Spolufinancováno Evropským sociálním fondem a státním rozpoètem Èeské republiky.
ekologická stavba domu Postavit ekodùm znamená brát ménì z pøírody a dávat více lidem. Ekodùm je dùm, který vhodnì a efektivnì využívá pùdu, suroviny, vodu, energii a ostatní zdroje. Pøíznivì pùsobí na lidské zdraví, posiluje místní ekonomiku i spoleèenství, chrání pøírodu, zemìdìlské a kulturní zdroje, pìknì se v nìm žije a zároveò je ekonomický pøi výstavbì a bìhem užívání. D.L. Barnett
A chcete nebo nechcete, váš domov je vaším zrcadlem. Jeremias Gotthelf
Život shodný s pøírodou a s rozumem je cesta ke svobodì. Zenon
více informací o tématu - www.ekodum.cz - www.ekodum.ecn.cz - www.ekodomy.eu - www.g-term.cz - www.biozahrady.cz - www.ekowatt.cz - www.lea.ecn.cz - www.solarniliga.cz - www.tzb-info.cz - www.chovatelka.cz - www.kcov.wz.cz - www.cisticka.info.cz - www.energetika.cz - www.ceacr.cz - www.i-ekis.cz - www.pasivnidomy.cz - biozahrada.unas.cz - bydletelepe.centrum.cz - sweb.cz/ekoland.klub publikace - Karel Murtinger - Co bychom mìli vìdìt, než zaèneme stavìt dùm - S. Kováø, I. Böhmová - Harmonie ekodomu - RNDr. Danuše Kvasnièková, CSc. pøednáška Obnovitelné zdroje energie èasopisy - Dùm a zahrada - Rodinný dùm - Bydlení - Roubenky - Mùj dùm - Solárko
CD - Ekodomy II (LEA 2005) - Hestia
Veškeré umìní je napodobováním pøírody. Seneca
envic.czentálních informaèních Pøírodu nemùžeme ovládnout jinak, než že ji budeme poslouchat. Francis Bacon
Tato výstava vznikla v rámci projektu Environmentální informaèní centra Plzeòského kraje (ENVIC).
partneøi projektu
ZO ÈSOP Radnice ZO ÈSOP Spálené Poøíèí ZO ÈSOP Zelená Šumava
realizátor projektu
sí environm i j a r k m é k s ò e center v Plz
Obsahovì pøipravilo Environmentální informaèní centrum Radnice - Marie Pašková a Markéta Purmová. Dìkujeme Františku Kurtinovi za poskytnuté materiály.
Dùm dìtí a mládeže Radovánek, Kaznìjov regionální centrum partnerství Tachov / Tirschenreuth, o.s.
Spoleènost pro veøejnou dopravu Hvìzdárna a planetárium Plzeò
Graficky zpracovalo obèanské sdružení Receptt, vyrobila tiskárna Abstrakt Plzeò. © ENVIC, o.s. a ZO ÈSOP Radnice srpen 2007
EKODÙM Když stavìt, proè ne v souladu s pøírodou?
Èím moudøejší je èlovìk, tím ménì má potøeb. Diogenes
Stavìní ekodomu je stavìní pøátelské èlovìku i pøírodì od projektu pøes výstavbu a užívání až po zánik stavby. Jde o stavìní ohleduplné k místní spoleènosti (komunitì) a ke krajinì; vytváøející stavby energeticky a materiálovì nenároèné, se zdravým vnitøním klimatem. Ekodùm je dùm, který vychází z principù udržitelného rozvoje a snaží se minimalizovat dopady na životní prostøedí. Do hospodaøení domu patøí kromì energií a stavebních materiálù také spotøeba vody a produkovaný odpad. Ekodùm by mìl splòovat minimálnì tyto body: - co nejmenší ztráty energie - co nejmenší potøeba externí energie (nebo úplná energetická sobìstaènost) - ekologická likvidace biologického odpadu - ekologické stavební materiály - minimální spotøeba vody a produkce odpadních vod Další požadavky na ekodùm: - udržení vhodné vzdušné vlhkosti (mikroklimatu) - požadované parametry hlídány automatickou regulací - plný komfort jako pøi použití externích energií - maximální prosvìtlenost (využití solární architektury) - øízená výmìna vzduchu
Nìkolik rad pro zaèátek - NEŽ ZAÈNEME STAVÌT Èím podrobnìjší a peèlivìjší analýzu jednotlivých požadavkù, zdrojù a omezení provedete, tím lepšího výsledku mùžete dosáhnout. Nikdo nezná vaše potøeby a požadavky lépe než vy sami. Proto je nutné peèlivì zvážit všechny požadavky, mnohé kombinace se mohou vzájemnì doplnit èi úplnì potlaèit nìco dalšího. Nejdøíve tedy jen vyhodnocujte a pøemýšlejte! Nefixujte se jen na jeden pohled na vìc. Kdykoliv se mùže vyskytnout lepší varianta. Pokud navrhnete ze všech stran vyhovující øešení, budete už vìdìt, kde si pøípadnì mùžete dovolit použít levnìjší materiál, a kde by to narušilo splnìní dalších požadavkù. I když nebudete schopni vše sami objektivnì posoudit, urèitì to bude inspirující podkladový materiál pro pøípadného architekta. V každém pøípadì Vám to pomùže udìlat si jasno v podstatných a nepodstatných vìcech na kterých budete èi nebudete trvat. Nakonec, vždy to pøece je vaše stavba a vy v ní budete trávit podstatnou èást svého života.
Maximální hodnoty spotøeby energie na vytápìní pro jednotlivé kategorie objektù Energ. úsporné objekty Nízkoenerg. objekty Pasivní objekty Kvazinulové objekty
do do do do
70 kWh/m2.rok 2 50 kWh/m .rok 15 kWh/m2.rok 5 kWh/m2.rok
Pro srovnání: Potøeba tepla na vytápìní budov vztažená na 1 m2 dosahuje u starších budov èasto výše 170 - 240 kWh/m2.rok.
STAVEBNÍ MATERIÁLY A IZOLACE Jak pøedejít tepelným ztrátám?
Pohodlnost neuèit se novému je pilou, s níž si sami pod sebou øežeme vìtev. Horák
STAVEBNÍ MATERIÁLY - pro stavbu ekodomu použití vynikajících materiálù nestaèí - je potøeba dobrý projekt a peèlivé provedení - i z výborného materiálu se dá postavit odstrašující stavba - každá èást stavby má své konkrétní požadavky na použitý materiál èi složení. Pro dané požadavky je skoro vždy možný výbìr z více vhodných variant Kritéria hodnocení stavebních materiálù z environmentálního hlediska: - surovina pro výrobu stavebního materiálu a její získávání (míra obnovitelnosti zdroje/ložiska materiálu, poškozování prostøedí tìžbou, pøímá a nepøímá spotøeba energie pøi tìžbì, skladování, transportu ...) - výroba stavebních materiálù, polotovarù, dílù, sestav (zneèištìní životního prostøedí výrobním provozem, spotøeba energie na výrobu, skladování, transport ...) - výstavba (míra poškození životního prostøedí prùbìhem výstavby, spotøeba energie na dopravu, zpracování materiálu na místì stavby a vlastní zdìní ...) - likvidace (trvalé nebo doèasné poškození pøírody zpùsobené stavbou èi stavebními materiály, recyklovatelnost materiálù, energetická nároènost ...) - samotná stavba a její užitné vlastnosti (úmìrnost stavby pro dané potøeby, požadavky na dodávky energie pro zajištìní obyvatelnosti stavby - efektivita zaøízení pro vytápìní - klimatizaci - ohøev TUV, efektivní míra využití obnovitelných zdrojù ...)
TEPELNÁ IZOLACE - hlavní tepelnì izolující složkou je vzduch (plyn), pomocnou je materiál, ze kterého je složena nosná konstrukce, tvoøící vzduchové komùrky - u rùzných druhù tepelných izolací jsou obrovské rozdíly v energetické nároènosti na výrobu, a tím také ve výrobní cenì - využívají se odpadní suroviny èi vedlejší produkty z obnovitelných zdrojù (papírenská celulóza, sláma, ovèí vlna ...), které mohou pøedèít užitnými vlastnostmi i prùmyslovì vyrábìné izolace (nelze je však zatím aplikovat vždy a všude) - je lépe použít i prùmyslový typ izolace než izolaci žádnou - výroba, provoz a likvidace tepelné izolace by nemìla nevratnì poškozovat životní prostøedí ve všech ohledech V rùzných èástech svìta se využívají k izolaci rùzné pøírodní materiály - sníh v iglù, filc v jurtách, jinde rašelina. V našich zemích tepelné izolace nebývaly základní souèástí domù, èásteènì izolované byly napøíklad sruby z hodnì tlustých kmenù (døevo izoluje asi ètyøikrát lépe než cihly). Dobrou tepelnou izolaci mívaly i venkovské domy pøes zimu - pùdu zaplnìnou slámou a senem. Teplo tak utíkalo jen skrze zdi a podlahu, strop býval krásnì teplý. Vyklizené pùdy dnešních domù znamenají ohromnou ztrátu nìkdejšího komfortu.
Materiály pro tepelné izolace stìn - pìnový polystyrén má dobré mechanické a tepelné vlastnosti, pøíznivou cenu a snadné použití. Jeho nevýhodou je velký difúzní odpor pro vodní páru a hoølavost a také následná likvidace. - extrudovaný polystyren (XPS) v porovnání s pìnovým polystyrenem je pevnìjší, vyniká velmi nízkou tepelnou vodivostí a vysokou pevností v tlaku, takže lépe tepelnì izoluje a nemá tendenci se smršovat. - minerální vlna se vyrábí z taveného èedièe a používá se ve formì desek pojených organickým pojivem nebo ve formì volné vlny èi vlny pøichycené na papír. - skelná vlákna - vlastnostmi a použitím jsou velmi podobná minerální vatì, k jejich výrobì se ze 60 % používá recyklované sklo, zbytek tvoøí køemenný písek. - celulózová izolace se vyrábí rozvláknìním sbìrového papíru (noviny èasopisy), s pøidáním boritých solí, které zaruèují potøebné vlastnosti (stavební i tepelnì - izolaèní). - sláma - lisované balíky slámy se používají do zdí jako výplò døevìné konstrukce nebo izolaèní „pøizdívka“. Izolují lépe než iglú a jurty a nesrovnatelnì lépe než bìžné stavby z cihel èi kamene. - granulát z minerální vlny je tavený èediè, upravovaný do podoby granulátu. Rozvolnìný granulát se aplikuje foukáním hadicemi - neprodyšnì pøilehne na stavební konstrukce a zabraòuje tak vzniku mezer a tepelných mostù, je nehoølavý, nezatìžuje nadmìrnì izolovanou konstrukci a má výborné tepelnì izolaèní vlastnosti. - vlna z celulózových vláken je pøírodní, zdravotnì nezávadný materiál vhodný jako tepelná a akustická izolace i pro dodateèné zateplování staveb. Vlna je použitelná pro zateplení podlah, støešních, stropních i stìnových konstrukcí. - dalšími materiály jsou napøíklad len, konopí, døevovláknité desky, nebo korek. Praktické provedení dodateèných izolací stìn Dnes se všeobecnì doporuèuje používat certifikované zateplovací systémy, které se dodávají a používají jako celek. Firma, která takovýto certifikovaný zateplovací systém instaluje, je výrobcem systému proškolena a má o tom také pøíslušný certifikát. Tímto zpùsobem lze zajistit dosažení dobré kvality a trvanlivosti izolace. Vlastní technologický postup je pomìrnì složitý, zájemci se s podrobnostmi mohou seznámit na www stránkách dodavatelù takovýchto systémù.
STAVEBNÍ MATERIÁLY A IZOLACE Jak pøedejít tepelným ztrátám?
Pohodlnost neuèit se novému je pilou, s níž si sami pod sebou øežeme vìtev. Horák
STAVEBNÍ MATERIÁLY - pro stavbu ekodomu použití vynikajících materiálù nestaèí - je potøeba dobrý projekt a peèlivé provedení - i z výborného materiálu se dá postavit odstrašující stavba - každá èást stavby má své konkrétní požadavky na použitý materiál èi složení. Pro dané požadavky je skoro vždy možný výbìr z více vhodných variant Kritéria hodnocení stavebních materiálù z environmentálního hlediska: - surovina pro výrobu stavebního materiálu a její získávání (míra obnovitelnosti zdroje/ložiska materiálu, poškozování prostøedí tìžbou, pøímá a nepøímá spotøeba energie pøi tìžbì, skladování, transportu ...) - výroba stavebních materiálù, polotovarù, dílù, sestav (zneèištìní životního prostøedí výrobním provozem, spotøeba energie na výrobu, skladování, transport ...) - výstavba (míra poškození životního prostøedí prùbìhem výstavby, spotøeba energie na dopravu, zpracování materiálu na místì stavby a vlastní zdìní ...) - likvidace (trvalé nebo doèasné poškození pøírody zpùsobené stavbou èi stavebními materiály, recyklovatelnost materiálù, energetická nároènost ...) - samotná stavba a její užitné vlastnosti (úmìrnost stavby pro dané potøeby, požadavky na dodávky energie pro zajištìní obyvatelnosti stavby - efektivita zaøízení pro vytápìní - klimatizaci - ohøev TUV, efektivní míra využití obnovitelných zdrojù ...)
TEPELNÁ IZOLACE - hlavní tepelnì izolující složkou je vzduch (plyn), pomocnou je materiál, ze kterého je složena nosná konstrukce, tvoøící vzduchové komùrky - u rùzných druhù tepelných izolací jsou obrovské rozdíly v energetické nároènosti na výrobu, a tím také ve výrobní cenì - využívají se odpadní suroviny èi vedlejší produkty z obnovitelných zdrojù (papírenská celulóza, sláma, ovèí vlna ...), které mohou pøedèít užitnými vlastnostmi i prùmyslovì vyrábìné izolace (nelze je však zatím aplikovat vždy a všude) - je lépe použít i prùmyslový typ izolace než izolaci žádnou - výroba, provoz a likvidace tepelné izolace by nemìla nevratnì poškozovat životní prostøedí ve všech ohledech V rùzných èástech svìta se využívají k izolaci rùzné pøírodní materiály - sníh v iglù, filc v jurtách, jinde rašelina. V našich zemích tepelné izolace nebývaly základní souèástí domù, èásteènì izolované byly napøíklad sruby z hodnì tlustých kmenù (døevo izoluje asi ètyøikrát lépe než cihly). Dobrou tepelnou izolaci mívaly i venkovské domy pøes zimu - pùdu zaplnìnou slámou a senem. Teplo tak utíkalo jen skrze zdi a podlahu, strop býval krásnì teplý. Vyklizené pùdy dnešních domù znamenají ohromnou ztrátu nìkdejšího komfortu.
Materiály pro tepelné izolace stìn - pìnový polystyrén má dobré mechanické a tepelné vlastnosti, pøíznivou cenu a snadné použití. Jeho nevýhodou je velký difúzní odpor pro vodní páru a hoølavost a také následná likvidace. - extrudovaný polystyren (XPS) v porovnání s pìnovým polystyrenem je pevnìjší, vyniká velmi nízkou tepelnou vodivostí a vysokou pevností v tlaku, takže lépe tepelnì izoluje a nemá tendenci se smršovat. - minerální vlna se vyrábí z taveného èedièe a používá se ve formì desek pojených organickým pojivem nebo ve formì volné vlny èi vlny pøichycené na papír. - skelná vlákna - vlastnostmi a použitím jsou velmi podobná minerální vatì, k jejich výrobì se ze 60 % používá recyklované sklo, zbytek tvoøí køemenný písek. - celulózová izolace se vyrábí rozvláknìním sbìrového papíru (noviny èasopisy), s pøidáním boritých solí, které zaruèují potøebné vlastnosti (stavební i tepelnì - izolaèní). - sláma - lisované balíky slámy se používají do zdí jako výplò døevìné konstrukce nebo izolaèní „pøizdívka“. Izolují lépe než iglú a jurty a nesrovnatelnì lépe než bìžné stavby z cihel èi kamene. - granulát z minerální vlny je tavený èediè, upravovaný do podoby granulátu. Rozvolnìný granulát se aplikuje foukáním hadicemi - neprodyšnì pøilehne na stavební konstrukce a zabraòuje tak vzniku mezer a tepelných mostù, je nehoølavý, nezatìžuje nadmìrnì izolovanou konstrukci a má výborné tepelnì izolaèní vlastnosti. - vlna z celulózových vláken je pøírodní, zdravotnì nezávadný materiál vhodný jako tepelná a akustická izolace i pro dodateèné zateplování staveb. Vlna je použitelná pro zateplení podlah, støešních, stropních i stìnových konstrukcí. - dalšími materiály jsou napøíklad len, konopí, døevovláknité desky, nebo korek. Praktické provedení dodateèných izolací stìn Dnes se všeobecnì doporuèuje používat certifikované zateplovací systémy, které se dodávají a používají jako celek. Firma, která takovýto certifikovaný zateplovací systém instaluje, je výrobcem systému proškolena a má o tom také pøíslušný certifikát. Tímto zpùsobem lze zajistit dosažení dobré kvality a trvanlivosti izolace. Vlastní technologický postup je pomìrnì složitý, zájemci se s podrobnostmi mohou seznámit na www stránkách dodavatelù takovýchto systémù.
SOLÁRNÍ SYSTÉMY Využití energie Slunce.
Kde je vùle, tam je i cesta. G.B.Shaw
V podmínkách Èeské republiky svítí Slunce asi 1400 - 1700 hodin roènì. Na 1 m2 roènì „dopadne“ 1000 až 1300 kWh sluneèní energie - 75 % z toho v letních mìsících.
VYUŽITÍ SLUNEÈNÍHO ZÁØENÍ - aktivní - výroba tepla solárními kolektory (ploché a trubicové kapalinové kolektory x teplovzdušné kolektory) - výroba elektrické energie (fotovoltaické èlánky x solárnì termická pøemìna) - pasivní - pøemìna sluneèního záøení zachyceného konstrukcemi budov na teplo Solární systém se skládá z kolektoru, akumulaèní nádrže s výmìníkem pro ohøev TUV (èasto je osazen i dalšími výmìníky pro ostatní zdroje tepla, nebo elektrickým topným tìlesem pro dohøev), obìhového èerpadla, pojišovacích prvkù a mìøidel. Souèástí je také úèinná regulace, expanzní nádoba, odvzdušòovací ventil a plnící armatura. Životnost solární soustavy se uvádí asi 20 let
solární kolektor - solární kolektory z energie dopadlé na povrch roènì využijí cca 400 -500 kWh - používají se pro ohøev TUV a pøitápìní v jarních a podzimních mìsících - je nutné do topného systému pøidat další zdroj vytápìní (kolektory nelze v našich podmínkách použít jako jediný zdroj tepla) - nejpoužívanìjší jsou ploché kapalinové kolektory, dražší a vhodnìjší pro celoroèní provoz jsou trubicové vakuové kolektory, pro ohøev napø. bazénové vody a obèasný ohøev TUV v malém množství se používají plastové absorbéry - pro celoroèní provoz je jako teplonosnou kapalinu nutné použít nemrznoucí smìs, která má mít podobné fyzikální vlastnosti jako voda (kromì bodu tuhnutí)
fotovoltaické èlánky - panely pro výrobu elektrické energie (malé solární èlánky na bázi køemíku napájejí napøíklad kalkulaèky, v letectví a kosmonautice se používají sluneèní baterie) - fotoelektrický proces probíhající v polovodièích sestavených do solárních èlánkù, umožòuje pøemìnu sluneèního záøení na elektrickou energii - úèinnost bìžných solárních èlánkù se pohybuje v rozmezí 7-10% podle provozních podmínek doporuèuje se kombinace s alternativním zdrojem energie Typy fotovoltaických panelù: - pevnì umístìné panely - panely s natáèením za Sluncem - panely s natáèením a zrcadlem - panely svisle umístìné na fasádì
Schéma solárního systému a mapa vhodnosti oblastí pro využití solární energie k vytápìní, prùmìrné množství sluneèního záøení (èervená okolo 1250 kWh/rok, oranžová - 1200 kWh/rok, žlutá - 1150 kWh/rok, zelená - 1100 kWh/rok, bílá - ménì než 1100 kWh/ rok).
Pøi projektování solárních systémù je dùležité znát spotøebu TUV, zda bude ohøíván bazén, zda bude požadováno pøitápìní, zpùsob napojení na klasický zdroj energie, zpùsob regulace a další vstupní údaje: - poèet hodin sluneèního svitu a intenzita sluneèního záøení, která se mìní podle zneèištìní atmosféry (mìsto, venkov, hory), - chod roèních venkovních teplot, vìtru èi jiných nepøíznivých meteorologických jevù, zejména námrazy, ty urèují tepelné ztráty kolektorù, - orientace, ideální je na jih (pøípadnì s mírným odklonem max. 45°), jihozápadní smìr je výhodnìjší, nebo maximum výkonu nastává obvykle kolem 14. hodiny, kdy jsou v dùsledku nejvyšší denní teploty nejnižší tepelné ztráty, automatické natáèení kolektorù za Sluncem je neekonomické, - sklon sluneèních kolektorù, pro celoroèní provoz mùže být 30 až 60° vzhledem k vodorovné rovinì, pøi preferenci výhradnì letního provozu 30°, u zimního provozu je výhodnìjší sklon 60 - 90°, - množství stínících pøekážek, ideální je celodenní osvit Sluncem, krátkodobé zastínìní je pøípustné spíše v dopoledních hodinách, - délka potrubních rozvodù, má být co nejkratší s kvalitní izolací (minimalizace tepelné ztráty) a dostateèná izolace akumulaèní nádrže, - možnost umístìní - únosnost støechy, pokud nedostaèuje, nebo není správnì orientovaná, lze využít i štítovou stìnu, støechu garáže, pøístavku, pergoly, - rozložení spotøeby tepla, v ideálním pøípadì kopíruje roèní prùbìh sluneèního záøení, napø. pro instalace jsou vhodnìjší bytové a rodinné domy, naproti tomu školy se jeví jako problematické, protože v dobì nejvyššího sluneèního svitu bývají vìtšinou nevyužívané (malý odbìr teplé vody).
TEPELNÁ ÈERPADLA, REKUPERACE Využití energie prostøedí.
Když chceš hýbat svìtem, hni nejdøív sám sebou. Sokrates
TEPELNÁ ÈERPADLA Jednou z možností získávání energie pro vytápìní objektù a ohøev TUV jsou tepelná èerpadla. Tepelné èerpadlo je zaøízení, které koncentruje tepelnou energii z nízkopotenciálních pøírodních zdrojù. Tepelná energie prostøedí (teplo vzniklé sluneèním záøením, akumulované ve vnìjším prostøedí, vzduchu a vodì) mùže být pomocí tepelných èerpadel využita na ohøev užitkové vody a pøitápìní. Pøedstavme si tepelnou energii obsaženou ve vodì, zemi nebo vzduchu jako velmi „zøedìnou“, s nízkou teplotou. Kompresor tepelného èerpadla udìlá jen to, že „naøedìnou“ energii „zahustí“ a zvýší teplotu pracovní látky, kterou je již možno využít pro vytápìní a ohøev teplé užitkové vody. Kompresor tepelného èerpadla musíme pohánìt elektrickou energií. - každé tepelné èerpadlo se skládá z kompresoru s pohonnou jednotkou, výmìníku tepla (kondenzátoru), expanzního ventilu, sbìraèe, výmìníkù tepla (výparníkù), regulaèních prvkù s elektroinstalací a náplnì chladiva. - množství tepla získaného z okolního prostøedí závisí na vhodném složení použité chladící látky. Chladivem mùže být každá látka, která má schopnost odebírat tepelnou energie z prostoru nebo hmoty. Musí to být látka, která je bezpeèná, ekologická a ekonomická. Topný faktor Pomìr topného výkonu a pøíkonu je topný faktor, který je vždy vyšší než 1. Z 1 kWh elektrické energie mùže tepelné èerpadlo získat prùmìrnì asi 2,5 až 4 kWh energie tepelné. Topný faktor je v tomto obecném pøípadì 2,5 až 4. Èím je vyšší topný faktor, tím více získám energie zdarma. Roèní prùbìh teploty Teplota v nejvrchnìjší vrstvì zemì se s roèními obdobími mìní. Pod maximální hloubkou promrzání jsou však tyto výkyvy zøetelnì menší. Teplo pod hloubkou promrzání je výbornì vhodné k tomu, aby zásobovalo pomocí zemních kolektorù nebo zemních sond tepelná èerpadla. Typy tepelných èerpadel Jednotlivé druhy a typy tepelných èerpadel se od sebe liší podle zdroje nízkoteplotní energie. Podle zpùsobu, jak je tepelná energie získávána, dìlíme agregáty na ètyøi základní typy: vzduch-vzduch, vzduch-voda, voda-voda a zemì-voda. Proè používat tepelná èerpadla - jsou vhodným øešením pro zisk levné tepelné energie - provoz tepelného èerpadla je mnohem pohodlnìjší než nìkteré jiné zpùsoby vytápìní - nejsou pøíliš nároèná na obsluhu
princip tepelného èerpadla (okruh s kompresí a expanzí napojený na okruh vytápìní)
Vìtrání objektù 1. Pøirozené vìtrání – u starších budov je zajištìno netìsností oken a dveøí. Samovolné vìtrání tímto zpùsobem je plnì závislé na rozdílech teplot a na tom, zdali venku vítr fouká nebo ne. Tento zpùsob vìtrání nezajistí požadovanou a kvalitní výmìnu vzduchu, a tak jí musíme zajistit pøíležitostným otevíráním oken a zajistit prùvan. 2. Dlouhodobé vìtrání - pod pojmem dlouhodobé vìtrání se rozumí trvalá výmìna vzduchu otvory k tomuto úèelu urèenými. Nejèastìjším pøípadem jsou povìstná výklopná okenní køídla. Tento systém má také své nevýhody. Místnosti se silnì ochlazují, nebo dochází k silné výmìnì vzduchu, a tím k vysokým tepelným ztrátám. 3. Nucené vìtrání - zajišuje vhodný ventilátor, jeho výhodou je víceménì konstantní výmìna vzduchu, nezávislá na rozdílu teplot a intenzitì vìtru. Umožòuje pøivádìt do místnosti právì tolik èerstvého vzduchu, kolik je potøeba. Nevýhodou je nutnost rozvodù vìtraného vzduchu, spotøeba elektrické energie a pochopitelnì i s tím spojené investièní náklady. 4. Vìtrání s rekuperací tepla
REKUPERACE TEPLA - je zpìtné využití tepla ze vzduchu odvádìného pøi vìtrání - pomocí tepelných èerpadel nebo tepelných výmìníkù je možno odpadní teplo získávat zpìt z odvádìného vzduchu a použít pro vytápìní Pokud mezi proud vzduchu odcházejícího z budovy a proud vzduchu nasávaného do budovy zaøadíme vhodný výmìník tepla, mùžeme vìtší èást tepla z odpadního vzduchu získat zpìt (rekuperovat) a ohøát s ním vzduch pøisávaný. Zpravidla se používá deskový výmìník tvoøený svazkem profilovaných plechù nebo plastových desek s distanèními vložkami, kterým ve smìrech na sebe kolmých proudí odcházející a nasávaný vzduch, který získává teplo od vzduchu odcházejícího. výhody rekuperace - zpìtné získávání tepla z odpadního vzduchu = energetické úspory - škodliviny (tabákový kouø, zárodky, pyly, radon apod.) jsou prùbìžnì odvádìny mimo obytné prostory - v každém okamžiku je v domácnosti správné množství èerstvého vzduchu - nulové náklady na obsluhu - filtry do vìtrací jednotky ulehèují život alergikùm - spaní pøi zavøených oknech (zlodìji, hluk apod.) - žádný prùvan a z nìho vyplývající bolesti hlavy a nachlazení - místnosti se nevychlazují - vlhkost vzduchu se nezvyšuje, kondenzace par nevzniká, plísnì se netvoøí
nevýhody rekuperace - vyšší poøizovací náklady - nucené vìtrání spotøebovává elektrickou energii na provoz - obvykle je v celém domì stejná teplota – vzduch musí volnì proudit mezi místnostmi - nìkdy jsou problémy s hluèností a šíøením zvukù pøes dveøe mezi místnostmi (dveøe nemohou být tìsné)
schéma teplovzdušného vytápìní s rekuperací vzduchu 1) odvod vzduchu z místností do rekuperaèní jednotky 2) pøísun vzduchu z venkovního prostøedí zemním kolektorem 3) odvod zneèištìného vzduchu 4) pøísun teplého vzduchu do místnosti 5) odvod vzduchu po rekuperaci mimo objekt
ÈIŠTÌNÍ ODPADNÍCH VOD Standardní nebo koøenovou èistírnu?
Spolupracujme s pøírodou – ona bude spolupracovat s námi.
Podle místních podmínek je ve vìtších obcích a mìstech øešeno èištìní odpadních vod centrálnì, v menších obcích èasto z ekonomických dùvodù decentrálnì. Èistírny odpadních vod - pøi navrhování technologie èištìní se nejprve bere v úvahu pro kolik lidí, èi pro jak velký podnik bude fungovat - jednotkou pro urèení kapacity èistírny je takzvaný ekvivalentní obyvatel – EO. Tato jednotka byla stanovena na základì dlouhodobých sledování a jedná se o množství zneèištìní na jednoho obyvatele (400 g zneèištìní na jednoho obyvatele za den). - rodinný dùm se 4 obyvateli potøebuje technologii (èistièku, septik, žumpu) pro 4 EO. U rodinného domu je nutno poèítat s tím, že obèas pøijde i nìkolikadenní návštìva. Proto je nutné poèítat i s vìtším pøítokem na èistírnu. Kapacita u rodinného domu by proto mìla tedy být zhruba o dva EO vyšší než je pøedpokládaný poèet stálých obyvatel domu. V pøípadì mìstských èistièek musíme samozøejmì poèítat s mnohem vìtšími èísly, a to pøedevším v pøípadì, že je na èistièku pøipojen i místní prùmysl. - nìkteøí výrobci neudávají kapacitu svých èistíren v EO, ale v BSK5. BSK5 je biochemická spotøeba kyslíku, který spotøebují organismy na rozklad zneèištìní za 5 dní. Poèítejme 54mg BSK5 na 1 litr odpadní vody na jednoho èlovìka za den. Decentrální øešení odvádìní odpadních vod - jímky na vyvážení (žumpy) – vyvážené na èistírnu odpadních vod - septiky s vypouštìním do mìstské kanalizace (platí se stoèné, nutno 1x roènì vyèistit) - septiky s vypouštìním do zemì nebo toku (je nutné povolení, doèišování, 2x roènì rozbor odpadních vod, 1x roènì septik vyèistit a kaly odvést na ÈOV) - domovní èistírny (je nutné povolení, 2x roènì rozbor odpadních vod) - domovní èistírny s membránami (nová technologie, umožní vodu znovu použít podobnì jako vodu srážkovou)
výhody koøenové èistírny - pøíznivá poøizovací cena - nízké náklady na provoz a údržbu - snadné zvìtšení kapacity - vhodné pro sezónní èi pøerušovaný provoz - dlouhá životnost - výrazný estetický i krajinotvorný prvek - ekologické øešení - minimální poruchovost, vysoká spolehlivost - snadná likvidace nevýhody koøenové èistírny - lze je použít jen pro urèitý poèet ekvivalentních obyvatel (cca 500 – 1 000 EO) - nároky na prostor (ne všude je dostatek prostoru pro její umístìní, na 1 obyvatele je tøeba 5 – 6 m2)
Podle platného zákona mùže být za nepovolené vypouštìní odpadní vody udìlena fyzickým osobám pokuta do výše 50000 Kè.
Jedna z možností èištìní - koøenové èistírny odpadních vod Zneèištìná voda vteèe do pøedèišovací nádrže, tam se oddìlí pevné èásti odpadu a probíhá pøirozené biologické pøedèištìní. Voda pak samospádem pokraèuje do koøenové èistírny, kde dochází k jejímu doèištìní za pøispìní bakterií žijících v prostøedí koøenù rákosu a dalších rostlin. Koøenové èistírny jsou vhodné i pro pøerušovaný a sezónní provoz, což je pøedurèuje i pro použití v kempech, chalupách, v rozlièných turistických zaøízeních, v zemìdìlství a v nìkterých pøípadech i ve vybraných prùmyslových odvìtvích (potravináøství, zpracovatelský prùmysl apod.). Používají se pro zdroje zneèištìní do 500, pøípadnì 1 000 EO s pøíslušnou plochou koøenových polí okolo 2 500 resp. 5 000 m2. Spotøeba pitné vody v rodinì mùže èinit 140 až 165 litrù za den. Více než 50% z tohoto množství mùže zajistit voda, dodaná systémem sbìru a distribuce srážkových vod. Využití srážkových vod Pitnou vodu je možné v mnoha pøípadech nahradit filtrovanou vodou srážkovou (úspora za nižší odbìry z vodovodní sítì a za stoèné) pro úèely - sanitární - technické - zalévání zahrad - praní
Legislativní opatøení k èištìní odpadních vod - Zákon è. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích naposledy novelizovaný v roce 2006, - Vyhláška è. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích - Zákon è. 254/2001 Sb. o vodách ve znìní pozdìjších pøedpisù.
ZAHRADY Jak žít v souladu s pøírodou?
Jak zaseješ, tak sklidíš. Cicero
Když to èlovìk vezme za správný konec a tak trochu nechá matièku pøírodu, a si dìlá, co chce, odvdìèí se nám malým rájem - pøírodní zahradou pøímo pøede dveømi! Základními pilíøi pøírodì blízkého zpùsobu založení zahrady jsou zdravý a mnohotvárný pùdní život, støídání plodin, kompostování, správná volba odolných odrùd a samozøejmì nepoužívání agrochemikálií. Pro úspìšné založení záhonù a pìstování rostlin je tøeba brát ohled na jejich potøeby.
Vhodné stanovištì - stanovištì vhodné z hlediska pùdního typu, vlhkosti, oslunìní - silná rostlina je vùèi chorobám a škùdcùm odolnìjší - skladba sousedních rostlin a také prostøedí kolem zahrady. Neobdìlávaná pole nebo okraje lesù zpravidla znamenají vyšší množství škùdcù (ovocné stromy v blízkosti listnatých lesù mohou být snáze napadeny chrousty, jahody v sousedství planého jahodníku a ostružiníku zase kvìtopasem jahodníkovým, akát mùže pøilákat puklici švestkovou). Vhodné odrùdy Druhy a odrùdy rostlin bychom nemìli vybírat pouze z hlediska jejich užitkovosti èi pohlednosti, ale také odolnosti. Pùvodnìjší odrùdy bývají ménì náchylné k chorobám než ty pøešlechtìné. Optimální péèe Ke zdraví rostlin pøispívá i správné a pøimìøené hnojení (napøíklad pøebytek dusíku zpùsobí, že se rostliny stanou chutnìjší pro mšice). Draslík, pøi vyváženém pomìru ostatních prvkù, zvyšuje odolnost rostlin. Výhodné je také èasné setí, protože vzrostlejší rostliny invazi škùdcù lépe odolávají a snáze regenerují. Dùležité je také zalévání. Listy okurek a rajèat by mìly zùstat pokud možno suché, aby nepodlehly plísním. Jabloním v dobì rašení listù naopak postøikování vodou pomùže proti padlí jabloòovému. Smíšené kultury a støídání druhù Støídání plodin, které jsou napadány zcela odlišnými škùdci a chorobami, rostlinám prospívá (nìkteøí škùdci, napøíklad háïátko bramborové, jsou vázáni na jedno místo a nešíøí se). Ještì výhodnìjší je pìstování mozaiky druhù, nebo jednodruhové záhony mnohem silnìji vábí specializované škùdce (cibule mezi mrkví mùže odradit pochmurnatku mrkvovou). Nìkdy lze poskytnout škùdcùm náhradu - døepèíci, kteøí si pochutnávají na brukvovité zeleninì, dají pøednost hoøèici pøed jinými druhy. Mechanická obrana - zrytí pùdy na podzim a v pøedjaøí nièí pøezimující larvy a kukly - vystavuje je nízkým teplotám, také je snáze sezobnou ptáci - vèasné odklízení spadaného listí a plodù snižuje výskyt mnohých škùdcù. (listy napadené se nesmí dávat na kompost, ale doporuèuje se povápnìné zakopat) - rychlé odstranìní napadených èástí rostlin mùže pomoci pøi likvidaci škùdcù - brouky, malinovníky, listohlody, nosatce lískové èi klopušky lze z ovocných stromù a keøù sklepávat do plachet èi na lepem potøené desky nejlépe ráno, kdy jsou ještì ztuhlí chladem - ploštice a housenky lze odstranit i postøikováním silným proudem vody - píïalky, které šplhají na strom naklást vajíèka, mùžete zachytil lepicím pásem obtoèeným u paty stromu - instaluje se již v záøí a snímá v bøeznu - jednoduchou ochranou vzcházejících sazenièek zeleniny jsou prùsvitné perforované kelímky, nasazené dnem vzhùru Pøírodní prostøedky - proti mšicím a molici skleníkové, obaleèi hrachovému a padlí angreštovému lze použít postøik rostlin mýdlovou vodou - na padesát dílù vody jeden díl mazlavého mýdla - úèinné jsou i prostøedky založené na bázi øepkového oleje - známé je lákaní škùdcù do pastí drátovce nalákáme na slupky od brambor èi mrkve, plzáky na pivo - alternativní ochranou jsou také výluhy z èesneku, cibule, kùry citrusù
pomocníci z øíše rostlin - nìkteré rostliny škùdce odpuzují a mohou pomoci v ochranì náchylnìjších druhù - aksamitník odpuzuje molici skleníkovou od rajèat, hubí háïátka i øadu dalších škùdcù, a navíc i brzdí rùst plevelù díky svým koøenovým výmìškùm - èesnek ochraòuje jahodník a rùže pøed houbovými chorobami - kopr odpuzuje bìláska zelného, køen mandelinku bramborovou - lichoøeøišnice vìtší pùsobí proti napadení mšicemi - máta odrazuje døepèíky a bìláska - levandule odpuzuje ploštice, šalvìj lékaøská a tymián obecný bìláska i slimáky, øebèík královský dovede odpuzovat hryzce pomocníci z øíše zvíøat - chemické prostøedky èasto zahubí i pøirozené nepøítele škùdcù - slunéèka, živící se mšicemi, merami, roztoèi, a øadou dalších škùdcù. Larva slunéèka spoøádá za ètrnáct dní 270 mšic, dospìlec pak dennì až 60 mšic. Slunéèek je nìkolik druhù a každý má v oblibì jiné škùdce hubí i svilušky, štítenky, èervce. - dalšími zdatnými pomocníky z øíše hmyzu jsou støevlíci, krajníci, drabèíci, páteøíèci, denivky, dravé ploštice, pavouci, pestøenky napodobující vosy - zlatooèky jsou pøeborníky v hubení mšic - užiteèné jsou i žáby, obzvláštì ropuchy, také ještìrky, ježci, ptáci - dùležité je zajistit dostateèný poèet úkrytù a zimoviš, hnízdních budek a zimních krmítek
Víte, že v anglickém trávníku rostou èasto jen 4 druhy trav a že takový trávník poskytne potravu jen 4 druhùm ptákù? Víte, že naproti tomu pøírodní louka v sobì ukrývá až 50 druhù rostlin a skýtá potravu až 14 druhùm ptákù?
