ZÁVISLOST ADOLESCENTŮ NA INTERNETU

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Institut celoživotního vzdělávání Učitelství odborných předmětů

ZÁVISLOST ADOLESCENTŮ NA INTERNETU

Bakalářská práce

Vedoucí diplomové práce:

Jméno autora:

Mgr. Helena Fejfarová

Ing. Petra Hubená

Červen 2012

Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní Mgr. Heleně Fejfarové za její pomoc, rady a cenné připomínky při psaní mé bakalářské práce. Dále mé poděkování patří mé rodině, která mě během studia podporovala.

Prohlašuji, že jsem práci na téma „Závislost adolescentů na internetu“ vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a ředitelky vysokoškolského ICV Mendelovy univerzity v Brně.

V Brně dne 8. 5. 2012 Ing. Petra Hubená

ABSTRAKT V bakalářské práci je řešena problematika Závislosti adolescentů na internetu. Cílem práce je poukázat na rizika spojená s užíváním počítačů a internetu. Prozkoumat, zda je rozdíl mezi žáky ze SOU v Brně a SŠ v Moravském Krumlově.

Dílčím cílem je zjištění, zda jsou více

ohroženy dívky či chlapci. Práce je rozdělena do dvou částí: část teoretická a část praktická. V teoretické části je popsána problematika závislosti na internetu, definice této závislost a současný stav této problematiky u mládeže. Zmíněny jsou také pozitivní a negativní vlivy internetu na žáka, následky této závislosti a možnosti prevence. Metodou teoretické části je studium českých i zahraničních odborných literárních zdrojů, jejich analýza a srovnání. Pro praktickou část byla použita metoda dotazování. Dotazníkové šetření bylo provedeno na Střední odborné škole obchodní a středním odborném učilišti řemesel v Moravském Krumlově a na Střední škole potravinářské a služeb v Brně Cílem práce je poukázat rizika spojená s nadměrným užíváním počítačů a internetu. Klíčová slova: závislost na internetu, netholismus, rizika, následky závislosti,

ABSTRACT The thesis deals with the problem of Internet addiction disorder. The aim of the thesis is to reflect the risks associated with the use of computers and the Internet. Explore the difrerences between students from Brno and Moravský Krumlov. The other aim is to determine if there are more threatened girls or boys. The thesis is divided into two parts: theoretical part and practical part. The theoretical part describes the problem of the Internet addiction, definition of Internet addiction, and the current situation of this problem among young people. The are also mentioned the positive and the negative effect of Internet on students, results of this addiction and prevention. The method of the theoretical part is based on study in Czech

and foreign literature, their analysis

and comparation.. For the practical part questionnaire was used. The questionnaire surevy was done at secondary school in Moravský Krumlov and at secondary school in Brno. The aim is to highlight the risks associated with excessive use of computers and the internet.

Key words: Internet addiction disorder, neholismus, risks, effect of addiction

OBSAH: 1.

ÚVOD........................................................................................................................................................ - 7 -

2.

CÍL ............................................................................................................................................................ - 9 -

3.

METODIKA ........................................................................................................................................... - 10 -

4.

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ............................................................................. - 11 -

4.1.

Definice a vymezení pojmu „závislost“ ........................................................................... - 11 -

4.2.

Závislost na počítači a internetu........................................................................................ - 13 -

4.2.1

Období adolescence a uspokojování lidských potřeb................................................ - 13 -

4.2.2

Historie pojmu „Závislost na internetu“ = Netholismus........................................... - 14 -

4.2.3

Diagnostika závislosti na internetu .............................................................................. - 16 -

4.2.4

Situace v České republice .............................................................................................. - 17 -

4.3.

Použití internetu .................................................................................................................. - 19 -

4.4.

Pozitivní vliv internetu....................................................................................................... - 20 -

4.4.1

Komunikační prostředek ............................................................................................... - 20 -

4.4.2

Zdroj informací ............................................................................................................... - 21 -

4.4.3

Prostředek vzdělávání.................................................................................................... - 22 -

4.4.4

Internet jako prostředek zábavy ................................................................................... - 22 -

4.4.5

Statistiky při využívání internetu................................................................................. - 22 -

4.5.

Negativní vliv internetu ..................................................................................................... - 23 -

4.5.1

Specifika virtuálního světa ............................................................................................ - 23 -

4.5.1.1

Prostředí bez zábran.............................................................................................. - 23 -

4.5.1.2

Prostředí odreagování a zábavy .......................................................................... - 23 -

4.5.1.3

Prostředí bez závazků ........................................................................................... - 23 -

4.5.1.4

Prostředí lži a přetvářky ....................................................................................... - 24 -

4.5.1.5

Prostředí štěstí........................................................................................................ - 24 -

4.6.

Projevy a následky závislosti na internetu ...................................................................... - 25 -

4.6.1

Ohrožené skupiny touto závislostí............................................................................... - 25 -

4.6.2

Příznaky závislosti na internetu ................................................................................... - 26 -

4.6.3

Následky závislosti na internetu .................................................................................. - 27 -

-5-

4.7.

4.6.3.1

Kariéra, studium, zaměstnání .............................................................................. - 27 -

4.6.3.2

Duševní zdraví a sociální vztahy......................................................................... - 27 -

4.6.3.3

Tělesné zdraví ........................................................................................................ - 28 -

Léčba a prevence závislosti na internetu ......................................................................... - 29 -

5.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ.................................................................................... - 31 -

6.

DISKUSE ................................................................................................................................................ - 47 -

7.

ZÁVĚR.................................................................................................................................................... - 49 -

8.

LITERATURA A ZDROJE .................................................................................................................. - 51 -

9.

SEZNAM TABULEK ............................................................................................................................ - 56 -

10. SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................. - 57 11. SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................... - 57 12. PŘÍLOHY ............................................................................................................................................... - 58 -

-6-

1.

ÚVOD

V dnešní době je přirozené používat počítač, internet či jiné technologie, které nám ulehčují práci. Před několika lety jsme si do zaměstnání nosili pouze tašku s pár věcmi, poté se naší nedílnou součástí stal mobil, bez kterého si neumíme představit život. Dnes spousta z nás odchází z domu se svým notebookem anebo spěchá za počítačem do práce. Hlavní naší myšlenkou je, aby se počítač ihned po zapnutí spustil bez nějakých časových proluk. Připojíme se k internetu, vyřídíme řadu emailů, zapneme hudbu, zjistíme, co je nového ve světě a jak se vede našim přátelům. Velkým fenoménem dnešní doby je také používání internetu v mobilu. Počítač, internet a mobil se staly důležitou součástí našeho života. Slouží nám nejenom k pracovním činnostem, ale i k relaxaci, navazování vztahů, získávání vědomostí a informací. Trávíme s nimi také náš volný čas. Ovšem tyto technologie nemají pouze pozitiva, objevuje se zde také celá řada negativ. U počítače a internetu trávíme stále více času. Jsou velkým lákadlem v oblastech her, sociálních sítí či např. pro sledování porno filmů. Mohou vést k rizikovému chování a vzniku závislosti na počítači, internetu a informačních technologiích. Počítačové hry a sociální sítě se stávají jedním z mála koníčků dětí. Ty již od útlého věku umí používat počítač. Jejich rodiče si myslí, jak jsou šikovné, když umí s počítačem pracovat a že je dobře, když neběhají někde venku. Jsou ochráněné před cizími lidmi, drogami, násilím. Jenže si zřejmě neuvědomují, jak může být nebezpečné pustit si na počítači hru, ve které dítě musí zneškodnit protihráče a je za to pochváleno. V automobilových hrách se může nesčíslněkrát vybourat, přitom se nikomu nic nestane. Naopak, dětský hráč se často setká s herní variantou, kdy se mu za nabourání protivníka přičtou body. Existují stovky her, ve kterých dítě zastřelí svého protivníka a on v dalším kole opět žije. Nůžky mezi realitou a herním světem se tak stále rozevírají v neprospěch dítěte a jeho vnímaní toho, co můžeme označit za normu. Dalším rizikem užívání internetu je nedostatečný pohyb a tedy růst obezity. Na školách se řeší problémy s necvičícími žáky. Protože často pět lidí z dvaceti cvičí a zbytek ne. Mnozí z těchto necvičících pouze v určitém věku vyměnili sledování televizi za život ve světě počítačů. Jako alarmující se jeví ztráta schopnosti mnohých dnešních dětí při navazování kontaktů v reálném životě, s čímž souvisí snižování jejich komunikačních dovedností. Nezanedbatelná je v tomto případě i finanční stránka věci. Samotné pořízení počítače je poměrně nákladné. K tomu je nutné připočítat měsíční poplatek za užívání internetu a také ceny počítačových her, které se pohybují nejčastěji v rozmezí od 1 000 do 2 000Kč. Přes celou řadu varovných signálů existují pochybnosti o tom, zda můžeme mluvit o internetové závislosti. V této bakalářské práci se pokusím objasnit po stránce teoretické povahu závislosti na internetu, co všechno s sebou přináší. Zaměřím se na prostředí dvou středních škol. Jedna se nachází v Moravském Krumlově, druhá v Brně. Budu si všímat nejen společných znaků internetové závislosti u žáků, ale i rozdílů mezi oběma školami. Ve velkém městě, jako je Brno, existuje spousta možností chození do různých kroužků, ať už sportovních, výtvarných, hudebních atd. Je zde příležitost navštívit kina, divadla, galerie,

-7-

koncerty a další. Nabízí se tak řada příležitostí, jak trávit volný čas. Ovšem vše je dosti finančně nákladné, což nahrává tomu, že se adolescenti mohou „potulovat“ po ulicích mezi paneláky nebo trávit volný čas právě u počítače. Na vesnici není tolik příležitostí k navštěvování kroužků, pokud nejste ochotni dojíždět do větších měst. Nabídka trávení volného času se zde většinou omezuje na možnost hrát fotbal, tenis či plavání. Tento důvod vede adolescenty k trávení volných chvil s počítačem i přesto, že většina obyvatel na venkově vlastní rodinný dům se zahradou, která sama o sobě nabízí řadu aktivit pro volný čas. V menších městech a vesnicích se však adolescenti mohou věnovat ještě dalším aktivitám. Pořádají se zde různé kulturní a sportovní akce, např. hody, pouť, koncerty, zábavy, závody (např. hasičské), „pálení čarodějnic, rozloučení s létem“, při kterých je potřeba pomoci. Záleží tak v prvé řadě vždy na samotných dospívajících, jestli budou svůj čas trávit aktivně či se uzavřou do fiktivního světa počítačů. Bez ohledu na to, jestli žijí ve městě či na vesnici.

-8-

2.

CÍL

V bakalářské práci je řešena problematika závislosti adolescentů na internetu. Cílem práce je poukázat na rizika spojená s nadměrným užíváním počítačů a internetu, ev. vytvořením si závislosti na kyberprostoru. Cílem teoretické části je popsat problematiku závislosti na internetu, definovat pojem závislost na internetu, zabývat se současným stavem této problematiky ve světě i v České republice se zaměřením na středoškolskou mládež. Zmíněna jsou také pozitiva a negativa působení internetu na žáka. Důraz je kladen také na následky vyplývající ze závislosti na internetu a možnosti prevence a léčby tohoto závislostního chování. Metodou teoretické části je studium českých i zahraničních odborných literárních zdrojů, jejich analýza, syntéza a srovnání. Cílem praktické části je zjistit pomocí dotazníků, zda je v našem prostředí možné zaznamenat rizikové chování žáků v souvislosti s užíváním internetu a zda jsou více ohroženi touto závislostí žáci ze SOU v Brně nebo ze SŠ v Moravském Krumlově. Žáci jsou srovnáváni i z hlediska pohlaví.

-9-

3.

METODIKA

Práce je rozdělena do dvou částí: část teoretická a část praktická. Teoretická část je rozdělena do 7 podkapitol. Metodou teoretické části je studium českých i zahraničních odborných literárních zdrojů, jejich analýza, syntéza a srovnání. Dostupné odborné literatury v České republice je málo, proto budou použity informace z populárních článků ze zájmových oblastí na internetu. Použitou výzkumnou metodou v praktické části je dotazník, který patří k nejčastěji používaným metodám. Základem je kladení otázek: • uzavřené – respondenti volí pouze nabízených variant, • polozavřené – vedle nabízených variant je ponechána respondentovi možnost vlastní formulace odpovědi, • otevřené – dávají respondentovi plnou volnost pro vyjádření. Dotazník by zpracován pro účely této bakalářské práce. Vychází z Chenovy škály, kterou prezentuje adiktologická poradna na svých webových stránkách. Škála závislosti na internetu (The Chen Internet Addiction Scale (CIAS)) byla vyvinuta v roce 2003 Dr. Sue-Huei Chenem a jeho spolupracovníky (Národní Taiwanská univerzita Taipei) za účelem zhodnocení závažnosti závislosti na internetu. (ADIKTOLOGICKÁ AMBULANCE, 2010a) V dotazníku byly použity všechny typy otázek. V úvodní části respondenti vyplnili základní informace o sobě, tj. pohlaví a své bydliště. První polovina dotazníku zjišťovala především činnosti, které provozují žáci na internetu. Druhá polovina dotazníku se zabývala spíše následky závislosti na internetu. (NOVÁKOVÁ, 2010) Dotazníkové šetření bylo provedeno na Střední odborné škole obchodní a středním odborném učilišti řemesel v Moravském Krumlově a na Střední škole potravinářské a služeb v Brně. Skupinu určenou pro statistické zjišťování tvořila 60 žáků Střední školy potravinářské a služeb, Brno, žáků Střední školy dopravy, obchodu a služeb v Moravském Krumlově. Při vyhodnocování souboru bylo nutné 10 dotazníků vyřadit z důvodu nevyplnění některých odpovědí nebo označení více možností odpovědi. Konečný počet respondentů je tedy 53 ze školy v Brně (prům. věk – 19,2) a 57 ze školy v Moravském Krumlově (prům. věk – 17,5), tedy celkem 110. Abych mohla porovnávat dívky a chlapce, musela jsem dotazníky roztřídit podle pohlaví. Celkem bylo 62 žen a 48 mužů. Respondenty pro vyplnění dotazníku byly 3 třídy nástavbového studia a 2 třídy oboru Kuchař – číšník na obou školách. Před zahájením vyplňování dotazníku bylo žákům řečeno, k jakému účelu dotazník slouží a také bylo zdůrazněno, že dotazník je anonymní. K některým otázkám bylo poskytnuto doplňující vysvětlení. Vyplnění dotazníku trvalo přibližně 15 – 20 minut. (NOVÁKOVÁ, 2010) Následně byl dotazník vyhodnocen pomocí tabulek a grafů v programu Microsoft Office Excel 2007 a celá práce je psaná v programu Microsoft Office Word.

- 10 -

4.

SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY

4.1. Definice a vymezení pojmu „závislost“ Definice závislosti podle 10. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN – 10) zní: Je to skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky nebo třídy látek má u daného jedince mnohem větší přednost než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více. Jako ústřední charakteristiku onemocnění označuje touhu (často silnou, přemáhající) užívat psychoaktivní látku nebo látky, které mohou, avšak nemusí být lékařsky předepsány (drogy včetně alkoholu, tabáku a někdy i třeba relativně bezpečně vnímané kávy). Návrat k užívání látky po období abstinence často vede k rychlejšímu znovuobnovení jiných rysů syndromu závislosti, než je tomu u jedinců, u nichž se závislost nevyskytuje. Diagnóza závislosti by se měla stanovit pouze tehdy, jestliže během jednoho roku došlo ke třem nebo více z následujících jevů: 1. silná touha užívat látku; 2. potíže v sebeovládání při užívání látky (začátek, ukončení, množství látky); 3. užívání látky k odstranění tělesných odvykacích příznaků; 4. průkaz tolerance k účinkům látky (potřeba vyšších dávek drogy k dosažení žádoucího stavu); 5. postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů; 6. pokračování v užívání i přes jasný důkaz škodlivých následků užívání: poškození jader nadměrným pitím, depresivní stavy vyplývající z nadměrného užívání látek nebo toxické poškození myšlení. (NEŠPOR, 2011) Závislost se často dělí na tělesnou (fyzickou) a psychickou. 1. Fyzická složka závislosti nutí uživatele dodržovat mezi jednotlivými užitími drogy určitý časový odstup, aby nedošlo k rozvoji odvykacího stavu (tzv. absťák). Odvykací stav je sice nepříjemný, může ohrozit i život postiženého, ale odeznívá během několika dní. Jeho zvládnutí může být náročné medicínsky, ale je spíše otázkou dodržení doporučeného postupu. 2. Psychická složka závislosti je mnohem hůře ovlivnitelná a její zvládnutí vyžaduje mnohem více než pevnou vůli. Právě ona je důvodem, proč existují léčebná zařízení jako například terapeutické komunity a doléčovací centra; právě ona je příčinou recidiv i po několikaleté abstinenci. Její zvládnutí může trvat mnoho měsíců či let a často vyžaduje zásadní změnu myšlení, vztahů, prostředí a životního stylu vůbec. (MINAŘÍK, 2009) Závislost na práci, internetu, patologické hráčství ani nestřídmé pojídání projímadel není závislostí v pravém slova smyslu. Nelze však popřít, že uvedené druhy návykového chování mají se závislostí určité společné rysy. (NEŠPOR, 2011) Podrobněji viz kap. 5.2. Přesná definice závislosti na počítači či internetu neexistuje. Obecně se závislost na internetu definuje jako nadměrné používání internetu, které s sebou přináší do života jedince

- 11 -

psychologické, sociální, pracovní nebo školní komplikace. V tomto smyslu budeme s termínem zacházet i v této bakalářské práci. Výzkumy ukázaly, že si člověk nevybuduje „závislost na internetu“ obecně, ale spíše na konkrétních internetových aplikacích nebo webech. Mezi nejnávykovější aplikace či webové stránky patří ty, které umožňují obousměrnou komunikaci. (NEŠPOR, 2011) Odborníci rozlišují 3 základní typy závislosti na internetu (HOLCNEROVÁ, NEVORALOVÁ, VACEK, 2010b): a) Závislost na online hrách Nejčastěji se jedná o tzv. multiplayer online hry, čili hry na hrdiny pro více hráčů. Tyto hry umožňují tisícům hráčů na celé planetě sejít se ve stejný čas na stejném místě ve virtuálním fantazijním světě. Mezi ty nejčastěji uváděné v souvislosti se závislostí patří World of Warcraft nebo Lineage. b) Závislost na online komunikaci Do této kategorie spadají uživatelé internetu, kteří tráví většinu času online komunikací, ať už se skutečnými, či pouze s internetovými přáteli. Může jít o e-mail, chatroomy, diskusní fóra, ICQ, Skype nebo různé sociální sítě typu Facebook, Twitter, Myspace a Lide.cz. c) Závislost na stránkách s pornografickým obsahem Sem patří soustavní návštěvníci webových stránek s pornografickým obsahem.

- 12 -

4.2. Závislost na počítači a internetu 4.2.1 Období adolescence a uspokojování lidských potřeb Kohoutek (2010) ve svém článku popisuje období adolescence. Podle něj Erik Erikson nejlépe vymezuje období adolescence, které datuje do období mezi 12. – 19. rok života. Tvrdí, že je to velice bouřlivé období. Jde o přechodné období mezi dětstvím a dospělostí. V tomto období dochází ke zralosti, mění se postavení ve společnosti. Adolescenti začínají hledat nezávislost na rodině, osamostatnění, rozvíjí vztahy s vrstevníky. Na druhé straně odmítají zodpovědnost. Mladý člověk chce být svobodný a žít přítomností. Dochází k hledání vlastní identity. Mají se sjednotit předchozí představy o sobě samém - člověk stojí na prahu životní dráhy, sumarizuje předchozí a hledí do budoucnosti. Spojuje plány s konkrétnějšími cíli (např. s názornější představou o svých budoucích sociálních pozicích a o svém povolání). V tomto období se adolescenti snaží odlišovat od ostatních, nápadně se oblékají, volí si osobité účesy. Potřebují projevit své názory, pocity, tužby. Chtějí vědět, že někam patří (pocit sounáležitosti) a že je někdo uznává. Internet může uspokojovat základní lidské potřeby, např. umožňuje vybití přebytečné sexuální energie díky tzv. cybersexu. Člověk se cítí bezpečně, není nikým hlídán, je svobodný. Dále surfař často zapadne do nějaké internetové komunity, kde má šanci získat pocit sounáležitosti a užitečnosti. Rozhovory v takové skupině mohou být základem reálného přátelství. Ti pořádají setkání i v reálném životě. Pokud člen nějakého fóra prokáže odborné znalosti, zpravidla se mu dostane respektu ostatních, čímž se mu zvýší sebevědomí, a pak je jen krůček k nejvyšší metě – seberealizaci, tj. schopnosti ukázat bez přetvářky, kdo vlastně jsem. Internet tak vlastně představuje „pouze“ celý nový svět k uspokojení téměř všech lidských potřeb, které v roce 1943 formuloval Abraham Maslow ve své pyramidální hierarchii. Zde najdeme hierarchii potřeb. Podle této teorie má člověk pět základních potřeb (od nejnižších po nejvyšší - společně pak tvoří jakousi pomyslnou „pyramidu“). Potřeby označené červeně lze uspokojit přes internet. (PÍRKO, 2005) Obrázek 1: Pyramida potřeb

Sebere alizace

Potřeba uznání ve skupině

Láska (náklonnost, sounáležitost)

Bezpečí (osvobození od strachu)

Fyziologické potřeby (hlad ………….sex)

Zdroj: http://rozvojpedagoga.eu/moduly/m3/3-2-struktura-motivacniho-procesu.html

- 13 -

4.2.2 Historie pojmu „Závislost na internetu“ = Netholismus Fenomén závislost na informačních technologiích se objevuje v literatuře už od konce 80. let minulého století. První obsáhlejší vědeckou práci na téma „Psychická závislost na výpočetní technice“ (Computer Addiction? A study of computer dependency) publikovala Margaret Shotton v roce 1989. M.Shotton prováděla průzkumy a rozhovory se 106 jedinci, kteří tvrdili, že jsou závislí na svých počítačích. Tito lidé byli vysoce inteligentní, ale jejich velký zájem o počítače byl často nepochopen a okolí jej posuzovalo negativně. Lidé závislí na počítači zde často hledali únik z nejistého světa, zanedbávali svoji rodinu, koníčky a mezilidské vztahy. Autorka ve své práci dochází k závěru, že závislost na počítači existuje, ale že pro život takto závislých nepředstavuje žádný velký problém. (KING, 2011) Vynálezem internetu a jeho představením široké veřejnosti začaly být počítače mnohem více používány a závislost na nich začala mít novou podobu ve formě závislosti na internetu. (ADIKTIOLOGICKÁ AMBULANCE, 2010b) V roce Molly O’Neill se v článku The Lure and Addiction of Life On Line, jenž byl v roce 1995 zveřejněn v New York Times, zmiňuje přímo o internetové závislosti. Tvrdí, že závislost na počítači je jako nutkavá touha nakupovat, cvičit či hrát. Rozdíl mezi počítačem a LSD je ten, že počítač se neustále zlepšuje, zrychluje a zdokonaluje, přitom LSD zůstává stejné. Čtenářka zde psala, že se ráda vracela domů po náročném a hektickém dnu a mohla komunikovat a relaxovat u počítače s lidmi z různých koutů světa. Uvědomovala si, že může vzniknout závislost na počítači ve chvíli, kdy celou noc nespala a začala chodit do práce pozdě. (O’NEILL, 1995) Další zmínka o závislosti na internetu se objevila v literatuře v roce 1995 v textu, ve kterém se americký psychiatr Ivan Goldberg zmiňuje o nové duševní poruše, kterou nazývá závislost na internetu. Přestože výše zmíněný příspěvek psal především za účelem pobavení online komunity, název i popis poruchy se dodnes vžily. Goldberg označil tuto poruchu termínem IAD – Internet Addiction Disorder = Závislost na Internetu. (VIGUNA, 2006) Ivan Goldberg tvrdí, že závislost na internetu neexistuje o nic víc, než závislost na tenisu, bingu nebo televizi. Lidé mohou přehánět všechno a nazývat to poruchou je omyl. (GOLDBERG, 2002) V roce 1996 popsala podrobněji fenomén závislostního chování na internetu americká klinická psycholožka Kimberley Youngová, která také navrhla i první diagnostická kritéria a dotazník, podle kterých lze zjistit, zda je člověk na internetu závislý. Autorka dále na základě svého online výzkumu popsala i řadu problémů, které závislost na internetu respondentům způsobila v akademické, pracovní, vztahové, finanční i zdravotní oblasti a částečně i na jejich základě pojala závislost na Internetu jako nový typ duševní poruch. (HOLCNEROVÁ, NEVORALOVÁ, VACEK, 2010a) Kimberley Youngová si sestavila dotazník a kritéria, který zní: • Máte pocit, že jste posedlý internetem, myslíte na Internet, i když je počítač vypnutý? • Cítíte Vaši potřebu používat internet delší čas, abyste tuto touhu uspokojil?

- 14 -

• Měl jste nějaké neúspěšné snahy o to, abyste měl Internet pod kontrolou nebo čas strávený na internetu omezil? • Cítíte se podrážděný, náladový, když se snažíte zastavit a vypnout počítač? • Trávíte více času na počítači, než jste si předem naplánoval? • Už jste ztratil přátelské vztahy, zaměstnání nebo školní neúspěchy, protože jste spoustu času na počítač? • Lžete přátelům, rodině, terapeutce kolik hodin trávíte na počítači? • Používáte internet jako způsob útěku od problémů? Vzorek zahrnoval 157 závislých mužů a 239 žen. Průměrné stáří pro muže bylo 29 let a pro ženy 43 let. Nezávislých na počítači bylo 64 mužů a 36 žen. Cílem bylo zjistit počet hodin strávených u počítače. Závislí strávili 38,5 hodin týdně u počítače, který používali pro zábavu a osobní potřebu. Nezávislí trávili pouze 5 hodin týdně u počítače. Závislí používali převážně chaty. Nezávislí navštívili na internetu převážně e-maily a www stánky. (YOUNG, 1996) Kimberley Youngová v roce 1996 provedla výzkum na téma „Závislost na internetu“ v USA a výsledky zveřejnila na konferenci v Torontu. Tato konference se koná každý rok a studie se neustále aktualizují. Výsledkem je, že neustále roste počet závislých na internetu v zemích, např. Itálie, Pákistán, Írán, Německo, Česká republika, Čína, Korea a Tchaj-wan. K. Youngová založila Centrum pro závislé na internetu (The Center for Online Addiction). (YOUNG, 1996) Psycholog Mark Griffiths z univerzity v Nottinghamu se závislostmi na počítačích zabývá již více než dvacet let. Tvrdí, že pouhá délka času stráveného u počítače nemůže být východiskem pro klasifikaci nové formy závislosti. Velmi záleží na dalších okolnostech. Mark Griffiths provedl výzkum se 7000 hráči on-line her. Použil kritéria závislosti schválené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a zjistil, že 12 procent hráčů splňovalo nejméně tři znaky závislosti. Návykové jsou nejen počítačové hry, ale i přenosná zařízení – mobily, kapesní počítače, přenosné herní konzole. Podle průzkumu z roku 2008 takové přístroje používá jeden z pěti Američanů. Z nich si 60 procent přístroj bere i do postele a 40 procent si jej nechává blízko sebe i při spánku. Britská pošta loni zjistila, že více než polovina Britů cítí úzkost, nemá-li u sebe mobilní telefon. Jako důvod obav lidé většinou uváděli starost o příbuzné a blízké, odborníci však hovoří o jistém druhu závislosti. Velmi těžce nesou ztrátu mobilů a podobných přístrojů dospívající. (GOLDBERG, 2002) V současné době je problematika závislosti na internetu velké téma v Číně a Severní Koreji. Odborníci ze Severní Koreje udávají, že až 30 procent osob mladších 18 let je ohroženo závislostí na internetu. Na tuto skutečnost reagovala tamní vláda tím, že nechala zřídit síť 140 poradenských center v nemocnicích po celé zemi. Čínská vláda zase v reakci na vysoký výskyt závislosti na Internetu nařídila provozovatelům online herních serverů, že se každý hráč musí zaregistrovat svými pravými údaji, a dále, aby současně na svých serverech provozovali systém, který zajistí, aby osoby mladší 18 let hrály online hry maximálně 3 hodiny denně. (HOLCNEROVÁ, NEVORALOVÁ, VACEK, 2010)

- 15 -

V Číně se používá metoda léčby, kterou popisuje Hromada (2009) ve svém článku publikovaný na stránkách PCWorld. V Číně nechávají rodiče své děti léčit z internetové závislosti metodami, které nejsou právě humánní. Například lékař Yang Yonxin na své klinice v provincii Shandong léčí mladistvé podezřelé ze závislosti na internetu elektrošoky. Klinika má celkem 86 velmi přísných pravidel, které se nesmějí porušit, jinak za ně následuje přísný trest. Rodiče jsou léčbě často přítomni, nesmí do ní ale zasahovat. Mohou své ratolesti jen podporovat v oproštění se od závislosti. Na Yangově klinice platí měsíčně 600 euro, což je trojnásobek průměrného platu v Číně. Musí také podepsat smlouvu, ve které dopředu schvalují například ony elektrošoky a jinou šikanu. Podle oficiálních orgánů není důvod ke znepokojení, klinika je naopak chválena za vysoce nadprůměrné výsledky. V Číně a Koreji dokonce existují speciální odvykací tábory, kde se hráče snaží zbavit závislosti na hrách přísným vojenským režimem. Statistiky Soulu jsou doslova alarmující – země má přes dva miliony lidí závislých na internetových hrách. Především mladší ročníky zcela polapeni virtuálním světem potom mají sklony k agresivnímu chování a nepravidelné školní docházce. Ve školách se napadají, šikanují a jsou známé také extrémní případy, že hráč umřel hlady, protože nebyl schopen se tzv. odlepit od počítače. Kočí (2011) také popisuje ve svém článku, publikovaný pro příznivce počítačů na stránkách PCTuning, o odvykacích táborech v Číně. Pokud na uživatele her již neplatí rákoska a rodiče nemají hluboko do kapsy, mohou své dítko poslat do speciálního odvykacího tábora. Jsou oblečeni do vojenských uniforem, učí se jezdit na koni nebo za účelem otužování nuceni klečet ve sněhu a potírat si kůži sněhem. Fyzický výdej je prokládán společenskými hrami a terapeutickými sezeními. Počítač je svěřencům po celou dobu kompletně odepřen. Mezi odborníky, kteří se zabývají závislostí na internetu, je např. Karel Nešpor, David Šmahel, Martin Vaculík, Tomáš Hudeček.

4.2.3 Diagnostika závislosti na internetu Nešpor na otázku, zda z čistě lékařského hlediska mohou počítače nebo internet vyvolat závislost, odpovídá, že ne. Skupiny látek, které mohou vyvolat závislost, jsou v Mezinárodní klasifikaci přesně vyjmenovány. Patří k nim alkohol, opioidy, konopí, tlumivé léky a léky na spaní, kokain, jiné budivé látky, halucinogeny, tabák, organická rozpouštědla a jiné návykové látky. Počítače ani internet se tam nevyskytují. Ale u počítačů můžeme uvažovat o příznacích jako „silná touha nebo pocit puzení užívat (si počítače, internetu), potíže v sebeovládání užívání, a to pokud jde jak o začátek a ukončení, tak i množství (času tráveného u počítače nebo internetu), průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek (času u počítače nebo na Internetu), postupné zanedbávání jiných potěšení nebo zájmů ve prospěch (počítače či internetu) a pokračování v užívání (počítače, internetu) přes jasný důkaz zjevně škodlivých následků (např. na pohybový systém nebo mezilidské vztahy).“ (NEŠPOR, 2011)

- 16 -

Šmahel (2003) ve své knize popisuje, že stejně jako existuje závislost na alkoholu, cigaretách, sexu, cvičení, existuje také závislost na internetu. V roce 1981 psycholog Alexander hovoří dokonce o závislost na Rubikově kostce. Někteří autoři hovoří o závislosti na technice. Různé studie považují za nadužívání internetu v rozmezí 5 – 25 hodin týdně a neshodují se ani v názoru, co znamená „normální použití internetu.“ Jedním z dělení závislosti je rozdělení na pasivní závislost, což je třeba sledování televize, a aktivní závislost, což by mohla být právě závislost na Internetu nebo hraní počítačových her. Dále je třeba rozlišovat mezi fyzickou a psychickou závislostí. Při psychické závislost pociťujeme neodolatelnou touhu po stavu (pocitech), který nám látka či činnost přináší, zatímco při fyzické závislosti se po vysazení objevují abstinenční příznaky fyzického rázu. Psychická závislost tedy často předchází závislost fyzické. Vzhledem k tomu, že závislost na Internetu je nechemická, mohly bychom se domnívat, že se zde fyzické příznaky nedostavují. Také v případě nechemické závislosti totiž dochází k rozvoji četných psychických i fyzických symptomů, jakými jsou např. snížená schopnost normálně fungovat v běžném každodenním životě a četné fyzické příznaky – např. bolesti hlavy. (ŠMAHEL, 2003)

4.2.4 Situace v České republice Bakalářská práce se zabývá závislostí na internetu a údaje ze statistického úřadu nám ukazují, jak se vyvíjí počet počítačů v domácnosti. Počet počítačů a připojení k internetu v každém roce roste, proto se dá předpokládat jak růst počítačů, tak i růst závislostí na počítači a internetu v budoucnu. Jedním z důvodů, proč dochází ke zvýšení počítačů, je ten, že i některé střední školy již vyžadují při výuce notebook, při komunikaci s žákem se využívá email, většina středních škol má své webové stránky, na které vkládá informace důležité pro žáky i pro rodiče. Na některých středních školách již funguje elektronická žákovská knížka. Funguje to na principu, že rodič má heslo, na které se může připojit a podívat na výsledky svého dítěte. Pro tyto důvody je nutné vlastnit počítač.

ks

Graf č. 1: Vybavenost domácností počítačem (PC na 100 domácností)

80 70 60 50 40 30 20 10 0

72 64 56 49 40

42

34 18

21

25

28

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů (2011)

Z uvedeného grafu vidíme, že se počet počítačů během 10 let čtyř znásobil. Největší nárůst počítačů je v letech 2007 – 2009.

To znamená, že na 100 domácností je 72 počítačů a tedy

72 procent domácností vlastní počítač. - 17 -

Graf č. 2: Vývoj domácností s připojením na internet

70 60 50 40 % 30 20 10 0

56

61,7

49,2 41,7 19,1

2005

32

26,7

2006

2007

2008

2009 2010

2011

Zdroj: ČSÚ, Statistiky rodinných účtů (2012)

I vývoj domácností s připojením na internet neustále roste. Od roku 2005 až 2011 se počet domácností s možností připojit se na internet vzrostl o 42,6 %. Graf č. 3: Vybavenost počítačem v domácnostech Evropské unie

Bulharsko Rumunsko Řecko Česká republika S lo vensko Š panělsko Malta 2006

EU 27

2009 Finsko VB Německo Dánsko Ś védsko Luc embursko Nizo zemsko 0

20

40

60

80

100

%

Zdroj: EUROSTAT (2010)

Výše uvedený graf vypovídá o státech Evropské unie. Počítač byl v roce 2009 rozšířen nejvyšší měrou v domácnostech Nizozemska (91 %), Lucemburska (88 %) a Švédska (88 %), opak platí pro Řecko, Rumunsko, a Bulharsko, kde podíly nedosáhly ani 50 %. Evropský průměr činil v tomto roce 71 %. Mezi všemi sedmadvaceti státy EU zaujaly v roce 2009 české domácnosti až 22. místo s podílem 60 %. Nicméně při srovnání podílů v letech 2006 a 2009 je to právě ČR,

- 18 -

která v tomto období vykázala nejvyšší přírůstek podílu za vlastnictví PC mezi všemi zeměmi EU – přes 20 procentních bodů. (ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, 2011a)

4.3. Použití internetu Globální počítačová síť internet prošla velmi důležitou změnou, kdy z technického zázraku, určeného zasvěceným odborníkům, se stala záležitostí doslova masovou, tedy přístupnou skutečně každému. Stalo se tak poté, co internet převzala do svých rukou komerční sféra a dokázala

nabídnout

jeho

služby

jako

běžnou

obchodní

komoditu

každému,

kdo je ochoten a schopen si je zaplatit. Zároveň se snažili, aby se práce na internetu maximálně zjednodušila a nevyžadovala téměř žádné odborné zázemí ani povědomí o technikách a principech, na kterých je internet vybudován. Tím se dveře do internetu otevřely i obrovskému zástupu potenciálních uživatelů z řad lidí, kteří jsou odborníky na jiné věci, než na počítače, počítačové sítě a komunikace. Otázkou je, co všechno přinese uživatelům internet a jak jej lze využít. (PETERKA, 1998) Podíly uživatelů internetu v jednotlivých věkových skupinách ukazují, že v České republice používá internet přes 90 % adolescentů ve věku 12 až 19 let, podobně je tomu v ostatních vyspělých zemích. Další věkové skupiny ale už začínají zaostávat – u mladých dospělých 20 až 29 let internet využívá ještě okolo 80 %, zatímco ve věkové skupině 50 až 59 let je to již jen 37 % uživatelů internetu a nad 60 let pouze 14 %. Používání internetu je tedy v ČR výrazně věkově rozvrstvené. Čeští uživatelé internetu jsou především adolescenti. Podle výsledků realizovaných výzkumů ve srovnání s ostatními zeměmi vedou ve sledování stránek se sexuálním obsahem, v online hraní. Na stránky se sexuálním obsahem se dívá 40 %t uživatelů. Vzhledem k ostatním zemím jsou tato čísla značně vysoká. Naplňuje se tak tvrzení autorů Hasebrinka, Livingstonové a Haddona, kteří v hlavním výstupu projektu EU Kids Online označili Českou republiku za zemi s vysokým „indikátorem rizika“ používání internetu pro dospívající. (ŠMAHEL, 2010) Graf č. 4: Aktivity provozované na internetu, 2. čtvrtletí 2010 (% uživatelů ve věku 16+) 90% 81% 66% 53% 41%

40% 31% 34%

32% 15% 15% 14%

32% 12%

27% 25% 23% 15%

ch at so ciá lní s ít dis ě ku sn í fó ru m vid Vy eo hle ho dá vo vá ry ní inf or ma oz bo cí: ží a slu žb týk ách aj í cí s e týk ku ltu aj í cí s ry ec est ov án í Int ern oz eto dra vé ví ba nk ov nic tví Hle dá n íp Čte rác ní e on Sta -lin ho ez vá prá ní film v ůa vid ea Po sle ch hu Pře db hrá y vá ní hu db y Sle do v án Hr íT an V ío n-l ine he r

e-m ail tel efo no vá ní

100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%

Zdroj: Český statistický úřad, 2010

- 19 -

Výše uvedený graf nám zobrazuje účely a možnosti využívání internetu v České republice v roce 2010. Na internetu lze provádět různorodé činnosti a každý uživatel si může najít tu svoji. Internet slouží jako prostředek pro komunikaci, např. prostřednictví e-mailu, telefonování a videohovory přes skype, chaty, diskusní fóra a sociální sítě. 81 % uživatelů na internetu vyhledává informace o zbožích a službách. Dále hledáme informace týkající se kultury, cestování, zdraví. 34 % uživatelů využívá internetové bankovnictví. Uživatelé využívají další služby jako hledání práce, čtení on-line zpráv, stahování filmů, poslech hudby, sledování TV a pouze 15 % hraje on-line hry. Tyto aktivity rozdělíme podle toho, zda mají pozitivní či negativní vliv na uživatele, především na mladé lidi.

4.4. Pozitivní vliv internetu Mezi oblasti Internetu, které mají pozitivní vliv, můžeme zařadit: • Komunikační prostředek • Zdroj informací • Prostředek vzdělávání • Zábava – poslech hudby, oblíbené seriály, filmy

4.4.1 Komunikační prostředek Člověk může internet využívat jak k osobní tak i k pracovní komunikaci pomocí elektronické pošty, e-mailu. Velkou výhodou oproti listové poště je u té Internetové její rychlost, dále také cena (neplatí se žádné poštovné) a pohodlnost (není třeba kamkoliv docházet). Výhoda je v tom, že zprávu napíšeme či přečteme tehdy, kdy na ni máme čas, odpadá tedy jakási obava z toho, zda zrovna nerušíme. Pomocí elektronické pošty lze navíc posílat kromě textu i obrázky, zvuky a dokumenty v různých formátech. Co

však

email

přenášet

nedokáže,

jsou

nonverbální

projevy.

Většinou

nejde

jen o to, co sdělujeme, ale také o to, jakým způsobem a v jaké situaci to sdělujeme. Používání („smajlíků“) může stěží zastoupit vyjádření emocí jedince při komunikaci. Jedinec, mnohdy nevědomky, vnímá a vyhodnocuje a nějakým způsobem pak většinou i formuje svůj projev podle držení těla komunikačního partnera, jeho mimiky, modulace hlasu, očního kontaktu, gest záměrných i mimovolných, vzezření, vnějškové upravenosti, podle čichových vjemů a škály dalších nepatrných doprovodných projevů komunikace face-to-face. (JOFA, 2006) Mezi komunikační prostředky patří např. e-mail, ICQ, Skype, Facebook, Chat. Nejvíce využívaným prostředkem dnešní doby je Facebook. Facebook je rozsáhlý společenský webový systém sloužící hlavně k tvorbě sociálních sítí, komunikaci mezi uživateli, sdílení multimediálních dat, udržování vztahů a zábavě. (WIKIPEDIE, 2012)

- 20 -

Dle informací dostupných na webu CheckFacebook má Facebook cca 574 125 820 uživatelů. Jedná se o více než 8 procent celkové populace na planetě. Kdyby uživatelé Facebooku tvořili samostatný stát, tak by se jednalo o třetí nejlidnatější stát na světě po Číně a Indii. V České republice je cca na Facebooku 3 552 080 lidí, což představuje 34 procent všech obyvatel ČR. Poměr mezi ženami a muži je 51 % ku 49 %. Rozdělení českých uživatelů Facebooku dle věku je znázorněné na následujícím grafu. Mladí uživatelé do 24 let tvoří téměř polovinu všech českých uživatelů Facebooku. Ve světovém žebříčku jsme na 42. místě při využívání Facebooku. (HEJL, 2011) Graf č. 5: Počet uživatelů sociální sítě Facebook v České republice rozdělení podle věku r. 2011

Zdroj: HEJL, Zdeněk. Počet uživatelů Facebooku 2011, http://www.portiscio.net/pocet-uzivatelu-facebooku

Do sítě Facebook se může registrovat kdokoliv starší 13 let. Z grafu vidíme, že i 13 letí, využívají Facebook. Největší plochu zaujímá skupina 18 - 24 let a na dalším místě je skupina 14 – 17 let. Z toho vyplývá, že tato skupina využívá komunikaci přes internet. Internet jako komunikační prostředek může mít i svá negativa, která jsou podrobněji popsána v kapitole 4.5. Negativa internetu.

4.4.2 Zdroj informací Výhodou internetu je, že nám přináší informace velmi rychle a ve většině případů i velmi přesné. Uživatel si již nemusí kupovat noviny, postačí mu, když se podívá na Internet a zde najde své „oblíbené“

noviny

v elektronické

podobě.

Můžeme

zde

najít

informační

servery

jako www.aktualne.cz, www. idnes.cz nebo pro aktuální počasí www.meteopress.cz. Rodiče zde mohou najít přehledy škol v daném regionu. Na stránkách konkrétní školy mohou zjistit důležité informace o termínech, požadavcích k přijímacím zkouškám. Informace o předmětech, učitelích, budovách školy, praxi a organizačních záležitostech školy. Můžete kdykoliv napsat mail na uvedené e-mailové adresy a na cokoliv se zeptat. Nevýhodou Internetu jako zdroje informací je to, že je zde obrovské množství informací, které nemusí být dostatečně kvalitní. To stěžuje jakékoliv vyhledávání pro uživatele, kteří nejsou odborníky v oblasti, ze které hledají určitou informaci. Od klasických knihoven se Internet liší v tom, že knihovna nabízí informace v uspořádanější formě, podle abecedního seznamu nebo v jiném rejstříku. V Internetu je typické, že každý uspořádá své informace takovým způsobem, jaký uzná za vhodné a jaký je v jeho silách. (PETERKA 1998) - 21 -

4.4.3 Prostředek vzdělávání Každý uživatel může Internet využít jako prostředek pro vzdělávání. Může hledat zajímavosti ze světa, nebo se zdokonalovat ve svém koníčku a hledat další nápady a tipy. Existuje spousta stránek určených pro uživatele, které se zabývají určitou oblastí více a přečíst si odborné články, časopisy i knihy. Ať už děti na základních školách či žáci na středních školách zde mohou najít informace k domácímu úkolu, čtenářské deníky, životopisy autorů, seminární práce i početní příklady. Existují internetové encyklopedie, nejčastější Wikipedie, Ottova encyklopedie atd. Další možností využití Internetu jako prostředek vzdělávání je prostřednictvím e-learningu. E learning je vzdělávací proces, využívající informační a komunikační technologie k tvorbě kurzů, k distribuci studijního obsahu, komunikaci mezi studenty a pedagogy a k řízení studia. Jedná se o placenou metodu výuky a převážně se používá k výuce jazyků a další. (WIKIPEDIE, 2012a) Zatím se e-learning spojuje především s osobními počítači. Díky rozvoji nových kategorií výkonných komunikačních prostředků, jako jsou mobilní telefony, které umožňují připojení k internetu, se začíná hovořit i o m-learningu – mobilní vzdělávání. (CENTRUM VZDĚLÁVÁNÍ, 2012)

4.4.4 Internet jako prostředek zábavy Uživatelé zde mohou relaxovat a hledat zábavu. Například mohou se dívat na oblíbené seriály, filmy, poslouchat hudbu. Poslech hudby může probíhat pomocí CD, DVD, ale i spuštěním svého oblíbeného rádia. Na Internetu lze najít relaxační techniky i relaxační hudbu, při které můžete odpočívat.

4.4.5 Statistiky při využívání internetu Podle průzkumu agentury Ipsos Tambor pro společnost Microsoft pouští 86 procent českých rodičů své děti na internet již od čtyř let. V 67 procentech případů však pouze pod jejich přímým dozorem. Od patnácti let pak již mohou na internet obvykle všechny děti. Míra kontroly ze strany rodičů s rostoucím věkem jejich dětí výrazně klesá. Dvě třetiny desetiletých dětí již užívají internet zcela bez dozoru. Paradoxně právě tyto děti jsou na internetu ohroženy nejvíce, protože jejich zvídavost je kombinována s již slušnými uživatelskými dovednostmi, naopak schopnost kritického úsudku a regulace vlastního chování na internetu u těchto dětí ještě plně rozvinuta není. (MICROSOFT CORPORATION, 2011) Nejpopulárnějším se mezi mládeží stal YouTube, na druhém místě byla nejvíce zadávána webová adresa do vyhledávače Google, na třetím se umístil Facebook. Avšak do TOP 10 se dostaly i slova jako "sex" nebo "porno". (STANČÍK, 2011)

- 22 -

4.5. Negativní vliv internetu Negativním vlivem internetu může být vznik závislost těch, kteří na něm tráví příliš mnoho času a hledají si v něm náhražku reálných vztahů. Pokud internet začne nahrazovat virtuálními kamarády reálné kamarády, není něco v pořádku. Internet jako virtuální realita ale dokáže kompenzovat mnohé a člověku s velkou fantazií dokáže zrealizovat mnohé sny. (FUČEK, 2004)

4.5.1 Specifika virtuálního světa Šmahel ve své knize Psychologie a internet popisuje specifika virtuálního světa (2003). Všechny tzv. fenomény prostředí internetu neovlivňují celou populaci a všechny stejným způsobem. Fenomény působí na někoho méně, na jiné více.

4.5.1.1 Prostředí bez zábran V prostředí internetu mizí bariéry, dospívající se označují jako odvážnější, výřečnější. Tato otevřenost je to, co je k internetu přitahuje a co jim v reálném životě chybí. Ve virtuálním světě tak hledají možnost svobodného projevení sama sebe, svých názorů, pocitů a tužeb. Zde také ztrácí komplexy, strach a prožívají méně tenze. Komplexy z toho, jak sám vypadá, jak se vnímá po fyzické stránce. Nikdo ho nekritizuje za to, jaký má účes, jaký má styl oblékání a jaký je jeho vzhled. Také mají menší strach ze sankcí, ať už ze strany skupiny, které jsou členy nebo ze strany konkrétního jedince, se kterým právě komunikují. Uživatelé se cítí především fyzicky v bezpečí. Na internetu je možné kdykoliv přerušit komunikaci, ukončit kontakt. Člověk není

nucen

v komunikaci

pokračovat,

je-li

pro něho

nějakým

způsobem

nepříjemná

nebo ohrožující. Na internetu se především dívky častěji setkávají se sexuálními narážkami. Dívky většinou nepopisují tento jev jako nepříjemný. Spousta uživatelů si myslí, že na internetu jsou anonymní, že je nikdo nedokáže najít, odhalit. Jenže internet není až tak anonymní. Anonymitu můžeme považovat za nejdůležitější prvek, který láká své uživatele. V některých případech dospívající pociťují strach z odhalení identity na internetu do té míry, že zkreslují fakta o sobě. Ve virtuálním prostředí je mnohem snadnější lhát, přetvařovat se, vymýšlet si a měnit svou identitu. (ŠMAHEL, 2003)

4.5.1.2 Prostředí odreagování a zábavy Prostředí internetu je vnímáno jako zábava, prostředek k odreagování, relaxaci, povyražení, dělání si legrace. Dospívající mohou zažívat na internetu stav, který se nazývá „flow“. Je to stav, kdy je člověk vtažen do děje, nevnímá okolí, zapomíná na sebe, svou únavu a své potřeby. Tento stav může uživatele odlákat od reality, člověk zde nezažívá krize a problémy, které musí řešit v reálném životě. (ŠMAHEL, 2003)

4.5.1.3 Prostředí bez závazků Na jedné straně je jedinec na internetu odvážnější, otevřenější, nebojí se. Ale na druhé straně nemusí brát na sebe žádnou zodpovědnost ani žádný závazek. Pocit závazku vůči kamarádovi je na internetu obecně nižší, než je tomu v realitě. (ŠMAHEL, 2003) - 23 -

Úryvek z knihy Psychologie a internet (ŠMAHEL, 2003, str. 31): „Kdyby se na tom internetu ten člověk urazil, tak by mě to tolik nemrzelo, než jako kdyby stál přede mnou.“ (Soňa, 22 let)

4.5.1.4 Prostředí lži a přetvářky Z výzkumu, který provedl Šmahel, vyplynulo, že mladší dospívající ve věku 14-18 let mají tendenci lidem na internetu více nevěřit. Záleží na aplikaci internetu. Například „chat“ je místo, kde se experimentuje s identitou, a lžou. E-mail nebo diskusní skupiny už jsou více adresné a není již tak snadné a obvyklé být zde anonymní. Naopak starší adolescenti již nemají potřebu experimentovat se svoji identitou a tedy „chat“ využívají méně. (ŠMAHEL, 2003)

4.5.1.5 Prostředí štěstí Internet může být vnímán jako prostředí štěstí, bezstarostnosti, uvolněné atmosféry, emoční podpory. Internet je prostředí, kde může dospívající psát a diskutovat o svých problémech, pocitech, bolestech. Dokáže se více svěřovat, pociťovat sounáležitost s ostatními. Internet jakýmsi způsobem dává pocit štěstí nebo stává prostředím, ve kterém dospívající štěstí hledá. Z výzkumu, který provedl Šmahel, vyplynulo, že pocit štěstí hledají dospívající nad 20 let. Tedy prostředí internetu se může stát určitou kompenzací – například pocitu méněcennosti, problémů v komunikaci apod. (ŠMAHEL, 2003)

- 24 -

4.6. Projevy a následky závislosti na internetu 4.6.1 Ohrožené skupiny touto závislostí Young provedla výzkum, ve kterém se pokusila identifikovat rizikové skupiny, které jsou ohroženi závislosti na internetu. Zkoumaných skupin bylo více. První rizikovou skupinou jsou noví uživatelé. Ve výzkumu se ukázalo, že 25 % respondentů se na internetu stalo závislými během prvních šesti měsíců, kdy byli online. Nejspíš proto, že propadnou „kouzlům“ internetu a všechny aplikace musí vyzkoušet. Další rizikovou skupinou mohou být vysokoškolští studenti. Chak a Leung tvrdí, že je to z důvodu toho, že studenti prezenční formy studia mají velmi často neomezený přístup k internetu zdarma a nemají pevně stanovený rozvrh. Neomezený přístup k internetu a nestrukturovaný čas považuje i Young za hlavní příčinu hrozby závislosti na internetu. Studenti, kteří musí vypracovat např. seminární práci, případovou studii, hledají především informace na internetu. Dále mohou chatovat neomezenou dobu, hrát hry, poslouchat hudbu a přehrávat videa. Young přidává k tomu i nový zážitek ze svobody, život na kolejích bez kontroly rodičů. Studenti si mohou dělat cokoliv na Internetu, nikdo jim nic nezakazuje nebo přikazuje. Roli hraje také fakt, že to, co říkají a dělají online, není nijak monitorováno a cenzurováno. (TOMČALOVÁ, 2011) V dnešní době nelze studovat vysokou školu bez přístupu k internetu. Dokonce i papírové indexy už jsou minulostí. Veškeré materiály, přednášky, termíny a výsledky zkoušek se zapisují a dávají na internet. Pokud potřebujeme vědět nějaké informace o studiu, o předmětech, organizačních věcech stačí napsat mail dotyčné osobě, která Vám odpoví. Většinou se jedná o nejrychlejší a jedinou cestu, jak komunikovat s vyučujícím. Dalším důvodem závislosti na internetu může být potřeba úniku před stresem ve škole, sociálními tlaky a odcizení se. Studium na vysoké školy a především zkouškové období přináší spoustu stresových situací, se kterými se musí student vyrovnat. Jednou z možností, jak zvládat tyto situace je podělit se někým o své problémy a starosti. (TOMČALOVÁ, 2011) Davis, Smith a Rodriguez provedli výzkum, při kterém zjistili, že 91 % a více studentů má přístup k internetu a třetina z nich měla v důsledku nadměrného používání internetu problémy alespoň v jedné důležité oblasti života. Scherer ve svém výzkumu uvádí, že 13 % studentů vykazovalo symptomy závislosti na internetu, které ohrožovaly školní práci, výkon profese nebo sociální oblast života studenta. Young pak zjistil, že 58 % studentů uvádělo zhoršení studijních návyků, znatelné zhoršení známek, zmeškání přednášek či nutnost přezkušování v důsledku nadměrného používání internetu. (VEČEŘA, 2010) Podle Wang existuje obecný trend, že muži tráví více času na internetu než ženy a zároveň jsou mezi muži častěji závislí uživatelé. Chak a Leung ve svém výzkumu tvrdí, že muži hrají spíše hry a ženy více komunikují.

- 25 -

Podle Youngové můžeme závislost na internetu identifikovat ve všech věkových, sociálních, vzdělanostních či ekonomických vrstvách. (VEČEŘA, 2010) Z výsledků studie provedené Šmahelem a jeho spolupracovníky z Masarykovy univerzity v roce 2009 vyplývá, že závislost na internetu lze v České republice pozorovat u 3,4 procent obecné populace a dalších 3,7 % je online závislostním chováním ohroženo. K nejvíce ohroženým skupinám podle nich patří osoby ve věku 12-15 let, u nichž prevalence (pozn. prevalence – je podíl počtu jedinců trpících danou nemocí a počtu všech jedinců ve sledované populaci. Vyjadřuje se v procentech) v obou kategoriích dosahovala hodnoty 23 %. (ADIKTOLOGICKÁ AMBULANCE, 2010e)

4.6.2 Příznaky závislosti na internetu Odborníci

rozlišují

šest

základních

příznaků

závislosti

na

Internetu.

Tedy,

pokud

se tyto příznaky projeví u jedince, můžeme ho považovat závislého. (ŠMAHEL, 2010) 1. Důležitost, význačnost Stejně jako člověk závislý na alkoholu musí myslet na alkohol, tak i člověk závislý na Internetu musí myslet na Internet. Internet se stává nejdůležitější činností v jeho životě. Do pozadí jdou vztahy, přátelé, práce, koníčky, fyziologické potřeby a do popředí se dostává pouze Internet. 2. Změna nálady Pokud činnost, na které jsme závislí, právě nevykonáme, mění se nám nálada a nejsme schopni se řádně soustředit. 3. Zvyšování tolerance Tolerance na určitou dávku látky nebo činnosti se zvyšuje, to znamená, že musíme hrát počítačové hry či fetovat čím dál víc, aby nás to těšilo a dostavil se příslušný efekt. 4. Abstinenční příznaky Pokus se závislý člověk nevěnuje činnosti spojené s Internetem, dostavují se nepříjemné psychické a fyzické pocity. 5. Konflikt Můžeme rozlišovat mezilidský konflikt nebo vnitřní konflikt. a. Mezilidský konflikt vzniká kvůli tomu, že nadměrné trávení času na internetu vede k zanedbávání povinností i blízkých osob, což je často zdrojem hádky s rodiči, s partnerem /partnerkou či jinými lidmi v okolí. b. Vnitřní konflikt má obvykle podobu rozpolcenosti v důsledku rozhodování se mezi trávením času online a jinou aktivitou. V zaměstnání se například závislý nemůže rozhodnout, zda má pokračovat v chatování s online kamarádem nebo se věnovat práci. Doma se zase může projevit tím, že neví, zda se věnovat partnerovi / partnerce nebo pokračovat v rozehrané hře. (ADIKTOLOGICKÁ AMBULANCE, 2010d) - 26 -

6. Recidivy, relaps Člověk se pokouší neúspěšně přestat. Recidivami se rozumí opětovné návraty do dřívějších stavů vyvolaných činností, na které jsme závislí, to znamená, že se při dalším kontaktu s předmětem naší závislosti dostaneme do již jednou zažívaného stavu podstatně rychleji než při prvním kontaktu. (ŠMAHEL, 2010)

4.6.3 Následky závislosti na internetu Negativní důsledky závislosti na internetu lze rozdělit zhruba do čtyř základních oblastí: 1. Kariéra, studium, zaměstnání 2. Duševní zdraví a sociální vztahy 3. Tělesné zdraví 4. Finanční ztráty

4.6.3.1 Kariéra, studium, zaměstnání U závislého studenta dochází ke zhoršenému prospěchu a velké absenci. Student může sedět dlouho do noci u počítače a do školy přichází nevyspalý. Je nesoustředěný, ztrácí brzy pozornost, písemku či test napíše s velmi špatnými výsledkem, protože se nestihl naučit. Také se může stát, že po probděné noci nevstane vůbec a má neomluvenou absenci. Může dojít i k ukončení studia. U pracujícího člověka dochází k podobné situaci. Buď chodí do práce unavený, nesoustředěný, ospalý, anebo nechodí vůbec. Práci nevykovává na sto procent. Je v podstatě jedno, zda se jedná o zaměstnání, ve kterém se musí sledovat novinky v oboru, neustále se vzdělávat a přemýšlet nebo o manuální práci, většinou to končí stejně a to výpovědí ze strany zaměstnavatele. (VIDUNA, 2006)

4.6.3.2 Duševní zdraví a sociální vztahy Destrukce vztahů navazuje na předchozí odstavec. Když student nebo pracující člověk nechodí do školy či do práce, ničí vztahy se svými kolegy, s kamarády. Pokud přijde student do školy ospalý, již nemá energii se bavit se svými kamarády, chodit s nimi ven po škole. Ztrácí kontakt s reálným okolním světem. Špatné známky, vysoká absence znamenají problémy s rodiči. Dochází k hádkám, k rozdílným názorům a tedy ke snížení komunikace s rodiči. Snížená komunikace s rodiči či přáteli způsobuje zploštění a snížení jazykových schopností. Řeč se stává jednoduchou a skromnou. Mohou se objevit příznaky poklesu inteligence. (VIDUNA, 2006) Žák v mé třídě, kterému je 22 let, mě již předem upozornil, že 14 dní bude chybět, protože se v listopadu r. 2011 vydává nová online hra StarTrek a on ji musí hrát. Opravdu celých 14 dní chyběl a pak přišel unavený, pil pouze energetické nápoje. Po třech dnech z něj byla chodící „troska“, přišel za mnou, že neví, co má dělat, že v noci nedokáže vůbec usnout. Poslala - 27 -

jsem ho k lékaři a ten diagnostikoval vyčerpání organismu. Hoch byl čtyři dny hospitalizován v nemocnici,

kde

mu

dávali

výživu.

Poté

byl

14

dní

v domácím

ošetření.

Díky skoro sedmitýdenní absenci nejde bohužel k maturitní zkoušce, protože zameškanou látku nedokázal dohnat. Někteří žáci ve třetím ročníku učňovského oboru Kuchař – číšník si poznámky do sešitu i všechny písemky píšou bez háčků a čárek. Z rozhovorů s nimi jsem zjistila, že 17 žáků z 20 sedí u počítače každý den minimálně 4 hodiny. Většinou si píšou na facebooku mezi sebou, hrají hry po Internetu. Žákům přijde zbytečné psát háčky a čárky, protože je to zdržuje. Přestože si každý den píší na facebooku navzájem, ve třídě je o přestávce i v hodině většinou ticho a mezi sebou nemluví. Díky závislosti na internetu může dojít ke zhoršení vztahů mezi partnery nebo až k rozvodu. Propuštění z práce je považováno za situaci, která způsobuje velký stres, protože dochází i ke snížení příjmů celé rodiny. Dlouhodobý stres ze ztráty zaměstnání, z problémů v rodině, z malého příjmu peněz, ztráty kamarádů, samoty, sociální izolace může způsobit citovou poruchu, zvýšenou úzkostlivost a deprese. To vše může skončit tzv. syndromem vyhořením, nekontrolovatelnou agresí nebo až spácháním sebevraždy. (ADIKTOLOGICKÁ AMBULANCE, 2010a) I u nelátkových závislostí se mohou vyskytovat tzv. abstinenční příznaky a to v případě nedostatku či nedostupnosti předmětu závislost. Jedná se především o výkyvy nálad, halucinace a deprese. Četné studie mozkové aktivity ukázaly, že v mozku gamblera, hráče online her a člověk závislého např. na kokainu se odehrávají velice podobné chemické pochody. Drogy a nutkavé chování mají obdobný dopad na dopaminový okruh odměn v našem mozku, což je právě zásadní krok na cestě k závislosti. Při potíží chemických látek dochází v těle k vyplavování dopaminu, který navozuje příjemné pocity a stejně reaguje i mozek internetově závislých například při zapnutí počítače. Droga nebo počítač postupně ovládají mozek úplně a jedinci už poté nepřináší potěšení žádná jiná věc nebo činnost. (VEČEŘA, 2010) Cernegey uvádí, že více než 85 p% videoher obsahuje nějakou formu násilí a přibližně polovina z nich násilné chování závažného charakteru. Dokázal, že násilné videohry snižují empatii. Bushman a Huesmann dokládají, že násilí v médiích včetně televize a počítačových her zvyšuje z krátkodobého hlediska více agresivitu u dospělých než u dětí, z dlouhodobého hlediska naopak ale více agresivitu u dětí než u dospělých. (NEŠPOR, 2005)

4.6.3.3 Tělesné zdraví Oči a zrak – dlouhý čas strávený díváním na obrazovku počítače může způsobit slzení očí, zrakovou nepohodu a poruchy zraku. Lidské oko není přizpůsobeno ke strnulému pozorování jednoho bodu (monitor), za normálních okolností pozorujeme různě vzdálené objekty v prostoru. Dlouhodobé zaostření oka na určitou vzdálenost proto může způsobit postupné zhoršování zraku. (NEŠPOR, 2005)

- 28 -

Sluch – každou hru doprovází zvukové efekty. Díky zvýšené hlasitosti ať už z reproduktorů nebo ze sluchátek může dojít k poškození sluchu. Existují sluchátka se špunty, které si zavedete přímo hlouběji do uší. Ty ucpávají zvukovod a na bubínek je vytvořen větší akustický tlak. Tento druh sluchátek sebou nese ještě jedno riziko, a tím je zachytávání ušního mazu na povrchu sluchátka. To může způsobit infekci zvukovodu. (VEČEŘA, 2010) Zápěstí - dlouhé sedění u počítače, psaní na klávesnici a používání myši, tato část těla je velmi přetěžovaná a může způsobit RSI čili Repetitive Strain Injury. Příčinou vzniku tohoto onemocnění je zánětem šlach a jejich pouzder a syndromem karpálního tunelu. K příznakům patří brnění snížená citlivost palce, ukazováku a vnitřní strany prostředníku, někdy bolest vystřelující do ramene. (NEŠPOR, 2005) Páteř, záda – správné se sezení u počítače je důležité hned z několika důvodů. Předchází se tím únavě a bolestem, což zlepšuje soustředění. Zvyšuje se odolnost vůči stresu, předchází se tím nemocem pohybového aparátu, usnadňuje to dýchání. Dýchání člověka, který nedbale sedí, se proto často odehrává spíše v hrudní než v břišní oblasti a přetížené svaly v horní části hrudníku, které se upínají na krční páteř, mohou působit bolesti. Dobré držení těla při sezení také zlepšuje krevní oběh v rukou a snižuje se riziko spojené se zápěstím. (NEŠPOR, 2005) Obezita, cukrovka – v dnešní době všeobecně děti a adolescenti tráví čas především doma u počítače nebo u televize. Během doby strávené u počítače se často pojídají různé sladkosti, pijí sladké pití, v extrémním případě se konzumuje i cukr. Tento příjem kalorií nekompenzují sportem. (NEŠPOR, 2005) Virtuální nevolnost, úrazy – při hraní závodních her mají lidé obecně tendenci více riskovat. Riziko úrazů zvyšují i poruchy rovnováhy, které se objevují po skončení her obsahující např. simulovanou jízdu. Tyto hry mohou způsobit závratě, nevolnosti a žaludeční obtíže. Uvádí se, že u dětí, které se více věnovaly sledování televize, počítačovým hrám a videohrám, docházelo častěji ke zlomeninám horních končetin. (NEŠPOR, 2006) Epilepsie – nové online hry jsou krvavější, násilnější, složitější a graficky propracovanější, všechny tyto podněty mohou vyvolávat epileptické záchvaty. (NEŠPOR, 2006) Poruchy příjmu potravy – zde můžeme mluvit o špatných stravovacích návycích. Jelikož člověk tráví velké množství času u počítače, nehlídá, kdy jí. Buď hladoví a nejí vůbec nebo dochází k nárazovému příjmu potravy, kdy jedinec konzumuje například jednou denně velké porce jídla. (VEČEŘA, 2010)

4.7. Léčba a prevence závislosti na internetu Safeinternet.cz je osvětový projekt v České republice, který usiluje o zvýšení povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání a výzkum v této oblasti, a to zejména dospívajících, kterým ubližuje nevhodné a závadné chování na internetu. Má za cíl chránit dospívající lidi v prostředí na internetu a propagovat bezpečné používání internetu. Součástí je také zvyšování informovanosti veřejnosti, boj s nelegálním obsahem na internetu, snaha zajistit bezpečnější virtuální prostředí pro adolescenty a vytvoření pevného znalostního základu - 29 -

v oblasti

online

bezpečnosti.

Působí

proti

šíření

ilegálního

(zejména

pedofilního

a extremistického) obsahu na internetu. Jde o projekt Národního centra bezpečnějšího internetu, který je spolufinancovaný Evropskou komisí. (ŠTĚPÁNEK, 2009) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky vydává školské dokumenty pro oblast prevence kriminality a dalších sociálně patologických jevů u dětí a mládeže. Otázka léčby těchto závislostí je asi největší slabinou. Pomineme-li extrémní čínské přístupy spojené s elektrickými šoky, můžeme říci, že mnoho toho prozatím vymyšleno nebylo. Nejlepším přístupem je léčení realitou. Čili ukázat závislému, že reálný svět může nabídnout mnohem více, než ten virtuální. V tomto směru může nejvíce pomoci právě rodina. Ta nejen, že by měla podporovat návrat do života, ale zároveň i znesnadnit návrat k závislosti. Medicína pak může pomoci psychoterapií zaměřenou na změnu chování a vnímání. Závislost na hrách je však nemoc, kterou si uvědomí i sám závislý. A v tomto případě samozřejmě funguje i svépomoc. To znamená srovnat si svůj život, omezit přístup ke spouštěčům (zbytečné vysedávání u PC, stresové situace), změna návyků a utužování sociálních vazeb. (PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA, 2011) Youngová uvádí, že strategie, které se používají při léčbě, zahrnují především práci s motivací, změnu životního stylu, využívání vlivu širšího okolí, rozpoznáním spouštěčů a vyhýbáním se jim nebo jejich lepší zvládání, prohlubování sebeuvědomění, udržování dobrého stavu a prevenci relapsů. Autorka také upozorňuje na skutečnost, že návykové chování ve vztahu k Internetu může být formou úniku, před jinými duševními problémy, které je třeba také léčit. (NEŠPOR, 2006) Pedagogicko- psychologická poradna poskytuje několik rad, jak předejít této závislost: •

Sledujte, jaké hry děti hrají, a posilujte zdravé sebevědomí dítěte

•

Uvědomte si, že hry mají i kladné stránky, některé umožňují rozvíjet logiku, postřeh, schopnost orientace ve složité situaci, koordinaci očí a rukou, koncentraci, plánování, řešení problémů a další schopnosti.

•

Zjistěte, zda dítě hraním počítačových her neutíká od nějakých problémů.

•

V průběhu hraní veďte dítě k tomu, aby si po určité době (př. po hodině) udělalo přestávku. Stanovte striktní limity, kdy může dítě hrát a kdy ne.

•

Podporujte dítě v jiných zájmech a předcházejte tomu, aby se dítě nudilo. (PEDAGOGICKO-PSYCHOLOGICKÁ PORADNA, 2011)

MuDr. Nešpor radí 26 tipů, jak přemoci závislost na internetu viz přílohy na konci práce.

- 30 -

5.

VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ

Výsledky jsou uvedeny v přehledných tabulkách s komentářem a v grafech s popisem. Hodnoty jsou uvedeny absolutní (abs.) i relativní (%) četnost. Tabulka č. 1: Absolutní a relativní četnosti odpovědí respondentů na otázku č. 1.: Pohlaví

Odpověď Žena Muž

Celkem n= 110 abs. % 62 48

SŠDOS v MK n= 57 abs. %

56 44

37 20

SOUPS v Brně n=53 abs. %

65 35

25 28

47 53

Vysvětlivky: n = počet studentů SŠDOD v MK = Střední škola dopravy, obchodu a služeb v Moravském Krumlově, dále jen SŠ v M.Krumlově SOUPS v Brně = Střední škola potravinářská a služeb v Brně, dále jen SOU v Brně

Zdroj: vlastní práce

Tato otázka byla do dotazníku zařazena, protože budeme zjišťovat, zda jsou více ohroženy ženy nebo muži. Z celkového počtu respondentů je celkem 62 žen a 48 mužů. Dotazníky byly rozdány především na nástavbovém studiu, kde studuje více žen než mužů. V oboru Kuchař – číšník je přibližně stejný počet chlapců i dívek. V Moravském Krumlově bylo více respondentů ženského pohlaví. Obor Kuchař – číšník je zde spíše ženskou záležitostí. Ryze mužské obory jsou např. karosář nebo mechanik opravář motorových vozidel. V Brně obor Kuchař – číšník studují ženy i muži. Tabulka č. 2: Absolutní a relativní četnosti odpovědí respondentů na otázku č. 3: Kolik času průměrně trávíš denně připojený k Internetu. Celkem n = 110 Odpověď

SŠ v M. Krumlově n= 57

abs.

%

%

abs.

7

6

5

9

2

4

1 - 2 hod

35

32

25

44

10

19

2,5 - 3 hod

15

14

8

14

7

13

3,5 - 4 hod

19

17

6

11

13

25

4,5 - 5 hod

16

15

6

11

10

19

5,5 - 6 hod

7

6

4

7

3

6

6,5 - 7 hod

2

2

1

2

1

2

8 hod a více

9

8

2

4

7

13

0 - 0,5 hod

abs.

SOU v Brně n=53 %


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik hodin tráví žáci ze SŠ v M. Krumlově a SOU v Brně na internetu. Ze 110 respondentů tráví 32 % na internetu 1 – 2 hodiny denně. 44 % žáků ze SŠ v Moravském Krumlově tráví na počítači 1 – 2 hodiny denně a 14 % 2,5 - 3 hodiny. Pouze 2 žáci vyplnili, že na internetu tráví více než 8 hodin denně. Jedna respondentka ze SŠ v M. Krumlově - 31 -

vyplnila, že nevlastní vůbec počítač, ale mobil s možností připojení na internet ano. Počítač používá pouze v předmětu Informační technologie. U žáků SOU v Brně 25 % tvoří žáci, kteří tráví na internetu průměrně 3,5 – 4 hodiny denně. Další velkou skupinu 19 % tvoří žáci, kteří tráví na počítači 4,5 – 5 a 1 -2 hodin denně. V dotazníku vyplnilo 13 %, že na internetu tráví průměrně 8 hodin denně. Z tabulky vyplývá, že žáci ze SOU v Brně tráví více času na internetu.

Graf č. 6: Průměrně denní čas strávený na Internetu podle pohlaví 50

45

40 30

25

% 20

15 10

10

17

17 11

11

Ženy

15

13

Muži 8 5

2

2 2

3

0 0 - 0,5

1-2

2,5 - 3

3,5 - 4

4,5 - 5

5,5 - 6

6,5 - 7

8 hod a

hod

hod

hod

hod

hod

hod

hod

více


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik hodin denně stráví na internetu ženy a muži. 45 % žen tráví na internetu denně cca 1 – 2 hodiny. Poté se snižuje počet hodin trávených na internetu a pouze 3 % žen tráví na internetu 8 a více hodin. 25 % mužů tráví na internetu 3,5 – 4 hodiny denně, což je o 1,5 – 2 hodiny déle než ženy. Poté shodně 17 % mužů tráví na internetu od 2,5 – 3 hodin a 4,5 - 5 hodin denně. Alarmující je, že 15 % mužů vyplnilo, že tráví na internetu 8 hodin a více. Tito respondenti dále v dotazníku vyplnili, že hrají na internetu hry např. FIFA, Mafia, Heroes, NHL, blíže otázka č. 10 v dotazníku.

Tabulka č. 3: Odpověď na otázku č. 4: Používáš internet v pracovním týdnu i po 22. hodině?

Odpověď ANO NE

Celkem n = 110 abs. % 73 37

66 34

SŠ v M. Krumlově n= 57 abs. % 39 18

68 32

SOU v Brně n=53 abs. % 34 19

64 36 Zdroj: vlastní práce

Cílem této otázky bylo zjistit, zda žáci tráví na internetu i po 22. hodině. 73 % respondentů odpověděla kladně. Mezi školami není výrazný rozdíl. 39 žáků (68 %) ze SŠ v Moravském Krumlově a 34 žáků (64 %) ze SOU v Brně odpovědělo na otázku „ano“. 18 žáků (32 %) ze SŠ v MK a 19 žáků (36 %) ze SOU v Brně odpovědělo záporně. Žáci ze SŠ v Moravském Krumlově používají více internet po 22. hodině než žáci ze SOU v Brně. - 32 -

Tabulka č. 4: Používání internetu po 22. hodině rozdělené podle pohlaví

Odpověď

Celkem n = 110 abs. %

ANO NE

87 23

Ženy n= 62

Muži n=48

abs.

%

abs.

48 14

77 23

39 9

79 21

% 81 19 Zdroj: vlastní práce

Cílem této otázky bylo zjistit, zda muži nebo ženy tráví více času po 22. hodině na internetu. V odpovědích nejsou výrazné rozdíly. Na tuto otázku odpovědělo 48 žen (77 %) a 39 mužů (81 %) kladně. Muži používají internet po 22. hodině více než ženy. Graf č. 7: Odpověď na otázku č. 5: Kolik dní v týdnu používáš internet po 22. hodině? 50 38

40 32 26

30

22

% 20

14

10

SŠ M.Krumlov

19

17 12

SOU Brno

11

3 2

2

2

0

0 1 den

2 dny

3 dny

4 dny

5 dnů

6 dnů

7 dní


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik dní v týdnu používají respondenti internet po 22. hodině. 18 žáků (32 %) ze SŠ v Moravském Krumlově používá internet po 22. hodině 4 dny v týdnu. 20 žáků (38 %) žáků ze SOU v Brně používá internet taktéž 4 dny v týdnu. Výrazný rozdíl je u 6 dnů, kdy internet v této večerní hodině používá 6 žáků (11 %) ze SŠ v Moravském Krumlově a pouze 1 žák (2 %) z SOU v Brně. 7 dní používá internet po 22. hodině 1 respondent ze SŠ v Moravském Krumlově a ze SOU v Brně žádný respondent. Tabulka č. 5: Výsledek otázky č. 6: Činnosti prováděné na počítači SŠ v M. Krumlově n= 57 Pořadí Činnosti prováděné na internetu

SOU v Brně n=53 %

Činnosti prováděné na internetu

%

1.

komunikuji s lidmi

68

komunikuji s lidmi

83

2.

stahuji hudbu a filmy

65

stahuji hudbu a filmy

49

3.

hledám studijní materiály

51

hraji hry

32

4.

čtu novinky

28

potkávám nové lidi

30

5.

potkávám nové lidi

26

čtu novinky

19

6.

hraji hry

12

hledám studijní materiály

19

7.

internetové obchody

5

- 33 -

internetové obchody

15 Zdroj: vlastní práce

Cílem této otázky bylo zjistit, jaké činnosti vykonávají žáci na internetu. Z tabulky vyplývá, kolik procent lidí přiřadilo k dané činnosti číslo 1 – často. Mezi nejčastější činnost patří komunikace s lidmi. Tuto činnost si zvolilo 83 % žáků ze SOU v Brně a 68 % ze SŠ v Moravském Krumlově. Na druhém místě je stahování hudby a filmů. Další místa se již liší. Žáci ze SŠ v M. Krumlově označili hledání studijního materiálu, čtení novinek, potkávání nových lidí. Žáci ze SOU v Brně označili hraní her, potkávání nových lidí a čtení novinek. Hraní her je na rozdílných místech. Žáci ze SŠ v M. Krumlově jej umístili až na 6. místo. Naopak žáci ze SOU v Brně jej umístili hned na 3. místo. To tedy znamená, že žáci ze SOU v Brně hrají více počítačových her než žáci ze SŠ v M. Krumlově. Hledání studijních materiálů označilo 51 % žáků ze SŠ v M. Krumlově. Je to činnost, která se umístila na 3. místě. Pouze 19 % žáků ze SOU v Brně označilo tuto činnost. Na posledním 7. místě se umístilo nakupování na internetu.

Tabulka č. 6: Odpověď na otázku č. 7: Zajímají se rodiče o to, jak trávíš svůj volný čas?

Odpověď ANO NE

Celkem n = 110 abs. % 72 38

65 35


42 15



Cílem otázky č. 7 bylo zjistit, zda se rodiče zajímají o volný čas svých ratolestí. Tento výsledek je pozitivní, protože 74 % rodičů žáků ze SŠ v M. Krumlově a 57 % rodičů žáků ze SOU v Brně se zajímá o to, jak jejich dítě tráví volný čas.

Tabulka č. 7: Odpověď na otázku č. 8: Zajímají se rodiče o to, jak trávíš čas na internetu a které stránky navštěvuješ?

Odpověď ANO NE

Celkem n = 110 abs. % 20 90

18 82


26 74



26 % rodičů žáků SŠ v M. Krumlově a 11 % rodičů žáků SOU v Brně se zajímají o činnosti, které provádí jejich děti na internetu a které stránky navštěvují. Pouze 5 žáků učebního oboru v Brně a 12 žáků učebního oboru v MK odpověděli, že se rodiče zajímají, jak tráví volný čas.

- 34 -

Graf č. 8: Odpověď na otázku č. 9: Limitují rodiče tvůj čas strávený u počítače?

96 100 90 80 70 60 % 50 40 30 20 10 0

77

SŠ v M. Krumlově 23

SOU v Brně 4

ANO

NE


Cílem této otázky bylo zjistit, zda rodiče dávají svým dětem časové limity na činnosti na internetu. Pouze 23 % rodičů žáků ze SŠ v M. Krumlově a 4 % rodičů žáků ze SOU v Brně stanovují limity, po které může být jejich dítě na internetu. Jak již bylo řečeno u předešlého grafu, již se u těchto respondentů předpokládá určitá nezávislost na rodičích. Zaměříme se proto na respondenty prvního ročníku KČ 1. A a KČ 1. B. Pouze 1 respondent SOU v Brně odpověděl, že mu rodiče dávají časové limity na práci na internetu. 10 respondentů ze SŠDOS v M. Krumlově taktéž odpovědělo kladně. Při zhodnocení odpovědí na otázky č. 5, 6 a 7 můžeme říci, že rodiče žáků SŠ v Moravském Krumlově se více zajímají o volný čas svých dětí, o tom, co provádí na internetu a jak dlouho.

Tabulka č. 8: Odpověď na otázku č. 10: Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu? SŠ v M. Krumlově n= 57 abs.

Pořadí 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Facebook E-mail Chat ICQ Skype Jiné Bitter

48 20 10 6 5 2 1

% 84 35 18 11 9 4 2

Facebook E-mail Chat Skype ICQ Jiné Bitter

SOU v Brně n=53 abs.

%

42 12 9 7 3 2 1

79 23 16 13 6 4 2


U této otázky bylo cílem zjistit, jak respondenti nejčastěji komunikují na internetu. Pořadí u obou skupin je téměř shodné. Na prvním místě je Facebook. 84 % žáků SŠ v M. Krumlově a 79 % SOU v Brně označilo Facebook jako nejčastěji používanou aplikací. Druhou nejpoužívanější aplikací E – mail, tuto možnost označilo 35 % a 23 % respondentů. Třetím nejčastějším prostředkem

- 35 -

ke komunikaci Chat. Žáci SŠ v M. Krumlově označili jako čtvrtou nejpoužívanější aplikaci ICQ, kdežto žáci ze SOU v Brně označili Skype. Mezi „jiné“ aplikace patří např. Badoo.

Graf č. 9: Průměrný denní čas strávený na aplikaci Facebook

30

28

26

25 25

21 18

20 % 15

12

13

11 8

10

S Š v M. Krumlově

5

4

5

S OUv Brně

10 4 4

5

4 0

2

0 0 - 0,5

1 - 1,5

2 - 2,5

3 - 3,5

4 - 4,5

5 - 5,5

6 -6,5

7 - 7,5

8 hod a

hod

hod

hod

hod

hod

hod

hod

hod

víc e


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik času stráví žáci na Facebooku. 25 % žáků ze SŠ v M. Krumlově stráví denně na této aplikaci cca 1 – 1,5 hodiny a 3 žáci tráví na Facebooku 8 hodin a více. 28 % žáků ze SOU v Brně tráví na Facebooku denně 4 – 4,5 hodiny. To je přibližně o 3 hodiny více. Pouze 1 člověk tráví na této aplikaci více než 8 hodiny denně. V dotazníku nebyla položena otázka, kde se žáci připojují na Facebook. Spousta žáků je připojená prostřednictvím mobilu na internet. Přes veškeré zákazy používání mobilů v hodinách ve škole, žáci spíše tento zákaz nerespektují a hrají hry nebo jsou připojeni na Facebooku. Žáci ze SOU v Brně tráví více času na Facebooku než žáci ze SŠ v M. Krumlově. Graf č. 10: Odpověď na otázku č. 11: Hraješ na počítači hry? 77 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

61 39 23

S Š v M.Krumlově S OU v Brně

ANO

NE


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik žáků hraje na počítači hry. Hrami na počítači bylo myšleno např. karty a miny, online hry a hry na Facebooku. Pozitivně odpovědělo 76 žáků ze 110. - 36 -

Více než polovina žáků hraje hry. Na počítači hraje 35 (61 %) žáků ze SŠ v M. Krumlově a 41 (77 %) žáků ze SOU v Brně. Žáci ze SOU v Brně hrají více hry na internetu než žáci ze SŠ v v M. Krumlově

Tabulka č. 9: Hraní her na počítači rozdělené podle pohlaví

Odpověď ANO NE

Celkem n = 110 abs. % 76 34

Ženy n= 62

Muži n=48

abs.

%

abs.

32 30

52 48

44 4

69 31

% 92 8 Zdroj: vlastní práce

Ze 76 žáků, kteří odpověděli kladně na otázku, zda hrají hry na počítači, je 32 žen (52 %) a 44 (92 %) mužů. Muži výrazně převyšují ženy. Pouze 4 muži odpověděli záporně na tuto otázku. Otázka č. 10 se ptala na hru, kterou momentálně respondenti hrají nebo hráli v posledních 6měsících. V odpovědích žáků ze SŠ v M. Krumlově a ze SOU v Brně nebylo moc odlišností. Větší rozdíly ve hraní her jsou spíše u žen a mužů. Hry vyžadující instalaci DVD: World od Warcraft, DOTA League of Legends, The Sims 3, Travian, Heroes of might magic, Need for speed, League of legends, Call of duty. Hry na Facebooku: Pool Live, Mafia Wars, FarmVille, The GOfishing, Texas Holdem Poker, Happy Aquarium. Hry na počítači jsou spíše strategické. Musíte vymyslet strategii, abyste mohli zničit nepřítele a obsadit jeho území. Hry na Facebooku jsou „oddechového“ typu, kdy nemusíte tolik přemýšlet. Jsou nenáročné na vymýšlení strategií. Např. hra The GOfishing je o chytání ryb, kdy se čeká na to, až ryba zabere, potom se s ní „zápasí“ a vytáhne se z vody. Pak se ryby prodají, utrží se za to peníze a může si hráč koupit lepší prut atd. Během těchto činností dochází energie, takže se musí počkat několik hodit na to, aby se zásobník s energií naplnil. Důležití jsou přátelé, protože ti mohou poslat potřebné dárečky a energii. Tabulka č. 10: Jaké hry hrají ženy a muži?

Odpověď Hry vyžadující instalaci DVD Hry na Facebooku

Celkem n = 76 abs. % 41 35

- 37 -

54 46

Ženy n= 32 abs.

%

5 27

16 84

Muži n=44 abs. % 36 82 8 18 Zdroj: vlastní práce

Cílem této otázky bylo zjistit, jaké hry na počítači hrají ženy a muži. Při této otázce musíme uvažovat pouze s těmi, co v dotazníku zatrhli, že hrají na počítači hry. Ze 44 chlapců odpovědělo 82 %, že hraje hry vyžadující instalaci DVD, tedy strategické, akční a sportovní hry. U těchto her je pro uživatele důležitá grafika, speciální efekty, reálnost hry. Muži vyhledávají ve hře „akci“, agresi. 32 dívek (82 %) hraje hry na Facebooku. Tyto hry jsou spíše pro nenáročné uživatele. Děvčatům na již zmíněných parametrech hry příliš nezáleží. Vyhledávají hry, kde se musí o někoho nebo o něco starat. Např. hra Farmille, kde se starají o svou farmu. Sázejí ovoce, zeleninu, chovají zvířata. Hry na Facebooku jsou specifické tím, že hru přizpůsobí danému období, např. na Vánoce si hráči mohou posílat vánoční dárky, na Velikonoce zase kreslená vajíčka, v létě např. koktaily na osvěžení atd. Graf č. 11: Odpověď na otázku č. 13: Kolik hodin jsi hrál počítačovou hru? 70

60

60

49

50 %

40

31

30

24

10

15

12

20

0

6

3

0

S Š v M. Krumlově S OU v Brně

0 (0 - 1>

(1 - 2>

(2 - 5>

(5 - 8>

více ne ž 8 hod

hod


Cílem této otázky bylo zjistit, kolik hodin bez přestávky jsou schopni respondenti sedět u počítačové hry. Respondentů ze SŠ v M. Krumlově bylo 35 a ze SOU v Brně je 41, protože uvažujeme pouze ty, co v dotazníku u otázky č. 11 označili, že hrají hry na počítači. Z grafu vyplývá, že 21 žáků (60 %) ze SŠ v M. Krumlově a 20 žáků (49 %) ze SOU v Brně jsou schopni sedět u hry 1 – 2 hodiny v kuse. Podle Zdravotního státního ústavu již po 2 hodinách sezení u počítače začíná zraková únava. Délka sezení u počítače by nemělo přesáhnout 6 hodin. 11 žáků (31 %) ze SŠ v M. Krumlově a 10 žáků (24 %) ze SOU v Brně zvládnou hrát hru bez přestávky 2 - 5 hodin. 12 % respondentů a z druhé školy jsou to pouze 3 %, která jsou schopna hrát hru 5 – 8 hodin v kuse. Pouze 2 muži ze SŠ v M. Krumlově se přiznali, že v kuse hráli 10 a 12 hodin. 6 chlapců ze SOU v Brně vyplnili do dotazníku, že hráli hry v kuse: •

9 – 10 hodin,

•

12 – 15 hodin,

•

10 hodin,

•

20 hodin,

•

12 hodin,

•

32 hodin.

- 38 -

To je opravdu hodně. Může to být nebezpečné pro zdraví, např. může dojít k vyčerpání. Žáci ze SOU v Brně hrají déle hry na počítači a internetu než žáci ze SŠ v M. Krumlově. Tabulka č. 11: Odpověď na otázku č. 14: Bylo mi víckrát než jednou řečeno, že na internetu trávím příliš mnoho času. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

40 58 12

36 53 11

15 34 8

26 60 14

25 24 4

47 45 8 Zdroj: vlastní práce

Touto otázkou bylo zjišťováno, zda bylo respondentům řečeno vícekrát než jednou, že na internetu tráví příliš mnoho času. 15 žáků (26 %) ze SŠ v M. Krumlově odpovědělo, že nikdy jim nebylo řečeno, že tráví příliš času na internetu. 34 žákům (60 %) byla řečena tato věta občas. Hrozbu bych viděla u 8 žáků (14 %), kterým tato věta je řečena téměř vždy. Na SOU v Brně 25 žákům (47 %) tato otázka nebyla nikdy položena. 24 žáků (45 %) ji slyšelo občas. Pouze 4 žáci (8 %) slyší tuto větu téměř vždy. Tato otázka souvisí s otázkou č. 7, 8 a 9, zda se rodiče zajímají o volný čas svých dětí, o to, co dělají na internetu a limitují jim čas trávený na počítači Tuto větu žáci ze SŠ v MK slyšeli častěji než žáci ze SOU v Brně.

Tabulka č. 12: Odpověď na otázku č. 15: Po surfování na internetu mě bolívá v zádech, popřípadě pociťuji jiné fyzické potíže. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

46 49 15

42 45 13

26 25 6

46 44 10

20 24 9


Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti pociťují nějaké fyzické potíže, když sedí u počítače a „brouzdají“ na internetu. 26 žáků (46 %) ze SŠ v M. Krumlově a 20 žáků (38 %) ze SOU v Brně odpovědělo, že nepociťují žádné zdravotní problémy. 44 % žáků ze SŠ v M. Krumlově a 45 % žáků ze SOU v Brně pociťují občas nějaké fyzické potíže. Když přihlédneme k jejich věku 15 – 21 let a již v tomto věku mají zdravotní potíže z důvodu sezení u počítače. 6 žáků (10 %) ze SŠ v MK a 9 žáků (17 %) ze SOU v Brně pociťují zdravotní problémy téměř vždy, když usedají k počítači. Je potřeba ve škole mluvit o ergonomii počítačového pracoviště, o následcích používání internetu a počítače.

Je potřeba o tom mluvit již v útlém dětském věku, aby si uživatelé osvojili základní pravidla o jeho správném užívání. Více žáků ze SOU z Brna má zdravotní problémy po surfování na internetu než žáci SŠ z Mor. Krumlova.

Graf č. 12: Odpověď na otázku č. 15 rozdělené podle pohlaví

53

52

60 50 40

34

33 Ženy

% 30

13

20

Muži

15

10 0 Nikdy

Občas

Téměř vždy


25 mužů (52 %) a 21 žen (34 %) nepociťuje žádné zdravotní problémy při sezení u počítače. 33 žen (53 %) pociťuje občas fyzické potíže. 8 žen (13 %) a 7 mužů (15 %) cítí, že je bolí záda nebo jiné části těla. Více žen udává, že má zdravotní problémy po surfování na internetu. Graf č. 13: Odpověď na otázku č 19. Surfování na internetu se negativně projevuje na mém zdraví.

70

54

60 42

50

39

40 SŠ v M. Krumlově

40 %

20

30

SOU v Brně

7

20 10 0 Nikdy

Občas

Téměř vždy


Tato otázka je spíše kontrolní otázkou a souvisí s předchozí otázkou, odpovědi by měli být shodné nebo alespoň podobné. V odpovědích jsou některé odlišnosti. Žáci ze SŠ v M. Krumlově nejvíce zatrhávali odpověď „nikdy“, tj. 54 %. Tzn., že se na respondentech negativně neprojevuje vysedávání u internetu. V předchozí otázce žáci ze SOU v Brně nejvíce označovali - 40 -

odpověď „občas“. V této otázce zatrhlo 22 žáků (44 %) odpověď „nikdy“. 10 žáků (20 %) pociťuje téměř vždy nějaké zdravotní problémy při sezení u počítače a surfování na internetu. Tabulka č. 13: Odpověď na otázku č. 16: Zjišťuji, že využívám internet na úkor toho, abych se stýkal (a) se svými kamarády. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

31 48 31

28 44 28

20 21 16

35 37 28

11 27 15

21 51 28


21 žáků (37 %) ze SŠ v M. Krumlově a 27 žáků (51 %) ze SOU v Brně odpovědělo, že občas využívají internetu na úkor setkání s kamarády. 16 žáků (28 %) ze SŠ v M. Krumlově a 15 žáků (28 %) ze SOU v Brně odpověděli, že téměř vždy raději sedí u internetu, než aby se setkali s kamarády. Na tuto otázku odpovědělo žáků ze SOU v Brně „téměř vždy“ o 4 respondenty více než na možnost „nikdy“. Graf č. 14: Odpověď na otázku č. 16 rozdělené podle pohlaví

58

70 60

42

50 40 %

33 Ženy

25

24

18

30

Muži

20 10 0 Nikdy

Občas

Téměř vždy


36 žen (58 %) odpovědělo na tuto otázku, že občas využívá internet na úkor toho, aby se scházela s přáteli. Dále 20 mužů (42 %) označilo v dotazníku, že téměř vždy sedí raději u počítače, než aby se scházelo s kamarády.

Tabulka č. 14: Odpověď na otázku č. 17: Myšlenka na to, že se připojím na internet, je první věc, která mě každý den ráno hned po probuzení napadne. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

57 52 1

52 47 1

29 27 1

51 47 2

28 25 0


- 41 -

Cílem této otázky bylo zjištěno, zda respondenti hned po probuzení myslí na připojení internet. Mezi oběma školami v odpovědích nebyly výrazné rozdíly. 29 žáků (51 %) ze SŠ v M. Krumlově a 28 žáků (53 %) ze SOU v Brně zvolilo odpověď, že nikdy nemyslí po probuzení na připojení na internet. 27 žáků (47 %) ze SŠ v M. Krumlově a 25 žáků (47 %) ze SOU v Brně občas myslí na tuto činnost. Pouze 1 žák ze SŠ v M. Krumlově myslí na připojení k internetu téměř vždy po probuzení. Tabulka č: 15: Odpověď na otázku č. 18: Více než jednou se mi stalo, že jsem kvůli internetu spal/a méně než 4 hodiny. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

72 27 11

65 25 10

40 12 5

70 21 9

32 15 6


Touto otázkou bylo zjišťováno, zda respondenti opakovaně spali kvůli internetu méně než 4 hodiny. Z tabulky vyplývá, že 40 žákům (70 %) ze SŠ v M. Krumlově a 32 žákům (61 %) ze SOU v Brně se nestalo, aby kvůli činnostem na internetu spali méně než 4 hodiny. Občas se toto stane 12 žákům (21%) ze SŠ v M. Krumlově a 15 žákům (28 %) ze SOU v Brně. Alarmující jsou výsledky 5 žáků ze SŠ v M. Krumlově a 6 žáků ze SOU v Brně, kdy se jim často stává, že kvůli internetu spí méně než 4 hodiny. Graf č. 15: Odpověď na otázku č. 18 rozdělené podle pohlaví

90 80 70 60 50 % 40 30 20 10 0

77

50 35

Ženy

16 7

Nikdy

Občas

Muži

15

Téměř vždy


48 ženám (77 %) a 24 mužům (50 %) se nikdy nestalo, že by kvůli internetu spali méně než 4 hodiny. Pouze 4 ženy (7 %) a 7 mužů (15 %) se stane téměř vždy, že díky činnostem prováděné na internetu spí méně než 4 hodiny. Muži častěji sedí u počítače a internetu dlouho do noci, kdy poté spí méně než 4 hodiny. - 42 -

Tabulka č 16: Odpověď na otázku č. 20: Když jsem nějakou dobu bez internetu, mám pocit, že mi něco chybí. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

52 48 10

47 44 9

28 24 5

49 42 9

24 24 5


Z tabulky lze vidět, že 28 žáků (49 %) ze SŠ v M. Krumlově a 24 žáků (45 %) ze SOU v Brně odpovědělo záporně na tuto otázku. Tedy nemají pocit, když jsou nějakou dobu bez internetu, že jim něco chybí. Shodný počet žáků, tedy 24, ze SŠ v M. Krumlově i ze SOU v Brně odpovědělo na tuto otázku „občas“, což není pozitivní výsledek. Téměř vždy má tento pocit 5 žáků ze SŠ v M. Krumlově a 5 žáků ze SOU v Brně. Tabulka č. 17: Odpověď na otázku č. 21: Kvůli internetu trávím méně času s rodinou. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

65 42 3

59 38 3

31 24 2

54 42 4

34 18 1


Cílem této otázky bylo zjistit, zda respondenti mají pocit, že kvůli internetu tráví méně času s rodinou. 31 žáků (54 %) ze SŠ v M. Krumlově a 33 žáků (64 %) ze SOU v Brně netráví kvůli internetu méně času s rodinou. Občas tráví kvůli internetu méně času s rodinou 24 žáků (42 %) žáků ze SŠ v M. Krumlově a 18 žáků (33 %) ze SOU v Brně. Celkem 3 respondenti odpověděli, že téměř vždy kvůli internetu tráví méně času s rodinou. Tabulka č. 18: Odpověď na otázku č. 22: Zjišťuji, že trávím na internetu stále více času. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

22 44 44

20 40 40

6 26 25

11 46 43

16 18 19


Cílem této otázky bylo zjistit, zda si žáci myslí, že tráví na internetu stále více času.

- 43 -

Odpovědi na tuto otázku jsou překvapivé. 25 žáků (43 %) ze SŠ v M. Krumlově a 19 žáků (36 %) ze SOU v Brně si velmi často uvědomuje, že tráví na internetu stále více času. Tedy, že strávený čas na internetu se neustále zvyšuje. Tabulka č. 19: Odpověď na otázku č. 23: Trávení času na internetu má určitý negativní dopad na mé výsledky ve škole / můj pracovní výkon. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

50 50 10

45 45 10

23 28 6

40 49 11

27 22 4


Cílem této otázky bylo zjistit, zda si respondenti myslí, že trávení času na internetu má negativní vliv na jejich výsledky ve škole nebo pracovní výkon. Z tabulky vyplývá, že 23 žáků (40 %) ze SŠ v M. Krumlově a 27 žáků (51 %) ze SOU v Brně nemají pocit, že by kvůli internetu měli horší výsledky ve škole. 28 žáků (49 %) žáků ze SŠ v M. Krumlově a 22 žáků (42 %) ze SOU v Brně si myslí, že občas se stane, že kvůli sezení u počítače a internetu mají horší výkony ve škole. 6 respondentům (11 %) ze SŠ v M. Krumlově a 4 respondentům (7 %) ze SOU v Brně se stává velmi často, že jejich výkony ve škole jsou horší kvůli internetu. Graf č. 16: Odpověď na otázku č. 23 rozdělené podle pohlaví

60

70 60

48 40

50 31

40

Ženy

% 30

Muži

12 9

20 10 0 Nikdy

Občas

Téměř vždy


30 žen (48 %) a 15 mužů (31 %) si myslí, že sezení u internetu nemá negativní dopad na výsledky ve škole. 25 žen (40 %) a 29 mužů (60 %) si myslí, že občas díky trávení času na internetu mají zhoršené výsledky. 7 žen (12 %) a 4 muži (9 %) si myslí velmi často, že kdyby netrávili na počítači a internetu tolik času, měli by lepší výsledky.

- 44 -

Tabulka č. 20: Odpověď na otázku č. 24: Kdyby nebylo internetu, neměl/a bych v životě mnoho radosti. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

57 41 12

52 37 11

33 19 5

58 33 9

24 22 7


Cílem by zjistit, kdyby nebyl internet, zda by jim internet chyběl a v životě by již neměli mnoho radostí. Nejvíce respondentů, tedy 33 žáků (58 %) ze SŠ v M. Krumlově a 24 žáků (45 %) Ze SOU v Brně odpovědělo, že by tento pocit neměli. 19 žáků (33%) ze SŠ v M. Krumlově a 22 žáků (42 %) ze SOU v Brně odpovědělo, že občas nad tím přemýšlí. 5 žáků (9 %) ze SŠ v M. Krumlově a 7 žáků (13 %) ze SOU v Brně přemýšlí velmi často nad tím, zda by bez internetu měli v životě ještě nějaké radosti. Tabulka č. 21: Odpověď na ot. č. 25: Snažím se trávit na internetu méně času, ale snahy jsou marné. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

58 41 11

53 37 10

29 22 6

51 38 11

29 19 5


Cílem této otázky bylo zjistit, zda se žáci pokoušeli snižovat počet strávený na internetu, ale bez úspěchu. 6 žáků (11 %) ze SŠ v M. Krumlově 5 žáků (9 %) ze SOU v Brně chtělo velmi často snižovat počet hodin strávených na internetu, ovšem bez úspěchu. 41 žáků (37 %) z obou škol se občas pokoušelo trávit méně času na internetu, ale tyto snahy byly marné. Nejpočetnější skupinou, 58 žáků (53 %) buď se nikdy nesnažili snižovat počet hodin trávených u počítače a na internetu, nebo se snažili trávit méně času a podařilo se jim to. Graf č. 17: Odpověď na otázku č. 25 rozdělené podle pohlaví

70

61

60

48

46

50 40

Ženy

26

% 30

Muži

13

20

6

10 0 Nikdy

Občas

Téměř vždy


- 45 -

38 žen (61 %) a 22 mužů (46 %) se nesnažilo trávit méně času na internetu. 8 žen (13 %) a 3 muži (6 %) se pokoušelo snižovat počet hodin strávených na internetu, ale bezúspěšně. Tedy více mužů snižovali čas trávený na internetu, ale snahy byly marné. Tabulka č. 22: Odpověď na otázku č. 26: Kvůli internetu nepravidelně jím. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

72 29 9

66 26 8

40 15 2

70 26 4

32 14 7


Cílem této otázky bylo zjistit, zda kvůli sezení u počítače a internetu respondenti nepravidelně jí, tedy zapomínají se najíst, napít atd. Odpověď na tuto otázku jsou relativně uspokojující, protože 72 žáků odpovědělo, že kvůli internetu nejí nepravidelně. Problém má 15 žáků (26 %) ze SŠ v M. Krumlově a 14 žáků (26 %) ze SOU v Brně, kteří se občas zapomenout najíst kvůli práci na internetu. 2 žáci ze SŠ v M. Krumlově a 7 žáků ze SOU v Brně zatrhlo, že téměř vždy se stane, že kvůli internetu jí nepravidelně. Zde výrazně převyšují žáci ze SOU v Brně nad žáky ze SŠ v M. Krumlově

Tabulka č. 23: Odpověď na otázku č. 27: Jsem neklidný/á a podrážděný/á, když připojení na internet nefunguje nebo když není takové připojení k dispozici. Celkem n = 110 Odpověď Nikdy Občas Téměř vždy


SOU v Brně n=53

abs.

%

abs.

%

abs.

%

19 54 37

17 49 34

10 29 18

18 51 31

9 25 19


Z tabulky můžeme vidět, že 29 žáků (51 %) ze SŠ v M. Krumlově a 25 žáků (47 žáků) ze SOU v Brně občas zažívá podrážděnost, pokud nefunguje internet nebo není připojení na internet k dispozici. Druhou nejpočetnější skupinou je 37 žáků (34 %) odpovědělo, že téměř vždy, když není možnost připojit se na internet nebo nefunguje.

- 46 -

6.

DISKUSE

Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 110 žáků ve věkovém rozmezí 15 – 20 let. Odpovídali zde žáci ze Střední školy potravinářské a služeb v Brně, Charbulova 106 a Střední školy dopravy, obchodu a služeb v Moravském Krumlově. Dohromady 53 z nich bylo ze školy v Brně a 57 ze školy v Moravském Krumlově. Vyplněné dotazníky byly rozděleny podle pohlaví. Šetření se účastnilo 62 dívek a 48 chlapců. Empirickým šetřením bylo prokázáno, že 99 % těchto žáků používá doma počítač. Pouze jedna dívka odpověděla, že počítač doma nemá, ale vlastní mobil, na kterém se lze připojit na internet. Tedy 100 % žáků má možnost připojení k internetu. Což potvrzuje výsledky Českého statistického úřadu, který monitoruje neustálý růst počtu počítačů v domácnosti a připojení k internetu. Autoři výzkumů závislosti na internetu jsou nejednotní v názoru, co znamená „normální použití internetu“, zda při překročení určitého počtu hodin stráveného na internetu, již vzniká závislost na internetu. Někteří autoři tvrdí, že stačí trávit 5 hodin týdně připojený na internetu a můžeme mluvit o závislém jedinci, naopak někteří tolerují i 25 hodin týdně. Z provedeného dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 44 % žáků ze SŠ v M. Krumlově tráví na internetu cca 1 – 2 hodiny denně. 25 % žáků ze SOU v Brně stráví připojením na internetu 3,5 – 4 hodiny denně. 9 žáků označilo odpověď 8 hodin a více. Tedy při sečtení vychází, že žáci tráví min. 7 hodin týdně připojením na internetu a v extrémním případě i 56 hodin. Celkem 68 % žáků ze SŠ M. Krumlova a 64 % žáků ze SOU v Brně tráví čas na internetu během pracovního týdne i po 22. hodině. Z dotazníků také vyplynulo, že muži tráví na internetu denně více času než ženy. 45 % žen tráví na internetu denně 1 – 2 hodiny, muži 3,5 – 4 hodiny denně. Výzkum, který prováděl Šmahel, vyplynulo, že ohroženou skupinou v České republice jsou osoby ve věku 12 – 15 let, jsou to žáci, kteří nastupují na střední školy. Dotazník jeho výsledek potvrzuje, protože někteří respondenti odpovídali, že kvůli internetu tráví méně času s kamarády a s rodinou. Mají pocit, že tráví na internetu stále více času, což má negativní dopad na výsledky ve škole či na pracovní výkon na brigádách. Dokonce 41 % žáků označilo, že se snaží trávit na internetu méně času, ovšem jejich snahy jsou neúspěšné. Taktéž v dotazníku přiznali, že již mají zdravotní problémy způsobené sezením u počítače. 15 % žáků odpovědělo, že pociťuje fyzické problémy. Zajímavé výsledky byly mezi ženami a muži. Ženy jsou vnímavější a více si uvědomují zdravotní problémy, které jim způsobuje sedavý způsob u počítače. Žáci kvůli počítači a internetu málo spí a taky nepravidelně jí. To přiznalo celkem 38 % žáků. To vše můžeme považovat za příznaky závislosti na internetu. Léčba této nemoci je v České republice zatím v počátcích. Nešpor uvádí léčbu, která spíše klade důraz na domácí léčbu, kdy rodina je nejdůležitějším článkem. Rodiče by se měli zajímat o volný čas svých dětí, nabídnout jim jiný koníček a činnosti, které může dítě provádět namísto sezení u počítače. Rodiče by měli stanovit limity, kdy může dítě „být“ na internetu a počítači, hlídat, které hry hrají, které stránky navštěvují, jaké informace píší a komu je píší.

- 47 -

Otázka v dotazníku zabývající se zájmem rodičů o volný čas svých dětí přinesla zajímavé výsledky. 72 % žáků odpověděla, že se rodiče zajímají, jak tráví volný čas. Kladně odpovědělo více žáků ze SŠ v M. Krumlově, než ze SOU v Brně. Ovšem u dalších otázek, jako např. zda se rodiče zajímají o to, co dělají jejich děti na internetu a zda limitují čas strávený na internetu, 90 % žáků odpověděla záporně. Facebook je velkým fenoménem dnešní doby, ze statistik můžeme vidět, že nejpočetnější skupinou jsou uživatelé mezi 18 – 24 lety a to bylo potvrzeno dotazníkovým šetřením, kdy přibližně 80 % respondentů používá ke komunikaci Facebook.

.

- 48 -

7.

ZÁVĚR

Téma bakalářské práce Závislost adolescentů jsem si vybrala úmyslně, protože si myslím, že se o závislosti na počítači, internetu či informačních technologiích mluví a píše nedostatečně. Počet závislých na internetu či počítači se zvyšuje a je potřeba, aby se těmto jedincům dostalo pomoci. Odborníci, zabývající se tímto problémem, se nemohou shodnout, zda se je možné používat sousloví závislost na internetu. Není zde totiž přesně stanovena její definice. V práci bylo uvažováno, že o závislosti na internetu můžeme mluvit, pokud nadměrné užívání internetu přináší jedinci do života problémy, jak s rodinou, přáteli a prací, tak i se zdravotními potížemi. Cíle bakalářské práce byly naplněny. V práci byla shrnuta rizika spojená s užíváním počítačů a internetu. Těmi riziky může být právě vznik závislosti na internetu, ztráta přátel, rodiny, zaměstnání a příjmu, vznik depresí a zdravotních problémů související se zrakem, sluchem, páteří, zápěstím, obezitou, cukrovou a epilepsií. V práci jsou zmíněna pozitiva a negativa působení internetu na žáka. Mezi pozitiva internetu patří jeho využití ke komunikaci, pro získávání informací, vzdělávání či relaxování (hraní her, poslouchání hudby, přehrávání filmů,…). Negativem může být např. neschopnost sociální komunikace a navazovaní vztahů či zploštění komunikačních schopností. Příznaky této závislosti se projevují nezvladatelnou potřebou používat internet. Následují abstinenčními příznaky projevené nervozitou, podrážděností či dokonce agresivitou v případě, že k internetu není možný přístup. Léčba této závislosti je v České republice zatím ne zcela propracovaná. Jedná o dlouhodobý a složitý proces, ve kterém se musí závislému jedinci ukázat nový styl života. Nejlépe je spolupracovat s rodinou, která se snaží vrátit jedince do reálného života, trávit s ním více času při různých aktivitách, např. v přírodě, sport, stýkat se s lidmi a komunikovat s nimi. Prevence vzniku této závislosti je především v předávání informací o netholismu nejen ohroženým skupinám, ale již žákům na základní škole. Na základní škole by se měly děti dozvědět např. o ergonomii počítačového místa, o možných zdravotních problémech spojených se sezením u počítače. Již od malička by se měly učit, jak správně sedět u počítače, kde má být umístěn a jaká doba je ještě přiměřená pro eliminaci zdravotních rizik. Měly by vědět o problémech, na které narazí při používání internetu. Informační činnost by se neměla týkat jenom závislosti na internetu, ale i kyberšikany, seznamu zakázaných a nebezpečných stránek a bezpečnosti osobních údajů. Je důležité, abychom my využívali internet pro své potřeby a ne, aby internet využíval nás a náš čas. Mělo by se s nimi mluvit o možných rizikách internetu, následcích závislosti na internetu. Jak se mluví o drogách, alkoholu a cigaretách, by se mělo mluvit i o této závislosti. Pokud mluvíme o závislosti na drogách, víme, že je zakázané užívat drogy. Ovšem u závislosti na internetu si neuvědomujeme, že děláme něco „špatného“, protože počítač a internet je běžně dostupným spotřebním zbožím, může si jej pořídit každý bez omezení. - 49 -

Cílem praktické části bylo zjistit pomocí dotazníku, zda je v našem prostřední možné zaznamenat rizikové chování žáků v souvislosti s užíváním internetu. Rizikové závislosti na internetu lze z dotazníků zaznamenat. Protože někteří žáci již teď pociťují fyzické potíže při sezení u počítače či internetu. Raději sedí u počítače místo trávení času s přáteli či s rodinou. Mají pocit, že tráví na internetu stále více času a počet strávených hodin u počítače se zvyšuje, to má dopad na jejich výsledky ve škole, kdy jsou unavení a nemají dostatečnou pozornost. Někteří žáci jsou podráždění, pokud není možnost připojení na internet a dokonce 50 % respondentů si myslí, že kdyby nebylo internetu, tak nemají v životě mnoho radostí. Praktická část se také zabývala, v čem spočívá rozdíl mezi žáky ze SOU v Brně a ze SŠ v Moravského Krumlově. Z dotazníku vyplývá, že jednoznačně nemůžeme říct, zda žáci ze SŠ v Moravském Krumlově jsou více ohroženi internetovou závislostí než žáci ze SOU v Brně. Pokud se budeme zabývat počtem strávených hodin na počítači a internetu, pak žáci ze SOU v Brně mírně převyšují žáky ze SŠ v M. Krumlově při trávení času na internetu a u počítače. Tráví na internetu více času. Dílčím cílem praktické části se stalo zjištění, zda jsou touto závislostí více ohroženy dívky či chlapci. To také nelze jednoznačně říci. Můžeme říci, že muži tráví na internetu více času než ženy a také jich více používá internet po 22. hodině v pracovní týden. Bakalářská práce „Závislost adolescentů na internetu“ může být použita jako příručka pro učitele předmětů informační technologie, tělesná výchova a biologie, kde je možnost mluvit se žáky o rizicích používání počítačů a internetu.

- 50 -

8.

LITERATURA A ZDROJE

[1] Co negativního může závislost na internetu přinést? Adiktologická ambulance [online]. 28. 11. 2010 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/conegativniho-muze-zavislost-na-internetu-prinest/

[2] Historie závislostního chování na internetu. Adiktologická ambulance [online]. 28. 11. 2010 [cit. 2012-05-08]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/historiezavislostniho-chovani-na-internetu/

[3] Chenova škála závislosti na internetu. Adiktologická ambulance [online]. 2010 [cit. 2012-04-30]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/otestujte-se/?poll_id=5

[4] Jak závislost na internetu vypadá?Adiktologická ambulance [online]. 28. 11. 2010 [cit. 2012-0421]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/jak-zavislost-nainternetu-vypada/

[5] Jak je závislostní chování na internetu časté? Adiktologická ambulance [online]. 28. 11. 2010 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://poradna.adiktologie.cz/article/zavislost-na-internetu/jak-jezavislostni-chovani-na-internetu-caste/

[6] BLINKA, Lukáš. Generace závislých? Dospívající a online hry. Praha, 2008. Konference Primární prevence rizikového chování V. In: [online]. [cit. 2012-04-17].

[7] Výhody e-learningu. Centrum vzdělávání, podpory a řešení v oblasti informačních technologií [online]. 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.scomp.cz/?page_id=335

[8] Český statistický úřad [online]. 11. 8. 2010 [cit. 2011-10-30]. Počítač a vybraná spotřební elektronika. Dostupné z WWW: .

[9] Český statistický úřad [online]. 21. 4. 2011 [cit. 2011-10-30]. K čemu využíváme internet?. Dostupné z WWW: .

[10] Facebook. Wikipedie [online]. 13. 2. 2012 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Facebook

- 51 -

[11] FUČEK, Miloslav. Negativní vlivy Internetu a možnosti závislosti na něm. Magazín Kamarád [online]. 26. 8. 2004 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.ekamarad.cz/ezin/clanek/3466/

[12] GOLDBERG, Ivan. Internet Addictive Disorder (IAD) [online]. 23. 2. 2002 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.psycom.net/iadcriteria.html

[13] HEJL, Zdeněk. Počet uživatelů Facebooku 2011. Magazín Portiscio [online]. 6. 1. 2011 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.portiscio.net/pocet-uzivatelu-facebooku

[14] HOLCNEROVÁ, Petra; NEVORALOVÁ, Monika; VACEK, Jaroslav. Adiktologická ambulance. [online]. 28. 11. 2010 [cit. 2011-10-09]. Historie závislostního chování na internetu. Dostupné z WWW: .

[15] HOLCNEROVÁ, Petra; NEVORALOVÁ, Monika; VACEK, Jaroslav. Adiktologická ambulance. [online]. Praha: 28. 11. 2010 [cit. 2011-10-09]. Jak se závislost na internetu definuje? Dostupné z WWW: .

[16] HROMADA, Tomáš. V Číně léčí závislost na internetu elektrošoky. PC World [online]. 15. 6. 2009 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://pcworld.cz/novinky/internetova-zavislost-lecbaelektrosoky-7458

[17] JOFA. Zamyšleni: Internetová komunikace IV. - Využití Internetu. Xmaestro.com [online]. 8. 8. 2006. [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.xmaestro.com/view.php?nazevclanku=zamysleni-internetovakomunikace-iv-vyuziti-internetu&cisloclanku=2006080003

[18] KALINA, K. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada, 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0.

[18] KING, Daniel L. Global Media Journal [online]. 2011 [cit. 2011-10-09]. Recent innovations in video game addiction research and theory. Dostupné z WWW: .

[19] KOČÍ, Mirek. Odvykací tábory pro korejské děti závislé na videohrách? Vojna jako řemen! PCtuning [online]. 25. 1. 2011 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/component/content/article/1-aktualni-zpravy/19947-odvykaci-taborypro-korejske-deti-zavisle-na-videohrach-vojna-jako-remen

- 52 -

[20] KOHOUTEK, Rudolf. Vývojově psychologická teorie S. Freuda, E. H. Eriksona, J. Piageta a L. Kohlberga. Psychologie v teorii a praxi [online]. 12. 2. 2010 [cit. 2012-05-10]. Dostupné z: http://rudolfkohoutek.blog.cz/1002/vyvojove-psychologicke-teorie

[21] MINAŘÍK, Jakub. SANANIM [online]. 2009 [cit. 2011-10-09]. Závislost. Dostupné z WWW: .

[22] 86 procent dětí může na internet již od sedmi let, většinou však pod dozorem: Před riziky internetu chrání rodiče své děti především stanovováním pravidel a vzděláváním. Microsoft Corporation [online]. 12. 5. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.microsoft.com/cze/presspass/msg/20110512_news2.mspx

[23] NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost: Současné poznatky a perspektivy léčby. 4.Vyd. Praha 8 : Portál, s.r.o., 2011. 176 s. ISBN 978-80-7367-908-8.

[24] Nešpor, Karel: Zdravotní rizika počítačových her a videoher. [online]. 2006, s. 4 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.4zszdar.cz/projekt/storage/File/rizika_game.pdf

[25] Nešpor, Karel: Počítače, Internet a ochrana zdraví uživatele. Informační a vzdělávací portál školství Zlínského kraje [online]. 2. 9. 2005 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.zkola.cz/zkedu/pedagogictipracovnici/kabinetinformatiky/dalsivzdelavani/15706.asp

[26] NAKONEČNÝ, M. Encyklopedie obecné psychologie. 2. vyd. Praha: Akademie věd ČR, 1997. 437 s. ISBN 80-200-0625-7.

[27] NOVÁKOVÁ, Monika. Internet a jeho vliv na středoškolskou mládež. Brno, 2010. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/345351/pedf_m/DP_-_Internet_a_jeho_vliv_na_stredoskolskou_mladez.txt. Bakalářská práce. MASARYKOVA UNIVERZITA. Vedoucí práce PaedDr. Pavel Konupčík.

[28] O’NEILL, Molly. New York Times [online]. 8. 3. 1995 [cit. 2011-10-09]. The Lure and Addiction Of Life On Line. Dostupné z WWW: .

[29] Závislost na počítačích a počítačových hrách [online]. 2011 [cit. 2011-10-23]. Pedagogickopsychologická poradna. Dostupné z WWW: .

- 53 -

[30] PETERKA, Jiří. Internet jako informační zdroj. EArchiv.cz [online]. Březen 1998 [cit. 2012-0219]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/arevue/a803r200.php3

[31] PETERKA, Jiří. K čemu je dobrý Internet?. EArchiv.cz [online]. CHIPweek č. 31/96, 30. 7. 1996 [cit. 2012-02-18]. Dostupné z: http://www.earchiv.cz/a96/a631k200.php3

[32] PÍRKO, Martin. Závislost na Internetu - bluf, či realita?. LUPA.cz [online]. 22. 6. 2005 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://www.lupa.cz/clanky/zavislost-na-internetu-bluf-ci-realita/

[33] Český informační uzel bezpečnějšího internetu: Závěrečná zpráva. 2006. Dostupné z: http://old-saferinternet.webmagazine.cz/data/articles/down_857.pdf

[34] STANČÍK, Martin. Co hledají děti na internetu. PCtuning [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://pctuning.tyden.cz/component/content/article/1-aktualni-zpravy/14706-cohledaji-deti-na-internetu

[35] KALINA, K. Základy klinické adiktologie. Praha: Grada, 2008. 392 s. ISBN 978-80-247-1411-0.

[36] ŠMAHEL, David. Psychologie a internet -- Děti dospělými, dospělí dětmi. Praha 10 : TRITON s.r.o., 2003. 160 s.

[37] ŠMAHEL, David. Internet v ČR: za světem zaostáváme!. Blog.aktuálně.cz [online]. 10. 3. 2010 [cit. 2012-05-09]. Dostupné z: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/davidsmahel.php?itemid=9181

[38] ŠTĚPÁNEK, Bohumil. Komerční sexuální zneužívání dětí v ČR. Jindřichův Hradec, 2009. Dostupné z: http://theses.cz/id/ou81g9/downloadPraceContent_adipIdno_12014. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a VŚE v Praze. Vedoucí práce doc. JUDr. Jan Hejda, Ph.D.

[39] TOMČALOVÁ, Lenka. Fenomén závislosti na internetu a jeho vliv na sociální vztahy jedince [online]. Zlín, 29. 4. 2011 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://dspace.k.utb.cz/handle/10563/17093. Diplomová práce. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Vedoucí práce PhDr. Pavel Opatrný.

[40] VIDUNA, Igor. Závislost na internetu. Brno, 2006. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/79077/fss_b/Diplomova_prace_Igor_Viduna.pdf. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce PhDr. David Šmahel, Ph.D.

- 54 -

[41] VEČEŘA, Petr. Závislost jedince i celé společnosti na internetu a informačních technologiích [online]. Brno, 2010 [cit. 2012-04-17]. Dostupné z: http://is.muni.cz/th/215726/ff_b/bakalarska_prace.pdf?lang=en. Diplomová práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Ing. Zdeněk Kadlec, Dr.

[42] Prevalence. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Prevalence

[43] E-learning. Wikipedie [online]. 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/E-learning

[44] YOUNG, Kimberly. The center of Internet Addiction [online]. 15.8 1996 [cit. 2011-10-09]. Internet Addiction: The Emergence of a New Disorder. Dostupné z WWW: .

- 55 -

9.

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1: Absolutní a relativní četnosti odpovědí respondentů na otázku č. 1.:.................... - 31 Tabulka č. 2: Absolutní a relativní četnosti odpovědí respondentů na otázku č. 3:..................... - 31 Tabulka č. 3: Odpověď na otázku č. 4................................................................................................. - 32 Tabulka č. 4: Používání internetu po 22. hodině rozdělené podle pohlaví ................................... - 33 Tabulka č. 5: Výsledek otázky č. 6....................................................................................................... - 33 Tabulka č. 6: Odpověď na otázku č. 7................................................................................................. - 34 Tabulka č. 7: Odpověď na otázku č. 8................................................................................................. - 34 Tabulka č. 8: Odpověď na otázku č. 10.............................................................................................. - 35 Tabulka č. 9: Hraní her na počítači rozdělené podle pohlaví.......................................................... - 37 Tabulka č. 10: Jaké hry hrají ženy a muži? ......................................................................................... - 37 Tabulka č. 11: Odpověď na otázku č. 14............................................................................................. - 39 Tabulka č. 12: Odpověď na otázku č. 15............................................................................................. - 39 Tabulka č. 13: Odpověď na otázku č. 16............................................................................................. - 41 Tabulka č. 14: Odpověď na otázku č. 17............................................................................................. - 41 Tabulka č: 15: Odpověď na otázku č. 18............................................................................................. - 42 Tabulka č 16: Odpověď na otázku č. 20.............................................................................................. - 43 Tabulka č. 17: Odpověď na otázku č. 21............................................................................................. - 43 Tabulka č. 18: Odpověď na otázku č. 22............................................................................................. - 43 Tabulka č. 19: Odpověď na otázku č. 23............................................................................................. - 44 Tabulka č. 20: Odpověď na otázku č. 24............................................................................................. - 45 Tabulka č. 21: Odpověď na ot. č. 25 .................................................................................................... - 45 Tabulka č. 22: Odpověď na otázku č. 26............................................................................................. - 46 Tabulka č. 23: Odpověď na otázku č. 27............................................................................................. - 46 -

- 56 -

10. SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1: Vybavenost domácností počítačem (PC na 100 domácností) ......................................... - 17 Graf č. 2: Vývoj domácností s připojením na internet ...................................................................... - 18 Graf č. 3: Vybavenost počítačem v domácnostech Evropské unie.................................................. - 18 Graf č. 4: Aktivity provozované na internetu, 2. čtvrtletí 2010 ...................................................... - 19 Graf č. 5: Počet uživatelů sociální sítě Facebook v ČR rozdělení podle věku r. 2011................... - 21 Graf č. 6: Průměrně denní čas strávený na Internetu podle pohlaví.............................................. - 32 Graf č. 7: Odpověď na otázku č. 5 ....................................................................................................... - 33 Graf č. 8: Odpověď na otázku č. 9 ....................................................................................................... - 35 Graf č. 9: Průměrný denní čas strávený na aplikaci Facebook........................................................ - 36 Graf č. 10: Odpověď na otázku č. 11 ................................................................................................... - 36 Graf č. 11: Odpověď na otázku č. 13 ................................................................................................... - 38 Graf č. 12: Odpověď na otázku č. 15 rozdělené podle pohlaví ....................................................... - 40 Graf č. 13: Odpověď na otázku č 19 .................................................................................................... - 40 Graf č. 14: Odpověď na otázku č. 16 rozdělené podle pohlaví ....................................................... - 41 Graf č. 15: Odpověď na otázku č. 18 rozdělené podle pohlaví ....................................................... - 42 Graf č. 16: Odpověď na otázku č. 23 rozdělené podle pohlaví ....................................................... - 44 Graf č. 17: Odpověď na otázku č. 25 rozdělené podle pohlaví ....................................................... - 45 -

11. SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Pyramida potřeb ................................................................................................................ - 13 -

- 57 -

12. PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1: Dotazník chování na internetu Příloha č. 2: Shrnutí výsledků Příloha č. 3: 26 cest, jak přemoci „závislost“ na internetu PŘÍLOHA Č. 1: Dotazník chování na internetu Dobrý den, ráda bych Tě poprosila, zda bys mi nevyplnil/a dotazník, který bude využit do mé bakalářské práce zabývající se problematikou chování adolescentů na Internetu. Tento dotazník je anonymní, většina otázek vychází z Chánovy škály. Děkuji Petra Hubená 1. Pohlaví a) žena b) muž 2. Napiš tvé bydliště a napiš, kolik obyvatel zde přibližně bydlí……………………………………………. 3. Kolik času průměrně strávíš denně na internetu?…………...………………………. (doplň v hodinách) 4. Používáš internet v pracovním týdnu i po 22. hodině? a) ANO b) NE 5. Kolik dní v týdnu používáš internet po 22. hodině? a) 1 den b) 2 dny c) 3 dny d) 4 dny e) 5 dnů f) 6 dnů g) 7 dnů

6. K čemu používáš počítač? (přiřaď každé odpovědi číslo od 1 – 3, 1- často, 2 – občas, 3 – nikdy) a) hraji hry b) potkávám nové lidi c) komunikuji s lidmi d) nakupuji v internetových obchodech e) stahuji hudbu a filmy

- 58 -

f) hledám studijní materiál g) čtu novinky 7. Zajímají se rodiče o to, jak trávíš svůj volný čas? (Vyber 1 odpověď). a) ANO b) NE

8. Zajímají se rodiče o to, jak trávíš čas na internetu a které stánky navštěvuješ? (Vyber 1 odpověď). a) ANO b) NE 9. Limitují rodiče tvůj čas strávený u počítače? (Vyber 1 odpověď). a) ANO b) NE

10. Jakým způsobem komunikuješ nejčastěji na internetu? Urči pořadí od nejvíce používaného k nejméně používanému. 1 – nejvíce používaný, 7 – nejméně používaný Preference

Denně průměrně strávený čas na každé aplikaci

a) Facebook b) ICQ c) e-mail d) Skype e) Chat f) Twitter G) Jiné? Jaké? …………………. 11. Hraješ na počítači hry? (Vyber 1 odpověď). Pokud odpovíš kladně, pokračuj otázkou č. 10 a č. 11. a) ANO b) NE 12.

Jakou

hru

teď

momentálně

hraješ

nebo

jsi

hrál

v posledních 6

měsících?

(Napiš

odpověď)………………………………….…………………………………………………………………… 13. Kolik hodin jsi hrál hru na počítači nebo Facebooku v kuse? (Vyber 1 odpověď). a) b) c) d) e)

0 - 1 hodina Více než 1 – max. 2 hodiny více než 2 hodiny – max. 5 hodin více než 5 hodin – max. 8 hodin Více než 8 hodin, napiš kolik ……………………………

14. Bylo mi víckrát než jednou řečeno, že na internetu trávím příliš mnoho času a)Nikdy

b) Občas

- 59 -

c) Téměř vždy

15. Po surfování na internetu mě bolívá v zádech, popřípadě pociťuji jiné fyzické potíže. a) Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

16. Zjišťuji, že využívám internet na úkor toho, abych se stýkal (a) se svými kamarády. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

17. Myšlenka na to, že se připojím na internet, je první věc, která mě každý den ráno hned po probuzení napadne. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

18. Více než jednou se mi stalo, že jsem kvůli internetu spal/a méně než 4 hodiny. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

19. Surfování na internetu se negativně projevuje na mém tělesném zdraví. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

20. Když jsem nějakou dobu bez internetu, mám pocit, že mi něco chybí. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

b) Občas

c) Téměř vždy

21. Kvůli internetu trávím méně času s rodinou. a)Nikdy

22. Zjišťuji, že trávím na internetu stále více času. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

23. Trávení času na internetu má určitý negativní dopad na mé výsledky ve škole / můj pracovní výkon. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

24. Kdyby nebylo internetu, neměl/a bych v životě mnoho radosti. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

25. Snažím se trávit na Internetu méně času, ale mé snahy jsou marné. a)Nikdy

b) Občas

c) Téměř vždy

b) Občas

c) Téměř vždy

26. Kvůli užívání internetu nepravidelně jím. a)Nikdy

27. Jsem neklidný/á a podrážděný/á , když připojení na internet nefunguje nebo když není takové připojení k dispozici. a)Nikdy

b) Občas

- 60 -

c) Téměř vždy

PŘÍLOHA Č. 2: Shrnutí výsledků

Možnosti

SŠDOS v M. Krumlově n=57

SOUPS v Brně n = 53

Ženy n = 62

Muži n = 48

Otázka č. 1 a) žena

37

25

X

X

b) muž

20

28

X

X

5

2

6

1

25

10

28

7

c) 2,5 - 3 hod

8

7

7

8

d) 3,5 - 4 hod

6

13

7

12

e) 4,5 - 5 hod

6

10

8

8

f) 5,5 - 6 hod

4

3

3

4

g) 6,5 - 7 hod

1

1

1

1

h) 8 hod a více

2

7

2

7

39

34

48

39

Otázka č. 3 a) 0 - 0,5 hod b) 1 - 2 hod

Otázka č. 4 a) ANO

18

19

14

9

Otázka č. 5 a) 1 den

2

1

X

X

b) 2 dny

8

12

X

X

c) 3 dny

15

9

X

X

d) 4 dny

18

20

X

X

e) 5 dnů

7

10

X

X

f) 6 dnů

6

1

X

X

g) 7 dnů

1

0

X

X

Otázka č. 6, a) hraji hry „často" b) potkávám nové lidi

7

17

X

X

15

16

X

X

c) komunikuji s lidmi

39

44

X

X

d) internetové obchody

3

8

X

X

e) stahuji hudbu a filmy

37

26

X

X

f) hledám studijní materiály

29

10

X

X

g) čtu novinky

16

10

X

X

42

30

X

X

15

23

X

X

14

6

X

X

43

47

X

X

13

2

X

X

44

51

X

X

b) NE

přiřadilo k jednotlivým možnostem

Otázka č. 7 a) ANO b) NE



- 61 -

Otázka č. 10, SŠDOS v M.Krumlově n = 57

1 a) Facebook

2

3

4

7

4

1

x

1

x

3

6

7

8

5

4

4

23

c) e-mail

20

14

9

6

2

2

4

d) Skype

5

5

7

5

5

x

30

e) Chat

10

6

x

8

10

x

23

f) Twitter

1

x

2

x

2

8

44

g) Jiné? Jaké?

2

4

1

x

1

2

47

Otázka č. 10, SOUPS v Brně a) Facebook n = 53 b) ICQ

1

2

3

4

5

6

7

42

4

1

1

2

1

2

3

7

6

5

1

6

25

c) e-mail

12

12

11

3

8

3

4

d) Skype

7

5

8

4

4

6

19

e) Chat

9

3

6

2

11

4

18

f) Twitter

1

x

1

2

3

9

37

2

1

2

1

1

x

46

g) Jiné? Jaké?

SŠDOS v M.Krumlově n=57

Možnosti Otázka č. 10 Průměrný čas strávený na Facebooku


a) 0 - 0,5 hod

7

2

b) 1 - 1,5 hod

14

6

c) 2 - 2,5 hod

12

4

d) 3 - 3,5 hod

10

14

e) 4 - 4,5 hod

6

15

f) 5 - 5,5 hod

3

7

g) 6 -6,5 hod

2

2

h) 7 - 7,5 hod ch) 8 hod a více

0 3

2 1



Ženy n = 62

Muži n = 48

a) ANO

35

41

32

44

b) NE

22

12

30

4

a) Hry vyžadující instalaci DVD

X

X

5

36

b) Hry na Facebooku

X

X

27

8

Možnosti

Otázka č. 12

6

48

b) ICQ

Otázka č. 11

5

- 62 -

SŠDOS v M.Krumlově n = 35

Možnosti Otázka č. 13

X

X

b)Více než 1 – max. 2 hodiny

21

20

X

X

c) více než 2 hodiny – max. 5 hodin

11

10

X

X

d) více než 5 hodin – max. 8 hodin

1

5

X

X

e) Více než 8 hodin, napiš kolik

2

6

X

X



Ženy n = 62

Muži n = 48

a) Nikdy

15

25

X

X

b) Občas

34

24

X

X

8

4

X

X

a) Nikdy

26

20

21

25

b) Občas

25

24

33

16

6

9

8

7

a) Nikdy

20

11

15

16

b) Občas

21

27

36

12

c) Téměř vždy

16

15

11

20

a) Nikdy

29

28

X

X

b) Občas

27

25

X

X

1

0

X

X

a) Nikdy

40

32

48

24

b) Občas

12

15

10

17

5

6

4

7

a) Nikdy

31

22

X

X

b) Občas

22

21

X

X

4

10

X

X

a) Nikdy

28

24

21

25

b) Občas

24

24

33

16

5

5

8

7

a) Nikdy

31

34

X

X

b) Občas

24

18

X

X

c) Téměř vždy

2

1

X

X

a) Nikdy

6

16

X

X

b) Občas

26

18

X

X

c) Téměř vždy

25

19

X

X

a) Nikdy

23

27

30

15

b) Občas

28

22

25

29

6

4

7

4

c) Téměř vždy Otázka č. 16

Otázka č. 17





Otázka č. 22

Otázka č. 23

Muži n = 44

0


Ženy n = 32

0

a) 0 - 1 hodina

Možnosti

Otázka č. 14


c) Téměř vždy

- 63 -



Ženy n = 62

a) Nikdy

33

24

X

X

b) Občas

19

22

X

X

5

7

X

X

a) Nikdy

29

29

38

22

b) Občas

22

19

16

23

6

5

8

3

a) Nikdy

40

32

X

X

b) Občas

15

14

X

X

2

7

X

X

a) Nikdy

10

9

X

X

b) Občas

29

25

X

X

c) Téměř vždy

18

19

X

X

Možnosti Otázka č. 24




- 64 -

Muži n = 48

PŘÍLOHA Č. 3: 26 cest, jak přemoci „závislost“ na internetu 1) Uvědomte si rizika! Ta zahrnují nedostatek pohybu, onemocnění pohybového systému, obezitu, častější úrazy, sklon riskovat, epilepsii, zhoršení vztahů, úzkost ve vztazích, agresivitu, neochotu pomáhat druhým, problémy s alkoholem a jinými látkami, stres a vyčerpání. 2) Pozor! Většinou zvládají lidé odvykání dobře, vzácně se ale mohou objevit vážnější problémy. Ti, kdo jsou příliš rozrušení, depresivní, rozhněvaní nebo agresivní, ať volají linku telefonické pomoci (např. 284 016 666) či vyhledají jinou odbornou pomoc. 3) Radikální přístup: Věnujte počítač bývalé tchýni, bývalému zaměstnateli nebo bývalému učiteli. Pak hledejte zaměstnání bez počítačů. Existují naštěstí i méně radikální možnosti. 4) Udělejte seznam nejméně 12 nepříjemností souvisejících s internetem a pověste ho blízko počítače. Příklady: Špatné vztahy, problémy v práci, bolesti zad, zápěstí a očí, stres, problémy se spánkem, pocit zklamání a prázdnoty, počítačoví viry a červi, únava, frustrace ztráta času a peněz. Podobně lze pracovat s pozitivní motivací a uvědomovat si výhody sebeovládání. 5) Rozpoznávejte spouštěče! Mohou to být internetové hry, zprávy, nakupování, hazard, porno nebo tlachání. Vyhýbejte se jim. 6) Pamatujte! Jste příliš dobrý a chytrý na to, abyste byl služebníčkem odborníků na internetovou reklamu! 7) Pracujte nepřipojeni k internetu! Když skončíte práci, počítač vypněte. Je to bezpečnější pro vás i pro počítač. Odstraňte rizikové záložky a offline obsah. Zablokujte samovolně otevíraná okna (pop-up). Většina prohlížečů to umí. 8) Plánujte bezpečné aktivity, např. procházka, tělesná práce, poslech hudby, pěstování dobrých vztahů atd. 9) Před prací na počítači přemýšlejte! Např. si můžete předem připravit osnovu článku tužkou a pak pracovat rychleji a efektivněji. 10)Používání počítače vymezené úkolem. Používejte počítač jen k plnění konkrétních úkolů (např. napsat nějakou zprávu). 11)Používání počítače vymezené časem. Pracujte s počítačem pouze vymezený čas (např. 20 minut psát zprávu). Zvýší to i vaši efektivitu, čas lépe využijete. Lze kombinovat s předchozím bodem, tedy např. 20 minut psát zprávu. 12)Uvědomujte si více tělo! Očím, zápěstím, páteři atd. vynahraďte vhodným cvičením předchozí zátěž. 13)Vyhněte se souvisejícím rizikům nebo je omezte (např. televizi)! 14)Uspokojujte přiměřeně své skutečné potřeby jako jídlo, spánek, cvičení, bezpečí, zdravotní péče, vztahové potřeby a prospěšné uplatnění schopností. 15)Používejte ukotvení! Uvědomte si sebe, své okolí, situaci, zvuky atd. - 65 -

16)Počítačový půst. Podle možností buďte bez počítače tři hodiny, den nebo týden. 17)Rozpoznávejte a zvládejte internetové bažení! Vypněte počítač a dělejte něco jiného. Uvědomte, si, že opakovat na Internetu totéž dokola je velká nuda. 18)Dostatečně odpočívejte! Odpočatý člověk se lépe ovládá. 19)Smějte se! Zlepšuje to náladu. Inspiraci najdete v knize „Léčivá moc smíchu“ a na www.drnespor.eu. 20)I při práci s počítačem dýchejte pomalu do břicha. Seďte při tom rovně. Zlepšuje to sebeovládání a předcházíte tak únavě. 21)Naučte se relaxovat! Na konci relaxace můžete použít autosugesce jako: 1. Ovládám dobře své chování! 2. Jsem moudrý a moudře jednám! 3. Sebeovládání je svoboda! 22)Cvičte, tělesně pracujte, choďte! 23)Vyhněte se alkoholu a drogám! Zhoršují sebeovládání. Lepší je nějaký uklidňující čaj. 24)Pomáhají i duchovní hodnoty blízké vašemu srdci. 25)Pochvalte se a můžete si i vhodně odměnit, když určitý den dostojíte svým dobrým předsevzetím, 26)Pokud to nestačí, vyhledejte psychologa nebo psychiatra. Někteří lidé potřebují zároveň pomoc i pro jiné problémy.

- 66 -

ZÁVISLOST ADOLESCENTŮ NA INTERNETU

Recommend Documents