PREVENCE ALKOHOLISMU A TABAKISMU NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE

MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA KATEDRA PEDAGOGIKY

PREVENCE ALKOHOLISMU A TABAKISMU NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Radek Pospíšil

Barbora Burianová

Brno 2012 1

Bibliografický záznam BURIANOVÁ, B. Prevence alkoholismu a tabakismu na základní škole: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra pedagogiky, 2012. 86 s. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Radek Pospíšil

Anotace Bakalářská práce na téma: Prevence alkoholismu a tabakismu na základní škole umoţňuje vhled do problematiky závislostí a jejich prevence na základní škole. V teoretické části je nastíněno téma alkoholických a tabákových výrobků a ve velké míře je rozebrán jejich vliv na lidský organismus, jak z fyzické, tak psychické stránky. Dále se pak tato práce zabývá otázkou závislosti na těchto látkách a závěr je věnován prevenci, ať uţ v rodině nebo ve škole. Praktická část si klade za cíl zjistit, jaké povědomí o zmíněných návykových látkách mají ţáci šestých a devátých tříd vybraných škol v oblasti Uherskohradišťska. Následuje porovnání dotazníků mezi ročníky. Praktická část je doplněna o názory pedagogů, kteří buďto vyučují předměty, které se závislostmi zabývají, nebo jsou třídními učiteli a s touto problematikou se setkali přímo.

Annotation Bachelor thesis: Preventing Alcohol and Tobacco Addiction in the primary school provides insight into the problems of addiction and its prevention in elementary school. In the theoretical part of the outlined topic of alcohol and tobacco products and analyze their impact on the human body, both physical and psychological aspects. Furthermore, this work deals with the question of dependence on these substances and the conclusion is devoted to prevention, whether in family or school.

2

Practical part to identify the awareness of these addictive substances pupils are the sixth and ninth grades of selected schools in the area Uherské Hradiště. The following comparison between questionnaire classes. The practical part is complemented by views of teachers who either teach subjects that deal with addictions, or are classroom teachers, and this issue is met directly.

Klíčová slova Prevence, alkoholické výrobky, tabákové výrobky, závislost, ţák, učitel, rodina, základní škola, lidské tělo, preventivní programy, zákony

Key words Prevention, alcoholic products, tobacco products, dependence, pupil, teacher, family, elementary school, human body, prevention programs, legislativ

3

Prohlašuji, ţe jsem závěrečnou bakalářskou práci vypracovala samostatně, s vyuţitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Souhlasím, aby byla moje práce uloţena v knihovně Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

------------------------------------------------------4

Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé bakalářské práce Mgr. Radku Pospíšilovi za ochotu, cenné rady a velkou trpělivost. Dále děkuji všem školám, které se ochotně zúčastnily mého výzkumného šetření.

5

OBSAH Úvod .................................................................................................................................. 9 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 10 1.

Alkohol .................................................................................................................... 10 1.1.

Charakteristika .................................................................................................. 10

1.2.

Druhy alkoholu ................................................................................................. 11

1.3.

Vliv alkoholu na lidský organismus ................................................................. 15

1.3.1 Opilost............................................................................................................. 15 1.3.2 Otrava alkoholem............................................................................................ 17 1.3.3 Závislost .......................................................................................................... 18 1.3.4 Vliv alkoholu na fyziologii člověka ............................................................... 18 1.3.5 Vliv alkoholu na psychiku člověka................................................................. 21 1.3.6 Vliv alkoholu na spánek ................................................................................. 23 1.3.7 Alkohol v těhotenství ...................................................................................... 24 1.4. 2.

Sociální aspekt pití alkoholu u dospívajících.................................................... 24

Tabákové výrobky ................................................................................................... 28 2.1.

Charakteristika .................................................................................................. 28

2.2

Druhy tabákových výrobků............................................................................... 28

2.2.

Vliv kouření na lidský organismus ................................................................... 34

2.3.1 Vliv kouření na psychiku člověka .................................................................. 35 2.3.2 Vliv kouření na fyziologii člověka ................................................................. 35 6

3.

4.

5.

Závislost ................................................................................................................... 37 3.1.

Definice závislosti ............................................................................................. 37

3.2.

Závislost na alkoholu ........................................................................................ 39

3.3.

Závislost na tabáku ........................................................................................... 44

Prevence ................................................................................................................... 46 4.1.

Definice prevence ............................................................................................. 46

4.2.

Prevence v rodině .............................................................................................. 46

4.3.

Prevence ve škole .............................................................................................. 47

4.4.

Preventivní programy ve vzdělávacím systému České republiky .................... 48

Zákonná úprava prevence návykových látek na základních školách ...................... 51

PRAKTICKÁ ČÁST....................................................................................................... 53 6.

Výzkumné hypotézy ................................................................................................ 53

7.

Výzkumné šetření .................................................................................................... 55 7.1.

Charakteristika výzkumného šetření ................................................................. 55

7.2.

Cíle výzkumu .................................................................................................... 55

7.3.

Charakteristika zkoumaného vzorku................................................................. 55

7.4.

Vyhodnocení dotazníkového šetření ................................................................. 56

7.4.1 Dotazník pro ţáky 6. třídy .............................................................................. 56 7.4.2 Dotazník pro ţáky 9. třídy .............................................................................. 64 7.4.3 Dotazník pro pedagogy ................................................................................... 75 7.5.

Srovnání dotazníků ........................................................................................... 78 7

7.6.

Vyhodnocení hypotéz ....................................................................................... 79

8.

Závěr ........................................................................................................................ 81

9.

Resumé .................................................................................................................... 82

10. Seznam pouţité literatury a internetových zdrojů .................................................... 83 11. Seznam příloh ........................................................................................................... 86

8

Úvod V dnešní době jsou alkoholické a tabákové výrobky povaţovány za běţnou součást ţivota. Většina dospělých pije alkohol a kouří před zraky svých dětí. Ty potom, jelikoţ rodiče jsou vzorem dětí, přejímají tyto návyky automaticky, jako kterékoliv jiné. Tudíţ se potom můţeme setkat s tím, ţe děti, které sotva dosáhly věku jedenácti, dvanácti let, holdují alkoholu a cigaretám. A podivují se, kdyţ jsou kárány stran učitelů, potaţmo jiných lidí, jelikoţ povaţují toto chování za normální. Konzumní svět dneška této situaci nahrává. Média jsou plná reklam, které propagují toto zboţí a předkládají dětem a dospívajícím názor, ţe ţivot bez alkoholu nebo cigaret je nudný a ţe zábavy docílí pouze tehdy, budou-li pít a kouřit. Velkou hrozbou jsou také prodejny, které si nelámou hlavu zákonem, který jim zakazuje prodej alkoholických a tabákových výrobků osobám mladším 18 let. V těchto případech vítězí vidina zisku nad problémem devastace zdraví dětí a mladistvých těmito návykovými látkami. Je tedy evidentní, ţe prevence uţívání těchto látek je velmi důleţitá. Musí primárně vycházet z rodiny a uţ v útlém dětství je nutné, aby dítě chápalo pojmy jako škodlivost a závislost. Dále musí preventivně působit i škola, jelikoţ právě školní kolektiv je místo, kde se děti s návykovými látkami setkávají nejčastěji. Tato práce se snaţí nahlédnout do problematiky těchto látek ve vztahu k dětem a mladistvým. Nastiňuje teoretické informace o alkoholu a tabákových výrobcích, zmiňuje problematiku závislosti na těchto látkách a zabývá se i formami prevence, které jsou realizovány v mateřských a základních školách. Dává čtenáři moţnost zjistit, jaké názory na tyto látky a prevenci mají ţáci šestých a devátých tříd čtyř vybraných základních škol v okresu Uherské Hradiště. Bakalářská práce Prevence alkoholismu a tabakismu na základní škole si klade za cíl zvednout pomyslný varovný prst a upozornit nejen rodiče a pedagogy, ale všechny dospělé na to, ţe přístup dětí a mladistvých k těmto návykovým látkám je ve velké míře pozitivní, a proto je třeba zamyslet se nad tím, jaké vzory dětem dáváme a jak bojujeme za jejich zdravý ţivotní styl bez společensky tolerovaných drog, které dokáţou tragickým způsobem změnit ţivot člověka. 9

TEORETICKÁ ČÁST

1. Alkohol „Víno šeptá: Kolik jsem přineslo dobra, to nevím. Ale neštěstí, které jsem způsobilo, je nekonečné.“ arménské přísloví

1.1. Charakteristika

Pod pojmem „alkohol“ si v dnešní době představujeme látku, která obsahuje etanol neboli etylalkohol. Ten vzniká přírodním procesem, kdy kvasinky přeměňují cukry na alkohol – např. v ovoci nebo obilovinách. Tento proces se nazývá kvašení, neboli fermentace. Čistý alkohol je bezbarvá, čirá tekutina.1 Účinnou látkou alkoholických nápojů tvoří jiţ zmíněný etanol. Různé druhy alkoholu se od sebe liší právě obsahem etanolu. Při konzumaci niţší dávky etanolu dochází k uvolnění a stavům euforie. Ovšem při větší dávce přichází útlum, nevolnost a v nejhorším případě otrava, která můţe mít za následek smrt. Přesně určit hranici mezi uvolňujícím účinkem a útlumem je problematické, jelikoţ záleţí na tom kterém organismu. Nejznámějším pouţitím etanolu je výroba alkoholických nápojů, dále se vyuţívá v lékařství jako dezinfekce nebo rozpouštědlo (např. jodu, kdy vzniká tzv. jodová tinktura), přidává se do pohonných hmot pro zlepšení výkonu spalovacích motorů, nebo také v kosmetice (parfémy) a při výrobě čisticích prostředků (např. Okena).2 Uţ před šesti tisíci lety lidé zjistili, ţe poţití alkoholu navozuje příjemné pocity. Ale záhy přišli na to, ţe nadměrné mnoţství můţe způsobit ztrátu sebekontroly a návyk.

1

Pij s rozumem [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z 2 Alkoholizmus [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z

10

O alkoholismu informují dokonce uţ první sbírky psaných zákonů.3 Dnes je alkohol v euro-americkém světě nejuţívanější drogou a nejoblíbenější drogou mladistvých. 4 1.2. Druhy alkoholu

Alkoholické nápoje můţeme rozdělit do čtyř základních skupin – pivo, víno, lihoviny a koktejly.

Pivo Pivo je v současnosti druhým nejrozšířenějším nápojem lidstva. Výroba piva nebo pivu podobných nápojů má tisíciletou tradici. Princip jeho výroby je stále stejný.5 Spočívá ve zkvašování cukerných roztoků získaných z obilného škrobu nebo škrobu z jiných rostlin. Hlavní surovina pro výrobu piva je praţený ječmen, který se po přípravě máčením a zahříváním, kdy se oddělují zrna od plev a uvolňují se přírodní cukry obsaţené v rostlině, suší v sušicí peci. Vzniklý slad se rozemele na prášek, smíchá se s horkou vodou, tím získáme rmut a po čeření sladinu. Sladina se vaří s chmelem, který dodá nejen hořkost a aroma, ale také pivo konzervuje a chrání před infekcí. Takto vzniká mladina, která se zchladí, smíchá s kvasinkami a nechá kvasit. Při kvašení se cukry mění na alkohol a oxid uhličitý. U různých typů piva se pak uţívá jiný typ kvasinek a různá doba kvašení. Pivo má obvykle 2-4 % alkoholu.6

3

ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 57. ISBN 80-8607703-9 4 tamtéţ 5 EMMEROVÁ, M. a kol. Pivo a zdraví. Plzeň : NAVA, 2008. s. 8. ISBN 978-80-7211-253-1 6 SANANIM, O.S. Alkohol. Drogová poradna. [online]. © 2002 -2012 [cit. 2011-24-11]. Dostupné z

11

Víno Je známo, ţe réva vinná rostla jiţ před 150 miliony let (druhohory), a proto patří mezi nejstarší kulturní rostliny. Jiţ člověk mladší doby kamenné sbíral plody plané révy a zajisté poznal i opojné účinky zkvašené šťávy z bobulí. Můţeme tedy říci, ţe vinná réva doprovází člověka od počátku jeho existence.7 Víno se dělí na základě různých kritérií. Třídí se podle vyzrálosti hroznů, technologie zpracování a obsahu cukru. Podle vyzrálosti hroznů rozlišujeme víno na stolní, jakostní nebo s přívlastkem. Vína stolní a jakostní mají obsah minimálně 8,5 % alkoholu, jsou bez cukru nebo s minimálním zbytkovým cukrem. Dělíme je podle barvy na vína bílá, červená a růţová. Stolní vína určená pro běţnou spotřebu se nevyznačují osobitým charakterem. Mezi vína s přívlastkem neboli predikátní řadíme pozdní sběr, výběr z hroznů, výběr z bobulí, ledové víno a slámové víno. Zvláštním typem jsou tokajská vína vyráběna v tokajské oblasti na severovýchodě Maďarska. Podle technologie zpracování rozlišujeme vína stolní - jakostní - s přívlastkem, dezertní, dezertní kořeněná, perlivá, šumivá a nízkoalkoholické víno (méně neţ 6 % alc.). Podle obsahu cukru dělíme révová vína (suché, polosuché, polosladké, sladké) a sekty a perlivá vína (brut nature – přírodně tvrdé, extra brut – zvláště tvrdé, brut – extrasuché, demi sec – polosuché, demi doux – polosladké, doux – sladké).8 Na trhu se objevuje uţ i víno nealkoholické. Správný název pro tato vína je "dealkoholizovaná vína". Jak napovídá předpona "de", jedná se o vína, která vnikla z klasických vín procesem dealkoholizace neboli odstraněním alkoholu. Podle vzoru nealkoholického piva se ale ujalo pouţívání termínu nealkoholická či nealko vína. 9

7

Dělení vín. Vinařská stránka [online]. © Lukáš Hřebačka 2002 – 2011 [cit. 2011-24-11] Dostupné z < http://vinar.unas.cz/historie.html> 8 Dělení vín. Vinařská stránka [online]. © Lukáš Hřebačka 2002 – 2011 [cit. 2011-24-11] Dostupné z < http://vinar.unas.cz/deleni.html> 9 Víno bez alkoholu. Klub přátel dobrých vín bez alkoholu [online]. © Klub přátel dobrých vín bez alkoholu 2005 – 2006 [cit. 2011-24-11] Dostupné z

12

Lihoviny Základem je jiţ zkvašená kapalina. Principem pro výrobu lihoviny je fakt, ţe alkohol se vaří při niţší teplotě neţ voda, takţe kdyţ se připravená tekutina zahřeje, alkohol se uvolní dřív, neţ se začne vařit roztok, ve kterém je obsaţen. Tento alkohol je zachycen a zchlazen. Jeho charakter závisí na způsobu, jakým byla přivedena původní kapalina přivedená k varu. Pokud se vaří rychle a nepřetrţitě, výsledkem je neutrální, chuťově nijak výrazná tekutina, jako je například vodka. Do těchto neutrálních lihovin se pak mohou přidat různé příchutě (jako jsou třeba jalovcové plody v případě ginu). Pokud je třeba zachovat zvláštní kvality původního kvašeného materiálu (např. hroznový základ pro brandy, ječmen a kukuřice pro skotskou whisky), vaří se pomaleji a výsledkem je tzv. ušlechtilá lihovina, která po destilaci musí zrát několik let v sudech. Zlehčováním destilátů kombinacemi různých, zpravidla tajných receptur, příchutí a bylin, se vyrábí likéry. Obsah alkoholu je pochopitelně mnohonásobně vyšší neţ u piva a vína, pohybuje se od 30 % celkového objemu aţ po 75 % u vysoce alkoholických destilátů.10 Dříve byly lihoviny děleny pouze na destiláty a likéry. Dnes je vzhledem k širokému sortimentu toto dělení ošetřeno vyhláškou č. 335/1997 Sb., resp. 289/2004 Sb. Vyhláška dělí: Lihoviny – jsou alkoholické nápoje obsahující nejméně 15 % obj. etanolu, kromě piva a vína, u vaječného likéru můţe být minimální obsah etanolu 14 % obj. Destiláty – jsou alkoholické nápoje, jejichţ etanol pochází buď ze zkvašené tekutiny nebo zápary, vyrobené z cukerné nebo zcukřené polysacharidické suroviny, anebo z vydestilovaného, částečně zkvašeného nebo nezkvašeného macerátu suroviny v lihu, lihovině nebo destilátu; chuť a zbarvení tohoto destilátu musí pocházet převáţně ze zpracovaných surovin

10

SANANIM, O.S. Alkohol. Drogová poradna. [online]. © 2002 -2012 [cit. 2011-24-11]. Dostupné z

13

Kategorizované lihoviny – nejsou destiláty, ale spíše odpovídají definicím lihovin, jako např.: Míchané lihoviny – jsou vyrobeny smícháním jednoho alkoholického nápoje k jednomu či více alkoholickým, ale i nealkoholickým nápojům Vínovice neboli brandy - tato lihovina je vyrobená z vinného destilátu, přičemţ je povoleno přidat malé mnoţství destilátu z vína, který zrál v dubové nádrţi Rum – lihovina vyrobena výlučně alkoholickým kvašením a destilací melasy nebo sirobu, vznikajících při výrobě cukru z cukrové třtiny nebo šťávy z cukrové třtiny Whisky – takto se označuje destilát vyrobený destilací obilné nebo kukuřičné zápary ze směsi obilí a kukuřice, který zrál minimálně tři roky v dřevěných sudech Ovocný destilát – je lihovina, jejíţ etanol vznikl výlučně a pouze destilací zkvašeného ovoce, ovocné dřeně, šťávy nebo jejich směsi Tequila – je vyrobena v Mexiku destilací a rektifikací zápary připravené z cukerného extraktu hlav modré agáve Tequilana Weber Likér – lihovina vyrobená z lihu nebo destilátu nebo jedné či více lihovin nebo jejich směsi oslazením a případně přídavkem produktů zemědělského původu, jak jsou vejce, smetana, mléko, ovoce, víno, apod. Gin – je vyroben aromatizací lihu přírodními nebo přírodně aromatickými látkami nebo jejich kombinací, která se vyznačuje převládající chutí jalovce Vodka – je výrobek z lihu, u něhoţ byly fyzikálními metodami zeslabeny organoleptické znaky pouţitých surovin a vody11 a další.

11

Co jsou to lihoviny. Alkohol – lihoviny.cz [online]. © 2011 [cit. 2011-24-11] Dostupné z

14

Koktejly Koktejl je nápoj vzniklý smícháním několika různých nápojových surovin. Pro míchání koktejlů se pouţívá šejkr, coţ je zpravidla kovová nádoba velikosti větší sklenice, do které se suroviny nalijí, šejkr se přiklopí sklenicí a nápoj se míchá. Z šejkru se namíchaný koktejl nalije do sklenice. Existuje nealkoholická i alkoholická varianta.12

1.3. Vliv alkoholu na lidský organismus

1.3.1 Opilost

Opilost neboli ebrietu ne třeba představovat. Alkohol je po stovky let prostředkem tzv. záměrné intoxikace. Zlepšuje sociální vazby, je prostředkem pro relaxaci, ale bohuţel má vliv na soustředění a sebejistotu, coţ má následky např. v dopravě při řízení motorových i nemotorových vozidel.13 Projevy opilosti: Podle MUDr. Zbyňka Mlčocha existují tři stádia opilosti: Excitační stádium - je provázeno zvýšenou duševní a tělesnou aktivitou krátce po poţití. Subjektivně se taková osoba cítí sebejistá, silná a spokojená. Dochází ke ztrátě kritičnosti a smyslu pro odpovědnost, je narušena koordinace pohybů s prodlouţením reakčního času. Narkotické stádium - se projeví vasodilatačními účinky, tj. překrvením a zčervenáním kůţe zejména v obličeji. Chůze je vrávoravá, reakce pomalejší. Objevuje se dvojité vidění a závratě především při zavřených očích a vleţe. Stoupá krevní tlak a puls. Můţe dojít ke zvracení a roste také objem moči.

12

Koktejl. Wikipedia [online].[cit. 2011-24-11] Stránka byla naposledy editována 10. 2. 2012 v 22:27. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Koktejl 13

MLČOCH, Z. Ebrieta, opilost - příznaky, projevy, symptomy. Příznaky a projevy. [online]. © Eva Mlčochová 2012 [cit. 2012-02-20] Dostupné z

15

Po předešlé euforii nastupuje významný útlum, lhostejnost a pasivita doprovázená ztrátou smyslu pro realitu. Komatózní stádium – nastupuje bezvědomím s úplným motorickým ochabnutím. Dýchání je hluboké a zpomalené. Při zvracení hrozí vdechnutí ţaludečního obsahu a zástava dechu14 Dalším typem opilosti je tzv. patická opilost (patická ebrieta) - patologická reakce na alkohol vzniklá po vypití malého mnoţství alkoholu, které by u většiny lidí nezpůsobilo intoxikaci. Dochází k poruše vědomí s bludy a halucinacemi, poruchám chování často s agresí zaměřenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách aţ hodinách, končí spánkem. Na stav si postiţený obvykle nepamatuje (amnézie). V případě trestné činnosti páchané v patické ebrietě je sníţená trestní odpovědnost postiţeného, patická ebrieta můţe být i důvodem ke zproštění viny.15

Hladina alkoholu a příznaky opilosti

I. 1-1,5 ‰ – člověk je spokojený, sdílný, má veselý výraz, objevuje se ţivá mimika, výřečnost, smích, rozpustilost, přátelskost, pocit sebejistoty – cítí se lépe, starosti jsou „lehčí“.

II. 1,5-3 ‰ – v této fázi je člověk nekritický, netaktní, křičí, zpívá, nedbá okolí (hlučnost), impulsivní, nenaslouchá ostatním, objevuje se zčervenání obličeje, stoupá srdeční tepová frekvence (tachykardie), neuspořádanost pohybů, poráţí sklenice a předměty kolem sebe, vrávorá, motá se, neudrţí stabilitu, někdy diplopie (rozdvojené vidění).

14

MLČOCH, Z. Ebrieta, opilost - příznaky, projevy, symptomy. Příznaky a projevy. [online]. © Eva Mlčochová 2012 [cit. 2012-02-20] Dostupné z 15 Opilost. Wikipedia [online].[cit. 2011-10-12] Stránka byla naposledy editována 10. 2. 2012 v 22:27. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Opilost>

16

III. 3‰ a více – objevuje se únava, ospalost, zvracení, obličej bledne.

Při vysokých dávkách: narkotický efekt – bezvědomí, necitlivost, inkontinence (pomočení, pokálení), tep slabý, zpomalené dýchání, rozšířené zornice nereagující na osvit. V nejhorším případě zástava dechu (útlum dechového centra v centrálním nervovém systému).16

1.3.2 Otrava alkoholem Otrava alkoholem vzniká v důsledku vypití nebezpečného mnoţství alkoholu. Můţe mít smrtelné následky; v případě přeţití pacienta můţe dojít k nevratnému poškození mozku. V případě vypití nadměrného mnoţství alkoholu se zpomaluje dýchání a do mozku se nedostává dost kyslíku. Ve snaze vypořádat se s dávkou alkoholu a nedostatkem kyslíku mozek vypne tělesné funkce řídící dýchání a srdeční tep. Pokud k tomuto dojde, příslušná osoba můţe zemřít. Zvláště nebezpečné je rychlé nadměrné pití, protoţe člověk můţe poţít smrtelnou dávku alkoholu ještě před tím, neţ ztratí vědomí. Otrava alkoholem je pravděpodobnější u nezletilých nebo nezkušených konzumentů a je nejčastěji spojována s vypitím nadměrného mnoţství alkoholu v krátkém čase. Mezi příznaky otravy alkoholem patří - duševní zmatek, otupělost, bezvědomí nebo kóma, zvracení, záchvaty, pomalé nebo nepravidelné dýchání (s prodlevami mezi nadechnutím delšími neţ osm sekund), promodralost, pobledlost nebo studeně vlhká pokoţka, nízká tělesná teplota, silný zápach alkoholu. Osoba můţe utrpět otravu alkoholem i bez některého z výše uvedených příznaků. Je-li podezření na otravu alkoholem, je nutné okamţitě vyhledat rychlou lékařskou pomoc. Nikdy nesmíme nechat dotyčného, „aby se z toho vyspal“ – tato chyba by se mu mohla stát osudnou. Hladina alkoholu v krvi můţe narůstat i poté, co osoba upadne do bezvědomí.17

16

MLČOCH, Z. Ebrieta, opilost - příznaky, projevy, symptomy. Příznaky a projevy. [online]. © Eva Mlčochová 2012 [cit. 2012-02-20] Dostupné z 17 Otrava alkoholem. Na pivo s rozumem [online]. © talkingalcohol.com [cit. 2011-26-11]. (PDF) Dostupné z

17

1.3.3 Závislost Závislost je stav vyplývající z opakovaného poţití drogy – návykové látky. Projevuje se změnami v proţívání a chování. Z těchto změn je typická neodolatelnost nutkání poţívat drogu stále nebo periodicky pro její účinky na psychiku. Závislost psychická je tam, kde si osoba myslí, ţe potřebuje pokračovat v uţívání drogy, aby se vypořádala se svým ţivotem. Závislost fyzická je tam, kde si tělo zvykne na přítomnost drogy a osoba musí dodrţovat její braní, aby zabránila abstinenčnímu syndromu.18

1.3.4 Vliv alkoholu na fyziologii člověka Alkohol je pro děti a mladé lidi mnohem nebezpečnější neţ pro dospělé. Játra nejsou schopna v mladším věku odbourávat alkohol v takové míře jako později a navíc děti a dospívající mívají menší tělesnou hmotnost. Jiţ velmi malé mnoţství alkoholu můţe vyvolat u dětí nebezpečné otravy. Návyk na alkohol se u dětí a mladých lidí vytváří poměrně rychle. Proto bývá zvykem v civilizovaných společnostech děti a mladé lidi před alkoholem chránit.19 Alkohol působí na centrální nervový systém, který všeobecně tlumí, přestoţe díky uvolnění po uţití se alkohol povaţuje za ţivotabudič. Uţ v malém mnoţství jsou patrné jeho účinky na rychlost reakcí, koordinaci pohybů, úsudek a rozhodování. Tlumí vnímání bolesti, vysoké koncentrace alkoholu tlumí centra pro dýchání a krevní oběh, coţ můţe vést aţ ke smrti. Obzvlášť nebezpečné jsou proto kombinace s jinými tlumivými látkami.20 Uţ po prvním napití dochází ke zhoršení tělesného (stejně jako duševního) výkonu a jak se dávka zvyšuje, jsou tyto funkce progresivně otupovány. Postupně přestane fungovat paměť, smysly, soustředění a posléze se blíţí smrt. Vstřebávání alkoholu začíná v ţaludku a ve střevech a pokračuje, kdyţ krev prochází z vnitřních orgánů přes játra do celého oběhového systému.

18

VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. 1. Vyd. Brno : Centrum primární protidrogové prevence při Odboru soc. péče Magistrátu města Brna, 2007. s. 9 19 NEŠPOR, K. a kol. Příručka pro spolupracovníky programu Fit in na základních a středních školách. BESIP, 1996. 20 SANANIM, O.S. Alkohol. Drogová poradna. [online]. © 2002 -2012 [cit. 2011-24-11]. Dostupné z

18

Ţeny po vypití stejného mnoţství vykazují vyšší koncentrace v krvi, protoţe mají menší mnoţství tělních tekutin pro zředění alkoholu. Muţům se navíc, patrně, část alkoholu rozloţí jiţ v ţaludku, neţ putuje dále.21 Játra jsou hlavním detoxikačním orgánem v lidském těle, také odbourávání alkoholu probíhá v rozhodující míře v játrech. Alkohol je zde oxidován na acetaldehyd. Je spalován konstantní rychlostí 0,l g čistého alkoholu na 1 kg tělesné hmotnosti za 1 hodinu. Hladina alkoholu v krvi klesá rychlostí 0,1-0,2 promile za hodinu. Vstřebávání alkoholu je mnohem rychlejší neţ jeho odbourávání, proto můţe být lehce dosaţeno jedovatých či dokonce smrtelných koncentrací. Působením alkoholu dochází v játrech k řadě změn. Jedná se např. o poruchy látkové přeměny tuků, cukrů a kyseliny močové. Následně dochází ke zvýšenému ukládání tuků v játrech a poškozování jaterních buněk. Počáteční stádium poškození jater alkoholem je tzv. steatóza, česky ztučnění jater. V jaterních buňkách se hromadí tukové kapénky a játra jsou celkově zvětšena. Porucha jejich činnosti se můţe projevit i mírným zvýšením jaterních testů. Toto stádium postiţení je plně vratné, přestane-li postiţený konzumovat alkoholické nápoje. Těţším typem poškození je alkoholická hepatitida. Zde podobně jako u hepatitidy virové dochází ke zvýšenému odumírání buněk poškozených alkoholem, coţ se projeví zvýšením jaterních testů, ţlutým zbarvením kůţe v důsledku zvýšení hladiny bilirubinu v krevním séru a celkovými příznaky jaterního onemocnění. Toto onemocnění můţe mít i velmi dramatický průběh. Uzdravení je moţné za předpokladu pacientovy naprosté abstinence. Játra se obvykle vyhojí, ale jako trvalý následek většinou zůstane v játrech větší mnoţství vaziva, pak mluvíme o tzv. jaterní fibróze. Prognóza je příznivá při dodrţení abstinence alkoholu.

21

SDRUŢENÍ META. Alkohol. OS META [online].[cit. 2011-28-11]. Dostupné z

19

Dalším stupněm je tzv. ztvrdnutí jater, odborně jaterní cirhóza. Jde v podstatě o přeměnu funkční jaterní tkáně na nefunkční vazivo v důsledku zvýšeného odumírání jaterních buněk. Celý proces se dá velmi zjednodušeně připodobnit ke vzniku jizvy. Pokud se poraníme na kůţi, rána se zahojí, ale místo elastické kůţe vznikne v místě poranění vazivová jizva. Vazivo sice překryje defekt, ale nikdy nebude mít vlastnosti zdravé kůţe. Ve zdravých játrech dochází neustále k obměně buněk, odumírající jsou nahrazovány novými. Pokud počet odumírajících buněk přesáhne přirozenou regenerační schopnost jater, a to se můţe při toxickém postiţení jater stát, jsou odumírající buňky nahrazovány jenom vazivem. To sice vyplní prostor, ale není schopno zastávat funkce zdravých jaterních buněk. Výsledkem jsou tvrdá, svraštělá, nefunkční a následně selhávající játra. Organismus bez jater být nemůţe a jaterní selhání končí většinou smrtí.22 Z hlediska fyzického poškození je také závaţná alkoholická podvýţiva. Alkoholik trpí nechutí k jídlu, jehoţ příčinou je chronický zánět sliznice ţaludku vyvolaný nadměrným pitím. Nedostatek bílkovin a vitamínů ve výţivě v případě alkoholické podvýţivy, kdy je navíc většina financí utrácená za alkohol a člověk se ţiví dosti nekvalitně, přispívá ke zhoršení stavu jater a nervového systému. Objevuje zánět periferních nervů, který se projevuje pícháním a mravenčením v končetinách, slabostí svalů. Při závaţných potíţích s játry a zánětu nervů je nutná včasná léčba podmíněná abstinencí od alkoholu. Oslabená je také imunita organismu, roste riziko infekcí a nádorového bujení.23 Stále zřejmější tak je spojení mezi nestřídmým pitím a rakovinou prsu a zejména mezi nádory slinivky, ţaludku a střev. Ještě vyšší je tohle riziko v případě, ţe člověk kromě záliby v alkoholu také kouří. Alkohol také zvyšuje riziko, ţe člověk onemocní rakovinou hrtanu, hltanu nebo jícnu. Lidé pijící nadmíru alkohol mají také často problémy s imunitou. Částečně to jistě můţe souviset s jejich celkovým ţivotním stylem, kde nebývá čas na zdraví prospěšné aktivity, ale jde i o přímý důsledek toho, ţe alkohol z těla odvádí tekutiny a s nimi vyplavuje i minerály a vitaminy. A opět, je tu přímá souvislost s kouřením - kdo kouří, má imunitu ještě slabší.24

22

SANANIM, O. S. Játra a alkohol. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.2011-11-25]. 23 SANANIM, O.S. Alkohol. Drogová poradna. [online]. © 2002 -2012 [cit. 2011-24-11]. Dostupné z 24 Lidské tělo: Co všechno ničí alkohol. Národní informační centrum pro mládeţ [online]. © NICM [cit. 2011-28-11]. Dostupné z

20

Jakmile je organismus chemikálií přesycen, játra nejsou nadále schopna odstraňovat alkoholové toxiny z krve, ty se hromadí v mozku a zhoršují choulostivou rovnováhu nervových buněk. Mozek postupně přestává normálně fungovat v oblasti myšlení, cítění, úsudku, paměti a schopnosti rozhodovat. A nemocný mozek ovlivňuje chování.25

1.3.5 Vliv alkoholu na psychiku člověka Nadměrná konzumace alkoholických nápojů bývá označována jako alkoholismus. Tento termín je připisován švédskému lékaři Magnussu Hussovi, který jej poprvé pouţil v roce 1849. Teprve o sto let později však začal být alkoholismus oficiálně povaţován za medicínský problém (WHO 1951).26 Z psychiatrického hlediska lze poruchy vyvolané nadměrným uţíváním alkoholu rozčlenit do dvou základních skupin poruch: poruchy, které jsou způsobené přímým účinkem alkoholu na centrální nervový systém, ať jiţ bezprostředně (intoxikace alkoholem), či jako následek chronického abúzu alkoholu (abúzus – nadměrné uţívání, zneuţívání27) odvykací stav, psychotická porucha, amnestický syndrom poruchy, které se projevují návykovým chováním, souvisejícím s abúzem alkoholu a které mohou vyústit v závislost (ztráta kontroly uţívání alkoholu, syndrom závislosti na alkoholu)28

25

ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 62. ISBN 8086077-03-9 26 Alkohol. Poruchy duševní a poruchy chování způsobené uţíváním alkoholu. Ambulance pro léčbu závislostí a patologického hráčství [online]. © 2011 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z http://www.atambulance.cz/alkohol.htm 27

Abúzus. Slovník cizích slov [online]. © 2005 – 2006 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z 28

Alkohol. Poruchy duševní a poruchy chování způsobené uţíváním alkoholu. Ambulance pro léčbu závislostí a patologického hráčství [online]. © 2011 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z http://www.atambulance.cz/alkohol.htm

21

Přechod od škodlivého uţívání k závislosti na alkoholu probíhá většinou poměrně nenápadně. Typické pro vývoj závislosti jsou postupné změny: postupné zvyšování tolerance vůči alkoholu postupná ztráta kontroly uţívání alkoholu postupné zanedbávání jiných potěšení a zájmů

K alkoholovému odvykacímu stavu dochází během několika hodin aţ dní po ukončení (přerušení) konzumace alkoholu, či po výrazné redukci dávek. Maximální intenzita se projeví druhý den po vysazení alkoholu. 29 Delirium tremens je povaţováno za jeden z nejdramatičtějších stavů v celé medicíně. Přichází veliký neklid a vzrušení. V nemocničním pokoji musí pacienta, jinak slabého, krotit dva lidé, nebo více lidí, neţ ho dostanou do postele. Není nikdy klidný, bez ustání sebou hází a otáčí se, stále si pro sebe něco brblá, obrací se od jednoho k druhému, skáče od tématu k tématu a pořád vykřikuje pozdravy a varování na vzdálené kolemjdoucí. Jeho ruce se viditelně třesou a svírají povlečení. Neustále se snaţí z něho setřást imaginární předměty, třpytivé stříbrné mince, hořící cigarety, hrací karty nebo štěnice. Je obětí měnících se zrakových halucinací a chrání si obličej před hrozivými nebo útočícími předměty, zvířaty, nebo lidmi. Je úplně dezorientován. Nemusí vědět kde je, kolik je hodin, jaké je datum. Stav trvá několik hodin nebo dní, vyčerpaný pacient po něm upadne do hlubokého spánku. Obvykle se probere unavený a na nic si nepamatuje. Při volném průběhu trvají deliria tremens tři aţ čtyři dny, ale léky mohou utrpení zmírnit. Největší nebezpečí je, kdyţ se přidají jiné nemoci nebo křeče. Pokud nejsou ošetřeny, mohou se stát osudnými. Další často registrované příčiny smrti při deliriu tremens jsou kritické sníţení hladiny cukru v krvi, neustupující horečka, či šok.30

29

Alkohol. Poruchy duševní a poruchy chování způsobené uţíváním alkoholu. Ambulance pro léčbu závislostí a patologického hráčství [online]. © 2011 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z http://www.atambulance.cz/alkohol.htm 30 SDRUŢENÍ META. Alkohol. OS META [online].[cit. 2011-28-11]. Dostupné z

22

Alkohol rovněţ ničí mozkové buňky. Není sice pravda, ţe se neumějí vůbec obnovovat, přesto je na lidech, kteří dlouhodobě pijí přes míru, devastující vliv alkoholu na mozek, potaţmo na myšlení, patrný. Alkohol ovlivňuje psychiku, a to krátkodobě i dlouhodobě. Okamţitě po napití tak u některých lidí stoupá agresivita, jiní jsou lítostiví a podobně. Dlouhodobé pití alkoholu můţe vést k problémům v oblasti emocí a citů, dá se říci, ţe lidé pijící pravidelně jsou citově ploší, necítí emoce a neumějí je vyjádřit ani vnímat či na ně reagovat u svého okolí. Existuje rovněţ souvislost mezi alkoholem a duševními chorobami - pití tak můţe u disponovaných jedinců zvýšit riziko deprese. Alkoholismus zároveň více hrozí lidem, kteří jiţ touto nebo jinou duševní nemocí či poruchou trpí.31

1.3.6 Vliv alkoholu na spánek

Pije-li člověk alkohol zřídka, bude po něm usínat mnohem rychleji neţ obvykle. Začneli pít alkohol pravidelně, malá dávka alkoholu mu jiţ nebude stačit k tomu, aby usnul, coţ můţe znamenat, ţe začne pít více. Je to proto, ţe mozkové buňky si jiţ přivykly na účinky alkoholu. Pití velkých dávek alkoholu významně ovlivňuje spánek. Je-li člověk pod silným vlivem alkoholu, nelze v pravém slova smyslu hovořit o spánku, ale spíše o ztrátě vědomí v důsledku otravy a působení alkoholu, přičemţ vzbudit člověka z tohoto stavu je obtíţné. V takových případech přístroje EEG, které monitorují funkce mozku, ukazují, ţe se nejedná o normální zdravý spánek. Nadměrné pití před spánkem zabraňuje snění, coţ jinými slovy řečeno narušuje tzv. Rapid Eyes Movement fázi spánku (dále jen REM), která je odpovědna za to, jak se budeme cítit druhý den. Bude-li člověk nadměrně pít alkohol několik týdnů, REM fáze spánku se přesune do ranních hodin, kde bude přerušována nekvalitním spánkem. Spánek bude neklidný a bude docházet ke snadnějšímu buzení. Stejně tak se zhorší usínání.

31

Lidské tělo: Co všechno ničí alkohol. Národní informační centrum pro mládeţ [online]. © NICM [cit. 2011-28-11]. Dostupné z

23

Rovněţ se člověk pod vlivem alkoholu můţe během noci velmi často budit a obtíţně se mu bude znovu usínat. Rozvine-li se delirium tremens, normální spánek nenastane vůbec.32

1.3.7 Alkohol v těhotenství

V případě pití alkoholu v těhotenství můţe dojít ke dvěma stupňům poškození. Nejváţnější je fetální alkoholový syndrom (FAS - Fetal Alcohol Syndrom). O FAS se jedná, pokud dítě vykazuje známky abnormálnosti ve třech specifických oblastech: růst, funkce centrálního nervového systému a charakteristiky obličeje. Dále jsou diagnostikovány účinky alkoholu na plod (Fetal Alcohol Effects - FAE) zahrnující méně váţné poruchy ve stejných oblastech. U obou druhů, FAS i FAE, je poškození dítěte způsobeno matčiným poţíváním alkoholu v průběhu těhotenství. FAS a FAE tvoří největší část poruch u novorozeňat, kterým lze stoprocentně předcházet.33

1.4. Sociální aspekt pití alkoholu u dospívajících

Děti vyrůstají ve světě, který nabízí smíšené zprávy o drogách a alkoholu. Na jedné straně slyší, ze zneuţívání návykových látek se stává jedním z největších světových problémů, vidí, jak politici, učitelé, církevní představitelé, sportovci, umělci a mnozí další vytvářejí řadu iniciativ k zastavení této hrozby, na druhé straně jsou drogy kolem nich stále dostupnější a jaksi samozřejmější. Ti, kteří se rozhodnou přiklonit se na stranu bojovníků proti drogám, budou v menšině. A za ještě větší „exoty“ budou povaţováni, odmítnou-li alkohol.34

32

SANANIM, O. S. Alkohol a spánek. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit. 2011-11-28]. Dostupné z 33 SANANIM, O. S. Fetální alkoholový syndrom. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.201111-25]. Dostupné z 34 ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 24. ISBN 80-8607703-9

24

Motivů vedoucích mladistvého do prvního kontaktu s drogou bývá celá řada, ale obvykle ještě nejde o specifické účinky (stimulující, tlumící, halucinogenní), jde spíše o snahu proţít dobrodruţství, zahnat nudu, nelišit se od party kamarádů, o touhu přesvědčit se, jak je to s drogou doopravdy, okusit zakázané ovoce apod. Tyto důvody, silně podtrţené tlakem ze strany vrstevníků, obvykle vedou mladého člověka do první etapy na cestě do drogové kariéry – do etapy experimentování. Drogové experimenty jsou poměrně častým jevem, protoţe experimentování prostě patří k dospívání. Zdá se, ţe většina mladých lidí procházejících touto etapou z takového pokusnictví zcela přirozeně vystupuje. Změní se situace, kamarádi, do popředí se dostanou jiné hodnoty a drogová kariéra končí, aniţ by vlastně začala.35

Vliv vrstevníků Podle sociologů měli ještě v šedesátých letech nejpodstatnější vliv na pubescenty rodiče. Od té doby se však mnohé změnilo. Na první místo v ţebříčku autorit se přesunuli kamarádi. Dítě se v dnešní individualistické době potřebuje s někým identifikovat a s největší pravděpodobností to budou členové skupinky kamarádů nebo spoluţáků, k níţ náleţí. Takţe, jestliţe jeden v partě poslouchá black metal, zaujme tahle muzika i ostatní. Jestliţe si jedna kamarádka splete vlasy do dredů, budou to chtít i ostatní. A přinese-li kdokoli z kamarádů drogu a nabídne ji ostatním, s největší pravděpodobností neodmítnou.36

Vliv rodiny Podstatným faktorem náchylnosti dítěte k uţívání návykových látek je postoj jeho rodičů k těmto látkám. Například u dětí alkoholiků existuje čtyřikrát větší riziko, ţe se u nich rozvine alkoholismus, neţ u dětí rodičů, kteří k nadměrnému pití neinklinují.

35

BRICHCÍN, L. Mládeţ-drogy-společnost. Praha : Pedagogická fakulta University Karlovy, 1997. ISSN 0862-4461 36 ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 27. ISBN 80-8607703-9

25

Všeobecně lze říci, ţe náchylnější k uţití některé z drog jsou děti rodičů, kteří kouří, nadměrně pijí alkohol, uţívají podpůrné prostředky ke zvládání stresu, uţívají zakázanou drog nebo zaujímají k jejímu uţívání jinými lidmi pozitivní stanovisko.37

Vliv médií Další významnou skupinou jsou média. Média významně ovlivňují naše myšlenky, pocity a jednání, ať uţ si to připouštíme nebo ne. Reklamy jsou běţnou součástí nejsledovanějších pořadů a reklamy na alkohol patří mezi nejrentabilnější. A tak je průměrné dítě prostřednictvím televizní obrazovky, dříve neţ dosáhne věku, který ho přibliţně podle zákona opravňuje ke konzumaci alkoholických nápojů, přibliţně 75000 krát svědkem konzumace alkoholu. Děti tak nepřijímají jen zkreslenou představu o tom, kolik alkoholu lidé pijí, ale získají k němu také jednoznačně kladný vztah – reklamy jsou vtipné, plné pohody, přátelství, sympatických muţů a krásných dívek.38

Příčiny pití a funkce alkoholu Nadměrné nebo nepřiměřené pití alkoholu můţe mít různé příčiny a různé funkce. Mezi funkce alkoholu můţeme zařadit konzumaci alkoholu jako:  pokus o „sebeléčení“, tj. můţe pomoci přeţít období, které by bez pomocného prostředku bylo subjektivně nepřekonatelné  ochranu před neúnosnými pocity – alkohol můţe umlčovat pocity úzkosti, deprese, viny, agresivity a vzdalovat jejich proţívání  pomoc při odstraňování zábran – tuto funkci mohou vyuţívat trémisté před zkouškou nebo vystoupením, nesmělí lidé touţící po seznámení, mladiství přemáhající pocity méněcennosti nebo „bojující“ s autoritou, i dissociální jedinci získávající kuráţ k trestnému činu 37

ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 27. ISBN 80-8607703-9 38 ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. Brno : Nová naděje, 2001. s. 25. ISBN 80-8607703-9

26

 zástupce významné vztahové osoby – zacházení s alkoholem v současnosti můţe odpovídat skutečně proţívanému vztahu k takovým osobám v dětství, případně můţe tento vztah kompenzovat – tak můţe být alkohol proţíván jako něco bezvýhradně pozitivního, mateřsky krmícího  pomoc umlčet kritické a znehodnocující hlasy z nitra – často ale tyto hlasy po konzumaci alkoholu vystupují s ještě větší silou  sociální prostředek – funkce alkoholu spočívá nejen v podporování mezilidského kontaktu, ale i umoţňuje cítit se dobře a být tak atraktivnější i pro ostatní; pití alkoholu můţe stejně jako kouření v některých skupinách platit jako „odznak muţnosti“39

39

BĚTÁK, L. a kol. Prevence sociálně patologických jevů ve škole. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 10 – 11.

27

2. Tabákové výrobky 2.1. Charakteristika

Kouření patří mezi nejrozšířenější toxikománie. Závislost na nikotinu má, mimo krátkodobou stimulaci pozornosti, celkově depresivní vliv na centrální nervový systém. Kouření slouţí často jako úvodní druh závislosti vedoucí k dalším formám závislostí – alkohol, drogy. Důvody, proč lidé kouří, jsou multifaktoriální – fyziologické, psychické, sociální. To je také důvodem, proč je odvykání kouření velmi problematické. Většina kuřáků začala kouřit uţ v dětském věku nebo v dospívání. Kouření je povaţováno za hlavní rizikový faktor vzniku kardiovaskulárních onemocnění, respiračních chorob, zhoubných nádorů a podílí se i na předčasných úmrtích. Aţ 30 % úmrtí na rakovinu je způsobeno kouřením. Liga proti rakovině v České republice se přihlásila ke světovému programu proti kouření a k snahám Mezinárodní zdravotnické organizace (WHO) a Mezinárodní unie proti rakovině (UICC) o omezení kouření, sníţení počtu kuřáků a ochraně nekuřáků a stimuluje vznik nových programů podporujících zdraví a prevenci kouření určených pro širokou oblast školní mládeţe.40

2.2 Druhy tabákových výrobků

Tabákovými výrobky podle § 101 Zákona o spotřební dani jsou: cigarety doutníky a cigarillos tabák ke kouření. Tabák ke kouření se dále člení do 3 podkategorií na tabák řezaný (popřípadě jinak dělený, kroucený nebo lisovaný do desek, způsobilý ke kouření bez dalšího průmyslového zpracování), tabákový odpad (upravený pro prodej konečnému spotřebiteli, který je moţné kouřit) a tabák ke kouření. 40

Úvodem. Normální je nekouřit. Program podpory zdraví, zdravého ţivotního stylu a prevence kouření pro mladší školní věk (7-11 let). Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně [online]. © Jaroslav Řezáč 2005, aktualizace srpen 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z

28

Ten obsahuje více neţ 25 % hmotnosti tabákových částic uţších neţ 1 mm a jedná se o jemně řezaný tabák určený pro ruční výrobu cigaret..41 Jelikoţ je mezi mladistvými nejrozšířenější zneuţívání cigaret, následující část práce je věnována pouze jim. Cigarety Kouření cigaret je nerozšířenější formou konzumace tabáku vedle kouření doutníků, dýmky a ţvýkání tabáku. Kouření je současně také projevem závislosti na nikotinu. Tabák je tvořen směsí listů rostliny Nicotiana tabacum, která se do světa rozšířila z Ameriky ve 14. století. Kouř, který kuřáci vdechují do plic a vypouštějí do vzduchu, obsahuje asi dva tisíce různých chemických sloučenin ve formě plynů nebo tuhých částic. Kouř obsahuje nikotin, dehet, benzen, formaldehyd a oxid uhličitý, coţ je hlavní jedovatá sloţka výfukových plynů, dále kouř obsahuje čpavek a mnoţství dalších jedovatých a nebezpečných součástí.42

Složení cigaret z hlediska škodlivin Tabákový kouř Sloţení tabákového kouře je závislé na řadě faktorů. Zejména je to druh tabáku a jeho zpracování, způsob hnojení, vliv hraje také typ zvoleného cigaretového papíru, filtru a různé tabákové příměsi. Celkem je v tabákovém kouři přítomno více neţ čtyři tisíce chemických látek, z toho několik desítek kancerogenů. Do cigaret jsou přidávány i další chemické látky, které upravují vůni, chuť a zvyšují uvolňování nikotinu (čpavek). K nejvýznamnějším kancerogenům patří zejména směs polycyklických uhlovodíků, které vznikají při spalování organické hmoty.43

41

Tabákové výrobky. Celní správa ČR [online]. © 2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 42

Normální je nekouřit. LékařiOnline.cz [online]. © 2006 – 2012 [cit. 2011-11-20] Dostupné z 43

Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z

29

Tabákový kouř obsahuje i látky toxické, dráţdivé a kokancerogenní. Mezi látky vysloveně toxické patří alkaloidy, nikotin, myosmin, anabasin a některé dusíkaté báze (pyridin, pyridolin, pikolin, lutidin). Nejúčinnější z těchto látek je nikotin, který poškozuje funkci autonomního nervstva a můţe vést aţ ke smrti v důsledku ochrnutí dýchacího centra. Jeho smrtelná dávka je 50 – 60 mg. Z kouře jedné cigarety kuřák inhaluje 1 aţ 3 mg nikotinu. Dalšími toxickými sloţkami tabákového kouře jsou oxid uhelnatý (vzniká nedokonalým spalováním tabáku a cigaretového papíru), oxid uhličitý, aceton, toluen, formaldehyd, fenol, katechol, metylchlorid, kadmium.44 Dráţdivé látky jsou především formaldehyd, acetaldehyd, aceton, metanol, sirovodík, kyselina mravenčí, kyselina mléčná, kyselina octová a oxidy dusíku. Kokancerogeny jsou látky, které samy nemají schopnost vyvolat nádorové bujení, ale jejich přítomnost stimuluje účinnost vlastních kancerogenů. Mezi kokancerogeny patří krotonový olej, fenoly a některé mastné kyseliny.45

Nikotin V přirozeném stavu se vyskytuje jako tekutý bezbarvý alkaloid. Rostlina tabáku pouţívá nikotin jako pesticid (proti škůdcům). Ve váhovém poměru tvoří nikotin zhruba 5 % tabákového listu. Je to mitotický jed postihující buněčná jádra (porušuje dělení buněčných jader). 46 Mezi účinky nikotinu patří např. zvýšená aktivita trávicího traktu, zvýšení produkce slin, vzestup produkce trávících šťáv a zvýšení aktivity hladké svaloviny (ta je obsaţena prakticky v celém trávicím traktu). Dále nikotin zvyšuje krevní tlak, zrychluje činnost srdce, vzácně můţe způsobit srdeční arytmie, stahuje cévy, stoupá produkce potu, apod. V první fázi působí nikotin stimulačně a pak přechází do fáze mírného útlumu.

44

Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 45 tamtéţ 46 MLČOCH, Z. Abstinenční příznaky u kuřáka. Kuřákova plíce [online]. © Eva Mlčochová 2003 – 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z

30

Celkový důsledek je tak trochu paradoxní: nikotin kuřáka v závislosti na mnoţství a frekvenci uţívání osvěţuje a uvolňuje zároveň. Tento dvoufázový účinek není neobvyklý: přestoţe jsou účinky nikotinu a etanolu v lidském těle rozdílné, podobný průběh, závislý na mnoţství uţívané látky, můţeme pozorovat i v případě poţívání alkoholických nápojů. Nikotin zpočátku způsobuje rychlé uvolnění hormonu adrenalinu. Mezi jeho hlavní projevy patří zrychlený tep, zvýšený krevní tlak a rychlé, mělké dýchání. Adrenalin také řídí uvolnění glukózy do krevního oběhu. Kromě toho můţe zablokovat i tvorbu hormonu inzulínu, coţ znamená, ţe lidé jsou po uţití nikotinu mírně hyperglykemičtí - tzn. v krvi kuřáka následně koluje více cukru neţ obvykle. Kromě toho uţívání nikotinu zrychluje základní metabolickou výměnu. To znamená, ţe tělo spaluje daleko více kalorií neţ obvykle47 Jedna cigareta obsahuje přibliţně 10 mg nikotinu - kuřák z tohoto mnoţství inhaluje 1-3 mg. Smrtelná dávka je 50-60 mg, tedy vykouřením 15-20 cigaret získá kuřák smrtelnou dávku. Ke smrtelným otravám však prakticky nedochází, neboť určitou roli hraje přizpůsobivost organismu. Dále kuřák nevykouří celou krabičku najednou, takţe hodnota alkaloidu stačí do té doby poklesnout.48 Nikotin svému tělu dopřáváme pomocí vdechování kouře do plic. Hustou a rozsáhlou sítí cév se pak dostává do krevního oběhu a do mozku. Šíření této látky je velmi rychlé, uţ po deseti vteřinách po prvním vdechnutí cigaretového kouře se nikotin objevuje v mozku.49 Lidské plíce sestávají z miliónů plicních sklípků - malých vzduchových kapes, kde dochází k proměně plynů. Plicní sklípky mají neuvěřitelně velkou plochu – rozprostřeny na rovnou plochu by zabíraly devadesátinásobek veškeré pokoţky lidského těla – a tudíţ poskytují nikotinu a dalším sloţkám cigaretového kouře mnoho prostoru k proniknutí do těla.50

47

MLČOCH, Z. Abstinenční příznaky u kuřáka. Kuřákova plíce [online]. © Eva Mlčochová 2003 – 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z 48 tamtéţ 49 tamtéţ 50 tamtéţ

31

Nikotin nevydrţí v těle moc dlouho (to je také důvod, proč k otravě prakticky nedochází). Jeho poločas rozpadu je zhruba šedesát minut, coţ znamená, ţe během šesti hodin poté, co vykouříme cigaretu, zbývá v našem těle pouze 0,031 mg nikotinu z původního jednoho miligramu, který jsme vdechnutím do těla dostali.51

Dehet Dehet je pevný podíl cigaretového kouře, který se uchytává v dýchacích cestách a v plicích. Pokud přestane kuřák kouřit, trvá polovinu dobu, co kouřil, neţ se úplně zbaví všeho dehtu. Jedná se o látku karcinogenní a cigarety s vyšším obsahem dehtu potencují vznik rakoviny plic více neţ cigarety s niţším obsahem dehtu. Dehet způsobuje tzv. ranní kuřácký kašel, který se zklidní se zapálením první ranní cigarety a je příčinou dlouhotrvajícího zánětu dýchacích cest. Průměrný kuřák, který kouří krabičku denně, dostane do svých plic kaţdý rok 150ml dehtu. Dehet se dále pouţívá k výrobě asfaltu.52

Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý není běţná součást vzduchu, na rozdíl od oxidu uhličitého. V cigaretovém kouři se vyskytuje ve vysoké koncentraci. Dále vzniká při spalování benzínu a je měřitelný ve výfukových plynech. Kuřák jednou cigaretou nadýchá víc CO, neţ by nadýchal na rušné křiţovatce za celou hodinu. CO se silně váţe na červené krvinky a brání jim v přenášení kyslíku. Proto se tkáně kuřáků dusí. Spolu s nízkou koncentrací kyslíku v krvi způsobuje odumírání tkání a zhoršené hojení ran.53

51

MLČOCH, Z. Abstinenční příznaky u kuřáka. Kuřákova plíce [online]. © Eva Mlčochová 2003 – 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z 52 ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU, O. S. Chemické sloţení tabákového kouře. Bezcigaret.cz. [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z 53

tamtéţ

32

Arsen Arsen je polokov, jehoţ sloučeniny jsou prudce jedovaté, zejména oxid arsenitý (arsenik). Akutní otrava se projevuje křečemi, ochrnutím a zástavou srdce. Mezi dlouhodobé projevy patří změny na pokoţce, cévní a srdeční poruchy a vznik nádorového onemocnění. Dříve se pouţíval jako jed na krysy. Je to kancerogen 1.(nejvyšší) třídy.54

Kyanid Kyanid draselný neboli cyankáli je prudký jed. Při akutní otravě dochází k úmrtí do několika minut. Po průchodu trávicím traktem se uvolní kyanovodík, který zastavuje buněčné dýchání, které je nezbytné pro vytváření energie k ţivotu a funkci buněk. Vyuţívá se například k louhování zlata.55

Formaldehyd Formaldehyd neboli metanal je bezbarvý štiplavý plyn. Formaldehyd dráţdí sliznice, zejména očí a nosu, a navozuje tedy např. slzení očí, posmrkávání. Dlouhodobé působení vyvolává záněty průdušek, u citlivých jedinců astma. Pouţívá se pro výrobu hnojiv, konzervantů, v medicíně se vyuţívá jako prostředek pro konzervaci lidských těl.56

Radioaktivní polonium Mezi lidmi panuje všeobecný strach z radioaktivity. Kuřák za svou „kuřáckou kariéru“ vdechne tolik radioaktivních částic, jakoby chodil kaţdý třetí den na rentgenový snímek plic.57

54

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU, O. S. Chemické sloţení tabákového kouře. Bezcigaret.cz. [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z 55 tamtéţ 56 ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU, O. S. Chemické sloţení tabákového kouře. Bezcigaret.cz. [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z 57 tamtéţ

33

Kancerogeny Kancerogeny jsou látky vyvolávající nebo podílející se na vzniku zhoubného novotvaru. Mezi tyto nebezpečné látky patří dibenzantracen, benz-a-pyren, nitroso sloučeniny, vinylchlorid, hydrazin a arzén.58

2.3 Vliv kouření na lidský organismus Kouření sniţuje psychickou i fyzickou kondici. Někdy samozřejmě kuřáci tvrdí něco jiného. Dokonce mohou mít svou subjektivní pravdu. Ta se ovšem týká pouze okamţiků, kdy zrovna působí nikotin. Ten opravdu můţe stimulovat mozek a přinášet velmi příjemné pocity. Problém ovšem spočívá ve skutečnosti, ţe návykové látky nás časem oklamou a zradí. Místo příjemných a pozitivních pocitů nám stále častěji začnou způsobovat pocity nepříjemné. Lidé začnou drogy aplikovat většinou z důvodu, ţe to chtějí zkusit, „jak to působí“. Většinou konstatují velmi zajímavý a příznivý účinek. Ano, drogy jsou opravdu účinné, v tom spočívá jejich nebezpečí. Buď nás stimulují, nebo uklidní, případně dopřejí fantastické vidiny a halucinace. Nepůsobí však stále stejně. Jak si na ně zvykáme, musíme většinou dávky zvyšovat a náhle si uvědomujeme, ţe jsme se chytli do pasti. Potřebujeme je čím dál víc a uţ se bez nich nedovedeme obejít. Dochází tak k tomu, ţe drogu nebereme svobodně proto, abychom proţili výjimečné pocity, ale proto, abychom se zbavili utrpení, způsobeného krutými abstinenčními příznaky.59 Cigareta je také drogou a působí obdobně. Drtivá většina kuřáků si nezapaluje v klidu a v pěkném prostředí slavnostně kvalitní cigaretu, aby si vychutnala její skvělou chuť. Zapalují si ve spěchu a v chvatu, aby uţ zahnali chuť na cigaretu, potřebu kouřit, aby se uklidnili, aby se cítili „normálně“, ne výjimečně. Aby se zkrátka cítili tak, jak se zdravý nekuřák (pokud netrpí psychickými či tělesnými problémy) cítí stále. Paradoxně tedy kuřák utrácí peníze, aby měl takové pocity, jaké měl v době, neţ upadl do nikotinové pasti a závislosti.60

58

ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU, O. S. Chemické sloţení tabákového kouře. Bezcigaret.cz. [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z 59 BUDINSKÝ, V. Jak přestat kouřit. Praha : Public History, 2001. s. 8. ISBN 80-86445-06-2. 60 BUDINSKÝ, V. Jak přestat kouřit. Praha : Public History, 2001. s. 9. ISBN 80-86445-06-2.

34

2.3.1 Vliv kouření na psychiku člověka Tím vším se sniţuje psychická kondice. Kaţdá závislost a strach ji sniţují. A strachu kuřák proţívá mnoho – hlavně o své zdraví, ale kaţdý s sebou nosí také neustále podvědomý strach, aby mu nedošly cigarety, aby je měl kde koupit a aby na ně měl peníze. Psychickou kondici sniţuje i střídání fází nikotinové saturace (uspokojení) a abstinence. Pro mozek je takové střídání velmi nepříjemné. Asi právě proto se budí ráno velmi závislí jedinci celí zpocení s nepřekonatelnou chutí si zapálit. Ti nejzávislejší se takto budí i uprostřed noci.61 2.3.2 Vliv kouření na fyziologii člověka Fakt sniţování fyzické kondice je všeobecně mnohem uznávanější, neţ fakt sniţování kondice psychické. Téměř kaţdý upřímný kuřák po letech kouření přizná, ţe se mu hůře dýchá při cestě do schodů či do kopce, ţe častěji onemocní nemocemi z nachlazení, ţe víc kašle, odkašlává, provází ho nepříjemné zahlenění.62 Jedinou návykovou látkou v tabáku je nikotin, i kdyţ to není jediná škodlivina. Třetina aţ polovina dětí a dospívajících, kteří zkusí kouřit jen několik cigaret, se brzy stává závislá na nikotinu. Intoxikace tabákem se projevuje typickým zápachem z úst. U kuřáků začátečníků je častá bledost, studený pot, nevolnost, zvracení bolesti hlavy, pokleslá nálada – to odpovídá lehčí otravě nikotinem.63 Při dlouhodobém kouření se objevují bolesti ţaludku, nepříznivé účinky na pokoţku – pleť v obličeji rychleji stárne. Tabák také podstatně zvyšuje riziko zhoubných nádorů – v celosvětovém měřítku způsobuje 30 % rakovin. Nejvýraznějším problémem jsou respirační obtíţe – onemocnění dýchacích cest, rozedma plic, astma, alergie na sloţky tabákového kouře. Nepříznivě působí i na cévy – způsobuje nemoci cév dolních končetin a zvyšuje riziko srdečních onemocnění. Bývá častou příčinou impotence muţů ve středním věku, nese s sebou riziko poškození plodu u těhotných ţen.64

61

BUDINSKÝ, V. Jak přestat kouřit. Praha : Public History, 2001. s. 9. ISBN 80-86445-06-2. BUDINSKÝ, V. Jak přestat kouřit. Praha : Public History, 2001. s. 9. ISBN 80-86445-06-2. 63 NEŠPOR, K. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha : Státní zdravotní ústav, 1999. s. 31. ISBN 80-7071-123-X. 64 NEŠPOR, K. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha : Státní zdravotní ústav, 1999. s. 31. ISBN 80-7071-123-X 62

35

Výzkum mimo jiné prokázal, ţe batolata matek, které v těhotenství kouřily, byla vzpurnější, impulzívnější a více riskovala. Jestliţe matka v těhotenství kouřila nejméně 10 cigaret denně, zvýšilo to u dítěte ve věku 10 let pětinásobně riziko experimentování s tabákem. Výzkum také zjistil, ţe kouření matek v těhotenství vede k vyššímu výskytu úzkostné poruchy u jejich dospívajících dětí. Kouření v těhotenství se povaţuje za jednu z moţných příčin „syndromu náhlého úmrtí dítěte“, tedy nečekané smrti zdánlivě zdravého dítěte ve spánku. Kouření (a to i pasivní) vyvolává u dětí záněty průdušek a můţe zhoršovat astma. Děti, které musejí vdechovat kouř pocházející z tabákových výrobků jiných, také častěji trpí záněty středního ucha. Odhaduje se, ţe dítě, které ţije ve společné domácnosti s málo ohleduplným kuřákem, zatěţuje své tělo dávkou zhruba dvou cigaret za den, i kdyţ samo nekouří.65

65

NEŠPOR, K., CSÉMY, L. „Průchozí“ drogy. Co by měli vědět rodiče a další dospělí, kteří se starají o děti a dospívající. s. 6 [online].[cit. 2012-13-01]. Dostupné z

36

3. Závislost 3.1. Definice závislosti Závislost je stav vyplývající z opakovaného poţití drogy – návykové látky. Projevuje se změnami v proţívání a chování. Z těchto změn je typická neodolatelnost nutkání poţívat drogu stále nebo periodicky pro její účinky na psychiku. Závislost psychická je tam, kde si osoba myslí, ţe potřebuje pokračovat v uţívání drogy, aby se vypořádala se svým ţivotem. Závislost fyzická je tam, kde si tělo zvykne na přítomnost drogy a osoba musí dodrţovat její braní, aby zabránila abstinenčnímu syndromu.66 Závislost na návykových látkách včetně alkoholu a tabáku je v Mezinárodní klasifikaci nemocí definována takto: „Skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, z nichţ uţívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost neţ jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Centrální popisnou charakteristikou syndromu je závislosti je touha (často silná, někdy přemáhající) brát psychoaktivní látky (které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány), alkohol nebo tabák. Návrat k uţívání látky po období abstinence vede k rychlejšímu znovuobjevení jiných rysů syndromu, neţ je tomu u jedince, u něhoţ se závislost nevyskytuje. Definitivní diagnóza závislosti by se obvykle měla stanovit pouze tehdy, jestliţe během posledního roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů (Nešpor, 1999): a) silná touha nebo pocit puzení uţívat látku; b) potíţe v kontrole uţívání látky, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo mnoţství látky; c) somatický (tělesný) odvykací stav, jestliţe je látka uţívaná s úmyslem zmenšit jeho příznaky, coţ je zřejmě z typického odvykacího syndromu pro tu kterou látku nebo z uţívání stejné (nebo velice příbuzné) látky se záměrem zmenšit nebo odstranit odvykací příznaky;

66

VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. Brno : Centrum primární protidrogové prevence při Odboru soc. péče Magistrátu města Brna, 2007. s. 9

37

d) průkaz tolerance jako vyţadování vyšších dávek látek, aby se dosáhlo účinku, původně vyvolaného niţšími dávkami (jasné předpoklady lze nalézt u jedinců závislých na alkoholu a opiátech, kteří mohou brát denně takové mnoţství látky, které by zneschopnilo nebo i usmrtilo uţivatele bez tolerance); e) postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch uţívané psychoaktivní látky a zvýšené mnoţství času k získání nebo uţívání látky nebo zotavení se z jejího účinku; f) pokračování v uţívání i přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků poškození jater nadměrným pitím (depresivní stavy vyplývající z nadměrného uţívání látek), nebo toxické poškození myšlení; je třeba se snaţit určit, zda pacient byl nebo mohl být vyšetřen a zda mohly výt zjištěny příčiny a rozsah poškození. Podstatnou charakteristikou syndromu závislosti je uţívání psychoaktivní látky nebo touha po uţívání určité látky. Jedinec si uvědomuje, ţe má puzení uţívat drogy, coţ se běţně projevuje během pokusů zastavit nebo kontrolovat uţívání. Syndrom závislosti můţe být přítomen pro specifickou látku (např. tabák nebo diazepam), třídu látek (např. opiáty) nebo širší řadu různých látek (např. u těch jedinců, kteří cítí nutkání uţívat pravidelně jakékoli dosaţitelné drogy a u kterých se při abstinenci projevuje tíseň, agitovanost nebo tělesné známky odvykacího syndromu).“ 67

67

NEŠPOR, K. a kol. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. Praha : Státní zdravotní ústav, 1999. s. 34. ISBN 80-7071-123-X.

38

3.2. Závislost na alkoholu

Vývoj závislosti Ve vývoji závislosti na alkoholu můţeme popsat čtyři stádia: 1. Počáteční fáze: Piják zjistil, ţe alkohol mu přináší příjemnou náladu, pomáhá odstraňovat obavy a dodává sebedůvěru. Vyuţívá jej k tomuto účelu a zvyká si na něj, takţe přestávky mezi jednotlivým pitím se zkracují. Pije rychleji, zejména kdyţ začíná pít, aby rychle dosáhl hladiny alkoholu. Neopíjí se, pije jen tolik, kolik potřebuje. 2. Varovná fáze: Piják snáší stále větší dávky alkoholu a také větší dávky potřebuje, aby dosáhl ţádoucí nálady. Pití je stále častější a důvody k němu jsou stále méně závaţné. Vyskytuje se jiţ častější opilost. 3. Rozhodná fáze: Piják se stává na alkoholu závislým. Nedovede se ovládnout, nedovede přestat. Někdy pije i několik dní po sobě. Ke stavům opilosti dochází často. Objevují se "okénka", tj. mezery ve vzpomínkách na to, co se událo předchozí den v době opilosti. Vznikají problémy s okolím. Lidé kritizují alkoholikovo pití, ten to cítí jako křivdu a další důvod k napití. Často se téţ rozhoduje nebo slibuje, ţe přestane pít nebo bude pít méně, ale nedokáţe to dodrţet. 68 4. Konečná fáze: Jedinec závislý na alkoholu jiţ bez alkoholu nedokáţe ţít. Dává si i "ranní doušky", aby byl schopný pracovat. Bez alkoholu se cítí zle, špatně se soustřeďuje, třesou se mu ruce, bolí ho hlava. Malá dávka alkoholu tyto pocity odstraní. Tolerance vůči alkoholu se sniţuje. Osoba závislá na alkoholu se jiţ opije daleko rychleji neţ dříve. Opije se i ve zcela nevhodné situaci. Dochází k celkovému úpadku osobnosti v pracovní, společenské i rodinné oblasti.69

68

Jak vzniká závislost na alkoholu. Drogy - Doktorka online [online]. © 1999 – 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z < http://drogy.doktorka.cz/jak-vznika-zavislost-alkoholu> 69

Jak vzniká závislost na alkoholu. Drogy - Doktorka online [online]. © 1999 – 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z < http://drogy.doktorka.cz/jak-vznika-zavislost-alkoholu>

39

Jako osobu závislou na alkoholu (diagnóza nese název F10.2) označujeme jedince ve třetí a čtvrté fázi vývoje závislosti - nedokáţe jiţ pití ovládat, přes závaţné problémy, které mu působí. Jako pijáka označujeme jedince v první a druhé fázi, který pití potřebuje k dosaţení ţádoucí nálady, ale ještě je dovede kontrolovat. Spotřebitel (konzument) pije příleţitostně, ze společenských důvodů, neopíjí se a bez alkoholu se dobře obejde. Abstinent ze zásadních důvodů odmítá veškeré alkoholické nápoje. U nás se obecně přijímá přesvědčení, ţe osoba závislá na alkoholu se jiţ nemůţe stát pijákem ani spotřebitelem. Nedokáţe uţ pít s mírou a svoje pití ovládat. Její problém můţe vyřešit jen trvalá a úplná abstinence. K tomu potřebuje odbornou protialkoholní léčbu. Po léčbě pak na rozdíl od "zdravých" lidí nesmí uţ nikdy pít ani kapku alkoholu. Zatímco muţ závislý na alkoholu zpravidla pěstuje pití ve společnosti, chodí mezi podobně zaměřené přátele do hospod nebo organizuje pitky v bytě či na pracovišti, ţena závislá na alkoholu častěji pije doma o samotě a své pití skrývá. Za svou závislost na alkoholu se stydí, láhve s alkoholem si schovává do různých skrýší. Ve střízlivém stavu se obviňuje, pláče a slibuje nápravu.70

Typy závislosti Psychická závislost Psychická závislost na alkoholu je charakterizována baţením (intenzivní chutí), nutkáním dále pít, a neschopností přestat s pitím. Intenzivní pití alkoholu vede ke zvýšené toleranci, rozvoji fyzické závislosti, která se projevuje abstinenčními příznaky, pokud dojde k vysazení alkoholu. Abstinenční příznaky se mohou projevovat zvracením a jinými nepříjemnými pocity a mohou vést k dalšímu pití. Neschopnost zdrţet se konzumace alkoholu můţe vést k relapsu - tj. k opětovnému pití po určité době abstinence. Stres je jednou ze základních příčin relapsu. Alkoholismus je charakterizován rovněţ celkovým zhoršením zdravotního stavu a sociálním propadem.71

70

Jak vzniká závislost na alkoholu. Drogy - Doktorka online [online]. © 1999 – 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z < http://drogy.doktorka.cz/jak-vznika-zavislost-alkoholu> 71 SANANIM, O. S. Závislost na alkoholu. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.2011-1125]. Dostupné z < http://drogy.net/portal/alkohol/zavislost-3/zavislost-na-alkoholu_2007_10_03.html>

40

Fyzická závislost Dlouhodobá konzumace vysokých dávek alkoholu vede k rozvoji fyzické závislosti. Příznaky fyzické závislosti se nejčastěji objeví po vysazení alkoholu, kdy současně s tím jak alkohol opouští organismus, se začnou objevovat abstinenční příznaky. Fyzická závislost a abstinenční příznaky spolu s dalšími symptomy patří k projevům alkoholismu. K rozvoji fyzické závislosti dochází aţ po soustavném a dlouhodobém nadměrném pití. Fyzická závislost se nerozvine, bude-li člověk pít s mírou a hladina alkoholu v krvi nepřekročí během dne 1 promile. Riziko vzniku závislosti je moţné sníţit také úplným vysazením alkoholu na několik dní. To můţe pomoci rovněţ jiţ v počátcích rozvoje závislosti. Nervový systém člověka si postupně přivyká na tlumivé účinky alkoholu, takţe přerušíli člověk konzumaci alkoholu, nervové buňky budou náhle více stimulovány a dojde k rozvoji abstinenčních příznaků. Abstinenční příznaky se začnou projevovat, jakmile se hladina alkoholu v krvi přiblíţí nule. Většinou se abstinenční příznaky objevují asi 12-48 hodin od poslední konzumace, ale jejich intenzita, délka a podoba se můţe výrazně lišit v závislosti na délce a intenzitě konzumace alkoholu.72

Znaky závislosti Baţení = pocit touhy, puzení uţívat látku Uţ v roce 1955 se shodla komise odborníků Světové zdravotnické organizace na definici baţení jako touhy pociťovat účinky psychoaktivní látky, s níţ měla osoba dříve zkušenost. Isbell (1955) zhruba ve stejné době navrhl předvídavě odlišovat tělesné a psychické baţení.

72

SANANIM, O. S. Závislost na alkoholu. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.2011-1125]. Dostupné z < http://drogy.net/portal/alkohol/zavislost-3/zavislost-na-alkoholu_2007_10_03.html>

41

Aţ mnohem později se ukázalo, ţe baţení tělesné (vznikající při odeznívání účinku návykové látky nebo bezprostředně po něm) a psychické (objevuje se i po delší abstinenci) se v mozku jinak projevuje, coţ se dá zjistit – např. při psychickém baţení dochází k oslabení paměti, prodluţuje se reakční čas (zhoršuje se postřeh), zvýšená tepová frekvence systolického krevního tlaku, zhoršují se kognitivní funkce (tedy i schopnost správně se rozhodovat).73 Baţení nastává při nebo po odeznívání intoxikace návykovou látkou. Tělesné projevy baţení závisí na druhu látky, jinak vypadá např. odvykací stav po alkoholu, jinak po nikotinu a zase jinak po heroinu. Při psychickém baţení se v mozku aktivují centra související s emocemi a pamětí. Baţení zhoršuje paměť a vede k dennímu snění zaměřenému na návykovou látku a odvádí pozornost od normálního ţivota.74

Zhoršené sebeovládání Baţení evidentně zhoršuje sebeovládání. Na druhé straně však i lidé, kteří trpí silným baţením, mohou mít zachovalé sebeovládání. To bohuţel platí i naopak – i lidé, kteří si baţení plně neuvědomují, se mohou přestat ve vztahu k návykové látce ovládat, přestoţe nepociťují silné baţení.75

Tělesný odvykací stav Pro diagnózu odvykacího stavu musí být splněna následující kritéria: - nedávné vysazení či redukce látky po opakovaném nebo dlouhodobém uţívání - příznaky jsou v souladu se známými známkami odvykacího syndromu - příznaky nejsou vysvětlitelné tělesným onemocněním nezávislým na uţívání látky a nejsou lépe vysvětlitelné jinou psychickou či behaviorální poruchou.

73

NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 12. ISBN 978-80-7367-908-8 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 13. ISBN 978-80-7367-908-8 75 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 14. ISBN 978-80-7367-908-8 74

42

Kritéria pro odvykací syndrom alkoholu (alespoň 3 příznaky z následujících): bolesti hlavy, pocení, zrychlená tep nebo vyšší krevní tlak, tzv. velké epileptické záchvaty, nevolnost či zvracení, přechodné halucinace nebo iluze, psychomotorický neklid, pocit choroby a slabosti, nespavost, třes jazyka, víček nebo prstů.76

Růst tolerance Tolerance se projevuje tím, ţe k dosaţení stejného účinku je třeba vyšších dávek látek nebo ţe se stejné dávky mají niţší účinek. Jak tolerance vzniká, není zcela jasné. Zvýšená tolerance můţe vzniknout v důsledku niţší reaktivity centrálního nervového systému na návykovou látku. Další moţností je, ţe látka můţe být rychleji odbourávána (např. rychlejší odbourávání alkoholu v játrech).77

Zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů Dochází k zúţení spektra chování nebo stereotypnímu chování ve vztahu k návykové látce, i v tomto případě je zřetelná souvislost tohoto znaku závislosti s baţením, dále se zhoršeným sebeovládáním ve vztahu k látce a často existuje i souvislost s odvykacími obtíţemi při pokusech o redukci nebo vysazení látky.78

Pokračování v uţívání přes jasný důkaz škodlivých následků I v tomto případě je jasná souvislost s předchozími znaky závislosti, jako jsou baţení, zhoršené sebeovládání ve vztahu k látce, a někdy i s odvykacími stavy při pokusu o vysazení látky. Existuje i jasná souvislost s předchozím znakem, i kdyţ tento znak bývá ještě závaţnější.79

76

NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 17. ISBN 978-80-7367-908-8 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 19. ISBN 978-80-7367-908-8 78 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 20. ISBN 978-80-7367-908-8 79 NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. Praha : Portál, 2011. s. 21. ISBN 978-80-7367-908-8 77

43

3.3. Závislost na tabáku

Závislost na tabáku je nemoc (diagnóza F 17), která patří mezi silné drogové závislosti.80 Kouření způsobuje či výrazným způsobem podporuje několik závaţných nemocí, na které ročně na světě umírají miliony lidí. Jedná se především o rakovinu plic a nemoci srdce. Častou chorobou kuřáků je rozedma plic, která je prakticky spojena téměř výhradně s kouřením. Lze říci, ţe se plíce a plicní sklípky ucpou dehtem, plíce podléhají postupné destrukci a člověk postiţený touto chorobou se buď udusí, nebo zemře selháním unaveného a namáhaného srdce.81 Závislost na tabáku má významné psychosociální a farmakologické aspekty. Pokud jde o psychosociální (psychobehaviorální) závislost, musí ji kuřák zvládnout sám cíleným nácvikem nekuřáckého proţívání dne. Buď se takovým situacím asi na tři měsíce vyhne, pokud je to ovšem moţné (např. nepije kávu, při které pravidelně kouří), nebo se na ně připraví, pokud se jim nemůţe vyhnout (po jídle si vyčistí zuby, vypije sklenici vody atd.). Proto je také podstatné rozhodnutí nekouřit: ţádný lék nemůţe zabránit tomu, aby kuřák sáhl po cigaretě. Podstatou drogové závislosti je nikotin. Jeho vliv na mozek je jemný, ale silný: kuřák balíčku cigaret denně dostane za rok v průměru 73 000 dávek drogy ("šluků"), za prokouřená léta to mohou být řádově miliony dávek. Poločas nikotinu je kolem dvou hodin, proto se abstinenční příznaky mohou objevovat uţ po hodinách od poslední dávky. Zahrnují nutkání kouřit, špatnou náladu/depresi, nesoustředěnost, neschopnost odpočívat, úzkost, poruchy spánku, podráţděnost, zvýšenou chuť k jídlu. 82 Závaţnost abstinenčních příznaků je individuální, někdo je nepociťuje téměř vůbec, jiného pořádně potrápí. Doba jejich trvání se uvádí v rozmezí tří týdnů aţ tří měsíců, přičemţ v prvních třech týdnech bývají nejhorší.

80

SANANIM, O. S. Léčba závislosti na tabáku. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.201111-25]. Dostupné z < http://drogy.net/portal/nikotin/zavislost-2/lecba-zavislosti-natabaku_2007_01_29.html> 81 BUDÍNSKÝ, V. Jak přestat kouřit. Praha : Public History, 2001. s. 7. ISBN 80-86445-06-2 82 SANANIM, O. S. Léčba závislosti na tabáku Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.201111-25]. Dostupné z < http://drogy.net/portal/nikotin/zavislost-2/lecba-zavislosti-natabaku_2007_01_29.html>

44

Lze je přechodně tlumit nikotinovými náhraţkami ve formě ţvýkaček, náplastí, pastilek, špiček či elektronické cigarety. Velmi dobře lze abstinenční projevy tlumit některý léky. Abstinenční syndrom je tvořen kombinací příznaků, které se objevují při úplném vysazení nebo částečném omezení nikotinu, který byla dlouhodobě uţíván. Pramení z narušení vnitřního prostředí organizmu, které je jiţ na dané látce závislé (u nikotinu zmnoţení nikotinových receptorů). Nedostatek nikotinu je proţíván jako velmi nepříjemný stav. Intenzita, s jakou se abstinenční syndrom objevuje, je velmi individuální. V případě kuřáka mohou za nelibé pocity při vysazení cigaret „hladové nikotinové receptory“ v jeho mozku. Ty si v průběhu kouření zvykly na stálý přísun drogy – nikotinu, a kdyţ jim jej odepřeme, bouří se a způsobují abstinenční příznaky.83 Nejtypičtější příznaky a projevy abstinenčního syndromu u nikotinové závislosti: nezvladatelná chuť na cigaretu („craving“ = baţení) sníţená schopnost zvládat stresové a jiné zátěţové situace špatná nálada, stav úzkosti a rozmrzelosti (dysforie), deprese, podráţděnost aţ agresivita, zlost, frustrace, psychomotorický neklid, úzkost nespavost, celkově zhoršená schopnost odpočinku poruchy, neschopnost soustředění zvýšená chuť k jídlu bolesti hlavy, závratě pokles krevního tlaku a tepové frekvence, únava nevolnost na zvracení, zácpa, plynatost brnění končetin a svalů aţ mírné křeče pocity sníţené citlivosti končetin (hypestezie)84

83

MLČOCH, Z. Abstinenční příznaky u kuřáka. Kuřákova plíce [online]. © Eva Mlčochová 2003 – 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z 84 tamtéţ

45

4. Prevence

4.1. Definice prevence Slovo „prevence“ je latinského původu a znamená opatření učiněná předem, včasnou obranu nebo ochranu. Přibliţně od konce 50. let se prevence rozdělila na primární a sekundární. Cílem primární prevence je předcházet nemoci před tím, neţ vznikne. Sekundární prevence se provádí aţ po vzniku nemoci, ale ještě před tím, neţ nemoc způsobila poškození. Od šedesátých let se navíc hovoří o terciární prevenci. Ta se pouţije po té, co nemoc způsobila poškození, cílem terciární prevence je předejít dalším škodám. Uvedenou definici lze vztáhnout i na prevenci škod působených návykovými látkami. Primární prevence pak znamená předcházet problémům s návykovými látkami u těch, kdo je ještě nezačali škodlivě uţívat, cílem sekundární prevence je poskytnout efektivní pomoc těm, kdo začali návykové látky zneuţívat, kde ale stav příliš nepokročil, terciární prevence se překrývá s léčbou závislosti na návykových látkách a s mírněním škod.85

4.2. Prevence v rodině Rodina je oblast, ve které, vyjma školy, dítě tráví většinu času. Rodina je také společnost, která nejvíce dítě formuje. Proto musí prevence, ať uţ úmyslná nebo bezděčná, začít a být nejsilnější právě v rodině. MUDr. Karel Nešpor ve své internetové publikaci Alkohol a jiné návykové látky. Prevence v rodině radí rodičům, jakým způsobem efektivně předcházet zneuţívání alkoholu, tabákových výrobků a jiných drog, např.: „S dítětem nebo dospívajícím je třeba trávit přiměřeně času pokud moţno kaţdý den. Naučte se dítěti naslouchat, snaţte se porozumět tomu, co vám říká nejen slovy, ale i výrazem tváře nebo tónem hlasu. Povzbuzujte dítě, aby s vámi mluvilo, zkuste vyjádřit to, co vám dítě řekne, vlastními slovy, a zeptejte se ho, jestli to tak skutečně myslelo.

85

NEŠPOR, K. a kol. Zásady efektivní primární prevence. S.6 [online].[cit. 2012-12-01]. Dostupné z

46

Dávejte si pozor také na vlastní reakce, zejména na takové, které by si dítě mohlo vykládat jako posměch nebo odmítnutí. Pomáhá naopak vřelost a respekt. Posilujte zdravé sebevědomí dítěte, při vhodné příleţitosti ho chvalte, učte ho zdravému sebevědomí. To mu usnadní odmítání alkoholu i drog.“86 A jiné. MUDr. Nešpor ve své publikaci rozebírá také, jak rodiče mohou u svého dítěte zjistit, ţe některé látky zneuţívá a také, kam se obrátit pro pomoc. Občanské sdruţení SANANIM na svých internetových stránkách zveřejnilo různé techniky a tipy, jak dělat prevenci v rodině podle věku dítěte a jak se zachovat, pokud rodič zjistí, ţe jeho dítě látky zneuţívá.87

4.3. Prevence ve škole V podstatě platí, ţe čím niţší věk ţáka, tím je prevence méně specifická a je více orientovaná na obecnou ochranu zdraví. Naopak čím je ţák starší, tím je prevence více zaměřena na jednotlivé návykové látky a tím více by měli být děti a dospívající do preventivního programu aktivně zapojeni. U ţáků vyššího věku také získává na významu racionální argumentace a moţnost o problémech diskutovat.88

86

NEŠPOR, K. Alkohol a jiné návykové látky u dětí. Prevence v rodině S. 1-2 [online].[cit. 2012-12-01]. Dostupné z 87 SANANIM, O. S. Prevence rizikového chování. [online]. © 2003 - 2012. Dostupné z 88

NEŠPOR, K. a kol. Zásady efektivní primární prevence. S.6 [online].[cit. 2012-12-01]. Dostupné z

47

4.4. Preventivní programy ve vzdělávacím systému České republiky Mateřská škola: Já kouřit nebudu a vím proč Program je volen způsobem, aby co nejpřirozeněji zapadal do výchovného prostředí mateřské školy i do běţných aktivit. Obsahuje celkem 6 tematických bloků. Zahrnuje základní poznatky o lidském těle, pohádky a společenské hry zaměřené na správné ţivotní návyky. Součástí programu je audio nahrávka s pohádkami v podání známých hereckých osobností.89

My nechceme kouřit ani pasivně Výchovný projekt je připraven pro děti z MŠ, předpokládá aktivní zapojení učitelek. Autorkou programu je MUDr. Gabriela Černohousová a kolektiv pracovníků hygienické stanice v Blansku. Na tento program volně navazuje dlouhodobý preventivní program "Normální je nekouřit" určený pro celý I. stupeň základní školy, rozdělený do 2 etap. I etapa pro 1.-3. třídu a II. etapa pro 4. a 5. třídu. Na program „Normální je nekouřit“ navazuje volně další dlouhodobý program výchovy k nekuřáctví "Kouření a já", určený pro 6.-9. třídy. Všechny tyto programy společně vytváří moţnost aplikovat souvislé kurikulum protikuřácké výchovy pro děti ve věku od 5-14 let.90

Základní škola: Normální je nekouřit „Normální je nekouřit“ je program, který vznikl ve spolupráci Pedagogické a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a Ligy proti rakovině Praha, jako program podpory zdraví a prevence kouření pro mladší školní věk (7-11 let). První díl programu byl dokončen a pilotně ověřován v letech 2005-2006. Postupně byly dokončovány díly pro celý I. stupeň základní školy a v roce 2008 pilotně ověřen program pro 4. třídu. 89

Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z http://vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti/doporucene-metodiky.html 90

tamtéţ

48

Program „Normální je nekouřit“ volně navazuje na programy vyuţívané v mateřských školách ("Já kouřit nebudu a vím proč", "My nechceme kouřit ani pasivně") a lze navázat na II. stupni ZŠ programem "Kouření a já", který byl vytvořen stejnými autory (Hrubá, Ţaloudíková 2001). Výhodou programu je proto jeho ucelenost a moţnost výchovného působení od mateřských škol aţ po 9. ročník základních škol. Všechny díly programu jsou akreditovány MŠMT.91

Kouření a já Je určen pro ţáky 6.-9. tříd základních, zvláštních škol i víceletých gymnázií. Program se zaměřuje na děti, které jsou z hlediska vzniku a rozvoje kuřáckého návyku v nejkritičtějším věku, proto respektuje jejich psychické zvláštnosti. Kromě určitého rozšíření znalostí dětí o vlivu aktivního i pasivního kouření na zdraví je hlavní pozornost zaměřena na formování postojů a osvojení si dovedností odmítat jakoukoliv drogu. Děti se učí rozpoznávat rizikové situace, triky reklamy a učí se aktivně a cílevědomě rozhodovat o svém ţivotním stylu.92

Jak se nestát závislákem Interaktivní zábavný program pro "…náctileté" (ţáky ZŠ, SŠ, SOU, školská a výchovná zařízení) s tematikou primární prevence sociálně patologických jevů. Jde o soutěţní formu programu s moderátorem, probíhá ve dvou vyučovacích hodinách na několika stanovištích. Škola si "na zakázku" volí 4-5 témat podle zájmu a potřeb a to z celkem 10 tematických okruhů (např. kouření, alkohol, drogy, závislost na informačních technologiích, poruchy příjmu potravy, asertivita, reklama, apod.). Během programu se klade důraz na informace, rozvoj osobnosti a nácvik sociálních dovedností.93

91

Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z http://vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti/doporucene-metodiky.html 92 tamtéţ 93 tamtéţ

49

Řekni drogám NE! Nejedná se o metodiku programu v pravém slova smyslu, ale o komponovaný 90 minutový pořad primární protidrogové prevence určený pro děti od 10-15 let a mládeţ od 15-19 let. Program se koná za účasti odborníků zaměřených na problematiku závislostí, je organizován společností Medea Kultur, s.r.o a podporovaný Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.94

94

Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z http://vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti/doporucene-metodiky.html

50

5. Zákonná úprava prevence návykových látek na základních školách Úplné znění zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) stanovuje: „Pro kaţdý obor vzdělání v základním a středním vzdělávání a pro předškolní, základní umělecké a jazykové vzdělávání se vydávají rámcové vzdělávací programy. Rámcové vzdělávací programy vymezují povinný obsah, rozsah a podmínky vzdělávání; jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, hodnocení výsledků vzdělávání dětí a ţáků, tvorbu a posuzování učebnic a učebních textů…“95 „Rámcové vzdělávací programy stanoví zejména konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání, a to všeobecného a odborného podle zaměření daného oboru vzdělání, jeho organizační uspořádání, profesní profil, podmínky průběhu a ukončování vzdělávání a zásady pro tvorbu školních vzdělávacích programů, jakoţ i podmínky pro vzdělávání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.“96 V rámci Rámcového vzdělávacího programu je zmíněna prevence alkoholických a tabákových výrobků v oblasti předmětu Výchova ke zdraví: „Ţáci si upevňují hygienické, stravovací, pracovní i jiné zdravotní preventivní návyky, rozvíjejí dovednosti odmítat škodlivé látky, předcházet úrazům a čelit vlastnímu ohroţení v kaţdodenních i mimořádných situacích.“97 Mezi očekávané výstupy Výchovy ke zdraví řadí RVP, ţe ţák, který tento program absolvoval: „dává do souvislostí zdravotní a psychosociální rizika spojená se zneuţíváním návykových látek a ţivotní perspektivu mladého člověka; uplatňuje osvojené sociální dovednosti a modely chování při kontaktu se sociálně patologickými jevy ve škole i mimo ni; v případě potřeby vyhledá odbornou pomoc sobě nebo druhým“98

95

Úplné znění školského zákona. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [online]. ©MŠMT 2006 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z http://msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Uplne_zneni_SZ_317_08.pdf 96

tamtéţ Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. [online]. [cit. 2012-01-20]. Dostupné z 98 tamtéţ 97

51

Tématu prevence škodlivých látek se věnuje i průřezové téma Osobnostní a sociální výchova, které „Reflektuje osobnost ţáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti“ a „jeho smyslem je pomáhat kaţdému ţákovi utvářet praktické ţivotní dovednosti.“99

99

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. ©MŠMT 2006 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z

52

PRAKTICKÁ ČÁST 6. Výzkumné hypotézy Snahou této části práce je zjistit, nakolik jsou níţe uvedené hypotézy pravdivé. Na základě níţe uvedených hypotéz byly vytvořeny dotazníky, které byly předloţeny ţákům šestých a devátých tříd. Pro jiný úhel pohledu byly vytvořeny také dotazníky pro pedagogy.

Hypotéza 1.: Více neţ 30 % dotázaných ţáků šestých tříd povaţuje pití alkoholu jako způsob zbavení se stresu. Dle všeobecného názoru děti v dnešní době vnímají tyto látky jako prostředek k uvolnění. Proto pijí alkohol hlavně ve stresu nebo na různých společenských akcích. Přitom právě tato látka, i přes svůj počáteční euforizující účinek, způsobuje po nějakém čase prohloubení špatné nálady a krize.

Hypotéza 2.: Více neţ 50 % dotázaných ţáků devátých tříd povaţuje pití alkoholu jako způsob zbavení se stresu. Obdobně jako u předchozí hypotézy, postoj dětí k alkoholu je pravděpodobně vytvořen vlastní zkušeností, ale také tím, ţe děti mohou od útlého věku být svědky toho, jak jednají rodiče ve stresových situacích nebo naopak na oslavách, apod.

53

Hypotéza 3.: Minimálně 50 % ţáků 6. tříd uţ pilo alkohol. V dnešní době je pro dospívající velmi náročné nepodlehnout svodům kamarádů a při různých příleţitostech tyto látky nevyzkoušet. V tomto obtíţném období musí dospívající řešit důleţitou otázku, zda si bude stát za svým přesvědčením, odmítne a ohrozí tak případně své kamarádství, anebo podlehne v zájmu udrţení si jakéhosi postavení mezi kamarády.

Hypotéza 4.: Alespoň s 50 % ţáků probírali téma závislostí rodiče. Prevence v rodině je to nejdůleţitější, co můţe zabránit tomu, aby dítě pilo alkohol nebo kouřilo. Pro většinu dětí jsou rodiče velkým vzorem, tudíţ pokud dítě vidí, ţe maminka nebo tatínek kouří a pijí alkohol, přijde jim takové chování normální a dá se očekávat, ţe se brzy začnou chovat stejně. Bohuţel v dnešní době více rodičů uţívá tyto látky před dětmi a méně rodičů s dětmi o této problematice mluví.

Hypotéza 5.: Minimálně třetina dotázaných pedagogů řešila problém pití alkoholu nebo kouření mezi ţáky. Právě druhý stupeň základní školy je tím obdobím, kdy děti začínají experimentovat. Děje se tak nejen v jejich volném čase, ale někdy i v prostorách školy, např. o obědových přestávkách, na výletech, apod.

54

7. Výzkumné šetření 7.1. Charakteristika výzkumného šetření V následujícím výzkumném šetření jsou zkoumány postoje ţáků šestých a devátých tříd ke konzumaci alkoholických nápojů a kouření cigaret. Dotazníky, které byly ţákům předloţeny, jsou kombinací uzavřených i otevřených otázek. Soubor otevřených otázek týkajících se tématu byl předloţen i pedagogům. Po vyhodnocení dotazníků následuje konfrontace názorů mladších a starších ţáků. 7.2. Cíle výzkumu Cílem výzkumu, potaţmo celé práce, je zjistit, jaké postoje zaujímají ţáci šestých a devátých tříd několika základních škol v oblasti Uherského Hradiště a zda je prevence na těchto školách dostatečná. Tato práce můţe poslouţit jako report této problematiky na Uherskohradišťsku, ale také ji mohou vyuţít učitelé při svých přípravách do hodin Občanské výchovy – mohou vyvodit, jak je tato problematika dětmi vnímána a podle toho vést hodinu. 7.3. Charakteristika zkoumaného vzorku Dotazníkového šetření se zúčastnilo 82 ţáků šestých tříd a 73 ţáků tříd devátých, kteří správně vyplnili předloţené tištěné dotazníky. Co se týče věkového rozpětí dotazovaných, jednalo se o děti ve věku 11 -12 let, v případě starších ţáků bylo rozmezí mezi 14 – 16 lety. Školy, jejichţ ţáci a pedagogové na šetření spolupracovali, jsou typickými vesnickými školami. Školy, které se zapojily do výzkumu: Základní škola a Mateřská škola Boršice, příspěvková organizace Základní škola a mateřská škola Osvětimany Základní škola a mateřská škola, Tupesy, příspěvková organizace Základní škola, Uherské Hradiště, Sportovní 777, příspěvková organizace

55

7.4. Vyhodnocení dotazníkového šetření

Dotazníkového šetření se zúčastnilo 82 ţáků šestých tříd a 73 ţáků tříd devátých. Na základě získaných formulářů byly vyhodnoceny níţe uvedené grafy. Z hlediska toho, ţe se často odpovědi na otevřené otázky opakovaly nebo byly významově shodné, byly pro přehlednost kategorizovány.

7.4.1 Dotazník pro žáky 6. třídy

1. Vyzkoušel/a jsi uţ alkohol? Z grafu je evidentní, ţe téměř tři čtvrtiny dotázaných ţáků šesté třídy uţ pily alkohol. Toto zjištění je alarmující. Kladně odpovědělo 56 dětí, záporně 26.

Graf 1: Zkušenosti s konzumací alkoholu

2. Vyzkoušela jsi někdy cigarety? Tento graf ukazuje, ač je to překvapivé, ţe cigarety, oproti alkoholu, nejsou mezi dětmi tolik rozšířené. Kladně odpovědělo 19 dětí, záporně 63.

Graf 2:Zkušenosti s cigaretami

56

3. Je podle tebe alkohol škodlivý?

Graf jasně dokazuje, ţe všechny děti povaţují alkohol za škodlivý.

Graf 3:Škodlivost alkoholu

4. Je podle tebe tabák škodlivý? Je překvapivé, ţe 15 % dotázaných dětí si myslí, ţe tabák škodlivý není. Stálo by za zjištění, z čeho tento názor pramení. Kladně odpovědělo 68 dětí, záporně 14.

Graf 4: Škodlivost tabáku

5. Je moţné vybudovat si závislost na alkoholu?

Na grafu vidíme, ţe všechny děti ví o hrozbě závislosti na alkoholu.

Graf 5: Povědomí o závislosti na alkoholu

57

6. Je moţné vybudovat si závislost na tabákových výrobcích?

Na grafu vidíme, ţe všechny děti ví o hrozbě

závislosti

na

tabákových

výrobcích.

Graf 6:Povědomí o závislosti na tabákových výrobcích

7. Co jsou to drogy? Většina dětí v této otevřené otázce uvedla, ţe drogy jsou návykové a škodlivé. Tuto odpověď zvolilo 44 dětí.

Graf 7: Povědomí o drogách

8. Které drogy znáš? Zde

opět

kombinace

děti

vypsaly

zmíněných

zpravidla

čtyř

drog.

Alkohol nebo tabák neuvedl nikdo. První odpověď uvedlo 50 dětí.

Graf 8: Znalost druhů drog

58

9. Je uţívání drog škodlivé?

Zde vidíme, ţe všechny dotazované děti povaţují drogy za nebezpečné.

Graf 9: Povědomí o škodlivosti drog

10. Proč myslíš, ţe pijí lidé alkohol? Je zajímavé, ţe většina dětí povaţuje alkohol za „lék“ na smutek a problémy. Jako

prostředek

k oslavě

neoznačil

alkohol nikdo. Tuto odpověď uvedlo 50 dětí.

Graf 10: Důvody k pití alkoholu

11. Proč myslíš, ţe lidé kouří? Zde si můţeme všimnout, ţe ţáci šestých tříd zpravidla nemají úplně jasno v tom, proč lidé kouří. „Nevím“ odpovědělo 32 dětí, odpověď „Jsou závislí“ 25.

Graf 11: Důvody ke kouření

59

12. Je moţné zbavit se závislosti na alkoholu?

Tento graf znázorňuje, ţe děti věří, ţe se dá zmíněné závislostí zbavit.

Graf 12:Moţnost léčby závislosti na alkoholu

13. Je moţné se odnaučit kouřit?

Tento graf znázorňuje, ţe děti věří, ţe se dá zmíněné závislostí zbavit.

Graf 13: Moţnost léčby závislosti na tabáku

14. Kouří některý z tvých kamarádů?

Výsledky tohoto grafu jsou poněkud alarmující. Kamarádi 50 dotázaných, v průměru dvanáctiletých dětí, kouří.

Graf 14: Počet kuřáků mezi dospívajícími

60

15. Co je pro člověka škodlivější?

Téměř tři čtvrtiny dětí soudí, ţe pití alkoholu i kouření je stejně škodlivé. Uvedlo to 57 dětí.

Graf 15: Míra škodlivosti

16. Nabízel ti někdy někdo alkohol?

Stálo by za zjištění, kdo zmíněným 25 dětem alkohol nabídl.

Graf 16: Alkoholmezi dětmi

17. Nabízel ti někdy někdo cigarety?

Je zajímavé, ţe u dotazovaných dětí jsou cigarety častěji nabízeny neţ alkohol, a to konkrétně ve 31 případech.

Graf 17: Cigarety mezi dětmi

61

18. Co by tě odradilo vyzkoušet alkohol?

Otázka byla pro ţáky šestých tříd zřejmě příliš náročná, jelikoţ ve většině byly odpovědi nejisté nebo zmatené. Nejasnou odpověď uvedlo 50 dětí.

Graf 18: Přirozená prevence alkoholu

19. Co by tě odradilo vyzkoušet cigarety?

Obdobně jako u předešlé otázky byly odpovědi nejisté nebo zmatené, a to shodně, v 50 případech.

Graf 19: Přirozená prevence cigaret

20. Mluvili s tebou rodiče o škodlivosti těchto látek? Toto zjištění by mělo rodiče vést k větší zodpovědnosti a měli by se snaţit, aby prevence

proběhla

v kaţdé

rodině.

Záporně odpovědělo 44 dotázaných, kladně 38.

Graf 20: Míra prevence v rodině

62

21. Jestliţe ano, o kterých látkách jste mluvili? o O alkoholu a cigaretách o O tom, ţe dětí nesmí pít a kouřit o O tom, ţe je to nezdravé

Z odpovědí na tuto otázku je evidentní, ţe

rodiče

s dětmi

probírají

hrozbu

alkoholu a tabákových výrobků, ale tzv. tvrdé drogy nebyly zmíněny v ţádném dotazníku.

22. Probírali jste alkohol a kouření ve škole?

Poměrně vysoké číslo, 38 záporných odpovědí, svědčí o tom, ţe děti ve škole buďto nedávají dostatečnou pozornost, nebo je výklad příliš nezaujal.

Graf 21: Míra prevence ve škole (6. třída)

23. Jestliţe ano, co jste probírali?

Tento graf ukazuje, ţe obě témata jsou ve školách probírána. Uvedlo to 71 dětí.

Graf 22: Obsah prevence ve škole (6. třída)

63

7.4.2 Dotazník pro žáky 9. Třídy 1. Proč myslíš, ţe pijí lidé alkohol? Na výsledcích tohoto grafu vidíme, ţe názory jsou rozloţeny mezi 3 hlavní důvody, téměř čtvrtina ţáků důvod nevyjádřila. Stres uvedlo 28 ţáků, 16 uvedlo oslavu a 18 potřebu být „in“.

Graf 23: Důvod k pití alkoholu

2. Proč myslíš, ţe lidé kouří?

Zde jsou evidentní rozdíly v pojímání kouření. Zatímco 19 je vidí jako závislost a potřebu pro uklidnění, poměrně velká část,

27

bere

kouření

jako

výraz

povýšenosti a snahy vyčnívat. Tyto rozdíly mohou plynout z toho, koho si dotazovaní představili jako prototyp kuřáka. První část zřejmě rodiče nebo jiné dospělé, část druhá pravděpodobně Graf 24: Důvod ke kouření

spoluţáky nebo kamarády

3. Proč se můţe člověk stát závislým na alkoholu? Zde vidíme mírnou nejistotu, se kterou dotazovaní v dotaznících přepisování

odpovídali. objevilo původních

Často

se

škrtání

a

myšlenek.

Nejasnou odpověď uvedlo 23 ţáků.

Graf 25: Důvod závislosti

64

4. Je moţné se ze závislosti na alkoholu vyléčit?

Na grafu 26 si můţeme všimnout, ţe ţáci devátých tříd, stejně jako ţáci tříd šestých, věří, ţe se ze závislosti na alkoholu dá vyléčit.

Graf 26: Léčba závislosti na alkoholu (9. třída)

5. Je moţné se odnaučit kouřit?

Obdobně jako u předchozího grafu, ţáci usuzují, ţe závislost na tabáku je léčitelná.

Graf 27: Léčba závislosti na tabáku (9. třída)

6. Zaregistroval/a jsi ve svém okolí člověka závislého na alkoholu? Odpovědi na tuto otázku jsou alarmující. Pohled na závislého člověka můţe na dospívajícího působit velmi negativně a ovlivnit ho v jeho chování. Ačkoli, muţe se stát, ţe bude mít takovýto pohled i preventivní účinek. Kladně odpovědělo 58 dotázaných, záporně 15. Graf 28: Kontakt se závislým na alkoholu

65

7. Jak je moţné závislosti na alkoholu předcházet?

Poměrně velká část, 27 dotazovaných, uvedla rezolutní odpověď „Nepít“, coţ je poměrně překvapivé.

Graf 29: Předcházení závislosti

8. Proč pijí čím dál mladší lidé?

V tomto grafu vidíme, ţe děti povaţují pití alkoholu u mladých lidí jako projev snahy zaujmout okolí a připadat si dospělejší. Tuto odpověď zvolilo 47 dětí.

Graf 30: Pití alkoholu u mladistvých

9. Proč kouří čím dál mladší lidé?

Podobný názor jako u předešlého grafu figuruje i grafu 31, kde dotazovaní usuzují, ţe kouření je otázkou pomyslné psychologické nadřazenosti. Uvedlo to 46 dětí.

Graf 31: Kouření u mladistvých

66

10. Je moţné nepodlehnout tlaku kamarádů, kteří pijí alkohol?

Tento graf znázorňuje, ţe část dětí není schopná prosadit svůj názor a snadno podlehne názoru většiny / kamarádů. Odpovědělo tak 15 respondentů.

Graf 32: Nátlak vrstevníků pijících alkohol

11. Jestliţe ano, jak?

Zde je evidentní, ţe většina ţáků, 36, ví, jak rezolutně odolat vidině nebezpečného dobrodruţství.

Graf 33: Nátlak vrstevníků pijících alkohol – reakce 1

12. Jestliţe ne, proč?

Zde se potvrzuje teorie, ţe v období dospívání

je

člověk

velmi

lehce

manipulovatelný. Odmítnout podle grafu neumí 15 dotazovaných ţáků, z nichţ 3 neví, proč tomu tak je.

Graf 34: Nátlak vrstevníků pijících alkohol – reakce 2

67

13. Je moţné nepodlehnout tlaku kamarádů, kteří kouří?

Tento

graf,

obdobně

jako

grafy

předchozí, ukazují vůli ţáků devátých tříd odolat návykovým látkám. Kladně odpovědělo 58 ţáků.

Graf 35: Nátlak kouřících vrstevníků

14. Jestliţe ano, jak?

V grafu 36 vidíme názory ţáků na způsob odmítnutí nabízených tabákových výrobků. Podle 27 dotázaných závisí na pevné vůli.

Graf 36: Nátlak kouřících vrstevníků – reakce 1

15. Jestliţe ne, proč?

Zde jsou uvedeny důvody, které vedou část dotazovaných k tomu, aby cigaretu přijali.

Graf 37: Nátlak kouřících vrstevníků – reakce 2

68

16. Kdy je podle tebe třeba začít s prevencí? Poměrně mnoho, 19 ţáků, uvedlo, ţe je nejvhodnější

začít

s prevencí

mezi

druhým a třetím rokem ţivota dítěte. Zvláštní je ovšem odpověď, ţe prevence by měla začít, jakmile je člověk trochu závislý.

Graf 38: Ideální věk pro prevenci

17. Probírali jste alkoholismus a kouření ve škole?

Všichni dotazovaní ţáci absolvovali školní prevenci.

Graf 39: Prevence v 9. třídě

18. Jestliţe ano, co jste probírali?

Je evidentní, ţe na zkoumaných školách probíhá prevence v souladu s RVP.

Graf 40: Druh prevence v 9. třídě

69

19. Je podle tebe prevence ve škole dostatečná?

Z tohoto grafu vidíme, ţe ţáci nejsou příliš

spokojeni

prevence.

s obsahem

Konkrétně

54

školní

dotázaných

uvedlo zápornou odpověď.

Graf 41: Spokojenost s obsahem prevence

20. Mluvili s tebou rodiče o škodlivosti těchto látek?

Situace v devátých třídách je poněkud horší, neţ ve třídách šestých, coţ rozhodně není dobře. S prevencí se doma nesetkalo 50 ţáků.

Graf 42: Prevence v rodinách ţáků 9. tříd

21. Jestliţe ano, o jakých látkách jste mluvili? Z grafu vidíme, ţe ve většině případů probírají rodiče všechny problematické látky. Se třemi dotazovanými rodiče probrali pouze tvrdé drogy, všechny návykové látky probralo 13 dětí.

Graf 42: Konkrétní obsah prevence v rodinách

70

22. Kdyţ půjde rodina příkladem, jsou děti od alkoholu a cigaret více chráněny? Je zajímavé, ţe dotazovaní předpokládají pozitivní vliv rodiny, ačkoli je všeobecně známé, ţe dospívající nemají příliš kladný

vztah

k autoritám.

Kladně

odpovědělo 54 respondentů.

Graf 43: Předpoklad neúmyslné prevence v rodině

23. Napadá tě, jaký způsob prevence by byl ve vaší třídě nejúčinnější? U tohoto grafu zřetelně vidíme, ţe největší preventivní účinek má konkrétní zkušenost s člověkem, který závislosti podlehl a má zdravotní komplikace. Velmi překvapivý je výrazný příklon k prohledávání

osobních

věcí,

tuto

moţnost uvedlo 20 dětí. Graf 44: Nejlepší způsob prevence v konkrétní třídě

24. Co by tě zaručeně odradilo od pití alkoholu?

Častá byla odpověď, ţe by děti odradilo vidět, jak alkohol devastuje tělo, a to ve 43 případech. Zaráţející je ovšem ta část, která uvedla, ţe by ji neodradilo nic.

Graf 45: Vliv prevence alkoholu

71

25. Co by tě zaručeně odradilo od kouření?

Opět se opakuje tvrzení, ţe největší preventivní záţitek je vidět na vlastní oči tělo zdevastované návykovými látkami. Tuto odpověď zvolilo 46 ţáků.

Graf 46: Vliv prevence kouření

26. Myslíš, ţe je kouření nezletilých trestné?

Cílem této otázky bylo zjistit, zda mají ţáci povědomí o tom, co je trestné. Je zajímavé, ţe 43 dotázaných povaţuje kouření nezletilých trestné, ačkoli trestný je pouze prodej nezletilým.

Graf 47: Nezákonnost kouření nezletilých

27. Myslíš, ţe je konzumace alkoholu nezletilými trestná?

Výsledek tohoto grafu je překvapivý. Část ţáků povaţuje konzumaci alkoholu nezletilými

za

legální.

Uvedli

to

konkrétně 3 ţáci.

Graf 48: Nezákonnost pití alkoholu nezletilými

72

28. Dodrţují prodejci zákon, který jim zakazuje prodej alkoholických a tabákových výrobků osobám mladším 18 let?

Odpovědi na tuto otázku reflektují zkušenosti dotazovaných ţáků. Velké mnoţství do dotazníku připsalo, ţe mnohé prodejny prodávají toto zboţí „kaţdému“. Záporně odpovědělo 62 ţáků. Graf 49: Dodrţování zákona o prodeji alkoholu

29. Měla by policie kontrolovat nezletilé kuřáky stejně jako uţivatele alkoholu?

Z grafu vyplývá, ţe 54 dotazovaných souhlasí, aby kromě alkoholu policie kontrolovala i nezletilé kuřáky.

Graf 50: Kontrola nezletilých kuřáků policií

30. Je moţné se bavit (oslava, diskotéka, restaurace,…) bez alkoholu a cigaret?

Je

poměrně

dotazovaných nedovede

alarmující,

ţe

si

patnáctiletých

představit

zábavu

8

ţáků bez

zmiňovaných návykových látek. Oproti tomu 53 ţáků se takto bavit dovede. Graf 51: Zábava bez návykových látek

73

31. Je kouřit a pít společensky nezbytné? Obdobně jako u předchozího grafu je zaráţející,

jak

vysoké

procento

dotazovaných povaţuje pití alkoholu a kouření ve společnosti za důleţité, konkrétně se jedná o 11 ţáků.

Graf 52: Společenská nezbytnost uţívání legálních drog

32. Pokud ano, proč? -všichni dotázaní odpověděli „Nevím“; ţáci, kteří v předchozí otázce odpověděli kladně, neumí zdůvodnit své tvrzení 33. Pokud ne, proč? Podle zbytku dotazovaných je mnoho důvodů, proč se dá bavit i bez těchto látek. Ve většině se objevovaly odpovědi „ umím se bavit i střízlivý“, „bez těchto látek je ţivot lepší, a pokud to přátelé nerespektují, nejsou to praví přátelé“, „dospělí se umí bavit i bez toho, mladí většinou ne“. Graf 53: Společenská nezbytnost uţívání legálních drog - důvody

74

7.4.3 Dotazník pro pedagogy Dotazník, který byl předloţen 15 pedagogům zkoumaných škol, byl tvořen deseti otázkami, z nichţ tři byly uzavřené a sedm otevřených. V několika případech se odpovědi opakovaly, proto jdou zde pro ilustraci zmíněny pouze nejčastější a nejzajímavější odpovědi. 1. Je teoretická příprava učitelů na pedagogických fakultách s ohledem na výuku témat závislostí dostatečná?

Z grafu

vyplývá,

ţe

dotazovaní

pedagogové povaţují přípravu budoucích pedagogů na pedagogických fakultách za nedostatečnou. Konkrétně to uvedlo 12 učitelů. Část uvedla, ţe se s tímto tématem nesetkala vůbec. Graf 54: Příprava učitelů na prevenci na pedag. fakultách

2. Je dostatek materiálů, ze kterých mohou učitelé při přípravách čerpat?

V tomto grafu vidíme, ţe záleţí na tom kterém učiteli, kolik a jaké informace pro svou výuku potřebuje. Pro 9 z nich je materiálů málo.

Graf 55: Materiály při přípravě prevence na základní škole

3. Jsou tyto materiály dostatečně kvalitní a vyuţitelné? Převaţovaly odpovědi: - ano; - jak které; - průměrně; - ne všechny; - ne

75

4. Jsou děti z domova poučeny o nebezpečí návykových látek? Je prevence v rodinách dostačující? Převaţovaly odpovědi: - je to individuální; - většinou ano; záleţí na typu rodiny, postoji a příkladu rodičů; - rodiče většinou vyjadřují obavu z toho, aby dítě nepilo, nekouřilo, orientačně je kontrolují, větší osvěta spíše není 5. Jakým způsobem provádíte prevenci ve svých hodinách? Převaţovaly kombinace odpovědí: diskuze, příklady ze ţivota, video, výklad, četba, názorné pomůcky; - jeden pedagog podal obsáhlejší informaci: Prevence probíhá především poučením a tvorbou minimálního preventivního programu, který je součástí kaţdé školy, do něhoţ zapojuji ţáky z vyšších ročníků, kteří si ve spolupráci s metodikem prevence připraví výstupy k dané problematice do hodin občanské výchovy a dochází do ostatních tříd. 6. Jaký ohlas má tato problematika mezi ţáky? Převaţovaly odpovědi: - zajímají se; - ty, co by to zajímat mělo, to nezajímá; teoretické znalosti mají, vědí o nebezpečí, co se týče praxe, zaleţí na věku a přístupu rodiny; - většinou demonstrují negativní postoj k návykovým látkám 7. Řešil/a jste jiţ problém kouření nebo pití alkoholu u dětí (např. v rámci třídnictví)? Část pedagogů měla zkušenost s těmito problémy, většinou uvedli, ţe se jednalo o návštěvy obědových

restauračních přestávkách

zařízení

o

spojené

s kouřením nebo pitím piva. Kladně odpovědělo 9 pedagogů.

Graf 56: Konkrétní problémy s návykovými látkami na školách

76

8. Jaký výsledek mělo Vaše konání v této záleţitosti? Převaţovaly odpovědi: - téměř ţádný; - je těţké posoudit, je-li za změnou chování vliv pedagoga nebo rodičů; - trest nic neřeší, důleţitý je usilovný vliv 9. Jaký postoj k problému zaujali rodiče? Ve všech případech pedagogové odpověděli, ţe rodiče problémových ţáků oznámení takového typu příliš nezajímalo a jejich přístup byl vlaţný. 10. Po Vašich zkušenostech s rodiči, myslíte si, ţe by se ujala myšlenka seminářů pro rodiče o tom, jak efektivně mluvit o závislostech s dětmi doma a jak případné problémy s návykovými látkami řešit? Odpovědi na tuto otázku byly různorodé: - ve větších městech ano; - ti, co by měli chodit, by stejně nepřišli - podle mého názoru by byly vhodné semináře tohoto typu, popř. i na jiná témata, která rodiče musí s dětmi této věkové kategorie řešit - myslím, ţe za pokus by to stálo, ale nevěřím ve větší návštěvnost seminářů - myslím si, ţe ano, je důleţitá informovanost, podceňuje se - myslím si, ţe by určitě nebylo na škodu takový seminář uskutečnit, protoţe děti se vše podstatné dozvídají prostřednictvím médií a doma se mluví stále méně a méně

77

7.5. Srovnání dotazníků Následující část dotazníkového šetření se zabývá srovnáním podobných nebo stejných otázek, které byly poloţeny v obou ročnících. Cílem tohoto srovnání je ukázat, jak se v průběhu dospívání můţe měnit postoj a názor na určitou situaci. Ke srovnání se vybízí otázky: 1) Proč lidé pijí alkohol? Proč lidé kouří? 2) Co by tě odradilo vyzkoušet alkohol? Co by tě odradilo vyzkoušet cigaretu? 3) Probírali s tebou rodiče problematiku závislostí? Ad 1) Co se týče obecných otázek, proč lidé pijí alkohol a kouří, můţeme si všimnout změny v příčinách. Zatímco většina ţáků šestých tříd uvedla, ţe lidé pijí alkohol a kouří, protoţe alkohol a cigarety „léčí“ problémy v rodině, v zaměstnání nebo zmírňují stres, ţáci tříd devátých do výčtu kromě stresu zařadili také alkohol jako prostředek k oslavě a kouření jako důkaz dospělosti a znak „frajeřiny“. Ad 2) Při otázce, která se přímo dotýká toho kterého ţáka, je zajímavé sledovat rozvoj mnoţství informací, které děti o účincích návykových látek mají. Velká část mladší části respondentů odpověděla na otázky velmi zmateně nebo vůbec, coţ můţe svědčit o nedostatečném povědomí o dané problematice. Oproti tomu starší ţáci jasně uvedli, ţe nejsilnější preventivní efekt má rozhovor s člověkem, který si prošel závislostí, sděluje své záţitky a prezentuje sám na sobě, jak návykové látky působí. Část také uvedla, ţe by velký vliv měla osobní zkušenost se zdevastovanými orgány závislých lidí. Ad 3) Také v otázce prevence v rodině můţeme sledovat mírné rozdíly. Zatímco u ţáků šestých tříd proběhla osvěta u zhruba poloviny ţáků, u starších ţáků to bylo pouze cca 30 %. Rozdíl je patrný také v obsahu. U mladších dětí se prevence zaměřuje hlavně na alkohol a cigarety, u starších ţáků rodiče zmiňují i tvrdé drogy, ke kterým můţe člověk v pubertě přijít snáze neţ dítě v šesté třídě. 78

7.6. Vyhodnocení hypotéz

Hypotéza 1. Více neţ 30 % dotázaných ţáků šestých tříd povaţuje pití alkoholu jako způsob zbavení se stresu. Jako hodnoty pro vyhodnocení této hypotézy byly pouţity výsledky otázky „Proč lidé pijí alkohol?“. Ţáci šestých tříd v 62 % uvedli, ţe právě stres, popř. problémy v rodině nebo zaměstnání, jsou hlavním důvodem, proč lidé pijí alkohol Hypotéza H1 byla prokázána // potvrzena.

Hypotéza 2. Více neţ 50 % dotázaných ţáků devátých tříd povaţuje pití alkoholu jako způsob zbavení se stresu. Oproti předchozí hypotéze ţáci tříd devátých uvedli tuto moţnost pouze v 38 % odpovědí. Z porovnání výsledků je moţné vyvodit, ţe pohled na důvody k pití alkoholu se v průběhu dospívání mění. Hypotéza H2 byla vyvrácena // nepotvrzena.

Hypotéza 3. Minimálně 50 % ţáků 6. tříd uţ pilo alkohol. Pro vyhodnocení této hypotézy byly pouţity výsledky otázky „Vyzkoušel/a jsi uţ někdy alkohol?“, na kterou kladně odpovědělo 69 % dotázaných ţáků šesté třídy. Toto číslo je alarmující a můţe svědčit o nedostatečné prevenci a kontrole ze strany rodičů. Hypotéza H3 byla prokázána // potvrzena.

79

Hypotéza 4. Alespoň s 50 % ţáků probírali téma závislostí rodiče. Otázka prevence v rodině byla ţákům podána přímo a její výsledky ukazují, ţe v šestých třídách proběhla prevence ve 46 % případů, v třídách devátých v 32 % případů. Tato čísla jsou nízká, proto hypotéza nebyla potvrzena. Hypotéza H4 byla vyvrácena // nepotvrzena.

Hypotéza 5. Minimálně třetina dotázaných pedagogů řešila problém pití alkoholu nebo kouření mezi ţáky. Na tuto otázku odpověděly tři čtvrtiny pedagogů kladně, z čehoţ vyplývá, ţe problematika zneuţívání návykových látek na druhém stupni základní školy je v oblasti Uherskohradišťska velmi aktuální. Hypotéza H5 byla prokázána // potvrzena.

80

8. Závěr

Problematika alkoholu a tabákových výrobků u dětí je v dnešní době velmi aktuální. Ačkoli je většina z nich poučena z domova, ţe jsou tyto látky škodlivé a návykové, a všechny absolvovaly prevenci ve škole, stále to nemění nic na tom, ţe velká část ţáků druhého stupně experimentuje s alkoholem a kouří. Z psychologického hlediska je toto chování v období puberty běţné a ve většině případů odezní s věkem. Problematické ovšem je to, ţe se pití alkoholu a kouření objevuje u čím dál mladších dětí a ve velké míře. Mnohdy se potom stane, ţe se mladý organismus na těchto látkách stane závislý a tyto návyky s dospívajícím přejdou do dospělosti, kde uţ je jednak mnohem náročnější zbavit se závislosti, ale hlavně po letech zneuţívání těchto látek je organismus narušen a je mnohem náchylnější jak ke zneuţívání jiných drog, tak k různým onemocněním. Tato bakalářská práce se snaţí o náhled do problematiky závislostí na tzv. legálních drogách v rámci několika vybraných základních škol v oblasti Uherského Hradiště. V teoretické části jsou vymezeny definice alkoholu a tabákových výrobků, způsoby, jak tyto látky ovlivňují tělo člověka a moţnosti prevence. V části praktické je uvedeno vyhodnocení dotazníků, které byly předloţeny ţákům šestých a devátých tříd. Následuje konfrontace výsledků v rámci ročníků a s výzkumnými hypotézami. V závěru jsou pro ilustraci čtenáře zveřejněny odpovědi z dotazníků pro pedagogy, ve kterých se vyjadřovali právě k tématu prevence závislostí ve svých hodinách a v praktických případech. V rámci dotazníkového šetření bylo zjištěno, ţe většina dotazovaných povaţuje zmiňované návykové látky za způsob, jak můţe člověk řešit problémy, smutek nebo bolest. Z hlediska ţivotní perspektivy těchto dětí je to znepokojující zjištění. Pokud nyní uvádí tyto látky jako prostředek relaxace a léčby stresu, je moţné, ţe v budoucnu budou právě těmito látkami řešit své problémy a takové návyky budou předávat i svým dětem. Proto je nezbytné, aby prevence byla mnohem důslednější a takovému trendu se předešlo.

81

9. Resumé

Bakalářská práce Prevence alkoholismu a tabakismu na základní škole se zabývá mírou prevence závislostí na vybraných základních školách. Stěţejním je pro práci porovnání teoretických informací s názory ţáků a pedagogů. Věk dotazovaných se pohybuje okolo 12 let v niţší, potaţmo 15 let ve vyšší třídě. Práce shrnuje teoretické poznatky o alkoholu a tabákových výrobcích, závislosti na těchto látkách a jejich vlivu na lidský organismus. Dále se zabývá moţnostmi prevence v rodině a ve škole. Uvedeny jsou příklady preventivních programů, které na školách probíhají, ale také je zmíněna zákonná úprava prevence v systému školství. Druhá část této práce, část praktická, naopak umoţňuje náhled na názory ţáků šestých a devátých tříd vybraných základních škol na zmiňovanou problematiku, porovnává je a doplňuje o názory pedagogů. Závěr je věnován vyhodnocení předem stanovených hypotéz.

82

10. Seznam použité literatury a internetových zdrojů

1. ARTEBURN, S., BURNS, J. Drogy klepou na dveře. 1. Vyd. Brno : Nová naděje, 2001. s. 211. ISBN 80-86077-03-9 2. BĚTÁK, L. a kol. Prevence sociálně patologických jevů ve škole. 1. Vyd. Brno : Masarykova univerzita, 1997. s. 100 3. BRICHCÍN, M. a kol. Mládeţ-drogy-společnost. Praha : Pedagogická fakulta University Karlovy, 1997. 160 s. ISSN 0862-4461 4. BUDÍNSKÝ, V. Jak přestat kouřit. 3. Vyd. Praha : Public History, 2001. s. 96. ISBN 80-86445-06-2 5. EMMEROVÁ, M. a kol. Pivo a zdraví. 1. Vyd. Plzeň : NAVA, 2008. s. 106. ISBN 978-80-7211-253-1 6. NEŠPOR, K. Návykové chování a závislost. 4. Vyd. Praha : Portál, 2011. s. 173. ISBN 978-80-7367-908-8 7. NEŠPOR, K. a kol. Příručka pro spolupracovníky programu Fit in na základních a středních školách. BESIP, 1996. 119 s. 8. NEŠPOR, K. a kol. Slovník prevence problémů působených návykovými látkami. 3. rozš. Vyd. Praha : Fortuna, 1999. s. 54. ISBN 80-7071-123-X. 9. VODIČKOVÁ, M. Nebezpečí zvané droga. 1. Vyd. Brno : Centrum primární protidrogové prevence při Odboru soc. péče Magistrátu města Brna, 2007. s. 15 10. Abúzus. Slovník cizích slov [online]. © 2005 – 2006 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z 11. Alkohol. Poruchy duševní a poruchy chování způsobené uţíváním alkoholu. Ambulance pro léčbu závislostí a patologického hráčství [online]. © 2011 [cit. 2011-28-11]. Dostupné z http://www.at-ambulance.cz/alkohol.htm 12. Co je to alkohol. Pij s rozumem [online]. © 2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 13. Co jsou to lihoviny. Alkohol – lihoviny.cz [online]. © 2011 [cit. 2011-24-11] Dostupné z 14. ČESKÁ KOALICE PROTI TABÁKU, O. S. Chemické sloţení tabákového kouře. Bezcigaret.cz. [online].[cit. 2011-11-20]. Dostupné z

83

15. Čo je to alkohol. Alkoholizmus [online]. ©2010 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 16. Dělení vín. Vinařská stránka [online]. © Lukáš Hřebačka 2002 – 2011 [cit. 2011-24-11] Dostupné z < http://vinar.unas.cz/deleni.html> 17. Doporučené metodiky. Výchova ke zdraví [online]. ©2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z http://vychovakezdravi.cz/clanky/zavislosti/doporucenemetodiky.html 18. Jak vzniká závislost na alkoholu. Drogy - Doktorka online [online]. © 1999 – 2011 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z < http://drogy.doktorka.cz/jak-vznikazavislost-alkoholu> 19. Koktejl. Wikipedia [online].[cit. 2011-24-11] Stránka byla naposledy editována 10. 2. 2012 v 22:27. Dostupné z http://cs.wikipedia.org/wiki/Koktejl 20. Lidské tělo: Co všechno ničí alkohol. Národní informační centrum pro mládeţ [online]. © NICM [cit. 2011-28-11]. Dostupné z 21. MLČOCH, Z. Abstinenční příznaky u kuřáka. Kuřákova plíce [online]. © Eva Mlčochová 2003 – 2012 [cit. 2011-11-25]. Dostupné z http://kurakovaplice.cz/koureni_cigaret/odvykani/odvykaci-abstinencnipriznaky-u-kuraka/86-abstinencni-priznaky-u-kuraka-nejcastejsi-projevyabstinence-nikotinu.html 22. MLČOCH, Z. Ebrieta, opilost - příznaky, projevy, symptomy. Příznaky a projevy. [online]. © Eva Mlčochová 2012 [cit. 2012-02-20] Dostupné z 23. NEŠPOR, K. Alkohol a jiné návykové látky u dětí. Prevence v rodině [online].[cit. 2012-12-01]. 6 s. (DOC). Dostupné z http://drnespor.eu/szurod04.doc 24. NEŠPOR, K., CSÉMY, L. „Průchozí“ drogy. Co by měli vědět rodiče a další dospělí, kteří se starají o děti a dospívající.[online].[cit. 2012-13-01]. 28 s. (DOC) Dostupné z 25. NEŠPOR, K. a kol. Zásady efektivní primární prevence. [online].[cit. 2012-1201]. 36 s. (DOC). Dostupné z http://drnespor.eu/pripre7r.doc 26. Normální je nekouřit. LékařiOnline.cz [online]. © 2006 – 2012 [cit. 2011-11-20] Dostupné z 27. Opilost. Wikipedia [online].[cit. 2011-10-12] Stránka byla naposledy editována 10. 2. 2012 v 22:27. Dostupné z < http://cs.wikipedia.org/wiki/Opilost>

84

28. Otrava alkoholem. Na pivo s rozumem [online]. © talkingalcohol.com [cit. 201126-11]. (PDF) Dostupné z 29. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy [online]. ©MŠMT 2006 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z 30. SANANIM, O.S. Drogová poradna. [online]. © 2002 -2012 [cit. 2011-24-11]. Dostupné z 31. SANANIM, O. S. Drogový informační server. [online]. © 2012 [cit.2011-1125]. Dostupné z 32. SANANIM, O. S. Prevence rizikového chování. [online]. © 2003 - 2012. Dostupné z 33. SDRUŢENÍ META. Alkohol. OS META [online].[cit. 2011-28-11]. Dostupné z 34. Tabákové výrobky. Celní správa ČR [online]. © 2009 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 35. Úplné znění školského zákona. Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy. [online]. ©MŠMT 2006 [cit. 2012-01-20]. Dostupné z http://msmt.cz/uploads/soubory/zakony/Uplne_zneni_SZ_317_08.pdf 36. Úvodem. Normální je nekouřit. Program podpory zdraví, zdravého ţivotního stylu a prevence kouření pro mladší školní věk (7-11 let). Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně [online]. © Jaroslav Řezáč 2005, aktualizace srpen 2011 [cit. 2011-11-20]. Dostupné z 37. Víno bez alkoholu. Klub přátel dobrých vín bez alkoholu [online]. © Klub přátel dobrých vín bez alkoholu 2005 – 2006 [cit. 2011-24-11] Dostupné z

85

11. Seznam příloh

Dotazník pro ţáky 6. třídy Dotazník pro ţáky 9. třídy Dotazník pro pedagogy

86

Dotazník pro žáky 6. třídy Milí ţáci, ráda bych Vás poţádala o pomoc, která se týká mé závěrečné práce na vysoké škole. Součástí této práce je i dotazník, který teď před Vámi leţí. Dotazník je naprosto anonymní, nemusíte tedy vyplňovat jméno ani nic jiného. Odpovězte prosím pravdivě, ubezpečuji Vás, ţe nikdo kromě mě si nebude dotazníky prohlíţet. Na otázky odpovídejte buď zakrouţkováním jedné z předepsaných odpovědí, kdyţ tam tato moţnost není, vypište prosím odpověď do místa pod otázkou. Děkuji za pomoc! Barbora Burianová

1) Vyzkoušel jsi uţ alkohol? Ano - ne 2) Vyzkoušel jsi uţ cigarety? Ano - ne 3) Je podle tebe alkohol škodlivý? Ano – ne 4) Je podle tebe tabák škodlivý? Ano – ne 5) Je moţné vybudovat si závislost na alkoholu? Ano – ne 6) Je moţné vybudovat si závislost na tabákových výrobcích? Ano – ne 7) Co jsou to drogy? 8) Které drogy znáš? 9) Je uţívání drog škodlivé? Ano - ne 10) Proč myslíš, ţe pijí lidé alkohol? 11) Proč myslíš, ţe lidí kouří? 12) Je moţné se odnaučit kouřit? Ano – ne 13) Je moţné zbavit se závislosti na alkoholu? Ano - ne 14) Kouří některý z tvých kamarádů? Ano – ne 15) Co je pro člověka škodlivější? Pít alkohol – kouřit – oboje je stejně škodlivé – alkohol ani cigarety člověku neškodí

87

16) Nabízel ti někdy někdo alkohol? Ano – ne 17) Nabízel ti někdy někdo cigarety? Ano - ne 18) Co by tě odradilo vyzkoušet alkohol? 19) Co by tě odradilo vyzkoušet cigarety? 20) Mluvili s tebou rodiče o škodlivosti těchto látek? Ano – ne 21) Jestliţe ano, o kterých látkách jste mluvili? 22) Probírali jste alkoholismus a kouření ve škole? Ano – ne 23) Jestliţe ano, co jste probírali? Alkohol – kouření – oboje

88

Dotazník pro žáky 9. třídy Milí ţáci, ráda bych Vás poţádala o pomoc týkající se mé závěrečné práce na vysoké škole. Součástí této práce je i dotazník, který teď před Vámi leţí. Dotazník je naprosto anonymní, nemusíte tedy vyplňovat jméno ani nic jiného. Odpovězte prosím pravdivě, ubezpečuji Vás, ţe nikdo kromě mě si nebude dotazníky prohlíţet. Na otázky odpovídejte buď zakrouţkováním jedné z předepsaných odpovědí, kdyţ tam tato moţnost není, vypište prosím odpověď do místa pod otázkou. Děkuji za pomoc! Barbora Burianová

1) Proč myslíš, ţe pijí lidé alkohol? 2) Proč myslíš, ţe lidé kouří? 3) Proč se můţe člověk stát závislým na alkoholu? 4) Je moţné se ze závislosti na alkoholu vyléčit? Ano - ne 5) Je moţné se odnaučit kouřit? Ano - ne 6) Zaregistroval jsi ve svém okolí člověka závislého na alkoholu? Ano - ne 7) Jak je moţné závislosti na alkoholu předcházet? 8) Proč pijí čím dál mladší lidé? 9) Proč kouří čím dál mladší lidé? 10) Je moţné nepodlehnout tlaku kamarádů, kteří pijí alkohol? Ano – ne 11) Jestliţe ano, jak? 12) Jestliţe ne, proč? 13) Je moţné nepodlehnout tlaku kamarádů, kteří kouří? Ano – ne 14) Jestliţe ano, jak? 15) Jestliţe ne, proč? 16) Kdy je podle Tebe třeba začít s prevencí? 17) Probírali jste alkoholismus a kouření ve škole? Ano – ne 18) Jestliţe ano, co jste probírali? Alkohol – kouření – oboje 19) Je podle tebe prevence ve škole dostatečná? Ano - ne 89

20) Mluvili s Tebou rodiče o škodlivosti těchto látek? Ano – ne 21) Jestliţe ano, o kterých látkách jste mluvili? 22) Kdyţ půjde rodina příkladem, jsou děti od alkoholu a cigaret více chráněny? Ano - ne 23) Napadá Tě, jaký způsob prevence by byl ve vaší třídě nejúčinnější? 24) Co by Tě zaručeně odradilo od kouření? 25) Co by Tě zaručeně odradilo od pití alkoholu? 26) Myslíš, ţe je kouření nezletilých trestné? Ano – ne 27) Myslíš, ţe je konzumace alkoholu nezletilými trestná? Ano – ne 28) Dodrţují prodejci zákon, který jim zakazuje prodej alkoholických a tabákových výrobků osobám mladším 18 let? Ano - ne 29) Měla by policie kontrolovat i nezletilé kuřáky stejně jako uţivatele alkoholu? Ano - ne 30) Je moţné se bavit (oslava, diskotéka, posezení v restauraci,…) bez alkoholu a cigaret? Ano, bez těchto látek se dá bavit – dá se bavit bez kouření, ale bez alkoholu ne – dá se bavit bez alkoholu, ale bez kouření ne – ne, bez těchto látek se bavit nedá 31) Je kouřit a pít společensky nezbytné? Ano – ne 32) Pokud ano, proč? 33) Pokud ne, proč?

90

Dotazník pro pedagogy Váţená paní učitelko, Váţený pane učiteli, obracím se na Vás s prosbou o pomoc týkající se mé bakalářské práce na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Tématem mé práce je míra prevence závislosti na alkoholu a tabáku na základní škole. V praktické části srovnávám pomocí dotazníků povědomí o těchto závislostech mezi ţáky šestých a devátých tříd. Práce bude doplněna i o názory jednak učitelů Občanské výchovy, Výchovy ke zdraví a Přírodopisu z hlediska výuky prevence, ale také o praktické zkušenosti třídních učitelů s touto problematikou. Ráda bych Vás tedy chtěla poţádat o vyplnění tohoto dotazníku, který je naprosto anonymní, poprosila bych Vás jen o uvedení, zda jste třídním učitelem nebo vyučujete výše uvedené předměty. Předem mnohokrát děkuji za pomoc. Barbora Burianová

1) Je teoretická příprava učitelů na pedagogických fakultách s ohledem na výuku témat závislostí dostatečná? 2) Je dostatek materiálů, ze kterých mohou učitelé při přípravách čerpat? 3) Jsou tyto materiály dostatečně kvalitní a vyuţitelné? 4) Jsou děti z domova poučeny o nebezpečí návykových látek? 5) Je prevence v rodinách dostačující? 6) Jakým způsobem provádíte prevenci ve svých hodinách? 7) Jaký ohlas má tato problematika mezi ţáky? 8) Řešil/a jste jiţ problém kouření nebo pití alkoholu dětí (např. v rámci třídnictví)? 9) Jaký výsledek mělo Vaše konání? 10) Jaký postoj k problému zaujali rodiče? 11) Po Vašich zkušenostech s rodiči, myslíte si, ţe by se ujala myšlenka seminářů pro rodiče o tom, jak efektivně mluvit o závislostech s dětmi doma a jak případné problémy s návykovými látkami řešit? 91