E2: útočník CIDG, rota 331; Chi Linh tábor útočných sil, III sbor taktické zóny, Vietnam, 1969 Tento útočník má na sobě starší verzi tygřích pruhů než E1. Tyto jsou vybledlé, ale na začátku byly původně světlejšího odstínu. Jeho klobouk do džungle je standardní domorodé produkce ale okraj má odstřižený táborovým krejčím, obecná praxe. Jeho boty jsou z černého plátna, boty „Bata“ s gumovou podrážkou vyráběné firmou Bata Footwear of Canada. Některým CIDG se podařilo získat americké boty do džungle a celokožené bojové boty. Šátek roty, původně červeno bílo modrý, praním vybledl. Nášivka CIDG táboru útočných sil, schválena v rove 1968, se nosila na levém rameni, ale Co.331 ji nosila na červeném podkladu na náprsní kapse. Má na sobě M1956 LBE a nese ARVN ruksak. Tato poslední položka nebyla příliš populární, protože jak nasával vodu, stával se těžší, a jeho popruhy zajištující horní víko jdoucí přes vrchol, kde se často zachytával za větve. To bylo tolerováno, pro jeho větší nosnost, než domorodý ruksak. Karabina M2 kalibru 30, schopna jak poloautomatické tak i automatické střelby, byla hlavní zbraní táboru útočných sil (spolu s několika puškami M1, automatickými puškami Browning M1918A2 a 40mm granátomety M79) dokud nebyly nahrazeny puškou M16A1 na jaře 1969.
E3: štábní seržant, specialista medik, útočných sil, 5. SFGA; Vietnam, 1967
E1: NCO, specialista zbraní, tábor útočných sil, 5. SFGA; Vietnam, 1969 Tento člen detašovaného oddílu A má na sobě pozdější vzor uniformy s tygřími pruhy a klobouk do džungle nakoupený na místním trhu. Nepříliš populární šála s modrozelenými pruhy byla nošena některými členy Co. A, 5th SFGA. Bylo extrémně vzácné nosit na těchto uniformách jakýkoliv znak – hlavně z bezpečnostních důvodů, ale taky proto, že se použily pouze pro několik operací. Jeho puška M16A1 byla olepena maskovací páskou. LBE je kompletní M1956 výstroj z bavlněného plátna. Sumky byly navrženy tak, aby nesly dva zásobníky M14 ale také mohly nést čtyři 20-rané zásobníky M161A. Protože tyto zásobníky byly kratší, byl na dno dodatečně vložen polní obvaz, aby zásobníky pozvedl. Jedna z těchto sumek obsahovala takové položky jako je vystřelovací tužkové světlice, signální zrcátko a malý označovací panel, vše použito k označení pozice své jednotky letadlům. Pouzdro první pomoci je na jeho kšandách obsahujíce kompas. Nese domorodý ruksak. Boty do džungle byly poprvé vydány v roce 1965.
tábor
Kromě případů, kdy skutečně prováděli operace, kdy byly nošeny tygří pruhy, vojáci SF obvykle nosili standardních polní oděv do džungle. I když po roce 1968, kdy byly zavedeny utlumené označení, byly často viděny označení plnobarevné vyšívané. Nad pravou kapsou má křídla za seskok (VNSF). Zde zobrazen více obecný vietnamský vzor, přesto byla křídla vyšívané v americkém stylu občas nošena. Křídla za seskok VNSF byla čestně udělena vojákům USSF a US křídla za seskok byla rovněž udělena personálu VNSF. Nad jeho US křídly za seskok nese nášivku bojového medika. Všichni ostatní členové týmu byli způsobilí pro nášivku bojového pěšáka po aspoň 30 denní službě jako poradce a zapojení v aspoň dvou útočných pozemních akcích. Na jeho levé kapse nese znak VNSF k označení jeho role poradce: A týmy zařazeni k táborům útočných sil, B a C týmy ale i personál velitelské skupiny ti všichni nosili tento znak. Ale ne ti co byli zařazeni k mobilním útočným silám a průzkumným projektům. (Důstojníci USSF nosili vietnamský ekvivalent své hodnosti mezi druhým a třetím knoflíkem zapínání košile.) Tento medik – běžně označovaný jak domorodými vojáky, tak svými členy týmu jako „Bac Si“, vietnamsky „doktor“ – je na misi MEDCAP (medical, civic action programme) ve vesnici blízko svého tábora. Tyto oblasti byly obvykle bezpečně zajištěny a z toho důvodu je vyzbrojen pouze pistolí M1911A1 kalibr 45 v pouzdru M1916. Jiný důvod pro pistol je, že to bylo Vietnamci považováno za znamení autority a byla často nošena při jednání s nimi.
F1: seržant první třídy, 3. mobilní útočné síly, detašovaný oddíl A-302, 5. SFGA; Vietnam, 1966 Tento NCO, přímo zařazen do roty Mike Force, má na sobě prvotní vzor tygřích pruhů které se začaly vydávat začátkem 60. let. Malá kapsa na „cigarety“ na kalhotách a také na některých rukávech byla ve skutečnosti určena pro polní ovaz. Jeho boty do džungle jsou prvotní verze bez zpevňujících pruhů na kotnících. Má červeno bílo modrý šátek, populární mezi mnoha jednotkami Mike Force. V některých barevných odlišnostech šátků jednotek Mike Force – pro příklad světle zelená - bylo prezentováno jako ocenění jednotky na úrovni jednotlivců. Na rameni nese starý znak Mike Force. Ten byl zakázán nosit ne-SF vyšším velením, protože se lebka a zkřížené kosti neshodují s představou vhodnou pro jednotky svobodného světa; a bylo považováno, že by se význam „M.F.“ mohl nesprávně vyložit. … Byl oficiálně nahrazen v rove 1968 znakem podobným tomu na obrázku E2., ale s černým padákem za tygří hlavou. Je vyzbrojen starší puškou M16 se zubatým tlumičem výšlehu (který se zachytával za větve) a na pravé straně neměla dorážecí čep závěru. Na
jeho M1956 LBE jsou tříštivý granát M26 a barevná dýmovnice M18, později dostupné ve žluté, červené, zelené a fialové.
F2: specialista 5. třídy, velení 2. mobilní útočné síly, detašovaný oddíl B-20, 5. SFGA; Vietnam, 1969
rané zásobníky do karabiny (každá obsahovala dva), obal na lahev M1936 a „X“ kšandy M1945. Další výzbroj vydaná útočným silám obsahovala pušku M1903A3 kalibru 30; samopal M3A1 kalibru 45; dokonce i některé německé 9mm samopaly MP40 z druhé světové války.
Tento muž charakterizuje rozšíření a všeobecnou modernizaci Mike Forces v letech 1968-69. Na sobě má novější styl tygřích pruhů americké velikosti, kterými byli vlastně vybaveni Američané – kteří si obvykle museli vystačit s uniformami asijské velikosti "Large". Na své kapse nese nášivku 2. Mike Force; ta byla obvykle nošena útočníky, ale někteří USSF ji také nosili. Personál 2. Mike Force USSF měl svou vlastní propracovanou "dračí" kapsovou nášivku, ale ty nebyly v poli nošeny. Standardní helma, s maskovaným potahem armády Korejské Republiky, se nosí díky více konvenční povaze jejich operací. Jeho boty do džungle mají „panama“ podrážky, pojmenované podle období kdy byly vyvinuty; vzorek podrážky byl navržen tak, aby snížil hromadění bláta. Domorodý ruksak se objevil začátkem 60. let a byl vytvořen podle verze NVA kvůli jeho praktickému návrhu, snadnosti výroby, a skutečnost, že z dálky by mohl pomoci uživateli vypadat jako NVA nebo VC. Nejčastěji byly vyráběny z voděodolné šedavě zelené látky ale ty z olivově zeleného plátna byly také. Jeho LBE je pásek M1937 Browning Automatic Rifle (BAR). Ten má šest kapes, každá pro dva 20-rané zásobníky BAR, ale v tomto případě jsou neseny čtyři 20-rané zásobníky XM177E2/M16A1. Pásek byl populární ale poněkud vzácná položka. To mělo nevýhodu, protože položky M1956 LBE nemohly být na něj přichyceny; tento voják šel pravděpodobně hodně daleko, aby sehnal obal lahve M1936 pouzdro první pomoci M1942. Na jeho levé straně kšand M1956 je přichycen stroboskop SDU-5/E (jeden z několika modelů) v nylonovém obalu; jeho paprsek mohl být z letadla viděn až do deseti mil a neničil noční vidění. Obecně byly vybaveny chráničem blesku (to zabraňovalo zjištění ze země) a modrým filtrem (aby si ho posádka letadla nespletla s úsťovým výšlehem); dostupné byly také infračervené filtry. Jeho zbraň je samopal XM177E2 odlehčená verze M16A1 s teleskopickou pažbou. Obvykle známou jako CAR-15 (Colt Automatic Rifle), byla značně používána personálem Mike Force průzkumných projektů. Také je nesen tříštivý granát M33 „baseball“ široce vylepšený oproti M26.
F3: útočník CIDG, tábor útočných sil Plei Mrong, I sbor taktické zóny, Vietnam, 1964 Maskovaná uniforma s flekatým vzorem se používala od konce 50. let až do nahrazení tygřími pruhy v polovině 60. let; ukázalo se, že je poněkud neefektivní, protože nebyla dost zelená pro svěží vietnamskou džungli, a jeho světlá barva byla nápadná. Olivově zelenočerné uniformy podobného návrhu byly také nošeny prvotními útočnými silami. Čepice byly také dostupné v těchto barvách stejně tak jako ve vzoru tygřích pruhů. Jeho boty prvotního vzoru jsou z olivově zeleného plátna, gumové podrážky „Bata“ často známé jako boty „tennie“. Šátek je nošen pro identifikaci „přítel nebo nepřítel“; červené byly nošeny jako podvodné opatření, tak jak je nosilo mnoho jednotek VC. Jeho LBE je vydání z druhé světové války pistolový pásek M1936 s pouzdry pro 15-
G1: NCO, velitel průzkumného družstva, velitelství vojenské asistence Vietnamu – skupina pro studium a pozorování (MACV – SOG) Toto je kompozitní obraz typického člena průzkumného teamu (RT) USSF. Během osmi let co existovalo MACV–SOG, byly použity velmi rozdílné uniformy a kombinace výstroje: měnily se časem, zkušeností, požadavkem mise a dalšími okolnostmi. Vyobrazená uniforma je polní oděv do džungle s na ni nastříkanými černými rušivými skvrnami. I když používá pouze v omezené míře, se ukázala být velmi efektivní ve stínech džungle a v noci. LBE položky byly maskovány podobně. Rovněž se používal olovově zelený i maskovaný polní oděv do džungle, polní oděv
do džungle celý obarvený na černo a různé vzory tygřích pruhů. Nejčastější byl olovově zelený polní oděv do džungle, z dálky vypadal jako tmavě zelená barva uniformy NVA. Uniformy byly někdy před misí namáčené v repelentu a sušené na vzduchu. Byly nošeny všechny druhy pokrývek hlavy, včetně ustřiženého klobouku do džungle a čelenky vyrobené z trojúhelníkové bandáže, později běžná, opět kvůli klamnému vzhledu. Tento muž má na sobě černý klobouk, protože to byla „denní barva VC“, trik používaný při jejich pokusech zjistit RT. Boty do džungle byly nejčastější obuv, ale někdy byla snaha zanechat klamné stopy nošením „Ho Chi Minh“ sandálů, obroušením vzorku podrážky, obalením bot hadry nebo na ně natažením tlustých ponožek. Natick Laboratory americké armády dokonce poskytla, pro účely testování, omezené množství upravených bot do džungle s podrážkou napodobující bosé nohy domorodců a sandálů. Některé týmy nosily plátěné legíny, tak jako zde, ve snaze udržet pijavice mimo. Nenosily se žádné znaky jakéhokoliv druhu i přesto, že většina RT měla svou vlastní nepovolenou nášivku. Ty občas bývaly našité na vnitřní podšívce baretů členů USSF, zatímco domorodí členové je nosili jako kapsovou nášivku když byli na předsunuté operační základně. Rovněž byly nošeny všechny druhy LBE, ačkoliv výstroj M1956 byla nejvíce běžná. Postroje pro vytažení STABO se také značně používaly (viz H1). Pásek M1937 BAR byl také populární díky své velké kapacitě pro zásobníky. Obaly pro lahve byly často použity k nošení 30raných zásobníků XM177E2/M16A1, jako nestandardní pouzdro pro ně bylo vydáno až po válce. Další populární položkou byly vesty pro přežití určené pro posádky letadel, jako zde vyobrazená SRU-21/P: byly využívány jak armádní olivově zelená tak i letecká šedozelená. Měly až tucet kapes, ideálních pro nošení mnoha požadovaných signálních zařízení vzduch-země a položek pro přežití. Také na ně mohly být připevněny pochva na nůž a pouzdro na pistol. Byla použita široká škála zbraní, včetně samopalu XM177E2 (zdaleka nejčastější); pušky M16A1; granátometu M79; v prvních dnech několika švédských 9mm samopalů M-45/b (často nesprávně nazývaný švédské „K“); a za určitých okolností, nepřátelských zbraní jako AK-47, nebo zbraní zvláštního určení jako tlumiče pro pistole a pušky a mířidla nočního vidění (puškohledy starlight). Byly také nošeny různé modely ručních zbraní, s nejčastěji vydanými pistolemi M1911A1 kalibru 45 a 9mm FN-Browning „Hi-Power“ (původně nakoupeny CIA) díky jejich dostupnosti. Byly nošeny různé typy ručních granátů z důvodu přerušení kontaktu s nepřátelskými silami; tento muž nese dýmovnici s bílým fosforem M34, která měla tříštivý i zápalný efekt stejně jako rozsáhlý oblak kouře. Několik týmů dokonce neslo 60mm ruční minomet M19 pro přerušení kontaktu. Tento voják nese svůj vlastní útočný nůž Gerber Mk. II; rovněž byly populární i různé modely bojových nožů Randall.
G2: NCO, zástupce velitele průzkumného týmu, projekt Delta, detašovaný oddíl B-52, 5. SFGA; Vietnam, 1964 Projekt Delta, stejně jako ostatní průzkumné projekty „s řecký písmenem“, využíval v průběhu své šestileté existence různé uniformy,
vybavení a zbraně. Tygří pruhy byly obvyklou uniformou pro tyto projekty. Ustřižený okraj klobouku do džungle byl Deltou velmi oblíben, ale čelenky udělané z trojhranné bandáže byly rovněž populární, obzvláště když se jedinec nemusel soustředit na skrývání světlých vlasů. LBE byla obvyklá výstroj M1956 s mnoha lahvemi: voda byla pro RT neustálý problém, protože nepřítel často hlídkoval podél potoků, aby omezil její použití týmy stejně tak jako ke zjištění známek jejich přítomnosti. Z tohoto důvodu byly populární dvoulitrové lahve. Plechovka séra albumin je přidělána páskou na spoji kšand: to je objem expandéru krve použitého k obnovení a udržení krevního tlaku těžce zraněných do doby než mohli být evakuováni. Vydání rukavic s ustřiženými špičkami prstů bylo efektivní v ochraně rukou před trny a popínavými rostlinami, ale dovolovaly nerušené použití zbraní. Kompas byl nošen v náprsní kapse a zajištěn šňůrou kolem krku. Ve svém domorodém batohu tento muž nese rádio AN/PRC-25 pro kontakt se svou hlídkovou základnou, předsunutou leteckou kontrolou a letadlem pro vytažení. Delta původně používala pušku M16, ale později byli vybaveni samopalem XM177E2. Uříznutý 40 mm granátomet M79 byl nošen některými RT jako zbraň k přerušení kontaktu.
jeho bývalé jednotky) – Deputy Chief, Joint US Military Assistance Group, což bylo krycí označení pro americké poradce uvnitř Laosu. Nášivka SF a oblouček Ranger by měli být na jeho levém rameni. Na své pravé náprsní kapse má odznak označující službu u stráže královského paláce. Nad pravou kapsou jsou thajská seskoková křídla. Tato označení byla nošena pouze pro školící a výcvikovou služby a ne v bojových operacích. LBE je složena z kombinací položek. To zahrnuje nylonový MLBE pásek s rychloupínací přezkou (která nebyla příliš populární, protože se často rozepínala v tom nejhorším čase); Laoské vydání sumek M16, původně vyrobených CIA jako sterilní vybavení a následně přijatých laoskou armádou; a STABO postroj pro vytažení místo normálních kšand LBE. Systém MLBE se skládal z nylonových položek a byl v podstatě prozatímní systém zavedený v roce 1967 před přijetím systému ALICE. STABO systém pro vytažení byl vyvinut instruktory SF ve škole MACV Recondo: STABO je kombinace iniciálů pěti NCO kteří ho vytvořili. Systém byl zamýšlen jako vylepšená a bezpečnější náhrada za prvotní soupravy od McGuira, Hansona a Palmera, rovněž vyvinut SF NCO. Postroj STABO je normálně nošen s nezapnutými a srolovanými nožními popruhy, zajištěnými vzadu na pásku. Systém je zamýšlen k vytažení od jednoho, až do čtyř mužů ze stanoviště kde helikoptéra nemůže přistát. Potřebné množství 147 stop dlouhých lan se shodilo v rozvinovacích pytlích na zem. Oni připojili nosnou uzdu k své postroji a vrtulník je vytáhl ven. S tímto systémem nemohli být vytaženi do helikoptéry, ale letěli zavěšeni pod helikoptérou do prostoru, kde bylo možné bezpečně přistát. Zde jsou položeni na zem, helikoptéra dosedla na zem a personál do ní nastoupil. Tento voják má stroboskop a excelentní letecký nůž pro přežití připevněné na postroj STABO. Thajská slavnostní dýka nebyla jen pro parádu: to bylo uznáno jako znamení autority Thajců a ve skutečnosti byla vydána pracovníkům SF zapojených v poradních funkcích. Je vyzbrojen puškou M16A1.
G3: CIDG horský průzkumník; Plei Yt výcvikové středisko komanda, I sbor taktické zóny, Vietnam, 1963 Výcvikové středisko komanda Plei Yt bylo provozováno detašovaným oddílem A-751, US Army Special Forces, Vietnam. Obvykle se těmto vojákům vydávaly černé uniformy, zatímco ty olivově zelené a maskovací byly obvykle vydány rotám útočných sil. Pokrývky hlavy se značně lišily, zahrnovaly různé barvy a maskovací vzory klobouků do džungle ale i čepic a hnědé barety. LBE byl minimální a obvykle se skládal z výstroje druhé světové války. Samopal M3A1 kalibru 45, běžně jen jako „mazací pistole“ byl v tomto období standardně vydáván průzkumným četám útočných sil; tlumiče výšlehu byly téměř univerzální záležitostí.
H1: štábní seržant, instruktor Ranger detašovaný oddíl A-41, 46. rota SF; Thajsko, 1972 Detašovaný oddíl A-41 (Ranger) byl zodpovědný za školení Thajské Královské Armády (RTA) Školy Ranger, součást RTA Střediska Speciálního Válčení. Veškerý personál týmu měl kvalifikaci Ranger; mnoho NCO byli instruktory US Army Ranger Department a byli přímo převeleni k A-41. Tým byl dodatečně úkolován tajnými misemi v Laosu a Kambodži. Olivově zelený polní oděv do džungle byl autorizovanou uniformou, ale často, pro účel instruktora a během tajných operací s thajskými Rangers, nosili její členové standardně vydávaný černý polní oděv thajských Rangers. Tyto nebyly pouze obarvené polní oděvy do džungle ale z černé tkaniny thajské výroby. Spolu s touto uniformou byl nošen černý baret s fleší 46. Roty SF završenou obloučkem Ranger. S ostatními uniformami byl zelený baret stále standardní pokrývkou hlavy. US odznaky a označení thajské výroby byly vyšité černou buďto na olivově zeleném nebo černém podkladu a často byly namíchané. Na svém pravém rameni má tento NCO neschválenou bojovou nášivku (tj.
H2: nadporučík, výkonný důstojník, detašovaný oddíl A-45, 46. Rota SF; Thajsko, 1972 Detašovaný oddíl A-45 (zvláštní operace), stejně jako A-42, byl tým přímo pod kontrolou velitele 46. roty a používán pro zvláštní úkoly, jako je operace „Freedom Runner“; byly to operace prováděny s kambodžskou SF. Tyto dva týmy také prováděly zvláštní průzkumné mise na podporu RTA 2. a respektive 1. skupiny SF. Ostatní týmy pod přímou kontrolou velitele 46. Roty byly: A-41 (Ranger), A-43 (SCUBA) a A-44 (HALO). Nadporučík má na sobě standardní RTA SF maskovaný polní oděv, který byl populární mezi USSF personálem ve 46. rotě. Nad pravou náprsní kapsou nese kambodžská seskoková křídla. Na klopě levé kapsy je proužek „Special Unit“ nosen všemi organizacemi které podporovaly RTA Special Warfare Center. Další nepovolenou bojovou nášivku nese na svém pravém rameni: jeden z několika návrhů, které nosil Military Equipment Delivery Team, Cambodia (MEDTEC). Tato označení byla nošena pouze během provádění poradenských a výcvikových povinností a ne v aktivních misích. Nadporučíkova hodnost a zkřížené pušky jsou nošeny horizontálně a paralelně se spodní hranou límce, což byla thajská
praxe a jedno z nebezpečí použití místního krejčího. Jeho LBE je systém MLBE, s dodatečným postrojem STABO. Je vyzbrojen samopalem XM177E2. Na zemi je lesní penetrator. Toto zařízení je požito v helikoptéře vybavené záchranným zvedacím zařízením. Má zatíženou špičku a sklopná lopatkovitá sedátka, která umožňují proniknout skrz propletené větve stromů. Jeden až tři muži mohou být vytaženi do helikoptéry na penetratoru, který má bezpečnostní popruhy umožňující jednotlivcům být zajištěni k sedátku během vytahování.
pro XM177E2, v té době nebyly tyto nosiče zavedeny. Na jeho levém popruhu kšand je přilepena hornická lampa a pod ní je pouzdro na stroboskop. Na pravém popruhu kšand je rádiový vysílač AN/PRT-4A (přijímač nebyl nošen, protože měl pouze nahlásit, když byl na pozici). Má standardně vydávané brýle s přidaným červeným filtrem, aby jej chránit před ze vzduchu shazovanými světlicemi. K ochraně rukou má tenké Air Force letní aviatické rukavice, dovolující mu cit pro zajištění a provozování své zbraně bez omezení kladeného většinou rukavic. Všichni nájezdníci nosili na olovově zelené polním oděvu do džungle pouze hodnostní označení. Většina z 52 nájezdníků nosila samopal XM177E2. Každá byla vybavena mířidlem komerčním Armalite Singlepoint Nite Sight připevněným páskou. Další nesená výzbroj obsahovala kulomet M60, granátomet M79, pušky M16A1 a pořádkové brokovnice ráže 12. Navíc, nejčastěji nošená pistol M1911A1 a několik ručních granátů; většina z nich byly útočné granáty Mk.III, běžně označované jako otřesové granáty, díky jejich těžkým výbušným účinkům s malou tříštivostí. Mnoho položek vybavení pro přežití a nouzi bylo neseno všemi členy. Nášivka je to co nájezdníci vyrobili v Thajsku před návratem do Států; ta se nenosila na uniformě, ale byla pamětní suvenýr. Nápisy znamenají: „Kept in Total Darkness/Fed Only Horse Shit“ (držen v naprosté tmě/krmen pouze koňským hovnem).
H3: systém Surface-To-Air Recovery Fulton systém Surface-To-Air Recovery (STAR) byl začátkem 60. let společně vyvinut armádou a vzdušnými silami jako projekt „Sky Hook“. Ten poskytuje prostředky pro vyproštění osob nebo zařízení transportním letadlem dlouhého doletu z oblastí, které jsou mimo dosah helikoptér. Systém Fulton je přichycen k letadlu pro zvláštní účely MC130H Combat Talon Blackbird provozovaných Speciálními Operačními Letkami USAF a rovněž mohl být přichycen k letadlu CV-2B Caribou leteckých rot SFGA. Set STAR může být dodán na místo záchrany nákladním padákem shozeným ze samotného záchranného letadla nebo v leteckém transportním kontejneru CTU-2/A ze stíhacího letounu. Sety mohly také být sestaveny v nepromokavých kontejnerech s gumovým raftem včetně, pro shození do vody a záchranu. Set STAR se skládá ze dvou pytlů s kreslenou instrukcí schopných shození; balónu v průměru 8 stop a dlouhého 23 stop; jednoho ze dvou silných 500 stop dlouhých nylonových výtažných lan určených buď pro jednoho nebo dva muže anebo 250 nebo 500 liber vybavení/materiálu respektive; dvou flašek s heliem; izolovaným nylonovým převlečníkem s vnitřním postrojem; označující praporky pro denní použití a stroboskop pro noční použití; a dálkové ovládací zařízení k zapnutí stroboskopu (letadlo rovněž mělo zařízení pro aktivaci stroboskopu, ale to málokdy fungovalo). K dosažení vyzvednutí je požadována záchranná zóna o průměru pouze 100 stop. Překážky mimo tento okruh smějí být maximálně do 50 stop na výšku. Jedinec, který má být zachráněn je ustrojen, připevněn k výtažnému lanu, a sedí na zemi čelem ke směru, odkud se bude přibližovat letadlo. Poté je balón nafouknut a vypuštěn. Záchranné letadlo se přibližuje k balónu, v protisměru větru, s roztaženými záchytnými rameny. Zachycuje lano v zamykacím zařízení na špici a od balónu se oddělují trhací prodlužovací kabely. Zde jsou kabely natažené od základny záchytných ramen na konce křídel, aby zabránily výtažnému lanu od zachycení vrtule v případě minutí. Jedinec vzlétne ze země (raději nejdřív pomalu) a je tažen za letadlem dokavaď není lano paralelně s jeho břichem. Lano s hákem připevněné k poháněnému navijáku je spuštěno k zachycenému výtažnému lanu a táhne ho i s jedincem na zadní rampu. Od zavedení tohoto systému v roce 1964bylo přes 200 zachráněných s pouze jedním neúspěšným fatálním vytažením.
I1: seržant 1. Třídy, Task Force Ivory Coast; vězení Son Tay, Severní Vietnam, 1970 Nájezd na věznici Son Tay dne 21. listopadu 1970 byla pravděpodobně jedna z nejvíce odborně provedených záchranných misí v moderní historii; tragicky se ale ukázal jako "suchá díra". 65 amerických válečných vězňů držených zde bylo převezeno do ostatních vezení krátce před nájezdem. Armádním prvkem Task Force Ivory Coast byli vojáci SF z 6. a 7. SFGA a pod velením plk. Arthura „Bull“ Simonse. Ti byli helikoptérami Air Force HH-3 a HH-53 pilotované posádkami Air Rescue and Recovery Service vysazeni na vězeňský dvůr a v okolí. Zde zobrazený voják není konkrétní jednotlivec účastnící se nájezdu ale spíše složený příklad. Byla povolena značná část volnosti v tom, jak si útočníci sestavovali své jednotlivé vybavení. Jednotlivé služební požadavky jim to předpisovali také. Standardní M1956 LBE byl použit jako základ pro jednotlivé vybavení. Obal lahve byl použit k nošení 30-raných zásobníků
Nášivky SF a CIDG: (nahoře z leva do prava) Mobile Strike Forces, 1965-67 – bílá na černé; 1st a 2nd Mobile Strike Forces, 1967-70 – žlutá na černém obloučku, tmavomodrý štít, černobílý nůž, červený samostříl, žlutý lem a blesky; 3rd,4th a 5th Mobile Strike Forces, 1967-70 – žlutá na černém obloučku, tmavomodrý štít s černým lemem, černobílý nůž, žluté blesky; 2nd Mobile Strike Force Command, pouze USSF, 1968-70 – obecně bílé pozadí, žlutočerné detaily s červeným plamenem a pruhy vlajky VN. (dole) oficiální nášivka Mobile Strike Forces, 1968-70, nutno poznamenat, že ostatní návrhy byly zachovány – černobílý padák a tygr v přírodní barvě na tmavozeleném štítu; Camp Strike Forces, 1968-70 – stejné zbarvení, bez padáku; Vietnamese SF (LLDB) – černý štít, přírodně zbarvený tygr, ostatní detaily bílé; Vietnamese Strategic Technical Directorate, ARVN protějšek MACV-SOG, 196775 – červený štít, žlutý blesk, ostatní detaily černobílé.
(dole) 1st Special Forces, od roku 1960; Walter Reed Army Institute of Research, nošený SF FEST – stříbrný a hnědočervená; Special Warfare Center and Institute for Military Assistance, od roku 1962 – černobílé pozadí.
Nášivky SF: (nahoře z leva do prava) Airborne Command, nošena 1952-55 – žlutý nápis na černé, bílé motivy na červené; Special Forces, od roku 1955 – žlutá na modré pod žlutě popsaným černým obloučkem Airborne a žlutě popsaným modrým obloučkem kvalifikace SF od roku 1983; 1st Special Operations Command, od roku 1983 – bílý kůň, žlutý blesk, zelený štít. (dole) nášivka 3rd Army nošena 1952-62 Psychological Warfare Center a Special Warfare Center – bílá na modré s červeným lemem; Continental Army Command, nošena Special Warfare Center, 1962 – bílá na modrém obloučku, modro/bílo/červený disk; Special Warfare Center a Institute for Military Assistance, od roku 1962 – žlutá na černém obloučku, bílá lampa, žlutý lem a šípy, červenožluté plameny.
Odznak SF: (nahoře z leva do prava)1st SFGA, konec 50. let – „šípy“ jsou středně a tmavě modré, pozadí světle zelené; 10th SFGA, konec 50. let – černobílé pozadí; 77th SFGA, konec 50. let – zlato, černobílé detaily na modrém pozadí. (uprostřed) 1st Special Operations Command, popruh na pravém rameni; 10th SFGA, odznak na baret, 1955-62; 1st SOC, baret a popruh na levém rameni.
