Spotřebitelské smlouvy na Internetu © 2005 – 2006 Michal Černý, Ph.D. www.michalcerny.net
Upozornění Tento text je určen pouze pro studijní účely studentů magisterského studijního programu oboru právo na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, zejména předmětu Právo informačních technologií. Bez souhlasu autora nesmí být tento text veřejně šířen ani využit k jinému účelu, než je výše uvedeno.
1. Obecný úvod do problematiky
Právní úprava smluv Zákon 40/1964 Sb. – Občanský zákoník • Zákon 513/1991 Sb. – Obchodní zákoník •
Důležitý je také • Zákon 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
Je tento výčet konečný? Není. Jsou i další zákony, které mají svůj význam. Z kterých oblastí práva jsou tyto předpisy? Právo elektronických komunikací – např. elektronický podpis (Z 227/2000 Sb.) Mezinárodní právo soukromé Např. zákon 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním …
Další zkoumané oblasti … Zákon 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele • Zákon 99/1963 Sb., Občanský soudní řád … Event. též zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení …. •
A co komunitární právo? V oblasti komunitárního práva se těmto otázkám věnují dvě směrnice: • Směrnice 2000/31/ES o elektronickém obchodu • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999 o zásadách Společenství pro elektronické podpisy.
Komunitární právo … Kromě toho se oblasti týkají rovněž tyto směrnice: • •
Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku
Komunitární právo … Další akty se vztahem k tématu: • Směrnice Rady 84/450/EHS ze dne 10. září 1984 o klamavé a srovnávací reklamě, • Směrnice Rady 87/102/EHS ze dne 22. prosince 1986 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se spotřebitelského úvěru, • Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů, • Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy,
Komunitární právo … Další akty se vztahem k tématu: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli • Směrnice Rady 92/59/EHS ze dne 29. června 1992 o obecné bezpečnosti výrobků • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/47/ES ze dne 26. října 1994 o ochraně nabyvatelů ve vztahu k některým aspektům smluv o nabytí práva k dočasnému užívání nemovitostí • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů, • Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vady výrobků,
Komunitární právo … Další akty se vztahem k tématu: • Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží, • Směrnice Rady 92/28/EHS ze dne 31. března 1992 o reklamě na humánní léčivé přípravky.
Komunitární právo … Směrnice jsou prováděny členskými státy – tzn. národním zákonodárstvím, pokud členský stát nezajistí její provedení, je možné domáhat se nápravy žalobou proti takovému členskému státu
Proč tyto otázky řešíme? Protože dochází k rozvoji elektronického obchodu – což je cíl • Avšak spolu se směřováním k tomuto cíli vyvstávají nové – dříve neřešené problémy. •
Mezinárodní právo soukromé Klíčový problém – určení místa usazení (dle S 2000/31/ES) • Místo usazení poskytovatele by mělo být určeno v souladu s judikaturou Soudního dvora, podle níž pojem usazení zahrnuje účinný výkon hospodářské činnosti prostřednictvím stálé provozovny po neurčitou dobu. • Tento požadavek je splněn i v případě, že je společnost založena na dobu určitou. • Místem usazení společnosti poskytující služby prostřednictvím internetových stránek na internetu není místo, kde se nachází technick zařízení, jehož prostřednictvím společnost provozuje internetové stránky ani místo, kde jsou internetové stránky přístupné, ale místo, kde společnost vykonává svou hospodářskou činnost.
Mezinárodní právo soukromé V případech, kdy má poskytovatel několik míst usazení, je důležité určit, z kterého místa usazení je daná služba poskytována. • V případech, kdy je obtížné určit z několika míst usazení místo, ze kterého je daná služba poskytována, je místem usazení místo, kde má poskytovatel pro danou službu středisko činností. •
Mezinárodní právo soukromé Svoboda poskytování služeb spolu s oprávněním vykonávat dočasně činnost v kterémkoliv státu Společenství nutně vede k tomu, že je podporován přeshraniční, avšak intrakomunitární obchod a poskytování služeb. Tato svoboda vede ovšem rovněž k tomu, že podnikatelé migrují za příznivějším právním řádem. – např. sázkové kanceláře
Mezinárodní právo soukromé Spolu s podporou obchodu ovšem nabývají na důležitosti rovněž otázky mezinárodního práva soukromého, které získává na důležitosti pro každého příjemce služby, kupujícího … tedy spotřebitele
2. Určení spotřebitelských smluv Kategorizace smluv je v českém právu velmi obtížná, musíme dbát množství pravidel. Příklad: Kupní smlouva – úprava v OZ a ObZ, pro převody abstraktních majetkových hodnot (např. cenné papíry) platí i další pravidla upravená ve zvláštních zákonech …
Kategorizace kupních smluv •
• • •
Kupní smlouva obchodní – B2B – obě strany podnikateli, smlouva se týká jejich podnikatelské činnosti …- § 261/1 ObZ Kupní smlouva spotřebitelská (v „kamenném“ obchodě) – B2C Kupní smlouva spotřebitelská na dálku – B2C Kupní smlouva ostatní, nezařaditelná jinam – nB2nB (označení C2C není přesné)
Legenda B2B – Business-TO-Business • B2C – Business-TO-Consumer • nB2nB – Non-Business TO Non-Business • C2C – Consumer-TO-Consumer (… což je ovšem v českém právu nesmysl, neboť spotřebitel je tradičně vymezován oproti podnikateli) •
Členění smluv Pomocí elektronických prostředků mohou být smlouvy uzavírány jak • Adresně, tak i • Neadresně.
Adresně uzavřená smlouva Adresné uzavření smlouvy – např. návrh a akceptace formou emailových zpráv – v okamžiku určení podstatných náležitostí smlouvy je oběma stranám známá jejich identita
Neadresně uzavřená smlouva Pomocí „automatu“ – možno rovněž pracovat s pojmem „virtuální provozovna“ O co jde – provozovatel obchodu umístí na Internetu svou nabídku takovým způsobem, že k ní může mít každý přístup na základě své individuální volby (např. web)
Neadresně uzavřená smlouva Na tuto nabídku reaguje poptávající (může být spotřebitel, ale i jiný podnikatel), Nejčastěji kliknutím (opakujícím se), což je ve své podstatě obdobné vyplnění formuláře. Vyvstávají ovšem otázky – např. kdo je oferent (navrhovatel)?
Neadresně uzavřená smlouva Provozovatel obchodu oferentem být nemůže, neboť nezná identitu protistrany. Může pouze předpokládat, že nějaká existuje. O jejím statutu (např. podnikatele / spotřebitele) nemá zdání … Provozovatel se obrací na neurčitý okruh subjektů
Neadresně uzavřená smlouva Poptávající (nakupující) naproti tomu identitu provozovatele zná. Provozovatel tedy neprojevuje svou vůli uzavřít konkrétní smlouvu, ale pouze obecnou vůli uzavírat smlouvy určitého druhu. Podstatné náležitosti v tomto případě určuje poptávající
Neadresně uzavřená smlouva Problém se dá vyřešit pomocí „registrace“ a „přihlašování do systému“, což mnozí provozovatelé dělají. Po přihlášení do systému se již zobrazená stránka dá považovat za určení alespoň některých podmínek smlouvy vůči konkrétní osobě, podle způsobu zpracování webových stránek pak poslední generovanou rekapitulaci za finální návrh na uzavření smlouvy
Neadresně uzavřená smlouva Proč jsou tyto otázky důležité? • Datum uzavření smlouvy, • Interpretace sporných ujednání ve smlouvě • Počítání lhůt pro dodání zboží etc.
Neadresně uzavřená smlouva Problém formy právního úkonu u takto uzavřených smluv • Konkludentní / výslovná (explicitní) • Výslovná: Ústná / písemná • V rámci písemné formy můžeme ještě rozlišovat dále: 1) prostá, 2) s ověřeným podpisem, 3) s podpisy všech účastníků na jedné listině, 4) notářský zápis, 5) s elektronickým podpisem
Neadresně uzavřená smlouva Musí být všechny elektronicky uzavřené smlouvy podepsané elektronickým podpisem? • V českém právu nemusí • Běžné smlouvy nebývají takto podepsány, podepisuje se vyplněním a odesláním. V rámci registrace a přihlašování se tento problém řeší, neboť dobrá víra adresáta musí být chráněna (opačný názor by byl v rozporu s dobrými mravy)
Neadresně uzavřená smlouva Podpis elektronickým podpisem lze doporučit, nelze ho však obecně vyžadovat. Obecně podpis slouží jako šifra, identifikátor ke srovnání atp. – u elektronických smluv k tomu může sloužit i celá řada jiných postupů (právě registrace a přihlašování)
Neadresně uzavřená smlouva Pokud strany nepopírají existenci smlouvy, pak v absenci elektronického podpisu není problém – a to ani v případech, kdy zákon vyžaduje písemnou formu • Spotřebitelské smlouvy (v OZ) tyto otázky neřeší, zabývají se ochranou spotřebitele a jeho nároků •
Rozdíly? Adresná či neadresná smlouva Skutečný rozdíl spočívá v tom, že v případě adresné smlouvy není „automat“, na projev vůle reaguje člověk – fyzická osoba jednající buď jménem svým nebo jménem jiné osoby (nejčastěji podnikatele) • Aplikují se běžná pravidla pro jednání a přičitatelnost – např. § 13 – 16 ObZ •
OZ – Spotřebitelské smlouvy Spotřebitelská smlouva • Podnikatel • Spotřebitel Vše upraveno v § 52 OZ •
§ 53/1 OZ – Spotřebitelské smlouvy (1) Pro uzavření smlouvy mohou být použity prostředky komunikace na dálku, které umožňují uzavřít smlouvu bez současné fyzické přítomnosti smluvních stran. Prostředky komunikace na dálku se rozumí prostředky, s výjimkou písemného styku, provozované podnikatelem, k jehož předmětu činnosti náleží poskytování jednoho nebo více prostředků komunikace na dálku, zejména neadresovaný tisk, adresovaný tisk, typový dopis, reklama v tisku s objednávkovým tiskopisem, katalog, telefon s (lidskou) obsluhou, telefon bez (lidské) obsluhy (automatický volací přístroj, audiotext), rozhlas, videotelefon (telefon s obrazovkou), videotext (mikropočítač a televizní obrazovka), elektronická pošta, faxový přístroj, televize (televizní nákup, teleshopping).
§ 53/2 OZ ¾ (2) Prostředky komunikace na dálku
umožňující individuální jednání mohou být použity jen tehdy, jestliže spotřebitel jejich použití neodmítl. Pouze s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele mohou být použity automatické telefonní systémy bez (lidské) obsluhy a faxové přístroje.
Interpretace § 53/2 OZ ¾ Pokud kdokoliv použije web – tzn. na základě
své vlastní volby, pak z toho logicky vyplývá, že tento prostředek komunikace na dálku neodmítl
§ 53/3 OZ ¾
(3) Při použití prostředků komunikace na dálku musí být obsahem návrhu informace nutné k uzavření smlouvy ve smyslu obecných náležitostí smlouvy upravených v této části a podstatných náležitostí smlouvy stanovených v části osmé zákona. Tyto informace musí být poskytnuty určitým a srozumitelným způsobem s přihlédnutím k zásadám dobré víry a k ochraně osob, zejména nezletilých nebo spotřebitelů.
§ 53/4 OZ ¾ Spotřebiteli musí být poskytnuty informace před
uzavřením smlouvy, a to s dostatečným předstihem. ¾ Některé z nich musí být zpřístupněny trvale
Trvale přístupné informace – novela OZ Zákonem 480/2004 Sb. ¾
¾
IDENTIFIKAČNÍ A KONTAKTNÍ ÚDAJE: a) obchodní firma nebo jména a příjmení a identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, u zahraniční osoby rovněž adresu podniku nebo organizační složky na území České republiky, byly-li zřízeny, údaj o zápisu v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, včetně spisové značky, pokud je přidělena, a kontaktní údaje, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, případně adresu pro doručování elektronické pošty, KONTROLNÍ ÚDAJE: b) údaje o příslušném kontrolním orgánu, podléhá-li činnost dodavatele režimu povolování,
Další údaje poskytované PŘED uzavřením smlouvy (§ 53/4) ¾ ¾
¾ ¾ ¾ ¾ ¾
PODSTATNÉ NÁLEŽITOSTI SMLOUVY: c) název a hlavní charakteristiky zboží nebo služeb, d) cena zboží nebo služeb, z níž jednoznačně vyplývá, zda je uvedena včetně všech daní a poplatků, mají-li k ní být připočítávány, SOUVISEJÍCÍ NÁKLADY: e) náklady na dodání, PLATEBNÍ ZPŮSOB: f) způsob platby, dodání nebo plnění, POUČENÍ: g) poučení o právu na odstoupení, s výjimkou případů podle odstavce 8, SOUVISEJÍCÍ KOMUNIKAČNÍ NÁKLADY: h) náklady na použití komunikačních prostředků na dálku, PLATNOST NABÍDKY: i) doba, po kterou zůstává nabídka nebo cena v platnosti.
Povinnosti dodavatele Kromě povinností vyplývajících ze smlouvy, má dodavatel NAVÍC ještě tyto povinnosti: ¾ Poskytnout informace PŘED uzavřením smlouvy, včetně trvale zpřístupněných informací ¾ Povinnost potvrdit objednávku ¾ Povinnost poučit spotřebitele ¾ Povinnost PÍSEMNĚ poskytnout informace, nejpozději PŘED PLNĚNÍM
Povinnost potvrdit objednávku ¾ § 53/5 OZ ¾ Dodavatel je povinen potvrdit objednávku,
ledaže je smlouva uzavřena výlučně pomocí prostředků, které umožňují individuální komunikaci (např. elektronická pošta) – viz. ADRESNĚ UZAVŘENÁ SMLOUVA
Informace po uzavření smlouvy, avšak před plněním - § 53/6 OZ ¾ IDENTIFIKÁTORY: a) obchodní jméno a
identifikační číslo dodavatele, sídlo právnické osoby a bydliště v případě fyzické osoby, ¾ b) informace o podmínkách a postupech pro uplatnění práva odstoupit od smlouvy, ¾ c) informace o službách po prodeji a o zárukách, ¾ d) podmínky pro zrušení smlouvy, pokud není určena doba platnosti nebo platnost je delší než 1 rok.
§ 53a OZ Dodatkové informace podle § 53a ¾ (1) Při použití elektronických prostředků 2c) musí být součástí návrhu kromě informací podle § 53 odst. 3 rovněž informace o tom, zda je smlouva po svém uzavření dodavatelem archivována a zda je přístupná, informace o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy, informace o jazycích, v nichž lze smlouvu uzavřít, informace o možnosti zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat před podáním objednávky a informace o kodexech chování, které jsou pro něj závazné nebo které dobrovolně dodržuje, a jejich přístupnosti při použití elektronických prostředků; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.
¾
(2) Před podáním objednávky musí být při použití elektronických prostředků spotřebiteli umožněno zkontrolovat a měnit vstupní údaje v ní obsažené, které do objednávky vložil; to neplatí při jednání výlučně výměnou elektronické pošty nebo obdobnou individuální komunikací.
¾
(3) Smlouva a všeobecné obchodní podmínky musí být spotřebiteli poskytnuty ve formě, která umožňuje archivaci a reprodukci.
¾
(4) Pro odstoupení od smlouvy platí § 53 odst. 7 obdobně.
Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Předpoklad: Spotřebitelská smlouva uzavřená
pomocí komunikačních prostředků na dálku ¾ Není-li výluka (§ 53/8) – u těchto smluv JEN TEHDY, POKUD JE ODST. SJEDNÁNO ¾ U ostatních PRÁVO ODSTOUPIT ZE ZÁKONA (§ 53/7)
Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Obecná lhůta: 14 dnů od převzetí plnění ¾ Zvláštní lhůta: 3 měsíce od převzetí – uplatní se
tehdy, pokud spotřebiteli nejsou poskytnuty informace (§ 53/4,6) ¾ Zvl. pravidlo: Pokud dojde k dodatečnému předání informací, končí 3 měsíční lhůta a od tohoto dne běží 14 denní lhůta
Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Příklad: ¾ Spotřebiteli jsou podány info dle § 53/6 až
současně s plněním: Běží jen 14 denní lhůta ¾ Pokud však nejsou úplné, běží 3 měsíční lhůta PŘÍMO A HNED OD PŘEDÁNÍ ¾ Pokud dojde kdykoliv k doplnění informací, běží lhůta 14 denní
Právo na odstoupení od smlouvy ¾ Spotřebitel se práva na odstoupení nemůže
vzdát (viz 8.část OZ) a ani nemůže být smluvně omezeno (kogentní ustanovení) ¾ Event. sankce za jeho uplatnění je možné posoudit jako rozpor s dobrými mravy
Procesní část …
Pravomoc a příslušnost soudů ¾
Vnitrostátní prameny: z z
¾
Komunitární prameny: z
¾
Zákon 99/1963 Sb., Občanský soudní řád Zákon 216/1994 Sb., o rozhodčím říz... (Bruselské) Nařízení Rady (ES) č. 44/2001 z 22.prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech
Mezinárodní právo: z
(Římská) Úmluva o právu rozhodném pro obchodní závazkové vztahy – (CZ) souhlas Poslanecké sněmovny (09.02.06) i Senátu (15.09.05) vysloven, připravena k ratifikaci Prezidentem republiky
Vnitrostátní spory ¾ Pravomoc soudu: § 7 OSŘ ¾ Příslušnost soudu: z z
Věcná příslušnost: § 9 OSŘ (okresní soud) Místní příslušnost: § 84 a násl. OSŘ
Komunitární spory ¾ Bruselské Nařízení 44/2001 ¾ Má procesní povahu ¾ Netýká se Dánska ¾ Spojené Království a Irsko se připojily ¾ Ostatní členské státy přijaly
Dosah Bruselského Nařízení ¾ Občanské a obchodní věci, bez ohledu na
druh soudů ¾ Nevztahuje se na daňové, celní a správní ¾ Nepoužije se na statusová řízení, konkursy a vyrovnání, sociální zabezpečení a rozhodčí řízení
Obecná pravomoc - Místo žalovaného ¾ Rozhodující je domicil, osoba bude
žalovaná tam, kde má tento domicil ¾ Pokud má některá osoba takto domicil, ale není příslušníkem tohoto státu, bude podřízena pravidlům platným pro státní příslušníky tohoto státu ¾ Pokud žalovaný domicil nemá, může být žalován před soudem jiného členského státu jen podle oddílů 2 – 7 této části
Zvláštní pravomoc – čl.5 ¾ Osobu domicilovanou v jednom členském
státě je možné žalovat v jiném členském státě ¾ Ve věcech týkajících se plnění smlouvy u soudu místa plnění závazku ¾ Místo dodání zboží ¾ Místo poskytnutí služby
Pravomoc ve spotřebitelských smlouvách – čl.15 ¾ ¾ ¾ ¾ ¾
Spotřebitel a podnikatel v jiném čl. státu / pobočka v tomto státu Čl. 15 a násl. zahrnuje: Sml. o koupi movité věci na splátky, Sml. o půjčce / úvěru na financování koupě zboží, Sml. uzavřená s osobou, která ve státě spotř. domicilu provozuje podnikatel. činnost nebo ji tam směřuje (a sml. do těchto aktivit spadá)
Žalobní místo – čl.16 ¾ Spotřebitel může žalovat ve státě svého
domicilu i ve státě domicilu dodavatele, ¾ Spotřebitel může být žalován jen ve státě svého domicilu (nevylučuje však podání vzájemné žaloby)
Dispozice – čl. 17 ¾ Dohodou je možné odchýlit se jen na
základě dohody: z z
z
Uzavřené po vzniku sporu, nebo Spotřebiteli dovoluje přenést spor před jiné soudy než příslušné podle Br.Nařízení, Je uzavřená mezi spotřebitelem a dodavatelem, kteří mají v době uzavření smlouvy p/d v témže čl. státě – pokud to právo tohoto státu připouští
Mezinárodní právo soukromé ¾ Římská úmluva o právu rozhodném pro
smlouvy – unifikované kolizní právo, ¾ Smluvními stranami jsou staré členské státy, (CZ) souhlas Poslanecké sněmovny (09.02.06) i Senátu (15.09.05) vysloven, připravena k ratifikaci Prezidentem republiky
Římská úmluva ¾ Použije se na: z
Závazky ze smluv, které mají vztah k právu více sml. států,
¾ Nepoužije se: z
z
Statusové otázky, závěti a dědění, majetkové manželské vztahy, směnky a šeky, rozhodčí smlouvy, otázky zastupování, vztah mezi trustem a zakladateli, dokazování a řízení (s výj. čl 14) Pojišťovací sml. krijící rizika na území ES
Použití určeného práva - čl.2 ¾ Právo určené podle Římské úmluvy se
použije bez ohledu na to, zda-li je právem členského nebo nečlenského státu
Volba práva – čl.3 ¾ Volba práva má přednost, z
z
z z
výslovná nebo z ní musí s určitostí vyplývat nebo vyplývat z okolností případu Volba práva je možná pro celou smlouvu nebo i pro její část Volba práva může být kdykoliv změněna, Ani volbou práva nemohou být dotčeny kogentní normy, pokud jsou všechny ostatní prvky vztahu spojeny pouze s jednou zemí
Právo rozhodné v případě neexistence volby práva – čl.4 ¾ Právem státu, ke kterému má nejužší spojení ¾ Pokud lze část smlouvy oddělit, oddělená část
právem státu, ke které má nejužší spojení tato část ¾ Stát nejužšího spojení se smlouvou je ten, ve kterém má strana poskytující pro smlouvu charakteristické plnění v okamžiku uzavření smlouvy obvyklé bydliště nebo hlavní (administrativní) sídlo
Někt.spotřebitelské smlouvy – čl.5 ¾ Spotřebitelská smlouva – dodávka zboží /
služeb spotřebiteli za účelem jiným než jeho zaměstnanecká nebo podnikatelská činnost,
Kogentní ustanovení zákona ¾ Učiněná volba práva nevylučuje kogentní
ustanovení práva státu obvyklého bydliště /spotřebitele/, pokud: z
z
z
Ve státě uzavření smlouvy předcházela nabídka výslovná nebo inzercí a spotřebitel učinil všechny nezbytné kroky, nebo Druhá sml. strana nebo jí pověřená osoba obdržela v tomto státě objednávku spotřebitele Pkd. je předmětem prodej zboží a spotřebitel se přemístil z tohoto státu do jiného, ve kt.poté učinil objednávku, pokud cesta byla zajištěna dodavatelem za účelem uzavření smlouvy
Není –li volba práva… ¾ Pak se spotřebitelská smlouva řídí právem
státu, ve kterém má spotřebitel své obvyklé bydliště, pokud jsou splněny podmínky odst.2 (předch. snímek)
Imperativní právní normy – 7
Materiální platnost – 8
Platnost z pohledu formy - 9 ¾ Pkd uzavřená v jednom státě, pak forma
podle práva tohoto státu – platnost ¾ Strany v různých státech – platná, pkd splňuje požadavky rozhodného práva nebo práva jednoho z tohoto států ¾ SPEC. Spotřebitelské smlouvy: Forma podle práva státu spotřebitelova obvyklého bydliště
Přednost komunitárního práva - 20 ¾ Úmluva se nedotýká použití kolizních
norem upravujících smluvní závazky v jednotlivých zvláštních případech a které jsou nebo budou obsaženy v aktech orgánů Evropských společenství nebo v harmonizovaném národním zákonodárství, jímž se takové akty provádějí
