EKOLOGICKÉ ASPEKTY ZAHRANIČNÍHO OBCHODU Dovoz bavlny, vlny, konopí a lnu do České republiky Kvantitativní metody analýzy a popisu jevů v životním prostředí II Zuzana Svobodová 3. září 2009
1
1
Úvod
Doba, kdy lidé chodili nazí a proti zimě je chránilo husté ochlupení je již dávno pryč. Vědci zatím nevědí, kdy přesně se začali lidé oblékat, ale předpokládá se, že to bylo v pravěku, zhruba před 100000 lety. Lidé se začali zabalovat do zvířecích kůží a kožešin, zahalovali se listy z rostlin a začínali se zdobit. První jehly na šití tkanin jsou datovány do doby před 40000 lety. První důkazy o existenci tkaní pocházejí z Jižní Moravy - z Dolních Věstonic a datují se do doby před 27000 lety. Postupem času lidé začali objevovat nejrůznější materiály, ze kterých lze vyrábět oblečení. Prvním z nich byla nejpravděpodobněji plst, což je plošná textilie tvořená vzájemně zaklesnutými vlákny. [1] První bavlna se objevila v Mexiku a v Pákistánu zhruba před 5000 let před Kristem. Nejstarší textílie z vlny byla nalezena v Dánsku, 1500 let před Kristem. Přes bederní roušku, různé tuniky a první šaty dospěl vývoj oblečení až do dnešní doby, kdy využíváme nejmodernější technologie k získávání vláken, ať přírodních, či umělých. Šaty jsou neodmyslitelnou součástí našeho života. Šaty dělají člověka. Ale z čeho a kde se získávají ona vlákna? V této práci se zabývám nejběžnějšími přírodními vlákny, které se k nám dovážejí a snažím se zjistit, odkud pocházejí a v jakých podmínkách a s jakým vlivem na životní prostředí se v dané zemi produkují. To vše s cílem zjistit ekologickou stopu jednotlivých přírodních vláken. Za nejběžněji využívaná vlákna importovaná do ČR považuji bavlnu, vlnu, len a konopí.
2
Metodika práce
V práci vycházím z dat Českého statistického úřadu (ČSU). Z těchto dat jsem schopna zjistit, kolik které komodity bylo dovezeno do České republiky a ze kterých států se k nám daná komodita dováží nejvíce. Na některé ze států s nejvyšším dovozem do ČR dané komodity jsem se po té soustředila více. Data jsem získávala za časový úsek 1.1. 2008 až 31.8.2008 - tudíž za celý rok 2008. Dále jsem zjišťovala stav komodit pěstovaných u nás v porovnání s dovozem těch samých komodit do ČR. Nakonec jsem zkoumala informace o podmínkách pěstování, či získávání jednotlivých vláken v zemích s největším dovozem do ČR a vliv tohoto pěstování na životní prostředí v dané zemi.
3 3.1
Přírodní vlákna Obecně
Přírodní textilní vlákna jsou materiály z rostlin, živočichů a nerostů upravené pro textilní použití beze změny jejich chemické struktury. [2] Dělíme je podle původu na rostlinná a živočišná vlákna. Rostlinná vlákna se mohou získávat z lýka - sem patří len, konopí, juta, ramie a kenaf; ze semen - bavlna, kokosové vlákno a kapok a nakonec z listů - sisal a abaka. Živočišná vlákna získáváme ze srstí zvířat - ovčí vlna, lama, alpaka, kašmír či mohér anebo ze sekretu hmyzu - přírodní a plané hedvábí. Někteří odborníci mezi přírodní vlákna řadí i vlákna z nerostů, ze kterých se vytváří například skleněná či čedičová vlákna. Příkladem je azbest. 2
3.2
Produkce ve světě
Na světě se ročně vyprodukuje nejvíce bavlny, poté juty a na třetím místě je ovčí vlna. Len a konopí jsou až na čtvrtém místě světové produkce. (Údaje o roku 2007)
3.3
Produkce v ČR
České přádelny spřádají ročně 70 tisíc tun dovezené bavlny, což představuje asi 0,3% světové spotřeby. Vlna se u nás neprodukuje vůbec. Lnu jsme loni vyprodukovali 539 tun na 162 ha. Konopí jsme pěstovali na ploše o velikosti 518 ha. Nepodařilo se mi zjistit údaj, jaké množství jsme vyprodukovali.
4
Výsledky
Veškeré údaje se týkají České republiky, pokud není řečeno jinak a jsou za časové období 1.1. 2008 - 31.12. 2008. V tabulce 1 je přehled množství dovezených komodit do ČR. 100 000 000 10 000 000 1 000 000 100 000 10 000 1 000 100 10 1 Bavlna
Vlna
Len
Konopí
Obrázek 1: Srovnání dovozu bavlny, vlny, lnu a konopí do ČR v roce 2008
5 5.1 5.1.1
Bavlna, vlna, len a konopí Bavlna Charakteristika bavlny
Bavlna je nejdůležitější a nejvýznamnější plodinou pěstovanou pro výrobu textilního vlákna. Vlákna se získávají z květu bavlnovníku, který se do Evropy dostal až v pozdním středověku. Na světě byla však bavlna využívána již po mnohá tisíciletí. Egypťané ji údajně používali již před zhruba 12 000 lety.
3
Bavlna má dobré vlastnosti. Jednou z nich je pevnost v tahu a odolnost vůči oděru, čehož se využívá při výrobě těch výrobků, které jsou mechanicky namáhány a nebo se musí často prát. Výrobky z bavlny jsou příjemné na omak, sají vlhkost, například pot, čehož se využívá velmi často při výrobě lůžkovin. Díky velmi příznivému poměru celkových užitných vlastností k ceně produktů získal bavlník takto dominantní postavení. Nevýhody bavlny jsou mačkavost, žmolkovatost a omezená ochrana proti chladu. Z bavlny se nejčastěji vyrábí oblečení (trička, jeany...), povlečení, povlaky na nábytek, polštáře apod. Bavlna se pěstuje ve všech teplých oblastech celého světa. Na grafu 2 jsou znázorněni největší světoví producenti bavlny v roce 2007. Pěstují se zejména vysoce vyšlechtěné odrůdy. Průměrné pole bavlníku vyprodukuje okolo 800kg bavlny na hektar. 2,5% orné půdy na zemi zabírají bavlníkové plantáže. Produkce bavlny je velmi důležitou ekonomickou silou živící mnoho lidí. Jen v centrální a západní Africe je na producki bavlny závislých 10 miliónů malých farmářů. Ročně se vyprodukuje okolo 25 miliónů tun bavlny. 80% světové produkce bavlny se vyprodukuje v těchto šesti státech: Čína, Brazílie, Indie, Pákistán, USA a Uzbekistán. S pěstováním bavlny jsou spjaty různé komplikace. Jednak při jejím pěstování jsou aplikovány ve značném množství pesticidy, zejména insekticidy proti hmyzu a dále jako ochrana proti škůdcům se rostliny bavlníků geneticky upravují, čímž se zvyšuje podíl geneticky modifikovaných organismů na světě. Problém s pesticidy je jak ekologický, tak i humánní - zejména v rozvojových zemích drobní pěstitelé nepoužívají ochranné pomůcky při aplikaci pesticidů a dochází tak k často smrtelným otravám. Ani genetická modifikace není zcela jistou ochranou proti škůdcům. Například v Austrálii či v Indii v roce 2003 došlo k selhání této genetické ochrany a tyto státy utrpěly značné ekonomické ztráty. Zdroj: [4] a [3] 5.1.2
Dovoz bavlny do ČR
Bavlna se do České republiky dostává pouze díky dovozu. V roce 2008 se do ČR dovezlo 48602,747 tun surové bavlny. Největším dovozcem bylo Německo s 9959,132 t, po té Indie s 5233,299 t a třetí byla Itálie s 3542,084 t. Neboť se u Německa jedná o re-export, snažila jsem se zjistit, odkud dováží bavlnu Německo. Německo přivezlo do své země 56956 tun bavlny, z toho nejvíce z Kazachstánu - 10164,5 tun, pak z Uzbekistánu - 9581,7 tun a poté z Řecka - 5347,4 tun. Pro zajímavost, z Číny se do Německa dovezlo jen 6,9 tuny. Co je ale zajímavé, tak Německo nejvíce exportuje bavlnu (re-export) do České republiky. Loni k nám Německo dovezlo dle [12] 4534,9 tun bavlny. Po ČR vyváží nejvíce do Rakouska a jako třetí je Vietnam. Pro zajímavost, do Číny vyvezlo za rok 2008 543,8 tun! 5.1.3
Vliv pěstování bavlny na životní prostředí v Indii
Ve světě oblečení je bavlna nejoblíbenějším a nejvíce produkovaným materiálem pro výrobu oblečení. A v neposlední řadě je její pěstování jedním z nejvíc náročnějších na vodu a na používání pesticidů. Některé zdroje [16] udávají, že až 20% celkové spotřeby pesticidů na světě je k ošetřování bavlníkových plantáží. Přitom tyto plantáže pokrývají „pouze“ 4% světového půdního fondu. Největším problémem v rozvojových zemích, zejména v Indii je snadná dostupnost chemických látek na trhu. Lidé bez vzdělání a bez znalosti čtení si kupují tyto nebezpečné látky a 4
6 5 4 3 2 1 0
Obrázek 2: Největší světoví producenti bavlny v roce 2007. Údaje jsou v miliónech tun. Zdroj dat, ze kterých jsem vycházela: http://en.wikipedia.org/wiki/Cotton
aniž vědí nějaké informace o jejich nebezpečnosti a toxicitě, v dost nepřijatelných podmínkách aplikují tyto chemikálie na svá políčka. Nejhorší je, že známé firmy distribuují v Indii výrobky, které evropská a americká legislativa již dávno zakázala! Dochází tak k neustálému ničení lidského zdraví, k těžkým dopadům na životní prostředí a k ničení ekosystémů zasažených pesticidy. V Indii umírá nejvíce lidí právě na otravu pesticidy. Dalším problémem je geneticky modifikovaná bavlna. Jeden z argumentů firem pro zavádění GMO bavlny je ten, že se bude používat méně pesticidů. Bavlna je totiž geneticky upravena tak, že je odolná vůči různým negativním vlivům. Jak se ale později ukázalo, čas od času tato ochrana nefunguje a zemědělci tak přicházejí najednou o obrovské množství možného zisku. Dalším rizikem může být zmutování GMO bavlny, která může vyhubit původní odrůdy bavlny. Rovněž samotné zpracování bavlny na textil je v rozvojových zemích dosti environmentálně negativní. Při bělení unikají barviva do odpadních vod a v této zemi často nemají u těchto bělících podniků čističky a tak barviva spolu s pesticidy unikají do vodních zdrojů často určených jako zásobárna pitné vody. Pokud podniky čističky mají, nastává problém, kam s odpadním kalem. Ten opět představuje hrozbu znečištění vody. V rozvojových zemích mají příjmy z pěstování bavlny a jejího zpracování zásadní význam! Řešením této situace by bylo se soustředit na podporování bioplantáží na pěstování biobavlny a hlavně větší informovanost konečných zákazníků o této problematice, aby začali kupovat oblečení z biobavlny a podporovali tak šetrnější pěstování bavlny a zlepšovali tak zdraví místních lidí. [24] 5.1.4
Vliv pěstování bavlny na životní prostředí v Číně
Čína je největším producentem bavlny na světě. V roce 2008 vyprodukovala 7795 000 tun bavlny. Od roku 1997 zde společnost Monsanto zavedla geneticky upravova-
5
nou bavlnu. V roce 2001 byla plocha s geneticky upravovanou bavlnou 1,5 milionů hektarů, což je 35% plochy všech bavlněných polí v Číně. Více než 2/3 geneticky modifikované bavlny mělo pod kontrolou Monsanto. Na nějaký čas tato upravená bavlna byla rezistentní vůči škůdcům a nebylo tak třeba ji chemicky chránit. Ale již po osmi letech se ukázalo, že se rozšířili sekundární škůdci, vůči kterým již bavlna nebyla odolná. Lidé tak byli nuceni opět používat chemické prostředky proti škůdcům. Obrovským rizikem však je, že genetické inženýrství je zatím v počátcích a nikdo netuší, co takové obrovské množství geneticky upravované bavlny může způsobit. Informace jsou z roku 2002. [23] Pro zajímavost, Čína je jedním z největších producentů Jeansů. Modření Jeansů ale způsobuje pro dělníky značné dýchací potíže. Například v jedné dílně v provincii Guangdong se nabarví 10 tisíc párů Jeansů denně. [24] 5.1.5
Vliv pěstování bavlny na životní prostředí v USA
V USA se 1/4 pesticidů spotřebuje na pěstování bavlny. Amerika je největší vývozce bavlny na světě a svým chováním způsobuje globalizaci v textilním průmyslu: udržuje ceny bavlny velmi nízko a produkci velmi vysoko. Tak se mnoho států stává závislých na USA a USA tak ovlivňuje cenu bavlny na celém světě. Dováží bavlnu ke zpracování do Číny, kde lidé za minimální mzdu a ve špatných podmínkách bavlnu zpracovávají a za nízké ceny jsou pak tyto produkty dováženy zpět hlavně do USA.
5.2 5.2.1
Vlna Charakteristika vlny
Patří mezi nejdůležitější živočišná textilní vlákna. Vlna se získává ze srsti ovcí, která se jednou nebo dvakrát ročně stříhá. Na jedné ovci může narůst ročně 3 - 18 kg vlny, záleží na druhu plemene. Ostříhané vlně se říká rouno, které je dále zpracováváno. Vlna se využívá zejména pro výrobu oblečení, neboť má dobré tepelně izolační vlastnosti. Dále se z ní vyrábí koberce, které absorbují hluk, či nehořlavé látky vhodné do domácností. V průmyslu se vlny využívá například pro tvorbu akustických a tepelných izolací. Podle historických nálezů se počátky chovu ovcí datují 9 tisíc let před Kristem v oblasti Turecka a Iráku. Ovce se však převážně v dnešní době chovají na maso a mléko. Na zeměkouli se pohybuje nyní okolo 1 miliardy ovcí. Nejvíce se jich chová v Číně (171 milionů) a po té v Austrálii (103 milionů kusů ovcí). Největšími producenty vlny na světě jsou Austrálie, Argentina, Čína, Írán, Nový Zéland, Velká Británe a Urugvaj. Světová spotřeba vlny je však malá, v roce 2005 dosáhla jen 1,2 milionů tun, o dva roky později to již bylo 2,1 milionů tun. Česká republika se stala v roce 2006 4. největším dovozcem vlny na světě. Zdroj: [5] a [6] 5.2.2
Dovoz vlny do ČR
Ačkoliv se u nás chovají ovce, využívají se zejména na produkci masa. Dále se využívají pro výrobu mléka a sýrů, ovšem v mnohem menším množství. O využití ovcí na produkci vlny není v ČR zájem, tudíž můžeme počítat s faktem, že u nás se
6
vlna neprodukuje a zásobování vlnou je tak záležitostí pouze dovozu a to i přesto, že se u nás v roce 2008 chovalo 184000 kusů ovcí.[14], [17] Během loňského roku k nám bylo dovezeno 42171,415 tun vlny a to nejvíce z Austrálie - 17605,102 tun, poté z Jihoafrické republiky 7342,123 tun a Itálie je třetí zemí, která k nám dovezla nejvíce vlny - 3768,055 tun. 5.2.3
Vliv chování ovcí na životní prostředí v Austrálii
Na mapě 3 jsou znázorněny oblasti, kde se chovají v Austrálii ovce. V těchto oblastech masové chování ovcí má velký vliv na životní prostředí. Je nesporné, že chování ovcí způsobuje větrnou i vodní erozi, ovce omezují růst dřevin a bylin, což je v Austrálii negativní, ale naopak v České Republice je tento vliv chování ovcí na životní prostředí pozitivní a dokonce se ho v dnešní době využívá, aby nedocházelo k zarůstání významných, nejen orchidejových luk. Dále chov ovcí ve velkém způsobuje znečišťování vodních zdrojů, zvyšuje emise methanu, odebírá živiny z půdy, způsobuje zápach, hluk a zvyšuje počet nepříjemného hmyzu na farmách. Samotné převážení ovcí k dalšímu zpracování je pro zvířata příliš stresové a mělo by se omezit. [18] [19] [20] [25] However, their potential for land degradation, pollution and related effects such as erosion, nutrient run off, groundwater contamination, greenhouse emissions, odour, dust, noise and flies at the farm and catchment level have not been quantified. Řešením pro Českou republiku by mohlo být omezení dovozu vlny z Austrálie. Kdyby se u nás ovce stříhaly a využívala by se z nich vlna, množství dovezené vlny by mohlo být menší a stejně tak i ekologická stopa. Zkusme počítat: 184000 ovcí za rok 2008. Udává se, že z ovcí se vyprodukuje 3 - 18 kg vlny za rok. Dejme tomu, že u nás nejsou plemena ovcí na vlnu, takže produkce vlny za rok z jedné ovce by mohla být zhruba 8kg vlny. Z toho plyne, že ročně bychom získali 1472 tun vlny z vlastních ovcí! Takže z 42171 tun dovezené vlny bychom tento počet mohli 7
Obrázek 3: Mapa Austrálie - mapa míst chovu ovcí v Austrálii, zdroj: http://www.anra.gov.au/topics/agriculture/sheep-wool/index.html
nepatrně snížit a zmenšila by se tak ekologická stopa dovežené vlny do ČR. A nejen to. Více lidí by dostalo u nás práci, podporoval by se místní rozvoj a obnovovalo by se staré řemeslo. Přesto by stále podíl dovezené vlny byl vysoký. Kdyby však u nás docházelo ke zvyšování stavu ovcí, toto velké číslo by se časem snižovalo, louky by přestaly zarůstat, lidé by dostali práci a Česká republika by se osamostatňovala od přísunu zaoceánské vlny z Austrálie.
5.3 5.3.1
Len Charakteristika lnu
Získává se z rostlin lnu setého, konkrétně z jeho stonku. Historikové datují první důkazy o lněných výrobcích do doby 7 tisíc let př.n.l. Uvádí se, že pochází z Jižní Ameriky, jiné zdroje tvrdí, že z Íránu. Na příkladu z Polska lze říci, že na jednom hektaru lněného pole se v dnešní době vypěstuje 1,5 - 3,5 tun vláken. Lněná látka je oproti bavlněné tužší, nestejnorodá, méně pružná, ale za to o 20 - 30% pevnější. Lnu se využívá z 70% v oděvním průmyslu, zejména na kabáty, sukně a halenky. Len nechybí ani v domácnostech na gaučích, v interiérech apod. Kratší vlákna lnu jsou dobře využitelná pro výrobu stanů, záclan, ručníků, různých výztuží atd. Nejdůležitějšími producenty lnu je Francie, Belgie a Nizozemí. Dalšími významnými zeměmi je samozřejmě Čína, dále Bělorusko a Rusko. V roce 2007 se v Evropské Unii vyprodukovalo 122000 tun lněných vláken. Za EU následuje Čína s 25000 tunami. Do Číny se vyváží velké množství lněných vláken - až 60000 tun ročně. Čína se tak stává hlavním kupcem evropského lnu. 8
Zdroj: [8], [11], [7] a [9] 5.3.2
Dovoz lnu do ČR
Česká republika v roce 2007 osela 704 ha polí lnem setým přadným. Výnos z jednoho hektaru byl 2,65 tuny a celkem se sklidilo 1868 tun lnu.Vývoj ploch lnu v ČR a v EU v letech 2004 - 2008 je patrný na grafu 4. Dovoz lnu do ČR byl v roce 2007 následující: Celkem jsme dovezli 3923,051 tun, z toho nejvíce z Francie - 862,326 tun, poté z Itálie - 179,006 tun a následuje Turecko, odkud jsme přivezli 56,873 tun. Když tyto údaje srovnám s rokem 2008, je vidět obrovský pokles osevních ploch u nás. Loni čeští zemědělci oseli pouze 162 ha s větším výnosem na hektar - 3,33 t/ha a celkově sklidili 539 tun lnu. Oproti tomu dovoz lnu do ČR značně vzrostl. Celkem se loni dovezlo 4446,937 tun surového lnu. Z Francie nejvíce 1294,139 tun, poté z Itálie 120,931 tun a tentokrát třetí zemí, která k nám nejvíce dovezla není Turecko, ale Německo s 28,682 tunami lnu. V roce 2009 bylo plánováno osetí 148 ha lnem. Pokles osetých ploch je zejména způsoben odebráním podpor národních doplňkových plateb (TOP-UP) pro přadný len. 1000000 100000 10000 1000
EU ČR
100 10 1 2004
2005
2006
2007
2008
Obrázek 4: Vývoj ploch přadného lnu v Evropské Unii a v České republice
5.4 5.4.1
Konopí Charakteristika konopí
Z konopí setého se vyrábí průmyslové konopí. Jeho listy můžeme vidět na obrázku 5 Většinou se z jednoho hektaru pole s konopím vyprodukuje kolem dvou tun konopí na hektar. Konopí se využívá k mnoha různým účelům. Vyrábí se z něj oblečení, izolace, nalézá využití ve farmaceutickém průmyslu, v papírnickém průmyslu, využívá se jako energetická plodina, v některých případech jiné odrůdy konopí jsou zneužívány k výrobě drog. 9
Největším producentem konopí na světě je Čína, po té Evropa, Čile a Jižní Korea. V EU se ročně vyprodukuje 15000 tun konopí, nejvíce ve Francii, Německu a ve Velké Británii. Produkce konopí neustále roste. Největším exportérem je Čína. V České Republice se v roce 2007 oselo konopím 1538 ha. Přesto stále převažuje poptávka nad nabídkou, takže za rok 2007 se do ČR dovezlo 1038 tun konopí. Zdroj: [10] a [22]
Obrázek 5: Konopí seté. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Konopí_seté
5.4.2
Dovoz konopí do ČR
V roce 2008 došlo v České Republice ke značnému snížení osevních ploch konopím setým oproti roku 2007, kdy se oselo 1538 ha, loni to bylo pouze 518ha. Vývoj ploch konopí v ČR a v EU je patrný na grafu 6. Přitom dovoz konopných surovin do ČR se zvýšil. V roce 2007 se podle zdroje MZE [15] dovezlo 1038 tun, v roce 2008 to bylo 2160,7 tun. Podle druhého zdroje - Českého statistického úřadu je množství dovezeného konopí za rok 2008 2367,343 tun. Nejvíce dovážíme konopí z Francie 1501,087 tun. Nejedná se o re-export, jako u bavlny z Německa. Francie skutečně produkuje nejvíce konopí v celé Evropě. V roce 2008 osela konopím 6187ha! Na druhém místě v dovozu konopí do ČR je Německo s 212,806 tunami konopí. Na třetím místě je Bangladéš, odkud jsme dovezli 205,170 tun konopí.
10
100000
10000
1000 EU 100
ČR
10
1 2005
2006
2007
2008
Obrázek 6: Vývoj ploch konopí setého v Evropské Unii a v České republice
5.4.3
Vliv pěstování lnu a konopí ve Francii na životní prostředí
Pěstování lnu i konopí má velmi podobný vliv na životní prostředí. Můžeme říct, že tento vliv je pozitivní. Pěstování lnu i konopí je nenáročné a není proto potřeba hnojit, či jinak chemicky upravovat jejich růst. Pěstování lnu i konopí má pozitivní vliv i na ostatní organizmy: poskytuje úkryt pro ptáky, malé savce a různé druhy divoce rostoucích bylin. Jejich pěstování je vizuálně atraktivní, tudíž přispívá k zatraktivění krajiny. Ovšem platí zde stále zásada, že pole lnu i konopí by neměla být příliš rozsáhlá. Mohla by tak být náchylná na nemoci a celá úroda by mohla být zničena a také esteticky by plochy již působily příliš monotóně. Produkce lnu i konopí u nás v posledních letech značně klesla. Česká republika by se tak mohla snažit snížit závislost na konopí a lnu dovezeném ze zahraničí a mohla více podporovat místní zemědělce k produkci lnu a konopí domácího. Přibylo by tak množství polí, která jsou esteticky krásnější a pro přírodu přijatelnější a snížila by se tak závislost ČR na dovozu lnu a konopí. Ekologická stopa dováženého lnu a konopí není příliš velká, neboť vzdálenost Franice - ČR není velká. Ale bylo by vhodné pro nás zvýšit vlastní produkci, zvláště, když se začíná zvyšovat význam konopí a Česká republika by se mohla alespoň částečně osamostatnit a podporovat tak více místní produkci. [21]
11
Reference [1] cs.wikipedia.org/wiki/Plst [2] cs.wikipedia.org/wiki/Přírodní_textilní_vlákna [3] naturalfibres2009.org/en/fibres/cotton.html [4] cs.wikipedia.org/wiki/Bavlna [5] cs.wikipedia.org/wiki/Ovčí_vlna [6] naturalfibres2009.org/en/fibres/wool.html [7] naturalfibres2009.org/en/fibres/flax.html [8] cs.wikipedia.org/wiki/Len [9] mze.cz/attachments/LEN-LONOPI_2008.pdf [10] cs.wikipedia.org/wiki/Konopí_seté [11] naturalfibres2009.org/en/fibres/hemp.html [12] http://www.baumwollboerse.de [13] apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO [14] Štolc L., Dřevo V., Nohejlová L., Autor: Mléko, maso nebo vlna. Katedra chovu skotu a mlékařství, AF ČZU Praha, 16.2.2007 [15] mze.cz/attachments/LEN-LONOPI_2008.pdf [16] sedmagenerace.cz/index.php?art=clanek&id=247 [17] cmsch.cz/docs/1rocenka_ovce_2009_otoc.pdf [18] sheepcrc.org.au/research/sheep-and-their-management.php [19] anra.gov.au/topics/agriculture/sheep-wool/index.html [20] animalliberation.org.au/sheep2.php [21] defra.gov.uk/farm/crops/industrial/pdf/flaxhemp-report.pdf [22] naturalfibres2009.org/en/fibres/hemp.html [23] greenpeace.org/international/press/releases/chinese-experience-shows-adver [24] ehponline.org/members/2007/115-9/EHP115pa449PDF.PDF [25] publish.csiro.au/?act=view_file&file_id=SA0401011.pdf Fotografie ovcí pochází z archivu autora.
12
