Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra matematiky, statistiky a informačních technologií
E-learning ve vzdělání dospělých Bakalářská práce
Autor:
Petra Kuželová Informační technologie, MPIS
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Lukáš Herout
Červen, 2011
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze dne 16.6.2011
Petra Kuželová
Poděkování: Tímto děkuji panu Ing. Lukáši Heroutovi, vedoucímu mé bakalářské práce, za cenné rady, odborné informace, věcné připomínky a dohled nad mojí prací.
Anotace: Cílem této bakalářské práce je ve zhuštěné formě vyložit základy a principy se vzdělávacím procesem využívajícím informačních komunikačních technologií ve vzdělání, se zaměřením na vzdělání dospělých, včetně návrhu konkrétního projektu e-learningu. Vysvětlení základních pojmů e-learnigu, jeho rozdělení a seznámení se s e-learningovým týmem, který tvoří základ daného vzdělávacího procesu, jsou obsaženy v teoretické části bakalářské práce.
Annotation: The intention of this bachalor's work is to make the one's acquaintance with the aducation process by using of information and commucation technologies in aducation, including concrete project of e-learning. It also include explanation of basic terms of e-learning, its spliting and introducing of e-learning team, on which is education process based.
ÚVOD.................................................................................................................................... 6 1.
Teoretická část ............................................................................................................... 7 1.1.
Historie e-learningu a jeho technologické formy.................................................... 7
1.2.
Rozdělení e-learningu – formy ............................................................................. 13
1.2.1.
Online e-learning ........................................................................................... 14
1.2.2.
Offline e-learning .......................................................................................... 15
1.2.3.
Výhody a nevýhody e-learningu.................................................................... 16
1.3.
1.3.1.
Tutor .............................................................................................................. 18
1.3.2.
Studující ......................................................................................................... 19
1.3.3.
Manažer studia............................................................................................... 20
1.3.4.
Autor studijních materiálů ............................................................................. 20
1.4. 2.
E-learningový tým ................................................................................................ 18
E-learning ve vzdělání dospělých ......................................................................... 21
Praktická část ............................................................................................................... 24 2.1 Úvod ........................................................................................................................ 24 2.2 Analýza .................................................................................................................... 25 2.3 Tvorba e-learningového týmu ................................................................................. 26 2.3.1 Manažer studia.................................................................................................... 26 2.3.2 Tutor ................................................................................................................... 26 2.3.3 Autor studijní materiálů ...................................................................................... 27 2.3.4 Studující ............................................................................................................. 27 2.4 Časový plán ............................................................................................................... 28 2.5 Distanční text ........................................................................................................... 30 2.5.1 Hlavní strana ....................................................................................................... 30 2.5.2 Učební materiály - texty .................................................................................... 30 2.5.3 Učební materiály – galerie.................................................................................. 33 2.5.4 Seřizování motoru .............................................................................................. 35 2.5.5 Testy ................................................................................................................... 36 2.6 Závěr studia – vyhodnocení kurzu........................................................................... 40
Závěry a doporučení ............................................................................................................ 41 Seznam použité literatury .................................................................................................... 42 Internetové články ............................................................................................................. 42 Seznam tabulek .................................................................................................................... 43 Seznam obrázků................................................................................................................... 43 5
ÚVOD Bakalářská práce se skládá ze dvou částí, části teoretické a části praktické. První část obsahuje vysvětlení pojmu e-learningu, jeho rozdělení a historii, technologické formy a týmy. V druhé části je předkládán návrh konkrétního projektu e-learningu pro proškolení servisních pracovníků leteckého opravárenského podniku. Definovat e-learning je možno mnoha způsoby, definice jsou celkem jednoduché, pouze je jich velké množství a není v podstatě žádná shoda na jedné „oficiální“. Odborně řečeno se jedná o „multimediální podporu vzdělávacího procesu s použitím moderních informačních a komunikačních technologií, která je zpravidla realizována prostřednictvím počítačových sítí. Jejím základním úkolem je v čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání“1. Obecně je chápán jako „vzdělávání, které je podporované moderními technologiemi a které je realizováno prostřednictvím počítačových sítí – intranetu a zejména Internetu.“2 Jednoduše řečeno se jedná o vzdělání po komunikační síti. Může ho využít doslova každý kdo má přístup k dané počítačové síti a to samozřejmě odkudkoliv. Pravdou je, že mezi e-learning zahrnujeme i výuku využívající jakákoliv elektronická média. V praxi to znamená, že i běžné prezenční studium, které ke svému výkladu využije například klasický výukový CD-ROM, je zahrnuto do e-learningu. Na realizaci e-learningového vzdělávání se podílejí lidé, z nichž každý plní určitou úlohu. Jsou zde na jedné straně realizátoři projektu, a na straně druhé vzdělávající se účastníci, tedy dvě hlavní skupiny hrající protichůdné role. Celá tato množina osob, vedená manažerem, se nazývá e-learningový tým, jehož hlavní podsegmenty tvoří autoři studijních materiálů, tutoři studia a vlastní studenti. Podrobné objasnění této je uvedeno v následujících kapitolách.
1
2
Kamil Kopecký. E-learning (nejen) pro pedagogy. První vydání, strana 7.HANEX 2006, ISBN 80-85783-50-9 Kamil Kopecký. E-learning (nejen) pro pedagogy. První vydání , strana 6.HANEX 2006,ISBN 80-85783-50-9
6
1. 1.1.
Teoretická část Historie e-learningu a jeho technologické formy
Elektronické vzdělávání se vyvíjelo po řadu let, stejně tak jako technologie využívané k této formě studia. Cílem této kapitoly není představit veškeré technologické formy elektronického vzdělávání od počátku vývoje e-learningu až po současnost, ale pouze technologické formy, které mohou být chápány jako základ vývojové linie e-learningového studia.
Historii e-learningu můžeme zaznamenat již v době nástupu prvních počítačů, přestože jejich vliv na výuku zpočátku nebyl příliš velký. V šedesátých letech se na scénu výuky s využitím počítačů objevil přístup zvaný CAI – počítačem podporovaná výuka (Computer – Assisted Instruction). Tento druh výuky fungoval na principu dvousměrné komunikace mezi studentem a počítačem, kdy student plnil různá cvičení a učiteli tak dával možnost věnovat se jiným výukovým aktivitám.
Mezi další přístup, využívající počítačové technologie, patří CML - počítačem řízené učení (Computer Managed Learning). CML dává učiteli možnost zpracovávat a uchovávat výsledky studentů a stejně tak i nezbytné informace o studentovi. Tyto výsledky a informace nebyly vždy ukládány v elektronické formě, možnost ukládání byla i ve formě tištěných materiálů.
S příchodem roku 1990 přišla na scénu technologická forma e-learningu zvaná CBT – vzdělání podporované počítači (Computer Based training). Tato forma byla šířena především po CD-ROMech a jen málo využívala možností počítačových sítí (je možno připomenout řadu vydaných CD pro výuku cizích jazyků). Je tedy tato forma zahrnuta do off-line výuky. Z charakteru media (CD ROM) ovšem vyplývá, že obnova či pouhé doplnění studijních materiálů nebylo nejjednodušší a nejlevnější. Veškeré změny, které měly být provedené v učebním textu, tak mohly být provedeny pouze stažením vydaných učebních materiálů z oběhu a poté distribucí nových CD-ROMů s upraveným obsahem.
Nevýhody formy CBT odstraňuje forma WBT. WBT (Web Based Training), která využívá ke vzdělávacímu procesu počítačové sítě. Vzdělávací obsah je tak distribuován přes sítě lokální (LAN) či Internet (WAN). Přístup k učivu má tedy každý, kdo má možnost připojení 7
k dané síti, na které je obsah sdílen. Změna či doplnění učebního textu přestává být problémem a související finanční náklady, které byly ve formě CBT významné, již téměř nevzrůstají. Mezi další nesporné výhody patří také fakt, že student může s učitelem komunikovat,
a
to
pomocí
různých
diskuzí,
e-mailů,
zpráv,
videokonferencí
a audiokonferencí.
I když se může zdát, že technologická forma e-learningu WBT by mohla být ideální, není tomu tak. Přese všechny klady, které má, jí téměř chybí existence jakýchkoliv administrativních nástrojů pro řízení on-line kurzů. Tento problém se snaží odstranit forma LMS (Learning Management System) – systém řízeného vzdělávání. „Základní podstatou LMS je organizovat a řídit výuku a kompetence.“ 3 Mezi nástroje pro řízení on-line kurzů touto formou patří: •
Řízení a evidence všech typů výuky od elektronických asynchronních kurzů, přes virtuální učebny až po klasickou výuku v učebnách
•
Centrální katalog všech vzdělávacích akcí
•
Modelování organizace a kompetencí, evidování dosažených individuelních dovedností
•
Zpřístupňování vzdělávacích akcí, sledování aktivit jednotlivých uživatelů od souhrnů po detaily, reportování všech typů výukových aktivit společně i jednotlivě
•
Bohatou sadu synchronních a asynchronních komunikačních kanálů mezi studenty, lektory a manažery vzdělávání, prostředky pro zachytávání, výměnu a sdílení informací a znalostí
Dalším pojmem v elektronickém vzdělávání je LCMS (Learning Content
Management
Systém). Takto lze nazvat jakýkoliv systém nebo nástroj sloužící k tvorbě či sestavování výukového obsahu. Pojmy LMS a LCMS bývají často zaměňovány. Faktem ale zůstává, že LMS „se zaměřuje na kompetenci, vzdělávací aktivity a logistiku jejich dodávání, nezabývá se však procesem vytváření výukového obsahu“4 a „s procesem tvorby výukového obsahu se spojuje termín LCMS“5 3
http://www.kontis.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf http://www.kontis.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf 5 http://www.kontis.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf 4
8
Systémy pro virtuální vzdělávací prostředí
Jak již bylo uvedeno, LMS systémy jsou jedním z nástrojů sloužící k řízení online kurzů, zaměřující se na kompetenci, vzdělávací aktivity a logistiku jejich dodávání, ale dostatečně se nevěnují tvorbě procesu vytváření výukového obsahu. Navazující systém LCMS se zabývá i tímto problémem. Pro virtuální vzdělávací prostředí existuje mnoho zkratek i názvů. Mimo uvedené LMS a LCMS systémy lze uvést také další známé systémy. Například VLE (Virtual Learning Environment), CMS (Course Management Systém) nebo MLE (Managed Learning Environments). Všechny uvedené systémy jsou si obsahově blízké a jejich společnou důležitou podstatou je řízení on-line kurzů a dosažení požadovaných cílů prostřednictvím e-learningu. Systémů pro řízené vzdělávání je nepřeberné množství. V následujících tabulkách jsou pro příklad některé uvedeny.
Zahraniční komerční systémy pro řízené vzdělávání
Tabulka 1 Zahraniční komerční systémy pro řízené vzdělávání
9
České systémy pro řízené vzdělávání6
Tabulka 2 České systémy pro řízené vzdělávání
Open source systémy
Základní výhodou Open source systemů je možnost bezplatného kopírování, volného používání a upravování jejich softwaru. Naprostá volnost při implementaci těchto systémů a jejich dalším rozvoji je nedocenitelná. Určitá kompenzace těchto výhod, sloužící jako argument jejich odpůrcům, je čas strávený při zavádění a následnému rozvíjení systému včetně údržby. Mezi nejznámější a nejpoužívanější systém pro řízené vzdělávání je Moodle.
Mezi důležité vzdělávací formy, zcela jistě patří Blended learning. Jeho charakteristickou vlastností je, že své hranice nemá striktně definovány. V prvé řadě je to kombinovaná forma výuky prezenční s výukou, kterou nám poskytuje vzdělávání pomocí informačních 6
Kamil Kopecký, Aplikace E-learningu
10
technologií. Jednoduše řečeno Blended learning může při své výuce disponovat jak klasickou formou výuky v učebnách, tak i různými formami elektronického vzdělávání. Tvoří tak výhodný mezistupeň mezi presenční a čistě elektronickou formou vzdělávání.
Vzdělávacích forem, jak bylo již výše uvedeno, je v dnešní době nepřeberné množství a každá z nich má své specifické vlastnosti a stejně tak i své klady a zápory. Všechny ale disponují společnou vlastností, kterou je „multimediální podpora vzdělávacího procesu za použití moderních informačních a komunikačních technologií, jejichž primárním úkolem je zvýšit kvalitu a dostupnost vzdělávání.“7
„V průběhu úvodních fází zavádění e-learningu (od 80. do konce 90. let minulého století) byla preferována a zdůrazňována důležitost technologického zázemí nutného pro realizaci (počítačové sítě, vzdělávací systémy, multimediální technologie), počátek 21. století však přináší zřetelný posun (řekněme odklon) od technologické stránky problému k vlastním účastníkům tohoto specifického vzdělávacího procesu. Vzniká nová diskuse, zaměřená na metodologické a didaktické aspekty tohoto vzdělávání, zejména na kvalitu e-learningu. Ústřední úlohu e-learningu hraje vzdělávaný (žák/studující).“8
Veškeré procesy lidské činnosti pro zachování kvalitativně i kvantitativně hodnotných výstupů potřebují zachovávat určitý řád. S rozvojem lidského poznání a tvůrčí činnosti, pro zamezení objevovat již objevené, bylo zjištěno, že je nezbytné, aby shodné procesy získaly určitou jednotnou formu a probíhaly určitým, optimálním způsobem. V technické praxi byly proto vyvinuty normy, normativy, standardy apod., což se nakonec přeneslo i do jiných oblastí lidské činnosti. Je logické, že postupným vývojem a využíváním e-learningového vzdělávání se v určitém okamžiku objevila nezbytnost respektovat jisté standardy, umožňující zachovat kompatibilitu v rámci různých softwarových produktů. Stejně jako technické normy se vyvíjely v rámci kooperací firem či dokonce i států, standardy pro e-learningové vzdělávání se vyvíjely v rámci širších konsorcií firem či institucí. Množinám těchto společností se začalo říkat standardizační skupiny např. IMS Global Learning Consortium Inc., Advanced Distributed Learning Initiative, World Wide Web Consortium (W3C) apod.
7
Kamil Kopecký, E-learning nejen pro pedagogy Kamil Kopecký. E-learning (nejen) pro pedagogy. První vydání, strana 106. HANEX 2006, ISNB 80-8578350-9 8
11
Standardy •
HTML a XHTML - používané při vývoji WBT (XHTML je další vývojový stupeň)
•
AICC - jeden z prvních standardů, striktně určující pravidla výměn výukových materiálů, uchování dat apod.
•
IMS Standard – specifikace garantující přístupnost, metodickou kvalitu, přístup k informačním zdrojům apod.
•
IEEE – StandartEurope zaměřený na standardizaci v rámci Evropy
•
ADL SCORM – původně pod ministerstvem obrany USA. ADL od roku 1997 pracovala na standardizačním formátu spojujícím všechny ostatní standardy dohromady. Výsledkem byl Sharable Content Object Reference Model (SCORM)
Vzhledem k tomu, že celosvětově se jedná o pravděpodobně nejdůležitější a do budoucna nejrozšířenější e-learningový standard, je vhodné uvést jeho základní principy: •
Přístupnost (Accessibility) – schopnost nalézt a zpřístupnit komponenty (vzdělávací kurzy, moduly…) ze vzdálených míst a předat je na jiné lokace
•
Přizpůsobilost (Adaptibility) – schopnost upravovat komponenty dle potřeb
•
Dostupnost (Affordability) – snížení času a výdajů na dodávku vzdělávacích obsahů – cenová dostupnost
•
Trvalost (Durability) – minimalizace nutnosti redesignu či opětného programování v souvislosti s technologickým rozvojem a změnami
•
Interoperabilita – schopnost přebírat vzdělávací komponenty a používat je opětovně i na jiných platformách
•
Znovupoužitelnost (Reusability) – přizpůsobivost pro zapojení vzdělávacích komponentů v jiných aplikacích či souvislostech
Knihovnu SCORMu, tedy soubor specifikací a norem (vesměs převzato od jiných organizací), vytváří 3 hlavní tematické skupiny: a) Model shromažďování obsahu (CAM) – přesné definování objektu SCORM b) Prostředí pro běh (RTE) – komunikace mezi vzdělávacím obsahem a systémy řízeného vzdělávání c) Třídění a navigace (SN) – třídící a navigační procesy v systémech řízeného vzdělávání
12
1.2. Rozdělení e-learningu – formy E-learning má různé formy, ale základní rozdělení je na offline a online e-learning.
Obrázek 1 Online forma (vlastní tvorba)
Obrázek 2 Offline forma (vlastní tvorba)
13
1.2.1. Online e-learning Online forma e-learningu zahrnuje takovou výuku, ke které je zapotřebí připojení k počítačové síti. Může to být nejen internet, ale také intranet, rovněž sítě mobilních operátorů tuto formu e-learningu umožňují. Z ryze technického hlediska se jedná o synchronní či asynchronní podobu online e-learningu.
Synchronní podoba Tato podoba online e-lerningu vyžaduje neustálé připojení k síti. Studenti tak komunikují se svými tutory (dohlížejícími) online v reálném čase. Možnost komunikace probíhá formou chatu, videokonferencí, virtuálním telefonováním nebo pomocí softwarově sdíleného prostoru - whiteboard.
1. Chat – Velmi užívaná forma synchronní komunikace. Účastníci chatu spolu komunikují pomocí psaného textu doplňovaného různými symboly = emotikony. Chat existuje v jednoduché formě doplňovaný pouze symboly, ale také ve formě složitější, jsou to takzvané 3D chaty. Mezi chaty zahrnujeme i tzv. instant messaging. Jedná se o program, který máme nainstalovaný ve svém počítači a umožňuje nám psát krátké textové zprávy. Mezi nejznámější patří ICQ.9
Obrázek 3 ICQ9
9
www.ICQ.cz
14
2. Whiteboard – sdílený prostor, který nám umožňuje kreslit, psát a zvýrazňovat. Toto vidí všichni přítomní účastníci v reálném čase a mohou do obrazovky sami zasahovat. Jedná se o takzvanou online tabuli.
3. Audio a videokonference – pomocí speciálního software jsou účastníci schopní komunikovat v reálném čase mezi sebou a to jak pouze pomocí sluchu, tak i pomocí obrazu – kamery.
Obrázek 4 Skype10
Asynchronní podoba Tato podoba nevyžaduje nepřetržité připojení k síti. Účastníci spolu komunikují pomocí zanechání různých zpráv. Tato forma se praktikuje formou e-mailů nebo diskuzních fór.
1.2.2. Offline e-learning Offline forma e-learningu nevyžaduje žádné připojení k síti. Studijní materiály jsou přenášeny na paměťových nosičích, například CD-ROM, DVD nebo flash discích. V současné době používán pro specifické účely (obsahující důvěrné informace, výukové programy jazyků atd.).
10
www.skype.com
15
1.2.3. Výhody a nevýhody e-learningu I v této formě vzdělávání nalezneme kromě řady výhod, samozřejmě, i nevýhody Výhody e-learningu 1. Téměř neomezený přístup k informacím – touto výhodou je míněn neomezený přístup v čase a místě. Lze se připojit odkudkoliv a kdykoliv.
2. Aktualizace informací – tato výhoda se týká spíše online formy e-learningu. Týká se to jak synchronní tak asynchronní formy. Vzhledem k připojení k počítačové síti lze veškeré informace aktualizovat rychle, odkudkoliv a bez výrazného nárůstu provozních nákladů.
3. Způsob předávání informací – e-learningová forma studia používá z velké části jednoho lidského smyslu, kterým je zrak, obdobně, jako tomu bylo při studiu z písemných zdrojůskript, učebnic. Je to logické, protože studium probíhá formou samostudia přes informační a komunikační technologie na dálku. Snaží se ale rovněž zapojovat do výuky i sluch, což je významné především při výuce cizích jazyků.
4. Tempo studia – možnost změny tempa představuje velkou výhodu. Každý účastník studuje dle svých možností. Někomu vyhovuje raději studovat večer, jinému ráno, dle jeho časových možností a schopnosti co nejlépe vnímat dané učivo. Plán studia je dělen na etapy termíny k odevzdání prací nebo složením zkoušek. Do doby určené těmito termíny si časový plán řídí sám student.
5. Finance – po základních fázích, jako je například tvorba učebních materiálů a jejich distribuce, náklady na výuku klesají. Finanční náklady jsou poté zúženy především pro ohodnocení realizátorů, kteří vedou kurzy. Z tohoto pohledu je patrné, že forma tohoto výukového programu je výhodná při dlouhodobém, případně opakovaném využívání.
16
Nevýhody e-learningu
1. Závislost na technologickém vybavení – přístup ke komunikačním či audiovizuálním prostředkům, které jsou nezbytné pro tu, či onu formu e-learningového studia (stolní počítač, notebook, vhodný mobilní telefon…). V současné době to již není tak významnou překážkou jako v nedávné minulosti.
2. Dle složení cílové skupiny, tedy množiny studentů, kteří se zúčastňují e-learningového vzdělávání, je nutno zvolit vhodnou formu e-learningového studia. Existují osobnosti, které bez průběžného dozoru si neumí zorganizovat čas studia. Rovněž někteří jednotlivci jsou závislí na poznámkách, které si vpisují do papírové formy studijních podkladů, což v případě uzamčených studijních materiálů není možné. Rovněž někteří jednotlivci ztrácejí na obrazovce vizuální přehled a stálé přesouvání textů po obrazovce je znervózňuje. Především to lze vidět u starších studentů, jejichž školní výuka na všech stupních probíhala klasickou, tj. papírovou formou studijních podkladů. Proto je věcí manažera studia, aby při zadávání a následné realizaci projektu e-learningového studia všechny tyto aspekty uvážil a zvolil jeho vhodnou formu.
3. Standardizace – standardizace technologie není v současné době již velkým problémem, protože již byly vypracovány příslušné normy. Problémem zůstává ovšem standardizace výukového programu a obsahu, protože elektronická forma vyučování v žádném případě nemůže opisovat výuku s papírovou formou podkladů a výkladem lektora před tabulí. Ale i v tomto případě, v současné době, je snaha sjednotit tyto formy elektronického vyučování tak, aby byly co nejúčinnější a umožnily přenést požadované množství informací. Jednodušší situace je v případech e-learningových projektů v jednotlivých institucích, které zpravidla kladou na studující jednotné, v dané instituci standardně zaužívané, požadavky a problematika se týká studujícími všeobecně známé náplně práce dané instituce (např. opravárenské podniky, banky…).
17
1.3.
E-learningový tým
Na realizaci e-learningového vzdělávání se podílejí lidé, z nichž každý plní určitou úlohu. Jsou zde na jedné straně realizátoři projektu, a na straně druhé vzdělávající se účastníci, tedy dvě hlavní skupiny hrající svébytné role. Celá tato množina osob, vedená manažerem, se nazývá e-learningový tým, jehož hlavní podsegmenty tvoří autoři studijních materiálů, tutoři studia a vlastní studenti.
1.3.1. Tutor Tutor je osoba dohlížející na studující osoby pomocí e-learningu. Tyto osoby řídí a hodnotí je. Role tutora je při vlastní realizaci e-learningového studia nejpodstatnější. Náplní jeho činnosti je řízení studia, komunikace se studenty, vedení studentů, řízení diskuzí a řešení problémů. Může, ale nemusí, být zároveň i autorem distančního textu. Mezi vlastnosti tutora jako persony by měla patřit schopnost dobré komunikace a schopnost cílevědomě řídit svou skupinu studentů. Nezajišťuje výuku formou přednášek, ale podporuje své studenty při jejich studiu. Snaží se vést své studenty k tomu, aby si byli schopní na svou otázku, za použití nabytých znalostí, odpovědět sami. Tutoři mají své charakteristické povinnosti11: •
Pomoc studujícím při zpracování individuálního studijního plánu, zhodnocení jeho studijní motivace, vstupních znalostí a studijních předpokladů.
•
Pomoc při řešení studijních problémů studujících, které vznikají během studia a nejsou natolik závažné, aby vyžadovaly pomoc odborného pracovníka. Tutor spolurozhoduje o úpravách studijního plánu studujících.
•
Konzultace, týkající se obsahu učiva. Tutor (není li zároveň autorem distančního textu) zabezpečuje komunikaci mezi experty a studujícími.
•
Opravy (hodnocení) samostatných prací studujících.
•
Celkové hodnocení výsledků studia jednotlivých členů studijní skupiny.
•
Transfer evaluace (vyhodnocení úspěšnosti splnění cílů) předmětů k manažerům studia.
11
ZLÁMALOVÁ, H. Tutor v distančním vzdělávání. Olomouc: COaDV UP,2002
18
Obecně lze roli tutora rozdělit do 4 základních oblastí: •
Tutor hodnotí samostatné práce (POTy12) a sděluje výsledky studujícím.
•
Tutor zodpovídá dotazy studujících – moderuje diskuse (preferuje se elektronická komunikace).
•
Tutor vede tutoriály (dílčí shrnutí a hodnocení průběhu studia).
•
Tutor pomáhá studujícím překonávat studijní obtíže.
1.3.2. Studující Studující, tedy „spotřebitelé“ předávaných informací, tvoří významnou část e-learningového týmu. Studující se zde ocitá v jiné roli než student prezenčního studia. Podstata úspěšnosti jeho studia je založená především na ochotě studovat samostatně. Pro distanční formu studia musí student splňovat níže uvedené podmínky: •
Musí být kvalitně motivovaný
•
Musí si umět dobře zorganizovat čas
•
Musí být počítačově gramotný
•
Musí si být vědom zodpovědnosti za své studium
Postup studia, který se ovšem nijak významně neliší od postupu u studia prezenčního, by měl vypadat asi takto: 1. Ve studiu postupujeme od jednoduchého ke složitějšímu – až pochopíme jednoduché, tak můžeme postoupit k učení se složitějšího 2. V době kdy jsme nejvíc psychicky výkonní se učíme nejvíce náročnou látku – jednoduchou látku je možné pochopit kdykoliv i v případě, že je student unaven, což ale logicky neplatí při učení látky složité. Z tohoto důvodu je nezbytné si předem rozvrhnout čas a využívat k pochopení složitější látky dobu, která je pro naše vnímání nejvhodnější.
12
POT = práce opravovaná tutory
19
3. Každý problém se učíme jako celek – při učení je nutno vyloučit přeskakování od jednoho problému ke druhému. Důležité je pochopení problému od základu a pak je možné přecházet na další detaily problému. 4. Významnou roli hrají poznámky a opakování látky – vždy je nezbytné si dělat
poznámky, můžeme se k nim vždy, kdykoli, vrátit.
1.3.3. Manažer studia Funkce manažera v e-learningovém týmu představuje vedoucí prvek týmu, tedy osobu se schopností řídit a koordinovat celé studium. Manažer studia spolupracuje s tutory i autory studijních materiálů v rámci e-learningu.
1.3.4. Autor studijních materiálů Autor studijních materiálů má za úkol tvorbu plnohodnotného vzdělávacího materiálu, který bude mít kvalitní obsah a formu. Z logiky funkce tedy vyplývá, že musí být výtečně teoreticky i prakticky znalý problematiky, ke které vytváří studijní materiály. Měl by se držet určitých didaktických zásad. •
Komplexnost – obsah elektronického textu by měl mít logickou návaznost a uspořádání studia.
•
Aktivita – text by měl umožňovat aktivitu studujících, případně umocňovat zájem studenta o dané téma.
•
Samostatnost – student se vzdělává sám s použitím distančního textu
•
Přiměřenost – texty musí být jednoduché, jasné, bez zbytečně zavádějících informací, které nejsou pro danou skupinu studentů důležité. Vždy je nutné vycházet z požadavku granulovanosti textu.
20
Obrázek 5 Informační granule13
1.4.
E-learning ve vzdělání dospělých
Celoživotní vzdělávání, potažmo neustálý proces učení, patří mezi důležitou oblast v životě člověka. Použít lze definici Kuliče, která říká, že „učení je proces, v jehož průběhu a důsledku mění člověk svůj soubor poznatků o prostředí přírodním i lidském, mění své formy chování a způsoby činnosti, své vlastnosti osobnosti a obraz sama sebe i své vztahy k lidem kolem sebe a ke společnosti, ve které žije – a to směrem k jejich rozvoji a vyšší účinnosti. K těmto změnám dochází na základě zkušeností, tj. výsledků předcházejících činností, které se transformují na systémy znalostí - na vědění. Jde přitom o zkušenost individuální nebo o přijímání a osvojování si zkušenosti společenské“14 Lze tedy říci, že proces učení nám formuje naši osobnost a zároveň rozšiřuje naše znalosti, čímž nám poskytuje předpoklady pro plnější, aktivnější a tvořivější život. V dnešní době nám přístup k informacím, rozvíjejících naše znalosti, usnadňují moderní technologie. Velké množství těchto informací je distribuováno pomocí elektronických sítí. Informace a lidské vědění existuje samozřejmě stále v tištěné podobě knih nebo časopisů,
13
Kamil Kopecký. E-learning (nejen) pro pedagogy. První vydání, strana 52. HANEX 2006, ISNB 80-8578350-9 14 Kulič Václav. Psychologie řízeného učení. Praha, strana 21.Academia, 1992,ISNB 80-200-0447-5.
21
ale i pro tato média jsou moderní technologie nezbytné. Využití je například v elektronických katalozích, které oproti tištěné podobě mají výhodu v rychlé přístupnosti k požadovanému tématu.
Vzdělávat se můžeme hned z několika důvodů. Může to být např. cílené doplnění a rozvíjení znalostí z důvodu lepší orientace v dané profesní problematice, přeškolení nezbytné pro přechod na jinou pozici v pracovním procesu zprostředkovanou zaměstnavatelem, ale i pouhá potřeba načerpání informací pro vnitřní uspokojení daného člověka. Faktem ale zůstává, že zodpovědnost za rozvíjení svých znalostí bude zřejmě v budoucnu výrazně přesunuta na každého jednotlivce a tím i bude na jeho vůli významně ovlivnit svou zaměstnatelnost. Bohužel, ale vzhledem k výrazné vlastnosti značné části populace, kterou je jistá duševní „pohodlnost – lenost“, může se přesunutí zodpovědnosti rozvíjení znalostí jen na jednotlivce velmi nepříznivě podepsat na celkové vzdělanosti obyvatel.
Dokud běžně využitelné technologické prostředky neumožňují volný pohyb ve 3D virtuálním prostoru, a tudíž je pro vzdělávání dospělých ve firmách či školách dosud nejvýhodnější a nejvíce používané smíšené vzdělávání, tedy kombinace e-learningu a prezenčních forem výuky (Blended e-learning), viz výše. V rámci kombinace prezenční (tváří v tvář) a distanční formy lze jednoduše smísit internetovou výuku s výukou prezenční, výuku podporovanou multimédii (výukové programy, encyklopedie…) apod. Vždy je nutné hned v začátku si uvědomit, co a jak chci cílovou skupinu naučit a zároveň specifikovat veškeré důležité aspekty výuku ovlivňující. Je nutno si pro své potřeby podrobně rozebrat a zodpovědět si otázky z následujícího schématu (viz Příloha č. 1).
•
Studující - osobnostní charakteristika studujících Vztah k moderním technologiím, schopnost používat multimedia, internet apod., věková struktura, obecně vztah k práci s informačními technologiemi ICT.
•
Cíl Nutno stanovit naprosto konkrétně cíl, tedy přesně čeho je nutno dosáhnout, např.: schopnost samostatně a bezchybně seřizovat parametry motoru.
22
•
Souvislosti Psychický a fyzický stav studentů, zda jsou pro studium motivováni a jak dalece je bude studium unavovat.
•
Organizace, infrastruktura Dle povahy výuky je nutno oddělit nezbytná praktická cvičení na modelech, přípravcích a agregátech od části studia využívající ICT, uvážit úroveň technologického vybavení instituce, možný objem financí a obecně vztah vedení k zavádění elektronických podpor vzdělávacího procesu.
•
Obsah Kvalitně zpracovaný vzdělávací obsah je základní podmínkou pro úspěšnost daného studia. Vhodná kombinace teoretické a praktické části v průběhu studia prokládaná konzultacemi a testy je nezbytná pro úspěšné splnění cíle.
23
2.
Praktická část
Návrh e-learningového systému pro proškolení servisních zaměstnanců podniku je návrh projektu, který se zaobírá vytvořením vzdělávacího kurzu, včetně důležitých součástí jako je analýza, tvorba e-learningového týmu, časový plán, distanční text a závěr studia. Praktická část je návrhem hypotetického projektu, který si objednal určitý zákazník, a tudíž je i plně funkční. Nejdůležitější část, za kterou lze považovat distanční text a jeho odbornou náplň, je tedy plně funkční www (World Wide Web15) stránka, i když ve stavu offline, umožňující poskytnout studentům veškeré důležité informace. V předkládané práci, jsou pouze vynechány studijní materiály důvěrné povahy. Protože téma kurzu odpovídá skutečně jedné z mnoha činností, které náš podnik v rámci armády ČR zajišťuje, pro kontrolu odborné úrovně distančního textu, byly tyto stránky předloženy specialistům, věnujícím se této problematice (opravě a seřizování motorů TV3-117 v provozu), kteří je po obsahové stránce odsouhlasili.
2.1 Úvod Kurz bude probíhat kombinovanou formou. Praktická část, tj. skutečný kontakt s technikou, bude prováděn na dílnách a zkušebnách podniku. Veškeré dostupné učební texty jsou zpracovány a vloženy do programu, který bude distribuován studentům. Pro zpracování učebních materiálů byl vybrán program Microsoft FrontPage. Dle vnitřních pravidel podniku není žádoucí zpracování www stránek a jejich umístění na internet, tedy formou online. Program s učebním textem bude studentům poskytnut přes paměťový nosič CD-ROM. Přístup ke studijním materiálům lze umožnit i na podnikovém portálu. Z uvedených důvodů se námi vybraný nástroj pro tvorbu multimediálního vzdělávacího obsahu, ve kterém byly zpracovány učební materiály, jeví jako zcela ideální. Lze jej využívat k distribuci jak formou offline, tak i též v případě budoucího uvážení i formou online. V následujících řádcích Vás seznámím s funkčními www stránkami, v offline podobě, které jsou vytvořeny pro potřeby výukového kurzu LOM PRAHA s.p.
15
Systém provázaných hypertextových dokumentů na internetu
24
2.2 Analýza
Tabulka 3 Analýza (vlastní tvorba)
25
2.3 Tvorba e-learningového týmu Po zodpovězení základních otázek pro vypracování nezbytné analýzy následuje vytvoření a personální obsazení e-learningového týmu, který bude školící program realizovat. Vzhledem ke skutečnosti, že podnik zaměstnává velký počet odborníků a je schopen složit e-learningový tým vlastními silami, nevzniká proto žádná potřeba doplňovat tým externími partnery.
2.3.1 Manažer studia
Tabulka 4 Manažer studia (vlastní tvorba)
2.3.2 Tutor
Tabulka 5 Tutor (vlastní tvorba)
26
2.3.3 Autor studijní materiálů
Tabulka 6 Autor studijních materiálů (vlastní tvorba)
2.3.4 Studující
Tabulka 7 Studující (vlastní tvorba)
27
2.4 Časový plán
Tabulka 8 Časový plán studia str.1 (vlastní tvorba)
28
Tabulka 9 Časový plám studia str.2 (vlastní tvorba)
Časový plán zobrazuje studentům časové informace o průběhu studia. Z tohoto dokumentu jsou studenti schopni vyčíst, kdy bude začínat a končit přednáška ke konkrétní problematice a jak musí zorganizovat svou denní náplň, aby byli schopni doplnit si znalosti potřebné pro další přednášku či praktickou výuku. Dále je možné z časového plánu vyčíst data, která informují studenty o důležitých skutečnostech, mezi které patří datum přednášek, datum zkoušky a závěrečného testu, místo kde bude výuka probíhat a čas určený k samostudiu.
29
2.5 Distanční text V následných řádkách Vás seznámím s funkčními www stránkami, v offline podobě, které jsem vytvořila pro potřeby výukového kurzu LOM PRAHA s.p.
2.5.1 Hlavní strana Po otevření programu se nám zobrazí hlavní strana výukového programu. V levé části, jsou umístěny názvy kapitol s odkazy na další stranu s konkrétními materiály. V případě, že bude umístěn program na portál podniku, jsou zde umístěny i kontakty pro uživatele. Upozornění je předepsaná informace o povinném dodržení pravidla o zákazu šíření těchto materiálů mimo podnik. Důležitou součástí je i odkaz „ zpět na hlavní stranu“, který umožňuje jednoduchý přesun z jakékoli jiné podkapitoly na úvodní stránku.
Obrázek 6 Hlavní strana (vlastní tvorba)
2.5.2 Učební materiály - texty Kapitola „učební materiály – texty“ je nejobsáhlejší stranou se studijními texty těchto www stránek. Lze zde naleznout kompletní popis motoru TV3-117 a jeho systémů. Tyto materiály 30
jsou velmi obsáhlé a doplněny jsou schématy, fotografiemi a grafy zobrazenými v samotném konkrétním souboru. Otevírání souboru lze provést dvěma způsoby, použití konkrétního způsobu záleží na rozhodnutí uživatele.
Obrázek 7 Učební materiály - texty (vlastní tvorba)
První možné otevření textu je klasickým kliknutím levého tlačítka myši a následném rozbalení souboru v předem určeném okně www stránek. Druhou možností rozbalení dokumentu je otevření souboru, se studijními materiály, v novém okně. To lze provést označením konkrétního vybraného dokumentu a následném kliknutím pravého tlačítka myši. Rozbalí se nám nabídka s možnostmi otevření souboru. Po vybrání volby Otevřít odkaz v novém okně bude soubor rozbalen do samostatného okna internetového prohlížeče. Lze využít i možnosti Otevřít odkaz v nové záložce. Takto otevřený dokument bude zobrazen k následnému použití na vrchní liště stránek. Výhodou otevírání souboru druhým způsobem je, že tento otevíraný obsah, nebude zobrazen pouze v předem určeném okně, ale jeho zobrazení bude provedeno samostatně na celou stranu dokument nám tímto automaticky nabízí text a fotografie ve zvětšeném rozlišení.
31
a prohlížený
Obrázek 8 Otevření dokumentu - první varianta (vlastní tvorba)
Obrázek 9 Otevření dokumentu - druhá varianta (vlastní tvorba)
32
Obrázek 10 Otevření dokumentu – druhá varianta náhled v novém okně (vlastní tvorba)
Ať už si uživatel vybere první či druhou možnost otevření souboru, vždy bude dokument zobrazen ve formátu PDF. Z toho důvodu je doporučována instalace programu Adobe Acrobat Reader. Odměnou za instalaci a použití tohoto programu nám budou užitečné funkce, využitelné v otevřeném dokumentu, jako například zoom stránky, tisk a uložení dokumentu, listování stránek, přechody stránek pomocí miniatur a také vyhledávání konkrétních slov v dokumentu. Návrat z otevřeného dokumentu je možný provést kliknutím na odkaz Zpět na učební materiály – texty nebo využít zpětného kroku, který nabízí kterýkoli internetový prohlížeč. V případě výběru otevření textu v novém okně bude okno uzavřeno křížkem umístěným v pravém horním rohu.
2.5.3 Učební materiály – galerie Tato složka obsahuje, jak je vidět na printscreenu, kapitoly schémata, fotografie a výkresy. Pod každým tématem je zobrazená konkrétní galerie obsahující fotografie uvedené problematiky. Například pod odkazem Výkresy jsou zmenšené náhledy technických výkresů, které lze po označení myší a následném dvojkliku otevřít a zvětšit. 33
Obrázek 11 Učební materiály – galerie (vlastní tvorba)
Obrázek 12 Učební materiály – galerie složka výkresy (vlastní tvorba)
Odkaz Fotografie, jako jediný z této sekce, umožňuje přechod na další podsložky, které zobrazují fotografie rozdělené do určitých kategorií. Kategorie jsou tři a obsahují fotografie agregátů motoru, fotografie motorů z různých pohledů a fotografie řezu motoru. 34
Obrázek 13 Učební materiály – galerie/fotografie (vlastní tvorba)
2.5.4 Seřizování motoru Tato strana nabízí pouze jedno téma, kterým je seřizování motoru a obsahuje velké množství studijních materiálů věnující se této problematice. Prohlížení uvedených odkazů a jejich návrat do seřizovací sekce, funguje na stejném principu jako u učebních materiálů - textů. Možnost zobrazení souboru je pouze a jedině na rozhodnutí uživatele, tedy studenta. Student má opět možnost výběru zobrazení ve formě otevření souboru v samostatném okně či nikoli.
35
Obrázek 14 Seřizování motoru – hlavní strana (vlastní tvorba)
2.5.5 Testy Pro ověření nastudovaných informací slouží sekce Zkušební testy. Student má zde možnost výběru ze 4 druhů testů, které otestují jeho načerpané znalosti z vložených témat. Obsah testů odpovídá vloženým materiálům na stránkách, to znamená, že testy jsou připraveny z pouze z těchto materiálů a proto se nemůže se stát, že by odpovědi na zkušební otázky nebyli v uvedených materiálech dohledatelné. Testy jsou pouze informační a jejich výsledky nejsou nikam zasílány. Záleží tedy pouze na dobré vůli studenta, zda tyto testy bude ve svém zájmu poctivě a bez nahlížení do studijních materiálů vyplňovat. Certifikát pro práci s motory TV3-117 bude vydáván na základě složení „ostrého“ testu, který bude vyplňován studenty v učebně podniku a následném ústním přezkoušení. Otázky kladené ve zkušebních testech, tvořených pro složení závěrečné zkoušky, budou odpovídat formě otázek uvedených v sekci zkušební testy. Z tohoto je patrné, že obcházení kapitoly zkušební testy není vhodné.
36
Zkušební testy jsou tvořeny formou doplňování. Každý z uvedených testů obsahuje deset kontrolních otázek se třemi možnostmi odpovědí. Každé otázce odpovídá pouze jedna správná odpověď. Sekce Zkušební testy, jak bylo uvedeno, obsahuje určitý počet testů, které jsou rozděleny podle jednotlivých modulů motoru, jeho systémů a agregátů, včetně jejich seřizování. Rozšíření počtu těchto testů je možné. Jediná logická podmínka k rozšíření je, že obsah testů musí být dohledatelný v poskytnutých studijních materiálech.
Obrázek 15 Zkušební test k vyplnění (vlastní tvorba)
Po vyplnění odpovědí u všech deseti otázek a po kliknutí na tlačítko Hodnocení uvedené na konci testu, proběhne okamžité vyhodnocení testu. Maximální bodové ohodnocení je deset. Za každou správnou odpověď je připsán jeden bod. Po vyhodnocení testu
a
následném sdělení konečného počtu získaných bodů, bude mít student možnost kontroly špatných a správných odpovědí. Správné odpovědi jsou značeny zelenou barvou a špatné červenou. Testy tudíž umožňují i zpětnou kontrolu vyplněných otázek.
37
Obrázek 16 Vyhodnocení testu (vlastní tvorba)
K Testu č.4 – Seřizování motoru jsou jako nápověda k dispozici fotografie s popsanými seřizovacími prvky. Odkaz na uvedené fotografie je použitelný jak z náhledu hlavní strany testů, tak i při otevření testu ke kterému se váží. To znamená, že student vyplňující Test č.4 – Seřizování motoru je schopen tyto fotografie otevřít i průběhu vyplňování testu a vizuelně si ozřejmit polohu daného seřizovacího prvku.
Otevření testu Seřizování motoru je stejné jako otevření ostatních testů. Kliknutím na odkaz Test č. 4 se zobrazí test, který je student schopný začít vyplňovat. Zároveň je vhodné otevřít si k tomuto testu doplňující fotografie. Doporučený styl otevření je formou příkazu Otevřít odkaz v nové záložce. Touto formou je zobrazit všechny fotografie najednou a v případě potřeby pouze přepínat mezi otevřenými záložkami.
38
Obrázek 17 Otevření testu č.4 společně s doplňujícími fotografiemi (vlastní tvorba)
Obrázek 18 Fotografie k testu č.4 s popisem seřizovacích prvků (vlastní tvorba)
39
2.6 Závěr studia – vyhodnocení kurzu Závěrem studia pro školené účastníky kurzu jsou test a ústní zkoušky znalostí před zkušební komisí a následně pro úspěšné absolventy certifikát opravňující k vykonávání činností v rozsahu odborné náplně kurzu. Proto je součástí předkládaných materiálů i dotazník hodnocení školení / kurzu (viz Příloha č. 2), který bude sloužit pro vyhodnocení úspěšnosti kurzu a věcných připomínek z pohledu studentů. Je následně věcí manažera studia využít tyto vyplněné dotazníky spolu s posouzením úspěšnosti kurzu z hlediska procenta získaných certifikátů z celkového počtu studentů a rozborem případných organizačních či odborných závad, které se během realizace kurzu vyskytly, k návrhu organizačních či jiných změn ve struktuře a procesu realizace daného kurzu do budoucna. Rovněž názory tutorů a autorů distančních textů je nutno konfrontovat s těmito dotazníky a promítnout je do výše uvedených změn.
Poznámka: Jak bylo na začátku praktické kapitoly popsáno, předkládaný návrh výukového programu z hlediska odborného obsahu splňuje požadavky nutné pro využití ke skutečnému vzdělání zaměstnanců firmy, a po jeho zavedení do informačního systému LOM Praha s.p. je jeho skutečné využití reálné. Jak bylo rovněž již výše uvedeno, po předvedení návrhu a jeho posouzení odborníkem
na letecké motory typu TV3-117
jak obsahově, tak i formou
provedení byl posouzen jako plně využitelný v budoucnu pro potřeby pravidelných školení v LOM Praha s.p. Stránky vytvořené pro tento výukový kurz tvoří součást této bakalářské práce a jsou připojeny k této BP na CD nosiči.
40
Závěry a doporučení Vzdělávací proces je jednou z nejdůležitějších součástí života lidí a naprosto nezbytnou podmínkou dalšího vývoje jak jednotlivce, tak i celého druhu. V závislosti na prudkém rozvoji techniky bylo v posledních desetiletích dosaženo i výrazné kvalitativní změny v oblasti výuky a vzdělávání, dnes charakterizované jako systém výuky cestou e-learningu. V současnosti nám k širšímu a jednoduššímu přístupu ke vzdělání velmi napomáhají informační a komunikační technologie, které vzdělávací proces namnoze usnadňují a nabízí nám stále nové možnosti v rozvíjení metod výukového procesu. Vývoj nových informačních a komunikačních technologií postupuje rychle a proto lze předpokládat, že budou nabízeny stále nové a modernější postupy a metody potřebné k zajištění ještě efektivnějšího výukového procesu. Zcela nezbytným a nepostradatelným faktorem ovlivňujícím úspěšnost e-learningového vzdělávání, ovšem v řadě případů nedoceněným, je co nejhlubší znalost mentality, osobnostních a volních vlastností cílové skupiny, pro kterou je projekt vytvářen a tudíž i následný průběh a přizpůsobení formy výukového procesu s cílem co nejefektivnějšího účinku na danou cílovou skupinu. Pouze akceptování úlohy obou hlavních faktorů, tedy rozsah využití aktuelních možností informativních technologií spolu s využitím moderních poznatků o filosofii a metodikách vzdělávacích systémů vhodných pro konkrétní cílové skupiny může splnit požadovaný úkol, tedy zpřístupnění potřebných informací širokému okruhu zájemců o vzdělání, zvýšení úrovně a hodnoty znalostí a zefektivnění vzdělávacího procesu spolu s optimální návratností vložených nákladů.
41
Seznam použité literatury 1. KOPECKÝ, Kamil. E-learning nejen pro pedagogy. 1.vyd. Olomouc: HANEX, 2006. 125 s. ISBN 80-85783-50-9. 2. KULIČ, Václav. Psychologie řízeného učení, 1. vyd. Praha: Academia, 1992. 187 s. ISBN 80-200-0447-5. 3. ZLÁMALOVÁ, Helena. Tutor v distančním vzdělávání. 1. vyd. Olomouc: 2002. Centrum otevřeného a distančního vzdělávání UP, 2002. 142 s. ISNB 80-244-0283-1. 4. ZOUNEK, Jiří, E-learning – jedna z podob učení v moderní společnosti. 1.vyd. Brno: 2009. 161 s. ISBN 978-80-210-5123-2
Internetové články 1. E-LEARNING A BLENDED LEARNING: Dostupný z WWW:
2. E-LEARNING CENTRUM: [cit. 2011-06-16]. Dostupný z WWW: 3. KOPECKÝ, Kamil: Aplikace E-learningu , 2006 [cit. 2011-06-16]. Dostupný z WWW:
< http://www.net-university.cz/download/seminar/3.ppt > 5. LERNING MANAGEMENT SYSTÉM: [cit. 2011-06-16]. Dostupný z WWW: 6. MICROSOFT FRONTPAGE školení: Dostupný z WWW: 7. PEJŠA, Jan: LCMS a LMS, vývoj kurzu, [cit. 2011-06-16]. Dostupný z WWW: < http://www.kontis.cz/soubory/LMS_LCMS.pdf >
42
Seznam tabulek Tabulka 1 České systémy pro řízené vzdělávání ................................................................. 10 Tabulka 2 Zahraniční komerční systémy pro řízené vzdělávání ......... Chyba! Záložka není definována. Tabulka 3 Analýza (vlastní tvorba) ..................................................................................... 25 Tabulka 3 Manažer studia (vlastní tvorba) .......................................................................... 26 Tabulka 4 Tutor (vlastní tvorba).......................................................................................... 26 Tabulka 5 Autor studijních materiálů (vlastní tvorba) ........................................................ 27 Tabulka 6 Studující (vlastní tvorba) .................................................................................... 27 Tabulka 8 Časový plám studia str.2 (vlastní tvorba) ........................................................... 29
Seznam obrázků Obrázek 1 Online forma (vlastní tvorba)............................................................................. 13 Obrázek 2 Offline forma (vlastní tvorba) ............................................................................ 13 Obrázek 3 ICQ3 ................................................................................................................... 14 Obrázek 4 Skype.................................................................................................................. 15 Obrázek 5 Informační granule ............................................................................................. 21 Obrázek 6 Hlavní strana (vlastní tvorba)............................................................................. 30 Obrázek 7 Učební materiály - texty (vlastní tvorba) ........................................................... 31 Obrázek 8 Otevření dokumentu - první varianta (vlastní tvorba) ....................................... 32 Obrázek 9 Otevření dokumentu - druhá varianta (vlastní tvorba) ....................................... 32 Obrázek 10 Otevření dokumentu – druhá varianta náhled v novém okně (vlastní tvorba) . 33 Obrázek 11 Učební materiály – galerie (vlastní tvorba)...................................................... 34 Obrázek 12 Učební materiály – galerie složka výkresy (vlastní tvorba) ............................. 34 Obrázek 13 Učební materiály – galerie/fotografie (vlastní tvorba) ..................................... 35 Obrázek 14 Seřizování motoru – hlavní strana (vlastní tvorba) .......................................... 36 Obrázek 15 Zkušební test k vyplnění (vlastní tvorba)......................................................... 37 Obrázek 16 Vyhodnocení testu (vlastní tvorba) .................................................................. 38 Obrázek 17 Otevření testu č.4 společně s doplňujícími fotografiemi (vlastní tvorba) ........ 39 Obrázek 18 Fotografie k testu č.4 s popisem seřizovacích prvků (vlastní tvorba) .............. 39
43
Přílohy
44
Příloha č.1
Rozhodující složky blended learningu16
16
Kamil Kopecký, E-learning (nejen) pro pedagogy. První vydání, strana 30, HANEX 2006, 80-85783-50-9
45
ISNB
Příloha č.2
46
