Etické fórum Praha
Záv re ná práce z e t i c k é vý c h o vy
TEMATICKÝ PLÁN ETICKÉ VÝCHOVY PRO 3. RO NÍK GYMNÁZIA
Hradec Králové, prosinec 2002
P. Mgr. Ji í Pešek
Prohlášení Prohlašuji, že jsem zadané téma vypracoval samostatn a uvedl jsem veškeré použité prameny.
V Hradci Králové dne 15. listopadu 2002
Pod kování Chci pod kovat lektor m etické výchovy, kte í nám p edávali cenné informace a u ili nás osvojit si pot ebné prosociální dovednosti. D kuji zvlášt Mgr. Pavlu Moty kovi za pomoc p i vzniku této práce. Jsem rád, že jsem touto cestou poznal spoustu skv lých lidí, kte í jsou ochotni up ímn ze všech svých sil realizovat projekt etické výchovy v terénu.
Ji í Pešek
3
Obsah Úvod .......................................................................................................... 6 1. Seznámení s etickou výchovou.............................................................. 7 1.1. Historie projektu............................................................................... 7 1.2. Etická výchova v našich zemích ...................................................... 7 1.3. Výchovný cíl etické výchovy............................................................. 8 1.4. Složky etické výchovy ...................................................................... 9 1.4.1. Výchovný program ..................................................................... 9 1.4.2. Výchovný styl ........................................................................... 10 1.4.3. Metody...................................................................................... 14 1.4.4. Vyu ovací proces ..................................................................... 16 1.5. Osobnost pedagoga....................................................................... 17 2. Charakteristika cílové skupiny ............................................................. 18 2.1. Fyzická rovina ................................................................................ 18 2.2. Psychická rovina ............................................................................ 18 2.3. Sociální rovina ............................................................................... 19 3. Tematický plán p edm tu etická výchova............................................ 20 3.1. Situace ve škole............................................................................. 20 3.2. Jaké máme podmínky pro realizaci tohoto p edm tu ................... 20 3.3. Jednoletý tematický plán p edm tu etická výchova....................... 21 3.3.0. Úvodní hodiny .......................................................................... 22 3.3.1. Komunikace.............................................................................. 22 3.3.2. Sebeúcta .................................................................................. 23 3.3.3. Pozitivní hodnocení druhých..................................................... 23 3.3.4. Tvo ivost a iniciativa................................................................. 24 3.3.5. Vyjád ení a komunikace cit .................................................... 24 3.3.6. Empatie (vcít ní) ...................................................................... 24 3.3.7. Asertivita a uvoln ní agresivity................................................. 25 3.3.8. Reálné a zobrazené vzory........................................................ 25 3.3.9. Spolupráce, pomoc, darování, d lení se.................................. 26 3.3.10. Komplexní prosociálnost ........................................................ 26 4
3.4. Rozbor n kolika konkrétních aktivit................................................ 27 3.4.1. Aktivita: Vycpávky v e i........................................................... 27 3.4.2. Aktivita: Mafie........................................................................... 29 3.4.3. Aktivita: Kdo má p ežít katastrofu?........................................... 31 3.4.4. Aktivita: Colour máz ................................................................. 33 3.4.5. Aktivita: Hledání zázra ného šému .......................................... 34 4. Záv r.................................................................................................... 35 5. Použitá literatura.................................................................................. 36
5
Úvod Od nepam ti se lidé zamýšleli na tím, jak uchovat výdobytky své doby, jak je dále rozvíjet a vylepšovat. Dosp lí se snaží p edat d tem své životní zkušenosti, aby na n
mohli navázat. Dochází k p edávání
bohatství materiálního i duchovního, jednotlivc m i spole enství. Avšak ne všechno, co jako vlastníme a umíme, užíváme k dobru našemu i celé spole nosti. Pro dokreslení závažnosti tohoto tvrzení sta í shlédnout jedny televizní noviny. Aby mohlo lidstvo p ežít a dále se vyvíjet,
je nezbytné rozvíjet ve výchovném procesu nastupujících
generací nejen inteligenci rozumu, ale též inteligenci srdce. Již dávno nesta í lov ka pouze informovat, nýbrž je t eba ho také formovat, aby mohl co nejpln ji rozvinout své lidství, které je zárove darem i úkolem. O mén je kvalitní a komplexní formaci schopna zajistit dnešní rodina, o to více tento úkol spo ívá na škole a jejích u itelích, kte í by m li být zárove vychovately. Proto práv
zde je nutné podporovat spíše ducha
spolupráce než pouze ducha sout živosti, ve výuce up ednostnit hledání ešení problém
p ed pouhou reprodukcí znalostí, vytvo it prostor pro
tvo ivý a prosociální rozvoj d tí, které se zde mají nau it mj. prakticky aplikovat nau ené principy na reálné životní situace. V hledání
ešení této problematiky nám jako jedna z nad jných
inspirací p ichází vst íc projekt etické výchovy, kterému je v nována tato práce. Nejprve tedy stru n p edstavím p vodní projekt etické výchovy a charakterizuji cílovou skupinu a prost edí, kde jej aplikuji. Poté vysv tlím tematický plán, který jsem podle projektu p ipravil, a práci uzav u ilustrativním vysv tlením n kolika použitých aktivit a shrnutím svých zkušeností. V této chvíli Vám, vážený tená i, p eji zajímavou etbu, ale p edevším též inspirace a nové nápady pro to, co práv d láte a o usilujete.
6
1. Seznámení s etickou výchovou 1.1. Historie projektu Bylo to v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se mnozí psychologové shodli na tom, že nesta í lov ku dát pouze vzd lání, ale je pot eba ho vychovávat. Své bádání od té doby zam ují na zkoumání faktor , které ur ují rozvoj charakteru, a hledají zp soby, jak své poznatky aplikovat do výchovných projekt . Vzniká nap . projekt Child Development Program psycholog D. Solomona, D. Watsona a V. Battistiche. Na n j navazuje špan lský profesor Roberto Roche Olivar z Nezávislé university
v Barcelon
projektem
Výchova
k prosociálnosti
(in:
Psychologia y Education de la Prosocialidad, Barcelona 1990). Pan profesor zde vytipoval asi 30 faktor chováním a na základ
souvisejících s tzv. prosociálním
výzkumu mezi žáky vytvo il teoretický model,
který zahrnuje 15 bod týkajících se žáka a vychovatele. Pokud by si dít osvojilo prosociální chování, je velká pravd podobnost, že vyroste v charakterního
lov ka. Pojem prosociálnost a zp sobilosti pot ebné
k jeho dosažení budou vysv tleny dále.
1.2. Etická výchova v našich zemích Na Ministerstvu školství a t lovýchovy Slovenské republiky se od roku 1990 zabývá skupina expert
etickou výchovou. Rámcové osnovy a cíl
p edm tu podporují altruismus a harmonické vztahy v rodin a v r zných spole enských skupinách. Zahájeno je též experimentální vyu ování na dvaceti školách, teoretický výzkum, p íprava u itel materiál .
7
a metodických
Za dalším rozpracováním materiál
stojí p edevším jméno pana
Ladislava Lencze a jeho spolupracovník , kte í se seznamují se zmín ným projektem psychologa Roberta Rocheho Olivara. Vst ícnost tohoto autora velmi podobného projektu a první úsp chy v rámci dobrovolných p edm t ve školách vedly k tomu, že etická výchova byla na Slovensku od školního roku 1991/1992 zavedena jako nepovinný p edm t a o dva roky pozd ji jako p edm t povinný. S podporou Metodického centra Ministerstva školství, mládeže a t lovýchovy Slovenské republiky prob hl první kurs lektor výchovy v
echách již roku 1991, bylo to v Rožnov
pod Radhošt m.
Další akredita ní kursy probíhají od roku 1996 v Brn
pod hlavi kou
Školského ú adu i Pedagogického centra. Garantem všech kurs paní Bohuslava Podolská. Jí jsme vd kursu,
který
prob hl
v Hradci
etické
byla
ni i my, absolventi posledního
Králové
(2001/2002)
s
podporou
Katechetického st ediska místního ímskokatolického biskupství.
1.3. Výchovný cíl etické výchovy Cílem je pozitivní ovliv ování postoj a chování dít te. Nejedná se, jak by se n kdo mohl veden názvem myln morálních zákaz
domnívat, o výuku souboru
a p íkaz . Náš projekt se nezajímá jen o to, co je
správné, ale i o to, jak vytvo it p edpoklady k etickému jednání. Ideálem této výchovy je klí ový pojem „prosociálnost“, což je zkrátka nezištné chování zam ené na pomoc nebo ve prosp ch druhých. Toto chování ve prosp ch druhého nevychází ze služební povinnosti, neo ekává protislužbu
i vn jší odm nu, nenaruší identitu subjektu
a podporuje reciprocitu (tj. podobné chování u druhého). Prosociálnost je p esn definovaný a m itelný v decký pojem, který v podstat odpovídá tomu, co b žn nazýváme nezištnou láskou.
8
1.4. Složky etické výchovy Etická výchova stojí na ty ech základních složkách:
Výchovný
Výchovný
program
styl
Osobité
Rozvoj
metody
prosociálnosti
1.4.1. Výchovný program Výchovný program se skládá z deseti bod , jejichž obsah i po adí má opodstatn nou logiku. Podrobn jší vysv tlení jednotlivých témat tohoto základního programu uvádím až v kapitole 3.3.
10. Komplexní prosociálnost 9. Pomoc, p átelství a spolupráce 8. Reálné a zobrazené vzory 7. Asertivita 6. Empatie (vcít ní) 5. Vzájemné vyjád ení cit 4. Tvo ivost a iniciativa 3. Pozitivní hodnocení druhých 2. D stojnost lidské osoby 1. Komunikace
9
Na výchovný program navazují tzv. aplika ní témata. Ta jsou jakýmsi druhým stupn m, který navazuje na získané prosociální dovednosti a eší postoje k následujícím témat m: rodina, ve které žijeme etika a hodnotový systém duchovní rozm r spole nosti (náboženství a sekty) ochrana p írody a životního prost edí ekonomické hodnoty výchova k sexuálnímu zdraví a k rodinnému životu
1.4.2. Výchovný styl Výchovný styl je postup, kterým vychovávající ovliv uje rozvoj etického chování vychovávaných. V našem p ípad jej lze shrnout do t chto zásad: a) Vytvá íme z t ídy výchovné spole enství Toto je základ pro ostatní výchovné zásady a zárove i cíl, ke kterému ostatní výchovné
innosti sm ují. V této pedagogice se rozši uje
jednostranné pojetí výchovného vztahu u itel = subjekt (výlu ný nositel moudrosti), žák = objekt (více mén pasivní). Zam íme-li se nejprve na vzájemné vztahy žák , vytvo í se „výchovné spole enství“, v n mž všichni pracují efektivn a pomáhají sob navzájem i vyu ujícímu. Je proto d ležité hovo it se žáky jako se sob rovnými, zapojit je na za átku školního roku do vytvo ení pravidel chování ve t íd , být otev ený v
i jejich pot ebám, názor m a návrh m, sv ovat jim p im enou
zodpov dnost, pamatovat na n v den jejich narozenin i svátku, apod. Na místo výhradní motivace sout živostí, která asto podporuje spíše egoismus, závist a p ípadn
rezignaci, se up ednost uje spolupráce
vyús ující v radost a prosociálnost. Proto více hodnotíme spolupráci, než objektivn dosažené osobní výsledky, dbáme na dodržování pravidel fairplay, vytvá íme podmínky, aby každý m l zážitek úsp chu, vedeme nadan jší žáky, aby pomáhali slabším, atd. 10
b) P ijímáme žáky takové, jací jsou a projevujeme jim sympatie Každé dít je nesmírná hodnota a úkolem u itele je tuto hodnotu objevit a rozvinout. To je možné jen s bezvýhradným p ijetím, všemožnými vst ícnými kroky, i když se hned nedostaví p im ená odezva. Takovýto postoj vychovávajícího vzbuzuje ve vychovávaném d v ru, je uleh ením a osvobozením od starostí a p ízniv ovliv uje celkovou ú innost výchovy. Víme p ece z d jin, že práv d ti, které mají doma i ve škole problémy i jinak vybo ují z ady, nez ídka vyrostou v tvo ivé a aktivní osobnosti. c) P ipisujeme d tem pozitivní vlastnosti, zejména prosociálnost Mnohé zkušenosti z novodobé pedagogické praxe potvrzují princip, že se d ti stávají takovými, za jaké je považujeme. V lov ku totiž existuje tendence p ijmout názor, který na n j mají druzí, zvlášt pokud se jedná o uznávané autority. Z toho vyplývá pro výchovu zásada, že je t eba p ipisovat d tem vlastnosti, které v nich chceme rozvíjet. Jedná se o jeden z nejsiln jších výchovných prost edk , který však p edpokládá pozitivní vztah mezi u itelem a žákem. d) Formulujeme jasná pravidla hry Pro lov ka všech dob a míst platí nejobecn jší, tak ka vrozená zásada „vyhýbat se zlu a konat dobro“. Ostatní pravidla si každý vytvá í za pomoci spole nosti v pr b hu svého života. Dít ti m žeme ublížit jak p íliš tvrdou, tak p íliš uvoln nou disciplínou ve výchovném procesu. Vychovatel má dít ti pomoci v poznávání a osvojování si (interiorizaci) ur itých etických pravidel, která jsou nevyhnutná pro smysluplný život. Dít , které se nenau í p ijímat zodpov dnost a zachovávat ur itá pravidla hry, žije chaoticky, neumí se orientovat ve sv t a mezi lidmi. Jako p íklad lze uvést p t „celoživotních pravidel“ formulovaných americkou psycholožkou Susan Kovalik, iniciátorkou pedagogického programu Integrated Thematic Instruction: vytvá et d v ru být pravdivý 11
aktivn naslouchat nikým nepohrdat dávat maximum Každý, kdo chce dosáhnout p i rozvoji svého charakteru ur ité prosociálnosti,
musí
vždy
po ítat
s jistým
sebeomezením
a sebeovládáním. e) Na negativní jevy reagujeme klidným poukázáním na jejich d sledky (tzv. induktivní disciplína) Používání tvrdých technik usm r ování, fyzické agrese
i dokonce
zesm š ování nevede k trvalému výsledku, ale naopak rozvíjí v d tech agresivitu a vzbuzuje opa nou reakci po pominutí hrozby trestu. Je-li však vychovatel schopen vysv tlit dít ti následky jeho nesprávného chování, za ne dít více vnímat tyto d sledky vzhledem k druhým lidem. Tak se vn m
podporuje
empatie
a prosociálnost
sebekontrola. P i takovémto rozboru d sledk globáním soud m a u it d ti
a také
interiorizovan jší
bychom se m li vyhnout
ešit konflikty neagresivním zp sobem
i vlastním p íkladem. f) Vybízíme k prosociálnosti Nejjednodušší a za ur itých podmínek i velmi ú inný zp sob výchovy je íkat d tem, co mají d lat. Nabádání slabé intenzity prakticky chování dít te neovlivní, velmi intenzívní a ustavi né nabádání by vzbuzovalo odpor a spíše opa ný ú inek. Je to práv
nabádání st ední intenzity
spojené s vhodnými argumenty, které je vysoce ú inné pro zvyšování prosociálnosti. Ve škole lze použít nap . formu „hesla týdne“, formulace jedné zásady, kterou si d ti zapamatují a snaží se ji b hem týdne realizovat. g) Odm ny a tresty používáme opatrn
12
Význam tradi n
pojatých odm n a trest
nelze p ece ovat. Silná
stimulace pomocí odm ny m že vést k její devalvaci, zvlášt
když se
chování dít te zam uje výhradn na ni a ne na vnit ní hodnotu innosti. Rozdílný je p ípad sociální stimulace, tj. vyslovení pochvaly, vyslovení sympatie a souhlasu, které pro dít
znamená
asto více než jakási
slibovaná odm na. Zajímavou ú innou technikou je autostimulace. Lidé se mohou nau it modifikovat své chování tím, že vytvo í p íjemné d sledky pro typy chování, které cht jí u sebe podpo it, a nep íjemné podmínky t m, které cht jí omezit. h) Do výchovného procesu zapojujeme i rodi e Vzhledem k tomu, že poslání rodiny a školy je ve výchovném procesu d tí podobné, je t eba, aby škola navázala s rodi i dobré vztahy vzájemné podpory a spolupráce. Do kontaktu s rodi i je možné vstupovat p ímo (nap . na rodi ovských sch zkách) nebo prost ednictvím žák , kte í v rámci etické výchovy dostávají vhodné úkoly, v jejichž realizaci se po ítá i s rodi i (nap . besedovat s rodi i na ur ité téma a pak poznatky písemn zpracovat). i) Jsme nositeli radosti Radost pat í k p irozeným lidským reakcím na vnímání a prožívání vn jšího i vnit ního sv ta. Projevuje se p edevším v období d tství a mládí, ale je také vyjád ením d v ry, jistoty a nové nad je. Protože radost a veselost souvisí s hravostí, dynamikou a touhou po pohod , má z ní vychovatel vycházet. Projevy d tské radosti není t eba eliminovat, ale nelze podporovat divokou a ne ízenou rozpustilost. P ebujelé veselí je t eba vhodn usm r ovat, což pak pomáhá též kultivovat nitro dít te. U itel sám má vytvá et radostnou atmosféru se špetkou decentního humoru, nebo ta je optimálním výchovným východiskem. Bez radosti je t žké
získat
si
srdce
žák
a vychovávat
je
ke
v mezilidských vztazích, vzájemné lásce a porozum ní. 13
zp sobilostem
1.4.3. Metody Projekt
etické
výchovy
nepo ítá
s n jakou
jednou
vlastní
psychologickou metodou, ale vybírá ze všech ú inných metod. Kritériem výb ru metody je, aby poskytovala dít ti ur itou zkušenost nebo mu umožnila vytvo it si vlastní úsudek. Vlastní prožívání a zážitky pak ovliv ují jeho postoje a chování. Zatímco u itel z stává v pozadí a hraje roli jakéhosi moderátora, d ti se „vychovávají“ samy svým uvažováním, diskusemi, experimentováním a získáváním nových zkušeností. a) Výchova prožitkem skrze hru Jádrem této metody je silný osobní prožitek a s ním spojené emoce a zkušenosti získané v pr b hu hry. Prost ednictvím promyšlené aktivity je možné svobodn si vyzkoušet tém
cokoliv, nebo jde pouze o hru.
Dob e p ipravená, za azená a vedená hra má vyústit v citliv
vedenou
reflexi prožitku jednotlivých ú astník . Ú astníci si pak mají uv domit možný transfer zkušeností do reality a spojit tak prožitky ze hry s každodenním životem. b) U ení podle modelu Mladý lov k má tendenci napodobovat své vzory. Impuls ke zm n jeho postoj a chování asto vychází z pozorování modelové osoby, a to jak v negativním, tak v pozitivním smyslu. Modelová osoba, která d lá na druhé dojem svým prosociálním chováním, vzbuzuje sympatie, vážnost a úctu. Vychovatel m že být modelem, pokud usiluje o spravedlivá ešení konflikt , porozum ní a pomoc, pokud otev en
(avšak nikoliv okázale)
hovo í o své ušlechtilé motivaci a je-li zárove realistou, který vidí i své t žkosti a nebojí se k nim p iznat. c) U ení posil ováním druhou osobou Posil ováním rozumíme vn jší zásah, který zp sobuje, že se ur ité jednání nebo citová reakce opakuje a udržuje, p ípadn se ur itý postoj 14
upev uje a prohlubuje. Ovliv uje jednání, které už existuje. Jedná se jednoduše o ocen ní konkrétního dobrého skutku
i z ejmého dobrého
úmyslu. Odm na m že být materiální - n jaké obdarování, ale v tší ú innost i prosociální hodnotu má odm na sociální - pochvala, projev náklonnosti a uznání. Sociální odm na totiž p ináší v tší uspokojení a radost, pokud má ovšem oce ovaný pozitivní vztah k osob , která mu toto ocen ní vyjad uje. d) U ení disciplinováním Disciplinování jsou zásahy jako kárání
i trestání, které p sobí
omezujícn a negativn , a proto mohou brzdit anebo odstranit nežádoucí asociální chování. Pravd podobn
bychom si nevysta ili pouze s výše uvedenými
metodami. Ponechání úplné svobody dít ti mívá za následek asociální jednání, zatímco výchova v rozumné disciplín
podporuje osvojení
svobodného sebeovládání. Tato metoda vede k omezování pudových žádostí, které sm ují ke škod
druhých, k úsilí o dobro vlastní i t ch
druhých a k sebekritickému pozorování, což jsou všechno mj. p edpoklady prosociálního cít ní. Cílem výchovy - nevyhnutelného vn jšího nátlaku vychovatele - je pak samoz ejm
to, že ho již asem nebude pot eba,
nebo ho nahradí vnit ní nátlak pramenící z osobního p esv d ení jedince. Avšak i p ílišná disciplína p ináší zna ná rizika: m že vést k morálce p izp sobení,
k motivaci
pouhým
strachem
z trestu,
k do asnému
násilnému potla ení p irozených pudových reakcí, ke strachu ze všech citových projev a dokonce až k neschopnosti navazovat osobní kontakty. V jakékoliv metod nesmí nikdy chyb t prvek základní - láska k d tem. Doporu it pak lze jen moudrou kombinaci všech p ijatelných metod.
15
1.4.4. Vyu ovací proces Optimální uspo ádání hodiny etické výchovy obsahuje tyto ty i fáze: a) Senzibilizace Prost ednictvím pozorování, didaktické hry, p íb hu
i prezentace
pozitivních vzor pochopit ur itou skute nost, o které se hovo í. Zahrnuje kognitivní a emocionální senzibilizaci, tedy pochopení a emocionální ztotožn ní se s p edstavovanou hodnotou. b) Hodnotová reflexe Navazuje na senzibilizaci prost ednictvím dialogu, hodnocení nebo chvíle ticha. Žáci jsou vedeni k pochopení dané skute nosti a jejích motiv a ke zd vodn ní i k zevšeobecn ní. c) Nácvik ve t íd Jedná se o experimentování s ur itým druhem chování, vyzkoušení a nácvik zp sobilostí, hraní rolí, scénky, interwiev, apod. Vychovatel dává v této fázi žákovi zp tnou vazbu. Pokrok je t eba vyzdvihovat a posilovat, na nesprávné provedení je vhodné upozor ovat pouze nep ímo. d) Reálná zkušenost Pozornost žáka je zam ena na aplikaci osvojené látky v reálném život . Využít lze pozorování chování lidí, vedení deníku o zkušenostech, výst ižky z asopis a novin, rozhovory v rodin na dané téma, nást nku, apod. Hodinu lze ukon it meditativním shrnutím hlavní myšlenky hodiny.
16
1.5. Osobnost pedagoga O osobnosti pedagoga by bylo možné popsat mnoho stránek, pro ú ely této
práce
se
však
omezuji
pouze
na
n kolik
nejd ležit jších
charakteristik, které zd raz uje náš projekt: sám musí žít to, co chce p edat d ležit jší než zvládnutí technik je p átelská atmosféra, kterou p ináší nebojí se p istoupit k vytvá ení výchovného spole enství dává šanci „nenapravitelným“ a pomáhá všem zažít úsp ch je ochotný se stále u it novému stylu výchovy (viz 1.4.2.) p sobí i na ostatní vyu ující na škole, aby se stávali prosociálními
17
2. Charakteristika cílové skupiny Žáci 3. ro níku vyššího gymnázia, na které je tato aplikace projektu etické výchovy zam ena, jsou ve v ku 17 – 18 let. Tento v k spadá do období adolescence, která trvá p ibližn od 15 do 20 let a je po pubert druhou fází asového úseku dospívání. Následující poznámky se týkají celého období adolescence a jsou roz len ny do t ech rovin – fyzické, psychické a sociální.
2.1. Fyzická rovina T lo je d ležitou sou ástí identity adolescenta. Mladý lov k vstupuje do adolescence prakticky již pohlavn
zralý (v tomto období je
asto
lokalizován první pohlavní styk). Pomocí zevn jšku dosahuje pot ebné sociální pozice. Napodobuje ur ité vzory krásy, což hrani í s tendencí k uniformit . Pro adolescenta m že být velmi d ležitá fyzická zdatnost, výška postavy a síla, což se odráží v mí e sebev domí jedince.
2.2. Psychická rovina Pro uvažování adolescenta je typická flexibilita a nezkušenost, která m že ústit do p íliš radikálních soud . Nicmén již automaticky neodmítají všechny hodnoty a normy, které jim dosp lí prezentují, jako v pubert , ale uvažují o nich a zaujímají k nim vlastní postoj. Výchova ze strany zkušen jších tak postupn p echází v sebevýchovu. Co se týká motivace, jsou schopni se nadchnout a pracovat, když jim na n
em velmi záleží. Za d ležitou však zpravidla nepovažují školu,
kterou studují, a tak jim asto chybí motivace k lepšímu výkonu. Završuje se rozvoj identity dospívajícího, rozvíjí se mužská a ženská role. Dosp lost však v této fázi není p íliš atraktivní, nebo je spojena se zodpov dností a mnoha omezeními, takže se objevuje pot eba ji oddálit. 18
2.3. Sociální rovina Sociálními mezníky, které ohrani ují období adolescence, je ukon ení povinné školní docházky a dovršení p ípravného profesního období. Naši žáci jsou tedy práv uprost ed t chto mezník a nezadržiteln sm ují ke konci tohoto období, k dosp losti. Sou ástí jejich identity jsou vztahy k jiným lidem, nebo sami sebe definují také tím, ke komu pat í. Mají pot ebu mít stabilního p ítele, který svými podobnými hodnotami a zájmy p edstavuje ur itou emo ní jistotu. D ležité jsou i partnerské vztahy, které se však po ur ité dob zpravidla rozpadají, protože adolescent ješt
není pro trvalejší vztah dostate n
zralý. Vztahy
s dosp lými
pro
n j
nejsou tak
vrstevník m, avšak i ve vztahu k rodi
d ležité, jako k jeho
m a u itel m dochází k prom n
ve smyslu dozrávání. Místo neúprosných kritik rodi
se objevuje apatie a
dochází zpravidla k dokon ení separace od rodiny. Adolescenti však asto hledají jiného dosp lého, který by jim imponoval, p edstavoval p irozenou autoritu a bral je vážn , což p edstavuje šanci pro každého u itele a vychovatele.
19
3. Tematický plán p edm tu etická výchova 3.1. Situace ve škole Škola, ve které u ím a zastávám roli spirituála, se jmenuje Jazykové gymnázium
Václava
Jana
Tomáška
ve
Skut i.
Byla
založena
ímskokatolickou církví v roce 2000. S p íchodem nových ro ník roste po et žák
i u itel , kte í jsou v tšinou mladí a nadšení pro v c.
Tak íkajíc za pochodu se zde všichni snažíme zlepšovat stávající podmínky a programy výuky. Naši žáci mají mj. možnost vybrat si mezi p edm tem náboženství (pro žáky z katolických rodin) a religionistika (pro ostatní). V rámci p edm tu religionistika se ukázalo jako velmi vhodné a užite né za adit do t etího roku studia na vyšším gymnáziu náš projekt etické výchovy, a to od školního roku 2002/2003. Uvedené ešení se ukázalo jako providenciální, jelikož jsem osobn p vodn uvažoval pouze o dobrovoln
volitelném seminá i otev eném pro všechny žáky vyššího
gymnázia. Ten by se totiž pravd podobn ohlasem, a to p edevším kv li
nesetkal s velkým reálným
asovému problému a zna né celkové
zát ži žák , kdy si z dobrovolných seminá
volí pouze ty aktuáln
nejpot ebn jší.
3.2. Jaké máme podmínky pro realizaci tohoto p edm tu Schválená hodinová dotace p edm tu religionistika vyššího gymnázia dv realizaci alespo
iní ve 3. roce
hodiny týdn . To se mi jeví jako dostate né pro
toho nejzákladn jšího z deseti bod
výchovného
programu etické výchovy. Tyto ro níky máme dva, v každé t íd dvacet žák . S jednou t ídou se setkávám dvakrát týdn
tém
po ob d , se
druhou jednou týdn ve dvouhodinovém bloku p ed ob dem. K dispozici máme útuln upravenou místnost cca 4 x 5 m, v níž je na zemi i na dolní ásti st n koberec a navíc polštá e, na kterých m žeme pohodln sed t. 20
Tyto podmínky nejen podtrhují zvláštní charakter našich hodin, ale také napomáhají novému a netradi nímu p ístupu žák m žeme využít video v sousední klubovn
i u itele. Je-li t eba,
internátu nebo nap íklad
ozdobit st ny naší místnosti vlastními výtvory, nebo
je k dispozici
prakticky jen pro nás. Nikdo nás zde neruší, a tak m žeme v klidu pracovat tak, jak chceme a pot ebujeme.
3.3. Jednoletý tematický plán p edm tu etická výchova Pro školní rok 2002/2003 jsem vypracoval následující tematický plán: hodiny
datum
tematický celek
2
13. 9.
4
20. 9. – 27. 9.
6
4. 10. – 18. 10.
1.b Verbální komunikace
4
25. 10. – 8. 11.
2. D stojnost lov ka, sebeúcta a sebeocen ní
6
22. 11. – 6. 12.
3. Pozitivní hodnocení druhých
4
13. 12. – 17. 1.
4. Tvo ivost a iniciativa
4
7. 2. – 14. 2.
5. Vyjád ení a komunikace cit
4
21. 2. – 7. 3.
6. Empatie
8
14. 3. – 4. 4.
7. Asertivita a uvoln ní agresivity
4
11. 4. – 25. 4.
8. Reálné a zobrazené vzory
4
16. 5. – 30. 5.
9. Spolupráce, pomoc, darování, d lení se
4
6. 6. – 13. 6.
2
20. 6.
0. Seznámení se s projektem Etické výchovy 1.a Neverbální komunikace
10. Komplexní prosociálnost Shrnutí a opakování
Jak je vid t, p i tvorb plánu jsem se striktn p idržel obsahu i po adí stup
programu etické výchovy, jak jej vymyslel a propracoval Prof. 21
Roche Olivar. R zným zp sobem jsem však rozd lil hodinovou dotaci jednotlivých témat v závislosti na náro nosti a d ležitosti konkrétních obsah
jednotlivých témat. Své d vody a zám ry chci vysv tlit
v následujících odstavcích.
3.3.0. Úvodní hodiny Na úvod nám sta í dv
hodiny, žáci se mezi sebou již dlouho znají
jmény a mají mezi sebou vytvo eny celou sple vzájemných vztah . Jedním cílem této hodiny je poznat se a vytvo it pozitivní vztah mezi u itelem a žáky a veselou a p átelskou atmosféru ve t íd . Dalším cílem je p edstavit projekt etické výchovy, vysv tlit jeho smysluplnost a užite nost; stanoví se též základní zásady týkající se disciplíny v našich netradi ních hodinách. V neposlední
ad
mají žáci prost ednictvím
konkrétních aktivit prožít pot ebu na sob i na svém kolektivu pracovat a také chu se do této práce osobn zapojit, i když stojí vlastn p ed novou a dosud nepoznanou materií.
3.3.1. Komunikace Tématu komunikace v nuji celých 10 vyu ovacích hodin, nebo je to téma základní a velmi široké; jeho zvládnutí je d ležitým p edpokladem pro další stupn
výchovného programu. V t chto hodinách si také žáci
mají možnost si zvyknout na nový výchovný styl a zaujmout k n mu osobní postoj. Cvi ení jsou lehká a zábavná, takže mají šanci zaujmout a dodat chu k práci. V podstat prost edk
jde o teoreticko-praktickou revizi vlastního užívání
nejprve neverbální a pozd ji i verbální komunikace, s cílem
dobrat se optimálních výraz komunikace a jejich nácviku: a) význam zrakového kontaktu b) mimika, zvl. úsm v c) gesta, pohyby hlavou a další pohyby t la d) vzdálenost a zaujímání prostorových pozic 22
e) komplexní vypovídací možnost neverbální komunikace f) pozdrav a p edstavení se g) pod kování, omluva, prosba, otázka h) dialog a um ní naslouchat i) další typy komunikace: prost ednictvím in a ticha j) d ležitost pravdivosti komunikace Vy erpáním uvedených krok však práce na optimalizaci komunikace nekon í, bude nás bezd
n provázet i ve všech následujících tématech.
3.3.2. Sebeúcta To základní, co pot ebuje lov k ke zdravé sebeúct (self-respect), lze obsáhnout ve ty ech hodinách: a) vysv tlení d ležitosti úcty k lov ku (obecn ) a k sob (konkrétn ), otázka lidských práv b) sebepoznání (self-concept) – kdo jsem a co m v život ovlivnilo c) sebehodnocení (self-esteem) – jak sám sebe hodnotím v krizi a pro d) sebeovládání (self-control) – eho jsem dosáhl a co vlastn chci Ve všech hodinách se snažíme uvažovat o sob a poznané v ci vyjád it nap . kresbou s popisem. Poté si uv domíme své rezervy a uvažujeme o možnostech jejich zm ny. Tento rozm r lov ka – zdravé sebeocen ní – se bude moci rozvíjet i v pr b hu dalších tematických krok .
3.3.3. Pozitivní hodnocení druhých Pozitivní hodnocení druhých zabere o n co více
asu – navrhuji 6
hodin. Vycházíme z toho, co jsme si v p edcházejícím tématu snažili osvojit v
i sob :
a) pozitivn se nau it hodnotit druhé v b žném život (pochvala) b) totéž
zkoušet
ve
„ztížených podmínkách“
komunikace a kritika) c) pozitivní aspekty nep íjemných situací a událostí 23
(odpušt ní, otev ená
3.3.4. Tvo ivost a iniciativa Jelikož je tvo ivost a logické myšlení v praktickém život
mnohem
d ležit jší než v cné znalosti, na které se zam uje v tšina školních p edm t , nabízí náš projekt celou sérii tvo ivých úloh. Cílem je a) podnítit tvo ivé myšlení žák (verbální tvo ivost, obrazotvornost, apod.) b) uplat ovat tvo ivost v oblasti mezilidských vztah (nap . v pomoci druhému) c) tvo ivost ve zp sobech ešení problém (tzv. brainstorming, renatalizace i p eformulování problému). P i hodnocení úloh si všímáme p edevším po tu navržených ešení, po tu kvalitativn
r zných typ
ešení, neobvyklých a neo ekávaných
ešení, ale také citlivosti k problém m (schopnosti p edvídat, jaké problémy se p i ešení dané úlohy mohou vyskytnout). asová dotace je 4 hodiny. Po ítám však s tím, že n které drobné tvo ivé úlohy je možné zadávat i v rámci hodin zam ených na jiná témata.
3.3.5. Vyjád ení a komunikace cit Schopnost vyjád it city je d ležitým p edpokladem empatie a komunikace. Pro rozvoj charakteru je velmi d ležité: a) nau it se identifikovat a vyjad ovat city b) nau it se nenásilným zp sobem zvládnout prudké emoce c) p esv d it se o úloze vyšších cit v rozvoji charakteru Po ítám se ty mi vyu ovacími hodinami.
3.3.6. Empatie (vcít ní) Mezi prosociálním chováním a empatií existuje velká souvislost, nebo bez schopnosti vcítit se by mohly n které projevy prosociálnosti mít negativní ú inek. Ve
ty ech plánovaných hodinách za ínáme op t
24
aktivitami mén náro nými a postupujeme ke složit jším s následujícími cíly: a) osvojení si základních zru ností emocionální a kognitivní empatie b) vžívání se do celkové situace druhých lidí c) uplatn ní empatie v každodenním život
3.3.7. Asertivita a uvoln ní agresivity lov k m že v r zných zát žových situacích reagovat bu
agresivn
nebo pasivn . Ob tato krajní ešení však zp sobují osobní i mezilidské problémy a deformace. Optimální reakcí by bylo tzv. asertivní chování, které umož uje jedinci, aby z stal sám sebou, trval na svých legitimních právech a nárocích, ale p itom se choval prosociáln a bral ohled i na legitimní práva druhého. a) Úvodní jsou zam ené na kognitivní senzibilizaci k pochopení významu asertivity. b) Další aktivity jsou v nované na asertivní techniky v r zných situacích. c) Asertivní chování v sout živých situacích. d) Uplatn ní asertivity p i diskusi. Jelikož je nácvik asertivních technik pom rn náro ný, rozhodl jsem se tomuto tématu v novat celých 8 hodin. Je t eba st ídat typy jednotlivých úloh, aby hodiny nebyly stereotypní. Dále je d ležité dbát na opravdu dobré pochopení asertivity. Kdyby totiž nebyla postavena do služeb prosociálnosti, mohla by být zneužita k rafinované manipulaci druhých.
3.3.8. Reálné a zobrazené vzory Spontánn se lov k od nejútlejšího v ku u í chovat podle vzoru lidí, se kterými se setkává ve svém okolí. U d tí, které pozorují prosociální chování, je pravd podobné, že se bude zvyšovat velkorysost nebo schopnost pomáhat a rozd lit se, do asn Naopak i negativní vzory z reálného života
a mnohdy i dlouhodob . i z televize jsou d tmi
napodobovány, což se nakonec negativn podepisuje na samotném dít ti 25
i na jeho okolí. Smyslem ty ech hodin v novaných životním vzor m žák tedy je: a) rozvinout smysl pro hodnoty modelu ve ejné i anonymní prosociálnosti b) pozorovat vliv negativních vzor c) uv domit si zodpov dnost p i výb ru zobrazeného vzoru
3.3.9. Spolupráce, pomoc, darování, d lení se Zde se ve
ty ech hodinách v nujeme n kolika základním prvk m
prosociálního chování v praktických situacích jako jsou fyzická pomoc, um ní posloužit spolucít ní, verbální pomoc (um ní pochopit, poradit a pot šit) darování, ochota rozd lit se charitativní a humanitární iniciativy spolupráce p i studiu, v práci, ve ve ejném život p átelství Nejprve provádíme aktivity na téma spolupráce, dále náro n jší prvky: darování, pomoc a rozd lení se a nakonec prosociální chování i k t m, k nimž cítíme averzi.
3.3.10. Komplexní prosociálnost N kolik posledních hodin, které zbývají do konce školního roku, se zabýváme problematikou vztah
na bázi osoba – skupina a skupina –
skupina. Díl ími tématy pak jsou: škola jako spole enský systém a další spole enské systémy solidarita se sociáln slabšími osobami, spole enskými skupinami i národy jak se vyrovnat se sociálními problémy boj proti sociálním nespravedlnostem (sociální kritika, ob anská neposlušnost, nenásilí jako politický nástroj) vztah mezi spole enskými skupinami a národy; jednota lidské rodiny 26
Je jasné, že zvlášt dv naposled probíraná témata jsou záležitostmi tak ka celoživotními. Velmi omezené asové možnosti nám umožní pouze na rtnout obrysy budoucích možností dosp lého prosociálního lov ka a motivovat k jejich realizaci.
3.4. Rozbor n kolika konkrétních aktivit 3.4.1. Aktivita: Vycpávky v e i V k: od 10 let as: 20 minut Cíle: 1. Zkvalitnit verbální komunikaci (téma 1.b) 2. Vzájemn si pomoci lépe komunikovat (nebát se zp tné vazby) Heslo: „Když už byste si z naší školy nem li odnést nic, a se aspo umíte dob e vyjad ovat.“ (u itel jedné st ední školy) Motivace: Na jedné stran o ekávání, na druhé zapojení do organizace aktivity (jedni se dozví, o co vlastn
jde až p i rozuzlení, druzí se snaží dob e
splnit sv j úkol). Návod: Požádáme studenty, aby se rozd lili na skupiny po ty ech a vybrali z každé skupiny jednoho dobrovolníka. T m, kte í nebyli vybráni zadáme, aby si promysleli jakékoliv téma (zážitek, vysv tlení, popis, apod.), na které pak budou 2 minuty hovo it. Skupinu dobrovolník si vezmeme na chvíli za dve e a vysv tlíme jim jejich roli: Dejte postupn každému ve skupin slovo, aby mohl o n
em 2
minuty hovo it. Všímejte si p itom, kdo používá n jaká „vycpávková“ slova i zvuky, p ípadn spo ítejte, kolikrát je použil. Poté, co domluví poslední, 27
prozra te, co jste vlastn pozorovali a v decentn každému sd lte, které vady správného vyjad ování se u n j vyskytují. Po vyhodnocovacím dialogu si mohou za poskytnutou službu pod kovat. Zkušenost: Tuto aktivitu jsem za adil až do záv re ných hodin v novaných tématu komunikace. Nebyl jsem si totiž d íve úpln jistý, zda takovýto úkol všichni (mluvící i naslouchající) úsp šn zvládnou a dotáhnou do konce. Žáci m však mile p ekvapili. Nejenže byli rádi, že mohli objevit své polov domé defekty inteligentní komunikace, ale i sv ení provedení aktivity pln do rukou zástupc žák probudilo nový elán v atmosfé e našich skupin.
28
3.4.2. Aktivita: Mafie V k: od 12 let as: 45 - 90 minut Cíl:
Pozorování a nácvik projev
neverbální a verbální komunikace
(téma 1) Heslo: P ežít. Motivace: Celá aktivita je pono ena do napínavého p íb hu m ste ka Palerma, v n mž místní mafie každou noc zavraždí jednoho ob ana. Ob ané m sta, cht jí-li p ežít, musí odhalit a odsoudit všechny mafiány. Kdo je mafie a kdo nevinný ob an? Návod: Všichni ú astníci si sednou do kruhu a na pokyn „M ste ko Palermo usíná“ složí hlavu do rukou a nikdo se nedívá. V první fázi vedoucí hry nenápadn
ur í 3 mafiány
poklepáním na hlavu
a jednoho detektiva Katányho (nap .
i na rameno jím vybraných osob). Na pokyn
„M ste ko Palermo se probouzí“ všichni zvedají hlavu a mohou v této chvíli již n koho podez elého obvinit (i když ješt nikdo nebyl zabit). Soud, jehož se ú astní všichni „živí“ p ítomní, m že prob hnout teprve tehdy, souhlasí-li v tšina s obvin ním podez elého. Obvin ný má možnost se hájit a ostatní ob ané se snaží ze zp sobu jeho komunikace a z logických dedukcí zaujmout osobní stanovisko k jeho p ípadu. Hlasuje-li i u soudu v tšina pro rozsudek smrti nad obvin ným, je odsouzen a hry se již dál aktivn neú astní. Následující noc vedoucí hry vyzývá: „Mafie se probouzí ... ozna uje svoji ob
... mafie usíná.“ Mafiáni na základ t chto pokyn tiše zvedají
svou hlavu, neverbáln se shodnou na strategické ob ti a op t složí hlavu 29
do dlaní. Vedoucí hry pokra uje: „probouzí se Katány ... ptá se na mafii ... usíná“ a p itom Katány na jednoho ú astníka ukáže a vedoucí mu neverbáln prozradí, zda je to mafián. Poté se probouzí celé m ste ko, krom ozna ené ob ti, která se od té chvíle hry aktivn neú astní. Každý den probíhají obvi ování, soudy a zpravidla jedno odsouzení. Je v cí strategie, jak bude vystupovat Katány (m že v ur ité chvíli ve ejn vystoupit, p edstavit se a podat d ležité sv dectví - taktéž však m že blafovat kdokoliv jiný, ovšem s rizikem tém
jisté smrti). Pro mafii se
m že zdát nap . absurdní ob tování jednoho svého
lena ešením ve
chvíli vysokého rizika odhalení. D ležité je, že vedoucí hry po odsouzení ekne, zda se jednalo o nevinného ob ana i o mafiána, takže je jasné, kolik ob an
len
mafie v m ste ku stále žije. Hra kon í vít zstvím ádných
(tj. odsouzením všech mafián ) nebo vít zstvím mafie (tj.
zavražd ním všech nevinných). Vhodné je tuto aktivitu aspo
jednou zopakovat, aby byli všichni
„v obraze“. Na záv r lze chvíli diskutovat o tom, jak se kdo cítil, jak byl úsp šný ve svých odhadech a jak kdo dokázal ovládat svoji celkovou komunikaci. Zkušenost: Na myšlenku za adit tuto aktivitu do programu výuky m p ivedli sami studenti. V obou skupinách, kde jsme ji provád li, to byl velký zážitek a znamenalo to op t povzbuzení ke vzájemné komunikaci i v p ístupu k tomuto p edm tu. A to i p es zdánliv negativní obsah samotného d je.
30
3.4.3. Aktivita: Kdo má p ežít katastrofu? V k: od 16 let as: 20 minut Cíl:
Ocenit sympatické spolužáky a p ijmout a pou it se z ocen ní
druhých (v rámci 3. tématu) Motivace: Uvedení do situace na hranici reality a sci-fi, že celá zem je na pokraji jaderné katastrofy. Je tu však nad je, že lidstvo bude moci skrze n kolik jedinc p ežít. Kdo z nás by to m l být? Návod: V prvním kole každý ze student zkusí íci, pro si myslí, že práv on by m l p ežít. Dále každý obdrží t i líste ky, na které napíše jména t ech p ítomných, o kterých je p esv d en, že by m li n jakým zp sobem p ežít pro založení nového lidstva. Sebe mezi n psát m že, ale nemusí, záleží na rozhodnutí každého. U itel pak líste ky vybere a rozdává každému líste ky s jeho jménem. Konkrétní po ty se nezve ej ují, i když je možné odhadnout množství sympatií podle rozdávání líste k žák m. Po chvíli reflexe mohou žáci promluvit o svých dojmech. Protože mohou být velmi r zné, až zdrcující, bylo by dobré následn za adit velmi pozitivní aktivitu, nap . sepsat ve skupinkách, jaký by m l být ideální p ítel. Tak mohou i ti znepokojení možná nalézt sv tlo k ešení situace, se kterou pravd podobn sami nejsou zcela spokojeni. K popisované aktivit je možné pro zvýšení „herní“ atmosféry vybrat a poušt t p im enou hudbu (nap . ze soudtracku k n jakému filmu). Zkušenost: V obou skupinách, kde jsem tuto aktivitu vyzkoušel, jsem se setkal s rozpaky i dokonce protesty nad tím, že mají n koho takto zachránit i 31
odepsat. Pokusil jsem se jim tedy vysv tlit, co je podstatou: nevytvá íme mezi sebou nové skute nosti, ale pouze více poznáváme a vyslovujeme, kdo je mezi námi více a kdo mén sympatický, užite ný, apod. I to však je velmi relativní, nebo v po adí musí být vždy n kdo mezi prvními a n kdo mezi posledními. V jedné skupin mnozí odcházeli
zrovna kon il
as vyhrazený pro nás, a tak možná
spíše rozlad ni, což jsme se snažili
v hodin
následujícího dne napravit. Ve druhé skupin se ten den pracovalo velmi dob e a na za átku jsem je už sám upozornil, že život vždy není tak pozitivní, že by lov k dostával pouze pochvaly jako p i našem minulém setkání, a že dnes to bude možná trochu náro n jší. Jsem nakonec rád, že jsem tuto aktivitu za adil, protože si myslím, že i v ci, které jsou trochu více „na t lo“ mohou i skupin prosp t.
32
lov ku samotnému
3.4.4. Aktivita: Colour máz V k: od 10 let as: 90 minut Cíle: Rozvoj tvo ivosti, p edstavivosti a smyslu pro detail a krásno (téma 4) Motivace: Jsme postmoderní malí i, kte í hledají krásno. Návod: U itel ve vhodné místnosti p ipraví tvrtky A4, št tce, plakátové barvy, misky na vodu, n žky, pravítko, lepidlo, tužky a p ípadn lak ve spreji. V první ásti mají hrá i za úkol vybarvit plochu tvrtky všemi možnými barvami libovolnou technikou bez jakýchkoliv výtvarných úmysl . Po zaschnutí se vysv tlí, v em spo ívá smysl této aktivity. Každý si vyst ihne z papíru dv
velká písmena „L“ (široká asi 3 cm), p iloží je
k sob a tak uvnit vznikne okénko, které lze podle pot eby zv tšovat a zmenšovat. Pomocí n j si pak každý na vlastní obarvené tvrtce hledá malé obrázky s reálnými motivy nebo prost abstraktní krásou. Vybrané detaily se vyst ihnou (o n co v tší) a nalepí se do r zných paspart ze tvrtek. Pro lepší uchování lze nast íkat lakem. Jako zakon ení aktivity lze ud lat vernisáž s vyhodnocením a ocen ním, p ípadn se ud lá aukce žákovských výtvor
s výt žkem na
charitativní ú ely nebo se jimi prost na n jaký as vyzdobí t ída. Zkušenost: Realizace této aktivity je v této chvíli teprve p ipravuje.
33
3.4.5. Aktivita: Hledání zázra ného šému V k: od 14 let as: 45 minut Cíl:
Hovo it o svých negativních pocitech (téma 5)
Motivace: Jsme
lenové jednoho národa a žijeme spole n
na jedné malé
planet . Mezi námi se však objevila záhadná nemoc, která zp sobuje oslepnutí. Jedinou záchranou je nalezení lé ebného šému, který po p iložení na elo zp sobí navrácení zraku. Návod: Vedoucí skupiny rozdá všem šátky a ukáže kouzelný šém (nap . oblý kámen). Vysv tlí, že po tom, co všichni „oslepnou“ (tj. zaváží si šátkem o i), dá tento šém n kam v této místnosti tak, aby nebyl ni ím zakrytý a oni budou mít za úkol ho najít. Jakým zp sobem si
lenové planety
poradí, záleží na nich. Nesm jí se nijak verbáln domlouvat, je povolen pouze svolávací pok ik (nap . „hu!“) Jakmile si všichni dají šátky na o i, hra za íná. Vedoucí hry má však celou dobu šém u sebe, takže hrá i hledají marn . Teprve po ur ité dob , kdy se již vystup ují jejich negativní emoce, dá šém na n jaké místo k nalezení. Po tomto spole ném náro ném zážitku se ú astníci o své pocity rozd lí. Zkušenost: Zatím nevyzkoušeno. Soudím, že d ležité bude položit d raz na to, aby se všichni do hry vložili a postupovali podle pravidel. Následná spole ná reflexe by nem la být problémem, protože jejich pocity budou podobné a jejich ventilace bude osvobozující. 34
4. Záv r Jsem velmi rád, že jsem se mohl s popsaným projektem hloub ji seznámit, sám se do n j zapojit a nyní ho i aplikovat v rámci jednoho roku výuky religionistiky na naší škole i na jiných úrovních. Jako spirituál církevního gymnázia mám kone n v rukou velmi p ijatelný a sympatický nástroj k tomu, abych mohl ú inn
a komplexn výchovn p sobit i na
nev ící studenty, kterých je zde v tšina. Zdá se mi, že práv díky tomuto projektu naše škola lépe uskute
uje to, co si p i svém otev ení
p edsevzala: vychovávat mladou generaci, k tomu, aby se dokázala v život
uplatnit nejen profesionáln , ale p edevším aby zde vyrostli
charakterov zralí lidé vnášející do sv ta dravosti a bezohlednosti etické hodnoty. Mám-li shrnout své dosavadní zkušenosti s realizací etické výchovy, musím íci, že je p ínosem pro mne samotného i pro studenty. Ti si takto najednou více uv domují cenu sebe sama, své schopnosti, možnosti a podstatné životní hodnoty. Ur ité mali kosti sv d í o tom, že se postupn kultivuje i jejich t ídní kolektiv. N kdy, zvlášt ze za átku, docházelo místy k ur itému nepochopení a nep ijetí tohoto výchovného stylu a programu. Nyní však mám stále v tší dojem, že s hlubším vzájemným poznáním roste atmosféra d v ry a p kných vztah . To nás pak motivuje a posiluje nejen do dalších hodin etické výchovy, na které se už snad v tšinou p edem t šíme, ale to, co jsme zde objevili a pochopili neseme v sob dál jako ur ité sv tlo na nelehké cest naším životem. Na úplný záv r si dovolím netradi ní slovo: A B h žehná t m, kte í tento projekt podporují a ší í, a provází i ty, kte í ho realizují ve výchov nových generací, a a dá zazá it všem, kte í s otev eností p ijali do svého života paprsky jeho v
né prosociálnosti – lásky.
35
5. Použitá literatura HRKAL J., HANUŠ R., ed., Zlatý fond her II, Portál: Praha 1998; KRIŽOVÁ O., Metodická príru ka etickej výchovy pre 9. ro ník ZŠ, Metodické centrum: Bratislava 1998; LENCZ L., Etická výchova pre cirkevné školy, 1. as , Metodické centrum: Bratislava 1997; LENCZ L., Etická výchova pre cirkevné školy, 2. as , Metodické centrum: Bratislava 1997; LENCZ L., Etická výchova pre cirkevné školy, 3. as , Metodické centrum: Bratislava 20002; LENCZ L., KRIŽOVÁ O., Etická výchova, metodický materiál 1., Luxpress: Praha 2000; LENCZ L., Pedagogika etické výchovy, Metodické centrum: Bratislava 1998; VÁGNEROVÁ M., Vývojová psychologie, Portál: Praha 2000; VYVOZILOVÁ Z. a kol., Etická výchova – prost edek rozvoje prosociálnosti, p íloha periodika Echo 1/2000;
36
