Masa rykova un iverz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
EFEKTIVNOST PODNIKŮ ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU V ČRMLÉKÁRNY Efficiency of the Processing Industry in CR- Dairies Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Bc. Hana ZOUHAROVÁ
Brno, 2014
J mé no a p ř í j mení aut or a:
Bc. Hana Zouharová
Ná z e v di pl omové pr áce:
Efektivnost podniků zpracovatelského průmyslu v ČRmlékárny
Ná z e v pr áce v angličt i ně:
Efficiency of the Processing Industry in CR- Dairies
Ka t e dr a:
Financí
Ve doucí di pl omové pr áce:
Ing. František Kalouda, CSc., MBA
Rok obhaj oby:
2014
Anotace Předmětem diplomové práce: ,,Efektivnost podniků zpracovatelského průmyslu v ČRmlékárny‘‘ je definice ekonomické efektivnosti oboru Výroby mléčných výrobků spadající pod klasifikaci CZ-NACE 10.5. První část práce je zaměřena na charakteristiku problematiky a specifikaci pojmů. Dále jsou vymezena kriteria ke zhodnocení efektivnosti oboru a stanoveny metody finanční analýzy. Druhá část práce porovnává zvolená kriteria výkonnosti oboru a srovnána s daty za potravinářský průmysl. V poslední části práce je vybrána reprezentativní mnoţina obchodních společností. Na ně jsou následně aplikována vybraná kriteria a závěru je provedeno zhodnocení.
Annotation The subject of the thesis: ,,Efficiency of the Processing Industry in CR- Dairies‘' is definition of the economic efficiency in the field of production of dairy products (falling under the classification CZ-NACE 10.5). The first part is focused on characteristics of the issue and also focused on the specification of notions. Then criteria for evaluation of effectiveness of milk dairies are set and also the methods for financial analysis are determined. In the next part performance criteria are retrieved and compared with the food industrial data. In the last part the representative set of companies is selected. The chosen criteria are applied on set of companies. In the end the overall evaluation is done.
Klíčová slova Ekonomická efektivnost, obchodní společnost (a.s., s.r.o.), rentabilita vlastního kapitálu, ekonomická přidaná hodnota EVA, výroba mléčných výrobků, potravinářský průmysl, makroekonomická kriteria, vstupní surovina mléko, výstupní produkt plísňový sýr NIVA, výrobní program
Keywords Economic efficiency, company, profitability o, economic value added, production of dairy products, food processing industry, macroeconomic criteria, input milk, output blue cheese NIVA, production programme
Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Efektivnost podniků zpracovatelského průmyslu v ČRmlékárny vypracovala samostatně pod vedením Ing. František Kalouda, CSc., MBA a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 16.5.2014 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Františku Kaloudovi, CSc., MBA za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmě Mlékárně Otinoves s.r.o. za poskytnuté informace a konzultace.
Obsah ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 6 TEORETICKÁ ČÁST .......................................................................................................................................... 9 1.
EFEKTIVNOST PODNIKŮ ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU V ČR- MLÉKÁRNY ............... 9 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.
DEFINICE POJMŮ....................................................................................................................................... 9 MĚŘENÍ EFEKTIVNOSTI PODNIKU ............................................................................................................. 9 FINANČNÍ ANALÝZA ............................................................................................................................... 11 VYBRANÉ UKAZATELE V RÁMCI POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU ........................................................... 23
PRAKTICKÁ ČÁST ........................................................................................................................................... 26 2. CHARAKTERISTIKA OBORU MLÉKÁRENSTVÍ A JEHO POSTAVENÍ V RÁMCI POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU .............................................................................................................. 26 2.1. 2.2.
CHARAKTERISTIKA OBORU VÝROBY MLÉČNÝCH VÝROBKŮ DLE KLASIFIKACE CZ-NACE 10.5. ............ 26 VYBRANÉ UKAZATELE V RÁMCI VÝROBY MLÉČNÝCH VÝROBKŮ, POTAŢMO VÝROBKŮ POTRAVINÁŘSKÝCH ........................................................................................................................................... 27 2.2.1. Počet podniků v rámci oboru......................................................................................................... 27 2.2.2. Zaměstnanost ................................................................................................................................. 27 2.2.3. Index cen průmyslových výrobců ................................................................................................... 28 2.2.4. HDP v rámci potravinářského průmyslu ....................................................................................... 28 2.2.5. Výkonová spotřeba mlékárenství v rámci potravinářství............................................................... 30 2.2.6. Produkce v běžných cenách ........................................................................................................... 31 2.2.7. Spotřebitelé a spotřebitelská poptávka .......................................................................................... 31 2.2.8. Mezinárodní srovnání a zahraniční obchod .................................................................................. 32 2.2.9. Index RCA (index komparativních výhod) ..................................................................................... 35 2.2.10. SITUACE V NÁKUPU MLÉKA JAKO VSTUPNÍ SUROVINY ..................................................... 35 3. UKAZATELE HODNOTÍCÍ EFEKTIVNOST OBORU A JEJICH APLIKACE NA JEDNOTLIVÉ PODNIKY ............................................................................................................................................................ 38 3.1. SEZNÁMENÍ SE S PODNIKY ...................................................................................................................... 38 3.1.1. NIVA s.r.o. Dolní Přím ................................................................................................................. 38 3.1.2. Mlékárna Otinoves s.r.o. .............................................................................................................. 39 3.1.3 Madeta a.s. .................................................................................................................................... 40 3.2. SÝR NIVA JAKO SPOLEČNÝ VÝSTUP A JEHO CENA ................................................................................. 41 3.3. KRITERIA EFEKTIVNOSTI PODNIKŮ V RÁMCI OBORU............................................................................... 42 3.3.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb ................................................................................... 42 3.3.2. Přidaná hodnota a produktivita práce .......................................................................................... 43 3.3.3. Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech v oboru výroby mléčných výrobků a u vykazovaných podniků ................................................................................................................................... 45 3.4. HODNOCENÍ EFEKTIVNOSTI VYBRANÝMI METODAMI FINANČNÍ ANALÝZY ............................................. 46 3.4.1. Pyramidový rozklad DuPont pro hodnocené společnosti .............................................................. 46 3.4.2. Ekonomická přidaná hodnota EVA ............................................................................................... 52 3.5. CERTIFIKÁTY DEKLARUJÍCÍ KVALITU POTRAVINY .................................................................................. 55 3.5.1. KLASA ........................................................................................................................................... 55 3.5.2. Regionální potravina ..................................................................................................................... 57 3.5.3. Regionální produkt Moravského krasu .......................................................................................... 58 SWOT ANALÝZA .............................................................................................................................................. 60 ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 62 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 67
SEZNAM GRAFŮ ............................................................................................................................................... 70 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 70 SEZNAM SCHÉMAT ......................................................................................................................................... 70 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 70 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................................................ 71 SEZNAM PŘÍLOH.............................................................................................................................................. 73
ÚVOD Mlékárenské výrobky jsou významné z hlediska jejich vlivu na zdraví člověka. Mléčné výrobky jsou podle Českého statistického úřadu klasifikovány jako ekonomické činnosti CZNACE 10.5, od 1.ledna 2008 nahrazuje zkratku OKEČ. Ekonomickou činností rozumíme výrobu výrobků či poskytování sluţeb při kombinaci výrobních faktorů. Obor mlékárenství spadá do odvětví Výroby potravinářských výrobků ( CZ-NACE 10) v rámci zpracovatelského průmyslu. Mlékárny mají jiţ dlouholetou historii. V práci jsou hodnoceny 3 mlékárny, u nichţ byl historický vývoj obdobný. Nejdříve si zaloţili místní zemědělci podnik, ten byl posléze znárodněn, poté osamostatněn a vzešla z toho obchodní společnost inovovaná do dnešní podoby. Provoz mlékáren je v dnešní době podrobován přísným hygienickým opatřením a kontrolám. Kvůli tomuto faktu musí mlékárny kaţdoročně investovat nejen do inovací, technologií, hmotného majetku, ale právě i do zabezpečení hygieny provozu. Cílem práce je definovat ekonomickou efektivnost daného oboru. Prací na toto téma čtenář nenalezne mnoho. Diplomová práce se inspiruje Bulletiny ÚZEI (Ústav zemědělské ekonomiky a informací), konkrétně studií z roku 2011 Strukturální a ekonomické aspekty mlékárenského oboru ČR. Výběr tématu je dán z velké části osobním vztahem autorky k mlékárenství.1 V teoretické části práce budou vymezeny konkrétní pojmy a měření efektivnosti. Lze obecně konstatovat, ţe efektivní je ten subjekt, jeţ umí zhodnotit zdroje vloţené do podnikání. Ruku v ruce s efektivností jde snaha vlastníků o maximalizaci zisku, popřípadě maximalizace přidané hodnoty, které označujeme jako cíle podniku. Z hlediska vstupů a výstupů jde tedy o minimalizaci nákladů a maximalizaci uţitku. Důleţitým pojmem v souvislosti s výkonností je také konkurenceschopnost. Ke kvantitativnímu zhodnocení hospodaření obchodních společností slouţí technická analýza, která je stěţejní metodou diplomové práce. Vybranými metodami pak dochází ke kvantifikaci oborového či podnikového vývoje. Na základě dostupných statistických údajů a údajů z MPO jsou v rámci potravinářského odvětví vyhledána data hodnotící efektivnost a ta jsou postupně 1
Poznámka: Pan Rudolf Bouda, jež byl v příbuzenském vztahu s autorkou, byl jedním ze zakladatelů Mlékárny Otinoves 6
srovnávána s oborem Výroby mléčných výrobků. Na základě zhodnocení budou stanoveny jednotlivé soudy o situaci v mlékárenství. Postup práce stanovuje reprezentativní mnoţinu podniků, jeţ mají být zhodnoceny na základě vybraných kriteriálních ukazatelů. V dnešním trţním hospodářství kaţdý podnik odolává tvrdým podmínkám a vydobývá si svoje místo na trhu, coţ znesnadňuje dosahování ekonomické efektivnosti. V praktické části práce je čtenář nejprve uveden do problematiky mlékárenství, tedy jeho zařazení, dotační tituly k financování investic, značení, informovat spotřebitele apod. V rámci značení je v poslední době velmi populární a marketingově přínosné, pokud výrobky obdrţí logo KLASA nebo Regionální potravina jako známka kvality. Tyto certifikáty, loga, označení budou na konci práce rozebrána šířeji. Druhou částí je dle postupu práce, jak jiţ bylo zmíněno, výběr obecných kriterií hodnocení mlékárenství
v rámci
potravinářského
průmyslu.
Diplomová
práce
vychází
z makroekonomických ukazatelů jako např. HDP, zahraničí obchod (export a import). Spotřebitelé jako koncoví uţivatelé svými výdaji výrazně přispívají k tvorbě HDP. Při výpočtu zisku jsou důleţité výkony a výkonová potřeba. Pokud nákladovost z hlediska výkonové spotřeby v čase roste větším tempem neţ výkony, není to pro podnik příznivé. Esenciální poloţkou ve výkonové spotřebě tvoří vstupní náklady, v případě mlékárenství vstupní surovina mléko, u něhoţ je posouzena nákupní cena a predikce pomocí trendu. V oddílu následujícím jsou podniková data 3 hodnocených podniků (firma malého, středního a velkého typu) zhodnocena metodami finanční analýzy, z nichţ podstatnou je dle mnoha literárních zdrojů rentabilita vlastního kapitálu značící výnosnost vloţeného kapitálu a ekonomickou přidaná hodnota EVA.
Všechny hodnoty se autorka snaţí porovnávat
s průměrnými zjištěnými hodnotami za obor Výroby mléčných výrobků. Hlavními pouţitými zdroji jsou účetní výkazy obchodních společností, dále data z ČSÚ, individuelně poskytnutá data z ČSÚ na vyţádání, data z MPO a vlastní výpočty.
7
V závěru práce bude zhodnocena vypovídací schopnost navrţených ukazatelů jak obecných při porovnání oboru a potravinářství, tak specificky zvolených při komparaci podniků s oborovým průměrem.
8
TEORETICKÁ ČÁST 1. EFEKTIVNOST PODNIKŮ ZPRACOVATELSKÉHO PRŮMYSLU V ČR- MLÉKÁRNY 1.1. Definice pojmů Efektivnost lze definovat jako schopnost zhodnotit zdroje vloţené do podnikání. Spotřebou výrobních faktorů, tedy vstupů, vzniká finální výstup. Výrobní podnik chce v obecné rovině dosahovat výrobní efektivnosti, ziskovosti produkce a být konkurenceschopný.
Výrobní
podnik chápeme jako relativně izolovaný systém, transformující hmoty, práci, energii a informace, převzaté z okolí podniku, do podoby výstupů do okolí podniku. Okolí podniku představují dodavatelé, odběratelé, peněţní ústavy, věřitelé, zaměstnanci, právní normy, správní orgány apod. Výrobní efektivnost vzniká v situaci, kdy firmy produkují takový rozsah produkce, během kterého jsou minimalizovány dlouhodobé průměrné náklady. K vyšší efektivnosti přispívá také uspořádání lidí do vnitropodnikových organizačních útvarů, jelikoţ dělba práce mezi tyto útvary vede k úsporám z rozsahu.
2
Dle výše zmíněného lze tedy za
efektivní povaţovat to, co přispívá k dosaţení cíle. Za primární cíl je dle podnikové teorie povaţována maximalizace zisku.3
1.2. Měření efektivnosti podniku V obecné podobě je kritérium efektivnosti chápáno jako vyjádření míry dosaţení očekávaných záměrů. Sledují se účinnosti vlastních rozhodnutí při plnění cílů. Měřením efektivnosti řešíme otázku, jak ohodnotit přínos existence podniku a dosaţení jeho cílů. Měřítkem efektivnosti je hodnota výstupu k hodnotě vstupu. V souvislosti s tímto se objevují dva problematické okruhy. Prvním z nich je způsob měření vstupů do podnikatelského procesu na straně jedné, způsob měření výstupů na straně druhé a jejich vzájemná komparace. Druhým je zodpovězení otázky, pro koho měříme výkonnost podniku, proč tyto informace 2
ŠIŠKA, L. a kol. Cvičebnice manaţerského účetnictví. Brno: Ekonomicko- správní fakulta, Masarykova univerzita, 2011 3 SYNEK,M., KISLINGEROVÁ,E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN P78-80-7400-336-3 9
poţadují a jaké záměry mají zainteresované strany.4 V oblasti hodnocení efektivnosti podniku nám podává věrný obraz o situaci podniku finanční analýza. Obrázek 1: Ekonomická efektivnost
Zdroj: SYNEK,M., KISLINGEROVÁ,E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN P78-80-7400-336-3, str.51
Souhrnným efektem podniku jsou výstupy. Za hodnotu výstupu můţeme povaţovat výnosy (trţby z prodeje výrobků a sluţeb). Hodnotou vstupu je míněna hodnota výrobních faktorů spotřebovaných na daný výstup, tedy náklady (ceny vstupů), nebo vynaloţený (v podniku vázaný) kapitál. Konkrétně lze měřit efektivnost podniku následujícími způsoby:
Ukazatel haléřové nákladovosti=náklady/výnosy označuje hospodárnost, tedy vyuţití prostředků k dosaţení cílů. Vzorec je ale nepřesný, neboť dochází k propletení představ o hospodárnosti a rentabilitě.
Ukazatel haléřové nákladovosti=náklady/výnosy
Pouţijeme-li jako vstupní hodnotu kapitál, dostaneme vzorec ukazatele vyţití kapitálu=výnosy/kapitál. Vzorec značí také rychlost obratu aktiv a je jedním z ukazatelů při finančním hodnocení podniku. Ukazatele vyžití kapitálu=výnosy/kapitál
4
Skripta k ekonomické efektivnosti. [online]. 2013 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=79&idkapitola=22 10
Pouţijeme-li jako výstup zisk, dostaneme ukazatele rentability. Rentabilita výnosů=zisk/výnosy v součtu s ukazatelem haléřové nákladovosti dá číslo 1. Při uţití vstupního faktoru vynaloţený (v podniku vázaný) kapitál, dostaneme ukazatele rentability (výnosnosti) kapitálu. Rentabilita nám ukazuje, jak se kapitál v čase zúročil a jde ruku v ruce s hospodárností. Ale i nehospodárně pracující podnik můţe být vysoce rentabilní např. díky vysokým trţním cenám a malé konkurenci.
Rentabilita výnosů=zisk/výnosy
Vyjdeme-li ale z cílů podniku, musíme za základní kriterium efektivnosti povaţovat ROE, tedy rentabilitu vlastního kapitálu a za efektivně hospodařící podniky ty, které zvyšují bohatství svých vlastníků (např. viz ukazatel EVA).5
1.3. Finanční analýza Finanční analýzu lze chápat jako komplexní rozbor dat, získaných především z účetních výkazů. Smyslem analýzy je vyhodnotit finanční situaci podniku a připravit podklady pro rozhodování o fungování podniku. Data získaná pomocí finanční analýzy nám mohou vyhodnotit minulé chování a fungování podniku, ale zároveň nám slouţit jako základ pro finanční plánování ve všech časových rovinách. Výstupy finanční analýzy jsou významné při rozhodovacích procesech managementu podniku, vlastníků, věřitelů a dalších externích uţivatelů. Nejpodstatnější úlohu při analýze sehrávají faktory uvedené ve schématu č.1. Působení daných faktorů určuje potenciální zisk, návratnost investovaného kapitálu a míru výnosů z takto investovaného kapitálu.6
5
SYNEK,M., KISLINGEROVÁ,E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN P78-80-7400-336-3, str.51-55 6 RŮČKOVÁ,P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 9-17 11
Schéma 1: Faktory prostředí ovlivňující fungování obchodní společnosti
Zdroj: RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 17
1.3.1. Metody finanční analýzy Dle vyuţitých dat rozlišujeme dva přístupy k hodnocení finanční situace podniku: fundamentální analýzu technickou analýzu
1.3.1.1.
Fundamentální analýza
Metodou fundamentální analýzy je komparativní analýza, jeţ vyuţívá dat kvalitativních. Posuzují se hlavně data získaná z makroprostředí, kde jako stěţejní vystupuje fiskální a monetární politika vlády a mikroprostředí, kde záleţí na odvětví, v němţ podnik působí a na trţním postavení podniku. Vyuţitelné jsou také odborné zkušenosti a subjektivní odhady odborníků (nejen pozorovatelů, ale i přímých účastníků ekonomických procesů).7 Věrně známá je např. SWOT analýza. 7
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2.Aktualizované vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, str. 7 12
1.3.1.2.
Technická analýza
Technická analýza kvantitativně zpracovává data pomocí algoritmizovaných metod. Obvykle se nejprve charakterizuje prostředí a zdroje dat, následně se vybere metoda a zpracují se data na základní úrovni, dále se data zpracovávají na pokročilejší úrovni a nakonec se předloţí návrhy k dosaţení cílového stavu. Rozlišujeme metody technické analýzy:
1. Analýza absolutních dat a. Horizontální analýza b. Vertikální analýza 2. Analýza poměrových ukazatelů a. Rentability b. Aktivity c. Zadluženosti a finanční struktury d. Likvidity e. Kapitálového trhu f. Provozní činnosti g. Cash flow 3. Analýza soustav ukazatelů a. Pyramidové rozklady b. Komparativně analytické metody c. Matematicko-statistické metody d. Kombinace metod8
1.3.1.2.1. Analýza absolutních ukazatelů Analýza absolutních ukazatelů pracuje s daty obsaţenými v účetních výkazech, zejména tedy s rozvahou a výkazem zisků a ztrát.
Horizontální analýza 8
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2.Aktualizované vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6, str. 9-10 13
V rámci dané analýzy zkoumáme změny dat obsaţených ve výkazech retrospektivně. Pozorujeme, jak se mění v absolutních a procentuálních hodnotách. Analýza se provádí horizontálně po řádcích, jak nám napovídá sám název. ,,Jde tedy o analýzu vývoje finančních ukazatelů v závislosti na čase. Obvyklým výstupem je časový trend analyzovaného ukazatele, vyuţitelný speciálně pro predikci jeho budoucího vývoje.‘‘9
Vertikální analýza Zde se jiţ nejedná o analýzu trendu, ale v jednotlivých letech vyjadřujeme jednotlivé prvky procentuelně od shora dolů.
Základem pro výpočet procentuelního vyjádření se bere
z rozvahy suma aktiv a z výkazu zisků a ztrát velikost trţeb. Analýza umoţňuje komparaci výsledků mezi jednotlivými konkurenty, potaţmo podniky.
1.3.1.2.2. Analýza poměrových ukazatelů Jelikoţ je podnik sloţitým mechanismem, je třeba zjistit více ukazatelů, neboť pouţití pouze jediného by bylo nedostačující. Předpokladem dlouhodobého fungování podniku je rentabilita, likvidita a přiměřená zadluţenost.10 Ukazatele rentability Jako první ze skupiny ukazatelů je vybrán ukazatel rentability, který je povaţován za stěţejní z pohledu potřeb dané diplomové práce. Ukazatel měří dosahování ziskovosti za pouţití investovaného kapitálu. Obecně lze říci, ţe ukazatele rentability slouţí k hodnocení celkové efektivnosti dané činnosti.11 Pro potřeby finanční analýzy rozlišujeme kategorie zisku: EBDIT (zisk před odpisy, úroky a daněmi) EBIT (zisk před úroky a daněmi) EBT (zisk před zdaněním) EAT (zisk po zdanění) 9
KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 158 10 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1.Vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3, str. 31 11 RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 51 14
Tabulka 1: Kategorie zisku pro potřeby finanční analýzy ZISK Hospodářský výsledek za účetní období (EAT) + daň z příjmů za mimořádnou činnost + daň z příjmů za běžnou činnost = Zisk před zdaněním (EBT) + nákladové úroky = Zisk před úroky a zdaněním (EBIT) + odpisy = Zisk před úroky, odpisy a zdaněním (EBITDA) Zdroj: KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3 Vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 811 str. ISBN 978-807400-194-9,str. 43.
Obecným kriteriem hodnocení rentability je rentabilita vloţeného kapitálu. Daný ukazatel je stěţejní zejména pro vlastníky podniku a ukazuje výnosnost vloţených zdrojů.
ROE=
Ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu vypovídá o výnosnosti vlastního kapitálu ve spojitosti s využitím cizího dlouhodobého kapitálu.
ROCE=
15
Na ukazatele ROA a ROE lze do jisté míry nazírat jako na alternativní. Jsou vzájemně spojeny přes multiplikátor jmění akcionářů. V čitateli ukazatele ROA se můţe alternativně objevovat i EBIT.12 Ukazatel hodnotí výnosnost kapitálu a je pouţitelný pro měření souhrnné efektivnosti.13
ROA=
Měřením ROA nebo také ROI vyjadřujeme celkovou efektivnost firmy, její výdělečnou schopnost, nebo také produkční sílu.
ROI=
x 100
Dalšími zmiňovanými ukazateli jsou rentabilita trţeb a ziskové rozpětí (Profit Margin):14
ROS= (inkaso-variabilní náklady-náklady obchodního úvěru)/ trţby Ziskové rozpětí po zdanění= (EAT/trţby) x 100 Ziskové rozpětí před zdaněním= (EBT/trţby) x 100 Provozní ziskové rozpětí= (EBIT/trţby) x 100
Vzájemné kauzální vazby jednotlivých rentabilit nejlépe popisuje následující schéma č.2 DuPont- pyramidový rozklad rentability.
12
KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 147 13 RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 52 14 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 147 16
Schéma 2: Výpočtové schéma rozkladu DuPont
Zdroj: KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 148
Dále povaţuji za přínosné uvést také vybrané ukazatele s vyuţitím cash flow dle Růčková,P.15:
Obratová rentabilita= cash flow z provozní činnosti/obrat
Ukazatel finanční rentability obratu nám udává finanční efektivitu podnikového hospodaření. Výsledky ukazatele nám interpretují schopnost podniku vytvářet v čase finanční přebytky stěţejní pro další posilování pozice podniku, k udrţení finanční nezávislosti a k obsluze kapitálu. Vypovídací schopnost výše zmíněného ukazatele se zvyšuje v kombinaci s obrátkou kapitálu. Součinem obou ukazatelů dostaneme finanční efektivitu nasazeného kapitálu.
Finanční efektivita nasazeného kapitálu= (cash flow z provozní činnosti/obrat) x (obrat/vloţený kapitál)
15
RůČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 63 17
Ukazatele likvidity Pojmem likvidita rozumíme souhrn všech potenciálně likvidních prostředků, jenţ má podnik k dispozici pro úhradu svých splatných závazků. Ukazatele likvidity dávají do poměru to, čím je moţno platit (čitatel zlomku), s tím, co je nutno zaplatit (jmenovatel zlomku). Obecně tedy tyto ukazatele charakterizují schopnost podniku dostát svým závazkům.16 Rozlišujeme tři druhy likvidit, jeţ se liší uvaţovanými hodnotami čitatele a jmenovatele. Tyto veličiny se liší různou dobou splatnosti a odlišnou mírou likvidnosti. Z těchto diferencí vyplývají lehce odlišné standardizované hodnoty jednotlivých likvidit. V souvislosti s likviditou se objevuje i pojem solventnost, která lze interpretovat jako dlouhodobá schopnost úhrady svých závazků, tedy dlouhodobá likvidita.17 A. Běţná likvidita- udává, kolikrát krátkodobá aktiva převyšují krátkodobá pasiva. Důleţité je správné ocenění zásob a sledování pohledávek v souvislosti s jejich splatností či nedobytností.
Oběžná (krátkodobá) aktiva/ krátkodobá pasiva= 2/1 = 2,5/1
B. Pohotová likvidita- nezahrnuje v sobě nejméně likvidní poloţku oběţného majetku a tím nám vylučuje problém se správným oceněním zásob, viz běţná likvidita.
(Oběžná aktiva-zásoby)/ krátkodobá pasiva= 1/1
C. Peněţní likvidita- daný ukazatel uvaţuje v čitateli pouze pohotové peněţní prostředky a jejich ekvivalenty. 16
SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 1. Vyd. Brno: Computer Press, 2007. 154 s. 2756. ISBN 9788025118306., str. 66. 17 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 156 18
Finanční majetek/ celková krátkodobá pasiva= 0,2/0,4
Ekonomický ukazatel EVA (Economic Value Added- Ekonomická přidaná hodnota)
V důsledku zjištění, ţe vývoj rentability vţdy nemusí korelovat s tvorbou hodnoty pro vlastníky, vznikly tzv. ekonomické ukazatele. Tyto ukazatele zohledňují všechny náklady na investovaný kapitál, v jejich výpočtu je promítnut časový horizont a faktor rizika. Ukazatel EVA je postupně přijímán stoupajícím počtem firem jako základ pro podnikové plánování a ke sledování výkonnosti firmy. Základním koncept vychází z toho, ţe firma musí vyprodukovat minimálně tolik, kolik činí náklady z investovaných prostředků. Maximalizace ukazatele EVA by měla být kritériem pro rozhodování ohledně nových investic, změn výrobního programu, výběru dodavatelů, atd.18 Ukazatel definujeme následovně19:
EVA = EBIT x (1 – t) – WACC x A WACC = rcizí x (1 – t) x CZ/A + rvlastní x VK/A VK ……vlastní kapitál A ……. suma aktiv CZ ……cizí zdroje t ……… daňová sazba (v desetinné podobě) rcizí …… cena cizích zdrojů (v desetinné podobě) rvlastní …. cena vlastních zdrojů (v desetinné podobě)
18
DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podnik. Praha: Vydavatelství a nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0, str. 17-18 19 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 173 19
Situace firmy:
EVA
0 ….. firma vytváří hodnotu
EVA
0 ….. firma ničí hodnotu
Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovilo metodiku výpočtu EVA a ekonomická přidaná hodnota bude podle této metodiky v diplomové práci vypočtena.
EVA = (ROE - RE) x E E…….vlastní kapitál RE…….náklady vlastního kapitálu Jedním z přístupů k hodnocení efektivnosti podniku je finanční analýza, jak jiţ byl zmíněno. V rámci hodnocení oboru jako celku je vhodné také zanalyzovat obor, v našem případě mlékárenství, jako celek. Toto je moţné za pomoci vybraných dat z odvětví s důrazem na konkurenční prostředí, viz analýza oborového okolí. Dále je vhodné uţít tzv. makroekonomická kriteria, faktory vstupu a výstupu a data k nim vázaná.
1.3.1.2.3.
Souhrnné indexy hodnocení
20
Vznikly ze snahy najít jeden ukazatel, jeţ by zobrazoval silné i slabé stránky podniku. Indexy tedy mají za cíl souhrnně charakterizovat finanční situaci a výkonnost podniku pomocí jednoho čísla. Vypovídací schopnost je však omezená, jsou vhodné pro rychlé a globální srovnání řady podniků. Lze je rozdělit na: Soustavy hierarchicky uspořádaných ukazatelů s cílem popsat kauzální vazby ukazatelů a analyzovat sloţité vnitřní vazby. Příkladem je pyramidový rozklad DuPont. Účelově vybrané skupiny ukazatelů, s cílem diagnostiky současného stavu podniku a predikce budoucího vývoje.
20
RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 70-71 20
o Bankrotní modely Altmanova formule bankrotu (Z-funkce) Indexy IN (diskriminační funkce pro domácí podniky) Tafflerův model o Bonitní modely Kralickův Quicktest Modifikovaný Quicktest Soustava bilančních analýz podle Rudolfa Douchy Tamariho model Indikátor bonity
Altmanova formule bankrotu (Z-fce)
Výpočtový model přikládá různé váhy jednotlivým ukazatelům, z nichţ největší váhu má ukazatel rentability celkového kapitálu. Vypočtený výsledek poté interpretujeme dle pásma, do kterého je moţné jej zařadit. Dle ALTMAN,E. je určena přesná hodnota hranice odlišující bankrotující a přeţívající podniky Z= 2,675. Dle RŮČKOVÁ,P.21 je moţné říci, ţe Altmanův model lze úspěšně vyuţít pouze u firem střední velikosti. Z-fci definujeme následujícími vzorci22:
Z(a.s.) = 1,2 x X1 + 1,4 x X2 + 3,3 x X3 + 0,6 x X4 + 1,0 x X5
Zde pouţité proměnné mají následující význam: X1 = (oběţná aktiva – krátkodobé zdroje) / suma aktiv X2 = nerozdělený zisk / suma aktiv X3 = EBIT / suma aktiv 21
RŮČKOVÁ,P. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2, str. 74 22 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 165 21
X4 = trţní hodnota vlastního kapitálu / účetní hodnota celkového dluhu X5 = trţby / suma aktiv EBIT … zisk před zdaněním a úroky (ekvivalent provozního zisku)
Situace firmy:
Z
2,99 ….. uspokojivá finanční situace
1,81 Z
2,99 ….. šedá zóna (neprůkazný výsledek)
Z
1,81 ….. „přímí kandidáti bankrotu“
Z(s.r.o.) = 0,717 x X1 + 0,847 x X2 + 3,107 x X3 + 0,42 x X4 + 0,998 x X5
Pouţité proměnné mají stejný význam, jako vzorec viz výše, aţ na odlišně definovanou hodnotu ukazatele X4.Zároveň hodnoty pásma jsou posunuty níţe. X4 = účetní hodnota základního kapitálu / celkové dluhy Situace firmy:
Z 1,2 Z
Z
2,9 ….. uspokojivá finanční situace 2,9 ….. šedá zóna (neprůkazný výsledek)
1,2 ….. „přímí kandidáti bankrotu“
Z(ČR) = 1,2 x X1 + 1,4 x X2 + 3,3 x X3 + 0,6 x X4 + 1,0 x X5 + 1,0 x X6
X6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy
U daného modelu je provedena úprava pro podmínky českých podniků. Výchozí podobou jejich verze Z-funkce je původní Altmanova formule (pro a.s.).
Indexy IN
22
Model byl zpracován Ivanem a Inkou Neumaierovými k vyhodnocení finančního zdraví českých firem. Jedná se o obdobu Z-funkce pro prostředí ČR. Samotná rovnice obsahuje ukazatele zadluţenosti, rentability, likvidity a aktivity. Kaţdému z ukazatelů jsou přiřazeny váhy V1 aţ V6, které jsou váţeným průměrem hodnot ukazatele v odvětví. Výsledná hodnota je opět specifikována pásmem. Nejznámějším modelem je index IN9523:
IN95 = V1 x A + V2 x B + V3 x C + V4 x D + V5 x E + V6 x F
A ….. aktiva / cizí kapitál B ….. EBIT / nákladové úroky C ….. EBIT / celková aktiva D ….. trţby / celková aktiva E …. oběţná aktiva / krátkodobé závazky F ….. závazky po lhůtě splatnosti / trţby.
Situace firmy:
IN > 2 lze předpovídat uspokojivou finanční situaci 1 < IN ≤ 2 podnik s nevyhraněnými výsledky IN ≤ 1 podnik je ohroţen váţnými finančními problémy.
1.4. Vybrané ukazatele v rámci potravinářského průmyslu V diplomové práci budou posouzeny vybrané ukazatele ke zhodnocení výkonnosti oboru. Příslušná oborová data (výroba mléčných výrobků) budou komparována s daty za odvětví potravinářský průmysl, v některých případech s celorepublikovými daty. Ukazatele jsou následující: Počet podniků
23
KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5, str. 171 23
Zaměstnanost Index cen výrobců HDP v rámci potravinářského průmyslu o Hrubý domácí produkt je pouţívá k určení výkonnosti ekonomiky. Jedná se o peněţní vyjádření celkové hodnoty nově vytvořených statků a sluţeb v daném období. HDP můţe být vypočten pomocí metody výdajové, výrobní a důchodové. Pro účely práce je pouţita metoda výdajová, podle níţ se HDP určí součtem konečného uţití výrobků a sluţeb domácími jednotkami (konečná spotřeba + tvorba hrubého kapitálu) a salda exportu a importu výrobků a sluţeb.24 Výkonová spotřeba Produkce v běţných cenách o Měřena ze sumy produktů a sluţeb vytvořených za účetní období. Produkce má být zachycena a oceněna ve chvíli, kdy se vytváří výrobním procesem. Spotřebitelé a spotřebitelská poptávka Mezinárodní srovnání a zahraniční obchod Index RCA25 o Index RCA zobrazuje poměr mezi daným oborem a odvětvím, zde potravinářského průmyslu za sledovaný časový horizont ke zhodnocení konkurenceschopnosti oboru. V případě výsledné hodnoty indexu větší neţ jedna lze zkonstatovat komparativní výhodu oboru. Vypočten je následovně: RCA= (xi / yi) / (X / Y)
24
Databáze ročních národních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-31-19]. Dostupné z:. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj 25 PLÁŠIL,M. a kol. Konkrenceschopnost potravinářského sektoru ČR. [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/studie100.pdf 24
xi………… vývoz i-tého oboru yi………… dovoz i-tého oboru X………vývoz odvětví (potravinářského) průmyslu jako celku Y……… dovoz odvětví (potravinářského) průmyslu jako celku uvedeného odvětví Situace v nákupu mléka jako vstupní suroviny
25
PRAKTICKÁ ČÁST 2. CHARAKTERISTIKA OBORU MLÉKÁRENSTVÍ A JEHO POSTAVENÍ V RÁMCI POTRAVINÁŘSKÉHO PRŮMYSLU 2.1. Charakteristika oboru výroby mléčných výrobků dle klasifikace CZ-NACE 10.5. Dle charakteristiky Českého statistického úřadu spadá mlékárenství do klasifikace CZ-NACE 10.5.26 Obor svými ukazateli, zejména pak podílem trţeb za vlastní výrobky a sluţby, patří ke klíčovým oborům v rámci výroby potravinářských výrobků (CZ-NACE 10). Nezbytnost potravinářství obecně je dána díky zabezpečování výţivy obyvatel pomocí výroby, distribuce a prodeje potravin. Firmy v rámci průmyslu kaţdoročně podniká investiční projekty k modernizaci provozů a zajištění hygienických standardů vyţadovaných ze strany Evropské Unie. Podniky mlékárenského typu mají přímou vazbu na zemědělské prvovýrobce kvůli dodávkám klíčové vstupní suroviny mléka. Mlékárenské výrobky musí splňovat kriteria zdravotní nezávadnosti, informovanosti spotřebitele a kvality. Z hlediska kvality v poslední době vzniká síť označení k lepší orientaci spotřebitele v nabídce a upoutání jeho pozornosti na výrobky z tuzemských surovin. V rámci ČR funguje od roku 2004 značka KLASA, jeţ postupně vstoupila do povědomí spotřebitelů. Na regionální úrovni funguje označení tzv. Regionální potravina s cílem propagovat kvalitní tuzemské výrobky a také s cílem propagace MSP a jejich unikátní produkce. Informační centrum bezpečnosti potravin také vydalo průvodce světem potravin, kde jsou prakticky shrnuty poznatky o potravinách a na co si dávat pozor při jejich nakupování.27 Mlékárenské podniky mohou čerpat dotace z Programu rozvoje venkova, Opatření 1.1.3 Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům. Podpora v roce 2012 dosáhla 588 mil. Kč, z toho EU se podílela 441 mil. Kč a ČR z národního rozpočtu 147 mil. Kč. V roce 2011 26
Poznámka: rozdělení v rácmi CZ-NACE dostupné na http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_(cz_nace) 27 Průvodce světem potravin. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03], dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/212408/Pruvodce_svetem_potravin_web.pdf 26
tato podpora činila 575 mil. Kč, z toho EU se podílela 431 mil. Kč a ČR 144 mil. Kč.28 Pravidla pro programové období 2014-2020 nejsou prozatím zveřejněna.
2.2. Vybrané ukazatele v rámci výroby mléčných výrobků, potažmo výrobků potravinářských 2.2.1. Počet podniků v rámci oboru Počet podniků v oboru mlékárenství v čase roste, kdy v roce 2010 dosáhl nejvyššího podílu v rámci podniků v odvětví potravinářství celkem. Tabulka 2:Počet podniků v rámci mlékárenství v letech 2008-2012 Počet podniků v rámci výroby mléčných výrobků Počet podniků v rámci výroby potravinářských výrobků Podíl podniků zaměřených na výrobu mléčných výrobků na celkovém počtu podniků zaměřených na výrobu potravinářských výrobků
2008 178
2009 186
2010 229
2011 199
2012 248
5 582
6 082
6 559
7 099
7 770
3,18%
3,06%
3,49%
2,80%
3,19%
Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů z Panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html
2.2.2. Zaměstnanost Z hlediska zaměstnanosti podíl zaměstnanců v potravinářském průmyslu činí kolem 2%, z toho podíl osob zaměstnaných v mlékárenství činí 0,2% z celkové zaměstnanosti. Dle uvedené statistiky sledujeme postupně sniţující se zaměstnanost v čase. Naproti tomu v tabulce předešlé, tj. počet podniků v rámci výroby mléčných výrobků, počet firem v čase roste. V těchto dvou tabulkách tedy sledujeme protichůdné tendence. Tabulka 3: Zaměstnanci (osoby) Zaměstnanci (osoby) NACE
2009
2010
28
2011
Panorama zpracovatelského průmyslu 2012. 2013 [cit. 2014-03-11]dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html 27
2012
CELKEM obyvatelstvo
10491492 10517247 10496672 10509286
CELKEM zaměstnanci -z toho výroba potravinářských výrobků - osoby zaměstnané v mlékárenství v rámci potravinářství
4243138
4173478
4169692
4168643
105551
99785
98602
98861
9 490
9 081
8 477
8 088
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ, dostupné na: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.presmsocas
2.2.3. Index cen průmyslových výrobců Index cen výrobců (PPI) měří relativní změny cen v určitém časovém horizontu. Jedná se o změny prodejních cen u výrobců při prvním obchodním styku, tedy s prvním odběratelem, v rámci ČR. Index zahrnuje jen zboţí vyrobené a postoupené k odbytu v tuzemsku, nezahrnuje cenový vývoj výrobků určených pro export.29 V období před rokem 2008 výkonnost výroby mléčných, potaţmo potravinářských výrobků rostla. Poté nastala stagnace a nepříznivý vývoj zaznamenáváme hlavně u trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb v roce 2009, viz dále tabulka č. 4. V roce 2010 sledujeme u mléčných výrobků velké oţivení ve srovnání s celým potravinářským průmyslem, kde se obecně pozice výrob oslabila. V roce 2012 sledujeme bohuţel u mlékárenství propad indexu, způsobený růstem výkonové spotřeby Tabulka 4: Index cen výrobců
Mléčné výrobky Potravinářské výrobky
Průměr od počátku roku 2008 2009 2010 2011 104,4 89,1 106,2 106,3 107,6 93 97,8 109,6
2012 98,1 103,4
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ
2.2.4. HDP v rámci potravinářského průmyslu Jak jiţ bylo zmíněno v teoretické části práce, uvedené HDP je měřeno výdajovou metodou v běţných cenách. Podíl domácností na výdajích na konečnou spotřebu se pohyboval 69-70% 29
Metodické vysvětlivky. 2014 [cit. 2014-03-11]Dostupné z:http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/t/6300492EAD/$File/7004441312m.pdf 28
z celkových výdajů na konečnou spotřebu. Při výpočtu podílu spotřeby potravin na celkových výdajích domácností na konečnou spotřebu dojdeme k procentuálnímu zastoupení 12-14%.30 Faktem tedy je, ţe výdaje domácností na potraviny se podílí na výdajích na konečnou spotřebu jako jedné ze sloţek HDP v procentuelním pojetí od 8-10% za hodnocený časový úsek. U tvorby hrubého kapitálu razantně největší poloţku zaujímá tvorba hrubého fixního kapitálu. Dle tabulky viz níţe zaujímá poloţka výroby potravinářských výrobků 0.8-1,2% na tvorbě hrubého kapitálu. U salda obchodní bilance vidíme v hodnocené periodě záporné hodnoty kvůli převisu dovozu nad vývozem.31 Potravinářství patří obecně k odvětvím s niţší exportní angaţovaností, je primárně ovlivňováno spotřebou domácností.32 Solidní tempo růstu HDP ve spojitosti s nárůstem výdajů na konečnou spotřebu vytváří v čase příznivé prostředí pro zvyšování výkonnosti odvětví.
Tabulka 5: HDP spočteno výdajovou metodou mil. Kč Název Výdaje na konečnou spotřebu - z toho výdaje domácností na konečnou spotřebu - výdaje domácností na výrobu potravinářských výrobků Tvorba hrubého kapitálu -z toho tvorba hrubého fixního kapitálu - tvorba HFK v oblasti výroby potravinářských výrobků Saldo vývozu a dovozu - z toho saldo potravinářské výroby
2009
2010
2011
2012
2710954 1874424
2724079 1889214
2727725 1907653
2733000 1916159
239888
243752
257875
275765
896417 926081
939711 930549
937094 922622
897589 887938
10533
8312
9410
10103
127090 -30 739,7
158582 -33 707,4
215337 -27 875,7
151608 -35 038,8
30
Databáze ročních národních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-31-19]. Dostupné z:. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.spotr_dom 31 Poznámka: dle článku Potravinářský průmysl v ČR dostupného na http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-vCR/Potravinarsky-prumysl-v-CR činí podíl potravinářského průmyslu ( pro účely článku sdruženo CZ-NACE 10 a CZ-NACE 11) 2,7% na HDP 32 Poznámka: v roce 2008 se podílel vývoz na produkci jednou čtvrtinou (23,9 %), v roce 2000 dokonce necelou jednou sedminou (13,5 %). Tato informace dostupná z : http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/studie100.pdf
29
Hrubý domácí produkt
3758979 3790880 3823401 Zdroj: vlastní zpracování na základě dat uveřejněných na stránkách ČSÚ http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj
3845926
2.2.5. Výkonová spotřeba mlékárenství v rámci potravinářství Z hlediska dlouhodobé tendence vývoje od roku 2000 vyplývá narůstající výkonová spotřeba na potravinářskou produkci. Po dosaţených úsporách, zejména v r. 2009 a r. 2010, nastal v dalších letech růst podílu výkonové spotřeby a to především kvůli zvyšování cen vstupů. Narůstající velikost výkonové spotřeby brzdí efektivnost odvětví a tím i jeho konkurenceschopnost. Dle grafu viz níţe lze tvrdit, ţe podíl nerovnoměrně mírně klesá za hodnocenou periodu díky klesajícímu tempu růstu v oblasti vstupů. Obor mlékárenství, ve srovnání s celkovým potravinářským oborem, prokazuje podíl výkonové spotřeby na výkonech včetně obchodní marţe vyšší v průměru o 10 procentních bodů. Výkonová spotřeba kopíruje průběh průměrné roční nákupní ceny mléka viz graf. Podle predikce pomocí lineární křivky, jeţ značí ustálení ceny klíčového vstupu, lze usuzovat ustálení podílu výkonové spotřeby na výkonech. Výkonnost oboru by neměla být jiţ v budoucnu sniţována, stejně jako konkurenceschopnost. Graf 1: Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech vč. obchodní marţe (výkony vč. Obchodní marţe = 100%)
Zdroj: vlastní zpracování na základě individuálně poskytnutých dat z ČSÚ
30
2.2.6. Produkce v běžných cenách Produkce potravinářských výrobků činí 2,5-2,8% na celkové celorepublikové produkci za časové období 2009-2012.
Tabulka 6: Produkce v běţných cenách mil. Kč CELKEM
2009
2010
2011
2012
8895618
9358575
9784432
9778735
248416
237699
253744
255488
-z toho výroba potravinářských výrobků
Zdroj: vlastní zpracování na základě Databáze ročních národních účtů http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_prod
2.2.7. Spotřebitelé a spotřebitelská poptávka Samotný vývoj počtu obyvatelstva jako koncových spotřebitelů můţe být pro výrobu důleţitý. Pokud je v čase nárůst obyvatelstva pouze mírný, nelze uvaţovat a zvýšení běţné spotřeby a potřeby zvyšovat výrobu. V rámci EU se celková spotřeba pohybuje kolem 144 mil. tun, spotřeba ČR z toho činí 2,7 mil. tun.
Obrázek 2:Světová spotřeba mléka a mléčných výrobků
Zdroj: Prezentace Situace v mlékárenství v ČR v r.2013 a výhledy pro r.2014, zpracováno Českomoravským svazem mlékárenským
Z dostupných dat můţeme identifikovat spotřebu mléka a mléčných výrobků v rámci ČR v letech 2001-2007 jako rostoucí do výše 245 kg/os za rok. Do roku 2011 sledujeme klesající tendenci na úroveň 228 kg/os, od roku 2012 spotřeba zase roste, meziročně 2013/2014 se 31
spotřeba stabilizuje na úrovni 234 kg/os. Nynější spotřeba je téměř shodná s úrovní spotřeby v rámci EU. V rámci diplomové práce jsou dále hodnoceny 3 firmy. Společným výrobním programem jsou přírodní sýry. Povaţuji tedy za přínosné zmínit i statistiku orientovanou přímo na tyto produkty. Světová výroba sýrů z kravského mléka kaţdoročně roste. Řádově 19 mil. tun sýra činila světová výroba za rok 2012. Sýry se stávají stále oblíbenější pochutinou na spotřebitelském stole. Od roku 2000 se výroba pravidelně meziročně zvyšuje o cca 2%, jen v období 2009/2010 byl zaznamenán růst o více neţ 4%. V ČR v r. 2013 došlo k oţivení výroby sýrů oproti roku předešlému. Konkrétně bylo vyrobeno 84,76 tis.kg, coţ znamená 5% nárůst. Ač průměrně spotřeba mléčných výrobků roste, konzumace sýrů přírodních dosahuje 10,5 tis.kg, coţ značí sníţení o 6%. Obrázek 3:Spotřeba v ČR dospělé osoby
Zdroj: Prezentace Význam vápníku a vitamínu D jako důležitých faktorů v prevenci osteoporózy, zpracováno Společností pro výživu, FN Motol
2.2.8. Mezinárodní srovnání a zahraniční obchod Jiţ v minulosti měly zahraniční společnosti své závody v ČR, např. Nestlé. V současné době zůstává Madeta, a.s. jako vedoucí podnik z hlediska obratu českou firmou. Významná část podniků je však součástí zahraničních společností a to především z Francie, Německa a Itálie. Jako příklad lze uvést skupinu Bongrain z Francie, jejíţ mateřská společnost dosahuje obratu 32
zhruba 4 miliardy EUR. V rámci ČR zahrnuje Bongrain závody Pribina Přibyslav, Povltavské mlékárny Sedlčany, Příbram a výrobu v Hodoníně. V ČR si skupina Bongrain buduje pozici lídra ve výrobě sýrů, v roce 2013 dosáhla trţeb 3 miliardy Kč a k jejím klíčovým značkám patří Král sýrů, Sedlčanský hermelín, Pribina, Apetito a Pribináček. Mlékárny v ČR nepatří v evropském měřítku k tak velkým společnostem. Při komparaci ČR a územně obdobné spolkové země Bavorsko se 75 mlékárnami a zpracováním 10 mil. tun mléka, mlékárenství v ČR zpracuje necelou třetinu mléka při zhruba 40 mlékárnách. Daný výrobní nepoměr znamená nízkou výrobní koncentraci a vyvolává potřebu konsolidace či restrukturalizace. Podle Mezinárodní mlékařské federace (IDF) podíl mlékárenského průmyslu EU na světovém obchodu činil 23,5 % (2009), coţ značí jeho výraznou pozici. Na trzích v EU jsou nosnou exportní komoditou sýry. Konkurenceschopné jsou na zahraničních trzích výrobky vysoké kvality a ty, jejichţ skladba surovin je domácího původu. U mléčných výrobků v ČR je dáván důraz na pouţívání klíčové vstupní suroviny mléka z lokálních farem, proto jsou konkurenceschopné a mají důvěru spotřebitelů. V zahraničním obchodě dle údajů z ČSÚ zůstává ČR v pozici čistého vývozce a vytváří kladné obchodní saldo. Ve srovnání se zahraničním obchodem s ostatními potravinářskými výrobky si stojí na velmi dobré úrovni. V roce 2012 bylo sníţeno saldo zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky díky rychlejšímu tempu vývozu, jinak zůstává v záporných hodnotách. Dle údajů níţe vidíme, ţe podíl exportu mléčných výrobků tvoří kromě roku 2012 vţdy cca 20% exportu potravinářských výrobků celkem. Import se drţí stále na úrovni kolem 10% z celkové sumy importů v potravinářství.
33
Tabulka 7: Export a import v potravinářském průmyslu
Zdroj: Panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html
Tabulka 8:Export a import v rámci mlékárenství v letech 2009-2012 V mil. Kč 2009 2010 2011 2012 12 133,9 13 046,0 15 429,2 16 021,1 Export 9 784,6 10 926,1 12 080,0 12 733,7 Import 2 349,3 2 119,9 3 349,2 3 287,4 Saldo Podíl na potravinářském průmyslu celkem v %: 21,76 20,95 21,78 18,15 Export 10,78 11,75 11,55 10,96 Import Zdroj: vlastní zpracování na základě panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html
Graf 2:Export a import v rámci mlékárenství v letech 2009-2012
Zdroj: vlastní zpracování na základě panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html
34
2.2.9. Index RCA (index komparativních výhod) V r.2009-2012 obor mlékárenství vykazuje komparativní výhodu (větší hodnota neţ 1 definováno v teoretické části). Ač si obor po celé sledované období udrţuje komparativní výhodu, jeho index v čase klesá. Z pohledu potravinářství ve vztahu k zahraničnímu obchodu ČR se komparativní výhodu za sledované období neprokázala (index trvale nabývá hodnot menších neţ 1) a pohybuje se v rozmezí cca 0,6-0,7. Tabulka 9:RCA index mlékárenství vzhledem k potravinářskému odvětví RCA 2,02 2009 1,78 2010 1,88 2011 1,66 2012 Zdroj: vlastní zpracování na základě Panorama potravinářského průmyslu 2013 dostupné na www.mpo.cz
Tabulka 10:RCA index potravinářského průmyslu vzhledem k celkovému zahraničnímu obchodu ČR RCA 2009 0,57 2010 0,64 2011 0,64 2012 0,71 Zdroj: vlastní zpracování na základě Panorama potravinářského průmyslu 2013 dostupné na www.mpo.cz
2.2.10. SITUACE V NÁKUPU MLÉKA JAKO VSTUPNÍ SUROVINY Mléko je klíčovým vstupem při výrobě mléčných výrobků, z toho 83% světové výroby mléka představuje mléko kravské. Pro účely diplomové práce dále uvaţujeme proto mléko kravské. V zemích EU v roce 2012 byla celková produkce mléka 152 mil. tun, meziročně produkce nevzrostla. Tabulka 11:Bilance mléka v ČR 2009-2012 Ukazatel/rok Výroba mléka v mil. l Tržní produkce. v mil. l
2009 2 707,6 2 588,4
2010 2 612,5 2 508,4 35
2011 2 663,7 2 554,7
2012 2 756 2 646
2 291,7 2 251,4 2 303,9 2 385 Nákup do mlékáren v mil. l Zdroj: vlastní zpracování dle http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/mleko-amlekarenske-vyrobky/situacni-a-vyhledove-zpravy/
Nákupní cena mléka v ČR kopíruje celoevropský vývoj a je reflexí současného chování trhu. Průměrná cena mléka roste v letech, viz graf níţe. V letech 2008/2009 sledujeme znatelný propad následky Hospodářské krize. Poté postupně dochází k oţivení, aţ se cena mléka ustálí. V roce 2013 činila průměrná cena mléka 8,50 Kč/l, coţ znamená nárůst o 10,8% oproti roku předešlému. Predikce pro rok 2014 jsou příznivé, cena kulminuje a bude se pohybovat na vyšší úrovni, kolem 9,50 Kč/l. Graf 3:Průměrná roční nákupní cena mléka
Zdroj: vlastní zpracování dle http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/mleko-amlekarenske-vyrobky/situacni-a-vyhledove-zpravy/
Z hlediska exportu je cca 40% mléka vyvezeno přes mlékárny. Dle mlékárny do exportní ceny nezapočítávají různé příplatky a z toho důvodu se průměrná cena mléka deformuje a neodpovídá realitě. Největší zpracovatelé v rámci Evropy mají průměrnou cenu 9,59 Kč/l. V porovnání se zahraničím, nákupní cena mléka v ČR je 32c, v Nizozemí je to 40c, Dánsko 39c, Německo 43c. Dle prvovýrobců mlékárny v terénu mapují ceny, ale snaţí se udrţet si stávající nízkou cenovou hladinu, coţ je samozřejmě z hlediska mlékáren pochopitelné. Odběratelé tlačí na podniky kvůli sníţení ceny, podniky samy tedy musí vyvíjet tlak na prvovýrobce ke sníţení ceny klíčové vstupní suroviny. Problém vyvstává samozřejmě ve chvíli, kdy jsou druţstva podílníky ve společnosti nebo zde mají lokální či osobní vazby. Zde 36
nastává patová situace a mlékárny, respektive management, jsou někdy nuceny akceptovat cenu dokonce nad republikový průměr. Situace ale můţe být samozřejmě i kladná a to taková, ţe prvovýrobci znají situaci v podniku a jsou ochotni přistoupit na cenu pod celorepublikovým průměrem. Největší zpracovatelé mléka v ČR v roce 2013, dle objemu zpracovaného mléka jsou zobrazeni na obrázku viz níţe. Za rok 2012 zpracovaly 67% mléčných dodávek. Obrázek 4:Největší zpracovatelé mléka v ČR
Zdroj: Prezentace Situace v mlékárenství v ČR v r.2013 a výhledy pro r.2014, zpracováno Českomoravským svazem mlékárenským
37
3. UKAZATELE HODNOTÍCÍ EFEKTIVNOST OBORU A JEJICH APLIKACE NA JEDNOTLIVÉ PODNIKY 3.1. Seznámení se s podniky 3.1.1. NIVA s.r.o. Dolní Přím33 Obrázek 5: Logo firmy a sýr NIVA
Zdroj: http://www.syr-niva.cz/
Společnost NIVA s.r.o. vznikla v roce 1995 privatizací státního podniku Sýrárna Dolní Přím. Samotná tradice výroby sýrů v obci Dolní Přím sahá ale mnohem hlouběji. První zmínky nalezneme jiţ v roce 1880, kdy hrabě Jan Harrach vybudoval z místního pivovaru sýrárnu. V té době se v obci vyráběl smetanový sýr podobající se dnešnímu romadúru při zpracování necelých 1000 litrů mléka den co den. Vyrábět Nivu začala společnost vyrábět od roku 1950. Po znárodnění se postupně upouštěli od výroby romadúru neţ zůstal jediným výrobním programem plísňový sýr Niva s 50% tuku v sušině. Dnes jiţ mlékárna zpracovává denně 35 000 litrů mléka denně jako klíčové vstupní suroviny, které vykupuje a sváţí od okolních prvovýrobců. Průměrná roční produkce činí 1200 tun sýra při hmotnosti válce cca 2 kg. Dodavatelskou základnu si buduje na národní i příhraniční úrovni, vyváţí sýr na Slovensko a do Maďarska. V rámci ČR je dodává sýr pod privátní značkou do sít TESCO.
33
NIVA s.r.o. Dolní Přím. [online]. 2014 [cit. 2014-03-23], dostupné na: http://www.syr-niva.cz/
38
V rámci inovací a rozšiřování sortimentu bylo v roce 2004 investováno do technologie umoţňující porcování sýrů. Ve výrobě je kladen důraz na ruční práci. Společnost vlastní řadu certifikátů a ocenění, umístila se na 1. místě v soutěţi Potravina a potravinář roku v letech 2006 a 2007 v kategorii mléko a mléčné výrobky. 3.1.2. Mlékárna Otinoves s.r.o. 34 Obrázek 6: Logo firmy a sýr NIVA
Zdroj: http://www.mot.cz/
Mlékárna sídlí v obci Otinoves na Drahanské vrchovině. Společnost je jediným výrobcem plísňového sýra na Moravě a jedním ze 3 výrobců v rámci ČR. Tehdejší mlékárna se stala i přes nepříznivé přírodní podmínky Drahanké vrchoviny úspěšným podnikatelským záměrem a její provoz byl zahájen roku 1930. Mlékárna byla v roce 1954 znárodněna a začleněna pod národní podnik Lacrum Brno. Tehdy vyrobený sortiment zahrnoval máslo, romadúr, měkké sýry, atd. Od roku 1963 započala výroba sýra plísňového. Roku 1993 došlo k privatizaci společnosti. Nyní má společnost 11 společníků, z toho 7 právnických osob, které jsou zároveň dodavateli mléka. Ročně je zpracováno 10 milionů litrů mléka a vyrobeno 1200 tun plísňového sýra, který se stal jediným výrobním programem. Jako doplňkový výrobní produkt lze definovat tvaroh a smetanu. Hlavním předmětem podnikání je mlékárenství, dalšími činostmi jsou obchodní činnost, specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím. Mlékárna kaţdoročně vyuţívá dotačních titulů k investičním akcím. K těm největším patří vybudování moderního zracího sklepa a kvůli rozšiřování portfolia pořízení porcovacího stroje. Mlékárna je certifikována dle standardu IFS (International Food Standard) 6. verze výroba plísňového sýru Niva extra byla certifikována s úrovní shody odpovídající vyššímu stupni 34
MOT s.r.o.. [online]. 2014 [cit. 2014-03-23], dostupné na: http://www.mot.cz/
39
"Higher Level". Po splnění poţadavků ČSN EN ISO 22000 Systémy managementu bezpečnosti potravin byla mlékárna úspěšně certifikována na tento standard v rozsahu: Výroba přírodních plísňových sýrů Niva extra a výroba tvarohu. Z dalších certifikátu lze zmínit ocenění nadstandardní kvality KLASA, Regionální potravina Olomouckého kraje, Regionální produkt Moravského krasu, atd. Certifikace jsou známkou kvality a společnost jejich získáváním naplňuje poţadavky nejnáročnějších klientů. 3.1.3
Madeta a.s.35
Obrázek 7: Logo firmy a sýr NIVA
Zdroj: http://www.madeta.cz/
Mlékárna Madeta je z hlediska obratu největším podnikem mlékárenského typu u nás. Počátky jihočeského mlékárenství sahají do roku 1838. V roce 1902 se zrodilo Mlékařské Druţstvo Táborské, coţ byly počátky Madety jako takové. V historii prošla společnost mnoha dějinnými i majetkovými událostmi, rozšiřováním výroby, vývojem nových výrobků a zavádění na svou dobu revolučních technologií. Stejně jako předešlé 2 mlékárny byla znárodněna. Roku 1992 proběhla restrukturalizace a koncentrování výroby. Madeta a.s. je fakticky pět závodů. Jsou si blízké nejen lokalitou Jiţních Čech, ale také firemní kulturou, kvalitou výrobků a faktem, ţe se rozvíjí z českého kapitálu. o Madeta Řípec- závod specializující se na výrobu tavených sýrů, např. Primator, Jihočeské Lipno, atd. Vyrábí se zde i Blaťácké zlato, uzené sýry a specialita sýrové dorty. o Madeta Planá nad Luţnicí- v roce 1995 se stala největším výrobcem tvrdých přírodních a polotvrdých sýrů v České republice. Na trh byl uveden sýr holandského typu 35
Madeland,
vyráběný
v tomto
závodě.
Výroba
Madeta a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-03-23], dostupné na: http://www.madeta.cz/
40
zahrnuje
také
máslo
a pomazánkové máslo. Od roku 2012 zde vyrábí bílé sýry jako akawi, mozarella či balkánský sýr. o Madeta Jindřichův Hradec- závod se zaměřuje na výrobu mléčných dezertů Lipánek a Lahůdka, dále tvarohy, jogurty, zakysané smetany a syrovátkové nápoje. Ze sortimentu sýrů zde vyrábí Romadur a cottage. o Madeta Pelhřimov- disponuje v současnosti jednou z nejmodernějších technologií ke zpracování trvanlivého mléka. Vyrábí se zde mléka, smetany a podmáslí. o Madeta Český Krumlov- roční kapacita 2000 tun plísňového sýra řadí Madetu na post největšího producenta nivy v rámci ČR. Kromě klasické nivy s obsahem tuku v sušině 50% je vyráběna i tučnější varianta nazvaná Jihočeská Zlatá Niva. Dalšími vyráběnými plísňovými sýry jsou Niva Premium či Caesar Bleu. Mlékárna ročně zpracuje 0,4 miliardy litrů mléka a celkový roční objem produkce je 396 900 000 ks výrobků v podobě 239 druhů. Madeta svoje výrobky umisťuje jak na trhy české, tak příhraniční. Asi čtvrtina produkce putuje přes hranice do EU, SAE, USA, Afriky, atd. Samozřejmě je také drţitelem mnoha certifikací, jednou z nich je ocenění nadstandardní kvality KLASA.
3.2. Sýr NIVA jako společný výstup a jeho cena V této části práce povaţuji za vhodné čtenáři charakterizovat sýr Niva, jelikoţ se jedná o substituční výrobek všech 3 mlékáren. Plísňový sýr NIVA se pyšní přídavkem přírodní produkt bez konzervačních látek. Sýr je krémové barvy s modrou plísní uvnitř hmoty a obsahem tuku v sušině 50-60%. Na trh je dodáván v celých válcích o hmotnosti cca 2 kg, půlválcích cca 1 kg a kalibrovaných porcích 100-110 g. Pro výrobu se uţívá pasterované plnotučné mléko, ušlechtilá plíseň Penicillium roqueforti, sýřidlo, kultura a sůl. Mlékárna Otinoves a NIVA Dolní Přím zůstávají věrni ruční výrobě. Mlékárenské provozy zároveň podléhají přísným hygienickým opatřením a častým kontrolám. Zrání sýrů potom probíhá 3-4 týdny v prostorách s přísně deklarovanými klimatickými parametry. Pro balení se uţívá hliníková folie, která má tvořit prostředí pro uchování a další dozrávání sýra. Slaná pikantní chuť po ušlechtilé plísní snoubí tuto pochutinu s víny, nejlépe vyzrálými červenými jako např. Cabernet Sauvignon, Merlot a vína s přívlastkem Barrique.
41
V obchodních řetězcích se cenová hladina výrobku pohybuje v řádu 189 Kč/kg s DPH (akční cena 149 Kč/kg s DPH). Cena, jeţ platí tyto obchodní řetězce dodavatelským mlékárnám je 110 Kč bez DPH. Pro MSP je dodávka do obchodního řetězce otázkou existence celého výrobního podniku. Výrobky se dostávají na trh pomocí internetových aukcí s opačným principem, tedy kdo nabídne niţší cenu, vyhrává. Tímto jsou dodavatelské subjekty vystaveny velkým tlakům jak ze strany konkurence, tak ze strany odběratele. Systém prodeje je takový, ţe fakturační cena je 110 Kč bez DPH. V případě akční ceny v obchodním řetězci dodavatel tzv. zadotuje akci, tzn. fakturační cena se sníţí o 10% a dodavatel dále zaplatí fixní poplatek 100 000 Kč.
3.3. Kriteria efektivnosti podniků v rámci oboru 3.3.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb V rámci trţeb za prodej vlastních výrobků a sluţeb zaujímá výroba mléčných výrobků 17,1% z celkových trţeb za výrobu potravinářských výrobků. Podíl je cca o 6% niţší oproti nejvíce oblíbené poloţce výrobcích masných, ale i tak se těší velké oblíbenosti. Trţby v oboru mlékárenství rostou, coţ potvrzuje zvyšující se výdaje spotřebitelů na konečnou spotřebu. Kaţdý z našich podniků má odlišnou tendenci vývoje. Obchodní společnost malého typu vykazuje klesající trţby. MOT s.r.o., neboli střední podnik, se pohybuje po růstové linii jako obor celkově. Společnost velkého typu má markantně klesající trţby v roce 2010, jinak trţby vykazují růstový profil.
Tabulka 12:Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb v letech 2009-2012 V tis. Kč
CZ-NACE 10.5
NIVA s.r.o. Dolní Přím
MOT s.r.o.
Madeta a.s.
2009
36 276 046
133901
134856
5298018
Průměr za 1 podnik dle CZNACE 10.5 195033
2010
37 040 407
134411
142473
4881556
161749
2011
38 880 465
124122
142388
5107643
195379
2012
38 348 670
128662
147743
5129974
154632
Zdroj: vlastní zpracování dle Výročních zpráv společností a dle Panorama zpracovatelského průmyslu 2012
42
Graf 4:Trţby za prodej výrobků a sluţeb v letech 2009-2012
Zdroj: vlastní zpracování dle účetních výkazů společností a dle Panorama zpracovatelského průmyslu 2012
Pro názornou ukázku je uvedena tabulka ziskovosti podniků, potaţmo oboru. Tabulka 13: Výsledek hospodaření po zdanění Výsledek hospodaření po zdanění ( v tis. Kč) MOT Madeta NIVA s.r.o. Dolní Přím s.r.o. a.s. CZ-NACE 10.5. 6066 5542 45829 1 251 948 5813 4075 68924 516 938 1512 2711 60850 513 832 3579 2807 78974 855 428 Zdroj: vlastní zpracování dle účetních výkazů společností a dle Panorama zpracovatelského průmyslu 2012
3.3.2. Přidaná hodnota a produktivita práce Z tabulky viz níţe jasně vyplívá klesající tendence účetní přidané hodnoty. V potravinářství je v roce 2012 očividně zaznamenán výrazný pokles, který jest výsledkem nepříznivého vývoje v oblasti výkonů (včetně obchodní marţe) a meziročního růstu výkonové spotřeby. Mlékárenství vykazuje v roce 2012 pozitivní nárůst oproti roku 2011, coţ se i přes sniţující se zaměstnanost pozitivně promítne ve vývoji produktivity práce.
43
Tabulka 14:Přidaná hodnota v letech 2009-2012 v potravinářství
Zdroj: Panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html
Tabulka 15:Přidaná hodnota v hodnocených společnostech v letech 2009-2012 Účetní přidaná hodnota v tis.Kč 2009 2010 2011 2012
Dolní Přím 30258 28855 23542 26638
MOT 25224 25106 23307 24042
Madeta 823835 612519 711328 741594
Zdroj: vlastní zpracování na základě výkazů firem
Vzhledem k faktu, ţe hodnocení efektivnosti ve své nejobecnější podobě je dle SYNEK36 definováno jako poměr výstupu ke vstupu, povaţuji za vhodné pouţít ukazatel produktivity práce. Daný ukazatel poměřuje účetní přidanou hodnotu s počtem pracovníků jako jednoho z výrobních
faktorů.
Graf
porovnává
data
reprezentativní
mnoţiny
podniků
s celorepublikovým průměrem v oboru mlékárenství a s potravinářským průmyslem. Graf č. 5 uvádí produktivitu práce z ÚPH v letech 2009 – 2012. Výsledek nám potvrzuje ekonomickou teorii, ţe s růstem kapacity výroby se sniţuje produktivita práce (viz produktivita práce hodnocených firem). 36
SYNEK,M., KISLINGEROVÁ,E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN P78-80-7400-336-3, str.50
44
Podle trendového vývoje ÚPH se odvíjel vývoj ukazatele produktivity práce. Obor mlékárenství, stejně jako podniky, vykazoval v posledním sledovaném roce protichůdnou tendenci oproti oborové hodnotě. Firma Madeta a.s. kopíruje tendenci křivky oborového průměru, kdy v roce 2010 dosahuje linie nejniţšího bodu. U vykazované firmy je zlom markantnější kvůli vysokému sníţení přidané hodnoty (výrazný pokles výkonů a trvalý růst výkonové spotřeby). V dalších obdobích je zřejmý pozitivně rostoucí trend. Mlékárna Otinoves s.r.o. a NIVA s.r.o. Dolní Přím dosahují nejniţších hodnot na vykazované křivce v roce 2011, důvody jsou stejné jako u předešlé firmy. V čase je růstový profil taktéţ pozitivní, stejně jako u celého mlékárenského oboru. Graf 5:Produktivita práce (na jednoho zaměstnance) v hodnocených společnostech srovnaná s oborem mlékárenství a potravinářským průmyslem
Zdroj: vlastní zpracování na základě Výkazů společností a na základě údajů z Panorama zpracovatelského průmyslu 2012
3.3.3. Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech v oboru výroby mléčných výrobků a u vykazovaných podniků Dalším kriteriem, jeţ nám připívá ke zhodnocení výkonnosti podniku jsou jeho náklady. Pro účely práce byly pouţity poloţky výkonové spotřeby z finančních výkazů. Dle grafu vidíme poměr výkonové spotřeby na výkonech vč. obchodní marţe. Projevuje se nám zde úměrnost, 45
čím větší firma, tím větší podíl výkonové spotřeby na výkonech. Kromě podniku Madeta a.s. v roce 2010 jsou všechny hodnoty niţší neţ celorepublikový průměr, coţ značí samozřejmě příznivé podmínky pro výrobní podniky.
Graf 6:.Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech vč. obchodní marţe (výkony vč. Obchodní marţe = 100%)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z MPO a individuálně poskytnutých dat z ČSÚ
3.4. Hodnocení efektivnosti vybranými metodami finanční analýzy 3.4.1. Pyramidový rozklad DuPont pro hodnocené společnosti Rozklad ukazatele ROE jako jednoho z měřítek efektivnosti podniku nám podává důkladnější rozbor faktorů ovlivňujících rentabilitu vlastního kapitálu. Identifikujeme místa, kam je třeba směřovat úsilí ke zvyšování výnosnosti, a rozluštíme záhadu, proč daná situace, ve které se podnik nachází, nastala. Finanční páka A/VK (multiplikátor jmění akcionářů) vypovídá o míře zadluţenosti podniku. Čím je podnik zadluţenější, tím je finanční páka vyšší, neboť roste hodnota aktiv při stávající hodnotě vlastního kapitálu, ačkoliv se na druhé straně zvyšují úroky za pouţití cizích zdrojů. U hodnocených podniků sledujeme klesající tendenci finanční páky. Klesající trend můţe být způsoben financováním z vlastních zdrojů či získáváním dotací. Podniku se vyuţití indexu finanční páky vyplácí, dokud je hodnota větší či rovna 1.
46
Rentabilita celkového kapitálu ROA hodnotí reprodukci veškerého kapitálu bez ohledu na jeho původ. Záleţí na efektivní alokaci kapitálu do výnosného majetku a na jeho rozváţném vyuţívání.37 V rámci časového horizontu sledujeme u malého a středního podniku nepříznivou klesající tendenci ukazatele ROA. Průměr oboru mlékárenství má taktéţ klesající trend, ovšem pouze do roku 2011 včetně. V roce 2009 se malý a střední podnik drţí nad oborovým průměrem, velký podnik je výrazně podprůměrný. Následující dva roky si stojí všechny firmy nad průměrem. V roce 2012 zůstává nad průměrem pouze firma malá. Graf 7: Rentabilita celkového vloţeného kapitálu (ROA)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z účetních výkazů a individuelně poskytnutých dat z ČSÚ
U ziskové marţe (rentabilita trţeb ROS) značí pokles obecně výnosnosti pod oborový průměr poměrně nízké ceny výrobků a příliš vysokou nákladovost. Díky ukazateli zjistíme, kolik % zisku z jedné podnikem vydělané Kč získá. Předloţený podnik velkého typu je kromě roku 2010 stále pod oborovým průměrem. Jelikoţ se hodnota obratu aktiv pohybuje u všech hodnocených subjektů ve velmi podobném rozpětí, hlavním ovlivňujícím článkem předešlé ROA k hodnocení komplexní výkonnosti firmy je rentabilita trţeb ROS.
37
GRUNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku.1. Vyd. Praha: Nakladatelství Ekopress s.r.o, 2009.318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 47
Graf 8: Rentabilita trţeb (ROS)
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z výkazů firem a dat poskytnutých individuálně ČSÚ
NIVA s.r.o. Dolní Přím Schéma 3: DuPont NIVA s.r.o. Dolní Přím
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z účetních výkazů obchodní společnosti
V rámci první úrovně rozkladu DuPont firma pociťuje zvláště v roce 2011 rapidní sníţení výkonnosti. Vzhledem k relativně stabilní poloţce vlastního kapitálu se jako problémový článek jeví EAT, tedy čistý zisk po zdanění, kdy oproti roku 2010 klesá o více neţ 4 mil. Kč, coţ je u podniku malého typu velkým zásahem do jeho existence. Problémem je nákladovost, poloţka výkonová spotřeba ve výkazu Z/Z, konkrétně sluţby, pokřivili čistý zisk. Kvůli
48
absenci komentářů k závěrce mlékárny nelze dedukovat konkrétnější situace z hlediska investiční politiky, výroby, atd. MOT s.r.o. Schéma 4: DuPont MOT s.r.o.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z účetních výkazů obchodní společnosti
Obchodní společnost kaţdoročně realizuje investiční projekty. Investice jsou financovány částečně z vlastních zdrojů a částečně ze zdrojů cizích, konkrétně z revolvingových úvěrů, které se v čase stávají dlouhodobými, ale není u nich nutná nemovitá zástava, zastavují se pohledávky. ROE jako vrchol pyramidy klesá, coţ neznačí dobrou výkonnost firmy. V čase dochází k navyšování VK a sniţování EAT, konkrétně v roce 2011 je oproti roce 2009 EAT poloviční. Ukazatel ROE je ovlivněn spíše stranou ROA, ukazatel finanční páky je kromě r. 2011, kdy se vychýlil, ustálený. ROS jako podkladová báze se vyvíjí trendově přesně jako ROA.
49
MADETA a.s. Schéma 5: DuPont Madeta a.s.
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z účetních výkazů obchodní společnosti
U obchodní společnosti Madeta a.s. musíme přihlíţet k velikosti podniku (konsolidační celek). Ukazatel ROE projevuje v čase kolísavou tendenci jak u hodnocených podniků, tak v rámci oboru, coţ značí nepříliš vhodnou investiční politiku, jelikoţ se zvyšuje podíl vlastního kapitálu na celkovém zisku. V roce 2010 obor výroby mléčných výrobků vykazuje výrazně vyšší rentabilitu vlastního kapitálu oproti ostatním. Situace je způsobena vysokou hodnotou výsledku hospodaření po zdanění, která v horizontu následujících dvou let klesá na polovinu. Hodnota vlastního kapitálu je ustálená, aţ v roce 2012 sledujeme výraznější nárůst. Zároveň nám roste EAT a to větším tempem neţ VK, coţ se projeví v nárůstu ROE. V mlékárně NIVA s.r.o. má zisk klesající tendenci v čase. V roce 2011 klesl zisk výrazně o cca 4 miliony oproti předešlému období. Vlastní kapitál se pohybuje v rozmezí cca 37-41 miliony Kč. V Prvních dvou hodnocených letech jeho výkonnost předčí oba hodnocené podniky, od roku 2011 však padá pod oborový průměr. 50
Mlékárna Otinoves vykazuje v čase sniţující se rentabilitu vlastního kapitálu. EAT má v čase klesající tendenci, kdy v roce 2011 a 2012 se jeho hodnota pohybuje v řádu 2,7-2,8 mil.Kč, coţ je oproti 5 mil. Kč v roku 2009 velkým poměrně markantním propadem pro podnik ve skupině MSP. VK vykazuje v čase permanentní růst. Můţe se jednat o záměrné navyšování kvůli investiční strategii. Obecně ale platí, ţe financování vlastním kapitálem je drahé a vhodnější taktikou by bylo volné prostředky umístit do takových zdrojů, jeţ by firmě přinesly větší zhodnocení. Madeta a.s. má proměnlivý trend u ROE. Oproti předešlým podnikům vykazuje opačný vývoj zisku, kdy EAT má stále rostoucí tendenci. Stejně tak VK má rostoucí sklon, proto se ROE příliš nevychyluje z mantinelů cca 9-11,5%. Tabulka 16:Ukazatel rentability vlastního kapitálu v hodnocených podnicích srovnaný s oborovým průměrem ROE NIVA s.r.o. Dolní Přím 15,84%
MOT s.r.o.
Madeta a.s.
14,54%
8,92%
CZ-NACE 10.5 19,48%
14,50%
9,80%
11,47%
8,20%
4,02%
6,20%
9,20%
7,88%
8,69%
6,11%
10,67%
12,01%
Zdroj: účetní výkazy obchodních společností a data poskytnutá individuelně od ČSÚ
51
Graf 9: Ukazatel rentability vlastního kapitálu v hodnocených podnicích srovnaný s oborovým
průměrem
Zdroj: účetní výkazy obchodních společností a data poskytnutá individuelně od ČSÚ
3.4.2. Ekonomická přidaná hodnota EVA U ekonomické přidané hodnoty EVA je nejobtíţnější stanovení hodnoty nákladů na vlastní kapitál. Náklady na vlastní kapitál (RE) jsou pro podnik vyšší neţ náklady na cizí kapitál, a to hlavně z důvodu rizika vlastníka vloţeného kapitálu. Na druhé straně náklady na cizí kapitál představují formu tzv. daňového štítu, neboť jsou daňově uznatelnými náklady a sniţují základ daně z příjmů. Ke stanovení nákladů na vlastní kapitál je pouţita metodika Ministerstva průmyslu a obchodu a na základě Benchmarkingového diagnostického systému finančních indikátorů INFA38 jsou náklady na vlastní kapitál vypočteny. Obecně odvětví potravinářství dosahuje záporných hodnot EVA v čase kvůli zápornému spreadu. Spread, někdy nazýván efektivností, vykazuje záporné hodnoty kvůli vyšším nákladům na vlastní kapitál neţli je výnosnost vlastního kapitálu. U hodnocených firem jsou náklady kapitálu tím vyšší, čím větší je podnik. Malý podnik se jako jediný nachází nad úrovní křivky spreadu za odvětví. Zbylé dva podniky se nachází pod průměrem. V roce 2011 pozorujeme protichůdné tendence podniků oproti odvětvovému průměru kvůli sniţující se rentabilitně vlastního kapitálu u podniků a naopak zvyšující se rentabilitě vlastního kapitálu odvětví potravinářství. 38
Benchmarkingovýo diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Dostupný na: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace.html 52
Tabulka 17: Ekonomická přidaná hodnota EVA a data vstupující do výpočtu NIVA s.r.o. Dolní Přím
MOT s.r.o.
Madeta a.s.
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
2012
2009
2010
2011
2012
RE
0,1417
0,1176
0,1487
0,0969
0,1816
0,2352
0,2622
0,1586
0,297
0,2824
0,2819
0,1853
ROE
0,158443
0,14497
0,040203
0,086894
0,145409703
0,097985
0,062039
0,061148
0,089183
0,114703
0,09204
0,106713
VK (v tis.Kč)
38285
40098
37609
41188
38113
41588
43698
45905
513874
600891
661123
740063
EVA (v tis.Kč)
641,0155
1097,475
-4080,46
-412,117
-1379,3208
-5706,5
-8746,62
-4473,53
-106792
-100768
-125521
-58159,7
Zdroj: vlastní zpracování na základě účetních výkazů jednotlivých firem
Graf 10: Spread jednotlivých obchodních společností ve srovnání s odvětvím
Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z účetních výkazů firem a na základě dat z ČSÚ
Výpočtem ukazatele EVA se zjistilo, ţe odvětví potravinářství ani v jednom sledovaném roce nevytvořilo kladnou přidanou hodnotu. Z hlediska podniků malý podnik NIVA s.r.o. Dolní přím se jako jediný v letech 2009 a 2010 drţí v kladných číslech, potom ovšem spadá taktéţ do záporné zóny. V roce 2012 vidíme u všech 3 podniků významné zlepšení. Ve všech případech je rentabilita vyšší neţ bezriziková úroková sazba RF39 , coţ je důleţitým 39
Stanovena jako výnos 10letých státních dluhopisů, hodnoty viz http://www.mpo.cz/cz/infa-cznacemetodika.pdf 53
ukazatelem. Ve chvíli, kdy by rentabilita klesla pod úroveň bezrizikové sazby, investice do takové firmy by se stala naprosto neefektivní. Pro podniky, potaţmo pro obor, není toto zhodnocení příliš dobrou známkou pro hodnocení efektivnosti. Podniky sice vykazují v hospodaření kladný účetní zisk, ale nevytváří vlastníkům očekávané výnosy dosaţitelné na kapitálovém trhu při srovnatelném riziku. Východisko lze hledat ve zvyšování ROE, aby se spread, a tedy celé EVA, nedostali do záporných hodnot.
Graf 11: Ekonomická přidaná hodnota EVA v jednotlivých obchodních společnostech
Zdroj: vlastní zpracování na základě vypočtených dat z Benchmarkingového systému INFA
Graf 12: EVA v potravinářství EVA odvětví potravinářství celkem
-1802379,18
-2629025,127
-755306,58
-899192,765
počet podniků
6083
6559
7099
7770
Zdroj: vlastní zpracování na základě vypočtených dat z Benchmarkingového systému INFA
54
3.5. Certifikáty deklarující kvalitu potraviny V poslední době se stalo velmi spotřebitelsky populárním dbát u výrobků na získané certifikace a označení. Značky jsou nejen marketingovým tahem k propagaci výrobku a jeho lepší prodejnosti. Jejich primárním účelem je propagace kvalitní, tradiční nebo speciální svou recepturou, chutné potraviny. Trh je zaplaven mnoha dovozovými, bohuţel někdy málo kvalitními, potravinami, např. z Polska, Německa, atd. Všichni drţitelé značek musí dodrţovat přísné technické i hygienické normy. Ze statutu značky poté můţe odborná komise provádět inspekci výrob, coţ je dalším identifikačním znakem kvality pro spotřebitele. Další poţadavky pro obdrţení a udrţení si značky si stanovují jednotlivé odborné certifikační komise sami. Bohuţel kvantifikace vlivu značky je dle managementu obchodních společností nemoţná. Značky jsou obdrţeny díky bodovému hodnocení, jak tomu bývá při získávání dotací. Podmínky pro získání se nesmí během drţení značky ve firmě změnit, nebo je jí značka odebrána. Podle managementu podniků značka přispívá k tvorbě přidané hodnoty a vyšší oblibě a propagaci jejich produktů. 3.5.1. KLASA Obrázek 8: Logo KLASA
Zdroj: http://www.eklasa.cz/
Kvalitním domácím potravinářským výrobkům je od roku 2003 udělována národní značka kvality KLASA. Značka slouţí spotřebitelům a odběratelům k lepší orientaci v sortimentu konkurenčních produktů a samozřejmě jako vodítko při samotném výběru. Filozofie značky je taková, ţe výrobek oceněný značkou je zcela neb zčásti vyroben z domácích surovin, na výrobě se podílí tuzemská pracovní síla, kvalita je srovnatelná nebo lepší oproti dováţeným produktům, nebo má ojedinělou recepturu. Udělováním na omezenou dobu, tedy 3 roky, zaručuje revizi kvality produktů. V případě zhoršení kvality či porušení podmínek pro získání 55
je značka výrobci odebrána. Kvalitu a sloţení výrobků při udělování značky posuzuje odborná komise sloţená ze zástupců Mze, SZIF, vysokých škol a výzkumných institucí, výrobců potravin (PKČR, AKČR) a spotřebitelů. V trţní síti jsou výrobky KLASA kontrolovány SZPI.40 Základní podmínky pro udělení a vybrané specifické podmínky41: Výrobce, právnická nebo fyzická osoba, předkládá dokumentaci obsahující mj. parametry jakosti a zdravotní nezávadnosti. Také předkládá certifikát ISO nebo certifikát kritických bodů Výrobek musí splňovat zákonné poţadavky (zákon č. 110/1997, o potravinách a tabákových výrobcích) Výrobek, který je předmětem ţádosti o udělení značky KLASA, musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečné kvalitativní charakteristiky, které zvyšují jeho přidanou hodnotu a zaručují jeho jedinečnost ve vztahu k běţným výrobkům dostupným na trhu. Výrobek musí zároveň splňovat všechny kvalitativní parametry stanovené Ministerstvem zemědělství ČR pro posuzování výrobků KLASA a platnými právními předpisy. Výrobce musí být před podáním ţádosti pravidelným dodavatelem výrobku pod svojí značkou do obchodní sítě. Výrobce je povinen umoţnit pravidelnou kontrolu podmínek a fází výroby, týkajících se výrobků KLASA Při udělování značky musí ţadatel odborné komisi deklarovat procentuelní zastoupení surovin a jejich domácí původ. Neoznámená změna ve sloţení znamená odebrání značky.
40 41
http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/narodni-program-podpory-potravin-klasa/ http://www.eklasa.cz/filespace/content/pravidla_pro_udelovani_narodni_znacky_KLASA.pdf
56
3.5.2. Regionální potravina Obrázek 9: Logo Regionální potravina
Zdroj: http://eagri.cz/public/web/regionalni_potraviny
Podpůrná propagační kampaň Regionální potravina cíleně seznamuje spotřebitele s potravinami z jednotlivých krajů ČR. Certifikát je udělován malým a středním podnikům s maximálním počtem do 250 zaměstnanců. Drţitel označení můţe pouţívat logo po dobu 4 let, po uplynutí doby můţe výrobce podat novo ţádost o udělení loga. Důvodem k odejmutí označení je změna surovinového sloţení výrobku či změna technologie výroby vedoucí ke změně charakteru výrobku, nedodrţování metodiky pro značku Regionální potravina nebo ujištění hygienických či jiných nedostatků od kontrolního orgánu.42 Důvodů pro prezentaci lokálních produktů je hned několik. Společným důvodem se značkou KLASA je prosazení tradičních, i recepturou ojedinělých, kvalitních potravin vyrobených z tuzemských surovin. Z hlediska kontrolních inspekcí je snazší evidovat potraviny lokální, kde je mají zároveň i spotřebitelé více na očích a často mohou (pomyslně) vidět za oponu při jejich zrodu. Při obdrţení značky jsou zajišťovány pravidelní kontroly výroby stanoveným orgánem. Díky krátkým distribučním kanálům jsou také regionální potraviny mnohem čerstvější neţ potraviny dovozové. Významným důvodem je také podpora zaměstnanosti v regionech. Prosperující zemědělci, výrobci a prodejci představují garanci udrţení či rozšíření pracovních kapacit.43 Základní podmínky pro udělení a vybrané specifické podmínky44: 42 43 44
http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny http://eagri.cz/public/web/regionalni-potraviny http://eagri.cz/public/web/file/216421/Metodika_2013.pdf
57
Ţadatelem o udělení je fyzická či právnická osoba, který je provozovatelem potravinářského podniku. Předkládá ţádost obsahující identifikační údaje ţadatele, technickou dokumentaci výrobku, specifikace vlastností výrobku a čestné prohlášení o pravosti dokumentů a věrohodnosti předloţených informací Přihlášený potravinářský výrobek musí splňovat poţadavky platných právních předpisů národního a evropského potravinového práva O kladném rozhodnutí udělení certifikátu rozhoduje hodnotitelská komise. V hodnotitelské komisi pro hodnocení ţádosti o udělení značky jsou zastoupeny Ministerstvo zemědělství ČR, SZIF, Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR, krajský úřad, Státní veterinární správa ČR, SZPI Výrobek, jenţ je předmětem ţádosti o udělení značky, musí být vyroben v daném regionu ze surovin z daného regionu, případně je-li to z objektivních důvodů nutné z tuzemských surovin. Hlavní surovina musí být 100% tuzemského původu. V příloze ţádosti výrobce uvádí procentuelní zastoupení surovin včetně jejich původu. Výrobek musí minimálně v jednom znaku vykazovat výjimečný kvalitativní profil, které zvyšuje jeho přidanou hodnotu a zaručuje jeho unikátnost ve vztahu k běţným výrobkům dostupným na trhu, přičemţ regionální charakter výrobku je rovněţ projevem výjimečných kvalitativních znaků Výrobek je pravidelně uváděn do oběhu pro konečné spotřebitele v rámci maloobchodu Výrobek musí splnit navíc regionální podmínky, jeţ můţe stanovit vyhlašovatel v kaţdém kraji samostatně 3.5.3. Regionální produkt Moravského krasu Obrázek 10: Logo Regionální produkt Moravského krasu
Zdroj: http://www.mas-moravsky-kras.cz/
58
Od roku 2007 je certifikace Regionální produkt Moravského krasu udělován nezávislou certifikační komisí řemeslným výrobkům, zemědělským či potravinářským produktům, jeţ splňují podmínky dostatečné kvality a jsou šetrné k přírodě a ţivotním prostředí. Garance původu v Moravském krasu a okolí, jak značí název, a jejich unikátnost ve vztahu k tomuto regionu činí výrobky a produkty označeny tímto logem spotřebitelky atraktivními.45
Podmínky pro udělení: Kriteria pro výrobce o Místní příslušnost výrobce v hranicích Moravský kras a okolí o Bezdluţnost na základě čestného prohlášení ţadatele o Záruka hygienických a technických norem, bezpečnost na pracovišti, apod. o Nad rámec zákona nepoškozuje ţivotní prostředí a v rámci svých finančních a technických moţností dodrţuje šetrnost vůči němu o Spolupráce na společné propagaci, prodej výrobků, rozvoj spolupráce a partnerství se sdruţením Kriteria pro výrobek o Místní příslušnost o Šetrnost k ţivotnímu prostředí o Unikátnost výrobku ve vztahu k Moravskému krasu a okolí. V metodickém dokumentu je stanoven bodový systém v 5 subkategoriích, kde ţadatel musí nasbírat minimální počet 10 bodů. 46
45 46
http://www.mas-moravsky-kras.cz/znacka/o-znacce/ http://www.mas-moravsky-kras.cz/znacka/dokumenty/ 59
SWOT ANALÝZA Silné stránky -
Tradiční obor se zdraví prospěšnými výrobky. Některé výrobky s unikátní recepturou
-
Logo KLASA a Regionální potravina jako známka kvality pro spotřebitele
-
Financování investic z dotačního titulu Rozvoje venkova na další programové období
-
Silné zastoupení v rámci zpracovatelského průmyslu (17% z celkových trţeb)
Slabé stránky -
Zvyšující se výkonová spotřeba, nákupní cena klíčové vstupní suroviny mléka roste (trend pokračujícího růstu)
-
Tlak ,,levných‘‘ konkurenčních výrobků z dovozu na ceny výrobců domácích
-
Obrovský tlak a nerovné trţní postavení výrobce vs. obchodní řetězce
-
Osobní vazby drţitelů podílu v s.r.o. - podílníci jsou obvykle prvovýrobci, tedy druţstva dodávající mléko (vyjednávání individuální ceny)
-
Vysoké obchodní marţe na mlékárenské výrobky a potraviny v ČR ve srovnání s ostatními státy EU (např. Francie, Rakousko, Německo)
Příležitosti -
Příleţitost pro růst výkonnosti díky zvyšujícím se výdajům na domácí spotřebu
-
Inovační politika
-
Pronikání silných podnikatelských struktur na zahraniční trhy
-
Zvýšení efektivnosti při vyšším vyuţití mléčné suroviny na základě výrobní specializace47
-
Vysoutěţená vyšší fakturační cena, není nutnost dotovat akční cenu
-
Podpora růstu účetní přidané hodnoty v oboru ke zvyšováním výkonnosti;
47
Strukturální a ekonomické aspekty mlékárenského oboru v ČR, dostupné z: http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/bu1112.pdf 60
Hrozby -
Rozšiřování privátních značek (obchodních řetězců) a tedy ztráta identity výrobců
-
Obracení se spotřebitelů k substitutům výrobků- z importu
-
Ztráta konkurenceschopnosti oboru ve vztahu k zahraničním trhům
-
Ztráta jednoho velkého odběratele (např. Ahold) otázkou existence výrobní společnosti
61
ZÁVĚR Obor mlékárenství má jiţ v rámci vyspělých ekonomik vybudovanou tradici. Dosavadní vývoj
i
přes
nerovnoměrnosti
vykazuje
potenciál
dalšího
rozvoje.
Z hlediska
konkurenceschopnosti oboru při hodnocených mnoţinách salda zahraničního obchodu a indexu komparativních výhod si nestojí špatně. V zahraničním obchodě si obor mlékárenství stojí velmi dobře, vytváří v čase kladné obchodní saldo, i přes malou exportní angaţovanost. Potravinářství jako celek vytváří záporné saldo obchodní bilance. Index komparativních výhod značí, ač v čase klesající, zato stálou konkurenční výhodu. V oblasti potravinářství je opět situace méně příznivá, RCA index nabývá hodnot niţších neţ 1 a nemá konkurenční výhodu v rámci celorepublikového zahraničního obchodu. Hlavními vývozními teritorii byli v roce 2012 Slovensko (31%), Německo (15%), Polsko (11%), ostatní se pohybují pod 10%. Teritoriální struktura dovozu byla nejvíce z Německa (27%) a z Polska (18%). Podle Mezinárodní mlékařské federace (IDF) podíl mlékárenského průmyslu EU na světovém obchodu činil 23,5 % (2009), coţ značí jeho výraznou pozici. Na trzích v EU jsou nosnou exportní komoditou sýry. V postupu práce je vyhledání kriterií a dat v sektoru zpracovatelského průmyslu a jejich zhodnocení ve vztahu k hodnocení efektivnosti. Většina ukazatelů jako základnu uţívala data poskytnutá z ČSÚ. Postupně byly zjišťovány v Diplomové práci kauzální vazby oboru mlékárenství a odvětví potravinářství a výsledky reprezentovány na zvoleném vzorku ukazatelů. Prvním z hodnocených kriterií byla zaměstnanost, kdy při sniţujícím se počtu osob zaměstnaných vzrůstal v horizontu 2008-2012 počet mlékárenských podniků. Mlékárenské podniky jsou sdruţovány do skupiny, většinou s mateřskou společností v zahraničí. Lídrem na trhu z hlediska obratu je skupina Bongrain s matkou ve Francii. Podíl zaměstnanců v oboru ve srovnání s celorepublikovou zaměstnaností zaujímá počet 0,2%. Index cen výrobců měří relativní změny cen v časové periodě, změny se týkají prodejních cen u výrobců při prvním obchodním styku s prvním odběratelem. Index před rokem 2008 rostl, poté stagnoval a nepříznivě se projevují trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb. V roce 2010 se oborová výroba značně oţivuje, ve srovnání s oslabenou pozicí výroby v potravinářství je to velmi pozitivním kriteriem pro hodnocení výkonnosti. HDP je primárně ovlivňováno spotřebou 62
domácností, které v čase rostou, tudíţ i pozitivní trend vykazuje celkové HDP v čase. V hodnocení efektivnosti vystupuje jako negativní faktor, jenţ pokřivuje celkový vývoj, narůstající výkonová spotřeba. Po dosaţených úsporách v letech 2009-2010 výkonová spotřeba nepřestává růst. Vývoj kopíruje linii vývoje ceny vstupní suroviny mléka, která má dle predikce pomocí trendu rostoucí tendenci. Pro prvovýrobce je to samozřejmě pozitivní, ale z hlediska výrobních podniků velmi nevítané. Osobní angaţovanost prvovýrobců v podnicích situaci nepřispívá. V ojedinělých případech lze vyjednat nákupní cena suroviny pod republikový průměr, většinou je poţadovaná cena stavěna nad průměr. Průměrná spotřeba mléčných výrobků a mléka činí na obyvatele ČR 234kg. Podíl ČR na celkové světové spotřeby činí 0,3%. Spotřeba je úměrně navázána na podíl obyvatelstva, kdy při mírném nárůstu nelze očekávat markantní změny. Hodnocená reprezentativní skupina podniků má společný výrobní program, jímţ je plísňový sýr. Konzumace sýrů se těší u spotřebitelů velké oblibě, dokonce výdaje za sýry jsou rostoucí. Spousta spotřebitelů jednak mění maso se spekulativní kvalitou za kvalitní sýry opatřeny řádným označením a logem kvality. V ČR v r. 2013 došlo k oţivení výroby sýrů oproti roku předešlému. Konkrétně bylo vyrobeno 84,76 tis.kg, coţ znamená 5% nárůst. Výběr skupiny podniků byl proveden následovně: NIVA s.r.o. Dolní Přím, Mlékárna Otinoves s.r.o. a Madeta a.s. Podniky jsou účelně vybrány dle velikosti malý, střední, velký z hlediska obratu a počtu zaměstnanců. Čtenář je seznámen s historií podniků, jejich produkcí, zpracováním mléka atd. Společným výrobním programem je výroba plísňového sýru Niva. Cena sýra je v obchodních řetězcích 189 Kč/kg vč. DPH, fakturační cena dodavatele činí 110 Kč. V případě akční ceny výrobku 149 Kč/kg vč. DPH si musí dodavatelé akci ,,zadotovat‘‘ 10% slevou z fakturační ceny a fixním poplatkem 100 tis. Kč. Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb, přidaná hodnota a produktivita práce, podíl výkonové spotřeby na výkonech jsou obecná kriteria, která by nám mohla pomoci nahlédnout do výkonnosti oboru. Zkoumaná data jsou vypočtena jak za podniky, tak za oborový průměr a komparována. Podíl trţeb mlékárenství na potravinářství činí 17,1% coţ značí velký význam oboru. V potravinářství je v roce 2012 zaznamenán výrazný pokles účetní přidané hodnoty, který je výsledkem nepříznivého vývoje v oblasti výkonů (včetně obchodní marţe) a meziročního růstu výkonové spotřeby. Mlékárenství vykazuje v roce 2012 pozitivní nárůst účetní přidané hodnoty oproti roku 2011, coţ se i přes sniţující se zaměstnanost pozitivně promítne ve 63
vývoji produktivity práce.
U produktivity práce se prokazuje ekonomická teorie, ţe
s rozsahem výroby klesá produktivita na 1 pracovníka. Produktivita práce je v podstatě interpretací obecné teorie efektivnosti, kdy jsou poměřovány vstupy s výstupy. Modelově cíleně obchodní společnost minimalizuje náklady a maximalizuje uţitek. Nákladovost podniků je niţší oproti celorepublikovému průměru, měřeno podílem výkonové spotřeby na celkových výkonech. Jedním z přístupů k hodnocení efektivnosti je pouţití metod finanční analýzy. V práci jsou obchodní společnosti hodnoceny na základě pyramidového rozkladu DuPont. Rozklad nám
postupně odhaluje jednotlivé kauzální vazby, které přispívají k tvorbě rentability vlastního kapitálu. U hodnocených společností je ukazatel finanční páky v čase markantně nemění. ROE je tedy spíše závisle na rentabilitě celkového kapitálu, kde je odhlíţeno od původu kapitálu. Záleţí na efektivní alokaci kapitálu do výnosného majetku a na jeho rozváţném vyuţívání. Do roku 2011 vč. má ukazatel u všech vyjmenovaných společností klesající tendenci, poté dochází ke zlomu. U ziskové marţe (rentabilita trţeb ROS) značí pokles obecně výnosnosti pod oborový průměr poměrně nízké ceny výrobků a příliš vysokou nákladovost. Hodnota obratu aktiv se pohybuje zase poměrně konstantně, proto hlavním ovlivňujícím článkem ROA je zisková marţe (rentabilita trţeb). Ukazatel ROE projevuje v čase kolísavou tendenci jak u hodnocených podniků, tak v rámci oboru, coţ značí nepříliš vhodnou investiční politiku, jelikoţ se zvyšuje podíl vlastního kapitálu na celkovém zisku. V roce 2010 obor výroby mléčných výrobků vykazuje výrazně vyšší rentabilitu vlastního kapitálu oproti ostatním. Situace je způsobena vysokou hodnotou výsledku hospodaření po zdanění, která v horizontu následujících dvou let klesá na polovinu. Ekonomická přidaná hodnota jako ekonomický cíl podniku v poslední době přechází do popředí. Nahrazuje tak obecně známý cíl maximalizaci zisku. Mnoho společností se ale tomuto ukazateli vyhýbá kvůli náročnosti na výpočet. V podstatě kritickou částí je stanovení nákladů na vlastní kapitál. V práci je pro stanovení těchto nákladů, potaţmo hodnoty EVA, Benchmarkingový diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Ten na základě zadaných hodnot z účetních výkazů vypočte námi potřebné údaje a je schopen je srovnat s hodnotami za zvolené odvětví. Do výpočtu vstupuje zmíněný ukazatel rentability vlastního kapitálu, kdy jsou od něj odečteny náklady na vlastní kapitál. Výsledná hodnota je nazývána tzv. spread. Obecně odvětví potravinářství dosahuje záporných hodnot EVA v čase kvůli zápornému spreadu. Spread, někdy nazýván efektivností, vykazuje záporné hodnoty kvůli vyšším 64
nákladům na vlastní kapitál neţli je výnosnost vlastního kapitálu. Důleţité je také zhodnocení bezrizikové sazby vstupující do výpočtu nákladů na vlastní kapitál. V případě, ţe by hodnota bezrizikové sazby převyšovala hodnoty rentability, investice do takovéto společnosti by se staly naprosto neefektivními. Naštěstí ani v jedné z hodnocených společností taková situace nenastala. Z hlediska informovanosti spotřebitele o kvalitě a marketingové strategie se v posledních letech dostává do popředí značka KLASA. Podrobný popis značky vč. podmínek pro získání je proveden v samostatné kapitole. Na podporu MSP a k vyzdviţení regionálních výrobků s unikátní recepturou a kvalitou existuje značka Regionální potravina, jíţ se také věnuje samostatný oddíl. Třetí značkou je Regionální produkt Moravského krasu, jejímţ drţitelem je z hlediska územní působnosti MOT s.r.o. Bohuţel se v práci nepovedlo přesně kvantifikovat přínos těchto certifikátů. Nicméně dle managementu společností a článků v novinách a internetu jsou značky jednoznačně pozitivně přijímány ze strany spotřebitelů a dost se na ně ohlíţí. V důsledku spotřebitelských preferencí značených výrobků se upíná pozornost na sortiment výrobků obchodní společnosti, spotřebitelé více nakupují označené produkty, protoţe jsou si vědomi jejich kvality, a firmě se zvyšuje obrat. Obor mlékárenství disponuje jak silnými, tak slabými stránkami. Silné stránky jsou spojeny s moderností provozů a zvyšující se kvalitou výrobků, slabé stránky vyplívají z trţní situace a finanční nestability. Pozornost by měla být primárně koncentrována na vytváření smluvních vztahů s prvovýrobci mléka, s cílem sniţovat sezonnost a volatilitu cen. Důleţitým je proto pravidelný monitoring na lokální i celorepublikové úrovni. Ukazatele se pohybují nerovnoměrně, proto je sloţité stanovit jednoznačný soud o efektivnosti oboru jako celku. Lze konstatovat, ţe potravinářství ale není lukrativním podnikatelským odvětvím. Pro udrţení minimálních zisků musí společnosti vyjednávat v tvrdé konkurenci za nevýhodných trţních podmínek. Ziskovost oboru, jak je reprezentováno na vybraných společnostech, je minimální oproti dosahovaným trţbám. Poloţkou sniţující přidanou hodnotu potravinářských výrobků je výkonová spotřeba, která činí kolem 80% na celkových výkonech vč. marţe. Mlékárny mohou čerpat z dotačního titulu Rozvoje venkova, nazvaného právě Přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, na investiční akce. Zmíněné ukazatele hodnotí jen část podnikového procesu. Pro dokonalé rozpoznání finanční situace by bylo třeba provést podrobné kalkulace a finanční analýzy. Z hlediska kalkulací jsou 65
však společnosti neochotny poskytovat údaje. Účetní výkazy, jeţ byly pouţity jako primární pramen, bývají ale mnohdy zkreslené a výsledky pak nemusí věrně vystihovat skutečnost. Z hlediska makroekonomických ukazatelů je zřejmý růst spotřebitelských výdajů v čase, coţ značí nadějnou prognózu do budoucna. Spotřebitelé jako koncový článek, jeţ nakupuje domácí potraviny, udává v podstatě úspěšnost prodeje. Zahraniční obchod se vyznačuje spíše orientací na lokální trhy, proexportní angaţovanost je nízká, jak bylo zmíněno. Vzhledem ke všem ukazatelům si troufám tvrdit, ţe ukazatele byly zvoleny vhodně a vypočtené hodnoty demonstrují výkonnost oboru Výroby mléčných výrobků.
66
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ŠIŠKA, L. a kol. Cvičebnice manaţerského účetnictví. Brno: Ekonomicko- správní fakulta, Masarykova univerzita, 2011 SYNEK,M., KISLINGEROVÁ,E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha: C.H.Beck, 2010. 498 s. ISBN P78-80-7400-336-3 Skripta k ekonomické efektivnosti. [online]. 2013 [cit. 2014-01-20]. Dostupné z: http://etext.czu.cz/php/skripta/kapitola.php?titul_key=79&idkapitola=22 RŮČKOVÁ Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2.Aktualizované vyd. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2008. 120 s. ISBN 978-80-2472481-2 SEDLÁČEK, Jaroslav. Finanční analýza podniku. 2.Aktualizované vyd. Brno: Computer Press, a.s., 2011. 152 s. ISBN 978-80-251-3386-6 KALOUDA, František. Finanční řízení podniku. 2.Rozšíř.vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011. 299 s. ISBN 978-80-7380-315-5 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J., Finanční analýza: krok za krokem. 1.Vyd. Praha: C.H.Beck, 2005. 137 s. ISBN 80-7179-321-3 BASL, Josef. Modelování a optimalizace podnikových procesů. 2002. ISBN 80-7082936-2. SKORKOVSKÝ, Jaromír. Otázky a odpovědi na téma definice produktivity výroby a související procesy, které mohou ovlivňovat výkonnost podniku. In Ekonomika a management organizací. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 437-441, 5 s. ISBN 978-80-210-5273-4. KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. 3 Vyd. Praha: C.H.Beck, 2010. 811 str. ISBN 978-80-7400-194-9 67
DLUHOŠOVÁ, D. Finanční řízení a rozhodování podnik. Praha: Vydavatelství a nakladatelství EKOPRESS, s.r.o., 2006. 191 s. ISBN 80-86119-58-0 PAVELKOVÁ, Drahomíra a Adriana KNÁPKOVÁ. Výkonnost podniku z pohledu finančního manažera. 2., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Linde, 2009. 333 s. ISBN 9788086131856. LUŇÁČEK, Jiří a Tomáš HERALECKÝ. Optimalizace podnikových aktivit. Vyd. 1. Ostrava: Key Publishing, 2009. 118 s. ISBN 978-80-7418-043-9. ŢÍTEK, Vladimír a Viktorie KLÍMOVÁ. Inovační výkonnost a podmínky pro inovace. In Konkurenceschopnost a stabilita. Brno: Masarykova univerzita, 2010. s. 201-221, 21 s. CVKS. ISBN 978-80-210-5336-6. Databáze ročních národních účtů [online]. 2013 [cit. 2014-31-19]. Dostupné z:. http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.makroek_vydaj PLÁŠIL,M. a kol. Konkurenceschopnost potravinářského sektoru ČR. [online]. 2010 [cit. 2014-03-12]. Dostupné z:http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/studie100.pdf Strukturální a ekonomické aspekty mlékárenského oboru v ČR, dostupné z: http://www.uzei.cz/data/usr_001_cz_soubory/bu1112.pdf Průvodce světem potravin. [online]. 2014 [cit. 2014-02-03], dostupné na: http://eagri.cz/public/web/file/212408/Pruvodce_svetem_potravin_web.pdf Panorama zpracovatelského průmyslu 2012, dostupné na http://www.mpo.cz/dokument144063.html Prezentace Situace v mlékárenství v ČR v r.2013 a výhledy pro r.2014, zpracováno Českomoravským svazem mlékárenským Prezentace Význam vápníku a vitamínu D jako důleţitých faktorů v prevenci osteoporózy, zpracováno Společností pro výţivu, FN Motol GRUNWALD, R., HOLEČKOVÁ, J.: Finanční analýza a plánování podniku.1. Vyd. Praha: Nakladatelství Ekopress s.r.o, 2009.318 s. ISBN 978-80-86929-26-2 68
SEDLÁČKOVÁ,H., BUCHTA,K. Strategická analýza. 2 Přepracované a rozšířené vydání. Praha: C.H.Beck, 2006. ISBN 80-7179-367-1, 121s. PORTER, M. Competetive strategy: techniqiues for analyzing industries and competitors: with a new introduction. Hospodářské noviny Účetní výkazy vybraných společností za rok 2009-2012
Internetové zdroje: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx http://www.czso.cz/ http://www.mot.cz/ Článek Potravinářský průmysl v ČR dostupného na http://www.czech.cz/cz/Podnikani/Firmy-v-CR/Potravinarsky-prumysl-v-CR http://eagri.cz/public/web/mze/potraviny/potravinarske-komodity/mleko-amlekarenske-vyrobky/situacni-a-vyhledove-zpravy/ http://www.syr-niva.cz/ http://www.syr-niva.cz Benchmarkingovýo diagnostický systém finančních indikátorů INFA. Dostupný na: http://www.mpo.cz/cz/infa-cznace.html http://www.mpo.cz/ https://www.szif.cz/irj/portal/anonymous/uvod
69
SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech vč. obchodní marţe (výkony vč. Obchodní marţe = 100%) .................................................................................................................................................................... 30 Graf 2:Export a import v rámci mlékárenství v letech 2009-2012 ........................................................................ 34 Graf 3:Průměrná roční nákupní cena mléka .......................................................................................................... 36 Graf 4:Trţby za prodej výrobků a sluţeb v letech 2009-2012 .............................................................................. 43 Graf 5:Produktivita práce (na jednoho zaměstnance) v hodnocených společnostech srovnaná s oborem mlékárenství a potravinářským průmyslem ........................................................................................................... 45 Graf 6:.Podíl výkonové spotřeby na celkových výkonech vč. obchodní marţe (výkony vč. Obchodní marţe = 100%) .................................................................................................................................................................... 46 Graf 7: Rentabilita celkového vloţeného kapitálu (ROA) .................................................................................... 47 Graf 8: Rentabilita trţeb (ROS)............................................................................................................................. 48 Graf 9: Ukazatel rentability vlastního kapitálu v hodnocených podnicích srovnaný s oborovým průměrem ....... 52 Graf 10: Spread jednotlivých obchodních společností ve srovnání s odvětvím .................................................... 53 Graf 11: Ekonomická přidaná hodnota EVA v jednotlivých obchodních společnostech ...................................... 54 Graf 12: EVA v potravinářství .............................................................................................................................. 54
SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Kategorie zisku pro potřeby finanční analýzy ..................................................................................... 15 Tabulka 2:Počet podniků v rámci mlékárenství v letech 2008-2012..................................................................... 27 Tabulka 3: Zaměstnanci (osoby) ........................................................................................................................... 27 Tabulka 4: Index cen výrobců ............................................................................................................................... 28 Tabulka 5: HDP spočteno výdajovou metodou ..................................................................................................... 29 Tabulka 6: Produkce v běţných cenách ................................................................................................................ 31 Tabulka 7: Export a import v potravinářském průmyslu ....................................................................................... 34 Tabulka 8:Export a import v rámci mlékárenství v letech 2009-2012 .................................................................. 34 Tabulka 9:RCA index mlékárenství vzhledem k potravinářskému odvětví .......................................................... 35 Tabulka 10:RCA index potravinářského průmyslu vzhledem k celkovému zahraničnímu obchodu ČR .............. 35 Tabulka 11:Bilance mléka v ČR 2009-2012 ......................................................................................................... 35 Tabulka 12:Trţby za prodej vlastních výrobků a sluţeb v letech 2009-2012 ....................................................... 42 Tabulka 13: Výsledek hospodaření po zdanění ..................................................................................................... 43 Tabulka 14:Přidaná hodnota v letech 2009-2012 v potravinářství ........................................................................ 44 Tabulka 15:Přidaná hodnota v hodnocených společnostech v letech 2009-2012 .................................................. 44 Tabulka 16:Ukazatel rentability vlastního kapitálu v hodnocených podnicích srovnaný s oborovým průměrem 51 Tabulka 17: Ekonomická přidaná hodnota EVA a data vstupující do výpočtu ..................................................... 53
SEZNAM SCHÉMAT Schéma 1: Faktory prostředí ovlivňující fungování obchodní společnosti ............................................................ 12 Schéma 2: Výpočtové schéma rozkladu DuPont ................................................................................................... 17 Schéma 3: DuPont NIVA s.r.o. Dolní Přím .......................................................................................................... 48 Schéma 4: DuPont MOT s.r.o. .............................................................................................................................. 49 Schéma 5: DuPont Madeta a.s. .............................................................................................................................. 50
SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Ekonomická efektivnost ..................................................................................................................... 10 Obrázek 2:Světová spotřeba mléka a mléčných výrobků ...................................................................................... 31 Obrázek 3:Spotřeba v ČR dospělé osoby .............................................................................................................. 32 Obrázek 4:Největší zpracovatelé mléka v ČR ....................................................................................................... 37 Obrázek 5: Logo firmy a sýr NIVA ...................................................................................................................... 38 Obrázek 6: Logo firmy a sýr NIVA ...................................................................................................................... 39 Obrázek 7: Logo firmy a sýr NIVA ...................................................................................................................... 40 70
Obrázek 8: Logo KLASA ...................................................................................................................................... 55 Obrázek 9: Logo Regionální potravina .................................................................................................................. 57 Obrázek 10: Logo Regionální produkt Moravského krasu .................................................................................... 58
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK AK ČR… Agrární komora ČR CZ …cizí zdroje ČR …Česká republika ČSÚ …Český statistický úřad EAT …zisk po zdanění EBIT …provozní hospodářský výsledek EU …Evropská unie EVA …ekonomická přidaná hodnota HDP …hrubý domácí produkt MPO …Ministerstvo průmyslu a obchodu MSP …Malé střední podniky MZe …Ministerstvo zemědělství NOPAT …čistý provozní zisk po zdanění OA …oběţná aktiva PKČR… Potravinářská komora ČR ROA …rentabilita vloţených aktiv ROE …rentabilita vlastního kapitálu ROI …rentabilita vloţeného kapitálu ROS …rentabilita trţeb SZIF …Státní zemědělský intervenční fond SZPI …Státní zemědělská a potravinářská inspekce VK …vlastní kapitál WACC… průměrné náklady kapitálu
71
72
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vybrané hodnoty z účetních výkazů obchodních společností v letech 2009-2012 (v tis.Kč) ............... 74 Příloha 2: Základní ukazatele ze strukturální statistiky ČSÚ ................................................................................. 76
73
Příloha 1: Vybrané hodnoty z účetních výkazů obchodních společností v letech 2009-2012 (v tis.Kč) NIVA s.r.o.Dolní Přím 53731 52433 49772 52894
Suma aktiv MOT s.r.o
Madeta a.s.
53689 57833 72734 65192
2029206 1979692 1991414 1985687
Vlastní jmění NIVA s.r.o.Dolní Přím 38285 40098 37609 41188
MOT s.r.o
Madeta a.s.
38113 41588 43698 45905
513874 600891 661123 740063
Výsledek hospodaření po zdanění NIVA s.r.o.Dolní Přím 6066 5813 1512 3579
Tržby za
vl.výrobky
NIVA s.r.o.Dolní Přím 133812 134411 124122 128475
MOT s.r.o 119183 128105 131158 129796
MOT s.r.o
Madeta a.s.
5542 4075 2711 2807
45829 68924 60850 78974
Tržby zboží
Madeta NIVA a.s. s.r.o.Dolní Přím 4676606 89 4326923 0 4631120 0 4681056 187
Tržby celkem MOT s.r.o
Obchodní marže
NIVA s.r.o.Dolní Přím 10 0
15673 14368 11230 17947
Madeta NIVA a.s. s.r.o.Dolní Přím 621412 133901 554633 134411 476523 124122 448918 128662
MOT s.r.o
Madeta a.s.
134856 142473 142388 147743
5298018 4881556 5107643 5129974
Výkony
MOT s.r.o
Madeta a.s.
-801 816
96331 75540
NIVA s.r.o.Dolní Přím 132658 133876
MOT s.r.o
Madeta a.s.
122481 131004
4506103 4360116
0 40
1018 683
71177 60022
125664 128427
Výkonová spotřeba
NIVA s.r.o.Dolní Přím 102410 105021 102122 101829
MOT s.r.o
Madeta a.s.
96456 106714 113002 111985
3778599 3823137 3998749 3962023
Účetní přidaná hodnota
v tis.Kč Dolní Přím MOT Madeta 2009 30258 25224 823835 2010 28855 25106 612519 2011 23542 23307 711328 2012 26638 24042 741594
135291 135344
4638900 4643595
Příloha 2: Základní ukazatele ze strukturální statistiky ČSÚ NACE 105 - Základní ukazatele ze strukturální statistiky 2009
2010
2011
2012
Průměrný evidenční počet zaměstnanců Výnosy
9 525 43 121 596
Tržby celkem
40 641 848
Výkony vč. obchodní marže
36 328 269
Náklady
41 869 636
Výkonovává spotřeba
30 571 164
Mzdy bez OON Přidaná hodnota Výsledek hospodaření Aktiva
2 368 102 5 757 105 1 251 948 18 149 338
Vlastní kapitál
6 427 024
9 271 43 186 207 41 152 308 38 346 402 42 669 255 33 029 332 2 384 538 5 317 070 516 938 18 566 281 6 302 920
8 611 45 684 742 43 208 663 40 063 762 45 170 918 34 906 408 2 403 678 5 157 355 513 832 19 730 815 6 518 846
8 506 44 055 368 41 525 309 39 002 844 43 199 950 33 522 750 2 305 407 5 480 094 855 428 19 100 716 7 121 086
