Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií Katedra mediálních studií a žurnalistiky
SATANISMUS NA ČESKÉM INTERNETU (Bakalářská diplomová práce)
Petr Vácha
Brno 2007 Vedoucí práce: Mgr. Jakub Macek
ANOTACE Diplomová práce „Satanismus na českém internetu“ se zaměřuje na internetovou podobu české satanistické scény. Práce je ukotvena v obecnějším sociologickém diskurzu vztahu náboženství a internetu. Zaměřuje se na rozličné aspekty a podoby tohoto vztahu, mapuje také různé typy religiózních projevů na internetu. Hlavní pozornost je věnována satanismu, jako konceptu odlišných forem jeho vyznávání a definování. Zvláštní oddíl poté popisuje projevy a praxi satanismu v České republice. Výzkumná část kvalitativně analyzuje vzorek pěti vybraných satanistických webů českého internetu. Cílem výzkumu je zjistit, zda mají satanistické stránky persvazivní potenciál a případně v jaké podobě persvaze či propagace satanismu probíhá.
ABSTRACT Diploma thesis “Satanism on the Czech internet” focuses on the internet representation of the Satanism. The thesis is based on more common sociological discourse of the relationships between religion and the internet. It deals with multiple aspects and patterns of this relationship and it also surveys different kinds of religious internet exposures. Main attention is paid to the Satanism as a concept of variant forms of its professions and definitions. Special section describes manifestations and practices of the Satanism in the Czech Republic. Research part analyses a sample of five Czech satanic web pages with use of the qualitative analysis method. This research aims to recognize whether these Satanism web pages have a persuasive potential and which form does this persuasion or propagation take.
KLÍČOVÁ SLOVA satanismus, nová náboženská hnutí, sekty, internet, mediální obraz, persvaze
KEYWORDS Satanism, new religious movements, sects, internet, media image, persuasion
Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou diplomovou práci vypracoval samostatně s použitím pramenů a literatury uvedené v bibliografii. V Brně, 2. ledna 2008
______________________ Petr Vácha
Poděkování: Rád bych poděkoval Mgr. Jakubu Mackovi za jeho cenné rady a připomínky k bakalářské práci. Také děkuji své rodině a blízkým za podporu.
OBSAH 1. ÚVOD ......................................................................................................................................................... 3 2. TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 6 2.1 WORLD WIDE WEB ................................................................................................................................. 6 2.2 NÁBOŽENSTVÍ A INTERNET ..................................................................................................................... 7 2.2.1 Výzkum vztahu náboženství a internetu ..................................................................................... 10 2.2.1.1 Paradigmatické přístupy ke zkoumání náboženských aktivit na internetu ................................ 10 2.2.1.2 Způsoby užívání internetu ve vztahu k náboženství ................................................................. 12 2.2.2 Sociologické aspekty internetové religiozity ............................................................................... 13 2.3 SATANISMUS ....................................................................................................................................... 14 2.3.1 Satanismus jako víra ................................................................................................................ 14 2.3.2 Nový náboženský směr, nebo sekta? ......................................................................................... 17 2.3.3 Satanismus v České republice ................................................................................................... 19 2.3.4 Mediální obraz satanismu v ČR ................................................................................................ 21 2.3.5 Persvazivní potenciál ............................................................................................................... 23 2.3.6 Nebezpečí satanismu ................................................................................................................ 25 3. EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................................................ 28 3.1 VÝZKUMNÝ ZÁMĚR.............................................................................................................................. 28 3.2 METODA .............................................................................................................................................. 29 3.3 PARADIGMATICKÝ PŘÍSTUP ................................................................................................................... 31 3.4 KONSTRUKCE PRVOTNÍHO VÝZKUMNÉHO SOUBORU .............................................................................. 31 3.4.1 Kritéria výběru výzkumného souboru........................................................................................ 31 3.4.2 Charakteristika souboru........................................................................................................... 33 3.5 VÝZKUMNÝ VZOREK ............................................................................................................................ 35 3.5.1 Výběr výzkumného vzorku ........................................................................................................ 35 3.5.2 Otevřené kódování ................................................................................................................... 37 3.6 PERSVAZE ........................................................................................................................................... 40 3.7 VYHODNOCENÍ PERSVAZIVNÍHO POTENCIÁLU ....................................................................................... 42 3.7.1 Typ č. 1: Imperativní návod k jednání ....................................................................................... 42 3.7.2 Typ č. 2: Vzorová osoba, znak nadřazenosti satanisty ............................................................... 44 3.7.3 Typ č. 3: Filozofické pojetí, kritika křesťanství.......................................................................... 44 3.8 KONCEPTUALIZACE TEORIE .................................................................................................................. 45 3.9 OMEZENÍ VÝZKUMU ............................................................................................................................. 47 4. ZÁVĚR...................................................................................................................................................... 48 SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY .................................................................................................... 51 JMENNÝ REJSTŘÍK................................................................................................................................... 55 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT ............................................................................................ 56
1
SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................................................... 57
2
1. ÚVOD Satanismus je na počátku jednadvacátého století stále kontroverzním tématem, a to i v době, kdy mnohá tabu vzala za své a křesťanská církev v České republice nemá již tak velký
vliv.
I
přes
prakticky
neexistující
cenzuru
společenskovědních
témat
v různorodých médiích musím konstatovat, že téma satanismu jako víry, životní filozofie či subkultury je v nich tématem okrajovým. Objevují se zjednodušené popisy příznivců Satana jakožto odpadlíků od mravního a normálního života, poháněných živočišnými pudy k zavrženíhodným činům. Satanismus je poměrně těžké studovat neutrálně, bez emocí. Díky svým četným negativním konotacím je na něj nahlíženo a priori s nedůvěrou, nepochopením a často i strachem. Náboženský směr, jenž je antagonismem křesťanství, nelze jednoduše propagovat, šířit, ani o něm vědecky referovat ve společnosti založené právě na hodnotách křesťanské víry, a to i přestože v dnešní době obyvatelé České republiky inklinují z větší části k ateismu1. I když v České republice vyšlo několik publikací o satanismu, je internet důležitým „hlasem opomíjených“ - ideálním médiem sekt, spolků a menšin všeho druhu. Klíčovou výhodou internetu je možnost utvářet jeho obsah víceméně bez cenzury a svobodně. V této bakalářské práci se proto zaměřím na české internetové stránky, jejichž převažující tematikou je právě satanismus, protože internet je pro tuto sektu2 nejdostupnějším masovým médiem. V první části práce se zaměřím na definici teoretických východisek a pojmů používaných v této práci. Zvážím také místo internetu v procesu religiózní socializace člověka. A to náhledem do diskurzu vzájemného vztahu internetu a náboženství. Rozšiřující internetová síť poskytuje možnost selekce přijímaných informací, umožňuje tedy i získávání informací o jednotlivých církvích a sektách. Internet lze v tomto procesu chápat pouze jako informační médium, ovšem většího významu nabírá pojetí internetu jako extenze fyzického světa. Především světa sociálních vazeb a komunikace, kde úkolem náboženské skupiny není pouze zveřejnit informace o sobě, ale zajistit i adekvátní možnost interakce svých členů či zájemců.
1
Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 Satanismus je označován jako jeden z nových náboženských směrů vycházejících z okultismu a magie, či jako sekta. Pro srovnání viz kapitola 2.3.2.
2
3
Satanisté deklarují v mnoha případech svůj přístup spíše jako životní či filozofický postoj, než jako náboženskou víru. V sekci zabývající se satanismem stručně popíši jeho historii, východiska a (opozitní) vztah ke křesťanské víře. Zaměřím se na rozdílné způsoby jeho vyznávání a praxe. Zvláštní kapitola se poté věnuje praxi a projevům internetu v České republice, přičemž je kladen důraz nejen na skutečnou působnost této sekty, ale záměrně i na její obraz v masmédiích. To je nutné k pochopení mechanismů utváření pohledů a stereotypů většinové společnosti. Satanismu se také blízce dotýká problém jeho označení, někteří autoři jej označují jako sektu, jiní jako nový náboženský směr, mající původ v pohanství a okultismu. Přičemž termín „sekta“ má v českém prostředí vysoce negativní konotace. Působnost satanismu není v České republice dostatečně zmapována. Jedinou známou institucí je První Církev Satanova v Československu. Ale i počet jejích členů je znám pouze přibližně. Přes neznalost přesných údajů se můžeme domnívat, že satanismus může být na vzestupu, a to především jeho manifestační podoba. V převážně ateistické společnosti (jíž Česká republika je) není kritizování křesťanství výrazně postihováno. Satanista ale trpí výrazným společenským stigmatem. Což někdy může být i jeho cílem či záměrem. Zejména mladí lidé a adolescenti jsou (nejen v ČR) rizikovou skupinou pro následování ideálů některé ze sekt. Pozornost bude věnována i případné nebezpečnosti satanismu na rovině individuální i celospolečenské. Empirická část této práce se zaměří na zmapování nejdostupnějších internetových stránek se satanistickou tematikou, přičemž selektivním procesem bude pro následný výzkum vybráno pět specifických internetových projektů. Jejich zkoumání a hodnocení bude provedeno na několika úrovních, aby bylo zajištěno dostatečné množství relevantních informací. Tato práce bude pracovat s výzkumnými metodami tzv. zakotvené teorie. Nebude tedy testovat počáteční výzkumnou otázku, ale jejím cílem bude konstrukce výsledného zjištění na základě dostupných faktů. A to především s podkladem teoretických východisek A. Strausse a J. Corbinové. Jako rámcovou publikaci, využitou především pro obecný vhled a popis technik kvalitativního výzkumu, jsem pro účely této práce vybral publikaci J. Hendla. Teoretický dosah této práce je omezen specifiky použitých metod i limitující platností některých částečně subjektivních kategorizací. Ovšem závěrečná zjištění by měla věrohodně ilustrovat situaci a pozici satanismu, jakožto jednoho z alternativních religiózních směrů, majícího vlastní virtuální podobu. Přínosem této diplomové práce by především mělo být případné prokázání či neprokázání persvazivního potenciálu internetových stránek, převážně v jeho měřitelné 4
textové či grafické podobě. Přitom bude pozornost zaměřena na nutnou souvztažnost externích a interních podmiňujících faktorů, na jejichž základě může dojít u návštěvníka stránek k modifikaci následného jednání ve prospěch satanistické ideologie. Je tedy třeba se zamyslet nad tím, zdali satanistické stránky mohou samy o sobě propagovat satanismus a zlákat jedince, prozatím tápající ve světě vlastní spirituality.
5
2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 WORLD WIDE WEB Internet3, resp. jednotlivé webové stránky, jsou základním teritoriem výzkumu této práce. Důvodem
zvolení
tohoto
média
je
zejména
jeho
charakteristická
kombinace
nízkoprahového přístupu a široké dostupnosti. Přestože nelze srovnatelně komparovat počet nalezených informačních zdrojů týkajících se satanismu na internetu a například počet nalezených hesel v knihovnických systémech4, je nabíledni, že zejména pro mladší generace a jmenovitě mladistvé5 (kteří jsou nejnáchylnější skupinou tendující k alternativní religiozitě (Hora 1995)) je nejrychlejším a nejpohodlnějším zdrojem informací právě internet. Decentralizovaná struktura počítačové sítě umožnila její expanzi během sedmdesátých let 20. století. Tedy v době, kdy byl ve Spojených státech amerických na vzestupu satanismus a byly zakládány první novodobé satanské církve. Především do dnes nejvýznamnější a nejznámější První Církev Satanova. V 70. a 80. letech přístup k výkonným počítačům získávaly mnohé velmi rozdílné sociální skupiny lidí. Protože základní technologie byla ze své podstaty poněkud anarchistická, bylo obtížné zastavit uživatele v invazi na síť - ve skutečnosti nikdo neměl zájem bránit jim v připojování na internet. Masové rozšíření osobních počítačů v 90. letech přilákalo na internet miliony nových uživatelů, z nichž mnozí na něm hledali i religiózní obsah a postupně tvořili svou vlastní duchovní biografii. Přestože si představitelé náboženských skupin uvědomili význam a hlavně potenciál internetu až se zpožděním, náboženství je dnes důležitým tématem mnoha internetových stránek a projektů. Devadesátá léta 20. století znamenala vzestup internetu i v České republice. V roce 1991 byla založena česká odnož První církve Satanovy, tudíž v období rozvoje internetu na českém území vzniklo u nás i první institucionalizované satanistické seskupení, které 3
Pokud není slovo „internet“ vyloženě součástí názvu publikace či dokumentu (kde je uvedeno jako Internet), budu v této práci užívat výhradně podobu slova s malým počátečním písmenem. Vycházím především ze způsobu psaní slova v britském tisku a BBC. 4 Pro heslo „satanismus“ našel vyhledávač Google asi 56 200 odkazů; vyhledávač Seznam a vyhledávač Atlas shodně 80 935 odkazů; vyhledávač Centrum 6 817 odkazů. Katalog Národní knihovny v Praze obsahuje pouze pár desítek titulů s klíčovým slovem „satanismus“; souborný katalog Masarykovy univerzity okolo deseti titulů. (21. 11. 2007) 5 Dle Českého statistického úřadu převážně internet používají mladí lidé ve věku 16-34 let (zhruba 50% všech uživatelů) (ČSÚ: Struktura populace uživatelů internetu 2003-2007).
6
později začalo internet využívat. Stránky Církve Satanovy patří dnes mezi obsahově nejrozsáhlejší české internetové stránky6. Ovšem poslední dobou se setkáváme (i když s kusými) informaci o satanismu převážně na tzv. blogu7. Osobní blogy přitom často obsahují zároveň informace velice rozličného charakteru; jsou informacemi o satanismu spíše „ozvláštněny“, než aby se snažily o něm opravdu informovat, či jej propagovat. Blogy navíc vykazují nedostatek či úplnou absenci původního obsahu, texty jsou často pouze překopírovány, zpravidla chybí také odkaz na zdroj. Internet tedy není pouze „obrazem“ reálně existujících satanistických skupin, může být i základnou nových odnoží, které se profilují v internetové společnosti. Postupně však mohou díky růstu příznivců založit i reálnou skupinu, která bude vázána i mimointernetovou aktivitou. Dochází tak k možnosti výběru z více „světů“; růst virtuálních podob přináší i růst podob reálných (Lévy 2000, s. 196-7).
2.2 NÁBOŽENSTVÍ A INTERNET V posledních dvou či třech desetiletích došlo v celosvětovém měřítku k nárůstu sociálního významu náboženství, ať již jde o jeho působení ve veřejném prostoru a politice, nebo v kulturní, sociální a ekonomické oblasti (Nešpor 2004, s. 21). Masmédia jsou významným zdrojem vzorců sociálního očekávání o organizaci a členění specifických (např. právě náboženských) skupin v moderní společnosti. Ve svém obsahu totiž popisují či zobrazují normy, role a statusy opravdu každého druhu známé sociální skupiny (DeFleur – BallováRokeachová 1996, s. 231). Toto sociální očekávání hraje důležitou úlohu ve způsobu nahlížení na specifické náboženské skupiny, a to zejména při absenci konkrétní osobní zkušenosti s těmito skupinami. Očekáváme tedy, že katolík bude chodit do kostela, žid povečeří v košer restauraci a svědek Jehovův bude nabízet časopis Strážná věž na frekventovaném místě. Už méně běžná bude snaha vyhledat si na internetu relevantní informace a upřesnit si povědomí o té či oné náboženské skupině či sektě. Nehledě na to, že mediovaná zobrazení či informace nemusejí být autentická. Neboli mohou být zavádějící či pokřivená. Přesto se stávají množinami sociálního očekávání (DeFleur – 6
Pro účely této práce se českou webovou stránkou rozumí taková WWW stránka (resp. soubor stránek, na nějž odkazuje příslušná homepage (úvodní stránka), jež je psána českým jazykem. Slovo „stránka“ budu užívat standardně ve významu výše uvedeném. 7
„Weblog (stažením anglického ‚web log‘ – zhruba: webový záznam[ník]) nebo zkráceně a neformálněji ‚blog‘ je webová aplikace obsahující periodické příspěvky na jedné webové stránce“ (Wikipedie)
7
Ballová-Rokeachová 1996, s. 232-3), které je apriorně aplikováno na danou sociální skupinu. Internet si můžeme představit jako nekonečný obchodní dům, jenž nám nabízí všechny „produkty“ potřebné k životu. Náboženství nevyjímaje. Nenásilnou formou tak můžeme „nakupovat“ komodifikované produkty duševní sféry. Na některých (nejen) křesťanských stránkách dokonce existuje možnost zažádat o modlitbu online („Online Prayer Request“), či poslat online finanční příspěvek8. Teorie komodifikace vychází z Marxova spisu Grundrisse, kde autor poznamenává, že předměty se stávají zbožím tím, že získávají směnnou hodnotu, místo aby měly prostě jen skutečnou užitnou hodnotu. „Stejným způsobem jsou na mediálním trhu jako komodity produkovány a prodávány kulturní produkty (ve formě obrazů, myšlenek a symbolů). Jako zákazníci si je můžeme pořizovat kvůli vlastnímu duševnímu uspokojení, zábavě a iluzorním představám o vlastním postavení ve světě, často s tím výsledkem, že skutečná struktura společnosti a naše podřízená postavení v ní jsou tím zamlžovány (což je vlastně podstatou ‚falešného vědomí‘).“ (McQuail 1999, s. 123) „Spirituální nakupování“ zvolna opustilo sféru specializovaných obchodů a proniklo do supermarketů, nejrozšířenějších médií a do celé veřejné sféry. To odpovídá představě Thomase Luckmanna, že dochází k privatizaci náboženství a ke vzniku spirituálního trhu, na kterém jednotlivé církve, sekty i masmédia působí pouze jako dodavatelé (Beckford – Luckmann 1989, cit. dle Nešpor – Lužný 2007, s. 135). Jedním z největších problémů při studiu náboženství na internetu je schopnost držet krok s jeho rapidním vývojem a změnami. Virtuální společenství na internetu se utváří na základě podobnosti zájmů, znalostí, sdílení společných plánů, v rámci procesu spolupráce a výměn, a to nezávisle na zeměpisných vzdálenostech a na příslušnosti k institucím. Virtuální vztahy nejen že nenahrazují konkrétné setkání ani cestování – naopak je často pomáhají připravovat. Rozvoj virtuálních společností je doprovázen všeobecným rozvojem kontaktů a interakcí nejrůznějších typů (Lévy 2000, s.113-5). Internet tedy slouží jako poměrně snadno přístupná brána k poznání různých náboženských skupin, jejichž počet (zároveň s počtem internetových stránek jimi se zabývajících) neustále stoupá. Náboženství na internetu bylo vždy, ale jeho měnící se prostředí a rapidní nárůst webových stránek a jejich typů změnili signifikantně jeho podobu. Jsou stránky, jež se snaží 8
Toto umožňuje například Catholic online (http://www.catholic.org).
8
poskytovat informace o všech existujících náboženských skupinách, naproti tomu jiné se zabývající specifickou vírou. Mnoho z nich obsahuje diskuzní fóra, podněcuje teologické debaty a radí ohledně náboženské praxe a života. Některé z nich dokonce usnadňují či poskytují online verzi modliteb, meditace či virtuální náboženskou pouť (Vojtíšek 2004b). První návrh teoretického rozčlenění Hellanda na internetové náboženství (online religion; nebo také forma many-to-many9) a náboženství na internetu10 (religion online; forma one-to-many11) v roce 1999 byl založen na jasné rozlišitelnosti mezi náboženskými stránkami, kde lidé mohli svobodně a vysoce interaktivně nábožensky komunikovat, a hlavními stránkami velkých církví, jejichž hlavním posláním bylo poskytovat informace, ale ne už interakci. Doménou vzájemného vyměňování náboženských názorů se staly hlavně „home-made“ stránky, spíše než oficiální církevní weby. Poslední dobou se však i velké církve dovtípily, jak umožnit návštěvníkům svých stránek lepší možnost interakce. Ovšem rozlišení na internetové náboženství a náboženství na internetu je stále aplikovatelné. Zdá se však, že mnoho stránek spadá mezi oba protipóly tohoto rozlišení. Nicméně je důležité sledovat způsob, jakým byla daná stránka vytvořena. Ten totiž přímo ovlivňuje typ komunikace a interakcí, které se na ní mohou vyskytnout. Dalším problémem je otázka, jaký čin nebo online aktivita je považován za opravdovou náboženskou aktivitu? Jak je možné určit, jestli lidé používající online náboženství jsou ve skutečnosti vedeni k náboženským aktivitám a mají skutečné náboženské prožitky? Dle náboženských věd to není čin, který udává náboženský náboj, ale spíše záměr v pozadí činu, který mu propůjčuje náboženskou hodnotu. Ideální internetové náboženské prostředí poskytuje jak informace, tak prostor, kde informace mohou „žít“. Tedy stránky by měly obsahovat zónu informační i zónu interakční najednou. Pokud institucionální náboženské organizace nepodporují online náboženství, může to být proto, že vnímají internet jako komunikační nástroj, spíše než jako extenzi našeho sociálního světa. Zjednodušeně řečeno, nepovažují internet za vhodné prostředí, kde by lidé měli praktikovat náboženství. (Helland 2005, s. 6-13)
9
neboli informační paradigma, ve kterém jsou uživatelé tvůrci a zároveň uživateli informací; internetové stránky jsou propojeny velkým množstvím odkazů 10 neboli náboženství, které vůbec nemá mimointernetovou podobu (srov. Nešpor 2007, s. 117). 11 neboli systém proudění informací od jedné entity k mnoha lidem
9
2.2.1 VÝZKUM VZTAHU NÁBOŽENSTVÍ A INTERNETU Téma vztahu náboženství a internetu vyšlo do popředí na konci 90. let minulého století. První mezinárodní konference týkající se vztahu náboženství a internetu se uskutečnila v roce 2001 v dánské Kodani. Její účastníci se shodli na požadavku více seriózního výzkumu a obecně důkladnějšího prozkoumání a vůbec definování tohoto fenoménu (Campbell 2005, s.1). Mezi základní otázky výzkumu patří: „(…) co je na internetu, kdo to tam umístil a za jakým účelem. Zadruhé je nutné vědět, kolik lidí tyto zdroje využívá. A jak často, jakým způsobem? Je třeba také vytvořit profil toho, kdo používá internet k náboženským účelům. Dále je třeba zjistit, jaký vliv mají tyto internetové aktivity na náboženskou praxi uživatelů.“ (Dawson 2000, cit. dle Krüger 2005, s. 1) Sociální aspekty a následky používání internetu pro religiózní účely jsou stále otázkou budoucího výzkumu. Zatímco na média jako knihy, časopisy a televize je nahlíženo perspektivou „náboženského trhu“, internet - jako interaktivní médium umožňuje obezřetnost vůči této konzumní perspektivě. Sledováním diskuzních fór, chatů a návštěvních knih zjišťujeme, že náboženské komunity se díky nim detailně vytváří. Jejich nové komunikační procesy vybudovávají jistou hierarchii mezi návštěvníky. Tato difúze náboženských vědomostí zároveň mění tradiční strukturu náboženských komunit. Stále je však otázkou, jak lidé nakládají s náboženskými vědomostmi získanými prostřednictvím internetu.
2.2.1.1 PARADIGMATICKÉ PŘÍSTUPY KE ZKOUMÁNÍ NÁBOŽENSKÝCH AKTIVIT NA INTERNETU
Dle Campbellové (Campbell 2005, s. 1-14) existuje pět základních paradigmatických přístupů ke zkoumání fenoménu náboženských aktivit na internetu:
1. Uživatelé vytvářejí a mění technologii Tvrzení, že náboženští uživatelé přetvářejí internet, je třeba zasadit do širšího akademického diskurzu. V posledních letech se objevil názor, že uživatelské skupiny přetvářejí technologii podle svých potřeb („social shaping of technology“). Tento přístup napadá technologicky deterministické paradigma, v rámci něhož platí, že jsou to právě technologie, které předurčují chování uživatelů. Opačné paradigma poukazuje na 10
technologii jako na výsledný produkt technických a sociálních faktorů. Technologie je sociální proces, což znamená, že uživatel nebo skupiny uživatelů mohou svým používáním stávající technologie dále měnit.
2. Spiritualizace internetu Toto paradigma se zabývá způsoby užívání technologie umožňující její participaci na náboženských aktivitách a praktikování duchovního života. Spiritualizace technologie představuje vytváření a udržování jistých rétorických obratů, jež prezentují technologii jako vhodnou pro náboženské používání a zapojení. Pokud je na technologii nahlíženo jako na „danou od boha“ či „část božího světa“, potom lidstvo stojí před závazkem ji používat i k náboženským účelům. Pokud je na ni však nahlíženo jako na věc „sekulární“, může to vytvořit překážky a vznést otázky ohledně její škodlivosti v praktikování náboženství.
3. Internet jako médium usnadňující spirituální zážitky Tento diskurz nahlíží na internet jako na technologii mající zvláštní kvality, které usnadňují duchovní zážitky. Nosnou ideou tohoto diskurzu je přesvědčení, že technologie sama o sobě je extenzí duchovního světa a její používání tak usnadňuje duchovní setkání. Spiritualita přitom není přirozenou součástí nefyzického internetu, je v jeho prostředí teprve postupně vytvářena a vyvíjena. Tato idea je využívána především lidmi vytvářejícími na internetu „kyberkostely“ a „kybersvatyně“, jejichž design napodobuje styl fyzických svatostánků, aby tak evokovaly dojem posvátného místa.
4. Internet jako nástroj k podpoře náboženství Internet může sloužit jako nástroj propagace existující náboženské skupiny či jejích rituálů. Pozornost je zaměřena zejména na záměry samotného užívání internetu. Ten může být použit jako nástroj pro hledání informací a duchovních vztahů, stejně jako pro inovaci tradičních náboženských aktivit, aby je bylo možno provádět online. Internet, jako celosvětově rozšířený komunikační nástroj, má veliký potenciál a stává se tak novým prostorem pro podporu a propagaci stávajících i vznikajících církví.
11
5. Technologie pro potvrzení náboženského života Internet může být také označen za technologii, která utvrzuje konkrétní víru a náboženskou praxi jedince. Internet jako sociální technologie pomáhá lidem sdílet svou víru a vzájemně se svěřovat se svými duchovními prožitky. A to ze své podstaty bez ohledu na geografické či jiné vzdálenosti. Představuje tedy novou globální komunitu věřících. Dostupnost internetu usnadňuje přístup k náboženským dokumentům, podněcuje náboženské diskuze a nabádá členy k následování specifických náboženských hodnot.
2.2.1.2 ZPŮSOBY UŽÍVÁNÍ INTERNETU VE VZTAHU K NÁBOŽENSTVÍ Mimo různá paradigmata, zabývající se vzájemnými vazbami religiozity a internetu, můžeme navíc rozlišovat čtyři rozdílná pojetí tohoto vztahu dle způsobu užití internetu jako nástroje (Campbell 2005, s. 14-20):
1. Spirituální síť (Spiritual network) Tento přístup popisuje internet jako přístupový bod pro uživatele, jež se chtějí připojit ke zdroji informací z náboženského světa, jelikož „…world wide web je virtuálním světem, který podporuje kolektivní inteligenci“ (Lévy 2000, s. 131). Internet slouží jako nástroj k hledání vlastní náboženské identity a k následnému sdílení vlastních duchovních zážitků.
2. Posvátné místo (Worship space) Internet může být také pokládán za posvátné místo, jakési fórum, jenž je uzpůsobeno k provádění tradičních či inovovaných náboženských rituálů. Na prvopočátku je již samotný čin založení internetové stránky, která bude sloužit specifickým náboženským službám či úkonům. Internet tak vlastně supluje obvyklé místo provádění náboženských praktik, stává se online svatyní, „kyberkostelem“ beze zdí. V těchto digitálních svatyních pak také uživatelé vyvíjejí vlastní specifický jazyk a často používané zkratky, usnadňující jejich vzájemnou komunikaci. Tato virtuální svatyně je pak příkladem média, jenž nabízí náhled na svět, jeho náhražku či pseudoprostředí, což jsou mocné potenciální nástroje manipulace s lidmi; navíc jeho užívání navozuje psychické uspokojení (McQuail 1999, s. 98).
12
3. Misionářský nástroj (Missionary tool) Je nasnadě, aby byl internet považován za nástroj pro podporu náboženství; internet je v některých případech online misionářem. Je to dynamický zdroj informací s potenciálem přivést (či převést) ke konkrétní víře dosud tápající jedince. Často jde o snahu propojit do jedné sítě nevěřící a postupně se je snažit přivést k dané církvi. 12 Internetová prezentace konkrétní církve či náboženské skupiny může využít celou škálu persvazivních strategií či prvků, ovšem jejich skutečný efekt je jen stěží zachytitelný a zkoumatelný. Proto efektivnější je spíše přitáhnutí a udržení pozornosti internetového uživatele, a to především prostřednictvím nápadité grafiky a úderného obsahu.
4. Náboženská identita (Religious identity) Internet je zároveň technologií, která potvrzuje vlastní náboženskou identitu a životní styl. Hlavním účelem internetu je pak spojení s ostatními stoupenci víry a společné sdílení informací. Což posléze upevňuje a obrušuje hrany vlastní víry. Internet je také ideálním nástrojem pro kontakt jednoho uživatele s velkou komunitou dalších věřících a jeho identifikaci s nimi.
2.2.2 SOCIOLOGICKÉ ASPEKTY INTERNETOVÉ RELIGIOZITY Internet si můžeme představit jako místo růstu a rozšíření fyzického světa. Různé způsoby prezentování vlastní osoby na síti spolu s počítačově zprostředkovanou komunikací mohou dát vznik „tranzitnímu místu“ na experimentování s novými způsoby chápání reality, sebe a ostatních. Specifika online identity a interakce poskytují bezpečnou možnost experimentovat se svou identitou, oproti reálnému prostředí, které má svá vlastní pravidla. Na internetu je zaručena možnost multiplicity a flexibility identit. Identita se v této situaci stala spíše úkolem, tedy něčím, pro co je třeba se rozhodnout, správně ji zvolit. Jedinec je totiž stále méně vázán a výhradně identifikován s jedinou náboženskou skupinou. „Volně prochází různými skupinami a tradicemi, aniž by plně, pevně a bezvýhradně přijal perspektivu některé z nich. Jeho identita je fragmentární a dočasná.
12
Např. Online Missionaries Project, který založily v roce 2002 tři křesťanské organizace orientované na mládež. Vytvořili společně online „chrám“, „bar“ a „taneční klub“, neboli místa pro setkávání mladých lidí, kde získávali informace o křesťanské církvi a mohli si prožít i zprostředkované setkání s bohem.
13
Prochází nepřetržitou proměnou a velký prostor dostává individuální náboženské ‚kutilství‘.“ (Nešpor – Lužný 2007, s. 179) Mladí lidé často vyhledávají nekontrolovaný prostor, kam mohou unikat do vlastního světa, aniž by je kontrolovala okolní společnost. „Modernita přinesla éru trvalé disharmonie mezi potřebami a schopnostmi a také podezření, že věci nejsou takové, jak se jeví, a že svět, ve kterém žijeme, nemá dostatečně pevné základy na to, aby věci byly skutečně nutné a nevyhnutelné. Nebylo pouhou náhodou, že se ambivalence, svoboda a skepticismus objevily zároveň.“ (Bauman 2004, s. 75) S rozkladem starých jistot křesťanské civilizace se začal šířit světem skepticismus. V moderní společnosti nalézáme pluralitu náboženských projevů, praxe i směrů. Neexistuje jediná ústřední církev, která by udávala pravidla a zákonitosti. Tradiční vzorce chování jsou v postmoderní společnosti postupně narušovány, aby daly průchod kultivaci více nových životních stylů. Ovšem možnost tak široké volby může zároveň vyvolat pocit nejistoty a úzkosti. (Turkle 2005, s. 2-5) Náboženství navíc vždy hrálo význačnou socializační roli při přechodu z dětství do dospělosti. Náboženské symboly, legendy a rituály jsou používány k iniciačním (tedy zasvěcovacím) rituálům. „Postmodernismus jako sociálně-kulturní filozofie podrývá tradiční představu kultury jako něčeho ustáleného a hierarchizovaného. (…) Dává přednost těm projevům kultury, které jsou pomíjivé, momentální, povrchní a obracejí se více na cit než na rozum. Postmoderní kultura je prchavá, nelogická, kaleidoskopická a požitkářská.„(McQuail 2002, s. 48)
2.3 SATANISMUS 2.3.1 SATANISMUS JAKO VÍRA Již od samotného počátku křesťanských dějin se objevuje postava Satana či Lucifera, představující antagonismus dobra. Satan je v tradici křesťanské víry chápán jako oponent a protivník boha. Toto pojetí vychází již ze samotné etymologie slova „satan“, které v hebrejštině označuje žalobce, nepřítele či odpůrce. Významným znakem satanismu je tedy jeho antikřesťanská filozofie a rétorika. „Dle satanismu byl křesťanský Bůh uměle vytvořen lidmi, neexistuje ani ráj, ani peklo. Tato místa byla vynalezena křesťany, aby ospravedlňovala jejich dogmata, zastrašovala věřící a pomohla církvi hromadit majetek.“ (Le Satanisme) Nicméně satanisté tvrdí, že jejich náboženství není pouze převrácením 14
křesťanství. Často jde spíše o „náboženství vlastního Já“, které podporuje egocentričnost a osobní rozvoj a už tolik se nezajímá o aktivní opozici křesťanským doktrínám, symbolice a praxi. (Partridge 2006, s. 336) „Satan je používán jako symbol, ale je zároveň vnímám jako přírodní síla či krutá živočišná stránka člověka a dle satanistů nemá nic společného s popisem
objevujícím
se
v křesťanské
nauce.“
(Satanisme
online)
Satanismus
nepředstavuje žádnou ucelenou tradici. Jeho nauka je totiž synkrezí různých prvků magie, okultismu, spiritismu a čarodějnictví. Tento nejasný charakter satanismu je navíc využíván ze strany antikultovních hnutí v kampaních vedených proti různým jiným náboženským skupinám, které jsou se satanismem účelově spojovány. (Lužný 1997, s. 81) Pokud budeme mluvit o moderním satanismu, prvním známým (přestože nepřímým) představitelem tohoto směru byl Aleisteir Crowley (1875-1947). Tento anglický spisovatel a dobrodruh sám sebe jako satanistu neoznačoval, ale používal satanskou symboliku a také některé rituální prvky. Ovšem opravdový boom satanských sekt (nazývaných často výsměšně „satanské církve“) nastal až v šedesátých letech 20. století. Nejznámější z prvotních církví, První církev Satanova (First Church of Satan), byla založena v San Francisku 30. dubna 1966. Zakladatelem a zároveň veleknězem Církve Satanovy se stal bývalý cirkusový artista a policejní kriminalista Anton Szandor LaVey (1930-1997). Jeho Satanská bible, vydaná roku 1966, zvýšila zájem příslušníků západního kontrakulturního hnutí o satanismus a umožnila rozšíření Církve Satanovy. Dnes je počet jejích členů odhadován na několik tisíc (Vojtíšek 2004a, s. 170). Základní tezí LaVeye je nutnost prosazování nespoutané svobody vůle i konání, a to často pragmatického až machiavelistického. Satan je pak zejména oponentem křesťanské církve, jejím vyzyvatelem. Křesťanské zásady a dogmata podrobuje LaVey zkoumání a kritice, a to především za nesmírné pokrytectví. Jeho spisy obsahují také ilustrace rozličných životních situací a návody na jejich „správné“ řešení. Satan není zosobněním zla, spíše síly, odvahy a v neposlední řadě i animálních pudů. Hlásá víru v člověka, jenž není spoután žádnými omezeními, žije volně, a pokud vysloveně a bezdůvodně neškodí, je mu vše dovoleno. „Proti solidaritě staví egoismus, proti odpuštění spravedlivou odplatu, proti společenským normám přírodu a její boj o přežití. Satan je pro něj symbolem volnosti a přirozenosti. V době technické revoluce byl místy považován i za původce společenského pokroku, rozbíjejícího starý řád světa.“ (Vojtíšek 1998b) Tak jako je Desatero základním pilířem křesťanské nauky, hlavní body satanismu jsou shrnuty v jeho devateru (LaVey 1990, s. 7): 15
1. Satan znamená ukájení choutek, nikoli odříkání! 2. Satan znamená živoucí existenci, nikoli vymyšlené spirituální báchorky! 3. Satan znamená neposkvrněnou moudrost, nikoli pokrytecký sebeklam! 4. Satan znamená laskavost k těm, kdo ji zasluhují, nikoli lásku, vyplýtvanou na nevděčníky! 5. Satan znamená pomstu, nikoli nastavení druhé tváře! 6. Satan znamená odpovědnost vůči odpovědným, nikoli péči o psychické upíry! 7. Satan znamená člověka jako pouhé zvíře, někdy lepšího, mnohem častěji však horšího než ti, co kráčejí po čtyřech, člověka, jenž se díky „božskému duchovnímu a intelektuálnímu vývoji“ stal nejzkaženějším zvířetem! 8. Satan znamená všechny takzvané hříchy, jelikož vedou k fyzickému, mentálnímu nebo emočnímu uspokojení! 9. Satan je nejlepším přítelem, jakého kdy církev měla, jelikož ji po celá ta léta pomáhal udržovat v chodu! K uctívačům kultu Satana se na sklonku šedesátých let hlásilo více skupin. Nezávisle na kalifornské Církvi Satanově vznikla „Final Church“ Charlese Mansona. Ten sám sebe považoval za Satana a uctíval i Hitlera. Ve jménu Satana bylo Mansonovou skupinou v roce 1969 rituálně zavražděno devět lidí včetně herečky Sharon Tate. Různé odnože Církve Satanovy, či další na ní nezávislé jednotky s nevelkým počtem členů, se začaly objevovat po celém světě. Se satanskou symbolikou a kacířskými texty také koketovali různé heavymetalové hudební skupiny a jejich posluchači se za satanisty označovali. V roce 1993 bylo odhaleno spojení mezi některými satanistickými a fašistickými spolky. Výrazné norské ústředí nese výmluvný název „Hvit Arisk Motstand“ (Bílý árijský odpor). (Wiebeus 2006, s. 219-20) Jiná diskuze je ovšem vedena o současné míře společenské nebezpečnosti satanismu. Společnost totiž dnes v hodnocení satanismu kolísá od iracionálních obav ze světového satanistického spiknutí, v jejich představách plného
krvavých
obětí,
až
k toleranci
vůči
satanismu
jako
nezávažnému
exhibicionistickému projevu duševně spíše labilních jedinců. (Vojtíšek 2004a, s. 172) 16
Základní satanistická symbolika odráží spjatost satanismu s židovskou a křesťanskou tradicí. Základním symbolem je pentagram, často obrácený špicí dolů, někdy s dokreslenou tváří kozla (původně se jedná o židovské obětní zvíře, vyhnané za hříchy starozákonního lidu na poušť) či číslo 66613, vzaté z Bible, v níž bylo gematrickou šifrou za pronásledovatele křesťanů císaře Nerona (Vojtíšek 1998b). Většina moderních satanistů je ateistická. Nevěří ani neuctívají žádné specifické božstvo (Satana), či jinou bytost14. Spíše uctívají abstraktního satanského ducha, následují satanské ideje a prezentují je jako ideál.
2.3.2 NOVÝ NÁBOŽENSKÝ SMĚR, NEBO SEKTA? Při studiu satanismu se často setkáme s označením „satanská sekta“, „satanská církev“ či „satanistická skupina“. Problém spočívá ve správném označení. Pojem „sekta“, jakožto jeden z esenciálních pojmů sociologie náboženství, byl zaveden zakladatelem tohoto oboru Maxem Weberem. „Sekta“ byla definována především komparací s pojmem „církev“. Weber tyto termíny používal jako tzv. ideální typy, tedy metodologické nástroje vzniklé abstrakcí a vystihující ty nejzákladnější znaky. Pro Webera byla sekta typem náboženské skupiny s exkluzivním členstvím (tedy skupiny malé a uzavřené, vylučující aktivitu v jiné náboženské skupině), do které jedinec vstupuje volním aktem v dospělosti. „Nejdříve slovo ‚sekta‘ označovalo buď skupinku, která se odštěpila od původního celku, nebo žáky mistra prohlášeného za kacíře. (…) ‚Sekta‘ vznikla z latinského ‚sequi‘, následovat. Žák určité sekty se vydává cestou, jež ho přivede do postavení stoupence, načež se stává sektářem: izolovaným.“ (Abgrall 2000, s. 11) Dalším znakem je dle Abgralla rozdílný přístup k většinové společnosti mezi sektou a církví. Sektou se dle něj rozumí více či méně rozvinutá skupina, shromážděná kolem vůdce či náboženské nebo jiné ideologie, která sice funguje podle uzavřeného a tajného modelu, ale přitom respektuje svobodnou vůli svého vyznavače. Církve naopak ve většině případů usilují o to, aby byly nedílnou součástí společnosti, či dokonce aby se staly jejími dominantními prvky (státním náboženstvím). (Abgrall 2000, s. 13-4) Souhrnně tedy můžeme říci, že hlavními 13
Číslo 666 se objevuje v biblické knize Zjevení sv. Jana, kap. 13,18: „Kdo má rozum, ať sečte číslice té šelmy. To číslo označuje člověka (Antikrista, pozn. PV), a je to číslo šest set šedesát šest.“ (Opatrný 1998, s. 102) 14 Forma satanismu inkorporovaná v První církev Satanovu či Sétův chrám je nazývána filozofickým satanismem a neuznává žádnou specifickou bytost. V menšině jsou pak skupiny (např. Řád devíti andělů), pro něž Satan představuje opravdovou existující bytost. (The Religious Movements pages)
17
charakteristikami sektářského náboženství je silný důraz na nasazení jednotlivce ve prospěch doktrín a mravních zákonů sekty, budování skupinové identity a stanovení hranic mezi čistým a nečistým (Partridge 2004, s. 18). Dle zjištění je pro křesťany slovo „sekta“ často negativním označením různých křesťansky nepravověrných skupin, sekulární veřejnost spojuje sektu s tzv. „vymýváním mozků“ apod. Většina sekt se navíc hlásí k postavení církve, což celý problém ještě více komplikuje. Sekty této neurčitosti využívají neustále. Díky tomu, že se prezentují jako „nová náboženská hnutí“, se jim podařilo dostat debatu na rovinu náboženské svobody. Ovšem mimo odborné diskuze má slovo „sekta“ výrazně negativní konotace. „Nové náboženské skupiny jsou často označovány termínem ‚sekty‘, který má v našem prostředí zcela jednoznačně negativní konotace. Není pak divu, že je v českých čtenářích vytvářen strach z těchto skupin.“ (Lužný 1997, s. 93) Po hromadné sebevraždě 913 příslušníků náboženského hnutí Svatyně lidu a po mediálním ohlase této události nabylo slovo „sekta“ smyslu extrémního zneužívání a manipulace s jejími příslušníky. Pokud veřejnost sekty a jejich členy příležitostně zesměšňuje, potom tuto skutečnost považují příslušníci sekty spíše za potvrzení své víry (Wiebeus 2006, s. 18). Mezi hodnotově neutrálním pojmem „sekta“ v jazyce sociologů a tímtéž pojmem, který je mimo rámec odborných diskuzí silně negativně zatížen, dochází ke konfliktu a ke zmatení. Jedna skupina vědců se zasazuje o používání tohoto termínu a postupné vytlačování konotací; větší šanci na úspěch má pak druhá skupina, jež zavádí negativně nezatížený pojem „nová náboženské hnutí“. (Vojtíšek 2004b, s. 1-2) „Termín ‚nová náboženská hnutí‘ (new religious movements) se objevil v sociologické literatuře sedmdesátých let jako nástroj označení některých kontroverzních náboženských skupin té doby. Šlo především o skupiny, které získaly prostřednictvím masmédií největší pozornost veřejnosti.“ (Nešpor - Lužný 2007, s. 93) Nová náboženská hnutí jsou zřetelným produktem procesu modernizace a globalizace, zároveň jsou důsledkem sílícího kontaktu mezi různými kulturami. Tato hnutí představují partikulární sociokulturní fenomény, které směřují ke zdůraznění diferentností v rámci dnešní globální kultury, a tím posilují proces hledání komunikačních prostředků mezi těmito diferentnostmi. Jedním z nejpoužívanějších komunikačních prostředků je proto v tomto ohledu internet. „Ve společnosti planetárních rozměrů, v níž žijeme a v níž rychle a svobodně kolují informace a uskutečňuje se směna, nalézáme pluralitu náboženství. Konstatujeme, že existuje rozmanitost v náboženské nabídce na ‚velkém trhu symbolika‘, kterou křesťanství 18
považuje za ‚konkurenci‘, a že existuje reálná možnost doposud vyznávané (…) náboženství opustit.“ (Dokumenty katolické církve 1997, s. 18) A tato možnost je skutečně v dnešní době k dispozici, zejména pro adolescenty, kteří hledají duchovní ukotvení svého života. V procesu vlastní socializace se snaží definovat religiózní aspekt svého života (pokud jej pociťují) a nejsou příliš vázáni společenskými konvencemi, častěji spíše rodinnými zvyklostmi a rodinou preferovaným náboženstvím. Rozšíření vlivu sekt na mládež souvisí s věkovými zvláštnostmi mládeže (útěk před samotou, snaha po sociálním kontaktu, hledání smyslu života apod.), se současnými společenskými podmínkami (nezaměstnanost), nesprávným stylem rodinné výchovy (malá pomoc při orientaci dospívajících, konzumní životní zaměření) i s odmítáním zastaralých forem tradičního náboženství (Stříženec 1997, cit. dle Lužný 1997, s. 17). Zmíněné krizové situace poukazují na různé potřeby, touhy a problémy, jež vyžadují konkrétní a přiměřenou odpověď. Sekty tvrdí, že odpověď mají, a poskytují ji v citové i intelektuální sféře, přičemž častokrát jejich způsob odpovědi na citové potřeby zamlžuje pohled intelektuální (Dokumenty katolické církve 1997, s. 15). Ideologie satanismu je skupinou lidí často přijata proto, že některé její teoretické složky jsou v souladu se zájmy této skupiny. Každá skupina účastnící se společenského střetu se dožaduje solidarity a právě ideologie solidaritu podněcují. (Berger – Luckmann 1999, s. 123) Navíc „…sekta dodává lidem pocit, že její členové patří ke zvláštní, vyvolené skupině lidí – k elitě.“ (Wiebeus 2006, s. 28)
2.3.3 SATANISMUS V ČESKÉ REPUBLICE Sčítání lidu roku 2001 prokázalo znatelně rychlý pokles obyvatel, kteří se hlásí k relativně velkým náboženským společnostem. Hlavní tři církve se stotisícovou základnou15 vykazují ztrátu svých stoupenců v desítkách procent. Největší přírůstek mezi věřícími zaznamenala během sčítání obyvatel rubrika „ostatní“, která zahrnuje sympatizanty u nás netradičních náboženských forem, především mnoha rozličných sekt. Obliba těchto skupin rozvíjejících spiritualitu roste, přestože se stáváme stále více ateistickým národem. „Výskyt tak velkého počtu sekt signalizuje, že existují nějaké povážlivé situace v životě společnosti, kdy se prohlubuje duchovní vakuum; rozvoj sekt může být také
15
církev římskokatolická, českobratrská evangelická a československá husitská
19
vedlejším a nechtěným produktem konzumerismu – nahromadilo se totiž přílišné množství ‚duchovního zboží‘, které vychvaluje své přednosti a kvalitu, a zájemci jsou v této samoobsluze zcela bezradní. (…) tyto nabídky (sekt – pozn. PV) působí často sugestivněji a přitažlivěji, než jaké mohou poskytnout církve.“ (Hora 1995, 82-3) Český statistický úřad zaznamenal tedy celkem 32,14 % věřících obyvatel. Z počtu věřících se necelých 8 % hlásí k jiným než dominantním náboženským hnutím. K rozšíření tohoto trendu přispěla především demokratizace odstartovaná Sametovou revolucí v roce 1989, stejně tak i série zákonů o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností (od zákona 308/1991Sb. k novějšímu 3/2002Sb.). Je ovšem třeba připomenout, že náboženské skupiny mohou v České republice působit i mimo rámec tohoto zákona. Ke své existenci nicméně nemusí být v postavení právnické osoby, popř. mohou být v postavení jiné právnické osoby než církve či náboženské společnosti. Mohou být státními úřady registrovány jako nadace, obecně prospěšné společnosti, spolky nebo dokonce (a to je nejčastější případ) jako občanská sdružení. Jinými slovy, pro existenci osob, které spojuje stejné náboženské přesvědčení, není nutné, aby tato skupina byla českým státem registrována jako církev nebo náboženská společnost podle zákona 3/2002Sb. Příslušníkům všech vyznání i zájemcům o jakoukoli formu náboženského života Česká republika poskytuje náboženskou svobodu. Deklaruje ji Listina základních práv a svobod nejprve zárukou svobody vyznání v článku 15. Článek 16 pak deklaruje i svobodu projevů náboženského vyznání. (Vojtíšek 2004a, s. 13) Počet českých příznivců satanismu není možné přesně odhadnout. Satanismus totiž u nás tvoří na sobě nezávislé skupiny, řády či lóže i jednotlivci, mezi nimiž nemusí být (a nebývá) žádná komunikace ani vzájemné uznání jako skutečných satanistů (Vojtíšek 1998a, s. 121). K činnosti První Církve Satanovy se hlásí Církev Satanova v České republice, jejíž vznik byl vyhlášen 1. října 1991 hudebníkem metalové kapely Root Jiřím Valterem, zvaným Big Boss (Suchánek 2003). Církev Satanova v České republice má asi sto členů16 a s veřejností komunikuje prostřednictvím poštovní schránky 28 na poště Brno 16 (Vojtíšek 2004a, s. 170-1). Církev Satanova však není zaregistrována v rejstříku církví a náboženských společností Ministerstva kultury ČR.
16
Podmínkami pro přijetí jsou: zdůvodnění žádosti, vyplněná přihláška a zaplacení poplatku 500 Kč. Vyplněnou žádost osobně posuzuje Jiří Valter.
20
V řadách mladé generace se ovšem najde dostatek těch, které láká tajuplný rituál, protikladný všem náboženským a kulturním tradicím. Láká je extatické vzrušení, ne nepodobné drogovému opojení, zároveň však chtějí nějakým způsobem ventilovat kondenzovanou agresi, obzvláště pokud je zahalena do rádoby mysterijního oparu. „V motivaci pro členství ve skupině lze rozlišit zájem podílet se na dosahování deklarovaných cílů a sociálněpsychologické motivy. (…) Mezi deklarovanými cíly lze zdůraznit jako psychologické, kromě participace na kultu a získávání informací, zvláště individuální prožitek, ať už ve členství skupiny, nebo v soukromí. (…) Významné prožitky poskytuje účast na náboženských rituálech, zejména při iniciačních rituálech.“ (Říčan 2002, s. 141-2) Mediované obsahy satanistické literatury, a stejně tak i popis rituálních obřadů, mohou ovlivňovat budoucí jednání a socializaci jedince. Mohou fungovat jako návod či vzor jednání17, a to především u adolescentů. V České republice se projevují satanisté různých typů, přičemž jejich věkový průměr je velmi nízký, v převážné části jsou to právě nezletilí (Hora 1995, s. 207). Za opravdu nebezpečné projevy této subkultury můžeme považovat její pokleslou formu, v níž se používají nejprimitivnější prostředky zprofanovaného okultismu a zájem se soustředí na antimorálku či agresi. Není tedy náhodou, že „…satanismus tohoto ražení se pokládá za nejnebezpečnější sektářský jev současnosti.“ (Hora 1995, s. 207).
2.3.4 MEDIÁLNÍ OBRAZ SATANISMU V ČR Vnímání satanismu v České republice je bezpochyby ovlivněno masmédii. A to nejen zpravodajstvím, ale i publicistickými relacemi a filmy. Opomineme-li aktivní vyhledání informací, téma satanismu není zařazeno ve školních kurikulech, nereflektují jej mainstreamové časopisy, ani na internetu se s tímto tématem běžně nesetkáme. Jedinou možností je tedy selekce informačních zdrojů, jež se tomuto tématu bezprostředně věnují18. Vzniká tu ovšem riziko nemožnosti přímé komparace např. s protikladnou či jinou náboženskou filozofií. Výzkumem kognitivních procesů lidské psychiky bylo zjištěno, že diferencovaná informační strategie je účinná. Budeme-li tedy sledovat informace jednoho 17
Podkladem je např. Teorie vzorů, která vysvětluje proces sociálního učení prostřednictvím portrétování nebo popisu sociálního života v mediovaném obsahu a jeho napodobování a interiorizaci (DeFleur – BallováRokeachová 1996, s. 221-2) 18 srov. Princip selektivní pozornosti (DeFleur – Ballová-Rokeachová 1996, s. 205-6)
21
určitého druhu, budou se nám zdát věrohodnější a bližší realitě. Konkrétní informace by tedy měly být střiženy na míru lidem se specifickými zájmy, hodnotami a přesvědčením. (DeFleur – Ballová-Rokeachová 1996, s. 190) Tento princip segmentace informačního trhu výrazně ovlivňuje podobu a nalezitelnost věrohodných informací týkajících se satanismu. Je proto obtížné tyto informace hledat jinde, než na stránkách na tuto problematiku přímo úzce zaměřených. Mediální obraz tohoto alternativního náboženského směru je však většinou předkládán černobíle. Na vině není pouze zjednodušená stereotypizace nových náboženských směrů, ale i způsob práce médií a jejich běžná agenda: „…provoz masmédií nepředpokládá soustavné studium odborné literatury, ale je založen na přebírání již dříve publikovaných informací bez ohledu na jejich věrohodnost. Výsledkem je skutečnost, že masmédia produkují obraz určitého fenoménu, který dále udržují, a nemají tendenci tento apriorní obraz nijak problematizovat. Zcela zřetelně se tento prvek práce masmédií projevuje ve vytváření obrazu nových náboženství v českých periodicích. Ten je v českých médiích poměrně jasně vymezen – tyto skupiny jsou nebezpečné, popř. obskurní, před nimiž by se měl mít ‚normální‘ člověk na pozoru.“ (Lužný 1997, s. 93) Za projev tzv. „nízkého kulturního vkusu“ považuje DeFleur a Ballová-Rokeachová mediální obsah zobrazující vzrůstající násilí, zachycování kriminálních technik, horrorová témata a melodramatické vzorce (DeFleur – Ballová-Rokeachová 1996, s. 143). Za takový typ obsahu se mohou považovat mimo jiné i náboženské časopisy a dále takový obsah, který by nějak přispíval k porušování morálky nebo podněcování k sociálně nepřijatelnému chování. Masmédia definují jisté druhy chování a skupiny lidí jako deviantní a pro společnost nebezpečné. Navíc často demonstrativně přehánějí reálnou nebezpečnost a význam takových skupin a jejich aktivit a tíhnou k vyvolávání „morální paniky“. Poskytují tak společnosti viditelné „obětní beránky“, tedy terče pro rozhořčení. Tím zároveň odvádějí pozornost společnosti od skutečného zla. (McQuail 1999, s. 401) Nová
náboženská
hnutí
jsou
v obtížné
pozici,
jelikož
vznikají
přímo
z náboženského protestu, mají novou, a tedy často kontroverzní podobu, navíc jejich činnost je často předmětem kritiky tzv. antikultovního hnutí. Tato antikultovní hnutí kladou důraz na ovlivňování veřejnosti prostřednictvím televize, novin a časopisů. „Masmédia jsou ideálním prostředkem pro cílená vytváření určitého obrazu nějakého sociálního fenoménu, neboť zprostředkování daného fenoménu masmédii předpokládá stručnost, jednoduchost a přehlednost.“ (Lužný 1997, s. 93) Satanismus je často také 22
kritizován, že „podává zkresleným způsobem doktrínu katolické církve a bez jakékoliv objektivnosti napadá určité prvky katolických obřadů a učení.“ (Dokumenty katolické církve 1997, s. 25) Co se týče pravdivých informací, jejich dostupnost může být omezená i pro odborníky na nová náboženská hnutí. Je to způsobeno tím, že zasvěcení do tradice může být omezeno pouze na vybrané kandidáty, na určité příležitosti či určitý čas (Berger – Luckmann 1999, s. 111) a nejlepší metodou pro studium satanismu tak zůstává zúčastněné pozorování.
2.3.5 PERSVAZIVNÍ POTENCIÁL „Dimenze postmoderní společnosti obsahuje nejistotu, váhavost a nedostatek kontroly, což společně všechno vede k úzkosti. Tato úzkost je cena, kterou musíme platit za nové individuální svobody a za novou zodpovědnost.“ (Bauman 2004, s. 109) Úzkost spolu s náboženskou deprivací v sekularizovaném státě volá po potřebě ukotvit duchovní hodnoty a životní filozofii v nějaké konkrétnější religiózní formě. Nejčastějším jevem při sledování společenského a kulturního kontextu vzniku nových sekt je nebývalá rychlost změn v současném světě, která vede k neosobnímu stylu života a k úzkostnému hledání životního smyslu a vlastní identity. „V potaz musíme vzít též duchovní situaci dnešní kultury, charakterizované často zoufalým hledáním náboženské zkušenosti. Jedním z prvků tzv. postmodernismu je hledání něčeho hlubšího, než je racionální materialismus, typický pro předchozí období modernismu.“ (Dokumenty katolické církve 1997, s. 11) Stránky zabývající se satanismem mají především informační charakter, případně jsou navrhovány k podpoře vzájemné komunikace příznivců satanismu. I přes jejich povětšinou amatérský design a často obdobný obsah, mohou určitou měrou sloužit jako prostředek propagace satanismu, resp. mohou nepřímo přesvědčovat své návštěvníky a měnit jejich postoje. Není to ovšem primárním cílem ani jedné ze zkoumaných stránek. Přesvědčování je založeno na schopnosti přesvědčovatele využít příležitosti k pohnutí. „Tzv. normální přesvědčování je založeno na hypotéze účasti svobodného úsudku příjemce. Jeho provádění je podmiňováno čtyřmi kritérii: věrohodností sdělení, jeho konzistencí, koherencí a přiměřeností. Sekta předkládá ‚produkt‘, o němž předpokládá, že odpovídá dané potřebě (tomu, co verbovanému chybí) v dané chvíli.“ (Abgrall 2000, s. 93) Není ovšem příliš pravděpodobné, že by se satanská sekta snažila přímo ovlivňovat internetové uživatele a nabízela jim skutečně cílený „produkt“. V případě internetových stránek se jedná spíše o nevědomé ovlivňování. Toto ovlivňování může vznikat na 23
několika úrovních. Na úrovni sociálně-komunikační lze toto ovlivňování ilustrovat na tzv. procesu modelování vzorů (DeFleur - Ballová-Rokeachová 1996, s. 224-5): Proces modelování 1.) Jednotlivý člen publika pozoruje nebo čte o osobě (modelu) zapojené do určitého vzorce jednání v mediálním obsahu. 2.) Pozorovatel se identifikuje s modelem, tzn. věří, že je jako model, chce být jako model, nebo považuje model za tak atraktivní, že stojí za napodobování. 3.) Pozorovatel vědomě poznává – nebo nevědomě dospívá k názoru, že pozorované či popsané chování bude funkční. To znamená, že osoba uvěří, že chování přinese nějaké žádoucí výsledky, jestliže bude v určité situaci napodobováno. 4.) Jednotlivec si vybaví činnosti modelu, je-li konfrontován s důležitými podmínkami (podnětová situace), a napodobuje toto chování jako prostředek reagování na tuto situaci. 5.) Napodobení činnosti v důležité podnětové situaci přináší jednotlivci nějakou úlevu, odměnu nebo zadostiučinění, což způsobuje, že spojení mezi těmi podněty a modelovou situací jsou upevněna. 6.) Pozitivní upevnění zvyšuje pravděpodobnost, že jednotlivec použije reprodukovanou činnost opakovaně jako prostředek reagování na stejné situace. Interpretace ad 1.) Návštěvník internetové stránky čte její obsah, např. úryvky z textu Satanské bible, která popisuje jisté způsoby chování v různých životních situacích (viz kap. 2.3.1). ad 2.) Způsoby chování satanisty připadají návštěvníkovi atraktivní, nonkonformní a originální, leckdy také egoisticky výhodné. Zároveň zjišťuje, že je lze aplikovat v běžném životě. ad 3.) Vzhledem k tomu, že satanistické devatero přikázání oslavuje egocentrismus, klade důraz na zisk a požitky (a to zejména v nepřímém protikladu s částečně altruistickou křesťanskou vírou) a staví do popředí osobní moc a sílu, je pravděpodobné, že poddajnému návštěvníkovi může toto devatero připadat funkční a prospěšné.
24
ad 4.) V této fázi se člověk mající ukotvené zásady satanisty dostane do životní situace, která byla ať už explicitně či implicitně popsána např. v Satanské bibli. Rozhodne se situaci řešit podle tohoto vzoru. ad 5.) Jednání přináší v konkrétním případě jedinci úspěch či zisk; teorie je potvrzena praxí. Dochází k upevnění vazby a ještě většímu upevnění identifikace s výchozím modelem. ad 6.) Díky pozitivnímu výsledku vykonaného jednání je pravděpodobné, že ve stejné či obdobné situaci bude toto jednání opět učiněno.
2.3.6 NEBEZPEČÍ SATANISMU Je satanismus nebezpečný pro své stoupence, jejich rodinné příslušníky či snad dokonce pro celou společnost? Tato otázka nemá jednoznačnou odpověď, vždy je třeba přihlédnout k dalším okolnostem. Veřejnost i přes některé iracionální obavy existenci sekt příliš nevnímá. Sporadicky se o sektách (včetně sekty satanistické) dozvídá ze sdělovacích prostředků, a to v několika málo případech, kdy činností sekt bylo poškozeno psychické či fyzické zdraví jednotlivců nebo v případech, kdy je s činností sekty spojeno omezování osobní svobody (přestože často se členové sekty své osobní svobody vzdali „dobrovolně“). V psychologické či psychosociální rovině může egoistická životní filozofie satanismu přivodit člověku několik problémů a konfliktů se společností. Moderní satanista je ve své podstatě nonkonformní člověk, jednající pouze v souladu se svými zájmy. Společnost tedy může (společně s jeho vlastní snahou být výjimečný) reagovat jeho odsunem z centra na kraj; satanista se může stát outsiderem. A to zejména v poměrně homogenních kolektivech, např. ve školní třídě. Zejména pak adolescenti jsou nejvíce náchylní ke vstupu do sekty, resp. praktikování sektářských rituálů. Hledání duchovního „útočiště“ je iniciováno i z toho důvodu, že v myšlenkách obsažených v křesťanských teologiích často mládež marně hledá odpověď na svoje otázky (Hora 1995, s. 18). Je pak přitahována mysticismem a pragmatismem některé alternativní filozofie, například právě satanismem. Dle typologie satanismu rozčleněné Arthurem Lyonsem můžeme rozeznat (Lyons 1995, s. 20): a) osamělé satanisty; b) mimo zákon stojící sekty; c) novosatanistické církve.
25
Nepřizpůsobivá mládež s radikálními názory je obvykle přitahována satanismem na úrovni osobní či intimní. Zlehčeně řečeno, „…v mnoha případech jsou to nedospělí lidé, inspirovaní lyrikou a jevištní parádou heavymetalových skupin, kteří četli Aleisteira Crowleyho“ (Barret 1998, s. 218). Nemají potřebu se organizovat do skupin, vyznávají satanismus jako svou vnitřní filozofii. Praktikující satanisté jej nepovažují za zlo, zato považují za zlé či špatné mnohé, co křesťané považují za dobré (Opatrný 1998, s. 102). Naproti tomu nelegální sekty jsou v některých případech tvořeny psychicky labilními osobami, někdy také sexuálními devianty. Aby mohl stoupenec patřit ke skupině, musí kopírovat její chování z chování ostatních. Toto napodobování stírá jeho individualitu. Jedná se o skutečné psychologické přemodelování, typické pro komportementální techniky19, které postupně vytvářejí novou osobnost, lépe přizpůsobenou sektářské dynamice (Abgrall 2000, s. 95). Nebezpečí takových skupin pro společnost je zřejmé. Jedná se zejména o vandalismus (poškozování náhrobků, kostelů) a ve výjimečných případech i týrání zvířat, omezování osobní svobody či ublížení na zdraví. Velký rozruch kolem údajného rituálního týrání dětí v průběhu černé mše20 se ukázal být spíše nepravdivý. Satanismus je totiž často zástěrkou některých trestných činů. Naopak k jeho čistě nenásilné formě se hlásí novosatanistické církve, preferující neortodoxní formu satanismu, převážně pojímaného jako koncentraci moci a pragmatismu. Další rozdělení lze provést podle toho, proti čemu daná satanistická skupina vzdoruje (Remeš – Vojtíšek, cit. dle Suchánek 2003, s. 23-4): a) náboženský satanismus (profilující se na protestu proti křesťanskému náboženství); b) antimorální satanismus (protestující proti morálce založené na křesťanství); c) antikulturní satanismus (představující vzdor proti kulturním hodnotám křesťanské civilizace). Největším nebezpečím pro společnost mohou být se satanismem spjaté násilné trestné činy, podněcování náboženské nesnášenlivost a v neposlední řadě také napojení na 19
Spočívají v modifikaci vztahů jedince k jeho prostředí a jsou zaměřeny na kontrolu styku stoupence s předešlým systémem vztahů. Omezují informace přicházející ze společnosti, dochází k přetvoření preferencí člověka a jeho vnímání reality (resp. pokřivené vnímání dichotomie dobra a zla). 20 Černá mše je nejdůležitějším satanistickým rituálem; její praktikování je de facto převrácením symboliky mše křesťanské. Základem je černý oltář, na němž spočívá nahá žena; mše by měla být vykonána tzv. černým knězem, tj. odpadlíkem od křesťanské církve. V průběhu mše se podávají hostie napuštěné krví.
26
pravicový extremismus. Satanismus má totiž často spojitost s neonacismem, přičemž tato ideologie láká tisíce mladých lidí, často ze středních a vyšších sociálních vrstev. Komerční duch dnešní doby povzbuzuje temný romantismus, z něhož právě přívrženci satanismu představují nejextrémnější větev se subverzivním potenciálem. Satanismus se stává jejich štítem a symbolem privilegovanosti. „Živnou půdou satanismu je zejména internet, jenž nenápadně přitahuje mladé lidi
a přivádí
je k magii,
sektářským skupinám,
pornografickému obchodu, ale i často k neonacistickým organizacím“ (Chartier 2006). „Z policejního hlediska je destruktivní taková sekta, jejíž činy jsou v rozporu s trestním zákonem. (…) Mezi nejzávažnější rizika patří infiltrace státních struktur se subverzivními cíly, anebo s cílem získat zde know-how či pozice, který by jim umožňovaly využívat svůj vliv ve prospěch skupiny, k níž patří. (…) Ohrožení přicházející nečekaně od malých skupin, které předtím nikdy nikdo nezaznamenal jako možnou hrozbu, bývají nejnebezpečnější. I málo početná a neorganizovaná sekta se může stát nebezpečnou v případě, že by její příslušníci byli ve spojení se členy teroristických, extremistických a jiných zločineckých organizací.“21 Jako jednu z důležitých forem propagace satanismu, či vyznávání kulturních hodnot ve shodě se satanismem, je třeba zmínit produkci blackmetalových hudebních skupin, jejichž symbolika i tvorba propagují démonická témata smrti, zatracení a násilí. Rockové festivaly pod širým nebem skupin Black Sabbath, Iron Maiden, AC/DC či KISS mnohdy připomínaly pohanské sabaty a jejich účastníci vystupovali v oblečeních jako při náboženských slavnostech. (Remeš 1998) Koncerty těchto hudebních skupin často zdobí symbol kozla či pentagramu spolu s nacistickou symbolikou. Počet těchto hudebních skupin na českém území22 v poslední době osciluje mezi deseti a dvaceti. Texty jejich hudebních nahrávek mohou sloužit jako poměrně snadná cesta k satanismu a to zejména pro rizikovou skupinu – adolescenty.
21
Poslední explicitní zmínka o nebezpečnosti sekt v dokumentu Ministerstva vnitra z roku 2001: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001 22 Z nejznámějších: Amon, Inferno, Masters Hammer, Root, Törr (Suchánek 2003, s. 81-4).
27
3. EMPIRICKÁ ČÁST Satanismus a jeho rozličné projevy a způsoby uctívání nejsou svázány s žádnou oficiální institucí; praktikování satanismu je často privátní záležitostí. Individuální cesta k satanistické víře může být iniciována z nejrůznějších popudů, tento výzkum se zaměří na satanismus v podobě, v jaké je k nalezení na českých internetových stránkách. Vzhledem k tomu, že jsem v současné době nenašel v katalozích knihoven či univerzit práci, která by se věnovala projevům satanismu v prostředí českého internetu, pokusí se tato práce o exploraci dosud nezmapovaného terénu. Obsah zkoumaných internetových stránek je velice rozdílný, naopak v některých případech velice (či absolutně) shodný. Některé stránky mají podobu osobního multitematického blogu, jiné jsou zaměřené pouze na oblast satanismu. Jejich informační a výpovědní hodnota se liší, v prostředí internetu navíc získávají specifickou podobu. Mnohé z nich obsahují nepůvodní data, často okopírovaná z jednoho zdroje. Kvalitativní analýza vybraných stránek a jejich vzájemné porovnání by mělo ukázat, jaké informace jsou na těchto stránkách k dispozici, jaký mají charakter a jak jsou stylizovány, což souvisí i s grafickým designem těchto stránek. Důležitou funkcí satanistických stránek je možnost interakce uživatelů internetu. A to v podobě diskuzních fór, návštěvních knih či elektronické pošty. Práce tedy bude i zahrnovat zkoumání dostupnosti těchto komunikačních nástrojů na jednotlivých stránkách. Hlavním bodem pozornosti pak bude případný výskyt a kombinace persvazivních prvků, resp. jejich potenciál ovlivnit internetového uživatele.
3.1 VÝZKUMNÝ ZÁMĚR Vzhledem k použité metodě (zakotvená teorie) nebylo cílem výzkumu verifikovat či falzifikovat hypotézy přidružené k výzkumné otázce; sama tato otázka (resp. zaměření výzkumu) byla až produktem procesu zkoumání, kódování a analyzování. Pro přehlednost uvedu výzkumný záměr již v této sekci. V souladu s teoretickými východisky se tato práce zaměření na poznávání, popis a interpretaci persvazivních postupů a prvků, které obsahují zkoumané satanistické stránky. Cílem práce bude určení kategorií persvazivních částí a stanovení koeficientu multikauzální persvaze. Tato práce nemá za úkol generalizovat získané poznatky na všechny české satanistické internetové stránky, nýbrž má ilustrovat persvazivní potenciál vzorku stránek, vybraného dle specifického klíče. Vzhledem 28
k možné nebezpečnosti stoupenců satanismu bude stěžejním problémem stanovení stupně persvaze či atraktivity pro uživatele internetu, kteří si díky němu teprve utvářejí svou religiózní identitu. Lze předpokládat, že pokud navštíví satanistické stránky, je jejich zájem orientován otevřeně vůči satanismu (či mnoha jeho alternativám) a existuje tedy jistá možnost, že je mediovaný obsah zaujme, případně změní či ukotví jejich náboženské přesvědčení.
3.2 METODA Výzkumný záměr je v této práci podmíněn metodou. V tomto případě budu využívat kvalitativní analýzy, a to především výzkumných metod zakotvené teorie (grounded theory). Zakotvená teorie je kvalitativním pojetím výzkumu, které umožňuje badateli vytvářet teorie vycházející z empirického základu. Teoretickým východiskem pro tuto práci budou publikace Kvalitativní výzkum (Hendl 2005) a Základy kvalitativního výzkumu (Strauss – Corbinová 1999). Důvodů pro využití kvalitativního výzkumu je více. Jedním z nich je podstata zkoumaného problému. Některé zkoumané oblasti jsou vhodnější spíše pro kvalitativní způsob výzkumu. To je případ výzkumu, jenž se snaží odhalit podstatu něčích zkušeností s určitým jevem, např. i subjektivní zkušenost pozorovatele. Používají se relativně málo standardizované metody sběru dat, navíc hlavním instrumentem je sám výzkumník (Hendl 2005, s. 52). Kvalitativní metody se užívají k odhalení a porozumění tomu, co je podstatou jevů, o nichž doposud mnoho nevíme. Mohou být také použity k získání nových a neotřelých názorů na jevy, o nichž už jsou jisté informace známé. V neposlední řadě mohou kvalitativní metody pomoci získat o jevu detailní informace, které se kvantitativním metodám obtížně podchycují. (Strauss - Corbinová 1999, s. 11) Přičemž ovšem „…neexistuje jediný obecně uznávaný způsob, jak vymezit nebo dělat kvalitativní výzkum“ (Hendl 2005, s. 49). Typickými cíli kvalitativního výzkumu jsou explorace a popis případů; kvalitativní výzkum se zabývá především texty, slovy a obrazy. Používá interpretativní metody hledáním témat a pravidelností v narativních datech. Získává mnoho informací o velmi malém počtu jedinců, proto jeho závěry mají nízkou reliabilitu, ovšem potenciálně vysokou validitu. Zakotvená teorie je induktivně odvozená ze zkoumání jevu, který reprezentuje. Především označuje strategii výzkumu a zároveň způsob analýzy získaných dat (Hendl 2005, s. 125). Je tedy teprve odhalena, vytvořena a prozatímně ověřena systematickým 29
shromažďováním údajů o zkoumaném jevu a jejich analýzou. Nezačínáme teorií, kterou bychom posléze ověřovali. Spíše začínáme zkoumanou oblastí a necháváme, ať se vynoří to, co je v dané oblasti významné. Pojetí výzkumu založené na zakotvené teorii je kvalitativní výzkumnou metodou, která používá systematický soubor postupů ke tvorbě induktivně odvozené zakotvené teorie o nějakém jevu. Výsledkem výzkumu je spíše teoretické vyjádření zkoumané reality. (Strauss – Corbinová 1999, s. 13-5)
Základními metodologickými body jsou: 1. Účel výzkumu, identifikace fenoménu a metody sběru dat. 2. Plán výzkumu – v této práci tedy využití metod zakotvené teorie. 3. Výběr zkoumaných jednotek – kritéria, stanovení metody výběru. 4. Metoda získávání dat – hlavním prostředkem kvalitativního výzkumu je sám výzkumník. Je nutné určit vztah výzkumníka ke zkoumanému jevu (viz kap. 3.3). 5. Procedura sběru dat. 6. Analýza dat provedená kódováním, interpretací a komparací. 7. Stanovení omezení studie a možností jejich minimalizace. 8. Výsledky.
Předmětem výzkumu této práce jsou vybrané internetové stránky zabývající se satanismem. Jedná se o tzv. virtuální data (Hendl 2005, s. 204), která jsou jedním z druhů dokumentů. Zkoumání dokumentů se zabývá především těmito jejich aspekty: 1. typ dokumentu; 2. externí znaky dokumentu – písmo, design; 3. interní znaky – obsah, interní evaluace dokumentu; 4. intencionalita dokumentu – ideologický náboj; 5. tematická blízkost dokumentu k fenoménu; 6. původ dokumentu.
30
3.3 PARADIGMATICKÝ PŘÍSTUP Následující výzkum bude prováděn v intencích paradigmatu nahlížejícího na internet jako na nástroj k podpoře náboženství. Internet tedy může sloužit jako nástroj propagace existující náboženské skupiny či jejích rituálů. Pozornost v tomto paradigmatu je zaměřena zejména na záměry samotného užívání internetu. Ten může být použit jako nástroj pro hledání informací o konkrétní náboženské skupině; informace (potažmo jejich forma a obsah) mohou zároveň nést propagační či persvazivní náboj. Persvazi definuje DeFleur a Ballová-Rokeachová jako záměrné využití média k tomu, aby formovalo či řídilo selektivní pozornost. V užším pojetí se jedná o promyšlenou prezentaci masově mediovaných sdělení, která jsou záměrně sestavena tak, aby u jistých skupin příjemců vyvolala specifické formy jednání. (DeFleur – Ballová-Rokeachová 1996, s. 280-1) V případě internetových stránek popisujících satanismus se jedná spíše o necílenou (nevědomou) persvazi, která spíše než propaganda působí jako faktor ovlivňující a podmiňující změnu budoucího chování některých uživatelů (viz Proces modelování, kap. 2.3.5).
3.4 KONSTRUKCE PRVOTNÍHO VÝZKUMNÉHO SOUBORU Relevantním materiálem pro tuto práci bude obsah českých internetových stránek, jejichž ústředním či vedlejším tématem je satanismus. Zkoumané internetové stránky musely být snadno k nalezení. Výzkumný soubor bude tedy obsahovat stránky, jež byly nalezeny zadáním klíčového slova „satanismus“ na nejpoužívanějších českých internetových vyhledávačích23. Stránky musely být dostupné v daném časovém období, konkrétně tedy v druhé polovině roku 2007.
3.4.1 KRITÉRIA VÝBĚRU VÝZKUMNÉHO SOUBORU Konstrukci výzkumného souboru jsem prováděl dle následujícího souboru kritérií:
K1: Stránky lze snadno nalézt Aplikace: Provedl jsem vyhledávání hesla „satanismus“ na vyhledávačích Seznam, Google a Centrum. Z vyhledaných stránek jsem do výzkumného souboru zařadil pouze ty, jež se 23
Dle procenta uživatelů sestupně: Seznam, Google, Centrum. Statistika je dostupná na http://history.toplist.cz/stat/?a=history&type=4 (18. 12. 2007).
31
v pořadí výsledků umístily do 20. místa včetně. Pro účely této práce je to dostačující počet, navíc výběr prvních dvaceti odkazů simuluje uživatelskou „pohodlnost“ při vyhledávání informací a zároveň reflektuje relevantnost odkazu ke klíčovému slovu.
Nedostatky odhalené pilotním výzkumem: V souboru stránek se neobjevily některé důležité weby (např. oficiální stránky První Církve Satanovy v ČR). Soubor obsahuje nefunkční stránky či nefunkční odkazy.
Modifikace K1: Přidal jsem k vyhledávačům katalogovou službu, konkrétně katalog serveru Seznam24 a to v rozsahu prvních 10 zobrazených odkazů. Nefunkční výsledky vyhledávání jsem přeskočil.
Výsledky aplikace modifikovaného K1: Soubor stránek obsahuje rozmanité druhy satanistických webů.
K2: Stránky jsou napsány českým jazykem Aplikace: Provedl jsem kontrolu jazykového obsahu stránek.
Výsledky aplikace K2: Vyřadil jsem 1 web psaný rusky (azbukou) a doplnil soubor další položkou (dle výsledků téhož vyhledávače dle K1). Výzkumný soubor obsahuje výhradně česky psané texty.
K3: Téma satanismu je na stránkách dostatečně zachyceno Aplikace K3: Provedl jsem obsahovou kontrolu stránek. Podmínkou byl obsah více článků se satanistickou tematikou, a to v celkovém minimálním rozsahu 200 slov.
24
struktura: Lidé a společnost – Názorové směry – Náboženství – Satanismus
32
Výsledky aplikace K3: Ze souboru jsem vyřadil 7 webů a nahradil je dalšími v pořadí dle K1 a K2.
Jednotkami mého výzkumu jsou konkrétní stránky s unikátní webovou adresou, jejichž obsah je převážně či částečně zaměřen na satanismus. Pro tento výzkum tedy disponuji souborem s 61 jednotkami (viz Příloha č. 1). Celkový počet vyhledaných odkazů byl 70 (po 20 výsledcích z každého vyhledávače a 10 odkazů v katalogu), z čehož vyplývá, že 9 položek bylo nalezeno několika systémy najednou. Necelých 15 % odkazů se tedy vyskytovalo na více než jednom vyhledávači, resp. katalogu, z toho všechny zároveň maximálně na dvou. Na více než dvou vyhledávačích se simultánně nenalézal žádný odkaz.
Graf č. 1: Umístění relevantních odkazů
83% 17%
N = 61
Odkaz pouze v 1 vyhledávači (n = 52) Odkaz na 2 vyhledávačích (n = 9)
3.4.2 CHARAKTERISTIKA SOUBORU Všech 61 nalezených odkazů jsem začlenil do tabulky stručně určující i jejich základní charakteristiku (viz Příloha č. 1). Kódování charakteristických prvků vychází z kódovací matice nalezených odkazů (viz. Příloha č. 2). Selektivně jsem vybral takové charakteristiky stránek, které budou dostatečně vypovídající pro prvotní výběr zkoumaného souboru. Na základě těchto charakteristik pak vyberu dle výběrového klíče vzorek 5 stránek, které budu detailně analyzovat. Mezi zkoumanými charakteristikami je:
33
Rozdělení na „klasické“ stránky a blogy Při výzkumu je třeba sledovat, jakého charakteru jsou specifické weby. Vytvoření blogu je poměrně jednoduché, a tak představuje vhodný způsob pro prezentaci informací a osobních postojů. Zůstává však většinou výpovědí o osobě webmasterů. Naproti tomu „klasické“ webové stránky jsou odosobněné, působí důvěryhodnějším dojmem. Ve výzkumném souboru se objevilo 32 blogů, tudíž zhruba polovina adres odkazuje na blogy.
Návštěvnost stránek V tomto výzkumu je spíše doplňkovou charakteristikou, slouží k následnému náhodnému výběru jedné jednotky. Bohužel ve většině případů (64 %) nebyla návštěvnost na stránkách uvedena, resp. chybělo počítadlo návštěvnosti. Průměrná zobrazená celková návštěvnost stránek od jejich založení byla 34 434 návštěv25.
Dostupnost diskuzního fóra (DF), návštěvní knihy (guestbooku, GB), či e-mailového kontaktu Stěžejním kritériem při zkoumání souboru je i možnost interakce mezi návštěvníky stránek prostřednictvím diskuzních fór či návštěvních knih. Interakce by měla probíhat i mezi návštěvníkem a správcem stránek, proto byla zkoumána (zjevná) přítomnost či absence adresy elektronické pošty webmasterů. GB byl dostupný pouze na necelých 10 % stránek. Pouze jediný web splňoval podmínku dostupnosti DF, GB i e-mailového kontaktu (a proto byl posléze zařazen do výzkumného vzorku). 34 % stránek trpělo absencí jakéhokoli způsobu interakce. Ani samotná elektronická adresa webmasterů nebyla pravidlem – pouze 44 % stránek ji mělo uvedenu. Je třeba se zamyslet nad důvodem neuvedení kontaktu. Většinou se zřejmě jedná o nedbalost či nechuť adresu uveřejnit, dalším důvodem by mohla být citlivost či kontroverze tématu satanismu jako příčiny absence adresy.
25
Údaj je třeba brát pouze jako orientační, některá počítadla započítávají pouze unikátní IP adresy, jiná každou návštěvu. Další dimenzí je časové období, po které je stránka na internetu přístupná (nové stránky logicky vykazují méně návštěv). Hodnoty oscilovaly mezi 128 a téměř 229 000 návštěvami.
34
Tematická relevantnost Satanismus byl na mnoha stránkách jedním z mnoha témat, jimž se věnovaly. Proto bylo důležité rozdílně kódovat (a tím odlišit) stránky zaměřené výlučně či velmi převážně (subjektivní hodnocení autora) na satanismus a stránky pojednávající o více tématech (přestože často zařaditelných do kategorie spiritismus, resp. okultismus a magie). Pro 56 % stránek není satanismus ústředním tématem.
Pořadí ve výsledcích vyhledávání Posloupnost odkazů ve výsledcích vyhledávání určuje jejich „viditelnost“ a rychlost nalezení pro uživatele internetu. Simultánní zobrazení ve více vyhledávacích systémech multiplikuje pravděpodobnost nalezení takového odkazu.
Nalezený soubor vykazuje některé zajímavé znaky: -
z 32 blogů jich 26 není zaměřeno čistě na satanismus, blogy jsou tedy spíše „naplněny“ rozličnými informacemi, a to často povšechného charakteru;
-
nejvíce tematicky vyhraněných stránek našel vyhledávač Centrum (10) a Google (9);
-
všech 20 prvních odkazů nalezených vyhledávačem Seznam vykazuje vzdálenost od tématu satanismu či multitematický obsah. 18 z 20 adres odkazuje na blogy;
-
59 % blogů umožňuje interakci uživatelů, zato toto umožňuje pouze 34 % klasických stránek.
3.5 VÝZKUMNÝ VZOREK 3.5.1 VÝBĚR VÝZKUMNÉHO VZORKU Ze předvybraného souboru stránek jsem posléze předem danou (viz níže) strategií výběru k analýze a komparaci vybral pět z nich. Jejich přehled je uveden v tabulce č. 2.
35
Kritéria výběru výzkumného vzorku: Ze souboru nalezených stránek jich bude 5 vybráno ke zkoumání a to tak, abychom zohlednili jejich důležité charakteristiky. Prvotní přehled (viz Příloha č. 1) byl uspořádán dle těchto parametrů (sestupně): Tematická blízkost (preference: blízká) → Dostupnost návštěvní knihy (preference: dostupná) → Pořadí v nalezených výsledcích vyhledávání – posloupnost: Seznam, Google, Centrum (preference: nejvyšší umístění)
Na základě tohoto přehledu jsem vybral 5 stránek. V kvalitativním výzkumu nejsou jednotky striktně vybírány dle přesných parametrů, jsou spíše voleny na základě některých (pro výzkum) zajímavých charakteristik (Hendl 2005, s. 151). Stránky jsem vybíral dle následujícího klíče: Tabulka č. 1: Klíč výběru výzkumného vzorku Popis klíče
Užití
Nejvyšší celkové pořadí ve vyhledávání (min. 2 vyhledávače zároveň)
2×
Internetové stránky oficiální instituce
1×
Dostupnost diskuzního fóra, návštěvní knihy i e-mailového kontaktu
1×
Nejvyšší zobrazená celková návštěvnost26
1×
Tento klíč byl navržen tak, aby reflektoval možné počínání internetového uživatele. Za tímto účelem jsem vybral dva weby, které při vyhledávání skončili na předních pozicích a to zároveň na více vyhledávačích. Druhým kritériem bylo zařadit do výběru i jednoho zástupce „oficiální“ satanistické instituce. Dostupnost interaktivní části stránek jsem zahrnul v další části klíče. Nejvyšší zobrazená celková návštěvnost sloužila jako mechanismus výběru náhodné poslední jednotky. Dle tohoto klíče jsem vybral následující satanistické weby:
26
Tento klíč není vybrán kvůli své výpovědní hodnotě (minimální), nýbrž jako možnost simulace náhodného výběru. Je ovšem možné, že internetového uživatele může zobrazená celková návštěvnost stránek (od jejich založení) zajímat.
36
Tabulka č. 2: Seznam a stručná charakteristika zkoumaných webů Název internetových stránek (abecedně) 1 - Dark magic nice 2 - Issabellkaa blog
3 - Luciferius
4 - První Církev Satanova
5 - Viva gothic!
Stručná charakteristika Satanismu se na tomto webu věnuje pouze jediná stránka s původními i převzatými texty. Blog obsahuje 5 odkazů na články, k nimž je vedena rozsáhlá diskuze.
Nejobsáhlejší stránky (nepočítáme-li stránky Církve Satanovy), bohatý výběr článků, kniha návštěv obsahuje hojně příspěvků. Oficiální stránka české pobočky Církve Satanovy v profesionální podobě, nechybí veliké množství informací o satanismu i o Církvi jako takové. Na blogu je rozcestník ke třem článkům doplněným obrázky; ze všech zkoumaných webů obsahuje tento nejméně informací.
3.5.2 OTEVŘENÉ KÓDOVÁNÍ Základem procesu kódování jsou dva analytické postupy: pozorování a kladení otázek. Zakotvená teorie je v literatuře označována jako „neustále porovnávající metoda analýzy“. V této práci budu užívat tzv. otevřeného kódování, tedy kódování pojmů a jejich kategorií v průběžné analýze výzkumných jednotek. (Strauss – Corbinová 1999, s. 43-52) Po selekci zkoumaných jednotek jsem tedy přistoupil k otevřenému kódování, což je technika kvalitativní analýzy spočívající v konceptualizaci, kdy je jevům přiřazen specifický kód, a kategorizaci, kdy se tyto kódy seskupují do kategorií reprezentujících stejný řád věci. V postupu poté následuje významný krok v podobě zpracování kódů a kategorizací a následné organizaci kódů do tabulek, díky nimž lze posléze data analyzovat a interpretovat. Kódované kategorie a hodnoty, kterých mohou nabývat, jsou uvedeny v kódovací matici (viz Příloha č. 3). Hierarchie těchto kategorií je pak znázorněna v diagramu (viz Příloha č. 4).
Kódování probíhalo s ohledem na následující pravidla: 1. Tentýž obrázek, nacházející se na různých stránkách, byl kódován vždy pouze jednou. 2. Původnost textu byla hodnocena na základě udané/neudané původnosti. 3. Obsah interaktivní části nebyl započítáván do rozsahu textu stránek.
37
4. Pokud se obsah diskuzního fóra či návštěvní knihy nevztahoval přímo k satanistickým textům, nebyl započítáván. 5. Mediované „Devatero“ ze Satanské bible nebylo kódováno jako persvazivní prvek.
Výsledky a přehled kódování je zanesen v tabulkách (viz Příloha č. 5). Z těchto tabulek jsem vyextrahoval prvotní zjištění, uvedená níže. Provedl jsem především komparativní srovnání jednotek výzkumného vzorku, a na jeho základě i srovnání celkové.
Tabulka č. 3: Komparace výzkumných jednotek Web 1 2 3 4 5 Průměr27
Barva pozadí černá rudá černá černá černá 80 % černá
Obrázky Signifikantní 3 4 11 30 6
N 4 6 22 37 9
11
16
ø
Koeficient původnosti
Tematický koeficient
rozsah
0,6 0,6 0,4 0,8 0,3
1,8 1,4 1,8 1,6 1,7
369 374 736 1995 499
0,5
1,7
795
Textové části Persv. N 0 5 3 5 8 22 1 24 0 3 3
12
Z výše uvedených údajů je patrné, že všechny zkoumané jednotky jsou graficky vytvořeny tak, aby zdůrazňovaly přítomnost mysterijního obsahu. Zejména škálou použitých barev, z nichž je dominantní černá barva pozadí. Další jinou barvou pozadí je barva rudá. Volbu těchto barev bychom mohli interpretovat jako výběr barev temných; černá barva je barvou smrti a tajemna, rudá barva naopak evokuje krev a oheň. Koeficient původnosti označuje převažující typ textových částí28 zkoumaných pěti stránek, v tomto případě tedy koeficient 0,5 ukazuje na stejnoměrné zastoupení textů původních i převzatých (extrémní hodnoty 0; 1). Tematický koeficient je poměrem mezi texty s osobním (intimním) charakterem (včetně osobních interview) a texty s obecným charakterem (extrémní hodnoty 1; 2). Hodnota 1,7 naznačuje převahu textů obecných, a to především s filozofickým či historickým zaměřením na satanismus. Průměrný rozsah zkoumaných částí jednotek byl necelých 800 slov. Přičemž hodnota rozsahu počtu slov
27 28
zaokrouhleno nahoru na celé číslo, resp. jedno desetinné místo u koeficientů Část je chápána jako jednotlivá stránka (unikátní WWW adresa), či oddíl (článek) blogu.
38
oscilovala mezi 369 a 1995 v extrémních hodnotách. Průměrně nejrozsáhlejší články obsahovaly stránky První Církve Satanovy v ČS. Tabulka č. 4 udává zastoupení signifikantních prvků v rámci celkového počtu zkoumaných prvků. Z údajů je patrné, že stránky se snaží zaujmout více oko než mysl. V masmédiích je značný díl úsilí věnován právě získání a udržení pozornosti prostřednictvím upoutávání zraku a jím vyvolaných emocí (evokace zájmu). Tento aspekt je popisován jako „logika médií“ s tím, že podstata sdělení je často podřízena prostředkům jeho prezentace. (McQuail 1999, s. 75) Obrázky se satanistickou tematikou se na stránkách objevovaly tedy více, než obrázky s všeobecným obsahem (znázornění viz Graf č. 2).
Tabulka č. 4: Komparace signifikantních prvků29 Web
Celkový počet obrázků (N)
Počet signifikantních obrázků
Zastoupení
Celkový počet částí (N)
Počet persvazivních částí
Zastoupení
1 2 3 4 5
4 6 22 37 9
3 4 11 30 6
75 % 67 % 50 % 81 % 67 %
5 5 22 24 3
0 3 8 1 0
0% 60 % 36 % 4% 0%
Průměr
16
11
68 %
12
3
20 %
Graf č. 2: Typy obrázků na zkoumaných stránkách
32%
68%
Obrázky se satanistickou tematikou (n = 54) Jiné obrázky (n = 24)
N = 78
Textové části, zaměřené na satanismus, byly povětšinou obecně-informativního charakteru, ve 20 % z nich byl podchycen některý z persvazivních prvků (jejich přehled je uveden v Tabulce č. 5). Z následujícího grafu lze zjistit poměr částí zkoumaných stránek 29
zaokrouhleno nahoru na celé číslo, resp. jedno desetinné místo u koeficientů
39
obsahujících některý z persvazivních prvků. Výběr specifických persvazivních prvků vychází jednak z možnosti zaujetí programovou opozicí satanismu (viz kap. 2.3.1) či z prezence a interpretace jednotlivých částí „Procesu modelování vzorů“ (viz kap. 2.3.5).
Graf č. 3: Rozdělení částí stránek podle obsahu persvazivních prvků
80% 20%
Části obsahující persvazivní prvky (n = 12) Části neobsahující persvazivní prvky (n = 59)
N = 71
Tabulka č. 5: Výskyt persvazivních prvků dle jejich druhu Persvazivní prvek
Četnost
Imperativ, návod k jednání
8 (67 %)
Příklad osobního jednání, akcentace privilegovanosti satanisty
1
Filozofický aspekt, kritika a opozice křesťanství
3 (25 %)
Další persvazivní prvky
(8 %) 0
3.6 PERSVAZE Persvaze je specifickým druhem sociálního ovlivňování. Nejde při něm pouze o hodnocení skutečnosti, ale především o formování kognitivních, emočních a motivačních aspektů. Hlavním cílem persvaze je formování a změna postoje příjemce informací. Ta může být vyvolána racionálními a symbolickými prostředky. Pro účely této práce jsem zvolil analytické pojetí persvaze Williama Howella (Howell, W. S. 1959, cit. dle Nekonečný 2000, s. 150). Ten rozděluje persvazivní proces do čtyř fází: 1) vzbuzení a udržování pozornosti; 2) evokace kýžených motivů; 3) spojení motivů s přesvědčováním; 4) vznik žádoucí reakce a její konsolidace. 40
Interpretace ad 1) atraktivita obsahu a formy stránek, schopnost zaujmout nejprve zrak, poté i rozum; ad 2) „Proces modelování vzorů“ (viz kap. 2.3.5); ad 3) je třeba vzít v potaz kredibilitu zdroje, neboli preferovat monotematické a oficiální stránky30; ad 4) změna postoje uživatele a jeho entuziasmus by měl být posilněn možností interaktivního sdílení emocí a poznatků, budeme tedy preferovat zdroje umožňující vzájemnou komunikaci návštěvníků stránek.
Pokud budeme předpokládat, že posloupnost jednotlivých fází nemusí být nutně lineární, persvazivní model bude vypadat dle znázornění v následujícím schématu:
Schéma č. 1: Model persvazivního procesu
Interakce
Potvrzení
Přítomnost atraktivních prvků (konkrétně obrázků se signifikantní satanistickou tematikou a persvazivních prvků v textu), dostatek kredibility a předpoklad zahájeného modelování jednání mají za následek potřebu interakce a tudíž potvrzení nových tendencí. 30
Vycházejme z předpokladu, že internetový uživatel bude důvěřovat spíše stránkám, jejichž obsah je zaměřený převážně na satanismus (nikoli například blog, který zároveň pojednává o tématech diametrálně odlišných). Oficiální stránky přirozeně vzbuzují důvěru, jsou produktem jisté autority, přestože v problematice satanismu je toto označení poněkud sporné.
41
Posouzení komplexní persvazivnosti stránek (dle výše uvedeného schématu), na nichž se vyskytuje persvazivní textový prvek, je uvedeno v Příloze č. 7.
3.7 VYHODNOCENÍ PERSVAZIVNÍHO POTENCIÁLU Pokud se zaměříme na výsledky uvedené v Příloze č. 7, je patrné, že 9 z 12 případů můžeme považovat za plnou, multikauzální persvazi. Tedy takovou stránku, jež obsahuje zároveň obrázek se signifikantní satanistickou tematikou, persvazivní laděný text, možnost interakce s ostatními návštěvníky stránky a také můžeme pokládat zdroj za spíše důvěryhodný. V těchto devíti případech se vyskytují tyto typy textové persvaze:
3.7.1 TYP Č. 1: IMPERATIVNÍ NÁVOD K JEDNÁNÍ Tento druh persvaze volí takové slovní obraty, ve kterých je použit rozkazovací způsob ve formě rady či návodu k jednání, jenž přináší jedinci nějaký užitek. Jejich persvazivní účinek je podmíněn obecným vztahem konkrétního jedince k takovémuto typu „příkazů“, imperativ je typickým projevem autority, může být také vzorem jednání, přičemž na příjemce informace apeluje, aby toto jednání následoval. Příklady z výzkumného vzorku: (Případ č. 5) „Když tě host v tvém příbytku obtěžuje, nalož s ním tvrdě a nemilosrdně.“ „Uznávej sílu magie, pokud ji úspěšně využíváš k uskutečnění svých tužeb.“ „Jestliže se procházíš v otevřené krajině, nikoho neobtěžuj. Jestliže někdo bude obtěžovat tebe, vyzvi jej, aby přestal. Pokud nepřestane, znič jej.“ – V tomto případě je pomocí rozkazovacího způsobu stručně ilustrováno, jak by se měl jedinec zachovat v několika běžných životních situacích. Je užíváno slov se silným (agresivním) významem, slova se dají označit za dysfemismy. (Případ č. 6) „Masové sdělovací prostředky podporují zkultivovanou hloupost jako stav, který je nejen přijatelný, ale dokonce chvályhodný.“ „Nenech se ovládat nátlakem stáda. Pamatuj, že pracuješ na zcela jiné úrovni než zbytek světa.“ „Zásada satanismu zní: Jestliže to pracuje pro tebe, je to v pořádku.“ – Tento případ vykazuje kromě návodů k jednání a rozmělněného rozkazovacího způsobu i některé prvky persvaze druhého typu (nadřazenost či vyšší úroveň satanisty oproti jiným lidem). Především odrazuje od stádovosti, podporuje egoistické smýšlení a zavrhuje altruismus.
42
(Případ č. 7) „Jednej vždy ve prospěch svůj a svých zájmů tak aby konečný výsledek vždy pracoval pro tebe!“ „Jdi si pevně a rozhodně za svým a nehleď doleva ani doprava. Boř a drť, buď vždy vděčný za své přírodní instinkty. Pamatuj na to, že jsi nejvyšší a nejschopnější dravec a patřičně toho využij.“ „Uznávej sebe jako svého boha. (…) Měj se rád a buď na sebe pyšný, neboť nikdo jiný nemůže být pro tebe prvořadější a mít větší hodnotu než právě ty.“ „…pamatuj, že vytěžit a vydělat musíš na všech a na všem.“ „Pamatuj na to, že jsi byl stvořen a uveden do pohybu temnou silou k plnosti, bohatství a potěše vlastního těla.“ „Jediný zákon je zákon přírody, zákon vlastního ega.“ „Ovládni svou vůlí vůli druhého a tak v souladu s jeho vůlí podvolenou té tvé získej to, po čem toužíš! „Rozkoš, požitek, a slast je smysl tvého života.“ – Tyto příklady de facto shrnují podstatu satanistické filozofie, jsou ódou na egoismus a egoistický způsob života. Apelují přímo na ego čtenáře, vytvářejí pocit výjimečnosti a síly. Na stejné stránce se ovšem nachází důležitá pasáž: „Vandal ničící obrazy, kříže, kostely a hroby jen proto, že jsou svaté, je fanatik a hlupák. Jedna věc je nesouhlasit se symbolem, a tedy ničit celou svatozářnou filosofii církve svaté, a druhá uctít umělecká díla, krásu přírodních materiálů dřeva či kamene, taktéž přirozený respekt k zesnulým. To je výsadou satanisty jako znalce umění, krásy, estetiky a přírodní etiky!“ – Toto je jediný znatelný nesouhlas s činy některých pachatelů (prohlašujících se za satanisty), jenž se na zkoumaných stránkách objevil. Jeho důležitost je vysoká, právě proto, že se satanismem se tento druh zločinů často spojuje. Ani na stránkách První Církve Satanovy se neobjevuje vyjádření k těmto specifickým projevům extrémního antikulturního satanismu. (Případ č. 8) „Buďte proto tajemní, neprůhlední a zahaleni neproniknutelnou mlhou.“ „Využijte svoji nálepku satanisty. (…) Tato nálepka působí na vaše okolí, vyvolává strach, ale zároveň lidi přitahuje.“ „Buďte jako hadi v trávě, jež lidé nevidí, takže bezstarostně ukáží [sic] své slabé stránky.“ – Tento příspěvek zdůrazňuje pozitivně odlišnost satanisty, satanista je jakousi skrytou hrozbou pro ostatní, využívá jejich slabin k vlastnímu prospěchu. (Případ č. 10) „Jestliže někdo tvrdí, že je v přímém spojení se Satanem, měj se na pozoru. Tento druh ohlupování mysticismem je stejného druhu jako nevědomost, udržovaná v lidech po celá staletí křesťanstvím. Je to jedna z věcí, proti kterým bojujeme.“ „Pozor na kulty, které nabízejí sexuální orgie, drogy nebo zabíjení zvířat ve jménu Satana. Jak dobře víš, toto není součástí satanských praktik.“ – Tento příklad je ukázkou toho, že určitý druh
43
satanismu (v tomto případě LaVeyovský) se staví proti jiným druhům. Varuje před sektami vydávajícími se za satanistické, tím však zároveň upevňuje svojí vlastní pozici. (Případ č. 11) „Satan nenávidí Boha - v nenávisti je rozkoš. Je to destruktivní síla, destruktivní pro tvého nepřítele, tebe dělá silnějším.“ „Satanistovým cílem je vzrůst jeho Moci - fyzické, sociální, intelektuální.“ – Opět se setkáváme s oslavou moci, jakožto cíle satanisty a s dalšími negativními postoji, vyjádřenými prostřednictvím nenávisti k druhým lidem. (Případ č. 12) „Není žádného Boha kromě člověka.“ „Člověk má právo žít způsobem, jakým chce.“ „Člověk má právo myslet si, co chce.“ „Člověk má právo říkat, co chce.“ (…) „Člověk má právo zabít ty, kdo by chtěli těmto právům odporovat.“ – Tyto věty zdůrazňují absolutní svobodu člověka, popírají existenci vyšší duchovní instance a dokonce vyhraňují právo bít se za svou svobodu.
3.7.2 TYP Č. 2: VZOROVÁ OSOBA, ZNAK NADŘAZENOSTI SATANISTY Druhý typ persvaze je založen na udání příkladného chování osoby, která se označuje jako nadřazená. Zároveň zdůrazňuje pocit nadřazenosti a specifické výjimečnosti satanisty. Jeho výjimečnost je vždy vymezována vůči zbytku „obyčejné“ společnosti. Příklad z výzkumného vzorku: (Případ č. 4) „Pohleďte, jsem jiný, vystoupil jsem z davu (…). Vaše žití z mrtvého a červy prolezlého pochází, vaše vědomí prázdný džbán připomíná - vaše podstata je nejasná! (…) Lucifer přichází, aby svou moudrost rozdělil mezi ty, jenž [sic] naslouchají a chtějí porozumět! Berte si z koláče moudrosti! (…) ‚Pohleďte, já jsem jiný, jsem pravý člověk jsem Satanista!!!‘“ – V tomto případě je akcentována odlišnost a nadřazenost satanisty mezi běžnými lidmi, Lucifer je zosobněn jako božská entita, která řídí chod světa a rozděluje mezi své následovníky „pravou“ moudrost. Zároveň zdůrazňuje, že moudrost bude dopřána pouze těm, kteří jej chtějí následovat a naslouchat mu. Satanistu označuje jako „pravého člověka“.
3.7.3 TYP Č. 3: FILOZOFICKÉ POJETÍ, KRITIKA KŘESŤANSTVÍ Poslední nalezený typ přesvědčování se opírá o kritiku křesťanství, jeho dogmat a praktik. Zobrazuje filozofické pojetí satanismu, často také satanismus jako životní cestu, spíše než
44
náboženství. Křesťanství je dle satanismu pokrytecké uznávání falešné modly, církev cíleně produkuje informace, sloužící vlastní obhajobě. Příklad z výzkumného vzorku: (Případ č. 9) „S misionáři se pokud možno vůbec nestýkejte.“ „Neprozrazujte misionářům jména svých bohů ani jim nic neříkejte o obřadech svého náboženství, a to ani tehdy, budou-li na vás naléhat.“ „Nenechte si od misionářů vnutit jiný způsob oblékání, stravování nebo bydlení, ani se nedejte omezovat ve svých sexuálních zvyklostech.“ – V tomto případě autor nabádá čtenáře, aby nebyli v kontaktu s misionářem. Přestože je článek zaměřen spíše na styl práce misionářů v rozvojových zemích, jeho obsah je relevantní i pro střední Evropu. Je de facto obhajobou vlastní (tedy satanistické) víry. Kritizuje způsoby šíření křesťanství, označuje je jako nebezpečné a nežádoucí.
3.8 KONCEPTUALIZACE TEORIE Schéma č. 2: Znázornění procesu modifikace jednání
rovina veřejná
další podmiňující vlivy
rovina individuální
změna jednání interakce
persvazivní obsah intence autora
persvaze
zaujetí intence čtenáře proces
Schéma č. 2 zobrazuje proces vedoucí ke změně jednání návštěvníka satanistických stránek, které je podmíněno užitím persvazivních prvků na těchto stránkách. V rovině veřejné je nejprve třeba zaměřit pozornost na intenci autora takovýchto stránek. 45
Dotazníkovým výzkumem (viz Příloha č. 8) jsem zjistil, že ani jedny stránky, na kterých se nacházely persvazivní prvky, nebyly vytvořeny se záměrem propagovat satanismus či satanistickou filozofii. Naopak, ve všech případech autoři využili internetové sítě jako sítě informační, jako tzv. duchovní sítě (více kap. 2.2.1.2). Jejich internetové projekty byly vytvořeny především pro uživatele, kteří se o danou problematiku zajímají, nikoli k „verbování“ nováčků. Tvůrci těchto stránek si ani nemyslí, že by jejich stránky mohly někoho přivést či zlákat k satanistické víře. Těmito poznatky je ovlivněn i druhý stupeň procesu – persvazivní obsah stránek. Vzhledem k tomu, že celých 80 % textových částí není persvazivně zatíženo a ostatních 20 % obsahuje většinou citace ze satanistických spisů, či úvahy třetích osob, nemůžeme persvazivní textový obsah považovat ve většině případů za záměrný. Jedná se spíše o rétorický způsob deklarace satanistických zásad. Tyto texty mají persvazivní potenciál samy o sobě, záměr propagovat satanismus tudíž neinicioval jejich publikaci. V osobní rovině uživatele internetu tvoří důležitý základ otázka motivace. A to především záměru prohlížet si stránky se satanistickou tematikou. Tato výchozí podmínka je klíčová, především proto, že stránky samy o sobě nemají příliš veliký potenciál zaujmout jedince, pro něhož by satanismus nebyl z nějakého důvodu atraktivní. Samozřejmě, důvodů lze nalézt mnoho, ať už pozitivních či negativních typů. Vlastní zaujetí může být výsledkem působení persvazivních vlivů. Ovšem pokud je zaujetí potvrzeno interakcí, může způsobit následnou reakci (názorně viz schéma č. 1). Změna jednání uživatele je závislá na simultánně působících vnitřních a vnějších faktorech. Pokud nejsou tyto faktory konfliktní vůči satanismu, opravdu může ke změně jednání dojít. Změna jednání je následně také konsolidována opakovanou interakcí. Vzhledem k dotazníkovým odpovědím probíhá interakce spíše virtuálně. Tvůrci stránek se tedy, až na výjimky, s návštěvníky svých stránek osobně nescházejí. Pokud bychom tvrdili, že stránky mají persvazivní potenciál, musíme tedy nutně vzít v potaz i jejich vlastní interaktivní část. Výsledná teorie tedy naznačuje, že persvazivní záměr vzniká v rovině individuální, nikoli v rovině autorské, veřejné. Pokud tedy jedinec sám neiniciuje záměr prohlížet si specifický obsah a zároveň nedojde k pozitivní reakci na tento obsah (ve shodě s vlastním systémem hodnot), nemají zkoumané stránky potenciál ovlivnit budoucí jednání, jenž by inklinovalo k satanismu. Navíc je případná změna podmíněna mnoha externími a interními
46
faktory. Zjištění, ke kterým jsem kombinací několika výzkumných metod dospěl, bychom mohli shrnout takto: Autoři internetových stránek zaměřených na satanismus tyto stránky netvoří s úmyslem satanismus propagovat či přesvědčovat druhé o jeho zásadách. Zobrazený text většinou neobsahuje persvazivní prvky, pokud ano, jedná se především o imperativní persvazi. Vzájemná interakce mezi autorem a příjemcem informace je obvykle omezena na virtuální kontakt. Satanistické internetové stránky mají tedy velmi malý potenciál ovlivnit své návštěvníky.
3.9 OMEZENÍ VÝZKUMU Cílem tohoto výzkumu není generalizace. Nesnaží se tedy vztahovat závěry na všechny dostupné české satanistické stránky. Obecné teoretické zjištění spíše ilustruje situaci a persvazivní potenciál pěti stránek, vybraných dle předem určeného klíče. Ten byl sestaven tak, aby do velké míry reflektoval možný způsob výběru stránek internetovým uživatelem. Výběr v sobě zahrnuje jak stránky snadno nalezitelné, tak stránky oficiální a také stránky s možností interakce. Dle těchto aspektů by se zřejmě návštěvník (vědomě či nevědomě) rozhodoval, na které stránky se podívá. Omezení výzkumu tedy spočívá v jeho selektivnosti, nemožnosti generalizace a případné precizní aplikovatelnosti na všechny další satanistické stránky českého internetu. Výsledky výzkumu dále nejsou přímo aplikovatelné na zahraniční internetové prostředí a projekty. Dále práce zkoumá stránky dostupné pouze v konkrétním časovém období. Je třeba brát zřetel na fakt, že internetové stránky rychle vznikají a neméně rychle zanikají. Posuzování prezence persvazivního znaku v konkrétním textu je taktéž částečně subjektivní, což je dalším omezujícím faktorem. Ovšem v kvalitativním výzkumu je třeba přihlédnout k jeho zvláštnostem. Hodnotící pravidla nemohou být aplikována mechanicky. (Hendl 2005, s. 335) Výzkum nemusí být nutně přenositelný, ovšem musí mít vhodně propracovaný teoretický rámec a pracovat se spolehlivými hrubými hodnotami. Přesto jsou ale metody a výsledky často otevřeného charakteru.
47
4. ZÁVĚR Diplomová práce „Satanismus na českém internetu“ se snaží zachytit vztah dvou významných společenských jevů. Prvním z nich je koncepce internetu, představujícího expanzi přirozeného sociálního prostoru. Tato koncepce nejen že nenahlíží na internet pouze jako na typ technologie, ale akcentuje vznik svébytných druhů virtuálních komunit a inovativní druhy komunikace v rámci těchto skupin. Druhým významným jevem je stoupající počet příznivců nových náboženských hnutí. Jakkoli může být tento termín sporný, čelíme faktu, že lidé se častěji zříkají členství v tradičních velkých a mocných církvích a stále intenzivněji hledají spirituální zázemí u menších religiózních jednotek. Jelikož tyto jednotky mají omezené lidské, finanční a propagační zdroje, internet se může stát jejich hlavním působnostním teritoriem. Satanistické sekty využívají virtuálního světa především k šíření informací, sdílení filozofických postojů a nezaleknou se ani tvrdé kritiky křesťanství. Je namístě podotknout, že existují nejen tato antikřesťanská uskupení, ale i další (často nebezpečnější) skupiny, inspirované satanismem. Nelze opomenout skupiny spolupracující s extrémní pravicí, či individuální uctívače Satana. Tito lidé mohou své případné trestné činy vysvětlovat právě satanskou vírou. Spojení a vzájemný vztah náboženství a internetu postrádá důkladný výzkum. Přestože v této oblasti bylo již bádáno a byly vytvořeny rozličné koncepty vzájemné interakce, při výzkumu se projevuje absence vhodných teoretických východisek. Přitom obraz náboženských skupin v masmédiích je pro jejich fungování klíčový. Ovlivňuje obecné nahlížení na specifická religiózní uskupení; často se ovšem jedná o pohled velmi zjednodušený. Stereotypně jsou poté (negativně) označovány některé skupiny a sekty, satanismus nevyjímaje. Dalším podstatným úkolem při zkoumání vzájemného vztahu náboženství a internetu je určení a definice náboženské aktivity. Nelze jednoznačně určit, jaký čin je již považován za náboženskou činnost. Vyhledání informací o satanismu zřejmě nelze považovat za náboženský akt, lze jej však považovat za akt tvorby náboženského podvědomí a formulace osobní identity. Atraktivita alternativních duchovních hnutí stoupá. Není to způsobeno pouze lepší dostupností informací, ale i dobou. „Žijeme v časech, kdy neplatí pevná víra či přesvědčení, ani žádná pravidla; je to doba uvolnění, hédonismu, individualismu, života v přítomnosti (zvlášť pokud neexistuje žádná vize budoucnosti, pro kterou by stálo za to strádat a obětovat se).” (McQuail 1999, s. 82) Je proto třeba se zajímat, jakým způsobem 48
využívají náboženské skupiny internetové prostředí, zda propagují svoji víru a zda apelují na potenciální nové zájemce. Satanismus může být nebezpečný. Vyplývá to už z jeho podstaty, z jeho filozofie a jeho programové opozice křesťanství. Ovšem pro většinu satanistů je jejich vyznání spíše životním postojem, než exaktně praktikovanou vírou. Je pro ně soukromou záležitostí a většina z nich se distancuje od trestných činů, jejichž pachatelé údajně jednali ve jménu Satana. I proto nebyl na území České republiky zaznamenán doposud jediný trestný čin, jehož reálnou příčinou byl satanismus. Přesto, největším nebezpečím zůstává případná změna životních hodnot satanisty, jeho vyhraněně egoistické chování a riziko podpory pravicového extremismu. Na českém internetu existuje okolo stovky stránek, které se (různou měrou) zabývají satanismem. Bohužel častým nešvarem je vzájemné kopírování textů, a to bez uvedení původního zdroje. Zejména internetové blogy trpí tímto nedostatkem. Toto se projevilo i během mého výzkumu. Většina blogů navíc obsahuje mnoho témat, často velmi nesourodých. Výhodou blogů je naproti tomu dostupnost interakce. Návštěvní kniha či diskuzní fórum jsou na stránkách převážně dostupné. Přičemž možnost interaktivní komunikace, přinejmenším v této virtuální podobě, zvyšuje pravděpodobnost atraktivity obsahu daných stránek, potažmo tedy informací o satanismu. Slouží jako konsolidační prvek. Pokud se člověk rozhodne experimentovat s vlastní spiritualitou, bude pro něj důležitá možnost kontaktu s podobnými jedinci. V případě převážně neinstitucionalizované náboženské skupiny, kterou satanismus představuje, je prvek vzájemné komunikace mezi sympatizanty klíčový. Výzkum zjistil, že obsah vykazující persvazivní prvky není na internet umísťován záměrně. Tedy autoři stránek většinou nepředpokládají, že by mohl textový obsah někoho přivést k satanismu. Sami označují své stránky za zdroj informací, záměr propagace není prvoplánový. Typy persvazivních prvků byly v této práci určeny explicitním výčtem. Ovšem individuální percepce každého člověka se liší. Proto se může stát, že stupeň reálné persvaze je variabilní. Cílem tohoto výzkumu nebylo pozorovat účinky satanistických webů na skupinu příjemců. Závěry takového experimentu by byly jistě přínosné, avšak jen stěží lze takový výzkum realizovat v praxi. Zejména dlouhodobé (případné) účinky, vedoucí k modifikaci osobnosti či jednání, lze jen složitě odhalit. Empirická část této práce se tedy zabývala mapováním výskytu některých druhů persvazivních prvků na vybraném vzorku stránek. Na všech těchto stránkách jsou signifikantní obsahové a designové prvky v souladu. Satanistické weby jsou graficky 49
zpracovány v temných barvách, obsahují množství obrázků se satanistickou tematikou (opakující se motivy reverzních pentagramů, alegorické zobrazení Satana, lebky, …). Textové části těchto stránek ovšem nemají silný (zjevný) persvazivní náboj. Pouze 20 % textů obsahuje některý ze specifikovaných persvazivních prvků. V těchto případech se navíc obvykle jedná o kapitoly ze satanských knih. Nejčastějším druhem užité persvaze je přesvědčovací imperativní typ. Nikoli pouze příkazy, ale často také návody k jednání a řešení životních situací jsou běžným námětem několika článků. Méně již má v textech oporu antikřesťanská rétorika či proklamace povýšenosti satanisty nad většinovou společností. Vzájemná interakce mezi tvůrcem stránek a návštěvníky je zpravidla omezena na virtuální kontakt. Autoři zkoumaných satanistických stránek tedy aktivně nepodporují propagaci satanismu, ani nezakládají nové satanistické komunity. Samotný persvazivní potenciál stránek je slabý. Nebude-li návštěvník stránek k satanismu inklinovat, tyto stránky s největší pravděpodobností jeho postoj nezmění. Nebezpečnost těchto stránek je minimální. Pokud bychom přesto uvažovali o jejich potenciální nebezpečnosti, pak spíše na rovině individuální, než celospolečenské. To také může být jedním z důvodů, proč je společenské vnímání problematiky satanismu v České republice marginální. Přestože se nesetkáváme s otevřenými projevy satanismu, může být (a zřejmě je) tato alternativní víra či filozofie na vzestupu.
50
SEZNAM PRAMENŮ A LITERATURY 1. PRAMENY Dokumenty katolické církve 1986-1994 (1997): Sekty a nová náboženská hnutí. Zvon, Praha. Zákon 308/1991Sb. O svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. Zákon 3/2002Sb. O svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech).
1.1 Elektronické zdroje ČSÚ: Struktura populace uživatelů internetu 2003-2007. (http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9701-07) (19. 12. 2007). Dokumenty Ministerstva vnitra: Zpráva o problematice extremismu na území České republiky v roce 2001. (http://www.mvcr.cz/extremis/2001/trendy.html) (13. 12. 2007). Le Satanisme. (http://www.satanisme.net) (13. 12. 2007). Rejstřík registrovaných církví a náboženských společností v České republice. (http://wwwcns.mkcr.cz). Satanisme online. (http://www.rituel-fr.com/Satanisme.php) (13. 12. 2007). Sčítání lidu, domů a bytů 2001. (http://vdb.czso.cz) (10. 12. 2007). The Religious Movements pages. (http://religiousmovements.lib.virginia.edu) (13. 12. 2007). Wikipedie, online otevřená encyklopedie. (http://cs.wikipedia.org) (nedatováno).
1.2 Elektronické vyhledávací systémy Centrum. (http://www.centrum.cz) (nedatováno). Google. (http://www.google.com) (nedatováno).
51
Katalog Národní knihovny v Praze. (http://www.nkp.cz) (10. 12. 2007). Seznam. (http://www.seznam.cz) (nedatováno). Souborný knihovní katalog Masarykovy univerzity. (http://aleph.muni.cz) (10. 12. 2007).
1.3 Zkoumané internetové stránky Elektronické adresy uvedeny v Příloze č. 1 (23. 12. 2007).
2. SEKUNDÁRNÍ ZDROJE 2.1. Monografie Abgrall, Jean-Marie (2000): Mechanismus sekt. Praha, Karlova univerzita, Karolinum. Barret, David V. (1998): Sekty, kulty, alternativní náboženství. Londýn, Arms & Armour Press. Bauman, Zygmunt (2004): Individualizovaná společnost. Praha, Mladá fronta. Berger, Peter L. – Luckmann, Thomas (1999): Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury. DeFleur, Melvin L. – Ballová-Rokeachová, Sandra J. (1996): Teorie masové komunikace. Praha, Karlova univerzita, Karolinum. Hendl, Jan (2005): Kvalitativní výzkum – základní metody a aplikace. Praha, Portál. Hora, Ladislav (1995): Problematika tzv. alternativní religiozity a jejího podílu na formování životní orientace mládeže. Praha, Karlova univerzita, Karolinum. LaVey, Anton Szandor (1990): Satanská bible. Brno, První Církev Satanova v Československu. Lévy, Pierre (2000): Kyberkultura. Praha, Karlova univerzita, Karolinum. Lužný, Dušan (1997): Nová náboženská hnutí. Brno, Masarykova univerzita. Lyons, Arthur (1995): Satan tě chce. Uctívání ďábla a jeho sekty v Americe. Brno, Nakladatelství Tomáše Janečka. McQuail, Dennis (1999): Úvod do teorie masové komunikace. Praha, Portál. 52
Nekonečný, Milan (2000): Sociální psychologie. Praha, Academia. Nešpor, Zdeněk – Lužný, Dušan (2007): Sociologie náboženství. Praha, Portál. Říčan, Pavel (2002): Psychologie náboženství. Praha, Portál. Strauss, Anselm – Corbinová, Juliet (1999): Základy kvalitativního výzkumu – postupy a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice, Albert. Suchánek, Marek (2003): Satanismus a extremismus. Diplomová práce. Brno, Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity, Katedra politologie. Vojtíšek, Zdeněk (1998a): Netradiční náboženství u nás. Praha, Dingir. Vojtíšek, Zdeněk (2004a): Encyklopedie náboženských směrů v České republice. Portál, Praha. Wiebeus, Hans-Otto (2006): Sekty a lovci duší. Plzeň, NAVA.
2.2 Sborníky Nešpor, Zdeněk R. (ed., 2004): Jaká víra? Současná česká religiozita/spiritualita v pohledu kvalitativní sociologie náboženství. Praha, Sociologický ústav Akademie věd České republiky. Opatrný, Aleš (1998, ed.): Malý slovník sekt. Kostelní Vydří, Karmelitánské nakladatelství. Partridge, Christopher (ed., 2006): Encyklopedie nových náboženství: Nová náboženská hnutí, sekty a alternativní spirituality. Praha, Knižní klub.
2.3 Články v elektronických časopisech Campbell, Heidi (2005): Spiritualising the Internet – Uncovered discourses and narratives of religion Internet usage. In: Online – Heidelberg Journal of Religions on the Internet, 1.1, 2005. (http://www.ub.uni-heidelberg.de/archiv/5824/) (12. 12. 2007). Helland, Christopher (2005): Online religion as lived religion – Methodological issues in the study of religious participation on the Internet. In: Online – Heidelberg Journal of Religions on the Internet, 1.1, 2005. (http://www.ub.uni-heidelberg.de/archiv/5823/) (12. 12. 2007). 53
Chartier, Claire (2006): Au nom du diable. In: L’Express, 20. 4. 2006. (http://www.lexpress.fr/info/societe/dossier/surnaturel/dossier.asp?ida=437826) (13. 12. 2007). Krüger, Oliver (2005): Methods and theory for studying religion on the Internet – Introduction to the special issue on theory and methodology. In Online – Heidelberg Journal of Religions on the Internet, 1.1, 2005. (http://www.ub.uniheidelberg.de/archiv/5822/) (12. 12. 2007). Lövheim, Mia (2005): Young people and the use of the Internet as transitional space. In: Online – Heidelberg Journal of Religions on the Internet, 1.1, 2005. (http://www.ub.uniheidelberg.de/archiv/5826/) (13. 12. 2007). Remeš, Prokop (1998): Kult uctívačů ďábla. In: Dingir, č. 3, 1998. (http://www.dingir.cz/dingir/1998_3/) (13. 12. 2007). Suchánek, Marek (2003): Satanismus jako hrozba pro vnitřní bezpečnost. In: Rexter, č.12003. (http://rexter.cz/clanek.aspx?id=49) (21. 11. 2006). Vojtíšek, Zdeněk (1998b): Náboženství a sekty v České republice. In: Policista, 8/1998. (http://www.mvcr.cz/casopisy/policista/prilohy/pril8.htm) (13. 12. 2007). Vojtíšek, Zdeněk (2004b): Co se slovem „sekta“?. In: Dingir, 4/2004. (http://www.sekty.cz/www/stranky/studie/1.pdf) (13. 12. 2007).
54
JMENNÝ REJSTŘÍK Lyons, Arthur
A Abgrall, Jean-Marie
25
17, 23, 26 M
B Ballová-Rokeachová, S. J.
7, 21-3, 31
Barret, David V.
25
Bauman, Zygmunt
13, 23
Berger, Peter L.
19, 22
Berners-Lee, Tim
5
Marx, Karel
8
McQuail, Denis
8, 12, 14, 22, 39, 48
N Nekonečný, Milan
40
Nešpor, Pavel
7, 13
O
C Campbell, Heidi
10-2
Corbinová, Juliet
4, 29-30, 37
Crowley, Aleisteir
14
D
Opatrný, Aleš
25
P Partridge, Christopher
14, 17
R
Dawson, Lorne
10
DeFleur, Melvin L.
7, 21-3, 31
Remeš, Prokop
26-7
Ř H
Říčan, Pavel
21
Helland, Christopher
9
Hendl, Jan
29-30, 36, 45
S
Hora, Ladislav
6, 19, 21, 25
Strauss, Anselm
4, 29-30, 37
Howell, William S.
40
Stříženec, Michal
19
Suchánek, Marek
20, 26
CH Chartier, Claire
26
T Turkle, Sherry
13
K Krüger, Oliver
10
L LaVey, Anton Szandor
15
Lévy, Pierre
7, 9, 12
V Valter, Jiří (Big Boss)
20
Vojtíšek, Zdeněk
15-6, 18, 20, 26
W
Luckmann, Thomas
8, 19, 22
Weber, Max
17
Lužný, Dušan
8, 13-4, 18-9, 22
Wiebeus, Otto
16, 18-9
55
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A SCHÉMAT Tabulka č. 1: Klíč výběru výzkumného vzorku................................................................ 36 Tabulka č. 2: Seznam a stručná charakteristika zkoumaných webů .................................. 37 Tabulka č. 3: Komparace výzkumných jednotek.............................................................. 38 Tabulka č. 4: Komparace signifikantních prvků ............................................................... 39 Tabulka č. 5: Výskyt persvazivních prvků dle jejich druhu .............................................. 40 Graf č. 1: Umístění relevantních odkazů .......................................................................... 33 Graf č. 2: Typy obrázků na zkoumaných stránkách.......................................................... 39 Graf č. 3: Rozdělení částí stránek podle obsahu persvazivních prvků ............................... 40 Schéma č. 1: Model persvazivního procesu ..................................................................... 41 Schéma č. 2: Znázornění procesu modifikace jednání ...................................................... 44
56
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Nalezené satanistické weby – přehled Příloha č. 2: Matice kódování výběru výzkumného souboru Příloha č. 3: Kódovací matice výzkumného vzorku Příloha č. 4: Diagram kódovací matice výzkumného vzorku Příloha č. 5: Tabulky kódování zkoumaných stránek Příloha č. 6: Matice kódování persvazivních částí Příloha č. 7: Srovnání persvazivních částí Příloha č. 8: Vzor dotazníku a obdržené odpovědi
57
Příloha č.1: Nalezené satanistické weby - přehled Legenda: Blog - Stránky v podobě blogu (0=ne, 1=ano); DF = diskuzní fórum (0=nepřítomno, 1=přítomno); GB = guestbook (0=nepřítomna, 1=přítomna) E-mail - kontakt na webmastera (0=neuveden, 1=uveden); Téma (0=web není převážně o satanismu, 1=web je převážně o satanismu); Pořadí výsledků udává pořadí nalezených výsledků na portálech S=Seznam, G=Google, C=Centrum a KS=Katalog Seznamu (lidé a společnost - názorové směry - náboženství). Tučně jsou zvýrazněny vybrané zkoumané weby.
Název webu World of satan In nomine dei nostri Satanas Luciferi excelsi Special web - Satanismus Luciferius První Církev Satanova v Čechách Satanismus Ave satanas Samaelnet Satanismus 666 Satanic Wikipedie - Satanismus Naše současná náboženská scéna - Satanismus Deadly gothic Aforest web Vlkodlak 666 RuThaNs Lair Satanizmus Černá magie a satanismus Satanismus - víra v pravdu ChaoSpace Dark pages Goth Satanismus Satanismus Brno Irma khan Azazel web Jiří Big Boss Valter Issabellkaa blog: My death world Satanismus | Viva Gothic! Satanismus | Dark Princess blog Bravo black! Magazín pro mladé satanisty Angel of Pain blog
Internetová adresa http://world-of-satan.blogspot.com/ http://dead666princezz.sblog.cz/satanismus/ http://specialweb.xicht.net/satanismus/ http://www.luciferius.org http://www.cirkevsatanova.com/ http://www.satanismus.wz.cz http://avesatanas.blog.cz http://www.samaelnet.tk/ http://www.satanismus666.estranky.cz http://www.satanic.estranky.cz/stranka/satanismus http://cs.wikipedia.org/wiki/Satanismus http://www.sekty.cz/texty/netradicni_nabozenstvi/ http://www.nephtys.estranky.cz http://aforest.wz.cz/aforest.htm http://vlkodlak666.txt.cz http://www.ruthan.cz/RuThaN_soubory/Satanismus.html http://www.sweb.cz/vit.p/streva/satanizm.html http://www.pajah.wbs.cz http://www.mujweb.cz/www/saitan/bible.htm http://chaospace.hyperlinx.cz http://darkpages.webgarden.cz/ http://goth.wgz.cz/ http://websatanismus.blog.cz/ http://www.satanismus-brno.wz.cz http://www.irmakhan.wz.cz/ http://azazel.wz.cz/ http://bigboss.mysteria.cz/ http://issabellkaa.blog.cz/rubriky/satanismus http://judytha.blog.cz/rubriky/satanismus http://darkprincess.blog.cz/rubriky/satanismus http://bravoblack.blog.cz/rubriky/satanismus http://angel-of-pain.blog.cz/0703/satanismus
Pořadí výsledků Blog Návštěvnost DF GB E-mail Téma S G C KS 1 745 0 1 1 1 17 1 1 748 0 1 1 1 11 0 Nezjištěna 0 1 1 1 17 0 62 211 1 1 1 1 2 0 48 834 0 1 1 1 3 0 120 0 1 1 1 5 1 Nezjištěna 0 1 0 1 8 0 2 141 0 1 0 1 9 0 8 735 1 0 1 1 8 0 Nezjištěna 0 0 0 1 13 0 Nezjištěna 0 0 0 1 1 2 0 Nezjištěna 0 0 0 1 3 1 Nezjištěna 0 0 0 1 6 0 Nezjištěna 1 0 1 1 9 6 1 Nezjištěna 0 0 1 1 14 0 Nezjištěna 0 0 0 1 15 0 Nezjištěna 0 0 0 1 16 0 991 0 0 0 1 18 6 0 Nezjištěna 0 0 0 1 1 0 Nezjištěna 0 0 1 1 3 7 0 Nezjištěna 0 0 0 1 4 0 128 0 0 0 1 5 1 Nezjištěna 0 0 0 1 15 0 Nezjištěna 0 0 1 1 20 0 Nezjištěna 0 0 0 1 1 0 9 871 0 0 1 1 4 0 Nezjištěna 0 0 1 1 10 1 Nezjištěna 0 1 0 0 1 5 1 Nezjištěna 0 1 1 0 2 2 1 Nezjištěna 0 1 1 0 3 1 Nezjištěna 0 1 0 0 4 1 Nezjištěna 0 1 0 0 7
NSBM Arise Darkness 4ever Black-rose blog STOP - svobodný názorový serever - Satanismus České satanistické centrum Dark magic nice Gloomglue My life Death Darkspirit blog Satanismus | Angel black Dark family Cyklomat blog Aflipůw blogič Vamp-sanco Blog fan fiction 4ever Mondullinka a její blog Bojte se, raďte se a msti te [sic] se! Satanismus | (blog bez názvu, pozn. PV) Satanismus | Redakce LuPa Magie Satanismus | Tajemný blog Náctiletí - Teenagers - Satanismus Dáma.cz - Satanismus Celý svět - Moderní satanismus Dark lord Angel of death Opravdový satanismus Vampirismus, satanismus, gothic
http://www.loki666.webgarden.cz http://darkness4ever.blog.cz/ http://black-rose.blog.cz/rubriky/satanismus http://www.stop.nazory.cz/clanky/sonda-satanismus.php http://satans.wz.cz/ http://martula99.sblog.cz/satanismus/ http://gloomglue.sblog.cz http://firstarsch.sblog.cz/2007/01/06/747 http://death222.sblog.cz/satanismus/ http://darkspirit15.sblog.cz/satanismus/ http://angelblack.blog.cz/rubriky/satanismus http://darkfamili.blog.cz/rubriky/satanismus http://cyklomat.blog.cz/rubriky/satanismus http://aflippy.blog.cz/rubriky/satanismus http://vamp-sanco.blog.cz/rubriky/satanismus http://fan-fiction-4ever.blog.cz/rubriky/satanismus http://mondullinka.blog.cz/rubriky/satanismus http://www.danutaveronicamars.estranky.cz/ http://dedinka.blog.cz/rubriky/satanismus http://redakcelupa.blog.cz/rubriky/satanismus http://magie.euweb.cz/satanismus.html http://tajemny.blog.cz/0603/uvod http://www.nactileti.net/article&sid=522 http://kultura.dama.cz/clanek.php?d=3901 http://www.celysvet.cz/n2061-moderni-satanismus.php http://dark-lord.wz.cz/satanismus.htm http://www.angelofdeath.webgarden.cz http://templopava.blog.cz/ http://vampirkaterka.blog.cz/
1 1 1 0 0 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 1 0 0 0 0 0 1 1
Nezjištěna 12 528 Nezjištěna Nezjištěna 3 305 228 579 5 339 Nezjištěna 103 481 29 498 Nezjištěna Nezjištěna 202 251 22 087 Nezjištěna 6 749 Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna Nezjištěna 1 831 3 657 2 714 Nezjištěna Nezjištěna
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 0 1 0 0 1 0 0 0 0 0 0 0
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
0 0 1 1 1 1 1 0 1 1 1 0 1 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
10 11 20 8
5 6 9 12 14 15 16 17 18 19
8 7 9 10 12 14 16
11
4 7 10 12 13 19 20
13
18 19
Příloha č. 2: Matice kódování výběru výzkumného souboru (Všechny nalezené odkazy dle kritérií K1, K2, K3)
1. Blog 0 – Stránky nemají charakter blogu 1 – Stránky mají charakter blogu 2. Návštěvnost 0 – Nezjištěna X – Uvedená návštěvnost 3. Diskuzní fórum 0 – Nedostupné 1 – Dostupné 4. Návštěvní kniha 0 – Nedostupná 1 – Dostupná 5. E-mailový kontakt 0 – Nedostupný 1 – Dostupný 6. Tematická relevantnost 0 – Satanismus není ústředním tématem 1 – Satanismus je ústředním tématem
Příloha č. 3: Kódovací matice výzkumného vzorku
1. Webové stránky 1 – Dark magic nice 2 – Issabellkaa blog 3 – Luciferius 4 – První Církev Satanova 5 – Viva gothic! 2. Hodnocená část stránky 1 – Design 2 – Obsah 2.1 Designové prvky 1 – Barva pozadí 2 – Barva písma 3 – Obrázky 2.1.1 Barva pozadí 1 – Signifikantní 0 – Jiná 2.1.1.1 Signifikantní barva pozadí 1 – Černá 2 – Rudá 3 – Další 2.1.2 Barva písma X – Konkrétní barva 2.1.3 Obrázek 1 – Signifikantní 0 – Jiný 2.1.3.1 Signifikantní obrázek 1 – Reverzní pentagram 2 – Lebka 3 – Oheň 4 – Zobrazení ďábla 5 - Další 2.2 Obsah stránky 1 – Původnost 2 – Téma 3 – Rozsah obsahu 4 – Znak persvaze 2.2.1 Původnost obsahu 1 – Původní obsah 0 – Převzatý obsah (resp. označený jako převzatý)
2.2.2 Téma 1 – Osobní text, interview 2 – Obecný text 3 – Interaktivní část 2.2.2.3 Interaktivní část 1 – Diskuze 2 – Návštěvní kniha 2.2.2.3.1. Diskuze X – Počet příspěvků 2.2.2.3.2 Návštěvní kniha X – Počet příspěvků 2.2.3 Rozsah obsahu X – počet slov 2.2.4 Znak persvaze 1 – Vyskytuje se 0 – Nevyskytuje se 2.2.4.1 Typ znaku persvaze 1 – Imperativ, návod k jednání 2 – Příklad osoby, znak nadřazenosti satanisty 3 – Filozofický základ, kritika křesťanství 4 – Další znak
Příloha č. 4: Diagram kódovací matice výzkumného vzorku 1 - Černá
1 - Signifikantní
2 - Rudá
1 - Barva pozadí 0 - Jiná
2 - Barva písma
3 - Další
X - Konkrétní barva
1 - Reverzní pentagram
1 - Design
2 - Lebka
1 - Signifikantní
3 - Oheň
0 - Jiné
4 - Zobrazení ďábla
1 - Původní text
5- Další
3 - Obrázky
1 - Původnost 0 - Převzatý text (označený)
1 - Osobní text, interview
2 - Téma
2 - Obecný text 1 - Diskuze
X - Počet příspěvků
2 - Návštěvní kniha
X - Počet příspěvků
3 - Interaktivní část 2 - Obsah
3 - Rozsah obsahu
X - počet slov
1 - Imperativ, návod
2Příklad, nadřazenost 1 - Vyskytuje se 3 - Filozofie, kritika křesťanství
4 - Znak persvaze 0 - Nevyskytuje se
4 - Další
Příloha č. 5: Tabulky kódování zkoumaných stránek Web
1
Web
2
Web
5
Design Pozadí Písmo Obrázek Původnost Téma 1 1 šedé 0 0 2 1 5 1 2 1 1 0 1 1 5 1 2 1 2 Celkem/Průměr 3 0,6 1,8
Obsah Příspěvky Rozsah Persvaze 274 0 533 0 491 0 123 0 424 0 0 369 0
Design Pozadí Písmo Obrázek Původnost Téma 1 2 šedé 0 1 1 3 1 5 0 1 3 1 5 0 1 3 1 4 1 2 3 0 1 2 3 1 1 Celkem/Průměr 4 0,6 1,4
Obsah Příspěvky Rozsah Persvaze 582 326 1 1 520 517 1 3 231 454 1 3 69 361 0 166 214 0
Design Pozadí Písmo Obrázek Původnost Téma 1 1 růžové 0 1 1 0 0 2 1 4 0 2 1 1 1 1 1 4 0 1 1 1 5 Celkem/Průměr 6 0,3 1,7
Obsah Příspěvky Rozsah Persvaze 410 0 115 0 972 0
1568
0
374,4
499
3
0
Web
3
Design Pozadí Písmo Obrázek Původnost 1 1 červené 1 1 1 bílé 1 4 0 1 1 0 1 3 1 1 1 1 1 5 0 1 4 1 1 4 0 1 5 1 0 1 0 0 1 2 0 1 5 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1 0 1 0 0
Celkem/Průměr
11
0,4
Téma 1 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 3 2 3 1 1,8
Obsah Příspěvky Rozsah Persvaze 186 1 2 2092 0 1121 0 153 1 1 446 1 1 665 1 1 670 1 1 2591 1 3 871 1 1 314 1 1 1689 0 360 0 178 0 160 0 146 0 705 0 291 0 434 0 196 0 566 0 318 0 2029 0 1001 1023 2024 735,5 8
Web Pozadí 1 1
4
Design Písmo Obrázek Původnost bílé 1 1 1 1 3 1 1 5 1 1 4 1 1 5 1 1 1 1 1 5 1 0 1 1 1 1 1 1 1 1 5 1 1 1 0 1 5 0 1 5 1 1 5 1 1 5 0 1 5 1 0 1 1 5 0 0 1 1 5 0 1 5 1 1 5 1 1 5 1 1 5 1 5 0 0 1 5 1 5 1 5 1 5 1 5 0 0 1 4 1 4
Celkem/Průměr
30
0,8
Téma 2 2 2 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 1 2 2 2 1 2 1 1 2 2 2 3 1
1,6
Obsah Příspěvky Rozsah Persvaze 296 0 3432 0 5449 0 1250 0 3725 0 2159 0 2618 0 1577 0 3873 0 4900 0 214 0 521 0 1021 0 994 0 613 0 1129 1 1 5699 0 351 0 318 0 722 0 1261 0 2106 0 1623 0 2037 0 252
252
1995,3
1
Příloha č. 6: Matice kódování persvazivních částí 1. Jednotlivé případy 1 - http://issabellkaa.blog.cz/0607/satanismus 2 - http://issabellkaa.blog.cz/0607/uvaha-satan-vs-buh 3 - http://issabellkaa.blog.cz/0607/uvaha-o-satanovi 4 - http://luciferius.org/luciferius.php 5 - http://luciferius.org/stranky/st1.php 6 - http://luciferius.org/stranky/st2.php 7 - http://luciferius.org/stranky/st3.php 8 - http://luciferius.org/stranky/st4.php 9 - http://luciferius.org/stranky/st5.php 10 - http://luciferius.org/stranky/st6.php 11 - http://luciferius.org/stranky/st7.php 12 - http://cirkevsatanova.com/crowley%20satanistou.htm 2. Druh persvaze 1 – Imperativ, návod k jednání 2 – Příklad osoby, znak nadřazenosti satanisty 3 – Filozofický základ, kritika křesťanství 4 – Další znak 3. Druh obrázku 1 – Reverzní pentagram 2 – Lebka 3 – Oheň 4 – Zobrazení ďábla 5 – Další 4. Kredibilita 0 – Blog, multitematický stránky 1 – „Oficiální stránky“, monotematické stránky 5. Interakce 0 – absence interaktivní části 1 – prezence interaktivní části 6. Koeficient X – koeficient = (Persvaze [je-li přítomná, hodnota = 1] + Obrázek [je-li přítomen signifikantní, hodnota = 1] + Kredibilita + Interakce)/4
Příloha č. 7: Srovnání persvazivních částí
Případ
Druh persvaze
Druh obrázku
Kredibilita
Interakce
Koeficient
č. 1
1
5
0
1
0,75
č. 2
3
5
0
1
0,75
č. 3
3
4
0
1
0,75
č. 4
2
1
1
1
1
č. 5
1
2
1
1
1
č. 6
1
2
1
1
1
č. 7
1
2
1
1
1
č. 8
1
2
1
1
1
č. 9
3
2
1
1
1
č. 10
1
2
1
1
1
č. 11
1
2
1
1
1
č. 12
1
1
1
1
1
Průměrná hodnota
0,94
Interpretace Stránka obsahuje návod k jednání a především objemnou diskuzi vztahující se nejen k uvedenému článku, ale k celé satanistické problematice. Diskuze obsahuje znatelné množství pro-satanisticky orientovaných příspěvků. Úvaha se zamýšlí nad vztahem křesťanského Boha a Satana, je kritikou křesťanské víry a dogmat. Následná diskuze obsahuje různé postoje návštěvníků stránek. Úvaha kritizuje křesťanskou víru, její následovníky a historické okolnosti. Diskuze je spíše pro-satanistická. Úvodní strana projektu Luciferius obsahuje akcentaci nadřazenosti satanisty nad jinými lidmi. Kniha návštěv je funkční pro celý web jednotně, obsahuje mnoho příspěvků (pro případy č. 4-11). Stránka obsahuje „Jedenáct satanských zákonů země“. Stránka popisuje „Devět satanských hříchů“, užívá imperativní a návodné tvary sloves. Popis a vysvětlení silně egoistického až machiavelistického jednání. „Rady satanistům“ radí, jak škodit ostatním lidem, jak využívat jejich slabé stránky apod. „Kladivo na misionáře“ je jistě parodií na název knihy „Kladivo na čarodějnice“. Popisuje velmi podrobně postup boje a „obrnění se“ vůči misionářům a šíření křesťanství obecně. „Satanský klíč k poznávání podvodníků“ naopak zdůrazňuje způsoby, díky nimž můžeme poznat např. sektářské skupiny, jež se vydávají za satanistické, přitom jimi nejsou. Schopnost, nenávist síla. A podobné veličiny jsou hlavnímu prvky „Šesti satanských ctností“. „Byl Aleisteir Crowley satanistou“ je název článku, který popisuje krátce život a především dílo A. Crowleyho. Mimo to ovšem obsahuje některé výrazné satanské poučky a přesvědčení, užívá imperativ.
Příloha č. 8: Vzor dotazníku a obdržené odpovědi Vzor (Tento text byl zaslán na uvedené kontaktní e-mailové adresy) Zdravím Vás, píši diplomovou práci na téma Satanismus na českém internetu a chtěl bych se Vás zeptat na pár otázek, pokud byste si našli trochu času:
1. Kdy jste stránky založil(a) a s jakým úmyslem? Bylo úmyslem propagovat satanismus? 2. Pro koho jsou stránky určeny? 3. Myslíte, že stránky mohou přivést člověka k satanistické víře? 4. Máte odezvu a reakce od návštěvníků stránek? 5. Setkáváte se s návštěvníky stránek i osobně? 6. Myslíte si, že na českém internetu jsou dostupné kvalitní stránky o satanismu? Děkuji za Váš čas. Petr Vácha, student Fakulty sociálních věd, MU Brno Odpověď č. 1: Issabellkaa blog 1. Zhruba před rokem s úmyslem tyto věci přiblížit. Satanismus propagovat nechci, to není úmyslem 2. Pro každého, koho to zajímá 3. Nemyslím si, pokud se člověk chce dát k satanismu, udělá to i bez mých www stránek 4. Ano 5. Občas ano 6. Ne, všechny jsou totiž stejné Odpověď č. 2: Luciferius 1. Současná podoba stránek existuje od podzimu 2006. Účelem těchto stránek je hlavně informovat a správně informovat o satanismu. Pokud někoho satanismus nezajímá, na stránky se stejnak nedostane. 2. Všem, hlavně ale těm, které to zajímá. 3. Určitě ne, můžou mu ale dát základní informace.
4. Jistě, viz. návštěvní kniha. 5. Spíše s přáteli, kteří na stránky taky chodí. 6. Chybí stránky, které by se opravdu zabývaly satanismem, většinou všechny kopírují od nás. Opověď č. 3: První Církev Satanova v Československu 1. Web funguje cca 2,5 roku. Je to předně informační web o tomto společenství a takový je i jeho smysl. Nutno dodat, že náš web není ani klasický informační web o satanismu,ani webblog tvořený vykrádáním jiných webů,což je v současnosti rozšířený jev. 2. Pro každého, kdo má zájem. 3. Možná může. Pro nás však satanismus představuje spíše filozofii než víru v pravém slova smyslu. 4. Ano, máme i fórum. 5. Zpravidla ne. 6. www.luciferius.org
