EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ JE ZAJÍMAVOU ALTERNATIVOU I V OBLASTI PĚSTOVÁNÍ OBILOVIN, KDE DOKÁŽE VYUŽÍT I MINORITNÍ DRUHY A ODRŮDY. str

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ A PGRLF

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ

ING. JINDŘICH MACHÁČEK ŘÍKÁ:

PŘIPRAVILY PRO ZEMĚDĚLCE A DALŠÍ ZÁJEMCE KOMPLEXNÍ ŘADU NOVÝCH PROGRAMŮ

JE ZAJÍMAVOU ALTERNATIVOU I V OBLASTI PĚSTOVÁNÍ OBILOVIN, KDE DOKÁŽE VYUŽÍT I MINORITNÍ DRUHY A ODRŮDY

„AGROFERT DOKÁŽE DOHLEDAT PŮVOD SUROVINY V CELÉM PRODUKČNÍM ŘETĚZCI, COŽ JE SVĚTOVÝ UNIKÁT“

str. 10

str. 28

str. 16

Z P R AV O D A J

26. SRPEN 2015

INFORMAČNÍ NOVINY AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY WWW.AGROCR.CZ > WWW.APIC-AK.CZ

PROBLÉMY SE SUCHEM JE TŘEBA ŘEŠIT KOMPLEXNĚ A V SOUČINNOSTI SE VŠEMI POKLIDNÝM OBDOBÍM LÉTA HÝBE U ZEMĚDĚLCŮ ŘADA TÉMAT, Z NICHŽ TO NEJZÁSADNĚJŠÍ JE V DOBĚ PŘÍPRAVY SRPNOVÉHO ČÍSLA AGROBASE SUCHO A JEHO DOPADY DO KAŽDODENNÍHO PROVOZU NEJENOM VŠECH ZEMĚDĚLCŮ, ALE TAKÉ LESÁKŮ, VODOHOSPODÁŘŮ, RYBÁŘŮ, ALE VLASTNĚ CELÉ NAŠÍ SPOLEČNOSTI. Zatímco žně probíhají ke spokojenosti a úroda obilovin a řepky je v předstihu odhadována na průměrnou sklizeň s dobrou kvalitou, jsou zde přímé dopady do mnoha dalších sektorů. Současné sucho a vysoké teploty jsou pokračováním dlouhodobého vývoje počasí a zasáhly prakticky všechny ostatní

plodiny. U jarních výsevů často chyběla voda v rozhodujících fázích vegetačního období, některé rostliny například i hůře klíčily kvůli půdnímu škraloupu. Rostliny reagovaly zpomaleným a nedostatečným růstem, nízkým nasazením plodů, jejich opadem, jsou škody úžehem či plody dosahují jen malé

konzumní velikosti a dozrávají předčasně. Výsledkem tedy bude pravděpodobně nízká výtěžnost pro standardní odbyt, protože plody nebudou splňovat standardy z hlediska velikosti a vzhledu. Například velká část ovoce tak pravděpodobně skončí v moštech.

Aktuální odhady mluví o snížení úrody u většiny zásadních komodit, ať už je to u chmele o cca 30 %, u cukrovky o zhruba až 50 %, u zeleniny a ovoce jsou to propady v tržbách v řádech stovek miliónů korun, Například cukrovka má porosty povadlé a v extrémních teplotách se úplně zastavil její vegetační růst a chrásty začaly usychat. Přestože je v nich cukr více koncentrován, jsou bulvy menší a tak předpokládáme poměrně výrazné snížení výnosů. Velmi špatné porosty má ze stejných důvodů kukuřice - v některých krajích se odhaduje také poloviční pokles produkce. Předčasným ukončením růstu a zastavením vegetace jsou postiženy také brambory, mák, ale i školkařské výpěstky okrasných rostlin. Další vývoj především u víceletých pícnin, cukrové řepy, brambor a kukuřice bude záležet na množství srážek, ale také na jejich intenzitě a distribuci. Přívalové deště by totiž na půdě, jejíž sorpční schopnost je následkem dlouhotrvajícího sucha snížená, mohly napáchat značné škody. Přestože je mnoho pozemků a například čtvrtina ovocných sadů pod závlahou, jsou v současné době přijímána vodohospodářská opatření spočívající ve výrazným omezeních odběrů vody tak, aby byla ve vodních tocích udržena minimální průtoková hladinu.

Foto: archiv AK ČR

Druhotně tato situace dopadá i do živočišné výroby, a to aktuálním

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

snížením produkce objemných krmiv, kde porosty příliš nerostou. Zatímco první seče byly dobré, druhé jsou snížené a některé kraje hlásí pokles pícnin na pastvinách a loukách až o třetinu i více. Otázka bude, co se stane s třetí sečí. U pícnin na orné půdě setých na jaře nastal v některých krajích pokles až o 50 %. Přímé dopady jsou na výkrm skotu, který je většinou na pastvě, tam chybí v těchto dnech krmivo úplně a není zvířata kde pást. U dojeného skotu zatím jsou dostatečné zásoby, ale situace s propadem úrody a sklizně se může projevit v příštím roce. Místně jsou také již problémy se zdrojem vody pro napájení, vysychají studny, voda se musí dovážet z větších přepravních vzdáleností a rostou tak další náklady.

parametry reprodukce a tím se zakládají problémy i do budoucna.Řada chovatelů skotu, prasat či drůbeže tak i v souvislostech s cenovými výkyvy a krizí uvažují i o další existenci vlastních chovů. Zde je však nezbytné zdůraznit význam statkových hnojiv a jejich složek pro kvalitu půdy, mimo jiné právě pro schopnost vázat vodu. Podíváme-li se do minulosti, sucho s podobnými dopady bylo v roce 2000. Podle provedeného šetření bylo tehdy zasaženo přes 80 % území a škody přes 10 mld. Kč. Stát posléze kompenzoval propady v tržbách ve výši celkem 5 mld. Kč. Ale jakákoliv přímá či nepřímá kompenzace a tedy zatěžování státního rozpočtu není cestou, kterou bychom se měli vydávat.

Ostatně i zvířata sama na růst teploty reagují snížením užitkovosti, dochází ke zvýšeným úhynům, zhoršují se

Vzhledem ke stále extrémnějším projevům počasí jako je sucho, vysoké teploty, ale přívalové deště, či povodně

se jako Agrární komora ČR mnohem více přikláníme a soustředíme na systémové řešení situace. Tedy k tomu, aby se voda v krajině lépe využila, rozlila, zadržela. Jde o komplex opatření, který začíná u každého zemědělce, a to od volby vhodných odrůd či změny porostů, šetrného hospodaření s půdou a pokračuje přes vhodné využití techniky a technologií, dodržení základních pravidel, až po provázanost živočišné výroby s polním hospodařením apod. K tomuto by mělo postupně směřovat také motivační nastavení státních a unijních podpor. Patří sem také samotný vodohospodářský systém toků a staveb a jejich režimu, nezpochybnitelná je také úloha lesů i otázka betonování krajiny – vždyť ztrácíme denně 15 hektarů zemědělské půdy. Jako Agrární komora ČR jsme stáli u zrodu pilotního projektu Generel vodního hospodářství krajiny České republiky a Integrovaného systému

sledování sucha v zemědělství, lesnictví a vodním hospodářství, kde s partnery z řad státní správy, výzkumných ústavů a Mendelovy univerzity Brno vyvíjíme aktivity, které jsou primárně zaměřeny na koncepční úpravy hospodaření v krajině v reakci na možné výzvy plynoucí ze změn klimatu, kterým musí agrární sektor v posledních letech stále častěji čelit. Zde může svou trochou přispět každý z vás. A to přes zapojení podniků do monitoringu sucha, ve kterém Agrární komora vypomáhá prostřednictvím svých členů sběrem a zprostředkováním týdenních dat do celostátní sítě. Pokud i vy máte zájem, je možnost s monitoringem spolupracovat přes registraci na www.intersucho.cz a pravidelným vyplňováním jednoduchého dotazníku.

Miroslav Toman, prezident AK ČR a PK ČR

ÚČAST NA TENDRECH I „ŽIVÉ ZÁSOBY“ JSOU ŠANCÍ PO ZEMĚDĚLCE DALŠÍM TÉMATEM, KTERÉ SE PROJEDNÁVALO V POSLEDNÍ DOBĚ, BYLA SPOLUPRÁCE SE SPRÁVOU STÁTNÍCH HMOTNÝCH REZERV (SSHR), A TO MIMO JINÉ NA PROJEKTU ŽIVÝCH ZÁSOB.

Foto: shutterstock.com

2

4 > 2015

Zástupci AK ČR se s předsedou Správy státních hmotných rezerv Pavlem Švagrem domluvili na spolupráci i ohledně účasti v tendrech. Informování a vyšší účast na tendrech ze strany českých zemědělců a potravinářů totiž může do budoucna zamezit tomu, abychom ve strategických zásobách měli například polské nebo litevské máslo a podobně. Zvláště v době, kdy je skutečná krize na trhu s mlékem, způsobená nejen ukončením režimu mléčných kvót, ale také ruským embargem, jsou tendry na sušené mléko i jiné druhy mléka pro české producenty zásadní a nevidíme jediný důvod, proč bychom takto neměli pomoci českým potravinářům a zemědělcům. Jestliže budou potravinářské a zemědělské strategické zásoby tvořeny primárně českými produkty, pak bude teprve naplněn cíl zabezpečení potravinové bezpečnosti České republiky, protože české výrobky jsou mimo jiné kontrolovány právě českými dozorovými orgány, které patří k nejlepším v Evropě. Zároveň nám tato spolupráce umožňuje další diskusi o složení strategických zásob. Jsme přesvědčeni, že je možné dováženou čočku nahradit českým hrachem, podobně jako sójové boby třeba českými fazolemi. I v tomto směru hodláme se Správou státních hmotných

rezerv nadále jednat. Pokud jde o projekt živého stáda, i ten je pro české zemědělce velmi důležitý. Podle plánovaného projektu by živé stádo mohlo v budoucnu nahradit skladování mraženého masa. Ostatně nejde o nic jiného než návrat k tradici předků, kdy například právě v době války, byly na statcích chována zvířata jako skutečně „živé konzervy“. Je zde samozřejmě také ekonomický aspekt. Za skladování a ochraňování pětiset tun mraženého masa platí Správa státních hmotných rezerv ročně 15,4 milionu korun. Nejdražší položkou je přitom zamrazení a pak také následné rozmrazení. To by u stáda odpadlo. Rozdíl je i v nákladech na udržení čerstvých zásob. Zatímco mražené maso se musí ve skladech pravidelně obměňovat za čerstvé, u stáda je jeho obměna přirozená. Společný pracovní tým by měl určit parametry pilotního projektu do konce prosince 2015. Pokud se tento způsob uchovávání zásob masa ukáže levnější, mohla by Správa státních hmotných rezerv vypsat veřejnou zakázku už během příštího roku. Živé stádo v počtu přibližně 1500 až 2000 kusů by se pak mohlo ve státních rezervách objevit v roce 2017.

Miroslav Toman, prezident AK ČR a PK ČR

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

JAK TO BUDE DÁL S MLÉKEM? PŘEDSTAVENSTVO AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY NA SVÉM MIMOŘÁDNÉM JEDNÁNÍ DNE 29. ČERVENCE TOHOTO ROKU V PRAZE PRODISKUTOVALO SITUACI V SEKTORU VÝROBY A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA S CÍLEM DEFINOVAT POTŘEBY K ŘEŠENÍ NEGATIVNÍHO VÝVOJE. SITUACE V ODVĚTVÍ VÝROBY MLÉKA JE VELICE VÁŽNÁ A DLOUHODOBĚ EKONOMICKY NEUDRŽITELNÁ. AGRÁRNÍ KOMORA SI JE VĚDOMA, ŽE ZÁLEŽITOST JE POTŘEBA ŘEŠIT KONCEPČNĚ A NA ÚROVNI VŠECH PARTNERŮ, A PROTO PŘIZVALA K JEDNÁNÍ ZÁSTUPCE JEDNOTLIVÝCH CHOVATELŮ A JEJICH SVAZŮ, PŘES ODBYTOVÁ DRUŽSTVA PRO MLÉKO NAPŘ. MHD JIH TÁBOR, MLÉCOOP, VIAMILK AJ., PO VELKÉ TUZEMSKÉ ZPRACOVATELE, JAKO JE MADETA, SKUPINA INTERLACTO, ČI MLÉKÁRNA HLINSKO. Jednání se účastnil také Jindřich Šnejdrla, náměstek ministra zemědělství pro sekci komodit, výzkum a poradenství. Cílem bylo sjednotit názory všech zúčastněných stran a posílit sektor jako celek s definováním kroků, které k tomu mají napomoci. Plénum se shodlo, že nastalou krizi je nezbytné řešit koncepčně, v dlouhodobém horizontu, za součinnosti se státní správou a za konstruktivní spolupráce všech zúčastněných stran ve prospěch České republiky jako celku, dále s Evropskou komisí a komisařem pro zemědělství Philem Hoganem, případně v koalici s dalšími názorově blízkými zeměmi. Jak uvedl Miroslav Toman: „Cílem je součinnost našich kroků, společná spolupráce, společné požadavky a společný tlak nás všech, protože jde o sektor jako celek, kde názorově izolované skupiny bez vzájemné podpory nesvedou nic a ztráty budou ještě o to větší. Jinými slovy - nad osobní zájmy musíme postavit existenci celého

Foto: archiv AK ČR

sektoru. Nedělejme si iluze, že Evropa o naše mléko stojí, čím dříve a čím více se vyčistí unijní trh, tím lépe pro silné producenty, kteří jsou v tomto případě našimi konkurenty.“ Bylo konstatováno, že souhrnné činitele jako jsou zrušení mléčných kvót na jaře letošního roku a absence intervenční záchranné sítě EU, ruské embargo a přetlak výrobků na vnitřním trhu, investice do zvyšování produkce v silných zemích EU, agresivní dovozová a cenová politika obchodních řetězců, ale i pomalá příprava našich národních programů, vytváří tlak na cenu, která dle statistických hlášení byla v červnu 2015 na úrovni 7,50 Kč/l a v mnoha konkrétních případech i méně - a tedy pod výrobními náklady zemědělců s tím, že predikce v řádu měsíců předpokládá další pokles. Průměrná cena za rok 2014 přitom byla 9,37 Kč/l, přičemž od října cena trvale klesá. České zemědělství si zároveň nese trvalý handicap z minulosti, což i dnes znamená například výrazně

rozdílnou úroveň národních podpor u nás a v zemích původní patnáctky přepočtenou například na jeden litr mléka. Z řad chovatelů se proto ozývají hlasy o zrušení jednotlivých chovů, což je riziko ve své nevratnosti. Miroslav Toman upozornil také na odlišný přístup České republiky k řešení nejenom této krize: „Podíváme-li se dneska na Polsko, ukazuje se, jak pokulháváme. Všichni zaznamenali, jak silná polská kampaň nyní směřuje na českého spotřebitele. Právě na tomto příkladu vyvstává na mysl otázka, zda naši práci děláme dobře. I naše ministerstvo by mělo směrem k EU přitvrdit. Za Agrární komoru jsme tuto záležitost připraveni v součinnosti plně podporovat i iniciovat. Poláci jdou lidově řečeno na hranu a tato taktika se jim dlouhodobě maximálně vyplácí. Například svůj zahraniční obchod i přes ztrátu ruského trhu dokonce výrazně posílili.“ Zástupci mlékáren ve svých příspěvcích uvedli, že sami stojí před tlakem evropského přebytku

Partner AK ČR pro propagaci mléka mléka, nezájmu a znevýhodňování českého zboží na pultech obchodních řetězců, s rostoucími vlastními zásobami, minimální možností uplatnit naše zboží na trzích například Německa, Polska či Rakouska. Výrobky s vyšší přidanou jsou v prodeji vylistovány a nahrazeny dovozovými produkty s nižší kvalitou a tedy i spotřebitelskou cenou, vlastní výrobky mají naopak cenu vyšší, čímž se dále zhoršuje jejich prodejnost. Situace mlékáren tak také není dlouhodobě únosná. V současnosti proto vzrůstá mimo jiné také potřeba mnohem více komunikovat s českými zákazníky a seznamovat je se všemi uvedenými fakty a realitou. Každý by si měl v obchodě při rozhodování, jaké zboží upřednostní, mnohem více uvědomit, že preferencí českého zboží získává nejenom kvalitní a chutný výrobek, ale také podporuje přímo domácí zemědělství a potravinářství a to prostřednictvím jejich ekonomické existence, dalšího rozvoje v přímém vztahu k národnímu hospodářství či podpoře zaměstnanosti. I přes některé názorové neshody toto jednání evidentně přispělo k iniciaci hledání společného kompromisu, přičemž jedním z nepopíratelných společných zájmů chovatelů i zpracovatelů tedy je posílení propagace mléka a mléčných výrobků financovaných z vlastních zdrojů, a to i přesto, že jde o dlouhodobou záležitost. Jak ukazují příklady ze zahraničí, je to osvědčená a perspektivní cesta, která přes úzkou komunikaci se spotřebitelem vede k výraznému posílení odbytu zboží na domácím trhu. Stejnou výzvu pak představuje možnost uplatnit toto kvalitní zboží ve třetích zemích, kde by měl naopak více napomoci stát.

4 > 2015

3

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

Výsledky jednání Představenstvo Agrární komory České republiky na svém mimořádném jednání tedy i s podporou zúčastněných hostů projednalo současný znepokojivý vývoj v sektoru mléko, kdy odbytové ceny producentů mléka se pohybují na hranici nákladů až pod náklady. V souladu se závěry jednání se shodlo na stanovisku, že pokud nebudou na národní i evropské úrovni provedena odpovídající opatření, dojde ke krizové situaci ohrožující chov mléčného skotu v ČR se všemi negativními dopady zániku produkce mléka, snížení počtu místních, ale i navazujících pracovních míst, včetně dopadů na vyváženost zemědělské soustavy z pohledu produkce statkových hnojiv a tím následné degradace půdy. Trvá proto na stanovisku, že k poklesu produkce mléka a stavu mléčného skotu nesmí za žádných okolností dojít tak, jako se v minulosti stalo v sektoru prasat.

ZPRAVODAJ

Představenstvo AK ČR za tím účelem požaduje: - aby Ministerstvo zemědělství zavedlo pravidelný monitoring výrobních a dalších podpor ve vybraných členských zemí EU, a to jak z evropských, národních, případně regionálních finančních zdrojů; - trvalou spolupráci a součinnost s Ministerstvem zemědělství na hledání nových odbytišť pro mléko a mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou; - aby Ministerstvo zemědělství plně podpořilo programy zaměřené na propagaci spotřeby tuzemské produkce mléka a mléčných výrobků na vládní i nevládní úrovni; - po Ministerstvu zemědělství, aby v rámci jednání na úrovni Evropské komise a komisaře Phila Hogana dále požadovalo a docílilo zvýšení intervenčních cen mléčných výrobků tak, aby tyto ceny více reagovaly na výrobní a vstupní náklady, s možností pružnější

adaptace na aktuální tržní výkyvy. Současně požadujeme zahájit i jednání na podporu exportu mléčných výrobků. - s ohledem na přebytek mléka na tuzemském, ale i evropském trhu, je třeba řešit tento problém opatřením na národní úrovni – výkupem Státní správou hmotných rezerv, popřípadě proexportními podporami s využitím České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti; - aby Ministerstvo zemědělství urychleně notifikovalo a uvedlo do praxe připravené programy Q1 kvality mléka a národní animal welfare; - aby Poslanecká sněmovny Parlamentu urychleně projednala novelu zákona o významné tržní síle s cílem nastolení spravedlivého chování všech subjektů zapojených v rámci tržní vertikály producent-zpracovatel-obchodní řetězec tak, aby bylo co možná nejvíce omezeno agresivní a neférové chování některých subjektů odvětví uvádějících

výrobky na trh; - aby Státní zemědělský a intervenční fond vyplatil platby SAPS a první platby pro méně příznivé oblasti do konce roku, aby tak vyvážil výpadek likvidity u subjektů provozujících výrobu mléka; - aby Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem vytvořilo vhodné podmínky pro podporu odbytových družstev a motivoval tak zemědělce k účasti v nich. Kromě výše uvedeného představenstvo Agrární komory zvažuje podniknout kroky zaměřené proti vybraným řetězcům, které zneužívají současné situace k vlastnímu prospěchu s negativními a trvale neudržitelnými dopady na tuzemské prvovýrobce a zpracovatele, čímž dochází k poškozování národního hospodářství.

Jiří Felčárek Agrární komora ČR

PROČ NEMÁME LEVNÉ POTRAVINY TRADIČNÍ TVRZENÍ ŘETĚZCŮ O TOM, ŽE JEN DÍKY NIM JSOU CENY POTRAVIN V ČESKÉ REPUBLICE VELMI NÍZKÉ, DOSTÁVÁ ZNAČNÉ TRHLINY. SROVNÁVACÍ TEST POTRAVIN NAKOUPENÝCH V NĚMECKU A V ČESKÉ REPUBLICE, KTERÝ ORGANIZOVALA POTRAVINÁŘSKÁ KOMORA ČR VE SPOLUPRÁCI SE SVĚTEM POTRAVIN A MF DNES UKÁZAL, ŽE V NĚMECKU JSOU SHODNÉ VÝROBKY MNOHDY VÝRAZNĚ LEVNĚJŠÍ A ČASTO TAKÉ KVALITNĚJŠÍ. V průměru tak byly potraviny v ČR dražší o 23,5 % než v Německu, což i při zohlednění již zmiňované rozdílné výši DPH, vyvolává logickou otázku, proč tomu tak je, když veškeré ekonomické ukazatele hovoří v tom smyslu, že by výsledek měl být přesně opačný. Toto zjištění je ale o to více alarmující, protože z pohledu HDP na hlavu je ČR na 84 % průměru EU, zatímco Německo je na 124 %, ještě horší je to v ukazateli AIC, kde je ČR na úrovni 75 % průměru EU a Německo na 123 % (Eurostat 2014). Porovnáme-li dále průměrné roční mzdy v USD., tak v Německu je to 34 841 USD a v ČR 17 729 USD.

Foto: shutterstock.com Do testu bylo zařazeno 20 výrobků různých kategorií, které byly nakoupeny v supermarketech v České republice v Praze a v Německu v Drážďanech. Srovnání běžných, nikoliv akčních cen jasně ukázalo, že dvě třetiny vzorků, tedy 13, bylo v České republice dražších. U řady výrobků dosahovaly rozdíly více než 35 %, což rozhodně nelze přičíst na vrub odlišné DPH

4

4 > 2015

u potravin (SRN – 7 %, ČR – 15 %). Nejkřiklavějšími případy pak byla jahodová zmrzlina Carte d´Or, kde rozdíl činil téměř 37 % nebo tuňák v olivovém oleji Rio Mare s rozdílem 40 %. Nejvíce jsou ale postiženy děti – oblíbený a reklamou často propagovaný Kinder mléčný řez koupíte v Německu o polovinu levněji.

V kontextu těchto nezpochybnitelných faktů, by měly být v porovnání s produkty vyráběnými v Německu a dalších starých evropských zemích i náklady výrobců přiměřeně nižší a tudíž mělo by být tuzemské zboží vysoce cenově konkurenceschopné. Vycházíme-li tedy z těchto předpokladů, pak výrobky vyráběné pod stejnou značkou ve východních zemích by měly být levnější než výrobky vyráběné ve starých zemích. Protože je často argumentováno nižšími životními a výrobními náklady v nových zemích, respektive v ČR, měly by tedy být logicky ceny potravin v porovnání s Německem nejméně o čtvrtinu nižší. A jako Potravinářská komora ČR jsme

dosud nenašli důvod, proč by tomu tak nemělo být. A navíc jsou zde ještě rozdíly v kvalitě, kdy například Pizza salámová Dr. Oetker, která je sice o necelých 7 Kč v ČR levnější, za to ale obsahuje o polovinu méně salámu (německá 12 %, česká 6 %) a je o 10 gramů lehčí a vyráběná v Polsku. Spotřebitel ale získá dojem, že si kupuje něco speciálního, protože v ČR se tato pizza s mizivým obsahem salámu honosně nazývá Edizione speciale. Chtělo by se dodat: speciale pro východní trhy. K podobným závěrům došel i test VŠCHT a europoslankyně Olgy Sehnalové, který rovněž konstatoval u dvou třetin vzorků vyšší ceny v ČR s podobnými kvalitativními prohřešky – (drůbeží separát x vepřové maso, u kávy Arabica x Robusta). Existuje tudíž jediné logické vysvětlení současného stavu a tím je výše obchodních přirážek obchodních řetězců, které mnohdy dosahují u výrobků s vysokou přidanou hodnotou i 100 %. Pokud se tedy tyto obchodní přirážky pohybují ve starých zemích na úrovni do 30 % a v nových zemích na úrovni 60 až 100 a více procent, je zde velmi zřejmá příčina, proč je srovnatelné zboží pro českého spotřebitele doma v České republice dražší než v sousedním Německu.

Dana Večeřová, AK ČR

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

KOMORY ZEMĚDĚLCŮ VISEGRADSKÉ ČTYŘKY JEDNALY V BRNĚ V RÁMCI BRNĚNSKÉ NÁRODNÍ VÝSTAVY HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT A ZEMĚDĚLSKÉ TECHNIKY, KTERÁ SE KONALA VE DNECH 25. – 28. ČERVNA 2015, SE SEŠLY TAKÉ DELEGACE NEVLÁDNÍCH AGRÁRNÍCH ORGANIZACÍ ZEMÍ VISEGRADSKÉ ČTYŘKY, TEDY MAĎARSKÉ AGRÁRNÍ KOMORY VEDENÉ MIKLOSEM KISEM, VICEPREZIDENTEM, SLOVENSKÉ POĽNOHOSPODÁRSKEJ A POTRAVINÁRSKEJ KOMORY, VEDENÉ MILANEM SEMANČÍKEM, PŘEDSEDOU, NÁRODNÍ RADY AGRÁRNÍCH KOMOR POLSKA, VEDENÉ RÓBERTEM NOWAKEM, ČLENEM PŘEDSTAVENSTVA A HOSTITELSKÉ AGRÁRNÍ KOMORY ČESKÉ REPUBLIKY V ČELE S MIROSLAVEM TOMANEM, PREZIDENTEM, ABY VE DVOU JEDNACÍCH DNECH ZHODNOTILY AKTUÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI TÝKAJÍCÍ SE VÝVOJE ZEMĚDĚLSTVÍ A POTRAVINÁŘSTVÍ V ZEMÍCH STŘEDOEVROPSKÉHO REGIONU VE VAZBĚ NA NÁRODNÍ I UNIJNÍ POLITIKU. Představitelé Agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky tak prodiskutovali současnou situaci na trzích se zemědělskými komoditami se zvláštním zřetelem na komoditu mléko a mléčné výrobky. Přítomní konstatovali, že ke krizi mléčného sektoru přispělo několik faktorů, které nemohli evropští zemědělci ovlivnit, jako například nárůst produkce v Oceánii a pokles poptávky v Číně. Trhy však rozkolísalo především ukončení systému mléčných kvót společně s ruským zákazem dovozu zemědělských a potravinářských výrobků. Tedy dva faktory, které jsou ve větší či menší míře důsledkem politiky Evropské unie. Z tohoto důvodu trvale upozorňují na nutnost větší aktivity Evropské komise, která doposud situaci podceňovala a přispěla tak k její eskalaci. Vzhledem k závažnosti situace požadujeme využití široké palety nástrojů, které má k dispozici Evropská komise a konkrétní národní státy. Patří sem především zvýšení intervenčních

cen, proexportní dotace spojené s vhodnou proexportní politikou do vybraných cílových zemí, popřípadě přímá finanční pomoc zemědělským subjektům, které se v důsledku poklesu cen ocitly v nepříznivé finanční situaci. Tyto kroky jsou požadovány ve vazbě na fakt, že živočišná výroba má nezastupitelnou roli pro vyrovnaný zemědělský systém a zaměstnanost na venkově. Subjekty, které kvůli finančním těžkostem ukončí podnikaní v živočišné výrobě, se navíc k této činnosti zpravidla již nevrátí. Zástupci agrárních komor Visegrádské čtyřky hovořili také o nekalých praktikách obchodních řetězců, které trápí dodavatele ve všech zemích uskupení. Nevyvážené vztahy mezi dodavateli a odběrateli značně poškozují sektor zemědělství i potravinářství a bez další regulace je nebude dost dobře možné narovnat. Představitelé komor zemí V4 si proto vyměnili zkušenosti s různými způsoby regulace „významné tržní síly“ na národní úrovni a vyslovili se pro pod-

poru širšího unijního rámce se silnou nezávislou autoritou, která bude dohlížet nad obchodními vztahy a v případě porušení kodexu udělovat sankce. Doporučili zároveň, aby byla přijata společná řešení v rámci celé Evropské unie, protože tato záležitost netrápí jen nové členské země. Jedním ze způsobů, jak podpořit odbyt domácí produkce, jsou fondy na propagaci zemědělské a potravinářské produkce. Zúčastnění si proto vyměnili zkušenosti s již existujícími programy na podporu domácí produkce nebo se záměry tyto fondy zavést. Představitelé agrárních komor zemí Visegrádské čtyřky debatovali také o přínosech členství v nadnárodní zastřešující organizaci COPA-COGECA. Toto téma bylo předmětem již minulých jednání, kdy se zúčastnění shodli na nedostatečném zastoupení priorit zemí střední a východní Evropy v této organizaci a nadále požadují nápravu. Účastníci jednání dále podrobněji

hovořili o ruském zákazu dovozu zemědělských a potravinářských výrobků a dopadech, které toto rozhodnutí mělo na sektory zemědělství a potravinářství v jednotlivých zemích uskupení V4. Po téměř 11 měsících účinnosti tohoto vládního nařízení Ruské federeace podle názoru představitelů agrárních komor Visegrádské čtyřky nastal čas pro zintenzivnění jednání, která by měla vést k zmírnění a postupnému ukončení vzájemně poškozujících opatření mezi Evropskou unií a Ruskou federací. Závěrečné Komuniké shrnující společné pozice k uvedeným tématům bylo připraveno v pěti vyhotoveních, přičemž jedno vyhotovení pro každou z delegací a jedno bylo zasláno COPA-COGECA. Příští jednání zástupců agrárních komor V4 se dle vzájemné dohody uskuteční počátkem září na Slovensku.

Jiří Felčárek, Agrární komora ČR

Foto: archiv AK ČR

4 > 2015

5

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

MANAŽER ROKU O VYHODNOCENÍ A VÝSLEDCÍCH 22. ROČNÍKU SOUTĚŽE MANAŽER ROKU ZA ÚČASTI PRESIDENTA REPUBLIKY JSME INFORMOVALI V ČERVNOVÉM ČÍSLE AGROBASE. TENTO ROK, NA ZÁKLADĚ NEDÁVNÉHO ROZHODNUTÍ ŘÍDÍCÍHO VÝBORU SOUTĚŽE, VSTOUPILA SOUTĚŽ JIŽ DO 23. ROČNÍKU. Soutěž za dobu existence získala punc prestiže, probíhá průřezově napříč celým národním hospodářstvím ČR. Většina manažerů po skončení soutěže komentuje svou účast jako možnost otestovat své kvality a porovnat se s kolegy ze všech oborů a odvětví podnikání v ČR. Jasně se ukazuje, co je společné špičkovým manažerům – je to tah na branku, tvrdá práce, která je baví, cílevědomost, nad pýchou převládá pokora atd. V žurnalistické komunitě zdomácněl termín „manažerské zlato“. Za dobu existence soutěž získala na vážnosti, nejen mezi manažery samotnými, ale i v širší veřejnosti. Soutěž se dnes již stala nedílnou součástí manažerského života. Bohužel v našich podmínkách prosperující firmy informují sporadicky své okolí o tom, jak dosáhly svých úspěchů. Výsledky úspěšných firem by měly být, na rozdíl od minulosti, kdy nesnesly z mnoha dnes již známých důvodů denní světlo, veřejně analyzovány, zobecňovány a doporučovány k využití v teorii i praxi. K tomu nesporně soutěž „Manažer roku“ přispívá. Přínos soutěže Každý z finalistů (nominovaných jsou každoročně stovky průřezově z celého národního hospodářství, finalistů jsou pak řádově jen desítky) je nositelem cenných zkušeností a poznatků. Zhruba 1/5 soutěžících jsou opakovaně nominováni. Každopádně všichni rozšiřují škálu manažerů, vyznačujících se vysokou kvalifikací v oboru i v řízení obecně. Jejich schopnosti a manažerské dovednosti se projevují ve strategickém řízení, které mj. spočívá ve strategickém myšlení, vnímání informací ze silných a zejména ze slabých signálů, které ovlivňují chod firmy, ve vytváření akceschopných týmů atd. Ti nejlepší dovedou zvyšovat zdravý způsob růstu, tedy přidanou hodnotu, tedy vlastně schopnost zlepšovat způsob, jak podnikají. Vědí, že mezi podmínky trvale udržitelného rozvoje firmy, a to jak dle propracované strategie, tak i intuitivního řízení, obecně patří. 1. Tlak ke změnám, jde o hlavní a tedy klíčový předpoklad, protože pokud je tempo změn mimo firmu rychlejší, než její schopnost reagovat, je firma vystavena možnosti pádu; 2. Nejen jasná vize, ale musí být i sdílená, není-li vize, vlastně nevím, kam jdu, není-li sdílená, je tah na branku značně oslaben; 3. Způsobilost ke změnám, zde jde

6

4 > 2015

o klíčové kompetence, jejichž vzestup musí být, nejen formálně, prioritou podniku; 4. Reálné první kroky, udělat věc, které se zpočátku obáváme, až bojíme, je první předpoklad úspěchu. Uveďme některé kombinace těchto čtyř veličin a jejich výsledky pro firmu. Tak například, chybí-li tlak ke změnám, čili předpoklad č. 1, tak výsledkem pak je, že celý proces je jen na okraji zájmu. Pokud jsou splněny všechny předpoklady, vyjma jasně sdílené vize (č. 2), tak výsledkem pak je rychlý start, ale i rychlý konec atd. O dalších variantách, tedy kombinacích čtyř veličin, se zmíníme v dalších článcích.

i manažeři, kteří lpí na osvědčených metodách dřívějšího stylu, řekněme 20. století, neinovují firemní strategii (pokud vůbec nějakou mají), ani podmínky, firemní kulturu a tedy ani pracovní klima. Tím mohou zpomalovat současný trend vývoje a ve svých důsledcích přispívají k izolaci organizace, která může vést až k zániku či je snadným cílem mimořádně dobře organizované insolvenční mafie. Zkušený manažer ví, že vedle efektivních metod a forem působení na zaměstnance musí vnímat i jejich podněty, potřeby a názory, i zde platí zásada win-win. Řada mladých, nezkušených manažerů,

Zleva: Josef Kubiš, Agro Jesenice, Zdeněk Kubiska, ČMSOZZN, Jaroslav Šubrt, ZS ČR a Jaroslav Mikoláš, LUPOFYT. Foto: archiv ZS ČR Organizující téma U těch nejlepších jsem se ve 22. ročníku setkal s termínem organizující téma. Každopádně, podaří-li se dosáhnout situace, kdy formální cíle vyjádřené vizí a strategií, se stanou organizujícím tématem, začnou se lidé chovat tak, aby svou činností tyto cíle naplňovali. Díky soutěži manažer roku znám pár takových podniků. Obecně moje zkušenost je taková, že v postupech úspěšných manažerů firem vidím mnoho společného. Lze tam zahrnout profesionální komunikaci, stimulaci, vysokou emoční inteligenci, efektivnost hlavních, vedlejších i řídících procesů atd. Znají využití pravidla 80/20, což v případě vyjednávání představuje, že zhruba 20 % projednávaných bodů zajišťuje 80 % hodnoty sporného tématu atd. Vědí totiž, že toto pravidlo lze využít vedle vyjednávání i při rozhodování a analytické činnosti, marketingu, řízení projektů, budování strategie atd. Nezastírejme si, že v soutěži se vyskytují

ani neví, že důsledkem aplikace této zásady je vytváření partnerství v pracovním týmu, které prospívá prosperitě společnosti. Další možné vysvětlení je, že o něj nestojí a řeší si jen své ego a svůj profit. Posuny v soutěži od jejího vzniku Nebyla to soutěž těch, kteří bezpracně bohatnou, například tunelováním či systematickým decimováním státního či obecního rozpočtu například na předražených zakázkách a dalších sofistikovaných formách rozkrádání s nejlepším právním krytím. Vždy to ale byla soutěž těch, co vytvářejí hodnoty. Je co napravovat, je pouze cca 20 % (některé zdroje uvádějí pouze 12 %) českých společností, které kontrolují celý proces, tedy vyrábějí finální produkt, za kterým stojí vlastní výzkum a vývoj, oslovují konečného zákazníka a realizují tak na území ČR vyšší přidanou hodnotu. Skutečné podnikání,

totiž zahrnuje mít alespoň finálního Zákazníka, Inovace, Procesy a Finance. Pokud český subdodavatel kontroluje pouze část podnikání, tedy například jen zadávané procesy, tak jen těžko získává zkušenosti a schopnosti v moderním managementu a komplexním podnikání. České tržní, strategické, marketingové a finanční znalosti jsou zeslabovány až postupně, bohužel, ochabují, jsou drženy pod přísným dohledem a kontrolou zahraničního vlastníka. Lze tuto destrukci českého průmyslu, vzniklou pod vedením amatérů na řízení co nikdy neřídili žádný podnik, zesílenou rozdáním kupónů bez jakéhokoli právního rámce, ještě napravit? Soutěž „Manažer roku“ se o to nesporně snaží. Trochu odbočím, nikdo neřeší katastrofální strukturu závislé české ekonomiky, opakuji jen cca 20 % (12 %) českých firem je autonomních, o nějaké strategii této vlády směřující k postupné nápravě tohoto stavu, není nikde ani zmínka. Něco z názorů manažerů na řízení firmy Významná část si uvědomila, já jsem přesvědčen, že k tomu přispěla a nadále bude přispívat i medializace soutěže atd., že systematické a správně prováděné hodnocení zaměstnanců má rozhodující vliv na lepší poznání a další využívání jejich potenciálu. Ti nejlepší šéfové družstev, společností, stavovských organizací atd., již dnes vědí, že 90 % úspěchu firem je v lidech. Je nesporné, že růst motivace a kvalifikace pracovníků, omezování případné fluktuace a tím i omezení zbytečných nákladů, má do budoucna zásadní význam. Vědí, že pravidelné hodnocení má podstatný význam i jako zdroj zpětnovazebních informací pro management firmy. Závěr Zdá se, že spějeme k určité obecně platné universální škále manažerských dovedností bez ohledu na to, v jakém podnikatelském prostoru podnikají. Z poznatků ze soutěže Manažer roku, které mám, lze říci, že v zásadě končí manažerský styl příkaz – kontrola, to v 21. století nemůže být dominantní styl řízení, zejména pro svou nefunkčnost.

PhDr. Ing. Jaroslav ŠUBRT, firemní sociolog, Hodnotitelská komise a Řídící výbor soutěže „Manažer roku“

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

ŘEPKOVÝ OLEJ GLOSÁŘ Z LOVOSIC Chytří ekozemědělci s nočním viděním

V TĚCHTO DNECH NA PULTY OBCHODŮ VSTUPUJE JEDLÝ ŘEPKOVÝ OLEJ POCHÁZEJÍCÍ Z NOVÉ RAFINERIE JEDLÝCH OLEJŮ LOVOSICKÉ SPOLEČNOSTI PREOL FOOD. OLEJ PONESE OBCHODNÍ NÁZEV ZLATÁ HANÁ. TOTO JMÉNO JIŽ VĚTŠINA SPOTŘEBITELŮ ZNÁ Z VÝROBKŮ SPOLEČNOSTI OLMA, KTERÁ JE SESTERSKOU SPOLEČNOSTÍ PREOLU.

Lidové rčení praví, že jediným rozdílem mezi konvenčním a ekologickým zemědělstvím je to, že zatímco konvenční zemědělci hnojí ve dne, ekologičtí zemědělci hnojí v noci. To je jistě především za nocí, kdy nesvítí měsíc, logistický oříšek, který se jen obtížně zvládá bez přístrojů na noční vidění. Že by právě to měla na mysli zastánkyně ekologického zemědělství v nedávno publikovaném rozhovoru na Aktuálně.cz, která konstatovala, že ekologické zemědělství vyžaduje na rozdíl od konvenčního vysokou inteligenci?

Kéž by měli Němci pravdu!

Foto: archiv AK ČR Poptávka po řepkovém oleji se v poslední době zvyšuje a je v českých kuchyních čím dál více využíván jako alternativa olivového a slunečnicového oleje. Podle známých skutečností obsahuje řepkový olej vyvážený poměr omega 3 a omega 6 nenasycených mastných kyselin, a je proto zdraví prospěšnější než olej slunečnicový a dokonce i než olivový. Ze zdravotního hlediska je vhodnou prevencí před řadou civilizačních chorob, jako jsou cukrovka, vysoký krevní tlak či zvýšená hladina cholesterolu. Stavba nové výrobny rafinerie jedlého řepkového oleje v Lovosicích byla zahájena v říjnu 2014 a ukončena v červnu 2015, kdy proběhlo slavnostní otevření provozu. Celková výše investičních nákladů dosáhla 222 miliónů korun. Jak už bylo uvedeno, naplno bude výroba jedlého řepkového oleje spuštěna již během srpna. Kapacita výroby bude činit 100 tun vysoce kvalitního jedlého řepkového oleje denně. Z technologického hlediska jde o provoz, kde se ze surového řepkového oleje vyrobí jedlý řepkový olej. K tomuto procesu se využívají čistě fyzikální šetrné postupy, které dokážou odstranit pachové a nestabilní složky a zajistí nejvyšší možnou kvalitu a výživovou hodnotu

výsledného oleje. Dodavatelem této technologie je dánská společnost Alfa Laval, která má s výrobou jedlých olejů dlouholeté zkušenosti. Společnost PREOL, která je součástí koncernu AGROFERT, ročně zpracuje 450 tisíc tun řepkového semene, z čehož vyrobí zhruba 180 tisíc tun řepkového oleje. Část z tohoto oleje se zpracuje pro technické účely, část ve výši přibližně 35 tisíc tun bude nově rafinována pro potravinářské účely v dceřiné společnosti PREOL FOOD. Investice do rafinerie jedlých olejů není jediným inovačním počinem v Lovosicích. Paralelně v PREOLu probíhá také výstavba nové výrobny extrudovaného řepkového šrotu. Tento šrot je významným zdrojem bílkovin pro hospodářská zvířata a používá se jako náhrada za zámořský sójový šrot pro vysokokapacitní dojnice. Po uvedení do provozu vyprodukuje nová výrobna 80 tisíc tun extrudovaného řepkového šrotu denně. Do výroby jedlého řepkového oleje a extrudovaného řepkového šrotu PREOL investuje celkem 419 milionů korun. Oba provozy přinesou 21 nových pracovních míst.

Dana Večeřová, AK ČR

Letošní extrémně suché počasí se zcela logicky odrazilo v nízkých stavech vody i na těch největších českých a moravských řekách, včetně Labe, které na své pouti pokračuje z českého dál na německé území. To inspirovalo bulvární německý deník Bild k úvahám, že Češi zadržují Němcům vodu a titulkem „Češi, vraťte nám Labe“ se naši sousedé dožadovali zvýšení hladiny této významné evropské řeky na svém území. Kéž by přitom měli Němci pravdu – zadržování vody v krajině na celém území ČR je bohužel největším problémem naší země, a i proto přijala nedávno Vláda ČR materiál na snížení rizika sucha i povodní v budoucích letech. Základním cílem je právě větší zadržování vody. Vzkaz do Německa tedy zní: Buďte rádi za současný stav – kdyby se opatření navrhovaná v uvedeném dokumentu dařilo uvést v život, bude pro vás na Labi ještě hůř.

Nenechme se chránit ochránci zvířat Již legendární akce našich ochránců zvířat, kteří před časem vysadili v Lednicko-valtickém areálu bobry, kteří se následně přemnožili a zlikvidovali tamní vzácné několik set let staré stromy a navíc způsobili při své další expanzi značné škody na jihomoravských hrázích a dalších protipovodňových stavbách, má svá další pokračování. Jedním z posledních je záchrana raků, která významně zvýšila riziko kontaminace račím morem v nových lokalitách. Račí mor je choroba přenášená nepůvodním rakem americkým a likvidující naše původní druhy raků, jako je rak říční nebo kamenáč. Najevo ovšem postupně vycházejí i jiné akce na záchranu živočichů, tentokrát pro změnu obojživelníků, konkrétně žab. Ty sbírají ochránci při jarní migraci do připravených nádob a zachraňují

Aneb vážně a převážně nevážně myšlené poznámky k událostem v českém zemědělství

jim tak údajně životy při překonávání komunikací, kde končí pod koly aut. Řada obojživelníků nicméně v takovém případě pro změnu končí v žaludku čápů, volavek nebo kormoránů, kteří si počkají na sesbírané obojživelníky jako host v restauraci na přinesený talíř. Ve světle výsledků ochrany zvířat v podání našich ochranářů je proto třeba důrazně veškerou lidskou populaci v zemi varovat před ochranou našich ochránců. Zřejmě bychom velmi rychle vymřeli.

Ještě že není ministr zemědělství meteorologem Jasno do původu českých potravin má údajně vnést nejnovější iniciativa ministra zemědělství Mariana Jurečky, a to prostřednictvím nového loga, značky a nové definice pojmu „Česká potravina“. To je ovšem za situace, kdy na trhu značek dál zůstávají značky, jejichž cílem je také osvěta spotřebitele ohledně tuzemského původu potravin, spíše dalším matením spotřebitele. I proto, že logo „Česká potravina“ bude v podání ministra na celé řadě výrobků, u nichž je klíčový parametr – podíl tuzemských surovin, až na mlékárenskou produkci, zprůměrován, takže příslušné označení budou moci používat i výrobky, které by na něj za současného stavu nedosáhly. Místo kýženého „jasna“ tak bude v identifikaci českých potravin spíše polojasno až zataženo. Kdyby se takto účelovým výkladem známých skutečností řídili naši meteorologové, museli bychom si zřejmě brát na koupaliště pravidelně deštník. A městská část Modřany by musela přijmout novou pracovní sílu na povolování demonstrací obyvatelstva protestujících proti nevěrohodným předpovědím počasí.

Petr Havel

Foto: archiv AK ČR

4 > 2015

7

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

BRAMBOR BUDE MÉNĚ LETOŠNÍ BRAMBORÁŘSKÁ SEZONA ZAČALA VELMI DOBŘE. BRAMBORY BYLY ZASÁZENY V OPTIMÁLNÍ DOBĚ A DO SUCHÉ PŮDY. TAKÉ PRVNÍ SKLIZNĚ BRAMBOR PĚSTOVANÝCH V RANOBRAMBORÁŘSKÝCH OBLASTECH POD NETKANOU TEXTILIÍ VYKAZOVALY USPOKOJIVÉ VÝNOSY. VZHLEDEM K VYŠŠÍ NABÍDCE FARMÁŘSKÉ CENY KONZUMNÍCH BRAMBOR POMĚRNĚ RYCHLE KLESLY AŽ POD 5 KČ/KG. Ceny našich pěstitelů byly v závěru července na poloviční úrovni než ceny např. v Německu. Nyní se již na porostech brambor velmi silně projevuje nedostatek vláhy a vysoké denní teploty, což řadu porostů nezvratně poškodilo. Dalším, zejména se jedná o pozdější odrůdy, by ještě pomohly srpnové deště. Uvedený stav počasí a nižší osázené plochy brambor o 5,5 % nás utvrzují v názoru, že bude sklizeno méně brambor, a to asi mezi 20 až 30 % proti průměru minulých let. To odpovídá i průběžným výsledkům ze stanic ÚKZÚZ, i výsledkům maloparcelkových pokusů bramborářských firem. Také víme, že po letech bude problém brambory k nám za rozumnou cenu dovézt. Ve většině bramborářsky významných státech Evropy také plochy brambor klesly (v EU 15 o 2,8 %, v EU 28 o 4,1 %) a na většině území Evropy panuje podobné počasí jako u nás. Sucho a tropické teploty i zde ovlivní celkovou produkci. Další vývoj Svaz očekává zvýšení farmářských cen konzumních brambor. Asi nedosáhne úrovně cen dosahované německými pěstiteli (8 – 9 Kč/kg na začátku srpna). Měli bychom se k těmto cenám maximálně přiblížit. Z uvedeného vyplývá, že cena pro konečné spotřebitele v maloobchodě by se mohla změnit řádově o koruny za kilogram. I tak by

brambory v našich obchodech měly dál patřit mezi nejlevnější zeleninu. Podstatným faktorem pro další vývoj brambor bude průběh a rozdělení srážek v první polovině srpna. Program rozvoje venkova 2014 - 2020 Koncem měsíce července zveřejnilo ministerstvo zemědělství schválená „Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020 operace 4.1.1 Investice do zemědělských podniků“. Podle nich bude v 1. výzvě možné podávat projekty na investice a rekonstrukce skladů brambor, včetně klimatizace, naskladňovacích, třídících a vyskladňovacích linek, i na nákup speciálních strojů pro pěstování brambor. V podstatě lze říci, že 1. kolo bude obecně vyhrazeno pro citlivé komodity. V rámci preferenčních kritérii se s konečnou platností projekty řešící brambory dostaly na stejnou úroveň jako ostatní citlivé komodity. Za konečným zněním Pravidel, týkajícím se brambor, je mnoho práce i ze strany vedení Českého bramborářského svazu. Na státní úřady a nevládní organizace bylo předloženo a prodiskutováno mnoho argumentů, zorganizována řada schůzek. Ve finále v některých věcech rozhodl ministr zemědělství Marian Jurečka za podpory vedení Agrární komory ČR a některých dalších nevládních

organizací. Za uvedené všem, kteří pěstitelům brambor pomohli, patří velké poděkování. Velké poděkování patří i lidem ve vedení svazu, kteří to nevzdali a přesvědčili ostatní o tom, že budoucnost pěstování brambor u nás závisí, kromě ostatních opatření v přímých platbách a práci samotných pěstitelů brambor, na účelně a cíleně realizované podpoře investic. Schválená Pravidla jsou podle našeho názoru důležitým a základním krokem pro dlouhodobou stabilizace pěstování brambor u nás. Největším argumentem jsou trendově

Vývoj produkčních ploch, hektarových výnosů a produkce brambor celkem v ČR Produkční plochy Zemědělský sektor (ha)

Domácnosti (ha)

Celkem (ha)

Průměrný výnos (t/ha)

2004/05

35 971

6 167

42 138

23,57

993 203

2005/06

36 071

5 136

41 207

28,05

1 155 996

2006/07

30 026

8 523

38 549

21,70

836 614

2007/08

31 908

8 336

40 244

24,79

997 671

2008/09

29 788

8 028

37 816

25,00

945 234

2009/10

28 734

7 988

36 722

25,29

928 752

2010/11

27 079

7 971

35 050

23,45

821 862

2011/12

26 450

7 130

33 580

29,00

973 859

2012/13

23 652

6 417

30 069

26,77

804 980

2013/14

23 205

6 096

29 301

22,08

646 871

2014/15

23 992

6 096

30 089

27,68

832 762

2015/16

22 681

6 600*

29 281

------

------

Hospodářský rok

Pramen: ČSÚ, * předpoklad

8

4 > 2015

Celková produkce (t)

klesající plochy osázené konzumními bramborami. Jejich vývoj ukazuje graf. Český bramborářský svaz V návaznosti na změny vyplývající z nového občanského zákoníku byly na březnové valné hromadě schváleny nezbytné úpravy Stanov a nový název - Český bramborářský svaz, z. s. Ve zkratce bude používáno ČBS. V červenci byla tato změna zapsána do veřejného rejstříku právnických a fyzických osob vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Jako bramboráři jsme změnili název, ale nic nebudeme měnit na poslání a práci svazu. Dále svaz bude profesní organizací pěstitelů, zpracovatelů a obchodníků s bramborami. Bude pracovat ve prospěch svých členů, hájit jejich zájmy, jednat se státními úřady a nevládními organizacemi, lobbovat pro jejich oprávněné požadavky. Co na závěr? Pro zachování pěstování brambor bude v příštích letech rozhodující rentabilita produkce a její stabilita, skutečně dosažený zisk z hektaru, který je zejména v horších sezonách přímo ovlivněn prodejní cenou. Samozřejmě na dlouhodobé zachování rozměru našeho bramborářství bude mít podstatný vliv úroveň úspěšnosti pěstitelů brambor při získávání investičních a pěstitelských podpor.

Ing. Miloslav Chlan, předseda Ing. Josef Králíček, tajemník Český bramborářský svaz

INZERCE

ZPRAVODAJ

POMÁHÁME UDRŽET VAŠE CHOVY VE FORMĚ

POJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Pojištění všech druhů hospodářských zvířat a koní Nejširší rozsah pojišťovaných rizik Kvalitní a rychlá likvidace škod

4 > 2015

9

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

ZPRAVODAJ

NOVÉ PROGRAMY PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ROLNICKÉHO A LESNICKÉHO FONDU NA ROZVOJ PODNIKÁNÍ ZEMĚDĚLSKÝCH PRVOVÝROBCŮ NEBO ZPRACOVATELŮ ZEMĚDĚLSKÝCH PRODUKTŮ SE ZAMĚŘUJÍ NOVÉ PROGRAMY PODPŮRNÉHO A GARANČNÍHO ROLNICKÉHO A LESNICKÉHO FONDU, A.S., KTERÉ PŘEDLOŽÍ MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ VLÁDĚ. PODLE NÁVRHU BUDOU PODPORY NOVĚ SMĚŘOVAT TAKÉ DO OBLASTI LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ, KDE JSOU MEZI MOŽNÉ PŘÍJEMCE ZAŘAZENY I OBCE.

Ministerstvo navrhuje rovněž podporu související s pořízením zemědělské půdy jako primárního prostředku zemědělských podnikatelů a zvláštní podporu na rozvoj sociálního zemědělství. V tomto případě zejména na rozvoj a zajištění zaměstnávání osob se zdravotním postižením na farmách zemědělských podnikatelů. „Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond výrazně rozšiřuje své portfolio programů podpor. S tím souvisí také rozšíření nabízených forem podpor a oblastí podnikání, které mohou uvedené programy podpořit. Škála podpor zahrnuje jak podpory ve formě subvence úroků z komerčních úvěrů, tak podpory ve formě přímé dotace, stejně tak se otevírá možnost využít nabídku úročených úvěrů poskytnutých přímo

Foto: archiv MZe

10 4 > 2015

Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem, které mohou být kombinovány s přímou dotací. V neposlední řadě jde také o podporu ve formě zajištění komerčních úvěrů,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Na výše uvedené programy PGRLF se podle ministra Jurečky plánuje v letošním roce vynaložit celkem až 800 milionů korun. Nové programy: 1) Podpora nákupu techniky pro hospodaření v lesích 2) Podpora nákupu techniky a technologií pro dřevozpracující provozovny 3) Podpora školkařských provozoven na pozemcích určených k plnění funkce lesa 4) Finanční podpora pojištění lesních porostů 5) Zpracovatel 6) Úvěry na nákup půdy 7) Podpora nákupu půdy – snížení jistiny úvěru 8) Sociální zemědělství 9) Zajištění úvěrů

V rámci programu Podpora nákupu techniky pro hospodaření v lesích je navrhováno poskytování podpory ve formě subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty, a to na nákup techniky vymezené v předkládaných pravidlech pro poskytování podpor jako jsou např. speciální lesnické traktory, přívěsy s hydraulickou rukou k vyvážení dřevní hmoty; lanovky a lanové systémy; navijáky pro soustřeďování dříví, rýhovací zalesňovací stroje, zařízení na údržbu lesních cest. Příjemci této podpory mohou být podnikatelé, kteří se zabývají činnostmi souvisejícími s hospodařením v lesích, spadají do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků a dosahují požadované hranice příjmů z lesnické činnosti. Alternativně může být také příjemcem podpory podnikatel nebo obec, která je vlastníkem, nájemcem nebo vypůjčitelem lesa a hospodaří dle schváleného lesního hospodářského plánu.

Podpora nákupu techniky a technologií pro dřevozpracující provozovny bude podle návrhu poskytována formou subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup techniky a technologií v případě vybavení pilnic, paření a impregnování masivního dřeva, sušení řeziva, výroby dýh, překližek a vrstveného dřeva, výroby palivového dřeva a zpracování zbytkové dřevní biomasy (pelety, lisované brikety). Tuto podporu mohou získat podnikatelé, kteří se zabývají činnostmi souvisejícími se zpracováním dřeva a řadí se do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků nebo obce, které se zabývají činnostmi souvisejícími se zpracováním dřeva. Pokud jde o Podporu školkařských provozoven na pozemcích určených k plnění funkce lesa, navrhuje se poskytování podpory ve formě subvence úroků z investičních úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup techniky a technologií uvedených v pravidlech pro poskytování podpor. Konkrétně jde například o stroje na přípravu půdy a péči o půdu ve školkách (včetně traktorů), stroje a zařízení pro školkařskou výrobu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu, závlahové systémy a dočasná úložiště vyzvednutého sadebního materiálu. Příjemci podpory mohou být podnikatelé, kteří jsou vedeni v evidenci dodavatelů reprodukčního materiálu, řadí se do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků a svoji činnost realizují na pozemcích určených k plnění funkcí lesa. Program Finanční podpora pojištění lesních porostů je určen podnikatelům, kteří jsou vlastníky (nájemci, pachtýři, vypůjčiteli) lesa nebo obcím (dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace obcí či právnické osoby založené obcí), které sjednaly pojištění lesních porostů zejména proti požárům a/nebo dalším abiotickým činitelům. Jde o přímou podporu na úhradu části nákladů, které byly prokazatelně vynaloženy na platbu pojistného. Výše podpory je navržena v rozmezí 0 až 30 %, přičemž konkrétní výše bude stanovena po ukončení příjmu žádostí o poskytnutí podpory pro příslušný rok.

ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA

Podnikatelům, kteří se zabývají zpracováním zemědělských produktů a dosahují požadované hranice příjmů ze zpracování zemědělské produkce, je určen program Zpracovatel. Podpora není omezena jen na MSP ve smyslu příslušné definice Evropské unie, tedy podpora může být poskytnuta i podnikům, které jsou řazeny do kategorie velkých podniků. Podpora bude poskytována ve formě subvence části úroků z komerčních úvěrů poskytnutých na pořízení investičního majetku, který souvisí se zpracováním zemědělských produktů. Všech pět výše uvedených programů bude poskytováno v režimu de minimis, je tedy vždy nutné, aby příjemce podpory splňoval podmínky pro poskytnutí podpory uvedené v nařízení Komise (EU). S cílem podpořit pořízení zemědělské půdy jako primárního výrobního prostředku zemědělských prvovýrobců se předkládají návrhy dvou programů podpor. V programu Úvěry na nákup půdy je navrhováno poskytování úročených úvěrů přímo PGRLF,

ZPRAVODAJ

a to na nákup zemědělské půdy, která není majetkem České republiky. Tyto úvěry lze také kombinovat s podporou poskytnutou v režimu de minimis. V rámci uvedeného programu může klient žádat o snížení jistiny úvěru (poskytnutého PGRLF), a to v režimu de minimis. Tedy příjemce podpory může požádat o poskytnutí úvěru a zároveň může požádat i o snížení jistiny úvěru, a to i opakovaně. Uvedené snížení jistiny je možné pouze za dodržení podmínek stanovených nařízením Komise (EU) na podporu de minimis v odvětví zemědělství. Jestliže Žadatel působí i v jiných odvětvích, lze podporu v režimu de minimis kumulovat s podporou de minimis poskytnutou na další odvětví nebo činnosti tak, aby nepřekročila strop ve výši korunového ekvivalentu částky 200 000 EUR na jeden podnik za libovolná tři po sobě jdoucí účetní období. Uvedený program podpory je určen zemědělským podnikatelům působícím v oblasti zemědělské prvovýroby, kteří budou v prvním účetním období, které následuje po období, v němž byla podána žádost, dosahovat příjmů ze zemědělské

činnosti alespoň ve výši 25 % celkových příjmů a dále uvedených příjmů dosahovat po dobu, po kterou je poskytován úvěr. Žadatel o poskytnutí podpory se musí zavázat k hospodaření (provozování zemědělské výroby) na nakoupené půdě po dobu splácení úvěru, minimálně však po dobu pěti let. PGRLF bude u všech nakupovaných pozemků zapsána v katastru nemovitostí jako zástavní věřitel a úvěr bude poskytnut pouze na nákup zemědělské půdy s průměrnou cenou v maximální výši 25 Kč/m2. V rámci druhého programu určeného na podporu nákupu nestátní zemědělské půdy, Podpora nákupu půdy – snížení jistiny úvěru, je navrhováno poskytování podpory ve formě finančních prostředků určených ke snížení jistiny úvěrů poskytnutých komerčními subjekty na nákup zemědělské půdy. Po předložení úvěrové smlouvy a po prokázání konečné výše čerpání úvěru na nákup zemědělské půdy bude poskytnuta podpora až do výše limitu příslušného nařízení de minimis na účet příjemce podpory. Poskytnutá podpora však nebude nikdy

•

•

Poskytujeme: z

GRWDFHþiVWL~URNĤ]NRPHUþQtFK~YČUĤ

z

ILQDQþQtSURVWĜHGN\QD~KUDGXþiVWLQiNODGĤ

•

spojených s platbou pojistného z

]YêKRGQČQp ~YČU\

z

]DMLãWČQt~YČUĤ– garance

z

ILQDQþQtSURVWĜHGN\QDVQtåHQtMLVWLQ\~YČUĤ

9tFHLQIRUPDFtYþHWQČåiGRVWLRSRVN\WQXWt

•

podpory naleznete na www.pgrlf.cz • •

vyšší než výše jistiny vyčerpaného úvěru na nákup půdy. Uvedená podpora může být poskytnuta i opakovaně, vždy však za dodržení podmínek uvedeného nařízení Komise. Program podpory je určen pro zemědělské podnikatele, kteří působí v oblasti zemědělské prvovýroby. Žadatel o poskytnutí podpory se musí zavázat k hospodaření (provozování zemědělské výroby) na nakoupené půdě minimálně po dobu pěti let a po uvedenou dobu dosahovat také minimální procentuální výše příjmů ze zemědělské činnosti, a to alespoň ve výši 25 % z celkových příjmů. Žadatel bude povinen každoročně informovat PGRLF o provedených splátkách jistiny úvěru. Program podpory Sociální zemědělství je předkládán jako výstup z činnosti pracovní skupiny zřízené při Ministerstvu zemědělství, která se zabývá problematikou sociálního zemědělství jako celku a která formulovala pravidla pro předkládaný program podpory. Tato pracovní skupina je tvořena zástupci nevládních organizací (kteří se zabývají uvedenou problematikou), zástupci

3RGSRUDQiNXSXSĤG\ • GRWDFHþiVWL~URNĤ]~YČUĤ • SRVN\WRYiQt~YČUĤ • VQtåHQtMLVWLQ\~YČUĤ )LQDQþQtSRGSRUDSRMLãWČQt • plodin • KRVSRGiĜVNêFK]YtĜDW • produkce lesních školek • OHVQtFKSRURVWĤ Podpora nákupu • WHFKQLN\SUR]HPČGČOVNpSUYRYêUREFH • WHFKQLN\SURKRVSRGDĜHQtYOHVtFK • WHFKQLN\SURãNRONDĜVNpSURYR]RYQ\ • LQYHVWLþQtKRPDMHWNXSUR]SUDFRYDWHOH ]HPČGČOVNpSURGXNFH • WHFKQLN\SURGĜHYR]SUDFXMtFtSURYR]RYQ\ • SOHPHQQêFK]YtĜDW 3RGSRUDYêVWDYE\SRĜt]HQtQHERY\OHSãHQt nemovitého majetku 6RFLiOQt]HPČGČOVWYt =DMLãWČQt~YČUĤ– garance 4 > 2015

11

KOMODITY

zemědělských podnikatelů, kteří již dnes zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, a zástupci MZe, Ministerstva práce a sociálních věcí, PGRLF a akademické obce. Cílem programu je podpořit takové zemědělské prvovýrobce, kteří zaměstnávají nebo budou zaměstnávat osoby se zdravotním postižením v rámci svých zemědělských podniků, a to se zajištěním odborného přístupu k těmto osobám. Příjemcem podpory je zemědělský prvovýrobce, který umožní znevýhodněným osobám spolupodílet se na běžných (nebo zvlášť vyčleněných) činnostech farmy, má uzavřené pracovní smlouvy s uvedenými osobami a uzavřenou smlouvu s registrovaným poskytovatelem sociálních služeb či sám je registrovaným poskytovatelem sociálních služeb. Poskytovatel sociálních služeb vstupuje do konceptu programu sociálního zemědělství jako nositel odborných znalostí a kompetencí spojených s danou cílovou skupinou, tedy osobami se zdravotním postižením,

ZPRAVODAJ

pro které služby poskytuje. Má nezastupitelnou roli především v oblasti práce s cílovou skupinou ve smyslu jejího odborného vedení a praktické realizaci sociální práce. Zemědělský podnikatel musí vytvářet odpovídající zázemí – především jde o vymezení vhodných činností, které budou odpovídat osobnostním a pracovním schopnostem osob z cílové skupiny. Především pak najít smysluplné činnosti, které budou přispívat k hlavnímu smyslu spolupráce, tj. zaměstnávání a sociální práce v rámci zemědělských podniků. Nedílnou součástí je také příprava vhodných pracovních podmínek. Jak je uvedeno výše, zejména v počáteční fázi je nutná spolupráce s odbornými pracovníky. V rámci uvedeného programu je navrhováno poskytnutí úvěrů PGRLF, a to úvěrů jak investičních, tak úvěrů provozních. Doba splatnosti investičních úvěrů nepřesáhne 10 let. Úvěr bude poskytnut ve výši od 100 tisíc do 5 milionů

korun. Doba splatnosti provozního úvěru nepřesáhne 1 rok. V rámci programu podpory Zajištění úvěrů je předpokládáno, že PGRLF bude ručit za investiční úvěry poskytnuté komerčními bankami na pořízení investičního majetku v závodech, které provozují zemědělskou prvovýrobu či se zabývají zpracováním zemědělských produktů nebo působí v odvětví lesního hospodářství či zpracování dřeva. Příjemci podpory mohou být nejen podnikatelé, kteří se zabývají zemědělskou prvovýrobou a/nebo zpracováním zemědělských produktů, jejichž příjmy ze zemědělské prvovýroby či ze zpracování zemědělské produkce tvoří více než 25 % z celkových příjmů, ale i podnikatelé zabývající se hospodařením v lesích, jejichž příjmy z lesnické činnosti tvoří více než 50 % z celkových příjmů nebo podnikatelé zabývající se zpracováním dřeva, kteří spolu s podnikateli hospodařícími v lesích jsou

zařazení do kategorie mikropodniků, malých či středních podniků. Příjemcem podpory může být také podnikatel nebo obec, která je vlastníkem, nájemcem (pachtýřem) nebo vypůjčitelem lesa a hospodaří podle schváleného lesního hospodářského plánu nebo obec zabývající se činnostmi souvisejícími se zpracováním dřeva. Vedle výše uvedeného ručení za investiční úvěry může být ručení také poskytnuto za bankovní úvěry určené na informační a propagační opatření na podporu zemědělských produktů a potravinářských výrobků ze zemědělských produktů na vnitřním trhu EU a/nebo ve třetích zemích. Jde o projekty, o kterých rozhodla EK a které jsou spolufinancovány z rozpočtu EU.

Plné podmínky jednotlivých programů podpor budou uvedeny na stránkách www.pgrlf.cz Ministerstvo zemědělství

MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ POSKYTNE JEŠTĚ LETOS NA PODPORU SOCIÁLNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ 50 MILIONŮ KORUN ZAJISTIT ZAMĚSTNÁNÍ LIDEM, KTEŘÍ JSOU ZNEVÝHODNĚNI NA TRHU PRÁCE, JE CÍLEM PROGRAMU SOCIÁLNÍHO ZEMĚDĚLSTVÍ, NA KTERÝ DÁ LETOS MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ 50 MILIONŮ KORUN. PENÍZE JSOU URČENY NA INVESTICE I PROVOZ. ČERPAT JE MŮŽE ZEMĚDĚLEC, KTERÝ SE ZAVÁŽE ZAMĚSTNAT ZDRAVOTNĚ NEBO SOCIÁLNĚ ZNEVÝHODNĚNÉ OSOBY PO DOBU MINIMÁLNĚ 5 LET A VYTVOŘÍ PRO NĚ PRACOVNÍ MÍSTA. „Chceme podporovat zodpovědné zaměstnavatele i lidi, kteří jsou na trhu práce nějakým způsobem znevýhodněni a zároveň pomůžeme udržet zaměstnanost v zemědělství a na venkově,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka. Zemědělec, který zaměstná znevýhodněné osoby, může na jeden projekt získat zvýhodněnou půjčku až 5 milionů korun prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Práce v oblasti sociálního zemědělství vychází z potřeb zaměstnavatele a možnosti zdravotně postižených se na této činnosti podílet. Patří sem jak zemědělské, sadařské a zahradnické práce, ale i potravinářství

12 4 > 2015

a zpracovatelská činnost. Zaměstnavatel, který vytvoří více než polovinu pracovních míst pro zdravotně postižené, získává statut chráněného pracoviště, tzn. výrobky a práce lze použít jako náhradní plnění pro odběratele. Cílem sociálního zemědělství je nabízet a vytvářet služby, nová pracovní místa, vzdělávací aktivity a poskytovat různé druhy terapií pro lidi se specifickými potřebami, a to za využití dostupných zemědělských zdrojů v daném místě. Projekt sociálního zemědělství funguje například na dvou pilotních pracovištích v Neratově a Týně nad Vltavou.

Hynek Jordán, tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství

Foto: POMOC Týn nad Vltavou, z.s.

KOMODITY

ZPRAVODAJ

CHCETE POTRAVINU PLNOU ŽIVIN NEZBYTNÝCH PRO ŽIVOT? PIJTE MLÉKO V DNEŠNÍ DOBĚ MNOHEM VÍCE PŘEMÝŠLÍME, CO SNÍME. KAMKOLIV SE PODÍVÁME, HRNOU SE NA NÁS RADY, KTERÉ NÁM DOPORUČUJÍ, CO JÍST NEBO ČEMU SE RADĚJI VYHNOUT, ABY NÁM NECHYBĚLY ŽÁDNÉ ŽIVINY A CÍTILI JSME SE DOBŘE. PŘITOM JEDNOU Z NEJVÍCE KOMPLEXNÍCH POTRAVIN JE PRÁVĚ MLÉKO. vápníku. Oproti jiným potravinám živočišného původu mají výrobky z mléka znamenité postavení, jejich „vápníková hustota“ je neopakovatelná. „V podstatě se jedná o to, že mléčné výrobky obsahují značné množství vápníku vzhledem k jejich energetické hodnotě. Pokud tedy chcete získat co nejvíce vápníku a přijmout co nejméně kalorií, jsou mléčné výrobky ideální volbou. Optimální poměr přijaté energie a množství vápníku představují např. podmáslí, odstředěné mléko a sýry ementálového typu. Dobrou volbou jsou i sýry typu eidam, camembert, jogurty a mléko o obsahu 3,5 % tuku.“

Foto: archiv Bílé plus Mléko a mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu. Obsahují totiž významné makroživiny, mezi něž patří plnohodnotné živočišné bílkoviny, lehce stravitelný mléčný tuk a cenný mléčný cukr. Zároveň jsou jedinečnou kombinací a zdrojem mikronutrientů, jakými jsou cenné minerální látky a důležité vitamíny.

Plnohodnotné živočišné bílkoviny Mléčné bílkoviny mají vysokou biologickou hodnotu, což znamená, že obsahují všechny nepostradatelné aminokyseliny v dostatečném množství a vhodném poměru. „V mléčných výrobcích se nachází řada bioaktivních peptidů, jejichž účinek na zdraví je komplexní. Stimulují endokrinní funkce (např. sekrece inzulinu), snižují krevní tlak, podporují celkovou imunitu a nespecifickou střevní imunitu, zvyšují vstřebávání vápníku v tenkém střevě a dokonce zabraňují vzniku zubního kazu.“

„Řada studií prokázala významná pozitiva mléka a mléčných výrobků. Mají příznivý vliv na růst a kvalitu kostí, chrupu, zvyšují kvalitu vlasů a nehtů, zlepšují proces krvetvorby a správnou činnost mnoha enzymů,“ vyjmenovává přínosy mléka a mléčných výrobků PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D., odbornice projektu Bílé plus.

Cenný mléčný cukr Dalším důležitou mléčnou komponentou je mléčný cukr, nebo-li laktóza. Umožňuje využívat vápník a fosfor a také aktivuje pohyblivost střev. „Pro lidi s laktózou intolerancí mohou být řešením zakysané mléčné jogurty, které mají obsah laktózy o 20-50 % nižší než mléko a zároveň je laktóza lépe tolerována. Vyzrálé tvrdé sýry mohou lidé s nesnášenlivostí mléčného cukru konzumovat téměř neomezeně, protože je u nich mléčný cukr kompletně rozštěpen.“

Ideální poměr vápníku a energie Co je na produktech z mléka tak zázračné? Můžeme začít denzitou

Mléčný tuk? Rozhodně ano Poněkud kontroverzněji se může jevit mléčný tuk, další ze základních složek

mléka. „Přestože je mléčný tuk tvořen ze 2/3 nasycenými mastnými kyselinami, ukazují současné epidemiologické studie na to, že mléčné výrobky (mléko, zakysané výrobky, sýry) nejsou spojovány s výskytem srdečně-cévních onemocnění. Jsou naopak neutrální nebo mají spíše pozitivní vliv na snižování jejich výskytu,“ upřesňuje expertka. „Dalším zajímavým přínosem je zmenšování hladiny LDL cholesterolu kysanými výrobky (jogurt, kefír, podmáslí).“ V mléčných výrobcích najdeme i vitamíny U sýrů je obsah vitamínů vázán i na technologii, jakou jsou vyráběny. Například plísňové sýry obsahují Biotin, kyselinu panthotenovou, vitamíny B6 a B2, ementál zase B12. „V některých kysaných mléčných výrobcích dochází díky použitým probiotickým mikroorganismům ke zvýšení obsahu kyseliny listové a vitamínu B12, které jsou nepostradatelné v procesu krvetvorby, vitamin B12 je také nezbytný pro nervovou činnost. Efekt matrice je nepřekonatelný Mléko je tedy komplexní potravina obsahující téměř veškeré makro-i mikroživiny, které jsou nepostradatelné pro život. Je ale nutné přihlédnout k tzv. efektu „matrice“, protože mezi živinami probíhají významné interakce. To znamená, že jednotlivé složky mléka společně vytvářejí zdravotní efekt.

a Bifidobacterium snižují riziko výskytu rakovinového bujení. Bylo prokázáno, že kysané mléčné výrobky tlumí růst nádorových buněk, a to patrně díky pozitivnímu ovlivnění imunitního systému.“ Je třeba zdůraznit, že jsou mléčné výrobky vhodnou potravinou pro všechny věkové kategorie, ne tedy pouze pro děti či osoby trpící osteoporózou. „Mléko a mléčné výrobky přispívají ke krytí doporučených výživových dávek živin bez ohledu na věk konzumenta, mají neuvěřitelnou bohatost nutrientů, jsou zcela přírodní potravinou a prospívají zdraví především z pohledu efektu své „komplexní matrice“,“ dodává PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D. odbornice projektu Bílé plus. „Ideálně konzumujte 2-3 porce mléčných výrobků denně. To znamená třeba 250 ml kefíru, kelímek jogurtu a 3 plátky tvrdého sýra.“

VÍCE ZAJÍMAVOSTÍ O MLÉCE A MLÉČNÝCH VÝROBCÍCH SPOLEČNĚ S CHUTNÝMI RECEPTY NALEZNETE NA WWW.BILEPLUS.EU

„Mléčné výrobky jsou velmi dobrým, hodnotným a z hlediska cenového také výhodným zdrojem veškerých živin. Mají celou řadu příznivých účinků, např. na kontrolu tělesné hmotnosti, metabolický syndrom, na prevenci rakoviny tlustého střeva a kardiovaskulárních onemocnění, přispívají ke zdravému růstu kostí a zubů, a mají pozitivní vliv i na další metabolické funkce,“ hodnotí specialistka. „Z nejnovějších výzkumů musíme zmínit, že někteří zástupci rodu Lactobacillus

Foto: archiv Bílé plus

4 > 2015

13

KOMODITY

ZPRAVODAJ

KONEC KVÓT NA MLÉKO A NA CUKR SPOJUJÍ PODOBNÉ PROBLÉMY Realizační ceny V současné době velmi bedlivě sledujeme situaci v komoditě mléko. Rok 2015 byl rokem ukončení kvót pro mléko, pozorujeme pád tržních cen této komodity až pod hranici rentability chovatelů. Co bude dál, lze jen těžko odhadnout. Udrží se v ČR rozměr výroby mléka? Rok 2017 je předpokládaným rokem ukončení kvót pro komoditu cukr - cukrovka. Nejsou na místě obavy i o rozměr výroby této komodity? Dramatický pád cen cukru započal už koncem roku 2014 a neustále se prohlubuje (viz graf). Skutečné realizační ceny se dostaly pod kritickou hranici 400 EUR/t kvótového cukru. To jsou ceny, které jsou z hlediska dalšího fungování evropského cukrovarnictví dlouhodobě neudržitelné. Nedovolí platit za cukrovou řepu pěstitelům více, než udává nařízení EK 1308/2013, což je 26,29 EUR/tunu cukrovky přepočítané na 16% cukerna-

tost, a i tato cena za cukrovku, resp. její placení, začíná být z hlediska prodejních cen cukru pro cukrovary problémem. Systém kvót, který by měl být stabilizačním prvkem komodity, už dávno neplní svou úlohu. Velmi vysoké ceny v letech 2011 – 2013 vystřídaly ceny kriticky nízké. Systém kvót tu přesto stále je a export je svazován vývozními licencemi. Na druhou stranu se v rámci závazku k WTO do Evropy může dovést cca 3 mil. tun cukru, jehož dovoz se při cenách pod 400 EUR/t trochu zadrhává. Evropa si prostě ráda v poslední době ve všem komplikuje život.

ké kvóty v ČR nebo zemích EU, se musí vyvézt mimo EU na základě omezených licencí, zpracovat pro průmyslové účely, nebo tzv. přeskladnit do následujícího kvótového roku. Poslední varianta je ale krokem ke snižování výroby, což je vzhledem k očekávaným výzvám blízké

Vize budoucnosti Česká republika je v komoditě cukr jako v jedné z mála komodit soběstačná a dokonce proexportní. V ČR se v roce 2014/15 vyrobilo téměř 600 tisíc tun cukru. Kvóta cukru pro ČR je 372 tis. tun, což zhruba odpovídá roční spotřebě ČR. Cukr, který se neuplatní v rámci čes-

budoucnosti krok nesprávným směrem. Cílem by mělo být minimálně udržet stávající rozsah výroby a po roce 2017 především pomoci zajistit soběstačnost středoevropského regionu s eventuální možností exportů do dalších zemí. Dlouhodobou strategií nadnárodních společností v komoditě cukr je posílení

provozních výkonností a vytěžení maxima z očekávaného růstu trhů. České cukrovarnictví je vzhledem k investicím provedeným v minulých letech dobře připraveno a má šanci spolu s pěstiteli cukrovky na tomto růstu v budoucnu profitovat. Situace v ČR je oproti západní

CUKROVKA JE PLODINA S VELKÝM POTENCIÁLEM, KTERÝ SE V POSLEDNÍCH LETECH DAŘÍ NAŠIM PĚSTITELŮM POSTUPNĚ NAPLŇOVAT. JAKO TAKOVÁ NA NAŠE POLE PATŘÍ A PO PŘEKONÁNÍ CENOVÉ KRIZE BUDE SNAD PATŘIT I NADÁLE. Evropě komplikovanější, neboť pěstitelé nemají de facto žádné vlastnické podíly v cukrovarech a jedná se tedy o vztah ryze obchodní. Důvěra, že jsme všichni v odvětví na jedné lodi, že si teď všichni utáhneme opasky, abychom společně přežili do lepších časů, se za této situace jen velmi obtížně udržuje. V kritických

VÝVOJ CEN KVÓTOVÉHO CUKRU, PRŮMYSLOVÉHO CUKRU A CENY DOVOZŮ BÍLÉHO CUKRU ZE ZEMÍ AKT

14 4 > 2015

KOMODITY

ZPRAVODAJ

Porovnání trendů vývoje - cukrovka - pšenice - řepka (2001-2014) ϭϰ ϴϬ͕Ϭ ϭϮ ϳϬ͕Ϭ

ϭϬ

ϲϬ͕Ϭ

ϱϬ͕Ϭ

ϴ

ϰϬ͕Ϭ ϲ ϯϬ͕Ϭ ϰ ϮϬ͕Ϭ Ϯ

ϭϬ͕Ϭ

Ϭ͕Ϭ

Ϭ ϮϬϬϭͬϬϮ

ϮϬϬϮͬϬϯ

WƓĞŶŝĐĞ

ϮϬϬϯͬϬϰ \ĞƉŬĂ

dobách ale opravdu záleží jen na pěstitelích a zpracovatelích, zda budou schopni táhnout za jeden provaz, respektovat se a chápat jeden druhého, a budou schopni najít kompromisy. Záleží i na politickém konsensu agrární veřejnosti při přerozdělování dotačních peněz v roce 2018 tak, aby podpora šla tam, kde je šance, že bude efektivní. Dotace na cukrovku jako na citlivou komoditu by tak měla pomoci překlenout krizové období, ve kterém se v současné době komodita cukr – cukrovka nachází. Konkurenceschopnost výroby cukru z cukrovky Cukrová řepa je v našich podmínkách zcela výjimečnou plodinou. Vývoj výnosu v posledních letech ukazuje naplňování obrovského potenciálu cukrovky, který ještě není zdaleka plně využit. Výnosy se v posledních 20 letech zdvojnásobily, což zde nedokázala žádná jiná plodina. Výnosy přes 80 tun přepočítané na 16% cukernatost dnes řadí pěstitele v ČR mezi evropskou elitu. V roce 2014 bylo v Čechách dosaženo 12,9 tun polarizačního cukru (PC) na hektar, v roce 1998 to bylo pro srovnání cca 7 tun PC/ ha. Mimo jiné se z jednoho hektaru při takovémto výnosu vyrobí zhruba 8000 litrů bioetanolu, což nedokáže žádná konkurenční plodina. Při současných nízkých cenách cukru a bioetanolu je proto nesmírně důležité velmi intenzivně hledat cesty na optimalizaci výrobních nákladů, hledání účinných levnějších alternativ herbicidní ochrany, hledání rezerv v nákladech na hnojiva apod.

ϮϬϬϰͬϬϱ ƵŬƌŽǀŬĂ

ϮϬϬϱͬϬϲ

ϮϬϬϲͬϬϳ

>ŝŶĞĄƌŶş;WƓĞŶŝĐĞͿ

ϮϬϬϳͬϬϴ

ϮϬϬϴͬϬϵ

ϮϬϬϵͬϭϬ

>ŝŶĞĄƌŶş;\ĞƉŬĂͿ

Důležitá data přináší pokusy prováděné v privátním sektoru. Takové výzkumy jsou realizovány například v pěstitelském rajónu společnosti Tereos TTD a jsou hrazeny ze společných peněz pěstitelů a cukrovaru. Pokusy poukazují na nejdůležitější faktory pro tvorbu výnosu, demonstrují výnosový potenciál cukrovky a přinášejí pěstitelům informace o návratnosti specifických finančních vkladů do pěstování. Optimalizace nákladů je cesta, kterou jde celá Evropa a konkurenceschopnost bude základním ukazatelem toho, kdo bude schopen přežít nelehké období přechodu na liberalizovaný trh s cukrem. Ten s sebou přinese nové příležitosti těm schopným, tj. příležitost expandovat na trhu a využít prostor, který tento trh nabízí. Podíl plodin pro výrobu cukru je dlouhodobě zhruba 4:1 v neprospěch cukrové řepy, nicméně produkce cukru z cukrové třtiny v posledních letech spíše stagnuje. Pokud se týká třtinového cukru, pozitivem pro cukrovou řepu je, že náklady na jeho výrobu rostou (přechod na mechanizovanou sklizeň, zákaz vypalování starých plantáží a s tím spojené větší náklady na chemickou ochranu, stoupající životní úroveň v zemích vyrábějících třtinový cukr a tím i stoupající nároky na mzdy), kdežto náklady na pěstování cukrovky se daří díky zvyšování výnosu snižovat. Cílem je dosáhnout pro období po roce 2017 konkurenceschopného pěstování cukrové řepy a konkurenceschopné výroby cukru z ní.

ϮϬϭϬͬϭϭ

ϮϬϭϭͬϭϮ

ϮϬϭϮͬϭϯ

ϮϬϭϯͬϭϰ

ϮϬϭϰͬϭϱ

>ŝŶĞĄƌŶş;ƵŬƌŽǀŬĂͿ

Nerovné dotace Zdá se, že příležitostí, které trhy nabízí, jsou si vědomy všechny evropské státy, kde ještě funguje výroba cukru. A to včetně těch velmi neefektivních, jako je např. Řecko, Itálie a Finsko. Vlády těchto zemí jsou si vědomy strategického významu této komodity i příležitostí, které se po roce 2017 otevřou. V Evropě jsou proto významné rozdíly v podpoře této komodity a navozuje se tak nerovný konkurenční boj mezi jednotlivými státy. Zjednodušeně řečeno, jedna část zemí EU (země původní EU-15) má cukrovku štědře zakomponovanou již několik let v tzv. platbě na farmu. Ostatní státy, které nemají tento systém výplaty

zemědělských dotací, kam patří i ČR, mají cukrovku podporovanou jako tzv. citlivou komoditu. Ovšem rozsah této podpory v rámci možností je v jednotlivých státech diferencován podle jejich zvážení. Pro nás je smutným faktem, že nejnižší podpora cukrovky je právě v ČR, a to na úrovni zhruba 280 EUR na hektar cukrovky, zatímco v ostatních zemích využívají pěstitelé podpory přes 400, 500 nebo dokonce 600 EUR na hektar. Udrží se za těchto nerovných podmínek v ČR rozměr pěstování cukrovky a výroby cukru?

Karel Chalupný, člen představenstva Agrární komory ČR a agronomický ředitel Tereos TTD, a.s.

Foto: archiv AK ČR

4 > 2015

15

KOMODITY

ZPRAVODAJ

PĚSTOVÁNÍ OBILNIN V EKOLOGICKÉM REŽIMU JE ZAJÍMAVÉ NEJEN EKONOMICKY POPTÁVKA PO BIOOBILÍ V ČESKÉ REPUBLICE NEPODLÉHÁ VÝKYVŮM A DLOUHODOBĚ PŘEVYŠUJE NABÍDKU. NA ROZDÍL OD POČASÍ SE V TOMTO OHLEDU SITUACE NEMĚNÍ JIŽ NĚKOLIK LET. TENTO FAKT JE DŮLEŽITÝ, NEBOŤ ČESKÝ ZEMĚDĚLEC SE MŮŽE NA NĚJAKOU JISTOTU SPOLEHNOUT JEN MÁLOKDY. Ekologičtí zemědělci to dobře vědí, proto obilniny patří společně s pícninami mezi hlavní plodiny, které pěstují na orné půdě (viz tabulka). Stabilně zabírají 45 % této plochy. V uplynulém roce zaseli ekozemědělci obilniny na více než 24 tisících hektarech. „Plochy s ekologickým obilím v České republice dlouhodobě rostou, obdobně jako produkce,“ říká zemědělská statistička Andrea Hrabalová. A potvrzují to i čísla. Ve srovnání s rokem 2001 vzrostla plocha obilnin více než 2,5 krát a produkce bioobilí dokonce více než sedmkrát. Během více než deseti let vzrostla z necelých 9 tis. na téměř 64 tis. tun, které ekologické zemědělství vyprodukovalo v roce 2014. Nejčastěji pěstovanými obilninami v ekologickém zemědělství (EZ),

AKTUÁLNÍ LEGISLATIVA PRO EZ: V současné době se řídí ekologické zemědělství českou legislativou a legislativou EU. • Zákon o ekologickém zemědělství 242/2000 Sb. a metodické pokyny vydané v návaznosti na tento zákon. • Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a k němu prováděcí předpis • Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) ‚č. 834/2007 o ekologické produkci

jsou pšenice a oves, které společně zabírají zhruba polovinu osetých ploch. S podílem ploch nad deset procent pak následují tritikále a ječmen. „Struktura pěstovaných obilnin v ekologickém hospodaření se výrazně liší od konvenčního zemědělství, kde dominuje pěstování pšenice a ječmene. V ekologickém zemědělství je skladba obilnin mnohem pestřejší a často jsou pěstovány minoritní druhy jako je špalda, pšenice tvrdá, pohanka, proso a další,“ doplňuje Hrabalová.

16 4 > 2015

Minoritní plodiny Mezi tzv. minoritní plodiny patří i oves, pšenice jednozrnka, dvouzrnka, špalda, nebo žito. V konvenčním zemědělství nejsou masivně pěstovány. Mají však vlastnosti, které jim umožní dobré výnosy i v horších podmínkách, či přímo v certifikovaném ekologickém režimu, kde nelze využívat minerálních hnojiv a pesticidů. V současné době probíhá pod vedením Dagmar Janovské z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, evropský výzkumný projekt HealthyMinorCereals (Zdravé minoritní obilniny), který má přispět k oživení zájmu o jejich pěstování. „Zabýváme se takřka vším od šlechtění a hodnocení genetického potenciálu minoritních obilnin přes hodnocení kvality produkce až po jejich uplatnění v potravinářství,“ upřesnila Janovská. Ačkoliv je z hlediska spotřebitele po ovsu nejznámější špalda, bylo by chybou se zaměřovat pouze na ni. „Za pozornost z ekonomického hlediska stojí i další zmiňované minoritní plodiny jako pohanka a proso. Nachází velmi důležité uplatnění i z hlediska výživy, a to nejen té speciální, například bezlepkové,“ souhlasí Kateřina Čapounová z České technologické platformy pro ekologické zemědělství (ČTPEZ). Výnosy Obilniny v ekologickém zemědělství dosahují dlouhodobě vyrovnaných výnosů, v průměru okolo 3 tun z hektaru. Stále platí, že v průměru jsou výnosy v EZ trvale o 40 až 50 % nižší než při konvenčním hospodaření (viz graf). Nicméně máme i ekofarmy, které u obilnin dosahují výnosů téměř srovnatelných s jejich celorepublikovým průměrem za ČR. Nejnižší pokles výnosu oproti konvenci je obvykle u pěstování ovsa (pokles do 20 %) a dále pak u tritikále. Také pšenice vychází vcelku dobře. Naopak, k nejméně efektivnímu patří v EZ pěstování kukuřice na zrno. Podle Hrabalové to potvrzují i statistická data. V loňském roce se z 3 866 certifikovaných ekologických zemědělců věnovalo pěstování kukuřice na zrno pouhých 19. Důvodem nižších výnosů v EZ je jednak odlišný způsob obhospodařování půdy, kdy na prvním místě je snaha o zachování a zvyšování půdní úrodnosti a teprve pak snaha o maximální výnosy. Dalším důvodem je pěstování běžně dostupných odrůd

Hlavní kategorie plodin na orné půdě v EZ a jejich podíl na celkové ploše v ČR (2014) Plocha v EZ (ha)

Podíl na orné půdě v EZ

Podíl na celkové ploše osevů v ČR

Obilniny

24 255

44,6 %

1,7 %

Luskoviny na zrno

1 893

3,5 %

9,4 %

Okopaniny

262

0,5 %

0,3 %

Technické plodiny

3 296

6,1 %

0,7 %

Zelenina

115

0,2 %

1,2 %

Pícniny

22 710

41,7 %

5,0 %

Orná půda celkem

54 430

100,0%

2,2%

Zdroj: ÚZEI (plochy v EZ), ČSÚ (osevní plochy v ČR)

Dagmar Janovská, vedoucí projektu HealthyMinorCereals při komentované přehlídce obilnin pěstovaných v režimu EZ na výstavě Naše pole 2015. Foto: Sylva Horáková obilnin, šlechtěných v podmínkách intenzivní výživy minerálním dusíkem, které bez intenzivního hnojení neumí dávat výnosy. „Nové konvenční odrůdy jsou ,narkomani‘, kteří potřebují pro intenzivní růst a dosažení vysokého výnosu, napumpovat minerální dusík. Při ekologickém způsobu hospodaření ale živíme půdu, ne rostliny,“ vysvětluje Zdeněk Perlinger, poradce a předseda PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Staré odrůdy obilnin nebo odrůdy vyšlechtěné pro EZ, dávají v extenzivních podmínkách odpovídající dobré výnosy. Tuto skutečnost potvrzují i výsledky prvního roku ověřování odrůd pšenice ozimé, které v rámci projektu Bionet

realizuje ČTPEZ. Nejlepší výnosové a kvalitativní vlastnosti dosáhla rakouská odrůda Ekolog a švýcarská Scaro, obě speciálně šlechtěné pro ekologické hospodaření. Při pěstování v ekologii je kladen důraz na minimalizaci vstupů, která je uplatňována i z hlediska ochrany rostlin. K udržení dobrého zdravotního stavu rostlin se používají přednostně preventivní a kultivační metody, či přípravky s účinnými látkami vyjmenovanými v Příloze II nařízení Komise (ES) č. 889/2008. Zdaleka ne všechno ekologické obilí se dostane na trh. Vzhledem k tomu, že se ekologické farmy snaží o maximální minimalizaci vstupů zvenčí, je zhruba polovina roční produkce užita pro vlastní potřeby v živočišné výrobě. Je-li koloběh živin na farmě s rostlinnou a živočišnou výrobou uzavřený, není pak problém dosahovat i vyšších výnosů, neboť je zde k dispozici dostatek statkových hnojiv. „Objem produkce ponechané na ekofarmách každoročně mírně narůstá, což souvisí jednak s růstem počtu zvířat chovaných na ekofarmách a jednak se skončením výjimky na použití konvenčních krmiv v EZ. Ekologičtí chovatelé musí mít všechno krmivo ekologické, a je tedy pro ně nejvýhodnější pěstovat si vlastní,“ doplňuje Kateřina Nesrstová z PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců. Ceny a poptávka Z celkové roční produkce obilovin se obchoduje s přibližně 30 tisíci tunami, přičemž dvě pětiny míří dlouhodobě do zahraničí, kam je prodáváno převážně v biokvalitě, tedy za vyšší ceny. Nejvíce se vyváží proso (přes 80 % jeho objemu),

KOMODITY

dále pak žito a špalda (přes 50 % jejich prodaného objemu). Z tohoto hlediska je výhodný export, protože ačkoliv se v České republice zobchoduje zhruba 18 tisíc tun obilí, tak je z tohoto objemu stále část prodávána do konvence bez certifikátu. Takto „nevýhodně“ prodaný je nejčastěji ječmen, příp. pšenice. Jak již bylo naznačeno, žádanou obilovinou v biokvalitě jak na evropském, tak na našem trhu, je především špalda. Že je špalda vyhledávaným zbožím na trhu také letos, potvrzuje i Petr Trávníček z obchodní společnosti PRO-BIO, s.r.o. Podle něj je o ni rozhodně největší zájem, a to jak u nás, tak v zahraničí. Výkupní cena činí v současné době 15 000 korun za tunu. Vzhledem k tomu, že trh není nasycen, stírá se rozdíl při výkupu jednotlivých odrůd. Obchodníci se shodují, že v okamžiku vyrovnání nabídky a poptávky, se pak lépe prodávají odrůdy s červenou barvou zrna. V loňském roce po ní byla poptávka dokonce enormní. „Tuna certifikované biošpaldy se dala před Vánoci prodat až za jeden tisíc euro,“ doplnil František Chlad z odbytové společnosti PRODEJ-BIO s.r.o. Z pohledu ceny je zajímavá také biopšenice. Její výkupní ceny kolísají dle kvality v rozmezí 6 000 až 9 000 korun za tunu. Následuje žito, které se v biokvalitě obchoduje za 5 000 korun, přičemž za lepší kvalitu lze získat až o 500 korun z tuny navíc. O odbyt nemají nouzi ani pěstitelé ovsa nahého, pohanky či ječmene. Obecně lze říci, že ceny bioobilí jsou 1,5 krát vyšší v porovnání s konvencí. Z dostupných údajů o průměrných cenách vybraných obilovin za rok 2013 je patrné, že ceny v ČR se již významně přiblížily cenám v sousedním Rakousku, a to jak pro konvenční produkci, tak i produkci v biokvalitě. V Rakousku byla v roce 2013 dosahována vyšší cenová prémie pouze z důvodu mírně nižších cen pro konvenční suroviny (v průměru okolo 65 % ku 53 % v ČR). V Německu jsou ceny bioprodukce dvojnásobné oproti konvenci. Očekává se tedy i možnost dalšího navýšení cen

ZPRAVODAJ

Vývoj produkce obilnin v EZ a srovnání průměrných výnosů obilnin v EZ a celkem v ČR (2001-2014)

Zdroj: ÚZEI (EZ), ČSÚ (celkem ČR) u biosurovin v České republice, a to s ohledem na rostoucí poptávku po kvalitní bioprodukci z českých ekofarem ze strany Německa, kde se díky enormnímu zájmu spotřebitelů o biopotraviny drží i ceny surovin výše, než v okolních zemích. Není bez zajímavosti, že nižší produkce v EZ (50 % výše výnosu konvence) je téměř kompenzována nižšími náklady (pokles se pohybuje mezi 5 až 20 %) a vyššími nákupními cenami.

pro jařiny pak na přelomu roku. V letošním roce jsou prvně zkoušeny v podmínkách ekologického zemědělství vybrané registrované odrůdy jarní pšenice a ječmene. Výsledky budou po víceletém hodnocení publikovány v seznamu doporučených odrůd pro EZ podobně jako u konvenčně pěstovaných odrůd, který každoročně vydává ÚKZÚZ. Tento seznam poskytuje pěstitelům objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich

EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ NABÍZÍ SVÝM PŘÍZNIVCŮM ALTERNATIVU VŮČI KONVENČNÍ VÝROBĚ PRAKTICKY VE VŠECH ODVĚTVÍCH, VÝZVOU PRO NÁŠ BIOTRH PAK JE ZVÝŠENÍ NABÍDKY FINÁLNÍCH PRODUKTŮ. Osiva Ekonomicky zajímavé je množení osiv pro ekologickou produkci. „Máme zájem o množení všech plodin, které jsou u nás dostupné,“ uvedl Petr Trávníček. Výkup probíhá na základě smlouvy, která se uzavírá ještě před zasetím. Pro pěstování osiv ozimých plodin je ideální doba pro uzavření kontraktů právě nyní,

Komentované přehlídky polních plodin pěstovaných v režimu ekologického zemědělství. Polní den v Uhříněvsi Foto: Kateřina Čapounová

vlastnostech, vhodnosti do pěstebních podmínek České republiky a usnadňuje orientaci v nabídce sortimentu na trhu. Protože se šlechtitelé v ČR nezabývají šlechtěním odrůd pro ekologické zemědělství, jsou osiva pro EZ množena z registrovaných odrůd dostupných na trhu. Jejich vlastnosti však nebyly v podmínkách EZ až dosud ověřovány, proto hodnocení v EZ a následná publikace Seznamu pro doporučování odrůd pro EZ tyto informace doplní. Informace Pěstování obilnin v ekologickém režimu potřebuje know-how, ostatně jako všechno. Poptávka po ekologické rostlinné produkci stoupá, a to přestože praktických informací o výběru odrůd, získávání osiva, ochraně rostlin nebo jejich agrotechnice není k dispozici tolik, jako pro konvenční zemědělství. Informace týkající se rostlinné produkce v ekologickém pěstování pro profesionální pěstitele lze získat i na seminářích podpořených Ministerstvem zemědělství ČR. Pěstování a ochraně polních plodin a řízení a ekonomice farmy bude věnováno také vzdělávání, které se uskuteční 15. září na Biofarmě Sasov,

a bude spojeno s exkurzí do společnosti Rubelit v Rožné. Profesor Jan Moudrý z Jihočeské univerzity přiblíží témata týkající se plánování osevního postupu, biologických vlastností druhů obilnin a agrotechniky obilnin. Na škůdce obilnin, luskovin a pícnin si „posvítí“ Jiří Rotrekl z Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku. Problematikou zkoušení a volbou odrůd v EZ, produkcí farmářského osiva a výsledky zkoušení provede Vladimíra Horáková z ÚKZÚZ. Za pozornost také stojí publikace Pěstování vybraných plodin v ekologickém zemědělství autorského kolektivu vědců, kteří se u nás problematikou ekologického zemědělství dlouhodobě zabývají. Nabízí informace jak o pěstování běžných kulturních plodin, tak zkušenosti s minoritními plodinami, o něž je v systému ekologického zemědělství stále větší zájem. Souhrn publikovaných informací je praktickým rozšířením perspektiv a produktivity pěstování rostlin na orné půdě v systému ekologického zemědělství. Ekologickému zemědělství jsou věnovány i dvě velké odborné konference, které se uskuteční v září. Ve dnech 2. a 3. září se v Praze koná Biosummit 2015, jež ve dvoudenním programu nabídne aktuální téma přínosů ekologického zemědělství k půdě a udržitelnosti. O týden později, 10. až 12. září se koná Bioakademie, jejíž 15. ročník nabídne mimo jiné i vhled do nových dotačních podmínek v EZ nebo odbornou exkurzi do zahraničí.

Zpracovala Sylva Horáková a Andrea Hrabalová pro Českou technologickou platformu pro ekologické zemědělství

4 > 2015

17

INZERCE

ZPRAVODAJ

JAK OCHRÁNIT BIOPLYNOVOU STANICI V ČESKÉ REPUBLICE JE V SOUČASNÉ DOBĚ V PROVOZU PŘES PĚT SET BIOPLYNOVÝCH STANIC (DÁLE JEN BPS). NA TRHU PŮSOBÍ NĚKOLIK VÝZNAMNÝCH DODAVATELŮ STAVEBNÍCH ČÁSTÍ A TECHNOLOGIÍ A EXISTUJÍ TAK I RŮZNÉ SYSTÉMY FUNGOVÁNÍ BPS. JEDNÁ SE O SLOŽITÁ ZAŘÍZENÍ S VELKÝM PODÍLEM MODERNÍCH TECHNOLOGIÍ A PROBÍHAJÍ ZDE PROCESY, PŘI KTERÝCH EXISTUJE VYSOKÉ RIZIKO VZNIKU ŠKODY. Provoz BPS tak s sebou může kromě pozitiv přinést i některá negativa. Proto je velmi důležité myslet i na pojištění. RENOMIA GROUP, největší pojišťovací makléř na českém trhu, má s pojištěním BPS rozsáhlé zkušenosti a v současné době pojišťuje téměř pětinu bioplynových stanic v ČR. Specializuje se nejen na sjednání pojištění, ale také na analýzu rizik, předcházení vzniku škod a likvidaci škodních událostí. JAKÁ RIZIKA LZE U BPS POJISTIT? Majetek Jedná se jak o nemovitý majetek, tedy vlastní stavbu i související budovy, tak o věci movité. Sjednat lze i pojištění biomasy a kejdy. Základní pojištění je v rozsahu tzv. „FLEXA“ (požár, výbuch, přímý úder blesku, pád letadla) a nepřímý úder blesku. Nejrozšířenější pojištění je však

• přepětí, indukce, zkrat, elektrické poruchy • živelní rizika • závady v projektu, výrobě, montáži a výstavbě • krádež vloupáním nebo loupežným přepadením • nedbalost či chyba obsluhy, aj.

jednotlivých pojišťoven se liší zejména rozsahem pojistného krytí. Pro uzavření pojištění či vypracování nabídky klient vyplňuje pro pojistitele dotazník, ve kterém je popsán požadovaný rozsah pojištění, limity pro jednotlivá rizika, hodnota jednotlivých částí BPS, výkony apod.

Přerušení provozu Může být způsobeno živelní událostí či škodou na pojištěných strojích a elektronice. Předmětem pojištění je ztráta ušlého provozního zisku a stálých nákladů podniku (mzdy, energie apod.). Škody vzniklé z přerušení provozu BPS často svojí výší přesahují věcnou škodu na stavební části či technologii BPS. U tohoto pojištění je důležité dobře zvolit délku doby ručení, kdy pojistitel kryje nejen vlastní přerušení výroby,

Příčiny a příklady reálných škod vzniklých v ČR Jedno z významných nebezpečí, které může způsobit škodu v řádu desítek milionů korun, je zastavení míchadel ve fermentoru, při němž dojde k vystoupení pevných složek na hladinu a k vytvoření nepropustné krusty. Bakteriální proces však nadále pokračuje, bioplyn vzniká, ale není odváděn, protože mu brání krusta. Z tohoto důvodu dojde ke zvětšení objemu a následnému poškození fermentoru - většinou stropní části, kdy ani betonový strop nevydrží tlak a dojde k destrukci. Zastavení míchadel může způsobit nepřímý úder blesku, který poškodí řídicí jednotku, nebo výpadek dodávky elektřiny či strojní škoda.

VYSOKÁ INVESTIČNÍ NÁROČNOST BIOPLYNOVÝCH STANIC KLADE DŮRAZ NA JEJICH DOBRÉ A KOMPLEXNÍ POJIŠTĚNÍ, PROTOŽE NEHODA MŮŽE PŘIJÍT Z MNOHA SMĚRŮ. typ „all risk“, které znamená krytí proti všem rizikům, vyjma pojistitelem uvedených výluk dle pojistných podmínek. Oproti základnímu pojištění zahrnuje navíc rizika povodeň, záplava, vichřice, krupobití, vodovodní škody, náklady na demolici apod. Stroje Toto pojištění se týká případů náhlého poškození nebo zničení strojů jakoukoli nahodilou událostí, která omezuje nebo vylučuje funkčnost stroje. Pojistná ochrana se vztahuje zejména na škody způsobené: • vadným projektem nebo konstrukcí • vadou materiálu nebo výrobní vadou • přetlakem a podtlakem působícím na nádoby • nedostatkem vody v kotlích • selháním bezpečnostních, měřících nebo regulačních zařízení • pádem, nárazem nebo vniknutím cizího předmětu, aj. Elektronika Pojištění kryje hmotnou škodu (náklady na obnovu pojištěného zařízení), škodu na externích datových médiích (náklady na obnovu materiálu a obnovu dat) a vícenáklady na práci (náklady na externí zařízení pro pokračování provozu). Příčinou pojistné události může být:

18 4 > 2015

ale také dobu, po kterou bioplynová stanice nepracuje na plný výkon. Spoluúčast klienta může být sjednána buď podle počtu dnů od odstávky, nebo finanční částkou. Odcizení a vandalismus Dle praktických zkušeností doporučujeme sjednání limitu minimálně 2 až 5 mil Kč. Odpovědnost za škodu Kvalitní pojištění BPS je vhodné doplnit o pojištění odpovědnosti za způsobené újmy na zdraví, životě a majetku třetích osob a za škody spojené s držbou a provozem bioplynové stanice s rozšířením na osobnostní (nemajetkové) újmy, regresy zdravotních pojišťoven a orgánů správy sociálního pojištění. Dále je potřeba posoudit potřebu pojištění odpovědnosti za škody způsobené vadou výrobku a odpovědnosti za čisté finanční škody. Zapomínat by se nemělo také na propojení s mateřskou společností a na sjednání křížové odpovědnosti.

Informace nutné k zajištění nabídky pojištění Většina BPS je financována úvěrem a banka si v některých případech sama vyžádá rozsah pojištění. Nabídky

Pro kvalitní pojištění BPS je vhodné vycházet ze vzniklých škodních událostí, které se staly při provozu stávajících stanic. Příklady škod, se kterými jsme se v praxi setkali: 1. Při výstavbě BPS došlo při svařování potrubí fermentoru (ten byl částečně naplněn kejdou) k požáru a následnému výbuchu, přičemž došlo k poškození vrchního betonového stropu. 2. U BPS došlo k vyhřátí izolace kabelu z generátoru (povolené svorky). Včasným zjištěním došlo k minimalizaci škody a ta tak dosáhla pouze cca 100 tis. Kč. 3. Z důvodu nepřímého úderu blesku došlo k výpadku elektrické sítě a následnému zastavení míchadel fermentoru. Došlo k výbuchu a následnému zničení betonového stropu fermentoru se škodou 10 mil. Kč a opravou cca 3 měsíce. 4. Nepřímým úderem blesku došlo k poškození řídící jednotky. Vyřazení karty řídící jednotky z provozu mělo za následek kromě jiného zastavení ventilátoru pro dofukování vzduchu do dvoumembránového plynojemu. Následný déšť způsobil zaplavení folií, protržení nosné sítě konstrukce a roztrhání obou folií - škoda přes 2 miliony Kč.

Prevence škod Provozovatelé BPS by měli klást důraz na prevenci a splnění legislativních podmínek jak při výstavbě, tak při provozu bioplynové stanice. Již v projektové fázi by se měl investor rozhodnout, jak robustní konstrukci BPS bude vyžadovat. Zde je důležité zvážit náklady investiční, provozní a riziko vzniku škod. Pomoci předcházet škodám může kvalitní a odborné poradenství v oblasti rizik. Eliminovat případné důsledky škod na BPS pak může správně připravený pojistný program. Část provozovatelů bioplynových stanic hledá způsob, jak minimalizovat náklady na pojištění a obvykle přistupují k omezení rozsahu pojistného krytí. Zde je důležitá kvalita odborného poradenství. V praxi se tak setkáváme s BPS, které mají nevhodně nastavené či nedostačující limity pojistného plnění i pro tak klíčová rizika, jako je přerušení provozu či pojištění strojní techniky a elektroniky. Proto je třeba hledat optimální kombinaci kvality pojistného krytí a nákladů, které jsou na pojištění vynakládány. Klienti z oblasti zemědělství jsou pro RENOMIA významným segmentem, proto se o ně stará specializované oddělení RENOMIA AGRO. To zastřešuje sektor zemědělských rizik a soustřeďuje se na pojištění klientů v oblasti pěstování zemědělských plodin, lesů a chovu hospodářských zvířat. Praktické zkušenosti má i s problematikou pojištění bioplynových stanic, s níž je připravena zájemcům pomoci.

Jiří Havelka, ředitel Renomia Agro

INZERCE

ZPRAVODAJ

VÁŠ PORADCE V POJIŠTĚNÍ

Partner Agrární komory ČR

Exkluzivní nabídka pojištění plodin a zvířat, strojů, majetku, vozidel, odpovědnosti za škodu i osobního pojištění. Přínosy spolupráce     

Nabídka všech druhů pojištění Nejlepší cena, garance kvality Široký rozsah pojistného krytí Rychlé řešení škod Nabídky od všech pojišťoven

SLOUŽÍME VÁM S RADOSTÍ

Poskytované služby    

Zhodnocení stávající pojistné ochrany a identifikace úspor Návrh optimálního pojistného programu Nezávislé jednání s pojistiteli Osobní přístup a stálá individuální péče

+420 221 421 788

www.renomiaagro.cz

4 > 2015

19

KOMODITY

ZPRAVODAJ

VÝZNAM DOPORUČOVÁNÍ ODRŮD PŠENICE PRO PĚSTOVÁNÍ V ČR VOLBA VHODNÉ ODRŮDY JE JEDNÍM ZE ZÁKLADNÍCH PŘEDPOKLADŮ DOSAŽENÍ POŽADOVANÝCH VÝNOSŮ A KVALITY PRODUKCE. PĚSTITEL BY SE MĚL PŘI VÝBĚRU ODRŮD ŘÍDIT ZEJMÉNA MÍSTNÍMI PODMÍNKAMI VE VZTAHU K PLODINĚ (VÝROBNÍ OBLAST, PŮDNÍ TYP, KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY, PŘEDPLODINA, VÝSKYT CHOROB A PODOBNĚ). ODRŮDA PATŘÍ K NEJDŮLEŽITĚJŠÍM FAKTORŮM, KTERÉ MAJÍ VLIV NA VÝSKYT CHOROB, A TÍM I NA VÝŠI NÁKLADŮ NA OCHRANU POROSTŮ. REZISTENCE ODRŮD MÁ MIMOŘÁDNÝ VÝZNAM V PODMÍNKÁCH EKOLOGICKÉHO I INTEGROVANÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ, KDE CHEMICKÁ OCHRANA NEMŮŽE BÝT VYUŽÍVÁNA VŮBEC NEBO JEN V OMEZENÉ MÍŘE. Doporučování odrůd Vodítkem usnadňujícím orientaci při výběru odrůd pro pěstování je Seznam doporučených odrůd (SDO), který poskytuje objektivní a nezávislé informace o odrůdách, jejich vlastnostech a vhodnosti pro pěstební podmínky České republiky. Garantem zkoušení odrůd pšenice pro doporučování je Agrární komora ČR. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) byl na základě § 38 odst. 3 zákona č. 219/2003 Sb., o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a o změně některých

zákonů (zákon o oběhu osiva a sadby), ve znění pozdějších předpisů, pověřen Ministerstvem zemědělství provádět u vybraných plodin pokusy pro Seznam doporučených odrůd. Odrůdy mohou být doporučeny na základě minimálně čtyřletých zkoušek. Nově zařazené odrůdy mohou být na základě výsledků minimálně tříletých zkoušek zapsány do seznamu jako předběžně doporučené. Zařazení odrůd po registraci do systému doporučování není povinné. Zkoušení odrůd probíhá podle metodik ÚKZÚZ pro provádění zkoušek užitné hodnoty.

Odrůdy jsou nejprve hodnoceny v rámci zkoušek pro registraci ÚKZÚZ. Po registraci odrůdy může udržovatel nebo zmocněný zástupce podat žádost o zařazení do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd. Podle délky zkoušení a dosažených výsledků ve zkouškách je pak odrůdě na základě výchozích kritérií pro doporučování přidělena kategorie doporučení. Komise si stanovila u jednotlivých znaků hranice pro jejich uvádění mezi přednostmi a riziky ve slovním popisu. Při doporučování odrůd je kladen důraz na eliminaci

rizikových faktorů. Pro pěstování nejsou doporučovány odrůdy s velmi nízkou zimovzdorností a odrůdy s velkou náchylností ke sledovaným chorobám, například ke rzi plevové, u které je v současné době zaznamenán epidemický výskyt. Podkladem pro zařazení odrůdy do příslušné skupiny jakosti je stanovení minimálních požadavků pro jednotlivé kategorie u hlavních parametrů jakosti. Cílem je zajistit celkově vyváženou jakost odrůdy. Požadavky pro jakost, dodávání a kontrolu pšenice stanovují normy: ČSN 46 1200-2, ČSN 46 1100-2. Pokusy pro doporučování odrůd Odrůdy jsou ověřovány na dvou intenzitách hospodaření (ošetřená a neošetřená varianta) v maloparcelkových polních pokusech na 24 lokalitách. Vzhledem k tomu, že po ukončení činnosti stanice v Libějovicích dochází k výpadku zkušebních míst na jihu Čech, je projednávána možnost od příštího sklizňového ročníku zakládat pokusy také ve Veselíčku u Milevska. Odrůdy jsou rozděleny do dvou sortimentů – základního a raného. Raný sortiment vznikl oddělením raných odrůd od základního sortimentu. Oddělení raných odrůd umožnilo provádět všechny agrotechnické zásahy včetně sklizně v termínech odpovídajících jejich růstové fázi, a tím bylo vyloučeno jejich znevýhodnění. Aktuální stav Do Seznamu doporučených odrůd 2015 bylo zařazeno 22 odrůd ozimé pšenice a 5 odrůd bylo předběžně doporučeno (tab. 1). Z hlediska pekařské jakosti mezi doporučenými odrůdami převažují odrůdy označované jako kvalitní pšenice A (14 odrůd), 7 odrůd jsou elitní pšenice E a 4 odrůdy jsou zařazeny jako chlebová pšenice B. Do kategorie C (pšenice nevhodné pro pekařské využití) jsou zařazeny 2 odrůdy.

Foto: archiv AK ČR

20 4 > 2015

Přínosy pěstování odrůd uvedených v SDO Hlavním přínosem je objektivnost výsledků. V současné době existuje široká nabídka odrůd ozimé pšenice,

KOMODITY

ZPRAVODAJ

Odolnost ke rzi plevové (9-1; 9 odolná) Odrůda

Kategorie kvality

2014

2015

Annie*

E

8

7,5

Athlon

E

9

7

Cimrmanova raná

E

9

7

Evina

E

8

9

Fabius

E

5,5

7

Genius*

E

9

8,5

Julie

E

6,5

6

Bohemia

A

7

5

Dagmar

A

7

9

Elan

A

9

8

Elly

A

5

7

Etana

A

7

6

Fakir

A

9

9

Lavantus

A

3

2

Matchball

A

9

8

Matylda

A

6

9

Patras

A

9

7

Rumor*

A

4

5,5

Sailor

A

6

7

Turandot

A

7

6,5

Zeppelin

A

9

9

Artist*

B

9

6,5

Gordian*

B

7,5

7,5

Seladon

B

8

7

Tobak

B

9

9

KWS Ozon

C

9

9

Vanessa

C

7,5

7,5

Foto: archiv AK ČR

Přehled doporučených a předběžně doporučených odrůd pšenice ozimé uvedených v Seznamu doporučených odrůd 2015 včetně aktuálních informací o odolnosti ke rzi plevové získaných z pokusů s umělou infekcí ve VÚRV, v.v.i.

letech minulého století byly v rámci ÚKZÚZ zavedeny provokační polní testy na odolnost ke rzím, na nichž se metodicky a zajišťováním inokula podíleli pracovníci VÚRV. V téže době bylo ve spolupráci s VÚRV navrženo opatření, které omezilo registraci odrůd náchylných ke rzi plevové, která byla v té době jednou z nejvýznamnějších chorob pšenice. Ve spolupráci s VÚRV byly tehdy navrženy mezní hodnoty rezistence ke rzím pro registraci odrůd. V současné době se opět setkáváme s epidemickým výskytem rzi plevové, a proto je důležité mít k dispozici objektivní a aktuální výsledky hodnocení rezistence.

ve které může být obtížné se zorientovat. Údaje uvedené v Seznamu doporučených odrůd jsou výsledkem objektivních šetření podložených výsledky velkého množství polních pokusů (minimálně tři roky na 24 lokalitách). Zkoušení doporučených odrůd probíhá v návaznosti na registrační řízení a vychází z podmínek ČR. Na hodnocení odrůd procházejících registračním řízením a na pokusech pro Seznam doporučených odrůd se podílejí i pracovníci VÚRV, v.v.i. Jedná se konkrétně o testy zimovzdornosti, hodnocení odolnosti ke rzem a odolnosti k fuzarióze klasu. Spolupráce ÚKZÚZ a VÚRV při hodnocení rezistence ke rzím má dlouhou tradici. Již v šedesátých

Nové informace o rezistenci doporučených odrůd pšenice ozimé ke rzi plevové Rez plevová (Puccinia striiformis) se v podmínkách České republiky v posledním desetiletí řadila mezi méně významné choroby obilnin. Kalamitní výskyty v roce 2014 a 2015 způsobily nové teplomilné rasy rzi plevové, které se k nám rozšířily ze západní Evropy. Původně však tyto rasy pocházejí z Indie, Pákistánu a Číny, přeneseny do Evropy byly zřejmě dopravou a pohybem člověka. Šíří se i v oblastech, kde rez plevová dosud neměla velký význam. Riziko výnosových ztrát je silně ovlivněno úrovní geneticky podmíněné rezistence

*Předběžně doporučené odrůdy

odrůdy. Při rozšíření nové rasy je vždy nutné přehodnotit odolnost odrůd. Na základě hodnocení v ročnících 2014 a 2015 ve VÚRV, v.v.i v pokusech s umělou infekcí bylo zjištěno, že nejvyšší stupeň rezistence ke rzi plevové vykazují odrůdy Annie, Athlon, Cimrmanova raná, Dagmar, Elan, Evina, Fakir, Genius, KWS Ozon, Matchball, Patras, Tobak, Zeppelin (viz tab. 1).

Dostupnost objektivních výsledků SDO Údaje o doporučovaných odrůdách lze získat: na webových stránkách ÚKZÚZ (http://eagri.cz/public/web/ ukzuz/portal/odrudy/seznam-doporucenych-odrud) nebo na portálu Agrární komory ČR (http://www.apic-ak.cz/). Výsledky jsou dostupné v části Komodity – Seznam doporučených odrůd. Je též možné obrátit se

SEZNAM DOPORUČENÝCH ODRŮD POSKYTUJE A GARANTUJE OBJEKTIVNÍ A NEZÁVISLÉ INFORMACE O VLASTNOSTECH A VHODNOSTI UŽITÍ JEDNOTLIVÝCH ODRŮD, ČÍMŽ POMÁHÁ V ORIENTACI NA TRHU S OSIVY. Největší náchylnost byla detekována u odrůd Lavantus a Rumor. Tyto údaje o rezistenci odrůd ke rzi plevové byly získány na základě umělé infekce směsí ras ze sběrů z různých lokalit České republiky vždy z předchozího vegetačního období před infekčními testy, tedy z let 2013 a 2014. Napadení odrůd bylo ovlivněno i přirozeným infekčním tlakem v polních pokusech v Praze – Ruzyni v roce 2015. Výsledky v tabulce 1 tedy vycházejí z hodnocení v umělé infekci a zároveň i z napadení přirozeně se šířícího inokula rzi plevové. Další aktuální údaje o rezistenci odrůd pšenice ke rzi plevové z přirozené infekce budou k dispozici na základě hodnocení rezistence na stanicích ÚKZÚZ.

na Ing. Soňu Berecovou (tel. 724 969 361, e-mail: [email protected]). Dále jsou výsledky každoročně aktualizovány a uveřejňovány v publikaci Seznam doporučených odrůd, vydávané ÚKZÚZ a na tzv. listovkách, které jsou rozdávány na polních dnech, zemědělských výstavách a distribuovány prostřednictvím okresních agrárních komor. Významnou roli při šíření poznatků hraje také publikování výsledků v odborném tisku.

Ing. Jana Chrpová, CSc., členka Komise pro doporučování odrůd pšenice Mgr. Alena Hanzalová, Ph.D., Výzkumný ústav rostlinné výroby, Praha-Ruzyně

4 > 2015

21

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

PŘEDSTAVUJEME SVAZ ŠKOLAŘŮ ČESKÉ REPUBLIKY SVAZ ŠKOLKAŘŮ JE PROFESNÍ ORGANIZACE SDRUŽUJÍCÍ OKRASNÉ ŠKOLKAŘE Z CELÉ ČESKÉ REPUBLIKY A NĚKTERÉ ČLENY MÁ I ZE SLOVENSKA. V SOUČASNÉ PODOBĚ EXISTUJE OD ROKU 1993. JEHO HLAVNÍM CÍLEM JE POSÍLIT POSTAVENÍ ČESKÉHO ŠKOLKAŘSTVÍ, ZAJISTIT POTŘEBNOU ÚROVEŇ OBORU A PROHLUBOVAT SOUNÁLEŽITOST KE ŠKOLKAŘSKÉMU ŘEMESLU. NEMÉNĚ DŮLEŽITÝ ÚKOL JE ZVYŠOVAT ODBORNOST ŠKOLKAŘŮ, DOHLÍŽET NA ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ ADEPTŮ PRO NÁŠ OBOR A ŠÍŘIT ODBORNÉ ZNALOSTI DO POVĚDOMÍ ŠIROKÉ VEŘEJNOSTI. V SOUČASNÉ DOBĚ ZASTUPUJE SVAZ ŠKOLKAŘŮ 90 PODNIKŮ O CELKOVÉ VÝMĚŘE VÍCE NEŽ 1 400 HA. v Lysé nad Labem, Školky hr. Thun-Hohenstein v Děčíně, Josef Bullmann v Klatovech, Václav Vacek v Pamětníku, František Vlk ze Svárova, Lichteinstein v Lednici na Moravě; Emanuel Mazánek v Soudné; Jaroslav Veselý v Molitorově, Vaněk v Chrudimi a mnoho dalších.

Příprava záhonu . Foto: archiv Květoslava Horáka Školkařství má v naších zemích možnost kontinuálně navazovat na bohatou tradici z 19. století, kdy jsme v měli školky na úrovni srovnatelné s těmi evropskými. Byly to například

Victoria v Želešici u Brna, Venzel v Olomouci, Funda ve Velimi, Bratři Vyhlídalové z Kostelce na Hané; Viktor Mašek v Turnově, A. F. Walter ve Velké Chuchli, Lobkovické školky z Jezeří; Hynek Páv

První společná školkařská organizace vznikla krátce po vzniku samostatného Československa, a to 2. června 1919, kdy byl založen Československý svaz školkařů. V té době zastupoval školky o celkové výměře 700 ha. Československé školkařství bylo zapojeno do evropských obchodních struktur a naše země se řadila ke školkařsky nejvyspělejším zemím v Evropě. V období mezi dvěma válkami vznikla na území Československa řada vynikajících školek, které přerostly ze školek místního významu na regionální úroveň. Byly to například v roce 1925 školky Žehušice, v roce 1926 byly založeny panem Antonínem Horákem školky v Bystřici pod

Hostýnem a celá řada dalších školek. Po roce 1948 byla v době tzv. socializace národního hospodářství většina školek postupně začleněna do systému vznikajících komunálních služeb a menší část přecházela do zemědělského resortu Jednotných zemědělských družstev, Státní statků, apod. V průběhu padesátých let minulého století dochází ke stagnaci výroby. Naprostý nedostatek školkařských výrobků trval až do sedmdesátých let, kdy dochází k oživení výroby a znovu rozšiřování pěstovaných sortimentů. V roce 1967 byla pozvána skupinka českých školkařů Svazem německých školkařů na návštěvu do Holštýnska a zde jim bylo ukázáno několik předních holštýnských školek. Po návratu z návštěvy v Německu došli zúčastnění k názoru, že je nutné obnovit školkařský svaz a řešit problémy našeho školkařství společně, a tak částečně smazat značný rozdíl mezi německými a československými školkami. ento záměr se podařilo v různých podobách uskutečnit. Díky zvýšené poptávce po školkařských výpěstcích vznikaly nové školky: školky JZD Brno-Tuřany, školky v Křimicích, školky v Kostelci nad Černými lesy, školky Pozořice, školky Poplze a další. Stávající školky se modernizovaly a bohatě rozvíjely svoji činnost. Zde je nutno zmínit například školky Litomyšl, školky Žehušice, školky Chrudim, školky Bystřice pod Hostýnem, školky Želešice, školky Lednice na Moravě, či školky Příbor. V té době produkovaly československé školky kvalitní výpěstky, a proto také si značná část produkce našla zájemce v zahraničí. Vyváželo do Itálie, Rakouska, Německa, Holandska, Finska atd.

(pokračování příště)

Balení vzrostlých dřevin k expedici. Foto: archiv Květoslava Horáka

22 4 > 2015

Ing. Marie Horáková tajemnice Svazu školkařů ČR

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

KOPIDLENSKÝ KVÍTEK BUDE V ŘÍJNU JIŽ PO DVAADVACÁTÉ PŘED VÍCE NEŽ DVACETI LETY SE ZAHRADNICKÁ ŠKOLA SÍDLÍCÍ V HISTORICKÉ BUDOVĚ ZÁMKU V KOPIDLNĚ ZAMÝŠLELA NAD SVÝM ZVIDITELNĚNÍM A PŘILÁKÁNÍM ZÁJEMCŮ O STUDIUM. MNOHO NÁPADŮ VYÚSTILO V MYŠLENKU USPOŘÁDAT PŘEHLÍDKU OBORU DOPLNĚNOU SOUTĚŽEMI SE ZPŘÍSTUPNĚNÍM NAZDOBENÉHO KOPIDLENSKÉHO ZÁMKU VEŘEJNOSTI. Z tohoto konceptu nakonec vyrostla akce obdivuhodného rozsahu. Soutěž Kopidlenský kvítek dnes zasahuje do všech částí zahradnického oboru, je přizpůsobená v různých kategoriích rozdílným typům škol i žáků. U jejích počátků stála paní Marie Hofmanová, jejíž energie je i při dnešním pořádání soutěží záviděníhodná a věříme, že ještě dlouho bude mít soutěžícím i návštěvníkům přehlídky při výstavě co říct. Patří jí velký dík nejen z odborných zahradnických kruhů. Zájem o soutěž neustále roste a i z odborného hlediska začíná být stále sledovanější. Je to zřejmě i vzhledem k celkovým výsledkům Zahradnické školy v Kopidlně, která se v hodnoceních odborné veřejnosti probíhajícím na valných hromadách jednotlivých profesních svazů umístila mezi sedmi nejlepšími zahradnickými školami v České republice, které na rozdíl od ostatních čtyřiceti škol dostaly ocenění Asociace zahradnických společenstev. Působnost

školy má dnes nadregionální charakter a jejím cílem je připravit žáky pro široké uplatnění v zahradnickém oboru - např. pro profesi zahradníka, zahradního technika, pracovníka v obchodních službách, vazače a aranžéra květin, podnikatele v oboru zahradnických služeb, podnikatele na úseku projektování zeleně, pracovníka na úsecích ochrany a tvorby životního prostředí, pracovníka státní správy, na referátech životního prostředí a ekologie, mistra odborné výchovy v zahradnických a zemědělských zařízeních. Mnohá lákadla vybízí k návštěvě Kopidlna právě v době výstavy navazující na soutěž Kopidlenský kvítek, při které je areál školy nejen přístupný, ale také nádherně vyzdobený a obohacený mnohými prezentacemi firem a jiných škol z regionu, které zážitek z návštěvy ještě více umocní. Letošní již 22. ročník Kopidlenského kvítku – Mistrovství zahradnického oboru se uskuteční 7. – 9. října. Výstava pro

veřejnost se uskuteční 10. října tohoto roku. Soutěž je podporovaná Agrární komorou ČR a Asociací zahradnických společenstev.

S využitím tiskové zprávy Lenky Noskové, ředitelky Zahradnické školy v Kopidlně zpracovali Jiří Dusbaba tajemník AZS a Jiří Horák předseda SKF

Foto: archiv Střední školy zahradnické v Kopidlně

LÉČIVÉ, AROMATICKÉ A KOŘENINOVÉ ROSTLINY JSOU PŘEDMĚTEM SMYSLUPLNÉ SPOLUPRÁCE ZA LÉČIVÉ ROSTLINY POVAŽUJEME TAKOVÉ DRUHY, KTERÉ SE DÍKY SVÝM OBSAHOVÝM LÁTKÁM VYUŽÍVAJÍ PŘÍMO K LÉČBĚ RŮZNÝCH ONEMOCNĚNÍ NEBO JAKO SUROVINA PRO VÝROBU LÉČIV VE FARMACEUTICKÉM PRŮMYSLU. MNOHÉ Z TĚCHTO ROSTLIN ŘADÍME MEZI KOŘENINOVÉ ROSTLINY, TO JSOU TAKOVÉ, KTERÉ SE POUŽÍVAJÍ PRO ZLEPŠENÍ CHUTI A VŮNĚ POKRMŮ A JSOU VÝZNAMNÉ I V POTRAVINÁŘSKÉM PRŮMYSLU. Rostliny aromatické nacházejí uplatnění především v kosmetickém a potravinářském průmyslu. Všechny tyto skupiny rostlin se v některých případech vzájemně prolínají, mnohé léčivé rostliny se používají i jako koření, například kmín kořenný nebo libeček lékařský. Rostliny pro další zpracování ve farmaceutickém a potravinářském průmyslu pocházejí z volné přírody, pěstebních ploch a z dovozu. V České republice se sbírá asi 70 druhů léčivých rostlin. Jsou to především šípky - plody růže šípkové, list břízy bělokoré, květenství bezu černého a nať kopřivy dvoudomé. Pěstovaných léčivých rostlin je asi 30 druhů. Podle informací uvedených v Situační a výhledové zprávě o léčivých, aromatických a kořeninových rostlinách

z roku 2014 byly v České republice léčivé rostliny sklizeny z plochy 3 341 ha, kořeninové a aromatické rostliny z 2 256 ha. Nejvýznamnějšími pěstovanými druhy jsou ostropestřec mariánský, kmín kořenný, paličkovice nachová a mák setý (pro makovinu). Podle celní nomenklatury bylo dovezeno 4 159 t rostlin pro voňavkářství a farmacii. Důležitým aktivním subjektem v oblasti léčivých, aromatických a kořeninových rostlin je PELERO CZ o. s., sdružení pěstitelů a zpracovatelů léčivých, aromatických a kořeninových rostlin. V programu tohoto občanského sdružení je kromě poradenské činnosti také pořádání konferencí, seminářů a workshopů. Mezi další aktivity patříi prezentace členů na významných výstavách,

například u příležitosti letní etapy mezinárodní květinové a zahradnické výstavy a veletrhu Flora Olomouc. Téma „Rostliny a zdraví“ je významným doplněním motta celé výstavy „Zahrada poznání – poznání zahrady“. Návrh a realizace výstavy je z velké části prací pedagogů a studentů Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, která letos slaví 30 let své existence. Výstava Flora Olomouc je proto vhodným místem pro prezentování výsledků dlouholeté spolupráce pedagogů a studentů ZF MENDELU se sdružením PELERO CZ o. s. a Svazu květinářů a floristů ČR (SKF ČR) v oblasti LAKR a floristiky. Společné aktivity zahradnické fakulty a svazu pokračují instalací florálních objektů na letní etapě výstavy Flora

Olomouc 2015. Tato spolupráce v rámci projektu Květiny čtyřmi smysly mohla vzniknout díky finanční podpoře Ministerstva zemědělství. Objekty jsou určeny především pro nevidomé a slabozraké a budou následně prezentovány na výstavě (Ne)viditelná Olomouc. Jsou tvořeny tak, aby se jimi mohli zrakově postižení potěšit, lze je vnímat hmatem, sluchem a čichem. Význam léčivých a aromatických rostlin bude rozšířen o estetický účinek tvarů, barev, struktur, textur těchto rostlin a ověřen senzorickým hodnocením jejich barvy, vůně, chuti, textury a zvuku.

Ing. Jarmila Neugebauerová, Ph.D. MENDELU, Zahradnická fakulta v Lednici

4 > 2015

23

SVAZY A SPOLEČENSTVA

ZPRAVODAJ

PŮLROK SE ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE! JARNÍ ČÁST AKCÍ S PROJEKTEM ZEMĚDĚLSKÉHO SVAZU ZEMĚDĚLSTVÍ ŽIJE!, KTERÝ SE ZABÝVÁ ZEMĚDĚLSKOU OSVĚTOU LAICKÉ VEŘEJNOSTI, JE ÚSPĚŠNĚ ZA NÁMI. POJĎME SE OHLÉDNOUT ZA UPLYNULÝMI AKCEMI PROJEKTU, KTERÝ JIŽ ZÍSKAL SVOU POPULARITU. JE ZA NÁMI CELKEM 17 AKCÍ, NA KTERÝCH JSME SE PODÍLELI AKTIVNĚ S NAŠÍM STÁNKEM, A TAKÉ DALŠÍ ČTYŘI, KAM JSME POSKYTLI NAŠE MATERIÁLY A PODNIKY SI AKCE ZAJIŠŤOVALY SAMY, BEZ NAŠÍ PŘÍTOMNOSTI. Jako první v tomto roce otevřel své brány Agrall v Banticích, který za slunečného, avšak chladného dne navštívilo na 150 zájemců o prohlídku zemědělské techniky. Centrum agroenvironmentálního vzdělávání Eden v Bystřici nad Pernštejnem připravilo slavnostní otevření na první jarní den. Velkolepou akci, kterou si nenechalo ujít 4000 lidí z okolí, slavnostně zahájil premiér České republiky Bohuslav Sobotka s dalšími významnými politiky, kteří se podíleli na možnosti takovéto centrum zřídit. Celým dnem provázel bohatý doprovodný program. Hrála zde i cimbálovka a vystoupil Ondřej Havelka a Melody Makers. Další akcí, ovšem bez naší přítomnosti, byl 7. ročník Soutěže opravář zemědělských strojů, kterou uspořádalo SOU Uherský Brod ve spolupráci s ú. o. Zemědělského svazu Uherské Hradiště. Zemědělství žije se také zapojilo do oslav Dne Země. Tradiční byla naše účast na Výstavě o životním prostředí v Kolíně, která trvala celkem 4 dny a kterou navštívilo téměř 4,5 tisíce školáků a dětí v doprovodu rodičů. Další akcí, která se uskutečnila v rámci oslav Dne země, byl den otevřených dveří školního statku v Poděbradech, kam se dostavilo 400 dětí. Pro děti totiž ředitel školních statků Středočeského kraje

Foto: autor

24 4 > 2015

ing. Jan Kocmánek společně se studenty nachystal poutavý program nejen o zemědělství. Samozřejmostí byly komentované prohlídky areálu a zemědělských strojů. Poslední akcí v rámci oslav byl Den země v ZD Jeseník, ovšem už bez naší přítomnosti. Děti si zde prošly naučnou stezku po areálu, po jejímž absolvování je čekal krátký kvíz. V květnu jsme zavítali do podkrkonošských Roprachtic na 2. ročník chovatelského dne s přehlídkou skotu, prezentací regionálních produktů, či ukázkou práce honáckého psa. Také jsme se podívali do Bečvár na přehlídku zemědělské techniky v Kvernelandu a do Nového Jičína na den otevřených dveří hřebčína a výstavu koní. Tradičními jarními akcemi, kterých se účastníme je firemní den společnosti Farmet a den otevřených dveří v Agro Jesenice u Prahy. Ve společnosti Farmet si návštěvníci prošli továrnu na zpracování půdy, i přilehlý areál a na přilehlém pozemku byly prezentovány ukázky polních prací. Základním kamenem v Jesenici byly zase komentované prohlídky stájí, porodny, dojírny a mléčnice. Ačkoliv nepřálo moc počasí, dorazilo mnoho návštěvníků a průvodci, včetně samotného ředitele ing. Petra Žebráka, tak museli čelit mnoha

všetečným otázkám. Bohatý doprovodný program obsahoval dechovou hudbu, výstavu zemědělské techniky a drobného zvířectva či ochutnávku zdejšího mléka a zeleninových jídel. Nejvíce akcí v jarní části projektu Zemědělství žije! přišlo v červnu. První víkend jsme strávili v Národním zemědělském muzeu v Čáslavi na akci s názvem „Pradědečkův traktor“. I přes velké teplo navštívilo akci několik desítek dětí a rodičů i prarodičů, kteří si rádi prohlédli historické traktory, na kterých se mohli i projet. Následoval den

plodin, kterou doplnila ukázka živých rostlin. V soutěži s poznáváním plodin a zvířat mohli děti přiřazovat k jednotlivým komoditám také potraviny, které se z nich vyrábí. Nemohla chybět ani ukázka krmiv, model stáje pro dojnice, ukázka dojení na umělém vemeni či puzzle býka a prasete s naukou druhů mas. Návštěvníci také měli možnost hlasovat v obrázkové soutěži „Život hospodářského zvířete“, kterou Zemědělský svaz ČR vyhlásil pro základní školy na začátku května. Souběžně s výstavou v Brně se konal

JEDNA Z CEST JAK ČELIT RIZIKŮM GENERAČNÍ VÝMĚNY V ZEMĚDĚLSTVÍ JE PREZENTOVAT TENTO SEKTOR ZAJÍMAVÝM A POUTAVÝM ZPŮSOBEM DĚTEM A MLÁDEŽI. otevřených dveří v Agra Řisuty, kde byla pro příchozí připravena přehlídka zemědělské techniky, hasičský vůz a také mohli nahlédnout do výkrmny prasat. ZAS Mžany, a.s. uspořádala ve středisku Sovětice chovatelskou soutěž českého strakatého skotu propojenou s výstavou zemědělské techniky a trhy s Regionální potravinou Královéhradeckého kraje. O soutěže pro žáky se postaral Zemědělský svaz ČR a také Lesy České republiky, které se zaměřily na lesní pedagogiku a myslivost. Další poznávání se uskutečnilo za podpory MAS Hradeckého venkova a Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, díky němuž na děti čekala ukázka zpracování lnu v expozici „Jak krtek ke kalhotkám přišel“. Následoval chovatelský den ve Zdislavicích a v Nové Pace, kam dorazila téměř stovka dětí. Vyzkoušely si naše tradiční poznávačky a opět velkým lákadlem bylo umělé vemeno. Vyvrcholením června byla Národní výstava hospodářských zvířat a zemědělské techniky ve spojení s víkendovou výstavou psů a koček Propet v Brně, kterou navštívilo kolem 50 tisíc lidí, aby si prohlédli téměř osm set krav, býků, ovcí, koz, prasat a koní. Pro děti byly přichystané interaktivní naučné stánky, kde se dozvěděly zajímavosti ze zemědělství, ale i z lesní pedagogiky, neboť součástí veletrhu byla i myslivecká výstava. Na stánku Zemědělství žije! čekala na děti nejen zemědělská osvěta s povídáním o práci na poli a ve stáji, ale tradiční poznávání semínek a sušených

v sobotu 28. června Ovčácký den v Prlově, na jehož organizaci se spolupodílel také Zemědělský svaz ČR, územní organizace Vsetín. Na akci zavítal jako každý rok předseda Zemědělského svazu ČR, který byl akcí opět velmi nadšen. Novinkami v uplynulém období byly besedy pro žáky základních škol a studenty středních škol. Pro základní školy máme připravenou prezentaci na téma zemědělství obecně s tím, že je doplněna právě vyučovaným tématem, které ale se zemědělstvím souvisí. Vše je doprovázeno poznávacími aktivitami z naučného stánku. Střední zemědělské školy zase objíždí předseda Zemědělského svazu ČR Ing. Martin Pýcha, který má pro studenty připravenou téměř hodinovou prezentaci na téma „Perspektiva zemědělského oboru“, s následnou diskuzí. Studenti středních zemědělských škol jsou sice nadějí pro zemědělský sektor, ovšem spousta z nich, kteří zemědělství studují, neví, zda chtějí u zemědělství zůstat, nebo ho studují „omylem“. Z loňského šetření Zemědělského svazu vyplynulo, že o práci v zemědělství má zájem pouze polovina oslovených studentů, kteří zemědělství na středních zemědělských školách a učilištích studují. Besedy se během jara konaly na pěti SZeŠ, konkrétně v Rožnově pod Radhoštěm, Chrudimi, Čáslavi, Šumperku a Písku.

Ing. Soňa Jelínková

INZERCE

ZPRAVODAJ

S námi dosáhnete lepších výs ledků.

Kdo nezaseje, nesklidí.

Pomůžeme vám dobře hospodařit. Nabízíme předfinancování přímých plateb bez zástavy majetku, investiční úvěr na půdu, modernizaci výroby či zemědělské techniky a pomůžeme vám se zhodnocením dočasně volných finančních prostředků. Pro více informací nás kontaktujte: Martin Potůček, +420 602 328 676, [email protected] Michal Červinka, +420 601 572 338, [email protected] www.unicreditbank.cz/web/firmy/zemedelstvi

4 > 2015

25

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

ORGANICKÉ LÁTKY V PŮDĚ A JEJICH BILANCOVÁNÍ POMOCÍ ONLINE APLIKACE PŮDNÍ ORGANICKÁ HMOTA TVOŘÍ POUZE MALOU SOUČÁST PŮDY, VÝZNAMEM MÁ VŠAK TOTO MNOŽSTVÍ ZÁSADNÍ DOPAD NA VEŠKERÉ PŮDNÍ FUNKCE. DÍKY OPTIMÁLNÍMU OBSAHU A KVALITĚ PŮDNÍ ORGANICKÉ SLOŽKY JE KLADNĚ OVLIVNĚN KOLOBĚH PRVKŮ (SORPCE/UVOLŇOVÁNÍ ŽIVIN DO PŮDNÍHO ROZTOKU), JE PODPOŘENA BIOLOGICKÁ ČINNOST (VÝZNAM PRO STRUKTUROTVORNOST), OPTIMALIZUJE SE FYZIKÁLNÍ STAV PŮDY (INFILTRACE A RETENCE VODY, PROVZDUŠNĚNÍ) APOD. Obsah organických látek v zemědělských půdách je ovlivněn zemědělskou praxí. Z tohoto důvodu je třeba hospodařit tak, aby se přirozené úbytky půdní organické hmoty způsobené např. mineralizací vyrovnaly s doplňováním těchto látek a v dlouhodobém horizontu nedocházelo ke snižování obsahu půdní organické hmoty a degradaci půdy dehumifikací. Péče o půdu samotnou a její organickou součást je do budoucna klíčem k udržitelnému hospodaření a stabilitě zemědělské produkce. Vzhledem k nezastupitelným funkcím, které organická hmota v půdě plní, a které ovlivňují nejen produkční, ale i mimoprodukční funkce půdy, je udržení vhodného obsahu půdní organické hmoty jedním ze závažných problémů ochrany přírodních zdrojů ve světě. Význam půdní organické hmoty Pod pojmem půdní organická hmota se rozumí soubor všech odumřelých organických látek rostlinného a živočišného původu v různém stupni rozkladu, s minerálním podílem smíšených či nesmíšených. Původní, výchozí organická hmota (humusotvorný materiál) podléhá přeměnám (mineralizace, humifikace, ulmifikace) a část z ní přechází v sekundárně nově vytvořené vlastní, stabilnější humusové látky (humus). Tyto látky mají koloidní charakter a liší se od sebe barvou, stabilitou, stupněm kondenzace a polymerace, kyselostí, rozpustností a pohyblivostí. Humus patří k nejkomplexnější organické molekule nalezené v půdě a v důsledku toho je i nejstabilnější organickou molekulou, i když pokud jde o množství humusových látek, těch je v půdách podstatně méně než látek minerálních. Jejich význam pro úrodnost půd je však rozhodující. Humus má v půdě nezastupitelnou roli. V půdě vytváří s neživou anorganickou složkou organominerální komplexy a ovlivňuje mnohé procesy probíhající v ní. V přírodních podmínkách patří hromadění organických látek v půdě a jejich přeměna na humus k přirozeným půdotvorným pochodům. Půdní organická hmota příznivě ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti půdy, je základním faktorem půdní úrodnosti a v převážné míře je podmínkou existence velmi bohaté a diversifikované půdní bioty. Má příznivý

26 4 > 2015

účinek na produktivitu půdy, tj. výnosy pěstovaných plodin, přičemž míra a účinnost tohoto příznivého působení se podstatně liší v závislosti na půdních a klimatických podmínkách, na pěstovaných plodinách (osevním postupu) a v závislosti na systému zpracování půdy a hnojení. Půdy dobře zásobené organickou hmotou mají vyšší schopnost vyrovnávat výkyvy počasí, nebo jiných biotických a abiotických faktorů. Díky množství organického uhlíku, který je akumulován v půdní organické hmotě, se správné hospodaření na půdách stává důležitým prostředkem pro mírnění skleníkového efektu. Organické látky koloidní povahy dokáží poutat 6 – 7 x více živin než koloidní systém jílových minerálů. Jsou důležitým faktorem ovlivňujícím půdní strukturu, jejímž důsledkem je příznivý vodní, vzdušný a tepelný režim půdy. Detoxifikují škodlivé sloučeniny a částečně jsou schopny vázat i těžké kovy. Rozpustné humusové látky vykazují přímý stimulační vliv na rostliny. Vedle humusových látek je menší část půdní organické hmoty, asi 10 – 30 %, tvořena dalšími, snadno rozložitelnými látkami, které slouží jako potrava pro půdní mikroorganizmy. Z nich převládají polysacharidy, které mají velký význam v tvorbě půdních agregátů. Úbytek půdní organické hmoty (dehumifikace) Jedním z degradačních faktorů, které poškozují půdní prostředí, je úbytek půdní organické hmoty - dehumifikace. Dehumifikace může být způsobena rozdílnými faktory a procesy, přičemž nejdůležitější z nich jsou: • intenzita a způsob hospodaření (intenzivní mineralizace organických látek v ornici, zejména v případě intenzivní kultivace), • nedostatečné doplňování organických látek do půdy (nadzemní a podzemní části rostlin, nedostatečná aplikace organických hnojiv); problém celé republiky, • pěstování monokultur, • ztráty organické hmoty během eroze, • zvýšení mineralizace půdní organické hmoty jako odpověď na regulaci vodního režimu kultivovaných půd (odvodnění půdy), • zvýšená mineralizace aplikovaných organických hnojiv,

• zvýšená aerace po rozorání luk a pastvin nebo i v důsledku jiné nevhodné kultivace (hlubší proorávání spodin), • způsob hospodaření (land use) a jeho změna. Důsledkem úbytku půdní organické hmoty jsou pak: • ztráta stability půdních agregátů (degradace fyzikální), • větší zranitelnost vodní a větrnou erozí, • snížení pufrační schopnosti půdy a vzrůst zranitelnosti acidifikací, • snížení filtrační schopnosti a snížení retenční kapacity, • snížení poutání kontaminujících látek a obecně zvýšení jejich mobility, • snížení poutání živin, • zvýšení obsahu dusičnanů v půdě s časově omezeným vlivem na výživu rostlin a s negativním dopadem na hydrosféru, • snížení produkční schopnosti půdy v důsledku všech předchozích bodů Přeměny organických látek a modely bilancování Jedním ze způsobů, jak stanovit trend vývoje obsahu půdní organické hmoty při zvoleném způsobu hospodaření, jsou různé bilanční metody. Modely vycházejí z jednoduché rovnice, kdy je bilance vypočtena odečtením ztráty organických látek od jejich vstupu. Vstup organických látek vyjadřuje především množství dodané organické hmoty z posklizňových zbytků (včetně kořenů) nebo aplikovaných organických hnojiv. Ztráta humusu je uvažovaná

Posklizňové zbytky

Organické zbytky

jako biologická či mechanická ztráta. Biologickou ztrátou se rozumí ztráta organických látek mineralizačními procesy a růstem rostlin. Mechanická ztráta je odnos organické hmoty vlivem erozních procesů. Koloběh uhlíku a faktory, které ho ovlivňují, jsou znázorněny na následujícím obrázku. Jak je patrné z obrázku, pouze část organických látek vstupujících do půdy je využita/přetvořena ve stabilní složku organických látek - humus. Vstupující organické látky jsou z části mineralizovány působením mikroorganizmů, přičemž se uvolňuje oxid uhličitý. Část organických látek vstupuje do procesu humifikace, při kterém vznikají složitější organické látky (huminové kyseliny), které tvoří stabilní část půdní organické hmoty a vytváří vazby s minerálním podílem půdy. Oba tyto směry změn vstupujících organických látek jsou ovlivňovány vnitřními vlastnostmi půdy (zrnitost, sorpční schopnost, půdní reakce, biologické oživení atd.) a dále pak vnějšími vlivy, jako jsou agrotechnika (orba, ochranné obdělávání, minimalizace), charakter klimatu (teplota, srážky), probíhající půdotvorné procesy apod. Důležitými parametry vstupujícími do výpočtů bilance jsou tedy koeficienty, udávající jak velká část ze vstupujících organických materiálů v půdě zůstane po delší dobu a jaká část bude mineralizována. Od intenzity procesu mineralizace se také odvíjí emise CO2 a uvolnění dusíku z mineralizovaných organických látek a jeho možná ztráta a negativní ovlivnění podzemních a povr-

Rychlá mineralizace uhlíku

CO2 Klima

Humifikace

Pomalá mineralizace aktivního půdního uhlíku

C aktiv

Zelené hnojivo

Orba Textura

Můj kompost ...

Koloběh uhlíku v půdě. Zdroj VÚMOP

C stabilní

P Ř Í L O H A K V Y D Á N Í Z P R AV O D A J E A G R O B A S E

ŽIJEME na venkově

Z P R AV O D A J

26. SRPEN 2015

VÁŽENÉ ČTENÁŘKY, VÁŽENÍ ČTENÁŘI V minulém, premiérovém úvodníku speciální, ale již trvalé, přílohy AGROBASE - Žijeme na venkově, jsem zmiňovala přání, aby se tato příloha stala naším společným dílem, dílem vás, čtenářů a nás redakce. Ačkoliv se nám do tohoto čísla ještě nepodařilo zařadit vaše příspěvky a zpracovat všechny vaše náměty, jsme rádi, že tato nová příloha vzbudila pozitivní ohlas a pevně věříme, že do budoucna neskončíme jen u 8 stránek. Letošní léto nám sice ukázalo svoji slunečnou tvář více než bohatě, ale

Foto: Nina Havlová

umožnilo nám také si zcela reálně uvědomit, že všeho moc škodí – v tomto případě pak příliš mnoho veder a příliš málo deště. A to nejen z hlediska pěstování polních plodin ve velkém (o tom si ostatně jistě přečtete řadu informací v Agrobasi), ale i z pohledu běžných zahrádek. Je více než smutné pozorovat žluté trávníky, usychající květinové záhony a truhlíky, ale i trpící ovocné stromy a zeleninu. Zvláště v tu chvíli, kdy je kvůli šetření vodou obcí či městem navíc zakázáno zalévání a zavlažování z vodovodního řádu. Ukazuje se tak,

že nedostatek (a jindy zase přebytek) vody je nutno řešit v krajině komplexně a hlavně systémově. I o to se jako Agrární ČR komora snažíme, protože bez vody nemůže fungovat ani rostlinná, ani živočišná výroba. To ostatně věděli již ve starověku, kdy v jedné z nejsušších oblastí světa – v arabském Ománu – vybudovali kolem roku 500 našeho letopočtu soustavu kanálu, které rozváděly pomocí zemské gravitace vodu z podzemních zdrojů či pramenů do měst a vesnic. K ochraně tohoto národního bohatství byla dokonce

vybudována řada strážních věží rozmístěných tak, aby nemohlo dojít k žádnému narušení systému kanálů. A řada z těchto kanálů funguje a rozvádí vodu pro ománské zemědělství dodnes. Pevně doufáme, že hospodaření s vodou se stane prioritou i v našem státě. A my se kromě dostatku závlahy pro pole i pro zvířata budeme moci těšit i z rozkvetlých předzahrádek, jak nám připomíná obrázek pod tímto článkem. Přeji hezký a méně teplý konec léta Dana Večeřová

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

ZPRAVODAJ

VEPŘOVÉ BYCHOM ZE SVÝCH JÍDELNÍČKŮ VYNECHÁVAT NEMĚLI KROMĚ CELÉ ŘADY EKONOMICKÝCH DŮVODŮ A ROZDÍLNÝCH PODMÍNEK MEZI STÁTY EU TÝKAJÍCÍCH SE CHOVU A OBCHODU S VEPŘOVÝM MASEM JE JEDNÍM Z DŮVODŮ DLOUHODOBĚ KLESAJÍCÍCH STAVŮ HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT URČENÝCH K PRODUKCI VEPŘOVÉHO V ČR TAKÉ SNAHA ZASTÁNCŮ ZDRAVÉHO STRAVOVÁNÍ PREZENTOVAT VEPŘOVÉ JAKO MASO NEJMÉNĚ VHODNÉ KE KONZUMACI. STEJNĚ JAKO COKOLI, NENÍ VŠAK ANI KONZUMACE VEPŘOVÉHO Z DIETOLOGICKÉHO HLEDISKA POUZE NEGATIVNÍ. Skutečností sice je, že vepřové maso opravdu obsahuje ze všech základních druhů mas nejvíce tuku s relativně vyšším podílem rizikových nasycených a transmastných kyselin (TFA), jde ale také mimo jiné o to, jaký druh vepřového masa máme na mysli. Především vepřová kýta a částečně zadní partie vepřového masa příliš tuku neobsahují a mají také o něco nižší, ale téměř srovnatelný podíl bílkovin v porovnání s hovězím masem, které je obecně vnímáno jako nejkvalitnější. Samotná vyšší přítomnost tuku ve vepřovém mase navíc není jen negativní - kromě toho, že tuk je nositelem chuti, se právě prostřednictvím živočišných tuků dostávají do organismu pro tělo potřebné vitamíny A, D, E a K, které z rostlinných produktů lidský organismus, přestože je v nich těchto vitamínů více, v tak velké míře nezužitkuje. Za největšího „nepřítele lidstva“ je přitom vepřové vnímáno právě kvůli vysokému obsahu tuku, tedy jako zdroj

Foto: Nina Havlová

2

4 > 2015

nebezpečného cholesterolu, jehož hladinu v lidském organismu konzumace vepřového zvyšuje. Jenže to také není tak úplná pravda. Například před pár lety publikovaná rakouská studie Ústavu pro výživu a choroby látkové výměny ukázala na testech lidí pravidelně konzumujících všechny druhy vepřového třikrát týdně v objemu 120 až 150 gramů po dobu jednoho a půl měsíce snížení

tak jedním ze závěrů uvedené studie, že pravidelná konzumace vepřového masa může být dokonce vhodná i pro dietní účely. Pozdější výzkumy navíc prokázaly, že konzumace masa obecně je jednou z cest proti obezitě. Výzkumy totiž doporučují zvýšit konzumaci bílkovin (odborně proteinů), jejichž hlavním zdrojem je – maso. Proteiny, pravda,

PŘEDSUDKY O VHODNOSTI ČI ŠKODLIVOSTI POTRAVIN JSOU PŘIŽIVOVÁNY NEJRŮZNĚJŠÍMI DOPORUČENÍMI A RADAMI. IDEÁLNÍ VŠAK JE VYVÁŽENOST A PESTROST NAŠÍ STRAVY. hladiny cholesterolu u sledovaných osob o 5,41 procenta a nárůst poměru „zlého“ a „hodného“ cholesterolu ve prospěch hodného. V organismu testovaných osob také došlo k nárůstu hladiny pro tělo potřebného zinku o pět procent a vitaminu B dokonce o necelých 14 procent. Navzdory tomu, co má většina spotřebitelů v ČR zafixováno ve své mysli, bylo

obsahují i rostliny, zejména luštěniny a taková sója se svým podílem až 400 gramů v kilogramu je dokonce největším zdrojem bílkovin vůbec. Problém ale je, že rostliny neobsahují všechny pro tělo potřebné esenciální aminokyseliny a navíc jsou tyto aminokyseliny v rostlinách přítomny v poměru, který ne zcela vyhovuje lidskému tělu. Ve světle

posledních výzkumů se kromě toho uvažuje o tom, že dosud doporučovaný příjem bílkovin by se měl minimálně o polovinu zvýšit u dospělé populace, a to zhruba na necelých 80 gramů denně. Čím méně totiž budeme konzumovat bílkovin, tím více se bude tvořit tělesný tuk. Za optimální zdroj bílkovin se v současné době považují vejce, maso a mléčné výrobky. Prakticky všechny druhy masa přitom obsahují dvoj- až trojnásobné množství bílkovin (150 až 300 gramů v kilogramu) než obiloviny nebo třeba rýže (65 až 100 gramů v kilogramu) a přibližně desetinásobné množství než ovoce či zelenina (15 až 30 gramů v kilogramu). Zejména v souvislosti s vepřovým masem není proto nutné přeceňovat rizika konzumace živočišných tuků v souvislosti s přísunem nežádoucího cholesterolu. V odborné veřejnosti (bohužel ne ve spotřebitelské) poměrně známá interkontinentální studie amerického lékaře Michaela Hertoga kromě toho před časem jednoznačně prokázala, že přívod cholesterolu do těla prostřednictvím potravin nemá na zdraví jedince vůbec žádný vliv – ani pozitivní, ani negativní. Rozsáhlý výzkum přitom postihoval jak oblast USA, tak Evropy, ale i třeba Japonska – se stejnými výsledky. V této souvislosti může být pro mnohé spotřebitele překvapivá informace, že v rozporu se všeobecným názorem veřejnosti žijí zejména starší lidé s vyšší hladinou cholesterolu déle. Cholesterol je totiž pro lidský organismus docela důležitý, a jeho význam je srovnatelný třeba s vitamíny. Rolí cholesterolu je stabilizace buněčných membrán, tedy podpora imunitního systému, a regulace vzájemného působení tělesných funkcí, takzvaná homeostáze. Cholesterol je také základní stavební látka všech tělesných buněk včetně krve, čistý cholesterol je dokonce zhruba patnáctiprocentní součástí mozku a poloviční součástí nadledvinek. Lidské tělo si proto cholesterol samo vyrábí, a pokud jej nedostává v dostatečném množství z potravy, musí si jej vyrobit více. Skutečností ale je, že konzumaci

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

Foto: Nina Havlová živočišných tuků stejně jako konzumaci jakýchkoli jiných potravin nelze přehánět. Nebezpečné jsou zejména výše zmíněné transmastné kyseliny, u nichž byl negativní vliv na lidský organismus prokázán, a řada výrobců potravin již také přijala opatření k regulaci podílu těchto látek ve svých výrobcích. TFA se ovšem v míře daleko vyšší než v živočišných tucích vyskytují v pokrmech rychlého občerstvení.

Nové poznatky týkající se konzumace vepřového, lepší gastronomický zážitek při konzumaci šťavnatějšího (více tuku obsahujícího) masa a mírně rostoucí patriotismus tuzemských spotřebitelů při nákupu českých potravin vytváří předpoklady pro zvýšení odbytu vepřového masa z plemene, které již málem zmizelo v propadlišti dějin. Jde o Přeštické černostrakaté prase, které mimo jiné představuje podle plemenářů cenný genetický zdroj obsahující geny

ZPRAVODAJ

„s bezprostřední potenciální hodnotou pro lidstvo“. Navíc jde fakticky o jediné národní plemeno prasat s tímto potenciálem, které bylo původně vyšlechtěno v druhé polovině 19. století na Plzeňsku, kde má i svůj pomník. Přeštické prase ale na počátku minulého století z chovů hospodářských zvířat prakticky zcela vymizelo a opětně bylo po letech regenerace uznáno jako samostatné plemeno v roce 1964. Pro tržní produkci masa se ale téměř nevyužívalo – přeštické prase bohužel není zrovna nejvhodnější z hlediska ekonomiky chovů a tedy ceny pro spotřebitele. Prasata tohoto plemene totiž – lidově řečeno – pomalu rostou a jejich maso je tučnější. To v praxi znamená vyšší náklady na jeho produkci a naopak nižší potenciál odbytu. Situace se ale pozvolna mění, v ČR již opět existuje několik chovatelů přeštických prasat, byť mezi jejich klientelu zatím patří buď tuku se nebojící sousedé nebo dobré restaurace s osvícenými kuchaři, kteří vědí, že tučnější maso z přeštického prasete lépe chutná. Určitou výjimkou je chovatel Josef Sklenář ze Sasova u Jihlavy, který jednak tato prasata chová ve volném výběhu, především ale spolupracuje s velkoobchodním řetězcem Makro, který se ve větším odbytu produkce masa z přeštických prasat snaží pomá-

hat. Makro totiž, alespoň do současné doby, vykupuje maso prakticky bez zisku, přesto je ale maso „přeštíků“, jak tento produkt v řetězci nazývají, o poznání dražší než klasické vepřové. I tak se ale počet zákazníků pomalu zvyšuje. Jak již bylo řečeno, vzhledem k větší tučnosti tohoto plemene má jeho maso v porovnání s jinými plemeny poněkud archaickou, pro někoho „přirozenější“ nebo „tradiční“ chuť, kterou v původní podobě dnes pamatují většinou jen naše babičky a dědové. Svým způsobem představuje zmrtvýchvstání přeštického plemene něco jako návrat ke kořenům a i když zřejmě nelze očekávat, že by se stalo dominantním plemenem v celkové nabídce vepřového na našem trhu, představuje i pro část našich chovatelů jedno z ještě trochu bílých míst v produkci této komodity. V této souvislosti možná není na škodu připomenout, že kromě několika chovatelů, několika výzkumníků a zatím ještě spíše několika pravidelných odběratelů masa z tohoto plemena má na současném stavu zásluhu i Potravinářské komora ČR, která myšlenku „povstání plemene z popela“ od počátku podporovala.

Petr Havel

NEKUPUJTE DRAHÉ BYLINKY V OBCHODECH, NASBÍREJTE SI JE V PŘÍRODĚ BYLINKY JAKO DŮLEŽITÁ SUROVINA NEBO ALESPOŇ INGREDIENCE HRAJÍ V POSLEDNÍ DOBĚ PŘI PŘÍPRAVĚ POKRMŮ STÁLE DŮLEŽITĚJŠÍ ROLE. V TELEVIZI UŽ MAJÍ DOKONCE SVŮJ VLASTNÍ POŘAD, KROMĚ TOHO, ŽE NECHYBÍ NA STOLE PRAKTICKY VŠECH CELEBRITNÍCH KUCHAŘŮ, KTEŘÍ UČÍ VAŘIT SPOTŘEBITELSKOU VEŘEJNOST. Až na výjimky, kdy si potravinářské bylinky pěstuje část populace na svých zahrádkách či balkonech, si lidé kupují tyto kulinářsky vhodné ingredience v obchodech. Lidé z měst a zejména paneláků ostatně ani často jinou možnost nemají. Kdo ale žije na venkově a v dosahu přírody, může si zcela zdarma nasbírat mnohé potřebné rostliny sám a vyjde jej to mnohem levněji. Podmínky k tomu jsou vlastně jenom dvě – aby byl našinec schopen příslušnou bylinu poznat a zároveň znát její použití, a také – aby bylinky nesbíral v těsné blízkosti dopravních komunikací nebo dokonce průmyslových areálů či černých skládek. V takovém případě mohou rostliny obsahovat rezidua nežádoucích látek, především těžkých kovů. Ke sběru bylinek ale zase není třeba vydávat se daleko od civilizace, do „panenské přírody“. Těžké kovy jsou totiž skutečně „těžké“, takže mluvíme-li o riziku pozemních komunikací, pak je vhodné vědět, že zhruba už

desetimetrová, maximálně dvacetimetrová vzdálenost od silnice již v praxi znamená čistou surovinu – pokud ovšem není v místě úplně jiný zdroj kontaminace než projíždějící automobily. Vlastní sběr bylinek lze svým způsobem z potravinářského hlediska označit za garanci místa původu a také kvality. Naše příroda přitom poskytuje nepřeberné množství materiálu, především v období od jara do podzimu. Tedy i v současné době, kdy lze sbírat a následně používat možná největší spektrum ‚těchto přirozených doplňků stravy a nápojů. Několik nezjnámnějších, hodně rostoucích a v praxi často používaných bylinek přináší následující přehled. 1. Jitrocel kopinatý V naší zemi roste několik druhů jitrocelů, ten nejčastější – jitrocel kopinatý – je ale především pro své léčivé účinky nejlepší. Navíc se sbírá celkem pohodlně, protože jde o poměrně statnou bylinu, ze které se upotřebí často několik desítek

centimetrů dlouhé listy hojně se vyskytující na lučních porostech. Samotný jitrocel kopinatý je navíc cenný i jako složka travních směsí pro hospodářská

zvířata – jeho konzumace nejenže zlepšuje zdraví pasoucích se zvířat, ale zlepšuje i výsledné vlastnosti mléka, pokud jde o chovy s mléčnou produkcí.

Foto: Nina Havlová

4 > 2015

3

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

ZPRAVODAJ

Foto: Nina Havlová Semena jitrocelu (ty se ale pro potřebu lidí nesbírají) se navíc využívají jako strava pro některé druhy ptáků. Lidé využívají odjakživa listy jitrocele do čajových směsí a k přípravě vývarů při problémech dýchacích cest, například při zánětech průdušek i při zmírnění astmatických potíží. Čerstvá šťáva z listů se také dříve používala k léčbě ekzémů či drobných, již zanícených ran. To se ale nyní nedoporučuje kvůli možné druhotné infekci, která se tímto způsobem může do ran dostat. Listy se tak kromě čajíčků používají jako příměs do bylinkových polévek či omáček nebo je lze usmažit obalené ve slaném nebo sladkém těstíčku. Klasickým výrobkem z jitrocelových listů, který si všichni, minimálně od střední generace pamatujeme z dětství, je ale jitrocelový sirup. Ten se dodnes prodává v lékárnách jako prostředek proti kašli, naprosto stejně chutnající léčivou tekutinu si ale můžeme z nasbíraných listů připravit sami. Recept je velmi jednoduchý: čerstvě nasbírané nesušené listy jitrocele klademe do větší nádoby, která nepropouští světlo, do vrstev zhruba centimetr vysokých, a každou vrstvu listů zasypeme vrstvou cukru krystal nebo krupice tak, aby z ní listy téměř nevyčnívaly. To opakujeme tak dlouho, dokud není nádoba plná nebo dokud nám stačí zásoba listů nebo cukru. Poté uložíme nádobu do sklepa nebo na nějaké vhodné chladnější místo, kam neproniká světlo. Přibližně po třech týdnech macerace slijeme šťávu

4

4 > 2014

vytvořenou z jitrocelových listů a cukru a necháme přejít několik vteřin varem. Výsledný produkt je naprosto chuťově, barevně i účinky identický s oblíbeným jitrocelovým sirupem. 2. Máta peprná a máta polní (rolní) Jednu z nejčastěji v kulinářství používaných bylinek - mátu - můžeme po celé letní období až do podzimu sbírat především na okrajích lesních porostů, tam, kde je vlhčí půda, což jsou mimo jiné drobné potůčky mezi okraji lesa a cestami v lesích, stejně tak ale na okrajích luk – vždy ale platí, že máta roste ve vlhčím podloží. Léčivé i chuťové účinky máty polní (rolní) jsou téměř totožné s mátou peprnou, snad jen chuťově je v přírodě sbíraná máta trochu méně výrazná. Z máty se sbírá celá nadzemní část včetně světle fialových květů, které vyrůstají v přeslenech mezi jednotlivými patry listů. Léčivý extrakt z máty se nazývá mentol. Samotná máta má pozitivní účinky především na naší trávicí soustavu, zmírňuje ale také plynatost a má příznivý vliv i na náš zrak. Obdobně jako téměř všechny bylinky působí i při nemocech horních cest dýchacích. Lístky máty se mohou přidávat k ochucení a jako vonná ingredience prakticky do všech pokrmů, ať již jsou to saláty, omáčky, ale také třeba rýže. Nejčastěji se ale používá k dochucení různých druhů masa (snad kromě kuřecího), typickými masy je skopové nebo rybí. Máta je také

nezbytnou surovinou při výrobě cukrovinek, známé jsou hlavně větrové bonbóny. Asi nejvíce známé je ale v současnosti použití lístků máty do alkoholické i nealkoholické verze oblíbeného nápoje Mojito. V každodenním životě můžeme ale také využít i jen v prstech rozmačkaných listů máty jakožto prostředku pro zahnání bolestí hlavy. Především pro malé děti je ale máta, respektive mentol, možným alergenem, každopádně by se to nemělo s častou konzumací máty přehánět ani u dospělých. 3. Heřmánek pravý Poté, co klasický heřmánek pravý z naší přírody na mnoha místech vymizel, začíná se do ní, a to v poměrně hojné míře, zase vracet. Velmi často jej najdeme na okrajích polí a na mezích v jejich blízkosti, kde svádí dnes již úspěšnou bitvu s porosty rmenu rolního. Od rmenu se heřmánek liší několika znaky – jednak není tak mohutný jako rmen, jednak má oproti rmenu typickou intenzivní heřmánkovou vůni a pokud si nejsme při rozlišení rostlin zcela jisti, stačí rozříznout květní lůžko zkoumané rostliny – to je u heřmánku na rozdíl od rmenu duté. Z heřmánku pravého sbíráme zhruba od května až do září pouze květy, které jsou důležitou součástí čajíčků, především pro malé děti. Těm pomáhá (dospělým samozřejmě také) především při žaludečních křečích, bolestech

břicha, nadýmání, ale i při nespavosti, a ženám při potížích s menstruací. Velmi známé jsou hojivé účinky heřmánku, odvary, oleje a masti z něj mají totiž protizánětlivé účinky. I proto lze využít heřmánkové koupele, stejně tak ale heřmánek pomáhá při zánětech spojivek nebo při vyrážkách, při bolestech zubů, hemeroidech a přispívá k celkovému zlepšení psychického stavu. Převažujícím produktem z heřmánku je nepochybně čaj, proti horečce lze ale také využít heřmánkový olej, který si stejně jako třeba jitrocelový sirup můžeme z heřmánku vyrobit doma sami. Stačí směstnat čerstvě nasbírané květy heřmánku do vhodné nádoby, která by měla být na rozdíl od nádoby na jitrocelové listy průhledná, květy následně zalijeme rostlinným olejem (jako nejlepší se uvádí olivový olej lisovaný za studena, ale použít lze i náš olej řepkový), a neprodyšně uzavřenou nádobu necháme stát asi dva týdny na slunci. Vzniklý produkt poté uchováváme v ledničce. V ledničce, respektive v mrazáku lze přitom uchovat i přes zimní období prakticky všechny nasbírané bylinky, které si můžeme k budoucímu použití do pokrmů klidně i „nadávkovat“ jako „bylinkové kostky ledu“ obdobně jako led do nápojů. Minimálně v naší zemi rostoucí bylinky tak ve své podstatě nemusíme prakticky vůbec kupovat.

Petr Havel

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

ZPRAVODAJ

NA ZEMI ŽIVITELCE VÁM ZACHUTNÁ PŘIJEĎTE SE PŘESVĚDČIT NA VÝSTAVIŠTI V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH BUDE OD 27. SRPNA DO 1. ZÁŘÍ PROBÍHAT 42. ROČNÍK ZEMĚ ŽIVITELKY. TENTO AGROSALON PŘEDSTAVUJE JEDINOU VÝSTAVU V REPUBLICE, KTERÁ ZAHRNUJE CELÝ ZEMĚDĚLSKO-POTRAVINÁŘSKÝ SEKTOR A S KAŽDOROČNÍM POČTEM 100 TISÍC NÁVŠTĚVNÍKŮ PATŘÍ MEZI NEJNAVŠTĚVOVANĚJŠÍ VÝSTAVY V ČR. Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se Země živitelky účastní pravidelně. V letošním roce se bude opět prezentovat v rámci společné expozice výrobců oceněných značkou kvality KLASA a Regionální potravina v nejmodernějším pavilonu výstaviště T1. Rozlohou 384 m2 výstavní plochy se jedná o největší stánek na veletrhu. Na výstavě bude kvalitní potraviny prezentovat celkem 29 producentů, kteří veřejnosti představí oceněné výrobky, řadu z nich i formou ochutnávek. Společně s KLASOU se představí také značka Regionální potravina, návštěvníci veletrhu tak budou mít jedinečnou možnost ochutnat to nejlepší z českých a moravských regionů. Těšit se můžete na oceněné džemy, sýry, mošty, čaje, masné výrobky, šťávy, čokolády a mnohé další. Kdo neodolá, může si domů odnést speciality za výhodné ceny.

V den zahájení výstavy zároveň proběhne v prostorách Pivovarské zahrady již 12. ročník slavnostního předávání certifikátů nově oceněným výrobcům. Příznivci kulinářských show se mohou těšit na vystoupení Filipa Sajlera a Ondřeje Slaniny z oblíbeného televizního pořadu Kluci v akci, kteří budou vařit pochoutky z potravin oceněných Regionální potravinou a návštěvníkům nabídnou i degustační porce, po skončení vystoupení následuje autogramiáda. Pokud rádi ochutnáváte tradiční krajové speciality, nenechte si ujít školu vaření s šéfkuchařem Petrem Šímou, který bude rovněž vařit podle regionálních receptů. Chybět nebude ani doprovodný program společností, se kterými spolupracujeme. S Agrární komorou ČR si můžete zasoutěžit v pití mléka na čas, s Potravi-

nářskou komorou ČR pak vyzkoušet kuchařskou zručnost prostřednictvím klání o přípravu nejlepšího bramborového salátu, nebo se zapojit do soutěže o nejrychlejšího jedlíka párků. Připraveny jsou samozřejmě i atraktivní ceny. Věříme, že prezentace SZIF společně s kvalitními potravinami bude jednou z nejnavštěvovanějších a přinese návštěvníkům vedle zajímavých informací i notnou dávku zábavy. O značce KLASA a Regionální potravina Značku kvality KLASA uděluje ministr zemědělství od roku 2003, SZIF značku spravuje od roku 2004. Jedná se o prestižní ocenění, které získají jen nejkvalitnější výrobky. Logo KLASA umístěné na obalech výrobků pomáhá zákazníkům s orientací v nabídce potravin, výrobcům pak s propagací produktů. V současnosti se mohou spotřebitelé se značkou KLASA setkat na obalech celkem 1 145

produktů od 223 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz. Ministerstvo zemědělství uděluje již šestým rokem také značku Regionální potravina, SZIF projekt administruje od roku 2012. Cílem kampaně je podpora domácích producentů lokálních potravin, prosazování kvalitních, chutných, tradičních nebo speciálních potravin a motivace zákazníků k jejich vyhledávání na pultech obchodů, na farmářských trzích či přímo u výrobců. Díky krátkým distribučním cestám jsou tyto potraviny čerstvější a chutnější. Velmi významným aspektem je také podpora zaměstnanosti v regionech. V současné době má značku Regionální potravina 575 výrobků. Více informací naleznete na stránkách www.regionalnipotravina.cz

4 > 2015

5

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

ZPRAVODAJ

ŘEMESLNÉ CIDERY JASNĚ VÍTĚZÍ ZNÁMÁ DEFINICE CIDERU ZNÍ: JE MÉNĚ OPOJNÝ NEŽ VÍNO, MÉNĚ HOŘKÝ NEŽ PIVO, MÉNĚ SLADKÝ NEŽ LIMONÁDY, MÉNĚ ŠUMIVÝ NEŽ SYCENÉ VODY. DO NEDÁVNÉ DOBY BYL U NÁS PRAKTICKY NEZNÁMÝ, OVŠEM V POSLEDNÍCH MĚSÍCÍCH CIDER ZAŽÍVÁ OBROVSKÝ BOOM A SVĚTOZNÁMÉ ZNAČKY SE PŘEDHÁNĚJÍ V UVÁDĚNÍ NOVÝCH PŘÍCHUTÍ NA ČESKÝ TRH. OTESTOVALI JSME PROTO TUCET MOŠTŮ, KTERÉ SEŽENETE V OBCHODECH I NA INTERNETU. VEDLY SI LÉPE CIDERY PRŮMYSLOVÉ NEBO FARMÁŘSKÉ?

Společný test S deníku MF DNES a časopisu Svět potravin,

MLADÁ FRONTA

ve spolupráci s Potravinářskou komorou ČR Do testu jsme zařadili 12 ciderů, všechny s čistě jablečnou příchutí. Nakoupili jsme oba typy, které jsou na našem trhu k dostání – jak průmyslové vyráběné, které mají ve svém portfoliu velké pivovary, tak ty od menších výrobců, které zakoupíte ve specializovaných barech nebo e-shopech. Cenové rozpětí bylo tentokrát velmi široké, od 57 Kč za litr (Kingswood) až po 192 Kč (Cidre Premier). Vyšší cenu jsme samozřejmě zaplatili za cidery menších výrobců (průměrná cena 122 Kč za litr nápoje) než za výrobky velkých pivovarů (průměrná cena 75 Kč za litr). V testu jsme se zaměřili pouze na senzorické vlastnosti ciderů – barvu, vůni, perlení, chuť. Na Vysoké škole chemicko-technologické je hodnotila dvaadvacetičlenná porota složená z odborníků i laiků, výsledná známka testu je průměrem hodnocení všech porotců. Nechali jsme také ověřit obsah alkoholu na Výzkumném ústavu pivovarnickém a sladařském v Praze. Všichni výrobci dodrželi deklaraci uvedenou na obale. Cider, cidre, cidr O to, komu za vznik cideru vlastně vděčíme, se vedou spory. Jisté je, že nápoj byl znám již v antice, pravděpodobně tak jde o jeden z nejstarších alkoholických nápojů vůbec. Původně se vyráběl pod názvem sikera, odtud pak odvozujeme starofrancouzský název cidre [sídr] a později i anglickou úpravu cider [sajdr]. Oba názvy se neliší jen svou výslovností, ale odkazují také k odlišným způsobům výroby tohoto nápoje. Francie je největším světovým producentem cideru, hlavními oblastmi výroby jsou Normandie a Bretaň. Zdejší cidery je možné vyrábět jen z čerstvých jablek nebo ze směsi jablek a hrušek, nesmějí se ani

6

4 > 2015

doslazovat či ředit vodou. Podle obsahu zbytkového cukru a objemu alkoholu se dělí na sladký (doux, do 3 %), polosuchý (demisec, 3 až 5 %) a suchý (brut, nad 5 %). Tradiční francouzský mošt se většinou stáčí do lahví typu champagne, svou chutí šumivé víno připomíná. Ve Velké Británii, která se považuje za kolébku zkvašeného moštu, se cideru na hlavu vypije nejvíce. Zdejší pravidla nejsou tak přísná jako ve Francii, doslazování i ředění vodou je povoleno. Tradiční anglické cidery jsou většinou těžší, tmavé, zakalené a s vyšším obsahem alkoholu. Cider u nás Podle české legislativy je cider nápoj vyrobený úplným nebo částečným alkoholovým kvašením čerstvé, koncentrované nebo sušené jablečné šťávy, ke které byla přidána voda, nebo jejich směsí. Je možné do něj přidávat vodu, cukr a hruškovou šťávu (maximálně 25 %), a to před i po kvašení. Výrobci ho mohou aromatizovat pomocí přírodních aromatických látek z ovoce a přidávat pro lepší údržnost regulátory kyselosti. Přípustné je též přidání čerstvé nebo koncentrované šťávy po kvašení a upravení oxidu uhličitého jeho přidáním nebo částečným či úplným odebráním. V českém jazyce se nápoj správně označuje jako cidre [sidr], setkáváme se i s počeštělou variantou cidr. Cider může být průzračný, i s jemným zákalem. Barva se pohybuje od jemně zlatavé až k tmavé, téměř pivní. Některé cidery jsou zcela bez bublinek, jiné perlivé. Chuť se liší od sladké, polosladké až po suchou. Různí se také obsah alkoholu, který může dosahovat maximálně 8,2 %, za touto hranicí se nápoj již považuje za jablečné víno.

Průmyslové vs. řemeslné Způsob výroby se liší nejen v jednotlivých regionech, ale především v závislosti na zpracování. Průmyslové cidery jsou většinou připravovány z jablečného koncentrátu a nejsou tedy závislé na sezóně. Tradiční výroba naopak vychází z jablečného moštu, a je proto sezónně omezená. „Na řemeslný cider má vliv celá řada atributů. Každý rok je jiná úroda, jablka mají jiné vlastnosti. Průmyslově vyráběný cider je mnohem více kontrolovaný,“ vysvětluje Cyril Holub ze společnosti F. H. Prager. Odborníci i laici vzorky hodnotili samozřejmě anonymně, ale během degustace bezpečně rozpoznali, které vzorky patří do skupiny průmyslových a které jsou vyráběny řemeslně. Porotci tentokrát vzorky posuzovali poměrně přísně, ačkoli se shodovali, že žádný vzorek nebyl vyloženým propadákem. „Překvapilo mě, jak široká skupina ciderů je. Ale neřekl bych, že byl do testu zařazen výrobek, který do této kategorie nespadá,“ zhodnotil profesor Pavel Dostálek z VŠCHT. Další z porotců, Pavel Konáš, dodává: „Některé vzorky mě příjemně překvapily, úplně negativně bych nehodnotil žádný.“ Menší vítězí na plné čáře Celkově lépe uspěly cidery menších výrobců, v první sedmičce se umístil jen jeden cider pocházející od velkého výrobce – Strogbow Gold Apple. U průmyslových ciderů vadily většinou umělé tóny a také sladkost přebíjející všechny ostatní chutě. „Sladké šumivé cidery se podle mě vůbec nedaly pít,“ říká Anna Grosmanová, členka laické poroty. Jan Kapitán se připojuje: „Přírodní produkt poznáte podle přirozené chuti, průmyslový podle divných chuťových ‚ocasů‘.“ Celkovým vítězem se stal Rossbach Cider, který zaujal především příjemnou vůní a vyváženou sladkou a kyselou složkou chuti. Hodnocení jednotlivých ciderů byla tentokrát hodně rozdílná, a to nejen mezi oběma skupinami poroty, ale i mezi jednotlivými členy. Nejvíce se názory obou částí poroty rozdělily u vzorku F. H. Prager. Zatímco u odborníků si zasloužil třetí místo, laici ho zařadili až na předposlední příčku. Vadila jim zejména pachuť nahnilých jablek, která však může být dána způsobem výroby tohoto typu cideru, proto ji odborníci nehodnotili jako vadu výrobku, ale jako jeho charakteristickou vlastnost.

Jak se cider vyrábí? Sklízení – Cider se většinou vyrábí z několika odrůd jablek, aby se dosáhlo vyváženého poměru sladkosti a kyselosti. Existuje také odrůda vyšlechtěná přímo pro výrobu cideru. Jablka je třeba vyprat a pečlivě přetřídit, aby se narušené plody neprojevily ve výsledné chuti nápoje. Lisování – Jablka je nutné rozdrtit, aby se narušila struktura plodu a šťávu bylo možné snáze vylisovat. Jablečná drť se poté nechá louhovat ve vlastní šťávě. Pokud je šťávy málo, je možné ji (pokud to zákony dovolují) dolít vodou. Poté dochází k samotnému lisování, při němž se výtěžnost šťávy pohybuje od 50 % u malých výrobců používajících například vinařské lisy, až po 70 % u velkých výrobců majících velké hydraulické lisy. Kvašení – Vylisovaný mošt se přelije do vhodných nádob (demižonů, sudů, tanků), kde se nechá kvasit potřebnou dobu, která se u jednotlivých ciderů liší. Fermentace probíhá v rozmezí několika dní až po řadu měsíců, při teplotě od 4 do 16 °C. Na dně nádoby zůstanou usazené kvasinky, na povrchu se vysráží pěna. Cider je tedy nutné čerpat ze středu, kde je cider čirý. Stáčení se musí správně načasovat, jinak by se mohly kvasinky začít opět zvedat k hladině. V moštu bez většiny kvasinek dále probíhá kvasný proces, ale výrazně pomaleji. Mošt je poté možné znovu stáčet, aby se dále zpomalil či zcela zastavil proces kvašení. Někteří výrobci ho dále filtrují, aby docílili čiré tekutiny. Cider je možné dále ředit na požadovaný objem alkoholu či dosycovat CO2. Lahvování – Pokud je proces kvašení dokončen, je možné ho začít plnit do lahví. Obyčejně se používají lahve s běžným korunkovým uzávěrem. Zvlášť, pokud cider dozrává dál v lahvi, používají se nádoby podobné šampaňským s korovou zátkou a drátěným košíčkem. Jinou lahev by mohlo intenzivní perlení i roztrhnout.

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

Rossbach Cider

ZPRAVODAJ

Strongbow Apple Ciders Gold Apple Výrobce: Vendyranch Hranice

Výrobce: prodávající Heineken ČR

Zakoupeno: Delmart

Zakoupeno: Billa

Cena: 40 Kč/330 ml Cena za 1l: 121 Kč

Cena: 22 Kč/330 mll Cena za 1l: 66 Kč

Obsah alkoholu: 5,3% Složení: prokvašená jablečná šťáva, hroznový cukr, obsahuje siřičitany

Známka testu

1,95

Obsah alkoholu: 4,5% Složení: voda, jablečná šťáva z koncentrátu, glukózofruktózový sirup, barvivo: karamel, kyselina: kyselina jablečná, oxid uhličitý, antioxidant: disiřičitan draselný, přírodní aroma

Známka testu

2,30

Somerset Traditional Cider from Sheppy´s Cider Farm

Cidre Premier 2013 brut

Výrobce: prodávající Marks&Spencer Czech Republic

Výrobce: Cidrerie Všenory

Zakoupeno: Marks&Spencer

Cena: 144 Kč/750 ml Cena za 1l: 192 Kč

Cena: 95 Kč/500 ml Cena za 1l: 190 Kč Obsah alkoholu: 4,8% Složení: jablečná šťáva, pitná voda, cukr, oxid uhličitý, kyselina jablečná, konzervant: siřičitany, kvasinky

Známka testu

2,30

Zakoupeno: InCider Bar eshop

Obsah alkoholu: 5,1% Složení: bio jablečný mošt, obsahuje siřičitany

Známka testu

2,39

Z testu: Farmářský cider vyrobený na rodinné farmě. Jemně tmavší zlatavá barva, silnější perlení. Vůně je příjemná, středně intenzivní, bez cizích složek. Příjemná je i chuť, sladká i kyselá jsou středně intenzivní, nejsou znát cizí pachuti. Rozdíly v hodnocení obou skupin porotců. Vzorek se líbil především laikům dali mu známku 1,5.

Z testu: Průmyslový cider z jablečného koncentrátu. Z obalu není jasné, kde je vyroben. Světle žlutá barva. Silné perlení. Příjemná středně silná vůně, prakticky bez cizího aroma. Sladká chuť je silná, zatímco kyselá slabá. Bez výrazných cizích tónů. Vítěz u odborné poroty, laická ho umístila na 4. místo.

Z testu: Tradiční cider vyrobený na farmě v hrabství Somerset. Světle žlutá barva. Příjemné, jemné perlení. Vůně středně intenzivní, spíše příjemná, bez cizích tónů. I chuť je příjemná, sladká část chuti je slabá, kyselá chuť střední.

Z testu: Nejdražší cider ze všech testovaných. Vyroben z bio moštu, dozrával řadu měsíců v lahvi - není dosycován oxidem uhličitým. Tmavší barva, lehký zákal. Jemné perlení. Středně intenzivní, spíše příjemná vůně. Jsou v ní slabě cítit cizí tóny. Poměrně příjemná chuť bez pachutí. Sladkost slabá, kyselost silná. Vzorek více chutnal laikům.

Magic Apple cider nápoj pro Evu s obsahem alkoholu

Grumpy George Cider sladký

Cider Magnetic Apple 100% český

Somersby Apple Cider

Výrobce: www.grumpygeorge.cz

Výrobce: POLABSKÝ MOŠT Zásmuky

Výrobce: Carlsberg Denmark

Zakoupeno: InCider Bar eshop

Zakoupeno: InCider Bar Eshop

Zakoupeno: Globus

Zakoupeno: Techfruit eshop Cena: 33 Kč/330 ml Cena za 1l: 100 Kč

Cena: 39 Kč/330 ml Cena za 1l: 118 Kč

Cena: 39 Kč/330 ml Cena za 1l: 118 Kč

Obsah alkoholu: 3%

Obsah alkoholu: 5,1%

Obsah alkoholu: 4,1%

Složení: fermentovaný jablečný mošt, oxid uhličitý

Složení: fermentovaný jablečný mošt, cukr, obsahuje oxid siřičitý.

Složení: jablečná šťáva sířeno, syceno CO2

Výrobce: vyrobeno v EU, dist. Techfruit ČR

Známka testu

2,48

Známka testu

2,61

Známka testu

2,70

Cena: 26 Kč/330 ml Cena za 1l: 78 Kč Obsah alkoholu: 4,3% Složení: voda, jablečný zkvašený mošt, cukr, jablečný koncentrát, oxid uhličitý, regulátor kyselosti (kyselina citrónová), přírodní aroma, konzervant (sorban draselný), barvivo karamel

Známka testu

2,95

Z testu: Na přední straně etikety je uveden obsah alkoholu 3%, na zadní 5%. Není úplně jasné, kde je cider vyroben (vyrobeno v EU, ale z českých jablek). Světle žlutá barva. Na pohled intenzivní perlení, ovšem na jazyku výrazně slabší. Vůně je slabší, spíše příjemná, bez cizích tónů. Chuť je příjemná, bez cizích pachutí. Sladká složka slabší, kyselost střední až silná.

Z testu: Farmářská cider z jablek „ze starých moravských odrůd“ malého výrobce, dokvašovaný v lahvi, filtrovaný, nepasterizovaný. Barva je světle žlutá. Perlení slabší. Vůně je výrazná, ale s cizími tóny (porotci cítili síru, ale také zatuchlost vinného sklepa). Poměrně příjemná chuť, sladká i kyselá složka jsou středně intenzivní.

Z testu: Cider vyrobený z českých jablek. Výrazně tmavá, téměř pivní barva, lehký zákal. Perlení je nevýrazné. Vůně je výrazná, ale méně příjemná. Sladká i kyselá složka jsou středně intenzivní. Názory jsou velmi protichůdné: pro někoho nezvyklá barva kladem, jiní ji kritizují. Vůně příjemně ovocná, pro jiné umělá. Pro někoho je chuť autentická, pro jiné silně aromatizovaná.

Z testu: Průmyslový cider z koncentrátu, do ČR distribuovaný Budějovickým Budvarem. Dobarvováno karamelem. Barva je světle žlutá, perlení silné. Vůně je intenzivní, ale méně příjemná, s výraznými cizími tóny (popisovány jako umělé aroma, ačkoli je ve složení uvedeno přírodní aroma). Příjemnost chuti průměrná. Sladká chuť je intenzivní, kyselá slabá.

F. H. Prager český jablečný Cider

Kingstone Press Classic Apple Cider

Carling British Cider Apple

Kingswood Apple Cider

Výrobce: F. H. Prager jablářství, Kladno-Kročehlavy Zakoupeno: Delmart Cena: 44 Kč/330 ml Cena za 1l: 133 Kč Obsah alkoholu: 4,4% Složení: cider z jablečného moštu, sířeno

Známka testu

2,95

Z testu: Farmářský cider vyrobený malou rodinnou firmou, fermentováno z moštů starých odrůd jabloní z Bílých Karpat. Jantarová barva, perlení je slabší. Vůně je silná, méně příjemná. Ve vůni i chuti minimum cizích tónů. Chuť je méně sladká, středně kyselá. Nejvýraznější rozdíl mezi hodnocením obou skupin porotců zatímco laici ho zařadili na předposlední místo, u odborníků si zasloužil bronzovou příčku.

Výrobce: Aston Manor brewery, prod. Zanzibar Kladno

Výrobce: Pivovary Staropramen

Výrobce: Plzeňský Prazdroj

Zakoupeno: Tesco

Zakoupeno: Tesco

Zakoupeno: Globus

Cena: 25 Kč/300 ml. Cena za 1l: 83 Kč

Cena: 23 Kč. Cena za 1l: 57 Kč

Cena: 46 Kč/500 ml Cena za 1l: 92 Kč

Obsah alkoholu: 3,8%

Obsah alkoholu: 4,3%

Složení: voda, cider (jablečná šťáva z koncentrátu (21%), glukóza, voda, regulátor kyselosti: kyselina jablečná, aroma: jablečné a z vinných hroznů, barvivo: karamel, konzervant: sorban draselný, fruktóza, oxid uhličitý

Složení: voda, zkvašená jablečná šťáva z koncentrátu, cukr, glukózový sirup, CO2, regulátor kyselosti (citr. šťáva z koncentrátu), jablečná šťáva z koncentrátu, přír. aromata, přír. barviva: ječný sladový extrakt, světlice barvířská, přírodní soli

Obsah alkoholu: 4,4% Složení: cukr, kvašený jablečný mošt, jablečná šťáva, konzervanty: kyselina jablečná, tříslovina tanin, disiřičitan sodný, barviva: košenilová červeň, tartrazin

Známka testu

3,07

Z testu: Cider pochází (podle webu) od největšího nezávislého výrobce ciderů ve Velké Británii. Překvapí velké množství éček, především syntetická barviva košenilová červeň a tartrazin. Barva je zlatavá, perlení střední. Vůně je nevýrazná, bez výraznějších cizích tónů. Ani v chuti nejsou znatelné cizí složky, ale hodnocena je jen průměrně. Kyselá složka chuti výrazně převažuje nad sladkou.

Známka testu

3,43

Z testu: Průmyslový cider vyrobený z jablečného koncentrátu. Dobarvováno karamelem. Barva je zlatavá. Perlení středně intenzivní. Vůně je výrazná, ale méně příjemná. Chuť je hodně sladká, málo kyselá. Hodnocena oběma skupinami shodně jako méně příjemná. Ve vůni i chuti se projevují jasně znatelné netypické umělé tóny.

Známka testu

3,61

Z testu: Průmyslový cider vyrobený z koncentrátu, použita přírodní barviva. Nelevnější vzorek. Cider má tmavě žlutou barvu. Intenzita perlení je slabší. Vůně středně intenzivní, ale jsou v ní výrazně cítit cizí vůně (identifikovány jako čpavek, chemické aroma). Kyselá i sladká složka chutě jsou středně silné. Chuť spíš nepříjemná.

4 > 2015

7

PŘÍLOHA > 26. SRPEN 2015

ZPRAVODAJ

JAK MŮŽE VYPADAT NEOKÁZALÁ KONTINUITA PARTNERKA MAJITELE PENZIONU VINAŘSKÝ DŮM SEDLEC V OBCI SEDLEC, KTERÁ SE NACHÁZÍ UPROSTŘED LEDNICKOVALTICKÉHO AREÁLU PĚT KILOMETRŮ OD MIKULOVA SIMONA PESAUOVÁ ZCELA URČITĚ DO TOHOTO KRAJE NAVZDORY SVÉMU PONĚKUD EXOTICKÉMU PŘÍJMENÍ PATŘÍ. VLASTNĚ I TO PŘÍJMENÍ JE MOŽNÝ POZŮSTATEK HISTORIE, KONKRÉTNĚ NEJZNÁMĚJŠÍ BITVY NA ÚZEMÍ MORAVY – BITVY TŘÍ CÍSAŘŮ U SLAVKOVA U BRNA.

Šikovná kuchařka mezi vinicemi, to je Simona Pesauová. Foto: Nina Havlová

PLESNÉ TAŠKY (pro 4 osoby)

Příjmení totiž ukazuje na francouzské kořeny a skutečnost, že se mnohým zahraničním vojákům na jižní Moravě již po roce 1805 (rok bitvy) zalíbilo, zůstali tam a stali se součástí místních komunit. To v praxi demonstruje i Simonin dědeček, které byl v minulosti správcem na Reistně, což je stavba z počátku 19. století, vybudovaná jako vzpomínka knížete Jana Josefa I. z Lichtenštejna na své zesnulé předky. Kolonáda Reistna se přitom nachází nedaleko odtud, nad obcí Valtice a je nejvyšším bodem Lednicko-valtického areálu. Celkem 18 hektarů vinic, o které se stará majitel penzionu Jaryn Křížan, do značné míry určuje každodenní náplň života paní Simony, neboť vinice, marná sláva, potřebují odjakživa po většinu roku lidskou péči, kterou ani dnešní mechanizace nedokáže nahradit. Pro návštěvníky penzionu je ale Simona Pesauová nejviditelnější jako skvělá

kuchařka, která zájemcům o tradiční domácí pokrmy servíruje každý večer jídla, která zaujmou nejen tím, že obrovské porce jen tak každý nesní, ale zejména tím, že dokáže připravit klasická jídla svébytným neklasickým způsobem. Kromě toho ale paní Simona uchovává v paměti řadu tradičních místních receptů na již dávno zapomenuté pokrmy, jejichž hlavní surovinu často tvoří brambory, patrně nejtypičtější příloha k hlavním jídlům na území naší země. Netřeba dodávat, že surovinou pro jídla z brambor je u nás pěstovaná odrůda Marabela, a že brambory v tradiční kulinařině nehrály a v podání Simony Pesauové nehrají jen roli příloh, ale také hlavních jídel, které se dříve běžně konzumovala samostatně. Takovým pokrmem jsou například, podle receptu Simonina dědečka, Plesné tašky.

Petr Havel

HLOHOVSKÝ SALÁT

Uvaříme 1 kilogram brambor Marabela, necháme vychladnout a následně brambory pomeleme v mlýnku na maso (nebo samozřejmě v jakémkoli jiném mlýnku). Do umleté hmoty přidáme necelého 0,5 kilogramu hrubé mouky, 2 až 3 lžičky soli a jedno celé vejce. Z takto vzniklého těsta uválíme 2 až 3 milimetry silná kolečka o průměru asi 20 centimetrů, povrch potřeme rozpuštěným sádlem, posolíme a posypeme hrubou krupicí (použít lze ale třeba i mák nebo jinou náplň podle vlastní fantazie), smotáme do ruličky, opět potřeme sádlem a dáme na plech. Pečeme zhruba po dobu 10 minut při teplotě asi 200 stupňů, poté ubereme na intenzitě a dopékáme tak, aby celkové doba pečení trvala přibližně půl hodiny. Následně vyjmeme z trouby, nakrájíme a můžeme konzumovat buď samostatně, nebo jako pečivo v podobě rolády k polévce, nejlépe fazolové.

Uvaříme brambory a následně nakrájíme na kolečka a přidáme na jemno nakrájenou cibuli (na 1 kilogram brambor budeme potřebovat asi tři středně velké cibule), osolíme a opepříme a nakonec zakápneme olejem (rozhodně nemusí být olivový). Poté si připravíme zálivku, kterou tvoří voda, cukr krupice a ocet (poměr cukru a octa se řídí individuální chutí strávníka), uvedenou zálivkou zalijeme brambory tak, aby v ní trochu plavaly a tekutina se do nich částečně vsákla – a je hotovo. Hlohovský salát lze podávat místo brambor, tedy například k řízkům, lze jím ale nahradit brambory jako přílohu všude tam, kde se jako příloha používají. Zejména v horku je oproti vařeným či opečeným bramborám hlohovský salát příjemným osvěžením, neboť výsledná příloha není tak „suchá“, jako brambory samotné.

8

4 > 2015

KRAJINA KOLEM NÁS

chových vod. Stejně důležitým vstupem do modelů je vyhodnocení vlivu samotné půdy na ztrátu organických látek (tzv. základní/celková ztráta půdy). Půda je otevřený systém, ve kterém neustále probíhají syntézy a resyntézy především za účasti půdních mikroorganizmů. Vstupující organické materiály jsou zdrojem potravy a na kvalitě (složení) organických látek závisí jejich odolnost vůči mikrobiálnímu rozkladu. Půda tedy o část látek přichází přirozeně, bez vnějších zásahů tuto ztrátu podporujících (orba, kultivace, závlahy apod.). Ve většině případů bilančních modelů se vychází z ověřených závislostí, kdy půdy kvalitnější vykazují menší potenciál ztráty organických látek než půdy méně kvalitní. Pro bilanci uhlíku existuje řada modelů. Běžně používané modely počítají vývoj uhlíku, resp. předpovídají obsah organických hmot v závislosti na struktuře osevního postupu, pedologické charakteristice a klimatu. Mezi jednodušší modely se řadí například německý model LUFA (vypracován Svazem německých zemědělských výzkumných ústavů a organizací - VDLUFA) nebo slovenský model zpracovaný ve Výskumném ústavu pôdoznalectva a ochrany pôdy v Bratislavě (VÚPOP). Oba modely mají jednotlivé koeficienty uvedeny v tabulkové podobě a uživatel z nich vybírá ty své v závislosti na struktuře osevního postupu. Francouzští zemědělci mohou pro výpočet bilance organických látek využít webovou aplikaci modelu SIMEOS-AMG. Po zadání vstupních parametrů je tento program schopný vymodelovat vývoj obsahu organických látek v horizontu desítek let podle nastaveného osevního sledu. Na softwarové bázi pracuje rovněž anglický model RothC, u kterého je možné počítat vývoj uhlíku i v regionálním rozsahu. Webový portál o organické hmotě Pro získání prvotních informací o vlivu způsobu hospodaření zemědělce na obsah půdní organické hmoty na jím obhospodařovaných pozemcích (půdních blocích) byly koncem roku 2014 za podpory Ministerstva zemědělství ČR zprovozněny webové stránky http:// organickahmota.cz (možnost přístupu přes http://geoportal.vumop.cz, záložka aplikace/Bilance organické hmoty). Stránky jsou komplexně věnované problematice půdní organické hmoty (významu půdy a jejím funkcím, organickým látkám, dehumifikaci a jejímu riziku pro plnění funkcí půdy, organickým hnojivům aj.) a především umožňují orientační výpočet bilance půdních organických látek v závislosti na struktuře osevního postupu a dalších agrotechnických postupech. Vzhledem k podobným půdněklimatickým podmínkám ČR a Slovenska a díky komplexnosti dat humifikačních koeficientů pro většinu v ČR pěstovaných plodin byl jako základ aplikace vybrán slovenský model, který vychází z meto-

ZPRAVODAJ

Ukázka webových stránek. Zdroj VÚMOP diky Bielka a Jurčové (2010). Výpočet bilance je po úpravě prováděn podle rovnice BC = QR + QH +QZ - QS, kde BC je bilance uhlíku (tC/ha/rok), QR množství uhlíku v dané plodině (tC/ha), QH vstup uhlíku do půdy z aplikovaných organických hnojiv (tC/ha), QZ vstup uhlík z meziplodiny, tj. zeleného hnojení (tC/ha) a QS celková ztráta uhlíku (tC/ha/rok). Model byl v prvním kroku uzpůsoben podmínkám České republiky tak, aby odrážel specifika naší republiky jak z pohledu produkčního hodnocení půd, tak z pohledu některých specifik hospodaření na zemědělské půdě. V současnosti se pracuje na zpřesnění výpočtu tak, aby se bilancování organických látek stalo dobrým vodítkem pro rozhodování zemědělců s cílem udržení dobrého stavu půdy a zamezení její degradace. Postup výpočtu bilance organických látek Online výpočet bilance je možné najít na úvodní liště webových stránek v záložce „Výpočet bilance on-line“, nebo je možné do prohlížeče přímo zadat adresu http:// organickahmota.cz/#/bilance. Prezentovaná aplikace bilance organické hmoty nabízí uživateli výpočet bilance půdní organické hmoty na libovolném bloku orné půdy. K tomu je nutné vybrat katastrální území a zadat strukturu osevního postupu. Zadává se rok osevního postupu; z rolovací nabídky se vybere pěstovaná plodina; následně se zadá úroda hlavního produktu (vybere se interval z nabídky nebo se zadá vlastní hodnota); v případě použití organických hnojiv se vybere jejich druh a zadá se aplikované množství (možnost vybrat vlastní druh hnojiva - posléze uživatel vyplní procento spalitelných látek

hnojiva a aplikovanou dávku); v případě použití zeleného hnojiva (meziplodiny) uživatel vyplní druh plodiny. V aplikaci je možné přidávat řádky představující další rok osevního postupu, který se poté vyplní podle výše popsaného způsobu. Po vyplnění tabulky a poklepání na tlačítko „Přepočti bilanci“ se následně zobrazí vypočtená bilance organických látek v jednotlivých letech i výsledná bilance za zadané období (doporučeno zadávat vždy minimálně na 3 roky). Podle výsledku bilance se dále zobrazí slovní hodnocení a doporučení v případě negativního trendu. V případě záporné (deficitní) bilance se zobrazí tabulka s množstvím organického hnojiva (podle druhu), které je nutné na půdní blok dodat k vyrovnání deficitu. Výsledná hodnota potřebného množství organického hnojiva je vypočtena podle hodnoty stanovené modelem. Jedná se tedy pouze o číslo vyrovnávající deficit bez vazby na zemědělskou praxi (aplikace dávky) a další povinnosti, které musí zemědělec plnit (např. nitrátovou směrnici a další závazné normy). V případě stanovení vysokého deficitu je tedy nutné rozdělit množství organických látek do více let. Vývoj aplikace V současnosti dochází ke zpřesňování aplikace, kdy je snaha bližšího popisu humifikačních a mineralizačních koeficientů s ohledem na klimatické podmínky České republiky. Do budoucna se uvažuje o zdokonalení modelu, např. místo katastrálního území bude možné zadávat konkrétní zemědělský pozemek apod., neboť nyní jsou některé koeficienty průměrovány pro celé katastrální území. Plánuje se poskytnout zemědělci návrhy půdu zlepšujících osevních

postupů, počítat dávky organického hnojiva s vazbou na Nitrátovou směrnici a další předpisy, rozšířit množství používaných zelených hnojiv nebo navrhnout optimální obsah organických hmot pro konkrétní zemědělské pozemky. V neposlední řadě je uvažováno o uživatelsky příjemnějším rozhraní. Závěr Primární cíl prezentované aplikace je poskytnout zemědělcům základní informaci o struktuře osevního postupu a jeho vztahu k obsahu půdní organické hmoty. Její optimální obsah v půdě udržuje tzv. přirozenou úrodnost půdy, jako dlouhodobější a stabilnější části půdní úrodnosti. Udržování optimálního obsahu a kladné bilance šetří minerální hnojiva a ochranné prostředky, podporuje infiltraci a retenci vody a celkově i kvalitu půdy jako složky životního prostředí. Prezentovaná aplikace je prvním vodítkem ke zjištění a úpravě případných negativních trendů a možným orientačním kontrolním mechanizmem pro popis dopadů plnění podmínek DZES týkajících se organické složky půdy.

David Řeháček, Jan Vopravil, Tomáš Khel, Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v.v.i. LITERATURA • Bielek P., Jurčová O. Metodika bilancie pôdnej organickej hmoty a stonovenia potreby organického hnojenia poľnohospodárskych pôd. Výzkumný ústav pôdoznalectva a ochrany pôdy. Druhé doplnené vydanie. 2010. Bratislava. ISBN 978-80-89128-80-8. • Vopravil J. a kol. Komplexní systém stabilizace organické hmoty v půdě ve vazbě na jakost vod. Etapa I. 2013. Praha. • Vopravil J. a kol. Komplexní systém stabilizace organické hmoty v půdě ve vazbě na jakost vod. Etapa II. 2014. Praha.

4 > 2015

27

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

ORLÍK ROZDĚLUJE VLTAVSKOU KASKÁDU I STAROSTY DVA PO SOBĚ JDOUCÍ ROKY PROBLÉMY S NEDOSTATKEM DEŠŤOVÝCH SRÁŽEK A TEDY PROBLÉMY S MNOŽSTVÍM VODY VE VODNÍCH TOCÍCH, PŘEHRADNÍCH NÁDRŽÍCH I V ZÁSOBÁCH PODZEMNÍCH VOD KONEČNĚ VZBUDILY ZÁJEM POLITIKŮ I MÉDIÍ VEDLE RIZIK POVODNÍ TAKÉ O RIZIKA SUCHA. VÝSLEDKEM JE VLÁDOU ČR PŘIJATÝ MATERIÁL „PŘÍPRAVA REALIZACE OPATŘENÍ PRO ZMÍRNĚNÍ NEGATIVNÍCH DOPADŮ SUCHA A NEDOSTATKU VODY“. TEN JE HISTORICKY PRVNÍM DOKUMENTEM, KTERÝ SE POKOUŠÍ O UCELENÝ NÁVRH OPATŘENÍ TÝKAJÍCÍ SE ZÁROVEŇ PŘEBYTKU A ZÁROVEŇ NEDOSTATKU VODY NA ZÁKLADĚ PROBÍHAJÍCÍCH KLIMATICKÝCH ZMĚN, A V TOMTO SMYSLU JDE O ZÁSLUŽNÉ DÍLO. Materiál přitom nevznikal až jako reakce na letošní velmi suchá a velmi teplé počasí, ale je výsledkem práce meziresortní komise VODA-SUCHO, která byla ustavena již loni a které předcházelo spojení původní pracovní skupiny VODA na ministerstvu zemědělství a obdobné skupiny SUCHO při ministerstvu životního prostředí. Paralelně s tím ale vznikaly další dokumenty, které s návrhy opatření protipovodňové prevence i prevence sucha také souvisí, jako je studie ČVUT týkající se možností manipulace na vodních dílech na vltavské kaskádě s cílem optimalizovat režim zadržování vod na významných vltavských přehradách. Bohužel poté, co výsledky studie představil veřejnosti ministr zemědělství Marian Jurečka spolu s generálním ředitelem Povodí Vltavy Petrem Kubalou, začal mezi starosty obcí podél Vltavy proces, který lze nazvat bez nadsázky „boj o Orlík“. Nutno konstatovat, že zcela bez respektování výsledků zmiňované studie, která se stala místo podkladu pro další fungování vltavské kaskády spíše spouštěcím dokumentem celé řady emocí vedených starostovským populismem. Jednou z nejvýznamnějších fikcí jsou přitom naivní představy o možném vypuštění Orlíku, což by mělo při dlouhotrvajících deštích umožnit zachytit větší množství vody a ochránit obce a města pod Orlickou přehradou před následky následných povodní. To je ale naprostá hloupost, která opět v praxi dokumentuje skutečnost, že o vodě v krajině toho v širších souvislostech naše společnost moc neví a i díky tomu hrozí veřejnosti kromě povodní a sucha ještě třetí riziko – nesprávných a nevratných rozhodnutí. Jedním z takových rozhodnutí by přitom mohlo být právě úplné nebo částečné vypuštění Orlické nádrže, nebo významnější snížení současné hladiny Orlíku. Pokud by došlo k poklesu hladiny třeba o několik metrů, zdaleka by se takový krok neprojevil v tom, že by to měli obyvatelé okolí nádrže k vodě také jen o několik metrů dál. Pozemky kolem

28 4 > 2015

nádrže se totiž, stejně jako je tomu kromě zatopených bývalých lomů všude v krajině, svažují na řadě míst pod hladinu nádrže pozvolně, takže dva či tři metry poklesu hladiny v praxi znamenají desítky metrů náhle odhaleného dna. To by zásadně ovlivnilo jak přístup k vodě, tak kotviště různých hausbótů, tak také zdroje i pitné vody v okolních studních a studánkách. Především je ale

v povodí Vltavy, takže jakákoli regulace Vltavy nebo vltavské vodní kaskády je jen součást prevence povodní, která má ovšem své limity. To samé platí o uvažovaném zvýšení retenčního prostoru Orlíku, ale i kterékoli jiné části vltavské kaskády, případně o zvýšení takzvaného „neškodného průtoku“. Málokdo ze starostů a novodobých krajinných architektů tuší, že celá řada

PŘEHRADNÍ NÁDRŽ ORLÍK, JAKO NEJVĚTŠÍ Z DĚL NA VLTAVSKÉ KASKÁDĚ, MÁ ŘADU FUNKCÍ A KOMPROMIS JEJÍHO VYUŽITÍ BY MĚL BÝT PŘIJATELNÝ PRO VŠECHNY STRANY. třeba zdůraznit, a zmiňovaná studie to zdůrazňuje hned na několika místech, že vypuštění Orlíku v prevenci povodní pod Orlickou přehradou nic neřeší. Ani zcela vypuštěný Orlík by například nezabránil povodním, které postihly naší zemi v roce 2002. Je to logické. Vodu z přívalových nebo dlouhotrvajících dešťů nesbírá jen Vltava, ale veškeré vodní toky

Foto: Nina Havlová

v minulosti postavených, především sypaných hrází, je dimenzována právě na stávající průtok do 1 500 kubíků, tedy na dvacetileté, maximálně padesátileté povodně, takže zvýšení průtoku na uvažovaných 2 000 kubíků by tyto stavby nevydržely. Výsledkem požadavku na zvýšení „neškodného průtoku“ by tak byly paradoxně výrazné škody

na majetku obcí a lidí pod Orlickou přehradou, a potenciální riziko ohrožení lidských životů. Přesto ale vypuštění Orlíku, případně výrazné zvýšení retenčního prostoru nádrže nebo zvýšení neškodného průtoku starostové obcí pod Orlíkem požadují a slibují takové řešení svým voličům před blížícími se komunálními volbami. Zcela opačné sliby ale dávají svým voličům starostové obcí nad Orlickou nádrží, neboť se oprávněně obávají snížení atraktivity tamních lokalit a poklesu turistického ruchu. Jinými slovy – jen opatření na Orlíku, ať už budou jakákoli nebo žádná, rizika povodní nevyřeší, pakliže nebudou propojena s dalšími kroky, jako je třeba regulace Berounky a také s dosud zcela přehlíženým principem řešit zadržování vody téměř od pramenů řek, každopádně na jejich horních tocích. Velká voda na dolních tocích je už vlastně nezastavitelná.

Petr Havel

INZERCE

ZPRAVODAJ

4 > 2015

29

ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRAVODAJ

DÍKY ZKUŠENOSTEM Z VLASTNÍCH POLÍ A CHOVŮ NABÍZÍME ZEMĚDĚLCŮM LEPŠÍ SLUŽBY I SERVIS JINDŘICH MACHÁČEK (41) PRACUJE V ZEMĚDĚLSTVÍ TÉMĚŘ 25 LET. OD ROKU 1991 PROŠEL RŮZNÝMI POZICEMI V ZEMĚDĚLSTVÍ OD OŠETŘOVATELE SKOTU AŽ PO ŘEDITELE ZEMĚDĚLSKÝCH SPOLEČNOSTÍ ZES KŘIVSOUDOV, ZP KEBLOV, SPZV OSTŘEDEK A MYDLÁŘKA, OD ROKU 2011 MÁ NA STAROSTI ZEMĚDĚLSTVÍ V KONCERNU AGROFERT. které dále vlastní prvovýrobní podniky. ZZNka pokrývají celou ČR a obchodují s komoditami a se všemi vstupy a výstupy pro zemědělství. Kromě provázanosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích poskytují svým prvovýrobám i servis v oblasti právní, IT aj., který by se jinak musel draze zřizovat či externě nakupovat.

Zároveň je členem představenstva Agrární komory ČR a předsedou Svazu chovatelů prasat. „Zemědělsko-prvovýrobní segment v Agrofertu má jeden světový unikát, a tím je dohledatelnost surovin v celém produkčním řetězci,“ říká. „Jiní producenti potravin prakticky nejsou schopni ovlivňovat kvalitu vstupů pro svou výrobu, jak se ukázalo například při skandálech s polskou posypovou solí v potravinách či s dioxiny v německém mase. V Agrofertu umíme 100% dosledovat všechny vstupy a suroviny - naše výroba totiž začíná na poli a končí potravinářskými produkty v obchodě. Tento systém „z pole až na vidličku“ představuje jednu z největších konkurenčních výhod Agrofertu.“ Co vše zemědělsko-prvovýrobní segment Agrofetu vlastně zahrnuje? Koncern hospodaří v současnosti na cca 106 tis. hektarech půdy. Na přibližně 34 % pěstujeme pšenici, na 18 % řepku, 14 % tvoří kukuřice, zbytek jsou ostatní zrniny, pícniny pro skot atd. V živočišné produkci máme 14,5 tis. přepočtených prasnic základního stáda a disponujeme 145 tis. výkrmových míst. Skotu chováme 30 tis., z toho 11 tis. mléčných, 2,5 tis. masných krav, zbytek je mladý skot a skot ve výkrmu. To jsou ohromná čísla. Asi není snadné takový kolos uřídit… Na počátku jsme hledali model, jak efektivně spravovat velké množství zemědělských firem svázaných dotačními pravidly a řadou omezení ze strany Evropské unie. Ustanovili jsme proto šest oblastních koordinátorů společností zemědělského zásobování a nákupu (Primagra, ZZN Polabí, AgroZZN, Cerea, Navos, ZZN Pelhřimov),

30 4 > 2015

Tato šestice společností tedy pracuje jen v rámci koncernu? Naopak, naše ZZN fungují hlavně pro zákazníky „zvenčí“. Vlastní prvovýroby jim k tomu dávají tu nejlepší zpětnou vazbu a tím i náskok před konkurencí. Díky zkušenostem z první ruky ze svých polí a chovů umíme zákazníkům nabídnout kvalitnější servis a lépe se přiblížit jejich potřebám. Zemědělcům také nabízíme celkem 2,8 mil. tun skladovacích kapacit na obilí a možnost skladování až 400 tisíc tun pevných a kapalných hnojiv. Nejsme žádní překupníci, kteří se vyrojí při růstu cen komodit a v krizi zmizí. Pro zemědělce jsme partner, který neutíká, což jsme mnohokrát prokázali v případě krize odbytu obilí i dodávek vstupů. Vážíme si dlouhodobé spolupráce se všemi zemědělci. Právě odbyt je častým problémem tuzemského zemědělství - jak si ho zajišťujete vy? Živočišné komodity z našich prvovýrob nacházejí téměř ze 100 % uplatnění v potravinářských firmách koncernu Agrofert. Například u vepřového masa naplňujeme potřebu našich porážek z 80 %, u mléka je to cca 25 %. Specifikem jsou skořápková vejce, kterých naše chovy produkují 280 mil. kusů ročně. Vaječné hmoty a vejce ke zpracování

Foto: Archiv AK ČR

dodáváme společnosti Procházka a VPDZ, což jsou společnosti Agrofertu (značka Papei aj.), a se zbytkem dále obchodujeme pod značkou Česká vejce CZ. Ze zemědělských plodin nachází část produkce odbyt rovněž u potravinářů v koncernu - například u pekáren Penam, část v oblasti obnovitelných zdrojů u sesterských společností Preol a Ethanol Energy a se zbytkem standardně obchodujeme. Chystáte v budoucnosti nějaké změny? V rámci plánu dalšího rozvoje se snažíme o lepší lokalizaci společností dle úrodnosti půd. Chovy skotu koncentrujeme do vyšších nadmořských výšek s cílem využít louky, pastviny a méně úrodnou půdu pro pěstování krmiv. V současné době připravujeme další projekty pro chov skotu, ale bohužel klesající cena mléka v poslední době a velký rozdíl mezi podporou chovu v okolních zemích a v ČR nás vedou k racionálním ekonomickým úvahám, zda naše počty našich chovů prudce nesnížit. V rostlinné výrobě se zaměřujeme především na protierozní opatření, vyrovnání pH půdy a zároveň zásobenost živinami. Do zemědělství ale zasahují i další z firem koncernu, například výrobci krmiv nebo hnojiv… Celý zemědělský kruh doplňuje produkce krmiv a krmných směsí, kterých v ČR vyrobíme 800 tis. tun ročně, a obchod s osivy pod bzeneckou společností Oseva. Pokrýváme jak prakticky kompletně svoji vlastní potřebu, tak samozřejmě prodáváme dalším zákazníkům. V koncernu Agrofert jsou na zemědělství navázané i další firmy.

V chemických závodech Lovochemie, Duslo (Slovensko) a SKW Piesterizt (Německo) se vyrábí hnojiva, společnost Agrotec distribuuje a servisuje zemědělskou mechanizaci a stroje. Technologická firma Farmtec dodává komplexní zemědělské projekty, stájové technologie i například bioplynky. Naše pole a chovy pak těmto firmám často slouží jako „pokusné objekty“ - na vlastním si vše vyzkoušíme, vychytáme a doladíme a ostatním zemědělcům pak nabízíme produkty a služby už dokonale vyprecizované. Nedá mi to nezeptat se - co Agrofert a zemědělské dotace…? To je už taková novinářská stálice, nadávat Agrofertu za dotace. Ale rád i posté zopakuji: naše zemědělské firmy pobírají úplně stejné zemědělské dotace jako všichni zemědělci v České republice. Nemáme žádné výjimky, žádné úlevy, žádné výhody. Dotace se počítají na plochu a my dostáváme navlas stejné dotace na plochu jako ostatní.“ A otázka závěrem: jaké jsou podle vás vyhlídky českého zemědělství? Nejsem přehnaný optimista. Stav prasat je u nás dnes na úrovni roku 1920, celková zemědělská produkce na úrovni roku 1936. Od roku 1990 stát pro větší podporu zemědělců nic moc neudělal. Čeští výrobci i zpracovatelé jsou kvalitou srovnatelní se zahraničními, ale nejsme schopni konkurovat jejich „na černo“ dotované produkci. Oproti sousednímu Německu, Rakousku či Polsku je u nás podpora zemědělství podhodnocená, ale přitom s nimi musíme vést cenovou válku na jednotném trhu. To se pak těžko soupeří. Dnes to vidíte třeba na krizi v oblasti mléka. Pokud nedojde ke změně na celoevropské bázi a Česká republika výrobce mléka nepodpoří tak, jako to dělají zahraniční vlády u svých zemědělců, dopadneme stejně špatně jako s vepřovým - v roce 2004 jsme ještě byli 100% soběstační, dnes už jen z 50 %… Druhou stranou kleští, které drtí české zemědělce, jsou obchodní řetězce, jejich obchodní přirážky a především ty schované „zadní“ marže. V zahraničí se takto obchodníci nechovají, ale v Česku se zatím nenašla vůle proti nim zemědělce bránit.“ Děkujeme za rozhovor!

Redakce Agrobase

ZEMĚDĚLSTVÍ

ZPRAVODAJ

ÚSPĚŠNÉ ZEMĚDĚLSKÉ INVESTICE V AGROFERTU Kravín pro 768 dojnic otevřeme do jara 2017 „Modernizace chovu skotu v podniku ZEAS Puclice“ je oficiální název projektu této společnosti, která se realizuje v obci Bukovec na Domažlicku. První dokončená fáze v červnu 2015 zahrnovala stavbu dvou skladovacích jímek, čerpací jímky a vzájemné propojení podzemním kejdovodem (investice 22 mil. Kč), které budou fungovat v součinnosti se stávající bioplynovou stanicí. Nyní probíhá stavba dojírny (investice 38 mil. Kč), jejíž technologické vybavení dodá firma Farmtec a.s. Ve třetí fázi dojde na stavbu samotného kravína. Celková investice je odhadnuta na 112 mil. Kč. „Kravín bychom chtěli otevřít do jara 2017,“ uvádí ředitel ZEAS Puclice Ing. Jan Ryneš. „Kapacita kravína bude 768 kusů dojnic a od roku 2018 budeme mléko dodávat do Mlékárny Hlinsko,“ přibližuje ještě plány do budoucna. Při plánování se neopomněly ani ekologické aspekty či sousedské vztahy. „Před jímkami na kejdu postavíme zemní val, což byla podmínka sousedů a stavebního povolení,“ dodává Ing. Ryneš. Při komplexní realizaci dojde i k využití odpadního tepla z bioplynové stanice, kdy se teplovodem budou vytápět dojírna a související prostory. V Lipci na Kolínsku se za dva roky narodilo 65 tisíc selat V září 2013 otevřela společnosti LIPRA PORK, a.s. v Lipci na Kolínsku novou produkční stanice selat s 1800 prasnicemi. Během dvou let od otevření opustilo bránu podniku 65 tisíc selat. Náklady na rekonstrukci původního zemědělského areálu ze 70. let dosáhly 140 milionů Kč. Podle ředitele Josefa Luky se v areálu chovají selata do 28 kilogramů váhy, která pak míří do výkrmových farem. „Potřebujeme být v selatech soběstační. Donedávna jsme vozili velkou část z Dánska,“ uvedl. „S novým provozem vzniklo také 15 nových pracovních míst,“ doplňuje vedoucí technického úseku LIPRA PORK Tomáš Pelc. Vedle společnosti LIPRA PORK patří k producentům selat v koncernu Agrofert také firmy Animo Žatec, a.s., SPV Pelhřimov, a.s. a Jave Pork, a.s. Nejvíce selat produkuje ve svých porodnách Animo Žatec, konkrétně 160 tisíc kusů ročně. „Máme jich nadbytek, prodáváme i mimo skupinu Agrofert,“ uzavírá ředitel žatecké firmy Pavel Kerber.

Dojírna. Foto: archiv společnosti Agrofert Líheň vodňanských kuřat v Chropyni Velkokapacitní líheň kuřat otevřela v listopadu 2013 v Chropyni na Kroměřížsku společnost Vodňanské kuře, s.r.o. Líheň s produkční kapacitou až 40 milionů kuřat ročně zaměstnala 25 nových pracovníků. Cca 40 % vajec do líhně dodává společnost Schrom Farms, a.s., která je také součástí koncernu Agrofert. Od otevření „vylétlo“ z Chropyně už 60 milionů kuřat, určených k výkrmu a následnému zpracování ve společnosti Vodňanská drůbež, a.s. Investice do výstavby a vybavení objektu dosáhla hodnoty 250 mil. Kč. Nová líheň v Chropyni splňuje nejpřísnější podmínky pro provoz, ať už jde o hygienické či ekologické normy. V největším kravíně v ČR jsme vytvořili 30 nových pracovních míst V září 2014 zahájil provoz kravín v Uhelné Příbrami na Havlíčkobrodsku, patřící společnosti ZS Vilémov a.s. S kapacitou 1240 dojnic a 32 tis. litrů mléka denně se jedná o největší mléčnou farmu v Česku. Investice 300 mil. Kč se promítla do moderních stájí

včetně porodny, zásobníků krmiv a kejdy, bioplynové stanice a samozřejmě dojírny, která obslouží až 200 krav za hodinu. Mléko putuje do blízké Mlékárny Hlinsko. Projekt a technologie dodala společnost Farmtec, a.s., vlastní stavbu trvající 1,5 roku provedl Metrostav. „Vytvořili jsme celkem 30 nových pracovních míst,“ říká Ing. Bohumír Ostrý, ředitel ZS Vilémov. „Při navrhování stáje jsme chtěli, aby zvířata měla maximální welfare, tedy pohodu. Každé má o 35 % více místa než určují normy,“ přibližuje Ing. Ostrý další unikum projektu. V Kájově chystají dvě nové výkrmové haly Společnost Výkrm Tagrea, a.s. provozuje v současnosti v Kájově šest hal, ve kterých vykrmuje na 120 tisíc kuřat. A plánuje další rozšíření kapacity - brzy v areálu vyrostou dvě nové haly. „Stávající kapacitu navýšíme o 100 tisíc kusů. V celkem osmi halách tak budeme mít 220 tisíc kuřat,“ upřesňuje Ing. Michal Hájek, ředitel společnosti. Nové výkrmové haly samozřejmě budou postaveny v souladu s nejmodernějšími trendy

a s ohledem na welfare, tedy pohodu zvířat. Provozní využití hodin naší bioplynky je přes 99 procent Farma v Petrovicích u Benešova, patřící pod společnost DZV NOVA, a.s., chová v současnosti 750 dojnic a zaměstnává 20 lidí. „Petrovický areál prošel v uplynulých letech důkladnou modernizací a může bez nadsázky fungovat jako vzorová farma společnosti Farmtec,“ uvádí ředitel Ing. Pavel Dvořák. V roce 2010 zde Farmtec postavil bioplynovou stanici (investice 100 mil. Kč), v roce 2011 kompletně zmodernizoval a vybavil novými technologiemi dojírnu a chlazení mléka (investice 15 mil. Kč), o rok později vybudoval porodnu dojnic (investice 5,6 mil. Kč) a v roce 2013 přistavěl přístřešek pro suchostojné krávy. „Naší velkou chloubou je bioplynka. Díky nasazení a servisu našich zaměstnanců dosahuje provozního využití hodin přes 99 % a účinnosti přes 93 %“ dodává Ing. Dvořák.

4 > 2015

31

KRAJINA KOLEM NÁS

ZPRAVODAJ

JE TŘEBA ZODPOVĚDNĚJI INVESTOVAT DO OBNOVY KANALIZACÍ DOKUD SE NESTANE NĚJAKÝ VĚTŠÍ PRŮŠVIH, OBVYKLE SE V NAŠICH ZEMÍCH PROBLÉMY, O NICHŽ ODBORNÍCI VĚDÍ, ALE VEŘEJNOST TO NEZAJÍMÁ, NEŘEŠÍ. PLATÍ TO I O DOSUD NASTAVENÉM SYSTÉMU OBNOVY TAKZVANÉ VODOHOSPODÁŘSKÉ INFRASTRUKTURY, COŽ JSOU SÍTĚ VODOVODŮ, KANALIZACÍ, ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD, VODOJEMY A DALŠÍ STAVBY SLOUŽÍCÍ K ZÁSOBOVÁNÍ OBYVATELSTVA PITNOU VODOU.

Foto: Nina Havlová Teprve až letošní havárie v pražských Dejvicích, která vyústila ve zdravotní problémy několika desítek tisíc lidí, kterým tekla z kohoutků kontaminovaná voda, částečně pohnula veřejným míněním a pasivitou politiků a odhalila také zcela systémové problémy, které jsou s potřebnou obnovou a investicemi do vodohospodářských sítí spojeny. V prvé řadě vyšlo najevo, což ovšem nikdo příliš nezdůrazňoval, že v ČR je odhadem několik tisíc kilometrů vodovodů a kanalizací, o nichž nikdo neví, kde vlastně přesně jsou. Tento stav je důsledkem amatérské výstavby uvedených sítí ve druhé polovině minulého století, často realizovaných v někdejších „akcích Z“, tedy bez odborných znalostí, z méně kvalitních materiálů a bez toho, aby byly tyto sítě zakresleny do lokálních plánů inženýrských sítí. V druhé řadě vyšlo najevo, že se mnohé obce a města, včetně hlavního města Prahy, nestarají o obnovu sítí s péčí řádného hospodáře. Ačkoli se převažující část veřejnosti domnívá, že vlastníky těchto sítí jsou vodohospodářské společnosti a je tedy na nich, aby sítě udržovaly v co

32 4 > 2015

nejlepším stavu, ve skutečnosti je drtivá většina vodohospodářských společností v pozici provozovatelů těchto sítí, přičemž majiteli jsou právě města a obce. Právě ty přitom určují, kolik peněz do obnovy jejich majetku půjde – a přestože k tomu mají k dispozici finanční zdroje z poplatků z cen vodného a stočného, (případně z různých dotačních programů) zdaleka ne všechny peníze, které by mohly do oblasti zásobování obyvatel pitnou vodou investovat, na tyto účely používají. Například Praha má ročně od společnosti Veolia, která vlastní provozovatele sítí v Praze – Pražské vodovody a kanalizace (PVK) k dispozici na opravy a investice do vodohospodářství dvě miliardy korun, avšak tuto částku plně nevyužívá. Přestože k tomu má magistrátem plně vlastněnou firmu – Pražskou vodohospodářskou společnost (PVS). Vedení Prahy navíc nemluví pravdu, že do obnovy investuje ze svého – peníze totiž pocházejí právě z poplatků za vodné a stočné. Právě tento způsob financování je ovšem spíše než péčí dobrého hospodáře lokální politikum. Obecně totiž platí, že

čím více se do obnovy investuje, tím vyšší jsou poplatky za cenu vody. Pokud někdo slibuje voličům, že se „za něj“ cena vody nezvýší, říká tím zároveň, že nehodlá v dostatečné míře obnovovat vodovodní a kanalizační sítě a v tomto smyslu žije na úkor budoucnosti. Životnost „trubek“ ale není nekonečná a právě v současné době dochází jak životnost starých, byť obvykle kvalitněji budovaných sítí z počátku minulého století, tak životnost sítí budovaných z méně kvalitních materiálů ve druhé polovině minulého století. Naše země se tak blíží do stavu, kdy může dojít k významným haváriím vodovodů a kanalizací téměř na celém území ČR. Problém je také v povědomí veřejnosti o tvorbě cen vody. Obvykle se má za to, že ceny tvoří vodohospodářské společnosti, protože od nich chodí lidem faktury za vodu. Na výsledné ceny ale také mají vliv obce a města, a kromě toho je vodné a stočné regulovanou, takzvaně věcně usměrňovanou cenou, kterou každoročně zveřejňuje ve svém věstníku pro jednotlivé vodohospodářské společnosti a konkrétní lokality ministerstvo financí, které má za úkol bdít nad sociální

únosností cen vody. Není tedy pravda, že ceny vody určuje pouze Veolia a spol. Také skutečnost, že se ceny vody v rámci ČR velmi liší, není dána pouze snahou vodohospodářů o co největší zisky. Rozdíl je třeba i v tom, že polovina území ČR využívá jako zdroje pitné vody podzemní, a druhá povrchové vody. Podzemní zdroje vody jsou přitom zhruba třikrát levnější než zdroje povrchové. Kromě toho neexistuje na území ČR jednotná metodika, jaké položky započítávat do nákladů na výrobu pitné vody. Právě to umožňuje obcím a městům nestarat se o svůj majetek s péčí řádného hospodáře. Správně by se měly do nákladů počítat veškeré investice do obnovy – to se však na řadě míst neděje a výsledkem jsou pak opticky velké rozdíly v cenách vody na území ČR. Právě jednotná metodika nákladovosti cen vody a kontrola dodržování plánů obnovy vodohospodářské infrastruktury jsou přitom cestou, jak snížit riziko takových havárií, které postihly pražské Dejvice. Hlavní odpovědnost ale mají města a obce.

Petr Havel

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

NEZATRACUJME SMRKOVÉ POROSTY SMRK MÁ MEZI STROMY PODOBNĚ NEGATIVNÍ IMAGE JAKO ŘEPKA MEZI HOSPODÁŘSKÝMI PLODINAMI. STEJNĚ JAKO V PŘÍPADĚ ŘEPKY JDE PŘITOM O NEZASLOUŽENOU DISKRIMINACI, ÚSTÍCÍ DO TEZÍ, PODLE KTERÝCH BY BYLO NEJLEPŠÍCH ŘEŠENÍM PRO NAŠÍ KRAJINU Z NÍ SMRKY VŠEHO DRUHU VYMÝTIT A NAHRADIT JE ROZLIČNÝMI PŘIROZENÝMI LISTNATÝMI DŘEVINAMI. To se naštěstí vzhledem k velmi praktické vlastnosti smrků - totiž využití jejich dřeva ke stavebním a dalším účelům a krátké době obmýtí - nestane. Přesto je vhodné zmínit další pozitivní vlastnosti smrkových porostů, které obecně nejsou příliš známy, které ale nabývají na významu právě v současné době, kdy již i naši politici vnímají, že je v naší krajině nutné vážně se zabývat prevencí vůči rizikům sucha nebo povodní. Smrkové porosty totiž – a to je velmi podstatné právě při stále četnějších přívalových deštích, dokážou zbrzdit intenzitu takových srážek výrazně efektivněji, než prakticky všechny ostatní listnáče. Důvodem je jehličí, na kterém se kapky deště zachytí v mnohem větším objemu než na listech, protože počet jehliček je mnohem vyšší než počet listů. Obdobnou roli hrají i další jehličnany – jehličí na smrku je ovšem nejhustší a kromě toho je podíl smrkových porostů v naší krajině skutečně nezanedbatelný. Stejně tak jsou smrkové porosty, jak vyplývá z šetření Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd (VÚMOP) vhodnými porosty při prevenci sucha. VÚMOP při šetření hodnotil vliv lesních porostů mimo jiné na zvýšení pórovitosti půd, na zvýšení vododržnosti a provzdušenosti půd a složení půd, zejména s ohledem na možné snížení jejich kyselosti (pH). Jedním ze závěrů je přitom obecně nepříliš známá skutečnost, že při zlepšování vlastností lesních půd z pohledu vododržnosti vykazují nejlepší výsledky porosty borovice a právě smrku. Oba druhy jehličnanů také prokazatelně

Foto: Nina Havlová snižují kyselost půd. Kromě těchto dřevin vykazují lepší výsledky již jen trvalé travní porosty. Smrkové porosty tak v praxi výrazně zvyšují fyzikální vlastnosti půdy a představují významný potenciál při zadržování vody v krajině – a tedy v prevenci povodní, ale i sucha. Drtivá většina v současnosti diskutovaných a navrhovaných opatření vůči

uvedeným rizikům se nicméně v současné době týká zemědělského hospodaření v krajině, na polních pozemcích. Má-li být ale koncepce vůči těmto rizikům plnohodnotná, bylo by žádoucí věnovat větší pozornost také lesním pozemkům. I jejich dispozice k zadržování vody je dána, stejně jako v zemědělství, kromě skladby lesních porostů také způsobem hospodaření

disponuje takzvaným „simulátorem deště“, který lze využít i na modelové srážkové situace v lesních porostech. Řadu informací má navíc k dispozici Výzkumný ústav lesního hospodářství, především ale z hlediska hospodaření a zásob dřevní hmoty v našich lesích. Zatím žádný systémový úkol ale nebyl zadán ohledně prevence rizik sucha nebo povodní.

JEHLIČÍ NA VĚTVÍCH MÁ DÍKY SVÉ STRUKTUŘE V PŘÍPADĚ DEŠTĚ VĚTŠÍ ABSORPČNÍ PLOCHU, COŽ JE VÝZNAMNÉ PŘEDEVŠÍM PŘI NADMĚRNÝCH ČI NÁRAZOVÝCH SRÁŽKÁCH.

Foto: Nina Havlová

v lesích, a nebylo by proto na škodu vytvořit obecné zásady správného hospodaření také v lesích, právě z pohledu uvedených rizik. Tedy jakési GAEC pro lesní půdy. K tomu by však bylo také třeba provést příslušné výzkumy a hodnocení jak dopadů různých managementů hospodaření, tak retenční schopnosti různých typů lesních porostů. Bohužel, návrhy na projekty tohoto typu zatím smetlo ministerstvo zemědělství se stolu. Právě VÚMOP má již k tomuto účelu k dispozici využitelná data, kromě toho

Stejně tak chybí větší osvěta u nelesnické veřejnosti. Ta má jednak často dojem, že z naší krajiny lesy mizí, ačkoli plocha lesů i zásoby dřevní hmoty již po desítky let přibývají. Ačkoli teze o „drancování lesů“ jsou nepochybně největším mýtem ohledně tuzemského lesnictví, je jedním z dalších, a vlastně i nebezpečných mýtů teze o tom, jak naší krajině škodí smrkové porosty. To přitom není zdaleka tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá.

Petr Havel

4 > 2015

33

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

TRH SE SUROVÝM DŘÍVÍM A AKTUÁLNÍ SITUACE V DŘEVOZPRACUJÍCÍM PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY TRH SE SUROVÝM DŘÍVÍM Celkový objem surového dříví v roce 2014 činil 15 476 tis. m3, z čehož dodávky jehličnatého dříví dosáhly výše 13 472 tis. m3 a dodávky listnatého dříví 2004 tis. m3. V České republice však nadále trvá stav, kdy se exportuje přímo dřevní surovina bez další přidané hodnoty a dlouhodobě tak patříme mezi největší vývozce surového dříví v poměru k realizovaným tuzemským těžbám dřeva na světě. Meziroční nárůst dodávek byl u jehličnatého dříví o 243 tis. m3, zatímco u listnatého dříví došlo k poklesu o 98 tis. m3. Celkovou výši těžby dřeva a následných dodávek surového dříví ovlivnila vysoká poptávka zejména po jehličnaté kulatině a vláknině v Rakousku a v Německu a na druhé straně částečné oživení výroby v celém dřevozpracujícím průmyslu v tuzemsku. Situace na trhu se surovým

dřívím v tuzemsku byla zejména pro tuzemský dřevozpracující průmysl napjatá. Silné konkurenční prostředí donutilo mnoho podniků doplňovat zdroje surového dříví vyšším dovozem ze zahraničí (zejména ze Slovenska a z Polska). Rovněž nedořešené církevní restituce lesů blokovaly část těžeb dřeva, které by se za normálních okolností dostalo na trh. Především malým a středním podnikům dřevozpracujícího průmyslu ztěžoval situaci pouze pozvolný růst tuzemského stavebnictví. V důsledku recese zejména tuzemského stavebnictví se snížila v letech 2008 – 2013 poptávka v tuzemsku po výrobcích ze dřeva až o 30 % a podniky tak byly nuceni exportovat velkou část své produkce na náročných zahraničních trzích často na hranici rentability své výroby. Tento trend ještě podpořilo dosud platné vydané opatření ČNB v závěru roku 2013, které cíleně snížilo kurz české koruny ve vztahu k euru. Výrazně lepší je situace u velkých zahraničních (nadnárodních) dřevozpracujících firem, které působí na tuzemském trhu a mají pevně vytvořené obchodní sítě a kanály, které jim

Vývoz a dovoz surového dříví v ČR v tis. m3 v roce 2014 Sortiment

Vývoz

Dovoz

Jehličnatá kulatina a vláknina

4 601

2 058

smrk

3 757

1 740

borovice

609

265

ostatní

235

53

Listnatá kulatina a vláknina

z toho:

330

381

dub

28

101

buk

246

139

topol

34

7

bříza

21

73

ostatní

1

61

Jehličnaté a listnaté užitkové dříví

4 931

2 439

Uhlí dřevěné

2

20

Dřevo palivové

169

22

Štěpky, třísky

316

308

Piliny dřevěné, zbytky, odpad

205

150

Dřevěné pelety a jiné aglomeráty

1 294

592

Celkem

6 917

3 531

z toho:

Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zemědělství ČR

34 4 > 2015

Dodávky dříví v tis. m3 Dodané sortimenty z výroby (bez dovozu) kulatina

x)

jehličnatá

2012

2013

2014

8 621

8 645

8 548

7 911

7 925

7 955

z toho: listnatá

710

720

593

4 420

4 504

4 817

jehličnatá

3 949

4 037

4 351

listnatá

471

467

466

2 020

2 182

2 111

jehličnaté

1 196

1 267

1 166

listnaté

824

915

945

15 061

15 331

15 476

jehličnaté

13 056

13 229

13 472

listnaté

2 005

2 102

2 004

vláknina a ostatní prům. xx) z toho: palivo z toho: dodávky dříví celkem z toho:

Poznámka:

x)

včetně tyčoviny a doloviny.

xx)

včetně dříví na výrobu dřevoviny.

Do celkových dodávek nejsou započteny těžební zbytky a lesní štěpka v objemu zhruba 1,9 mil. m3 v roce 2012, 1,8 mil. m3 v roce 2013 a 1,8 mil. m3 v roce 2014 (kvalifikovaný odhad). Zdroj: ČSÚ, Ministerstvo zemědělství ČR umožňují exportovat svoji produkci do zahraničí. Cenu surového dříví v tuzemsku vytváří jak tuzemská poptávka po sortimentech surového dříví, tak i poptávka ze zahraničí (zejména z Rakouska a Německa) a v důsledku toho se neustále průměrné ceny u surového dříví zvyšují. K růstu průměrných cen surového dříví v tuzemsku přispívají rovněž podnikatelské subjekty v lesnictví, které na základě uzavřených smluv s Lesy ČR, s. p. na komplexní lesnické zakázky s nákupem surového dříví „na stojato“ v roce 2014 často hospodařily na hranici rentability svého podnikání. Pokles tuzemské spotřeby surového dříví a výrobků z něho byl doprovázen zvýšeným vývozem. Z důvodu vysoké poptávky se podařilo vlastníkům lesů a podnikatelským subjektům prodat zvýšený objem zejména jehličnaté kulatiny a vlákniny do zahraničí (především do Rakouska a Německa). DŘEVOZPRACUJÍCÍ PRŮMYSL Dřevozpracující průmysl zpracovává převážnou část tuzemské obnovitelné suroviny – surové dříví, nejvíce jehličnatou a listnatou kulatinu. Výroba jehličnatého a listnatého řeziva na tuzemských pilách v roce 2014 nadále klesala a meziročně se snížila celkem o 176 tis. m3. Poptávka po řezivu s výkyvy trvala v zahraničí a dílčí zvýšení spotřeby řeziva se projevilo i v tuzemsku.

Toto odvětví zahrnuje dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ - NACE: − Výrobu pilařskou a impregnaci dřeva (16.10)). − Výrobu dýh a desek na bázi dřeva (16.21). − Výrobu sestavených parketových podlah (16.22). − Výrobu ostatních výrobků stavebního truhlářství a tesařství (16.23). − Výrobu dřevěných obalů (16.24). − Výrobu ostatních dřevěných, korkových, proutěných a slaměných výrobků kromě nábytku (16.25). Celkem bylo pořezem zpracováno v tuzemsku 6,400 mil. m3 jehličnaté a listnaté kulatiny, z čehož bylo vyrobeno 3,610 mil. m³ jehličnatého řeziva a 0,251 mil. m³ listnatého řeziva. Ve srovnání s předchozím rokem bylo tedy vyrobeno jehličnatého a listnatého řeziva o 176 tis. m3 méně. Ve vývozu došlo k meziročnímu poklesu exportu jehličnatého a listnatého řeziva o 169 tis. m³ a ke zvýšení jeho dovozu o 167 tis. m3, a tak došlo k dílčímu zvýšení domácí spotřeby řeziva o 160 tis. m3. Nárůst domácí spotřeby řeziva je důsledkem oživení v českém stavebnictví.

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

Pořez kulatiny a výroba řeziva v tis. m3 2012

2013

2014

Pořez kulatiny

6 800

6 700

6 400

Výroba řeziva

4 259

4 037

3 861

Zdroj: Ministerstvo zemědělství ČR Velké pilařské závody (STORA ENSO TIMBER ŽDÍREC, s. r. o., STORA ENSO TIMBER PLANÁ, s. r. o., Mayer - Melnhof Holz Paskov) a další dřevozpracující závody jsou silně závislé na exportu, z celkové výroby 3 610 tis. m3 jehličnatého řeziva představoval vývoz 3 075 tis. m3. Pro pokrytí domácí spotřeby ve výši 1 104 tis. m3 se dovezlo 569 tis. m3 řeziva ze zahraničí. Ve výrobě aglomerovaných materiálů zůstali i v roce 2014 největšími a rozhodujícími výrobci v ČR společnosti KRONOSPAN CR, spol. s r. o. v Jihlavě a Dřevozpracující družstvo Lukavec v Lukavci. Výroba dřevotřískových desek, překližek a dřevovláknitých desek byla na úrovni předchozího roku. Pro další rozvoj tuzemského dřevozpracujícího průmyslu je především nutná výroba nových výrobků s vyšší přidanou hodnotou a s vyšší konkurenceschopností na domácím i zahraničním trhu. Tuzemská spotřeba dřeva, resp. výrobků ze dřeva, stále výrazně zaostává ve srovnání s vyspělými ekonomikami;

ZPRAVODAJ

např. roční spotřeba dřeva na jednoho obyvatele je v USA a v Japonsku o 150 % vyšší než v Česku a podíl využití dřeva ve stavebnictví je oproti sousedním zemím (Německo a Rakousko) pouze pětinový. Vyšší podíl komponentů na bázi dřeva ve stavebnictví roste pouze pozvolna. CELULÓZO-PAPÍRENSKÝ PRŮMYSL Spotřeba papíru stále roste. Na jednoho obyvatele ČR připadá ročně spotřeba cca 130 – 150 kg papíru. Struktura výroby českého celulózo - papírenského průmyslu však neodpovídá tuzemské poptávce. Spotřeba papíru je vyšší než jsou výrobní kapacity našich papíren, vyráběný sortiment neodpovídá poptávce, a proto musíme většinu zboží dovážet. Dle statistické klasifikace ekonomických činností CZ – NACE (17.11 – 17.29) zahrnuje toto odvětví - výrobu papíru a výrobků z papíru - výrobu buničiny, papíru a lepenky Spotřeba dřeva na výrobu buničiny dřevné činila v loňském roce 4 010 tis. m3 surového jehličnatého dřeva, v tom bylo 2 772 tis. m3 jehličnaté vlákniny a 1 238 tis. m3 dřevěných štěpek a jehličnatých třísek. V roce 2014 vyrobil celulózo - papírenský průmysl 445 tis. tun vlákniny celkem, z toho 442 tis. tun chemické buničiny. Výroba buničiny tak byla na úrovni roku 2013, ale ve srovnání s rokem 2012 došlo k celkovému poklesu o 247 tis. tun, tj. o 36 %. Výroba papírů, kartonů a lepenky

Spotřeba dřeva na výrobu buničiny v tis. m3 Spotřeba Sortiment dřevní hmoty 2012

2013

2014

Dřevěné štěpky a třísky

1 172

1 203

1 238

Vláknina

2 287

2 374

2 772

Celkem

3 459

3 577

4 010

Zdroj: Asociace českého papírenského průmyslu

Výroba buničiny, papíru, kartonu a lepenky v tis. tunách Výrobek

2012

2013

2014

Mechanická vláknina

0

0

0

Chemická buničina

689

445

442

Ostatní vláknina

3

4

3

Celkem

692

449

445

Papír, kartony a lepenka

843

609

704

Zdroj: Asociace českého papírenského průmyslu, ČSÚ vzrostla oproti roku 2013 o 95 tis. tun na celkovou výši 704 tis. tun, tj. o 15,6 %. Z tohoto pohledu setrvává stav na úrovni roku 2010, kdy podle údajů Asociace českého papírenského průmyslu (ACPP) činila spotřeba papíru v tuzemsku 1,343 mil. tun. Vyrobeno bylo u nás 769 tis. tun, ovšem 694 tis. tun bylo následně vyvezeno a na uspokojení tuzemské celkové potřeby papírenských výrobků bylo dovezeno 1 268 tis. tun. Z toho pramení i výrazná ztráta

v bilanci zahraničního obchodu. Meziroční nárůst recyklace papíru je v průměru přibližně 10 %. V ČR se k recyklaci odevzdává cca 43 % papíru, ze které se u nás recykluje až 70 % a zbytek jde na export.

Ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství 2014 sestavila ing. Andrea Pondělíčková, Lesnicko-dřevařská komora ČR

Fota: archiv AK ČR

4 > 2015

35

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

ZPRAVODAJ

SPALOVÁNÍ DŘEVNÍ HMOTY OTÁZKU VYTÁPĚNÍ ŘEŠÍ LIDSTVO OD POČÁTKU SVÉ EXISTENCE. POSTUPEM ČASU SE K TOMUTO TÉMATU PŘIDALY JEŠTĚ DALŠÍ, JAKO GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ ATMOSFÉRY, PRODUKCE ŠKODLIVÝCH EMISÍ, SPOTŘEBOVÁNÍ ZÁSOB FOSILNÍCH PALIV A STAV ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ CELKOVĚ. A KDYŽ K TOMU PŘIPOČTEME JEŠTĚ NEUSTÁLE ŘEŠENÉ NÁKLADY NA VÝROBU ENERGIÍ, VZNIKNE NÁM POMĚRNĚ ZAJÍMAVÉ A AKTUÁLNÍ TÉMA. • Kusové dříví je asi nejstarší známá forma paliva. V dnešní době existuje již mnoho způsobů jeho výroby, balení, skladování a dopravy. Není problém si pořídit již v polínkách vyrobené dříví, které nám v nějaké formě zabalené firma dopraví až domů. Nicméně stále ještě toto medium vyžaduje jistou obslužnost u kotle, a to minimálně pro přikládání do topeniště. • Dřevní peletky jsou již mediem, které umožňuje svojí formou plnou automatizaci vytápění, a to včetně jeho naskladňování. Důležitým parametrem je mít dobrého a spolehlivého dodavatele kvalitních peletek. Kvalitou peletek se zabývají již existující normy a i výrobci kotlů certifikují často daný kotel na konkrétní druh paliva dle dané normy. To by mělo zaručit, že do kotle přijde to správné palivo a kotel tak splní požadované výkonové parametry.

Fota: archiv AK ČR Toto prostředí jednoznačně nahrává zabývání se myšlenkami o výrobě energie z paliv na bázi dřeva. Je třeba si uvědomit, že je to palivo, které nenarušuje průběh uhlíkového cyklu naší planety, je to obnovitelný zdroj energie a je to medium, které podporuje jistou míru energetické soběstačnosti. Také ekonomika výroby energií z dřevních paliv je při stále stoupajících cenách ostatních energií aktuální. Při srovnání výsledků sčítání lidu ČR z let 2001 a 2011, při kterých se hodnotilo mimo jiné i používané vytápění domácností, zjistíme, že za těchto

10 let vzrostlo užívání vytápění palivy na bázi dřeva o 88 %. V roce 2011 to bylo 7,8 % z dotázaných domácností (285 000 domácností). Tento trend jednoznačně ukazuje vzrůstající zájem o toto medium. Dnes jako běžně používaná dřevní paliva slouží zejména kusové dříví, dřevní peletky a dřevní štěpka. Každá z těchto forem paliv má svoje specifika při výrobě, dopravě, skladování a přísunu do kotle samotného. Nicméně všechna tato paliva jsou již běžně k dostání a topení s nimi je poměrně snadno realizovatelné.

Emisní třída

Legislativní omezení

Dostupnost na trhu

1

1. 1. 2014 ukončení prodejů od 1. 9. 2022 zákaz užívání od 1.1.2017 revize

uhlí

2

1. 1. 2014 ukončení prodejů od 1. 9. 2022 zákaz užívání od 1.1.2017 revize

uhlí

3

1. 1. 2018 ukončení prodejů

plyn, uhlí, dřevo, peletky, štěpka

4

bez omezení

elektřina, plyn, uhlí, dřevo, peletky, štěpka

4

bez omezení

elektřina, plyn, dřevo, peletky, štěpka

36 4 > 2015

• Dřevní štěpka jako medium též umožňuje plnou automatizaci vytápění, a to včetně naskladnění paliva do skladu. Taktéž jako u peletek je třeba, aby byla dodržena potřebná kvalita paliva, a to velikost frakce, složení a vlhkost. Ale při dodržení těchto parametrů je to palivo naprosto bezproblémové a po finanční stránce jedno z nejlevnějších na trhu. I když stále ještě existují jisté rozpaky a nedůvěra k používání tohoto media, je již na trhu mnoho firem, které se jeho produkcí zabývají a většina doposud provedených instalací kotlů na dřevní štěpku potvrzuje, že je to krok správným směrem. • Moderní kotle na spalování dřevních paliv skýtají několik výhod. Nespornou výhodou jsou vysoké účinnosti těchto kotlů. Další výhodou jsou dlouhé životnosti nových kotlů, které se při správném zacházení a údržbě mohou pohybovat až u hranice 25 let. Současné moderní kotle jsou k dostání v širokém rozpětí výkonových řad a u některých značek jsou k dostání i modely s plynulou regulací výkonu, a tak má zákazník možnost vybrat si dle svých individuálních potřeb. Většina současných kotlů má už dle výrobce různě propracovaný systém sledování průběhu hoření a jeho regulace. Kotle pro sypká dřevní paliva jako je štěpka nebo peletky jsou již většinou konstruovány pro plně automatický provoz, a to včetně plnících

systémů pro přísun paliva. Takže uživatel pouze nastaví požadované hodnoty a kotel už si sám vyhodnocuje situaci a sám si podává palivo ze skladu. Dále jsou také již běžně k dostání systémy pro plnění paliva do skladu a při jejich vhodné volbě a umístění zásadně usnadňují manipulaci s daným palivem. Jejich propracovanost závisí pak na daném výrobci. Toto vše umožňuje, při dodání správného paliva, vhodné údržbě a správném nastavení celého topného systému, správné a bezstarostné fungování vytápění. V současné době jsou kotle zařazovány do tzv. 1. až 5. emisní třídy. Přičemž 1. třída je uvažována jako nejhorší a 5. třída jako nejlepší. Tato třída je každému kotli přiřazena na základě provedených zkoušek ještě před uvedením na trh. Při těchto zkouškách se posuzují produkce škodlivých emisí, účinnost kotle a jeho bezpečnost. Konkrétní přiřazená třída musí být vždy uvedena na štítku kotle a v jeho technické dokumentaci. Obecně tedy řečeno, čím vyšší emisní třída je kotli přiřazena, tím kvalitnější kotel s vyšší účinností a nižší produkcí škodlivých emisí. Platná legislativa na základě těchto emisních tříd říká, které kotle je možno a do jakého roku prodávat, instalovat a provozovat. Jinými slovy situace vypadá tak, že od roku 2014 se smí umístit na trh pouze kotle s 3. a vyšší emisní třídou. Od roku 2018 to budou pouze kotle se 4. a vyšší emisní třídou. Následovat dále budou též kontroly technického stavu a provozu již instalovaných kotlů a sankční mechanizmy při nesplnění předepsaných parametrů. Pro lepší přehlednost jsou uvedená data znázorněna v tabulce. I když ceny dříví za posledních několik let stále stoupají, není tento růst tak výrazný jako u ostatních medií, jak již bylo zmíněno výše. Stále platí, že dřevo je jedním z nejlevnějších medií pro vytápění na trhu. Aby bylo možno objektivně porovnat náklady na pořízení jednotlivých medií, musí se náklady přepočíst na jednotku vyrobené energie (GJ). Rámcové porovnání cen jednotlivých medií při modelových účinnostech jednotlivých technologií je uvedeno v grafu. Poměrně častým požadavkem ze strany potenciálních zákazníků je výměna stávajícího plynového kotle za nový kotel na dřevní štěpku. Uvádíme proto jeden

LESNÍ HOSPODÁŘSTVÍ

elektřina 2,50 Kč/kWh

0

100

200

plyn cca 15 Kč/m3

300

modelový příklad srovnání návratnosti investice z nákladů uspořených na pořízení dřevní štěpky jako topného media proti plynu. Pro tento výpočet bylo uvažováno se snížením nákladů na pořízení paliva o 280 Kč na 1 GJ. Dále bylo počítáno s průměrným ročním využitím kotle na 20 %, což je průměrná hodnota v našich zeměpisných podmínkách. Velký rodinný dům – kotel 35 kW, účinnost 93 %, roční spotřeba štěpky 234 GJ, množství vyrobeného tepla 218 GJ. Úspora 65 tis. Kč ročně . Při pořizovací ceně kotle cca 450 tis. Kč je návratnost 6,9 let. Mechanizmem, který může pomoci ke snížení nákladů na pořízení nové technologie na vytápění, jsou různé dotační tituly. V současnosti je v chodu několik dotačních titulů, které je možno využít pro pořízení technologie na vytápění dřevní hmotou. Snahou těchto programů je podpora nízkoemisních zdrojů a podpora zdrojů s nejlepšími technickými parametry. Aktuálně se nacházíme v programovém období EU 2014 – 2020. Problematikou obnovitelných zdrojů energie (OZE) a spalováním ekologických paliv se zabývají následující operační programy: - Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) – tento program má za cíl podporu výstavby a rekonstrukce zdrojů tepla a kombinované výroby elektřiny a tepla z biomasy a vedení tepla. Zvýšení

Fota: archiv AK ČR

ZPRAVODAJ

pelety 5500 - 7000 Kč/t

400

500

600

štěpka cca 1500 Kč/t

700

800

energetické účinnosti stávajících zařízení a rozvodů energií. Uplatnění nízkouhlíkových technologií. - Operační program Životní prostředí (OPŽP) – tzv. kotlíkové dotace, v součinnosti s Novou zelenou úsporám (NZU). Cílem tohoto programu je zlepšování kvality ovzduší v lidských sídlech snížením emisí ze stacionárních zdrojů a lokálního vytápění domácností. - Integrovaný regionální operační program (IROP) – tento program je zaměřen na výměnu zdrojů tepla pro bytové domy. - Program rozvoje venkova (PRV) – Cílem tohoto programu je podpora investic pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v sektoru lesnictví, zemědělství a potravinářství. Z uvedených faktů vyplývá, že zabývat se tímto tématem je naprosto smysluplná věc. Je jisté, že v budoucnu bude k tomuto tématu řečeno ještě mnoho slov, budou se nadále zdokonalovat technologie, budou se testovat nová media pro výrobu energií, atd. Ale již nyní můžeme říci, že jdeme správným směrem. Termíny obnovitelný zdroj energie a energetická soběstačnost nejsou pouze prázdnými termíny. Naopak, skrývá se za nimi snaha postarat se o svoji zdravou a pokud možno jistou budoucnost. I z pohledu čistě ekonomického je po vyhodnocení nákladovosti provozu při

Foto: shutterstock.com využití dřevních paliv, a to zejména dřevní štěpky, zřejmý finanční efekt tohoto media a návratnosti investic do nového kotle se pohybují do několika let. A tento efekt je zřejmý i bez případného využití některého z dotačních titulů na pořízení nové technologie na vytápění. Naše firma Dřevo-Produkt SV, spol. s r.o. získala své zkušenosti z této oblasti při práci se systémy vytápění značky HARGASSNER a POLYTECHNIK a své znalosti nadále prohlubujeme tímto směrem. Jedním z konkrétních příkladů může být instalace kotle Hargassner na dřevní štěpku o výkonu 70 kW v novém sídle naší společnosti ve Znojmě. Objekt samotný se skládá z administrativní části o podlahové ploše cca 500 m2 a haly o ploše cca 1000 m2. Nyní máme za sebou již dvě plné topné sezóny a můžeme objektivně prohlásit, že vše probíhá dle našich předpokladů a k naší spokojenosti. Průběžně si vedeme podrobnou evidenci spotřeby paliva v čase,

a to včetně kvalitativních veličin jednotlivých dodávek dřevní štěpky, abychom získané poznatky mohli reprodukovat dále. V rámcových číslech vypadá ekonomika provozu tak, že se pohybujeme zhruba na třetinových nákladech na topné medium ve srovnání s plynem. To nám generuje jen na úsporách na palivo návratnost investice do 5 let. A tak se tyto systémy vytápění staly další částí portfolia našich činností. S naším firemním sloganem „Dělejme věci tak, jak se dělat mají“ Vám přeji šťastné a objektivní rozhodování při volbě systému vytápění.

Ing. Jaroslav Cink, projektový manažer DŘEVO-PRODUKT SV, spol. s r.o. – člen Lesnicko-dřevařské komory ČR

4 > 2015

37

INZERCE

ZPRAVODAJ

NAŠE BIO PRO ODPOVĚDNÉ SPOTŘEBITELE KVALITA, DOMÁCÍ PŮVOD A ODPOVĚDNÝ PŘÍSTUP K PĚSTOVÁNÍ A VÝROBĚ POTRAVIN. TO JSOU BIOPOTRAVINY POD ZNAČKOU NAŠE BIO, KTERÉ ZÁKAZNÍCI NALEZNOU VÝHRADNĚ V PRODEJNÁCH BILLA. a čerstvého zboží, zeleninu a ovoce, maso, uzeniny, slané i sladké pochutiny, džemy, ale třeba i čaj a kávu. Od září letošního roku se zákazníci mohou těšit na další novinky v sortimentu – smažený tempeh; farmářský jogurt, který zraje v kelímku; sýry Eidam a Gouda nebo pikantní krekry a krekry se sýrem Parmigiano Reggiano.

Český spotřebitel nakupuje čím dál uvědoměleji, což znamená, že se aktivně zajímá o původ potravin a dopady zemědělské a potravinářské výroby na životní prostředí. Zdaleka již neplatí, že nákup biopotravin je výsadou bohatých lidí žijících ve velkých městech. Ze statistiky společnosti BILLA vyplývá, že biopotraviny pod značkou Naše bio si domů odnášejí lidé napříč ČR. Největší odbyt bio se sice nachází ve větších městech, ale v první padesátce BILLA prodejen, kde se biu „daří“, najdeme také např. Beroun, Kamenici, Kladno, Frýdlant nad Ostravicí nebo Mikulov či Teplice. Rozmachu bio jistě pomáhá i jeho větší cenová dostupnost. Právě díky privátní značce totiž společnost BILLA dokáže nabídnout vysokou kvalitu bioproduktu za příznivou cenu pro většinového zákazníka. A tak se bio stále jistěji zabydluje v českých domácnostech. Zákazník, kterému záleží na udržitelné produkci, nalezne ve všech prodejnách BILLA ucelený sortiment bio výrobků zahrnující základní suroviny pro vaření a pečení, široké spektrum mléčného

Svůj sortiment bio potravin BILLA průběžně obměňuje a rozšiřuje tak, aby zákazník měl vždy pestrou nabídku odpovídajících potravin. BILLA se snaží vždy upřednostnit českého dodavatele. U mléčných výrobků Naše bio je pouze jediný dodavatel ze zahraniční, zbytek na pulty prodejen BILLA dodávají čeští producenti. „Jsem hrdý na to, že BILLA aktivně podporuje bio produkci. Všechny výrobky Naše bio byly vypěstovány bez použití umělých chemických látek a neobsahují geneticky modifikované organizmy. Při jejich zpracování se použilo minimum přídatných látek. Naše bio prostě plně odráží odpovědný přístup společnosti BILLA k životnému prostředí,“ říká generální ředitel společnosti BILLA Jaroslaw Szczypka.

Od 2. září až do pondělí 15. září 2014 budou na vybraných prodejnách BILLA probíhat ochutnávky výrobků Naše bio. Neváhejte a ochutnávejte ve vybraných termínech od 13:00-19:00 Naše bio novinky i zavedené produkty.

Co musí dodavatel splnit, aby mohl prodávat své produkty v biokvalitě v prodejnách BILLA? Jako všichni ostatní výrobci privátních značek BILLA je třeba, aby splňoval požadavky certifikace potravinářského standardu IFS. A dále musí být všichni výrobci zaregistrováni u Ministerstva zemědělství a procházet ročními kontrolami ze strany certifikačních organizací (např. KEZ nebo BIOKONT). Společnost BILLA navíc u dodavatelů provádí interní audity. Kontroluje celý výrobní řetězec od suroviny, nebo chovu až po finální produkt a stejně bedlivě prochází dokumentaci a nechává si předkládat certifikáty od surovin i krmiv. Od počátku objednání až po finální fakturaci jsou všechny dokumenty označeny „certifikačním kódem bio výrobku“, který se následně objevuje i na samotném obale produktu. U rostlinných produktů si BILLA nechává předkládat rozbory půdy na těžké kovy a pesticidy. BILLA má u bia nastavený limit o jeden řád přísnější než pro běžnou produkci. Audit se dotýká dokonce i čisticích

38 4 > 2015

prostředků, které jsou používány ve výrobě a ve skladovacích prostorech Naše bio výrobků. Sledují se možné složky na bázi kontaminantů (např. pesticidy). Zaměstnanci společnosti BILLA se účastní všech školení a seminářů o problematice bio a neustále tak drží krok s nejnovějšími poznatky, které mohou následně přinést zákazníkům. Všechny potraviny pod značkou Naše bio jsou kvalitní a bezpečné, neboť jejich kvalita je určována kvalitou celého zemědělského systému a zpracovatelského postupu. Vše začíná už tím, jak jsou pěstovány rostliny či chována zvířata. Stejně důležité je následné zpracování, skladování a distribuce bioproduktu. Celá technologie produkce je určena přísnými předpisy a zajištěna stejně přísným kontrolním systémem. Bio produkce dává zákazníkovi jistotu, že způsob výroby byl ekologický, šetrný k životnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat a všemu živému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a energie. Zákazník svým odpovědným nákupem biopotravin zbytečně nezatěžuje krajinu a prostředí, ve kterém žije.

Pokud se i Vy chcete stát dodavatelem bio produktů pod značkou Naše bio, dejte nám o sobě vědět na e-mail: [email protected]

INZERCE

ZPRAVODAJ

4 > 2015

39

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

VSAĎTE NA TRADIČNÍ ŘEMESLA, KTERÁ MAJÍ BUDOUCNOST „TAKOVÝ JE PŘÍŠTÍ VĚK, JAK JSOU VYCHOVÁVÁNI JEHO PŘÍŠTÍ OBČANÉ“ J.A.KOMENSKÝ

JE JEN MÁLO STŘEDNÍCH ŠKOL VE ZLÍNSKÉM KRAJI, KTERÉ SE MOHOU POCHLUBIT STOLETOU TRADICÍ. STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ ZEMĚDĚLSKÉ A STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ STAVEBNÍ UHERSKÝ BROD ALE PATŘÍ MEZI TY ŠŤASTNÉ.

Foto: archiv SOU Uherský Brod V průběhu let prošly obě školy změnami názvů, obsahem výuky, ale vždy zůstávaly zdrojem poznání a dokázaly se přizpůsobit moderním požadavkům. V každé, i pro národ v těžké době, byly oázou tvůrčí práce a vychovaly tisíce pracovníků rostlinné a živočišné výroby, opravářů, automechaniků a pracovníků stavebních oborů. I po sloučení v roce 2005, kdy vzniká nový subjekt – Střední odborné učiliště, si škola zachovává svoji tvář a nedochází k žádnému útlumu dříve vyučovaných oborů. Je zaměřena na výuku oborů v oblasti potravinářství, zemědělství, autoopravárenství a stavebnictví. Vytvořila se škola s počtem asi 550 žáků. Ubytování se přesunulo do jednoho domova mládeže – Na Výsluní 813 s kapacitou 75 ubytovaných. Celé teoretické vyučování je soustředěno do jednoho hlavního areálu na ulici

40 4 > 2015

Svatopluka Čecha 1110, kde je i ředitelství a administrativa nové školy. Zůstává pouze jedna školní jídelna v hlavním objektu. V současné době nabízíme zájemcům studium ve třinácti učebních oborech ukončených výučním listem (Opravář zemědělských strojů. Zahradník, Pekař,

získat maturitní vzdělání v nástavbovém studiu Podnikání (denní: 2-leté, dálkové: 3-leté.) Problematikou nedostatku vyučených řemeslníků se začal zabývat i náš zřizovatel Krajský úřad Zlínského kraje – odbor školství. Proběhla společná zasedání zástupců významných firem

STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ CHCE I NADÁLE ROZVÍJET KLASICKÉ VZDĚLÁVACÍ OBORY, O KTERÉ JE NA SOUČASNÉM TRHU PRÁCE ZVÝŠENÝ ZÁJEM, COŽ POTVRZUJÍ SVOJÍ POPTÁVKOU I JEDNOTLIVÉ FIRMY. Mechanik opravář motorových vozidel, Zedník, Tesař, Podlahář, Malíř, Klempíř, Instalatér, Kominík, Opravářské práce, Potravinářské práce). Jedná se o obory, po kterých je na současném pracovním trhu mimořádná poptávka. V návaznosti na tyto učební obory mají žáci možnost

Zlínského kraje z oblasti stavebnictví, zemědělství a strojírenství. Firmy zde jednoznačně upozornily na akutní nedostatek vyučených řemeslníků, který začíná ohrožovat jejich výrobu a tím i existenci na zdejším trhu. Po dohodě se zřizovatelem a za účelem podpory

řemeslných oborů byl vypracován stipendijní řád, podle něhož je žákům učebních oborů v průběhu jejich profesní přípravy poskytována měsíční finanční odměna. Věříme, že i toto je stimul k opětovnému rozkvětu řemesel u nás. Škola není jen vzdělávací subjekt. Intenzivně se zapojuje i do společenského dění v rámci města i regionu. Ve spolupráci se zřizovatelem Zlínským krajem, městem Uherský Brod i s celou řadou ekologických a dobrovolných organizací se podílí na organizování ukázek řemeslné činnosti, výsadbě a údržbě veřejných prostor, společenských událostí apod. Rovněž v rámci výuky žáci zhotovují různé výrobky pro veřejné instituce, pro firmy i soukromé subjekty (např. pergoly, altány, stavební prvky, dekorativní dřevěné prvky, okrasné vazby atd.). Velmi zdařilým výtvorem bylo zhotovení betlému s postavami pro Městský úřad Uherský Brod, na kterém

ŠKOLSTVÍ

ZPRAVODAJ

se podílelo hned několik učebních oborů různých profesí. V rámci mezinárodních kontaktů škola intenzivně spolupracuje s družebními školami v Novém Meste nad Váhom, SŠ Nové Zámky a Pruské ve Slovenské republice, dále se SŚ Gliwice v Polsku a Mistelbach v Rakousku, které mají obdobné vzdělávací zaměření. Každoročně jsou pořádány odborné a sportovní soutěže pro žáky a pedagogy jmenovaných škol. Velmi významnou akcí je Mezinárodní soutěž odborných dovedností žáků oborů Opravář zemědělských strojů a Malíř, jejíž 7. ročník se konal 15. 4. 2015 a záštitu převzal hejtman Zlínského kraje MVDr. Stanislav Mišák. Soutěž opravářů se skládala z části praktické (zámečnická práce, pilování, vrtání, řezání závitu, zapojení sedmikolíkové zástrčky dle schématu a odzkoušení, rozpoznávání součástí) a jízdy zručnosti – traktor s vlekem 5t, kde soutěžící předváděli jízdu mezi kužely a couvání v určeném prostoru. První místo vybojoval domácí borec Tomáš Žáček. Malíři měli za úkol výmalbu dětského pokoje. Šlo o nápad a kreativitu, čistotu provedené práce i její náročnost. Nakonec nejvíce zabral dětský pokoj s malbou „surfař“. Cenné prvenství tak zůstalo i v této soutěži doma. Vítěz se jmenuje Danny Mahdalů a je to náš velký malířský talent.

Foto: archiv SOU Uherský Brod kteří se této akce účastnili , od těch nejmenších až po ty nejstarší „hra“ na řemesla zaujala. Zdobení perníčků, sestavování podlahových či instalatérských prvků, výroba píšťalek, malba dle šablon, poznávání nářadí, nejrůznějších autodílů a součástí motoru, výsadba netřesku apod. bylo pro děti nejen zajímavým, ale i poučným zážitkem. Myslíme si, že naše škola přišla s velmi užitečným nápadem ukázat potencionálním zájemcům o učňovský obor, že jakékoli řemeslo může být zajímavé a že řemeslná práce má a bude mít vždy nezastupitelné místo také v hektické době robotů a digitálních technologií. Stále totiž platí „řemeslo má zlaté dno“. Svědčí o tom i skutečnost, že většina našich absolventů se bez problémů a trvale uplatňuje na současném náročném trhu práce.

Kromě hlavních soutěží se konaly ještě dvě další. V první z nich soutěžily děti z mateřských škol ve výtvarném zpracování tématu „Život na zemědělské farmě“. A bylo se opravdu na co dívat. Slavnostního vyhlášení výsledků se zúčastnily děti ze všech školek a přebírání ceny za vítězné práce z rukou hejtmana Stanislav Mišák, místostarosty Petra Vrány a dalších členů hodnotící poroty, byl pro ně velký zážitek. Druhá soutěž byla také výtvarná, ale nesla se v trochu jiném duchu. Své vize na téma „zemědělství“, se v ní pokusili předvést sprejeři. Ale nebojte se, nestříkalo se na zdi ani na auta. Milovníci tohoto specifického umění měli k dispozici plátna v dřevěném rámu, na kterých se mohli doslova vyřádit. Kromě soutěží byl v areálu Středního odborného učiliště a na stadionu za sokolovnou připraven také bohatý doprovodný program. Pro téměř 1 000 návštěvníků byla připravena po celý den výstava drobného zvířectva a zemědělské techniky, ukázky zemědělských produktů a komodit, prezentace oborů SOU, ukázky prací žáků školy, prezentace projektů školy a soutěže dětí v ovládání RC modelů. Další, velmi zajímavou akcí je zábavně naučná hra „Řemeslo má zlaté dno“, jejímž smyslem je zábavnou formou

Foto: archiv SOU Uherský Brod přiblížit žákům základních, praktických škol i dětem z terapeutické dílny řemeslné učební obory, vyučované na naší škole. Pozoruhodné na tom je, že myšlenka uspořádat zábavnou přehlídku řemesel, vzešla od samotných žáků SOU Uherský Brod. Z iniciativy zastřešujícího orgánu – Školního parlamentu, se na organizaci a průběhu akce bude podílet celá škola.

Cílem aktivity bylo seznámit hravou formou s řemesly zedníka, klempíře, tesaře, malíře, podlaháře, instalatéra, opraváře zemědělských strojů, automechanika, pekaře či zahradníka přivede k deseti stanovištím, které budou obsluhovati žáci příslušných oborů, více než 120 dětí základních a praktických škol z Uherského Brodu a blízkého okolí a také děti z terapeutické dílny sv. Justiny z Uherského Brodu. Většinu školáků,

Významným důvodem pro výběr právě naší školy v rámci budoucího vzdělávání jednotlivých žáků může být fakt, že škola nabízí široký záběr velmi žádaných učebních a studijních oborů, má vynikající materiálně technické zázemí, v odborné praxi úzce spolupracuje s vybranými firmami Zlínského kraje, ve kterých se mimo jiné organizuje i odborný výcvik pro žáky školy.

Eva Jurásková pracovník vztahů k veřejnosti Střední odborné učiliště Uherský Brod

4 > 2015

41

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

OZNAČENÍ KLASA PONESOU DALŠÍ VÝROBKY, POTĚŠÍME PŘEDEVŠÍM MILOVNÍKY MASA I BĚHEM LÉTA SE OCEŇOVALO ZNAČKOU KVALITY KLASA. V OBCHODECH BUDETE MÍT MOŽNOST ZAKOUPIT DALŠÍCH 26 PRODUKTŮ S TÍMTO OZNAČENÍM. JEDNÁ SE PŘEDEVŠÍM O DRŮBEŽÍ MASO Z JIŽNÍCH ČECH, MASNÉ VÝROBKY S VYSOKÝM OBSAHEM MASA, DÁLE O RYBÍ VÝROBKY Z VYSOČINY NEBO TRADIČNÍ ČESKÁ LAHVOVÁ PIVA. V SOUČASNÉ DOBĚ JE ZNAČKOU KLASA OCENĚNO 1 145 VÝROBKŮ OD 223 PRODUCENTŮ. NOVĚ OCENĚNÝMI VÝROBKY JSOU: KLATOVSKÁ KLOBÁSA, ŠUMAVSKÁ HRUBOZRNNÁ PAŠTIKA Výrobce: MASO WEST s.r.o. Nově oceněné produkty s vysokým podílem vepřového masa jsou vyráběny z vybraných tuzemských surovin. Klatovská klobása obsahuje minimální množství přídatných látek a Šumavská hrubozrnná paštika se vyznačuje vysokým obsahem vepřových jater. Společnost MASO WEST byla založena v roce 2000. O tři roky později se firma rozšířila o jatka, která zajišťují dostatek suroviny k výrobě produktů a nabízejí možnost domácích porážek. Tradiční receptura ve spojení s klasickou technologií jsou zárukou vysoké kvality vyráběných produktů této společnosti. poloraný červeňák převážně z žateckých pěstebních oblastí. Pivovar ZUBR byl založen již roku 1872 a je výrobcem tradičního českého piva, které za posledních 20 let získalo na šedesát ocenění v prestižních českých i zahraničních degustačních soutěžích.

ZUBR GOLD, SVĚTLÉ VÝČEPNÍ PIVO, ZUBR GRAND, PIVO SVĚTLÝ LEŽÁK, ZUBR PREMIUM, PIVO SVĚTLÝ LEŽÁK Výrobce: Pivovar ZUBR a.s.

PÁRTY PÁREČKY, VENKOVSKÁ TLAČENKA Výrobce: MP KRÁSNO, a.s. Párty párečky vynikají vysokým obsahem kvalitního vepřového masa a jsou bez lepku. Venkovská tlačenka patří k tradičním zabijačkovým pochoutkám a má velmi atraktivní oválný tvar. MP KRÁSNO vychází z valašských tradic a ctí řeznické řemeslo. V sortimentu firmy jsou jak tradiční uzenářské produkty, krajové valašské speciality, tak i výrobky sledující nejnovější spotřebitelské trendy. V současné době patří tato společnost mezi tři největší výrobce masných produktů v České republice.

Tento výrobce rozšířil své oceněné produkty o piva ZUBR Gold, Grand a Premium, která jsou vyráběna tradiční technologií spodního kvašení a obsahují vysoký podíl české aromatické odrůdy chmele Žatecký

PSTRUH LOSOSOVÝ FILETA S KŮŽÍ, PSTRUH LOSOSOVÝ FILETA BEZ KŮŽE, SIVEN LOSOSOVÝ FILETA S KŮŽÍ, SIVEN LOSOSOVÝ FILETA BEZ KŮŽE, SIVEN KUCHANÝ, SIVEN FILETA S KŮŽÍ, SIVEN FILETA BEZ KŮŽE Výrobce: Rybářství Kolář, a.s. Rybářství Kolář se specializuje na nabídku ryb, které pochází výhradně z českého chovu a jsou jedinečné svou chutí i křehkostí. Do obchodní sítě jsou dodávány živé, čerstvé zpracované nebo ve vakuové podobě. Právě vakuově balené výrobky získaly ocenění KLASA. V souladu s tradicemi udržuje Rybářství Kolář celkem 150 rybníků po celé Vysočině. Společnost se zabývá vedle klasického chovu pstruha duhového také chovem sivena amerického a dalších sladkovodních ryb.

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

HOUSKOVÝ KNEDLÍK Výrobce: SVOBODA – výroba domácích knedlíků, s.r.o. Houskový knedlík patří mezi tradiční výrobky české kuchyně. Moderní výrobní technologie zaručuje tomuto výrobku skvělou chuť, vysokou kvalitu a dlouhou trvanlivost. Od roku 1993 se firma zaměřuje výhradně na výrobu knedlíků v různých variantách. V roce 2002 společnost investovala do výstavby nového závodu, který vyhovuje náročným hygienickým předpisům pro výrobu a distribuci výrobků po celé České a Slovenské republice.

ZLATÉ KUŘE - KŘÍDLA, ZLATÉ KUŘE - PRSA SUPREME, ZLATÉ KUŘE - PRSNÍ ŘÍZKY, ZLATÉ KUŘE - PRSNÍ ŘÍZKY S KŮŽÍ, ZLATÉ KUŘE - STEHENNÍ ŘÍZKY S KŮŽÍ Výrobce: Vodňanská drůbež, a.s. Pro zpracování oceněných výrobků společnost využívá drůbež, která je pouze českého původu a pochází z kontrolovaných chovů. Do ručně zpracovávaných tlačenek nejsou přidávány žádné přídatné látky ani konzervanty. Produkty s označením ZLATÉ KUŘE jsou vyrobeny z kuřat ze speciálně vyšlechtěného plemena s delší dobou růstu a vyzrálejším masem. Obchodní společnost Vodňanská drůbež je členem koncernu AGROFERT. V současné době je největším výrobcem, zpracovatelem a dodavatelem drůbežího masa a jediným zpracovatelem kachního masa v České republice.

KACHNÍ PRSA S KOSTÍ A KŮŽÍ, ORIGINÁL ČESKÁ KUŘECÍ TLAČENKA, ORIGINÁL ČESKÁ KACHNÍ TLAČENKA, ZLATÉ KUŘE BEZ DROBŮ, ZLATÉ KUŘE - ČTVRTKY ZADNÍ, ZLATÉ KUŘE - STEHNA,

Národní značku kvality KLASA

uděluje mimořádně kvalitním potravinářským a zemědělským výrobkům ministr zemědělství od roku 2003. Administraci značky provádí Státní zemědělský intervenční fond. Národní značku kvality získává výrobce na tři roky. Logo KLASA slouží spotřebitelům k lepší orientaci na trhu při rozeznání výjimečně kvalitních produktů v porovnání s běžně dostupnými potravinami. V současnosti mohou spotřebitelé nalézt značku KLASA na obalech celkem 1 145 produktů od 223 českých a moravských výrobců. Další informace a kompletní seznam všech oceněných produktů jsou dostupné na stránkách www.eklasa.cz

LÉTO KONČÍ, ALE AKCE S KLASOU POKRAČUJÍ PODZIM UŽ POMALU KLEPE NA VRÁTKA, ALE NEVĚŠTE HLAVU. I V ZÁŘÍ JSME PRO VÁS PŘIPRAVILI AKCE S KLASOU, KDE MŮŽETE OCHUTNAT NEBO ZAKOUPIT OCENĚNÉ VÝROBKY A NAVÍC JEŠTĚ VYHRÁT DROBNÝ DÁREK.

Roadshow s KLASOU a našimi výrobci můžete navštívit na těchto akcích: • Potravinářský a nápojový salón Louny, Louny, 4. - 6. 9. 2015 • Krajské dožínkové slavnosti Ústeckého kraje, Peruc 12. 9. 2015 • Krajské Královéhradecké dožínky, Hradec Králové 19. 9. 2015 • Vinobraní na Pražském hradě, Praha, 19. – 20. 9. 2015 Budeme se na vás těšit!

4 > 2015

43

SLOVENSKÉ OKÉNKO

ZPRAVODAJ

SLOVENSKÍ VÝROBCOVIA MAJÚ NA KILOGRAM MLIEKA STRATU 0,13 EURA NÁKUPNÉ CENY SUROVÉHO KRAVSKÉHO MLIEKA NA SLOVENSKU PADLI V JÚNI 2015 V PRIEMERE AŽ NA ÚROVEŇ 0,27 EURA/ KILOGRAM (KG). „JE TO MIMOCHODOM ÚROVEŇ NÁKUPNÝCH CIEN Z AUGUSTA 2012, TEDA Z OBDOBIA TZV. MALEJ MLIEČNEJ KRÍZY,“ UVIEDLA PRE TASR RIADITEĽKA SLOVENSKÉHO ZVÄZU PRVOVÝROBCOV MLIEKA (SZPM) MARGITA ŠTEFÁNIKOVÁ V SÚVISLOSTI S VÝVOJOM NA TRHU. SLOVENSKÍ VÝROBCOVIA MAJÚ NA KILOGRAM MLIEKA STRATU 0,13 EURA. „Keďže hovoríme o priemernej cene, máme teda aj podniky, ktoré majú cenu vyššiu, ale bohužiaľ aj podniky, ktoré dostávajú za mlieko len okolo 0,22 eura/ kg. Ak zoberieme do úvahy, že priemerné náklady na výrobu mlieka sú asi 0,40 eura na kg, tak slovenskí prvovýrobcovia momentálne majú na každom kilograme mlieka stratu približne 0,13 eura. Pri priemerne veľkom podniku, ktorý vyrába okolo 5 miliónov

kilogramov mlieka, predstavuje táto strata až 650.000 eur za rok,“ zdôraznila. V súčasnosti je podľa nej preto čoraz častejšia otázka, ako je možné, že sa na Slovensko zo zahraničia „tlačí“ lacnejšie mlieko.“Odpoveď je celkom jednoduchá: Ani európski farmári nevedia vyrobiť mlieko lacnejšie. Náš zväz je členom Európskej asociácie mliečnych farmárov, prostredníctvom ktorého sme zapojení do projektu analýzy výrobných

nákladov. Súčasné výsledky ukázali, že ani európski farmári nevedia v priemere vyrobiť mlieko lacnejšie, ako za 0,40 eura za kg. Rozdiel teda nie je v nákladoch, ale v príjmoch,“ zdôraznila šéfka SZPM. Z aktuálnej správy Agrárnych trhových informácií Slovenska vyplýva, že pokles priemernej nákupnej ceny mlieka v SR pokračoval aj v júni. Jeho cena sa medzimesačne znížila o 3,2 % na úroveň 27 eur/100 kg

surového mlieka. V porovnaní s júnom 2014 sa priemerná cena mlieka oslabila o 19,7 %. Spracovatelia na Slovensku nakúpili od producentov v júni spolu 75.487 ton surového mlieka, čo bolo o 4,2 % menej ako v máji. V medziročnom porovnaní nakúpili v júni 2015 viac o 3,5 % surového mlieka.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

SUCHÁ TRÁPIA PESTOVATEĽOV KUKURICE, CUKROVEJ REPY I ZEMIAKOV NIEKTORÉ SLOVENSKÉ AGROFIRMY A DRUŽSTVÁ Z JUŽNÉHO SLOVENSKA, KTORÉ OHLÁSILI UŽ KONIEC TOHTOROČNEJ ŽATVY, HOVORIA O REKORDOCH V ÚRODE OBILNÍN. NAOPAK, SUCHO A NÍZKA HLADINA SPODNÝCH VÔD TRÁPI PESTOVATEĽOV CUKROVEJ REPY, ZEMIAKOV, KUKURICE I SÓJE. k vlaňajším číslam a úroda tam bude druhá najvyššia počas posledných 10 rokov,“ informovala TASR hovorkyňa Slovenskej poľnohospodárskej a potravinárskej komory (SPPK) Jana Holéciová. V Komárne dosiahli tiež nadpriemerné výsledky obilnín, pri pšenici a jačmeni boli úrody oproti rekordnému roku nižšie približne o 0,1 t/ha. Zožali už aj v okrese Trnava. Lučenecký podnik v Boľkovciach a rovnako aj mnohé ďalšie sa však obávajú najmä o úrodu kukurice, ktorej nevyhovuje nízka hladina spodných vôd. Poľnohospodári využívajú len asi 1/5 závlahových sústav z pôvodnej výmery, na ktorej sa vybudovali ešte pred rokom 1989. Väčšina z nich je prestarnutá, niektoré majú 30 až 40 rokov.

Foto: archiv AK ČR Suchá trápia pestovateľov kukurice, cukrovej repy i zemiakov. To, do akej miery tohtoročné rekordné úrody obilnín v niektorých poľnohospodárskych podnikoch vylepšia celoslovenský priemer, bude známe až po ukončení žatvy v severných regiónoch Slovenska.

44 4 > 2015

“Výrazný vlahový deficit naznačuje, že budú aj také poľnohospodárske podniky, ktoré pre chýbajúce zrážky prídu aj o 30 až 40 % úrody. Pestovatelia hustosiatych obilnín z oblasti Bánoviec a Galanty, kde sa už žatva ukončila, naopak hlásia nadpriemerné úrody. Priblížili sa

“Do závlah sa roky neinvestovalo, mnohé zhrdzaveli, ľudia ich rozkradli a ostali nefunkčné. Poľnohospodári preto čakajú na tohtoročnú jeseň, keď by mala Pôdohospodárska platobná agentúra vypísať výzvu z Programu rozvoja vidieka, vďaka ktorej by na ich rekonštrukciu mohli použiť európske peniaze,“ dodala hovorkyňa SPPK. Na úseku živočíšnej výroby sa farmári obávajú, že nebude dostatok objemových krmovín, lucerna na Žitnom ostrove

vysychá. TASR o tom informovala predsedníčka Agrárnej komory Slovenska (AKS) so sídlom v Dunajskej Strede Helena Patasiová. „Už teraz môžeme konštatovať, že zvieratá budú mať menej krmovín. Čo sa týka jesenných komodít, výsledky sú veľmi zlé. Ak dosiahneme polovicu úrody kukurice oproti vlaňajšku, budeme sa tešiť,“ priblížila situáciu Patasiová.Problémy budú aj pri konzervovaní zelených krmovín, pri silážovaní budú rastliny suché, nebude ani štvrtina minuloročnej úrody.„Poľnohospodárov sme požiadali, aby nahlasovali výpadky produkcie, nakoľko Európska únia môže farmára prostredníctvom rezortu a vlády odškodniť v prípade, že v nepriaznivej poveternostnej situácii dosiahne nižšiu úrodu viac ako o 30 %,“ ozrejmila predsedníčka s tým, že momentálne AKS mapuje terajší stav.Podľa jej ďalších slov situácia v poľnohospodárstve je veľmi vážna. „Farmári upozorňujú, že bez zavlažovania je ohrozená aj zelenina a ovocie. V týchto dňoch prebieha zber broskýň. Ak farmár nemá dostatok chladiacich zariadení, úroda sa za pár hodín znehodnotí,“ uzavrela Patasiová.

Podle zprávy TASR a portálu polnoinfo.sk připravila Dana Večeřová

INZERCE

ZPRAVODAJ

Národní dožínky Pivovarská zahrada 29. srpna 2015 9.15 – 17.00 hod 12.55 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec, uvádí Ivana Šimánková

9.15 Zahájení, přivítání Jan Čenský 9.20 Hudební blok – pozvánka pro návštěvníky výstavy Květovanka

13.00 Hudební blok Lidovka z Poděbrad

10.00 Slavnostní zahájení Národních dožínek prezident Agrární komory ČR Miroslav Toman a hosté. Jan Čenský, Květovanka 10.50 Uvedení hudebního bloku – představení Květovanky Jan Čenský

14.00 Uvedení Malé kapely Pavla Havlíka Ivana Šimánková Jan Čenský

14.05 Hudební blok Malá kapela Pavla Havlíka 14.55 Soutěž pro

10.55 Hudební blok Květovanka

návštěvníky Českomoravská myslivecká jednota, uvádí Ivana Šimánková

11.25 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec, uvádí Jan Čenský 11.30 Hudební blok Květovanka

15.00 Hudební blok Malá kapela Pavla Havlíka

12.00 Soutěž pro návštěvníky Českomoravská myslivecká jednota, uvádí Jan Čenský

15.55 Soutěž pro návštěvníky Týdeník Zemědělec, uvádí Ivana Šimánková

12.05 Uvedení hudebního bloku – Lidovka z Poděbrad Ivana Šimánková

Ivana Šimánková

Květovanka

16.00 Hudební blok Malá kapela Pavla Havlíka 16.45 Rozloučení Ivana Šimánková

12.10 Hudební blok Lidovka z Poděbrad

16.50 Hudební blok Malá kapela Pavla Havlíka

Lidovka z Poděbrad

Malá kapela Pavla Havlíka

mediální partner:

4 > 2015

45

POTRAVINY NA TRHU

ZPRAVODAJ

BLÍŽÍ SE FESTIVAL ZNOJEMSKÝ HROZEN MEDIÁLNĚ I PODNIKATELSKY ATRAKTIVNÍ TÉMA KVALITY, PŮVODU A KULINÁŘSKÉ ÚPRAVY POKRMŮ DALO V POSLEDNÍ DOBĚ VZNIK NEPŘEBERNÉMU MNOŽSTVÍ POTRAVINÁŘSKÝCH SOUTĚŽÍ, FOOD FESTIVALŮ, DEGUSTACÍ ČI JEN SPECIÁLNÍCH PREZENTACÍ, JEJICHŽ SPOLEČNÝM JMENOVATELEM JE PROPAGACE POTRAVIN A JÍDEL. FESTIVAL, KTERÝ BY NAPROTI TOMU HODNOTIL POJETÍ PROPAGACE, ODBORNOST ČI MEDIÁLNÍ ÚROVEŇ PRODUKTŮ A PROJEKTŮ S JÍDLEM SPOJENÝCH, JE ALE NA ÚZEMÍ ČR VLASTNĚ JEN JEDEN. TÍM JE MEZINÁRODNÍ FESTIVAL TELEVIZNÍCH A ROZHLASOVÝCH POŘADŮ O GASTRONOMII ZNOJEMSKÝ HROZEN, JEHOŽ V POŘADÍ JIŽ 17. ROČNÍK PROBĚHNE VE DNECH 15. – 17. ŘÍJNA LETOŠNÍHO ROKU VE ZNOJMĚ. I letos se bude soutěžit v již tradičních kategoriích – Televizní pořady, Rozhlasové pořady, Reklamní spoty, Talíř plný malování, Kuchařská kniha a Gastročasopis, tentokrát ale uvedené kategorie obohatí ještě další hodnocení. Soutěžit se totiž má také o nejlepší webové stránky potravinářských firem, což je určitý aperitiv k cílovému záměru zahrnout do hodnocení klasických médií s tématem potravinářství také stále více

se prosazující internetové produkty. I hodnocení potravinářských webů má ale svou logiku – jednak je jedním ze stěžejních partnerů Znojemského hroznu Potravinářská komora ČR, jednak je atraktivita webových prezentací potravinářských firem důležitou součástí jejich vlastní prezentace a propagace. Letošní ročník Znojemského hroznu přitom slibuje množství atraktivních doprovodných akcí, mimo jiné kuchař-

skou soutěž škol z celé ČR pod záštitou prezidenta Asociace hotelů a restaurací Václava Stárka, vařit bude ale také známý kuchař Jaroslav Sapík, soutěžit se bude, což je ve Znojmě docela logické, o nejlepší okurkový salát, hned první den se budou ve spolupráci s Výzkumným ústavem pivovarským a sladařským prezentovat malé pivovary. Akce, které se například loni účastnilo více než 3 000 hostů, slibuje zajímavou

a užitečnou konfrontaci gastronomických pořadů a projektů, jen v kategorii televizních pořadů je již letos přihlášeno přes 60 soutěžních snímků. Obohatí-li se spektrum Znojemského hroznu o webové prezentace našich potravinářů, bude to jen ku prospěchu věci. Znamená to, společně s heslem olympijských her, jediné: zúčastnit se.

Petr Havel

REGIONÁLNÍ POTRAVINY V HOLAŠOVICÍCH HISTORICKÁ JIHOČESKÁ OBEC HOLAŠOVICE, LEŽÍCÍ PŘIBLIŽNĚ 15 KM ZÁPADNĚ OD ČESKÝCH BUDĚJOVIC SE STALA JIŽ PO OSMNÁCTÉ DĚJIŠTĚM TŘÍDENNÍCH SELSKÝCH SLAVNOSTÍ – JARMARKU, KDE SE MOHOU NÁVŠTĚVNÍCI SEZNÁMIT NEJEN S UKÁZKAMI TRADIČNÍCH I NETRADIČNÍCH ŘEMESEL, ALE TAKÉ OCHUTNAT JIHOČESKÉ REGIONÁLNÍ POTRAVINY. Jako tradičně se samotné slavnosti odehrávaly přímo v historickém jádru obce - na návsi, která je typickou ukázkou tzv. jihočeského selského baroka. Na návsi tak najdeme celkem 23 usedlostí, které mají dohromady 120 budov. Jak praví encyklopedie, charakteristická holašovická usedlost je stavení s obdélníkovým půdorysem v tzv. trojstranném uspořádání, kde hlavní průčelí statku je orientované na náves, na jedné straně k němu přiléhá obytné stavení a na druhé straně sýpka a hospodářské objekty. Na obytné místnosti navazují směrem do dvora hospodářské prostory, komory, stáje, chlévy a kolna. Pod okny před statkem najdeme malou zahrádku a studnu s dřevěnou pístovou pumpou. Samozřejmě, že na Selských slavnostech lidé návštěvníci neobdivovali jenom lidovou architekturu, ale také řemeslné výrobky, a především ochutnat již zmiňované jihočeské potravinářské výrobky, a to ne ledajaké. Selské slavnosti v Holašovicích se totiž již potřetí staly místem vyhlašování výsledku soutěže o regionální potravinu Jihočeského kraje, spojené se slavnostním předáváním certifikátů. V letošním, již šestém ročníku soutěže se do soutěže přihlásilo celkem 84 výrobků od 27 výrobců. Certifikát Regionální potravina Jihočeského kraje si letos odnesly Chalupářský bok, Pikantní klobása, Farmářský čerstvý sýr kozí, Smetanový zákys, Ořešák, Chléb podmáslový,

46 4 > 2015

Foto: archiv PK ČR Zlatá lžínská slivovice, Roudenské kysané zelí bílé a Sumec velký uzený volný. A co více do letošního ročníku soutěže se v Jihočeském kraji přihlásili nejen

někteří tradiční výrobci, ale i řada „nováčků“. I v tom je právě velký přínos soutěže o Regionální potravinu, protože objevuje a představuje spotřebitelům

malé a střední regionální výrobce, o kterých by se jinak jen obtížně dozvěděli.

Dav

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

HORNÍ FALC MILUJE POTRAVINY PODLE ÚDAJŮ BAVORSKÉHO STATISTICKÉHO ZEMSKÉHO ÚŘADU JE V REGIONU OSM STOVEK POTRAVINÁŘSKÝCH PROVOZŮ, KTERÉ ZAMĚSTNÁVAJÍ DESET TISÍC ZAMĚSTNANCŮ A ZPRACOVÁVAJÍ MLÉKO, MASO, BRAMBORY NEBO MOUKU A OPÍRAJÍ SE O DLOUHOLETOU TRADICI. ROČNĚ DOSAHUJÍ OBRATU 2,5 MILIARDY EURO. Výrobny mlékárny Goldsteig v Chamu, Plattlingu a Tittlingu ročně opustí 95 tisíc tun sýrů, z toho je 60 tisíc tun typu mozzarella, které zdaleka neputují pouze na domácí trh. Sedm set zaměstnanců mlékárny zpracovává mléko od dolnobavorských, hornofalckých a z jedné čtvrtiny i od českých dodavatelů, a to výhradně na sýry. Kromě mozzarelly vyrábí ementál a další typy krájených a měkkých sýrů. Mlékárna dosahuje ročního obratu 5000 mil. euro. Goldsteig GmbH (společnost s ručením omezeným) vznikla v roce 1992 sloučením více mlékařských družstev – společenství. Vlastníkem mlékárny jsou tedy zemědělci. Mezi největší regionální zaměstnavatele patří se čtyřmi sty zaměstnanci soukromá mlékárna Bechtel. Provozovna ve Schwarzenfeldu zpracovává mléko pod prémiovou značkou „Grünländer“ na sýry. Pod diskontní značkou „Milbona“ nebo také „Ein gutes Stück Heimat“ (Dobrý kousek domova) tvoří její sortiment jogurty a konzumní mléko. Denně zpracovává rovný milion litrů mléka. Kromě těchto dvou největších zpracovatelů – Goldsteig a Bechtel – eviduje Bavorský zemský statistický úřad v Horní Falci dalších devět zpracovatelů mléka, kteří mají dohromady 300 až 400 zaměstnanců. Další komoditou, která vedle mouky zaměstnává v regionu nejvíce lidí, je zpracování masa. Ve třistapadesáti podnicích, od malých provozoven po velké uzenářské závody, pracuje celkem 3700 lidí. Největšími jsou s 1200 zaměstnanci Wolf Wurstspezialitäten GmbH a s 1000 zaměstnanci Ponnath Die Meistermetzger GmbH v Kemnathu v okrese Tirschenreuth. Podle profesní komory pro Dolní Bavorsko – Horní Falc je nejvíce uzenářů, ale i pekařů v okrese Cham. Historie firmy Ponnath sahá až do roku 1692, kdy začal Adam Ponader v Kemnathu provozovat vlastní řeznictví. Závody v Knetzgau u Bamberka, Freiburgu, který vyrábí originální švarcvaldské speciality a v Sušici a také výrobní závod firmy Schlütter v Norimberku, který vyrábí originální grilovací párečky, opustí ročně 37 000 t uzenářských výrobků. Před průmyslovou strojní výrobu jednotlivých závodů, klade výrobce velký důraz na řemeslnou zručnost, a zaujímá místo podniku s nejstarší a národní rodinnou tradicí řeznictví v Německu.

S tímto regionem přímo sousedíme. Foto: shutterstock.com Druhý nejvýznamnější zpracovatel masa, Wolf Würstspezialitäten GmbH, který má kromě závodu ve Schwandorfu (Horní Falc) také závod v durynském Schmöllnu a v Norimberku, dosahuje ročního obratu 290 mil. euro s prodejem 71 000 t uzenin. Také Wolf klade důraz na původní, originální receptury a na poctivé domácí výrobky z Bavorska a Durynska. Marketingová strategie výrobců uzenin není náhodná, hlavně po celé řadě skandálů v tomto oboru, je to otázka důvěryhodnosti u koncového zákazníků. Jak pro zpracovatele v masném průmyslu, tak i pro mlékárnu Goldsteig jsou velkou výzvou pro budoucnost otázky spojené s udržitelným rozvojem, zodpovědným přístupem k životnímu prostředí, spolupracovníkům a welfare v chovech zvířat. Konfrontovat se s těmito otázkami a zákazníkům poskytovat přesvědčivé odpovědi na ně bude rozhodující předností vůči konkurenci. Není to zcela jednoduché, což přiznává mlékárna Goldsteig, která do října přechází na negeneticky modifikované mléko. Inovace se netýká pouze výrobků, smyslem není neustále vymýšlet nové výrobky, ale soustředí se převážně na obaly – pokud možno opakovaně uzavíratelné a pokud možno co nejmenší. Tyto trendy zaznamenávají i zpracovatelé z jiných, odlišných oborů. Příkladem může být výrobce minerálních vod,

Kondrauer Mineral und Heilbrunnen GmbH & Co. KG ve Waldsassenu v okrese Tirschenreuth, zde hraje velkou roli menší obal s méně lahvemi. Významným inovačním prvkem bylo zavedení odlehčených skleněných lahví. Neopominutelné je pro zákazníky tohoto výrobce rovných 100 nejrůznějších výrobků na bázi minerálních vod. Kondrauer patří mezi top 50 německých minerálních pramenů, který sází na prémiové výrobky a chce jimi oslovit i mladou generaci. Zatímco regionálně hrají minerální prameny spíše méně významnou roli, je pekařství mnohem silnější. V oboru zpracování mouky podniká rovných tři sta podnikatelů, k největším s celou řadou provozoven patří Městská pekárna Schaller ve Weidenu nebo Pekárna Schifferl v Bach an der Donau u Řezna. Pekárny zaměstnávají přes čtyři tisíce lidí. Kromě mléka, masa, vody nebo mouky zpracovávají potravinářské provozy v regionu celou řadu dalších surovin, jako např. ovoce a zelenina. Příkladem může být hornofalcký konzervárenský průmysl ve Schwandorfu-Okis s historií sahající až do roku 1911, který nyní ve třetí generaci vyrábí ovocné a zeleninové výrobky.

Zatímco podíl vaflí postupně klesá, tyčinek prodávají každoročně 30 milionů. Kromě vaflí nejrůznějších tvarů a náplní, tradičních, v bio kvalitě, bez glutenů nebo dietních vyrábí i vaflové pyramidy. Kromě vlastní značky vyrábí i pod jinými označeními. Výrobky této pekárny jsou ale také např. v jogurtech jako „křupinky“. Celou řadu výrobků dělají speciálně jednotlivým zákazníkům „na míru“, ročně je to rovných 800 nejrůznějších vzorků na přání zákazníků. Permanentně mají rozpracovaných zhruba 50 vývojových výrobků. Podnik byl založen v roce 1933 v Čechách. Po odsunu začal dědeček dnešního majitele s ruční výrobou vaflí, babička je na trakaři rozvážela a prodávala. Dnes pracuje závod na dvě a tři směny a přes 500 obchodních partnerů prodává výrobky tohoto závodu ve 40 zemích světa. Velký důraz klade závod na ochranu životního prostředí. Podíl bio výrobků tvoří 35 %, elektrickou energii jim vyrábí voda, provozují kogenerační jednotku, která přeměňuje teplo z výroby na chlad a tím šetří náklady na energii. Nejnověji koupila firma přímo proti závodu stojící nádraží, kde bude podniková prodejna s kavárnou ve starém vagonu.

Otto Beier továrna na vafle v Miltachu již zdaleka nevyrábí pouze vafle. Nejvýznamnějším výrobkem se staly ovocné tyčinky. Sortiment 300 nejrůznějších výrobků zajišťuje se 130 zaměstnanci.

Podle článku v časopise Wirtschaftkonkret z června 2015, vydávaného Průmyslovou a obchodní komorou Horní Falc/Kehlheim zpracovala Miroslava Vacková

4 > 2015

47

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

JAK UŽIVIT V BUDOUCNU PLANETU CELOSVĚTOVÁ VÝSTAVA EXPO 2015, KTERÁ SE KONÁ V ITALSKÉM MILÁNĚ, MÁ JAKÉ TÉMA „UŽIVIT PLANETU, ENERGIE PRO ŽIVOT“, COŽ V PRAXI ZNAMENÁ SNAHU ŘEŠIT OTÁZKU, JAK ZAJISTIT VŠEM OBYVATELŮM PLANETY DOSTATEK KVALITNÍCH A NEZÁVADNÝCH ZDROJŮ JÍDLA A PITÍ. Jedním z hlavních cílů letošního EXPA je představit vize, kudy se bude budoucnost potravy a jídla ubírat, ale i s jakými druhy potravin se v ní setkáme. Své nezanedbatelné místo zde má také prezentace výzkumu a inovací nejen pro zlepšení kvality a nutričních hodnot potravin, ale také ve smyslu nalezení nových možností pěstování plodin. Vzhledem k tomu, že se předpokládá růst počtu obyvatel na planetě Zemi až na více než 9 miliard lidí v roce 2050, jdou ruku v ruce s tímto odhadem také obavy, zda bude možné takové množství lidí uživit. A to především v souvislosti s faktem, že stále více ubývá orné půdy a zdrojů obecně. Budoucnost ve vertikále Jedním z řešení, které bylo možné spatřit v americkém a izraelském pavilonu, jsou tzv. vertikální pole. Technologie, která je v současnosti využívaná zejména pro zahrady, totiž umožňuje při pěstování běžných kulturních plodin, jako je pšenice nebo kukuřice, použití o 70 % méně vody než konvenční pole, což při obavě z nedostatku zdrojů hraje velmi důležitou úlohu pro buducnost. Navíc tato vertikální pole je možné využívat jak ve městech, a to i v jejich centrech, tak samozřejmě na venkově. Umožňuje tedy pěstování plodin i tam, kde to bylo dříve nemyslitelné, čímž připívá k řešení problému již zmíněného úbytku orné půdy. I z těchto důvodů je tedy tuto technologii pěstování plodin nutno brát vážně.

Panely vertikálního pole se mohou díky speciálnímu mechanismu natáčet ke slunci a využívat tak v plné míře sluneční svit

V izraelském pavilonu se ve formě vertikálního pole představila řada kulturních plodin – pšenice, kukuřice, tvrdá pšenice apod.

48 4 > 2015

Pěstujme ovoce a zeleninu Ovoce a zelenina jsou konzumovány již od dávných časů a jako takové se často staly symbolem různých mýtů a legend. S pěstováním ovoce se začalo, díky optimálním klimatickým podmínkám, ve Středomoří. Mnoho druhů ovoce pěstovali již staří Egypťané, Řekové a Římané. Pěstování zeleniny má rovněž svůj původ v Mezopotámii a ve Středomoří, sója a fazole byly navíc pěstovány tradičně ve střední a jižní Asii a ve středoamerickém regionu. Ve středověku se pak začaly rozvíjet pěstební metody jak pro ovoce, tak zeleninu. Z těchto oblastí se pak pěstování rozšířilo do Evropy a spolu s prvními osadníky také do Ameriky. I v současném světě zelenina reprezentuje hlavní potravinu v mnoha rozvojových zemích. Zelenina je rovněž velmi významnou součástí potravinového řetězce, zejména díky obsahu vitamínů a minerálů, a může být tedy využita jako

náhrada za obilniny, a to i v rotačním osevním postupu, kdy její pěstování pomáhá omezit půdní erozi. Pro snižování chudoby v rámci tradičních zemědělských komunit má význam rovněž vysoký obsah energie v zelenině - zlepšuje zdravotní status populace i výživu komunity. Poměrně velká plocha tak byla věnována expozicím různých zemí, pro které je zelenina esenciální potravinou. K těmto zemím patří například Benin, Demokratická republika Kongo, Rovníková Guinea, Gambie, Guinea, Kyrgizstán, Uzbekistán, Srí Lanka a Zambie. Hospodaření s vodou Extrémně významným prvkem pro zemědělství je samozřejmě voda. Ať už je jí moc nebo naopak málo, což ale není jen problém pouštních států, ale poznáváme to v letošním roce i my v zemi mírného podnebného pásu, jakou je Česká republika. Kdo tedy jiný má ty největší zkušenosti s řešením nedostatku vody než arabské státy. Hospodaření s vodou byla přímo věnována expozice Ománu, přesněji řečeno Sultanátu Omán, který patří k nejsušším místům na světě. Právě tyto nepříznivé přírodní podmínky a snaha zabezpečit udržitelnou a bezpečnou produkci potravin vedly k tomu, že účelné nakládání s vodními zdroji i distribuce zdrojů je nejvyšší prioritou státu. Omán má minimální dešťové srážky a velmi omezené zásoby spodní vody, proto je pro pěstování plodin a chov zvířat stále využívám starověký systém zavlažování, tzv. aflaj, který je datován přibližně do roku 500 n.l. Systém využívá přirozené gravitace, kdy rozvádí systémem kanálů z podzemních zdrojů nebo pramenů tam, kam je potřeba – tedy do zemědělských oblastí a do vesnic. O tom, že již ve starověku si byli vědomi významu a nezbytnosti pravidelné a udržitelné distribuce vody, svědčí i řada strážných věží vybudovaných k ochraně tohoto vodního systému, i dosud funkční management spravedlivého rozdělování vody ve městech a vesnicích.

Dana Večeřová, fota autorka

ZAHRANIČÍ

ZPRAVODAJ

Expozice Ománu vypadala nejen jako tradiční ománská vesnice, ale zabývala se i nejdůležitějším problém tohoto sultanátu – hospodařením s vodou

Symbolem EXPO 2015 v Miláně byl Foody ve stylu milánského malíře Giuseppe Arcimbolda, který portréty lidí se stavoval z rozličných plodů, květin či zvířat

Ekvádorská expozice hýřila tradičními barvami a orientovala se kulturní, etnické, ale i stravovací rozdíly na svém území, které ale na sebe vzájemně působí a vytvářejí tak jednolité společenstvo

Na volných plochách v sekcí Ovoce a zelenina se návštěvníci mohli seznámit s jednotlivými, plodinami, jejich historií, pěstováním, ale i legendami, které se k jednotlivým druhům ovoce a zeleniny vážou. Zde políčko rajčat

Český pavilon lákal kromě laboratoře ticha, znázorněné typickým českým lesem, ve čtyřicetistupňových vedrech také na Czech RePublic Pool

Zpravodaj AGRObase vydává: Agrární komora ČR, Blanická 3, 772 00 Olomouc. Úřad AK ČR Praha: Počernická 272/96, 108 00 Praha 10 – Malešice. IČ: 47674868, DIČ CZ47674768. tel.: 296 411 180, e-mail: [email protected] Zástupci AK ČR: Ing. Miroslav Toman, CSc., prezident; Ing. Václav Hlaváček, CSc., viceprezident, Ing. Bohumil Belada, viceprezident, Ing. Martin Fantyš, tajemník. Redakce: Ing. Jiří Felčárek a Ing. Dana Večeřová. Grafický design: Tomáš Neubauer. Fotografie: archiv AK ČR a uvedení autoři. Uzávěrka čísla: 3. srpna 2015. Tisk: UNIPRESS spol. s r. o. Povoleno MK ČR E 6204. NEPRODEJNÉ. Příští číslo vyjde: 19. října 2015. Z P R AV O D A J

4 > 2015

49

HISTORIE

ZPRAVODAJ

LES A ZVĚŘ V RANÉM FEUDALISMU TÍMTO CHCEME SEZNÁMIT ČTENÁŘE S DOBOVÝMI NÁZORY NA DVĚ SAMOSTATNÉ SLOŽKY PATŘÍCÍ K LOVU A MYSLIVOSTI, A TO NA LES A ZVĚŘ V RANÉ DOBĚ HISTORICKÉ V OBDOBÍ TZV. KAROLÍNSKÉ ZÁPADNÍ RENESANCE V 9. - 12. STOLETÍ, KTERÁ PODSTATNĚ OVLIVNILA I VÝVOJ ČESKÉHO STÁTU. Dřevo nade vše Středověk byl světem dřeva, neboť dřevo bylo tehdy všestranným materiálem. Jenže bylo to často dřevo nevalné jakosti, jehož kusy měly omezené rozměry a nebyly příliš dobře opracované. Velké nerozřezané kusy sloužící ke stavbě budov, na lodní stožáry, na krovy dubové klády - obtížně rozřezatelné a opracovatelné. Tak například francouzský opat Suger, hledajíc v polovině 12. století stromy dosti velkého průměru a dost vysoké pro lešení katedrály v Saint Denis, považoval za zázrak, že našel les podle svého přání v údolí na Loiře. I když bylo těžké nalézt kmeny velkých rozměrů, přesto dřevo zůstávalo nejběžnějším produktem západní

Foto: archiv AK ČR

50 3 > 2015

Evropy. Dřevo bylo ve středověku spolu s produkty země látkou tak vzácnou, že se stalo symbolem pozemského jmění. Rukopis Zlatá legenda cituje mezi dušemi odcházejícími do očistce ty, které si umírajíce sebou odnášejí dřevo, seno a palist, to znamená, které uctívajíce Boha nepřestávají lpět na pozemských statcích. Dřevo je ve středověké západní Evropě dokonce velmi brzo jedním z hlavních vývozních artiklů, jejž požaduje muslimský svět, kde, jak víme, strom je naopak vzácný - kromě lesů v Libanonu a Maghrebu. Dřevo bylo největším cestovatelem západoevropského středověku - používajíc také, pokud to šlo, vodní dopravy, plavením nebo po lodích.

Tajemný les Les ve středověku pokrýval velkou část křesťanského světa. Představoval místo úkrytu a dobrodružství a byl bohatý na různé produkty. Skýtal bezpečí, ale některá jeho místa naopak byla nebezpečná, jak je níže rozvedeno. V křesťanském, respektive biblickém pojetí tehdejší doby byl strom chápán jako symbol ctnosti, ale i neřesti. Jedná se o staré téma rostlinné symboliky, například strom života, strom kříže, genealogické stromy - rodokmeny, jakož i stromy ve fantastické podobě, mluvící strom, strom s hlavou, což se hodí k dualistické opozici ctnosti. Podobně lze uvést strom kvetoucí a strom neplodný, pocházející z evangelia, které odpovídá na středověkou potřebu hmatatelného důkazu: „Každý strom se pozná po svém ovoci“. Strom byl vážen již v antice, avšak křesťanství jeho důležitost a tajemnost ještě posílilo. Bývalo dávným zvykem, že lidé v čase nebezpečí svěřovali své poklady, cennosti a také děti dutinám a kořenům starých stromů. Bývaly to skrýše bezpečné a spolehlivé, snadno dosažitelné, nezaměnitelné a nenápadné. Když nebezpečí pominulo, lidé si v pořádku zase svůj majetek odnesli. Věřili, že dobří duchové, kteří ve zvláštních a něčím významných stromech sídlí, jim svěřené cennosti spolehlivě ochrání a místo úkrytu nevyzradí. Strom hrál důležitou roli i různých významných událostech buď v životě obce, nebo jednotlivce. Tak například na památku bitev či u příležitosti narození člověka byl s okázalostí zasazen strom. Dojatá a šťastná byla kněžna Ludmila, když se dověděla, že zemi Čechů se narodil nový panovník, hned přikázala v rohu knížecího dvora vysadit doubek na památku narození svého vnuka - budoucího knížete Václava. Takový byl dobrý zvyk našich předků, zasadit strom, aby jako živoucí svědek připomínal i po letech významnou událost. Středověké legendy a kroniky nám skýtají mnoho cenných informací na nazírání tehdejších lidí na les a zvěř. Tato každodenní realita byla silná a působivá dávající průchod fantazii jejich autorů, neboť nesmíme zapomenout, že většina lidí středověké západní Evropy měla často po celý svůj život jako horizont okraj lesa. Když mladý Tristan uprchl norským pirátským kupcům a přistál u břehu anglického Cornwallu, „s velkou námahou vyšplhal na skalní útes a spatřil, že za zvlněným opuštěným vřesovištěm se rozkládá nekonečný hvozd“.

Ale z toho hvozdu vyrazí smečka honců a chlapec se k nim přidá. „Tu se vydali na cestu a rozprávěli, až narazili na nádherný zámek. Kolem něho se prostíraly lučiny, hvozdy, ovocné sady, pramenité vody, loviště ryb a orná pole“. Také země krále Marka není legendární zemí, kterou si vybájili trubadůři. Je fyzickou realitou středověké západní Evropy. Mohutný plášť lesů a vřesovisk, prosvětlený obdělanými mýtinami, více či méně úrodnými, tak vypadal křesťanský svět - podobný negativu muslimského Východu, světa oáz uprostřed pouští. Zde je les vzácností, tam je ho nadbytek, tady představují stromy civilizaci, tam barbarství. Náboženství vzniklé na Východě ve stínu palem se na západě rozmáhá ke škodě stromů, útulku pohanských bůžků, které mniši a misionáři nemilosrdně kácejí. Veškerý pokrok ve středověké západní Evropě souvisel s klučením, je to zápas a konečné vítězství nad houštinami, keři, nebo je-li třeba, dovoluje-li to technická výzbroj a odvaha, nad vysokým lesem, nad pralesem, nad Percevalovým „temným lesem“, Dantovou selva oscura. Středověká západní Evropa dlouho zůstávala aglomerátem statků, hradů a měst umístěných nezávisle vedle sebe a vynořivších se uprostřed neobdělaných a pustých ploch obklopených hradbou divokých lesů. Do lesa se utíkají dobrovolní i nedobrovolní adepti: poustevníci, milenci, potulní rytíři, loupežníci a psanci. Tak třeba svatý Bruno a jeho druhové do „pustiny“ vísky Citeaux, Tristana a Isolda do hvozdu Morois: „Vrátíme se do lesa, který nás ochraňuje a hlídá. Pojď Isoldo z nejmilejších...! Vešli do vysoké trávy a do vřesoviště, stromy nad nimi uzavřely své větve a oni zmizeli v listoví“. Tak předchůdce a možná vzor Robina Hooda dobrodruh Eustach Mnich se na počátku 13. století uchyluje do hlubokých lesů. Ostatně les, svět skýtající útočiště, má své kouzlo. Pro rytíře je světem lovu a dobrodružství. Perceval v něm objevuje „nejkrásnější věci jaké jsou“ a jeden duchovní radí šlechtici, hořícímu láskou ke své milé: „Sedněte na koně a projeďte se po lese, abyste se rozptýlil, spatříte stromy, trávu a květiny, uslyšíte zpěv ptactva. Pro venkovany a všechen drobný pracující lid je les zdrojem užitku. Do lesa se chodí pást stáda. V lese se sbírají divoce rostoucí plody, důležitá doplňková potrava pro jednoduchou venkovskou výživu a v dobách nouze hlavní naděje na přežití. V lese se sbírá dubová kůra

HISTORIE

ZPRAVODAJ

Foto: shutterstock.com na vydělávání kůží, popel ze spáleného křoví na bělení prádla nebo barvení látek a hlavně pryskyřičné látky na pochodně a svíce i med divokých včel, tolik žádaný ve společnosti, které ještě dlouho bude odepřen cukr. Anonymní francouzský kronikář Gallus Anonymus, usazený v Polsku, vypočítává ve 12. století přednosti této země a hned po zdravosti povětří a úrodnosti půdy uvádí množství lesů oplývajících medem. Také všichni pastýři, dřevaři uhlíři a sběrači medu žili z lesa a živili z něho jiné. Avšak les je také plný hrozeb, domnělých nebo skutečných nebezpečí. Je znepokojivým horizontem středověkého světa. Obklopuje ho, izoluje ho a svírá. Je také hranicí mezi panstvím, kraji, či zeměmi. Z jeho obávané „neproniknutelnosti“ zničehonic vystupují hladoví vlci, loupežníci a loupežní rytíři. Ve Slezsku ovládli ve 13. století dva bratři les, z něhož pravidelně vycházeli, aby vydírali nebohé venkovany v sousedství a tak zabránili králi Jindřichu Bradatému, aby tam založil jedinou ves. Synod v Santiagu de Compostela musel v roce 1114 vydat nařízení, aby lesy byly vyčištěny od vlků. Kněží, rytíři, rolníci, kteří nepracují, jsou žádáni, aby se každou sobotu účastnili hubení toulavých vlků a jiných šelem a kladení nástrah. Středověká obrazotvornost, napájená ze starodávných tradic a folkloru, snadno z těchto nenasytných vlků vytvářela příšery. V kolika životopisech svatých se setkáváme s tím, jak světec zázračně ochočil vlka, třeba jak svatý František z

Assisi zkrotil krutou bestii z Gubbia! Ze všech lesů vycházejí vlci v lidské podobě, vlkodlaci, v nichž středověké divošství spojuje zvíře s polodivokým člověkem. Les leckdy ukrývá ještě krvelačnější netvory, které středověku odkázalo pohanství. Třeba pyrenejského medvěda, jehož zkrotila svatá Marta. Tak se lesy stávaly, mimo tyto až příliš skutečné hrůzy, světem nadpřirozených a hrůzostrašných legend. Ardenský les s nestvůrným kancem, útočiště čtyř synů Aymonových, v němž se svatý Hubert z lovce stává poustevníkem a svatý Thibault z Provins z rytíře poustevníkem a uhlířem. Nechme promluvit legendy: les Brocéliande, dějiště kouzel Merinových, les Oberonův, kde Huon z Bordeaux podléhá čárům trpaslíků, les v Odenwaldu, kde Siegfried končí svůj tragický lov pod ranami Hagenovými, les u Mansu, kde neblaze bloudí Berta Velkonohá a kde zešílí nešťastný král Francie Karel VI. Zvířata nenáviděná i milovaná Panovníci byli ve středověku největšími pány a vlastníky lesů a ve svém království energicky usilovali o to, aby jimi zůstali. Také vzbouřivší se angličtí baroni si roku 1215 vynutili na králi Janu Bezzemkovi kromě politické Magny Charty zvláštní Chartu lesní. Když roku 1332 francouzský král Filip VI. dal pořídit soupis práv a požitků, z nichž chtěl v Gaskoňsku zřídit vdovský důchod pro královnu Janu Burgundskou, dal zvlášť pořídit „odhad lesů“, jejichž výnosy tvořily třetinu celkových příjmů tohoto panství. Avšak panovníci, jakož

i šlechta byli vrchními pány lovu a toto právo si úzkostlivě střežili. Naproti tomu poddaným byl lov, jakož i nošení ručnice či jiných zbraní pod přísným trestem zakázán, zato museli svým pánům při lovu pomáhat. Lov v raném středověku byla jedna z největších vášní panovníka rytíře, v dnešním pojetí se jednalo o jistý druh sportu, kterému bylo obětováno skoro vše. Lov představoval společenskou prestiž a převážně hrál symbolickou roli nežli roli ekonomickou představující

vítězství kožešiny. Je zajímavé sledovat nazírání raného feudalismu na svět zvířat. Jejich hodnocení je zpravidla dvojí: kladné vycházející převážně z biblického pojetí a záporné nacházející svůj základ v démonických představách. Avšak celkově vzato, svět zvířat byl převážně světem zla. Pštros, který klade svá vejce do písku a zapomíná na nich sedět, je obrazem hříšníka zapomínajícího na své povinnosti k Bohu, kozel je symbolem chlípnosti, štír, který bodá ocasem je vtělením falešnosti a zejména židovského národa. Avšak všechna bájná zvířata jsou ďábelská, pravé obrazy ďábla jsou zmije, bazilišek, vlk, ale i medvěd. Především vlk byl přirozeným nepřítelem ústředního symbolu křesťanství beránka a křesťanský obraz krutého a úskočného vlka vedl k tomu, že falešní proroci byli prohlašováni za hladové vlky. Středověcí křesťané vnímali medvěda jako kruté a zlé zvíře, pravé zosobnění smyslnosti a ďábla. Naproti tomu lev a jednorožec jsou jednoznační. Jsou symboly síly a čistoty, ale mohou též být symboly násilí a pokrytectví. Jednorožec ostatně dostává idealizovanou podobu koncem středověku, kdy je v módě a kdy ho zvěčňuje cyklus tapisérií Dáma s jednorožcem. Symbolika psa kolísá ve dvou směrech, antická tradice v něm vidí ztělesnění nečistoty, zatímco feudální společnost má tendenci ho rehabilitovat jako zvíře ušlechtilé, nepostradatelného pánova druha na lovu, představující symbol věrnosti, nejvznešenější z feudálních ctností. Liška, představitelka bájí a pověstí, nebyla nenáviděná, byla považována za bytost protřelou a falešnou. Avšak oproti této říši zla uvedených zvířat bylo na několik zvířat pohlíženo s respektem a téměř božskou úctou. Feudální společnost měla ve velké oblibě laně, jeleny a gazely

LES MÁ TISÍCE PODOB, TVARŮ A VŮNÍ A JAKO TAKOVÝ JIŽ OD PRADÁVNA BUDIL V LIDECH ZÁJEM, ALE I STRACH. MNOHÉ ODKAZY ZE ŽIVOTA NAŠICH PŘEDKŮ SI TAK PŘENÁŠÍME I DO NAŠEHO „MODERNÍHO“ ŽIVOTA. kožešinu a zvěřinu. Oblíbenou zábavou aristokracie se stává rovněž sokolnictví, tedy lov zvěře pomocí dravých ptáků, když tento „sport“ přinesli křižáci a obchodníci z Blízkého východu do Evropy. Na panovnických dvorech začíná působit královský lovčí, později i na šlechtických sídlech vykonávají podobnou funkci panští hajní, kteří mimo jiné dozírají, aby drobný lid nepytlačil, neboť zvěřina je hlavně výtěžkem lovu vyhrazeného pánům. Právě tato privilegovaná vrstva společnosti lovu a zvěřiny opékané na rožni pohlížela svrchu na svět zemědělství a vařených pokrmů, ale všichni na různých úrovních jednak obdělávali půdu, jednak se živili masem. S lovem byla spojena jedna důležitá skutečnost každodenního života, což představovalo

především pro jejich krásu a ladnost pohybu. V bibli je laň obrazem spravedlivého člověka, dychtícího po prameni živé vody, tedy slovu Božím: „Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě Bože“. Středověký člověk se se zvířaty postupně sžíval, vážil si jich pro jejich rychlost a odvahu, neboť si uvědomoval, že mnohá zvířata jsou obdařena tajemnou mocí. Ovšem důležité je, že všechna zvířata zanechala v lidské představivosti určité stopy. Půda, les a zvířectvo tvořily nerozlučnou pospolitost, která bytostně ovlivňovala člověka tehdy ještě po další dlouhá staletí. A vlastně v mnoha případech si toto dědictví neseme dodnes.

ak

3 > 2015

51

INZERCE

ZPRAVODAJ

Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně! O Rozhodčím soudu

byl založen roku 1949 řídí se zákonem, Statutem, Řádem „ vede Seznam rozhodců a tím garantuje odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem „ na Seznamu rozhodců je více než 240 rozhodců z tuzemska i zahraničí „ „

Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje „ „ „ „

konzultace před uzavřením smlouvy či podáním žaloby u Rozhodčího soudu odborné znalce tlumočníky veškerou administrativu spojenou s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem

Jaké spory řeší? „ „ „

obchodní vztahy (kupní smlouvy, nájemní smlouvy, smlouvy o dílo, úvěrové smlouvy …) občanskoprávní (mj. i manželské smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce …) pracovně právní vztahy (smluvní podmínky mzdového charakteru)

Výhody rozhodčího řízení „ „ „ „

řízení je jednoinstanční, neveřejné, rychlé, méně formální rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku i v zahraničí dobře vykonatelné Newyorská úmluva z roku 1958 umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa strany si mohou určit místo i jazyk rozhodčího řízení

Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu. Znění rozhodčí doložky doporučené k zapracování do Vašich smluv: Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu třemi rozhodci.

Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při HK ČR a AK ČR podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou rozhodčího soudu.

Veškeré potřebné dokumenty lze nalézt na adrese: www.soud.cz

Rozhodčí soud je tu pro Vás. Další informační materiály jsou k dispozici stranám, ale i ostatním zájemcům v sídle soudu Dlouhá 13, Praha 1, v jazyce českém, ruském, anglickém, německém a francouzském. Telefonní spojení je: tel.: +420-222 333 340, fax: +420-222 333 341, e-mail: [email protected]

52 3 > 2015