Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Ekonometrický model objemu tržeb zbrojního průmyslu v České republice Diplomová práce
Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Myšková, Ph.D.
Brno 2013
Bc. Petra Jakubčíková
Ráda bych tímto poděkovala vedoucí práce Mgr. Kateřině Myškové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky poskytnuté při vypracovávání této diplomové práce.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně dle pokynů vedoucí práce a za použití zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury. V Brně dne 21. května 2013
__________________
Abstract Jakubčíková, P. An econometric model of the sales volume of the arms industry in the Czech Republic. Diploma thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2013. The work deals with the identification of the factors in the area of the macroeconomic indicators that affect the sales volume of the Czech arms industry focused on the production of weapons. In order to access impact will be used regression analysis and subsequently will be drawn up appropriate econometric model. From the obtained results will be drawn conclusions for companies involved in the production of weapons and the arms industry of the Czech Republic and at the same time recommendation for the companies operating in this sector will be provided. Keywords Econometric model, macroeconomic indicators, regression analysis, sales, arms industry.
Abstrakt Jakubčíková, P. Ekonometrický model objemu tržeb zbrojního průmyslu v České republice. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013. Práce se zabývá identifikací faktorů z oblasti makroekonomických ukazatelů, které ovlivňují objem tržeb českého zbrojního průmyslu orientujícího se na výrobu zbraní. K hodnocení vlivů bude využita regresní analýza a následně sestaven vhodný ekonometrický model. Ze získaných výsledků budou vyvozeny závěry pro společnosti zabývající se výrobou zbraní i pro celý zbrojní průmysl České republiky a poskytnuta doporučení pro firmy působící v tomto odvětví. Klíčová slova Ekonometrický model, makroekonomické ukazatele, regresní analýza, tržby, zbrojní průmysl.
Obsah
5
Obsah 1
2
Úvod a cíl práce 1.1
Úvod ......................................................................................................... 12
1.2
Cíl práce ................................................................................................... 13
Literární rešerše
14
2.1
Výnosy, náklady, výsledek hospodaření .................................................. 14
2.2
Makroekonomické ukazatele ................................................................... 16
2.3
Charakteristika zbrojního průmyslu .......................................................18
2.3.1
Druhy zbraní .................................................................................... 21
2.3.2
Vojenské výdaje............................................................................... 22
2.3.3
Export a import zbrojního průmyslu .............................................. 25
2.4
Zbrojní průmysl Československé a České republiky .............................. 26
2.4.1
Historie výroby zbraní .................................................................... 26
2.4.2
Konverze zbrojního průmyslu ........................................................ 29
2.4.3
Současný zbrojní průmysl ............................................................... 30
2.5 3
12
Právní předpisy zbrojního průmyslu ...................................................... 32
Materiál a metodika
36
3.1
Ekonometrie ........................................................................................... 36
3.2
Ekonometrický model ............................................................................. 36
3.2.1
Specifikace modelu ..........................................................................37
3.3
Klasický lineární regresní model ............................................................ 39
3.4
Metoda nejmenších čtverců (OLS) ......................................................... 40
3.5
Porušení předpokladů klasického lineárního regresního modelu .......... 41
3.5.1
Chybná specifikace modelu ............................................................. 41
3.5.2
Multikolinearita .............................................................................. 44
3.5.3
Heteroskedasticita .......................................................................... 45
3.5.4
Normalita ........................................................................................ 47
3.5.5
Autokorelace ................................................................................... 47
3.6
Nestacionarita a kointegrace časových řad ............................................ 48
Obsah
4
6
3.6.1
Nestacionarita ................................................................................. 48
3.6.2
Kointegrace ..................................................................................... 48
Vlastní práce 4.1
Česká zbrojovka a. s. ............................................................................... 50
4.1.1 4.2
Vícerozměrná regresní analýza ALFA-PROJ spol. s r. o. ................57
KROKO a. s. ............................................................................................ 60
4.3.1 4.4
Vícerozměrná regresní analýza České zbrojovky a. s. ..................... 51
ALFA-PROJ spol. s r. o. .......................................................................... 55
4.2.1 4.3
50
Vícerozměrná regresní analýza KROKO a. s. .................................. 61
ZVI a. s. ................................................................................................... 64
4.4.1
Vícerozměrná regresní analýza ZVI a. s. ........................................ 65
5
Diskuze
70
6
Závěr
74
7
Literatura
75
A
Procentuální podíl zemí na světovém exportu zbraní a munice
82
B
Vstupní data
83
C
Bodové diagramy
85
Seznam obrázků
7
Seznam obrázků Obr. 1
Bod zvratu (Meluzín, 2007)
15
Obr. 2
Bodové diagramy Česká zbrojovka a. s.
85
Obr. 3
Bodové diagramy ALFA-PROJ spol. s r. o.
86
Obr. 4
Bodové diagramy KROKO a. s.
87
Obr. 5
Bodové diagramy ZVI a. s.
88
Seznam grafů
8
Seznam grafů Graf 1
Vývoj tržeb České zbrojovky a. s. v letech 1999–2011
51
Graf 2
Vývoj tržeb ALFA-PROJ spol. s r. o. v letech 1999–2011
57
Graf 3
Vývoj tržeb KROKO a. s. v letech 1999–2011
61
Graf 4
Vývoj tržeb ZVI a. s. v letech 2002–2011
65
Seznam tabulek
9
Seznam tabulek Tab. 1
Vojenské výdaje Československé republiky v letech 1988–1991 (SIPRI, 2013)
23
Tab. 2
Vojenské výdaje ČR v letech 1993–2012 (MOČR, 2004–2012)
24
Tab. 3
Vývoj počtu osob v resortu MOČR v letech 1993–2013 (MOČR, 2004–2012)
24
Hodnoty vývozu a dovozu vojenského materiálu v ČR v letech 1994–2011 (MPOČR, 2013)
25
Tab. 5
Očekávaná znaménka vysvětlujících proměnných
38
Tab. 6
Hodnoty modelu 1 u České zbrojovky a. s.
52
Tab. 7
Hodnoty modelu 2 u České zbrojovky a. s.
52
Tab. 8
Testování modelu 2 u České zbrojovky a. s.
53
Tab. 9
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u České zbrojovky a. s.
53
Tab. 10
Testování multikolinearity modelu 2 u České zbrojovky a. s.
54
Tab. 11
Hodnoty modelu 3 u České zbrojovky a. s.
54
Tab. 12
Testování stacionarity modelu 2 u České zbrojovky a. s.
55
Tab. 13
Testování kointegrace modelu 2 u České zbrojovky a. s.
55
Tab. 14
Hodnoty modelu 1 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
57
Tab. 15
Hodnoty modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
58
Tab. 16
Testování modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
58
Tab. 17
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u ALFAPROJ spol. s r. o.
59
Tab. 18
Testování multikolinearity modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
59
Tab. 19
Testování stacionarity modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
59
Tab. 4
Seznam tabulek
10
Tab. 20
Testování kointegrace modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
59
Tab. 21
Hodnoty modelu 3 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
60
Tab. 22
Hodnoty modelu 1 u KROKO a. s.
62
Tab. 23
Hodnoty modelu 2 u KROKO a. s.
62
Tab. 24
Testování modelu 2 u KROKO a. s.
63
Tab. 25
Testování stacionarity modelu 2 u KROKO a. s.
63
Tab. 26
Testování kointegrace modelu 2 u KROKO a. s.
63
Tab. 27
Hodnoty modelu 1 u ZVI a. s.
65
Tab. 28
Hodnoty modelu 2 u ZVI a. s.
66
Tab. 29
Testování modelu 2 u ZVI a. s.
66
Tab. 30
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u ZVI a. s.
67
Tab. 31
Testování multikolinearity modelu 2 u ZVI a. s.
67
Tab. 32
Testování stacionarity modelu 2 u ZVI a. s.
67
Tab. 33
Testování kointegrace modelu 2 u ZVI a. s.
67
Tab. 34
Hodnoty modelu 3 u ZVI a. s.
68
Tab. 35
Testování modelu 3 u ZVI a. s.
68
Tab. 36
Testování multikolinearity modelu 3 u ZVI a. s.
69
Tab. 37
Testování stacionarity modelu 3 u ZVI a. s.
69
Tab. 38
Testování kointegrace modelu 3 u ZVI a. s.
69
Tab. 39
Procentuální podíl jednotlivých zemí na světovém exportu zbraní a munice v 1. polovině 30. let (Popelínský, Tesař, 2010)
82
Vstupní data – vysvětlující proměnné pro Českou zbrojovku, ALFA-PROJ a KROKO (ČSÚ, 2013 a ČNB, 2003–2013)
83
Vstupní data – vysvětlující proměnné pro ZVI (ČSÚ, 2013 a ČNB, 2002–2013)
83
Vstupní data – vysvětlovaná proměnná (MSČR, 2013)
83
Tab. 40 Tab. 41 Tab. 42
Seznam zkratek
11
Seznam zkratek ČNB
Česká národní banka
ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
EU
Evropská unie
EUR
EURO – měna eurozóny
HDP
Hrubý domácí produkt
MFČR
Ministerstvo financí ČR
MOČR
Ministerstvo obrany ČR
MPOČR
Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
MSČR
Ministerstvo spravedlnosti ČR
MVČR
Ministerstvo vnitra ČR
MZVČR
Ministerstvo zahraničních věcí ČR
NATO
North Atlantic Treaty Organization (Severoatlantická aliance)
NKS
Národní kontrolní systém
OSN
Organizace spojených národů
RLZ
Ruční a lehké zbraně
RVHP
Rada vzájemné hospodářské pomoci
SIPRI
Stockholm International Peace Research Institute
UN DESA
The United Nations Departments of Economic and Social Affairs
USD
Měna americký dolar
Úvod a cíl práce
12
1 Úvod a cíl práce 1.1
Úvod
Obranný průmysl je odvětví zabývající se výrobou zbraní a dalších výrobků pro vojenské účely, mezi které patří např. letecká technika, munice, výbušniny, systémy řízené palby, obrněná a kolová vozidla. Tyto výrobky podléhají zvláštním předpisům při výrobě a obchodu. Zahraniční obchod s touto produkcí je regulován na národní i mezinárodní úrovni. Důležitost zbrojního průmyslu spočívá především v obranném potenciálu země, jelikož zabezpečuje obranné potřeby státu a tím umožňuje nezávislé rozhodování v otázkách národní bezpečnosti. Dále je přínosem pro ekonomiku státu ve formě vytváření pracovních příležitostí, podpory platební rovnováhy a příspěvku do státní pokladny. Vhodné je podporovat nejen uspokojování vlastních ozbrojených sil, ale i exportní aktivity. Z historických zkušeností vyplývá, že rozvoj či útlum zbrojní výroby je významně ovlivňován vývojem mezinárodně-politické situace, ovšem v dnešní době již nejsou hrozbou rozsáhlé globální konflikty, ale spíše se vyskytují konflikty regionálního charakteru. Zbrojní výrobu lze členit do několika oblastí. Vzhledem k tomu, že není možné se podrobněji všemi zabývat, bude se tato diplomová práce věnovat převážně výrobě ručních palných zbraní, která má na území České (Československé) republiky dlouholetou tradici. První záznam o výrobě zbraní na našem území pochází již ze 14. století, více se ale začala rozvíjet až v prvních desetiletí existence samostatné Československé republiky. Československo bylo dokonce v letech 1934–1935 největším vývozcem zbraní, které vynikaly kvalitou, propracovaností, spolehlivostí, dlouhou životností a odolností. Zbrojní průmysl na našem území prosperoval až do roku 1989. Poté nastaly zásadní změny související jednak s rozpadem Sovětského svazu, přechodem od centrálně řízené k tržní ekonomice, a také s rozdělením Československé republiky na dva samostatné státy. V tomto období byla řada podniků působících v českém zbrojním průmyslu nucena opustit oblast vojenské produkce, jiné se zaměřily na civilní výrobu a vojenskou produkci zakonzervovaly. Jen jejich malá část se i nadále zabývá zbrojní výrobou. V současné době v oblasti ručních palných zbraní působí v České republice jen několik málo firem a právě čtyřem nejvýznamnějším se bude podrobně věnovat tato diplomová práce. Vybrané zbrojovky se neorientují pouze na výrobu zbraní pro vojenské účely, ale také na zbraně lovecké, sportovní a pro osobní obranu, jelikož diverzifikace je v dnešní době nedílnou součástí úspěchu. A právě úspěšnost podniku se odráží v dosahovaných tržbách. Každá společnost se snaží o maximalizaci svých tržeb, protože jsou rozhodujícími finančními zdroji a slouží k úhradě nákladů, daní, výplatě dividend a rozvoji podniku. Proto je hlavní částí diplomové práce identifikace makroekonomických ukazatelů, které ovlivňují objem tržeb zbrojního průmyslu v České republice.
Úvod a cíl práce
13
1.2 Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je na základě teoretických poznatků identifikovat a následně otestovat významnost faktorů, které ovlivňují objem tržeb českého zbrojního průmyslu v oblasti výroby zbraní. Tyto faktory budou voleny z oblasti makroekonomických ukazatelů České republiky. Hlavní cíl je rozložen do několika dílčích cílů: Analýza zbrojního odvětví v České republice, kde bude popsána základní charakteristika odvětví, vývoj vojenských výdajů, export a import zbrojního průmyslu, historie výroby zbraní v Československé a České republice, konverze, současnost a právní předpisy zbrojního průmyslu. Výběr a popis nejvýznamnějších podniků zabývajících se výrobou zbraní v České republice, následně provedení vícerozměrné regresní analýzy a sestavení vhodného ekonometrického modelu pro každou ze zvolených společností. Potvrzení či vyvrácení hypotézy o klesajících tržbách ve zbrojním průmyslu. Na základě dílčích výsledků budou vyvozeny závěry pro společnosti zabývající se výrobou zbraní i pro celý zbrojní průmysl České republiky. Dále budou poskytnuta doporučení pro firmy působící v tomto odvětví.
Literární rešerše
14
2 Literární rešerše 2.1 Výnosy, náklady, výsledek hospodaření Výnosy Výsledkem činnosti podniku jsou výrobky nebo služby, které při peněžním ocenění za určité období představují výnosy podniku. U výnosů podniku není rozhodující, zda v daném období došlo k jejich inkasu na rozdíl od peněžních příjmů. Výnosy podniku jsou zachyceny ve výkazu zisku a ztráty – výsledovce. (Synek a kol., 2010) Výnosy lze členit účelově nebo druhově. U účelového členění jsou výnosy přiřazeny ke konkrétním výkonům, které jejich dosažení umožnily. Dle druhového členění se výnosy dělí na: Provozní výnosy, tvořící tržby za prodané výkony, změna stavu výrobků, zboží a nedokončené výroby, aktivace výkonů vlastní výroby, výnosy z prodeje zásob, Finanční výnosy, se získávají z finančních investic, účastí a jiných činností, Mimořádné výnosy, lze získat např. prodejem odepsaných strojů. (Vochozka a kol., 2012) Tržby Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb T, jejichž velikost se odvíjí od fyzického objemu prodejů výrobků q, cen jednotlivých druhů výrobků p a sortimentní skladby prodejů. (Synek a kol., 2010)
T pq
(1)
Tržby jsou také tvořeny tržbami za prodej zboží, z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu, z prodeje cenných papírů a vkladů. (Meluzín, 2007) Tržby jsou rozhodujícími finančními zdroji, jelikož slouží k úhradě nákladů a daní, k výplatě dividend a k rozvoji podniku. (Vochozka a kol., 2012) Podnik se snaží o maximalizaci svých tržeb tím, že maximalizuje množství jednotlivých druhů výrobků a jejich cen a nalezením podílu jednotlivých druhů výrobků zajišťující tyto maximální tržby. Je třeba zdůraznit, že v podmínkách tržního hospodářství jsou ceny produktem trhu a pokud podnik nemá na trhu monopolní postavení, nemůže je objemem nabízených výrobků ovlivnit. (Synek a kol., 2010) Růstu tržeb lze docílit i zvyšováním kvality výkonů, zaváděním nových výrobků, zlepšováním služeb spojených s výkonem, účinnou reklamou, volbou sortimentní struktury podle požadavků trhu, optimalizací objemu produkce a vhodnou cenovou politikou. (Vochozka a kol., 2012)
Literární rešerše
15
Náklady Náklady podniku ve finančním pojetí lze charakterizovat jako peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů, včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku. Ekonomické pojetí nákladů vyjadřuje nejen to, co bylo zaplaceno v penězích, ale i to co bylo obětováno, jedná se o tzv. oportunitní (alternativní) náklady. Od nákladů se odlišují peněžní výdaje představující úbytek peněžních fondů. (Synek a kol., 2010) Výsledek hospodaření Rozdílem výnosů a nákladů za určité období vzniká hospodářský výsledek podniku. Jsou-li výnosy větší než náklady, je dosahováno zisku, pokud je situace opačná, jedná se o ztrátu. Hlavním motivem podnikání je dosahování zisku. Jelikož hlavním zdrojem výnosů jsou tržby, platí následující rovnice: (Synek a kol., 2010)
Z T N
(2)
Tato rovnice je východiskem pro analýzu bodu zvratu (viz obr. 1), kde na ose x jsou vyneseny objemy výroby a na ose y tržby, náklady a zisk. Bodem zvratu se označuje objem výroby, který odpovídá průsečíku přímky tržeb a přímky nákladů. Bod zvratu znázorňuje objem výroby, kdy podnik již není ztrátový, ale ještě nedosahuje zisku. (Synek a kol., 2010)
Obr. 1
Bod zvratu (Meluzín, 2007)
Literární rešerše
16
2.2 Makroekonomické ukazatele Inflace Inflace je definována jako zvyšování cenové hladiny, která má za následek snižování kupní síly peněz. Nejedná se o růst cen jednotlivých druhů výrobků a služeb, ale o růst obecné cenové hladiny v dané ekonomice. Opakem inflace je deflace, ke které dochází, když všeobecná cenová hladina klesá, míra inflace tedy nabývá záporných hodnot. Pokles tempa míry inflace se nazývá dezinflace. (Maitah, 2009) Inflace je vyvolána tím, že množství peněz v ekonomice roste rychleji než reálný produkt ekonomiky. Pro měření cenové hladiny se používají cenové indexy, mezi nejběžnější patří index spotřebitelských cen a implicitní cenový deflátor. Míra inflace vyjadřuje procentní změnu cenového indexu za určité období. (Jurečka a kol., 2010) Inflace vytváří šum, který deformuje cenové signály, komplikuje ekonomickou koordinaci a brání efektivnímu fungování trhů. Také ztěžuje odhadování vývoje ekonomických veličin, jako jsou náklady, tržby, zisky a výpočet efektivnosti investic, tyto problémy zesilují s prodlužováním časového horizontu úvah. (Vlček, 2009) Hrubý domácí produkt Hrubý domácí produkt patří k makroekonomickým agregátům, pomocí kterých se měří celkový ekonomický výkon země. Jedná se o tokovou veličinu, neboť měří produkci výrobků a služeb za časovou jednotku. HDP je součtem peněžních hodnot finálních výrobků a služeb vyprodukovaných během jednoho roku výrobními faktory umístěnými v dané zemi bez ohledu na to, kdo tyto faktory vlastní. Součástí HDP nejsou meziprodukty, aby nebyly vícekrát započteny. Rozlišuje se nominální a reálný hrubý domácí produkt: Nominální HDP, je vypočítán v běžných cenách, tedy v cenách převládajících na trhu v době, za kterou je HDP počítán, Reálný HDP, je vypočítán ve stálých cenách, tzn. v cenách očištěných od změn. (Jurečka a kol., 2010) Míra nezaměstnanosti Nezaměstnaní jsou lidé, kteří nemají zaměstnání, ale aktivně ho hledají. Zaměstnaní lidé pracují na plný nebo částečný úvazek. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo představuje jak zaměstnané, tak nezaměstnané. Nezaměstnanost se týká obyvatelstva v produktivním věku, tedy od ukončení povinné školní docházky do odchodu do penze. Míra nezaměstnanosti se vypočítá jako podíl počtu nezaměstnaných k ekonomicky aktivním a vyjadřuje se v procentech. (Maitah, 2009) Je-li nezaměstnanost vysoká, dochází ke ztrátě produktu ekonomiky, protože země nevyrábí na hranici svých produkčních možností, jelikož část zdrojů není využita. (Jurečka a kol., 2010)
Literární rešerše
17
Úroková míra Úroková míra vyjadřuje cenu peněz, která vzniká vzájemným působením poptávky a nabídky na trhu peněz. Při půjčení peněz je jejich cena vyjádřena úrokovou mírou, kterou musíme zaplatit. Pokud je úroková míra vysoká, jsou peníze drahé, při nízké úrokové míře je situace opačná. Vysoká úroková míra zdražuje spotřebu. Klesá-li úroková míra, zvyšuje se zájem investovat a roste objem výdajů firem na investice. Centrální banka působí na úrokovou míru v ekonomice prostřednictvím vlastní úrokové míry, kterou požaduje od obchodních bank za půjčení peněz z důvodu nedostatku likvidity. Česká národní banka používá ve své úrokové politice tři hlavní úrokové míry: Dvoutýdenní repo sazbu, je maximální úroková míra, za kterou mohou obchodní banky ukládat své přebytečné prostředky v centrální bance. Lhůta těchto vkladů je dvoutýdenní, repo sazba je nejdůležitější z uvedených sazeb, Diskontní sazbu, při uložení přebytečných likvidních prostředků jen krátkodobě, přes noc, jsou vklady úročeny diskontní sazbou, která je nižší než repo sazba, Lombardní sazbu, obchodní banky si mohou od ČNB krátkodobě, přes noc, vypůjčit likvidní prostředky. Ty jsou úročeny lombardní sazbou, která je vyšší než repo sazba. (Jurečka a kol., 2010) Měnový kurz Měnový kurz je směnný poměr dvou měn, rozlišuje se nominální a reálné vyjádření. Častěji se lze setkat s nominálním měnovým kurzem, který představuje cenu jedné měny vyjádřené v jednotkách měny druhé, neboli kolik jednotek domácí měny je nutné vynaložit k získání jedné jednotky měny zahraniční. (Jurečka a kol., 2010) Pokud domácí měna zhodnocuje (posiluje) oproti měnám zahraničním, jsou pro domácí subjekty zahraniční měny levnější a tím i zahraniční statky. Proto dovozy porostou a naopak vývozy poklesnou. Při znehodnocení domácí měny bude situace opačná. Dojde k omezení dovozů, ale pro zahraniční zákazníky budou domácí statky nyní levnější, což bude mít pozitivní dopad na exporty. (Gillespie, 2010) Exportem rozumíme hodnotu zboží odeslaného do zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem trvalého nebo dočasného ponechání v zahraničí, jak do států EU, tak mimo země EU. Import představuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, tzn. ze zemí EU i mimo země EU, které přestoupilo státní hranici za účelem trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. (ČSÚ, 2013) Vládní výdaje Každý stát má výdaje, které v podmínkách tržní ekonomiky musí hradit. Jsou to výdaje spojené se státní správou, sociálním zabezpečením, zdravotnictvím, školstvím, kulturou, obranou země atd. Rozlišuje se expanzivní a restriktivní výda-
Literární rešerše
18
jová politika. Při expanzivní výdajové politice dochází ke zvýšení vládních výdajů na nákup takových statků, jako jsou cihly, cement a ocel pro stavbu státních nemocnic, letišť nebo dálnic, tanky a pušky pro armádu, vzdělávací, zdravotní, právní, bezpečnostní a další služby, což zvýší poptávku po těchto výrobcích a službách a následně i poptávku po práci a dalších výrobních faktorech. Pokud nejsou k dispozici, dojde ke zvýšení produkce a produktu. U restriktivní politiky je situace opačná. (Jurečka a kol., 2010)
2.3 Charakteristika zbrojního průmyslu Obranný, vojenský a zbrojní průmysl jsou synonyma, tyto pojmy mají tedy totožný význam a lze je zaměňovat. (Krč, Šefčík, 2002) Obranný průmysl je průmyslové odvětví, které se zabývá produkcí zbraní a dalších výrobků pro vojenské účely podléhajícím zvláštním předpisům při výrobě a obchodu. Je nedílnou součástí obranné průmyslové základny státu, která se zdrojově podílí na ekonomickém zabezpečení všech obranných potřeb státu. Obranná průmyslová základna státu je nejen nástrojem, ale i projevem svrchovanosti státu, umožňuje nezávislé rozhodování v otázkách národní bezpečnosti a vytváří vojenský potenciál podle reálných potřeb země. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Zbrojní produkce má na trhu omezené uplatnění, odběr je zpravidla závislý na chování jednoho monopolního odběratele, kterým je stát. Navíc zahraniční obchod s touto produkcí podléhá v dnešní době národní i mezinárodní regulaci. Na základě historického vývoje a zkušeností vyplývá, že rozvoj či útlum výroby zbraní, vojenské techniky a materiálu byl v minulosti vždy významně ovlivňován vývojem mezinárodněpolitické situace. Zvyšující se mezinárodní napětí vedlo k růstu poptávky v tomto odvětví. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) Současnou a budoucí bezpečnostní hrozbou již nejsou rozsáhlé globální konflikty, ale intenzivní nebo méně intenzivní konflikty regionálního charakteru. Také se musí počítat s nasazením ozbrojených sil mimo území státu v nejnáročnějších klimatických podmínkách. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Obranný průmysl lze v České republice členit do následujících oblastí: Letecká technika, Zbraně, munice, výbušniny a systémy řízené palby, Obrněná a kolová vozidla, dopravní prostředky, Systémy velení a řízení, informační a komunikační technologie, průzkumné prostředky, Ženijní prostředky a vybavení, Chemické prostředky a vybavení, Radiolokační a navigační technika, Simulační a trenažérová technika,
Literární rešerše
19
Ostatní. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) V současnosti je zbrojní výroba přínosná pro ekonomický a obranný potenciál země a pro udržení a rozvoj technologických schopností celého národního hospodářství. Z ekonomického pohledu je výhodné podporovat nejen uspokojování potřeb vlastních ozbrojených sil, ale i exportní aktivity z důvodu dosažení ekonomické rentability zbrojní výroby. Vývoz zemi zpravidla zajišťuje zahraničně politický vliv, vylepšení vzájemných mezinárodních vztahů a posílení prestiže státu v mezinárodní politice. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Výroba vojenské techniky je orientována na kvalitativní stránku (růst účinnosti a výkonnosti), její nepřetržité zdokonalování a modernizaci. To je samozřejmě spojeno s růstem nákladů na výzkum, vývoj a výrobu moderní vojenské techniky a i s vyšší cenovou a ziskovou hladinou. (Krč, Šelešovský, Ivánek, 1999) Výkonnost zbrojní výroby souvisí s úrovní konkurence, velikostí výstupu, velikostí firmy a možnosti koncentrace. Výkonnost může být ovlivněna také vlastnictvím. Ze zkušeností vyplývá, že privatizace vedla ke zvýšení výkonnosti. Ziskovost je jedním z dalších parametrů pro měření výkonnosti. Zisky dosahované zbrojními firmami pouze odrážejí riziko jejich podnikání, což znamená, že návratnost pro zbrojařský průmysl musí být taková, aby firmy zbrojní sektor neopouštěly a udržovaly tak nadále v činnosti domácí výrobní základnu. Také platí, že míra zisku dosahovaného vojenskými dodavateli závisí na tom, je-li mír nebo válka. Mírový stav firmám snižuje jejich zisky a války nabízejí příležitost k ziskům vyšším. Mezi nejdůležitější užitek plynoucí z vojenské výroby patří národní nezávislost, zajištění potřebných dodávek (soběstačnost), schopnost reakce v případě krize nebo války. Vojenská výroba také přináší pro zemi ekonomický užitek ve formě vytváření pracovních příležitostí, technologií, podpory platební rovnováhy a příspěvku do státní pokladny. (Krč, Šefčík, 2002) Dle nezávislého mezinárodního institutu zaměřeného na výzkum konfliktů, vyzbrojování, kontroly zbrojení a odzbrojení poklesly v roce 2011 tržby za prodej zbraní a vojenských služeb oproti předcházejícímu roku o 5 %. Mezi faktory, které přispěly k poklesu tržeb, patří zavádění úsporných opatření, úbytky vojenských výdajů a odkládání zakázek do zbrojního průmyslu. Nejistoty plynoucí z navrhovaných úsporných opatření ze strany vlád vedly některé společnosti ke snížení vojenské specializace. Řada společností také založila zahraniční dceřiné společnosti, aby si zajistila nové zdroje příjmů. (SIPRI, 2013) Existuje několik podstatných faktorů, které jsou bariérami vstupu do tzv. vojenského obchodu: Problém marketingu (neexistence reklamy), Nepružná poptávka, Loajalita značce, Požadavek vyššího výkonu, Technická a vědecká způsobilost,
Literární rešerše
20
Potřeba kapitálu, Prostředí trhu, Sociální klima. (Krč, Šelešovský, Ivánek, 1999) Česká republika je významný výrobce a vývozce jak ručních a lehkých zbraní pro vojenské účely, tak loveckých a sportovních zbraní a zbraní určených pro osobní obranu. Ruční zbraně jsou určené pro osobní použití a obsluhované jednou osobou. Za lehké zbraně se považují zbraně určené a obsluhované zpravidla skupinou osob. Ruční a lehké zbraně se vyznačují jednoduchostí používání a finanční dostupností, výrobním firmám z nich plynou značné zisky. Tyto zbraně lze bez větších obtíží získávat, používat a nekontrolovaně šířit. Nadměrná akumulace a neregulované držení RLZ brzdí implementaci mírových dohod, představuje překážky sociálně-ekonomickému rozvoji a politické stabilitě, vede k nárůstu kriminality a zhoršování vnitrostátní bezpečnosti. (MZVČR, 2001) Podnikatelem v oboru zbraní a střeliva se rozumí fyzická nebo právnická osoba, která podle právních předpisů: Zbraně a střelivo vyvíjí, vyrábí, upravuje, opravuje, znehodnocuje nebo ničí, Uschovává, skladuje, půjčuje, přepravuje, nakupuje, prodává nebo k tomu přijímá objednávky, Přenechává jiným nebo jejich nabytí, prodej nebo přenechávání zprostředkovává. (MVČR, 2010) Právnická nebo fyzická osoba je povinna zažádat o zbrojní licenci pokud se zabývá následujícími činnostmi: Vývoj, výroba zbraní nebo střeliva, Opravy, úpravy nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva, Nákup, prodej nebo přeprava zbraní nebo střeliva, Půjčování zbraní nebo úschova zbraní nebo střeliva, Ničení nebo znehodnocování zbraní nebo střeliva, Výuka nebo výcvik ve střelbě, Zajišťování ostrahy majetku a osob, Uskutečňování sportovní, kulturní nebo zájmové činnosti, Provozování muzejnictví nebo sbírkové činnosti, Zabezpečování úkolů podle zvláštního právního předpisu. (MVČR, 2010)
Literární rešerše
2.3.1
21
Druhy zbraní
Střelná zbraň – zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie při výstřelu, zkonstruovaná pro požadovaný účinek na definovanou vzdálenost. Palná zbraň – střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění chemické energie. Plynová zbraň – střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění energie stlačeného vzduchu nebo jiného plynu. Mechanická zbraň – střelná zbraň, u které je funkce odvozena od okamžitého uvolnění nahromaděné mechanické energie. Expanzní zbraň – palná zbraň, jejíž konstrukce vylučuje použití kulového náboje nebo náboje s hromadnou střelou. Kulová zbraň – palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu kulovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň. Broková zbraň – palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň. Kombinovaná zbraň – palná zbraň s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji nebo kulovými střelami, případně speciálními náboji nebo střelami pro kulovou zbraň a s hlavní (hlavněmi) pro střelbu brokovými náboji, případně speciálními náboji pro brokovou zbraň. Krátká zbraň – palná zbraň, jejíž délka hlavně nepřesahuje 300 mm nebo jejíž celková délka nepřesahuje 600 mm. Dlouhá zbraň – palná zbraň, která není krátkou zbraní. Samočinná zbraň – palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce umožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště. Samonabíjecí zbraň – palná zbraň, u níž se opětovné nabití děje v důsledku předchozího výstřelu a u které konstrukce neumožňuje více výstřelů na jedno stisknutí spouště.
Literární rešerše
22
Opakovací zbraň – palná zbraň se zásobníkem nebo jiným podávacím ústrojím, u níž se opětovné nabití děje v důsledku ručního ovládání závěru nebo mechanického otočení revolverového válce. Jednoranová zbraň – palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením náboje do nábojové komory, hlavně nebo nábojiště. Víceranová zbraň – palná zbraň bez zásobníku nebo jiného podávacího ústrojí, s dvěma nebo více hlavněmi, u níž se opětovné nabití děje ručním vložením nábojů do nábojových komor, hlavní nebo nábojišť. Vojenská zbraň – střelná zbraň, která je určena k vedení námořní, letecké nebo pozemní války. Sportovní zbraň – střelná zbraň, určená pravidly sportovní střelby pro národní a mezinárodní disciplíny. Lovecká zbraň – jednoranová, víceranová, opakovací nebo samonabíjecí kulová, broková nebo kombinovaná dlouhá zbraň s výjimkou perkusní zbraně, s pažbou s neměnnou délkou, která je určena k odstřelu zvěře podle zvláštního právního předpisu. Paintbalová zbraň – plynová zbraň, kterou se vystřeluje střela se značkovací látkou. Signální zbraň – jednoúčelové zařízení na principu krátké nebo dlouhé zbraně pro použití signálních nábojů ráže větší než 19 mm. Historická zbraň – střelná zbraň, jejíž model byl vyvinut nebo vyroben, kromě výjimek, před 1. lednem 1870, pokud ji nelze nabíjet střelivem určeným pro zbraně, které jsou zakázány nebo podléhají povolení. Znehodnocená zbraň – střelná zbraň, která byla znehodnocena postupem stanoveným právním předpisem. Střelivo – souhrnné označení nábojů, nábojek a střel do střelných zbraní. (MVČR, 2010) 2.3.2
Vojenské výdaje
Termín vojenské výdaje se používá pro označení výdajové stránky vojenských financí. Vyjadřují výdaje peněžních prostředků, hlavně ze státního rozpočtu, které jsou určeny na zabezpečování realizace přijatých vojenských opatření. Vojenské výdaje lze členit na osobní a věcné. Osobní výdaje zahrnují platy přísluš-
Literární rešerše
23
níků ozbrojených sil a náklady na jejich kvalifikační přípravu, mzdy, platy zaměstnanců vojenské správy i penze vojenských vysloužilců. Do věcných výdajů patří výdaje na výzkum, vývoj, nákup, provoz a údržbu vojenské techniky, na vojenské stavby, případně na vojenskou pomoc jiným zemím. (Krč, Odehnal a kol., 1998) Vojenské výdaje všech zemí světa měly z dlouhodobého hlediska v celém období studené války až na dílčí výkyvy trvale vzestupnou tendenci, jelikož se od generace ke generaci dramaticky zvyšovala výkonnost zbraní, což mělo vliv na jejich zvyšující se ceny. Také se zvyšovaly náklady na provoz a údržbu zbraní. Teprve koncem 80. let 20. století dochází k trvalejšímu poklesu vojenských výdajů. Pro představivost celkové vojenské výdaje všech zemí světa za druhé světové války činily 832 mld. USD, dnes jsou tyto výdaje překonány jednoročními světovými výdaji. Růst vojenských výdajů je určován početními stavy armád, vývojem v okolí ať politickém nebo vojenském, technickým vybavením ozbrojených sil a regionálními konflikty. Snižování vojenských výdajů především v průmyslově vyspělých zemích, například v zemích NATO, bylo doprovázeno zvyšující se efektivitou ve spotřebě vojenských prostředků a jejich přesunem ve prospěch bojových jednotek. Také došlo ke snižování početného stavu vojsk, což vedlo k profesionalizaci armád. Přehnaný důraz státu na zbrojení může zpomalit tempo ekonomického růstu, snížit podíl na objemu světové výroby, tedy i celkové bohatství. (Krč, Zipfel, 2000) Po roce 1989 došlo v České republice k zásadnímu omezování výdajů na financování potřeb armády. Pouze v období spojeném s přípravami na vstup do NATO a krátce po vstupu je možné hodnotit jako politicky odpovědné, kdy podíl výdajů ministerstva obrany na HDP dokonce převyšoval dlouhodobě žádoucí hranici 2 %. V následujících letech dochází k postupnému poklesu podílu vojenských výdajů na HDP až pod hranici 1,43 % v roce 2008 a 1,37 % v roce 2009. V těchto letech ekonomiku ČR zasáhly důsledky globální hospodářské krize a došlo k restrikcím rozpočtu resortu obrany. Rozsah modernizačních programů byl vzhledem ke snižování zdrojů velmi často omezován, což mělo samozřejmě negativní důsledky na výzkumné, vývojové a výrobní schopnosti obranného průmyslu, který nebyl schopen vykonávat za těchto podmínek rentabilní činnost. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) Tab. 1
Vojenské výdaje Československé republiky v letech 1988–1991 (SIPRI, 2013)
Rok 1988 1989 1990 1991
Vojenské výdaje (v mil Kč) 29 236 43 784 41 900 43 037
Literární rešerše Tab. 2
24
Vojenské výdaje ČR v letech 1993–2012 (MOČR, 2004–2012)
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
Vojenské výdaje (v mil. Kč) 23 776,6 27 007,7 28 275,2 30 508,8 31 328,3 37 643,1 41 688,1 44 669,7 44 977,5 48 924,1 53 193,9 52 481,2 58 445,0 55 358,4 54 948,8 49 827,1 51 823,9 47 705,7 43 785,2 43 474,1
HDP (v mld. Kč) 910,6 1 037,5 1 252,1 1 414,0 1 650,0 1 820,7 1 849,0 1 900,0 2 139,0 2 192,0 2 405,0 2 757,0 2 920,0 3 222,0 3 535,0 3 689,0 3 627,0 3 693,0 3 743,0 3 922,0
Podíl vojenských výdajů na HDP (v %) 2,61 2,60 2,26 2,16 1,90 2,07 2,25 2,35 2,10 2,23 2,21 1,90 2,00 1,72 1,55 1,35 1,40 1,29 1,22 1,11
Velikost vojenských výdajů se mimo jiné odvíjí od početních stavů armád. Období po roce 1989 je v ČR charakterizováno procesem snižování početních stavů vojáků. Se vzrůstající potřebou nasazovat armádu v operacích mimo území ČR a s požadavkem vysoké úrovně vycvičenosti byla v roce 2004 zřízena plně profesionální armáda. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) Tab. 3
Vývoj počtu osob v resortu MOČR v letech 1993–2013 (MOČR, 2004–2012)
Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002
Vojáci základní služby 68 630 54 326 43 178 36 797 32 174 32 942 33 281 31 185 24 955 21 235
Vojáci z povolání 38 049 33 282 30 413 27 654 26 340 23 759 22 966 23 721 23 184 20 627
Občanští zaměstnanci 25 286 23 634 27 726 26 456 27 060 21 797 21 481 21 301 21 157 20 888
Celkem 131 965 111 242 101 317 90 907 85 574 78 498 77 728 76 207 69 296 62 750
Literární rešerše
2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2.3.3
25
19 783 6 359 – – – – – – – – –
21 249 21 055 22 145 23 110 24 229 24 334 24 103 23 136 22 261 21 751 21 733
22 675 20 808 17 288 14 971 13 358 11 946 10 575 9 017 8 303 8 248 8 288
63 707 48 222 39 433 38 081 37 587 36 280 34 678 32 153 30 564 29 999 30 021
Export a import zbrojního průmyslu
V období studené války se československým zbrojním obchodem zabývala pouze jediná státní obchodní společnost Omnipol, jejíž obchodní aktivity stát řídil a striktně kontroloval. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) V současné době převyšuje finanční hodnota importu zbraní finanční hodnotu exportovaného zboží, dlouhodobě dochází k poklesu vývozu a narůstá dovoz do ČR. Podíl obranného průmyslu ČR na celkovém obchodu s vojenským materiálem je možné v celosvětovém měřítku hodnotit jako nevýznamný. Obchod se zbraněmi může mít stabilizační či destabilizační dopady na ekonomický růst, obchodní bilanci a veřejné finance. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Vláda České republiky v posledních letech realizuje závazek zaměřený na zvýšení transparentnosti v této oblasti obchodu, souběžně s postupným zefektivňováním principů a nástrojů kontroly jeho exportu. (MPOČR, 2013) Tab. 4 2013)
Hodnoty vývozu a dovozu vojenského materiálu v ČR v letech 1994–2011 (MPOČR,
Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
Vývoz (v mil. EUR) 172 136 103 161 92 89,9 86,7 60,5 77 82,9 89,7 88 92,7 174
Dovoz (v mil. EUR) 39 44 30,5 29,3 38,8 102,3 150,5 113,3 92 120,4 125 726,8 93 193
Literární rešerše
2008 2009 2010 2011
26
189,6 175,1 216,99 183,42
106,7 179,6 376,63 238,17
V roce 2011 Česká republika vyvážela nejvíce vojenského materiálu ve finančním ohodnocení do Rakouska, Alžírska, USA, Indie, Polska a Thajska a nejvíce dovážela z Rakouska (67 %), v daleko menším rozsahu pak z USA, Norska, Slovenska, Německa a Itálie. (MPOČR, 2013)
2.4 Zbrojní průmysl Československé a České republiky 2.4.1
Historie výroby zbraní
V Evropě se palné zbraně objevily v první třetině 14. století. První záznam o výrobě těchto zbraní na našem území je z roku 1373. Značný význam měly pro rozvoj výroby i pro používání palných zbraní husitské války (1419–1434). Výroba palných zbraní měla v českých zemích vysokou technickou i uměleckou úrověň, jednalo se o individuální výrobu kvalifikovanými cechovními řemeslníky. (Dolínek, Karlický, 1995) Zbrojní výroba v oblasti ručních palných zbraní se na našem území začala rozvíjet až v průběhu prvních desetiletí existence našeho státu. V tomto meziválečném období byly položeny nejen základy výroby ručních palných zbraní, ale také naše výrobky dosáhly značného věhlasu a mnohé z nich ovlivnily světový vývoj a posunuly jej vpřed. (Skramoušský, Badalík, 1996) Po rozpadu Rakouska-Uherska musel každý z nástupnických států monarchie řešit vyzbrojování nově ustanovených armádních složek. V Československé republice neexistovala sériová výroba v oblasti ručních palných zbraní. Nejblíže tomuto oboru měly v Čechách Škodovy závody v Plzni, které byly založeny roku 1859 pány z Waldsteinů a vybudovány Emilem Škodou. Zabývaly se především výrobou dělostřeleckého materiálu a také vyráběly kulomety. Proto byla československá armáda odkázána na materiál, který na našem území zůstal po skončení první světové války a rozpadu rakousko-uherské armády a v menším množství na tom, co bylo dovezeno příslušníky legií. (Skramoušský, Badalík, 1996) Prvním zbrojním závodem na území Československé republiky, který se zapsal do historie výroby ručních palných zbraní, byla Zbrojovka Praga. Zbrojovka byla založena na základě společenské smlouvy v roce 1918. Pistolemi Praga prakticky začalo období výroby ručních palných zbraní na našem území, tyto pistole byly poznamenány nedokonalostí metod a postupů. Hodnocení Zbrojovky Praga nebylo příliš lichotivé, kritizována byla hlavně nedbalá údržba a způsob výroby, který nesplňoval požadavky kladené na moderní výrobu zbraní. Roku 1926 tovární objekty Zbrojovky Praga koupila brněnská Zbrojovka, která zde zřídila autosprávkárnu. Výroba zbraní se do těchto objektů již nikdy nevrátila. (Skramoušský, Badalík, 1996)
Literární rešerše
27
V roce 1919 byla založena Jihočeská zbrojovka, spol. s r. o., později přejmenovaná na Českou zbrojovku ve Strakonicích. Na rozdíl od Zbrojovky Praga byly její výrobky proslulé kvalitou a její jméno bylo známé téměř po celém světě. Přestože zbrojní výroba byla ve Strakonicích ukončena v první polovině padesátých let, vznikly zde konstrukce, které ovlivnily vývoj zbrojní techniky a posunuly jej vpřed. Stala se prvním závodem na výrobu ručních palných zbraní na našem území, který na základě propracovaného tolerančního systému dosáhl naprosté vyměnitelnosti součástek. (Skramoušský, Badalík, 1996) Ministerstvem národní obrany byla roku 1919 zřízena Československá státní zbrojovka v Brně. V prvních letech byla výroba značně rozmanitá, opravovaly se zde železniční vozy, vyráběly ruční granáty a vyráběly, opravovaly a sestavovaly pušky. Historie brněnských pistolí nebyla právě slavná, jejich výroba byla poznamenána nedokonalostí výrobních metod. Byly zde ale položeny základy pro vývoj československých armádních a služebních pistolí, jejich výroba byla převedena do České zbrojovky ve Strakonicích. Česká zbrojovka ve Strakonicích se nezabývala jen výrobou armádních pistolí, ale také vývojem a výrobou signálních pistolí, kulometů, malorážek, vzduchovek, tlakových pistolí a zakázek drobnějšího charakteru. Česká zbrojovka se snažila i o export svých výrobků. (Skramoušský, Badalík, 1996) Brněnská zbrojovka vybudovala pro zajištění obranyschopnosti republiky ve Vsetíně nový závod pro těžké a velkorážové kulomety a příslušné střelivo, který uvedla do provozu na podzim roku 1937. (Dolínek, Karlický, 1995) Období hospodářské krize poznamenalo všechna výrobní odvětví včetně zbrojního průmyslu. Snižoval se export zbraní a docházelo k hromadnému propouštění zaměstnanců. V roce 1934 nastává postupný obrat, kdy v souvislosti s rostoucím ohrožením republiky nacistickým Německem bylo potřeba urychleně modernizovat československou armádu. Zároveň se export československých zbraní snažil reagovat na poptávku vyvolanou světovou zbrojní konjunkturou. Otevíraly se trhy v pobaltských státech, na Dálném východě nebo v Jižní Americe. Novým odběratelem se stal v roce 1936 Sovětský svaz. Československo bylo v letech 1934–1935 největším světovým vývozcem zbraní (viz příloha A). (Pecka, 2012) Československé zbraně meziválečného období vynikaly vysokou úrovní konstrukce, nápaditostí v řešení a provedení, důkladnou propracovaností, kvalitou použitých materiálů a jejich zpracováním, také vysokou spolehlivostí a dlouhou životností a odolností. (Dolínek, Karlický, 1995) Období konjunktury ve zbrojní výrobě Československa definitivně skončilo výsledky konference v Mnichově. Byly zastaveny státní objednávky a novými zákazníky se staly dosud nepřátelské Německo nebo Itálie. Válka československému zbrojnímu průmyslu způsobila značné škody. Továrny byly poškozeny spojeneckými nálety, na šest let byla v československých podnicích přerušena předchozí soustavná konstruktérská práce, také došlo ke ztrátě obchodních kontaktů, čímž byl omezen dříve slibně se rozvíjející export. V následujícím období nastaly v ekonomice zásadní změny. Znárodňovací dekrety prezidenta Beneše zahrnovaly všechny podniky zbrojního charakteru, které pak byly změněny na
Literární rešerše
28
tzv. národní podniky, tento charakter si udržely až do privatizace po roce 1989. (Pecka, 2012) V letech 1948–1955 dochází ke změnám ve zbrojní výrobě, prohlubovala se bipolarita světa a vznikala nepřátelská vojenská uskupení, což mělo za následek urychlené vyzbrojení armády. (Pecka, 2012) Vznikem Severoatlantická aliance se prohloubilo rozdělení Evropy z roku 1945 na dva tábory, odpovědí komunistických států bylo ustanovení Varšavské smlouvy. (Krč, Zipfel, 2000) Během pěti let stoupla zbrojní výroba až šestnáctinásobně a současně rostl vývoz zbraní do zemí RVHP. Toto tempo začalo po roce 1953 zpomalovat z důvodu mezinárodního politického uvolnění. Některé závody se orientovaly více na sportovní a lovecké zbraně a stále větší pozornost se věnovala nevojenským produktům. (Pecka, 2012) Na konci roku 1954 byla ukončena zbrojní produkce v České zbrojovce ve Strakonicích. Strakonický závod byl v roce 1955 přejmenován na České závody motocyklové. Vyráběly se zde motocykly, řetězy pro motocykly a jízdní kola. Zbrojní výroba ze Strakonic byla převedena do původního pobočného závodu České zbrojovky v Uherském Brodě. (Skramoušský, Badalík, 1996) V letech 1971–1985 dochází k dynamickému růstu v tomto odvětví vlivem vývozu do zemí RVHP a rozvojových zemí, nejdůležitějším odběratelem byl Sovětský svaz. Koncem osmdesátých let bylo Československo na sedmém místě mezi světovými vývozci zbraní. (Pecka, 2012) Na výrobě zbraní se podílelo více jak 100 podniků, z nichž asi 60 bylo v České republice a zbytek na Slovensku. Československá vojenská produkce sloužila z 30 % k zabezpečení vlastních ozbrojených sil a 70 % na vývoz. Největší koncentrace této produkce byla v ČR v regionech jihomoravském a pražském a na Slovensku ve středoslovenském regionu. Česká republika se orientuje zejména na výrobu ručních zbraní, munice, automobilové a letecké techniky a vojenské elektrotechniky a elektroniky. Na Slovensku je výroba soustředěna hlavně na výrobu těžké vojenské techniky. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Závod České zbrojovky v Uherském Brodě byl postaven v průběhu roku 1936 na základě tlaku ministerstva národní obrany na Českou zbrojovku ve Strakonicích. Důvodem bylo potenciální nebezpečí snadné napadnutelnosti a dosažitelnosti, tak důležitého zbrojního závodu jakým Strakonice byly. Výroba v České zbrojovce v Uherském Brodě byla oficiálně zahájena v únoru roku 1937, původním programem byla výroba leteckých kulometů a signálních pistolí. Roku 1945 došlo k osvobození od německé okupace, ale také ke změně produkce ve prospěch loveckých a sportovních zbraní. Roku 1950 byla zbrojovka přejmenována na národní podnik Přesné strojírenství, Uherský Brod. Kromě Zbrojovky Brno, se stal závod v Uherském Brodě jediným stálým výrobcem krátkých ručních palných zbraní na našem území v poválečném období. V 70. a 80. letech minulého století došlo k velkému rozšíření podniku a jeho výrobních kapacit, byly zaváděny nové technologie a strojní vybavení, tento trend v České zbrojovce trvá dodnes. V roce 1992 byla vytvořena Česká zbrojovka a. s., Uherský Brod. (Skramoušský, Badalík, 1996)
Literární rešerše
29
Konec studené války znamenal propad poptávky po výrobě zbraní na našem území, zaniká Varšavská smlouva, rozpadá se Sovětský svaz, chybí promyšlená obranná koncepce státu. Hlavní strategií tehdejší ekonomiky byla konverze zbrojní výroby na výrobu civilní. Obrat ve zbrojním průmyslu přineslo až období po roce 1995, kdy se Česká republika začala ucházet o členství v NATO. I přes nepříznivý vývoj v 90. letech 20. století se podniky českého zbrojního průmyslu uplatňují nyní jak doma, tak na zahraničních trzích. (Pecka, 2012) 2.4.2
Konverze zbrojního průmyslu
Proces konverze je projevem strukturálních změn a lze charakterizovat jako uvolňování prostředků v oblasti vývoje a výroby zbraní. Jedná se o proces řízeného, cílevědomého, postupného a dlouhodobého převádění výroby vojenského zboží na výrobu zboží pro mírové účely. Dochází k uvolnění prostředků jak materiálních, tak finančních, ale i lidských ve vojenské oblasti. Existuje značný rozdíl mezi úspěchy a očekáváním konverze, jelikož proces konverze čelí zejména ideologickým, strukturálním a peněžním překážkám. (UN DESA, 1999) Také dochází k transformaci masových armád z období studené války do mnohem menších, modernějších a zpravidla plně profesionálních sil schopných společného působení v rámci mnohonárodních operací mimo jejich vlastní území v odlišných klimatických a kulturních podmínkách. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) V Československu proces konverze započal již v druhé polovině 80. let 20. století, kdy se začíná projevovat zmírňování mezinárodního napětí, mění se vojenskopolitické situace v bývalých socialistických zemích, z toho vyplývají změny ve vojenské doktríně a v poklesu výroby československé vojenské výroby. Problémy s odbytem zbrojní produkce se projevují již před listopadem 1989 v souvislosti s omezováním zakázek na vojenskou techniku ze zemí Varšavské smlouvy a z důvodu nedostatku finančních prostředků rozvojových zemí na pokrytí svých objednávek. Na základě těchto změn bylo potřeba realizovat proces konverze v poměrně krátkém období. (Krč, 1992) Samotný proces odzbrojení a konverze vyžaduje nemalé náklady např. na přebudování struktury vojenského průmyslu, na zavedení náhradních programů, rekvalifikaci a přizpůsobování vojenských objektů. Z ekonomického hlediska konverze představuje problémy jak na makroekonomické, tak na mikroekonomické úrovni. Do makroekonomických problémů patří především kompenzace vojenské poptávky ve struktuře státního rozpočtu, zabezpečování ekonomického růstu a nezaměstnanosti i nezbytných strukturálních změn v ekonomikách jednotlivých zemí. Z mikroekonomického pohledu se zejména jedná o eliminování ztrát v důsledku útlumových programů, o přípravu a realizaci efektivních a odbytově zajištěných náhradních programů, rekvalifikaci zaměstnanců v oblasti zbrojní výroby a řešení regionálních i lokálních sociálně ekonomických problémů konverze. (Krč, 1992) Podstatným rysem československé konverze je její značný rozsah a uskutečnění ve velmi krátkém časovém období. Význam má pro průběh konverze i to, že se uskutečňuje v době přechodu od centrálně řízené k tržní ekono-
Literární rešerše
30
mice. (Krč, 1992) Zásadním krokem k tržní ekonomice patřila transformace vlastnických vztahů, která se uskutečňovala cestou privatizace, a to v různých formách. Stát neměl vytvořenu strategii budoucího rozvoje obranného průmyslu. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Snižování vojenských výdajů se přiměřeným způsobem nepromítá do jiných oblastí, kde by mohlo docházet k růstu poptávky po produkci zbrojních podniků. Dochází k růstu životních nákladů, čímž se nezvyšuje ani soukromá spotřební poptávka po průmyslových výrobcích dlouhodobé osobní spotřeby. Ve výrobní sféře rostou ceny surovin, zadluženost, platební neschopnost, omezování výroby a zaměstnanosti. Na základě toho se snižuje i investiční poptávka podniků, což dále oslabuje civilní produkci vojenských firem. Podniky při zabezpečování alternativních programů narážely na nedostatek finančních prostředků, finanční pomoc státu byla nedostatečná. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Konverze v Československé republice tedy probíhá za značně nepříznivých podmínek. Konverzní program, který přijala federální vláda, měl svým pojetím prakticky směřovat k likvidaci zbrojní výroby. (Krč, Šelešovský, Ivánek, 1999) Objem české vojenské produkce i jejího exportu do poloviny 90. let 20. stol. poklesl ve srovnání s rokem 1987 na 1/10 a zaměstnanost ve vojenském průmyslu na 1/5. Závažné problémy se v českém zbrojním průmyslu projevily i v důsledku rozdělení federace na dva samostatné státy, mezi kterými existovaly rozsáhlé kooperativní vztahy a technologické vazby, z nichž mnohé byly omezeny nebo zanikly. To se projevilo poklesem ekonomiky, růstem nezaměstnanosti a sociálních problémů. Nadějí pro hospodářský a sociální vývoj České republiky bylo zachování výroby technicky složitějších a modernějších vojenských technik, které vycházely z vlastní konstrukční a projekční práce. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Řada podniků v českém zbrojním průmyslu zcela opustila oblast vojenské produkce, jiné i při zaměření na civilní programy zakonzervovaly část zbrojních kapacit a zachovávají si možnost obnovení vojenské produkce a některé se i nadále, i když v omezené míře, orientují na vojenskou produkci. (Krč, Šelešovský, Ivánek, 1999) 2.4.3
Současný zbrojní průmysl
Pozitivní dopad na vývoj obranného průmyslu ve druhé polovině 90. let minulého století měly přípravy na členství České republiky do NATO a následné přistoupení k Washingtonské smlouvě dne 12. března 1999. Prvním oficiálním dokumentem, kde stát projevuje zájem o obranný průmysl, je Bílá kniha z roku 1995, která obsahovala informace o schopnosti domácího obranného průmyslu zabezpečit pro ozbrojené síly požadovaný sortiment finálních výrobků. V roce 1997 vznikla Asociace obranného průmyslu, která zastupuje zájmy značné části subjektů zabývajících se výzkumem, vývojem, výrobou a prodejem materiálu a služeb v oblasti obrany a bezpečnosti. Také byla ustanovena Bezpečnostní rada státu. V roce 2000 byl Bezpečnostní radou státu schválen dokument „Principy spolupráce státu s obranným průmyslem v České republice“. Na něj navazovaly další dokumenty, které vytvořily rámcové podmínky pro úspěšné uplatnění produkce obranného průmyslu jak doma, tak i v zahraničí. Státní orgány přebraly
Literární rešerše
31
záštitu nad mezinárodním veletrhem obranné a bezpečnostní techniky IDET v Brně, jehož význam a úspěšnost s každým ročníkem rostly. Také byla vytvořena databáze prověřených, korektních a všemi potřebnými povoleními, licencemi a certifikáty vybavených potenciálních dodavatelů pro ozbrojené síly. Dále byli zástupci obranného průmyslu zapojeni do mezinárodních aktivit v rámci spolupráce s NATO, EU a Západoevropskými skupinami pro vyzbrojování – WEAG. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Členství v NATO neznamenalo pouze garanci společného zajišťování obrany země, ale i závazek k této kolektivní obraně v rámci vlastních možností. Bylo potřeba se vyrovnat vycvičeností a vyzbrojením jednotkám členským zemí NATO. Po vstupu do NATO pokračovaly snahy obranného průmyslu o prohlubování mezinárodní spolupráce a o získání zahraničních kontraktů. (Tůma, Janošec, Procházka, 2009) I přes to všechno obranný průmysl nedokázal zvrátit proces postupného odumírání. Příčinu lze hledat především v nefunkčním systému obranného plánování rezortu obrany, a také v obranném průmyslu, který nedokázal dostatečně využít vytvořené podmínky a výhody jak na vnitřním, tak na vnějším trhu. Dochází k určité stagnaci tradičních oblastí zbrojní výroby a jsou požadovány vysoce náročné hi-tech zbraně, zbraňové systémy a munice podporované komunikačními systémy a radarovou technikou. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) V květnu 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a stala se součástí zbrojní politiky EU. Zbrojní politiku lze definovat jako činnosti pro zajištění výzbroje určitého aktéra, včetně výroby této výzbroje. U zbrojní politiky Evropské unie se tedy jedná o činnosti EU vztahující se k vyzbrojování ozbrojených, případně dalších bezpečnostních sil členských států EU, či k budování bezpečnostních kapacit EU jako celku, včetně činností vztahujících se k podpoře efektivity zbrojního průmyslu a jeho výrobků ze strany EU. Proces vytváření zbrojní politiky EU vychází z reflexe reálných bezpečnostních potřeb. Snahou EU je, aby měla dostatečné vojenské kapacity a zbraňové vybavení odpovídající současným potřebám a aby výrobky z EU byly dostatečně účinné a konkurenceschopné, hlavně ve vztahu k výrobkům z USA, Ruska, Číny a dalších zemí. Cílem je také, aby zbraně ze zemí EU nebyly zneužívány proti zájmům EU v krizových oblastech světa. Evropská unie nedisponuje vlastními ozbrojenými silami ani zbrojním průmyslem, který by přímo vlastnila, a to ani určitým podílem. EU realizuje společnou zbrojní politiku, podporuje společný zbrojní výzkum a spolupráci mezi členskými zeměmi. Zabývá se i problematikou exportu a importu zbraní, a to uvnitř i vně území EU. V roce 2004 vznikla organizace ASD fúzí tří hlavních asociací reprezentujících letecký, vesmírný a obranný průmysl k prosazování zájmů obranného průmyslu na úrovni EU. ASD je založena na členství národních asociací, členem je i česká Asociace obranného průmyslu. (Mareš, 2006) V současné době je prosperující především výzkum, vývoj a výroba zbraní pro civilní účely. Parametry palných zbraní vyráběných českým obranným průmyslem odpovídají moderním takticko-technickým parametrům s vysokou užitnou hodnotou srovnatelnou s produkcí zahraničních výrobců. Jen v podnicích, kde se management dokázal přizpůsobit tržním podmínkám a pružně reagovat
Literární rešerše
32
na rychlý zánik trhu se zbraněmi a vojenským materiálem tím, že dostatečně rychle konzervoval zbrojní produkci a přešel na civilní charakter výroby, se postupně podařilo stabilizovat hospodaření, navazovat nové kooperační vztahy a zpřístupňovat zahraniční trhy. (Procházka, Krč, Ivánek, 2003) Pro ověření technických, bojových a provozních vlastností zbraní z hlediska plnění takticko-technických požadavků se podrobují prototypy zbraní i zbraně ze sériové výroby zkouškám. Při zkoušení zbraní se postupuje podle metodik pro toto zkoušení zpracovaných. Rozsah a hloubka zkoušek se pro jednotlivé zbraně konkretizuje a upřesňuje programem zkoušek podle zvláštností zbraně a podle cíle zkoušek. Rozlišují se tyto zkoušky: Zkoušky základní, Zkoušky vnější balistiky, Zkoušky za různých podmínek provozu, Zkoušky velkým počtem ran, Zkoušky doplňkové. (Popelínský, Tesař, 2010) V posledních letech se v obranném průmyslu často uplatňuje offsetová politika, která umožňuje domácím výrobcům získávat zakázky, kterých by se jinak zmocnili zahraniční konkurenti. Politika offsetů umožňuje snížit závislost na zahraničních dodavatelích tím, že napomáhá k zachování a rozšíření národního know-how a vlastnických práv na duševní statky a umožňuje uchovat schopnost národního průmyslu upravovat a upgradovat již používané obranné systémy. Jedná se o prodej za protihodnotu, tedy výměnný obchod v rámci vojenského sektoru. Existují dva druhy protihodnot, a to přímá a nepřímá. Atraktivita protihodnotových balíčků bývá častokrát hlavním důvodem volby určitého zbraňového systému nebo dodavatele na úkor jiného. (Krč, Šefčík, 2002) Dle odborníků offsety prodražují zakázky a domácí podniky přicházejí o zahraniční obchody, jelikož je tamní konkurence díky offsetům zvýhodněna. Rizikové mohou být i kvůli možnosti korupce, proto se pravidla pro offsetové programy postupně zpřísňovala a v srpnu roku 2012 je vláda úplně zastavila s odkazem na novou směrnici Evropské unie. Toto zrušení může negativně ovlivnit tuzemský obranný a bezpečnostní průmysl. (Česká televize, 1996–2013)
2.5 Právní předpisy zbrojního průmyslu Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu upravuje kategorie střelných zbraní a střeliva, podmínky pro nabývání vlastnictví, držení, nošení a používání zbraní nebo střeliva, práva a povinnosti držitelů zbraní nebo střeliva, podmínky pro vývoz, dovoz nebo tranzit zbraní nebo střeliva a pro provozování střelnic, provozování informačních systémů v oblasti zbraní a střeliva, sankce a výkon státní správy v této oblasti. (MVČR, 2010) Práva a povinnosti výrobců, dovozců, distributorů, opravců a držitelů střelných zbraní, střeliva nebo pyrotechnických předmětů při jejich ověřování stanovuje zákon č. 156/2000
Literární rešerše
33
Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů. (MVČR, 2010) V posledních letech se zvyšuje úsilí zabránit hromadění, nekontrolovatelnému šíření, nezákonnému používání a obchodu s ručními a lehkými zbraněmi. RLZ jsou v současné době nejčastějším prostředkem násilných úmrtí, ve 47 ze 49 větších konfliktů v 90. letech 20. stol. byly hlavní používanou výzbrojí. (Mareš, 2006) Od roku 1992 funguje registr konvenčních zbraní OSN, který má pomoci zamezit nadměrnému a destabilizačnímu hromadění zbraní v zájmu udržení mezinárodního míru a zajištění bezpečnosti členských zemí. Členské státy každoročně předkládají informace o svých dovozech a vývozech v rámci Systému hlášení vojenských výdajů. (Lodgaard, Pfaltzgraff, 1995) V rámci zemí EU je vybudován systém výměny informací o pohybech zbraní a střeliva, a to jak v režimu individuálního držení, tak v režimu obchodním. (MZVČR, 2001) Obchod se zbraněmi, stejně jako jejich výroba je podle článku 296 Smlouvy o založení Evropského společenství vyňat z pravidel společného trhu, orgány Evropské unie tedy nemají žádnou pravomoc regulovat vývoz nebo dovoz těchto položek. Vývozní omezení, rozhodnutí o udělení licence a dalších souvisejících oblastí jsou plně v kompetenci členských států, které obchod se zbraněmi upravují svými vlastními zákony. Dokumenty Evropské komise upravující zbrojní obchod mají pouze doporučující charakter. (Mareš, 2006) Mezinárodní společenství se snaží přijímat preventivní opatření zaměřená na výměnu informací o legálním obchodu, označování RLZ, evidenci, sledovatelnost jejich pohybu, zajištění kontroly při výrobě, licenční produkci, národní legislativu zabraňující nelegálním převodům RLZ a stanovující trestní sankce. Evropská unie věnuje pozornost této problematice od roku 1997, kdy byl přijat Program EU pro prevenci a boj proti nezákonnému obchodu s konvenčními zbraněmi. Dalším krokem bylo v roce 1998 přijetí Kodexu chování EU při vývozu zbraní. (MZVČR, 2001) Kodex obsahuje osm kritérií, která mají být sledována při rozhodování o udělení vývozní licence do příslušného státu: Soulad s mezinárodními závazky vyvážejícího státu, Dodržování lidských práv v cílové zemi, Vnitropolitická a bezpečnostní situace cílové země, Zachování míru, bezpečnosti a stability v regionu, Národní bezpečnost členských zemí EU a jejich spojenců, Chování příjemce s ohledem na mezinárodní společenství, jeho postoj k terorismu, povaha jeho spojenectví a respekt k mezinárodnímu právu, Přítomnost nebezpečí, že výzbroj bude v zemi příjemce přesměrována či znovu vyvezena za nechtěných podmínek, Kompatibilita exportu s ekonomickými a technologickými možnostmi přijímající země, za předpokladu, že země by měly dosáhnout svých legitim-
Literární rešerše
34
ních nároků na obranu a bezpečnost s co nejmenšími náklady na lidskou sílu a ekonomické zdroje. (Mareš, 2006) Česká republika jako významný výrobce a vývozce jak ručních a lehkých zbraní pro vojenské účely, tak loveckých a sportovních zbraní a zbraní určených pro osobní obranu klade z hlediska vnitrostátních opatření důraz na informovanost a koordinovanost úsilí všech rezortů a institucí zabývajících se touto problematikou. V České republice existuje Národní kontrolní systém ve vztahu k ručním a lehkým (vojenským i nevojenským/civilním) zbraním. NKS lze charakterizovat jako soubor činností příslušných orgánů státní správy spočívající v kontrole dovozu a vývozu zbraní, obchodování na území České republiky, skladování a zabezpečení, vyřazování z výzbroje Armády ČR a bezpečnostních sborů. Hlavními prvky NKS jsou Ministerstvo vnitra České republiky, Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, Ministerstvo obrany České republiky, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, Ministerstvo financí České republiky – Generální ředitelství cel a Ministerstvo spravedlnosti České republiky. V zahraničním obchodu s vojenským materiálem a nevojenskými (civilními) zbraněmi při účasti českých subjektů podléhá veškerá činnost od nabídkového řízení až po konečnou realizaci obchodního případu na území ČR, i mimo toto území, kontrole České republiky. Nákupy zbraní pro rezort obrany mohou být uskutečněny buď přímo z výrobních závodů České republiky, nebo od jiných oprávněných obchodních subjektů (zbraně zahraniční výroby). (MZVČR, 2001) Zahraniční obchod s ručními palnými zbraněmi a lehkými zbraněmi je upraven zákonem č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem. Podle tohoto zákona se řídí obchod s ručními a palnými zbraněmi s výjimkou civilních zbraní, jsou zde upraveny podmínky provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem při zabezpečení účinné kontrolní funkce státu tam, kde by liberální podnikatelské aktivity mohly ohrozit jeho mezinárodněpolitické, bezpečnostní nebo obchodní zájmy. (MZVČR, 2001) Tento zákon byl v roce 2011 novelizován zákonem č. 248/2011 Sb., díky tomu dochází k usnadnění pohybu vojenského materiálu, kdy české subjekty realizují obchod s partnery z členských států EU. Prováděcím předpisem tohoto zákona je vyhláška č. 210/2012 Sb. Kontrola zahraničního obchodu je v České republice dvoustupňová. Nejdříve musí subjekt, který chce nabízet své výrobky a služby a jednat se zahraničními partnery, obdržet příslušné rozhodnutí o vydání povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem. Pro realizaci konkrétních obchodních případů je dále nutné požádat o vydání rozhodnutí o udělení licence, jejíž platnost může být i delší než jeden kalendářní rok. Subjekt, kterému bylo vydáno povolení podle tohoto zákona, je oprávněn určitý obchod s vojenským materiálem provádět jen na základě, v rozsahu a za podmínek stanovených v licenci, za porušení pravidel jsou stanoveny sankce. V roce 2011 bylo uděleno 1 092 licencí v hodnotě 8 514,1 mil. Kč. Nejvíce licencí bylo vydáno na vývozy do Slovenské republiky, Polska, Thajska a Německa. K dovozu vojen-
Literární rešerše
35
ského materiálu v roce 2011 bylo uděleno 911 licencí v hodnotě 3 352,8 mil. Kč. (MPOČR, 2013) Zahraniční obchod s civilními zbraněmi a municí upravuje v ČR zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v ČR omezuje z bezpečnostních důvodů. Prováděcím předpisem tohoto zákona je nařízení vlády č. 230/2005 Sb. Prachové výmetné náplně – bezdýmný a černý prach, revolvery, pistole, dlouhé střelné zbraně, hlavní části zbraní a střelivo patří mezi výrobky, u kterých se v ČR jejich držení omezuje z bezpečnostních důvodů. Kontrola obchodu s těmito zbraněmi je pouze jednostupňová. V roce 2011 byly realizovány vývozy těchto výrobků v hodnotě 1 161 386 tis. Kč. (MPOČR, 2013) Česká republika respektuje veškerá zbrojní embarga vyhlášená OSN, EU a Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, také se aktivně podílí na jejich formulaci a aktualizaci v rámci všech výše zmíněných mezinárodních organizací. Výčet mezinárodně částečně či úplně embargovaných zemí, stejně jako rozsah jednotlivých embarg, se během roku průběžně mění. Například v roce 2011 byla uplatňována úplná embarga s minimálními výjimkami na Korejskou lidově demokratickou republiku, Barmu, Írán, Sudán, Zimbabwe, Sýrii a Bělorusko. (MPOČR, 2013)
Materiál a metodika
36
3 Materiál a metodika Veškerá data potřebná pro zpracování diplomové práce byla získána ze statistik Českého statistického úřadu, České národní banky a z výročních zpráv vybraných firem. Použitá data jsou ročního charakteru a budou analyzována od roku 1999 resp. 2002 do roku 2011. Do zkoumaného vzorku byly vybrány čtyři firmy vytvářející téměř celou produkci českého zbrojního průmyslu v oblasti výroby zbraní, a to Česká zbrojovka a. s., ALFA-PROJ spol. s r. o., KROKO a. s. a ZVI a. s., kde byla získána data pouze od roku 2002. Pro zpracování číselných údajů budou použity počítačové programy MS EXCEL a GRETL.
3.1 Ekonometrie Ekonometrii lze definovat jako kvantitativní analýzu aktuálních ekonomických jevů na základě rozvoje teorie a pozorování, která slouží k empirickému ověřování teoreticky platných ekonomických zákonitostí. Je to věda využívající poznatky ekonomické teorie, matematiky a statistiky a vzhledem k jedinečné povaze většiny ekonomických dat, nejsou výsledkem řízených či kontrolovaných experimentů, potřebuje často speciální metody. (Gujarati, 2003)
3.2 Ekonometrický model Ekonometrický model popisuje jednou či více rovnicemi, které jsou zpravidla vzájemně závislé nebo propojené, základní hypotézu neboli ekonomický model. Ekonometrický model je hlavním nástrojem ekonometrické analýzy, a pokud je správně specifikovaný z hlediska zahrnutých proměnných, matematického či analytického tvaru zkoumané závislosti a stochastických předpokladů o rozdělení pravděpodobnosti náhodných složek, umožňuje kvantifikovat vhodně zvolenými statistickými a ekonometrickými metodami, jsou-li k dispozici adekvátní statistická data, intenzitu a směr vzájemného působení ekonomických proměnných, měřených parametry modelu. Poté následuje verifikace modelu, tedy ověření odpovídají-li odhadnuté parametry výchozím teoretickým předpokladům. Posledním krokem je aplikace modelu, tzn. využití odhadnutého modelu pro účely analýzy zkoumaného problému. (Hušek, 2007) Regresní analýza označuje statistické metody, pomocí kterých se odhaduje hodnota jisté náhodné veličiny (vysvětlované proměnné) na základě znalostí jedné nebo více jiných proměnných (vysvětlující proměnné). (Studenmund, 2010) Podle počtu proměnných se rozlišuje regresní analýza: Jednorozměrná, vyjadřuje vztah mezi dvěma proměnnými,
Y f (X ) ,
(3)
Vícerozměrná, popisuje vztah mezi vysvětlovanou proměnnou a dvěma či více vysvětlujícími proměnnými,
Materiál a metodika
37
Y f ( X 1 , X 2 ,..., X k ) .
(4)
Dále se rozlišuje regresní analýza dle sestavení modelu na: Aditivní, jednotlivé členy rovnice jsou spojeny součtem, Multiplikativní, členy rovnice se spojují násobením, Smíšený. 3.2.1
Specifikace modelu
Určení vysvětlované (závislé) proměnné Y a výběr vysvětlujících (nezávislých) proměnných X na základě informací získaných z ekonomické teorie Závislou proměnnou jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (TRZ) vybraných firem v tis. Kč. Za vysvětlující proměnné byly zvoleny následující makroekonomické veličiny České republiky: Míra inflace (INF), vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vůči prvnímu sledovanému roku, tedy roku 1999 resp. 2002 v procentních bodech, Hrubý domácí produkt (HDP), vypočítán výdajovou metodou ve stálých cenách roku 1999 resp. 2002, tedy jako součet konečného užití výrobků a služeb rezidentskými jednotkami a salda vývozu a dovozu výrobků a služeb v mil. Kč, Míra nezaměstnanosti (MN), vypočítána jako podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle v procentních bodech, Průměrná dvoutýdenní repo sazba (RS), vyjádřená v procentních bodech za sledovaný rok, Průměrný měnový kurz CZK/EUR (MKEUR), stanovován ČNB na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu v daném roce, Průměrný měnový kurz CZK/USD (MKUSD), stanovován ČNB na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu v daném roce, Bilance zahraničního obchodu (BILZO), vypočtená jako rozdíl mezi exportem a importem ve stálých cenách roku 1999 resp. 2002 v mld. Kč, Vládní výdaje na konečnou spotřebu (VLADV), skládají se z výdajů na individuální a kolektivní spotřebu v mil. Kč.
Materiál a metodika
38
Stanovení očekávaných znamének parametrů v souladu s ekonomickou teorií Tab. 5
Očekávaná znaménka vysvětlujících proměnných
Proměnná INF HDP MN RS MKEUR MKUSD BILZO VLADV
Očekávaná znaménka – + – – – – + –
U míry inflace se očekává negativní vliv na objem tržeb, jelikož se předpokládá, že na očekávaný růst inflace budou reagovat rychleji výrobci než spotřebitelé, kteří promítnou růst inflace do cen výrobků. Pozitivní vliv hrubého domácího produktu vychází z jeho definice, protože se využívá k měření celkové výkonnosti země a předpokládá se, že s růstem výkonnosti země se budou zvyšovat i tržby ve zbrojním průmyslu. V případě míry nezaměstnanosti se předpokládá negativní vliv na objem tržeb českého zbrojního průmyslu. Jelikož s růstem míry nezaměstnanosti dochází k poklesu zájmu o věci, které nejsou důležité pro zajišťování základních potřeb, z důvodu poklesu příjmů. Zvyšující se dvoutýdenní repo sazba se využívá jako nástroj restriktivní monetární politiky, kdy se snižuje nabídka peněz v ekonomice a zvyšuje se úroková sazba, která zdražuje spotřebu a snižuje zájem firem investovat. To se projeví negativním vlivem na objem tržeb. Dochází-li ke zhodnocování domácí měny vůči zahraniční, má to pozitivní vliv na import a negativní vliv na export, což se projeví i ve snížení tržeb domácího zbrojního průmyslu. Zvyšující se kladné hodnoty bilance zahraničního obchodu mají pozitivní dopad na objem tržeb českého zbrojního průmyslu, jelikož se zvětšuje rozdíl mezi exportem a importem. U zvyšujících se vládních výdajů se předpokládá negativní vliv na objem tržeb českého obranného průmyslu z důvodu klesajícího podílu vládních výdajů, které jsou vynakládány na zbrojní průmysl. Volba matematického a analytického tvaru modelu U volby matematického tvaru se rozhoduje mezi: Jednorovnicovým modelem, Vícerovnicovým modelem zcela nebo zdánlivě nezávislých rovnic, Simultánním modelem.
Materiál a metodika
39
Při volbě analytického tvaru se rozlišují modely: Lineární v parametrech, Nelineární v parametrech, avšak transformovatelné v parametrech (linearizovatelné modely),
na
lineární
Nelineární v parametrech. Funkční forma modelu byla zvolena na základě grafického vyjádření, tzv. bodového diagramu (viz příloha C), kde každá dvojice pozorování x a y tvoří jeden bod tohoto diagramu. Jako nejvhodnější model byl u všech zkoumaných společností určen lineární model,
TRZ f ( INF , HDP, MN , RS , MKEUR, MKUSD, BILZO ,VLADV ) .
(5)
Při kvantifikaci ekonometrického modelu jde především o odhad numerických hodnot jeho parametrů pomocí vhodných ekonometrických odhadových postupů. Data využívaná při kvantifikaci modelu mají povahu kvantitativních statistických pozorování neexperimentálního charakteru. (Hušek, 2007) Průřezová data, pozorování mnoha jevů v jednom časovém okamžiku, Časové řady, pozorování jednoho jevu přes několik časových období, Panelová data, pozorování mnoha jevů po několik časových období.
3.3 Klasický lineární regresní model Klasický lineární regresní model lze využít k popsání vývoje jak průřezových dat, tak časových řad. Zapisuje se jako: Y 0 1 X 1 2 X 2 k X k , Y Xj
vysvětlovaná (závisle) proměnná, vysvětlující (nezávisle) proměnná pro j 1, 2,, k ,
0 j
absolutní člen (úrovňová konstanta), j-tý regresní koeficient či parametr pro j 1, 2,, k , náhodná složka.
(6)
Klasický lineární regresní model musí splňovat následující předpoklady: I. Regresní model je lineární v parametrech, je správně specifikován a má aditivně připojen chybový člen. II. Chybový člen má nulovou střední hodnotu. III. Všechny vysvětlující proměnné nejsou korelované s chybovým členem. IV. Pozorování chybového členu jsou nekorelována se sebou samými.
Materiál a metodika
V. VI. VII.
40
Chybový člen má konstantní varianci. Žádná vysvětlující proměnná není perfektní lineární kombinací jiné vysvětlující proměnné. Chybový člen je normálně rozdělen.
3.4 Metoda nejmenších čtverců (OLS) Pro odhad parametrů teoretického regresního modelu bude v práci využívána metoda nejmenších čtverců, která je založena na minimalizaci sumy čtverců reziduí, což je rozdíl mezi empirickými a teoretickými hodnotami: n
(Y i 1
i
n
Yˆi ) 2 ei2 min .
(7)
i 1
Vícerozměrný lineární regresní model lze zapsat následovně: Yi 0 1 X 1i 2 X 2i k X ki i , pro i 1, 2,, n .
(8)
Na základě n pozorování se tento model odhadne jako: Yˆi ˆ0 ˆ1 X 1i ˆ 2 X 2i ˆ k X ki , pro i 1, 2,, n .
(9)
OLS je nejrozšířenější metoda odhadu koeficientů a mezi její hlavní přednosti patří poskytování odhadů s optimálními vlastnostmi i pro malé výběry pozorování, poměrná jednoduchost a východisko pro celou řadu dalších ekonometrických odhadových postupů. Odhady parametrů metodou nejmenších čtverců mají tyto vlastnosti: (Hušek, 2007) Nestranné (nevychýlené), když je jejich střední hodnota rovna skutečné hodnotě parametru, jsou tedy centrovány kolem skutečné střední hodnoty,
E (ˆ j ) j ,
(10)
Vydatné, mají-li minimální rozptyl okolo skutečné hodnoty vzhledem ke všem možným odhadům tohoto parametru, Konzistentní, tedy s rostoucím rozsahem výběru výběrové rozdělení degeneruje do podoby jednoho bodu, který je shodný se skutečnou hodnotou odhadovaného parametru, Normálně rozdělené, pro které platí,
ˆ j ~ N ( j , 2ˆ ) , pro j 1, 2,, k , j
ˆ j
odhad parametrů j-té proměnné,
(11)
Materiál a metodika
j
41
střední hodnota,
2 ˆ
j
rozptyl.
3.5 Porušení předpokladů klasického lineárního regresního modelu Dalším krokem bude verifikace odhadnutého ekonometrického modelu, která představuje rozhodnutí o reálnosti modelu, posouzení statistické významnosti odhadnutých parametrů, testování platnosti apriorních hypotéz, tedy určitých vlastností proměnných a parametrů modelu, a analytický i matematický tvar a použitá data. K tomu se používají jak ekonomická omezení, vyplývající z konkrétní ekonomické teorie, tak statistické testy a ekonometrická kritéria. (Hušek, 2007). Při testování ekonometrického modelu dochází často k porušení některého z klasických předpokladů lineárního regresního modelu. 3.5.1
Chybná specifikace modelu
Častými specifikačními chybami je vynechání podstatné vysvětlující proměnné, zahrnutí nepodstatné vysvětlující proměnné a chybná volba funkčního tvaru. Vynechání podstatné proměnné způsobuje vychýlení odhadnutých parametrů modelu, tedy odhadovaná funkce metodou OLS je vychýlená a nekonzistentní. Také dochází k větším náhodným složkám, odhady rozptylu a standardních chyb nebudou nestranné, tudíž testování statistické významnosti regresních parametrů nedává reálné výsledky. Při zahrnutí nadbytečné proměnné nedochází k vychýlení odhadnutých parametrů, testování statistické významnosti regresních parametrů je tedy platné. Nepodstatná vysvětlující proměnná, ale zvyšuje variabilitu parametrů v modelu projevující se zvýšenými standardními chybami odhadnutých parametrů, nejsou tedy vydatné, a snižuje stupně volnosti a může způsobovat multikolinearitu. (Hampel, 2011) T-test Statistická významnost regresních parametrů bude testována pomocí t-testu, kde se testuje nulová hypotéza H0 o statistické nevýznamnosti parametru proti alternativní hypotéze H1 o statistické významnosti parametru. Testovací statistika má následující tvar:
t ˆ
ˆ j
H0 SE ˆ j
,
j
ˆ j H
odhad parametru j-té proměnné,
0
SE ˆ j
hodnota vyplývající z nulové hypotézy, odhadnutá standardní chyba.
(12)
Materiál a metodika
42
Výpočet standardní chyby vychází z rozkladu součtu čtverců, kde je vysvětleno, jak velká míra variance závislé proměnné je vysvětlena regresním modelem.
TSS ESS RSS ,
Y n
i 1
TSS ESS RSS
i
2
Y
n
Yˆi Y i 1
(13)
Y Yˆ , 2
n
i 1
2
i
i
(14)
celková suma čtverců, suma čtverců vysvětlena regresí, reziduální suma čtverců.
Standardní chyba se tedy vypočítá jako:
SE ˆ j
RSS h j 1, j 1 , n p
n p
počet pozorování, počet parametrů,
h j 1, j 1
j-tý diagonální prvek matice H X T X
(15)
1
.
Pro určení zda se nulová hypotéza zamítne nebo nezamítne je potřeba ještě znát kritickou t-hodnotu, kterou lze zjistit ve statistických tabulkách. Nulová hypotéza bude zamítnuta, pokud t-hodnota v absolutním vyjádření je větší než kritická t-hodnota. t ˆ > t j
1
n p ,
(16)
2
zvolená hladina významnosti ve výši 5 %.
Rozhodnout o zamítnutí či nezamítnutí nulové hypotézy lze i na základě p-hodnoty, kdy nulovou hypotézu zamítneme, jestliže je p-hodnota menší než zvolená hladina významnosti . V diplomové práci bude u všech testů rozhodováno o zamítnutí nebo nezamítnutí nulové hypotézy využitím p-hodnoty. F-test Významnost celého modelu bude testována pomocí F-testu, u kterého je H0: model je statisticky nevýznamný. Testová statistika je ve tvaru:
Materiál a metodika
43
F
ESS p 1 . RSS n p
(17)
Nulová hypotéza bude zamítnuta, jestliže platí: F > F1 p 1, n p .
(18)
Koeficient determinace Index determinace se používá jako míra shody odhadnutého regresního modelu s empirickými daty a je založen na rozkladu celkového rozptylu vysvětlované proměnné. U lineárních modelů se značí R2 a říká se mu koeficient vícenásobné determinace. Vzorec pro výpočet koeficientu determinace vypadá následovně:
R2
ESS RSS . 1 TSS TSS
(19)
Koeficient determinace nabývá hodnot od 0 do 1, kde hodnoty blížící se jedné značí výbornou vhodnost modelu a naopak hodnoty blízké nule nevhodnost zvoleného modelu. Ukazatel se používá k porovnávání různých funkčních forem, zvolena je pak ta, která má vyšší hodnotu indexu determinace. Nevýhodou R2 je, že při přidání dalších vysvětlujících proměnných jeho hodnota nikdy neklesne. Proto se také používá korigovaný (adjustovaný) koeficient determinace R 2 , jehož hodnota klesnout může:
R 2 1 1 R2
nn 1p .
(20)
Tento ukazatel se využívá při porovnávání modelů, které se liší počtem pozorování nebo obsahují různé množiny vysvětlujících proměnných. Koeficient determinace ani korigovaný koeficient determinace není vhodné využívat, pokud model obsahuje odlišné vysvětlované proměnné. Informační kritéria Srovnávat navrhované modely lze i pomocí informačních kritérií na základě očištění reziduální sumy čtverců (RSS) o rozsahu souboru n a počtu parametrů p. Při porovnávání je nejlepším modelem ten, který má nejnižší hodnoty informačních kritérií. K nejpoužívanějším kritériím patří: Akaikeho informační kritérium (AIC), Schwarzovo informační kritérium (BIC, SIC), Hannanovo-Quinnovo informační kritérium (HQC).
Materiál a metodika
44
Ramseyho RESET test RESET test testuje nulovou hypotézu, zda je model správně specifikovaný. Tento test je založen na přidání Yˆ 2 a Yˆ 3 do původního modelu. Pomocný model vypadá následovně: Yi 0 1 X 1i 2 X 2i k X ki k 1Yˆi 2 k 2Yˆi 2 i pro i 1, 2,n . (21)
Testová statistika má tvar: F
RSS R RSSU d n pu
RSS R RSSU d , RSSU n pu
(22)
reziduální suma čtverců pro omezený model, reziduální suma čtverců pro neomezený model, rozdíl mezi počtem parametrů neomezeného a omezeného modelu, počet pozorování, počet parametrů neomezeného modelu.
Nulová hypotéza se zamítá v případě, že F > F1 2, n pU . (Hampel, 2011) 3.5.2
Multikolinearita
Multikolinearita (kolinearita) je porušením jednoho z klasických předpokladů lineárního regresního modelu, kdy žádnou vysvětlující proměnnou nelze vyjádřit jako kombinaci jiné (kolinearita) nebo jiných (multikolinearita) vysvětlujících proměnných. Příčinou multikolinearity může být tendence časových řad vyvíjet se stejným směrem, neexperimentální charakter dat, zahrnutí zpožděných nebo umělých proměnných. Při multikolinearitě zůstávají odhady nestranné i vydatné, vzrostou ale rozptyl a standardní chyby odhadů a poklesne vypočtená hodnota t-statistiky. Odhady multikolinearovaných proměnných jsou velmi náchylné na změny specifikace modelu. Vysoké hodnoty standardních chyb způsobují pochybnosti o správné specifikaci modelu. Důsledkem je i nemožnost rozhodnout, která z vysvětlujících proměnných je z hlediska vysvětlení změn vysvětlované proměnné důležitější. (Hampel, 2011) Identifikovat multikolinearitu lze velkým počtem způsobů. V práci budou využívány pouze dva postupy, a to posuzování hodnot párových korelačních koeficientů a hodnot VIF. Párové korelační koeficienty Párové koeficienty korelace se sestavují do korelační matice:
Materiál a metodika
45
1 rX X Rˆ 2 1 rX X k 1
rX 1 X 2 1 rX k X 2
rX 1 X k rX 2 X k . 1
(23)
Multikolinearita je považována za neúnosnou, má-li některý z párových korelačních koeficientů hodnotu v absolutním vyjádření větší než 0,8 popř. 0,9. Tento způsob však selhává, pokud lineární regresní model obsahuje víc než dvě vysvětlující proměnné. Hodnoty VIF Tato metoda je založená na dílčích vícenásobných koeficientech determinace, které jsou získávány z pomocného regresního modelu, kde j-tá vysvětlující proměnná Xj je funkcí všech ostatních nezávislých proměnných v rovnici. Výpočet VIF pro každou vysvětlující proměnnou je následující:
VIF j R 2j
1 , 1 R 2j
(24)
koeficient determinace pomocné regrese.
Multikolinearita se považuje za problém, jsou-li hodnoty VIF větší než 10. V případě zjištění multikolinearity se doporučuje vynechat multikolinearovanou proměnnou či proměnné. Problémem může být, že tato vynechaná proměnná je z hlediska ekonomické teorie podstatná, což se projeví jako chyba specifikace, která má na kvalitu modelu silnější negativní dopad než multikolinearita. Dále se využívá transformace multikolinearovaných proměnných, zvýšení rozsahu výběru nebo pokud je model správně specifikovaný, parametry jsou statisticky významné a věrohodné, nedělat nic a na problém multikolinearity pouze upozornit. Také lze využít metody vícerozměrné statistické analýzy např. metody hlavních komponent a hřebenové regrese. 3.5.3
Heteroskedasticita
Heteroskedasticita znamená porušení předpokladu V, který zní, že pozorování chybového členu pocházejí z rozdělení s konečným a konstantním rozptylem. Pokud je tento požadavek splněn, jedná se o homoskedasticitu. Heteroskedasticita se častěji vyskytuje u průřezových dat. Rozlišuje se čistá a nečistá heteroskedasticita, která je způsobena chybnou specifikací např. opomenutou proměnnou, nadbytečnou proměnnou nebo špatně zvoleným funkčním tvarem. Zde je řešením náprava specifikace modelu. Čistou heteroskedasticitu způsobuje chybový člen správně specifikovaného modelu, kde rozptyl chybového členu závisí na konkrétní skupině pozorování. Často se vyskytuje v datových souborech, kde
Materiál a metodika
46
je značný rozdíl mezi nejmenší a největší hodnotou pozorování, při chybném měření a využití skupinových průměrů. Nečistá heteroskedasticita způsobuje vychýlení v odhadech regresních parametrů. Čistá heteroskedasticita vychýlení nezpůsobuje, ale zvyšuje rozptyl rozdělení parametrů, což ovlivňuje vlastnost minima rozptylu. Při využití OLS má tendenci podhodnotit rozptyl a standardní chyby parametrů modelu. (Hampel, 2011) Heteroskedasticitu je možné ověřovat celou řadou postupů, dále budou využívány jenom Whiteův a Breusch-Paganův test. Whiteův test Whiteův test je založen na pomocné regresi. Jeho výhodou je odhalení různých forem heteroskedasticity, naopak nevýhoda je, že někdy nemohou být odhadnuty parametry pomocné regresní rovnice z důvodu velkého počtu proměnných a zároveň malého počtu pozorování. Prvním krokem u Whiteova testu je pomocí OLS získat rezidua: ei Yi Yˆi pro i 1, 2,, n .
(25)
Poté se sestrojí pomocná regresní funkce, kde vysvětlovanou proměnnou jsou čtverce reziduí původního modelu a vysvětlující proměnné jsou vysvětlující proměnné původního modelu, čtverce těchto proměnných a všechny kombinace vysvětlujících proměnných, např. ve tvaru:
ei2 0 1 X 1i 2 X 2i 3 X 12i 4 X 22i 5 X 1i X 2i ui pro i 1, 2,, n , (26) ui
klasický chybový člen.
Následně testujeme nulovou hypotézu o nepřítomnosti heteroskedasticity využitím LM testové statistiky ve tvaru:
LM nR2 ~ 2 k ,
(27)
R2 index determinace pomocného modelu, n počet pozorování, počet parametrů pomocného modelu bez konstantního členu. (Hampel, k 2011)
Breusch-Paganův test Tento test je také založen na pomocné regresní rovnici. Postup je podobný Whiteovu testu pouze s rozdílem, že za vysvětlující proměnné v pomocné regresní rovnici dosadíme jenom všechny vysvětlující proměnné původního modelu. Opět se testuje nulová hypotéza o nepřítomnosti heteroskedasticity. (Hampel, 2011)
Materiál a metodika
47
Řešením při identifikaci heteroskedasticity je vážená metoda nejmenších čtverců (WLS), metoda opravené heteroskedasticity a předefinování proměnných. 3.5.4
Normalita
Normalita patří k častým předpokladům použitelnosti celé řady testů. Normalitu lze přibližně ověřovat na základě grafů např. histogramem, nebo pomocí testů. V diplomové práci bude normalita testována 2 testem dobré shody, kde bude na základě p-hodnoty rozhodováno o zamítnutí či nezamítnutí nulové hypotézy, která říká, že chybový člen má normální rozdělení. 3.5.5
Autokorelace
Autokorelace je závislost mezi posloupností hodnot jedné proměnné uspořádaných v čase, někdy i prostoru. Jedná se o porušení klasického předpokladu IV, že pozorování chybového členu jsou nekorelována se sebou samými. Existuje čistá a nečistá sériová korelace, která vzniká chybnou specifikací (opomenutá proměnná, nadbytečná proměnná, nekorektní funkční tvar) a jejím řešením je náprava specifikace. Čistá sériová korelace je způsobena chybovým členem správně specifikovaného modelu, je-li očekávaná hodnota jednoduchého korelačního koeficientu mezi dvěma pozorováními chybového členu nenulová. Dále se rozlišuje sériová korelace prvního řádu, ve které je aktuální pozorování chybového členu v čase t funkcí předchozího pozorování chybového členu v čase t-1. Obdobně lze definovat autokorelaci druhého a vyššího řádu. Mezi příčiny autokorelace patří, že většina časových řad není nezávislá, ale je sériově korelována, chybná specifikace modelu, zahnutí chyb měření vysvětlované proměnné do náhodné složky modelu, použití zpožděných proměnných a odhadování modelu z dat obsahující zprůměrované, interpolované nebo extrapolované údaje. Nečistá sériová korelace způsobuje v odhadech parametrů vychýlení. Čistá autokorelace zvyšuje rozptyl rozdělení parametrů, což se projevuje nevěrohodností testů významnosti regresních parametrů. (Hampel, 2011) Durbin-Watsonův test Durbin-Watsonův test se používá pro ověřování autokorelace prvního řádu. Aby mohl být použit, musí regresní model obsahovat konstantní člen, ověřovaná sériová korelace je prvního řádu, regresní model neobsahuje zpožděnou vysvětlovanou proměnnou a chybový člen má normální rozdělení. (Hampel, 2011) Zda je sériová korelace přítomna je možné rozhodnout na základě d statistiky, která se pohybuje v rozmezí 0–4. Hodnoty blízké 2 znamenají, že autokorelace není přítomna, hodnoty blížící se nule značí pozitivní autokorelaci a hodnoty blízké 4 představují negativní autokorelaci. Rozhodnout o přítomnosti sériové korelace lze i na základě p-hodnoty.
Materiál a metodika
48
Breusch-Godfreyův test Pro testování sériové korelace vyšších řádů lze využít např. Breusch-Godfreyova testu. Prvním krokem tohoto testu je získání reziduí z odhadnutého regresního modelu, která jsou následně použita jako vysvětlovaná proměnná v pomocné regresi. Vysvětlujícími proměnnými jsou nezávislé proměnné původního modelu a rezidua ve všech zpožděních až do zpoždění, které testujeme: et 1 X 1t 2 X 2t k X kt k 1et 1 k 2 et 2 k K et K .
(28)
Na základě F-testu je rozhodnuto o zamítnutí či nezamítnutí nulové hypotézy, že sériová korelace v reziduích není přítomna. (Hampel, 2011) Řešením čisté sériové korelace je použití zobecněné metody nejmenších čtverců (GLS), což je metoda korekce regresní rovnice o čistou sériovou korelaci prvního řádu, kdy se zároveň požaduje minimální rozptyl. (Hampel, 2011)
3.6 Nestacionarita a kointegrace časových řad 3.6.1
Nestacionarita
U nestacionární časové řady dochází ke změnám v průměru či variabilitě, stacionární řady mají tyto hodnoty stále stejné. Rozlišuje se striktní a slabá stacionarita, která je důležitým předpokladem některých analýz, a také u vlastností chybového členu regrese časových řad. Při nestacionaritě vysvětlujících proměnných vzniká nepravá regrese zvyšující hodnoty R2 a t-statistiky. ADF test K ověřování nestacionarity bude využíván rozšířený Dickey-Fullerův test (ADF), ve kterém se testuje nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene v časové řadě (nestacionarita). ADF test má tři varianty, a to regresní rovnice bez konstanty, regresní rovnice s konstantou a regresní rovnice s konstantou a časovým trendem. V případě, že jsou časové řady stacionární, lze je odhadnout v obvyklé formě. Jestliže mají obě proměnné jednotkový kořen, testuje se, jsou-li kointegrované (viz dále). Pokud jsou nestacionární a nekointegrované, transformují se nestacionární časové řady na stacionární např. pomocí prvních nebo vyšších diferencí. Problémem je, že diferencované časové řady pozměňují interpretaci získaných koeficientů a soudržnost s ekonomickou teorií. (Hampel, 2011) 3.6.2
Kointegrace
Kointegrace časových řad znamená vytvoření lineární kombinace nestacionárních řad tak, aby rezidua byla stacionární a tím došlo k eliminaci nepravé regrese. Existuje-li lineární rovnováha mezi nestacionárními časovými řadami, pak
Materiál a metodika
49
jsou rezidua stacionární (jednotkové kořeny se vyrušily) a tyto řady kointegrované. Koeficienty lze odhadovat metodou nejmenších čtverců. (Hampel, 2011) Stacionarita reziduí bude testována pomocí ADF testu.
Vlastní práce
50
4 Vlastní práce 4.1 Česká zbrojovka a. s. Česká zbrojovka a. s. se sídlem v Uherském Brodě je dlouholetým výrobcem ručních palných zbraní. Podnik byl původně zaměřen na výrobu ručních vojenských zbraní, postupně byla výroba rozšířena o výrobky pro civilní použití jak v oblasti sportovní, tak i lovecké. Společnost vyvíjí a vyrábí vojenské zbraně, pistole, kulovnice, malorážky, brokovnice a vzduchové zbraně. Charakteristickým rysem těchto zbraní je jejich kvalita, dlouhodobá spolehlivost a přesnost. Česká zbrojovka si vytvořila za dobu své existence vysokou image na domácím i světovém trhu a v současné době představuje jednoho z největších světových producentů ručních zbraní, které prodává přibližně do 100 zemí světa. Především na Slovensko, do zemí EU a USA. Přes 70 % produkce je exportováno. Zbrojovka je vlastníkem dceřiných společností CZ-USA, Kansas City a Zbrojovka Brno, Brno – Zábrdovice. Společnost prodává své výrobky v podnikových prodejnách v Praze a v Uherském Brodě a pomocí certifikovaných prodejců zbraní. Také má zřízený internetový obchod. V České zbrojovce působí střelecké družstvo, které svými výbornými výsledky již řadu let úspěšně reprezentuje společnost na nejvyšších střeleckých soutěžích v tuzemsku i zahraničí. (Česká zbrojovka, 2009–2013) Rok 2011 byl pro Českou zbrojovku obdobím výrazného růstu, tržby společnosti vzrostly oproti minulému roku o 23 %, zisk po zdanění o 63 % a vlastní kapitál o 20,1 %. Vyrobila téměř 180 tis. kusů zbraní a průměrný počet zaměstnanců přesáhl hodnoty 1 300 lidí. Určitý podíl na tom má podepsání smlouvy mezi Českou zbrojovkou a Ministerstvem obrany ČR na dodávky zbraní pro Armádu České republiky v průběhu let 2010–2013, čímž se společnost po delší přestávce vrátila do pozice strategického dodavatele ozbrojených sil. (Česká zbrojovka, 2009–2013) Česká zbrojovka, Uherský Brod byla založena v roce 1936 jako pobočný závod České zbrojovky a. s., Strakonice z důvodu přemístění průmyslu důležitého pro obranu státu více do vnitrozemí. Výroba byla zahájena roku 1937. Zbrojovka během své historie prošla řadou organizačních změn z hlediska vlastnictví a s tím spojených změn v názvu podniku. I přes tyto proměny byla její hlavní činností zbrojní výroba. Dne 1. 5. 1992 byla založena Česká zbrojovka, akciová společnost, Uherský Brod. Krizi obranného průmyslu v 90. letech minulého století překonala zbrojovka především diverzifikací do jiných než zbrojních výrob. Vyrábí také výrobky, díly a sestavy pro letecký a automobilový průmysl a speciální nářadí pro strojírenskou výrobu. (Česká zbrojovka, 2009–2013) Společnost má vybudovaný a certifikovaný systém řízení kvality odpovídající mezinárodní normě ISO 9001 : 2008 a požadavkům NATO, na jehož základě je schopna zajistit a garantovat vysokou kvalitu svých výrobků a služeb, a také způsobilost dodávat své produkty armádám členských států NATO a dalším ozbrojeným složkám. V oblasti výroby dílů pro automobilový průmysl je certifiko-
Vlastní práce
51
vaná dle norem ISO/TS 16949 : 2009 a ISO 14001 : 2004. Dále vlastní oprávnění k výrobě a údržbě komponentů pro letecký průmysl. (Česká zbrojovka, 2009– 2013) Česká zbrojovka každým rokem vynakládá určité finanční prostředky na výzkum a vývoj. V roce 2011 řešila v této oblasti 69 projektů, z nich bylo 30 projektů úspěšně dokončeno. Týkaly se krátkých a dlouhých zbraní, speciální techniky a zavádění nových technologií. U zbývajících projektů bylo pokračováno v jejich řešení následující rok. (MSČR, 2013)
Graf 1
Vývoj tržeb České zbrojovky a. s. v letech 1999–2011
4.1.1
Vícerozměrná regresní analýza České zbrojovky a. s.
Využitím vícerozměrné regresní analýzy byl analyzován vliv vybraných vysvětlujících proměnných na objem tržeb České zbrojovky a. s. Metodou nejmenších čtverců byly odhadnuty parametry regresního modelu včetně odhadů standardních chyb, t-statistik a p-hodnot, které jsou uvedeny v tab. 6. Na 5% hladině významnosti byla prokázána statistická významnost pouze u parametrů míry nezaměstnanosti, průměrné dvoutýdenní repo sazby, bilance zahraničního obchodu a vládních výdajů. Ostatní proměnné byly na 5% hladině významnosti statisticky nevýznamné. Celkový F-test je statisticky průkazný, jelikož na základě p-hodnoty byla zamítnuta nulová hypotéza o statistické nevýznamnosti modelu. Korigovaný koeficient determinace má hodnotu 0,885.
Vlastní práce Tab. 6
52
Hodnoty modelu 1 u České zbrojovky a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 8,83354·106 1,46358·106 Konstanta -27853,2 11001,4 INF 0,0973137 0,31446 HDP -163193 55513,7 MN -268876 52660,4 RS 10161,1 35764,1 MKEUR -14559,9 12710 MKUSD 2594,99 906,852 BILZO -9,96001 2,00721 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 6,0356 0,00380 -2,5318 0,06454 0,3095 0,77242 -2,9397 0,04240 -5,1059 0,00695 0,2841 0,79042 -1,1455 0,31586 2,8615 0,04586 -4,9621 0,00769 0,961694 0,885083 12,55290 0,013581 326,7050 331,7895 325,6599
Vzhledem ke statistické nevýznamnosti některých proměnných bylo přistoupeno k úpravě modelu pomocí sekvenční metody. Tab. 7
Hodnoty modelu 2 u České zbrojovky a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 6 8,20917·10 976797 Konstanta -27824,7 7375,45 INF -165010 32454,5 MN -249843 37255,3 RS 3247,27 595,66 BILZO -8,54903 1,10417 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 8,4042 0,00007 -3,7726 0,00696 -5,0843 0,00142 -6,7062 0,00028 5,4516 0,00095 -7,7425 0,00011 0,947901 0,910687 25,47171 0,000235 324,7032 328,0929 324,0064
V tab. 7 lze vidět, že všechny uvedené proměnné jsou již na zvolené hladině významnosti statisticky významné. Navíc využitím sekvenční metody je kromě míry nezaměstnanosti, dvoutýdenní repo sazby, bilance zahraničního obchodu a vládních výdajů, statisticky významná i míra inflace. Celkový F-test je také
Vlastní práce
53
průkazný a hodnota korigovaného koeficientu determinace se oproti modelu 1 zvýšila na 0,911. Následně byl model 2 testován, zda je správně specifikovaný, má normální rozdělení chybového členu a není-li přítomna heteroskedasticita a sériová korelace. Výsledky těchto testů jsou uvedeny v tab. 8. Tab. 8
Testování modelu 2 u České zbrojovky a. s.
Test RESET test Whiteův test Breusch-Paganův test Test normality reziduí Durbin-Watsonův test Breusch-Godfreyův test Ljung-Boxův test
Testová statistika F = 1,495491 LM = 11,892502 LM = 0,774586 Chí-kvadrát = 0,957 DW = 3,06821 F = 2,906890 Chí-kvadrát = 6,6527
P-hodnota 0,31 0,292315 0,978626 0,61962 0,822266 0,204 0,155
U RESET testu nebyla zamítnuta nulová hypotéza, model 2 je tedy správně specifikovaný. Z výsledků Whiteova a Breusch-Paganova testu je zřejmé, že heteroskedasticita chybového členu nebyla na 5% hladině významnosti identifikována. Na základě testu normality reziduí lze předpokládat normální rozdělení chybového členu. Autokorelace prvního řádu byla testována pomocí DurbinWatsonova testu, kde nulová hypotéza o nepřítomnosti sériové korelace chybového členu nebyla zamítnuta. K ověřování autokorelace vyššího řádu bylo využito Breusch-Godfreyova a Ljung-Boxova testu, autokorelace byla testována do 4-tého řádu, neboť 13 4 . Na základě výsledků těchto testů není přítomna ani sériová korelace vyššího řádu. Jak vyplývá z tab. 9, kde je znázorněna matice párových korelačních koeficientů, může být problémem multikolinearita vysvětlujících proměnných. Nejvyšší párový korelační koeficient je mezi proměnnými INF a BILZO. Tab. 9
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u České zbrojovky a. s.
INF MN RS BILZO VLADV
INF 1,0000
MN -0,7076 1,0000
RS -0,8117 0,3546 1,0000
BILZO 0,9225 -0,6387 -0,7728 1,0000
VLADV 0,7911 -0,6043 -0,8767 0,8152 1,0000
Pro další analýzu multikolinearity byly vypočteny VIF hodnoty, které jsou uvedeny v tab. 10.
Vlastní práce Tab. 10
54
Testování multikolinearity modelu 2 u České zbrojovky a. s.
Proměnná INF MN RS BILZO VLADV
VIF 21,643 6,794 17,758 9,669 13,463
Hodnoty VIF jsou větší než 10 u míry inflace, dvoutýdenní repo sazby a vládních výdajů. Tyto proměnné lze považovat za multikolinearované. Proto byla vynechána proměnná s nejvyšší hodnotou VIF, tedy míra inflace. Důsledkem toho se na 5% hladině významnosti stala statisticky nevýznamnou i proměnná míra nezaměstnanosti. Hodnoty upraveného modelu 3 jsou uvedeny v tab. 11. Tab. 11
Hodnoty modelu 3 u České zbrojovky a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 3,82767·106 787757 Konstanta -94541,6 35985,8 RS 2152,77 647,58 BILZO -4,28072 1,34238 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 4,8589 0,00090 -2,6272 0,02748 3,3243 0,00888 -3,1889 0,01103 0,754388 0,672518 9,214400 0,004169 340,8610 343,1208 340,3965
V modelu 3 se již multikolinearované proměnné nevyskytují, ale na základě RESET testu byla zamítnuta nulová hypotéza o správné specifikaci modelu. Vzhledem k tomu, že chybná specifikace má na kvalitu modelu silnější negativní dopad než multikolinearita, nebyly proměnné INF a MN vynechány a dále bylo pracováno s modelem 2. Model 2 byl následně testován prostřednictvím ADF testu na stacionaritu, výsledky jsou uvedeny v tab. 12.
Vlastní práce Tab. 12
55
Testování stacionarity modelu 2 u České zbrojovky a. s.
Proměnná TRZ INF MN RS BILZO VLADV
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota 0,392989 0,9827 -0,51705 0,8856 -2,28054 0,1784 -1,41428 0,5769 -0,247852 0,93 -2,46375 0,1245
Z důvodu nezamítnutí nulové hypotézy o přítomnosti jednotkového kořene v časové řadě u všech testovaných proměnných bylo přistoupeno k ověření stacionarity reziduí. Tab. 13
Testování kointegrace modelu 2 u České zbrojovky a. s.
Proměnná Rezidua
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -3,71582 0,003916
Jak vyplývá z tab. 13, na 5% hladině významnosti byla zamítnuta nulová hypotéza jednotkového kořene pro rezidua. Časové řady jsou tedy kointegrované a koeficienty lze odhadovat metodou nejmenších čtverců. Výsledným modelem pro Českou zbrojovku a. s. je model ve tvaru:
TRˆ Z 8,20917 106 - 27824,7 INF - 165010MN - 249843RS 3247,27 BILZO (29) - 8,54903VLADV. Výsledkem regresní analýzy je, že zvýšení míry inflace o jeden procentní bod způsobí pokles objemu tržeb o 27 824,7 tis. Kč, dále pak při zvýšení míry nezaměstnanosti o jedno procento se sníží výnosy o 165 010 tis. Kč, nárůst průměrné dvoutýdenní repo sazby o jeden procentní bod vyvolá pokles objemu tržeb o 249 843 tis. Kč, v případě zvýšení bilance zahraničního obchodu o jednotku dojde ke zvýšení výnosů o 3 247,27 tis. Kč a nárůst vládních výdajů o jednotku způsobí snížení tržeb o 8,54903 tis. Kč.
4.2 ALFA-PROJ spol. s r. o. Firma ALFA-PROJ spol. s r. o. vznikla v roce 1993 jako společnost s ručením omezeným se sídlem v Brně. Společnost patří k tradičním českým výrobcům zbraní. Od počátku své existence navázala na tradici zbraní značky HOLEK, které mají v České republice a zejména v Brně tradici již od období před 1. světovou válkou. (Alfa-proj, 2004) Ke konci roku 2011 zde pracovalo 56 zaměstnanců.
Vlastní práce
56
I přesto, že tržby za prodej vlastních výrobků a služeb se v roce 2011 oproti předešlému roku o něco zvýšily, dosahuje výsledek hospodaření před zdaněním za rok 2011 ztráty. (MSČR, 2013) Firma se zabývá výrobou krátkých ručních zbraní, především signálních revolverů, revolverů s nízkou úsťovou energií střely a ostrými revolvery. Od roku 2004 se také zabývá výrobní činností v oblasti vzduchových zbraní, kam patří vzduchové pistole a pušky pro sportovní střelbu. ALFA-PROJ spol. s r. o. je druhým největším výrobcem krátkých zbraní v České republice. Zbraně vyváží do celého světa pod označením ALFA a HOLEK. (Alfa-proj, 2004) Kromě zbraní se ALFA-PROJ zabývá i výrobou pout v různých provedeních (policejní a vojenská pouta). Společnost současně s prodejem vlastních výrobků provozuje maloobchodní a velkoobchodní činnost celého sortimentu zbraní a střeliva, které prodává ve své firemní prodejně zbraní nacházející se v Brně na ulici Šumavské. V roce 2005 firma ALFA-PROJ spol. s r. o. zahájila prodej ve svém internetovém obchodě, kde nabízí celý svůj výrobní sortiment, a to zbraně na zbrojní průkaz (revolvery a pistole), zbraně volně prodejné (plynovky, vzduchovky, flobertky), pouta, střelivo a příslušenství ke zbraním (střenky, pažby, předpažbí, pouzdra, optika). Prodej doplňuje také o atraktivní položky, mezi které patří lovecké zbraně, kulovnice, brokovnice, kozlice, malorážky, puškohledy, lovecké střelivo, náboje, nože, zaměřovače, trezory atd. Dále nabízí sortiment Umarex (repliky, sběratelské zbraně, legendární zbraně, zbraně pro sport), protože je výhradním zastoupením této renomované značky. Prodává i šicí stroje a overlockové stroje značky ZENTINA a JANOME. (Alfa-proj, 2004) Firma se zabývá vývojovou činností, aby zohledňovala světové trendy v oblasti krátkých palných zbraní. Také nyní věnuje zvýšenou pozornost vývoji nových modelů revolverů v kategorii volně dostupných zbraní, které budou určeny zejména pro východní trhy. (MSČR, 2013) Společnost se svými zákazníky komunikuje i prostřednictvím sociální sítě Facebook. V uplynulých letech se ALFA-PROJ úspěšně účastnila řady tendrů, na jejímž základě vybavila svými výrobky národní policie některých států. Roku 2002 byla firma ALFA-PROJ spol. s r. o. certifikována dle normy ISO 9001 : 2000. (Alfa-proj, 2004)
Vlastní práce
57
Graf 2
Vývoj tržeb ALFA-PROJ spol. s r. o. v letech 1999–2011
4.2.1
Vícerozměrná regresní analýza ALFA-PROJ spol. s r. o.
Pro analyzování vlivu vybraných proměnných na objem tržeb společnosti ALFAPROJ spol. s r. o. byly pomocí metody OLS odhadnuty parametry regresního modelu, které jsou uvedeny v tab. 14. Tab. 14
Hodnoty modelu 1 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná Koeficient Směr. chyba -56280,8 385870 Konstanta -3945,91 2900,48 INF 0,146874 0,0829066 HDP -3276,71 14636 MN -13727,5 13883,8 RS -2536,9 9429,11 MKEUR 1432,63 3350,96 MKUSD -100,037 239,089 BILZO -0,162237 0,529195 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota -0,1459 0,89109 -1,3604 0,24531 1,7716 0,15116 -0,2239 0,83382 -0,9887 0,37876 -0,2690 0,80120 0,4275 0,69100 -0,4184 0,69714 -0,3066 0,77446 0,822046 0,466139 2,309719 0,218297 292,0432 297,1278 290,9981
Vlastní práce
58
Vzhledem k tomu, že na 5% hladině významnosti nebyla prokázána statistická významnost u žádné proměnné, byl model 1 využitím sekvenční metody modifikován. Hodnoty upraveného modelu jsou v tab. 15. Tab. 15
Hodnoty modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná Koeficient Směr. chyba -131177 66829,8 Konstanta -3563,7 838,195 INF 0,10921 0,0275931 HDP -8664,41 3775,77 RS Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota -1,9629 0,08127 -4,2516 0,00214 3,9579 0,00332 -2,2947 0,04741 0,726935 0,635914 7,986408 0,006621 287,6096 289,8694 287,1452
Na 5% hladině významnosti jsou statisticky významné proměnné míra inflace, hrubý domácí produkt a dvoutýdenní repo sazba. Dle celkového F-testu je model statisticky průkazný a korigovaný koeficient determinace má hodnotu 0,636. V tab. 16 jsou výsledky testů ověřující, zda je model správně specifikovaný, homoskedastický, sériově nekorelovaný a normálně rozdělený. Tab. 16
Testování modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Test RESET test Whiteův test Breusch-Paganův test Test normality reziduí Durbin-Watsonův test Breusch-Godfreyův test Ljung-Boxův test
Testová statistika F = 0,856048 LM = 12,521333 LM = 2,857026 Chí-kvadrát = 0,635 DW = 1,68048 F = 3,550070 Chí-kvadrát = 7,05642
P-hodnota 0,465 0,185488 0,414198 0,72793 0,0369872 0,0986 0,133
Na základě p-hodnoty u RESET testu nebyla zamítnuta nulová hypotéza, která říká, že model je správně specifikovaný. Z výsledků testů heteroskedasticity je zřejmé, že heteroskedasticita chybového členu nebyla na 5 % hladině významnosti prokázána. Nulová hypotéza o normálním rozdělení chybového členu nebyla zamítnuta, chybový člen má tedy normální rozdělení. U autokorelace prvního řádu byla na 5% hladině významnosti zamítnuta nulová hypotéza, že autokorelace chybového členu není přítomná. Autokorelace vyššího řádu využitím Breush-Godfreyova a Ljung-Boxova testu nebyla na 5% hladině významnosti prokázána.
Vlastní práce
59
K testování multikolinearity byla vytvořena matice párových korelačních koeficientů mezi vysvětlujícími proměnnými. Jak vyplývá z tab. 17, hodnoty párových korelačních koeficientů nejsou větší než 0,9, což nenaznačuje problém s multikolinearitou. Tab. 17
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
INF 1,0000
INF HDP RS
HDP 0,8264 1,0000
RS -0,8117 -0,7171 1,0000
Pro ověření mutikolinearity vysvětlujících proměnných byly ještě vypočteny VIF hodnoty, které jsou uvedeny v tab. 18. Všechny proměnné vykazují hodnoty menší než 10, tyto proměnné nelze tedy považovat za multikolinearované. Tab. 18
Testování multikolinearity modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná INF HDP RS
VIF 4,583 3,218 2,990
Dále byl model 2 použitím ADF testu otestován na stacionaritu. Jak ukazuje tab. 19, ani u jedné proměnné nebyla na 5% hladině významnosti zamítnuta nulová hypotéza o nestacionaritě časové řady. Tab. 19
Testování stacionarity modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná TRZ INF HDP RS
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -1,87481 0,3446 -0,51705 0,8856 -1,95444 0,3074 -1,41428 0,5769
Vzhledem k nestacionaritě časových řad bylo ještě nutné otestovat, zda jsou časové řady alespoň kointegrované. Hodnoty ADF testu reziduí jsou uvedeny v tab. 20. Tab. 20
Testování kointegrace modelu 2 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná Rezidua
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -5,07012 1,464·10-5
Vlastní práce
60
Výsledek ADF testu u reziduí prokázal kointegrovanost časových řad, jelikož byla na 5% hladině významnosti zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene u reziduí. Z důvodu pozitivní sériové korelace prvního řádu bylo nutné pro její odstranění použít zobecněnou metodu nejmenších čtverců, konkrétně CochraneOrcuttovu metodu. Hodnoty nově odhadnutých parametrů jsou v tab. 21. Tab. 21
Hodnoty modelu 3 u ALFA-PROJ spol. s r. o.
Proměnná Koeficient Směr. chyba -69607,9 67388,5 Konstanta -2756,01 750,201 INF 0,073438 0,0281042 HDP Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Durbin-Watsonova statistika
T-podíl P-hodnota -1,0329 0,32859 -3,6737 0,00513 2,6131 0,02813 0,834129 0,797269 7,166311 0,013749 2,069558
Nezávisle proměnná dvoutýdenní repo sazba již nebyla po použití CochraneOrcuttovy metody na 5% hladině významnosti statisticky významná, a proto byla vynechána. Proměnné INF a HDP zůstaly statisticky významné. Z p-hodnoty F-testu vyplývá, že model je statisticky průkazný. Hodnota korigovaného koeficientu determinace se oproti předchozímu modelu zvýšila na 0,797. Také vzrostla Durbin-Watsonova statistika, což svědčí o nepřítomnosti autokorelace prvního řádu. Konečný model pro společnost ALFA-PROJ spol. s r. o. obsahuje dvě vysvětlující proměnné a má následující tvar:
TRˆ Z -69607,9- 2756,01INF 0,0734380HDP .
(30)
Z výsledku regresní analýzy vyplývá, že při zvýšení míry inflace o jeden procentní bod dojde k poklesu objemu tržeb firmy ALFA-PROJ spol. s r. o. o 2 756,01 tis. Kč. V případě zvýšení hrubého domácího produktu o jednotku vzrostou tržby o 0,073438 tis. Kč, neboli o 73,438 Kč.
4.3 KROKO a. s. Akciová společnost KROKO a. s. je nevelká firma zabývající se výrobou revolverů značky KORA. Byla založena v roce 1996, nachází se ve městě Brně a v roce 2010 zde pracovaly pouze 4 zaměstnanci. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb společnosti KROKO se v roce 2011 oproti roku 2010 mírně zvýšily, ale i přesto byl výsledek hospodaření před zdaněním ztrátový. V současné době firma nevynakládá žádné výdaje na vývoj a výzkum. (MSČR, 2013)
Vlastní práce
61
KROKO a.s. vznikla jako nástupnická společnost firmy KORA BRNO, spol. s r.o. a nadále je používaná registrovaná ochranná známka KORA. V současné době jsou díly do revolverů řešeny především formou subdodávek a ve firmě KROKO jsou pouze smontovány, nastřeleny a expedovány. Většina produkce jde na export, tradičními odběrateli jsou země bývalého východního bloku. Dodávky do těchto zemí důsledkem hospodářské krize značně poklesly. (Pospíšil, 2010) Revolvery KORA Brno jsou tradiční zbraní založené na moderní technologii výroby. Vyznačují se naprostou spolehlivostí a pohotovostí ke střelbě, odolností proti nežádoucímu výstřelu, jednoduchostí obsluhy i údržby a přijatelnou cenou. Před expedicí do prodejní sítě jsou všechny revolvery podrobovány přísné výstupní kontrole a odborně nastřeleny. Společnost vyrábí revolvery jak volně prodejné (plynovky, flobertky), tak prodejné pouze držitelům zbrojního průkazu. Zákazník si může vybrat z různých povrchových úprav revolverů a mnoha druhů pažeb. (Kroko, 2013)
Graf 3
Vývoj tržeb KROKO a. s. v letech 1999–2011
4.3.1
Vícerozměrná regresní analýza KROKO a. s.
Na základě vícerozměrné regresní analýzy byl zkoumán vliv vybraných vysvětlujících proměnných na objem tržeb společnosti KROKO a. s. Hodnoty odhadnutých parametrů metodou nejmenších čtverců jsou uvedeny v tab. 22.
Vlastní práce Tab. 22
62
Hodnoty modelu 1 u KROKO a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 192408 195651 Konstanta -2449,22 1470,66 INF -0,035408 0,0420369 HDP -1295,35 7421,03 MN -921,137 7039,61 RS -3215,4 4780,92 MKEUR 132,92 1699,06 MKUSD 41,0233 121,227 BILZO 0,111333 0,268322 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 0,9834 0,38108 -1,6654 0,17117 -0,8423 0,44703 -0,1746 0,86991 -0,1309 0,90221 -0,6725 0,53809 0,0782 0,94140 0,3384 0,75208 0,4149 0,69949 0,829682 0,489047 2,435689 0,203318 274,3849 279,4694 273,3398
Na zvolené hladině významnosti nebyla prokázána statistická významnost ani u jednoho z parametrů, proto byl model následně upraven použitím sekvenční metody. Odhadnuté parametry modifikovaného modelu ukazuje tab. 23. Tab. 23
Hodnoty modelu 2 u KROKO a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 32850 3623,23 Konstanta -981,764 189,11 INF Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 9,0665 1,95·10-6 -5,1915 0,0003 0,710158 0,683808 26,95166 0,000298 267,2966 268,4265 267,0644
Po úpravě modelu byla na 5% hladině významnosti statisticky významná pouze proměnná míra inflace. Nulová hypotéza u celkového F-testu o statistické neprůkaznosti modelu se zamítá. Korigovaný koeficient determinace má hodnotu 0,684. Model byl dále testován, zda je správně specifikovaný, má normální rozdělení chybového členu a není-li přítomna heteroskedasticita a sériová korelace prvního nebo vyššího řádu. Výsledky těchto testů jsou v tab. 24.
Vlastní práce Tab. 24
63
Testování modelu 2 u KROKO a. s.
Test RESET test Whiteův test Breusch-Paganův test Test normality reziduí Durbin-Watsonů test Breusch-Godfreyův test Ljung-Boxův test
Testová statistika F = 0,389094 LM = 3,540861 LM = 0,621798 Chí-kvadrát = 4,354 DW = 2,96936 F = 0,898438 Chí-kvadrát = 7,71367
P-hodnota 0,689 0,170260 0,430380 0,11338 0,945419 0,513 0,103
Na 5% hladině významnosti nebyla zamítnuta nulová hypotéza, která říká, že model je správně specifikovaný. U obou testů heteroskedasticity nebyla nulová hypotéza zamítnuta, model je tedy homoskedastický. Z p-hodnoty testu normality reziduí vyplývá, že chybový člen má normální rozdělení. Z výsledků testů autokorelace nebyla prokázána sériová korelace prvního ani vyššího řádu. Vzhledem k charakteru dat bylo ještě nutné otestovat stacionaritu časových řad pomocí ADF testu, jehož hodnoty jsou zaznamenány v tab. 25. Tab. 25
Testování stacionarity modelu 2 u KROKO a. s.
Proměnná TRZ INF
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -0,635011 0,8605 -0,51705 0,8856
Jelikož u obou proměnných nebyla na 5% hladině významnosti zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene v časové řadě, byla ADF testem testována stacionarita reziduí. Tab. 26
Testování kointegrace modelu 2 u KROKO a. s.
Proměnná Rezidua
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -3,02508 0,03264
Jak ukazuje tab. 26, byla na zvolené hladině významnosti zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene pro rezidua. Časové řady jsou tedy kointegrované a odhad parametrů lze provést metodou nejmenších čtverců. Výsledný model pro tuto společnost má tvar:
TRˆ Z 32850- 981,764INF .
(31)
Tento model lze interpretovat tak, že při zvýšení míry inflace o jeden procentní bod poklesne objem tržeb společnosti KROKO a. s. o 981,764 tis. Kč.
Vlastní práce
64
4.4 ZVI a. s. Společnost ZVI a. s. navazuje na tradici vsetínské zbrojovky, kterou roku 1937 vybudovala brněnská zbrojovka pro zajištění obranyschopnosti republiky. Hlavní náplní byla výroba kulometů a munice. Od roku 1950 se zbrojovka orientovala i na textilní strojírenství, které se v dalších letech stalo rozhodujícím programem Zbrojovky Vsetín. V době největší konjunktury zde pracovalo 7 500 zaměstnanců. Po roce 1989 došlo k organizačním změnám a vznikly tři hlavní samostatné firmy: Zbrojovka Vsetín INDET, a. s. zabývající se výrobou elektrických i neelektrických rozbušek a iniciátorů a její dceřiná společnost TRUSTFIN, a. s. vyrábějící vzduchové tkací stavy a velkoprůměrové pletací stroje, STIM ZET a. s. s výrobním programem řezné nástroje na otvory a Zbrojovka Vsetín, a. s., která se vrátila k výrobě zbraní a munice jako k hlavní podnikatelské činnosti, doplňované o strojírenskou výrobu. Roku 1993 vznikla Zbrojovka Vsetín - INDET a. s. transformací a reorganizací části holdingu Zbrojovka Vsetín, a. s., ta se v roce 2000 přejmenovala na ZVI a. s. (ZVI, 2012) Společnost ZVI a. s. sídlí v Praze, část její výroby byla přemístěna ze Vsetína do nově zrekonstruované haly ve Slavičíně. ZVI vlastní podnikovou střelnici ve Střelné na Vsetínsku a má certifikovaný systém jakosti dle ISO 9001 : 2001. Společnost se orientovala převážně na výrobky pro armádu a policii, tyto výrobky byly vyráběny ve standardech NATO. Firma se zabývala výrobou samonabíjecích pistolí značky KEVIN, a to jak pro civilní osoby, tak pro speciální policejní a vojenské užití. Dále byla v jejím výrobním programu munice a odstřelovačská puška FALCON určená pro pozemní síly a speciální jednotky. (ZVI, 2012) V roce 2011 zde pracovalo průměrně 43 zaměstnanců a výsledek před zdaněním činil 109 tisíc Kč, což byl úspěch, jelikož v posledních několika letech bylo dosahováno pouze ztráty. V daném roce nastaly zásadní změny, které měly značný vliv na vývoj společnosti. Hlavní změna byla na straně tuzemské poptávky, kdy Ministerstvo obrany začalo nakupovat položky vyráběné ZVI v zahraničí přes vyzbrojovací agenturu NATO z důvodu úspor a větší transparentnosti. Také došlo k legislativním změnám v Ruské federaci, což se projevilo negativně v objemu výroby pistolí KEVIN. Zároveň začaly klesat dodávky polotovarů pistolí KEVIN do USA. (MSČR, 2013) Tento trend byl pro ZVI a. s. likvidační a ke konci roku 2012 ukončila výrobu. (Česká televize, 1996–2013)
Vlastní práce
65
Graf 4
Vývoj tržeb ZVI a. s. v letech 2002–2011
4.4.1
Vícerozměrná regresní analýza ZVI a. s.
U společnosti ZVI a. s. byl také analyzován vliv vybraných vysvětlujících proměnných na objem tržeb využitím vícerozměrné regresní analýzy. Metodou OLS byly odhadnuty parametry, jejichž hodnoty jsou uvedeny v tab. 27. Tab. 27
Hodnoty modelu 1 u ZVI a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 343021 71896,9 Konstanta -41860,9 636,164 INF 0,703882 0,015485 HDP 98224,6 2194,76 MN 58397,7 2784,21 RS -64535,6 1328,02 MKEUR -13437,3 756,76 MKUSD 1054,54 36,7661 BILZO -0,982781 0,0633827 VLADV Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota 4,7710 0,13153 -65,8021 0,00967 45,4558 0,01400 44,7540 0,01422 20,9746 0,03033 -48,5954 0,01310 -17,7564 0,03582 28,6825 0,02219 -15,5055 0,04100 0,999973 0,999760 4681,510 0,011303 174,3336 177,0569 171,3462
Vlastní práce
66
Na 5% hladině významnosti byly všechny nezávisle proměnné statisticky významné, ale z důvodu nesouladu s ekonomickou teorií u míry nezaměstnanosti a dvoutýdenní repo sazby bylo nutné model upravit. Hodnoty modifikovaného modelu znázorňuje tab. 28. Tab. 28
Hodnoty modelu 2 u ZVI a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba 6 -1,75876·10 322973 Konstanta -16480,7 3316,58 INF 0,689309 0,11537 HDP Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota -5,4455 0,00096 -4,9692 0,00162 5,9748 0,00056 0,839810 0,794042 18,34912 0,001645 249,3281 250,2358 248,3323
Dle p-hodnoty F-testu byla zamítnuta nulová hypotéza, která říká, že model není statisticky průkazný. Korigovaný koeficient determinace má hodnotu 0,794. Výsledky dalších testů pro model 2 jsou v tab. 29. Tab. 29
Testování modelu 2 u ZVI a. s.
Test RESET test Whiteův test Breusch-Paganův test Test normality reziduí Durbin-Watsonů test Breusch-Godfreyův test Ljung-Boxův test
Testová statistika F = 4,194198 LM = 4,728819 LM = 1,076923 Chí-kvadrát = 0,655 DW = 1,53848 F = 1,682995 Chí-kvadrát = 8,65602
P-hodnota 0,0852 0,449863 0,583646 0,72072 0,0337044 0,349 0,0703
Na základě výsledku RESET testu lze říci, že model je správně specifikovaný. U obou testů heteroskedasticity nebyla zamítnuta na zvolené hladině významnosti nulová hypotéza, model je tedy homoskedastický. Dle testu normality má chybový člen normální rozdělení. Na 5% hladině významnosti byla zamítnuta nulová hypotéza, že autokorelace prvního řádu není přítomná. Sériová korelace vyššího řádu nebyla využitím Breusch-Godfreyova ani Ljung-Boxova testu prokázána. Dále byla vytvořena matice párových korelačních koeficientů. Jak je vidět v tab. 30, hodnota párového korelačního koeficientu mezi INF a HDP nenaznačuje problém s kolinearitou.
Vlastní práce Tab. 30
67
Matice párových korelačních koeficientů modelu 2 u ZVI a. s.
INF HDP
INF 1,0000
HDP 0,7146 1,0000
Pro testování multikolinearity mezi vysvětlujícími proměnnými byly ještě vypočteny VIF hodnoty, které potvrzují, že vysvětlující proměnné nejsou kolinearované. Tyto hodnoty jsou zaznačeny v tab. 31. Tab. 31
Testování multikolinearity modelu 2 u ZVI a. s.
Proměnná INF HDP
VIF 2,044 2,044
Jelikož jsou data časové řady, je potřeba ověřit, zda jsou stacionární. Hodnoty ADF testu ukazuje tab. 32. Tab. 32
Testování stacionarity modelu 2 u ZVI a. s.
Proměnná TRZ INF HDP
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -3,17507 0,02151 -0,521893 0,8847 -2,30101 0,1717
Pouze u proměnné TRZ byla zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene, ostatní proměnné jsou nestacionární, a proto je nutné otestovat, nejsou-li časové řady kointegrované. Tab. 33
Testování kointegrace modelu 2 u ZVI a. s.
Proměnná Rezidua
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -4,215 0,0006172
Jak vyplývá z tab. 33, byla zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene pro rezidua, časové řady jsou tedy kointegrované. Pro odstranění pozitivní sériové korelace prvního řádu, byly do modelu zařazeny zpožděné proměnné a celý model byl upraven. Hodnoty nově vzniklého modelu ukazuje tab. 34.
Vlastní práce Tab. 34
68
Hodnoty modelu 3 u ZVI a. s.
Proměnná Koeficient Směr. chyba -2,22113·106 306428 Konstanta -25966,8 3607,21 INF_1 0,921483 0,120321 HDP -99677 26493,9 RS Koeficient determinace Adjustovaný koeficient determinace F-test P-hodnota F-testu Akaikovo kritérium Schwarzovo kritérium Hannan-Quinnovo kritérium
T-podíl P-hodnota -7,2484 0,00078 -7,1986 0,00081 7,6585 0,00060 -3,7623 0,01313 0,942340 0,907744 27,23840 0,001592 217,7121 218,5010 216,0096
Na 5% hladině významnosti jsou statisticky významné proměnné zpožděná míra inflace, hrubý domácí produkt a dvoutýdenní repo sazba. Celkový F-test je statisticky průkazný a adjustovaný koeficient determinace se zvýšil na hodnotu 0,908. Model 3 byl následně otestován. Výsledky jednotlivých testů jsou zobrazeny v tab. 35. Tab. 35
Testování modelu 3 u ZVI a. s.
Test RESET test Whiteův test Breusch-Paganův test Test normality reziduí Durbin-Watsonův test Breusch-Godfreyův test Ljung-Boxův test
Testová statistika F = 4,725846 LM = 5,955832 LM = 2,131135 Chí-kvadrát = 0,020 DW = 2,69887 F = 1,608865 Chí-kvadrát = 7,73354
P-hodnota 0,118 0,428156 0,545640 0,98981 0,465436 0,405 0,0519
Dle hodnoty RESET testu je model správně specifikovaný. Na základě Whiteova a Breusch-Paganova testu nebyla zamítnuta nulová hypotéza, která říká, že model je homoskedastický. P-hodnota testu normality je větší než zvolená hladina významnosti, chybový člen má tedy normální rozdělení. Z výsledků testů sériové korelace nebyla prokázána autokorelace prvního ani vyššího řádu. Dále bylo testováno, zda se v modelu nevyskytuje multikolinearita vysvětlujících proměnných pomocí VIF hodnot.
Vlastní práce Tab. 36
69
Testování multikolinearity modelu 3 u ZVI a. s.
Proměnná INF_1 HDP MN
VIF 4,138 2,870 3,161
Na základě hodnot uvedených v tab. 36 není v modelu 3 problém s multikolinearitou vysvětlujících proměnných. Vzhledem k charakteru dat bylo nutné ověřit jejich stacionaritu. Tab. 37
Testování stacionarity modelu 3 u ZVI a. s.
Proměnná TRZ INF_1 HDP RS
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -3,17507 0,02151 -0,261538 0,9281 -2,30101 0,1717 -1,31395 0,6254
Jak vyplývá z tab. 37 jsou časové řady nestacionární, proto byla ještě pomocí ADF testu testována stacionarita reziduí. Tab. 38
Testování kointegrace modelu 3 u ZVI a. s.
Proměnná Rezidua
Test s konstantou Testová statistika P-hodnota -5,15231 9,858·10-6
Z tab. 38 lze vidět, že byla zamítnuta nulová hypotéza o přítomnosti jednotkového kořene pro rezidua, časové řady jsou tedy kointegrované. Konečným modelem pro zbrojovku ZVI a. s. je model ve tvaru:
TRˆ Z -2,22113 106 - 25966,8INF_1 0,921483HDP - 99677,0RS .
(32)
Výsledkem regresní analýzy je, že při zvýšení míry inflace o jeden procentní bod v předcházejícím období dojde v běžném období ke snížení objemu tržeb o 25 966,8 tis. Kč, zvýší-li se HDP o jednotku, tržby vzrostou o 0,921483 tis. Kč resp. 921,483 Kč a nárůst dvoutýdenní repo sazby o jedno procento způsobí pokles tržeb o 99 677 tis. Kč.
Diskuze
70
5 Diskuze Diplomová práce se zabývá identifikací makroekonomických ukazatelů, které ovlivňují objem tržeb českého zbrojního průmyslu v oblasti výroby zbraní. Mezi důvody proč se práce zaměřuje především na produkci ručních palných zbraní, patří jednak dlouholetá tradice výroby zbraní na našem území, a také to, že Česká republika je považována za významného výrobce a vývozce ručních palných zbraní. Navíc nebylo možné se podrobněji věnovat všem oblastem zbrojního průmyslu pro jejich množství. Problémem u ostatních částí tohoto průmyslu je i nedostatečná literatura a nedostupnost dat, která by byla potřebná pro provedení regresní analýzy a vytvoření ekonometrického modelu. Za vysvětlovanou proměnnou byl v regresní analýze zvolen objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Každý podnik se totiž snaží o maximalizaci svých tržeb, protože představují hlavní výnosy výrobního podniku a slouží k úhradě nákladů. Vysvětlujícími proměnnými byly voleny makroekonomické ukazatele České republiky, konkrétně míra inflace, hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, dvoutýdenní repo sazba, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz CZK/USD, bilance zahraničního obchodu a vládní výdaje. Cílem bylo zjistit, která z makroekonomických veličin má významný vliv na objem tržeb v odvětví výroby zbraní i celého zbrojního průmyslu. Tyto informace mohou firmám působícím v tomto průmyslu pomoci při plánování a předvídaní vývoje svých tržeb. Například Česká národní banka predikuje vývoj makroekonomických ukazatelů, na základě kterého dokážou firmy společně s výsledky provedených regresních analýz odhadnout přesněji vývoj svých tržeb. První společností, kde byl zkoumán vliv makroekonomických ukazatelů na objem tržeb, byla Česká zbrojovka a. s. Na základě výsledků regresní analýzy lze konstatovat, že tržby této firmy jsou negativně ovlivňovány mírou inflace, mírou nezaměstnanosti, dvoutýdenní repo sazbou a vládními výdaji, pozitivní dopad má pouze bilance zahraničního obchodu. Tyto dopady odpovídají očekávaným znaménkům, která byla vyvozena z ekonomické teorie. Největší vliv na tržby České zbrojovky má vysvětlující proměnná repo sazba. Pokud dojde ke zvýšení dvoutýdenní repo sazby o jeden procentní bod, poklesnou tržby o 249 843 tis. Kč, což lze vysvětlit poklesem zájmu o investice z důvodu vyšší úrokové sazby, která peníze zdražuje. Významný vliv pro Českou zbrojovku má i míra nezaměstnanosti, při jejímž nárůstu o jedno procento se tržby sníží o 165 010 tis. Kč, jelikož vlivem nezaměstnanosti klesá spotřeba věcí nezajišťující základní potřeby. Dále zvýšení míry inflace o jeden procentní bod vede k snížení tržeb o 27 824,7 tis. Kč. Bilance zahraničního obchodu a vládní výdaje již nemají tak velký vliv na objem tržeb. Pokud se bilance zahraničního obchodu zvedne o 1 mld. Kč, tržby vzrostou o 3 247,27 tis. Kč. Při zvýšení vládních výdajů o 1 mil. Kč tržby poklesnou o 8,549 tis. Kč. Další společností zabývající se výrobou zbraní byla firma ALFA-PROJ spol. s r. o. Prokázaný vliv na objem tržeb této společnosti mají pouze dvě vysvětlující proměnné, a to míra inflace a hrubý domácí produkt. Míra inflace má negativní
Diskuze
71
vliv, kdy při zvýšení této proměnné o jedno procento dojde k poklesu tržeb o 2 756,01 tis. Kč. Hrubý domácí produkt působí na objem tržeb pozitivním směrem. Zvýší-li se HDP o 1 mil. Kč, vzrostou tržby společnosti ALFA-PROJ o 0,073438 tis. Kč neboli o 73,438 Kč. Třetí zbrojovkou, ve které byl zkoumán vliv makroekonomických ukazatelů na objem tržeb, byla společnost KROKO a. s. Objem tržeb této firmy ovlivňuje dle provedené regresní analýzy pouze míra inflace. Pokud dojde ke zvýšení míry inflace o jeden procentní bod, bude to mít negativní vliv na tržby, které poklesnou o 981,764 tis. Kč. Vzhledem k tomu, že míra inflace v roce 2012 vzrostla o 3,3 % oproti roku 2011 a tržby této společnosti se v posledních letech pohybují kolem 3 mil. Kč, musí KROKO při svém plánování dbát na predikci míry inflace a zahrnovat ji do svých plánů. Poslední analyzovanou společností byla ZVI a. s., jejíž tržby ovlivňují zpožděná míra inflace, hrubý domácí produkt a dvoutýdenní repo sazba. Největší vliv na objem tržeb má proměnná dvoutýdenní repo sazba. Při jejím zvýšení o jedno procento poklesnou tržby o 99 677 tis Kč, což lze vysvětlit zdražováním úvěrů. Tržby této společnosti tvořily v roce 2011 necelých 34 mil. Kč, to dokazuje, že vysvětlující proměnná dvoutýdenní repo sazba má u tohoto modelu značný vliv. Zvýšení míry inflace v předcházejícím období o jedno procento se u ZVI projeví v běžném období poklesem tržeb o 25 966,8 tis. Kč. Proměnná HDP má na objem tržeb zanedbatelný vliv. Vzroste-li hrubý domácí produkt o 1 mil. Kč, tržby se zvýší o 0,921483 tis. Kč resp. o 921,483 Kč. Dle mého názoru vliv uvedených proměnných na objem tržeb ZVI a. s. mohl mít určitý podíl na tom, že společnost ke konci roku 2012 ukončila výrobu. I když hlavním důvodem na základě dostupných informací bylo, že Ministerstvo obrany přestalo nakupovat výrobky ZVI a. s. Po shrnutí výsledků čtyř zvolených firem pohybujících se ve zbrojním průmyslu v oblasti výroby zbraní byl prokázán nejvýznamnější vliv na objem tržeb u míry inflace, která negativně působí na tržby všech zkoumaných firem. Výrobci totiž na růst cenové hladiny reagují rychleji než spotřebitelé, což stěžuje odhadování vývoje ekonomických veličin. Dále je vidět značný rozdíl mezi výsledky u prosperující firmy – České zbrojovky a zbylých společností, u kterých tržby dlouhodobě klesají. Právě u ALFA-PROJ, KROKO a ZVI je velmi podobný vývoj tržeb, kde všechny tři zbrojovky dosahují v roce 2005 resp. 2006 nejvyšších hodnot a v následujících letech jejich výnosy jen klesají. Tento průběh může být způsoben vstupem České republiky do Evropské unie v roce 2004, kdy se ČR stala součástí zbrojní politiky EU, což mělo určitě v prvních letech pozitivní vliv na zbrojní průmysl ČR. Následný dlouhodobý pokles tržeb u jmenovaných společností mohla způsobit právě velká konkurence související se vstupem do EU, které se tyto firmy nedokázaly přizpůsobit, dodržování embarg na vývoz vyhlášených Evropskou unií, chování dle Kodexu EU při exportu zbraní, a také odchod odborníků do zahraničí. Dle výsledků regresních analýz měla na negativní vývoj tržeb značný vliv i neustále se zvyšující inflace v České republice, a jelikož růst HDP byl velmi pozvolný v důsledku ekonomické krize dokonce klesající, tak se jeho pozitivní vliv v objemu tržeb projevil zanedbatelně. Opakem je Česká
Diskuze
72
zbrojovka a. s., jejíž objem tržeb se pohybuje ve sledovaném období vyrovnaně kolem hodnoty 1,2 mld. Kč a od roku 2009 výrazně stoupá. Vliv inflace na objem tržeb u této společnosti není tak značný jako u předcházejících zbrojovek a hrubý domácí produkt nepůsobí na tržby zbrojovky vůbec. Významně tržby ovlivňují dvoutýdenní repo sazba a míra nezaměstnanosti. Hodnoty repo sazby jsou pro prosperující společnosti důležité, jelikož při vyšší repo sazbě klesá zájem o investice, které jsou však nutné pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Česká zbrojovka se zabývá i výrobky pro civilní použití, proto má velký vliv na tržby i míra nezaměstnanosti, jejíž zvyšování vede k poklesu spotřeby a poptávky o tyto výrobky. Menší vliv na objem tržeb pak má bilance zahraničního obchodu, při jejímž zvyšování dochází k růstu exportu a poklesu importu, a vládní výdaje, u kterých se neustále snižuje podíl peněžních prostředků vynakládaných na obranný průmysl. I když tyto společnosti většinu své produkce exportují, nebyl na základě provedených regresních analýz prokázán vliv měnových kurzů na objem tržeb. Informace uvedené v předcházejícím odstavci lze zobecnit, jak na všechny firmy zabývající se výrobou zbraní, tak na celé zbrojní odvětví ČR. Jelikož na společnosti pohybující se v tomto odvětví působí stejné podmínky, a to jak politické, ekonomické, tak legislativní. V oblasti výroby zbraní se v České republice již nenachází mnoho společností, spíš se jedná o drobné živnostníky věnující se opravám zbraní, rytectví a restaurátorství. Také existuje velký počet firem, které obchod se zbraněmi pouze zprostředkovávají. Koncem roku 2011 vznikla Zbrojovka Holice a. s. zaměřující se především na lovecké a sportovní zbraně, její úspěšnost se zatím ale hodnotit nedá. Mezi významné firmy zbrojního průmyslu České republiky patří např. AERO Vodochody a. s. zabývající se leteckou technikou včetně výroby cvičných a bojových vojenských letadel, Explosia a. s. působící v oblasti trhavin a střeliva, Sellier & Bellot a. s. věnující se muniční výrobě a RETIA, a. s. pohybující se v oblasti speciální elektroniky, radarových systémů a elektroniky zbraňových systémů. U firem AERO Vodochody a. s., Explosia a. s. a RETIA, a. s. má vývoj tržeb podobný charakter, kdy nejvyššího objemu je dosaženo v roce 2007 resp. 2008 a pak následuje několikaletý pokles. Příčinou může být jednak členství ČR v Evropské unii, tak jak bylo popsáno výše, tak i ekonomická krize. U společnosti Sellier & Bellot není dostupných mnoho dat o tržbách, jejich vývoj je spíše rostoucí, avšak v roce 2011 došlo k mírnému poklesu. (MSČR, 2013) Na základě zjištěných informací lze potvrdit hypotézu o klesajících tržbách ve zbrojním průmyslu u České republiky i ve světě, což dokazuje na svých webových stránkách i organizace SIPRI. Český zbrojní průmysl byl nejvíce poznamenán koncem 80. a začátkem 90. let 20. století, kdy se rozpadl Sovětský svaz, přecházelo se od centrálně řízené k tržní ekonomice a vznikla samostatná Česká republika. Krátké oživení českého obranného průmyslu souviselo s členstvím v NATO. Vstup do Evropské unie některým firmám pomohl, ale jak dokazují výsledky, následně většině uškodil. Negativně se na objem tržeb tohoto odvětví projevila i ekonomická krize a s ní související úsporná opatření. V roce 2012 vláda ČR s odkazem na novou směrnici EU ukončila používání offsetů, což se
Diskuze
73
může také záporně odrazit v tržbách tuzemského zbrojního průmyslu. Navíc dle nejnovější předpovědi makroekonomických ukazatelů, kterou v dubnu 2013 zveřejnilo Ministerstvo financí, se předpokládá zvyšování míry inflace i míry nezaměstnanosti, hrubý domácí produkt by měl začít růst až v roce 2014, neměly by se ale nijak výrazně měnit základní úrokové sazby. (MFČR, 2005) Firmám ve zbrojním průmyslu lze doporučit, aby při svém plánování zohledňovaly predikce makroekonomických ukazatelů, protože jak dokazují výsledky vlastní práce, vliv některých makroekonomických veličin na objem tržeb je značný. V tomto odvětví, jak je vidět u prosperujících společností, je také důležitá diverzifikace výrobků a vynakládání finančních prostředků na výzkum a vývoj z důvodu získání a udržení konkurenceschopnosti.
Závěr
74
6 Závěr Zbrojní průmysl je podstatnou částí hospodářství většiny států, jeho důležitost spočívá v obranném a ekonomickém potenciálu země. V České (Československé) republice má toto odvětví dlouholetou tradici a zajímavý vývoj. Diplomová práce se především věnovala výrobě zbraní, jelikož tato oblast zbrojního průmyslu patří na našem území k nejvýznamnějším. Byly vybrány čtyři společnosti produkující zbraně, u kterých byl zjišťován vliv makroekonomických ukazatelů na objem jejich tržeb. Tržby totiž představují hlavní zdroj výnosů výrobních podniků a slouží k úhradě nákladů. U zvolených společností byla provedena vícerozměrná regresní analýza, kde vysvětlujícími proměnnými byly míra inflace, hrubý domácí produkt, míra nezaměstnanosti, dvoutýdenní repo sazba, měnový kurz CZK/EUR, měnový kurz CZK/USD, bilance zahraničního obchodu a vládní výdaje. Odhad parametrů byl proveden metodou nejmenších čtverců. Poté byl model testován, zda je správně specifikovaný, homoskedastický, sériově nekorelovaný, nevyskytuje-li se v něm multikolinearita vysvětlujících proměnných, má-li chybový člen normální rozdělení a jsou-li časové řady stacionární, popřípadě kointegrované. Na základě výsledků regresních analýz byly stanoveny rozdílné závěry pro firmy, jejichž tržby v posledních letech klesají a pro prosperující společnosti. Od roku 2005 resp. 2006, kdy zbrojovky ALFA-PROJ spol. s r. o., KROKO a. s. a ZVI a. s. dosáhly maximálních hodnot svých tržeb, jejich výnosy jen klesají. Právě na objem tržeb těchto firem byl prokázán významný negativní vliv míry inflace a téměř zanedbatelný pozitivní dopad hrubého domácího produktu. Naopak u České zbrojovky tržby v posledních letech výrazně rostou. Nejvíce jsou ovlivňovány dvoutýdenní repo sazbou a mírou nezaměstnanosti, avšak záporným směrem. Vliv míry inflace není tak výrazný. Bilance zahraničního obchodu a vládní výdaje působí na tržby zanedbatelně. U společností zabývající se výrobou zbraní nebyl prokázán vliv měnových kurzů na objem tržeb. Uvedené informace mohou firmám obranného průmyslu výrazně pomoci při plánování, jelikož dokážou při využívání zveřejňovaných predikcí makroekonomických ukazatelů České republiky a dosažených výsledků přesněji předvídat velikost budoucích tržeb. Tyto závěry lze zobecnit na celý zbrojní průmysl České republiky, protože v tomto odvětví působí na podniky stejné podmínky, ať už se jedná o politické, ekonomické či legislativní. Ze získaných informací byla také potvrzena hypotéza o klesajících tržbách obranného průmyslu České republiky. Výrazný pokles byl způsoben změnami, které nastaly koncem 80. a začátkem 90. let 20. století, vstup do NATO Český zbrojní průmysl mírně oživil, ovšem členství v Evropské unii má na většinu zbrojních společností negativní dopad. Také ekonomická krize poznamenala toto odvětví, a jak velký vliv bude mít zastavení offsetových programů na náš zbrojní průmysl, ukáže teprve čas. Pro úspěšnost v tomto odvětví je velmi důležitá diverzifikace, a také věnování se vývoji a výzkumu pro získání a udržení konkurenceschopnosti.
Literatura
75
7 Literatura GILLESPIE, A. Business economics. 1. vyd. Oxford: Oxford University Press, 2010. 458 s. ISBN 978-0-19-956518-4. GUJARATI, D. N. Basic econometrics. 4. vyd. Boston: McGraw Hill, 2003. 1002 s. ISBN 978-0-07-112342-6. DOLÍNEK, V. KARLICKÝ, V. České zbraně a střelivo: tradice a současnost. 1. vyd. Praha: Radix, 1995. 190 s. ISBN 80-901853-4-7. HAMPEL, D. BLAŠKOVÁ, V. STŘELEC, L. Ekonometrie 2. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2011. 147 s. ISBN 978-80-7375-540-9. HUŠEK, R. Ekonometrická analýza. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 367 s. ISBN 978-80-245-1300-3. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 332 s. ISBN 978-80-247-3258-9. KRČ, M. Konverze vojenské výroby ČSFR: (studijní materiál). 1. vyd. Brno: Vojenská akademie, 1992. 59 s. KRČ, M. ODEHNAL, L. a kol. Ekonomika obrany státu: vybrané kapitoly. 1. vyd. Brno: Vojenská akademie v Brně, 1998. 320 s. ISBN 80-85960-06-0. KRČ, M. ŠEFČÍK, V. Ekonomická teorie obranné průmyslové základny. 1. vyd. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2002. 239 s. ISBN 80-85960-38-9. KRČ, M. ŠELEŠOVSKÝ, J. IVÁNEK, L. Vliv zbrojní výroby na ekonomický vývoj. 1. vyd. Brno: Vojenská akademie v Brně, 1999. 231 s. ISBN 80-85960-13-3. KRČ, M. ZIPFEL, T. Výdaje na obranu vyspělých průmyslových zemí v letech 1950–2000. 1. vyd. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2000. 214 s. ISBN 8085960-20-6. LODGAARD, S. PFALTZGRAFF, R. Arms and technology transfers: security and economics, considerations among importing and exporting states. 1. vyd. New York: United Nations, 1995. 287 s. ISBN 92-9045-103-3. MAITAH, M. Macroeconomics. 1. vyd. Praha: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2009. 181 s. ISBN 978-80-213-1904-2.
Literatura
76
MAREŠ, M. Zbrojní politika Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 89 s. ISBN 80-210-4120-X. MELUZÍN, T. MELUZÍN, V. Základy ekonomiky podniku. 2. vyd. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007. 119 s. ISBN 978-80-214-3472-1. MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČR. Česká republika a ruční a lehké zbraně. 1. vyd. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2001. 48 s. ISBN 80-8634513-0. PECKA, R. Úspěchy a krize čs. zbrojovek. Válka revue speciál – legendární československé zbraně, 2012, s. 6–10. ISSN 1804-0772. POPELÍNSKÝ, L. TESAŘ, F. Československé a české malorážové zbraně a jejich život. 1. vyd. Brno: Lynx, 2010. 176 s. ISBN 978-80-86787-46-6. POSPÍŠIL, T. Kora dvacetiletá. Střelecká revue, roč. 42, č. 7, 2010, s. 16–17. ISSN 0322-7650. PROCHÁZKA, J. KRČ, M. IVÁNEK, L. Obranný průmysl České republiky po rozpadu bipolarity. 1. vyd. Brno: Vojenská akademie v Brně, 2003. 154 s. ISBN 80-85960-67-2. SKRAMOUŠSKÝ, J. BADALÍK, V. Československé pistole 1918–1985. 1. vyd. Praha: ARS-ARM, 1996. 347 s. ISBN 80-900833-9-0. STUDENMUND, A. H. Using econometrics. 6 vyd. Boston: Addison-Wesley, 2010. 616 s. ISBN 978-0-13-136773-9. SYNEK, M. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010. 497 s. ISBN 978-80-7400-336-3. THE UNITED NATIONS DEPARTMENT OF ECONOMIC AND SOCIAL AFFAIRS. Restructuring and reform: Business development, opportunities in military industry, conversion to civilian markets. 1. vyd. New York: United Nations, 1999. 335 s. ISBN 92-1-123129-9. TŮMA, M. JANOŠEC, J. PROCHÁZKA, J. Obranná politika Československé a České republiky (1989–2009). 1. vyd. Praha: Ministerstvo obrany ČR, 2009. 231 s. ISBN 978-80-7278-522-3. VLČEK, J. Ekonomie a ekonomika. 4. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2009. 515 s. ISBN 978-80-7357-478-9.
Literatura
77
VOCHOZKA, M. MULAČ, P. a kol. Podniková ekonomika. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2012. 570 s. ISBN 978-80-247-4372-1. Internetové zdroje Alfa-proj spol. s r. o. Profil firmy. [online]. 2004 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW:
. Česká národní banka. Měnový kurz CZK/EUR. [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW:
. Česká národní banka. Měnový kurz CZK/USD. [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: . Česká národní banka. Repo sazba. [online]. 2013 [cit. 2013-03-03]. Dostupné z WWW: . Česká televize. Offsety. [online]. 1996–2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: . Česká televize. Vsetínská zbrojovka končí. [online]. 1996–2013 [cit. 2013-0420]. Dostupné z WWW: . Česká zbrojovka a. s. Tiskové zprávy [online]. 2009–2013 [cit. 2013-03-19]. Dostupné z WWW: . Česká zbrojovka a. s. Základní informace [online]. 2009–2013 [cit. 2013-0319]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Bilance zahraničního obchodu. [online]. 2013 [cit. 201303-02]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. HDP. [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: .
Literatura
78
Český statistický úřad. Inflace. [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Míra nezaměstnanosti. [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Vládní výdaje. [online]. 2013 [cit. 2013-03-02]. Dostupné z WWW: . Český statistický úřad. Vývoz a dovoz. [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: . Kroko a. s. Informace o společnosti [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo financí ČR. Makroekonomická predikce [online]. 2005 [cit. 201305-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo obrany ČR. Resortní rozpočet [online]. 2004–2012 [cit. 2013-0215]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo obrany ČR. Vývoj počtu osob v resortu MO ČR [online]. 20042012 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Právní předpisy [online]. 2013 [cit. 201302-18]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Výroční zpráva za rok 2011 [online]. 2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – AERO Vodochody a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z WWW: .
Literatura
79
Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – ALFA-PROJ spol. s r. o. [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – Česká zbrojovka a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-04-11]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – Explosia a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – KROKO a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – RETIA, a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-05-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – Sellier & Bellot a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-0-15]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo spravedlnosti ČR. Obchodní rejstřík a Sbírka listin – ZVI a. s. [online]. 2013 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra ČR. Zákon 119/2002 Sb. [online]. 2010 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z WWW: . Ministerstvo vnitra ČR. Zákon 156/2000 Sb. [online]. 2010 [cit. 2013-02-18]. Dostupné z WWW: . Stockholm International Peace Research Institute. Arms sales decreased [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z WWW: .
Literatura
80
Stockholm International Peace Research Institute. The SIPRI Military Expenditure Database [online]. 2013 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z WWW: . ZVI a. s. Profil firmy. [online]. 2012 [cit. 2013-04-20]. Dostupné z WWW: .
Přílohy
81
Přílohy
Procentuální podíl zemí na světovém exportu zbraní a munice
82
A Procentuální podíl zemí na světovém exportu zbraní a munice Tab. 39 Procentuální podíl jednotlivých zemí na světovém exportu zbraní a munice v 1. polovině 30. let (Popelínský, Tesař, 2010)
Země Belgie Československo Dánsko Francie Itálie Německo Švédsko USA Velká Británie
1930 4,4 9,4 1,9 12,8 6,7 – 7,7 11,6 30,5
1931 4,3 11,2 1,5 7,8 6,4 – 10,6 11,2 38,2
1932 4,4 4,1 0,2 27,7 1,7 – 10,7 8,7 29,1
1933 3,7 8,5 1,7 22,6 3,9 – 9,1 8,6 27,0
1934 5,0 21,1 1,0 19,4 3,9 – 9,0 9,0 20,6
1935 5,8 24,5 0,7 15,3 1,6 5,7 7,7 7,7 22,3
1936 4,8 15,4 2,0 21,2 1,4 10,6 5,8 5,8 19,5
Vstupní data
83
B Vstupní data Tab. 40 Vstupní data – vysvětlující proměnné pro Českou zbrojovku, ALFA-PROJ a KROKO (ČSÚ, 2013 a ČNB, 2003–2013)
ROK 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tab. 41
ROK 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Tab. 42
INF 0 3,9 8,6 10,4 10,5 13,3 15,2 17,7 20,5 26,8 27,8 29,3 31,2
HDP 2149023 2181177 2237981 2300507 2405856 2539592 2642415 2759189 2911746 2817037 2713983 2686280 2642863
MN 8,7 8,8 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1 5,3 4,4 6,7 7,3 6,7
RS MKEUR MKUSD BILZO 6,75 36,877 34,569 -64,4 5,25 35,610 38,596 -116,1 5,10 34,070 38,036 -106,9 3,58 30,817 32,739 -63,5 2,29 31,843 28,209 -62,5 2,22 31,903 25,700 -22,9 1,96 29,786 23,957 32,8 2,17 28,338 22,596 32,7 2,86 27,753 20,294 69,9 3,49 24,960 17,072 49,2 1,53 26,452 19,063 108,0 0,84 25,292 19,098 85,7 0,75 24,589 17,696 131,5
VLADV 440117,0 442177,2 455280,8 499219,8 546022,5 546272,4 566022,2 571201,5 577061,1 555880,1 584283,6 570875,6 545535,8
Vstupní data – vysvětlující proměnné pro ZVI (ČSÚ, 2013 a ČNB, 2002–2013)
INF 0 0,1 2,9 4,8 7,3 10,1 16,4 17,4 18,9 20,8
HDP MN RS MKEUR MKUSD BILZO VLADV 2567530 7,3 3,58 30,817 32,739 -70,8 557165,0 2685419 7,8 2,29 31,843 28,209 -69,7 609470,9 2844226 8,3 2,22 31,903 25,700 -25,7 611799,9 2966485 7,9 1,96 29,786 23,957 36,8 635440,0 3107859 7,1 2,17 28,338 22,596 36,9 643382,5 3292653 5,3 2,86 27,753 20,294 79,0 652550,8 3217272 4,4 3,49 24,960 17,072 56,2 634857,6 3104917 6,7 1,53 26,452 19,063 123,6 668446,3 3081433 7,3 0,84 25,292 19,098 98,3 654851,7 3042365 6,7 0,75 24,589 17,696 151,4 628000,6
Vstupní data – vysvětlovaná proměnná (MSČR, 2013)
TRZ ROK (Česká zbrojovka) 1999 1148826 2000 1150277 2001 1134398
TRZ (ALFA-PROJ) 27180 39116 59449
TRZ (KROKO) 29218 28104 19612
TRZ (ZVI) – – –
Vstupní data
2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
84
1276598 1249088 1156707 1260530 1208341 1361950 1285374 1224331 1430039 1827403
64846 66381 85719 99176 84669 84715 60774 43587 37119 41536
25875 32137 11245 32865 11097 8839 7247 4312 2273 2951
25 380 22448 136092 289756 324551 303275 152120 58236 57395 33796
Bodové diagramy
C Bodové diagramy
Obr. 2
Bodové diagramy Česká zbrojovka a. s.
85
Bodové diagramy
Obr. 3
Bodové diagramy ALFA-PROJ spol. s r. o.
86
Bodové diagramy
Obr. 4
Bodové diagramy KROKO a. s.
87
Bodové diagramy
Obr. 5
Bodové diagramy ZVI a. s.
88
