MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ředitel odboru obecné ochrany přírody a krajiny
*MZPEVHVW FYC6* MZPEVHVWFYC6 17598/ENV/16 1257/610/16 (odpověď pod stejným čj.) 1694/710/16
Vnitřní sdělení Adresát: Útvar:
Vyřizuje: Eva Voženílková Datum: 15.4.2016
Mgr. Evžen Doležal ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence 710 - Odbor posuzování vlivů na životní prostředí a integrované prevence
„Plavební stupeň Děčín“ - rozeslání dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Vážený pane řediteli, v příloze najdete vyjádření odboru obecné ochrany přírody a krajiny k zaslané dokumentaci vlivu záměru Plavební stupeň Děčín na životní prostředí. Zároveň připojuji studii vlivu uvedeného záměru na krajinný ráz, kterou na objednávku oznamovatele zpracovala společnost LÖW & spol., s.r.o. Výstupy uvedené studie nebyly v dokumentaci využity, ačkoliv je považujeme za relevantní, jak popisujeme ve vyjádření. S pozdravem
Ing. Jiří Klápště
Vyjádření odboru 610 k Dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí dle § 8 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí – Plavební stupeň Děčín (dále jen „dokumentace“)
Vzhledem k působnosti odboru 610 se vyjádření týká především kapitoly C.II.7 Fauna, flóra a ekosystémy a kapitoly D.I.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy, D.I.8 Vlivy na krajinu, včetně kapitol E., F. a G. Jak vyplývá ze závěru kapitoly C.II.7.2 na str. 191 dokumentace, lze považovat dotčené území za botanicky cenné a z určitého pohledu za unikátní. Jde zejména o biotopy přírodě blízkých břehů (říčních náplavů) a zachovalé zbytky nivních společenstev (lužní porosty a poříční tůně). Na str. 200 v kapitole C.II.7.3 je uvedeno, že dolní Labe představuje poslední volný proudný úsek Labe v České republice s výskytem specifického rybího společenstva s převahou říčních druhů ryb (charakter pásma parmového, místy přecházejícího do pásma cejnového). Představuje rovněž vstupní bránu pro vzácné, případně vymizelé ryby migrující ze Severního moře na území České republiky. Současný charakter dolního Labe umožňuje reprodukci typických říčních druhů ryb, které se výše po toku (nad Střekovem) vyskytují jen sporadicky. Proudný charakter řeky a převážně tvrdé oblázkové či kamenité dno umožňují výskyt samoudržitelných populací mnoha říčních litofilních druhů ryb. Oproti tomu úsek od Střekova po Pardubice je regulován říčními stupni, říční prostředí se tak změnilo na téměř stojatou vodu a rybí společenstvo se rovněž změnilo od typických říčních druhů k převaze druhů nenáročných. V kapitole C.II.7.4 na str. 211 je uvedeno, že biotop tekoucích vod je z pohledu ekosystému velice významným a zároveň ohroženým biotopem, zejména v rámci sledovaného území, kdy řeka Labe představuje ojedinělý nezavzdutý úsek tohoto toku v ČR. Biotop tekoucích vod je zásadním stanovištěm pro reofilní druhy ryb. Co se týká terestrických biotopů v dotčeném území, jsou to jednak biotopy přechodové (nepravidelně zaplavované a obnažované říční břehy a cenná stanoviště drobných přítoků Labe, která hostí řadu významných druhů cévnatých rostlin, mechorostů, a pestrou škálu ripikolních druhů hmyzu), a jednak lužní porosty. V kapitole C.II.7.6 Významné krajinné prvky na str. 217, odst. 3 dokumentace je uveden zásadní omyl, který se projevuje posléze i v jiných kapitolách. Dle zpracovatelů je celé dotčené území součástí zvláště chráněné části přírody dle části třetí ZOPK. Z toho podle nich vyplývá, že „V takto chráněných částech přírody jsou významné krajinné prvky vyňaty z definice, neboť se předpokládá, že prvky přírody, které by v územích bez zvláštní ochrany byly definovány jako významné krajinné prvky, nebo byly registrovány, jsou v rámci zvláštní ochrany celého území chráněny vyšším stupněm ochrany.“ Dle odboru 610 jde však o chybnou interpretaci zákona, jelikož dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) je to naopak zvláště chráněná část přírody (zde zvláště
chráněné území), která je z definice významného krajinného prvku vyňata, byť nepochybně naplňuje tuto definici, když je zcela jistě ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou částí krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. V kapitole D.I.7 na str. 327 dokumentace jsou uvedeny předpokládané vlivy záměru během výstavby a provozu. K nim patří zejména zánik biotopů jejich trvalým zaplavením při napuštění vodního díla, dále trvalé omezení migrace vytvořením migrační bariéry v podobě plavebního stupně a zátopy s rozšířenou hladinou nad ním, a dále trvalá změna charakteru biotopu tekoucích vod s kolísáním výšky hladiny na biotop stojacích vod s minimálním kolísáním hladiny. V kapitole D.I.7.4 na str. 358 dokumentace je uvedeno, že nejzásadněji se záměr projeví na vodních ekosystémech, zejména na biotopu tekoucích vod, přičemž je otázkou, nakolik budou zmírňující opatření simulovat současný přirozený charakter kolísání hladiny v řece a nakolik bude v návaznosti na to fungovat biotop říčních náplavů. Obsah kapitoly D.I.7.6 na str. 359 dokumentace je vnitřně rozporný. Na jedné straně zpracovatelé konstatují, že záměr ani v jednom z variantních řešení významně neovlivní žádný z jedinečných prvků přírody v rámci CHKO, aby na druhé straně konstatovali, že záměr v obou variantách je v rozporu s dlouhodobým cílem ochrany přírody a krajiny, zejména co se týká zásahů do vodních toků (dojde k zásadní změně charakteru toku Labe), ovlivnění vegetačního krytu či volně žijícího živočišstva. Rovněž obsah kapitoly D.I.7.7 na str. 360 dokumentace je vnitřně rozporný, když se již v samém názvu kapitoly projevuje nesprávná interpretace ZOPK – viz připomínky ke kapitole C.II.7.6. Zpracovatelé zde zavádějí nové pojmy, jako jsou segmenty s charakterem VKP, nebo krajinné prvky v CHKO. Tyto pojmy praxe ani citovaná právní úprava nezná a nepoužívá. Takové pojmy jsou matoucí, neboť zastírají základní účel kapitoly, a to stanovení míry ovlivnění zákonem chráněných zájmů, zde ochrany významných krajinných prvků. Výše uvedené vlivy záměru, jako je zánik biotopů, trvalé omezení migrace a trvalá změna charakteru biotopu tekoucích vod neboli zásadní změna charakteru toku Labe pak zcela jistě nelze charakterizovat jako jisté omezení ekologicko-stabilizační funkce (vzhledem k odkazu na § 4 odst. 2 ZOPK patrně myšleno omezení funkce významného krajinného prvku vodní tok). Oproti tomu je dále jednoznačně konstatován pokles ekologicko-stabilizační funkce VKP údolní niva včetně likvidace její součásti, doprovodných břehových porostů a luhů. V kapitole D.I.8 na str. 383 a 384 dokumentace její zpracovatelé popisují postup při zpracování hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz. Posouzení vlivu na krajinný ráz bylo zpracováno kolektivem odborníků pod vedením doc. Ing. arch. Ivana Vorla, CSc., již v roce 2010 a toto posouzení pak bylo aktualizováno tímto kolektivem v roce 2015. Jak dále uvádějí zpracovatelé dokumentace, bylo za účelem objektivizace výsledků zadáno další hodnocení, a to firmou LÖW & spol., s.r.o. Zadavatelé přitom hodnotili oba zpracovatele jako renomované odborníky na
krajinu, kteří se dlouhodobě věnují nejen hodnocení vlivů záměrů na krajinný ráz, ale také zpracování metodických postupů v rámci ČR, což je předpokladem vysoké míry erudice v předložených posudcích. Dále zpracovatelé zdůvodnili, který z obou posudků použili jako součást dokumentace. Důvodem použití hodnocení kolektivu doc. Vorla je dle zpracovatelů jeho větší konkrétnost ve formulacích závěrů, lepší srozumitelnost a menší míra subjektivity díky dílčím tabulkovým vyhodnocením. Vzhledem k tomu, že odbor 610 považuje hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz (společně s hodnocením vlivu na říční a nivní ekosystémy) za zásadní součást dokumentace z pohledu obecné ochrany přírody a krajiny, bude se dále věnovat oběma posouzením, přestože přes avizovanou významnost pro objektivizaci výsledků není posouzení od firmy LÖW & spol., s.r.o, součástí ani přílohou dokumentace. Větší prostor je věnován prvně jmenovanému posouzení, neboť bylo vzato zpracovateli dokumentace za základ pro vyhodnocení vlivu záměru na krajinu. 1) Posouzení zpracované kolektivem doc. Vorla, viz samostatná příloha SP6: V kapitole 1.1.3 uvádějí autoři jako hlavní cíl posouzení zjištění, zda záměr : a) nesnižuje estetickou a přírodní hodnotu b) bere ohled na zachování významných krajinných prvků, ZCHÚ, kulturních dominant a harmonického měřítka a vztahů v krajině V části 3 Hodnocení – identifikace znaků KR na str. 31 pak autoři uvádějí, že řeka Labe, především v úseku Ústí nad Labem – Hřensko je v současné době posledním relativně přirozeným zbytkem velkého toku na území ČR. Řeka si zde zachovala původní směr toku a vytvořila jedinečné údolí, jehož geomorfologické utváření a jednotlivé složky ekosystému společně vytvářejí unikátní krajinný prvek s jedinečnými scenériemi patřícími mezi evropské rarity. Následně je však na str. 36 v tab. 3.1.3 hodnocen tok Labe pouze jako význačný, a nikoliv jako jedinečný. Dále je hodnocena na sedmnácti z celkových 94 stran kulturně historická charakteristika posuzované lokality včetně rozsáhlých historických popisů vývoje krajiny a sídel, aniž by byla jakkoliv pro samotné hodnocení použitelná. Na str. 59 pak autoři uvádějí dle odboru 610 zásadní skutečnost, a to že estetickou normu pohledu na krajinu v naší době, v našich geografických a kulturních podmínkách ovlivňuje vědomí nutnosti zachování přírody a jejich přirozených hodnot. Estetickým se stává to, co je pro přírodu a její procesy přirozené a to, co k její přirozenosti patří. Dále ovšem autoři v rozporu s výše uvedeným chybně konstatují, že vznik estetických hodnot krajiny je závislý na subjektivních vlastnostech uživatele nebo pozorovatele. Přitom je evidentní, že estetické hodnoty tímto nevznikají, ale existují objektivně a nezávisle na subjektivních vlastnostech pozorovatele, přičemž jejich měřítkem u přírodních znaků je právě jejich přirozenost a to, co k ní patří (např. přirozené procesy).
V kapitole 4 Posouzení vlivu NS na identifikované znaky a hodnoty je v části 4.1.1 na str. 66 v tabulkách uvedena míra zásahů do znaků a hodnot přírodní charakteristiky. Přestože zde není uvedeno, zda hodnocení „síly“ zásahu je pozitivní nebo negativní, lze vzhledem k tomu, že je u znaku + uveden pozitivní zásah, předpokládat, že se jedná o negativní zásah, neboli o míru snížení dotčených hodnot. Z vyhodnocení na str. 68 pak vyplývá, že záměr je hodnocen jako silný až středně silný zásah na přírodní hodnoty (rozuměno silné až středně silné snížení přírodních hodnot). Zde je ovšem třeba zdůraznit, že v tabulkovém výčtu indikátorů důležitých znaků nebo hodnot přírodní charakteristiky chybí ten základní, záměrem nejvíce ovlivněný fenomén, a to je vodní tok včetně jeho nivy jako stěžejní součást přírodní charakteristiky dotčené krajiny. Přitom z výše uvedených faktů obsažených v dokumentaci jednoznačně vyplývá význam a unikátnost dotčeného toku Labe a míra jeho dotčení záměrem. Oproti této zásadní skutečnosti jsou v tabulkách uváděny indikátory, které v území vůbec nejsou přítomny (přesně 50% indikátorů). Standardizace indikátorů sice může přispět k objektivnosti hodnocení, avšak vynechání zásadního indikátoru v záměrem dotčené krajině naopak objektivnost významně snižuje. V této souvislosti tzv. standardizovaných indikátorů je třeba konstatovat, že ze zákona č. 114/1992 Sb., žádná standardizace či standardizované indikátory nevyplývají (jak je uváděno na str. 36). Zákon uvádí, že krajinným rázem je zejména přírodní a kulturně-historická charakteristika, přičemž to mohou být zjevně i jiní nositelé těchto hodnoty, než je zde příkladmo uvedeno. Avšak když už autoři ve své metodice vzali za základ v zákoně uvedený výčet, není jasné, proč opomenuli znak uvedený na prvním místě, a to významné krajinné prvky jako nositele přírodních a estetických hodnot krajiny. Tento základní nedostatek hodnocení je patrně způsoben výše zmíněným nesprávným výkladem ZOPK (obsaženým již v kapitole C.II.7.6 dokumentace), viz kapitola 4.1.4 Vliv na VKP na str. 70. Ke zde uvedenému je nutno nejprve podotknout, že výklad právních předpisů autorům odborných posouzení nepřísluší. Nadto identifikujeme chybnou interpretaci právní úpravy, pod vlivem které autoři řadí VKP do kategorie ochrany těch částí volné krajiny, které nedosahují parametrů pro vyhlášení za zvláště chráněnou část přírody. Především VKP se nacházejí i mimo tzv. volné krajiny (myšleno zřejmě nezastavěné), a to buď jako registrované, nebo i jako tzv. VKP ze zákona. Zákon nerozlišuje přírodu na hodnotnou a méně hodnotnou, rozdíl je v předmětech ochrany, resp. režimu ochrany, přičemž předměty ochrany zvláštní jsou vymezeny administrativně, kdežto obecná ochrana chrání přírodu existující objektivně, mimo vůli státní moci. Tomu, že i řada VKP dosahuje vysokých hodnot, svědčí skutečnost, že jsou často vyhlašovány jako zvláště chráněná území s nejpřísnější ochranou (např. NPR Novozámecký rybník, Velký a Malý Tisý, PR Meandry Ploučnice, Smědé apod.). Závěr této kapitoly, že celá navrhovaná stavba leží na území CHKO, a proto nelze hovořit o jejím zásahu do VKP, je naprosto chybný, a podstatně ovlivňuje celé hodnocení vlivu záměru na krajinný ráz.
Co se týká kapitoly 4.1.2 Vlivy na kulturní a historickou charakteristiku, podotýkáme, že záměr se dotkne významné kulturně historické hodnoty, která byla v posouzení identifikována. Jsou jí tzv. hladové kameny, z nichž především ten v Děčíně pod Tyršovým mostem sloužil po několik století k zaznamenávání extrémně nízkých stavů Labe, a proto právem patří k nejstarším hydrologickým památkám střední Evropy. Nejenže zaznamenává s významnou přesností extrémní sucha prokazatelně od roku 1616, ale v kombinaci s dalším prvkem historické hydrologie, záznamy opačného extrému – historických povodní – na skále pod děčínským zámkem, spolu tvoří evropský unikát. Tím, že je kámen umístěn v budoucí stálé zátopě, bude znemožněno zachovat historickou kontinuitu záznamů. Při posouzení byl hladový kámen zařazen z neznámých důvodů do estetických hodnot, ačkoliv jde o hodnotu kulturně historickou, a dle cennosti klasifikován jako význačný, a nikoliv jako jedinečný. V kapitole 4.1.6 Vliv na estetické hodnoty krajiny, na harmonické měřítko a vztahy na str. 72 je uvedeno: „Zvýšení hladiny Q345d o 3,8 m přinese značné pozitivní vizuální efekty. Vzdutím hladiny sice vymizí proměnlivost a dynamičnost toku z hlediska kolísání vodní hladiny a ztratí se možnost pozorovat jisté prvky v krajině jako hladový kámen, ale vysoké (a nevzhledné) nábřežní zdi přístaviště u železničního mostu a opevnění břehů budou do značné výšky zaplaveny a to trvale. Dojde ke změkčení pohledů a zvýší se možnost estetického vnímání dílčích krajinných scenérií. Hladina se zvýší, zklidní a přiblíží. Efekt klidnější (pohyb tekoucí vody však zůstane) vysoké hladiny a blízkosti hladiny k pozorovateli na břehu je v krajinářské architektuře využíván pro zvýšení estetické hodnoty prostoru. Je zřejmé, že zvýšení hladiny sice změní výraz krajinné scény, ale v pohledech po proudu jej nelze považovat za snížení estetické hodnoty, naopak za zvýšení.“ Dále pak: „…přes některé změny v krajinné scéně nelze hovořit o zásahu do harmonického měřítka krajiny.“ To je ovšem v rozporu s již autory uvedenou zásadní skutečností, a to že estetickou normu pohledu na krajinu v naší době, v našich geografických a kulturních podmínkách ovlivňuje vědomí nutnosti zachování přírody a jejich přirozených hodnot. Estetickým se stává to, co je pro přírodu a její procesy přirozené a to, co k její přirozenosti patří. Estetickou hodnotou je tedy právě proměnlivost a dynamičnost toku spočívající v efektu ničím neomezované tekoucí řeky včetně kolísání její hladiny, a tato hodnota bude záměrem zničena. Paradoxní je tedy v tomto smyslu tvrzení, že tato ztráta bude kompenzována a dokonce estetická hodnota naopak zvýšena zaplavením nevzhledné nábřežní zdi. Posouzení totiž není hodnocením tvorby krajiny z pohledu zásad krajinářské architektury, ale má být hodnocením vlivu záměru na přírodní a estetické hodnoty, které jsou předmětem ochrany. Co se týká harmonického měřítka, tak to jistě nespočívá v tomto případě ve zvýšení, zklidnění a přiblížení hladiny pozorovateli, ale v zachování rovnováhy mezi přírodními a civilizačními prvky (vědomí nutnosti zachování přírody a jejich přirozených hodnot). Narušení této rovnováhy ztrátou přírodních hodnot nelze kompenzovat zmírňujícími opatřeními (více
přírodě blízkých partií a tudíž i větší estetickou působivost úseků břehů), a proto nelze hodnotit vliv záměru jako pozitivní vliv na estetické hodnoty a harmonické vztahy v krajině. K obsahu kapitoly 4.3 Závěry na str. 89 posouzení je třeba nejprve říci, že ZOPK nestanoví zákonná kritéria ochrany krajinného rázu, ale možnou míru poškození životního prostředí, zde přírody a krajiny. Tato možná míra poškození je vymezena zákonem tak, že krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho přírodní a estetickou hodnotu, neboli taková činnost je zákonem bezvýjimečně zakázána. K bodu 4.3.1.1 ad b) je nutno znovu zdůraznit, že znaky přírodní charakteristiky nejsou indikovány přítomností CHKO, ale jsou dány zejména jejich samotnou přítomností, především přítomností významných krajinných prvků. K bodu 4.3.1.2 ad c) upozorňujeme, že jedinečné přírodní hodnoty jsou dány nejen vymezením prostoru údolí Labe a partiemi skalnatých terénních hran a srázů, ale rovněž tím, co prostor zformovalo, a to je v současnosti stále ještě relativně přírodní poslední úsek toku největší české řeky. Z toho plyne, že navrhovaná stavba bude do těchto jedinečných hodnot významně zasahovat, a to tak, že je sníží. Co se týká zpracovateli avizované konkrétnosti ve formulacích závěrů, není možné tvrdit, že je posuzovaný projekt navržen s ohledem na kritéria ochrany KR dle § 12 ZOPK, neboť toto ustanovení nestanoví kritéria ochrany, ale možnou míru poškození krajinného rázu. Odbor 610 nesdílí názor autorů, že se zásahy do přírodních a estetických hodnot dají hodnotit jako omezené a neovlivňující zásadní a jedinečné znaky, neboť hodnocení opominulo vliv na jeden z těchto základních znaků, a to samotný charakter toku řeky Labe. Odbor rovněž nesdílí názor zpracovatelů dokumentace, že byla minimalizována subjektivita, neboť pouhé dílčí tabulkové vyhodnocení samo o sobě není zárukou snížení subjektivity. Naopak vynechání hodnocení vlivu záměru na základní hodnoty dotčené krajiny subjektivitu významně zvyšuje. Rovněž tzv. standardizovaný postup hodnocení může přispět k objektivizaci hodnocení při srovnávání různých posudků, avšak v jednotlivém případě hodnocení vlivu závažného zásahu do jedinečných hodnot krajiny zárukou objektivity být nemusí. V takovém případě nelze zpochybnit legitimitu případného individuálního přístupu, a nikoliv přístupu standardizovaného. Posouzení bylo údajně zpracováno na základě Metodického postupu uvedeného v bodě 1.3.2. Avšak ze samotného posouzení nikterak neplyne, jak autoři došli na základě klasifikace znaků (středně silný až silný vliv na přírodní a estetické hodnoty) k závěru posouzení, že tyto vlivy budou utlumeny navrhovanými zmírňujícími opatřeními (např. že ztráta přírodní hodnoty tekoucího toku bude utlumena zklidněním a přiblížením hladiny pozorovateli, případně zaplavením nevzhledných nábřežních zdí). Na závěr je třeba zdůraznit, že posuzovateli nepřísluší činit závěry o únosnosti (přípustnosti) záměru, neboť toto je výlučně v působnosti správního orgánu, který bude ve věci
rozhodovat. Na tuto skutečnost již několikrát upozornil ve svých rozsudcích i nejvyšší správní soud.
2) Posouzení od firmy LÖW & spol., s.r.o: Odbor 610 se seznámil také s druhým ze zadaných posudků. Tato studie vlivů záměru na krajinný ráz zpracovaná firmou LÖW & spol., s.r.o., měla vyhodnotit nejen tyto vlivy, ale i v rámci objektivizace posouzení prověřit posouzení výše uvedené. V kapitole 3.1 studie na str. 6 jsou uvedeny dle autorů zásadní charakteristiky a jejich dominantní znaky, které chybí v předchozím posouzení. K nim patří mimo jiné i „průběžný dynamický vývoj řeky i její nivy v závislosti na kolísajících průtocích, tvořících dynamickou fluviální sukcesní sérii nivních biotopů“. Na str. 7 až 11 jsou popsány krajinné celky 1 až 3 (údolí Labe pod Děčínem) jako nejvzácnější typ georeliéfu u nás i v Evropě, kdy konfigurace prvků krajinné scény vytváří jedinečné estetické hodnoty, např. kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn. Obdobně jako jedinečné jsou hodnoceny i přírodní hodnoty, jako je fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů. I celek 4 je hodnocen jako nejvzácnější typ georeliéfu ve střední Evropě. Celek 5 (centrum Děčína) je pak hodnocen jako významný typ georeliéfu na přechodu skalních měst k sopečným pohořím. Na str. 18 až 22 jsou popsána místa krajinného rázu a jejich hodnoty, k nimž patří např. fungující říční a pobřežní biotopy, kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků, vysoké estetické hodnoty a harmonické měřítko krajiny, ojedinělý a neopakovatelný charakter krajinné scény. V kapitole 5 na str. 22 autoři hodnotí možné vlivy záměru na krajinný ráz, přičemž na rozdíl od předchozího posouzení rozdělují záměr na dvě části s různými důvody výstavby a různými dopady jak na hodnoty krajinného rázu, tak na kompenzační opatření. První částí je stavba plavebního stupně, druhou částí je vybudování malé vodní elektrárny. Od str. 29 je uvedeno hodnocení záměru na krajinný ráz jednotlivých krajinných celků. U záměru Úprava plavební kynety pod plavebním stupněm nedojde dle autora za předpokladu nezasahování do příbřežních linií a zachování fluviální série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem ke snížení hodnot krajinného rázu. Vliv stavby malé vodní elektrárny je autory hodnocen jako nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné
břehy s omezením litorálních pásem, narušení fluviální série říčních a pobřežních biotopů a ve spojení s jezem zničující vliv na charakter krajinného rázu. Vliv stavby samotného plavebního stupně Děčín pak autoři hodnotí jako zrušení úplné fluviální série říčních a pobřežních biotopů a výraznou změnu mající společně s rybochodem a elektrárnou zničující vliv na charakter krajinného rázu dotčeného krajinného celku. Doplňkové objekty stavby stupně, jako je pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo, hodnotí autoři jako „atypickou, umělou a uměle udržovanou skladbu pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních biotopů Labe“. Co se týká úpravy ve zdrži plavebního stupně, spočívající ve výrazném statickém vzdutí řeky, autoři hodnotí její vliv jako ztrátu plynoucího charakteru, zvýšení hladiny a omezení přirozeného kolísání hladiny a jako ztrátu přírodní dynamiky říčních průtoků a tím zrušení dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů. Jako možné zmírnění těchto vlivů uvádějí autoři požadavek na zrušení výstavby vodní elektrárny, využití ušetřeného místa k zachování přírodě blízkého toku s peřejemi, zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřování zdrže nad jezem mimo současné koryto řeky. K uvedeným skutečnostem odbor 610 podotýká, že doporučení ke zmírnění vlivu lze brát jako návod k modifikaci záměru, která by měla nižší míru snížení chráněných hodnot než je tomu u záměru posuzovaného. Podstatou posouzení ale je záměr předložený, a nelze ho takto stanovenými podmínkami měnit, stejně jako tomu je v případě vyjadřování dotčených orgánů v rámci povolovacích řízení, a proto mají být výsledkem posouzení závěry o vlivu stávajícího záměru. Co se týká vlivu statického vzdutí u navazujících krajinných celků, tak je autory hodnocen jako ztráta plynoucího charakteru toku, zvýšení hladiny a snížení jejího přirozeného kolísání, ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků a zrušení fluviální série nivních biotopů. Co se týká revitalizací ústí Jílovského potoka a Ploučnice, navrhovaných jako kompenzace za zničené biotopy, autoři uvádějí, že lužní porosty bez možnosti povodňování jsou pro nivu nepřirozený biotop. V kapitole 6. na str. 41 autoři uvádějí, že každá z obou částí záměru (vodní elektrárna a plavební stupeň) znamená zásadní zásah do hodnot krajinného rázu, přičemž v synergii vytváří obě části záměru tlak zcela nepřijatelný. Tento problém se týká celého řešeného území. Dále uvádějí, že záměr výstavby zlepšit plavební podmínky na dotčeném úseku Labe je i sám o sobě na krajní hranici snesitelnosti a pouze prokázaný zásadní celospolečenský zájem na této vodní cestě může opravňovat zásahy do řeky a okolí. Dále konstatují, že výstavba vodní elektrárny radikálně zhoršuje dopady záměru na krajinný ráz v dotčených krajinných celcích.
K tomu odbor 610 konstatuje to, co již bylo uvedeno v připomínkách k předchozímu posouzení, a sice to, že posuzovateli nepřísluší činit závěry o únosnosti (přípustnosti) záměru, neboť toto je výlučně v působnosti správního orgánu, který bude ve věci rozhodovat. Posuzovatel by měl posouzením vytvořit podklad, který při svém rozhodování využije příslušný orgán veřejné správy, nebo případně investor, který na základě posouzení může modifikovat svůj záměr tak, aby při jeho realizaci nepoškodil životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Je tedy otázkou, jak vnímat posouzení vlivu na krajinný ráz, když je vysloven závěr k jinému záměru, než byl předložen. Nicméně i z posouzení předloženého záměru od firmy LÖW & spol. s.r.o., plynou jednoznačné závěry konstatující snížení či likvidaci přírodních a estetických hodnot krajinného rázu. Není proto zřejmé, z čeho vyplývá tvrzení zpracovatelů dokumentace na str. 384, že zpracovatelé neuvádějí žádné konkrétní závěry ani vyhodnocení vlivů a konkrétní dopady výstavby PSD na krajinný ráz. Dále není zřejmé, proč zpracovatelé dokumentace nevzali v rámci jimi deklarované objektivity v potaz naprosto jasné závěry jimi vybraného odborníka doc. Lowa. Touto skutečností významně snížili stupeň objektivity samotné dokumentace.
Závěr: Odbor 610 požaduje, aby posudek k předložené dokumentaci posouzení vlivu záměru Plavení stupeň Děčín na životní prostředí odpovídajícím způsobem zohlednil výše uvedené vyjádření, zejména pak důsledky nesprávného výkladu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, spočívající v redukci či zkreslení významu vlivu záměru na říční a nivní ekosystémy, které jsou podstatou ekostabilizačních funkcí vodních toků a údolních niv jako významných krajinných prvků, resp. v absenci vyhodnocení míry jejich poškození nebo míry ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. Dále požadujeme, aby v posudku byla zohledněna skutečnost, že zpracovatelé dokumentace nenaplnili deklarovanou snahu objektivizovat posouzení vlivu záměru na krajinný ráz, a to tím, že nevzali v úvahu jasné, jednoznačné a konkrétní závěry druhého zadaného posouzení od firmy LÖW & spol., s.r.o. Rovněž je třeba v posudku vzít v potaz zpracovateli prosazovaný chybný výklad zákona č. 114/1992 Sb., obsažený v tvrzení, že posouzení hodnot významných krajinných prvků vodní tok (a údolní niva) se v dotčeném území neprovádí z důvodu, že se nacházejí na území CHKO, a provést je. Tento výklad zákona v důsledku významně ovlivnil závěry posouzení, které se stalo podkladem dokumentace.
Studie firmy LÖW & spol., s.r.o., mimo jiné konstatuje, že v dotčeném území jsou identifikovány přírodní a estetické hodnoty krajinného rázu takového významu, že pouze prokázaný zásadní celospolečenský zájem na této vodní cestě může opravňovat zásahy do řeky a okolí. K tomu odbor 610 doplňuje, že krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho přírodní a estetické hodnoty, a významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Co se týká jiných celospolečenských zájmů, je skutečně třeba je prokázat. Je zřejmé, že vodní doprava není v současné době schopna přes veškeré proklamace předkladatele záměru konkurovat železniční, natož silniční přepravě, co se týká běžných nákladů. Jedinou oblastí, kde by dlouhodobě konkurovat mohla, je přeprava velkoobjemových sypkých materiálů, jako jsou štěrkopísky nebo kamenivo. Proto je dle našeho názoru nutné doplnit dokumentaci o vyhodnocení případného nepřímého vlivu záměru na krajinu v podobě budoucí těžby štěrkopísků v Polabí a těžby kamene v Českém středohoří. V souvislosti s prokázáním zásadního společenského zájmu na výstavbě PSD odbor 610 požaduje, aby posudek vzal v úvahu i závěry dokumentu Evropské komise Adapting infrastructure to climate change - SWD(2013) 137 z 16. dubna 2013, který doplňuje Evropskou strategii adaptace na změnu Klimatu (Sdělení EK z 16. 4. 2016 An EU Strategy on adaptation to climate change), a ve kterém byly zveřejněny výsledky analýzy rizik změny klimatu spojených s různými typy přepravy, resp. dopravní infrastruktury (Část 6 - Přílohy, příloha č. 1). Z výsledků analýzy rizik vnitrozemské lodní dopravy obecně vyplývá především riziko nespolehlivosti říční přepravy z hlediska termínovaných dodávek (zboží není přepraveno včas) a ve výhledu desetiletí se pak předpokládá úplné zastavení přepravy. V detailnějším pohledu jsou do analýzy zahrnuta rizika v periodách zvýšeného průtoku (extrémní srážky, tání sněhu), a rizika v periodách nízkých průtoků (v období sucha). Tato rizika se projeví nespolehlivostí říční přepravy, silným omezením nákladové kapacity, navigačními problémy a snížením rychlosti. Očekávaný vliv klimatické změny na říční dopravu je ve střední Evropě hodnocen do roku 2025 jako středně negativní, a do roku 2080 jako vysoce negativní.
LÖW & spol., s.r.o. Studie, plány a projekty pro krajinu a vesnici Vranovská 102, 614 00 Brno Tel.: 545575250, 545576740 E-mail:
[email protected] IČ: 46990798 DIČ: CZ46990798
Posouzení záměru výstavby
ve smyslu zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, dle § 12 – ochrana krajinného rázu
Doc. Ing.arch. Jiří Löw Brno 2015
OBSAH 1. Úvod a cíl posouzení, vymezení řešeného území 2. Popis použité metody hodnocení včetně definice základních pojmů 2.1. Obecná metoda hodnocení a definice pojmů 2.2. Preventivní posouzení vlivu na krajinný ráz 3. Přírodní a kulturně historické charakteristiky území 3.1 Přírodní charakteristika krajinného rázu a její znaky 3.2 Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu a její znaky 4. Popis a vyhodnocení jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu 4.1. Oblasti krajinného rázu: 4.2. Místa krajinného rázu: 5. Možné vlivy záměru na hodnoty krajinného rázu 5.1. Typické znaky krajinného rázu posuzovaného záměru Varianta 1 Varianta 1b Varianta 0 5.2. Vlivy návrhu využití na krajinný ráz Varianta 1 Varianta 1b Varianta 0 6. Návrh ochrany krajinného rázu, stanovení limitů a regulativů území 6.1. Zásady návrhu: 6.2. Závěrečné stanovisko Seznam použitých podkladů
2
3 3
6
7
22
41
1. Úvod a cíl posouzení, vymezení řešeného území Alternativní posouzení vlivů výstavby plavebního stupně Děčín a vodní elektrárny tamtéž bylo objednáno na základě požadavků vznesených v průběhu projednávání Dokumentace vlivů těchto staveb na životní prostředí (WELL Consulting s.r.o., Babice n. S., HBH Projekt, spol. s r.o., Brno) (1). Hodnocení dopadů na krajinný ráz v této Dokumentaci provedla firma ATELIER V., na základě jím zpracované studie PLAVEBNÍ STUPEŇ DĚČÍN - Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe - Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz dle ustanovení §12 zák. č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny (2). V průběhu projednávání byl zpracován Doplněk Dokumentace vlivů staveb na životní prostředí (3) a k tomu ještě přibylo nové alternativní řešení – tzv. bezjezová varianta a její posouzení zpracované Vysokým učením technickým v Praze (4). Na základě tohoto složitého procesu byla u společnosti LÖW & spol., s.r.o. objednána tato studie vlivů záměru na krajinný ráz, která má především za úkol vyhodnotit jednak vlivy výsledného stavu projednávání, jednak prověřit alternativní metodou vyhodnocení první (2) dle Vorla a kol. Hlavním cílem je tak verifikovat výsledné řešení problematiky. Řešené území je primárně vymezeno říčními úseky, na nichž by se důsledky výstavby Plavebního stupně a vodní elektrárny Děčín mohly projevit. Od něj se odvíjí vymezení řešeného území podle konvizuálních závislostí, pomocí rámcových vizuálních celků.
2. Popis použité metody hodnocení včetně definice základních pojmů 2.1. Obecná metoda hodnocení a definice pojmů Zákon č. 114 /1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, stanoví v § 12: "Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině". Obecně se setkáváme se dvěma typy hodnocení, běžných v geografii, s hodnocením typologickým (podle podobnosti) a hodnocením individuálním (podle prostorových souvislostí). Hodnocení dle Vorla (2) se opírá o hodnocení typologické, kdy se snaží vysledovat typické kombinace typických znaků a ty označuje za individuální (specifické) krajiny. Tento geografický postup je věcně správný a stanovuje hrubé rámce pro typy zkoumaných krajin, nepostihuje však klíčové vztahy prostorově kompoziční, které v konkrétních případech rozhodují o snesitelnosti konkrétní lokalizace v konkrétním kompozičním celku (nahrazuje je klasickými kategoriemi malířské kompozice krajinného obrazu). Pro hodnocení používáme proto dále naší metodiku hodnocení konvizuálních celků, samozřejmě s využitím prvků hodnocení dle metodiky Vorel a kol. (2) a potažmo AOPAK. Naše alternativní metodika je založena na vymezení kompozičně, tedy pohledově spojitých a vůči okolí autonomních krajinných celků a rozboru jejich vnitřního kompozičního prostorového uspořádání. Autonomní celky lze individuálně vymezovat na více hierarchických úrovních, pro naše potřeby jsou rozhodující celky spojité nadhledově (supervizuální), dělené utvářením reliéfu rámci na menší, geomorfologické skupiny celků pohledově spojitých (konvizuální). Rozdíl ve vnímání daností v krajiny oproti metodě (2) tkví v tom, že dle metody (2) je krajina hodnocena jako obraz (a tedy v pohledu „zvenčí“), zatímco dle nás je krajina hodnocena jako prostor v němž se pohybujeme a žijeme (tedy v pohledech „zevnitř“).
3
Až tyto celky jsou individuálně charakterizovány a popsány pomocí typologických znaků krajinného rázu. Objektivní danosti totiž vnímáme jako obraz reálné krajiny v nás. Objektivní fakta o krajině a jejích systémech k nám potom promlouvají znakovou řečí. Stejně jako u lidské řeči mají různí lidé různou slovní zásobu, kterou používají a které rozumí, má i krajina svou řeč, které buď rozumíme málo nebo více. Typické znaky krajinného rázu jsou jednotlivé, člověkem v krajině smyslově přímo i zprostředkovaně vnímané charakteristiky krajiny, které spoluvytvářejí její obraz a určitý prostor pro člověka identifikují. Základem této identifikace je od pradávna pravidlo, že vzhled odpovídá obsahu a lze podle něj na obsah usuzovat, že tedy existuje v našich myslích jednota vzhledu a funkce. Typické znaky tak tvoří krajinnou obdobu jednotlivých slov v lidské řeči, ale stejně jako v našem jazyce o skutečném významu slov rozhoduje až jejich spojení do vět a odstavců, i typické znaky identifikují krajinu až jsou-li spojeny do individuálních prostorových a významových kompozic. Soubory typických znaků často v území vytváří, na základě jeho přírodních vlastností a způsobu využívání, typické krajinné struktury s typickým vzhledem vnímaným jako pohledové krajinné textury. Krajinné textury jsou pohledově odlišitelné, opakující se kombinace typických znaků krajinného rázu určitého typu krajinné struktury (funkční plochy a zemědělské a lesní kultury, plochy přírodní), kdy již nerozlišujeme jednotlivé znaky, nýbrž jejich typicky se projevující skladbu. Textury mohou být modální (světlá, tmavá, barevná, tlumeně barevná, lesklá, matná a pod..) nebo kombinované ( různě zrnitá směs pohledově výrazně různých znaků). Čím je sledovaná textura vzdálenější od pozorovatele, tím více se blíží modálnímu typu. Právě vzdálené textury jsou klíčovou charakteristikou matric a vedut supervizuálních celků. Krajinu lze na základě prostorových, především georeliéfních souvislostí na podrobné základní úrovni, kompozičně rozčlenit na charakteristiky krajinného rázu místa (konvizuální celky), na vyšší úrovni na charakteristiky krajinného rázu oblastí (supervizuální celky). Ty tvoří individuální a autonomní kompoziční prostory - vizuální krajinné celky. Krajinné celky mohou být pohledově uzavřené, polootevřené i zcela otevřené. Tyto celky tvoří základní autonomní prostory krajiny z hlediska jejího vnímání pobývajícím. Konvizuální krajinný celek je individuální krajinný prostor vymezený pohledovými ohraničeními, který je uvnitř sebe pohledově spojitý z většiny pozorovacích stanovišť. Ani otevřené části by však neměly přesahovat délku 3 km (2 - 5 km), tedy vzdálenost, kdy končí naše zraková schopnost vnímat krajinu v prostorovém detailu. Konvizuální celek je elementárním vnitřně členěným a zblízka vnímaným kompozičním prostorem krajiny. Supervizuální krajinný celek je individuální část krajinného prostoru, vymezená krajinnými ohraničeními, který je uvnitř sebe v nadhledech pohledově spojitý. Jeho největší vnitřní vzdálenost se řídí viditelností za průměrných atmosférických podmínek a činí i 40 km. Supervizuální krajinný celek je tedy největším, vnitřně členěným a ze země z dálky vnímaným, kompozičním krajinným celkem. Stejně jako kompozice architektonická a urbanistická pracuje i krajinná kompozice se specifickými prvky a aplikují se v ní harmonizační kategorie. U všech kompozičních prvků je, jak již bylo konstatováno, důležitý soulad jejich vzhledu s funkcí, jako výslednice průniku jejích přírodních podmínek a způsobů využívání. Funkci dané matrice tak vnímáme pomocí pro ni typické povrchové textury hmot a barev. Za elementární prvky krajinné kompozice lze považovat:
4
Krajinné ohraničení - pohledové vymezení - okraje krajinného celku. Je tvořeno buď horizontem s výraznou vedutou nebo pouze horizontem či dokonce jen nuanční hranicí dohledu. Krajinné veduty jsou tvořeny převýšenými horizonty krajinného celku - buď čelními, a proto pohledově exponovanými svahy, nebo vysokopodlažní bariérou zástavby, ale někdy i např. bariérou okraje vysokého lesa. Krajinné horizonty jsou tvořeny většinou nepřevýšenými okraji - nuančně končícími celky. Jednoznačnost i proměnlivost horizontů určuje především tvar temen svahů (ostrý hřbet nebo naopak plochý vrchol), u konvizuálních celků však i charakter okrajů zástavby apod. Horizonty mohou být nuanční, akcentované singularitami i dramatické. Hranice dohledu se uplatňuje u otevřených celků, kdy pohledová bariéra chybí a hranicí je „třetí plán“ v pozadí pomyslného krajinného obrazu prostředí vně, na němž se uplatňuje pravidlo o viditelnosti do dálky. Krajinná matrice - je tvořena běžnými a převažujícími typy uspořádání krajiny. Matrici tvoří i typická krajinná mozaika z opakujících se individuálních prvků. To, co je v dané krajině (kompozičním celku) běžné, je logicky i základní platformou pro hodnocení nových, ale jinak běžných zásahů do ní. Přírodní matrici tvoří plošně převažující, běžné typy ekosystémů v daném prostoru. Matrici antropogenní tvoří jak běžné způsoby využívání, tak i běžné stavby a zařízení. V krajinách rurálních převažují matrice lesní, zemědělské či smíšené s venkovskými sídly, v krajinách urbárních zase matrice různých typů zástavby. Krajinné singularity - jsou místa v krajině s výjimečným, neopakovaným účinkem (v obraze města jim přibližně odpovídají pojmy trasa, uzel a orientační bod). Tvoří tedy výjimky oproti dané krajinné matrici a je jich v daném krajinném celku vždy málo. Singularity jsou v praxi často omylem zaměňovány za krajinné dominanty. Dominanty však mohou být jak součástí matrice, tak i singularit. Jejich výjimečný vzhled v krajině přitom signalizuje i výjimečnou funkci. Krajinné singularity se kompozičně člení pouze na krajinné póly, osy orientace a komponované pohledy. Krajinné póly, tedy místa s výjimečným účinkem, tvořící akcenty v dané krajinné matrici, se odvíjejí od místně koncentrovaných, přitom však výrazně odlišných, částí prostorů. Součástí pólů mohou být i krajinné dominanty. Póly jsou přírodní - zřetelně zvláštní typy ekosystémů v daném prostoru (výjimečné, izolované tvary georeliéfu, krajinné typy kontrastní vůči typům matrice apod.) i antropogenní póly (step v lese, lesní remíz v polích, rybník v polích, centrální náves či náměstí v sídle, výškové stavby, komponované areály apod.) i kombinované. Krajinné osy orientace - jsou to liniové prvky, podle kterých je krajina prostorově organizována a které vytvářejí hlavní osy pohybu a směrů orientace jejích hlavních linií. Mohou být přírodní (vodní toky, zaříznutá údolí, svahové zlomy) i antropogenní (dopravní trasy včetně pěších apod.).
2.2. Posouzení vlivu na krajinný ráz Preventivní hodnocení krajinného rázu má obecně sloužit jako vstupní podklad pro zpracování územního plánu či jiného regionálně významného dokumentu. Tím je v tomto případě Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO České středohoří (6). To je zpracováno podle metodiky společnosti LÖW & spol. a je tak plně kompatibilní s tímto novým posouzením. Vlastní posouzení jej tak může využít jako jeden z hlavních podkladů pro vlastní koncepci. Na tomto základě hodnotíme postavení jednotlivých prvků v dané kompozici, a tím i jejich význam pro uchování jejích hodnot. Popisem těchto kompozičních vztahů získáme 5
soubor kompozičních rámců, určujících možnosti jejich změn. Preventivní část hodnocení tak určuje význam a způsob působení jednotlivých prvků kompozice i možná rizika jejich narušení a možnosti využití. Posouzení vlivu této konkrétní stavby na typické znaky krajinného rázu navazuje na předchozí hodnocení. Na základě konkrétní projektové dokumentace, dále vyhodnocuje budoucí typické znaky krajinného rázu stavby, které porovnává se stávajícími. Hodnotí jednak míru změn, jednak míru snesitelnosti těchto změn ve všech supervizuálních celcích. Dále hledá v projektu možná řešení případných problémů.
3. Přírodní a kulturně historické charakteristiky území Popis charakteristik území je z velké části převzat z prvního hodnocení (2), neboť opakování téhož jinými slovy je zbytečné a jsou pouze doplněny o další, ne dost zdůrazněné charakteristiky.
3.1. Přírodní charakteristiky krajinného rázu a jeho znaky Plně proto platí charakteristiky přírodní popsané v kapitole 3.1.1. hodnocení (2), v kap. 3.1.3. hodnocení (2) však dochází k zúženému výkladu zákona č. 114/92 Sb., kde mezi vyjmenovanými znaky chybí tyto, pro hodnocené území zásadní charakteristiky a jejich dominantní znaky. Jsou to zejména: 1. typická katéna údolí řeky v Labských pískovcích Děčínské vrchoviny, se svazkem přírodních kontinuí, tvořených průběžnou kombinací plynoucího toku řeky, jejími litorálními okraji, břehovými zaplavovanými porosty, úzkými vlhkými nivními loukami, suťovými lesními okraji v úpatí svahů, zalesněná úbočí svahů s pestrou orientací i porosty a skalními stěnami na vrcholcích; 2. monumentální údolí s vyhlídkami na horních hranách skalních stěn; 3. údolní kotlina Děčína – odezva na křížení Krušnohorského hlubinného zlomu (s Jílovským potokem a Ploučnicí) s údolím Labe. Kotlina členěná ostrovními sopečnými kupami a kužely Ohárecké riftové zóny. Temena kopců jsou zalesněna, jejich úbočí jsou osazena pozdně středověkým až novověkým osídlením, úpatí svahů a dno pánve je typická starosídelní zemědělská krajina, později silně industrializovaná; 4. typická katéna údolí řeky v Českém středohoří v široce zaříznutém údolí ostrovních kopců a kuželů Verneřovického středohoří. Je tvořená kontinuem proudící řeky s litorálem a místy povodňovanou zalesněnou, místy travnatou nivou, procházející otevřenými údolími se zástavbou v dolních částech úbočí a zalesněnými temeny sopečné krajiny kuželů, kup a výrazných hřbetů; 5. průběžný dynamický vývoj řeky i její nivy v závislosti na kolísajících průtocích, tvořící dynamickou fluviální sukcesní sérii nivních biotopů (Buček, Lacina 1984). Ta vytváří škálu vodních, mokřadních a terestrických, přirozených či člověkem podmíněných biocenóz v různých stádiích sukcesního vývoje, vytvářející typickou strukturu přírodního nivního geosystému, včetně jeho typických znaků. Zachování biodiverzity niv je podmíněno úplností této série v různých stádiích vývoje, od stádií iniciálních přes vývojová až k sukcesně vyzrálým společenstvům. Pro nivní fenomén je charakteristická prostorová konektivita a časová kontinuita vývoje biocenóz. Přirozenou součástí homeorhetické dynamiky krajiny říčních niv je periodické opakování jevů „katastrofického charakteru“, jako jsou velké a periodické povodně. Právě povodňové inundace a usazování povodňových kalů v průběhu poledních tisíciletí údolní nivy vytvořily. Samotný rozsah a charakter údolní nivy Labe tvoří „paměť krajiny“, dokumentující přirozený průběh fluviálních krajinotvorných procesů v závislosti na dynamice průtoků. Úplnou dynamickou fluviální sukcesní sérii nivních biotopů 6
nemůžeme zachovat jiným způsobem, než tím, že udržíme přirozené fluviální procesy a zajistíme tím prostorovou konektivitu biocenóz a kontinuitu jejich vývoje. V případě jakékoliv změny se mění i sukcesní série biotopů do jiné podoby.
3.2. Kulturní a historická charakteristika KR a její znaky Kulturní a historické charakteristiky sídel jsou v práci (2) zpracovány vyčerpávajícím způsobem a jsou proto do našeho hodnocení převzaty. Přes rozsáhlost popisu charakteristik postrádáme zmínění charakteristik vztažených k nezastavěnému, rurálnímu prostředí. 1. Okolní venkovská krajina, ač ve vlastní kotlině převážně starosídelní, nese na později kolonizovaných úbočích převažující znaky krajin osídlených v pozdním středověku. Sídelní struktura je tvořena krátkými řadovými vesmi s pravidelnějším uspořádáním objektů, připomínající tak silniční a návesní vsi. Pouze Folknáře mají nepravidelný rozvolněný charakter a vsi zvané Staré Město a Krásný Studenec jsou lesní lánovou vsí. Na západním okraji druhotně vznikly novodobé silniční a hromadné rozvolněné struktury (Václavov, Popovice), tamtéž je také několik usedlostí rozmístěných volně v plužině. Z plužin dominuje délková. Pouze v starosídelním okolí Děčína se významně uplatňuje dominikální a dělená úseková. Na Staré Město a Krásný Studenec pak navazuje plužina záhumenicová, na Dolním Chlumu je zase úseková. 2. Historickou kulturní vrstvu 18. století překrývají významné „verneovské“ znaky památek 19. století – především zástavba v Podmoklech či v Děčíně a ve Žlebech, ale i nábřeží, přístaviště, železniční mosty a nádraží. 3. I Labská zaříznutá údolí s omezenou, nezemědělskou zástavbou jsou typická romantickým slohem 19. století bosážovaných kvádrových zdí, vilek s hrázděnými prvky, ale i přístavními jeřáby, příhradovým železničním mostem a nádražíčky.
4. Popis a vyhodnocení jednotlivých oblastí a míst krajinného rázu 4.1. Oblasti krajinného rázu Zmiňované posouzení dle pramenu (2) definuje zákonný pojem oblast krajinného rázu takto: „je krajinný celek s podobnou přírodní, kulturní a historickou charakteristikou odrážející se v souboru jejích typických znaků, který se výrazně liší od jiného celku ve všech charakteristikách či v některé z nich a který zahrnuje více míst krajinného rázu. Je vymezena hranicí, kterou mohou být přírodní nebo umělé prvky nebo jiné rozhraní měnících se charakteristik“ . Oblast krajinného rázu dle našeho pojetí je vymezena především georeliéfem území, viditelným i z nadhledů. Při porovnání obou typů vymezení je vidět, že vzhledem k naprosté jednoznačnosti georeliéfu řešeného území jsou vymezeny oblasti dle (2) prakticky stejně. Zpracovatelé posouzení (2) patrně nedopatřením nevyužili, a ani necitovali již dříve zpracované Preventivní hodnocení krajinného rázu CHKO České středohoří (6). Proto u každého celku uvádíme číslo přiřazené dle (2) a (6). Supervizuální celky řešeného území: Pozn.: u popisů Zjištěných hodnot a jejich ochrany jsou odlišeny hodnoty: dle zdroje (2) =
doplnění dle vlastních průzkumů
7
8
Celek 1. – Labské údolí Dolního Žlebu (dle (2) B.1.3) Charakteristiky celku: Úzké, hluboce zaříznuté údolí Labe s jedinečnými skalními horizonty. Panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. Vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí. Obec Dolní Žleb tvoří úzký pruh zástavby na patě svahů nad železniční tratí. Zástavba s cennými objekty působí v krajinném rámci harmonicky. Konfigurace prvků krajinné scény vytváří jedinečné estetické hodnoty. Výrazná dynamika krajinné scény a kontrast horizontály pohybující se hladiny s vertikálami skalních stěn je důležitým znakem charakteru krajiny. Je možno hovořit o harmonii prostorových vztahů a harmonickém měřítku krajiny. V rámci Evropy i u nás nejvzácnější typ georeliéfu vůbec. Ohraničení celku: Celek je na východě a západě uzavřen vedutami vysokých zalesněných svahů s výchozy skal na horizontu, místy i v úbočí. Na sever a na jih je v záhybech polootevřen do sousedních úseků údolí. Krajinné matrice: Úzká soutěska Labe se otevírá na levém břehu do hluboce zaříznutého příčného údolí Dolnožlebského potoka. Zásadní význam má jejich nenarušené kontinuum, zejména na dně údolí. Skalní útvary ve svazích a na horní hraně svahů tvoří bizarní dominanty a akcenty krajinné scény. Typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na úpatních suťových kuželech sídlo, v úpatí s dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka. Krajinné suterény: Boční, šikmo zaříznutá a pohledově skrytá zalesněná údolí. Kompoziční póly: - řetězy skalních útvarů na ohraničeních (Děčínská věž, Trůn, Mnich, Protěžova věž, Dolnožlebská jehla, Labská panna, Jeptiška) - Belveder – barokní vyhlídkový areál na okraji srázu - kostel v Dolním žlebu Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = nejvzácnější typ georeliéfu ve střední Evropě = typická údolní katéna od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních biotopů = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn cenná architektura zástavby Dolního Žlebu místy rušivý vliv náspů železniční trati = cenné úseky železnice v duchu verneovského období 19. století = harmonické monumentální měřítko krajiny vysoké estetické hodnoty krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
9
Celek 2. – Labské údolí Čertovy Vody (dle (2) B.1.2) Charakteristiky celku: Úzké, hluboce zaříznuté údolí Labe s jedinečnými skalními horizonty. Panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. Vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí. Volná zástavba Čertovy Vody a Podskalí je částečně skryta v bočním údolí nad železniční tratí. Zástavba s cennými objekty působí v krajinném rámci harmonicky. Konfigurace prvků krajinné scény vytváří jedinečné estetické hodnoty. Výrazná dynamika krajinné scény a kontrast horizontály pohybující se hladiny s vertikálami skalních stěn je důležitým znakem charakteru krajiny. Je možno hovořit o harmonii prostorových vztahů a harmonickém měřítku krajiny. V rámci Evropy i u nás nejvzácnější typ georeliéfu vůbec. Ohraničení celku: Celek je na východě a západě uzavřen vedutami vysokých zalesněných svahů s výchozy skal na horizontu, místy i v úbočí. Na sever a na jih je v ohbích řeky polootevřen do sousedních úseků údolí Krajinné matrice: I zde typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na úpatních suťových kuželech sídlo, v úpatí s dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka. Krajinné suterény: Boční, šikmo zaříznutá a pohledově skrytá zalesněná údolí se zástavbou Čertovy Vody a Podskalí. Kompoziční póly: - řetězce skalních útvarů na hřebenech (Mnich, Kamzičí hrot, Krkavec, Vojtěch, Skříň, Želva, Růžová palice, Hřebenová jehla) - Stolzigova jeskyně - socha sv. Vojtěcha - železniční zastávka Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice - kolmé osy bočních údolí Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = nejvzácnější typ georeliéfu ve střední Evropě = typická údolní katéna od skalních stěn a zapojených lesních porostů, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou, dynamicky proudící řeku s úzkou nivou a poříčními jezery slepých ramen výrazné terénní vymezení soutěsky Labe ojedinělé tvary skalnatých útvarů a dominant = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série nivních biotopů = v toku přírodě blízké koncentrační štěrkové výhony a lavice místy rušivý vliv náspů železniční trati = železniční trať se v pohledech seshora ztrácí = cenné úseky železnice v duchu verneovského období 19. století ojedinělý charakter krajinné scény vysoké estetické hodnoty krajiny = harmonické monumentální měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
10
Celek 3. – Labské údolí Prostředního Žlebu (dle (2) B.1.1) Charakteristiky celku: Úzké, hluboce zaříznuté údolí Labe s jedinečnými skalními horizonty. Panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. Tvar terénu podtrhuje sevřenost prostoru. Vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí. Dno údolí na jihu okrajově využito pro lodní překladiště. Levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech. Dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé. Levý břeh s cyklistickou trasou u vody je provázen železniční tratí a málo frekventovanou silnicí. Ve volné zástavbě Prostředního žlebu v úbočí a v zástavbě na pravém břehu je možno najít architektonicky zajímavé objekty. Zástavba působí v krajinném rámci harmonicky. Konfigurace prvků krajinné scény vytváří jedinečné estetické hodnoty. Je možno hovořit o harmonii prostorových vztahů a harmonickém měřítku krajiny. I zde v rámci Evropy i u nás nejvzácnější typ georeliéfu vůbec. Ohraničení celku: Celek je na východě a západě uzavřen vedutami vysokých zalesněných svahů s výchozy skal na horizontu, místy i v úbočí. Na sever a na jih je v ohbích polootevřen do sousedních úseků údolí Krajinné matrice: I zde typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka. Krajinné suterény: Nejsou. Kompoziční póly: - řetěz skalních útvarů na hřebenech (Rudolfův kámen, Hřebenový kužel, Strážce Prostředního Žlebu) - dominantní ostroh Spáleniska s dalekými výhledy - skalní Růžová vyhlídka - eklekticisní kaple Panny Marie v Prostředním Žlebu - benzínová pumpa na břehu řeky Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = nejvzácnější typ georeliéfu ve střední Evropě = rozšiřující se údolní katéna od skalních stěn a zapojených lesních porostů, přes sídlo a dopravní infrastrukturu v úbočí po širokou, dynamicky proudící řeku s luční nivou na dně výrazné vymezení sevřeného prostoru údolí = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = cenné úseky železnice v duchu verneovského období 19. století místy rušivý vliv náspů železniční trati = železniční trať se v pohledech seshora ztrácí = technicistní úpravy břehů řeky v jižní třetině pravobřeží = místy rušivá zástavba Prostředního Žlebu v levobřežním úbočí = harmonické monumentální měřítko krajiny ojedinělý charakter krajinné scény, vysoké estetické hodnoty krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
11
Celek 4. – Labské údolí Horního Žlebu (dle (2) B.1.1) Charakteristiky celku: Za ostrohem Stoličné hory na pravém břehu Labe se charakter labského údolí mění. Údolí je hluboce zaříznuté a je sevřené v lesnatých prudkých svazích. Tvar terénu podtrhuje sevřenost prostoru. Zatímco v Českém středohoří se svahy zvedaly k dominantním výšinám, objevujícím se až ve značné vzdálenosti od toku řeky, často i v druhém prostorovém plánu, svahy labského údolí jsou zcela jasně ohraničeny skalnatými hranami a krátká příčná údolí většinou vydělují dominantní terénní tvary, které jsou bezprostřední součástí prostoru údolí. Sevřenost prostoru je uvolněna otevřením do příčného údolí Loubského potoka. Součástí prostoru je i železniční most přes Labe na jižním okraji. Údolí v návaznosti na severní okraj Děčína je využito na pravém břehu pro překladiště. Na vysoké nábřežní zdi přístaviště se objevuje železniční vlečka a halové objekty a další technické a provozní zařízení. Levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech. Dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé. Levý břeh s cyklistickou trasou u vody je provázen železniční tratí, málo frekventovanou silnicí a vedením VN. Ves Horní Žleb, která je dnes součástí Děčína, leží na levém břehu Labe. V roce 1768 zde byl objeven pramen se železitou vodou, čemuž následovala výstavba lázeňských objektů. Lázně dobře prosperovaly ale v roce 1922 byly zrušeny. Ohraničení celku: Celek je na jihovýchodě a severozápadě uzavřen vedutami vysokých zalesněných svahů s výchozy skal na horizontu, místy i v úbočí. Na severovýchodě a je v záhybu polootevřen do sousedních úseků údolí, na jihovýchodě je částečně uzavřen železničním mostem přes Labe. Krajinné matrice: Typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších úbočních osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka, zde však výrazně pozměněna železničním překladištěm a mostem Krajinné suterény: Boční zalesněné, pohledově skryté údolí Loubského potoka. Kompoziční póly: - dominantní temena Labská stráž a Stoličná hora s dalekými výhledy - Horní Žleb s železniční stanicí - železniční most přes řeku - panelový dům v Loubí - lodní překladiště Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice - kolmé osy bočních údolí Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = nejvzácnější typ georeliéfu ve střední Evropě = rozšiřující se údolní katéna skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole od skalních stěn po proudící řeku s luční nivou na dně, = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep, včetně hladového kamene = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = technické úpravy přístavních nábřeží v pravobřeží, v duchu verneovského industriálního období 19. století nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = lázeňská tradice v Horním Žlebu rušivý prvek železniční trati = rušivá sídlištní panelová výstavba na pravobřeží = velké harmonické měřítko údolní krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
12
Celek 5. – Centrum Děčína (dle (5) č.66, dle (2) A.5.1) Charakteristiky celku: Historické centrum města se zámkem na výrazném terénním ostrohu, leží na hranicích Děčínské vrchoviny s údolím Labe a Českého středohoří. Takto vzniklá polootevřená kotlina tvoří hlavní prostor historického centra se stavebními památkami a typickým urbanistickým interiérem. Je tvořeno téměř kompaktní zástavbou městského charakteru s výraznými industriálními znaky u řeky, ke které se však dnes částečně otáčí humny. Ohraničení celku: Na severu je ohraničeno výraznými terénními výšinami a stěnami (Pastýřská stěna, Červený vrch, Stoličná hora, Pustý vrch, Chlum), na západě prolomenými zaříznutými bočními údolími Přípeře a Červeného vrchu, vše zalesněné, se skalními výchozy. Na jihu je polouzavřen mírným ostrohem Nového Města a nízkou, ale výraznou dominantou zámeckého vrchu se zástavbou. Krajinné matrice: Hraniční polootevřená kotlina se severními zalesněnými svahy, akcentovanými skalními výchozy. Levobřežní úzká boční údolí typicky zastavěna rozvolněnou nízkopodlažní zástavbou v zahradách. Zřetelně tekoucí řeka, rozdělující kotlinu je regulována a obklopena industriální zástavbou dopravních překladišť, místy nabývajících charakteru nábřeží. Na pravobřeží historická bloková vícepodlažní zástavba vlastního města, přecházející za železnicí v kobercovou vilovou zástavbu s objekty občanské vybavenosti. Krajinné suterény: Boční údolí Přípeře a Červeného vrchu Kompoziční póly: - skalní výchozy pískovcových stěn (Stoličná hora, Červený vrch) - rozhledna se ZOO na Pastýřské stěně - zámek - Tyršův most - kostel sv. Václava a Blažeje - přístavní jeřáby na řece - objekty nemocnice v Novém Městě Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích nábřeží, železnice a silnice - kolmé osy bočních údolí - kolmé osy Tyršovy ulice s mostem a historického jádra Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = významný typ georeliéfu na přechodu skalních měst k sopečným pohořím výrazná panoramata terénních horizontů s dominantou Pastýřské stěny nad centrem městská krajina s náznakem periférie i centra = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn řeka sevřená ve středu města v nábřežních zdech a náplavkách, v prostředí s významnými přírodními i architektonickými hodnotami = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = technické úpravy přístavních nábřeží umožňují městotvorné využití kulturní dominanta zámku místy cenná architektura zástavby = rušivá sídlištní panelová a industriální výstavba = harmonické střední měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
13
Celek 6. – Děčínská kotlina (dle (5) č.66, dle (2) A.5.1) Charakteristiky celku: Sníženina Děčínské kotliny vytváří rozšířené, hluboké údolí Labe na soutoku s Ploučnicí a Jílovským potokem. Její ploché dno a částečně i navazující svahy zaujímá aglomerace Děčína. Jádro Děčína je skryto na severu v celku 5., za Zámeckým vrchem. Okolní venkovská krajina, ač převážně starosídelní nese převažující znaky krajin osídlených v pozdním středověku. Sídelní struktura je tvořena krátkými řadovými vsemi s pravidelnějším uspořádáním objektů, připomínající tak starosídelní silniční a návesní vsi. Pouze Folknáře mají nepravidelný rozvolněný charakter a vsi zvané Staré Město a Krásný Studenec jsou lesní lánovou vsí. Na západním okraji druhotně vznikly novodobé silniční a hromadné rozvolněné struktury (Václavov, Popovice), tamtéž je také několik usedlostí rozmístěných volně v plužině. Z plužin dominuje délková. Pouze v okolí Děčína se významně uplatňuje dominikální a dělená úseková. Na Staré Město a Krásný Studenec pak navazuje plužina záhumenicová, na Dolním Chlumu je zase úseková. Ohraničení celku: Na západě je mezi zalesněnými vedutami Pastýřské stěny a Popovického vrchu polootevřen do údolí Jílovského potoka. Na jihozápadě je mezi kuželem Popovického vrchu a zalesněnou vedutou Chlumu otevřen do zužujícího se údolí Labe. Na jihovýchodě opět je opět otevřen mezi vedutami Chlumu a Pustého vrchu do údolí Ploučnice. Na severovýchodě je poloouzavřen přes vedutu Sokolího vrchu s rozhlednou do údolí Ludvíkovické brázdy. Na severu je pootevřen přes Zámecký vrch do celku 5. Krajinné matrice: Polootevřená široká kotlina celkově urbanizovaného charakteru s výraznými industriálními prvky. Ohraničující veduty svahů jsou v horních třetinách svahů zalesněny, střední polohy svahů s typicky příměstskou zemědělskou krajinou přechází v nízkopodlažní zástavbu venkovského charakteru, promísenou zástavbou kobercovou. Široké dno kotliny je z velké části obsazeno rozsáhlou industriální zástavbou (Rozbělesy, žel. nádraží, Staré Město atd.), její levobřežní část je dále tvořena blokovou městskou zástavbou Podmokel, pravobřežní část městskou sídlištní zástavbou Starého Města. Tyto textury přechází na okrajích v již zmíněnou matrici nízkopodlažní venkovské zástavby. Zřetelně tekoucí řeka, rozdělující kotlinu je regulována a obklopena industriální zástavbou dopravních překladišť, střídajících se s periférními industriálními i obytnými plochami. Krajinné suterény: Nejsou. Kompoziční póly: - dominantní zalesněné kopce Popovický, Chlum a Pustý vrch - skalní výchoz pískovcových stěn Stoličné Hory - rozhledny na Pastýřské stěně a Sokolím vrchu - zámek s parkem - historické jádro Podmokel - Thunská hrobka - historický most - kostel sv. Václava v Rozbělesích - nový most s mimoúrovňovými křižovatkami - železniční most do Podmokel Kompoziční osy: - svazek paralelních os řeky, jejích nábřeží, železnice a silnice - svazek příčných os s novou silnicí I./13, z Teplic na Českou Kamenici - svazek os silnice z Děčína do Benešova Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazná panoramata terénních horizontů s dominantou Pastýřské stěny a Zámeckého vrchu na severu a sopečných kuželů na jihu městská a příměstská krajina, výrazně industrializovaná
14
plynoucí řeka sevřená ve středu města v nábřežních zdech a náplavkách = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů cenné ekosystémy na štěrkopískových náplavech při soutoku Labe s Ploučnicí kulturní dominanta zámku = urbanisticky i architektonicky cenná zástavba na levobřeží, v Podmoklech = plavební artefakty (ocelová úvaziště, štětované rampy přístaviště, kvádrové zdinábřeží, příhradové mosty) = rušivá sídlištní panelová a industriální výstavba = harmonické střední měřítko celku ploché krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří
Celek 7. – Křešické údolí Labe (dle (5) č.66, dle (2) A.5.1) Charakteristiky celku: Pohledově autonomní část širokého, asymetrického údolí Labe nad Děčínem, ohraničené na levobřeží starými sopečnými kužely, na pravobřeží složitým hřbetem Chlumu. Jeho široké a ploché dno, rozšířené bočními mělkými údolími Chrochvického a Křešického potoka zaujímá jižní část aglomerace Děčína. Okolní venkovská krajina, ač převážně starosídelní, nese převažující znaky krajin osídlených v pozdním středověku. Hlavní svahy údolí jsou převážně lesnaté. Sídelní struktura je tvořena krátkými řadovými vsemi s pravidelnějším uspořádáním objektů, připomínající tak starosídelní silniční a návesní vsi, dnes však výrazně setřených novodobou silniční a hromadnou, rozvolněnou strukturou. Ohraničení celku: Celek je na západě uzavřen zalesněnými vedutami kuželů Popovického vrchu a Chmelníku s údolím Chrochvického potoka mezi nimi. Na sever a na jih je celek v záhybech otevřen do sousedních celků údolí Labe, na východě je uzavřen zalesněnou a plochou vedutou masivu Chlumu se stejnojmennou osadou v sedle hřebene. Krajinné matrice: Z dvou stran otevřené, široké údolí, celkově urbanizovaného charakteru s výraznými industriálními prvky. Ohraničující veduty jsou v horních polovinách zalesněny, střední polohy svahů s typicky příměstskou zemědělskou krajinou přechází v údolí v nízkopodlažní zástavbu venkovského charakteru, promísenou zástavbou kobercovou, na severní hranici, ve Václavově doplněna sídlištní panelovou zástavbou. Široké dno kotliny je z velké části obsazeno rozsáhlou industriální zástavbou, v jižní části vystřídanou nivními polnostmi. Zřetelně proudící řeka, rozdělující údolí je regulována a obklopena industriální zástavbou dopravních překladišť, střídajících se s periférními industriálními plochami. Krajinné suterény: Nejsou. Kompoziční póly: - zalesněný Popovický vrch - zalesněný vrch Chmelník, místo dalekých výhledů - ostroh Chlumu s telekomunikačními stožáry - Velký Chlum s rozhlednou - ostroh Velkého Chlumu nad Kameničkou - centrum Křešic s kaplí - centrum Horního Chlumu s kaplí - věžový vodojem v Marjaníně Kompoziční osy: - svazek os řeky Labe s železnicí a silnicí - kolmé osy Chrochvického a Křešického potoka 15
Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = významný typ georeliéfu sopečných pohoří (Chmelník, Popovický vrch) výrazná panoramata terénních horizontů urbanizovaná příměstská krajina, výrazně industrializovaná cenné ekosystémy na štěrkopískových náplavech = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep = okolo řeky místy stále volná zemědělská krajina = horní třetiny až poloviny svahů jsou zalesněné, bez osídlení = místy rušivá sídlištní panelová a industriální výstavba = harmonické střední až velkovýrobní měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří
Celek 8. – Boletické údolí Labe (dle (5) č.46, dle (2) A.5.2) Charakteristiky celku: Před Choraticemi labské údolí zužuje strmými svahy výběžku Sedmihoří na levém břehu a dramatickými skalami Dívčího skoku na pravém břehu. Zatímco po levém břehu se prosmýkne koridor silnice a železnice, při pravém břehu se táhne pás bohaté břehové zeleně kolem tůní a slepého ramene. Dále se prostor široce otevírá širokým příčným levobřežním údolím Račího potoka a na pravobřeží méně výrazně údolím Kameničky. Niva je vyplněna průmyslovým areálem v Boleticích s nevýraznou obytnou zástavbou, stoupající do svahů Velkého Chlumu. Ohraničení celku: Celek je na západě z obou stran polouzavřen vysokými vedutami vysokých zalesněných svahů kuželu Chmelníku a táhlého hřebenu Sedmihoří a otevřen do ukloněného údolí Račího potoka. Na sever je otevřen rámovaným údolím Labe do sousedního celku, Na východě je uzavřen širokou zalesněnou vedutou Velkého Chlumu a hřbetem nad Nebočady a na jih je v uzavřen soutěskou Choratického ostrohu a Dívčího skoku. Krajinné matrice: Lesozemědělská, na dně údolí místy značně urbanizovaná krajina. Rozšířené Labské údolí má podobné složení matric jako předchozí katény – v ose tvořené řekou jsou to v nivách vedle původních luk dnes především industriální areály, v úpatí sídla se zemědělskými plochami. Ve většině příbřežních sídel, zejména u Boletic, novodobá zástavba zcela setřela, případně pohltila původní urbanistickou strukturu (zachovalejší jsou pouze Nebočady a zejména Choratice). Původní urbanismus menších, výše položených sídel se zachoval daleko lépe. Zemědělská půda pouze s náznaky původního členění stále obklopuje většinu sídel, a to především na levobřeží. Tvoří ji především pole, louky a pastviny, u Malšovic velkoplošné sady. Prudší svahy, kuželovité vrcholy a i některá plošší temena pokrývají převážně smíšené lesní porosty. Krajinné suterény: - zaříznuté údolí Kameničky Kompoziční póly: - zalesněný vrch Chmelník, místo dalekých výhledů - hřeben Sedmihoří (Nad Kotárem, Petrův vrch, skalnatý ostroh Borku) - Choratický ostroh - ostroh Netterskoppe (pěkný vrchol) s býv. hostincem - ostroh Velkého Chlumu nad Kameničkou - útesy Dívčího skoku - bývalé lázně Chmelnice s kaplí - centrum Nebočad s kostelem - historické jádro Malšovic
16
Kompoziční osy: - svazek os řeky Labe s železnicí a silnicí - kolmé osy silnic do Bohyně a Lesné Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = monumentální veduta hřebenu Sedmihoří a kužele Chmelník = horní třetiny až poloviny svahů jsou zalesněné, bez osídlení = příměstská krajina zasažená suburbanizací = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic = v toku koncentrační štěrkové výhony = poříční laguny na pravém břehu řeky cenné přírodní lokality na pravém břehu v prostoru Nebočad pás bohatých břehových porostů na pravém břehu v Boleticích technicistní úpravy levého břehu rušivé prvky silnice, železnice, vedení VN a výrobních areálů kulturní dominanta kostela sv. Vavřince v Nebočadech = harmonické, obytné měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří
Celek 9. – Dobkovické údolí Labe (dle (5) č.47, dle (2) A.5.2) Charakteristiky celku: Sevřená, hluboce zaříznutá část údolí Labe s ukloněnými údolíčky drobných potoků na pravobřeží. Jedná se o pozdně středověkou lesozemědělskou krajinu. Základ sídelní struktury tvoří netypicky hromadné vsi (Dobkovice, Jakuby) s úsekovou plužinou a nepravidelné krátké řadové vsi (Hoštice, Všeraz) s délkovou plužinou. Ohraničení celku: Celek je na západě uzavřen vedutou vysokých zalesněných svahů Sedmihoří, na sever je polootevřen soutěskou Choratický ostroh - Dívčí skok, na východě je uzavřen vysokou vedutou strání hřbetu Netterskoppe a hřbetu nad Lesnou. Na jih je uzavřen ostrohy Vrabince a Dobkovického opyše. Krajinné matrice: Typická údolní katéna soutěsek Labe v Českém středohoří – na temenech svahů mozaika lesních ploch se zemědělskými, v horní polovině svahů lesy, v dolní polovině úbočí mozaika lesních, polních a sídelních ploch, místy se sady. Úpatí je v prudších sklonech zalesněno, pomístně se skalními čedičovými výchozy a antropogenními zářezy, místy s rozvolněnou zástavbou. Dno údolí tvoří úzká travnatá niva proudící řeky s nálety. Krajinné suterény: Nejsou. Kompoziční póly: - akcenty zalesněného hřebenu Sedmihoří (Dobkovický opyš, ostroh Borku, Choratický ostroh) - akcenty zalesněného hřebenu nad Lesnou (Netterskoppe, Hůrka) - skalní výchoz Dívčí skok - zalesněný hřeben Vrabince se stejnojmennou zříceninou hradu - panelové domy v Dobkovicích - tovární komín v Nových Choraticích Kompoziční osy: - osy řeky - kolmé osy spádnic
17
Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = zužující se údolí uzavřené bránami Dívčího skoku a Vrabince = rurální krajina s úbočí se zalesněnými horizonty = venkovský charakter osídlení = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep = poříční jezera charakteru slepých ramen cenné přírodní lokality na pravém břehu v prostoru Nebočad rušivé prvky silnice, železnice, vedení VN a výrobních areálů = harmonické intimní měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří
4.2. Místa krajinného rázu Všechna dotčená místa leží v oblasti vymezené jako supervizuální celek č. 3. Jsou tvořena konvizuálními celky pohledově a funkčně souvisejícími s vlastní stavbou a jejími detailními projevy v krajinném interiéru. Dva z nich vzniknou přímo na dně údolí, na řece a jejích březích, dalších šest je v úbočích na obou březích a díla z nich jsou vnímána v blízkých nadhledech. Levobřežní úpatí svahů je tvořeno hustými porosty v konkávních svazích a nejsou proto se stavbami pohledově spojité. Vzniká tak pás ovlivněných říčních celků, pás neovlivněných úpatních a další pás úbočních celků nad nimi, které jsou dotčeny stavbami v nadhledech.
18
Celek 3.1. Ohraničení: Úsek řeky s břehovými porosty pod splavem. Krajinné matrice: Plynoucí vodní hladina s břehovými porosty a štěrkovými lavicemi a výhony a travnatá lada. Kompoziční póly: Skupina pravobřežních vilek. Kompoziční osy: Osy řeky, železnice a silnice. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = dno typické údolní katény - od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = cenné úseky železnice v duchu verneovského období 19. století ojedinělý charakter krajinné scény vysoké estetické hodnoty krajiny = harmonické obytné měřítko poříční krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří
Celek 3.2. Ohraničení: Úsek řeky nad splavem s břehovými porosty. Krajinné matrice: Plynoucí vodní hladina s břehovými porosty, štěrkovými lavicemi a ostrohy, travnatá lada a solitérní zástavba se zahrádkami. Kompoziční póly: Industriální stavby – jeřáb překladiště a benzínová pumpa. Kompoziční osy: Osy řeky, železnice a silnice. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: = součást typické údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn ojedinělý charakter krajinné scény = malé, obytné měřítko krajiny, částečně narušené industriálními zařízeními = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
Celek 3.3. Ohraničení: Nahoře pískovcová bradla, na jihu a severu konvexní tvar svahu, na západ otevřen k Labi. Krajinné matrice: Úboční zalesněný svah. Kompoziční póly: Bradla Růžového hřebenu. Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v úpatí svahu.
19
Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = železniční trať se v pohledech seshora ztrácí ojedinělý charakter krajinné scény = velké harmonické měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
Celek 3.4. Ohraničení: Nahoře pískovcová bradla, na jihu a severu konvexní tvar svahu, na západ otevřen k Labi. Krajinné matrice: Úboční zalesněný svah. Kompoziční póly: Bradla Růžová vyhlídka a Hřebenový kužel. Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v úpatí svahu. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů =železniční trať se v pohledech seshora ztrácí ojedinělý charakter krajinné scény = velké harmonické měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
Celek 3.5. Ohraničení: Nahoře pískovcová bradla, na jihu a severu konvexní tvar svahu, na západ otevřen k Labi. Krajinné matrice: Úboční zalesněný svah. Kompoziční póly: Bradla Spáleniska. Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v úpatí svahu. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = železniční trať se v pohledech seshora ztrácí ojedinělý charakter krajinné scény = harmonické monumentální měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
20
Celek 3.6. Ohraničení: Na západě zalesněný svah s pískovcovými bradly, na severu a jihu konvexní tvar svahu, na východ otevřen přes konkávní úpatí na řeku. Krajinné matrice: Zalesněné úbočí svahu, dole se zástavbou rodinných domků se zahradami. Kompoziční póly: Eklekticistní kostel Panny Marie Bradlo Strážce Prostředního žlebu Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v sídle. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů místy cenná architektura zástavby ojedinělý charakter krajinné scény vysoké estetické hodnoty krajiny = malé až pitoreskní harmonické měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
Celek 3.7. Ohraničení: Na západě zalesněný svah s pískovcovými bradly, na severu a jihu konvexní tvar svahu, na východ otevřen přes konkávní úpatí na řeku. Krajinné matrice: Zalesněné úbočí svahu, dole s rozptýlenou zástavbou rodinných domků se zahradami. Kompoziční póly: Bradla Vrásníku Hřiště pod lesem Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v sídle. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů místy cenná architektura zástavby ojedinělý charakter krajinné scény vysoké estetické hodnoty krajiny = malé, obytné harmonické měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
Celek 3.8. Ohraničení: Na západě zalesněný svah s pískovcovými bradly, na severu a jihu konvexní tvar svahu, na východ otevřen přes konkávní úpatí na řeku. Krajinné matrice:
21
Zalesněné úbočí svahu, dole s rozptýlenou zástavbou rodinných domků v zahradách. Kompoziční póly: Bradlo Suk. Kompoziční osy: Vrstevnicová silnice v sídle. Zjištěné hodnoty a jejich ochrana: výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo, dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole výrazné uplatnění srázů a skalnatých hran soutěsky Labe v krajinné scéně = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů místy cenná architektura zástavby ojedinělý charakter krajinné scény = malé, obytné harmonické měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce
5. Možné vlivy záměru na hodnoty krajinného rázu 5.1. Typické znaky krajinného rázu posuzovaného záměru Ač je záměr stavby prezentován jako jednotné funkčně provázané dílo, můžeme v něm rozeznat dva samostatné záměry s různými důvody výstavby a dopady jak na hodnoty krajinného rázu tak na kompenzační opatření. A. První záměr tvoří stavby a zařízení plavebního stupně, sloužící zajištění minimálních průtoků v řece pro plavbu. Potřebnost, celostátně zásadní význam a nevyhnutelnost těchto úprav je prezentován v průkazných dokumentech a dokladech, odůvodňujících nutnost zásahu i do území se zvlášť významnými a chráněnými hodnotami krajinného rázu v rámci dvou zvlášť chráněných území – CHKO České středohoří a CHKO Labské pískovce. B. Druhý je záměr na vybudování malé vodní elektrárny pro vyšší využití nadrženého vodního sloupce. Tento záměr je zdůvodněn pouze obecně platnými zásadami využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento důvod pro zásah do zvlášť významných a chráněných hodnot krajinného rázu je jistě nedostatečný. Oba záměry jsou v předložené dokumentaci spojeny. Navrhovaný záměr je posuzován ve třech variantách „1“, „1b“ a „0“. (jejich popis je převzat z podkladů poskytnutých objednatelem a studie (2)):
Varianta 1 Ve shodě se zadáním je dosažení potřebných parametrů řešeno vybudováním plavebního stupně Děčín v ř. km 737,02 s plavební komorou a vzdouvacím objektem - pohyblivým jezem – umožňujícím nominální vzdutí hladiny nad stupněm na kótu 124,50 m n. m. – cca 0,5 m nad úrovní hladiny maximálního plavebního průtoku, rovnajícího se cca jednoleté vodě - v profilu stupně (v současnosti v profilu jezu). Toto vzdutí dosahuje cca do ř. km 746,20 - tj. cca 2 km nad objekty loděnice Křešice, a z hlediska dosažení potřebné plavební hloubky umožní neprovádět žádné zásahy do stávajícího dna řeky od plavebního stupně po tento profil. Navrhované úpravy se v tomto úseku, tj. mezi ř. km 737,20 a 746,20 omezují pouze na úpravy při březích v souvislosti s uvažovaným vzdutím. Nevyhovující plavební poměry pod tímto plavebním stupněm směrem ke státní hranici, tj. mezi ř. km 730,40 a 737,00 u Dolního Žlebu, budou pro zadané parametry odstraněny prohrábkou říčního dna pro vytvoření plavební kynety dle výše uvedených zásad.
22
K plavebnímu účelu se dále připojuje využití hydropotenciálu vzniklého vzdutím jezu plavebního stupně. Vodní elektrárna je navržena s cílem jeho maximálního využití pro získání maximálního množství vyrobené elektrické energie. Navrhovaná výstavba z hlediska architektonického je v zásadě čtvero druhu: a) Předně to je plavební stupeň Děčín, jehož výstavba zaujímá jak vlastní koryto Labe, tak přilehlé břehové partie, i když v minimálním rozsahu. Plavební stupeň je tvořen zejména plavební komorou, horní a dolní rejdou umožňující vjezd a výjezd z komory s čekacím stáním lodí před proplavením, pohyblivým jezem zajišťujícím potřebné vzdutí v jezové zdrži s rybími přechody, objektem velínu pro řízení provozu plavební komory a jezu a nezbytné napojení na inženýrské sítě a jejich přeložky v prostoru výstavby. Základní objekty jsou převážně betonové s ocelovým funkčním vybavením uzávěry a hrazením. Břehy rejd jsou převážně ve svahovaném provedením s opevněním svahů kamennou dlažbou, případně pohozem z lomového kamene, nad hladinou běžných průtoků oživeným zahumusováním a zatravněním. Nezbytné manipulační provozní plochy a přístupové komunikace jsou navrhovány v živičném provedení, ostatní plochy dotčené výstavbou, pokud nebudou po jejím ukončení a jejich rekultivaci vráceny k původnímu užívání, budou zatravněny a osázeny dřevinami v rozsahu a druhu odpovídajícímu místním a provozním podmínkám. Budova velínů plavební komory je umístěna na tělese plavební komory. Objekt se skládá z kvádrové hmoty velitelského můstku z jihu zasazené ve 3. NP do vysoké nohy zaobleného průřezu. Ve 3. NP je umístěn vlastní provoz velínu, vykonzolováná dispozice umožňuje výhled pásovým oknem do plavební komory a směrem po proudu i proti proudu řeky. Hmota nohy je nahoře zakončena plochou střechou a vysokou atikou, kde budou umístěny potřebné agregáty, na střeše je dále kotven vysoký stožár pro signalizační a komunikační účely. Konstrukce objektu se předpokládá železobetonová zateplená. Dolní rejda je vybudovaná jako rozšířený prostor do levého břehu, od vývaru jezu oddělená dělící zdí. b) Na pravé ukončení jezové části plavebního stupně navazuje železobetonový objekt vodní elektrárny, jehož tvar a rozměry jsou úzce ovlivněny instalovaným technologickým zařízením. Vodní elektrárna bude situována v pravém břehu částečně zapuštěná do boku údolí pod stávající silnicí č. I/62 Děčín - Hřensko. Z levé strany sousedí s pravým jezovým polem. Po její pravé části probíhá kanálový rybí přechod Na zdrž vodního díla bude napojena vtokovou částí. Spojení s korytem řeky pod vodním dílem bude provedeno odpadem z VE. Objekt je navržen bez horní stavby s příjezdem na střechu objektu ze silnice I/62 a s dopravou zařízení do prostoru strojovny montážními otvory ve střeše pomoci mobilního jeřábu. c) Za třetí je to jezová zdrž plavebního stupně, kde vzdutí vytvoří stabilizaci hladin a odstraní kolísání hladin v určitém rozsahu nízkých průtoků. U zdrže plavebního stupně Děčín tento stav nastane v délce cca 9 km a to převážně v intravilánu Děčína. Navrhované úpravy v těchto úsecích se omezují převážně na doplnění a úpravy stávajícího opevnění břehů a na úpravy některých nízko položených pobřežních ploch převážné v sadové úpravě v návaznosti na okolí. V okolí zaústění Ploučnice bude prostor vzniklého ostrohu upraven jako umělý štěrkopískový jesep podle požadavku na vytvoření vhodných podmínek pro existenci specifických druhů flory v tomto prostoru. d) Čtvrtý druh navrhovaných úprav na splnění zadaných plavebních podmínek je v úseku s regulační úpravou pod plavebním stupněm Děčín po Dolní Žleb v délce cca 6 km. V těchto úsecích je navrhována prohrábka plavební kynety ve dně řeky s případným opevněním jejích svahů pod hladinou pohozem z lomového kamene. Tato úprava je pod hladinou běžných průtoků v řece a nedotkne se stávajících říčních břehů.
23
Provozní objekt 1: Výstavbou tohoto objektu budou vytvořeny podmínky pro zajištění bezpečného provozu jak vodohospodářského – jezu, tak plavební části – plavební komory navrhované stavby. Provozní objekt je navržen jako dvoupodlažní se zastavěnou plochou 9,60 x 36,60 m. Je umístěn na poměrně úzkém pruhu území nad dolní rejdou plavebního stupně na levém břehu pod násypem železniční trati Děčín – Drážďany u konce příjezdné komunikace k plavebnímu stupni dle IO 01. Pozemek objektu v dosahu velkých vod – cca Q15, tomu je přizpůsobeno rozvržení místnosti do přízemí a 1. patra. Provozní objekt 2: Tato část výstavby doplňuje provozní zázemí správce vodní cesty a řeky a navíc obsahuje možnost ubytování pro jeho zaměstnance. Objekt je navržen na parcele č. 98/1 k.ú. Prostřední Žleb, cca 250 m proti proudu od železničního mostu trati ČD Děčín - východní nádraží Prostřední Žleb v ulici Labské nábřeží na levém břehu. Parcela je uzavřena ze severní strany drahou ČD Děčín – Drážďany, z jihu ulicí Labské nábřeží. Z východu a západu sousedí s pozemky s rodinnými domy. Pozemek je prudce svažitý od severu k jihu, od drenážního tělesa ČD je oddělen kamennou opěrnou zdí o výšce cca 3,0 m. Obdobná kamenná zeď je i podél komunikace na nábřeží. Objekt je třípodlažní. Zastavěná plocha objektu je 10,90x18,30m. Stavba má části: Skupina IO a PS 01 – Plavební stupeň Děčín (plavební komora, horní rejda, dolní rejda, velín plavební komory, jez, napojení na inženýrské sítě, rybí přechod – levý břeh, pravý břeh)
Skupina IO a PS 02 – Úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín Skupina IO a PS 03 – Úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín Skupina IO a PS 04 – Provozní objekt 1 Skupina IO a PS 05 – Provozní objekt 2 Skupina IO a PS 06 – Řídící limnigraf Skupina IO a PS 07 – neobsazeno Skupina IO a PS 08 – Malá vodní elektrárna Děčín
24
Varianta 1b Pro zmírnění dopadů stavby na životní prostředí bylo řešení plavebního stupně Děčín varianta 1 upraveno a doplněna o environmentální opatření. Oproti variantě 1 je součástí varianty 1b posun osy jezu o 100 m proti proudu směrem do intravilánu Děčína, pouze jeden provozní objekt a to umístěn v ose jezu, snížení výkonu malé vodní elektrárny doplněnou oběžným kolem navrženým metodou Fish Friendly (FF). doplnění koncentračních výkonů a tzv. doplňující environmetálních opatření. Z důvodu minimalizace zásahu do stávající pobřežní zeleně je čekací stání v dolní vodě vysunuto až do upraveného koryta pod plavební stupněm, čekací stání v horní vodě je ponecháno ladem. Plavební stupeň Děčín - Zajištění bezpečné poproudní migrace ryb – soustava technických opatření u vtoku do elektrárny mající za úkol omezit rozsekání migrujících ryb v turbínách metodou Fish Friendly (FF). K tomu slouží dlouhý vtok s česly, elektrickým výboji odpuzovačem u česel, světelných stroboskopů a zvukových zábran, pro úhoře sběrné potrubí. - Sklápění pravého sektoru jezu – za průtoku min. 262 m3/s., kdy plně funguje elektrárna, pravobřežní biokoridor i rybochody. Výška přepadového paprsku je max 0,5 m. SO 05: - Pravobřežní aquatický a terestrický biokoridor Jeho šířka je 30m, délka 455m, průtok rybochodem bude 10 m3/s. Rybochod je konstruován jako jednoproudý, s MVE a plavební komorou převede veškerou vodu do průtoku Q180d, až při větším průtoku se bude řeka přelévat i přes jezové sektory (prvně pravý). Jezová zdrž má nově tyto parametry: Hydrostatické vzdutí dosahuje do cca ř. km 746,13 (pl. km 90) - cca 2 km nad objekty loděnice Křešice, hydrodynamické vzdutí sahá cca po ř. km 749,20 (pl. km 87,2). V úseku mezi ř. km 746,13 – 736,97) jsou navrženy úpravy stávajících technických prvků na březích a doplňující environmentální opatření. Ve vhodných místech jsou coby součást hlavních revitalizovaných ploch navrženy tůně jako sekundární vodní tělesa říční nivy tak, aby podpořily rozvoj fauny a flóry. Pro rozšíření litorální zóny budou budovány laguny přímo spojené s vodním tokem. Úpravy toku pod jezem Plavební poměry pod Plavebním stupněm Děčín směrem ke státní hranici s Německem, tj. mezi ř. km 736,73 – 730,42 budou zlepšeny prohrábkou říčního dna a stavbou balvanitých břehových výhonů v úseků ř. km 736,73 – 733,61. Břehové výhony jsou navrhovány jako nesouvislá lomená balvanitá linie, vedená souběžně se stávající břehovou linií a zachovávající spojení s řekou. Předpokládá se výstavba výhonů umístěných u obou břehů Labe pod PSD, především na pravém břehu. Jsou navrženy dva základní typy koncentračních výhonů. První bude realizací lagun za výhony vytvářet prostředí vhodné pro ryby, obojživelníky, plazy, makrozzobentos a makrofyta. Horní kóta výhonu bude po celé délce dosahovat úrovně hladiny při Q180d. Tento bude zastoupen cca z 1/3.V místě navázání na břeh bude výhon zvýšen na úroveň hladiny Q270d a prostor za výhonem bude vyplněn autochtonním štěrkem z prohrábek také přibližně na tuto úroveň. Vznikne tak biotop typu štěrkopísčitých náplavů. Provozní objekt: Třípodlažní budova umístěna v ose jezu, zasazena do svahu na pravém břehu Labe. Půdorys je obdélný, hlavní fasáda je orientovaná na západ k řece, na severu navazuje na líc opěrné zdi. Přízemí je v úrovni příjezdové komunikace s mostem k MVE. Přístup do třetího patra je 25
bezbariérový v jedné výškové úrovni s navrhovanou plochou parkoviště pro pravobřežní komunikaci I/62. Střecha budovy je plochá, doplněná solárními panely. Objekt je z východní a jižní strany ohraničen od svahu schodištěm, toto schodiště spojuje horní úroveň parkoviště s úrovní komunikace k MVE. Doplňující a environmentální opatření, která odlišují variantu 1b od varianty 1: 1) Revitalizace v ústí Ploučnice – je navrhováno podpořit především lužní porosty, obnažované štěrkové pláže (náplavy) a mělčí litorál s klidnou vodou - tůně, laguny. Navrhovanými úpravami by tak mělo vzniknout přibližně 24500 m² lužních porostů proměnlivých vlhkostních poměrů, 3200 m² pravidelně obnažovaných pláží, 400 m² lagun nahrazujících klidnější mělčiny ve spojení s tokem, 350 m² tůní, a 1000 m² příbřežního přechodového pásma rákosin. 2) Revitalizace ústí Jílovského potoka – území je navrhováno k podpoře lužních porostů, rozšíření litorální zóny a doplnění rozptýlených stromových porostů. Na této části území budou vytvořeny 2 tůně, o rozloze 170 a 150 m2. Navrženými opatřeními tak kromě výše uvedených rozloh tůní vznikne cca 20100 m2 lužních porostů, cca 400 m2 přechodového pásma, cca 450 m2 obnažovaných břehů. 3) Revitalizace nad horní rejdou – rozsáhlé území se rozprostírá nad horní rejdou plavební komory a zaujímá pás až k železničnímu mostu v Horním Žlebu. V území budou vytvořeny tři tůně o ploše cca 500 m2, 420 m2 a 440 m2. V příbřežní linii budou vytvořeny dvě laguny „měňavkovité“ zasazené do prostoru lužních dřevin, budou vysypány štěrkem a pískem. Kromě výše uvedených rozloh tůní a lagun tak v území vznikne cca 46000 m2 lužních porostů, cca 3000 m2 obnažovaných pláží a cca 3290 m2 přechodového pásu. 4) Revitalizace území nad Křešicemi – jde o opatření na břehu vnitřního oblouku toku Labe nad loděnicí v Křešicích. Primárním účelem je vytvořit zde podmínky pro rozvoj lužního lesa, sekundárně také plochu s podmínkami pro rozvoj lučních společenstev a několik menších pláží. Navrhovanými úpravami tak vznikne cca 17500 m2 lužních porostů, cca 10700 m2 lučních porostů, cca 700 m2 přechodového pásu. 5) Navýšení podélné hráze nad ústím toku Kameničk – navýšení stávající podélné hráze formou nasypání kamenné hrázky a následně stabilizací formou pozvolně se svažujícího břehu tvořeného autochtonním štěrkem.. Opatření zmírňuje negativní vliv zaplavení mělkých příbřežních zón a chrání před vlněním způsobeným zvýšeným provozem lodní dopravy ve vzdutí. 6) Navýšení koncentračních výhonů u Boletic – jde o opatření podobného charakteru – v rámci tohoto opatření zde budou navýšeny hráze koncentračních výhonů. Takto budou zachovány stávající příbřežní zóny. 7) Parková úprava na Smetanově nábřeží – úpravy se týkají území na pravém břehu Labe v intravilánu města Děčín. Jedná se o 235 m dlouhý a asi 10 až 20 m široký pás mezi Tyršovým mostem a vyústěnám náhonu Zámeckého rybníka. Hlavním prvkem úpravy Smetanova nábřeží je návrh dosypání spodní plochy na kótu 126 m n.m. Návrh počítá s opravou stávající kamenné zdi u Tyršova mostu, s osazením nového zábradlí, umístěním městského mobiliáře. Stávající kotviště bude upraveno, mola budou po výškové úpravě břehů překotvena do nových poloh, zároveň k nim budou zřízeny přístupové cesty. 8) Nasypání pláže u Přístavu Děčín – Rozběleny – funkční celek navržen na levém břehu Labe na vnější hraně přístavní kosy v Děčíně – Rozbělesích. Jedná se o pláže, plnící funkci pravidelně obnažovananého náplavu a mělkého litorálu
26
V rámci plavebního stupně jsou dále na obou březích navržena migrační pásma: - Levobřežní terestrické migrační pásmo - migrační pásmo, které by mělo být využíváno především drobnými obratlovci. Jeho efektivita bude zajištěna pomoci vhodných výsadeb a návaznosti území nad horní rejdou. - Akvatické a terestrické migrační pásmo – migrační pásmo navrhované na pravém břehu vedle vodní elektrárny, který je vymezen podélnými svislými zdmi. Jeho šířka je 30m, délka 455m, průtok rybochodem bude 10 m3/s. Z pásma odbočuje technický rybí přechod umožňující vstup ryb na konci dělícího pilíře mezi MVE a jezem (technický rybí přechod pravobřežní). Současně je do něj zaústěn přechod odvádějící úhoře od prahu nátoku do MVE (Bypass MVE). Akvatická část je řešena jako obtokový kanál, jehož nedílná část je tvořena i suchozemský přechod vyhovující migraci velkých savců. Rybochod je konstruován jako jednoproudý, s MVE a plavební komorou převede veškerou vodu do průtoku Q180d, až při větším průtoku se bude řeka přelévat i přes jezové sektory (prvně pravý). Varianta 1b je tedy členěna na objekty a příslušné provozní soubory následovně: Skupina IO a PS 01 – Plavební stupeň Děčín (plavební komora, horní rejda, dolní rejda, velín plavební komory, jez, norná stěna, napojení na inženýrské sítě, doplňující environemtální opatření – levobřežní terestrické migrační pásmo, technický rybí přechod levobřežní, bypass MVE, technický rybí přechod pravobřežní)
Skupina IO a PS 02 – Úprava plavební kynety pod plavením stupněm Děčín Skupina IO 03 – Úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín (technické úpravy na březích, cyklostezka na levém břehu, odlehčovací koryto Ploučnice, doplňující environmentální opatření – revitalizace nad horní rejdou, parková úprava na Smetanově nábřeží. Revitalizace ústí Jílovského potoka,Revitalizace ústí Ploučnice, nasypání pláž eu přístavu Děčín – Rozběleny, revitalizace území nad Křešicemi, Navýšení podélné hráze nad ústím toku Kameničk, navýšení koncentračních výhonů u Boletic)
Skupina IO 04 – Provozní objekt Skupina IO 05 – Pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo Skupina IO a PS 06 – Řídící limnigraf Skupina IO 07 – neobsazeno Skupina IO a PS 08 – Malá vodní elektrárna Děčín
VARIANTA „0“ – „nulová“ varianta Nulová varianta znamená, že záměr nebude realizován. V případě zachování současného stavu (nulová varianta) zůstanou estetické a přírodní hodnoty nedotčeny a zákonná kritéria rovněž. Z hlediska posuzování dle §12 lze proto konstatovat, že nedojde k žádné změně krajinného rázu.
27
5.2. Vlivy návrhu využití na krajinný ráz Mapka úprav toku
28
Z jednotlivých typů opatření lze stanovit, která opatření se týkají kterých supervizuálních celků a jakým způsobem je ovlivní: Celek 1. – Labské údolí Dolního Žlebu (Vorel B.1.3) Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín = mírné zahloubení toku Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = typická údolní katéna od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních biotopů = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nezasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich homeorhetický vývoj fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 2. – Labské údolí Čertovy Vody (Vorel B.1.2) Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín = zúžení šířky aktivně proudící řeky Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí = výrazná dynamika krajinné scény a kontrast horizontály pohybující se hladiny s vertikálami skalních stěn je důležitým znakem charakteru krajiny = v rámci Evropy i u nás nejvzácnější typ georeliéfu vůbec = i zde typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na úpatních suťových kuželech sídlo, v úpatí s dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série nivních biotopů = ojedinělý charakter krajinné scény = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nezasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich, i za cenu častých oprav koncentračních prvků, další existenci úplné fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 3. – Labské údolí Prostředního Žlebu (Vorel B.1.1) Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy = omezení litorálních pásem řeky = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru = důvod narušení fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující
29
IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních bitopů Labe IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín = prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony, snížení hladiny pod jezem IO 03 – Úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín = výrazné statické vzdutí hladiny řeky – ztráta plynoucího charakteru, zvýšení hladiny a omezení přirozeného kolísání hladiny = ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků a tím zrušení dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů IO a PS 06 – řídící limnigraf = bez větších problémů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé = typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = technické úpravy břehů řeky v jižní třetině pravobřeží = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = harmonické monumentální měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (plašiče ryb, rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem • u břehových linie zdrže přiznat nové biotopy stojatých vod
Celek 4. – Labské údolí Horního Žlebu (Vorel B.1.1) Vlivy stavby na krajinný ráz: statické vzdutí hladiny = ztráta plynoucího charakteru toku, zvýšení hladiny a snížení přirozeného kolísání hladiny, ztráta plynoucího charakteru, přírodní dynamiky říčních průtoků a zrušení fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů IO a PS 03 – úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín
30
= nové hydrologické situaci neodpovídající doprovodná opatření cyklostezska na levém břehu = bez významnějšího vlivu Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = rozšiřující se údolní katéna skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep, včetně hladového kamene = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech = technické úpravy přístavních nábřeží v pravobřeží, v duchu verneovského industriálního období 19. století = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nerozšiřovat zdrž mimo současné koryto řeky • navrhované nové biotopy zásadně odvíjet od přirozených abrazních a sedimentačních procesů sukcesní série vodních a břehových biotopů stojatých vod. Vyvarovat se tvorby jednodruhových ZOO koutků
Celek 5. – Centrum Děčína (č.66, Vorel A.5.1) Vlivy stavby na krajinný ráz: statické vzdutí hladiny řeky = ztráta plynoucího charakteru toku, zvýšení hladiny a ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků a dynamické sukcesní série nivních biotopů parková úprava Smetanově nábřeží = nebezpečí znemožnění budoucí urbanistické koncepce obrácení Děčína nábřežími k řece Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = Je tvořeno téměř kompaktní zástavbou městského charakteru s výraznými industriálními znaky u řeky ke které se však dnes město částečně otáčí humny. = technické úpravy přístavních nábřeží umožňují městotvorné využití = Zřetelně tekoucí řeka, rozdělující kotlinu je regulována a obklopena industriální zástavbou = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = harmonické střední měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nerozšiřovat zdrž mimo současné koryto řeky • na pravém břehu řeky místo ozelenění, Smetanovo nábřeží a ul. Labskou formovat jako městské kamenné nábřeží centra Děčína, kompozičně propojené s levým, podobně upraveným, Labským nábřežím - od vily Waldstein po Tyršův most • pod městskými nábřežími zajistit litorálního kontinuum na náplavcích či bermách u hladiny řeky • ostatní navrhované revitalizační biotopy zásadně odvíjet od přirozených abrazních a sedimentačních procesů sukcesní série vodních a břehových biotopů stojatých vod. Vyvarovat se tvorby parčíků formy ZOO koutků
Celek 6. – Děčínská kotlina (č.66, Vorel A.5.1) Vlivy stavby na krajinný ráz: statické vzdutí hladiny = ztráta plynoucího charakteru toku, zvýšení hladiny, ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků a dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů 31
Revitalizace ústí Jílovského potoka = lužní porosty bez možnosti povodňování jsou pro nivu nepřirozený biotop Revitalizace ústí Ploučnice = lužní porosty bez povodňování jsou pro nivu nepřirozený biotop, povodňování bude nutno nahradit kontinuálním managamentem a nebo změnit koncepci biotopů = zbytečně jsou použity geograficky nepůvodní druhy dřevin Nasypání pláže u přístavu Děčín –Rozbělesy = bez významnějšího vlivu Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = zřetelně tekoucí řeka, rozdělující kotlinu je regulována a obklopena industriální zástavbou dopravních překladišť, střídajících se s periférními industriálními i obytnými plochami. = plynoucí řeka sevřená ve středu města v nábřežních zdech a náplavkách = cenné ekosystémy na štěrkopískových náplavech při soutoku Labe s Ploučnicí = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = urbanisticky i architektonicky cenná zástavba na levobřeží, v Podmoklech = plavební artefakty (ocelová úvaziště, štětované rampy přístaviště, kvádrové zdinábřeží, příhradové mosty) = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • navrhované revitalizační biotopy zásadně odvíjet od přirozených abrazních a sedimentačních procesů sukcesní série vodních a břehových biotopů stojatých vod. Vyvarovat se tvorby parčíků s motivy ZOO koutků • zajistit litorální a vodní kontinuum na náplavcích a u břehů řeky
Celek 7. – Křešické údolí Labe (č.66, Vorel A.5.1) Vlivy stavby na krajinný ráz: statické vzdutí hladiny, mírné zvýšení hladiny a snížení přirozeného kolísání hladiny = významné omezení možností povodňování, potlačení úplné fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů = ztráta charakteru plynoucího toku Revitalizace území nad Křešicemi = bez významnějších vlivů Navýšení podélné. hráze v ústí Kameničky = bez významnějšího vlivu Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = široké dno kotliny je z velké části obsazeno rozsáhlou industriální zástavbou, v jižní části vystřídanou nivními polnostmi. = průběžně se obnovující fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep = cenné ekosystémy na štěrkopískových náplavech = okolo řeky místy stále volná zemědělská krajina = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nezasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 8. – Boletické údolí Labe (č.46, Vorel A.5.2) Vlivy stavby na krajinný ráz: konec statického vzdutí hladiny = potlačení fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů = snížená možnost povodňování = ztráta charakteru plynoucího toku 32
počátek dynamického vzdutí hladiny = snížená možnost povodňování Navýšení koncentračních výhonů u Boletic = bez významnějších vlivů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = v ose tvořené řekou jsou v nivách vedle původních luk dnes především industriální areály, novodobá zástavba zcela setřela, případně pohltila původní urbanistickou strukturu (zachovalejší jsou pouze Nebočady a zejména Choratice) = zemědělská půda pouze s náznaky původního členění stále obklopuje většinu sídel, a to především na levobřeží. Tvoří ji především pole, louky a pastviny = velké měřítko prostoru = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep = v toku koncentrační štěrkové výhony = poříční laguny na pravém břehu řeky = cenné přírodní lokality na pravém břehu v prostoru Nebočad = pás bohatých břehových porostů na pravém břehu v Boleticích = technické úpravy levého břehu = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nezasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 9. – Dobkovické údolí Labe (č.47, Vorel A.5.2) Vlivy stavby na krajinný ráz: konec dynamického vzdutí hladiny = snížená možnost povodňování Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = typická údolní katéna soutěsek Labe v Českém středohoří. Dno údolí tvoří úzká travnatá niva proudící řeky s nálety. = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic a výsep = poříční jezera charakteru slepých ramen = cenné přírodní lokality na pravém břehu v prostoru Nebočad = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO České středohoří Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • nezasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci úplné fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
33
Podobně lze stanovit, která opatření se týkají kterých konvizuálních celků a jakým způsobem krajinný interiér ovlivní:
Celek 3.1. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak vznik migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy, = omezení litorálních pásem řeky = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru = důvod narušení fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – Pravobřežní akvatické. a terestrické. migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních bitopů Labe IO a PS 02 – úprava plavební kynety - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony, snížení hladiny pod jezem IO a PS 06 – řídící limnigraf = bez větších problémů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé. = typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba, na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka. = fungující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech. = nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = ojedinělý charakter krajinné scény = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení ( rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
34
• řešení povrchů staveb řešit s příklonem tradičních materiálů navigací (kamenné zdivo) a budov infrastruktury (hrázdění) • u břehových linie zdrže přiznat nové biotopy stojatých vod
Celek 3.2. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín – vtoková část = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy, = omezení litorálních pásem řeky IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = technicistní železobetonová stavba IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – Pravobřežní akvatické. a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních bitopů Labe IO 03 - úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín = výrazné statické vzdutí hladiny řeky – ztráta plynoucího charakteru, zvýšení hladiny a omezení přirozeného kolísání hladiny = ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků a tím zrušení dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé. = typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká, proudící řeka. = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazné kolísání hladiny řeky s tvorbou štěrkových lavic, výsep a náplavků = technické úpravy břehů řeky v jižní třetině pravobřeží = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech = nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = kontrast horizontály plynoucí hladiny řeky s vertikálami skalních stěn = malé, obytné měřítko krajiny = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (plašiče ryb, rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • u břehových linie zdrže přiznat nové biotopy stojatých vod
35
Celek 3.3. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní převýšená stavba IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony = snížení hladiny pod jezem IO a PS 06 – řídící limnigraf = bez větších problémů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = dílčí scenerie jsou esteticky působivé = typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a je proto možno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 3.4. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy = omezení litorálních pásem řeky = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – Pravobřežní akvatické. a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních bitopů Labe
36
IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony, = snížení hladiny pod jezem IO 03 – Úpravy ve zdrži plavebního stupně Děčín =výrazné statické vzdutí hladiny řeky – ztráta plynoucího charakteru, zvýšení hladiny a omezení přirozeného kolísání hladiny IO a PS 06 – řídící limnigraf = bez větších problémů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (plašiče ryb, rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 3.5. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy = omezení litorálních pásem řeky = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru = důvod narušení fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 –Pravobřežní akvatické. a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních biotopů Labe IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony = snížení hladiny pod jezem
37
IO 03 – Úpravy ve zdrži pod plavebním stupněm Děčín = výrazné statické vzdutí hladiny řeky – ztráta plynoucího charakteru, zvýšení hladiny Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností. = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = levý břeh se zazemněnými technickými úpravami břehů je doprovázen bohatým vegetačním doprovodem s neprostupnými, často cennými porosty na náplavech = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (plašiče ryb, rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem • u břehových linie zdrže přiznat nové biotopy stojatých vod
Celek 3.6. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 05 – Pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony = snížení hladiny pod jezem IO a PS 06 – řídící limnigraf = bez větších problémů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = výrazné vymezení prostoru terénními horizonty = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé = typická údolní katéna Labských pískovců – na temenech svahů hřebeny skalních stěn, v příkrých úbočích zapojené lesní porosty, na mírnějších zazemněných osypech sídlo, v úpatí dopravní industriální zástavba = vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí. = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka. = nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů
38
= je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení ( rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
Celek 3.7. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – Pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony = snížení hladiny pod jezem IO 03 – Úpravy ve zdrží plavebního stupně Děčín = výrazné statické vzdutí hladiny řeky Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = ojedinělý charakter krajinné scény = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • pod jezem co nejméně zasahovat do příbřežních linií, umožnit v nich další existenci fluviální dynamické sukcesní série nivních biotopů s přirozeným vegetačním doprovodem
39
Celek 3.8. Vlivy stavby na krajinný ráz: IO a PS 08 – malá vodní elektrárna Děčín = důvod výstavby složitých rybochodů a naopak migračních zábran = technicistní železobetonová stavba = nepřípustné a neorganické rozšíření řeky mimo současné břehy = omezení litorálních pásem řeky = stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, ve spojení s jezem je zničujícího charakteru IO a PS 01- plavební stupeň Děčín = důvod zrušení úplné fluviální dynamické sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = technicistní železobetonová stavba = výrazná stavební změna vzhledu, zejména v pohledech seshora, s rozšířením o elektrárnu a rybochod zničující IO 04 – provozní objekt = technicistní železobetonová stavba IO 05 – Pravobřežní akvatické a terestrické migrační pásmo = atypická, umělá a uměle udržovaná skladba pseudopřírodních prvků typu horské bystřiny, působící jako expozice v ZOO, neodpovídající znakům fluviálních biotopů Labe IO a PS 02 – úprava plavební kynety pod plavebním stupněm Děčín - prohrábka plavební dráhy a koncentrační výhony = snížení hladiny pod jezem IO 03 – Úpravy ve zdrží plavebního stupně Děčín = výrazné statické vzdutí hladiny řeky – ztráta plynoucího charakteru, zvýšení hladiny a omezení přirozeného kolísání hladiny = ztráta přírodní dynamiky říčních průtoků, a tím zrušení dynamické fluviální sukcesní série nivních biotopů Charakteristiky a hodnoty dotčené stavbou: = panoramatické pohledy vynikají jedinečností a neopakovatelností = ojedinělý charakter krajinné scény = typická horní část údolní katény od skalních stěn a zapojených lesních porostů nahoře, přes sídlo a dopravní infrastrukturu po širokou dynamicky proudící řeku s úzkou nivou dole = vzhledem k vhloubenému údolí jsou hlavní celkové pohledy především z jeho horních skalních hran a protilehlých svahů údolí = v nadhledech kontrast široké hladiny plynoucí řeky s vertikálami skalních stěn a svahů = dílčí scenerie jsou zde esteticky působivé = na dně údolí úzká, zatravněná niva a široká proudící řeka = svazek paralelních os řeky, jejích břehů, železnice a silnice = průběžně se obnovující úplná fluviální dynamická sukcesní série říčních a pobřežních biotopů = nepřístupnost břehů ze silnice na pravém břehu a přes vegetační pás na levém břehu = technické úpravy břehů řeky v jižní třetině pravobřeží = je zvlášť přísně chráněno - součást CHKO Labské pískovce Výsledek posouzení a doporučení na zmírnění či eliminaci vlivu: • pro hlavní cíl stavby - zlepšení plavebních podmínek na Labi, je výstavba elektrárny zcela zbytečná a jí vyvolané další stavby a zařízení (plašiče ryb, rybochody, včetně pravobřežního biokoridoru, rozšíření nádrže do svahu) komplikují a významně zhoršují vlivy stavby na typické znaky krajinného rázu. Je proto nutno od stavby elektrárny upustit a uvolněný prostor v řece i ušetřený volný průtok využít pro plnohodnotný, přírodě blízký a fluviálním procesům odpovídající tok s peřejemi, objevujících se i na současném toku při nízkých stavech vody a umožňující přirozenou migraci vodních živočichů v plné škále i síle • zrušení pravobřežního rybochodu a nerozšiřovat zdrž nad jezem mimo současné koryto řeky • u břehových linie zdrže přiznat nové biotopy stojatých vod
40
6. Návrh ochrany krajinného rázu, stanovení limitů a regulativů území 6.1. Zásady návrhu Z celkového rozboru působení záměru na hodnoty krajinného rázu vyplývají tyto zásady: • Každý z obou záměrů znamená zásadní zásah do hodnot krajinného rázu, které jsou právě v tomto území zvlášť chráněny jako chráněné krajinné oblasti Labské údolí a České středohoří. V synergii oba záměry vytváří tlak zcela nepřijatelný. Tento problém se týká celého řešeného území. • Záměr výstavby zlepšit plavební podmínky na inkriminovaném úseku Labe je i sám o sobě na krajní hranici snesitelnosti a pouze prokázaný zásadní celospolečenský zájem na této vodní cestě může opravňovat zásahy do řeky i okolí. Tento záměr se týká celého řešeného území. • Záměr výstavby vodní elektrárny je naopak záměrem zcela běžným kdekoliv v republice a jeho výstavba právě v zvlášť chráněných územích oprávněná není. V našem případě se snaží elektrárna využít vody nadržené pro jiné účely než nadlepšení plavebních podmínek. Bohužel však přitom nepřijatelně radikálním způsobem zhoršuje dopady záměrů na krajinný ráz širokého okolí - supervizuálního celku č.3 a jeho konvizuálních celků č. 3.1., 3.2., 3.3, 3.4., 3.5. 3.6, 3.7 a 3.8 - a to jednak nároky na významnou část průtoku řekou, jinak dobře využitelnou pro revitalizační opatření, jednak nároky na rozšíření stupně i mimo současný tok. Vypuštěním tohoto záměru se mohou vytvořit podmínky snesitelného zapojení plavebního stupně do okolní krajiny. Od výstavby vodní elektrárny (a tím i celé řady dalších zařízení) je proto nutno upustit. • Ušetřená kapacita objemů a plochy (jinak spotřebovaná elektrárnou a velkým rybochodem) musí být využita pro zachování alespoň menšího přírodě blízkého toku v trase dnes navrhované elektrárny. Tato trvale protékající propusť (v dimenzích starých propustí pro vory) by měla bezkolizně zabezpečit migraci vodních a pobřežních živočichů a svým charakterem by měla odpovídat běžně se vyskytujícím peřejovým úsekům velkých řek. Plavební podmínky se tak nezmění, technologicky se celé dílo zjednoduší a přiblíží typickým znakům krajin velkých řek v kaňonech. • Trvalé vzdutí ve zdrži a výrazné omezení kolísání hladiny bude znamenat, že v úseku nad jezem až po Boletice a Dobkovice (supervizuální celky 3., 4., 5., 6., 7., 8. a 9.) ztratí řeka svůj dynamický charakter a dosud jí vytvářená fluviální dynamická sukcesní série nivních biotopů se změní na sérii statickou, jíž odpovídají jiné typy biotopů. Těm je potřeba přizpůsobit navrhované revitalizace břehů a přítoků. • Při úpravách kynety v úseku pod jezem sice nebude narušeno dynamické proudění v řece, při prohlubování koryta by však došlo k zaklesnutí hladin vody a v okolí tím i ke změnám v břehových partiích (v supervizuálních celcích 1., 2. a 3.). Je zde proto nutno bezpodmínečně preferovat koncentrační výhony. • Městský říční úsek s nově vytvořenou stojatou hladinou Labe v Děčíně umožňuje lepší urbanistické využití nábřežního fenoménu Děčína (supervizuální celek 5.). Alespoň mezi Tyršovým a železničním mostem je třeba břehy upravit jako klasické městotvorné, zpevněné nábřeží s náplavky u hladiny. • Z hlediska působení vlastní stavby plavebního stupně v krajinném detailu (konvizuálních celků 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 3.7 a 3.8) je při architektonickém řešení staveb třeba reflektovat pro široké okolí typické slohové prvky romantismu, historických slohů a secese (kamenné navigace, hrázděné stavby atd.).
41
Pohled na návrh vodní díla z horních svahů krajinných celků
Pohled na návrh vodní díla z horních svahů krajinných celků - návrh změny
42
Pohled na návrh vodního díla z hladiny
Pohled na návrh vodního díla z hladiny - návrh změny
43
6.2. Soubor opatření a závěrečné stanovisko Pro snesitelné zmírnění negativních vlivů na krajinný ráz je třeba provést v hodnoceném záměru celou řadu nezbytných - klíčových úprav, stejně jako opatření zmírňujících – podpůrných. Klíčová opatření: 1. Zcela ze záměru vypustit realizaci malé vodní elektrárny a „aquatického a terestrického“ biokoridoru a rybochovů. 2. V jezovém úseku malé vodní elektrárny vytvořit kapacitní propust, konstruovanou jako přírodě blízký peřejový úsek řeky, využívající zrušením elektrárny ušetřený objem vodních průtoků a nahrazující i rybochody. 3. Ve zdrži se statickým vzdutím přeřešit revitalizační úpravy na biotopy odpovídající řece se stálou hladinou (celky 3., 4., 5., 6., 7. a 8.). 4. Při úpravě kynety pod jezem zásadně používat koncentrační výhony přirozené skladby, dbát aby stálá hladina řeky v celém úseku nepoklesla. Podpůrná opatření: 5. Při výstavbě vlastních nadhladinových objektů plavebního stupně preferovat přírodě blízké stavební materiály a povrchy (kamenné zdi navigací, plavební komory i nové pravobřežní propustě). 6. Oba břehy vzedmuté řeky v Děčíně (celek 5) upravit jako městská nábřeží zakládající novou urbanistickou koncepci centrálních prostorů Děčína. 7. Kamenná nábřeží doplnit u hladiny řeky náplavky pro biotické litorální kontinuum. 8. Architektonické řešení nadzemních staveb vodního díla inspirovat slohovými prvky romantismu a secese. 9. Při sadovnických úpravách se vyvarovat jakýchkoliv geograficky nepůvodních druhů rostlin. Za předpokladu naplnění výše uvedených požadavků bude záměr výstavby plavebního stupně Děčín z hlediska krajinného rázu v krajním případě přijatelný.
Seznam použitých podkladů (1) Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle § 8 zákona č. 100/2000, Plavební stupeň Děčín, WELL Consulting, s.r.o., HBH Projekt, spol. s r.o., 2010 (2) Plavební stupeň Děčín, Zlepšení plavebních podmínek řeky Labe, Příloha dokumentace SP5, Posouzení vlivu navrhovaného záměru na krajinný ráz dle ustanovení § 12 zák. č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny, ing.arch. I Vorel – atelier V, 2010 (3) Doplněk Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí dle § 8 zákona č. 100/2000, Plavební stupeň Děčín, WELL Consulting, s.r.o., HBH Projekt, spol. s r.o., 2011 (4) Technický posudek tzv. bezjezových variant projektovaného řešení Plavebního stupně Děčín, České vysoké učení technické v Praze Fakulta stavební, 2014 (5) Plavební stupeň Děčín – Studie plavební stupeň Děčín - varianty 1 a 1b, Pöyry Environment, 2015 (6) Preventivní hodnocení krajinného rázu na území CHKO České středohoří, LÖW & spol., s.r.o., 2010 (7) Biogeografický přístup k vytváření územních systémů ekologické stability krajiny. Zprávy Geografického ústavu ČSAV v Brně, Buček A., Lacina J., 1984
44
