Důvěrné! Praha, květen AutoSAP. Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! Evidovaný výtisk č

Důvěrné! Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Z á k l a d n í ú d a j e a fa k ta

Aktualizace za rok 2011 Zpracoval: sekretariát AutoSAP

Praha, květen 2012

© AutoSAP Evidovaný výtisk č.:

OBSAH strana

2

1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR Výroba automobilů ve světě za rok 2011 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Soutěž „Podnik roku 2011“ v českém automobilovém průmyslu

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 10.5.2012) 2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2012

3. Složení vozového parku v České republice

4 12 22 28 49 53

59 59 79 85 89 91 95 115 131 137 156 167 169 173

175 175 177 184

3.1 Základní údaje a shrnutí 3.2 Údaje Centrálního registru vozidel 3.3 Ukázky zpracování možných výstupů

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel

193

4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla 4.3 Tuzemský trh - shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi

193 199 205

206 206 210 216

5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci AutoSAP

218

6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika

219 228

7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2011 8. Závěr

230 9 234

Příloha - souhrnné údaje za dalších 35 firem autoprůmyslu ČR

5 stran

Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2007- 2011 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2012 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 31.12.2011) PRŮMĚRNÉ MZDY A POČTY PRACOVNÍKŮ (údaje za rok 2011)

Soubor: APCR2011.DOC

1

© AutoSAP, květen 2012

1. Úvod Přehled o souhrnných výsledcích firem automobilového průmyslu působících na území České republiky je Sdružením automobilového průmyslu (dále jen AutoSAP) vydáván na přelomu května a června a to již od roku 1994. Poprvé byl zpracován s údaji za rok 1993. Všechna vydání tohoto podkladu jsou archivována v sekretariátu AutoSAP. Přehledy za roky 1999 až 2011 jsou umístěny též na internetových stránkách AutoSAP v rubrice „JEN PRO ČLENY / SOUHRNNÉ PŘEHLEDY a PUBLIKACE“. Základním účelem této jinak nedostupné publikace je poskytnout představitelům a odborným pracovníkům firem zapojených do činnosti AutoSAP hlavní údaje popisující vývoj a současný stav automobilového průmyslu České republiky, jakož i jeho význam pro ekonomiku České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy zapojené do činnosti AutoSAP tvoří cca 85 - 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu, resp. počtem pracovníků). Stejně tak jako v předchozích letech byly i v počátku roku 2012 osloveny další firmy s automobilovou výrobou nezapojené do činnosti AutoSAP se žádostí o poskytnutí základních údajů za rok 2011 (seznam těchto firem je uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Údaje byly získány od 35 firem. Při zpracování podkladu jsou základním zdrojem data sdělená firmami zapojenými do činnosti AutoSAP, v dílčích částech jsou pak použity údaje z jiných zdrojů (Český statistický úřad, Centrální registr vozidel, Svaz dovozců automobilů, ministerstva). Pokud některé firmy nezaslaly potřebné údaje (resp. za některé firmy nebyla data k dispozici), byly použity kvalifikované odhady. Tento postup však neovlivňuje vypovídací schopnost tohoto materiálu, neboť vychází z dlouhodobě podchycených trendů ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je přitom třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích AutoSAP. To je dáno tím, že pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2011) byly v některých případech použity upřesněné údaje jednotlivých firem za předchozí roky, dále změnami v členské základně AutoSAP a zpřesněnými (revidovanými) údaji z dalších veřejně dostupných zdrojů, především z Českého statistického úřadu (ČSÚ). Podklad „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ AKTUALIZACE ZA ROK 2011“ vytváří spolu s dalšími periodickými publikacemi AutoSAP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2007 - 2011“, „ROČENKA 2012“) základní informační i argumentační souhrn materiálů, který je možno využívat jak pro potřebu firem AutoSAP, tak při jednáních na různých úrovních (orgány státní správy a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři). Údaje uvedené ve výše zmíněných publikacích jsou v průběhu roku průběžně doplňovány dalšími statistickými podklady a údaji z databanky AutoSAP (jedná se např. o měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE O PRŮMĚRNÝCH MZDÁCH A POČTECH PRACOVNÍKŮ“ nebo rovněž pololetně vydávaná publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto a další informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému AutoSAP elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou aktuální základní i podrobnější údaje zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP (podrobnější většinou v rubrice „JEN PRO ČLENY“). Tato publikace zachycuje v delší časové řadě vývoj ekonomických ukazatelů spolu s jejich promítnutím na vývoj českého automobilového průmyslu.


2


Zasedání Rady ředitelů (Valná hromada) AutoSAP, konaná pravidelně počátkem června je vždy prvním místem, kde jsou uvedené materiály předávány členské základně AutoSAP. Základní údaje jsou pak prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností na Výroční tiskové konferenci AutoSAP (letos se koná dne 4.6.2012). Tato publikace je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2007 - 2011“ vydávána od roku 2009 pouze v elektronické podobě (na CD ROM), „ROČENKA 2012“ je zpracována v tištěné formě a stejně jako v předchozích letech i na CD ROM v elektronické podobě. **************************** Od roku 2002, kdy byly vytvořeny nové internetové stránky AutoSAP, je pro členskou základnu AutoSAP vytvořena samostatná rubrika „JEN PRO ČLENY“ (přístup přes heslo), kde jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem AutoSAP (s možností jejich stažení). Základní rubriky internetových stránek AutoSAP

http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: infos11 Případná změna hesla bude členské základně AutoSAP včas sdělena.

Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů či Představenstva AutoSAP, možnostech připomínkování legislativy a další) jsou vždy nejdříve uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Z této internetové stránky je přes rubriku „UPOZORNĚNÍ“ umožněn mimo jiné přímý přístup i na webové stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje (portál „AUTA NÁS BAVÍ“, Soubor: APCR2011.DOC

3


„IQ Industry“), od května roku 2010 pak na stránky Technologické platformy „VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU“ a od roku 2011 též projekt „AutoAdapt“ a další.

**************************** Zpracoval: Ing. Šípek

1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export, průměrné mzdy a případně dalších) je pravidelnou součástí této publikace. Nutno však, tak jako každý rok, upozornit, že ze strany ČSÚ dochází k úpravě hodnot za předchozí rok. Dále publikované údaje se tedy mohou částečně lišit od údajů publikovaných v předchozích vydáních tohoto matriálu.

mil. Kč

Grafické vyjádření údajů zveřejněných ČSÚ v březnu 2012 znázorňuje diagram č. 1.1.1, další diagram č. 1.1.2 pak ukazuje vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V diagramu č. 1.1.3 jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to ve stálých cenách roku 2005 a v cenách běžných.

Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2011

2 500 000

3 618 461

3 559 554

3 464 657

3 635 344

3 526 071

2 918 955

2 786 789

2 685 643

2 629 135

3 000 000

2 550 148

3 500 000

2 447 359

4 000 000

3 116 056

4 500 000

3 334 815

STÁLÉ CENY roku 2005 (rok 2005 = 100%)

140%

113,2%

111,2%

114,2% 116,1%

78,5%

81,8%

84,4% 86,2%

89,4%

120% 110%

100,0%

1 500 000

150%

130% 116,7%

107,0%

2 000 000

160%

93,7%

100% 90%

1 000 000

80%

500 000

70%

0

60%

1999

2000 2001

2002 2003

2004 2005 2006

2007 2008

2009 2010

2011

Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR od r. 1990 do konce 4. čtvrtletí 2011" z 30.03.2012

Diagram č. 1.1.1


4


mil. Kč

3 809 311

3 775 237

3 739 225

3 352 599

3 116 056

2 688 107

2 567 530

2 448 557

2 500 000

2 269 695

3 000 000

2 149 332

3 500 000

2 929 172

4 000 000

3 662 573

BĚŽNÉ CENY (rok 1999 = 100%)

4 500 000

3 848 411

Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2011 240% 220% 200% 179,1% 170,4%

174,0% 175,6% 177,2%

180%

156,0%

2 000 000

160%

145,0% 136,3%

1 500 000 1 000 000

113,9%

119,5%

140%

125,1%

120%

500 000 100,0% 105,6%

100%

0 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Diagram č. 1.1.2

Výše uvedené diagramy dokumentují pokles výkonnosti českého hospodářství po roce 2008 (dopady ekonomické recese) a fakt, že úroveň „předkrizového“ roku 2008 nebyla ani v roce 2011 dosažena.

Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 2000 až 2011 15%

10%

7,59% 6,38%

5,60%

4,86%

5,07%

4,70%

5%

7,02%

6,75%

4,20% 0%

9,25%

8,97%

7,88%

3,10%

3,77%

2,74%

5,74%

4,74%

3,10%

2,15%

0,96%

1,65% 0,90%

2000/1999 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010

-2,84% -5% -4,70% -10%

ve stálých cenách roku 2005

v běžných cenách


Diagram č. 1.1.3

Dále uvedené diagramy pak dokumentují vývoj tržeb z průmyslové produkce (od roku 2000), exportu, zahraničně obchodní bilance (od roku 1995) a vývoj průměrných mezd v České republice. Tržby z průmyslové činnosti jsou ze strany ČSÚ od roku 2010 uváděny v časové řadě od roku 2000 dle klasifikace NACE Rev.2 (CZ-NACE) a to pouze jako meziroční Soubor: APCR2011.DOC

5


mil. Kč

nárůsty (indexy). Tyto údaje jsou uvedeny za celou „populaci podniků“, tedy i za subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č. 1.1.4 – údaje v tomto diagramu byly vypočteny z předchozích dat a zveřejněných meziročních indexů).

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti, ČR od r. 2000 (běžné ceny)

4 000 000 3 500 000 3 000 000

3 754 113

2008

3 501 971

2007

3 205 079

3 810 115

2003

3 823 096

2002

3 351 133

2 489 501

2001

3 090 011

2 460 069

1 000 000

2 170 038

1 500 000

2 416 474

2 000 000

2 890 048

2 500 000

2010

2011

500 000 0 2000

2004

2005

2006

Nárůst (- pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o:

2009

252 142 mil. Kč, to je

7,20%

Tržby z průmyslové činnosti celkem = údaje ČSÚ za rok 2011 (Vybrané ukazatele, Průmysl a stavebnictví, meziroční indexy)

(dle klasifikace NACE Rev.2 /CZ-NACE/ to je za celou "populaci podniků")

Diagram č. 1.1.4

Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */ (ČR, 2001 až 2011) 25%

16,09%

20%

14,08%

15% 11,36%

6,92%

10% 5%

1,80%

9,26%

8,45%

7,20%

1,20%

0% 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 -5%

-0,34% -10% -15%

-15,88%

-20% -25%

*/ Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2011 (za celou "populaci podniků").

Diagram č. 1.1.5

Po konzultaci s ČSÚ byla v roce 2010 získána zcela nová časová řada hodnot průmyslové produkce od roku 2000 (za NACE B až D). Tyto údaje jsou dle sdělení ČSÚ metodicky vhodné k hodnocení struktury průmyslové produkce. Soubor: APCR2011.DOC

6


mil. Kč

Proto je stejně jako v předchozím vydání této publikace zařazen další diagram č. 1.1.6 sestavený z těchto údajů a nově pak diagram č. 1.1.7.

Vývoj průmyslové produkce, ČR od r. 2000 */ (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)

4 000 000 3 500 000 3 000 000

2008

3 565 667

2007

3 326 182

2005

3 037 546

2004

3 511 987

2003

3 158 927

2002

2 907 222

2001

2 720 835

2 324 332

500 000

2 280 165

1 000 000

2 017 777

1 500 000

2 251 968

2 000 000

3 561 448

2 500 000

0 2000

2006

Nárůst (- pokles) průmyslové produkce ČR (2011/2010) celkem o:

2009

2010


2011

7,20%

*/ Údaje dle nové časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaj za rok 2011 = výpočet dle meziročního nárůstu)

Diagram č. 1.1.6 Upozorňujeme, že meziroční indexy vypočtené z absolutních hodnot uvedených v diagramu č. 1.1.6 nesouhlasí s běžně publikovanými indexy růstu. Důvodem je metodika výpočtu, kdy při konstrukci indexů krátkodobé statistiky (IPP, tržby z průmyslové činnosti, nové zakázky) je při výpočtu agregací použita struktura bazického roku. Při kalkulaci těchto výstupů se navíc řeší meziroční srovnatelnost z hlediska odvětvového zatřídění. Tato praxe je v souladu s metodickým manuálem Eurostatu.

Meziroční indexy růstu průmyslové produkce **/ (ČR, 2001 až 2011) 25%

17,06%

20% 15%

12,74%

11,61% 6,85%

10% 5%

1,25%

9,50%

8,66%

6,90%

1,94%

0% 2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 -5%

-1,39% -10% -15%

-13,51% -20% -25%

**/ Údaje dle časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaj za rok 2011 = výpočet dle meziročního nárůstu)

Diagram č. 1.1.7


7


Z diagramů č. 1.1.4 až 1.1.7 vyplývá, že od roku 2000 byl rok 2009 zatím jediným rokem, kdy došlo k razantnímu poklesu průmyslové produkce oproti předchozímu roku (pokles 2008/2007 činil jen 0,34 %, resp. dle nové číselné řady došlo k poklesu o 1,39 %).

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR

%

(rok 1990 = 100%, tj. 1 856 479 mil. Kč, běžné ceny) 200 180 160 140

20

170,0

158,6

145,2

172,6

153,9

128,4

111,6

104,9

101,9

99,7

88,4

87,3

81,2

76,4

71,9

66,1

64,7

72,1

40

78,3

60

100,00

80

138,5

100

173,1

120

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ

Diagram č. 1.1.8

2 138 623,1

2 473 735,6

2 479 233,9

1 868 586,0

1 370 930,0

1 254 860,0

1 269 634,0

908 756,0

834 227,0

601 680,0

1 000 000

566 171,0

1 500 000

709 261,0

2 000 000

1 121 099,0

2 500 000

1 722 657,0

3 000 000

2 144 573,0

3 500 000

2 532 797,2

Vývoj exportu ČR od roku 1995

m il. Kč

2 869 802,0

Výše uvedené diagramy jasně dokumentují průběh ekonomické recese a její vliv na tuzemskou průmyslovou produkci. V podstatě totéž platí o exportu České republiky (viz diagram č. 1.1.9).

500 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Nárůst (- pokles) exportu ČR (2011/2010) celkem o:


13,31%

Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)

Diagram č. 1.1.9

Zajímavý je též pohled na zahraničně obchodní bilanci České republiky. V době ekonomické recese saldo “vývoz – dovoz“ stouplo téměř na 150 miliard Kč. Tento fakt byl dán tím, že dovozy do ČR se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily více než činil Soubor: APCR2011.DOC

8


149 587,1

v letech 1995 až 2011 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)

200 000

50 000

67 246,3

39 761

38 624

100 000

87 915

150 000

121 240,8

mil. Kč

Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR

190 315,1

pokles exportu. V roce 2010 se však kladné saldo zahraničně obchodní bilance oproti roku 2009 snížilo na 121 241 mil. Kč, v roce 2011 stouplo na hodnotu 190 315 mil. Kč, což dosud nejvyšší kladné saldo dosažené za sledované období (od roku 1995).

0

-69 793

-70 811

-116 685

-120 825

-64 413

-80 239

-150 450

-200 000

-152 990

-150 000

-99 569

-100 000

-26 438

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -50 000

Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)

Diagram č. 1.1.10

Dalšími sledovanými ukazateli jsou vývoj mezd a vývoj zaměstnanosti (resp. nezaměstnanosti) v České republice.

VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY v České republice (1993 až 2011)

průměrná měsíční mzda 25 000 Kč

24 319 Kč

23 797 Kč

22 592 Kč

20 957 Kč

19 546 Kč

18 344 Kč

17 466 Kč

16 430 Kč

15 524 Kč

14 378 Kč

12 797 Kč

11 801 Kč

10 802 Kč

9 825 Kč

8 307 Kč

7 004 Kč

5 000 Kč

5 904 Kč

10 000 Kč

13 219 Kč

15 000 Kč

23 344 Kč

20 000 Kč

0 Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: ČSÚ, Mzdy, náklady práce - časové řady (Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra, 9.3.2012)

Diagram č. 1.1.11

Vývoj průměrných mezd ve firmách automobilového průmyslu, resp. poměr k ukazatelům vykázaným za celou Českou republiku, popisuje samostatná kapitola tohoto materiálu. Soubor: APCR2011.DOC

9


Diagram č. 1.1.12 zachycuje vývoj podílu nezaměstnaných na celkovém počtu osob*/. Vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v České republice (od roku 1993) je znázorněn v diagramech č. 1.1.13 až 1.1.15.

Podíl nezaměstnaných v ČR na celkovém počtu osob */ 10% 9% 8% 7%

6,73%

7,28%

6,66%

4,39%

5,32%

7,93%

8,30%

7,78%

7,28%

8,13%

8,76%

7,14%

4,79%

3,89%

4,02%

2%

4,30%

3%

4,32%

4%

6,45%

5%

8,70%

6%

1% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 */ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných

Diagram č. 1.1.12 celkem (v tis. osob)

Vývoj celkového počtu osob */ v ČR

6 000

5 000

5 257,6

5 268,9

5 286,5

5 232,3

5 198,3

5 199,4

5 174,2

5 132,5

5 139,1

5 146,0

5 186,1

5 218,2

5 201,5

5 184,8

5 173,5

5 170,6

5 132,3

2 000

5 147,9

3 000

5 093,6

4 000

1 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 vždy průměr za celý rok

nárůst (- pokles)

2009/2008

3,22%

2010/2009 2011 / 2010

0,48%

-0,21%

*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných

Diagram č. 1.1.13


10


celkem (v tis. osob)

Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR

353,6

383,7

352,2 229,8

276,3

371,3

410,2

425,9

248,3

201,5

208,1

220,0

300

221,2

400

399,1

374,1

418,3

335,7

500

454,5

454,1

600

200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles)

2009/2008

2010/2009 2011 / 2010

53,24%

8,93%

-7,83%

Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, 4.5.2012)

„Nezaměstnanost“ je zde určena jako podíl počtu nezaměstnaných osob a součtu zaměstnaných + nezaměstnaných osob (podíl nezaměstnaných na celkovém počtu osob dle ČSÚ).

Diagram č. 1.1.14

Ekonomická recese probíhající již ve 2. pololetí 2008 se na vývoji nezaměstnanosti v ČR v roce 2008 podle grafického znázornění, neprojevila. O to více zasáhla trh práce v roce 2009, zejména pak v jeho 1. pololetí. celkem (v tis. osob)

Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR

6 000 5 000

4 904,0

4 885,2

4 934,3

5 002,5

4 922,0

4 828,1

4 764,0

4 706,6

4 733,2

4 764,9

4 727,7

4 731,6

4 764,1

4 865,7

4 936,5

4 972,0

4 962,6

2 000

4 926,8

3 000

4 873,5

4 000

1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 vždy průměr za celý rok

nárůst (- pokles)

2009/2008

-1,36%

2010/2009 2011 / 2010

-0,99%

0,38%


Diagram č. 1.1.15


11


Vývoj počtu nezaměstnaných osob a nezaměstnanosti 2008 až 1.Q 2012

400

10%

4,39%

300

250

6,73%

6,66%

7,28%

350

383,7

352,2

7,11%

9% 8% 7% 6% 5%

372,7

353,6

nezaměstnanost

tis. osob

Uvedené diagramy relativně věrně znázorňují průběh ekonomického vývoje v letech 2008 až 2011. V průběhu 1. pol. 2008 pociťovaly průmyslové i jiné firmy a společnosti výrazný nedostatek pracovníků a docházelo k přijímání nových zaměstnanců, avšak v roce 2009 a 2010 došlo k vysokému nárůstu nezaměstnanost. Rok 2011 pak signalizoval dílčí zlepšení situace na trhu práce (mírné snížení nezaměstnanosti), avšak vývoj v 1. čtvrtletí 2012 nebyl příznivý – viz diagram č. 1.1.16.

4% 3%

200

2%

229,8

1%

150

0% v roce 2008

v roce 2009

v roce 2010

počet nezaměstnaných osob

v roce 2011

v 1.Q. 2012

míra nezaměstnanosti


Diagram č. 1.1.16 Zpracoval: Ing. Šípek

1.2 Výroba automobilů ve světě za rok 2011 (převzato z OICA, březen 2012) V roce 2011 bylo ve světě vyrobeno 80,1 milionu automobilů (osobních a užitkových včetně autobusů). To je téměř o 30 % (o zhruba 18,3 milionu ks) více než v roce 2009, který je charakterizován jako „rok finanční krize“. Oproti roku 2010 se jedná o nárůst produkce o 3,19 %.

Výroba vozidel ve světě dle základních kategorií osobní automobily (Cars) malá užitková (LCVs) užitková včetně tahačů (CVs) autobusy (Buses)

CELKEM:

výroba v roce 2011

2010

(ks) 59 929 016 15 784 655 4 017 622 371 547

(ks) 58 264 852 14 751 021 4 233 870 379 384

80 102 840

77 629 127

změna 2011/2010 2,86% 7,01% -5,11% -2,07%

3,19%

Diagram č. 1.2.1 ukazuje vývoj celosvětové výroby vozidel od roku 1945 s vyznačením dvou ropných krizí i finanční krize a jejich dopadu na produkci vozidel. Další diagram (č. 1.2.2) pak podchycuje teritoriální změny ve výrobě automobilů proběhlé od roku 1951; zřetelnou tendencí je zvyšování produkce v zemích Asie a Oceánie. Vývoj na hlavních teritoriích za období 2000 až 2011 ukazují diagramy č. 1.2.3 až 1.2.10. Soubor: APCR2011.DOC

12


Diagram č. 1.2.1

Diagram č. 1.2.2


13


Diagram č. 1.2.3

Diagram č. 1.2.4


14


Diagram č. 1.2.5

Diagram č. 1.2.6 Soubor: APCR2011.DOC

15


Diagram č. 1.2.7


16


Diagram č. 1.2.9


17


Světová výroba vozidel v roce 2011 OSOBNÍ výroba vozidel ve světě dle zemí AUTOMOBILY 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39

14 485 326 China 2 966 133 USA 7 158 525 Japan 5 871 918 Germany 4 221 617 South Korea 3 053 871 India 2 534 534 Brazil 1 657 080 Mexico 1 819 453 Spain 1 931 030 France 990 483 Canada 1 738 163 Russia 1 413 276 Iran 549 770 Thailand 1 343 810 UK 1 191 968 Czech Republic 639 734 Turkey 561 863 Indonesia 740 000 Poland 577 233 Argentina 485 606 Italy 639 763 Slovakia 562 386 Belgium 496 440 Malaysia 312 265 South Africa 288 523 Taiwan 310 243 Romania 189 503 Australia 200 000 Hungary 141 779 Portugal 188 969 Sweden 146 300 Uzbekistan 168 955 Slovenia 130 343 Austria 97 585 Ukraine 53 072 Egypt 40 772 Netherlands 15 050 Serbia 2 540 Finland 13 135 Others CELKEM: 59 929 016

UŽITKOVÁ VOZIDLA (včetně autobusů) 3 933 550 5 687 427 1 240 129 439 400 435 477 882 577 871 616 1 022 957 534 229 363 859 1 144 410 249 873 235 229 928 690 120 189 7 866 549 397 276 085 97 132 251 538 304 742 0 0 43 610 220 280 54 773 24 989 34 690 2 800 50 463 0 33 260 5 164 22 162 7 069 28 659 32 379 740 0 36 414

20 173 824

CELKEM

změna 2011/2010

18 418 876 8 653 560 8 398 654 6 311 318 4 657 094 3 936 448 3 406 150 2 680 037 2 353 682 2 294 889 2 134 893 1 988 036 1 648 505 1 478 460 1 463 999 1 199 834 1 189 131 837 948 837 132 828 771 790 348 639 763 562 386 540 050 532 545 343 296 335 232 224 193 202 800 192 242 188 969 179 560 174 119 152 505 104 654 81 731 73 151 15 790 2 540 49 549

0,80% 11,50% -12,80% 6,90% 9,00% 10,70% 0,70% 14,40% -1,40% 2,90% 3,20% 41,70% 3,10% -10,10% 5,10% 11,50% 8,60% 19,30% -3,70% 15,70% -5,70% 13,90% 1,30% -4,90% 12,80% 13,10% -4,50% -8,10% -4,10% 21,10% -13,00% 14,50% -17,60% 45,20% 25,90% -30,00% -22,30% -12,40% -61,90% 2,20%

80 102 840

3,19% Zdroj: OICA


18


Výroba automobilů ve světě v roce 2011 (World auto production 2011)

5,02%

0,46%

19,71%

74,82%

osobní automobily (Cars) užitková včetně tahačů (CVs)

malá užitková (LCVs) autobusy (Buses)

80,10 mil. ks (million units)

100 % =

Zdroj: OICA, graf AutoSAP

Diagram č. 1.2.11

Výroba automobilů ve světě - rok 2011 (World auto production 2011)

12,11%

22,10%

22,97% 4,24% 16,85% 10,49%

5,37%

5,87% Evropská unie (EU 27) Severní Amerika (NAFTA) Japonsko Čína

ostatní Evropa + Rusko a Turecko Jižní Amerika Jižní Korea Indie, ostatní asijské země, Oceánie a Afrika

100 % =

80,10 mil. ks (million units) Zdroj: OICA, graf AutoSAP

Diagram č. 1.2.12

Z diagramu č. 1.2.12 vyplývá, že více než 61 % vozidel bylo v roce 2011 vyrobeno mimo země Evropské unie (EU 27) a Severní Ameriky (NAFTA).


19


Česká republika patří ve výrobě osobních automobilů a autobusů, přepočtené na počet obyvatel, ke světové špičce.

Osobní automobily (OA)

1 Slovensko 2 Česká republika 3 Jižní Korea 4 Slovinsko 5 Německo

výroba OA 2011 639 763 1 191 968 4 221 617 168 955 5 871 918

počet OA na obyvatel 1000 obyv. 5 440 078 117,6 10 532 770 113,2 48 875 000 86,4 2 048 951 82,5 81 702 329 71,9 Zdroj: OICA a Google (Public Data)

Autobusy (BUS)

1 2 3 4 5

výroba BUS počet BUS na 2011 obyvatel 100 000 obyv. 10 000 9 379 116 Švédsko */ 106,6 3 560 10 532 770 Česká republika 33,8 2 577 9 490 500 Bělorusko 27,2 47 565 194 946 470 Brazílie 24,4 11 367 48 875 000 Jižní Korea 23,3 */ Údaj za Švédsko = rok 2010, od roku 2011 publikování údajů o výrobě autobusů zastaveno. Údaj za rok 2010 zahrnuje nejen výrobu na území Švédska, ale i výrobu v zahraničních montovnách (není tedy de facto porovnatelný). Zdroj: OICA a Google (Public Data)

VÝROBA AUTOBUSŮ VE SVĚTĚ - ROK 2011 (BUS PRODUCTION, WORLD 2011) 16 800 4,52%

7 060 1,90%

36 514 9,83%

49 778 13,40%

244 175 65,72%

EU27 */

17 220 4,63%

OTHER EUROPE + TURKEY

USA

SOUTH AMERICA

*/ nezahrnuje BELGII, NĚMECKO a ŠVÉDSKO - publik ování zastaveno (without BELGIUM, GERMANY and SWEDEN - publication stopped)

ASIA - OCEANIA

AFRICA

100 % = 371 547 ks


20


Dalším mezinárodně sledovaným ukazatelem je „stupeň motorizace“ (Car Density), tedy „vybavenost“ osobními automobily v jednotlivých zemích vyjádřená jako počet osobních automobilů připadajících na 1000 obyvatel (nebo také počet obyvatel na 1 osobní automobil). Pokud se použijí různé zdroje dat, může se dospět k odlišným číselným hodnotám (dáno metodikou sestavení a zdrojů údajů pro výpočty, např. počet obyvatel). V následujícím diagramu a tabulce jsou pro informaci uvedeny údaje získané AutoSAP v rámci zpracovávání podkladu „Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České republice (aktualizace, květen 2012).

Diagram č. 1.2.13 Vybavenost osobními automobily v EU v roce 2010 počet osobních vozidel na 1 000 obyvatel

země

Itálie Francie EU průměr („západní“ Evropa) Německo Belgie Polsko Česká republika Slovensko Maďarsko

709 612 606 592 584 542 505 (427*/) 371 350

*/ Údaj vypočtený z dat CRV (k 31.12.2010 registrováno 4 496 232 ks OA) a počtu obyvatel ČR k datu 30.9.2010 (údaj ČSÚ) Zdroj dat: JDP – GCTF – 4Q2010 Tab. 11 Zpracoval: Ing. Šípek


21


1.3 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA 1.3.1 Osobní automobily První registrace (prodeje) nových osobních automobilů na trhu zemí EU 27 a EFTA jsou ze strany AutoSAP pravidelně (čtvrtletně) vyhodnocovány (vždy po zveřejnění souhrnných údajů vydávaných ACEA). Vývoj na trhu osobních automobilů za roky 2005 až 2011 První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (leden až prosinec) 16 000 000 14 000 000

13 573 550

13 111 209

13 768 401

13 343 302

14 499 059

14 132 346

14 717 358

14 309 151

15 959 804

15 529 979

15 254 593

6 000 000

14 861 685

8 000 000

15 387 214

10 000 000

15 782 959

12 000 000

173 282

169 236

161 659

143 661

132 542

2 000 000

123 987

127 376

4 000 000

0

2005

2006

2007

země EU27 mezi roky Meziroční nárůsty prvních registrací

země EU27 země EU27 + EFTA Česká republika

2008

2009

2010

2011

Česká republika

země EU27 + EFTA 2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

3,54% 3,46% -2,66%

0,93% 1,12% 6,90%

-7,86% -7,78% 8,39%

-1,24% -1,48% 12,53%

-5,58% -5,04% 4,69%

-1,74% -1,42% 2,39%

*/ průměr za 6 let = za roky 2005 až 2010

Diagram č. 1.3.1

Podíly zemí na trhu osobních automobilů EU27+EFTA (v roce 2011)

Německo 23,38%

ostatní země EU a EFTA 31,92%

Itálie 12,88% Velká Británie 14,30%

Francie 16,24%

ČR 1,28%

100 % =

13 573 550 ks


22


Podíly výrobců na trhu osobních automobilů zemí EU27+EFTA (v roce 2011) TOYOTA Group 4,08%

HYUNDAI 2,93%

VW Group (bez zn. ŠKODA) 19,69%

ostatní 24,19%

PSA Group 12,39%

ŠKODA Auto 3,65%

FORD 7,94%

GM Group 8,59%

FIAT Group 6,98%

RENAULT Group 9,56%

100 % =

13 573 550 ks

Diagram č. 1.3.3

1 336 538 177 996

252 058 DACIA

HYUNDAI

NISSAN

MERCEDES

BMW

CITROEN

PEUGEOT

VOLKSWAGEN

0

OPEL/VAUXHALL

200 000

SUZUKI

254 732

293 960 KIA

VOLVO CAR CORP.

305 730

400 000

SEAT

398 129

494 760 ŠKODA

458 033

527 206 TOYOTA

600 000

591 750

680 262 AUDI

641 737

682 140 FIAT

800 000

770 726

911 703

1 000 000

989 261

1 044 920 RENAULT

1 200 000

1 077 759

1 400 000

FORD

1 600 000

OSTATNÍ */

1 684 150

1 800 000

Pořadí značek dle prvních registrací v EU+EFTA - rok 2011 (nové osobní automobily)

*/ celkem další značky

Diagram č. 1.3.4


23


Vývoj na trhu osobních automobilů za 1. čtvrtletí 2005 až 2012 První registrace nových osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (za leden až březen) 4 500 000 4 000 000 3 500 000

3 427 677

3 312 657

3 696 919

3 589 715

3 765 978

3 669 378

3 440 741

1 500 000

3 362 099

4 154 778

4 054 438

4 126 143

4 230 148

4 137 195

3 914 227

2 000 000

4 002 790

2 500 000

4 226 114

3 000 000

115 020

43 529

107 204

42 026

96 600

39 339

78 642

31 075

100 340

33 026

99 971

30 105

92 953

27 568

88 563

500 000

27 844

1 000 000

0

2005

2006

EU27 + EFTA

2007

EU27

2008

2009

2010

2011

2012

Česká republika

EFTA

meziroční nárůsty prvních registrací (- pokles)

země 2006/2005 EU27 (včetně ČR) 5,70% 4,96% EFTA Σ EU27 a EFTA 5,68% Česká republika -0,99%

2007/2006 -0,27% 7,55% -0,10% 9,20%

2008/2007 -1,74% 0,37% -1,69% 9,70%

2009/2008 -17,08% -21,62% -17,19% -5,91%

2010/2009 2011/2010 9,14% -2,17% 22,84% 10,98% 9,45% -1,83% 26,59% 6,83%

2012/2011 -7,72% 7,29% -7,28% 3,58%

Diagram č. 1.3.5

Podíly českých výrobců na trhu osobních automobilů v EU27+EFTA (za leden až březen 2012)

ostatní výrobci 56,46% VW Group (bez zn. ŠKODA) 19,90% HMMC Nošovice 2,08%

HYUNDAI (bez i30, ix20 a ix35) 1,26%

PSA Group (bez C1 a 107) 10,58%

ŠKODA Auto 3,83%

TOYOTA (bez Aygo) 3,88%

TPCA Czech */ 2,01%

Trh osobních automobilů EU27 a EFTA ........................................... 100% = 3 427 677 ks z toho ŠKODA Auto + TPCA Czech + HMMC Nošovice ....

7,93%

=

271 722 ks

TPCA Czech = modely Aygo, C1 a 107, HMMC Nošovice = modely i30, ix20 a ix35, ŠKODA Auto = všechny modely

*/ Údaj za TPCA Czech 2012 = odhad AutoSAP (z údajů za rok 2011 a výrob y a exportu v roce 2012)


24


Vývoj prvních registrací za měsíc březen – za roky 2003 až 2012 (ukázka ze statistických údajů ACEA)

1.3.2 Užitková vozidla a autobusy První registrace (prodeje) na trhu zemí EU 27 a EFTA jsou ze strany AutoSAP pravidelně (čtvrtletně) vyhodnocovány až od roku 2012 (vždy po zveřejnění souhrnných údajů vydávaných ACEA). I. Lehká užitková vozidla - do 3,5 t celkové hmotnosti (LCVs) V této kategorii vozidel byl oproti stejnému období roku 2011 zaznamenán v souhrnu největší pokles prvních registrací o 10,67 % 6 největších trhů za 1. čtvrtletí 2012 + údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen pořadí dle velikosti trhu

Jan-Mar

Jan-Mar

změna Change

2011 2012 2012 / 2011 109 693 1 FRANCE 102 450 -6,60% 2 GERMANY 52 297 52 342 0,09% 3 ITALY 51 913 32 350 -37,68% 4 SPAIN 27 815 21 785 -21,68% 5 NETHERLANDS 18 924 19 797 4,61% 6 BELGIUM 18 123 16 379 -9,62% 16 CZECH REPUBLIC 2 833 2 683 5,59% 415 335 EUROPEAN UNION 368 763 -11,21% 430 694 TOTAL EUROPE (EU+EFTA) 384 720 -10,67% Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. (údaje za celkem 29 zemí)


25

nezahrnuta Malta


II. Užitková vozidla nad 3,5 t celkové hmotnosti celkem (MCV+HCV >3,5t - Trucks) Užitkových vozidel o celkové hmotnosti větší než 3,5 t bylo za 1. čtvrtletí 2012 poprvé zaregistrováno celkem 77 125 ks, což je o 2,04 % méně než v roce 2011. Vývoj na trzích v jednotlivých zemích byl přitom odlišný od situace na trhu malých užitkových vozidel. Z uvedeného počtu 77 125 ks vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t bylo 57 930 ks o celkové hmotnosti větší než 16 t, pokles registrací zde činil 2,79 %. 6 největších trhů za 1. čtvrtletí 2012 + údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen pořadí dle velikosti trhu

Jan-Mar

1 GERMANY 2 FRANCE 3 4 5 6 10

Jan-Mar

2012 22 076 12 524 UNITED KINGDOM 11 052 ITALY 4 042 POLAND 3 699 NETHERLANDS 3 539 1 558 CZECH REPUBLIC EUROPEAN UNION 74 702 TOTAL EUROPE (EU+EFTA) 77 125 Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. (údaje za celkem 28 zemí)

změna Change

2011 2012 / 2011 23 093 -4,40% 12 265 2,11% 8 586 28,72% 5 226 -22,66% 3 891 -4,93% 3 552 -0,37% 1 626 -4,18% 76 508 -2,36% 78 733 -2,04%

nezahrnuta Malta a Bulharsko

III. Autobusy (Buses - MBC+HBC > 3,5t) První registrace nových autobusů v zemích EU27 a EFTA se oproti stejnému období roku 2011 zvýšily o 7,17 %. Na šesti největších trzích byl vývoj diferencovaný. 6 největších trhů za 1. čtvrtletí 2012 + údaje za ČR, EU a EU+EFTA leden - březen leden - březen pořadí dle velikosti trhu

Jan-Mar

Jan-Mar

změna Change

2011 2012 2012 / 2011 1 289 1 UNITED KINGDOM 2 192 70,05% 2 GERMANY 1 036 1 231 18,82% 3 FRANCE 1 264 1 119 -11,47% 4 ITALY 936 705 -24,68% 5 SPAIN 856 450 -47,43% 6 POLAND 341 355 4,11% 10 CZECH REPUBLIC 176 124 41,94% 7 325 EUROPEAN UNION 7 779 6,20% 7 655 TOTAL EUROPE (EU+EFTA) 8 204 7,17% Údaje za jednotlivé výrobce nejsou zveřejňovány. (údaje za celkem 27 zemí)


26

nezahrnuta Malta, Bulharsko a Kypr


************************** Na internetových stránkách ACEA (www.acea.be) je možno nalézt celou řadu údajů o evropském automobilovém průmyslu. Každoroční shrnutí je uvedeno v podkladu „THE AUTOMOBILE INDUSTRY POCKET GUIDE“ (vydání 2011 zahrnuje údaje za rok 2010).

Zpracoval: Ing. Šípek


27


1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě České republiky Za automobilový průmysl ČR jako celek je za rok 2011 možno vykázat několik údajů o podílu na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR:

18,05 % */

mil. Kč

1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl

Podíl firem AutoSAP na průmyslové produkci ČR (vyjádřeno objemem tržeb */) 3 754 113

3 501 971

30%

18,05% 677 521,7

17,16%

515 485,8

600 837,5

15,86% 604 133,2

35%

25%

16,08%

3 205 079

3 810 115 16,76% 640 861,7

16,73% 560 541,6

14,85%

3 090 011

2 460 069

2 489 501 13,99%

13,34%

458 963,5

500 000

385 550,9

1 000 000

348 403,8

1 500 000

13,27%

2 000 000

326 452,5

304 800,2 12,61%

2 170 038

2 500 000

272 900,9 12,58%

3 000 000

2 416 474

3 500 000

2 890 048

4 000 000

3 351 133

4 500 000

3 823 096

5 000 000

20% 15% 10% 5%

0

0% 2000

2001 2002 2003 2004 prům yslová výroba celkem

2005 2006 2007 z toho firm y AutoSAP

2008

2009 2010 2011 podíl firem AutoSAP

Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o: 252 141,9 mil. Kč, to je

Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:

7,20% 12,76%

76 684,2 mil. Kč, to je

Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2011 (výpočet dle zveřejněných indexů). */ Tržby z průmyslové činnosti za všechny podnikatelské subjekty (= celá "populace podniků") .

Diagram č. 1.4.1

mil. Kč

a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 19,00 %

Vývoj průmyslové produkce (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)

3 326 182

19,00%

560 541,6

640 861,7

604 133,2

515 485,8

600 837,5

677 521,7

16,97%

17,20%

18,06%

3 037 546

3 511 987

17,99%

17,74%

458 963,5

14,17% 385 550,9

15,79%

2 907 222

2 720 835

14,99%

2 324 332

14,32%

13,53%

348 403,8

500 000

20% 15%

326 452,5

1 000 000

25%

304 800,2

1 500 000

30%

272 900,9

2 000 000

2 251 968

2 500 000

13,52%

3 000 000

2 017 777

3 500 000

2 280 165

4 000 000

3 158 927

4 500 000

3 565 667

35% 3 561 448

5 000 000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0

10% 5% 0%

průmyslová výroba celkem

z toho firmy AutoSAP

Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2011/2010) celkem o:

Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:

podíl AutoSAP 239 485 mil. Kč, to je 76 684,2 mil. Kč, to je

7,20% 12,76%


28


2/ po započtení údajů od dalších 35 firem 1/ je podíl autoprůmyslu mil. Kč

19,04 % */ a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ to je 20,04 %

Podíl firem "AutoSAP + 35" na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ) 3 565 667

3 326 182

20,04%

19,08%

594 382,6

678 632,7

658 841,2

547 295,7

634 533,7

714 712,0

18,02%

3 037 546

18,76%

3 511 987 19,05%

18,82%

486 851,5

16,75%

2 907 222 409 858,9

15,06%

368 542,7

500 000

25%

366 249,7

1 000 000

30%

326 136,2

1 500 000

35%

289 275,0

2 000 000

15,86%

2 500 000

16,06% 2 324 332

3 000 000

14,48% 2 280 165

2 017 777

14,34% 2 251 968

3 500 000

2 720 835

4 000 000

3 158 927

4 500 000

3 561 448

5 000 000

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

20% 15% 10% 5%

0

0% prům yslová výroba celkem

z toho firm y "AutoSAP + 35"

podíl firem autoprům yslu

Nárůst (-pokles) 2011/2010 za "AutoSAP+35" : 80 178,3 mil. Kč, to je o Podíl "AutoSAP+35" na průmyslové produkci ČR v roce 2011:

12,64% 20,04%

*/ "AutoSAP+35" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2010 a 2011 **/. **/ Údaje za r. 1993 až 2002 odhad, za r. 2003 až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!): rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

"+ xy firem" ***/:

33 841,0

37 771,0

54 708,0

31 809,9

33 696,2

37 190,3 mil. Kč

údaje za:

25 firem

25 firem

30 firem

41 firem

35 firem

35 firem

rok 2011

***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje pro daný rok (seznam 35 firem s údaji za rok 2011 a 2010 v příloze).

Diagram č. 1.4.3

3/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ dosahuje podíl hodnoty

21,14 %*/ a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 22,26 %

--------------------------------------------------1/

2/

Objem tržeb dalších 35 firem, od kterých byly získány údaje pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v roce 2011 celkem 37 190,27 mil. Kč. Celkově vykázaný objem tržeb za firmy „AUTOSAP + 35“ tak dosáhl 714 711,97 mil. Kč. Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2011 hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 78 916,49 mil. Kč.

TRŽBY firmy AutoSAP dalších 35 firem */ ostatní firmy AP (odhad) **/

CELKEM AP ČR

rok 2011 (mil. Kč) 677 521,70 37 190,27

rok 2010 (mil. Kč) 600 837,50 33 696,18

nárůst (-pokles) 2011 / 2010 (v mil. Kč) (v %) 12,76% 76 684,20 3 494,09 10,37%

78 916,49

70 735,17

8 181,32

11,57%

793 628,46

705 268,85

88 359,61

12,53%

*/ Jedná se jen o firmy, u kterých jsou k dipozici údaje za roky 2011 a 2010 (celkem 35 firem). **/ Údaje byly vypočteny z průměrného nárůstu dosaženého u firem { =( AutoSAP + dalších 35 firem)/2 }.

Firmy zapojené do činnosti AutoSAP dosáhly v roce 2011 tržeb z průmyslové činnosti ve výši 677 521,7 mil. Kč, což je o 12,76 % více než v roce 2010. Protože však průmyslová produkce (objem tržeb z průmyslové činnosti) ČR vzrostla o 7,2 % (dle indexu zveřejněného ČSÚ), podíl firem zapojených do AutoSAP na celkových tržbách z průmyslové činnosti ČR se oproti roku 2010 zvýšil o cca 1 % . Soubor: APCR2011.DOC

29


Při porovnání tržeb dosažených u dalších 35 firem vychází, že u nich došlo k nárůstu produkce o 10,37 % (z 33 696,18 mil. Kč v roce 2010 na 37 190,27 mil. Kč v roce 2011). Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze uvést, že jeho podíl na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR překračuje hodnotu 22,0 %, oproti roku 2010 se tato hodnota zvýšila o více než 1 %. V porovnání let 2011 / 2010 došlo k nárůstu automobilové produkce v ČR o 12,53 %. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu – viz dále) lze odhadnout, že podíl firem AutoSAP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje na hodnotě 8,0 až 8,4 %. Meziroční pokles produkce u firem AutoSAP byl od roku 1993 zaznamenán pouze třikrát - nejvyšší pokles byl mezi roky 1994/1993 a činil 15,38 %, mezi roky 2009/2008 byl pokles o 14,67 % což znamená, že roky 1994 a 2009 byly zřejmě pro český automobilový průmysl těmi nejobtížnějšími. V ostatních letech většinou nárůst produkce firem AutoSAP převyšoval růst průmyslové produkce ČR, v některých letech (např. 2005 a 2006) velmi výrazně (viz diagram č. 1.4.3).

Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti v letech 2001 až 2011 (údaje za ČR dle nové časové řady ČSÚ)

45% 35%

22,13% 25%

17,06%

19,04% 14,33%

11,69% 15% 5%

7,10%

6,72%

12,76%

10,66%

11,61% 1,25%

16,56%

1,94%

6,85%

8,66%

12,74%

9,50% -1,39%

7,20%

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 -5% -5,73% -15%

-13,51% -14,67%

-25%

firmy AutoSAP

Česká republika

Diagram č. 1.4.4

Meziroční nárůst (rok 2011 - rok 2010) průmyslové produkce ČR, vyjádřený objemem tržeb, činil absolutně 239 485,10 mil. Kč (dle nové časové řady údajů ČSÚ o průmyslové produkci). V automobilovém průmyslu jako celku došlo přitom k růstu o 88 359,61 mil. Kč (viz výše tabulka „TRŽBY“). Automobilový průmysl ČR v roce 2011 se tak podílel na růstu průmyslové produkce ČR celkem 36,90 %. Pozice firem AutoSAP i automobilového průmyslu jako celku v rámci českého průmyslu a ekonomiky se tedy mírně zvýšila (viz diagramy č. 1.4.5 a 1.4.6). Firmy zapojené do činnosti AutoSAP z tohoto pohledu představují více než 85 % produkce celého automobilového průmyslu České republiky (viz diagramy č. 1.4.7 a 1.4.8). Tento podíl je v podstatě řadu let stabilní a dokumentuje dostatečně „reprezentativnost“ firem AutoSAP v rámci českého autoprůmyslu.


30


Podíly na tržbách z průmyslové činnosti České republiky, rok 2011

ostatní průmysl ČR 77,74%

firmy AutoSAP 19,00%

ostatní firmy AP (odhad) 2,21%

+ dalších 35 firem AP 1,04%

3 565 667 mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,26% Diagram č. 1.4.5

Podíly na tržbách z průmyslové činnosti České republiky, rok 2010

ostatní průmysl ČR 78,80%




3 326 182 mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 21,20% Diagram č. 1.4.6 Soubor: APCR2011.DOC

31


Podíly na tržbách firem "automotive" ČR za rok 2011 firmy AutoSAP 85,37%



793 628,5 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 85,37% Diagram č. 1.4.7

Podíly na tržbách firem "automotive" ČR za rok 2010 firmy AutoSAP 85,19%



705 268,9 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 85,19% Diagram č. 1.4.8 Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC

32


1.4.2 Podíl na exportu České republiky U firem zapojených do AutoSAP došlo v porovnání roků 2011 a 2010 ke zvýšení exportu o 70,91 miliardy Kč, to je o 14,86 %. Podíl firem AutoSAP na celkovém exportu ČR se mírně zvýšil, jelikož za celou ČR došlo v porovnání let 2011 / 2010 ke zvýšení exportu o 13,31 % (z 2 532 797 mil. Kč v roce 2010 na 2 869 802 mil. Kč v roce 2011). Celkový vývoz České republiky se tedy meziročně zvýšil o 337 005 mil. Kč. Na tomto nárůstu se firmy AutoSAP podílely 21,04 %. 2011 (mil. Kč) 548 236,20 30 711,49

rok 2010 (mil. Kč) 477 321,90 27 120,38

58 469,83

51 267,3

51 267,3

14,05%

637 417,53

555 709,56

81 707,97

14,70%

EXPORT firmy AutoSAP dalších 35 firem */ ostatní firmy AP (odhad) **/

CELKEM AP ČR

nárůst (-pokles) 2011 / 2010 (v mil. Kč) (v %) 70 914,30 14,86% 13,24% 3 591,11

Obdobně jako u tržeb z průmyslové produkce je za rok 2011 možno vykázat tři údaje o podílu tuzemského automobilového průmyslu na celkovém exportu ČR:

2 869 802

19,10 % 2 532 797

2 138 623

2 144 573

1 868 586

45% 40% 35%

25% 477 321,9 18,85%

19,07% 407 734,4

460 729,4 18,62%

498 478,8 20,11%

414 783,2 19,34%

30%

350 509,6 18,76%

500 000

313 971,7 18,23%

1 000 000

601 680 53 952,0

1 500 000

8,97% 709 261 95 093,2 13,41% 834 227 121 863,0 14,61% 908 756 154 353,4 16,99% 1 121 099 193 871,7

2 000 000

17,29% 1 269 634 222 127,7 17,50% 1 254 860 239 560,0 19,09% 1 370 930 264 275,7 19,28% 1 722 657

2 500 000

2 479 234

na celkovém exportu ČR

3 000 000

2 473 736

Podíl firem AutoSAP

548 236,2 19,10%

mil. Kč

1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl

20% 15% 10% 5%

0

0% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 export ČR celkem

z toho firm y AutoSAP

podíl AutoSAP

Nárůst (- pokles) exportu ČR (2011/2010) celkem o: 337 004,8 mil. Kč, to je o 13,31% Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: 70 914,3 mil. Kč, to je o 14,86% Export za Českou republiku celkem - ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz"

Diagram č. 1.4.9

2/ po započtení údajů od dalších 35 firem 3/ je tento podíl na hodnotě

20,17 %

po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty

22,21 %

--------------------------------------------------3/

4/

Export dalších 35 firem (mimo AutoSAP), od kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v r. 2011 celkem 30 711,49 mil. Kč. Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „AUTOSAP + 35“ tak v roce 2011 dosáhl 578 947,69 mil. Kč. Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2011 vývozu ve výši 58 469,83 mil. Kč. Soubor: APCR2011.DOC

33


2 869 802

2 532 797

2 138 623

35%

504 442,3

20,17%

20,24%

25%

432 810,0

20,11%

40%

30%

19,92%

2 473 736 21,17% 497 470,1

439 884,0

524 809,4

20,51%

2 144 573

1 868 586

19,27%

19,87%

371 194,8

332 001,5

21,06%

1 370 930 279 213,2

19,24%

18,85%

1 254 860 264 254,0

244 340,5

18,34%

1 121 099 211 320,2

15,63%

166 701,7 908 756

130 393,4

14,08%

99 847,9 709 261

500 000

9,42%

1 000 000

601 680 56 649,6

1 500 000

834 227

2 000 000

1 269 634

2 500 000

20,37% 1 722 657

3 000 000

2 479 234

3 500 000

20%

578 947,7

mil. Kč

Podíl firem "AutoSAP + 35" na celkovém exportu ČR

15% 10% 5%

0

0% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 export ČR celkem

podíl firem autoprům yslu ČR

firm y "AutoSAP+35"

Nárůst (-pokles) celkového exportu ČR (2011/2010) celkem o: 337 004,8 mil. Kč, to je o 13,31% Nárůst (-pokles) za "AutoSAP+35" : 74 505,4 mil. Kč, to je o 14,77% Podíl "AutoSAP+35" na celkovém exportu ČR v roce 2011: 20,17% */ "AutoSAP+35" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, které poskytly údaje za r. 2010 a 2011 **/. **/ Údaje za r. 1993 až 2002 odhad, za r. 2003 až 2010 z relevantních údajů získaných od firem (počet firem však různý!): rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

"+ xy firem" ***/:

25 100,7

26 330,6

36 740,8

25 075,6

27 120,4

rok 2011 30 711,5 mil. Kč

údaje za:

36 firem

25 firem

25 firem

30 firem

35 firem

35 firem

***/ Jedná se o firmy, které poskytly údaje pro daný rok (seznam 35 firem s údaji za rok 2011 a 2010 v příloze).

Diagram č. 1.4.10

Podíly na celkovém exportu České republiky, rok 2011


ostatní export ČR 77,79%



2 869 802 mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,21% Diagram č. 1.4.11 Soubor: APCR2011.DOC

34


Podíly na exportu firem "automotive" ČR za rok 2011 firmy AutoSAP 86,01%



637 418 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 86,01% Diagram č. 1.4.12

Podíl největšího českého exportéra - firmy ŠKODA AUTO – na celkovém vývozu ČR dosáhl v roce 2011 hodnoty 7,31 % (za rok 2010 to bylo 7,18 %) a podíl na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do AutoSAP činil 38,24 % (v roce 2010 to bylo 37,07 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se stejně jako v roce 2010 stala i v roce 2011 firma HMMC Nošovice, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 2,36 % (v roce 2010 to bylo 1,89 %) a podíl na exportu firem AutoSAP dosáhl 12,37 % (v předchozím roce činil 9,77 %). Podíl třetí společnosti TPCA Czech v roce 2011 činil 1,38 % na celkovém vývozu ČR a 7,24 % na celkovém exportu firem AutoSAP. Podíly největších exportérů v roce 2011 a 2010 jsou uvedeny v diagramech č. 1.13a a 1.13b (vztaženo k celkovému exportu ČR) a v diagramech č. 1.14a a 1.14b (podíly vztažení k exportu vykázanému za firmy AutoSAP).


35


Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2011 Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 1,20%

ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 0,94%

BARUM CONTINENTAL s.r.o. 0,54%

TPCA Czech, s.r.o. 1,38%

TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 0,32%

Iveco Czech Republic a.s. 0,29%

HMMC, s.r.o., Nošovice 2,36%

další firm y AutoSAP 4,76%

ŠKODA Auto a.s. 7,31%


100 % = Diagram č. 1.4.13a

2 869 802 mil. Kč

Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2010 ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 1,00%



Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 0,55%

TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 0,38%

Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 0,33%

HMMC, s.r.o., Nošovice 1,89%

další firmy AutoSAP 5,18%

ŠKODA Auto a.s. 7,18%


100 % = Diagram č. 1.4.13b

2 532 797 mil. Kč

Export každé firmy uvedené v diagramech č. 1.4.13a a 13b přesáhl 8,3 miliardy Kč (dle údajů z Databázových listů 2010 a 2011).


36


Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2011 HELLA AUTOTECHNIK NOVA s.r.o. 0,65%

MONROE CZECHIA (ČR) s.r.o. 0,65%

ostatní firm y AutoSAP 16,57%

BENTELER ČR s.r.o Chrastava 0,70%

ŠKODA AUTO a.s. 38,24%

DURA Automotive CZ, s.r.o. 0,71%

HMMC s.r.o. Nošovice 12,37%

EBERSPACHER s.r.o. 0,88% WITTE Nejdek spol. s r.o. 0,90%


BEHR Czech, s.r.o. 0,97% DENSO MANUFACTURING, s.r.o. 1,41% Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 1,51%

Iveco Czech Republic a.s. 1,53%


Continental Autom otive Czech Republic s.r.o. 6,26%

TRW Autom otive Czech s.r.o Jablonec 1,70%


100 % =

548 236 mil. Kč

Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,5 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2011).

Diagram č. 1.4.14a Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2010

BENTELER ČR s.r.o Chrastava 0,66%

TRW-DAS a.s. 0,65%

ostatní firmy AutoSAP 21,72%

ŠKODA AUTO a.s. 37,07%

DURA Autom otive CZ, s.r.o. 0,85%

HMMC s.r.o. Nošovice 9,77%

WITTE Nejdek 0,89% HELLA AUTOTECHNIK NOVA s.r.o. 0,94%

TPCA Czech 9,09%

BEHR Czech, s.r.o. 1,06%


DENSO MANUFACTURING, s.r.o. 1,25%

Continental Teves Czech Republic, s.r.o. 1,42%

Johnson Controls, k.s. Č. Lípa 1,69%

TRW Autom otive Czech s.r.o Jablonec 1,96%

100 % =

BARUM Continental 2,94% Continental Autom otive Czech Republic s.r.o. 2,85%

490 559 mil. Kč

Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3, 1 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2010).

Diagram č. 1.4.14b Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2011.DOC

37


1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR Po „překlopení“ zahraničně obchodní bilance ČR do kladných čísel v roce 2005 pokračoval trend růstu kladného salda v letech 2006 až 2009. V roce 2010 však došlo k mírnému poklesu a v roce 2011 saldo opětovně vzrostlo (vývoj je uveden v diagramu č. 1.1.10). K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zřejmě celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci rozhodující) vliv na tento ukazatel mají firmy automobilového průmyslu.

(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR)

50 000

272 256,00

262 811,55

196 707,83

173 626,21

158 150,11

140 226,89

85 054,74

71 071,00

100 000

40 048,70

150 000

61 932,00

200 000

119 375,70

250 000

131 873,50

300 000

182 364,17

350 000

266 734,32

400 000

319 058,00

Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP

346 617,96

mil. Kč

Vzhledem k obtížné dostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech investic od firem mimo AutoSAP jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do činnosti AutoSAP. Těmito subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. V roce 2011 bylo opět dosaženo vysoce kladného salda ve výši 346 617,96 mil. Kč. Vývoj tohoto ukazatele za uplynulých 16 let (od roku 1996 do roku 2011) je uveden v diagramu č. 1.4.15. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem AutoSAP (za 191 681,48 mil. Kč v roce 2011) a dovozy investičního charakteru realizované firmami AutoSAP (v roce 2011 činil tento dovoz 9 936,79 mil Kč). Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem AutoSAP (jeho hodnota činila 548 236,22 mil. Kč).

0

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 1.4.15

V dalším diagramu č. 1.4.16 je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR */ (tedy jakoby za celý „autoobor“), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem AutoSAP směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel). I v tomto případě vychází vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 187 miliard Kč. ---------------------------------------------------

*/ Údaje o objemu dovozů silničních vozidel do ČR za roky 2004 až 2011 již nejsou k dispozici. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu (v mil. Kč) dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel. 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 dovozy vozidel do ČR (mil. Kč) 51 716,36 59 824,22 65 392,07 77 000,00 90 000,00 108 000,00 126 000,00 135 000,00 130 000,00 132 000,00 135 000,00


38


187 058,00

142 256,00

88 707,83

83 626,21

92 758,04

80 402,67

80 157,14

74 935,85

45 031,64

3 570,00

50 000

18 949,00

100 000

35 521,00

150 000

105 364,17

200 000

127 811,55

140 734,32

(včetně dovozů všech vozidel - za roky 2004 až 2011 = odhad)

250 000

211 617,96

mil. Kč

Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP

0

1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 1.4.16

190 315,1

Diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance za celou ČR, uvedený též v části 1.1 (diagram č. 1.1.10), by se tedy při nevytvoření kladného salda firmami AutoSAP výrazně změnil - i za roky 2005 až 2011 by saldo bylo záporné. Tato skutečnost je znázorněna v diagramu č. 1.4.17.

v letech 1995 až 2011 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)

50 000

67 246,3

87 915

100 000

39 761

150 000 38 624

mil. Kč

200 000

121 240,8

149 587,1

Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR

0

bez firem AutoSAP

-156 303

-197 817

-122 669

-195 565

-178 819

-156 947

-26 438 -135 002

-69 793 -208 802

-70 811 -219 191

-211 038

-116 685

-64 413

-120 825 -248 559

-300 000

-240 201

-250 000

-80 239 -149 468

-200 000

-152 990 -212 382 -150 450 -151 310

-150 000

-134 569

-100 000

-99 569

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

-193 039

-50 000

celkem za ČR

Diagram č. 1.4.17


39


mil.Kč

mil. Kč

V roce 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k určitému snížení dovozů do „autooboru ČR“, v roce 2010 došlo opět k růstu dovozů, který pokračoval i v roce 2011. Podle údajů předaných firmami AutoSAP dochází v průběhu doby k dílčím změnám v podílu dovozů pro výrobní potřebu a dovozů investičního charakteru (viz diagram č. 1.4.18).

Vývoj dovozů firmami AutoSAP

250 000

213 045,4 200 000

25 000

224 634,0

191 681,5

192 434,7 172 279,7

20 000

150 967,2 150 000

15 000

128 420,8 7 110,4

100 000

4 603,7

7 057,6

9 936,8 7 296,7

10 000

5 483,1

5 030,0

50 000

5 000

0

0

2005

2006

2007

2008

dovozy pro výrobní potřebu

2009

2010

2011

dovozy investičního charakteru

Diagramy č. 1.4.18

V meziročním porovnání 2011/2010 se zvýšil dovoz pro výrobní potřebu firem ze 150 967,20 mil. Kč v roce 2010 na 191 681,48 mil. Kč za rok 2011 (vazba na růst produkce), došlo též ke zvýšení dovozů investičního charakteru (rok 2011 celkem 9 936,79 mil. Kč oproti 7 296,70 mil. Kč v roce 2010). Dovoz vozidel v objemovém vyjádření se opět zřejmě mírně zvýšil (za rok 2010 činil odhad za nová a ojetá vozidla cca 132 000 mil. Kč, odhad pro rok 2011 činí cca 135 000 mil. Kč). Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1. Tabulka č. 1.4.1 změna 06/05

Dovozy všech vozidel do ČR Dovozy investičního charakteru */ Dovozy pro výrobní potřebu */ CELKEM:

20,00% 9,26% 23,66% 22,18%

změna 07/06

16,67% 41,36% 5,44% 9,71%

změna 08/07

7,14% -22,89% -14,33% -6,94%

změna 09/08

-3,70% 28,72% -33,27% -20,26%

změna 10/09

1,54% 3,39% 17,56% 9,34%

změna 11/10

2,27% 36,18% 26,97% 15,97%

*/ Údaje jen za firmy AutoSAP

Na celkovém dovozu do ČR se firmy AutoSAP podílely pouze 7,52 %, na exportu však 19,10 %, tedy bezmála trojnásobně. Zpracoval: Ing. Šípek

1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů 1/ RELACE PŘIDANÁ HODNOTA, TRŽBY A PRŮMĚRNÉ MZDY Poměr mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb byl ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů v rámci firem automobilového průmyslu vyvážený, což dokumentuje dále uvedený diagram č. 1.4.19. Od roku 2001 Soubor: APCR2011.DOC

40


do roku 2007 kopírovala křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. V roce 2008 se však růst mezd od vývoje v předchozích letech vlivem ekonomické recese výrazně odchýlil. K určitému zpětnému „narovnání poměrů“ došlo v průběhu roku 2009 a v roce 2010 došlo k růstu hodnocených ukazatelů. V roce 2011 byly všechny zde hodnocené ukazatele též v kladných číslech. Vzhledem k relativně vysokým hodnotám jednotlivých ukazatelů (jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod.) dosažených v předchozích obdobích (= výchozí základna pro další rok) je logické, že meziroční procentní nárůsty nemohou trvale zachovávat nezměněnou dynamiku.

2000

2001

2002

2004

2005

2006

2007

26,48% 2008

2009

12,95%

12,76% 4,56%

6,45%

7,47%

6,91%

16,56%

21,38% 7,18%

14,33%

6,65%

6,74%

8,97%

19,04% 5,67%

7,62%14,33%

10,66%

6,41% 16,15%

6,72%

2003

25%

-16,45%

-15%

-25%

nárůst tržeb

nárůst přidané hodnoty

15%

5%

2010

2011

-14,67%

1999

35%

-5,73%

-5%

1,50%

5%

7,10% 4,17% 9,08%

11,69% 4,70% 13,93%

24,44% 8,28%

15%

10,85%

25%

17,41%

35%

22,13%

Porovnání meziročních nárůstů tržeb, přidané hodnoty a mezd v rámci firem AutoSAP

-5%

-15%

-25%

nárůst průměrné mzdy

Diagram č. 1.4.19

Z hlediska konkurenční schopnosti je důležité dlouhodobé dodržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Z diagramu vyplývá, že ve firmách AutoSAP byl nastaven optimální poměr a že firmy autoprůmyslu reagovaly v podstatě s předstihem na vývoj ekonomické situace. 2/ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR A VE FIRMÁCH AUTOSAP Průměrná měsíční mzda ve firmách zapojených do AutoSAP se v roce 2011 přiblížila 30 000 Kč, když dosáhla hodnoty 29 246 Kč. V porovnání s rokem 2010 to představuje nárůst o 4,56 %, přičemž růst vykázaný za celou Českou republiku činil 2,19 %. Dosavadní vývoj dokazuje, že firmy automobilového průmyslu reagovaly na vzniklou ekonomickou situaci včas a v reálném čase.

Zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2011 činil 24 319 Kč, „mzdový náskok autoprůmyslu“ (firem v rámci AutoSAP), který se dlouhodobě pohyboval mezi 12 až 15 %, se zvýšil na více než 20 % (viz diagram č. 1.4.20). V roce 2011 pak u firem AutoSAP průměrná mzda v „dělnických“ kategoriích poprvé přesáhla průměrnou mzdu vykázanou za celou ČR (viz diagram č. 1.4.21). Předstih průměrné mzdy ve firmách autoprůmyslu před průměrnou mzdou v ČR ukazuje dlouhodobá řada již od roku 1993, z níž vyplývá, že průměrné mzdy ve Soubor: APCR2011.DOC

41


firmách AutoSAP byly vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Nejvyšší relativní „rozdíl“ (přes 20 %) byl přitom v roce 2000 a 2011 (viz diagram č. 1.4.22). Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou ve firmách AutoSAP 45 000 Kč

125%

120,26%

40 000 Kč

117,54%

35 000 Kč 30 000 Kč

112,76% 113,37%

114,77%

115,48% 115,58% 115,54%

120%

114,59% 112,56%

115% 29 246 Kč

24 319 Kč

27 970 Kč

23 797 Kč

23 344 Kč

25 888 Kč

22 592 Kč

24 214 Kč

20 957 Kč

22 591 Kč

19 546 Kč

21 183 Kč

18 344 Kč

20 046 Kč

17 466 Kč

18 627 Kč

5 000 Kč

16 430 Kč

10 000 Kč

15 524 Kč

15 000 Kč

17 505 Kč

20 000 Kč

26 276 Kč

25 000 Kč

0 Kč

110%

105%

100%

2002

2003

2004

ČR

2005

2006

2007

firmy AutoSAP

2008

2009

2010

2011

mzda u firem AutoSAP / mzda v ČR

Diagram č. 1.4.20

Relace mezi průměrnou mzdou v České republice a průměrnou mzdou v dělnických profesích ve firmách AutoSAP 115%

40 000 Kč

110%

35 000 Kč 30 000 Kč

96,55%

98,66%

99,43%

98,83%

98,74%

98,75%

99,63%

97,81%

101,41%

100%

94,95%

25 000 Kč

105%

95% 24 661 Kč

24 319 Kč

23 708 Kč

23 797 Kč

22 165 Kč

23 344 Kč

22 098 Kč

22 592 Kč

20 695 Kč

20 957 Kč

19 299 Kč

19 546 Kč

18 130 Kč

17 367 Kč

17 466 Kč

16 210 Kč

16 430 Kč

5 000 Kč

14 988 Kč

10 000 Kč

15 524 Kč

15 000 Kč

18 344 Kč

20 000 Kč 90% 85% 80% 75% 70%

0 Kč 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

ČR celkem firmy AutoSAP v dělnických profesích mzdy AutoSAP v dělnických profesích / průměrná mzda v ČR

Diagram č. 1.4.21 Průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 35 automobilových firem (nezapojených do AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) v roce 2011 činila pouze 21 818 Kč (byla značně pod úrovní celostátního průměru). V dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 359 Kč.

Další mzdová porovnání (např. průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v jiných průmyslových oborech a odvětvích národního hospodářství a další) jsou uvedena v kapitole 2.7 tohoto podkladu. Soubor: APCR2011.DOC

42


20 000 Kč 15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč

120,26%

117,54%

29 246

112,56%

114,59%

115,54%

115,58%

115,48%

114,77%

113,37%

112,76%

116,88%

121,42%

115,82%

113,30%

112,03%

105,44%

104,17%

105,35%

125%

100%

75%

24 319

25 000 Kč

103,88%

30 000 Kč

5 904 6 133 7 004 7 379 8 307 8 653 9 825 10 359 10 802 12 102 11 801 13 371 12 797 14 822 13 219 16 050 14 378 16 805 15 524 17 505 16 430 18 627 17 466 20 046 18 344 21 183 19 546 22 591 20 957 24 214 22 592 25 888 23 344 26 276 23 797 27 970

průměrná měsíční mzda

Relace mezi průměrnou hrubou mzdou v České republice a průměrnou hrubou mzdou ve firmách AutoSAP (rok 1993 až 2011)

50%

25%

0 Kč

0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

průměr za ČR

poměr AutoSAP / ČR

průměr AutoSAP

nárůst 2011 /1993 2011 / 2008 2011 / 2010 311,91% 7,64% 2,19% 376,86% 12,97% 4,56%

Česká republika Firmy AutoSAP

Zdroj: ČSÚ, Mzdy, náklady práce - časové řady

(Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra, 9.3.2012)

Diagram č. 1.4.22

3/ POČTY PRACOVNÍKŮ V AUTOSAP A V OSTATNÍCH ODVĚTVÍCH HOSPODÁŘSTVÍ ČR

VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */

počet pracovníků

ve firmách AutoSAP

140 000

120 000

100 000

2006

2007

2008

110 735

2005

105 358

2004

106 966

2003

117 431

2002

117 388

2001

117 544

2000

114 793

92 085

1999

101 576

89 192

1998

98 536

85 195

40 000

88 416

60 000

98 755

80 000

2009

2010

2011

20 000

0

*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem Údaje v tomto diagramu za roky 2010 a 2011 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP na počátku roku 2012.


43


Počet pracovníků ve firmách AutoSAP (jedná se pouze o kmenové zaměstnance, nikoli o agenturní pracovníky) měl od roku 1999 až do pololetí 2008 rostoucí trend (mimo jiné i změnami členské základny). V průběhu 2. pololetí roku 2008 a v roce 2009 však došlo k obrácení tohoto trendu. Dopad nastupující ekonomické recese se zde projevil ve snížení počtu pracovníků. V roce 2010 se situace stabilizovala a v roce 2011 došlo k nárůstu počtu pracovníků. rok 2011

Σ firmy AutoSAP ...................... 110 735 z toho: výrobci vozidel (14 firem) z toho kat."D"

dodavatelé (108 firem) z toho kat."D"

ostatní ( 30 subjektů)

rok 2010

nárůst

105 358 5,10%

to je o

5 377

33 971

32 995

2,96%

976

24 360

23 634

3,07%

726

73 565

69 317

6,13%

4 248

58 093

54 372

6,84%

3 721

3 199

3 046

5,02%

153

V dalších 35 firmách, které poskytly údaje, bylo k 31.12.2011 zaměstnáno 12 183 osob.

Ve firmách autoprůmyslu ČR bylo tedy k 31.12.2011 dle relevantních předaných firmami přímo zaměstnáno v souhrnu 122 918 osob (= údaj za AutoSAP a dalších 35 firem, které poskytly údaje). Při odhadu za další autoprůmyslu působící v ČR (cca 30 000 osob) se jedná o více než 150 000 přímo zaměstnaných v tuzemských firmách s automobilovou výrobou.

údajů členy firmy osob

Vývoj ukazující podíly firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech od roku 2000 (po přepočtu ČSÚ dle CZ-NACE a revizi, údaje se tedy liší od dříve publikovaných dat) do konce roku 2011 je uveden v diagramu č. 1.4.25, podíly na celkovém počtu zaměstnanců v NH a zaměstnaných osob v NH pak v diagramech č. 1.4.26 a 1.4.27. Z těchto diagramů mimo jiné vyplývá, že relativně vysoký podíl firem AutoSAP na tržbách z průmyslové činnosti, na exportu a přidané hodnotě je dosahován s mnohem menším počtem pracovníků než v řadě ostatních průmyslových oborů či odvětví národního hospodářství - viz diagramy č. 1.4.28 a 1.4.29). Z toho vyplývá, že produktivita práce v automobilovém průmyslu je dlouhodobě na vyšší úrovni než v ostatních uvedených odvětvích či oborech. ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odvětví a obory uvedené v časových řadách ČSÚ (počet zaměstnanců v roce 2011) ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●


Zpracovatelský průmysl Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Vzdělávání Zdravotní a sociální péče Doprava a skladování Stavebnictví Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Zemědělství, lesnictví a rybářství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Těžba a dobývání Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Ostatní činnosti

44

1 063,4 482,4 278,5 267,9 265,1 242,0 231,6 145,7 140,4 107,4 98,1 95,6 69,8 50,9 48,7 47,3 35,0 29,0 45,3

tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis. tis.

osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob osob


Zpracovatelský průmysl

Struktura zaměstnanců v národním hospodářství

Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel

(rok 2011 podle odvětví CZ-NACE)

Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp.

2,87%

2,55%

3,75% 2,62%

Vzdělávání

1,36%

1,30%

Zdravotní a sociální péče

1,26%

1,86%

Doprava a skladování

3,89%

0,93%

Stavebnictví

0,77%

Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

1,21%

Ubytování, stravování a pohostinství

6,19%

Zemědělství, lesnictví a rybářství

28,40%

Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady

12,88%

7,08%

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí

7,44%

7,16%

Těžba a dobývání Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla

6,46%

Ostatní činnosti

3743,9 tis. osob

100 % =

Zdroj: ČSÚ, Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje, 4. čtvrtletí 2011

20% 18%

1 369,40

1 400

1 349,20

1 394,30

1 568,60

1 571,60

1 541,40

1 535,20

1 524,20

1 600

1 527,00

1 800

1 565,00

2 000

1 605,80

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */ 1 574,70

zaměstnanců (v tisících)

Diagram č. 1.4.24

16% 14%

1 200

12%

1 000 800

5,66%

5,73%

6,31%

6,45%

6,66%

6,86%

7,63%

7,47%

7,49%

7,67%

7,81%

8,09% 10% 8%

98,76

98,54

101,58

105,30

117,54

117,39

117,43

106,97

105,36

110,74

200

92,09

400

6% 89,19

600

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0

4% 2% 0%

"průmyslová činnost"

firmy AutoSAP

podíl firem AutoSAP

Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP

*/ Mezi průmyslové činnosti zahrnut zpracovatelsk ý průmysl, těžba nerostných surovin, výroba a rozvod elek třiny, plynu a vody, doprava, sk ladování a spoje

Diagram č. 1.4.25


45


8% 7%

4 017,20

4 014,40

4 111,10

4 032,00

3 963,89

3 890,16

3 893,73

4 000

3 966,37

4 500

7

3 969,82

5 000

4 096,60

5 500

4 183,70

6 000 3 971,70

zaměstnanců (v tisících)

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR

6% 5%

3 500 3 000 2 500

2,25%

2,32%

2,53%

2,49%

2,61%

2,66%

2,92%

2,86%

4% 2,81%

2,61%

2,62%

2,76% 3%

2 000

92,09

98,76

98,54

101,58

105,30

117,54

117,39

117,43

106,97

105,36

110,74

2% 89,19

1 500

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 000 500 0

1% 0%

ČR celkem

firmy AutoSAP


Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH, z toho zaměstnaci) a údaje z databanky AutoSAP

4 885,30

4 934,30

5 002,48

4 922,00

4 828,06

4 750,79

4 706,63

5 000

7

4 733,18

5 500

4 727,69

6 000

4 764,91

6 500

4 904,00

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR 4 731,60

zaměstnaných (v tisících)

Diagram č. 1.4.26

6% 5%

4 500 4 000

4%

3 500 3 000 2 500

1,89%

1,95%

2,07%

2,08%

2,16%

2,22%

2,43%

2,38%

2,35%

2,17%

2,16%

2,26% 3%

2 000

2%

98,76

98,54

101,58

105,30

117,54

117,39

117,43

106,97

105,36

110,74

500

92,09

1 000

89,19

1 500

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

0

1% 0%

ČR celkem

firmy AutoSAP


Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR 1990 - 4. čtvrtletí 2011", ČSÚ, březen 2012, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH celkem)

Diagram č. 1.4.27


46


Podíly na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" (PČ) - Česká republika, rok 2011 zaměstnanci v dalších "průmyslových činnostech" 88,90%

ostatní firmy autoprůmyslu ČR celkem 3,01%

firmy AutoSAP 8,09%

1 369 400 osob = 100% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v PČ: 11,10% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na tržbách z průmyslové činnosti: 22,26% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na exportu České republiky: 22,21% Diagram č. 1.4.28

Podíly na počtu zaměstnanců v národním hospodářství (NH) - Česká republika, rok 2011

ostatní zaměstnanci v NH 65,91%

zaměstnanci v dalších "průmyslových činnostech" 30,30%

ostatní firmy autoprůmyslu ČR celkem 1,03%

firmy AutoSAP 2,76%

4 017 200 osob = 100% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v NH: 3,78% Diagram č. 1.4.29


47


4/ OBJEM PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) přepočtený na jednoho pracovníka dosáhl v roce 2011 u firem AutoSAP 6 118 406,1 Kč, což oproti hodnotě vykázané za rok 2010 představuje nárůst o 7,29 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele dosaženou ve sledovaném období. V porovnání s rokem 2007 (tedy rokem před nástupem ekonomické recese) se jedná o nárůst o 12,07 %. Přidaná hodnota na pracovníka v roce 2011 dosáhla 1 341 392,6 Kč. To je nárůst o 7,47 % oproti údaji vykázanému za rok 2010. Hodnota tohoto ukazatele se tak rovněž dostala na dosud nejvyšší úroveň. Třeba opakovaně připomenout určitý paradox, tedy že ekonomická recese 2008 až 2009 se „kladně“ projevila v růstu obou ukazatelů, což svědčí o zvýšení produktivity práce ve firmách AutoSAP. Vývoj obou výše uvedených ukazatelů od r. 2000 je uveden v diagramu č. 1.4.30.

778 527 Kč

811 552 Kč

986 380 Kč

823 841 Kč

972 022 Kč

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

5 702 818 Kč

1 341 393 Kč

807 394 Kč

2000

1 248 155 Kč

728 005 Kč

4 819 156 Kč

625 384 Kč

1 000 000 Kč

614 849 Kč

2 000 000 Kč

557 179 Kč

3 000 000 Kč

5 144 580 Kč

3 998 184 Kč

3 795 689 Kč

4 000 000 Kč

3 535 802 Kč

5 000 000 Kč

3 305 681 Kč

3 059 702 Kč

3 309 988 Kč

6 000 000 Kč

4 768 781 Kč

7 000 000 Kč

5 459 346 Kč

8 000 000 Kč

6 118 406 Kč

Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka ve firmách AutoSAP

0 Kč

přidaná hodnota / pracovník

2010

2011

tržby / pracovník

Diagram č. 1.4.30 U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 35 firem dosaženo následujících výsledků: objem produkce činil 3 052 700 Kč na pracovníka a přidaná hodnota dosáhla 780 941 Kč na pracovníka. Obě hodnoty jsou nižší než hodnoty dosažené u firem AutoSAP. Zpracoval: Ing.Šípek


48


1.5 Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Jedním z důkazů významu automobilového průmyslu v rámci ekonomiky České republiky jsou výsledky anket a soutěží, které vyhlašují různé nezávislé organizace. Členské firmy AutoSAP se v nich pravidelně umísťují na předních místech. 1/ „EXPORTÉR ROKU“ – soutěž již posedmnácté zorganizovala Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav. Ve výsledkových tabulkách se projevilo ekonomické oživení (například i ve zvýšeném počtu přihlášených firem – pořadatelé na rozdíl od předchozího ročníku neuváděli prvních 20 firem, ale prvních 40). V obou kategoriích vycházejících z objemu exportu znovu zvítězila Škoda Auto a potvrdila tak svou roli nejvýznamnějšího vývozce České republiky. Potvrdily se i další trendy několika minulých let – význam firem dodavatelského průmyslu a vedoucí postavení automobilového průmyslu nejen celostátně, ale i v naprosté většině regionů ČR. Tabulka 1.5.1 – Výsledky firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér roku 2011 Počet firem uvedených na nejvyšších místech

Kritérium

Objem exportu 1993 – 2010 Objem exportu 2010 Nárůst exportu 1993 – 2010 Nárůst exportu - velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) 2009 – 2010 Nárůst exportu - střední exportéři (do 500 mil. Kč) 2009 – 2010 Exportér roku 2010 příslušného kraje

Z toho členské firmy AutoSAP

Ostatní firmy autoprůmyslu

Podíl firem autoprůmyslu celkem

Počet

Počet

%

Počet

%

Počet

%

40

15

37,5

2

5,0

17

42,5

40

16

40,0

2

5,0

18

45,0

24

5

20,9

2

8,3

7

29,2

40

16

40,0

2

5,0

18

45,0

10

3

30,0

-

-

3

30,0

13

7

53,8

1

7,7

8

61,5

Dále ve stručnosti uvádíme pořadí firem zcela nebo částečně se angažujících v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích (tučně jsou uvedeny firmy AutoSAP). Objem exportu 1993 až 2010: 1. ŠKODA AUTO, 4. SIEMENS GROUP, 5. BARUM CONTINENTAL, 8. BOSCH DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. IVECO CZECH REPUBLIC, 11. TATRA, 15. MITAS, 17. BEHR CZECH, 19. DENSO MANUFACTURING CZECH, 25. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 26. TRW – DAS, 27. FEHRER BOHEMIA, 30. BRANO GROUP, 31. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, 35. GUMOTEX, 40. KNORR-BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA.

Objem exportu 2010: 1. ŠKODA AUTO, 4. BARUM CONTINENTAL, 6. BOSCH DIESEL, 7. SIEMENS

GROUP, 9. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 10. R. BOSCH, 11. IVECO CZECH REPUBLIC, 13. DENSO MANUFACTURING CZECH, 14. MITAS, 16. BEHR CZECH, 21. TRW – DAS, 24. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 25. FEHRER BOHEMIA, 26. TATRA, 30. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČESKÁ REPUBLIKA, 31. BRANO GROUP, 34. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, 35. BEHR OSTRAVA.

Nárůst exportu mezi roky 2010 a 1993: 1. MITAS, 2. SIEMENS

GROUP, 3. BARUM CONTINENTAL, 4. IVECO CZECH REPUBLIC, 6. ŠKODA AUTO, 20. GUMOTEX, 21. ČZ.

Nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 – velcí exportéři (nad 500 mil. Kč): 3. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ, 4. BEHR OSTRAVA, 6. MOTORPAL, 8. FEHRER BOHEMIA, 14. KNORR-BREMSE SYSTÉMY PRO UŽITKOVÁ VOZIDLA, 15. BOSCH DIESEL, 17. BARUM CONTINENTAL, 18. BRANO GROUP, 19. ČZ, 21. SAAR GUMMI CZECH, 24. INTEVA Soubor: APCR2011.DOC

49


PRODUCTS CZECH REPUBLIC, 28. TATRA, 30. ZKL BEARINGS CZ, 31. ŠKODA AUTO, 32. KS KOLBENSCHMIDT CZECH REPUBLIC, 34. MITAS, 37. COOPER-STANDARD AUTOMOTIVE ČESKÁ REPUBLIKA, 40. BEHR CZECH.

Nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 – střední exportéři (do 500 mil. Kč): 6. BRISK TÁBOR, 9. KES KABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY, 10. GUMÁRNY ZUBŘÍ. Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2010 (v závorce uveden kraj): ROBERT BOSCH (Jihočeský), FEDERAL- MOGUL FRICTION PRODUCTS (Královéhradecký), TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SIEMENS GROUP (Praha), ŠKODA AUTO (Středočeský), BOSCH DIESEL (Vysočina), BARUM CONTINENTAL (Zlínský).

Každoročně v souvislosti s touto i některými dalšími soutěžemi a anketami připomínáme, že firmy se do nich hlásí pouze na základě vlastního uvážení. To je důvodem, že ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další finální výrobci i dodavatelé z automobilového průmyslu, kteří se v daném ročníku ankety nepřihlásili, ale jejichž exportní výsledky za hodnocené období byly rovněž vysoké. Výsledkové listiny by byly v jednotlivých kategoriích pro český automobilový průmysl ještě příznivější. -------------------------------------------------------Například v kategorii objem exportu 2010 by se na předních místech bezesporu umístila řada dalších firem zapojených do AutoSAP jako je HMMC Nošovice, TPCA Czech, Continental Automotive Czech Republic, WITTE Nejdek, DURA Automotive CZ, TRW-DAS, BENTELER ČR, JTEKT AUTOMOTIVE CZECH Plzeň, DRAKA KABELY, MONROE CZECHIA (ČR), AGC Automotive Czech či MANN + HUMMEL (CZ). Obdobně by tomu bylo i v kategorii nárůst exportu mezi roky 2010 a 2009 a to jak mezi „velkými“ exportéry (nárůst exportu větší než 20 % byl zaznamenán u 30 firem AutoSAP), tak mezi exportéry „středními“ (nárůst větší než 20 % byl podchycen u 16 firem AutoSAP) . --------------------------------------------------------

2/ „CZECH TOP 100 NEJVÝZNAMNĚJŠÍCH FIREM“ – v tomto žebříčku se hodnotí výše tržeb za uplynulý rok (2010) - zvítězila ŠKODA AUTO. 3/ „ČESKÝCH 100 NEJLEPŠÍCH“ – ŠKODA AUTO se umístila na 1. místě v anketě pořádané pan-evropskou společností Comenius, v níž hlasují vybraní profesionálové a oceňují firmy dosahující vynikajících výsledků. 4/ „ČESKÝCH 100 OBDIVOVANÝCH FIREM“ – vítězem této „imagové“ ankety se potřetí za sebou stala ŠKODA AUTO na základě hlasování manažerů významných společností a dalších osobností. ŠKODA AUTO obsadila první místo i v kategorii Automobilová výroba a výroba dopravních prostředků, kde následovaly firmy v pořadí: 2. SOR LIBCHAVY, 3. BRANO GROUP a 4. IVECO CZECH REPUBLIC. Členské firmy AutoSAP event. firmy angažující se v autoprůmyslu se umístily i na předních místech dalších odvětví: Elektrotechnika a optika – 1. BRISK TÁBOR, 2 HELLA AUTOTECHNIK NOVA; Chemický a gumárenský průmysl – 4. BARUM CONTINENTAL.

Obdobně jako u soutěže Exportér roku naše členské firmy AutoSAP zvítězily i v řadě krajů – BRISK TÁBOR (Jihočeský), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SOR LIBCHAVY (Pardubický) a ŠKODA AUTO (Středočeský). 5/ „INVESTOR ROKU“ – agentura CzechInvest hodnotí nejúspěšnější investory za uplynulý rok (2010). Automobilový průmysl byl zastoupen společností BREMBO CZECH (není členem AutoSAP), která zvítězila v kategorii zpracovatelský průmysl. 6/ „NÁRODNÍ CENA KVALITY – EXCELENTNÍ FIRMA“ – Rada kvality ČR ocenila čtyři nejlepší firmy, z nichž dvě – BOSCH DIESEL a HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH – jsou zapojeny do činnosti AutoSAP. Soubor: APCR2011.DOC

50


7/ „ZAMĚSTNAVATEL ROKU 2011“ – v první desítce celkového pořadí se umístily dvě členské firmy AutoSAP – 6. ŠKODA AUTO a 10. TRW AUTOMOTIVE CZECH a dvě další firmy působící v autoprůmyslu – 2. NOVEM CAR INTERIOR DESIGN a 5. ZÁVODY SKUPINY VALEO. Zaměstnavatelem bez bariér se stala ŠKODA AUTO. Mezi deseti nominovanými osobnostmi lidských zdrojů byla plná polovina z automobilového průmyslu včetně vedoucích pracovníků členských firem AutoSAP- WITTE NEJDEK (M. Kohout), HELLA AUTOTECHNIK CORPORATE CENTER CENTRAL AND EASTERN EUROPE

(H. Pitnerová), R. BOSCH (B. Schellová) a ŠKODA AUTO (B. Wojnar).

Firmy autoprůmyslu se zařadily i mezi nejlepší zaměstnavatele v krajích: R. BOSCH (Jihomoravský), TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký), KOYO BEARINGS ČESKÁ REPUBLIKa (Olomoucký), NOVEM CAR INTERIOR DESIGN (Plzeňský) a ZÁVODY SKUPINY VALEO (Středočeský a Zlínský).

8/ „WEB Top 100“ - za rok 2011 v kategorii Auto-moto této soutěže se na 1.místě umístily internetové stránky společnosti TATRA a na 2.místě stránky firmy ŠKODA AUTO. 9/ „MANAŽER ROKU 2011" Tato individuální (osobnostní) soutěž je vyhlašována Českou manažerskou asociací ve spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR a Konfederací zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Účast v ní je záležitostí představitelů jednotlivých firem AutoSAP. Manažerem odvětví „VÝROBA DOPRAVNÍCH PROSTŘEDKŮ A ZAŘÍZENÍ“ v soutěži Manažer roku 2011 se stal Ing. Pavel Pachovský, generální ředitel a předseda představenstva IVECO Czech Republic a člen představenstva AutoSAP. Mezi finalisty soutěže byli také Ing. Jiří Kalužík, generální ředitel a předseda představenstva společnosti GUMOTEX a Ing. Zdeněk Kunický, ředitel divize Recyklace – KOVOHUTĚ Příbram nástupnická. 10/ „AUTO ROKU 2012 V ČR“ a „DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2012 V ČR“ AutoSAP byl spoluvyhlašovatelem ankety „Auto roku 2012 v České republice“ a v souvislosti s ní vyhlásil již poosmé akci „Dodavatel pro Auto roku 2012 v ČR“. Mohli se do ní přihlásit členové AutoSAP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily nominované do ankety. Výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz mohou následně používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2012“. Do akce „DODAVATEL PRO AUTO ROKU 2012 V ČR“ se přihlásilo 42 dodavatelských firem, které dodávají své výrobky na 95 % z 41 nominovaných vozů pocházejících z různých zemí i světadílů. Firmy AutoSAP dodávají na všechny nominované vozy evropských značek. Rovněž mezi pěti vítězi kategorií (tj. Škoda Citigo – městské vozy – na snímku, Ford Focus – nižší střední třída, Audi A6 – střední a vyšší střední třída, Porsche 911 Carrera – sportovní vozy, Range Rover Evoque – terénní a velkoprostorové vozy) nebyl ani jediný, který by neměl dodavatele z České republiky.


51


Na vítězný vůz Ford Focus výrobky dodává těchto 17 ze 42 přihlášených dodavatelských firem:

3 M Česko, spol. s r.o. A. Raymond Jablonec s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. Behr Ostrava s.r.o. CONSTRUCT CZECH a.s. Gumárny Zubří, akciová společnost Kamax s.r.o. KES-kabelové a elektrické systémy, spol. s r.o. Monroe Czechia s.r.o. Robert Bosch odbytová s.r.o. Saar Gummi Czech s.r.o. Saint – Gobain Sekurit ČR, spol. s r.o. Seco GROUP a.s. TRW Autoelektronika s.r.o. TRW – DAS a.s. Visteon – Autopal, s.r.o. WITTE Nejdek, spol. s r.o. Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2012 v ČR“ a obdržely osvědčení o právu používat uvedené označení a certifikát AutoSAP.

Zpracoval: Ing.Kyncl Soubor: APCR2011.DOC

52


1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2011“ v českém automobilovém průmyslu Soutěž „PODNIK ROKU“ je interní soutěží firem AutoSAP, jejíž pravidla jsou určena na základě rozhodnutí Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP. V letošním roce byl připraven již její čtrnáctý ročník. Do soutěže je automaticky zapojena každá firma, která sekretariátu AutoSAP zaslala vyplněný „Databázový list AutoSAP pro rok 2011“. Na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v „Databázových listech“. Soutěž byla stejně jako v předchozím roce hodnocena podle následujících kritérií: 1. Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 2. Přidaná hodnota na pracovníka (mil. Kč / pracovník) 3. a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%) b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (mil. Kč)

Všechna kritéria mají dle schválených pravidel hodnocení stejnou váhu. Konečné pořadí firem je pak dáno součtem umístění podle jednotlivých kritérií, přičemž pořadí podle třetího kritéria je dáno součtem umístění firmy podle a) a b). Do soutěže o „Podnik roku 2011“ bylo zařazeno celkem 114 členských firem, které předaly vyplněné databázové listy. Do vyhodnocení byly zařazeny i ty firmy, které sice zaslaly databázové listy, ale ty neobsahovaly všechny potřebné údaje. Výsledky soutěže byly projednány Představenstvem AutoSAP a prvních pět firem (bez určení pořadí) bylo odměněno pamětními cenami na červnovém zasedání Rady ředitelů. Dále jsou uvedeny výsledky podle jednotlivých kritérií. 1. Hospodářský výsledek před zdaněním V roce 2011 bylo dosaženo firmami AutoSAP celkového hospodářského výsledku ve výši 35 508,3 mil. Kč. I přes celkový růst tržeb (s následným pozitivním promítnutím do hospodářského výsledku) se projevily mezi jednotlivými firmami značné rozdíly. Ty se pohybovaly od hodnoty 17 155 mil. Kč u firmy ŠKODA AUTO a.s. až po záporné hodnoty, kdy některými firmami byla za účetní období vykázána ztráta. Mezi prvními pěti firmami se umístily, mimo již výše zmíněnou firmu ŠKODA AUTO a.s., firmy HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o., HELLA Corporate Center Central a Eastern Europe s.r.o., CONTINENTAL AUTOMOTIVE Czech Republic s.r.o. a TRW Automotive Czech s.r.o. Uvedené firmy jsou společnosti se zahraničním kapitálem a trvale vykazují vysoké hodnoty hospodářských výsledků. 2. Přidaná hodnota na pracovníka Jedná se o poměrový ukazatel významný z hlediska hodnocení produktivity práce v jednotlivých firmách. V rámci AutoSAP v roce 2011 bylo dosaženo průměrné hodnoty ve výši 1 341 392,6 Kč na pracovníka. Nejvyšší hodnoty bylo dosaženo ve firmě HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o., Mimo firmu HYUNDAI Motor Manufacturing Czech, s.r.o. se mezi prvními pěti firmami dále umístily CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o., TRW Automotive Czech s.r.o., ŠKODA AUTO a.s. a GLOBAL ASSISTANCE a.s. 3.a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Údaj je samozřejmě do jisté míry ovlivněn výchozí základnou předchozího roku, ale charakterizuje jednoduchým způsobem růst a rozvoj firmy. Tvoří však pouze jednu ze součástí kumulovaného parametru. Mezi prvních pět firem patří MAGNETON a.s., 100% REWORK s.r.o., PANAV, a.s., EDSCHA AUTOMOTIVE Kamenice s.r.o. a BEHR Ostrava s.r.o.. Soubor: APCR2011.DOC

53


3.b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Údaj o absolutní výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb tvoří druhou složku kumulovaného parametru. Byl vybrán z toho důvodu, že se na něj váže řada dalších ekonomických parametrů. Mezi prvních pět patří firmy: ŠKODA AUTO a.s. (s podílem na tržbách AutoSAP 34,2 %), HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o. (s 10,3 %), TOYOTA PEUGEOT CITROËN Automobile Czech, s.r.o. (s podílem 5,9 %), následují firmy CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o., a BARUM Continental spol. s r.o. Z výsledků dosažených v jednotlivých kategoriích soutěže vyplynulo následujících pět firem, které se staly

„Podniky roku 2011“ v českém automobilovém průmyslu

HYUNDAI Motor Manufacturing Czech s.r.o. CONTINENTAL AUTOMOTIVE Czech Republic s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. MONROE Czechia s.r.o. IVECO Czech Republic, a.s. V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené vítěznými firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií (včetně firem s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže pro rok 2011) a dále pak výsledky této soutěže za všechny předcházející ročníky. Ocenění pro vyhodnocené firmy (uděluje se od 11. ročníku soutěže)

Mezi nejčastěji vyhodnocenými pěti firmami byly v dosavadních čtrnácti ročnících tyto firmy 9 x - ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001, 2005, 2006, 2007, 2009, 2010, 2011); 8 x - CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o. (dříve SIEMENS VDO Česká republika s.r.o. -1998, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007 a 2008, 2011) 5 x - firma BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003); IVECO Czech Republic, a.s. (2006, 2007, 2008 a 2009, 2011) LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003, 2005 a 2009), 4 x - firmy CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005), BEHR Czech s.r.o. (2003, 2004, 2005 a 2006).


54


Tabulka 1.6.1 PODNIKY ROKU 2011 –

14. ročník soutěže

HYUNDAI Motor Manufact. Czech s.r.o. CONTINENTAL AUTOMOTIVE CR s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. MONROE Czechia s.r.o. IVECO Czech Republic, a.s.

Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 3 598 2. 1 353 17 155 382 973

4. 1. 12. 6.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s.

Dosažená hodnota:

17 155

Celkem (součet jednotlivých umístění)

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2011/2010 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí 3,996

1.

40,440 %

69 581

1.

3,547 3,070 1,443 1,166

2. 4. 16. 21.

20,561 % 36 664 13,769 % 231 742 26,738 % 4 465 18,953 % 9 590

2. 8. 4. 6.

HYUNDAI Motor

HYUNDAI Motor Manufacturing

Manufacturing Czech s.r.o.. 3,966

Czech s.r.o. 40,440 %

4 8 13 32 33

69 581

VÝSLEDKY VŠECH PŘEDCHOZÍCH ROČNÍKŮ SOUTĚŽE PODNIKY ROKU 2010 – 13. ročník soutěže

Hyundai Motor Manufact. Czech s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. Monroe Czechia s.r.o. Robert Bosch odbytová s.r.o. Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 1 578 2. 11 215 1. 323 11. 973 5. 272 17.

1. místo dle daného kritéria (firma): Škoda Auto a.s. Dosažená hodnota:

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2010/2009 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí 2,709 2,741 1,539 1,076 1,808

2. 1. 11. 21. 8.

Škoda Auto a.s.

11 215

2,741

76,08 % 19,43 % 31,55 % 24,42 % 33,63 %

49 545 203 819 3 523 25 487 1 792

1. 10. 8.-9. 8.-9. 14.


5 12 30 34 39

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 76,08 % 49 545

PODNIKY ROKU 2009 – 12. ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 827 4. 4 381 1. 1 442 3. 669 7. 1 443 2.

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2009/2008 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí

1. místo dle daného kritéria (firma): Škoda Auto a.s.

Global Hyundai Motor Assistance a.s. Manufacturing Czech s.r.o.

LUCAS VARITY s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. TPCA Czech, s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. Iveco Czech Republic, a.s.

Dosažená hodnota:


1,688 2,071 1,360 1,576 1,152

2,875

4 381

55

8. 4. 13. 10. 18.

9,3 % - 9,5 % 5,5 % - 5,1 % -9,8 %

9 267 170 666 51 824 4 250 10 094

949,9 %

3. 10. 2. 14. 18.


15 15 18 31 38

28 137


PODNIKY ROKU 2008 – 11. ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)

1 754 Iveco Czech Republic, a.s. 1 395 TPCA Czech, s.r.o. 937 Benteler ČR s.r.o. 405 ArvinMeritor LVS Liberec a.s. 123 Toyota Tsusho Europe S.A., o.s. 1. místo dle daného kritéria (firma):

Přidaná hodnota / pracovník (mil.Kč )

1,363 1,410 1,392 1,238 1,937

3. 4. 6. 10. 23.

Škoda Auto a.s.

Dosažená hodnota:

13 376

12. 10. 11. 17. 3.

Změna tržeb (%) 2008/2007 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí v kumulaci

11 190 6. 49 098 11. 5 336 10. 4 076 1. - 3. 5 897 6.

2,0 % - 4,2 % 1,8 % 19,7 % 5,5 %


21 25 27 29 32

Global ArvinMeritor LVS Liberec a.s. Assistance a.s. 19,7 % 4 076 BENTELER Automotive Rumburk s.r.o. 23,1 % 3 036 3,384 HELLA Autotechnik s.r.o. 19,1 % 4 478


1 934 IVECO Czech Republic, a.s. 1 321 CONTINENTAL Automotive CR s.r.o. 18 708 ŠKODA AUTO a.s. 904 BENTELER ČR s.r.o. 275 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Přidaná hodnota / pracovník (mil.Kč )

1,429 1,286 1, 676 1, 396 2,548

3. 5. 1. 7. 22.

1. místo dle daného kritéria (firma): Škoda Auto a.s. Dosažená hodnota:

Změna tržeb (%) 2007/2006 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí

13. 19. 11. 15. 2.

Global Assistance a.s. 3,257

18 708

36,4 % 10 968 77,7 % 20 456 10,9 % 195 953 23,6 % 5 237 70,2 % 2 311

2. 1. 16.-17. 10. 7.- 9.


18 25 28 32 32

CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC 77,7 % 20 456


1 431 BEHR CZECH s.r.o. 1 322 SIEMENS VDO Automotive, s.r.o. 14 783 ŠKODA AUTO a.s. 932 IVECO CZECH Republic, a.s. */ 346 HAYES LEMMERZ Autokola a.s. 1. místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota:

Přidaná hodnota / Změna tržeb (%) Celkem pracovník 2006/2005 a tržby z vlastní (součet výroby (mil. Kč) jednotlivých (mil.Kč ) + výsledné pořadí umístění)

1,828 1,141 1, 447 1, 098 1,755

2. 3. 1. 6. 12.

ŠKODA AUTO

3. 22. 11. 25. 6.

GLOBAL ASSISTANCE

14 783

2,176

22,3 % 8 047 19,9 % 11 505 7,4 % 176 780 35,8 % 8 041 15,4 % 2 229

4. 5. 19. 3. 23.

9 30 31 34 41

TPCA CZECH 264,9 %

47 600

*/ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s.


56


PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže (od tohoto ročníku změna kritérií) Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)

ŠKODA AUTO a.s. BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.

8 387 174 1 345 1 192 1 003

1,261 1,849 2,052 1,861 0,989

1. 19. 3. 4. 5.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO Dosažená hodnota:

Přidaná hodnota / Změna tržeb (%) pracovník 2005/2004 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí

14. 4. 2. 3. 27.

14,7 % 164 616 20,4 % 6 581 5,4 % 8 458 3,4 % 10 221 18,1 % 9 588


5.-7. 5.-7. 24. 31. 5.-7.

21 29 29 38 38

CONSTRUCT DENSO MANUFACTURING A&D PLUS, s.r.o. CZECH s.r.o.

8 387

2,115

142 %

PODNIKY ROKU 2004 – 7. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.

10. 20. 22. 29. 2.

4 687,0 2 263,3 2 096,0 1 258,6 27 161,0

přidaná hodnota na pracovníka (mil.Kč )

8. 4. 22. 12. 14.

1,527 1,945 0,964 1,313 1,182

3. 23. 7. 16. 45.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.

Dosažená hodnota:

142 938,0

nárůst tržeb 2004 / 2003

1,946 1,268 1,560 1,373 1,172

bodů celkem

21 47 51 57 61

DENSO MANUFACTRING CZECH s.r.o.

3,041

13,905

PODNIKY ROKU 2003 – 6. ročník soutěže LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o. 1. místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota:

objem exportu (mil. Kč) 6 614 7. 17 645 3. 1 990 15. 21 699 2. 3 708 9.

přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč ) 2,24 2. 1,11 17. 0,75 36. 1,17 13. 0,92 26.

nárůst tržeb 2003/2002 1,31 16. 1,22 27. 2,77 3. 1,15 40. 1,23 25.

ŠKODA AUTO

Audatex Česká republika 2,74

Alfmeier CZ 4,71

115 203

bodů celkem

25 47 54 55 60

PODNIKY ROKU 2002 – 5. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč)

přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč )

nárůst tržeb 2002/2001

bodů celkem

MUBEA s.r.o.

19.

1 280

14.

1,01

14.

1,41

47

BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.

3.

15 323

15.

0,98

37.

1,19

55

VDO Česká republika s.r.o.

8.

2 910

33.

0,63

17.

1,37

58

FEDERAL- MOGUL FP a.s.

23.

1 135

23.

0,80

15.

1,39

61

LUCAS VARITY, s.r.o.

7.

5 091

2.

1,83

63.

1,09

72

1. místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota:


ŠKODA AUTO

TRW Carr

HEKRA

120 925

2,13

6,46

57



přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč na pracovníka)


bodů celkem

VALEO AUTOKLIMAIZACE s.r.o.

5.

5 618

1.

2,39

4.

1,64

10

LUCAS VARITY, s.r.o.

6.

4 780

7.

1,40

5.

1,54

18

CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.

3.

8 603

6.

1,47

14.

1,32

23

BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.

2.

10 715

11.

1,01

16.

1,30

29

ŠKODA AUTO a.s.

1.

125 817

10.

1,01

44.

1,12

55


ŠKODA AUTO

VALEO AUTOKLIMATIZACE

LEONI-CZ

125 817

2,39

2,50

přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka)



bodů celkem

CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.

4.

6 465

1.

1,63

6.

2,10

11

VDO ČR s.r.o.

6.

4 901

19.

0,81

5.

2,45

30

MERITOR LVS, a.s.

29.

563

8.

1,03

8.

1,77

45

HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.

17.

1 033

7.

1,06

24.

1,38

48

ŠKODA AUTO a.s.

1.

112 226

14.

0,87

38.

1,23

53


ŠKODA AUTO

CONTINENTAL TEVES CR

HAPPICH PLZEŇ

112 226

1,63

3,40

přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka)



bodů celkem

BARUM CONTINENTAL s.r.o.

2.

9 860

3.

1,26

11.

1,51

16

CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.

5.

3 081

2.

1,62

10.

1,53

17

TRW CARR s.r.o.

6.

2 677

17.

0,70

2.

2,73

25

SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.

35.

452

15.

0,74

5.

1,75

55

AUTOPAL s.r.o.

4.

5 380

31.

0,53

21.

1,34

56


ŠKODA AUTO 89 528

KAUTEX TEXTRON BOHEMIA 1,90

ZPV Rožnov 6,77

PODNIKY ROKU 1998 – 1. ročník soutěže umístění dle:

ŠKODA AUTO a.s. MERITOR LVS a.s. BARUM CONTINENTAL s.r.o. VDO ČR s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.

objemu exportu

přidané hodnoty na pracovníka

1. 22. 2. 12. 29.

5. 3. 9. 21. 7.

nárůstu tržeb 1998/1997

21. 8. 24. 10. 16.

bodů celkem

27 33 35 43 52

Zpracoval: Ing. Novák


58


2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel Výroba vozidel je jednou ze dvou rozhodujících produkčních skupin, které tvoří automobilový průmysl České republiky a výrazně ovlivňují celou tuzemskou ekonomiku. Druhou ekonomicky významnou skupinou je pak výroba dílů a příslušenství. Obě skupiny výrazně přispívají k zaměstnanosti, jsou zdrojem přílivu zahraničních investic a velkou měrou ovlivňují zahraničně obchodní bilanci. První část této kapitoly je zaměřena na finální výrobu - tj. výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel. Výrobě skupin, dílů a příslušenství vozidel je věnována samostatná podkapitola 2.2. Dále uváděné údaje dokumentují, že i v roce 2011 byl automobilový průmysl dominantně proexportním oborem s rozhodujícím významem pro národní hospodářství a zahraničně obchodní bilanci. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel i v loňském roce do značné míry kopírovaly vývoj hospodářské situace ČR. Od roku 1989 do konce roku 2011 bylo v ČR vyrobeno 12 222 949 ks motorových vozidel. V roce 2011 bylo vyrobeno celkem rekordních 1 201 000 ks motorových vozidel. Z výsledků výroby motorových vozidel v roce 2011 je vidět, že tuzemský automobilový průmysl je v dobré kondici. Výroba motorových vozidel vzrostla oproti roku 2010 o 11,49 % (viz diagram č. 2.1.1).

Vývoj výroby motorových vozidel v České republice - rok 1989 až 2011

1 000 000

449 891

443 902

454 968

470 589

459 357

380 212

414 778

374 674

280 173

223 267

248 144 19 94

200 000

190 651

230 130

300 000

19 93

400 000

244 411

500 000

19 92

600 000

343 391

700 000

404 656

800 000

603 849

900 000

983 992

855 832

1 100 000

948 128

1 200 000

939 788

1 300 000

1 077 166

Výroba motorových vozidel v ČR od roku 1989 1 400 000

1 201 000

(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)

100 000

19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11

19 96

19 95

19 91

19 90

19 89

0

Diagram č. 2.1.1

Dle údajů jednotlivých výrobců bylo v České republice za rok 2011 poprvé v historii vyrobeno více než 1 200 000 ks vozidel. Na celkové výrobě motorových vozidel mají rozhodující podíl výrobci osobních automobilů, jejichž výroba tvoří více než 99 % všech dle počtu kusů vyrobených vozidel. Firma ŠKODA AUTO se na výrobě podílela více než 56 %, firma TPCA Czech téměř 23 % a HMMC Nošovice 21 %. Soubor: APCR2011.DOC

59


Produkce tuzemských výrobců osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) 251 146 1 200 000

200 135 12 050

1 000 000

800 000

308 478 103 819

293 650

494 122

556 196

2005

2006

118 000

270 705

324 289 332 489

295 712

528 585

576 362

2009

2010

600 000

400 000

200 000

622 811

603 981

2007

2008

673 127

0

ŠKODA AUTO

TPCA Czech

HMMC Nošovice

2011

ostatní

Diagram č. 2.1.2

53,75%

20%

53,99%

64,23%

30%

66,88%

40%

65,44%

50%

82,63%

21,02% 22,65%

60%

56,33%

18,66% 27,58%

70%

33,96%

34,49%

33,12%

80%

34,55%

90%

17,36%

(včetně malých užitkových) 100%

12,05%

Podíly tuzemských výrobců na výrobě osobních automobilů v ČR

10% 0%

2005

100 % =

597 994

2006 849 876

podíl ŠKODA AUTO

2007

2008

931 298

940 334

podíl TPCA Czech

2009 979 085

podíl HMMC Nošovice

2010 1 072 263

2011 1 194 981

podíl ostatní

Diagram č. 2.1.3

Celkový počet 1 194 981 ks v ČR vyrobených osobních a malých užitkových automobilů potvrzuje, že tuzemské automobilky využily oživení na evropských i světových trzích. Ke zvýšení produkce došlo ve ŠKODA Auto a úspěšně pokračovalo plánované zvyšování výroby ve společnosti HYUNDAI Motor Manufacturing Czech (HMMC) Nošovice. Rok 2011 je tak možno považovat za další mezník ve výrobě vozidel v České republice. Jedná se o historicky rekordní roční výrobu automobilů a současně i o potvrzení dlouhodobého růstového trendu - výroba osobních automobilů se od roku 2003 každoročně zvyšovala, více viz diagram č. 2.1.4.


60


1 000 000

800 000

460 997

442 507

437 605

443 934

500 000

450 995

600 000

2000

2001

2002

2003

2004

371 547

404 293

700 000

400 000

2007

2008

1 194 981

597 994

900 000

979 085

849 876

1 100 000

940 334

1 200 000

931 298

(1998 až 2011)

1 072 263

Výroba osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových)

300 000 200 000 100 000 0 1998

1999

zahájení výroby:

2005

2006

TPCA Czech

2009

2010

2011

HMMC Nošovice

Diagram č. 2.1.4

Osobní automobily se v tuzemské výrobě motorových vozidel staly jednoznačně dominantním prvkem produkce a do budoucna se nedá očekávat výraznější posun ve prospěch jiných skupin. V roce 2011 se pozitivně vyvíjela i situace u ostatních kategorií vozidel. Růst výroby byl zaznamenán v kategorii autobusů a motocyklů, bohužel se ale nepotvrdil růst výroby nákladních vozidel zaznamenaný v roce 2010. V roce 2011 výroba nákladních vozidel poklesla o necelých 8 %, výroba motocyklů v roce 2011 výrazně vzrostla o téměř 48 %. Nutno ale poznamenat, že jde o růst z relativně malých objemů. Rostla i tradičně úspěšná výroba autobusů. Jejich výroba se v roce 2011 oproti roku 2010 zvýšila o více než 31 %. Vývoj výroby v souhrnu za všechny další kategorie motorových vozidel je zobrazen v diagramu č. 2.1.5. Detailní objem výroby vozidel v kusech za jednotlivé základní kategorie silničních vozidel je uveden v tabulce č. 2.1.1.

Výroba ostatních motorových vozidel v ČR celkem */ (1998 až 2011) 20 000 18 000

2005

2006

2009

2010

6 019

5 956

2004

4 903

5 855

2003

6 000

4 907

5 957

8 490

6 297

2000

8 000

7 794

12 461 1999

9 592

10 000

8 362

12 000

8 665

14 000

10 485

16 000

4 000 2 000 0 1998

2001

2002

2007

2008

2011

*/ = nákladní automobily + autobusy + motocykly a mopedy


61


Tabulka č. 2.1.1

Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 CELKEM % z celku 1.Q. 2012 výhled 2012 */

osobní užitková nákladní autobusy motocykly přípojná CELKEM (M1) (N1) (N2, N3) (M2, M3) (L) (O3, O4) 199 602 20 216 8 518 917 18 891 835 248 979 152 509 21 257 5 423 1 012 10 450 765 191 416 193 297 15 497 6 676 944 6 853 620 223 887 240 053 23 537 7 160 1 276 8 147 1 015 281 188 321 077 37 548 8 764 1 092 6 193 1 337 376 011 368 527 35 766 5 434 1 240 3 811 1 989 416 767 348 490 23 057 3 007 1 269 4 389 1 544 381 756 428 224 22 771 3 073 1 424 3 865 1 309 460 666 456 927 4 070 2 718 1 566 5 308 1 635 472 224 441 312 1 195 2 769 1 812 7 880 1 768 456 736 436 297 1 308 2 327 1 785 2 185 1 685 445 587 442 812 1 122 2 200 1 972 1 785 2 589 452 480 596 774 1 220 2 050 2 198 1 607 2 445 606 294 848 799 1 077 1 993 2 948 1 015 1 993 857 825 925 060 6 238 3 168 3 182 2 140 2 330 942 118 934 046 6 288 2 737 3 496 1 561 2 424 950 552 976 435 2 650 1 091 3 067 749 761 984 753 1 069 518 2 745 1 410 2 711 782 772 1 077 938 1 191 968 3 013 1 302 3 562 1 155 1 080 1 202 080 9 379 759 227 562 70 518 33 911 87 611 27 816 11 029 257 85,04% 2,06% 0,64% 0,31% 0,79% 0,25% 89,10% 348 171 855 355 622 374 366 350 743 1 250 000 3 300 1 500 3 200 1 600 1 500 1 261 100 */ Odhad na základě údajů za 1. Q 2012

V tabulce č. 2.1.1 přitom není zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2. V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Nejvýznamnější firma z této skupiny, která je členem AutoSAP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok 2011 výrobu 18 699 ks. Rovněž tak není v tabulce č. 2.1.1 zahrnuta ani výroba nástaveb na tuzemská i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců nástaveb působí v České republice celá řada, avšak ne od všech se daří získat údaje. Údaje od těch firem, které data poskytly, hovoří o tom, že v roce 2011 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem 1 273 ks. Reálná skutečnost však bude pravděpodobně vyšší. V roce 2011 bylo v ČR zaregistrováno 7 962 ks nových vozidel kat. N2 a N3, z toho bylo 7 715 ks z dovozu. Přitom 2 333 ks dovezených vozidel, to je 30 %, bylo v provedení „šasi“ (podvozek). Tato vozidla jsou dokompletovávána právě domácími výrobci nástaveb. V roce 2011 to představovalo cca 2300 vozových jednotek pro vybavení „českou“ nástavbou. Reálná výroba nástaveb tedy bude o cca 1 000 ks vyšší, než výše zmiňovaný údaj získaný od vybraných výrobců. Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále připočteme data o výrobě nástaveb, je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok 2011 dána diagramem č. 2.1.6. Soubor: APCR2011.DOC

62


ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2011 CR - Vehicles Production Structure in Year 2011

Užitková N2,N3 / CVs 0,11%

Autobusy / Buses 0,29%

Motocykly / Motorcycles 0,09%

Přípojná O3, O4 / Coupled Vehicles 0,09%

Přípojná O1, O2 / Trailers for Cars 1,53%

Nástavby / Superstructures 0,10%

Užitková N1 / LCVs 0,25%

Osobní / Cars 97,54%

Diagram č. 2.1.6

Při porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2011 a 2010 byl zaznamenán nárůst o 11,50 %. Výroba vzrostla z hodnoty 1 096 304 ks v roce 2010 na 1 222 052 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny. Údaje o vývoji domácího trhu, prodejích českých výrobců na tomto trhu a údaje o dovozech vozidel jsou shrnuty dále v samostatné kapitole 4. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v roce 2011 tak automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále dominantní pozici v rámci tuzemského průmyslu. V průběhu roku 2011 již byla překročena hranice 12 miliónů ks motorových vozidel vyrobených v České republice od roku 1989. Meziroční nárůsty výroby motorových vozidel od roku 1990 ukazuje diagram č. 2.1.7, vývoj výroby v jednotlivých základních kategoriích vozidel v absolutních hodnotách (ks), včetně výhledu na rok 2012 (= odhad AutoSAP) pak znázorňují diagramy č. 2.1.8 až 2.1.13. Jak je vidět z dále uvedeného obrázku a dalších diagramů uvedených v závěru této části, byla u celé řady firem výroba vozidel po slibném „rozjezdu“ ukončena.


63


Od 1.1.1989 do 31.12.2011 bylo v ČR vyrobeno

12 222 949

motorových vozidel */.

Současní výrobci (značky) motorových vozidel v ČR: Gordon

nákladní automobily

osobní a malé užitkové automobily

*/ */ autobusy

motocykly a mopedy */ údaje o výrobě nejsou k dispozici

Výrobci (značky) motorových vozidel, u kterých byla:

Osobní a malé užitkové automobily (kat. M1 a N1)

LUBLIN

GAZELA

výroba v ČR ukončena v roce

1998

1999

2000

2002

2006

Nákladní automobily (kat. N2 a N3)


1998

2001

2003

Autobusy (kat. M2 a M3) OASA


ZLINNER

1994

1996

2001

2012

Motocykly a mopedy (kat. L) výroba v ČR ukončena v roce

1998

2003

1999

2006

*/ = osobní automobily, malá užitková vozidla, nákladní automobily a tahače, motocykly a mopedy

Zdroj : Statistiky Sdružení automobilového průmyslu od roku 1989, údaje výrobců

-30% -40%

11,40%

9,47% 2010/2009

3,78% 2009/2008

0,89% 2008/2007

9,81% 2007/2006

2006/2005

2011/2010

34,22% 2005/2004

2004/2003

2003/2002

-2,43%

2002/2001

-3,32%

1,35%

2,45% 2001/2000

2000/1999

1999/1998

-8,33%

1998/1997

10,70%

20,82%

33,73% 1997/1996

1995/1994

1992/1991

-5,84%

1991/1990

1994/1993

-23,17%

-20%

-28,82%

-10%

-15,14%

0%

1990/1989

10%

1993/1992

7,83%

20%

17,11%

30%

1996/1995

40%

25,49%

50%

41,73%

Meziroční nárůsty (-poklesy) výroby motorových vozidel v ČR

Diagram č. 2.1.7

Diagram č. 2.1.7 ukazuje, že zatím nejkritičtějším obdobím pro domácí výrobce motorových vozidel byl počátek devadesátých let. Z diagramu vyplývá i cykličnost (sinusový charakter) výroby motorových vozidel. Soubor: APCR2011.DOC

64


200 000

596 774

442 812

436 297

441 312

456 927

348 490

368 527

240 053

193 297

400 000

152 509

199 602

600 000

321 077

800 000

428 224

1 250 000

1 191 968

976 435

934 046

1 000 000

925 060

1 200 000

848 799

1 400 000

1 069 518

Výroba osobních automobilů - kat M1

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.8

20 000

22 771

23 537 15 497

25 000

20 216

30 000

21 257

35 000

23 057

37 548

40 000

35 766

Výroba malých užitkových vozidel - kat. N1

3 300

3 013

2 745

2 650

6 288

6 238

1 077

1 220

1 122

5 000

1 308

4 070

10 000

1 195

15 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.9

7 160

1 500

1 302

1 410

1 091

2 737

3 168

1 993

2 000

2 050

2 200

2 327

3 000

2 769

4 000

2 718

3 007

5 000

3 073

6 000

5 434

7 000

5 423

8 000

6 676

9 000

8 518

10 000

8 764

Výroba nákladních automobilů - kat. N2 a N3

1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


65


1 000

3 200

3 562 2 711

2 193

1 972

1 785

1 566

1 424

1 269

1 240

1 092

944

917

1 500

1 012

2 000

1 276

2 500

1 812

3 000

3 067

3 500

3 182

2 948

4 000

3 496

Výroba autobusů kat. M2 a M3

500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.11

1 600

1 155

782

749

1 561

2 140

1 015

1 607

1 785

2 185

7 880

5 308

3 865

4 389

5 000

3 811

10 000

6 193

6 853

10 450

15 000

8 147

20 000

18 891

Výroba motocyklů a mopedů - kat. L

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.12

Výroba přívěsů a návěsů - kat. O3 a O4

1 500

1 080

772

761

2 424

2 330

1 993

1 685

1 768

1 635

620

765

1000

835

1500

1 309

1 015

2000

1 337

2500

1 544

1 989

3000

2 445

2 589

3500

500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


66


193 163

200 000

152 329

300 000

670 114

573 617

525 935

616 573

492 948

442 796

436 279

441 308

456 905

368 508

348 477

199 396

400 000

239 992

500 000

321 034

600 000

428 206

700 000

555 132

ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2011 (ks) SKODA AUTO - Production, Cars, 1993 - 2011 (pcs)

597 693

Další diagramy (č. 2.1.14 až 2.1.24) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2011 u rozhodujících domácích výrobců - členů AutoSAP ve všech základních kategoriích vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2007 - 2011“. Tato publikace již není vydávána v tištěné, ale pouze v elektronické podobě.

100 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

270 705

295 712

300 000

332 489

350 000

324 289

293 650

TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, 2005 - 2011 (ks) TPCA Czech - Production, Cars, 2005 - 2011 (pcs)

308 478

Diagram č. 2.1.14

250 000 103 819

200 000 150 000 100 000 50 000 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Poznámka: Výroba zahájena v roce 2005.


67


HMMC Nošovice - Výroba, osobní automobily, 2008 - 2011 (ks) HMMC Nosovice - Production, Cars, 2008 - 2011 (pcs) 300 000

251 146 250 000

200 135 200 000 150 000

118 000

100 000 50 000

12 050

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Poznámka: Výroba zahájena v závěru roku 2008.

Diagram č. 2.1.16 ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2011 (ks) SKODA AUTO - Production, LCVs, 1993 - 2011 (pcs)

3 013

2 745

2 650

6 288

6 238

1 064

1 174

1 072

1 275

10 000

1 161

22 705

22 692

23 201

3 981

20 000

15 116

21 257

30 000

20 216

40 000

35 007

36 136

50 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.17

600

479

283

485

737

482

553

545

1 000

858

968

1 101

2 000

1 174

4 369

1 606

3 000

3 539

4 000

3 881

5 000

3 327

6 000

4 540

7 000

5 404

AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2011 (ks) AVIA - Production, CVs, 1993 - 2011 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


68


2 252

2 431

702

1 000

931

808

1 511

1 497

1 654

1 761

1 551

1 686

1 439

1 500

1 209

1 358

2 000

1 837

2 500

1 473

3 000

1 804

3 500

2 592

2 966

TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2011 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2011 (pcs)

500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.19

2 972

3 020

2 526

2 177

1 690

1 521

1 549

1 317

1 155

1 145

975

1 167

897

1 000

997

1 500

892

2 000

1 253

2 500

1 897

3 000

2 477

3 500

2 698

IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2011 (ks) IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2011 (pcs)

500 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.20

84

71

68

478

427

247

235

4

31

100

72

200

115

193

218

300

229

400

368

411

500

418

600

543

SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1994 - 2011 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1994 - 2011 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.21


69


1 155

782

749

1 561

2 140

1 011

2 000

1 603

2 110

5 175

3 720

3 439

2 875

2 799

4 000

3 666

6 000

3 089

4 328

8 000

1 768

10 000

7 760

12 000

9 747

JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, 1993 - 2011 (ks) JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, 1993 - 2011 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.22

927

216

400

407

244

647

724

710

657

522

523

423

600

535

490

800

654

745

1 000

898

958

1 200

1 094

1 400

1 263

PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2011 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2011 (pcs)

200 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.23

4 584

5 000

18 699

17 050

15 817

20 230

17 319

12 410

10 523

8 858

9 139

10 000

5 625

15 000

9 262

20 000

13 210

25 000

20 763

AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2011 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2011 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.24

Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech č. 2.1.25 až 2.1.28 znázorněn přehled o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří poskytli Soubor: APCR2011.DOC

70


potřebné údaje za rok 2011). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez číslování diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji v minulém roce nerealizovali. KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1999 - 2011 (ks) KAIPAN - Production, Cars, 1999 - 2011 (pcs) 54

60 50 40

8

7

3

3

6

10

11

13

16

16

11

20

18

19

30

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.25 KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1994 - 2011 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1994 - 2011 (pcs) 100

15

43

50

49

45

49

47 35

45

24

30

7

20

24

40

25

36

50

60

51

61

80

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.26 TEDOM - Výroba, autobusy, 2005 - 2011 (ks) TEDOM - Production, Buses, 2005 - 2011 (pcs) 60

80

47

60

4

5

20

17

15

32

40

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011


71


1 236

673

1 161

528

600

545

467

656

900

834

1 200

935

1 500

1 066

1 428

1 800

1 370

SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2011 (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2011 (pcs)

300 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.1.28

Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v r. 2011 nebyla realizována či vykázána) Osobní automobily kat. M1 GORDON - Výroba, osobní automobily, 1997 - 2008 (ks) GORDON - Production, Cars, 1997 - 2008 (pcs) 10 8 6

5 4

4

4

3 2

2

1

1

1

1

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2000 (ks) MTX - Production, Cars, 1993 - 2000 (pcs) 70

66

63

60 50 40

33

30 20

14

10

3

12 4

3

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


72


Užitková vozidla kat. N1

136

150

136

BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1999 (ks) BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1995 - 1999 (pcs)

120

50

60

46

62

90

30 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1999 (ks) 1 100

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1997 - 1999 (pcs) 1 250 1 000

531

750

215

500 250 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

218

250 200

13

46

50

33

30

50

43

54

100

71

82

121

150

212

MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 2006 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1995 - 2006 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


73


JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1998 - 2002 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1998 - 2002 (pcs)

18

22

25

23

30

20

10

15

4

10 5 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1998 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1995 - 1998 (pcs) 86

100

72

80

35

60

40

6

20

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1998 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1997 - 1998 (pcs)

18

20

25 20 15 10 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


74


Užitková vozidla kat. N2 a N3

560

718

309

600

138

400

19

200

156

800

675

1 000

803

1 200

1 012

LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2001 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2001 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

92

PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 2004 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1994 - 2004 (pcs) 100

23

30

40

40

47

57

60

54

58

73

80

1

20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 1998 (ks) ROSS - Production, CVs, 1994 - 1998 (pcs) 211

250

150

135

132

200

63

100

21

50 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


75


Motocykly a mopedy kat. L

1 800 1 500

1 606

1 497

DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1996 - 1999 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1996 - 1999 (pcs)

900

726

746

1 200

600 300 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Poznámka: Výroba přesunuta do JAWA Moto.

PRAGA - Výroba, motocykly, 1998 - 2003 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1998 - 2003 (pcs) 200

59

64

73

100

83

92

113

150

50

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

300

STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1997 - 2006 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1997 - 2006 (pcs) 300 250

4

4

17

16

50

37

53

100

60

150

111

126

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


76


9 144 6 122

8 000

3 764

4 000

1 488

6 000

2 984

10 000

ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 1997 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 1997 (pcs)

2 000 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Autobusy kat. M2 a M3 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 1994 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 1994(pcs)

30

25

40

20

4

10

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1997 - 2001 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1997 - 2001 (pcs)

24

40

5

6

20

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


77


Přípojná vozidla kat. O3 a O4 BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)

695

829

1 000

177

203

103

210

185

226

191

200

182

400

250

600

269

577

800

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 1999 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 1999 (pcs) 491

600 500

314

400

227

300

44

6

48

100

95

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zpracoval: Ing. Ešner


78


2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel Pokles produkce u finálních výrobců, který byl zaznamenán v období let 2008 a 2009, byl vystřídán růstem výroby v roce 2010 s pokračováním v roce 2011.Tato skutečnost se promítla výrazným způsobem i do výroby skupin, dílů a příslušenství (viz diagram č. 2.2.1).

Objem produkce v základních skupinách firem

mil. Kč

AutoSAP, rok 1995 až 2011 700 000

300 000

100 000 50 000

267 710,1

150 000

258 969,8

241 456,7

200 000

269 747,3

250 000

357 055,8

350 000

279 390,0

400 000

312 544,7

450 000

240 432,5

317 913,2

500 000

337 767,7

550 000

364 146,5

600 000

309 875,6

650 000

0

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.1

Podíly základních skupin firem na objemu produkce AutoSAP, rok 1995 až 2011

46,50%

45,74%

52,02%

52,70%

55,91% 42,87%

46,64%

56,82% 42,09%

51,93%

56,72% 43,08%

60%

59,11%

80%

40,70%

100%

40%

20% 0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.2

Z hlediska podílu na celkových tržbách firem AutoSAP si skupina dodavatelů udržuje pozici z posledních let a její podíl v roce 2011 je téměř 50 %. Konkrétní hodnota podílu dodavatelů v roce 2011 dosáhla 45,74 % (viz diagram č. 2.2.2). Vliv na vývoj hodnoty podílu dodavatelů měl především vývoj produkce osobních automobilů.


79


K výraznějším (skokovým) změnám pak docházelo zejména při náběhu výroby v nových kapacitách (2006 v TPCA Czech a 2009 v HMMC Nošovice). Růst celkové produkce v průběhu roku 2011 se logicky promítl i do růstu exportu finálních výrobců i dodavatelů (viz diagram č. 2.2.3).

Objem exportu v základních skupinách firem

m il. Kč

AutoSAP, rok 1997 až 2011

600 000

100 000 50 000

328 198,9

150 000

189 062,1 285 240,7

209 620,0

200 000

163 487,1

250 000

241 681,4

300 000

230 445,5

350 000

228 420,7

204 884,9

400 000

250 624,9

450 000

246 349,7

500 000

215 867,9

550 000

0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.3

Podíl dodavatelů na celkové výši exportu ve srovnání s předchozími roky je zřejmý z diagramu č. 2.2.4. Ve srovnání s rokem 2010 zůstal procentně prakticky na stejné výši - mírně pod hranicí 40 %, i když jeho absolutní hodnota vzrostla.

Objem exportu v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1997 až 2011

39,61%

39,37%

59,76%

59,86%

20%

40,10%

50,02% 49,58%

40%

59,27%

49,42% 50,28%

49,40% 50,54%

60%

54,86%

80%

45,09%

100%

0% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.4 Soubor: APCR2011.DOC

80


Stejně jako v období recese, tak i v etapě růstu se projevuje dodavatelský sektor jako významný zdroj zaměstnanosti a tvorby pracovních míst. Výrobci dílů a příslušenství si tak stále udržují důležitou roli v odvětví strojírenské výroby. Podíl výrobců dílů a příslušenství na celkovém počtu pracovníků AutoSAP je uveden v diagramu č. 2.2.5. Z tohoto diagramu je však patrné, že ekonomická recese v roce 2009 zasáhla především dodavatelský sektor. Současně vytvořila podmínky pro další zefektivnění výrobního procesu. Proto se následující zvýšení produkce nepromítlo do výraznějšího nárůstu počtu pracovníků.

Podíly základních skupin firem na počtu pracovníků AutoSAP, rok 1996 až 2011

65,79% 31,32%

66,43%

65,55% 32,02%

70,30% 28,80%

68,99%

72,29% 26,94%

30,00%

73,02%

70,77% 28,46%

26,25%

69,90% 29,39%

72,13%

67,01% 32,24%

27,05%

65,00% 34,36%

57,16% 41,62%

63,78%

52,20% 46,58%

60%

35,08%

52,79%

80%

45,90%

100%

20%

30,68%

40%

0% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Finální výrobci

Výrobci dílů

Účelové organizace

Diagram 2.2.5

Porovnání dynamiky růstu tržeb 1997 až 2011 (rok 1997 = 100%)

689,84%

700% 602,25%

650% 600%

513,89%

550% 500%

429,18%

450% 400% 350% 300% 250% 200% 150%

639,86% 587,03% 529,27% 455,47%

376,81%

351,10% 316,45% 307,33% 263,24% 273,87% 265,25%254,65% 237,43% 231,78% 190,92% 183,67% 131,86% 146,48%156,63%155,64%145,81%155,06% 115,36% 113,88%

100%

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finalisté

dodavatelé Diagram č. 2.2.6


81


Z diagramu č. 2.2.6. je zřejmý přehled a porovnání dynamiky růstu tržeb u dvou základních skupin výrobců. Diagram názorně dokumentuje, že nástup ekonomické recese ve 2. pololetí roku 2008 a v průběhu roku 2009 přibrzdil v růstu mnohem více výrobce skupin, dílů a příslušenství vozidel, než finální výrobce. Následující oživení výroby přineslo i pro dodavatelský sektor návrat k ekonomickému růstu. Tabulka č. 2.2.1 Vývoj tržeb a jejich meziročních indexů 2006 mil. Kč

2007 mil. Kč

2008 mil. Kč

2009 mil. Kč

2010 mil. Kč

meziroční indexy

2011 Mil.Kč

07/06

08/07

09/08

010/09 011/010

dodavatelé 317 913,2 364 146,5 337 767,7 240 432,5 279 390,0 309 875,6

1,15

0,93

0,71

1,16

1,11

241 456,7 269 747,3 258 969,8 267 710,1 312 544,7 357 055,8

1,12

0,96

1,03

1,17

1,14

finalisté

Meziroční nárůsty (- poklesy) tržeb v letech 1999 až 2011 50%

44,79% 40% 30%

26,97% 21,40%

20%

15,55%

19,74% 17,19% 29,27% 14,54% 11,72% 18,45%

19,07% 13,90%

6,92% 18,16%

10%

1,30%

0%

1999/1998

3,38% 16,20% -0,63%

2000/1999

2001/2000

16,75% 14,24%

2002/2001

6,34%

2003/2002

2004/2003

2005/2004

2006/2005

2007/2006

-7,24% -4,00%

2008/2007

10,91%

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-10%

-6,32% -20% -30%

-28,82% -40%

finalisté

dodavatelé

Diagram č. 2.2.7 mil. Kč

Tržby - absolutní výše v letech 1999 až 2011

400 000

357 055,80 337 767,74

350 000

312 544,70

198 909,20

117 322,10 115 816,30 101 697,10

186 788,00 158 285,00 157 691,00 148 282,50 144 569,80

100 000

122 350,10 100 779,20 69 604,60

50 000 0

267 710,10 258 969,75

167 046,60 148 969,00 159 284,30

200 000

309 875,60

240 432,50

226 552,50

250 000

150 000

279 390,00

271 270,50

300 000

52 787,80

1999

2000

2001

finalisté

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

dodavatelé

Diagram č. 2.2.8


82


V dalších diagramech 2.2.9 a 2.2.10 je pro porovnání uveden vývoj produkce firem zapojených do AutoSAP od vzniku samostatné České republiky (v členění finální výrobci, dodavatelé a AutoSAP celkem).

Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993=100%) AutoSAP, rok 1994 až 2011

1583,14%

1600% 1369,44%

1332,29%

1461,21%

1400% 1191,38%

1153,85%

1200% 947,16%

1000%

819,39%

1011,31% 698,49%

672,11%

800%

598,42%

568,22%

600%

652,73%

744,17%

648,62%

542,28%

471,85% 584,29% 380,38% 334,10% 499,36% 279,77%306,75% 400% 221,72% 240,03% 413,39% 417,29% 143,99% 173,24% 91,12% 363,04% 396,62% 67,16% 200% 29,81% 258,20% 203,54% 184,36%202,40% 185,68%205,46% 124,99% 465,52% 365,82%

0%

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

CELKEM AutoSAP

Diagram č. 2.2.9

Vývoj meziročních nárůstů (- poklesů) objemu produkce (AutoSAP, rok 1994 až 2011) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -10% -20% -30% finální výrobci

dodavatelé

CELKEM AutoSAP

Diagram č. 2.2.10

Vývoj celkové produkce má za sledované období cyklický (sinusoidový) charakter, přičemž až do roku 2007 se každoročně zvyšovala výchozí základna pro výpočet růstu. Růst objemu produkce v dodavatelském sektoru vykazoval až do roku 2007 vyšší dynamiku než u finálních výrobců. Po odeznění ekonomické recese (2008 a 2009) je od roku 2010 zaznamenán růst u obou skupin výrobců zhruba na stejné úrovni. Soubor: APCR2011.DOC

83


Vývoj v oblasti exportu je prakticky shodný s růstem produkce (viz diagram č. 2.2.11 a další).

Porovnání dynamiky vývozu 1997 až 2011 (rok 1997 = 100%) 1100% 878,75% 900%

1125,87% 1053,18% 986,56%

936,36%

864,05%

773,76%

747,17%

650,05% 700% 509,88%

300%

448,40% 330,20% 389,71% 342,42% 312,08% 286,39%

406,98% 341,39% 270,10%

500%

215,93% 181,79%174,81%166,66%197,51% 141,40%130,10%162,79% 124,20%

100%

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finalisté


Tabulka č. 2.2.2 Vývoj exportu a jeho meziroční indexy 2006 mil.Kč

2007 mil. Kč

2008 mil. Kč

2009 mil. Kč

2010 mil. Kč

meziroční indexy

2011 mil.Kč

07/06 08/07 09/08 010/09 011/010

dodavatelé 204 884,9 246 349,7 230 445,5 163 487,1 189 062,1 215 867,9 1,20 0,94 0,71

1,16

1,14

209 620,0 250 624,9 228 428,7 241 681,4 285 240,7 328 198,9 1,20 0,91 1,06

1,18

1,15

finalisté

Meziroční nárůsty (- poklesy) exportu v letech 1999 až 2011 100% 41,40% 80%

60%

40%

25,25% 91,02% 26,39% 25,13%

20%

0%

24,20% 1999/1998

2000/1999

19,25%

19,03%

-4,66%

25,13% 2001/2000

2002/2001 2003/2002 11,68%

2004/2003

13,57%

-6,46%

9,32% 2005/2004

18,02%

32,63% 32,63% 20,24% 6,56%

2006/2005

2007/2006

15,06%

15,64% 14,18%

-8,86% 2009/2008 2010/2009 2011/2010 -8,86%

2008/2007

-3,84%

-20%

-29,06%

-40%

finalisté

dodavatelé

Diagram č. 2.2.12


84


Export - absolutní hodnoty v letech 1999 až 2011

mil.Kč

328 198,90

350 000 300 000

241 681,40

246349,7 250 000

204 884,90

200 000

209 620,00

228 420,7 215 867,90

230445,49

133 054,49 142 236,00 119 153,50 127 949,20

150 000 100 000

228420,7 250624,92

73 193,20

230 445,5 163 487,10

90 907,00 95 224,40 111 565,60 89 050,99

121 984,20

74 698,80 59 100,40

50 000 30 939,60 0

21 880,90 1999

2000

2001

finalisté

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011


Přes skutečnost, že se výrobci skupin dílů a příslušenství dokázali v rámci globalizace uplatnit nejen u tuzemských, ale i u dalších významných finálních výrobců zejména v rámci EU, je z výše uvedeného patrné, že výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel se v letech 2009 až 2010 museli s mnohem vyšší intenzitou vypořádávat s důsledky recese. Diverzifikace výroby (orientace na více odběratelů) je ve skupině dodavatelů významným stabilizačním prvkem. Zpracoval: Ing. Novák

2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 10. 5. 2012) Do činnosti Sdružení automobilového průmyslu bylo k výše uvedenému dni zapojeno celkem 152 subjektů z České republiky, z toho: ● 136 řádných členů (s hlasovacím právem) ● 4 firmy se statutem „pozorovatel“ ● 8 organizací se statutem neplatícího člena (jedná se o 7 vysokých škol a Českou automobilovou společnost) ● 4 firmy s pozastavenou činností ve AutoSAP (ERICH JAEGER, s.r.o., FEZKO THIERRY a.s., H.L.F., s.r.o. a LEAR Corporation Czech Republic s.r.o.).

Kolektivním členem je Zväz (do dubna 2012 Združenie) automobilového priemyslu SR (ZAP SR), jehož zástupce je z tohoto titulu členem Rady ředitelů. Rada ředitelů (Valná hromada) AutoSAP tak čítá k uvedenému datu 137 mandátů. Počet členů AutoSAP se po poklesu v roce 2010 v průběhu roku 2011 stabilizoval. Členství v roce 2011 ukončily 4 firmy, na druhé straně se do činnosti AutoSAP nově zapojilo 6 firem. Vývoj počtu firem zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v diagramu č. 2.3.1.


85


152

152 10.5.2012

156 1.1.2009

1.1.2012

152 1.1.2008

152

149 1.1.2007

1.1.2011

145 1.1.2006

150

143 1.1.2005

1.1.2010

139

123

1.1.2004

37

41 31.12.1993

27

31.12.1992

14

40

19

60

54

80

20

109

71

86

100

93

120

101

140

116

160

136

180

1.1.2003

Vývoj počtu firem z ČR zapojených do činnosti AutoSAP

1.1.2002

1.1.2001

1.1.2000

31.12.1998

31.12.1997

31.12.1996

31.12.1995

31.12.1994

31.12.1991

31.12.1990

27.6.1989

0

stav k datu

Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti AutoSAP.

Diagram č. 2.3.1

Aktuální stav členské základny AutoSAP, spolu se základním výrobním programem firem (předmětem podnikání) je na internetové adrese http://www.autosap.cz v rubrice „5 - ČLENSKÁ ZÁKLADNA AutoSAP“.

Změny v členské základně AutoSAP a ekonomická recese se odrážejí i ve struktuře a změnách členské základny, zejména v počtu zaměstnanců u výrobců skupin a dílů vozidel.

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu firem a organizací) výrobci vozidel a nástaveb; 14; 9,21%

ostatní; 30; 19,74%

výrobci skupin a dílů vozidel; 108; 71,05%

Stav k datu 10.5.2012 (dle aktuální databáze AutoSAP).

100% =

152

subjektů

Diagram č. 2.3.2


86


STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) výrobci vozidel a nástaveb 33 971 30,68%

ostatní 3 199 2,89%

výrobci skupin a dílů vozidel 73 565 66,43%

100% = 110 735 osob


Diagram č. 2.3.3

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY do 2500 zam ěstnanců; 7; 4,61%

(dle velikosti firmy) do 50 zaměstnanců; 22; 14,47%

nad 2500 zam ěstnanců; 6; 3,95%

do 1500 zam ěstnanců; 11; 7,24%

do 250 zaměstnanců; 40; 26,32%




100% =

152

subjektů

Diagram č. 2.3.4

Členem AutoSAP je od r. 2007 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s. Základní informace, včetně seznamu členů tohoto uskupení, najdete na internetové adrese http://www.autoklastr.cz. Zajímavým ukazatelem s relativně vysokou vypovídací schopností nejen o stavu oboru, ale i stavu jednotlivých firem, jsou platby na činnost AutoSAP v průběhu roku. Je potěšující konstatovat, že z celkového rozpisu plateb na rok 2011 ve výši 13 296 269 Kč (11 080 224 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze 22 818 Kč. Soubor: APCR2011.DOC

87


Vývoj plateb firem v průběhu roku 2011 a 2010 (v % rozpisu) 50%

45,45%

42,39%

60%

40%

2,12%

1,05%

2,04%

0,51%

3,76%

6,57%

0,87%

0,51%

0,47%

0,15%

5,29%

4,62%

2,42%

1,88%

1,17%

0,93%

7,55%

5,68%

11,18%

7,46%

13,69%

8,79%

0,96%

10%

0,89%

10,04%

20%

12,53%

30%

0% přeplatky přeplatky z předch. firem v roku roce

Z celkem z toho:

158 1 0 1 148 8

3/

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

v roce 2010

v roce 2011

subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2011:

dosud neuhradil žádnou platbu úhrada pod 30% rozpisu plateb úhrada nad 80% rozpisu plateb je plně vyrovnáno s rozpisem na rok 2011 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS)

ROZPIS PLATEB (100 %) = 11 080 224 Kč (bez DPH) = 13 296 269 Kč (s DPH 20 %) Za rok 2011 neuhrazeno 19 015 Kč (bez DPH) resp. 22 818 Kč (s DPH 20 %) (bez přeplatků) to je 0,17% Přeplatky firem činí

118 450 Kč Stav k 31. prosinci 2011

Diagram č. 2.3.5

Vývoj plateb v tomto roce dává předpoklad dosažení obdobně dobré platební discipliny členů jako v roce 2011. K 30. dubnu 2012 bylo firmami uhrazeno 83,41 % rozepsaných plateb, za stejné období roku 2011 to bylo 83,63 %. Vývoj plateb firem v průběhu roku 2012 a 2011 (v % rozpisu) 50%

42,39%

44,07%

60%

1,05%

0,00%

0,51%

0,00%

6,57%

0,51%

0,00%

0,00%

0,15%

0,00%

4,62%

0,00%

1,88%

0,00%

0,93%

0,00%

7,55%

5,33%

7,46%

6,35%

16,62% 0,00%

10%

0,89%

12,53%

20%

11,05%

30%

13,69%

40%

0% přeplatky přeplatky z předch. firem v roku roce

Z celkem z toho: 3/

152 8 7 30 99 8

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

v roce 2011

v roce 2012

subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2012:

v roce 2012 neuhradilo žádnou platbu úhrada pod 50% rozpisu plateb úhrada nad 50% rozpisu plateb je vyrovnáno s rozpisem na rok 2012 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS)

ROZPIS PLATEB (100 %) = 10 855 408 Kč (bez DPH) = 13 026 490 Kč (s DPH 20 %) Dosud neuhrazeno 1 800 520 Kč (bez DPH) resp. 2 160 624 Kč (s DPH 20 %) (bez přeplatků) to je 16,59% Přeplatky firem činí 0 Kč Stav k 30. dubnu 2012

Diagram č. 2.3.6

Uvedený vývoj plateb v průběhu roku 2012 dokumentuje dobrou situaci v oboru automobilového průmyslu. *********************** Soubor: APCR2011.DOC

88


Do činnosti AutoSAP v rámci pracovní skupiny AUTOSAP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI), tvořenou šesti členy AutoSAP, je zapojeno ještě dalších 6 nečlenských firem (AIMTEC, MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, s.n.o.p. cz, TELEDIN CR a T-SYSTEMS). Bližší informace viz internetové stránky http://www.odette.cz.

Jak bylo již výše zmíněno, je kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu i „ZVÄZ AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU Slovenskej republiky“ (ZAP SR). Informace najdete na internetových stránkách tohoto sdružení na adrese http://www.zapsr.sk. ***********************

Nutno uvést, že mimo AutoSAP stojí stále celá řada potenciálních členů. V některých případech se jedná o významné firmy z oboru „automotive“. S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména „Adresář“ a „Statistika“) a zasílá jim i vybrané publikované materiály (avšak jen těm, které poskytnou potřebné údaje pro jejich zpracování). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby stávající členové AutoSAP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity AutoSAP s cílem získat je za členy AutoSAP. Zpracoval: Ing. Šípek

2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP Rozdělení firem AutoSAP lze provést, jak ukazuje následující soubor tabulek, z několika hledisek (podle právní formy, základního předmětu podnikání, počtu pracovníků či podílu zahraničního kapitálu). Jedná se o základní rozčlenění, které v řadě případů napomůže orientaci ve struktuře firem zapojených do AutoSAP. 2.4.1 Dle právní formy Dvě základní skupiny firem AutoSAP tvoří akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným. Ostatní právní formy, jako jsou např. komanditní společnosti, jsou zastoupeny v minimální míře a jsou charakteristické zejména pro firmy se zahraničním kapitálem. Skupinu „ostatní“ tvoří vysoké školy (VŠ) a zájmová či občanská sdružení. Tabulka č. 2.4.1 Firmy AutoSAP - dle právní formy právní forma firem počet % Akciová společnost (a.s.) 48 31,6 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 90 59,2 Komanditní společnost (k.s.) 2 1,3 Ostatní (7x VŠ, 1x org. sl., 4x sdružení) 12 7,9 CELKEM : 152 100,0

základní jmění mil. Kč % 31 779,5 43,2 39 822,1 54,2 k.s. + ostatní:

1 901,2 73 502,8

2,6 100,0

2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Výrobní firmy tvoří rozhodující skupinu AutoSAP a na celkovém počtu členů se podílí více jak 80 %. Rozhodující podíl a to téměř 89 % představují v této skupině výrobci dílů a příslušenství vozidel. Výrobní firmy mají také rozhodující podíl na Soubor: APCR2011.DOC

89


základním jmění. Podíl nevýrobních organizací dosahuje téměř 20 % z celkového počtu firem zapojených do AutoSAP (viz tabulka č 2.4.2). Tabulka č. 2.4.2 Firmy AutoSAP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 122 80,3 z toho: finální výrobci vozidel 14 9,2 výrobci skupin a dílů 108 71,1 - nevýrobní (účelové organizace) 30 19,7 z toho: služby, prodej 16 9,2 výzkum, zkoušky 14 10,5 CELKEM : 152 100,0

základní jmění mil. Kč % 70 789,6 96,3 39 755,1 54,1 31 034,5 42,2 2 713,2 3,7 1 257,5 1,9 1 377,1 1,8 73 502,8 100,0

2.4.3 Dle počtu zaměstnanců Z hlediska počtu zaměstnanců představují v rámci AutoSAP rozhodující skupinu firem malé a střední firmy, tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Jejich počet tvoří více jak 40 % členské základny. Další významnou skupinu představují firmy s počtem zaměstnanců mezi 250 – 500. Obě skupiny, jak vyplývá z tabulky 2.4.3, představují téměř 65 % členské základny. Jejich podíl na počtu zaměstnanců AutoSAP však představuje necelých 18 %. Tabulka č. 2.4.3 Firmy AutoSAP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy (počet zaměstnanců)

- do 250 - od 250 do 500 - od 500 do 1 000 - od 1 000 do 5 000 - nad 5 000 CELKEM :

firem počet 62 36 30 22 2 152

% 40,8 23,7 19,7 14,5 1,3 100,0

celkem zaměstnávají osob % 6 217 5,6 13 426 12,1 20 900 18,9 39 295 35,5 30 897 27,9 110 735 100,0

2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti Firmy se zahraniční účastí tvoří podle počtu firem více jak nadpoloviční většinu členské základny AutoSAP (viz tabulka č. 2.4.4). Z hlediska ekonomických výsledků má však jejich podíl na řadě ukazatelů rozhodující charakter a podstatně převyšuje podíl odpovídající počtu těchto firem v rámci členské základny AutoSAP. Tabulka č. 2.4.4 Firmy AutoSAP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 6 42,9 z finalistů 38 885,8 97,8 z finalistů Finální výrobci vozidel 72 66,7 z výr. dílů 24 965,3 80,4 z výr. dílů Výrobci skupin a dílů 12 40,0 z účel. org. 1 440,7 53,1 z účel. org. Nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 90 59,2 z AutoSAP 65 291,7 88,8 z AutoSAP

Postup privatizace v automobilovém průmyslu a charakteristika vlastnické struktury (např. podle výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem) je uvedena detailněji v následující kapitole. Zpracoval: Ing. Novák


90


2.5 Vlastnická struktura Formování vlastnické struktury v oboru automobilového průmyslu mělo svůj specifický vývoj, který zpočátku odpovídal celkovému stavu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví Fondu národního majetku (FNM) a držitelů investičních kupónů (DIK). Další kroky byly významným způsobem ovlivněny úspěšnou privatizací firmy Škoda Auto (vstup koncernu VW). Firmu VW následovala řada zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spolupráci s českým výrobcem začaly rozvíjet svou výrobu v České republice. Tím získal automobilový průmysl v porovnání s ostatními průmyslovými obory určitý náskok. Dalším významným mezníkem bylo období, kdy do procesu privatizace aktivně vstoupily managementy jednotlivých firem a využily možnosti privatizace, které legislativa v té době nabízela. Forma společných podniků se zahraničním partnerem doplněná českými vlastníky vedla k postupnému snižování podílu FNM, investičních fondů a DIK v celém oboru automobilového průmyslu. Uvedené formy privatizace vytvořily poměrně rychle jasně definovanou a „průhlednou“ vlastnickou strukturu, která byla přivítána i bankovním sektorem a v řadě případů podpořila další zájem o investice do tohoto odvětví. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj vlastní vývoj a v podstatě doplňují průběh celé privatizace. Postupně ve firmách klesaly podíly zejména držitelů investičních kuponů a „klasických“ investičních fondů vzniklých v rámci kupónové privatizace. Časový průběh a související změnu podílu základních skupin vlastníků na celkovém základním jmění od roku 1996 ukazuje diagram č. 2.5.1. % základního jm ění 100%

24,3

12,9

12,2

12,3

87,7

25,6

22,3

87,8

39,6

28,7

16,8

87,1

43,0

29,0

20,9

75,6

28,6

35,5

24,5

77,6

(podíly základních skupin vlastníků)

"ostatní" vlastníci

90% 80%

Postup privatizace ve firmách AutoSAP

39,2

70% 60%

74,2

82,9

78,6

74,3

67,5

69,3

68,0

55,1

50,6

30%

44,0

40%

41,7

50%

zahraniční vlastníci

FNM

20% DIK 10% IF 0% 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.5.1

Základní skupiny vlastníků jsou v diagramu pro porovnání zachovány i když některé z nich již v současnosti nemají z pohledu vlastnictví prakticky žádný význam.


91


Složení vlastnické struktury firem AutoSAP z hlediska základního jmění k 31.12.2011 je v diagramu č. 2.5.2. Jedná se o údaje, které uvedly firmy v předaných databázových listech za rok 2011. Podíly a výše základního jmění v jednotlivých skupinách vlastníků od roku 2006 až do roku 2011 jsou uvedeny v tabulce č. 2.5.1 Výše základního jmění v uvedeném období je ovlivněna mírou investic, která směřovala do firem AutoSAP, změnou vlastnické formy a v menší míře změnou členské základny AutoSAP.

Podíly vlastníků firem AutoSAP na hodnotě základního jmění (k 31.12.2011) DIK 0,01%

„Ostatní“ vlastníci (ČR) 12,28%

IF 0,05%

Zahraniční vlastníci 87,65%

100% = 73 502,80 mil. Kč

Diagram č. 2.5.2 Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2006 až 2011) v roce skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti (IF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku (FNM) Zahraniční partner **) (ZP) „Ostatní“ vlastníci *) CELKEM

2006 (mil. Kč) (%) 0,0 0,0 128,4 0,2 0,0 0,0 52 436,0 74,2 18 066,2 25,6 70 630,6 100,0

2007 (mil. Kč) (%) 0,0 0,0 20,0 0,1 0,0 0,0 58 688,1 77,6 16 886,4 22,3 75 594,5 100,0

základní jmění 2008 2009 (mil. Kč) (mil. Kč) (%) (%) 0,0 0,00 0,00 0,00 9,7 9,65 0,01 0,01 0,0 0,0 0,00 0,00 53 617,1 64 819,20 75,71 87,11 17 195,1 9 584,32 24,28 12,88 70 821,9 74 413,17 100,00 100,00

2010 (mil. Kč) (%) 0,00 0,00 9,7 0,01 0,0 0,00 67 084,6 87,79 9 318,1 12,20 76 412,4 100,00

2011 (mil.Kč) (%) 39,9 0,05 9,7 0,01 0,0 0,00 64 428,4 87,65 9 024,8 12,28 73 502,8 100,00

*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.

Z diagramu a z uvedených tabulek vyplývá to, co již bylo zmíněno v úvodu kapitoly. Členskou základnu AutoSAP tvoří prakticky dvě významné skupiny vlastníků, které se rozhodující měrou podílí na základním jmění firem. Soubor: APCR2011.DOC

92


Majetková struktura vlastníků firem AutoSAP z pohledu teritoriálního původu kapitálu je uvedena v tabulkách č. 2.5.2 a č. 2.5.3 a následných diagramech. Je z nich zřejmý přehled vlastníků firem podle „země původu“ a dále pak přehled jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na základním jmění firem AutoSAP. Tabulka č. 2.5.2 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Španělsko Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Švédsko Indie Lucembursko J. Korea  Σ zahraniční partner

základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2011 rok 2009 rok 2010 9 593,9 9 327,8 9 074,4 24 402,4 25 033,7 22 714,0 2 244,0 2 412,8 2 046,9 6 293,3 6 293,9 6 293,9 86,8 86,8 86,8 491,4 541,3 541,3 2 717,2 3 919,3 4 346,8 1 545,9 1 556,4 1 556,4 150,0 70,0 70,0 8 796,7 9 184,8 8 796,6 3 271,9 3 041,9 3 041,9 838,5 838,5 838,5 80,0 80,0 0,2 0,2 0,2 124,0 194,2 13 901,0 13 901,0 13 901,0

to je % ze ZJ všech firem AutoSAP rok 2009 rok 2010 rok 2011 12,9 12,2 12,3 32,8 32,8 30,9 3,0 3,2 2,8 8,5 8,2 8,6 0,1 0,1 0,1 0,7 0,7 0,7 3,7 5,1 5,9 2,1 2,0 2,1 0,2 0,1 0,1 11,8 12,0 12,0 4,4 4,0 4,1 1,1 1,1 1,1 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,2 0,3 18,7 18,2 18,9

64 819,2

67 084,6

64 428,4

87,1

87,8

87,7

CELKEM .. 74 413,1

76 412,4

73 502,8

100,0

100,0

100,0

Podíly zemí na hodnotě základního jmění v rámci firem AutoSAP (rok 2011) Česká republika 12,35%

Německo 30,90%

Jižní Korea 18,91%

Japonsko 11,97%

Lucembursko 0,26%

Francie 8,56%

Indie 0,00%

Belgie 1,14%

USA 2,78%

Itálie 0,10%

Velká Britanie 4,14%

Španělsko 2,12%

Nizozemsko 5,91%

Rakousko 0,74%

100% =

Švýcarsko 0,12%

73 502,80 mil.Kč

Diagram č. 2.5.3 -------------Poznámka: Identifikace podílu „zahraničního kapitálu“ je v řadě případů velmi obtížná. Firma v ČR může být například „100% dcerou“ německého koncernu, který je však vlastněn čínským kapitálem. Z obchodního rejstříku však tyto informace nelze zjistit. Soubor: APCR2011.DOC

93


Tabulka č. 2.5.3 Země rok 2009 64 33 5 8 2 11 4 3 4 2 7

Počet firem rok 2010 rok 2011 65 62 35 33 4 4 8 8 2 2 14 15 4 4 3 3 4 4 1 1 8 7 1 3 1 1 4 4 1 1 1

Podíl na počtu firem v % rok 2010 rok 2011 rok 2009 42,7 41,7 40,8 22,0 22,4 21,7 2,6 3,3 2,6 5,3 5,3 5,1 1,3 1,3 1,3 9,9 7,3 9,0 2,7 2,6 2,6 2,0 2,0 1,9 2,6 2,7 2,6 1,3 0,6 0,7 4,6 4,7 5,1 0,6 2,0 0,7 0,7 0,6 2,6 2,7 2,6 0,7 0,6 0,7 0,6 0,7

Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Lucembursko 1 Indie 4 Španělsko 1 Švédsko J. Korea 1  Σ zahraniční partner 86 91 90 57,3 58,3 59,2 150 156 152 CELKEM 100,0 100,0 100,0 Pro názornost jsou tabulky č. 2.5.2 a 2.5.3 převedeny do grafické podoby (viz diagramy č. 2.5.3 a 2.5.4).

Jižní Korea 1 0,66%

Španělsko 4 2,63%

Podíly zemí na počtu firem v rámci AutoSAP (rok 2011) Česká republika 62 40,79%

Indie 1 0,66% Lucembursko 3 1,97%

Nizozemsko 15 9,87%

Japonsko 7 4,61% Itálie 1 0,66%

Německo 33 21,71%

Velká Británie 4 2,63%

Belgie 3 1,97%

Rakousko 4 2,63%

Švýcarsko 2 1,32%

Francie 8 5,26%

100% =

USA 4 2,63%

152 firem

Diagram č. 2.5.4

V souvislosti s uvedenými údaji o vlastnické struktuře je možné konstatovat: - významné množství zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl; mezi finálními výrobci se jedná ve většině případů o nadnárodní firmy, jako jsou VOLKSWAGEN (prostřednictvím Škoda Auto), IVECO (prostřednictvím Iveco Czech Republic), TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech) a firma HYUNDAI (prostřednictvím Hyundai Motor Manufacturing Czech); obdobně by bylo možno uvést i řadu významných dodavatelských firem. Soubor: APCR2011.DOC

94


-

z hlediska vlastnictví představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu skupina českých vlastníků, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Jedná se o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci zahraničního kapitálu dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu základního jmění v této skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a v poslední době i tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy;

- do celkové změny výše základního jmění firem AutoSAP se v uplynulém období promítla změna vlastnické formy a v menší míře i změna počtu členské základny. Podíl firem se zahraničním partnerem a firem „ostatních“ na základním jmění firem AutoSAP se ale oproti roku 2010 podstatně nezměnil; - majetek ve vlastnictví držitelů investičních kupónů nemá z hlediska celku prakticky žádný vliv na podíl dvou nejvýznamnějších skupin; - majetek vlastněný investičními fondy (IF) má v souhrnu rovněž velmi nízkou hodnotu a majetek ve FNM již nebyl v podkladech uveden; - prakticky nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM potvrdila, že v rámci členské základny AutoSAP existují konkrétní vlastníci a to bez účasti státu. Zpracoval: Ing. Novák, Ing. Doležal

2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.6.1 Současná situace Optimalizace výrobních a následně i personálních nákladů vedla u firem AutoSAP k určité stabilizaci počtu zaměstnanců a v průběhu roku 2011 k jejich mírnému růstu oproti roku 2010. Ovlivnila to zejména ustupující celosvětová ekonomická krize, která se pochopitelně dotkla i oboru automobilového průmyslu. Výraznější růst byl ve skupině finálních výrobců, kde byl nárůst v souladu se zvyšováním produkce zejména v kategorii výrobců osobních automobilů. Výrobci příslušenství po poměrně radikální meziroční redukci počtu zaměstnanců (2008 až 2009) znovu tvoří skupinu firem, kde počet pracovních míst roste. Bez ohledu na stav pracovních míst a počet zaměstnanců stále platí, že v odvětví automobilového průmyslu jsou úzkým profilem zejména technické profese a to v rozsahu od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství. Výrazným způsobem se projevuje i generační problém, jehož důsledkem je úbytek kvalifikovaných pracovníků v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Lidé s touto kvalifikací jsou proto hledanými odborníky i v současné době. Nynější situace je z hlediska kvalifikační a odvětvové struktury výsledkem hrubého podcenění významu a potřeb průmyslu ze strany současného vzdělávacího systému. Období růstu výroby by mělo být využito pro posílení aktivit vedoucích k získání zájmu o studium na technických školách a to jakéhokoliv stupně. ********************************** Projekty pro podporu rozvoje vzdělávání v technických oborech S ohledem na výše uvedenou skutečnost AutoSAP vystupuje v tomto smyslu velmi aktivně a podílí se na řadě úspěšných projektů, jejichž cílem je nejen zdůraznit význam


95


technického školství, ale poukázat i na jasnou perspektivu technických oborů jak z hlediska finančního ohodnocení, tak i stability pracovních míst. Priorita AutoSAP je v současné době zaměřena na realizaci a čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. AutoSAP je předkladatelem projektu, který se týká zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt pod názvem „AUTOADAPT“ se přes počáteční problémy spojené s jeho administrací na straně MPSV ČR úspěšně rozběhnul a v současné době je do jeho realizace zapojeno 24 firem AutoSAP. Počátkem roku 2012 byl ze strany AutoSAP formulován a ve spolupráci s MŠMT připraven další projekt kategorie IPN (Individuální Projekt Národní) zaměřený na spolupráci škol a firem v oblasti odborného vzdělávání v praxi. V současné době je ve schvalovacím řízení a je předpoklad zahájení jeho realizace v druhé polovině r. 2012. Dále pokračuje spolupráce se Vzdělávací agenturou Kroměříž na projektu „IQ Industry“. Jsou v něm využity výsledky předchozího projektu „IQ Auto“ rozšířené o další aktivity, které vedou zejména k navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnavatelnost a tím i k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků. AutoSAP spolupracuje s předkladatelem dle jeho požadavků. K žákům základních škol směřuje další iniciativa AutoSAP, jejímž cílem je podpořit jejich zájem o studium technických oborů. Projekt pod názvem „AUTA NÁS BAVÍ“ se snaží populární formou a při využití internetu informovat o aktuálních podmínkách a možnostech studia na školách technického směru v daném regionu. Projekt je plně financován z prostředků AutoSAP. V průběhu roku 2011 byly informace uveřejňované na internetových stránkách www.autanasbavi.cz rozšířeny o facebookové stránky projektu, které vedou k rozšíření možností diskuse a sdílení poznatků mezi jednotlivými účastníky. Přes skutečnost, že na celostátní úrovni existuje také řada aktivit na podporu technického vzdělávání (např. školská zařízení a kraje), tak se iniciativou AutoSAP a jeho členů podařilo pokrýt v podstatě celou oblast vzdělávacího systému od základních škol až po univerzitní vzdělání, což znázorňuje dále uvedený schematický obrázek.

Akreditační komise pro VŠ a VOŠ (zástupci AutoSAP)

Sektorová rada pro strojírenství (zástupci AutoSAP)


96


2.6.2 Souhrnné údaje Počet pracovníků v jednotlivých skupinách výrobců včetně přehledu o celkovém vývoji jejich počtu je uveden v tabulce č. 2.6.1. V této souvislosti je nutné připomenout, že řada údajů o vývoji počtu pracovníků v automobilovém průmyslu a dopadech ekonomické recese na zaměstnanost byla uvedena v úvodu této publikace. Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 2005 */ údaje za počet firem: 145

průměrný stav u skupiny: 1. Finální výrobci vozidel - osobní automobily - nákladní automobily

149

2005

27 846 22 089 2 611 * z toho účel. nástavby 375 - autobusy 2 028 - motocykly 237 - přípojná vozidla 881 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 76 617 3. Ostatní firmy AutoSAP 839 CELKOVÝ POČET (osob): 105 302 průměrný počet pracovníků na 1 firmu AutoSAP:

701

153

157

150

155

152

2006

2007

2008

2009

2010

2011

31 942 26 400 2 386 366 2 174 190 792 85 157 864 117 963

32 966 26 989 2 467 366 2 517 151 842 87 528 946 121 440

33 843 27 631 2 744 390 2 825 135 508 92 436 1 160 127 439

34 247 28 963 2 009 396 2 805 114 356 69 427 1 334 105 008

33 025 28 344 1 679 384 2 634 78 290 71 043 2 645 106 713

33 971 29 373 1 609 329 2 604 79 306 73 565 3 199 110 735

726

792

812

700

688

728

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2011 za 152 firem).

Údaje v předchozí tabulce jenom dokazují pozvolné zotavování firem z období ekonomické recese, kdy firmy ve vazbě na pokles produkce snižovaly výrazným způsobem personální náklady (viz období 2009-2010). Je pravdou, že uvedená čísla jsou určitým způsobem ovlivněna i změnou počtu členů AutoSAP. Oba tyto faktory se obdobným způsobem promítají i do parametru, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – za rok 2011 činí 728 pracovníků). Diagram č. 2.6.1 znázorňuje celkový vývoj počtu pracovníků za období od roku 1994 do konce roku 2011. Počty pracovníků v základních skupinách firem uvádí diagram č. 2.6.2. Diagramy č. 2.6.3 a č. 2.6.4 pak ukazují vývoj v základních skupinách firem. Údaje za roky 2010 a 2011 jsou v těchto diagramech uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2012). Je z něj zřejmá i reakce firem v oblast pracovních sil na celkovou recesi průmyslu v letech 2008 – 2009. Současná situace, daná stavem počtu pracovníků ke konci roku 2011, je ovlivněna jejich růstem prakticky ve všech kategoriích, zejména pak u kategorie výrobců nákladních automobilů, resp. výrobců účelových nástaveb. Po období poklesu počtu pracovníků u výrobců přípojných vozidel je zřejmý obrat a nastává jejich růst. Tabulka 2.6.1a

Počty pracovníků ve firmách AutoSAP (od roku 2004) rok

údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%)

2004 145 145 101 576 102 101 +3,08 +2,66

2005 145 149 105 302 114 793 +3,67 +3,14

2006 149 153 117 963 117 544 +12,02 +2,76

2007 153 157 121 440 117 388 +2,95 +3,31

2008 157 150 127 439 117 431 + 4,94 + 8,56

2009 150 155 105 008 106 966 -17,60 -10,58

2010 155 152 106 713 105 358 1,62 - 0,24

2011 152 110 735 3,76 5,1

Vývoj počtu pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 1994 do konce roku 2011 je uveden v diagramu č. 2.6.1 (za období 1998 – 2011 viz též diagram č. 1.4.23).


97


VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ VE FIRMÁCH AutoSAP

počet pracovníků

1994 až 2011

140000

120000

100000

110 735

105 358

106 966

117 431

117 388

114 793

101 576

98 536

98 755

92 085

89 192

85 195

88 416

89 673

82 051

81 153

40000

84 719

60000

117 544

80000

20000

0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram 2.6.1 Poznámka: Údaje za roky 2010 a 2011 uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2012).

Počty pracovníků v základnch skupinách firem AutoSAP, rok 1994 až 2011 3 199

120 000

3 046

2 598

140 000

69 317

73 565

32 995

33 971

81 016 35 224

70 120

82 528 33 811

34 248

84 969 31 662

73 268 27 473

83 820

69 738

69 033 29 028

28 039

61 709 29 691 20 02

19 99

57 973

50 540 36 803

19 98

30 647

46 805 41 772

20 01

44 727 38 887 19 97

54 337

44 617 36 329

29 883

41 744

60 000

38 259

80 000

20 00

100 000

Finální výrobci

Výrobci dílů

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

30 131 20 06

20 03

19 96

19 95

19 94

0

20 05

20 000

20 04

40 000

Účelové organizace

Diagram 2.6.2 -------------------------------------------------------Poznámka: Počty pracovníků uvedené v diagramech č. 2.6.1 a 2.6.2 za roky 2005 až 2008 jsou oproti údajům v tabulce 2.6.1 přepočteny na stav pracovníků odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok předchozí - viz předchozí tabulka 2.6.1a, za roky 2005 až 2009 spodní údaje v příslušném řádku).


98


Nárůsty počtu pracovníků od roku 1994 (1994 = 100%) AutoSAP, rok 1994 až 2011 110% 90% 70% 76,23% 50% 30%

36,45%

10% -10% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 -11,21%

-30% -50%

finální výrobci

dodavatelé

Nárůst (- pokles) 20111/ 2010:

AutoSAP

2,96% finální výrobci 6,13% dodavatelé 5,10% celkem za firmy AutoSAP

Diagram 2.6.3

POČTY PRACOVNÍKŮ k 31.12.2011

počty pracovníků

(podle převažujícího charakteru výroby) 46 859

60 000

50 000

79

2 604

306

1 609

10 000

8 353

20 000

0 Osobní Nákladní automobily automobily

2007

2008

Přívěsy, návěsy

Autobusy

2009

3 199

18 353

30 000

29 373

40 000

Motocykly

2010

Přísluš. mech.díly

Přísluš. el.díly

Ost. přísluš. Účelové org. celkem

2011

Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011)

Diagram 2.6.4


99


Nejvyšší relativní nárůst byl u následujících skupin: účelové organizace - výzkumné + 9,33 % to je nárůst o to je nárůst o výrobci dílů - ostatní + 7,43 % K nejvyššímu absolutnímu nárůstu pracovníků došlo u: o 2 852 osob to je nárůst o výrobců dílů - mech. díly

152 osob 1 269 osob 6,48 %

Největší relativní pokles byl zaznamenán u těchto skupin výrobců: nákladní automobily - 2,43 % to je pokles o 40 osob autobusy - 1,14 % to je pokles o 30 osob

Neustálý tlak na snižování nákladů a tím i osobních nákladů se musí nutně promítnout i do oblasti lidských zdrojů. Optimalizace počtu pracovníků a jejich konečný stav hraje důležitou roli např. v případě žádosti firmy o zapojení do některých z programů strukturálních fondů EU nebo programů vypisovaných vládou ČR. Většina těchto programů je vypisována právě pro kategorii malých a středních podniků (MSP), kde počet zaměstnanců je jedním z rozhodujících kritérií a jeho splnění je jednou z podmínek, která umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti.

• • •

------------------------------------------------------------Základním kritériem pro posouzení velikosti podnikatele je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Pro výpočet je také velmi důležité posoudit vazby na jiné podniky a změny statutu MSP ve sledovaném období. Definice malého a středního podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008.

Podle kritéria počtu zaměstnanců je z celkového počtu 152 subjektů zapojených v současnosti do činnosti AutoSAP (stav k 10. 5. 2012 – viz diagram č. 2.3.4) 62 firem (to je cca 41 % členské základny) v kategorii „MSP“. Jedná o: - 22 firem s počtem zaměstnanců do 50 osob; - 40 firem s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 osobami. Celkový počet zaměstnanců, kteří pracují v 62 firmách „MSP“ však představuje pouze 5,61 % zaměstnanců firem zapojených do AutoSAP. Tento poměr se oproti roku 2010 snížil (vlivem uskutečněné optimalizace počtu zaměstnanců se několik firem posunulo do kategorie „MSP“). S odeznívající recesí dochází prakticky ke stabilizaci počtu kmenových zaměstnanců a případné požadavky na navýšení výroby jsou řešeny zaměstnáváním agenturních pracovníků. Ke konci roku 2011 bylo ve firmách AutoSAP zaměstnáno 8 788 agenturních pracovníků.


100


Počet kmenových zaměstnanců ve firmách zapojených do činnosti AutoSAP se naopak stabilizuje. Byla tak potlačena jejich výraznější redukce, která se odehrála v prvním pololetí roku 2009. V porovnání s koncem roku 2010 byl počet pracovníků vyšší o 5,10 %, tj. o 5 377 osob. Mírný meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců ve firmách AutoSAP opět potvrzuje skutečnost, že automobilový průmysl je možné prezentovat jako obor se silným stabilizačním faktorem v oblasti zaměstnanosti, tedy jako významný zdroj pracovních míst. Tato skutečnost se plně potvrdila např. v případě výrobců příslušenství. Z hlediska zaměstnanosti se podařilo období recese ve firmách AutoSAP překonat i díky opatřením, která byla zavedena v řadě zemí Evropské unie k podpoře obnovy vozového parku v průběhu 2. pololetí roku 2009. 2.6.3 Základní struktura pracovních sil Pro účely zpracovávaného materiálu je možné strukturu pracovních sil rozdělit do dvou hlavních skupin a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a na technicko administrativní pracovníky („T“). Celkovou situaci v rámci podniků AutoSAP nejlépe vystihují následující tabulky č. 2.6.2 a 2.6.3. Vyplývá z nich, že i při zvýšení počtu pracovníků v roce 2011 zůstává určitá proporcionalita v jejich složení podle uvedených kategorií. Poměr počtu zaměstnanců, zařazených do dělnických profesí, k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti přesahuje hodnotu 3, což je z hlediska efektivity považováno ve vyspělých ekonomikách za přiměřený poměr těchto kategorií s tím, že v oblasti výrobců dílů je tento poměr trvale příznivější.

skupina firem

počet firem

Tabulka č. 2.6.2 Struktura pracovních sil v rámci firem AutoSAP

14 4 4 2 z toho účel. nástavby 2 c) přívěsy a návěsy 3 d) autobusy 1 e) motocykly II. VÝROBCI DÍLŮ 108 68 z toho : a) převážně mech.díly 14 b) převážně elektr.díly 26 c) ostatní III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 30 12 z toho:a) obchodní, služby ap. 18 b) výzkumné, zkušební CELKEM AutoSAP: 152 z toho výrobní firmy 122 I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily

údaje za r. 2010 kategorie "D"

kategorie "T"

údaje za r. 2011 kategorie "D"

kategorie "T"

změna 2011/2010 kategorie "D"

kategorie "T"

23 634 20 501 988 263 177 1 926 42 54 372 34 471 6 304 13 597 832 765 67 78 838

9 361 7 843 661 121 113 708 36 14 945 9 536 1 922 3 487 2 214 651 1 563 26 520

24 360 21 263 972 212 189 1 891 45 58 093 36 858 6 396 14 839 812 738 74 83 265

9 611 8 110 637 117 117 713 34 15 472 10 001 1 957 3 514 2 387 679 1 708 27 470

3,07% 3,72% -1,62% -19,39% 6,78% -1,82% 7,14% 6,84% 6,92% 1,47% 9,13% -2,40% -3,53% 10,45% 5,62%

2,67% 3,40% -3,63% -3,31% 3,54% 0,71% -5,56% 3,53% 4,88% 1,82% 0,77% 7,81% 4,30% 9,28% 3,58%

78 006

24 306

82 453

25 083

5,70%

3,20%

Celková změna počtu zaměstnanců v roce 2011 se promítla i do změny počtu zaměstnanců v uvedených kategoriích. Z údajů je zřejmé, že v roce 2011 došlo k růstu počtu pracovníků jak v kategorii dělnických profesí, tak i v kategorii technickoadministrativních pracovníků. Meziroční nárůsty činily v případě dělnické kategorie 5,70 % a v kategorii technicko-administrativních pracovníků 3,20 %.


101


Tabulka č. 2.6.3

Vývoj podílu „D“ / „T“ v rámci firem AutoSAP

skupina firem

poměr „D“ / „T“ 2008 2009 2,58 2,58 3,68 3,48

2006 2,48 3,75

2007 2,57 3,81

ÚČELOVÉ ORGANIZACE

nesledováno

nesledováno

nesledováno

CELKEM firmy AutoSAP:

3,24

3,29

3,22

FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)

2010 2,52 3,63

2011 2,53 3,75

nesledováno

nesledováno

nesledováno

3,14

3,20

3,28

-------------------------------------------------U dalších 35 firem, které poskytly údaje za rok 2011, byl poměr „D“ / „T“ ve výši 3,19.

2.6.3 Regionální členění Přehled počtu firem včetně celkového počtu zaměstnanců podle jednotlivých územně správních celků ukazuje tabulka č. 2.6.4. Je z ní patrné, že jednotlivé regiony jsou z hlediska koncentrace výrobních závodů členských firem AutoSAP nerovnoměrně republikově rozloženy. Jejich větší koncentrace např. ve Středočeském a Libereckém kraji souvisí zejména s důležitými finálními výrobci jako jsou Škoda Auto a TPCA Czech. Tito finální výrobci jsou ve větší či menší míře obklopeni okruhem svých dodavatelů, což se u Škody Auto promítá zejména do Libereckého kraje. Významnou roli v obou případech hraje poměrně dobrá infrastruktura, která umožňuje zásobování v systému JIT. Další region, ve kterém se rozvíjí výroba osobních vozidel, je Moravskoslezský kraj, což se projevilo na zvýšeném počtu dodavatelských firem, které jsou v blízkosti závodu HMMC v Nošovicích. Z pohledu dodavatelského sektoru je možné považovat za další významné lokality Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj a Ústecký kraj jsou svou polohou příznivé pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní Evropu. Tabulka 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR (rok 2011) kraj

počet pracovníků

průměrný počet pracovníků / 1 firma

počet firem

Jihočeský

5 361

8

670

Jihomoravský

1 549

5

310

Karlovarský

1 589

2

795

Královéhradecký

2 720

8

340

Liberecký

11 644

19

613

Moravskoslezský

14 218

11

1 293

Olomoucký

2 643

7

378

Pardubický

3 754

9

417

Plzeňský

1 461

7

209

Hlavní město Praha

11 552

26

444

Středočeský

35 095

20

1 755

Ústecký

5 865

10

587

Vysočina

5 976

10

598

Zlínský

7 308

10

731

Z podkladů zpracovávaných sekretariátem AutoSAP (údaje o počtu pracovníků a průměrných mzdách za rok 2011) např. vyplynulo, že z regionálního pohledu došlo, Soubor: APCR2011.DOC

102


mimo Pardubického kraje, ke zvýšení počtu pracovníků ve firmách autoprůmyslu ve všech krajích (nejvíce v kraji Moravskoslezském). Kraje s největšími počty zaměstnanců v automobilovém průmyslu jsou Středočeský (35 095 osob), Moravskoslezský (14 218 osob) a Liberecký (11 644 osob). V této kapitole byly soustředěny poznatky z hlediska počtu pracovníků v rámci firem AutoSAP. Je ale nesporné, a to platí i v současné době, že automobilový průmysl je významný i z pohledu svého multiplikačního efektu - tzv. „vyvolaných“ pracovních míst. Lze odhadnout, že formou navazujících služeb (prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a zapojením dodavatelů prvotních materiálů a surovin (např. i včetně výroby a distribuce pohonných hmot) je v ČR s automobilovým průmyslem existenčně spojeno cca 200 000 až 250 000 osob. Tento údaj je v relaci s údaji, které jsou zveřejňovány v odborném tisku. Zpracoval: Ing. Novák

2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců AutoSAP Lidské zdroje, jejich struktura a kvalifikační úroveň společně se znalostmi a dovednostmi tvoří jeden z nevýznamnějších, ne-li nejvýznamnější faktor ovlivňující konkurenceschopnost firmy. S problematikou lidských zdrojů pak úzce souvisí dvě hlavní témata, kterými jsou kvalifikační struktura a úroveň vzdělávání. Vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů proto patři mezi jednu z dlouhodobých priorit Sdružení automobilového průmyslu. Členské firmy AutoSAP si uvědomují, že s tím, jak se mění výrobní technologie i globální situace v oboru, bude nutné měnit i vzdělanostní strukturu zaměstnanců. Proto jsou data o vzdělanostní struktuře v členských firmách již několik let pravidelně sledována a vyhodnocována. Jak vypadá vzdělanostní charakteristika zaměstnanců členských firem AutoSAP a její předpokládaný vývoj ilustrují diagramy 2.6.7a - 2.6.7e. Údaje za předešlé tři roky 2008 až 2010 zobrazují diagramy 2.6.7a až 2.6.7c. Aktuální hodnoty roku 2011 pak zobrazuje diagram 2.6.7d. Kam by se vzdělanostní charakteristika měla ubírat, ukazuje diagram 2.6.7e. Aktuální údaje roku 2011 potvrdily, že největší skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má dle posledních údajů (počátkem roku 2012) 47,9 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné vzdělání s maturitou se 22,8 %, vysokoškolské vzdělání s 10,7 %, úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou s 9,5 %, dále základní vzdělání, kterým disponuje 8,3 % zaměstnanců. Zbývající skupiny vzdělání souhrnně pojmenované ostatní formy vzdělání jsou zastoupeny spíše marginálně a tvoří zbylé zhruba 0,9 % zaměstnanců. Ačkoliv sledovaný časový horizont uvedený v grafech je poměrně krátký, je vidět, že vzdělanostní charakteristika v členských firmách směřuje ve prospěch vyšších forem vzdělání - vysokoškolské vzdělání a úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou. Rozdíly u obou oblastí vzdělání jsou sice v řádu procent či desetin procenta, ale vzhledem k tomu, že se jedná o méně početné skupiny, jsou to změny poměrně významné. Při zběžném pohledu na diagramy se sice zdá, že vzdělanostní charakteristika se v jednotlivých letech liší jen minimálně, přesto lze vysledovat a očekávat patrné trendy. Takto kvantifikované přesuny v poptávce na trhu práce v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně srozumitelným argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě a regionální samosprávě (zřizovatelé škol), ale měly by posloužit i jako další informační podklad při zvažování volby budoucího vzdělání a následného výkonu povolání.


103


Podle podrobnějšího průzkumu prováděného počátkem roku 2008 je možno naznačit, jakým směrem se bude pravděpodobně vzdělanostní struktura v automobilovém průmyslu ubírat do roku 2015 (viz diagram č. 2.6.7e). Z tohoto diagramu je zcela zřetelně vidět, že již v poměrně krátkém časovém horizontu firmy očekávají zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců. Na opačném konci pak bude docházet k útlumu zaměstnanců, kteří mají jen základní vzdělání.

Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2008 vysokoškolské vzdělání 8,65%

úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 8,91%

ostatní formy vzdělání 0,90%

základní vzdělání 9,66%

úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 24,23%

střední odborné vzdělání s výučním listem 47,64%

Diagram č. 2.6.7a

Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2009 úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,23%

vysokoškolské vzdělání 7,77%





Diagram č. 2.6.7b







Diagram č. 2.6.7c Soubor: APCR2011.DOC

104








Diagram č. 2.6.7d

Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2015 předpoklad úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,85%






Diagram č. 2.6.7e

Jaké závěry vyplývají z výše uvedených diagramů a jaké změny se tedy očekávají: o v oblasti základního vzdělání (včetně nedokončeného) se předpokládá největší změna - jednoznačný útlum poptávky. Podíl těchto zaměstnanců by měl postupně klesat až k hranici 7 %; o oblast středního odborného vzdělání s výučním listem - dlouhodobě stabilní poptávka, podíl zaměstnanců se bude držet těsně pod hranicí 50 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu; o úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) - rovněž dlouhodobě stabilní poptávka, očekávaný podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem hodnoty 21 % všech zaměstnanců v automobilovém průmyslu; o v oblasti středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou je očekáván mírný růst poptávky, podíl zaměstnanců s tímto vzděláním by měl růst na úroveň kolem 10 %; o v oblasti vysokoškolského vzdělání, včetně bakalářského a doktorského, lze očekávat také poměrně výrazný růst poptávky, vyjádřeno podílem požadovaných


105


zaměstnanců k velikosti skupiny se předpokládá mezi 11 až 12 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu.

navýšení

na

hodnotu

Výše uváděné údaje pak korespondují s průzkumem prováděným v dubnu 2012 s cílem definovat technické obory (profese), které jsou v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu zastoupeny a které firmy potřebují od technického vzdělání v ČR. Vytipovány byly nejdůležitější profese/povolání z oborů strojírenství, elektrotechnika a hutnictví a slévárenství. Povolání/profese byly rozděleny do 6ti kvalifikačních úrovní podle stupně vzdělání s tím, že nejdetailněji byly dále rozčleněny a analyzovány kvalifikační úroveň střední vzdělání s výučním listem (20 profesí) a střední vzdělání s maturitní zkouškou (12 profesí). Jako zdroj pro definování povolání/profesí byl využit katalog Národní soustavy povolání. Struktura zaměstnanců ve firmách v těchto vybraných technických profesích je uvedena v diagramu 2.6.8.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou 16,0%

Vyšší odborné vzdělání-Bakalářský studijní program 1,3%

Vysokoškolské vzdělání-Magisterský studijní program 8,1%

Střední vzdělání s výučním listem 31,6%

Pomocný pracovník ve strojírenství, hutnictví a slévárenství a elektr. 9,0%

Dělník ve strojírenské výrobě 33,9%

Diagram č. 2.6.8

Očekávané pravděpodobné změny v poptávce po zaměstnancích v automobilovém průmyslu sice na první pohled nesignalizují žádné revoluční změny, ale vzhledem k očekávanému vývoji demografické křivky (diagram č. 2.6.9) a vývoji v systému středního školství (diagramy 2.6.11a a 2.6.11b) bude obtížné zabezpečit zejména dostatek zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Nacházíme se totiž v období, kdy počet žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělání je výrazně nižší než v letech předchozích! Dle aktuálních údajů Národního ústavu odborného vzdělávání z dubna 2012 je školní rok 2011/12 druhým rokem, ve kterém se v počtu nově přijatých opět výrazně odráží pokles populace. Pokles nově přijatých na úrovni prvních ročníků středních škol je menší než v loňském roce, kdy činil 14 700 žáků, představuje však téměř 5 000 žáků, což je 6,3 % nově přijatých. Pokles počtu přijímaných bude pokračovat minimálně ještě v příštím roce. Pokles se projevil u všech kategorií vzdělání, nepotvrdila se ale prognóza, že nejhůř na tom budou učební obory. Naopak po mnoha letech dochází ke snížení procenta žáků vstupujících do maturitních oborů. Jejich podíl po maximu dosaženém v roce 2008 (69 %) mírně klesá, v letošním školním roce se snížil na 67,4 %. Situaci zobrazuje diagram č. 2.6.10. Soubor: APCR2011.DOC

106


Dlouhodobý vývoj počtu 15letých osob v České republice

Zdroj dat: ČSÚ – prognóza vytvořená v roce 2009

Diagram č. 2.6.9

Podíl žáků vstupujících do maturitních a nematuritních oborů

Diagram č. 2.6.10

Podíl žáků vstupujících do učebních oborů po dlouhé etapě mírného poklesu od roku 2009 nepatrně stoupá: v roce 2011/12 se zvýšil na 31,64 %, což ovšem vzhledem k poklesu populace znamená snížení počtu o 1 214 žáků. Přesto lze považovat za příznivé, že nedošlo k přesunům většiny nově přijímaných žáků do maturitních oborů


107


a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství, jak bylo v minulých letech prognózováno. Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání

Diagram č. 2.6.11a

Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání

Diagram č. 2.6.11b Zdroj dat: NÚOV - Publikace „Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii, duben 2012

Z diagramů č. 2.6.11a a č. 2.6.11b a z podrobnějších dat zdrojové studie je vidět, že snad i díky informačním kampaním a stipendijním programům se podařilo zastavit pokles podílu žáků vstupujících do učebních oborů. Po nárůstu na 31 % v roce 2009 se tento podíl udržel přibližně na stejné úrovni i v roce 2010, v roce 2011 pak ještě Soubor: APCR2011.DOC

108


nepatrně vzrostl. V této souvislosti doufáme, že jednou z konkrétních podpůrných akcí, kterou se tohoto cíle snaží dosáhnout i AutoSAP, je i každoroční propagační kampaň a webové a facebookové stránky www.autanasbavi.cz. Podíly žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou


109


Při podrobnějším pohledu na data uvedená v diagramu č. 2.6.12 vidíme, že v oboru strojírenství, tedy v nejdůležitějším oboru pro tuzemský průmysl byla situace v roce 2011 příznivější než v letech 2009 a 2010, protože podíl počtu žáků se zvýšil o téměř 1 procentní bod. Protože rok 2011 byl pro automobilový průmysl výsledkově úspěšný a na rekordní objemy vzrostla jak výroba vozidel, tak i skupin dílů a příslušenství, začínají firmy opět výrazně pociťovat nedostatek zaměstnanců s kvalitním technickým vzděláním. Nabíráni jsou ale i lidé do dělnických profesí. Je samozřejmé, že výrazný prostor při přijímání nových zaměstnanců dostanou i absolventi škol. Z tohoto důvodu byl letos poprvé proveden výše zmiňovaný průzkum zaměřený na počty a strukturu zaměstnanců ve vybraných technických profesích podle úrovně vzdělání, které ve firmách aktuálně jsou a které firmy budou potřebovat v krátkodobém i střednědobém časovém horizontu. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 2.6.5 až č. 2.6.11. Tabulka č. 2.6.5 Kvalifikační úroveň - Základní a Střední vzdělání s výučním listem Povolání/profese

Pomocný pracovník ve strojírenství, …. Dělník ve strojírenské výrobě

Počet zaměstnanců

Zastoupení profese (%)

6 814 25 580

56% 65%

Tabulka č. 2.6.6 Kvalifikační úroveň - Střední vzdělání s výučním listem Povolání/profese

Obráběč kovů Automechanik Karosář Nástrojař Provozní zámečník a montér Svářeč Lisař Mechanik strojů a zařízení Autolakýrník Elektrikář mechanik Strojní zámečník a rýsovač Elektromechanik pro slaboproud Slévač Elektromechanik pro silnoproud Kovář Lakýrník Zušlechťovač kovů Modelář ve slévárenství Klempíř Svářečský instruktor Svářeč plastů



5 433 2 407 1 873 1 828 1 736 1 658 1 539 1 231 1 117 1 097 981 903 787 483 192 173 145 133 105 26 7

49% 30% 5% 65% 51% 27% 30% 52% 10% 54% 27% 35% 19% 29% 6% 13% 10% 10% 11% 5% 2%

Tabulka č. 2.6.7 Kvalifikační úroveň - vyšší odborné vzdělání Povolání/profese

Samostatný Samostatný Samostatný Samostatný

strojírenský technik zkušební technik slévárenský technik elektrotechnik


110



729 121 63 63

52% 25% 11% 17%


Tabulka č. 2.6.8 Kvalifikační úroveň - Střední vzdělání s maturitní zkouškou Povolání/profese

Strojírenský technik Mechanik a seřizovač obráběcích strojů Technik jakosti ve strojírenství Elektrotechnik Programátor NC strojů Slévárenský technik Svářečský technolog Technik autoservisu Technik kování Autotronik Technolog svařování plastů Revizní technik



4 468 3 580 2 440 813 352 172 126 53 29 20 20 17

52% 48% 48% 48% 38% 10% 21% 8% 6% 6% 8% 10%

Tabulka č. 2.6.9 Kvalifikační úroveň - vysokoškolské vzdělání Povolání/profese

Strojní inženýr Inženýr v elektrotechnice Slévárenský inženýr Svářečský inženýr Kovárenský inženýr



5 523 481 77 41 19

73% 48% 17% 6% 2%

Tabulka č. 2.6.10 Potřeba zaměstnanců podle kvalifikační úrovně v krátkodobém časovém horizontu 2013/2014 Kvalifikační úroveň

Pomocný pracovník ve strojírenství, … Dělník ve strojírenské výrobě Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s maturitní zkouškou Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program Vysokoškolské vzdělání; Magisterský studijní program

Nárůst počtu zaměstnanců ve firmách

změna (%)

258 1 387 2 050 1 306 238 1 069

3,8% 5,4% 8,6% 10,8% 24,4% 17,4%

Tabulka č. 2.6.11 Potřeba zaměstnanců podle kvalifikační úrovně ve střednědobém časovém horizontu 2018 Kvalifikační úroveň

Pomocný pracovník ve strojírenství, … Dělník ve strojírenské výrobě Střední vzdělání s výučním listem Střední vzdělání s maturitní zkouškou Vyšší odborné vzdělání; Bakalářský studijní program Vysokoškolské vzdělání; Magisterský studijní program

Nárůst počtu zaměstnanců ve firmách

změna (%)

558 651 2 346 1 598 230 1 027

8,2% 2,5% 9,8% 13,2% 23,5% 16,7%

Z výše uvedených tabulek lze s jistou mírou nepřesnosti stanovit, jaká bude potřeba jednotlivých profesí ve firmách automobilového průmyslu. Údaje o počtech vyjadřují absolutní změnu počtu zaměstnanců k výchozí základně r. 2012. U většiny firem jde o kvalifikovaný odhad z personálního plánu bez zohlednění fluktuace, která se pohybuje od 4 do 8% v průměru a potřebu personálu ještě zvyšuje.


111


Stále platí, že do budoucna bude poptávka po absolventech středních odborných škol s vyučením. Odborné technické vzdělání s výučním listem tak zůstává stále velmi perspektivní i do budoucna. AutoSAP dlouhodobě usiluje o to, aby studium nematuritních oborů bylo zaměřeno především prakticky. Ve spolupráci s firmami se tak mnohde zlepšuje nejen vybavení odborných učeben, ale především nabídka praxí a stáží. Některé firmy se podílejí i na přípravě vzdělávacích programů nebo se účastní závěrečných zkoušek. Absolventi oborů s výučním listem a firemní praxí pak daleko lépe najdou uplatnění na trhu práce. Silná poptávka, vyjádřená podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Rostoucí zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. Stejně tak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající aktuálním firemním potřebám je a stále bude velice žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce. Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po vysokoškolském vzdělání. Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu a rostoucí technologická náročnost s vysokým podílem automatizace budou mít už v poměrně krátkodobém časovém horizontu za důsledek velice významný pokles poptávky po zaměstnancích, kteří mají jen základní vzdělání. V závěru této kapitoly jsou stručně sumarizovány některé postřehy firemních personalistů, které se týkají dvou skupin zaměstnanců s nejvyšší úrovní kvalifikace z řad absolventů (s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou) včetně toho, jaké mají tito absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky. K silným stránkám patří znalost a využívání informačních technologií a teoretické osvojení poznatků vlastního oboru. K nejčastěji uváděným slabým stránkám patří týmová práce, jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu a doplňující znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by byla nezbytná na školách přijmout ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě skupiny dovedností. První skupinu tzv. „tvrdé“ dovednosti lze lépe naučit a popisují ji hlavně opatření založená na zlepšení v následujících oblastech: teoretické znalosti ve spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit praxí - opět spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení, manažerské technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí,…), rozšíření jazykové výuky. Druhá skupina tzv. „měkké“ dovednosti se dají naučit obtížněji, ale i ty se ve škole částečně trénovat či zdokonalovat mohou. K nejvíce zmiňovaným patří: schopnost pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají: - odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru - ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům - pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost - schopnost pracovat samostatně ale i v týmu - flexibilita a mobilita Soubor: APCR2011.DOC

112


- kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti - schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat - komunikační a prezentační dovednosti Zpracoval: Ing. Ešner

********************************* O situaci ve vzdělávání v technických oborech na vyšších odborných školách (VOŠ) vypovídají do značné míry i počty a typy (oblasti) vzdělávacích programů předložených VOŠ k akreditaci v letech 2008 až 2011.

Výroční zpráva Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání za rok 2011 Příloha Vývoj v počtu projednávaných žádostí v jednotlivých letech a po jednotlivých skupinách Rok

Sociální práce, zdravotnictví, pedagogika, teologie

Ekonomika, management, správní činnosti

Průmysl a doprava

Ostatní

Projednané žádosti

Doporučeno / nedoporučeno

2006

74

34/40

nesledováno

nesledováno

nesledováno

nesledováno

2007

184

126/58

nesledováno

nesledováno

nesledováno

nesledováno

2008

133

89/44

39/2

29/21

11/9

10/12

2009

133

85/48

45/6

16/30

9/5

15/7

2010

133

96/37

35/10

18/19

15/3

28/5

2011

95

75/20

22/7

14/10

25/1

14/2

celkem

752

505/247

141/25*

77/80*

60/18*

67/26*

Poznámka: *) součet jen za roky 2008 až 2011 Skupina „Ostatní“ zahrnuje zemědělství, turistický a cestovní ruch, sport a další.

Komentář:

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že ze 494 žádostí o akreditaci vzdělávacího programu Vyšší odborné školy, projednaných v letech 2008 až 2011, se pouze 78 programů, to je necelých 16 %, týkalo průmyslu a dopravy! Z celkově 345 vzdělávacích programů doporučených k akreditaci směřovalo do oblasti průmyslu a dopravy jen 60 programů, to je 17,4 %! Možno však konstatovat, že v roce 2011 došlo v této oblasti ke zlepšení stavu; z 95 celkem projednaných programů se průmyslu a dopravy týkalo 26 programů (27,4%) a z celkem 75 schválených programů směřovala do průmyslu a dopravy plná třetina (25 programů).


113


Počty vzdělávacích programů VOŠ doporučených k akreditaci v letech 2008 až 2011 67 19,42% 60 17,39%

141 40,87% 77 22,32%

Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod Průmysl, doprava, informační technologie Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.)

100% =

345 vzdělávacích programů

Počty vzdělávacích programů VOŠ doporučených k akreditaci v roce 2011 14 18,67%

25 33,33%

22 29,33%

14 18,67%

Zdravotnictví, veterinářství, pedagogika, sociální práce, teologie Ekonomika, finančnictví, management (řízení), správní činnosti, obchod Průmysl, doprava, informační technologie Ostatní (umělecká tvorba, sport, ekologie, zemědělství, cestovní ruch apod.)

100% =

75 vzdělávacích programů Zpracoval: Ing. Šípek


114


2.7 Průměrné mzdy Podkladem pro tuto část jsou materiály, které jsou na základě požadavku členské základny pro její potřeby pravidelně pololetně zpracovávány sekretariátem AutoSAP z konkrétních údajů jednotlivých firem. Souhrnné výsledky jsou pak porovnány s regionálními a republikovými daty. Informovanost a přehled o údajích, které se týkají výše průměrných mezd patří mezi důležité faktory ovlivňující míru osobních nákladů na pracovníka a jsou jedním z významných parametrů určujících konkurenceschopnost jak na místním, tak i na globálním trhu automobilového průmyslu. Výrazný tlak na snižování nákladů je výzvou každého z členů nejen ke sledování, ale zejména k provádění reálné mzdové politiky v rámci své firmy. V uvedené souvislosti byly sekretariátu AutoSAP v počátku roku 2012 poskytnuty jednotlivými firmami údaje za rok 2011. Vyplývá z nich, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) ve firmách AutoSAP dosáhla hodnoty 29 246 Kč. 2.7.1 Základní vývoj ve firmách automobilového průmyslu Průměrná mzda v roce 2011 v porovnání s rokem 2010 vzrostla o 4,56 %. Ve srovnání s nárůstem mezi roky 2010 a 2009 (+ 6,45 %) se růst mezd meziročně snížil. Jeho hodnota se dostala do reality s celkovou ekonomickou situací firem ovlivněnou končící hospodářskou recesí, která se ve svých důsledcích nevyhnula ani automobilovému průmyslu. Růst mezd byl však umožněn mimo jiné i tím, že došlo k výrazné restrukturalizaci v oblasti pracovních sil a tím při rostoucí zakázkové náplni ke zvýšení produktivity práce s promítnutím do mezd.

12%

Meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP

10,85%

11% 10%

8,28%

7,62%

9%

6,65%

6,41%

8%

4,70%

5%

6,45%

5,67%

7% 6%

7,18% 6,91%

4,56%

4,17%

4%

1,50%

3% 2% 1% 0%

19

9 /1 99

98 20

9 /1 00

99 20

0 /2 01

00 20

0 /2 02

01 20

/ 03

20

02 20

/ 04

20

03 20

/ 05

20

04 20

/ 06

20

05 20

/ 07

20

06 20

/ 08

20

07 20

/ 09

20

08 20

0 /2 10

09

20 1/ 1 20

10

Diagram č. 2.7.1

Následující diagramy znázorňují vývoj průměrných mezd v rámci firem AutoSAP od roku 1998 (diagram č. 2.7.2) a vývoj tohoto parametru v základních skupinách výrobců za období 1993 až 2011 (diagram č. 2.7.3). V dalším diagramu č. 2.7.4 je pak uveden růst mezd od roku 1994 (rok 1993 = výchozí základna) a diagram č. 2.7.5 ukazuje vývoj meziročního nárůstu mezd v základních skupinách firem.


115



VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY ve firmách AutoSAP

35 000 Kč

30 000 Kč

25 000 Kč

21 183 Kč

2003

2004

2005

2008

2009

29 246 Kč

20 046 Kč

2002

27 970 Kč

18 627 Kč

2001

26 276 Kč

17 505 Kč

2000

25 888 Kč

16 805 Kč

1999

24 214 Kč

16 050 Kč

5 000 Kč

14 822 Kč

10 000 Kč

13 371 Kč

15 000 Kč

22 591 Kč

20 000 Kč

2010

2011

0 Kč 1998

2006

2007

Diagram 2.7.2 -------------------------------------------------------Průměrné mzdy uvedené v tomto diagramu za roky 2005 až 2011 jsou oproti údajům v tabulce 2.7.1 přepočteny na počty firem odpovídající srovnatelné členské základně (vždy v porovnání hodnocený rok a rok předchozí - viz dále tabulka 2.7.9, za r. 2005 až 2010 spodní údaje v příslušném řádku).

Jak bylo již výše uvedeno, průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 35 firem autoprůmyslu (nezapojených do AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) činila v roce 2011 pouze 21 818 Kč (tedy relativně vysoko pod úrovní celostátního průměru, v dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 359 Kč). Pokud vypočteme průměrnou mzdu (vážený průměr) za „AutoSAP + 35 dalších firem“ vychází, že průměrná mzda za 187 firem automobilového průmyslu s celkem 119 963 zaměstnanci činila 28 675 Kč. Tato hodnota je nad celostátním průměrem ČR o 17,91 % (pouze u firem AutoSAP je to však o 20,26 % nad průměrem ČR). Ukazatel (údaje za rok 2011)

ÚDAJE ZA DALŠÍCH 35 FIREM celkem THP D

PRŮMĚRNÁ MZDA

21 818 Kč

ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON)

celkem

31 208 Kč

19 359 Kč

2 415 946 681 Kč

CELKEM za firmy AutoSAP + 35 dalších firem


28 675 Kč

41 278 491 505 Kč

94,15%

V porovnání s rokem 1993 je průměrná mzda ve firmách AutoSAP 4,76x vyšší. Z hlediska jednotlivých výrobních skupin to bylo u finálních výrobců 4,88x více, u dodavatelů 4,48x více a u skupiny ostatních firem 6,35x více než v roce 1993. Tempo, kterým dochází k meziročním změnám mezd v jednotlivých výrobních skupinách, je patrné z diagramu č. 2.7.4. Meziroční mzdové nárůsty se vrátily po poklesu v období 2009/2008 do předchozího trendu minulých let. Potvrdilo se, že oživení ekonomiky bude mít vliv i na další pozitivní mzdový vývoj, který byl od roku 2003 do letošního roku, kromě roku 2007 v případě finálních výrobců, v podstatě lineární (viz výše). Vývoj mezd v jednotlivých základních skupinách firem je zřejmý z tabulky č. 2.7.1 a z dalšího podrobnějšího členění, které představují průměrné mzdy ve firmách dle charakteru výroby. Soubor: APCR2011.DOC

116


Vývoj průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1993 až 2011

39 270

Kč/měsíc 40 000 35 000 30 000

34 392

25 000

26 434

20 000 15 000 10 000 5 000 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Údaje za rok 2011 přepočteny na stav členské základny v roce 2012

Diagram 2.7.3

Růst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1994 až 2011 500% 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

finální výrobci

dodavatelé

AutoSAP celkem Nárůst (- pokles) průměrné mzdy: 2011/1993 2011/2010 finální výrobci ......................... 388,60% 8,42% dodavatelé ............................ 348,53% 2,51% ostatní ........................................ 535,60% 6,01%

Diagram 2.7.4


117


Nárůst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1993 až 2011 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5%

finální výrobci nárůst (- pokles): 2004/2003 finální výrobci 6,93% dodavatelé 8,27% AutoSAP celkem 7,62%

dodavatelé

AutoSAP celkem

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

5,53% 5,98% 5,67%

5,53% 6,82% 6,65%

12,34% 5,36% 7,18%

4,87% 6,31% 6,91%

0,64% 0,51% 1,50%

5,84% 6,60% 6,45%

8,42% 2,51% 4,56%

Diagram 2.7.5 Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem AutoSAP

149 r. 2006

153 r. 2007

157 r. 2008

150 r. 2009

FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : - osobní automobily - nákladní automobily z toho účel. nástavby - přívěsy a návěsy - autobusy - motocykly

25 173 26 058 19 963 16 941 22 094 22 174 14 716

28 334 29 606 22 803 17 427 23 306 22 677 15 838

30 248 31 634 24 184 19 778 23 293 24 410 18 072

29 973 31 094 22 559 19 567 21 721 25 306 16 336

31 692 32 751 24 708 20 111 22 001 26 241 17 444

34 392 35 607 25 598 19 702 24 478 27 746 19 333

VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) z toho : - převážně mech. díly - převážně elektr. díly - ostatní, jiné

21 208 21 506 20 244 21 050

22 669 22 370 22 044 24 009

24 005 23 951 22 832 25 072

23 958 23 346 23 641 25 797

25 934 25 249 26 758 27 273

26 434 25 833 25 672 28 313

NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE z toho: - obchodní, konzultační - výzkumné, zkušební ap.

31 382 25 830 34 829

33 038 26 327 35 515

35 017 30 854 37 626

36 262 30 530 38 960

30 143 23 425 37 836

39 270 29 252 47 236

22 356

24 291

25 763

26 076

27 821

29 246

CELKEM za firmy AutoSAP :

155 152 r. 2010 r. 2011

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP v roce zpracování podkladu (např. k 31.12.2011 za 152 firem, které jsou do AutoSAP zapojeny v roce 2012).

Z diagramu č. 2.7.6 je pak patrné, že v jednotlivých skupinách výrobců existují rozdíly ve výši průměrné mzdy a ne ve všech je dosaženo „průměrné výše AutoSAP“. Porovnání meziročních mzdových nárůstů 2011/2010 a vývoje průměrných mezd v rámci ČR a firem AutoSAP bylo provedeno již v rámci kapitoly 1.4, bod 2/. V roce 2011 byl mzdový růst u firem AutoSAP (+ 4,56 %) vyšší, než byl vykázaný celorepublikový nárůst průměrných mezd (+ 2,19 %). „Mzdový náskok“ firem AutoSAP od roku 1993 do konce roku 2011 dokumentuje diagram č. 2.7.7. Soubor: APCR2011.DOC

118


PRŮMĚRNÉ MZDY za rok 2011


25 000 Kč 20 000 Kč

28 313 Kč

25 672 Kč

25 833 Kč

19 333 Kč

30 000 Kč

27 746 Kč

35 000 Kč

24 478 Kč

40 000 Kč

průměr Autosap v r. 2011 2011 29 24629Kč246==průměr AutoSAP 25 598 Kč

45 000 Kč

39 270 Kč

35 607 Kč

(podle převažujícího charakteru výroby)

15 000 Kč 10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč Osobní automobily

Nákladní automobily

2007

Přívěsy, návěsy

2008

Autobusy

2009

Motocykly

2010

Přísluš. mech.díly

Přísluš. el.díly

Ost. přísluš. Účelové org. celkem

2011

Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011).

Při porovnání s rokem 2010 došlo k růstu průměrné mzdy u většiny skupin výrobců K nadprůměrnému růstu průměrné mzdy došlo u následujících skupin výrobců: - u výrobců osobních automobilů o ....................................... 2 856 Kč , to je o ............8,72% - u výrobců přívěsů a návěsů o....................................... 2 477 Kč , to je o ............ 11,26% - u výrobců motocyklů o ....................................... 1 889 Kč , to je o ............ 10,83% - u výrobců autobusů o....................................... 1 526 Kč , to je o ............5,82%

0

29 246 Kč 24 319 Kč

23 797 Kč

23 344 Kč

25 888 Kč 22 592 Kč

24 214 Kč 20 957 Kč

19 546 Kč

21 183 Kč 18 344 Kč

20 046 Kč 17 466 Kč

18 627 Kč 16 430 Kč

17 505 Kč 15 524 Kč

14 378 Kč

16 050 Kč 13 219 Kč

14 822 Kč 12 797 Kč

13 371 Kč 11 801 Kč

10 802 Kč

8 653 Kč

10 359 Kč 9 825 Kč

5 000

8 307 Kč

10 000

5 904 Kč6 133 Kč

15 000

7 004 Kč 7 379 Kč

20 000

12 102 Kč

25 000

16 805 Kč

30 000

22 591 Kč

(rok 1993 až rok 2011)

26 276 Kč

Průměrné mzdy ve firmách AutoSAP a v ČR

Kč

27 970 Kč

Diagram č. 2.7.6

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

firmy AutoSAP

ČR celkem

vždy za celý rok

Diagram č. 2.7.7


119


2.7.2 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v krajích ČR Při porovnání průměrných mezd z „regionálního“ hlediska je patrné, že ve většině krajů je úroveň průměrných mezd ve firmách AutoSAP vyšší než průměrné mzdy daného kraje (viz diagram č. 2.7.8).

22 353 Kč

29 246 Kč 24 319 Kč

21 454 Kč

5 000

21 710 Kč

22 282 Kč

22 304 Kč

22 907 Kč

23 235 Kč

10 000

23 538 Kč

15 000

23 971 Kč

20 000

31 109 Kč

25 000

20 952 Kč

29 524 Kč 21 486 Kč

25 674 Kč

28 849 Kč 21 643 Kč

26 844 Kč 21 997 Kč

26 677 Kč

26 084 Kč 22 161 Kč

23 467 Kč

28 224 Kč

25 580 Kč

30 000

32 010 Kč

Průměrná měsíční mzda v roce 2011 podle krajů

22 771 Kč

35 000

34 132 Kč

40 000

29 634 Kč

Kč/m ěsíc

0 a ý ý ý m ký ký ký ký ký ký ký ký ah ina sk sk ck ký uc ňs lke ec vs ec es Pr oč bi tec očes ar zs lín r o e a č d s v s u e r Z e z ce l a o l m y d o Ú r o b h l s r i o d i P V r R l L J o eh Č ře O Pa om Ka sk St ov za Jih rál rav K o M

průměrná mzda v kraji

průměrná mzda u firem AutoSAP v kraji

Zdroj: ČSÚ, Regionákní informace (k 31.12.2011) a údaje z databanky AutoSAP

Diagram č. 2.7.8

Dlouhodobě je nižší úroveň průměrné mzdy u firem AutoSAP pouze ve dvou krajích (hlavní město Praha a Jihomoravský). V Praze, kde je patrný největší rozdíl (mzdy u firem AutoSAP jsou o 4,49 % nižší než pražský průměr), je úroveň mezd ovlivněna koncentrací ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru, včetně zastoupení významných zahraničních firem. V Jihomoravském kraji je průměrná mzda ve firmách autoprůmyslu o cca 3,4 % nižší než je krajský průměr. V Plzeňském, Libereckém, Středočeském, Olomouckém a Zlínském kraji, kde je vzhledem ke koncentraci průmyslu zřejmě vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle, přesahují mzdy ve firmách autoprůmyslu v řadě případů celokrajské průměry o více jak o 30 %. 2.7.3 Porovnání průměrných mezd mezi firmami s OS KOVO a bez OS KOVO Vypočtené průměry a nárůsty za AutoSAP jsou značně závislé na údajích firmy ŠKODA AUTO, která se podílí na celkovém počtu pracovníků firem AutoSAP více než 21,6 %. firmy včetně ŠKODA AUTO počty pracovníků

Stav ke dni 31.12. 2011 Stav ke dni: 31.12. 2010

71 908 68 698

38 827 36 660

Σ AutoSAP 110 735 105 358

s OS KOVO

bez OS KOVO

Rozdíl:

rok 2011 - rok 2010

3 210

2 167

5 377

Změna:

rok 2011 / rok 2010

4,67%

5,91%

5,10%


120


při nezahrnutí údajů firmy ŠKODA Auto

počty pracovníků

Stav ke dni 31.12. 2011 Stav ke dni: 31.12. 2010 Rozdíl:

rok 2011 - rok 2010

Změna:

rok 2011 / rok 2010

47 928 45 738

38 827 36 660

Σ AutoSAP 86 755 82 398

2 190 4,79%

2 167 5,91%

4 357 5,29%

s OS KOVO

bez OS KOVO

Vzhledem k výše mezd ve firmě ŠKODA AUTO a vysokého počtu pracovníků bylo základní porovnání průměrných mezd u firem, kde působí OS KOVO a kde nikoli, provedeno jednak bez údajů za ŠKODA AUTO a jednak dále při zahrnutím těchto údajů. Porovnání bez zahrnutí údajů za ŠKODA AUTO: souhrn za všechny pracovníky

27 571 Kč 26 692 Kč

Σ AutoSAP 27 075 Kč 26 290 Kč

704 Kč

879 Kč

784 Kč

2,71%

3,29%

2,98%

s OS KOVO

26 672 Kč za rok 2011 ....................................... 25 969 Kč za rok 2010 ....................................... Rozdíl:

rok 2011 - rok 2010

Změna:

rok 2011 / rok 2010

bez OS KOVO

Dále bylo provedeno stejné porovnání za pracovníky "dělnických profesí" (kat. "D"):

souhrn za za kat. "D"

s OS KOVO

23 338 Kč za rok 2011 ....................................... 22 760 Kč za rok 2010 ....................................... Rozdíl: rok 2011 - rok 2010 577 Kč Změna: rok 2011 / rok 2010 2,54%

bez OS KOVO

22 891 Kč 22 249 Kč 642 Kč 2,89%

Σ AutoSAP 23 144 Kč 22 539 Kč 604 Kč 2,68%

Pro úplnost uvádíme porovnání zahrnující údaje i za ŠKODA AUTO:

souhrn za všechny pracovníky

s OS KOVO

za rok 2011 ....................................... za rok 2010 ....................................... Rozdíl:

rok 2011 - rok 2010

Změna:

rok 2011 / rok 2010

souhrn za za kat. "D"

s OS KOVO

za rok 2011 ....................................... za rok 2010 ....................................... Rozdíl:

rok 2011 - rok 2010

Změna:

rok 2011 / rok 2010

30 150 Kč 28 651 Kč 1 499 Kč 5,23%

25 553 Kč 24 428 Kč 1 125 Kč 4,60%

bez OS KOVO

27 571 Kč 26 692 Kč 879 Kč 3,29% bez OS KOVO

22 891 Kč 22 249 Kč 642 Kč 2,89%

Σ AutoSAP 29 246 Kč 27 970 Kč 1 276 Kč 4,56%

Σ AutoSAP 24 625 Kč 23 675 Kč 950 Kč 4,01%

2.7.4 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP s jinými odvětvími NH Vývoj průměrné mzdy firem AutoSAP v porovnání s některými dalšími obory či odvětvími národního hospodářství ukazuje tabulka 2.7.2 a diagram č. 2.7.9. Přes skutečnost, že průměrná mzda ve firmách AutoSAP se pohybovala dlouhodobě v průměru o cca 14 % nad celorepublikovým průměrem, při porovnání s některými vybranými obory se pohybovala na hodnotě pouze mezi 90 % až 92 % průměru těchto oborů. Teprve v roce 2010 a 2011 se dostává na úroveň období 1998 až 2001 a překračuje 96 %. Soubor: APCR2011.DOC

121


Tabulka č. 2.7.2

nárůst průměrné mzdy (x krát)

údaj za skupinu (obor, odvětví) Česká republika firmy AutoSAP zpracovatelský průmysl doprava a skladování vzdělávání peněžnictví a pojišťovnictví

2011/2010

2011/2003

2003/1995

2011/1995

1,02 1,05 1,03 1,01 1,03 1,02

1,48 1,57 1,53 1,44 1,43 1,44

1,98 2,15 1,96 1,97 2,23 2,35

2,93 3,38 3,01 2,83 3,19 3,38

za 1 rok

za 8 let

za 8 let

za 16 let

V následujících diagramech je uveden vývoj průměrných mezd firem AutoSAP v porovnání s dalšími odvětvími národního hospodářství za roky 2007 až 2011. Výši průměrné mzdy za roky 2007 až 2011 znázorňuje diagram č. 2.7.10 a její změny vyjádřené meziročními nárůsty diagram č. 2.7.11. Z diagramu 2.7.9 je zřejmé, která odvětví jsou z pohledu průměrných mezd pod a které nad úrovní průměrné mzdy dosažené v roce 2011 ve firmách AutoSAP. Tradičně se z pohledu výše průměrné mzdy umísťují na špici pomyslného žebříčku obory „peněžnictví a pojišťovnictví“ (průměr 47 425 Kč), „informační a komunikační činnosti“ (44 639 Kč) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ (40 598 Kč). Meziroční procentní nárůsty, resp. poklesy průměrné mzdy v jednotlivých oborech národního hospodářství za období 2011/2010 jsou patrné z diagramu č. 2.7.11. K výraznějšímu poklesu průměrné mzdy došlo u oboru „Veřejná správa a obrana, sociální zabezpečení“ (2,26 %). U většiny ostatních oborů byl minimální meziroční přírůstek průměrné mzdy vyšší než 0,5 % s tím, že u odvětví „Těžba a dobývání“ dosáhl výše 6,17 %.

99,04%

96,24%

90,68%

92,43%

92,99%

92,31%

92,45%

92,23%

91,89%

91,96%

95,78%

101,03%

98,51%

96,97%

93,09%

40 000

92,21%

45 000

92,69%

50 000

97,20%

Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odvětvích a hrubá mzda ve firmách AutoSAP (rok 1994 až 2011)

Kč

125%

100%

35 000 30 000

75%

25 000 20 000

50%

15 000 10 000

25%

5 000 0

0% 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

firmy AutoSAP doprava a skladování peněžnictví a pojišťovnictví

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

zpracovatelský průmysl vzdělávání mzda AutoSAP / průměr vybraných odvětví

Diagram č. 2.7.9 Údaje od roku 2000 byly ČSÚ přepočteny dle CZ-NACE a proto se liší od dříve publikovaných.


122


PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2007 až 2011 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR 2007 50 000 Kč

2008

2009

2010

2011

47 425 Kč 44 639 Kč

19 594 Kč

19 829 Kč

24 941 Kč

23 718 Kč

26 349 Kč

16 368 Kč

30 702 Kč

21 880 Kč

23 352 Kč

22 480 Kč

15 000 Kč

12 856 Kč

20 000 Kč

22 636 Kč

25 000 Kč

23 081 Kč

30 000 Kč

23 621 Kč

35 000 Kč

31 289 Kč

24 319 Kč

40 000 Kč

29 246 Kč = průměr AutoSAP 2011

40 598 Kč

18 630 Kč

29 246 Kč

45 000 Kč

10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč i i í i ti i u l P í í í e a ce ví st ní od ní st st ní st ní A st ch tv ys os ik tv tv st éč na ch vá če no vá vá ic m no no ito ic bl oS řs no in nn du íp in sa lá bý in in in rů ut pe ob st ov či bá do bn vn n č pu ě vz č a č o l č z p o o í a A e y o e d í é á l r d a r h ť é al n y ní em be av ci a ký dy a rn á čn Vz sk m la jiš ck at po ač in za a rm ls St a so ví pa a sk pů ea a ni ik st ep st po te Fi žb ní ct O kr od ,t va a od ía Če ní la ch un od ál e ni va , u a p í n i Tě b r á e r h s t t m o y v c v o c a t p e c a yn a vo ko od ic so ,l vo ra ní pl ob ní iv é Do ra ví ra ív žn a, st ía y, Zp av ck t iv ko st st Zd dn ně el an ra čn no de ěl í, áb r řin t e a a t V n z ě d n s b i p P i ě á o í, Č ek ,v rm in m od a el rn ov ní fo m d Ze u, yt tu va In es Ad ul rá vo do of Ub z K r o p s v P ro a ní ná vá ej ba eř bo ro V ý o s V Zá

Diagram č. 2.7.10

NÁRŮSTY PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2007 až 2011 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

15% 13% 11%

0,00%

2,68%

2,62%

2,13%

2,55%

1,30%

2,31%

2,09%

2,54%

1,19%

0,37%

1%

-0,08%

2,19%

5% 3%

6,17%

4,56%

7%

6,85%

9%

Diagram č. 2.7.11


123

-2,26%

-0,47%

-1,58%

-3,65%

-0,86%

i í i ti i u i l P í í í e ce a ví st ní od ní st st ní st ní st A ch tv ys os ik tv tv st éč na vá ch no če m vá vá ito no ic ic no řs oS bl no in du nn in íp sa lá bý in in rů in pe ob ut ov st či do bn bá vn č n pu vz ě č a o č z p l č o o a í e A y o e d á é l r d a y r h ť é n al y em ní ní be av ký ci a a rn a Vz sk m jiš ad ck at po ač ká ač in za a ls rm St pl a so ví a s-3% pů ni a ik st st re po te dp a Fi te žb ní ct O od a ía la Če ní ch un od ál ek va ,o ni u, av í n p i b Tě r á e h r s t y t o m v n c v o c a c p a d o y a le ct vo ko vo ra ní pl í, ob ní iv é vo ,s Do ni ra ra iv st ía -5% lstv Zp y, av ck ko ní ěž na st Zd at el čn no de ě áb í, řin ra en tr ad t V a n z d ě n s b i p P i ě á o í, Č ek ,v rm in od m a el rn ov ní fo m Ze u, yt tu va In es od Ad ul do rá of Ub zv K r o p o v s P r ní a ná vá ej ba eř bo ro V o ý s V Zá

-1%

Zpracováno z údajů ČSÚ


2.7.5 Průměrné mzdy u firem AutoSAP v kategorii pracovníků „D“ a „THP“ Diagramy č. 2.7.12 a č. 2.7.13 dokumentují úroveň a vývoj průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-hospodářských pracovníků („THP“). Totéž je uvedeno v detailnějším členění za roky 2010 a 2011 v tabulkách č. 2.7.3 a č. 2.7.4.

Růst průměrných mezd u pracovníků "THP" a "D" 43 252 Kč

50 000 Kč 38 254 Kč 38 654 Kč

40 000 Kč

30 000 Kč

24 793 Kč

28 840 Kč

26 856 Kč

30 962 Kč

33 365 Kč

40 736 Kč

35 730 Kč

24 625 Kč

20 000 Kč

10 000 Kč

14 988 Kč

15 843 Kč

17 235 Kč 18 130 Kč

22 098 Kč 19 299 Kč 20 695 Kč

23 675 Kč 22 117 Kč

0 Kč 2002

2003

2004

2005

2006

průměrná mzda u pracovníků "THP"

2007

2008

2009

2010

2011

průměrná mzda u pracovníků "D"

Diagram 2.7.12

Podíly na mzdových nákladech v roce 2011 (firmy AutoSAP celkem 38 862 mil. Kč) kategorie "D" kategorie "THP" (ostatní)

36,7% 63,3%

Diagram 2.7.13 Nárůst mzdových nákladů firem AutoSAP 2011/2010:

to je u zaměstnanců kategorie "D":

to je u zaměstnanců kategorie "THP":

to je


124

3 500,7 mil.Kč 9,90% 2 207,0 mil.Kč 9,85% 1 293,7 mil. Kč 9,98%


po č

skupina firem

et

Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily

14 4 4

údaje za r. 2010 údaje za r. 2011 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda

23 634 26 649 Kč 20 501 27 474 Kč 988 20 002 Kč

24 360 21 263 972

změna 2011/2010 poč.prac. prům.mzda

28 802 Kč 29 772 Kč 20 199 Kč

3,07% 3,72% -1,62%

8,08% 8,37% 0,99%

2

263

17 227 Kč

212

16 709 Kč

-19,39%

-3,01%

c) přívěsy a návěsy 2 d) autobusy 3 e) motocykly 1 II. VÝROBCI DÍLŮ 108 z toho : a) převážně mech.díly 68 b) převážně elektr.díly 14 c) ostatní 26 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 30 z toho:a) obchodní, služby ap. 12 b) výzkumné, zkušební 18 CELKEM AutoSAP: 152 z toho výrobní firmy 122

177 1 926 42 54 372 34 471 6 304 13 597 832 765 67 78 838 78 006

18 484 Kč 22 308 Kč 13 988 Kč 22 429 Kč 22 230 Kč 20 905 Kč 23 641 Kč 20 629 Kč 20 296 Kč 24 422 Kč 23 675 Kč 23 708 Kč

189 1 891 45 58 093 36 858 6 396 14 839 812 738 74 83 265 82 453


6,78% -1,82% 7,14% 6,84% 6,92% 1,47% 9,13% -2,40% -3,53% 10,45% 5,62% 5,70%

8,90% 5,31% 13,38% 2,21% 1,79% 3,66% 2,37% 1,86% 0,79% 8,67% 4,01% 4,02%

z toho účel. nástavby

skupina firem

po če t

Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativ. profesí údaje za r. 2010 poč.prac. prům.mzda

údaje za r. 2011 poč.prac. prům.mzda

14 4 4

9 361 44 522 Kč 7 843 46 546 Kč 661 32 865 Kč

9 611 48 561 Kč 8 110 50 905 Kč 637 33 837 Kč

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby


2,67% 3,40% -3,63%

9,07% 9,36% 2,96%

2

121

26 379 Kč

117

25 124 Kč

-3,31%

-4,76%

c) přívěsy a návěsy 2 d) autobusy 3 e) motocykly 1 II. VÝROBCI DÍLŮ 108 z toho : a) převážně mech.díly 68 b) převážně elektr.díly 14 c) ostatní 26 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 30 z toho:a) obchodní, služby ap. 12 b) výzkumné, zkušební 18 CELKEM AutoSAP: 152 z toho výrobní firmy 122

113 708 36 14 945 9 536 1 922 3 487 2 214 651 1 563 26 520 24 306


117 713 34 15 472 10 001 1 957 3 514 2 387 679 1 708 27 470 25 083


3,54% 0,71% -5,56% 3,53% 4,88% 1,82% 0,77% 7,81% 4,30% 9,28% 3,58% 3,20%

14,51% 5,87% 11,43% 1,77% 1,35% 2,49% 7,30% 22,97% 2,35% -45,91% 6,18% 4,78%

po

skupina firem

če t

Tabulka č. 2.7.5 Počty pracovníků a průměrné mzdy celkem za firmy AutoSAP údaje za r. 2010 poč.prac. prům.mzda

14 4 4

32 995 28 344 1 649

31 720 Kč 32 751 Kč 25 158 Kč

2

384

20 111 Kč

c) přívěsy a návěsy 2 290 22 001 Kč d) autobusy 3 2 634 26 220 Kč e) motocykly 1 78 17 444 Kč II. VÝROBCI DÍLŮ 108 69 317 25 786 Kč z toho : a) převážně mech.díly 68 44 007 25 293 Kč b) převážně elektr.díly 14 8 226 24 854 Kč c) ostatní 26 17 084 27 505 Kč III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 3 046 37 043 Kč 30 z toho:a) obchodní, služby ap. 12 1 416 28 399 Kč b) výzkumné, zkušební 18 1 630 44 551 Kč CELKEM firmy AutoSAP: 152 105 358 27 970 Kč z toho výrobní firmy 122 102 312 27 699 Kč

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL z toho : a) osobní automobily b) nákladní automobily z toho účel. nástavby


125

údaje za r. 2011 poč.prac. prům.mzda

33 971 29 373 1 609


34 392 Kč 35 607 Kč 25 598 Kč

2,96% 3,63% -2,43%

8,43% 8,72% 1,75%

329

19 702 Kč

-14,32%

-2,03%

306 2 604 79 73 565 46 859 8 353 18 353 3 199 1 417 1 782 110 735 107 536


5,52% -1,14% 1,28% 6,13% 6,48% 1,55% 7,43% 5,02% 0,07% 9,33% 5,10% 5,11%

11,26% 5,82% 10,83% 2,51% 2,14% 3,29% 2,94% 6,01% 3,00% 6,03% 4,56% 4,51%


Jako příklad využití byly pro potřeby kolektivního vyjednávání v roce 2012 na žádost několika finálních výrobců vozidel zpracovány „anonymní“ diagramy č. 2.7.14 a 2.7.15 znázorňující podíly těchto výrobců k průměru za celou skupinu. AGADOS spol. s r.o.

Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ (údaje za rok 2011)

přípojná O1, O2

AVIA As hok Le yland s.r.o.

NA

EKOBUS a.s.

přestavby BUS

HM MC, s.r.o.

OA

Iveco Cze ch Re public a.s.

120%

BUS

JAWA M OTO s.r.o.

motocykly

KAROSERIA BRNO a.s. M TX s .r.o.

nástavby NA nástavby , přestavby OA

PANAV a.s.

100%

přípojná O3. O4

SOR Libchavy s .r .o.

BUS

ŠKODA AUTO a.s .

OA

TATRA a.s.

80%

8

9

10

11

12

13 14 firma číslo

20%

52,49%

7

55,90%

75,96%

6

56,21%

79,68%

5

60,96%

84,78%

4

61,90%

86,15%

3

65,17%

88,47%

2

OA

68,00%

93,48%

40%

nástavby NA

TPCA Czech, s.r.o.

107,88%

60%

NA

THT s.r.o.

0%

1

100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =

34 392 Kč

*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)

počet pracovníků =

33 971 osob

Diagram 2.7.14

Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ v kategorii "D" (údaje za rok 2011)

120%

AGADOS spol. s r.o.

přípojná O1, O2

AVIA Ashok Leyland s.r.o.

NA

EKOBUS a.s.

přestavby BUS

HM MC, s.r.o.

OA

Iveco Czech Republic a.s.

BUS

JAWA MOTO s.r.o.

motocykly

KAROSERIA BRNO a.s.

nástavby , přestavby OA

M TX s.r.o.

100%

nástavby NA

PANAV a.s.

přípojná O3. O4

SOR Libchavy s.r.o.

BUS

ŠKODA AUTO a.s.

OA

TATRA a.s.

80%

NA

THT s.r.o.

nástavby NA

56,22%

9

10

11

12

13 14 firma číslo

55,06%

57,41%

8

58,81%

7

62,38%

6

20%

OA

63,53%

5

73,14%

4

75,36%

3

75,86%

84,78%

2

85,49%

1

87,51%

40%

97,80%

60%

106,38%

TPCA Czech, s.r.o.

0%

100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =

28 802 Kč

*1/ Všichni výrob ci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)

celkový počet pracovníků fin. výrobců=

33 971 osob

Diagram 2.7.15 Soubor: APCR2011.DOC

126


2.7.6 Průměrné mzdy u firem se zahraničním vlastníkem a „ostatních“ firem V současné době má téměř 60 % firem působících v rámci AutoSAP zahraničního partnera, který má různý podíl na základním jmění firmy. Porovnání mzdového vývoje firem se zahraničním partnerem s firmami tzv. „ostatními“ má význam zejména při porovnání tohoto údaje s některými ekonomických ukazateli.

Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí 35 000 Kč

30 821 Kč 27 633 Kč 27 199 Kč 25 650 Kč

30 000 Kč

25 000 Kč

29 383 Kč

23 828 Kč 22 530 Kč 21 333 Kč 20 126 Kč 19 132 Kč

20 000 Kč

21 583 Kč 20 884 Kč 20 090 Kč 19 507 Kč 18 593 Kč 15 000 Kč 16 914 Kč 15 833 Kč16 124 Kč 14 581 Kč 13 849 Kč 10 000 Kč

5 000 Kč

2002

2003

2004

firmy se zahraniční účastí

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

firmy bez zahraniční účasti

Diagram 2.7.16

K datu 31.12.2011 bylo v rámci AutoSAP celkem 90 firem se zahraničním kapitálem (partnerem). Bylo v nich zaměstnáno 91 850 osob (to je 82,95 % z celk. počtu 110 735 zaměstnanců firem AutoSAP). Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty 30 821 Kč. V porovnání s předchozím obdobím vzrostla o 4,9 % a její nárůst byl tedy mírně nad úrovní vykázanou za všechny firmy AutoSAP. Ve firmách, které nemají zahraničního partnera (62 firem AutoSAP), bylo zaměstnáno celkem 18 885 osob. Průměrná mzda v těchto firmách dosáhla k datu 31.12.2011 výše 21 583 Kč, meziročně tedy došlo k nárůstu o 3,34 %. I z diagramu 2.7.16 vyplývá, že absolutní meziroční růst mezd 2010/2011, který představoval u firem bez zahraniční účasti 669 Kč, je nižší než u firem se zahraničním partnerem (hodnota 1 433 Kč). To znamená, že dochází ke zvyšování rozdílu průměrných mezd mezi těmito dvěma skupinami firem. V následujících tabulkách č. 2.7.6 a č. 2.7.7 je uvedeno srovnání výše průměrných mezd u obou skupin firem a dále pak jejich vývoj (meziroční nárůsty). Vzájemný poměr dosahované průměrné mzdy ve firmách bez zahraniční účasti a firmách se zahraniční účastí je uveden v tabulce č. 2.7.8.


127


Tabulka č. 2.7.6 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2008

2009

2010

2011

Počet pracovníků 2008

2009

2010

2011

CELKEM AutoSAP

25 888 26 276 27 970 29 246 117 431 106 966 105 358 110 735

ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu AutoSAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

27 199 27 633 29 383 30 821 20 090 19 507 20 884 21 583

95 774 21 657 783 1113 338

89 110 17 856 690 990 275

87 840 17 518 693 976 283

91 850 18 885 729 1 021 305

Tabulka č. 2.7.7 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2008 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

2009

2010

2011

Meziroční nárůst 2009/2008

2010/2009

2011/2010

1,6% -1,1%

6,03 % 7,06 %

4,89 3,34

27 199 27 633 29 383 30 821 20 090 19 507 20 884 21 583

Tabulka č. 2.7.8 rok

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Poměr průměrné mzdy firmy bez zahraniční účasti k průměrné mzdě firmy se zahraniční účastí (v %)

70,98

72,49

73,86

70,59

71,07

70,03

Údaje za r. 2010 a 2011 v tabulkách č. 2.7.6 až 2.7.8 jsou vztaženy na stav členské základny k 31.12.2011

Z tabulky č.2.7.8 je zřejmé, že vzájemný poměr průměrných mezd mezi oběma skupinami firem má prakticky konstantní hodnotu. I v tomto případě se však do údajů a poměrových ukazatelů promítá vliv výchozí základny v obou skupinách firem.

(mil. Kč)

2.7.7 Odvody firem na zdravotní a sociální zabezpečení a odvody zaměstnanců

Odvody firem na zdravotní a sociální pojištění a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění) (firmy AutoSAP, rok 2007 až 2011)

16 000 14 000 12 000

2 000

10 687,2

13 601,9

9 724,6

12 376,8

9 275,1

11 804,7

10 032,3

4 000

12 768,4

6 000

8 762,9

8 000

11 152,8

10 000

0

2007 2008 2009 2010 2011 odvod firem na soc. a zdrav. pojištění odvod zaměstnanců (soc. a zdrav. pojištění, daň ze mzdy) Diagram 2.7.17

Celkové odvody firem AutoSAP na zdravotní a sociální pojištění a odvody (daň ze mzdy) zaměstnanců lze odhadnout z celkové výše vyplacených mzdových prostředků. Z diagramu č. 2.7.17 vyplývá, že souhrnná částka odvedená firmami Soubor: APCR2011.DOC

128


AutoSAP přesahuje 24 miliard Kč. Vlivem růstu mezd došlo oproti roku 2010 k nárůstu odvodů firmami AutoSAP (určitý podíl má na tomto faktu i růst počtu zaměstnanců oproti roku 2010). 2.7.8 Průměrné mzdy a velikost firmy průměrná měsíční mzda

PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy

35 000 Kč

29 246 Kč = průměr AutoSAP 2011 30 000 Kč

26 946 Kč

26 946 Kč

24 930 Kč

25 449 Kč

24 930 Kč

15 000 Kč

24 322 Kč

20 000 Kč

10 000 Kč

24 322 Kč

25 000 Kč

25 449 Kč

30 000 Kč

15 000 Kč

29 735 Kč

29 334 Kč 29 334 Kč

20 000 Kč 35 000 Kč

29 735 Kč

průměrná mzda AutoSAP 29 246 Kč 40 000 Kč

34 574 Kč

PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy 34 574 Kč

průměrná měsíční 25 000 Kč mzda

10 000 Kč

5 000 Kč

5 000 Kč 0 Kč

0 Kč

do 50 do 50 pracovníků



do 1000 do 1 500 do 2 500 nad 2 500 do 1000 pracovníků do 1 500pracovníků do 2 500 nad 2 500 pracovníků pracovníků

pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků 2008

2009

2010

2008

2011

2009

2010

2011

Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011)

Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému období (= údaj za rok 2011).

Nárůst průměrné mzdy byl nejvyšší u firem nad 2 500 zaměstnanců firem od 50 do 250 zaměstnanců firem od 1 500 do 2500 zaměstnanců

7,0% to je 5,8% to je 2,8% to je

2 261 Kč 1 629 Kč 734 Kč

Diagram 2.7.18

Diagram č. 2.7.18 znázorňuje dosaženou hodnotu průměrné mzdy podle velikosti firmy (dané počtem zaměstnanců) v porovnání s průměrem za firmy AutoSAP za období 2008 až 2011. Z tohoto diagramu jsou zřejmá dvě „okrajová“ maxima a to u nejmenších firem (do 50 zaměstnanců) a firem největších (nad 2 500 zaměstnanců). V obou případech je dosaženo o více jak 20 % vyšší průměrné mzdy, než je průměrná mzda vykázaná za ČR a u skupiny firem s více jak 2 500 zaměstnanci pak ještě o více než 18 % než je průměr firem AutoSAP. Vyšší průměrné mzdy u firem do 50 zaměstnanců jsou dány v převážné míře firmami, jejichž činnost má nevýrobní charakter (účelové organizace, služby pro automobilový průmysl). Na druhé straně jsou vyšší průměrné mzdy u kategorie firem nad 2 500 pracovníků ovlivněny zejména tím, že se jedná o výrobní firmy jak z oblasti výroby dílů, tak i finální výrobce, s převážně zahraničním vlastníkem.


129


2.7.9 Průměrné mzdy a míra inflace Meziroční indexy růstu mezd v České republice společně s indexy růstu mezd firem AutoSAP ukazuje diagram č. 2.7.19. Oba tyto údaje jsou porovnány s mírou inflace v daném období. Z diagramu je patrný trend postupného sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem AutoSAP s růstem mezd v rámci celé ČR. Výjimkou bylo období roku 2010/2009, kdy růst mezd u firem AutoSAP výraznějším způsobem předstihl růst mezd ČR. Naopak v letech 2003 až 2007 byly meziroční nárůsty v podstatě stejné. Ekonomická recese v letech 2008 a především pak v roce 2009 však firmy automobilového průmyslu přinutila ke zbrzdění mzdových růstů, na rozdíl od růstu mezd za celou ČR, který byl více jak 2 % nad mírou inflace. Je možné ale konstatovat, že meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP se pohybovaly v různém rozpětí nad vykazovanou mírou inflace.

Vývoj nárůstů průměrných mezd a míry inflace 24%

míra inflace dle ČSÚ

22% 20%

růst mezd - firmy AutoSAP

18%

růst mezd - Česká republika

16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

míra inflace dle ČSÚ růst mezd - firmy AutoSAP růst mezd - Česká republika

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2,5% 6,6% 6,6%

2,8% 7,2% 7,2%

6,3% 6,9% 7,8%

1,0% 1,5% 3,3%

1,5% 6,4% 1,9%

1,9% 4,6% 2,2%

Diagram č. 2.7.19

2.7.10 Závěrečné shrnutí Závěry z této kapitoly je možno shrnout do následujících bodů: • Za období 2011/2010 vzrostly průměrné mzdy ve firmách AutoSAP o 4,56 %. Oproti období 20010/2009, kdy činil meziroční nárůst 5,88 %, došlo k mírnému snížení růstu mezd. V porovnání s růstem mezd v ČR za stejné období je růst mezd v rámci firem AutoSAP vyšší o 2,3 %. • Ve srovnání s mírou inflace, která v roce 2011 dosáhla v ČR úrovně 1,9 %, byl růst průměrných mezd v rámci firem AutoSAP vyšší než míra inflace. • Růst průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a „ostatních“ (českých) firem probíhal s mírnými diferencemi prakticky paralelně, avšak v roce 2009 došlo k určitému rozevření mzdových nůžek. • V porovnání s průměrnou mzdou v ČR je průměrná mzda v automobilovém průmyslu za rok 2011 vyšší o více než 20 %. Soubor: APCR2011.DOC

130


• Firmy AutoSAP se svým indexem růstu mezd 2011 / 2010 zařadily mezi většinu odvětví, u nichž byl zaznamenán meziroční mzdový nárůst. • U výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel (u dodavatelů) došlo ke zvýšení průměrné mzdy v roce 2011 o 2,51 %. • Finální výrobci vozidel v rámci firem AutoSAP vykázali v souhrnu nárůst mezd o 8,43 %, který je téměř dvojnásobný, než je průměr AutoSAP. Vývoj u jednotlivých skupin finalistů byl nerovnoměrný (např. u výrobců účel. nástaveb a autobusů došlo k poklesu průměrné mzdy (ovlivněno konty pracovní doby). V tabulce č. 2.7.9. je pro úplnost uveden vývoj průměrných mezd ve firmách AutoSAP od roku 2004 do roku 2011, který je doplněný o celkové objemy vynaložených mzdových prostředků ve firmách AutoSAP v uvedených letech. Tabulka č. 2.7.9 Vývoj průměrných mezd a vyplacených mzdových prostředků rok

údaje za (počet firem) průměrná mzda */ (Kč/měs.) meziroční nárůst (- pokles) objem mezd za rok (v mld. Kč)

meziroční nárůst (- pokles)

2004 145 145

2005 145 149

2006 149 153

2007 153 157

2008 157 150

2009 150 155

2010 155 152

2011 152

20 046 20 233 19,29% 19,96%

21 136 21 183 5,44% 4,46%

22 356 22 591 5,77% 5,54%

24 291 24 214 8,66% 7,53%

25 763 25 888 6,06% 6,40%

26 077 26276 1,22% 0,73%

27 821 27970 6,69% 5,88%

29 246

24,434 24,789 31,58% 25,93%

26,708 29,179 9,31% 7,74%

31,646 31,865 18,49% 8,45%

35,398 36,605 11,86% 11,09%

39,986 36,481 12,96% 9,24%

32,859 33,728 -17,82% -9,93%

35,625 35,361 8,42% 5,62%

38,862

5,12% 4,56%

9,09% 9,90%

Vysvětlení: Jednotlivé v tabulce uvedené ukazatele jsou uvedeny jednak v běžné časové časové řadě (údaje vykázané firmami za daný rok = horní řádek) a dále pro meziroční porovnání vždy na stejný počet a strukturu firem (= dolní řádek). Stejně tak uvedená meziroční porovnání jsou vypočtena z běžné časové řady (= horní řádek) a dále vždy mezi jednotlivými roky z údajů za stejný počet firem (= spodní řádek; výpočet proveden z údajů "křížem", jak v tabulce naznačeno). Tyto údaje mají dle našeho názoru větší vypovídací schopnost, neboť porovnávají údaje za stejné firmy. Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách.

Mzdová politika a mzdové náklady bezesporu významným způsobem ovlivňují celkové osobní náklady a tím i konkurenceschopnost firem a jejich ekonomické výsledky. Jak vyplývá z této kapitoly, jsou si firmy AutoSAP této skutečnosti plně vědomy a na rozdíl od některých dalších odvětví a oborů národního hospodářství se snaží udržet reálné a sociálně únosné poměry zejména ve vazbě na míru inflace, trh pracovních sil a politiku zaměstnanosti. Zpracoval: Ing. Novák

2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.8.1 Pracovní neschopnost Vedle ekonomických dat patří sledování a vyhodnocování míry pracovní neschopnosti k nejsledovanějším údajům, protože procento pracovní neschopnosti patří k velmi významným faktorům, které mají zásadní vliv na plynulost výroby a tím samozřejmě i na ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem stále neúměrně vysoká. Tato disproporce nemá žádnou objektivní příčinu, protože faktory, které mají na nemocnost samozřejmě vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), jsou v porovnání Soubor: APCR2011.DOC

131


s ostatními zeměmi zcela srovnatelné. Vysoké procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. V konečném důsledku pak mohou omezení plynoucí z velkého procenta práce neschopných zaměstnanců vyústit až v omezení výroby a tím způsobit ztrátu zakázek. Vedle tohoto již kritického následku má nemocnost rovněž vliv na potřebu další přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Z těchto důvodů byla od začátku roku 2008 ze strany státní správy i firem vyvíjena snaha o změnu systému nemocenských dávek. Do konce roku 2007 byl systém nastaven tak, že často platilo, že dávky byly zneužívány a nemocnost byla ovlivňována ne objektivními faktory, ale výší příjmu. Vývoj v roce 2008 byl ovlivněn změnami v legislativě, která se dvakrát měnila. V 1. pololetí došlo k výraznému poklesu počtu pracovních neschopností a na druhé straně zvýšení délky trvání jednoho případu pracovní neschopnosti. Tento stav byl dán úpravu legislativy, kdy za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti nenáleželo nemocenské (náhrada mzdy). Situaci ve 3. čtvrtletí 2008 změnil nález Ústavního soudu, který zrušil neposkytování nemocenské za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti. Od 1.7.2008 tak zaměstnanci pobírali za první tři dny nemoci 60% vyměřovacího základu, tedy stejně, jako pobírají v dalších dnech nemoci. Bylo to paradoxně více, než pobírali nemocní zaměstnanci v roce 2007, kdy to bylo výše zmiňovaných 25 % z vyměřovacího základu. Od 1.9.2008 se ale vládě podařilo prosadit novelu zákona, která opět snížila sazbu pro výpočet nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti z 60 % na 25 %. I přes tuto legislativní rozkolísanost se ale dá konstatovat, že úpravy v nemocenském pojištění přinesly v roce 2008 první pozitivní výsledky. Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který má novou koncepci. Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Dle tohoto zákona se sazby pojistného na nemocenské pojištění snižují pro zaměstnavatele na 2,3 % a zaměstnance na 1 %. V souvislosti s přijetím zákona č. 362/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, došlo v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Cílem těchto přijatých opatření bylo, dle programového prohlášení vlády, snížení deficitu státního rozpočtu. Na vývoj pracovní neschopnosti v roce 2011 měly vliv zejména stanovené výše dávek nemocenského pojištění, pro které platily stejné podmínky jako v roce 2010: •

Po dobu prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je zaměstnanec zabezpečen náhradou mzdy, kterou poskytuje zaměstnavatel;

•

Náhrady mzdy náleží za pracovní dny pracovní neschopnosti a to při dočasné pracovní neschopnosti od 4. pracovního dne (při karanténě od prvního dne);

•

Od roku 2010 je zrušeno odstupňování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény. Platí tedy jednotná sazba pro stanovení denní výše nemocenského, a to 60 % denního vyměřovacího základu; tato sazba zůstala v platnosti i pro rok 2011 bez časového omezení.

Diagram č. 2.8.1 ukazuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách AutoSAP byla v roce 2011 výrazně nižší, než byl celorepublikový průměr. Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické údaje uvedené v tabulce č. 2.8.1 a diagramech č. 2.8.2 a 2.8.3. Soubor: APCR2011.DOC

132


Tabulka č. 2.8.1 Počet dnů pracovní neschopnosti „dělnické profese“

Počet dnů pracovní neschopnosti „administrativa“ 2005 2006 2007 2008 2009 2010 7,5 9,6 8,3 6,6 5,7 6,2 9,3 9,1 8,7 7 7,1 6,2 7,3 9,6 8,4 6,5 5,5 6,6 6,5 9,6 7,1 7,4 6,0 3,1

Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace Firmy se zahraniční účastí Tuzemské firmy

6,6 8,6

8,4 11,3

7,3 9,7

5,5 8,2

5,1 6,6

6,3 6,0

2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 6,8 22,1 25,3 23,9 22,3 18,1 15,1 3,9 26,0 20,4 18,4 17,1 12,7 11,7 22,1 26,3 25,6 23,3 19,4 16,2 7,6 3,9 6,5 14,8 7,4 10,9 7,4 7,0 22,3 21,8

5,5 9,3

26,9 22,9

25,6 21,1

20,3 25,5

15,5 21,9

15,8 13,6

ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti 50

43,8 43,5 42,6

Průměrný počet kalend. dnů

45 40

34,8

35 30 23,2

25

26,3 26,8 26,1 24,8 23,9 25,8

28,0 28,6

30,8 30,5

32,8

35,3 34,6

20

37,2

AutoSAP (D)

15 10

AutoSAP (T)

5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Český statistický úřad

Diagram č. 2.8.1

"Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti 15

počet kalendářních dnů

12,5 10 7,5 5 2,5 0

2003

2004

2005

2006

2007

Celkem AutoSAP Výrobci příslušenství

2008

2009

2010

Finální výrobci Účelové organizace

2011 roky

Diagram č. 2.8.2


133


2011 18,3 9,7 20,0 7,8 14,2 27,8

"Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti p o čet kalen d ářn ích dnů

30 25 20 15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010


2011 roky

Diagram č. 2.8.3

Z tabulky č. 2.8.1 a diagramů č. 2.8.2 a 2.8.3 vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu oproti roku 2010 v dělnických profesích vzrostla a vrátila se tak na úroveň roku 2009. Rovněž nemocnost po čtyřech letech poklesu opět vzrostla. Až výsledky roku 2012 ale ukáží, zda jde jen o statistický výkyv, nebo otočení pozitivního trendu, který byl v letech 2007-2010 ovlivněn opatřeními, které byly ve firmách přijímány. Údaje roku 2011 také ukazují, že ke zvýšení nedošlo ve všech sledovaných kategoriích. Výrazný nárůst vykázaly firmy s tuzemským vlastníkem, kde nemocnost vzrostla dvojnásobně. Naproti tomu ve firmách zahraničních nemocnost v dělnických profesích dále klesala. Nepatrné zvýšení bylo zaznamenáno i u administrativních zaměstnanců celkem za AutoSAP. Mírně vyšší než v roce 2010 je též poměr nemocnosti v dělnických profesích vůči administrativě. Tento ukazatel se zvýšil na hodnotu 2,69 z hodnoty 2,43 dosažené v roce 2010. V roce 2009 měl ukazatel hodnotu 3,18, v roce 2008 to bylo 3,38 a v roce 2007 poměr dosahoval 2,87. Nejlepší hodnoty dosahuje tento poměr u účelových organizací, kde je nemocnost v dělnických profesích jen 2 krát vyšší než v administrativě. Příznivá je i situace u finalistů kde má poměr hodnotu 2,49. Pokud vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2011 o zhruba 57 % nižší, než je celostátní průměr. V roce 2010 to ale byla dokonce o 65 % nižší hodnota. Podíváme-li se na vývoj nemocnosti v administrativních profesích, pak vidíme, že velice nízká nemocnost je u finálních výrobců vozidel, účelových organizacích i ve firmách se zahraničním vlastníkem v souhrnu. I v kategorii administrativních pracovníků ale platí, že méně potěšitelný je vývoj nemocnosti z pohledu tuzemských firem. Jak v dělnických, tak administrativních profesích je ve firmách zahraničních nemocnost výrazně nižší. Z toho, co bylo výše uvedeno, je vidět, že stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců v roce 2011 nesly lepší výsledky ve firmách AutoSAP se zahraničním vlastníkem. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce.


134


2.8.2 Pracovní úrazy Počet pracovních úrazů a opatření k jejich minimalizaci je možno považovat za ještě důležitější ukazatel, než snižování nemocnosti, protože prevence a vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která ovlivňuje ekonomické výsledky firmy, jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální. Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je prioritně závislá na prevenci a identifikaci rizik. Ovlivňují ji ale i mnohé další faktory, kterými jsou zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické možnosti a samozřejmě samotný lidský faktor. Diagram č. 2.8.4 ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu České republiky. Pracovní úrazovost v letech 2003 až 2011 ve firmách AutoSAP je uvedena v tabulce č. 2.8.2 a diagramech č. 2.8.5 a 2.8.6.

ČR - Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů

60

55,0 55,2

55

52,1

48,6

50 43,7

45 40

35,2 36,0

38,6 38,2 39,4 37,5

40,8 40,6

45,1 45,8

46,6

41,8 42,0

AutoSAP

33,2

35 30 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj: Český statistický úřad

Diagram č. 2.8.4 Tabulka č. 2.8.2 Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz

Průměrný počet pracovních úrazů Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace

2005 2006 2007 2008 2009 2010 15,6 18,4 19,2 16,6 11,2 12,6 25,3 24,7 31,9 22,1 25,1 21,1 15,2 18,2 17,9 16,9 10,0 12,2 1,0 1,0 1,0 1,4 1,5 1,8

2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 14,6 36,9 34,3 35,3 40,8 44,9 40,7 46,6 45,2 41,8 43,3 55,1 50,1 48,2 12,3 35,3 33,0 33,6 39,0 43,7 39,3 42,4 13,3 9,0 14,3 9,3 20,9 2,3

Firmy se zahraniční účastí Tuzemské firmy

19,2 10,3

17,5 9,1

20,6 15,2

21,1 15,2

18,5 13,4

13,2 7,8

12,0 13,7

37,4 35,6

34,6 33,6

34,2 38,3

41,4 39,4

41,1 55,5

2011 39,1 24,4 44,1 47,2

46,1 31,7

37,8 43,6

Z diagramu č. 2.8.4 i ze zdrojových dat ČSÚ vyplývá, že automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti připadajících na 1 pracovní úraz. Oproti celostátním průměrům je tato hodnota o téměř Soubor: APCR2011.DOC

135


30 % nižší. V uplynulých letech to ale bylo zhruba o 20 %, např. v roce 2007 to bylo o 24 % méně, v roce 2008 o 16 %, v roce 2009 o 19 % a v roce 2010 pak o 22 %. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že průměrný počet pracovních úrazů se v roce 2011 mírně zvýšil, což samozřejmě pozitivní není. Velký výkmit byl zaznamenán u finálních výrobců, kde došlo k více než dvojnásobnému zvýšení. Pro vysvětlení je ale nutno uvést, že jde o údaj jediného výrobce, který významně ovlivnil celou skupinu. Ve zbývajících dvou skupinách podle charakteru výroby se ukazatel téměř nezměnil. Pokud vynecháme účelové organizace, které mají odlišné podmínky, tak ze sledovaných skupin mají nejnižší úrazovost tuzemské firmy, které ji za poslední rok ještě o téměř 5 případů dále snížily a průměrný počet úrazů tak mají přibližně o 50 % nižší než ve firmách se zahraniční majetkovou účastí. Dalším pozitivem je skutečnost, že za celé Sdružení automobilového průmyslu došlo k dalšímu snížení pracovní neschopnosti z důvodu úrazů o 1,6 dnů. Nejvyšší hodnota tohoto ukazatele byla u účelových organizací. Hodnota je ale také ovlivněna jednou konkrétní firmou a pravděpodobně i případem. Podíváme-li se na úrazovost z hlediska vlastnické struktury, zjistíme, že se v roce 2011 průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu výrazně změnil. V roce 2010 byla situace výrazně odlišná. Ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele dramaticky poklesla na nejnižší úroveň za sledované období a dosáhla hodnoty jen 31,7 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele o 5 dní zvýšila na hodnotu 46,1 a je zhruba o 45 % vyšší než ve firmách tuzemských. V roce 2011 se ale situace změnila a ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele výrazně vzrostla a dosáhla hodnoty 43,6 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele naopak o 8 dní snížila na hodnotu 37,8 z hodnoty 46,1 a je zhruba o 14 % nižší než ve firmách tuzemských.

Průměrný počet pracovních úrazů 50 45

počet úrazů

40 35 30 25 20 15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007


2008

2009

2010


2011 roky

Diagram č. 2.8.5


136


Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz 60

počet kalendářních dní

50 40 30 20 10 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010


2011 roky

Diagram č. 2.8.6 Zpracoval: Ing. Ešner

2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.9.1 Objem produkce (tržby z vlastní výroby) Je zřejmé, že odvětví automobilového průmyslu překonalo období let 2008 a 2009, kdy se do jeho výsledků promítly celosvětové hospodářské problémy. Potvrdily to i údaje z databázových listů zejména o výši tržeb z vlastní výroby za rok 2011. Jak bude zřejmé z dalšího obsahu kapitoly, jejich růst překonal původní odhady AutoSAP, kdy hodnota přesahující 12,8 % je větší než vykázaný růst průmyslové výroby ČR. Do celkových výsledků hospodaření firem autoprůmyslu se jako u každého výrazně proexportního odvětví negativně promítá kolísavý kurz koruny vůči EUR a USD. Objektivně je nutné ale uvést, že konečný výsledek určitým způsobem ovlivňuje i změna v počtu členských firem AutoSAP za sledované období. Výsledky a rozdíly u hlavních skupin výrobců, to je u finálních výrobců resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly. Produkce firem AutoSAP ve finančním vyjádření a to podle základních výrobních skupin je v tabulce č. 2.9.1. Podíly základních skupin výrobců na celkovém objemu tržeb z vlastní výroby jsou zřejmé z diagramu č. 2.9.1. V diagramu č. 2.9.2 jsou pak uvedeny podíly jednotlivých výrobních skupin v kategorii finálních výrobců. Tabulka č. 2.9.1 Vývoj celkové produkce firem AUTOSAP rok

objem produkce AutoSAP (mil. Kč) z toho: finální výrobci vozidel z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní

výrobci skupin a dílů vozidel účelové organizace


2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

458 963,55 560 541,63 640 861,69 604 133,21 515 485,80 600 837,50 677 521,70 186 788,00 241 456,70 269 747,30 258 969,80 267 710,10 312 544,70 357 055,80 173 416,20 3 585,90 6 744,20 3 041,70

224 718,00 4 548,00 9 450,70 2 740,00

247 674,00 6 919,40 12 495,30 2 658,60

238 116,00 6 750,00 12 726,40 1 377,40

250 764,40 4 045,00 12 267,30 633,40

298 126,00 3 510,00 10 285,30 623,40

341 037,00 3 071,40 12 183,00 764,40

271 270,50 317 913,20 364 146,50 337 767,70 240 432,50 279 390,00 309 875,60 905,00 1 171,70 6 967,90 7 395,70 7 343,20 8 902,80 10 590,30

137


Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (firmy AutoSAP, rok 2011) účelové organizace 1,56%

nákladní vozy 0,45%

autobusy 1,80%

výrobci skupin a dílů vozidel 45,74%

ostatní 0,11%

osobní automobily 50,34%

100 % = 677 521,70 mil. Kč

Diagram č. 2.9.1

Celková hodnota tržeb v roce 2011 činila 677 521,7 mil. Kč. Oproti roku 2010 byla vyšší o 76 684,2 mil. Kč, což při procentním vyjádření znamená nárůst o 12,8 %. Pozitivní roli v tomto případě hrála i celková situace na světových trzích, zejména stabilizace světové ekonomiky a pokračující růst prodejů vozidel v průběhu roku 2011. Nepodstatnou roli v tomto případě měl vliv změny členské základny AutoSAP. Podíly jednotlivých kategorií vozidel na objemu produkce finálních výrobců (firmy AutoSAP, rok 2011) nákladní vozy 0,86%

autobusy 3,41%

ostatní (přípojná vozidla, nástavby a motocykly) 0,21%

osobní automobily 95,51%

100% = 357 055,80 mil. Kč

Diagram č. 2.9.2

Tabulka 2.9.2 uvádí meziroční indexy za delší časové období a v tabulce č. 2.9.3 jsou pak celkové údaje v podrobnějším členění. Je zřejmé, že nárůst tržeb se promítá Soubor: APCR2011.DOC

138


do obou výrobních kategorií tj. jak finálních výrobců, tak výrobců příslušenství. V tomto případě je růst tržeb u finálních výrobců a výrobců příslušenství vyšší jak 10 %. Tabulka č. 2.9.2 Meziroční změny objemu produkce ve firmách AutoSAP změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (%)

2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

+ 19,0

+ 22,1

+ 14,3

- 5,7

-14,7

+ 16,6

+ 12,8

Tabulka č. 2.9.3 objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) AutoSAP - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

2010 (mil. Kč)

2011 (mil.Kč)

změna 2011/2010

600 837,5

677 521,7

12,8 %

312 544,7 298 126,0 3 510,0 10 285,3 623,4 279 390,0 8 902,8

357 055,8 341 037,0 3 071,4 12 183,0 764,4 309 875,6 10 590,3

14,2 % 14,3 % - 12,5 % 18,5 % 22,6 % 10,9 % 18,9 %

V tabulce č. 2.9.4, která navazuje na dříve uvedený diagram č. 2.9.1, jsou uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v %. Je z ní zřejmé, že tentokrát při celkovém růstu tržeb mírně poklesl oproti roku 2010 procentní podíl výrobců dodavatelského sektoru na jejich celkové výši. Tabulka č. 2.9.4 výrobci osobní automobily nákladní automobily autobusy výroba nástaveb motocykly přípojná vozidla dodavatelé ostatní

r. 2008 objem produkce 604 133,2 mil. 39,4 % 1,0 % 2,1 % 0,1 % 0,03 % 0,2 % 55,9 % 1,2 %

r. 2009 objem produkce 515 485,8 mil. Kč 48,7 % 0,6 % 2,4 % 0,2 % 0,03 % 0,1 % 46,6 % 1,4 %

2010 objem produkce 600 837,5 mil. Kč 49,6 % 0,4 % 1,7 % 0,2 % 0,03 % 0,1 % 46,5 % 1,5 %

2011 objem produkce 677 521,7 mil. Kč 50,34 % 0,45 % 1,8 % 0,1 % 0,02 % 0,09% 45,74 % 1,56 %

Na celkovém objemu tržeb 677 521,7 mil. Kč se z hlediska velikosti firmy (dané v tomto případě počtem zaměstnanců) jednotlivé skupiny firem podílí způsobem, který je uvedený v tabulce č. 2.9.5. Tabulka č. 2.9.5 velikost firmy (počet zaměstnanců)

do 50 50 - 250 250 - 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000 Soubor: APCR2011.DOC

r. 2010

r. 2011

podíl na celkových tržbách v % 100 % = 600 837,5 mil. Kč

podíl na celkových tržbách v % 100 % = 677 521,7 mil. Kč

0,2 3,5 8,4 11,9 37,8 38,2

139

0,2 2,7 7,5 10,4 41,0 38,2


Z tabulky je zřejmé, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy s počtem pracovníků převyšujícím 500 osob. Podíl na celkových tržbách, který mají malé a střední firmy (to je firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob), se stále snižuje (z hodnoty 4,9 % v roce 2008 na hodnotu 4,2 % v roce 2009 a 3,7 % v roce 2010 až po 2,9 % v roce 2011). Tyto firmy představují z hlediska svého počtu cca 41 % členské základny firem AutoSAP. Z tabulky tak vyplývá značný nepoměr obou těchto hodnot. 2.9.2 Výroba vozidel Na místo finančních ukazatelů je v řadě případů vhodnější a názornější vyjádřit celkovou situaci odvětví počtem vyrobených a prodaných vozidel. Je to vhodné zejména u finálních výrobců, kdy je statistický přehled, který se týká výroby, domácího prodeje a exportu jednotlivých typů vozidel (v kusech za české výrobce) - viz tabulka č. 2.9.6 - velmi vypovídající a jak se potvrzuje, tak koresponduje s finančními údaji. Tabulka č. 2.9.6 SOUHRN - Porovnání výroby a odbytu všech kategorií vozidel 2011/2010

výroba Výrobce r.2011 r.2010 Celkem I. až IV. : 1 222 052 1 096 304 Firmy AutoSAP 1 220 334 1 094 522 99,86% 99,84% to je

domácí prodej změna 11,47% 11,49% 0,02%

r.2011 80 945 79 534 98,26%

r.2010 77 849 76 529 98,30%

export změna r.2011 r.2010 3,98% 1 347 910 1 205 200 3,93% 1 347 202 1 204 570 99,95% 99,95% -0,05%

změna 11,84% 11,84% 0,00%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2011/2010

výroba Výrobce r.2011 r.2010 ŠKODA AUTO 673 127 576 362 TPCA Czech 270 705 295 712 HMMC Nošovice 251 146 200135 KAIPAN 3 54 1 194 981 1 072 263 Osobní+N1 Σ AVIA 600 479 TATRA 702 931 1 302 1 410 Σ Nákladní IVECO CZECH R. 2 972 2 177 SOR 543 478 KH motor Centrum 43 24 TEDOM 4 32 3 562 2 711 Σ Autobusy Celkem I : 1 199 845 1 076 384 Firmy AutoSAP 1 199 795 1 076 274 to je 99,996% 99,990%

domácí prodej změna 16,79% -8,46% 25,49% -94,44% 11,44% 25,26% -24,60% -7,66% 36,52% 13,60% 79,17% -87,50% 31,39% 11,47% 11,48% 0,006%

r.2011 58 202 909 7 282 3 66 396 154 111 265 211 415 43 14 683 67 344 67 284 99,911%

r.2010 58 033 853 5510 54 64 450 157 122 279 248 240 24 18 530 65 259 65 163 99,853%

export změna 0,29% 6,57% 32,16% -94,44% 3,02% -1,91% -9,02% -5,02% -14,92% 72,92% 79,17% -22,22% 28,87% 3,19% 3,25% 0,058%

r.2011 r.2010 820 982 704 567 269 796 294 859 243 864 194625 0 0 1 334 642 1 194 051 446 291 586 960 1 032 1 251 3 029 2 215 128 238 0 0 1 12 3 158 2 465 1 338 832 1 197 767 1 338 831 1 197 755 100,000% 99,999%

změna 16,52% -8,50% 25,30% #DIV/0! 11,77% 53,26% -38,96% -17,51% 36,75% -46,22% #DIV/0! -91,67% 28,11% 11,78% 11,78% 0,001%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2011/2010 výroba Výrobce JAWA MOTO Celkem II : Firmy AutoSAP to je

r.2011 1155 1 155 1 155 100,00%


r.2010 782 782 782 100,00%

domácí prodej změna 47,70% 47,70% 47,70% 0,00%

r.2011

r.2010

94 94 94 100,00%

85 85 85 100,00%

140

export změna 10,59% 10,59% 10,59% 0,00%

r.2011 1061 1 061 1 061 100,00%

r.2010 696 696 696 100,00%

změna 52,44% 52,44% 52,44% 0,00%


POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2011/2010

výroba Výrobce PANAV SCHWARZMULLER Σ O3+O4 AGADOS (O1+O2) Celkem III : Firmy AutoSAP to je

r.2011 407 673 1 080 18 699 19 779 19 106 96,60%

r.2010 244 528 772 17 050 17 822 17 294 97,04%

domácí prodej změna 66,80% 27,46% 39,90% 9,67% 10,98% 10,48% -0,44%

r.2011 261 520 781 11 626 12 407 11 887 95,81%

r.2010 175 287 462 11 014 11 476 11 189 97,50%

export změna 49,14% 81,18% 69,05% 5,56% 8,11% 6,24% -1,69%

r.2011 143 543 686 7 158 7 844 7 301 93,08%

r.2010 103 420 523 5 939 6 462 6 042 93,50%

změna 38,83% 29,29% 31,17% 20,53% 21,39% 20,84% -0,42%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2011/2010

výroba Výrobce AUTO-TECH KAROSERIA CTS NAVARA Novosedly ČKD Mobilní Jeřáby HAGEMANN PANAV SSUB THT Polička Celkem IV : Firmy AutoSAP to je

r.2011 346 9 635 N/A 9 N/A 191 5 78 1 273 278 21,84%

r.2010 246 3 694 98 11 80 42 15 127 1 316 172 13,07%

domácí prodej změna 40,65% 200,00% -8,50% -18,18% 354,76% -66,67% -38,58% -3,27% 61,63% 8,77%

r.2011 338 9 486 N/A 2 N/A 190 5 70 1 100 269 24,45%

r.2010 244 7 532 78 2 76 29 5 56 1 029 92 8,94%

export změna 38,52% 28,57% -8,65% 0,00% 555,17% 0,00% 25,00% 6,90% 192,39% 15,51%

r.2011

8 0 149 N/A 7 N/A 1 0 8 173 9 5,20%

r.2010

2 0 162 11 9 4 6 10 71 275 77 28,00%

změna 300,00% #DIV/0! -8,02% -22,22% -83,33% -100,00% -88,73% -37,09% -88,31% -22,80%

Tabulka č. 2.9.6 „POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2011/2010“ nezahrnuje celé spektrum výrobců, ale pouze jejich část (důvodem je obtížná dostupnost údajů).

Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že: Celková výroba vozidel v ČR (viz též kapitola 2.1) všech kategorií v roce 2011 (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) v porovnání s rokem 2010 vzrostla o 11,4 %. Rovněž v předchozím období 2010/2009 byl zaznamenán nárůst (o 9,4 %). Tuzemský prodej - po období, pro které byl charakteristický pokles tuzemských prodejů, t.j období 2008/2007 - pokles prodejů na domácím trhu o více jak 10 % a období 2009/2008 - pokles prodejů 4,5 %, nastává v roce 2010 obrat. Růst prodejů 2010/2009 přesáhl 4 % a tento trend pokračoval přibližně ve stejné výši 4 % i v r. 2011. Zahraniční prodej - pokračoval jeho další růst a meziroční změna 2011/2010 dosáhla téměř 12 %. Navázal tak na úspěšné období let 2009/2008 - růst cca 12 % a roky 2010/2009, kdy vzrostl o 11,2 %. Na zvýšení se podílejí rozhodující měrou výrobci osobních vozidel.


141


K jednotlivým kategoriím vozidel je možno uvést: V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1 představoval souhrnný růst více jak 11 %. Pozitivně se promítla poptávka po vozech vyrobených v HMMC Nošovice a zejména růst poptávky po vozech Škoda. Obě tyto skutečnosti vedly k eliminaci poklesu výroby v TPCA Czech. Domácí prodej této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) vzrostl v celkovém součtu o 3,02 %. Zvýšení domácího prodeje bylo doprovázeno i zvýšeným uplatněním produkce na zahraničních trzích; došlo tak k nárůstu exportu o 11,77 %. Výrobci nákladních vozidel zaznamenali v období 2011/2010 pokles výroby o více než 7,66 % s tím, že přes růst výroby ve firmě AVIA tuto hodnotu výrazněji ovlivnil pokles výroby ve firmě TATRA. Z hlediska uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském i zahraničním trhu pokračoval pokles prodeje na tuzemském trhu (viz pokles za období 2009/2008 o 39 % a období 2010/2009 o téměř 51 %) a to o dalších 5 %. Tuto hodnotu ovlivnil zejména vývoj prodejů vozidel TATRA. Obdobně se vyvíjela situace na zahraničních trzích, kde pokles za období 2011/2010 činil více jak 17 % - zejména vlivem firmy TATRA. Výroba v kategorii autobusů - po poklesu výroby (v období 2009/2008 o 12,27 % a 2010/2009 o dalších 11,61 %) se výroba mezi roky 2011 a 2010 zvýšila o 31,4 %. Z hlediska absolutního počtu vyrobených kusů se na růstu nejvýrazněji podílela firma IVECO Czech Republic. Prodeje autobusů na tuzemském trhu vzrostly celkově o 29 % s výrazným procentním podílem firmy SOR a KH motor Centrum. Naopak pokračoval pokles domácích prodejů firmy TEDOM a firmy IVECO Czech Republic. Zvýšená výroba našla výraznější uplatnění na zahraničních trzích. Je zaznamenáno zvýšení exportu autobusů o více jak 28 %. Relativně vyšší pokles vývozu firmy SOR byl nahrazen zvýšeným exportem firmy IVECO Czech Republic. V kategorii výrobců motocyklů vzrostla výroba o 47,7 %, s tím, že v oblasti realizace výroby došlo ke zvýšení jak domácího prodeje o 10,59 %, tak i exportu o 52,4 %. V případě těchto údajů je nutné mít na zřeteli počet vyrobených kusů – viz uvedená tabulka. U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 došlo v oblasti výroby v období 2011/2010 ke zvýšení o téměř 40 %. Zvýšený tuzemský prodej o téměř 70 % byl podpořen i růstem exportu, který celkově vzrostl o 31 %. V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici pouze za firmu Agados (člen AutoSAP). Ve výrobě došlo k meziročnímu nárůstu o 9,67 %, který se promítnul do zvýšení domácího prodeje o více jak 5,5 %. Pokračoval i úspěšný export, který vzrostl o 20,5 %. 2.9.3 Přidaná hodnota V roce 2011 bylo firmami AutoSAP dosaženo celkové přidané hodnoty ve výši 148 539,1 mil. Kč. Údaj patří mezi další významné ekonomické ukazatele. Růst tržeb z vlastní výroby se tak promítnul i do meziročního růstu přidané hodnoty, který činil 12,9 %. Meziroční indexy přidané hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.7 a diagramu č. 2.9.3. Podíl jednotlivých hlavních skupin výrobců na její celkové výši za poslední tři roky je v tabulce č. 2.9.8. Soubor: APCR2011.DOC

142


Tabulka č. 2.9.7 2009 mil. Kč

2010 mil. Kč

2011 mil.Kč

58 218,9 44 717,0 1 037,4

76 862,2 53 418,5 1 222,4

90 163,7 56 610,3 1 765,1

103 973,3

131 503,1

148 539,1

finální výrobci výrobci příslušenství ostatní

CELKEM

Nárůsty přidané hodnoty v rámci firem AutoSAP

160 000

19,71%

12,95%

15%

148 539,11

89 369,50

82 011,90

71 734,70

61 759,79

56 618,40

49 695,90

44 239,20

39 805,00

20 000

95 393,01

80 000 60 000

20%

7,47%

6,74%

103 973,30

8,97%

96 744,49

13,93% 12,33% 11,14% 9,08%

100 000

40 000

30% 25%

16,15% 14,33%

7

120 000

26,48%

21,38%

115 789,19

140 000

2011/2010 1,173 1,060 1,444 1,130

131 503,10

(mil. Kč)

index 2010/2009 1,320 1,195 1,178 1,265

10% 5% 0% -5% -10% -15%

-16,45%

0

-20%

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

výše přidané hodnoty

meziroční nárůst

Diagram č. 2.9.3

Z hlediska podílu jednotlivých skupin výrobců je zřejmé, že finální výrobci svůj podíl na celkové výši přidané hodnoty v porovnání se skupinou výrobců příslušenství trvale zvyšují. Konkrétní hodnoty jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.8. Tabulka č. 2.9.8

finální výrobci dodavatelé ostatní

rok 2009 celková výše přidané hodnoty


103 973,3 mil. Kč

131 503,1 mil. Kč

55,99 % 43,01 % 1,00 %

58,45 % 40,62 % 0,93 %


148 539,1 mil. Kč 60,70 % 38,11 % 1,19 %

Vzájemná vazba výše tržeb z vlastní výroby a přidané hodnoty je uvedena v tabulce č. 2.9.9. Jsou zde uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2011. Další tabulka č. 2.9.10 uvádí meziroční indexy přidané hodnoty včetně jejího podílu na tržbách z vlastní výroby. Tabulka č. 2.9.9 údaje za rok 2011

finální výrobci dodavatelé ostatní Soubor: APCR2011.DOC

Podíl na celkových tržbách 100% = 677 521,70 mil. Kč

52,70 % 45,74 % 1,56 %

143

Podíl na celkové přidané hodnotě 100% = 148 539,11 mil. Kč

60,70 % 38,11 % 1,19 %


Tabulka č. 2.9.10

Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách

rok 2009 mil. Kč

rok 2010 mil. Kč

rok 2011 mil. Kč

515 485,8 103 973,3

600 837,5 131 503,1

677 521,7 148 539,1

20,17 %

21,89 %

index 2010/2009 1,166 1,265

2011/2010 1,128 1,130

1,085

1,003

21,92 %

2.9.4 Produktivita práce V rámci zpracovávaných podkladů jsou uváděny dvě hodnoty produktivity práce. Jednak produktivita práce vztažená k výši tržeb z vlastní výroby a jednak produktivita práce vycházející z údaje o výši přidané hodnoty. Oba údaje mají svůj význam a užití. Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z tržeb z vlastní výroby vzrostla v roce 2011 oproti roku 2010 o 7,3 %. V tabulce č. 2.9.11 je uveden vývoj údaje podle základních skupin výrobců od roku 2005. Tabulka č. 2.9.11 Objem tržeb na jednoho pracovníka u firem AutoSAP Celkem za AutoSAP (tis. Kč / rok) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

2005

2006

2007

2008

4 136,8 6 055,5 6 912,0 1 603,7 2 779,3 3 422,5 1 078,7

4 751,8 7 559,2 8 512,0 2 251,5 3 461,3 3 733,3 1 356,1

5 095,9 8 182,6 9 176,8 2 804,7 4 317,1 3 970,0 6 512,0

4 740,6 7 652,1 8 617,7 2459,9 4 066,8 3 654,1 6 375,6

2009

2010

2011

4 909,0 5 630,4 6 118,4 7 817,0 9 463,8 10 510,6 8 658,1 10 518,1 11 610,6 2 013,4 2 090,5 1 908,9 3 939,1 3 633,8 3 697,1 3 463,1 3 932,1 4 212,3 5 504,6 3 365,9 3 310,5

V tabulce č. 2.9.12 je uvedena produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z přidané hodnoty. Z údajů je zřejmé, že oproti roku 2010 vzrostla o 7,5 %. Na oba uvedené parametry měl podstatný vliv zejména růst tržeb z vlastní výroby doprovázený i růstem přidané hodnoty při poměrně malém růstu počtu pracovníků. Tabulka č. 2.9.12 uvádí tyto údaje v delší časové řadě. Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ za rok 2008

přidaná hodnota

96 744,5

103 973,3

759,1 823,8

990,1 972,0

604 133,2

515 485,8

4 740,6 5 144,6

4 909,0 4 819,2

5 630,4 5 702,8

6 118,4 6 118,4

8,7 7,3

94 078,6

84 725,8

93 420,4

94 849,8

1,5

435 918,3

401 737,0

468 978,2 539 511,8

15,0

25 763 25 888

26 077 26 276

(mil. Kč) přidaná hodnota / pracovník */ (tis. Kč / prac.) objem produkce (mil. Kč) objem produkce / pracovník */ (tis. Kč/prac.) tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) export (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) průměrná mzda / pracovník */ (Kč/měsíc)

za rok 2009

za rok 2010

za rok 2011

Ukazatel

131 503,1 148 539,1 1 232,3 1 248,2

změna (%) 2011/2010

12,9

1 341,4 1 341,4

8,9 7,5

600 837,5 677 521,7

12,8

27 821 27 970

29 246 29 246

5,1 4,6

*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající následujícímu roku.


144


Vzájemná vazba mezi indexem růstu produktivity práce a růstem mezd je zřejmá z diagramu č. 2.9.4 V souvislosti s ekonomickou recesí v letech 2008 a 2009 byla realizována řada firemních racionalizačních opatření jak v personální, tak i výrobní oblasti, která se v následném období růstu poptávky a tím i rostoucích tržeb z vlastní výroby pozitivně promítla do ekonomických ukazatelů např. do ukazatele produktivity práce a to jak z vlastních tržeb, tak i přidané hodnoty. Současně se vytvořil prostor pro reálnou mzdovou politiku. Vývoj meziročních nárůstů "produktivity" a růstu průměrných mezd (firmy AutoSAP, rok 2001 až 2011)

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15%

2001/2000 2002/2001 2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010

růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) meziroční nárůst mezd

-20%

růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) meziroční nárůst mezd

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

-5,77% -16,48% 6,91%

-6,33% 17,99% 1,50%

18,34% 28,41% 6,45%

7,29% 7,47% 4,56%

Pro sestavení tohoto diagramu a tabulky jsou použity údaje odpovídající spodním řádků tabulky č. 2.9.12.

Diagram č. 2.9.4

2.9.5 Uplatnění produkce na zahraničním a domácím trhu Vliv celosvětového hospodářského poklesu v roce 2009 se promítl do výrazného omezení spotřeby. Celkové oživení trhu, které nastalo v roce 2010 a pokračovalo i v roce 2011, znamenalo pro firmy AutoSAP růst prodejů vozidel, který se promítl do všech významných ekonomických údajů a to jak v případě finálních výrobců, tak i výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel. Rostoucí úroveň prodejů v Asii a zemích Evropské unie byla u řady zemí důsledkem podpory obměny vozového parku se zaměřením na plnění přísnějších ekologických limitů. Firmy AutoSAP (zejména výrobci osobních automobilů) této situace dokázaly využít a přizpůsobily svůj výrobní program těmto novým podmínkám. V této souvislosti je ovšem nutné konstatovat, že z hlediska inkasa automobilový průmysl výrazným způsobem doplácí na kolísání kurzu koruny vůči EUR a USD. Uplatnění produkce na domácím trhu – Bylo zřejmé, že vysoké nárůsty v oblasti domácího prodeje v předchozích letech (v porovnání 2005/2004 činil růst více jak 45 % a v porovnání 2006/2005 pak dalších 34,4 %) nejsou trvale udržitelné. Po poklesu domácího prodeje mezi roky 2009 a 2008 celkem o 26,0 % se bilance na domácím trhu Soubor: APCR2011.DOC

145


stabilizovala a od roku 2010/2009, kdy vzrostla o 9,9 %, pokračovala v růstu i v období 2011/2010 o dalších 0,8 %. V případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil meziroční pokles dodávek na tuzemský trh 1,3 % a v případě finálních výrobců se naopak dodávky zvýšily o 4,9 %. Vývoz – Meziročně vzrostl o 14,9 %. Na pozitivním vývoji se podílely obě hlavní skupiny výrobců prakticky shodným způsobem, s tím, že inkaso z vývozu u finálních výrobců vzrostlo o 15 % a u výrobců příslušenství o 14,2 %. Celková výše tržeb z vlastní výroby má jednoznačně přímou vazbu na výši domácího a zahraničního prodeje. Jednotlivé jejich podíly v delší časové řadě jsou zřejmé z diagramu č. 2.9.5.

Objem a základní rozdělení produkce

mil Kč

2011

700 000 600 000 500 000

2011 2005 2005

400 000 300 000 200 000 2005

2011

100 000 0 celkový objem produkce

domácí trh

export

Diagram č. 2.9.5

Ve vazbě na výše uvedené byl proveden průzkum, který se týkal pohledu firem AutoSAP na zavedení měny EUR v ČR. Reagovalo na něj 92 firem, což jsou téměř dvě třetiny firem AutoSAP. Jeho výsledkem je zjištění, že z těchto firem jich 76 % doporučuje zavedení EUR a to v různém časovém horizontu. Jedná se o firmy převážně se zahraničním partnerem a s rozhodujícím podílem jak na zaměstnanosti, tak na ekonomických ukazatelích firem AutoSAP. Diagram č. 2.9.6 pak potvrzuje, že nejvýznamnějším exportním teritoriem pro firmy AutoSAP zůstává trh Evropské unie. Na trhy EU firmy AutoSAP v roce 2011 vyvezly 82,9 % z celkového vývozu výrobků firem AutoSAP. Tento podíl se sice snižuje (2010/2009 snížení o 4,1 %, 2011/2010 o dalších 2,3 %) ale z hlediska absolutní hodnoty 454 567,5 mil. Kč vzrostl vývoz firem AutoSAP do zemí EU v roce 2011 oproti roku 2010 o 11,7 %. Porovnáme-li tyto výsledky s údaji ČSÚ, který uvádí za rok 2011 celkový export ČR do zemí EU ve výši 2 869 802,0 mil. Kč, pak podíl firem AutoSAP činí 19,1 % a je prakticky stejný jako v roce 2010.


146


Směřování vývozu firem AutoSAP

mil.Kč

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Evropská Unie

2011

ESVO

ostatní Evropa

ostatní svět

454 567,5

2010

50 927,0

406 880,6

2009

38 751,4

362 573,0

2008

22 546,8

385 471,5

2007

46 823,9

430 981,5

Evropská Unie

2011

27 622,2

ESVO

ostatní Evropa

ostatní svět

82,91%

2010

9,29%

85,24%

2009

8,12%

88,92%

2008

5,53%

83,67%

2007

10,16%

86,46%

Evropská Unie

ESVO

ostatní Evropa

5,54%

ostatní svět


147


2.9.6 Vývoj některých dalších ukazatelů Pokles jak tuzemské, tak zejména zahraniční poptávky se promítl nejen do vlastního procesu výroby, ale návazně i do řady dalších důležitých ekonomických ukazatelů. Firmy přijímají řadu opatření pro udržení své konkurenceschopnosti, která jsou zaměřena na snižování výrobních i personálních nákladů včetně využití úpravy pracovní doby. Hospodářský výsledek Firmy AutoSAP vykázaly za rok 2011 hospodářský výsledek před zdaněním ve výši 35 508,3 mil. Kč. Významné nárůsty hodnoty jsou u obou hlavních výrobních skupin, tj. u finálních výrobců a výrobců příslušenství. Z podkladů vyplynulo, že skupina finálních výrobců zvýšila svůj podíl na celkové hodnotě hospodářského výsledku z 59 % na 62,5 %. Údaj o jeho výši u jednotlivých firem je mimo jiné jedním z kritérií pro hodnocení firem v rámci soutěže „Podnik roku“. V tabulce č. 2.9.13 je uvedeno porovnání tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku. Tabulka č. 2.9.13 Tržby z vlastní výroby (mil. Kč) Hospodářský výsledek (mil. Kč) Podíl hospodářského výsledku na tržbách

rok 2010 600 837,5 26 006,9 4,33 %

rok 2011 677 521,7 35 508,3 5,24 %

Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Tabulka č. 2.9.14 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) 6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9 5 269,8 4 052,7 5 771,7 5 631,5 8 574,5 5 988,1 6 352,8 9 987,2 14 724,2 6 495,7 5 479,6

podíl na tržbách (%) 7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1 1,7 1,2 1,7 1,5 1,8 1,1 1,0 1,7 2,9 1,1 0,8

Vztah mezi obchodními partnery a jejich ekonomická situace se do určité míry promítá i do celkové úrovně pohledávek a závazků firem AutoSAP. Částka, kterou dluží po lhůtě splatnosti jednotliví odběratelé firmám AutoSAP, je uvedena v tabulce č. 2.9.14. Je z ní zřejmé období recese, kdy se zhoršila platební morálka a závazky odběratelů vzrostly. Celkové oživení ekonomiky se odrazilo i na zlepšení platební morálky a snížení úrovně pohledávek např. v poměru k tržbám. V případě závazků činí jejich výše vykázaná firmami AutoSAP 5 372,7 mil. Kč. Zlepšená hospodářská situace firem AutoSAP se promítá v celkovém snížení jejich Soubor: APCR2011.DOC

148


zadluženosti. Hodnota závazků je méně než poloviční oproti r. 2009 (13 761,1 mil. Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,8 %. Podíl závazků např. na základním jmění firem AutoSAP dosahuje hodnoty 7,3 %, která je oproti roku 2010 (9,8 %) nižší o více jak 2,5 procentního bodu. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Vzhledem k tomu, že firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují více než 59 % členské základny firem AutoSAP, je důležité zmapovat jejich význam a podíl na dílčích ekonomických ukazatelích. V tabulce č. 2.9.15 je proto uveden procentní podíl na základních výsledcích. Je nutné uvést, že firmy se zahraničním partnerem tvoří rozhodující ekonomické výsledky odvětví automobilového průmyslu a podíl na jeho celkových výsledcích mají mnohem vyšší, než odpovídá jejich procentnímu zastoupení mezi firmami AutoSAP. Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích • z objemu výroby celkový objem výroby (mil. Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100%

r. 2008 94,5 % 604 133,2 90,8 % 96 744,5 96,6 % 460 729,4 82,3 % 127 439

r. 2009 95,1 % 515 485,8 93,5 % 103 973,3 97,0 % 407 734,4 83,2 % 105 008

r. 2010 95,3 % 600 837,5 93,8 % 131 503,1 96,8 % 477 321,9 82,7 % 106 723

r. 2011 95,7 % 677 521,7 94,7% 148 539,1 97,2 % 548 236,2 82,9 % 110 735

2.9.7 Pozice podniků AutoSAP v rámci hospodářství ČR Tento bod navazuje na úvodní části materiálu, kde jsou prezentovány některé makroekonomické údaje týkajících se celého národního hospodářství a pozice automobilového průmyslu. V této souvislosti je potěšitelný rostoucí trend většiny ukazatelů firem AutoSAP. Původ je možné hledat v rostoucí poptávce po výrobcích automobilového průmyslu, která se po období recese dostává na dřívější úroveň. Na základě prezentovaných údajů se potvrzuje, že odvětví automobilového průmyslu patří stále mezi nejdůležitější odvětví národního hospodářství. Lze to dokumentovat na jeho podílech na některých ekonomických ukazatelích za celou ČR. Průmyslová výroba Celková průmyslová výroba České republiky dosáhla podle údajů ČSÚ (= nová časová řada) v roce 2011 hodnoty 3 565 667 mil. Kč a vzrostla v tomto vyjádření oproti roku 2010 o 7,2 %. Firmy AutoSAP svým objemem produkce 677 521,7 mil. Kč dosáhly podílu 19,0 % na celkové průmyslové produkci ČR. Tento podíl je vyšší než v roce 2010 (kdy činil 18,1 %) a dokumentuje význam odvětví (firem AutoSAP) pro českou ekonomiku. Podíl firem automobilového průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti roste v posledních letech zhruba o 1 % ročně. 2011

19,0%

77,7%

2010

18,1%

78,8%

2009

17,0%

80,0%

firmy AutoSAP Soubor: APCR2011.DOC

ostatní firmy autoprůmyslu ČR

149

ostatní průmyslové činnosti


O produktivitě práce automobilového průmyslu ČR jako celku svědčí i skutečnost, že se firmy z tohoto oboru v roce 2011 podílely na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech (v roce 2011 cca 1 370 000 osob) pouze 11,1 %, ale vytvořily 22,3 % objemu průmyslové produkce. podíl na počtu zaměstnanců

podíl na průmyslové produkci (tržbách)

11,1%

88,9%

22,3% firmy autoprůmyslu ČR

77,7% ostatní průmyslové činnosti

Export a zahraničně obchodní bilance podniků AutoSAP Obdobně lze vyjádřit podíl podniků AutoSAP na celkovém vývozu ČR. Výše exportu ČR činila v roce 2011 celkem 2 869 802 mil. Kč a oproti roku 2010 se zvýšila o 13,3 %. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2011 zboží v hodnotě 548 236,2 mil. Kč, což znamenalo oproti roku 2010 nárůst o 14,9 %. Pokud vyjádříme na základě těchto faktů vlastní podíl firem AutoSAP na celkovém vývozu ČR, dosáhl hodnoty 19,1 % a ve srovnání s rokem 2010 (kdy činil 18,97 %), zůstal procentuálně prakticky na stejné výši, ovšem při podstatně vyšší hodnotě. Potvrzuje se, že pozice automobilového průmyslu je silná i z hlediska zahraničně obchodní bilance ČR. Firmy AutoSAP vyvezly v roce 2011 produkci, která dosáhla úrovně 80,92 % z celkových tržeb a oproti roku 2010 je vyšší o 1,48 % při zachování růstu její absolutní hodnoty. Z teritoriálního pohledu zůstává i nadále nejvýznamnějším odbytištěm trh EU, kam směřovalo téměř 82,91 % vývozu. Tento podíl se oproti roku 2010 snížil o cca 2,3 %. Dochází již druhým rokem k poklesu tohoto údaje, na druhé straně se zvyšuje export na mimoevropské trhy. Celkový pohled na vývoz do jednotlivých teritorií ukazuje diagram č. 2.9.6. Na druhou stranu je automobilový průmysl odvětvím, které pro svou výrobu ve značné míře dováží jak suroviny, tak i polotovary a díly pro kompletaci. Porovnáme-li oba tyto údaje, tj. celkový vývoz ve výši 548 236,2 mil. Kč a dovoz pro výrobní spotřebu a investice ve výši 201 618,3 mil. Kč, tak firmy AutoSAP vytvořily kladné saldo zahraničně obchodní bilance ve výši 346 618,0 mil. Kč, které je oproti roku 2010 vyšší o 8,64 %. Investice ve firmách AutoSAP Za poslední období (17 roků) investovaly firmy AutoSAP do svého rozvoje a modernizace výroby celkovou částku 309 340,0 mil. Kč. Tabulka č. 2.9.16 ukazuje rozložení investic po jednotlivých letech. Z úrovně investic lze najít vazbu nejen na hospodářské výsledky daného roku, ale jejich výše určitým způsobem kopíruje i minulou recesi a následné oživení výroby. Úroveň prostředků určených na investice se oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla částky 23 940,6 mil. Kč, z čehož investice do strojního zařízení tvořily téměř 43 % (10 178,6 mil. Kč) z uvedené částky. Diagram č. 2.9.7 pak ukazuje vývoj výše investičních prostředků vložených do rozvoje výroby a jejich srovnání s tržbami z vlastní výroby, včetně jejich vzájemného podílu. Jak je z diagramu zřejmé, tento poměr se od r. 2005 dlouhodobě pohybuje mezi 2 až 4 %. Soubor: APCR2011.DOC

150


Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách AutoSAP rok celkem (mil. Kč) 1995 9 046,0 1996 14 885,1 1997 17 639,9 1998 12 743,6 1999 17 233,5 2000 23 534,4 2001 31 066,7 2002 21 477,1 2003 21 896,9 2004 21 128,0 2005 13 679,1 2006 11 588,9 2007 14 496,9 2008 25 176,7 2009 10 871,6 2010 18 935,0 2011 23 940,6

CELKEM

z toho dovoz (mil. Kč) 6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2 5 401,0 6 096,1 4 603,7 5 030,0 7 110,4 5 483,1 4 486,7 7 296,7 9 936,8

309 340,0

mil. Kč

123 413,2

Investice a tržby z vlastní výroby

800 000

12

%

10,2 700 000

8,6 7,9

600 000

10

8

458 963,5

6,3

385 550,9

400 000 6,8

272 900,9

348 403,8 326 452,5 304 800,2

6 4,2 3,5

219 302,4 186 778,0

3,2

5,5 2,1

200 000 100 000

600 837,5

515 485,8 6,6

500 000

300 000

677 521,7

640 861,7 604 133,2 560 541,6

2,3

4

2,1

3,0 31 066,721 477,1 21 896,921 128,0 12 743,6 17 233,523 534,4 13 679,111 588,9 14 496,925 176,7 10 871,6 18 935,0

2 23 940,6

0

0 1998

1999

2000

2001

Investice I (Kč)

2002

2003

2004

2005

tržby T (Kč)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

poměr I/T (%)

Diagram č. 2.9.7

Kromě vlastních zdrojů existuje v oblasti investic ještě další možnost získání finančních prostředků. Česká republika nabízí v rámci finanční podpory investic českým i zahraničním investorům několik programů podpory. Tyto programy jsou zaměřené na různé oblasti podnikání a jsou financované jednak ze strukturálních fondů Evropské unie a jednak ze státního rozpočtu České republiky.


151


Jako významné je možné uvést: • Ministerstvo průmyslu a obchodu – koordinátor Operačního programu Podnikání a inovace. Pro období 2007-2013 nabízí celkem 15 programů podpory. Finanční prostředky z nich jsou využitelné na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu „Podnikání a inovace“ budou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Šanci mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost umožňuje podporu spolupráce institucí terciárního vzdělávání (vyšší odborné školy a vysoké školy) s podniky. Vychází se ze skutečnosti, že podnikání není jen pořizování nemovitostí a strojů, jsou to především lidé, kteří pracují. Státní podpora se dosud zaměřovala především na tvorbu pracovních míst – jednalo se o programy v gesci MPSV. Zaměstnavatelé ale často řeší také to, že pravidelné investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců představují stále významnější položku jejich rozpočtu. Důležitou součástí podpory podnikání z evropských fondů je tak podpora rozvoje lidských zdrojů – ať už se jedná o dotace na školení zaměstnanců nebo zavádění standardů jejich rozvoje. • Další program koordinovaný MPO jsou Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl. V rámci něj jsou podporovány projekty zaměřené na činnosti s vysokou přidanou hodnotou a související se znalostní ekonomikou, dále pak projekty do progresivních technologií a s velkým exportním potenciálem. V současné době je připravena novela zákona, která prošla PSP a Senátem ČR a je těsně před konečným schválením prezidentem republiky. Dále jsou uvedeny podmínky v rámci platné legislativy a významné změny oproti stávajícímu platnému znění zákona. • Investiční pobídky - zpracovatelský průmysl – stávající legislativa Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007. Nabízené pobídky Sleva na dani z příjmů právnických osob úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (nově vzniklé společnosti) částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 5 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst (50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A)

Hmotná podpora na školení a rekvalifikace ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace (v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) ) Celková hodnota uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.


152


Tabulka 2.9.18 Hmotná podpora na tvorbu nových pracovních míst (tis. Kč) Hmotná podpora na školení a rekvalifikaci

25 % velké

A

B

C

50

-

-

-

-

35 % střední

45 % malé

Platnost: 1. ledna – 30. ledna 2012 (k tab. 2.9.18)

Podmínky pro získání pobídek viz tab. 2.9.19 Tabulka 2.9.19 A

B

C

Minimální výše investice (mil. Kč)

50

60

100

Minimální krytí vlastním kapitálem (mil. Kč)

25

30

50

Minimální procento do strojů z celkové výše investice

60

60

60

Platnost: 1. ledna – 30. června 2012 (k tab. 2.9.19)

Shrnutí návrhu novely zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách) 1) Investiční pobídky pro ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL – hlavní změny Podmínky: - Snížení předepsaného podílu strojního zařízení na celkové investici (z 60 % na 50 %) - Minimální investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit 50 mil. Kč ve znevýhodněných regionech (jedná se o stávající regiony A (tj. regiony, v nichž je k datu Soubor: APCR2011.DOC

153


předložení žádosti míra nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než průměr ČR) a regiony se soustředěnou podporou státu dle usnesení Vlády ČR vč. 141 ze dne 22. února 2010), 100 mil. Kč v ostatních regionech

-

Nebude možné prodloužit lhůtu pro splnění všeobecných podmínek o 2 roky Odpadá podmínka zahájení placení částek na pořízení majetku do 24 měsíců od doručení rozhodnutí o příslibu IP Zpřísnění podmínek pro zachování investice: 5 let od dokončení investiční akce, nikoli od splnění všeobecných podmínek

Formy investičních pobídek: - Prodloužení období čerpání slevy na dani z příjmů z 5 na 10 let – pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření pracovních míst a na školení a rekvalifikaci bude poskytována stejně jako dle stávající legislativy - Nadále se poskytuje investiční pobídka ve formě převodu pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu

2) Rozšíření systému investičních pobídek i na CENTRA STRATEGICKÝCH SLUŽEB Podmínky: - Pobídky pro centra pro tvorbu software, centra sdílených služeb a opravárenská centra - Vytvoření 40 nových pracovních míst u center pro tvorbu software, 100 pracovních míst u ostatních center strategických služeb - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky - Podmínka zachování pracovních míst, popř. dlouhodobého majetku (dle volby způsobilých nákladů) 5 let od vytvoření prvního pracovního poměru na daném pracovním místě nebo od dokončení investiční akce Formy investičních pobídek: - Sleva na dani z příjmů na 10 let - pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a na školení a rekvalifikaci za stejných podmínek jako u zpracovatelského průmyslu

3) Rozšíření systému investičních pobídek i na TECHNOLOGICKÁ CENTRA Podmínky: - Minimální investice 10 mil. Kč do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, z toho nejméně 5 mil. Kč do strojního zařízení - Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky - Podmínka zachování pracovních míst a dlouhodobého majetku 5 let od vytvoření prvního pracovního poměru na daném pracovním místě / dokončení investiční akce Formy investičních pobídek: - Sleva na dani z příjmů na 10 let – pro nově příchozí investory i pro expanze stávajících firem - Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a na školení a rekvalifikaci za stejných podmínek jako u zpracovatelského průmyslu - Převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu

4) Zavedení institutu STRATEGICKÉ INVESTIČNÍ AKCE -

Kromě ostatních investičních pobídek mohou strategické investiční akce získat hmotnou podporu na kapitálovou investici až 5 % nákladů Pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % nákladů Maximální míra veřejné podpory se i nadále řídí Regionální mapou ČR, pobídky však budou mít jinou formu (místo části slevy na dani obdrží investor hmotnou podporu) Soubor: APCR2011.DOC

154


-

-

Poskytnutí hmotné podpory na kapitálovou investici schvaluje v jednotlivých případech Vláda ČR Strategické investiční akce ve výrobě: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 500 mil. Kč; z toho nejméně 250 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 500 nových pracovních míst - Hmotná podpora na kapitálovou investici může činit nejvýše 1,5 mld. Kč Strategické investiční akce v oblasti technologických center: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 200 mil. Kč; z toho nejméně 100 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 120 nových pracovních míst - Hmotná podpora na kapitálovou investici může činit nejvýše 500 mil. Kč

MINIMÁLNÍ INVESTICE – DLE REGIONŮ SKUPINA DC

LB

TP UL CV

MB

RA PS TC

RO PM

PH AB

BE

A B C

NA HK

NB

UO KH

PB

BN

JE

RK

PU

KO

PZ

PJ

TU

JC

ME KD

CH

JN SM

LT

LN

KV

SO

MO

CL

BR

SU

CR

OP SY

HB

OC

NJ

DO PI

TA

KT

ZR

PE

BK

JI JH

FM

VS TR

BI

BM

VY

KM

CB ZN CK

OV KI

PR

PV

ST PT

MINIMÁLNÍ INVESTICE 50 mil. Kč 60 mil. Kč 100 mil. Kč

HO

ZL UH

BV

Investoři hodnotí možnost spolupráce resp. rozhodnutí o umístění své investice do ČR podle řady hledisek. Jedním z rozhodujících je přístup státu k potenciálnímu investorovi vyjádřený zpravidla určitým systémem, který v legislativní podobě má charakter tzv. investičních pobídek. Rok 2011 byl rokem, kdy vzrostl zájem i počet podaných projektů, který se následně projevil v počtu schválených investičních pobídek. Diagram č. 2.9.8 znázorňuje rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých sektorů a podle výše investic v roce 2011. Sektor dopravních prostředků, v rámci kterého jsou vedeny investice, které se týkají i automobilového průmyslu, je tentokrát dominujícím sektorem, který realizoval rozhodující procento investic v roce 2011. Tato skutečnost vyplývá i z uvedeného diagramu. V případě AutoSAP bylo v roce 2011 vydáno rozhodnutí o udělení Investiční pobídky firmám, které jsou uvedeny v tabulce č. 2.9.20.


155


Investice podle sektorů v roce 2011 100 % = 923,9 mil. USD ostatní 14,6% strojírenství 5,4%

dopravní prostředky 47,6%

chemie, biotechnologie, plasty, guma 8,3%

kovozpracující 1,5%

elektrotechnický 1,9%

dřevo, textil, papír 3,7%

Diagram č. 2.9.8 Tabulka 2.9.20

BRANO a.s.

Země původu žadatele Česká republika

Investice mil. USD n.s.

Investice mil. CZK n.s.

Nově vytvořená pracovní místa n.s.

Jihostroj a.s.

Česká republika

n.s.

n.s.

n.s.

MUBEA s.r.o.

Česká republika

80,36

1 400,00

608

Robert Bosch spol. s.r.o.

Německo

82,84

1 443,20

400

ŠKODA AUTO a.s.

Česká republika

12,62

219,77

129

Společnost

Pro zpracování části kapitoly o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů agentury CzechInvest. Zpracoval: Ing. Novák

2.10 Výzkumně vývojová základna Její charakter odpovídá současným úkolům souvisejícím zejména s ekologií provozu a bezpečností vozidel a tvoří významný inovační potenciál podniků AutoSAP. Za pozitivum je možné považovat skutečnost, že se ve větší míře uplatňuje týmová spolupráce firem AutoSAP na mezinárodních projektech v rámci evropských programů výzkumu a vývoje (VaV). Kvalita jednotlivých firemních útvarů VaV se projevuje i v tom, že jsou pověřena komplexním vývojem výrobku pro svou mateřskou firmu. V rámci AutoSAP tak vzniká celá řada specializovaných a na špičkové úrovni vybavených pracovišť VaV. Vývoj počtu pracovníků v oblasti VaV v rámci členské základny AutoSAP je zřejmý z diagramu č. 2.10.1. Oproti roku 2010 došlo v roce 2011 v útvarech VaV k nárůstu pracovníků o cca 7 % a jejich celkový počet ke konci roku 2011 tak dosáhl počtu 4 926 osob. Jedná se o počet pracovníků v útvarech VaV firem AutoSAP, tedy kromě odborných kateder vysokých škol zapojených do činnosti AutoSAP. Soubor: APCR2011.DOC

156


Počet pracovníků ve výzkumu a vývoji

osob 5 100

4 926

4 933 4 589

4 600 4 639 4 490

4 466

4 100

3 600

3 788

3 742

2004

2005

3 768 3 457

3 100

3 526

3 547 3 415

3 072

2 600 1998

1999

2000

2001

2002

počet pracovníků útvarů VaV

2003

2006 4 466

2007 4 639

2006

2007

2008 4 933

2008

2009

2009 4 490

2010 4 589

2010

2011

2011 4 926

Diagram č. 2.10.1

Celkový trend v počtu pracovníků ve vývojových útvarech zůstává pozitivní. V tabulce č. 2.10.1 jsou uvedeny počty pracovníků útvarů VaV po jednotlivých skupinách výrobců v uplynulých šesti letech. Hodnoty jsou částečně ovlivněny změnou členské základny AutoSAP. Tabulka č. 2.10.1 Počet pracovníků útvarů VaV finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace

2006

2007

2008

2009

2010

2011

1 705 2 524 237

1 713 2 639 287

1 849 2 729 355

1 913 2 224 353

1 786 2 306 497

2 017 2 260 649

V oblasti VaV nachází uplatnění jak individuální schopnost jednotlivce, tak i dokonalá týmová spolupráce. Projevuje se to zejména ve vztahu finální výrobce a výrobce příslušenství, kdy je ze strany finálních výrobců vyžadována větší součinnost v předvýrobních etapách celého projektu. Celý tento systém směřuje ke snížení nákladů na předvýrobní etapy a to jak na straně finálního výrobce, tak v menší míře i na straně výrobců dílů. V neposlední řadě výrazně ovlivňuje pozici dodavatele v rámci dodavatelského řetězce u jednotlivých finálních výrobců. Podíl výrobců dílů a příslušenství, kteří díky uvedené spolupráci získali pozici dodavatele první a druhé řady, tvoří cca 94 % z členských firem, které se touto výrobou zabývají. Problematiku VaV je možno shrnout následujícím způsobem: • V rámci AutoSAP má vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností více jak 45 % firem. Ke konci roku 2011 v těchto útvarech pracovalo 4 926 osob. • Podle jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) více jak 46 % podniků příslušenství a 71 % finálních výrobců. • Z celkového počtu 90 firem se zahraničním partnerem uvedlo, že má vlastní VaV 42 firem, což je více jak 46 %.


157


• Na celkovém počtu zaměstnanců firem AutoSAP činí podíl pracovníků VaV 4,5 %. Tento podíl je vyšší než v roce 2010 a dokazuje, že pokud docházelo k redukci počtu pracovníků ve firmách, tak pracoviště VaV byla v řadě případů naopak posílena. • Prostředky, které firmy AutoSAP investují ze svých rozpočtů do činnosti útvarů VaV, se pohybují ve výši 3 - 4 % v závislosti na tržbách z vlastní výroby. • Na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR se podílí počet pracovníků VaV ve firmách AutoSAP více jak devíti procenty.

Národní politika VaV Za pozitivní je možno považovat skutečnost, že si vláda ČR uvědomuje význam VaV pro budoucí rozvoj ekonomiky. Výsledkem je její snaha směřující ke sjednocení vzdělávacího procesu, inovací, výzkumu a aplikační praxe. Jedná se o činnosti které jsou náročné jak z hlediska lidských zdrojů (rozvoj lidského potenciálu), tak z hlediska finančních zdrojů. Efektivní alokace finančních a lidských zdrojů v každé oblasti se však neobejde bez znalosti charakteristik jeho vývoje až do současné podoby, a proto hrají ukazatele vědy a technologií důležitou roli pro určování priorit a tvorbě budoucích politik. Na základě rozhodnutí vlády jsou ze státního rozpočtu každoročně vyčleňovány prostředky pro jednotlivé resorty na zabezpečení úkolů souvisejících se základním i aplikovaným výzkumem a vývojem. Z diagramu č. 2.10.2 je zřejmá jejich roční alokace včetně podílu připadajícího na MPO.

Výdaje na výzkum a vývoj 30 000 24 831 24 842

25 000

22 996

celkem ČR

21 497

MPO výdaje (mil. Kč)

25 917

18 178

20 000

16 457 14 987

13 920

14 663

12 578

15 000 11 820 9 672 7 772

10 000

8 732

6 238 4 378 4 551 4 897

5 000 229

182

177

526

884

964

2 828 2 973 1 850 2 176 1 198 1 420 1 200 1 000 1 197 1 559

3 742 3 822 3 848

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 2.10.2

Technologická agentura ČR Pro koordinaci úkolů v oblasti VaV a činností s tím souvisejících byl vládním usnesením zřízen nový orgán a sice Technologická agentura ČR (TA ČR), jejíž hlavní úlohou a zaměřením je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a tím přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti Soubor: APCR2011.DOC

158


a hospodářského růstu ČR. Mezi významné úkoly TA ČR patří i podpora spolupráce mezi výzkumnými organizacemi a podnikatelskou sférou. Prvním vyhlášeným programem byl v roce 2010 program ALFA. Na jaře roku 2011 byl následně vyhlášen program veřejných zakázek pro potřeby orgánů státní správy BETA. V červnu a červenci 2011 byly spuštěny ještě dva nové programy. Jedná se o program Centra kompetence, jehož cílem je podporovat rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem a program OMEGA zaměřený na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a vývoje. V červenci 2011 byla také vyhlášena druhá veřejná soutěž programu ALFA. Ačkoliv ve všech programech je kladen velký důraz na aplikační potenciál výsledků projektů, jedná se o naprosto rozdílné programy lišící se nejen svým odborným zaměřením, objemem finančních prostředků, ale i cíli a způsobem výběru projektů.

Program ALFA Charakteristika Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů: 1. Progresivní technologie, materiály a systémy 2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí 3. Udržitelný rozvoj dopravy Program je koncipován na šestileté období (2011-2016), během něhož by mělo být rozděleno celkem 7,5 mld. Kč. První výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena 24. března 2010, další výzva proběhla v roce 2011 a připravuje se výzva v roce 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců, maximální pak na 72 měsíců. Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace, v programu ALFA budou zejména podporovány jejich společné projekty. V programu ALFA mohou být podporovány pouze takové projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků: • patent, • poloprovoz, ověřená technologie, • výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor, • technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek, • certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem, • software.

PROGRAM BETA Charakteristika PROGRAM BETA bude realizován formou veřejných zakázek na základě výzkumných potřeb identifikovaných příslušnými orgány státní správy. Soubor: APCR2011.DOC

159


Výzkumnými potřebami se nazývají konkrétní projekty, které chce daný orgán státní správy řešit veřejnou zakázkou. TA ČR bude v programu BETA zadávat veřejné zakázky pro následující orgány státní správy: • Český báňský úřad; •

Český úřad zeměměřický a katastrální;

•

Ministerstvo dopravy;

•

Ministerstvo práce a sociálních věcí;

•

Ministerstvo pro místní rozvoj;

•

Ministerstvo vnitra;

•

Ministerstvo zahraničních věcí;

•

Ministerstvo životního prostředí;

•

Státního úřad pro jadernou bezpečnost.

Výzkumné potřeby musí přispívat k naplnění alespoň jednoho specifického cíle programu, resp. specifického cíle, který si stanovil příslušný orgán státní správy. Délka řešení projektů v programu BETA je stanovena na 12 až 36 měsíců. Výše nákladů projektu je omezena prostředky programu a prostředky přidělenými danému orgánu státní správy. Způsobilé náklady projektu budou vzhledem k výběru pomocí veřejných zakázek hrazeny ze 100 %. Podpora bude poskytována postupně, pomocí zálohového financování po etapách. Celková částka bude doplacena až po řádném zhodnocení ukončeného projektu. Celkový rozpočet programu je na celou dobu trvání 640 mil. Kč. Pro rok 2012 je vyčleněno 80 mil. Kč.

PROGRAM OMEGA Charakteristika PROGRAM OMEGA Je zaměřen na podporu projektů výzkumu a experimentálního vývoje, které mají vysoký předpoklad pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel ČR. Projekty v programu OMEGA mohou předkládat výzkumné organizace i podniky, a to pouze právnické osoby, které splní definici uchazeče dle zákona č. 130/2002 Sb. a Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2017, tj. 6 let. Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“) bude vyhlašována ve třech po sobě vyhlašovaných veřejných soutěžích. Poprvé byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 12 měsíců. Maximální délka řešení projektů je omezena na 24 měsíců. Doba řešení projektů z jednotlivých výzev se nebude překrývat. Výsledky 1. veřejné soutěže programu na podporu aplikovaného společenskovědního výzkumu a experimentálního vývoje OMEGA a Seznam projektů doporučených k podpoře jsou uvedeny na internetových stránkách TAČR.


160


PROGRAM CENTRA KOMPETENCE Charakteristika Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků strategických partnerství, posílení a výzkumných organizací k vytvoření interdisciplinarity výzkumu, vývoje a inovací a zvýšení horizontální mobility výzkumných pracovníků (zejména začínajících výzkumníků). Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je formulace strategické výzkumné agendy (SVA), tj. dlouhodobých strategických a operativních cílů (na 6 až 10 let) ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout. SVA je strukturována do tzv. pracovních balíčků, ve kterých se řeší jednotlivé dílčí úkoly. Centrum kompetence je proto nutno chápat nikoli jako jednorázový krátkodobý projekt, ale jako systém tvořený výzkumnými a podnikatelskými partnery udržitelný i v budoucnosti. Délka trvání programu je 8 let (2012–2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum, z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. Program byl otevřen v roce 2011 s následujícími výzvami pro léta 2013 a 2015. Zásady programu byly schváleny Vládou ČR. Technologická agentura České republiky vyhlásila dne 30. 3. 2012 výsledky první veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích programu Centra kompetence vyhlášené dne 29. června 2011. Na základě tohoto hodnocení a aktuálně disponibilních finančních prostředků předpokládá Technologická agentura uzavření smlouvy o poskytnutí podpory u celkem 22 návrhů projektů z celkem 128 návrhů projektů podaných do této veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích. Mezi podpořené projekty by mělo být v prvním roce řešení rozděleno celkem 446 842 tis. Kč, což odpovídá částce alokované na program v Návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2012 schváleném usnesením vlády ze dne 21. září 2011 č. 692. Seznam návrhů projektů, které byly doporučeny k podpoře a u kterých Technologická agentura ČR předpokládá uzavření Smlouvy o poskytnutí podpory/Rozhodnutí o poskytnutí podpory - viz www.tacr.cz.

Národní programy pro podporu VaV v gesci odvětvově příslušného resortu Program resortu MPO - „TIP“ – jedná se o aktuální program, proto jsou uvedeny některé detaily pro zájemce o zpracování projektu. Program realizuje účelovou podporu průmyslového výzkumu a vývoje z prostředků státního rozpočtu určených na tento účel v rozpočtové kapitole Ministerstva průmyslu a obchodu. Příjem žádostí do programu bude prováděn formou Veřejné soutěže ve výzkumu a vývoji každoročně, na roky 2010 až 2014 vždy v předcházejícím roce. Soubor: APCR2011.DOC

161


Ukončení řešení všech projektů je určeno na rok 2017. Délka řešení jednotlivých projektů je stanovena na dobu do čtyř let (48 měsíců) s tím, že řešení musí být započato v roce, na který byla vyhlášena Veřejná soutěž. Podpora bude poskytována jako účelová podílová dotace na programový projekt. Výše podílu podpory z celkových uznaných nákladů potřebných na vyřešení daného projektu bude stanovena podle platných předpisů (daných tzv. „Rámcem“). Projekty z oblasti základního a aplikovaného výzkumu s požadavkem na 100% podporu nebudou přijímány. Nebude poskytována ani 100% podpora etapám řešení v rámci programového projektu výzkumu a vývoje. Pro zájemce o zapojení do tohoto programu jsou dále uvedeny nejdůležitější podmínky pro podání žádosti. Účel dotace poskytované v programu a právní základ Účelem programu TIP je poskytovat podporu z veřejných prostředků výzkumným a vývojovým projektům prováděným před vstupem do podmínek soutěže na trhu, zajišťujícím aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro racionální průmyslovou výrobu budoucnosti, za účelem posílení produkce v České republice a následně i v Evropské unii, k zajištění udržitelného rozvoje ve všech jeho dimenzích, tj. ekonomické, sociální a environmentální, k zajištění plynulé a trvalé tvorby poznatků pro průmyslovou výrobu a k zajištění jejich rychlého a efektivního využívání. Projekty musí přinášet mj. i výrazný motivační účinek pro další výzkumně vývojovou činnost ve smyslu části 6. Rámce Společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací č. 2006/C 323/01 ze dne 30. prosince 2006 (dále jen Rámec). Účast, resp. získání podpory v tomto programu má napomoci výrobním organizacím zaujmout takovou pozici na trhu, která by jim umožnila rychle reagovat na změny a spolupodílet se na nich, či je utvářet, a to především těm výrobním organizacím, které skýtají záruku dlouhodobého udržení se na českém trhu. Významně by měl být podpořen aplikovaný výzkum a experimentální vývoj pro malé a střední podniky. Legislativní rámec je dán zejména zákonem č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu (dále „Zákon“). Předpoklady pro poskytnutí dotace a příjemce podpory Předpokladem pro poskytnutí dotace je účast ve Veřejné soutěži na výběr programových projektů do tohoto programu vyhlášené podle Zákona a souvisejících předpisů v platném znění a dodržení jednotlivých ustanovení „Rámce“. Dotaci na podporu programového projektu výzkumu a vývoje může obdržet pouze ten uchazeč, který sám zajistí nejméně 50 % řešení projektu vlastními zaměstnanci - měřeno spotřebou té části uznaných nákladů na projekt, určených jako osobní náklady - nebo konsorcium uchazečů, jejichž podíl na řešení projektu je objemem srovnatelný, a to prostřednictvím jednoho ze zúčastněných uchazečů (příjemce). Náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku nemohou být uznanými náklady na řešení projektu. Náklady na pořízení dlouhodobého nehmotného majetku celkem mohou v projektu činit maximálně 20 % z celkových uznaných nákladů. Nehmotný majetek musí být v žádosti podrobně specifikován a jeho nezbytnost pro řešení projektu musí být náležitě zdůvodněna. Potřeba nehmotného majetku bude individuálně posuzována. Očekávají se výsledky řešení, které budou po navazující etapě přípravy výroby, realizovatelné v praxi, nebo které jednoznačně povedou na základě dalšího navazujícího vývoje a po následné etapě přípravy výroby k realizaci v praxi a dále takové výsledky, které lze uplatnit i v jiných organizacích a podnikatelských subjektech a výsledky, které mají širší aplikační uplatnění. Soubor: APCR2011.DOC

162


Příjemcem podpory, resp. dotace ze státního rozpočtu České republiky na programový projekt výzkumu a vývoje podle Zákona, mohou být: • Podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v Obchodního rejstříku - z oblasti průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků; výzkumné organizace (výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy se mohou účastnit řešení projektů jako spoluřešitelé a spolupříjemci bez omezení. Jestliže se předpokládá spolupráce na řešení projektu, musí být doložena právně platnou smlouvou o spolupráci na řešení tohoto projektu. •

Výzkumné organizace (výzkumné ústavy, veřejné výzkumné instituce) a školy mohou obdržet podporu jako řešitelé a příjemci v tomto programu pouze v případě, když průkazně doloží zdroje spolufinancování uznaných nákladů na projekt z vlastních neveřejných prostředků, či jiných neveřejných prostředků. • Podnikatelské subjekty - právnické i fyzické osoby, které vedou účetnictví podle platného zákona o účetnictví a jsou zapsané v obchodním rejstříku - z oblasti průmyslové výroby, včetně malých a středních podniků, které řeší projekt samy vlastními zaměstnanci nebo ve spolupráci s dalšími účastníky projektu a prokážou schopnost projekt kofinancovat z vlastních nebo jiných neveřejných prostředků, Aktuální výzva: Vyhlášení veřejné soutěže ve výzkumu, vývoji a inovacích na výběr programových projektů do resortního programu výzkumu a vývoje TIP Ministerstva průmyslu a obchodu na rok 2013 se předpokládá v květnu-červnu 2012. V rámci programu TIP bylo v roce 2011 zahájeno řešení u následujících projektů výrobních členských firem AutoSAP: Kód

Příjemce

Projekt

Continental FR—TI3/497 Automotive Czech Republic s.r.o.

Multimediální jednotky — vývoj nových zkušebních a analytických metod určených pro konstrukci produktů s vysokou kvalitou a užitnými vlastnostmi.

FR—TI3/018 Jihostroj a.s.

Konchoidní hydrogenerátor (KHG) — vysokotlaké hydraulické čerpadlo s valivým pístem nové kinematické koncepce

FR—TI3/460

MODELÁRNA LIAZ spol. s r.o.

Výzkum a vývoj vysoceefektivních technologií a nástrojů pro lisované a vypěňované díly.

Pro rok 2012 by vybrány následující projekty výrobních členských firem AutoSAP Kód FR—TI4/039

Příjemce JAWA Moto spol. s r.o.

Projekt Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200

FR—TI4/310 IDIADA CZ a.s.

Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením

Continental FR—TI4/701 Automotive Czech Republic s.r.o.

Vize budoucnosti — Helický paprsek


163


Programy EU zaměřené na oblast VaV Program MPO - Operační program podnikání a inovace (OPPI) V rámci své působnosti koordinuje MPO významný operační program hrazený dle pravidel EU s názvem „Operační program podnikání a inovace“ (OPPI). Ministerstvo průmyslu a obchodu představuje v rámci tohoto programu pro období 2007 až 2013 celkem 15 programů podpory. Do oblasti výzkumu a vývoje je možné v rámci OPPI zařadit tyto programy:

POTENCIÁL má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen všem podnikatelům bez ohledu na velikost. V této souvislosti je nutné připomenout, že např. v rámci programu Potenciál postavila společnost Tesla Blatná novou moderní laboratoř pro výzkum a vývoj nových výrobků z oblasti senzorové techniky. Realizovaný projekt s dotací 36 % způsobilých výdajů vytváří předpoklady, jak posílit konkurenceschopnost firmy.

PROSPERITA je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědeckovýzkumnými institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.

SPOLUPRÁCE podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů excelence a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy a výzkumné ústavy. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. V rámci druhé výzvy tohoto programu zpracoval AutoSAP projekt s názvem „Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu“, jehož cílem je vypracování základního směru a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci odvětví. Projekt byl schválen pod č. 5.1 SPTP02/008 s termínem zahájení v 6/2010 a ukončení v 5/2013. V průběhu roku 2011 byla zpracována „STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA“, která je v současné době transformována do Implementačního Akčního Plánu (IAP). AutoSAP se podílí na činnosti následujících technologických platforem: - Česká technologická platforma STROJÍRENSTVÍ - Národní technologická platforma NGV (Natural Gas Vehicles) GESHER/MOST je určen na podporu účasti českých podniků všech velikostí ve spolupráci s izraelským partnerem v projektech aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje. Účast veřejné výzkumné instituce je možná pouze ve spolupráci se soukromou firmou. Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví – tato část programu Inovace přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím.


164


Tabulka uvádí základní přehled o stavu výzev jednotlivých programů podpory. Aktualizace: k 11. 4. 2012 Plánované spuštění

Program podpory

2. 5. 2012

vyhlášení prodloužení Výzvy III v rámci programu EKO – ENERGIE

2. 5. 2012

příjem registračních žádostí do programu MARKETING

2. 4. 2012

příjem registračních žádostí do programu SPOLUPRÁCE – TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY

2. 4. 2012

příjem plných žádostí do programu SPOLUPRÁCE - KLASTRY

2. 4. 2012

vyhlášení druhého prodloužení Výzvy II v rámci programu MARKETING

30. 3. 2012

vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu SPOLUPRÁCE – TECHNOLOGICKÉ PLATFORMY

28. 3. 2012

vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu NEMOVITOSTI

28. 3. 2012

vyhlášení I. prodloužení Výzvy III v rámci programu ROZVOJ

1. 2. 2012

příjem plných žádostí do programu ICT V PODNICÍCH

2. 1. 2012

vyhlášení II. prodloužení Výzvy III v rámci programu PROGRES

1. 9. 2011

příjem registračních a plných žádostí do programu INOVACE – PROJEKT NA OCHRANU PRÁV PRŮMYSLOVÉHO | VLASTNICTVÍ

1. 7. 2011

příjem plných žádostí do programu ŠKOLICÍ STŘEDISKA

Důležité informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org) resp. na www.strukturální-fondy.cz.

Program resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Program „Výzkum a vývoj pro inovace (VaVpI)“ Pro potřeby veřejných institucí v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje dále slouží Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem tohoto operačního programu je zintenzívnit spolupráci vysokých škol s průmyslovými podniky, a to jak podporou rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na vysokých školách či výzkumných institucích, tak i zlepšením informovanosti o nabídce a poptávce v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. Bližší informace k Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace lze získat na adrese: [email protected].

Z hlediska další perspektivy bude zaměřena pozornost vedle výše zmíněných programů zejména na prohloubení spolupráce vysokých škol a průmyslového sektoru, vzniku nových technologicky orientovaných firem, informovanosti odborné i široké veřejnosti o výsledcích výzkumu a vývoje a v neposlední řadě i na podporou inovativních projektů.


165


Další programy EU Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (RP7) Jedná se o nový standard v evropském výzkumu, který je základním nástrojem EU pro financování výzkumu v Evropě. Platí od roku 2007 do roku 2013. Tento program je výsledkem mnohaletých konzultací s vědeckou komunitou, výzkumnými a zákonodárnými institucemi i dalšími zainteresovanými stranami. RP7 si uchovává důležité prvky dřívějších rámcových výzkumných programů. Klade stejný důraz na sdružování evropských partnerů, přeshraniční spolupráci, otevřenou koordinaci a vynikající kvalitu výzkumu. Jeho rozpočet v letech 2007 až 2013, tedy na sedmileté období, dosahuje 53,2 miliard euro, což je dosud největší množství peněz, jaké kdy bylo na takové programy vyčleněno. RP7 má oproti předchozím programům řadu odlišností.

-

Vyšší rozpočet Tematické zaměření Evropská rada pro výzkum (ERV) Znalostní regiony Finanční sdílení rizik Společné technologické iniciativy (STI) Jediná asistenční služba

Sedmý rámcový program se skládá z několika specifických programů: Spolupráce – podporování spolupráce mezi průmyslovými podniky a akademickou obcí za účelem získání vedoucího postavení v klíčových technologických oblastech. Myšlenky – podpora základního vědeckého hraničního výzkumu (řízení prostřednictvím Evropské rady pro výzkum). Lidé – podpora mobility a rozvoje kariéry pro výzkumné pracovníky z Evropy i jiných zemí. Kapacity – napomáhání rozvoji kapacit, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala prosperující ekonomikou založenou na znalostech. Jaderný výzkum (program Euratom) – rozvoj evropských kapacit týkajících se štěpení a fúze jádra. Sedmý rámcový program je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců. Univerzity, výzkumná střediska, nadnárodní společnosti, MSP (malé a střední podniky), veřejná správa, a dokonce i jednotlivci z celého světa – ti všichni mají příležitost účastnit se RP7. Konkrétní účastnická pravidla jsou vždy uplatňována v závislosti na dané výzkumné iniciativě. Více informací na www. cordis.europa.eu, nebo cordis.europa.eu/fp7/home_en.html.


166


Významní investoři v oblasti VaV V oblasti výzkumu a vývoje patří Česká republika stále mezi nejatraktivnější lokality. Řada nadnárodních společností, jako jsou MB Tech, Ricardo, Swell, Valeo, Visteon, Bosch a Siemens, zde vybudovala svá střediska výzkumu a vývoje. Je to ovlivněno zejména: - vysokou úrovní technického vzdělání na některých technických vysokých školách - každoročně se stává součástí pracovního trhu více jak 15 000 absolventů škol technického směru a každým rokem tento počet vzrůstá o stovky. Kromě vysokých škol má český vzdělávací systém ještě jiné zdroje kvalifikované pracovní síly včetně specializovaných čtyřletých technických středních škol, jejichž absolventi dosahují vzdělání téměř na úrovni bakalářského vzdělání na vysoké škole. Většina vysokých škol provozuje střediska výzkumu a vývoje zaměřená na úkony spojené s automobilovým průmyslem, která úzce spolupracují s firmami z tohoto oboru. Jako příklad je možné uvést nové laboratoře a zkušebny ČVUT „Centrum vozidel udržitelné mobility“ v Roztokách u Prahy. V tabulce č. 2.10.2 jsou pro informaci uvedeni významní investoři v oblasti výzkumu a vývoje v České republice za uplynulé období. Tabulka č. 2.10.2 společnost AMI Semiconductors Behr Bosch Continental Teves

sektor mikroelektronika automobilový průmysl automobilový průmysl automobilový průmysl

společnost Motorola Freescale On Semiconductors Ricardo Rieter

Ericsson Flextronics Honeywell IMI Indet Safety Systems Ingersoll Rand Kostal Latecoere Mercedes Benz

elektronika mikroelektronika elektronika přesné strojírenství automobilový průmysl přesné strojírenství automobilový průmysl letecké součástky automobilový průmysl

Rockwell Automation Roper Industries Siemens Silicon & Soft Systems ST Microelectronics TRW Tyco Valeo Visteon

sektor mikroelektronika mikroelektronika součástky do motorů automobilový průmysl, přesné strojírenství přesné strojírenství přesné strojírenství automobilový průmysl mikroelektronika mikroelektronika automobilový průmysl protipožární systémy automobilový průmysl automobilový průmysl Zpracoval: Ing. Novák

2.11 Stav v oblasti certifikace Podmínky pro uplatnění výrobků na automobilovém trhu, resp. pro to, stát se globálním dodavatelem v rámci automobilového průmyslu, se neustále zpřísňují. Firmy jsou povinny splnit řadu předpokladů. Požadavky uplatňované zejména ze strany finálních výrobců na tzv. první řadu dodavatelů se netýkají jenom otázky ceny, kvality výrobku a jeho dodání v čase podle potřeby zákazníka. Současná doba klade odpovídající nároky i na řízení výroby a management dodavatele, který musí prokázat, že je schopný kvalifikovaně reagovat na potřeby odběratele. Mimo kvalitativní ukazatele musí výroba splňovat i přísné ekologické normy. Tato kriteria většina norem obsahuje. Je pochopitelné, že jsou tyto podmínky a kriteria dále uplatňovány v rámci celého dodavatelského řetězce a jsou přeneseny i na dodavatele druhé resp. třetí řady. Pro jejich ověření je zaveden celý systém tzv. certifikací. Další část kapitoly mapuje situaci ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Soubor: APCR2011.DOC

167


Normy kvality Rozsah certifikace kvality doznal v posledním období výrazných změn. Dřívější vrchol, který znamenal obdržení certifikátu kvality dle normy VDA 6.1, je nahrazen komplexnějším hodnocením, které prochází prakticky celým dodavatelským řetězcem a vyznačuje se tedy provázaností od dodavatele první řady až na dodavatele dalších řad. Celý systém vede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek a to nejen ve vztahu k vozidlu, ale v tomto případě i ke každému jeho dílu. Většina firem AutoSAP zareagovala pozitivně na tuto novou skutečnost a z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny podmínky pro přechod na vyšší stupeň, tj. na normu řady ISO/TS. Určitou výjimkou jsou nevýrobní organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod. Přehled o situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v tabulce č. 2.11.1. Tabulka č. 2.11.1 počet firem AutoSAP

certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem AutoSAP:

2008 145 0 12 157

2009 137 0 13 150

2010 141 0 15 156

% z firem AutoSAP

2011 134 0 18 152

2008 92,4 0,0 7,6 100,0

2009 91,3 0,0 8,7 100,0

2010 90,4 0,0 9,6 100,0

2011 88,2 0,0 11,8 100,0

Poznámka: pod označení „ostatní“ jsou vedeny školy, sdružení a firmy, které údaje nepředaly

Audity systému řízení kvality Na provádění auditů se specializuje řada organizací a to jak se zahraniční kapitálovou účastí, tak i české auditorské firmy. Ty jsou většinou s vazbou na určitý region. Ve vazbě na rozšířené systémy hodnocení jsou do procesu certifikace zapojeni i dodavatelé další řady a okruh hodnocených firem se tak zvětšuje. Zejména s ohledem na finanční náročnost a nutnou pravidelnou aktualizaci certifikátu se začíná po dohodě s odběratelem uplatňovat tzv. „samohodnocení“. V řadě případů je postupováno podle vlastních pravidel, která však berou za základ výše uvedené normy. Normy pro ochranu životního prostředí Jednou z dalších podmínek, které platí jak pro finální výrobce, tak i pro uplatnění firmy v rámci dodavatelského řetězce automobilového průmyslu, je její aktivní politika v oblasti ochrany životního prostředí. Z tohoto pohledu je automobilový průmysl na čelním místě v rámci zpracovatelského průmyslu. Týká se to zejména uplatňování a zavádění norem řady ISO 14 000. V rámci AutoSAP mělo k datu 31.12.2011 udělen certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 95 firem, což představuje více jak 62 % z členské základny. Např. z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát téměř 78 % firem. Další firmy AutoSAP se na certifikaci připravují.


168


Ekologické audity Ve většině případů jsou ekologické audity prováděny firmami, které se zabývají prováděním auditů kvality. Odlišnost vlastního procesu hodnocení je řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy. Závěr ke kapitole Výzvou pro každou firmu je skloubit zvyšující se nároky na kvalitu v rámci procesu výroby s požadavkem na její ekonomičnost a ekologičnost. Tento trend pak vede k zavádění vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na všech stupních vedení firmy. Týká se to jak finálních výrobců z pohledu uplatnění výrobku na trhu, tak i výrobců dílů a příslušenství vozidel, pro které je jejich zavádění a dodržování nutnou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti firmy a udržení se v dodavatelském řetězci. Všechna tato opatření na straně výrobců jsou motivována nejen snahou o plnění legislativy, která chrání spotřebitele, ale zejména splněním rostoucích požadavků zákazníků, kteří očekávají po všech stránkách nejen kvalitní výrobek s vysokou mírou užitných vlastností, ale v současné době i výrobek, který je svým provozem šetrný k životnímu prostředí. Za významnou oblast je možné z pohledu vlastního procesu hodnocení považovat výrobu a prodej náhradních dílů. Časová a finanční náročnost jednotlivých opatření klade otázku, do jaké míry jsou schopni podmínky certifikace plnit někteří výrobci, kteří se chtějí uplatnit zejména na trhu náhradních dílů. Proto zůstává i nadále našim zájmem, aby bylo z důvodu dodržení požadované kvality a následné bezpečnosti výrobku upřednostňováno použití originálních náhradních dílů. Zpracoval: Ing. Novák

2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.12.1 Podniková úroveň Údaje o průběhu a výsledcích kolektivního vyjednávání jsou sekretariátem AutoSAP pravidelně vyhodnocovány. Vedle údajů o průměrných mzdách za uplynulé období i datech o očekávaném mzdovém vývoji v nastávajícím roce jsou tak dalším důležitým zdrojem informací pro členskou základnu v dané oblasti. Zjišťování dat je prováděno ve dvou fázích. První šetření je provedeno na začátku roku. V tomto úvodním šetření je důraz kladen zejména na očekávaný mzdový vývoj v nastávajícím roce. Dále se zjišťuje situace o stavu kolektivního vyjednávání. Získané údaje slouží zejména jako podpůrný argument pro firmy, které ještě nemají kolektivní vyjednávání uzavřené. Poté se průzkum ještě jednou aktualizuje prostřednictvím databázových listů. Na základě těchto dat se aktualizují zejména údaje o stavu kolektivního vyjednávání a úrovně odborové organizovanosti v členských firmách. Dvě fáze se používají proto, že kolektivní smlouvy se ve firmách uzavírají většinou do konce prvního čtvrtletí. Je ale obvyklé, že se vyjednávání protáhne až do dubna či května. Kromě údajů z firem jsou monitorovány i veřejné informační zdroje, doplňujícím zdrojem informací je i účast na valné hromadě automobilní sekce OS KOVO. Kolektivní vyjednávání má ve firmách různý průběh a nelze jej zjednodušit pod jedinou zobecňující charakteristiku. Přesto lze v roce 2012 z nám známých průběhů kolektivního vyjednávání (zejména z oblasti finálních výrobců) vysledovat trend zvyšování požadavků ze strany odborových organizací. Z dalších dostupných, ale spíše zprostředkovaných informací a vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2011 a průběh kolektivního vyjednávání lze charakterizovat jako nekonfliktní, rychlý a korektní. Soubor: APCR2011.DOC

169


V některých firmách bylo ale kolektivní vyjednávání delší a možno říci i komplikované. V některých případech nebyl výsledek znám ještě ani ke konci dubna, kdy byly uzavírány databázové listy, ale počet firem, které v době uzávěrky ještě kolektivní vyjednávání uzavřené neměly, zůstal zhruba na úrovni roku 2010. Zároveň nám není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Uváděné odlišné formy kolektivního vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti a průměrné mzdy). Přesto je možno říci, že vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli v automobilovém průmyslu jsou dlouhodobě korektní a dialog se vede v oboustranně rozumných mezích i při kolektivním vyjednávání. Zástupci zaměstnanců (odbory) ve většině případů správně vnímají, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jen za tohoto předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na korektních základech. Vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale i jednou ze základních podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. Je ale zřejmé, že v roce 2012 bylo kolektivní vyjednávání jednoznačně o tom, jak zvýšit reálné příjmy zaměstnanců. To je hlavní rozdíl od „krizového období“ let 2009 a částečně i 2010, kdy bylo kolektivní vyjednávání zejména o tom, jak udržet zaměstnanost. Jsme tedy opět v obvyklé situaci hledání vyváženého kompromisu mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty jako základního předpokladu konkurenceschopné firmy. Údaje o odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání předalo prostřednictvím databázových listů 81,6 % členské základny, to je o téměř 9 procentních bodů větší návratnost než v roce 2010. Data zpracovaná a vyhodnocená do konce dubna 2012 je možno shrnout do následujících hlavních bodů */: existenci odborové organizace uvedlo 60,5 % členské základny AutoSAP, tedy stejně jako v roce minulém; zbylých 39,5 % firem odborovou organizaci nemá; odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem AutoSAP, to je více než celostátní průměr (pod 30 %, trend má spíše klesající charakter); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, který má zastoupení v 73 % firem s odborovou organizací, druhým nejpočetnějším svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá odborová organizace, zvyšuje se i počet firem, kde působí více než jedna organizace; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 74,7 % firem, u kterých působí odborová organizace, to je jen o necelý 1 procentní bod více než v roce loňském; ve zbývajících 25,3 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání. -----------------------------------*/ Získaná data potvrdila, že rozdíly v odborové organizovanosti a podílu OS KOVO oproti datům z roku 2009 a 2010 jsou naprosto zanedbatelné. Potvrzuje se tedy, že získaná data jsou velmi korektní a jen nepatrné rozdíly jsou dány počtem a strukturou respondentů.

Výsledky „rychlého“průzkumu k předpokládanému vývoji (nárůstu) mezd ve firmách AutoSAP pro rok 2012 jsou uvedeny dále v samostatné kapitole 2.13. Soubor: APCR2011.DOC

170


Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře I přes to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu dlouhodobě přesahovala zhruba o 15 % výši průměrné mzdy v ČR (v roce 2011 to bylo už o 20,2 %), poskytuje většina firem navíc svým zaměstnancům sociální výhody jdoucí nad rámec znění současného Zákoníku práce. V roce 2011 byly bonusy vyhodnocovány již pátým rokem. Na dotaz ohledně bonusů odpovědělo v databázových listech 115 firem (75,7 % členské základny). Je to tedy opět výrazně lepší návratnost než v roce 2010, kdy odpovědělo 65 % firem. Z došlých odpovědí je sestaveno pořadí podle četnosti a v diagramu č. 2.12.1 pak vyjádřen jejich procentní podíl. Tabulka č. 2.12.1

Poskytovaný bonus

Poskytuje firem

příspěvek na stravování příspěvek na penzijní připojištění delší dovolená příspěvek na kapitálové životní pojištění příspěvky na péči o zdraví, fitness odměny při pracovních a životních jubileích financování vzdělávání příspěvky na dopravu mzdové benefity příspěvky na rekreaci ostatní

96 68 60 38 34 32 29 20 16 14 2

Bonusy poskytované firmami AutoSAP

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

83,5%

59,1% 52,2% 33,0%

29,6%

30,0% 20,0%

27,8%

25,2% 17,4%

13,9%

10,0% 0,0%

12,2%

př ís př pě ís ve p ěv k ek na na s tr pe av nz ov ijn án př íp í ís pě ři p ve oj iš k tě na ní ka pi de tá lš lo př íd vé ís ov od ži pě ol vo m vk en ěn tn y á y í na po př pé ip jiš či tě ra ní co o zd vn r íc av h í, a fit ži ne vo ss tn íc h ju b fin ile jíc an h c ov án ív zd př ěl ís áv pě án vk í y na do pr av m u zd ov é p be řís ne pě fi vk ty y na re kr ea ci

1,7% os ta tn í

90,0% 80,0%


171


Z tabulky č. 2.12.1 a diagramu č. 2.12.1 vyplývá, že nejoblíbenějším a nejvíce se vyskytujícím bonusem, který ale zároveň zaměstnanci vnímají téměř jako samozřejmost, je příspěvek na stravování. Využívá ho více než 83 % firem. Oproti roku 2010 se tento podíl ještě mírně zvýšil. Velmi oblíbený a výhodný jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění, které firmy poskytují nejčastěji v rozmezí 300 - 500 Kč měsíčně. Poskytování uvedeného bonusu uvedlo 59 % firem, tedy zhruba o 6 procentních bodů méně než v loňském roce. Jako téměř samozřejmé už je dnes řadou zaměstnanců i zaměstnavatelů vnímáno i poskytování delší dovolené o 1 týden (někteří z respondentů tento bonus pravděpodobně ani neuvedly). Příspěvek na životní pojištění je poskytován nejčastěji v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně. Příspěvek poskytuje 33 % firem, hodnota je v tomto případě o 4 procentní body nižší proti roku 2010. Mírný pokles zaznamenaly příspěvky na péči o zdraví a na vzdělávání. K mírnému zvýšení oproti loňsku naopak došlo u odměn při pracovních a životních jubileích. Pokud jde o ostatní uváděné bonusy hmotného charakteru (zejména mobilní telefony a notebooky), jsou zaměstnanci vnímány spíše jako pracovní nástroj než jako bonus. 2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) S ohledem na nové členské firmy je potřeba na úvod této kapitoly zopakovat stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), o tom, že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Sdružení automobilového průmyslu také odmítá možnost případného zastupování v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory. Přestože AutoSAP hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou (odlišné ekonomické podmínky i výrobní program) nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna AutoSAP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že AutoSAP má od ledna 2012 nově uzavřenou aktualizovanou „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO, která navazuje na dohodu z října 2001 a její dodatky z března 2004 a ledna 2008. Oblasti spolupráce vymezené dohodou jsou: o Všeobecná část - podpora včasného uzavírání kvalitních podnikových kolektivních smluv - respektování uzavřených smluv, ujednání a závazků - konzultace a diskuse o otázkách pracovněprávních a mzdových - vzájemná výměna informací včetně účasti zástupců na zasedáních o Úroveň Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) - prosazování společných zájmů v automobilovém průmyslu - zjednodušení regulačního rámce, investice do dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, čerpání prostředků z OP EU, obnova vozového parku, zamezení „sociálního dumpingu“, … o Podniková úroveň - vzájemný dialog a spolupráce, informovanost - vytváření podmínek pro činnost odborových organizací - důvěra a partnerství Soubor: APCR2011.DOC

172


o o o o o

Flexibilita pracovní síly Péče o zdraví zaměstnanců Liberalizace pracovního práva Ovlivňování vzdělávací soustavy směrem k potřebám trhu práce Motivace zaměstnanců a formy odměňování

Dohoda v kompletním znění je umístěna na stránkách www.autosap.cz v sekci „Jen pro členy“. Zpracoval: Ing. Ešner

2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2012 Výsledky rychlého průzkumu mezi firmami AutoSAP z února 2012 Byla oslovena celá členská základna AutoSAP, tj.152 firem. Na společný dotaz, který se týkal kolektivního vyjednávání a předpokládaného mzdového vývoje, odpovědělo více než dvě třetiny firem. Ne všechny odpovědi však obsahovaly údaje o očekávaném mzdovém vývoji. Tyto údaje uvedla cca polovina firem, které na rychlý průzkum reagovaly. Výsledky průzkumu jsou shrnuty v následujících tabulkách.

mzdový nárůst 2012 / 2011 vstupní požadavky návrh vedení dohodnutý či v KS již uzavřený nárůst odborů firem předpokládaný nárůst u firem

2,92%

8,61%

2,32%

z toho:

1,50% 2,93% 3,67%

13,65% 5,25% -

2,30% 2,33% -

finální výrobci výrobci skupin a dílů účelové organizace

předpokládaný nárůst u firem

mzdový nárůst 2012 / 2011 bez odborové s odborovou organizací a organizace uzavřenou kolektivní smlouvou 2,81% 3,33%

předpokládaný nárůst u firem

mzdový nárůst 2012 / 2011 se zahraničním tuzemské firmy bez zahraničního kapitálem partnera 2,61% 3,09%

Pro ilustraci je v následujícím diagramu uveden vývoj meziročních mzdových nárůstů od roku 2005 s předpokladem vývoje 2011/2012.


173


Meziroční vývoj mezd ve firmách AutoSAP 10,0% 9,0% 8,0% 7,0%

6,65%

7,18%

6,91%

6,45%

5,67%

6,0%

4,56%

5,0% 4,0%

2,92%

3,0%

1,50%

2,0% 1,0% 0,0% 2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

předpoklad 2012/2011

Zpracoval: Ing. Ešner


174


3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Základní údaje a shrnutí ukazatel (parametr)

Česká republika k 31.12.2011 4 582 903 495 639 187 161 19 699 944 198

1/ Počet registrovaných vozidel - osobní (OA) - malá užitková - nákladní - autobusy - motocykly a mopedy

Česká republika 13,83 roku 60,38 % 423 3,85 %

2/ Struktura vozového parku OA Průměrný věk OA Podíl OA ve věku nad 10 let Počet OA na 1000 obyvatel Obměna vozového parku novými OA

ks ks ks ks ks průměr EU 8 až 8,5 roku pod 36 % 470 nad 7,5 %

„Stupeň motorizace“ (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) v ČR se přibližuje některým motoristicky vyspělým zemím EU. Věková struktura parku osobních automobilů a obměna vozového parku v ČR je však nevyhovující a ve srovnání s hodnotou v zemích EU podprůměrná (průměrným stářím, podílem vozidel ve věku nad 10 let i hodnotou obměny parku).

3/ Životní prostředí

Česká republika Roční proběh OA plnících EURO = < 1 4,5 mil km to je 10,1 % a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 12,0 mil. tun to je 50,5 % Roční proběh OA plnících EURO > 1 40,5 mil. km to je 89,9 % a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 11,8 mil. tun to je 49,5 %

„stará“ vozidla

„Stará“ vozidla při mnohem nižším (10%) ročním proběhu km vypustí do ovzduší více než 50 % nebezpečných emisí uhlovodíků (HC) a oxidů dusíku (NOx), tedy více než zbytek vozového parku dohromady (viz diagram č. 3.1.1). Pokud by „stará“ vozidla byla nahrazena vozidly plnícími normu EURO 4 a EURO 5, došlo by ke snížení emisí HC a NOx vznikajících provozem osobních automobilů o 9,3 mil. tun, to je téměř o 40 %. Jednalo by se o vyřazení cca 1,38 mil. vozidel.

Česká republika podíl přepočtený na proběh km absolutně

4/ Bezpečnost v provozu Usmrcené osoby v OA starších než 10 let ve věku do 10 let Počet těžce zraněných v OA nad 10 let do 10 let

288 202 1 061 800

62,24 % 37,76 % 60,53 % 39,47 %

Vozidla do věku 10 let mají větší podíl na nehodách (i vlivem vyššího ročního proběhu km), ale počty usmrcených, těžce a lehce zraněných osob jsou výrazně nižší (viz diagram č. 3.1.2). Nejvyšší podíl jak na počtu usmrcených tak zraněných osob byl podchycen u vozidel ve věku 11 až 15 let. Poměr usmrcených osob v osobních automobilech ve věku do 10 a nad 10 let činí zhruba 40 % : 60 %.

Česká republika 14,56 roku

5/ Průměrný věk autobusů

průměr EU 10,5 až 11 let

Obnova vozového parku je i v této kategorii vozidel nedostatečná, průměrný věk vozového parku autobusů v ČR je neúměrně vysoký.


175


Vliv na životní prostředí Situace v roce 2011

Diagram č. 3.1.1

Vliv na bezpečnost v provozu

Absolutní počty osob usmrcených v osobních automobilech (vývoj za roky 2008 až 2011) 450 400 350 300 250

421

200 150

348 258

100

305

203

288 202

183

50

9

8

3

0

v roce 2008

v roce 2009

vozidla do 10 let věku

v roce 2010

vozidla starší než 10 let

v roce 2011

stáří nezjištěno

Diagram č. 3.1.2

Podrobný analyticko-argumentační rozbor vlivu stáří vozidel na životní prostředí a bezpečnost v provozu je zpracován v samostatném podkladu „NÁVRH OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STRUKTURY VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“ (aktualizace, květen 2012). Zpracoval: Ing. Šípek


176


3.2 Údaje Centrálního registru vozidel Souhrnný přehled „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ je pravidelně vydáván každé pololetí a je jedním ze základních datových výstupů sekretariátu AutoSAP. Zdrojem údajů je Centrální registr vozidel MD ČR (dále jen CRV). Od počátku vydávání bylo členské základně AutoSAP předáno již 31 publikací. Publikace je sekretariátem AutoSAP vydávána vždy po skončení pololetí, zpravidla koncem února a koncem srpna. Předchozí publikovaná vydání popisovala stav od 1.1.1997 až do 30.6.2011. Poslední aktuální vydání k 31.12.2011 bylo již počtrnácté zpracováno z nových základních datových souborů. Tyto soubory jsou sice mnohem obsáhlejší, zpracování dat je složitější, ale výsledné výstupy jsou přesnější, protože předchozí statistiky sledovaly počty vozidel pouze pro předdefinované značky a typy. Aktuální verze statistických datových souborů z CRV obsahuje veškeré evidované značky a typy. Počty vozidel v CRV k datu 31.12.2011 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2011 do 31.12.2011 pro: • • • • • • • • •

Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Speciální automobily dle výrobních značek Traktory dle výrobních značek Přívěsy dle výrobních značek Návěsy dle výrobních značek

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

107 výrobních značek 56 výrobních značek 16 výrobních značek 40 výrobních značek 98 výrobních značek 65 výrobních značek 39 výrobních značek 19 výrobních značek 26 výrobních značek

jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku, převzatý z tohoto materiálu, je uveden v tabulce č. 3.1.1. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech. Dále jsou v tabulce č. 3.1.2 zpracovány údaje o počtech vozidel v základních kategoriích v rozdělení do jednotlivých krajů a okresů. V tabulce č. 3.1.3 jsou uvedeny i velmi žádané údaje o počtech tzv. „prvních registrací“ v daném období v rozdělení na vozidla nová a ojetá. Data jsou důležitá zejména pro sledování celkové velikosti tuzemského trhu vozidel. Zde je ale třeba zdůraznit, že tyto základní souhrnné údaje z Centrálního registru vozidel se mohou lišit od očištěných dat o prvních registracích uváděných v následující kapitole 4. Diference v datech jsou dány skutečností, že pro účely detailního mapování trhu vozidel jsou tato data zpřesněna, opravena a zatříděna do kategorií na základě informací od jednotlivých dovozců a prodejců vozidel.


177


Tabulka č. 3.1.1

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2011 Motorová vozidla

druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

celkový počet k 31.12.2010

motocykly

celkem L* : z toho :

L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM

autobusy

celkem AB * : M2 M3 ostatní (nezařazeno) osobní celkem OA * : z toho : M1 nezařazeno užitkové automobily celkem N1+N2+N3: z toho : N1 N2 N3 z toho : nákladní celkem NA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) speciální celkem SA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) ostatní (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : traktory celkem z toho : jednonápravové (TJ) kolové+kultivační (TK) malotraktory (TM) tahače (T) pásové (TP) jiný (TR) z toho :

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:

924 291 34 781 492 699 209 3 276 2 223 58 351 840 104 034 104 20 961 20 19 653 2 981 14 798 1 874 4 496 232 4 491 955 4 277 681 540 492 438 91 758 97 344 584 921 467 931 53 296 61 104 2 590 12 096 133 11 339 624 36 660 4 845 17 678 13 085 1 052 47 863 153 289 6 128 111 90 506 443 24 133

31.12.2011

944 198 34 786 484 697 300 3 288 2 210 64 316 984 116 613 121 24 073 23 19 699 2 937 15 070 1 692 4 582 903 4 578 744 4 159 682 800 495 639 89 528 97 633 585 873 469 645 51 220 62 445 2 563 10 529 128 9 826 575 34 797 4 699 16 564 12 475 1 059 51 601 156 004 6 128 038 95 518 458 26 889

rozdíl registrací 19 907 5 -8 -1 909 12 -13 5 965 144 12 579 17 3 112 3 46 -44 272 -182 86 671 86 789 -118 1 260 3 201 -2 230 289 952 1 714 -2 076 1 341 -27 -1 567 -5 -1 513 -49 -1 863 -146 -1 114 -610 7 3 738 2 715 0 -73 5 12 15 2 756

2012,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2011

1979,78 1990,11 1987,09 1971,61 1964,23 1976,32 2006,59 2004,97 2005,14 1993,26 2008,28 2006,39 1997,44 1985,47 2001,17 1984,92 1998,17 1998,17 1997,40 2000,82 2002,82 1992,23 1998,50 2001,70 2002,90 1992,94 2000,02 1999,66 1997,79 1975,41 1998,03 1998,73 1984,98 1991,19 1983,71 1983,69 1992,66 2002,01 1982,20 1979,00 1979,21 1999,20 2003,06 1964,94 1996,27

32,22 21,89 24,91 40,39 47,77 35,68 5,41 7,03 6,86 18,74 3,72 5,61 14,56 26,53 10,83 27,08 13,83 13,83 14,60 11,18 9,18 19,77 13,50 10,30 9,10 19,06 11,98 12,34 14,21 36,59 13,97 13,27 27,02 20,81 28,29 28,31 19,34 9,99 29,80 33,00 32,79 12,80 8,94 47,06 15,73

6 275 005 6 385 604 110 599 1995,34

16,66

/v měsících/ 2,63 1,52 2,14 5,95 5,09 MOTOROVÁ CELKEM: 2,39

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2010 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů


178


Tabulka č. 3.1.1

- pokračování

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2011 Přípojná a jiná vozidla

druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

celkový počet k 31.12.2011

31.12.2010

PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho :

z toho :

O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákladní návěs (NN) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/:

946 938

973 123

641 776 94 946 83 662 76 576 49 978 483 866 438 375 43 458 2 033 266 866 194 370 42 553 7 282 18 465 4 196 92 871 656 72 912 17 336 1 967 53 637 633 50 1 873 26 627 8 616 1 437 6 321 7 857 223 49 698 7 221 943

657 946 98 931 83 154 77 648 55 444 482 450 436 274 43 929 2 247 287 570 212 035 45 268 7 157 18 316 4 794 92 604 655 72 538 17 320 2 091 56 214 634 48 1 922 29 437 9 002 1 353 6 385 7 234 199 54 285 7 358 727

0

0

rozdíl registrací

2012,00

průměrný rok výroby a věk

k 31.12.2011

26 185 1990,32

21,68

16 170 3 985 -508 1 072 5 466 -1 416 -2 101 471 214 20 704 17 665 2 715 -125 -149 598 -267 -1 -374 -16 124 2 577 1 -2 49 2 810 386 -84 64 -623 -24 4 587 136 784

1992,00 1994,49 1975,74 1996,13 1976,76 1986,14 1985,92 1987,44 2003,84 2002,40 2003,98 2000,34 1980,84 1997,03 2004,98 1975,69 1972,01 1974,80 1978,64 1983,59 2002,62 2002,17 1993,44 2002,07 2006,56 2004,53 1994,46 1986,70 2000,02 2002,04 1975,69 1994,68

20,00 17,51 36,26 15,87 35,24 25,86 26,08 24,56 8,16 9,60 8,02 11,66 31,16 14,97 7,02 36,31 39,99 37,20 33,36 28,41 9,38 9,83 18,56 9,93 5,44 7,47 17,54 25,30 11,98 9,96 36,31 17,32

0

0,00

0,00

/v měsících/ Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2010 u : (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 9,38 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní 2,99 přívěsů O2 až O4 za traktory 11,23 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích návěsů (všech druhů dle tab.) 2,37 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") ostatních dosud nezařazených -23,01 PŘÍPOJNÁ CELKEM : 2,82 evidováno

POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :

(ks)

k datu : 31.12.2010 7 221 943 31.12.2011 7 358 727 Od 31.12.2010 do 31.12.2011 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 136 784


179

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

1993,89 1994,68 0,79

17,11 17,32 0,21


Tabulka č. 3.1.2 ČESKÁ REPUBLIKA - VOZIDLA REGISTROVANÁ, PODLE KRAJŮ A OKRESŮ

Rok Year :

CZECH REPUBLIC - VEHICLES IN USE, BY DISTRICTS AND REGIONS Kategorie Category

osobní + dodávkové Cars + Delivery Vans

Kraj/Okres Region/District

M1

účelové Special Purpose Trucks

ostatní Others

jednostopá vozidla Two Wheelers

N2, N3

N1, N2, N3

M2, M3

L1 - L5

T

O1 - O4

N1, N2, N3 N1, N2, N3

nákladní Trucks

2011

zeměď. přípojná + traktory ostatní Agricultural Coupled V. + Tractors others

autobusy Buses + Coaches

tahače Road Tractors

Praha

671 335

113 429

4 324

1 528

9 076

3 715

77 549

2 834

75 468

Středočeský Benešov Beroun Kladno Kolín Kutná Hora Mělník Mladá Boleslav Nymburk Praha - východ Praha - západ Příbram Rakovník

591 186 44 303 40 801 73 305 45 502 35 469 47 417 61 042 39 944 69 525 56 125 53 589 24 164

76 823 5 597 4 940 9 386 5 716 3 451 6 162 6 472 5 065 11 787 9 283 6 290 2 674

4 935 451 327 560 370 280 387 387 327 591 580 420 255

1 929 42 111 197 129 55 212 218 227 273 232 83 150

6 797 591 525 394 554 412 451 507 574 555 1 356 566 312

2 290 117 236 395 229 51 100 285 76 372 176 138 115

129 935 12 954 9 670 13 382 11 232 10 248 9 372 10 152 7 585 14 722 11 535 12 792 6 291

22 830 3 377 1 244 1 642 1 688 2 151 1 449 2 030 1 977 1 626 1 137 2 759 1 750

142 729 12 748 9 950 13 366 11 838 10 351 10 945 14 478 10 913 14 468 11 483 14 883 7 306

Jihočeský České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor

297 420 92 943 27 703 41 231 32 388 24 023 33 062 46 070

37 011 14 229 2 762 4 509 3 379 2 823 3 928 5 381

2 285 820 151 295 248 173 269 329

640 203 67 80 53 39 96 102

3 627 1 643 270 329 375 255 461 294

1 059 532 29 141 45 33 80 199

70 266 18 662 6 347 10 512 7 919 5 107 9 843 11 876

18 998 3 927 1 561 3 402 2 164 2 230 2 524 3 190

86 361 24 400 6 695 14 173 9 784 7 215 10 958 13 136

Plzeňský Domažlice Klatovy Plzeň - město Plzeň - jih Plzeň - sever Rokycany Tachov

273 483 26 639 41 572 88 592 31 618 37 045 23 213 24 804

30 873 2 668 3 913 12 178 3 145 3 757 2 535 2 677

1 989 199 336 576 209 284 183 202

475 47 42 153 63 51 53 66

3 053 305 588 903 283 356 300 318

963 64 76 644 32 47 51 49

59 407 6 481 11 557 11 122 9 340 10 175 5 830 4 902

13 183 2 076 4 136 871 1 783 1 886 972 1 459

68 356 7 789 12 918 15 720 9 022 9 690 6 458 6 759

Karlovarský Cheb Karlovy Vary Sokolov

125 770 38 104 50 516 37 150

13 356 3 835 6 200 3 321

936 207 378 351

191 68 61 62

850 353 220 277

543 69 408 66

18 451 5 134 7 334 5 983

2 620 1 000 1 176 444

21 292 6 926 8 376 5 990

Ústecký Děčín Chomutov Litoměřice Louny Most Teplice Ústí nad Labem

344 556 53 428 52 888 51 323 38 518 46 400 53 939 48 060

39 503 7 087 5 546 5 678 3 200 4 965 6 658 6 369

2 894 429 422 417 296 431 464 435

692 93 89 123 79 87 112 109

3 230 638 412 659 461 177 568 315

1 181 193 187 130 109 245 133 184

71 328 12 279 9 803 13 534 10 073 6 548 11 107 7 984

8 336 915 900 2 519 2 568 435 553 446

68 167 10 472 9 367 13 175 10 278 7 366 9 458 8 051

Liberecký Česká Lípa Jablonec nad Nisou Liberec Semily

187 007 43 383 36 971 69 968 36 685

20 822 4 198 4 022 8 679 3 923

1 422 357 203 600 262

316 53 49 161 53

2 223 313 340 1 054 516

968 110 67 346 445

38 129 9 296 8 826 8 410 11 597

5 684 1 155 570 1 650 2 309

39 039 8 902 6 448 14 217 9 472

Královéhradecký Hradec Králové Jičín Náchod Rychnov nad Kněžnou Trutnov

246 862 75 201 35 720 47 907 35 700 52 334

27 713 10 269 3 907 4 782 3 172 5 583

2 023 726 285 362 262 388

604 212 108 86 121 77

2 928 819 975 510 297 327

813 232 72 168 92 249

63 871 15 947 11 832 12 566 9 478 14 048

10 934 2 584 2 730 2 071 1 915 1 634

67 569 19 099 12 214 13 301 10 797 12 158


180


Tabulka č. 3.1.2 - pokračování Pardubický Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí

220 694 47 785 76 247 40 610 56 052

25 110 5 078 9 603 4 235 6 194

1 835 394 696 336 409

482 108 193 75 106

1 838 374 456 525 483

1 369 412 234 128 595

61 214 12 191 17 488 13 822 17 713

10 627 2 451 1 955 3 002 3 219

59 067 13 391 18 072 12 088 15 516

Vysočina Havlíčkův Brod Jihlava Pelhřimov Třebíč Žďár nad Sázavou

218 087 40 634 47 196 32 811 48 755 48 691

24 823 4 481 6 399 3 606 5 097 5 240

1 686 252 487 244 352 351

350 55 86 74 57 78

2 289 365 456 455 427 586

882 49 347 48 227 211

58 641 12 599 11 162 8 818 13 000 13 062

19 790 3 560 3 361 3 865 3 862 5 142

67 099 12 798 12 880 11 989 14 047 15 385

Jihomoravský Blansko Brno - město Brno - venkov Břeclav Hodonín Vyškov Znojmo

476 330 41 297 160 959 84 074 46 012 61 531 34 318 48 139

68 446 4 366 29 397 12 148 6 162 7 346 4 006 5 021

3 794 279 1 474 618 350 470 277 326

1 131 42 388 225 92 204 86 94

4 539 608 1 187 620 598 492 427 607

2 043 149 768 277 202 260 210 177

108 504 11 702 25 217 23 448 11 358 17 681 6 684 12 414

14 224 1 623 940 3 227 2 365 2 101 1 213 2 755

92 735 9 191 19 396 19 055 11 256 13 541 7 456 12 840

Olomoucký Jeseník Olomouc Prostějov Přerov Šumperk

242 343 14 247 88 777 45 265 48 247 45 807

28 837 1 522 11 830 4 808 5 688 4 989

1 993 139 749 312 466 327

698 25 266 119 173 115

2 739 191 773 508 671 596

655 31 224 213 104 83

58 453 3 387 20 136 12 558 10 362 12 010

9 274 638 2 605 1 785 2 324 1 922

55 766 3 502 18 012 10 605 12 443 11 204

Zlínský Kroměříž Uherské Hradiště Vsetín Zlín

228 189 41 320 55 120 55 242 76 507

29 013 5 202 7 164 6 129 10 518

1 732 330 351 439 612

529 87 134 91 217

3 154 382 407 926 1 439

899 157 213 360 169

48 552 10 676 13 269 13 613 10 994

6 767 1 528 1 382 1 937 1 920

45 574 9 810 10 419 11 732 13 613

Moravskoslezský Bruntál Frýdek - Místek Karviná Nový Jičín Opava Ostrava - město CELKEM TOTAL

459 641 34 224 82 258 94 480 57 594 66 173 124 912

50 114 3 857 8 607 6 925 5 405 7 967 17 353

2 949 311 450 359 325 369 1 135

964 91 220 134 87 164 268

5 258 392 1 082 579 398 852 1 955

2 319 59 216 413 89 186 1 356

79 898 10 260 14 320 11 459 9 784 17 834 16 241

9 903 1 702 2 097 759 1 734 2 702 909

83 901 7 587 16 905 11 754 11 379 17 845 18 431

4 582 903

585 873

34 797

10 529

51 601 19 699

944 198

156 004

973 123


181


Tabulka č. 3.1.3

První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2011 Motorová vozidla

druh vozidla motocykly z toho :

autobusy z toho :

osobní z toho : užitkové automobily

z toho :

z toho :

nákladní z toho :

tahače z toho :

speciální

z toho :

traktory

ostatní celkem z toho :

kategorie celkem L* : L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM nezařazeno celkem AB * : M2 M3 nezařazeno celkem OA * : M1 nezařazeno celkem N1+N2+N3: N1 N2 N3 celkem NA * : N1 N2 N3 nezařazeno celkem TP+TN+T : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : N1 N2 N3 nezařazeno (nezařazeno) (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) :

jednonápravové (TJE) kolové (TKO) kultivační (TKU) pásový (TPA) jiný (TR)

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM :


počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ

16 949 297 1 152 3 21 6 086 62 6 477 1 3 393 1 455 822 11 808 3 172 855 172 787 68 21 078 13 218 1 400 6 460 18 154 12 328 480 5 283 63 70 0 38 32 117 27 44 39 7 2 737 2 711 0 171 2 13 2 525 214 415

182

11 708 150 8 3 360 8 7 469 113 7 424 10 159 0 0 244 32 205 7 131 273 131 198 75 10 078 7 235 927 1 916 8 839 6 779 510 1 525 25 87 1 73 13 112 43 25 26 18 1 040 609 0 320 3 1 285 153 912

celkem N+O 28 657 447 9 3 512 11 28 6 555 175 13 901 11 3 552 1 455 1 066 43 1 013 10 304 128 303 985 143 31 156 20 453 2 327 8 376 26 993 19 107 990 6 808 88 157 1 111 45 229 70 69 65 25 3 777 3 320 0 491 5 14 2 810 368 327

průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ

2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00

2001,50 1997,47 1999,25 1995,06 1963,88 1988,00 2004,00 2002,50 2004,24 1991,30 2005,88

2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00

2000,77 2002,56 2000,73 1993,87 2003,00 2003,00 2000,06 2004,30 2004,08 2002,16 2006,15 2004,21 2004,07 2000,90 2006,64 1959,86 2001,92 1992,00 2004,51 1988,15 1996,78 1997,81 1996,28 1993,73 1999,39 2006,04 1996,44

2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00

1990,08 1968,33 2011,00 2003,83 2002,94


Tabulka č. 3.1.3 - pokračování

První registrace vozidel v CRV za 1.-12. měsíc 2011 Přípojná a jiná vozidla

druh vozidla

kategorie

přípojná (O1+O2+O3+O4) a jiná vozidla celkem: z toho : O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) z toho :

přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

PŘÍPOJNÁ A JINÁ CELKEM :

počet prvních registrací OJETÁ NOVÁ

celkem N+O

32 180 20 778 3 393 115 3 784 4 110

4 002 269 1 528 27 887 1 291

36 182 21 047 4 921 142 4 671 5 401

2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00

1992,49 1995,61 1994,81 1998,33 2004,61 1980,66

2 627 2 110 313 204 21 870 17 969 2 645 87 631 538 56 2 7 18 29 917 17 1 46 614 8 53 175 3 6 710

876 155 691 30 668 92 302 17 234 23 29 13 6 2 8 207 10 2 16 66 25 8 80 0 2 222

3 503 2 265 1 004 234 22 538 18 061 2 947 104 865 561 85 15 13 20 37 1 124 27 3 62 680 33 61 255 3 8 932

2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00 2011,00

1992,91 1992,33 1993,01 1993,45 1999,89 1999,61 1997,01 2001,88 2003,73 1998,31 1982,59 1987,31 1983,17 1980,00 1975,13 2002,77 2002,90 2002,50 2003,81 2000,70 2001,76 1994,88 2005,36

32 180

4 002

36 182

2011,00

1992,49

evidováno

POČET VŠECH PRVNÍCH REGISTRACÍ v CRV : k datu :


průměrný rok výroby OJETÁ NOVÁ

183

NOVÁ OJETÁ

(ks)

246 595 157 914

1989,28

průměrný

průměrný

rok výroby

věk (roků)

2011,00 2002,68

1,00 9,32


3.3 Ukázky zpracování možných výstupů Zdrojová data CRV je možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji lze získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.3.1 a 3.3.2 je pro příklad aktuálně zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 31.12.2011.

Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 31.12.2011 11,91

Praha - západ

12,44

Mladá Boleslav Praha - východ

12,83

Zlín

12,87

Brno - město

12,96

Olomouc

12,97

Praha

13,06

Opava

13,11

Vyškov

13,21

Frýdek - Místek

13,23

dalších 57 okresů ... Semily

14,74

Rychnov nad Kněžnou

14,74

Jičín

14,78

Bruntál

14,97

Louny

15,00

Most

15,09

Česká Lípa

15,15

Jeseník

15,16

Chomutov

15,27 15,54

Děčín

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

stáří (roků)


184


Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 31.12.2011 1,88

Praha

1,95

Plzeň - jih

Mladá Boleslav

2,02

České Budějovice

2,03

Rokycany

2,04

Semily

2,04

Plzeň - sever

2,05

Plzeň - město

2,09

Příbram

2,11

Beroun

2,11

dalších 57 okresů ...

Olomouc

2,62

Vsetín

2,63

Nový Jičín

2,65

Ostrava - město

2,66

Opava

2,68 2,71

Šumperk

2,77

Přerov

Bruntál

2,83

Karviná

2,85 2,88

Jeseník

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

3,50


185


Současná verze statistických datových souborů obsahuje veškeré evidované značky a typy. V porovnání se statistikami z předchozích let již nejsou jen dvě úrovně podrobnosti (globální a detailní), ale pět, kdy následující soubor je vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí. To je sice oproti letům předchozím výrazný kvalitativní posun, je ale třeba zdůraznit i některé problémy a nedostatky, které to při zpracování přineslo: 1) Několikanásobně se rozšířil počet typů (modelů). 2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než 1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC aj. 3) Ne zcela je ještě v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objeví právě druhé slovo názvu a proto údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávají u některých značek nedoplněné. 4) Značky a typy vozidel jsou v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka „škoida“ má zřejmě být „škoda“, dále „*citroen“ má být značka „citroen“, nikoliv značka „*“ a typ „citroen“ … MV ČR (CRV) není oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy. Z hlediska absolutních počtů jsou tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky nevýznamné. Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP) schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než 1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než 3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností, ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud nerozlišíme „druh“ a „kategorii“ vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla a cca 9 300 typů jen jedno jediné vozidlo. Kromě nejrůznějších, mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, umožňují data soustředěná v sekretariátu AutoSAP sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy a motocykly) viz diagramy č. 3.3.3 až č. 3.3.6. Rovněž tak je možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.3.7) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.3.8) apod.


186


ks

Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1)

5 000 000 4 500 000 4 000 000 3 500 000

3 523 277

3 648 905

3 706 012

2001

2002

2003

4 582 903

3 431 573 2000

4 496 232

3 431 481 1999

2010

3 484 001 1998

4 435 052

3 547 745 1997

2009

3 349 008 1996

4 423 370

3 113 476 1995

2008

2 967 253 1994

4 280 081

2 746 995 1993

2007

2 610 297 1992

4 108 610

2 483 222 1991

1 000 000

2006

2 411 297 1990

1 500 000

3 958 708

2 330 755 1989

2 000 000

2005

2 247 773 1988

2 500 000

3 815 547

3 000 000

500 000 2011

2004

0

stav ke konci časového období

Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2011 zvýšil oproti konci roku 2010 o …………………….. 86 671 vozidel M1. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nová + ojetá z dovozu) ……………………………… 304 989 vozidel M1. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 218 318 vozidel M1. 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem 172 724 ks vozidel (152 684 zrušeno, 20 040 exportováno). */ SDP = Služba Dopravní Policie

CRV = Centrální Registr Vozidel

SDA = Svaz Dovozců Automobilů

Průměrný věk osobních automobilů v ČR

roků

(kat. M1) 15 14

13,93

13,82

13,65

13,70

13,83

2008

2009

2010

2011

13,53 2004

2007

13,49 2003

13,87

13,72 2002

2006

13,61 2001

13,82

13,51

14,29 1998

2000

14,15 1997

13,72

14,18 1996

1999

14,10

12

1995

13

11

2005

10 stav ke konci časového období

Poznámky: Průměrný věk osobních automobilů se od roku 1995 výrazněji nemění. Rozhodující vliv na snížení věku má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999 a 2000 (přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Dalších 5 let od roku 2004 pak stáří vozového parku každoročně mírně rostlo. Mírný pokles věku se opět projevil až v roce 2008 a 2009 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů). Za rok 2011 se průměrný věk parku osobních automobilů opět mírně zvýšil na 13,83 roku.


187


ks

Počty registrovaných užitkových vozidel (kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)

800 000 700 000 600 000

682 800

681 540

440 412 2003

684 920

427 820 2002

562 255

405 224 2001

509 836

384 539 2000

462 441

382 441 1999

307 502 1995

379 475

286 153 1994

1998

276 946 1993

367 705

278 252 1992

1997

276 648 1991

354 562

271 446 1990

1996

261 513 1989

100 000

246 111

200 000

1988

300 000

630 832

400 000

690 937

500 000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

0


Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997. 2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale vyřazených z provozu). 3) Vozový park se za rok 2011 oproti konci roku 2010 zvýšil o …………………….. 1 260 ks N1až N3 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nová + ojetá z dovozu) ……………………………… 31 410 ks N1až N3 Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 30 150 ks N1až N3 vyřazeno 22 721 ks 5) Za rok 2011 bylo dle SDA celkem vozidel kat. N1 až N3.

Průměrný věk užitkových vozidel

14,21

26,12 13,07

25,14

9,66

9,32

8,99

8,82

9,20

9,76

10,30

20 05

20 06

20 07

20 08

20 09

20 10

20 11

11,15

12,07

23,39 10,33

22,46 9,66

21,48 9,09

20,19 8,55 9,99

10,37 20 02

20 04

10,28 20 01

10,27

10,21 20 00

20 03

10,51 19 99

7,97

8,09

8,21

18,36

17,46

16,59 8,37

8,82

8,94 10,77

10,69 19 97

15,98

15,40

14,62 9,04

10,83 19 96

19 98

10,80 19 95

10 5

8,84

8,74

15

13,90

14,06

20

19,28

25

24,22

30

27,02

(kat. N1 až N3)

roků

0

nákladní

tahače

speciální


Poznámky: Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů je průměrný věk v podstatě ustálený. Věk tahačů od r. 2003 také roste, protože od tohoto roku jako samostatný druh v registru nejsou. Obdobně je to i u speciálních vozidel, rovněž již nejsou do registru zapisována jako "speciální". Za rok 2011 se průměrný věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 zvýšil o ………………… 0,50 roku.

Diagram č. 3.3.4


188


ks

Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3)

30 000 25 000

19 699

19 653

19 943

20 375

20 416

20 331

20 134 2005

18 381 2001

19 948

18 253 2000

2004

18 975 1999

20 627

19 949 1998

2003

20 916 1997

21 343

21 460 1996

2002

21 912 1995

26 552 1992

22 761

26 724 1991

1994

26 036 1990

24 654

25 646 1989

10 000

24 416

15 000

1988

20 000

5 000

2011

2010

2009

2008

2007

2006

1993

0


Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989). 3) Od roku 2004 do 2007 počet autobusů mírně rostl, v roce 2009 pak park autobusů výrazněji poklesl. Za rok 2011 se vozový park oproti konci roku 2010 zvýšil o …………………….. 46 autobusů. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nové + ojeté z dovozu) ……………………………… 1 094 autobusů. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 1 048 autobusů. 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem 1 326 ks autobusů (645 zrušeno, 681 exportováno).

Průměrný věk autobusů v ČR (kat. M2, M3)

roků 15 14

14,56

14,38

14,19

14,31

14,63

14,61

14,26

11,92

11,77

11,76

11,35

10,82

10,39

10

11,73

11

14,09

14,10

12

14,62

13

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95


Poznámky: Průměrný věk autobusů od roku 2003 má mírně se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203 z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů. Za rok 2011 se průměrný věk parku autobusů mírně zvýšil na 14,56 roku.

Diagram č. 3.3.5


189


ks

Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)

1 250 000

944 198

903 346 2009

924 291

892 796 2008

860 131

822 703 2006

751 974 2003

794 000

759 409 2002

2005

744 526 2001

757 061

737 087

1 105 457 1996

2000

1 125 342 1995

787 936

1 142 805 1994

250 000

1999

1 151 748 1993

914 256

1 175 193 1992

1998

1 174 549 1991

916 671

1 172 657 1990

1997

1 159 169 1989

500 000

1 153 474

750 000

1988

1 000 000

2011

2010

2007

2004

0


Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997 a kontinuitou daného trendu. 2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999 přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence. V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů). 3) Vozový park se za rok 2011 zvýšil oproti konci roku 2010 o …………………….. 19 907 ks kat. L 4) Podchycené "první registrace" za rok 2011 (nové + ojeté z dovozu) ……………………………… 28 451 ks kat. L Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 8 544 ks kat. L 5) Za rok 2011 bylo dle SDA vyřazeno celkem 5 143 ks vozidel kat. L.

25

32,22

32,00

31,88

32,50

32,94

33,09

31,45

31,08

30,71

30,38

29,93

29,53

29,46

28,70

28,04

30

24,58

35

31,98

Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L) roků

20 15

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95


Poznámky: Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena správná data výroby u všech evidovaných motocyklů. Růst průměrného věku motocyklů se v r. 2006 zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké. Za rok 2011 se průměrný věk parku vozidel kat. L mírně zvýšil a to o ........................ 0,22 roku.

Diagram č. 3.3.6


190


Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,0

2,30

2,70

2,34

2,75

2,65

2,69

2,64

2,47

2,44

2,47

2,43

2,45

2,43

2,36

2,41

2,36

2,39

2,39

2,34

2,28

2,25

2,18

2,16

2,18

2,15

2,13

1,88

2,0

1,93

2,5

2,09

3,0

2,58

3,5

1,5 1,0 0,5

ČR celkem

Olomoucký

Zlínský

Karlovarský

Jihomoravský

k 31.12.2011

Moravskoslezský

k 31.12.2010

Ústecký

Vysočina

Liberecký

Pardubický

Královéhradecký

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Praha

0,0

kraj

oby-kraj.GIF

Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 31.12.2010 celkem ... 4 496 232 ks K datu k 31.12.2011 celkem ... 4 582 903 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 86 671 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 526 685 obyvatel 10 548 527 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: 21 842 obyvatel

∅ za ČR k 31.12.2011 = resp. ∅ za ČR k 31.12.2010 = resp. ∅ přírůstek / - úbytek: resp.

2,30 434,46 2,34 427,13 -0,04 7,33

(stav k 30.9.2010) (stav k 30.9.2011)

obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv.

Diagram č. 3.3.7


191


Průměrný věk parku osobních automobilů v krajích ČR

13,83

13,70

14,93

14,71

14,74

14,58

14,42

14,24

14,23

14,28

14,13

14,27

14,11

14,07

13,88

13,76

13,59

13,73

13,62

13,64

13,50

13,50

13,34

13,48

13,33

13,28

13,06

13,11

14

13,42

15

14,35

16

13

ČR celkem

Ústecký

Liberecký

Pardubický

Jihočeský

k 31.12.2011

Královéhradecký

k 31.12.2010

Plzeňský

Karlovarský

Olomoucký

Vysočina

Moravskoslezský

Jihomoravský

Středočeský

Zlínský

Praha

12

kraj

V r. 2008 se průměrný věk osobních automobilů snížil na 13,82 let jako důsledek většího počtu vyřazených vozidel. Příznivý trend pokračoval i v r. 2009. Průměrný věk se dále snížil až na 13,65 roku. Údaje za roky 2010 a 2011 trend nepotvrdily. Věk parku vzrost na 13,83 roku, podobně věk rostl v letech 2002 až 2007. Ještě časově vzdálenější pokles z let 2000 - 2001 byl rovněž dán vyřazováním starších vozidel, zejména zn. Škoda a dalších značek původem z bývalého vých. bloku. Stále platí: dovoz ojetých vozidel situaci zhoršuje, vyřazování starých vozidel má pozitivní vliv.

Diagram č. 3.3.8

************************ Pravidelným vyhodnocováním struktury vozového parku naplňuje AutoSAP Usnesení Vlády č. 819 ze dne 9.11.2011, kterým bylo mimo jiné uloženo: ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem dopravy, představiteli Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů: - nadále monitorovat vývoj struktury vozového parku v České republice a přijatá opatření členských států Evropské unie na zlepšení struktury jejich vozového parku Plnění: Monitorování vývoje struktury vozového parku ze strany Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů je průběžně zabezpečováno - viz kapitola 4. tohoto podkladu. Zpracoval: Ing. Ešner


192


4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel „SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE“ se zpracovávají a vydávají měsíčně prakticky od počátku existence AutoSAP a stále patří mezi základní činnosti sekretariátu. Přílohou materiálu jsou diagramy o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje o očekávaných trendech na trhu vozidel všech kategorií. Do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval podle prodejů vykázaných jednotlivými výrobci a dovozci, nyní je trh vozidel vyhodnocován na základě údajů o prvních registracích, stejně jako je to obvyklé v zemích EU. Zdrojem údajů o trhu vozidel tak jsou data z CRV, od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují údaje o jimi vykázané výrobě a odbytu vozidel (to je tuzemský prodej a export) v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla). Zpracované údaje od jednotlivých značek jsou počátkem každého měsíce zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP, včetně možnosti kompletního stažení souborů ze stránek Svazu dovozců automobilů.

4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1 Osobní automobily (kat. M1)

Osobní automobily (kat. M1) NOVÉ podíl domácích výrobců

OJETÉ (z dovozu) podíl domácích značek

CELKEM (nové + ojeté): podíl domácích výrobců

PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu):

počet prvních registrací rok 2010 rok 2011 173 282 169 236 35,34% 35,05% 131 707 127 034 17,85% 16,19% 304 989 296 270 27,79% 26,96% 43,18% 42,88%

nárůst (-pokles) % ks 2,39% 4 046 0,30% 3,68% 4 673 1,66% 8 719 2,94% 0,83% 0,31%

V roce 2011 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 173 282 nových osobních automobilů a 13 269 lehkých užitkových automobilů. Registrace nových osobních automobilů v porovnání 2011 / 2010 vzrostly o 2,39 % (o 4 046 ks) a ojetých z dovozu pak o 3,68 % . Od počátku roku 1993 je celkový objem trhu v ČR na hodnotě 5 138 427 ks osobních automobilů, z čehož však 48,06 % tvoří ojeté osobní automobily z dovozu. Pokud vezmeme jen vykázané první registrace (od 2004), tak v ČR bylo od roku 2004 poprvé zaregistrováno 2 457 815 ks osobních automobilů, z nichž bylo 1 293 070 ks (52,61 %) ojetých z dovozu. V letech 2009 a 2010 došlo sice k meziročnímu poklesu dovozů ojetých osobních automobilů (mezi roky 2009/2008 o 86 372 ks, to je o 37,39 % a mezi roky 2010/2009 Soubor: APCR2011.DOC

193


o 17 568 ks, to je o 12,15 %), avšak v roce 2011 byl opět zaznamenám meziroční růst dovozů ojetých osobních automobilů, navíc v nevyhovující věkové struktuře (již druhým rokem zhoršení – viz následující tabulka a diagram č. 4.1.1). Podíly dovozů ojetých osobních automobilů (kat. M1) podle věku rok

do 1 roku (%)

1-3 roky (%)

3-5 let (%)

5-10 let (%)

10-15 let (%)

nad 15 let (%)

2007

2,14

7,95

13,48

46,64

25,38

4,41

2008

3,48

9,81

15,94

41,82

24,26

4,68

2009

3,07

12,42

22,48

41,24

18,8

1,99

2010

2,84

9,77

20,15

39,69

24,82

2,73

2011

2,92

7,61

19,92

36,32

29,48

3,76 Zdroj: Statistiky SDA

Podíly dovozů osobních automobilů ve věku do 10 let a nad 10 let

( %) 90 80

79,21

70 60

70,21

71,05

72,45

29,79

28,94

27,55

66,77

50 40

33,24 20,79

30 20 10 0

2007

2008

do 10 let celkem

2009

nad 10 let

2010

2011 v roce

VĚKOVÁ STRUKTURA DOVOZŮ V ROCE 2011 BYLA NEJHORŠÍ ZA UPLYNULÝCH 5 LET!!! Diagram č. 4.1.1

Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 1993 do roku 2011 (spolu s prvními registracemi ojetých vozidel z dovozu) znázorňuje diagram č. 4.1.2. Z tohoto diagramu vyplývá, že český trh nových osobních vozidel dosáhl prvního maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 trh vykázal další poměrně velký pokles (o 11,08 %), který pokračoval i v letech 2005 a 2006 až na hodnotu necelých 124 000 prvně registrovaných vozidel v roce 2006. V roce 2007 se trh konečně zvýšil a vykázal růst o téměř 7 %, v roce 2008 se tento růst ještě zvýšil až na 8,39 %. I v dalších letech pak český trh zaznamenává růst, když výsledná hodnota prvních registrací v roce 2010 dosáhla 169 236 vozidel. V roce 2011 byla i tato hodnota překonána a trh nových osobních vozidel dosáhl za celé sledované období historického maxima 173 282 ks. Soubor: APCR2011.DOC

194


První registrace osobních automobilů v ČR 400 000

144 602

127 034

131 707

161 659

169 236

173 282

143 661

212 869 132 542

183 143 123 987

140 889 127 376

121 852 125 768

115 894 140 560

93 066 147 818

87 274 152 175

76 440 148 730

134 735 146271

111 234 141310

171710

154361

116 213

114 222 91 371

50 000

86 553

100 000

84 825

150 000

103 356

200 000

128 519

250 000

124 913

300 000

230 974

350 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

nová

ojetá z dovozu Diagram č. 4.1.2

Na tomto místě je třeba uvést, že meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů, ale i lehkých užitkových vozidel nemělo v porovnání let 2008, 2009 a 2010 dostatečnou vypovídací schopnost! V dubnu 2009 byl odstraněn abnormální stav, který působil deformaci trhu, danou nemožností odpočtu DPH u osobních automobilů od listopadu roku 2004 (do té doby bylo možno odpočet DPH uplatnit u tzv. „montážních“ osobních automobilů). První registrace nových osobních automobilů jsou z pohledu potřeb obnovy vozového parku ve srovnání s EU stále nízké.

Obměna parku osobních automobilů (kat. M1) v ČR nové osobní automobily (první registrace v ČR) 6% 5%

3,85%

3,82%

3,65%

3,36%

3,23%

3,13%

3,34%

3,39%

3,85%

4,20%

4,43%

4,33%

4,20%

4,08%

5,13%

3,92%

3,33%

2%

3,25%

3%

4,96%

4%

1% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Obměna parku = počet prvních registrací OA za rok / celkový počet OA registrovaných k 31.12. předchozího roku


195


Hodnota obměny vozového parku novými osobními automobily se tak v roce 2011 dostala na úroveň roku 2003, v letech 2004 až 2008 se pohybovala dokonce pod 3,5 %. Tento pokles byl způsoben deformací na trhu osobních automobilů danou nemožností odpočtu DPH při nákupech firemních vozidel. Nejvyšší hodnota obnovy parku novými osobními automobily byla dosažena v roce 1997, kdy činila 5,13 %. V motoristicky vyspělých zemích se přitom tento parametr pohybuje u nových osobních automobilů v průměrném rozmezí od 7,5 % do 10 %, v dobách ekonomického růstu se přibližuje hodnotě 12 %. První odhad dle výsledků za 1. čtvrtletí 2012 naznačuje, že v roce 2012 by mohl trh dále mírně vzrůst. Osobní automobily by mohly dosáhnout nového rekordu na hodnotě blížící se 180 000 ks prvně registrovaných vozidel.

Diagram č. 4.1.4 STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nové osobní automobily (kat. M1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů vozidel je na prvním místě kategorie menších automobilů s 28,31 % (mini 2,38 % a malé 25,93 %; za rok 2010 tento podíl činil 29,71 % = mini 3,47 % + malé 26,24 %). Na druhém místě figuruje střední třída s 19,03 % (v roce 2010 to bylo 20,32 %), následuje nižší střední s 18,98 % (2010 = 19,09 %), MPV s 13,39 % (2010 = 12,21 %), terénní s 12,94 % (2010 = 11,39 %), vyšší střední třída s 4,33 % (2010 = 3,88 %), sportovní s 0,50 % (2010 = 0,53 %), luxusní vozy s 0,28 % (2010 = 0,27 %) a „nezařazeno“ bylo 2,24 % vozidel (2010 = 2,57 %). Palivo Z hlediska paliva či druhu pohonu je na prvním místě benzin s 57,79 %, na druhém místě diesel s 39,53 %, následuje E85 s 0,19 %, CNG s 0,11 %, LPG s 0,07 %, elektro s 0,03 % (56 ks) a jiné druhy s 10 ks (0,00 %). Druh paliva nebyl zjištěn u 2,24 % vozidel. Soubor: APCR2011.DOC

196


Emise CO2 Z hlediska CO2 (g/km) je u vozidel s palivem benzin na prvním místě emisní skupina s emisemi CO2 v rozmezí 121 < 140 s podílem 42,67 % , na druhém 141 < 160 s 34,15 % a pak následuje skupina s emisemi CO2 161 < 180 - 9,29 %. Vozidel s CO2 < 120 bylo 9,10 %, v rozmezí 181 < 200 bylo 2,97 %, 201 < 250 pak 1,14 % a emise > 250 mělo 0,30 % vozidel (neznámé množství emisí CO2 u 0,34 % vozidel). Z hlediska CO2 vozidel s palivem diesel je na prvním místě skupina s emisemi CO2 v rozmezí < 120 s 27,21 %, na druhém 141 < 160 s 24,71 %, následuje 121 < 140 s podílem 24,14%, 161 < 180 s 9,97 %, 181 < 200 s 8,35 %, 201 < 250 s 4,85 % a > 250 s 0,25 % (neznámé množství emisí CO2 u 0,49 % vozidel). Provozovatel (vlastník) Podíl firemních vozidel v roce 2011 činil 57,87 % (v roce 2010 to bylo 56,52 %), privátních 38,36 % (v roce 2010 = 40,75 %) a neurčeno 3,77 % (2010 = 2,73 %).

4.1.2 Malá užitková vozidla (kat. N1)

Malá užitková vozidla (kat. N1) NOVÁ podíl domácích výrobců

OJETÁ (z dovozu) podíl domácích značek

CELKEM (nová + ojetá): podíl domácích výrobců



nárůst (-pokles) % ks 14,63% 1 693 -2,13% -2,46% -184 0,06% 7,92% 1 509 -1,25% -3,77%

Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 2004 do roku 2011 znázorňuje diagram č. 4.1.4. Velká deformace a propad trhu v letech 2009 a 2010 jsou dány skutečností, že trh lehkých užitkových vozidel se v roce 2009 silně propadl a to nejen v reakci na zhoršenou ekonomickou situaci řady firem. Významnou roli sehrálo i zavedení odpočtu DPH i pro osobní firemní vozidla. Malých užitkových vozidel bylo za roky 2004 až 2011 poprvé zaregistrováno celkem 350 401 ks, z toho ojetých z dovozu bylo 18,99 %. Vysoké počty registrací v letech 2005 až 2008 byly dány nemožností odpočtu DPH u firemních osobních automobilů, takže docházelo k „přestavbám“ osobních automobilů na kat. N1. Registrace ojetých malých užitkových vozidel z dovozu v posledních třech letech v podstatě stagnovaly. U nových vozidel byl v porovnání 2011 / 2010 zaznamenán nárůst. Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat. Příčinou obratu byla změna daňové legislativy, která umožnila odpis DPH u vozidel kategorie N1. Důsledkem této legislativní změny pak byl každoroční vysoký růst trhu vozidel kat. N1, který ale zároveň dosti značně deformoval trh osobních vozidel. Rekordní hodnoty trh dosáhl v roce 2007, kdy bylo registrováno 62 038 ks vozidel. V roce 2008 trh mírně poklesl na hodnotu 59 986. Z rekordních hodnot kolem 60 000 ks se ale v roce 2009 tento trh z výše uvedených příčin dramaticky snížil. Prvně registrováno bylo jen 19 427 ks vozidel N1, což představuje pokles o 67,61 %. V roce Soubor: APCR2011.DOC

197


2010 pokračoval pád trhu až na konečnou hodnotu 11 576 prvně registrovaných vozidel. V roce 2011 pak došlo k očekávanému oživení trhu; v tomto roce bylo poprvé zaregistrováno 13 269 ks malých užitkových vozidel.

První registrace malých užitkových vozidel v ČR

59 986

49 491 20 000

39 047

7 286

30 000

7 470

5 061

50 000

8 337

7 196

60 000

40 000

62 038

8 016

70 000

12 557

80 000

10 619

90 000

28 935 10 000

19 427

11 576

13 269

2010

2011

0 2004

2005

nová

2006

2007

2008

2009

ojetá z dovozu Diagram č. 4.1.4

STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nová malá užitková vozidla (kat. N1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů je na prvním místě skupina do 3 t celkové hmotnosti s 45,25 %, následuje skupina do 3,5 t s 39,10 % a skupina do 2 t s 12,46 % (nezjištěno je 3,17 %). Palivo Z hlediska druhu paliva dominuje diesel s 88,49 %, na druhém místě benzin s 7,72 %, následuje CNG s 0,39 %, LPG s 0,20 %, elektro = 1 ks (0,00 %); nezjištěno je 3,17 %.

Shrneme-li fakta uvedená v kap. 4.1.1 a 4.1.2, je možno konstatovat, že trh osobních a malých užitkových vozidel je stále vhodnější hodnotit kvůli zmiňovaným změnám při odpočtu DPH jako trh společný. Vývoj registrací nových a ojetých osobních a malých užitkových vozidel od roku 2004 dovezená ojetá celkem nová celkem ojetá nová vozidla M1 vozidla M1 vozidla M1+N1 vozidla M1+N1 2004 125 768 121 851 154 703 126 912 2005 127 376 140 889 166 423 148 085 2006 123 987 183 143 173 478 191 159 2007 132 542 212 869 194 580 223 488 2008 143 661 230 974 203 647 243 531 2009 161 659 144 602 181 086 152 939 2010 169 236 127 034 180 812 134 504 2011 173 282 131 707 186 551 138 993 CELKEM: 1 157 421 1 293 069 1 441 280 1 359 611 Zdroj: Statistiky SDA


198


Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou v souhrnu za rok 2011 a předcházející čtyři roky uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2007 - 2011“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu (pouze v elektronické verzi).

4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel) probíhá stejně jako u kategorie osobních a malých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích z Centrálního registru vozidel. Údaje za všechny kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně AutoSAP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou. 4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)

Nákladní automobily (kat. N2 + N3) nové podíl domácích výrobců

ojeté (z dovozu) podíl domácích značek




nárůst (-pokles) % ks 46,23% 2 517 -2,61% 1,22% 35 -0,01% 30,74% 2 552 -1,79% -7,77%

Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2011 znázorňuje diagram č. 4.2.1.

Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 14 000

11 587 10 581 9 927

12 000

10 000

8 629 7 798

8 000

6 853 6 370 6 260 5 870 5 782 6 000 5 309 5 167 4 752

7 962

6 5917 0246 554 5 445 4 760

4 000

2 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 4.2.1


199


Trh nákladních vozidel byl v roce 2009 postižen ekonomickou recesí velmi výrazně. Úroveň prodejů se v roce 2009 snížila na méně než polovinu hodnoty roku 2008. Pozitivní zprávou proto je, že v roce 2010 došlo na trhu k mírnému oživení a v roce 2011 trh vzrostl na hodnotu 7 962 ks prvně registrovaných nových nákladních vozidel. Stejně jako u osobních vozidel je i trh nových nákladních vozidel (včetně tahačů) dlouhodobě ovlivňován dovozem ojetých vozidel. Trendy jsou vidět z diagramu č. 4.2.2. Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)

7 715 2 893

5 134 311

247

2 858

4 378 382

2 611

3 667 599

3 558 2 812

618

385

2 000

4 057 2 796

4 000

1 885

6 000

3 985

8 000

4 318

10 000

1 252 2 620 3 162 1 049 1 732 3 435 1 213 1 533 4 727 1 511 1 037 5 554 2 645 822 6 202 3 132 704 5 850 2 643 633 7 165 3 189 567 8 062 3 535 552 9 375 3 632 458

12 000

9 982

11 129

14 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.2

V roce 2012 očekáváme, že trh nových nákladních vozidel dosáhne objemu v rozmezí 7 500 až 8 000 ks prvně registrovaných nových vozidel. Na trhu ojetých vozidel lze pro rok 2012 předpokládat vývoj podobný jako v letech 2009 až 2011. 4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)

Autobusy (kat. M2 + M3) NOVÉ podíl domácích výrobců

OJETÉ (z dovozu) podíl domácích značek


PODÍL OJETÝCH AUTOBUSŮ (z dovozu):

počet prvních registrací rok 2010 rok 2011 837 751 73,12% 71,37% 257 201 33,07% 23,88% 1 094 952 63,71% 61,34% 23,49% 21,11%

nárůst (-pokles) % ks 11,45% 86 1,75% 27,86% 56 9,19% 14,92% 142 2,37% 2,38%

V kategorii autobusů došlo sice v roce 2011 k nárůstu prvních registrací, ale trh ještě zdaleka nedosáhl předkrizové rekordní hodnoty 1 191 ks z roku 2008. Podíváme-li se na trh z delší časové řady (viz diagram č. 4.2.3), vidíme, že trh nových autobusů se mezi roky 2001 až 2004 výrazně neměnil. Po růstu v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval kolem hodnoty 950 ks prodávaných autobusů. V roce 2005 se Soubor: APCR2011.DOC

200


tuzemský trh nových autobusů (bráno podle prvních registrací) poměrně výrazně propadl na hodnotu 816 ks. V roce 2006 se trh vrátil na hodnotu 944 ks, která byla téměř beze změny dosažena i v roce 2007 (poprvé bylo zaregistrováno 949 ks autobusů). Výsledky prvních 5 měsíců roku 2012 naznačují možný růst. První odhad pro letošní rok ukazuje, že trh (první registrace) by mohl vykázat určitý růst a výsledná hodnota se bude pravděpodobně pohybovat někde kolem 900 - 950 ks.

Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 1 400

1 191 1 200

1 000

922

892 874

800

985 983 959

944 949

842 838 806 784

816

775 751

729

693

837

600

400

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 4.2.3

Skladba trhu - autobusy (kat. M2, M3) 1 000

612 536

602

589

572 511

600

530

648

695

734

615

697

707 629

633

613

700

676

800

730

900

225 257

215 201

245 208

222

285

377

92

185

296

264 88

249 122

197

212

288 114 88

99 93

192

209

17 11

100

126

132

200

128

171

300

209

400

305

500

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté


201


Otázkou je, za jak dlouho se trh vrátí k výraznějšímu růstu a dosáhne hranice alespoň 1 000 ks nových autobusů. Stále tak platí, že v této kategorii je obměna vozového parku dlouhodobě nedostatečná a pokud ani v nejbližších letech nedojde k jejímu zlepšení, mohl by to být již velmi výrazný problém, zejména s ohledem na bezpečnost přepravovaných osob. 4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)

Motocykly a mopedy (kat. L) nové podíl domácích výrobců

ojeté (z dovozu) podíl domácích značek


PODÍL OJETÝCH MOTOCYKLŮ (z dovozu):


nárůst (-pokles) % ks -9,67% -1 784 0,18% 1,28% 149 0,22% -5,43% -1 635 0,22% 2,75%

V kategorii jednostopých motorových vozidel byl v roce 2011 zaznamenán další pokles (viz diagram č. 4.2.5), i když již ne tak prudký jako v roce 2009, kdy trh poklesl o 27,5 %. Trh nových motocyklů v roce 2011 dosáhl hodnoty 16 667 kusů (pokles o 9,67 %). První odhad pro letošní rok zatím nenaznačuje oživení trhu, očekává se spíše stagnace (na úrovni kolem 16 500 ks).

16 667

18 451

15 625

15 029

13 060

10 032

8 847

8 376

7 320

8 805

6 460

10 000

5 362

15 000

11 154

11 653

20 000

14 566

25 000

19 617

24 947

30 000

19 741

(do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)

27 222

Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)

5 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 4.2.5


202


Skladba trhu - motocykly a mopedy

11 784

11 635

16 551

18 356

19 596 14 836

116

95

145

267

2 794 3 606

5 000

3 134

10 000

8 519

15 000

22 671

20 000

19 267

25 000

7 548 4 605 1 270 7 535 8 095 819 6 501 5 459 784 7 592 5 459 435 8 412 5 841 457 9 575 7 621 366 12 694 4 901 293 14 273 8 265 246 14 783 7 142 295 15 330 9 583 230 19 387 13 113 283

24 664

30 000

26 955

35 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.6

4.2.4 Přípojná vozidla a traktory počet prvních registrací

PŘÍVĚSY A NÁVĚSY NOVÉ OJETÉ (z dovozu) CELKEM (nové + ojeté): podíl ojetých:

rok 2011 29 723 2 836

rok 2010 26 294 2 612

% 13,04% 8,58%

ks 3 429 224

32 559

28 906

12,64%

3 653

8,71%

9,04%

počet prvních registrací

TRAKTORY NOVÉ OJETÉ (z dovozu) CELKEM (nové + ojeté): podíl ojetých:

nárůst (-pokles)

-0,33%

nárůst (-pokles)

rok 2010 2 232 479

% 23,52% 27,14%

3 366

2 711

24,16%

18,09%

17,67%

rok 2011 2 757 609

ks 525 130

655

0,42%

Přípojná vozidla kat. O3 a O4 byla ekonomickou recesí 2008 – 2009 zasažena ze všech kategorií nejvíce. V roce 2009 trh oproti roku 2008 poklesl o výrazných 62,10 %. V roce 2010 na trhu nastalo velmi mírné oživení, které pokračovalo výrazněji i v roce 2011, když trh vzrostl oproti krizovému roku 2009 na hodnotu 4 646 prvně registrovaných nových vozidel (viz diagram č. 4.2.7). Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů), u kterých se v roce 2012 nepočítá s výraznějším růstem trhu. Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní, je v posledním diagramu 4.2.8 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy za osobní vozidla (kat. O1 a O2). Celkové údaje o prodejích se v této kategorii Soubor: APCR2011.DOC

203


pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů, působících na tuzemském trhu, nejsou kompletní.

Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4) 8 215

(do r. 2006 - prodeje, od r. 2007 první registrace) 9 000

6 702

8 000

4 646

5 568

3 033

4 487

3 927

3 510

2 540

2 074

2 252

1 799

1 408

1 252

2 000

1 279

3 000

2 105

4 000

2 917

5 000

3 502

6 000

4 666

7 000

1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

6 928

5 630

5 098

11 626

11 014

3 272

3 302

6 000

5 238

5 495

9 000

7 664

12 000

11 146

12 062

15 000

14 391

14 416

Diagram č. 4.2.7

3 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Diagram č. 4.2.8


204


4.3 Tuzemský trh - shrnutí Údaje za jednotlivé kategorie vozidel jsou uvedeny v kapitolách 4.2.1 a 4.2.2, souhrny za trh motorových vozidel, ostatních vozidel a všech silničních vozidel jsou pak v tabulce 4.3.1 Tabulka 4.3.1 počet prvních registrací

MOTOROVÁ VOZIDLA osobní+malá užitková + nákladní + autobusy + motocykly a mopedy + traktory

NOVÁ z toho traktory OJETÁ (z dovozu) z toho traktory

rok 2011 214 774 2 757 154 536 609

rok 2010 207 691 2 232 149 677 479

% 3,41% 23,52% 3,25% 27,14%

ks 7 083 525 4 859 130

CELKEM MOTOROVÁ:

369 310

357 368

3,34%

11 942

podíl ojetých:

41,84%

41,88%

všech kategorií

nárůst (-pokles)

ostatní + nezařaditelná

rok 2011 31 846 29 723 2 123 3 360 2 836 524

rok 2010 28 259 26 294 1 965 3 052 2 612 440

% 12,69% 13,04% 8,04% 10,09% 8,58% 19,09%

ks 3 587 3 429 158 308 224 84

CELKEM OSTATNÍ:

35 206

31 311

12,44%

3 895

podíl ojetých:

9,54%

9,75%

NOVÁ z toho:

přívěsy a návěsy

ostatní + nezařaditelná

+ nezařaditelná do uvedených kategorií + ostatní vozidla

-0,04%

počet prvních registrací

OSTATNÍ VOZIDLA přívěsy a návěsy

nárůst (-pokles)

OJETÁ (z dovozu) z toho: přívěsy a návěsy

počet prvních registrací rok 2010 rok 2011

CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA

-0,20% nárůst (-pokles) % ks

404 516

388 679

4,07%

15 837

246 620

235 950

4,52%

10 670

157 896

152 729

3,38%

5 167

39,03%

39,29%

z toho: NOVÁ OJETÁ (z dovozu) podíl ojetých:

-0,26%

Tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993, proto lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost a trendy. *************************************** Na internetových stránkách Sdružení automobilového průmyslu jsou základní údaje o prvních registracích nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně) zveřejňovány včetně odkazů na podrobné údaje na stránkách Svazu dovozců automobilů. Z dat soustředěných v sekretariátu AutoSAP je možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto materiálu. Při letošním zpracování jsme se na rozdíl od minulých let omezili jen na popsání základních trendů ukazujících na pravděpodobný vývoj v roce 2012. Detailnější data jsou samozřejmě k dispozici v sekretariátu AutoSAP pro případné zájemce (z řad pracovníků členské základny). Zpracoval: Ing.Šípek


205


5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Jednou z významných rolí AutoSAP je udržování a rozvoj kontaktů, spolupráce a součinnosti s relevantními tuzemskými a zahraničními organizacemi a institucemi. Jedná se o instituce státní správy i nevládní organizace obdobných zájmů, profesního nebo podnikatelského zaměření. Cílem je působit ve prospěch nejen členských firem AutoSAP, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku. V oblasti státní správy je rozhodující spolupráce s jednotlivými ministerstvy. Je logické, že úzké kontakty jsou rozvíjeny zejména s ministerstvy průmyslu a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR), na něž má automobilový průmysl přímou vazbu. Spolupráce probíhá v legislativní oblasti, v podpoře exportu, při účasti na zahraničních výstavách, v bezpečnosti silničního provozu apod. Z ostatních ministerstev spolupracuje AutoSAP hlavně s MŽP, MMŠT, MPSV a MF. Ministři, jejich náměstci a další zástupci uvedených ministerstev jsou zváni na zasedání Rady ředitelů, divizí a dalších orgánů AutoSAP. K řadě připravovaných novel zákonů a vyhlášek se tak mohou členové AutoSAP vyjádřit nejen v připomínkovém řízení, ale i přímo. V některých případech se členské firmy mohou podílet i na přípravě legislativy. Podobně probíhají kontakty s odpovídajícími nevládními organizacemi, partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. V kapitole 5.1 je uveden výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými AutoSAP v současné době spolupracuje. Je uvedena stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za AutoSAP v orgánech těchto organizací. V kapitole 5.2. je obdobným způsobem zpracována spolupráce se zahraničními subjekty.

5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) AutoSAP je reprezentant automobilového průmyslu, tedy jednoho z klíčových průmyslových odvětví České republiky. Proto patři k nejvýznamnějším členským subjektům SP ČR. V dubnu 2011 proběhly volby orgánů SP ČR a AutoSAP v nich personálně posílil účast svých zástupců. Kromě toho obě organizace v roce 2011 nově definovaly svá poslání, vize a strategické cíle. Jejich základní orientace je velmi podobná. Z těchto důvodů v roce 2011 spolupráce mezi AutoSAP a SP ČR ještě zintenzívněla. Jedná se zejména o využití synergických efektů v oblastech jako je vzájemná informovanost, koordinace postupů s jednotlivými členskými subjekty SP ČR a aktivní ovlivňování pozice SP ČR v oblastech legislativněprávní, pracovně-právní, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky, mediální atd. Z řad členů Rady ředitelů AutoSAP pracují ve statutárních orgánech: Ing. Pavel Juříček (viceprezident AutoSAP) - viceprezident SP ČR a člen Expertního týmu pro hospodářskou politiku SP ČR Ing. Martin Jahn (prezident AutoSAP) - člen představenstva SP ČR a předseda Expertního týmu pro hospodářskou politiku SP ČR Ing. Miroslav Dvořák (člen představenstva AutoSAP) - člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) - zástupce AutoSAP v Radě členů SP ČR Ing. Bohdan Wojnar (viceprezident AutoSAP) - člen grémia SP ČR Soubor: APCR2011.DOC

206


Ing. Jiří Dostál (Kovohutě Příbram nástupnická) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů Doc. Karel Chadt, CSc. (ŠKODA AUTO) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů Ing. Pavel Ešner (sekretariát AutoSAP) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů Ing. Zdeněk Novák (sekretariát AutoSAP) - člen Veletržního výboru SP ČR Ing. Dana Ďorďáková (ŠKODA AUTO) - členka Expertního týmu pro daně a pojištění Pavel Roman (Robert Bosch odbytová) - člen Expertního týmu pro média ---------------------------AutoSAP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové AutoSAP mohou používat označení člen SP ČR. Platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu AutoSAP.

5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Silná pozice AutoSAP v HK ČR je obdobná jako jeho pozice v SP ČR. AutoSAP je reprezentantem jednoho ze základních odvětví české ekonomiky. Z toho vyplývá jeho aktivita v rámci HK ČR i ovlivňování stanovisek HK ČR směrem k externímu prostředí. Jedná se zejména o prosazování společných zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, získávání obchodně - ekonomických informací a navazování obchodních kontaktů. Zvolenými zástupci AutoSAP v orgánech HK ČR jsou: Ing. Miroslav Dvořák, (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen představenstva AutoSAP), člen Představenstva HK ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP), člen Představenstva HK ČR ---------------------------AutoSAP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové AutoSAP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu AutoSAP. Za ty členy AutoSAP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen.

V krajských či okresních složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů členských firem AutoSAP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen institut „kontaktních firem AutoSAP“. V roce 2011 byly těmito kontaktními firmami: Kraj

„kontaktní firma AutoSAP“

Středočeský Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Pardubický Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Hl. město Praha

TPCA Czech, s.r.o. MAGNA EXTERIORS & INTERIORS (BOHEMIA) s.r.o.. KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s. WITTE Nejdek, spol. s r.o. KDYNIUM a.s. MOTOR JIKOV Group, a.s. --IVECO CZECH REPUBLIC a.s. MOTORPAL, a.s. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR --GUMOTEX, akciová společnost sekretariát AutoSAP


207


5.1.3 ASOCIACE KRAJŮ ČR Na základě „Memoranda o spolupráci“ probíhá spolupráce zejména v oblastech podpory vzdělávání v technických profesích, rozvíjení partnerských vztahů s průmyslovými firmami, podpory obnovy vozového parku a rozvoje dopravní infrastruktury a legislativy mající vliv na podnikatelské prostředí. Kontakt: Ing. Petr Hostek, ředitel kanceláře (www.asociacekraju.cz, tel. 236 003 481)

5.1.4 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS Tato obchodní komora se zaměřuje na rozvoj kontaktů se zeměmi Společenství nezávislých států (SNS). AutoSAP je jejím členem od roku 1998 a získává tak pro členskou základnu ekonomické a legislativní informace z uvedeného teritoria. Komora dále zajišťuje konzultace a marketingové služby, poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou podle potřeby předávány zejména členům AutoSAP. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal

5.1.5 CZECHINVEST Agentura CzechInvest, spadající pod MPO ČR, dlouhodobě patří k významným organizacím spolupracujícím s AutoSAP, protože automobilový průmysl ČR se v uplynulém období rozvíjel především díky zahraničním investicím. V současnosti CzechInvest kromě podpory zahraničních investic v ČR zajišťuje i podporu malých a středních podnikatelů, investice do oborů špičkových technologií a využití fondů EU. V souladu s uvedenými změnami aktivit této agentury probíhala i spolupráce s AutoSAP v roce 2011. Jednalo se například o spolupráci se zástupkyní agentury CzechInvest v rámci společného stánku AutoSAP na výstavě Equip Auto 2011 v Paříži nebo v rámci projektu Technologická platforma vozidla pro udržitelnou mobilitu. Kontaktní pracovníci za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák

5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) Dlouhodobá a úzká spolupráce AutoSAP a SDA vyplývá z řady prakticky totožných zájmů obou organizací v rámci automobilového oboru. Neustále probíhá intenzivní výměna informací a spolupráce při zpracovávání statistických údajů a při přípravě technické legislativy pro silniční vozidla. AutoSAP a SDA společně organizují ankety Auto a Motocykl roku v ČR. Zaštiťují mezinárodní výstavy automobilů a motocyklů v ČR. V roce 2011 probíhala intenzivní jednání s kluby motoristických novinářů o znovuzavedení jediné ankety Auto roku v ČR. Počátkem roku 2012 se podařilo vypracovat kompromisní návrh, který bude schvalován orgány zúčastněných organizací. Velmi efektivní bylo rovněž společné vystupování na veřejnosti či vůči sdělovacím prostředkům (např. společné tiskové zprávy týkající se ankety Auto roku 2011 a 2012 v ČR nebo výstav AUTOTEC a AUTOSALON Brno). Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 261 142 018)


208


5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA) Vzhledem k působení SISA v oblasti servisní techniky a dovozu součástí, dílů a příslušenství silničních vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu jsou vzájemné kontakty mezi AutoSAP a SISA podobné jako s SDA. Spolupráce je založena na společných opatřeních proti používání nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních dílů při opravách vozidel, oblast výstavnictví aj. Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, výkonný tajemník (tel.: 241 402 648)

5.1.8 RADA VLÁDY PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP) Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Cílem je podporovat zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy, Parlamentu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací i podnikatelských subjektů aktivních v této oblasti. Členové Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK

5.1.9 SVAZ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR) Rozsah a zaměření spolupráce AutoSAP se SAČR jsou velmi podobné vztahům se SISA. Vychází z obdobné oblasti působnosti SAČR a týká se např. situace ve spotřebě náhradních dílů, nároků na servisní a opravárenská zařízení a používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2011 pokračovala spolupráce v oblasti výstav, zejména při výstavě AUTOSALON Brno 2011. Členové správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK

5.1.10 ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací k problematikám společným pro členy AutoSAP a ČAPPO. Významné jsou např. kontakty na konferencích pořádaných oběma sdruženími u příležitosti brněnských automobilových výstav AUTOTEC a AUTOSALON. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák

5.1.11 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) ÚAMK, s.r.o. je řádným členem AutoSAP, z čehož vyplývá spolupráce s touto organizací. Je zaměřena na akce týkající se široké motoristické veřejnosti, sportu, bezpečnosti silničního provozu a propagace motorismu. V loňském roce pokračovala zejména spolupráce v oblasti bezpečnosti silničního provozu, v rámci Evropské charty bezpečnosti silničního provozu a příprava na zasedání automobilové federace FIA, jejímž pořadatelem v roce 2012 je ÚAMK a partnerem AutoSAP. ÚAMK pravidelně publikoval relevantní informace z uvedených oblastí ve Zpravodaji automobilového sdružení. Předseda představenstva ÚAMK je rovněž členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu (viz 5.1.8) a správní rady SAČR (viz 5.1.9).


209


5.1.12 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) ČAS je také členskou organizací AutoSAP. Spolupráce probíhá hlavně v oblasti odborných doprovodných programů (například konference AUTOSYMPO) při mezinárodních automobilových výstavách v Brně. Hlavní téma konference AUTOSYMPO 2011 bylo zřejmé z jejího názvu: „Vozidla na zemní plyn – alternativa pro blízkou budoucnost“. Dále se jedná o přednáškové cykly ČAS, kterých se jako přednášející i posluchači ve značné míře účastní odborníci z členských firem AutoSAP. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS

5.1.13 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Platformou pro spolupráci je odborná sekce Automobily sekce při ČSVTS jako součást České strojnické společnosti. Dlouhodobá spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák

5.1.14 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSTVÍ (ČTPS) Cílem ČTPS je podpora aktivit ve prospěch strojírenského průmyslu v České republice a odpovídajících aktivit vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních. Spolupráce s AutoSAP probíhá od roku 2008, kdy se stal členem ČTPS. Zástupci AutoSAP se zúčastňují výročních valných hromad, zasedání představenstva a dozorčí rady. V roce 2011 probíhala intenzivní spolupráce zejména v souvislosti s projektem AutoSAP Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu. Člen dozorčí rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP

5.1.15 NADACE BESIP Nadace BESIP má obdobný název a poslání jako Rada vlády pro BESIP (viz 5.1.8) – tedy zvyšování bezpečnosti silničního provozu v ČR. Na rozdíl od Rady vlády pro BESIP však uvedené poslání naplňuje ve spolupráci s veřejností a nestátními subjekty. AutoSAP se činnosti Nadace BESIP účastní od roku 2004. Člen správní rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP

5.1.16 AKREDITAČNÍ KOMISE PRO VYŠŠÍ ODBORNÉ VZDĚLÁVÁNÍ MŠMT Jedná se o orgán Ministerstva pro školství, mládež a tělovýchovu (MŠMT). Členy komise jmenuje ministr. V oblasti vyššího odborného vzdělání (VOV) posuzuje akreditaci vzdělávacích programů, předává věcně příslušnému odboru MŠMT svá stanoviska a posuzuje (eventuálně předkládá) návrhy, řešení a podněty k této problematice. Zástupci AutoSAP v roce 2011 byli Ing.Šípek, ředitel sekretariátu AutoSAP (do května 2011), Doc. Mgr.Ing. K. Chadt, CSc. a pan V. Petrov. Členové komise z řad AutoSAP (2012): Doc. Karel Chadt, CSc., předseda AK VOV, ŠKODA AUTO pan Vadim Petrov, TPCA Czech, člen Představenstva AutoSAP Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek

5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy, zabezpečované sekretariátem AutoSAP, je možno orientačně Soubor: APCR2011.DOC

210


rozdělit do těchto oblastí: 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6

Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu Vládní a polovládní organizace Obchodní komory Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR

5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2011 se jako každoročně realizovala řada operativních písemných či osobních kontaktů. Organizace AutoSAP byly průběžně informovány o všech pro ně zajímavých faktech, poptávkách, nabídkách, námětech na spolupráci atd., podle povahy informace buď jednotlivě či hromadně. 5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát AutoSAP byl v pravidelném kontaktu s více než 40 partnerskými sdruženími z celého světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními sdruženími existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se soustřeďuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při působení na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na akcích organizovaných AutoSAP apod.) a na kooperaci v propagaci včetně výstavnictví. ZAP SR Slovenské “Združenie automobilového priemyslu“ (ZAP SR), nyní „Zväz automobilového priemyslu“, má ve vztahu k AutoSAP specifickou pozici mezi zahraničními asociacemi vzhledem k tradiční historické vazbě obou národních automobilových průmyslů. ZAP SR je se svojí členskou základnou kolektivním členem AutoSAP, představitelé ZAP SR jsou zastoupeni ve vrcholových orgánech AutoSAP. Spolupráce probíhá v podstatě ve všech oblastech, zejména ale na úseku informačním, zprostředkování mezinárodních kontaktů a ve výstavnictví. KONTAKTY S AUTOPRŮMYSLEM ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY SNS / Rusko Smluvním partnerem AutoSAP je již od roku 1993 AVTOSELCHOZMAŠHOLDING (ASM), který dříve sdružoval většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky Společenství nezávislých států (SNS) a později se přeměnil na nejvýznamnější informační, analytickou a konzultantskou organizaci ve výše zmíněných odvětvích v SNS. Spolupráce spočívá především ve výměně informací. Z internetových stránek AutoSAP je možno se přímo propojit na internetové stránky ASM. AutoSAP spolupracuje podobným způsobem také s relativně novou asociací ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA), která převzala většinu členské základny ASM a též s asociací výrobců automobilových komponentů NAPAK. Ve vztahu k SNS se využívají také informace získané díky členství AutoSAP v Komoře pro hospodářské styky se SNS. V březnu 2002 byla v rámci AutoSAP ustavena i Pracovní skupina pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). Vzhledem k tomu, že firmy v těchto zemích i v ČR Soubor: APCR2011.DOC

211


v posledních letech preferují přímá bilaterální jednání a nenavrhují žádné náměty k řešení z úrovně PSRF, je tato PS v klidovém režimu. V případě zájmu může být její činnost obnovena. MAĎARSKO Smluvním partnerem AutoSAP je od roku 1999 Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ). Spolupráce pokračuje zejména v oblasti výměny informací. Dále existuje spolupráce i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), přidruženým členem ACEA. POLSKO V roce 2006 se hlavním polským partnerem AutoSAP stala Polská asociace automobilového průmyslu (PZPM - Polski Zwiazek Przemyslu Motoryzacyjnego). Vznikla přejmenováním organizace Sdružení automobilového průmyslu (SOIS Zwiazek Motoryzacyjny), která se roku 2003 transformovala z původní importérské asociace SOIS a stala se přidruženým členem ACEA v roce 2004. PZPM zahrnuje kromě dovozců také výrobce. Další spolupracující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba Motoryzacji). Jako odvětvová hospodářská komora sdružuje firmy z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. S AutoSAP si vyměňuje informace včetně publikací. Občasné kontakty se realizují i se Sdružením zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive Producers and Importers) je společným představitelem jak rumunské výroby tak obchodu a je i členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). S AutoSAP probíhá pravidelná výměna informací, zvláště statistických. Další sdružení výrobců automobilů a dílů, přidružený člen ACEA, je ACAROM. Přímé kontakty s AutoSAP se zatím realizovaly během příslušných jednání Styčného výboru ACEA. SLOVINSKO Poměrně nejvíce kontaktů má AutoSAP s novějším slovinským uskupením nazvaným Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (ACS Automotive Cluster of Slovenia / GIZ - Slovenski avtomobilski grozd). ACS udržuje přímé kontakty také s Moravskoslezským automobilovým klastrem. Dále ve Slovinsku existuje Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile Manufacturers and Authorised Importers), přidružený člen ACEA. Občasná výměna informací probíhala dříve i s asociací nazývanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV), ale tato asociace již údajně zanikla. CHORVATSKO Občasná výměna informací probíhá se Sdružením dovozců a distributorů vozidel (CACID - Croatian Association of Car Importers and Distributors), přidruženým členem OICA, které působí při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi existuje Asociace výrobců automobilů a jejich autorizovaných zástupců (ACM - Association of Car Manufacturers and their Authorized Representatives Soubor: APCR2011.DOC

212


for Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé kontakty s AutoSAP se zatím uskutečňovaly zejména během příslušných jednání Styčného výboru ACEA. 5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU AutoSAP byl v roce 2011 a je i v současnosti členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, ACEM, ODETTE) a členem národní asociace SEMA USA. OICA (od 1. 1. 1993) Je celosvětově působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti automobilového průmyslu. Přínosem vyplývajícím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA je přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto oblastí (důsledkem je například zařazování autosalónů pořádaných AutoSAP ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav - v roce 2011 to byl AUTOSALON Brno). Příslušní zástupci AutoSAP se v roce 2011 zúčastnili zasedání Výstavního výboru OICA v Ženevě. Zástupci AutoSAP v OICA (2011): Valné shromáždění - prezident AutoSAP / J. Štefl (sekretariát AutoSAP) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát AutoSAP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV SÜD Czech)

ACEA (od 10. 7. 2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Europeens dÁutomobiles / European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které je ve stálém kontaktu s příslušnými institucemi EU. AutoSAP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU, protože řádnými členy ACEA mohou být pouze výrobci automobilů. Administrativně rozsáhlá spolupráce probíhá například ve formě přípravy a výměny různých materiálů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická a dopravní legislativa, životní prostředí). V roce 2011 se stálý delegát AutoSAP zúčastnil plánovaných zasedání Styčného výboru ACEA v únoru v Bruselu a v září v Amsterdamu. Zástupci AutoSAP v ACEA (2011): Vrcholové akce - prezident AutoSAP / Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP) Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)

ACEM (od 1. 1. 2006, ofic. 24. 3. 2006) Sdružení evropských výrobců motocyklů, člen Světového sdružení výrobců motocyklů IMMA. Přínosy jsou obdobné jako u ACEA, ale v oblasti motocyklů. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu IMMA a ACEM bylo rozhodnuto změnit členství AutoSAP z IMMA na ACEM s účinností od 1.1.2006. Přijetí bylo oficiálně schváleno Valným shromážděním ACEM Soubor: APCR2011.DOC

213


v Birminghamu 24.3.2006. Na základě členství AutoSAP v ACEM byly do Výstavního kalendáře ACEM zařazeny výstavy MOTOSALON 2011 Praha a MOTOSALON 2012 Brno. V roce 2011 se zástupce AutoSAP řádného Valného shromáždění ACEM v březnu v Oxfordu (UK) ani mimořádného Valného shromáždění v prosinci v Bruselu nezúčastnil. Zástupci AutoSAP v ACEM (2011): Valné shromáždění - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce AutoSAP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce AutoSAP (sekretariát AutoSAP)

ODETTE (od 1.1.1994) Evropská organizace, která koordinuje zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR bylo v roce 2011 aktivně zapojeno 12 českých podniků včetně AutoSAP. Zástupci AutoSAP v ODETTE (2011): Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát AutoSAP)

SEMA USA (od 1.1.1994) Není to sice mezinárodní asociace, uvádíme ji ale pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je AutoSAP členem. Zabývá se aftermarketem ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce umožňuje i propagaci členů AutoSAP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně. Kontakt a informace: Ing. S. Doležal, sekretariát AutoSAP

5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například AUSTRADE (Austrálie), BTI a BL (Anglie), UBIFRANCE (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská republika). Řada těchto agentur působí v podstatě jako obchodní úseky velvyslanectví příslušných zemí. Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se realizují většinou zprostředkovaně přes příslušné české oficiální orgány. K akcím spadajícím do této oblasti je možno zařadit například: - jednání nového australského vládního zmocněnce pro automobilový průmysl pana Conomose v sekretariátu AutoSAP v červenci 2011, - spolupráci australské vládní agentury AUSTRADE (fakticky suplující činnost australského obchodního oddělení v Praze) s agenturou CzechInvest, MZV ČR a AutoSAP při přípravě další akce ze seriálu Technology Days uskutečněné v červenci 2011 v Melbourne v rámci Australian Automotive Week 2011. V průběhu akce proběhla řada seminářů, exkurzí, jednání ap. za účasti některých členů AutoSAP. - setkání s delegaci University of Florida v květnu 2011 v rámci jejího pobytu v ČR koordinované se Sdružením pro zahraniční investice (AFI), na kterém byla Soubor: APCR2011.DOC

214


provedena prezentace AutoSAP. - jednání s kanadskou polovládní agenturou Export Development Canada (EDC) v říjnu 2011, která se zabývá podporou a financováním exportu i mezinárodní spolupráce. 5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY, SVAZY PRŮMYSLU Spolupráce probíhá buď formou přímých kontaktů se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) a průmyslovými svazy nebo prostřednictvím Hospodářské komory České republiky (HKČR) a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR). V roce 2011 byla nejaktivnější teritoria (v abecedním pořadí): Čína, Francie, Německo. K akcím spadajícím do této oblasti je možno zařadit například: - setkání s delegací svazu dopravců CMTR Bamako (Mali) na SPČR v dubnu 2011, při kterém byla provedena prezentace AutoSAP - jednání s organizací Macro Euro-China Entrepreneurs Club (MECEC), která se zaměřuje na podporu spolupráce mezi čínskými firmami a firmami EU. Výsledkem byla například letošní mise firem provincie Jiling do ČR uskutečněná v březnu 2012 a setkání mezi českými partnery a firmami provincie Jiling zorganizované MECEC a Hospodářskou komorou hl. m. Prahy za účasti AutoSAP v květnu 2012. - setkání s delegací čínské provincie Jiangsu v listopadu 2011 zorganizované agenturou SHIS, při kterém byla provedena prezentace AutoSAP 5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Tyto úřady jsou zásobovány aktuálními informacemi o výrobním programu a potenciálu členských organizací AutoSAP. Nezastupitelnou úlohu v této činnosti hrají propagační materiály AutoSAP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.), které v tištěné či elektronické podobě pronikají již i do nejvzdálenějších koutů světa. Ze zastupitelských úřadů jsou velmi aktivní například dále uvedené (dle teritorií v abecedním pořádku): - v ČR: Austrálie (konzulát), Čína, Francie, Kanada, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Srbsko, USA, Velká Británie - v zahraničí: Belgie, Čína, Egypt, Estonsko, Francie, Itálie, Japonsko, Litva, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rusko K dobré spolupráci s českými diplomaty v zahraničí přispívají také informační schůzky s nominovanými obchodními rady před jejich výjezdem do ciziny. V roce 2011 šlo například o následující teritoria (v abecedním pořadí): Alžírsko (vč. Mali), Tunisko. K akcím spadajícím do aktivit obchodních sekcí je možno zařadit například: - vystoupení obchodního rady RF v ČR p. Turova na téma „Strategie rozvoje automobilového průmyslu Ruské federace a možnosti založení společných podniků na území zvláštních ekonomických zón RF“ na konferenci „Očekávaný vývoj odvětví automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě“ v říjnu 2011 v Brně - vystoupení obchodního rady RS v ČR p. Markoviče na téma „Srbský automobilový průmysl a investiční možnosti“ na semináři o možnostech zahraničního exportu, spolupráce a investic v červnu 2011 při Autosalonu Brno - seminář uspořádaný ve spolupráci s obchodním oddělením rakouského velvyslanectví v červnu 2011 v hotelu Jalta v Praze pro 30 člennou delegaci Soubor: APCR2011.DOC

215


rakouských podnikatelů z oblasti automobilového průmyslu. AutoSAP zde prezentoval český autoprůmysl s důrazem na strategii nákupu českých výrobců vozidel. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl

5.3 SHRNUTÍ Rozsah kontaktů a tuzemských i mezinárodních aktivit AutoSAP je značný. Proto výše uvedený přehled zapojení a spolupráce s tuzemskými a mezinárodními organizacemi nemohl postihnout tuto problematiku do detailu. Zaměřil se jen na spolupráci a kontakty s nejvýznamnějšími subjekty, které profesně či podnikatelsky souvisejí s předmětem činnosti AutoSAP. Základní strategií v přístupu AutoSAP ke spolupráci s těmito subjekty je maximální aktivita s cílem působit tak jednoznačně ve prospěch AutoSAP a jeho členské základny. Přitom jsou však plně respektovány individuální zájmy jednotlivých členů. V rámci mezinárodních vztahů je jednoznačný trend prosazovat nejen zájmy členských firem a českého autoprůmyslu, ale stále více rovněž zájmy evropského automobilového průmyslu jako celku a to jak uvnitř struktur EU, tak i proti globální – neevropské konkurenci. Zde se jednoznačně české národní zájmy úzce prolínají se zájmy automobilového oboru v celoevropském rámci. Z toho pak plyne pozice AutoSAP nejen jako představitele autoprůmyslu českého, ale i jako významného a respektovaného hráče v autoprůmyslu celoevropském. Záměrem kapitoly 5. není jen poskytnout přehled kontaktů a spolupráce AutoSAP s organizacemi a institucemi v ČR a v zahraničí. Cílem je především nabídnout praktické a konkrétní využití zmíněných aktivit a kontaktů ve prospěch podnikatelské činnosti členské základny, zejména nových členů. Zpracoval: Ing. Kyncl

Svaz průmyslu a dopravy ČR www.spcr.cz

Hospodářská komora ČR www.komora.cz

Mezinárodní organizace výrobců automobilů (Organisation Internationale des Constructeurs dÁutomobiles) (International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers) www.oica.net

Asociace evropských automobilových výrobců (Association des Constructeurs Européens dÁutomobiles) (European Automobile Manufacturers Association) www.acea.be


216


Asociace evropských výrobců motocyklů (Association des Constructeurs Européens de Motocycles) www.acem.eu

Organizace pro elektronickou výměnu dat v autoprůmyslu (Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe) www.odette.cz, www.odette.org

Svaz dovozců automobilů

Ministerstvo dopravy ČR – BESIP

Asociace krajů České republiky


217

www.sda-cia.cz

www.ibesip.cz

www.asociacekraju.cz


6. Problematika řešená v rámci AutoSAP Základní zaměření řešené problematiky Sdružení automobilového průmyslu je dáno definicí úkolů a činností, které byly aktualizovány, prezentovány a schváleny Představenstvem a Radou ředitelů AutoSAP postupně od roku 2001 až do roku 2012. Rada ředitelů na svém 79. zasedání dne 1. března 2012 doporučila na základě proběhlých workshopů jejich transformaci do nových samostatných oblastí, které jsou pak dále definovány jako „Směry hlavních činností AutoSAP“. Nově formulované členění je následující: 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy 2. Legislativa a životní prostředí 3. Rozvoj vzdělávání 4. Vnitřní a vnější komunikace 5. Automobilové a motocyklové výstavy Uvedený obsah není uzavřený a umožňuje aktualizaci podle potřeb členské základny. Praxe ukazuje, že „Směry hlavních činností“ mají logickou skladbu a nadčasový charakter a jejich koncepce vychází z poslání Sdružení automobilového průmyslu, které lze charakterizovat tak, že AutoSAP: - aktivně se podílí na vytváření optimálních podmínek pro trvale udržitelnou konkurenceschopnost a rozvoj českého automobilového průmyslu; - poskytuje svým členům potřebné služby a zastupuje jejich oprávněné zájmy v národním i mezinárodním měřítku. V rámci tohoto poslání Sdružení automobilového průmyslu: - prosazuje zájmy automobilového průmyslu v tuzemsku i zahraničí na všech dostupných úrovních; - rozvíjí, podporuje a zdokonaluje vzájemnou spolupráci a výměnu informací mezi členy; - poskytuje svým členům informační servis z oblasti podnikání, legislativy a automobilového průmyslu; - prezentuje automobilový průmysl jako technicky, výrobně, obchodně a ekonomicky provázaný celek; - přispívá k rozvoji mezinárodní spolupráce s národními i nadnárodními sdruženími a svazy obdobného zaměření v ostatních zemích; - navazuje vzájemně výhodné kontakty, spolupráci a výměnu informací s tuzemskými i zahraničními partnery mimo Sdružení automobilového průmyslu. Na základě uvedeného poslání pak lze definovat A. Základní hodnoty 1) prioritní orientace na členskou základnu a její potřeby 2) otevřenost a spolupráce na všech úrovních 3) vysoká odbornost, důvěryhodnost a spolehlivost 4) tvorba společných názorů a stanovisek 5) apolitičnost B. Hlavní úkoly v jednotlivých hlavních směrech 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy - aktivně ovlivňovat hospodářskou politiku ČR a rozhodovací procesy v EU tak, aby přispívaly k rozvoji tuzemského automobilového průmyslu Soubor: APCR2011.DOC

218


- podporovat na všech úrovních rozvoj výzkumně vývojové základny a aplikaci výsledků do praxe - rozvíjet vzájemně prospěšné zaměstnavatelské vztahy a vazby v rámci automobilového průmyslu 2. Rozvoj vzdělávání - spolupodílet se na rozvoji odborného technického vzdělávání a zabezpečení kvalifikovaných lidských zdrojů 3. Legislativa a životní prostředí - zvýšit vliv na formování podnikatelského prostředí a tvorbu legislativy mající dopady na automobilový průmysl a podnikání - budování nezastupitelné pozice sdružení v legislativních orgánech ČR, nadoborových i nadnárodních organizacích 4. Vnitřní a vnější komunikace - poskytování a vzájemné sdílení kvalitních a unikátních informací, které podporují aktivity členů a budují prestiž autoprůmyslu ČR - zlepšení spolupráce a toků informací mezi finálními výrobci a dodavateli, jakož i informovanosti o významu a perspektivách autoprůmyslu ČR 5. Automobilové a motocyklové výstavy - napomáhat propagaci obchodních zájmů členů sdružení Do celkové koncepce činnosti zapadá i řešení operativních úkolů. V souvislosti s nově zvoleným Představenstvem byla rozdělena mezi jednotlivé členy zodpovědnost za jednotlivé oblasti a ustaveny „řídící týmy“ pro konkrétní problematiky (uveden vedoucí týmu a jeho členové): 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy: Ing.Juříček (Ing.Dvořák, Ing.Glogar, Ing.Pachovský, Ing.Štefka, Ing.Šípek; sekretariát: Ing.Novák)

2. Legislativa a životní prostředí: Ing.Ryšavý (Ing.Čapka, Ing.Dvořák, Ing.Wojnar; sekretariát: Ing.Novák)

Ing.Pachovský,

V.Petrov,

Ing.Šípek,

3. Rozvoj vzdělávání: Ing.Wojnar (Ing.Glogar, Ing.Juříček, V.Petrov, Ing.Volák; sekretariát: Ing. Ešner) 4. Vnitřní a vnější komunikace: Ing.Jahn (V.Petrov, Ing.Čapka, Ing.Šípek; sekretariát: Ing.Kyncl)

5. Automobilové a motocyklové výstavy: Ing.Šípek (Ing.Ryšavý, Ing.Štefka, Ing.Wojnar; sekretariát: Ing.Kyncl, J.Štefl)

Přes skutečnost, že jsou důležité body uvedených „Směrů hlavních činností“ pravidelně projednávány Radou ředitelů AutoSAP, považujeme za významné se o některých činnostech zmínit v tomto souhrnném materiálu.

6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.1.1 Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy. A. Hospodářská politika Pro rozvoj jednotlivých odvětví průmyslu a obchodu je nezbytnou podmínkou znalost celkové koncepce rozvoje národního hospodářství, jejíž sestavení je plně v kompetenci vlády. Jejím cílem je stanovení určitých priorit postupu vlády v jednotlivých daných oblastech. Koncepce by sice měla respektovat evropský prostor, ale na druhé straně by Soubor: APCR2011.DOC

219


neměla vytvářet mnohdy i umělé znevýhodňování jednotlivých výrobních odvětví či druhů obchodu. Současný stav je charakterizován obtížným převáděním potřeb podnikatelské sféry do legislativní oblasti, v řadě případů jsou přijímány kompromisní návrhy ovlivněné více jejich politickou průchodností, než vlastním přínosem pro podnikatelskou sféru. V rámci Sdružení automobilového průmyslu byla přijata nová filozofie a stanoveny priority pro další období činnosti AutoSAP v oblasti hospodářské politiky. Za významný příspěvek pro řešení problémů automobilového průmyslu je možné považovat pokračování činnosti pracovní skupiny MPO pro automobilový průmysl na úrovni náměstka ministra a představitelů AutoSAP, jeho firem a Svazu dovozců automobilů. Úkolem této skupiny je prosazování odpovídajících a reálných opatření na podporu výroby a obchodu v oboru automobilového průmyslu. Po transformaci pracovní skupiny v roce 2010 na mezirezortní expertní skupinu pro obnovu vozového parku byl zpracován materiál „Návrh opatření na zlepšení struktury vozového parku v České republice“, který proběhl mezirezortním připomínkovým řízením a po dopracování a vypořádání připomínek byl projednán ve vládě ČR. Přijaté usnesení vlády č. 819 z 9.11.2011 uložilo konkrétní úkoly MŽP, MPO a MD ČR. Na jejich plnění se členové pracovní skupiny a sekretariátu AutoSAP podílejí. Oblast výzkumu a vývoje (VaV) patří mezi další významné součásti hospodářské politiky. Jednou z forem, jak podpořit inovační podnikání, je zpracování a předložení projektů VaV v rámci řady programů ať už národních, nebo na úrovni EU. Jako příklad iniciativy firem v této oblasti je možné uvést projekty v programu TIP, který je v gesci MPO. Z projektů, které předložily firmy AutoSAP na MPO ČR pro zahájení řešení v roce 2012, byly v rámci programu TIP schváleny projekty firem: JAWA Moto spol. s r.o. (Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200) IDIADA CZ a.s. (Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením) Continental Automotive Czech Republic s.r.o. (Vize budoucnosti — Helický paprsek) B. Zaměstnavatelské vztahy Sdružení automobilového průmyslu pokračovalo ve spolupráci s Odborovým svazem KOVO. Spolupráce byla podpořena vzájemnou účastí představitelů Odborového svazu KOVO a AutoSAP na valných hromadách. V řadě oblastí dochází ke sbližování stanovisek a jako příklad je možné uvést společný pozitivní názor na důležitost a význam technického vzdělávání pro další rozvoj automobilového průmyslu. V této souvislosti je doporučeno soustředit pozornost na oblast budoucích vzdělávacích potřeb a stanovení průmyslové politiky. Podle vyjádření obou stran je možné současné vztahy hodnotit jako korektní, jejich výsledkem byl podpis další dohody o spolupráci s OS KOVO v lednu letošního roku. 6.1.2 Legislativa a životní prostředí A. Legislativa Sdružení automobilového průmyslu je aktivním partnerem jak při formulaci změn řady zákonů, tak i při tvorbě jednotlivých legislativních záměrů. V uplynulém období bylo ze strany AutoSAP připomínkováno tímto způsobem několik rezortních podkladů a novel zákonů se zaměřením na: -

pracovní právo (Zákoník práce, konta pracovní doby, „kurzarbeit“) obnova vozového parku (Usnesení vlády ČR č. 819) přijetí připomínek k Dlouhodobému záměru rozvoje vzdělávání v ČR novela zákona o odpadech, uzavření „Memoranda“ s MŽP


220


V řadě případů byly sekretariátem AutoSAP vypracovány připomínky, které sloužily jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK. Významná je v této souvislosti spolupráce s Asociací evropských výrobců automobilů ACEA, kde jsou v rámci koordinace společného postupu v řadě případů využívána i její stanoviska. Z hlediska dostupnosti jsou připomínky k uvedeným materiálům k dispozici v sekretariátu AutoSAP a budou poskytnuty na vyžádání. Jako další možná cesta pro členskou základnu umožňující seznámit se s návrhy zákonů, které jsou v probíhajícím připomínkovém řízení, je rubrika „UPOZORNĚNÍ“ na vstupní internetové stránce AutoSAP, kam byl umístěn odkaz „LEGISLATIVA K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ“. B. Životní prostředí Plnění legislativy v oblasti ochrany životního prostředí patří mezi další důležité priority výroby v odvětví automobilového průmyslu. Firmy Sdružení automobilového průmyslu mají zpracovaný systém opatření, který zabezpečuje sledování celého výrobního cyklu právě z pohledu ochrany životního prostředí. Plnění legislativy v této oblasti bývá jedním z kriterií uplatňovaným v rámci výběrového řízení na dodávky dílů. I to je jedním z důvodů rostoucího podílu firem, které mají provedenu certifikaci výroby podle norem řady ISO 14000. Pro příklad je možné uvést, že z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel jich získalo certifikát více jak 78 %. V rámci firem AutoSAP pak mělo v roce 2011 uděleno certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 95 firem, což představuje téměř 63 % členské základny. Další firmy AutoSAP se na certifikaci připravují. I v této oblasti zůstává řada problémů, na které je nutné průběžně reagovat a které byly zdůrazněny při jednání řídícího týmu pro legislativu a životní prostředí. Jedná se zejména o ekologickou likvidaci vozidel trvale vyřazených z provozu a následné vykazování jejich počtu, kdy přes smluvní partnery oficiálních dovozců a tuzemských výrobců vozidel prochází pouze zlomek z celkového počtu takto vyřazených vozidel. Další aktuální problematikou je např. novela zákona o ochraně ovzduší (konkrétně část související s nízkoemisními zónami), stacionárních zdrojů znečišťování, emisních povolenek atd. 6.1.3 Rozvoj vzdělávání ● Podpora technického vzdělávání - pokračovala činnost pracovní skupiny pro vzdělávání v technických oborech, kterou v současné době tvoří zástupci 13 firem AutoSAP. Činnost pracovní skupiny je úzce provázána s činností a programem řídícího týmu pro rozvoj vzdělávání, a společné definice strategických témat k řešení Identifikované problémy: 1) Kvalita absolventů a úroveň jejich znalostí a dovedností 2) Malá motivace mladých lidí studovat technické obory 3) Nedostatečné množství nových absolventů 4) Nevyhovující struktura absolventů a oborů 5) Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje oborů a technických škol 6) Malá motivace absolventů pracovat ve výrobní firmě 7) Nevyhovující legislativní rámec spolupráce firem a škol Navrhovaná opatření: A) Podpora vzdělávání - Zvýšit prestiž technických oborů Soubor: APCR2011.DOC

221


- Definování strategie rozvoje lidských zdrojů v jednotlivých krajích - Optimalizaci škol řešit podle potřeb trhu práce a podle uplatnitelnosti absolventů - Vzdělávání učitelů odborných předmětů - Systematicky hodnotit kvalitu vzdělávání - Zajištění materiálního vybavení škol B) Rozvoj spolupráce škol a zaměstnavatelů - Rozšíření spolupráce škol se zaměstnavateli - Podpořit udělování stipendií v nedostatkových oborech Strategická témata k řešení a náměty vzešlé z diskuze na Radě ředitelů dne 1. března 2012: Téma 1: Spolupráce se školami na zvyšování kvality studia a absolventů, rozvoj učitelů Zaměřit se na kvalitu - definice tzv. fakultní firmy: garance odborného a materiálně technického zázemí. Téma 2: Podpora jazykové vybavenosti a zvýšení jejich mobility Zkvalitnění výuky jazyků na všech úrovních vzdělání, praxe v cizojazyčném prostředí. Téma 3: Aktualizace učebních plánů a oborů Podpora kreativity studentů - zapojení studentů do zlepšovatelského hnutí. Téma 4: Strategické kvalitativní plánování Prosazovat nástroje na hodnocení kvality škol, podporovat úspěšné, jejichž absolventi nacházejí uplatnění na trhu práce. Téma 5: Aktivní mediální prezentace, komunikace s cílovými skupinami Realizované aktivity: Projekt a propagační kampaň Auta nás baví Realizuje AutoSAP společně s mediální agenturou EURO RSCG - hrazeno z vlastních prostředků, které jsou omezené. Propagace technických povolání zejména mezi žáky ZŠ s cílem zvýšení zájmu o studium technických oborů, internetový portál - nabídka škol, oborů, firem, aktuality, facebook, mediální a PR kampaň. Projekt IQ Industry Realizuje Vzdělávací agentura Kroměříž v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (gesce MŠMT). Spolupráce středních škol, firem a úřadů práce - vzdělávání pedagogů - semináře, stáže ve firmách, pilotní školy, smlouvy o spolupráci s MŠMT, MPSV a kraji. AutoSAP je partner projektu (bez finančního příspěvku), který má za cíl vytvářet nadstavbu ve formě jednotné odvětvové politiky rozvoje lidských zdrojů. Projekt NSP a NSK - Sektorová rada pro strojírenství Realizuje konsorcium SPČR, HKČR a Trexima - veřejná zakázka MPSV. Aktualizace národní soustavy kvalifikací a povolání - požadavky na vzdělávací systém a databázi povolání podle požadavků trhu práce se zapojením odborníků z firem, sektorové dohody. AutoSAP se svými zástupci výrazně podílí na práci sektorové rady strojírenství. Akreditační komise pro VOŠ a VŠ Realizátorem je MŠMT. Korekce nově vznikajících oborů vzdělávání, snaha o zvýšení podílu technických studijních oborů. AutoSAP má v komisích své zástupce. Soubor: APCR2011.DOC

222


Krajští gestoři pro oblast vzdělávání Vytvářejí odbornou a osobní záštitu v jednotlivých krajích pro podporu projektů v oblasti vzdělávání na krajské úrovni. Jejich partnery jsou průmyslové firmy, krajské orgány jako zřizovatelé škol, školy a úřady práce. Cílem práce gestorů a jejich partnerů je usilovat o optimalizaci nabídky vzdělávání v jednotlivých krajích a podílet se na spoluvytváření krajských strategií rozvoje lidských zdrojů. Významnou aktivitou je v současné době iniciování vzniku projektu „Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi“ Řešitelem projektu bude Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK) jako Individuální projekt národní (IPn). Partneři: SP ČR (svazy), Asociace krajů, OS KOVO Cíl: Vytvořit inovovaný systém a model odborného vzdělávání a pilotně jej ověřit v technických oborech. Obsah projektu: Ve vybraných středních školách ve spolupráci s vybranými firmami bude ověřena aplikace inovovaného systému odborného vzdělávání podle zkušeností a principů tzv. „learning by doing“. Důraz bude kladen na využití systémů odborného vzdělávání v zahraničí. Projektové aktivity: - Zpracování vstupních analytických materiálů o systémech odborného vzdělávání v zahraničí a stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR - Vytvoření modelů spolupráce škol a firem na základě převzatých nejefektivnějších prvků odborného vzdělávání ze zahraničí a pilotní ověření modelů spolupráce ve školách a firmách - Semináře a stáže pedagogických pracovníků škol u zaměstnavatelů, využití odborníků z praxe v procesu vzdělávání ve středních školách - Prezentace výstupů, návrh souboru opatření a doporučení pro zavedení legislativních změn Spolupráce s Asociací krajů V září 2011 proběhlo setkání představitelů AutoSAP s hejtmany na zasedání Asociace krajů v Třeboni. Byly prezentovány aktivity Sdružení automobilového průmyslu v oblasti vzdělávání, které je možné shrnout do následujících bodů: - systematicky hodnotit kvalitu vzdělávání - optimalizaci škol řešit podle uplatnitelnosti absolventů - rozšíření spolupráce škol se zaměstnavateli - podpořit udělování stipendií v nedostatkových oborech - zvýšit prestiž technických oborů Další spolupráce s Asociací krajů probíhá ve smyslu „Memoranda o spolupráci“. 6.1.4 Vnitřní a vnější komunikace Vnitřní komunikace je zaměřena na členské firmy AutoSAP. Jejím cílem je získávat a sdílet informace, které jsou relevantní z hlediska zájmů členů AutoSAP a informovat o aktivitách AutoSAP. Vnější komunikace je zaměřena na subjekty mimo AutoSAP. Cílem vnější komunikace je efektivně využívat nástroje (média, akce, prezentace, lobování aj.) pro posazování zájmů členů, budovat prestiž AutoSAP a zvyšovat povědomí odborné veřejnosti o aktivitách a postojích AutoSAP.


223


V roce 2011 využíval AutoSAP tyto nástroje vnitřní komunikace: -

Internet Zpravodaj automobilového sdružení Akce pro členskou základnu Přímé zasílání informací („direct mail“) Přímá osobní komunikace

Internetové stránky www.autosap.cz jsou jedním z hlavních nástrojů pro sdílení informací. Jsou zde uvedeny jak souhrnné materiály AutoSAP, jako jsou „Automobilový průmysl v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“, „Ročenka“, „Statistika“ a „Adresář“, tak i např. tiskové informace a stanoviska k aktuálním problémům řešeným v rámci AutoSAP. Statistické údaje tvoří další významnou složku internetových stránek. Jedná se o údaje s různou periodicitou zpracování. Jako příklad je možné uvést údaje o prvních registracích, výrobě a exportu vozidel, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd v automobilovém průmyslu. Jsou zde také uvedeny zápisy o obsahu a průběhu jednotlivých zasedání Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP, vybrané prezentace představitelů AutoSAP, upozornění na pořádané konference, semináře, zajímavé internetové stránky a další informace. Část informací určená pro firmy zapojené do činnosti AutoSAP je umístěna v rubrice „Jen pro členy“. Zpravodaj automobilového sdružení je dvouměsíčník, který obsahuje informace z členské základny AutoSAP, informace o světovém a evropském autoprůmyslu, informace o činnosti AutoSAP, přehled podnikového tisku apod. V roce 2011 obsahoval i pravidelný Informační bulletin technologické platformy TP VUM. Začátkem roku 2012 byla kromě změněného designu zavedena nová rubrika Právní servis. Nové schéma vydávání umožnilo distribuci přímo na zasedáních Rady ředitelů s cílem maximálně efektivně využít tento nástroj vnitřní komunikace. Kromě své interní funkce plní i funkci nástroje vnější komunikace. Je zasílán do redakcí významných deníků a odborných periodik a od ledna 2011 je v elektronické podobě umístěn na veřejně přístupných internetových stránkách www.autosap.cz. Akce pro členskou základnu zahrnovaly workshop exportních a investičních příležitostí v zahraničí 8. 6. 2011 v rámci Autosalonu Brno 2011, seminář Bezpečnost a ochrana zdraví v průmyslových podnicích 12. 10. 2011 a seminář Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob 9. 2. 2012. Účastníci oceňovali kvalitu jednotlivých přednášek, možnost neformální výměny zkušeností na dané téma a v neposlední řadě i možnost setkání a poznání odborných pracovníků zúčastněných firem. Přímé zasílání informací probíhá téměř výhradně elektronickou formou. Jedná se o aktuální informace například o vývoji trhů a výrobě vozidel v ČR a ve světě, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd v automobilovém průmyslu apod. Bezprostředně po jednání jsou zasílány zápisy ze zasedání Rady ředitelů, Představenstva, divizí a dalších orgánů AutoSAP. V roce 2011 bylo vydáno 12 čísel elektronického bulletinu AutoSAP info. Od března 2012 byl zcela přepracován a jeho periodicita se zdvojnásobila na 24 čísel ročně. Kromě statistických údajů, informací o zajímavých seminářích, konferencích a akcích nyní uvádí i novinky ze světového autoprůmyslu a z činnosti AutoSAP. Přímá osobní komunikace je významným prvkem v oblasti vnitřní komunikace. Odehrává se v rámci zasedání Rady ředitelů, Představenstva, divizí, pracovních týmů a dalších orgánů AutoSAP, ale také při neformálních setkáních. Jedná se o základní informační fórum členských firem, kde se vzájemnou diskusí stanoví další postup při Soubor: APCR2011.DOC

224


řešení řady problémů, které se týkají širokého spektra členů. Formou zápisu je o průběhu jednání informována celá členská základna. V oblasti vnější komunikace v roce 2011 využíval AutoSAP tyto nástroje: -

Komunikace s médii Lobbování Internet Publikace Akce Prvky vizuální identity

Komunikace s médii probíhala formou tiskových informací, rozhovorů, odpovědí na otázky, komentářů, tiskových informací a neformálních setkání. V roce 2011 sekretariát AutoSAP vydal 29 tiskových informací. Kromě nich bylo do tištěných i elektronických médií připraveno cca 30 článků, odpovědí na otázky a rozhovorů. Tiskové konference pořádá AutoSAP podle aktuální potřeby. Výroční tisková konference se uskutečnila na tiskovém dni v rámci Autosalonu Brno 2011. AutoSAP na ni prezentoval výsledky českého automobilového průmyslu a výsledky soutěže Podnik roku 2010. Spolupráci s médii zintenzivňuje účast pracovníka sekretariátu v redakční radě časopisu Podnikatel. Za významnou je možné považovat i smlouvu o mediální spolupráci s časopisem a serverem Automakers. AutoSAP udržuje korektní vztahy s Klubem motoristických novinářů a Klubem motoristických publicistů. Počátkem roku 2012 došlo k dalšímu zlepšení práce s médii. Byl připraven Mediální plán AutoSAP pro rok 2012, byla detailně aktualizována databáze novinářů, byli vytipováni VIP novináři pro exkluzivní spolupráci a změnil se vzhled a styl tiskových informací. Zpětnou vazbu externí komunikace sleduje sekretariát AutoSAP pomocí vlastního monitoringu tisku a ohlasů („pokrytí“) AutoSAP v médiích. Lobbování za zájmy firem AutoSAP a jeho členů u příslušných státních a jiných orgánů a institucí je významnou složkou vnější komunikace. Podklady jsou připravovány sekretariátem AutoSAP ve spolupráci se zainteresovanými firmami. Celá tato oblast činností je průběžně aktualizována podle požadavků členské základny AutoSAP. Internet jako nástroj vnější komunikace v roce 2011 zahrnoval kromě internetových stránek www.autosap.cz (podrobnosti viz výše) také portál www.autanasbavi.cz. Tento portál provozuje AutoSAP a byl založen s cílem zvyšovat prestiž technických povolání, zejména v autoprůmyslu a přilákat žáky ZŠ ke studiu na středních technických školách. Počátkem roku 2012 byl výrazně modifikován a byla změněna jeho grafická podoba. To jej výrazně zatraktivnilo pro cílovou skupinu mladých potenciálních zájemců o studium na technických středních školách. Nové uspořádání rovněž umožňuje operativnější aktualizaci. Publikace vydává AutoSAP v tištěné podobě již jen dvě – Ročenku a Zpravodaj automobilového sdružení. Exkluzivní Ročenka slouží jako materiál o českém automobilovém průmyslu, informuje o AutoSAP a prezentuje jeho členské firmy. Je využívána na výstavách a dalších akcích pro zájemce o spolupráci s AutoSAP a jeho členskými firmami. Zpravodaj automobilového sdružení je (jak již bylo uvedeno výše) nástrojem pro vnitřní komunikaci. Je však také zasílán do redakcí významných deníků a odborných periodik. V elektronické podobě je k dispozici na veřejně přístupných internetových stránkách www.autosap.cz. Z elektronicky zpracovaných interních publikací („Automobilový průmysl v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“, Soubor: APCR2011.DOC

225


„Statistika“ a „Adresář“) se pro vnější komunikaci používají relevantní části podle charakteru požadavku externího partnera. Akce s participací AutoSAP se intenzivně využívají pro vytváření pozitivního obrazu AutoSAP. V roce 2011 se jednalo například o odborné konference AutoSympo v rámci Autosalonu Brno 2011 a Očekávaný vývoj autoprůmyslu v České republice a střední Evropě. Mediálně velmi intenzivní výstupy přinesly akce konané v souvislosti s anketou Auto roku a Dodavatel pro Auto roku v ČR. Důležité byly rovněž aktivity na výstavách Autosalon Brno 2011, Motosalon Praha 2011 a Equip Auto Paříž 2011. V roce 2012 zahájil AutoSAP ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením aktivity v oblasti společenské odpovědnosti. Rovněž tyto aktivity jsou silně medializovány a slouží tak jako úspěšný nástroj vnější komunikace AutoSAP. Prvky vizuální identity vycházejí ze zpracovaného Manuálu jednotného vizuálního stylu AutoSAP. V roce 2011 postupně docházelo k jeho praktickému zavádění, aby veškeré materiály a dokumenty byly připravovány podle jeho zásad. V červenci 2011 Úřad pro průmyslové vlastnictví zaregistroval anglickou verzi nového logotypu AutoSAP. Proces registrace české verze dosud nebyl uzavřen. V počátku roku 2012 byl inovován vzhled a styl tiskových informací, prezentací a dalších prvků v souladu s Manuálem jednotného stylu i se zásadami moderní komunikace (jednoduchost, dynamičnost, srozumitelnost). 6.1.5 Automobilové a motocyklové výstavy AutoSAP se i v roce 2011 angažoval v oblasti automobilových a motocyklových výstav. Tyto aktivity měly a mají dva cíle. Zaprvé prostřednictvím výstavní činnosti a aktivit na výstavách propagovat činnost AutoSAP a firem českého automobilového průmyslu. Zadruhé podporovat výstavní aktivity členských firem AutoSAP v tuzemsku i v zahraničí. Kalendář výstav s automobilovou tematikou, který je každoročně zpracováván sekretariátem AutoSAP, usnadňuje členské základně firem AutoSAP orientaci mezi jednotlivými výstavními akcemi. Jeho obsahem je přehled jak nejvýznamnějších světových výstav, tak i akcí konaných v tuzemsku. Tuzemské výstavy zahrnuly Autosalon Brno 2011 a Motosalon 2011. Na obou těchto výstavách AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s Veletrhy Brno a.s. Spolupráce je smluvně podpořena formou Rámcové smlouvy platné do roku 2012. AutoSAP i Veletrhy Brno a.s. v ní deklarují společný zájem na přípravě a organizaci významných veletrhů a výstav s automobilní tématikou. AutoSAP se kromě propagační činnosti ve smlouvě zavazuje, že zajistí zařazení předmětných výstav do mezinárodních kalendářů organizací OICA resp. ACEM. Náročná jednání o udržení světové priority automobilových výstav v Brně byla úspěšná a obě výše uvedené výstavy byly do kalendářů OICA a ACEM zařazeny. Na Autosalonu Brno 2011 AutoSAP kromě vlastní prezentace zajistil společný stánek členských firem. Rovněž AutoSAP zpracoval a MPO odsouhlasilo projekt, který finančně podpořil účast členských firem na společném stánku AutoSAP. V rámci Autosalonu Brno 2011 mimo expoziční činnosti proběhla řada dalších akcí. Jednalo se o výroční tiskovou konferenci, konferenci AutoSympo, Workshop exportních a investičních příležitostí, zasedání Rady ředitelů, Představenstva, redakční rady Zpravodaje automobilového sdružení atd. Kritickým místem spolupráce s Veletrhy Brno je klesající počet vystavovatelů a velikost objednané plochy firmami AutoSAP. Zahraniční výstavy se AutoSAP podle zájmu a požadavků členských firem snaží prosadit do akcí s podporou MPO ČR. Většinou se jedná o finanční podporu Soubor: APCR2011.DOC

226


vystavovatelů na společných stáncích v rámci expozice ČR. Podle charakteru a kategorie výstavy se jedná o společný stánek organizovaný MPO nebo AutoSAP. V roce 2011 AutoSAP zajistil podporu MPO na společnou účast firem autoprůmyslu na výstavě EQUIP AUTO v Paříži. Na této výstavě měl svůj informační stánek AutoSAP a podával na něm informace o českém automobilovém průmyslu a jeho členských firmách, které na expozici nebyly přítomny. Pro rok 2012 AutoSAP zajistil podporu MPO pro výstavu Automechanika ve Frankfurtu. Účast AutoSAP ve výborech a komisích na nejrůznějších úrovních je nedílnou součástí činnosti AutoSAP v oblasti výstavnictví. Kromě interní Výstavní komise AutoSAP jeho zástupci v roce 2011 aktivně pracovali ve Veletržním výboru Autotecu a Autosalonu Brno. Zde AutoSAP jako spoluorganizátor významně ovlivňoval charakter a organizace uvedených výstav. Práce ve Veletržním výboru SPČR a v Hodnotící komisi MPO se zaměřovala především na podporu členských firem AutoSAP včetně zajištění co nejvýhodnějších podmínek na tuzemských výstavách a na zajištění finanční podpory na zahraničních výstavách. Ve Veletržním výboru světové asociace automobilových výrobců OICA se podařilo zajistit zařazení veletrhů Autotec a Autosalon Brno do prestižního výstavního kalendáře světových autosalonů. 6.1.6 Projekty s participací AutoSAP Vlastní projekty Mimo již výše zmíněný portál s názvem „Auta nás baví“ je AutoSAP nositelem těchto 2 projektů: - projekt „AutoAdapt“ - zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt byl MPSV schválen v prosinci roku 2010. Do projektu je zapojeno 19 firem AutoSAP. V rámci projektu by mělo být proškoleno více než 3 235 zaměstnanců. Rozpočet projektu je 41 820 389 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Doba trvání projektu je v období 2011 - 2013. Do současné doby bylo realizováno v rámci projektu 198 kurzů a proškoleno 2 346 pracovníků firem AutoSAP . - Projekt „Technologická platforma – Vozidla pro udržitelnou mobilitu“, jehož cílem je vypracování základního směru a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci odvětví automobilového průmyslu. Projekt schválený v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) o celkových nákladech 5,6 mil. Kč a době trvání 3 roky je realizován od června 2010. V průběhu roku 2011 byla zpracována Strategická výzkumná agenda – materiál stanovující hlavní směry výzkumu a vývoje odvětví automobilového průmyslu pro období cca 20 let, který je v současné době rozpracováván do Implementačního akčního plánu. O průběhu a stavu řešení projektů je členská základna pravidelně informována na zasedáních Rady ředitelů. Projekty s účastí AutoSAP AutoSAP je hlavním partnerem projektu „IQ Industry“ a dále je různou formou zapojen do projektů: - „Česká technologická platforma strojírenství“ (ČTPS), jejímž úkolem je podpora aktivit a iniciativ organizací působících ve prospěch rozvoje strojírenského průmyslu v České republice a s tím spojených vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních aktivit. Soubor: APCR2011.DOC

227


- „Asociace NGV“ (NGVA) byla založena v srpnu roku 2009 jako nezisková odborná platforma pro podporu implementace a provozu technologií pro využití zemního plynu a biometanu v dopravě. - „AutoNet“, kde je hlavním řešitelem Moravskoslezský automobilový klastr.

6.2 Další řešená problematika Mimo problematiku, která souvisí přímo s definovanými „Směry hlavních činností“ AutoSAP, je řada problémů, jejichž řešení vyžadovalo operativní přístup a které se svým obsahem obtížně do jednotlivých „Směrů“ zařazují. Jedná se zejména o úkoly vyplývající z jednotlivých zasedání Představenstva, Divizí nebo Rady ředitelů AutoSAP. Další řešenou problematiku je možné podle zkušeností rozdělit v podstatě do následujících okruhů: A. směřující k členské základně s orientací zejména na: - Cílené průzkumy - jedná se o rychlé získání informací formou cíleného průzkumu v rámci firem AutoSAP a následného zpracování odpovídající informace pro členskou základnu. Sem patří např. průzkumy v oblasti vzdělanosti a potřeb pracovníků, mezd a počtu pracovníků, výše meziročních nárůstů mezd, zavedení měny EUR atd. Přínos těchto průzkumů je v tom, že na základě získaných konkrétních údajů z jednotlivých firem AutoSAP lze připravit a zpracovat jednotný argumentační materiál, využitelný při jednáních s hospodářskými i politickými představiteli. Do této kategorie patří např. průzkum zájmu o účast na konkrétních výstavách, jehož výsledky jsou využity při uplatnění požadavku AutoSAP na zařazení uvedené akce mezi výstavy finančně podporované MPO. -

zpracování specifických informací pro členskou základnu, které jsou využitelné pro operativní řešení daného problému.

Význam a přínos těchto průzkumů je v tom, že lze na základě získaných konkrétních údajů z jednotlivých firem AutoSAP připravit a zpracovat jednotný argumentační materiál, využitelný při jednáních s hospodářskými i politickými představiteli. B. směřující ke státní správě - spolupráce při přípravě legislativních změn zejména v oblasti ekologie a pracovně právní oblasti a podmínek provozu vozidel; - orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení problematiky vzdělávání v technických oborech; - v připomínkách k legislativě bylo prosazováno, aby při aplikaci norem EU do české legislativy nebyly vytvářeny přísnější podmínky pro české výrobce, než jsou v ostatních zemích EU a nebyla tak snižována konkurenceschopnost automobilového průmyslu; - pokračovala spolupráce s MPO a dalšími resorty v rámci společného týmu pro obnovu vozového parku; - v rámci schválených projektů z fondů EU byla maximální snaha o využití možností, které jednotlivé programy podpory nabízejí pro období 2007 – 2013; - v připomínkách k udělování investičních pobídek bylo požadováno, aby ve spolupráci s MPO a regionálními orgány bylo přihlédnuto k problémům jednotlivých členů AutoSAP (např. investiční pobídky a jejich lokalizace, školská problematika atd.).


228


C. směřující k orgánům Evropské unie - spolupráce při přípravě stanovisek a návrhů zákonů týkajících se automobilového průmyslu s cílem získat dostatečný časový prostor pro jejich realizaci (např. návrh zákona o zpřísnění limitů na emise, včetně hluku z automobilů anebo týkající se bezpečnosti vozidel, jejich skupin, dílů apod.); - spolupráce na podkladech pro omezení regulačních rámců, které ohrožují konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. V této souvislosti je nutné konstatovat, že v řadě případů (např. Dohoda EU o volném obchodu s J. Koreou) však byly připomínky AutoSAP akceptovány jen částečně. V současné době je zaměřena pozornost zejména na průběh přípravy dalších dohod EU o volném obchodu a to zejména s Indií a Japonskem. D. vzájemná podpora a spolupráce firem v rámci AutoSAP při prosazování a řešení konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést např: - problematika nové daňové soustavy a její dopady na firmy automobilového průmyslu; - problematika dopadů připravované legislativy EU např. v oblasti výroby osobních i nákladních vozidel a autobusů.

Prostřednictvím Rady ředitelů, eventuelně formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem AutoSAP je pak členská základna informována o průběhu jednání a jejich výsledcích. Zpracoval: Ing. Novák + Ing. Šípek


229


7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2011 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ AUTOSAP ZA ROK 2011“ byly projednány a schváleny na zasedání Rady ředitelů (1. března 2012 v Průhonicích). Do této publikace jsou zařazeny jen pro úplnost podkladu. Dle „Společenské smlouvy o AutoSAP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. Odděleně je evidováno i použití (čerpání) schválených „stálých záloh“, získaných dotací, prostředků na řešení projektů AutoSAP a plateb ODETTE ČR. (1) SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2011 (k 1.1.)

I. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ AutoSAP CELKOVÉ PŘÍJMY AutoSAP v roce 2011

(2) SKUTEČNOST k datu

NÁRŮST (-POKLES) =

(3)

31. prosince 2011

sl.(2) / sl. (1)

SKUTEČNOST / ROZPOČET

17 628 423 Kč

19 276 392 Kč

9,35%

z toho: 1/ PŘÍJMY PLATEB na služby AutoSAP 12 108 000 Kč z toho: uhrazeno firmami v r. 2011 (k 31.12.) .................... 12 108 000 Kč 0 Kč převedeno ze stálých záloh firem ..................... Přeplatky plateb firem 0 Kč Rozpis plateb dle schváleného rozpočtu na r. 2011 12 708 000 Kč Rozpis plateb dle aktuálního stavu členů 12 931 525 Kč 570 000 Kč 2/ PŘÍJMY PLATEB na služby ODETTE ČR 3 150 423 Kč 3/ PŘÍJMY STÁLÝCH ZÁLOH (SZ) AutoSAP Příjem SZ dle definitivních výsledků roku 2010 3 704 346 Kč 1 800 000 Kč 4/ VLASTNÍ VÝNOSY z aktivit AutoSAP 5/ ZÍSKANÉ DOTACE 0 Kč

13 391 901 Kč 13 243 849 Kč 148 052 Kč 118 450 Kč 13 296 269 Kč 13 296 269 Kč 523 275 Kč 3 704 346 Kč 3 704 346 Kč 1 656 869 Kč 0 Kč

10,60% 9,38% ----4,63% 2,82% -8,20% 17,58% 0,00% -7,95% ---

SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2011 (k 1.1.)

II. SHRNUTÍ VÝDAJŮ AutoSAP CELKOVÉ VÝDAJE AutoSAP (včetně odvodů DPH) z toho: 1/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB AutoSAP z toho: mzdové 2/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB ODETTE ČR 3/ ČERPÁNÍ STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP

z toho: převedeno do plateb členů za služby 4/ VÝDAJE NA REALIZACI VLASTNÍCH VÝNOSŮ z toho: 4a/ daňově neuznatelné 4b/ mzdové 5/ NÁKLADY NA ŘEŠENÍ DOTACÍ z toho mzdové

6/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY AutoSAP 7/ ODVOD DPH 20 % ZE STÁLÝCH ZÁLOH (služby) 8/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY ODETTE ČR

III. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY AutoSAP ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK CELKEM z toho: 1/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY AutoSAP 2/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY ODETTE ČR 3/ ZŮSTATEK STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP 4/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z VLAST. AKTIVIT z toho: 4a/ POUŽITELNÝ ZISK 4b/ DAŇ ZE ZISKU Při sazbě daně z příjmu

5/ ZŮSTATEK ZE ZÍSKANÝCH DOTACÍ


230

SKUTEČNOST k datu


31. prosince 2011

sl.(2) / sl. (1)


14 364 000 Kč

13 688 146 Kč

-4,71%

9 015 000 Kč

8 814 260 Kč

-2,23%

3 800 000 Kč

3 867 531 Kč

1,78%

475 000 Kč 1 150 000 Kč

436 028 Kč 979 052 Kč

-8,20%

0 Kč

148 052 Kč

1 726 000 Kč

1 568 748 Kč

-9,11%

150 000 Kč

31 000 Kč

-79,33%

760 000 Kč

503 568 Kč

-33,74%

0 Kč

0 Kč

0 Kč

0 Kč

1 803 000 Kč 100 000 Kč 95 000 Kč

1 762 852 Kč 40 000 Kč 87 206 Kč

-14,87%

---

-----2,23% -60,00% -8,20%

SCHVÁLENO

SKUTEČNOST


Radou ředitelů na rok 2011 (k 1.1.)

k datu


31. prosince 2011

sl.(2) / sl. (1)

3 264 423 Kč 1 290 000 Kč 0 Kč 1 900 423 Kč 74 000 Kč 31 440 Kč 42 560 Kč 19% 0 Kč

5 588 245 Kč 2 814 789 Kč 42 Kč 2 685 294 Kč 88 121 Kč 65 511 Kč 22 610 Kč 19% 0 Kč

71,19% 118,20% --41,30% 19,08% 108,37% -46,88% 0,00% ---


IV. ČERPÁNÍ FONDŮ AutoSAP Zvláštní fond (účet 427.01)

(1) SCHVÁLENO

(2) SKUTEČNOST

Radou ředitelů

k datu


na rok 2011 (k 1.1.)

31. prosince 2011

sl.(2) / sl. (1)

245 020,00 Kč ČERPÁNÍ ZVLÁŠTNÍHO FONDU AutoSAP 130 000,00 Kč z toho: Daňově neuznatelné položky (REPRE), dary apod. Příspěvky na obědy zaměstnancům sekretariátu 70 000,00 Kč Příspěvky jiným organizacím (HK ČR, komora SNS a ČTPS): 45 000,00 Kč Majetkové vklady členů AutoSAP a 1 Kč 20,00 Kč Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2011 ........................................................ 1 081 970,41 Kč Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2010 ............................................ 74 563,23 Kč Konečný zůstatek fondu: 911 513,64 Kč Čerpání daňově neuznatelných položek (účet 513.00) 150 000 Kč Čerpání zvláštního fondu (účet 427.01) 245 020 Kč 395 020 Kč Celkové čerpání zvláštní fond + daňově neuznatelné

SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2011 (k 1.1.)

Rezervní fond (účet 427.00)

0,00 Kč ČERPÁNÍ REZERVNÍHO FONDU AutoSAP Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2011 ........................................................ 400 000,00 Kč Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2010 ............................................ 0,00 Kč Konečný zůstatek fondu: 400 000,00 Kč

219 401,10 Kč 127 542,00 Kč 43 398,10 Kč 48 450,00 Kč 11,00 Kč 74 563,23 Kč 937 132,54 Kč 31 000 Kč 219 401 Kč 250 401 Kč

(3) NÁRŮST (-POKLES) =

-10,46% -1,89% -38,00% 7,67% -45,00% 0,00% 2,81% -79,33% -10,46% -36,61%

SKUTEČNOST k datu


31. prosince 2011

sl.(2) / sl. (1)


0,00 Kč 0,00 Kč 400 000,00 Kč

0,00%

V. PROJEKTY AutoSAP 1. TP "VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU" (VUM) 1.1 PŘEHLED PŘÍJMŮ trvání etapy 1. etapa 2. etapa 3. etapa 4. etapa a 5.etapa

6./2010 - 10./2010 11./2010 - 5./2011 z toho již v roce 2010 5./2011 - 11./2011

plánované příjmy 770 599 Kč 1 038 731 Kč

z toho úhrada pro TP VPM AutoSAP 770 599 Kč 0 Kč 1 038 731 Kč 0 Kč

skutečné příjmy

TP VUM 620 016 Kč 1 055 704 Kč

296 780 Kč

222 585 Kč

0 Kč

222 585 Kč

754 403 Kč 1 640 453 Kč

754 403 Kč 1 640 453 Kč

0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč

v roce 2012 v roce 2013

91 136 Kč 1 093 635 Kč 455 681 Kč

91 136 Kč 1 093 635 Kč 455 681 Kč

0 Kč 0 Kč 0 Kč

0 Kč 0 Kč 0 Kč

CELKEM TP VUM:

4 204 185 Kč

4 204 185 Kč

0 Kč

1 675 720 Kč

z toho podíl TP VPM AutoSAP 770 599 Kč 256 866 Kč 1 038 731 Kč 346 244 Kč 296 780 Kč 98 927 Kč 754 403 Kč 251 468 Kč 1 640 453 Kč 546 818 Kč

skutečné náklady

12./2011-11./2012 a 12./2012-5./2013

z toho: v roce 2011

1.2. PŘEHLED NÁKLADŮ a VÝDAJŮ trvání etapy 1. etapa 2. etapa

6./2010 - 10./2010 11./2010 - 5./2011

z toho již v roce 2010

3. etapa 4. etapa a 5.etapa

5./2011 - 11./2011 12./2011-11./2012 a 12./2012-5./2013 z toho: v roce 2011

plánované náklady 1 027 465 Kč 1 384 975 Kč 395 707 Kč 1 005 870 Kč 2 187 270 Kč

TP VUM 620 016 Kč 1 055 704 Kč 222 585 Kč 486 395 Kč 1 640 453 Kč

v roce 2012 v roce 2013

121 515 Kč 1 458 180 Kč 607 575 Kč

91 136 Kč 1 093 635 Kč 455 681 Kč

30 379 Kč 364 545 Kč 151 894 Kč

91 136 Kč 1 093 635 Kč 455 681 Kč

CELKEM TP VPM:

5 605 580 Kč

4 204 185 Kč

1 401 395 Kč

3 802 568 Kč

Příjmy TP VUM k 5.12.2011 (uhrazené platby a žádosti o platbu) ........................................... 1 675 720 Kč u MPO zažádáno o platbu za III.etapu: 486 395 Kč

Náklady TPVUM k 5.12.2011 (75 % způsobilých výdajů za I. až III.etapu) .................................................................. 2 162 115 Kč SALDO PROJEKTU k 5.12.2011: po uhrazení platby za III:etapu:

-486 395 Kč 0 Kč

Náklady AutoSAP na (25 % způsobilých výdajů) k 5.12.2011 .................................................. 720 705 Kč CELKOVÉ NÁKLADY na projekt k 5.12.2011 (TP VUM + AutoSAP) ......................................................................... 2 882 820 Kč Soubor: APCR2011.DOC

231


2. Projekt "AutoAdapt 2.1 PŘEHLED PŘÍJMŮ stav k 31.12.2011

Celkové příjmy dle rozpočtu projektu (od 12./2010 do 10./2013) ................................................ 41 820 389 Kč Dosud zrealizované příjmy .................................................................................................................................... 16 728 156 Kč

Předpokládané příjmy pro roky 2012 a 2013:

25 092 233 Kč

2.2. PŘEHLED NÁKLADŮ a VÝDAJŮ stav k 31.12.2011

Celkové výdaje dle rozpočtu projektu (od 12./2010 do 10./2013) ................................................ 41 820 389 Kč Dosud vynaložené výdaje (od 12./2010 do 12./2011) ......................................................................................................... 6 899 226 Kč

Předpokládané výdaje pro roky 2012 a 2013:

34 921 163 Kč

SALDO PROJEKTU k 31.12.2011:

9 828 930 Kč

Vývoj základních ukazatelů hospodaření AutoSAP od roku 2001 do roku 2011 Základní platba a skutečné roční náklady člena 100 000 Kč 81 000 Kč 81 000 Kč 81 000 Kč

80 000 Kč

84 000 Kč 84 000 Kč 84 000 Kč 84 000 Kč 84 000 Kč 84 000 Kč

84 000 Kč

77 000 Kč

74 039 Kč

72 698 Kč

77 580 Kč

70 774 Kč

66 044 Kč

2004

61 131 Kč

61 336 Kč

2003

60 587 Kč

64 069 Kč

20 000 Kč

62 122 Kč

40 000 Kč

60 510 Kč

60 000 Kč

0 Kč 2001

2002

2005

základní platba člena Nárůst nákladů člena 2011/2010:

2006

2007

2008

2009

2010

2011

skutečné roční náklady člena

1,84%

Průměrný meziroční růst 2001 až 2011 =

2,24%

Diagram 7.1

Základní výše zálohy člena (základní platba) se od r. 1999 zvýšila v absolutní hodnotě pouze o 7 000 Kč ročně. Od roku 2004 se však k základní záloze přičítá ještě 19 % DPH (od roku 2010 je DPH 20 %). V průběhu roku přijatá platba je dle zákona o DPH ihned vyúčtována a firmy (plátci DPH) si na základě tohoto vyúčtování uplatní odpočet DPH. Konečné vyúčtování (cena služeb a tomu odpovídající DPH) probíhá po ukončení kalendářního roku. Celkový rozpočtový přebytek za rok 2011 (přeplatek z plateb na služby a přeplatek stálé zálohy) činil 5 550 083 Kč (viz diagram č. 7.2). Z této částky bylo 1 439 362 Kč převedeno firmám zapojeným do činnosti AutoSAP jako platba na služby pro rok 2012 (podle podílu jimi uhrazených plateb), 43 536 Kč bylo vráceno firmám, které k 31.12.2011 řádně ukončily členství v AutoSAP a 4 017 185 Kč (část přeplatku za služby z roku 2011 ve výši 1 331 891 Kč a zůstatek stálé zálohy z roku 2011 ve výši 2 685 294 Kč) bylo převedeno do "stálých záloh“ pro rok 2012.


232


Dosažený rozpočtový přebytek / přeplatek záloh

2 685 294 Kč

2 154 935 Kč

2 814 789 Kč

3 248 197 Kč 2 232 538 Kč

1 898 251 Kč

500 000 Kč

1 974 399 Kč

1 000 000 Kč

1 527 786 Kč

1 500 000 Kč

1 770 735 Kč

2 000 000 Kč

2 136 253 Kč

2 292 450 Kč

2 500 000 Kč

2 550 850 Kč

3 000 000 Kč

2 586 551 Kč

3 500 000 Kč

4 268 250 Kč

4 000 000 Kč

3 613 476 Kč

4 333 474 Kč

4 500 000 Kč

0 Kč

2001

2002

2003

2004

2005

přeplatek záloh na služby

2006

2007

2008

2009

2010

2011

stálá záloha firem - zůstatek

Diagram 7.2

V podstatě všem firmám, zapojeným do činnosti AutoSAP, je nutno vyslovit poděkování za dobrou platební morálku v roce 2011. Z rozepsaných plateb na rok 2011 v celkové výši 13 296 269 Kč (11 080 224 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze 22 818 Kč. Tvorba zisku není prioritou AutoSAP, každoročně vytvářený použitelný zisk pokrývá potřeby AutoSAP (úhrada daňově neuznatelných položek). Vývoj tvorby použitelného zisku je uveden v diagramu č. 7.3. Vytvořený zisk k rozdělení (použitelný zisk)

65 510 Kč

74 563 Kč

88 793 Kč

201 220 Kč

86 359 Kč

75 983 Kč

100 000 Kč

62 502 Kč

150 000 Kč

84 934 Kč

200 000 Kč

126 340 Kč

250 000 Kč

117 599 Kč

268 993 Kč

300 000 Kč

50 000 Kč 0 Kč 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Diagram 7.3



233


8. Závěr Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2011“ vytváří spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 2007 - 2011“, „ROČENKOU AUTOSAP 2012“, publikacemi „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE K 31.12.2011“, „POČTY PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÉ MZDY (údaje za rok 2011)“ a dalšími podklady, zpracovávanými sekretariátem AutoSAP průběžně v rámci jeho základní činnosti, komplexní soubor dokumentů argumentačně využitelných nejen pro činnost AutoSAP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů, resp. věcně příslušných odborných útvarů firem. Tento podklad obsahuje v řadě ukazatelů ucelené dlouhodobé časové řady za obor automobilového průmyslu, které nejsou běžně k dispozici a z tohoto pohledu je možno jej považovat za unikátní. To umožňuje firmám AutoSAP nejen přímé porovnání výsledků za jednotlivá časová období, ale firmy mají možnost přímého porovnání jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných ekonomických podmínkách. Shrnutí základních hospodářských výsledků (základních ekonomických ukazatelů), statistických a dalších údajů za pokud možno všechny firmy domácího automobilového průmyslu je dlouhodobým cílem AutoSAP. V tomto materiálu uvedené údaje vycházejí prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami. Všem firmám AutoSAP, které předaly sekretariátu AutoSAP vyplněný „Databázový list za rok 2011“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování zpracovatelů - pracovníků sekretariátu AutoSAP. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Až na určité výjimky (např. ve výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou údaje za jednotlivé firmy nikde publikovány, ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za základní skupiny firem. Zpracoval: Ing. Šípek

V Praze, 30. května 2012 Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. Tento podklad je spolu s dalšími výše uvedenými publikacemi distribuován pouze na elektronickém nosiči (CD), je možno jej zaslat na sdělenou E- mail adresu. Kompletní soubor je možno získat též z internetových stránek SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V RUBRICE „JEN PRO ČLENY“. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru (ve formátu „doc“ přes 18 MB), což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2011.DOC (ve WORD 2003, verze 11.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat). Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner, Ing. Kyncl, Ing. Doležal - text, data, tabulky a diagramy Ing. Kyncl a pan Štefl - úprava, pravopis

NEPRODEJNÉ! Tato verze byla jako konečná uložena 30.5.2012 v 10.42 hod.

Příloha: Souhrnné údaje za dalších 35 firem autoprůmyslu ČR (5 stran A4) Soubor: APCR2011.DOC

234


Příloha

Souhrnné údaje za dalších 35 firem autoprůmyslu ČR (zpracováno na základě „Databázových listů 2011 a 2010“ a dalších získaných údajů) Ukazatel (údaje za rok 2011) POČET PRACOVNÍKŮ

ÚDAJE ZA DALŠÍCH 35 FIREM celkem

THP

D

12 183

2 910

9 273

poměr THP/D % THP a D

---

- průměrný počet pracovníků na 1 firmu

348

31,38% 23,88% 83

CELKEM za firmy AutoSAP

podíl firem

+ 35 dalších firem

AutoSAP

122 918

pracovníků

90,09%

32,83% 76,12% THP ... 24,82 % D ... 75,18 % 657 pracovníků 265

-------

31 208 Kč 19 359 Kč

28 675 Kč

2 415 946 681 Kč

41 278 491 505 Kč

94,15%

37 190 267 743 Kč

714 711 967 743 Kč

94,80%

3 052 700 Kč

5 814 555 Kč

EXPORT *3/

30 711 494 915 Kč

578 947 694 915 Kč

94,70%

PŘIDANÁ HODNOTA *4/

7 745 173 100 Kč

156 284 284 100 Kč

95,04%

780 941 Kč

1 295 323 Kč

---

ZÁKLADNÍ JMĚNÍ

4 283 480 750 Kč

77 786 248 750 Kč

94,49%

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK (PŘED ZDANĚNÍM) *5/

2 704 484 000 Kč

38 212 760 000 Kč

92,92%

PRŮMĚRNÁ MZDA *1/ ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) *2/ OBJEM PRODUKCE (tržby) - objem produkce na 1 pracovníka

- přidaná hodnota na 1 pracovníka

*1/ *2/ *3/ *4/ *5/

Údaj Údaj Údaj Údaj Údaj

21 818 Kč celkem

za 29 firem s 9 228 zaměstnanci (od 6 firem nejsou údaje k dispozici). za 29 firem (od 6 firem nejsou údaje k dispozici) - vypočteno jako průměr.mzda x počet pracovníků x 12 měsíců. za 34 firem s 12 076 zaměstnanci (1 firma údaj o exportu neposk ytla). za 31 firem s 9 918 zaměstnanci (od 4 firem nejsou údaje k dispozici). pouze za 27 firem s 7 965 zaměstnanci (od 8 firem nejsou údaje k dispozici).

Na základě vyhodnocení údajů za daných 35 firem autoprůmyslu je možno uvést, že v této skupině firem: je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků, podíl zahraničních partnerů na celkovém základním jmění (viz diagramy P 1 a P 2) je zhruba stejný jako u firem zapojených do AutoSAP; české firmy dle počtu tvoří cca 40 % (viz diagram P 3), což je zhruba stejně jako u firem zapojených do AutoSAP (= 40,8 %); největší podíl mají malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců) – viz diagram P 4; Z tabulky také vyplývá, že poměrové ukazatele za firmy zapojené do činnosti AutoSAP jsou na vyšší úrovni než údaje zjištěné u dalších 35 firem autoprůmyslu ČR.


1


Struktura vlastníků dalších 35 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2011) "Ostatní" vlastníci (ČR) 11,89%

Zahraniční partner 88,11%

100% =

4 283,48 mil. Kč

Diagram P 1

Struktura vlastníků dalších 35 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2011) Itálie 8,54%

Jižní Korea 4,91%

Rakousko 3,39%

Nizozemsko 0,28% Španělsko 0,002%

ostatní (ČR) 11,89%

Německo 37,26% Švýcarsko 16,34%

Japonsko 17,40% 100% =

4 283,48 mil. Kč

Diagram P 2


2


Struktura vlastníků dalších 35 firem autoprůmyslu (počty dle zemí - stav k 31.12.2011) Švýcarsko - 1 2,86%

Španělsko - 1 2,86%

Itálie - 1 2,86%

Rakousko - 1 2,86% Japonsko - 5 14,29%

Jižní Korea - 1 2,86%

ostatní (ČR) - 15 firem 42,86% Německo - 10 28,57%

100% =

35 firem

Diagram P 3

Struktura dalších 35 firem autoprůmyslu (dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2011) přes 1 500 (2 firmy) 5,71%

méně než 50 (1 firma) 2,86%

od 500 do 1 500 (5 firem) 14,29%

od 250 do 500 (6 firem) 17,14%

od 50 do 250 (21 firem) 60,00%

100% =

35 firem

Diagram P 4



3


Seznam „dalších 35 firem“ automobilového průmyslu ČR (tyto firmy poskytly údaje – „Databázové listy“ za rok 2011 a 2010) 1. APRI s.r.o. 2. AUTO-Tech Vinoř s.r.o. 3. BBH Tsuschiya s.r.o. 4. Bentex Automotive, a.s. 5. Brembo Czech s.r.o. 6. Cikaautxo CR s.r.o. 7. Continental Automotive Systems CR s.r.o. 8. Dagro Plzeň s.r.o. 9. EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. 10. Fujikoki Czech s.r.o. 11. Haas Bohemia, spol. s r.o. 12. HAGEMAN a.s. 13. Ideal Automotive Bor. s.r.o. 14. Intertell spol. s r.o. 15. KAIPAN, s.r.o. 16. KDYNIUM a.s. 17. Koito Czech s.r.o. 18. KOMAS spol. s r.o.

19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

KOVOLIS Hedvikov a.s. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. Linden s.r.o. Mitsubishi Electric Automotive Czech s.r.o. Obzor, v.d.i. Olmo - Technik Czech s.r.o. Parker Hannifin Industrial s.r.o. Recticel Interior CZ s.r.o. Ronal CR s.r.o. Rubena a.s. Sejong Czech s.r.o. SEV Litovel, s.r.o. Schwarzmüller Tschechien s.r.o. Slévárna Heunisch a.s. SPS -VKP s.r.o. Takada Industries CR s.r.o. Westfalia Metal s.r.o.

********************************* Firem, působících zcela nebo větší či menší částí svého výrobního programu v automobilovém průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti AutoSAP) je, jak bylo uvedeno výše, mnohem více než výše uvedených 35 firem. V roce 2011 kontaktoval sekretariát AutoSAP více než 120 firem (jejich seznam je uveden dále), použitelné podklady však byly poskytnuty jen 35 firmami. Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu (pouze od tučně uvedených 35 firem - viz též výše - byly získány údaje za roky 2011 a 2010) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

AC LAK s.r.o. AEV, spol. s r.o. Aisan Industry Czech s.r.o. Alfmeier CZ s.r.o. Aoyama Aut. Fasteners Czech APRI, s.r.o. APS, Světlá n. Sázavou, a.s. Audatex Systems, s.r.o. Auto Závod Český Dub, s.r.o. Automotive Lighting, s.r.o. AUTO-Tech Vinoř s.r.o. AVON AUTOMOTIVE a.s. BBH Tsuchiya s.r.o. BENEŠ a LÁT, a.s. Bentex Automotive, a.s. BLATA, s.r.o. BONTAZ CENTRE, s.r.o. BORGERS CS spol. s r.o. BOSAL ČR spol. s r.o. Brabant Alucast Czech Brembo Czech s.r.o. CIKAUTXO CZ s.r.o.


23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44.

4

Continental Automotive Systems CR s.r.o. CTS – servis, spol. s r.o. Dagro Plzeň s.r.o. DEKRA Automobil, a.s. DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o. EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o. EvoBus Bohemia s.r.o. F.X. MEILLER Slaný s.r.o. Faurecia Exhaust Systems s.r.o. Faurecia Automotive Czech Republic s.r.o. FORSCHNER, spol. s r.o. FOSTRON, a.s. FP FORMAGRAU s.r.o. Fujikoki Czech s.r.o. G.T.S. Poběžovice, s.r.o. HAAS Bohemia, s.r.o. HACAR, a.s. HAGEMANN a.s. Hanácké železárny a pérovny, a.s. Hanhart Morkovice s.r.o. Hirschmann Czech s.r.o. HUTCHINSON s.r.o.


45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83.

84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 120. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121.

IDEAL Automotive Bor, s.r.o. Intertell spol. s r.o. Isobast, s.r.o. ITW PRONOVIA, s.r.o. JAWA DIVIŠOV, a.s. KAIPAN, s.r.o. KDYNIUM a.s. KHMC s.r.o. KIEKERT-CS, s.r.o. Koito Czech s.r.o. KOMAS spol. s. r. o. KOSTAL CR, spol. s r.o. KOV Velim KOVOLIS Hedvikov a.s. KOVOLIT, a.s. Kovoplast Chlumec n. Cidl, a.s. KSM Castings CZ s.r.o. LINAPLAST s.r.o. Linden s.r.o. Magna Cartech spol. s r.o. Mars Svratka, a.s. Massag, a.s. Mecaplast, s.r.o. MIKRA - MILAN KRÁL Minda Schenk Plastic Sol. s.r.o. Mitsubishi Electric Automotive Czech, s.r.o. MOVANA, spol. s r.o. NATIVEL k.s. Navara Novosedly a.s. Nemak Czech Rep. s.r.o. NETEX, spol. s r.o. Obzor, výrobní družstvo invalidů OLMO - Technik Czech s.r.o. OSRAM Česká rep. s.r.o. PAI, s.r.o. Panasonic Automotive Systeme Czech, s.r.o. Paramo, a.s. Parker Hannifin Industrial, s.r.o. PeHToo a.s.

PMP PAL International a.s. Praga Hostivař Recticel Czech Automotive s.r.o. Recticel Interiors CZ s.r.o. Röchling Automotive Kopřivnice RONAL CR s.r.o. Rubena a. s. Rücker ČR, spol. s r.o. s.n.o.p. cz a.s. SAS Autosystemtechnik s.r.o. SAFINA, a.s. SEJONG Czech s.r.o. Semperflex optimit s.r.o. SEV Litovel, s.r.o. Schwarzmüller Tschechien s.r.o. Silniční technika, a.s. Slévárna HAUNISCH, a.s. Sněžka, v.d. Náchod SPS - VKP s.r.o. STROJPLAST, a.s. SVAN Chrudim, s.r.o. Swotes s.r.o. Šroubárna Ždánice a.s. Takada Industries Czech Rep. s.r.o. TAKATA – PETRI PARTS Tedom s.r.o. Temac, a.s. Timken ČR, s.r.o. Tvar Pardubice, v.d. TVM, spol. s r.o. Valeo Autoklimatizace k.s. Valeo Výměníky tepla k.s. VARTA Autobaterie, spol. s r.o. Westfalia Metal s.r.o. Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o. ZF Electronics Klášterec s.r.o. ZRUST ZVVZ a. s.

Tento seznam je uveden pro úplnost přehledu firem automobilového průmyslu v ČR.



5


Důvěrné! Praha, květen AutoSAP. Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! Evidovaný výtisk č

Recommend Documents