Řecká architektura 2
Chrámová architektura 1: 800 - cca 490 př. Kr. Chronologie Geometrické období rané: 900 - 850 př. Kr. střední: 850 - 760/750 př. Kr. pozdní: 760/750 - 700 př. Kr. Archaické období Orientalizující styl: 700 - 650 př. Kr. Raný archaický styl: 650 - 580 př. Kr. Střední archaický styl: 580 - 530 př. Kr. Pozdní archaický styl: 530 - 480 př. Kr.
Typy řeckých chrámů podle půdorysu - in antis: je tvořený celou (naos) a předsíní - pronaos - s dvěma sloupy mezi antami - dvojitý in antis: podobný jako předchozí, pouze v zadní části je symetricky k předsíni vytvořen podobný prostor ovšem bez vchodu do cely - opisthodomos - prostylos: jako in antis; navíc však s řadou sloupů představenou před pronaem obvykle 4 - amfiprostylos: jako prostylos, sloupy před prostylem i vzadu - peripteros: jádro chrámu tvoří převážně dvojitý in antis obehnaný ze všech stran sloupy tvořící sloupový ochoz - pteron / peristasis; interiér cely je obvykle členěn do tří lodí dvěma řadami sloupů - pseudoperipteros: místo sloupového ochozu je jádro stavby obehnáno zdí s vystupujícími polosloupy nebo pilastry (typ oblíbený především v římské architektuře)
- kruhový peripteros: kruhová stavba s prstencem sloupů kolen vnitřní cely - monopteros: kruhová stavba tvořená pouze prstencem sloupů a střechou - dipteros: kolem centrální stavby je vybudován dvojitý prstenec sloupů; stavby kolosálních rozměrů - přes 100 x 50 m a více než 100 sloupů - pseudodipteros: podobný dipteru, vnitřní prstenec sloupů je však vynechán Označování chrámů se řídí podle počtu sloupů v průčelí, kdy je k řecké číslovce připojen výraz stylos (sloup) -> tetrastylos, pentastylos, hexastylos
První chrámy: 8 st. př. Kr. - rozpoznání prvních chrámů není jednoduché –> stavby svou konstrukcí připomínají pouze větší domy - nejstarší doklady těchto chrámů pocházejí z 8. st. př. Kr. - modely - dochované půdorysy
- modely - Perachora - asi 35 cm dlouhý terakotový model zobrazuje malou apsidální stavbu s dvěma páry sloupů v průčelí, se vstupem a třemi malými čtvercovými okny v mělkém portiku - argejský Heraion - 54 cm dlouhý model zobrazuje budovu megarového tvaru s pravoúhlou celou a portikem podpíraným dvěma pilíři - střechu ukončenou dvoustupňovým hřebenem a čtvercovým otvorem ve štítu
- rekonstrukce stavební konstrukce - oba chrámy pravděpodobně stály na základně - u stavby podle modelu z Perachory se předpokládá použití nepravidelně tesaných kamenů (alespoň u soklu) a upravených kmenů pro sloupy - podle druhého modelu se předpokládá použití sušených cihel pro výstavbu zdí a dřeva pro horizontální a vertikální nosné a podpůrné prvky - konstrukce střechy se pravděpodobně v některých aspektech odlišovala v jiných byla podobná - na obou bylo použito stejných stavebních materiálů - dřevo a větve nebo rákos - odlišná konstrukce - Perachora - vrcholová vaznice, která byla podepřena dřevěným sloupem v apsidální části budovy a spojena sérií šikmých krokví - Argos - střecha byla pravděpodobně podpírána rámovou konstrukcí vytvořenou z vertikálních nosníků
- dochované půdorysy - Eretria na Euboi - chrám Apollóna Dafneforeia - Dréros na Krétě – Apollónův chrám - Héraion na Samu - Perachora - chrám Héry Akraiy
Eretria - Dafneforeion - kolem 800 - 750 př. Kr. - budova apsidálního tvaru - 6,5 x 9,5 m - mělký portikus podpíraný dvěma dřevěnými sloupy - 40 cm vysoký sokl postavený z nepravidelných kamenů - horní část konstrukce stavby je nejasná -> použity netrvanlivé materiály předpokládá se kombinace jílu a sušených cihel společně s dřevěnou konstrukcí - nálezy kruhových patek vytvořených z jílu ( o Ø kolem 45 cm) podél vnitřní a vnější hrany zdi patky pro nosné sloupy - stejné patky nalezeny i uvnitř budovy - podpěry střechy -> rekonstrukce střechy
Dréros na Krétě - chrám vybudovaný z kamene ve 2. čtvrtině 8.st. př. Kr. - pravoúhlý půdorys – 10,90 x 7,20 m - výška stěn asi 2,5 m (JV roh) - vchod na severu – silnější zdi, lepší zdivo - vnitřní ohniště bylo obehnáno kameny - vpředu a vzadu za ohništěm umístěny kamenné báze pro dřevěné sloupy - u zadní stěny lavice, na které byly umístěny bronzové sošky (7. st. př. Kr.) - na většině půdorysu se předpokládá plochá střecha, pouze v části nad ohništěm střecha sedlová
Héraion I a IA na Samu - Hekatompedon - zachováno jen málo - rekonstrukce není zcela jistá - budova postavena ze sušených cihel - pravděpodobně první peripterální chrám - pteron přidán možná později (max. do 50 let od stavby cely) - rozměry samotné cely - 32,86 x 6,5 m - vstup na východě se třemi sloupy in antis - vnitřní cela dělena řadou 13 (pravděpodobně dřevěných) sloupů - střecha pravděpodobně plochá - socha musela být umístěna mimo osu budovy - rozměry po přidání sloupoví - 36,86 x 9,5 m (i s krepidou) - v průčelí bylo sloupů 7, vzadu pouze 6 - vnitřní 3 sloupy z ochozu korespondovaly s vnitřními sloupy in antis - na bocích bylo 17 sloupů - sloupy byly dřevěné a stály na kamenné bázi
Perachora - chrám vybudovaný kolem 820 př. Kr. a používaný asi do 725 př. Kr. - asi 8 m dlouhý - na základě podobnosti s modelem chrámu nalezeném na stejném místě se předpokládá stejné konstrukční řešení
Archaické období: 700 - 480 př. Kr. - první polovina 7. st. je v umění charakterizována přejímáním orientalizujících prvků z východu a Egypta - tento trend se odráží i v architektuře - nový směr ve vývoji chrámů lze pozorovat v Korintii - vznik orientalizujícího stylu Poseidonův chrám v Isthmii - 1. pol. 7. st. př. Kr. - první peripterální chrám - rozměry - 14,4 x 39,25 m - centrum chrámu tvořil hekatompedon tvořený naem a pronaem - pronaos i naos byl uprostřed rozdělen řadou dřevěných sloupů, které podpíraly konstrukci střechy - část budovy byla pravděpodobně vystavěna z oolitického vápence - hrubé kvádry byly dopravovány na stavbu, kde byly opracovány do konečné podoby - dva různé rozměry: - pro celu - 55 x Ø 82,5 x kolem 27 cm - poměr stan 3:2:1 - pro pronaos - 65 x Ø 82,5 x kolem 27 cm - podél vnější strany cely byly umístěny dřevěné pilíře (32-37 cm široké), které pomáhaly nést střechu - terakotové tašky různého tvaru jako krytina - velikost tašek cca 65 x 69 x 4-5 cm - váha kolem 30 kg –> asi 53 tun celá střecha
Apollónův chrám v Korintě - mezi 675 - 650 př. Kr. - pravděpodobně distylový in antis - rozměry přibližně 11 x 33 m - chrám postaven z několika stavebních materiálů: - oolitický vápenec - základy, sokl (rohové kameny zpevněny pomocí svorek) a vrchní řada zdi - sušené cihly - pravděpodobně všechny zdi - dřevo - vnější rámová konstrukce pro zpevnění zdí - upevněna ke zdi pomocí dřevěných kotev
- stěny mohly být pokryty silnou vrstvou omítky a pomalovány - předpokládá se sedlová střecha krytá terakotovými taškami - konstrukce střechy vyžadovala výrobu několika druhů tašek podle jejich polohy
Chrám v Thermu v Aitólii - datován kolem r. 625 př. Kr. - peripterální chrám s 5 sloupy na kratších stranách a s 15 na delších stranách - rozměry - 12,13 x 38,32 m - chrám sestával z cely a opisthodomu - obě tyto části byly rozděleny jednou řadou sloupů - spodní části zdí byly postaveny z kamene, horní ze sušených cihel - ze dřeva byly sloupy a střešní konstrukce - terakotové tašky - použití terakotových prvků pro výzdobu chrámu - výzdoba sestávala z malovaných terakotových panelů, které byly nalezeny na severní a východní straně budovy pozdějšího chrámu ze 3. st. př. Kr. - rozměry panelů - cca 99 x 87 cm - předpokládá se, že tyto panely tvořily součást raného dórského vlysu
Prinias na Krétě - netypický typ chrámu - téměř pravoúhlá budova s celou a pronaem - konce zdí ukončeny širokými antami; uprostřed umístěn pilíř - uvnitř cely se nacházelo ohniště - před ním a za ním umístěny sloupy - báze na vnitřní straně dveří mohly nést polosloupy - stěny byly z kamene - některé konstrukční prvky obsahovaly reliéfní a sochařkou výzdobu datováno do 625 - 600 př. Kr. - překlad se sochami dvou sedících žen, reliéfy se zvířaty a stojícími ženami - způsob zastřešení není znám
Héřin chrám na Samu – Héraion II / Hekatompedon II - postaven kolem 650 př. Kr. - cela a pteron byly rozšířeny - celková šířka 11,7 m - v průčelí byla přidána jedna řada sloupů - na obou kratších stranách bylo nyní 6 sloupů a na delších 18 - změna zvláště vnitřní dispozice cely - středová řada sloupů byla nahrazena dvěma řadami sloupů podél vnitřní strany zdí cely - cela není na příchozí straně uzavřena - pouze dva sloupy uprostřed - patky sloupů byly tvořeny jednoduchými čtvercovými deskami - sloupy ze dřeva - dřevem byly zpevněny i anty - konstrukce střechy není známa - nedochovaly se žádné pozůstatky terakotových tašek
Během 6. st. př. Kr. se kodifikují dva hlavní řecké stavební řády - dórský a iónský - dórský řád
- iónský řád – kodifikován ve druhé čtvrtině 6. st. př. Kr.
Dórský řád byl nejvíce oblíben v samotném Řecku a v jižní Itálii
- rané dórské chrámy vznikaly na přelomu 7. a 6. st. př. Kr.
Héřin chrám v Olympii - postaven na přelomu 7. a 6. st. př. Kr. (někdy udáváno kolem 590/580 př. Kr.) - peripterální hexastylos - 6 x 16 sloupů - rozměry - 18,76 x 50,01 m - nízká krepis - původní sloupy byly dřevěné - postupně nahrazovány kamennými -> rozdílné typy hlavic - stavba stavěna v kameni jen částečně - spodní část; horní část pravděpodobně ze sušených cihel -> ke zpevnění zdí bylo použito vnitřních pilířů u každého druhého sloupu
Artemidin chrám na Korfu (Korkyře) - celý z kamene - datovaný kolem 580 př. Kr. - pseudodipterální oktastylos - 8 x 17 sloupů - jeden z nejstarších příkladů tohoto typu chrámu - rozměry - 47,5 x 21,94 m - vnitřní část chrámu je dlouhá a úzká - naos dělen dvěma řadami sloupů do tří lodí - sloupy jsou poměrně nízké - původní střecha byla z terakotových tašek, kolem 535-525 nahrazena mramorovými
Apollónův chrám v Korintě - postaven kolem 540 př. Kr. - hexastylový peripteros - 6 x 15 sloupů - rozměry - 53,8 x 21,58 m - monolitické vápencové sloupy - čtyřstupňová krepis - stylobat je mírně zakřiven - optická korekce - neobvyklé členění - vlastní cela z východu dělena dvěma řadami sloupů - v západní části přibližně čtvercová místnost se čtyřmi sloupy - u rozměrů jednotlivých částí byla snaha o vzájemnou proporční provázanost
Starý Athénin (Polias) chrám na athénské Akropoli - postaven kolem 520 př. Kr. - nejranější peripterální chrám na akropoli – zničen r. 480 př. Kr. Peršany - peripterální hexastylos - 6 x 12 sloupů - rozměry - 43,15 x 21,3 m - dochází ke zkracování celkové délky oproti dřívějším chrámům - složitý vnitřní půdorys - patrně uctíváno více kultů -> Erechtheion - vnější a vnitřní základy byly opracovány rozdílným způsobem -> sloupoví bylo přidáno později - nálezy fragmentů dvou odlišných typů kamene, které byly použity na horní část stavby - vápence a mramoru - datování do konce 6. st. př. Kr.
