. Stabilní výnos provozování.
z
Know how a nákupní synergie provozovatele. Koncesionář nese odpovědnost za provozování podle ZVaK. Smluvní základě smlouvy.
regulace na koncesní
Není riziko přímého politického vlivu na řízení provozování. Společný postup vlastníků. Zrušení koncesního řízení bez uvedení důvodů. Nastavení hodnotících kritérií dle potřeb vlastníka Možné jednání s uchazeči.
Strana 47
Slabé stránky Samoprovozování
Vlastnický
Servisní
Koncesní
Vlastník musí postupovat jako veřejný zadavatel.
Vlastník i SPV postupují jako veřejný zadavatel.
Vlastník nese veškerá rizika provozování.
Vlastník nese odpovědnost za funkčnost SPV.
Nemožnost zásadnějších změn smlouvy o provozování.
Nesoulad koncesního vztahu s ustanovením §8 odst. 3 ZVaK.
Vysoké nároky na odbornost zaměstnanců.
Vysoké nároky na odbornost zaměstnanců SPV.
Dočasnost varianty.
Nemožnost změn smlouvy.
Nutnost pořízení technického vybavení, materiálu a příp. služeb.
Nutnost pořízení technického vybavení, materiálu a příp. služeb pro SPV.
Vlastník nese plné riziko zajištění správy.
Vytvoření dalšího rozhodovacího stupně.
Nutnost personálního zajištění správy.
Nutnost personálního zajištění správy.
Efektivita provozování.
Efektivita provozování.
Omezenost úspor
nákladových
Omezení dostupnosti finančních zdrojů.
Omezení dostupnosti finančních zdrojů.
Není nezávislá kontrola ukazatelů kvality provozování.
Vysoké nároky na zajištění ekonomické agendy.
Riziko politického řízení provozování.
Není nezávislá kontrola kvality provozování.
Nepřipravenost na vlastnický model - neexistence SPV.
Menší tlak na dodržování povinností.
Odpovědnost vlastníka za faktickou realizaci všech nezbytných přípravných kroků.
Riziko politického vlivu na řízení provozování. Aktuální nepřipravenost na samoprovozování.. Problematické sjednocení postupů dvou vlastníků. Odpovědnost vlastníka za realizaci všech nezbytných kroků. Nutnost administrativní a právní přípravy na výběr úhrad za vodu předanou. Nemožnost přechodu všech potřebných pracovníků PVK postupem dle zákoníku práce Horší podmínky pro aktivní a rychlé manažerské rozhodování při realizaci varianty.
Strana 48
vlivu
na
Nutnost administrativní a právní přípravy na výběr úhrad za vodu předanou. Horší podmínky pro aktivní a rychlé manažerské rozhodování při přípravě a počátku realizace varianty. Soulad s podmínkami OPŽP. Možnost vybudování nové organiz. a admin. struktury. Připravenost na změny modelu
budoucí
SPV jako generální dodavatel. Možnost využití technickoorganizační podpory ze strany PVS.
zvolené
Ztížená předčasného smlouvy.
možnost ukončení
Nutnost poptat plnění nezahrnuté v zakázce postupem dle Zákona o VZ. Omezení dispozičních práv k majetku. Omezená získání příjmů.
možnost dodatečných
Omezená možnost reakce na potenciální snížení příjmů. Možnost sporů o rozsah povinností provozovatele. Objektivní časová rizika přípravy varianty.
Dočasnost varianty.
zásadních koncesní zvolené
Ztížená možnost předčasného ukončení smlouvy. Vlastník nemá kontrolu nad smluvními vztahy s odběrateli ZVaK neupravuje možnost převedení správy a rozvoje na provozovatele. Omezená kontrola majetku ze strany vlastníka. Omezení dispozičních práv k majetku. Nepřímý vliv na inkaso výnosů z provozování.
Kritické důsledky včasného nedokončení zadávacího řízení.
Nedostatečná kontrola nad cenou vody.
Náročný zadávání.
Nemožnost realizace varianty v daném čase.
proces
Malá flexibilita při potřebě změny smluvního vztahu a předmětu plnění veřejné zakázky.
Náročný zadávání, ZHMP.
proces ingerence
Příležitosti Samoprovozování
Vlastnický
Servisní
Koncesní
Možnost vybudování nové organizační a administrativní struktury.
Možnost vybudování nové organizační a administrativní struktury.
Provozování kvalitním provozovatelem.
Možnost vysoké provozování.
Možnost kvalitního týmu.
Připravenost na budoucí změny modelu
Jednodušší drobnějších zakázek.
vytvoření realizačního zadávání veřejných
Možnost využití technicko-organizační podpory ze strany PVS. Přímý kontakt odběrateli.
s
Možnost budoucího přechodu na jiný, např. vlastnický model.
Strana 49
SPV jako dodavatel.
generální
Možnost využití technicko-organizační podpory ze strany PVS. Přímý kontakt odběrateli. Příprava na integraci.
s
budoucí
Provozovatel na základě zmocnění nese odpovědnost za plnění určitých povinností dle ZVaK. Provozovatel může částečně vykonávat dílčí činnosti správy vodohospodářského majetku. Potenciál nákladů.
úspor
Možnost nastavení postupu při transformaci v hodnotících kritériích.
dosažení kvality
Přenos povinností, vyplývajících ze ZVaK pro provozování, na koncesionáře. Přenos administrativy. Potenciál nákladů.
úspor
Možnost vyjednat v průběhu koncesního řízení výhodnější podmínky.
Hrozby Samoprovozování
Vlastnický
Servisní
Koncesní
Riziko počáteční snížené kvality provozování.
Riziko počáteční snížené kvality provozování.
Odpovědnost za škodu způsobenou odběratelům.
Odpovědnost za koordinaci činnosti případných externích dodavatelů.
Pomalejší rozhodovací procesy.
Nepřímá odpovědnost vlastníka za řádné provozování provozovatelem. Obtížnost úpravy vztahu v případě změn podmínek vyvolaných vnějšími okolnostmi.
výkonu při
Plnění povinností. Nedohoda o cenách s odběrateli. Rizika nezískání financování z OPŽP. Obcházení Dohody mezi ČR a EK. Vysoké nároky na profesní řízení a kontrolu provozování. Ekonomická efektivita Aktuální neexistence předpokladů pro získání povolení k provozování vodovodů. Odborná, technická a personální nepřipravenost. Nedostatečné zdroje
finanční
Nebudou včas přijata potřebná rozhodnutí příslušnými orgány vlastníka a HMP. Nezajištění nezbytných subdodávek. Možná nesoučinnost ze strany stávajícího provozovatele. Nemožnost odkoupení potřebného zařízení od stávajícího provozovatele.
Strana 50
Plnění povinností. Nedohoda o cenách s odběrateli. Rizika nezískání financování z OPŽP. Vysoké nároky na profesní řízení a kontrolu provozování. Aktuální neexistence předpokladů pro získání povolení k provozování vodovodů.
Omezená možnost reakce na změny ekonomického prostředí. Závislost vlastníka na informacích poskytovaných provozovatelem. Riziko uchazeče.
jediného
Odborná, technická a personální nepřipravenost.
Hrozba celého řízení.
opakování zadávacího
Nedostatečné zdroje
Riziko zdržení řízení.
procesního zadávacího
finanční
Nebudou včas přijata potřebná rozhodnutí příslušnými orgány vlastníka a HMP. Nezajištění nezbytných subdodávek. Možná nesoučinnost ze strany stávajícího provozovatele, nemožnost přechodu všech potřebných pracovníků stávajícího provozovatele na SPV postupem dle zákoníku práce.
Nedohoda se SFŽP ohledně délky servisní smlouvy. Zpoždění schvalovacích a rozhodovacích procesů na straně orgánů a akcionářů vlastníka.
Nedostatečné umožnění kontroly provozování.
Možný tlak koncesionáře na rozsáhlejší obnovu a rozvoj majetku vlastníka. Koncesionář není nucen k šetrnému nakládání s majetkem. Problematické nastavení smluvních vztahů s vlastníky sousedních vodovodů. Hrozba neakceptování vysoutěžené ceny. Omezená možnost reakce na změny ekonomického prostředí. Hrozba nedokončení koncesního řízení včas. Hrozba zásahu do koncesního řízení ze strany HMP, ÚOHS a Ministerstva financí. Hrozba celého řízení.
opakování koncesního
Riziko nesprávného vymezení možných zisků koncesionáře.
3.6.2. Časové posouzení vybraných modelů provozování V rámci SWOT analýzy bylo posouzeno i časové hledisko realizace jednotlivých modelů. Výsledky tohoto posouzení shrnuje následující tabulka: Tabulka č. 7 Model provozování
Samoprovozování
Vlastnický
Servisní
Koncesní
Podmíněná délka realizace (v měsících)
6,5
9,5
11,5
20
Možné zahájení provozování
6. 5. 2013
18. 8. 2013
10. 10. 2013
1. 7. 2014
Podrobné indikativní harmonogramy k uvedeným modelům jsou součástí Přílohy č. 12- 15. Harmonogramy vycházejí ze standardního průběhu předpokládaných postupů v pesimistických variantách (maximální zákonem přípustné délky správních řízení atd.). Harmonogramy zohledňující nestandardní situace nelze v dostatečné věrohodnosti sestavit.
Strana 51
4. Předpokládaná hodnota koncesní smlouvy Předpokládanou hodnotou koncesní smlouvy se dle vyhlášky, kterou se provádí koncesní zákon, myslí předpokládaná hodnota výdajů vynaložených na realizaci předmětu koncesní smlouvy po dobu předpokládané platnosti koncesní smlouvy. (podrobný výpočet sloupce a. viz Příloha č. 16) Tabulka č. 8 (Úpravna vody Želivka a.s.) Rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy
Předpokládané výdaje koncesionáře v daném roce (v tisících Kč)
Diskontní koeficient 1/(1+r)n
Současná hodnota předpokládaných výdajů koncesionáře v daném roce
(n)
a.
b.
a. * b.
1
583 019
0,9709
566 053
2
595 105
0,9426
560 946
3
607 440
0,9151
555 869
4
620 032
0,8885
550 898
5
632 885
0,8626
545 926
6
646 003
0,8375
541 028
7
659 394
0,8131
536 154
8
673 063
0,7894
531 316
9
687 015
0,7664
526 528
10
701 256
0,7441
521 804
Předpokládané výdaje koncesionáře (v tisících Kč celkem)
5 436 522
Tabulka č. 9 (ZPV Káraný, a.s.) Rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy
Předpokládané výdaje koncesionáře v daném roce (v tisících Kč)
Diskontní koeficient
(n)
a.
b.
a. * b.
1
102 831
0,9709
99 839
2
106 152
0,9426
100 059
3
109 581
0,9151
100 277
4
113 120
0,8885
100 507
5
116 773
0,8626
100 729
6
120 545
0,8375
100 956
7
124 438
0,8131
101 181
8
128 457
0,7894
101 404
9
132 606
0,7664
101 629
10
136 889
0,7441
101 859
1/(1+r)ⁿ
Předpokládané výdaje koncesionáře (v tisících Kč celkem)
Strana 52
Současná hodnota předpokládaných výdajů koncesionáře v daném roce
1 008 439
5. Předpokládaný příjem případného koncesionáře v jednotlivých letech Předpokládaným příjmem koncesionáře v jednotlivých letech se dle vyhlášky, kterou se provádí koncesní zákon, myslí součet předpokládaných příjmů koncesionáře z realizace předmětu koncesní smlouvy v jednotlivých letech po dobu předpokládané platnosti koncesní smlouvy. (viz také Příloha č. 17) Tabulka č. 10 (Úpravna vody Želivka a.s.) Rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy
Předpokládaný příjem koncesionáře v daném roce (v tisících Kč)
Diskontní koeficient
(n)
a.
b.
a. * b.
1
588 850
0,9709
571 714
2
601 056
0,9426
566 555
3
613 515
0,9151
561 427
4
626 232
0,8885
556 407
5
639 213
0,8626
551 385
6
652 464
0,8375
546 438
7
665 988
0,8131
541 515
8
679 793
0,7894
536 629
9
693 885
0,7664
531 793
10
708 268
0,7441
527 022
1/(1+r)ⁿ
Předpokládané příjmy koncesionáře (v tisících Kč celkem)
Současná hodnota předpokládaných příjmů koncesionáře v daném roce
5 490 887
Tabulka č. 11 (ZPV Káraný, a.s.) Rok předpokládané platnosti koncesní smlouvy
Předpokládané příjmy koncesionáře v daném roce (v tisících Kč)
Diskontní koeficient
(n)
a.
b.
a. * b.
1
103 859
0,9709
100 837
2
107 214
0,9426
101 060
3
110 676
0,9151
101 280
4
114 251
0,8885
101 512
5
117 941
0,8626
101 736
6
121 750
0,8375
101 966
7
125 682
0,8131
102 192
8
129 742
0,7894
102 418
9
133 932
0,7664
102 645
10
138 258
0,7441
102 878
1/(1+r)ⁿ
Předpokládané příjmy koncesionáře (v tisících Kč celkem)
Strana 53
Současná hodnota předpokládaných příjmů koncesionáře v daném roce
1 018 523
5.1. Případné dopady pro Zadavatele Pro Zadavatele oddílný model koncesního provozování vodohospodářského majetku znamená z ekonomického hlediska příjem formou nájemného hrazeného provozovatelem a vstupujícího do ceny vody předané. Smlouvu s odběratelem sjednává provozovatel a příjmy za dodanou vodu jsou na jeho účet. Riziko solventnosti je tedy na straně provozovatele. Pro vlastníka je tedy příjem v době trvání koncesní smlouvy jasně stanoven smluvním ujednáním ve formě dodatku ke smlouvě. Obvykle objem požadovaného nájemného v letech roste a respektuje následující vzorec: N = (VS + P) – EONp - Zp
VS + P
plánované výnosy za předanou vodu
EONp celkové plánované ekonomicky oprávněné náklady kalkulované do ceny vody (bez nájemného pro vlastníky). Zp
plánovaný zisk provozovatele
Nájemné je tedy na příslušný rok stanoveno dohodou smluvních stran při respektování pravidla, že nájemné do zmiňovaného vodohospodářského systému je rozdílovou položkou výnosů za vodu předanou na straně jedné a ekonomicky oprávněnými výdaji na provoz a správu pronajatého majetku včetně plánovaného zisku na straně druhé.
Strana 54
6. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky k zajištění jednotlivých nekoncesních variant pro Zadavatele Při konání zadávacího řízení jsou Zadavatelé povinni postupovat podle příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách. Tento zákon umožňuje také postup, při kterém více zadavatelů zadává jedinou veřejnou zakázku. V případě oddílného modelu provozování a sjednání servisní smlouvy s provozovatelem vybraným v zadávacím řízení podle zákona o veřejných zakázkách může být tato smlouva dle Metodiky pro žadatele z OPŽP sjednána na dobu maximálně 5 let, pouze v řádně odůvodněných případech lze akceptovat délku delší. V následujících tabulkách je zpracována varianta délky trvání 5 let. Předpokládanou hodnotou veřejné zakázky je předpokládaná hodnota výdajů v době trvání servisní smlouvy a přiměřený zisk provozovatele. Vzhledem ke skutečnosti, že příjem od odběratelů služby je na účet vlastníka, nikoli provozovatele, není součástí výdajů nájemné (vlastník si jej ponechá z inkasa od odběratelů). Zjednodušený postup výpočtu hodnoty veřejné zakázky je uveden v tabulce níže. Pro konkrétní stanovení této hodnoty by bylo nutné znát detailní evidenci nákladů provozovatele, a to zejména pro činnosti spojené se správou vztahu se zákazníky, inkasem pohledávek a dalšími položkami, které na rozdíl od koncesního řízení do výpočtu nákladů na provozování nevstupují v plné výši. Přiměřený zisk je v následujícím výpočtu uvažován na úrovni 1 %. Tento předpoklad vychází z návrhu kalkulace pro ÚV Želivka a ZPV káraný pro rok 2011 a 2012, v obou případech je zisková přirážka k úplným vlastním nákladům na této úrovni. Hodnota veřejné zakázky dále předpokládá zadání veřejné zakázky na úplný rozsah činností spojených s provozováním, který je v současné době vykonáván provozovatelem.
Tabulka č. 12 (Úpravna vody Želivka a.s.) Položka
Hodnota (v tisících Kč)
Úplné vlastní náklady za rok 2012
559 580
Nájemné
121 770
Výdaje provozovatele – upravené
437 810
Přiměřený zisk (předpoklad 1 %)
4 378
Počet let trvání servisní smlouvy
5
Hodnota veřejné zakázky (výdaje provozovatele upravené + přiměřený zisk) * počet let trvání smlouvy Zdroj: Návrh kalkulace pro rok 2012
Strana 55
2 210 940
Tabulka č. 13 (ZPV Káraný a.s.) Položka
Hodnota (v tisících Kč)
Úplné vlastní náklady za rok 2012
96 497
Nájemné
43 117
Výdaje provozovatele – upravené
53 380
Přiměřený zisk (předpoklad 1 %)
534
Počet let trvání servisní smlouvy
5
Hodnota veřejné zakázky (výdaje provozovatele upravené + přiměřený zisk) * počet let trvání smlouvy
269 570
Zdroj: Příloha č. 16
Při realizaci nadlimitní veřejné zakázky se doporučuje řídit se Metodikou SFŽP pro zadávání veřejných zakázek financovaných z evropských fondů. Obsahem zadávací dokumentace by v každém případě měl být úplný návrh provozní smlouvy, jedině tak lze zajistit předložení porovnatelných nabídek.
Strana 56
7. Předpokládané ekonomické výstupy nekoncesních variant pro Zadavatele Ekonomické výstupy nekoncesních variant se liší zejména v závislosti na rozsahu vstupu vlastníka do činností spojených s provozováním vodohospodářského majetku. Důležité při hodnocení ekonomické stránky variant je zahrnutí případného přechodu investičních a provozních rizik na jiný subjekt (viz další kapitola č. 8). Společným dopadem všech uvažovaných variant je také převzetí činností správce, které v současné době vykonává a smluvně zajišťuje PVS. Podrobně jsou rozdíly v ekonomice jednotlivých uvažovaných variant (s výjimkou koncesní varianty) uvedeny níže:
7.1. Samoprovozování a vlastnický model Hlavním ekonomickým rizikem v případě samoprovozování nebo vlastnického modelu provozování je hladký a rychlý přechod současných zaměstnanců provozovatele (tj. významné části know-how spojeného s provozováním) na vlastníka zajištění finančních prostředků pro zahájení provozování. Obstarání nutného technického vybavení vlastníka (vlastnické společnosti) pro provozování je finančně poměrně významná investiční položka, která by ale mohla být snížena například dohodou o odkoupení nezbytného provozního majetku od stávajícího provozovatele. Na úspěšnosti těchto kroků přechodu provozování jsou závislé konečné investiční náklady, které tvoří hlavní část transformačních nákladů. Náklady na následné provozování jsou obvykle na základě zkušeností s touto transformací v prvních letech významně vyšší, než tomu bylo u původního provozovatelského subjektu v oddílném modelu provozování. V případě vlastnického modelu provozování lze dosahovat nákladových synergií a to zejména v případě provozování infrastrukturního majetku Zadavatelů jednou společností s účastí obou vlastníků. Tato synergie by mohla snížit náklady oproti samoprovozování, kde by byla veškerá provozní agenda (v současné době řízená PVK) rozdělena mezi dva subjekty. Cash flow Zadavatele a kalkulace ceny Výnosy plynoucí z prodeje vody předané jsou na základě smlouvy s odběrateli inkasovány přímo na účet Zadavatele, v případě vlastnického modelu na účet vlastnické společnosti. Veškerá administrace správy těchto vztahů s odběrateli a také inkaso pohledávek je v kompetenci Zadavatele, který tuto činnost může v případě vlastnického modelu převést na vlastněnou provozní společnost. Cena vody předané nebude odrážet investice do vodohospodářského majetku formou nákladové položky „nájemné“, ale bude se promítat do ceny formou nákladové položky „odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“. Odpovědnost za kalkulaci ceny a její soulad s požadavky cenové regulace je plně na Zadavateli, tato kalkulovaná cena oproti koncesní variantě nepodléhá dalšímu schvalování.
7.2. Provozování na základě servisní smlouvy Provozovatel je placen za poskytování služby provozování vodohospodářského majetku vlastníkem, který inkasuje na vlastní účet platby od odběratelů, přičemž provozovatel je vybrán na základě zákona o veřejných zakázkách. Tato forma provozování umožňuje prostřednictvím nastavení hodnoty veřejné zakázky a dodávaných služeb (včetně návrhu provozovatelské smlouvy) snížit náklady na provozování. Provozovatel ovšem není motivován dalším zvyšováním kvality poskytovaných služeb odběratelům nad rámec sjednané smlouvy, protože odměna je jasně stanovena v servisní smlouvě a nebývá přímo závislá na výši odběru vody odběrateli a jejich platbách (resp. solventnosti). Pro vlastníka tento model tedy znamená příležitost, jak díky soutěži mezi provozovateli snížit náklady provozování. Na druhou stranu mu ale zůstává riziko kolísání poptávky a sjednávání ceny, stejně jako ve vlastnickém modelu a modelu samoprovozování.
Strana 57
Cash flow Zadavatele a kalkulace ceny Veškeré výnosy za prodej vody předané plynou v případě servisního modelu na účet Zadavatele, který část výnosů použije na úhradu servisně zajištěné činnosti. Servisně zajištěnou činností je v tomto případě myšleno provozování vodohospodářského majetku vyjma vybraných výše uvedených činností (inkaso pohledávek od odběratelů atp.). Cena vody předané nebude odrážet investice do vodohospodářského majetku formou nákladové položky „nájemné“, ale bude se promítat do ceny formou nákladové položky „odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“. Sestavení kalkulace ceny vody předané a její soulad s cenovou regulací je odpovědností Zadavatele a nepodléhá dalšímu schvalování jako u koncesního modelu. Náklady Zadavatele na provozování jsou dány smluvně dle sjednané servisní smlouvy.
7.3. Provozování smíšenou společností Ekonomický dopad provozování smíšenou společností je závislý na formě a rozsahu vstupu strategického partnera do nově vzniklé společnosti (navýšení základního kapitálu, odprodej akciového podílu nebo jiné varianty, viz kapitola 2. 2.). Změna ve vlastnické struktuře by ovšem znamenala ohrožení plnění podmínek žadatele o finanční prostředky z OPŽP nebo programu MZe (v této době žádá ÚV Želivka i ZPV Káraný). Tato varianta patří mezi časově a administrativně náročné. Její požadavky na investiční a provozní náklady jsou plně závislé na cílech Zadavatelů, tj. rozsahu zapojení do provozních činností. Dále je výrazným determinantem subjekt, který by do společnosti vstupoval (například v případě vstupu stávajícího provozovatele by přechod a transformační náklady byly výrazně nižší, než kdyby byla strategickým partnerem jiná právnická osoba). Nelze tedy objektivně vyčíslit ani odhadnout náklady na realizaci této varianty bez dalších informací. Cash flow Zadavatele a kalkulace ceny Výnosy z provozování vodohospodářského majetku plynou na účet smíšené společnosti, která sama rozhoduje o alokaci veškerých finančních prostředků a v souladu s cenovou regulací sestavuje kalkulaci ceny vody předané. O rozdělení zisku a veškerých činnostech společnosti rozhoduje její představenstvo dle rozdělení hlasovacích a rozhodovacích práv akcionářů (subjektu vlastníka a provozovatele). Cena vody předané nebude odrážet investice do vodohospodářského majetku formou nákladové položky nájemného, ale bude se promítat do ceny formou nákladové položky „odpisy a prostředky obnovy infrastrukturního majetku“.
7.4. Ekonomické zhodnocení dopadů transformace na modely provozování bez přenosu rizik (samoprovozování, vlastnický, servisní) Na základě provedené SWOT analýzy jsou vybrané a potenciálně realizovatelné modely dále posouzeny z hlediska jejich dopadu do výnosů a nákladů Zadavatele a následně i do ceny vody předané. Oproti současnému modelu provozování nedochází u všech tří uvažovaných modelů ke kalkulaci položky „Nájemné“, která je nahrazena položkou „Prostředky na obnovu“. Tato položka neobsahuje náklady vlastníka na správu vodohospodářského majetku a požadovaný zisk vlastníka, které jsou součástí ostatních kalkulovaných položek (např. mzdy, drobné opravy, služby nebo zisk), ale pouze prostředky na investice do vodohospodářského majetku. Tato změna je pouze účetní a toto nové rozdělení nemá přímý vliv do celkové kalkulované ceny. Ve všech uvažovaných modelech kalkuluje prostředky na obnovu výhradně vlastník dle jeho dlouhodobé potřeby s ohledem na plán financování obnovy, přičemž tato položka je součástí úplných vlastních nákladů a vstupuje tak do výpočtu ceny pro odběratele vody předané.
Strana 58
7.4.1.
Úpravna vody Želivka a.s.
Jediným vlastníkem vodohospodářského majetku úpravny vody je společnost Úpravna vody Želivka a.s., následné ekonomické hodnocení tak vychází z celkových uplatněných nákladů úpravny vody. Tabulka č. 14: Kalkulace ÚV Želivka (za využití skutečných nákladů a výnosů ÚV Želivka a.s. za rok 2011, návrhu kalkulace provozních nákladů pro rok 2012 a poskytnutých informací Zadavatele, v tis. Kč za rok) Samoprovozování vlastnický
/
Servisní
Vlastnictví Celkem (bez odpisů)
16 016
16 016
5 280
5 280
Surová voda
303 940
Závislé na vysoutěžené ceně
Chemikálie
18 659
Materiál
2 528
Energie
23 937
Palivo a phm
0
Drobné opravy a údržba
10 955
Prostředky na obnovu
91 600
91 600
Služby
26 644
Závislé na vysoutěžené ceně
Mzdy
19 611
Soc. náklady
7 751
Odpisy Him
282
Poplatky
320
Finanční a prov. nákl.
2 813
Režie
20 370
Úplné vlastní náklady
545 426
Správa Celkem za ÚVŽ i ZPV Káraný (již zahrnuto v ostatních položkách kalkulace) Provozování
545 426 - 550 880 (v případě vysoutěžených nákladů na úrovni roku 2012)
Zisk Z provozování
5 454
již zahrnut v ÚVN
(= odpovídá současné marži 0,99%) Z vlastnictví
13 344
13 344
Výnosy celkem
564 224
558 770 – 564 224
Zisk ÚVŽ celkem
18 798
13 344
Strana 59
Provozní model samoprovozování (resp. vlastnický) je spojen s nutností počátečních investic na pořízení provozního majetku, které jsou vyčísleny na 75 mil. Kč. Dále je tu vysoká pravděpodobnost počátečních vyšších nákladů na provozování, které mohou být způsobeny zejména nárůstem mezd a dalších položek spojených s postupným osvojením know how, což může v konečném důsledku znamenat vyšší cenu pro odběratele oproti variantě servisního modelu (viz tabulka níže). Níže uvedené tabulky znázorňují potenciální dopady do ceny a výsledku hospodaření vlastníka a provozovatele v případě, že by uplatněný zisk z provozování odpovídal marži 0%, 1% a 2%. Přičemž je zde nutné upozornit, že celková výše zisku musí být stanovena v souladu s cenovou regulací MF ČR, konkrétně například s Cenovým výměrem MF ČR č. 1 / 2012. Tabulka č. 15: Alternativní scénáře vývoje ceny vody předané (v Kč/m3) Scénář/Model
Samoprovozování / vlastnický (ve třech variantách marže) 0%
1%
2%
Neutrální varianta (výše uvedené)
6,74
6,80
6,86
Více efektivní provozování (náklady na provoz - 5%)
6,41
6,47
6,53
Méně efektivní provozování (náklady na provoz + 5%)
7,08
7,14
7,20
Předpoklad budoucího vývoje ceny Mírný pokles (v případě původně méně efektivního provozování)
Je-li cílem Zadavatele udržet cenu vody předané na současné úrovni, pak lze navýšit zisk pouze při dosažení úspor nákladů. Dosáhnou-li tyto úspory v případě efektivního provozování uvedených 5 %, může vlastník a současně provozovatel za jinak nezměněných podmínek dosáhnout zisku až cca 24 mil. Kč. Nepodaří-li se ani za využití omezení zisku z vlastnictví a provozování udržet cenu vody předané, vlastník může uplatnit vstupní provozní ekonomicky oprávněné náklady nižší než skutečné a tento rozdíl hradit z vlastních prostředků (například rezerv). Dlouhodobě je však toto řešení neudržitelné a vedlo by pravděpodobně k outsourcování vybraných provozních činností, které by vlastník považoval za nákladově neefektivní samoprovozovat (tedy k jisté formě servisní smlouvy). Pravděpodobný by tedy byl částečný přechod k více „servisně zajištěnému“ provozování, s rizikem vybočení z podmínek SFŽP. Vzhledem k tomu že varianta samoprovozování nebo vlastnického provozování bude v počátku velmi pravděpodobně méně efektivní, může se ukázat (s ohledem na snahu nezvyšovat cenu vody předané) nezbytnost toto nákladové navýšení kompenzovat nižším ziskem. Tento scénář méně efektivního provozování (nárůst nákladů cca o 5 %), který je v případě samoprovozování nebo vlastnického provozování pravděpodobný, by znamenal nárůst ceny vody předané v pásmu č. 3, z něhož je dodávána většina pitné vody pro hlavní město Prahu, za jinak nezměněných podmínek o 5 % na konečnou cenu pro odběratele 7,14 Kč/m3. Servisní model provozování umožňuje Zadavateli (v tomto případě pouze vlastníkovi) stanovit a inkasovat zisk spojený pouze s plněním práv a povinností vlastníka. Nárok na zisk z provozování (který je součástí vysoutěžené ceny) zůstává provozovateli. Zisk by zde dosahoval již zmíněných cca 13 mil. Kč. Cena vody předané v případě servisního provozování by se pravděpodobně pohybovala za jinak nezměněných podmínek mezi 6,47 Kč/m3 a 7,14 Kč/m3. S ohledem na provozovatelskou soutěž lze přepokládat vyšší efektivitu prostřednictví nižších nákladů a tedy cenu spíše u dolní hranice intervalu.
Strana 60
Tabulka č. 16: Alternativní scénáře vývoje zisku ÚVŽ (v tis. Kč za rok) Scénář/Model
Samoprovozování / vlastnický (ve třech variantách marže)
Servisní
0%
1%
2%
Neutrální varianta
13 344
18 798
24 475
13 344
Více efektivní provozování (náklady na provoz - 5%)
13 344
18 526
23 919
13 344
Méně efektivní provozování (náklady na provoz + 5%)
13 344
19 071
25 032
13 344
7.4.2.
Zdroj pitné vody Káraný a.s.
Situace úpravny vody Káraný je z hlediska vlastnické struktury složitější, než je tomu u úpravny vody Želivka. Část majetku je ve vlastnictví ZPV Káraný a.s. a část ve vlastnictví hlavního města Prahy. Následné ekonomické hodnocení vychází z nákladů a výnosů, které generuje majetek ve vlastnictví ZPV Káraný a.s. Tyto náklady jsou pouze částí nákladů, které vstupují do kalkulace ceny vody předané, tato skutečnost má také má svůj dopad do závěrečných doporučení. Provozní model samoprovozování (resp. vlastnický) je spojen s nutností počátečních investic na pořízení provozního majetku. Dále je tu vysoká pravděpodobnost počátečních vyšších nákladů na provozování, které mohou být způsobeny zejména nárůstem mezd a dalších položek spojených s postupným osvojením know how, což může v konečném důsledku znamenat vyšší cenu pro odběratele oproti variantě servisního modelu (viz tabulka níže). Dopad do ceny vody předané není přímo závislý pouze od provozování majetku ve vlastnictví ZPV Káraný. Do ceny vstupují také náklady, které generuje majetek ve vlastnictví hlavního města Prahy, který v současné době provozuje PVK a.s. Níže uvedené tabulky znázorňují potenciální dopady do ceny a výsledku hospodaření vlastníka a provozovatele v případě, že by uplatněný zisk z provozování odpovídal marži 0%, 1% a 2%. Přičemž je zde nutné upozornit, že celková výše zisku musí být stanovena v souladu s cenovou regulací MF ČR, konkrétně například s Cenovým výměrem MF ČR č. 1 / 2012. Je-li cílem Zadavatele udržet cenu vody předané na současné úrovni, pak lze navýšit zisk pouze při dosažení úspor nákladů. Dosáhnou-li tyto úspory v případě efektivního provozování uvedených 5 %, může vlastník a současně provozovatel za jinak nezměněných podmínek dosáhnout zisku až cca 11 mil. Kč. Nepodaří-li se ani za využití omezení zisku z vlastnictví a provozování udržet cenu vody předané, vlastník může uplatnit vstupní provozní ekonomicky oprávněné náklady nižší než skutečné a tento rozdíl hradit z vlastních prostředků (například rezerv). Dlouhodobě je však toto řešení neudržitelné a vedlo by pravděpodobně k outsourcování vybraných provozních činností, které by vlastník považoval za nákladově neefektivní samoprovozovat. Pravděpodobný by tedy byl částečný přechod k více „servisně zajištěnému“ provozování. Tento scénář méně efektivního provozování (nárůst nákladů cca o 5 %), který je v případě samoprovozování nebo vlastnického provozování pravděpodobný, by znamenal nárůst ceny vody předané v pásmu č. 5 za jinak nezměněných podmínek cca o 1,6 % na konečnou cenu pro odběratele 9,42 Kč/m3. Procentní nárůst ceny vody předané je menší než procentní nárůst nákladů ZPV Káraný z důvodu vstupu také nákladů současného provozovatele druhé části majetku úpravny vody Káraný do celkové kalkulace.
Strana 61
Tabulka č. 17: Kalkulace ZPV Káraný a.s. (za využití skutečných nákladů a výnosů ZPV Káraný a.s. za rok 2011, návrhu kalkulace provozních nákladů pro rok 2012 a poskytnutých informací Zadavatele, v tis. Kč za rok) Samoprovozování / vlastnický
Servisní
9 147
9 147
5 280
5 280
Vlastnictví Celkem (bez odpisů) Správa Celkem za ÚVŽ i ZPV Káraný (již zahrnuto v ostatních položkách kalkulace) Provozování Surová voda
34 920
Chemikálie
922
Materiál
295
Energie
7 169
Palivo a phm
0
Drobné opravy a údržba
739
Prostředky na obnovu
23 929
Služby
2 903
Mzdy
4 149
Soc. náklady
1 693
Odpisy Him
50
Poplatky
40
Finanční a prov. nákl.
500
Režie
0
Úplné vlastní náklady
Závislé na vysoutěžené ceně
23 929 Závislé na vysoutěžené ceně
86 456 – 87 321 86 456
(v případě vysoutěžených nákladů na úrovni roku 2012)
Zisk Z provozování
865 (= odpovídá současné marži 0,99%)
již zahrnut v ÚVN
Z vlastnictví
9 891
9 891
Výnosy celkem
97 212
96 347 – 97 212
Zisk ZPV Káraný celkem
10 756
9 891
Strana 62
Cena vody předané v případě servisního provozování by se pravděpodobně pohybovala za jinak nezměněných podmínek mezi 9,12 Kč/m3 a 9,42 Kč/m3. S ohledem na provozovatelskou soutěž lze přepokládat vyšší efektivitu prostřednictví nižších nákladů a tedy cenu spíše u dolní hranice intervalu. Tabulka č. 18: Alternativní scénáře vývoje ceny vody předané v pásmu č. 5, jehož náklady dále vstupují i do výpočtu ceny vody předané v pásmu č. 6 (v Kč/m3) Scénář/Model
Samoprovozování / vlastnický (ve třech variantách provozní marže) 0%
1%
2%
Neutrální varianta (výše uvedené)
9,24
9,27
9,30
Více efektivní provozování (náklady na provoz - 5%)
9,09
9,12
9,15
Méně efektivní provozování (náklady na provoz + 5%)
9,39
9,42
9,45
Předpoklad budoucího vývoje ceny Mírný pokles (v případě původně méně efektivního provozování)
Vzhledem k tomu že varianta samoprovozování nebo vlastnického provozování bude v počátku velmi pravděpodobně méně efektivní, může být nezbytné s ohledem na snahu nezvyšovat cenu vody předané toto nákladové navýšení kompenzovat nižším ziskem. Servisní model provozování umožňuje Zadavateli (v tomto případě pouze vlastníkovi) stanovit a inkasovat zisk spojený pouze s plněním práv a povinností vlastníka. Nárok na zisk z provozování (který je součástí vysoutěžené ceny) zůstává provozovateli. Zisk by zde dosahoval cca 10 mil. Kč. Tabulka č. 19: Alternativní scénáře vývoje zisku ZPV Káraný a.s. (v tis. Kč za rok) Scénář/Model
Samoprovozování / vlastnický (ve třech variantách marže)
Servisní
0%
1%
2%
Neutrální varianta
9 891
10 756
11 655
9 891
Více efektivní provozování (náklady na provoz - 5%)
9 891
10 712
11 567
9 891
Méně efektivní provozování (náklady na provoz + 5%)
9 891
10 799
11 743
9 891
7.5. Ekonomické zhodnocení dopadů transformace na modely provozování s přenosem rizik (koncesní a smíšený model) Transformace na koncesní model provozování, který je využíván v současné době, by znamenala zachování ekonomického modelu, kdy kalkulace ekonomicky oprávněných nákladů na vodu předanou je připravována provozovatelem a následně schvalována vlastníkem, resp. pověřeným správcem. Inkaso pohledávek za vodu předanou zajišťuje na rozdíl od servisního modelu provozovatel a to na vlastní účet. Prostředky na obnovu jsou součástí nájemného, které tvoří součást ekonomicky oprávněných nákladů provozovatele a je provozovatelem placeno vlastníkovi, resp. pověřenému správci, který jej dále poukazuje na účet vlastníka. Dosažený zisk z provozování zůstává v plné výši provozovateli, vlastník kalkuluje plánovaný zisk vlastníka jako součást nájemného.
Strana 63
V případě pokračování provozování vodohospodářského majetku za využití koncesního modelu pravděpodobně zůstane cena vody předané na stabilní úrovni s minimálními změnami nákladů. Smíšený model provozování je obdobný vlastnickému modelu s rozdílem nikoliv plně ovládané provozní společnosti, ale pouze částečně. Druhým spoluvlastníkem je strategický partner, který se částečně také spolupodílí na řízení společnosti a jejím hospodaření. Takovýmto strategickým partnerem může být společnost s know how v oblasti provozování vodohospodářského majetku. V případě, že tomu tak je, riziko počátečně zvýšených nákladů na provozování identifikované u samoprovozování a vlastnického modelu je výrazně nižší. Zároveň má vlastník přímý vliv na provozování a výši ekonomicky oprávněných nákladů na provozování. Nevýhodou tohoto modelu je dělení dosaženého zisku dle předem sjednaných podmínek. Pravděpodobným ekonomickým výstupem této varianty je úroveň nákladů blížící se koncesnímu modelu provozování, tj. plánované úplné vlastní náklady na základě dat z roku 2012 pro ÚV Želivka cca 559 580 tis. Kč při dosažené ceně v pásmu č. 3 cca 6,82 Kč/m3 a pro ZPV Káraný úplné vlastní náklady cca 90 mil. Kč při dosažené ceně v pásmu č. 5 cca 9,27 Kč/m3. V případě, že strategický partner nedisponuje potřebným know how, ekonomické výstupy dané varianty jsou obdobné jako u vlastnického modelu provozování. Navíc zde zůstává celková nevýhoda smíšeného modelu v podobě dělení zisku mezi spoluvlastníky. Pravděpodobným ekonomickým výstupem této varianty je úroveň nákladů blížící se vlastnickému modelu provozování, tj. plánované úplné vlastní náklady na základě dat z roku 2012 pro ÚV Želivka cca 545 426 tis. Kč při dosažené ceně v pásmu č. 3 cca 6,80 Kč/m3 a pro ZPV Káraný úplné vlastní náklady cca 86 456 tis. Kč při dosažené ceně v pásmu č. 5 cca 9,27 Kč/m3.
8. Analýza finančních rizik hodnocených variant Za podmínky, že Vlastník převede značnou část rizik na Provozovatele a současně bude tento převod rizik optimální, tzn., že budou převedena ta rizika, která dokáže provozovatel lépe řídit (tj. s vynaložením nižších výdajů), může vést smlouva v oddílném modelu provozování (koncesní nebo servisní) k vyšší hodnotě za peníze. Pro porovnání variant bylo použito ocenění na základě tzv. „nadměrného sklonu k optimismu“. Nadměrný sklon k optimismu je popisován jako pozorovaná tendence veřejného zadavatele podceňovat projektové výdaje a přeceňovat projektové příjmy (tj. být příliš optimistický). Rizika jsou posuzována ve dvou skupinách: ► Zadržená rizika (investice do infrastrukturního majetku, opravy prováděné vlastníkem) jsou vždy na straně vlastníka a nepředstavují hrozbu zvýšených nákladů způsobených transformací na jiný model provozování. ► Rizika převoditelná lze interpretovat jako riziko nárůstu nákladů spojených s provozováním, jako např, investice do provozního majetku a jeho obnovy (investiční) nebo náklady na energie, surovou vodu, mzdy a další (provozní). Ocenění rizika se vypočítá jako součin příslušné referenční položky (např. výše investičních nákladů, provozních nákladů) a příslušné hodnoty nadměrného sklonu k optimismu. Úvodní ocenění jednotlivých skupin rizik s použitím odpovídající horní hranice faktoru nadměrného sklonu k optimismu je vyčísleno za kalendářní rok takto (za využití skutečně vynaložených nákladů vlastníka a současného provozovatele za rok 2010): Zdrojem pro následující analýzu nám byly kalkulace provozovatele a finanční a investiční plány Zadavatelů za rok 2010 (hodnoty odráží skutečné náklady, nikoliv plán)
Strana 64
Investiční rizika převoditelná – rizika spojená s investicemi Provozovatele do provozního majetku jako jsou například drobné opravy, které provozovatel provádí na vlastním majetku, údržba majetku ve vlastnictví provozovatele a náklady na pořízení nového provozního majetku. Zdrojem jsou kalkulace ceny vody předané provozovatele.
ÚV Želivka a.s. Současná hodnota peněžních toků
tis. Kč/rok
Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
18 570 20 %
tis. Kč/rok
3 714
tis. Kč/rok
4 231
ZPV Káraný a.s. Současná hodnota peněžních toků Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
846
Provozní rizika převoditelná – rizika spojená s činností Provozovatele, tj. se zajišťováním dodávky pitné vody (vody předané) včetně režijních nákladů. Nezahrnuje nájemné a prostředky na opravy a údržbu. Zdrojem jsou kalkulace ceny vody předané provozovatele.
ÚV Želivka a.s. Současná hodnota peněžních toků
tis. Kč/rok
Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
412 685 20 %
tis. Kč/rok
82 537
tis. Kč/rok
52 641 (rok 2012)
ZPV Káraný a.s. Současná hodnota peněžních toků Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
10 528
Investiční rizika zadržená – rizika spojená s investicemi do výstavby nového, resp. rozšíření stávajícího vodohospodářského majetku. Tyto investice ve všech variantách zajištění provozu provádí vlastník nebo pověřený správce. Zdrojem jsou investiční plány Zadavatelů.
Strana 65
ÚV Želivka a.s. Současná hodnota peněžních toků
tis. Kč/rok
353 169
Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
70 633
tis. Kč/rok
33 800
ZPV Káraný a.s. Současná hodnota peněžních toků Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
6 760
Provozní rizika zadržená – rizika spojená s provozními náklady Vlastníka jako jsou například osobní náklady Zadavatele, služby, daně a poplatky, spotřeba materiálu a jiné, dále náklady na komunikaci s provozovatelem atd. Zdrojem jsou finanční plány Zadavatelů a jejich plnění.
ÚV Želivka a.s. Současná hodnota peněžních toků
tis. Kč/rok
18 133
Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
3 627
tis. Kč/rok
9 147
ZPV Káraný a.s. Současná hodnota peněžních toků Faktor sklonu k optimismu Současná hodnota rizika
20 % tis. Kč/rok
1 829
Na základě výše uvedených dat lze v tabulce znázornit rizika, která pro oba Zadavatele vznikají při aplikaci jednotlivých modelů provozování vodohospodářského majetku. Níže shrnujeme vyčíslení těchto rizik:
Tabulka č. 20 (ÚV Želivka a.s.) Model provozování VH majetku
Zadržená Investiční
Provozní
Investiční
Provozní
Samoprovozování
70 633
3 627
3 714
82 537
Vlastnický model
70 633
3 627
3 714
82 537
Servisní smlouva
70 633
3 627
-
-
Koncesní smlouva
70 633
3 627
-
-
Smíšená společnost
70 633
3 627
≤ 3 714
≤ 82 537
Strana 66
Převoditelná
Tabulka č. 21 (ZPV Káraný a.s.) Model provozování VH majetku
Zadržená
Převoditelná
Investiční
Provozní
Investiční
Provozní
Samoprovozování
6 760
1 829
846
10 528
Vlastnický model
6 760
1 829
846
10 528
Servisní smlouva
6 760
1 829
-
-
Koncesní smlouva
6 760
1 829
-
-
Smíšená společnost
6 760
1 829
≤ 846
≤ 10 528
Zadržená rizika nehrají pro vzájemné porovnání provozních modelů význam, jsou z povahy věci neměnná. Rizika převoditelná reprezentující rizika nárůstu nákladů vznikají u modelů, ve kterých provozování zajišťuje ve své vlastní institucionální ekonomické sféře, tzn. u samoprovozování a u vlastnického provozování. Činí možnost nárůstu ročních nákladů v případě ÚV Želivka až o cca 85 mil. Kč a v případě ZPV Káraný až cca 11 mil. Kč. Tento scénář je horní hranicí možného podcenění provozování ze strany vlastníka v případě transformace na model samoprovozování nebo vlastnického provozování. Podrobný dopad rizik do hospodaření Zadavatelů a následně do ceny vody předané je již součástí kapitoly 7.4. Kromě výše uvedených rizik je dále nutné na nižší úrovni rozlišit rizika a odpovědnosti u postupu výběru provozovatele podle koncesního zákona nebo podle zákona o veřejných zakázkách. V případě výběru provozovatele v koncesním řízení je odpovědnost za zajištění služby rozdělena mezi vlastníka a provozovatele, riziko vymáhání pohledávek a provozní riziko je na straně provozovatele. Naopak v případě postupu podle zákona o veřejných zakázkách jsou odpovědnost za zajištění služby a zmíněná rizika na straně vlastníka.
Strana 67
9. Analýza rizik pro Zadavatele (resp. jejich hlavního akcionáře) z případného odlišného postupu ZPV Káraný Provozování vodohospodářského majetku Zadavatelů spolu organizačně i technicky těsně souvisí. Vzhledem k potřebné zastupitelnosti obou klíčových vodních zdrojů – Želivky a Káraného, je pitná voda z vodního zdroje Želivka i z vodních zdrojů Káraný odváděna do hlavních distribučních vodojemů pro hl. město Praha. Provoz obou vodovodních subsystémů, jak ze Želivky, tak i Káraného je dispečersky řízen z jednoho centra současného provozovatele v souladu s provozním řádem, který klade důraz na to, aby byla zajištěna zabezpečenost dodávky pitné vody pro všechny odběratele jak v parametrech požadovaného množství, tak i jakosti pitné vody. Současný provozovatel infrastruktury hl. města Prahy je součástí integrovaného záchranného systému a také zpracovatelem částí Krizového plánu HMP, dále je zpracovatelem Plánu krizové připravenosti a další související dokumentace týkající se krizového řízení. Všechny tři úpravny pitné vody (Želivka, Káraný, Podolí) jsou zahrnuty v Krizovém plánu HMP a v Plánu krizové připravenosti schváleny jako zdroje pitné vody pro nouzové zásobování v případě vzniku mimořádné či krizové situace. Společnost současného provozovatele byla určena subjektem kritické infrastruktury. Jako prvky kritické infrastruktury dle Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, byly určeny ÚV Želivka, štolový přivaděč, vodojem Jesenice I, ÚV Káraný a vybrané prvky návazného distribučního systému. Tyto prvky kritické infrastruktury v odvětví vodního hospodářství na území České republiky byly určeny Opatřením obecné povahy Ministerstva zemědělství Č.j.: 209081/2011-MZE-11010 takto: ► systém prvků – ÚV Želivka, ► zdroj Želivka, zdroj Káraný a systém navazujících prvků. Veškeré dokumenty týkající se krizového řízení vychází mimo jiné ze základního předpokladu, že úpravny vody, jejich přivaděče a jímají vodojemy jsou nedílnou součástí celého provázaného distribučního systému s jedním místem centrálního řízení v běžných i mimořádných situacích (centrální dispečink současného provozovatele infrastruktury hl.města Prahy). Spolupráce obou vodních zdrojů je důležitá i v souvislosti s plánovanými opravami nebo investičními akcemi i nepředvídanými výlukami částí vodovodního systému. Informační a řídící systémy provozovatele s centrálním dispečinkem umožňují operativní řízení provozu i průkaznou kontrolu hospodárnosti provozu. Optimalizace těchto technických, ekonomických a organizačních vazeb je důležitým faktorem pro vzájemné vztahy při provozování obou souvisejících vodovodních subsystémů založených na vodních zdrojích ze Želivky a Káraného.
9.1. Analýza alternativních postupů ke sjednocení přístupů a strategií obou společností Zadavatelů Postupy ke sjednocení přístupů a strategií obou společností se budou lišit u jednotlivých variant provozování a to takto:
9.1.1. Analýza provozování stávajícím vlastníkem (samoprovozování) Při této variantě nepřipadá v úvahu sjednocení postupů obou společností prostřednictvím jednoho společného provozovatele. Základním problémem této varianty (samoprovozování Zadavateli) je
Strana 68
skutečnost, že v důsledku tří odlišných právnických osob „provozovatele“ věcně a funkčně souvisejících vodovodů pro veřejnou potřebu vlastníků ÚVŽ a.s., ZPV Káraný a.s. a současného provozovatele infrastruktury hl. města Prahy, hrozí problémy z hlediska požadavků na optimalizaci řízení ucelené vodárenské soustavy podle provozních řádů a pravidel krizového řízení. Optimalizace technických, ekonomických a organizačních vazeb obou souvisejících vodovodních subsystémů založených na vodních zdrojích ze Želivky a Káraného minimalizuje případná rizika provozu především pro rozhodujícího odběratele – hl. město Prahu
9.1.2. Provozování organizací zřízenou Zadavateli (Vlastnický model provozování) Problém uvedený u varianty „samoprovozování“ týkající se tří odlišných právnických osob „provozovatele“ by bylo možné eliminovat zřízením jedné vlastnické provozní společností oběma společnostmi Zadavatelů nebo fůzí dvou původně samostatných společností (podrobnosti viz Příloha č. 20). Výrobu vody nově zřízenou provozní společnost by bylo vhodné řídit nadále dispečinkem současného provozovatele infrastruktury hl.města Prahy.
9.1.3. Provozování zprostředkované (servisní) na základě „servisní smlouvy“ Při realizaci této varianty je možné zabezpečit sjednocení přístupů obou společností tím, že by byl aplikován §2 odfst.9 zákona o veřejných zakázkách, který umožňuje spojení dvou zadavatelů (v tomto případě obou společností, jako veřejných zadavatelů) pro účely společného postupu směřující k zadání veřejné zakázky (sdružení zadavatelů na základě písemné smlouvy). Za tohoto předpokladu by mohl být vybrán jeden provozovatel, který by byl „servisní smlouvou“ pověřen mj. i ke komunikaci s dispečinkem současného provozovatele infrastruktury hl. města Prahy z hlediska řešení záležitostí výroby vody, mimořádných událostí při provozu, krizového řízení apod.
9.1.4. Provozování oddílné – nájemcem, na základě „koncesní smlouvy“ Při realizaci této varianty je možné zabezpečit sjednocení přístupů obou společností tím, že ve smyslu §2 odst. 2 koncesního zákona si písemnou smlouvou upraví vzájemná práva a povinnosti související s koncesním řízením a stanoví způsob jednání vůči třetím osobám. Koncesní zákon tedy umožňuje spojení dvou zadavatelů (v tomto případě obou společností, jako veřejných zadavatelů) k výběru jednoho společného koncesionáře – provozovatele, který by byl „koncesní smlouvou“ pověřen mj. i ke komunikaci s dispečinkem současného provozovatele infrastruktury hl. města Prahy z hlediska řešení záležitostí výroby vody, mimořádných událostí při provozu, krizového řízení apod.
9.1.5. Provozování smíšenou společností Smíšená společnost by byla odpovědná na základě svých vnitřních předpisů, zejména stanov společnosti, za komunikaci s dispečinkem současného provozovatele z hlediska řešení záležitostí výroby vody, mimořádných událostí při provozu, krizového řízení apod.
9.2. Rizika společná všem modelům Bez ohledu na zvolený model provozování vyplývají z aktuální situace, kdy je řešeno provozování vodohospodářského majetku Zadavatelů nezávisle na provozování souvisejícího majetku hlavního města Prahy, je třeba počítat s rizikem potenciálních kolizí mezi nově zvoleným způsobem (a osobou) provozování, a stávajícím provozováním pražského majetku, zafixovaným do roku 2028. Nejefektivnějším nástrojem k prevenci těchto kolizí a jejich případnému řešení je moderační úloha hlavního města Prahy v postavení majoritního akcionáře obou zadavatelů a správce pražského majetku (PVS) na jedné straně, a konečného odběratele služeb poskytovaných provozovatelem pražského majetku (/PVK) na straně druhé. Zadavatelé musí počítat s tím, že jejich postupy budou vždy vyžadovat podporu nebo alespoň bezvýhradnou srozuměnost ze strany hlavního akcionáře. V tomto směru bude bezpochyby pozice Zadavatelů silnější, pokud se podaří zajistit provozování jejich majetku společně a jednotným postupem.
Strana 69
10. Popis ekonomických a jiných důsledků pro případ, že by daná potřeba Zadavatelů vůbec nebyla uspokojena V případě, že by základní potřeba Zadavatelů (tj. provozování vodohospodářského majetku) nebyla uspokojena, došlo by k porušení § 8 odst. 1 ZVaK (vlastník vodovodu nebo kanalizace je povinen zajistit jejich plynulé a bezpečné provozování). Následně dle § 8 odst. 3 nedojde-li k písemné dohodě tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování, rozhodne o úpravě vzájemných práv a povinností Ministerstvo zemědělství. Přerušení provozování vodohospodářského majetku a dodávek vody do navazující infrastruktury by znamenalo vyústění v situaci, která je popsána v kapitole 1.3.2 následovně: „…přerušení dodávky pitné vody štolovým přivaděčem do vodojemu Jesenice má za následek postupné omezování dodávky vody až její úplné přerušení (po spotřebování zásoby vody ve štolovém přivaděči, vodojemu Jesenice a dalších vodojemech odběratelů) pro jednotlivé odběratele. Přerušení dodávky vody z úpravny vody Káraný rovněž znamená závažný problém, lze však výpadek řešit přechodně zvýšením výroby pitné vody v úpravně vody Želivka a uvedením do provozu vodárny Podolí.“ Přerušení provozování by z finančního pohledu znamenalo nerealizovaný výnos na úrovni případných příjmů koncesionáře identifikovaných v kapitole 5. Tyto příjmy lze pro rok 2014 při teoretické situaci rovnoměrných odběrů v průběhu roku vyčíslit následovně: Tabulka č. 22 Délka nečinnosti VH majetku
ÚV Želivka (v tis. Kč)
ZPV Káraný (v tis. Kč)
1 den
1 613
285
1 týden
11 324
1 997
1 rok
588 850
103 859
Pro vlastníka by přerušení získávání finančních zdrojů formou nájemného znamenalo pozastavení plánovaných investic a oprav a kumulaci potřebných plánovaných výdajů do příštích let, což by při následném obnovení provozování tohoto majetku znamenalo navýšení nájemného a zvýšení ceny vody předané. Z výše uvedených důvodů, především s odkazem na ZVaK, tato situace nemůže nastat. S největší pravděpodobností by zasáhl regulátor trhu.
10.1. Krizový scénář V případě, že se z blíže nezurčených důvodů nepodaří zajistit realizaci vybrané varianty včas, tj. do 5. 11. 2013, bude nezbytné přistoupit k přechodnému řešení, kterým bude překlenuto období od 6. 11. 2013 do dokončení přípravy a zahájení vybrané varianty. Potřeba počítat s realizací přechodného řešení se přitom, s ohledem na časové aspekty jednotlivých variant, jeví jako spíše pravděpodobná. Přípravu realizace vybraného přechodného řešení je vždy nutné zahájit v dostatečném časovém předstihu. Bylo identifikováno celkem pět přechodných řešení, které lze v teoretické rovině uvažovat. ► Prodloužení stávajících smluvních vztahů bez předchozí soutěže ► Nařízení povinnosti veřejné služby spočívající v provozování vodovodu jako veřejné služby dle § 22 ZVaK ► Zadání koncese „malého rozsahu“
Strana 70
► Zadání veřejné zakázky na přechodnou dobu v některém v časově méně náročných druhů zadávacího řízení (jednací řízení bez uveřejnění, zakázka malého rozsahu) ► Zadání koncese na přechodnou dobu
Uvedená řešení jsou popsána a rozebrána, včetně právní přípustnosti jejich realizace, případně rizik, spojených s realizací příslušného přechodného řešení, v Příloze č. 18. Z rozborů vyplývá, že žádný z uvedených postupů nelze doporučit jako nerizikový. Prodloužení stávajících vztahů bez předchozí soutěže nebo zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění by bylo nezákonným postupem s rizikem sankcí včetně možného nařízení zákazu plnění uzavřené smlouvy. Nařízení povinnosti veřejné služby je nutno chápat pouze jako východisko z kritické situace, kdy skutečně bude provozování vodovodu neodvratně ohroženo, přičemž postup správního orgánu pokud jde o způsob a osobu provozování nelze předjímat. Zadání koncese malého rozsahu nebo zakázky malého rozsahu je neefektivní, neboť řeší (z důvodu finančních limitů) situaci pouze na extrémně krátké období několika dnů. Zadání koncese na přechodnou dobu je právně relativně nejméně riskantní (i tak jsou ovšem rizika značná) a použitelné pro vyhovující období 4 – 5 měsíců. Je však náročné na přípravu a provedení koncesního řízení a vhodné pouze při takovém zadání, kdy je jisté, že se přihlásí více uchazečů (v opačném případě by muselo být koncesní řízení zrušeno). V případě přípravy jiného modelu, než koncesní smlouvy (která, jak vyplyne z analýzy v kap. 11, není doporučenou variantou), při tom je přechodná koncese vhodným řešením pouze v případě, že úspěšným soutěžitelem bude stávající provozovatel, což je výsledek, který není přípustné jakkoli předjímat.
Strana 71
11. Doporučení nejvýhodnější varianty a její odůvodnění na základě předchozích aspektů analýzy 11.1. Identifikace cílů ÚV Želivka a ZPV Káraný vzhledem k výběru modelu provozování vodohospodářského majetku Společnosti Úpravna vody Želivka a.s. i ZPV Káraný a.s. (dále Zadavatelé) daly svůj vodohospodářský majetek do „nájmu“ Pražské vodohospodářské společnosti a.s. (dále jen PVS) na základě „smlouvy o nájmu a správě věcí…“ ve vlastnictví obou těchto společností. Přenesly tak na PVS zákonnou povinnost vlastníka infrastruktury „zajistit plynulé a bezpečné provozování infrastruktury vodovodu“, včetně zmocnění (§8 odst. 2 ZVaK) „uzavřít smlouvu o provozování s provozovatelem“. Současným provozovatelem předmětného vodohospodářského majetku je společnost Pražské vodovody a kanalizace a.s. (dále jen PVK), která má uzavřenu „smlouvu o podnájmu, nájmu a provozování…“ s PVS na dobu určitou – do 5. 11. 2013. Ze shora provedené analýzy potřeb a možných modelů správy a provozování vodohospodářského majetku Zadavatelů vyplývají následující cíle, jejichž naplnění sledují výběrem a realizací organizačně právního modelu správy a provozování:
11.1.1.
Cíle v oblasti provozování vodohospodářského majetku
Cílem a klíčovou potřebou Zadavatelů, vyplývající ze základní povinnosti vlastníka vodovodu pro veřejnou potřebu, kterým bezpochyby jsou oba vodárenské systémy využívající vodní zdroj Želivka i vodní zdroje Káraný, je zajistit bezpečné a plynulé provozování ve smyslu ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 274/2001Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVaK) a dále plnit povinnosti vlastníka této infrastruktury podle §9 ZVaK. Cílem zadávajících vlastníků v souvislosti s provozováním je zvláště zajistit preventivní údržbu infrastruktury vodovodu v jejich majetku a dále řádná plánovaná obnova tohoto majetku (opravy, rekonstrukce a modernizace), včetně plánovaných investic, zejména v oblasti technického zhodnocení a investičního rozvoje. Současně budou Zadavatelé sledovat cíl minimalizace rizik provozování. Objektivní potřebou Zadavatelů je též zefektivnění provozu a zkvalitnění poskytovaných vodohospodářských služeb ve směru k odběratelům v souladu s nejlepší mezinárodní praxí. Cílem je uplatnění nástrojů k měření a sledování kvality vodohospodářských služeb a nastavení ekonomické motivace provozovatele tak, aby bylo v jeho finančním zájmu poskytovat sjednané služby ve stanovené kvalitě (standardu). Cílem Zadavatelů je rovněž vzít v úvahu potřebu optimalizace řízení ucelené vodárenské soustavy, do které náleží rovněž vodovody v majetku Zadavatelů, a to podle provozních řádů a pravidel krizového řízení. Optimalizace technických, ekonomických a organizačních vazeb obou souvisejících vodovodních subsystémů založených na vodních zdrojích ze Želivky a Káraného bude minimalizovat případná rizika provozu především pro rozhodujícího odběratele a současně majoritního akcionáře společností Zadavatelů – hl. město Prahu.
11.1.2.
Cíle v oblasti realizační a transformační
Cílem je zabezpečit výběr efektivního modelu provozování a následně včasné zajištění veškerých právních a organizačních kroků pro zahájení provozování vybraným provozovatelem od 6. 11. 2013. K tomu je třeba zabezpečit předpoklady, za kterých by uvedený cíl v oblasti provozování byl úspěšně realizovatelný. K těmto předpokladům zejména patří zajistit:
Strana 72
► dostatečnou vybavenost provozovatele provozně technickým zařízením (disponování stroji, speciální technikou, výpočetní technikou včetně odpovídajícího softwarového vybavení, dopravními prostředky atd.), ► personální a odbornou vybavenost provozovatele (disponování zaměstnanci s dostatečnými zkušenostmi z provozování úpraven vod, čerpacích stanic, vodojemů a především podzemních přivaděčů pitné vody, s potřebnou odbornou kvalifikací a praxí), ► odpovídající znalosti provozovatele s vedením administrativní a ekonomické agendy související s provozováním vodovodů, ► relevantní doklady a dokumenty pro provozovatele týkající se historie provozování předmětné infrastruktury, ► získání povolení k provozování podle §6 ZVaK, ► změna správních rozhodnutí z PVS na vlastníka infrastruktury, ► změny smluvních vztahů k odběru povrchové/podzemní vody, ► uplatňování aktivní politiky vůči správcům vodních zdrojů – příslušným státním podnikům Povodí, s cílem zajištění udržitelné jakosti surové vody. Cílem Zadavatelů i hlavních akcionářů bude též zajistit dostatečnou a udržitelnou všeobecnou podporu vybranému modelu provozování již v průběhu rozhodování a transformace. K tomu bude nutné zabezpečit veřejně obhajitelné argumenty a pozitivně komunikovat směrem k veřejnosti.
11.1.3.
Cíle v oblasti ekonomické
Cílem je vybrat takovou nejvýhodnější variantu provozování, která nejlépe naplní zásadu „nejvyšší hodnoty (kvality služeb pro odběratele) při minimalizaci nákladů“. Při tom je cílem i minimalizovat náklady na transformační procesy a související rizika transformace. Cílem Zadavatelů je současně vybrat takový model provozování, který umožní příjmy – finanční zdroje na potřebnou udržitelnost jejich infrastrukturního majetku, její postupnou obnovu, modernizaci i další rozvojové investice. S ohledem na přípravu projektu, „Výstavba flotace a rekonstrukce Filtrace II“, u kterého se předpokládá spolufinancování z OPŽP, bude třeba s ohledem na požadavky Evropské komise zajistit vedle efektivního provozu nově vybudované vodohospodářské infrastruktury též udržitelnost infrastruktury stávající, a to zajištěním finančních zdrojů na její údržbu a obnovu. V souvislosti s obecně platnými pravidly MŽP pro kofinancování projektu z OPŽP je objektivní potřebou a cílem Vlastníka naplnění tzv. „Podmínek přijatelnosti vodohospodářských projektů pro OPŽP v programovém období 2007 – 2013“.
11.1.4.
Cíle v oblasti kontroly a regulace
Cílem je dosáhnout účinné a efektivní kontroly a regulace provozování a péče o vodohospodářský majetek ve veřejném zájmu, včetně jeho dlouhodobé udržitelnosti, v souladu s nejlepší mezinárodní praxí. Zadavatelé a jeho akcionáři budou s ohledem na svoji politickou odpovědnost, uplatňovat takové kontrolní a regulační mechanizmy, které garantují pravidelné sledování parametrů kvality služeb, zavedení odpovídajícího systému monitoringu včetně uplatňování sankcí za neplnění povinností provozovatele podle relevantní právních předpisů a jiných dokumentů. Současně budou systematicky sledovat úroveň péče o svůj vodohospodářský majetek s cílem zabezpečit pravidelnou údržbu, opravy i obnovu a modernizaci předmětné infrastruktury.
11.1.5.
Vyhodnocení SWOT analýzy
SWOT analýza jednotlivých provozních modelů, shrnutá v kapitole 3.6. a v příloze č. 19, byla vyhodnocena ve vztahu ke shora uvedeným cílům Zadavatelů. Pro každý model byly k naplnění stanovených cílů identifikovány strategické postupy jak využít silných stránek a příležitostí modelu
Strana 73
k potlačení jeho slabých stránek a odvrácení vnějších hrozeb. Na základě porovnání reálnosti a náročnosti těchto postupů jsou v následující kapitole 11.3., s přihlédnutím k ekonomickému zhodnocení provedenému v navazující kapitole 11.2., formulována a předložena doporučení pro rozhodování obou vlastníků o výběru nejvhodnějšího provozního modelu s předpokladem zahájení od 5. 11. 2013.
11.2. Ekonomické zhodnocení Varianta samoprovozování nebo vlastnického provozování je vhodná v případě předchozího zajištění přechodu potřebných zaměstnanců, zajištění kvalitního managementu a tedy i udržení úrovně nákladů na mzdy a dalších položek spojených s osvojením know how, které tvoří hlavní riziko potenciálního růstu nákladů. V úvodních letech je pravděpodobný celkový nárůst nákladů nad dnešní úroveň. Pokud je cílem minimalizace nárůstu ceny vody předané, musí vlastník počítat minimálně s dočasným omezením zisku z provozování, resp. zisk lze dosáhnout pouze při dosažení úspor nákladů. Dosáhnou-li tyto úspory v případě efektivního provozování 5 %, může ÚV Želivka a.s. jako vlastník a současně provozovatel za jinak nezměněných podmínek dosáhnout zisku až cca 24 mil. Kč/rok, ZPV Káraný a.s. až 12 mil. Kč / rok. Varianta servisní smlouvy je vhodná pro zajištění stabilní ceny a omezení rizika jejího růstu v nejbližších letech. Dlouhodobě vlastník ztrácí možnost významně ovlivnit výši vysoutěžených nákladů na provozování, přičemž zisk z provozování je v tomto modelu součástí vysoutěžené ceny provozovatele. Díky tomu je však tato varianta spojena s menším rizikem nestability provozování a tedy i sníženým rizikem potenciálního růstu provozních nákladů, které budou stanoveny soutěží provozovatelů a stanou se součástí závazkového vztahu. Servisní model provozování umožňuje vlastníkovi stanovit a inkasovat zisk spojený pouze s plněním práv a povinností vlastníka, nárok na zisk z provozování (který je součástí vysoutěžené ceny) zůstává provozovateli. Zisk by zde za nezměněných podmínek dosahoval v případě ÚV Želivka cca 13 mil. Kč / rok, v případě ZPV Káraný cca 10 mil. Kč / rok. Ve všech třech uvažovaných modelech je kalkulace prostředků na obnovu nezávislá na vybraném modelu provozování a vždy ji provádí vlastník dle své potřeby (resp. pověřený správce) a zahrnuje do kalkulace ceny vody předané. Výsledná cena vody předané je dále kalkulována Zadavatelem v souladu s regulačními pravidly, zejména tedy s cenovou regulací Ministerstva finanční ČR. Pokud jde o koncesní model, ekonomickým výstupem této varianty provozování vodohospodářského majetku by bylo pravděpodobné zachování nákladů na provozování v současné výši s mírným růstem v budoucích letech. Zadavatelé by dosahovali ročního zisku pouze z vlastnictví infrastruktury (obdobně jako u servisního modelu provozování), tj. v případě ÚV Želivka cca 13 mil. Kč / rok a v případě ZPV Káraný cca 10 mil. Kč / rok. Smíšený model provozování je ze všech zmíněných modelů nejobtížněji predikovatelným. Ekonomické dopady transformace na tento model provozování na hospodaření Zadavatelů by bylo přímo závislé na vstupujícím strategickém partnerovi do nově vzniklé společnosti a rozsahu tohoto vstupu. Zadavatelé by inkasovali zisk z vlastnictví i provozování ale pouze ve výši odpovídající sjednaným podmínkám s tímto strategickým partnerem. Uvedené hodnocení platí bez rozdílu pro oba Zadavatele. V případě úpravny vody Káraný pak musí její vlastník ZPV Káraný a.s., jakož i případný nový provozovatel, uvažovat jako další parametr okolnost, že do ceny vody předané má dopad také hospodaření současného provozovatele části majetku úpravny vody Káraný, který je ve vlastnictví hlavního města Prahy.
Strana 74
11.3. Rozhodnutí o výběru nejvhodnějšího modelu provozování na základě SWOT analýzy Toto rozhodnutí doporučujeme provést v několika postupných krocích. 1. Analyzované modely je možno v prvém kroku posoudit výhradně z hlediska jejich legislativní konformity a realizovatelnosti v čase. Modely, které zakládají principiální nesoulad s platným právem a / nebo je nelze naplnit ve lhůtě do listopadu 2013, je účelné vyřadit z dalšího podrobnějšího posuzování. 2. Zbývající modely je pro další postup vhodné rozdělit do dvou základních strategických skupin podle toho, zda a do jaké míry by vlastník v dalším provozování vystupoval převážně aktivně či převážně pasivně. Při převážně aktivní strategii přímého provozování vlastník realizuje provozování v modelu jednotného typu – v režimu samoprovozování nebo ve vlastnickém modelu (který minoritně nese některé méně podstatné znaky servisního provozování) prostřednictvím plně ovládaného subjektu (SPV). Při převážně pasivní strategii zprostředkovaného provozování vlastník provozování zajišťuje prostřednictvím třetí osoby v modelu oddílného typu – zadáním servisní smlouvy (s ponecháním základních ekonomicko-provozních rizik na vlastníkovi), koncesního provozování (s přenesením podstatných rizik na koncesionáře), popř. vytvořením smíšeného modelu, který má řadu možných dílčích variant, víceméně vždy však nese prvky modelu koncesního. V druhém kroku tedy doporučujeme zvážit, zda má vlastník vůli a podmínky pro strategii přímého provozování, nebo je pro něj vhodnějším postupem zajišťování provozu zprostředkovaně. Volbu základní strategie je v dané situaci, kdy je jakýkoli postup v daném čase principiálně možný, nicméně podmíněn dodržením více či méně napjatých časových limitů pro každý postupný krok, nutno opřít především o: ► Vyhodnocení a porovnání rizika, že ta která zvolená strategie nebude ke stanovenému datu naplněna, tzn. nastane v harmonogramu nekalkulované zdržení a k plynulému přechodu provozovatelských funkcí a činností z dosavadního provozovatele na provozovatele nového nedojde včas. 3. V případě srovnatelnosti nebo neurčitelnosti těchto primárních rizik přímé a zprostředkované strategie, tzn. neshledá-li po druhém kroku vlastník dostatečně přesvědčivé argumenty pro jednoznačnou volbu, pak považujeme za první podpůrné kriterium pro rozhodnutí ve třetím kroku udržitelnost a funkčnost zvolené strategie, zahrnující: ► odolnost zvolené strategie vůči změnám vnějších podmínek, ► její stabilitu a perspektivu v širší vodohospodářské soustavě, ► základní hospodářskou udržitelnost, a ► míru odpovědnosti vlastníka, za skutečnosti, které nemůže bezprostředně ovlivnit, ve vztahu k veřejnému zájmu, resp. jeho kapacitu takovou odpovědnost unést. 4. To by zřejmě zároveň byla primární kriteria pro porovnání již konkrétních modelů v rámci strategické skupiny v případném čtvrtém kroku, pokud by byla strategická skupina nerozporně zvolena na základě výše označeného porovnání vstupních rizik a obsahovala více modelů. Jako sekundární, podpůrná kriteria pak je možno při rozhodování o strategii (jakož i v jejím rámci o volbě konkrétního modelu) přihlédnout zejména k: ► porovnání předpokládané ekonomické výhodnosti (nákladovost a výnosovost, ziskovost, finanční toky atd.),
Strana 75
► organizační náročnosti pro vlastníka pokud jde o plnění průběžných povinností ve vztahu k provozování vodohospodářského majetku a k jeho správě, ► efektivitě plnění těchto funkcí, a ► vnitřní odolnosti příslušné organizačně právní struktury. Z výsledku provedené SWOT analýzy a sestavených indikativních harmonogramů vyplývá následující porovnání:
Strana 76
1. Selekce modelů podle legislativní konformity a realizovatelnosti v čase (na základě indikativních harmonogramů) Samoprovozování
Vlastnické provozování
Servisní smlouva
Nezakládá legislativní překážky
Nezakládá legislativní překážky
Nezakládá legislativní překážky
Je podmíněně možné před 5. 11. 2013
Je podmíněně možné před 5. 11. 2013
Je podmíněně možné před 5. 11. 2013
Koncese Zákonný požadavek ust. § 8 odst. 3 ZoVK, který uzavření dohody o ceně vody předané ukládá vlastníkům majetku, nikoli jeho provozovatelům, se jeví jako zásadní právní riziko pro nastavení ekonomických podmínek provozování tak, aby odpovídaly požadavkům koncesního zákona na parametry koncesní smlouvy Nelze za žádných okolností zákonným způsobem zadat provozování do 5.11.2013
Smíšený model Smíšený provozní podnik nesplňuje kriteria přijatelnosti OPŽP
Nelze za žádných okolností konstituovat smíšený provozní podnik a provozování zadat zákonným způsobem do 5. 11. 2013
Poznámky: Přes jisté provozní výhody koncesního, popř. smíšeného modelu, které mohou opodstatňovat jejich využití v jiných případech, v dané situaci vlastníků jejich další porovnání s ostatními modely nebude z důvodů uvedených zásadních aspektů (překážek) prováděno. Nicméně je pro úplnost třeba zmínit, že koncesní a smíšený model mají řadu slabých stránek též v oblasti provozování a ekonomiky vlastníků. U koncesního modelu vlastník nemá kontrolu nad smluvními vztahy k odběratelům, nemá přímý vliv na inkaso výnosů, má zde ze všech modelů nejmenší vliv na stav svého majetku, případná vlastncká investice do majetku může znamenat změnu předmětu/rozsahu zadání koncese a tedy porušení podmínek soutěže, atd.
ZÁVĚR 1. Z hlediska potřeby vlastníků nelze z důvodu legislativních překážek, dotačních podmínek a nereálnosti dodržení termínu do listopadu 2013 NELZE doporučit volbu provozování vodohospodářského majetku na základě koncesní smlouvy nebo ve smíšeném modelu. Aktivní modely - samoprovozování a vlastnického provozování, a pasivní model servisní smlouvy, jsou legislativně konformní a v čase realizovatelné podmíněně. V dalším kroku vlastník posoudí zejména rizika prodlení související s přípravou přechodu na nové provozování.
Strana 77
2. Volba mezi přímou a zprostředkovanou strategií - s ohledem na riziko prodlení s realizací vybraného modelu Přímé provozování Samoprovozování Vlastnické provozování Společná rizika včasného přechodu na aktivní provozování
Zprostředkované zajištění provozování Servisní smlouva Koncese Rizika včasného přechodu na servisní provozování
A.
Odborná, technická a personální nepřipravenost, průtahy s personálním zajišťováním a opakování či procesní zdržení dílčích veřejných zakázek.
Opakování zadávacího řízení (jediný uchazeč, zrušení UOHS..) – kritické riziko.
B.
Absence předpokladů pro získání povolení k provozování vodovodů.
Procesní zdržení zadávacího řízení (námitky, žaloby).
C.
Nedostatečné finanční zdroje pro přípravu, zahájení a následné provozování
Zdržení zahájení zadávacího řízení jednáním o zadávacích podmínkách s akcionáři a se SFŽP
D.
Neúspěšné projednání změny provozního modelu s dotčenými institucemi (zejm. SFŽP)
A.
1. 2. 3.
4.
5. 6.
B.
1.
C.
1.
Nezbytné postupy ke snížení rizik Včasná identifikace detailních potřeb, materiálního a personálního zajištění, Včasná a správná příprava zadání veřejných zakázek na subdodávky, včasné a bezchybné provedení zadávacích řízení Včasné projednání identifikovaných potřeb s majoritním akcionářem HMP, jeho prostřednictvím s PVS, mj. s cílem zajistit možnost krátkodobého provozování pro případ dílčího prodlení s přípravou Včasné projednání personálního zajištění se stávajícím provozovatelem, včasné individuální jednání s potřebnými kvalifikovanými pracovníky o možnosti podmínkách změny jejich pracovního poměru ve prospěch vlastníka Včasné projednání změny modelu s dotčenými institucemi Včasné institucionální zajištění provozovatelských funkcí vlastníkem / SPV (projednání v orgánech akcionářů a orgánech vlastníků / SPV, úprava zakladatelských listin a stanov, plnění povinností vůči obchodnímu rejstříku atd.) Včasné projednání záměru provozovat vodovod s místně příslušným Krajským úřadem a včasné zajištění dalších nezbytných povolení Včasné projednání záměru s majoritním akcionářem a nalezení společného postupu k zajištění finančních zdrojů pro financování přípravy a zahájení provozování Včasné projednání záměru s dotčenými institucemi (SFŽP, ….)
D. 1. Poznámky: Příprava k aktivnímu provozování je zjevně komplikovanější, než příprava ke sjednání a uzavření servisní smlouvy. I když harmonogramy aktivní strategie vycházejí příznivěji, je tato komplikovanost potenciálním zdrojem řady dílčích zdržení a výsledně jsou co do rizika nestihnutí termínu zřejmě obě strategie srovnatelné.
Již v této fázi je nutno mít na zřeteli, že přechod k aktivnímu provozování by do budoucna představoval řadu výhod. Zejména je na tomto místě vhodné zdůraznit zejména pozitivní předpoklad, že přechodem na samoprovozování nebo vlastnické provozování by vlastník do budoucna předešel opakování současné situace, kdy je nutno pod časovým tlakem přijmout rozhodnutí, u nějž není záruka dlouhodobé optimálnosti.
Strana 78
1. 2.
1. 1.
Nezbytné postupy ke snížení rizik Včasná a správná příprava zadání veřejné zakázky, včasné a bezchybné provedení zadávacího řízení Stanovení dostatečně širokých zadávacích podmínek pro účast všech vhodných uchazečů, aktivní „marketing“ veřejné zakázky ze strany vlastníků
Včasná a správná příprava zadání veřejné zakázky, včasné a bezchybné provedení zadávacího řízení Včasné projednání záměru s dotčenými institucemi
Poznámky: Podle harmonogramu se z hlediska reálnosti dosažení termínu listopad 2013 se servisní model jeví jako velmi napjatý, a před jeho zvolením je nutno vzít v úvahu zejména fatální důsledky situace, kdy by jediné zadávací řízení, na jehož základě by měl být vybrán a aktivizován nový provozovatel, selhalo. Rovněž principiální rigidita modelu, tj. velmi omezená možnost změnit po dobu trvání smlouvy provozování, organizované na základě vysoutěžených podmínek, je pro vlastníka nepříznivou vlastností pasivní strategie. jak bude shrnuto v následující fázi rozboru,.
Smíšený mod.
Vyřazeno z dalšího posuzování v kroku 1. z důvodu legislativních překážek a nemožnosti zahájit provozování v požadované lhůtě
ZÁVĚR 2. Porovnáním druhů a objemu rizik a možných postupů k jejich snížení je zřejmé, že pravděpodobnost nezvládnutí přípravy a realizace vybraného modelu v potřebném časovém limitu je větší u přímé (aktivní) strategie, než u přípravy a realizace modelu servisní smlouvy. Rovněž opatření a postupy ke snižování dílčích rizik jsou u aktivní varianty komplikovanější. Jejich realizace při tom ve většině případů vyžaduje přímé aktivity vlastníků resp. jejich orgánů, tzn. není řešitelná jen odbornou asistencí (na rozdíl od soliterní administrace zadávacího řízení komplexního provozování servisní smlouvou). Nadto veškerá rizika, identifikovaná v servisním modelu, tzn. spojená s nejistotou časového průběhu zadávacího řízení veřejné zakázky, se typově vyskytují i v některých krocích přechodu na aktivní provozování. Příprava aktivního modelu se bezpochyby neobejde bez dodávek zboží a subdodavatelsky zajišťovaných služeb, k jejichž pořízení (nejpozději v identickém termínu, k jakému má být budoucí provozování zahájeno) budou vlastníci muset, ve větší nebo menší míře postupovat jako veřejní zadavatelé s obdobnými riziky, jako kdyby zadávali celou servisní smlouvu. I když časový průběh zadávacího řízení na servisní smlouvu je podle optimálních harmonogramů méně příznivý, paradoxně se z hlediska dodržení termínu přechodu na nového provozovatele v listopadu 2013 i tak jeví zadání jediné veřejné zakázky na servisní smlouvu jistějším postupem, než komplikovaná příprava aktivního vlastnického modelu nebo samoprovozování, vyžadující intenzivní budování vlastní kapacity a souběžné zadávání většího počtu dílčích veřejných zakázek na dílčí služby a dodávky. Protože ale některá rizika přechodu na servisní model jsou zásadní, jakoukoli aktivitou vlastníků neřešitelná a nelze je nijak ovlivnit (např. prodlužování zadávacího řízení podáváním účelových námitek či návrhů na přezkum úkonů vlastníka jako zadavatele k ÚOHS), je před definitivním rozhodnutím vhodné dále přihlédnout ke kriteriím udržitelnosti a funkčnosti a zvážit další souvislosti obou strategií dle následujícího porovnání:
Strana 79
3. Volba mezi přímou a zprostředkovanou strategií podle kriterií udržitelnosti a funkčnosti Pokud vlastník nezvolí model servisní smlouvy již v druhém kroku (na základě pravděpodobnější šance plynule a včas přejít na nové provozování), vezme při dalším rozhodování v úvahu následující charakteristiky, podstatné pro dlouhodobou funkčnost provozování: Přímé provozování Výhody (silné stránky a příležitosti) Nevýhody (slabé stránky a hrozby)
Servisní provozování Výhody (silné stránky a příležitosti) Nevýhody (slabé stránky a hrozby)
A.
Časová neomezenost řešení, zvláštní postavení v rámci soutěžního práva
Obtížnější postup okamžitého zajištění jednotného provozování společně pro oba vlastníky
B.
Flexibilita modelu
C.
Nezávislost na hospodářských, institucionálních a politických vztazích externího provozovatele (v rámci ČR i zahraničních)
Provozovatel musí postupovat jako veřejný zadavatel k (sub)dodávkám s rizikem nepředvídatelných průtahů Vlastník jako provozovatel není v postavení silného hráče vůči dodavatelům, provozování může být nákladově méně efektivní
D.
Plná kontrola nad ekonomikou provozování, zvyšování zisku při snižování nákladů
Omezená dostupnost finančních zdrojů
E.
Těsnější sepjetí provozních a správcovských funkcí, možnost organizačního spojení výkonu vlastnických a provozovatelských povinností
Nároky na vybudování a posilování vlastních organizačních kapacit, zajištění potřebných povolení atd.
F.
Zázemí a vlivné postavení majoritního akcionáře
G.
Těsnější zpětná (politická) vazba s potřebami veřejného zájmu
Možná odlišnost zájmů majoritního akcionáře jako vlastníka dalšího vodohospodářského majetku s dlouhodobě zafixovaným jiným modelem provozování; antagonismus zájmů majoritního akcionáře a minoritních akcionářů Není nezávislá objektivní kontrola kvality provozování.
Možnost společného postupu obou vlastníků zajistit kvalifikované provozování bez zásadních nároků na vlastní technické a personální kapacity Stabilita provozního vztahu po sjednanou dobu, zajištěná smlouvou, založenou na soutěží optimalizovaných podmínkách Předpoklad efektivního provozování silným provozovatelem s dobrou orientací na trhu a finančním zázemím. Provozovatel principiálně není veřejným zadavatelem, což představuje jak příležitost jednat operativně, tak hrozbu neefektivního hospodaření Stabilní ekonomika provozování na straně vlastníků bez ohledu na proměnlivý hospodářský výsledek na straně provozovatele Částečné přenesení odpovědnosti za zahájení provozování, možnost přenést odpovědnost za dílčí správu na provozovatele, vybaveného od počátku technickým a personálním zázemím Nezávislost provozování na celkové ekonomické a institucionální situaci vlastníků
H.
Možnost uplatňování proaktivní politiky vůči povodí s cílem zajištění udržitelnosti kvality a množství vstupní vody
I.
Riziko politického vlivu na řízení provozování, nestabilita politického zázemí vlastníků. Přímá odpovědnost vlastníků za vadné provozování, absence zajišťovacích a kompenzačních prostředků
Strana 80
Možnost nezávislé kontroly kvality provozování a její vymahatelnost sankcemi
Předpoklad manažerského řízení provozovatele, větší odolnost bezprostředním politickým vlivům
Časové omezení modelu, nutnost obnovit výběr provozovatele / modelu provozování po 10 letech Obtížnost změn nastavených parametrů provozování v případě změny vnějších podmínek Omezený přístup k informacím o interní ekonomice provozovatele, obtížnější identifikace excesů v efektivitě provozování a obrana proti nim
Funkčnost provozovatele mohou ohrozit blíže neurčené vnějšími faktory (i v mezinárodním měřítku), mimo rámec vztahů s vlastníky Snížená možnost vlastníků svými aktivitami ovlivnit řešení potíží při zahájení a provádění provozní a správcovské činnosti, závazková omezení dispozice vlastníků jejich majetkem Potenciální shoda zájmů provozovatele se subjekty, jejichž zájem je odlišný od zájmů vlastníků a jejich akcionářů
Obtížnost radikálního řešení v případě, že nevhodně vybraný nebo do potíží upadnuvší provozovatel nebude schopen zajistit požadovanou kvalitu provozování Politická odpovědnost vlastníků za případné kolize způsobu provozování, který nemohou bezprostředně ovlivnit, s veřejným zájmem
Možnosti (dílčí strategie) jak využít výhod (silných stránek a příležitostí) k potlačení nevýhod (slabých stránek a hrozeb) A.
Časová neomezenost řešení umožňuje buď systematické posilování kapacity provozovatele řádně a efektivně plnit zákonné a veřejně potřebné poslání, a / nebo bez časové tísně připravit přechod na jiný model provozování, ve kterém by mj. došlo ke sjednocení pro oba vlastníky
B.
Povinnosti provozujícího vlastníka / SPV jako veřejného zadavatele je nutno efektivně využívat ke snížení nákladovosti provozních a správcovských činností při operativní optimalizaci provozování.
C.
D. E. F. G.
Plná kontrola nad ekonomikou provozování a zázemí majoritního akcionáře umožňuje vlastníkům v součinnosti s akcionáři koncepčně řešit problémy zajištění finančních zdrojů a finančních toků Veškeré koncepční otázky je nutno včas projednávat s majoritním akcionářem, neobcházet minoritní akcionáře Aktivním marketingem je nutno předcházet iracionálním vstupům do politických zpětných vazeb, institucionální strukturu je třeba budovat s důrazem na manažerské řízení Hospodaření je nutno řídit s přiměřenými rezervami pro případy materiální odpovědnosti za (byť objektivně zapříčiněné) vady v provozování
Rozhodujícím postupem pro úspěšné provozování na základě servisní smlouvy je podrobná a bezchybná příprava zadávacího řízení, a pečlivé smluvní zakotvení vysoutěžených podmínek. Takový postup bude ve výsledku efektivnější, ale pro realizaci komplikovanější, pokud se podaří formulovat zadávací podmínky společně oběma vlastníkům a zadávat společné provozování obou majetků. Pro zadávací řízení bude nutno optimalizovat předpokládanou dobu trvání smluvního vztahu. Rigiditě modelu lze do jisté míry předejít sjednáním kratší doby provozování s opcí, uplatněnou za definovaných, pro vlastníka výhodných podmínek. Stabilita modelu umožňuje, aby zkušenosti ze zadávacího řízení a prvních let provozování byly pozorně zaznamenány a vyhodnoceny jako obecné parametry pro potřebu budoucího rozhodování jak pokračovat v provozování po uplynutí smluvní doby. Servisní smlouva musí dávat vlastníkům možnost průběžné kontroly nad hospodářskými postupy provozovatele, zejména ve vztahu k plnění závazků prostřednictvím subdodavatelů (provozovatel může zadávat zakázky mimo režim ZVZ.) Při stanovení kvalifikačních podmínek zadávacího řízení je třeba přihlížet ke znakům dosavadní vnější stability provozovatele Při koncipování zadávacích a smluvních podmínek je třeba zvážit, do jaké míry lze (a bude pro provozovatele přijatelné) zajistit plnění povinností provozovatele – účtovatelnými finančními sankcemi, propadnou finanční zárukou (jistotou) atd.
ZÁVĚR 3. Aktivní (přímá) strategie nabízí vlastníkům možnost časově neomezeného provozování (ve smyslu dlouhodobosti, ale i krátkodobosti, tzn. s možností kdykoli tento model vlastním rozhodnutím ukončit nebo obsahově změnit), za cenu pravděpodobných počátečních problémů s budováním a posilováním vlastní kapacity. Servisní smlouva by oproti tomu umožnila vlastníkům (a to i oběma společně a koordinovaně) zajistit provozování bez extrémních nároků na řešení vlastních kapacitních problémů, avšak za cenu náročné přípravy zadávacího řízení veřejné zakázky na komplexní služby, a smluvní dokumentace s vybraným dodavatelem, při nemožnosti režim stanovený smlouvou ve sjednané době měnit. Porovnáním postupů, jak s využitím výhod posuzovaných modelů potlačit jejich nevýhody, je zřejmé, že - úspěšnost aktivní strategie (včetně včasnosti jejího naplnění) závisí zejména na tom, do jaké míry bude vlastník od počátku disponovat průběžnou podporou a případnou aktivní součinností svého majoritního akcionáře (hl. m. Prahy), tedy na faktoru, který vlastníci nemohou v plném rozsahu ovlivnit. Bez neprodleného zajištění takové bezvýhradné podpory a bez výhledu její stability pro delší následující období, není aktivní strategie příliš perspektivní. Oproti tomu úspěšnost provozování na základě servisní smlouvy, zadané veřejnou zakázkou, je podmíněna především dobrou přípravou zadávací dokumentace veřejné zakázky a servisní smlouvy s vítězným dodavatelem, a správnou realizací zadávacího řízení, tedy okolnostmi, jež závisející plně na vlastnících (samozřejmě s možností externí odborné asistence, a s výhradou rizika průtahů, které mohou z vnějších neovlivnitelných příčin nastat i u správně a pečlivě vedeného zadávacího řízení, jak bylo avizováno v předchozí části 2.)
Strana 81
4. Volba mezi samoprovozováním a vlastnickým provozováním SPV - v případě rozhodnutí pro aktivní strategii Jestliže vlastník, návazně na Závěr 3., shledá podporu ze strany majoritního akcionáře dostatečnou a stoprocentně funkční, a naopak rizika zdržení komplexní veřejné zakázky na servisní smlouvu vyhodnotí jako příliš velká, dá přednost aktivnímu provozování. Pak je nutno mezi samoprovozováním nebo vlastnickým provozováním prostřednictvím společnosti plně ovládané vlastníkem (SPV) volit na základě diferenčních kriterií – odlišností obou (jinak koncepčně podobných) modelů. Těchto odlišností je jen několik, ve většině ostatních faktorů jsou modely identické: Samoprovozování Diferenční výhody A.
Diferenční nevýhody
Synergický efekt vlastníka a provozovatele
B.
Nemožnost sjednocení postupu UVŽ a ZPVK bez majetkové fůze obou vlastníků
C.
D.
Jednodušší příprava provozního modelu – vybavuje se pouze jeden subjekt
E.
Lepší a jednodušší vyjednávací pozice pro přípravu s třetími osobami díky přímému zázemí majoritního akcionáře
F.
Bezprostřední zpětná vazba na plnění veřejného zájmu
Riziko přímého politického vlivu na řízení provozování
Vlastnické provozování (SPV) Diferenční výhody Diferenční nevýhody Přenesení dílčí odpovědnosti za provozování a za správu na SPV Možnost budoucího sjednocení provozování majetku UVŽ a ZPVK bez majetkové fůze Připravenost na (případnou) budoucí změnu modelu (včetně možného přechodu na model smíšený se vstupem strategického partnera)
Politický vliv je zprostředkovaný, v modelu se uplatní ve větším podílu manažerské řízení
Větší celkové personální nároky (vlastník bude muset budovat své vlastní personální zázemí pro řízení a dohled nad provozováním, vedle toho SPV bude budovat vlastní kapacity obdobného zaměření) Aktuální neexistence SPV – podstatný krok navíc a větší časové a právní nároky pro přípravu, komplikované projednání s akcionáři vlastníků. Vytvoření dalšího rozhodovacího stupně (zejména v koncepčních otázkách)
Poznámka: Během provozování může (za předpokladu úspěšného projednání změny modelu se SFŽP atd.) být bez větších organizačně právních komplikací zaměněn jeden model za druhý.
ZÁVĚR 4: Přechod ze stávajícího stavu na aktivní provozování, bude-li o něm rozhodnuto, je organizačně poněkud jednodušší v modelu samoprovozování. Mezi přípravou samoprovozování a vlastnického provozování jsou nicméně (při poskytnutí součinnosti ze strany majoritního akcionáře, která je podmínkou pro volbu aktivní strategie – viz ZÁVĚR 3.) relativně malé rozdíly. Model vlastnického provozování prostřednictvím SPV však do budoucna zakládá otevřenější východisko pro koncepční řešení společného provozování majetku obou, případně i dalších vlastníků jako vodohospodářské soustavy. Pokud se tedy vlastníkům podaří zajistit (s podporou akcionářů) včasný vznik a kapacitní vybavení pro SPV, je vlastnický model do budoucna perspektivnější.
Strana 82
12. Celková shrnutí a doporučení Všechny posuzované provozní modely vyžadují, aby oba vlastníci vodohospodářského majetku – ÚV Želivka i ZPV Káraný připravovali kroky k zajištění svého odborného, personálního i technického vybavení postupně a spolu s nově vytvořeným operativním managementem mohli již v průběhu roku 2013 přebírat zákonné povinnosti vlastníka a budoucího správce vodohospodářského majetku, které do doby ukončení účinnosti smlouvy s PVS v listopadu 2013 zajišťuje tato správcovská společnost. Zejména je nezbytné postupné zajištění převzetí majetkové správy. Pokud jde o provozování vodohospodářské infrastruktury, z hlediska dlouhodobého zajištění
plnění zákonných povinností Zadavatelů jako vlastníků vodohospodářského
majetku se jeví jako vhodná varianta tzv. vlastnický model. Provozování výlučně vlastněnou a ovládanou společností („SPV“) může oběma Zadavatelům vytvořit podmínky pro plnou kontrolu nad majetkem, systematické budování provozních kapacit, právní rámec pro dlouhodobý společný postup, který je z hlediska efektivity provozování žádoucí, a také ekonomickou a institucionální variabilitu, umožňující operativně i strategicky reagovat na v budoucnu
se
měnící
podmínky
a
upřesňované
potřeby.
Z hlediska
ekonomiky
provozování a správy ale tato varianta skrývá významná rizika v oblasti efektivity a tedy i ziskovosti, například díky možnému upřednostnění nefinančních cílů Zadavatelů resp. jejich akcionářů, nebo z důvodu slabšího postavení nově vzniklého provozovatele na trhu. V případě provozování technologicky jednoduššího majetku ZPV Káraný lze uvažovat s obdobným závěrem i o modelu samoprovozování, systémově by však z mnoha důvodů byl vhodnější shodný postup obou zadavatelů. Nelze při tom vyloučit, že po podrobném předběžném projednání připustí ÚOHS již možnost založení jednoho společného SPV pro oba vlastníky. Rozhodnutí pro realizaci modelu vlastnického provozování však naráží na značnou obtížnost v přípravném období, kdy vlastníci musí učinit řadu komplikovaných, organizačně a ekonomicky náročných kroků, směřujících ke vzniku nového, vlastníkem zcela ovládaného
subjektu
(SPV),
dostatečně
personálně,
technicky
a
administrativně
vybaveného k plnění zákonem definovaných funkcí a povinností provozovatele. Jedná se o kroky a postupy v různých oblastech, počínaje organizací finančních zdrojů, přes zajišťování personálních a technických kapacit a správních povolení, až po strategické a obchodní vyjednávání se stávajícím provozovatelem. Úspěšnost postupu Zadavatelů je zásadně podmíněna bezvýhradnou podporou a součinností ze strany jejich majoritního
Strana 83
akcionáře, který je zároveň jediným akcionářem stávajícího správce majetku Zadavatelů (PVS a.s.), tj. hlavního města Prahy, přičemž žádoucí je i podpora ze strany ostatních akcionářů, kteří k PVS nemají bezprostřední účastenský vztah. Před rozhodnutím o přípravě vlastnického modelu, které je nutno učinit nejpozději v říjnu 2012, je tedy naléhavě nezbytné si takovou podporu a součinnost hlavního města Prahy a jeho orgánů zajistit, s veškerou procedurálně možnou závazností. Pokud se Zadavatelům nepodaří včas doložit podporu a součinnost hlavního města Prahy pro realizaci vlastnického modelu, nebo vzniknou-li jakékoli pochybnosti o včasnosti a účinnosti takové podpory ve vztahu k jednotlivým nezbytným krokům a postupům či k celkové kapacitě Zadavatelů záměr realizovat, je na místě od záměru vlastnického provozování včas upustit a doporučit neprodlenou realizaci organizačně méně náročné, byť dle indikativních harmonogramů časově napjatější, varianty servisního modelu, tzn. zadání veřejné zakázky na provozování vodohospodářského majetku formou dodavatelsky poskytovaných komplexních služeb. Případné nezvládnutí realizace vlastnického modelu může mít fatální dopady na stabilitu i ekonomiku provozování a následně vystavit Zadavatele potenciálním zejména finančním hrozbám ze strany odběratelů i dalších obchodních partnerů, s pravděpodobnými politickými dopady pro akcionáře Zadavatelů. Varianty provozování v režimu koncesní smlouvy, nebo přechodu na smíšený model spojený se vznikem nového subjektu s účastí strategického partnera, se v této fázi ukázaly z legislativních a časových důvodů jako nereálné, a přestože by v principu z hlediska plynulosti přechodu při ukončení stávajících smluv mohly být racionálním postupem, nelze je v dané situaci doporučit.
Strana 84
Seznam použitých podkladů Úpravna vody Želivka, a.s. ► Identifikační údaje ÚV Želivka a.s. ► Stanovy společnosti a jiné relevantní doklady o zadavateli, akcionářská struktura apod. ► Ekonomické doklady o hospodaření zadavatele ► Současně platná smlouva o nájmu a správě věcí ve vlastnictví ÚV Želivka a.s. s PVS a.s. ► Přehled hmotného majetku v majetku ÚV Želivka ► Vyrobená a dodávaná pitná voda (z vodovodu v majetku zadavatele) ► Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence ► Popis současné infrastruktury ► Místo měření předávané vody (popis, situace) ► Mapové podklady: Situace úpravny vody a vodních zdrojů ÚV Želivka v přiměřeném měřítku ► Informace o současném systému úhrady oprav, havárií, obnovy a investic ► Kalkulace ceny vody upravené a předávané vody na roky 2012 + 3 roky zpět (skutečnost)
Zdroj pitné vody Káraný, a.s. ► Identifikační údaje ZPV Káraný a.s. ► Stanovy společnosti a jiné relevantní doklady o zadavateli, akcionářská struktura apod. ► Ekonomické doklady o hospodaření zadavatele ► Současně platná smlouva o nájmu a správě věcí ve vlastnictví ZPV Káraný a.s. s PVS a.s. ► Přehled hmotného majetku v majetku zadavatele a dále v historickém majetku hl. města Prahy (ve správě PVS a.s.), který souvisí s vodohospodářskými objekty „Káraný“ ► Vyrobená a dodávaná pitná voda (z vodovodu v majetku zadavatele) ► Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence ► Popis současné infrastruktury ► Místo měření předávané vody (popis, situace) ► Mapové podklady: Situace úpravny vody a vodních zdrojů Káraný s vyznačením vlastnictví (majetek zadavatele a hl. města Prahy) v přiměřeném měřítku ► Informace o současném systému úhrady oprav, havárií, obnovy a investic ► Kalkulace ceny vody upravené a předávané vody na roky 2012 + 3 roky zpět (skutečnost)
Strana 85
Strana 86
