Bezpečnost dětí na internetu

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Bezpečnost dětí na internetu Závěrečná práce

Vedoucí práce: Ing. Ludmila Brestičová

Mgr. Vlastimil Vajďák

Brno 2012

Děkuji vedoucí závěrečné zprávy Ing. Ludmile Brestičové za cenné rady, připomínky a metodické vedení práce.

Prohlašuji, že předložená práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Veškerou literaturu a další zdroje, z nichž jsem při zpracování čerpal, v práci řádně cituji a jsou uvedeny v seznamu použité a citované literatury.

Ve Zlíně dne 17. prosince 2012

__________________

Abstract The final thesis deals with the secure behaviour on the Internet. The most common risks children may encounter while browsing are described in the study. The thesis focuses primarily on prevention of risky behaviour on the internet and, therefore, involves also the principles, which might work as a deterrent. The study describes the well-known examples of cyberbullying. The conclusion contains a survey research regarding the dangerous behaviour on the internet. Keywords Security, children, internet, cyberbullying.

Abstrakt Závěrečná práce pojednává o bezpečném chování uživatelů internetu. Jsou v ní popsána nejčastější nebezpečí, s nimiž se mohou děti při surfování setkat. Práce se zaměřuje především na prevenci rizikového chování na internetu, proto se věnuje i zásadám, které těmto problémům předchází. Popsány jsou známé příklady kyberšikany. Závěr práce obsahuje dotazníkové šetření věnující se rizikovému chování na internetu. Klíčová slova Bezpečnost, děti, internet, kyberšikana.

Obsah

9

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce 1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíle a úkoly práce ..................................................................................... 13

Nebezpečí na internetu 2.1

4

5

6

15

Kyberšikana a sexting .............................................................................. 15

2.1.1

Co to je kyberšikana ......................................................................... 15

2.1.2

Sexting ..............................................................................................16

2.2

3

13

Kybergrooming ........................................................................................16

2.2.1

Jak kybergrooming probíhá............................................................. 17

2.2.2

Co je Stalking ...................................................................................18

2.2.3

Jak se stalking projevuje ..................................................................18

2.2.4

Vztahy mezi stalkerem a obětí a jejich typologie............................. 19

Zásady předcházení problémům na internetu

21

3.1

Všeobecné zásady..................................................................................... 21

3.2

Zásady preventivních postupů proti konkrétním negativním jevům ..... 21

Příklady kyberšikany

24

4.1

Star Wars Kid .......................................................................................... 24

4.2

Anna Halman .......................................................................................... 25

4.3

Příklad z vlastní praxe ............................................................................ 25

Internetové stránky věnující se prevenci rizikovému chování na internetu

27

5.1

Hoax.cz (www.hoax.cz)........................................................................... 27

5.2

Sheeplive (www.sheeplive.eu) ................................................................ 27

5.3

Seznam se bezpečně2 (www.seznamsebezpecne.cz).............................. 27

5.4

E-bezpečí (www.ebezpeci.cz).................................................................. 28

Internet a preventivní program naší školy 6.1

29

Náš preventivní program ........................................................................ 29

10

Obsah

6.2 7

8

Doporučené změny programu prevence .................................................29

Dotazníkové šetření

31

7.1

Cíle dotazníkového šetření ...................................................................... 31

7.2

Dotazníkové šetření a jeho provedení ..................................................... 31

7.3

Analýza odpovědí..................................................................................... 31

7.4

Podněty pro další práci. ........................................................................... 35

Závěr

Použitá a citovaná literatura

36 37

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Graf. 1

Co je to kyberšikana

31

Graf. 2

Používání antiviru

32

Graf. 3

Nejnavštěvovanější weby

33

Graf. 4

Průměrný čas trávený denně na internetu

34

12

Seznam tabulek

Seznam tabulek Tab. 1 Návštěvnost videí Star Wars Kid

23

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Konec minulého a začátek tohoto století je ve znamení výrazného rozvoje vědy a techniky. Věci, které v minulosti popisovali autoři vědeckofantastické literatury, se stávají skutečností. Technika ovlivňuje náš život leckdy možná více, než bychom si přáli. Již v roce 1969 byla podle Wikipedie (12) je vytvořena experimentální síť ARPANET. ARPANET se stala dávným předchůdcem dnes již celosvětově známé sítě INTERNET. Podle Wolfa (7) byla Česká republika do této sítě oficiálně připojena 13. února 1992. Od té doby došlo k velmi dynamickému rozvoji této sítě po celém světě. V dnešní době bychom asi již velmi těžko hledali na světě místo, kde není možnost připojit se k internetu. Internet a moderní technologie, jež umožňuje přístup na tuto síť, ovlivňuje všechny věkové generace. Dokladem toho může být i věta, která zazněla při prezentaci tabletů jedné firmy, kdy její pracovník prohlásil, že ovládání tabletu je velmi jednoduché, neboť jeho čtyřleté dítě si s tabletem velmi rádo hraje a ovládání mu nečiní skoro vůbec žádné potíže. To jen může dokazovat, že internet má stále mladší uživatele. Vynález internetu přinesl hodně dobrého. Zrychlil se především přenos informací a zpráv, komunikace mezi jednotlivými částmi světa se stala jednodušší. Internet přináší lidem také možnost zábavy, nakupování, práce, sdílení všeho možného, kreativci mohou na internetu svobodně zveřejňovat svá díla. Stačí velmi málo prostředků k tomu, aby se o vašem díle dozvěděli lidé po celém světě. Na druhou stranu rozvoj internetu také přinesl nové pojmy jako spam, hoax, sociální inženýrství, kyberšikanu, phishing, sexting a netoismus. Se všemi těmito pozitivními i negativními jevy se setkávají i nejmladší uživatelé internetu. První negativní zkušenosti s internetem získávají děti na základní škole. (Myslím, že zatím nenastala doba, kdyby internet aktivně využívali i děti v mateřských školách). Skupina nejmladších uživatelů je na internetu velmi zranitelná. Technickými znalostmi a dovednostmi sice často převyšují dospělé, nicméně chybí jim životní zkušenosti, proto jsou často důvěřivější a manipulovatelnější než dospělí. Bezpečnosti této mladé skupiny uživatelů internetu se bude věnovat i tato práce.

1.2 Cíle a úkoly práce Jak již bylo řečeno v úvodu, tak žáci a žákyně základních škol, jsou na internetu ohrožování negativními jevy. Tato práce si dává za úkol nejen popsat rizika a nebezpečí, která číhají na nejmladší uživatele internetu, ale zaměřit se také na osvětu a prevenci. Tohoto úkolu chci dosáhnout pomocí naplnění těchto dílčích cílů:

14

Úvod a cíl práce

•

Definovat jednotlivé hrozby internetu. Na začátku je nezbytné definovat a popsat jednotlivé hrozby internetu. Základním předpokladem úspěšné prevence je známost jevů, které nás ohrožují.

•

Popsat zásady předcházení problémům na internetu. Znalost obranných mechanismů proti hrozbám internetu je důležitým předpokladem pro úspěšnou prevenci.

•

Seznámit s mediálně známými příklady kyberšikany. Na mediálně známých případech si můžeme ukázat, jaké procesy mohou spustit nebezpečné jevy na internetu. Jedno přísloví říká, že chybami se člověk učí. Nemusíme se učit pouze od chyb vlastních, ale i od chyb ostatních. Na začátku problému s internetem totiž dost často stojí chyba uživatele.

•

Servery věnující se rizikovému chování. Prevence a bezpečnost patří k sobě. Bez náležité prevence a osvěty se internet nemůže stát bezpečným místem pro naše děti. V této oblasti již nějakou dobu působí několik organizací a serverů. Jeden z cílů této práce je představit výsledky jejich činnosti.

•

Internet a preventivní program školy. Zatím se většina dětí setká poprvé s internetem na základní škole. Škola, jako vzdělávací a výchovný nástroj naší společnosti, by měla své žáky a žákyně na rizika spojená s internetem upozornit. Kyberšikana totiž může být obrazem skutečných vztahů ve třídě, které se vlivem disinhibičního efektu na internetu více projevují. Každá škola zpracovává preventivní program, ve kterém mají být obsaženy preventivní strategie. Dílčím cílem je zjistit, jak tuto problematiku ošetřuje preventivní program naší školy a případně poskytnout návrhy na jeho vylepšení.

•

Provést a vyhodnotit dotazníkové šetření zabývající se kyberšikanou. Ve škole jsme již o kyberšikaně několikrát s žáky hovořili. Dotazníkovým šetřením si chci ověřit, jak danou problematiku vnímají a co si z hodin pamatují. Výsledky šetření pak mohou posloužit jako impulsy k další preventivní práci.

Nebezpečí na internetu

15

2 Nebezpečí na internetu Nebezpečí Jsou to: • • • •

číhající na internetu bychom mohli rozdělit do několika kategorií. Kyberšikana a sexting. Kybergrooming. Kyberstalking a stalking. Ochrana osobních údajů a sociální sítě.

2.1 Kyberšikana a sexting 2.1.1

Co to je kyberšikana

Krejčí (6,s.3) uvádí: „Že termínem kyberšikana (cyberbullying) označujeme nebezpečné komunikační jevy realizované prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (např. pomocí mobilních telefonů nebo služeb v rámci internetu), jež mají za následek ublížení nebo jiné poškození oběti.“ Podle Wikipedie (14) se jedná o druh šikany, který „využívá elektronické prostředky, jako jsou mobilní telefony, e-maily, pagery, internet, blogy a podobně. Řada jejích projevů může spadat do oblasti kriminálních činů. Její nejobvyklejší projevy představuje zasílání obtěžujících, urážejících či útočných emailů, SMS, vytváření stránek a blogů dehonestujících ostatní, popřípadě může kyberšikana sloužit k posilování klasických forem šikany, nejčastěji prostřednictvím nahrání scény na mobilní telefon a jejího následného rozeslání známým dotyčného, popřípadě vystavení na internetu. Zejména poslední varianta šikany může být extrémně nebezpečná – pokud se spojí s nějakou velmi ponižující situací, takovéto zveřejnění ponižujících materiálů pro obrovské množství lidí (které nejde vzít zpět) mnohonásobně zvyšuje utrpení a trauma oběti, což na ni může mít extrémně neblahý dopad.“ Poslední dobou zaznamenáváme výrazný rozvoj kyberšikany. Podle Krejčí (6,s.5) je to způsobeno hlavně těmito důvody: • Pro útočníka je útok velmi snadný. • Díky anonymitě je u útočníka potlačen strach z dopadení a jeho identifikace je ztížena. • Chováním lidí ve virtuálním prostředí. • Velkým počtem lidí ve virtuálním světě. • Rychlým rozvojem technologií a nedostatečná prevence. • Posunutím hranic ve vzájemné interakci. Podle Krejčí (6,s.15) se kyberšikana projevuje převážně jako: • Publikování ponižujících záznamů nebo i fotografií (např. v rámci webových stránek, obrazových zpráv).

16


• Pomlouvání, ponižování (v rámci blogů, sociálních sítí a dalších typech webových stránek). • Krádež a zneužití cizí identity ke kyberšikaně nebo dalšímu sociálně patologickému jednání (např. odcizení elektronického účtu). • Ztrapnění pomocí falešných profilů (v rámci blogů, sociálních sítí a dalších typech webových stránek). • Napadání a provokování uživatelů v online komunikaci (především v rámci veřejně přístupných chatů a diskuzí). • Zveřejňování cizích tajemství s cílem poškodit oběť (v rámci blogů, sociálních sítí a dalších typech webových stránek). • Vyloučení z komunity (např. ze skupiny přátel v rámci sociální sítě). • Obtěžování (např. opakovaným voláním, prozváněním či psaním zpráv). 2.1.2

Sexting

V článku: „Co je sexting?“ (11) se dozvíme, že termínem sexting „označujeme elektronické rozesílání textových zpráv, vlastních fotografií či vlastního videa se sexuálním obsahem. Tyto materiály často vznikají v rámci partnerských vztahů – partneři si navzájem pro zábavu vymění své intimní erotické fotografie. Problém nastává po jejich rozchodu – tehdy může kvůli pomstě jeden z partnerů intimní fotografie expřítele či expřítelkyně zveřejnit a šířit právě pomocí internetu a mobilních telefonů.“

2.2 Kybergrooming Podle Kopeckého a Krejčí (4,s.14) termín kybergrooming „označuje chování uživatelů internetu (predátorů, kybergroomerů), které má v oběti vyvolat falešnou důvěru a přimět ji k osobní schůzce. Výsledkem této schůzky může být sexuální zneužití oběti, fyzické násilí na oběti, její zneužití pro dětskou prostituci, či výrobě dětské pornografie.“ Podle stejných autorů (4,s.14) je kybergrooming „druhem psychické manipulace realizované prostřednictvím internetu, mobilních telefonů a dalších souvisejících technologií.“ Podle Kopeckého a Krejčí (4,s.14) „jsou oběťmi kybergroomingu zpravidla děti nejčastěji ve věku 11–17 let. Častěji se jedná o dívky než o chlapce.“ Kopecký a Krejčí (4, s.14) předpokládají, „že oběti tvoří zejména ti uživatelé internetu, co tráví velké množství volného času v online komunikačních prostředích (chat, instant messengery, sociální sítě), zde také navazují virtuální kontakty s ostatními (hledají tu kamarády, přátele, životní partnery).“ Kopecký spolu s Krejčí (4,s.14) také konstatují,“ že se v posledních letech objevuje stále více případů kybergroomingu, k nimž došlo na některé ze sociálních sítí (Facebook, MySpace, Twitter apod.). Ty díky propracovanému systému virtuálních sociálních vazeb poskytují ideální podmínky pro realizaci kybergroomingu.“


17

Kopecký ve své publikaci Kybergrooming: Nebezpečí kyberprostoru definuje nejčastější oběti kybergroomingu. Podle něj (3,s.4) jsou to: • děti s nízkou sebeúctou nebo nedostatkem sebedůvěry (lze je snadněji citově či fyzicky izolovat), • děti s emocionálními problémy, oběti v nouzi (často hledají náhradu za své rodiče a potřebují pomocnou ruku), • děti naivní a přehnaně důvěřivé (jsou ochotnější zapojit se do online konverzace s neznámými lidmi, obtížněji rozpoznávají rizikovou komunikaci), • adolescenti/teenageři (zajímá je lidská sexualita, jsou ochotni o ní hovořit). 2.2.1

Jak kybergrooming probíhá

Podle Kopeckého (3, s.3) „psychická manipulace v rámci kybergroomingu probíhá obvykle delší dobu – od cca 3 měsíců až po dobu několika let. Tato doba je přímo závislá na způsobu manipulace a na důvěřivosti oběti.“ Kopecký tvrdí, (3, s.4) „že proces manipulace dítěte prochází čtyřmi základními etapami (příprava kontaktu – kontakt s obětí – příprava na osobní schůzku – osobní schůzka), během nichž může útočník využít velké množství technik a postupů.“ Tyto techniky a postupy jsou uvedeny níže: Příprava kontaktu Nejprve si útočník vytvoří falešnou identitu. V ní o sobě uvádí lživé údaje a to například jméno, příjmení, věk, profilovou fotografii. Svoji identitu může útočník podle potřeby různě upravovat. Po navázání kontaktu se snaží útočník svůj vztah s obětí prohloubit. K tomu může použít techniku zrcadlení. Kopecký a Krejčí (4,s.16) uvádějí, „že při technice zrcadlení predátor napodobuje oběť ve snaze prolomit její zábrany, chová se jako její zrcadlový odraz (viz dynamická identita). Pokud oběť útočníkovi sdělí, že se cítí například osamělá a má nějaké problémy a starosti, predátor odpoví, že má podobné problémy a plně ji chápe. Nabízí jí, že se mu může s důvěrou svěřit. Díky efektu zrcadlení útočník u oběti navozuje pocit přátelství či kamarádství, který oběti pomůže překonat strach z komunikace s neznámou osobou. Pachatel se snaží zjistit o oběti co nejvíce informací. Vytváří si tak jednotlivé profily obětí.“ Kontakt s obětí Poté volí většinou následující postup. Snaží se získat, co nejvíce osobních informací o dítěti, prohlubuje vztah s obětí pomocí úplatků (oblečení, dobytí kreditu). Časté uplácení se může zvrhnout až k dětské prostituci. Další důležitou fází je snižování zábran oběti a to například zaváděním sexuálního obsahu do konverzace. (Od formy zavádění sexuální tématiky do hovoru až po poskytování pornografických materiálů.) Snaha izolace oběti od okolí například pomocí vět: (Nepovídej to mamince, zlobila by se. Nikomu to neříkej, ostatní by to nepochopili.)

18


Příprava na schůzku V rámci přípravy na schůzku si musí útočník poradit s věkovým rozdílem mezi ním a obětí. Existuje několik technik a postupů na překonávání věkového rozdílu mezi útočníkem a obětí. Vše může podle Kopeckého a Krejčí(4, s. 18) vypadat například takto: „Útočník komunikoval s obětí několik týdnů pod falešnou identitou, v rámci které o sobě tvrdil, že je nezletilý. Po čase však oběti oznámil, že mu jeho otec zakázal přístup k internetu, ale jeho dospělý 30letý bratr (další identita téhož útočníka) by chtěl v komunikaci pokračovat. Na základě této komunikace pak oběť postupně přijala skutečnost, že komunikuje s člověkem, který je již dospělý – tedy podstatně starší.“ Osobní schůzka Pokud se kybergroomerovi podaří přivést oběť až k osobní schůzce, tak má vyhráno. Oběť se vystavuje riziku pravděpodobného útoku, jehož následky si ponese celý život. 2.2.2

Co je Stalking

Podle Kopeckého a Krejčí (4,s. 24) „za stalking označujeme opakované, dlouhodobé, systematické a stupňované obtěžování. To může mít řadu různých forem a různou intenzitu. Pronásledovatel svou oběť například dlouhodobě sleduje, bombarduje SMS zprávami, e-maily, telefonáty či nechtěnými pozornostmi (dárky). Útočník u oběti vyvolává pocit strachu. Ve spojení s využitím ICT u útočníka hovoříme o termínu kyberstalking.“ 2.2.3

Jak se stalking projevuje

Nejčastější projevy stalkingu popisují ve své publikaci Kopecký a Krejčí. (4,s. 24) Podle nich může mít stalking tyto projevy: • Stalker se snaží dlouhodobě a opakovaně kontaktovat svou oběť (nejčastěji pomocí, e-mailů, dopisů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, různé druhy chatu, zasíláním dárků). • Stalker demonstruje svou sílu a moc. Do této kategorie patří například fyzické pronásledování oběti cestou na nákup, do práce, pronásledování autem, čekání na oběť před domem apod. Výjimkou zde nejsou ani výhrůžky přímého násilí. Stalker pak může začít své výhružky uplatňovat v praxi. Může ublížit domácímu zvířeti, poničit auto, popřípadě poničit okolí domu, bytu. • Stalker se vydává za oběť. Často také dochází k tomu, že stalker jako útočník vydává sám sebe za oběť. Předstírá, že se mu oběť mstí, nebojí se na oběť podat i trestní oznámení. • Stalker se pokouší poškodit reputaci oběti. V rámci stalkingu/kyberstalkingu také dochází ke snahám stalkera poškodit pověst obě-


19

ti, například šířením nepravdivých informací v okolí oběti (rodina, práce, přátelé, sousedé). 2.2.4

Vztahy mezi stalkerem a obětí a jejich typologie

Z pohledu vzájemné známosti mohou nastat podle Kopeckého a Krejčí (4,s. 25) tyto varianty: • Oběť se se stalkerem zná a ví, že on je osobou, co ji pronásleduje. • Oběť se se stalkerem zná, ale neví, že on je osobou, jež ji pronásleduje. • Oběť stalkera osobně nezná (např. kyberstalkeři hledající své oběti na internetu). Stejní autoři se věnují i typologii stalkerů. Kopecký a Krejčí (4,s. 25) popisují typologii stalkerů takto: Bývalý partner Většinou se jedná o člověka, co není schopen přijmout ukončení vztahu s jinou osobou. Nemusí se jednat pouze o partnerský či intimní vztah, může jít o vztah pracovní, obchodní nebo např. terapeutický. Chování stalkera je následkem jeho touhy obnovit vztah, nebo je odplatou za odmítnutí. Uctívač Tento typ pronásledovatele touží po vztahu s osobou, která jej zaujala. Předpokládá, že vyhlédnutý cíl bude jeho city opětovat. Neusiluje primárně o sexuální vztah, v jeho motivaci převažuje spíše touha být přijat uctívanou osobou. Jakákoli reakce oběti proto stalkera povzbuzuje a motivuje k dalšímu jednání - píše oběti dopisy, kupuje dárky, telefonuje jí atd. Neobratný nápadník Do této kategorie spadají útočníci sociálně neobratní, s malou schopností seznámit se. I když touží po romantických nebo intimních vztazích, nedokáží je díky svým slabším sociálním a komunikativním dovednostem navázat. Jsou narcisistní, domnívají se, že jsou pro každého neodolatelně přitažliví, mají nedostatek empatie, nedokáží vnímat city oběti. Ublížený pronásledovatel Ublížený pronásledovatel stíhá svou oběť kvůli skutečnému či domnělému zranění, újmě, kterou mu oběť přivodila. Usiluje o pomstu. Sexuální útočník Pro tento typ útočníka je charakteristické útočné až sexuálně agresivní chování stalker usiluje o fyzický nebo sexuálně motivovaný útok na oběť. Motivován ječistě touhou sexuálního uspokojení či pocitem ovládání obětí. Poblouzněný milovník Poblouzněný milovník věří, že jej oběť miluje. Veškeré chování oběti interpretuje tak, aby podporovalo jeho iluzi. Je přesvědčen, že se jeho vysněná romance stane pevným vztahem. Kyberstalker Kyberstalking je typ pronásledování, při němž stalker využívá informační a komunikační technologie (internet, mobilní telefony). Kyberstalkeři navštěvují

20


diskuzní fóra, ve kterých se pod falešnou identitou snaží kontaktovat oběť, případně získávají informace o oběti od ostatních uživatelů internetu. K tomuto účelu jim mohou sloužit také různé typy spywarových programů.


21

3 Zásady předcházení problémům na internetu 3.1 Všeobecné zásady Než začneme probírat zásady obrany před útoky na internetu, tak považuji za vhodné uvést několik informací o digitálních stopách. Ty totiž mohou útočníka velmi jednoduše dovést k oběti. Podle Černého (2) „není pohyb uživatele v rámci internetu zdaleka tak anonymní, jak by se na první pohled mohlo zdát. Každý příspěvek na blogu, poznámka v diskusi pod článkem, či aktivita na Facebooku, Twitteru nebo na jiné sociální síti za námi zanechává vyhledatelné informace, na základě nich je možné při troše „štěstí“ a umu zjistit nemálo informací o určité osobě. Od zájmů a názorů až po vzhled či kamarády. Souboru těchto informací se říká digitální stopy.“ Černý (2) zastává názor, že základními zdroji takovýchto informací jsou především: • diskuse pod články; • profily a aktivita v sociálních sítích či na Wikipedii; • vlastní blogy či webové stránky; • Facebook, Twitter a další sociální sítě; • členství ve spolcích, které na web umísťují jména členů; • registrace na internetových stránkách. Digitální stopy sebou přinášejí také určitá rizika. Černý (2) tvrdí,“ že pokud je někdo schopen pomocí jednoduchých vyhledávacích metod zjistit informace o názorech, přátelích či postojích nějaké osoby, je možné říci, že došlo k porušení jejího soukromí. Velmi zákeřné může být to, že si toho není daná osoba vědoma, což může mít nepříjemné dopady při získávání práce, ale také v řadě dalších oblastí.“ Dalším rizikem může být zneužití digitální identity, protože jak tvrdí Černý (2) „Pokud někdo disponuje dostatkem informací, může relativně snadno vytvářet falešné profily, ty působí velice autenticky, ale mohou vykonávat činnost v neprospěch svého domnělého majitele. Může jít o podvody, mystifikace, kyberšikanu nebo i ekonomické poškození dobrého jména či značky. Zvláště nebezpečné je, pokud dojde ke zneužití profilu, který je vnímán dalšími uživateli jako verifikovaný.“

3.2 Zásady preventivních postupů proti konkrétním negativním jevům Kopecký a Krejčí se ve svých publikacích nezaměřují pouze na charakteristiky jednotlivých negativních jevů na internetu. Věnují se i prevenci, která může uživatele ochránit.

22


Jak se můžeme chránit před kyberšikanou Podle Kopeckého a Krejčí (4, s.7) to lze těmito způsoby: • Respektovat ostatní uživatele (chovat se s úctou, vyhýbat se konfliktům). • Nebýt přehnaně důvěřivý. • Nesdělovat citlivé informace, jež by mohly být zneužity (osobní údaje, osobní fotografie, hesla k elektronickým účtům atd.). • Seznámit se s pravidly služeb internetu a GSM sítí. V případě již probíhajícího útoku nám Kopecký a Krejčí (4, s.7) dávají tyto doporučení: • Ukončit komunikaci. • Blokovat útočníka, změnit svou virtuální identitu. • Zjistit identitu pachatele, pokud je to možné (např. podle profilu). • Oznámit útok, archivovat důkazy. • Být všímavý, pokud v okolí probíhá kyberšikana. • Podporovat oběti, poradit jim, co mají dělat, pomoci kyberšikanu nahlásit. Jak se chránit před kybergroomingem? Proti kybergroomingu by nás mohly ochránit tyto doporučení Kopeckého a Krejčí (4, s.20) Pravidla pro děti a mládež. • Nenechat se oklamat sliby virtuálních útočníků (mohou vám slibovat lásku, pokračování vztahu v reálném světě, peníze, dárky apod.). • Myslet na to, že lidé na internetu mohou lhát! • Všímat si nesrovnalostí v komunikaci s kyberútočníky (útočník například udává různý věk, mění informace, co vám o sobě sdělil dříve apod.). • Ptát se, proč by někdo chtěl za každou cenu udržet internetový vztah nebo obsah komunikace v tajnosti. • Vytýčit si své osobní hranice s ohledem na sex. Nepřijímejte ani neodesílejte jiným uživatelům materiály sexuální povahy. • Ve virtuálním prostředí nikomu nesdělovat své osobní údaje (zejména své fotografie). • Nikdy nechodit na osobní schůzku, aniž by o ní věděli rodiče. Uvědomte si, co všechno se vám na schůzce může stát a jak může být schůzka riskantní. • Dávat si pozor na to, s kým se bavíte a o čem. Internetová komunikace vypadá jako anonymní, ale není. Nechcete přece, aby vás „internetový známý“ např. vystopoval v reálném světě, nebo aby vás nutil dělat něco, co dělat nechcete.


23

Pravidla pro rodiče • Komunikovat se svými dětmi o tom, co dělají na internetu. Uvědomte si, že i když je vaše dítě v bezpečí domova a sedí u počítače, nemusí to znamenat, že je v bezpečí! • Počítač dítěte nechat na veřejně dostupném místě (např. v obývacím pokoji), které můžete namátkou kontrolovat. • Vysvětlit dětem, jaká rizika může internet představovat. • Uvědomit si, že když doma dítěti zakážete používat počítač a internet, najde si jinou cestu, jak se k těmto nástrojům dostat (u kamaráda, ve škole, prostřednictvím mobilního telefonu atd.). V případě, že se vaše dítě dostane do problémů spojených s kybergroomingem, kyberšikanou či dalšími nebezpečnými komunikačními jevy, nepoužívejte nefunkční metodu zákazu práce s počítačem a internetem! Jak se chránit před Stalkingem Kopecký a Krejčí (4, s.28) také radí, jek se chránit před stalkingem. Podle nich je důležité: • Přerušit osobní kontakty s pronásledovatelem (neodpovídat, nereagovat na SMS, nescházet se). Jakýkoli kontakt s útočníkem může vést k prohloubení zájmu o oběť. • Vyhýbat se místům možného setkání, změnit své návyky. • Snažit se projevy pronásledování evidovat a zdokumentovat (tzn. archivovat si důkazy), informovat své blízké o pronásledování a totožnosti útočníka. • Vyhledat pomoc. • Mimo domov se pohybovat s někým dalším (členem rodiny či jinou důvěryhodnou osobou). • Nosit u sebe legální obranné prostředky (pepřový sprej, paralyzér). • Nosit u sebe mobilní telefon pro případ přivolání pomoci. • Nezveřejňovat své osobní údaje (adresu, telefon). Kontakty na sebe dávat jen lidem, kterým důvěřujete. • Kontaktovat odborné instituce, např. Bílý kruh bezpečí (www.bkb.cz) či jiné organizace pro pomoc obětem trestných činů. • Kontaktovat Policii ČR. Oběť by se měla obrátit na Policii ČR tehdy, pokud strach pociťuje intenzivně. To je důležité upozornění na závažnost situace. Jak dobře chránit svá osobní data? Uživatelé na internetu by si měli dávat pozor na ochranu svých osobních dat. Černý (2) jim nabízí tyto možnosti ochrany: • Používat více přihlašovacích jmen a přezdívek. • Používat více hesel. • Vypnout cookies a zapamatování hesel v prohlížeči. • Při práci s citlivými údaji používat šifrovaná data.

24


4 Příklady kyberšikany 4.1 Star Wars Kid Šlo o jeden z prvních a nejznámějších případů kyberšikany. Pod přezdívkou Star Wars Kid se skrývá Ghyslain Raza. Ten natočil videozáznam, ve kterém předvádí bojovou scénu z filmu hvězdné války. Nahrávku se podařilo získat jeho spolužákům, ti ji v roce 2003 zveřejnili na internetu. Během krátké doby se video rozšířilo po celém světě a stalo se velmi populárním. Podle BBC (9) „bylo dokonce toto video v roce 2006 vyhlášeno nejpopulárnějším internetovým videem na světě s více jak 900 milióny zobrazeními.“ Když se chlapec dozvěděl o své popularitě, tak se nervově zhroutil. Podle Wikipedie (16) „chlapcova rodina zažalovala rodiny čtyř jeho spolužáků o sumu čtvrt miliónu kanadských dolarů.“ Podle Krejčí (6,s. 27) bylo předmětem sporu to, „že chlapec „musel snášet a nadále snáší obtěžování a posměch spolužáků i široké veřejnosti a díky tomu musí být na neurčitou dobu v péči psychiatra. Toto stigma má vliv také na dokončení jeho vzdělání a může mít vliv také na jeho možnost najít zaměstnání. Je možné, že díky této kauze bude muset také změnit identitu.“ Soudní proces se nakonec týkal pouze tří z nich a skončil mimosoudním vyrovnáním. Jak uvádí Brownlee(1) „přes obavy rodičů a žalobců Ghyslain Raza nakonec vystudoval univerzitu, stal se právníkem a začal pracovat v organizaci Patrimoine Trois-Rivieres, která se stará o kulturní dědictví.“ Video bylo mezi uživateli internetu populární poměrně dlouhou dobu. Například na internetu dodnes existuje petice, jejíž autoři požadovali, aby byl Ghyslain Raza obsazen do některé z menších roliček v právě připravovaném 3. dílu Star Wars. Podle Petitiononline (15) petici podepsalo 145220 lidí.1 I v současné době můžeme na internetu najít původní video a parodie na něj. Zkusil jsem několik těchto videí najít na serveru You Tube. Jejich přehled je uveden v tabulce číslo 1. 2 Název videa Star Wars Kid Star Wars kid Drunken Jedi Star Wars Kid Matrix Star wars kid VS Yoda Tabulka 1

URL Datum zveřejnění Počet shlédnutí http://www.youtube.com/watch?v=HPPj6viIBmU 15.1.2006 26 653 328 http://www.youtube.com/watch?v=3GJOVPjhXMY&feature=related 16.2.2006 11 938 427 http://www.youtube.com/watch?v=GRiJVMASwjI 14.4.2006 2 645 672 http://www.youtube.com/watch?v=2URImmLYAsQ 6.12.2006 4 275 502

Návštěvnost videí Star Wars Kid

Mezi další mediálně známé příklady kyberšikany ze zámoří patří kauzy Ryana Patricka Halligana, Megan Meier a Jessicy Logan.

1 2

Stav ke dni 17.11.2012 Stav ke dni 16.11.2012


25

4.2 Anna Halman Problematika kyberšikany se týká i Evropy. Velmi bolestný příklad kyberšikany se odehrál také v Polsku. Obětí této šikany se stala 14letá studentka gymnázia v Gdaňsku Anna Halman. Krejčí(6, s.36) popisuje jak byla Anna dne 20. října 2006 vystavena před zraky všech svých spolužáků sexuální šikaně a kyberšikaně. „Stalo se to v době školního vyučování, kdy učitelka polštiny opustila třídu na 20 minut. Čtyři spolužáci z ní strhávali šaty, osahávali jí a předstírali znásilnění. Záznam byl pak zveřejněn na internetu. Učitelka byla o všem informována, nicméně informace o incidentu se k rodičům Anny nedostala. Anna se však pod velkým psychickým tlakem oběsila doma na švihadle. Vyšetřování zjistilo, že Annu útočníci napadali již delší dobu. Motivem jejich jednání bylo odmítnutí chození s jedním z útočníků.“ Vše začala vyšetřovat policie a útočníci museli své jednání vysvětlovat. Podle Wikipedie(8) „řada studentů i jejich rodičů z gymnázia, jakož i obyvatel vesnice, z níž Anna i útočníci pocházeli, označila chování žáků za běžné dětské hrátky a útočníky za nevinné děti, které nemají být trestány za to, že dívka neunesla „běžnou legraci“, respektive, že si možná vzala život z úplně jiných důvodů, neboť pro duševně zdravou dívku by daná událost nebyla důvodem k tak razantnímu činu. Propuštění chlapců doporučila dokonce i rodina Anny, která zpočátku přijala argumentaci svého okolí a prohlásila, že chlapcům nedává na smrti své dcery žádnou vinu.“ Podle Krejčí (6) se však policii podařilo obnovit smazaný záznam z mobilního telefonu, který dosvědčoval, že nešlo o nevinné hrátky. Po objevení videa změnila veřejnost a rodiče názor na nevinu útočníků. Podle Wikipedie (8) se první stání se odehrálo 17. května 2007. Výsledky soudního jednání však nebyly zveřejněny.

4.3 Příklad z vlastní praxe Bohužel i během své pedagogické praxe jsem se setkal s epizodami kyberšikany. Naštěstí se nejednalo o tak závažné situace, jako ve výše uvedených příkladech ze zahraničí. Občas se stávalo, že někdo napsal někomu něco nehezkého na sociální síti. Tyto jevy jsme se snažili nepřeceňovat, ale zároveň také nepodceňovat. Někdy ani tak nešlo o projevy kyberšikany, jako spíše o následky jednorázového konfliktu, kdy jednotliví účastníci ventilovali svoje emoce ve virtuálním prostředí. Ve všech případech jsme se zaměřovali na práci s jednotlivými třídami. U nastupující generace je totiž virtuální svět velmi provázán se světem reálným. Konflikty ve virtuálním prostředí tak mohou být odrazem konfliktů skutečných. Bohužel i u nás ve škole jsme museli řešit jeden vážnější problém. V celkem problematické třídě na II. stupni nebyly dobré vztahy mezi žáky. Jedna dívka ze třídy založila na sociální síti Facebook fanouškovskou stránku, namířenou proti jedné spolužačce. Název této stránky byl velmi vulgární a hanlivý a tudíž

26


ho zde nechci zde uvádět. Několik žáků naší školy se ke stránce přihlásilo. Dívka již spolužáci na internetu uráželi, se se vším svěřila své matce. Ta pak přišla s vytištěnou stránkou do školy a požadovala prošetření. Pořídili jsme screenshoty dané stránky a stránku prostudovali. Ihned po uložení materiálů jsme přes formulář kontaktovali Facebook a nahlásili závadnost této stránky. Stránka byla smazána zhruba do druhého dne. S překvapením jsme zjistili, že mezi fanoušky stránky patří i velmi inteligentní děti. Do školy jsme pozvali rodiče dotčených a začali s nimi situaci řešit. Zakladatelka stránky svého jednání litovala, ale přesto jsme udělili kázeňské opatření. S udělením kázeňského opatření souhlasil i zákonný zástupce dívky. Ostatní rodiče se postavili za své děti a s kázeňskými opatřeními se nehodlali smířit. Proběhlo několik jednání a škola začala při řešení této situace spolupracovat s externí organizací. Společně s ní jsme se všichni snažili klima ve škole zlepšit. Bohužel se nám to však úplně nepodařilo a někteří z aktérů začali v příštím školním roce navštěvovat jinou základní školu.


27

5 Internetové stránky věnující se prevenci rizikovému chování na internetu Ze všech webů věnujících se rizikovému chování na internetu jsem si vybral 4, které nejčastěji používám. Krátce bych se o nich zmínil v následujících řádcích.

5.1

Hoax.cz (www.hoax.cz)

Je to někdy až k neuvěření kolik hoaxů (poplašných zpráv) i v dnešní době koluje internetem. Nejenom mladí lidé, ale i dospělí podléhají fámám a různým řetězovým dopisům štěstí, jež cestují z emailu na email. Hoax.cz obsahuje databází těchto zpráv. Výhodou je, že zde zprávy komentují i odborníci znalí problematiky. Jako příklad uvedu hoax Recyklované mléko3. Tento hoax tvrdí, že mléko je po ukončení doby trvanlivosti vráceno dodavateli, ten ho převaří a vrátí zpátky do oběhu. Celý cyklus se může opakovat až 5x. Podle čísel na obalu od mléka můžeme prý poznat, kolikrát již bylo mléko recyklováno. Lživost tohoto hoaxu spolu s vysvětlením potvrzují na webu Hoax.cz odborníci ze Státní veterinární správy ČR a zástupce firmy vyrábějící obaly na mléko. To, že je na webu uváděno k jednotlivým hoaxům vysvětlení, vnímám jako velké plus. I člověk neznalý problematiky tak může získat validní argumenty, jimiž může pomoci lidem, které daná zpráva vystrašila.

5.2 Sheeplive (www.sheeplive.eu) Tento web se mi velmi osvědčil při výuce na I. stupni. Vznikl rozšířením webu Ovce.sk do dalších evropských jazyků. Čeština mezi nimi bohužel není. Dětem (většinou žákům 4. a 5. ročníku) však slovenská jazyková verze nečinila výraznější problémy. Na webu jsou krátká animovaná videa, jež dle mého názoru velmi vtipně upozorňují na rizika internetu. Žákům I. stupně se videa většinou velmi líbila a často jsme o nich v hodinách diskutovali.

5.3 Seznam se bezpečně2 (www.seznamsebezpecne.cz) Do osvěty na internetu se pustila i společnost Seznam cz. Její web obsahuje dva preventivní filmy (Seznam se bezpečně 1 a Seznam se bezpečně 2) které jsou určeny spíše starším dětem na druhém stupni ZŠ. Tyto filmy ukazují bez obalu

3

http://www.hoax.cz/hoax/recyklovane-mleko/

28


rizika v kyberprostoru. Jsou zde popsány případy zneužití, ve filmu Seznam se bezpečně 2 je dokonce rozhovor s pedofilem. V další části webu můžeme nalézt sekci nazývající se: Křečci v síti. V krátkých videospotech účinkují většinou za křečky převlečení herci Divadla v Dlouhé. Několikaminutová videa jsou zaměřena například na problematiku pornografie za úplatu, sociálního inženýrství, sextingu. Velmi důležitou součástí webu je také formulář, kterým je možnost nahlásit závadný obsah na internetu.

5.4 E-bezpečí (www.ebezpeci.cz) Portál obsahuje články zaměřené na problematiku kyberšikany, kybergroomingu, sextingu, stalkingu a kyberstalkingu, sociálního inženýrství a dalších rizikových jevů vyskytujících se na internetu. Články jsou rozčleněny podle jednotlivých témat a je možnost je snadno filtrovat. Velkým přínosem mohou být také studijní a metodické příručky, které jsou zde umístěné. Z webu lze například stáhnout tyto odborné studie: Stalking a Kyberstalking, Kyberšikana, Kybergrooming Ze všech materiálů, které jsou na E-bezpečí umístěny, mne nejvíce zaujala tiskovina: Rizika virtuální komunikace (příručka pro učitele a rodiče). Jsou v ní shrnuty základní informace o nebezpečných komunikačních jevech. Informační brožura je určena především pro učitele, ale mohou ji využít i rodiče. Na webu E-bezpečí je i odkaz na formulář poradny E-bezpečí pro oblast rizikového chování na internetu. Poradnu provozuje Centrum prevence rizikové virtuální komunikace PdF UP Olomouc.

Internet a preventivní program naší školy

29

6 Internet a preventivní program naší školy 6.1 Náš preventivní program V této části práce bych se chtěl krátce zamyslet nad preventivním programem naší školy. Náš preventivní program se skládá ze dvou částí. Je to Program prevence na jednotlivý školní rok a Školní program proti šikanování ve škole. Nedílnou součástí programu proti šikanování ve škole je i tzv. Krizový plán. Ten obsahuje doporučené postupy při řešení šikany. Přílohou celého preventivního programu naší školy jsou i doporučené postupy při řešení rizikového chování našich žáků. Jedná se o manuál pro pedagogické pracovníky, jež popisuje, jak se má učitel a další pracovníci školy zachovat, jestliže se setkají s rizikovým chováním (návykové látky, agrese, zneužívání). Žádná část našeho preventivního programu však není věnována speciálně rizikům internetu. Pouze v Programu proti šikanování ve škole máme krátkou zmínku o kyberšikaně. Víme, že reálný svět je stále více propojen se světem virtuálním. Náš preventivní program jistě ovlivňuje reálný svět školy, ve kterém žáci tráví hodně času, tudíž musí mít (i když možná nepřímo) vliv i na virtuální svět našich žáků. V následujících řádcích se pokusím popsat ty části našeho preventivního programu, jež mohou mít vliv na chování žáků ve virtuálním prostředí. Hned v úvodu našeho preventivního programu jsme si předsevzali, že se mimo jiné budeme snažit dodržovat tyto zásady: • Vést žáky k vzájemné toleranci a úctě. • Vštěpovat žákům zásady odmítání projevů rasismu a xenofobie. • Vést žáky k odpovědnosti za svoje chování a jednání. • Formovat u žáků pozitivní postoje k životu. • Včas diagnostikovat případné sociálně - patologické problémy mezi žáky. Dodržování výše uvedených zásad by mělo mít pozitivní vliv na chování žáků. Pokud budou mít žáci pozitivní postoj k sobě a i k ostatním, budou se vzájemně respektovat a tolerovat, pak by se to mělo projevit i v jejich komunikaci na internetu. Z tematických bloků pro žáky, jež byly v rámci preventivního programu probírány, má k problematice rizik na internetu nejblíže blok s názvem: Šikana. V rámci tohoto tématu vyučovaném skoro ve všech ročnících naší školy jsme si povídali o kyberšikaně a nebezpečí umísťování fotografií na sociální sítě.

6.2 Doporučené změny programu prevence V minulých letech někteří z nás ani netušili, jak může být internet nebezpečný. Možná proto, jsme této problematice nevěnovali zvýšenou pozornost.

30

Internet a preventivní program naší školy

S rozvojem moderních technologií a jejich oblibou mezi mladou generací můžeme očekávat nárůst těchto jevů. Proto je vhodné tuto problematiku zapracovat i do Programu prevence naší školy. V doporučených postupech při řešení rizikového chování žáků by měla být část věnující se kyberšikaně. Doporučený postup by mohl být podle e - bezpečí(13) následující: • Podpořit oběť kyberšikany. Pokud se učiteli svěří žák s tím, že je obětí kyberšikany, měl by ho vyučující vyslechnout a uklidnit. Pokud se pedagogický pracovník na řešení situace necítí, měl by kontaktovat výchovného poradce či metodika prevence. Důležité je také informovat rodiče. Oběť by neměla dále s útočníkem komunikovat. • Prošetření. Je potřeba případ kyberšikany zadokumentovat, proto by se v žádném případě neměly mazat výhružné zprávy, je vhodné pořídit snímky inkriminovaných stránek. V případě, že prošetřování potvrdí výskyt kyberšikany mezi žáky školy, tak pověřený pracovník kontaktuje poskytovatele služby a nahlásí mu závadný obsah. Využít může také služby organizací věnující se bezpečnosti na internetu. (např. ohlaste.horkalinka.net). V závažných případech kontaktuje škola policii ČR. • Vyvození důsledků. Pokud se při prošetřování kyberšikany zjistí viníci, měli by být potrestáni podle školního řádu. Se všemi zúčastněnými je potřeba pracovat i po skončení šikany. Je důležité se zaměřit na rozvoj přátelských vztahů mezi jednotlivými žáky a posilovat pozitivní klima školy. Škola může požádat o spolupráci externího odborníka, nebo organizaci.


31

7 Dotazníkové šetření 7.1

Cíle dotazníkového šetření

Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit, jak žáci, které vyučuji, vnímají problém kyberšikany a rizikového chování na internetu. Cílem dotazníku bylo mimo jiné zjistit tyto informace od žáků: • Zda je někdo obtěžoval na internetu. • Co si žáci představí pod pojmem kyberšikana. • Na koho by se obrátili, kdyby se stali obětí obtěžování na internetu. • Jaké jsou jejich nejoblíbenější internetové stránky. • Jestli někdy navštívili pornografické stránky. • Kolik hodin denně tráví v průměru na internetu. • Jestli používají antivirový program. • Zda se setkali s materiálem upozorňujícím na rizika internetu. Dotazník zároveň sloužil jako zpětná vazba pro mne jako vyučujícího. Se všemi žáky účastnícími se dotazníkového šetření jsme problematiku rizik na internetu probírali několik měsíců před dotazníkovým šetřením. Výsledky dotazníkového šetření mohou být použity jako podněty a impulzy pro další preventivní práci věnující se hrozbám na internetu.

7.2 Dotazníkové šetření a jeho provedení Cílová skupina Cílovou skupinu tvořili žáci a žákyně Základní školy Tlumačov. Jednalo se o žáky II. stupně Základní školy Tlumačov. Způsob provedení Dotazníky byly anonymní a jejich vyplňování zcela dobrovolné. Vše probíhalo v tichosti, respondenti nemohli mezi sebou navzájem komunikovat. Respondenti Dotazníky vyplnilo celkem 49 respondentů ve věku 12 až 16 let. Z toho bylo 25 dívek a 24 chlapců.

7.3 Analýza odpovědí Setkal ses s někým, kdo tě na internetu obtěžoval? V otázce není specifikováno, o jaký konkrétní druh ohrožení jde. Nemusí jít tedy o sexuální obtěžování, ale například nadávání, posílání nevhodných vzkazů atd. Na tuto otázku odpověděli všichni kromě jednoho chlapce. U chlapců se zkušenost s obtěžováním téměř neobjevila. Pouze jeden chlapec uvedl, že má s něčím podobným zkušenost. U dívek je však situace jiná, 36% dívek uvedlo, že je někdo na internetu obtěžoval. Rozdíl mezi počtem obtěžování u dívek

32


a chlapců je celkem velký. Svou roli na výsledku možná může mít i obava chlapců přiznat, že se s něčím takovým na internetu setkali. Co je to kyberšikana? Zde měli respondenti napsat co si pod pojmem kyberšikana představí. Tato otázka sloužila i jako zpětná vazba pro mne. O kyberšikaně jsme se bavili několik měsíců před tím. Odpovědi respondentů jsem zařadil do tří kategorií. Jako správné odpovědi jsem počítal ty, kde žáci dokázali problém kyberšikany definovat, či uvedli příklad kyberšikany. Za špatné odpovědi jsem označil ty, které označovaly klasickou šikanu, či byly jinak nepřesné. Pokud byla kolonka bez odpovědi, popřípadě zde respondent napsal, že neví, byla tato odpověď započítána do kategorie neví. Výsledky jsou zobrazeny v grafu č.1

Graf 1 Co je to kyberšikana.

Z grafu vyplývá, že většina respondentů (52%) odpověděla na otázku co je to kyberšikana správně. Poměrně velká část (40%) nebyla schopna odpovědět vůbec, 8% respondentů odpovědělo špatně. Zveřejňování osobních a citlivých údajů. Respondenti odpovídali na otázku: Znáte někoho kdo má na svém profilu na sociální síti umístěnou svou fotografii v plavkách, či číslo svého mobilního telefonu? 53% respondentů odpovědělo, že zná někoho, kdo má na svém profilu uveřejněno číslo mobilního telefonu a 84% zná někoho, kdo na svém profilu zveřejnil svou vlastní fotografii v plavkách. Můžeme tedy konstatovat, že většina respondentů zná někoho, kdo o sobě na internetu prozrazuje osobní údaje. Používání antiviru Na grafu číslo 2 můžeme vidět, jak dopadlo dotazníkové šetření v oblasti používání antivirových programů, 33% dětí uvedlo, že nepoužívají žádný antivirový program.


33

Tento fakt je pro mne velmi zarážející. V dnešní době si nedokáži totiž představit počítač bez antiviru. Možná je velké číslo způsobeno tím, že si žáci při práci s počítačem ani neuvědomují, že je na něm nainstalován antivirový software. Některé antivirové programy totiž běží na pozadí, a pokud na sebe neupozorňují hláškami o aktualizacích, či proběhlých testech, tak uživatel ani nemusí o přítomnosti antiviru vědět.

Graf 2 Používání antiviru

Pornografie Poslední dobou se začínají objevovat články a studie, které začínají upozorňovat na rizika pornografie u dospělých lidí. Podle Weise(5, s.20) „v posledních letech přibývají další a další výzkumy, které svědčí o tom, že se stále širší dostupností internetové pornografie klesá počet partnerských sexuálních aktivit. Muži často považují za jednodušší naplnit své sexuální potřeby při internetu, než s partnerkou.“ Pornografie může sloužit pro mladé jako vzorec chování. Pokud se s pornografickým materiálem setká dítě, tak může získat pokřivený pohled na vztahy mezi mužem a ženou. Existuje spoustu preventivních materiálů, které upozorňují na rizika internetu. V žádném jsem však neviděl upozornění na rizika pornografie. V dotazníkovém šetření byla respondentům položena otázka:“ Navštívil jsi někdy na internetu pornostránky? Touto otázkou jsem chtěl zjistit, zda je vůbec daný problém aktuální. K návštěvě pornostránek se v dotazníkovém šetření přihlásilo 32% dívek a 58% chlapců. Myslím, že uvedená čísla nejsou úplně nejnižší. Dle mého subjektivního názoru se pornografie stává stejně tolerovaným jevem jako kouření a alkohol u nezletilých.

34


Nejnavštěvovanější weby Graf 3 nám ukazuje, jak respondenti odpovídali na otázku: Jaký web nejčastěji navštěvuješ?

Graf 3 Nejnavštěvovanější weby

Nejoblíbenějšími weby jsou Facebook (47%) YouTube (19%) herní portály (12%) a Google 10%. Získané údaje nám naznačují, že žáci II. stupně základní školy se na internetu především baví. Nejoblíbenější Facebook slouží teenagerům k navazování vzájemných kontaktů a komunikaci. Někteří odborníci však upozorňují na rizika používání Facebooku. Například podle letáku Rizika používání sociální sítě Facebook (10), existují na Facebooku tato rizika: • Vysoká koncentrace osobních údajů dospělých a dětí (tyto údaje lze zneužít). • Absence mechanismů ověřování pravosti uživatelů, falešné profily. • Neexistence obchodního zastoupení Facebooku v ČR. • Nové funkce jsou automaticky aktivní. • Automatické označování obličejů. • Nemožnost dokonalého smazání účtu. • Časté aktualizace licenčních podmínek a pravidel užívání služby, rychlé změny služby. Na výše uvedená rizika Facebooku je potřeba žáky upozorňovat. Počet hodin trávených průměrně denně na internetu Průměrná doba, již respondent (žák naší školy) stráví denně na internetu je zhruba 3 hodiny a 15 minut. Většinou platilo pravidlo, že starší respondenti tráví na internetu více času, než ti mladší.


35

Kolik hodin denně stráví u internetu jednotlivé věkové kategorie, zobrazuje následující graf.

Graf 4 Průměrný čas trávený denně na internetu

Doba již tráví respondenti na internetu je poměrně dlouhá. Žáci sedí velkou část dne u počítače, nebo v lavici. Sedavý způsob trávení dne může mít neblahý účinek na jejich zdraví. Proto je důležité žáky seznámit se zdravým způsobem sezení a s dalšími faktory, jež se mohou podílet na eliminaci zdravotních následků dlouhého vysedávání u počítače. S tímto faktem by měli být seznámeni také rodiče našich žáků.

7.4 Podněty pro další práci. Dotazníkové šetření přineslo několik zjištění, se kterými je vhodné i nadále pracovat. Doporučuji se zaměřit na tyto činnosti: • Upozorňovat žáky na rizika zveřejňování osobních a citlivých údajů na internetu. • Otevřít debatu na téma pornografie a její vliv na dítě, protože část dětí (více chlapci) pornostránky navštěvuje. • Připomínat žákům rizika, jež je mohou potkat na Facebooku. • Seznámit žáky a jejich rodiče s riziky dlouhého vysedávání u počítače a s postupy jak tyto rizika eliminovat.

36

Závěr

8 Závěr Cíle vytyčené na začátku této práce byly splněny. Došlo k popisu jednotlivých hrozeb internetu a také byly představeny postupy, jimiž se můžeme těmto hrozbám bránit.


37

Použitá a citovaná literatura 1. BROWNLEE, John. “Star Wars Kid” is back with a law degree and a historical conservation society. Geek.com [online]. 4.6.2010 [cit. 2012-0810]. Dostupné z: http://www.geek.com/articles/geek-cetera/star-warskid-is-back-with-a-law-degree-and-a-historical-conservation-society2010064/ 2. ČERNÝ, Michal. Digitální stopy. In: E- Bezpeči [online]. 19.9.2011 [cit. 2012-08-10]. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/temata/sociotechnika/312-digitalni-stopy 3. KOPECKÝ, Kamil. Kybergrooming: Nebezpečí kyberprostoru. Olomouc: NET, U, 2010. ISBN 978-80-254-7573-7. 4. KOPECKÝ, Kamil a Veronika KREJČÍ. Rizika virtuální komunikace: Příručka pro učitele a rodiče. Olomouc: NET, U, 2010. ISBN ISBN 978-80254-7866-O. 5. KRAMULOVÁ, Daniela. Porno jako vzor?. Psychologie dnes. Praha: Portál, 2012, roč. 18, č. 11, s. 64. ISSN 1212-9607. 6. KREJČÍ, Veronika. Kyberšikana: Kybernetická šikana [online]. Olomouc, 2010 [cit. 2012-08-21]. ISBN 978-80-254-7791-5. Dostupné z: http://www.e-nebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/materialy-prostudium-studie-atd?download=14%3Akybersikana-studie 7. WOLF, Karel. Jan Gruntorád: Jednou z killer aplikací pro IPv6 by mohly být mobilní telefony (rozhovor s historií Cesnetu) [online]. Praha : Lupa, 2009-03-27, [cit. 2012-08-16]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/jan-gruntorad-jednou-z-killer-aplikaci-proipv6/ 8. Anna Halman. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anna_Halman#cite_note-7 9. BBC NEWS. Star Wars Kid is top viral video [online]. 2006 [cit. 2012-1117]. Dostupné z: http://news.bbc.co.uk/2/hi/entertainment/6187554.stm 10. CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Rizika používání sociální sítě Facebook. 2012. Dostupné z: http://www.ebezpeci.cz/index.php/ke-stazeni/cat_view/23-tiskoviny 11. CENTRUM PREVENCE RIZIKOVÉ VIRTUÁLNÍ KOMUNIKACE PEDAGOGICKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI.Sexting- nebezpečný fenomén [online]. 2009 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: www.sexting.cz

38


12. Internet. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004 [cit. 2012-08-16]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet 13. Jak ve škole postupovat při řešení kyberšikany. In: E-Bezpečí [online]. 2008 [cit. 2012-12-16]. Dostupné z: http://cms.ebezpeci.cz/content/view/30/39/lang,czech/ 14. Kyberšikana In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-08-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kyber%C5%A1ikana 15. PETITION ONLINE. Put The Star Wars Kid in Episode III [online]. [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://www.petitiononline.com/Ghyslain/petition.html . 16. Star Wars kid. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Star_Wars_kid

Bezpečnost dětí na internetu

Recommend Documents