Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Ražený technologický kanál pro kalové hospodářství Drasty

EKOSYSTEM spol. s r.o. Posouzení vlivu na životní prostředí záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"

Název zakázky Číslo zakázky Objednatel

Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Ražený technologický kanál pro kalové hospodářství Drasty 9000100002 Hlavní město Praha zastoupené Odborem městského investora Magistrátu hlavního města Prahy

POSOUZENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (dokumentace podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění)

část I

"ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"

TEXTOVÁ ČÁST

Zhotovitel: spol. s r.o. Podkovářská 6, 190 00 Praha 9

Praha, srpen 2010

Výtisk č.

1


ZPRACOVATELÉ DOKUMENTACE EKOSYSTEM s.r.o Ing. Václav Hammer hlavní inženýr projektu, odpovědný řešitel a oprávněná osoba Mgr. Štěpán Horký autorizovaný hydrogeolog, hydrogeologický posudek Ing. Kamila Pokorná, Ing. Jiří Vavřínek problematika odpadů, hodnocení rizik, legislativa Ing. Jan Hrachovec projektant dopravních staveb Ing. Vladimír Taišl projektant vodohospodářských staveb Ing. Romana Vydrželová grafika, databáze, kompletace ODBORNÁ SPOLUPRÁCE Posudek podle zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší Ing. Karel Vurm, CSc. Rozptylová studie Ing. Vlastimil Bílek Hluková studie RNDr. Jiří Matěj Posouzení vlivu na veřejné zdraví MUDr. Bohumil Havel Biologické posouzení lokality záměru RNDr. Miloš Holzer Posouzení vlivu na krajinný ráz Mgr. Lukáš Klouda Příslušné autorizace a oprávnění jsou součástí jednotlivých odborných dokumentů. Architektonická studie: ATELIER 8000 s.r.o., Martin Krupauer, Jiří Střítecký

Schválil:

Ing. Petr Vučka, ředitel společnosti 2

……………………………….


OBSAH DOKUMENTACE (podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb.) VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ K OZNÁMENÍ ZÁMĚRU ÚVOD A.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI ............................................................................33

B.

ÚDAJE O ZÁMĚRU .........................................................................................33

B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE ............................................................................................................................... 33

B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona ......................................... 33 Kapacita (rozsah) záměru............................................................................................ 34 Umístění záměru ......................................................................................................... 39 Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry............................................ 42 Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu možných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí......................................................... 51 B.I.6. Popis technického a technologického řešení záměru .................................................. 52 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení........................... 96 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávných celků ......................................................... 96 B.I.9. Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat .................................................. 97 B.II. ÚDAJE O VSTUPECH........................................................................................................................... 99

B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

Půda............................................................................................................................. 99 Voda .......................................................................................................................... 100 Ostatní surovinové a energetické zdroje ................................................................... 101 Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu ................................................................ 120

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH ...................................................................................................................... 132

B.III.1. Ovzduší...................................................................................................................... 132 B.III.2. Odpadní vody ............................................................................................................ 153 B.III.3. Odpady a produkty .................................................................................................... 158 B.III.4. Ostatní výstupy.......................................................................................................... 183 B.III.5. Doplňující údaje ........................................................................................................ 198 C.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ...........199

C.I.

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ ................................................................................................................................................... 199

C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ ....................................................................................................................... 213

C.II.1. Geomorfologické poměry ......................................................................................... 213 C.II.2. Klimatické poměry, znečistění ovzduší .................................................................... 214 C.II.3. Hydrologické poměry................................................................................................ 219

3


C.II.4. Geologické poměry, půdy ......................................................................................... 220 C.II.5. Geochemické poměry, kontaminace horninového prostředí..................................... 221 C.II.6. Hydrogeologické poměry.......................................................................................... 222 C.II.7. Hydrochemické poměry, kontaminace vod............................................................... 222 C.II.8. Přírodní zdroje........................................................................................................... 223 C.II.9. Fauna, flóra, ekosystémy, krajina.............................................................................. 223 C.II.10.Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky.................................................... 225 C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ ................................................................................ 226

D.

KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................230

D.I.

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI ................ 230

D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO, VČETNĚ SOCIÁLNĚ EKONOMICKÝCH VLIVŮ ......................................................................................................................... 230 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima........................................................................................... 247 D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky....... 250 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody....................................................................... 252 D.I.5. Vlivy na půdu ............................................................................................................ 257 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje......................................................... 258 D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy .......................................................................... 258 D.I.8. Vlivy na krajinu......................................................................................................... 262 D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky........................................................... 264 D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ.................................................................................................................................................... 265 D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH....................................................................................................... 270 D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ...................................... 277 D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ .................................................................................. 285 D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE...................................................................... 289

E.

POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU ..................................................291

F.

ZÁVĚR ...........................................................................................................292

4


G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU ..............................................................................................293

H.

PŘÍLOHY .......................................................................................................308

5


SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č.I.1: Příloha č.I.2: Příloha č.I.3: Příloha č.I.4: Příloha č.I.5: Příloha č.I.6: Příloha č.I.7: Příloha č.I.8: Příloha č.I.9: Příloha č.I.10: Příloha č.I.11: Příloha č.I.12: Příloha č.I.13: Příloha č.I.14: Příloha č.I.15: Příloha č.I.16: Příloha č.I.17: Příloha č.I.18: Příloha č.I.19: Příloha č.I.20: Příloha č.I.21: Příloha č.I.22: Příloha č.I.23. Příloha č.I.24: Příloha č.I.25:

Širší situace lokality umístění stavby KH Drasty Stávající situace areálu KH ÚČOV Praha-lokalita Drasty Situace širších vztahů Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace - město Klecany Územní plán Klecany – Koordinační situace funkční regulace 1 : 5 000 Stanovisko KÚ k ochraně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 Kvalitativní ukazatele zahuštěného surového kalu a kalové vody Zastavovací plán stavby KH Drasty Blokové bilanční schéma KH Drasty Situace, axonometrie, vizualizace - pohledy stavby KH Drasty Seznam využitelných skládek Dopravní studie napojení KH Drasty Rozptylová studie Posudek podle §17 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Hluková studie vč. posouzení raženého technologického kanálu Posouzení vlivu na veřejné zdraví vč. posouzení raženého technologického kanálu Fotodokumentace lokality KH Drasty a okolí Biologické posouzení lokality Drasty a staveniště přemostění a šachet 2,3,4 trasy podzemního raženého technologického kanálu Hydrogeologický posudek a koncepce řešení odtokových poměrů lokality Drasty Posouzení vlivu na krajinný ráz vč. staveniště přemostění a šachet 2,3,4 trasy podzemního raženého technologického kanálu Zásady organizace výstavby KH Drasty Kvalifikační doklady zpracovatele dokumentace EIA Závěry zjišťovacího řízení, stanovisko zpracovatele Oznámení Vyjádření dotčených subjektů k Oznámení záměru CD nosič: Bezpečnostní listy procesních chemikálií

SYSTÉM POPISU TABULEK A OBRÁZKŮ Tabulky a obrázky jsou označeny dvoumístným kódem. První velké písmeno označuje hlavní kapitolu do které tabulka (obrázek) spadá (např. B.). Druhá arabská číslice označuje pořadí tabulky (obrázku) v každé hlavní kapitole (např. B.1.).

6


SEZNAM ZKRATEK A SYMBOLŮ AK aktivovaný kal (odtahovaný z dosazováků) AOX absorbovatelné organické halogeny ASŘ automatický systém řízení a.s. absolutní sušina BAT Best Available Technique (nejlepší dostupné techniky) BK biologický kal (odtahovaný z dosazováků) BOZP bezpečnosti a ochrana zdraví při práci BRO biologicky rozložitelný odpad BRKO biologicky rozložitelný komunální odpad dokumentace EIA dokumentace o posuzování vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí ČD České dráhy ČS čerpací stanice DoKP dotčený krajinný prostor DPS dílčí provozní soubor DS dopravní studie DUR dokumentace pro územní rozhodnutí EIA Environmental Impact Assessment ( vliv na životní prostředí) EF emisní faktory EL emisní limit EMĚ Elektrárna Mělník EPS elektrická požární signalizace EVB Energetické využití biomasy EZS elektrická zabezpečovací signalizace FPD fond provozní doby hg hydrogelologický HMP hlavní město Praha IO inženýrský objekt IPPC Integrated Pollution Prevention and Control (proces vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů) KH kalové hospodářství KI kalový index v ml/g KTÚ konečné terénní úpravy LPF lesní půdní fond MHMP Magistrát hlavního města Prahy MČ městská část (města) nebo místní část (obce) M + R (MaR) měření a regulace NA nákladní auto nn nízké napětí NV nařízení vlády NZE náhradní zdroj el. energie OKL odlučovač lehkých kapalin

7


OMI OV OZKO PC PCB PCDD PCDF pH PK POF POH POP´s PS PVK RD RL ŘIS SO SP SŘTP SSK stl ZP SÚ Sú TK TNA ÚČOV ÚP ÚPD US EPA ÚSES VLZŹ VVN vn vtl ZP WHO ZOV ZP ZPF ZZO ZZŘ ZŽ ŽS

Odbor městského investora odpadní vody oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší provozní celek polychlorované bifenyly polychlorované dibenzo-p-dioxiny polychlorované dibenzofurany reakce kapalných médií (číselná bezrozměrná hodnota) primární kal (nestabilizovaný, odtahovaný z primárních usazováků) polyflokulant Plán odpadového hospodářství persistentní organické polutanty provozní soubor Pražské vodovody a kanalizace rodinný domek ropné látky řídící a informační systém stavební objekt Studie proveditelnosti Systém řízení technologického procesu surový směsný kal středotlak zemního plynu Stockholmská úmluva stavební úřad těžké kovy těžký nákladní automobil Ústřední čistírna odpadních vod územní plán územně plánovací dokumentace USA Environment Protection Agency (Úřad pro ochranu životního prostředí USA) územní systém ekologické stability veškeré látky – ztráta žíháním při 550 °C vedení vysokého napětí vysoké napětí vysokotlak zemního plynu World Heathy Organization (Světová zdravotnická organizace) Zásady organizace výstavby zemní plyn zemědělský půdní fond zdroj znečišťování ovzduší Závěr zjišťovacího řízení ztráta žíháním (rozdíl hodnot veškerých látek při 550 oC a 105 oC) železniční stanice

8


VYPOŘÁDÁNÍ ZÁVĚRU ZJIŠŤOVACÍHO ŘÍZENÍ (ZZŘ) podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí záměru "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" Na základě provedeného zjišťovacího řízení (úplné znění je uvedeno v příloze č.I.23) dospěl příslušný úřad (MŽP ČR) k závěru, že dokumentaci dle přílohy č. 4 k cit. zákonu je nutné zpracovat především s důrazem na následující oblasti: 1) posoudit vlivy polyfunkčního kolektoru na životní prostředí jako součást dokumentace záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ ; 2) doplnit historii výběru variant, ze kterých vyplynuly posuzované varianty, vč. hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr; 3) zpracovat posouzení vlivů záměru na veřejné zdraví, a to osobou, která je držitelem osvědčení odborné způsobilosti pro oblast posuzování vlivů na veřejné zdraví (zaměřit se rovněž na zápach či ohrožení zdraví v důsledku nadměrného výskytu hmyzu a hlodavců); specifikovat jednotlivá opatření k nápravě nepříznivých vlivů na veřejné zdraví; 4) posoudit vliv výstavby a provozu zařízení na množství a kvalitu podzemních a povrchových vodních zdrojů (a to i z hlediska případných úniků technologických kapalin nebo smyvů v areálu apod.), vč. návrhu opatření ke zmírnění těchto vlivů, příp. jejich kompenzací; zpracovat hydrogeologický průzkum; 5) zhodnotit vlivy výstavby a provozu zařízení na emise hluku a dodržení hygienických limitů hluku; zpracovat hlukovou studii s návrhem protihlukových opatření; 6) zpracovat rozptylovou studii se zaměřením na vyhodnocení vlivu emisí pachových látek a sulfanu na okolní obytnou zástavbu; 7) zhodnotit rizikové faktory (jak při realizaci, tak při provozu zařízení) formou analýzy všech známých rizik, vč. těch, které nejsou v oznámení záměru uvedeny (např. interakce s hustou leteckou dopravou, vč. potenciálního vlivu mezinárodního letiště Vodochody, rizika vlivů na povrchové objekty v celé délce přivaděče); 8) zpracovat základní nástin opatření přijímaných při případných haváriích; 9) zhodnotit možnou kontaminaci půdy a horninového podloží, vč. návrhu opatření ke zmírnění těchto vlivů, příp. jejich kompenzací; provést analýzu vlivu na horninové prostředí při budování raženého přivaděče; 10) doplnit hodnocení vlivů záměru na krajinný ráz, ekosystémy, NPR Větrušické rokle; zpracovat biologické hodnocení se zaměřením na zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů; 11) v případě vzniku objemného inertního a ostatního odpadu vyřešit problematiku nakládání s tímto odpadem; dohledat a navrhnout lokality pro uložení odpadu a konkretizovat trasy odvozů; Dle vyjádření města Klecany se jedná o odpady z výstavby.

9


12) zhodnotit vlivy provozu zařízení na dopravní zatížení místních komunikací, přístupových cest k jednotlivým nejvíce zatíženým místům, zhodnotit vlivy výstavby na dopravní obslužnost, vč. zhodnocení výstavby nových komunikací za účelem snížení těchto vlivů; 13) zaměřit se na problematiku rekreační funkce v oblasti; 14) dále je třeba v dokumentaci zohlednit a vypořádat všechny relevantní požadavky na doplnění, připomínky a podmínky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních (viz příloha). Body 1 až 13 budou v dokumentaci EIA relevantním způsobem řešeny. Bod 14 a stručné shrnutí vyjádření a připomínek ze ZZŘ jsou podrobně řešeny v následujícím vypořádání. VYPOŘÁDÁNÍ VYJÁDŘENÍ K OZNÁMENÍ ZÁMĚRU "ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY" Následující vypořádání zásadních připomínek a požadavků z vyjádření dotčených subjektů v rámci Zjišťovacího řízení k Oznámení záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" jsou seřazena podle data jejich vydání (úplné znění uvedených vyjádření je uvedeno v příloze č.I.24). Vypořádání nezohledňuje připomínky a požadavky týkající se varianty 1 - Anaerobní stabilizace kalu, která není předmětem následného procesu EIA a zpracování dokumentace EIA, a dále technologie úpravy fugátu ANAMMOX, která u varianty 2 - Aerobní fermentace kalu a organických materiálů posuzované v dokumentaci EIA nemá z hlediska efektivnosti opodstatnění. 1. POVODÍ VLTAVY k bodu 2: Vodohospodářské zabezpečení stavby jako celku bude řešeno postupně v následných stupních projektové dokumentace s rozsahem v souladu s příslušnými vyhláškami o zpracování těchto dokumentací. k bodu 3: Bude doplněno v dokumentaci EIA. Konkrétní nakládání s produktem jako výrobkem nebo vedlejším produktem procesu aerobní fermentace (tj. určení konkrétních energetických zdrojů pro jeho využití) nelze v současné fázi přípravy záměru stanovit, jedná se o složitou legislativní, technickou a obchodní záležitost řešenou v aktuální době. k bodu 4: Řešení odvádění srážkových vod ze zpevněných ploch s potenciální kontaminací ropnými látkami, kaly a organickými odpady s ostatními odpadními vodami z lokality na ÚČOV bude uvedeno v dokumentaci EIA. V samostatné příloze č.I.19 dokumentace EIA je zpracován hydrogeologický posudek pro stanovení možností zasakování nekontaminovaných srážkových vod na lokalitě vč. koncepce řešení a umístění zasakovacích objektů.

10


k bodu 6: Řešení průzkumu stávajících kalových polí a jejich podloží v rámci výstavby bude součástí projektu organizace výstavby zpracovaného podrobně v rámci dokumentace pro provádění stavby a předloženého ke schválení příslušným správním úřadům. Tento požadavek bude součástí doporučení pro podmínky stanoviska příslušného úřadu (MŽP ČR). Koncepce tohoto řešení je uvedena v příloze č.I.21 dokumentace EIA. k bodu 7: Předmětný záměr bude posuzován v dokumentaci EIA jako Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun /rok v režimu zákona o odpadech, v následných správních řízeních rovněž jako vodní dílo v režimu zákona o vodách. 2. METROPOLITNÍ REGION - Sdružení ochránců přírody k bodu 3): Nelze souhlasit s formulacemi, že Oznámení obsahuje zkreslené či bagatelizující údaje nebo údaje ústící do bezdůvodně optimistických závěrů. Oznámení uvádí předběžné posouzení vlivů záměru (tak jak to dikce zákona č. 100/2001 Sb. a příloha č. 3 v rámci Oznámení umožňují). Toto posouzení vychází především ze znalosti technického řešení záměru (což výše uvedenému Sdružení zjevně chybí - viz další body), neboť především situování záměru, způsob jeho technického řešení a jeho úroveň určuje vlivy na životní prostředí a jejich významnost. Dále vycházel zpracovatel Oznámení ze zkušeností z posuzování vlivů průmyslových staveb s obdobnými vlivy. A zcela jasně je deklarováno, že tyto odůvodněné předběžné vlivy budou ověřeny a případně upraveny v rámci dokumentace EIA a jejích odborných příloh, což je součásti předkládané dokumentace. Provedené odborné studie a jejich závěry v podstatě předpoklady formulované v Oznámení potvrdily. Případná rizika a jejich vlivy jsou uvedeny v kap. D.III. dokumentace. Vzhledem k charakteru záměru a nevýznamnosti potenciálních rizik není důvod ke zpracování samostatné Analýzy rizik, toto je doporučeno ve fázi po výběru zhotovitele stavby a určení konkrétní technologie záměru. Toto doporučení bude uvedeno v kap. D.IV. k bodu 4): Není jasné co se míní interakcemi s leteckou dopravou a vlivem na letiště AERO Vodochody v rámci rizikových faktorů záměru. Lze jen konstatovat, že nejvyšší objekt posuzované varianty záměru dosahuje cca 10 m nad terénem a vzdálenost na letiště Vodochody je cca 1,5 km. Dále jsou ve vzdálenosti cca 1 km od lokality a 2,5 km od letiště umístěny výškové obytné objekty o výšce cca 25 m, které zjevně provoz letiště neohrožují (jinak by jejich výstavba nebyla povolena). Dále např. stávající KH na ÚČOV s výrazně vyššími vyhnívacími nádržemi nemá s leteckou dopravou žádné problémy. Jediná interakce by mohla nastat z důvodu havárie letadla a jeho pádu na lokalitu Drasty. Ovlivnění provozu letiště provozem záměru rovněž nepřipadá v úvahu. Doprava od vjezdu do areálu KH se ve směru Drasty a Vodochody nepřepokládá (vyjma osobní u případných zaměstnanců z těchto obcí). Z hlediska emisí se jedná o nevýznamný spalovací zdroj kotelnu na zemní plyn o tepelném výkonu 990 kW a o běžné emise z biofiltrů fermentorů. Vyjma zemního plynu se v záměru nenakládá s explosivními látkami.

11


Kumulativní vliv obou záměrů nenastane ani v intenzitě dopravy na silnici č. II/608, pouze na dálnici D8 ve směru na Prahu (v případě komerčního využití letiště Vodochody bude dle informací toto napojeno přímo na dálnici D8). k bodu 5): Dokumentace EIA a její odborné přílohy uvádí posouzení možných synergických a kumulativních efektů s významnými zdroji vlivů na ŽP do vzdálenosti, která je relevantní vlivům záměru a charakteru ovlivnitelného okolí . Vlivy na polohy vzdálenější a vzdálené (není jasné co se tím míní, jestli kumulace např. se Spolanou Neratovice, s dálnicí D8 či s Prahou jako městem, apod.) hodnoceny nebudou, neboť v takovýchto vzdálenostech záměr žádné kvantifikovatelné vlivy nevykazuje (hluk, emise, měřitelné imisní vlivy). Energetické využití ve vhodných zdrojích nejsou předmětem posuzovaného záměru vzhledem k tomu, že se předpokládá prioritně (především z ekonomických důvodů) náhrada za hnědé uhlí s vyšším obsahem síry, které vykazuje vyšší emise zejména SO2 (a tedy za podmínek nezhoršení případně zlepšení aktuální imisní situace v dané oblasti), a případné další využití dle situace v aktuálním čase provozu záměru za podmínek souladu s aktuální legislativou. V této fázi přípravy záměru nejsou ještě závazně známy konkrétní zdroje ve kterých bude produkt energeticky využíván. Lze ale k této otázce připomenout dikci legislativy EU, která požaduje jako prioritní využití odpadů jejich energetické využití, zde po úpravě zajišťující ve vztahu k životnímu prostředí lepší podmínky tohoto využití !!! k bodu 8): Koncepce řešení problematiky případné kontaminace podloží stávajících kalových polí je v Oznámení uvedeno (kap. B.I.6, str. 74, kap. B.II.1, str. 116). Dále viz vypořádání č. 1, bod 6. k bodu 9): Hodnocení krajinného rázu bude zpracováno formou odborné přílohy č. I.20 dokumentace EIA.

v rámci

k bodu 12): Problematika souladu s ÚP nespadá do procesu EIA. Zde se pouze uvádí vyjádření příslušného stavebního úřadu pod který spadá katastrální území na kterém je umístěn záměr z hlediska územně-plánovací dokumentace. Soulad s ÚP resp. s ÚPD je záležitostí správního řízení (proces EIA není správním řízením !), a to územního řízení. Záměr je navržen v souladu s ÚP města Klecany, spadá do působnosti jeho stavebního úřadu (viz příloha č. I.4). Nevýznamné a neomezující vlivy záměru na urbanistiku okolí a na další možnosti rozvoje území vyplývají z příslušných kapitol dokumentace. k bodu 13): Kap. B.II.4 a příloha č. I.12 uvádí analýzu dopravního zatížení vzhledem k lokalitě Drasty. Dokumentace EIA obsahuje samostatnou dopravní studii (příloha č. I.12) s aktualizací dopravního zatížení lokality Drasty a řešením dopravního zatížení při výstavbě raženého technologického kanálu (RTK) v příloze č. II.12 s relevantním zahrnutím uvedených bodů připomínek Sdružení.

12


k bodu 14): Analýza vlivů výstavby RTK (provoz RTK vyjma potenciálních havarijních stavů žádné vlivy nebude vykazovat) je zpracována odbornou firmou jako samostatná příloha č. II.11 dokumentace EIA. k bodu 15): PHO předmětné stavby stanoví vodoprávní úřad v součinnosti s orgánem veřejného zdraví v rámci příslušného správního řízení na základě návrhu projektanta (nikoli zpracovatele dokumentace EIA). Pozor, nejedná se o vodní zdroj, kde PHO je stanoveno zákonem o vodách. 3. MŽP - Odbor ochrany vod Bez zásadnějších připomínek a požadavků. 4. ČESKÁ INSPEKCE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Oddělení odpadového hospodářství K poznámce k výčtu odpadů dle přílohy č. 7 Oznámení je nutno připomenout, že tato tabulka dodaná potenciálním dodavatelem technologie aerobní fermentace uvádí úplný přehled možných odpadů zpracovatelných v této technologii s tím, že v tabulce jsou červeně vyznačeny odpady zpracovatelné v podmínkách (vč. legislativních) ČR a to bez živočišných odpadů. V dokumentaci EIA budou využitelné odpady konkretizovány v souladu s vyhláškou č. 381/2001 Sb. (Katalog odpadů). Veškeré nakládání s odpady jak při výstavbě (vč. výkopových zemin) tak i v provozu záměru se bude řídit legislativou platnou v době výstavby záměru. Tato povinnost pro vybraného zhotovitele stavby by měla být pro výstavbu jasně zakotvena v příslušné smlouvě na zhotovení stavby, pro provoz záměru pak ve schváleném provozním řádu. Oddělení ochrany vod Požadavek na zasakování pouze nekontaminovaných srážkových vod je zapracován do řešení dokumentace EIA (příloha č. I.19) a následně do technických projektů, a dále v doporučeních pro podmínky stanoviska MŽP. Dokumentace EIA bude obsahovat hydrogeologický posudek a koncepci řešení vsakovacích objektů (viz bod 4, vyjádření Povodí Vltavy). Oddělení ochrany ovzduší Bez připomínek.

13


Oddělení ochrany přírody Základní informativní posouzení stavby kolektoru (správněji RTK) je v Oznámení uvedeno v samostatné příloze č. 15. Dokumentace a proces EIA budou posuzovat RTK společně s KH Drasty jako komplexní záměr. Připomínky OOP budou v tomto posouzení zohledněny. 5. MĚSTO KLECANY K úvodu stanoviska: Ve vztahu k uvedenému bezpochybnému velkému vlivu na ŽP, zdraví obyvatelstva a místní dopravu lze mít pochybnosti o významnosti této formulace. Velikost a významnost vlivů na ŽP je dána především situováním, úrovní technického řešení a technologií záměru. Seriozní posouzení velikosti těchto vlivů tedy vyžaduje alespoň základní odbornou orientaci v problematice posuzovaného záměru. Významnost vlivů záměru by měla vyplynout především z dokumentace a procesu EIA, který nebyl ještě ani zahájen, natož ukončen. Uvedená dokumentace a proces se ale řídí především příslušnou legislativou a jejími limity v oblasti dotčených složek ŽP, dále pak zohledněním požadavků a připomínek dotčených správních úřadů a rovněž subjektivních pocitů a požadavků dotčených subjektů v relevantní a odůvodněné míře a přiměřeném rozsahu. Nelze zcela souhlasit s tvrzením, že Oznámení se vyznačuje řadou předpokladů a hypotéz prezentovaných jako ověřené. Posuzované technologie jsou provozně ověřené a pro zpracování Oznámení byly použity podklady projektantů a dodavatelů těchto technologií zpracovaných v podrobné studii proveditelnosti jako podkladu pro zpracování Oznámení. V Oznámení byly vysloveny určité předpoklady, které se ale opíraly o vypočtené emise a o zkušenosti s posuzováním obdobných staveb (s obdobnými spalovacími zdroji, intenzitou dopravy, vlivy na zdraví apod.), a dále jasně bylo konstatováno, že tyto předpoklady budou ověřeny v rámci dokumentace EIA a na základě zpracovaných odborných studií. Na základě připomínky OOP MHMP je kal hodnocen jako odpad z čištění komunálních (ve smyslu ČSN 75 6401 městských) vod (nikoli průmyslových). Komunální vody se liší od splaškových tím, že zahrnují určitý podíl odpadních vod i z jiných zdrojů vč. průmyslových než jsou obytné objekty. Vzhledem k výše uvedenému a ke znění Katalogu odpadů (katalogové číslo 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod) a s přihlédnutím k rozsahu využitelných odpadů kategorie 20 Komunální odpady v technologii fermentace bude záměr výstavby KH Drasty zařazen ve smyslu bodu 10.2 přílohy 1 zákona č. 100/2001 Sb. jako "Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun /rok" (změna proti Oznámení) a rovněž jako vodní dílo vzhledem ke svému charakteru a vazbě na ÚČOV. Není jasná poznámka o spalování jako nejpravděpodobnější technologie minimalizace a zneškodnění kalů, a že to znamená v nejbližších letech rozšířit navrženou technologii o nezbytnou spalovnu. Na základě studie proveditelnosti a z řady důvodů byla MHMP stanovena pro lokalitu Drasty pouze výstavba úpravy kalu aerobní fermentací s externím využitím vzniklého produktu, z ekonomického hlediska s prioritou spalování ve vhodných energetických zdrojích.

14


K námitkám proti záměru: 1) Navýšení dopravní zátěže - vliv záměru na dopravní zatížení místních komunikací byl v Oznámení zpracován, v dokumentaci EIA je aktualizován a podrobněji uveden v samostatné dopravní studii. -

zpracování podrobného POV v reálném čase není proveditelné a nemá opodstatnění v legislativě. Tuto dokumentaci je možné zpracovat v rámci dokumentace pro provádění stavby a po výběru konkrétního zhotovitele stavby (tedy až po dokumentaci pro územní řízení a dokumentaci pro stavební povolení). Jako samostatná příloha č.I.21 budou v rámci dokumentace EIA zpracovány Zásady organizace výstavby ve smyslu části E. přílohy č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. - Rozsah a obsah projektové dokumentace se zohledněním dosavadní úrovně technické rozpracovanosti záměru.

-

posouzení stavu místních komunikací a jejich případné úpravy pro potřeby záměru bude provedeno v dopravní studii obou částí dokumentace EIA

-

koncepce nakládání s odpady z demoličních a stavebních prací je uvedena v kap. B.III.3 záměru s tím, že orientační určení jejich bilancí a nakládání s nimi bude provedeno v příloze Zásady organizace výstavby. Zásadní podíl nekontaminovaných odpadů bude využit na lokalitě k terénním úpravám. Zbytek bude odstraněn či využit standardním způsobem používaným u všech obdobných staveb pro odpady z demolic a zemních prací, a to za konkrétních podmínek (lokality využití či uložení) platných v době výstavby. Dopravní trasy budou odpovídat trasám použitým pro provoz záměru, intenzita dopravy a její vliv bude nižší než u provozu záměru. Bližší řešení odpadů z výstavby je popsáno v příloze č. I.21, seznam využitelných skládek je v příloze č. I.11.

-

potřebná údržba dopravních tras je samozřejmým předpokladem výstavby záměru a bude zahrnuta v doporučeních pro podmínky stanoviska MŽP, a bude pro výstavbu záležitostí smluvních vztahů se zhotovitelem a pro provoz záležitostí provozovatele v rámci komplexní údržby provozu stavby.

-

není pravdou, že v Oznámení nejsou ani náznakem řešeny pro stavbu možné, nezbytně nové komunikace. V kap. B. II.4 je jak popis tak mapa možných tras, kde vedle stávajících místních komunikací lze za určitých podmínek využít z hlediska vlivu na zástavby Klecan a Větrušic šetrnější polní cesty vedené na lokalitu Drasty, případně přímé napojení na regionální komunikace (č. II/608).

2) Ohrožení kvality podzemních a povrchových vod - provoz záměru za podmínek vodohospodářsky zabezpečených stavebních objektů (a to je samozřejmostí kvalitního projektu, provádění stavby a její kolaudace s doložením zkoušek těsnosti), odvádění srážkových vod s možnou kontaminací na ÚČOV a minimálních emisí znečišťujících látek do ovzduší nebude negativně ovlivňovat podzemní vody, tím spíše povrchové vody, tj. Vltavu. V historii provozu KH Drasty docházelo k nesrovnatelně vážnějším únikům kalové vody do horninového prostředí lokality. Tato problematika je v Oznámení dostatečně zpracována, a to pro každý stavební objekt a provozní soubor. V rámci dokumentace EIA budou vedle aktualizovaného posouzení vlivů na podzemní a

15


povrchové vody uvedeny podmínky kontroly těsnosti podzemních nádrží kalů a odpadních vod. Kompenzaci zajištěním náhradního zdroje pitné vody lze v odůvodněných případech akceptovat a vhodnou formou uvést do podmínek návrhu stanoviska MŽP, lze ale předpokládat, že k tomuto nedojde (stávající kalová pole a bývalé kalové jímky byly podstatně větším rizikem pro kontaminaci podzemních vod než bude moderně řešená předmětná stavba). -

řešení problematiky kontaminace podloží v důsledku dosavadní činnosti na lokalitě Drasty je v Oznámení popsáno. Průzkum konstrukcí kalových polí před jejich odstraněním a podloží po jejich odstranění zaměřený na zjištění přítomnosti potenciálních polutantů bude navržen v POV a proveden v rámci výstavby, koncepce je popsána v příloze č. I.21. Na základě výsledků průzkumu bude provedena případná sanace horninového prostředí v potřebném rozsahu a odpovídajícím standardním způsobem.

-

úniky technologických kapalin a chemikálií budou eliminovány technickými opatřeními (skladování ve vodohospodářsky zabezpečených prostorech, umístění v havarijních jímkách apod.). Odkanalizování zpevněných ploch bude řešeno s oddělením potenciálně kontaminovaných a nekontaminovaných ploch a separátním nakládáním se zachycenými srážkovými vodami. Toto vše je ale v Oznámení dostatečně řešeno. Ochranu podzemních a povrchových vod je možné vhodným technickým řešením u předmětného záměru zajistit na vysoké úrovni a s vysokou bezpečností. Vzhledem k charakteru a množství použitých technologických kapalin i řešení jejich zabezpečení a dále vzhledem k řešení odkanalizování lokality a nakládání se srážkovými vodami a smyvy ze zpevněných ploch nebudou tyto ovlivňovat kondenzační jádra v atmosféře ani jiné klimatické jevy.

3) Zhodnocení vlivů na obyvatelstvo včetně vlivů na turistický ruch - obavu ze značného poškození rekreační a estetické funkce území lze lidsky pochopit. Z těchto důvodů bude kladem velký důraz na estetické řešení konečných terénních úprav tak, aby z pohledového hlediska byla tato stavba co nejméně nápadná (vybudování valu osazeného vhodnou vegetací po obvodu lokality). V příloze dokumentace bude zpracovaná axonometrická vizualizace s pohledem od Klecan, Drast a od Větrušic, dále vybraná varianta aerobní fermentace má nejvyšší objekty cca 10 m nad terénem. Vlivy na krajinný ráz jsou zpracovány v příloze č. I.20. -

vlivy na zdraví budou podrobně posouzeny v odborné příloze dokumentace zpracované autorizovanou osobou. Vlivy pachových látek budou minimalizovány technickým řešením (dostatečně zpracovaným již v Oznámení). Zamezení nadměrného výskytu hmyzu a hlodavců bude zajištěno podmínkami nakládání s organickými odpady vč. jejich výběru a příslušnými hygienickými opatřeními jako součásti provozu záměru zakotvenými v provozním řádu. Tato povinnost bude uvedena v doporučeních pro podmínky návrhu stanoviska MŽP.

-

sociálně ekonomické vlivy lze zpracovat pouze v rozsahu a úrovni odpovídající současnému stadiu technické přípravy záměru. V rámci dokumentace EIA bude posouzen vliv na rekreační funkci oblasti.

16


-

zdravotní rizika byly předběžně v Oznámení vyhodnoceny, v dokumentaci EIA bude samostatná příloha s posouzením vlivu na veřejné zdraví autorizovanou osobou na základě výsledků rozptylové a hlukové studie

-

návrhy protihlukových opatření budou vyplývat z výsledků hlukové studie a budou součástí technického řešení záměru

-

rizika výstavby a provozu záměru jsou především riziky nestandardních stavů a havárií. V Oznámení jsou dostatečně v kap. B.II.6 specifikována možná rizika havárií při výstavbě a provozu záměru, zásady řešení jejich prevence i opatření k jejich odstranění. Haváriemi se rozumí nestandardní události významně ohrožující okolí lokality (havárií v tomto smyslu není např. vysypání nákladu pevných komunálních odpadů či produktu z auta na vodohospodářsky zabezpečené ploše apod.). Dokumentace aktualizuje tato rizika v kap. D.III. Dokumentace posuzuje skutečně možné havárie, nikoli komplexní rozsah havárií všeho možného typu vč. těch, které se v rámci předmětného záměru nemohou vyskytnout (což z formulace připomínky takto vyplývá). Pokud se v Oznámení neobjevily další významnější rizikové faktory, tak prostě neexistují. Týká se to např. připomínané interakce s leteckým provozem a letištěm Vodochody (viz vyjádření sdružení Metropolitní region, bod 4, které město Klecany zjevně bez vlastní analýzy této problematiky přejalo).

-

obdobné se týká vyhodnocení synergických a kumulativních efektů (viz vyjádření sdružení Metropolitní region, bod 5).

-

vliv emisí škodlivin při výstavbě RTK (výstavba bude probíhat v podzemí) bude posouzen v části II. dokumentace (provoz RTK nebude zdrojem emisí znečišťujících látek, emise budou produkovány při výstavbě RTK především při nakládání rubaniny a její dopravě), ve vztahu k opatřením proti prašnosti a k nízké intenzitě dopravy budou zcela nevýznamné (např. ve srovnání s imisními vlivy dopravy z provozu záměru posouzenými jako nevýznamné)

-

problematika pachových látek byla z pohledu opatření k minimalizaci jejich vzniku a emisí v Oznámení řešena, v dokumentaci EIA bude aktualizována a dále řešena v rozptylové studii a v posouzení vlivu na veřejné zdraví

4) Biologické hodnocení - v rámci dokumentace EIA je provedeno biologické posouzení lokality a jejího okolí a prostorů šachet 2, 3 a 4 RTK (příloha č. I.18), a dále vliv na krajinu autorizovanými osobami (příloha č. I.20). Teprve z uvedeného posouzení je zřejmé, zda může dojít k negativnímu vlivu na kriticky ohrožené druhy živočichů na lokalitě a v jejím bezprostředním okolí, a bude povinností oznamovatele požádat o příslušnou výjimku. 5) Zhodnocení vlivu na životní prostředí, na krajinu - formulace, že posuzovaná stavba bude mít nepochybně výrazný vliv na životní prostředí i na krajinu je před ukončením procesu EIA spekulativního rázu. Každá stavba obecně má

17


určitý negativní vliv na životní prostředí, otázka je v jakém rozsahu a s jakým významem, a dále zda je v souladu s legislativními limity dotčených složek životního prostředí či je překračuje a v jaké míře. -

analýza vlivu na horninové prostředí při výstavbě kolektoru a hodnocení případných rizik je předmětem samostatného posouzení v rámci části II. dokumentace EIA (příloha č. II.11) zpracovaného odborně způsobilou osobou (projektantem těchto staveb).

-

obdobné platí o hodnocení krajinného rázu a ochraně krajiny, ekosystémů a druhové ochrany (viz výše) - zde je ve vyjádření odvolávka na body 9) a 10) výše, vyjádření města Klecany ale není na body číselně členěné

-

důvody k umístění záměru na lokalitu stávajícího KH Drasty jsou zcela zjevné a závažné, vychází ze zadání MHMP a jsou jasně uvedeny v Oznámení. Řešení nesouladu územním plánem obecně není předmětem procesu EIA (viz vyjádření Metropolitního regionu, bod 12). Tento nesoulad není důvodem k nevydání souhlasného stanoviska MŽP, je předmětem územního řízení.

-

uváděná alternativní možnost umístění záměru v prostoru ÚČOV na Císařském ostrově je v rozporu s vyjádřením Městské části Praha 6 a s koncepcí umístění rekonstruované ÚČOV bez kalového hospodářství na Císařském ostrově. Dle výsledků dosavadní přípravy a stanoviska MHMP je lokalita Drasty z řady závažných důvodů jedinou další reálnou možností pro umístění nového kalového hospodářství.

-

soulad s Plánem odpadového hospodářství a s územně plánovací dokumentací Středočeského kraje bude posouzen v dokumentaci EIA. Z vyjádření KÚ Středočeského kraje a Středočeského kraje k Oznámení ale vyplývá, že případný nesoulad s uvedenými dokumenty by neměl být závažnou překážkou realizace záměru.

Ve vztahu k výše uvedenému (alternativní umístění záměru, POH a ÚPD Středočeského kraje) je zjevné, že městem Klecany v závěru vyjádření uváděné důvody k zamítnutí záměru již ve fázi Oznámení nemají opodstatnění, a to včetně legislativního, neboť podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění předložený záměr spadá do kategorie vyžadující vždy proces EIA a příslušný úřad nemůže zabránit tomuto procesu jakýmsi zamítnutím Oznámení podle přílohy č. 3 a záměru z důvodu jeho údajné nepřijatelnosti v této fázi, ale pouze stanovit podmínky a požadavky pro následné zpracování dokumentace EIA. K jednání rozšířené stavební komise: Ke zdůvodnění trvání na nulové variantě a situování záměru na ÚČOV či jinde v Praze z důvodu povinnosti likvidovat odpad na místě jeho vzniku je nutno upozornit, že legislativa o odpadech zná pojem odstranění nebo využití odpadu, nikoli jeho likvidace s odlišným významem, dále výklad dikce zákona o "likvidaci" odpadů na místě jeho vzniku je zavádějící, to by také mohlo znamenat, že např. každý supermarket případně každý obytný dům bude mít na dvoře svoji kompostárnu či spalovnu apod. Kal z ÚČOV bude dopravován potrubím v podzemním RTK, nikoli silniční dopravou.

18


Upozornění města Klecany stran nemožnosti nakládání s výstupem fermentace jako s využitelným produktem a ne odpadem je irelevantní. Novela zákona o odpadech č. 154/2010 Sb. platná od 1.7.2010 umožňuje za určitých podmínek podle §3 odst. 5 až 8 klasifikaci výstupu z výroby či zařízení jako využitelný výrobek nebo vedlejší produkt, a tento výstup není pak odpadem. Obava hromadění odpadu na území města Klecany resp. mimo lokalitu KH Drasty je neopodstatněná, záměr bude provozován podle schválených provozních řádů, bude podléhat kontrole nakládání s odpady ze strany ČIŽP a technické řešení bude zahrnovat dostatečné rezervy pro případ poruch některých zařízení. Dalším opatřením je možnost havarijního přerušení čerpání kalu z ÚČOV a navážení organických materiálů. Navrhovaná technologie aerobní fermentace není nevyzkoušená, je provozovaná v zahraničí, a podmínky dostatečného prokázání její účinnosti i atesty týkající se vlivů na životní prostředí budou předmětem výběrového řízení na zhotovitele stavby. Striktní nesouhlas města Klecany s nárůstem emisí do ovzduší je předčasný, seriózní podklad pro posouzení významnosti a velikosti emisí záměru po výběru varianty aerobní fermentace lze získat až na základě rozptylové studie a posouzení vlivu na veřejné zdraví vč. vlivů dopravy. Pro ilustraci jediným spalovacím zdrojem záměru je plynová kotelna s max. spotřebou cca 150 000 m3/rok a tepelným výkonem 990 kW, jaký asi má tento zdroj podíl z celkové spotřeby plynu a z celkového instalovaného tepelného výkonu ve městě Klecany ? K deklarovanému zásadním nesouhlasu lze uvést: - Není jasné co se rozumí nesouhlasem s navrhovanou technologií kalových polí. Tato stávající technologie bude nahrazena moderní technologií úpravy kalů aerobní fermentací (není totožná s v ČR obvyklou klasickou kompostárnou). -

Analýza vlivů výstavby RTK (provoz kolektoru vyjma případných havarijních stavů žádné vlivy nebude vykazovat) bude zpracována odbornou firmou jako samostatná příloha dokumentace EIA. Nelze srovnávat vlivy výstavby kolektoru o průřezu cca 10 m2 s tunelem Blanka – viz příloha č. II.11.

-

Možnost vzniku ekologické havárie provozem tunelu i její případné následky budou minimalizovány technickým řešením a preventivními opatřeními v provozním řádu a havarijním plánu kolektoru - bude blíže uvedeno v dokumentaci EIA a přílohách.

-

Výše uvedená opatření by měla vylučovat takový rozsah případného úniku kalu, který by vedl k naplnění obavy ze scénáře ekologické katastrofy, zamoření řeky a podzemních zdrojů.

-

Vazba na ÚP - viz bod 12) vyjádření sdružení Metropolitní region.

-

Vybudování štoly pod Klecanama - viz bod 2) vyjádření obce Zdiby. Informativně lze poukázat na to, že pod Prahou je vybudována rozsáhlá síť kanalizačních štol, metra apod.,

19


a v nižších hloubkách a méně soudržném horninovém protředí. Při kvalitním technickém řešení a zhotoviteli stavby kolektoru by se obavy obyvatel neměly naplnit. Přemostění údolí u Klecan je z technických důvodů (výškové vedení trasy RTK) nezbytné, nutno je ale technicky (především architektonicky) řešit citlivě ve vztahu k minimalizaci vlivu na krajinu (vizualizace viz příloha č. II.14) a zabezpečit proti potenciálním havarijním únikům dopravovaných médií. -

Doprava záměru nebude vedena obytnou částí ale kolem ní s tím, že v dokumentaci EIA a dopravní studii jsou uvedeny varianty minimalizace vlivu dopravy na obytnou zónu (tyto možnosti byly v Oznámení uvedeny!).

-

Není jasné z čeho se usuzuje na nesmyslnou energetickou zátěž. Záměr je nutno posuzovat z energetického hlediska komplexně, nikoli pouze podle vysokého instalovaného příkonu el. energie, který je nezbytný z důvodu instalace většího počtu zařízení, ale s krátkodobým denním provozem.

S příkrým odsouzením záměru jako neestetického, nevhodného a život obyvatel obtěžujícího by bylo seriózní počkat na výsledky procesu EIA, a dále je nezbytné se především s tímto záměrem dostatečně po všech stránkách seznámit. 6. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 8 Z usnesení Rady MČ Praha 8 vyplývá, že MČ Praha 8 s dokumentací Oznámení souhlasí. 7. ARNIKA K deklarované neúplnosti Oznámení lze konstatovat, že se zakládá na informativních údajích vytržených ze souvislosti. Oznamovatel neměl nikdy v úmyslu vybudovat na Drastech spalovnu kalu či produktu. Z řady důvodů vč. ekonomických byl oznamovatelem k posouzení předložen pouze záměr úpravy kalů a organických odpadů aerobní fermentací s externím prioritně energetickým využitím. Není tedy žádný důvod pro nákladné a zcela neodůvodněné cvičení jakým je požadované dopracování dokumentace EIA o vlivy "uvažované" spalovny na Drastech. Oznámení uvádí další možnosti využití produktu fermentace i jejich podmínky. V dokumentaci EIA budou tyto možnosti aktualizovány dle aktuálních analýz kalů a kalové vody z ÚČOV. Požadavek na doplnění posouzení záměru o technologii zajišťující bioremediaci nebezpečných látek z čistírenských kalů bude zvážen po aktualizaci uvedených analýz. Z analýz surového kalu (vstupní surovina posuzovaného záměru) uvedených v příloze Oznámení vyplývá obsah sumy PCB <0,14 mg/kg sušiny a suma PAU <5 mg/kg sušiny, tj. obojí pod mezí citlivosti analytické metody jednotlivých látek, u fugátu z tohoto kalu obsah sumy PCB <0,075 µg/l a suma PAU 0,30 µg/l. Aktualizované rozbory (příloha č. I.7) potvrdily zcela nevýznamný obsah PCB a ostatních nebezpečných látek vyjma některých těžkých kovů. Není tedy důvod ani prokazatelně účelné se zabývat jinou teoretickou technologií zpracování kalů, a tím se stává §7 odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb. irelevantní. Dále je nutno zohlednit, že předložená technologie vychází z reálných technických podkladů a konkrétního technologického procesu s požadovaným výstupem a nelze do ní bez vyjádření a

20


souhlasu dodavatelů zavádět vedlejší procesy, které by narušovaly hlavní účel záměru, a které se jeví jako neopodstatněné. Termín "resistentní" na str. 120 je uveden ve vztahu k nízké až nulové biodegrabilitě některých organických látek. Je to obecně v projektech používaný výraz pro odolnost látky vůči projektovanému procesu, zde fermentaci. POPs je označení vycházející z legislativy EU a je specifickým termínem pro určitou skupinu organických látek. V případě Oznámení se oba termíny částečně prolínají. Zohlednění požadavku Stockholmské úmluvy o POPs bude v dokumentaci provedeno ve vztahu k významu POPs v posuzovaném záměru. Aktualizované analýzy budou doplněny o připomínkované látky. Opět je nutno upozornit, že posuzovaný záměr nezahrnuje spalovnu a tato nebude na lokalitě Drasty realizována. K zohlednění již naměřených hodnot POPs v jednotlivých složkách životního prostředí lze vycházet pouze z dostupných databází kvality ovzduší, pokud tato měření obsahují. Dále lze stanovit požadavek pro výstavbu a v rámci průzkumu podloží kalových polí při výstavbě na rozšíření analýz o látky POPs. K závěru vyjádření lze upozornit, že záměr je pro proces EIA předložen v jedné variantě umístěné na lokalitě Drasty a v jedné variantě realizace kolektoru. Dále nelze souhlasit s výtkou nepřehlednosti dokumentace s obsahem "technického balastu". Oznámení i dokumentace jsou zpracovány v rozsahu a s obsahem podle příslušné přílohy zákona č. 100/2001 Sb. Kritizovaný "technický balast" je pro posouzení vlivu na ŽP nezbytný, neboť rozsah a míru těchto vlivů u takovýchto technicky a technologicky složitých staveb průmyslového charakteru určují především jejich technická řešení a navržené technologie a zařízení! Pokud někdo chce seriozně posoudit možné vlivy takovýchto záměrů na ŽP, musí se umět orientovat rovněž v odborné a technické stránce záměru. Naopak je technické řešení v Oznámení svým předběžným členěním na SO a PS s jejich posouzením ve vztahu k zásadním očekávaným vlivům přehledné. Rovněž z absolvovaných procesů EIA průmyslových staveb vyplývá, že i mezi veřejností se vždy najde řada technicky zdatných jedinců, kteří mají značný zájem o technické řešení záměrů včetně detailnějších technických údajů, a dále dostatečné technické informace v rámci dokumentace EIA zabrání pozdější rozsáhlé míře dotazů či případných neopodstatněných spekulací v dalších fázích procesu EIA. 8. MŽP - Odbor odpadů k bodu 1): Upozornění Odboru odpadů že výstup z aerobní fermentace nelze považovat za produkt ale odpad, není v souladu s dikcí novely zákona o odpadech. Novela zákona o odpadech č. 154/2010 Sb. platná od 1.7.2010 umožňuje za určitých podmínek podle §3 odst. 5 až 8 klasifikaci výstupu z výroby či zařízení jako využitelný vedlejší produkt nebo výrobek, a tento výstup není odpadem. Dikce novely zákona tedy otevírá možnost nakládání s výstupem z aerobní fermentace (pozor, z hlediska technologie není totožné s klasickým kompostováním jaké je známé v ČR) jako s využitelným produktem (v energetice, na zemědělské půdě, na povrchu terénu apod.) a ne jako s odpadem, a to za podmínky respektování dotčených legislativních předpisů.

21


k bodu 2): Dokumentace EIA bude zohledňovat požadavky vyhlášky č. 341/2008 Sb. k bodu 3): Způsob a podmínky nakládání s výkopovou zeminou budou v dokumentaci a v příloze č.I.21 doplněny ve smyslu požadavku OO. 9. KRAJSKÝ ÚŘAD STŘEDOČESKÉHO KRAJE Odbor životního prostředí a zemědělství Ochrana přírody a krajiny Bez připomínek. Ochrana ovzduší V technickém řešení a projektu navrženého kontrolního monitoringu vlivů na životní prostředí bude respektováno a zohledněno ustanovení §1, odst.2 a přílohy č. 1 část C. vyhlášky č. 362/2006 Sb. Součástí dokumentace EIA bude rozptylová studie zohledňující možné emise pachových látek a jejich vliv na okolní obytnou zástavbu, dále bude posouzena možnost vzniku sulfanu. Problematika odpadů Uváděné požadavky na vybavení příslušnými dokumenty pro nakládání s odpady budou řešeny postupně v další přípravě záměru, nejsou součástí procesu EIA. Dokumentace EIA je již zpracována pouze pro variantu 2 (technologie aerobní fermentace). Ochrana vod Kompetence vodoprávního úřadu pro stavbu podzemního RTK budou řešeny postupně v další technické a legislativní přípravě záměru, nejsou součástí procesu EIA. 10. OBEC ZDIBY k bodu 1): Koncepce potřebných úprav stávající dopravní infrastruktury pro odvoz rubaniny z výstavby podzemního RTK bude zpracována v řešení dopravy v rámci výstavby RTK (příloha č.II.12). V rámci této studie bude ověřena možnost a podmínky využití lodní dopravy rubaniny po Vltavě. k bodu 2): Analýza vlivů výstavby RTK (provoz RTK vyjma potenciálních havarijních stavů žádné vlivy nebude vykazovat) bude zpracována odbornou firmou jako samostatná příloha č.II.11 části II. dokumentace. Dále bude zpracováno hydrogeologické posouzení se zaměřením na možné vlivy na zdroje podzemních vod s tím, že v dokumentaci bude uvedena nmožnost zajištění náhradních zdrojů zásobování pitnou vodou jako případných kompenzačních opatření.

22


k bodu 3): Dokumentace EIA bude zahrnovat posouzení možných vlivů výstavby RTK na obytnou zástavbu. Seismicita a statické vlivy na objekty zástavby budou součástí zpracované analýzy vlivů výstavby RTK. k bodu 4): Problematika prašnosti při výstavbě kolektoru bude součástí posouzení vlivu na ovzduší a veřejné zdraví uvedeného v dokumentaci EIA. Především ale bude řešena příslušnými opatřeními uloženými v doporučeních pro podmínky návrhu stanoviska MŽP. 11. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 6 Vyjádření zahrnuje souhlas a podporu předmětného záměru. Zdůrazňuje zásadní vyloučení výstavby nového KH ÚČOV v prostoru Císařského ostrova. Dále upozorňuje na zajištění zásadního snížení intenzity pachových látek v ovzduší kolem ÚČOV vymístěním KH mimo tento prostor. 12. OBEC VĚTRUŠICE K souladu s ÚP Větrušice platí obecně vypořádání bodu 12. z vyjádření Sdružení Metropolitní region. Dle stávající situace se okraj stávající zástavby Větrušic nachází cca 300 - 400 m vzdušnou čarou od okraje lokality Drasty (lze tedy hovořit spíše o blízkém než těsném sousedství). Dokumentace EIA a její přílohy budou rovněž posuzovat vlivy na obec Větrušice (RS, hluková studie a vliv na veřejné zdraví), vlivy na podzemní vody, vlivy na okolní krajinu a ekosystémy vč. NPR Větrušická rokle a vlivy dopravy. 13. MĚSTSKÝ ÚŘAD BRANDÝS NAD LABEM - STARÁ BOLESLAV Odbor životního prostředí k bodu 3): Trafostanice budou v projektovém řešení navrženy se suchými transformátory (bez olejových náplní). k bodu 4): Základní pohled na možnosti zasakování vyplyne z hydrogeologického posudku lokality Drasty (příloha č. I.19). Koncepce zasakování vychází z předpokladu, že na lokalitě bude zasakován takový podíl srážkových vod, který bude odpovídat reálné vsakovací kapacitě horninového prostředí a návrhu počtu, konstrukce a umístění zasakovacích objektů při zohlednění zajištění statické bezpečnosti stavebních objektů. Konkrétní řešení bude zpracováno v rámci projektových dokumentací na základě provedených vsakovacích zkoušek. k bodu 5): Srážkové vody ze zpevněných ploch s možnou kontaminací budou odkanalizovány separátně, přečištěny na OLK a odváděny s odpadními vodami na ÚČOV.

23


k bodu 7): Požadavek na nezhoršení odtokových poměrů daného území je převzatý ze zákona o vodách (§27). Nutno ale upozornit, že řešení téměř každé plošně rozsáhlejší stavby nemůže zajistit zachování stejných odtokových poměrů staveniště jako vykazuje původní stav. Je tedy nutno zajistit z hydrogeologického a technického hlediska staveniště a jeho okolí max. možný podíl zasakování srážkových vod z prostoru staveniště. Řízené vypouštění srážkových vod z dešťové zdrže bude nevýznamně ovlivňovat průtok Vltavy. k bodu 8), 9): Předpokládá se, že stávající zařízení a objekty na lokalitě Drasty nebudou využita, budou z prostoru staveniště odstraněna. V rámci projektového řešení pak lze zvážit případné využití některých objektů (objekt odvodňování kalů) na základě prověření jejich technického stavu a souladu s řešením koncepce stavební části záměru. Ostatní body vyjádření budou předmětem následných projektů a správních řízení, dále budou zahrnuty v doporučeních pro podmínky návrhu stanoviska MŽP. 14. OBČANSKÉ SDRUŽENÍ VOLBA PRO OBEC - ZDIBY k bodu 1): Viz bod 1) vyjádření obce Zdiby. Ve vyjádření je záměna šachty č. 4 v Brnkách za č. 3 na ul. Bohnická. k bodu 2): Viz bod 2) vyjádření obce Zdiby. Potenciální úniky škodlivých látek a ochrana vod při provozu RTK budou v dokumentaci posouzeny. k bodu 3): Nesoulady s POH Středočeského kraje a s ÚPD obce Zdiby: - viz bod 12. vyjádření Sdružení Metropolitní region - důvody k umístění záměru na Drasty jsou zcela zjevné a závažné, a jsou jasně uvedeny v Oznámení. Řešení nesouladu s územním plánem obecně není předmětem procesu EIA. Tento nesoulad není důvodem k nevydání souhlasného stanoviska MŽP, je předmětem územního řízení. -

uváděná alternativní možnost umístění záměru v prostoru ÚČOV na Císařském ostrově je v rozporu s vyjádřením Městské části Praha 6 a s koncepcí umístění rekonstruované ÚČOV bez kalového hospodářství na Císařském ostrově. Dle výsledků dosavadní přípravy a stanoviska MHMP je lokalita Drasty jedinou další reálnou možností pro umístění nového kalového hospodářství.

-

soulad s Plánem odpadového hospodářství a s Územně plánovací dokumentací Středočeského kraje bude posouzen v dokumentaci EIA. Z vyjádření KÚ Středočeského

24


kraje a Středočeského kraje k Oznámení ale vyplývá, že případný nesoulad s uvedenými dokumenty by neměl být závažnou překážkou realizace záměru. Z výše uvedeného vyplývá, že tyto důvody nejsou důvodem k zamítnutí předloženého záměru jako nepřijatelného již ve fázi Oznámení, požadované zamítnutí nemá rovněž opodstatnění v legislativě (zákon č. 100/2001 Sb.) - viz závěr k vyjádření města Klecany. 15. MĚSTSKÁ ČÁST PRAHA 7 - TROJA Souhlas bez připomínek. 16. MŽP - Odbor ochrany ovzduší K úvodu vyjádření: Zpracování dokumentace EIA a proces EIA je legislativou postaven na začátek technické a legislativní přípravy každého záměru resp. stavby. Zásadním rozhodnutím MHMP na základě Studie proveditelnosti a Oznámení záměru je zpracování další přípravy záměru pouze ve variantě 2 a s externím využitím produktu aerobní fermentace s prioritou energetického využití v externích energetických zdrojích (v souladu se Směrnicemi EU). Ve vztahu k charakteru záměru nelze v rámci procesu EIA stanovit jednoznačné konkrétní postupy a zařízení pro využívání produktu ze záměru. Ty budou zásadně ovlivněny reálnými legislativními podmínkami a komerčními možnostmi v aktuální době uvedení záměru do provozu. Dále je nutno upozornit, že řada ostatních faktorů majících vliv na realizaci záměru jsou významnějšího charakteru (vč. ekonomických, podpory ze zdrojů EU apod.) než je předpokládaný nevýznamný vliv varianty 2 a jejích odchylek od vlivu varianty 1 na ovzduší. Na základě RS lze dostatečně vyhodnotit míru vlivu var. 2. Další připomínky a stanoviska: Zařazení produktu fermentace bude provedeno v souladu s platným zákonem o odpadech, zejména s §3 odst. 5 až 8, které za určitých podmínek (vč. vlivů na ovzduší) umožňují klasifikaci výstupu ze záměru jako energeticky využitelného vedlejšího produktu nebo výrobku, a nikoli jako odpadu. Technologie aerobní fermentace již přestává být ve světě doménou pouze malých ČOV a je již provozně dostatečně vyzkoušená (neplést si navrženou technologii s klasickou kompostárnou !). Předpoklad vyššího zatížení pachovými látkami technologií aerobní fermentace ve srovnání s vyhníváním kalu je spekulativní. Nakládání se surovým kalem jako hlavním zdrojem pachových látek je v počáteční fázi před vstupem do vyhnívacích nádrží ve var. 1 nebo před zahušťováním ve var. 2 stejný s tím, že u var. 1 se přepokládá ve vztahu k odlišnému následnému zpracování větší akumulační a homogenizační objem vstupní nádrže surového kalu s větší dobou zdržení kalu a tím větším rizikem jeho zahnívání. Plynové hospodářství var. 1 je sice plynotěsně uzavřeným systémem, ale ve var. 1 jsou další nádrže a zařízení s vyhnilým kalem, odvodňováním kalu a s fugátem z tohoto kalu s vyšší úrovní emisí pachových látek než u odvodněného čerstvého (nezahnilého) surového kalu, tyto systémy jsou uzavřené, ale ne plynotěsné. Aerobní fermentory jsou uzavřená zařízení pracující s odtahem vzdušin přes odpachovací biofiltry, vzhledem k oxickému prostředí fermentorů (prostředí ve kterém anaerobní mikroorganismy se nemohou vytvářet ani přežívat) zde s funkcí spíše

25


pojistnou. Vzhledem k vybavení všech jednotlivých potenciálních zdrojů emisí pachových látek účinnou vzduchotechnikou a přečištěním vzdušin na biofiltrech (jde o provozně osvědčená odpachovací zařízení) lze považovat z hlediska vlivu pachových látek var. 2 minimálně za srovnatelnou s var. 1, případně i za menší zdroj emisí pachových látek (viz zkušenosti z provozů kalových hospodářství s technologií vyhnívání). Jednou ze základních podmínek provozu var. 2 bude zajištění nakládání s provzdušněným surovým kalem při dosažení stavu bez výraznější produkce pachových látek a využití vybraných nezahnilých druhů organických materiálů a odpadů. Ze srovnání obou variant vyplývají vyšší emise SO2 a NOx ve var. 1 z důvodu spalování bioplynu v kogeneraci a z důvodu výrazně vyšší spotřeby zemního plynu (1 900 000 m3/rok proti 150 000 m3/rok). Dalším pozitivním vlivem var. 2 při náhradě hnědého uhlí produktem fermentace s nižším obsahem síry je nižší bilance emisí SO2 z jednotkového množství produktu. Uvedená pozitiva výrazně převyšují vliv vyšších emisí z dopravy u var. 2, které ale mohou být v širším územním měřítku kompenzovány náhradou dopravy produktu k energetickým zdrojům s kratší dopravní trasou než je autodoprava uhlí z Mostecka či Sokolovska. Z pohledu uvedeného komplexního hodnocení vlivů obou variant na ovzduší lze oprávněně pokládat var. 2 ve vztahu k ovzduší za šetrnější. Z prostorové náročnosti obou variant je vyšší plocha var. 2 z hlediska vlivu na krajinu méně významná (na lokalitě Drasty je dostatečná plocha), významnější z hlediska vlivu na krajinu je výrazně menší výška objektů a zařízení var. 2 proti var. 1 (10 m proti 35 m). Jinak je nutno při srovnávání prostorové náročnosti zohlednit u var. 2 úsporu prostoru pro skládkování odpadů využívaných na Drastech jako významnějšího faktoru než je větší zábor plochy na lokalitě Drasty. 17. STŘEDOČESKÝ KRAJ Bez připomínek s doporučením zaměření se na ochranu podzemních a povrchových vod. Uvedené doporučení bude respektováno v projektovém zpracování, již z řešení a posouzení uvedeném v oznámení je patrné, že tyto vlivy lze technickým řešením významně omezit až eliminovat a nebudou patřit k těm významnějším. 18. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA, MAGISTRÁT HL. M. PRAHY Odbor ochrany prostředí 1. Ochrana ZPF: Bez připomínek. 2. Lesní hospodářství: Bez připomínek. 3. Nakládání s odpady: Doporučení varianty 2.

26


4. Ochrana ovzduší: Podzemní RTK bude součástí dokumentace EIA a posouzení komplexního záměru v procesu EIA. Vyjádření hodnotí záměr jako jednoznačně pozitivní. 5. Ochrana přírody a krajiny: Bez připomínek. 6. Myslivost: Zájmy chráněné zpracovatelem vyjádření nejsou dotčené. Odkaz na jiné orgány státní správy. 7. Ochrana vod: Způsob čerpání kalů a nakládka shrabků byla řešena v příloze č. 15 Oznámení a bude řešena v rámci posouzení komplexního záměru vč. podzemního kolektoru v dokumentaci EIA. Řešení vypouštění srážkových vod vč. výustního objektu, zásobování lokality Drasty technologickou vodou a nakládání s odpadními vodami bude koncepčně řešeno v dokumentaci EIA a podrobně v následných projektových dokumentacích při respektování příslušných předpisů a v rámci příslušných správních řízení. Řešení ASŘ bude zahrnovat rovněž dálkový přenos dat a informací z provozu KH a kolektoru na dispečink ÚČOV (bude zpracováno v projektech a zahrnuto do doporučení pro podmínky stanoviska MŽP). Připomínka, že kal z ÚČOV (komunální vody) není (i když se jedná o kal s podílem nestabilizovaného primárního kalu) zařazen mezi nebezpečné odpady, je správná a bude zohledněna v dokumentaci EIA. Vzhledem k výše uvedenému a ke znění Katalogu odpadů a rozsahu využitelných odpadů kategorie 20 Komunální odpady v technologii fermentace bude záměr výstavby KH Drasty zařazen ve smyslu bodu 10.2 přílohy 1 zákona č. 100/2001 Sb. jako "Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun /rok" (změna proti Oznámení) a rovněž jako vodní dílo vzhledem ke svému charakteru a vazbě na ÚČOV. Konkrétní externí energetické zdroje vhodné pro využití produktu fermentace jsou v této fázi specifikovány pouze jako předběžné a potenciální, tato koncovka je předmětem probíhajících jednání a studií. Zpětná vazba na ÚČOV je pouze v odvádění odpadních vod vč. fugátu a části srážkových vod z potenciálně kontaminovaných ploch po jejich přečištění na odlučovači lehkých kapalin. Dle informací projektanta ÚČOV (Hydroprojekt) technologie rekonstruované ÚČOV počítá se zpracováním fugátu i bez úpravy technologií ANAMMOX (a to i z var. 1) jako rozhodujícím podílem odpadních vod z lokality Drasty, fugát z var. 2 bude obsahovat cca 35% obsahu NNH4 proti fugátu z var. 1 (kal po vyhnívání). V době zpracování Oznámení nebyla otázka možné realizace technologie ANAMMOX definitivně rozhodnuta, proto byly uvedeny podmínky za kterých byla realizace této technologie v obou variantách možná s upozorněním, že u var. 2 není její použití dostatečně efektivní.

27


19. HLAVNÍ MĚSTO PRAHA Vyjádření obsahuje: Z hlediska urbanistiky a funkčních systémů: Soulad s ÚP, akceptování záměru. Akustické hledisko: V rámci dokumentace EIA bude zpracovaná hluková studie. Ochrana ovzduší: V rámci dokumentace EIA bude zpracovaná rozptylová studie. Z lokality Drasty se ve var. 2 nedopravuje po komunikaci kal ale produkt fermentace bez emisí do ovzduší (z vlastního produktu, ne z dopravy). V kap. B.III.1 jsou vypočteny přírůstky měrných emisí z dopravy (celkové bilance emisí u var. 2 jsou vázány na konkrétní zdroje organické biomasy a cíle dopravy produktu a ujeté vzdálenosti dopravních prostředků), dále u var. 2 bilance rovněž emisí z vnitroareálové dopravy. V dokumentaci EIA bude posouzen vliv emisí okolní dopravy na imisní situaci a rovněž na veřejné zdraví. Hledisko městské zeleně: Stavba podzemního RTK bude posouzena v dokumentaci a procesu EIA společně s KH Drasty. Objekty vstupních šachet zaujímají nevýznamnou plochu (cca 2 x 1 m), součástí biologického hodnocení bude posouzení ploch umístění šachet a přemostění z pohledu jejich vegetace a jejich potřebných úprav (u šachet 2, 3 a 4, šachta 1 je v prostoru ÚČOV, koncová šachta na lokalitě Drasty). Návrh konečných sadových úprav na pozemku po výstavbě těchto šachet bude předmětem projektových dokumentací, povinnost jejich zpracování bude zakotvena v doporučeních pro podmínky stanoviska MŽP. Ochrana přírody a krajiny: Bez připomínek. Ochrana ZPF: Vyjádření akceptuje předmětný záměr. Geologické hledisko: Bez připomínek. Hospodaření s odpady: Vyjádření preferuje var. 2. Dopravní hledisko: Bez zásadních připomínek. Připomínkované tabulky zahrnují počet jízd, v dokumentaci bude nutno počítat konzervativně s nevytížeností zpětné jízdy (i když toto není z hlediska možného budoucího dopravního

28


systému a jednoho smluvního dopravce vyloučeno), a počet vozidel pro příslušná posouzení bude nutno zdvojnásobit. Ostatní hlediska: Bez připomínek.

ÚVOD Zadavatelem předmětného posouzení vlivu na životní prostředí je Hlavní město Praha (HMP) zastoupené Odborem městského investora Magistrátu HMP (dále bude používána zkratka OMI MHMP). Předmětem zadání je zpracování dokumentace posouzení vlivu záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ – v rámci stavby č. 6963 – Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově na životní prostředí (dále bude používán zkrácený výraz dokumentace). Uvedené posouzení je zpracováno podle přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí..... v platném znění (dále bude používán pouze výraz zákon). Posuzovaný záměr řeší především základní problematiku a podmínky umístění nového kalového hospodářství ÚČOV Praha mimo prostor Císařského ostrova, na lokalitě původního kalového hospodářství Drasty. V rámci dokumentace bude proto používán zkrácený pracovní název předmětného záměru Kalové hospodářství se zkratkou KH. Pro uvedenou přestavbu a rozšíření Ústřední čistírny odpadních vod v Praze bude dále používán zkrácený pracovní název „rekonstrukce ÚČOV“. Zpracování dokumentace navazuje na dokumentaci Oznámení záměru zpracovanou v r. 2009 podle přílohy č. 3 zákona a na Závěry zjišťovacího řízení, a v relevantním rozsahu zohledňuje stanoviska a požadavky dotčených subjektů z tohoto řízení. Dokumentace je na základě zpracovaného Oznámení, výsledků Zjišťovacího řízení a zadání oznamovatele zpracována v jedné vybrané a k posouzení předložené variantě řešení úpravy surového směsného kalu (dále zkratka SSK) technologií aerobní fermentace (řízeného kompostování) a bez energetického využití produktu (upraveného surového kalu) na lokalitě Drasty. Jako základní proces řešení zpracování čistírenských kalů produkovaných ÚČOV Praha byl na základě výsledků dosavadní technické a legislativní přípravy zvolen proces aerobní fermentace s využitím doplňkové organické biomasy vč. odpadů převážně komunálního charakteru jako procesního substrátu. Na základě výsledků studie proveditelnosti a výstupů Oznámení bylo rozhodnuto dále neřešit v rámci procesu aerobní fermentace snižování obsahu N-NH4 v kalové vodě (fugátu odstředivek) z procesu zahušťování směsného surového kalu vedené zpět do ÚČOV technologií ANAMMOX. Při srovnání podmínek využití této technologie v rámci posuzované varianty s jejím využitím ve variantě anaerobní stabilizace (vyhnívání) kalu byly důvodem uvedeného rozhodnutí vysoké investiční a provozní náklady neadekvátní nižší efektivnosti snížení obsahu N-NH4 v kalové vodě vracené na ÚČOV (obsah N-NH4 je v kalové vodě surového směsného kalu u technologie aerobní fermentace v úrovni cca 50% proti kalové vodě z vyhnilého kalu u technologie vyhnívání, a u posuzované technologie je proti technologii termofilního vyhnívání kalu s jeho procesním ohřevem nutný doplňkový ohřev kalové vody na cca 2529


30°C). Dalším důvodem je dle vyjádření projektanta připravované rekonstrukce ÚČOV vybavení její technologie (intenzivní nitrifikace, denitrifikace s doplňkovými denitrifikačními filtry) zajišťující dostatečnou účinnost snížení obsahu N-NH4 a Nc i bez technologie ANAMMOX. Vstupní surovinou pro předmětný záměr bude po rekonstrukci ÚČOV tzv. surový směsný kal zahrnující nestabilizovaný primární kal (PK), přebytečný biologický (resp. aktivovaný) kal (BK, resp. AK) a kaly z denitrifikačních filtrů a chemického srážení fosforu. Uvedená směs kalů (surový kal) bude produkována technologií rekonstruované ÚČOV. Bilance vstupního surového kalu byly zadány z dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) zpracované Hydroprojektem CZ, a.s. Výstupem z posuzovaného procesu bude obecně pevný produkt, případně odpad (dle jeho konkrétních vlastností a aktuálního znění příslušné legislativy), potenciálně vhodný ke spalování nebo spoluspalování v externích spalovacích či energetických zdrojích jako palivo resp. energeticky využitelný upravený odpad, dále využitelný na zemědělské půdě, na povrchu terénu, jako inertní materiál nebo k uložení na skládku příslušné skupiny. Uvedené možnosti zařazení a využití či odstranění produktu budou odvozeny především dle vstupních kvalitativních parametrů a technologie úpravy surového kalu, charakteru a vlastností doplňkového organického substrátu a vlastností vzniklého produktu. Z hlediska ekonomiky záměru i dikce směrnic EU o energetickém využívání organických odpadů a výrobě energií z obnovitelných zdrojů bude prioritní energetické využití produktu záměru. Základními podklady pro zpracování dokumentace jsou Oznámení předmětného záměru zpracovaného podle přílohy č. 3 zákona, předcházející Studie proveditelnosti (dále zkratka SP) "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ zpracovaná společností EKOSYSTEM s.r.o. v r. 2009 a vyjádření a Závěry zjišťovacího řízení z dubna 2010 k podanému Oznámení. Předmětem dokumentace je posouzení technologie úpravy surového kalu aerobní fermentací bez energetického využití produktu na lokalitě Drasty s vyhodnocením základních možností využití produktu této technologie mimo lokalitu Drasty a stanovením zásadních podmínek pro nakládání s tímto produktem. Dále jsou řešeny logistické vazby dopravy vstupů a výstupů záměru a napojení na řešení čerpání kalů a odvozu pevných odpadů z ÚČOV, odvádění odpadních vod z lokality Drasty zpět na ÚČOV, zásobování technologickou vodou a odvádění srážkových vod polyfunkčním podzemním raženým technologickým kanálem. Součástí této dokumentace je rovněž posouzení záměru realizace stavby "Ražený technologický kanál pro kalové hospodářství Drasty" (dále bude používána zkratka RTK, na základě požadavku projektanta byl z důvodu vazeb na příslušné technické normy upraven název tohoto záměru a zrušen název kolektor používaný v Oznámení). Jedná se o stavbu zajišťující inženýrské propojení mezi lokalitami ÚČOV a Drasty. Tento záměr bude na základě požadavků Závěru zjišťovacího řízení posuzován v jednom procesu EIA komplexně se záměrem "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ (jako části I dokumentace) a je zpracován samostatně jako část II dokumentace (RTK je

30


z hlediska charakteru, technického řešení a umístění zcela odlišnou stavbou než stavba KH na lokalitě Drasty). Uvedená stavba RTK je součástí komplexního řešení záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" a tím i procesu EIA stavby nového KH na Drastech, dále bude ale řešena z organizačních důvodů v rámci projektové přípravy i realizace odděleně jako samostatná stavba s vlastními správními řízeními (jedná se o stavbu s jiným a specifickým umístěním, technicky zcela odlišnou a v rozhodujícím rozsahu odděleně realizovanou). Výchozí podklady Pro zpracování dokumentace byly využity následující základní podklady: Studie proveditelnosti stavby"Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ (Ekosystem s.r.o., květen 2009) Oznámení záměru „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ podle přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb. (Ekosystem s.r.o., říjen 2009) V rámci studie proveditelnosti byly použity tyto podklady: 1. Relevantní část Průvodní zprávy DUR „Celková přestavba a rozšíření ÚČOV Praha“ zpracované společností Hydroprojekt, a.s. 2. Tabelární měsíční přehledy analytického sledování aktivace a kalů ÚČOV v rozsahu: - pH, NL, NLZŽ, KI aktivace (kalu z regenerace, aktivovaného kalu, vratného kalu) - veškeré látky a ztráta žíháním v přebytečném kalu, předzahuštěném kalu, vyhnilém kalu, odvodněném kalu, fugátu BSC a fugátu CP - vybrané těžké kovy v surovém směsném kalu - vybrané těžké kovy, AOX a PCB ve vyhnilém kalu 3. Výsledky vybraných ekotoxikologických testů odvodněného (vyhnilého) kalu z ÚČOV z 10/2005. 4.

Obsahy Hg a Cd v odpadních vodách na přítoku do ÚČOV (Ø za rok 2005).

5. Hodnoty ztráty žíháním, Nc, Pc v surovém a odvodněném vyhnilém kalu z ÚČOV (Ø za rok 2005). 6. Doplňkové analýzy vybraných kvalitativních ukazatelů v odebraných bodových vzorcích ze dne 27.9. 2006: - fugát z odvodňování vyhnilého kalu (protokol č. 17681/1/2006) - fugát z odvodňování surového směsného kalu (protokol č. 17681/1/2006) - vyhnilý odvodněný kal - odběr vzorku z dopravníku kalu (protokol č. 17681/1/2006) - surový směsný kal (po odsazení vzorku odebraného z potrubí čerpaného surového směsného kalu) - (protokol č. 17681/1/2006)

31


-

fugát z odvodňování vyhnilého kalu - ukazatel NL (protokol č. 18792/1/2006).

7. Obecné podklady a informace o technologii aerobní fermentace a organických odpadech využitelných v této technologii jako substrát zahrnující informace potenciálních dodavatelů technologie aerobní fermentace odvodněného surového kalu poskytnuté pro kapacitu a surový kal rekonstruované ÚČOV. 8. Obecné podklady a informace o technologii anaerobní stabilizace surového kalu zpracované pro kapacitu a surový kal rekonstruované ÚČOV. 9. Obecné podklady a informace o technickém řešení odvodňování surového nebo vyhnilého kalu zahrnující rovněž nabídky dílčích hlavních zařízení potenciálních renomovaných výrobců a dodavatelů. 10. Výtahy z dokumentace EIA rekonstruované ÚČOV. 11. Relevantní legislativní předpisy. 12. Relevantní technické normy. 13. Situace areálu stávajícího kalového hospodářství ÚČOV Drasty. Dále zpracování dokumentace zohledňuje Závěry zjišťovacího řízení a stanoviska a požadavky dotčených správních úřadů, místních samospráv a ostatních subjektů. Uvedené písemné podklady byly doplněny prohlídkou ÚČOV Praha a lokality areálu kalového hospodářství Drasty, a dále dalšími doplňujícími písemnými a ústními informacemi pracovníků OMI MHMP, ÚČOV, spolupracujících osob a organizací a potenciálních dodavatelů příslušných zařízení, a rovněž i výsledky z provedených projednání dosažených výstupů. Dále byly použity informace z odborné literatury a projektů obsahujících využitelné údaje. Pro zpracování dokumentace EIA byly využity následující doplňující základní podklady: Tabelární měsíční přehledy analytického sledování ÚČOV za r. 2009 v rozsahu: - vybrané těžké kovy v surovém směsném kalu Doplňkové analýzy vybraných kvalitativních ukazatelů ze 3 odebraných směsných vzorků SSK ze dne 27.9. 2006 v matricích (viz příloha č. I.7): - surový směsný kal - kalová voda z SSK Dále zpracování dokumentace zohledňuje Závěry zjišťovacího řízení a stanoviska a požadavky dotčených správních úřadů, místních samospráv a ostatních subjektů k Oznámení.

32


A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI 1. OBCHODNÍ FIRMA (ZDE OBEC) Název firmy (obce): Hlavní město Praha zastoupené Odborem městského investora Magistrátu Hlavního města Prahy. (dále budou používány zkrácené názvy HMP, OMI, MHMP) 2. IČ

00064581

3. SÍDLO

Mariánské nám. 2 110 01 Praha 1

4. JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE Ing. Jiří Toman Vyšehradská 51, 128 00 Praha 2 tel. 236 001 111 fax 236 007 027

B. ÚDAJE O ZÁMĚRU B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1.

Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 zákona

Název části I záměru: "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ Záměr je posuzován podle přílohy číslo 1 zákona, bodu 10.2 kategorie I – Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun/rok (do záměru vstupují pouze odpady kat. O, a to jak SSK zařazený do kat. 19 08 05 Kaly z čištění komunálních odpadních vod, odpad 19 08 01 Shrabky z česlí a organické odpady a odpad 19 08 02 Odpady z lapáků písku tak odpady kat. O z komunálních odpadů či jiné BRO). V tomto případě jde o záměr podléhající posouzení z hlediska vlivů na ŽP, tj. procesu EIA. Příslušným úřadem ve smyslu zákona je MŽP ČR. Ve vztahu k zákonu č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci.....v platném znění podléhá záměr procesu IPPC podle přílohy č. 1 Kategorie průmyslových činností, části 5 Nakládání s

33


odpady, bod 5.1 Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. Uvedené zařazení záměru dle zákona č. 76/2002 Sb. není z hlediska nejasného znění legislativy zcela jednozněčné, neboť se technicky jedná o úpravu vstupního kapalného resp. pevného odpadu (surového kalu a organických odpadů), nikoli o jeho konečné odstraňování nebo využívání. To je řešeno externě mimo záměr externím využitím produktu úpravy kalu s prioritou energetického využití. Pak by ale záměr teoreticky nepodléhal procesu IPPC. Celá záležitost posouzení zařazení záměru je vzhledem k nejasnostem v příslušných zákonech a jejich neprovázanosti velmi složitá, v této dokumentaci bude vycházeno z výše uvedeného zařazení záměru z důvodu jeho účelově zvoleného názvu a především z důvodu postoje správních úřadů k předmětnému záměru a nepřijatelnosti absence řádného posouzení vlivů záměru na životní prostředí a vyloučení účasti veřejnosti a místní samosprávy v rámci procesu EIA a IPPC vzhledem k velikosti, technickému charakteru a účelu záměru. B.I.2.

Kapacita (rozsah) záměru

Předmětem záměru je výstavba nového kalového hospodářství pro rekonstruovanou ÚČOV situovanou na Císařském ostrově v Praze 6. Rozsah záměru zahrnuje prioritně řešení odstraňování SSK jako směsi kalů produkovaných provozem ÚČOV jeho úpravou a následným konečným využitím či odstraněním. Záměr je v této fázi navrhován a posuzován v jedné vybrané variantě v návaznosti na předchozí Oznámení a Závěry zjišťovacího řízení. Posuzovaný záměr bude zahrnovat tento základní provozní celek PC: PC 1: AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ Zásadním přístupem k uvedenému PC je možnost realizace pouze PC 1 varianty aerobní fermentace s úpravou odvodněného surového kalu a organických materiálů a odpadů z pražské či jiní okolní aglomerace technologií aerobní fermentace s odvážením výstupního produktu fermentace prioritně k externímu energetickému využití. Posuzovaný záměr bude zahrnovat řešení úpravy surového kalu z ÚČOV odvodňováním a případně i úpravu ostatních kalů z externích potenciálních ČOV, a dále úpravu organických materiálů a odpadů z pražské aglomerace či ostatních okolních území především Středočeského kraje pro následný proces aerobní fermentace. Výstupní produkt záměru bude posuzován především z hlediska možností a podmínek využití v externích energetických zdrojích. Úprava nestabilizovaného směsného surového kalu je prováděna intenzifikovaným enzymatickým rozkladem biodegradovatelných organických látek (části organického podílu komunálního čistírenského kalu a doplňkového organického substrátu) v oxickém prostředí při teplotě cca 55oC v zóně rozkladu, a až 80°C v sušící zóně na stabilizované formy organických látek jednoduššího charakteru. Tento proces vyžaduje předřazené zahuštění surového kalu ze vstupních cca 6 % na min. 25 % sušiny kalu, vstupujícího do vlastního procesu aerobní fermentace. Jako doplňkový organický substrát (zdroj uhlíku a dusíku) se 34


přidává vhodná biomasa, což obecně zahrnuje materiály a odpady komunálního, zemědělského či lesnického charakteru (zelená biomasa, rostlá vegetace, sběrový papír, potravinářské odpady, smetky apod.) nebo další vhodné organické odpady typu BRO (širší přehled je uveden v kap. B.II.3. Oxické prostředí je zajišťováno provzdušňováním vzduchem a promícháváním obsahu fermentorů. Zdrojem enzymů jsou vhodné mikroorganismy. Kvalita výstupního tuhého produktu je určena složením vstupního kalu, charakterem využívaných organických materiálů a parametry procesu aerobní fermentace. Proces je tepelně samonosný bez nároků na doplňkový zdroj tepla. V rámci procesu dochází u doplňkového substrátu především k redukci obsahu vlhkosti vstupujících materiálů. Název varianty jako aerobní fermentace je zvolen jako pracovní, rozšířený je rovněž název kompostování. Název aerobní fermentace byl zvolen z důvodu odlišení od klasického kompostování s teplotou cca 50-60°C bez sušící fáze provozovaného v ČR, navržená technologie je řízeným procesem v uzavřených fermentorech vč. sušící fáze s vyšší úrovní celkového vybavení než obvyklá kompostovací zařízení. Aerobní fermentace obecně je název pro enzymatický rozklad organických látek, někteří dodavatelé této technologie proces nazývají jako „Aerobic Decomposition“, což lze interpretovat jako aerobní rozklad organických látek hlubšího charakteru. Výstupní produkt s předpokládanou min. výhřevností 14 MJ/kg je energeticky dobře využitelný a svojí výhřevností srovnatelný s nejrozšířenějšími druhy netříděného hnědého uhlí (HP 1 o výhřevnosti 16,5 MJ/kg a HP 2 o výhřevnosti 13,5 MJ/kg). Do prostoru areálu je v současnosti přivedeno po pravé straně Vltavy potrubí kalu čerpaného z ÚČOV, a to starší litinové DN 250 a novější ocelové DN 300 (do místní části Brnky zdvojené), a potrubí kalové vody (DN nezjištěno) vedené z areálu Drasty po levé straně Vltavy zpět na ÚČOV. Zakončení obou potrubních tras je ve stávajících objektech lokality Drasty. Toto napojení nebude jak svým technickým stavem tak kapacitou vyhovovat potřebám záměru. Pro potřeby záměru je napojení na ÚČOV navrženo jako nová stavba polyfunkčního podzemního raženého technologického kanálu s charakterem ražené štoly s potrubím surového kalu (kalovodem), možností navážení pevných odpadů (shrabky, písek), potrubím zpětně vedených odpadních vod z lokality Drasty, potrubím nezasakovaných nekontaminovaných srážkových vod odváděných do Vltavy a potrubím pro zásobování technologickou vodou (vyčištěná voda) z ÚČOV. Vlivy záměru na životní prostředí jsou posouzeny pro jeho cílový stav, tj. stav při dosažení projektované kapacity ÚČOV a kapacitní produkce směsného surového kalu. 1. Základní kapacitní ukazatele záměru Kapacita komplexní technologie nového KH vychází z výstupu SSK z technologie rekonstruované ÚČOV předaného v podkladech DUR zpracované Hydroprojektem, a.s.

35


Návrhová kapacita Vychází z denní produkce sušiny kalu vztažené na vybraná časová období: Za den (max. denní produkce): 263 055 kg Za týden (max. týdenní produkce): 247 915 kg Za měsíc (max. měsíční produkce): 223 862 kg Za rok (průměrná roční produkce): 163 924 kg Vzhledem k důležitosti zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV je zvolena tato návrhová kapacita technologie KH: Vstupní bilance surového kalu 250 t/d kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) max. 10,96 t/h kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) 4 167 t/d kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) max. 182,6 t/h kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) Zvolená denní kapacita vychází z výpočtové max. denní produkce cca 248,0 t sušiny kalu vztažené na týdenní časový interval. Maximální hodinová bilance je vypočtena z maximální denní bilance 263,055 t sušiny kalu a 4 384 t kalu 6 % sušiny jako 24 hodinový podíl. Kapacita čerpání surového kalu z ÚČOV do KH Drasty je navržena vzhledem k periodickému systému čerpání a proplachů potrubí ve výši 270 m3/h (75 l/s) kalu 6 % sušiny. Výstupní bilance odvodněného surového kalu (výstup z odstředivek před vstupem do procesu fermentace) Sušina produktu – odvodněný kal: minimální (návrhová):.....…………………….................................................................25,0 % Množství produktu v sušině: odpovídá 250 000 kg/d sušiny vstupního kalu Množství vlhkého produktu při kapacitním zatížení technologie: při minimální sušině:....……………...............................................................1 000 000 kg/d (1 000 t/d) Vstupní bilance doplňkového organického substrátu (organických odpadů a ostatních materiálů) 500 t/d s průměrnou sušinou 55 % (vlhkostí 45 %) Uvedená kapacita zpracování organických odpadů jako doplňkového substrátu vychází z informací o technologiích potenciálních dodavatelů aerobní fermentace a zohledňuje využití

36


materiálů či odpadů s nižší úrovní obsahu využitelného organického uhlíku a min. 25 % sušinu kalu vstupujícího do zařízení aerobní fermentace. Výstupní bilance cílového produktu Kapacita bilance cílového produktu vychází z roční bilance upraveného kalu při nepřetržitém provozu s návrhovou denní kapacitou 250 t sušiny kalu a denní kapacitou 500 t zpracování organických odpadů, a z charakteru procesu aerobní fermentace a z něho vyplývajících změn vstupních médií. 610 t/d s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) 225 650 t/ rok s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) Kapacita a druhová skladba organických materiálů je převzata z podkladů potenciálního dodavatele technologie aerobní fermentace (viz kap. B.II.3). Součástí těchto materiálů je možnost zpracování shrabků z ÚČOV, které bude možno navážet spojovacím RTK. 2. Fond provozní doby záměru (FPD) Technologický proces čištění odpadních vod na ÚČOV produkuje kaly nepřetržitě, je proto nezbytné tyto kaly průběžně zpracovat. Vzhledem k současnému a výhledovému množství produkovaných kalů se navrhuje nepřetržitý provoz PC 1 KH. Akumulační nádrže surového kalu v areálu kalového hospodářství mají dobu zdržení cca 5 h, jejich provoz umožňuje především určité vyrovnání koncentrace surového kalu a malých výkyvů v objemové produkci surového kalu v úrovni vyhovující režimu čerpání kalu z ÚČOV, charakteru procesu aerobní fermentace a kapacitě zařízení PC 1. Dále tato doba zdržení v oxickém prostředí zajistí snížení emisí pachových látek v následných procesech nakládání s kalem (odvodňování). Fond provozní doby PC 1 KH vychází tedy z nepřetržité produkce odpadních vod na území hl. m. Prahy a nepřetržitého provozu ÚČOV, a činí: 8 760 h/rok 365 dní/rok 24 h/d Technologie KH by měla být provozována v nepřetržitém provozu. V případě nutnosti oprav a servisních odstávek je nutno počet a dobu odstávek za rok zohlednit v technickém řešení a kapacitách vybraných zařízení a objektů i v organizaci provozu jak v rámci PC 1 na lokalitě Drasty tak v rámci rekonstruované ÚČOV. Technologie KH zajišťuje pro případy poruch jednotlivých zařízení či potřeby údržby a servisních prohlídek a pro uvedený FPD vybavení stavby KH účelovými akumulačními objemy surového kalu, meziproduktů, doplňkových vstupních materiálů a cílového produktu, dále provozními a skladovými rezervami vybraných zařízení a možnostmi krátkodobých kapacitních přetížení některých technologických částí KH.

37


Pro případy dlouhodobějších či havarijních výpadků zařízení KH nebo dopravních tras kalu a odpadních vod lze doporučit v rámci rekonstrukce ÚČOV či stavby RTK zajištění vyšších disponibilních akumulačních objemů surového kalu na rekonstruované ÚČOV (pro cca 2 denní produkci kalu, tj. objem cca 8 000 m3) pro možnost odstavení čerpání kalu na lokalitu Drasty na nezbytnou dobu. Alternativním řešením by mohlo být zachování stávajících odstředivek a zajištění dočasného náhradního odvodňování směsného surového kalu na ÚČOV s odvozem odvodněného kalu na KH Drasty. 3. Rozsah záměru Prostorové nároky: Dispoziční řešení vychází z logických návazností jednotlivých technologických celků s minimalizací délek propojovacích potrubí. Jsou zohledněny nároky na ochranná pásma objektů a ostatní požadavky relevantních ČSN. Zastavěná plocha je cca 12,1 ha, plocha kalových polí je 12,7 ha. Plošné rozměry zastavěné plochy jsou (390 x 280 m) + (140 x 80 m) = 120 400 m2 Nejvyšší stavbou je objekt SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu a SO 1 - 30 Těžní šachta s výškou cca 10 m. Navržené řešení má ve vztahu k celkové využitelné ploše lokality 17,2 ha dostatečné prostorové rezervy, což vzhledem k rozsahu stavby, jejímu významu a dalším případným doplňujícím stavbám na lokalitě Drasty lze pokládat za nezbytné. Součástí budoucí kompletní stavby bude rovněž napojení lokality na regionální silnici č. II/608 navržené předběžně ve 3 variantách s významnějšími plošnými nároky pouze pro nové komunikace var. 2 a 3, a to v rozsahu cca 32 500 m2 u var. 2 (délka 3,25 km) a 25 000 m2 u var. 3 (délka 2,5 km). U var. 1 bude ale nutný v části komunikace č. III/2419 (délka cca 2 km) zábor pro její rozšíření o min. 4 m. Dále bude kompletní stavba zahrnovat řešení napojení lokality na vedení VVN (přívod el. energie), vtl plynovod ZP a vodovod. Tyto zdroje jsou vedeny v severní části Klecan v dosahu do 5 km od lokality KH. Tyto stavby inženýrských vedení budou technicky a legislativně řešeny mimo lokalitu KH samostatnými projekty a správními řízeními, neboť za předpokladu výstavby vedení el. energie do 110 kV, plynovodu o délce do 5 km, vodovodu jako lokální přípojky a místní komunikace o dvou jízdních pruzích do délky 10 km nebudou tyto stavby posuzovány podle zákona o č. 100/2001 Sb. v platném znění. Z těchto důvodů a z důvodu postavení procesu EIA v technické přípravě jsou tyto stavby součástí posuzování záměru pouze ve smyslu informativním a u dopravy dále ve smyslu ovlivnění okolí záměru jeho dopravou na místních komunikacích. Základní procesní operace záměru • příjem surového kalu ze spojovacího RTK a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích • zahušťování (odvodňování) surového kalu na odstředivkách • příjem organických materiálů navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) • skladování a úprava organického substrátu a kalu, příprava fermentační směsi

38


• • • • • • • B.I.3.

proces aerobní fermentace ve fermentorech skladování výstupního produktu v zásobnících spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů) akumulace fugátu a jeho napojení na odtokový systém odpadních vod z lokality Drasty čerpání odpadních vod vč. fugátu do spojovacího RTK a na ÚČOV čištění vzdušin s obsahem pachových látek příslušné chemické hospodářství Umístění záměru

Umístění záměru Kraj: Středočeský Obec: město Klecany, městská část Drasty Katastrální území: - lokalita KH: Drasty - nové komunikace: Drasty, Klecany Zvažované možnosti variantního řešení umístění stavby Pro umístění stavby mimo lokalitu Císařského ostrova byly předběžně zvažovány tyto lokality: A: Lokalita Drasty B: Lokalita Klecany. Obě lokality se nachází ve vzdálenosti cca 10 km od Císařského ostrova po proudu Vltavy. Lokalita (v současnosti prostor provozovaného lomu) Klecany je situovaná na pravém břehu Vltavy ve výškové úrovni cca její hladiny. Lokalita Drasty se nachází cca 3 km od Klecan a je výškově situována cca 90 – 100 m nad lokalitou Klecany. Umístění obou lokalit je znázorněno na situaci v příloze č. I.1. Na základě vyhodnocení vhodnosti lokalit pro výstavbu KH v rámci studie proveditelnosti byla z řady důvodů jako realizační lokalita zvolena lokalita Drasty. Charakteristika území lokality Drasty Zájmovým územím této lokality je stávající areál již neprovozovaného KH ÚČOV ve vlastnictví hl. m. Prahy, provozovaný PVK, a.s.. V tomto areálu jsou umístěny objekty se strojním zařízením pro odvodňování kalu (3 ks sítopásových lisů), sociálním a provozním zázemím, a dále objekty kalových polí, v současné době mimo provoz, pouze s občasným provizorním ukládáním kalu. Celková disponibilní plocha kalových polí areálu je cca 470 x 270 m = 126 900 m2, tj. 12,7 ha. Celková reálně využitelná plocha areálu je předběžně cca 172 000 m2, tj. cca 17,2 ha, a je určená pro výstavbu vlastního KH zahrnujícího úpravu surového kal z ÚČOV a pro případné výhledové rozšíření o potřebné další objekty (sklady apod.).

39


Celková plocha dle údajů z katastru činí 275 512 m2 a zahrnuje i části s kterými se pro výstavbu zatím nepočítá (RD a jejich okolí, tvarově a z hlediska terénu obtížně využitelné části, severovýchodní okraj s lokálním biokoridorem apod.). Z hlediska terénu lze lokalitu charakterizovat jako cca rovinnou s příznivými podmínkami pro výstavbu záměru. Kalová pole jsou provedena částečně se škvárovým podkladem a drenáží, částečně s betonovým podkladem s odvodňovací kanalizací. Napojení na dopravní strukturu území a její využití a ovlivnění. Stávající stav Při vymístění kalového hospodářství na lokalitu Drasty je nutné posoudit připravenost a vhodnost stávající dopravní infrastruktury jejího okolí, která bude v případě vymístění KH více zatížena než v současné době. Blíže je tato problematika řešena v příloze č. I.12 Dopravní studie a v příloze č. I.21 Zásady organizace výstavby. Území současné lokality Drasty je napojeno na silnici č. III/24219 mezi městskou částí (MČ) Drasty a obcí Větrušice. Jedná se úsek silnice třetí třídy o délce přibližně 1,2 km s přibližnou šířkou 5,5 m. Tato silnice dále pokračuje v šířce přibližně 7,5 m, na úseku dlouhém přibližně 2,2 km jako obchvat obce Klecany, kde prochází kolem distribučního centra společnosti AHOLD a napojuje se na silnici č. III/0083. Úsek silnice č. III/0083 o délce přibližně 0,7 km a šířce přibližně 7,5 m je současně využíván jako cyklostezka s označením A50. Jedná se stejně jako v případě silnice č. III/24219 o komunikaci třetí třídy. Silnice č. III/0083 navazuje dále na silnici druhé třídy č. II/608 napojenou na dálnici E55/D8. Na komunikaci č. II/608 se v uvažovaném úseku dlouhém 1,5 km a širokém přibližně 9,5 m nacházejí dvě okružní křižovatky (obecně vžitý ale technicky nesprávný výraz kruhový objezd) s poloměrem 10 a 15 metrů. Ze zkušeností se současným zatížením, z technického stavu uvedených tras i dle informací MěÚ Klecany vyplývají tyto skutečnosti (ve směru příjezdu na Drasty): • silnice č. II/608 je v současnosti značně zatížená zejména nákladní dopravou, a to především v úseku od sjezdu č. z dálnice D8 k odbočce na komunikaci č. III/0083 do Klecan. Silnice je využívána kamionovou dopravou a při nevýznamném nárůstu dopravy související s předmětným záměrem by neměl být problém s jejím technickým stavem. Výjimku tvoří křižovatka s odbočením vlevo do Klecan, kde vznikají již při současném zatížení problémy s odbočování a dochází k narušování plynulosti dopravy na silnici č. II/608. • část komunikace č. III/0083 o šířce cca 7,5 m od odbočky ze silnice č. II/608 k obchvatu Klecan je vedena mimo obytnou zástavbu a je využívána kamionovou dopravou, neměl by tedy být problém s jejím technickým stavem. Tato část komunikace ale již při stávajícím zatížení zejména nákladní dopravou ovlivňuje dopravní obslužnost města Klecany. • část komunikace č. III/24219 zahrnující obchvat kolem Klecan vybudovaný v souvislosti se zásobováním DC Ahold je v úseku tohoto obchvatu vedena kolem 4 nových velkých obytných objektů (viz příloha č. I.17 Fotodokumentace lokality KH Drasty a okolí), což je nevhodné jak z hlediska stávající dopravy tak i vzhledem ke značnému nárůstu dopravy související se záměrem. Tato část komunikace o šířce cca

40


•

•

7,5 m je využívána kamionovou dopravou a neměl by být problém s jejím technickým stavem. část komunikace č. III/24219 mezi křižovatkou s komunikací č. III/2425 a ulicí Československé armády na severozápadním okraji Klecan a odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice má šířku cca 5,5 m a je lemována vzrostlými stromy. Pro dopravu TNA je tento úsek z celého stávajícího napojovacího systému nejméně vhodný a bylo by žádoucí tento úsek rozšířit na šířku min. 7,5 m, což by vyžadovalo vykácení stromů podél komunikace. poslední úsek komunikace č. III/24219 mezi odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice a stávajícím vjezdem do areálu KH má šířku cca 5,5 m a je bez stromů podél tohoto úseku. Pro dopravu TNA by bylo opět žádoucí tento úsek rozšířit, což by při absenci nutnosti kácení stromů neměl být technický a ekologický problém, bylo by nutné odkoupení pruhu sousedících pozemků o šířce cca 2 m na každé straně komunikace. Z hlediska vlivu dopravy záměru na obytnou zástavbu je tento významný ve vztahu ke stávajícím RD u vjezdu do areálu a dále bude ovlivňovat rovněž nedalekou zástavbu obce Větrušice.

Uvedené komunikace jsou vedeny mimo obytné zástavby okolních obcí (Klecany, Větrušice a MČ Drasty), což ale neznamená, že zvýšený provoz je nebude ovlivňovat. Stávající komunikační systém je graficky znázorněn v přílohách č. I.1 a I.3, v kap. B.II.4 a dále v příloze č. I.12. Do areálu je přivedena elektrická energie a pitná voda, kapacity těchto přivaděčů a zdrojů elektrické energie a pitné vody bude nutno v rámci zpracování následné projektové dokumentace prověřit a případně zvýšit, nebo vybudovat nové přípojky k dostatečným zdrojům. Dle ÚP se v SZ okraji Klecan cca 3 000 m od KH Drasty nachází vedení VVN a je tam plánována výstavba transformovny, v případě nevyhovujícího stavu stávajícího přívodu pitné vody na lokalitu bude možné napojení na vodovodní řad na severním okraji Klecan ve vzdálenosti cca 2 000 m od lokality KH (oba přívody bude možné položit do společného výkopu). Dále bude nutno přivést na lokalitu zemní plyn novým stl plynovodem napojeným na vtl plynovod na severním okraji Klecan, případně (vzhledem k relativně nízkému odběru plynu) na regulační stanici u nových výškových objektů. V areálu je dále umístěna studna jako zdroj ostřikové vody a vody pro přípravu polyflokulantu pro odvodňování kalu na sítopásových lisech. Uvedené přípojky nejsou součástí předloženého záměru, budou řešeny v následné projektové přípravě záměru a jejich stavba bude podléhat příslušným správním řízením. Stávající nevyužívané potrubí kalu z ÚČOV na lokalitu Drasty a potrubí kalové vody z Drast na ÚČOV nebudou potřebám záměru vyhovovat a budou nahrazeny polyfunkčním podzemním RTK využitelným jak pro dopravu kalů na Drasty a odpadních vod zpět na ÚČOV ale i pro dopravu tuhých odpadů a technologické vody na Drasty a odvádění srážkových vod z lokality do Vltavy. RTK je posouzen v části II této dokumentace a bude konkrétně řešen v následné projektové dokumentaci, a jeho stavba bude podléhat příslušným legislativním a správním řízením.

41


B.I.4.

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

CHARAKTER ZÁMĚRU Základní charakteristika záměru Předmětem záměru je výstavba nového kalového hospodářství umístěného mimo areál ÚČOV na Císařském ostrově. Záměr je posuzován podle přílohy číslo 1 zákona, bodu 10.2 kategorie I – Zařízení k odstraňování ostatních odpadů s kapacitou nad 30 000 tun/rok. V tomto případě jde o záměr podléhající posouzení z hlediska vlivů na ŽP, tj. procesu EIA. Příslušným úřadem ve smyslu zákona je MŽP ČR. Ve vztahu k zákonu č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci.....v platném znění podléhá záměr procesu IPPC podle přílohy č. 1 Kategorie průmyslových činností, části 5 Nakládání s odpady, bod 5.1 Zařízení na odstraňování odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. Z pohledu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění se jedná o zařízení pro úpravu odpadů. Novela zákona o odpadech č. 154/2010 Sb. platná od 1.7.2010 umožňuje za určitých podmínek podle §3 odst. 5 až 8 klasifikaci výstupu z výroby či zařízení jako využitelný vedlejší produkt nebo výrobek, a tento výstup není odpadem. Dikce novely zákona tedy otevírá možnost nakládání s výstupem z aerobní fermentace (z hlediska technologie není totožná s klasickým kompostováním jaké je známé v ČR) jako s využitelným produktem (v energetice, na zemědělské půdě, na povrchu terénu apod.) a ne jako s odpadem, a to za podmínky respektování dotčených legislativních předpisů. Na toto navazuje způsob využívání odpadů vstupujících do záměru po jejich úpravě ve smyslu přílohy č. 3 zákona o odpadech, kód R1 Využití odpadu způsobem obdobným jako paliva nebo jiným způsobem k výrobě energie, R10 Aplikace do půdy, která je přínosem pro zemědělství nebo zlepšuje ekologii, R13 Skladování materiálu před aplikací některého z postupů uvedených pod označením R1 až R12. Dále navazuje způsob odstraňování vstupujících odpadů a jejich upravený výstup na přílohu č. 4 zákona o odpadech, kód D8 Biologická úprava jinde v této příloze nespecifikovaná, jejímž konečným produktem jsou sloučeniny nebo směsi, které se odstraňují některým z postupů uvedených pod označení D1 až D12. Produktu záměru se týkají způsoby D1 Ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (při využití na terénu), D2 Úprava půdními procesy (při využití na zemědělské půdě) a D10 Spalování na pevnině (energetické využití). Konkrétní upřesnění uvedených způsobů využívání produktu záměru bude záviset na aktuálním charakteru a vlastnostech (především obsahu nebezpečných látek) produktu. Na základě vyjádření Povodí Vltavy bude stavba KH Drasty jako funkční součást ÚČOV Praha (i když situovaná jinde) posuzována rovněž jako vodní dílo v režimu zákona č. 254/2001 Sb. v platném znění. V tomto lze ale upozornit na problematiku legislativní nejasnosti u staveb tohoto charakteru ve vztahu k jejich zařazení do režimu zákona o odpadech nebo zákona o vodách (tj. zda jde o zařízení pro nakládání s odpady či vodní dílo).

42


Zjevně bude tedy nutno záměr hodnotit podle obou zmíněných zákonů. Základní charakteristika výroby 1. Základní kapacitní ukazatele záměru Vstupní bilance zpracovávaného surového kalu 250 t/d kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) max. 10,96 t/h kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) Roční průměrná produkce sušiny kalu: 59 832,3 t 4 167 t/d kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) max. 182,6 t/h kalu 6 % sušiny (94 % vlhkosti) Roční průměrná produkce kalu 6 % sušiny:997 180,0 t (cca m3) Kapacita čerpání surového kalu z ÚČOV do KH je zvolena ve výši 250 m3/h kalu 6 % sušiny. Vstupní bilance zpracovávaných organických odpadů a materiálů Shrabky z ÚČOV jako součást organických materiálů Množství: Ø 35 t/d (31,8 m3/d) max. 53 t/d (48,2 m3/d) cca 12 775 t/rok Poznámka: jedná se o potenciální využití v technologii aerobní fermentace za podmínky vhodného třídění touto technologií nerozložitelných komponent (plasty, guma, některé tkaniny apod.) K dopravě shrabků lze upozornit, že pokud nebude možné shrabky v technologii aerobní fermentace upravit a využít, pak jejich doprava z ÚČOV na lokalitu Drasty bude účelná pouze jako odlehčení stávající dopravy částí obytné zástavby Prahy 6, 7 a 8. Obdobné se vztahuje i na dopravu písku z ÚČOV na Drasty stejným způsobem jako shrabky. Potřeba organických materiálů vč. odpadů celkem Množství: denní kapacita 500 t (odpovídá návrhové kapacitě denního množství 250 t sušiny surového kalu) roční množství 119 665,3 t (odpovídá roční prům. produkci kalu) Poznámka: jedná se především o odpady typu BRO komunálního, zemědělského a průmyslového charakteru či materiály zemědělské produkce (blíže viz kap. B.II.3) Výstupní bilance cílového produktu aerobní fermentace s cca 80% sušiny Množství: denní kapacita 610 t (odpovídá návrhové kapacitě denního množství 250 t sušiny surového kalu a 500 t vstupních organických materiálů) roční množství 146 000 t (odpovídá roční prům. produkci kalu a podílu organických materiálů) Poznámka: produkt bude prioritně využit v energetických zdrojích, případně ke kompostování, na zemědělské půdě či na povrchu terénu, a to dle skutečně zjištěných vlastností a v souladu s platnou legislativou

43


Celkový počet zaměstnanců předběžný předpoklad 45 (Jedná se o přímé zaměstnance, pro určité činnosti a služby bude jak je obvyklé využíváno zdrojů z ÚČOV nebo z externích smluvně zajištěných firem. Jde o např. vnější dopravu, ostrahu, servis, údržbu, laboratorní analýzy, služby v zajištění funkce systémů EN ISO 9001, EN ISO 14001, PS OHSAS 18001 apod.) FPD-nepřetržitý provoz

8 760 h/rok 365 dní/rok 24 h/d

2. Základní parametry záměru Prostorové nároky • celková zastavěná plocha

120 400 m2 (cca 12,1 ha)

Základní procesní operace záměru • příjem surového kalu ze spojovacího RTK a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích • zahušťování (odvodňování) surového kalu na odstředivkách • příjem organických materiálů navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) • skladování a úprava organického substrátu a kalu, příprava fermentační směsi • proces aerobní fermentace ve fermentorech • skladování výstupního produktu v zásobnících • spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů) • akumulace fugátu a jeho napojení na odtokový systém odpadních vod z lokality Drasty • čerpání odpadních vod vč. fugátu do spojovacího RTK a na ÚČOV • čištění vzdušin s obsahem pachových látek • příslušné chemické hospodářství Spotřeba energie, plynu a vody Elektrická energie - roční spotřeba - instalovaný příkon Zemní plyn - roční spotřeba

-

max. hodinová spotřeba

40 423 MWh /rok 11 500 kVA (kW)

150 000 m3/rok (toto množství je stanoveno s určitou rezervou, která zahrnuje i spotřebu ZP pro občasné prozkoušení náhradního plynového zdroje el. energie) 118 m3/hod v případě plynového náhradního zdroje el. energie bude přípojka ZP předběžně dimenzovaná na max. spotřebu cca 1 000 m3/h

44


- složení cca:

- výhřevnost - spalné teplo - měrná hmotnost

metan 98,0% obj. vyšší uhlovodíky 1,16% obj. CO2 0,05% obj. N2 0,79% obj. S - 0,20 mg/m3 9,5 kWh/m3 10,5 kWh/m3 0,69 kg/m3

Voda v kvalitě pitné dle vyhl. č. 252/2004 Sb. v platném znění (vyhl. č. 187/2005 Sb.) - celková roční spotřeba 300 622 m3/rok - Ø denní spotřeba 823,6 m3/d - kapacitní denní spotřeba 1 252 m3/d - max. spotřeba 15 l/s - kapacita přípojky 20 l/s Poznámka: pitná voda bude využita v prům. množství 4 m3/d (cca 1 460 m3/rok) pro sociální účely, hlavní spotřeba bude pro přípravu 0,2% roztoku polyflokulantu (POF). Reálným předpokladem bude ve spolupráci s dodavateli náhrada pitné vody pro přípravu POF pro fázi ředění technologickou vodou (vyčištěná odpadní voda) přiváděnou z ÚČOV. Pro fázi rozpuštění POF na cca 1 % roztok (spotřeba vody max. 250 m3/d, cca 3 l/s)bude použita pitná voda ze stávajícího či nového přívodního potrubí Spotřeba pitné vody v případě využití technologické vody pro ředění POF (pouze pro sociální zařízení a rozpouštění POF): - celková roční spotřeba 50 005 m3/rok - Ø denní spotřeba 137 m3/d - kapacitní denní spotřeba 250 m3/d - max. spotřeba cca 3 l/s - kapacita přípojky 20 l/s Technologická voda Jako technologická voda bude přednostně využita vyčištěná voda z technologie rekonstruované ÚČOV (projektantem deklarovaná s dostatečnou kvalitou) a přivedená RTK na lokalitu KH. Ta bude využívána pro ředění POF, proplachy kalového potrubí v RTK, oplachy a čištění na lokalitě apod. - odhad celkové max. roční spotřeby 365 000 m3/rok - max. denní spotřeba 1 000 m3/d - kapacita přívodního potrubí DN 250 v RTK : 150 m3/h Poznámka: Uvedená úspora pitné vody a ekonomika provozu i zájem na šetření zdrojů pitné vody vede jednoznačně k využití vyčištěné vody čerpané RTK z ÚČOV.

45


Odpadní vody Kanalizační systém závodu - celkové množství odpadních vod z provozních souborů a stavebních objektů vč. sociálních zařízení– odvádění do RTK a dále na ÚČOV Odpadní vody zahrnují fugát z odstředivek, kondenzát z fermentace (z biofiltrů), splašky ze sociálních zařízení, kontaminované srážkové vody a ostatní nevýznamnou produkci z čištění a oplachů. Parametry produkovaných celkových OV: průměrné množství: 167 m3/h průměrné denní množství: 4 011 m3/d (při průměrné roční produkci surového kalu) max. množství: 308 m3/h max. denní množství: 7 392 m3/d (při kapacitní produkci surového kalu) roční množství při prům produkci kalu: 1 463 885 m3/rok kapacita kanalizace OV DN 300 v RTK: cca 350 m3/hod Uvedená kapacita zajistí v mimosrážkovém období i odvádění blíže nespecifikovaných proplachových vod z proplachů kalového potrubí RTK (bude upřesněno v další technické přípravě RTK). Kvalita a čištění odpadních vod Odpadní vody z KH budou vedeny RTK na ÚČOV k jejich čištění s komunálními vodami z hl.m. Prahy tak jako v současné době ze stávajícího KH. Složení OV je určeno především fugátem (kalovou vodou) z odstředivek surového kalu, jehož kvalitativní parametry jsou uvedeny v příloze č. I.7. Po vyhodnocení a projednání možnosti doplnění nakládání s fugátem na lokalitě Drasty speciální technologií ANAMMOX s biologickým odstraňováním hlavního podílu N-NH4 byla tato technologie z dalšího technického zpracování vyloučena z důvodu nutnosti ohřevu fugátu na teplotu cca 25-30° C s velkou spotřebou ZP a navrhovaného řešení rekonstrukce ÚČOV, které počítá se zvládnutím zvýšeného obsahu N-NH4 ve vodách vracených z KH. Za těchto podmínek se investiční a provozní náklady nejevily jako adekvátní přínosům technologie ANAMMOX instalované na Drastech v rámci technologie aerobní fermentace surového kalu. Srážkové vody Jsou odváděny vnitroareálovým systémem dešťové kanalizace přes dešťovou zdrž dělenou na 3 sekce pro záchyt max. srážek jednotlivých druhů srážkových vod. Dešťová kanalizace je členěna na 3 systémy, a to pro odvádění čistých střešních vod určených prioritně k zasakování na lokalitě a okolí, pro odvádění nekontaminovaných vod ze zpevněných ploch pro doplňkové zasakování a využití na lokalitě s přebytkem čerpaným z dešťové zdrže do RTK a následně do Vltavy, a dále pro odvádění potenciálně kontaminovaných vod z vybraných manipulačních a pojezdových ploch s jejich čerpání společně s odpadními vodami do RTK a následně do ÚČOV. Z množství srážkových vod odváděných mimo lokalitu vyplývá předběžně jediná reálná možnost, a to odvádění do nejbližšího vhodného profilu Vltavy s využitím nového RTK.

46


Celkový užitečný objem dešťové zdrže: 9 600 m3 Max. odtok (čerpání) srážkových vod z dešťové zdrže do potrubí DN 300 v RTK: 350 m3/h (97,2 l/s) Blíže je řešení srážkových vod popsáno v kap. D.I.4 a v příloze č. I.19. Kanalizační systém areálu Drasty musí být oddílný (kanalizace dešťová, kanalizace průmyslová, kanalizace splašková), řešení odkanalizování ploch musí zajistit odtokové poměry srážkových vod v souladu s příslušnou legislativou a ve vztahu k hydrogeologickým a hydrologickým podmínkám lokality a jejího okolí i recipientu srážkových vod. 3. Zajištění hlavních surovin Hlavními surovinami procesu KH je surový kal čerpaný z ÚČOV a organické materiály vč. shrabků z ÚČOV. Bilance a základní charakteristika viz výše a kap. B.I.2, kvalitativní ukazatele jsou uvedeny pro kal a kalovou vodu v příloze č. I.7. a seznam potenciálně využitelných organických materiálů a odpadů v kap. B.II.3. Konkrétní seznam možných zdrojů využitelných organických materiálů a jejich kapacit a možnosti a podmínky dopravy těchto materiálů na lokalitu Drasty jsou v současné době zpracovávány v samostatné studii proveditelnosti "Zdroje organických materiálů a možnosti jejich dopravy pro záměr Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy - lokalita Drasty". 4. Souhrnný popis záměru a jeho umístění a vlivů Konečným hlavním výstupním produktem záměru bude produkt aerobní fermentace o cca 80% sušiny v ročním množství 146 000 t pro kapacitní výkon technologie KH 250 t sušiny kalu za den s příslušným doplněním organického substrátu o max. množství 500 t/d. Tento produkt bude kategorizován v souladu s legislativou a dle jeho skutečně zjištěných vlastností s jednoznačnou prioritou pro jeho energetické využití. Provoz KH je nepřetržitý 24 h denně, 365 dní v roce, v souladu s provozem ÚČOV. Počet přímých zaměstnanců: cca 45 Jedná se o přímé zaměstnance, pro určité činnosti a služby bude jak je obvyklé využíváno zdrojů z ÚČOV nebo z externích smluvně zajištěných firem. Jde o např. vnější dopravu, ostrahu, servis, údržbu, laboratorní analýzy, služby v zajištění funkce systémů EN ISO 9001, EN ISO 14001, PS OHSAS 18001 apod. Základní části záměru: Jsou uvedeny v odst. 1. Základní kapacitní ukazatele záměru. Bližší popis technického řešení záměru v členění na provozní celky, stavební objekty a provozní soubory viz kap. B.I.6. Z hlediska vlivů na ŽP vyplývá ve vztahu k uvedeným základním částem KH: Z hlediska vlivu na ovzduší je pozitivně významné řešení výroby tepla pro vytápění provozních objektů ze zemního plynu a technologie aerobní fermentace jako tepelně samonosný proces, provozovaná v oxických podmínkách s minimálními emisemi pachových látek. Dále je věnována pozornost vzduchotechnice pro odsávání vzdušin z vybraných technologických procesů a zařízení s potenciální produkcí emisí pachových látek a jejich

47


čištění na odpachovacích (dezodorizačních) biofiltrech před jejich vypouštěním do ovzduší (vč. vzdušiny z fermentorů, kde odpachovací filtry jsou potřebné pro počáteční fázi procesu fermentace). Podstatným faktorem vlivu na ovzduší je vliv pachových látek, a to především z procesů nakládání se surovým kalem. Z hlediska regionálních vodohospodářských zájmů je významné zajištění potřebného množství pitné vody především pro sociální účely, případně i pro výrobní účely jako náhrada zdroje podzemní vody na lokalitě (riziko výpadku jeho vydatnosti např. v období sucha). Dále je to zajištění zásobování technologickou vodou v kvalitě vyčištěné odpadní vody z ÚČOV ve vztahu k minimalizaci spotřeby pitné vody pro provozní účely, a řešení problematiky odvádění srážkových vod z lokality se zohledněním vlivu na změnu odtokových poměrů a možností vsakování srážkových vod na lokalitě a v jejím okolí. Z hlediska hlukové zátěže okolní obytné zástavby je významné vhodné technické řešení stavebních objektů a jednotlivých vybraných zařízení jako významných plošných a bodových zdrojů hluku, které zajistí dodržení hygienických limitů hluku z provozu záměru v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb včetně případných kompenzačních opatření u vybraných objektů. Z hlediska vlivu dopravy bude tento minimalizován výběrem vhodných dopravních tras vedených mimo obytné zástavby místních obcí a optimálním organizačním a strukturálním řešením dopravy objemově významných surovin a výstupních produktů, dále používáním kvalitních dopravních prostředků v dobrém technickém stavu. Stavba je umístěna v prostoru stávajícího, pouze vyjímečně využívaného KH na lokalitě Drasty. V územním plánu je lokalita zakreslena jako Technická infrastruktura - odpadní vody (příloha č. I.4 – ÚP a I.5 – stanovisko stavebního úřadu města Klecany). Umístění záměru v lokalitě Drasty je znázorněno v příloze č. I.1 (širší situace lokality), v příloze č. I.3 (situace širších vztahů), v příloze č. I.8 (zastavovací plán stavby) a v příloze č. I.10 (situace stavby, axonometrie). Návaznost lokality na dopravní systémy okolí záměru je podrobněji řešena v kap. B.II.4. a v příloze č. I.12 – Dopravní studie. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA LOKALITY Z HLEDISKA MOŽNÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU Lokalita umístění záměru sousedí v severním směru ve vzdálenosti cca 350 m s MČ Drasty, na jihu ve vzdálenosti cca 1 000 m s hlavní obytnou zástavbou města Klecany, na západě ve vzdálenosti cca 350 m s obcí Větrušice a na východě až k silnici č. II/608 se zemědělsky využívanými pozemky. Pozemek areálu je veden v ÚP (viz příloha č. I.5) jako technická infrastruktura-odpadní vody. Areál je obklopen především pozemky vedenými v ÚP (viz příloha č. I.5) jako zemědělské plochy - orná půda, u jihovýchodního rohu areálu je malá plocha vedená jako přírodní plocha a k severovýchodnímu rohu lokality přiléhá zemědělská plocha vedená jako trvalé travní porosty. V areálu stávajícího KH je umístěno 6 rodinných domků obydlených a vlastněných bývalými zaměstnanci ÚČOV pracujícími v provozu KH. Celý areál zahrnuje předběžně využitelnou plochu cca 17,2 ha, pro záměr bude využita především plocha bývalých kalových polí a části přilehlých stávajících objektů a zařízení (budou postupně odstraněny) v rozsahu cca 12,1 ha.

48


Na zbylé části areálu jsou umístěny již zmíněné rodinné domky, zbytek vč. bývalých kalových lagun (zemních jímek) tvoří zatravněné plochy a plochy s náletovou vegetací křovinatého typu. Části areálu se zatravněnou plochou nejsou v současnosti obdělávány jako zemědělská půda. Charakter lokality je zdokumentován v příloze č. I.17. Za nejvýznamnější vlivy přímo ovlivňující obyvatelstvo a jeho zdraví lze považovat vliv na ovzduší (především pachové látky) a na hlukovou zátěž obytné zástavby. Významným vlivem bude rovněž doprava a zvýšení dopravní zátěže komunikační sítě okolí lokality (zejména místních komunikací), ovlivnění infrastruktury území, urbanistické hledisko a estetický vliv na okolní krajinu a přírodu. Významnost dopravy v rámci provozu záměru a nárůst stávající dopravy a její vliv jako liniového zdroje na ŽP v širším zájmovém území je vzhledem k nevýznamnému rozsahu tohoto nárůstu na regionálních komunikacích hodnocen z hlediska počtu dopravních prostředků a intenzit dopravy a podle jejího přírůstku v kap. B.II.4. Z dalších posuzovaných méně významných vlivů se jedná o systém odvádění srážkových vod z plochy areálu záměru, nakládání s odpadními vodami a jejich vypouštění, vlivy na půdu, přírodu apod. (blíže viz další příslušné kapitoly). Z důvodu výše uvedených základních vlivů záměru je tento posouzen vedle vlivů na veřejné zdraví i ve vztahu k původnímu resp. současnému funkčnímu využití území a jeho dopravní obslužnosti, dále vůči zájmům ochrany přírody a vodohospodářským zájmům (zásobování vodou, vliv odpadních vod na recipient a jeho ekosystém). Z hlediska zemědělské půdy je ve vztahu k dosavadnímu využívání pozemku a dle výše uvedeného charakteru a využívání lokality v rámci budoucího záměru vliv záměru nevýznamný. Areál záměru se nachází mimo záplavové území vodních toků vč. Vltavy (je situován cca 90100 m nad úrovní hladiny Vltavy) a plánovaná výstavba v tomto území nepodléhá v tomto aspektu projednání se správcem vodního toku, Povodím Vltavy. Projednání parametrů kvality vypouštěných odpadních vod ze záměru a jejich vliv na konečný recipient Vltavu je vzhledem k jejich vracení na ÚČOV součástí připravované stavby rekonstrukce ÚČOV. Vjezd do areálu KH zůstává stávající, dalšími posuzovanými variantami je přímé napojení komunikace č. III/24219 od distribučního centra AHOLD novou komunikací po trase stávající polní cesty k jihovýchodnímu rohu areálu nebo novou komunikací o délce cca 2,5 km vedenou z východní strany areálu východním směrem na silnici č. II/608 za podmínky vynětí příslušných pozemků ze ZPF a jejich výkupu (viz mapa v kap. B.II.4). KUMULACE VLIVŮ S JINÝMI STAVBAMI Lokalita Drasty a její okolí se vzhledem k absenci významnějších průmyslových podniků, nižší intenzitě dopravy na okolních místních komunikacích (vyjma úseku komunikací III/0083 a III/24219 vedených z II/608 k DC AHOLD) a k relativně větší vzdálenosti (cca 3 km) k dálnici D8 vyznačuje celkově přijatelnou úrovní kvality životního prostředí s určitými rezervami v jejím únosném zatížení. Provoz záměru nebude významněji ovlivňovat ani bezprostřední okolí lokality stavby. Za těchto podmínek lze vyloučit kumulaci s jinými stavbami širšího zájmového území s významnějším vlivem na životní prostředí (hl.m. Praha, Aero Vodochody, Spolana Neratovice, Kaučuk Kralupy).

49


Vlivy záměru na zájmové území jsou posuzovány na základě dostupného měření dopravy na vybraných přístupových komunikacích a aktuální databáze ŘSD, měření stávající hlukové zátěže u nejbližší obytné zástavby a aktuální databáze měření imisí. Technické řešení záměru musí vlivy zejména v uvedených ukazatelích a jejich důsledky na okolní obytnou zástavbu a ekosystémy minimalizovat. V bezprostředním okolí záměru (do cca 1 000 m) nejsou situovány resp. provozovány žádné z hlediska vlivů na životní prostředí významnější stavby. Do vzdálenosti 3 km se jako významnější nachází podnik AERO Vodochody, vzájemné ovlivňování záměru a tohoto podniku vzhledem k charakteru záměru a stávajícímu stavu AERA Vodochody lze považovat za vyloučené. Dále se v této vzdálenosti nachází silnice č,. II/608 a dálnice D8 jako významné liniové zdroje vlivu na životní prostředí. U těchto zdrojů dochází ke kumulaci vlivů dopravy s nárůstem dopravy záměru, tento nárůst lze ale hodnotit ve vztahu ke stávající dopravě na těchto komunikacích jako nevýznamný (viz kap. B.II.4 a příloha č. I.12). Možné synergické a kumulativní efekty s jinými významnými zdroji vlivů na ŽP do vzdálenosti 3 km lze na základě výše uvedeného vyloučit. KUMULACE VLIVŮ S JINÝMI BUDOUCÍMI ZÁMĚRY V současnosti je známa příprava budoucího záměru v zájmovém území, a to "Letiště Vodochody" s možností využití stávajícího letiště AERO Vodochody ke komerčnímu využití. Stávající letiště se nachází ve vzdálenosti cca 1,5 km od lokality Drasty. Kumulace posuzovaného záměru výstavby KH s uvedeným záměrem "Letiště Vodochody" je vzhledem k charakteru obou záměrů a jejich vzájemné vzdálenosti zcela nevýznamná a lze vyloučit jakékoli interakce s leteckou dopravou a negativní vliv na letiště Vodochody v rámci rizikových faktorů záměru. Lze konstatovat, že nejvyšší objekt posuzovaného záměru dosahuje cca 10 m nad stávajícím terénem a vzdálenost na letiště Vodochody je cca 1,5 km, nové výškové obytné domy na severním okraji Klecan mají výšku cca 25 m a jsou od letiště vzdáleny cca 2,5 km. Doprava z budoucího využití letiště Vodochoy je dle informací přepokládána s novým napojením na D8, mimo silnici II/608. Dále např. stávající KH na ÚČOV s výrazně vyššími vyhnívacími nádržemi nemá s leteckou dopravou žádné problémy. Dále ve vzdálenosti cca 2,5 km od letiště se na severním okraji Klecan nachází nové obytné objekty o podstatně vyšší výšce (min. dvojnásobné) než objekty záměru. Jediná interakce by mohla nastat z důvodu havárie letadla a jeho pádu na lokalitu Drasty. Doprava od vjezdu do areálu KH se ve směru Drasty a Vodochody nepřepokládá (vyjma osobní u případných zaměstnanců z těchto obcí). Z hlediska emisí se jedná o nevýznamný spalovací zdroj kotelnu na zemní plyn o tepelném výkonu 990 kW a o běžné emise z biofiltrů fermentorů. Vyjma zemního plynu se v záměru nenakládá s explosivními látkami. Kumulativní vliv obou záměrů nastane pouze v intenzitě dopravy na dálnici D8 ve směru na Prahu. Příprava jiných záměrů není v současnosti zpracovateli dokumentace známa, možnost kumulace s těmito případnými záměry tím není vymezena. Možnost kumulace s jinými záměry není sledována, neboť se jedná v podstatě o rozvoj současného způsobu využití daného území definovaného územně plánovací dokumentací, nikoli o změně jeho charakteru.

50


OKOLNÍ ROZVOJOVÉ PLOCHY Bezprostřední okolní plochy lokality Drasty jsou v současnosti zemědělsky využívané. Z navrhovaného ÚP vyplývá, že cca 150 m jižně od lokality začíná plocha kategorizovaná jako Smíšená výrobní plocha a cca 300 m jihovýchodně začíná plocha kategorizovaná jako Smíšená obytná plocha. Příprava a způsob jejich případného využití by měly zohledňovat výstavbu a existenci nového KH Drasty. B.I.5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu možných variant a hlavních důvodů pro jejich výběr, resp. odmítnutí

Záměr „Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy“ je zpracovaný v rámci stavby č. 6963 – "Celková přestavba a rozšíření ústřední čistírny odpadních vod v Praze na Císařském ostrově" a na tuto stavbu navazuje. Primární důvod potřeby řešení kalového hospodářství je jednoznačný. Rekonstruovaná ÚČOV musí být vybavena kalovým hospodářstvím pro odstraňování kalů produkovaných procesem čištění odpadních vod. Provoz KH může mít obecně variantní řešení jak technologie tak i umístění. Z hlediska technologie úpravy kalu je na základě Zjišťovacího řízení k Oznámení záměru a vývoje situace záměr posuzován v procesu EIA v jedné variantě s technologií aerobní fermentace bez dalšího energetického využití upraveného kalu na lokalitě Drasty. Předložený záměr řeší především základní problematiku a podmínky umístění nového kalového hospodářství ÚČOV Praha v jedné variantě, a to mimo prostor Císařského ostrova, na lokalitě Drasty. Výběr uvedené varianty vychází z technologie aerobní fermentace, která je zaváděna a vyzkoušena v zahraničí ve vyspělých zemích (Kanada, USA, západní Evropa) a umožňuje společné ekologicky šetrné zpracování jak čistírenských kalů tak i širšího sortimentu organických materiálů vč. odpadů na produkt s širšími možnostmi jeho využití. Výstupem posuzovaného procesu bude tuhý odpad resp. produkt obecně, potenciálně použitelný ke spalování či spoluspalování v externích energetických či spalovacích zdrojích, k zemědělskému využití, jako inertní materiál pro využití na povrchu terénu, a to ve vztahu ke skutečně zjištěným vlastnostem. Předložený záměr preferuje zpracování energetického využití produktu varianty s aerobní fermentací v externích energetických zdrojích jako náhrada za např. hnědé uhlí. Podpůrným argumentem pro realizaci záměru je rovněž příspěvek k zajištění pokrytí 13,5 % spotřeby el. energie do r. 2020 z obnovitelných zdrojů. V současnosti je pokryto v ČR cca 7%. Dle aktuálních zpráv bude v dalším vývoji omezována fotovoltaika a větrné elektrárny a prioritou se stane využívání biomasy všeho druhu, což je podstatou záměru.

51


Z hlediska umístění záměru je předložena pouze jedna varianta, a to umístění na lokalitě stávajícího již neprovozovaného KH u MČ Drasty, a to z důvodů vlastnictví příslušného pozemku (hl.m. Praha), souladu s územním plánem (viz příloha č. I.5) a dosavadním využíváním pozemku, dále z důvodu dobré dopravní obslužnosti vedené mimo zástavby okolních obcí a umístění v dostatečné vzdálenosti od okolních obcí. Zásadním důvodem pro umístění na lokalitě Drasty je rozhodnutí o vymístění KH z prostoru ÚČOV na Císařském ostrově se zřetelem na to, že jeho umístění v jakékoli jiné lokalitě mimo Drasty by vedlo k obdobným vlivům na okolí i reakcím okolního obyvatelstva. Součástí předloženého a posuzovaného komplexního záměru v části II dokumentace je rovněž stavba nového RTK zajišťujícího propojení mezi ÚČOV a lokalitou Drasty a dále napojení inženýrských sítí pro dopravu kalu na lokalitu Drasty, zásobování technologickou vodou a odvádění odpadních a srážkových vod z lokality Drasty. Tato stavba má ve vztahu k důvodům umístění záměru určitou nevýhodu ve vzdálenosti od ÚČOV (cca 9 km) a tím i značné investiční nároky na realizaci RTK.

B.I.6.

Popis technického a technologického řešení záměru

Postavení procesu EIA v komplexní přípravě záměrů Proces EIA je jednou z počátečních etap komplexní technické, ekonomické, obchodní a legislativní přípravy realizace každého záměru, zejména záměru průmyslového charakteru a předmětného charakteru a velikosti. Výstupem procesu EIA je stanovisko MŽP ČR jako příslušného úřadu k realizaci záměru. Jak dokumentace tak posudek zpracovaný v rámci procesu EIA nejsou konečnými dokumenty s konečnou platností, které určují zda stavba je či není z hlediska vlivů na životní prostředí akceptovatelná. Toto konečné rozhodnutí přísluší MŽP ČR, a to za účasti jeho příslušných odborů. Stanovisko MŽP ČR, dokumentace EIA i posudek jsou v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb. a zákonem 183/2006 Sb. (stavební zákon) odbornými podklady pro vydání rozhodnutí (případně opatření) podle zvláštních právních předpisů, a to v rámci územního řízení, procesu IPPC, stavebního řízení, vodoprávního řízení atd., a dále podmínek uvedených v příslušných rozhodnutích. Příslušné správní úřady musí vždy vzít v úvahu obsah stanoviska MŽP. Pokud stanovisko uvádí konkrétní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, musí být zahrnuty do příslušných rozhodnutí. Pokud tak správní úřad neučiní, musí uvést důvody v odůvodnění jako součásti každého rozhodnutí. Tento postup by měl u posuzovaného záměru zajistit dostatečnou ochranu životního prostředí ve vztahu k řadě podmínek navrhovaných pro stanovisko MŽP ČR a vycházejících rovněž z připomínek k posuzovanému záměru i zohledňujících počáteční fázi technické přípravy řešící koncepci záměru. Postavení procesu EIA v průběhu technické a legislativní přípravy záměru je jednoznačně stanoveno legislativou ČR a je nutno toto respektovat.

52


V souladu s § 91 stavebního zákona budou výsledky posuzování vlivů na životní prostředí v rámci územního řízení opět předmětem veřejného projednávání. V rámci územního řízení pak bude stavebnímu úřadu zasláno stanovisko příslušného úřadu (zde MŽP ČR). Stanovisko MŽP ČR není tedy konečným verdiktem o povolení či nepovolení realizace záměru. Toto vysvětlení je uváděno ve vztahu k technickému a technologickému řešení záměru z důvodu častých požadavků zejména veřejnosti na dokladování konkrétních zařízení a dodavatelů a garancí za správnou funkci technologie záměrů již v procesu EIA. Z výše uvedených důvodů nelze těmto požadavkům vyhovět, a to rovněž z pohledu zákona o veřejných zakázkách, které ukládá pro záměry financované z veřejných prostředků povinnost výběrového řízení na zhotovitele stavby, tedy vč. její technologie. Teprve po ukončení výběrového řízení prováděného až po procesu EIA budou známi dodavatelé jednotlivých konkrétních částí technologie a jejich zařízení, a toto ovlivní konečné technické řešení (vč. stavební části, generelu apod.). U posuzovaného záměru uvedený postup významně ovlivňuje jeho další technickou přípravu zejména v technologii aerobní fermentace. Dle předběžných informací existují dodavatelé a systémy této technologie v kontinuálním nebo diskontinuálním provedení a dále v provedení fermentorů jako technologické zařízení v oceli nebo v provedení se stavební konstrukcí. Rovněž umístění fermentorů může být variantní, a to uzavřené venkovní nebo v uzavřeném stavebním objektu. Záměr je zpracován na základě podkladů jednoho z potenciálních dodavatelů pro jím používanou variantu technologického provedení fermentorů ve venkovním umístění a doplňujících procesů úpravy a manipulace s kalem a organickými materiály jako řešení s předpokládanými nejméně příznivými parametry a výstupy z hlediska potenciálních vlivů na životní prostředí (princip předběžné opatrnosti). V zadávací dokumentaci pro výběr zhotovitele stavby budou stanoveny podmínky doložení zajištění a garancí kompletního konkrétního technického řešení stavby splňujícího veškeré výstupy z předmětné stavby (emise) do relevantních složek životního prostředí posuzované v rámci procesu EIA a respektujícího záměrem dotčené složkové zákony vztažené k ochraně ŽP a jejich prováděcí předpisy a rovněž relevantní připomínky a požadavky účastníků procesu EIA. Dále bude vybrané technické řešení respektovat podmínky souhlasného stanoviska MŽP jako konečného výstupního dokumentu procesu EIA.

1. Souhrnný popis technického a technologického řešení (viz blokové technologické schéma příloha č.I.9 a zastavovací plán příloha č.I.8) Surový kal je čerpán z ÚČOV na lokalitu Drasty novou potrubní trasou vedenou novým RTK do akumulační jímky surového kalu. Akumulační jímka ve dvojitém provedení je míchána provzdušňováním dmychadly a středobublinnými případně hrubobublinnými ponornými aerátory. Provzdušňování rovněž vytváří žádoucí oxické podmínky akumulace surového kalu a odstraňuje z kalu hlavní podíl pachových látek. Akumulační nádrž bude osazena spojitým měřením hladiny s ovládáním čerpadel, dmychadel, ukazováním stavu hladiny a signalizací jejích mezních stavů. Výtlak čerpadel bude osazen informačním měřením teploty se signalizací její minimální hodnoty. Kal z akumulační jímky je čerpán dvěma ponornými kalovými čerpadly (2+1 ks rezerva) dvěma výtlačnými větvemi do dvojice flokulačních nádrží. Obě větve výtlačného potrubí jsou osazeny směšovači před které je dávkován 0,2 % POF. Upravený kal je z flokulačních nádrží čerpán 3 + 1 objemovými vřetenovými čerpadly do

53


dekantačních odstředivek (každá odstředivka je plněna samostatným čerpadlem, 1 ks je společná rezerva). Flokulační nádrže jsou vybaveny měřením hladiny s řízením podávacích čerpadel kalu a dávkovacích čerpadel 0,2 % POF. Dále jsou nádrže vybaveny vzhledem k jejich venkovnímu umístění měřením teploty se signalizací její minimální hodnoty. Na výtlačných potrubích obou větví před vstupem do flokulačních nádrží jsou umístěna měření průtoku s bilancí čerpaného kalu. Zahuštěný kal min. 25 % sušiny vypadává z odstředivek na vynášecí šnekové dopravníky a je transportován auty s vyklápěčkou do provozu aerobní fermentace (PS 1-05). V dalším vývoji technického řešení bude upřednostněno čerpání kalu až do provozu fermentace, kde budou umístěny odstředivky a nakládání se surovým kalem jako hlavním zdrojem emisí pachových látek bude v uzavřeném objetu (odpadne manipulace a doprava surového kalu v otevřeném prostoru). Fugát z odstředivek je veden do čerpací jímky fugátu (SO 1-29), kde se čerpá s ostatními odpadními vodami do potrubí RTK vedeného na ÚČOV. Jímka bude vybavena spojitým měřením hladiny ovládajícím přes měnič otáček čerpadla a míchadlem pro zabránění usazování suspendovaných látek. Výtlačné potrubí bude vybaveno bilančním průtokoměrem. Příprava a dávkování POF Vzhledem ke značné spotřebě POF pro odvodňování surového kalu (cca dvojnásobná proti odvodňování vyhnilého kalu ve var. 1) je navržena diskontinuální příprava dávkovaného 0,2 % POF dle osvědčeného způsobu aplikovaného na ÚČOV. Práškový POF je z transportních vaků rozplavován pitnou vodou v zařízeních umístěných na nádržích roztoku POF. Směs vody a POF je svedena do míchaných rozpouštěcích a zracích nádrží, kam je přivedena přes elektroarmaturu do rozpouštěcích nádrží pitná voda. Ze zracích nádrží je 1 % POF čerpán vřetenovými čerpadly (2 + 1 ks) do dvojliniové sestavy propojených dvojic míchaných ředících a zásobních nádrží, do kterých je přivedena přes elektroarmatury prioritně technologická voda z ÚČOV. Z propojených dvojic zásobních nádrží je cca 0,2 % POF kontinuálně dávkován vřetenovými čerpadly (2 + 1 ks) do dvojice výtlačných potrubí surového kalu před směšovače. Zrací nádrže (2 ks) jsou vybaveny spojitým měřením hladiny s regulační vazbou na přečerpávací čerpadla POF, elektroarmatury přívodu pitné vody a míchadla nádrží. Zásobní nádrže (2 x 2 ks) jsou vybaveny spojitým měřením hladin s regulační vazbou na dávkovací čerpadla, elektroarmatury přívodu pitné resp. užitkové vody a míchadla nádrží. Na výtlaku dávkovacích čerpadel 0,2 % POF jsou osazeny průtokoměry. Aerobní fermentace kalu Tento PS bude předmětem kompletní dodávky aerobní fermentace vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. Zařízení aerobní fermentace (aerobní tunelové fermentory) navazují na předřazený provoz skladování a úpravy organického substrátu a kalu ze kterého je do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků) nebo nakladači podávána směs biomasy připravovaná v tomto provozu. Ve fermentorech probíhá při teplotě cca 55°C, přítomnosti nutrientů a vhodných mikroorganismů aerobní rozklad organických látek při výrazné redukci hmotnosti a mineralizaci především upravovaného kalu a odstraňování vlhkosti a případné změny struktury organických odpadů a ostatních materiálů

54


(v závislosti na jejich druhu a charakteru). Oxické prostředí je zajišťováno provzdušňováním biomasy ventilátory a provzdušňovacími rošty a jejím mechanickým promícháváním budˇ ve fermentorech nebo homogenizací před vsázkou do nich. V koncové části tunelu (sušící zóně) je využita produkce tepla z fermentace k sušení produktu při teplotě až 80°C na obsah vlhkosti cca 20 %. Uvedené procesní teploty zajišťují rovněž sterilizaci (zničení především patogenů) a z mikrobiologického hlediska zdravotní nezávadnost produktu. Fermentace probíhá podle následujícího principu:

Aerobní fermentace organických materiálů biomasa, zdroj uhlíku, zdroj dusíku, mikroorganismy, voda

teplo suchá biomasa kyslík

Oxidace organického materiálu

(C6H10O4)x + 6.5 O2 = (C6H10O4)x-1 + 6 CO2 + 5 H2O + teplo organ. odpad

kyslík

biomasa oxid uhličitý (produkt fermentace)

voda

17 500 kJ/kg

• organismy z dusíku, fosforu a uhlíku budují buněčnou protoplasmu • uhlík rovněž slouží jako zdroj energie, je "spalován" a vydechován v podobě CO2 • proces oxidace je exotermická reakce • fermentor řízením rychlosti rozkladu a obsahu vlhkosti vyrábí biomasu • při aerobním fermentačním procesu vzniká cca 17 500 kJ/kg tepla Název aerobní fermentace a fermentory je v podstatě názvem pracovním, ne všichni odborníci by s ním úplně souhlasili. Zahraniční provozovatelé používají většinou název kompostování v kompostérech. V podmínkám ČR tento název znamená klasické kompostování v otevřených zařízeních s nedokonalým přirozeným provzdušňováním zajišťovaným obvykle převrstvováním kompostu, s teplotu do cca 60°C a s použitím produktu v zemědělství. Název aerobní fermentace má vyjádřit odlišnost a vyšší úroveň vybavení technologie záměru s výstupem sušeného produktu určeného pro energetické využití od běžných kompostáren v ČR.

55


Proces je tepelně samonosný. Výstupní produkt z tunelů fermentorů je dalším dopravníkovým systémem (soubor výstupních dopravníků z fermentačních tunelů) dopravován do provozu skladování produktu vybaveným dopravníkovým systémem pro ukládání produktu ve skladovacích silech a pro plnění TNA k jeho distribuci. Výstup vzdušiny z fermentorů je veden přes rekuperaci tepla do systému půdních dezodorizačních biofiltrů, kde jsou zachycovány a biochemicky odstraňovány případné pachové látky, které mohou v omezeném množství vznikat především v počáteční fázi fermentace ve vstupní části fermentorů. Ve vypouštěné vzdušině pak je obsažen především CO2 a zbytková vodní pára (do cca 10% odpařené vlhkosti po její kondenzaci) vedle dusíku a zbytkového kyslíku. Proces aerobní fermentace produkuje rovněž určité množství odpadních vod vzniklé kondenzací min. 90% odpařené vhlkosti (především rekuperaci tepla a v biofiltrech), vedených do koncové čerpací jímky, které jsou společně s ostatními vodami čištěny zpět na ÚČOV. Skladování a úprava organického substrátu Tento provoz bude předmětem komplexní dodávky aerobní fermentace vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. V tomto provozu probíhá úprava doplňkového organického substrátu drcením v drtičích, tříděním v třidičích a dále příprava vstupní biomasy pro fermentory z upraveného organického substrátu a zahuštěného kalu v mixerech. Z mixerů je biomasa zakládána do fermentorů dopravníkovým systémem (soubor dopravníků) nebo nakladači. Na provoz PS 106 navazuje technologicky PS 1-05 Aerobní fermentace kalu. Zařízení pro předúpravu organických materiálů bude řešeno i pro případné třídění shrabků z ÚČOV, potenciálně využitelných v procesu fermentace. Organické odpady jsou do jednotlivých boxů úpravy substrátu (SO 1-06) naváženy přímo dopravními prostředky z jejich přepravy na lokalitu Drasty (pokud nebudou na lokalitě na volných plochách doplněny další sklady) nebo jsou místní mechanizací převáženy z objektu dopravy shrabků (SO 1-30) nebo z doplňkového skladu organického substrátu (SO 1-25). Doplňkový sklad byl navržen především z důvodu případné potřeby hrubého ručního či mechanizovaného třídění některých navážených organických odpadů, kdy je nejasné, jaká kvalita těchto využitelných odpadů je v podmínkách ČR dostupná. Lze jej využít i pro třídění shrabků. Pro tento účel bude sklad případně dovybaven vhodnými třidiči. Dále SO 1-25 může sloužit jako záložní skladovací kapacita substrátu i odvodněného kalu (u tohoto v případě havarijních výpadků v technologii fermentace), tj. mezideponie odpadů a kalu pro vyrovnání rozdílů v toku materiálu mezi odvodňováním kalu a fermentací (toto spolu s počtem fermentorů umožňuje řešení var. 2 proti var. 1 s výrazně nižší vstupní akumulací surového kalu). Zahuštěný kal je převážen místními dopravními prostředky (auta se sklápěčkou) z výstupu z odstředivek do jednotlivých boxů SO 1-06, případně může být deponován v SO 1-25. Tento způsob mezioperačního transportu byl zvolen ve vztahu k informacím potenciálních dodavatelů o koncepci navážení odpadů v rámci technologie aerobní fermentace, a dále vzhledem k charakteru kalu a možnosti jeho zamrzání i sklonu k zalepování dopravníkových 56


tras, a rovněž k problematické možnosti jeho čerpání pístovými čerpadly vzhledem k značné délce dopravních tras (cca 400 m). V rámci další technické přípravy bude věnována pozornost případným jiným možnostem nahrazení přepravy kalu od odstředivek do boxů SO 1-06, jako prioritní se jeví umístění odstředivek v objektu SO 1-06 s vyloučením venkovní přepravy odvodněného kalu. Skladování produktu Tento provoz zajišťuje skladování cílového (výstupního) produktu fermentace, kterým je upravená biomasa o cca 20 % vlhkosti s charakterem rypného až suchého stavu. Doprava do skladovacích sil navazuje na systém výstupních dopravníků z fermentorů. Tyto dopravníky navazují na soubory dopravníků, které zajišťují transport produktu z výstupu z fermentorů na zdvihací dopravníky a plnící dopravníky pro dopravu produktu do skladovacích sil. Ze sil je produkt odebírán vyprazdňovacími dopravníky a navážen na plnící dopravníky distribuce produktu. Z dopravníků distribuce jsou plněna nákladní auta zajišťující odvoz produktu ke spotřebitelům k jeho využití či odvoz oprávněnou osobou k jeho odstranění. Důležitým aspektem je vhodná konstrukce a vybavení dopravníků kryty proti dešti a emisím TZL. Odtahy a čištění vzdušin Odtahy a čištění vzdušin bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu) a z flokulačních nádrží PS 04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným surovým kalem a fugátem s produkcí pachových látek. Příslušné vzduchotechnické rozvody jsou napojeny na sání dvou ventilátorů s výstupním přetlakem 3 kPa. Výtlak ventilátorů je veden do dvou biofiltrů s min. 85 % účinností odstranění pachových látek. Přečištěná vzdušina s minimalizovaným obsahem pachových látek je vypouštěna do ovzduší. Fermentory mají samostatné čištění vzdušin v rámci svojí dodávky v PS 1-05. Biofiltry fermentorů bývají u některých dodavatelů vybaveny předřazeným skrubrem pro ochlazení a předčištění vzdušin odtahovaných z fermentorů a pro vytvoření podmínek pro max. kondenzaci odpařené vlhkosti vsázky. Kotelna na zemní plyn Kotelna na zemní plyn bude zajišťovat horkovodní vytápění SO 1-16 (Provozní budova), SO 1-24 (Dílna) a temperaci SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-17 (Transformační stanice, rozvodny), SO 1-23 (Sklad) a SO 1-25 (Garáž) . Dále bude zajišťovat přípravu teplé vody pro sociální zařízení. Základní technologické vybavení zahrnuje 3 ks kotlů s potřebným příslušenstvím, a dále vybavení pro čerpání teplé vody do oběhového rozvodu, dle požadavků výrobce případně i úpravu přídavné pitné vody na napájecí vodu změkčováním a dávkováním potřebných stabilizačních chemikálií (ty budou specifikovány až dodavatelem kotlů, jejich potřebné množství bude zcela nevýznamné vzhledem k nízké kapacitě kotelny a teplovodnímu systému s minimálními ztrátami oběhové vody). Čerpací jímka fugátu Fugát z odstředivek je veden do čerpací jímky (SO 1-29). Do této jímky jsou svedeny rovněž splaškové vody ze sociálních zařízení a odpadní vody z aerobní fermentace kalu (PS 1-05), případně další odpadní vody z nevýznamných zdrojů (oplachy apod.). Uvedené vody budou

57


odváděny na ÚČOV. Z důvodu nevyjasněnosti tlakových ztrát v dopravní trase RTK budou odpadní vody z jímky čerpány čerpadly (1+1 ks). Jímka bude vybavena ponorným míchadlem pro zabránění vytváření sedimentů. Jímka bude dále vybavena spojitým měřením hladiny s regulací měničů otáček čerpadel a spínající či vypínající uvedená čerpadla a míchadlo. Odtokové potrubí bude vybavena bilančním průtokoměrem.

Těžní šachta Tento objekt SO 1-30 (název byl odvozen od výstupu RTK na povrch terénu, využitého při výstavbě RTK v těžení rubaniny z koncové části RTK) zahrnuje technologické vybavení ukončení RTK vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty. Vybavení zahrnuje především zařízení pro manipulaci s vozíky přivážejícími shrabky a pro přesun shrabků na dopravní prostředky, které je budou navážet do SO 1-06 případně do SO 126. V suterénu SO 1-30 bude akumulační nádrž poplachové vody používané pro periodický proplach potrubí kalu. Tato voda bude zpětně čerpána na ÚČOV. Surový kal bude veden potrubím přes objekt SO 1-30 do objektu SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu. Celkové odpadní vody z areálu budou vedeny přes objekt SO 1-30 do RTK a dále zpět na ÚČOV Praha. Těžní šachta bude rovněž součástí řešení v projektové dokumentaci RTK pro dopravu kalu a shrabků z ÚČOV na lokalitu Drasty. RTK bude případně využit i pro řízené odvádění srážkových vod z lokality do Vltavy do vhodného profilu na trase RTK či v prostoru ÚČOV, a pro přívod technologické vody (prioritně vyčištěná vody z ÚČOV, případně říční voda z Vltavy).

2. Členění stavby a realizační etapy Předložený záměr zahrnuje variantu 2 z Oznámení s jedním provozním celkem (PC) členěným na provozní soubory (PS) a stavební objekty (SO). Následný popis technologie a technického řešení je podrobnějšího charakteru vč. účelného členění na SO a PS z důvodu průmyslového charakteru záměru, kdy vlivy na ŽP jsou určovány především technickým řešením a technologií záměru. PC 1- Aerobní fermentace kalu a organických materiálů Některé z níže uvedených SO a PS jsou vázány na podmínky externího zásobování el. energií, ZP, pitnou vodou a na dopravní systémy. Tyto SO a PS nejsou součástí řešení předloženého záměru. Uvedené PS pak v další fázi rozpracování v technických projektech mohou být členěny na dílčí provozní soubory (DPS): DSP-XY.1 Strojně-technologická část DPS-XY.2 Elektro-silnoproud DPS-XY.3 MaR, SŘTP, ASŘ

58


Seznam provozních souborů a stavebních objektů Stavební objekty (SO): SO 1-01 Přeložky, demolice SO 1-02 Příprava území SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu SO 1-04 Zahušťování surového kalu SO 1-05 Aerobní fermentace kalu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu SO 1-07 Skladování produktu SO 1-08 neobsazeno SO 1-09 Odtahy a čištění vzdušin SO 1-10 Kotelna na zemní plyn SO 1-11 Spojovací potrubí a kolektory SO 1-12 Přípojka zemního plynu........není součástí záměru SO 1-13 Přípojka vn 24 kV........není součástí záměru SO 1-14 Přípojka pitné vody........není součástí záměru SO 1-15 neobsazeno SO 1-16 Provozní budova SO 1-17 Transformační stanice, rozvodny SO 1-18 Terénní a sadové úpravy SO 1-19 Komunikace a zpevněné plochy SO 1-20 Venkovní osvětlení SO 1-21 Slaboproud SO 1-22 Oplocení SO 1-23 Sklad SO 1-24 Dílna SO 1-25 Garáž SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu SO 1-27 Vrátnice SO 1-28 neobsazeno SO 1-29 Čerpací jímka fugátu SO 1-30 Těžní šachta SO 1-31 Dešťová zdrž Provozní soubory (PS): PS 1-01 a 02 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnuje technologické vybavení) PS 1-03 Akumulační nádrž surového kalu PS 1-04 Zahušťování surového kalu PS 1-05 Aerobní fermentace kalu PS 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu PS 1-07 Skladování produktu PS 1-08 neobsazeno PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin

59


PS 1-10 Kotelna na zemní plyn PS 1-11 až 16 neobsazeno PS 1-17 Transformační stanice, rozvodny PS 1-18 až 20 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnují technologické vybavení) PS 1-21 ASŘ, SŘTP, MaR PS 1-22 až 25 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnují technologické vybavení) PS 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu PS 1-27 neobsazeno (odpovídající SO nezahrnují technologické vybavení) PS 1-28 neobsazeno PS 1-29 Čerpací jímka fugátu PS 1-30 Těžní šachta PS 1-31 Dešťová zdrž Členění stavby uvedené pro rozsah záměru výstavby KH představuje základní rozsah hodnocené stavby bez vnějších vazeb na lokalitu umístění stavby s tím, že v rámci následné projektové dokumentace bude tento rozsah PS a SO v souvislosti s konkrétními podmínkami lokality a jejího okolí doplněn o další navazující části stavby (dopravní trasy, přípojka elektrické energie, zemního plynu, pitné vody, terénní úpravy, spojovací RTK na ÚČOV apod.), či dále rozšířeny o další detailní části uvedených PS a SO. Dále bude v rámci dalšího vývoje, technické a obchodní přípravy zajištění zdrojů organických materiálů a odběratelů produktu řešeno vybudování systémů svozu, externích skladů, překladišť, dopravy apod. Realizační etapy: Předložený záměr v rozsahu PC 1 tvoří z hlediska funkčnosti jeden nedělitelný celek realizovatelný v jedné ucelené etapě v prostoru lokality Drasty. Podmínkou této realizace jsou realizace navazujících potřebných vyvolaných a doplňujících investic (viz výše) umístěných mimo prostor lokality Drasty.

3. Popis stavebních objektů v členění na jednotlivé SO a jejich vlivy na životní prostředí SO 1- 01 Přeložky, demolice a SO 1-02 Příprava území Rozsah nutných demolic stávajících budov, demontáží zařízení a potřebných přeložek inženýrských sítí bude upřesněn v další projektové přípravě. Předběžně se předpokládají demolice stávajících objektů a zařízení bez jejich dalšího využití, lze uvažovat o využití stávajícího provozního objektu odvodňování kalu jako skladu organických materiálů.. Ve vazbě na dnešní využití území se v každém řešení přípravy území předpokládá sejmutí ornice na zatravněných plochách v tloušťce 15-30 cm a její odvoz k zemědělskému využití či k rekultivacím, v daném případě se předpokládá úplné využití k terénním úpravám na lokalitě. Vzhledem k předpokladu realizaci celé stavby na ploše stávajících kalových polích a v omezené severovýchodní části lokality se bude jednat o nevýznamný objem odtěžené ornice, který bude upřesněn dle konečného projektového řešení ostatní plochy areálu Drasty (mimo plochu kalových polí). Součástí přípravy území bude rovněž zařízení staveniště.

60


Úprava pláně staveniště bude zahrnovat odstranění konstrukcí kalových polí, potřebou odtěžbu zemin a jejich využití pro výstavbu obvodového valu nebo uložení na dočasné deponie na lokalitě. Další práce realizované v rámci tohoto objektu budou upřesněny podle konkrétních podmínek lokality a současného využívání území. Jedná se především o odstranění stávající zeleně (náletový křovinatý typ) v místě původních kalových lagun umístěných mimo prostoru stavby a jejich terénní úpravy. Celkové předběžné bilance demoličních a odtěžených materiálů a odpadů m3 t využití na lokalitě externí využití odstranění 9 000 13 000 13 000 t 0 0 10 500 18 900 9 450 t (cca 50%) 0 9 450 t (cca 50%) 639 400 959 100 495 600 m3 143 800 m3 0 743 400 t 215 700 t (odpad) Kovový odpad 500 0 0 500 t Rubanina z RTK 22 000 55 000 0 55 000 t 0 (z těžní šachty SO 1-30) Poznámka: bilance zeminy a její členění vychází z předpokladu, že kontaminace zeminy bude v úrovni umožňující její plné využití na povrchu terénu a nevyžadující její odstranění uložením na skládku. Dále nejsou v těchto bilancích zahrnuty případné odtěžby v jiných částech lokality mimo vlastní staveniště záměru (vyplyne z projektového řešení). Využití na lokalitě zahrnuje výstavbu valu po obvodu pozemku, dále vyrovnání terénu v severovýchodní části lokality na úroveň pláně staveniště (terén je cca 6 m pod současnou úrovní kalových polí) a další drobné terénní úpravy.

Materiál (odpad) Ornice Demoliční odpad Zemina

Vliv na ŽP Uvedené SO jsou součástí výstavby, prováděné za podmínek minimalizujících vznik prašnosti a vylučujících kontaminaci horninového prostředí ropnými látkami ze stavebních mechanizmů a dopravních prostředků vč. doplňování pohonných hmot (viz příloha č. I.21 Zásady organizace výstavby). Z hlediska hlukové zátěže budou stavební práce prováděny pouze v denní době od 7,00 do 21,00 h. Za těchto podmínek nebudou tyto SO zdrojem negativního vlivu na ŽP. Vzhledem k nakládání s kaly z ÚČOV na bývalých kalových polích a ve vztahu k jejich kvalitě (aktuální analýzy sušiny kalu a kalové vody) je nutno v rámci SO 1-02 ověřit charakter a úroveň případné kontaminace podloží kalových polí a odtěžované zeminy. Blíže viz příloha č. I.21.

61


SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Jedná se dvojitou podzemní železobetonovou zakrytou nádrž o užitném obsahu 2 x 500 = 1 000 m3, vybavenou provzdušňovacími aerátory. V nádržích budou umístěna ponorná kalová čerpadla pro čerpání hustých kalů. Parametry akumulační nádrže: Celkové vnější rozměry: 24 x 8 m Celková vnější plocha: 192 m2 Celková výška: 7m (vzhledem k čerpání kalu bude část nádrže ve vztahu k upravenému terénu jako nadzemní) Celkový objem: 1 344 m3 U akumulační nádrže se předpokládá odtah vzdušiny k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 umístěných vedle nádrže. Vzhledem k očekávanému odstranění hlavního podílu pachových látek z SSK provzdušňováním akumulační nádrže bude jeden biofiltr prioritně používán pro čištění vzdušiny z akumulační nádrže. Technologická zařízení (dmychadla, rozvaděč) budou instalována v objektu SO 1-04 nebo vedle nádrže (dmychadla v protihlukovém krytu). Vliv na ŽP Objekt SO 1-03 je vzhledem k jeho zakrytí a umístění technologického zařízení pod hladinou kalu zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku (neplatí o dmychadlech ve venkovním provedení, pokud budou umístěna v rámci PS 1-03 vedle nádrže, hlukové emise budou ale minimalizovány účinným protihlukovým krytem). Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se v tomto objektu uvolňují intenzivním provzdušňováním. Úroveň tohoto úniku závisí na řešení zakrytí nádrží (dostatečná těsnost) a vytvořeném podtlaku, a dále na dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce nádrže a příslušné vzduchotechniky s kvalitním biofiltrem s nízkým zatížením považovat vliv pachových látek za nevýznamný. Pokud se ukáže na základě kontrolního monitoringu ve zkušebním provozu pro tento nejvýznamnější zdroj pachových látek účinnost biofiltru nedostatečná, může být odpachovací systém doplněn dalším vhodným odpachovacím zařízením, např. ionizačním zařízením se systémem IonAcOx (odstranění zápachu aktivním kyslíkem) nebo zařízením se systémem PhoCatOx (fotokatalytické odstraňování zápachu na principu kombinace fotooxidace založené na působení UV záření a katalytické oxidace) pro předběžnou kapacitu 2 000 m3/h vzdušiny.

62


SO 1-04 Zahušťování surového kalu Objekt zahušťování surového kalu je jednopodlažní budova standardní stavební konstrukce pro průmyslový objekt s přízemím, s půdorysnými rozměry 55 x 20 m, celkovou výškou 7,0 m a zastavěnou plochou 1 100 m2. V přízemí bude umístěno 6 nádrží POF, 4 čerpadla POF, 4 podávací čerpadla kalu, 4 odstředivky a el. rozvaděče. V přízemí budou dále umístěny 4 výstupní dopravníky zahuštěného kalu. Celkový obestavěný objem je cca 7 700 m3. Objekt bude temperovaný na + 5°C. Konstrukce pláště bude zahrnovat protihlukovou izolaci s váženou stavební vzduchovou neprůzvučností min. 40 dB. Součástí tohoto SO bude rovněž železobetonová základová deska pod venkovní flokulační nádrže o rozměru 10 x 5 m a ploše 50 m2. Předpokládá se rovněž vybavení příslušnou vzduchotechnikou s odtahem vzdušiny z prostoru odstředivek a výstupních dopravníků k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09 a s odpovídající výměnou vzduchu v ostatních částech objektu. Vliv na ŽP Objekt SO 1-04 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnými hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 40 dB a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-09 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s ním před vstupem na lokalitu Drasty) z příslušných rozvodů a zařízení. Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním řešení konstrukce odstředivek a rozvodů kalu, a dále na kvalitním řešení vzduchotechniky objektu SO 1-04 a dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení konstrukce zařízení a rozvodů kalu a příslušné vzduchotechniky a při kvalitním biofiltru považovat vliv pachových látek za nevýznamný. V případ přenesení umístění odstředivek do objektu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu se bude výše uvedené vztahovat na tento objekt, resp. na jeho oddělenou část s odstředivkami.

63


SO 1- 05 Aerobní fermentace kalu Jedná se o železobetonový základ pod fermentační tunely (celkový počet tunelů 33 ks, jeden základ pod trojicí tunelů, tj. 11 ks) a o betonové vany biofiltrů, tedy zařízení příslušející technologii aerobní fermentace. Celková plocha základů pod fermentory: 11 ks x 19 x 90 = 18 810 m2, tloušťka 0,5 m, celkový objem betonu základů 9 405 m3. Celkové rozměry 1 ks tunelu: délka x šířka x výška = 91,5 x 3,8 x 3,8 m Náplň biofiltrů zahrnuje 0,4 m podkladovou vrstvu z říčního štěrku 25-50 mm a biofiltrační médium (patentovaná směs) 1,3 m. Celkový obestavěný objem 11 biofiltrů činí 11 ks x 8 m (šířka) x 80 m (délka) x 2,5 m (hloubka) = 17 600 m3. Celková náplň štěrku činí 2 816 m3, náplň biomasy 9 152 m3. Celkové rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka x výška nad terénem = 79 x 8 x 0 m hloubka (umístění pod terénem) = 2,5 m Vliv na ŽP Objekt SO 1-05 vzhledem k jeho charakteru (základy pod technologická zařízení) a za podmínky vodohospodářsky zabezpečené stavební konstrukce základů fermentorů a biofiltrů nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Zahrnuje jednopodlažní objekt nevytápěný, lehké panelové nebo ocelové konstrukce typu skladové haly s tepelnou a protihlukovou izolací se stavební vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB, a s celkovými rozměry 358 x 50 m a plochou 17 900 m2. Celková výška 10 m vychází z charakteru zařízení a informací potenciálních dodavatelů technologie aerobní fermentace. Celkový obestavěný prostor činí 179 000 m3. Objekt bude případně vybaven elektricky ovládanými automatickými vjezdovými vraty pro omezení hlukových emisí fugitivního charakteru. V návaznosti na případné emise zapáchajících látek bude objekt vybaven vedle přirozeného větrání vzduchotechnikou s bodovými odtahy vzdušin u zařízení a prostorů s potenciální produkcí zvýšených emisí zapáchajících látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry fermentorů. Konstrukce objektu vychází z dosavadních realizací technologie aerobní fermentace a příslušných zkušeností s nimi. Vliv na ŽP Objekt SO 1-06 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnými hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Vzhledem k četnosti dopravy materiálů do objektu je pro minimalizaci fugitivních emisí hluku významné vybavení elektricky ovládanými automatickými vjezdovými vraty.

64


Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-06 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze surového nestabilizovaného kalu a případně z některých organických materiálů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty) v zařízeních pro jejich úpravu. Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-06 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění odtahované vzdušiny. Rovněž bude záležet na organizaci nakládání se surovým kalem v rámci celé technologie var. 2, která by měla zajistit minimální doby zdržení surového kalu v jednotlivých procesech. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech považovat vliv pachových látek za nevýznamný. V případě přenesení umístění odstředivek do objektu SO1-06 (nahrazení převážení odvodněného kalu do objektu jeho čerpáním) budou tyto umístěny v oddělené části se samostatnou vzduchotechnikou. Vzhledem k výšce objektu cca 10 m a navrhovaným terénním úpravám (zahloubení staveniště, obvodový val) nebude tento objekt významněji ovlivňovat okolní krajinu a estetické pohledy z okolních obcí na okolí lokality (viz příloha č. I.20). SO 1-07 Skladování produktu Produkt bude skladován ve čtveřici skladovacích sil (zásobníků produktu) doplněných příslušnými manipulačními dopravníky. Vyprazdňování sil do nákladních automobilů bude prováděno ve dvojici nakládacích „tunelů“. Součástí stavební dodávky budou betonové základy skladovacích sil s celkovou plochou 4 x 10 x 10 m = 400 m2, tloušťkou základu 2 m a celkovým objemem základů 800 m3. Uvedená síla a rovinné založení vyplývá z předpokladu standardního řešení založení základů při standardních geologických podmínkách. Základní parametry 1 ks sila: Průměr: 10 m Plocha: 78,5 m2 Výška celková: 6m Užitečný objem: 382 m3 Celkový objem: 471 m3 Vliv na ŽP Objekt SO 1-07 vzhledem k jeho charakteru (základy pod technologická zařízení) nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-08 neobsazeno SO 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Jedná se o železobetonové základy pod 2 ks biofiltrů a 2 ks ventilátorů o zastavěné ploše cca 5 x 8 m = 40 m2, síle základu 0,5 m a obestavěném objemu 20 m3. Rozměry 1 ks: délka x šířka x výška n. terénem = 6 000 x 2 500 x 2 000 mm.

65


Vliv na ŽP Vzhledem ke svému charakteru (stavební konstrukce) nebude vykazovat SO 1-09 negativní vliv na ŽP. SO 1-10 Kotelna na zemní plyn Přízemní objekt s plochou střechou o vnějších půdorysných rozměrů 15 x 10 m s plochou 150 m2 a celkovou výškou 6,0 m a výškou komínu 8 m. Obestavěný objem činí cca 900 m3. Založení je uvažováno na základových pasech v otevřené stavební jámě. Konstrukce bude zděná v kombinaci s prefabrikovanou stropní konstrukcí. Objekt bude temperovaný na + 5°C. Konstrukce pláště bude zahrnovat protihlukovou izolaci s váženou stavební vzduchovou neprůzvučností min. 30 dB. Vliv na ŽP Objekt SO 1-10 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 30 dB a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Ve vztahu k zařízení umístěnému v SO 1-10 nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska vlivu na ovzduší je významnějším objektem komín s vyústěním spalin zemního plynu, a to zejména ve vztahu k emisím NOx a SO2. Potenciální únik zemního plynu do ovzduší vlivem netěsnosti rozvodů a z kotlů lze považovat pouze za havarijní stav. SO 1-11 Spojovací potrubí a kolektory Převážná většina elektrických kabelů bude vedena mezi příslušnými objekty pod terénem v kolektorech o celkové délce cca 500 m. Dále SO zahrnuje kanalizace všech druhů vod (oddílná síť se samostatnou splaškovou, průmyslovou a dešťovou kanalizací) o celkové délce cca 4 800 m a vodovodní (rozvod technologické a pitné vody) a technologická potrubí o celkové délce cca 2 000 m. Součástí objektu jsou i veškerá trubní propojení technologických objektů vedená v zemi. Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení stavební konstrukce kolektorů a zajištění těsnosti spojovacích potrubí odpadních vod, kalů a chemikálií, a při způsobu jejich uložení v kolektoru v souladu s příslušnými ČSN nebude tento SO negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-16 Provozní budova Provozní budova bude nadzemní objekt, obsahující kanceláře, velín, sklady, laboratoř, sociální zázemí, jídelnu, zasedací místnost apod. Předpokládá se dvoupodlažní zděná budova s rovnou střechou o půdorysných rozměrech cca 40,0 x 20,0 m s plochou 800 m2, výška cca 7,0 m. Celkový obestavěný prostor bude činit cca 6 000 m3.

66


Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení podlah skladů a laboratoře a zajištění těsnosti napojení odpadních vod z laboratoře a sociálních zařízení na areálové rozvody nebude tento SO negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-17 Transformační stanice, rozvodny Základovou konstrukci objektu tvoří železobetonová vana, která bude plnit funkci kabelového kanálu. Nadzemní část tvoří na základovou konstrukci navazující monolitický skelet s vyzdívaným obvodovým pláštěm. Půdorysné rozměry jsou 20,0 x 15,0 m, plocha 300 m2. Celková výška bude cca 7,0 m. Celkový obestavěný prostor bude činit cca 2 100 m3. Vliv na ŽP Za podmínky použití suchých transformátorů (bez olejových náplní) nebude tento SO negativně ovlivňovat ŽP. Zařízení v SO 1-17 bude produkovat nevýznamné hlukové emise a SO 1-17 se vzduchovou neprůzvučností stěn min. 30 dB bude zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku. SO 1-18 Terénní a sadové úpravy Objekt zahrnuje konečné terénní úpravy nezastavěných ploch do úrovně požadovaného upraveného terénu v okolí objektů stavby, případně v prostoru celé lokality, a ozelenění a výsadbu vzrostlé zeleně. Vliv na ŽP Objekt SO 1-18 má významný pozitivní vliv na ŽP, a to vliv na krajinu a vliv estetický. Rozsah a zejména výškové řešení umístnění objektů stavby a obklopujících terénních úprav bude mít určitý pohledový vliv na okolí lokality, v případě var. 2 nebude tento vliv příliš významný (nejvyšším objektem je SO 1-06 a SO 1-30 s výškou 10 m). Tyto úpravy a vhodná vegetace budou rovněž zabezpečovat další omezení hlukové zátěže okolí. SO 1-19 Komunikace a zpevněné plochy Navrženy jsou živičné plochy. Komunikace šířky cca 8,0 m budou řešeny s ohledem na zajištění přístupu k jednotlivým objektům celého komplexu kalového hospodářství s návazností na předpokládané napojení areálu na vnější komunikační systém. Celková plocha komunikací a zpevněných ploch je cca 35 000 m2. Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení ploch s možným únikem ropných látek z manipulačních a dopravních prostředků a odděleného odkanalizování ploch s potenciální kontaminací ropnými látkami a znečištěním z manipulace s kaly a odpady do oddělené sekce dešťové zdrže s jejich odváděním na ÚČOV nebude tento SO negativně ovlivňovat ŽP. Změna v odvádění těchto srážkových vod proti Oznámení nevyžaduje vzhledem k limitu pražského kanalizačního řádu pro jednotnou a splaškovou kanalizaci C10-C40 6 mg/l (prostý

67


vzorek) a C10-C40 3 mg/l (směsný 24 h vzorek) instalaci odlučovače s gravitačně sorpční technologií a příslušnou certifikací, jako součást této kanalizace bude instalován OLK s gravitační technologií a koalescenčním filtrem jako objekt kanalizační sítě s pojistnou funkcí pro případ havraního úniku ropných látek. SO 1-20 Venkovní osvětlení Osvětlení místních komunikací areálu kalového hospodářství bude napájeno z rozvaděče venkovního osvětlení. Tento rozvaděč pak bude napájen z hlavního rozvaděče nn transformační stanice. Komunikace budou osvětleny výbojkovými svítidly umístěnými na silničních stožárech. Osvětlení bude možné ovládat ručně a automaticky soumrakovým spínačem. Soupis hlavních zařízení: 1ks rozvaděč nn venkovního osvětlení Celková délka venkovního osvětlení: cca 2 000 m Vliv na ŽP Tento SO nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-21

Slaboproud

Telefony V areálu je navržena telefonní pobočková ústředna pro cca 16 poboček, umístěná v provozní budově. Jednotlivé pobočky budou rozvrženy v dalším stupni projektu. Tato ústředna musí spolupracovat s ústřednou ÚČOV Praha. EZS (elektrická zabezpečovací signalizace) Zabezpečovací ústředna je opět navržena do provozní budovy a jednotlivé prvky EZS budou rozmístěny jak po vlastní provozní budově, tak po areálu. Předpokládáme napojení ústředny EZS na PCO (Projekt civilní obrany). Kamerový systém Sledování důležitých míst po tomto areálu i sledování vlastního vstupu a vjezdu je navrženo pomocí kamer a to jak pevně nastavených, tak otočných, umístěných převážně na sloupech veřejného osvětlení. Zařízení vstupu Pro provoz tohoto areálu je navrženo zařízení vstupu, a to nejen na sledování přepravních vozidel, která budou mít přiděleno zařízení na automatické otevírání vrat, ale možnost vstupu jednotlivých pracovníků v rámci celé ÚČOV. Vliv na ŽP Tento SO nebude negativně ovlivňovat ŽP.

68


SO 1-22 Oplocení Celý areál lokality Drasty bude po obvodě oplocen. Předpokládá se pletivo výšky 2,0 m s plastovou ochranou s ocelovými sloupky a betonovou podezdívkou. Celková délka nového oplocení celého pozemku předpokládá cca 2 000 m. Vliv na ŽP Tento SO nebude negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-23 Sklad Tento objekt bude sloužit k uložení náhradních dílů a provozního materiálu. Objekt bude temperován na + 5°C. Předpokládá se jednopodlažní nadzemní zděná budova s plochou střechou o půdorysných rozměrech cca 15 x 10 m s plochou 150 m2, výška 6,0 m. Celkový obestavěný prostor bude činit 900 m3. Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení podlah a odkanalizování objektu SO 1-23 do příslušné části areálové kanalizace nebude tento objekt negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-24 Dílna Tento objekt bude sloužit pro potřeby údržby. Objekt bude vytápěn. Předpokládá se jednopodlažní nadzemní zděná budova s plochou střechou o půdorysných rozměrech cca 20 x 15 m s plochou 300 m2, výška cca 6 m. Celkový obestavěný prostor bude činit cca 1 500 m3. Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení podlah, zajištění vybavení dílny proti úniku ropných látek z činností v dílně prováděných a při odkanalizování objektu SO 1-24 do příslušné části areálové kanalizace nebude tento objekt negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-25 Garáž Tento objekt bude sloužit pro parkování 4 nákladních aut zajišťujících mezioperační dopravu . Objekt bude temperován na + 5°C. Předpokládá se jednopodlažní nadzemní zděná budova s plochou střechou o půdorysných rozměrech cca 35 x 20 m s plochou 700 m2, výška cca 6 m. Celkový obestavěný prostor bude činit cca 3 500 m3. V garáži budou uloženy 200 l sudy s naftou pro záložní doplňování PH nákladních aut vnitroareálové dopravy (pokud nebudou prioritně doplňovány u venkovní ČS PH). Předběžný počet skladovaných sudů bude max. 5. Sudy budou uloženy v odděleném prostoru s vodohospodářsky zabezpečenou konstrukcí a havarijním objemem pro záchyt úniku nafty. Doplňování nádrží aut bude prováděno v garážním prostoru sudovým čerpadlem s hadicí.

69


Vliv na ŽP Za podmínky vodohospodářského zabezpečení podlah, zajištění vybavení garáže proti úniku ropných látek z činností v garáži prováděných a při odkanalizování objektu SO 1-25 do příslušné zabezpečené části areálové kanalizace nebude tento objekt negativně ovlivňovat ŽP. Vzhledem k předpokládanému přečerpávání průměrně 28 1 nafty denně nebudou emise z této činnosti v hodnotitelné úrovni. V případě náhrady přesunu odvodněného kalu jeho čerpáním do SO 1-06 klesne spotřeba nafty pro vnitroareálovou dopravu na minimum (odhad průměru do 5 l/d). SO 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Tento objekt bude sloužit jako mezideponie organických materiálů (především vegetačního typu), případně shrabků s možným doplněním jejich hrubého třídění i jako záložní nouzová mezideponie zahuštěného kalu. Objekt nebude zateplen. Předpokládá se panelová či ocelová konstrukce s 5ti úložnými boxy s lehkým zastřešením o celkových půdorysných rozměrech cca 65 x 20 m s plochou 1 300 m2, výška cca 6 m. Celkový obestavěný prostor bude činit cca 7 800 m3. Obvodové stěny budou konstruovány se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB. Vzhledem ke konstrukci a využití objektu bude v návaznosti na případné emise pachových látek objekt vybaven vedle větrání přirozeným prouděním i vzduchotechnikou s odtahy vzdušin z míst s případnou produkcí zvýšených emisí pachových látek. Tato vzdušina bude vedena na odpachovací biofiltry SO 1-09. Vliv na ŽP Objekt SO 1-26 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s významnějšími hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-26 a jeho odkanalizování do kanalizace průmyslových vod nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem vznik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z případně přechodně ukládaného surového nestabilizovaného kalu a z některých organických odpadů (s úrovní dle stavu vyplývajícího ze způsobu nakládání s nimi před vstupem na lokalitu Drasty). Předpokládaná minimalizace úniku pachových látek do ovzduší závisí na řešení vzduchotechniky objektu SO 1-26 a dostatečné účinnosti dezodorizačních biofiltrů využitých pro čištění části odtahované vzdušiny. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení vzduchotechniky s účelným lokálním (dle členění prostoru SO ve vztahu k charakteru ukládaného materiálu) odtahem vzdušin z prostoru objektu a při kvalitních biofiltrech považovat vliv pachových látek za nevýznamný.

70


SO 1-27 Vrátnice Jednopodlažní objekt s plochou střechou, zděný. Celkové rozměry 12 x 5 m s plochou 60 m2 a výškou 5 m. Obestavěný objem činí 300 m3. Objekt bude vytápěný. Vliv na ŽP Za podmínky odkanalizování objektu vrátnice nebude tento negativně ovlivňovat ŽP. SO 1-28 neobsazeno SO 1-29 Čerpací jímka fugátu Jedná se o železobetonový objekt z vodostavebního betonu, podzemní, o celkovém obestavěném objemu 288 m3 a užitečném objemu cca 150 m3. Objekt je dělený na dvě části s předřazenou rozdělovací šachtou. V každé části je umístěno míchadlo a ponorné čerpadlo. Celkové rozměry čerpací jímky: 8 x 6 m Celková hloubka čerpací jímky: 6 m Vliv na ŽP Objekt SO 1-29 je vzhledem k jeho zakrytí a umístění technologického zařízení pod hladinou odpadních vod zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené a nepropustné konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je vznik emisí pachových látek potlačen krátkou dobou zdržení fugátu a ostatních odpadních vod (cca 30 min.) a zakrytím jímky, a dále odsáváním prostoru jímky vzduchotechnikou k přečištění na dezodorizačních biofiltrech v PS 1-09. Jiné vlivy na ŽP objekt nevykazuje. SO 1-30 Těžní šachta Jedná se o objekt vyústění nového RTK vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty. RTK je vedeno potrubí směsného surového kalu a doprava shrabků do areálu Drasty malou elektrickou lokomotivou s vozíky a potrubí celkových odpadních vod z areálu Drasty na ÚČOV. Potenciálně bude zřejmě nejvhodnější rovněž odvádět RTK řízeně čerpané přebytečné srážkové vody a přivádět vyčištěnou vodu z ÚČOV (alternativně říční vodu z Vltavy) jako technologickou. Jedná se o jednopodlažní objekt o rozměrech 60 x 40 m a výšce 10 m. Celkový obestavěný objem činí 2 400 m3. Technologické vybavení tvoří jeřáb a zařízení pro překlad obsahu přepravních kontejnerů kolektoru (navážení shrabků) na areálové dopravní prostředky a příslušné manipulační vybavení. Podzemní část objektu tvoří akumulační nádrž proplachových vod kalového potrubí o užitečném objemu cca 1 000 m3, zpětně čerpaných potrubím odpadních vod na ÚČOV. Celkové rozměry akumulační nádrže: 16 x 16 m Celková hloubka akumulační nádrže: 5 m

71


Celkový objem akumulační nádrže: Nádrž bude zakrytá.

1 280 m3

Vliv na ŽP Objekt SO 1-30 je vzhledem k vybavení technologickým zařízením s hlukovými emisemi plošným zdrojem hluku, který vzhledem k umístění ponorných čerpadel proplachové vody a ke konstrukci nadzemních obvodových stěn se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB a vzdáleností nejbližší obytné zástavby cca 350 m lze považovat za nevýznamný s předpokladem nepřekračování hygienických limitů hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlahy objektu SO 1-30 a konstrukce akumulační nádrže nebude tento objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z poplachové vody a z dopravovaného surového kalu a shrabků (pokud nebudou v čerstvém stavu) z netěsností příslušných rozvodů a zařízení (jedná se ale spíše o havarijní stavy než standardní provoz). Vzhledem k zakrytí akumulační nádrže a k minimální době zdržení poplachové vody v akumulační nádrži a ke vzdálenosti obytné zástavby lze při standardním provozu SO 1-30 považovat vliv pachových látek za zanedbatelný. Vzhledem k výšce objektu cca 10 m a navrhovaným terénním úpravám (zahloubení staveniště, obvodový val) nebude tento objekt významněji ovlivňovat okolní krajinu a estetické pohledy z okolních obcí na okolí lokality (viz příloha č. I.20). SO 1-31 Dešťová zdrž Vzhledem k nezbytnému záchytu nárazové produkce srážkových vod (až 1 920 l/s při intenzitě 200 l/s.ha a středním koeficientu odtoku 0,8) je navržena dešťová zdrž o celkovém užitečném objemu 9 600 m3 členěném na 3 sekce. Jedna sekce – č.1 (2 000 m3) bude vyčleněna pro záchyt potenciálně kontaminovaných vod (budou čerpány na ÚČOV), druhá – č.2 (2 500 m3) pro záchyt střešních vod (určených prioritně pro zasakování) a třetí č. 3 (5 100 m3) pro záchyt ostatních nekontaminovaných vod (určených prioritně pro využití na lokalitě). Objem druhé sekce bude členěn na retenční objem 1 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 1 500 m3. Objem třetí sekce bude členěn na retenční objem 2 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 3 100 m3. Poměry uvedených objemů bude možné flexibilně upravit dle konkrétního technického řešení záměru. Jedná se ŽB obdélníkovou monolitickou zastropenou nádrž. Předběžné celkové rozměry nádrže 43,0 x 43,0 m (budou upřesněny v projektové dokumentaci dle konkrétního řešení generelu), celková hloubka nádrže 6 m, užitná hloubka 5 m, celková plocha nádrže 1 849 m2. Celkový obestavěný objem činí 11 094 m3. Dno nádrže bude vyspádováno směrem ke

72


kalovému žlabu. Ve dně budou podélné zídky dělící nádrž na tři výše uvedené sekce. Nádrž bude vybavena vyplachovacím žlabem pro každou sekci. Pro plnění žlabu bude využita srážková voda. Nádrž lze případně zakrýt na ochranu před spadem. Do zdrže bude zaústěno několik potrubí dešťové kanalizace lokality dle jejího řešení. Na kanalizaci potenciálně kontaminovaných vod bude umístěn odlučovač lehkých kapalin (OLK) s gravitační technologií separace RL. Každá sekce nádrže bude osazena 3 ks čerpadel s regulací výkonu měničem otáček a se vzájemným propojením o předběžném max. výkonu cca 150 m3/h, u sekce č. 2 bude pro zasakování instalováno čerpadlo o výkonu 20 m3/h. Tato čerpadla budou využita pro využití dešťové vody na lokalitě, pro zasakování v hg objektech lokality a pro čerpání přebytečných srážkových vod do odtokové kanalizace srážkových vod (odvádění do Vltavy) a odpadních vod ze sekce srážkových vod dekontaminovaných na OLK (odvádění na ÚČOV). Na vypouštěcím potrubí zdrže bude rovněž osazena regulační armatura – plovákový regulátor průtoku, který zajistí vypouštění ze zdrže ve výše uvedené hodnotě pro případ příznivých výškových podmínek řešení odtokových kanalizací z lokality. Uvedený návrh odtokového množství zajistí vyprázdnění sekcí zdrže za dobu max. 24 hod. Vliv na ŽP Objekt SO 1-29 je vzhledem k umístění technologického zařízení pod hladinou srážkových vod zcela nevýznamným plošným zdrojem hluku. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené a nepropustné konstrukce objektu nebude objekt negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší vylučuje charakter srážkových vod v SO 1-29 a systém nakládání se zadrženou srážkovou vodou vznik emisí pachových látek. Jiné vlivy na ŽP objekt nevykazuje.

4. Popis základních procesů a strojního zařízení v členění na PS a jejich vlivy na životní prostředí PS 1-03 Akumulační nádrž surového kalu Technické řešení: Vzhledem ke kapacitnímu průměrnému vstupu surového kalu cca 180 m3/h a předpokládanému max. čerpání kalu z ÚČOV ve výši 250 m3/h je navržen celkový užitečný objem dvojité akumulační nádrže ve výši cca 2 x 500 = 1 000 m3. Tento objem bude účelně rozdělen na homogenizační část, trvale zaplněnou, a na akumulační prostor určený pro vyrovnávání hydraulických výkyvů v čerpání kalu. Zvýšení objemu vychází rovněž z testu provzdušňování kalu, kdy senzoricky byl po cca 5 h zjištěn výrazný pokles emisí pachových látek. Parametry akumulační nádrže: Celkové vnitřní rozměry: Celková vnitřní plocha: Maximální výška hladiny kalu: Celkový užitečný objem: Celková doba zdržení kalu při Ø čerpání 180 m3/h:

73

23 x 7,3 m 167 m2 6m 1 000 m3 5,5 h


Nádrž bude členěna na dvě stejné, alternativně samostatně provozovatelné části. Specifikace zařízení: Technologické vybavení akumulační nádrže zahrnuje: 2 + 1 ks kalových ponorných čerpadel surového kalu (pro čerpání hustých kalů) o parametrech 1 ks: Qmax. = 130 m3/h H = 15 m v.s. Pi = 7,5 kW Čerpadla budou vybavena měničem otáček pro nastavení optimálního režimu čerpání. V každé části nádrže bude osazeno jedno čerpadlo. spojité měření hladiny pro ovládání čerpadel kalu a dmychadla provzdušňovací systém pro míchání obsahu nádrže a vytvoření oxického prostředí pro následný aerobní proces úpravy kalu a omezení emisí pachových látek z tohoto procesu Provzdušňovací systém zahrnuje: - 2+ 1 ks provozních jednootáčkových dmychadel o max. výkonu 1 ks Qmax.= 420 m3/h při max. intenzitě provzdušňování nádrže 5 m3/m2.h a vzhledem ke konzistenci kalu o dostatečném přetlaku 100 kPa. V každé části nádrže bude osazeno jedno dmychadlo. Pi = 18,5 kW - středobublinné případně hrubobublinné aerátory, typ A 109 S, naváděná verze počet elementů 1 souboru: 120 ks počet souborů: 2 měření teploty čerpaného kalu Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

63 kW

Prostorové nároky: Dle stavební dispozice. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-03 umístěná v akumulační nádrži budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného SO 1-03. Dmychadla s hlukovými emisemi cca 90 dB, pokud budou umístěna vedle nádrže, budou bodovým zdrojem hluku a musí být vybavena účinnými protihlukovými kryty o vzduchové neprůzvučnosti min. 40 dB. V případě umístění v objektu SO 1-04 budou součástí tohoto SO jako plošného zdroje hluku a budou rovněž vybavena protihlukovými kryty . Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-03 jako celku, samotná zařízení PS 1-03 nebudou mít za uvedených podmínek negativní vlivy na ŽP.

74


PS 1-04 Zahušťování surového kalu Technické řešení: Zahušťování surového kalu je prováděno za účelem zajištění jeho min. sušiny 25 % před vstupem do procesu aerobní fermentace. Kapacita PS 1-04 odpovídá návrhové kapacitě KH a činí cca 180 m3/h 6 % kalu (182,6 t/h 6 % kalu) a 52,0 m3/h 0,2 % POF s celkovým vstupem do flokulačních nádrží cca 232 m3/h 4,66 % kalu (225,6 t/h 4,66 % kalu). PS 1-04 zahrnuje tato zařízení a technologie: 1. Flokulace kalu Je prováděna ve 2 ks mechanicky míchaných flokulačních nádržích o celkovém užitečném objemu 2 x 38,5 = 70 m3. Parametry flokulačních nádrží (1 ks): Průměr: Výška hladiny kalu: Celková výška nádrže: Plocha: Užitečný objem: Celkový objem: Doba zadržení: Míchadlo: Pi:

3,5 m 4m 5m 9,61 m2 38,5 m3 48 m3 20 minut 35 ot/min 4 kW

Počáteční fáze flokulace (vyvločkování kalu) bude zajištěna rychlým promícháním POF s kalem ve vstupním potrubí flokulačních nádrží osazeným směšovačem. Další fáze flokulace (tvorba velkých kompaktních aglomerátů vloček) bude probíhat za vhodného gradientu míchání kalu ve flokulačních nádržích s nastavenými optimálními otáčkami míchadla. Dávka 100 % POF ve formě 0,2 % roztoku je navržena dle zkušeností ze stávajícího provozu KH ÚČOV ve výši 10 kg/t sušiny kalu. Tato dávka je používána pro odvodňování vyhnilého kalu na sušinu cca 33 % při dávkování POF přímo do vstupního potrubí odstředivek. Při stejné dávce se předpokládá u obtížněji odvodnitelného surového kalu dosažení minimální sušiny 25 % za podmínky výrazného zlepšení podmínek flokulace v předřazeném směšovači a flokulační nádrži. Míchadla budou vybavena měničem otáček pro seřízení jejich otáček za účelem nastavení optimálního procesu flokulace. Nádrže budou vybaveny měřením hladiny pro ovládání plnících a vyprazdňujících čerpadel kalu a POF, a dále míchadel.

75


2. Zahušťování kalu K zahušťování kalu na min. výstupní sušinu 25 % (případně i více) jsou navrženy dekantační odstředivky v počtu 3 + 1 ks (provozní rezerva). Z procesu zahušťování se předpokládají tyto výstupy vztažené na kapacitní produkci surového kalu: - kal min. 25 % sušiny v množství 47,6 t/h, tj. 1000 t/d - fugát (kalová voda) v množství cca 184 m3/h, tj. 4 416 m3/d vč. přídavku 0,2% POF Základní parametry odstředivek (1 ks): Hmotnost vč. pohonů: 14 200 kg Výkon: 4 500 kg/h sušiny (75 t/h 6 % kalu) Výstupní sušina: min. 25 % Celkové rozměry: délka 6 000 mm šířka 2 000 mm výška 2 500 mm Pi: 320 kW Příslušenství: agregát centrálního mazání o rozměrech délka x šířka x výška = 690 x 465 x 900 mm Parametry podávacích objemových čerpadel kalu (1 ks pro každou odstředivku): Počet: 3 + 1 ks (v případě potřeby zvládnou dvě odstředivky 86% max. nátoku kalu) Podávací čerpadlo vřetenové s měničem otáček: Q max. = 85 m3/h H = 10 m v.s. = 22 kW Pi Uvedené parametry se mohou lišit v souvislosti s konkrétním typem odstředivky vybraným pro realizaci PS 1-04. 3. Příprava a dávkování POF Návrhové parametry vychází z dávky 100 % POF ve výši 10 kg/t sušiny kalu a kapacity KH ve výši 250 t/d sušiny zpracovaného surového kalu. Dále vychází tyto parametry z technologie přípravy POF, tj. rozpouštění na koncentrát 1 % zracího roztoku a ředění na 0,2 % dávkovaného roztoku. Vzhledem k potřebné vysoké kapacitě zařízení odvozené od množství a vlastností odvodňovaného surového kalu je zvolen diskontinuální proces přípravy roztoku POF ve dvojliniovém provedení s obdobnou technologií jako ve stávajícím KH ÚČOV. Výpočet spotřeby POF 100 % POF: 1 % POF: 0,2 % POF:

10 x 250 =

2 500 kg/d (104,2 kg/h) 250 t/d 1 250 t/d (1 250 m3/d)

76


Dávkování 0,2% POF: Ø 2 x 26 = cca 52,0 m3/h (do nátoku obou flokulačních nádrží) Pro přípravu 1 % POF (rozpouštění pevné látky) bude použita pitná voda. Pro přípravu 0,2 % POF (ředění 1 % POF) bude použita vyčištěná odpadní voda z ÚČOV. Parametry zařízení přípravy a dávkování POF: a) Násypné a směšovací zařízení (2 ks) Je použito pro rozplavení 100 % práškového POF z přepravních obalů (vaky à 500 kg) včetně objemového čerpadla pro dopravu rozplaveného POF do zracích nádrží. - kapacita cca 1 vak za hodinu Zařízení bude umístěno na konstrukci na zrací nádrži, vaky budou dopraveny nad zařízení jeřábem. b) Zrací nádrže (2 ks) Zajišťují rozpuštění POF na cca 1 % roztok a jeho zrání při pomalém míchání za cca laminárních podmínek. Parametry nádrží (1 ks): Průměr: 3,0 m Max. výška hladiny POF: 2m Celková výška nádrže: 2,5 m Plocha: 7 m2 Užitečný objem: 14 m3 Celkový objem: 17,5 m3 Celkový potřebný počet objemů zracích nádrží: cca 18 za den (1 x nádrž za cca 2,5 h) Doba zrání roztoku POF: cca 1,5 h Nádrže jsou vybaveny pomaluběžným míchadlem pro silně viskózní kapaliny s měničem otáček. Míchadlo: 44 ot/min Pi: 3 kW c) Přečerpávací vřetenová čerpadla Slouží k přečerpávání 1 % POF ze zracích nádrží do zásobních nádrží. Parametry čerpadel (1 ks pro každou zrací nádrž): Typ čerpadel: vřetenová bez regulace výkonu Počet čerpadel: 2 ks provozní + 1 ks rezerva Kapacita 1 ks: 50 m3/h Výtlačná výška: 8 m v.s. d) Zásobní nádrže (4 ks) Zajišťují ředění 1 % POF na 0,2 % roztok a jeho dozrávání, a dostatečnou zásobu pro danou kapacitu zahušťování kalu. Parametry nádrží (1 ks): Průměr: 3,0 m Max. výška hladiny POF: 4,0 m Celková výška nádrže: 4,5 m

77


Užitečný objem: 28 m3 Celkový objem: 31,5 m3 Nádrže budou provozovány dvojliniově, tedy ve spojených dvojicích. Celkový potřebný počet objemů 1 dvojice zásobních nádrží: cca 22 – 23 Počet šarží v jedné dvojici nádrží za den (při dvou provozních dvojicích): cca 11 – 12 Doba zdržení roztoku POF v jedné dvojici nádrží: cca 2 hod Nádrže jsou vybaveny pomaluběžným míchadlem pro silně viskózní kapaliny s měničem otáček. Míchadlo: 44 ot/min Pi: 3,5 kW e) Dávkovací vřetenová čerpadla 0,2 % POF dávkovaného do nátoku flokulačních nádrží Pro každou nádrž je navrženo samostatné vřetenové čerpadlo vybavené měničem otáček pro nastavení optimální dávky POF. Parametry čerpadel (1 ks pro každou flokulační nádrž): Typ čerpadel: vřetenová s měničem otáček Počet čerpadel: 2 ks provozní + 1 ks rezerva Kapacita 1 ks: 35 m3/h Výtlačná výška: 10 m v.s. Pi: 5,5 kW 4. Doplňující zařízení a) Dopravník zahuštěného kalu šnekový (3 + 1 ks) Pi celk. = 4 kW b) Ventilátory pro odtah vzduchu ( 3 sady) Pi celk. = 5 kW c) Mostový jeřáb ve strojovně 7,5 t vč. jeřábové dráhy (1 ks) Pi = 4 kW d) Nákladní auta pro přesun zahuštěného kalu (4 ks) Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

1 654 kW

Prostorové nároky: Technologické zařízení bude instalováno v jednopodlažní budově s půdorysnými rozměry 55 x 20 m a výškou 7 m. Celkový obestavěný prostor činí 7 700 m3. Flokulační nádrže budou umístěny na základovou desku 10 x 5 m o síle cca 1 m. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-04 umístěné v objektu SO 1-04 Zahušťování surového kalu budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného tímto objektem. Zvýšené hlukové emise lze očekávat zejména u odstředivek a zařízení vzduchotechniky. V případě potřeby (pokud nebude dle výsledků měření hluku ve zkušebním provozu postačovat navržená hodnota neprůzvučnosti stavebních konstrukcí SO 1-04 min. 40 dB) budou odstředivky, ventilátory a výstupy

78


vzduchotechniky z objektu doplněny protihlukovými kryty a tlumiči, u zdrojů tónového hluku případně lokálními protihlukovými absorpčními stěnami. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené konstrukce podlah objektu SO 1-04 nebude zařízení PS 1-04 negativně ovlivňovat horninové prostředí vč. podzemních vod. Z hlediska ochrany ovzduší je významnějším potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat především ze surového kalu (dle podmínek nakládání s ním před vstupem na lokalitu Drasty) z příslušných rozvodů a zařízení PS 1-04. Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním řešení konstrukce odstředivek a rozvodů kalu, zakrytí dopravníků odvodněného kalu, a dále na kvalitním řešení vzduchotechniky objektu SO 1-04 a dostatečné účinnosti dezodorizačního biofiltru v PS 1-09. V další technické přípravě bude dána přednost umístění odstředivek do objektu SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu s čerpáním kalu, a tím se bude eliminovat přeprava odvodněného kalu nákladními auty a bude vyloučen významný zdroj emisí pachových látek. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při vhodném nakládání se surovým kalem (zabránění zahnívání), kvalitním řešení konstrukce zařízení a rozvodů kalu a příslušné vzduchotechniky, a dále při kvalitním biofiltru považovat vliv pachových látek z PS 1-04 za nevýznamný. Z hlediska vlivu na ovzduší je v technologii PS 1-04 nakládáno s netěkavými látkami a uvedený vliv chemikálií lze považovat za zanedbatelný. PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Technické řešení: Tento PS bude předmětem kompletní dodávky technologie aerobní fermentace vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. Technologický proces je tepelně samonosný, v případě potřeby budou do procesu dávkovány nutrienty, a to jak stopové prvky tak i sloučeniny dusíku a fosforu. Vzhledem ke vstupu surového kalu z čištění komunálních vod i k použitým druhům organického substrátu je předpoklad žádné či minimální spotřeby uvedených nutrientů dávkovaných z přepravních kontejnerů. Odstraněná vlhkost v rozhodujícím podílu (nad 95%) bude kondenzovat v biofiltrech a bude odváděna do průmyslové kanalizace. Někteří dodavatelé mají před biofiltry předřazeny skrápěcí skrubry pro chlazení vzdušiny. PS 1-05 navazuje na předřazený PS 1-06. Kapacita PS: 250 t/d sušiny kalu (1 000 t/d kalu 25 % sušiny) + 500 t/d organického substrátu (odpadů) Specifikace zařízení: Hlavní zařízení: a) Fermentační tunely (biosušičky)-technologie Biodryers: 33 ks Celkové rozměry 1 ks tunelu: délka x šířka x výška = 91,5 x 3,8 x 3,8 m Sestava 11 souborů po 3 ks. Součástí tunelů je příslušná vzduchotechnika se vstupními a výstupními ventilátory.

79


b) Biofiltry: Celkové rozměry 1 ks biofiltru: délka x šířka = 79 x 8 m Umístění pod terénem. Vybavení ventilátory

11 ks

Doplňujícím zařízením společným pro PS 1-05 a PS 1-06 jsou mezioperační dopravníky v celkovém počtu 55 ks v základním členění: - 11 ks dopravníků od mixerů - 11 ks kyvadlových zakládacích dopravníků - 11 ks kyvadlových dopravníků - 11 ks vodorovných dopravníků od tunelů - 11 ks nakloněných předávacích dopravníků Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

7 600 kW

Prostorové nároky: Dle stavební dispozice. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-05 umístěné ve spojitosti s objektem SO 1-05 (základy fermentorů a zemní biofiltry) budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného zakrytými fermentačními tunely, pokud jsou v nich umístěny. Zvýšené hlukové emise lze očekávat z mechanických zařízení uvnitř tunelů, zajišťujících posun a promíchávání biomasy a ze vstupních a výstupních ventilátorů. V případě potřeby (pokud nebude dle výsledků měření hluku postačovat standardní konstrukční vybavení fermentorů) budou tělesa tunelů dovybavena protihlukovými kryty či obložením, případně bude prostor tunelů odstíněn protihlukovou stěnou. Ventilátory umístěné mimo fermentory budou vybaveny účinnými protihlukovými kryty. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené stavební konstrukce základů a biofiltrů nebude PS 1-05 negativně ovlivňovat horninové prostředí a podzemní vody. Úniky případných dávkovaných nutrientů budou vyloučeny skladováním v přepravních kontejnerech umístěných na havarijní jímce s umístěním ve vodohospodářsky zabezpečeném prostoru SO 1-05. Potřeba nutrientů bude ale minimalizována či vyloučena jejich obsahem v odvodněném komunálním kalu. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z fermentačního procesu při jeho případných nestandardních stavech či poruchách, zejména ve vstupní zóně fermentorů. Pro zamezení tohoto úniku je součástí dodávky technologie aerobní fermentace systém vzduchotechniky se soustavou biofitrů jako bezpečnostního zařízení pro zamezení emisí pachových látek do ovzduší. Z hlediska ostatních emisí se jedná o zbytkový vzduch z provzdušňování fermentorů se zvýšeným obsahem CO2 a vodní páry (cca do 5% z odstraněné vlhkosti). Z hlediska vlivu na ovzduší je v technologii PS 1-05 nakládáno s netěkavými látkami (případné nutrienty) a vliv těchto chemikálií lze považovat za zanedbatelný.

80


Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při kvalitním řešení uvedené vzduchotechniky a biofiltrů považovat vliv PS 1-05 na ovzduší za nevýznamný. PS 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Technické řešení: Tento PS bude předmětem komplexní dodávky technologie aerobní fermentace vybraného dodavatele a podrobně bude zpracován v nabídkách potenciálních dodavatelů v rámci výběrového řízení a v následných technických projektech. Výstup z PS 1-06 navazuje na technologicky následný PS 1-05. Kapacita PS: 250 t/d sušiny kalu (1 000 t/d kalu 25 % sušiny) + 500 t/d organického substrátu (odpadů) Specifikace zařízení: Drtiče: Mixery:

5 ks 11 ks

Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

400 kW

Doplňujícím zařízením společným pro PS 1-05 a PS 1-06 jsou mezioperační dopravníky v celkovém počtu 55 ks v základním členění: - 11 ks dopravníků od mixerů - 11 ks kyvadlových zakládacích dopravníků - 11 ks kyvadlových dopravníků - 11 ks vodorovných dopravníků od tunelů - 11 ks nakloněných podávacích dopravníků Prostorové nároky: Technologické zařízení bude instalováno v jednopodlažní budově s půdorysnými rozměry 358 x 50 m a výškou 10 m. Celkový obestavěný prostor činí 179 000 m3. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-06 umístěné v objektu SO 1-06 (velkoobjemová hala) budou součástí plošného zdroje hluku. Zvýšené hlukové emise lze očekávat z mechanických zařízení umístěných uvnitř objektů, zajišťujících úpravu biomasy. V případě potřeby (pokud nebude dle výsledků měření hluku postačovat standardní konstrukční vybavení haly se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB) budou vybraná zařízení s charakterem významných bodových zdrojů hluku dodatečně odstíněna v hale protihlukovými kryty nebo lokálními protihlukovými stěnami. Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-06 jako celku, samotná zařízení PS 1-06 nebudou mít za uvedených podmínek jiné negativní vlivy na ŽP. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené podlahy ve vybraných částech objektu (pod zařízeními s nakládáním s biomasou) nebude PS 1-06 negativně ovlivňovat horninové prostředí a podzemní vody.

81


Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z upravované biomasy (především BRO). Součástí technologie PS 1-06 bude úprava a mísení BRO a odvodněného kalu s min. zdržením jednotlivých vstupních komponent a tím potlačení případných hnilobných procesů se vznikem pachových látek. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze za uvedených podmínek, vybavení SO 1-06 vzduchotechnikou a při využití dezodorizačních filtrů v rámci SO 1-05 považovat vliv PS 106 na ovzduší za nevýznamný. PS 1-07 Skladování produktu Technické řešení: Zahrnuje 4 ocelová sila o celkovém skladovacím objemu 1 528 m3. Skladovací doba: 2,5 dne při produkci 610 t produktu denně Specifikace zařízení: Základní parametry 1 ks sila: Průměr: Plocha: Výška celková: Užitečný objem: Celkový objem: Sila budou vybavena vibračním zařízením min. 500 kg/m3.

10 m 78,5 m2 6m 382 m3 471 m3 pro zvýšení sypné hmotnosti produktu v silech na

Doplňkové zařízení: - sběrné dopravníky produktu z výstupních dopravníků z fermentorů, kryté celk. délka 1 ks 120 m, Pi = 11 kW - zdvihací dopravníky, kryté. délka 1 ks 10 m, Pi = 4 kW - plnící dopravníky sila, kryté celk. délka 1 ks 35 m, Pi = 4 kW - vyprazdňovací dopravníky sila, kryté celk. délka 1 ks 15 m, Pi = 4 kW - plnící dopravníky distribuce produktu, kryté celk. délka 1 ks 300 m, Pi = 11 kW Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

4 ks 4 ks 4 ks 4 ks 2 ks

114 kW

Prostorové nároky: Technologické zařízení bude instalováno na 4 betonových základech s půdorysnými rozměry 1 ks základu 10 x 10 m a tloušťkou cca 2 m. Celkový objem základů činí 800 m3.

82


Vliv na ŽP Ze zařízení PS 1-07 budou významnějšími bodovými zdroji hluku dopravníky produktu. Hlukové emise budou potlačeny jejich zakrytím, případně dodatečnými protihlukovými kryty hlukově exponovaných částí zařízení. Vibrační zařízení sil bude provozováno periodicky, vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby nebude významným zdrojem hluku. Vzhledem k charakteru produktu nebude PS 1-07 vykazovat jiné vlivy na životní prostředí. Produkt o cca 20 % vlhkosti nevykazuje žádné emise škodlivých a pachových látek. PS 1-08 neobsazeno PS 1-09 Odtahy a čištění vzdušin Technické řešení: Odtah a čištění vzdušin v PS 1-09 bude prováděno z objektu SO 1-03 (Akumulační nádrž surového kalu), SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-29 (Čerpací jímka fugátu), potenciálně z SO 1-26 (Doplňkový sklad organického substrátu), a dále z flokulačních nádrží PS 1-04, tedy z objektů a zařízení nakládajících s nestabilizovaným kalem, fugátem a materiálem s možnou produkcí pachových látek. Odtah a čištění vzdušin z SO 1-06, PS 1-06 a SO 1-05, PS 1-05 (technologie aerobní fermentace) budou zajištěny v rámci komplexní dodávky aerobní fermentace (PS 1-05, PS 106), tedy mimo PS 1-09. Z technického řešení uvedených SO a PS vyplývá požadavek na dodávku 2 ks dezodorizačních biofiltrů, každý pro objemový průtok vzdušiny 1 000 m3/hod. V další projektové přípravě může být tato sestava a její výkon upraven dle konkrétního technického řešení, případně může být čištění vzdušin z akumulační nádrže kalu jako nejvýznamnějšího zdroje emisí pachových látek doplněno dalším stupněm na principu fotokatalytické oxidace pachových látek. Biofiltrační jednotky jsou dodávány jako individuálně konstruovaná zařízení, přizpůsobená na charakter vzdušiny i prostorové a provozní podmínky. Každý biofiltr je vybaven ventilátorem pro odtahy vzdušin z uvedených objektů a zařízení. Specifikace zařízení: Parametry biofiltru: • Vnější celkové rozměry každého biofiltru: délka x šířka x výška = 6 000 x 2 500 x 2000 mm • Vstupní přetlak: 3 000 Pa • Účinnost zařízení: min. 85 % • Celkový objem: 30 m3 • Objem náplně každého biofiltru 16 m3, perioda výměny náplně cca 24 měsíců, Parametry ventilátoru pro odtahy vzdušin: • Qmax. = 1 260 m3/h • přetlak = 3,4 kPa = 3 kW • Pi

83



6 kW

Prostorové nároky: Technologické zařízení bude instalováno na betonovém základu s půdorysnými rozměry základu 8 x 5 m a tloušťkou cca 0,5 m. Celkový objem základu činí 20 m3. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-09 jsou bodovými zdroji hluku, a to zejména ventilátory umístěné obvykle ve venkovním provedení vedle biofiltru. Ventilátory budou opatřeny protihlukovými kryty s min. neprůzvučností 40 dB, za těchto podmínek nebude zařízení PS 1-09 významnějším zdrojem hluku a bude splňovat hygienické limity hluku. Z hlediska vlivu na ovzduší bude provoz biofiltrů při jejich kvalitním provedení s min. účinností 80% a vzdálenosti obytné zástavby zajišťovat dostatečnou minimalizaci emisí pachových látek. Jeden z ventilátorů bude určen prioritně pro čištění vzdušiny z akumulační nádrže surového kalu jako hlavního zdroje emisí pachových látek. Jiné vlivy na ŽP provoz PS 1-09 nevykazuje. PS 1-10 Kotelna na zemní plyn Technické řešení: Kotelna na zemní plyn bude zajišťovat horkovodní vytápění SO 1-16 (Provozní budova), SO 1-24 (Dílna), SO 1-27 (Vrátnice) a temperaci SO 1-04 (Zahušťování surového kalu), SO 1-17 (Transformační stanice, rozvodny), SO 1-23 (Sklad) a SO 1-25 (Garáž) . Dále bude zajišťovat přípravu teplé vody pro sociální zařízení. Specifikace zařízení: Kotelna pro vytápění objektů Celková roční spotřeba zemního plynu: Maximální denní odběr v zimním období:

151 307 Nm3 2 832 Nm3/d při plném provozu dvou kotlů cca 100 l/rok

Doplňková pitná voda: Technologické vybavení: Kotel článkový o tepelném výkonu 330 kWtep. 3 ks Základní ovládací panel 1 ks Hořák do 400 kW 3 ks Doplňkové vybavení: zařízení pro odvod spalin 3 sady zařízení pro přívod a měření plynu 1 sada systém potrubí a oběhových čerpadel 1 sada + 1 ks čerpadla rezerva kompletní řídící systém 1 ks vzduchotechnické zařízení 1 sada Rozměry 1 ks kotle: délka x šířka x výška = cca 2 000 x 1 500 x 1 000 mm

84



10 kW (celkový instalovaný příkon kotelny)

Prostorové nároky: Zařízení je instalováno v přízemním objektu s plochou střechou o vnějších půdorysných rozměrů 15 x 10 m s plochou 150 m2 a celkovou výškou 6,0 m a výškou komínu dle RS 10 m m. Obestavěný objem činí cca 900 m3. Náhradní zdroj el. energie (NZE) PS 1-10 by měl zahrnovat i náhradní zdroj elektrické energie (generátor na zemní plyn), pokud tato problematika nebude řešena jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Výstup z generátoru bude napojen do PS 1-18. Ve fázi dokumentace EIA se předpokládá, že náhradní zdroj el. energie bude tvořit generátor s pístovým zážehovým spalovacím motorem na zemní plyn, s elektrickým výkonem soustrojí NZE do 3000 kVA. Spotřebu ZP pro pístový spalovací zážehový motor na zemní plyn v generátoru s s elektrickým výkonem 2,4 MW lze při měrné spotřebě ZP 0,256 Nm3/kWh prognózovat na úrovni cca 615 Nm3/hod. Dle údajů Pražské plynárenské a.s. má ZP spalné teplo 37,82 MJ/m3 a výhřevnost 34,08 MJ/m3. Plynový spalovací pístový motor se spotřebou ZP na úrovni 615 Nm3/hod má tepelný výkon cca 6 MW a tepelný příkon cca 6,6 MW. Pozn. Přesný elektrický výkon generátoru bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie.

Vliv na ŽP Zařízení PS 1-10 umístěné v objektu kotelny budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného tímto objektem. Zvýšené hlukové emise lze očekávat u výduchů vzduchotechniky vyvedených mimo objekt. Pokud měření hluku provedené v rámci zkušebního provozu prokáže překračování hygienických limitů ovlivněné výduchy vzduchotechniky u všech vzduchotechnikou vybavených objektů, budou tyto výduchy dodatečně vybaveny tlumiči hluku. V případě výskytu hluku s tónovými složkami a vysokými okamžitými hladinami akustického tlaku budou tyto zdroje hluku vybaveny lokálními absorpčními protihlukovými stěnami, které přinesou snížení generované hladiny akustického tlaku (předběžně o cca 5-8 dB). Vliv na horninové prostředí vč. podzemních vod je eliminován charakterem technologie kotelny a pro tento charakter dostatečnou standardní konstrukcí podlahy. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik zemního plynu z rozvodů a zařízení PS 1-10. Předpokládané zamezení tohoto úniku závisí na kvalitním plynotěsném řešení konstrukce zařízení a rozvodů zemního plynu. Při kvalitním řešení konstrukce a montáže všech zařízení PS 1-10 lze považovat únik zemního plynu za pouze havarijní stav. Z hlediska vlivu na ovzduší je významnějším objektem komín s vyústěním spalin zemního plynu, a to zejména ve vztahu k emisím SO2 a především NOx. Vzhledem k doporučené výšce komína 10 m nad okolním terénem nebude tento negativně ovlivňovat okolní krajinu a estetické pohledy z okolních obcí na okolí lokality (viz příloha č. I.20).

85


PS 1-17 Transformační stanice, rozvodny Technické řešení: Pro pokrytí spotřeby kalového hospodářství bude realizována stavba transformační stanice. Sestávat bude z rozvodny 22 kV, do které bude zaústěna přípojka z distribuční sítě, a budou z ní napájeny transformátory 22/6kV-10MVA, z rozvodny 6 kV, 2x(1+1) transformátorů 6/0,4kV-1,6MVA a dvou hlavních rozvaděčů nn. Z rozvodny 6 kV budou napájeny hlavní pohony odstředivek, technologie aerobní fermentace vč. úpravy odpadů a transformátory 6/0,4kV-1,6kVA 2x(1+1). Z hlavních rozvaděčů nn transformační stanice budou napájeny pomocné pohony odstředivek, čerpadla, dmychadla, míchadla nádrží, dopravníky, zařízení plynové kotelny, skladovacích sil, těžní šachty, dále venkovní osvětlení, objekt SO 1-07 a SO 1-04, provozní budova, dílna, garáž, doplňkový sklad. Jalový výkon na napěťové úrovni 6kV bude kompenzován centrálně z hlavního rozvaděče. Uvedený PS řeší transformační stanici, rozvodny a silnoproudé elektrorozvody mezi objekty a jednotlivými zařízeními včetně rozvaděčů příslušejících dílčím částem technologie nebo jednotlivým zařízením v novém KH. Tento rozsah zahrnuje: Objekty: SO 1-04, SO 1-05, SO 1-06, SO 1-07, SO 1-10, SO 1-16, SO 1-17, SO 1-23, SO 1-24, SO 125, SO 1-26, SO 1-27, SO 1-30 – stavební elektro, hromosvod a uzemnění SO 1-20 Venkovní osvětlení Technologická zařízení: PS 1-03, PS 1-04, PS 1-05, PS 1-06, PS 1-07, PS 1-09, PS 1-10, PS 1-26, PS 1-29, PS 1-30, PS 1-31 – elektro silnoproud pro strojně technologické zařízení PS 1-17 Transformační stanice, rozvodny Elektrický rozvod začíná připojením do napájecího hlavního rozvaděče v hlavní rozvodně nn, pokračuje přes el. rozvaděč v rozvodně objektu SO 1-17 a je ukončen na strojně technologických spotřebičích , osvětlení a zásuvkových rozvodech. Součástí řešení elektro je i hromosvodné zařízení na SO 1-04, SO 1-06, SO 1-10, SO 1-16, SO 1-17 vč. zemnící sítě. Základní údaje Napěťová soustava: 3+N+PE stř.50Hz 400V/TN –S Prostředí:

Ochrana: 1) 2) 3) 4)

Protokol o stanovení vnějších vlivů bude součástí následné projektové dokumentace a bude určovat prostředí jednotlivých SO a PS, odpovídající konstrukci a vybavení zařízení elektro. Samočinným odpojením od zdroje Vzájemným pospojováním a přizemněním na vnější uzemňovací síť areálu KH Instalace proudových chráničů v umývárnách Proti přepětí: 2. a 3. stupeň v rozvaděčích

86


5) Proti přepětí: 4. stupeň ve vybraných zásuvkách pro připojení elektronického zařízení Měření odběru pro uvedené SO/PS je podružným (informačním) elektroměrem v přívodním poli jednotlivých hlavních skříňových rozvaděčích. Kompenzace účiníku je centrální v hlavní rozvodně nn. Kategorie dodávky el.energie: 3 Součástí PS 1-10 (kotelna) by měl být náhradní zdroj elektrické energie (generátor na zemní plyn), pokud tato problematika nebude řešena jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Výstup z generátoru bude napojen do PS 1-17. Výkon případného generátoru bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie. Předběžně lze pro vybrané spotřebiče předpokládat výkon NZE do cca 3 000 kVA. NZE musí být cca 1x měsíčně uveden do zkušebního provozu po dobu ca 30 min s odběrem ZP cca 1 000 m3/h. Pro případ napojení na jeden externí zdroj el. energie a poruchy na přípojce elektrické energie z tohoto zdroje (s možnou déletrvající opravou) lze doporučit místo instalace generátoru položení rezervní přípojky z jiného zdroje. Jalový výkon na napěťové úrovni 0,4 kV bude kompenzován v hlavním napájecím rozvaděči. Celkový instalovaný příkon: 10 585 kW + rezerva = 11 500 kW Maximální souběžný příkon: 8 701 kW Průměrný denní provozní příkon: 4 195 kW K uvedeným příkonům je nutno zdůraznit, že výše instalovaného příkonu zahrnuje veškerá instalovaná zařízení a rezervu v přípojce z externího zdroje, výše souběžného příkonu zahrnuje periodické krátkodobější provozy energeticky náročných zařízení především v PS 105 a PS 1-06. Denní prům. spotřeba el. energie v technologii: 100 680 kWh Denní prům. spotřeba el. energie ve stavební části (cca 10%): 10 068 kWh Celková denní prům. spotřeba el. energie stavby: 110 748 kWh Roční prům. spotřeba el. energie:

40 423 MWh

Soupis hlavních zařízení: 1ks rozvodna vn 22kV 1ks rozvodna vn 6kV 2ks suchý transformátor 4ks suchý transformátor 2ks hlavní rozvaděč nn 2ks chráněný kompenzační rozvaděč nn 1ks stejnosměrný rozváděč nn vč. baterie 1ks kabelová sada vn 1ks kabelová sada nn

22/6kV, 8000 kVA 6/0.4kV, 2000 kVA 500 kVA 110 V=

87


Vliv na ŽP Za podmínky použití suchých transformátorů (bez olejové náplně) nebude PS 1-17 negativně ovlivňovat ŽP. Zařízení PS 1-17 bude produkovat nevýznamné hlukové emise v rámci SO 1-17 jako zcela nevýznamného plošného zdroje hluku. PS 1-21 ASŘ, SŘTP, MaR Technické řešení: Řešení koncepce komplexního systému řízení technologických procesů (SŘTP) a navazující automatický systém řízení (ASŘ) celého podniku vychází z těchto základních požadavků: -

optimální vedení technologických procesů provozní bezpečnost technologických procesů a jednotlivých zařízení monitoring technologických procesů a jejich vstupů a výstupů s měřením a bilancováním vybraných vstupů a výstupů minimalizace nároků na obsluhu a údržby a rizika selhání lidského faktoru optimalizace provozování technologií stavby ve vztahu k bezpečnosti práce a ochraně zdraví při práci (BOZP) zajištění a kontrola dodržování relevantních platných legislativních předpisů a technických norem při provozování technologií stavby

Navržený systém řízení technologických procesů (SŘTP) bude vycházet z úrovně soudobých koncepčních poznatků měřicí, řídicí a automatizační techniky v době realizace, a dále z poznatků a zkušeností s výstavbou a provozem kalového hospodářství velkých čistíren odpadních vod i z realizovaných technologií aerobní fermentace potenciálních dodavatelů. Systém bude navržen na bázi moderních produktů, s důrazem na modulárnost, otevřenost a kompatibilitu použitých zařízení. Technologický proces kalového hospodářství bude možno monitorovat a řídit pomocí řídicího a informačního systému (ŘIS) z dozorny areálu v provozní budově, případně z podřízených operátorských pracovišť jednotlivých technologických celků. Po konkretizaci vazeb na ÚČOV a stavu lokality areálu Drasty lze tento systém doplnit o dálkový přenos dat pro dálkové monitorování a řízení technologického procesu z ÚČOV (není součástí Oznámení). Komplexní SŘTP zahrnuje dílčí systémy měření a regulace (MaR) pro jednotlivá zařízení a autonomní systémy MaR a SŘTP u vybraných zařízení a dílčích technologií jako součást příslušných PS, a dále centrální řídící systém (ASŘ) jako nejvyšší úroveň komplexního SŘTP řešeného v PS 1-21. Navržený moderní systém řízení technologického procesu bude zajišťovat: - měření kontrolních a řídících technologických veličin - vklad snímaných hodnot uvedených veličin do informačního a řídícího softwaru - ovládání a kontrolu provozu technologických zařízení - řízení bilančních toků médií a parametrů technologického procesu řídícím programem softwaru - vyhodnocení průběhu technologických procesů - vytváření a registraci kontrolní a informační databáze

88


- signalizaci mimořádných a havarijních stavů - případné napojení na řídící systém ÚČOV SŘTP bude účelně doplněn místními ukazovacími nebo regulačními přístroji. Měření technologických veličin-obvody MaR V rámci výstavby budou instalovány měřicí a regulační obvody s měřicími přístroji s elektrickým výstupem pro provozní měření a signalizaci technologických veličin, a to přístroje pro měření průtoku, hladiny, tlaku a tlakové diference, teploty, polohy, úniku plynů do vzduchu a dalších potřebných veličin. Další měřicí přístroje budou součástí komplexních dodávek autonomních automatizovaných zařízení, dodávaných jako celek v rámci strojní technologie, nebo jako příslušenství dodávek strojní technologie. Měřicí přístroje budou umožňovat připojení k řídicímu systému pomocí standardních signálů nebo pomocí průmyslových sběrnic a budou vyhovovat požadavkům na přesnost měření, spolehlivost provozu a jednoduchost údržby. Měřicí obvody budou v odůvodněných případech opatřeny místním zobrazováním měřených technologických veličin pro možnost místní kontroly nebo řízení technologického procesu. Systém kontroly a řízení technologického procesu - SŘTP jako součást ASŘ: PC-1 bude vybaven moderním automatickým systémem řízení technologického procesu (ASŘ) doplněným o prvky MaR, který bude zajišťovat tyto procesní informace a operace: - měření kontrolních a řídících technologických veličin, - vklad snímaných hodnot uvedených veličin do informačního a řídícího softwaru, - ovládání a kontrolu provozu technologických zařízení, - řízení bilančních toků médií a parametrů technologického procesu řídícím programem softwaru, - napojení na centrální řídící systém areálu - vyhodnocení průběhu technologických procesů, - vytváření a registraci kontrolní a informační databáze, - signalizaci nestandardních a havarijních stavů ASŘ bude zajišťovat vysokou úroveň automatizace provozu PC-1 s minimalizací manipulace obsluhy a negativního vlivu lidského faktoru na optimální stav technologických procesů. Pro řízení technologií PC-1 je navržen decentralizovaný řídící systém, na procesní úrovni tvořený programovatelnými řídícími PLC automaty s distribuovanými vstupně - výstupními jednotkami, na úrovni správy informací je tvořen dispečinkem pro zajištění vysokého komfortu obsluhy a bezpečného a spolehlivého provozu s možností dálkového monitorování obsluhou i servisním střediskem. Procesy jsou zobrazovány pomocí grafických obrázků s naměřenými hodnotami a stavovými informacemi technologických zařízení. Pro každé analogové měření je k dispozici displej k zobrazování on-line trendů. Hlášení poruch zařízení je zapisováno do evidence poruch a vytištěno na tiskárně pro hlášení poruch. Základním prvkem ASŘ bude řídící terminál PC s vizualizačním programem, vybavený klávesnicí a monitorem s grafickým zobrazením provozních stavů procesů a stavu jednotlivých zařízení, s tištěnými výstupy. Dále bude PC vybaven programem s ovládacím povelovým systémem pro veškerá zařízení s elektrickým pohonem. Vedle softwarového řízení technologického procesu a provozu jednotlivých zařízení bude toto alternativně prováděno rovněž operátorem z řídícího centra. 89


Struktura procesních obrázků je požadována jako hierarchické znázornění procesu s rozdělením na jednotlivé obrázky a stupňovité znázornění podrobných informací. Systém musí umožňovat spravovat min. 4 úrovně uvedené hierarchie: 1. úroveň: celkový pohled na zařízení 2. úroveň: celkové průtokové schéma zařízení 3. úroveň: procesní obrázky jednotlivých částí technologie 4. úroveň: podrobná dialogová pole Z grafického a informačního hlediska bude systém ASŘ zajišťovat následující funkce: • Vytváření procesních obrázků • Dynamizace procesních obrázků • Znázornění křivek • Vývojové křivky • Historické křivky • Sledování procesu • Protokolování • Archivace • Řídící systém celého PC-1 bude osazen jednotnými prvky. • Řídící centrum bude umístěno ve velínu v provozní budově. Dále bude součástí ASŘ ovládání a sledování motorických pohonů nezahrnutých do vazeb s okruhy ASŘ (patří do systému ASŘ, avšak nejsou uváděné jako okruhy ASŘ). ASŘ bude rovněž umožňovat programové i operátorské ovládání všech zařízení vč. regulačních a uzavíracích elektroarmatur. Výpadky elektromotorů jsou ihned hlášeny prostřednictvím havarijní signalizace do operátorského centra. Nestandardní či havarijní stavy jsou hlášeny havarijní signalizací. Do systému ASŘ a MaR přísluší i autonomní systémy regulace a řízení některých zařízení jako součást jejich dodávky. Řídicí a informační systém V rámci výstavby areálu Drasty bude vybudován distribuovaný řídicí a informační systém (ŘIS) se smíšenou strukturou, vybudovaný nad hlavní optickou komunikační sběrnicí s kruhovou topologií. ŘIS bude tvořen počítačově orientovanými řídicími systémy, které umožní: - monitorování, protokolování, bilancování a archivaci provozu technologického a energetického zařízení, - dálkové ovládání pohonů a spínačů, - automatizované řízení technologických celků podle uživatelského navolení, - pružnost při provádění případných úprav v konfiguraci a řízení technologického a energetického zařízení pomocí změn v programovém vybavení. ŘIS bude sestaven z jednotlivých hlavních a podružných procesních stanic, z operátorských pracovišť pro operativní sledování a řízení provozu a systémového pracoviště pro údržbu a

90


rozvoj programového vybavení ŘIS. V dozorně areálu bude instalována dvojice hlavních serverů provozovaných v režimu horké zálohy (server stand-by) a sestava klientských terminálů pro jednotlivá technologická dozorová pracoviště. Procesní stanice budou zajišťovat autonomní řízení připojené technologie. Jednotlivé procesní stanice ŘIS a operátorská pracoviště budou vzájemně propojeny komunikačními sběrnicemi. Tyto sběrnice budou mezi objekty vedeny optickými kabely, které nejsou ovlivňovány elektromagnetickým rušením v trasách v souběhu s kabely vysokého a nízkého napětí. Optické kabely budou v celé délce uloženy v ochranných trubkách. Podružné procesní stanice ŘIS budou s hlavními procesními stanicemi ŘIS propojeny komunikačními sběrnicemi v optickém nebo metalickém provedení podle charakteru prostředí a předpokládané úrovně elektromagnetického rušení. Přístroje měřicích obvodů a technologické rozvaděče budou k procesním stanicím ŘIS připojeny více žilovými metalickými kabely. Procesní stanice budou umístěny ve skříňových rozvaděčích a budou vybaveny modulárním mikropočítačovým řídicím systémem (PLC), místním panelem operátora, přístroji technologického rozhraní, zdroji pomocného napájení a rozjišťovacími obvody. Napájení procesních stanic bude odolné proti krátkodobým výpadkům elektrické rozvodné sítě (zálohované napájení) a bude vybaveno ochranami proti přepětí. Napájecí a signálová vedení měřicích obvodů budou v trasách mimo objekty rovněž vybavena ochranami proti přepětí. Všechny veličiny z technologického procesu a energetických zařízení budou na operátorských pracovištích zobrazovány na barevných grafických monitorech ve formě technologických schémat (obrazovek), obrazovek časových průběhů veličin a obrazovek hlášení, protokolů a bilancí. Definované soubory dat budou archivovány v krátkodobých a dlouhodobých archívech pro operativní řízení a vyhodnocení provozu. Obsluha bude řídit technologické a energetické zařízení prostřednictvím technologických obrazovek pomocí myši a klávesnice. Na povel obsluhy budou aktuální zobrazení i historické datové soubory tištěny na barevné nebo černobílé síťové tiskárně, případně budou vybrané soubory exportovány v datové formě k dalšímu zpracování. Místní ovládání elektrických pohonů a spínačů bude zajištěno pomocí ovládacích prvků, umístěných na rozvaděčích nebo na ovládacích skříních technologické a energetické části, nebo od technologického zařízení z řídících stanic, dodaných společně s hlavními strojními zařízeními. Informační funkce ŘIS zůstanou i při místním ovládání zachovány. Po konkretizaci vazeb na ÚČOV lze následně realizovat dálkový přenos dat na ÚČOV pro kontrolu a vyhodnocování technologického procesu pomocí nadřazeného databázového systému (není součástí předloženého záměru). Vliv na ŽP Zařízení PS 1-21 neovlivňuje negativně ŽP, z hlediska řízení a kontroly technologie a procesů záměru lze jeho vliv na ŽP považovat za kladný a významný, a to zejména ve vztahu k potenciálnímu vzniku nestandardních či havarijních stavů s významným negativním vlivem na ŽP. Významnou funkcí PS 1-21 z hlediska bezpečnosti a tím i vlivů na ŽP bude i kontrolní a bezpečnostní monitoring systémů nakládání se zemním plynem na bázi měření úniků metanu.

91


Součástí PS 1-21 bude rovněž zařízení systému kontroly vlivů provozu stavby na dotčené složky životního prostředí. Tento systém bude základní složkou komplexní ochrany životního prostředí a zdraví obyvatelstva v okolí předmětné stavby. PS 1-26 Doplňkový sklad organického substrátu Technické řešení: Strojně technologické vybavení zahrnuje pouze základní vybavení zařízením pro překládání a předúpravu substrátu pro vytřídění hrubých nečistot. Nároky na elektrickou energii: Předpokládaný instalovaný příkon:

do 300 kW

Prostorové nároky: Zařízení je instalováno v přízemním objektu s plochou střechou o vnějších půdorysných rozměrů 65 x 20 m s plochou 1 300 m2 a celkovou výškou 6,0 m. Obestavěný prostor činí cca 7 800 m3. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-26 umístěné v objektu SO 1-26 (přízemní hala) budou součástí plošného zdroje hluku. Zvýšené hlukové emise lze očekávat z mechanických zařízení umístěných uvnitř objektů, zajišťujících překládání a úpravu materiálů. V případě potřeby (pokud nebude dle výsledků měření hluku postačovat standardní konstrukční vybavení haly se vzduchovou neprůzvučností min. 35 dB) budou vybraná zařízení jako významné bodové zdroje hluku dodatečně odstíněna v hale protihlukovými kryty nebo lokálními protihlukovými stěnami. Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-26 jako celku, samotná zařízení PS 1-26 nebudou mít za uvedených podmínek jiné negativní vlivy na ŽP. Za podmínky vodohospodářsky zabezpečené podlahy ve vybraných částech objektu (pod zařízeními s nakládáním s BRO a odvodněným kalem) nebude PS 1-26 negativně ovlivňovat horninové prostředí a podzemní vody. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat ze skladovaných a upravovaných BRO či přechodně uskladněného kalu. Součástí technologie PS 1-26 bude nakládání s materiály s min. zdržením především vstupních materiálů náchylných k zahnívání a tím potlačení případných hnilobných procesů se vznikem pachových látek. Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze za uvedených podmínek, vybavení SO 1-26 vzduchotechnikou a při využití dezodorizačních filtrů v rámci SO 1-05 považovat vliv PS 126 na ovzduší za nevýznamný. PS 1-28 neobsazeno

92


PS 1-29 Čerpací jímka fugátu Technické řešení: Fugát bude odtékat z odstředivek do čerpací jímky fugátu (SO 1-29). Z jímky bude fugát čerpán ponornými čerpadly do objektu SO 1-30 Těžní šachta (vyústění kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty). Do jímky budou svedeny rovněž ostatní odpadní vody z areálu Drasty (splašková kanalizace se splašky ze sociálních zařízení, technologická průmyslová kanalizace z ostatních objektů – jde především o úkapy, oplachy, kondenzáty z biofiltrů apod., pokud nebudou svedeny do SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu). Tyto vody budou tvořit podíl z vod odváděných z areálu Drasty na ÚČOV v úrovni cca do 44 m3/h. Dále budou do čerpací jímky fugátu přečerpávány srážkové vody ze sekce dešťové zdrže (SO 1-31) ve které se budou akumulovat srážkové vody odváděné ze zpevněných ploch s potenciální kontaminací a přečištěné na OLK. Roční množství těchto vod činí 29 400 m3 s max. čerpaným množstvím cca 80 m3/h (bilance vod viz příloha č. I.9). Tyto doplňkové vody tvoří z hlediska množství cca 20 % podíl celkových odpadních vod odváděných na ÚČOV s nevýznamným podílem znečištění. Parametry čerpací jímky fugátu: Zastavěná plocha: Maximální výška hladiny fugátu: Celkový užitečný objem: Celková průměrná doba zadržení: Celkové rozměry čerpací jímky: Celková hloubka čerpací jímky: Celkový objem:

8 x 6 = 48 m2 cca 4 m 2 x 75 = 150 m3 cca 30 minut 8x6m 6m 288 m3

Objekt je dělený na dvě části s předřazenou rozdělovací šachtou. V každé části je umístěno míchadlo a ponorné čerpadlo. Specifikace zařízení: míchadlo (10 kW) čerpadla kapacita á 300 m3/h (20 kW) vybavení měničem otáček

1+1 ks 1+1 ks

Nároky na spotřebu elektrické energie: Celkový instalovaný příkon

60 kW

Prostorové nároky: Dle stavební dispozice. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-29 umístěná v čerpací jímce fugátu budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného SO 1-29. Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-29 jako celku, samotná zařízení PS 1-29 nebudou mít negativní vlivy na ŽP.

93


PS 1-30 Těžní šachta Technické řešení: Tento PS zahrnuje technologické vybavení objektu SO 1-30 Těžní šachta jako ukončení výstupu RTK vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty. Vybavení zahrnuje především zařízení pro manipulaci s vozíky přivážejícími shrabky a pro přesun shrabků na dopravní prostředky, které je budou navážet do SO 1-06 ze kterého budou vstupovat do procesu aerobní fermentace nebo budou odváženy k uložení na skládku. Surový kal bude veden z ÚČOV potrubím přes objekt SO 1-30 do objektu SO 1-03 Akumulační nádrž surového kalu. Celkové odpadní vody z areálu budou vedeny přes objekt SO 1-30 do RTK a dále na ÚČOV Praha. Přes SO 1-30 budou dále do RTK vedena potrubí vyčištěné odpadní vody (alternativně vltavské vody) do rozvodu technologické vody na lokalitě KH a potrubí přebytečných srážkových vod čerpaných z dešťové zdrže (SO 1-31) do Vltavy. Parametry: - kapacita příjmu a překládky shrabků

35 t/d

Specifikace zařízení: - jeřáb o nosnosti min. 5 t - zařízení pro posun vozíků - zařízení pro vyklápění vozíků Čerpání poplachových vod z akumulační nádrže: čerpadla kapacita á 300 m3/h (20 kW) vybavení měničem otáček Nároky na spotřebu elektrické energie: Celkový instalovaný příkon

1+1 ks …skladová rezerva

40 kW

Prostorové nároky: Jedná se o jednopodlažní objekt o rozměrech 60 x 40 m a výšce 10 m a s obestavěným prostorem 24 000 m3. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-30 budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného SO 1-30. Za podmínky vodohospodářského zabezpečení podlah a akumulační nádrže a odkanalizování objektu SO 1-30 do příslušné části areálové kanalizace nebude PS 1-30 negativně ovlivňovat ŽP. Z hlediska ochrany ovzduší je potenciálním vlivem únik emisí pachových látek, které se mohou uvolňovat z dopravovaného surového kalu a případných shrabků (pokud nebudou v čerstvém stavu) z netěsností příslušných rozvodů a zařízení (jedná se ale spíše o havarijní stavy než standardní provoz). Vzhledem ke vzdálenosti obytné zástavby lze při standardním provozu považovat vliv pachových látek z PS 1-30 za zanedbatelný.

94


PS 1-31 Dešťová zdrž Technické řešení: Srážkové vody ze zpevněných ploch a střech budou svedeny systémem dešťové kanalizace do multifunkční dešťové zdrže. Ze zdrže budou srážkové vody z nekontaminovaných ploch využívány k zasakování na lokalitě a v okolí, dále jako technologická voda pro některé potřeby na lokalitě a jako požární voda. Přebytek bude čerpán ponornými čerpadly do objektu SO 1-30 Těžní šachta (vyústění kolektoru vedeného z ÚČOV na lokalitu Drasty) a samostatným potrubím v rámci kolektoru veden na ÚČOV a vypouštěn do Vltavy. Kontaminované vody jímané zvlášť budou čerpány do SO 1-29 a odtud spolu s odpadními vodami budou čerpány přes SO 1-30 na ÚČOV. Dešťová zdrž o celkovém užitečném objemu 9 600 m3 je členěna na 3 sekce. Jedna sekce – č.1 (2 000 m3) bude vyčleněna pro záchyt potenciálně kontaminovaných vod (budou čerpány na ÚČOV), druhá – č.2 (2 500 m3) pro záchyt střešních vod (určených prioritně pro zasakování) a třetí č. 3 (5 100 m3) pro záchyt ostatních nekontaminovaných vod (určených prioritně pro využití na lokalitě). Objem druhé sekce bude členěn na retenční objem 1 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 1 500 m3. Objem třetí sekce bude členěn na retenční objem 2 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 3 100 m3. Poměry uvedených objemů bude možné flexibilně upravit dle konkrétního technického řešení záměru. Každá sekce nádrže bude osazena 3 ks čerpadel s regulací výkonu měničem otáček a se vzájemným propojením o předběžném max. výkonu cca 150 m3/h, u sekce č. 2 a 3 bude pro účel zasakování instalováno rovněž čerpadlo o výkonu 20 m3/h. Tato čerpadla budou využita pro využití dešťové vody na lokalitě, pro zasakování v hg objektech lokality a pro čerpání přebytečných srážkových vod do odtokové kanalizace srážkových vod (odvádění do Vltavy) a odpadních vod ze sekce srážkových vod dekontaminovaných na OLK (odvádění na ÚČOV). Na vypouštěcím potrubí zdrže bude rovněž osazena regulační armatura – plovákový regulátor průtoku, který zajistí vypouštění ze zdrže ve výše uvedené hodnotě pro případ příznivých výškových podmínek řešení odtokových kanalizací z lokality. Uvedený návrh odtokového množství zajistí vyprázdnění sekcí zdrže za dobu max. 24 hod. Využití stávající regionální kanalizace DN 324 vedené přes lokalitu do Vltavy bude záviset na jejím stavu a provozuschopnosti v aktuální době výstavby záměru a dále na jejím vytížení jinými zdroji srážkových vod (kapacita čerpání srážkových vod by prakticky vyčerpala kapacitu této kanalizace). V provozu stávajícího KH ale nebyla tato kanalizace pro odvodnění lokality nikdy využívána.

95


Specifikace zařízení: čerpadla kapacita á 100 m3/h (10 kW) vybavení měničem otáček čerpadla kapacita á 20 m3/h (2 kW) -

3 + 1 ks..skladová rezerva (3 sekce zdrže á 1 ks) 2+1 ks..skladová rezerva (2. a 3. sekce zdrže) 3 ks

oplachové zařízení pro čištění zdrže

Nároky na elektrickou energii: Celkový instalovaný příkon

34 kW

Prostorové nároky: Dle stavební dispozice. Vliv na ŽP Zařízení PS 1-31 umístěná v dešťové zdrži budou součástí plošného zdroje hluku tvořeného SO 1-31. Ostatní vlivy jsou vlivem SO 1-31 jako celku, samotná zařízení PS 1-31 (ponorná čerpadla) nebudou mít negativní vlivy na ŽP. B.I.7.

Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

Zahájení realizace stavby: Dokončení stavby:

leden 2013 prosinec 2015

Bližší harmonogram základních částí výstavby je uveden v příloze č. I.21. B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávných celků

Středočeský kraj Hlavní město Praha Městská část Praha 6 Městská část Praha 7 - Troja Městská část Praha 8 Město Klecany jako obec s rozšířenou působností Městská část Drasty jako součást města Klecany Obec Větrušice Obec Zdiby Přímé ovlivnění jiných územně samosprávných celků se nepředpokládá.

96


B.I.9.

Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

Uvedený výčet navazuje na následující postup a podmínky realizace komplexního záměru včetně technické a legislativní přípravy: - zpracování dokumentace vlivu na životní prostředí (proces EIA) pro obě stavby (KH + RTK) společně - zpracování dokumentace pro územní řízení pro obě stavby odděleně - územní řízení a vydání územního rozhodnutí pro obě stavby odděleně - zpracování dokumentace pro proces IPPC (pouze PC 1 KH v rámci lokality Drasty) - proces IPPC a vydání integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění (pouze PC 1 KH v rámci lokality Drasty) - zpracování dokumentace pro proces zadání veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb. v platném znění pro obě stavby odděleně (pro zpracování této dokumentace bude zřejmě nutno stanovit požadavek zpracování subdodávky konkrétních dodavatelů speciálních technologií, které nejsou běžně na trhu, především technologie aerobní fermentace a technologie výstavby RTK) - výběr zhotovitele stavby (předpokládá se výběr generálního zhotovitele kompletní stavby). Vzhledem k výrazné rozdílnosti charakteru a technického řešení obou dílčích záměrů bude vhodné provést výběr zhotovitele pro každou z obou předmětných staveb samostatně. - zpracování dokumentace pro stavební povolení pro obě stavby odděleně - zpracování dokumentace pro provedení stavby pro obě stavby odděleně - realizace stavby (obě stavby odděleně) - zpracování dokumentace skutečného provedení stavby pro obě stavby odděleně - vydání kolaudačního souhlasu se stavbou - zkušební provoz stavby - uvedení stavby do trvalého provozu Důležitým aspektem uvedené posloupnosti je vzhledem k charakteru stavby i k ZZŘ zpracování dokumentace EIA (obě stavby posuzované společně jako jeden komplexní záměr podléhají procesu posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění) a žádosti o integrované povolení (stavba KH podléhá procesu IPPC podle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění, stavba RTK nikoli) se specifikací technických a technologických parametrů, ale bez uvádění konkrétních zařízení a dodavatelů vzhledem k jejich možné variabilitě v rámci veřejné soutěže na zhotovitele stavby (zřejmě ale vyjma uvedených specializovaných technologií, kdy bude zřejmě potřebné pro zpracování dokumentace ke stavebnímu povolení a možná i k ÚŘ zajistit od vybraných dodavatelů příslušné know-how a technické podklady). Pokud by došlo v rámci nabídek pro veřejnou soutěž či v další projektové přípravě ke změnám v základních technických a technologických parametrech proti integrovanému povolení, muselo by být po výběru konkrétního zhotovitele stavby požádáno o změnu integrovaného povolení. Dalším důležitým aspektem je vhodné zpracování zadávací dokumentace pro veřejnou soutěž ve vztahu k případným speciálním technologiím, které jsou podmínkou pro požadovanou funkci předmětné stavby a její akceptovatelný vliv na životní prostředí, a nelze je dodavatelsky zajistit standardními postupy. 97


V tomto případě lze stanovit v zadávacích podmínkách pro generální dodavatele stavby resp. uchazeče podmínečné použití vybraných technologií a jejich dodavatelů, zejména pokud nebudou dodavatelsky zajistitelné u českých dodavatelů. Za uvedených podmínek opět platí pro realizaci stavby dodržení všech technických a technologických parametrů vybraných technologií, které budou uvedeny v integrovaném povolení, a dodržení podmínek stanoviska příslušného úřadu jako výstupního dokumentu procesu EIA. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 ZÁKONA Č. 100/2001 SB. A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT Kompetence MěÚ Klecany jako obce s rozšířenou působností Stavební úřad • územní rozhodnutí • stavební povolení • kolaudační souhlas Kompetence KÚ Středočeského kraje: Odbor životního prostředí a zemědělství Oddělení vodního hospodářství • vodoprávní rozhodnutí o povolení k vypouštění odpadních vod resp. dešťových vod do odtokové kanalizace vedené na ÚČOV resp. do Vltavy Oddělení IPPC • proces IPPC - integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. v platném znění Ostatní dotčené správní úřady a ostatní orgány státní správy vydávající rozhodnutí a stanoviska v rámci uvedených správních řízení: -

MŽP, odbor ochrany vod MŽP, odbor odpadů MŽP, odbor ochrany ovzduší Městský úřad Brandýs nad Labem – Stará Boleslav ČIŽP oblastní inspektorát Praha Krajská hygienická stanice jako orgán veřejného zdraví Povodí Vltavy, s.p., závod Dolní Vltava

98


B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. Půda Zájmovým územím této lokality je stávající areál již neprovozovaného KH ÚČOV ve vlastnictví hl. m. Prahy, provozovaný PVK, a.s. Umístění záměru v k.ú. Drasty je znázorněno na situacích v přílohách č. 1, 2, 3 a 5. Předpokládaná plocha areálu kompletně využitelná pro realizaci záměru je cca 172 000 m2, tj. cca 17,2 ha. Jedná se o plochu využitelnou pro komplexní výstavbu vč. rezervy, celková plocha dle údajů z katastru činí 275 512 m2 a zahrnuje i části s kterými se pro výstavbu nepočítá. Záměr bude realizován na pozemku, který je ve vlastnictví hl.m. Prahy. Dle ÚP města Klecany (Koordinační situace ÚP-příloha č. I.5) a vyjádření SÚ (příloha č. I.4) je pozemek veden jako Technická infrastruktura-odpadní vody. Pozemek areálu KH Drasty není v současnosti zemědělsky obděláván a vzhledem ke svému původnímu využívání by neměl být součástí ZPF. Pozemek není přirozeně zalesněn, není součástí LPF. Údaje z katastru nemovitostí: Parcelní číslo: 54/2 Vlastník: hl.m. Praha Kultura: ostatní plocha BPEJ: není evidováno Plocha: 275 512 m2 Číslo LV: 39 Stručná charakteristika lokality (blíže viz kap. C.II. a příloha č. I.19) Z hlediska terénu lze lokalitu charakterizovat jako rovinnou s příznivými podmínkami pro další výstavbu. Geologický charakter lokality: MEZOZOIKUM – svrchní křída, bělohorské souvrství (turon), vápnité jílovce až slínovce. Hladina podzemní vody na lokalitě byla zjištěna v úrovni cca 10,0 – 10,5 m pod terénem. Statigrafie: 0,00-7,00 kvarter 7,00-36,0 křída 36,00-53,5 algonium Povrch lokality se nachází v nadmořské výšce cca 275-277 m a ve výšce cca 90-100 m nad úrovní hladiny Vltavy. Seizmicita Dle ČSN 73 0036 změna 2 (seismická zatížení staveb), spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 5 stupně (v ČR se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stupňů). Česká republika je rozdělena do seizmických zón dle hodnot efektivního špičkového zrychlení (tzv. návrhové zrychlení podloží) - viz ČSN P ENV 1998-1-1.

99


Půda V současném stavu není lokalita součástí ZPF (předpokládá se, že v rámci výstavby původního KH bylo provedeno vynětí ze ZPF). BPEJ lokality není v katastru evidováno. Na území lokality není vytvořeno žádné přirozené prostředí, jedná se o lokalitu přeměněnou, uměle upravenou a přírodě vzdálenou. Pozemek leží prakticky v rovině a vegetace se zde uchycuje nesnadno a spíše ojediněle, pokud nebyla uměle vysazována. Geologické, geotechnické a geochemické poměry Tyto poměry budou podstatné pro zakládání stavebních objektů v rámci výstavby záměru a pro konkretizaci řešení odvodnění lokality. V rámci dalšího projektového řešení bude proveden geologický, geotechnický a geochemický průzkum horninového prostředí lokality. Z hlediska kontaminace horninového prostředí nejsou v místě realizace stavby evidovány staré ekologické zátěže. Plocha určená k zastavění v posuzované lokalitě byla ale využívána jako kalová pole a lze tedy spíše očekávat vlivem průsaků určitou kontaminaci zemin pod kalovými poli ve vztahu k látkám obsaženým v ukládaném kalu (potenciálně zejména ropné látky, těžké kovy, dusíkaté látky, látky s obsahem fosforu, obecné organické znečištění). Tato kontaminace by měla být na základě průzkumu v rámci výstavby odstraněna odtěžením zemin v dostatečném rozsahu a hloubce (vzhledem k hloubce hladiny podzemní vody cca 10 m pod terénem a propustnosti podloží lze předpokládat nezasažení podzemních vod látkami z kalových polí). Bližší údaje o podmínkách odtěžení podloží kalových polí jsou uvedeny v příloze č. I.21 (ZOV) Z hlediska vsakovací kapacity a retence srážkových vod lze stávající lokalitu hodnotit jako středně zádržnou se současným vsakem většiny srážek v prostoru lokality (předpokládá se propustnost plochy starých kalových polí) a jejího okolí. Řešení problematiky odvodnění lokality je uvedeno v příloze č. I.19. B.II.2. Voda Tabulka č. B.1: Spotřeba pitné a technologické vody m3/d Pitná voda pro zaměstnance Ø 4,0 technologická spotřeba pro 133 rozpouštění POF (roční průměr) 246 (kapacitní spotřeba) Celkem potřeba pitné vody průměr 137 kapacitní 250 Kapacita přípojky: Technologická voda Potřeba technologické vody – max. úroveň

m3/rok 1 460 48 545

50 005

3 l/s 1 000 m3/d 365 000 m3/rok 150 m3/h

Kapacita přívodního potrubí:

100


Uvedené bilance počítají s velmi pravděpodobnou omezenou spotřebou pitné vody pro technologii, a to pouze pro rozpouštění POF, nikoli pro jeho ředění (to bude zajištěno vyčištěnou vodou z ÚČOV jako technologickou vodu) Zajištění jak pitné tak technologické vody bude nutno řešit z externích zdrojů. Stávající přípojka pitné vody nebude kapacitně postačovat nárokům záměru za předpokladu využívání pitné vody pro přípravu roztoku POF (pro jeho rozplavování) a bude nutno vybudovat novou přípojku z veřejného rozvodu vedeného v severní části Klecan. U stávajícího zdroje podzemní vody lze po jeho případné rekonstrukci počítat s vydatností v řádu max. několika jednotek l/s. Za podmínky výstavby RTK se ze všech hledisek (ekonomické, nová přípojka, šetření zdrojů pitné vody apod.) zjevně jeví výhodnost zásobování areálu Drasty vyčištěnou vodou z ÚČOV jako technologickou vodou (vč. ředění POF) s případnou zálohou surové vody z Vltavy (čerpané do čerpací jímky technologické vody na ÚČOV). Konečné rozhodnutí o kvalitě vody pro navržený systém přípravy roztoku POF záleží na dodavatelích možných druhů POF. Pitná voda by byla dále standardně využita pouze pro sociální účely a jako přídavná pro kotelnu (nevýznamné množství cca 100 l/rok). Další výhodnou možností pro technologické účely bude využívání dešťové vody z velkokapacitní dešťové zdrže. B.II.3.

Ostatní surovinové a energetické zdroje

SUROVINY PRO PROVOZ ZÁMĚRU Základní surovinou obou variant z technologického hlediska je surový kal čerpaný z ÚČOV. Surový směsný kal z rekonstruované ÚČOV bude směs primárního, přebytečného aktivovaného kalu a chemického kalu z chemického srážení fosforu, předsrážení a simultánního srážení a kalu z denitrifikačních filtrů. Primární kal se na ÚČOV společně s chemickým kalem gravitačně zahušťuje a přebytečný aktivovaný kal je na ÚČOV odděleně zahušťován v zahušťovacích odstředivkách s lyzátovacím efektem. Surový kal je nestabilizovaný, podléhající samovolnému rozkladu při současném vzniku zápachu a rozpuštěného znečištění. Je rovněž silně mikrobiologicky oživen s reálným nebezpečím přítomnosti patogenních mikroorganizmů. Stabilizace surového kalu je po jeho úpravě zajištěna ve výstupním produktu záměru technologií aerobní fermentace s teplotou v koncové sušící části až 80°C, což je teplota převyšující obvyklé teploty pasterizace v rozmezí 60-75°C, ničící patogenní mikroorganismy. Množstevní bilance surového směsného kalu Produkované množství kalů v průběhu roku kolísá. Pro možnost návrhu kalového hospodářství o odpovídající kapacitě byla stanovena produkce kalů, která toto kolísání zohledňuje.

101


Tabulka č.B.2: Denní produkce surového kalu vztažená na základní časová období Produkce surového kalu Den Týden Měsíc Rok (max. kg/d) (max. kg/d) (max. kg/d) (Ø kg/d) Sušina kalu (kg/d) 263 055 247 915 223 862 163 924 3 Koncentrace kalu (kg/m ) 60,0 60,0 60,0 60,0 Hmotnost kalu 4 384 4 132 3 731 2 732 (t/d, cca m3/d) Organický podíl (Ø%) 67 67 67 67 Organický podíl – 176 247 166 103 149 988 109 829 sušina (kg/d) Anorganický podíl (Ø%) 33 33 33 33 Anorganický podíl – 86 808 81 812 73 874 54 095 sušina (kg/d) Základní hodnoty produkce kalů byly dále rozpočítány, tak aby byla stanovena průměrná a maximální hodinová produkce kalů. Údaje hodinové produkce kalů vycházejí z hodnot průměrné a maximální denní produkce kalů. Tabulka č.B.3: Základní souhrnné vstupní bilance surového kalu do kalového hospodářství Produkce surového kalu Hodinová bilance Denní bilance Roční bilance Ø max Ø max. Sušina kalu (t) 6,830 10,960 163,924 263,055 59 832,3 3 Koncentrace kalu (kg/m ) 60,0 60,0 60,0 60,0 60,0 Hmotnost kalu (t, cca m3) 113,833 182,667 2 732 4 384 997 180,0 Organický podíl (Ø%) 67 67 67 67 67 Organický podíl-sušina (t) 4,576 7,343 109,829 176,247 40 087,6 Anorganický podíl (Ø%) 33 33 33 33 33 Anorganický podíl-sušina 2,254 3,617 54,095 86,808 19 744,7 (t) Poznámka: Maximální hodinová bilance je vypočtena z maximální denní bilance jako 24 hodinový podíl. Kapacita čerpání surového kalu do nového kalového hospodářství je zvolena ve výši 250 m3/h 6 % kalu. Roční bilance je součinem průměrné denní bilance z tabulky č. B.2 a ročního fondu provozní doby 365 dní. Průměrná hodinová bilance je 1/24 z průměrné denní bilance z tabulky č. B.2 Uvedené hodnoty jsou převzaty z projektové přípravy rekonstrukce ÚČOV. Aktuální Ø sušina směsného kalu za rok 2009 činila 5,35%, v rámci konzervativního přístupu je nadále počítáno s vyšší hodnotou 6% ze Studie proveditelnosti. Kvalitativní parametry Surový kal je kontaminován těžkými kovy. Obsah těžkých kovů v surovém kalu značně kolísá, jak vyplývá z následující tabulky. Koncentrace těžkých kovů ve výstupním produktu záměru může být limitujícím faktorem při následném nakládání s ním.

102


Tabulka č.B.4: Obsah vybraných těžkých kovů v surovém směsném kalu za r. 2009 (dle předaných údajů z monitoringu ÚČOV) Ukazatel Obsah v sušině kalu Koncentrace v kalu Ø mg/kg max. mg/kg Ø g/m3 max. g/m3 Crcelk 34 58 2,040 3,480 Pb 31 51 1,860 3,060 Cu 191 480 11,460 28,802 Zn 537 750 32,221 45,003 Cd 2,1 8,2 0,126 0,492 Ni 24 36 1,440 2,160 Co 5,5 9,7 0,330 0,582 Hg 8,7 100 0,522 6,000 As 4,7 15 0,282 0,900 Poznámka: Uvedené koncentrační údaje v mg/kg sušiny jsou převzaty z rozborů surového směsného kalu za rok 2009. Koncentrace v g/m3 jsou dopočteny, průměrná koncentrace je podílem roční hmotnostní bilance TK z tabulky č. B.5 a ročního množství kalu z tabulky č. B.3, maximální koncentrace je podílem maximální denní hmotnostní bilance TK z tabulky č.B.5 a maximálního denního množství kalu z tabulky č.B.3. Uvedené koncentrace reprezentují podíl nerozpustné formy TK, nezahrnují zbytkové obsahy TK v rozpustné formě v kalové vodě. Aktuální Ø hodnoty vybraných ukazatelů za r. 2008 činily: - ztráta žíháním při 550 °C v % 70 - AS-arsen 4,9 mg/kg sušiny - Cd-kadmium 1,7 mg/kg sušiny - Cr-chrom (celkový) 55 mg/kg sušiny - Cu-měď 188 mg/kg sušiny - Hg-rtuť 1,4 mg/kg sušiny - Ni-nikl 32 mg/kg sušiny - Pb-olovo 55 mg/kg sušiny - Zn-zinek 567 mg/kg sušiny Ve vztahu k výše uvedeným hodnotám došlo k mírnému poklesu obsahu Cu a Ni a k významnému poklesu obsahu Crcelk. a Zn. U Pb došlo k mírnému nárůstu jeho obsahu. U ostatních ukazatelů jsou hodnoty cca srovnatelné, u Hg došlo k výraznému nárůstu. Tyto hodnoty v konečném důsledku ovlivní podmínky odstranění a především využití výstupního produktu a tato záležitost bude aktuálně hodnocena v rámci zkušebního provozu záměru na základě reálně dosahovaných výsledků monitoringu provozu záměru. Průměrné a maximální bilanční hodnoty obsahu těžkých kovů v surovém kalu byly dále upřesněny až na hodinové hodnoty bilance těžkých kovů v surovém kalu.

103


Tabulka č. B.5: Hmotnostní bilance vybraných těžkých kovů v sušině surového směsného kalu Ukazatel Hodinová bilance Denní bilance Roční bilance Ø max. Ø max. Crcelk. (kg) 0,232 0,636 5,573 15,257 2034,3 Pb (kg) 0,212 0,559 5,082 13,416 1854,8 Cu(kg) 1,305 5,261 31,309 126,266 11428,0 Zn (kg) 3,668 8,220 88,027 197,291 32129,9 Cd (kg) 0,014 0,090 0,344 2,157 125,6 Ni (kg) 0,164 0,395 3,934 9,470 1436,0 Co (kg) 0,038 0,106 0,902 2,552 329,1 Hg (kg) 0,059 1,096 1,426 26,306 520,5 As (kg) 0,032 0,164 0,770 3,946 281,2 Poznámka: Průměrné hmotnostní bilance jsou součinem průměrné koncentrace TK v sušině kalu z tabulky č.B.4 a průměrné hodinové, denní a roční hmotnosti sušiny surového kalu z tabulky č.B.3. Maximální hmotnostní bilance jsou součinem maximální koncentrace TK v sušině kalu z tabulky č.B.4 a maximální hodinové a denní hmotnosti sušiny surového kalu z tabulky č.B.3.

104


Tabulka č.B.6: Ostatní kvalitativní ukazatele surového směsného kalu za r. 2009 (dle laboratorních protokolů) Ukazatel

Jednotka Vzorek 1. 4.8.2010

Adsorbované organické halogeny (AOX) Extrahované organické halogeny (EOX) Celkový anorganický uhlík (TIC) Celkový dusík P Amoniakální dusík Sulfidy jako S2Celkový organický uhlík (TOC) S V Toluen Suma BTEX Suma 16 PAU Suma 6 PCB OCDD OCDF TEQ-Lowerbound TEQ-Upperbound Suma stanovených BDE Max. možná suma stanov. BDE Ropné uhl. >C10-C40 frakce HBCD PFOS

Koncentrace v kalu Vzorek 2. Vzorek 3. 11.8.2010 18.8.2010

Ø

max.

mg/kg suš.

110

79

81

90

110

mg/kg suš.

3,1

9,1

10

7,4

10

% suš.

0,391

0,373

0,471

0,41

0,471

36 300

23 400

26 900

28 867

36 300

1,72

1,39

1,62

1,58

1,72

3 920

1 920

2 880

2 907

3920

610

1100

460

723

1100

38,7

28,8

26,4

31,3

38,7

6 720

5 440

6 200

6 120

6 720

20,4

23,8

25,3

23,2

25,3

8,25

4,45

5,21

5,97

8,25

8,55

4,45

6,34

6,45

8,55

2,32

9,26

0,755

4,1

9,26 <0,120

mg/kg suš. % suš. mg/kg suš. mg/kg suš. % suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. ng/g suš. ng/g suš. ng/g suš. ng/g suš.

<0,120

<0,120

<0,120

<0,120

0,38 <0,048 0,0028 0,0061

0,42 n.d. 0,0019 0,0054

0,21 <0,05 0,00045 0,0041

0,34 0,42 <0,0327 <0,05 0,0017 0,0028 0,0052 0,0061

ng/g suš.

35

27

40

34

40

ng/g suš.

35

27

40

34

40

22 100

42 200

26 900

30 400

42 200

172 107

156 74,7

29,2 43,1

119 75

172 107

mg/kg suš. µg/kg suš. µg/kg suš.

Poznámka: n.d. – nebylo detekováno při rozboru viz příloha protokolu o zkoušce.

105


Vysoká hodnota C10 – C40 byla konzultována s pracovníky laboratoře ÚČOV s tím, že dle jejich názoru jsou příslušnou analytickou metodou detekovány i jiné než ropné látky, je tedy nutno na tento ukazatel pohlížet jako na neprůkazný. Ve vzorcích kalu nebyly ropné látky vizuálně na hladině kalu patrné (což by při uvedených koncentracích mělo být) ani nebyly zjištěny čichově. Tabulka č.B.7: Obsah ostatních látek v surovém směsném kalu za r. 2009 (upravené jednotky z protokolů) Ukazatel

Jednotka pro sušinu kalu

Adsorbované organické halogeny (AOX) Extrahované organické halogeny (EOX) Celkový anorganický uhlík (TIC) Celkový dusík P Amoniakální dusík Sulfidy jako S2Celkový organický uhlík (TOC) S V Toluen Suma BTEX Suma 16 PAU Suma 6 PCB OCDD OCDF TEQ-Lowerbound TEQ-Upperbound Suma stanovených BDE Max. možná suma stanov. BDE Ropné uhl. >C10C40 frakce HBCD PFOS

Poznámka:

Obsah v sušině kalu Ø max.

Koncentrace v kalu Ø g/m3 max. g/m3

mg/kg suš.

90

110

5,4

6,6

mg/kg suš.

7,4

10

0,444

0,6

mg/kg suš.

4100

4710

246,0

282,6

mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš.

28 867 15800 2 907 723

36 300 17200 3920 1100

1732,1 948,0 174,4 43,4

2178,1 1032,1 235,2 66,0

mg/kg suš.

313000

387000

18780,5

23221,3

mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. ng/g suš. ng/g suš. ng/g suš. ng/g suš.

6 120 23,2 5,97 6,45 4,11 <0,120 0,34 <0,0327 0,0017 0,0052

6 720 25,3 8,25 8,55 9,26 <0,120 0,42 <0,05 0,0028 0,0061

367,2 1,4 0,358 0,387 0,247 <0,007 0,020 <0,003 0,0001 0,0003

403,2 1,5 0,495 0,495 0,556 <0,007 0,025 <0,003 0,0002 0,366

ng/g suš.

34

40

2,040

2,400

ng/g suš.

34

40

2,040

2,400

mg/kg suš.

30 400

42 200

1824,0

2532,1

mg/kg suš. mg/kg suš.

0,119 0,075

0,172 0,107

0,007 0,005

0,010 0,006

V této tabulce byly převedeny TIC, P a TOC z % suš. na mg/kg sušiny, HBCD, PFOS z µg/kg suš. na mg/kg suš. a byly ponechány látky v ng/kg sušiny. Uvedené koncentrační údaje v mg/kg (ng/kg) sušiny jsou převzaty z provedených 3 rozborů surového směsného kalu. Koncentrace v g/m3 (resp. v g/t) vstupního kalu jsou dopočteny.

106


Tabulka č.B.8: Hmotnostní bilance ostatních látek v surovém směsném kalu Ukazatel Adsorbované organické halogeny (AOX) Extrahované organické halogeny (EOX) Celkový anorganický uhlík (TIC) Celkový dusík P Amoniakální dusík Sulfidy jako S2Celkový organický uhlík (TOC) S V Toluen Suma BTEX Suma 16 PAU Suma 6 PCB OCDD OCDF TEQ-Lowerbound TEQ-Upperbound Suma stanovených BDE Max. možná suma stanov. BDE Ropné uhl. >C10C40 frakce HBCD PFOS

Jednotka

kg

Hodinová bilance Ø max.

Denní bilance Ø max.

Roční bilance

0,615

1,206

14,753

28,94

5 384,9

0,051

0,110

1,213

2,63

442,8

28,0

51,6

672,1

1 239,0

245 312,4

197,2

397,8

4732,0

9 548,9

107,9 19,6 4,9

188,5 43,0 12,1

2590,0 476,5 118,5

4 524,6 1 031,2 289,4

2 137,8

4 241,5

51 308,2

101 802,3

41,8 0,158 0,041 0,044 <0,028 0,0008 <0,0023 0,0003 0,00001 0,00004

73,7 0,277 0,090 0,094 <0,101 0,0013 <0,0046 0,0006 0,00003 0,00007

1 003,2 3,8 0,979 1,1 <0,674 0,0196 <0,0557 0,0082 0,0003 0,00085

1 767,7 6,7 2,2 2,3 <2,4 0,0316 <0,1105 0,0132 0,0007 0,0016

1 727 179,0 945 350,3 173 932,5 43 258,8 18 727 509,9 366 173,7 1 388,1 357,2 385,9 <245,9 7,2 <20,3 3,0 0,102 0,311

0,232

0,438

5,6

10,5

2 034,3

0,232

0,438

5,6

10,5

2 034,3

kg

207,6

462,5

4 983,3

11 100,9

kg kg

0,001 0,001

0,002 0,001

0,020 0,012

0,05 0,03

kg

kg

kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg kg g g g g g g

1 818 901,9 7,12 4,49

Poznámka: Průměrné hmotnostní bilance jsou součinem průměrné koncentrace látky v sušině kalu z tabulky č.B.7 a průměrné hodinové, denní a roční hmotnosti sušiny surového kalu z tabulky č.B.3. Maximální hmotnostní bilance jsou součinem maximální koncentrace látky v sušině kalu z tabulky č.B.7 a maximální hodinové a denní hmotnosti sušiny surového kalu z tabulky č.B.3. Souhrnné kvalitativní parametry surového kalu v úplném zjištěném rozsahu jsou uvedeny v příloze č.I.7.

107


Další významnou surovinou vedle surového kalu jsou v rámci technologie aerobní fermentace organické materiály vč. odpadů dodávající do technologie aerobní fermentace potřebný organický substrát a upravující zároveň vstupní sušinu směsné biomasy pro fermentaci. VSTUP SHRABKŮ Z ÚČOV Jedná se o shrabky z čištění komunálních vod velkoměsta, tomu bude odpovídat i jejich charakter. Shrabky budou naváženy kolektorem z ÚČOV na lokalitu Drasty v odvodněném stavu cca 25-30% sušiny. Množství shrabků: cca 35 t/den cca 12 775 t/rok Využití shrabků v technologii aerobní fermentace je podmíněno dostupností vhodného zařízení pro jejich třídění s odstraněním materiálově nežádoucích složek. VSTUP ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ RESP. ODPADŮ (SUBSTRÁTU) Jedná se o materiály a odpady převážně organického charakteru s vhodným složením a charakteristikou, využitelné jako doplňkový organický substrát se zdrojem uhlíku (případně i nutrientů) a pro úpravu optimální konzistence biomasy v procesu aerobní fermentace ve vztahu k dosahované sušině zahuštěného (odvodněného) směsného kalu. Předpokládá se účelová kombinace vybraných druhů odpadů ve vztahu k jejich přínosu pro proces aerobní fermentace a ke komerčním podmínkám jejich dostupnosti. Přehled hlavních možných využitelných tuhých organických odpadů (BRO): - tříděný komunální odpad (část BRO),vegetativní odpady - odpady ze zpracování dřeva a dřevného charakteru (třísky, štěpka, piliny, kůra, větve, smetky, listí atd.) - odpady papírenského charakteru (sběrový papír, novinový papír, kartony, lepenky, odpady ze zpracovatelské činnosti, vláknité kaly z čištění papírenských odpadních vod) - zbytky ze zpracování potravinářských a průmyslově pěstovaných komodit (zbytky zrní, seno, zelená píce, siláž, sláma, rýžové slupky, zbytky řepky, apod.) - organické odpady z obchodních činností (zbytky zeleniny, ovoce, ostatního zboží apod.) - případné další organické odpady např. z potravinářského průmyslu, separát z bioplynových stanic apod. Potenciální využitelné odpady podle vyhlášky č. 381/2002 Sb. (Katalogu odpadů): Z hlediska evidence byly pro využití v záměru vybrány takové komodity, které jsou evidovány a ohlašovány producenty odpadů dle § 21-25 vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Struktura je současně shodná se seznamem využitelných bioodpadů, který je definován vyhláškou č. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

108


Struktura biodpadů a biomasy současně odpovídá reálným možnostem jejich zpracování a využití v zařízeních typu kompostárna, bioreaktor apod., tj. vč. technologie záměru. Členění reálně využitelných odpadů je uvedeno v následujících základních skupinách dle katalogu odpadů: 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a výroby a zpracování potravin 02 01 Odpady ze zemědělství, zahradnictví, lesnictví, myslivosti, rybářství 02 03 Odpady z výroby a ze zpracování ovoce, zeleniny, obilovin, jedlých olejů, kakaa, kávy a tabáku; odpady z konzervárenského a tabákového průmyslu z výroby droždí a kvasničného extraktu, z přípravy a kvašení melasy 02 05 Odpady z mlékárenského průmyslu 02 06 Odpady z pekáren a výroby cukrovinek 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 03 01 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek a nábytku 03 03 Odpad z výroby a zpracování celulózy, papíru a lepenky 19 Odpady ze zařízení na zpracování (využívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely 19 12 Odpady z úpravy odpadů jinde neuvedené (např. třídění, drcení, lisování, peletizace) 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru 20 01 Složky z odděleného sběru odpadů 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 03 Ostatní komunální odpady Z hlediska kategorie 20 Komunální odpady bude možné využívat konkrétně: a) Ze složek z odděleného sběru – skupina 20 01 20 01 01 Papír a lepenka 20 01 08 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 20 01 38 Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 b) Ze složek odpadů ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) – skupina 20 02 20 02 01 Biologicky rozložitelnýý odpad Při konkrétním upřesnění využitelných odpadů bude rovněž respektována novela vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady….v platném znění, kde v příloze č. 1 je uveden úplný seznam odpadů potenciálně využitelných v záměru s tím, že konkrétní výběr z tohoto seznamu pro potřeby záměru bude vycházet z logistických a obchodních podmínek, z technologie záměru a zajištění procesem EIA posouzených limitů vlivů na složky ŽP. Technologie záměru bude splňovat technologické požadavky na jednotlivé způsoby zpracování bioodpadů a technické požadavky na vybavení a provoz zařízení biologického zpracování bioodpadů v souladu s přílohou č. 2 vyhlášky č. 341/2008 Sb. (viz kap. B.I.6). Dále bude využívání biomasy prováděno v souladu s dikcí vyhlášky č. 5/2007 Sb. (změna vyhl. č. 482/2005 Sb.) o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. Výstup ze zařízení fermentace záměru pak

109


bude zařazen podle odst. 1 přílohy č. 6 vyhlášky č. 341/2008 jako výrobek, který splňuje požadavky jiných právních předpisů a výrobek, který splňuje požadavky této vyhlášky, a to ve vztahu k předpokládaným možnostem jeho využití, zejména energetického. Z hlediska konečné identifikace a zařazení uvedených vstupujících materiálů bude nutno ve vztahu k jejich vzniku, použití a k charakteru předmětného procesu a cílového produktu předložit příslušnému úřadu žádost o rozhodnutí o zařazení vstupujících materiálů buď jako odpady nebo jako suroviny. Předpokládá se zpracování pouze materiálů zařazených podle Katalogu odpadů jako odpad kategorie O (nezařazené jako nebezpečné odpady). Využívané odpady nebudou zahrnovat odpady živočišného původu s nakládáním spadajícím pod veterinární zákon. Jako další organický substrát doplňující kapacitní potřebu organického substrátu a možnosti produkce BRO budou využívány komerčně pěstované rostlinné komodity (rychle rostoucí dřeviny) a výrobky z dřevin (štěpky). Řešení problematiky zdrojů organických materiálů a odpadů není součástí předloženého záměru, je řešeno ve studii proveditelnost „Zdroje organických materiálů a možnosti jejich dopravy“ jako samostatné dokumentace v procesu technické a obchodní přípravy záměru. Toto řešení je správně-legislativního charakteru a neovlivňuje technické řešení KH, jeho prostorové nároky a vliv jeho provozu na životní prostředí okolí lokality jako základní výstupy procesu EIA. Množstevní bilance organických materiálů a odpadů Tabulka č.B.9: Základní souhrnné vstupní bilance organických materiálů a odpadů do kalového hospodářství Roční Potřeba souhrnných Hodinová bilance Denní bilance odpadů bilance Ø max. Ø max. Hmotnost odpadů (t) 13,66 21,92 327,85 526,1 119 665,3 Poznámka:

Uvedené bilance vychází z předaných bilancí produkce surového kalu dle tab. č.B.3. Maximální hodinová bilance je vypočtena z maximální denní bilance jako 24 hodinový podíl. Kapacita zpracování odpadů je zvolena dle nabídky technologie aerobní fermentace ve výši 500 t/d a odpovídá kapacitě zpracovávaného kalu 250 t/d 100% sušiny. Roční bilance je součinem průměrné denní bilance a ročního fondu provozní doby 365 dní. Průměrná hodinová bilance je 1/24 z průměrné denní bilance. Rozdíl mezi max. denní bilancí a kapacitou zpracování je vyrovnán mezioperační, případně doplňkovou skladovou kapacitou. Předpokládá se souběžné zpracovávání až 5ti druhů odpadů s jejich účelným mísením. Shrabky zpracovávané v technologii fermentace mohou nahradit část (i když nepodstatnou) dovážených organických materiálů.

110


Kvalitativní parametry Z hlediska kvalitativních parametrů budou tyto konkrétně stanoveny a ve vybraných ukazatelích limitovány v provozním řádu na základě zkušebního provozu. Základním ukazatelem bude obsah biologicky rozložitelného organického uhlíku a dále obsahy nutrientů (odpady s obsahem sloučenin P a N, stopové prvky). Dalšími důležitými parametry odpadů z hlediska optimální sušiny aerobní fermentací zpracovávané směsné biomasy bude např. výhřevnost, vlhkost, zrnitost, rozměry částic odpadů, homogenní charakter, nezpracovatelné nečistoty a podobné vlastnosti. Limitované hodnoty kvality do procesu vstupujících odpadů budou stanoveny pro ukazatele limitované pro projektované využití cílového produktu příslušnou legislativou, a to ve vztahu ke změnám těchto limitovaných látek v průběhu procesu aerobní fermentace. Jedná se např. o těžké kovy, TOC, DOC, organické látky na bázi PAU, PCB, AOX, EOX, dioxinů apod., ropné látky (BTEX, uhlovodíky C10-C40), fenoly, tuky jako extrahovatelné látky atd. Kvalitativní limity předepsané pro možné způsoby využití cílového produktu fermentace jsou uvedeny v kap. B.III.3. Vzhledem k možnému využívání více druhů organických materiálů a BRO nebo jejich účelné kombinaci v předmětném procesu bude nutno zabezpečit jejich vhodnou dopravní manipulaci, mechanickou úpravu a mísení pro vytvoření optimální směsné biomasy se zahuštěným surovým kalem mající vlastnosti vhodné pro proces aerobní fermentace ve fermentačních zařízeních. Úprava organických odpadů bude zahrnovat v rámci dodávky technologie aerobní fermentace drcení v drtičích a mísení v mixerech. V případě, že dostupné odpady budou znečištěny hrubými nedrtitelnými nebo pro proces fermentace nevhodnými nečistotami a materiály, budou na základě v rámci objektu a prostoru doplňkového skladování instalována příslušná třídící zařízení. Z hlediska výhřevnosti lze dle zkušeností potenciálních dodavatelů aerobní fermentace počítat s hodnotou výhřevnosti doplňkových organických materiálů 14-22 MJ/kg podle druhu materiálu. VZTAH RELEVANTNÍCH OBECNÝCH PŘEDPISŮ A DOKUMENTŮ K ÚČELU ZÁMĚRU Vztah k předpisům EU Přehled dotčených předpisů EU • Rámcová směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008/ES • Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES • Rámcové směrnice o odpadech 98/2008/ES • směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie • (směrnice 2001/77/ES) nahrazena směrnicí 2009/28/ES • směrnice o podpoře užívání biopaliv (směrnice 2003/30/ES)

111


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 98/2008 ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic Jedná se o rámcovou směrnici Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 98/2008/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (transpozice je předepsána do 12. prosince 2010). V polovině roku 2008 (přesněji 17. června) přijal Evropský parlament novou směrnici o odpadech, její číslo je 75/442/ES. Evropský parlament přijal novelu tzv. Rámcové směrnice o odpadech ve druhém čtení dne17.června 2008. Tvorba a projednávání této stěžejní normy byla velmi sledovanou událostí. Stala se nakonec předmětem boje mezi odpůrci spaloven a navrhovatelem směrniceEvropskou komisí, v němž se odpůrci spaloven neprosadili. Novelizovaná rámcová směrnice o odpadech, rovněž uznávající spalovny odpadů s vyžadovanou efektivitou využití energie jako zařízení k využívání odpadů, byla odsouhlasena výraznou většinou. Největší změnu však přináší euronovela v tom směru, že v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech zavádí definice tzv. vedlejšího produktu a stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Věc se díky vedlejšímu produktu nikdy odpadem nestane, respektive přestane být odpadem, v případě splnění podmínek, které jsou v zákoně uvedeny. Tyto podmínky jsou však relativně obecné, proto budou pro některé odpadní toky stanovena upřesňující kritéria, která budou Evropskou komisí vydána formou nařízení, tj. předpisem přímo aplikovatelným v jednotlivých státech EU, a nebude tak docházet k nepřesnostem, jak by k tomu mohlo docházet v případě transpozice směrnic. Rámcová směrnice rovněž pevně stanovuje hierarchii způsobů nakládání s odpady, ze které jednoznačně vyplývá, že primárně se má vzniku odpadu předcházet a až na posledním místě vzniklé odpady odstraňovat. Od této hierarchie je možné se odchýlit, ale jen ve velmi výjimečných případech. Nově euronovela umožňuje obcím, aby v rámci svých obecně závazných vyhlášek, kterými stanovují systém nakládání s komunálním odpadem, stanovily systém i pro biologicky rozložitelnou složku komunálního odpadu. Do současnosti se to týkalo pouze systému nakládání se stavebním odpadem. Další zásadní změnou, kterou přináší euronovela, je stanovení výpočtu pro energetickou účinnost spalování komunálního odpadu. V případě, že dané zařízení této účinnosti dosáhne nebude se jednat o odstraňování odpadu, ale o jeho využití. Evropská komise připravuje metodiku, která stanoví používat vzorec pro výpočet energetické účinnosti. Tato metodika by měla být k dispozici zřejmě na podzim letošního roku. Toto lze vztáhnout rovněž na produkt ze záměru. Směrnice o skládkách odpadů 31/99/ES (B.II.4.) Množství odpadu na skládkách se musí minimalizovat - EU stanovuje termíny týkající se redukování množství odpadu určeného ke skládkování. Pro Českou republiku (a ostatní nové členské státy) to znamená: •

Do roku 2010 musí prokázat, že skládkuje o 25% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.

112


• •

Do roku 2013 musí prokázat, že skládkuje o 50% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995. Do roku 2020 musí prokázat, že skládkuje o 65% méně biologicky rozložitelných odpadů než v roce 1995.

Ze zprávy EU: Směrnice 86/278/EHS o kalech z čistíren odpadních vod Směrnice o kalech z čistíren odpadních vod byla přijata před více než 20 lety, aby regulovala správné používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství a zabránila škodlivým účinkům těchto kalů na půdu, rostliny, zvířata a člověka. Opatření zavedená v členských státech a praxe při jejich provádění, jak je popsaná ve zprávách, neukazují na existenci problémů s prováděním této směrnice. Zároveň existují signály, že její oblast působnosti je možná příliš omezená a směrnice je málo ambiciózní. V době po jejím přijetí některé členské státy zavedly a uplatňovaly přísnější mezní hodnoty u těžkých kovů a stanovily požadavky i u jiných kontaminujících látek. V rámci probíhajícího posouzení dopadů Komise zváží, zda by neměla být zavedena přísnější opatření, a posoudí možnost rozšíření oblasti působnosti této směrnice na další druhy odpadních kalů a také na jiná použití, než je zemědělství. Zelená kniha o BRO, 2008 Str. 8 Využití energie: Vzhledem k závazku Společenství dosáhnout do roku 2020 toho, aby se na konečné energetické spotřebě podílela obnovitelná energie 20 %, navrhla Evropská komise nahrazení současné směrnice o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie (směrnice 2001/77/ES) a současné směrnice o podpoře užívání biopaliv (směrnice 2003/30/ES) směrnicí o obnovitelných zdrojích energie. Tento návrh silně podporuje využívání všech typů biomasy, včetně biologického odpadu, pro energetické účely a vyžaduje, aby členské státy vypracovaly vnitrostátní akční plány, které nastíní vnitrostátní politiky k rozvoji stávajících zdrojů biomasy a k mobilizaci nových zdrojů biomasy pro různá využití. Str. 9 Spalování biologického odpadu jako součásti směsného komunálního odpadu lze použít k využití neutrálního zdroje energie, pokud jde o emise uhlíku, poskytuje alternativu např. k fosilním palivům a přispívá ke změně klimatu. V energetické účinnosti současných spalovacích pecí TKO jsou ale výrazné rozdíly, které závisí především na tom, zda spalovna dodává teplo, elektřinu nebo obojí v kombinovaných teplárnách a elektrárnách, dále závisí také na použité technologii (např. kondenzace spalin umožňuje dosažení vyšší účinnosti). Revidovaná rámcová směrnice o odpadech podporuje přechod k vysoce účinným novým zařízením. Evropská komise zahájila veřejnou diskusi o vývoji udržitelného systému pro biomasu, jejímž ústředním tématem je energetická účinnost přeměny biomasy na teplo a elektřinu při konečném využívání.

113


Dopady na životní prostředí při spalování TKO obsahujícího biologicky rozložitelný odpad souvisejí především s emisemi přenášenými vzduchem ze spalovacích pecí, včetně emisí skleníkových plynů, a se ztrátou organických látek a dalších zdrojů obsažených v biomase. K dosažení souladu se směrnicí o spalování odpadů je třeba podle možností omezit emise vybraných těžkých kovů a řadu dalších emisí včetně dioxinů a snížit jakákoli zdravotní rizika. Přesto však k některým emisím bude docházet. Bude též existovat určitá zátěž životního prostředí ze zneškodňování popele a strusky, např. zbytků při čištění spalin často vyžadujících odstranění jako nebezpečný odpad. Směrnice o spalování omezuje emise ze spalování TKO na minimum. Celkový vliv spalování TKO, včetně biologického odpadu, na životní prostředí závisí na mnoha faktorech (zejména na kvalitě paliva, energetické účinnosti zařízení a na zdroji nahrazené energie). Na základě výše uvedeného výtahu z předpisů a záměrů EU lze jednoznačně konstatovat, že záměr úpravy kalů z ÚČOV a vhodných BRO na lokalitě Drasty je v souladu s politikou EU pro danou oblast. VZTAH K POH HL.M. PRAHY POH hl.m. Prahy zahrnuje ve specifikaci cílu č. 3.1 opatření A.4 ve znění: Dohoda o společném logistickém systému pro vybrané odpady mezi hl.m. Prahou a Středočeským krajem. Dále POH zahrnuje: - podporu výstavby zařízení pro využívání komunálních a jiných odpadů - podporu sběru BRKO a ostatních BRO - podporu max. omezení ukládání BRKO na skládky - podporu materiálově či enegetického využití separovaného BRKO - spolupráci s Pražskými službami a.s. přo plánování a přípravě výstavby zařízení na energetické využití bioodpadů např. v areálu Spalovny Malešice. - podporu při zřizování kompostáren VZTAH K POH STŘEDOČESKÉHO KRAJE POH Středočeského kraje zahrnuje v závazné části: Str. 6, kap. 1.8 Je podporováno využití biologicky rozložitelných odpadů Je podporován rozvoj domácího a komunitního kompostování, zejména ve vesnické a příměstské zástavbě. Jsou podporovány aktivity vedoucí k uplatnění kompostů vzniklých z biologicky rozložitelných odpadů například při rekultivaci skládek, důlních děl, bývalých průmyslových zón apod. Jsou podporovány aktivity vedoucí k přímé i nepřímé aplikaci biologicky rozložitelných odpadů na k tomu účelu vhodné zemědělsky obdělávané půdy.

114


Str. 9, Kap. 2.2 Komunální biologicky rozložitelné odpady Cíl D : Na území kraje se sníží podíl skládkovaných komunálních bioodpadů (BRKO) o 25 % do roku 2010, o 50 % do roku 2013 a o 65 % do roku 2020 oproti oproti produkovanému množství tohoto druhu odpadu v roce 1995. Poznámka ke stanovení cílů : Požadavek na snižování množství ukládaných BRKO je jednoznačně zformulován v zákoně č.185/20001 Sb. o odpadech včetně prováděcích předpisů i v Plánu odpadového hospodářství České republiky. Výpočet byl proveden striktně podle metodiky OO MŽP ČR pro výpočet postupného snižování množství BRKO ukládaných na skládky (květen 2003). Vzhledem k tomu, že přes 80 % BRKO je dnes ještě součástí směsného TKO, cílové hodnoty pro množství skládkovaného BRKO jsou doplněny o přepočet na limitní hodnoty pro skládkování tuhých komunálních odpadů z důvodu snadnější ověřitelnosti. Účel: Požadavky na omezování skládkovaných bioodpadů jsou vyvolány nutností omezit plynné emise (globální dopady na atmosféru) a kapalné emise (lokální dopady na kvalitu vod). Využívání komunálních bioodpadů navíc přispěje k velmi žádoucímu návratu organické hmoty do oběhu a tím například ke snižování deficitu organických látek v půdě. Zlepšení nakládání s bioodpady je jedním z pilířů environmentální strategie zemí Evropského společenství. Požadované výstupy: D.1. BRKO jsou odděleně shromažďovány ze soustředěných průmyslových a živnostenských zdrojů, D.2. Je zavedena praxe správného domovního kompostování, D.3. Komunální systémy zajišťují separovaný svoz, zpracování a využití BRKO, D.4. Jsou provozovány kompostárny a další zařízení s dostatečnými kapacitami pro BRKO, D.5. Nezbytně nutné množství BRKO je ukládáno pouze na způsobilé skládky. Str. 16, kap. 4.4 Kaly z čistíren odpadních vod Cíl M: Postupně zvýšit environmentální kvalitu kalů z ČOV, které jsou produkovány na území Středočeského kraje, a tím i množství kalů, které vyhovují legislativním předpisům na využití kalů. Poznámka: Ze tří základních parametrů (množství, kvalita, podíl využití) je kvalita tím nejvhodnějším pro dosažení co nejvyššího omezení negativních vlivů kalů na životní prostředí. Sledovány budou nejen kaly produkované na území Stč.kraje, ale v případě dovozu i kaly z ČOV pro hlavní město Prahu (cca 36 tis.t sušiny/rok), tj.všechny kaly, s kterými je na území kraje nakládáno. Kvalita kalů bude porovnávána s příl.č.3 k vyhlášce MŽP ČR

115


382/2001 Sb. a ČSN 46 57 35 Průmyslové komposty, Nejvyšší přípustná množství sledovaných látek v kompostu a v surovinách. Účel: Zvýšení kvality kalů z ČOV by mělo umožnit jejich širší a opravdové (nejen evidované) využití. Podrobnou analýzou problematiky kalů z ČOV ve Středočeském kraji bylo zjištěno, že problémem není ani zvyšující se množství kalů (to je trend žádoucí) ani nízká míra využití kalů (v roce 2002 cca 60 %). Zásadním problémem je nevyhovující kvalita kalů. V roce 2001 bylo v rámci průzkumu VÚV zjištěno, že pouze 29 % ze sledovaných ČOV ve Středních Čechách vyhovuje limitním hodnotám vyhlášky č.382/2001 Sb. (a to byl sledován pouze obsah těžkých kovů). Logickým důsledkem zpřísněných legislativních požadavků pro přímou aplikaci kalů na půdu bylo to, že výrazně ubylo evidovaných kalů, které byly využity v zemědělství a výrazně narostl podíl kompostování. Požadované výstupy: M.1. Je vytvořen systém monitoringu kvality kalů z ČOV, s kterými je ve Středních Čechách nakládáno, M.2. Provozovatelé významných ČOV realizují opatření ke snižování environmentálního zatížení kalů, M.3. Je vytvořen systém monitoringu zemědělským pozemků vhodných pro aplikaci kalů z ČOV. M.4. Bude doplněna síť zařízení pro materiálové a energetické využití kalů z ČOV. M.5. Problematika kalů z ČOV bude řešena koordinovaně s hlavním městem Prahou a centrální odbornou institucí (CEHO). Str. 26,kap. 7.3 Biologicky rozložitelné odpady Podporovat vybudování a provozování několik zařízení na materiálové využití (kompostárny) a energeticko-materiálové využití (bioplynové stanice) biologicky rozložitelných odpadů . Podporovat rozvoj domácího a komunitního kompostování, zejména ve vesnické a příměstské zástavbě. Podporovat všechny aktivity vedoucí k uplatnění kompostů vzniklých z biologicky rozložitelných odpadů například při rekultivaci skládek, důlních děl, bývalých průmyslových zón apod. Podporovat všechny aktivity vedoucí k přímé i nepřímé aplikaci biologicky rozložitelných odpadů na k tomu účelu vhodné zemědělsky obdělávané půdy. V případě potřeby samostatného zařízení pro energetické využívání kalů z ČOV postupovat koordinovaně s potřebami hlavního města Prahy. Podporovat všechny úpravy technologií ČOV či jiné aktivity (např. zavádění metod čistší produkce), které povedou ke zlepšování kvality čistírenských kalů.

116


Z výše zvedených odkazů na POH hl.m. Prahy a Středočeského kraje je zjevné, že posuzovaný záměr je v souladu s dikcí obou POH. CHEMIKÁLIE, PROCESNÍ A POMOCNÉ LÁTKY, ENERGIE CHEMIKÁLIE A PROCESNÍ LÁTKY Surový kal bude před odvodněném na odstředivkách upraven přídavkem organického polyflokulantu. Tabulka č. B.10: Spotřeba chemikálií a procesních látek Denní spotřeba organického flokulantu (roční průměr) Roční spotřeba organického flokulantu 100% Max. roční spotřeba stopových prvků - produkt VITHANE (pokud budou potřeba)- pro proces fermentace Chemikálie pro úpravu vody pro kotelnu

1 639,2 kg/d 598,3

77

t/rok

m3/rok

max. 100 kg/rok

Bližší informace o uvedených chemikáliích a látkách jsou uvedeny v bezpečnostních listech na CD nosiči v příloze č.I.26. Chemikálie pro úpravu vody pro kotelnu budou specifikovány dle vybraného konkrétního typu kotle a požadavků jeho dodavatele. POMOCNÉ MATERIÁLY Náplně biofiltrů Zhruba 1x za 3 roky bude třeba měnit náplň do biofiltrů PS 09. Obsah náplně obou filtrů činí cca 32 m3. Maximální množství náplně biofiltrů PS 09 k výměně: prům. cca 10 m3/rok Dále budou měněny cca 1 x za 5 let, případně i za výrazně delší období, náplně biofiltrů fermentorů PS 05. Celkový obsah náplně všech filtrů činí cca 11 x 832 m3 = 9 152 m3. Maximální množství náplně biofiltrů PS 05 k výměně: prům. cca 1 830 m3/rok Maximální celkové množství náplně všech biofiltrů k výměně: prům. cca 1 840 m3/rok

117


ENERGIE Zemní plyn Zemní plyn se používá v kotelně k výrobě tepla pro vytápění objektů a teplé vody pro sociální zařízení. Tabulka č. B.11: Spotřeba zemního plynu Spotřeba zemního plynu max. 2 x 59 = m3/h (plný provoz 118 dvou kotlů) max. 2 x 1 416 m3/d (plný provoz = 2 832 dvou kotlů) 151 307 m3/rok Uvedená roční spotřeba zahrnuje rezervu i pro pravidelné zkoušení (cca 1x měsíčně po dobu 30 min.) případného náhradního zdroje el. energie na ZP o výkonu cca 1 000 Nm3/h s roční spotřebou cca do 6 000 m3/rok. Celková reálná spotřeba zemního plynu bude především závislá na venkovní teplotě. Zásobování zemním plynem externím VTL či NTL plynovodem není součástí předloženého záměru. Kapacita přípojky bude při instalaci NZE předběžně ve výši max. 1 000 m3/h, pokud bude volen jako náhradní zdroj další samostatná přípojka el. energie bude kapacita přípoky 200 m3/h. Přípojka bude vedena z VTL plynovodu vedeného v severní části Klecan. Elektrická energie Tabulka č. B.12: Spotřeba elektrické energie Celkový instalovaný výkon vč. rezervy

11 500

kW

Maximální současný příkon

8 681

kW

Spotřeba energie vč. stavební části (cca 10% podíl)

40,423

GWh/rok

Kapacita kabelové přípojky je předběžně navržena ve výši 12 MVA. Vzhledem k důležitosti nepřetržitého provozu KH je jako možné řešení náhradního zdroje elektrické energie vybudování dvou nezávislých přípojek ze dvou nezávislých zdrojů. Napojení bude na regionální VVN rozvod v severní části Klecan. Pohonné hmoty V rámci provozu záměru budou používány pohonné hmoty (především nafta) pro vnitroareálové manipulační a dopravní prostředky a nákladní dopravu v prostoru areálu v nevýznamném množství. U vysokozdvižných vozíků bude v rámci objektů používán elektrický pohon nebo propan. Spotřeba nafty za přesun zahuštěného kalu a shrabků do technologie aerobní fermentace a pro ostatní vnitroareálovou dopravu: (spotřeba 40 l/100 km= 0,4 l/km)

118


Celková spotřeba nafty: 70 km/d x 365 = 25 550 km/rok x 0,4 l/km = 10 220 l/rok (28 l/d) V případě přesunu odvodňování kalu do SO 1-06 a náhrady nákladních aut čerpáním bude vnitroareálová spotřeb minimální. Nafta bude skladována ve vyhrazeném místě objektu garáží v 5 sudech á 200 l. OSTATNÍ MATERIÁLY Vedle uvedených vstupů vztažených k provozu záměru budou celkové vstupy zahrnovat i materiálové vstupy pro stavební a montážní činnosti v rámci výstavby (blíže viz příloha č. I.21 – ZOV). Stavební materiály Nároky na stavební materiály vyplynou z projektové dokumentace, zejména z dokumentace pro provádění stavby, kde budou podrobně řešeny veškeré stavební objekty. V současné fázi technické přípravy záměru nelze přesněji určit skladbu a objemy potřebného stavebního materiálu. Nároky na kamenivo, štěky, písek a betonové a živičné směsi pro konstrukci vnitroareálových zpevněných ploch a komunikací vzniknou v rozsahu projektované velikosti těchto ploch. Pro chodníky a parkovací stání osobních automobilů bude použita zámková dlažba. Pro výstavbu výrobních a skladovacích hal a administrativní budovy se předpokládá použití běžných stavebních hmot, dále bude kladem důraz na výběr materiálů a hmot se zvýšenou úrovní protihlukového zabezpečení vybraných objektů. Suroviny se speciálními nároky na těžbu, úpravu či dovoz nejsou nárokovány. Před zahájením výstavby bude provedena úprava plochy staveniště, tj. sejmutí ornice a úprava pláně přednostně výkopovou zeminou. Tabulka B.13: Celkové předběžné bilance stavebních materiálů pro výstavbu Materiál Nové podzemní a nadzemní objekty Komunikace (konstrukční vrstvy) Podkladní a obsypové konstrukce pro podzemní rozvody a kabely Celkem

m3 55 500 14 000 6 600

t 111 000 28 000 13 200

76 100

155 200

Značný rozsah budou mít dodávky technologického zařízení za předpokladu strojnětechnologického provedení fermentorů. Vstupy pro konečné terénní úpravy (KTÚ) Konečné terénní úpravy budou tvořit významnou součást vlivů na životní prostředí z hlediska urbanistického a estetického a vlivů na krajinu, zejména se jedná o obvodový val s ochrannou a izolační funkcí. Pro KTÚ bude přednostně využita odtěžená zemina (za předpokladu absence nepřijatelné kontaminace z kalových polí) a ornice z lokality, u konstrukce valu rovněž část upravených demoličních odpadů. 119


Bližší údaje o bilancích využitelných materiálů z výstavby a provádění KTÚ jsou uvedeny v příloze č. I.21 (ZOV). Součástí projektu bude rovněž řešení vegetačních úprav vnitřku areálu a zejména po obvodu areálu. Pro výsadbu bude navržena druhová skladba stromů a keřů dle požadovaných cílových stavů vegetace v území, po obvodu areálu pak i ve vztahu k funkčnímu využití vegetace (izolační zeleň). B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu PC 1: AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ Napojení na dopravní strukturu území a její využití a ovlivnění. Stávající stav Při vymístění kalového hospodářství na lokalitu Drasty je nutné posoudit připravenost stávající dopravní infrastruktury, která bude v případě tohoto vymístění více zatížena než v současné době. Z pohledu širšího hodnocení lze ale připomenout, že dojde ke snížení vlivu dopravy v oblastech Prahy 6, 7, 8 a 9 ve kterých je provozována doprava související se stávajícím provozem ÚČOV. Jedná se především o dopravu odvodněného vyhnilého kalu na skládku do Benátek nad Jizerou (po rychlostní silnici R10), dále shrabků a písku. Tyto odpady budou z ÚČOV dopravovány na lokalitu Drasty podzemním raženým technologickým kanálem bez zatěžování pozemních komunikací. Území současné lokality Drasty (areálu KH) je napojeno na silnici č. III/24219 mezi obcemi Drasty a Větrušice (viz obr. č.1). Jedná se o úsek silnice třetí třídy o délce přibližně 1,2 km s přibližnou šířkou živičného krytu 5,5 m. Tato silnice dále pokračuje v kategorijní šířce S 7,5 m na úseku dlouhém přibližně 2,2 km jako obchvat obce Klecany, kde prochází kolem distribučního centra společnosti AHOLD a napojuje se na silnici č. III/0083. Úsek silnice č. III/0083 o délce přibližně 0,7 km a v kategorijní šířce S 7,5 m je současně využíván jako cyklostezka s označením A50. Jedná se stejně jako v případě silnice č. III/24219 o komunikaci třetí třídy. Silnice č. III/0083 dále navazuje na silnici druhé třídy č. II/608 napojenou u Zdib mimoúrovňovou křižovatkou č. 1 na dálnici E55/D8. Na komunikaci č. II/608 se v uvažovaném úseku dlouhém 1,5 km s kategorijní šířkou S 9,5 m nacházejí dva kruhové objezdy o poloměru 10 a 15 metrů. Ze zkušeností se současným zatížením, z technického stavu uvedených tras i dle informací MěÚ Klecany vyplývají tyto skutečnosti (ve směru příjezdu na Drasty): • silnice č. II/608 je v současnosti značně zatížená zejména nákladní dopravou, a to především v úseku od mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D8 u Zdib k odbočce na komunikaci č. III/0083 do Klecan. Silnice je využívána kamionovou dopravou a při nevýznamném nárůstu dopravy související s předmětným záměrem by neměl být problém s jejím technickým stavem. Výjimku tvoří křižovatka s odbočením vlevo do Klecan, kde vznikají již při současném zatížení problémy s odbočování a dochází k narušování plynulosti dopravy na silnici č. II/608.

120


•

•

•

•

část komunikace č. III/0083 v kategorijní šířce S 7,5 m od odbočky ze silnice č. II/608 k obchvatu Klecan je vedena mimo obytnou zástavbu a je využívána kamionovou dopravou, neměl by tedy být problém s jejím technickým stavem. Tato část komunikace ale již při stávajícím dopravním zatížení zejména od nákladní dopravy ovlivňuje dopravní obslužnost města Klecany. část komunikace č. III/24219 zahrnující obchvat kolem Klecan vybudovaný v souvislosti se zásobováním DC Ahold je v úseku tohoto obchvatu vedena kolem 4 nových velkých obytných objektů (viz příloha - obr. č. 2), což je nevhodné jak z hlediska stávající dopravy (hluk, vibrace, emise) tak i vzhledem ke značnému nárůstu dopravy související se záměrem. Tato část komunikace v kategorijní šířce S 7,5 m je využívána kamionovou dopravou a neměl by být problém s jejím technickým stavem. část komunikace č. III/24219 mezi křižovatkou s komunikací č. III/2425 a ulicí Československé armády na severozápadním okraji Klecan a odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice má šířku živičného krytu 5,5 m a je lemována vzrostlými listnatými stromy. Pro dopravu TNA je tento úsek z celého stávajícího komunikačního systému nejméně vhodný a bylo by žádoucí tento úsek rozšířit na kategorijní šířku S 7,5 m, což by vyžadovalo minimálně jednostranné vykácení stromů podél stávající komunikace. poslední úsek komunikace č. III/24219 mezi odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice a stávajícím vjezdem do areálu KH má šířku živičného krytu 5,5 m a je bez stromů podél tohoto úseku. Pro dopravu TNA by bylo opět z prostorových důvodů žádoucí tento úsek rozšířit, což by při absenci nutnosti kácení stromů neměl být technický a ekologický problém, bylo by nutné odkoupení pruhu sousedících pozemků o šířce cca 4 m na každé straně komunikace. Z hlediska vlivu dopravy záměru na obytnou zástavbu je tento významný ve vztahu ke stávajícím RD u vjezdu do areálu a dále bude ovlivňovat rovněž nedalekou zástavbu obce Větrušice.

Stávající stav dotčených silničních úseků je znázorněn v části fotodokumentace v příloze č. I.12 – Dopravní studie. Charakteristika přepravovaných materiálů a zatížení dopravy Výstavba záměru V rámci výstavby budou z lokality odváženy nevyužité materiály či odpady k externímu využití nebo k odstranění uložením na skládku příslušné skupiny. Jedná se především o odvoz demoličních materiálů a odpadů, přebytečné zeminy, odtěžené rubaniny z výstavby koncové části RTK a dále běžných odpadů ze stavebních a montážních činností v nevýznamném množství (blíže viz kap. B.III.3 a přílohy č. I.12 a I.21). Na lokality budou dále naváženy materiály pro stavební činnost a dále komponenty a zařízení technologického vybavení záměru. Z hlediska vlivu na dopravu by měl být brán zřetel i na důležitý aspekt výstavby, a to možnosti přepravy zřejmě i nadměrných nákladů. Z hlediska vlivu dopravy z výstavby je tento za podmínky výstavby zvolené varianty dopravního napojení lokality před zahájením prací na lokalitě nižší než vliv dopravy v rámci provozu záměru, která vykazuje vyšší intenzitu dopravy.

121


Provoz záměru Množstevně významnější materiály uvažované pro přepravu lze pro posuzovaný záměr rozdělit na: • dodávku polyflokulantu pro odvodňování kalů • dodávku organických substrátů pro proces aerobní fermentace • odvoz produktu aerobní fermentace k energetickému či jinému využití • ostatní odvozy a dodávky nevýznamného rozsahu Z hlediska zatížení dopravy dojde k výraznému nárůstu množství projíždějících nákladních automobilů především dopravou produktu a procesních odpadů (především z procesu úpravy a třídění organických materiálů) a navážením organických materiálů. Doprava polyflokulantu a ostatních méně významných chemikálií se vzhledem k výše uvedenému promítne do navýšení zatížení dopravy pouze zanedbatelným způsobem. Doprava surového tekutého kalu, popř. shrabků ze stávající ÚČOV Praha a doprava fugátu a ostatních odpadních vod zpět na ÚČOV Praha nezatíží pozemní komunikace, protože je navržena pomocí vybudovaného kolektoru spojující areál ÚČOV Praha s lokalitou Drasty. Blíže je tato doprava popsána v další části této kapitoly, v kap. B.III.3 a příloze č. I.12. Cílový stav a navržené úpravy pozemních komunikací Lokalita je vybavena napojením místními komunikacemi na dálnici D8 (silnice E55) Praha Lovosice. Tuto vybavenost bude nutno v rámci zpracování následné projektové dokumentace vyhodnotit zejména z hlediska její dostatečnosti ve vztahu k výstavbě (přeprava nadměrných nákladů) a provozu záměru (doprava organických materiálů, výstupního produktu a odpadů při jejich externím odstranění či využití). Nejvhodnější trasa napojení lokality stávajícími komunikacemi na dálnici D8 se ve vztahu k vlivu na obytné zástavby jeví od sjezdu č.1 (Zdiby) z dálnice na silnici II. tř. č. II/608, dále odbočkou vlevo na místní komunikaci č. III/0083 (silnice III. třídy) s pokračováním po místní komunikaci č. III.24219 kolem obce Klecany ve směru na obec Větrušice a před ní vpravo toutéž místní komunikací přímo ke vstupu do areálu KH u Drast. Tato trasa je vedena mimo většinu obytné zástavby a míjí průmyslové a obchodní objekty na silnici č. II/608 a u obce Klecany. Z hlediska vlivu dopravy jsou ale nejvíce zatíženými objekty 4 nové vysoké činžovní domy umístěné v bezprostřední blízkosti komunikace č. III/24219 před DC AHOLD (za odbočkou silnice č. III/0083 vedené do obce Klecany), tyto objekty nejsou zatím zaneseny do letecké fotomapy. V rámci další projektové přípravy bude pro výstavbu i provoz záměru nezbytné posouzení stavu a nosnosti místních komunikací, zejména komunikace na úseku silnice č. III/24219, a to od místa výjezdu z areálu KH po křižovatku obchvatu obce Klecany se silnicí č. III/2425 o délce 1,2 km. Ve vztahu ke stávajícímu zatížení dopravou do distribučního centra společnosti AHOLD je možné další uvažované úseky komunikací č. III/24219 a III/0083 považovat pro dané zatížení za vyhovující. Dle upozornění zástupců města Klecany je ale problematickou křižovatka na příjezdu silnicí č. III/608 s odbočkou vlevo na silnici č. III/0083 do Klecan. Na následujícím obrázku jsou modře vyznačeny variantní možnosti napojení lokality na regionální síť s využitím místních polních zpevněných cest pro napojení lokality na silnici č. III/608.

122

EKOSYSTEM spol. s r.o.

Obrázek č. B.1: Dopravní infrastruktura v okolí lokality Drasty

123

Posouzení vlivu na životní prostředí záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově"

EKOSYSTEM spol. s r.o. Posouzení vlivu záměru "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy" lokalita Drasty v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově" na životní prostředí

Situace stávajících dopravních tras je dále znázorněna v přílohách č. I.1 a I.3 a na fotodokumentaci v příloze č. I.12. Situace stávajícího stavu lokality Drasty je uvedena v příloze č. I.2. Doprava související se záměrem se ukazuje jako nejzávažnější vliv záměru na obytnou zástavbu Klecan a Větrušic a místní dopravu s tím spojenou. Toto lze ale technicky řešit. V rámci dopravní studie jsou navrženy 3 varianty příjezdu na lokalitu ze silnice č. II/608. Na mapových podkladech ale nejsou nové problematické zástavby Klecan (4 výškové obytné objekty) a Větrušic (nová zástavba RD směrem k vjezdu do areálu KH). POPIS VARIANT ŘEŠENÍ NAPOJENÍ LOKALITY DRASTY A JEJICH PODMÍNKY Varianta 1 Z hlediska současné problémové situace na křižovatce silnice č. II/608 s odbočením na silnici č. III/0083 do Klecan bude nezbytná rekonstrukce této křižovatky na kruhový objezd (okružní křižovatku). Předpokládaný kruhový objezd o průměru 32,0 m bude situován na prostoru stávající průsečné křižovatky tak, aby nedocházelo k záboru okolních pozemků. Navazující úseky komunikace č. III/0083 o kategorijní šířce S 7,5 m k odbočce do Klecan a komunikace č. III/2419 o stejném prostorovém uspořádání v části obchvatu Klecan kolem DC AHOLD je v současnosti používána TNA a má technické předpoklady vč. dostatečné šířky jízdních pruhů, vyhovět i nárůstu intenzit dopravy jak pro výstavbu tak pro provoz záměru. Podél těchto částí komunikací nejsou z hlediska doprovodné zeleně žádné vzrostlé stromy. Navazující úsek komunikace č. III/2419 v úseku od křižovatky s komunikací č. III/2425 (vedoucí do Řeže) ke křižovatce s komunikací č. III/2426 vedoucí do Větrušic je lemována listnatým stromořadím se vzrostlými stromy. Šířka zpevněné části komunikace je cca 5,5 m a pro obousměrný intenzivní provoz TNA je tato šířka nedostatečná a riziková. Zbytková životnost únosnosti vozovky již bude nižší a při zvýšeném provozu TNA může docházet k poškození vozovky (utržené krajnice) a následně k postupné destrukci vozovky. Obdobné platí o úseku komunikace č. III/2419 mezi křižovatkou s komunikací č. III/2426 vedoucí do Větrušic až po vjezd do areálu KH Drasty s tím, že podél tohoto úseku není žádná vzrostlá doprovodná zeleň, pouze pole. Celková délka napojení dle var. 1 je 4,8 km. Z hlediska uvedených podmínek a vlivu na novou zástavbu Klecan a Větrušic je tato varianta pro dotčené obce obtížně přijatelná i za podmínky potřebné rekonstrukce křižovatky na silnici č. II/608 (kruhový objezd) a části místní komunikace III/24219. Např. na III/0083 jsou nové velké obytné objekty v těsném sousedství silnice a nová zástavba RD Větrušic je cca 300 – 400 m od stávajícího vjezdu do areálu KH. Vzhledem k největší délce napojení areálu KH na silnici č. II/608 (4,8 km) je v souladu s konzervativním přístupem a principem předběžné opatrnosti použita tato varianta pro posouzení vlivu dopravy na ovzduší v rozptylové studii.

124


Varianta 2 Jde o přímé napojení na obchvat Klecan za DC Ahold na areál KH, a to z východní strany areálu než je stávající vjezd. Křižovatku na II/608 se silnicí III/0083 bude nutno jako u var. 1 rekonstruovat na kruhový objezd. V místě napojení na obchvat Klecan je dnes polní cesta o šířce zpevnění cca 3 m. Tuto polní cestu by bylo nutno rekonstruovat na parametry S 7,5/50 tak, aby byla ve vyhovujících prostorových parametrech pro obousměrný provoz TNA. Dále by bylo nutno řešit napojení na komunikaci č. III/24219 nově upravenou průsečnou křižovatkou tak, aby úhel křížení byl přibližně 90° (viz obr. č. 2). Rekonstrukce bude rovněž zahrnovat přejezdy pro zajištění obslužného propojení rozdělených zemědělských ploch. Výhodou je přijatelnost řešení pro obec Větrušice, kde tímto řešením nevznikne nárůst nákladní dopravy na komunikaci č. III/24219 vedené kolem obce do areálu KH a nový vjezd bude v dostatečné vzdálenosti. Tato varianta ale neřeší problematiku vlivu na dopravu do Klecan (nutnost řešení křižovatky na silnici č. II/608, rizika s odbočováním na křižovatce komunikací č. III/0083 a III/2419) a vliv dopravy vedené kolem nových obytných objektů u komunikace č. III/24219 před DC AHOLD. Podmínkou je rovněž souhlas vlastníka příslušných pozemků s rekonstrukcí polní cesty a odprodejem dostatečného rozsahu pozemku pro rekonstruované napojení, případně s využíváním pozemku pro KH Drasty formou věcného břemene. Z pohledu stávajícího návrhu ÚP Klecan se jedná o komunikaci vedenou mezi smíšenou výrobní plochou, zemědělskou plochou a přírodní plochou. Celková délka napojení dle var. 2 je 3,25 km. Varianta 3 Toto řešení vyžaduje vložení nové stykové křižovatky na silnici II/608 ve vzdálenosti cca 600 m za stávající křižovatkou do Klecan (křižovatka bude zahrnovat odbočovací pruh pro odbočení vlevo využívané pouze pro dopravu do areálu KH), kde již není tak velká intenzita dopravy, dále vybudování nové komunikace S 7,5/50 s přímým napojením na ohyb stávající polní cesty vedené od nových obytných objektů ze silnice č. III/24219, rekonstrukci využitelné části této cesty na S 7,5/50 až k areálu KH a vybudování nového vjezdu z opačné strany než je stávající. Tato varianta by vyřešila přijatelnost vlivů dopravy na zástavby Klecan a Větrušic. Z pohledu stávajícího návrhu ÚP Klecan se jedná o komunikaci vedenou mezi silnicí č. II/608 a stávající polní cestou po zemědělské ploše, po polní cestě mezi přírodní plochou a smíšenou obytnou plochou, dále mezi smíšenou obytnou plochou a zemědělskou plochou, a závěr komunikace po polní cestě po zemědělské ploše k areálu KH. Z pohledu smíšené obytné plochy by měla být případná budoucí zástavba regulována tak, aby nebyla situována bezprostředně u nové komunikace (jako se stalo u výše zmiňovaných nových objektů). Tato komunikace bude oddělena od okolí vhodnou vegetací s hospodářskými sjezdy mezi rozdělenými zemědělskými plochami pro zajištění jejich obslužnosti a s doplněním případnou protihlukovou stěnou v případě výstavby budoucí obytné zástavby. Intenzita dopravy po této komunikaci ve srovnání s okolními nebude významná, bude sloužit pouze pro provoz KH. Podmínkou tohoto řešení je potřebné vypořádání vlastnických vztahů (nejlépe odprodejem potřebné plochy) pro realizaci této nové komunikace. Celková délka napojení dle var. 3 je 2,50 km. 125


Intenzity dopravy z databáze ŘSD (celoroční průměr denních intenzit) Tabulka č. B.14: Výsledky automatického sčítání dopravy (r. 2005, č. 608 r. 2009) N + O = S NÁZEV KONCE SIL ÚSEK Průměrný počet za 24 h NÁZEV POČÁTKU D8 11 151+19 068=30 219 z.z.-sjezd č. 1 (MÚK Zdiby) k.z.-sjezd č. 9 (MÚK Úžice) k.z.-X s 0083 608 1-0450 1 908+10 178=12 086 z.z.-MÚK Zdiby k.z.-X s 24219 před neuvádí se z.z.-X s 608 obcí Klecany 0083 z.z.-X s 0083 před k.z.-X s vjezdem do areálu Drasty 24219 187 +469=656 obcí Klecany Poznámka: Silnice 0083 není v databázi ŘSD, její intenzita dopravy bude vyšší než u 24219 o intenzitu dopravy vedenou do Klecan. Z hlediska vlivů je ale podstatná komunikace č. 24219. Údaje z D8 a 24219 jsou z databáze z měření z r. 2005 (další měření nebylo do r. 2009 prováděno). Údaje z 608 jsou z aktuálních údajů ŘSD za r. 2009, vůči databázi z r. 2005 se jedná o navýšení o cca 11%. Vysvětlivky: N O S X z.z k.z. MÚK

Nákladní doprava (těžká vozidla zahrnující nákladní automobily nad 3,5 t, autobusy a kamiony) Osobní doprava Součet všech motorových vozidel a přívěsů Symbol pro křižovatku Začátek zaústění Konec zaústění Mimoúrovňová křižovatka

Navržené je rovněž vyžití místních polních cest po jejich úpravě, které jsou vedeny vůči obytné zástavbě šetrněji než výše uvedené stávající komunikace, ale za předpokladu jejich stavební úpravy, vyřešení vlastnických vztahů a souladu s příslušnou územně plánovací dokumentací. Vzhledem k navrženým variantám tras dopravy lze konstatovat, že ve vztahu k ovzduší nebude situování tras jednotlivých variant významné, posuzována v rozptylové studii bude var. 1 s nejdelší trasou. Významný rozdíl mezi jednotlivými trasami bude vůči obytné zástavbě v oblasti hlukové zátěže. Z hlediska nárůstu zatížení dopravy v daném území se jedná o tyto požadavky: 1. Doprava v rámci výstavby Jedná se o značný rozsah pozemní dopravy, zejména ze stavební činnosti a dále pro montáž technologie záměru. Především jde o komponenty a zařízení vybavení provozu odvodňování kalu, aerobní fermentace a skladovacích sil, dopravníků a ocelových konstrukcí. Z hlediska

126


vlivu na dopravu by měl být brán zřetel i na důležitý aspekt výstavby, a to možnosti přepravy zřejmě i nadměrných nákladů. V rámci SP se počítalo s dopravou zahraniční technologie aerobní fermentace lodní dopravou do přístavu v Mělníku a dál nákladní dopravou po D8 ke sjezdu ve Zdibech. V rámci výstavby budou z lokality odváženy nevyužité materiály či odpady k externímu využití nebo k odstranění uložením na skládku příslušné skupiny. Jedná se především o odvoz demoličních materiálů a odpadů, přebytečné zeminy, odtěžené rubaniny z výstavby koncové části RTK a dále běžných odpadů ze stavebních a montážních činností v nevýznamném množství (blíže viz kap. B.III.3 a přílohy č. I.12 a I.21). U základních etap výstavby se předpokládá pouze částečný souběh ve smyslu souběhu dopravy a jejích intenzit (viz harmonogram výstavby v příloze č. I.21). Jedná se o souběh dopravy související s odstraněním konstrukcí kalových polí, odtěžením zemin a odvozem rubaniny s max. úrovní průměrné denní intenzity cca 60 TNA a hodinové intenzity cca 5 TNA. Tato intenzita nepřekračuje průměrnou denní intenzitu 75-76 TNA a průměrnou hodinovou intenzitu 5-6 TNA jednosměrné nákladní dopravy v rámci provozu záměru, která je podkladem pro hodnocení vlivů na životní prostředí. 3. Doprava odpadů a ostatních materiálů PC-1 Aerobní fermentace kalu a organických odpadů s navážením organických materiálů a odvozem produktu fermentace k využití v externích zařízeních • Organické materiály v kapacitním množství 500 t/d s průměrnou roční spotřebou 119 665 t/rok (odpovídá roční produkci kalu). • Produkt aerobní fermentace v kapacitním množství 610 t/d s průměrnou roční produkcí 146 000 t/rok. • Polyflokulant v množství 1,64 t/d (roční průměr), resp. 2,5 t/d (denní kapacitní maximum) při uvažované specifické spotřebě 10 kg/t sušiny pro odvodňování stabilizovaného kalu. • Vytříděný odpad z organických materiálů v množství max. cca 25 t/d (9 125 t/rok) Z hlediska zatížení dopravy dojde k nárůstu množství projíždějících nákladních automobilů. Předpokládané navýšení v obousměrném systému dopravy (vytížení aut v obou směrech s využitím stejných aut k dopravě odpadů na lokalitu a dopravě produktu a provozních odpadů z lokality) bude činit pro denní kapacitní údaje přibližně max. 56 - 57 nákladních automobilů o min. nosnosti 20 tun denně v důsledku navážení organických materiálů a odvozu produktu fermentace a provozních odpadů. Doprava flokulantu se vzhledem k výše uvedenému promítne do navýšení zatížení dopravy pouze zanedbatelným způsobem v množství max. cca 1 nákladní automobil á 10 t za 5 dní tam a zpět. Při předpokladu kontinuálního celotýdenního provozu, s dobou určenou pro přepravu materiálů od 7.00 až 21.00 hod. (14 h denně) by uvedené množství znamenalo průměrnou obousměrnou frekvenci přibližně 4 - 5 nákladních automobilů za hodinu s maximem 1 x týdně 6 - 7 automobilů v průběhu jedné hodiny. Nutno uvést, že se jedná o max. počet odvozený od denní kapacity. Celoroční průměr hodinové intenzity bude o cca 67 % nižší, tj. cca průměrně 3 auta za hodinu.

127


Obousměrný systém dopravy (a ta by měla být při výběru dopravce preferována) vychází z takového systému dopravní obslužnosti areálu Drasty a možností vybraného dopravce, které umožní obousměrné vytížení dopravních prostředků v okolí lokality před vjezdem na hlavní regionální komunikace (zejména dálnici D8). Tento systém rovněž předpokládá výběr vhodných organických odpadů pro proces fermentace a základní čištění nákladního prostoru aut vyhovující využívání produktu. V případě nemožnosti obousměrného vytížení dopravních prostředků bude předpokládané navýšení dopravy při jednosměrném vytížení (tj. naložené tam a prázdné zpět) činit přibližně max. 2 x 56 až 57 = 112 až 114 nákladních automobilů o min. nosnosti 20 tun denně. Doprava flokulantu zůstává stejná. Při předpokladu kontinuálního celotýdenního provozu, s dobou určenou pro přepravu materiálů od 7.00 až 21.00 hod. (14 h denně) by uvedené množství znamenalo průměrnou jednosměrnou frekvenci přibližně 8 - 9 nákladních automobilů za hodinu. Opět se jedná o max. počet odvozený od denní kapacity. Celoroční průměr hodinové intenzity bude o cca 67 % nižší, tj. cca průměrně 5 - 6 aut za hodinu. Dále bude silniční doprava zahrnovat další objemově nevýznamné položky, jako ostatní objemově nevýznamné provozní chemikálie a materiály, drobné chemikálie (laboratorní, čistící prostředky apod.), vyřazené náplně biofiltrů pokud nebudou odstraněny v technologii aerobní fermentace, ostatní běžné provozní odpady apod. Osobní doprava bude zahrnovat denní počet 18 aut odvozený od počtu zaměstnanců v rozsahu max. 2 x 18 = 36 aut denně v členění na 3 směny za den s tím, že se předpokládá osobní doprava z více směrů (od Drast a Vodochod), tedy mimo hodnocené dopravní trasy, a dále využívání stávající hromadné dopravy částí zaměstnanců. Tato doplňková doprava je jednosměrně využitá. V hlukové studii je ale z hlediska konzervativního přístupu a metodiky zpracování studie počítán uvedený počet osobních aut bez předpokládaného omezení, tedy jako 36 x 2 = 72 aut.

128


Souhrnně lze při posouzení vlivů vycházet při konzervativním přístupu s principem předběžné opatrnosti z kapacitních bilancí dopravy, které vychází z kapacitních parametrů technologie a zahrnují proti skutečnému očekávanému ročnímu průměru určitou cca 30% rezervu: Tabulka č.B.15: Bilance dopravy hlavních materiálů v rámci provozu záměru Bilance dopravy Nákladní doprava Osobní doprava Celková doprava Doprava při obousměrném vytížení dopravních prostředků (počet jízd na komunikacích) Kapacitní denní intenzita 56-57 Max. hodinový počet 4-5 (14 h/d) Prům. počet vozidel za rok 15 513 (odpovídá roční prům. produkci kalu) Roční průměr denní intenzity 42-43 Prům. hodinový počet 3,0 (14 h denně) Doprava při jednosměrném vytížení dopravních prostředků Kapacitní denní intenzita 112-114 Max. hodinový počet 8-9 (14 h/d) Prům. počet vozidel za rok 27 480 (odpovídá roční prům. produkci kalu) Roční průměr denní intenzity 75-76 Prům. hodinový počet 5-6 (14 h/d)

36 12 (3 h/d) 26 280

92-93 16-17 41 793

36 2-3 (24 h/d)

78 - 79 5-6

36 12 (3 h/d) 26 280

148-150 20-21 53 760

36 2-3 (24 h/d)

111-112 7-9

Nárůst průměrné denní intenzity obousměrně vytížené dopravy vlivem záměru: - D8 0,38% - 608 2,25% - 24219 23,0%

0,20% 0,35% 7,67%

0,26% 0,65% 12,04%

Nárůst průměrné denní intenzity jednosměrně vytížené dopravy vlivem záměru: - D8 0,68% - 608 6,98% - 24219 40,64%

0,20% 0,72% 17,2%

0,37% 0,93% 17,07%

Z uvedených výsledků je patrný nevýznamný nárůst na hlavní příjezdové komunikaci D8, u 608 vychází mírně zvýšená intenzita nákladní dopravy, na místní komunikaci 24219 lze pak očekávat procentuálně významný nárůst zejména nákladní dopravy, absolutní hodnoty lze ale považovat při zohlednění, že doprava bude vedena mimo hlavní stávající obytnou zástavbu a pouze v denní době za méně významné. V případě varianty 3 pak vliv dopravy záměru na okolní obytnou zástavbu lze hodnotit jako nevýznamný. Z uvedeného a ze závěrů odborných příloh (rozptylová studie, hluková studie, vlivy na veřejné zdraví) lze předpokládat celkový vliv dopravy záměru na celkovou imisní a

129


hlukovou situaci v okolí lokality Drasty a příjezdových komunikací u var. 1 a 2 za málo významný, u var. 3 za nevýznamný. ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ DOPRAVY ZÁMĚRU A DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ TECHNICKOU A LEGISLATIVNÍ PŘÍPRAVU (závěry dopravní studie – příloha č. I.12) ZÁVĚREČNÉ HODNOCENÍ DOPRAVY ZÁMĚRU Dopravu záměru z hlediska hodnocení lze rozdělit na dvě základní části: - napojení lokality KH Drasty na regionální dopravní síť - možnosti dopravy v rámci regionální dopravní sítě ve vztahu k situování zdrojů organických materiálů a odpadů a odběratelů produktu Napojení lokality KH Drasty na regionální dopravní síť Toto napojení je posouzeno ve třech variantách. Z hlediska investic je nejvýhodnější varianta č. 2 a nejméně výhodná varianta č. 3. Z hlediska záboru cizích pozemků je nejvýhodnější varianta č. 1 a nejméně výhodná varianta č. 3. Nutno ale konstatovat, že investice do napojení lokality nejsou ve značném objemu celého záměru tím nejdůležitějším faktorem. Základními faktory řešení napojení lokality by měly být vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo, na bezpečnost dopravy a na výhledový rozvoj okolí lokality ve vztahu k ÚP. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější jednoznačně var. 3, která odvádí dopravu na lokalitu Drasty do dostatečné vzdálenosti od obytných zástaveb Klecan, Větrušic a Drast. Rovněž lze ve smyslu ÚP regulovat budoucí případnou výstavbu na ploše jižně od nové napojovací komunikace var. 3 a tuto komunikaci od budoucí zástavby oddělit vegetací, dostatečnou vzdáleností, případně protihlukovou stěnou. Z hlediska bezpečnosti dopravy umožní nová křižovatka na II/608 s odbočovacím jízdním pruhem, využívaná pouze pro dopravu záměru, bezpečné odbočení, a nová napojovací komunikace bezpečnou dopravu na lokalitu. Varianta 3 má zatím jednu potenciálně problémovou podmínku, a to je zajištění výkupu potřebného pozemku. Varianta 2 je kompromisem mezi var. 1 a 3. Zajišťuje prakticky nepostižitelný vliv dopravy záměru na zástavbu Větrušic a Drast, ve vztahu k zástavbě Klecan ale zůstává vliv řešení var. 2 na úrovni var. 1, zejména ve vztahu k novým výškovým objektům před DC AHOLD. Z hlediska bezpečnosti dopravy lze očekávat zlepšení stávajícího stavu výstavbou nové okružní křižovatky na silnici č. II/608. Rovněž zůstává potenciálně problémová podmínka, a to je zajištění výkupu potřebného pozemku. Var. 1 s plným využitím stávajících komunikací je z komplexního pohledu nejméně výhodná. Investičně se blíží spíše var. 3 než var. 2. Z hlediska vlivu na ŽP doprava v této var. ovlivňuje zástavby Klecan, Větrušic i Drast. Z hlediska bezpečnosti dopravy vyžaduje rekonstrukci silnice č. III/24219 s rozšířením v úseku od křižovatky se silnicí č. III/2425 po vjezd do KH s určitým záborem půdy a vykácením stromů podél části tohoto úseku (k odbočce do Větrušic). Tato var. ale vyžaduje minimální zábor okolních pozemků (pruh po obou stranách cca 4 m) s potenciálně nejmenšími problémy s jejich výkupem. Nelze vyloučit, že potenciální

130


problém s výkupy pozemků pro var. 2 a 3 se může stát pro volbu mezi posuzovanými variantami limitujícím. Doprava v rámci regionální dopravní sítě ve vztahu k situování zdrojů organických materiálů a odpadů a odběratelů produktu Vlivy této dopravy lze ve vztahu k stávajícím intenzitám dopravy na silnici č. II/608 a dálnici D8 jako hlavních přístupových komunikací lze považovat z důvodu nevýznamného nárůstu těchto intenzit vlivem dopravy záměru za nevýznamné. Ze zpracované dokumentace EIA a jejích příloh vyplývá pro potřeby posuzovaného záměru prioritní využití regionálních a lokálních silničních sítí v oblasti hl.m. Prahy a Středočeského kraje. Konkretizace dopravy na těchto sítích s příslušným vybavením skladovacích kapacit bude možná až po zajištění konkrétních zdrojů organických materiálů a odpadů a konkrétních odběratelů produktu. Vlivy této dopravy budou omezeny z důvodu plošného členění potřebné dopravní kapacity. Zajímavým řešením z hlediska vlivu na ŽP se jeví zejména pro prioritní energetické využití produktu využití železniční dopravy pro odběratele vybavené vlečkou v oblasti hl.m. Prahy (Teplárna Malešice aj.) a ve Středočeském kraji (EMĚ), a to s napojením silniční dopravy na zavlečkované areály bývalého cukrovaru Čakovice a Avie Letňany, nebo na přímo na ŽS Čakovice, všechny dobře dostupné z D8. Jiná možnost využití železniční dopravy se nejeví reálná. Z hlediska využití lodní dopravy je tato zcela nereálná. Vazba silniční dopravy z lokality na dostupné přístavy na Vltavě je značně problematická z pohledu vlivu na městské komunikace a obytné zástavby a komplikovaná ve vztahu k nutným vybavením pro nakládku lodí, dalším návaznostem na regionální silniční sítě i vzhledem k vlivu proměnlivých stavů vody.na Vltavě. DOPORUČENÍ PRO DALŠÍ TECHNICKOU A LEGISLATIVNÍ PŘÍPRAVU Uvedené řešení napojení lokality Drasty bude projektově řešeno jako samostatná stavba po výběru realizační varianty. Tato stavba není zahrnuta do režimu zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění a její technická a legislativní příprava bude předmětem příslušných správních řízení s vydáním územního rozhodnutí a stavebního povolení. Pro výběr realizační varianty je nutno především zjistit vlastníky dotčených pozemků a projednat odkoupení potřebné plochy s tím, že prioritu by mělo mít řešení var. 3. Příprava vybrané varianty by měla zohledňovat realizaci napojení před zahájením výstavby na lokalitě. Pro navazující regionální sítě je nutno zahájit včas obchodní přípravu zajištění zdrojů organických materiálů a odpadů a odbytu produktu a rovněž projektovou přípravu potřebného technického vybavení spojeného s dopravou k vybraným zdrojům a odběratelům. V rámci využití regionálních silničních sítí nejsou předpokládána žádná opatření v rámci výstavby záměru (vyjma uvedených v souvislosti s napojením lokality). Pokud by měla být v budoucnu řešena doprava v regionální síti silniční dopravy za účelem jejího omezení, pak je nutno toto prioritně řešit (a to i legislativně) omezením tranzitní dopravy přes ČR, efektivnějším systémem dopravy z hlediska potřeb společnosti a státu (zbytečná doprava řady výrobků a produktů vyvolaná neregulovanými zájmy a

131


potřebami podnikatelských aktivit), zvýšení podílu železniční dopravy apod., a nikoli omezováním nezbytné dopravy záměrů zajišťujících základní podmínky fungování infrastruktury. Pokud nebude realizace uvedených opatření možná (např. z důvodu mezinárodních vztahů a dohod či legislativy vztažené k podmínkám podnikání), pak by neměly být z důvodu nároků na dopravu ani omezovány záměry charakteru nového KH Drasty. Blíže je doprava řešena v příloze č. I.12 – Dopravní studie.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. Ovzduší Vztah záměru k legislativě vztažené k ochraně ovzduší Obecně lze vliv na ovzduší považovat vzhledem k ostatním vlivům za jeden z nevýznamnějších, z toho důvodu je uveden širší rozsah legislativy vztažené k ochraně ovzduší. Další údaje mimo tuto kapitolu o vlivu záměru na ovzduší a jeho vztahu k legislativě jsou uvedeny v rozptylové studii v příloze č. I.13 a posudku autorizované osoby v příloze č.I.14. Platná legislativa - přehled stávajících platných předpisů ČR v oblasti ochrany ovzduší: Základním právní normou na úseku ochrany ovzduší v ČR je zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), který nabyl účinnosti 1. 6. 2002 (se 4 výjimkami, které nabyly účinnosti 1.1. 2003) a do dnešní doby prošel několika novelami. Zákon má prozatím následující prováděcí předpisy: - Nařízení vlády č. 351/2002 Sb., kterým se stanoví závazné emisní stropy pro některé látky znečišťující ovzduší a způsob přípravy a provádění emisních inventur a emisních projekcí, v platném znění. Tímto prováděcím právním předpisem se stanovují emisní stropy a redukční cíle pro vybrané znečišťující látky, případně pro menší územní celky a pro vybraná průmyslová odvětví nebo pro vybrané skupiny zdrojů znečišťování, a to včetně lhůt k jejich dosažení. -

Nařízení vlády č. 354/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky pro spalování odpadu, v platném znění. Tímto nařízením se stanovují emisní limity a provozní podmínky pro spalovny odpadu a zařízení schválená pro spoluspalování odpadu a stanovuje způsob jejich zařazování do kategorií zvláště velkých a velkých zdrojů znečišťování podle zákona o ochraně ovzduší.

132


-

Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., kterým se stanoví imisní limity a podmínky a způsob sledování, posuzování, hodnocení a řízení kvality ovzduší, v platném znění. Hlavním cílem působnosti nařízení je zabezpečení posuzování a řízení kvality ovzduší na území České republiky a komplexní úprava imisní problematiky.

-

Nařízení vlády č. 598/2006 Sb., o minimálním množství biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzínů a motorové nafty na trhu České republiky. Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanovuje minimální množství biopaliv nebo jiných paliv z obnovitelných zdrojů v sortimentu motorových benzinů a motorové nafty na trhu České republiky.

-

Nařízení vlády č. 615/2006 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Tímto nařízením se stanovují emisní limity, podmínky provozování a způsob zařazování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší do jednotlivých kategorií.

-

Nařízení vlády č. 476/2009 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Předpis pokrývá celou oblast spalování paliv ve spalovacích stacionárních zdrojích znečišťování ovzduší včetně definování povinností jejich provozovatelů. Stanovuje emisní limity, rozsahy měření a řadu dalších povinností. Definuje povinnosti i pro provozovatele některých malých zdrojů znečišťování ovzduší. Zahrnuje i emisní faktory.

-

Nařízení vlády č. 372/2007 Sb., kterým se stanoví národní program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích zdrojů. Tímto nařízením se stanoví Národní program snižování emisí tuhých znečišťujících látek, oxidu siřičitého a oxidů dusíku ze stávajících zvláště velkých spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování; v přílohách č. 1 až 3 k tomuto nařízení jsou jmenovitě uvedeny stávající zvláště velké spalovací stacionární zdroje, v příloze č. 4 k tomuto nařízení se stanoví skupinové emisní stropy a lhůta k jejich dosažení s cílem zlepšení kvality ovzduší dosažením imisních limitů stanovených ve zvláštním právním předpisu u výše uvedených znečišťujících látek.

-

Nařízení vlády č. 483/2008 Sb., o některých opatřeních zabezpečujících ochranu ozónové vrstvy. Obsah nařízení je vymezen jeho názvem.

-

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a další podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší emitujících těkavé organické látky z procesů aplikujících organická rozpouštědla a ze skladování a distribuce benzinu, v platném znění. Obsah vyhlášky je vymezen jejím názvem.

133


-

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 553/2002 Sb., kterou se stanoví hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, smogový varovný a regulační systém a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci a zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší, v platném znění. Touto vyhláškou se stanovují hodnoty zvláštních imisních limitů znečišťujících látek, ústřední regulační řád a způsob jeho provozování včetně seznamu stacionárních zdrojů podléhajících regulaci, zásady pro vypracování a provozování krajských a místních regulačních řádů a způsob a rozsah zpřístupňování informací o úrovni znečištění ovzduší veřejnosti v souladu s právem Evropských společenství.

-

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 482/2005 Sb., o stanovení druhů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy. Vyhláška stanovuje druhy a způsoby využití biomasy, na které se z hlediska ochrany životního prostředí vztahuje podpora podle zákona. Vyhláška dále stanoví parametry biomasy, podle kterých se stanovují kategorie biomasy s odlišnou podporou výroby elektřiny.

-

Vyhláška č. 362/2006 Sb. o způsobu stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsobu jejího zjišťování. Vyhláška definuje přípustnou míru obtěžování zápachem, způsob a termíny stanovování koncentrace pachových látek a uvádí seznam stacionární zdrojů, které mají povinnost měřit koncentrace pachových látek.

-

Vyhláška č. 455/2006 Sb. o stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší. Obsah vyhlášky je vymezen jeho názvem.

- Vyhláška č. 13/2009 Sb. o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší. Vyhláška stanovuje definici paliva a požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší. -

Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 205/2009 SB. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Vyhláška uvádí seznam znečišťujících látek a jejich stanovených skupin, stanovuje obecné emisní limity, emisní faktory, způsob provádění evidence emisí a provozní evidence vedené u zdrojů znečišťování ovzduší, údaje o autorizovaných měření emisí, obsah provozního řádu. Vyhláška uvádí způsoby měření tmavosti kouře.

134


Ve vztahu k analýzám SSK (příloha č. I.7) je dále z hlediska ochrany ovzduší uveden vztah POPs k příslušným směrnicím EU: Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se samovolně tvoří a uvolňují při tepelných procesech za přítomnosti organické hmoty a chloru jako výsledek nedokonalého spalování nebo chemických reakcí. Tato produkce je ale vztažena ke kategoriím průmyslových zdrojů majících z hlediska své výrobní technologie schopnost poměrně značné tvorby a úniku uvedených chemických látek do životního prostředí. Tyto podmínky se ale nedají aplikovat na technologii aerobní fermentace s nevýznamnými bilančními vstupy POPs bez procesních podmínek jejich další tvorby (teplota do cca 80°C) či úniku ze zařízení fermentace do ovzduší. Z pohledu uvedeného jsou k provozování záměru relevantní předpisy EU vztahující se k produktu záměru (viz kap. B.III.3). PROBLEMATIKA PACHOVÝCH LÁTEK Současná legislativa nestanovuje pro pachové látky emisní a imisní limity, přesto je tato problematika velice citlivá vůči obyvatelstvu a je jí ze strany obyvatelstva a místních samospráv věnována při posuzování všech záměrů značná pozornost. Zdroje emisí pachových látek V technologii záměru budou vedle fugitivních emisí základními zdroji výduchy z dezodorizačních biofiltrů, na kterých jsou přečišťovány vzdušiny odtahované ze všech objektů a zařízeních, kde je nakládáno zejména se surovým kalem a jeho fugátem, a dále vzdušina z fermentorů (pojistná funkce biofiltrů). Problematice pachových látek bude v další fázi technického řešení záměru i při výběru generálního dodavatele stavby a dodavatelů technologií věnována náležitá pozornost, zejména vůči procesům nakládání se surovým kalem jako nevýznamnějším zdrojem emisí pachových látek. Rozptylová studie řeší předběžné max. hodnoty emisí pachových látek, které by měly zajistit u okolní obytné zástavby takovou úroveň koncentrace pachových látek, která nebude pro obyvatelstvo obtěžující. Dále je potřeba upozornit, že pachové látky v emisích z procesů záměru mohou být obtěžující, ale neobsahují nebezpečné látky ve zdraví škodlivých koncentracích. Monitoring emisí pachových látek Pachové vjemy silně ovlivňují psychický stav člověka. Jestliže jde o látky toxické, pomáhá jejich čichové vnímání varovat exponovaného člověka před hrozící otravou. Existuje však i mnoho látek nejedovatých, jejichž zápach neohrožuje bezprostředně zdraví, ale při vyšších koncentracích a dlouhodobém působení může těžce narušovat psychickou pohodu a tím narušovat zdraví nepřímo. Proto je obecně v poslední době v rámci ochrany životního prostředí a obyvatelstva v zahraničí i u nás pachovým vlivům věnována zvýšená pozornost a pro ochranu před jejich šířením jsou stanoveny zákonné požadavky. V ČR je problematika a přípustnost pachových látek regulována zákonem č. 86/2002 Sb. o ovzduší, dříve i původní vyhláškou č.356/2002, kterou se stanovily … přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů… . Následná novela vyhlášky č. 356/2002 Sb. 135


v platném znění ale § 15 a příslušné přílohy týkající se měření emisí pachových látek a stanovení jejich emisních limitů pro vybrané zdroje zrušila, zřejmě z důvodu absence dostatečných a věrohodných statistických údajů o měření pachových látek, nezbytných pro srovnávání a hodnocení pachových emisí jednotlivých zdrojů. Od června 2009 jsou vyhláška č. 356/2002 Sb. a její následné novely (vyhláška č. 363/2006 Sb. a č. 570/2006 Sb.) zrušeny a nahrazeny vyhláškou č. 205/2009 Sb. o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Tato vyhláška rovněž nezahrnuje emisní limity a problematiku pachových látek. Dalším prováděcím předpisem je vyhláška č. 362/2006 Sb., která určuje způsob stanovení koncentrace pachových látek, přípustné míry obtěžování zápachem a způsob jejího zjišťování. Dále tato vyhláška uvádí seznam stacionárních zdrojů u kterých je povinnost měření koncentrace pachových látek. Ve vztahu k předmětné stavbě se tato povinnost na ni vztahuje jako na stavbu zařízení na biologickou úpravu odpadů, a dále z důvodu možné produkce pachových látek v některých objektech a zařízeních a pro kontrolu účinnosti zařízení na čištění příslušných vzdušin vypouštěných do ovzduší. Navrhovaný komplexní kontrolní monitoring vlivů záměru na ŽP bude v oblasti pachových látek tuto vyhlášku respektovat. Metodika měření Jsou předepsány metodika a postupy hodnocení koncentrace pachových látek podle ČSN EN 13725 – Kvalita ovzduší – Stanovení koncentrace pachových látek dynamickou olfaktometrií. Pachovou jednotkou je v ČR OUER.m-3, totožná s Evropskou pachovou jednotkou (Odour Unit), označovanou v zahraničí zkratkou ouE.m-3. Je to množství pachové látky, které rozptýleno v 1 m3 čistého vzduchu odpovídá čichovému prahu. Zjišťovaná koncentrace pachových látek je násobek ředění vzorku čistým vzduchem, potřebný ke snížení pachového vjemu k čichového prahu. Výběr konkrétního způsobu měření z metod stanovených ČSN EN 13725 (dynamické vzorkování pro přímou olfaktometrii, vzorkování pro následnou olfaktometrii, druh olfaktometru apod.) a vyhodnocení měření bude na vybraném zhotoviteli měření pachových látek, jako odborně způsobilé osobě mající příslušnou autorizaci pro toto měření. Fugitivní emise z provozu záměru lze očekávat za určitých podmínek technického řešení a provozu záměru na nevýznamné úrovni vyjma mírně zvýšené úrovně u SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu z důvodu častých vjezdů a dopravy zahuštěného kalu a organických materiálů. Omezení fugitivních emisí bude zajištěno vybavením příslušných objektů automaticky ovládanými vjezdovými rychlouzávěry. Koncepce technického řešení minimalizujícího emise zejména pachových látek: - zakrytí vstupní akumulační jímky kalu s odtahem vzdušin do nízkozatíženého samostatného biofiltru s možností dodatečné instalace dalšího dezodorizačního stupně na bázi fotokatalytické oxidace - provzdušňování akumulační jímky s převedením kalu do oxického režimu s omezením emisí pachových látek v dalších procesech nakládání s ním

136


-

-

vyloučení mezioperační přepravy odvodněného kalu nákladními auty (nahrazeno čerpáním kalu) umístěním odvodňování kalu do uzavřeného objektu s úpravou organických substrátů důsledná uzavření objektů a zařízení s možnými emisemi pachových látek a jejich vybavení účinnou vzduchotechnikou a čištěním vzdušin zajištění odtahu vzdušin z fermentorů a jejich čištění v dostatečně účinném samostatném systému osazení ostatních přímých výduchů vzduchotechniky u zařízení s možným vznikem prašnosti účinným zařízením pro zachycení TZL z vypouštěných vzdušin respektování provozních řádů stanovujících zásady pro příjem organických odpadů a jejich vlastnosti limitující jejich využití v technologii záměru provozováním kontrolního monitoringu vlivů na životní prostředí všech procesů zahrnující sledování emisní a imisní situace pachových látek

K problematice emisí pachových látek je ale nutno zdůraznit: • zásadním zdrojem pachových látek je nakládání se surovým kalem, který je čerpán z ÚČOV na Drasty již v určitém stadiu anaerobního stavu. V úvodním procesu nakládání s ním bude zajištěno intenzivní provzdušňování kalu v akumulační nádrži, kde by v oxickém prostředí měly být anaerobní mikroorganismy potlačeny a emise pachových látek v následujících procesech (flokulace, odvodňování) minimalizovány. Akumulační nádrž, flokulační nádrže i prostor odstředivek budou uzavřeny a odsávány přes biofiltry. Potlačení vzniku pachových látek provzdušňováním kalu bylo doloženo senzorickým testem s 20 l surového směsného kalu s prodlevou mezi odběrem a zahájením provzdušňování cca stejnou jako doba čerpání kalu na lokalitu Drasty s následným senzorickým hodnocením uvolňování pachových látek těsně nad hladinou kalu v intervalu 1, 2, 3, 5 a 10 h, kdy již po cca 3 hodinách nastal znatelný pokles zápachu a po 5 hodinách došlo k výraznému poklesu zápachu. V průběhu testu nebyl od počátku navezení kalu do laboratoře ani náznakem zaznamenán sulfan s charakteristickým a výrazným senzorickým vjemem. Dle vyjádření pracovníků ÚČOV rovněž nebyly zjištěny emise sulfanu ve vztahu k nakládání se surovým kalem. • posuzované technické řešení záměru vychází z jedné z více možných dílčích variant řešení tohoto záměru, a to na základě principu předběžné opatrnosti z řešení krátkodobého přesunu odvodněného kalu nákladními auty do objektu úpravy organických materiálů. V další technické přípravě bude na řešení minimalizace emisí pachových látek ze surového kalu kladen značný důraz a odvodňování kalů bude možné umístit přímo do objektu úpravy organických materiálů s vyloučením přesunu odvodněného kalu mimo objekt. • proces aerobní fermentace bude probíhat v uzavřených odsávaných fermentorech a v oxickém prostředí. Ve spojení s účinnou vzduchotechnikou a biofiltry nebude proces fermentace zdrojem významnějších emisí pachových látek. • deklarovaná účinnost biofiltrů na pachové látky v úrovni 85% je převzata z nabídek tuzemských výrobců, a to jako minimální pro standardní využití a kapacitu biofiltrů. V technickém řešení je počítáno zejména u dodávek zahraničních dodavatelů s nízkým zatížením biofiltrů a větším počtem jednotek, a tím i s jejich vyšší účinností a provozní bezpečností. Pro čištění vzdušiny odtahované 137


•

•

z akumulační nádrže surového kalu jako výrazně největšího zdroje emisí pachových látek lze v případě neakceptovatelných výsledků měření pachových látek ve zkušebním provozu doplnit příslušný biofiltr o další stupeň se zařízením na principu fotokatalytické oxidace z hlediska navážených organických materiálů bude při využívání org. odpadů dbáno na jejich stav (žádné vysoce zahnilé a zapáchající odpady nebudou v KH Drasty odstraňovány) z obrázků RS s vyhodnocením příspěvků pachových látek vyplývá, že technické řešení by mělo ve finální podobě minimalizovat emise pachových látek ze záměru na úroveň pod 10 000 OUER/s. Součástí další technické přípravy bude projekt kontrolního monitoringu vlivů záměru na životní prostředí, který bude zahrnovat rovněž měření emisí a imisí pachových látek na vybraných zdrojích a ve vybraných měřících bodech, a to ve zkušebním i trvalém provozu záměru.

Souhrnně k ochraně ovzduší Z hlediska hodnocení vlivu stavby na ovzduší je v rámci zpracování dokumentace EIA, dále při zpracování následných příslušných správních řízení a ve zkušebním a trvalém provozu zajištěno: - výpočet bilancí emisí z jednotlivých zdrojů upřesněný na základě konkrétnější projektové dokumentace a technického řešení - zpracování rozptylové studie hodnotící vliv záměru na imisní situaci v oblasti lokality Drasty a jejího okolí - zpracování hodnocení vlivu na veřejné zdraví (zdravotních rizik) ve vztahu k emisím škodlivých látek a imisní situaci - měření emisí z jednotlivých zdrojů a hodnocení imisní situace po realizaci stavby v rámci jejího zkušebního provozu - pravidelná autorizovaná měření emisí stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší v rámci trvalého provozu DOPRAVA Zdrojem emisí z dopravy je spalování pohonných hmot, zejména nafty v kamionech i některých osobních autech. Obecně sledovanými škodlivinami z dopravy jsou oxidy dusíku, benzen, benzo(a)pyren a pevné částice (TZL) jako frakce PM10. Vnitroreálová doprava: Zahrnuje pohyb veškerých dopravních a manipulačních prostředků v prostoru areálu závodu. Jedná se především o pohyb kamionů a TNA vnitroareálové přepravy odvodněného kalu. V rámci provozu záměru budou používány pohonné hmoty (především nafta) pro vnitroareálové manipulační a dopravní prostředky a nákladní dopravu v prostoru areálu v nevýznamném množství (cca 28 l/d). U vysokozdvižných vozíků bude v rámci objektů používán elektrický pohon nebo propan s nevýznamnými emisemi. Rozsah ostatních používaných mechanizmů je z pohledu emisí zcela nevýznamný. V rámci záměru bude vnitroareálová doprava plošným zdrojem znečišťování ovzduší a takto je hodnocena i v rozptylové studii.

138


Rozptylová studie uvádí u dopravy výpočet emisí NOx, benzenu a TZL. Zásadní je vstup NOx do výpočtu vlivu na imisní situaci, a to z důvodu nejméně příznivého poměru mezi emisními a imisními limity znečišťujících látek z dopravy. Pokud je vliv NOx z této dopravy nevýznamný, pak jsou i vlivy ostatních znečišťujících látek nevýznamné. VÝSTAVBA ZÁMĚRU Staveniště bude představovat malý stacionární zdroj znečišťování ovzduší ve smyslu zákona č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami s charakterem plošného zdroje. Stavební práce nejsou v současné fázi přípravy specifikovány. Stavební práce na lokalitě se předpokládají max. ve dvousměnném provozu. Během výstavby budou používány standardní postupy a standardizovaná či certifikovaná mechanizace a dopravní prostředky. Zvýšení znečištění ovzduší v průběhu výstavby bude dočasné (trvání výstavby cca 3 roky), registrovatelné pouze v nejbližším okolí stavby. Znečištění vlivem dopravy bude nižší než je vypočteno v RS (doprava v rámci výstavby vykazuje nižší průměrnou intenzitu než hodnocená doprava v provozu záměru – viz kap. B.II.4 a příloha č. I.12 – Dopravní studie). Plošným zdrojem prašnosti o rozloze max. cca 12 ha bude areál staveniště. Jedná se o časově omezený zdroj s emisemi především TZL obvyklými pro stavby průmyslového charakteru. Stavební činnost při výstavbě bude hlavním zdrojem znečišťování ovzduší, v tomto případě půjde především o přejezdy nákladních automobilů během stavby na stavební ploše a o provádění zemních prací. Do prostředí budou potenciálně emitovány tuhé znečišťující látky rozptýlené z povrchu půdy zejména za nepříznivých klimatických podmínek. Nejvýznamněji se může tento vliv projevit při probíhajících skrývkách kulturních zemin, přípravě lokality pro stavbu, zemních pracích a při manipulaci s výkopovými materiály. Emise z tohoto pracovního procesu zahrnují: - emise výfukových plynů vozidel dopravní obsluhy a stavebních strojů, jejichž množství závisí na množství nasazených dopravních a stavebních mechanismů, jejich technickém stavu a době provozu, - prašnost jako emise prachových částic (TZL) při skrývkách zemin, demoličních pracích, odtěžbě zemin, přesunu zemin a demoličních materiálů a z provozu vozidel na zpevněných a nezpevněných staveništích komunikacích. Množství emisí z plošných zdrojů znečišťování ovzduší v průběhu výstavby nelze objektivně v současnosti stanovit, neboť závisí na rozsahu a charakteru stavebních prací, době výstavby a ročním období, povětrnostních podmínkách apod. Trvání rozsáhlejší demoličních a zemních prací se předpokládá pouze cca 10 měsíců. Provoz nákladní dopravy mimo areál v tomto období bude dočasným liniovým zdrojem znečišťování ovzduší výfukovými plyny. Z posouzení denních intenzit dopravy při provozu záměru (viz kap. B.II.4) ale vyplývá, že mimoareálová doprava bude v rámci výstavby nižší než v rámci provozu, a vlivy na ovzduší z této dopravy budou tedy nižší než u dopravy v rámci provozu. V rámci výstavby bude působení zdrojů znečišťování ovzduší nahodilé. Odborným odhadem je možné stanovit množství emitovaného prachu na cca 5 - 6 t/rok, skutečná bilance závisí na kvalitě a dodržování příslušných opatření a projektu organizace výstavby. Tato zvýšená prašnost potrvá především po dobu provádění hlavních zemních prací, tj. cca 8 měsíců. Bude se projevovat

139


přednostně ve směru převládajících větrů, její úroveň by neměla za podmínek důsledných technicko-organizačních opatření k omezení prašnosti (zkrápění zeminy a komunikací, očista dopravních prostředků a stavebních mechanismů, doprava sypkých materiálů pod zakrytím, omezení či vhodná volba prací v době nepříznivého směru větru, zpevnění dočasných obslužných komunikací staveniště apod.) nepřípustně ovlivňovat životní prostředí u nejbližší obytné zástavby (viz příloha č. I.21 – ZOV). Výstavba nadzemních objektů a montáž technologie budou méně významnými zdroji znečišťování ovzduší. Celkově bude mít zásadní vliv na prašnost ovzduší zejména organizace práce, technologická kázeň dodavatele stavby, technický stav stavebních mechanizmů a dopravních prostředků a způsob řešení stavebních prací. Vliv ostatních znečišťujících látek z činnosti stavebních mechanizmů a z dopravy (benzen, benzo(a)pyren), NOx) lze ve srovnání počtu stavebních mechanizmů a dopravních prostředků v rámci výstavby a intenzity okolní dopravy zejména na hlavních regionálních komunikacích považovat za nevýznamný. Bilance emisí např. NOx lze očekávat v průběhu výstavby cca srovnatelné či nižší než jsou bilance z dopravy v rámci provozu závodu a jejich vliv na ovzduší méně významný než bude odpovídat vlivu vnitroareálové dopravy za provozu záměru při variantě mezioperačního převážení odvodněného kalu.. K minimalizaci vlivů výstavby na ovzduší je tedy nutná důsledná organizace výstavby a zejména kázeň ze strany dodavatelů stavebních prací (doporučuje se tuto problematiku konkrétně zakotvit do příslušných smluvních vztahů vč. dostatečných postihů), a rovněž kontrola dodržování schválených postupů výstavby ze strany investora i dotčených správních úřadů vč. orgánu státního stavebního dohledu. PROVOZ ZÁMĚRU Ochrana ovzduší bude zajištěna minimalizací emisí škodlivých a pachových látek. Vzhledem k charakteru technologie aerobní fermentace lze předpokládat zajištění takové úrovně těchto emisí, která bude v souladu s platnou legislativou vztahující se na příslušné zdroje emisí v rámci záměru. Zdroje emisí: 1. SPALOVACÍ ZDROJE Zdrojem emisí do ovzduší jsou: a) Kotelna na zemní plyn (3 kotle, komín o výšce do 10 m nad střechou kotelny) o celkovém jmenovitém tepelném výkonu 3 x 0,33 MWtep. = 0,99 MWtep.. b) náhradní zdroj energie (NZE – agregáty se zážehovým motorem spalující ZP) – který bude v provozu jen při výpadku elektrického proudu. Předpokládaný instalovaný elektrický výkon NZE bude do 3 000 kW – 3 000 kVA. Tepelný výkon NZE bude do 2,4 MWe. V další projektové přípravě bude zvážena náhrada NZE jiným náhradním zdrojem (další přípojkou z nezávislého zdroje el. energie).

140


Plynová kotelna Plynová kotelna (PS 1-08) bude osazená 3 kotly pro spalování zemního plynu (alternativně ZP a bioplynu) s celkovým instalovaným tepelným výkonem 0,99 MW a dle § 4 odst.5 zák.86/2002 Sb. v platném znění bude středním zdrojem znečišťování ovzduší. V dokumentaci EIA nejsou specifikovány typy ani dodavatelé kotlů a jejich hořáků (toto bude řešeno v následných technických projektech). Emisní limity Plynová kotelna 0,99 MW musí plnit emisní limity a další požadavky, které jsou uvedeny v Příloze č. 4. k Nařízení vlády č. 146/2007 Sb. v platném znění následovně (tabulka B.16):

Tab. B.16: Platné emisní limity pro kotelnu 0,99 MW – střední zdroj, spalující ZP Druh paliva

Plynné palivo obecně

Referenční obsah Emisní limity pro jmenovitý tepelný výkon spalovacího zdroje 0,2 – 1 MW kyslíku % O2 vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn (mg/m3) NOx TZL CO SO2 jako NO2 35 200 ---100 3

141


Z RS vyplývají tyto parametry provozu kotelny: Tabulka č.B.17: Výpočtová tabulka vstupních hodnot – technické a emisní parametry kotelny KH Drasty - kotelna na ZP souřadnice X

jednotka m

souřadnice Y

m

nadmořská výška paty zdroje výška komínu nadmořská výška zdroje instalovaný jmenovitý výkon tepelná účinnost kotle (zařízení) instalovaný jmenovitý příkon výhřevnost ZP teoretická maximální spotřeba ZP osah O2 ve spalinách teoretický objemový tok suchých spalin

varianta 1 3457385 5562539

m n. m. m

279 9

m n. m. MW

288 0,990

%

90

MW

1,100 3

33,5

Nm /h %

118

MJ/m 3

3

Nm /s

3 0,339

3

1219

3

0,404

3

Nm /h teoretický objemový tok vlhkých spalin

Nm /s

1455

rychlost spalin

Nm /h m/s

průměr komínu

m

0,25

teplota spalin v ústí zdroje

o

c(NOx ) (při ref. obs. O2, NP, suchý plyn)

5,78 110

C 3

200

maximální hmotnostní tok NOx

mg/m g/h

maximální hmotnostní tok NOx

g/s

0,06774

fond provozní doby zdroje

h/r

2400

odhad průměrného využití výkonu zdroje

%

53

alfa

%

100

3

151307

projektovaná roční spotřeba ZP odhad roční emise NOx

Nm /r kg/r

243,9

312,1

Vstupní hodnoty technických a emisních parametrů kotelny vychází z dokumentace EIA a jsou doplněny výpočty a odhady z v rámci RS. Rychlost a teplota spalin ze spalování ZP byla vypočtena ze stechiometrie spalování paliva a z tepelné bilance spalin (vzniklých plynů). Koncentrace NOx ve spalinách na úrovni emisního limitu byla zvolena jako horní nepřekročitelný odhad. Hmotnostní tok NOx byl vypočten jako součin předpokládané koncentrace NOx a vypočteného množství spalin při odpovídajícím obsahu kyslíku ve spalinách. Koeficient alfa byl vypočten v souladu s metodikou SYMOS z provozní doby zařízení.

142


Ve fázi procesu EIA lze konstatovat, že dodavatel plynových kotlů vzejde z výběrového řízení, kde jedním z kriterií bude úroveň garantovaných hodnot emisí, která bude muset být určitě pod platnými emisními limity.

Náhradní zdroj el. energie Bodovým zdrojem znečišťování ovzduší se zvláštním provozem bude výduch (nebo výduchy) náhradního zdroje energie. Náhradní zdroj el. energie (NZE) bude zajišťovat el.energii pro vybraná zařízení nezbytná pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie. Náhradní zdroj el. energie.– bude tvořit generátor s pístovým zážehovým spalovacím motorem na zemní plyn, elektrický výkon soustrojí NZE se dle odborného odhadu předpokládá do 3000 kVA tzn. na úrovni cca 2,4 MWe. Pozn.: Přesný celkový elektrický výkon NZE bude určen v dalším projektovém zpracování na základě spotřeby vybraných zařízení nezbytných pro udržení základní funkce KH po dobu krátkodobého výpadku na externím zdroji elektrické energie. NZE by měl být instalován, pokud nebude zajištění elektrické energie při výpadku sítě řešeno jiným způsobem (např. náhradní přípojkou z jiného externího zdroje). Spotřebu ZP pro pístový spalovací zážehový motor na zemní plyn v generátoru s s elektrickým výkonem 2,4 MW lze při měrné spotřebě ZP 0,256 Nm3/kWh prognózovat na úrovni cca 615 Nm3/hod, přípojka ZP v případě instalace NZE bude mít kapacitu 1 000 Nm3/hod. Dle údajů Pražské plynárenské a.s. má ZP spalné teplo 37,82 MJ/m3 a výhřevnost 34,08 MJ/m3. Generátor s plynovým motorem se spotřebou ZP na úrovni 615 Nm3/hod. má tepelný výkon cca 6 MW a tepelný příkon cca 6,6 MW. NZE s tepelným výkonem 6 MW bude velký zdroj znečišťování ovzduší. Emisní limity pro NZE NZE je spalovací zdroj s pístovým spalovacím motorem s palivem ZP. Emisní limity pro pro spalovací zdroje - pístové spalovací motory instalované a provozované po 17.5.2006 jsou stanoveny v příloze č.4 k NV 146/2007 Sb. ve znění NV 476/2009 Sb. v bodě 2 v tabulce B. Celkový tepelný příkon pístového spalovacího zážehového motoru na zemní plyn s elektrickým výkonem 3 000 kVA lze pak prognózovat na cca 6, 6 MW. Pro NZE v KH Drasty se vznětovým motorem spalujícím zemní plyn s celkovým jmenovitým tepelným příkonem 6,6 MW pak platí z tabulky B v bodě 2 přílohy 4 k NV 146/2007 Sb. následující emisní limity (v tabulce č. B.18 zvýrazněné tučně).

143


Tabulka č.B.18 Platné emisní limity pro NZE v KH Drasty Emisní limity pro pístové spalovací motory podle jmenovitého tepelného příkonu vztažené na normální stavové podmínky a suchý plyn ( pro TZL a pro Σ C Druh pístového vztaženo na vlhký p1yn) [mg.m-3], při referenčním obsahu spalovacího Druh paliva kyslíku 5 % motoru > 5 MW 1) SO2 NOx TZL CO ΣC Kapalné 2) 500 130 150 650 palivo Zemní plyn Zážehové 2) a degazační 500 150 650 (Ottovy) plyn motory Plynné 2) palivo 500 130 150 1300 obecně Kapalné 2) 500/600 4) 130 150 650 palivo Zemní plyn Vznětové 2) 500 130 150 650 a degazační (Dieselovy) 3) plyn motory Plynné 2) palivo 500 130 1300 ----obecně Poznámky: 1) Úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu při hmotnostním toku vyšším než 3 kg/h. 2) Obsah síry v palivu nesmí překročit limitní hodnoty obsažené v jiném právním předpisu stanovujícím požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší.V motorové naftě nesmí obsah síry překročit 0,05 % hmot. V bioplynu,skládkovém, kalovém a pyrolyzním plynu nesmí obsah síry překročit 2200 mg/m3 v přepočtu na obsah metanu, nebo 60 mg/MJ tepla přivedeného v palivu 3) Se vstřikovacím zapalováním 4) Emisní limit pro NOx 600 mg/m3 platí pro těžký topný olej Výstupem emisí z NZE je výfuk plynového motoru agregátu. NZE bude provozován pouze při kontrolních startech a při výpadku el. proudu. Kontrolní starty agregátu budou prováděny po dobu 0,5 hodiny 1x měsíčně tzn. 6 hodin/rok. Dobu poruch v el. síti nelze předvídat – ale vzhledem k zaokruhování Prahy a jejího blízkého okolí z několika vedení VVN, půjde nejvýše o hodiny za rok. Celková doba provozu NZE by se s největší pravděpodobností neměla překročit hodnotu cca 10 – 20 h/rok.

144


Emise škodlivin z pravidelného provozu NZE – během kontrolních startů a hodinová emise z NZE jsou uvedeny v tabulce č.B.19 a byly spočteny následovně: Emise NOx, CO a organických látek vyjádřených jako suma org. uhlíku C byly vypočítány na základě emisních limitů (ty jsou pro NZE uvedeny v tabulce č.8) a objemového toku suchých a vlhkých spalin. Emise SOx a TZL byly vypočteny pomocí emisních faktorů uvedených v bodě 3 přílohy č.2 k Vyhlášce 205/2009 Sb. – emisní faktory pro použití plynných paliv v plynových turbinách a pístových spalovacích motorech – pístové motory zážehové. Tabulka č.B.19: Emise z NZE Škodlivina

Emise během jednoho kontrolního.startu trvajícího 0,5 h kg

Emise za 1 hodinu kg/hod

kg/rok

NOx

1,822

SOx

0,001

0,002

0,012

ΣC

0,652

1,304

7,82

TZL

0,0155

0,031

0,186

CO

2,366

1)

1)

3,644

Emise během 12 kontrolních startů za rok

4,732

21,8

28,42

Úhrnná koncentrace všech organických látek s výjimkou methanu vyjádřená jak org. uhlík

Ve vztahu k emisním limitům pro NZE bude tento seřízen na optimální provozní parametry. Vzhledem k tomu, že bilance emisí NZE (u prioritního NOx) budou činit cca 7% z ročních bilancí emise NOx z kotelny (pokud nedojde k dlouhodobější havarii ve standardním zásobování el. energií) a posouzení vlivů na veřejné zdraví se vztahuje na průměrné roční imisní koncentrace, nebyly vlivy provozu NZE hodnoceny zvlášť v RS ani v posouzení vlivů na zdraví. Do výpočtu bilancí celkové spotřeby ZP, které byly podkladem pro RS a posouzení vlivů na veřejné zdraví, byla zahrnuta dostatečná rezerva zahrnující i nevýznamnou spotřebu pro zkušební starty NZE. Výsledky RS a posuzení vlivů na zdraví ukazují, že i nárazové zvýšené emise z půlhodinového zkušebního provozu NZE tyto výsledky nemůže významněji ovlivnit. 2. OSTATNÍ ZDROJE a) Výduchy biofiltrů v PS 1-05 Aerobní fermentace kalu Charakter zdroje:

legislativa nestanovuje u biofiltrů kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší (ZZO), konečná kategorizace bude stanovena ČIŽP v rámci povolovacích řízení.

145


Zdrojem jsou biofiltry instalované k čištění vzdušin odtahovaných z 33 ks tunelových fermentorů (PS 1-05) s aerobním procesem rozkladu organických látek. Platí obecné emisní limity. Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů:

897 138 m3/h 21 531 312 m3/d 7,86 . 109 m3/rok

Hmotnostní bilance vypouštěné vzdušiny: Při běžné teplotě a tlaku okolí (25°C a 100 kPa) má suchý vzduch hustotu 1,168 kg/m3. Hmotnost vzdušiny (cca vzduchu): (21 531 312 m3/d x 1,168 kg/m3 ) : 1 000 = 25 148 t/d Hmotnost zbytkových odpadních plynů (především CO2) z procesu fermentace: 37 t/d Celková hmotnost vypouštěné vzdušiny vč. odpad. plynů: 25 185 t/d Z hlediska emisí lze předpokládat, že rozhodující podíl z 37 t/d odpadních plynů bude tvořit CO2 jako hlavní plynný produkt aerobní fermentace, dále bude ve fermentorech vypařována část vodní páry z vlhkého fermentovaného materiálu na konečnou vlhkost produktu cca 20%. Při nízké produkci plynných pachových látek (zejména sirných sloučenin) v procesu aerobní fermentace a min. reálné účinnosti biofiltrů na odstranění pachových látek 85 % lze předpokládat zbytkové koncentrace pachových látek ve zcela nevýznamné úrovni. Vodní pára jako další hlavní produkt fermentace bude v hlavním podílu kondenzovat v rekuperaci tepla a biofiltrech. Celkový přírůstek emisí CO2 :

1 718 mg/m3 (1 471 mg/kg, tj. 0,147 % hmotnostních) 37 t/d 13 505 t/rok

Ve vztahu k obsahu CO2 ve vzduchu (cca 0,33 % objemových a 0,05 % hmotnostních, tj. 0,584 g/m3 vzduchu) a k potřebě vzduchu s množstvím 12,6 t/d CO2 lze přírůstek CO2 z biofiltrů PS 1-05 ve výši cca 37 t/d považovat za cca trojnásobný vůči bilanci CO2 ve vzduchu vstupujícímu do procesu fermentace. Bilance vodní páry Z bilancí pro uvedený proces fermentace v novém kalovém hospodářství vyplývá vstup kalu 1000 t/d 75% vlhkosti a 500 t/d odpadů cca 45% vlhkosti, výstup produktu 610 t/d cca 20% vlhkosti. To znamená vstup cca 975 t/d vody a výstup v produktu cca 122 t/d vody. Z rozdílu tohoto množství 853 t/d se přepokládá kondenzace min. 90% vody v biofiltrech, případně v předřazeném skrubru (dle konkrétního dodavatele). Z uvedeného vyplývá emise páry do ovzduší max. 85,3 t/d, tj. cca do 3,55 t/h. Toto množství odpovídá výparu z otevřeného chladícího okruhu nízkokapacitní klasické kondenzační elektrárny s oběhovým množstvím chladící vody cca 198 m3/h, což odpovídá horní hranici výkonu chladících věží z kategorie malých průtoků (mikrochladičů).

146


b) Výduchy biofiltrů v PS 1-09 Odtah a čištění vzdušin Charakter zdroje:

legislativa nestanovuje u biofiltrů kategorizaci zdroje znečišťování ovzduší (ZZO), konečná kategorizace bude stanovena ČIŽP v rámci povolovacích řízení.

Zdrojem jsou biofiltry instalované k čištění vzdušin odtahovaných z akumulační nádrže surového kalu (SO 1-03), části objektu zahušťování kalu (SO 1-04) a jeho venkovních flokulačních nádrží (PS 1-04), a z akumulační jímky fugátu (SO 1-08). Z objektu SO 1-04 bude ve vztahu k vnitřním úpravám jeho prostoru zajištěn odtah vzdušiny z omezeného prostoru odstředivek a výstupních dopravníků zahuštěného kalu. V ostatním prostoru objektu je se surovým kalem nakládáno v uzavřených zařízeních. Objemové množství celkového odpadního vzduchu z biofiltrů:

max.2 000 m3/h max. 48 000 m3/d max. 730 000 m3/rok

Hmotnostní bilance vypouštěné vzdušiny (při zanedbání podílu emisí odpadních látek): Při běžné teplotě a tlaku okolí (25°C a 100 kPa) má suchý vzduch hustotu 1,168 kg/m3. Celková hmotnost vypouštěné vzdušiny: (48 000 m3/d x 1,168 kg/m3 ) : 1 000 = 56 t/d 20 440 t/rok Vzhledem ke kapacitě a charakteru čištěné vzdušiny je přírůstek CO2 za biofiltry zanedbatelný. Průměrnou účinnost odstranění pachových látek z odsávané vzdušiny lze předpokládat 90 %. Nabídka na dodávku biofiltrů PS 1-09 garantuje min. účinnost 85 %. Z hlediska emisí lze předpokládat za dále uvedených podmínek technologie KH nulovou produkci plynného sulfanu. Z analýzy surového kalu vyplývá obsah celk. síry prům. cca 6 120 mg/kg sušiny kalu s bilančním vstupem v surovém kalu 1 530 kg/d síry. Hlavní část síry se nachází v oxidovaných formách (především sírany o prům. obsahu 0,25% sušiny, tj. 2 500 mg/kg SO42-, tj. 833 mg/kg S). Dále byly analyzovány sulfidy o prům. obsahu 723 mg/kg, tj. 723 mg/kg spalitelné síry. Celkové množství síry v uvedených sloučeninách činí cca 1 556 mg/kg. Za max. obsah spalitelné síry v sušině kalu s produkcí SO2 (nebyly ale stanoveny další sirné sloučeniny, např. siřičitany) lze považovat zbytek síry + sulfidickou síru, tj. 3 620 mg/kg, tj. max. obsah spalitelné síry v sušině vstupního kalu cca 0,36%. Při zajištění dále uvedených opatření na ÚČOV a oxických podmínek v akumulační nádrži surového kalu a ve fermentorech lze předpokládat ve výše uvedených objektech a zařízeních potlačení růstu sulfát-redukujících bakterií a tím praticky eliminaci přechodu síry ze sušiny kalu na plynný sulfan. Jeho potenciální výskyt může nastat především v zařízeních se surovým kalem, ze kterých je vzdušina odtahována na biofiltry, ve kterých je případně se vyskytující sulfan oxidován aerobními sirnými bakteriemi jako součásti mikrobiální biocenózy náplně biofiltrů. Provedený test s provzdušňováním surového kalu i zkušenosti z ÚČOV s nakládáním se surovým kalem nepotvrdili pozitivní čichovou identifikaci sulfanu (čichový práh u sulfanu je značně pod hodnotami majícími negativní vliv na zdraví).

147


Za uvedených podmínek minimalizované produkce plynných pachových látek a vylučení emisí sulfanu v procesu nakládání se surovým kalem a při min. účinnosti biofiltrů na odstranění zapáchajících látek 85% lze předpokládat na základě zkušeností s čištěním vzdušin na ČOV vybavených anaerobní technologií zbytkové koncentrace pachových látek ve vypouštěných vzdušinách pod úrovní prahové koncentrace senzorických vjemů pachu. Vodní pára jako další hlavní látka v odtahované vlhké vzdušině bude v hlavním podílu kondenzovat v rekuperaci a biofiltrech, částečně bude u těchto biofiltrů tvořit nevýznamný výpar. Obecný emisní limit sulfanu je v NV č. 205/2009 Sb. příloha 1, bod 3.3.stanoven na úrovni 10 mg/m3 při hmotnostním toku sulfanu > 100 g/hod. Ve vztahu k uvedeným opatřením minimalizujícím až vylučujícím vznik a emise sulfanu lze předpokládat, že uvedené emisní limity budou dodrženy s dostatečnou bezpečnostní rezervou. Imisní limit není v ČR ve vládním nařízení č. 597/2006 Sb. stanoven. Z hlediska účinků na člověka by podle směrnice WHO koncentrace H2S neměly překročit 7 µg.m-3. Tato koncentrace má předejít vážnějším stížnostem na zápach. Podráždění organismu sulfanem nastává při koncentraci cca 7 mg/m3. Koncentrace senzorického vnímání sulfanu v ovzduší (čichový práh) max. 2 µg/m3 je výrazně nižší než koncentrace při které dochází k podráždění organismu, je tedy senzorické vnímání spolehlivým indikátorem ochrany před poškozující koncentrací sulfanu. Minimalizace až vyloučení vzniku sulfanu v procesech KH a v emisích do ovzduší bude tedy zajištěna těmito možnými opatřeními: - potlačením růstu sulfát-redukujících bakterií v oblasti pH cca 8,5-9 úpravou pH kalu - zamezení vzniku sulfanu ze sulfidů těžkých kovů při zajištění pH kalu nad 7,5 - převedení rozpustných sulfidů do nerozpustné formy přídavkem FeSO4 do surového kalu - oxickými podmínkami a nastavením optimální doby zdržení kalu v akumulační nádrži surového kalu - úpravou zahuštěného kalu procesem aerobní fermentace v oxickém prostředí - důsledným čištěním vzdušin na dostatečně dimenzovaných biofiltrech Vzhledem k potenciálně možnému vzniku nežádoucích reakcí s produkcí sulfanu již v dlouhé trase potrubí čerpaného kalu bude optimální jako možná dodatková opatření zajistění prvních tří opatření v rámci ÚČOV. Tím bude rovněž potlačena koroze potrubí a příslušných zařízení. V rámci zpracování dokumentace EIA byl proveden senzorický test s odebraným cca 20 l vzorkem surového kalu, a to po době odpovídající době čerpání na Drasty. U hladiny kalu nebyl čichově zjištěn sulfan, jehož koncentrace senzorického vnímání je výrazně nižší než koncentrace při které dochází k podráždění organismu. Skutečné zbytkové emise pachových látek a jejich hodnocení vlivu na ovzduší bude nutno ve smyslu vyhlášky č. 362/2006 Sb. ověřit příslušným měřením emisí a imisní zátěže lokality v rámci kontrolního monitoringu vlivů stavby na ŽP v průběhu zkušebního provozu.

148


c) Zdroje fugitivních emisí Fugitivní emise obecně mohou vznikat v důsledku netěsnosti zařízení, rozvodů a objektů kde se nakládá se surovým kalem a fugátem. Úroveň fugitivních emisí závisí v tomto případě na řešení vzduchotechniky a její účinnosti v odtahu a čištění vzdušin. Vzhledem k zakrytí všech významnějších zdrojů emisí a řešení vzduchotechniky lze fugitivní emise pokládat za nevýznamné a z hlediska přínosu k imisní situaci za zanedbatelné. Omezené potenciální fugitivní emise lze předpokládat především u SO 1-06 za uvedených podmínek nakládání se surovým zahuštěným kalem a technického řešení tohoto objektu (viz kap. B.I.6). U objektů s častými vjezdem dopravních prostředků je efektivním řešením k omezení fugitivních emisí instalace automaticky ovládaných vrat s rychlým uzávěrem. d) Problematika emisí pachových látek z SO 1-06 Skladování a úprava organického substrátu a kalu Někteří dodavatelé technologie aerobní fermentace mají v rámci svých dodávek odtah vzdušiny z tohoto objektu a její čištění ve velkokapacitních biofiltrech. U posuzovaného řešení vzhledem k objemu tohoto objektu cca 179 000 m3 i jeho konstrukci s řadou vjezdů by při cca 3 násobné výměně vzduchu za hodinu byla nutná kapacita biofiltrů cca 537 000 m3/h. Při kapacitě biofiltrů PS 1-05 (u fermentorů) cca 897 000 m3/h by bylo nutné instalovat cca 5 ks biofiltrů stejných rozměrů jako pro fermentory, což by znamenalo další významný zábor plochy a zvýšení investičních a provozních nákladů. Tuto problematiku je nutno dořešit v rámci dalšího technického rozpracování záměru s tím, že budou vzaty v úvahu tyto aspekty: -

potlačení produkce pachových látek uvedenými opatřeními na ÚČOV a v rámci procesu zahušťování surového kalu potlačení produkce pachových látek výběrem vhodných organických materiálů jako substrátu minimalizací skladovací doby substrátu a zahuštěného kalu před fermentací vhodné řešení vzduchotechniky objektu SO 1-06 s instalací bodových odtahů vzdušiny přímo u jednotlivých zařízení jako potenciálních zdrojů využití případné rezervy v kapacitě biofiltrů fermentorů pro napojení omezeného odtahu vzdušiny z SO 1-06

Za daných podmínek lze předpokládat, že SO 1-06 bude zdrojem pouze nevýznamných fugitivních emisí do ovzduší minimalizovaných systémem vjezdových automatických rychlouzávěrů. Lze doporučit v rámci dalšího rozpracování generelu stavby vyčlenění volné plochy pro případné doplnění výše uvedených biofiltrů určených pro SO 1-06, pokud to příslušná měření pachových látek u okolní zástavby v rámci zkušebního provozu budou vyžadovat.

149


e) Problematika emisí pachových látek z SO 1-30 Těžní šachta Jedná se o obdobnou problematiku jako u SO 1-06. Ve vztahu k přepravě shrabků z ÚČOV a nakládání s nimi v SO 1-30 lze zvážit v další projektové přípravě na základě prověření charakteru shrabků případný odtah vzdušiny z tohoto objektu a její čištění v biofiltrech. Vzhledem k objemu tohoto objektu cca 2 400 m3 by při cca 3 násobné výměně vzduchu za hodinu byla nutná kapacita biofiltrů cca 7 200 m3/h. Ve vztahu k umístění SO 1-30 lze v rámci dalšího rozpracování generelu stavby vyčlenit určitý prostor pro doplňkovou instalaci biofiltru o potřebném výkonu (případně jej umístit na střechu SO 1-30), a to s realizací podle výsledků měření pachových látek u okolní zástavby v rámci zkušebního provozu. Tuto problematiku je nutno dořešit v rámci dalšího technického rozpracování záměru s tím, že budou vzaty v úvahu tyto aspekty: -

potlačení produkce pachových látek opatřeními na ÚČOV (hygienizace shrabků vápnem, chlorovým vápnem apod.) minimalizace doby zdržení shrabků v rámci nakládání s nimi na ÚČOV a v SO 1-30 (zajištění přepravy a manipulace s čerstvými shrabky)

Za daných podmínek lze předpokládat, že SO 1-30 bude zdrojem pouze nevýznamných fugitivních emisí do ovzduší minimalizovaných systémem vjezdových automatických rychlouzávěrů. f) Emise z dopravy Provoz KH se bude vyznačovat zvýšenou intenzitou dopravy zahrnující především: -

dopravu organických kalů v cílovém množství max. 500 t/d, prům. 119 665 t/rok, a dopravu produktu v cílovém množství max. 610 t/d, prům. 146 000 t/rok, vytříděný odpad z organických materiálů v množství max. cca 25 t/d, tj. max. 9 125 t/rok, celkem množství max. 1 135 t/d, prům. 274 790 t/rok (roční množství jsou odvozena z roční produkce kalu). Tyto materiály budou dopravovány těžkými nákladními automobily (TNA) o nosnosti min. 20 t (případně i více) s celkovým počtem souprav 13 740 za rok, průměrnou denní intenzitou dopravy vztaženo na denní kapacitu organických materiálů a produktu 1135 t cca 37-38 souprav denně, tj. cca 3 soupravy za hodinu při 14 hodinovém navážení a odvozu. Ve vztahu k produkci emisí je ale nutno počítat i se zpáteční jízdou a výše uvedené počty budou dvojnásobné, tj. denní intenzita TNA max.114 aut a hodinová intenzita (při 14 h dopravy denně) max. 9 aut. Ve vztahu k výše uvedenému přístupu lze tyto denní a hodinové počty považovat za maximální vztažené na cílovou denní kapacitu záměru.

-

vnitroareálovou dopravu zahrnující především dopravu odvodněného kalu od odstředivek do objektu SO 1-06 v množství 1 000 t/d, shrabků z SO 1-30 a pojezdy obslužných mobilních mechanismů (nakladače, zakladače, vysokozdvižné vozíky).

150


Dopravu zahuštěného kalu budou zajišťovat 3 TNA se sklápěcí ložnou plochou o nosnosti 10 t ve 24 h provozu. Celkový počet jízd bude 100 za den, tj. cca 4 za hodinu. Celkový denní počet km lze odhadnout na 70 km (1 jízda tam a zpět v prům. 0,7 km), počet za rok činí 25 550 km. Průměrná denní spotřeba pohonných hmot (především nafty) bude činit cca 28 l (při spotřebě 40 l/100 km). Vnitroareálová doprava jako plošný zdroj znečišťování ovzduší: Emise z vnitroareálové dopravy budou vznikat ze spalování především nafty v množství do cca 28 l za den a lze je považovat za zcela nevýznamné s prakticky nedefinovatelným vlivem na imisní situaci okolí záměru. U vnitroareálové dopravy bude hlavním zdrojem emisí přeprava zahuštěného kalu TNA. V případě přemístění odstředivek do SO 1-06 a náhrady převozu odvodněného kalu čerpáním surového kalu do SO 1-06 budou zbytková spotřeba nafty pro ostatní vnitroareálovou dopravu a emise z této dopravy prakticky nekvantifikovatelné. U vysokozdvižných vozíků a případně u nakladačů a zakladačů se předpokládá elektrický pohon či pohon na propan. Vnitroareálová doprava bude hodnocena z hlediska emisí a imisních příspěvků jako jeden plošný zdroj. U externí dopravy organických odpadů a produktu od zdrojů do SO 1-06 (nejsou známy úplné konkrétní dopravní trasy) lze uvést jednotkové emise jako měrnou vydatnost v g/s/m vycházející z metodiky MŽP ČR, kterou se stanovují jednotkové emisní faktory pro motorová vozidla-PC program MEFA verze 02 (Mobilní emisní faktory, verze 2002). Emisní faktory (EF) udávají, jaké množství (v průměru) znečišťující látky v g se dostane do ovzduší z průměrného vozidla na dráze 1 km (jedná se o těžký nákladní automobil - TNA). Tabulka č.B.20: Přehled rozhodujících emisních faktorů a měrné produkce emisí pro sklon 0% a prům. rychlost TNA 70 km/h Emisní ukazatelé TZL-PM10 NOx NO2 benzen benzo(a)pyren

EF pro TNA g/km/voz. 0,19285 1,92085 0,10535 0,01355 0,77435

U vnitroareálové dopravy lze z EF a měrné vydatnosti vypočítat bilance emisí znečišťujících látek.

151


Tabulka č.B.21: Přehled rozhodujících emisí z vnitroareálové dopravy pro celkový ujetý počet 70 km/d TNA Emisní ukazatelé

emise v g/d

emise v t/rok

TZL-PM10

13,50

0,00493

NOx

134,46

0,04908

NO2

7,3745

0,00051

benzen

0,9485

0,00034

benzo(a)pyren

54,20

0,01978

Emise z vnitroareálové dopravy lze považovat za zcela nevýznamné, jejich vliv na imisní situaci je zahrnut do výpočtů v RS. Mimoareálová doprava: Rozsah dopravy a dopravní trasy i vliv záměru na dopravu v zájmovém území jsou hodnoceny v kapitole B.II.4. Přeprava surovin, pomocných materiálů, produktů a odpadů bude liniovým zdrojem emisí znečišťujících látek do ovzduší. Hodnocení vlivu nárůstu dopravy a emisí z dopravy na imisní situaci je zahrnuto do výsledků rozptylové studie. Na základě tabelovaných emisních faktorů z metodiky MEFA v. 02 pro příslušné intenzity dopravy (do závodu a ze závodu), druhy dopravních prostředků, průměrnou rychlost, cca nulový sklon vozovky a při použití katalyzátorů splňujících normu EURO 2 vyplývají pro základní úseky příjezdové místní dopravní komunikace a její max. zátěže tyto měrné nárůsty emisí z externí dopravy: Tabulka č.B.22: Přírůstek dopravy vlivem záměru a nárůst měrných emisí z externí dopravy Nárůst max. počtu dopravních prostředků dle konzervativního přístupu v denní intenzitě při zohlednění obousměrné dopravy: Nárůst N: 120 Nárůst O: 72 Souhrn S: 192 Celkový nárůst měrných emisí v kg/km/d: škodlivina N NOx 0,22952 NO2 0,012588 PM10 (TZL) 0,023044 Benzen 0,001618 Benzo(a)pyren 0,092526

O 0,012188 0,000244 0,000078 0,000236 0,010966

Emise z mimoareálové externí dopravy lze považovat za nevýznamné.

152

S 0,241708 0,012832 0,23122 0,001854 0,103492


Tabulka č.B.23: Návrh klasifikace zdrojů Technologie

Klasifikace

KH Drasty

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Kotelna na ZP

Střední zdroj znečišťování ovzduší

Náhradní zdroj el. energie

Velký zdroj znečišťování ovzduší

B.III.2. Odpadní vody VÝSTAVBA ZÁMĚRU Při výstavbě se nepředpokládá žádné významnější nakládání s vodami. Srážky budou v počáteční fázi zasakovány či odváděny stávajícím systémem na ÚČOV jako v současném stavu, později budou odkanalizovány vybudovanou oddílnou kanalizací. Odpadní vody průmyslového charakteru nebudou vznikat. V počáteční výstavbě bude používáno sociální zařízení staveniště ve stávající provozní budově, případně suchý typ chemického mobilního WC, později po realizaci příslušných SO budou splašky a vody ze sociálních zařízení napojeny novou splaškovou kanalizací do koncové čerpací jímky fugátu. Na výjezdu ze staveniště bude zřízena mycí rampa pro čištění vozidel před jejich vjezdem na veřejnou komunikaci, odkanalizovaná do stávajícího systému odvádění OV na ÚČOV. PROVOZ ZÁMĚRU Kanalizační systém závodu - celkové množství odpadních vod z provozních souborů a stavebních objektů vč. sociálních zařízení– odvádění do RTK a dále na ÚČOV Odpadní vody zahrnují fugát z odstředivek, kondenzát z fermentace (z biofiltrů), splašky ze sociálních zařízení, kontaminované srážkové vody a ostatní nevýznamnou produkci z čištění a oplachů. PRŮMYSLOVÉ ODPADNÍ VODY Z provozů záměru budou odváděny průmyslovou kanalizací tyto odpadní vody: - technologické odpadní vody zahrnující především produkci fugátu, kondenzáty z fermentorů a biofiltrů, dále oplachové vody, těsnící vody, chladící vody, úkapy ze zařízení, odpadní vody z provozu kotelny apod. Veškeré průmyslové odpadní vody budou shromažďovány v koncové čerpací jímce fugátu (SO 1-29) a budou čerpány do odtokového potrubí vedené novým RTK na ÚČOV. Z hlediska jejich zneškodnění jsou tyto vody v současnosti součástí vnitřního kanalizačního systému ÚČOV se zavedením do technologie čištění komunálních vod. V případě řešení rekonstrukce ÚČOV na cílovou kapacitu bude v návrhu jejího řešení rovněž počítáno s čištěním odpadních vod z nového KH vedených z lokality Drasty.

153


SPLAŠKOVÉ ODPADNÍ VODY Jejich produkce bude odpovídat cca spotřebě pitné vody pro sociální zařízení. Budou odváděny do koncové čerpací jímky nugátu oddílnou splaškovou kanalizací. Výpočet produkce splaškových vod ze závodu: Výpočet produkce splaškových vod vychází z celkového denního počtu pracovníků v závodě a ze specifických spotřeb pitné vody pro jednotlivé druhy pracovní činnosti při orientačním zohlednění vyhlášky č. 428/2001 Sb., přílohy č. 12, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích s tím, že je vzhledem k charakteru provozu KH a nevýznamnosti produkce splaškových vod počítáno s cca 100 % rezervou a pro obě varianty uvažováno s max. denní produkcí splaškových vod cca 4 m3. Na přípojce z provozní budovy s případným zařízením pro přípravu jídel bude osazen certifikovaný odlučovač tuku (OT) jako součást splaškové kanalizace. Čištění splaškových vod je zajištěno společně s ostatním odpadními vodami na městské ČOV, vzhledem k naprosto zanedbatelnému množství splaškových vod ze záměru ve vztahu ke kapacitě ÚČOV lze předpokládat, že nedojde k negativnímu ovlivnění technologie ÚČOV a kvality vyčištěných vod ani měřitelnému ovlivnění Vltavy jako recipientu ÚČOV. SRÁŽKOVÉ VODY Z VYBRANÝCH PLOCH S POTENCIÁLNÍ KONTAMINACÍ Vedle odpadních vod budou na základě požadavku Povodí Vltavy společně s nimi čerpány na ÚČOV srážkové vody ze zpevněným ploch s možnou potenciální kontaminací ropnými látkami zachycené v jedné sekci dešťové zdrže po přečištění na OLK. Tyto vody budou svedeny příslušnou částí dešťové kanalizace do oddělené sekce dešťové zdrže a odtud přečerpávány do koncové čerpací jímky fugátu s následným odvedením na ÚČOV (blíže viz příloha č. I.19). CELKOVÉ ODPADNÍ VODY Vzhledem k projektované kapacitě rekonstruované ÚČOV Q24= 3,77 m3/s a předpokládanému max. nárazovému vypouštění odpadních vod z lokality Drasty cca 300 m3/h (cca 0,084 m3/s) lze předpokládat nevýznamné ovlivnění technologie ÚČOV. Provoz PC 1 bude produkovat tyto odpadní vody: a) Fugát z odvodnění surového kalu vč. přídavku 0,2% POF: Množství fugátu při kapacitním výkonu technologie 250 000 kg/d sušiny surového kalu ……..…………………………..4 416 m3/d max. 184 m3/h Množství fugátu při průměrné roční produkci surového kalu ........…………………………………2 897 m3/d Ø120 m3/h 1 057 405 m3/rok Poznámka: toto množství zahrnuje rovněž přídavek vody ve formě 0,2% roztoku POF pro proces odvodňován

154


b) Kondenzáty z fermentorů a biofiltrů do 34 m3/h do 816 m3/d do 297 840 m3/rok c) Ostatní produkované OV z provozů vč. splaškových: do 10 m3/h do 240 m3/d do 87 600 m3/rok d) Kontaminované srážkové vody max. 80 m3/h max. 1 920 m3/d 21 040 m3/rok Souhrnné množství produkovaných celkových OV: průměrné množství: 167 m3/h průměrné denní množství: 4 011 m3/d (při průměrné roční produkci surového kalu) max. množství: 308 m3/h max. denní množství: 7 392 m3/d (při kapacitní produkci surového kalu) roční množství při prům produkci kalu: 1 463 885 m3/rok kapacita kanalizace OV DN 300 v RTK: cca 350 m3/hod Uvedená kapacita zajistí v mimosrážkovém období i odvádění blíže nespecifikovaných proplachových vod z proplachů kalového potrubí RTK (bude upřesněno v další technické přípravě RTK). Předpokládané max. nárazové vypouštěné množství: 308 m3/h Uvedené max. denní bilance odpadních vod odpovídají kapacitě KH 250 t/d sušiny surového kalu. KVALITA A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Odpadní vody z KH budou vedeny RTK na ÚČOV k jejich čištění s komunálními vodami z hl.m. Prahy tak jako v současné době ze stávajícího KH. Složení OV je určeno především fugátem (kalovou vodou) z odstředivek surového kalu, jehož kvalitativní parametry jsou uvedeny v příloze č. I.7. Po vyhodnocení a projednání možnosti doplnění nakládání s fugátem na lokalitě Drasty speciální technologií ANAMMOX s biologickým odstraňováním hlavního podílu N-NH4 byla tato technologie z dalšího technického zpracování vyloučena z důvodu nutnosti ohřevu fugátu na teplotu cca 25-30° C s velkou spotřebou ZP a navrhovaného řešení rekonstrukce ÚČOV, které počítá se zvládnutím zvýšeného obsahu N-NH4 ve vodách vracených z KH. Za těchto podmínek se investiční a provozní náklady nejevily jako adekvátní přínosům technologie ANAMMOX instalované na Drastech v rámci technologie aerobní fermentace surového kalu.

155


Vzhledem k uvedeným poměrům množství a znečištění jednotlivých druhů odpadních vod bude úroveň vypouštěného znečištění v koncentracích a bilancích určována především parametry fugátu ze zahušťování surového kalu. Orientační hodnoty jsou aplikovány z analýz 3 vzorků kalové vody ze surového směsného kalu jako simulace fugátu. Tabulka č.B.23: Kvalita fugátu z odvodňování surového kalu (Souhrnné výsledky analýz vybraných nebezpečných látek z 08/2010) Ostatní látky jednotka Adsorbované organické halogeny (AOX) Celkový organický uhlík (TOC) Extrahované organické halogeny (EOX) amoniak a amonné ionty Celkový dusík sulfan a sulfidy jako H2S Amoniakální dusík Sulfidy jako S2P S V Suma BTEX suma xylenů Suma 16 PAU Suma 7 PCB OCDD OCDF TEQLowerbound TEQ-upperbound Suma stanovených BDE Max. možná suma stanov. BDE Ropné uhl. >C10-C40 frakce

Výsledek – vzorky č.1 až 3 průměr 6.8.2010 11.8.2010 18.8.2010

max.

mg/l

0,573

0,275

0,231

0,360

0,573

mg/l

11 100

4 450

3 990

6 513

11 100

mg/l

<0,050

0,695

<0,050

0,695

0,695

mg/l mg/l

909 1 280

340 519

391 412

547 737

909 1 280

mg/l

3,3

1,3

2,01

2,20

3,3

mg/l mg/l mg/l mg/l mg/l µg/l µg/l µg/l µg/l pg/l pg/l

706 3,1 215 34,5 0,0318 391 5,83 51,8 <0,0365 3 200 170

264 1,23 142 25,4 0,0205 170 3,7 32,2 <0,0365 1 800 93

303 1,89 115 34,4 0,0333 340 21,2 24,4 0,242 950 76

424 2,07 157,3 31,4 0,0285 300 10,24 36,1 <0,120 1 983 113

706 3,1 215 34,5 0,0333 391 21,2 51,8 0,242 3200 170

pg/l pg/l

13 17

11 15

4,8 9

10 14

13 17

ng/l

87

100

130

106

130

ng/l

87

100

130

106

130

µg/l

111 000

201 000

17 800

109 933

201 000

Úplný rozsah analýz je uveden v příloze č. I.7.

156


V závislosti na složení surového kalu a na provozních podmínkách bude kvalita fugátu kolísat v rozmezí cca ± 20 %. Uvedené hodnoty byly doplněny analýzou pesticidů jako HBCD a PFOS: Parametr vzorek 1 vzorek 2 vzorek 3 HBCD ng/l 148 260 58,1 PFOS ng/l 253 393 154 Jedná se o zcela nevýznamné obsahy. Tabulka č.B.24: Parametry odpadních vod pro vybrané základní ukazatele znečištění z analýz z r. 2006 Ukazatel CHSK-Cr BSK5 NL N-NH4 Ncelk. Pcelk.

průměr mg/l 8 970 3 930 300 270 380 67

max. ∅ t/d 43,92 19,24 1,47 1,32 1,86 0,328

Denní bilance jsou opět vztaženy na kapacitu KH. K uvedeným hodnotám lze konstatovat především zvýšený obsah N-NH4, N-Ncelk. a Pcelk., které budou z uvedených ukazatelů nejvýznamněji ovlivňovat technologii rekonstruované ÚČOV. Dle sdělení projektanta ÚČOV (Hydroprojekt a.s.) bude technologie rekonstruované ÚČOV pro zpracování těchto OV dostatečně vybavena. Ve vztahu k legislativě nelze na OV odváděné z KH lokality Drasty na ÚČOV uplatňovat podmínky kanalizačního řádu hl.m. Prahy, přílohu č. 1 – Limity znečištění pro souhrnnou skupinu znečišťovatelů do jednotné a splaškové kanalizace, poněvadž provoz KH je nedílnou součástí kompletního systému čištění OV i když je umístěn mimo prostor ÚČOV, a nelze jej považovat za zdroj emisí na veřejné kanalizaci. Z tohoto vyplývá, že odpadovod vedený v RTK nelze považovat za součást veřejné kanalizace. V současnosti je OV z KH bez jakéhokoli předčištění vracena do čistícího procesu, který je projektován tak, aby tento vnos technologicky zvládnul. Obdobné se týká i rekonstruované ÚČOV a KH Drasty. Pro zabezpečení vniknutí ropných látek z havariních úniků na plochách je kanalizace kontaminovaných srážkových vod vybavena OLK, navržený gravitační typ s koalescenčním filtrem bude vyhovovat limitům C10-C40 kanalizačního řádu pro jednotnou a splaškovou kanalizaci (6 mg/l u bodového vzorku a 3 mg/l u směsného 24 h vzorku). Tento přístup je ale pouze formální vzhledem k podstatně vyšším hodnotám C10-C40 zjištěným v kalové vodě čerpané na ÚČOV stejným potrubím. Projekt rekonstrukce ÚČOV a její technologie bude uvedené množství a parametry odpadních vod vracených z KH zohledňovat, a za uvedených podmínek ve vztahu k legislativě pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových (novela NV č. 61/2003 Sb. v platném znění) přechází plnění jejích ustanovení na provozovatele ÚČOV.

157


SRÁŽKOVÉ VODY Z NEKONTAMINOVANÝCH PLOCH Vedle odpadních vod bude ze zpevněných ploch lokality (12 ha) odváděn přebytek nekontaminovaných srážkových vod, které nebudou zasakovány či jinak využity na lokalitě. Celkové množství nekontaminovaných srážkových vod: 42 080 m3/rok Tyto vody budou z dešťové zdrže čerpány do samostatného potrubí RTK a odvedeny do Vltavy. Srážkové vody z nekontaminovaných ploch budou vyhovovat limitu C10-C40 kanalizačního řádu hl.m. Prahy pro dešťovou kanalizaci (2 mg/l u bodového vzorku jako max. přípustná hodnota). V případě havariního úniku ropných látek na nekontaminovaných plochách bude jejich zachycení zajišťovat svojí funkcí a vybavením dešťová zdrž. B.III.3. Odpady a produkty ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI VÝSTAVBĚ ZÁMĚRU Při výstavbě budou vznikat odpady uvedené v následující tabulce. Odpady jsou zařazeny dle vyhlášky MŽP č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů).

158


Tabulka č. B.25: Odpady vznikající při výstavbě Kód druhu odpadu

Název druhu odpadu

15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 10

Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly Dřevěné obaly Kovové obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Absorpční činidla neznečištěná Beton Cihly Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků neuvedené pod číslem 17 01 06 Dřevo Sklo Plasty Asfaltové směsi neuvedené pod číslem 17 03 01 Železo a ocel Kabely neuvedené pod 17 04 10 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03 Izolační materiály (bez obsahu azbestu a nebezpečných látek) Stavební materiály na bázi sádry (neznečištěné nebezpečnými látkami) Směsné stavební a demoliční odpady (bez PCB a nebezpečných látek) Biologicky rozložitelný odpad Směsný komunální odpad Kal ze septiků a žump, odpad z chemických toalet

15 02 02 15 02 03 17 01 01 17 01 02 17 01 07 17 02 01 17 02 02 17 02 03 17 03 02 17 04 05 17 04 11 17 05 04 17 06 04 17 08 02 17 09 04 20 02 01 20 03 01 20 03 04

Kategorie odpadu O O O O N N O O O O O O O O O O O O O O O O O

Odpady, které vzniknou v průběhu stavebních prací, budou předány původcem odpadu na základě smluvního vztahu oprávněné osobě (organizaci) vlastnící příslušné legislativní oprávnění a technické vybavení k jeho využití nebo odstranění v souladu s platnou legislativou (zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění a jeho prováděcími předpisy). Původce odpadů je povinen vést evidenci odpadů podle zákona č. 185/2001 Sb. a vyhlášky č. 383/2001 Sb. Lze doporučit, aby investor při uzavírání smluvních vztahů na jednotlivé dodávky stavebních prací zakotvil ve smlouvách povinnost zhotovitele stavby jako původce odpadu odstraňování veškerých odpadů způsobených jeho činností v souladu s platnou legislativou. Odstraněná kulturní vrstva půdy (ornice) bude prioritně využita k terénním úpravám na lokalitě, nebo bude externě prokazatelně využita k zemědělským účelům nebo vegetačním úpravám krajiny. Výkopová zemina bude po ověření její kvality (ve vztahu k předchozí činnosti v KH Drasty) využita k úpravám na povrchu terénu přednostně na lokalitě, přebytek dle aktuálních možností. Nadlimitně kontaminovaná zemina bude uložena na řízenou skládku příslušné skupiny. Stavební odpady budou přednostně recyklovány, nevyužitelná část odpadů vzniklých ze stavebních prací bude uložena na řízenou skládku příslušné skupiny.

159


Odpady a jejich bilance vznikající při výstavbě záměru nelze v současné době s ohledem na počáteční fázi projektové připravenost stavby přesněji stanovit. Lze pouze odhadnout rámcový rozsah přebytečné zeminy a demoličních odpadů na základě návrhu zastavovacího plánu a předpokládaného rozsahu skrývky a charakteru výstavby. S ohledem na charakter terénu a výstavby je možno předpokládat poměrně velký rozsah terénních úprav, je předpokládána přebytková bilance zemin. V rámci úpravy pláně mimo stávající kalová pole se předpokládá sejmutí zhruba 15-30 cm svrchní části profilu, z čehož kulturní vrstva bude využita v souladu s obecnými podmínkami vynětí ze ZPF a není proto zařazena jako odpad. Z úpravy pláně a výkopů pro základové konstrukce lze předpokládat přebytkovou bilanci skrývky a výkopové zeminy. Přebytková zemina vznikne při úpravě pláně a zarovnání zvolené nivelety terénu, a pravděpodobně ji v celém rozsahu nebude možno využít do terénních úprav v rámci záměru. Tento odpad je předběžně zařazen do kategorie ostatního odpadu (O) s číslem a názvem 17 05 04 - zemina a kamení bez obsahu nebezpečných látek. Vzhledem k tomu, že pozemek byl využíván jako kalová pole a stavební objekty s nakládáním s kalem z ÚČOV, nelze vyloučit kontaminaci výkopových zemin cizorodými polutanty (ropné látky, PCB, těžké kovy a pod). Zemina ze skrývky mimo prostor kalových polí (nekontaminovaná) bude zčásti využita při terénních úpravách v rámci areálu a zbytek odvezen dle dispozic orgánu ochrany půdního fondu k využití mimo areál. Vzhledem k uvedenému charakteru dosavadního využívání lokality Drasty bude nezbytné provedení ověření uvedeného předpokladu kategorizace výkopové zeminy vzorkováním a analýzami zemin v rámci odtěžby zemin v průběhu výstavby, zejména pak pod stávajícími kalovými poli. Dle zjištěných výsledků pak bude upravena kategorizace odtěžovaných zemin a způsob nakládání s nimi. Blíže viz příloha č. I.21 ZOV. Tabulka č.B.26: Celkové předběžné bilance demoličních a odtěžených materiálů a odpadů Materiál (odpad) m3 t využití na lokalitě externí využití odstranění Ornice 9 000 13 000 13 000 t 0 0 Konstrukce kal. polí 63 500 114 300 0 0 114 300 t Demoliční odpad 10 500 18 900 9 450 t (cca 50%) 0 9 450 t (cca 50%) Zemina 639 400 959 100 495 600 m3 143 800 m3 0 743 400 t 215 700 t (odpad) Kovový odpad 500 0 0 500 t Rubanina z RTK 22 000 55 000 0 55 000 t 0 Poznámka: bilance zeminy a její členění vychází z předpokladu, že kontaminace zeminy bude v úrovni umožňující její plné využití na povrchu terénu (na lokalitě či mimo ni) a nevyžadující její odstranění uložením na skládku. Dále nejsou v těchto bilancích zahrnuty případné odtěžby v jiných částech lokality mimo vlastní staveniště záměru (vyplyne z projektového řešení). Využití na lokalitě zahrnuje výstavbu valu po obvodu pozemku, dále vyrovnání terénu v severovýchodní části lokality na úroveň pláně staveniště (terén je cca 6 m pod současnou úrovní kalových polí) a další drobné terénní úpravy. Počítáno je rovněž s využitím cca 50% demoličního

160


materiálu ze stávajících objektů na lokalitě (především v tělese valu). Rubanina z RTK by vhledem k jejímu charakteru (skalnatá hornina o vysoké tvrdosti) mohla být externě využita jako kamenivo. Bilance ostatních odpadů nelze v této fázi stanovit, předpokládá se produkce odpadů kategorie O v řádu do několika desítek tun za rok u každého z odpadů a produkce odpadů kategorie N v řádu jednotek tun za rok u každého z odpadů. Odpady z výstavby budou ukládány na nejbližší vhodnou skládku. Seznam potenciálně využitelných skládek v členění na souhrn skládek v ČR, které jsou od 15.7.2009 v provozu a splňují nové požadavky na technické zabezpečení dle Směrnice Rady 1999/13/ES o skládkách odpadů a na vybrané skládky ve vzdálenosti cca 30 km od lokality Drasty. Původcem odpadů z výstavby bude zhotovitel stavby. Odpady budou předány oprávněné osobě k dalšímu nakládání s nimi. Převzetí odpadů oprávněnou osobou musí být zdokumentováno v souladu s příslušnými předpisy. Souhrnně bude s veškerými produkovanými odpady z výstaby (vč. výkopové zeminy odvážené z lokality) nakládáno v souladu s platnou legislativou, a tyto budou předány oprávněné osobě k jejich odstranění či využití v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění (jedná se zejména o přílohu č. 9 ve vztahu k limitním koncentracím škodlivin ve vytěžených zeminách) a jeho prováděcími předpisy (zejména vyhláškou č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu). ODPADY A PRODUKTY VZNIKAJÍCÍ PROVOZEM ZÁMĚRU HLAVNÍ ODPADY A PRODUKTY (PRODUKT FERMENTACE, ODPADY Z ÚPRAVY ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ, ODPAD Z BIOFILTRŮ) Možnosti využití nebo odstranění hlavních odpadů a produktů z technologie záměru jsou dány: - jejich vlastnostmi a případnými obsahy nebezpečných látek - aktuálními komerčními možnostmi jejich využití - podmínkami příslušné legislativy pro konkrétní možnosti jejich využití - hodnocením ekonomických a ekologických faktorů konkrétních možností jejich využití

161


OSTATNÍ ODPADY Vedle výše uvedených odpadů bude nutno počítat s produkcí omezeného množství různých odpadů odpovídajících charakteru provozu záměru (textilní odpady, mazadla, oleje, akumulátory apod.). Tabulka č. B.27: Ostatní potenciální odpady z provozu závodu Katalogový název odpadu – kód Kategorie Množství Základní způsob (produkční název) odstranění nebo využití --------------------------------------------------------------------------------------------------------------Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 20 01 38 Kovy 20 01 40 (železné) Kovy 20 01 40 (neželezné) Sklo 20 01 02 Papír a lepenka 20 01 01 Textilní materiály 20 01 11 (big bags, pytle) Plasty 20 01 39 (plastické obaly, kontejnery, nádoby) Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 26* 20 01 25 (motorové a převodové oleje) Absorpční činidla, filtrační materiály 15 02 02* (vč. olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami (olejové filtry) Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť 20 01 21* (zářivky a výbojky) Olověné akumulátory 16 01 01* Uliční smetky 20 03 03 Biologicky rozložitelný odpad 20 02 01 (odpady ze zeleně - listí, tráva) Biologicky rozložitelný odpad ze 20 01 08 stravovacího zařízení Směsný komunální odpad 20 03 01

O O

5 t/rok 3 t/rok

energetické využití recyklace

O

5 t/rok

recyklace

O O O

500 kg/rok 100 t/rok 5 t/rok

recyklace recyklace recyklace

O

1000 kg/rok

recyklace

N

1 m3/rok

recyklace

N

300 kg/rok

spalování

N

200 ks/rok

recyklace

N O O

200 kg/rok recyklace 5 t/rok skládkování 2 t/rok využití jako biomasa (kompostování, energetické využití) 500 kg/rok využití jako biomasa (kompostování, energetické využití) 10 t/rok skládkování

O O

Poznámka: uvedené hmotnostní bilance ostatních odpadů jsou předběžné a orientační, odvozené z již projektovaných obdobných provozů Veškeré kontejnery s uvedenými odpady budou umístěny na vodohospodářsky zabezpečené lokální ploše s jejím odvodněním do vnitřní areálové průmyslové kanalizace. Toto zabezpečení a charakter odpadů budou vylučovat kontaminaci podzemních vod a úniky nebezpečných látek do dešťové kanalizace lokality. Základní způsoby využití odpadů jsou uvedeny v příloze č. 3 a odstranění odpadů v příloze č. 4 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění.

162


Původcem odpadů bude provozovatel záměru. Odpady budou předány oprávněné osobě k dalšímu nakládání s nimi. Převzetí odpadů oprávněnou osobou musí být zdokumentováno v souladu s příslušnými předpisy. Souhrnně bude s veškerými produkovanými odpady nakládáno v souladu s platnou legislativou, a tyto budou předány oprávněné osobě k jejich odstranění či využití v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb. v platném znění a jeho prováděcími předpisy. 1. ZÁKLADNÍ PRODUKT Základním výstupem ze záměru je produkt aerobní fermentace v cca granulované formě v max. množství 610 t/d (denní kapacita) s průměrnou sušinou 80%. Jeho popis a bilance jsou zařazeny do kap. B.III.3 Odpady z hlediska jeho současného ne zcela jednoznačného zařazení, které bude možno upřesnit až v aktuální době jeho produkce na základě aktuálního znění příslušné legislativy (jeho vlastnosti a složení závisí rovněž na aktuálním charakteru produkovaných komunálních vod a technologii rekonstruované ÚČOV). Z hlediska provozních nákladů i vlivů na ŽP lze uvést 3 možné základní alternativy nakládání s produktem fermentace: - alternativa 1 s využitím jako palivo pro spalování (např. náhrada za hnědé uhlí pro velkoodběratele) případně jako odpad ke spoluspalování s významným ekonomickým i ekologickým přínosem (povolenky, nižší emise SO2, příznivější cena, kladný vliv na čerpání těžebních limitů). Ve vztahu k náhradě za hnědé uhlí je nutno zohlednit rozdíl v obsahu spalitelné síry (hnědé uhlí 0,5-2%, surový kal 0,36% sušiny kalu, produkt cca 0,15%) a tím i v produkci emisí SO2. - alternativa 2 s využitím na povrchu terénu (jako inert) nebo na zemědělské půdě s určitým ekonomickým přínosem nebo s ekonomicky neutrálním výsledkem (předání za odvoz) - alternativa 3 s odstraněním způsobem aplikovaným u odvodněného kalu ve stávající ÚČOV Praha s předáním oprávněné osobě (dle informací je kal částečně využíván ke kompostování, částečně ukládán na skládku) s ekonomickými náklady za jeho odstranění Cílovým produktem záměru je směs surového kalu a organických materiálů (substrátů) upravených aerobní fermentací. Tento produkt bude dle svých skutečných vlastností a parametrů konkrétně zařazen v souladu s legislativou, např. jako palivo nahrazující hnědé uhlí v jeho širším využití, odpad ke spoluspalování v energetických zdrojích, odpad ke spalování ve spalovnách, materiál ke kompostování, materiál pro využití na terénu (terénní úpravy, revitalizace a zušlechtění půd apod.), materiál pro využití na zemědělské půdě. Konečné zařazení produktu aerobní fermentace dle aktuální legislativy bude možné provést až v rámci zkušebního provozu (po r. 2015) na základě stanovení jeho vlastností dle příslušné aktuální legislativy a za aktuálních podmínek produkce surového kalu z hlediska obsahu nebezpečných látek.

163


Z hlediska aktuálního znění novely zákona č. 185/2001 Sb. (zákon č. 154/2010 Sb.) lze poukázat na doplnění §3 odstavce 5 až 8. Produkt má potenciální předpoklady splňovat ustanovení a) až d) odst. 5, produkt záměru se nestává odpadem ale je vedlejším produktem čištění odpadních vod na ÚČOV jako hlavní výrobní činnosti, kde vzniká jako její nedílná součást (bez ohledu na odlišné umístění). Dále produkt záměru ve vztahu k vstupním odpadům přestává být odpadem a stává se výrobkem z odpadů pokud může být předmětem některého ze způsobu využití (viz výše) a splňuje podmínky a) až d) odst. 6. Z hlediska uvedeného jsou pro využití produktu podstatné body d) odstavců 5 a 6 (využití věci je v souladu se zvláštními právními předpisy a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo lidské zdraví), jejichž splnění bude posouzeno v konečné podobě na základě aktuálních kvalitativních parametrů surového kalu a využitelných organických odpadů a na určení konkrétních odběratelů a uživatelů produktu a jejich podmínek pro dané využití v době uvedení záměru do zkušebního provozu. Prioritním využitím je využití produktu způsobem obdobným jako palivo nebo jiným způsobem k výrobě energie (dikce přílohy č. 3, kód R1 zákona o odpadech). Pro konkrétní způsoby použití produktu záměru jako vedlejšího produktu podle odst. 5 nebo výrobku z odpadů podle odst. 6 platí ustanovení odst. 7 §3 zákona o odpadech. Lze tedy na základě výše uvedeného vnímat dikci zákona o odpadech jako možnost kvalifikace vedlejšího produktu nebo výrobku záměru za určitých podmínek jako palivo. V současném ranném stadiu technické a obchodní přípravy nelze blíže stanovit konkrétní odběratele produktu a tedy zahrnout do této dokumentace vlivy energetického využití produktu na životní prostředí. Pro konkrétní využití budou pro jednotlivé energetické zdroje zpracovány dokumentace EIA a proběhnou příslušné procesy EIA. Množstevní bilance cílového produktu Tabulka č.B.28: Základní souhrnné výstupní bilance cílového produktu Parametry Hodinová bilance Denní bilance produktu Ø max. Ø max. Hmotnost 16,67 26,74 400,0 641,8 produktu (t) Sušina produktu 80 % Hmotnost sušiny produktu (t) Poznámka:

13,33

21,39

320

513,4

Roční bilance 146 000,0

116 800,0

Uvedené bilance vychází z předaných bilancí produkce surového kalu dle tab. č.B.6. Maximální hodinová bilance je vypočtena z maximální denní bilance jako 24 hodinový podíl. Kapacita produkce cílového produktu je navržena dle nabídky potenciálního dodavatele ve výši 610 t/d, a odpovídá kapacitě zpracování kalu ve výši 250 t/d sušiny. Roční bilance je součinem průměrné denní bilance a ročního fondu provozní doby 365 dní. Průměrná hodinová bilance je 1/24 z průměrné denní bilance. 164


Kvalitativní parametry produktu Jako vybrané kvalitativní parametry jsou uváděny těžké kovy z výsledků monitoringu ÚČOV, které přechází do produktu beze změny v procesu fermentace především ze surového kalu, dále pak ostatní parametry z provedených analýz 3 vzorků v rozsahu dle požadavků ze Zjišťovacího řízení. Tabulka č.B.29: Hmotnostní bilance vybraných těžkých kovů v cílovém produktu (Uvedené bilance předpokládají nulový obsah TK ve využívaných organických materiálech) Ukazatel Denní bilance Roční bilance Ø max. Crcelk. (kg) 5,573 15,257 2034,3 Pb (kg) 5,082 13,416 1854,8 Cu(kg) 31,309 126,266 11428,0 Zn (kg) 88,027 197,291 32129,9 Cd (kg) 0,344 2,157 125,6 Ni (kg) 3,934 9,470 1436,0 Co (kg) 0,902 2,552 329,1 Hg (kg) 1,426 26,306 520,5 As (kg) 0,770 3,946 281,2 Poznámka:

Uvedené bilance jsou bilancemi ve vstupu surového kalu. Výpočty jsou provedeny z ročních bilancí z monitoringu ÚČOV za r. 2009. Vyjma Hg došlo u všech TK k poklesu jejich bilančních hodnot proti údajům z r. 2008. U Hg došlo k nárůstu prům. koncentrace z 1,7 mg/kg sušiny na 8,7 mg/kg sušiny.

Tabulka č.B.30: Obsah vybraných těžkých kovů v cílovém produktu Ukazatel Obsah v sušině produktu Koncentrace (obsah) v produktu Ø mg/kg max. mg/kg Ø mg/kg max. mg/kg Crcelk. Pb Cu Zn Cd Ni Co Hg As V

17,4 15,9 97,8 275,1 1,1 12,3 2,8 4,5 2,4 11,9

29,7 26,1 245,9 384,3 4,2 18,4 5,0 51,2 7,7 13,0

13,9 12,7 78,3 220,1 0,9 9,8 2,3 3,6 1,9 9,5

165

23,8 20,9 196,7 307,4 3,4 14,8 4,0 41,0 6,1 10,4


Poznámka:

Uvedené koncentrační údaje v mg/kg sušiny jsou podílem průměrných maximálních denních bilancí TK z tabulky č.B.29 a průměrných maximálních denních bilancí sušiny produktu z tabulky č.B.28. Uvedené koncentrační údaje v g/t produktu jsou podílem průměrných maximálních denních bilancí TK z tabulky č.B.29 a průměrných maximálních denních bilancí produktu z tabulky č.B.28.

a a a a

Tabulka č.B.31: Hmotnostní bilance vybraných ostatních látek v cílovém produktu (Uvedené bilance předpokládají nulový obsah ostatních látek ve využívaných organických odpadech) Ukazatel

Jednotka

Adsorbované organické halogeny (AOX) Extrahované organické halogeny (EOX) Celkový anorganický uhlík (TIC) Celkový dusík P Amoniakální dusík Sulfidy jako S2Celkový organický uhlík (TOC) S V Toluen Suma BTEX Suma 16 PAU Suma 6 PCB OCDD OCDF TEQ-Lowerbound TEQ-upperbound Suma stanovených BDE Max. možná suma stanov. BDE Ropné uhl. >C10-C40 frakce HBCD PFOS

Poznámka:

Denní bilance

Roční bilance

Ø

max.

14,8

28,9

5 384,9

1,2

2,6

442,8

672,1

1 238,9

245 312,4

4 731,9 2 589,9 476,5 118,5

9 548,9 4 524,6 1 031,2 289,4

1 727 179,0 945 350,3 173 932,5 43 258,8

51 308,2

101 802,3

18 727 509,9

kg kg kg kg kg kg g g g g g g

1 003,2 3,8 0,979 1,1 0,674 <0,0197 0,0557 <0,0082 0,0003 0,0009 5,6

1 767,7 6,7 2,2 2,3 2,4 <0,0316 0,1105 <0,0132 0,0007 0,0016 10,5

366 173,7 1 388,1 357,2 385,9 245,9 <7,2 20,3 <2,9 0,102 0,311 2 034,3

5,6

10,5

2 034,3

kg kg kg

4 983,3 0,020 0,012

11 100,9 0,05 0,03

1 818 901,9 7,12 4,49

kg kg kg kg kg kg kg kg

Uvedené bilance jsou bilancemi ve vstupu surového kalu a vychází z analýz tří směsných vzorků kalu.

166


Tabulka č.B.32: Obsah vybraných ostatních látek v cílovém produktu Ukazatel

Jednotka pro sušinu produktu

Adsorbované organické halogeny (AOX) Extrahované organické halogeny (EOX) Celkový anorganický uhlík (TIC) Celkový dusík P Amoniakální dusík Sulfidy jako S2Celkový organický uhlík (TOC) S V Toluen Suma BTEX Suma 16 PAU Suma 6 PCB OCDD

Obsah v sušině produktu

Koncentrace (obsah) v produktu Ø mg/kg max. mg/kg

Ø

max.

mg/kg suš.

46,1

56,4

36,9

45,1

mg/kg suš.

3,8

5,1

3,0

4,1

mg/kg suš.

2 100,3

2 413,3

1 680,2

1 930,5

mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš.

14 787,5 8 093,7 1 489,1 370,4

18 599,3 8 812,9 2 008,5 563,6

11 830,0 6 475,0 1 191,3 296,3

14 878,3 7 049,8 1 606,7 450,9

mg/kg suš.

160 338,2

198 290,4

128 270,5

158 620,0

mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš. ng/g suš.

3 135,0 11,9 3,1 3,3 2,1 <0,062

3 443,2 13,0 4,2 4,4 4,8 <0,062

2 508,0 9,5 2,4 2,6 1,7 <0,049<

2 754,3 10,4 3,4 3,5 3,8 <0,049

0,174

0,215

0,139

0,172

-3

-3

-3

0,172.10-3

0,174.10

OCDF

mg/kg suš. ng/g suš.

<0,026

<0,026

<0,021

<0,021

<0,026.10-3

<0,026.10-3

<0,021.10-3

<0,021.10-3

TEQ-Lowerbound


0,0009

0,0014

0,0007

0,0011

0,0009.10-3

0,0014.10-3

0,0007.10-3

0,0011.10-3

TEQ-upperbound


0,0027

0,0031

0,0021

0,0025


0,0027.10

-3


-3

Suma stanovených BDE

Max. možná suma stanov. BDE

mg/kg suš. Ropné uhl. >C10-C40 frakce HBCD PFOS

Poznámka:

mg/kg suš. mg/kg suš. mg/kg suš.

17,4 17,4.10

0,0031.10

-3

20,5

17,4 17,4.10

0,215.10

20,5.10

15 572,8 0,06 0,04

20,5.10

0,0021.10

-3

13,9 -3

20,5 -3

0,139.10

13,9.10

16,4 -3

13,9 -3

21 622,4 0,09 0,05

16,4.10-3 16,4

-3

16,4.10-3

12 458,2 0,05 0,03

17 296,5 0,07 0,04

13,9.10

Uvedené koncentrační údaje v mg/kg sušiny jsou podílem maximálních denních bilancí látek z tabulky č.B.31 a maximálních denních bilancí sušiny produktu z tabulky č.B.28. Uvedené koncentrační údaje v g/t produktu jsou podílem maximálních denních bilancí látek z tabulky č.B.31 a maximálních denních bilancí produktu z tabulky č.B.28.

167

0,0025.10-3

průměrných a průměrných a průměrných a průměrných a


Na základě stanovené návrhové vstupní výhřevnosti surového kalu cca 15 MJ/kg sušiny a průměrné výhřevnosti organických odpadů cca 20 MJ/kg je odhadnuta výhřevnost produktu s 80 % sušiny (20 % vlhkosti) v úrovni min. 14 MJ/kg (14 000 kJ/kg resp. 14 GJ/t). Uvedené kvalitativní a bilanční hodnoty je nutno považovat za orientační s určitými výkyvy v každém roce provozu ÚČOV. Rozhodující kvalita surového kalu i výstupního produktu pak vyplyne až ze zkušebního provozu jak rekonstruované ÚČOV tak nového KH. Rozsah kvalitativních ukazatelů sledovaných v cílovém produktu bude vycházet z požadavků předpisů ČR vztažených k předpokládanému využívání produktu. Hodnoty těchto ukazatelů v produktu budou záviset především na hodnotách hlavních vstupních surovin, tj. kalu a využívaných organických materiálů, dále pak na účinnosti technologie aerobní fermentace vztažené zejména k případné destrukci a přeměně některých organických látek (ropné uhlovodíky, BTEX, AOX, EOX, PCB, PAU apod).

Základní formy produktu: dřevní mulč, peletky, brikety:

mulč dřevní

pele tky

brikety

Pro využití ve fluidních zařízeních je možná úprava mletím a tříděním. Legislativní požadavky pro možné využívání produktu Druhé číslování tabulek v tomto odstavci odpovídá číslování v předmětném předpisu.

a) Využití jako palivo pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší Jedná se o prioritní možnost využití produktu certifikovaného jako vedlejší výrobek nebo výrobek. Zákon o ovzduší stanovuje v § 3 Povinnosti právnických a fyzických osob, zejména požadavky v odst. 2: „Veškerá paliva lze vyrábět, skladovat, dovážet, prodávat a používat jen v souladu se zvláštními předpisy (zák. č. 22/1997 Sb., o technických

168


požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů; zák. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích) a tímto zákonem a v souladu s požadavky na kvalitu a lhůtách stanovených prováděcím právním předpisem. Jako palivo nelze použít odpad podle zákona o odpadech.“ K tomuto lze poukázat na výše uvedený rozklad znění a dikce novely zákona o odpadech, kdy za určitých podmínek je možno produkt deklarovat jako vedlejší produkt nebo výrobek z odpadů. Zákon č. 22/1997 Sb. upravuje: a) způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen "oprávněný zájem"), b) práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků, 1) Kvalitativní ukazatelé jsou rovněž dány vyhláškou č. 13/2009 Sb. o stanovení požadavků na kvalitu paliv pro stacionární zdroje z hlediska ochrany ovzduší ve vztahu k výstupnímu produktu. Požadavky na kvalitu pevných paliv určuje § 3: Odst. 1: měrná sirnatost černého uhlí pro malé a střední stacionární zdroje: 0,50 g/MJ Odst. 1: měrná sirnatost hnědého uhlí pro malé a střední stacionární zdroje: 0,75 g/MJ od r. 2014 Odst. 4: min. výhřevnost pevných paliv pro malé stacionární zdroje 12 MJ/kg v bezvodém stavu, pro střední stacionární zdroje 10 MJ/kg v bezvodém stavu § 2 uvedené vyhlášky ale v odst. a) konstatuje, že za palivo dle této vyhlášky není považován odpad podle jiného právního předpisu, a to zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění. Znamená to tedy, že rozhodujícím pro zařazení produktu z fermentace jako vedlejší produkt či jako výrobek bude výklad a plnění podmínek §3, §4 a přílohy č. 1 zákona č. 185/2001 Sb. Pokud se bude jednat o využití produktu zařazeného jako odpad v zařízeních, která nejsou podle zákona o odpadech určena k nakládání s odpady, bude se toto řídit §14, odst. 2) zákona č. 185/2001 Sb., podle kterého je možné v těchto zařízeních (např. elektrárny a teplárny na hnědé uhlí) využívat pouze odpady, které splňují požadavky stanovené pro vstupní suroviny, a při nakládání s těmito odpady nesmí být porušeny zvláštní právní předpisy, v souladu s nimiž je zařízení provozováno, a právní předpisy na ochranu zdraví lidu a životního prostředí. V praxi to obvykle znamená provozní zkoušky s odpadem, přepracování provozních řádů, havarijních plánů, úpravu technologie spalovacích zařízení a zejména zařízení na čištění vypouštěných spalin a rovněž změny příslušných správních rozhodnutí (případně i nový proces EIA a IPPC).

169


Novela zákona o odpadech umožňuje aby produkt aerobní fermentace (tedy upravené odpady) mohl být v aktuální době zkušebního provozu nového KH při vyloučení nebezpečných vlastností podle vyhlášky č. 376/2001 Sb. v platném znění a splnění požadavků stanovených pro vstupní suroviny, ustanovení integrovaného povolení a podmínek provozních řádů konkrétních energetických zdrojů jednoznačně využíván zejména ve velkokapacitních energetických zdrojích jako palivo. Tím bude i naplněna dikce směrnic EU, které preferují energetické využití odpadů, zvláště pokud mohou nahradit neekologické spalování hnědého uhlí.

b) Využití na povrchu terénu Rozsah kvalitativních ukazatelů je dán přílohou č. 10 a tabulkami č. 10.1 a 10.2 vyhlášky č. 294/2005 Sb. 1) Nejvýše přípustná koncentrace škodlivin v sušině produktu Tabulka č.B.33: Tabulka 10.1 vyhlášky 294/2005 Sb. Ukazatel Jednotka Produkt Kovy As Cd Cr celk Hg Ni Pb V Monocyklické aromatické uhlovodíky (nehalogenované) BTEX Polycyklické aromatické uhlovodíky PAU Chlorované alifatické uhlovodíky EOX Ostatní uhlovodíky (směsné, nehalogenované) Uhlovodíky C10 - C40 Ostatní aromatické uhlovodíky (halogenované) PCB

mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny mg/kg sušiny

10 1 200 0,8 80 100 180

mg/kg sušiny

0,4

mg/kg sušiny

6

mg/kg sušiny

1

mg/kg sušiny

300

mg/kg sušiny

0,2

170


Použité zkratky: BTEX - suma benzenu, toluenu, ethylbenzenu a xylenů PAU - polycyklické aromatické uhlovodíky (suma antracenu, benzo(a)antracenu, benzo(a)pyrenu, benzo(b)fluoranthenu, benzo(ghi)perylenu, benzo(k)fluoranthenu, fluoranthenu, fenanthrenu, chrysenu, indeno(1,2,3cd)pyrenu, naftalenu a pyrenu) EOX - extrahovatelné organicky vázané halogeny PCB - polychlorované bifenyly (suma kongenerů č. 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180) 2) Požadavky na výsledky ekotoxikologických testů Tabulka č.B.34: Tabulka 10.2 vyhlášky 294/2005 Sb. Testovaný organismus Doba I. působení (hodina) Poecilia reticulata 96 ryby nesmí vykazovat v nebo Brachydani rerio ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba Daphnia magna Straus 48 procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30% ve srovnání s kontrolními vzorky Raphidocelis subcapitata 72 neprokáže se (Selenastrum v ověřovacím testu capricornutum) inhibice růstu řasy větší nebo Scenedesmus než 30 % ve srovnání buspicatus s kontrolními vzorky semena Sinapis alba

72

neprokáže se v ověřovacím testu inhibice růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky

171

II.

ryby nesmí vykazovat v ověřovacím testu výrazné změny chování ve srovnání s kontrolními vzorky a nesmí uhynout ani jedna ryba procento imobilizace perlooček nesmí v ověřovacím testu přesáhnout 30% ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu řasy větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky neprokáže se v ověřovacím testu inhibice nebo stimulace růstu kořene semene větší než 30 % ve srovnání s kontrolními vzorky


c) Využití na zemědělské půdě Kvalitativní ukazatelé jsou dány přílohou č. 3 vyhlášky č. 382/2001 Sb. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě a přílohou č. 4 vyhlášky. Tabulka č.B.35: Mezní koncentrace vybraných rizikových látek a prvků v upravených kalech pro jejich použití na zemědělské půdě Sledovaný ukazatel Obsah v sušině produktu mg/kg Ztráta žíháním-organické bez limitu látky N - celkový dusík bez limitu NH4-N - amoniakální dusík bez limitu NO3-N - dusičnanový dusík bez limitu Ca - vápník bez limitu Mg - hořčík bez limitu K - draslík bez limitu P - fosfor bez limitu Hodnota pH čistírenských bez limitu kalů As - arzén 30 Cd - kadmium 5 Cr - chrom 200 Cu - měď 500 Hg - rtuť 4 Ni - nikl 100 Pb - olovo 200 Zn - zinek 2 500 AOX 500 (adsorbovatelné organicky vázané halogeny) PCB (suma 6 kongenerů - | 0,6 28+52+101+138+153+180) Tabulka č.B.36: Mikrobiologická kritéria v upravených kalech pro jejich použití na zemědělské půdě Kategorie kalů Přípustné množství mikroorganismů (KTJ*) v 1 g sušiny aplikovaných kalů Termotolerantní Enterokoky koliformní bakterie I. < 10E3 < 10E3 II. < 10E3 – 10E6 < 10E3 – 10E6 KTJ* … kolonie tvořící jednotku

172

Salmonella sp. negativní nález nestanovuje se


Vysvětlivky: Kategorie I-kaly (zde upravené, tj. produkt fermentace), které je možno aplikovat na zemědělské půdy využívané v zemědělství při dodržení ostatních ustanovení vyhlášky č. 382/2001 Sb. Kategorie II-kaly, které je možno aplikovat na zemědělské půdy určené k pěstování technických plodin a na půdy, na kterých se nejméně 3 roky po použití kalů nebude pěstovat polní zelenina a intenzivně plodící ovocná výstavba, a při dodržení zásad ochrany zdraví při práci a ostatních ustanovení vyhlášky č. 382/2001 Sb. Vzhledem k teplotě aerobní fermentace cca 80 °C v koncové části fermentorů lze předpokládat sterilizaci produktu (pasterizační teploty se pohybují od cca 60 do 75 °C) s vyloučením aktivních patogenů a tím problematiku mikroorganismů za dostatečně ošetřenou. Podmínky pro využívání produktu na zemědělské půdě resp. v zemědělství a lesnictví k rekultivacím budou vycházet rovněž z vyhlášky č. 341/2008 Sb. o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, a to ve vztahu k příloze č. 5 vymezující požadavky a kritéria pro hodnocení a kontrolu výstupů ze zařízení k využívání bioodpadů za účelem využití výstupu z aerobního zpracování bioodpadů jako rekultivační kompost. Znaky rekultivačního kompostu: Vlhkost Spalitelné látky v sušině Celkový dusík v sušině Poměr C:N pH Nerozložitelné příměsi

min. 40 až 60% min. 25% hmot. min. 0,6% hmot. min. 20, max. 30 6-8,5 max. 2% hmot.

d) Ukládání na skládce Rozsah kvalitativních ukazatelů a podmínek je dán přílohou č. 4 a pro skupinu S-IO (inertní odpad) tabulkou č. 4.1 této přílohy vyhlášky č. 294/2005 Sb. Tabulka č.B.37: Kvalitativních ukazatelé podle přílohy č. 4 a tabulky č. 4.1 vyhlášky č. 294/2005 Ukazatel Jednotka Produkt-limitní hodnota TOC mg/kg sušiny 30 000 (3 %) BTEX mg/kg sušiny 6 Uhlovodíky C10-C40 mg/kg sušiny 500 PAU mg/kg sušiny 80 PCB mg/kg sušiny 1

173


Srovnání a diskuse možné kvality produktu s požadavky legislativy pro výše uvedená základní využití produktu: a) Využití jako palivo Voda Produkt vykazuje vlhkost cca 20 % (není limitována). Popel Ztráta žíháním surového kalu při 550 °C činí dle údaje z ÚČOV cca 78 % sušiny. To znamená, že do procesu fermentace vstupuje cca 22 % popela, který zřejmě z části přejde do produktu. Tento podíl nelze předem odhadnout, neboť není známo složení doplňkových organických materiálů a dále jaké části např. anorganických látek budou využívány mikroorganismy v procesu aerobní fermentace. Ukazatel není limitován. Ve vztahu ke komerčnímu využití produktu jako biopaliva lze ale konstatovat, že obsah popela není v řadě spalovacích a energetických zařízení tou podstatnou hodnotou, např. hnědé uhlí má obsah bezvodého popela 28-42 %. Výhřevnost Předpokládaná min. výhřevnost produktu s 80 % sušiny bude 14 MJ/kg, což splňuje limity min. výhřevnosti pevných paliv v bezvodém stavu pro malé (12 MJ/kg) a střední zdroje (10 MJ/kg). Hnědé uhlí má výhřevnost cca 13-14 MJ/kg. Chlor Obsah chloru lze očekávat v látkách EOX, AOX a PCB. Z obsahů v surovém kalu teoreticky přepočtených na produkt vyplývá průměrně EOX 3,0 mg/l, AOX 36,9 mg/l a PCB <0,05 mg/l – pod mezí citlivosti anal. metody (ukazatele nejsou limitovány). Těžké kovy Z hlediska těžkých kovů bude jejich obsah v produktu ovlivněn především jejich obsahem v surovém kalu (viz výše), který bilančně cca přejde do produktu (TK nejsou limitovány). Veškerá síra Pokud by teoreticky přecházela veškerá síra do produktu (a ve vztahu k palivu by mělo jít o spalitelnou síru), sirnatost produktu by činila 0,36%, tj. 3,6 g/kg síry, tj. 0,026 g/MJ a splňovala by se značnou rezervou pro malé a střední zdroje limity platné pro tuzemské černé i hnědé uhlí (min. 0,5 g/MJ, tj. 7 g/kg produktu, tj. 0,7% síry). Z výše uvedené diskuse a ve vztahu k vyhlášce č. 13/2009 Sb. vyplývá dle §2 odst. a), že využití produktu jako paliva bude z hlediska ochrany ovzduší potenciálně možné, pokud tomu nebude bránit vztah k aktuální novele zákona o odpadech.

174


b) Využití na povrchu terénu Těžké kovy Veškeré průměrné hodnoty TK v mg/kg sušiny produktu jsou pod nebo na cca stanoveném limitu, u některých vypočtený max. obsah limit překračuje. Výjimku tvoří Hg, jejíž obsah limit výrazně překračuje. Z hlediska hodnot Hg za r. 2008 by vyhovoval limitu vypočtený průměr, max. hodnota je nad limitní hodnotou. BTEX V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem průměrná koncentrace BTEX v mg/kg sušiny produktu ve výši 3,3 mg/kg. Tato hodnota by převýšila limit 0,4 mg/kg. Tyto látky jsou ale aerobním procesem do značné míry odbouratelné, rovněž lze počítat s jejich stripováním provzdušňováním fermantorů (zkušenosti z biodegradací sanace zemin ekologických zátěží). Dále bude část těkavějších látek BTEX ve fermentorech při teplotě 80°C přecházet do odtahované vzdušiny a zachytí se na biofiltrech. Z uvedeného vyplývá určitý předpoklad dosažení stanoveného limitu. PAU V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem průměrná koncentrace PAU v mg/kg sušiny produktu ve výši 2,1 mg/kg.Tato hodnota by nepřevýšila limit 6 mg/kg. Ze zkušeností z biodegradací sanace zemin ekologických zátěží vyplývá, že i tyto látky jsou za určitých podmínek a zejména při daných nízkých koncentracích aerobním procesem částečně odbouratelné. Lze rovněž přihlédnout k prokázanému snížení obsahu EOX biochemickým procesem při vyhnívání kalu, i když s odlišnými podmínkami a mikroorganismy než u aerobní fermentace. EOX V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace EOX v mg/kg sušiny produktu ve výši 3,8 mg/kg. Tato hodnota by výrazně převýšila limit 1 mg/kg. Ze zkušeností z biodegradací sanace zemin ekologických zátěží vyplývá, že i tyto látky jsou za určitých podmínek a zejména při daných nízkých koncentracích aerobním procesem částečně odbouratelné. Lze rovněž přihlédnout k prokázanému snížení obsahu EOX biochemickým procesem při vyhnívání kalu, i když s odlišnými podmínkami a mikroorganismy než u aerobní fermentace. Dále bude část těkavých látek EOX (např. alifatické chlorované uhlovodíky) přecházet intenzivním provzdušňováním fermentorů do odtahované vzdušiny a zachytí se na biofiltrech, které mohou být v případě potřeby vybaveny i náplní s vrstvou aktivního uhlí či aktivovaného koksu.

175


Ropné uhlovodíku (RU) - Uhlovodíky C10 – C40 V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace RU v mg/kg sušiny produktu ve výši cca 15 500 mg/kg. Tato hodnota by výrazně převýšila limit 300 mg/kg. Při tomto srovnání je ale nutno zohlednit již zmiňované širší spektrum látek detekovaných příslušnou analytickou metodou. Ze zkušeností z biodegradací sanace zemin ekologických zátěží vyplývá, že RU C10 – C40 jsou za určitých podmínek aerobním procesem odbouratelné se značnou účinností. Lze rovněž přihlédnout k prokázanému snížení obsahu EOX biochemickým procesem při vyhnívání kalu, i když s odlišnými podmínkami a mikroorganismy než u aerobní fermentace. Dále bude část lehčích frakcí RU přecházet intenzivním provzdušňováním fermentorů při teplotě až 80 °C do odtahované vzdušiny a zachytí se na biofiltrech, které mohou být v případě potřeby vybaveny i náplní aktivního uhlí či aktivovaného koksu. PCB V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace PCB v mg/kg sušiny produktu ve výši pod 0,06 mg/kg. Tato hodnota by nepřevýšila limit 0,2 mg/kg. Ze zkušeností z biodegradací sanace zemin ekologických zátěží vyplývá, že nelze u těchto látek počítat s jejich odbouráváním aerobním procesem. Výše uvedené využití produktu stanovuje rovněž požadavky na ekologické testy. Tyto požadavky mohou být ověřeny až v reálném cílovém produktu vzhledem k mikrobiologickým a ostatním změnám v procesu aerobní fermentace včetně teplotních poměrů s koncovou teplotou až 80 °C. Závěrem lze konstatovat, že stávající kvalita kalu by nejspíše neumožňovala plnění limitů kvality produktu stanovených pro využití na povrchu terénu. K těmto závěrům je nutno upozornit na 2 žádoucí aspekty, kterým by měla být věnována pozornost při technickém řešení rekonstrukce ÚČOV: -

-

zajištění homogenizace surového kalu na ÚČOV před jeho čerpáním na KH, a to vzhledem ke stávající výbavě ÚČOV využitelnými podzemními a nadzemními nádržemi zajištění alkalizace surového kalu na pH 7,5-8,5 a tím dosažení optimálnějších podmínek pro srážení TK, zejména Cr3+ a Cd 2+, tímto se dosáhne zrovnoměrnění přechodu těchto TK do surového kalu bez nárazových špiček vznikajících při nárazovém zatěžování ÚČOV obsahy TK ve vraceném fugátu při nízkém pH surového kalu (pod pH 7). V další projektové přípravě lze zvážit separátní zařízení na lokalitě Drasty pro odstranění TK vč. Hg z fugátu sráženími procesy a tím snížit zatížení surového kalu produkovaného na ÚČOV.

176


Dalšího omezení zatížení ÚČOV TK a zejména Hg by mělo být dosaženo zajištěním důsledného plnění limitů TK dle kanalizačního řádu veřejné kanalizace hl. m. Prahy, zejména u významnějších producentů odpadních vod s obsahem TK (např. laboratoře, zubní ordinace apod.). Z výše uvedené diskuse lze předpokládat, že za určitých podmínek, tj. při důsledném dodržování kanalizačního řádu, příslušném vybavení rekonstruované ÚČOV i technologie aerobní fermentace konkrétního dodavatele se zvláštním zřetelem na problematiku TK, EOX a uhlovodíky C10 – C40 by mohlo být potenciálně dosaženo plnění limitů stanovených současnou legislativou pro využití produktu na povrchu terénu.

c) Využití na zemědělské půdě Těžké kovy: Hodnoty TK vyjma Hg jsou v sušině produktu značně pod stanoveným limitem včetně vypočteného max. obsahu v mg/kg. U Hg je průměrná hodnota nevýznamně nad limitní hodnotou (u Hg s nevýznamným přesahem 0,5 mg/kg nad limit 4,0 mg/kg). AOX V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem prům. koncentrace AOX v sušině produktu ve výši 46 mg/kg. Tato hodnota by nepřevýšila limit 500 mg/kg. PCB V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem prům. koncentrace PCB v sušině produktu ve výši pod 0,06 mg/kg. Tato hodnota by nepřevýšila limit 0,6 mg/kg. Ostatní ukazatelé kvality produktu (ztráta žíháním, jednotlivé formy dusíku, Ca, Mg, K, P a pH) nejsou limitovány. Ve vztahu vyhlášce č. 341/2008 Sb. lze konstatovat, že limity uvedené v příloze č. 5 pro rekultivační komposty by bylo možné při řízeném výběru vhodných organických odpadů a materiálů pro aerobní fermentaci splnit. Z výše uvedené diskuse lze předpokládat, že za určitých podmínek, tj. důsledného dodržování kanalizačního řádu a vybavení rekonstruované ÚČOV by mohlo být dosaženo plnění limitů stanovených pro využití produktu na zemědělské půdě včetně

177


kompostování a rekutivace. Pro informaci lze uvést, že max. obsahy těžkých kovů v produktu jsou vyjma Hg značně pod jejich limity uvedenými v bývalé ČSN 46 5735 Průmyslové komposty, používané pro posouzení kvality organického hnojiva (u Hg splňuje limit průměrný obsah).

d) Ukládání na skládce Hodnocení dle tab. č. 4.1 - skládka S-IO (inertní odpad) TOC Z udávané výhřevnosti produktu a k obsahu TOC v sušině produktu 160 338 mg/kg vyplývá, že obsah TOC v sušině převýší výrazně limit 30 000 mg/kg (3 %). Takovýto materiál by neměl být ukládán na skládku. BTEX V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace BTEX v sušině produktu ve výši 3,3 mg/kg. Tato hodnota by nepřekročila limit 6 mg/kg. Z uvedeného a z podmínek procesu fermentace vyplývá reálný předpoklad dosažení stanoveného limitu. Ropné uhlovodíku (RU) - Uhlovodíky C10 – C40 V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace C10 – C40 v sušině produktu ve výši 15 500 mg/kg. Tato hodnota by převýšila limit 500 mg/kg. PAU V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace PAU v sušině produktu cca 2,1 mg/kg. Tato hodnota by nepřekročila limit 80 mg/kg. PCB V případě, že by v procesu aerobní fermentace teoreticky nedošlo k žádnému odstranění těchto látek, vycházela by přepočtem koncentrace PCB v produktu ve výši pod 0,06 mg/kg. Tato hodnota by nepřekročila limit 1 mg/kg. Z výše uvedené diskuse lze předpokládat, že technologií aerobní fermentace nemůže být dosaženo plnění především limitu TOC stanoveného pro ukládání na skládce S-IO. Z tohoto hlediska pak připadají v úvahu skládky skupiny S-003 pro odpady s podstatným

178


obsahem organických biologicky rozložitelných látek s tím, že je nutno zohlednit rovněž problematiku analýz C10 – C40 . Celkové shrnutí K uvedenému hodnocení možností využití produktu je ale nutno konstatovat, že mimo analýz těžkých kovů ze sledování provozu ÚČOV byl pro účel dokumentace EIA k dispozici pouze omezený počet 3 směsných vzorků surového kalu s analýzami uvedenými v příloze č.I.7. Vzorky byly navíc odebrány v úzkém časovém období cca 1 měsíce (srpen). Konkretizace možností využití produktu aerobní fermentace je zásadním aspektem ekonomického hodnocení této technologie, a je proto nezbytné a důležité věnovat v další fázi technické přípravy předmětného záměru příslušnou pozornost těmto záležitostem: -

-

sledování všech limitovaných ukazatelů stanovených pro základní druhy využívání produktu KH v dostatečném rozsahu, a to v surovém směsném kalu na stávající ÚČOV zaměřit pozornost na problematiku těžkých kovů (zejména Hg) a snížení jejich obsahu v produkovaném surovém kalu

Z hlediska možností využívání produktu je ekonomicky nejvýhodnější využití jako palivo nahrazující hnědé uhlí. K možnostem využití produktu fermentace je dále nutno důrazně upozornit na vliv trhu, kvality produktu a legislativních podmínek pro jednotlivé možnosti nakládání s produktem v konkrétních zařízeních. Tuto důležitou a zásadní část celého záměru bude nutno řešit samostatně včetně zpracování studie proveditelnosti a marketingové studie. Obdobný problém dostupnosti vhodných organických materiálů vč. odpadů potřebných pro technologii aerobní fermentace a rovněž ovlivňujících kvalitu výstupního produktu je řešen ve studii proveditelnosti zpracovávané souběžně s dokumentací EIA vč. zjištění podmínek jejich dostupnosti v potřebném množství a kvalitě. VÝTAH Z LEGISLATIVY O POPs V SOUVISLOSTI S KH DRASTY Problematika ostatních látek sledovaných v této dokumentaci je upravena legislativou Evropské unie. Konkrétně se jedná o Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS, ve znění Nařízení komise (ES) č. 323/2007, Nařízení Rady (ES) č. 172/2007 a Nařízení Rady (ES) č. 1195/2006 Sb. a Nařízení komise (EU) č. 756/2010, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004. V příloze V části 2 nařízení (ES) č. 850/2004 se tabulka nahrazuje novou tabulkou, jehož první sloupec uvádí „Odpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES.“ V druhém sloupci jsou stanoveny maximální koncentrační limity pro látky uvedené v příloze IV (Tyto limity se vztahují výhradně na skládky nebezpečného odpadu a nevztahují se na trvalé podzemní uskladňovací prostory pro nebezpečné odpady, včetně solných dolů):

179


Polychlorované bifenyly (PCB) ( 5 ): 50 mg/ kg; Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) ( 6 ): 5 mg/kg (limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s uvedenými faktory toxického ekvivalentu (TEF). V praxi je nutno uvedenou limitní hodnotu vynásobit ekvivalentem TEF a převést ji na TEQ.. Tímto je získána hodnota TEQ-upperbound v příslušných jednotkách k porovnání maximální koncentrace sledované látky v Nařízení a v cílovém produktu. S ukládáním produktu na skládku se z ekonomických důvodů nepočítá. • •

40/2006 Sb.m.s. SDĚLENÍ Ministerstva zahraničních věcí Změna: 24/2007 Sb.m.s. Stockholmská úmluva o perzistentních organických polutantech. ČÁST II: KATEGORIE ZDROJŮ Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany, hexachlorbenzen a polychlorované bifenyly se samovolně tvoří a uvolňují při tepelných procesech za přítomnosti organické hmoty a chloru jako výsledek nedokonalého spalování nebo chemických reakcí. Následující kategorie průmyslových zdrojů mají schopnost poměrně značné tvorby a úniku uvedených chemických látek do životního prostředí: a) spalovny odpadů včetně spoluspalovacích zařízení komunálního, nebezpečného odpadu, odpadu ze zdravotnických zařízení nebo kalů z čistíren odpadních vod; Komentář: zde se jedná evidentně o kaly z čistíren průmyslových odpadních vod, nikoli komunálních, tato část SÚ se na posuzovaný záměr nevztahuje ČÁST V: B. Nejlepší dostupné techniky b) Obecná opatření pro snížení úniků: ii) nakládání se zbytky, odpadní vodou, odpady a kalem z čistíren odpadních vod, např. tepelným zpracováním nebo inertizací či detoxifikací chemickými procesy; Komentář: opět jde o kaly z čistíren průmyslových odpadních vod, kaly na KH Drasty se budou upravovat biologicky aerobní fermentací, tato část SÚ se na posuzovaný záměr nevztahuje NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 172/2007 (2) Koncentrační limit pro polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDF/PCDD) se vyjadřuje v ekvivalentní toxické koncentraci (TEQ) za použití faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace, 1998 (TEF). Dostupné údaje o polychlorovaných bifenylech (PCB) s dioxinovým efektem nejsou dostačující, aby bylo tyto sloučeniny možné začlenit do TEQ.

180


NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1195/2006 ze dne 18. července 2006, kterým se mění příloha IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách (4) Koncentrační limit pro PCDF/PCDD se vyjadřuje v ekvivalentní toxické koncentraci (TEQ) za použití faktorů ekvivalentní toxicity Světové zdravotnické organizace, 1998 (TEF). Dostupné údaje o PCB s dioxinovým efektem nejsou dostačující, aby bylo tyto sloučeniny možné začlenit do TEQ. „PŘÍLOHA IV“ Seznam látek podléhajících ustanovením článku 7 o nakládání s odpady Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF): 15 µg/kg (**) (**) Limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s těmito faktory ekvivalentní toxicity (TEF): OCDD 0,0001 OCDF 0,0001 Polychlorované bifenyly (PCB) 1336-36-3 a jiné 215-648-1: 50 mg/kg (*) NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 756/2010 ze dne 24. srpna 2010, kterým se mění přílohy IV a V nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách PŘÍLOHA I „PŘÍLOHA IV“ Seznam látek podléhajících ustanovením článku 7 o nakládání s odpady. Koncentrační limit podle čl. 7 odst. 4 písm. a) Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF): 15 µg/kg resp. 0,015 mg/kg ( 1 ) ( 1 ) Limit se vypočítá jako PCDD a PCDF v souladu s těmito faktory toxického ekvivalentu (TEF): OCDD 0,0003 OCDF 0,0003 Polychlorované bifenyly (PCB): 50 mg/kg (2) PŘÍLOHA II V příloze V části 2 nařízení (ES) č. 850/2004 se tabulka nahrazuje touto tabulkou: „ Odpady podle klasifikace v rozhodnutí 2000/532/ES“ Maximální koncentrační limity pro látky uvedené v příloze IV ( 1 ) Polychlorované bifenyly (PCB) ( 5 ): 50 mg/ kg Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany (PCDD/PCDF) ( 6 ): 5 mg/kg; Součástí přílohy č. IV jsou rovněž odpady ze zařízení na zpracování odpadu z ČOV pro čištění těchto vod mimo místo jejich vzniku a z výroby pitné vody a vody pro průmyslové účely. 181


Komentář ke vztahu výše uvedené legislativy k posuzovanému záměru Uváděné hodnoty jsou zřejmě vztaženy na odpad jako takový, nikoli na sušinu odpadu. Z analýz kalu a bilančních výpočtů vyplývají tyto obsahy v produktu fermentace: - OCDD (mg/kg): prům. 0,139 . 10-3, max. 0,172 . 10-3 - OCDF (mg/kg): <0,021 . 10-3 - suma PCB (mg/kg): <0,049 Srovnáním s výše uvedenými limity je zjevné, že obsah OCDD v produktu je vůči těmto limitům platným pro kategorizaci odpadu nižší v úrovni cca dvou řádů, a to i vůči hodnotám bez vlivu faktorů toxického ekvivalentu TEF, který je pro OCDD stanoven výše uvedeným předpisem ve výši 0,003, a hodnota koncentračního limitu OCDD 15 µg/kg se tímto faktorem násobí. Vyjdeme-li z hodnocení rizik pro každou látku ve směsi se její toxicita pro daný mechanismus účinku vyjadřuje pomocí faktoru ekvivalentní toxicity TEF (= faktor toxické ekvivalence), který je podílem efektivní koncentrace látky a efektivní koncentrace referenčního toxikantu (ECx-látka/ECx-refer.). Hodnota TEF udává „kolikrát je dána látka silnější/slabší než referenční toxikant. Při známých koncentracích (c) látek ve směsi lze potom násobením c x TEF získat hodnoty toxického ekvivalentu TEQ. Hodnota toxického ekvivalentu (TEQ) tedy reprezentuje koncentraci referenční látky. Sumací hodnot TEQ pro jednotlivé látky ve směsi lze následně účinek směsi vyjádřit jako toxicitu jedné referenční látky, což zjednodušuje posouzení účinků. Na základě výše uvedeného lze hodnotit obsah OCDD jako zcela nevýznamný a vliv OCDD v produktu jako nepostižitelný. Z hlediska obsahů OCDF a PCB lze na tyto u produktu pohlížet jako na nulové (pod mezí citlivosti analytických metod). Z uvedeného lze vyslovit závěr, že z hlediska POPS jsou předpoklady k využití produktu záměru jako vedlejší produkt nebo výrobek s energetickým využitím. 2. ODPADY Z TŘÍDĚNÍ A ZPRACOVÁNÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ V závislosti na druhu a kvalitě zpracovávaných organických odpadů lze předpokládat potenciální vytřídění jejich časti jako nevhodné pro následnou úpravu a fermentaci. Tento potenciální odpad lze za předpokladu předběžného vytřídění u zdroje (nepočítá se s využitím směsného komunálního odpadu) odhadnout v množství do 5 % navážených organických odpadů, tj. cca 25 t/d. Zařazení podle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb.: Vytříděné části vybraných odpadů ze skupiny : 02 Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin 03 Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky 20 Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek odděleného sběru Předpokládá se, že pro proces aerobní fermentace budou využívány výhradně organické odpady kat. O nezařazené jako nebezpečné. Souhrn navážených potenciálně využitelných odpadů je uveden v kap. B.II.3 z důvodu jejich využití jako vstupní suroviny.

182


3. ODPADY Z BIOFILTRŮ Z provozu biofiltrů budou odpadat prošlé náplně v průměrném množství: - z PS 1-05 (fermentory): 1 830 m3/rok při odhadu periodicitě výměny 1 x za 5 let (dle informací potenciálních dodavatelů ale k výměně dochází za podstatně delší dobu dle konkrétních podmínek technologie) - z PS 1-09 (objekt úpravy kalu a org. materiálů): 10 m3/rok Tyto upotřebené náplně organického charakteru (kůra, štěpky, piliny, rašelina apod.) budou zpracovány na lokalitě Drasty s využitím jako organický substrát v procesu aerobní fermentace, nebudou tedy deklarovány jako odpad. 4. ODPADY NAVÁŽENÉ RAŽENÝM TECHNOLOGICKÝM KANÁLEM Z ÚČOV V případě, že nebudou shrabky tříděny a zpracovány v technologii KH, budou tvořit další položku odpadů v ročním množství 12 775 t a skupině 19 08 01 Shraby z česlí. Prioritou ale bude snaha zajitit max. využití shrabků v technologii aerobní fermentace v rámci organických odpadů. Další položkou odpadů navážených z ÚČOV a nevyužívaných v KH bude písek v ročním množství 20 075 t a skupině 19 08 02 Odpady z lapáků písku. Uvedené odpady budou uloženy na skládku příslušné skupiny jako v rámci současné ÚČOV. V aktuální době bude zvolena vhodná skládka dopravně nejlépe přístupná. Z hlediska celkové dopravy budou tyto odpady tvořit nevýznamný podíl zahrnutý do rezervy mezi denní kapacitou a ročním průměrem, tímto jsou zahrnuty i do hodnocených vlivů dopravy. B.III.4. Ostatní výstupy Z ostatních výstupů v rámci výstavby a provozu připadají v úvahu především hluk, dále vibrace, potenciálně záření a emise pachových látek. Legislativa Zákon č. 258/2000 Sb. ve znění zákona č. 274/2003 Sb. definuje chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se dle §30 odst.3 rozumí nezastavěné pozemky užívané k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních stanovišť. Rekreací se rozumí i pobyt na pozemku náležejícímu k bytovému nebo rodinnému domu. Chráněným venkovním prostorem stavby se pak rozumí venkovní prostor do vzdálenosti 2 m od bytových a rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb. Nařízení vlády č.148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku šířeného při stavební činnosti v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb v době od 06.00 do 07.00 hodin

LAeq,s = 60 dB

07.00 do 21.00 hodin

LAeq,s = 65 dB

21.00 do 22.00 hodin

LAeq,s = 60 dB

183


Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku šířeného za provozu výrobních areálu včetně vnitrozávodní dopravy pro chráněný venkovní prostor ostatních staveb (t.j. staveb mimo chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní) na: LAeq,8hodin = 50 dB v denní době od 6.00 do 22.00 hodin

a

LAeq,1hodina = 40 dB v noční době od 22.00 do 6.00 hodin. V případě, že zvuk obsahuje tónové složky, přičítá se delší korekce -5dB. Ekvivalentní hladina akustického tlaku se stanovuje pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin denní doby a 1 nejhlučnější hodinu noční doby. Nařízení vlády č.148/2006 Sb. stanovuje hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku pro hluk z dopravy na veřejných silničních komunikacích a chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor ostatních staveb (t.j. staveb mimo chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní) na: LAeq,16hodin = 55 dB v denní době od 6.00 do 22.00 hodin

a

LAeq,8hodin = 45 dB v noční době od 22.00 do 6.00 hodin. Hladina akustického tlaku z dopravy na pozemních komunikacích se stanovuje pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby. Popis polohy stavby a výpočtových bodů Areál kalového hospodářství Drasty je zasazen do rozlehlé zemědělsky využívané plochy severně od města Klecany, východně od obce Větrušice a jižně od obce Drasty. Areál je přístupný od západu po silnici III tř. č.24219. Na okraji samotného areálu leží šestice řadových dvoupodlažních rodinných domů. Další chráněná zástavba leží na okraji obcí Drasty a Větrušice a města Klecany. Pro další výpočty byly zvoleny 4 výpočtové body. Poloha areálu investora a výpočtových bodů je zřejmá z leteckého snímku na obr.č.B.1

184


obr. č.B.1: Letecký snímek areálu KH Drasty Výpočtový bod č.1 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního západně od areálu situovaného řadového rodinného domu Drasty č.p.35, parc.č.38, k.ú. Drasty. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 22 m západně od okraje areálu kalového hospodářství.

obr.č.B.2: Poloha výpočtového bodu č.1 Výpočtový bod č.2 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního rodinného dvojdomu v zástavbě Drasty č.p.28, parc.č.34, k.ú. Drasty. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 260 m severně od okraje areálu kalového hospodářství.

obr.č.B.3: Poloha výpočtového bodu č.2

185


Výpočtový bod č.3 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby dvoupodlažního samostatně stojícího rodinného domu Větrušice č.p.156, parc.č. 266, k.ú. Větrušice u Klecan. Rodinný domek leží ve vzdálenosti cca 455 m severozápadně od okraje areálu kalového hospodářství. obr.č.B.4: Poloha výpočtového bodu č.3

Výpočtový bod č.4 je stanoven na hranici chráněného venkovního prostoru stavby sedmipodlažního samostatně stojícího bytového domu na ul. V Honech č.689, parc.č.1234, k.ú. Klecany ležícího ve vzdálenosti cca 1.430 m jihovýchodně od okraje kalového hospodářství.

obr.č.B.5: Poloha výpočtového bodu č.4

186


VÝSTAVBA ZÁMĚRU HLUK Hluk v době výstavby V rámci výstavby budou zdrojem hluku a vibrací stavební mechanizmy a jejich činnost. Předpokládá se nasazení mechanizace srovnatelné se sdruženou bytovou výstavbou značného rozsahu. Výstavba ovlivní pouze bezprostřední okolí staveniště, doprava pak širší okolí. Stavební práce budou omezeny pouze na denní dobu od 7.00 do 21.00 hodin, montážní práce s nižší hlučností a v uzavřených objektech bude možné provádět i v noční době. Stavební práce s významnými hlukovými emisemi nebudou prováděny o víkendech. V průběhu výstavby nebudou používány materiály produkující pachové látky nebo některou z forem záření. Způsob (množství, kvalitní a kvantitativní složení) nasazení stavebních mechanismů v zájmovém území bude záviset na dodavatelských stavebních firmách. Každá stavební činnost má na danou lokalitu vliv, v předmětném případě je možné konstatovat, že souvislá obytná zástavba je situována mimo přímý dosah vlastní stavby (nejbližší obytná zástavba obcí Drasty a Větrušice je ve vzdálenosti cca 350 m). Běžné hodnoty hlučnosti dopravních prostředků a stavebních strojů se pohybují kolem 80 dB(A). Hladina akustického tlaku během výstavby areálu Postup výstavby Je uveden v příloze č. I.15 (hlukové studii) a dále v příloze č. I.21 (ZOV). Výpočet hluku ze stavební činnosti Předpokládá se, že výstavba bude probíhat vč. přípravných a dokončovacích prací v době od 6.00 hodin do 20.00 hodin. V první hodině budou probíhat zejména přípravné práce s menší produkcí hluku. Těžiště hlavních prací bude probíhat v době od 7.00 do 19.00 hodin. Pro výpočet hluku ze stavební činnosti byl vybrán 1 výpočtový bod, a to výpočtový bod č.1 ležící nejblíže staveništi areálu. Dodavatel stavby bude vybrán ve výběrovém řízení. V době zpracování studie tedy nejsou známy konkrétní typy stavebních mechanismů, místa a doby jejich nasazení. Z literatury uvedené v hlukové studii jsou převzaty hodnoty hladiny akustického tlaku při nasazení pracovních strojů a běžné stavební činnosti: rýpadlo v běžném nasazení LAeq,T = 83 dB ve vzdálenosti 10 m vedený ježkový vibrační válec LAeq,T = 72 dB ve vzdálenosti 10 m stojící automíchač při míchání betonu LAeq,T = 80 dB ve vzdálenosti 10 m čerpadlo betonové směsi LAeq,T = 85 dB ve vzdálenosti 10 m autojeřáb při zdvihu LAeq,T = 72 dB ve vzdálenosti 10 m běžná stavební činnost – zdění, manipulace, apod. LAeq,T = 65 dB ve vzdálenosti 10 m

187


Zdrojem hluku je v každém stavebním mechanismu jeho pohonná část, tzn. motor s převodovkou. Velikost pohonných částí strojů je vzhledem ke vzdálenostem k výpočtovým bodům velmi malá a lze je tak nahradit bodovými zdroji hluku. Metodika výpočtu hladiny akustického tlaku bodového zdroje v prostoru nad odrážející rovinou je uvedena v hlukové studii. Stavební pozemek je vůči vzdálenostem od výpočtových bodů značně rozlehlý a stavební mechanismy se budou pohybovat po celé jeho ploše. Je tedy zřejmé, že ekvivalentní hladiny akustického tlaku ve výpočtových bodech budou značně závislé na poloze a počtu stavebních mechanismů. Stejným způsobem jako pro jednotlivé stavební práce a mechanizmy lze vyjádřit hladiny akustického tlaku při nasazení všech nasazených stavebních mechanismů a prováděných stavebních operací. Výsledky výpočtů jsou souhrnně uvedeny v tabulce č. B.38. Tabulka č.B.38: Hladiny akustického tlaku z výstavby u výpočtového bodu č. 1 výpočtový bod č. 1 druh stavebních prací hloubení základů hutnění základů betonáž patek a stěn nádrží stavba nosné konstrukce opláštění nosné konstrukce zpevnění ploch a komunikací

vzdálenost m 130 až 540 130 až 540 150 až 500 150 až 500 150 až 500 130 až 540

LAeq,s dB 56 až 43 45 až 32 58 až 45 44 až 32 44 až 32 52 až 34

LAeq,s,12hodin dB 53 42 56 41 41 50

Z tabulky č.38 ze zcela zřejmé, že i při znásobení počtu stavebních mechanismů a souběhu činností různých stavebních strojů nebude docházet k překračování hygienického limitu v ekvivalentních hladin akustického tlaku ze stavební činnosti ani u nejexponovanější zástavby, RD u lokality. Délku každodenní stavební činnosti není nutno omezovat za účelem splnění hygienického limitu. VIBRACE V průběhu stavebních prací budou používány některé mechanizmy či zařízení se zvýšenými vibracemi. Uvedené činnosti budou omezeny na denní dobu. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby nebudou mít uvedené vibrace negativní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu. ZÁŘENÍ V průběhu výstavby nebudou používány materiály a zařízení produkující některou z forem záření.

188


VZNIK PACHOVÝCH LÁTEK V průběhu výstavby nebudou používány materiály a provozována činnost produkující pachové látky. PROVOZ ZÁMĚRU HLUK V rámci provozu areálu KH drasty lze očekávat tyto zdroje hluku: • plošné (stavební objekty v jejichž interiérech jsou instalovány významné zdroje hluku a s hlukovými emisemi na vnější straně obvodových konstrukcí) • bodové (zdroje hluku o rozměrech zanedbatelných vůči jejich vzdálenosti od výpočtových bodů, tj.samostatná technologická zařízení umístěná vně objektů, vzduchotechnická zařízení apod.) • liniové zdroje (vnitroareálová doprava) Pro dosažení výše uvedených hygienických limitů hluku je nezbytné takové technické řešení stavebních objektů a technologických zařízení, které zajistí svými hodnotami hlukových emisí podle platné metodiky a výpočetního programu hlukových studií takové výstupní vypočtené hodnoty hluku u nejbližší obytné zástavby, které nepřekročí tyto limity. Plošné zdroje hluku Jsou tvořeny jednotlivými stavebními objekty (SO) z členění stavby, jejich popis vč. navržené vzduchové neprůzvučnosti jejich konstrukcí je podrobně uveden v kap. B.I.6. Konstrukce stavebních objektů jako plošných zdrojů hluku, ve kterých jsou umístěna zařízení s významnými hlukovými emisemi, budou navrženy s váženou vzduchovou neprůzvučností obvodových stěn v rozmezí cca 30-45 dB podle charakteru zařízení (tj. nelze tyto objekty navrhovat jako lehké montované haly bez příslušné protihlukové izolace). Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku za provozu v úpravárenských objektech v areálu kalového hospodářství z hlukové studie jsou uvedeny v tabulce č. B.39.

189


Tabulka č.B.39: Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku za provozu v objektech areálu objekt

název objektu

číslo SO 1-04 SO 1-06 SO 1-10 SO 1-26 SO 1-30

zahušťování surového kalu skladování a úprav organ.substr. a kalu kotelna na zemní plyn doplňkový sklad organ.substrátu těžní šachta

Celkem součet všech zdrojů

vypočtená hladina akust.tlaku ze zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 dB dB dB dB 21,9 19,5 14,7 6,8 29,9 26,6 22,7 15,4 11,0 9,8 4,9 -1,7 14,5 13,7 8,8 2,9 16,1 16,7 11,3 5,9

30,9

28,0

23,8

16,6

Bodové zdroje hluku Z hlediska hlučnosti zařízení jsou významnějším bodovými zdroji odstředivky, ventilátory vč. vzduchotechnických systémů, čerpadla, dopravníky a mobilní mechanizmy a dopravní prostředky. Jako venkovní zdroje to jsou z hlediska významnosti především výstupy vzduchotechniky mimo konstrukce objektů, komín kotelny, ventilátory (pokud jsou umístěny vně objektu) a venkovní dopravníky. Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku ve výpočtových bodech č.1 až č.4 z provozu bodových zdrojů hluku jsou uvedeny v tabulce č. B.40. Tabulka č.B.40: Výsledky výpočtů hladin akustického tlaku z provozu bodových zdrojů hluku v areálu objekt

název zdroje

číslo SO 1-04

SO 1-05

SO 1-07 SO 1-09 SO 1-10

odtahový střešní ventilátor přívodní ventilátor přívodní ventilátor na fermentačním tunelu odtahový ventilátor na fermentačním tunelu odtahový ventilátor z biofiltru vyskladňovací dopravník naskladňovací dopravník a elevátor vyskladňovací dopravník vysokotlaký ventilátor komín kotelny přívodní a odtahový ventilátor


vypočtená hladina akust.tlaku ze zdroje bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 dB dB dB dB 25,1 22,5 17,2 7,9 15,0 12,4 7,2 <5 27,0 14,4 19,1 13,5 27,4 14,7 19,8 13,6 22,6 9,9 15,0 8,9 28,2 12,6 19,9 12,0 20,2 5,3 12,1 11,8 16,8 1,4 9,0 11,5 16,6 14,7 7,6 <5 18,1 16,9 11,4 <5 7,9 6,8 1,3 <5

34,0

25,7

26,1

20,3

Součástí technického řešení záměru budou příslušná opatření jak u technologických zařízení tak ve stavebních konstrukcích vybraných objektů (viz kap. B.I.6). V zásadě to znamená, že technologická zařízení (zejména venkovní bodové zdroje), která jsou významnými zdroji hluku, budou opatřena protihlukovými kryty nebo tlumiči hluku, případně lokálními absorpčními protihlukovými stěnami.

190


Dalším potenciálním protihlukovým opatřením budou vhodné terénní úpravy kolem prostoru záměru (např. navýšený val z výkopové zeminy, výsadba vhodné vegetace). Na základě výsledků kontrolního měření hluku provedeného v rámci zkušebního provozu pak mohou být navržena a realizována dodatková opatření jak na vytypovaných bodových zdrojích hluku tak i výstavbou vhodně umístěné okrajové protihlukové stěny s odpovídající konstrukcí. Uvedená řešení budou zajišťovat v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb (jižní okraj MČ Drasty a východní okraj obce Větrušice) ve vztahu ke stacionárním zdrojům hlukové zátěže na lokalitě KH Drasty max. hladinu hluku LAeq.1 hodina = 40 dB v noční době (22.00 – 6.00 hodin) a LAeq. 8 hodin = 50 dB v denní době (6.00 – 22.00 hodin). Liniové zdroje hluku Z popisu provozu v areálu je zřejmé, že silniční doprava spojená s provozem v areálu bude zdrojem hluku. Intenzita dopravy záměru, informace o stávajícím stavu a % nárůsty dopravy ze záměru jsou uvedeny v kap. B.II.4. Z hlediska hlukové zátěže je významnější situace na místní komunikaci č. 24219. V rámci přípravy procesu EIA bylo provedeno měření intenzity stávajícího hlukového pozadí vč. dominantní dopravy ve vybraných bodech. Protokoly z měření hluku jsou součástí hlukové studie. Výsledky měření byly podkladem pro zpracování hlukové studie. Souhrn dopravy spojené s provozem areálu Z výše uvedeného popisu dopravy vyplývají celkové počty vozidel spojené s provozem areálu v denní a v noční době. Příjezd a odjezd nákladního vozidla je posuzován jako 1 děj s ohledem na skutečnost, že vozidlo opouští areál po krátké, nezbytné prodlevě určené k naložení nebo vyložení vozidla. Příjezd a odjezd osobního vozidla je posuzován jako 2 děje, neboť prodleva mezi příjezdem a odjezdem je obvykle delší než 8 hodin a odjezd tak často spadá do jiného období dne než příjezd. Skladba nákladní a osobní silniční dopravy z provozu záměru odpovídající metodice výpočtu hlukové zátěže z liniových zdrojů je uvedena v tabulce č. B.41. Tabulka č.B.41: Skladba nákladní a osobní silniční dopravy z provozu záměru Počet vozidel v denní době v noční době 25 0 31 0 1 0 1/5 dnů 0 52 20 129, resp.130

Doprava dovoz organického substrátu - nákladní vozidla odvoz koncového produktu - nákladní vozidla odvoz tříděného odpadu - nákladní vozidla dovoz polyflokulantu - lehké nákladní vozidlo osobní doprava - osobní vozidlo, dodávka Celkem denně

Ekvivalentní hladina akustického tlaku ze silniční dopravy se stanovuje pro 16 hodin denní a 8 hodin noční doby.

191


V rámci provozu záměru bude nákladní doprava provozována pouze v denní době od 7.00 do 21.00 hodin. Hladina akustického tlaku šířená z liniových zdrojů Z popisu provozu v areálu je zřejmé, že silniční doprava spojená s provozem v areálu bude zdrojem hluku. Z tohoto důvodu bylo před zpracováním studie v lokalitě provedeno měření hluku z dopravy spojené se sčítáním vozidel v dopravním proudu na přilehlých komunikacích. V lokalitě byla zvolena 4 měřící místa v blízkosti výpočtových bodů definovaných ve hlukové studii. S ohledem na dlouhodobé měření hluku v denní i nočních hodinách nebyla měřící místa stanovena na hranici chráněného venkovního prostoru staveb. Výsledky měření jsou zpracovány v protokolu o měření hluku č.36/10, který je v příloze hlukové studie. Z výsledků sčítání vozidel v dopravním proudu v době měření hluku a ze sčítání vozidel v dopravním proudu zajištěných ŘSD ČR lze stanovit stávající dopravní zatížení dominantních komunikací v lokalitě. Pro výpočet hladin akustického tlaku z dopravy v roce 2015 nebyly počty vozidel navýšeny růstovými koeficienty, a to z těchto důvodů - lokalita vymezená obcemi Drasty a Větrušice není zasažena tranzitní dopravou. Veškerá doprava realizovaná na místních komunikacích je způsobena provozem vozidel rezidentů. S ohledem na tuto skutečnost se předpokládá, že růst počtu vozidel na místních komunikacích do roku 2015 bude zanedbatelný. - lokalita v prostoru novostaveb bytových domů na severním okraji města Klecany je zatěžována zejména účelovou dopravou spojenou s provozem distribučního střediska společnosti AHOLD a účelovou dopravou spojenou s provozem dalších firemních areálů soustředěných při jižní straně silnice III/24219 západně od distribučního centra. V případě, že nedojde k dalšímu rozšiřován firemních areálů, bude růst počtu vozidel na této části silnice III/24219 zanedbatelný. Dopravní zatížení silnice III/24219 je v tabulce č. B.42. Tabulka č.B.42: Dopravní zatížení silnice III/24219 dopravní zatížení v roce 2010 až 2015 osobní voz. nákladní voz. 469 83 2900 1338

komunikace číslo 24219 24219

úsek Drasty - odb.Větrušice DC AHOLD - x s III/0083

Hluková situace v lokalitě byla modelována pro rok 2010 jako základní model lokality. Model respektuje výškové a směrové parametry stávajících komunikací, výškové parametry stávajících objektů a dosazená dopravní zátěž vychází z výsledků sčítání vozidel provedeného v rámci měření stávající hlukové zátěže na měřících místech. Model byl kalibrován na výsledky provedeného měření hladin akustického tlaku v denní době. Následně byla hluková situace v lokalitě modelována pro rok 2015 ve variantě 0, tzn. bez realizace záměru. V kalibrovaném modelu byla dopravní zátěž jednotlivých komunikací navýšena koeficienty růstu počtu vozidel v dopravním proudu vydanými ŘSD ČR a.s. pro rok 2015. Model byl vypracován pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby.

192


Dále byla hluková situace v lokalitě modelována pro rok 2015 ve variantě 1, tzn. po realizaci záměru. Model byl doplněn o stavby a vnitrokomunikace v areálu. V kalibrovaném modelu byla dopravní zátěž jednotlivých veřejných komunikací navýšena dle popisu dopravy spojené s provozem v areálu v kapitole 3.6 hlukové studie. Model byl vypracován pro 16 hodin denní doby a 8 hodin noční doby. Za účelem posouzení úrovní hluku generovaného provozem na účelové nájezdové komunikace do areálu a vnitroareálových komunikacích byla vytvořena třetí varianta modelu. Z modelu byly odstraněny veřejné komunikace. Model byl vypracován pro 8 hodin denní doby a 1 hodinu noční doby. Ve všech variantách byly ve výpočtových bodech na hranici chráněného venkovního prostoru vybraných staveb (viz kapitola 3.3. studie) stanoveny ekvivalentní hladiny akustického tlaku z dopravy. Pro každou chráněnou stavbu byly výpočtové body stanoveny ve výškách oken jednotlivých podlaží. Níže uvedené výsledky výpočtu byly získány pomocí programu HLUK+ verze 7.57 z roku 2007. Program je zpracován na základě "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" vydané v časopisu Planeta číslo 2/2005. Poloha komunikací a chráněných objektů s výpočtovými body č. 1 až 4 je uvedena graficky v hlukové studii. V tabulce č.B.43 je výsledek výpočtu hladin akustického tlaku z dopravy na veřejných komunikacích ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb v denní a v noční době ve variantě 0, tzn. bez výstavby areálu a ve variantě 1, tzn. za plného provozu v areálu kalového hospodářství. Tabulka č.B.43: Výsledky výpočtu hladin akustického tlaku z dopravy na veřejných komunikacích výpočtový výška nad bod terénem č. 1 2 3 4

m 3 6 2 5 2 5 6 12 18

vypočtená hladina akustického tlaku z dopravy v roce 2015 varianta 0 varianta 1 denní doba noční doba denní doba noční doba LAeq,16hod (dB) 46,6 48,2 53,8 55,1 30,9 32,4 72,7 73,2 73,2

LAeq,8hod (dB) 38,8 40,3 46,0 47,3 23,0 24,6 66,7 67,2 67,3

LAeq,16hod (dB) 48,5 50,0 54,6 55,9 32,5 34,0 72,9 73,4 73,5

LAeq,8hod (dB) 39,4 40,9 46,5 47,8 23,6 25,1 66,7 67,2 67,3

V tabulce č. B.44 je výsledek výpočtu hladin akustického tlaku ve výpočtových bodech v chráněném venkovním prostoru staveb v denní a v noční době za provozu liniových zdrojů hluku spojených s provozem v areálu, tzn. za provozu na parkovací ploše pro zaměstnance na vnitroareálových komunikacích.

193


Tabulka č.B.44: Výsledky výpočtu hladin akustického tlaku za provozu liniových zdrojů hluku výpočtový výška nad bod terénem č. 1 2 3 4

m 3 6 2 5 2 5 6 12 18

vypočtená hladina akustického tlaku z dopravy v areálu kalového hospodářství denní doba noční doba LAeq,8hod (dB) 39,7 41,2 25,7 27,2 22,1 23,6 3,9 6,5 10,3

LAeq,1hod (dB) 23,6 25,1 16,3 17,8 9,3 10,9 0,0 0,0 0,0

Celková hladina akustického tlaku z provozu v areálu v denní a v noční době Celkovou hladinu akustického tlaku z provozu v areálu kalového hospodářství dostaneme součtem dílčích hladin akustického tlaku šířených z jednotlivých typů zdrojů hluku. Vzhledem k nepřetržitému provozu v areálu je v tabulce č. B.45 uveden souhrn dílčích výsledků výpočtů jednotlivých druhů zdrojů hluku a celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 8 hodin denní doby. Tabulka č.B.45: Celková hladina akustického tlaku z provozu v areálu kalového hospodářství název zdroje bodové zdroje plošné zdroje liniové zdroje


vypočtená hladina akust.tlaku LAeq,8hodin bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 dB dB dB dB

34,0 30,9 41,2 42,3

25,7 28,0 27,2 31,8

26,1 23,8 23,6 29,4

20,3 16,6 10,3 22,1

V tabulce č. B.46 je souhrn dílčích výsledků výpočtů jednotlivých druhů zdrojů hluku a celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 1 hodinu noční doby. Tabulka č.B.46: Celkové hladiny akustického tlaku název zdroje bodové zdroje plošné zdroje liniové zdroje


vypočtená hladina akust.tlaku LAeq,1hodina bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 dB dB dB dB

34,0 30,9 25,1 36,1

194

25,7 28,0 17,8 30,3

26,1 23,8 10,9 28,2

20,3 16,6 0,0 21,9


Hladina akustického tlaku pozadí v roce 2015 V obecní zástavbě obcí Drasty a Větrušice nejsou v současné době žádné významné stacionární zdroje hluku a nepředpokládá se, že do roku 2015 budou takové zdroje hluku zprovozněny. Je tedy zřejmé, že dominantním zdrojem hluku pozadí bude nadále silniční doprava. Hodnoty hluku pozadí jsou stanoveny výpočtem na základě provedeného měření hluku pozadí a korespondují se současnou organizací dopravy v lokalitě. Výsledky výpočtů hluku pozadí v roce 2015 jsou shrnuty v tabulce č. B.47. Tabulka č.B.47: Hodnoty hluku pozadí hluk pozadí

vypočtená hladina akust.tlaku LAeq,16hodin/LAeq,8hodin bod č.1 bod č.2 bod č.3 bod č.4 dB dB dB dB

48,2 40,3

denní doba noční doba

55,1 47,3

32,4 24,6

73,2 67,3

Celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech v denní a v noční době V roce 2015, po plném náběhu provozu v areálu kalového hospodářství, bude celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech dána součtem hladin akustického tlaku spojeného s provozem v areálu kalového hospodářství a hladin akustického tlaku pozadí tvořeného dopravou na veřejných komunikacích. S ohledem na rozdílné hodnotící expozice a hygienické limity je nutno součty v tabulkách č. B.48 a č. B.49 považovat za orientační a nelze je porovnávat s žádným hygienický limitem. V tabulce č. B.48 je uvedena celková ekvivalentní hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 8 souvislých a na sebe navazujících hodin denní doby pro rok 2015. Tabulka č. B.48: Celková ekvivalentní hladina akustického tlaku za 8 souvislých a na sebe navazujících hodin denní doby pro rok 2015 název zdroje provoz v areálu kalového hospodářství hluk z dopravy



42,3 50,0 50,7

31,8 55,5 55,5

29,4 33,6 35

22,1 73,5 73,5

V tabulce č. B.49 je celková hladina akustického tlaku ve výpočtových bodech za 1 nejhlučnější hodinu noční doby pro rok 2015.

195


Tabulka č.B.49: Celková hladina akustického tlaku za 1 nejhlučnější hodinu noční doby pro rok 2015 název zdroje provoz v areálu kalového hospodářství hluk z dopravy



36,1 40,9 42,1

30,3 47,4 47,5

28,2 24,7 29,8

21,9 67,3 67,3

ZÁVĚR K PROBLEMATICE HLUKU Záměrem investora je celková rekonstrukce stávajícího areálu kalového hospodářství situovaného jihovýchodně od obce Drasty. V areálu budou vystavěny objekty pro příjem a úpravu kalu a shrabků z ÚČOV v Praze a organického substrátu z blízkých zdrojů. Shromážděný odpadní materiál bude zpracován technologií aerobní fermentace ve fermentačních tunelech. Koncový produkt bude skladován před dalším zpracováním mimo areál ve válcových zásobnících. Kal a shrabky budou do areálu dopravovány podzemním RTK, ostatní suroviny silniční dopravou. Koncový produkt bude dopravován k zákazníkům silniční dopravou. Provoz v areálu kalového hospodářství bude nepřetržitý. Nákladní doprava na veřejných komunikacích bude soustředěna pouze do denní doby. Stávajícím dominantním zdrojem hluku v zájmovém území je silniční doprava. Z modelového výpočtu hlukové studie vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stávajících objektů situovaných nejblíže k areálu kalového hospodářství (výpočtové body č.1 až č.3) budou v roce 2015 ve variantě 0, tzn. za stávajícího dopravního systému v dané lokalitě, z části menší nebo na úrovni hodnoty hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v denní době a z části menší a z části větší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v noční době. Ve výpočtovém bodě č.4 stanoveném v lokalitě novostaveb bytových domů na severním okraj zástavby města Klecany jsou hodnoty hygienického limitu masivně překročeny jak v denní, tak v noční době již v současnosti a do roku 2015 se úroveň hlukové zátěže nezmění. Z modelového výpočtu dále vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stávajících objektů situovaných nejblíže k areálu kalového hospodářství (výpočtové body č.1 až č.3) budou v roce 2015 ve variantě 1, tzn. po výstavbě a zprovoznění areálu, z části větší a zčásti menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v denní době a z části větší a zčásti menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v noční době. Výpočet ukazuje, že navýšením dopravy po zprovoznění areálu kalového hospodářství dojde ve výpočtových bodech k růstu ekvivalentních hladina akustického tlaku o 0,8 dB až 1,9 dB v denní době a o 0,5 dB až 0,6 dB v noční době. Ve výpočtovém bodě č.4 stanoveném v lokalitě novostaveb bytových domů na severním okraj zástavby města Klecany je stávající hluková zátěž natolik dominantní, že

196


zprovozněním areálu kalového hospodářství nepřinese téměř žádnou změnu v hlukové zátěži objektů. Z výše uvedených výpočtů dále vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru nejbližších staveb za provozu zdrojů hluku v areálu kalového hospodářství, tj. z provozu na vnitroareálových komunikacích a z provozu stacionárních zdrojů hluku budou menší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku ve venkovním prostoru, a to v denní i noční době. Modelový výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku v chráněných vnitřních prostorech je zatížen nejistotou výpočtu, a to až do výše ±3 dB. Příčiny nejistoty jsou v principu unifikace vstupů do výpočtu, tzn., že všechna vozidla stejné kategorie jsou nahrazena ideálním vozidlem o stanovené hladině akustického tlaku v referenční vzdálenosti při unifikované rychlosti pohybu a v principu odhadu počtu vozidel zatěžujících komunikace v roce 2015. K výše uvedenému je nutno upozornit na výskyt několika rodinných domků v bezprostředním sousedství stavby (bod č. 1). Pokud se měřením hluku v rámci zkušebního provozu prokáže nemožnost zajištění dodržení hygienických limitů hluku i při dodatečných protihlukových opatřeních vč. lokální protihlukové stěny u těchto RD, bude tento problém zřejmě nutno řešit v rámci kompenzačních opatření např. výkupem těchto domků či jejich náhradou na jiném místě. VIBRACE V rámci provozu není předpokládán přenos vibrací některých částí zařízení do systému statického zabezpečení budov, protože tyto zdroje vibrací budou vybaveny odpruženým systémem uložení a případně opatřeny tlumiči vibrací. Ve venkovních prostorech jsou jedinými zdroji vibrací běžné mobilní motorové prostředky. Mimo areál nelze očekávat žádné vibrace z provozu zařízení závodu. ZÁŘENÍ V průběhu výstavby ani provozu nebudou používány materiály a zařízení produkující některou z forem záření. PACHOVÉ LÁTKY Problematika pachových látek v rámci provozu záměru je řešena v kapitolách týkajících se vlivů na ovzduší a na obyvatelstvo.

197


B.III.5. Doplňující údaje Z hlediska doplňujících údajů jsou pro předmětný záměr relevantní: - významné terénní úpravy a vyvolané investice - zásahy do krajiny Významné terénní úpravy a vyvolané investice Z terénních úprav se jedná o úpravu pláně staveniště s odstraněním původních kalových polí v západní části lokality. V následné projektové přípravě a podle monitoringu zemin v rámci výstavby bude rozhodnuto do jaké hloubky bude provedeno odtěžení zeminy v celém prostoru záměru a jaká bude konstrukce valu kolem lokality (z důvodu snížení vlivu záměru na charakter okolní krajiny). Výstavba záměru nevyžaduje žádné zásahy do okolní krajiny, veškerá stavební činnost bude prováděna přímo na lokalitě záměru, případně v jejím bezprostředním okolí. Mimo pozemek záměru budou jako potenciální vyvolané a související investice (nejsou součástí této dokumentace) prováděny: • Výstavba nové přípojky pitné vody z nejbližšího vhodného zdroje. • Výstavba nové přípojky plynovodu z nejbližšího vhodného zdroje. • Výstavba nové přípojky elektrické energie z nejbližšího vhodného zdroje. • Výstavba nové přípojky telefonu z nejbližšího vhodného napojení. • Výstavba nového výpustního objektu srážkových vod na vhodném profilu řeky Vltavy s napojením na TRK (využití stávající kanalizační soustavy DN 324 procházející přes lokalitu - viz příloha č. 3 - nebude z kapacitních důvodů zřejmě možné). • Případná úprava lokálních příjezdových komunikací nebo vybudování nového napojení lokality na dálnici D8. Uvedené investice budou řešeny jako samostatné stavby s vazbou na širší zájmové území (dle ÚP města Klecany jsou zdroje uvedených energií a vody situovány v severní části zástavby města, úpravy či výstavba nových zapojovacích komunikací bude rovněž realizována severně od městské zástavby). Uvedené stavby nepodléhají režimu zákona č. 100/2001 Sb. Zásahy do krajiny Záměr bude umístěn v areálu stávajícího trvale již nevyužívaného KH ÚČOV na pozemku, který není zemědělsky využíván, není porostlý žádnou kulturní či chráněnou vegetací a z krajinného hlediska nemá žádnou významnější hodnotu (viz příloha č. I.17, I.18 a I.I.20). Výstavba i provoz KH na Drastech budou vyjma dopravy omezeny na vlastní pozemek záměru bez vlivu na okolní krajinu vyjma vlivu pohledového ve vztahu k výškám objektů (max. výška objektů cca 10 m) a řešení konečných terénních úprav. Z hlediska výškových poměrů je v současnosti ve vzdálenosti cca 700 m od lokality umístěno u Klecan výškově a prostorově významné distribuční centrum AHOLD a cca 1 200 m velkokapacitní výškové obytné domy o výšce cca 20-25 m nad okolním terénem. V blízkém okolí záměru se nevykytuje kulturní či historický objekt, který by byl záměrem nepřijatelně vizuálně negativně ovlivněn (potenciálně se jedná pouze o zámek Klecany ve vzdálenosti cca 1 km) - viz vizualizace - pohledy, příloha č. I.10.

198


Z uvedeného a na základě výše uvedených odborných posuzení lze konstatovat, že záměr nezpůsobuje žádný významnější či necitlivý zásah do okolní krajiny, ani tuto krajinu významněji neovlivňuje.

C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ C.I.

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Základní údaje Předmětný záměr bude realizován v areálu stávajícího KH ÚČOV (též nazývaného odkaliště) situovaného cca 350 m jižně od MČ Drasty v jejím katastrálním území (viz přílohy č. 1, 3, 5 a 12). Záměr se nenachází v územní kolizi s obecně chráněnými přírodními prvky (např. skladebnými prvky ÚSES a významnými krajinnými prvky podle § 3 a §6 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění jakými jsou např. údolní niva, vodní toky, jezera, lesy apod., registrovanými MŽP). Záměr nezasahuje žádné zvláště chráněné území přírody ve smyslu kategorií dle § 14 114/1992 Sb. Záměr se nenachází v žádném zvláště chráněném území ve smyslu ochrany památek případně v chráněném území podle horního zákona a tyto nejsou polohou oznamovaného záměru dotčeny, a to ani prostorově, kontaktně a zprostředkovaně. V posuzované lokalitě nejsou situována žádná PHO vodních zdrojů I. a II. stupně. Záměr se nachází mimo hranice záplavového území Vltavy. Podle nového členění území ČR do bioregionů (Culek M. /1995 ed/.) je posuzovaná oblast začleněna do území provincie středoevropských listnatých lesů, podprovincie hercynské. Jde o součást bioregionu č. 1.2. Řípského. S ohledem na urbanizovaný charakter zájmového území nejsou vytvořeny charakteristické reprezentativní typy stanovišť v zájmovém území a jeho bezprostředním okolí. Charakteristika území lokality Drasty Zájmovým územím této lokality je stávající areál již neprovozovaného KH ÚČOV ve vlastnictví hl. m. Prahy, provozovaný PVK, a.s. V tomto areálu jsou umístěny objekty se strojním zařízením pro odvodňování kalu (3 ks sítopásových lisů) a dále objekty kalových polí, v současné době mimo provoz. Celková disponibilní plocha kalových polí areálu je cca 450 x 270 m = 121 500 m2. Celková využitelná plocha areálu je cca 172 000 m2, tj. cca 17,2 ha, dostatečná i pro případné doplnění záměru o další části (sklady org. materiálů se sezónní produkcí apod.). Celková plocha dle údajů z katastru činí 275 512 m2 a zahrnuje i části s kterými se pro výstavbu zatím nepočítá (RD a jejich okolí, tvarově a z hlediska terénu obtížně využitelné části, původní kalové jímky apod.)

199


Z hlediska terénu lze lokalitu charakterizovat jako rovinnou s příznivými podmínkami pro další výstavbu. Do prostoru areálu jsou přivedena po pravé straně Vltavy potrubí kalu čerpaného z ÚČOV, a to starší litinové DN 250 a novější ocelové DN 300 (do obce Brnky zdvojené), a potrubí kalové vody (DN nezjištěno) vedené z areálu Drasty po levé straně Vltavy zpět na ÚČOV. Zakončení obou potrubních tras je ve stávajících objektech lokality. Z hlediska dimenzí a technického stavu potrubí kalu byly tyto parametry pro předmětnou stavbu vyhodnoceny jako nevyhovující, a budou nahrazeny novými potrubními trasami kalu a kalové vody uloženými v novém polyfunkčním RTK s možností přepravy pevných odpadů (shrabků, písku) na lokalitu Drasty. Přes lokalitu je rovněž vedena kanalizační soustava DN 324 odvádějící srážkové vody a spojující Vltavu pod Klecany s Vltavou u Větrušické rokle (viz příloha č. I.3). Napojení na dopravní strukturu území a její využití a ovlivnění. Stávající stav Při vymístění kalového hospodářství na lokalitu Drasty je nutné posoudit připravenost stávající dopravní infrastruktury, která bude v případě tohoto vymístění více zatížena než v současné době. Z pohledu širšího hodnocení lze ale připomenout, že dojde ke snížení vlivu dopravy v oblastech Prahy 6, 7, 8 a 9 ve kterých je provozována doprava související se stávajícím provozem ÚČOV. Jedná se především o dopravu odvodněného vyhnilého kalu na skládku do Benátek nad Jizerou (po rychlostní silnici R10), dále shrabků a písku. Tyto odpady budou z ÚČOV dopravovány na lokalitu Drasty podzemním raženým technologickým kanálem bez zatěžování pozemních komunikací. Území současné lokality Drasty (areálu KH) je napojeno na silnici č. III/24219 mezi obcemi Drasty a Větrušice (viz obr. č.1). Jedná se o úsek silnice třetí třídy o délce přibližně 1,2 km s přibližnou šířkou živičného krytu 5,5 m. Tato silnice dále pokračuje v kategorijní šířce S 7,5 m na úseku dlouhém přibližně 2,2 km jako obchvat obce Klecany, kde prochází kolem distribučního centra společnosti AHOLD a napojuje se na silnici č. III/0083. Úsek silnice č. III/0083 o délce přibližně 0,7 km a v kategorijní šířce S 7,5 m je současně využíván jako cyklostezka s označením A50. Jedná se stejně jako v případě silnice č. III/24219 o komunikaci třetí třídy. Silnice č. III/0083 dále navazuje na silnici druhé třídy č. II/608 napojenou u Zdib mimoúrovňovou křižovatkou č. 1 na dálnici E55/D8. Na komunikaci č. II/608 se v uvažovaném úseku dlouhém 1,5 km s kategorijní šířkou S 9,5 m nacházejí dvě okružní křižovatky (okružní křižovatka je odborný termín, obecně je používán spíše název kruhový objezd) o poloměru 10 a 15 metrů.

200


Ze zkušeností se současným zatížením, z technického stavu uvedených tras i dle informací MěÚ Klecany vyplývají tyto skutečnosti (ve směru příjezdu na Drasty): • silnice č. II/608 je v současnosti značně zatížená zejména nákladní dopravou, a to především v úseku od mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D8 u Zdib k odbočce na komunikaci č. III/0083 do Klecan. Silnice je využívána kamionovou dopravou a při nevýznamném nárůstu dopravy související s předmětným záměrem by neměl být problém s jejím technickým stavem. Výjimku tvoří křižovatka s odbočením vlevo do Klecan, kde vznikají již při současném zatížení problémy s odbočování a dochází k narušování plynulosti dopravy na silnici č. II/608. • část komunikace č. III/0083 v kategorijní šířce S 7,5 m od odbočky ze silnice č. II/608 k obchvatu Klecan je vedena mimo obytnou zástavbu a je využívána kamionovou dopravou, neměl by tedy být problém s jejím technickým stavem. Tato část komunikace ale již při stávajícím dopravním zatížení zejména od nákladní dopravy ovlivňuje dopravní obslužnost města Klecany. • část komunikace č. III/24219 zahrnující obchvat kolem Klecan vybudovaný v souvislosti se zásobováním DC Ahold je v úseku tohoto obchvatu vedena kolem 4 nových velkých obytných objektů (viz příloha - obr. č. 2), což je nevhodné jak z hlediska stávající dopravy (hluk, vibrace, emise) tak i vzhledem ke značnému nárůstu dopravy související se záměrem. Tato část komunikace v kategorijní šířce S 7,5 m je využívána kamionovou dopravou a neměl by být problém s jejím technickým stavem. • část komunikace č. III/24219 mezi křižovatkou s komunikací č. III/2425 a ulicí Československé armády na severozápadním okraji Klecan a odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice má šířku živičného krytu 5,5 m a je lemována vzrostlými listnatými stromy. Pro dopravu TNA je tento úsek z celého stávajícího komunikačního systému nejméně vhodný a bylo by žádoucí tento úsek rozšířit na kategorijní šířku S 7,5 m, což by vyžadovalo minimálně jednostranné vykácení stromů podél stávající komunikace. • poslední úsek komunikace č. III/24219 mezi odbočkou č. III/2426 do obce Větrušice a stávajícím vjezdem do areálu KH má šířku živičného krytu 5,5 m a je bez stromů podél tohoto úseku. Pro dopravu TNA by bylo opět z prostorových důvodů žádoucí tento úsek rozšířit, což by při absenci nutnosti kácení stromů neměl být technický a ekologický problém, bylo by nutné odkoupení pruhu sousedících pozemků o šířce cca 4 m na každé straně komunikace. Z hlediska vlivu dopravy záměru na obytnou zástavbu je tento významný ve vztahu ke stávajícím RD u vjezdu do areálu a dále bude ovlivňovat rovněž nedalekou zástavbu obce Větrušice. Stávající stav dotčených silničních úseků je prezentován v části fotodokumentace v přílohách. Posouzení možností a podmínek využití základních druhů dopravy Z hlediska základních druhů dopravy připadá v úvahu v prostoru lokality Drasty a jejího okolí pouze doprava silniční s napojením na silnici č. II/608 a dále dálnici D8. Touto dopravou bude zajišťována především přeprava organických materiálů pro potřeby technologie KH na lokalitu a přeprava produktu technologie KH a nevyužitelné části vytříděných odpadů z lokality Drasty. Dále bude v rámci výstavby využíváno napojení lokality pro odvoz nevyužitelných odpadů ze stavebních prací a navážení stavebních 201


materiálů a technologického zařízení. Vedle uvedených hlavních materiálů budou součástí dopravy další z hlediska množství nevýznamné provozní materiály (chemikálie) a běžné odpady z údržby a servisu technologie. Mimo dopravy situované v blízkém okolí lokality KH bude v další technické a legislativní přípravě postupně řešena rovněž doprava v širším zájmovém území. Tato doprava se bude z hlediska výše uvedených materiálů lišit podle cílových lokalit zdrojů organických materiálů, způsobu využití produktu a možností využití či odstranění odpadů z výstavby a z provozu. Lokalita Drasty není vybavena železniční vlečkou a není reálné vybudování jejího napojení na nejbližší železniční trať. Nejbližší teoretickou tratí je vlečka na letiště Vodochody, vzdušnou čarou cca 3 km od lokality Drasty. Tato vlečka je ale již delší dobu mimo provoz a je v neprovozovatelném stavu, a není reálná její rekonstrukce pro potřeby záměru. Optimálnější možností je využití vlečkového kolejiště v průmyslovém areálu bývalého cukrovaru Čakovice napojeného na ŽS Čakovice, kde je možnost napojení o délce cca 1,7 km z dálnice D8 po sjezdu na Ďáblice na ul. Ďáblická a dále po ulici Kostelecká a Cukrovarská k vjezdu do areálu. Tato trasa je v délce cca 1 km vedena v průmyslové a obchodní zóně mimo obytnou zástavbu, technické parametry trasy jsou pro dopravu TNA vyhovující. Další zajímavou možností je využití vlečkového kolejiště v areálu bývalé AVIE Letňany napojeného na ŽS Čakovice, kde je možnost napojení z dálnice D8 po sjezdu na Letňany a dále po ulici Veselská přes obchodní zónu k areálu AVIE. Tato možnost se jeví nejvýhodnější, komunikace jsou dostatečně dimenzované pro dopravu TNA, propojení mezi dálnicí a areálem AVIE je o délce cca 2 km a trasa je vedena mimo obytnou zástavbu. U obou uvedených možností by mohlo být výhodné jejich situování v areálech závodů s omezenou či zrušenou původní výrobou. Tyto areály poskytují dostatečný prostor pro překládku materiálu a není ani vyloučena možnost pronájmu skladovací kapacity. ŽS Čakovice je napojena na pražskou železniční síť s možností železniční dopravy do zavlečkované Teplárny Malešice, tím by bylo v tomto případě zajištěno vyloučení přepravy produktu z lokality Drasty přes rozsáhlou část městské zástavby. Rovněž by tímto způsobem mohla být zajištěna doprava do EMĚ. ŽS Čakovice má na protilehlé straně nádražní budovy rovněž dostatečnou plochu pro nakládku a vykládku železničních vagonů. Oblast ŽS Čakovice je znázorněna na letecké fotomapě v části fotodokumentace v přílohách. Další teoretické možnosti jsou doprava po komunikaci III/0083 s přemostěním přes D8 do ŽS Měšice (to ale znamená dopravu po méně vyhovujících komunikacích a přes malé obce) nebo po D8 do ŽS Kralupy n. Vltavou, opět ale v závěru trasy přes část obytné zástavby. Každé napojení na železnici by muselo být vybaveno potřebným zařízením pro překlad dopravovaného materiálu na železniční vagony, v případě dopravy organických materiálů i naopak. Pro tento účel se jeví podstatně vhodnější realizovat potřebné zařízení v průmyslových areálech vybavených vlečkou, kde v minulosti probíhala intenzivní doprava, než na malých ŽS. Z hlediska charakteru dopravovaných materiálů a systému jejich zdrojů či odběratelů připadá potenciální využití železnice spíše pro produkt záměru než pro navážení organických materiálů.

202


Lodní doprava připadá teoreticky v úvahu pouze po Vltavě. Podmínkou je doprava na vhodné místo na pravém břehu Vltavy a vybudování překladiště s přístavem. Zásadním problémem je z hlediska intenzity dopravy a velikosti dopravních prostředků absence vhodných komunikací pro spojení mezi lokalitou Drasty a budoucím přístavem, pokud by se mělo toto napojení vyhnout zástavbě Prahy 7 a 8, kde by bylo možné využít i některá stávající přístaviště. Další pouze teoretickou možností je doprava přes Klecany do Klecánek, kde pod jezem Klecany by bylo vhodné místo a prostor pro zřízení trvalého přístaviště s nakládkou a vykládkou. Toto řešení by ale vyžadovalo průjezd centrem Klecan, kde je omezen průjezd NA, dostatečně vysoký podjezd pod tunelem přemostění údolí (což může být technický problém) a průjezd Klecánkami s naprosto nevhodnou komunikací, kde není ani prostor pro její rekonstrukci a rozšíření. Dále toto řešení nebude přijatelné pro obyvatele i z hlediska vlivů dopravy produktu na ŽP. Teoretická využitelnost lodní dopravy se opět vztahuje především na produkt, a to ve vztahu např. k využití v EMĚ. Blíže je doprava řešena v příloze č. I.12 – Dopravní studie. Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání V současné době probíhá u zájmového území počáteční technická a legislativní příprava pro realizaci stavby "Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy", lokalita Drasty, zajišťovaná v rámci stavby č. 6963 "Celková přestavba a rozšíření ÚČOV v Praze na Císařském ostrově". Širší zájmové území v okolí lokality tvoří rovinatá krajina bez významnějšího lesního porostu, na kterou navazuje v jižním a západním směru rozsáhlá říční niva Vltavy, jejíž reliéf je výrazně modelován převážně činností vodních toků. Původní členitý reliéf byl erozivní a tvořivou činností vodních toků je modelován do poměrně úzkého údolí meandrujícího říčního toku, omezené na obou stranách reliéfem plošného až vrchovinného typu. Modelace krajiny určuje i celkový ráz zájmového území. Tato geografická pozice a morfologický charakter bez významnějších vodních toků v okolí lokality (vyjma cca 1 200 m vzdálené Vltavy) určovala i prioritní využití krajiny – na otevřeném a nepříliš členitém území dominuje zemědělské využití krajiny. Osídlení je koncentrováno do sídel, území se vyznačuje relativně hustou dopravní sítí. Město Klecany je přirozeným centrem mikroregionu a je pověřenou obcí, ve vztahu k Drastům jsou tyto městskou částí Klecan. Přírodovědecky významnější lokality jsou soustředěny do přírodních rezervací a památek (viz níže a příloha č. I.5 – ÚP města Klecany). Údolní niva a tok Vltavy je v širším území páteřním prvkem systému ekologické stability. Kostra systému ekologické stability je v okolí posuzovaného území vzhledem k absenci vodních toků poměrně řídká a tvoří ji převážně porosty podél sporadicky zachovaných mezí a polních cest. V zájmovém území se tak kombinují plochy přírodní, minimálně narušené s plochami dotčenými zemědělstvím a průmyslem.

203


Urbanizace území se projevila nejvíce na obou březích Vltavy, především na jejím pravém břehu s významným dopravním koridorem dálnice D8 a relativně vyšší hustotou osídlení. Určitý vliv na charakter zájmového území má rovněž blízkost hl.m. Prahy. Připravované využití lokality KH Drasty a priority trvale udržitelného využívání okolního území budou záměrem, který je předmětem posuzování vlivů na životní prostředí, za podmínek jeho řešení uvedených v této dokumentaci dodrženy, a záměr podmínky tohoto využití bude splňovat. Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů Záměr je řešen s ohledem na uvedenou problematiku a vzhledem ke způsobu jeho realizace. Projektová příprava záměru musí zajišťovat řešení, které nezpůsobí nad přijatelnou míru nezvratitelný vliv působení na přírodní zdroje, jejich kvalitu a schopnost regenerace. Tato skutečnost je ovlivněna konečným řešením celého území. Všechna opatření zahrnutá v rámci realizace záměru a provoz dopravních systémů vztažených k záměru v zájmovém území (zejména var. 3 napojení lokality na regionální síť ) mají zajistit řešení záměru s ohledem na zachování a obnovitelnost přírodních zdrojů a možnost zásadní minimalizace vlivů předmětného záměru v území vůči přírodním složkám. Tato skutečnost je řešením záměru zajištěna. Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností - na územní systémy ekologické stability Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) je definován zákonem č. 114/1992 Sb. v platném znění jako vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Základními pojmy používanými v souvislosti s ÚSES jsou biocentrum, biokoridor a interakční prvek. Prvky územních systémů ekologické stability nebudou záměrem dotčeny. - na zvláště chráněná území Stavba se nenachází na zvláště chráněném území ve smyslu zák. ČNR č. 114/92 o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Záměr je navržen do prostoru, ve kterém se přírodní území s parametry na zvláštní ochranu nedochovaly. - na území přírodních parků Záměr není situován na území přírodního parku. - na významné krajinné prvky Ve smyslu uvedeného zákona je významný krajinný prvek ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, utvářející její vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými prvky ze zákona jsou rašeliniště, lesy, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy a ty části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Na území lokality záměru a v bezprostředním okolí nebyly vyhlášeny a nejsou registrovány významné krajinné prvky.

204


- na území historického, kulturního nebo archeologického významu V bezprostředním okolí posuzované stavby se nenachází žádné významné architektonické ani historické památky nebo archeologická naleziště, které by mohly být výstavbou či provozem záměru a jeho vlivy negativně dotčeny. -

na území zatěžovaná nad míru únosného zatížení (včetně starých ekologických zátěží) Vlastní lokalita záměru není evidována jako území se starou ekologickou zátěží. Podle Systému evidence starých ekologických zátěží, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v místě realizace stavby staré zátěže evidovány. Plocha určená k zastavění v posuzovaném areálu byla ale využívána jako kalová pole a lze tedy potenciálně očekávat určitou kontaminaci zemin pod kalovými poli ve vztahu k látkám obsaženým v ukládaném kalu. Tato kontaminace by měla být na základě průzkumu v rámci výstavby odstraněna odtěžením zemin v dostatečném rozsahu a hloubce (vzhledem k hloubce hladiny podzemní vody cca 10 m pod terénem a charakteru podloží lokality lze předpokládat nezasažení podzemních vod látkami z kalových polí). V blízkém okolí lokality nejsou plochy nadměrně ekologicky zatěžované a nejsou zde identifikovány ani významné staré ekologické zátěže, kontaminovaná území, území s vlivy hornické činnosti apod. V širším zájmovém území jsou evidovány dvě staré ekologické zátěže. Jedná se o starou ekologickou zátěž v areálu AERO Vodochody a.s. (ID 18436001, riziko kvalitativní nízké, riziko kvantitativní bodové) a o skládku Postřižín (ID 112620001, riziko kvalitativní vysoké, riziko kvantitativní lokální). Údaje vztahující se k ochraně přírody a krajiny v okolí lokality záměru Uvedené údaje se vztahují k problematice zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, a byly poskytnuty z veřejně přístupných databází, databází KÚ Středočeského kraje a MěÚ Klecany. Situování níže uvedených krajinných a přírodních prvků je zřejmé z přílohy č. I.5. Z veřejné databáze: 1. Nejbližší maloplošně zvláště chráněná území: Přírodní rezervace Máslovická stráň Předmětem ochrany jsou skalní stepi na výchozech spilitů nad pravým břehem Vltavy, poloha cca 2 km severozápadně od lokality. Přírodní rezervace Máslovická stráň byla vyhlášena v roce 1999 na rozloze 27,3 ha.Cílem ochrany je zachování typických stepních společenstev na skalních výchozech s výskytem řady chráněných druhů. Území je zčásti zalesněné výsadbou nebo přirozeným náletem. Z chráněných druhů rostlin jmenujme například bělozářku liliovitou, koniklec luční, tařici skalní či kavyl Ivanův. Vyskytují se zde vedle typicky středoevropských druhů i teplomilné druhy

205


měkkýšů. Ze savců lze uvést ježka západního, sysla obecného, lišku obecnou či netopýra, z ptáků lelka obecného i lesního, čížka lesního nebo žlunu šedou. Národní přírodní rezervace Větrušická rokle Předmětem ochrany jsou spilitové skály nad pravým břehem Vltavy, skalní stepi, botanická a etnomilovická lokalita v prakticky nepřístupném terénu. Poloha cca 1,2 km západně od lokality, odděleno údolím Hoštického potoka. Národní přírodní rezervace Větrušické rokle - skalnaté srázy na pravém břehu Vltavy byly rezervací o rozloze 24,72 ha vyhlášeny v roce 1969. Hlavním předmětem ochrany jsou teplomilná společenstva skalních stepí na skalních výchozech ve stěně vltavského kaňonu. Je zde jeden z největších souvislých spilitů, najdeme zde suťová pole. Mimo přirozené stepi je území zarostlé náletovými dřevinami, původní porosty se nezachovaly. Rostlinstvo skalních stepí vykazuje i alpínské prvky, na spilitech najdeme bohatá vápnomilná společenstva, na buližnících naopak chudá společenstva s kostřavou sivou či tařicí skalní s přechody do vřesovin. Co se týče fauny, můžeme zde vidět ještěrku zelenou, oblast je hnízdištěm dravců (např. krahujec, v minulosti a potencionálně i do budoucna sokol, raroh), z bezobratlých jmenujme například otakárka ovocného a fenyklového. Přírodní park Dolní Povltaví Byl zřízen podle §12 zák. č. 114/1992 Sb. v roce 1994 na ochranu kaňonovitého údolí Vltavy, hranice cca 1km jihozápadně od lokality. Park je situován po hraně zalesněných pravobřežních svahů údolí Vltavy, přibližně po linii Větrušice-Máslovice-ZlončiceChvatěruby. Situování těchto území je zřejmé z přílohy č. 3 a zejména z přílohy č. 5. Ostatní zvláště chráněná území přírody se nacházejí v okruhu větším jak 5 km. 2. Nadregionální biocentrum (NRBC) Z dostupných údajů vyplývá, že na lokalitě ani v jejím okolí se nenachází žádné NRBC. V širším zájmovém území se nachází NRBC 2001 Údolí Vltavy. 3. Regionální biocentrum (RBC) Z dostupných údajů vyplývá, že na lokalitě ani v jejím okolí se nenachází žádné RBC. V širším zájmovém území se nachází RBC 1854 Beckov. 4. Lokální biocentrum (LBC) Z dostupných údajů vyplývá, že přímo na lokalitě se nenachází žádné LBC, na jihovýchodní část lokality navazuje LBC situované na plošně omezené přírodní ploše. V širším zájmovém území se nachází tyto LBC: - LBC 12 Černá skála - LBC 14 Čtyři hony - LBC 15 Na dlouhých - LBC 13 Drasty

206


5. Lokální biokoridory (LBK) Lokální biokoridor LBK 14 K Drastům prochází severovýchodním cípem lokality KH Drasty. Dle provedeného biologického průzkumu je tento LBK v areálu KH v podstatě nefunkční a lze jej případně pokud to bude nezbytné z hlediska konečného řešení zahrnou do generelu záměru. Uvedený LBK lze přirozeným procesem posunout více na východ s využitím zemědělské plochy za hranicí areálu. V rámci výstavby bude proveden aktuální biologický průzkumu před zahájením prací na lokalitě, a to zejména ve vztahu k evidenci tohoto LBK, do jehož prostoru bude zasahovat objekt těžní šachty a dešťové zdrže. V případě zjištění zvláště chráněných živočichů budou tyto šetrně odchyceni a přemístěni do jiné vhodné lokality. V širším zájmovém území se nachází tyto LBK: - LBK 5 - LBK 6 Na Vlasini - LBK 7 U cihelny - LBK 8 Čtyři hony - LBK 9 Na záduší - LBK 10 V Lobči - LBK 11 Ke Klecanskému háji - LBK 14 K Drastům - LBK 15 Panské zahrady 6. Soustava NATURA 2000 a evropsky významné lokality Soustava Natura 2000 je v České republice tvořena ptačími oblastmi (PO) a evropsky významnými lokalitami (EVL) podle požadavků směrnice 79/409/EHS a 92/43/EHS (transponováno novelou zákona č. 114/1992 Sb. - zákon č. 218/2004 Sb.). Národní seznam evropsky významných lokalit byl stanoven v nařízení vlády č. 132/2005 Sb. Ptačí oblasti byly vymezeny nařízeními vlády každá jednotlivě. Ptačí oblasti ani evropsky významné lokality se v sousedství lokality Drasty nenacházejí. Z ptačích oblastí je nejblíže ptačí oblast Křivoklátsko cca 30 km vzdušnou čarou jihozápadním směrem (vyhlášená nařízením vlády č. 684/2004 Sb.). Z evropsky významných lokalit se nejblíže záměru nachází EVL Veltrusy (9 km SZ směrem), EVL Slaná louka u Újezdce (9 km S směrem), EVL Úpor - Čermínovsko (10 km SV směrem, S od Neratovic) a EVL Polabí u Kostelce (11 km V směrem, S od Kostelce n. L.). Podle stanoviska KÚ Středočeského kraje (viz příloha č. I.6) se v okolí záměru nenachází žádná lokalita soustavy NATURA 2000 a EVL, a lze vyloučit významný vliv obou variant předloženého projektu samostatně i ve spojení s jinými projekty na evropsky významné lokality a ptačí oblasti. 7. ÚSES V prostoru lokality Drasty a blízkém okolí se regionální ani nadregionální ÚSES nenachází (viz vyjádření KÚ v příloze č. I.6).

207


8. Ostatní přírodní prvky Zájmové území záměru není v kontaktu ani prostorové kolizi s některými významnými krajinnými prvky „ze zákona“, nejbližším cca 1 km vzdáleným je lesní porost v oblasti Přírodního parku Dolní Povltaví. V prostoru širšího zájmového území jsou registrovány tyto významné krajinné prvky (VKP) podle § 6 platného znění zákona o ochraně přírody a krajiny: k.ú. Klecany • 4 - Zdibská cesta • 5 - Zdibsko • 6 - V remízskách • 9 - Na Hradisku • 10 - Nad Vltavou • 11 - Klecanský háj • 35 - Na Vlasini - Černá skála • 36 - U mlejna • L1 - V Klecánkách k.ú. Drasty • 13 - U chmelnice • 14 - Lány • 15 - K Husinci • 16 - U homolek • 17 - Za lisou u dvora • 18 - Drastecký rybník • 19 - Máslovické údolí • 26 - V močidlech • N1 - Nad panskými zahradami V kontextu šíře ekologické valence (případně míry tolerance ekosystémů vůči změnám) je možno pro širší zájmové území dovodit, že se v něm prakticky nevyskytují stanoviště se specifickými nároky (například zbytky rašelinišť nebo rašelinných luk). Jinak nejsou zastoupena žádná stanoviště stenoekního charakteru s úzkým intervalem míry tolerance ke změnám, např. kyselá stanoviště písčin, případně vysychavá lada na výchozech bázičtějšího podloží (amfibolity, vápence, buližníky apod.) Dle údajů z Ústředního seznamu ochrany přírody zveřejněných na stránkách agentury ochrany přírody a krajiny ČR jsou na katastru obce Máslovice vyhlášeny dva památné stromy. Jedná se o hrušeň obecnou (první strom od obce při pravém okraji silnice směrem na Vodochody) a jírovec maďal (u usedlosti čp. 1). Na katastru obce Odolena Voda jsou také vyhlášeny dva památné stromy. Jedná se o dub letní (u silnice Odolena Voda Postřižín, u hranice katastru ) a další dub letní v Dolínku. Na katastru obce Drasty nebyly památné stromy vyhlášeny. V kontaktu s posuzovaným záměrem se vyhlášené památné stromy nenacházejí.

208


9. Zvláště chráněné nerosty V současné době není stanoven seznam zvláště chráněných nerostů podle zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění. 10. CHOPAV Lokalita a její okolí se nenachází v chráněné oblasti přirozené akumulace vod (CHOPAV). 11. Z vyjádření MěÚ Klecany MěÚ odkazuje na návrh Územního plánu z webových stránek (viz příloha č. I.5). 12. Z vyjádření KÚ Středočeského kraje KÚ Středočeského kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství sdělil v rámci zpracování Oznámení, že v předmětné lokalitě se nenalézá žádný národní park, ani chráněná krajinná oblast, žádná přírodní rezervace, přírodní památka, ani regionální či nadregionální ÚSES. Dle podkladů KÚ není v lokalitě znám výskyt žádného zvláště chráněného (ohroženého, silně ohroženého či kriticky ohroženého) druhu a KÚ doporučuje aktualizovat stav flóry a fauny terénním šetřením (to bylo provedeno ve studii biologického posouzení lokality a bude aktualizováno před zahájením výstavby). PLOCHA VÝSTAVBY Území lokality nemá v současnosti vytvořeno žádné přirozené ani přírodě blízké prostředí. Jedná se o lokalitu v rozhodujícím podílu plochy přeměněnou stavbou a provozem původního KH ÚČOV (viz příloha č. I.2 a I.17). Pozemek pro stavbu leží prakticky v rovině, je nečlenitý až na původní zarostlé kalové jímky v západní části lokality, a vegetace se zde uchycuje nesnadno a jen ojediněle. Popis lokality KH a členění na dílčí lokality – přírodní poměry v území Lokalita čís. 1 – tůňka u plotu Běžné vodní lokality se na sledovaném území nevyskytují. V prostoru kolem plotu pod hustým porostem stromů a keřů je vytvořena malá tůňka. Břehy má pozvolné a jsou jen hlinité. Také dno tvoří převážně vrstva bahna, která je překrytá vrstvou organických zbytků rostlin. Ve sledovaném období je ve vodním prostředí silný organický zákal, ale asi bude tento stav trvalejšího rázu. Relativně rychle však tato tůňka vysychá. Naměřené fyzikálně-chemické hodnoty vody v tůňce: vodivost vody 315 µ.S množství rozpuštěného kyslíku 6,3 mg/l teplota vody v době odběru 15,2 º C

209


Lokalita čís. 2 – lokality bývalého kalového pole : „A“ – suché pole Jedná se o celou uměle vzniklou lokalitu bývalého kalového hospodářství v prostoru Drasty. Celá lokalita je tímto faktem výrazně zatížená a výrazně pozměněná od původního stavu přírodního prostředí. V tomto prostoru nebylo možné očekávat výskyt zajímavějších nebo vzácnějších rostlin či živočichů. Na okraji jsou podobné biotopy jako přímo mezi kalovými poli. Prakticky se jedná o rovnou část. V některé jámě jsou menší nevysoké hromady neurčitého materiálu, které jsou překryté zeminou. Ve všech jmenovaných částech je nebohatá, ale bujná ruderální vegetace. Do prostoru suchých polí (jámy) jsou zaústěny nefunkční odpadní přívody. Po delší dobu se však žádná voda nepřivádí. Jediným zdrojem jsou dnes vody srážkové (sníh, déšť), které v jámě mizí (vsakují) bez vytvoření tůněk či mokřadu. Lokalita čís. 2 – lokality bývalého kalového pole : „B“ – dříve mokré (tzv.rybník) Také zde se jedná se o uměle vytvořenou lokalitu bývalého kalového hospodářství v prostoru Drasty. Hodnocené místo je touto skutečností silně poznamenáno, je výrazně zatížené a pozměněné od původního stavu přírodního prostředí. V tomto prostoru nebylo možné očekávat žádný výskyt zajímavějších nebo vzácnějších rostlin či živočichů. Dno tohoto pole je utěsněné, převážně tvořeno panely z betonu, dříve zde bývalo minimálně vlhké prostředí (spíše však zvodnělé). Lokalita čís. 3 – lokality v okolí kalových polí : „A“ – mezi kalovými poli Jedná se o některá místa v okolí bývalých kalových polí resp. mezi nimi. Největší části lemuje poměrně úzký pruh porostlý vegetací. Na některých místech jsou převážně monokultury ruderálních rostlin nebo ohnice. Lokalita čís. 3 – lokality v okolí kalových polí : „B“ – vzdálenější okolí Ve větší vzdálenosti od hodnocených polí bylo hodnoceno místo starého kalového pole a vstupní místo do areálu s udržovanou loukou. Staré kalové pole je nyní zanedbanou částí přírodního celku – nicméně zde dochází k postupnému zpřírodňování daného prostředí. Hned za vstupní branou je v levé části areálu větší travní plocha, která je minimálně 2x ročně udržována kosením. Lokalita čís. 4 – „biokoridor“ Lokalitou také prochází „lokální biokoridor“, který však rozhodně nepatří ke kvalitní části ÚSESu. Na dlouhých úsecích není jednoznačně vymezen a bude sloužit jen nedokonale.

210


FLÓRA A FAUNA V příloze č. I.18 je uvedeno komplexní biologické posouzení lokality. Z důvodu rozsáhlosti provedeného přírodovědného průzkumu a přehledu zjištěných živočichů a rostlinstva nejsou jejich seznamy uváděny v textu dokumentace. Hodnocení projektu záměru stavby (v prostoru kalového hospodářství na lokalitě Drasty) se opírá o opakované terénní průzkumy a o celkové biologické posouzení daného území. Hodnocena je zde celková biologická a ekologická aktuální situace z hlediska zájmů ochrany přírody a krajiny. Prvořadým zájmem na hodnoceném území je zjištění event. výskytu vzácnějších event. zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Průzkum zvláště chráněných zástupců na lokalitě Rostlinstvo Na celém hodnoceném území nebyla v době průzkumných prací nalezena žádná rostlina, která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP čís. 395/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pokud by se však v prostoru budoucích staveb na sledovaných lokalitách vyskytli někteří vzácnější zástupci rostlin bude nutné při výstavbě postupovat v souladu s výše uvedeným zákonem tzn. provést jejich záchranný transfer na vhodné nové lokality. Živočichové Na celém zájmovém a hodnoceném území nebyl zachycen žádný živočich, který je zařazen mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP čís.395/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Pokud by se však v prostoru budoucí stavby na sledovaných lokalitách vyskytli někteří vzácnější zástupci bude nutné při výstavbě postupovat v souladu s výše uvedeným zákonem. Především pak zabezpečit jejich záchranný transfer z místa ohrožení na nějakou vhodnou lokalitu v okolí. Celkové zhodnocení významu sledovaného krajinného celku Cennější krajinný prvek se na lokalitě nevyskytuje. Také jiné ekologicky významnější částí v hodnoceném areálu nejsou. Všechny části sledované lokality jsou z pohledu ochrany přírody a krajiny nevýznamné (teoreticky pak jen lokální biokoridor, který však bude muset být doplněn, aby mohl plnit svou funkci). Po provedených dlouhodobějších průzkumných biologických pracích je možné konstatovat, že hodnocené místo bývalých kalových polí (nyní určené pro terénní úpravy pro nové kalové hospodářství) je možné hodnotit jako nevýznamnou lokalitu z pohledu ochrany přírody a krajiny. Je zde možné uskutečnit zamýšlený projekt s úpravou lokality a následným zpracováním odpadu a kalů.

211


Vyhodnocení výsledků průzkumných prací, závěry a doporučení zpracovatele biologického posouzení 1. Biologický průzkum na uváděných lokalitách probíhal v první polovině roku 2010. 2. Průzkumné práce a biologické posouzení byly zaměřené především na výskyt cennějších event. zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. 3. Z ochranářského hlediska je možné konstatovat, že se zde nevyskytují takové druhy hmyzu, kteří patří mezi zvláště chráněné zástupce. 4. Na sledované lokalitě se nevyskytují žádní zástupci zvláště chráněných druhů obojživelníků nebo plazů. Jediným zachyceným druhem, který však nepatří mezi zvláště chráněné zástupce, je na lokalitě skokan hnědý. 5.

Žádní vzácní nebo chránění zástupci skupiny ptáků se zde nevyskytují a také zde nehnízdí.

6. Všichni zachycení zástupci savců jsou běžnou součástí různých stanovišť. Žádní vzácnější nebo dokonce chránění zástupci se zde nevyskytují. Lokalitu je možné považovat za nevýznamnou pro rozvoj savců. 7. Na celé sledované lokalitě se nevyskytují žádní zástupci vzácnějším druhů rostlin. 8. Na celém zájmovém a hodnoceném území nebyl zachycen žádný živočich ani rostlina, který je zařazen mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP čís.395/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. 9. Realizací stavebních úprav na lokalitě Drasty ani na dalších lokalitách kolektoru nebudou narušeny prvky ÚSES ani VKP. Hodnocená lokalita není významnější lokalitou z pohledu ochrany přírody a krajiny. Je zde možné uskutečnit zamýšlený a hodnocený projekt. 10. Provedením navrhovaných stavebních a terénních úprav nedojde k žádnému narušení ekologické stability krajiny na lokalitě Drasty i na dalších sledovaných místech. Vhodným způsobem konečné úpravy lokalit šachet se mohou tyto lokality stát kvalitním biotopem, který bude nabízet dobré přírodní podmínky pro rozvoj běžných i vzácnějších organismů. 11. Veškeré ozelenění lokality je nutné směřovat k původním druhům rostlinného materiálu, který se běžně vyskytuje v nejbližším okolí dané lokality. Na každé lokalitě bude nutné zabránit možnosti výskytu a dalšího šíření nepůvodních nebo invazních druhů rostlin. 12. Kvalita sledované tůňky (vody v tůňce a jejího oživení) není vysoká, nicméně jednoznačně je možné vyloučit jakékoliv znečištění či negativní ovlivnění z prostoru

212


kalových polí. Také nebude tento prostor navrhovanou a hodnocenou rekonstrukcí kalového hospodářství nikterak negativně ovlivněn. 13. Postup prací na sledovaných územích a úpravy terénu nebudou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zvolená varianta postupu prací je vhodným řešením pro danou lokalitu. Z hlediska problematiky ochrany přírody a krajiny je navrhovaný technický postup odpovídající. 14. Po provedených průzkumných biologických pracích a biologickém posouzení je možné konstatovat, že místo bývalého kalového hospodářství na lokalitě Drasty a dalších sledovaných lokalitách je možné hodnotit jako nevýznamné lokality z pohledu ochrany přírody a krajiny. Nejsou zde přítomni žádní zvláště chránění zástupci živočichů a rostlin. Také nebude negativně zasahováno do blízkého přírodního okolí staveb. Je zde možné d o p o r u č i t uskutečnění zamýšleného a hodnoceného projektu na lokalitě Drasty. Souhrnně lze ve vztahu k charakteru záměru, jeho technickému řešení a opatřením na ochranu ŽP konstatovat, že uvedený záměr nebude nepřijatelným způsobem ovlivňovat dotčené území z hlediska výše uvedených environmentálních charakteristik.

C.II. CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ V RÁMCI PŘÍPRAVY PŘEDMĚTNÉHO ZÁMĚRU A ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE EIA BYLY SLEDOVÁNY A POSOUZENY NÁSLEDUJÍCÍ SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MOŽNOSTI JEJICH OVLIVNĚNÍ ZÁMĚREM, A TO VČETNĚ HLEDISKA VÝZNAMNOSTI TOHOTO VLIVU. C.II.1. Geomorfologické poměry Z hlediska morfologického se jedná o lokalitu rovinatého charakteru s mírným sklonem k jihu. Terén v širším okolí provozovny je zvlněný, bez výraznějších terénních dominant vystupujících nad úroveň terénu lokality (pouze západně od lokality se nachází poměrně hluboké údolí Vltavy a severně od lokality je patrná mírná deprese Máslovického potoka). Terén v bezprostředním okolí lokality je rovinatý až mírně zvlněný. Nadmořská výška v okolí lokality se pohybuje převážně mezi 250 m až 290 m, nadmořská výška lokality je přibližně 279 m.

213


Geomorfologický přehled Zájmové území náleží do systému Hercynského, subsystému Hercynské pohoří, Provincie I Česká vysočina, subprovincie I5 Poberounská, oblast I5A Brdská oblast, celku I5A-2 Pražská plošina, podcelek Kladenská tabule, okrsek Zdibská tabule. Zájmové území se nachází v nejsevernější části Poberounské subprovincie v sousedství subprovincie Česká tabule (I6), oblast I6B Středočeská tabule, celek I6B-3 Středolabská tabule. Realizace záměru bude ovlivňovat geomorfologické poměry vlastní lokality ve smyslu výstavby záměru na její ploše. Geomorfologické poměry okolí záměru nebudou ovlivněny, charakteristika geomorfologických poměrů není ve vztahu k záměru relevantní. C.II.2.

Klimatické poměry, znečistění ovzduší

Klimatické charakteristiky Klimaticky území spadá do okrsku A2, tedy jako teplý, suchý s mírnou zimou a kratším svitem slunce. Zájmová lokalita se nachází na velmi dobře provětrávaném místě. Území náleží do klimatické oblasti T2, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, velmi krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem i podzimem, krátkou, mírně teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Detailnější charakteristiky území uvádí následující tabulka: Tabulka C.1: Charakteristiky území Charakteristika oblasti průměrná roční teplota [°C] průměrná teplota na jaře [°C] průměrná teplota v létě [°C] průměrná teplota na podzim [°C] průměrná teplota v zimě [°C] počet dní s průměrnou teplotou vyšší jak 10°C počet dní s průměrnou teplotou vyšší jak 20°C průměrná maximální teplota [°C] průměrná minimální teplota [°C] průměrný počet letních dní průměrný počet dní bez mrazu průměrný úhrn srážek [mm] počet srážkových dní průměrný sezónní počet dní se sněžením průměrná relativní vlhkost vzduchu [%] průměrná rychlost větru [m.s-1]

Hodnota 8-9 9-10 15-16 9-10 0-1 170 20-30 32-33 -16 až -17 40-50 260-280 450-500 150-170 50-60 75-80 3-4

214


Základní klimatické charakteristiky z nejbližší meteorologické stanice Praha, Ruzyně jsou uvedeny v následujících tabulkách. Průměrná teplota vzduchu(°C) pro klimatologickou stanici Praha, Ruzyně (zdroj: veřejný portál ČHMÚ) Klimatologická stanice

I.

II.

Praha, Ruzyně

-2,4

-0,9

III. 3

Měsíc IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. Průměrná teplota vzduchu (°C) za období 1961-1990 7,7 12,7 15,9 17,5 17 13,3 8,3

XI. 2,9

XII. -0,6

Rok 7,9

Průměrný úhrn srážek (mm) pro klimatologickou stanici Praha-Ruzyně za období 1961-1990 (zdroj: veřejný portál ČHMÚ) Klimatologická stanice

I.

II.

III.

Praha, Ruzyně

23,5

22,6

28,1

Měsíc IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. Průměrná úhrn srážek (mm) za období 1961-1990 38,2 77,2 72,7 66,2 69,6 40 30,5

XI.

XII.

31,9

25,3

Rok 525,9

Z přehledu je zřejmé, že srážky jsou rozloženy během roku značně nerovnoměrné, nejnižších hodnot dosahují v podzimních, zimních a jarních měsících, maxima pak v létě (květen až srpen je nejdeštivější období v roce). V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní - 21 %, významné minimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu - 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Bezvětří se vyskytuje poměrně často – s četností 18 %. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %. Oblast je tedy provětrávána v porovnání s územím ČR průměrně. Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, v této rozptylové studii se to tedy týká z posuzovaných zdrojů pouze emisí z dopravy (emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze)).

215


Obr. C.1: Grafické znázornění četností směrů větrů [%] pro posuzovanou lokalitu podle tříd rychlostí větru

Imisní charakteristika lokality –znečištění ovzduší Z rozptylové studie (příloha č. I.13) vyplývají tyto základní informace: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje podle § 43 písm. i) zákona č. 86/2002 Sb. Ministerstvo životního prostředí ve svých věstnících. MŽP naposledy vymezilo oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší ve svém sdělení č. 6 ve Věstníku MŽP částka 4 z dubna 2010 na základě hodnot naměřených v roce 2008. Podle těchto sdělení ve Věstnících MŽP sice bylo posuzované území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany v letech 2005 až 2010 vyhlášeno za oblast se

216


zhoršenou kvalitou ovzduší, avšak pouze z důvodu překročení imisního limitu pro PM10 pro denní průměr v letech 2003 až 2007, v roce 2006 pak i z důvodu překročení imisního limitu pro PM10 pro roční průměr, ovšem jen na malé části území (pravděpodobně v centru Klecan) a v letech 2004 až 2008 také z důvodu překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. To svědčí o tom, že na tomto znečištění mají nepochybně dominantní vliv mohutné průmyslové zdroje v okolí (včetně pražské aglomerace), automobilová doprava a lokální vytápění pevnými palivy v obcích v tomto území (benzo(a)pyren). Nutno ovšem podotknut, že není vyloučeno (rozlišení grafického zobrazení postižených území ve věstnících neumožňuje přesnější posouzení), že přímo v posuzované lokalitě a jejím bezprostředním okolí nejsou imisní limit pro PM10 pro roční průměr a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren překračovány (a že k jejich překračování dochází spíše jen v centru města Klecany). Přehled podílu území s překročením imisních limitů vyhlášeného jako OZKO pro území spadající pod působnost stavebního úřadu Městského úřadu Klecany je uveden v rozptylové studii. Posuzované zdroje pravděpodobně nebudou jmenovitě zařazeny do žádného vyhlášeného ústředního, krajského nebo místního smogového varovného a regulačního systému (SVRS) (§ 8 odst. 4 a odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb. a vyhláška č. 553/2002 Sb.). Imisní situace z hlediska PM10, benzo(a)pyrenu, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého i dalších základních znečišťujících látek v posuzovaném území je ovlivněna především pražskou aglomerací, průmyslovými a energetickými zdroji v daném území (průmyslové areály v Kladně, Kralupech nad Vltavou, Vodochodech, Spolana Neratovice, elektrárny v Horních Počaplech apod.) a frekventovanými silnicemi (zejména dálnice D8 a další zatížené silnice II. třídy) procházejícími posuzovaným územím nebo v jeho blízkosti a také lokálními spalovacími zdroji (vytápění domů a bytů a malé průmyslové zdroje v okolních obcích) a dopravou po místních komunikacích. Na imisní situaci v posuzované lokalitě se pak podílí samozřejmě také dálkový přenos (i včetně severočeských elektráren). V zájmovém území nebo v jeho bližším okolí není v současné době provozována žádná stacionární (stálá) stanice měření imisí . Stanice měřící základní znečišťující látky (SO2, PM10, NO2 a případně benzen), které se od posuzované lokality nachází ve vzdálenosti, která umožňuje použití na ní naměřených hodnot alespoň pro velmi hrubý odhad imisní situace v posuzované lokalitě, jsou pouze stanice Veltrusy (stanice SVELA ČESRAF, staré číslo ISKO 792) a Pha8-Kobylisy (stanice AKOBA ČHMÚ, staré číslo ISKO 779) . Ostatní stanice v kraji jsou již příliš vzdálené od posuzované oblasti nebo ve zcela odlišném charakteru terénu a emisní zátěže (pod vlivem odlišných zdrojů znečišťování ovzduší), na nich naměřené imisní charakteristiky proto nelze využít vůbec. Přehled vybraných imisních charakteristik naměřených na uvedených stanicích měření imisí v posledních 9 letech je uveden v rozptylové studii. Na stanici Pha8-Kobylisy bylo naměřeno překročení imisních limitů (platných nyní, tj. bez mezí tolerance) pro PM10 pro denní průměr v letech 2001-2006 a v roce 2009 a pro PM10 pro roční průměr v letech 2002 a 2003. V letech 2001-2009 na stanici Pha8-Kobylisy a v letech

217


2008 a 2009 na stanici Veltrusy bylo naměřeno překročení imisního limitu pro NOx pro ochranu ekosystémů a vegetace. Překročení dalších imisních limitů pro další znečišťující látky nebylo ve sledovaném období zaznamenáno (stanice Veltrusy však poskytuje ucelené a věrohodné výsledky teprve od roku 2008). Až na výjimky byla téměř všechna maxima u všech základních znečišťujících látek na obou uvedených stanicích v letech 2001 až 2009 naměřena v topné sezóně (převážně od října do března, jen výjimečně v září nebo v dubnu a pouze některá hodinová maxima u SO2 a PM10 na stanici Veltrusy (1x na stanici Pha8-Kobylisy) byla naměřena v letních měsících, což může být způsobeno vlivem například odstávek některých technologií v průmyslovém areálu Kralupy v době celozávodních dovolených. To jen potvrzuje dominantní vliv velkých průmyslových areálů, elektráren, tepláren, kotelen a lokálního vytápění ve spojení s automobilovou dopravou na imisní situaci v posuzované oblasti a dokládá, že extrémní krátkodobé hodnoty naměřené na obou stanicích nejde k odhadu imisní situace v posuzované lokalitě využít. Výše uvedené imisní charakteristiky naměřené na obou citovaných stanicích lze tak použít pro posuzovanou lokalitu (okolí plánované provozovny) spíše jen pro hrubý velmi nejistý vysoký odhad imisní situace v dlouhodobém měřítku. Podle údajů ze stanic Pha8-Kobylisy a Veltrusy a vypočtených imisních charakteristik z ročenek ČHMÚ lze tedy usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované oblasti je (stejně jako naprostá většina „nezalesněných venkovských oblastí přiléhajících k pražské aglomeraci“) znečištěné s výskytem epizod s vyššími imisními koncentracemi zejména PM10, které často překračují koncentrační hodnotu imisního limitu pro denní průměr, v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami nad limitem povolenou četnost. Krátkodobé (hodinové i denní) koncentrace dalších relevantních základních znečišťujících látek (NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity (u SO2 s velkou rezervou, benzen nemá krátkodobý ani denní imisní limit stanovený). Dlouhodobé koncentrace všech relevantních základních znečišťujících látek (PM10, NO2, SO2 a benzenu) jsou v posuzované oblasti za stávajícího stavu (imisní pozadí) velmi pravděpodobně pod imisními limity, průměrné roční imisní koncentrace NO2 se pohybují do 26 µg/m3, SO2 do 10 µg/m3, PM10 mezi 15 a 30 µg/m3 a benzenu do 2 µg/m3 (spíše do 1 µg/m3). Pro odhad imisního pozadí NOx není v ročenkách ČHMÚ dostatek využitelných údajů. Protože naměřené i vypočtené hodnoty imisních charakteristik spolu relativně přibližně korespondují a zhruba odpovídají i údajům z vymezení OZKO, lze na základě výše uvedených údajů usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM10, NO2, SO2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM10 překračujícími limitem povolenou četnost). V oblasti se ve znatelném dosahu emisí z posuzovaných zdrojů v areálu KH nenachází žádná přírodní rezervace nebo zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace.

218


Imisní limity diskutovaných znečišťujících látek jsou uvedeny v rozptylové studii. Stanice měřící imisní koncentrace pachových látek (olfaktometrickou metodou) v ČR provozovány nejsou. K odhadu zátěže oblasti pachovými látkami nelze využít ani výpočtových modelů, protože pro ně zatím nejsou vstupní data. Bližší údaje o stávající imisní situaci zájmového území jsou uvedeny v rozptylové studii. C.II.3. Hydrologické poměry Povrchové vody Zájmové území patří do povodí: • Vltava 1 -12 - 02 - Vltava od Rokytky po ústí (převážná část území) Zájmové území je cca na rozvodnici, přímo do něj nezasahuje žádná vodoteč. V širším okolí se jedná spíše o prameniště příslušných okolních vodotečí. Tabulka C.2: Dílčí povodí v blízkém okolí lokality Hlavní povodí Vltava

Dílčí povodí 1 -12 -02

Máslovický potok

plocha povodí

vyvinutá vodoteč

ústí

1 -12 -02-020

14,499

Máslovický potok

Vltava 28 km

1 -12 -02-021

15,841

-

Podle vodohospodářské mapy severovýchodní část širšího zájmového území náleží k povodí Máslovického /Hoštického potoka/, hydrologické číslo povodí 1-12-02-020. Hoštický (Máslovický) potok jako hlavní tok povodí od soutoku s Vltavou k soutoku s bezejmenným potokem má charakter přírodního, neupraveného koryta s lokálními zásahy na březích toku. Od soutoku s bezejmenným potokem je Hoštický (Máslovický) potok upraven v lichoběžníkovém profilu se šířkou dna 6,0 m a sklonem svahů 1:1,5 (tato úprava byla vybudována v období výstavby 1. úseku dálnice Teplice – Praha). Bezejmenný potok má prakticky v celé délce charakter přírodního, neupraveného koryta. V úseku od km cca 0,26 protéká potok okrajem lesních porostů s výraznější údolnicí a vyvinutějším korytem, které je pomístně zpevněno. Tabulka C.3: Významné vodní toky dle vyhlášky č. 470/2001 Sb. v platném znění (č. 333/2003 Sb.) v širším zájmovém území 1 Poř. č.

2 Název vodního toku

1. 118. 129.

3

4 Délka vodního toku v

ČHP

kategorii význam. v km

5 Identifikátor vodního toku dle HEIS

7 Funkce toku

Labe

1-01-01-001

370,7

100010000100

Správce toku V, H PL

Černávka Vltava

1-05-04-057 1-06-01-055

14,6 376,7

113260000100 113900000100

PL V

219


Nejbližší povrchová vodoteč je bezejmenný potok odtékající sz. směrem z rybníka v prostoru osady Drasty, tj. cca 800 m severně od lokality. Jedná se o levostranný přítok Máslovického potoka, do jehož povodí prostor lokality spadá (č. hydrol pořadí 1-12-02-020). Máslovický potok je pravostranným přítokem Vltavy (č. hydrol. pořadí 1 -12 - 02 - Vltava od Rokytky). Na lokalitě a v bezprostředním okolí lokality se nevyskytuje žádný přítok Vltavy ani žádná místní vodoteč. Nejbližší je Máslovický potok severně ve vzdálenosti cca 1 500 m u Vodochod. Vzhledem k situování lokality cca 90-100 m nad hladinou Vltavy a ve vzdálenosti 1 200 m není lokalita z hydrologického hlediska tokem Vltavy ovlivněna. Při stávajícím stavu dochází k zasakování převážného množství srážkových vod na lokalitě, část ze zpevněných ploch a střech je zřejmě odváděna do stávajícího kanalizačního systému DN 324 vedeného do Vltavy. V rámci provozu záměru se počítá s rozsáhlými zpevněnými plochami a střechami objektů a řízeným odváděním nekontaminovaných srážkových vod do Vltavy předběžně novým RTK v max. množství 300 m3/h (0,083 m3/s). Z Vltavy se dále počítá s krátkodobým alternativním odběrem říční vody (v prostoru ÚČOV) v max. množství do 100 m3/h (náhrada za vyčištěnou technologickou vodu z ÚČOV v případě její aktuálně nevhodné kvality). Z uvedeného vyplývá, že záměr ovlivní Vltavu zcela nevýznamně. C.II.4. Geologické poměry, půdy Geologické poměry širšího zájmového území Z regionálně geologického hlediska tvoří širší zájmové území horniny svrchní křídy vltavskoberounské litofaciální oblasti české křídové pánve. Zastoupeny jsou prachovité slínovce bělohorského souvrství spodního turonu. Nejsvrchnější polohy skalního podloží jsou rozložené na slíny, které kontinuálně přecházejí do zvětralých až navětralých hornin. Kvartérní pokryv budují pleistocénní fluviální sedimenty. Jedná se o písčité štěrky, které budují bazální polohy a písky s kolísající pelitickou příměsí. Místy se mohou vyskytovat až jílovité čočky. Povrch je tvořen eolickými sedimenty (spraše a sprašové hlíny) které však byly při intenzivní stavební činnosti v regionu z větší části odtěženy a terén byl vyrovnán navážkami z místního materiálu. Mocnost navážek nepřekračuje 1,0 m. Celková mocnost kvartérního pokryvu je cca 8-9 m. Širší okolí lokality budují zejména redukované (směrem k jz. vykliňující) sedimenty svrchní křídy při jihozápadním okraji části české křídové pánve. Jedná se o šedé prachovité až písčité jílovce bělohorského souvrství (sp. turon), v jejichž podloží jsou šedé až šedozelené střednězrnité pískovce perucko-korycanského souvrství (cenoman). Mocnost křídových vrstev činí cca 20 m, přičemž ve vrstevním sledu převažují spodnoturosnké jílovce, mocnost podložních cenomanských pískovců je v řádu jednotek metrů. Podloží křídovým sedimentům tvoří horniny kralupsko-zbraslavské skupiny (proterozouikum) zastoupené břidlicemi, drobami a metabazalty (spility). Křídové jílovce jsou překryty kvartérními sedimenty tvořenými písky přecházejícími do zahliněných křemenných štěrkopísků o mocnosti 6 až 10 m. Jedná se o fluviální terasovou sedimentaci Vltavy. Přípovrchové partie tvoří spraše a sprašové hlíny, v prostoru areálu bývalé ÚČOV pak navážky. Souhrnná mocnost kvartéru činní cca 10 - 15 m.

220


Geologický charakter lokality MEZOZOIKUM – svrchní křída, bělohorské souvrství (turon), vápnité jílovce až slínovce. Hladina podzemní vody na lokalitě byla zjištěna v úrovni cca 10,0 – 10,5 m pod terénem. Statigrafie: 0,00-7,00......kvarter 7,00-36,0......křída 36,00-53,5....algonium Povrch lokality se nachází v nadmořské výšce cca 275-277 m a ve výšce cca 90-100 m nad úrovní hladiny Vltavy. Seizmicita Dle ČSN 73 0036 změna 2 (seismická zatížení staveb), spadá území do oblasti makroseizmické intenzity 5 stupně (v ČR se vyskytují makroseizmické intenzity 5, 6 a 7 stupňů). Česká republika je rozdělena do seizmických zón dle hodnot efektivního špičkového zrychlení (tzv. návrhové zrychlení podloží) - viz ČSN P ENV 1998-1-1. Nejvyšších hodnot je dosahováno v zóně A (Ostravsko) s efektivním špičkovým zrychlením 0,085 g a nejnižších hodnot v zóně H s efektivním špičkovým zrychlením 0,015 g. Zájmové území patří do zóny H, ve které je hodnota efektivního špičkového zrychlení 0,015 g. Půda V současném stavu není lokalita součástí ZPF (v rámci výstavby stávajícího KH bylo provedeno vynětí ze ZPF). Pozemek lokality je veden v ÚP města Klecany jako Technická infrastruktura-odpadní vody. BPEJ lokality není v katastru evidováno. Na území lokality není vytvořeno žádné přirozené prostředí, jedná se o lokalitu přeměněnou, uměle upravenou a přírodě vzdálenou. Pozemek leží prakticky v rovině a vegetace se zde uchycuje nesnadno a spíše ojediněle, pokud nebyla uměle vysazována. C.II.5. Geochemické poměry, kontaminace horninového prostředí Geochemické poměry nebyly v rámci zpracování dokumentace EIA blíže hodnoceny vzhledem k dřívějšímu a současnému využívaní lokality. Tyto poměry budou podstatné pro zakládání stavebních objektů v rámci výstavby záměru. Z hlediska kontaminace horninového prostředí nejsou v místě realizace stavby evidovány staré ekologické zátěže. Plocha určená k zastavění v posuzované lokalitě byla ale využívána jako kalová pole a lze tedy spíše očekávat určitou kontaminaci zemin pod kalovými poli ve vztahu k látkám obsaženým v ukládaném kalu (potenciálně zejména ropné látky, těžké kovy, dusíkaté látky, látky s obsahem fosforu, obecné organické znečištění). Úplné analýzy kalu jsou uvedeny v příloze č. I.7. Tato kontaminace by měla být na základě průzkumu v rámci výstavby odstraněna odtěžením zemin v dostatečném rozsahu a hloubce (vzhledem k hloubce hladiny podzemní vody cca 10 m pod terénem a charakteru podloží lokality lze předpokládat nezasažení podzemních vod látkami z kalových polí). Koncepce odtěžby zemin a jejího monitoringu je popsána v příloze č.I.21 Zásady organizace výstavby zpracované v rozsahu podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb. Konkrétní postup demolice kalových polí a odtěžení jejich podloží bude zpracován v rámci podrobného projektu organizace výstavby jako součásti projektu pro provádění stavby.

221


C.II.6. Hydrogeologické poměry V prostoru lokality lze vymezit mělké zvodnění vázané na bázi kvartérních průlinově propustných štěrkopísků. Zvodeň je dotována přímo atmosférickými srážkami, které infiltrují v celé ploše výskytu kvartérního kolektoru. Hladina podzemní vody je volná nebo jen mírně napjatá, v hloubce cca 11 - 12 m pod terénem. Podzemní voda směřuje s velmi malým spádem k SSV až S. Kvartérní kolektor se odvodňuje zejména v prostoru rybníka a vodoteče v osadě Drasty. Kvartérní zvodeň se v prostoru lokality jeví jako hydrogeologicky nejvýznamnější, odhadovaná využitelná vydatnost činí cca 1,2 l/s. Další, méně významná zvodeň, byla zastižena v puklinovo-průlinově propustných pískovcích perucko-korycanského a jílovcích bělohorského souvrství (sp. turon a cenoman). Jílovce lze považovat za regionální izolátor s omezenými schopnostmi vést podzemní vodu a pískovce jsou vyvinuty ve značně redukované mocnosti. Využitelná vydatnost zvodnění v křídových sedimentech je cca 0,3 l/s. V podložních proterozoických horninách lze očekávat puklinové zvodnění s velmi omezenou dotací, pomalým prouděním a tedy vysokou mineralizací. Lokalita spadá do hydrogeologického rajónu č. 4510 - Křída severně od Prahy. Z hydrogeologického hlediska je tedy v zájmovém území podzemní voda vázána na bázi fluviálních sedimentů, kde vytváří souvislou průlinovou zvodeň s volnou hladinou, která se nachází v hloubce cca 7-10 m pod terénem. Podložní slíny jsou prakticky nepropustné. Hladina podzemní vody na lokalitě byla zjištěna v úrovni cca 10,0 – 10,5 m pod terénem. Z hlediska vsakovací kapacity a retence srážkových vod lze stávající lokalitu hodnotit jako cca středně zádržnou se vsakem většiny srážek v prostoru lokality (předpokládá se propustnost plochy starých kalových polí, částečně z betonovou konstrukcí dna, částečně se škvárovým podkladem) a jejím okolí. V příloze č.I.19 je uveden hydrogeologický posudek lokality zaměřený na problematiku zasakování srážkových vod a koncepce zasakovacích objektů vč. návrhu jejich předběžného situování na lokalitě. C.II.7. Hydrochemické poměry, kontaminace vod Hydrochemické poměry nebyly v rámci zpracování dokumentace EIA blíže hodnoceny vzhledem k dřívějšímu a současnému využívaní lokality. Tyto poměry budou podstatné pro zakládání stavebních objektů v rámci výstavby záměru a budou konkretizovány na základě geologického a hydrogeologického průzkumu lokality provedeného v rámci projektových prací. V rámci těchto průzkumů budou provedeny rovněž vzorkování a analýzy podzemních vod na lokalitě. Na lokalitě se na jejím východním okraji nachází již nevyužívaný vrt, který sloužil pro zásobování lokality užitkovou vodou. Na lokalitě není evidována kontaminace podzemních vod. Vzhledem k hloubce hladiny podzemní vody cca 10 m pod terénem lze předpokládat nezasažení saturované zóny případnou kontaminací z kalových polí. Lokalita a její okolí nejsou evidovány jako zdroj podzemní vody pro veřejné zásobování pitnou vodou.

222


C.II.8. Přírodní zdroje Na lokalitě KH a v jejím bezprostředním okolí nejsou evidovány žádné přírodní zdroje. C.II.9. Fauna, flóra, ekosystémy, krajina Fauna a flóra jsou podrobně popsány v příloze č. I.19 – Biologické posouzení lokality Drasty. Ze závěrů tohoto posouzení vyplývá: Fauna Na celém zájmovém a hodnoceném území nebyl zachycen žádný živočich, který je zařazen mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP čís.395/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Pokud by se však v prostoru budoucí stavby na sledovaných lokalitách vyskytli někteří vzácnější zástupci bude nutné při výstavbě postupovat v souladu s výše uvedeným zákonem. Především pak zabezpečit jejich záchranný transfer z místa ohrožení na nějakou vhodnou lokalitu v okolí. Flóra Na celém hodnoceném území nebyla v době průzkumných prací nalezena žádná rostlina, která je zařazena mezi zvláště chráněné druhy podle zákona čís.114/92 Sb. a prováděcí vyhlášky MŽP čís. 395/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Pokud by se však v prostoru budoucích staveb na sledovaných lokalitách vyskytli někteří vzácnější zástupci rostlin bude nutné při výstavbě postupovat v souladu s výše uvedeným zákonem tzn. provést jejich záchranný transfer na vhodné nové lokality. Ekosystémy Ekosystémy jsou popsány v kap. C.I. a dále v příloze č. I.5 – ÚP města Klecany – Koordinační situace. Krajina Krajinné posouzení je uvedeno v příloze č. I.20 a je rovněž součástí přílohy č. I.18. Přírodní charakteristika území a její znaky Zájmová lokalita – stávající areál kalového hospodářství se nachází v rovinatém terénu v nevelké vzdálenosti od hrany vltavského údolí. Převýšení v území je velmi malé, v bezprostředním okolí areálu KH (včetně něj) činí méně než 20 metrů, což navíc způsobuje erozní sníženina jdoucí k severu v pramenné oblasti pravostranného přítoku Máslovického potoka. Zásadním krajinným prvkem (byť mimo vizuálně definovaný DoKP, avšak nepochybně přítomným mimosmyslově) je údolí Vltavy. Tok Vltavy se svým údolím (vyvinutý říční

223


ekofenomén) reprezentuje zásadní přírodní málo transformovanou (v různé míře na svém toku) složku. Rozmanitost ekologických podmínek daná výrazným reliéfem – různě skloněnými a exponovanými mnohdy obnaženými svahy, proměnlivým mikroklimatem závislým právě na expozici a poloze (dno údolí, svah, vrcholová hrana) představuje přírodní specifikum zahloubených říčních údolí. Forma, v jaké je tento fenomén vyvinut ve vltavském údolí, má v rámci území České republiky jen zřídkakde obdobu. Velmi výrazný rys území v DoKP představuje naprostá dominance zemědělské půdy, která zcela převládá mimo zastavěné části území. V rámci ní převažuje půda orná. Zornění na území v působnosti Klecan se pohybuje kolem 90 %, u Větrušic cca 75 % (zbytek reprezentují ovocné sady). Trvalý travní porost (louky, pastviny) má nepatrné zastoupení, zemědělská výroba je zaměřena na produkci plodin. Lesní porosty jsou vzácné, udržely se pouze ve svažitých polohách na svazích údolí. V rámci DoKP lesy prakticky nejsou přítomny. Nejhustší výskyt dřevin lze pozorovat uvnitř stávajícího areálu, především v jeho západní části, kde stojí obytné domy. Jiná zeleň se téměř nevyskytuje, podél cest se táhnou extenzivně udržovaná stromořadí. Geomorfologicky (Demek, 1987) zájmová lokalita náleží ke Zdibské tabuli (okrsek). Zdibská tabule je východní částí Kladenské tabule (podcelek)v rámci Pražské plošiny (celek), Jedná se o plochou pahorkatinu při rozvodí Vltavy. Zdibskou tabuli tvoří slabě rozčleněný erozně denudační reliéf s rozsáhlými plošinami pliocenní a nejvyšší staropleistocénní říční terasy Vltavy se sprašovými pokryvy a závějemi s krátkými hluboce zaříznutými údolími odkrývající křídové podloží. Dle biogeografického členění (Culek, 1996) leží zájmová lokalita Řipském bioregionu (1.2). Areál kalového hospodářství se nachází v biochoře -2RE – plošiny na spraši v suché oblasti 2. vegetačního stupně. Řipský bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část Dolnooharské tabule a západní část Pražské plošiny. Typickým rysem jsou opukové plošiny s teplomilnými, řidčeji i acidofilními doubravami. Plošiny jsou rozřezané středně hlubokými údolími až na skalní podloží, na jejichž svazích se předpokládají subxerofilní doubravy až skalní stepi, na svazích dubohabřiny a na dně liniově luhy. Bioregion byl již v prehistorické době odlesněn na většině plochy. Mapa potenciální přirozené vegetace v území vymezuje černýšovou dubohabřinu. Celkové zhodnocení významu lokality jako sledovaného krajinného celku Cennější krajinný prvek se na lokalitě nevyskytuje. Také jiné ekologicky významnější částí v hodnoceném areálu nejsou. Všechny části sledované lokality jsou z pohledu ochrany přírody a krajiny nevýznamné (teoreticky pak jen lokální biokoridor, který však bude muset být doplněn, aby mohl plnit svou funkci). Po provedených dlouhodobějších průzkumných biologických pracích je možné konstatovat, že hodnocené místo bývalých kalových polí (nyní určené pro terénní úpravy pro nové kalové hospodářství) je možné hodnotit jako nevýznamnou lokalitu z pohledu ochrany přírody a krajiny. Je zde možné uskutečnit zamýšlený projekt s úpravou lokality a následným ukládáním či zpracováním odpadu a kalů.

224


C.II.10. Obyvatelstvo, hmotný majetek, kulturní památky Obyvatelstvo Posuzovaný záměr se potenciálně dotýká obyvatelstva v nejbližším okolí o počtu cca: Klecany: cca 2 450 obyvatel Větrušice cca 400 obyvatel Drasty: malá vesnice (městská část Klecan), v místě 24 rodinných domů Z pohledu komplexního posouzení vlivu na obyvatelstvo je nutno rovněž zmínit kladný vliv na značný podíl obyvatelstva Prahy 6,7 a 8 (v řádu desítek tisíc) daný vymístěním KH z Císařského ostrova na lokalitu Drasty s tím, že vlivy tohoto umístění na obyvatelstvo lze hodnotit jako významně větší než tyto vlivy při umístění KH na Drastech, a to z pohledu jak charakteru lokality a okolí tak zejména z hlediska technických možností vybavenosti nového provozu pro vyšší úroveň ochrany ŽP. Hmotný majetek Potenciálně dotčený hmotný majetek zahrnuje především obytné objekty. Z hlediska lokality KH Drasty se jedná především o: • Rodinné domky umístěné vedle hlavního vjezdu na lokalitu. Tyto domky v počtu 6 ks budou záměrem významně ovlivněny vč. jejich tržní ceny. • Další vliv může mít záměr na okrajovou zástavbu Větrušic a Drast, to především vliv zvýšené dopravy při využití stávajících komunikací podle var. 1. V případě řešení napojení lokality na regionální dopravní síť podle var. 2 nebo 3 lze předpokládat ovlivnění hmotného majetku v těchto obcích za nevýznamné. • V případě var. 1 a 2 napojení lokality KH bude dopravou záměru ovlivněna zástavba výškových domů ne severním okraji Klecan. Ta je ale významně ovlivněna vč. majetkového hlediska již stávající dopravou spojenou zejména s DC Ahold, a přírůstek dopravy záměru byl z hlediska hlukové i imisní situace vyhodnocen jako nevýznamný. Problematiku nepřijatelného vlivu na hmotný majetek lze řešit kompenzačními opatřeními v rámci výstavby a financování záměru. Kulturní památky Z pohledu kulturní a historické charakteristiky vystupují jako hlavní znaky krajinného rázu v dotčeném krajinném prostoru:

Archeologické doklady dávné přítomnosti člověka v území

Trvalé a dominantní zemědělské hospodaření v území; areály zemědělské výroby

Stálá krajinná struktura – polnosti, cesty, kompaktnost menších sídel – Drasty, Větrušice

Dynamický rozvoj účelové i obytné zástavby, nárůst obyvatel

Poloha v širší pražské aglomeraci, stálá ekonomická i kult. vazba na hlavní město

225


Přítomnost novodobé účelové i obytné zástavby Žádný z identifikovaných znaků kulturně historické charakteristiky nedosahuje cennosti, která by významně překračovala nad širší územní rámec úroveň jedinečnosti. Nejbližší kulturní památkou je zámek a kostel Nanebevzetí Pany Marie s farou v Klecanech, vzdálený od lokality KH cca 1 000 m. V bezprostředním okolí lokality není přítomna tradiční kulturně-historická dominanta. Místy lze vidět drobné sakrální objekty. Ostatní kulturní památky v širším zájmovém území se nachází ve vzdálenostech, které jsou mimo vlivy záměru.

C.III. CELKOVÉ ZHODNOCENÍ KVALITY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ Z HLEDISKA JEHO ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ Estetické hodnoty, prostorové vztahy, harmonie v území Estetická hodnota území představuje synergický a zřejmě rozhodující aspekt při vnímání rázu krajiny resp. území a hodnocení jejích kvalit. Estetickou hodnotu utváří jednak fyzicky definovatelné vztahy mezi jednotlivými složkami (prvky) krajinné scény – charakter, uspořádání či struktura prvků krajinné scény, které mohou vytvářet zvláštnost či jedinečnost krajinné scény a také harmonií vztahů a měřítka jednotlivých prvků. Pro estetickou hodnotu je důležitá estetická norma, která není globálně jednotná a především konstantní v čase, podléhá neustálému vývoji, což platí samozřejmě i v jiných oblastech kulturního či společenského prostředí (např. v hudbě). Každopádně určité rysy (krajiny) působící esteticky příznivě spoluvytvářejí harmonické vztahy v území dlouhodobě. K takovým jevům náleží bezesporu např. přítomnost (hojná) přírodních či přírodě blízkých prvků, existence výsledků lidské činnosti, které se historicky osvědčily, napomohly životu lidí v daném místě (kupř. železniční trať, vinohrad, přemostění toku) a jejich identifikaci s krajem. Charakter území je zcela zásadně determinován dlouhodobým způsobem využití – zemědělskou výrobou. Absence přirozených (prostorových, morfologických) dominant na vrcholové pláni je značně zesílena plošným unifikovaným zemědělským hospodařením. Celkový projev území je tedy dosti jednotvárný, a to z většiny výhledových bodů. Před pozorovatelem se objevuje poměrně kompaktní scenérie, obzor tvořený jemnými liniemi stoupajícího terénu, vegetačních doprovodů, popř. vzdálených jen mírně nad horizont vystupujících vegetačních prvků – lesních porostů. Otevřená krajinná scenérie pohlcuje nevysoké objekty nacházející se v rámci existujícího areálu kalového hospodářství, přesnější obrázek o nich si je pozorovatel učinit až v blízkém kontaktu s těmito stavbami. Na tomto omezeném působení se podílí jinak vzácná zeleň, která je v rámci areálu kalového hospodářství přítomna. Z výše uvedeného vyplývá další znak území, který je plošná krajinná struktura. Velmi výrazným znakem území jsou novodobé stavby při severním okraji Klecan. Objektem s výraznou půdorysnou dimenzí je skladový objekt (DC Ahold) nacházející se bezprostředně při silnici do Řeže. Projev této stavby v prostorových vztazích snižuje jeho únosná vertikála. Problematické je však působení nedalekých obytných sedmipodlažních obytných domů, barevně vyvedených kontrastně vůči barevné kompozici okolí. Tyto objekty jsou bez vazby

226


na obdobnou zástavbu a vstupují velmi razantně do celkově konsolidované agrární krajiny. Jedná se výrazně kontrastní prvky v rozporu s dlouhodobě udržovaným koloritem územím, citelně narušující harmonické měřítko území. Viditelně se uplatňují v území vedení vysokého napětí, otevřená krajina je vcelku účinně absorbuje. Kvalita ŽP v dotčeném území z hlediska únosného zatížení je poznamenána především těmito faktory: • relativní blízkost rozsáhlé aglomerace hl. m. Prahy • významné blízké dopravní komunikace s vysokou intenzitou dopravy (dálnice D8, silnice II/608 a III/24219 – k DC Ahold) a s dopadem na hlukovou zátěž a imisní situaci území Pozitivním prvkem je omezený počet větších podniků průmyslového charakteru v blízkosti KH Drasty (jedná se především o AERO Vodochody). Ke kvalitě ovzduší lze uvést: Z hlediska kvality ovzduší lze na základě údajů z RS usuzovat (samozřejmě s určitou mírou nejistoty), že ovzduší v posuzované lokalitě není až na výjimky znečištěné nad přípustnou míru, imisní koncentrace PM10, NO2, SO2 ani benzenu dlouhodobě nepřekračují imisní limit pro roční průměr (avšak v letech s nadprůměrně nepříznivými rozptylovými podmínkami se zde vyskytují krátkodobé (denní) epizody s vyššími imisními koncentracemi PM10 překračujícími limitem povolenou četnost). Z hlediska pachových látek je v současnosti při absenci používání kalových polí na lokalitě Drasty jejich imisní úroveň pod úrovní senzorických vjemů. Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v RS při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací relevantních znečišťujících látek, neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele. Lze tedy hodnotit imisní zátěž ovzduší území jako nižší a únosnou s určitou rezervou pro záměry s nevýznamnými emisemi znečišťujících látek do ovzduší zejména v ukazateli TZL – PM10 a s emisemi pachových látek v neobtěžující imisní úrovni.

227


Ke stávající hlukové zátěži území lze uvést: Měřící místa a výsledky měření hluku stávajícího stavu Měřící místo č.1 bylo stanoveno na parc.č.54/2, k.ú. Drasty, při vjezdu na severovýchodní straně oplocené plochy s řadovou zástavbou dvoupodlažními rodinnými domky. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 16 hodin denní doby LAeq,16hodin = 50,6 dB. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 8 hodin noční doby LAeq,8hodin = 43,8 dB. Měřící místo č.2 bylo stanoveno ve venkovním prostoru na parc.č.46/1, k.ú. Drasty, na travnaté ploše mezi zemědělsky využívanou plochou a příjezdovou komunikací ke dvoupodlažnímu rodinnému domu Drasty č.p.28. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 16 hodin denní doby LAeq,16hodin = 55,7 dB. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 8 hodin noční doby LAeq,8hodin = 47,4 dB. Měřící místo č.3 bylo stanoveno ve venkovním prostoru na okraji vjezdové komunikace k dvoupodlažnímu rodinnému domu Větrušice č.p.156, parc.č.266, k.ú.Větrušice. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 16 hodin denní doby LAeq,16hodin = 39,0 dB. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 8 hodin noční doby LAeq,8hodin = 35,5 dB. Měřící místo č.4 bylo stanoveno ve venkovním prostoru při severovýchodním nároží parcely č.463/5, k.ú.Klecany. S ohledem na navršenou hromadu hlíny nebylo možné měřící místo stanovit na parc.č.463/36, k.ú. Klecany, náležející k sedmipodlažnímu bytovému domu na ul.V Honech č.689 v Klecanech. Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 16 hodin denní doby LAeq,16hodin = 71,5 dB.

228


Z naměřených hladin akustického tlaku vyplývají tyto ekvivalentní hladiny akustického tlaku za 8 hodin noční doby LAeq,8hodin = 66,6 dB. Stávajícím dominantním zdrojem hluku v zájmovém území je silniční doprava, která ale nesouvisí se stávajícím neprovozovaným KH. Z modelového výpočtu v hlukové studii vyplývá, že vypočtené ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stávajících objektů situovaných nejblíže k areálu kalového hospodářství (výpočtové body č.1 až č.3) budou v roce 2015 ve variantě 0, tzn. za stávajícího dopravního systému v dané lokalitě, z části menší nebo na úrovni hodnoty hygienického limitu v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v denní době a z části menší a z části větší než hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku z dopravy ve venkovním prostoru v noční době. Ve výpočtovém bodě č.4 stanoveném v lokalitě novostaveb bytových domů na severním okraj zástavby města Klecany jsou hodnoty hygienického limitu masivně překročeny jak v denní, tak v noční době již v současné době a do roku 2015 se úroveň hlukové zátěže nezmění. Z uvedeného vyplývá, že lze hodnotit dané území z hlediska hlukové zátěže obytné zástavby v okolí areálu KH Drasty jako blížící se hygienickým limitům až jako vyšší, a únosnou pro záměry s takovou technickou úrovní zajištění minimalizace hlukových emisí, která nebude významněji zhoršovat stávající stav. Z hlediska vlivů na veřejné zdraví lze uvést: Podle údajů hlukové studie je pro celkovou akustickou situaci zájmového území okolí areálu KH rozhodující stávající hluk z dopravy po veřejných komunikacích. Hluková expozice obyvatel hodnocené zástavby je velmi rozdílná, zatímco u okrajové zástavby Větrušic je zanedbatelná, u nových bytových domů na severním okraji Klecan dosahuje velmi vysoké úrovně, představující významné zdravotní riziko. Provozem KH včetně související dopravy se však tato situace prakticky nezmění. Záměrem vyvolané změny akustické situace budou nepatrné, subjektivně sluchem prakticky nepostřehnutelné a z hlediska zdravotních rizik hluku zanedbatelné. Rozptylová studie hodnotí imisní příspěvek záměru u škodlivin, které je možné kvantifikovat, tj. oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Podle odhadované úrovně imisního pozadí lze předpokládat, že v hodnocené lokalitě jsou jako na většině urbanizovaného území ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice frakce PM10, u kterých dochází k překračování imisních koncentrací doporučných k ochraně zdraví Světovou zdravotnickou organizací s následnými nepříznivými zdravotními důsledky. Podle kvantitativního odhadu může být v hodnoceném území vlivem stávající úrovně znečištění ovzduší zvýšena celková úmrtnost dospělé populace až o 5% a u respirační nemocnosti u dětí zde lze odhadovat až o 7% vyšší výskyt chronických příznaků ve srovnání s teoretickou situací zcela čistého ovzduší. Realizace záměru však ovlivní celkovou imisní situaci zájmového území zcela nepatrně v úrovni, která je z hlediska zdravotních rizik zanedbatelná a kvantitativně prakticky nehodnotitelná. 229


Ostatní ukazatele kvality ŽP Z hlediska ostatních ukazatelů kvality ŽP v dotčeném území zahrnují tyto za předpokladu vhodného architektonického a urbanistického řešení staveb v tomto území (viz vizualizace záměru) rezervy pro realizaci posuzovaného záměru. SOUHRN Souhrnně lze konstatovat, že zásadním faktorem ovlivňujícím kvalitu ŽP v dotčeném území je doprava a z ní vyplývající hluková zátěž území. V této oblasti má dotčené území minimální rezervy a v přípravě každého záměru je nutno s tímto aspektem počítat. Značnou pozornost je nutno věnovat minimalizaci emisí TZL a pachových látek, kde rovněž nejsou k dispozici významnější imisní rezervy. Další důraz je nutno klást na minimalizaci vlivů na stávající krajinný ráz a ochranu přírodních hodnot a krajinných prvků dotčeného území.

D. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA A HODNOCENÍ VLIVŮ ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I.

CHARAKTERISTIKA PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A HODNOCENÍ JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

D.I.1.

Vlivy na obyvatelstvo, včetně sociálně ekonomických vlivů

Nejvýznamnějšími vlivy na obyvatelstvo bude vliv dopravy, hluku a vliv na ovzduší, a to zejména pachových látek. Vliv dopravy se pak bude promítat do hlukové zátěže okolní obytné zástavby a do imisní situace zájmového území. Sociálně ekonomické vlivy Zásadním pozitivním vlivem bude vytvoření nových pracovních míst v zájmovém území. V rámci několikaleté výstavby záměru bude mít tato značný přímý i nepřímý dopad na tvorbu pracovních míst. Přímým dopadem budou dodávky technologických a zejména stavebních firem, a to především tuzemských (vyjma dodávek specializovaných technologií). Tyto firmy budou tak jak je obvyklé najímat řadu subdodavatelů především u místních firem a zaměstnávat místní obyvatele. Nepřímým vlivem budou místní služby poskytované účastníkům výstavby (ubytovací a stravovací zařízení, obchodní činnost v různých komoditách apod.).

230


Vedle přímých pracovních míst v rámci provozu záměru lze očekávat potřebu dalších pracovních míst v rámci servisních služeb poskytovaných externími organizacemi, a to včetně dopravy surovin a produktů. Provoz záměru bude přímo předběžně zaměstnávat 45 zaměstnanců. Tyto počty vychází z dosavadní počáteční fáze rozpracovanosti technického řešení a lze je považovat spíše za minimální. Velmi významným druhotným sociálním vlivem bude zajištění zpracování surového kalu jako zásadní podmínka funkce ÚČOV, která je nezbytným zařízením komunální infrastruktury hl. m. Prahy a důležitou podmínkou kulturního života jeho obyvatelstva. Rovněž řízené zpracování především komunálních organických odpadů ze značné části území hl.m. Prahy a Středočeského kraje s omezením jejich ukládání na stávající skládky bude mít pozitivní sociální dopad. Dalším pozitivním vlivem bude rovněž možnost zpracovávat kaly z okolních obecních ČOV. Významným sociálně ekonomickým vlivem bude rovněž potřeba doplnění organických odpadů o nevyužité zbytky zemědělských plodin (sláma, řepka apod.) a o komerčně pěstovanou rychle rostoucí vegetaci, což zajistí efektivní využití okolních zemědělských ploch a zlepší ekonomii zemědělských producentů. Rekreační hodnota území Rekreační hodnota území a její ovlivnění záměrem souvisí se sociálně ekonomickými vlivy záměru. Posouzení vlivu záměru na rekreační hodnotu území je předmětem přílohy č. I.20 a následně jsou uvedeny závěry z posouzení vlivu záměru na krajinný ráz. Rekreační hodnotu území určují v obecném pojetí (mimo ekonomickou teorii) předpoklady cestovního ruchu. V zájmovém území jsou relevantní především tzv. předpoklady lokalizační, které vyjadřují schopnost krajiny poskytovat hodnoty vhodné pro jednotlivé formy cestovního ruchu (přírodní, kulturně-historické hodnoty). K nim mohou přistupovat rovněž tzv. předpoklady realizační, které zahrnují potřebné zázemí (např. úroveň komunikační sítě, ubytovací kapacity atd.) v závislosti na přítomnosti předpokladů lokalizačních. Ve vztahu k zájmovému území, resp. okolí stávajícího areálu kalového hospodářství, je nutno konstatovat, že tento prostor není tradičním cílem realizace volnočasových aktivit. Dokládá to mj. absence turistických či cykloturistických tras mezi hranou vltavského údolí, severním okrajem Klecan, dálnicí D8 a údolím Máslovického potoka. Rekreační hodnota území je tedy nízká. Z terénních poznatků vyplývá, že polní cesty vedoucí od silnice III/24219 kolem areálu KH nejsou sice značené jako cyklostezky, ale jsou cyklisty využívané. Doporučuje se tedy v případě var. 2 a 3 napojení areálu KH zřídit v rámci výstavby nové napojovací komunikace v úseku stávajících polních cest rovněž souběžnou cyklostezku vhodně od komunikace oddělenou (vegetačním pruhem apod.). V důsledku obnovení provozu kalového hospodářství lokalizovaného do uzavřeného areálu nelze předpokládat snížení rekreační hodnoty zdejšího území. Při realizaci obvodového valu s ozeleněným povrchem a minimálním ovlivněním krajiny je reálné, že potenciální návštěvník bude muset znalostí o provozu kalového hospodářství v zájmové lokalitě disponovat již dopředu. V tomto ohledu spočívá i jistá příležitost – možnost otevření provozu a shlédnutí dle

231


dostupných informací na našem území unikátní technologie návštěvníky formou např. tématicky zaměřených exkurzí. Taková příležitost může mít na rekreační hodnotu území naopak vliv pozitivní. Negativní vliv na rekreační hodnotu území lze vyloučit. Vlivy na veřejné zdraví

Souhrnné posouzení Posouzení vlivů na veřejné zdraví autorizovanou osobou je uvedeno v příloze č. I.16. Mezi potenciální vlivy na veřejné zdraví je v souvislosti s posuzovaným záměrem možné zařadit především hluk a emise látek znečišťujících ovzduší a pachových látek z vlastní technologie záměru a související dopravy ovlivňující místní imisní situaci. Nepřímé vlivy, jako jsou psychologické dopady vzniku a provozu nového velkého závodu průmyslového charakteru v bližším okolí dotčených obcí zájmového území, jsou do určité míry dány již faktickým stavem existence stávajícího KH Drasty v souladu s územním plánem, i když tato míra je vzhledem k neprovozování stávajícího KH významně nižší než bude vlivem předmětného záměru. V daném případě ale, i když se jedná o moderní zařízení na úpravu kalů z komunální ČOV a organických odpadů se známými vstupy i výstupy, lze předpokládat určité negativní reakce a obavy obyvatel okolních obcí. Z hlediska komplexního hodnocení sociálně-ekonomických faktorů, které mají na veřejné zdraví stále významnější vliv, je ale možné záměr hodnotit jako pozitivní, a to nejen z důvodu vzniku nových pracovních míst ve vlastním provoze a dalších pracovních míst v rámci subdodávek, ale zejména z důvodu v podstatě jediného možného umístění nového KH ÚČOV (bez kterého se ÚČOV neobejde) mimo prostoru Císařského ostrova. Případná problematika ovlivnění kvality ovzduší pachovými látkami ve vztahu k přípustné míře obtěžování obyvatel je upravena legislativou Ministerstva životního prostředí ČR a nespadá do oblasti ochrany veřejného zdraví. Hodnocení vlivů na veřejné zdraví se jí proto nezabývá. Předmětem hodnocení vlivů na veřejné zdraví je tudíž vyhodnocení předpokládané hlukové a imisní expozice obyvatel zájmového území v okolí záměru posouzené autorizovanou osobou v rámci procesu EIA na základě výsledků hlukové a rozptylové studie. Tyto studie zahrnují i předpokládaný vliv vnitroareálové a okolní dopravy. Související nákladní a osobní doprava mimo areál záměru díky výhodnému dopravnímu napojení na regionální komunikace je v okolí lokality Drasty vedena prakticky zcela mimo obytnou zástavbu, i když v její poměrné blízkosti. Na většině lokálních komunikací (viz kap. B.II.4) je nárůst dopravy z provozu záměru významnější, ale pouze ve vztahu k velmi nízké stávající intenzitě dopravy. Na přístupových regionálních komunikacích je nárůst dopravy vzhledem k její současné vysoké intenzitě zcela nevýznamný. Hluková a rozptylová studie a hodnocení vlivů na veřejné zdraví hodnotí v rámci procesu EIA dopravu mimo areál záměru v kontextu úrovně jejího přírůstku na okolních komunikacích a závažnosti jejího celkového vlivu. Podrobný rozbor nárůstu dopravy je uveden v kap. B.II.4, měrné emise z nárůstu dopravy i jejich vyhodnocení v cílovém stavu provozu záměru jsou uvedeny v kap. B.III.1.

232


Legislativní úroveň ochrany zdraví obyvatel před nepříznivými vlivy hluku a imisí škodlivin v ovzduší je stanovena platnými hygienickými limity hluku a imisními limity, jejichž dodržení ve vztahu k posuzovanému záměru konkrétně hodnotí hluková a rozptylová studie zpracovaná v příloze č.I.15 a č.I.13 dokumentace pro proces EIA. Úkolem hodnocení zdravotních rizik obecně není polemika o úrovni těchto limitů z hlediska ochrany zdraví nebo o přijatelnosti hodnocené stavby, nýbrž především doplnění informačního obsahu dokumentace o charakteristiku a způsob stanovení platných limitů a o vyhodnocení zdravotních dopadů současné hlukové a imisní situace a příspěvku, který by pro obyvatele zájmového území podle současných poznatků mohl představovat posuzovaný záměr. Hluková studie hodnotí programem HLUK+ předpokládané akustické vlivy záměru na nejbližší obytné objekty. Samostatně je hodnocen hluk ze stavební činnosti u výstavby, z plošných a bodových stacionárních zdrojů za provozu záměru a z liniových zdrojů (dopravy uvnitř areálu podniku a okolní dopravy). Výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku byl proveden ve vhodně stanovených výpočtových bodech u nejbližší obytné zástavby (vedle nejbližší obytné zástavby v okolních obcích je vyhodnocen i vliv na samostatně stojící RD situované na lokalitě KH Drasty). Nejistota modelových výpočtů se předpokládá v rozmezí do ± 3 dB. Stávající hlukové pozadí bylo v rámci zpracování dokumentace EIA zjištěno měřením v měřících místech situovaných v blízkosti výpočtových bodů hlukové studie. Výpočty v RS byly provedeny pomocí standardního komerčního software SYMOS’97 verze 5.1.4 (2003), který je již upraven tak, aby poskytoval výsledky ve formě hodinových koncentrací (v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly imisní limity stanoveny pro hodinové koncentrace, zatímco metodika SYMOS’97 byla vytvořena pro výpočet půlhodinových koncentrací). Rozptylová studie hodnotí předpokládané imisní příspěvky NO2, TZL frakce PM10 a benzenu, a to včetně dopravy. Vzhledem k charakteru hlavních zdrojů emisí (plynová kotelna a doprava) a jejich emisím i ke srovnání vztahu emisí a imisí NO2 a SO2 k jejich imisním limitům není proveden výpočet imisního příspěvku SO2 (souhrnně řečeno, pokud za daných podmínek bude vyhověno imisním limitům NO2, bude s jistotu dodržen i imisní limit SO2). Tento postup je podpořen i nízkým imisním zatížením lokality SO2 proti imisní zátěži NO2. Posouzení vlivu na zdraví dále rámcově hodnotí problematiku pachových látek a bioaerosolů. Obecný postup hodnocení zdravotního rizika sestává ze čtyř navazujících kroků: Prvním krokem je identifikace nebezpečnosti, kdy se provádí výběr škodlivin, které mají být hodnoceny, a soustřeďují se informace o tom, jakým způsobem a za jakých podmínek mohou nepříznivě ovlivnit lidské zdraví. V případě hluku je obsahem tohoto kroku popis možných nepříznivých účinků hluku na lidské zdraví. Druhým krokem je charakterizace nebezpečnosti, která má objasnit kvantitativní vztah mezi dávkou dané škodliviny a mírou jejího účinku, což je nezbytným předpokladem pro možnost odhadu míry rizika. V zásadě se přitom rozlišují dva typy účinků chemických látek. Takzvaný prahový účinek, většinou spočívající v toxickém poškození různých systémů organismu, se projeví až po překročení kapacity fyziologických detoxikačních a reparačních

233


obranných mechanismů. Lze tedy identifikovat míru expozice, která je pro člověka ještě bezpečná a za normálních okolností nevyvolá nepříznivý efekt. U látek podezřelých z karcinogenity u člověka se předpokládá bezprahový účinek. Vychází se přitom ze současné představy o vzniku zhoubného bujení, kdy vyvolávajícím momentem může být jakýkoliv kontakt s karcinogenní látkou. Nelze zde tedy stanovit ještě bezpečnou dávku a závislost dávky a účinku se při klasickém postupu dle metodiky US EPA vyjadřuje ukazatelem, vyjadřujícím míru karcinogenního potenciálu dané látky. Tímto ukazatelem je faktor směrnice, popř. jednotka karcinogenního rizika, která je vztažená přímo ke koncentraci karcinogenní látky ve vzduchu. U hluku je situace specifická, neboť potenciální obtěžující a rušivý účinek hluku je v pásmu slyšitelnosti v podstatě bezprahový. Prakticky ale i zde jde o odvození referenčních hladin hlukové expozice pro hlavní nepříznivé účinky hluku na zdraví a o stanovení kvantitativních vztahů mezi expozicí a účinkem u průměrně citlivé části populace. Třetím krokem standardního postupu je hodnocení expozice. Na základě znalosti dané situace se sestavuje expoziční scénář, tedy představa, jakými cestami a v jaké intenzitě a množství je konkrétní populace exponována dané škodlivině. Cílem je postihnout nejen průměrného jedince z exponované populace, nýbrž i reálně možné případy osob s nejvyšší expozicí. Za tímto účelem se identifikují nejvíce citlivé podskupiny populace, u kterých předpokládáme zvýšenou expozici nebo zvýšenou zranitelnost. U hlukové expozice se na rozdíl od expozice chemickým látkám podstatně více uplatňují různé okolnosti a vlivy ekonomického, sociálního či psychologického charakteru, které modifikují a spoluurčují výsledné zdravotní účinky působení hluku. Významně se zde též projevuje odlišný charakter hluku z různých zdrojů. Čtvrtým konečným krokem v hodnocení rizika, který shrnuje všechny informace získané v předchozích etapách, je charakterizace rizika, kdy se snažíme dospět ke kvantitativnímu vyjádření míry reálného konkrétního zdravotního rizika za dané situace, která může sloužit jako podklad pro rozhodování o opatřeních, tedy pro řízení rizika. U toxických nekarcinogenních látek je míra rizika většinou vyjádřena pomocí poměru expozice k referenční ještě podprahové expozici. Tento poměr se nazývá kvocient nebezpečí (Hazard Quotient – HQ), popřípadě při součtu kvocientů nebezpečí u současně se vyskytujících látek s podobným účinkem se jedná o index nebezpečí (Hazard Index – HI). U některých škodlivin, jako je tomu v daném případě u oxidu dusičitého, současné znalosti neumožňují odvodit prahovou dávku či expozici a k vyjádření míry rizika se používá předpověď výskytu zdravotních účinků u exponovaných lidí s použitím vztahů závislosti účinku na expozici z epidemiologických studií. V případě možného karcinogenního účinku je velikost rizika vyjadřována jako celoživotní vzestup pravděpodobnosti vzniku nádorového onemocnění u exponované populace, tedy teoretický počet statisticky předpokládaných případů nádorového onemocnění na počet exponovaných osob. Složitější je situace i při charakterizaci rizika hluku. Kvantitativní charakterizace rizika je možná v případě kontinuálního dlouhodobého působení hluku z dopravy na větší počet obyvatel, kde je standardním výstupem charakterizace rizika výpočet procenta obyvatel, u kterých lze očekávat nepříznivé projevy působení hluku v oblasti subjektivních pocitů obtěžování a rušení spánku. Z přímých zdravotních účinků je možné v některých případech u

234


dlouhodobé expozice dopravnímu hluku kvantitativně odhadnout riziko kardiovaskulárních onemocnění. Nezbytnou součástí hodnocení rizika je analýza nejistot se kterými je každý odhad rizika nevyhnutelně spojen. Jejich přehled a kritický rozbor zkvalitní pochopení a posouzení dané situace a je třeba je zohlednit při řízení rizika. Hodnocení zdravotních rizik záměru je zpracováno autorizovanou osobou, vychází z rozptylové a hlukové studie a je zaměřeno na expozici hluku a imisím výše uvedených škodlivin v ovzduší. Dále je zpracováno v souladu s obecnými metodickými postupy WHO a autorizačními návody Státního zdravotního ústavu Praha AN/14/03 verze 2 a AN 15/04 VERZE 2 pro autorizované hodnocení zdravotních rizik dle § 83e zákona č. 258/2000 Sb., v platném znění. U autorizačního návodu AN 15/04 VERZE 2 je přihlédnuto k tomu, že je v současné době vzhledem k novým poznatkům do doby doplnění stažen. Nové aktuální poznatky jsou v hodnocení zdravotních rizik hluku v rámci procesu EIA aplikovány. Problematika zdravotních rizik hluku a imisí látek znečišťujících ovzduší spadá do náplně oboru hygieny obecné a komunální.

Hluk Ve vztahu k blízkosti nejbližších obytných objektů vyjma RD u areálu KH Drasty (městská část Drasty a obec Větrušice cca 350 m severně a západně od hranice areálu závodu) je nutno věnovat v rámci technické přípravy záměru opatřením k minimalizaci vlivu hlukové zátěže potřebnou pozornost. Z hlediska těchto zástaveb je ale pozitivní, že přes ně ani v jejich blízkosti nebude vedena doprava záměru. Dostatečná minimalizace hlukové zátěže s plněním příslušných hygienických limitů akustického tlaku ve vztahu k nejbližší obytné zástavbě bude zajištěna vhodným situováním a technickým řešením jednotlivých stavebních objektů a jednotlivých vybraných technologických zařízení v rámci technického řešení záměru. Hlukové emise záměru a očekávaná úroveň příspěvků i celkové hlukové zátěže ve vybraných výpočtových bodech nejbližší obytné zástavby vyplývají z hlukové studie a jsou uvedeny v kap. B.III.4. Hluk z dopravy je řešen pro nejméně výhodnou var. 1 (využití stávajících místních komunikací) ovlivňující zejména novou výškovou zástavbu na severním okraji Klecan. Další možnosti napojení lokality Drasty podle var. 2 a zejména podle var. 3 vliv dopravy na obytné zástavby minimalizuje. Fáze výstavby záměru Pro fázi výstavby je výpočet akustické zátěže u nejbližší obytné zástavby proveden v hlukové studii ve zvolených výpočtových bodech pro nejnepříznivější stav, který představuje souběh použití nejhlučnějších strojů při každém stupni stavebních prací. Z výsledků hlukové studie a dle kap. B.III.4 vyplývá, že i při znásobení počtu stavebních mechanismů a souběhu činností různých stavebních strojů nebude docházet k překračování hygienického limitu v ekvivalentních hladinách akustického tlaku ze stavební činnosti. Délku každodenní stavební činnosti nebude za těchto podmínek nutno omezovat za účelem splnění hygienického limitu.

235


Fáze provozu záměru Pro dodržení hygienických limitů hluku je nezbytné takové technické řešení stavebních objektů a technologických zařízení, které zajistí svými hodnotami hlukových emisí podle platné metodiky a výpočetního programu hlukových studií takové výstupní vypočtené hodnoty hluku u nejbližší obytné zástavby, které nepřekročí tyto limity. Provoz záměru vykazuje 3 základní druhy zdrojů hlukové zátěže: Plošné zdroje hluku Jsou tvořeny jednotlivými stavebními objekty (SO) z členění stavby, jejich popis vč. navržené vzduchové neprůzvučnosti jejich konstrukcí je podrobně uveden v kap. B.I.6. Konstrukce stavebních objektů jako plošných zdrojů hluku, ve kterých jsou umístěna zařízení s významnými hlukovými emisemi, budou navrženy s váženou vzduchovou neprůzvučností obvodových stěn v rozmezí cca 30-45 dB podle charakteru zařízení (tj. nelze tyto objekty navrhovat jako lehké montované haly bez příslušné zvukové izolace). Bodové zdroje hluku Z hlediska hlučnosti zařízení jsou významnějším bodovými zdroji odstředivky, ventilátory vč. vzduchotechnických systémů, čerpadla, dopravníky, mobilní mechanizmy a dopravní prostředky. Jako venkovní zdroje to jsou z hlediska významnosti především výstupy vzduchotechniky mimo konstrukce objektů a venkovní dopravníky. Součástí technického řešení záměru budou příslušná opatření jak u technologických zařízení tak ve stavebních konstrukcích vybraných objektů (viz kap. B.I.6). Dalším potenciálním protihlukovým opatřením budou vhodné terénní úpravy kolem prostoru záměru (např. navýšený val z výkopové zeminy, výsadba vhodné vegetace). Na základě výsledků kontrolního měření hluku provedeného v rámci zkušebního provozu pak mohou být navržena a realizována dodatková opatření jak na vytypovaných bodových zdrojích hluku tak i výstavbou vhodně umístěné okrajové protihlukové stěny s odpovídající konstrukcí. Pozornost bude věnována především opatřením (případně i dodatečným na základě výsledků měření hluku) u případných zdrojů s tónovu složkou hluku. Tato opatření budou zahrnovat tlumiče, protihlukové kryty a lokální absorpční stěny. Uvedená řešení by měly zajišťovat v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb (jižní okraj MČ Drasty, severní okraj města Klecany a východní okraj obce Větrušice) ve vztahu ke stacionárním zdrojům hlukové zátěže na lokalitě KH Drasty max. hladinu hluku LAeq.1hodina = 40 dB v noční době (22.00 – 6.00 hodin) a LAeq.8hodin = 50 dB v denní době (6.00 – 22.00 hodin). Liniové zdroje hluku Z popisu provozu v areálu je zřejmé, že silniční doprava spojená s provozem v areálu bude zdrojem hluku. Intenzita dopravy záměru, informace o stávajícím stavu a % nárůstu dopravy ze záměru jsou uvedeny v kap. B.II.4.

236


Z hlediska hlukové zátěže bude významnější situace na místní komunikaci č. 24219. V rámci přípravy procesu EIA bylo provedeno měření stávající dopravy na úseku této komunikace nejvíce zatíženého při využití pro dopravu v rámci záměru, a to na obchvatu Klecan vedeného kolem distribučního centra AHOLD. Výsledky měření byly podkladem pro zpracování hlukové studie v rámci procesu EIA )jsou její součástí). Ve vztahu k liniovým zdrojům hlukové zátěže z dopravy nařízení vlády č.148/2006 Sb. stanovuje nejvyšší přípustné ekvivalentní hladiny akustického tlaku z dopravy na veřejných pozemních komunikacích, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích převažuje nad hlukem z dopravy na ostatních komunikacích a pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor ostatních staveb ( t.j. staveb mimo chráněné venkovní prostory nemocnic a lázní) na: a LAeq,16hodin = 55 dB v denní době od 6.00 do 22.00 hodin LAeq,8hodin = 45 dB v noční době od 22.00 do 6.00 hodin. Ekvivalentní hladina akustického tlaku ze silniční dopravy se stanovuje pro 16 hodin denní a 8 hodin noční doby. V rámci provozu záměru bude nákladní doprava provozována pouze v denní době od 7.00 do 21.00 hodin. Výpočet liniových zdrojů je v hlukové studii proveden podle programu HLUK+ verze 7.57 z roku 2007. Program je zpracován na základě "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" vydané v časopisu Planeta číslo 2/2005. Závěr posouzení vlivu na veřejné zdraví k riziku hluku Podle údajů hlukové studie je pro celkovou akustickou situaci zájmového území okolí areálu KH rozhodující stávající hluk z dopravy po veřejných komunikacích. Hluková expozice obyvatel tohoto území je velmi rozdílná, zatímco u okrajové zástavby Větrušic je zanedbatelná, u nových bytových domů na severním okraji Klecan dosahuje velmi vysoké úrovně, představující významné zdravotní riziko. Zprovozněním areálu KH včetně související dopravy se akustická situace zájmového území významně nezmění. Hluk ze stacionárních zdrojů a vnitroareálové dopravy nedosáhne ani u nejbližší zástavby řadových RD situovaných u areálu KH prahové hodnoty pro obtěžující a rušivé účinky. Zvýšení dopravní hlukové expozice z veřejných komunikací dopravou vyvolanou provozem KH by bylo i v nejméně příznivé variantě dopravního napojení zcela nepatrné a subjektivně nepostřehnutelné. Z hlediska zdravotních rizik hluku tedy bude vliv provozu KH zanedbatelný. Přesto zpracovatel posouzení vlivu na zdraví doporučuje po realizaci záměru provést měření hluku u nejbližší zástavby řadových RD k ověření účinnosti protihlukových opatření a případného výskytu hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu u hluku s tónovou složkou.

237


Souhrnně Výpočet akustické zátěže z provozu záměru u nejbližší obytné zástavby je proveden v hlukové studii, a to ve zvolených výpočtových bodech pro nejnepříznivější stav, který představuje souběh provozu zařízení s charakterem významnějšího zdroje hluku a se zohledněním dopravy. K výše uvedenému je nutno upozornit na výskyt 6 rodinných domků v bezprostředním sousedství stavby a s reálným předpokladem nemožnosti zajištění dodržení uvedených limitů hluku. Tento problém bude zřejmě nutno řešit v rámci kompenzačních opatření např. výkupem těchto domků či jejich náhradou na jiném místě. Z výsledků předpokládaného měření a hlukové studie vyplývá, že akustická situace zájmového území je určena dominantním hlukem z dopravy po veřejných komunikacích s omezeným vlivem hlukové zátěže z provozu záměru. Předpokládaný hlukový příspěvek z provozu závodu kvantifikovaný modelovými výpočty hlukové studie prakticky neovlivní akustickou situaci širšího zájmového území ovlivněnou hlukovou zátěží z hlavních přístupových komunikací (č. II/608 a D8), kde vzhledem ke vzdálenostem zdrojů hluku záměru a k vyššímu hlukovému pozadí nebude vliv záměru subjektivně postižitelný. Významněji vyšší ovlivnění lze předpokládat v blízkém okolí lokality záměru ve vztahu k nízké hlukové zátěži dotčených úseků lokálních komunikací č. III/0083 a především č. III/24219. Pokud to budou výsledky kontrolního měření hluku v rámci zkušebního provozu (je prováděno ze zákona) vyžadovat, budou realizována další protihluková opatření ve vztahu k naměřené hlukové zátěži nejbližší obytné zástavby, a to doplňující technická opatření v rámci závodu, případně i mimo něj (vhodně situované protihlukové stěny).

Kvalita ovzduší Vliv záměru na ovzduší a tím i na zdraví obyvatelstva lze na základě odborných studií považovat vzhledem k imisní situaci v oblasti lokality a ke spalování ZP v energetickém zdroji (kotelna o výkonu 990 kW jako střední zdroj znečišťování ovzduší) a k technologii aerobní fermentace s minimálními emisemi škodlivých látek za nevýznamný. Z hlediska vzniku primární i sekundární prašnosti budou jak v průběhu výstavby tak i během provozu záměru učiněna příslušná organizační a technická opatření k její minimalizaci a zajištění nevýznamného příspěvku TZL k současné imisní situaci (blíže viz kap. B.I.6 a příloha č. I.12 – ZOV). Dalším potenciálně významným vlivem na ovzduší budou emise pachových látek. U těchto z hlediska jejich původu a vzniku není předpoklad obsahu zdravotně nebezpečných látek. Z pohledu pohody obyvatelstva ale je nezbytné minimalizovat jejich emise technickými opatřeními na neobtěžující imisní úroveň. Imisní příspěvky dopravy byly vyhodnoceny vzhledem ke stávajícímu stavu jako nevýznamné.

238


Závěr posouzení vlivů na veřejné zdraví k riziku znečištění ovzduší Podkladem k hodnocení rizika znečištění ovzduší pro obyvatele zájmové oblasti záměru, tj. okolí areálu KH, jsou výstupy rozptylové studie, která hodnotí imisní příspěvek záměru u škodlivin, které je možné na základě znalosti výchozích podkladů a emisních faktorů kvantifikovat, tj. oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Zdrojem těchto látek je spalování zemního plynu v kotelně a obslužná doprava. Vzhledem k nepatrnému imisnímu příspěvku záměru je předmětem hodnocení zdravotních rizik znečištění ovzduší převážně expozice z jiných zdrojů v rámci odhadovaného imisního pozadí. Na základě odhadované úrovně imisního pozadí je možné předpokládat, že v hodnocené lokalitě jsou jako na většině urbanizovaného území ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice frakce PM10, u kterých dochází k překračování imisních koncentrací doporučných k ochraně zdraví Světovou zdravotnickou organizací s následnými nepříznivými zdravotními důsledky zejména pro citlivou část exponované populace. V rámci kvantitativní charakterizace rizika bylo hodnoceno riziko akutních účinků oxidu dusičitého, komplexní riziko směsi škodlivin znečištěného ovzduší na základě průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 podle standardní metodiky WHO a Evropské komise a hodnocení karcinogenního rizika pro imisní zatížení benzenem. Podle tohoto hodnocení může být v hodnoceném území při nejvyšším odhadu imisního pozadí vlivem stávající úrovně znečištění ovzduší zvýšena celková úmrtnost dospělé populace až o 5%. V orientačním odhadu ukazatele ztráty let dožití teoreticky vychází na jednoho obyvatele staršího 30 let zkrácení délky života až o 2,5 dne za 1 rok. U respirační nemocnosti u dětí zde lze odhadovat až o 7% vyšší výskyt chronických příznaků ve srovnání s teoretickou situací zcela čistého ovzduší, což by teoreticky v průměru představovalo cca 3 dny s příznaky na jedno dítě a rok. Imisní koncentrace benzenu nepřekračuje horní hranici obecně přijatelného rozmezí karcinogenního rizika. Realizace záměru ovlivní celkovou imisní situaci zájmového území zcela nepatrně v úrovni, která je z hlediska zdravotních rizik hodnocených škodlivin zanedbatelná a kvantitativně prakticky nehodnotitelná. V zájmu podání komplexní informace je k hodnocení zdravotních rizik imisí připojena doplňující stať o zdravotních aspektech pachových látek a bioaerosolu. Významnější emise těchto látek do okolí se však vzhledem k zabezpečení a technologii provozu KH nepředpokládají. Pro posouzení vlivu na veřejné zdraví vyplývají k riziku znečištění ovzduší tyto předběžné závěry: Podkladem k hodnocení rizika znečištění ovzduší pro obyvatele zájmové oblasti záměru jsou výstupy rozptylové studie uvedené v příloze č. I.13 včetně odhadu úrovně imisního pozadí území lokality Drasty, která bude vycházet z aktuálních výsledků měření okolních monitorovacích stanic a údajů ČHMÚ. Do výpočtů rozptylové studie budou

239


zahrnuty dvě klasické škodliviny, relevantní emisním zdrojům závodu, tj. oxid dusičitý a oxid siřičitý. Při hodnocení zdravotních rizik imisí těchto škodlivin v ovzduší budou použity aktuální odborné poznatky o nebezpečnosti a vztazích expozice a účinku s uplatněním zásady přednostní volby referenčních hodnot Světové zdravotnické organizace a evropských vědeckých institucí. Při hodnocení expozice obyvatel zájmového území imisnímu vlivu provozu záměru bude zvolen konzervativní přístup s rezervou na straně bezpečnosti, kdy se neuvažuje doba skutečně trávená ve venkovním prostoru a jsou použity nejvyšší vypočtené hodnoty imisního příspěvku ve vybraných referenčních bodech zohledňujících nejbližší obytnou zástavbu. Obdobný přístup bude použit i při zpracování rozptylové studie, která bude hodnotit i velmi nepravděpodobnou teoretickou situaci při souběhu extrémních provozních a rozptylových podmínek na hranici emisních limitů, tato situace ale vzhledem k reálnému obsahu sulfanu v bioplynu a odpovídajícím emisím SO2 prakticky nemůže vzniknout. Nejvýznamnějšími škodlivinami v ovzduší jak z hlediska dodržení imisních limitů, tak i z hlediska zdravotního rizika, jsou podle údajů o imisním pozadí v lokalitě záměru podobně jako v jiných průmyslových a dopravně zatížených oblastech ČR suspendované částice PM10 a benzo(a)pyren. Emise těchto škodlivin z provozu závodu jsou zanedbatelné a rozptylová studie je nebude hodnotit. Tyto emise budou relevantní pro hodnocení mimoareálové dopravy. Ve vztahu k hodnoceným imisím NO2 a SO2 je situace zájmového území příznivější, nicméně i když zde pravděpodobně nehrozí překračování imisních limitů, nelze předběžně vyloučit mírný nepříznivý vliv těchto imisí na zdravotní stav zejména citlivé části populace (blíže bude vyhodnoceno v rámci procesu EIA). Ke kvantitativnímu hodnocení rizika imisí SO2 neposkytují současné poznatky použitelné podklady, nicméně není však důvod k předpokladu, že by příspěvek obou variant z provozu záměru u této škodliviny mohl představovat významné a kvantitativně postižitelné zvýšení zdravotního rizika. Vliv sulfanu nebyl hodnocen z důvodu absence jeho vzniku v technologii posuzovaného záměru (viz dále). Závěrem tedy lze konstatovat, že imisní vliv provozu záměru nebude významný z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného zájmového území v okolí lokality Drasty.

240


Ostatní vlivy Vlivy dopravy Z ostatních vlivů lze uvést určitý nárůst dopravy v rámci provozu záměru. Posouzení nároků na dopravní infrastrukturu, tj. intenzity dopravy, nárůstu dopravy vč. celkové dopravy po uvedení záměru do provozu je uvedeno v kap. B.II.4 a v příloze č. I.12 – Dopravní studie. Vliv dopravy bude na hlavních příjezdových komunikacích (silnice II/608 a dálnice D8) vzhledem ke stávající intenzitě dopravy a nevýznamnému nárůstu dopravy obtížně registrovatelný. Rozhodující podíl dopravy bude veden mimo zástavbu obcí v zájmovém území. Významnější přírůstek lze očekávat na místních komunikacích č. III/0083 a č. III/24219, vyjma úseku k DC Ahold jsou tyto ale z hlediska stávajících denních intenzit nevýznamně zatížené. Z hlediska přírůstku hlukové zátěže z dopravy lze tento předběžně hodnotit vzhledem k trasám dopravy mimo obytné zástavby a předpokládané dopravě pouze v denní době jako méně významný. Z hlediska vlivu na imisní situaci lze tento na základě výsledků RS a ve vztahu ke kvalitě ovzduší v zájmovém území rovněž hodnotit jako méně významný. V dokumentaci a příloze č. I.12 je provedeno hodnocení napojení lokality KH ve třech variantách. Z hlediska dopravy se doporučuje jednoznačná preference var. č.3, tj. nové přímé napojení areálu KH na silnici II/608. Dále jsou diskutovány další možnosti dopravy v širším zájmovém území. Projevy dopravy v areálu nejsou v této kapitole posuzovány, jde o neveřejný prostor. Pohyb dopravních prostředků v tomto prostoru bude podléhat technickým a hygienickým normám a předpisům. K hodnocenému rozsahu osobní dopravy lze uvést, že se jedná spíše o max. hodnoty intenzity. Reálný počet vozidel bude nižší ve vztahu ke konkrétnímu územnímu rozdělení bydlišť zaměstnanců (zde může probíhat doprava i po jiných přístupových komunikacích než je předpokládáno u nákladní dopravy). V dalším vývoji projektové a legislativní přípravy záměru bude řešení dopravy aktualizováno s využitím databáze ŘSD a aktuálních údajů ročních průměrných intenzit dopravy. Pachové látky Z hlediska pachových látek není v současné době přímo vyhlášen pro pachové látky ani imisní limit a pro posuzovaný zdroj ani emisní limit. Proto byly výše výpočty v RS a následné hodnocení provedeny pro hranice imisních koncentrací pachových látek, které pravděpodobně budou využity v nově připravované metodice MŽP a ČHMÚ. Proto byly pro posouzení vlivu na obyvatelstvo použity imisní údaje vycházející zejména z dánských a holandských studií, a to koncentrace pachových látek ve výši 1 OUER/m3 jako hranice, od které už je cítit zápach, 3 OUER/m3 jako hranice, od které už je možné zápach identifikovat (rozlišit od jiných podle kvality) a 10 OUER/m3 jako hranice, od které už obvykle bývá zápach označován za „obtěžující“. RS stanovuje zpětným výpočtem úroveň emisí pachových látek, která by měla být technickým řešením záměru zajištěna pro dosažení výše uvedené neidentifikovatelné až neobtěžující úrovně imisní situace. 241


Pro posouzení rozptylu pachových látek v ovzduší pomocí uvedené metodiky je nutné přijmout zjednodušující předpoklad, že závislost mezi koncentrací pachových látek vyjádřenou při měření (resp. mezi koncentrací vypočtenou modelem) v OUER/m3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují, resp. nepodléhají oxidaci vzdušným kyslíkem. Z technického řešení vyplývá, že v zásadním zdrojem pachových látek je především surový kal, přicházející do technologie KH již v určitém anaerobním stavu. Nakládání s tímto kalem až do fáze vstupu do fermentoru bude proto v další projektové přípravě i ve výběru dodavatele technologií záměru věnována potřebná pozornost. V rámci zpracování dokumentace EIA byl proveden senzorický test se surovým kalem. Jeho provzdušováním byl postupně po 5 h intenzivního provzdušňování snížen zápach ze silného na nevýznamný. Mikrobiologický rozbor kalu po ukončení provzdušňování ukázal nepřítomnost mikroorganismů jak anaerobních tak aerobních. Nebyla rovněž indikována přítomnost plynného sulfanu, a to ani v původním kalu před testem. Dle podkladů z dokumentace EIA i zkušeností z obdobných již provozovaných technologií budou navržena tato základní opatření k minimalizaci emisí pachových látek do ovzduší: - provzdušňování vstupní zakryté akumulační nádrže kalu s převedením kalu do oxického prostředí s výrazně sníženými emisemi pachových látek i v dalších procesech nakládání s kalem - provozní režim akumulační nádrže se samostatným odtahem vzdušiny přes dostatečně dimenzované biofiltry (v technickém řešení bude ponechána možnost doplnění dle výsledků monitoringu o další odpachovací stupeň pro tuto vzdušinu) - veškerá ostatní zařízení a objekty s možnou produkcí emisí pachových látek budou navržena jako uzavřená s dostatečnou vzduchotechnikou a čištěním vzdušin na biofiltrech - provoz uzavřených fermentorů v oxickém prostředí odvzdušňovaných přes biofiltry nebude zdrojem pachových látek - v další technické přípravě zvážení vyloučení meziobjektové přepravy odvodněného kalu umístěním odstředivek do objektu přípravy vstupní směsi pro fermentory Bioaerosol Tato problematika souvisí s využíváním komunálních čistírenských kalů a bioodpadů v procesu aerobní fermentace. Následující posouzení této problematiky je převzato z posouzení vlivu na veřejné zdraví. V komunálních odpadních vodách je možné nalézt řadu původců infekčních onemocnění bakteriálního, virového i parazitárního původu. U bakterií se jedná hlavně o původce alimentárních onemocnění, jako jsou zástupci rodu Salmonella, Shigella, Campylobcter a patogenní kmeny Escherichia coli. U virů se jedná hlavně o různé enteroviry, včetně viru infekční žloutenky typu A. Z parazitárních původců onemocnění se jedná zejména o prvoky Cryptosporidium, Entamoeba histolytica a Giardia lamblia, vytvářející odolné cysty a způsobující průjmová onemocnění, nebo vajíčka některých červů, jako jsou škrkavky a tasemnice. V průběhu čistírenského procesu přecházejí tyto mikroorganismy do kalů, kde se koncentrují. Větší organismy, jako jsou vajíčka parazitických červů nebo cysty prvoků, jsou z větší části

242


zachycovány při sedimentaci v primárním kalu, zatímco bakterie a viry jsou adsorbovány na vločkách aktivovaného kalu v biologickém stupni čištění. Obsah mikroorganismů je významnou nebezpečnou vlastností i u organické složky komunálního odpadu. Jde o mikroorganismy, které pocházejí od lidských a zvířecích původců odpadu, mohou odpad kontaminovat během jeho shromažďování a transportu a zejména pak dochází k jejich pomnožení během prvotních fází rozkladných procesů. K přenosu a vzniku nákazy mikroorganismy přímo patogenními pro člověka v souvislosti se zpracováním kalů a organických odpadů může dojít prakticky jen při úzkém kontaktu a zanedbání hygienických zásad v rámci pracovního prostředí. Významnější riziko představuje celkový vysoký obsah mikroorganismů a jejich produktů, který se zejména při manipulaci s odpady a aeraci kalů uvolňuje do ovzduší a představuje významnou složku suspendovaných částic respirabilní jemné frakce PM10. Tento tzv. bioaerosol má samozřejmě zcela jiné nebezpečné vlastnosti, nežli klasické částice vznikající při spalovacích procesech. Jedná se především o schopnost vyvolat imunitní odezvu a alergizovat. Toto riziko je ovšem reálné opět prakticky pouze při vysoké profesionální expozici u zaměstnanců čistíren odpadních voda a zařízení k nakládání s odpady, jako jsou skládky a kompostárny, kde se předpokládá, že hraje významnou roli v patogenezi profesionálních onemocnění. Bioaerosol pocházející z přírodních i antropogenních zdrojů tvoří součást imisního pozadí ve všech oblastech a provedené studie udávají poměrně široké rozmezí pozaďových hodnot počtu mikroorganismů v ovzduší. Koncentrace bioaerosolu v ovzduší v okolí zařízení zpracovávajících organické odpady klesají se vzdáleností a v závislosti na dalších podmínkách. U uzavřených zařízení s biofiltry jsou výsledky měření bioaerosolu podstatně příznivější než u otevřených kompostáren. Např. při srovnání imisí bioaerosolu v okolí uzavřené kompostárny vybavené biofiltry se situací v okolí kompostárny částečně otevřené byly ve vzdálenosti 200 m po větru od uzavřeného provozu zjištěny počty spor termofilních aktinomycet do 200 cfu/m3 a plísní A. fumigatus do 20 cfu/m3. Ve stejné vzdálenosti od částečně otevřeného zařízení byly zjištěny počty spor termofilních aktinomycet a plísní A. fumigatus až 20 000 cfu/m3 a teprve ve vzdálenosti 500 m poklesly k 500 cfu/m3. Avšak ani u otevřených zařízení nebylo v žádné studii prokázáno zvýšené riziko nebo zvýšený výskyt respiračních onemocnění u obyvatel žijících v okolí ve srovnání s kontrolními oblastmi bez těchto zařízení. Studií zaměřených na tuto problematiku byl sice dosud realizován jen malý počet, avšak v daném případě uzavřených objektů a zařízení s odtahy vzdušin vybavených biofiltry, ve kterých bude převážná část emisí bioaerosolu zachycena, bude situace nesrovnatelná s provozy otevřenými, které dosud převažují. V posuzovaném případě KH Drasty je tedy možné vzhledem k charakteru provozu, jeho zabezpečení a vzdálenosti od obytné zástavby hypotetické riziko imisí bioaerosolu pro obyvatele v okolí prakticky vyloučit. Relativně významné bude toto riziko při pobytu v uzavřených objektech pro zaměstnance KH a jeho prevence bude vyžadovat jak organizační, tak i technická opatření. Věrohodné 243


hodnocení pracovních podmínek zaměstnanců ve fázi posuzování záměrů staveb v procesu EIA, kdy ještě není zpracována projektová dokumentace stavby, prakticky není možné a proto se neprovádí. Prevence pracovních rizik a splnění požadavků právních předpisů, především Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je náplní posouzení projektové dokumentace stavby k územnímu a stavebnímu řízení orgánem ochrany veřejného zdraví (tj. místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí). Splnění těchto požadavků včetně případných měření konkrétních látek v pracovním prostředí je kontrolováno při zkušebním provozu stavby, která nemůže být bez souhlasu krajské hygienické stanice zkolaudována a uvedena do trvalého provozu. Pod průběžnou kontrolou jsou pracovní podmínky a prostředí zaměstnanců i později během provozu, kdy je hodnocení zdravotních rizik povinností zaměstnavatele a podléhá státnímu zdravotnímu dozoru. Podle výsledků měření jsou konkrétní pracovní místa kategorizována včetně závazného stanovení náplně a frekvence preventivních lékařských prohlídek zaměstnanců. Vlivy sulfanu ve vztahu k jeho potenciálnímu vzniku v objektech a zařízeních záměru Obecný emisní limit sulfanu je v NV č. 205/2009 Sb. příloha 1, bod 3.3. stanoven na úrovni 10 mg/m3 při hmotnostním toku sulfanu > 100 g/hod. Sirovodík (H2S, sulfan) je bezbarvý plyn rozpustný ve vodě, alkoholu a dalších tekutinách. Vyznačuje se silným zápachem, patrným čichově již od 2 µg.m-3, při koncentracích 3 - 4x vyšších je již vnímán jeho charakteristický zápach po shnilých vejcích. Již při těchto velmi nízkých koncentracích obtěžuje, objevují se první stížnosti. Prvním zřetelným účinkem sulfanu na člověka je zápach, jímž obtěžuje již od mikrogramových koncentrací. Akutní zdravotní účinky se objevují až při koncentracích mnohem vyšších. Od 15 mg.m-3 je to dráždění očí (vznikající silnou alkalizací prostřednictvím sulfidových a sulfhydrilových iontů), při rostoucí koncentraci pak zánět spojivek a od 70 mg.m-3 i vážné poškození očí. Už koncentrace nad 400 µg.m-3 vyvolávají i další toxické projevy v důsledku účinků na nervový systém, průdušky a plíce. Důsledky dlouhodobých expozic nejsou příliš známé. Podle některých epidemiologických studiích patří při koncentracích kolem 30 mg.m-3 a vyšších k dlouhodobým účinkům kromě dráždění očí také únavnost, ospalost, bolesti hlavy, podrážděnost, úzkost, závratě a zhoršování paměti. Imisní limit není v ČR v nařízení vlády č. 597/2006 Sb. stanoven. Podle směrnice WHO by koncentrace H2S v ovzduší neměly překročit 7 µg.m-3. Tato koncentrace má předejít vážnějším stížnostem na zápach. Vyloučení emisí sulfanu ze zařízení a objektů záměru je zajištěno vlastní technologií aerobní fermentace a řadou již uvedených opatření vč. koncového čištění všech vzdušin z uvedených objektů a zařízení a jejich výstupů z odpachovacích biofiltrů do ovzduší. Za těchto podmínek budou případné koncentrace sulfanu ve vypouštěných vzdušinách pod obecným emisním limitem a vliv na imisní situaci pod hodnotou doporučenou směrnicí WHO. Zásadním opatřením proti vzniku sulfanu je vytvoření oxických podmínek jak v akumulační nádrži surového kalu tak ve fermentorech. Při provádění testu s provzdušňováním surového kalu nebyl čichově zjištěn sulfan v neprovzdušněném kalu ani po 5 hodinách prodlevy mezi odběrem na ÚČOV a zahájením provzdušňování, obdobné zkušenosti jsou i s nakládáním se surovým kalem na ÚČOV. Dále lze poukázat na moderní trend modifikace technologie anaerobních reaktorů se zaváděním mikroaerobních podmínek 244


za účelem minimalizace obsahu sulfanu v bioplynu. Provozní zkušenosti i poloprovozní testy ukázaly až 99% účinnost odstranění sulfanu v bioplynu zavedením mikroaerobních podmínek v anaerobních reaktorech. Obecně je vznik sulfanu podmíněn přítomností sulfátredukujících mikroorganismů a oxidačních forem síry (zejména síranů). Uvedené mikroorganismy jsou inhibovány v oblasti pH pod 6 a nad 9. Je-li jejich prostředí vystaveno působení kyslíku delší dobu, sulfátredukující bakterie hynou a přežívají jen některé druhy spór v neaktivním stavu (v mikrobiologickém rozboru kalu před testem provzdušňování surového kalu nebyla zjištěna přítomnost sulfátredukujících bakterií ani jiných podobných mikroorganismů). Je tedy zjevné a uvedenými testy potvrzené, že za oxických podmínek vytvořených v zařízeních záměru nelze očekávat vznik sulfanu. Procesní přechod mezi čerpáním surového kalu z akumulační nádrže do odstředivek a dále do fermentorů je časově tak krátký, že nemůže dojít k oživení a dostatečnému vývinu sulfátredukujících bakterií a tím i vzniku sulfanu. I přes výše uvedené i efektivní senzorickou indikaci koncentrace sulfanu (patrnou čichově již od 2 µg.m-3) bude v rámci kontrolního monitoringu vlivu záměru na ŽP provedeno ve zkušebním provozu měření sulfanu v ovzduší na lokalitě a v okolní obytné zástavbě. CELKOVÝ ZÁVĚR ZPRACOVATELE VLIVU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo v souladu se zadáním zaměřeno na přímé vlivy posuzovaného záměru, které je možné kvantitativně hodnotit jako konkrétní potenciální zdravotní riziko pro obyvatele v okolí, tj. na hluk a imise některých látek v ovzduší. V zájmu komplexního pohledu je do hodnocení zařazena i doplňující informace o zdravotních aspektech pachových látek a bioaerosolu, významnější emise těchto látek do okolí se však vzhledem k zabezpečení a technologii provozu KH nepředpokládají. Při hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší byly použity aktuální odborné poznatky s uplatněním zásady přednostní volby referenčních hodnot Světové zdravotnické organizace a vědeckých institucí zemí Evropské unie. Podkladem k hodnocení expozice obyvatel zájmového území byly údaje hlukové a rozptylové studie s použitím konzervativního přístupu, kdy byly použity výsledky vycházející pro nejvíce exponované obytné domy, situované nejblíže lokalitě záměru nebo komunikaci, po které je vedena obslužná doprava. Podle údajů hlukové studie je pro celkovou akustickou situaci zájmového území okolí areálu KH rozhodující stávající hluk z dopravy po veřejných komunikacích. Hluková expozice obyvatel hodnocené zástavby je velmi rozdílná, zatímco u okrajové zástavby Větrušic je zanedbatelná, u nových bytových domů na severním okraji Klecan dosahuje velmi vysoké úrovně, představující významné zdravotní riziko. Provozem KH včetně související dopravy se však tato situace prakticky nezmění. Vyvolané změny akustické situace budou nepatrné, subjektivně sluchem prakticky nepostřehnutelné a z hlediska zdravotních rizik hluku zanedbatelné. Přesto je doporučeno provést po realizaci záměru měření hluku u nejbližší zástavby řadových RD situovaných přímo u areálu KH k ověření předpokládané účinnosti protihlukových opatření a případného výskytu hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu u hluku s tónovou složkou.

245


Rozptylová studie hodnotí imisní příspěvek záměru u škodlivin, které je možné kvantifikovat, tj. oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Podle odhadované úrovně imisního pozadí lze předpokládat, že v hodnocené lokalitě jsou jako na většině urbanizovaného území ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice frakce PM10, u kterých dochází k překračování imisních koncentrací doporučených k ochraně zdraví Světovou zdravotnickou organizací s následnými nepříznivými zdravotními důsledky. Podle kvantitativního odhadu může být v hodnoceném území vlivem stávající úrovně znečištění ovzduší zvýšena celková úmrtnost dospělé populace až o 5% a u respirační nemocnosti u dětí zde lze odhadovat až o 7% vyšší výskyt chronických příznaků ve srovnání s teoretickou situací zcela čistého ovzduší. Realizace záměru však ovlivní celkovou imisní situaci zájmového území zcela nepatrně v úrovni, která je z hlediska zdravotních rizik zanedbatelná a kvantitativně prakticky nehodnotitelná. Tento závěr je platný za předpokladu platnosti poskytnutých výchozích podkladů. Souhrnný závěr k vlivům na veřejné zdraví Podkladem k hodnocení expozice obyvatel zájmového území jsou výstupy hlukové a rozptylové studie včetně hodnocení výchozího hlukového a imisního pozadí. Pro hodnocení bude použit na základě principu předběžné opatrnosti konzervativní přístup s rezervou k eliminaci případných nejistot. Nejvýznamnější škodlivinou jak z hlediska dodržení imisních limitů, tak i z hlediska zdravotního rizika, jsou podle údajů o imisním pozadí v širším zájmovém území podobně jako v jiných průmyslových a dopravně zatížených oblastech ČR suspendované částice frakce PM10. Emise této škodliviny z provozu záměru jsou nevýznamné, týkají se spíše externí dopravy. Ve vztahu k hodnoceným imisím NO2 a benzenu, relevantním pro emisní zdroje záměru vč. dopravy, je situace zájmového území příznivější a předpokládaný imisní příspěvek záměru tento stav významněji nezmění. Z hlediska zdravotního rizika bude vliv těchto škodlivin kvantitativně prakticky nepostižitelný. Vzhledem k příznivému charakteru zájmového území z hlediska významných zdrojů hluku (absence průmyslových podniků i intenzivní silniční dopravy v bezprostředním okolí lokality vyjma úseku silnice III/24219 vedoucí k DC Ahold) lze stávající akustickou situaci u nejbližší obytné zástavby v okolí lokality KH Drasty vyjma nových vysokopodlažních objektů u III/21219 považovat za vyhovující z hlediska hygienických limitů hluku. Nejbližším významnějším zdrojem hluku je letiště AERO Vodochody ve vzdálenosti cca 1,5 km, silnice III/608 ve vzdálenosti cca 2 km a dálnice D8 ve vzdálenosti cca 2,5 km. Při navrhovaných technických opatřeních pro minimalizaci hlukové zátěže z provozu záměru je možné i po realizaci záměru předpokládat minimální přírůstky obtěžujících a rušivých účinků pro obyvatele. I když vliv záměru na hlukovou situaci obytné zástavby lze hodnotit jako nevýznamný, nelze předem zcela vyloučit zdroj hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu např. u hluku s tónovou složkou. Ověření reálně dosažené situace hlukové zátěže bude

246


provedeno kontrolním měřením ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby po uvedení záměru do zkušebního provozu. Závěrem lze konstatovat, že hlukový ani imisní vliv provozu záměru vč. dopravy bude nevýznamný z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného území v okolí lokality KH Drasty. D.I.2.

Vlivy na ovzduší a klima

V rámci dokumentace EIA je vliv na ovzduší a veřejné zdraví posouzen na základě bilancí emisí z technologických zařízení záměru a z dopravy. Na základě rozptylové studie zpracované autorizovanou osobou podle schválené metodiky je pak vyhodnocen vliv na imisní situaci a klimatické poměry zájmového území. Zásadní vlivy na ovzduší ve vztahu ke stávající imisní situaci budou mít TZL a pachové látky. Minimalizace emisí TZL bude zajištěna technickými a organizačními opatřeními v rámci výstavby a provozu záměru. Minimalizace pachových látek bude zajištěna specifickými technickými a organizačními opatřeními, a to především u nakládání se surovým kalem a s organickými odpady. Minimalizace vlivu dopravy by měla být za podmínky reálné dohody o výkupu potřebných pozemků zajištěna především realizací var. 3 přímého napojení lokality Drasty na silnici II/608. Vlivy na klimatickou situaci lze považovat vzhledem k vybavení technologie aerobní fermentace rekuperací tepla a při kondenzační účinnosti rekuperace a biofiltrů za nevýznamné (významné snížení teploty vzdušin vypouštěných z biofiltrů pod cca 35 °C a jejich vlhkosti pod cca 10% bilančního vstupu vlhkosti do procesu fermentace). Závěr rozptylové studie Rozptylu znečišťujících látek v území lokálně nebrání žádné výrazné terénní útvary, ani žádné vyšší souvislé objekty (hustá vysoká zástavba typu „uliční kaňon“, souvislý vyšší porost (les) apod.). V zájmovém území naprosto převládají směry větru západní - 21 %, významné minimum v četnosti směrů větru leží ve směru od jihu - 4 %, z ostatních směrů vane vítr od 6 % do 13 % času v roce. Bezvětří se vyskytuje poměrně často – s četností 18 %. Nejfrekventovanější je 3. třída stability ovzduší - 31 %. Vítr o nízkých rychlostech do 2.5 m/s vane po 59 % času v roce, vyšší rychlosti větru než 7 m/s se vyskytují s četností 4.4 %. Obecně špatné rozptylové podmínky (stavy bezvětří a 1. a 2. třída stability ovzduší) se v lokalitě vyskytují po 35.7 % času v roce. Za těchto obecně nepříznivých rozptylových stavů pak naprosto převládá znečišťování přízemního ovzduší nízkými a chladnými zdroji (především dopravou, malými kotelnami, lokálním topením a technologickými zdroji, v rozptylové studii se to tedy týká z posuzovaných zdrojů pouze emisí z dopravy, emisí ze spalovacích zdrojů se to může týkat jen výjimečně při výskytu silné inverze. Oblast, ve které má být realizován posuzovaný záměr, je obecně provětrávána v porovnání s průměrným provětráváním území ČR průměrně dobře, výskyt nepříznivých rozptylových podmínek v lokalitě je v porovnání s průměrnou četností v ČR průměrný. Nejbližší obytná zástavba se sice nachází přímo u areálu provozovny, ale mimo převládající směry větru (ve směrech, ve kterých leží minima četnosti směrů větru) a vzhledem 247


k emisnímu významu zdrojů a výšce komínů a výduchů je i další okolní obytná zástavba relativně dostatečně daleko a dostatečně nízká (komín kotelny je dostatečně vysoký na to, aby nedocházelo k významnějšímu zasahování obytné zástavby kouřovou vlečkou). Z hlediska rozptylu znečišťujících látek a polohy vůči obytné zástavbě jsou posuzované zdroje umístěny vhodně. V emisích z posuzovaných zdrojů se budou nejvíce vyskytovat oxidy dusíku ze spalování ZP a z automobilové dopravy a PM10 a benzen z automobilové dopravy. Imisní limity pro ochranu obyvatelstva pro tyto relevantní znečišťující látky jsou uvedeny v rozptylové studii. Vypočtené příspěvky od posuzovaných zdrojů v provozovně ani za stávajícího stavu ani po realizaci záměru nepřekračují a nebudou překračovat hodnoty platných relevantních imisních limitů a ani se k nim neblíží a nebudou blížit. Výskyt relativně vyšších krátkodobých (denních) imisních příspěvků od provozu posuzovaných zdrojů je možný pouze výjimečně při souběhu provozu posuzovaných zdrojů a nejnepříznivějších rozptylových podmínek a ani tehdy nejsou (nebudou) maximální příspěvky významné. Posuzované zdroje nepředstavují a ani po realizaci záměru nebudou představovat především vzhledem k dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby vůči emitovanému množství emisí znečišťujících látek z posuzovaných zdrojů a vzhledem k dostatečné výšce komínu kotelny znatelné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. V souladu s metodikou SYMOS a jejími doporučeními je navržena stavební výška komínu kotelny nejméně 9 m. Odhad imisního pozadí relevantních znečišťujících látek v posuzované lokalitě (na hranici obytné zástavby) je uveden v části 0 rozptylové studie. Imisní zatížení posuzované oblasti je obecně zvýšené, ale imisní limity nejsou překračovány (s výjimkou občasného překračování průměrné 24hodinové imisní koncentrace PM10 v letech s nepříznivými rozptylovými podmínkami - viz rozptylová studie). Z hodnot příspěvků od posuzovaných zdrojů vypočtených v této studii při zohlednění výše uvedených odhadů imisního pozadí relevantních znečišťujících látek tak lze předpokládat, že ani po realizaci záměru u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu těchto příspěvků s pozadím v lokalitě nedojde v dlouhodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky (NO2, PM10 a benzen). Přestože může občas při výskytu krátkodobých imisních maxim při špatných rozptylových podmínkách docházet ke krátkodobým epizodám s výskytem relativně vyšších imisních koncentrací těchto znečišťujících látek (ovšem vlivem pozadí tvořeného dominantně vzdálenými zdroji, hlavně celou pražskou aglomerací), neměly by ani tyto krátkodobé epizody být významné z hlediska toxikologického působení imisí na obyvatele, ani by neměly způsobovat obtěžování obyvatel zápachem.

248


Je tedy zřejmé, že realizace záměru stavby imisní situaci v lokalitě ovlivní z dlouhodobého i krátkodobého hlediska velmi málo a vlivem provozu posuzovaných zdrojů nebude docházet k výskytu takových imisních koncentrací znečišťujících látek, které by mohly způsobit znatelné zvýšení zdravotních rizik nebo dokonce ohrožení či poškození zdraví obyvatelstva a rovněž riziko obtěžování obyvatel zápachem je malé.

Zpracovatel RS na základě výše uvedených hodnocení učinil následující závěry: 1. Navržená technologie kalového hospodářství Drasty (kotelny na ZP a zpracování kalů z ÚČOV Praha) v provozovně, výška komínu posuzované kotelny i jeho umístění v provozovně jsou pro dobrý rozptyl znečišťujících látek dostačující a zajišťují ochranu lidského zdraví a životního prostředí (§ 3 odst. 7 zákona č. 86/2002 Sb.). Provozovna je z hlediska provětrávání území a rozptylu znečišťujících látek a z hlediska polohy vůči obytné zástavbě umístěna vhodně. 2. Výsledky výpočtů této rozptylové studie pro posuzované zdroje (provozovnu) prokázaly, že investorem zvolené řešení nových posuzovaných zdrojů v provozovně odpovídá řešení nejvýhodnějšímu z hlediska ochrany ovzduší, zajišťuje ochranu lidského zdraví a životního prostředí (§ 13 odst. 2 nařízení vlády č. 352/2002 Sb.) a splňuje požadavky § 6 odst. 1 a odst. 7 a § 7 odst. 9 zákona č. 86/2002 Sb. V důsledku realizace stavby zdrojů a jejich uvedení do provozu nemůže docházet k překračování imisních limitů a k ohrožování zdraví obyvatelstva, možný výskyt krátkodobých imisních epizod při souběhu nejnepříznivějších emisních a rozptylových podmínek je statisticky málo významný. Lokalita je sice zatížena emisemi znečišťujících látek z dalších zdrojů, příspěvky od posuzovaných zdrojů však nemohou na hranici obytné zástavby ani při superpozici se stávajícím imisním pozadím způsobit překračování imisních limitů relevantních znečišťujících látek emitovaných posuzovanými zdroji (NO2, PM10 a benzenu). 3. Základní modelování možného rozptylu pachových látek bylo v této rozptylové studii provedeno zatím pouze podle posledního návrhu metodiky a na základě těchto výpočtů byly odhadnuty hranice emisí pachových látek z posuzovaných zdrojů záměru zajišťující určité úrovně ochrany před „obtěžováním obyvatelstva zápachem“. Vzhledem ke složitosti problematiky stanovení emisí pachových látek a modelování jejich rozptylu a vzhledem k předpokladu, že emise pachových látek z posuzovaných zdrojů budou pravděpodobně téměř zanedbatelné, doporučuji provést po realizaci záměru měření emisí pachových látek a v případě, že se odhad celkových emisí pachových látek významněji přiblíží v této rozptylové studii diskutovaným hranicím, posoudit nutnost či možnost provedení imisních měření koncentrací pachových látek na hranici obytné zástavby v závislosti na požadovaném stupni ochrany obyvatel (resp. podle případných stížností, kdyby k nim došlo) a teprve na základě dalšího šetření v případě nutnosti uložit provozovateli opatření ke snížení emisí pachových látek z areálu provozovny. Je také možné, že v době zprovoznění zdrojů záměru bude metodika týkající se pachových látek upřesněna včetně stanovení limitních kriterií (imisních koncentrací pachových látek, které je třeba dodržovat).

249


4. Provoz posuzovaných zdrojů po realizaci posuzovaného záměru by neměl být v rozporu s požadavky platných předpisů na ochranu ovzduší. 5. Posuzovatel proto doporučuje příslušnému orgánu ochrany ovzduší vydat povolení umístění stavby podle § 17 odst. 1 písm. b) zákona č. 86/2002 Sb. pro posuzované zdroje v provozovně – kotelna na spalování ZP a zpracování kalů z čistírny odpadních vod (zařízení na biologickou úpravu odpadů) s obvyklými podmínkami ochrany ovzduší a schválit posuzovaný záměr podle předložené dokumentace EIA v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí. Blíže jsou vlivy na ovzduší a imisní situaci popsány v předchozích příslušných odborných přílohách. D.I.3.

kapitolách a

Vlivy na hlukovou situaci a event. další fyzikální a biologické charakteristiky

Hluková situace Z hlediska vlivů výstavby a provozu záměru na hlukovou situaci vychází jejich hodnocení především z hlukové studie uvedené v příloze č.I.15. Z informací a rozborů uvedených v kap. B.II.4, B.III.4, D.I.1 a z příslušných odborných příloh vyplývají vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby v obci Drasty a Větrušice (vyjma RD v areálu KH Drasty), k dopravním trasám vedeným na lokálních komunikacích s nízkou intenzitou dopravy (vyjma úseku na III/24219 k DC Ahold) mimo okolní obce i k technickému řešení záměru minimální přírůstky hluku ze záměru (zejména při realizaci var. 3 napojení lokality KH), a tím nevýznamné vlivy na stávající hlukovou situaci okolních obcí a dodržení hygienických limitů hluku. Vzhledem k metodice hlukových studií a zatížení jejích výstupů nejistotami vyplývajícími jak z metodiky tak z řady ovlivňujících faktorů je nutno i na výsledky hlukové studie zpracované v rámci procesu EIA pohlížet jako na orientační s tím, že skutečný stav vyplyne z kontrolního měření hluku provedeného ve zkušebním provozu záměru autorizovanou osobou. Podle výsledků tohoto měření pak vyplynou případné požadavky na další doplňující protihluková opatření v rámci areálu záměru či mimo něj. Vibrace V průběhu stavebních prací budou používány některé mechanizmy či zařízení se zvýšenými vibracemi. Uvedené činnosti budou omezeny na denní dobu. Vzhledem ke vzdálenosti nejbližší obytné zástavby v okolních obcích (nikoli již uvedených RD na lokalitě Drasty) nebudou mít uvedené vibrace negativní vliv na obyvatelstvo a obytnou zástavbu. V rámci provozu záměru není předpokládán přenos vibrací některých částí zařízení do systému statického zabezpečení budov záměru, protože tyto zdroje vibrací budou vybaveny odpruženým systémem uložení a případně opatřeny tlumiči vibrací. Ve venkovních prostorách jsou jedinými zdroji vibrací běžné mobilní motorové prostředky. Mimo areál nelze očekávat žádné vlivy vibrací z provozu zařízení závodu.

250


Záření V průběhu výstavby ani provozu záměru nebudou používány materiály a zařízení produkující v nepřípustné intenzitě některou z forem zdraví škodlivého záření. Určité nevýznamné vyzařování elektromagnetického popř. ionizačního charakteru nelze vyloučit u některých měřících přístrojů, pokud takovéto budou použity. V tomto případě budou používány pouze certifikované a ze zdravotního hlediska schválené přístroje. Ostatní fyzikální a biologické charakteristiky V rámci výstavby záměru nebudou standardně provozovány činnosti a zařízení mající nepřijatelné či zdraví škodlivé fyzikální a biologické charakteristiky. V rámci provozu záměru je potenciálním biologickým rizikem surový kal a navážené organické odpady s možným obsahem patogenů z technologie ÚČOV a sběru odpadů. Výstupní produkt by vzhledem ke koncovému déletrvajícímu ohřevu až na cca 80°C neměl být nositelem aktivních patogenů. Problematika vzniku a potenciálního vlivu bioaerosolů byla hodnocena v kap. D.I. Minimalizace rizika pro obsluhu bude zajištěna vysokou úrovní mechanizace a automatizace všech procesů, uzavřenými zařízeními a účinnou vzduchotechnikou a tím minimálním přímým stykem obsluhy s uvedenými odpady. Dále bude zajištěna příslušná zdravotní prevence u obsluhy stanovená hygienickými předpisy. Prevence pracovních rizik a splnění požadavků právních předpisů, především Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, je náplní posouzení projektové dokumentace stavby k územnímu a stavebnímu řízení orgánem ochrany veřejného zdraví (tj. místně příslušnou krajskou hygienickou stanicí). Splnění těchto požadavků včetně případných měření konkrétních látek v pracovním prostředí je kontrolováno při zkušebním provozu stavby, která nemůže být bez souhlasu krajské hygienické stanice zkolaudována a uvedena do trvalého provozu. Pod průběžnou kontrolou jsou pracovní podmínky a prostředí zaměstnanců i později během provozu, kdy je hodnocení zdravotních rizik povinností zaměstnavatele a podléhá státnímu zdravotnímu dozoru. Podle výsledků měření jsou konkrétní pracovní místa kategorizována včetně závazného stanovení náplně a frekvence preventivních lékařských prohlídek zaměstnanců. Dalším vlivem této kategorie může být nadměrné rozmnožení hlodavců a hmyzu. Toto se může vyskytnout v souvislosti s nakládáním s organickými odpady. Opatření proti výskytu hmyzu a hlodavců budou součástí provozních řádů. Bude se jednat zejména o kontrolu stavu přejímaných odpadů, vhodném způsobu jejich dočasného skladování na lokalitě a nakládání s nimi, a dále o případné pravidelné deratizaci a aplikaci prostředků na hubení hlodavců a hmyzu. Výskyt hlodavců a hmyzu bude rovněž pravidelně monitorován. Z informací o obdobných provozech vyplývá, že uvedený výskyt hlodavců i hmyzu zůstává max. na úrovni provozů s běžnou zemědělskou produkcí, případně pod ní. Jiné fyzikální a biologické charakteristiky nebude záměr vykazovat.

251


D.I.4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Vlivy na povrchové vody Z hlediska vlivů na povrchové vody jde o: • vliv odpadních vod z KH Drasty na Vltavu přenesený přes ÚČOV jako součást vlivu odpadních vod vypouštěných z ÚČOV • vliv srážkových vod na Vltavu Odpadní vody Vzhledem k projektované kapacitě rekonstruované ÚČOV Q24 = 3,77 m3/s a předpokládanému max. nárazovému vypouštění odpadních vod z lokality Drasty cca 300 m3/h (cca 0,084 m3/s) lze předpokládat nevýznamné ovlivnění technologie ÚČOV odpadními vodami. Vliv těchto vod je zahrnut do projektu rekonstruované ÚČOV (kalová voda by byla součástí ÚČOV i v případě realizace KH v prostoru ÚČOV). Projekt rekonstrukce ÚČOV a její technologie bude uvedené parametry odpadních vod vracených z KH zohledňovat, a ve vztahu k legislativě pro vypouštění odpadních vod do vod povrchových (novela NV č. 61/2003 Sb. v platném znění) přechází plnění jejích ustanovení na provozovatele ÚČOV. Vzhledem k vypouštění odpadních vod zpět na ÚČOV lze pokládat druhotný vliv na řeku Vltavu za zanedbatelný v rámci celkového odtoku z ÚČOV. Srážkové vody Koncepce nakládání se srážkovými vodami bude zahrnovat: - u nekontaminovaných vod jejich přednostní zasakování v zasakovacích objektech (drény, vrty) v závislosti na hydrogeologických podmínkách lokality nebo odvádění do vhodného povrchového toku (řeky Vltavy) se zabezpečením jeho maximálního povoleného hydraulického zatížení vhodnou retencí srážkových vod a zajištěním kvality podle kanalizačního řádu hl.m. Prahy pro dešťovou kanalizaci (max. hodnota C10-C40 2 mg/l u bodového vzorku) -

u srážkových vod s potenciální možností kontaminace ropnými látkami z dopravních prostředků a z nakládání s kalem a org. odpady jejich odvádění na ÚČOV spolu s ostatními odpadními vodami po předchozí akumulaci a přečištění na odlučovači lehkých kapalin (OLK) s gravitačně technologií na zbytkovou hodnotu C10-C40 6 mg/l u bodového vzorku a 3 mg/l u směsného (limit kanalizačního řádu hl.m. Prahy pro jednotnou a splaškovou kanalizaci)

Problematika srážkových vod souvisí s možnostmi nakládání s nimi. V zásadě se bude nakládání se srážkovými vodami řídit zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách a ve znění pozdějších předpisů. V souladu s legislativou a současnými trendy řešení problematiky srážkových vod bude lokalita vybavena systémem oddílné kanalizace v základním členění na splaškovou,

252


průmyslových vod a srážkových vod. Systém dešťové kanalizace vč. dešťové zdrže bude členěn na tři samostatné části pro 3 druhy srážkových vod. Dešťová kanalizace bude odvádět srážkové vody z těchto ploch: - střechy objektů - zpevněné plochy bez rizika kontaminace ropnými látkami a organickými odpady - zpevněné plochy s možností kontaminace ropnými látkami a organickými odpady Odlučovač lehkých kapalin (OLK) Odkanalizování zpevněných manipulačních ploch s potenciální možností kontaminace ropnými a organickými látkami bude řešeno přes soustavu lokálních OLK jako součásti příslušné části dešťové kanalizace. V současnosti je akceptována charakteristika odlučovačů ropných látek (v obecném pojetí jako odlučovače lehkých kapalin) jako pojistného, nikoli kontinuálně čistícího zařízení vycházející z ČSN 75 6551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek, kde v bodě 5.12 a 5.13 je funkce tohoto zařízení definována jako havarijní zabezpečení odváděných srážkových vod, a z ČSN EN 858-1 (ČSN 756510) Odlučovače lehkých kapalin, Část 1: Zásady pro navrhování, provádění a zkoušení, označování a řízení jakosti. Uvedené ČSN pak zařazují odlučovače do tříd s doporučenými emisními hodnotami na výstupu pro posouzení imisní situace v recipientu vypouštěných srážkových vod. V tomto případě nelze sice na potrubí odpadních vod vedené na ÚČOV pohlížet jako na jednotnou kanalizaci (společné vedení odpadních a srážkových vod), ale lze pro účel návrhu OLK aplikovat kanalizační řád hl.m. Prahy udávající limit ropných látek jako C10-C40 ve výši 6 mg/l v prostém vzorku a 3 mg/l ve směsném 24 h. vzorku (odběr vzorků bude prováděn na výtlaku srážkových vod čerpaných z dešťové zdrže do RTK). Vzhledem k těmto podmínkám vyplývá při zohlednění homogenizační funkce dešťové zdrže pro předmětné OLK toto zařazení: Třída odlučovače I

Emisní hodnota zbytkového oleje jako max. přípustný obsah 5 mg/l

Technologie odlučovače Gravitační odlučovač s koalescenčním filtrem

Za standardních podmínek produkce srážkových vod nedochází k vytváření a odlučování volné fáze ropných látek v OLK. Po odloučení lehkých kapalin budou tyto dešťové vody odtékat do dílčí sekce dešťové zdrže. Navržené OLK uložené v zemi budou odlučovače se vstupní sedimentační nádrží určenou k separaci hrubých suspendovaných látek. OLk budou třídy I (NEL ‹ 5 mg/l) vybavené koalescenčním filtrem. Havarijní zabezpečení proti havarijnímu úniku ropných látek z odkanalizovaných ploch závodu do povrchového toku resp. na ÚČOV bude řešeno v souladu s: * ČSN 75 6551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek

253


* ČSN EN 858-1 (75 6510) Odlučovače lehkých kapalin, část 1: Zásady pro navrhování, provádění a zkoušení, označování a řízení jakosti vč. změn a oprav * ČSN EN 858-2 (75 6510) Odlučovače lehkých kapalin, část 2: Volba jmenovité velikosti, instalace, provoz a údržba Technické řešení všech kanalizačních systémů bude v souladu s ČSN 75 60101 Stokové sítě a kanalizační přípojky a s ČSN EN 752 (ČSN 75 6110) Odvodňovací systémy vně budov. Výstavba kanalizací bude prováděna v souladu s ČSN EN 1610 (ČSN 75 6114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení. V rámci kolaudace budou předloženy protokoly o zkoušce těsnosti kanalizací provedené podle ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek a protokoly o zkoušce těsnosti vybraných objektů kanalizačních sítí (čerpací jímky, akumulační nádrže, nádrže OLK) provedené podle ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. Předběžný výpočet množství srážkových vod (dle ČSN 75 6101) Vzhledem k tomu, že není v rámci současného stavu technické přípravy záměru dostatečná rozpracovanost generelu a nejsou konkrétně řešeny kanalizační systémy, je pro výpočet předpokládána max. odkanalizovaná zpevněná plocha ve výši 12 ha z celkové využitelné plochy cca 17 ha určené pro výstavbu. Vzhledem k omezené výpočtové odkanalizované ploše závodu (12 ha) lze pro hydrotechnické výpočty použít zjednodušený postup podle ČSN EN 752 (ČSN 75 6110) Odvodňovací systémy vně budov a podle ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky zahrnujících jako základní hodnotu pro návrh parametrů dešťové kanalizace max. odtokové množství Qmax v l/s nebo v m3/h. Maximální odtok dešťových vod Qmax ( l / s ) se počítá podle vzorce: Qmax= ψ x S x qs Kde: qs je intenzita deště v l/(s.ha) ….návrhová hodnota 150 l/s.ha S je odvodňovaná plocha v ha (Sred je redukovaná plocha) ψ je součinitel odtoku, bezrozměrný (vzhledem k návrhu plochých střech objektů a zakrytí fermentorů je dále počítání s jedním středním koeficientem odtoku) Zpevněná plocha areálu: 12,0 ha, střední koeficient odtoku ψ = 0,8, qs = 200 l/s/ha Q = 12,0 x 0,8 x 200 = 1 920 l/s Předpokládá se cca 1/3 plochy (a tím 1/3 produkce srážkových vod) s možnou kontaminací ropnými látkami či převáženými odpady a 2/3 ploch (a tím 2/3 produkce srážkových vod) charakterizovaných jako nekontaminované.

254


Takovéto množství nelze nárazově v podmínkách lokality Drasty a okolí vypouštět bez potřebné retence a řízeného vypouštění mimo lokalitu. Proto je nezbytná dešťová zdrž s retenční a akumulační funkcí. Vedle těchto funkcí bude mít zdrž rovněž ve všech sekcích protihavarijní funkci pro případ většího havarijního úniku ropných látek na zpevněných plochách. Dešťová zdrž : Funkce: a) retenční pro omezení odtokového množství mimo lokalitu b) akumulační pro zadržení a využívání části dešťových vod v rámci provozu areálu Drasty a k zasakování na lokalitě c) akumulační pro zadržení a čerpání části dešťových vod s potenciální kontaminací na ÚČOV d) protihavarijní pro záchyt havarijních úniků ropných látek Objem zdrže: Objem zdrže je vzhledem k vývoji klimatických poměrů i potřebě značného množství užitkové vody v provozu areálu navržen na záchyt jednodenních srážek s max. úhrnem denních srážek 50 mm. Objem denních srážek: V = 120 000 m2 x 0,05 m = 6 000 m3 Vzhledem k nezbytnému záchytu nárazové produkce srážkových vod (až 1 920 l/s při intenzitě 200 l/s.ha a středním koeficientu odtoku 0,8) je navržena dešťová zdrž o celkovém užitečném objemu 9 600 m3 členěném na 3 sekce. Jedna sekce – č.1 (2 000 m3) bude vyčleněna pro záchyt potenciálně kontaminovaných vod (budou čerpány na ÚČOV), druhá – č.2 (2 500 m3) pro záchyt střešních vod (určených prioritně pro zasakování) a třetí č. 3 (5 100 m3) pro záchyt ostatních nekontaminovaných vod (určených prioritně pro využití na lokalitě). Objem druhé sekce bude členěn na retenční objem 1 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 1 500 m3. Objem třetí sekce bude členěn na retenční objem 2 000 m3 a akumulační objem využitelný pro potřeby lokality (technologická voda, zasakování) 3 100 m3. Poměry uvedených objemů bude možné flexibilně upravit dle konkrétního technického řešení záměru. Blíže je řešení dešťové zdrže popsáno v kap. B.I.6. Navrhované celkové čerpané množství zajistí vyprázdnění sekcí zdrže za dobu max. 24 hod. Koncepce řešení komplexní dešťové kanalizace Bude konkretizována v projektovém řešení. Komplexní dešťová kanalizace zahrnuje: • samostatné odvádění a akumulace čistých střešních srážkových vod určených prioritně pro zasakování na lokalitě • samostatné odvádění a akumulace srážkových vod ze zpevněných ploch určených pro využití na lokalitě a čerpání samostatným potrubím v RTK do Vltavy

255


•

samostatné odvádění a akumulace srážkových vod ze zpevněných ploch s potenciální kontaminací čerpaných samostatným potrubím odpadních vod v RTK na ÚČOV

Vlivy srážkových vod na vody povrchové lze vzhledem k jejich množství i při řízeném vypouštění z lokality reálně uvažovat jako vliv na tok Vltavy. V okolí lokality Drasty není jiný vhodný tok pro odvádění uvedené produkce srážkových vod. Odtokové potrubí nekontaminovaných srážkových vod bude součástí RTK s vedením do Vltavy buď až na ÚČOV či do nejbližšího profilu toku Vltavy dostupného na trase RTK. Vypouštění srážkových vod do Vltavy nebude za podmínky uvedeného řešení odvádění srážkových vod z ploch lokality Drasty tento tok nepřijatelně ovlivňovat. Vlivy na podzemní vody Vliv odtokových poměrů lokality záměru na podzemní vody V zásadě bude nakládání se srážkovými vodami vycházet z § 27 novely zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a ve znění pozdějších předpisů se zohledněním charakteru horninového prostředí a morfologie lokality a jejího okolí, a dále z technického řešení záměru. Výše uvedený § stanovuje pro vlastníky pozemků povinnost zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů (tj. odtokových poměrů, odnosu půdy erozí a ovlivnění retenční schopnosti krajiny). Důležitým faktorem je § 20 odst. 5, písmeno c. Vyhlášky 501/2006, který požaduje řešit „vsakování dešťových vod, nebo jejich zdržení na pozemku v kapacitě 20 mm denního úhrnu srážek před jejich svedením do vodního toku, či kanalizace pro veřejnou potřebu „ Uvedené znění legislativy má zajišťovat zachování odtokových poměrů i na lokalitách s realizovanou výstavbou. To znamená zachycování srážek ze zpevněných ploch (bez možné kontaminace) a střech objektů v dešťových zdržích, a zabezpečení maximální možné úrovně zasakování na lokalitě či v jejím okolí v příslušných hydrogeologických objektech (zasakovací vrty, drény apod.). Srážky z nezpevněných ploch budou zasakovány v místě přirozeným způsobem. Konečné konkrétní řešení problematiky zasakování bude zpracováno v rámci další projektové přípravy a bude záviset na geologických vlastnostech horninového prostředí a na možných vlivech zasakování na statiku konstrukcí stavebních objektů. Toto řešení bude vycházet z provedených zasakovacích zkoušek na lokalitě. V každém případě bude na základě hydrogeologických podmínek maximum srážkových vod zasakováno na lokalitě, případně v jejím okolí pro zajištění minimální úrovně změny odtokových poměrů lokality Drasty a jejího okolí. Kanalizační systém lokality včetně dešťové zdrže bude řešen tak, aby vsakovací kapacita byla naplněna srážkami z ploch bez možné kontaminace ropnými a organickými látkami (především ze střech). Bližší popis řešení odtokových poměrů lokality po výstavbě záměru je uvedeno v příloze č. I.19 – Hydrogeologický posudek.

256


Vliv výstavby záměru Za podmínek uvedených v příloze č. I.21 – ZOV nebude výstavba záměru zdrojem negativního vlivu na podzemní vody. Mycí rampa pro očištění NA na výjezdu ze staveniště bude vodohospodářsky zabezpečená s napojení odtoku do stávajícího systému odvádění srážkových a kalových vod z lokality KH na ÚČOV, využitelného při výstavbě. Vliv provozu záměru Provoz záměru nebude negativně ovlivňovat kvalitu podzemních vod za podmínek realizace stavby podle platných technických norem a při navržených technických opatřeních zajišťujících ochranu horninového prostředí před únikem nebezpečných látek do podzemních vod (viz kap. B.I.6). D.I.5.

Vlivy na půdu

Záměr bude realizován na lokalitě, která již byla provozována jako KH ÚČOV Praha. Umístění záměru je v souladu s Územním plánem města Klecany (viz Koordinační situace ÚP v příloze č. I.5 a vyjádření stavebního úřadu v příloze č. I.4.). Zábor půdy Posuzovaný záměr nevyžaduje zábor zemědělské půdy ani pozemků s funkcí lesa (dotčení ZPF a LPF). Navazující řešení napojení lokality KH na regionální komunikaci II/608 bude ve všech variantách vyžadovat určitý nevýznamný zábor zemědělské půdy pro liniovou stavbu nevýznamného rozsahu. Tato stavba bude posuzována v samostatných správních řízeních v další technické a legislativní přípravě stavby KH. Před zahájením prací bude provedena na dotčených plochách mimo stávající objekty areálu skrývka ornice (předpokládá se sejmutí kulturní vrstvy půdy do hloubky cca 15-30 cm) s jejím prioritním využitím k terénním úpravám na lokalitě. V rámci výstavby budou prováděny zemní práce odpovídající technickému řešení stavebních objektů s využitím výkopové zeminy k potřebné úpravě pláně staveniště a konečným terénním úpravám, přebytek k externímu využití na povrchu terénu za předpokladu ověření podlimitních obsahů škodlivých látek, v případě nadlimitní kontaminace budou zeminy ukládány na skládku příslušné skupiny. V průběhu stavebních prací bude dbáno na zabezpečení horninového prostředí a okolní půdy před úniky ropných látek ze stavebních mechanizmů a dopravních prostředků dodržováním opatření stanovených v projektu organizace výstavby. Jiné úniky nebezpečných látek se během výstavby nepředpokládají. Vlastní provoz záměru nepředstavuje potenciální zdroj znečištění půdy v areálu a jeho blízkém okolí. Možnost lokálního znečištění půdy únikem používaných chemikálií je prakticky vyloučena technickým řešením celé stavby (viz kap. B.I.6) včetně vodohospodářsky zabezpečeného provedení příslušných objektů a ploch (vč. všech podzemních i nadzemních rozvodů odpadních, srážkových a splaškových vod i tekutých chemikálií) a dále ve vztahu k nevýznamnému vlivu na ovzduší (spad vyvolaný srážkami). Vedle technických opatření

257


budou důležitou preventivní ochranou organizačního charakteru kvalitní provozní řády a havarijní plány. D.I.6.

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Při neexistenci minerálních pramenů či podzemních zdrojů pitné vody přímo na předmětné lokalitě či v jejím bezprostředním okolí nebude záměr vykazovat výše uvedené přímé vlivy. Na lokalitě a v jejím bezprostředním okolí se nenacházejí žádné surovinové zdroje, které by mohly být záměrem ovlivněny. Při výstavbě záměru nejsou očekávány vlivy na horninové prostředí s výjimkou případných provedení pilotů pro zakládání objektů. Vyjma stavebních jam zasahujících do hloubky prvních jednotek m pod terénem nebudou v rámci záměru prováděny žádné činnosti, které by mohly ovlivnit stabilitní poměry na lokalitě. Vzhledem k cca rovinatému charakteru lokality a technickému řešení povrchové úpravy pláně staveniště se neočekává narušení stability okolního horninového prostředí. Stavba nebude představovat žádná omezení ve vztahu k možnému využívání nerostných surovin a ostatních přírodních zdrojů v zájmovém území. Ve vztahu k horninovému prostředí bude pozitivním vlivem systém jímání a zasakování nekontaminovaných srážkových vod do propustnějších vrstev nesaturované zóny (viz příloha č. I.19). D.I.7.

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Vzhledem k charakteru lokality a jejího okolí lze předpokládat, že realizace a provoz záměru nebude mít za podmínek stanovených procesem EIA a projektovou dokumentací nepřijatelný vliv na přírodu a krajinu v prostoru vlastní lokality záměru i v jejím okolí. Uvedené vlivy záměru lze předběžně považovat na nulové na vlastní lokalitě a za nevýznamné vůči okolí (jedná se zejména o vliv na lokální biokoridor vedený přes severovýchodní část lokality, který ale není fakticky jednoznačně vymezen a nepatří ke kvalitní části ÚSESu). V rámci procesu EIA byl proveden biologickým průzkum a posouzení lokality (viz příloha č. I.18) za účelem potvrzení, že na lokalitě a jejím bezprostředním okolí se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.v platném znění a dle přílohy č. II. resp. III, vyhlášky MŽP č. 359/1992 Sb. v platném znění. Výstavba záměru Vlivy výstavby pouze okrajově přesáhnou vlastní areál staveniště a lze předpokládat nevýznamný vliv na okolní flóru a faunu. Předpokládá se, že při realizaci vegetačních úprav v areálu stavby bude provedena výsadba nové zeleně se zohledněním požadavků vznesených v rámci územního řízení. Návrh vegetačních úprav bude vycházet ze základních požadavků kladených na zeleň

258


v průmyslových areálech zasazených do krajiny. Navržená zeleň bude svými nároky rovněž splňovat požadavek na koordinaci výsadeb s provozem areálu a trasami nových inženýrských sítí. Pro výsadbu budou použity pouze autochtonní (domácí) druhy, které jsou obvyklé pro cílový stav biocenóz ve skladebních prvcích regionálních ÚSES a odpovídají svým rázem a původem okolí areálu. Porosty budou založeny pouze sadbou odrostlejších sazenic. Důvodem pro tento výběr sadbového materiálu je rychlejší vyplnění prostoru po výsadbě a tím pádem urychlení funkčnosti porostu, ale taky větší pravděpodobnost uchycení sazenic po výsadbě. Pro výsadby bude zajištěn rostlinný materiál ze školky obdobného charakteru, nejlépe z regionu. Dřeviny budou dodány ve výšce 150-250 cm podle druhů dřevin. Pro výsadbu keřů budou použity výpěstky I. jakosti, minimální požadovaná výška dřeviny je 40-60 cm, se třemi až pěti výhony. Vzhledem k faktu, že plocha areálu bude využita intenzívně pro umístění stavebních objektů, technologických zařízení a trasování inženýrských sítí, budou z níže uvedených druhů rostlin přednostně na ploše lokality použity keře a stromy vzrůstu do max. výšky 5 m, nebo takové druhy, u kterých je možno regulovat vzrůst. Důraz bude kladen na vhodnou výsadbu vzrostlého zeleného pásu na hranici areálu KH Drasty, a to na jako součást vegetačního vybavení okrajového valu se zvláštním zřetelem na jeho jižní, západní a severní stranu směrovanou k blízké obytné zástavbě obcí Klecany, Větrušice a MČ Drasty. Tato výsadba bude mít protihlukový efekt a bude určitým způsobem pozitivní vůči okolí i z hlediska vlivu na ovzduší. Dle biologického posouzení území lokality KH Drasty lze předpokládat, že se zde nevyskytují kvalitní společenstva rostlin, které by bránily plánované výstavbě v plném rozsahu. Podobně se zde nevyskytují žádní zástupci vzácnějších druhů živočichů, kteří by mohli připravovaný záměr negativně ovlivnit. Na území staveniště není vytvořeno žádné přirozené ani přírodě blízké prostředí. Bude využito ploch, které již byly upraveny pro jiné účely s doplněním určitého ale minimálního podílu zatravněných ploch areálu. Jedná se o lokalitu přeměněnou, uměle vybudovanou a přírodě vzdálenou. Pozemek pro stavbu leží prakticky v rovině, je nečlenitý a vegetace se zde uchycuje nesnadno a jen ojediněle (vyjma především uměle vysázené kulturní vegetace u RD umístěných v areálu). Na ploše určené pro výstavbu nejsou vytvořeny žádné vzácnější druhy rostlin, které by bránily v realizaci navrhované a hodnocené stavby. Posuzovaný záměr lze za dodržení podmínek stanovených v projektu organizace výstavby realizovat tak, aby při výstavbě nedošlo v zájmovém území k narušení obecně i zvláště chráněných částí přírody a krajinného rázu. Provoz záměru Provoz stavby by neměl svým charakterem a svými vlivy na ŽP nepřípustně ovlivňovat významnější krajinné prvky včetně flóry a fauny v okolí předmětné lokality. Z kap. C.I. a příslušných příloh vyplývá, že provozem záměru nebudou dotčeny prvky ÚSES situované mimo prostor KH Drasty. Dále vyplývá z vyjádření KÚ Středočeského kraje (viz příloha č.

259


I.6), že lze vyloučit významný vliv záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (soustavy NATURA 2000) situované mimo prostor KH Drasty. Z dosavadních podkladů a jejich posouzení vyplývá předpoklad, že posuzovaný záměr lze při kvalitním technickém řešení a za dodržení veškerých podmínek stanovených v procesu EIA a v příslušných následných správních řízeních provozovat tak, aby nedošlo k narušení obecně i zvláště chráněných částí přírody a krajinného rázu v zájmovém území. Míru vlivu na okolní flóru a faunu lze u technologie aerobní fermentace považovat za nevýznamnou. Pro doložení předpokladu, že na vlastní zájmové ploše lokality se nevyskytují chráněné prvky vč. zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů, které jsou zařazeny mezi chráněné druhy podle přílohy č. II (seznam zvláště chráněných druhů rostlin) vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb. byl v rámci dokumentace EIA proveden biologický průzkum a zpracováno biologické posouzení lokality. Z hlediska vlivu emisí SO2 a NO2 lze na základě výsledků rozptylové studie předpokládat ve vztahu k současné imisní situaci lokality a nejbližšího okolí, že bude zajištěno nepřekročení imisních limitů SO2 (20 µg/m3 – kalendářní rok-zimní období) a NOx (30 µg/m3-1 kalendářní rok) vyhlášených pro ochranu ekosystémů a vegetace. RS uvádí po realizaci záměru u NO2 v síti RB průměr 2,46 µg/m3 (odpovídá limitu vztaženému na 1 kalendářní rok) a maximum 24,7 µg/m3. Z hlediska limitu SO2 bude tento ve vztahu k charakteru zdrojů emisí (spalování ZP) rovněž splněn (v případ spalování ZP platí, že pokud je splněn limit NOx je splněn i limit SO2). Z biologického posouzení lokality vyplývá: Celkové zhodnocení významu sledovaného krajinného celku Cennější krajinný prvek se na lokalitě nevyskytuje. Také jiné ekologicky významnější částí v hodnoceném areálu nejsou. Všechny části sledované lokality jsou z pohledu ochrany přírody a krajiny nevýznamné (teoreticky pak jen lokální biokoridor, který však bude muset být doplněn, aby mohl plnit svou funkci). Po provedených dlouhodobějších průzkumných biologických pracích je možné konstatovat, že hodnocené místo bývalých kalových polí (nyní určené pro terénní úpravy pro nové kalové hospodářství) je možné hodnotit jako nevýznamnou lokalitu z pohledu ochrany přírody a krajiny. Je zde možné uskutečnit zamýšlený projekt s úpravou lokality a následným ukládáním či zpracováním odpadu a kalů. Vyhodnocení výsledků průzkumných prací, závěry a doporučení vztažené k vlivu záměru na faunu, flóru a ekosystémy 1. Realizací stavebních úprav na lokalitě Drasty nebudou narušeny prvky ÚSES ani VKP. Hodnocená lokalita není významnější lokalitou z pohledu ochrany přírody a krajiny. Je zde možné uskutečnit zamýšlený a hodnocený projekt. 2. Provedením navrhovaných stavebních a terénních úprav nedojde k žádnému narušení ekologické stability krajiny na lokalitě Drasty i na dalších sledovaných místech.

260


3. Veškeré ozelenění lokality je nutné směřovat k původním druhům rostlinného materiálu, který se běžně vyskytuje v nejbližším okolí dané lokality. Na každé lokalitě bude nutné zabránit možnosti výskytu a dalšího šíření nepůvodních nebo invazních druhů rostlin. 4. Postup prací na sledovaných územích a úpravy terénu nebudou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zvolená varianta postupu prací je vhodným řešením pro danou lokalitu. Z hlediska problematiky ochrany přírody a krajiny je navrhovaný technický postup odpovídající. 5. Omezení negativních účinků stavby na rostliny a živočichy Vlastní stavební úpravy na sledované lokalitě nebudou mít nevratný negativní dopad na dotčené přírodní prostředí a nebudou poškozovat přirozené populace rostlin a živočichů na lokalitě a v jejím okolí. V případě jejich ohrožení bude nutné provést záchranný transfer ohrožené populace rostlin či živočichů se zabezpečením jejich ochrany. Transfer je možné uskutečnit jen na pečlivě vybranou a vhodnou náhradní lokalitu v blízkém okolí pod odborným dozorem. Důležitým doporučením je zabránění úniku kontaminovaných vod z prostoru stavby a pohonných hmot do podzemních vod a na okolí lokality. Zvolené pracovní postupy budou vyhovovat všem podmínkám ochrany přírody. Během terénních a stavebních úprav na sledované lokalitě nebude zasahováno do krajinného rázu širšího území ani nebude žádným způsoben okolní krajinný celek negativně ovlivněn. Postup stavebních prací, ukládání materiálu na sledovaném území a úpravy terénu nebudou v rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny. Zvolená varianta postupu prací je vhodným řešením pro danou lokalitu. Z hlediska problematiky ochrany přírody a krajiny je navrhovaný technický postup odpovídající. V rámci vegetačních úprav se doporučuje vhodné ozelenění lokality a bude také vhodné (v souladu s problematikou ochrany přírody) dotvořit vhodným způsobem a v účelné vazbě na řešení stavby „přírodní lokální biokoridor“ na území pozemku KH Drasty. Navrhovaná úprava kalového hospodářství nebude ohrožovat stávající stav a pestrost biotopů na sledovaném území. Přesun všech materiálů v rámci stavby se doporučuje provádět velmi šetrnou formou pro přírodní prostředí lokality a jeho okolí.

261


6.

Z pohledu problematiky biologie, ekologie a ochrany přírody nedojde na výstavbou záměru k žádnému poškození okolního přírodního prostředí, nebudou postiženi vzácnější zástupci rostlin a živočichů.

7. Doporučuje se provádět biologický monitoring a odborný ekologický dohled na dotčené lokalitě v průběhu terénních a stavebních prací. 8. Po provedených průzkumných biologických pracích a biologickém posouzení je možné konstatovat, že místo bývalého kalového hospodářství na lokalitě Drast je možné hodnotit jako nevýznamnou lokalitu z pohledu ochrany přírody a krajiny. Nejsou zde přítomni žádní zvláště chránění zástupci živočichů a rostlin. Také nebude negativně zasahováno do blízkého přírodního okolí stavby. Na území lokality je možné d o p o r u č i t uskutečnění zamýšleného a hodnoceného projektu. V oblasti se ve znatelném dosahu emisí z posuzovaných zdrojů areálu KH nenachází žádná přírodní rezervace nebo zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace. D.I.8.

Vlivy na krajinu

Platnou legislativu pro posouzení zásahu do krajinného rázu představuje zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v platném znění a „Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.“ Jedná se o metodu prostorové a charakterové diferenciace území. Záměr je v souladu s územním plánem umístěn na ploše určené pro technickou infrastrukturu – odpadní vody bez z hlediska charakteru a řešení stavby omezujících podmínek. Částečně je vliv záměru na krajinu hodnocen v předešlé kapitole a v příloze č. I.18, detailnější popis je uveden v příloze č. I.20 – Posouzení vlivu na krajinný ráz. Krajinu v bezprostředním okolí lokality lze považovat za území plošného charakteru, v bezprostředním okolí (do cca 1 km) s méně výraznějšími hodnotami krajinného rázu, jde o území s krajinným rázem narušeným osídlením, dopravními stavbami a hospodářskou, především zemědělskou činností. V kap. C.1. jsou uvedeny krajinné prvky zájmového území a jejich charakteristika a popis. Stavba samotná bude mít na okolní krajinu určitý pohledový vliv z hlediska výškového řešení některých objektů, konečná úroveň tohoto vlivu závisí na možném řešení terénní přípravy lokality a konečných úprav. Předpokládaný pohledový vliv je grafickou formou prezentován v příloze č.I.10 – axonometrie a vizualizace stavby s pohledy od Drast, Větrušic a Klecan. Dotčený krajinný prostor, tj. území, kde se mohou projevit pohledové vlivy záměru na okolí, lze vymezit ve vzdálenosti cca 2 km severozápadně od areálu záměru (jedná se o přírodní rezervaci Máslovická stráň), ve vzdálenosti cca 1,2 km západně od areálu záměru (jedná se o

262


Národní přírodní rezervaci Větrušická rokle) a ve vzdálenosti cca 1 km jihozápadně od areálu záměru (jedná se o Přírodní park Dolní Povltaví). V bezprostředním okolí záměru (do 1 km) se nenachází významnější krajinné prvky, pouze především zemědělská půda, přírodní plochy, zahrady, sady, apod. V takto vymezeném prostoru bude možné z některých míst zaznamenat vizuální vliv stavby jako vzdálený pohled na nejvyšší části záměru. Negativní úroveň tohoto podhledu bude možné potlačit a významně ovlivnit výškovou úpravou pláně staveniště a konečnými terénními úpravami a ozeleněním. Vlivy dopravy na krajinu budou nevýznamné, u var. 2 napojení lokality bude vliv znamenat rozšíření a rekonstrukci stávající polní cesty, u var. 3 bude vedle obdobného ovlivněna celistvost stávající zemědělské plochy mezi silnicí II/608 a lokalitou KH. Tyto nevýznamné vlivy na krajinu budou ale kompenzovány významnými pozitivními vlivy na obyvatelstvo. Jiné vlivy výstavby a provozu stavby na okolní krajinu z hlediska vlivů na ovzduší, hlukové zátěže, vlivů na vody a nakládání s odpady se nepředpokládají či pouze v nevýznamné míře. Závěr vyhodnocení vlivů na krajinný ráz Realizace záměru nezpůsobí nepřípustný vliv do přírodní charakteristiky území, zaujme prostor v současnosti již k tomuto způsobu využité lokality. Při realizaci výstavby nedojde k zásadním terénním úpravám ani většímu kácení dřevin. Projekt výstavby naopak uvažuje se vznikem nové zeleně v odpovídajícím druhovém složení. Vlivy na předměty ochrany přírody a krajiny vyplývající z platné legislativy (zákon č. 114/1992 Sb.) – přírodní parky, významné krajinné prvky, zvláště chráněná území či území zařazená do soustavy Natura 2000 v důsledku uskutečnění záměru nenastanou. Zásah záměru do prostorových vztahů nedosáhne takové míry, která by byla neslučitelná s charakterem území. Vzhledem k funkční návaznosti přestavby zařízení kalového hospodářství lze vyloučit ovlivnění harmonických vztahů v území. Hlavní stavební objekty plánované přestavby vystoupí mírně nad stávající objekty v areálu, nedojde však k neúměrnému navýšení vertikály v území. Plánovaný záměr může znamenat přínos v důsledku zamýšleného vybudování ozeleněného valu po obvodu stávajícího areálu. Obohacení krajiny velkovýrobního měřítka o rozptýlenou či liniovou zeleň, která kromě jiného sníží vizuální uplatnění hlavních staveb nového kalového hospodářství, lze z hlediska tvorby krajiny jednoznačně doporučit. Z hlediska dikce zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění a jeho § 12, v němž je v odstavci 1 uveden předmět ochrany krajinného rázu v níže uvedených kategoriích, lze souhrnně klasifikovat míru vlivů záměru následovně: významné krajinné prvky

žádný vliv

zvláště chráněná území

žádný vliv

kulturní dominanty krajiny

žádný vliv

harmonické měřítko

slabý vliv

harmonické vztahy

žádný vliv

263


Ze závěrů provedeného hodnocení významnosti zásahů do jednotlivých znaků (hodnot) krajinného rázu území vyplývá, že snížení hodnot krajinného rázu nedosáhne takové velikosti, která by znemožňovala uskutečnění záměru. Změny vyvolané realizací záměru včetně nesníží nepřípustně současnou kvalitu území v dotčeném krajinném prostoru. Na základě výše uvedených skutečností lze uvažovaný záměr výstavby nového Kalového hospodářství Drasty z hlediska dopadů na krajinný ráz a jeho ochranu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny považovat za únosný. Souhrnně lze z hlediska vlivů na krajinný ráz hlavní dopad záměru spatřovat především ve vizuálním projevu a dále potenciálně v emisích NOx a SO2 s imisemi limitovanými pro ochranu ekosystémů a vegetace, tyto vlivy lze vzhledem ke stávajícímu charakteru lokality a jejího okolí a k imisním příspěvkům ze spalovaného zemního plynu hodnotit jako málo výrazné až nevýznamné. Lze tedy konstatovat, že v okolí lokality se nenachází žádný krajinný prvek či objekt, na který by objekty záměru měly nepřijatelný vliv. Z hlediska vlivu na obytnou zástavbu by při vhodném architektonickém a urbanistickém řešení jednotlivých objektů stavby a lokality jako celku a při výsadbě vhodné doplňující vegetace měl být tento vliv potlačen na vyhovující míru přijatelnou ve vztahu k reliéfu a stávající zástavbě okolní krajiny. D.I.9.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Pozemky pro realizaci předmětného záměru jsou ve vlastnictví hl.m. Prahy (vyjma pozemků pro varianty napojení dopravy z lokality – nejsou součástí záměru). Na předmětné lokalitě a v bezprostředním okolí se nenacházejí žádné archeologické ani kulturní památky, které by mohly být záměrem dotčeny. Kulturně-historická charakteristika území nebude ovlivněna. Navržený záměr je lokalizován do místa – areálu, který je v současnosti tímto způsobem funkčně zaměřen, tuto funkci pouze aktuálně neplní. Navržený záměr tak není v rozporu s funkčním zaměřením území ani neovlivní jeho možné kulturně-historické dominanty. Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že záměr nebude mít přímý vliv na hmotný majetek ani kulturní památky vyjma RD umístěných přímo na lokalitě. Určitý nepřímý vliv na hmotný majetek (okolní nemovitosti) lze teoreticky očekávat, pokud by nastala situace se vznikem obtěžujícího vlivu pachových látek, pak lze předpokládat snahu o uplatňování náhrad za snížené ceny okolních nemovitostí. Minimalizaci až vyloučení vlivu pachových látek u obytné zástavby v okolí lokality musí být v další přípravě záměru věnována náležitá pozornost vč. vyčlenění dostatečných investičních a provozních nákladů. Dalším nepřímým vlivem může být negativní vliv na ceny okolních přilehlých zemědělsky využívaných pozemků, pokud budou vykoupeny za účelem budoucí výstavby obytných objektů. V současné fázi přípravy záměru nelze uvedené vlivy finančně ocenit a je

264


otázkou, zda za podmínek souladu s územním plánem a příslušnou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou případné náhrady právně vymahatelné. Uvedené se netýká RD v areálu KH Drasty, jejich problematiku lze doporučit řešit v rámci kompenzačních opatření.

D.II. KOMPLEXNÍ CHARAKTERISTIKA VLIVŮ ZÁMĚRU NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Z HLEDISKA JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI A MOŽNOSTI PŘESHRANIČNÍCH VLIVŮ Z hlediska komplexní charakteristiky vlivů záměru na ŽP lze na základě předchozích kapitol dokumentace a příslušných odborných příloh souhrnně konstatovat: Vlivy záměru v lokalitě KH Drasty a jejím okolí lze považovat za nevýznamné s prioritním vlivem na blízkou obytnou zástavbu okolních obcí (Klecany, Větrušice, MČ Drasty). V okolí lokality záměru se nachází několik krajinných prvků (v okolí lokality nejsou evidovány území soustavy NATURA 2000), ve vztahu k jejich vzdálenosti a charakteru záměru a jeho vlivů na složky ŽP by měly být vlivy na tyto prvky minimální až nulové. Ze sledovaných složek ŽP záměr ovlivňuje místní poměry především z hlediska hlukové zátěže a emisí znečišťujících látek do ovzduší (tj. imisní situaci okolí lokality), a to především z dopravy. Příspěvky záměru ke stávající imisní situaci, hlukové zátěži a tím i k vlivům na zdraví obyvatelstva byly v dokumentaci a jejích odborných přílohách vyhodnoceny jako nevýznamné až nekvantifikovatelné. Tento závěr se ale v tomto rozsahu netýká RD na lokalitě Drasty jako zvláštního případu posouzení vlivů záměru s případným řešením těchto vlivů kompenzačním opatřeními. Zbývající složky životního prostředí budou ovlivněny pouze zcela nevýznamně či nebudou nijak ovlivněny. Z hlediska dopravy vyplývá, že stávající provoz na hlavních přístupových komunikacích v zájmovém území (silnice č. II/608, dálnice D8) a na silnici III/24219 k DC Ahold je natolik dominantní, že přírůstek dopravy ze záměru na těchto komunikacích nepřinese téměř žádnou změnu v hlukové zátěži zájmového území kolem těchto komunikací ani překračování hygienických limitů (ty jsou v dotčené severní a východní zástavbě Klecan již překračovány). Z posuzovaného variantního řešení lokálních příjezdových komunikací mezi silnicí č. II/608 a lokalitou KH Drasty lze ve vztahu k obyvatelstvu i k podmínkám technického řešení jednoznačně doporučit realizaci varianty č. 3, méně výhodná ve vztahu k zástavbě Klecan je var. 2 a nejméně výhodná vůči všem uvedeným obcím je var. 1. Z hlediska stacionárních zdrojů akustického tlaku záměru vyplývá z výsledků hlukové studie jejich nevýznamná úroveň, a to u plošných zdrojů 30,9 dB u RD vedle areálu a max. 28 dB u ostatních výpočtových bodů a u bodových zdrojů 34 dB u RD vedle areálu a max. 26,1 dB u ostatních výpočtových bodů. Uvedené hodnoty splňují hygienické limity hluku. Z hlediska vlivů na ovzduší vznikají emise znečišťujících látek především ze spalování zemního plynu v kotelně. Jedná se především o vliv emisí TZL, NOx a benzenu.

265


Tento zdroj emisí by neměl především vzhledem k jeho velikosti, palivu a dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby ve vztahu k emitovanému množství znečišťujících látek a dostatečné výšce komínu kotelny představovat znatelné zdravotní riziko pro obyvatelstvo. Z výsledků RS vyplývá, že u posuzovaných znečišťujících látek ani při součtu jejich příspěvků vč. dopravy s pozadím v okolí lokality nedojde v dlouhodobém horizontu k překračování hodnot imisních limitů pro tyto znečišťující látky. Problematika pachových látek bude řešena vhodnými technickými opatřeními u jejich hlavních zdrojů. Souhrnná komplexní charakteristika záměru vychází z jeho bližšího hodnocení a je zpracována tabelárně s doprovodným komentářem. Tabelární hodnocení je zpracováno pro jednotlivé základní vlivy na ŽP a obyvatelstvo s numerickou identifikací jednotlivých vlivů. Numerická identifikace vlivů záměru na ŽP a obyvatelstvo: 1 - pozitivní vliv 2 - nulový vliv 3 - nevýznamný vliv při splnění legislativních ustanovení a limitů stanovených pro jednotlivé složky ŽP za předpokladu příslušného technického řešení záměru 4 - potenciálně významnější vliv při splnění legislativních ustanovení a limitů stanovených pro jednotlivé složky ŽP za předpokladu příslušného technického řešení záměru 5 - přijatelný vliv při nesplnění limitů stanovených pro jednotlivé složky ŽP za předpokladu jeho minimalizace v rámci technického řešení záměru 6 - přijatelnost ostatních vlivů bez stanovených legislativních limitů za předpokladu jejich minimalizace v rámci technického řešení záměru 7 - podmíněná přijatelnost ostatních vlivů bez stanovených legislativních limitů významně ovlivnitelná podmínkami řešení záměru a postojem samosprávy, dotčených organizací a občanů za předpokladu minimalizace těchto vlivů v rámci technického řešení záměru 8 - nepřijatelný vliv znemožňující realizaci záměru

266


Hodnocené vlivy

Předložená varianta

Vlivy na obyvatelstvo - hluková zátěž ze záměru - doprava - emise ze záměru do ovzduší - škodlivé látky - pachové látky - imisní situace a její změny - TZL PM10 - benzo(a)pyren - ostatní (SO2, NOx, CO) - vlivy na zdraví - sociálně ekonomické vlivy - vlivy ostatní (estetické, obtěžující, nevhodné)

3 3 3 6 4 4 3 3 1 6

Vlivy na ovzduší - emise škodlivých látek ze záměru (emisní limity) - vliv na imisní limity - TZL PM10 (3-záměr, 4-doprava) - benzo(a)pyren (3-záměr, 4-doprava) - ostatní (SO2, NOx, CO) - emise pachových látek za záměru

3

3,4 3,4 3 6

Vlivy na vody - emise škodlivých látek ve vodách vypouštěných ze záměru - vlivy na povrchové vody - vlivy na podzemní vody - lokality - okolí

3

Vlivy vstupních surovin

1

Vlivy produktů a odpadů produkty odpady

1 3

Vlivy na půdu

2

Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

2

2

2 2

267


Hodnocené vlivy

Předložená varianta

Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy - vliv na imisní limity SO2 a NOx vyhlášené pro ochranu ekosystémů a vegetace - ostatní vlivy

6

Vlivy na krajinu

6

Vlivy na hmotný majetek

6

Vlivy na kulturní památky

2

Přeshraniční vlivy

2

Zásobování pitnou vodou

2

Vlivy dané územním plánem a jeho podmínkami

2

Vliv environmentálních rizik při haváriích a nestandardních stavech provozu záměru

3

3

Komentář k uvedenému tabelárnímu hodnocení vlivů záměru pro jednotlivé varianty Vlivy na obyvatelstvo Lze očekávat potenciální výhrady určité skupiny dotčených obyvatel z okolí záměru k umístění záměru v daných vzdálenostech od nejbližších obytných zástaveb ve vztahu k vlivu na krajinu, hmotný majetek, k estetickým a pohledovým vlivům a dále ve vztahu k potenciálním haváriím a nestandardním stavům provozu v provozu záměru. Toto bude jedním z nejvýznamnějších faktorů v procesu EIA a této problematice bude nutno v rámci celého procesu EIA i řešení záměru věnovat velkou pozornost (vhodná osvěta a prezentace záměru, kvalitní zpracování dokumentace EIA, příslib sponzorských podpor, investice do infrastruktury, apod.). Ostatní vlivy na obyvatelstvo a veřejné zdraví jsou za podmínek příslušného technického řešení záměru přijatelné s předpokladem splnění legislativních limitů hlukové zátěže a emisí do ovzduší produkovaných vlastním záměrem, a s nevýznamným vlivem záměru na stávající hlukovou situaci a kvalitu ovzduší. Sociálně-ekonomické vlivy budou pak zjevně pozitivní, zejména při stávajícím trendu zvyšování nezaměstnanosti a především ve vztahu k zabezpečení provozu rekonstruované ÚČOV a pozitivních vlivů na ŽP Prahy 6, 7 a 8 po vymístění KH ÚČOV.

268


Vlivy na ovzduší Lze předpokládat, že emise ze záměru budou splňovat příslušné emisní limity. Příspěvek emisí z dopravy bude vzhledem ke stávajícím intenzitám dopravy nevýznamný. Imisní příspěvky z provozu záměru budou nevýznamné. Z předchozích kapitol vyplývá, že širší zájmové území vykazuje zhoršenou kvalitou ovzduší v ukazatelích PM10 a benzenu (vliv regionální dopravy). Zdroje emisí záměru ale tyto škodliviny produkují v zanedbatelném množství (spalování zemního plynu, technologie aerobní fermentace, řešení vzduchotechniky atd.) a zvýšení imisí těchto škodlivin vlivem provozu záměru bude zcela nevýznamné. U ostatních látek pak je předpoklad dodržení imisních limitů i při vlivu záměru. Z hlediska pachových látek je tato problematika dostatečně řešitelná minimalizací jejich emisí vhodnými technickými opatřeními. Vlivy na vody Vzhledem k vazbě odpadních vod na ÚČOV a technickému řešení záměru lze tyto vlivy považovat u obou variant za nulové až nevýznamné. Vlivy vstupních surovin U předmětného záměru je lze považovat za pozitivní (zpracování doplňkových organických materiálů vč. odpadů). Vlivy produktů a odpadů Ve vztahu k množství a charakteru odpadů lze tyto vlivy hodnotit jako nevýznamné až ve vztahu k produktu aerobní fermentace jako pozitivní, zejména při energetickém využití produktu kategorizovaném jako výrobek. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Tyto vlivy budou za předpokladu vhodného technického řešení nulové či zcela nevýznamné. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy U provozování záměru lze očekávat nepřekročení imisních limitů SO2 a NOx vyhlášených pro ochranu ekosystémů a vegetace, a to jak na lokalitě, tak i v jejím okolí (jde o významný vliv na významné krajinné prvky v okolí lokalit). V okolí lokalit se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Vlivy na krajinu Předběžně lze hodnotit veškeré ostatní vlivy záměru na krajinu v okolí lokality Drasty jako nevýznamné. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Přímé vlivy na hmotný majetek lze hodnotit jako nulové (je předpoklad nepoškození cizího majetku výstavbou a vlivy provozování záměru) vyjma RD na lokalitě, pokud nedojde k mimořádné události havarijního charakteru. Jiná otázka jsou vlivy nehmotného charakteru, tj. názory a pocity vlastníků okolních nemovitostí. Vlivy na kulturní památky se neočekávají.

269


Přeshraniční vlivy Záměr nebude vykazovat identifikovatelné a kvantifikovatelné přeshraniční vlivy. Vlivy dané územním plánem a jeho podmínkami Záměr je v souladu se stávajícím využíváním lokality a s UP města Klecany. Vliv environmentálních rizik při haváriích a nestandardních stavech provozu záměru Tyto vlivy záměru lze minimalizovat podmínkami a kvalitou technického řešení a provozování záměru s tím, že vznik nestandardních stavů je potenciálně možný a technickým vybavením dobře zvládnutelný bez negativních vlivů na okolní obyvatelstvo, vznik okolí významněji ohrožujících havárií je vyloučený. Z hlediska možnosti přeshraničních vlivů se záměr nachází ve vzdálenosti cca 85 km vzdušnou čarou od nejbližší státní hranice (v severozápadním směru). Z hlediska druhotného vlivu na povrchové vody (přes výpust z ÚČOV) se jedná o vzdálenost nad 100 km ve vztahu k přechodu toku Labe mimo území ČR. Tyto vzdálenosti a vlivy záměru na ŽP v podstatě vylučují identifikovatelný přeshraniční vliv.

D.III. CHARAKTERISTIKA ENVIRONMENTÁLNÍCH RIZIK PŘI MOŽNÝCH HAVÁRIÍCH A NESTANDARDNÍCH STAVECH REALIZAČNÍ RIZIKA S ENVIRONMENTÁLNÍMI DŮSLEDKY Základním předpokladem minimalizace realizačních rizik je výběr kvalitních projektantů a dodavatelů technologických zařízení a stavební části. Stavba předmětného rozsahu vyžaduje rovněž výběr kvalitního generálního dodavatele (zhotovitele stavby). V rámci realizace musí investor věnovat dostatečnou pozornost veškerým smluvním vztahům zejména z hlediska kvality a garancí za veškeré dodávky, jejich souladu s projektovou dokumentací, dokumentací EIA vč. stanoviska MŽP a jeho podmínek a souladu s integrovaným povolením podle zákona č. 76/2002 Sb. V průběhu výstavby musí být zajištěn kvalitní technický dozor investora a rovněž působnost orgánu státního stavebního dohledu. Veškerá přejímací řízení musí být řádně vedena a zaprotokolována s uvedením veškerých vad a nedodělků a termínů jejich odstranění. Pozornost musí být věnována vedle zajištění řádné funkčnosti všech zařízení a stavebních objektů i opatřením pro zajištění bezpečnosti provozu, požární bezpečnosti a ochraně životního prostředí a veřejného zdraví. Zejména jde o plynotěsná provedení veškerých zařízení a rozvodů s přítomností zemního plynu a vybavení monitoringem na měření jeho úniku (měření obsahu metanu). Tato zařízení budou provedena v souladu s příslušnými technickými normami.

270


Dále bude kladen důraz na vodohospodářské zabezpečení všech podzemních a nadzemních rozvodů, zpevněných ploch a podlah vybraných objektů, kde je nakládáno s nebezpečnými látkami s možnou kontaminací podzemních vod. Technické řešení i provedení všech kanalizačních systémů bude v souladu s příslušnými technickými normami. V rámci kolaudace budou předloženy protokoly o zkoušce těsnosti splaškové a průmyslové kanalizace provedené podle ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek a protokoly o zkoušce těsnosti vybraných objektů kanalizačních sítí a podzemních nádrží provedené podle ČSN 75 0905 Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a kanalizačních nádrží. Další prioritní oblastí v realizaci bude provedení konstrukcí stavebních objektů a vybavení technologických zařízení zajišťující takovou úroveň hluková zátěže okolní zástavby, která nebude překračovat hygienické limity. V rámci zkušebního provozu bude provedeno kontrolní měření hluku u nejbližšího chráněného venkovního prostoru (nejbližší obytné zástavby) a podle výsledků měření budou v případě překračování hygienických limitů navržena doplňující technická opatření u významných stacionárních zdrojů hlukových emisí. Zásadním krokem, který je potenciálním realizačním rizikem, je výběr generálního dodavatele stavby a příslušná dodavatelská smlouva s případným zamezením předání výstavby řadě nedostatečně odborně vybavených subdodavatelů, a to zejména ve vztahu k referencím a cenové úrovni (výběr podle pouze jednoho kritéria, a to výšky ceny, nebývá zárukou potřebné kvality řešení vč. zabezpečení minimálních vlivů na ŽP). Těmto záležitostem je nutno v přípravě stavby předmětného rozsahu a charakteru věnovat náležitou pozornost. V problematice kvalitního provedení stavby zejména z hlediska zajištění minimalizace vlivů na ŽP a environmentálních rizik stojí dikce zákona o veřejných zakázkách a zákonů z oblasti ochrany ŽP prostředí v podstatě proti sobě. VÝSTAVBA ZÁMĚRU Možnost vzniku havárií v rámci výstavby Navržený záměr nevykazuje zásadní riziko vyplývající z používání látek nebo technologií při výstavbě. Možnosti vzniku havárie s negativním dopadem na ovzduší a klima, vodu, půdu, geologické podmínky a zdraví obyvatel vychází především z dopravy používané v rámci stavebních prací a z činnosti stavebních mechanizmů na staveništi. Vzniku těchto havarijních stavů lze technickými opatřeními a důslednou kontrolou průběhu stavebních prací a dopravy zábránit nebo je omezit na minimum. Doprava mimo areál musí respektovat ustanovení silničního zákona a podmínek ADR. Problémy by mohly nastat při nesprávném nakládání s odpady (zejména s případně kontaminovanými zeminami a demoličními materiály z kalových polí), při nedodržení protipožárních opatření, při havárii vozidel na přilehlých komunikacích v rámci dopravy výstavby. Případný únik motorového oleje a pohonných hmot bude eliminován pravidelnou kontrolou technického stavu a pravidelnou údržbou vozidel a stavebních mechanismů v průběhu vlastní stavby. Možnost vzniku havárií může tedy souviset především s úniky ropných látek nebo selháním lidského faktoru s vlivem na horninové protředí a podzemní vody. Míru rizika vzniku havárií lze považovat za obdobnou jako u velkých staveb průmyslového charakteru.

271


Úniky látek Předpokládat lze především havarijní úniky ropných látek z dopravních a mechanizačních prostředků na staveništi lokality a na dopravních trasách. Zásobování dopravních prostředků pohonnými hmotami bude probíhat mimo staveniště u běžných čerpacích stanic, zásobování stavebních mechanizmů bude zajištěno na lokalitě autocisternou se speciální bezúkapovou technikou doplňování pohonných hmot. Případné úniky ropných látek je nutno okamžitě eliminovat využitím sorpčních prostředků, případně bude zajištěna neprodlená sanace horninového prostředí postiženého místa. Jakékoli znečištění lokality a dopravních tras musí být v co nejkratší době odstraněno a lokalita uvedena do stavu dle projektu organizace výstavby. Úroveň hladiny podzemní vody cca 11 m pod terénem přispívá rovněž k minimalizaci rizika ohrožení podzemních vod. Technické řešení výstavby (Projekt organizace výstavby) bude řešit zabezpečení základních prvků ochrany povrchových a podzemních vod v souladu se zákonem o vodách. Mechanizace pro stavební práce bude udržována v dobrém technickém stavu zajišťujícím znemožnění úniku nebezpečných látek z těchto zařízení. Důležitým opatřením je pravidelná kontrola technického stavu všech dopravních prostředků a stavebních mechanizmů zaměřená především na úniky provozních hmot, hlučnost a emise. PROVOZ ZÁMĚRU Provozní rizika s environmentálními důsledky V případě kvalitně projektované a realizované stavby s kvalitní technologií a dodavatelským systémem jsou provozní rizika minimalizována včetně vlivu lidského faktoru (systémy SŘTP a ASŘ, záložní vybraná zařízení, vodohospodářsky zabezpečené provedení vybraných stavebních objektů a skladování nebezpečných látek, účinné vzduchotechnické systémy vč. čištění vzdušin, záložní zdroj elektrické energie pro vybraná zařízení apod.) Dalším důležitým faktorem minimalizace provozních rizik jsou kvalitní provozní řády a havarijní plány, odborné řízení provozu a kvalitní obsluha technologických systémů s dostatečnou kvalifikací a pravidelnými školeními. Dále budou rizika minimalizována systémem prevence závažných havárií podle zákona č. 59/2006 Sb. v platném znění. Součástí tohoto systému bude automatické napojení stavby na informační systémy okolních obcí a na integrovaný záchranný systém hl.m. Prahy a Středočeského kraje. Provozní rizika v oblasti funkčnosti technologie, dosažení její kapacity a bezproblémového provozování stavby budou minimalizována dostatečnými garancemi generálního dodavatele stavby a subdodavatelů dílčích technologií. Pro minimalizaci provozních rizik a jejích důsledků budou zpracovány havarijní plány předložené v rámci procesu IPPC a dále kvalitní provozní řády, a to na základě Analýzy rizik zpracované v rámci stavebního řízení po výběru konkrétních dodavatelů technologií záměru, zejména technologie aerobní fermentace. Potenciální možnosti havárie v rámci provozu záměru Vzhledem k charakteru záměru, navrženým technologiím a předpokládanému modernímu a kvalitnímu technickému řešení (vyzkoušenému na již realizovaných stavbách) lze rizika vzniku havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí a zdraví obyvatel považovat za minimální a nepravděpodobná. V rámci základního provozu záměru se nebudou používat

272


ve významnějším množství procesní látky škodlivé vodám a škodlivé zdraví. Jedná se o zdravotně nezávadný polyflokulant pro odvodňování kalu, minimální množství chemikálií pro úpravu přídavné vody pro kotelnu (řádově spotřeba v jednotkách kg za rok) a případně chemikálie s obsahem kyselých solí těžkých kovů jako stopových prvků (vzhledem ke zpracování kalu z čištění komunálních vod obsahujících tyto prvky je i předpokládaná min. spotřeba spíše teoretická). Dále budou do procesu fermentace přidávány případně nutrienty (N a P jako např. hydrogenfosforečnan amonný) v nevýznamném množství, a to pouze v případě, že nebudou postačovat jejich obsahy v odvodněném surovém kalu, což je dle analýz z přílohy č. I.7 velmi nepravděpodobné. Dalším potenciálním rizikem je únik surového kalu, fugátu a odpadních vod z potrubních rozvodů, jímek a nádrží. V procesech záměru nejsou použity technologické postupy a činnosti, při kterých vznikají škodlivé látky ve formě emisí do ovzduší nebo nebezpečné odpady v tuhé nebo kapalné formě (vyjma obvyklých N odpadů z běžné provozní činnosti – viz kap. B.III.3). Ve výrobním procesu nebudou skladovány ani používány zvláště nebezpečné chemické látky – vysoce toxické nebo oxidující – s vyšším stupněm nebezpečnosti nebo ve větším rozsahu (např. v režimu zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií). V energetice záměru bude používáno jako palivo zemní plyn, při technickém zabezpečení v souladu s příslušnými technickými normami nebude energetika zdrojem havárie ohrožující ŽP a veřejné zdraví. Z kapacitního hlediska se jedná o běžnou nízkokapacitní kotelnu na úrovni blokové kotelny pro obytné zástavby. Z hlediska vlivu na ovzduší nejsou v technologii používány těkavé látky ani v procesech záměru nevznikají emise škodlivých látek. Potenciální nestandardní stav může vzniknout ve zvýšených emisích pachových látek, jejich charakter a chemické složení může být obtěžující ale nikoli zdraví ohrožující (jde o pachové látky komunálního charakteru, nikoli látky z průmyslových výrob). Tento stav může nastat při vzniku netěsností na zařízení se surovým kalem, na fermentorech a na biofiltrech. Jedná se o krátkodobé poruchy, jejichž důsledky lze okamžitě eliminovat odstavením poruchového zařízení a jeho neprodlenou opravou. Nejedná se ale o havárii ohrožující zdraví obyvatelstva. Z hlediska rizika vztaženého k zabezpečení chodu jednotlivých provozů a tím i zpracování kalu z ÚČOV lze konstatovat: • veškerá čerpadla, dmychadla, ventilátory a odstředivky budou vybavena provozními montovanými či skladovými rezervami v rozsahu odpovídajícímu jejich důležitosti a nezbytnosti pro zabezpečení nepřetržitého provozu i při poruše některého z těchto zařízení • veškerá zařízení pro úpravu vstupních surovin budou navržena v počtu a s výkonem zajišťujícím příslušný provoz i při výpadku některého z těchto zařízení • počet a výkon fermentorů a biofiltrů bude rovněž navržen v počtu a s výkonem zajišťujícím provoz fermentace i při výpadku některého z těchto zařízení Důležitým faktorem hodnocení potenciálních rizik je, že výpadek či porucha (a jde o poruchy běžného charakteru, nikoli havárie) jakéhokoli zařízení nemůže být zdrojem havárie ohrožující okolí areálu KH a zdraví obyvatelstva. Zařízení se za těchto podmínek prostě automaticky vypne, je odstaveno či se samo zastaví bez nějakých havarijních vlivů a je nahrazeno záložním zařízením, maximálně je omezen výkon příslušné části technologie a nastupují organizační opatření pro tento nestandardní stav. 273


Z materiálů s nimiž je nakládáno v technologii KH má potenciálně zvýšený vliv na ŽP pouze surový směsný kal a kalová voda. S obojími bude nakládáno v uzavřených systémech zařízení a potrubí (případně v mezioperačních dopravnících a nákladních autech pokud nebude odvodňování kalu přeloženo do objektu s úpravou vstupních surovin s vyloučení vnitroareálové přepravy odvodněného kalu). Významnější důsledky těchto havarijních úniků lze předpokládat až při značném rozsahu těchto úniků vlivem rozsáhlejší devastace potrubí a nádrží nebo konstrukce jímek, což je událost značně nepravděpodobná. Úniky uvedených látek z nadzemních potrubí a nádrží budou zachyceny na vodohospodářsky zabezpečených plochách odkanalizovaných do sekce kontaminovaných vod dešťové zdrže s jejich zachycením a následnou likvidací v souladu s havarijním plánem. Případným únikům z podzemních rozvodů a nádrží bude předcházeno pravidelnými kontrolami stavu a těsnosti těchto rozvodů a jímek (jsou konstruovány ve dvojliniovém provedení), u akumulační nádrže surového kalu lze v dalším projektovém řešení zvážit zřízení monitorovacích vrtů zahloubených na bázi kvarteru. Případné úniky odpadních vod či tekutého kalu malého rozsahu z netěsností rozvodů či ostaních zařízení na vodohospodářsky zabezpečené plochy nelze považovat za havárii ohrožující okolí areálu KH. Obdobné se týká znečištění těchto ploch pevnými organickými odpady nebo odvodněným kalem při nakládání s nimi. Produkt nemá vlastnosti které by byly při jeho úniku zdrojem havarijního ohrožení okolního obyvatelstva. Doprava odpadů do KH Drasty se bude řídit standardními podmínkami nakládání s nimi a bude pravděpodobně zajištěna smluvně u organizace, která se touto činností běžně zabývá. Dalším potenciálním rizikem provozu záměru může být: a) provozní náplně ve vozidlech, tj. pohonné hmoty a maziva, eventuálně nízkotuhnoucí směsi, a to na parkovišti a manipulační ploše – rizika úniku do dešťové kanalizace b) výbuch zemního plynu c) požár Uvedená rizika budou minimalizována až vyloučena technickým řešením odvádění srážkových vod, skladování výše uvedených rizikových látek a nakládání s nimi. Skladování a manipulace s uvedenými chemikáliemi, kalem, odpadní vodou a pohonnými hmotami (sudy s naftou a sklad olejů v objektu garáží) bude probíhat v prostorách vybavených vodohospodářsky zabezpečenou podlahou či objektech se stejným vybavením. Každý obal či skladovací nádrž významnějšího objemu (nikoli malé obaly) budou umístěny v havarijní záchytné jímce o objemu největšího obalu, skladovací či provozní nádrže nebo ve dvouplášťových obalech. Havarijní jímky budou vybaveny povrchovou ochranou odolnou všem látkám v jímkách zachycovaným. Rizikové a havarijní situace s rizikem úniku škodlivých látek mimo zabezpečený prostor ve větším množství tak mohou vzniknout prakticky pouze při havárii v dopravě mimo výše uvedené plochy. Množství škodlivých látek v nádržích běžného osobního automobilu se pohybuje obvykle okolo 4 – 6 l olejů a maziv, 6 – 10 l nízkotuhnoucích směsí a až 50 litrů pohonných hmot (benzín automobilový či nafta motorová), u nákladního automobilu jsou tato množství 2 – 4x vyšší. To jsou zhruba množství, která lze uvažovat v případě havarijního úniku na manipulační ploše, pojezdových komunikacích či parkovišti areálu lokality. Provozní

274


kapaliny jsou v uzavřených okruzích a náplních a riziko jejich úniku se zvyšuje se stářím vozidla a intenzitou jeho provozu a kvalitou údržby. Nákladní doprava pro potřeby záměru bude zajištěna kvalitními dopravními prostředky s pečlivě prováděnou průběžnou údržbou a kontrolním servisem. Manipulační plochy a parkoviště se zvýšeným rizikem havarijního úniku ropných látek budou odkanalizovány přes odlučovače ropných látek vybavených gravitačně sorpční technologií. Kanalizační systém neumožňuje odvádění srážkových vod přímo do povrchového toku (viz příloha č. I.19), každý druh srážkových vod je zachycen v oddělené sekci dešťové zdrže, kde by byl zachycen i případný havarijní únik provozních hmot automobilů na příslušné ploše a likvidován v souladu s provozním řádem a havarijním plánem. Dešťová zdrž plní tedy z hlediska svojí výbavy i významnou protihavarijní finkci. Další rizikovou havarijní situací je vznik požáru, případně explose zemního plynu. Rozsah explose či požáru zemního plynu je ale omezen nízkým výkonem kotelny a absencí plynojemu. V rámci záměru nebudou skladovány hořlaviny s vyšším stupněm nebezpečnosti ani nebezpečné chemické látky ve větším množství. Provozy záměru budou vybaveny systémy EPS a měřícími přístroji s detekcí metanu vč. havarijní akustické a světelné signalizace a napojení na SŘTP jednotlivých provozů a ASŘ závodu jako celku s propojením na vnější kontrolní systémy (ÚČOV, HZS, složky Integrovaného záchranného systému apod.). Konstrukční materiály použité při výstavbě nebudou produkovat při potenciálním požáru nebezpečné škodliviny. Veškerá uvedená rizika budou minimalizována účinnými technickými a organizačními opatřeními v rámci technického řešení záměru, která jsou blíže popsána v kap. B.I.6. Popis technického a technologického řešení. Významným prvkem ochrany ŽP a veřejného zdraví budou moderní a kvalitní systémy řízení technologických procesů (SŘTP) jednotlivých provozů a automatický systém řízení (ASŘ) závodu, které vedle řízení procesů monitorují rovněž ukazatele s potenciálním vlivem na ŽP, a vedle příslušné signalizace zajišťují automaticky prováděná opatření pro okamžité řešení nestandardních či havarijních situací. Uvedené systémy by měly být účelně doplněny kontrolním monitoringem vlivů na ŽP prováděným v průběhu výstavby, ve zkušebním provozu a v trvalém provozu. Tento monitoring bude využívat ASŘ závodu a bude jej doplňovat samostatným měřením specifických vlivů (hluk, pachové látky apod.) neměřitelných v rámci ASŘ a SŘTP. Vzhledem k výše uvedenému a k odlehlejšímu situování areálu záměru vůči okolní obytné zástavbě (vyjma stávajících domků na lokalitě) je riziko ohrožení obyvatelstva velmi nepravděpodobné, a to i v případě výše uvedených mimořádných událostí. Rizika ohrožení zdraví jsou soustředěna zejména na objekty bezprostředně související (objekty v areálu KH Drasty), a to pouze v případě havarijní situace typu požáru apod. Za běžných okolností lze riziko ohrožení zdraví osob i v areálu KH označit za extremně nízké. Zásadní prevencí havarijních stavů je kvalitní projektová dokumentace, výběr kvalitních dodavatelů pro provedení stavby, důsledný a kvalifikovaný dozor při výstavbě včetně

275


působnosti orgánu státního stavebního dohledu, odborné uvedení závodu do provozu a kvalifikovaný zkušební a trvalý provoz. Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitroareálové dopravy a dodržování dopravního značení a pokynů pověřených osob, dále v respektování silničního zákona a předpisů ADR. Jako technická preventivní opatření je nutno zajistit vyspádování zpevněných ploch do dešťových kanalizačních vpustí a odvodnění vybraných ploch s potenciální kontaminací přes předčisticí zařízení – odlučovače ropných látek do samostatné sekce dešťové zdrže s následným čerpáním oddělených srážkových vod na ÚČOV. Tím bude minimalizováno riziko úniku škodlivin mimo zpevněné plochy i riziko průniku kontaminantů do podzemních vod a kanalizace vedené mimo areál. Prevence havárií v provozech bude dále spočívat v dodržování technologických postupů, pravidelné kontrole a údržbě technologických linek a zařízení. Kvalitní provozování jednotlivých technologií bude zajištěno respektováním příslušných provozních řádů a pravidelným školením obsluhy a údržby. Pro jednotlivé provozy budou zpracovány havarijní plány. Havarijní plány budou zpracovány v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků v platném znění, a na základě § 39 zákona č. 254/ 2001 Sb.o vodách v platném znění. Havarijní plány budou dále zohledňovat zákon č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky v platném znění a zákon č. 371/2008 Sb. o chemických látkách a chemických přípravcích v platném znění a jejich prováděcí předpisy. Prevence vzniku požáru spočívá v kvalitním řešení požární ochrany v projektové přípravě a výstavbě i dodržováním jejích předpisů v provozu, a dále v dodržování zásad běžné požární prevence. Souhrnně lze konstatovat, že existují reálné předpoklady zajištění předcházení havarijních či nestandardních stavů v provozu záměru a účinného odstraňování jejich případných následků s minimalizací vlivů na životní prostředí. Z hodnocení podle zákona č. č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky vyplývá, že posuzovaná stavba jako celek nespadá do skupiny A ani B podle tohoto zákona. Lze tedy souhrnně konstatovat, že v rámci provozu záměru může dojít ke vzniku nestandardního stavu dílčích částí provozu zvládnutelného organizačně a technickým vybavením bez významnějších důsledků nebo ohrožení okolního obyvatelstva, vznik významně ohrožující až devastující havárie ve vztahu k obyvatelstvu, okolní krajině a ekosystémům je vyloučen. Vedle vlivů potenciálních nestandardních stavů v prostoru lokality Drasty a jejího okolí je nutno upozornit na potenciální závažný vliv takové havárie provozu záměru, která sice neohrozí životní prostředí a zdraví obyvatel v okolí lokality (např. odstavení důležitých částí provozu), ale nefunkčností provozu záměru vyvolá závažné problémy v provozu ÚČOV s

276


následnými negativními dopady např. na recipient Vltavu. Tomuto stavu je nutno předejít vhodnými opatřeními nejen v rámci záměru ale i v provozu rekonstruované ÚČOV. Na základě uvedeného posouzení vzniku a charakteru možných nestandardních stavů a havárií, jejich významnosti i úrovně možných vlivů na ŽP a zdraví obyvatelstva v okolí lokality lze konstatovat, že analýza rizik uvedená v této kapitole je ve vztahu ke stavu technické přípravy záměru plně postačující a není potřebné v rámci procesu EIA zpracovávat samostatnou Analýzu rizik jako přílohu. Lze doporučit, aby tato analýza byla aktualizována jako samostatná dokumentace po výběru konkrétních technologií a jejich dodavatelů a po bližším projektovém rozpracování řešení záměru.

D.IV. CHARAKTERISTIKA OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Pro prevenci, vyloučení a snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí jsou formulována a doporučena následující opatření. I. PRO OBDOBÍ PŘÍPRAVY ZÁMĚRU 1.

Veškerá projektová dokumentace záměru včetně všech technologií bude zpracována projektanty s příslušnými autorizacemi, odbornou úrovní a zaměřením odpovídajícím problematice záměru, a dále s uplatněním zkušeností a referencí z projektů a realizací obdobných staveb a technologií.

2.

V rámci projektové přípravy budou navržena přednostně taková konkrétní zařízení a technologické celky, které budou splňovat podmínky a požadavky nejlepších dostupných technik a technologií (BAT) a zajišťovat plnění limitů vztahujících se k vlivům na životní prostředí posuzovaných v procesu EIA i celkovou minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí. Parametry uvedených technologií vč. limitů vlivů na životní prostředí a posouzení plnění podmínek BAT budou předloženy ke schválení v rámci procesu IPPC a budou součástí zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby.

3.

Při výběru dodavatelů a typů zařízení a technologických celků stanovit ve vztahu k životnímu prostředí takové podmínky pro garance, které budou vycházet z limitů vlivů na životní prostředí posuzovaných v procesu EIA a zajišťovat plnění příslušných legislativních předpisů (jedná se především o hlukovou zátěž, emise do ovzduší vč. pachových látek, nakládání s odpadními vodami, odpady a chemickými látkami a prostředky, vlivy na pracovní prostředí a veřejné zdraví a vlivy na přírodu a krajinu) a soulad s příslušnými technickými normami. Dále budou podmínky uvedeného výběru a garancí vycházet z výsledků procesu EIA vč. podmínek stanoviska příslušného úřadu a z podmínek příslušných správních rozhodnutí (integrované povolení, stavební povolení).

277


4.

Zpracovat samostatný projekt komplexního kontrolního monitoringu vybraných technologických procesů a zařízení s významným vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví. Kontrolní monitoring všech potřebných ukazatelů a veličin bude řešen komplexně a bude zajišťovat potřebné informace o vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví při výstavbě a ve zkušebním a trvalém provozu. Ukazatele a veličiny, které se budou v průběhu trvalého provozu měnit s narůstajícím výkonem zařízení, budou měřeny a hodnoceny po etapách 10% přírůstku výkonu do dosažení a vyhodnocení cílové kapacity záměru. Uvedený komplexní monitoring vlivů na životní prostředí je nutno považovat za důležitý přínos k bezproblémové realizaci a provozování záměru a za rozhodující nástroj ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Projekt monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC a ve stavebním řízení. Schválený monitoring bude součástí projektu organizace výstavby a příslušných provozních řádů pro zkušební a trvalý provoz.

5.

Pro všechny dílčí provozy a jednotlivá vybraná zařízení záměru budou zpracovány provozní řády a havarijní plány v souladu s příslušnými předpisy a technickými normami. Havarijní plány budou předloženy v rámci procesu IPPC, provozní řády jako součást žádosti o povolení zkušebního provozu a kolaudační souhlas.

6.

Odstavné, parkovací a manipulační plochy budou technicky řešeny s vodohospodářským zabezpečením proti úkapům pohonných hmot a provozních kapalin v souladu s technickými normami, nakládání se srážkovými vodami z těchto ploch bude navrženo v souladu s platnými předpisy a způsobem zajišťujícím potřebnou ochranu povrchových a podzemních vod.

7.

Technologie záměru budou v rámci projektové přípravy vybaveny systémem řízení technologických procesů zajišťujícím minimální vliv obsluhy a lidského faktoru a maximální automatizaci provozů včetně potřebného provozního a kontrolního monitoringu a signalizace nestandardních a havarijních stavů procesních technologií a zařízení. Zvláště významná pozornost bude věnována zařízením ve kterých bude nakládáno se zemním plynem.

8.

Všechny jednotlivé navržené technologie záměru a jejich zařízení budou dle potřeby vybaveny účinným vzduchotechnickým zařízením včetně vhodného zařízení na čištění vypouštěných vzdušin z rozhodujících zdrojů emisí pachových látek za účelem minimalizace emisí pachových látek do ovzduší. Zvláštní zřetel bude kladen na procesy a zařízení ve kterých je nakládáno se surovým směsným kalem.

9.

U chemických látek se zvýšenou těkavostí bude v prostoru nakládání s nimi řešena projektovou dokumentací instalace odpovídající vzduchotechniky.

10.

V rámci komplexního kontrolního monitoringu vlivů záměru na životní prostředí zpracovat návrh ověřovacího monitoringu pachových látek ze zdrojů záměru ve

278


zkušebním provozu, který bude v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725, a návrh monitoringu předložit ke schválení v rámci procesu IPPC. Schválený monitoring bude součástí příslušných provozních řádů pro zkušební provoz. 11.

V rámci projektu organizace výstavby vyřešit technická a organizační opatření zajišťující minimalizaci hluku při výstavbě včetně omezení provádění stavebních činností s extrémními hlukovými emisemi o sobotách a nedělích a jejich vyloučení v noční době od 21 do 7 h, a dále minimalizaci vzniku prašnosti. Tento projekt zpracovat v rámci komplexní projektové dokumentace pro provádění stavby a předložit ke schválení před zahájením výstavby.

12.

V projektové dokumentaci zohlednit požadavek na maximální omezení hlukové zátěže vhodnou volbou vybraných zařízení jako bodových zdrojů hluku a jejich případné vybavení protihlukovými opatřeními či umístěním ve vhodném objektu. Stavební objekty jako plošné zdroje hluku budou konstrukčně řešeny se zajištěním hodnot vzduchové neprůzvučnosti v souladu s dokumentací EIA a hlukovou studií.

13.

V rámci projektu pro stavební povolení navrhnout výsadbu vhodné zeleně v prostoru a po obvodu areálu záměru v optimálním rozsahu zohledňujícím vedle pozitivních vlivů na životní prostředí rovněž technické možnosti výsadby.

14.

V dokumentaci pro provádění stavby navrhnout kvalitní a certifikovaná měřící zařízení s minimálními radiačními emisemi.

15.

V dokumentaci pro provádění stavby zajistit takové technické řešení uložení vybraných technologických zařízení, které omezí vibrace na úroveň s minimálním vlivem na životní prostředí a přijatelnou pro bezpečnost práce i statickou stabilitu stavebních konstrukcí.

16.

Architektonické řešení stavebních objektů a konečné terénní úpravy včetně rozsahu a druhů výsadby vegetace budou řešeny s cílem zohlednění minimalizace vlivu záměru na krajinný ráz, zejména pak se zvláštním zřetelem vůči okolní obytné zástavbě a ekosystémům.

17.

V rámci řešení dopravy v projektu pro stavební povolení bude provedeno prověření a vyhodnocení možností podílu železniční dopravy na dopravu organických materiálů na lokalitu Drasty a produktů záměru.

18.

V rámci projektu organizace výstavby bude řešena problematika odstranění nepůvodních a invazních druhů rostlin ze staveniště způsobem, který bude minimalizovat jejich rozšíření do okolí.

19.

V rámci projektové přípravy zajistit respektování veškerých právních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k nakládání s chemickými a ostatními látkami, prevenci havárií a opatřením pro vznik

279


nestandardních stavů provozu záměru v rozsahu odpovídajícímu příslušnému stupni projektové dokumentace záměru. Stavební objekty a zařízení ve kterých bude nakládáno se škodlivými látkami budou vodohospodářsky zabezpečeny a případně vybaveny havarijními jímkami k zabránění jejich úniku do podzemních vod a do kanalizací. 20.

V rámci procesu IPPC bude v souladu se zákonem č. 76/2002 Sb. předložena aktualizovaná rozptylová studie zohledňující statisticky vyhodnocené změny dopravy v zájmovém území a dále pokračující technickou přípravu záměru a připomínky a požadavky, které vyplynou z procesu EIA. Vzhledem k citlivosti zařízení záměru ve vztahu k ochraně obyvatelstva bude nad rámec legislativních požadavků (zákona č. 59/2006 Sb.) zpracována v rámci stavebního řízení po výběru zhotovitele stavby Analýza rizik provozu záměru. Její výsledky budou zohledněny v provozních řádech a havarijních plánech zpracovaných pro provoz jednotlivých částí technologie záměru.

21.

V rámci projektové dokumentace vyřešit konkrétně náhradní zdroj elektrické energie jako vstupu nezbytného pro nepřetržité provozování záměru.

22.

Součástím projektu pro provádění výstavby bude konkrétní řešení technických průzkumných prací prováděných při odstraňování kalových polí a jejich podloží zajišťujících potřebné informace o případné kontaminaci konstrukcí kalových polí a jejich podloží. Uvedené průzkumné práce budou rovněž zahrnovat v účelné a informativní úrovni analýzy POPs.

23.

Řešení zasakovacího systému srážkových vod bude umožňovat zasakování pouze nekontaminovaných srážkových vod

24.

Ve fázi projektové přípravy zahrnující konkrétní technologie a technické řešení dle výsledků výběrového řízení bude provedena Analýza rizik výstavby a provozu stavby.

25.

V rámci projektové přípravy navrhnou monitorovací systém pro kontrolu těsnoti akumulační nádrže surového kalu.

26.

V rámci dokumentace pro proces IPPC zpracovat aktualizaci hlukové studie s konkretizací protihlukových opatření na základě provedeného výběru zhotovitele stavby a konkrétního technického řešení.

II. PRO OBDOBÍ VÝSTAVBY ZÁMĚRU 27.

Stavba bude prováděna v souladu se schváleným projektem, příslušnými předpisy a technickými normami, a dále v souladu s podmínkami rozhodnutí z příslušných správních řízení (územní rozhodnutí, integrované povolení, stavební povolení).

280


28.

Stavba bude realizována vhodným zhotovitelem, případně zhotoviteli, disponujícími kvalitním personálním zázemím a příslušnou technikou, a majícími potřebné zkušenosti se stavbami obdobného charakteru. Dodávka všech technologií a jednotlivých zařízení záměru bude zajištěna dodavateli se zkušenostmi z obdobných staveb, disponujícími odborníky na předmětné technologie a garantujícími požadované parametry technologií a zařízení ovlivňující životní prostředí.

29.

U veškerých jímek a podzemních nádrží a rozvodů sloužících k akumulaci a vedení kalů, znečištěných vod a ostatních závadných médií budou předloženy v rámci kolaudace stavby příslušné zkoušky těsnosti provedené podle ČSN 75 0905 a ČSN 75 6909.

30.

Ve vztahu k významu vlivu pachových látek bude věnována potřebná pozornost realizaci všech příslušných technických opatření k minimalizaci emisí pachových látek navržených v projektu. Účinnost těchto opatření a dosažená reálná úroveň emisí a imisí pachových látek bude ověřena v rámci zkušebního provozu záměru autorizovaným měřením v souladu s vyhláškou č. 362/2006 Sb. a ČSN EN 13 725.

31.

Zajistit příslušnými kontrolními mechanizmy a účinným stavebním dozorem dostatečnou kontrolu kvality dodávek a prací v rámci výstavby záměru vč. souladu s příslušnými technickými normami i předpisy vztahujícími se k realizaci průmyslových staveb.

32.

Veškeré případné hlukově náročné zemní a stavební práce budou prováděny v denní době od 7 do 21 h. Vznik prašnosti bude minimalizován podle potřeby skrápěním povrchu staveniště, staveništních komunikací, odtěžovaných zemin a odstraňovaných stavebních konstrukcí, dočasných deponií, a to zejména za větru a za sucha. Doprava zemin a stavebních materiálů a odpadů bude prováděna ve vlhkém stavu či při zakrytí. Při stavebních pracích bude dbáno na dodržování všech zásad ochrany horninového prostředí a podzemních vod.

33.

Dodržovat technologickou kázeň ze strany investora a dodavatelů stavby, přípravu staveniště a výstavbu provádět tak, aby zejména hluk neobtěžoval nepřijatelně okolní obyvatelstvo. Důsledně budou čištěny nákladní vozidla před výjezdem ze staveniště a povrchy okolních používaných vozovek. Dále bude případnou realizací oddělujících bariér zabráněno vzniku sekundární prašnosti, bude zajištěno vypínání motorů nákladních vozidel a techniky po dobu, kdy nejsou v činnosti, a celkově bude dbáno na maximální omezení emisí do ovzduší a emisí hluku do okolí.

34.

Investor stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství, o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich odstranění nebo využití bude vedena odpovídající evidence, součástí smlouvy se zhotovitelem stavby bude požadavek vznikající odpady v etapě výstavby nejprve nabídnout k využití. Nakládání s odpady bude prováděno

281


v souladu s regulativy schváleného plánu odpadového hospodářství Středočeského kraje. 35.

Vody ze zpevněných ploch s možným znečištěním ropnými látkami budou odváděny přes odlučovač lehkých kapalin s gravitačně technologií s koalescenčním filtrem a se separací hrubých suspendovaných látek. Zpevněné plochy, na nichž bude docházet k pojezdu či stání vozidel, musí být odvodněny a spádovány tak, aby nedocházelo ke splachům škodlivých látek do okolního horninového prostředí, a tyto plochy budou vybaveny vhodnou drenáží, která v případě havarijního úniku umožní účinný sanační zásah. Bude zajištěna pravidelná kontrola funkce odlučovače, periodicky bude kontrolována odstavená (parkující) technika a okamžitě odstraněny eventuální úkapy.

36.

Veškeré jímky a nádrže určené k akumulaci vod a dalších kapalných médií a manipulační zpevněné plochy a podlahy ve výrobních provozech budou navrženy a vybudovány ve vodohospodářsky zabezpečeném (nepropustném) provedení a vybaveny příslušnou povrchovou úpravou. V případě ploch určených k pojezdu či instalaci zařízení budou tyto realizovány s potřebným statickým zabezpečením. Materiálové řešení konstrukce uvedených objektů bude zohledňovat složení médií se kterými budou objekty v kontaktu.

37.

Veškeré jímky odpadních a srážkových vod budou zajištěny proti volnému vniknutí obojživelníků.

38.

Technické řešení a realizace všech objektů záměru bude zohledňovat jejich dostatečné statické zabezpečení a trvalou stabilitu ve vztahu ke geologickým a morfologickým podmínkám lokality. Dále budou respektovány výsledky aktuálních inženýrsko-geologických průzkumů.

39.

Organizačně bude řešena doprava (příjezd – odjezd) a provedeno dopravní značení tak, aby jednotlivé dopravní plochy v areálu byly rozlišeny dle funkcí (parkovací stání, pojezdové a manipulační plochy) a bylo vyřešeno bezproblémové napojení na příjezdovou komunikaci (rozhledové poměry), bude vyloučeno stání vozidel mimo prostory k tomu určené.

40.

Bude zajištěn provoz stávajícího systému odvádění kalových a srážkových vod z lokality s jejich čerpáním na ÚČOV.

41.

Před zahájením stavebních prací proveden aktuální biologický průzkum lokality se zaměřením na případný výskyt zvláště chráněných živočichů. V případě zjištění jejich výskytu budou odborně odchyceni a přeneseni do jiného vhodného prostředí.

42.

V průběhu terénních a stavebních prací výstavby bude prováděn biologický monitoring a odborný ekologický dohled na dotčených lokalitách.

282


43.

V průběhu výstavby bude prováděna pravidelná údržba používaných dopravních tras.

44.

V rámci realizace vegetačních úprav bude vhodným způsobem dotvořen lokální biokoridor na území lokality KH Drasty.

III. PRO OBDOBÍ PROVOZU ZÁMĚRU 45.

Veškeré provozy a zařízení záměru budou provozovány podle schválených provozních řádů.

46.

Zkušební provoz a seřízení a optimalizace instalovaných technologií záměru budou zajištěny odborníky se zkušenostmi z provozování obdobných technologií.

47.

Veškeré nakládání s odpady v technologických zařízeních záměru bude prováděno v souladu s platnou legislativou a schváleným provozními řády. Nakládání s odpady produkovanými záměrem se bude řídit zákonem č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění a příslušnými prováděcími předpisy. Záměrem produkované odpady zpětně v rámci záměru nevyužívané budou předány původcem odpadů oprávněné osobě k jejich přednostnímu využití, případně odstranění v souladu s platnou legislativou.

48.

Rizika havárií při nakládání s odpady v rámci záměru budou minimalizována dodržováním ustanovení zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií v platném znění a havarijního plánu zpracovaného v souladu s vyhláškou č. 450/2005 Sb. o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků v platném znění, a na základě § 39 zákona č. 254/ 2001 Sb.o vodách v platném znění. Doprava odpadů bude zajištěna v souladu s ustanovením zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu v platném znění a v souladu s předpisy ADR.

49.

Veškeré nakládání s procesními chemickými a nebezpečnými látkami a odpady v rámci technologických procesů a odpadového hospodářství záměru bude prováděno v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách v platném znění, zákonem č. 356/2003 Sb. o chemických látkách v platném znění, bezpečnostními listy (v souladu s vyhláškou č. 231/2004 Sb.), a dále s respektováním dalších relevantních předpisů, bezpečnostních listů a technických norem. Dále bude zajištěno respektování veškerých právních a bezpečnostních předpisů a technických norem vztahujících se k prevenci havárií a k opatřením pro vznik nestandardních či havarijních stavů provozu záměru stanoveným v příslušné projektové dokumentaci a provozních řádech záměru.

50.

U používaných surovin s charakterem odpadů bude zajištěna potřebná kvalita ve smyslu příslušných norem či jiných dokladů a budou vyloučeny vlastnosti, které by mohly ve vztahu k nakládání s nimi nepřijatelně ovlivňovat životní prostředí nebo

283


budou v rozporu se schválenými parametry těchto surovin. Dále bude zajištěna prevence pracovních rizik podle příslušných právních předpisů, především podle nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. 51.

Manipulace s procesními chemickými látkami a jejich skladování budou prováděny tak, aby bylo zabráněno jejich havarijnímu úniku do podzemních a povrchových vod nebo do kanalizací.

52.

Bude zajištěno kontrolní měření hlukové zátěže ve vybraných měřících místech nejbližší obytné zástavby po realizaci záměru s cílem ověřit účinnost realizovaných protihlukových opatření a určit skutečný vliv záměru na hlukovou zátěž chráněného venkovního prostoru staveb, a to včetně zaměření na případný výskyt hluku s tónovou složkou. Tento materiál bude předložen k posouzení příslušným správním úřadům a orgánu veřejného zdraví do 6 měsíců po uvedení záměru do zkušebního provozu.

53.

Ve vztahu k postupnému zvyšování výkonu všech zařízení na cílovou kapacitu budou uvedená měření vlivů na životní prostředí, jejichž hodnota bude významněji ovlivněna aktuální výší výkonu, aktualizována vždy po 10% přírůstku do dosažení cílové kapacity.

54.

V případě prokazatelného nevratného a nepřípustného ovlivnění kvality zdrojů pitné vody výstavbou nebo provozem záměru budou zajištěny ze strany vlastníka stavby náhradní zdroje pitné vody.

IV. PRO OBDOBÍ PO UKONČENÍ PROVOZU ZÁMĚRU 55.

Po ukončení provozu záměru budou provedeny demontáže technologického zařízení, vyčištění a sanace stavebních objektů, případné odstranění vybraných objektů ve vztahu k případnému dalšímu využití lokality, průzkumné práce dokladující nepřítomnost ekologické zátěže vzniklé provozem záměru a konečné terénní a vegetační úpravy lokality. Veškeré uvedené činnosti budou prováděny v souladu s aktuální legislativou a technickými normami.

Pro minimalizaci možných významných rizik bude vedle výše navržených opatření provedeno: •

V rámci ASŘ a SŘTP budou na vybraných místech technologie záměru instalována měřící zařízení pro indikaci úniků metanu (resp. zemního plynu) s havarijní akustickou a světelnou signalizací zavedenou do stanovených obslužných prostorů a do centrálního dispečinku s napojením na příslušné protipožární a protihavarijní struktury města Klecany, hl.m. Prahy a na dispečink Integrovaného záchranného systému Středočeského kraje a hl.m. Prahy.

284


• -

-

-

Hlavní principy protipožární ochrany: vypracování plánu požární ochrany v rámci stavebního povolení podle platných předpisů a v součinnosti s příslušným úřadem, Hasičským záchranným sborem a případně potenciální pojišťovací společností s cílem řešit protipožární opatření v souladu se stanovisky těchto subjektů provádění údržby bude zaměřeno na systém prevence tak, aby bylo dosaženo minimalizace rizika požáru způsobeného elektrickým nebo mechanickým zařízením zřízení účinného a komplexního požárního varovného systému s instalací elektrické požární signalizace instalace pevných a mobilních hasících přístrojů ve vhodných místech všech objektů instalace protipožárních přepážek pro vytvoření oddělených požárních úseků v souladu s platnými přepisy a účinného omezení šíření případného požáru mezi budovami a uvnitř budov provádění pravidelných protipožárních školení a výcviku zaměstnanců a případné místní požární jednotky podle schváleného plánu za účelem zajištění provedení včasných protipožárních zásahů a minimalizace škod a vlivů v závodě i v okolí závodu

KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ Zásadním kompenzačním opatřením bude vyřešení problematiky existence 6ti rodinných domků u vjezdu do areálu KH Drasty. Tyto jsou v soukromém vlastnictví. Z hlediska bezprostředního sousedství s provozem záměru vč. dopravy do areálu lze předpokládat nepřijatelnost vlivů výstavby a zejména provozu záměru ze strany dotčených obyvatelů, zejména vliv hlukové zátěže a vliv dopravy v případě var. 1 jejího řešení, dále pak psychické a estetické vlivy a vlivy na cenu těchto nemovitostí. Jediným schůdným a přijatelným řešením tohoto problému, pokud budou vlivy stavby ze strany obyvatel RD shledány a prokázány jako nepřijatelné (např. výsledky kontrolního monitoringu ŽP), se jeví vykoupení těchto nemovitostí či jejich náhrada za jiné s ekvivalentní kvalitou současného bydlení v uvedených RD. Jiná kompenzační opatření mimo rámec řešení vlastního záměru nejsou v této fázi přípravy záměru a ve vztahu k legislativě procesu EIA navrhována z důvodu jejich případné konkretizace a reálnosti až v aktuálním čase výstavby a vzhledem k posouzení reálných vlivů záměru (např. kompenzace za prokázané případné znečištění zdrojů podzemních vod v okolí lokality provozem záměru).

D.V. CHARAKTERISTIKA POUŽITÝCH METOD PROGNÓZOVÁNÍ A VÝCHOZÍCH PŘEDPOKLADŮ PŘI HODNOCENÍ VLIVŮ Z hlediska použitých metod výpočtů v hlukové a rozptylové studii i posouzení vlivů na veřejné zdraví jsou tyto vymezeny příslušnou stanovenou metodikou. Každá metodika vychází z předpokladů a vstupních podkladů daných technickým řešením záměru v aktuálním stavu a veřejně přístupnými informacemi z veřejných zdrojů a databází, a zahrnuje určité nejistoty a nepřesnosti.

285


Hluková studie Výpočty hluku (hladin akustického tlaku) ze stavební činnosti, plošných a bodových zdrojů hluku vychází z příslušných matematických vztahů (viz hluková studie). Hladina akustického tlaku šířená z liniových zdrojů byla vypočtena pomocí programu HLUK+ verze 7.57 z roku 2007. Program je zpracován na základě "Novely metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy" vydané v časopisu Planeta číslo 2/2005. Hluková situace byla modelována pro r. 2010 a r. 2015 bez realizace záměru a po realizaci záměru. Do výpočetního programu a jednotlivých výsledků výpočtů byly postupně generovány veškeré zdroje hluku záměru. Modelový výpočet ekvivalentních hladin akustického tlaku v chráněných vnitřních prostorech je zatížen nejistotou výpočtu, a to až do výše ±3 dB. Příčiny nejistoty jsou v principu unifikace vstupů do výpočtu, tzn., že všechna vozidla stejné kategorie jsou nahrazena ideálním vozidlem o stanovené hladině akustického tlaku v referenční vzdálenosti při unifikované rychlosti pohybu a v principu odhadu počtu vozidel zatěžujících komunikace v roce 2015. Rozptylová studie Modelový výpočet znečištění ovzduší byl proveden podle závazné metodiky zpracované ČHMÚ Praha a vydané Ministerstvem životního prostředí v roce 1998 pod názvem SYMOS’97 . Metodika SYMOS’97 (dále jen SYMOS) je referenční metodikou pro venkovské oblasti (viz nařízení vlády č. 350/2002 Sb.). V případě posuzovaného záměru je však výpočet provedený podle této metodiky prakticky v souladu s podmínkami pro její použití, protože se posuzovaný zdroj nachází mimo souvislou obytnou zástavbu, nejbližší okolní obytná zástavba je rozptýlená, spíše venkovského charakteru a v bezprostředním okolí zdrojů se nenachází žádný terénní útvar, ani vzrostlý les nebo zástavba typu „uliční kaňon“, které by mohly významněji ovlivňovat lokální rozptyl znečišťujících látek. Metodika SYMOS je založena na předpokladu Gaussovského profilu koncentrací na průřezu kouřové vlečky. Umožňuje počítat krátkodobé i roční průměrné koncentrace znečišťujících látek, dále doby překročení zvolených hraničních (třídních) koncentrací (např. imisních limitů a jejich násobků) za rok, podíly jednotlivých zdrojů nebo skupin zdrojů na roční průměrné koncentraci v daném místě a maximální dosažitelné krátkodobé koncentrace a podmínky (třída stability ovzduší, směr a rychlost větru), za kterých se mohou vyskytovat. V metodice je zahrnut postupný vznos vlečky, tj. tvar křivky, po které stoupají emise ze zdrojů, lze tedy počítat koncentrace znečišťujících látek i ve velmi malé vzdálenosti od zdroje. Metodika zahrnuje korekce na vertikální členitost terénu, počítá se stáčením směru a zvyšováním rychlosti větru s výškou a při výpočtu průměrných koncentrací a doby překročení hraničních koncentrací, bere v úvahu rozložení četností směru a rychlosti větru (větrnou růžici). Výpočty se provádějí pro 5 tříd stability atmosféry (tj. 5 tříd schopnosti atmosféry rozptylovat příměsi) a 3 rychlosti větru. Podrobnější popis výpočetních postupů je popsán v literatuře. Výpočty byly provedeny pomocí standardního komerčního software SYMOS’97 verze 5.1.4 (2003), který je již upraven tak, aby poskytoval výsledky ve formě hodinových koncentrací (v nařízení vlády č. 350/2002 Sb. byly imisní limity stanoveny pro hodinové koncentrace, zatímco metodika SYMOS’97 byla vytvořena pro výpočet půlhodinových koncentrací).

286


Vstupní data pro model terénu a síť referenčních bodů byla převzata z komerčního digitalizovaného modelu terénu CR_0025. Vliv terénu byl ve výpočtech zahrnut standardním postupem v souladu s metodikou SYMOS. Kolísání hmotnostních toků znečišťujících látek v průběhu provozu zdrojů bylo zanedbáno (vzhledem k malé nerovnoměrnosti provozu zdrojů nebude významné). Pro výpočet rozptylu emisí pachových látek byla použita zatím pracovní varianta speciální úpravy modelu SYMOS navrhovaná ČHMÚ (oficiální model ani metodika nejsou zatím vydány). Podle tohoto modelu však lze počítat pouze rozptyl z jednoho zdroje. Zdroje pachových látek v areálu provozovny proto byly do modelu vloženy jako 1 plošný zdroj o rozměrech 100 x 100 m. Výpočty a hodnocení rozptylu pachových látek byly provedeny se základním předpokladem, že závislost mezi koncentrací vyjádřenou při měření v OUER/m3 a množstvím pachových látek v ovzduší je lineární (přímá úměra) a že pachové látky při rozptylu v ovzduší nereagují (nemění svoji kvalitu ani kvantitu), tj. že když dojde ke zředění vzduchu obsahujícího dané množství pachových látek (vyjádřené počtem pachových jednotek OUER) například 10x, klesne počet pachových jednotek (koncentrace vyjádřená v OUER/m3) také 10x. Výstupními údaji z uvedeného modelu jsou pak okamžité („špičkové“) koncentrace pachových látek vyjádřené v OUER/m3. Do vlastního výpočtu nebylo zahrnuto emisní a imisní pozadí v zájmové oblasti, protože jeho celý komplexní výpočet ze všech zdrojů znečišťování ovzduší, které se na něm významněji podílejí (odhadem řádově stovky až tisíce bodových, plošných a liniových zdrojů), by neodpovídal emisnímu významu posuzovaných zdrojů. Navíc získání verifikovaných relevantních dat pro komplexní výpočet by bylo značně obtížné. Ke stanovení imisního pozadí jsou proto zvoleny jiné postupy (viz část 0 rozptylové studie). Posouzení vlivu na veřejné zdraví Každé hodnocení vlivů na zdraví je nevyhnutelně zatíženo nejistotami, které jsou dány vstupními daty, expozičními faktory, údaji o exponované populaci apod. Proto je jednou z neopominutelných součástí tohoto hodnocení i popis a analýza nejistot, kterých si je zpracovatel vědomý a ke kterým je třeba přihlédnout v další etapě rozhodování. V daném případě budou z hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší v zájmovém území záměru vyplývat určité nejistoty jak z existujících podkladů o expozici, tak z použití referenčních hodnot a postupů, které vycházejí ze současného poznání chování různých látek v životním prostředí a jejich působení na zdraví člověka. Dále to je vliv existujících podkladů o expozici a použití prahových hodnot a vztahů expozice a účinku. Konkrétně se jedná hlavně o tyto základní oblasti: •

Úplnost a spolehlivost údajů o hlukové a imisní expozici.

•

Spolehlivost údajů o výchozím hlukovém a imisním pozadí.

•

Nejistota hodnocení expozice obyvatel zájmového území.

•

Nejistoty při aplikaci vztahů mezi expozicí a účinkem hluku a imisí získaných ze zahraničních epidemiologických studií.

287


I když bude hodnocení rizika zpracováno standardními postupy na základě současných znalostí a dat nejvýznamnějších institucí zabývajících se zdravotními účinky různých složek prostředí, půjde stále ještě pouze o dílčí pohled na složitý komplexní děj znečištění ovzduší a působení hluku s mnoha dalšími činiteli a proměnnými faktory. K uvedeným oblastem lze konstatovat: 1. Spolehlivost podkladů o hlukové a imisní expozici obyvatel v hodnocené oblasti. Tato nejistota je dána jak validitou vstupních dat, tak i vlastním matematickým modelem. U hlukové studie byla přesnost výpočtu ověřena měřením a pohybuje se v rozmezí ± 3 dB. U rozptylových studií je z hlediska výpočtového modelu nejvyšší nejistota při modelování imisních koncentrací suspendovaných částic a obecně při modelování nejvyšších krátkodobých imisních koncentrací. Z tohoto důvodu byl při kvantitativním hodnocení rizika imisí zvolen konzervativní přístup k hodnocení expozice, při kterém se vycházelo pro celé zájmové území z horní hranice odhadovaného rozmezí imisního pozadí. 2. Nejistota při aplikaci vztahů mezi expozicí a účinkem hluku a imisí odvozených ze zahraničních epidemiologických studií. U hluku použití těchto vztahů z prostředí s jinou skladbou zdrojů hluku, obytné zástavby a populace může vést ke zkreslení výsledků. Jedná se však o vztahy doporučené k hodnocení rizika hluku z dopravy v zemích EU. Je třeba si ovšem uvědomit, že tyto vztahy expozice a účinku byly odvozeny pro obtěžování vyvolané dlouhodobou hlukovou expozicí a jsou zprůměrňovány na celou populaci. Nelze je tedy vztahovat na jednotlivé osoby nebo malé soubory exponovaných osob a neplatí též pro přechodnou hlukovou expozici. V takových případech může být obtěžující a rušivý účinek hluku významně modifikován jak individuální vnímavostí konkrétních osob vůči hluku, tak jejich osobním vztahem ke zdrojům hluku i dalšími neakustickými faktory a významně se lišit od vypočtených údajů. U hodnocení rizika imisí částic PM10 byla použita poslední metodika HIA WHO, vyvinutá v rámci evropského programu čistého ovzduší CAFE. Nicméně i toto hodnocení má své problémy. Pro kvantitativní hodnocení rizika je nejspolehlivějším ukazatelem ovlivnění úmrtnosti, prokázané epidemiologickými studiemi na obyvatelích velkých měst v USA a Evropě. K využití výsledků těchto studií k charakterizaci rizika je však nezbytné vycházet z jejich vypovídací schopnosti. Krátkodobé studie prokazují nárůst úmrtnosti exponované populace po krátkodobém zvýšení imisní zátěže. Ukazují tedy počet předčasných úmrtí, avšak nevypovídají o délce zkrácení života a postihují pouze akutní účinky znečištěného ovzduší u zvláště citlivé části populace. Celkový vliv na úmrtnost hodnotí dlouhodobé studie u obyvatel měst s různou kvalitou ovzduší. Ze srovnání výsledků těchto dvou základních typů studií vyplývá, že akutní ovlivnění úmrtnosti sledované krátkodobými studiemi představuje pouze malý podíl na celkovém ovlivnění délky života celé populace. Výsledky dlouhodobých studií umožňují výpočet délky ztráty života u celé exponované populace, avšak nevypovídají o konkrétním počtu předčasných úmrtí. Nelze tedy odlišit, zda se jedná o výsledek ovlivnění velkého počtu jedinců v malém rozsahu nebo naopak o významný vliv u malého počtu osob. Multifaktoriální etiologie kardiopulmonálních onemocnění, která představují hlavní podíl úmrtnosti ovlivněné kvalitou ovzduší, však nasvědčuje spíše plošnému vlivu znečištěného ovzduší na každého jedince nebo každého příslušníka více citlivých skupin populace, úměrný velikosti a délce expozice. Vhodným indikátorem tohoto účinku je proto výpočet ztráty z očekávané délky života [35]. V daném

288


případě byly použity oba postupy, tedy jak výpočet počtu předčasných úmrtí, tak i let ztráty života. Nejistota spojená s odvozením jednotky karcinogenního rizika benzenu. Na reálnost a míru karcinogenního rizika benzenu ze zevního ovzduší panují v současné době rozdílné názory a spíše převládá názor, že hodnocení rizika pomocí jednotky karcinogenního rizika WHO vede k nadhodnocenému výsledku. 3. Provedené hodnocení vlivů záměru KH na veřejné zdraví v rámci procesu EIA vychází z konkrétních známých a garantovatelných údajů o vlivech tohoto zařízení na okolí. Tyto údaje jsou dle informací zpracovatele dokumentace podloženy zkušenostmi z obdobných provozů v Evropě i Severní Americe a budou implementovány do zadávacích podmínek pro výběrové řízení na zhotovitele stavby. Provedené hodnocení nemůže proto postihnout vlivy, které zpracovatelé dokumentace EIA nepředpokládají či vylučují, ale které vyvolávají obavy dotčené populace, jako jsou pachové problémy nebo zvýšený výskyt hmyzu a hlodavců. Základní výchozí předpoklady Základní výchozí předpoklady jsou dány vedle informací z různých veřejných zdrojů, prohlídkou terénu, výsledky jednání souvisejících s problematikou posuzování předmětného záměru především aktuálním stavem technického řešení záměru. Nutno upozornit, že postavení procesu EIA na počátku technické, legislativní a obchodní přípravy každého záměru nutně ovlivňuje její vypovídací hodnotu. Dokumentace EIA byla zpracována na základě studie proveditelnosti, která vycházela z informací potenciálního dodavatele technologie aerobní fermentace. Vzhledem k tomu, že dodavatelů této technologie v různých modifikacích (především plně zakryté stavební nebo strojně-technologické provedení fermentorů) je v západní Evropě a v Severní Americe několik a konkrétní modifikace vybraná k realizaci vyplyne z výsledků výběrového řízení na zhotovitele stavby, které je prováděné až po ukončení procesu EIA, zahrnuje dokumentace EIA v technických podkladech určité potenciální nepřesnosti. Podstatné ale jsou v procesu EIA definované a posouzené vlivy na životní prostředí a jejich příslušné limity, a dále základní technologické parametry záměru, které musí každý potenciální dodavatel technologie záměru dodržet.

D.VI. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Kvantitativní a kvalitativní odhady výstupů z předmětného záměru jsou založeny nejen na hodnotách vyplývajících z dosavadní technické přípravy záměru, ale opírají se také o údaje z obdobných existujících zařízení vč. ÚČOV a zkušeností zpracovatele dokumentace z jiných procesů EIA hodnotících vlivy charakterově obdobných staveb. Uvedené výstupy lze považovat v daném stupni přípravy záměru a pro potřeby a účel procesu EIA za dostatečně přesné a v zásadním pohledu za vypovídající.

289


Dále lze očekávat, že v rámci procesu IPPC a stavebního řízení nelze vyloučit další požadavky dotčených správních úřadů a organizací, které mohou směřovat k dalšímu omezení některých vlivů na životní prostředí, i když z celkového pohledu na charakter záměru a zjištěné vlivy na životní prostředí lze tyto považovat již v hodnoceném rozsahu zpracování záměru za nevýznamné. Dále lze konstatovat, že záměr je z hlediska rozpracovanosti svého řešení na počátku technické přípravy (studie proveditelnosti je obvykle prvním základním pohledem na technické a ekonomické řešení připravované stavby), a z tohoto důvodu je nutno v rámci procesu EIA počítat s určitými nedostatky v technických znalostech záměru, které by ale při kvalitním zadání v rámci výběrového řízení zohledňujícím specifikované a posouzené vlivy na životní prostředí neměly být příčinou významnějších neurčitostí v hodnocení jeho vlivů. K tomuto je nutno upozornit, že legislativa ČR staví proces EIA na začátek technické a legislativní přípravy každého záměru (stavby), a za těchto podmínek nelze požadovat pro proces EIA takovou informovanost a úroveň technického zpracování záměru, jaká se dosahuje při zpracování projektu pro stavební povolení a dále projektu pro provádění stavby vč. určení konkrétních zařízení a jejich dodavatelů a příslušných garancí. Nejistoty ve zpracování vlivu hlukové zátěže, imisní situace a vlivů na veřejné zdraví jsou uvedeny rovněž v kap. D.V a v příslušných přílohách. Z analýzy nejistot v posouzení vlivu na veřejné zdraví jako nejdůležitějšího vlivu záměru vyplývá souhrnně: Určité nejistoty vyplývají jak z existujících podkladů o expozici, tak z použití referenčních hodnot a postupů, které vycházejí ze současného poznání chování různých látek v životním prostředí a jejich působení na zdraví člověka. Konkrétně se jedná hlavně o tyto oblasti: •

Úplnost a spolehlivost údajů o hlukové a imisní expozici.

•

Spolehlivost údajů o výchozím hlukovém a imisním pozadí.

• •

Nejistota hodnocení expozice obyvatel zájmového území. Nejistoty při aplikaci vztahů mezi expozicí a účinkem hluku a imisí získaných ze zahraničních epidemiologických studií.

I když bylo hodnocení rizika zpracováno standardními postupy na základě současných znalostí a dat nejvýznamnějších institucí, zabývajících se zdravotními účinky různých složek prostředí, jde stále ještě pouze o dílčí pohled na složitý komplexní děj znečištění ovzduší a působení hluku s mnoha dalšími činiteli a proměnnými faktory. Z hlediska vlivu na využití území s umístěním záměru nevyplývají žádné nejistoty, protože záměr je situován v prostoru původního KH ÚČOV a je v souladu s územním plánem. Obecně lze souhrnně předpokládat absenci významnějších nejistot spojených s navrženým záměrem. V případě očekávaného rozpětí vstupních dat nebo variant dílčích řešení jsou v rámci procesu EIA vždy pro hodnocení vlivů záměru použity hodnoty významnější (horší) z hlediska posuzovaných vlivů, a to s použitím konzervativního přístupu k posuzování vlivů na životní prostředí s respektováním principu předběžné opatrnosti.

290


Určité nejistoty jsou spojeny s případnými dalšími plánovanými záměry či projekty v okolí lokality Drasty, o kterých v době zpracování vlivů tohoto záměru nebyly žádné informace. V současné době je pravděpodobné, že výstavba předmětného záměru nebude kumulována s dobou výstavby jiných potenciálních záměrů s významnějšími vlivy na ŽP vyjma záměru komerčního využití letiště v AERO Vodochody, jehož ovlivnění předmětným záměrem a naopak lze hodnotit jako zcela nevýznamné.

E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Možné varianty řešení záměru a jejich hodnocení Jako variantní řešení lze po rozhodnutí o konečném výběru technologie aerobní fermentace a jejího umístění jako realizační varianty teoreticky hodnotit dvě základní varianty: 1. Nulová varianta 2. Realizační varianta : Aerobní fermentace kalu a organických materiálů 1. Nulová varianta Nulová varianta předpokládá nerealizování záměru a ponechání lokality vybrané pro jeho umístění ve stávajícím stavu, tj. v podstatě v současnosti pouze s nepravidelným náhradním využíváním pro ukládání kalu z ÚČOV, a to i s důsledky dřívějšího ukládání kalů na kalová pole ve vztahu k horninovému prostředí a podzemním vodám. Možnost následného umístění jiného záměru v této lokalitě, která je určena dle ÚP jako Technická infrastruktura odpadní vody a je ve vlastnictví hl.m. Prahy je vysoce nepravděpodobná až vyloučená. Nevyužití této lokality pro nezbytnou realizaci nového KH pro rekonstruovanou ÚČOV a jeho setrvání na Císařském Ostravě je dle dosavadního průběhu přípravy rekonstrukce ÚČOV prakticky vyloučeno z řady důvodů. Umístění na jiné lokalitě se rovněž nepředpokládá z důvodů vlastnických, a dále by vždy záměr nějakým způsobem ovlivňoval nějaké území. Z uvedeného důvodu není nulová varianta v dokumentaci EIA hodnocena. 2. Realizační varianta předkládaná oznamovatelem Z hlediska technického řešení je záměr do procesu EIA předložen již jen v jedné variantě odpovídající průběhu a výsledkům Zjišťovacího řízení k Oznámení zpracovaném ve dvou variantách a pokračujícímu vývoji v technické a realizační přípravě řešení KH pro rekonstruovanou ÚČOV vč. vazeb na možné dotace z fondů EU. Dále je zohledněn moderní způsob technologického řešení nakládání s kalem z velkokapacitní komunální ČOV, které je realizováno na obdobných stavbách v EU, USA a Kanadě. Jiná než předložená varianta technického řešení záměru není v současnosti z pohledu oznamovatele přijatelná. K předloženému technickému řešení lze souhrnně uvést, že žádná činnost související s výstavbou a provozem záměru obdobného charakteru obecně není ekologicky optimální. Za ekologicky přijatelnou lze považovat tu činnost, která dle významnosti eliminuje či

291


minimalizuje negativní vlivy záměru na ŽP, respektuje legislativní limity vlivů na jednotlivé složky ŽP a zároveň umožňuje realizaci záměru investora a v konečném důsledku i zájmu širších vrstev obyvatelstva či státu v souladu s principem předběžné opatrnosti při posuzování vlivu záměru na ŽP a s principem trvale udržitelného rozvoje společnosti a státu. U posuzovaného záměru se navíc jedná o soulad s příslušnými směrnicemi EU o prioritě energetického či zemědělského využívání upravených BRO a BRKO před jejich skládkováním. Dalším podpůrným argumentem je nezbytnost dodávání dalších organických materiálů vedle dostupných BRO a BRKO, což dává prostor pro rozvoj zemědělské výroby v okolí lokality Drasty v oblasti pěstování komerční rychle rostoucí vegetační biomasy. Vzhledem k tomu, že se jedná o nové kalové hospodářství pražské ÚČOV nezbytné pro její provozování a z hlediska vlivů na ŽP o řešení provozně ověřené, lze variantu předloženou oznamovatelem považovat za ekologicky přijatelnou za předpokladu uvedených kladných či přijatelných dílčích posouzení a uplatnění všech doporučených opatření. Z hlediska umístění záměru byla této problematice věnována značná pozornost a variantní umístění záměru bylo posouzeno ve studii proveditelnosti. Vedle původně zvažovaných lokalit lom Klecany a KH Drasty byla jednoznačně z řady důvodů vč. vlastnických vztahů vybrána lokalita Drasty, která se v současnosti jeví z řady důvodů vedle setrvání KH na Císařském ostrově jako jediná reálná pro vymístění KH ÚČOV ze lokality ÚČOV.

F. Závěr Posuzovaný záměr představuje proces společné úpravy surového kalu z velkokapacitních komunálních ČOV, organických biologicky rozložitelných odpadů a komerčně pěstované vegetační biomasy v moderní technologii aerobní fermentace. Tato technologie je provozně vyzkoušená v aplikacích v Severní Americe a západní Evropě. Uvedený záměr je v souladu s dikcí příslušných předpisů EU i Plánem odpadového hospodářství hl.m. Prahy a Středočeského kraje vztahujících se k úpravám a využívání biologicky rozložitelné biomasy a bioodpadů. Záměr je umístěn na lokalitě již neprovozovaného KH v k.ú. Drasty. Pozemek je ve vlastnictví hl.m. Prahy jako investora stavby. Umístění nového KH je v souladu s územním plánem města Klecany. Z hlediska vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví vyplývá z dokumentace EIA a jejích odborných příloh: • Z výsledků hlukové a rozptylové studie vyplývá, že cílový stav provozu záměru nebude představovat významnější riziko hluku nebo znečištění ovzduší pro obyvatele nebo uživatele zájmového území. • Příspěvky provozu záměru k hlukové zátěži a k imisní situaci v okolí lokality KH budou ve srovnání se stávajícím stavem nevýznamné a nepovedou k významnějšímu obtěžování obyvatelstva nebo ke zhoršování jeho zdravotního stavu. • Nejvýznamnějším potenciálním vlivem je vliv dopravy, který může být minimalizován volbou vhodné varianty napojení lokality na regionální silniční síť.

292


•

Dalšími významnějšími vlivy mohou být vlivy emisí TZL a pachových látek, které budou minimalizovány účinnými technicko-organizačními opatřeními v rámci provádění výstavby a technického řešení stavby KH.

Záměr nebude negativně ovlivňovat žádné ze stávajících maloplošných chráněných území a ostatních krajinných prvků v jeho okolí, ani dotčené ekosystémy. Z hlediska jednotlivých složek životního prostředí lze vlivy záměru hodnotit jako nevýznamné až zanedbatelné. Vlivy záměru nepřekračují legislativní limity stanovené pro jednotlivé složky životního prostředí resp. nejsou příčinou jejich překračování. V současnosti nejsou známy významnější kumulativní vlivy záměru bránící v rozvoji a využívání zájmového území. Z uvedeného posouzení vlivů na životní prostředí je zřejmé, že v daném prostoru lze realizovat plánovaný záměr bez významnějšího střetu se zájmy ochrany životního protředí. Na základě uvedeného komplexního posouzení záměru a při zohlednění významnosti záměru pro infrastrukturu a existenci hl.m. Prahy doporučuje zpracovatel dokumentace realizaci záměru „ŘEŠENÍ ENERGETICKÉHO VYUŽITÍ ORGANICKÝCH ODPADŮ A KALŮ Z PRAHY“ na lokalitě KH Drasty za podmínek dodržení úrovně vlivů na životní prostředí posouzených a limitovaných v dokumentaci a zohlednění navrhovaných opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci potenciálních nepříznivých vlivů na životníprotředí.

G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Nové KH ÚČOV Praha je nezbytnou stavbou pro její výhledový provoz po plánované rekonstrukci. Lokalita Drasty je pro umístění této stavby z hlediska vlivů na ŽP, vlastnických vztahů, charakteru staveniště a možného nového napojení raženým technologickým kanálem na ÚČOV optimální, v podstatě jediná možná. Plocha lokality využitelná pro stavbu KH je cca 17 ha a je plně postačující pro danou stavbu (potřebná plocha cca 12 ha). Uvedený záměr musí být jako zásadní podmínka fungování infrastruktury hl.m. Prahy realizován, a ať by byl umístěn kdekoli jinde, bude mít vždy srovnatelné, spíše ale významnější vlivy na ŽP a okolní obyvatelstvo. Pokud by mělo KH zůstat na Císařském ostrově, bude mít toto umístění výrazně významnějšími vlivy na ŽP a obyvatelstvo než při umístění na lokalitě Drasty, dále pak z prostorových důvodů může být velmi problematická realizace optimálního technického řešení. Napojení na ÚČOV bude řešeno samostatnou stavbou, a to raženým technologickým kanálem (RTK) pro čerpání surového kalu, vyčištěné vody z ÚČOV (alternativně říční vody z Vltavy)

293


a dopravu shrabků a písku z lapáku písku na Drasty a zpětné čerpání odpadních vod na ÚČOV a srážkových vod do Vltavy. RTK je posuzován v procesu EIA v rámci tohoto komplexního záměru (část II.) a dále bude řešen v samostatné projektové dokumentaci, a jeho stavba bude podléhat příslušným legislativním a správním řízením. Koncepce řešení záměru zahrnuje úpravu surového kalu a biologicky rozložitelných odpadů a ostatních organických materiálů moderní a provozně vyzkoušenou technologií aerobní fermentace na výstupní produkt prioritně energeticky využitelný v externích energetických zařízeních. Záměr nezahrnuje žádná klasická kalová pole, běžnou kompostárnu, technologii vyhnívání kalu ani spalování kalu na lokalitě Drasty, jak byla v průběhu zpracování dokumentace EIA veřejnost mylně informována. NAPOJENÍ NA INFRASTRUKTURU ÚZEMÍ A JEJÍ VYUŽITÍ A OVLIVNĚNÍ. Stávající stav dopravního napojení Při vymístění kalového hospodářství na lokalitu Drasty je nutné posoudit připravenost stávající dopravní infrastruktury, která bude v případě vymístění více zatížena než v současné době. Území současné lokality Drasty je ve směru od lokality KH napojeno na silnici č. III/24219 mezi obcemi Drasty a Větrušice. Jedná se úsek silnice třetí třídy o délce přibližně 1,2 km s přibližnou šířkou 5 m. Tato silnice dále pokračuje v šířce přibližně 7 m, na úseku dlouhém přibližně 2,2 km jako obchvat obce Klecany, kde prochází kolem distribučního centra společnosti AHOLD a napojuje se na silnici č. III/0083. Úsek silnice č. III/0083 o délce přibližně 0,7 km a šířce přibližně 7 m je současně využíván jako cyklostezka s označením A50. Jedná se stejně jako v případě silnice č. III/24219 o komunikaci třetí třídy. Silnice č. III/0083 navazuje dále na silnici druhé třídy č. II/608 napojenou na dálnici E55/D8. Na komunikaci č. II/608 se v uvažovaném úseku dlouhém 1,5 km a širokém přibližně 8 m nacházejí dva kruhové objezdy s poloměrem 10 a 15 metrů. Uvedené komunikace jsou vedeny mimo obytné zástavby okolních obcí (Klecany, Větrušice a MČ Drasty) vyjma nové zástavby velkých obytných objektů v těsné blízkosti III/24219 před DC Ahold. Do areálu je přivedena elektrická energie a pitná voda, kapacity těchto přivaděčů a zdrojů elektrické energie a pitné vody bude využity v rámci výstavby, pro provoz záměru budou vybudovány nové přípojky el. energie, zemního plynu a pitné vody ze zdrojů umístěných v severní části Klecan. Tyto přípojky nejsou součástí předloženého záměru a budou řešeny v další projektové dokumentaci, jejich stavba bude podléhat příslušným správním řízením.

294


TECHNICKÉ A TECHNOLOGICKÉ ŘEŠENÍ A PARAMETRY ZÁMĚRU Technologicky je nakládání s kalem z ÚČOV na lokalitě Drasty řešeno v procesu EIA v jedné předložené variantě s jedním provozním celkem (PC 1): PC 1: AEROBNÍ FERMENTACE KALU A ORGANICKÝCH MATERIÁLŮ Zásadním přístupem k uvedenému řešení je možnost realizace úpravy odvodněného surového kalu společně s organickými materiály a odpady z pražské aglomerace technologií aerobní fermentace s odvážením výstupního produktu fermentace prioritně k externímu energetickému využití. Vlivy záměru na životní prostředí jsou posouzeny pro jeho cílový stav, tj. stav při dosažení projektované kapacity ÚČOV a denní kapacitní produkce směsného kalu. Předmětný záměr bude zahrnovat řešení úpravy surového kalu z ÚČOV odvodňováním s případnou úpravu ostatních odvodněných kalů z externích potenciálních ČOV, a dále úpravu organických materiálů a odpadů z pražské aglomerace v následném procesu aerobní fermentace. Jako odpady budou záměrem využívány pouze odpady tříděné (nikoli netříděný komunální odpad). V rámci záměru nebudou využívány odpady zařazené podle Katalogu odpadů jako nebezpečné. Výstupní produkt záměru bude posuzován jako vedlejší produkt nebo výrobek především z hlediska možností a podmínek využití v externích energetických zdrojích. Úprava nestabilizovaného směsného surového kalu je prováděna intenzifikovaným enzymatickým rozkladem biodegradovatelných organických látek (v podstatě celého organického podílu komunálního čistírenského kalu a doplňkového organického substrátu) v oxickém prostředí při teplotě cca 55oC v zóně rozkladu, a až 80°C v sušící zóně na stabilizované formy organických látek jednoduššího charakteru. Teplota cca 80°C zajišťuje dostatečné hygienické zabezpečení produktu, zejména zničení patogenů. Tento proces vyžaduje předřazené zahuštění surového kalu ze vstupních cca 6 % na min. 25 % sušiny kalu vstupujícího do vlastního procesu aerobní fermentace. Jako doplňkový organický substrát (zdroj uhlíku a dusíku) se přidává vhodná biomasa, což obecně zahrnuje materiály a odpady komunálního, zemědělského či lesnického charakteru (zelená biomasa, rostlá vegetace, sběrový papír, potravinářské odpady, smetky apod.) nebo další vhodné organické odpady. Oxické prostředí je zajišťováno provzdušňováním vzduchem a promícháváním obsahu fermentorů. Zdrojem enzymů jsou vhodné mikroorganismy. Kvalita výstupního tuhého produktu je určena složením vstupního kalu, charakterem využívaných organických materiálů a parametry procesu aerobní fermentace. Proces je tepelně samonosný bez nároků na doplňkový zdroj tepla. V rámci procesu dochází u doplňkového substrátu především k redukci obsahu vlhkosti vstupujících materiálů. Výstupní produkt s předpokládanou min. výhřevností 14 MJ/kg je energeticky dobře využitelný a svojí výhřevností srovnatelný s nejrozšířenějšími druhy netříděného hnědého uhlí (HP 1 o výhřevnosti 16,5 MJ/kg a HP 2 o výhřevnosti 13,5 MJ/kg).

295


Základní procesní operace záměru • • • • • • • • • •

příjem surového kalu ze spojovacího kolektoru a vstupní homogenizace surového kalu v akumulačních nádržích zahušťování surového kalu na odstředivkách příjem organických materiálů a odpadů navážených nákladní dopravou a RTK (shrabky z ÚČOV) skladování a úprava organických materiálů, odpadů a kalu, příprava fermentační směsi proces aerobní fermentace ve fermentorech skladování výstupního produktu v zásobnících spalování zemního plynu v kotelně (výroba tepla pro zateplení objektů a sociální účely) čerpání odpadních vod vč. fugátu a části srážkových vod do spojovacího RTK a na ÚČOV čištění vzdušin s obsahem pachových látek příslušné chemické hospodářství

Na titulní stránce textové části I dokumentace je uvedeno foto příkladu aerobní fermentace s tunelovým fermentorem a podzemním biofiltrem vedle něj. Na hlavní titulní stránce hlavních desek dokumentace je uvedena axonometrická vizualizace celé stavby vč. koncové úpravy lokality KH Drasty. Vlivy technického řešení na životní prostředí Z hlediska vlivů na ŽP vyplývá ve vztahu k uvedeným základním částem KH: Z hlediska vlivu na ovzduší je pozitivně významné řešení nízkokapacitní výroby tepla pouze ze zemního plynu s jeho nízkou spotřebou a nevýznamnými emisemi do ovzduší. Dále je věnována pozornost vzduchotechnice pro odsávání vzdušin z vybraných technologických procesů a zařízení s emisemi pachových látek a jejich čištění na odpachovacích (dezodorizačních) biofiltrech před jejich vypouštěním do ovzduší. Veškeré objekty a zařízení s možnou produkcí pachových látek budou vybaveny účinnou vzduchotechnikou a čištěním odsávaných vzdušin před jejich vypouštěním do ovzduší. Z hlediska regionálních vodohospodářských zájmů je významné zajištění potřebného množství pitné vody jak pro sociální tak případně i pro výrobní účely, zajištění zásobování technologickou vodou ve vztahu k minimalizaci spotřeby pitné vody (její spotřeba pouze pro sociální účely a alternativní provizorní náhrada pro provozní účely) a dále řešení problematiky odvádění srážkových vod z lokality se zohledněním problematiky vlivu na změnu odtokových poměrů a vsakování srážkových vod na lokalitě a v jejím okolí. Z hlediska hlukové zátěže okolní obytné zástavby je významné vhodné technické řešení stavebních objektů a jednotlivých vybraných zařízení jako významných plošných a bodových zdrojů hluku, které zajistí dodržení hygienických limitů hluku z provozu záměru v nejbližším chráněném venkovním prostoru staveb včetně případných kompenzačních opatření u vybraných objektů.

296


Z hlediska vlivu dopravy bude tento minimalizován výběrem vhodných dopravních tras vedených mimo místní obce a optimálním organizačním a strukturálním řešením dopravy objemově významných surovin a výstupních produktů, dále používáním kvalitních dopravních prostředků v dobrém technickém stavu a omezením rychlosti těžkých nákladních aut na místních komunikacích. Návrhová kapacita a roční bilance Vzhledem k důležitosti zajištění nepřetržitého provozu ÚČOV je zvolena tato návrhová kapacita technologie KH: Vstupní bilance surového kalu Kapacita: 250 t/d kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) max. 10,96 t/h kalu sušiny 100 % (0 % vlhkosti) Roční množství: 59 832,3 t/rok sušiny Vstupní bilance doplňkového organického substrátu (organických odpadů a ostatních materiálů) pro denní kapacitu úpravy surového kalu Kapacita: 500 t/d s průměrnou sušinou 55 % (vlhkostí 45 %) Roční množství: 119 665,3 t/rok (odpovídá roční bilanci kalů) Výstupní bilance cílového produktu Kapacita bilance cílového produktu vychází z roční bilance upraveného kalu a organických odpadů při nepřetržitém provozu a z charakteru procesu aerobní fermentace a z něho vyplývajících změn vstupních médií. Kapacita: 610 t/d s průměrnou sušinou 80 % (vlhkostí 20 %) Roční množství: 146 000 t/rok (odpovídá roční bilanci kalů a organických materiálů) Zásobování teplem bude zajišťovat kotelna na zemní plyn se třemi kotli o celkovém instalovaném tepelném výkonu 0,99 MWtep . Celková cílová spotřeba zemního plynu pro sociální zařízení a vytápění objektů činí 150 000 m3/rok vč. rezervy pro zkušební provozy náhradního zdroje el. energie (NZE). Z hlediska zákona o ochraně ovzduší je provoz KH a kotelna zařazen jako střední zdroj znečišťování ovzduší, NZE jako velký zdroj znečišťování ovzduší.

297


UPOZORNĚNÍ: Uvedené názvy jsou legislativními termíny (podle zákona o ochraně ovzduší) pro kategorizaci zdrojů znečišťování ovzduší vyjádřených podle tepelného výkonu. Uvedené termíny nevypovídají o skutečném znečišťování ovzduší do vzduchu vypouštěnými znečišťujícími látkami. Toto znečišťování závisí na druhu paliva, spalovaném množství a úrovni technického vybavení spalovacího zdroje čištěním spalin. Charakter energetického zdroje a použité palivo nebude zatěžovat ovzduší významnějšími emisemi škodlivých látek a jeho imisní příspěvek bude nevýznamný. DOPRAVA Napojení lokality KH Drasty na regionální dopravní síť Toto napojení je posouzeno ve třech variantách. Popis variant řešení napojení lokality a grafické znázornění jsou uvedeny v kap. B.II.4. Z hlediska vlivu na životní prostředí a obyvatelstvo je nejvýhodnější varianta 3 s přímým napojením západního okraje lokality KH se silnicí II/608 vedeným mimo obytné zástavby. Z hlediska investic je nejvýhodnější varianta č. 2 a nejméně výhodná varianta č. 3. Z hlediska záboru cizích pozemků je nejvýhodnější varianta č. 1 a nejméně výhodná varianta č. 3. Nutno ale konstatovat, že investice do napojení lokality nejsou ve značném objemu celého záměru tím nejdůležitějším faktorem. Základními faktory řešení napojení lokality by měly být vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo, na bezpečnost dopravy a na výhledový rozvoj okolí lokality ve vztahu k ÚP. Z tohoto pohledu je nejvýhodnější jednoznačně var. 3, která odvádí dopravu na lokalitu Drasty do dostatečné vzdálenosti od obytných zástaveb Klecan, Větrušic a Drast. Rovněž lze ve smyslu ÚP regulovat budoucí případnou výstavbu na ploše jižně od nové napojovací komunikace var. 3 a tuto komunikaci od budoucí zástavby oddělit vegetací, dostatečnou vzdáleností, případně protihlukovou stěnou. Z hlediska bezpečnosti dopravy umožní nová křižovatka na II/608 s odbočovacím jízdním pruhem, využívaná pouze pro dopravu záměru, bezpečné odbočení, a nová napojovací komunikace bezpečnou dopravu na lokalitu. Varianta 3 má zatím jednu potenciálně problémovou podmínku, a to je zajištění výkupu potřebného pozemku. Varianta 2 je kompromisem mezi var. 1 a 3. Zajišťuje prakticky nepostižitelný vliv dopravy záměru na zástavbu Větrušic a Drast, ve vztahu k zástavbě Klecan ale zůstává vliv řešení var. 2 na úrovni var. 1, zejména ve vztahu k novým výškovým objektům před DC AHOLD. Z hlediska bezpečnosti dopravy lze očekávat zlepšení stávajícího stavu výstavbou nové okružní křižovatky na silnici č. II/608. Rovněž zůstává potenciálně problémová podmínka, a to je zajištění výkupu potřebného pozemku. Var. 1 s plným využitím stávajících komunikací je z komplexního pohledu nejméně výhodná. Investičně se blíží spíše var. 3 než var. 2. Z hlediska vlivu na ŽP doprava v této var. ovlivňuje zástavby Klecan, Větrušic i Drast. Z hlediska bezpečnosti dopravy vyžaduje rekonstrukci silnice č. III/24219 s rozšířením v úseku od křižovatky se silnicí č. III/2425 po vjezd do KH s určitým záborem půdy a vykácením stromů podél části tohoto úseku (k odbočce do

298


Větrušic). Tato var. ale vyžaduje minimální zábor okolních pozemků (pruh po obou stranách cca 4 m) s potenciálně nejmenšími problémy s jejich výkupem. Nelze vyloučit, že potenciální problém s výkupy pozemků pro var. 2 a 3 se může stát pro volbu mezi posuzovanými variantami limitujícím. Tabulka č.G.1: Bilance dopravy hlavních materiálů v rámci provozu záměru Bilance dopravy Nákladní doprava Osobní doprava Celková doprava Doprava při obousměrném vytížení dopravních prostředků (počet jízd na komunikacích) Kapacitní denní intenzita 56-57 Max. hodinový počet 4-5 (14 h/d) Prům. počet vozidel za rok 15 513 (odpovídá roční prům. produkci kalu) Roční průměr denní intenzity 42-43 Prům. hodinový počet 3,0 (14 h denně

36 12 (3 h/d) 26 280

92-93 16-17 41 793

36 2-3 (24 h/d)

78 - 79 5-6

36 12 (3 h/d) 26 280

148-150 20-21 53 760

36 2-3 (24 h/d)

111-112 7-9

Nárůst průměrné denní intenzity obousměrně vytížené dopravy vlivem záměru: - D8 0,38% - 608 2,25% - 24219 23,0%

0,20% 0,35% 7,67%

0,26% 0,65% 12,04%

Nárůst průměrné denní intenzity jednosměrně vytížené dopravy vlivem záměru: - D8 0,68% - 608 6,98% - 24219 40,64%

0,20% 0,72% 17,2%

0,37% 0,93% 17,07%

Doprava při jednosměrném vytížení dopravních prostředků Kapacitní denní intenzita 112-114 Max. hodinový počet 8-9 (14 h/d) Prům. počet vozidel za rok 27 480 (odpovídá roční prům. produkci kalu) Roční průměr denní intenzity 75-76 Prům. hodinový počet 5-6 (14 h/d)

Z uvedených výsledků je patrný nevýznamný nárůst na hlavní příjezdové komunikaci D8, u II/608 vychází mírně zvýšená intenzita nákladní dopravy, na místní komunikaci III/24219 lze pak očekávat procentuálně významný nárůst zejména nákladní dopravy, absolutní hodnoty lze ale považovat při zohlednění, že doprava bude vedena mimo hlavní stávající obytnou zástavbu a pouze v denní době za méně významné. V případě varianty 3 pak vliv dopravy záměru na okolní obytnou zástavbu lze hodnotit jako nevýznamný.

299


Z uvedeného a ze závěrů odborných příloh (rozptylová studie, hluková studie, vlivy na veřejné zdraví) lze předpokládat celkový vliv dopravy záměru na celkovou imisní a hlukovou situaci v okolí lokality Drasty a příjezdových komunikací u var. 1 a 2 za málo významný, u var. 3 za nevýznamný. Z uvedeného vyplývá celkový nevýznamný vliv dopravy záměru na celkovou imisní situaci v okolí lokality Drasty a příjezdových komunikací. VLIVY SOCIÁLNÍ Zásadním pozitivním vlivem záměru bude vytvoření nových pracovních míst v zájmovém území. V rámci několikaleté výstavby záměru bude mít tato značný přímý i nepřímý dopad na tvorbu pracovních míst. Přímým dopadem budou dodávky technologických a zejména stavebních firem, a to především tuzemských (vyjma dodávek specializovaných technologií). Tyto firmy budou tak jak je obvyklé najímat řadu subdodávek především místních firem a zaměstnávat místní obyvatele. Nepřímým vlivem budou místní služby poskytované účastníkům výstavby (ubytovací a stravovací zařízení, obchodní činnost v různých komoditách apod.). Vedle přímých pracovních míst v rámci provozu záměru lze očekávat potřebu dalších pracovních míst v rámci servisních služeb poskytovaných externími organizacemi, a to včetně dopravy surovin a produktů. Provoz záměru bude přímo předběžně zaměstnávat 45 zaměstnanců. Tyto počty vychází z dosavadní počáteční fáze rozpracovanosti technického řešení a lze je považovat spíše za minimální. Velmi významným druhotným sociálním vlivem bude zajištění zpracování surového kalu jako zásadní podmínka funkce ÚČOV, která je nezbytným zařízením pro existenci hl. m. Prahy a život jeho obyvatelstva. Dále bude rovněž významným vlivem možnost zpracovávat kaly z okolních obecních ČOV a organické odpady v širším druhovém spektru. Významný bude rovněž dopad na rozvoj zemědělské produkce v oblasti komerčně pěstovaných rychle rostoucích dřevin, kterými bude nutno doplňovat potřebný vstup organických materiálů do technologie záměru. HLUKOVÁ ZÁTĚŽ Výpočet akustické zátěže z provozu záměru u nejbližší obytné zástavby byl proveden v hlukové studii, a to ve zvolených výpočtových bodech pro nejnepříznivější stav, který představuje souběh provozu zařízení s charakterem významnějšího zdroje hluku a se zohledněním dopravy v hlukově nejexponovanější var. 1. K výše uvedenému je nutno upozornit na výskyt 6 rodinných domků v bezprostředním sousedství stavby a s reálným předpokladem obtížně přijatelných celkových vlivů provozu záměru na život jejich obyvatel. Tento problém bude zřejmě nutno řešit v rámci kompenzačních opatření např. výkupem těchto domků či jejich náhradou na jiném místě.

300


Závěr posouzení vlivu na veřejné zdraví k riziku hluku Podle údajů hlukové studie je pro celkovou akustickou situaci zájmového území okolí areálu KH rozhodující stávající hluk z dopravy po veřejných komunikacích. Hluková expozice obyvatel tohoto území je velmi rozdílná, zatímco u okrajové zástavby Větrušic je zanedbatelná, u nových bytových domů na severním okraji Klecan dosahuje velmi vysoké úrovně, představující významné zdravotní riziko. Zprovozněním areálu KH včetně související dopravy se akustická situace zájmového území významně nezmění. Hluk ze stacionárních zdrojů a vnitroareálové dopravy nedosáhne ani u nejbližší zástavby řadových RD situovaných u areálu KH prahové hodnoty pro obtěžující a rušivé účinky. Zvýšení dopravní hlukové expozice z veřejných komunikací dopravou vyvolanou provozem KH by bylo i v nejméně příznivé variantě dopravního napojení zcela nepatrné a subjektivně nepostřehnutelné. Z hlediska zdravotních rizik hluku tedy bude vliv provozu KH zanedbatelný. Přesto zpracovatel posouzení vlivu na zdraví doporučuje po realizaci záměru provést měření hluku u nejbližší zástavby řadových RD k ověření účinnosti protihlukových opatření a případného výskytu hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu u hluku s tónovou složkou. Výpočet akustické zátěže z provozu záměru u nejbližší obytné zástavby je proveden v hlukové studii, a to ve zvolených výpočtových bodech pro nejnepříznivější stav, který představuje souběh provozu zařízení s charakterem významnějšího zdroje hluku a se zohledněním dopravy. Z výsledků předpokládaného měření a hlukové studie vyplývá, že akustická situace zájmového území je určena dominantním hlukem z dopravy po veřejných komunikacích s omezeným vlivem hlukové zátěže z provozu záměru. Předpokládaný hlukový příspěvek z provozu závodu kvantifikovaný modelovými výpočty hlukové studie prakticky neovlivní akustickou situaci širšího zájmového území ovlivněnou hlukovou zátěží z hlavních přístupových komunikací (č. II/608 a D8), kde vzhledem ke vzdálenostem zdrojů hluku záměru a k vyššímu hlukovému pozadí nebude vliv záměru subjektivně postižitelný. Pokud to budou výsledky kontrolního měření hluku v rámci zkušebního provozu (je prováděno ze zákona) vyžadovat, budou realizována další protihluková opatření ve vztahu k naměřené hlukové zátěži nejbližší obytné zástavby, a to doplňující technická opatření v rámci závodu, případně i mimo něj (vhodně situované protihlukové stěny).

301


POSOUZENÍ VLIVU ZÁMĚRU NA KVALITU OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší Vliv záměru na ovzduší a tím i na zdraví obyvatelstva lze na základě odborných studií považovat vzhledem k imisní situaci v oblasti lokality a ke spalování ZP v energetickém zdroji (kotelna o výkonu 990 kW jako střední zdroj znečišťování ovzduší) a k technologii aerobní fermentace s minimálními emisemi škodlivých látek za nevýznamný. Z hlediska vzniku primární i sekundární prašnosti budou jak v průběhu výstavby tak i během provozu záměru učiněna příslušná organizační a technická opatření k její minimalizaci a zajištění nevýznamného příspěvku TZL k současné imisní situaci (blíže viz kap. B.I.6 a příloha č. I.12 – ZOV). Dalším potenciálně významným vlivem na ovzduší budou emise pachových látek. U těchto z hlediska jejich původu a vzniku není předpoklad obsahu zdravotně nebezpečných látek. Z pohledu pohody obyvatelstva ale je nezbytné minimalizovat jejich emise technickými opatřeními na neobtěžující imisní úroveň. Imisní příspěvky dopravy byly vyhodnoceny vzhledem ke stávajícímu stavu jako nevýznamné. Závěr posouzení vlivů na veřejné zdraví k riziku znečištění ovzduší Podkladem k hodnocení rizika znečištění ovzduší pro obyvatele zájmové oblasti záměru, tj. okolí areálu KH, jsou výstupy rozptylové studie, která hodnotí imisní příspěvek záměru u škodlivin, které je možné na základě znalosti výchozích podkladů a emisních faktorů kvantifikovat, tj. oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Zdrojem těchto látek je spalování zemního plynu v kotelně a obslužná doprava. Vzhledem k nepatrnému imisnímu příspěvku záměru je předmětem hodnocení zdravotních rizik znečištění ovzduší převážně expozice z jiných zdrojů v rámci odhadovaného imisního pozadí. Na základě odhadované úrovně imisního pozadí je možné předpokládat, že v hodnocené lokalitě jsou jako na většině urbanizovaného území ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice frakce PM10, u kterých dochází k překračování imisních koncentrací doporučných k ochraně zdraví Světovou zdravotnickou organizací s následnými nepříznivými zdravotními důsledky zejména pro citlivou část exponované populace. V rámci kvantitativní charakterizace rizika bylo hodnoceno riziko akutních účinků oxidu dusičitého, komplexní riziko směsi škodlivin znečištěného ovzduší na základě průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 a PM2,5 podle standardní metodiky WHO a Evropské komise a hodnocení karcinogenního rizika pro imisní zatížení benzenem. Podle tohoto hodnocení může být v hodnoceném území při nejvyšším odhadu imisního pozadí vlivem stávající úrovně znečištění ovzduší zvýšena celková úmrtnost dospělé

302


populace až o 5%. V orientačním odhadu ukazatele ztráty let dožití teoreticky vychází na jednoho obyvatele staršího 30 let zkrácení délky života až o 2,5 dne za 1 rok. U respirační nemocnosti u dětí zde lze odhadovat až o 7% vyšší výskyt chronických příznaků ve srovnání s teoretickou situací zcela čistého ovzduší, což by teoreticky v průměru představovalo cca 3 dny s příznaky na jedno dítě a rok. Imisní koncentrace benzenu nepřekračuje horní hranici obecně přijatelného rozmezí karcinogenního rizika. Realizace záměru ovlivní celkovou imisní situaci zájmového území zcela nepatrně v úrovni, která je z hlediska zdravotních rizik hodnocených škodlivin zanedbatelná a kvantitativně prakticky nehodnotitelná. V zájmu podání komplexní informace je k hodnocení zdravotních rizik imisí připojena doplňující stať o zdravotních aspektech pachových látek a bioaerosolu. Významnější emise těchto látek do okolí se však vzhledem k zabezpečení a technologii provozu KH nepředpokládají. CELKOVÝ ZÁVĚR K VLIVŮM NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Hodnocení vlivů na veřejné zdraví bylo v souladu se zadáním zaměřeno na přímé vlivy posuzovaného záměru, které je možné kvantitativně hodnotit jako konkrétní potenciální zdravotní riziko pro obyvatele v okolí, tj. na hluk a imise některých látek v ovzduší. V zájmu komplexního pohledu je do hodnocení zařazena i doplňující informace o zdravotních aspektech pachových látek a bioaerosolu, významnější emise těchto látek do okolí se však vzhledem k zabezpečení a technologii provozu KH nepředpokládají. Při hodnocení zdravotních rizik hluku a imisí škodlivin v ovzduší byly použity aktuální odborné poznatky s uplatněním zásady přednostní volby referenčních hodnot Světové zdravotnické organizace a vědeckých institucí zemí Evropské unie. Podkladem k hodnocení expozice obyvatel zájmového území byly výstupy hlukové a rozptylové studie včetně hodnocení výchozího hlukového a imisního pozadí a s použitím konzervativního přístupu s rezervou k eliminaci případných nejistot, kdy byly použity výsledky vycházející pro nejvíce exponované obytné domy, situované nejblíže lokalitě záměru nebo komunikaci, po které je vedena obslužná doprava. Podle údajů hlukové studie je pro celkovou akustickou situaci zájmového území okolí areálu KH rozhodující stávající hluk z dopravy po veřejných komunikacích. Hluková expozice obyvatel hodnocené zástavby je velmi rozdílná, zatímco u okrajové zástavby Větrušic je zanedbatelná, u nových bytových domů na severním okraji Klecan dosahuje velmi vysoké úrovně, představující významné zdravotní riziko. Provozem KH včetně související dopravy se však tato situace prakticky nezmění. Vyvolané změny akustické situace budou nepatrné, subjektivně sluchem prakticky nepostřehnutelné a z hlediska zdravotních rizik hluku zanedbatelné. Přesto je doporučeno provést po realizaci záměru měření hluku u nejbližší zástavby řadových RD situovaných přímo u areálu KH k ověření předpokládané účinnosti protihlukových opatření a případného výskytu hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu u hluku s tónovou složkou. Vzhledem k příznivému charakteru zájmového území z hlediska významných zdrojů hluku (absence průmyslových podniků i intenzivní silniční dopravy v bezprostředním okolí lokality vyjma úseku silnice III/24219 vedoucí k DC Ahold) lze stávající akustickou 303


situaci u nejbližší obytné zástavby v okolí lokality KH Drasty vyjma nových vysokopodlažních objektů u III/21219 považovat za vyhovující z hlediska hygienických limitů hluku. Nejbližším významnějším zdrojem hluku je letiště AERO Vodochody ve vzdálenosti cca 1,5 km, silnice III/608 ve vzdálenosti cca 2 km a dálnice D8 ve vzdálenosti cca 2,5 km. Při navrhovaných technických opatřeních pro minimalizaci hlukové zátěže z provozu záměru je možné i po realizaci záměru předpokládat minimální přírůstky obtěžujících a rušivých účinků pro obyvatele. I když vliv záměru na hlukovou situaci obytné zástavby lze předběžně hodnotit jako nevýznamný, nelze předem zcela vyloučit zdroj hluku se zvýšeným rušivým účinkem, jako je tomu např. u hluku s tónovou složkou. Ověření reálně dosažené situace hlukové zátěže bude provedeno kontrolním měřením ve vybraných bodech nejbližší obytné zástavby po uvedení záměru do zkušebního provozu. Nejvýznamnější škodlivinou jak z hlediska dodržení imisních limitů, tak i z hlediska zdravotního rizika, jsou podle údajů o imisním pozadí v širším zájmovém území podobně jako v jiných průmyslových a dopravně zatížených oblastech ČR suspendované částice frakce PM10. Emise této škodliviny z provozu záměru jsou nevýznamné, týkají se spíše externí dopravy. Ve vztahu k hodnoceným imisím NO2 a benzenu, relevantním pro emisní zdroje záměru vč. dopravy, je situace zájmového území příznivější a předpokládaný imisní příspěvek záměru tento stav významněji nezmění. Z hlediska zdravotního rizika bude vliv těchto škodlivin kvantitativně prakticky nepostižielný. Rozptylová studie hodnotí imisní příspěvek záměru u škodlivin, které je možné kvantifikovat, tj. oxidu dusičitého, suspendovaných částic PM10 a benzenu. Podle odhadované úrovně imisního pozadí lze předpokládat, že v hodnocené lokalitě jsou jako na většině urbanizovaného území ČR nejvýznamnější škodlivinou suspendované částice frakce PM10, u kterých dochází k překračování imisních koncentrací doporučených k ochraně zdraví Světovou zdravotnickou organizací s následnými nepříznivými zdravotními důsledky. Podle kvantitativního odhadu může být v hodnoceném území vlivem stávající úrovně znečištění ovzduší zvýšena celková úmrtnost dospělé populace až o 5% a u respirační nemocnosti u dětí zde lze odhadovat až o 7% vyšší výskyt chronických příznaků ve srovnání s teoretickou situací zcela čistého ovzduší. Realizace záměru však ovlivní celkovou imisní situaci zájmového území zcela nepatrně v úrovni, která je z hlediska zdravotních rizik zanedbatelná a kvantitativně prakticky nehodnotitelná. Tento závěr je platný za předpokladu platnosti poskytnutých výchozích podkladů. Závěrem lze konstatovat, že vliv provozu záměru vč. dopravy nebude významný z hlediska zdravotního rizika pro obyvatele dotčeného území v okolí lokality KH Drasty.

304


ZÁSADY OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A OBYVATELSTVA Významným prvkem ochrany ŽP a obyvatelstva budou moderní a kvalitní systémy řízení technologických procesů (SŘTP) jednotlivých provozů KH a automatický systém řízení (ASŘ) závodu, které vedle řízení procesů monitorují rovněž ukazatele s potenciálním vlivem na ŽP, a vedle příslušné signalizace zajišťují automaticky prováděná opatření pro okamžité řešení nestandardních či havarijních situací. Veškeré nakládání s nebezpečnými látkami bude v souladu s příslušnými předpisy. Charakter a kvalitní technické řešení záměru bude minimalizovat vznik možných nestandardních stavů s vyloučením vzniku havarijních stavů s ohrožujícími dopady na obyvatelstvo. Vysoká úroveň automatizace včetně měření případných úniků metanu ze zemního plynu a napojení automatického systému řízení závodu na MěÚ Klecany, Hasičský záchranný sbor, Policii ČR, ČIŽP a ostatní dotčené organizace a dále na Integrovaný záchranný systém Středočeského kraje a hl.m. Prahy budou minimalizovat dopady výše uvedených stavů na obyvatelstvo. Jako každá průmyslová činnost bude mít plánovaný záměr jistý negativní dopad na bezprostřední okolí, jeho velikost bude ale malá a vlivy nevýznamné. Vzhledem k výše uvedenému a k situování areálu KH Drasty vůči obytné zástavbě je riziko ohrožení obyvatelstva velmi nízké, a to i v případě výše uvedených mimořádných událostí. Rizika ohrožení zdraví jsou soustředěna zejména na objekty bezprostředně související (RD na lokalitě), a to pouze v případě havarijní situace typu požáru, explose apod. Za běžných okolností lze riziko ohrožení zdraví osob označit za extremně nízké. Zásadní prevencí nestandardních a havarijních stavů bude kvalitní projektová dokumentace, výběr kvalitních dodavatelů pro provedení stavby, důsledný a kvalifikovaný dozor při výstavbě, odborné uvedení stavby do provozu a kvalifikovaný zkušební a trvalý provoz. Prevence havárií v dopravě spočívá v organizačním zvládnutí vnitroareálové dopravy a dodržování dopravního značení a pokynů pověřených osob a respektování silničního zákona a přepisů ADR v externí silniční dopravě. Prevence havárií v provozech bude dále spočívat v dodržování technologických postupů, pravidelné kontrole a údržbě technologických linek a zařízení. Kvalitní provozování jednotlivých technologií bude zajištěno respektováním příslušných provozních řádů a pravidelným školením obsluhy a údržby. Důležitým nástrojem ochrany obyvatelstva bude zpracování samostatného projektu komplexního kontrolního monitoringu vybraných technologických procesů a zařízení s významným vlivem na životní prostředí a veřejné zdraví. Kontrolní monitoring všech potřebných ukazatelů a veličin bude řešen komplexně a bude zajišťovat potřebné informace o vlivu záměru na životní prostředí a veřejné zdraví při výstavbě a ve zkušebním a trvalém provozu. Ukazatele a veličiny, které se budou v průběhu trvalého provozu měnit s narůstajícím výkonem zařízení, budou měřeny a hodnoceny po etapách 10% přírůstku výkonu do dosažení a vyhodnocení cílové kapacity záměru.

305


Uvedený komplexní monitoring vlivů na životní prostředí je nutno považovat za důležitý přínos k bezproblémové realizaci a provozování záměru a za rozhodující nástroj ochrany životního prostředí a veřejného zdraví. Projekt monitoringu bude předložen ke schválení v rámci procesu IPPC a ve stavebním řízení, tedy s účastí místní samosprávy a veřejnosti. Schválený monitoring bude součástí projektu organizace výstavby a příslušných provozních řádů pro zkušební a trvalý provoz. SOUHRNNÉ POSOUZENÍ OSTATNÍCH VLIVŮ Vlivy na vody Vzhledem k vazbě odpadních a separovaných srážkových vod na ÚČOV a technickému řešení záměru lze tyto vlivy považovat u obou variant za nulové až nevýznamné. Vlivy vstupních surovin U předmětného záměru je lze považovat za pozitivní (zpracování doplňkových organických materiálů vč. odpadů). Vlivy produktů a odpadů Ve vztahu k množství a charakteru odpadů lze tyto vlivy hodnotit jako nevýznamné až ve vztahu k produkci aerobní fermentace jako pozitivní, zejména při využití produktu jako palivo. Vlivy na půdu, horninové prostředí a přírodní zdroje Tyto vlivy budou za předpokladu vhodného technického řešení nulové či přijatelné. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy Vzhledem k charakteru lokality a jejího okolí lze předpokládat, že realizace a provoz záměru nebude mít za podmínek stanovených procesem EIA a projektovou dokumentací nepřijatelný vliv na přírodu a krajinu v prostoru vlastní lokality záměru i v jejím okolí. Uvedené vlivy záměru lze předběžně považovat na nulové na vlastní lokalitě a za nevýznamné vůči okolí (jedná se zejména o vliv na lokální biokoridor vedený přes severovýchodní část lokality, který ale není fakticky jednoznačně vymezen a nepatří ke kvalitní části ÚSESu). V rámci procesu EIA byl proveden biologickým průzkum a posouzení lokality (viz příloha č. I.18) ze kterého vyplývá, že na lokalitě a jejím bezprostředním okolí se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin ani živočichů ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb.v platném znění a dle přílohy č. II. resp. III, vyhlášky MŽP č. 359/1992 Sb. v platném znění. Dle výsledků rozptylové studie lze očekávat nepřekročení imisních limitů SO2 a NOx vyhlášených pro ochranu ekosystémů a vegetace, a to jak na lokalitě, tak i v jejím okolí (jde o významný vliv na významné krajinné prvky v okolí lokalit). V okolí lokalit se nenachází žádná zóna pro ochranu ekosystémů a vegetace, která by vyžadovala zvláštní ochranu ovzduší podle nařízení vlády č. 597/2006 Sb.

306


Vlivy na krajinu Na základě technického řešení a konečných terénních úprav záměru lze hodnotit veškeré ostatní vlivy záměru na krajinu v okolí lokality Drasty jako nevýznamné (viz příloha č. I.10 – vizualizace řešení záměru – pohledy od Klecan, Větrušic a Drast). Souhrnně lze z hlediska vlivů na krajinný ráz hlavní dopad záměru spatřovat především ve vizuálním projevu a dále potenciálně v emisích NOx a SO2 s imisemi limitovanými pro ochranu ekosystémů a vegetace, tyto vlivy lze vzhledem ke stávajícímu charakteru lokality a jejího okolí a k imisním příspěvkům ze spalovaného zemního plynu hodnotit jako málo výrazné až nevýznamné. Lze tedy konstatovat, že v okolí lokality se nenachází žádný krajinný prvek či objekt, na který by objekty záměru měly nepřijatelný vliv. Z hlediska vlivu na obytnou zástavbu by při vhodném architektonickém a urbanistickém řešení jednotlivých objektů stavby a lokality jako celku a při výsadbě vhodné doplňující vegetace měl být tento vliv potlačen na vyhovující míru přijatelnou ve vztahu k reliéfu a stávající zástavbě okolní krajiny. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky Pozemky pro realizaci předmětného záměru jsou ve vlastnictví hl.m. Prahy (vyjma pozemků pro varianty napojení dopravy z lokality – nejsou součástí záměru). Na předmětné lokalitě a v bezprostředním okolí se nenacházejí žádné archeologické ani kulturní památky, které by mohly být záměrem dotčeny. Kulturně-historická charakteristika území nebude ovlivněna. Navržený záměr je lokalizován do místa – areálu, který je v současnosti tímto způsobem funkčně zaměřen, tuto funkci pouze aktuálně neplní. Navržený záměr tak není v rozporu s funkčním zaměřením území ani neovlivní jeho možné kulturně-historické dominanty. Na základě výše uvedeného lze předpokládat, že záměr nebude mít přímý vliv na hmotný majetek ani kulturní památky vyjma RD umístěných přímo na lokalitě. Určitý nepřímý vliv na hmotný majetek (okolní nemovitosti) lze teoreticky očekávat, pokud by nastala situace se vznikem obtěžujícího vlivu pachových látek, pak lze předpokládat snahu o uplatňování náhrad za snížené ceny okolních nemovitostí. Minimalizaci až vyloučení vlivu pachových látek u obytné zástavby v okolí lokality musí být v další přípravě záměru věnována náležitá pozornost vč. vyčlenění dostatečných investičních a provozních nákladů. Dalším nepřímým vlivem může být negativní vliv na ceny okolních přilehlých zemědělsky využívaných pozemků, pokud budou vykoupeny za účelem budoucí výstavby obytných objektů. V současné fázi přípravy záměru nelze uvedené vlivy finančně ocenit a je otázkou, zda za podmínek souladu s územním plánem a příslušnou legislativou v oblasti ochrany životního prostředí a veřejného zdraví jsou případné náhrady právně vymahatelné. Uvedené se netýká RD v areálu KH Drasty, jejich problematiku lze doporučit řešit v rámci kompenzačních opatření.

307


Přeshraniční vlivy Záměr předběžně nebude vykazovat identifikovatelné a kvantifikovatelné přeshraniční vlivy. Vlivy dané územním plánem a jeho podmínkami Záměr je v souladu se stávajícím využíváním lokality a s ÚP města Klecany. Vliv environmentálních rizik při haváriích a nestandardních stavech provozu záměru Uvedená rizika budou minimalizována až vyloučena podmínkami a kvalitou technického řešení a realizace záměru.

H. PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH: Příloha č.I.1: Příloha č.I.2: Příloha č.I.3: Příloha č.I.4: Příloha č.I.5: Příloha č.I.6: Příloha č.I.7: Příloha č.I.8: Příloha č.I.9: Příloha č.I.10: Příloha č.I.11: Příloha č.I.12: Příloha č.I.13: Příloha č.I.14 Příloha č.I.15: Příloha č.I.16: Příloha č.I.17: Příloha č.I.18: Příloha č.I.19: Příloha č.I.20: Příloha č.I.21: Příloha č.I.22: Příloha č.I.23. Příloha č.I.24: Příloha č.I.25:

Širší situace lokality umístění stavby KH Drasty Stávající situace areálu KH ÚČOV Praha-lokalita Drasty Situace širších vztahů Vyjádření příslušného stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace - město Klecany Územní plán Klecany – Koordinační situace funkční regulace 1 : 5 000 Stanovisko KÚ k ochraně evropsky významných lokalit a ptačích oblastí soustavy Natura 2000 Kvalitativní ukazatele zahuštěného surového kalu a kalové vody Zastavovací plán stavby KH Drasty Blokové bilanční schéma KH Drasty Situace, axonometrie, vizualizace - pohledy stavby KH Drasty Seznam využitelných skládek Dopravní studie napojení KH Drasty Rozptylová studie Posudek podle §17 odst. 5 zákona o ochraně ovzduší č. 86/2002 Sb. Hluková studie vč. posouzení raženého technologického kanálu Posouzení vlivu na veřejné zdraví vč. posouzení raženého technologického kanálu Fotodokumentace lokality KH Drasty a okolí Biologické posouzení lokality Drasty a staveniště přemostění a šachet 2,3,4 trasy podzemního raženého technologického kanálu Hydrogeologický posudek a koncepce řešení odtokových poměrů lokality Drasty Posouzení vlivu na krajinný ráz vč. staveniště přemostění a šachet 2,3,4 trasy podzemního raženého technologického kanálu Zásady organizace výstavby KH Drasty Kvalifikační doklady zpracovatele dokumentace EIA Závěry zjišťovacího řízení, stanovisko zpracovatele Oznámení Vyjádření dotčených subjektů k Oznámení záměru CD nosič: Bezpečnostní listy procesních chemikálií 308


Datum zpracování dokumentace: srpen 2010 Údaje o zpracovateli: Jméno a příjmení: Ing. Václav Hammer Pracoviště: EKOSYSTEM s.r.o., Podkovářská 6, 190 00 Praha 9 Telefon: 605296107 E-mail: [email protected] Kvalifikace: držitel osvědčení MŽP ČR č. 707/140/OPV/93 o odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí člen ČKAIT – autorizovaný inženýr pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství člen Asociace pro vodu ČR

309

Řešení energetického využití organických odpadů a kalů z Prahy Ražený technologický kanál pro kalové hospodářství Drasty

Recommend Documents