Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy

Odborné posouzení zpracované v rozsahu odborného posudku dle zák. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší k záměru

Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Varianta 2 PC 1: AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ

číslo 2 – OP/VII/2010 Zadavatel : Ekosystem spol. s r.o. Podkovářská 6 190 00 Praha 9 Tel.: 222 531 608

Zpracovatel : Ing. Karel Vurm, CSc. autorizovaná osoba dle zákona č.86/2002 Sb. o ochraně ovzduší autorizace vydaná MŽP ČR č.j.1459/740/02/MS dne 9.7.2003 a prodloužená rozhodnutím MŽP ČR č.j.2146/820/07 dne 28.5.2007 Adresa : Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7 Tel.: 220808966, 602 772093 e-mail: [email protected] IČO - 15292738 Praha 1.8. 2010

1

OBSAH

POSOUZENÍ Strana

1.

Účel odborného posouzení

3

2. Obecné údaje 2.1. Podklady odborného posouzení 2.2. Identifikační údaje

4 4 4

3. Charakteristika stavby (zdroje) 3.1. Stavební a technologické řešení 3.2. Kapacita zpracování kalu, další údaje 3.3. Směnnost, zaměstnanci

6 6 7 8

4. Popis zdroje znečišťování ovzduší 4.1. Stručný popis zdroje znečišťování a instalované technologie 4.2. Popis zařízení k omezování emisí pachových látek

9 9 18

5. Specifikace používaných surovin, materiálů a paliv 5.1. Suroviny, chemikálie, pomocné látky 5.2. Paliva

20 20 22

6.

Výstupy do ovzduší, emise

23

7.

Legislativní stav v ochraně ovzduší, kategorizace zdrojů, prováděcí právní předpisy, porovnání zdroje s jejich požadavky Technologie KH Drasty Plynová kotelna Náhradní zdroj el. energie Problematika pachových látek Fugitivní emise

28 29 29 30 32 34

7.1. 7.2. 7.3. 7.4. 7.5. 8. 8.1. 8.2. 8.3. 8.4.

Zhodnocení KH Drasty z hlediska ochrany ovzduší Porovnání zvoleného řešení s obdobnými technologiemi Schopnost zdroje plnit emisní limity Zdůvodnění nejvýhodnějšího řešení Vliv na imisní situaci okolí

34 34 34 35 35

9. Měření, návrhy na opatření 9.1. Jednorázové autorizované měření ve zkušebním provozu 9.2.. Návrh opatření ke snížení emisí

40 40 41

10.

43

Shrnutí

11. Údaje o zpracovateli odborného posouzení

2

44

1. ÚČEL ODBORNÉHO POSOUZENÍ Toto odborné posouzení je zpracované jako příloha k dokumentaci hodnocení vlivů na životní prostředí dle zák.100/2001 Sb. v platném znění pro záměr „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ “ (dále jen dokumentace EIA). Jeho účelem je posoudit stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které mají být vybudovány v rámci uvedeného záměru, ve vztahu k platné legislativě ochrany ovzduší. Naopak hodnocení emisí z vyvolané dopravy resp. automobilů – mobilních zdrojů není předmětem tohoto odborného posouzení, neboť v § 4 odst.2 zákona č. 86/2002 Sb. je uvedeno, že podmínky ochrany ovzduší před znečišťováním způsobených mobilními zdroji znečišťování ovzduší upravují zvláštní právní předpisy. Obsahově je toto odborné posouzení zpracováno v rozsahu odborného posudku dle § 17 odst. 5 a 6 zák. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší, ale formálně se nejedná o odborný posudek dle zák. 86/2002 Sb., který bývá zpracováván jako součást žádostí - o vydání závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany ovzduší k umístění stavby nebo povolení stavby podle § 17 odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 86/2002 Sb. - o povolení příslušného orgánu ochrany ovzduší podle odstavce 2 písm. a), b), d) a e), zákona č. 86/2002 Sb. Předmětem posouzení není vyhodnocení rozptylu znečišťujících látek z KH Drasty podle § 17 odst. 5 zákona 86/2002 Sb., tuto problematiku řeší rozptylová studie zpracovaná autorizovanou osobou ing. V. Bílkem, která je samostatnou přílohou dokumentace EIA. Z rozptylové studie jsou v tomto odborném posouzení uvedeny jen vybrané informace. Posouzení variantních řešení záměru: Předkládané odborné posouzení je zpracováno k dokumentaci EIA pro záměr „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“, tato dokumentace EIA je zpracovaná v jedné předložené variantě technologie úpravy surového kalu a org. materiálů aerobní fermentací a bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) aerobní fermentace na lokalitě Drasty. Proto není předkládané odborné posouzení zpracováno variantně.

Na základě Závěrů zjišťovacího řízení k Oznámení a v důsledku vývoje technické a legislativní přípravy záměru byla zvolena varianta: Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů (s využitím doplňkové organické biomasy vč. odpadů převážně komunálního charakteru jako procesního substrátu) a bez technologie ANAMMOX zajišťující snižování obsahu NNH4 ve fugátu. Vstupní surovinou pro předmětný záměr bude po rekonstrukci ÚČOV tzv. surový kal zahrnující nestabilizovaný primární kal (PK), přebytečný biologický (resp. aktivovaný) kal (BK, resp. AK) a kaly z denitrifikačních filtrů a chemického srážení fosforu. Uvedená směs kalů (surový kal) bude produkována technologií rekonstruované ÚČOV.

3

Zpracovatel tohoto posouzení upozorňuje, že předmětem dokumentace EIA je pouze technologie úpravy surového kalu bez energetického využití produktu na lokalitě Drasty s vyhodnocením základních možností využití produktu technologie aerobní fermentace mimo lokalitu Drasty a stanovení zásadních podmínek pro nakládání s tímto produktem. Pro uvedenou technologii úpravy surového kalu aerobní fermentací na lokalitě Drasty bude dále používán výraz „Kalové hospodářství Drasty“ zkráceně – KH Drasty. Dokumentace EIA záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ je zpracována jako součást řešení problematiky ÚČOV Praha, která komplexně zahrnuje stavbu č. 6963 – Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově. Pro uvedenou přestavbu a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze bude dále používán zkrácený výraz „rekonstrukce ÚČOV“.

2. OBECNÉ ÚDAJE 2.1. Podklady odborného posouzení Popis šetření na místě : Místní šetření na lokalitě Drasty a v jejím okolí bylo uskutečněno 28.7.2010. Použité podklady: Pro zpracování tohoto odborného posouzení byly použity tyto podklady : 1) Dokumentace EIA „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ s hodnocením vlivů stavby na životní prostředí v rozsahu dle přílohy č. 4 zák.100/2001 Sb. v platném znění, vypracoval Ekosystém spol. s r.o., ing. V. Hammer, srpen/2010. 2) Informace o pachových emisích z BČOV, EVECO, s.r.o., 18.2.2003 3) Informace k problematice energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy poskytnuté zpracovatelem dokumentace EIA. 4) J. Chudoba, F.Tuček a Z.Koníček, Základní procesy a výpočty v technologii vody, SNTL Praha, 1988 5) Požadavky a doporučení MŽP pro zpracování odborných posudků, zveřejněných na internetových stránkách MŽP ČR – www.env.cz.

4

2.2. Identifikační údaje Název zdroje : Zařízení pro aerobní fermentaci organických odpadů a kalů z Prahy – lokalita Drasty. Stavebník a investor: Hlavní město Praha zastoupené Odborem městského investora MHMP Mariánské náměstí 2 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 Umístění záměru (stavby) - „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ Kraj : Středočeský Okres : Praha - východ Obec: město Klecany - městská část Drasty k.ú.: Drasty Navrhovaný záměr (stavba) je situován na lokalitu Drasty, do stávajícího areálu již neprovozovaného Kalového hospodářství ÚČOV (dále jen areál KH) ve vlastnictví hl. m. Prahy, provozovaný PVK, a.s.. Areál KH se nachází cca 3 km od Klecan a jsou v něm umístěny objekty se strojním zařízením pro odvodňování kalu (3 ks sítopásových lisů) a dále objekty kalových polí o celkové disponibilní ploše 12,7 ha. V současné době je areál KH mimo provoz, pouze někdy zde dochází k provizornímu ukládání kalu. Celková plocha areálu využitelná pro KH vč. výhledových doplňků je 17,2 ha, pro vlastní záměr bude využita pouze část plochy bývalých kalových polí v rozsahu 12,1 ha u zvolené a posuzované Varianty 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Areál KH sousedí v severním směru ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Drasty, na jihu ve vzdálenosti cca 1 000 m s hlavní obytnou zástavbou obce Klecany, na západě ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Větrušice a na východě až k silnici č. II/608 se zemědělsky využívanými pozemky (především jako louky). V areálu stávajícího KH je umístěno 5 rodinných domků obydlených bývalými zaměstnanci ÚČOV pracujícími v provozu KH. Z hlediska terénu lze lokalitu charakterizovat jako rovinnou s velmi příznivými rozptylovými podmínkami. Umístění areálu KH. Drasty je vyznačeno na situaci širších vztahů v přílohách č.1.a 3 dokumentace EIA.

5

3. CHARAKTERISTIKA ZÁMĚRU (STAVBY) Dále uváděná charakteristika záměru (stavby) v této kapitole 3 i následující popis zdroje resp. záměru (následující kap. 4) vycházejí z dokumentace EIA záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ /1/. Tento záměr řeší především základní problematiku a podmínky umístění nového kalového hospodářství ÚČOV Praha, přičemž umístění kalového hospodářství je navrhováno na lokalitu Drasty u Klecan tzn. mimo prostor areálu stávající ÚČOV na Císařském ostrově v Praze 6. Z hlediska legislativy ochrany ovzduší to znamená, že záměr „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů“ jako celek nespadá do působnosti bodu 6.9. Čistírny odpadních vod – část III, přílohy č.1 k NV 615/2009 Sb.

3.1. Stavební a technologické řešení záměru A. Stavební řešení Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů V příloze č.I.8 dokumentace EIA je výkres Zastavovací plán stavby: Varianta 2-PC 1: Dispoziční řešení Varianty 2-PC 1 vychází z logických návazností jednotlivých technologických celků. Zastavěná plocha v této variantě je cca 12,1 ha. Plošné rozměry jsou (390 x 280 m) + (140 x 80 m) = 120 400 m2 (cca 12,1 ha), nejvyšší stavbou je objekt SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu a objekt SO 1-30 Těžní šachta s výškou cca 10 m. Navržené řešení má ve vztahu k celkové disponibilní ploše lokality 17,2 ha dostatečné prostorové rezervy, což vzhledem k rozsahu stavby, jejímu významu a dalším případným doplňujícím stavbám zajišťujícím výhledové komplexní řešení lokality Drasty lze pokládat za nezbytné. B. Variantní technologické řešení záměru Dokumentace EIA je zpracována v jedné variantě technologie úpravy surového kalu a bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) z procesu aerobní fermentace na lokalitě Drasty. Zvolen byl proces společného zpracování čistírenských kalů z komunálních ČOV a vybraných kategorií komunálního odpadu: - proces aerobní fermentace kalu a organických materiálů (s využitím doplňkové organické biomasy vč. odpadů převážně komunálního charakteru jako procesního substrátu).

6

Varianta 2. – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů V příloze č.9a dokumentace EIA je zařazeno Blokové technologické schéma záměru pro Variantu 2, tato varianta zahrnuje následující základní procesní operace záměru • • • • • • • • • •

příjem surového kalu ze spojovacího raženého technologického kanálu (dále RTK) a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích zahušťování surového kalu na odstředivkách příjem organického substrátu navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) skladování a úprava organického substrátu a kalu, příprava fermentační směsi proces aerobní fermentace ve fermentorech skladování výstupního produktu v zásobnících spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů a sociální účely) čerpání odpadních vod vč. fugátu do spojovacího RTK a na ÚČOV čištění vzdušin s obsahem pachových látek příslušné chemické hospodářství

Na základě vývoje technické přípravy záměru bylo ve var. 2 rozhodnuto z důvodu nízké efektivnosti a vybavení rekonstruované ÚČOV nevyužít technologie ANAMMOX.

3.2. Kapacita zpracování kalu, další kapacitní údaje Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů U varianty 2 bude v aerobní fermentaci zpracován surový kal z ÚČOV a také doplňková organická biomasa. Návrhová kapacita technologie KH vychází z výstupu směsného surového kalu z technologie rekonstruované ÚČOV a požadavku zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV. Kapacita čerpání surového kalu z ÚČOV do KH je zvolena ve výši max. 250 m3/h kalu se 6 % sušiny. Vstupní bilance surového kalu 250 t/d kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) max. 10,96 t/h kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) 4 167 t/d kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) max. 182,6 t/h kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) Vstupní bilance doplňkového organického substrátu (organických odpadů a ostatních materiálů) 500 t/d s průměrnou sušinou 55 % (vlhkostí 45 %) Seznam možných organických materiálů a odpadů využitelných v technologii aerobní fermentace je uveden v kap. B.II.3 a příloze 7b dokumentace EIA.

7

Výstupní bilance cílového produktu Konečným hlavním výstupním produktem záměru v posuzované variantě 2 bude produkt aerobní fermentace s cca 80% sušiny. Tento produkt bude kategorizován v souladu s legislativou a dle jeho skutečně zjištěných vlastností s jednoznačnou prioritou pro energetické využití. Kapacita výroby cílového produktu vychází z roční bilance upraveného kalu při nepřetržitém provozu s návrhovou denní kapacitou 250 t 100 % ní sušiny kalu z ÚČOV a denní kapacitou 500 t zpracování organických odpadů, a z charakteru procesu aerobní fermentace a z něho vyplývajících změn vstupních médií. 610 t/d s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) 225 650 t/ rok s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) FPD (z požadavku zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV plyne následující FPD kalového hospodářství Drasty při posuzované variantě 2) 8 760 h/rok 365 dní/rok 24 h/d Zemní plyn roční spotřeba (včetně zkoušek NZE) max. hodinová spotřeba (bez NZE)

cca 150 000 m3/rok (vč. určité rezervy) 118 m3/hod.

3.3. Počet zaměstnanců, směnnost Předpokládaný počet přímých zaměstnanců:

45

Provoz KH Drasty – nepřetržitý třísměnný provoz.

4. POPIS ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ 4.1 Stručný popis stavby zdroje znečišťování ovzduší a instalované technologie Popis zdroje v této kapitole 4.1. vychází z účelu tohoto odborného posudku dle zák.86/2002 Sb. v platném znění a uvádí informace jen o těch částech stavby (záměru), které souvisejí s problematikou ochrany ovzduší. Na celkový popis záměru odkazuje zpracovatel posudku na dokumentaci EIA, kap. B.I.6.

Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Zastavovací plán stavby KH Drasty a blokové bilanční schéma KH Drasty jsou v příloze č.I.8 a příloze I.9. Surový 6%-ní kal z ÚČOV bude čerpán na lokalitu Drasty novou potrubní trasou výtlačným potrubím vedeným v podzemním RTK do čerpací jímky surového kalu.

8

Jedná se dvojitou podzemní železobetonovou zakrytou nádrž o užitném obsahu 2 x 500 = 1 000 m3, vybavenou provzdušňovacími aerátory, které vytváří žádoucí oxické podmínky akumulace surového kalu. U akumulační nádrže se předpokládá odtah vzdušiny k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 umístěných vedle nádrže. Kal z akumulační jímky je čerpán dvěma ponornými kalovými čerpadly (1+1 ks rezerva) dvěma výtlačnými větvemi do dvojice flokulačních nádrží. Obě větve výtlačného potrubí jsou osazeny směšovači před které je dávkován 0,2 % POF. Upravený kal je z flokulačních nádrží čerpán 3 objemovými vřetenovými čerpadly do dekantačních odstředivek (každá odstředivka je plněna samostatným čerpadlem, 1 ks je společná rezerva). Zahuštěný kal min. 25 % sušiny vypadává z odstředivek na vynášecí šnekové dopravníky a je transportován auty s vyklápěčkou do provozu aerobní fermentace (PS 1-05). Fugát z odstředivek je veden do dvojité akumulační jímky fugátu (SO 1-08). Jímka bude vybavena ponornými míchadly (2 ks) pro zabránění vytváření sedimentů, homogenizaci fugátu a alkalizaci louhem sodným. Fugát je veden z odstředivek do čerpací jímky fugátu do které jsou svedeny rovněž i ostatní odpadní vody z areálu Drasty vč. splaškových ze sociálních zařízení (na splaškové kanalizaci budou osazeny jemné česle pro odstranění hrubších nečistot) a části srážkových vod ze zpevněných ploch s možnou kontaminací. Tyto jsou odtud čerpány přes objekt těžní šachty do odtokového potrubí kolektoru vedeného na ÚČOV Praha. Aerobní fermentace kalu PS Aerobní fermentace bude předmětem kompletní dodávky vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. Zařízení aerobní fermentace (aerobní tunelové fermentory) navazují na předřazený provoz skladování a úpravy organického substrátu a kalu ze kterého je do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků) podávána směs biomasy připravovaná v tomto provozu. Ve fermentorech probíhá při teplotě cca 55°C, přítomnosti nutrientů a vhodných mikroorganismů aerobní rozklad organických látek při výrazné redukci hmotnosti a mineralizaci především upravovaného kalu a odstraňování vlhkosti a případné změny struktury organických odpadů (v závislosti na jejich druhu a charakteru). Oxické prostředí je zajišťováno provzdušňováním biomasy ventilátory a jejím mechanickým promícháváním. V koncové části tunelu (sušící zóně) je využita produkce tepla z fermentace k sušení produktu při teplotě až 80°C na obsah vlhkosti cca 20 %. Uvedené procesní teploty zajišťují rovněž sterilizaci a z mikrobiologického hlediska zdravotní nezávadnost produktu. Výstupní produkt z tunelů fermentorů je dalším dopravníkovým systémem (soubor výstupních dopravníků z fermentačních tunelů) dopravován do skladovacích sil. Výstup vzdušiny z fermentorů je veden do systému půdních biofiltrů, kde jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Ve vypouštěné vzdušině pak je obsažen především CO2 a vodní pára vedle dusíku a zbytkového kyslíku. Proces aerobní fermentace produkuje i omezené množství odpadních vod vedených do koncové čerpací jímky, které jsou společně s ostatními vodami čištěny zpět na ÚČOV.

9

Odtahy a čištění vzdušin Odtahy a čištění vzdušin bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-08 (Akumulační jímka fugátu) a z flokulačních nádrží PS 04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným surovým kalem a fugátem s produkcí pachových látek. Fermentory mají samostatné čištění vzdušin v rámci svojí dodávky v PS 1-05, na biofiltry fermentorů budou v případě potřeby přivedeny rovněž odtahy z případných bodových zdrojů emisí pachových látek v SO 1-06 (Skladování a úprava org. substrátu a kalu). Příslušné vzduchotechnické rozvody jsou napojeny na sání dvou ventilátorů s výstupním přetlakem 3 kPa. Výtlak ventilátorů je veden do dvou biofiltrů s min. 85 % účinností odstranění pachových látek. Přečištěná vzdušina s minimalizovaným obsahem pachových látek je vypouštěna do ovzduší. Členění stavby :

varianta 2 - PC 1- Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Seznam provozních souborů a stavebních objektů Stavební objekty (SO): SO 1-01 Přeložky, demolice SO 1-02 Příprava území SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu SO 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu SO 1-05 Aerobní fermentace kalu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu SO 1-07 Skladování produktu SO 1-08 neobsazeno SO 1-09 Odtahy a čištění vzdušin SO 1-10 Kotelna na zemní plyn SO 1-11 Spojovací potrubí a kolektory SO 1-12 Přípojka zemního plynu....není součástí záměru SO 1-13 Přípojka vn 24 kV....není součástí záměru SO 1-14 Přípojka pitné a užitkové vody....není součástí záměru SO 1-15 neobsazeno SO 1-16 Provozní budova SO 1-17 Transformační stanice, rozvodny SO 1-18 Terénní a sadové úpravy SO 1-19 Komunikace a zpevněné plochy SO 1-20 Venkovní osvětlení SO 1-21 Slaboproud SO 1-22 Oplocení SO 1-23 Sklad SO 1-24 Dílna SO 1-25 Garáž SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu SO 1-27 Vrátnice SO 1-28 neobsazeno SO 1-29 Čerpací jímka fugátu SO 1-30 Těžní šachta SO 1-31 Dešťová zdrž 10

Provozní soubory (PS): PS 1-01a 02 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-03 Akumulační nádrž surového kalu PS 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu PS 1-05 Aerobní fermentace kalu PS 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu PS 1-07 Skladování produktu PS 1-08 neobsazeno PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin PS 1-10 Kotelna na zemní plyn PS 1-11až 16 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-17 Transformační stanice, rozvodny PS 1-18 až 20 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-21 ASŘ, SŘTP, MaR PS 1-22 až 25 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu PS 1-27 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-28 neobsazeno PS 1-29 Čerpací jímka fugátu PS 1-30 Těžní šachta PS 1-31 Dešťová zdrž Členění stavby uvedené pro rozsah záměru - varianta 2 představuje základní rozsah hodnocené stavby bez vnějších vazeb na lokalitu umístění stavby s tím, že v rámci následné projektové dokumentace bude tento rozsah PS a SO v souvislosti s konkrétními podmínkami lokality a jejího okolí doplněn o další navazující části stavby (dopravní trasy, přípojka elektrické energie, zemního plynu, pitné vody, terénní úpravy, spojovací RTK na ÚČOV apod.), či dále rozšířeny o další detailní části uvedených PS a SO. Z hlediska vlivu na ovzduší je pozitivně významné řešení výroby tepla pro vytápění provozních objektů ze zemního plynu a technologie aerobní fermentace provozovaná v oxických podmínkách s minimálními emisemi pachových látek. Dále je věnována pozornost vzduchotechnice pro odsávání vzdušin z vybraných technologických procesů a zařízení s potenciální produkcí emisí pachových látek a jejich čištění na odpachovacích biofiltrech před jejich vypouštěním do ovzduší (vč. vzdušiny z fermentorů, kde odpachovací filtry mají spíše pojistnou funkci).

Popis vybraných stavebních a provozních objektů varianty 2 SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Jedná se dvojitou podzemní železobetonovou zakrytou nádrž o užitném obsahu 2 x 500 = 1 000 m3, vybavenou provzdušňovacími aerátory pro míchání obsahu nádrže a vytvoření oxického prostředí pro následný aerobní proces zpracování kalu a fugátu. V nádržích budou umístěna ponorná kalová čerpadla. U akumulační nádrže se předpokládá odtah vzdušiny k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 umístěných vedle nádrže.

11

Technologická zařízení (dmychadla, rozvaděč) budou instalována v objektu SO 1-04 nebo vedle nádrže (dmychadla a rozvaděč v lehkém zakrytí). Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které v tomto objektu vznikají. Úroveň tohoto úniku závisí na řešení zakrytí nádrží a vytvořeném podtlaku a dále na dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce nádrží a příslušné vzduchotechniky s kvalitním biofiltrem považovat vliv pachových látek za nevýznamný. SO 1-04, PS 1-04 Zahušťování surového kalu a úprava fugátu Objekt zahušťování surového kalu je jednopodlažní budova s přízemím, s půdorysnými rozměry 55 x 20 m, celkovou výškou 7,0 m a zastavěnou plochou 1 100 m2. Zahušťování surového kalu je prováděno za účelem zajištění jeho min. sušiny 25 % před vstupem do procesu aerobní fermentace a zahrnuje následující procesy: 1. Flokulace kalu ve 2 ks mechanicky míchaných flokulačních nádržích o celkovém užitečném objemu 2 x 38,5 m3 = 70 m3. 2. Zahušťování kalu na dekantačních odstředivkách ( v počtu 3 + 1 ks - provozní rezerva). 3. Příprava a dávkování POF (polyflokulantu) Z procesu zahušťování se předpokládají tyto výstupy vztažené na kapacitní produkci surového kalu: - kal min. 25 % sušiny v množství 47,6 t/h, tj. 1000 t/d - fugát (kalová voda) v množství cca 184 m3/h, tj. 4 416 m3/d vč. přídavku 0,2% POF V přízemí objektu bude umístěno 6 nádrží polyflokulantu (dále jen POF), 4 čerpadla POF, 4 podávací čerpadla kalu, 4 odstředivky a el. rozvaděče. V přízemí budou dále umístěny 4 výstupní dopravníky zahuštěného kalu. Objekt bude temperovaný na + 5°C. Objekt zahušťování surového kalu bude vybaven příslušnou vzduchotechnikou s odtahem vzdušiny z prostoru odstředivek a výstupních dopravníků k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 a s odpovídající výměnou vzduchu v ostatních částech objektu. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s ním před vstupem na lokalitu Drasty) z příslušných rozvodů a zařízení. Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním řešení konstrukce odstředivek a rozvodů kalu, a dále na kvalitním řešení vzduchotechniky objektu SO 1-04 a dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce zařízení a rozvodů kalu a příslušné vzduchotechniky a při kvalitním biofiltru považovat vliv pachových látek za nevýznamný.

12

SO 1- 05, PS 1-05 Aerobní fermentace kalu V tomto SO a PS 1-05 je - 33 fermentačních tunelů (biosušičky)-technologie Biodryers: Součástí tunelů je příslušná vzduchotechnika se vstupními a výstupními ventilátory. - 11 biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m Náplň biofiltrů zahrnuje 0,4 m podkladovou vrstvu z říčního štěrku 25-50 mm a biofiltrační médium (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m. - doplňující zařízení - 55 ks mezioperačních dopravníků Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z fermentačního procesu při jeho případných nestandardních stavech či poruchách, zejména ve vstupní zóně fermentorů. Pro zamezení tohoto úniku je součástí dodávky technologie aerobní fermentace systém vzduchotechniky se soustavou biofitrů jako bezpečnostního zařízení proti emisím pachových látek do ovzduší. Z hlediska ostatních emisí se jedná o zbytkový vzduch z provzdušňování fermentorů se zvýšeným obsahem CO2 a vodní páry. Z hlediska vlivu na ovzduší je v technologii PS 105 potenciálně nakládáno s nevýznamným množstvím netěkavých látek (případné nutrienty, chemikálie se stopovými prvky) a vliv těchto chemikálií lze považovat za zanedbatelný. Potřeba uvedených látek není ale reálná vzhledem k jejich obsahu v kalech z čištění komunálních vod. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení uvedené vzduchotechniky a biofiltrů považovat vliv PS 1-05 na ovzduší za nevýznamný. SO 1-06, PS 1-06

Skladování a úprava organického substrátu a kalu )

V tomto provozu probíhá úprava doplňkového organického substrátu drcením v drtičích, tříděním v třidičích a dále příprava vstupní biomasy pro fermentory z upraveného organického substrátu a zahuštěného kalu v mixerech. Zařízení pro předúpravu organických materiálů bude řešeno i pro třídění shrabků z ÚČOV, potenciálně využitelných v procesu fermentace. Z mixerů je biomasa zakládána do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků). Provoz navazuje technologicky na PS 1-05 Aerobní fermentaci kalu. Zahrnuje jednopodlažní objekt nevytápěný, lehké panelové nebo ocelové konstrukce typu skladové haly s tepelnou a protihlukovou izolací s celkovými rozměry 358 x 50 m a výškou 10 m. V objektu bude 5 ks drtičů , 11 mixerů a 55 mezioperačních dopravníků. V návaznosti na případné emise zapáchajících látek bude objekt vybaven vedle přirozeného větrání vzduchotechnikou s bodovými odtahy vzdušin u zařízení a prostorů s potenciální produkcí zvýšených emisí zapáchajících látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry fermentorů. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem provozu objektu SO 1-06 vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu a případně z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty) v zařízeních pro jejich úpravu. 13

Součástí technologie PS 1-06 bude úprava biomasy s min. zdržením jednotlivých vstupních komponent a tím potlačení případných hnilobných procesů se vznikem pachových látek. Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-06 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech lze považovat vliv pachových látek z provozu objektu SO 1-06 za nevýznamný. SO 1-07, PS 1-07

Skladování produktu

Tento provoz zajišťuje skladování cílového (výstupního) produktu fermentace, kterým je upravená biomasa o cca 20 % vlhkosti s charakterem rypného a granulovaného stavu. Produkt bude skladován ve čtveřici skladovacích sil (zásobníků produktu) o průměru 10 m a výšce 6 m , objemu á 382 m3 a celkovém skladovacím objemu 1 528 m3, doplněných příslušnými manipulačními dopravníky. Vyprazdňování sil do nákladních automobilů bude prováděno ve dvojici nakládacích „tunelů“. Doprava cílového produktu do skladovacích sil je zajišťována dopravníky, které navazují na soubory dopravníků, které zajišťují transport produktu z výstupu z fermentorů na zdvihací dopravníky a plnící dopravníky pro dopravu produktu do skladovacích sil. Ze sil je produkt odebírán vyprazdňovacími dopravníky a navážen na plnící dopravníky distribuce produktu. Z dopravníků distribuce jsou plněna nákladní auta zajišťující odvoz produktu ke spotřebitelům k jeho využití či odvoz oprávněnou osobou k jeho odstranění. Vliv na ŽP - ovzduší Skladování produktu v objektu SO 1-07 vzhledem k jeho charakteru nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-09, PS 1-09

Odtahy a čištění vzdušin

Odtah a čištění vzdušin v PS 1-09 bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. Odtah a čištění vzdušin z dalších objektů v KH Drasty - SO 1-06, PS 1-06 a SO 1-05, PS 1-05 (technologie aerobní fermentace) budou zajištěny v rámci komplexní dodávky aerobní fermentace (PS 1-05, PS 1-06), tedy mimo PS 1-09. Pro čištění vzdušiny odtahované z objektů SO 1-03, SO 1-04, SO 1-08 a případně i z SO 1-26 budou instalovány 2 dezodorizační biofiltry. Každý biofiltr je vybaven ventilátorem pro odtah vzdušin z uvedených objektů a zařízení s objemovým průtokem vzdušiny max. 1 260 m3/hod. Biofiltrační jednotky jsou dodávány jako individuálně konstruovaná zařízení, přizpůsobená na charakter vzdušiny i prostorové a provozní podmínky.

14

Přečištěná vzdušina s minimalizovaným obsahem pachových látek je vypouštěna do ovzduší. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 85% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek. SO 1-10, PS 1-10 Kotelna na zemní plyn, NZE Kotelna na zemní plyn - bude zajišťovat horkovodní vytápění SO 1-16 (Provozní budova), SO 1-24 (Dílna) a temperaci SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-17 (Transformační stanice, rozvodny), SO 1-23 (Sklad) a SO 1-25 (Garáž) . Dále bude zajišťovat přípravu teplé vody pro sociální zařízení. Plynová kotelna, která bude situovaná v samostatném objektu půdorysných rozměrů 10,0 x 15,0 m, výšky 6,0 m, výška komínu 9 m, bude osazena třemi plynovými kotli pro spalování zemního plynu a bioplynu s celkovým instalovaným tepelným výkonem 3 x 330 = 990 kW resp. 3 x 0,33 = 0,99 MW (viz dále). Kotelna bude mít následující parametry a spotřeby ZP: a) Kotelna pouze pro vytápění objektů Kotel článkový o tepelném výkonu 330 kWtep. 3 ks Projektovaná roční spotřeba zemního plynu: 151 300 Nm3 Maximální hodinový odběr ZP v zimním období: 118 Nm3/h Celkový instalovaný tepelný výkon kotelny bude 990 kW. Reálný provozní výkon kotelny bude 2 x 330 = 660 kW (1 kotel slouží jako provozní rezerva, nikdy nepojedou 3 kotle najednou). Uvedený reálný provozní výkon kotelny 660 kW pokryje potřebu tepla pro zateplení objektů a sociální zařízení. Ve fázi dokumentace a procesu EIA není specifikován výrobce, druh plynových kotlů ani hořáky. Vliv na ovzduší : Kotelna s navrženou výškou komína 9 m bude zdrojem emisí SO2, NOx , CO a malých množství TZL a org. látek. Výška komína vychází z rozptylové studie zpracované v rámci procesu EIA ve fázi dokumentace EIA s tím, že potřebná výška je stanovena vůči okolnímu terénu bez vlivu výškového řešení (zahloubení) založení objektů záměru. Náhradní zdroj el. energie (NZE) PS 1-10 by měl zahrnovat i náhradní zdroj elektrické energie (generátor na zemní plyn), pokud tato problematika nebude řešena jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Výstup z generátoru bude napojen do PS 1-18. Ve fázi dokumentace EIA se předpokládá, že náhradní zdroj el. energie bude tvořit generátor s pístovým zážehovým spalovacím motorem na zemní plyn, s elektrickým výkonem soustrojí NZE do 3000 kVA. Spotřebu ZP pro pístový spalovací zážehový

15

motor na zemní plyn v generátoru s s elektrickým výkonem 2,4 MW lze při měrné spotřebě ZP 0,256 Nm3/kWh prognózovat na úrovni cca 615 Nm3/hod. Dle údajů Pražské plynárenské a.s. má ZP spalné teplo 37,82 MJ/m3 a výhřevnost 34,08 MJ/m3. Plynový spalovací pístový motor se spotřebou ZP na úrovni 615 Nm3/hod. má tepelný výkon cca 6 MW a tepelný příkon cca 6,6 MW. Pozn. Přesný elektrický výkon generátoru bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie.

Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší je významnějším objektem komín kotelny s vyústěním spalin zemního plynu, a to zejména ve vztahu k emisím NOx a SO2. Potenciální únik zemního plynu do ovzduší vlivem netěsnosti rozvodů a z kotlů lze považovat pouze za havarijní stav. SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Tento nezateplený objekt o celkových půdorysných rozměrech cca 65 x 20 m s plochou 1 300 m2, výškou cca 6 m. bude sloužit jako mezideponie organických odpadů včetně shrabků a může sloužit i jako záložní nouzová mezideponie zahuštěného kalu. Strojně technologické vybavení zahrnuje pouze základní vybavení zařízením pro překládání a předúpravu substrátu vytříděním hrubých nečistot. Vzhledem ke konstrukci a využití bude v návaznosti na případné emise pachových látek objekt vybaven vedle větrání přirozeným prouděním i vzduchotechnikou s odtahy vzdušin s případnou produkcí zvýšených emisí pachových látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry SO 1-09. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z případně přechodně ukládaného surového nestabilizovaného kalu a z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty). Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-26 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním (dle členění prostoru ve vztahu k charakteru ukládaného materiálu) odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech považovat vliv pachových látek za nevýznamný. SO 1-29 Čerpací jímka fugátu Fugát z odstředivek bude veden do nové čerpací jímky, což je podzemní objekt 8 x 6 m s celkovou hloubkou 6 m a užitečném objemu 150 m3 s míchadly a ponornými čerpadly. Do jímky budou svedeny rovněž ostatní odpadní vody z areálu Drasty (splašková kanalizace se splašky ze sociálních zařízení, technologická kanalizace z ostatních objektů – jde především o úkapy, oplachy apod., pokud nebudou svedeny do SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu). Dále bude do jímky řízeně čerpána z dešťové zdrže část srážkových vod z loch s možnou kontaminací.

16

Z jímky bude její obsah čerpán ponornými čerpadly do objektu SO 1-30 Těžní šachta (vyústění kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty). Mimo fugát budou ostatní odpadní vody tvořit méně významný podíl z vod odváděných z areálu Drasty na ÚČOV (odhad cca do 40 m3/h). Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je vznik emisí pachových látek potlačen krátkou dobou zdržení fugátu a ostatních odpadních vod. Jímka bude rovněž odsávána vzduchotechnikou a odtahovaný vzduch odváděn k čištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09. SO 1-30, PS 1-30 Těžní šachta Jedná se o jednopodlažní objekt vyústění nového kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty o rozměrech 60 x 40 m a výšce 10 m.. Kolektorem je vedeno potrubí směsného surového kalu a doprava shrabků do areálu Drasty a potrubí směsi odpadních vod z areálu Drasty (splaškové vody, fugát z odstředivek, část srážkových vod) na ÚČOV. Technologické vybavení tvoří jeřáb a zařízení pro překlad obsahu přepravních kontejnerů kolektoru na areálové dopravní prostředky a příslušné manipulační vybavení. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z dopravovaného surového kalu a shrabků (pokud nebudou v čerstvém stavu) z netěsností příslušných rozvodů a zařízení (jedná se ale spíše o havarijní stavy než standardní provoz). Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při standardním provozu SO 1-30 považovat vliv pachových látek za zanedbatelný. SO 1-31 Dešťová zdrž Navržena je dešťová zdrž o užitečném objemu 6 400 m3 dělená na tři sekce s členěním na celkový retenční objem 5 000 m3 a akumulační objem (využití vod na lokalitě) 1 400 m3. Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska ochrany ovzduší vylučuje charakter srážkových vod v SO 1-31 a systém nakládání se zadrženou srážkovou vodou vznik emisí pachových látek.

4.2. Popis zařízení a opatření k omezování emisí pachových látek

Varianta 2 - PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů SO 1-05, PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Výstup vzdušiny z fermentorů resp. ze 33 fermentačních tunelů je veden do systému 11 půdních biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks

17

biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m Náplň biofiltrů zahrnuje 0,4 m podkladovou vrstvu z říčního štěrku 25-50 mm a biofiltrační médium (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m. V půdních biofiltrech jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Ve vypouštěné vzdušině pak je obsažen především CO2 a vodní pára vedle dusíku a zbytkového kyslíku. Zásadním opatřením proti vzniku pachových látek je standardní provoz fermentace v oxickém režimu a aerobních podmínkách, ve kterých není možný rozvoj anaerobních mikroorganismů jako původců emisí pachových látek včetně jejich rychlého zániku i v případě jejich přítomnosti ve vstupních materiálech. PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Odtah a čištění vzdušin v PS 1-09 bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. Odtah a čištění vzdušin z SO 1-06, PS 1-06 a SO 1-05, PS 1-05 (technologie aerobní fermentace) budou zajištěny v rámci komplexní dodávky aerobní fermentace (PS 1-05, PS 1-06), tedy mimo PS 1-09. Z technického řešení uvedených SO a PS vyplývá požadavek na dodávku 2 ks dezodorizačních biofiltrů, každý pro objemový průtok vzdušiny max. 1260 m3/hod. Biofiltrační jednotky jsou dodávány jako individuálně konstruovaná zařízení, přizpůsobená na charakter vzdušiny i prostorové a provozní podmínky. Každý biofiltr je vybaven ventilátorem pro odtahy vzdušin z uvedených objektů a zařízení. Specifikace zařízení: Parametry biofiltru: • Vnější celkové rozměry každého biofiltru: délka x šířka x výška = 6 000 x 2 500 x 2000 mm • Vstupní přetlak: 3 000 Pa • Účinnost zařízení: min. 85 % • Celkový objem: 30 m3 • Objem náplně každého biofiltru 16 m3, perioda výměny náplně cca 24 měsíců, Parametry ventilátoru pro odtahy vzdušin: • Qmax. = 1 260 m3/h • přetlak = 3,4 kPa • Pi = 3 kW Vliv na ŽP - ovzduší Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 85% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek.

18

5. SPECIFIKACE POUŽÍVANÝCH SUROVIN, MATERIÁLŮ A PALIV 5.1. Suroviny, chemikálie a pomocné látky Surový kal z ÚČOV Základní surovinou pro KH Drasty u záměru posuzovaného v dokumentaci EIA (varianta 2) je surový kal čerpaný z ÚČOV. Surový směsný kal je směs primárního, přebytečného aktivovaného kalu a chemického kalu z chemického srážení fosforu, předsrážení a simultánního srážení. Surový kal je nestabilizovaný, podléhající samovolnému rozkladu při současném vzniku zápachu a rozpuštěného znečištění. Je rovněž silně mikrobiologicky oživen s reálným nebezpečím přítomnosti patogenních mikroorganizmů. Stabilizace surového kalu je navržena anaerobním vyhníváním při termofilní teplotě s produkcí bioplynu. Primární kal se společně s chemickým kalem gravitačně zahušťují a přebytečný aktivovaný kal je na ÚČOV odděleně zahušťován v zahušťovacích odstředivkách s lyzátovacím efektem. Množstevní bilance surového směsného kalu Údaje o produkovaném množství kalů z ÚČOV vstupujících do KH Drasty jsou v následující tabulce. Množství kalů z ÚČOV v průběhu roku kolísá. Tab. č.1 Základní údaje o vstupním množství kalů Produkce surového kalu Sušina kalu (kg/d) Koncentrace kalu (kg/m3) Hmotnost kalu (t/d, cca m3/d)

Den (max. kg/d) 263 055 60,0 4 384

Týden (max. kg/d) 247 915 60,0 4 132

Měsíc (max. kg/d) 223 862 60,0 3 731

Rok (Ø kg/d) 163 924 60,0 2 732

Další významnou surovinou vedle surového kalu jsou u posuzované varianty 2 organické materiály dodávající do technologie aerobní fermentace potřebný organický substrát upravující zároveň vstupní sušinu směsné biomasy pro fermentaci. Jedná se o shrabky z ÚČOV a další organické materiály (org. substrát). Shrabky z ÚČOV - jedná se o shrabky z čištění komunálních vod velkoměsta, tomu bude odpovídat i jejich charakter. Shrabky budou naváženy novým kolektorem z ÚČOV na lokalitu Drasty v odvodněném stavu cca 25-30 % sušiny. Množství shrabků: cca 35 t/den cca 12 775 t/rok Využití shrabků v technologii aerobní fermentace je podmíněno dostupností vhodného zařízení pro jejich třídění s odstraněním materiálově nežádoucích složek. Organické materiály (org. substrát) Jedná se o odpady převážně organického charakteru s vhodným složením a charakteristikou, využitelné jako doplňkový organický substrát se zdrojem uhlíku (případně i nutrientů), a pro úpravu optimální konzistence biomasy v procesu aerobní fermentace ve vztahu k dosahované sušině zahuštěného kalu.

19

Přehled hlavních možných využitelných tuhých organických odpadů: - odpady ze zpracování dřeva a dřevného charakteru (třísky, piliny, kůra, větve, smetky, listí atd.) - odpady papírenského charakteru (sběrový papír, novinový papír, kartony, lepenky, odpady ze zpracovatelské činnosti, vláknité kaly z čištění papírenských odpadních vod) - zbytky ze zpracování potravinářských komodit (zbytky zrní, seno, zelená píce, siláž, sláma, rýžové slupky apod.) - odpady z obchodních činností (zbytky zeleniny, ovoce, ostatního zboží apod.) - případné další organické odpady např. z potravinářského průmyslu Přehled odpadů reálně využitelných v podmínkách ČR dle Katalogu odpadů jsou uvedeny v kap. B.II.3 dokumentace EIA. Odpady budou za účelem dosažení potřebného množství pro proces fermentace účelně doplněny komerčně pěstovanou vegetativní biomasou a zbytky rostlinných zemědělských produktů. Údaje o předpokládaném množství organických odpadů vstupujících do KH Drasty v případě realizace posuzované varianty 2 jsou v následující tabulce. Tab.č. 2 - Základní souhrnná vstupní bilance org. odpadů do kalového hospodářství

Potřeba souhrnných odpadů Hmotnost odpadů (t)

Hodinová bilance Ø max. 13,66 21,92

Denní bilance Ø max. 327,85 526,1

Roční bilance 119 665,3

Kvalitativní parametry org. odpadů Z hlediska kvalitativních parametrů budou tyto konkrétně stanoveny a ve vybraných ukazatelích limitovány v provozním řádu na základě zkušebního provozu. Základním ukazatelem bude obsah biologicky rozložitelného organického uhlíku a dále obsahy nutrientů (odpady s obsahem sloučenin P a N, stopové prvky). Dalšími důležitými parametry odpadů z hlediska optimální sušiny aerobní fermentací zpracovávané směsné biomasy bude např. výhřevnost, vlhkost, zrnitost, rozměry částic odpadů, homogenní charakter, nezpracovatelné nečistoty a podobné vlastnosti. Chemikálie, procesní a pomocné látky Chemikálie a procesní látky Surový kal bude před odvodněném na odstředivkách upraven přídavkem organického polyflokulantu. Tabulka č.3 Spotřeba chemikálií a procesních látek Denní spotřeba organického flokulantu (roční průměr)

1 639,2 kg/d

Roční spotřeba organického flokulantu 100%

598,3

t/rok

77

t/rok

Max. roční spotřeba nutrietů a stopových prvků (produkt VITHANE) - pokud budou potřeba

20

Bližší informace o uvedených chemikáliích a látkách jsou uvedeny v bezpečnostních listech na CD nosiči v příloze č.I.26 dokumentace EIA. Pomocné materiály Náplně biofiltrů Zhruba 1x za 3 roky bude třeba měnit náplň do biofiltrů PS 1-09. Obsah náplně obou filtrů činí cca 32 m3. Maximální množství náplně biofiltrů PS 1-09 k výměně: prům. cca 10 m3/rok Dále budou měněny cca 1 x za 5 let, případně i za výrazně delší období, náplně biofiltrů fermentorů PS 1-05. Celkový obsah náplně všech filtrů činí cca 11 x 832 m3 = 9 152 m3. Maximální celkové množství náplně všech biofiltrů k výměně: m3/rok

prům. cca 1 840

5.2. Paliva Zemní plyn Zemní plyn se používá u záměru posuzovaného v dokumentaci EIA (tzn. výlučně varianty 2) v kotelně k výrobě tepla pro vytápění objektů a k výrobě teplé vody pro sociální účely. Dále bude zemní plyn používán k provozu NZE během pravidelných zkoušek NZE, které se předpokládají 1x měsíčně po dobu 0,5 hodiny tzn. po dobu 6h/rok a. v případě výpadku el. proudu (ty nelze předvídat). Tabulka č.4 Spotřeba zemního plynu u varianty 2 Spotřeba zemního plynu max. 118 m3/h (bez NZE) 615 m3/h Spotřeba zemního plynu 1) NZE Roční spotřeba zemního 151 307 m3/rok plynu (včetně zkoušek NZE) 1)

NZE bude tvořen zařízením – agregátem se zážehovým plynovým pístovým spalovacím motorem o jmen. tepelném příkonu 6,6 MW.

Celková spotřeba zemního plynu bude závislá na venkovní teplotě. Poznámka: Realizace technologie ANAMMOX ve variantě 2 byla z řady důvodů zrušena. Pokud se realizuje varianta 2 bez energetického využití jejího produktu na lokalitě Drasty, bylo by nutno pro technologii ANAMMOX zajistit ohřev fugátu na cca 30°C, což by vedlo k výraznému zvýšení spotřeby ZP - o cca 3 600 000 m3/rok. V tomto případě zřejmě není její přínos ve snížení bilance N-NH4 pro ÚČOV adekvátní ceně za ZP, řešení technologie rekonstruované ÚČOV navíc počítá s vyšším obsahem N-NH4 v kalové vodě (odpovídajícímu stávajícímu obsahu z procesu vyhnívání kalu).

21

Zásobování zemním plynem Plyn bude do KH Drasty dodáván externím VTL či NTL plynovodem, kapacita přípojky bude předběžně ve výši 1 000 m3/h. Zásobování zemním plynem externím VTL či NTL plynovodem není součástí předloženého záměru. Vzhledem k důležitosti nepřetržitého provozu KH je jako možné řešení alternativy za náhradní zdroj zemního plynu vybudování dvou nezávislých přípojek el. energie ze dvou nezávislých zdrojů. Složení a parametry ZP - složení cca:

- výhřevnost - spalné teplo - měrná hmotnost

metan 98,0% obj. vyšší uhlovodíky 1,16% obj. CO2 0,05% obj. N2 0,79% obj. S - 0,20 mg/m3 9,5 kWh/m3 10,5 kWh/m3 0,69 kg/m3

Pohonné hmoty Spotřeba nafty pro vnitroareálovou dopravu (zejména přesun zahuštěného kalu a shrabků do technologie aerobní fermentace): 10 220 l/rok.

6. VÝSTUPY DO OVZDUŠÍ, EMISE Zdroje emisí: Emise škodlivin do ovzduší v areálu KH Drasty u posuzované varianty 2 (aerobní fermentace) vznikají ve stacionárním technologickém zdroji znečišťování ovzduší (kalové hospodářství Drasty) a stacionárních spalovacích zdrojích – plynová kotelna a NZE, škodliviny jsou do ovzduší vypouštěny následujícími výduchy: a) výduchy biofiltrů v PS 1-05 Aerobní fermentace kalu b) výduchy biofiltrů v PS 1-09 Odtah a čištění vzdušin c) komín kotelny se třemi kotly na zemní plyn d) na ploše areálu KH Drasty - zdroje fugitivních emisí e) emise pachových látek z SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu f) emise pachových látek z SO 1-30 Těžní šachta g) výduch náhradního zdroje energie (NZE – agregát se spalovacím pístovým motorem spalujícím ZP) a) Výduchy biofiltrů v PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Pro čištění vzdušin odtahovaných ze 33 tunelových fermentorů (PS 1-05) bude instalováno 11 velkorozměrových biofiltrů umístěných pod terénem vybavených ventilátory., rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m s biofiltračním médiem (patentovaná směs) o tloušťce 1,3 m.

22

Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů v PS 1-05: 897 138 m3/h 21 531 312 m3/d Emise pachových látek - při minimální až potenciální produkci plynných pachových látek (zejména sirných sloučenin) v procesu aerobní fermentace a min. reálné účinnosti biofiltrů na odstranění pachových látek 85 % lze předpokládat zbytkové koncentrace pachových látek ve vyčištěné vzdušině vystupující z biofiltrů na zcela nevýznamné úrovni. Emise CO2 - v procesu aerobní fermentace vzniká jako hlavní plynný produkt CO2, který prochází biofiltry a je emitován v množství cca 37 t/den a 13 505 t/rok. b) Výduchy biofiltrů v PS 1-09 Odtah a čištění vzdušin Pro čištění vzdušin odtahovaných z akumulační nádrže surového kalu (SO 1-03), části objektu zahušťování kalu (SO 1-04) a jeho venkovních flokulačních nádrží (PS 1-04), a z čerpací jímky fugátu (SO 1-29) budou instalovány instalovány 2 dezodorizační biofiltry vybavené ventilátory, každý biofiltr je pro objemový průtok odtahované vzdušiny max. 1 260 m3/hod. Pozn. Z objektu SO 1-04 bude ve vztahu k vnitřním úpravám jeho prostoru zajištěn odtah vzdušiny z omezeného prostoru odstředivek a výstupních dopravníků zahuštěného kalu. V ostatním prostoru objektu je se surovým kalem nakládáno v uzavřených zařízeních. Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů:

max.2 520 m3/h max. 48 000 m3/d max. 730 000 m3/rok

Z hlediska emisí lze předpokládat za dále uvedených podmínek technologie KH potenciální minimální produkci plynného sulfanu. Z analýzy surového kalu vyplývá obsah celk. síry prům. cca 6 120 mg/kg sušiny kalu s bilančním vstupem v surovém kalu 1 530 kg/d síry. Hlavní část síry se nachází v oxidovaných formách (především sírany o prům. obsahu 0,25% sušiny, tj. 2 500 mg/kg SO42-, tj. 833 mg S/kg). Dále byly analyzovány sulfidy o prům. obsahu 723 mg/kg, tj. 723 mg spalitelné síry /kg. Celkové množství síry v uvedených sloučeninách činí cca 1 556 mg/kg. Za max. obsah spalitelné síry v sušině kalu s produkcí SO2 (nebyly ale stanoveny další sirné sloučeniny, např. siřičitany) lze považovat zbytek síry+ sulfidickou síru, tj. 3 620 mg/kg, tj. max. obsah spalitelné síry v sušině kalu cca 0,36%. Při zajištění dále uvedených opatření na ÚČOV a oxických podmínek v akumulační nádrži surového kalu lze předpokládat ve výše uvedených objektech a zařízeních minimální přechod síry ze sušiny kalu na plynný sulfan. Další vznik sulfanu by mohl nastat redukcí síranů z fugátu. Při nízkém obsahu síranů ve fugátu s průměrem cca 15 mg/l a za určitých podmínek (pH nad 7, oxické prostředí, krátká doba zdržení) lze předpokládat zamezení významnější produkce sulfanu ve fugátu. Čerpací jímka fugátu bude zakryta a odsávána na biofiltr. Za těchto podmínek produkce plynných pachových látek a sulfanu v procesu nakládání se surovým kalem a s jeho fugátem a při min. účinnosti biofiltrů na odstranění zapáchajících látek 85% lze předpokládat na základě zkušeností s čištěním vzdušin na ČOV

23

vybavených anaerobní technologií zbytkové koncentrace pachových látek ve vypouštěných vzdušinách pod úrovní prahové koncentrace senzorických vjemů pachu. Vodní pára jako další hlavní látka v odtahované vzdušině bude v hlavním podílu (min. z 90%) kondenzovat v biofiltrech a odváděna do čerpací jímky fugátu, zbytek bude tvořit výpar. Obecný emisní limit sulfanu je v NV 205/2009 Sb. příloha 1, bod 3.3.stanoven na úrovni 10 mg/m3 při hmotnostním toku sulfanu > 100 g/hod. Imisní limit není u nás ve vládním nařízení č. 597/2006 Sb. stanoven. Podle směrnice WHO by koncentrace H2S neměly překročit 7 µg.m-3. Tato koncentrace má předejít vážnějším stížnostem na zápach. Souhrnně k vypouštění vzdušin z biofiltrů U vzdušin odtahovaných z výše uvedených objektů a zařízení lze předpokládat minimální a nevýznamnou produkci sulfanu, zvláště pokud budou realizována opatření v čerpací stanici surového kalu na ÚČOV zahrnující úpravu pH na hodnotu cca 7,5-8,5 a dávkování FeSO4 . 7 H2O (zelená skalice) v množství odpovídající obsahu sulfidů v kalu. Za těchto podmínek lze očekávat další snížení rizika produkce a emisí sulfanu. Dalším opatřením zamezujícím vznik sulfanu v akumulační nádrži kalu v rámci KH bude zajištění oxických podmínek v nádrži, její míchání vzduchem a relativně krátká doba zdržení kalu. Minimalizace rizika vzniku sulfanu v procesech KH bude tedy zajištěna těmito opatřeními: - potlačením růstu sulfát-redukujících bakterií v oblasti pH cca 8,5-9 - zamezení vzniku sulfanu ze sulfidů těžkých kovů při zajištění pH kalu nad 7,5 - převedení rozpustných sulfidů do nerozpustné formy přídavkem FeSO4 do surového kalu - oxickými podmínkami s potlačením vzniku anaerobních mikroorganismů a omezenou dobou zdržení v akumulační nádrži surového kalu - úpravou zahuštěného kalu procesem aerobní fermentace v oxickém prostředí Vzhledem k možnému vzniku nežádoucích reakcí s produkcí sulfanu již v dlouhé trase potrubí čerpaného kalu je účelné zajistit první tři opatření v rámci ÚČOV. Tím bude rovněž potlačena koroze potrubí. K problematice emisí pachových látek z řešení dokumentace dále vyplývá: • zásadním zdrojem pachových látek je nakládání se surovým kalem, který je čerpán z ÚČOV na Drasty již v určitém stadiu anaerobního stavu. V úvodním procesu nakládání s ním bude zajištěno intenzivní provzdušňování kalu v akumulační nádrži, kde by v oxickém prostředí měly být anaerobní mikroorganismy potlačeny a emise pachových látek v následujících procesech (flokulace, odvodňování) minimalizovány. Akumulační nádrž, flokulační nádrže i prostor odstředivek budou uzavřeny a odsávány přes biofiltry. • posuzované technické řešení záměru vychází z jedné z více možných dílčích variant řešení tohoto záměru, a to na základě principu předběžné opatrnosti z řešení krátkodobého přesunu odvodněného kalu nákladními auty do objektu úpravy organických materiálů. V další technické přípravě bude na řešení minimalizace emisí pachových látek ze surového kalu kladen značný důraz a

24

•

•

•

•

odvodňování kalů bude možné umístit přímo do objektu úpravy organických materiálů s vyloučením přesunu odvodněného kalu mimo objekt. proces aerobní fermentace bude probíhat v uzavřených odsávaných fermentorech a v oxickém prostředí. Ve spojení s účinnou vzduchotechnikou a biofiltry nebude proces fermentace zdrojem významnějších emisí pachových látek. deklarovaná účinnost biofiltrů na pachové látky v úrovni 85% je převzata z nabídek tuzemských výrobců, a to jako min. pro standardní využití a kapacitu biofiltrů. V technickém řešení je počítáno zejména u dodávek zahraničních dodavatelů s nízkým zatížením biofiltrů a větším počtem jednotek, a tím i s jejich vyšší účinností a provozní bezpečností. z hlediska navážených organických materiálů bude při využívání org. odpadů dbáno na jejich stav (žádné vysoce zahnilé a zapáchající odpady nebudou v KH Drasty odstraňovány) z obrázků s vyhodnocením příspěvků pachových látek vyplývá, že technické řešení by mělo ve finální podobě minimalizovat emise pachových látek ze záměru na úroveň pod 10 000 OUER/s. Součástí další technické přípravy bude projekt kontrolního monitoringu vlivů záměru na životní prostředí, který bude zahrnovat rovněž měření emisí a imisí pachových látek na vybraných zdrojích a ve vybraných měřících bodech, a to ve zkušebním i trvalém provozu záměru.

Skutečné zbytkové emise pachových látek a jejich hodnocení vlivu na ovzduší bude nutno ve smyslu vyhlášky č. 362/2006 Sb. ověřit příslušným měřením emisí a imisní zátěže lokality v rámci zkušebního provozu. c) Kotelna na zemní plyn Spalovacím zdrojem emisí bude plynová kotelna se třemi plynovými kotly na zemní plyn a s instalovaným tepelným výkonem 3 x 330 kW = 990 kW, tj. 0,99 MW. Jedná se z hlediska zákona o ochraně ovzduší o střední spalovací zdroj. Spaliny z kotelny budou vypouštěny do okolního ovzduší komínem o výšce 9 m nad úrovní střechy objektu kotelny. Tabulka č 5 Parametry kotelny na ZP ve variantě 2 a emise škodlivin Parametr, škodlivina

Emise max. kg/h

Roční emise kg/rok

Instalovaný tepelný výkon

MW

0,990

Tepelná účinnost kotle

%

90

Instalovaný tepelný příkon

MW

Spotřeba ZP

1,100

3

118

3

151 307

Nm /h Nm /rok

Objemový tok suchých spalin -

Nm3/h

1 219

CO 1)

mg/m3

100

0,1219

156,0

NOx 1)

mg/m3

200

0,2438

312,1

25

tuhé znečišťující látky (TZL) SO2 3)

2)

mg/m3

EL není stanoven

0,0024

3,1

mg/m3

0,04

0,047 g/hod

60,5 g/rok

EL není stanoven

0,0075

9,7

Org. látky vyjádřené jako Corg 2) mg/m3 1)

V tomto odborném posouzení se na základě konservativního přístupu u CO, NOx vychází z emisních limitů v příloze č.4 k NV 146/2007 Sb. v platném znění. Reálné emise u běžných plynových kotlů bývají nižší. 2) TZL, org. látky – emise počítány dle EF uvedených v příloze č.2 k Vyhlášce 205/2009 Sb. 3) 3 SO2 – emise počítány dle obsahu síry v ZP – 0,2 mg/m ( informace Pražské Plynárenské a.s.).

d) fugitivní emise Zdrojem mohou být netěsnosti zařízení, rozvodů a objektů kde se nakládá se surovým kalem a fugátem. Dále budou zdrojem těchto emisí některé objekty a venkovní zařízení s technologií nakládání se surovým kalem, které nemají plynotěsné provedení (podzemní jímky, objekt odvodňování kalu, vnitřní a venkovní dopravníky apod.). Úroveň fugitivních emisí závisí v tomto případě na řešení vzduchotechniky a její účinnosti v odtahu vzdušin. Vzhledem k zakrytí všech zdrojů emisí a řešení vzduchotechniky lze fugitivní emise u varianty 2 pokládat za nevýznamné a z hlediska přínosu k imisní situaci za zanedbatelné. Omezené potenciální fugitivní emise pachových látek lze předpokládat především u SO 1-06 (za podmínek nakládání se surovým kalem a technického řešení tohoto objektu uvedených v kap. 4. tohoto posudku a v kap B.I.6 dokumentace EIA). e) Emise pachových látek z SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Někteří dodavatelé technologie aerobní fermentace doporučují případný odtah vzdušiny z tohoto objektu a její čištění v biofiltrech. Vzhledem k objemu tohoto objektu cca 179 000 m3 i jeho konstrukci s řadou vjezdů by při cca 3 násobné výměně vzduchu za hodinu byla nutná kapacita biofiltrů na cca 537 000 m3/h odtahované vzdušiny. Při kapacitě biofiltrů PS 1-05 (u fermentorů) cca 897 000 m3/h odtahované vzdušiny by bylo nutné instalovat cca 5 ks biofiltrů stejných rozměrů jako pro fermentory, což by znamenalo další významný zábor plochy a zvýšení investičních a provozních nákladů. Tuto problematiku je nutno dořešit v rámci dalšího technického rozpracování záměru s tím, že budou vzaty v úvahu tyto aspekty: - potlačení produkce pachových látek uvedenými opatřeními na ÚČOV a v rámci procesu zahušťování surového kalu - potlačení produkce pachových látek výběrem vhodných organických materiálů jako substrátu - minimalizací skladovací doby substrátu a zahuštěného kalu před fermentací - vhodné řešení vzduchotechniky objektu SO 1-06 s instalací bodových odtahů vzdušiny přímo u potenciálních zdrojů - využití případné rezervy v kapacitě biofiltrů PS 1-05 nebo biofiltrů fermentorů pro napojení omezeného odtahu vzdušiny z SO 1-06 Za daných podmínek lze ve fázi procesu EIA předpokládat, že SO 1-06 bude zdrojem pouze nevýznamných fugitivních emisí do ovzduší minimalizovaných systémem vjezdových automatických rychlouzávěrů.

26

Lze doporučit v rámci dalšího rozpracování generelu stavby vyčlenění volné plochy pro případné doplnění výše uvedených biofiltrů určených pro SO 1-06, pokud to příslušná měření pachových látek u okolní zástavby v rámci zkušebního provozu budou vyžadovat. f) Problematika emisí pachových látek z SO 1-30 Těžní šachta Jedná se o obdobnou problematiku jako u SO 1-06. Ve vztahu k přepravě shrabků z ÚČOV a nakládání s nimi v SO 1-30 lze zvážit v další projektové přípravě na základě prověření charakteru shrabků případný odtah vzdušiny z tohoto objektu a její čištění v biofiltrech. Vzhledem k objemu tohoto objektu cca 2 400 m3 by při cca 3 násobné výměně vzduchu za hodinu byla nutná kapacita biofiltrů cca 7 200 m3/h. Ve vztahu k umístění SO 1-30 lze v rámci dalšího rozpracování generelu stavby vyčlenit určitý prostor pro doplňkovou instalaci 2-3 biofiltrů obdobných jako v PS 1-09, případně je umístit na střechu SO 1-30, a to s realizací podle výsledků měření pachových látek u okolní zástavby v rámci zkušebního provozu. Tuto problematiku je nutno dořešit v rámci dalšího technického rozpracování záměru s tím, že budou vzaty v úvahu tyto aspekty: - potlačení produkce pachových látek opatřeními na ÚČOV (hygienizace shrabků vápnem, chlorovým vápnem apod.) - minimalizací doby zdržení shrabků v rámci nakládání s nimi na ÚČOV a v SO 130 (zajištění přepravy a manipulace s čerstvými shrabky) Za výše uvedených podmínek lze předpokládat, že SO 1-30 by mohl být zdrojem pouze nevýznamných fugitivních emisí do ovzduší. g) Náhradní zdroj energie (NZE) Výstupem je výfuk plynového motoru agregátu o elektrickém výkonu cca 3000 kVA, tepelném výkonu cca 6 MW a spotřebě ZP na úrovni 615 m3/hod. NZE bude provozován pouze při kontrolních startech a při výpadku el. proudu. Kontrolní starty agregátu budou prováděny po dobu 0,5 hodiny 1x měsíčně tzn. 6 hodin/rok. Dobu poruch v el. síti nelze předvídat – ale vzhledem k zaokruhování Prahy a jejího blízkého okolí z několika vedení VVN, půjde nejvýše o hodiny za rok. Celková doba provozu NZE by se s největší pravděpodobností neměla překročit hodnotu cca 10 – 20 h/rok. Emise škodlivin z pravidelného provozu NZE – během kontrolních startů a hodinová emise z NZE jsou uvedeny v tabulce 6 a byly spočteny následovně: Emise NOx, CO a organických látek vyjádřených jako suma org. uhlíku C byly vypočítány na základě emisních limitů (ty jsou pro NZE uvedeny v tabulce č.8) a objemového toku suchých a vlhkých spalin. Emise SOx a TZL byly vypočteny pomocí emisních faktorů uvedených v bodě 3 přílohy č.2 k Vyhlášce 205/2009 Sb. – emisní faktory pro použití plynných paliv v plynových turbinách a pístových spalovacích motorech – pístové motory zážehové.

27

Tabulka č 6 Emise z NZE Škodlivina

Emise během jednoho kontrolního.startu trvajícího 0,5 h Kg

Emise za 1 hodinu

kg/hod

kg/rok

NOx

1,822

SOx

0,001

0,002

0,012

ΣC

0,652

1,304

7,82

TZL

0,0155

0,031

0,186

CO

2,366

1)

1)

3,644

Emise během 12 kontrolních startů za rok

4,732

21,8

28,42

Úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jak org. uhlík

7. LEGISLATIVNÍ STAV V OCHRANĚ OVZDUŠÍ, KATEGORIZACE ZDROJŮ, PROVÁDĚCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY, POROVNÁNÍ ZDROJE S JEHO POŽADAVKY Varianta 2 - PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů V případě posuzované varianty 2 budou stacionárními zdroji znečišťování ovzduší ve smyslu § 4 zák.86/2002 Sb. Kalové hospodářství Plynová kotelna Náhradní zdroj elektrické energie Zdrojem znečišťování ovzduší nebudou biofiltry – ty jsou zařízením na odstraňování škodlivin, které není dle platné legislativy vedeno jako zdroj znečišťování ovzduší.

7.1. Technologie kalového hospodářství Drasty V případě posuzované varianty 2 bude kalové hospodářství Drasty sloužit ke zpracování shrabků a kalu z ÚČOV Praha a doplňkového organického substrátu – organické biomasy, která sem bude dodávána ve formě různých organických odpadů.. Zpracovatel posudku navrhuje zařadit kalové hospodářství Drasty – varianta 2 pod bod. 5.2. „ Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů“, část III přílohy č.1 k NV 615/2006 Sb. s tím, že bude kategorizováno jako střední zdroj znečišťování ovzduší. Bod 5.2. části III. přílohy č. 1 NV č. 615/2006 Sb.,: 5.2.Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů Kategorie: střední zdroj. Technické podmínky provozu:

28

a) Násypné bunkry musí mít uzavřené provedení s komorou pro vozidla, u otevřených hal a při vykládce svozových vozidel s odpady musí být plyny z bunkrů odsávány a odváděny do zařízení na čištění odpadních plynů, b) zkondenzované výpary a voda vznikající při kompostovacím procesu (zrání kompostů) smí být u stavebně neuzavřených a nezakrytých kompostáren používána k vlhčení kompostu pouze tehdy, je-li zamezeno obtěžování okolí zápachem, c) odpadní plyny z dozrávání kompostů v uzavřených halách kompostárny musí být odváděny k biologickému filtru nebo do některého jiného rovnocenného zařízení na čištění odpadních plynů, d) vnášení TZL do ovzduší je třeba snižovat a vyloučit v maximální míře, která je prakticky dosažitelná, tj. na všech místech a při operacích kde dochází k emisím TZL do ovzduší a s ohledem na technické možnosti používat dle povahy procesu vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení. Těmto podmínkám bude KH Drasty s řešením předúpravy organických odpadů a s aerobními fermentory vybavenými biofiltry vyhovovat. Z hlediska minimalizace emisí TZL budou výduchy ze vzduchotechniky nevybavené biofiltry (tj. se vzdušinou neznečištěnou pachovými látkami) vybaveny odprašovacím zařízením o dostatečné účinnosti.

7.2. Plynová kotelna Plynová kotelna (PS 1-08) bude osazená 3 kotly pro spalování zemního plynu (alternativně ZP a bioplynu) s celkovým instalovaným tepelným výkonem 0,99 MW a dle § 4 odst.5 zák.86/2002 Sb. v platném znění bude středním zdrojem znečišťování ovzduší. V dokumentaci EIA nejsou specifikovány typy ani dodavatelé kotlů a jejich hořáků (toto bude řešeno v následných technických projektech). Emisní limity Plynová kotelna 0,99 MW musí plnit emisní limity a další požadavky, které jsou uvedeny v Příloze č. 4. k Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. v platném znění následovně (tabulka 7). Tab. 7 Platné emisní limity pro kotelnu 0,99 MW – střední zdroj, spalující ZP Druh paliva

Plynné palivo obecně

Emisní limity pro jmenovitý tepelný Referenční obsah výkon spalovacího zdroje 0,2 – 1 MW kyslíku % O2 vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn (mg/m3) SO2 NOx TZL CO jako NO2 35 200 ---100 3

29

Ve fázi procesu EIA lze konstatovat, že dodavatel plynových kotlů vzejde z výběrového řízení, kde jedním z kriterií bude úroveň garantovaných hodnot emisí, která bude muset být určitě pod platnými emisními limity.

7.3. Náhradní zdroj el. energie Bodovým zdrojem znečišťování ovzduší se zvláštním provozem bude výduch (nebo výduchy) náhradního zdroje energie. Náhradní zdroj el. energie (NZE) bude zajišťovat el.energii pro vybraná zařízení nezbytná pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie. Náhradní zdroj el. energie.– bude tvořit generátor s pístovým zážehovým spalovacím motorem na zemní plyn, elektrický výkon soustrojí NZE se dle odborného odhadu předpokládá do 3000 kVA tzn. na úrovni cca 2,4 MWe. Pozn.: Přesný celkový elektrický výkon NZE bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie.

NZE by měl být instalován, pokud nebude zajištění elektrické energie při výpadku sítě řešeno jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Spotřebu ZP pro pístový spalovací zážehový motor na zemní plyn v generátoru s s elektrickým výkonem 2,4 MW lze při měrné spotřebě ZP 0,256 Nm3/kWh prognózovat na úrovni cca 615 Nm3/hod. Dle údajů Pražské plynárenské a.s. má ZP spalné teplo 37,82 MJ/m3 a výhřevnost 34,08 MJ/m3. Generátor s plynovým motorem se spotřebou ZP na úrovni 615 Nm3/hod. má tepelný výkon cca 6 MW a tepelný příkon cca 6,6 MW. NZE s tepelným výkonem 6 MW bude velký zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limity pro NZE NZE je spalovací zdroj s pístovým spalovacím motorem s palivem ZP. Emisní limity pro pro spalovací zdroje - pístové spalovací motory instalované a provozované po 17.5. 2006 jsou stanoveny v příloze č.4 k NV 146/2007 Sb. ve znění NV 476/2009 Sb. v bodě 2 v tabulce B. Celkový tepelný příkon pístového spalovacího zážehového motoru na zemní plyn s elektrickým výkonem 3 000 kVA. lze pak prognózovat na cca 6, 6 MW. Pro NZE v KH Drasty se vznětovým motorem spalujícím zemní plyn s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 6,6 MW pak platí z tabulky B v bodě 2 přílohy 4 k NV 146/2007 Sb. následující emisní limity (v tabulce č.8 zvýrazněné tučně).

30

Tabulka č.8 – platné emisní limity pro NZE v KH Drasty Emisní limity pro pístové spalovací motory podle jmenovitého tepelného příkonu vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn ( pro TZL Druh pístového a pro Σ C vztaženo na vlhký p1yn) [mg.m-3], při referenčním obsahu spalovacího Druh paliva kyslíku 5 % motoru > 5 MW 1) SO NO TZL CO 2 x ΣC Kapalné 2) 500 130 150 650 palivo Zemní plyn a Zážehové 2) degazační 500 150 650 (Ottovy) motory plyn Plynné palivo 2) 500 130 150 1300 obecně Kapalné 2) 4) 130 150 650 500/600 palivo Zemní plyn a Vznětové 2) degazační (Dieselovy) 500 130 150 650 3) motory plyn Plynné palivo 2) 500 130 1300 ----obecně

Poznámky: 1)

2)

3) 4)

Úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h. Obsah síry v palivu nesmí překročit limitní hodnoty obsažené v jiném právním předpisu stanovujícím požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.V motorové naftě nesmí obsah síry překročit 0,05 % hmot. V bioplynu,skládkovém, kalovém a pyrolyzním plynu nesmí obsah síry překročit 2200 mg/m3 v přepočtu na obsah metanu, nebo 60 mg/MJ tepla přivedeného v palivu Se vstřikovacím zapalováním Emisní limit pro Nox 600 mg/m3 platí pro těžký topný olej

Po prostudování dokumentace EIA a dalších podkladů o kalovém hospodářství Drasty – varianta 2 a jejich porovnáním s platnou legislativou ochrany ovzduší navrhuji následující klasifikaci zdroje po realizací varianty 2 uvedenou v tabulce č.9. Tabulka č.9 - návrh klasifikace zdroje – varianta 2 Technologie

Klasifikace

KH Drasty

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Kotelna na ZP

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Náhradní zdroj el. energie

Velký zdroj znečišťování ovzduší

31

7.4. Problematika pachových látek Pachové látky – legislativa Prováděcím předpisem k zák. 86/2002 Sb., týkajícího se pachových látek, je vyhláška č. 362/2006 Sb., která zrušila obecné emisní limity i imisní limity pachových látek uvedené ve Vyhlášce 356/2002 Sb. a určuje způsob stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Povinnost neobtěžování pachovými látkami je ve vyhlášce 362/2006 Sb. v § 1 definována následovně § 1 - Přípustná míra obtěžování zápachem (1) Přípustná míra obtěžování zápachem je stav pachových látek ve vnějším ovzduší, kterého je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, odstraněním nebo omezením obtěžujícího pachového vjemu. (2) Překročení přípustné míry obtěžování zápachem se posuzuje na základě písemné stížnosti osob bydlících nebo pracujících v oblasti, ve které k obtěžování zápachem dochází. (3) Přípustná míra obtěžování zápachem je překročena vždy, pokud si na obtěžování zápachem stěžuje více než 20 osob podle odstavce 2 a pokud u alespoň jednoho z provozovatelů stacionárních zdrojů bylo prokázáno porušení povinnosti podle zákona, které překročení přípustné míry obtěžování zápachem způsobilo. Vyhláška č. 362/2006 Sb. dále uvádí seznam stacionárních zdrojů u kterých je povinnost měření koncentrace pachových látek. Ve vztahu k posuzovanému záměru se tato povinnost na něj vztahuje jako na stavbu zařízení na biologickou úpravu odpadů, a dále z důvodu možné produkce pachových látek v některých objektech a zařízeních a pro kontrolu účinnosti čištění příslušných vzdušin. Zdroje emisí pachových látek U varianty 2 budou vedle fugitivních emisí základními zdroji pachových látek výduchy z dezodorizačních biofiltrů, na kterých jsou přečišťovány vzdušiny odtahované ze všech objektů a zařízeních, kde je nakládáno zejména se surovým kalem a jeho fugátem. Monitoring emisí pachových látek Pachové vjemy silně ovlivňují psychický stav člověka. Jestliže jde o látky toxické, pomáhá jejich čichové vnímání varovat exponovaného člověka před hrozící otravou. Existuje však i mnoho látek nejedovatých, jejichž zápach neohrožuje bezprostředně zdraví, ale při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může těžce narušovat psychickou pohodu a tím narušovat zdraví nepřímo. Proto je obecně v poslední době v rámci ochrany životního prostředí a obyvatelstva v zahraničí i u nás pachovým vlivům věnována zvýšená pozornost a pro ochranu před jejich šířením jsou stanoveny zákonné požadavky.

32

V ČR je problematika a přípustnost pachových látek regulována zákonem č. 86/2002 Sb. o ovzduší, dříve i původní vyhláškou č.356/2002, kterou se stanovily … přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů… . Následná novela vyhlášky č. 356/2002 Sb. v platném znění ale § 15 a příslušné přílohy týkající se měření emisí pachových látek a stanovení jejich emisních limitů pro vybrané zdroje zrušila, zřejmě z důvodu absence dostatečných a věrohodných statistických údajů o měření pachových látek, nezbytných pro srovnávání a hodnocení pachových emisí jednotlivých zdrojů. Od června 2009 jsou vyhláška č. 356/2002 Sb. a její následné novely (vyhláška č. 363/2006 Sb. a č. 570/2006 Sb.) zrušeny a nahrazeny vyhláškou č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Tato vyhláška rovněž nezahrnuje emisní limity a problematiku pachových látek. Dalším prováděcím předpisem je vyhláška č. 362/2006 Sb., která určuje způsob stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Dále tato vyhláška uvádí seznam stacionárních zdrojů u kterých je povinnost měření koncentrace pachových látek. Ve vztahu k předmětné stavbě se tato povinnost na ni vztahuje jako na stavbu zařízení na biologickou úpravu odpadů, a dále z důvodu možné produkce pachových látek v některých objektech a zařízeních a pro kontrolu účinnosti čištění příslušných vzdušin. Metodika měření Jsou předepsány metodika a postupy hodnocení koncentrace pachových látek podle ČSN EN 13725 – Kvalita ovzduší – Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Pachovou jednotkou je v ČR OUER.m-3, totožná s Evropskou pachovou jednotkou (Odour Unit), označovanou v zahraničí zkratkou OUE.m-3. Je to množství pachové látky, které rozptýleno v 1 m3 čistého vzduchu odpovídá čichovému prahu. Zjišťovaná koncentrace pachových látek je násobek ředění vzorku čistým vzduchem, potřebný ke snížení pachového vjemu k čichového prahu. Výběr konkrétního způsobu měření z metod stanovených ČSN EN 13725 (dynamické vzorkování pro přímou olfaktometrii, vzorkování pro následnou olfaktometrii, druh olfaktometru apod.) a vyhodnocení měření bude na vybraném zhotoviteli měření pachových látek, jako odborně způsobilé osobě mající příslušnou autorizaci pro toto měření. Koncepce technického řešení varianty 2 minimalizuje emise pachových látek. V návaznosti na výše uvedené skutečnosti navrhujeme měřit emise v pachové stopě a to za hranicí areálu KH Drasty směrem k zástavbě (před zástavbou) okolích obcí (Klecany, Větrušice a Drasty). Jak vyplývá z dokumentace EIA, je navrhován komplexní monitoring vlivů záměru na životní prostředí jako základní nástroj pro ochranu životního prostředí a okolního obyvatelstva. Monitoring bude zahrnovat rovněž měření pachových látek a bude členěn na fázi výstavby, zkušebního provozu a trvalého provozu. Projekt kontrolního monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC, případně stavebního řízení.

7.5. Fugitivní emise Fugitivní emise vznikají v důsledku netěsnosti zařízení, rozvodů a objektů kde se nakládá se surovým kalem a fugátem.

33

Fugitivní emise z provozu záměru lze vzhledem k řešení vzduchotechniky u jednotlivých SO a PS očekávat na nevýznamné úrovni s mírně zvýšenou úrovní u SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu. I v tomto SO se ale předpokládají technická opatření k minimalizaci těchto emisí, a to vybavením automaticky ovládanými vjezdovými vraty s rychlouzávěrem a v případě potřeby s vybavením lokálního odtahu vzduchu u významných bodových zdrojů (zařízení) emisí pachových látek vedeného přes biofiltry.

8. ZHODNOCENÍ NAVRŽENÉHO KALOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ DRASTY Z HLEDISKA OCHRANY OVZDUŠÍ 8.1. Porovnání zvoleného řešení s obdobnými technologiemi VARIANTA 2 - AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ Výstup vzdušiny z fermentorů resp. ze 33 fermentačních tunelů je veden do systému 11 půdních biofiltrů umístěných pod terénem, na nichž jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou potenciálně v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Odtah a čištění vzdušin z dalších objektů bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. . Akceptovatelný vliv na ovzduší z hlediska emisí pachových látek je podmíněn samozřejmě řádným provozováním a údržbou veškeré technologie záměru, a to v souladu s provozním řádem a havarijním plánem.

8.2. Schopnost zdroje plnit emisní limity a požadavky prováděcích předpisů. V rámci navrhovaného řešení kalového hospodářství Drasty lze konstatovat, že emisní limity jsou platnou legislativou stanoveny pouze pro spalovací zdroje znečišťování ovzduší - v příloze č.4 k NV 146/2007 Sb. v platném znění. V dokumentaci EIA nejsou specifikovány dodavatelé jednotlivých spalovacích zařízení (typ kotlů nebo hořáků). Ve fázi procesu EIA lze konstatovat, že dodavatelé těchto spalovacích zařízení vzejdou z výběrového řízení, kde jedním z kriterií bude úroveň garantovaných hodnot emisí, která bude muset být určitě pod platnými emisními limity.

8.3. Zdůvodnění nejvýhodnějšího řešení Volba nejlepší dostupné techniky při výstavbě nových zařízení se podle § 3 odst. 6 zákona č. 86/2002 Sb. vztahuje na zvláště velké zdroje znečišťování ovzduší.

34

V rámci posuzovaného záměru byly v tomto odborném posouzení v kapitole 7 v tabulce 9 identifikovány následující zdroje znečišťování ovzduší : Kalové hospodářství Drasty Střední zdroj znečišťování ovzduší Plynová kotelna 0,99 MW Střední zdroj znečišťování ovzduší Náhradní zdroj el. energie Velký zdroj znečišťování ovzduší V rámci posuzovaného záměru je v tomto odborném posouzení stanovena nejvyšší kategorie zdroje - velký zdroj znečišťování ovzduší. Pro navrhovaný záměr KH Drasty nejsou z hlediska ochrany ovzduší podmínky BAT vyžadovány.

8.4. Vliv na imisní situaci - rozptylová studie Vlivy na ovzduší řeší rozptylová studie (dále RS) zpracovaná autorizovanou osobou ing.V. Bílkem, která je v příloze č.I.13 Dokumentace EIA. Vliv dopadů provozu KH Drasty včetně vyvolané autodopravy je v ní hodnocen pomocí předpokládaného nárůstu imisní zátěže zájmového území, výsledky výpočtů jsou uvedeny v rozptylové studii v kap.4.2. Zpracovatel tohoto posouzení upozorňuje, že v rozptylové studii byly provedeny výpočty pro následující dvě varianty: * varianta 0 - tato varianta zahrnuje jen stávající dopravu po komunikacích spojujících areál KH Drasty se silnicí č. 608 a dálnicí D8) * varianta 1 – tato varianta zahrnuje mimo stávající dopravy po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8 ještě záměrem vyvolanou dopravu na těchto komunikacích, vnitroareálovou dopravu v areálu KH Drasty a novou kotelnu v areálu KH Drasty. Dále je v rozptylové studii kapitola 2.5. Imisní charakteristika lokality, kde jsou uvedeny informace o imisním pozadí zájmového území, z kapitoly 2.5. uvádím jen shrnutí: Imisní pozadí - podle údajů ze stanic Pha8-Kobylisy a Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ lze tedy usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je (stejně jako naprostá většina „nezalesněných venkovských oblastí přiléhajících k pražské aglomeraci“) znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších relevantních základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou, benzen nemá krátkodobý ani denní imisní limit stanovený). Dlouhodobé koncentrace všech relevantních základních znečišťujících látek (PM10, NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pohybují do 26 µg/m3, SO2 do 10 µg/m3, PM10 mezi 15 a 30 µg/m3 a benzenu do 2 µg/m3 (spíše do 1 µg/m3). Pro odhad imisního pozadí NOx není v ročenkách ČHMÚ dostatek využitelných údajů.

35

Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO (viz rozptylová studie kap. 2.5.), lze na základě uvedených údajů usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM10, NO2, SO2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM10 překračujícími limitem povolenou četnost). Poznámka: Imisní limity diskutovaných znečišťujících látek jsou uvedeny v kap. 3.4 rozptylové studie). Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data. Výsledky výpočtů Z výsledků výpočtů v rozptylové studii v této kapitole k jednotlivým emitovaným škodlivinám uvádím.

Oxid dusičitý Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci oxidu dusičitého od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1. rozptylové studie) uvedeny v rozptylové studii v tabulce 10 (sloupce dIHr(NO2)) a znázorněny graficky na obrázcích č.3 a 3.4. Maximální vypočtené příspěvky k průměrné roční imisní koncentraci oxidu dusičitého od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 (jen stávající doprava po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8) dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14, tj. nejvýchodněji situovaný z projektovaných obytných domů na severním okraji města Klecany) jen 0.127 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 0.96 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (jde tedy o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku č.3 v rozptylové studii). V okolí areálu KH Drasty mimo bezprostřední okolí komunikací nepřekračují příspěvky nikde řádově desetinu µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 (mimo stávající dopravy po komunikacích spojujících areál provozovny se silnicí č. 608 a dálnicí D8 ještě záměrem vyvolaná doprava na těchto komunikacích, vnitroareálová doprava v provozovně a nová kotelna na ZP v provozovně) dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10, tj. obytný dům Drasty, č. p. 40 – u areálu provozovny) jen 0.213 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 1.02 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (vliv automobilové dopravy, viz rozptylová studie obrázek 4). V areálu provozovny byly vypočteny příspěvky ve výši asi 0.2-0.4 µg/m3, v blízkém okolí areálu provozovny pak asi 0.1 µg/m3, a v blízkém okolí komunikací u obytné zástavby nejvýše asi 0.2 µg/m3 (viz rozptylová studie – obrázek 4). Roční imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 40 µg/m3 .

36

Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 315x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz rozptylová studie – část 2.5.) zcela zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 188x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz rozptylová studie část 2.5.) zcela zanedbatelné. Vypočtené hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým (hodinovým) imisním koncentracím oxidu dusičitého od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie) uvedeny v tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. (sloupce dIHk(NO2)) a znázorněny graficky na obrázcích Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. a Chyba! Nenalezen zdroj odkazů.. RS. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji krátkodobými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) až 3.22 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 23.4 µg/m3, ovšem mimo obytnou zástavbu pouze u silnice č. 608 (jde tedy opět o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. RS). V areálu provozovny dosahují příspěvky asi 3 µg/m3, v okolí areálu provozovny mimo bezprostřední okolí silnice č. 608 nepřekračují příspěvky nikde zhruba 2-4 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji krátkodobými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) až 4.40 µg/m3, v nejvíce zasahovaném místě ve výpočtovém území (v síti referenčních bodů) pak až asi 24.7 µg/m3, ovšem opět pouze mimo obytnou zástavbu u silnice č. 608 (jde tedy opět o vliv automobilové dopravy, jak je vidět z obrázku Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. RS). V areálu provozovny dosahují příspěvky asi 4 µg/m3, v okolí areálu provozovny mimo bezprostřední okolí silnice č. 608 nepřekračují příspěvky nikde zhruba 2-4 µg/m3 (nárůst je téměř neznatelný). Krátkodobý imisní limit pro oxid dusičitý je stanoven na 200 µg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 18x za rok (viz část Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 62x nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie) téměř nevýznamné. Pro uvedené vypočtené hodnoty maximálních příspěvků ke krátkodobým imisním koncentracím NO2 v tabulce Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. totiž platí, že mohou nastat jen při souběhu všech nepříznivých emisních a rozptylových faktorů, četnost výskytu znatelných příspěvků je proto minimální. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 45x nižší, než tento krátkodobý imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část Chyba! Nenalezen zdroj odkazů. rozptylové studie) opět téměř nevýznamné.

Suspendované částice frakce PM10

37

Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci suspendovaných částic frakce PM10 od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1. rozptylové studie) uvedeny v tabulce 11 (sloupec dIHr(PM10)). Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0668 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) jen 0.155 µg/m3. Roční imisní limit pro PM10 je stanoven na 40 µg/m3 (viz část 3.4.3. rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 599x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 258x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) zcela zanedbatelné. Vypočtené hodnoty maximálních příspěvků k průměrným denním (24hodinovým) imisním koncentracím PM10 od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty (viz část 3.1. rozptylové studie) uvedeny v tabulce 11 (sloupce dIHd(PM10)). Maximální vypočtené příspěvky dosahují ve variantě 0 na okraji 24hodinovými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) až 1.17 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky dosahují ve variantě 1 na okraji 24hodinovými příspěvky nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 10) až 2.74 µg/m3. Denní imisní limit (limit pro 24hodinový průměr) pro PM10 je stanoven na 50 µg/m3, přípustné je překročení této hodnoty 35x za rok (viz část 3.4.3. rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 43x nižší, než tento 24hodinový imisní limit a jsou tak vzhledem k pravděpodobnosti jejich výskytu jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) málo nevýznamné. Pro uvedené vypočtené hodnoty maximálních příspěvků k denním imisním koncentracím PM10 v tabulce 11 totiž platí, že mohou nastat jen při souběhu všech nepříznivých emisních a rozptylových faktorů (trvajícím alespoň po většinu dne), četnost výskytu znatelných příspěvků je proto malá. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 18x nižší, než tento 24hodinový imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) vzhledem k pravděpodobnosti jejich výskytu jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) málo významné. Do výpočtu vlivu PM10 na imisní situaci nejsou zahrnuty potenciální emise z plochy areálu a z objektů a zařízení (fugitivní charakter) s nakládáním s produktem, zejména v případě jeho úpravy na jemné frakce. Tyto emise nelze kvantifikovat, zásadní důležitost pro jejich minimalizaci bude mít technické řešení s uzavřenými objekty a zařízeními s jejich odsáváním přes účinné čistící zařízení (bioflitry, vícestupňové filtry s filtrační textilií o dostatečné jemnosti apod.) a pravidelné mokré čištění veškerých zpevněných ploch vč. objektů a zařízení. 38

Benzen Vypočtené hodnoty příspěvků k průměrné roční imisní koncentraci benzenu od provozu posuzovaných zdrojů znečišťování ovzduší zahrnutých do výpočtů jsou pro obě výpočtové varianty uvedeny v tabulce 12 (sloupec dIHr(benzen)). Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 0 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0092 µg/m3. Maximální vypočtené příspěvky od zdrojů zahrnutých do výpočtů ve variantě 1 dosahují na okraji dlouhodobě nejvíce zasahované obytné zástavby (referenční bod č. 14) jen 0.0095 µg/m3. Roční imisní limit pro benzen je stanoven na 5 µg/m3 (viz část 3.4.4. rozptylové studie). Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 0 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 543x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) zanedbatelné. Dosahované vypočtené příspěvky jsou ve variantě 1 i u nejvíce zasahované obytné zástavby nejméně asi 526x nižší, než tento roční imisní limit a jsou tak (včetně absolutního nárůstu imisního zatížení) jak vůči imisnímu limitu, tak i vůči imisnímu pozadí (viz část 2.5. rozptylové studie) zanedbatelné.

Pachové látky Výsledky výpočtů rozptylu pachových látek od zdrojů zahrnutých do výpočtů jsou v rozptylové studii znázorněné pouze graficky na obrázcích č.7 až č.10. Znázorněna jsou pole vypočtených maximálních příspěvků od posuzovaných zdrojů k okamžité („špičkové“) imisní koncentraci pachových látek při různém množství emisí pachových látek z posuzovaných zdrojů vstupujících do výpočtu (viz část 3.1. rozptylové studie). Při emisích pachových látek na úrovni 10000 OUER/s (viz rozptylová studie obrázek 7) může špičková imisní koncentrace pachových látek dosáhnout hodnoty 10 OUER/m3 pouze v areálu KH Drasty. Při této úrovni emisí pak hranice 1 OUER/m3 prochází po okraji souvislé obytné zástavby (mimo několika roztroušených domů u areálu provozovny a v části Drasty, které leží uvnitř této oblasti) a pouze ve východní část obce Větrušice překročily vypočtené příspěvky tuto hranici. Při emisích pachových látek na úrovni 29000 OUER/s (viz rozptylová studie obrázek 8) může špičková imisní koncentrace pachových látek dosáhnout hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat obytnou zástavbu (v zasahované oblasti se nachází domy u areálu provozovny a nejjižnější domy v části Drasty). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 3 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 1 OUER/m3 v předchozí variantě. Při této úrovni emisí dosahují příspěvky k imisní koncentraci pachových látek hodnoty 1 OUER/m3 a výše v celé výpočtové oblasti.

39

Při emisích pachových látek na úrovni 70000 OUER/s (viz 9) by měla špičková imisní koncentrace pachových látek dosahovat hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat okraje obytné zástavby (mimo několika roztroušených domů u areálu provozovny a v části Drasty). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 10 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 1 OUER/m3 ve variantě s emisí pachových látek na úrovni 10000 OUER/s. Při úrovni emisí 70000 OUER/s dosahují příspěvky k imisní koncentraci pachových látek hodnoty 3 OUER/m3 a výše v celé výpočtové oblasti (mimo nejníže položených území v údolí Vltavy). Při emisích pachových látek na úrovni 89000 OUER/s (viz rozptylová studie obrázek 10) by měla špičková imisní koncentrace pachových látek dosahovat hodnoty 10 OUER/m3 i za hranicí areálu provozovny a zasahovat okraje obytné zástavby (v zasahované oblasti se nachází domy u areálu provozovny a nejjižnější domy v části Drasty). Linie příspěvků o hodnotě imisní koncentrace pachových látek 10 OUER/m3 přibližně kopíruje linii hodnoty 3 OUER/m3 ve variantě s emisí pachových látek na úrovni 29000 OUER/s.

9. MĚŘENÍ, NÁVRHY OPATŘENÍ, SOUHRNNĚ K OCHRANĚ OVZDUŠÍ 9.1. Návrh rozsahu jednorázového autorizovaného měření ve zkušebním provozu * Spalovací zdroje - plynová kotelna, NZE Pro plynovou kotelnu a NZE spalující ZP stanovuje povinnosti při měření vyhláška 205/2009 Sb. Dále uvádím z vyhlášky 205/2009 Sb. citace § 4 odst.3) a odst.4) (3) Od měření emisí znečišťujících látek lze upustit a emise zjišťovat výpočtem v případech, kdy a) nelze dostupnými technickými prostředky zaručit, že měření odráží skutečný stav znečišťování ovzduší nebo b) zdroj je provozován jako záložní a není v kalendářním roce provozován více než 300 hodin; toto ustanovení se nevztahuje na jednorázové měření emisí znečišťujících látek podle § 5 odst. 2 písm. a) a na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu50 MW a vyšším, na spalovny odpadů a na zařízení schválená pro spoluspalování odpadů. (4) U zdrojů se neprovádí měření emisí a) tuhých znečišťujících látek, jde-li o zdroj spalující výlučně zemní plyn nebo zkapalněný zemní plyn, vodík, propan a butan či jejich směsi a bioplyn; toto ustanovení se nevztahuje na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším c) oxidu siřičitého, jde-li o zdroj spalující plynné nebo kapalné palivo, pokud dodavatel paliva zaručuje stálý obsah síry v palivu na takové úrovni, aby při spalování nebyl překročen emisní limit; toto ustanovení se nevztahuje na spalovací zdroje o jmenovitém tepelném příkonu 100 MW a vyšším.

40

Ve výše uvedených případech § 4 odst.4 písm.a) a c) se pro zjištění emisí tuhých znečišťujících látek a oxidu siřičitého použije hodnot emisních faktorů uvedených v příloze č. 2 k vyhlášce 205/2009 Sb.. * Kalové hospodářství Drasty - pachové látky Kalové hospodářství Drasty spadá do působnosti vyhlášky 362/2006 Sb.o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování – příloha část C bod 5 Průmyslové kompostárny a zařízení na biologickou úpravu odpadů. Vlastní způsob stanovení koncentrace pachových látek je uveden v § 2 Vyhlášky 362/2006 Sb. V následující tabulce 10 je uveden navrhovaný rozsah jednorázového měření ve zkušebním provozu. Tabulka č. 10 Návrh měření Technologie

Měřené škodliviny a veličiny

Kotelna na ZP

SO2, NOx, CO, vztažné veličiny

Náhradní zdroj energie

NOx, Corg., CO, vztažné veličiny

Kalové hospodářství Drasty

Pachové látky - Navrhujeme měřit emise v pachové stopě a to za hranicí areálu KH směrem k zástavbě okolních obcí (před zástavbou). Stanovení koncentrace pachových látek – postupem stanoveným Vyhl.362/2006 Sb. a ČSN EN 13725.

V dokumentaci EIA, je v rámci doporučení navrhován komplexní monitoring vlivů záměru na životní prostředí jako základní nástroj pro ochranu životního prostředí a okolního obyvatelstva. Monitoring bude zahrnovat rovněž měření pachových látek a bude členěn na fázi výstavby, zkušebního provozu a trvalého provozu. Projekt kontrolního monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC, případně stavebního řízení.

9.2. Návrh opatření ke snížení emisí Ve fázi procesu EIA jsou k omezení emisí pachových látek navržena následující opatření: Všechny objekty a samostatná zařízení, které by mohly být zdrojem pachových emisí, jsou vybaveny odtahem vzdušiny a její dezodorizací na biologických (kompostových) filtrech. V rámci tohoto odborného posouzení zpracovávaného k dokumentaci EIA, zpracovatel odborného posouzení nenavrhuje další opatření ke snížení emisí. Je to proto, že v návaznosti na uvedená opatření ke snížení emisí pachových látek se předpokládá dodržování povinnosti neobtěžování obyvatelstva v okolí zápachem V další fázi technické a legislativní přípravy stavby budou zvažovány a případně zohledněny připomínky a stanoviska dotčených subjektů v procesu EIA vzešlé z podmínek stanoviska MŽP ČR a bude zajištěno 41

-

aktualizace výpočtu bilancí emisí z jednotlivých zdrojů upřesněného na základě konkrétnější projektové dokumentace a technického řešení zpracování aktualizace rozptylové studie v rámci územního řízení, hodnotící vliv záměru na imisní situaci v oblasti lokality Drasty a jejího okolí v návaznosti na konkretizaci technologie a komplexního technického řešení aerobní fermentace podle konkrétního dodavatele

Ve vztahu k produkci plynných pachových látek včetně sulfanu H2S v procesu aerobní stabilizace kalu lze předpokládat za standardních podmínek vedení procesu (oxické prostředí, aerobní mikroorganismy) a uvedeného technického řešení a organizačních opatření v provozování záměru zbytkové koncentrace pachových látek vč. sulfanu ve vypouštěných vzdušinách v úrovni, která nebude senzoricky pro okolní obce obtěžující a dále nebude zdrojem zdravotních rizik. Z hlediska emisí pachových látek je jejich nejvýznamnějším zdrojem proces nakládání se surovým směsným kalem, a to zejména vstupní akumulační nádrž, ve které se pachové látky uvolňují intenzivním provzdušňováním. Úroveň tohoto úniku závisí na řešení zakrytí nádrží (dostatečná těsnost) a vytvořeném podtlaku, a dále na dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce nádrže a příslušné vzduchotechniky s kvalitním biofiltrem s nízkým zatížením považovat vliv pachových látek za nevýznamný. Dokumentace uvádí, že pokud se ukáže na základě kontrolního monitoringu ve zkušebním provozu pro tento nejvýznamnější zdroj pachových látek účinnost biofiltru nedostatečná, může být tento oddělený odpachovací systém doplněn dalším vhodným odpachovacím zařízením, např. ionizačním zařízením se systémem IonAcOx (odstranění zápachu aktivním kyslíkem) nebo zařízením se systémem PhoCatOx (fotokatalytické odstraňování zápachu na principu kombinace fotooxidace založené na působení UV záření a katalytické oxidace) pro předběžnou kapacitu 2 000 m3/h vzdušiny. Obecný emisní limit sulfanu je ve vyhlášce 205/2009 Sb. příloha 1, bod 3.3.stanoven na úrovni 10 mg/m3 při hmotnostním toku sulfanu > 100 g/hod. Hmotnostní tok potenciálních emisí sulfanu se předpokládá hluboce pod 100 g/h. Imisní limit není v ČR ve vládním nařízení č. 597/2006 Sb. stanoven. Podle směrnice WHO by koncentrace H2S neměly překročit 7 µg.m-3. Tato koncentrace má předejít vážnějším stížnostem na zápach. Čichový práh sulfanu je nižší – okolo 2 µg/m3. Zbytkové emise pachových látek včetně sulfanu by měly být při řádném provozování technologií záměru pod hodnotami negativních vlivů na zdraví v areálu KH (pracovní prostředí) a pod senzorickým vnímáním a hodnotami nepřípustnými pro veřejné zdraví u nejbližších okolních obytných zástaveb.

10. SHRNUTÍ 1) Toto odborné posouzení je zpracované jako příloha k dokumentaci EIA pro záměr : Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy – Varianta 2 – PC 1: Aerobní fermentace kalu a organických materiálů , přičemž varianta 2 je uvažována bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) aerobní fermentace na lokalitě Drasty.

42

V odborném posouzení jsou zhodnoceny stacionární zdroje znečišťování ovzduší, které mají být vybudovány na lokalitě Drasty v rámci uvedeného záměru uvažovaného v jedné základní realizační variantě technologie úpravy surového kalu – aerobní fermentace kalu ve vztahu k platné legislativě ochrany ovzduší. 2) V odborném posouzení je provedena kategorizace stacionární zdrojů znečišťování ovzduší, navrženy emisní limity a podmínky provozu zdrojů a proveden odhad emisí ze zdrojů. 3) Dle informací v dokumentaci EIA a odborném posouzení mají posuzované stacionární zdroje znečišťování ovzduší v kalovém hospodářství Drasty předpoklady k plnění navržených emisních limitů a podmínek provozu zdrojů. 4) Významnou a charakteristickou škodlivinou emitovanou z kalového hospodářství Drasty jsou pachové látky. Řešení minimalizace emisí pachových látek je u posuzovaného záměru věnována patřičná pozornost. Všechny objekty a zařízení, které by mohly být zdrojem pachových emisí, jsou vybaveny odtahem vzdušiny a její dezodorizací na biologických (kompostových) filtrech. 5) Vliv na imisní situaci řeší rozptylová studie zpracovaná autorizovanou osobou ing. V. Bílkem, která je samostatnou přílohou dokumentace EIA. Z rozptylové studie vyplývá, že vzhledem k zabezpečení technologie kalového hospodářství Drasty lze předpokládat, že kalové hospodářství Drasty bude za určitých podmínek schopno plnit podmínku neobtěžování obyvatelstva zápachem.

43

11. ÚDAJE O ZPRACOVATELI ODBORNÉHO POSOUZENÍ Jméno a příjmení:

Ing. Karel Vurm CSc

adresa:

Ortenovo nám.13, 170 00 Praha 7

Tel.:

602 772 093, 220 808 966

IČO:

15292738

autorizace:

osvědčení o autorizaci vydáno rozhodnutím MŽP č.j. 1459/740/MS ze dne 9.7.2003 a prodloužená rozhodnutím MŽP ČR č.j.2146/820/07 dne 28.5.2007

číslo posudku

2-OP/VII/2010

datum zpracování posouzení

15.8.2010

Podpis zpracovatele posouzení :

44