Důvěrné! Praha, květen AutoSAP. Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! Evidovaný výtisk č

Důvěrné! Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu!

AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE Z á k l a d n í ú d a j e a fa k ta

Aktualizace za rok 2012 Zpracoval: sekretariát AutoSAP

Praha, květen 2013

© AutoSAP Evidovaný výtisk č.:

OBSAH strana

2

1. Úvod 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 1.6

Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR Výroba automobilů ve světě za rok 2012 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Soutěž „Podnik roku 2012“ v českém automobilovém průmyslu

2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel 2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel 2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 31.5.2013) 2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP 2.5 Vlastnická struktura 2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.7 Průměrné mzdy 2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.10 Výzkumně vývojová základna 2.11 Stav v oblasti certifikace 2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2013

3. Složení vozového parku v České republice

5 13 27 34 53 56

63 63 85 91 96 97 102 118 132 138 158 166 168 172

174 174 176 179

3.1 Základní údaje a shrnutí 3.2 Údaje Centrálního registru vozidel 3.3 Ukázky zpracování možných výstupů

4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel

188

4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla 4.3 Tuzemský trh - shrnutí

5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi

188 195 202

204 204 208 213

5.1 Tuzemsko (vnitřní vztahy) 5.2 Zahraničí (vnější vztahy) 5.3 Shrnutí

6. Problematika řešená v rámci AutoSAP

216

6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.2 Další řešená problematika

217 226

7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2012 8. Závěr

228 9 232

Příloha - souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR

5 stran

Související podklady: STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2008- 2012 ROČENKA SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2013 SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČR (stav k 30.6.2012) PRŮMĚRNÉ MZDY A POČTY PRACOVNÍKŮ (údaje za rok 2012)

Soubor: APCR2012.DOC

1

© AutoSAP, květen 2013

1. Úvod Základním účelem této jinak nedostupné publikace je poskytnout představitelům a odborným pracovníkům firem zapojených do činnosti Sdružením automobilového průmyslu (dále jen AutoSAP) hlavní údaje popisující vývoj a současný stav automobilového průmyslu České republiky, jakož i jeho význam pro ekonomiku České republiky. Vychází se přitom z předpokladu, že firmy zapojené do činnosti AutoSAP tvoří cca 85 - 90 % automobilového průmyslu jako oboru (při vyjádření objemem produkce či exportu, resp. počtem pracovníků). Tak jako v předchozích letech byly v počátku roku 2013 osloveny další firmy s automobilovou výrobou nezapojené do činnosti AutoSAP se žádostí o poskytnutí základních údajů za rok 2012 (seznam těchto firem je uveden v závěru přílohy tohoto materiálu). Získány byly údaje od 44 firem. Při zpracování podkladu jsou základním zdrojem data sdělená firmami zapojenými do činnosti AutoSAP, v určitých částech jsou použity i údaje z jiných zdrojů (Český statistický úřad, Centrální registr vozidel, Svaz dovozců automobilů, ministerstva). Pokud některé firmy neposkytly veškeré údaje (resp. za některé firmy nebyla data k dispozici), byly použity kvalifikované odhady. Tímto postupem však není dotčena vypovídací schopnost tohoto materiálu, neboť vychází z dlouhodobých trendů a časových řad ve vývoji jednotlivých ukazatelů. Je ale třeba upozornit, že některé souhrnné výsledky v tomto přehledu se mohou lišit od údajů uvedených v dříve vydaných publikacích AutoSAP. Pro zpracování tohoto podkladu (Aktualizace za rok 2012) byly totiž v některých případech použity zpřesněné údaje za předchozí roky, dále došlo ke změnám v členské základně AutoSAP a zpřesnění (revizi) údajů z dalších veřejně dostupných zdrojů. Přehled o souhrnných výsledcích firem automobilového průmyslu působících na území České republiky vydává sekretariát AutoSAP již od roku 1994. Poprvé byl zpracován s údaji za rok 1993. Všechna tato vydání jsou archivována v sekretariátu AutoSAP. Souhrnné přehledy za roky 1999 až 2012 jsou umístěny též na internetových stránkách AutoSAP v rubrice „JEN PRO ČLENY / SOUHRNNÉ PŘEHLEDY a PUBLIKACE“. Podklad „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL V ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA“ AKTUALIZACE ZA ROK 2012“ je spolu s dalšími periodickými publikacemi AutoSAP („STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY 2008 - 2012“, „ROČENKA 2013“) základním informačním a argumentačním souborem materiálů, který je možno využívat jak pro potřebu firem AutoSAP, tak při jednáních na různých úrovních (orgány státní správy a samosprávy, vládní či nevládní instituce, odborové organizace či zahraniční partneři). Údaje jsou v průběhu roku doplňovány dalšími statistickými podklady a údaji z databanky AutoSAP (jedná se např. o měsíční „STATISTICKÉ ÚDAJE O VÝROBĚ A REGISTRACÍCH VOZIDEL“, pololetní „ÚDAJE O PRŮMĚRNÝCH MZDÁCH A POČTECH PRACOVNÍKŮ“ nebo publikace „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“. Tyto a další informační materiály jsou zasílány v rámci informačního systému AutoSAP elektronickou poštou (e-mail). Pravidelně jsou aktuální základní i podrobnější údaje zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP (podrobnější většinou v rubrice „JEN PRO ČLENY“). Tato publikace zachycuje v delší časové řadě vývoj ekonomických ukazatelů spolu s jejich promítnutím na vývoj českého automobilového průmyslu. Je vydávána pravidelně na přelomu května a června, základní údaje jsou prezentovány před odbornou a novinářskou veřejností na výroční tiskové konferenci AutoSAP (v roce 2013 se konala 31. května).


2


Předmětná publikace je spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČESKÉ REPUBLIKY“ vydávána od roku 2009 pouze v elektronické podobě, „ROČENKA 2013“ je nadále zpracována v tištěné formě a stejně jako v předchozích letech i v elektronické podobě. Internetové stránky AutoSAP, které byly naposledy přepracovány v roce 2012, obsahují mimo jiné samostatnou rubriku „JEN PRO ČLENY“ (přístup přes heslo), kde jsou v časové řadě umístěny kompletní materiály vydávané sekretariátem AutoSAP (s možností jejich stažení).

Základní rubriky internetových stránek AutoSAP

http://www.autosap.cz Současné přístupové heslo: infos11 Případná změna hesla bude členské základně AutoSAP včas sdělena.

Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů či Představenstva AutoSAP, možnostech připomínkování legislativy a další) jsou vždy nejdříve uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Z této internetové stránky je přes rubriku „UPOZORNĚNÍ“ umožněn mimo jiné přímý přístup i na webové stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje.


3


Na základě rozhodnutí Představenstva AutoSAP se nyní dokončuje aktualizace webových stránek AutoSAP, v současné době probíhá odlaďování stránek a jejich editačního programu.

Základní rubriky internetových stránek AutoSAP

http://www.autosap.cz Nové přístupové heslo bude: datasap13 Případná změna hesla bude členské základně AutoSAP včas sdělena.

Aktuální informace (o připravovaných akcích, konferencích či seminářích, o vydání nových statistických údajů či tiskových informacích AutoSAP, zasedáních Rady ředitelů (Valné hromady) či Představenstva, možnostech připomínkování legislativy a další) budou opět uváděny na úvodní (vstupní) webové stránce AutoSAP. Přes rubriku „AKCE A PROJEKTY“ bude i na nových stránkách umožněn přímý přístup na webové stránky projektů, na nichž AutoSAP přímo participuje. **************************** Zpracoval: Ing. Šípek / Ing. Kyncl


4


1.1 Základní makroekonomické ukazatele vývoje hospodářství ČR

mil. Kč

Vývoj základních makroekonomických ukazatelů ČR (HDP, průmyslová produkce, export, průměrné mzdy a případně dalších) je pravidelnou součástí této publikace. Dále publikované údaje se však mohou částečně lišit od údajů publikovaných v předchozích vydáních tohoto matriálu (ze strany ČSÚ dochází k úpravě hodnot). Vývoj HDP ve stálých cenách roku 2005 znázorňuje diagram č. 1.1.1, další diagram č. 1.1.2 pak ukazuje vývoj v cenách běžných (vždy v absolutním a poměrovém vyjádření). V diagramu č. 1.1.3 jsou znázorněny indexy meziročních nárůstů HDP a to jak ve stálých cenách roku 2005, tak i v cenách běžných.

Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2012

2 500 000

3 578 803

3 625 159

3 558 019

3 471 494

3 526 071

3 334 815

3 116 056

2 786 789

2 685 643

2 629 135

3 000 000

2 550 148

3 500 000

2 447 359

4 000 000

2 918 955

4 500 000

3 635 344

STÁLÉ CENY roku 2005 (rok 2005 = 100%)

116,7% 111,4%

107,0%

114,2% 116,3%114,9%

78,5%

81,8%

84,4% 86,2%

89,4%

140%

120% 110%

100,0%

1 500 000

150%

130% 113,2%

2 000 000

160%

93,7%

100% 90%

1 000 000

80%

500 000

70%

0

60%

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2012" z 2.4.2013

mil. Kč

Diagram č. 1.1.1

500 000

3 758 979

3 799 547

3 841 370

3 843 471

174,9%

176,8%

178,7%

178,8%

179,1%

170,4%

3 352 599 156,0%

3 116 056 145,0%

125,1%

2 929 172

2 688 107

2 567 530 119,5%

105,6%

1 000 000

100,0%

1 500 000

113,9%

2 000 000

136,3%

2 500 000

2 448 557

3 000 000

2 149 023

3 500 000

2 269 695

4 000 000

3 662 573

BĚŽNÉ CENY (rok 1999 = 100%)

4 500 000

3 848 411

Vývoj HDP v ČR v letech 1999 až 2012 240% 220% 200% 180% 160% 140% 120%

0

100% 1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2012" z 2.4.2013

Diagram č. 1.1.2

Výše uvedené diagramy dokumentují dlouhodobý pokles výkonnosti českého hospodářství po roce 2008 (dopady ekonomické recese) a fakt, že úroveň „předkrizového“ roku 2008 nebyla ani v roce 2012 dosažena. Soubor: APCR2012.DOC

5


Meziroční indexy růstu HDP v ČR v letech 2000 až 2012 15%

10%

9,25%

8,97% 7,88%

7,59% 4,86%

4,20% 3,10% 0%

6,38% 6,75% 7,02%

4,70%

3,77%

5,07%

2,49%

5,74%

4,74%

3,10%

2,15%

1,89%

1,08%

1,10%

2011/2010

-4,51%

-1,28%

2010/2009

2009/2008

2008/2007

2007/2006

2006/2005

2005/2004

2004/2003

2003/2002

2002/2001

2001/2000

-5%

2000/1999

-2,32%

0,05%

2012/2011

5,62%

5%

-10%

ve stálých cenách roku 2005

v běžných cenách

Pramen: ČSÚ - Publikace "Ukazatele sociálního a hospodářského vývoje ČR 4. čtvrtletí 2012" z 2.4.2013

Diagram č. 1.1.3

mil. Kč

Dále uvedené diagramy pak dokumentují vývoj tržeb z průmyslové produkce (od roku 2000), exportu, zahraničně obchodní bilance (od roku 1995) a vývoj průměrných mezd v České republice. Tržby z průmyslové činnosti jsou ze strany ČSÚ od roku 2010 uváděny v časové řadě začínající rokem 2000 dle klasifikace NACE Rev.2 (CZ-NACE) a to pouze jako meziroční nárůsty (indexy). Tyto údaje jsou uvedeny za celou „populaci podniků“, tedy i za subjekty s méně než 20 zaměstnanci (viz diagram č. 1.1.4 – údaje v tomto diagramu byly vypočteny z předchozích dat a zveřejněných meziročních indexů).

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti, ČR od r. 2000 (běžné ceny)

4 000 000 3 500 000 3 000 000

3 840 172

2008

3 775 063

2007

3 509 923

2005

3 205 079

2004

3 810 115

2003

3 823 096

2002

3 351 133

2001

3 090 011

2 489 501

500 000

2 460 069

1 000 000

2 416 474

1 500 000

2 170 038

2 000 000

2 890 048

2 500 000

2011

2012

0 2000

2006

Nárůst (- pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:

2009

2010

65 108,5 mil. Kč, to je

1,72%

Tržby z průmyslové činnosti celkem = údaje ČSÚ za rok 2012 (Průmysl, energetika - časové řady, roční data)

Diagram č. 1.1.4 Soubor: APCR2012.DOC

6


Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti */ (ČR, 2001 až 2012) 25%

16,09%

20%

14,08%

15% 11,36%

6,92%

10%

1,80%

5%

9,51%

8,45%

7,55% 1,72%

1,20%

0%

-20%

2012/2011

2011/2010

2010/2009

2008/2007

2007/2006

2006/2005

2005/2004

2004/2003

2003/2002

2002/2001

-15%

2001/2000

-10%

2009/2008

-0,34%

-5%

-15,88%

-25% */ Tržby z průmyslové činnosti celkem - z údajů ČSÚ za roky 2000 až 2012 (za celou "populaci podniků").

Diagram č. 1.1.5

mil. Kč

V roce 2010 byla od ČSÚ získána nová časová řada hodnot průmyslové produkce od roku 2000 (za NACE B až D). Tyto údaje jsou dle sdělení ČSÚ metodicky vhodné k hodnocení struktury průmyslové produkce. Proto jsou stejně jako v předchozím vydání této publikace zařazeny další diagramy č. 1.1.6 a č. 1.1.7.

Vývoj průmyslové produkce, ČR od r. 2000 */ (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)

4 000 000 3 500 000 3 000 000

3 577 443

3 639 143

2008

3 326 182

2007

3 037 546

3 511 987

2003

3 158 927

2002

2 907 222

2 324 332

2001

2 720 835

2 280 165

1 000 000

2 251 968

1 500 000

2 017 777

2 000 000

3 561 448

2 500 000

2011

2012

500 000 0 2000

2004

2005

2006

Nárůst (- pokles) průmyslové produkce ČR (2012/2011) celkem o:

2009

2010

61 700,2 mil. Kč, to je

1,72%

*/ Údaje dle nové časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2011 (údaje za roky 2011 a 2012 = výpočet dle meziročního nárůstu)

Diagram č. 1.1.6 Meziroční indexy vypočtené z absolutních hodnot uvedených v diagramu č. 1.1.6 nesouhlasí s běžně publikovanými indexy růstu. Důvodem je metodika výpočtu, kdy při konstrukci indexů krátkodobé statistiky (IPP, tržby z průmyslové činnosti, nové zakázky) je při výpočtu agregací použita struktura bazického roku. Při kalkulaci těchto výstupů se navíc řeší meziroční srovnatelnost z hlediska odvětvového zatřídění. Tato praxe je v souladu s metodickým manuálem Eurostatu. Soubor: APCR2012.DOC

7


Meziroční indexy růstu průmyslové produkce **/ (ČR, 2001 až 2012) 25%

17,06%

20% 15%

12,74%

11,61% 6,85%

10%

1,25%

5%

9,50%

8,66%

7,55%

1,94%

1,72%

0% -5%

-1,39%

-10% -15%

-13,51%

-20% -25%

**/ Údaje dle časové řady poskytnuté ČSÚ v dubnu 2012 (údaje za roky 2011 a 2012 = výpočet dle meziročního nárůstu)

Diagram č. 1.1.7

Z diagramů č. 1.1.4 až 1.1.7 vyplývá, že od roku 2000 byl rok 2009 zatím jediným rokem, kdy došlo k razantnímu meziročnímu poklesu průmyslové produkce oproti předchozímu roku (pokles 2008/2007 činil jen 0,34 %, resp. dle nové číselné řady došlo k poklesu o 1,39 %).

Vývoj tržeb z průmyslové činnosti v ČR

%

(rok 1990 = 100%, tj. 1 856 479 mil. Kč, běžné ceny) 200 180 160 140

173,9

171,0

159,0

145,2

172,6

153,9

138,5

111,6

104,9

101,9

99,7

88,4

87,3

81,2

76,4

71,9

66,1

64,7

20

72,1

40

78,3

60

100,00

80

128,4

100

173,1

120

0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Pramen: SP ČR, MPO ČR, ČSÚ

Diagram č. 1.1.8

Výše uvedené diagramy jasně znázorňují průběh recese v letech 2008 až 2009 a její vliv na průmyslovou produkci (objem tržeb) v ČR. V podstatě totéž platí o exportu České republiky (viz diagram č. 1.1.9). Soubor: APCR2012.DOC

8


2 532 797

2 138 623

2 473 736

2 479 234

2 144 573

1 868 586

1 370 930

1 254 860

1 269 634

908 756

709 261

601 680

1 000 000

566 171

1 500 000

834 227

2 000 000

1 121 099

2 500 000

1 722 657

3 000 000

3 066 015

Vývoj exportu ČR od roku 1995

3 500 000

2 878 691

m il. Kč

500 000 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Nárůst (- pokles) exportu ČR (2012/2011) celkem o: 187 323,5 mil. Kč, to je

6,51%

Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)

Diagram č. 1.1.9

mil. Kč

Zajímavý je též pohled na zahraničně obchodní bilanci České republiky. V době ekonomické recese saldo “vývoz – dovoz“ stouplo téměř na 150 miliard Kč. Tento fakt byl dán tím, že dovozy do ČR se v roce 2009 oproti roku 2008 snížily více, než činil pokles exportu. V roce 2010 se však kladné saldo zahraničně obchodní bilance oproti roku 2009 snížilo na 121 241 mil. Kč, v roce 2011 opět vzrostlo a v roce 2012 dosáhlo hodnoty 310 146 mil. Kč, což dosud nejvyšší kladné saldo dosažené za sledované období (od roku 1995).

310 146,4

Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR v letech 1995 až 2012 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)

50 000

67 246,3

100 000

39 761

38 624

150 000

87 915

200 000

121 240,8

250 000

149 587,1

300 000

191 128,3

350 000

0 -26 438

-69 793

-70 811

-116 685

-64 413

-80 239

-120 825

-200 000

-150 450

-150 000

-152 990

-100 000

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

-99 569

-50 000

Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Bilance" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)


9


24 436 Kč

23 864 Kč

23 344 Kč

20 957 Kč

19 546 Kč

18 344 Kč

17 466 Kč

16 430 Kč

15 524 Kč

14 378 Kč

12 797 Kč

11 801 Kč

10 802 Kč

9 825 Kč

7 004 Kč

10 000 Kč

5 904 Kč

15 000 Kč

8 307 Kč

20 000 Kč

13 219 Kč

25 000 Kč

22 592 Kč

Vývoj průměrné měsíční mzdy v ČR 30 000 Kč

25 101 Kč

Dalšími sledovanými ukazateli jsou vývoj mezd a vývoj zaměstnanosti (resp. nezaměstnanosti) v České republice.

5 000 Kč

0 Kč 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

vždy za celý rok

Zdroj: ČSÚ

Diagram č. 1.1.11a

Vývoj meziročních nárůstů mezd v České republice 10%

7,97%

7,80% 7,22%

8%

5,84%

6,55%

6,31% 5,03%

6%

3,33% 4%

2,23%

2,40%

2,72%

2%

20 12 /2 01 1

20 11 /2 01 0

20 10 /2 00 9

20 09 /2 00 8

20 08 /2 00 7

20 07 /2 00 6

20 06 /2 00 5

20 05 /2 00 4

20 04 /2 00 3

20 03 /2 00 2

20 02 /2 00 1

0%

Diagram č. 1.1.11b

Vývoj průměrných mezd ve firmách automobilového průmyslu, resp. poměr k ukazatelům vykázaným za celou Českou republiku a jednotlivé kraje, popisuje samostatná kapitola tohoto materiálu. Diagram č. 1.1.12 zachycuje vývoj podílu nezaměstnaných na celkovém počtu osob. Vývoj počtu zaměstnaných a nezaměstnaných osob v České republice (od roku 1993) je znázorněn v diagramech č. 1.1.13 až 1.1.15.


10


Podíl nezaměstnaných v ČR na celkovém počtu osob */ 10% 9% 8% 7%

6,98%

6,71%

7,28%

6,66%

4,39%

7,14%

7,93%

8,30%

7,78%

8,13%

8,76%

7,28%

5,32%

3,89%

4,02%

4,30%

2%

4,32%

3%

4,79%

4%

6,45%

5%

8,70%

6%

1% 0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 */ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných

Diagram č. 1.1.12 celkem (v tis. osob)

Vývoj celkového počtu osob */ v ČR

6 000

5 000

5 256,9

5 223,0

5 268,9

5 286,5

5 232,3

5 198,3

5 199,4

5 174,2

5 132,5

5 132,3

5 139,1

5 186,1

5 218,2

5 201,5

5 184,8

5 173,5

5 170,6

5 146,0

2 000

5 147,9

3 000

5 093,6

4 000

1 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles)

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

2,54%

-0,18%

-0,87%

0,65%

*/ Celkový počet osob = počet zaměstnaných + počet nezaměstnaných

Diagram č. 1.1.13


11


celkem (v tis. osob)

Vývoj počtu nezaměstnaných osob v ČR

366,9

350,6

383,7

352,2 229,8

276,3

371,3

410,2

425,9

399,1

248,3

201,5

208,1

300

221,2

220,0

400

374,1

418,3

335,7

500

454,5

454,1

600

200 100 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles)

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

53,24%

8,93%

-8,62%

4,66%

Zdroj: ČSÚ, Zaměstnanost, nezaměstnanost - časové řady (Tab. Časová řada základních ukazatelů VŠPS, květen 2013)

„Nezaměstnanost“ je zde určena jako podíl počtu nezaměstnaných osob a součtu zaměstnaných + nezaměstnaných osob (podíl nezaměstnaných na celkovém počtu osob dle ČSÚ).

Diagram č. 1.1.14 celkem (v tis. osob)

Vývoj počtu zaměstnaných osob v ČR

6 000 5 000

4 890,1

4 872,4

4 885,2

4 934,3

5 002,5

4 922,0

4 828,1

4 764,0

4 706,6

4 733,2

4 764,9

4 727,7

4 731,6

4 764,1

4 865,7

4 936,5

4 972,0

4 962,6

2 000

4 926,8

3 000

4 873,5

4 000

1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 vždy průměr za celý rok nárůst (- pokles)

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

-1,36%

-0,99%

-0,26%

0,36%


Diagram č. 1.1.15

Uvedené diagramy znázorňují průběh ekonomického vývoje v posledním období. Ještě v průběhu 1. pololetí 2008 pociťovaly průmyslové i jiné firmy a společnosti výrazný nedostatek pracovníků a docházelo k přijímání nových zaměstnanců, avšak v letech 2009 a 2010 došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Rok 2011 sice ukazoval na Soubor: APCR2012.DOC

12


Vývoj počtu nezaměstnaných osob a nezaměstnanosti 2008 až 1.Q 2013

450

10%

300 250 200

6,98%

6,71%

7,28%

6,66% 4,39%

350

7,44%

9% 400

nezaměstnanost

tis. osob

dílčí zlepšení situace na trhu práce (mírné snížení nezaměstnanosti), avšak vývoj v roce 2012 a zejména pak v 1. čtvrtletí 2013 nebyl příznivý – viz diagram č. 1.1.16.

8% 7% 6% 5%

352,2

383,7

366,9

350,6

392,8

4% 3% 2%

229,8

1%

150

0% v roce 2008

v roce 2009

v roce 2010

v roce 2011

počet nezaměstnaných osob

v roce 2012

v 1.Q. 2013

míra nezaměstnanosti


Diagram č. 1.1.16 Zpracoval: Ing. Šípek

*******************************

1.2 Výroba automobilů ve světě za rok 2012 (převzato z OICA, březen 2013) V roce 2012 bylo ve světě vyrobeno 84,17 milionu automobilů (osobních a užitkových včetně autobusů). Oproti roku 2011 se jedná o nárůst produkce o 5,37 %. Nutno ale dodat, že údaje za užitková vozidla a autobusy neobsahují data za Německo, Francii a Švédsko (od roku 2011 tyto země neposkytují údaje z důvodu regulačních omezení ze strany EU).

výroba v roce 2011 2012 (ks) (ks)

Výroba vozidel ve světě dle základních kategorií osobní (Cars) malá užitková (LCVs) užitková včetně tahačů (CVs) */ autobusy (Buses) */

CELKEM:

63 096 096 16 986 037 3 743 555 342 133 84 167 821

59 897 746 15 625 126 4 007 480 349 676

změna 2012/2011 5,34% 8,71% -6,59% -2,16% 5,37%

79 880 028 */ bez Německa, Francie a Švédska (neposkytují údaje)

Diagramy uvedené pod č. 1.2.1a porovnávají celosvětovou výrobu vozidel v základních kategoriích mezi roky 2012 a 2011 a diagramy pod č. 1.2.1b pak celkovou produkci vozidel dle hlavních výrobních teritorií.


13


Světová výroba vozidel v roce 2012 a 2011 Výroba automobilů ve světě v roce 2012 (World auto production 2012) 0,41%

4,45%

20,18%

74,96%

osobní (Cars) užitková včetně tahačů (CVs) */

malá užitková (LCVs) autobusy (Buses) */

100 % = 84 167 821 ks */ bez Německ a, Francie a Švédsk a (od rok u 2011 neposk ytují údaje)

Výroba automobilů ve světě v roce 2011 (World auto production 2011) 0,44%

5,02%

19,56%

74,98%

osobní (Cars) užitková včetně tahačů (CVs) */

malá užitková (LCVs) autobusy (Buses) */

100 % = 79 880 028 ks */ bez Německ a, Francie a Švédsk a (od rok u 2011 neposk ytují údaje)

Diagramy č. 1.2.1a


14


Výroba vozidel ve světě - rok 2012 (World vehicle production 2012) 4,29% 0,70%

18,77%

22,90% 11,81%

19,30% 5,42% 5,02%

Čína Indie EU 27 ostatní země

6,88%

Japonsko ostatní Asie a Oceánie Afrika

4,92%

Jižní Korea Jižní Amerika NAFTA (USA + CDN + MEX)

100 % = 84 167 821 ks

Výroba vozidel ve světě - rok 2012 0,70%

(World vehicle production 2012) 4,29%

5,02%

18,77%

51,93% 19,30%

Asie a Oceánie celkem Jižní Amerika

EU 27 Afrika

NAFTA (USA + CDN + MEX) ostatní země

100 % = 84 167 821 ks Diagramy č. 1.2.1b

Z diagramů č. 1.2.1b vyplývá, že téměř 62 % vozidel bylo v roce 2012 vyrobeno mimo země Evropské unie (EU 27) a Severní Ameriky (NAFTA), resp. že na území Asie a Oceánie bylo vyrobeno bezmála 52 % celosvětové produkce vozidel. V dále uvedených tabulkách a diagramech jsou pak uvedeny počty vyrobených osobních automobilů (OA - Cars), malých užitkových vozidel (LCVs), užitkových vozidel (CVs - Trucks) a autobusů (BUS) dle jednotlivých zemí.


15


Výroba osobních automobilů ve světě – 2012 / 2011 CARS - PRODUCTION

2011

2012

% change

EUROPE

18 279 084

17 382 025

-4,91%

- EUROPEAN UNION 27 countries

15 708 191 130 343 475 779 2 540 1 931 030 5 871 918 479 036 40 772 141 779 1 839 068 188 969 1 343 810 1 191 968 211 218 741 000 310 243 639 763 168 955 1 931 159 10 227 1 744 097 97 585 146 300 639 734 8 761 800

14 611 682 124 000 430 354 2 900 1 682 814 5 388 456 391 417 28 000 115 735 1 539 680 162 814 1 464 906 1 171 774 215 440 540 000 326 556 926 555 126 836 2 193 683 10 227 1 968 789 69 687 144 980 576 660 10 159 350

-6,98% -4,87% -9,55% +14,17% -12,85% -8,23% -18,29% -31,33% -18,37% -16,28% -13,84% +9,01% -1,69% +2,00% -27,13% +5,26% +44,83% -24,93% +13,59% +0,00% +12,88% -28,59% -0,90% -9,86% +15,95%

5 624 553

6 956 158

+23,67%

990 482 1 657 080 2 976 991 3 137 247 577 233 2 519 389 28 030 69 115

1 040 298 1 810 007 4 105 853 3 203 192 497 376 2 623 704 70 686 67 226

+5,03% +9,23% +37,92% +2,10% -13,83% +4,14% +152,18% -2,73%

16


AUSTRIA BELGIUM FINLAND FRANCE GERMANY ITALY NETHERLANDS PORTUGAL SPAIN SWEDEN UNITED KINGDOM CZECH REPUBLIC HUNGARY POLAND ROMANIA SLOVAKIA SLOVENIA - OTHER SERBIA RUSSIA UKRAINE UZBEKISTAN - TURKEY

AMERICA - NAFTA CANADA MEXICO USA - SOUTH AMERICA ARGENTINA BRAZIL COLOMBIA VENEZUELA


ASIA-OCEANIA AUSTRALIA CHINA INDIA INDONESIA IRAN JAPAN MALAYSIA PAKISTAN PHILIPPINES SOUTH KOREA TAIWAN THAILAND VIETNAM

AFRICA EGYPT MOROCCO SOUTH AFRICA

32 481 277 189 503 14 485 326 3 040 144 562 250 1 413 276 7 158 525 488 441 139 700 45 751 4 221 617 288 523 537 987 29 904 375 585 53 072 54 638 312 265

35 146 789 178 480 15 523 658 3 285 496 743 501 848 000 8 554 219 510 400 142 600 46 390 4 167 089 278 043 957 623 38 900 381 377 36 880 103 364 274 873

-287 630

-217 150

-24,50%

59 897 746

63 096 096

+5,34%

Total Double Conts World

TOTAL WORLD

+8,21% -5,82% +7,17% +8,07% +32,24% -40,00% +19,50% +4,50% +2,08% +1,40% -1,29% -3,63% +78,00% +30,08% +1,54% -30,51% +89,18% -11,97%

OICA estimate

Výroba osobních automobilů ve světě - rok 2012 4,39%

1,86%

(World auto production 2012)

6,25% 5,17%

24,60%

5,21%

21,34%

11,02% 6,60%

Čína NAFTA (USA + CDN + MEX) Jižní Amerika ostatní země

13,56%

EU 27 (bez ČR) Jižní Korea RUS + TR + SRB + UA + UZ

Japonsko Indie ČR

100 % = 63 096 096 ks Diagram č.1.2.2


17



100000

25 020

18 905

18 326

17 706

14 709

13 665

INDIA

18

ARGENTINA

INDONESIA

MALAYSIA

RUSSIA

POLAND

Diagram č. 1.2.4


TAIWAN

4 767

HUNGARY

ROMANIA

MALAYSIA

CANADA

BRAZIL

UNITED KINGDOM

MEXICO

INDONESIA

RUSSIA

INDIA

SLOVAKIA

224 692

245 352

260 237

419 636

4 222

16 313

21 959

49 816

104 315

121 096

152 927

181 251

200 000

VENEZUELA 5 441

29 366

0

CHINA

42 912

76 402

THAILAND

400 000

SOUTH AFRICA

200000

165 683

600 000

JAPAN

300000 CHINA

USA

1 038 332

1 128 862

1 200 000

MEXICO

400000

279 008

600000 1 395 694

1 400 000

513 590

JAPAN

1 600 000

CANADA

700000

585 118

nárůst o (ks)

USA

THAILAND

Země s nárůstem výroby osobních automobilů mezi roky 2012 a 2011

1 000 000

800 000

0

Diagram č. 1.2.3

Výroba malých užitkových vozidel ve světě – 2012 / 2011 Země s nárůstem výroby malých užitkových vozidel mezi roky 2012 a 2011 nárůst o (ks)

500000

LCVs - PRODUCTION

2011 2 288 582 1 604 589 311 898 275 035 270 342 46 385 479 330 103 014 3 013 90 258 24 924 5 164 182 408 555 146 309 2 284 33 260 501 585 8 323 723 7 462 534 1 134 758 886 279 5 441 497 861 189 227 182 615 711 8 948 28 118 4 864 600 29 873 1 845 372 511 164 151 421 198 685 718 418 38 114 19 752 58 397 685 49 176 904 882

EUROPE - EUROPEAN UNION 27 countries FRANCE GERMANY ITALY PORTUGAL SPAIN UNITED KINGDOM CZECH REPUBLIC POLAND ROMANIA SLOVENIA - OTHER SERBIA RUSSIA UKRAINE UZBEKISTAN - TURKEY

AMERICA - NAFTA CANADA MEXICO USA - SOUTH AMERICA ARGENTINA BRAZIL ECUADOR VENEZUELA

ASIA-OCEANIA AUSTRALIA CHINA INDIA INDONESIA IRAN JAPAN MALAYSIA PAKISTAN PHILIPPINES SOUTH KOREA TAIWAN THAILAND


19

2012 2 074 808 1 435 990 284 951 260 813 241 186 43 831 392 624 94 045 2 493 103 923 11 187 4 113 182 853 555 161 018 2 080 19 200 455 965 9 237 018 8 420 815 1 413 766 1 051 962 5 955 087 816 203 246 087 549 249 8 948 33 559 5 499 332 26 170 1 874 738 536 184 169 747 119 200 794 820 55 820 20 200 358 510 53 943 1 490 000

% change -9,34% -10,51% -8,64% -5,17% -10,78% -5,51% -18,09% -8,71% -17,26% +15,14% -55,12% -20,35% +0,24% +0,00% +10,05% -8,93% -42,27% -9,10% +10,97% +12,84% +24,59% +18,69% +9,44% -5,22% +8,32% -10,79% +0,00% +19,35% +13,05% -12,40% +1,59% +4,89% +12,10% -40,01% +10,63% +46,46% +2,27% -100,00% -9,85% +9,69% +64,66%


148 221 15 944 4 839 192 829 1 860 829

174 879 10 610 5 379 235 741 1 860 829

+17,99% -33,45% +11,16% +22,25% +0,00% +0,00%

-91 624

-104 356

+13,90%

15 625 126 16 986 037

+8,71%

AFRICA EGYPT MOROCCO SOUTH AFRICA TUNISIA ZIMBABWE Total Double Conts World

TOTAL WORLD

OICA estimate

Výroba malých užitkových vozidel ve světě - rok 2012 (World LCVs production 2012)

816 203 4,81%

803 590 4,73%

794 820 4,68%

536 184 3,16%

455 965 2,68%

357 732 2,11%

5 955 087 35,06%

1 051 962 6,19%

1 413 766 8,32%

1 490 000 8,77%

USA CANADA JAPAN

1 874 738 11,04%

1 435 990 8,45%

CHINA MEXICO INDIA

EU 27 SOUTH AMERICA TURKEY

100% =

THAILAND OTHER ASIA-OCEANIA OTHER WORLD

16 986 037 ks

Diagram č. 1.2.5


20


Výroba užitkových vozidel ve světě – 2012 / 2011 TRUCKS - PRODUCTION EUROPE - EUROPEAN UNION 27 countries AUSTRIA BELGIUM FRANCE GERMANY ITALY NETHERLANDS PORTUGAL SPAIN SWEDEN UNITED KINGDOM CZECH REPUBLIC HUNGARY POLAND ROMANIA - OTHER SERBIA RUSSIA BELARUS UKRAINE - TURKEY

AMERICA - NAFTA CANADA MEXICO USA - SOUTH AMERICA ARGENTINA BRAZIL ECUADOR VENEZUELA

ASIA-OCEANIA AUSTRALIA CHINA INDIA INDONESIA IRAN JAPAN MALAYSIA


2011 2012 340 871 319 600 195 323 180 376 22 162 19 060 33 246 33 600 publication stopped publication stopped 33 577 33 276 30 944 28 000 4 073 3 990 54 550 46 875 publication stopped 15 348 15 689 1 302 1 499 2 313 2 400 1 816 65 22 108 152 110 050 109 109 85 153 85 971 21 843 22 815 1 047 1 155 37 396 29 129 655 599 587 265 390 619 417 617 9 881 9 668 137 691 140 005 243 047 267 944 264 980 169 648 21 042 18 220 223 388 132 820 15 374 15 374 5 176 3 234 2 985 239 2 811 811 4 817 5 080 1 923 839 1 704 319 325 775 270 266 120 522 147 010 33 860 20 300 512 260 583 074 6 012 5 340 21

% change -6,24% -7,65% -14,00% +1,06%

-0,90% -9,51% -2,04% -14,07% +2,22% +15,13% +3,76% -100,00% -66,15% +1,75% +0,00% +0,96% +4,45% +10,32% -22,11% -10,42% +6,91% -2,16% +1,68% +10,24% -35,98% -13,41% -40,54% +0,00% -37,52% -5,81% +5,46% -11,41% -17,04% +21,98% -40,05% +13,82% -11,18%


SOUTH AFRICA

2 276 8 112 26 426 5 597 14 466 1 277 25 771 6 735 2 945 26 371

2 240 8 970 21 740 7 052 34 850 1 570 24 879 4 970 3 080 27 569

-1,58% +10,58% -17,73% +26,00% +140,91% +22,94% -3,46% -26,21% +4,58% +4,54%

Total Double Conts World

-14 353

-14 730

+2,63%

4 007 480

3 743 555

-6,59%

PAKISTAN PHILIPPINES SOUTH KOREA (2) TAIWAN THAILAND VIETNAM

AFRICA EGYPT KENYA

TOTAL WORLD

OICA estimate

Výroba užitkových vozidel ve světě - rok 2012 (World trucks production 2012) 254 152 6,79%

270 266 7,22%

180 421 4,82%

169 648 4,53%

164 058 4,38%

1 704 319 45,53% 417 617 11,16%

CHINA

JAPAN

583 074 15,58%

NAFTA

INDIA

OTHER ASIA-OCEANIA

EU 27

SOUTH AMERICA

100% =

OTHER WORLD

3 743 555 ks

Diagram č. 1.2.6


22


Výroba autobusů ve světě – 2012 / 2011 BUSES - PRODUCTION

2011 45 533 14 151 1 059

EUROPE - EUROPEAN UNION 27 countries BELGIUM FRANCE GERMANY

% change

45 085 12 428 1 070

-0,98% -12,18% +1,04%

489 1 462 5

-40,58% +1,88% +0,00% -100,00%

2 305 3 229 3 880 22 060 132 15 959 2 610 3 359 10 585 39 720 2 812 36 844 64 252 067 169 093 53 248 5 299 1 610 10 598 590 660 10 399 570 5 261 4 020 1 241 342 133

+26,16% -9,35% -23,31% +5,22% +0,00% +9,34% +4,40% -10,14% +1,62% -24,61% -15,15% -25,38%

publication stopped publication stopped

823 1 435 5 381

ITALY NETHERLANDS PORTUGAL SPAIN SWEDEN

2012

publication stopped

1 827 3 562 5 059 20 966 132 14 596 2 500 3 738 10 416 52 687 3 314 49 373

UNITED KINGDOM CZECH REPUBLIC POLAND - OTHER SERBIA RUSSIA BELARUS UKRAINE - TURKEY

AMERICA ARGENTINA BRAZIL VENEZUELA

244 396 164 339 50 328 4 195 2 684 9 427 1 128 466 11 366 463 7 060 5 980 1 080 349 676

ASIA-OCEANIA CHINA INDIA INDONESIA IRAN JAPAN MALAYSIA PAKISTAN SOUTH KOREA THAILAND

AFRICA EGYPT SOUTH AFRICA

TOTAL WORLD

+3,14% +2,89% +5,80% +26,32% -40,01% +12,42% -47,70% +41,63% -8,51% +23,11% -25,48% -32,78% +14,91% -2,16%

OICA estimate


23


Výroba autobusů ve světě - rok 2012 (World bus production 2012) 10 585 3,09%

5 261 1,54%

34 500 10,08% 39 720 11,61%

169 093 49,42%

82 974 24,25%

CHINA

OTHER ASIA-OCEANIA

AMERICA

EUROPE

100% =

TURKEY

AFRICA

342 133 ks

Diagram č. 1.2.7

Česká republika patří ve výrobě osobních automobilů a autobusů, přepočtené na počet obyvatel, ke světové špičce.

Osobní automobily (včetně malých užitkových) výroba OA 2012 1 2 3 4 5 6

Slovensko Česká republika Jižní Korea Japonsko Německo Slovinsko

926 555 1 174 267 4 525 599 9 349 039 5 649 269 130 949

počet obyvatel

OA na 1 000 obyv.

5 445 324 10 516 125 50 004 441 127 360 000 81 993 000 2 059 509

170,2 111,7 90,5 73,4 68,9 63,6

Zdroj: OICA a seznam států světa podle počtu obyvatel - Wikipedie

Autobusy výroba BUS 2012 1 Česká republika 2 Bělorusko 3 Jižní Korea 4 Brazílie 5 Turecko 6 Čína

3 229 2 610 10 399 36 844 10 585 169 093

počet obyvatel

BUS na 100 000 obyv.

10 516 125 9 461 800 50 004 441 193 946 886 75 627 384 1 354 040 000

30,7 27,6 20,8 19,0 14,0 12,5

Zdroj: OICA a seznam států světa podle počtu obyvatel - Wikipedie


24



2011

25

SPAIN

FRANCE

Diagram č. 1.2.9


TURKEY

CZECH REPUBLIC

1 032 625

1 141 319

1 174 267

1 194 981

1 558 951

1 446 824

1 932 304

2 318 398

1 967 765

2 242 928

2 129 807

1 890 406

2 447 623

SPAIN

FRANCE

MEXICO

RUSSIA

BRAZIL

INDIA

SLOVAKIA

THAILAND

CANADA

CZECH REPUBLIC

UNITED KINGDOM

2012

UNITED KINGDOM

2012

RUSSIA

2 454 064

1 442 869

2 000 000

THAILAND

CANADA

2011

2 125 240

2 861 969

2 543 359

3 172 953

3 135 100

3 821 680

USA

SOUTH KOREA

GERMANY 4 221 617

2 623 704

2 519 389

3 285 496

3 040 144

4 105 853

2 976 991

1 968 789

926 555

639 763

957 623

537 987

1 040 298

990 482

1 171 774

1 191 968

1 464 906

1 343 810

1 539 680

1 839 068

1 682 814

1 931 030

1 810 007

1 657 080

8 554 219 5 388 456 4 167 089

1 744 097

2 000 000

MEXICO

4 619 302

4 525 599

3 551 308

4 000 000

BRAZIL

6 146 953

5 649 269

6 000 000

INDIA

8 000 000 9 349 039

4 000 000

SOUTH KOREA

10 000 000

GERMANY

12 000 000

JAPAN

14 000 000 5 871 918

6 000 000

7 876 943

8 000 000 7 158 525

10 000 000

JAPAN

CHINA

12 000 000

10 060 940

18 000 000

8 418 488

20 000 000

17 398 396

15 523 658

14 485 326

16 000 000

16 330 698

18 000 000

USA

CHINA

Výroba osobních automobilů (OA) 2012 a 2011 (16 zemí s nejvyšší výrobou)

14 000 000

0

Diagram č. 1.2.8

Výroba osobních (OA) a malých užitkových automobilů (LCV) 2012 a 2011 (16 zemí s nejvyšší výrobou)

16 000 000

0

1000

500

1500


26

107

BELARUS

THAILAND


BELGIUM

NETHERLANDS

11

27

64

110

SOUTH AFRICA

VENEZUELA

161

TURKEY

194

169

PAKISTAN

2012 IRAN

UNITED KINGDOM

BELARUS

ARGENTINA

CZECH REPUBLIC

UKRAINE

POLAND

EGYPT

INDONESIA

SOUTH KOREA

TURKEY

JAPAN

0

UNITED KINGDOM

1 104

INDONESIA

0

1 171

2011 1 610

2 684

2 305

1 827

2 610

2 500

2 812

3 314

3 229

3 562

3 359

3 738

3 880

5 059

4 020

5 980

5 299

4 195

10 399

11 366

10 585

10 416

10 598

9 427

15 959

14 596

20 000

RUSSIA

49 373

36 844

40 000

JAPAN

478

2000

1 363

3000 53 248

50 328

60 000

BRAZIL

INDIA

80 000

RUSSIA

3500

2 920

nárůst o (ks)

4 754

5000 169 093

164 339

180 000

INDIA

CHINA

CHINA

Výroba autobusů (BUS) 2012 a 2011 (16 zemí */ s nejvyšší výrobou)

160 000

140 000

120 000

100 000

*/ bez Německ a, Francie a Švédsk a - od rok u 2011 neposk ytují údaje

Diagram č. 1.2.10

Země s nárůstem výroby autobusů mezi roky 2012 a 2011

4500

4000

2500

Diagram č. 1.2.11

Zpracoval: Ing. Šípek

1.3 Vývoj na trhu vozidel v zemích EU 27 a EFTA 1.3.1 Osobní automobily První registrace (prodeje) nových osobních automobilů na trhu zemí EU 27 a EFTA jsou pravidelně zveřejňovány Evropskou asociací výrobců automobilů ACEA. Vývoj na trhu nových osobních automobilů za roky 2005 až 2012 První registrace osobních automobilů v zemích EU27 + EFTA (leden až prosinec) 16 000 000 14 000 000

12 527 912

173 282

169 236

161 659

143 661

132 542

2 000 000

123 987

127 376

4 000 000

174 009

12 053 904

13 592 823

13 130 466

13 768 401

13 343 302

14 499 059

14 132 346

14 717 358

14 309 151

15 959 804

15 529 979

15 387 214

6 000 000

15 254 593

8 000 000

14 861 685

10 000 000

15 782 959

12 000 000

0

2005

2006

2007

2008

země EU27 mezi roky Meziroční nárůsty prvních registrací

země EU27 země EU27 + EFTA Česká republika

2009

2010

2011

2012

Česká republika

země EU27 + EFTA 2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

0,93% 1,12% 6,90%

-7,86% -7,78% 8,39%

-1,24% -1,48% 12,53%

-5,58% -5,04% 4,69%

-1,60% -1,28% 2,39%

-8,20% -7,83% 0,42%

Diagram č. 1.3.1 Vývoj prvních registrací za měsíc březen – za roky 2003 až 2013

Diagram č. 1.3.2


27


Z diagramů č. 1.3.1 a 1.3.2 jasně vyplývá dlouhodobý trend poklesu prodejů v Evropě. Naposledy byl nárůst registrací zaznamenán mezi roky 2007 a 2006, od roku 2008 dochází každoročně k poklesu. Oproti roku 2005 bylo v zemích EU27 + EFTA v roce 2012 poprvé zaregistrováno o 2 726 681 nových osobních automobilů méně a oproti rekordnímu roku 2007 dokonce o 3 431 892 ks méně. Trh osobních automobilů v Evropě tedy oproti roku 2007 poklesl o více než 1/5 (o 21,50 %). Bohužel vývoj prvních registrací v počátku roku 2013 nenaznačuje zlepšení. Za leden až březen roku 2013 byl v zemích EU27+EFTA oproti stejnému období roku 2012 zaznamenán pokles prodejů o 9,70 % (viz diagram č. 1.3.3).

3 000 000

3 096 266

2 989 486

3 428 959

3 696 919

3 589 715

3 765 978

3 313 906

3 500 000

3 669 378

4 000 000

3 440 741

3 362 099

4 154 778

4 054 438

4 226 414

4 126 143

4 500 000

4 230 148

5 000 000

4 137 195

První registrace nových osobních automobilů za 1.čtvrtletí

2 500 000 2 000 000 1 500 000

78 642

96 600

107 204

115 053

500 000

2008

2009

2010

2011

2012

2013

-1,69%

-17,19%

9,45%

-1,83%

-7,25%

-9,70%

106 780

100 340

2007

-0,09%

92 953

100 271

1 000 000

0

2006 meziroční růst (-pokles) v zemích EU 27 + EFTA

EU27

EU27+EFTA

EFTA

Diagram č. 1.3.3

Na osmi největších evropských trzích (to jsou trhy, kde první registrace nových osobních automobilů za 1. čtvrtletí 2013 byly větší než 80 000 ks) došlo k nárůstu pouze ve 2 zemích (Velká Británie +7,39 % a Belgie +0,54 %). Vysoký pokles prvních registrací byl zaznamenán v Nizozemsku (-30,31 %), ve Francii činil pokles 14,54 %, následuje Itálie (-12,97 %), Německo (-12,88 %), Španělsko (-11,46 %) a Rakousko (- 9,85 %). Uvedených 8 zemí přitom tvoří 86,77 % evropského trhu. Nejprodávanější značkou v 1. čtvrtletí 2013 byl VOLKSWAGEN (377 549 ks, pokles oproti stejnému období roku 2012 o 12,45 %), následují značky FORD (224 883 ks, pokles o 20,14 %), OPEL / VAUXHALL (208 994 ks, -7,93 %), RENAULT (193 413 ks, pokles o 14,10%) a PEUGEOT (189 082 ks, -13,05 %). Značka ŠKODA se v tomto žebříčku umístila na 12. místě (122 435 ks, -7,25 %). Pouze u 9 výrobních značek došlo k růstu prvních registrací. Absolutně nejvyšší růst byl u značky DACIA (+8 268 ks, to je růst o 14,60 %), následují značky HONDA (+6 934 ks, tj. +18,86 %), LAND ROVER (+3 420 ks, +10,90 %), KIA (+2 777 ks, +3,47%), MERCEDES (+1 799 ks, +1,21 %), JAGUAR (+1 697 ks, + 24,59 %), BMW (+875 ks, +0,56 %), MAZDA (+679 ks, +1,74%) a SEAT (+418 ks, +0,60 %). Soubor: APCR2012.DOC

28



rok 2012

M

29

H

K

N

A

IA

AI

A

D

IS S

O D

YU N

N

ES

FI AT

YO TA

SK

TO

W

O EN

CE D

IT R

M

100 000

82 751

79 974

109 693

115 057

121 330

132 198

122 435

132 008

129 662

154 838

150 739

148 940

153 807

154 287

156 176

190 149

158 462

157 587

169 871

179 885

C

ZE C

H

R

O

RW

UB

N

R

D

K

EN

A

Y

LI C

EL A

M A

EP N

R

IR

EN

D

D N ED

S

IA

D

N

LA SW

ZE

D

IT

LA

ST R

N

M

IN

IU

LA

PO

U

ER

A

ET H

SW

N

EL G

A

204 118

115 998

166 450

149 160

148 363

180 724

33 696

34 814

36 453

43 529

39 511

45 840

41 950

40 781

56 074

67 976

71 751

79 130

75 989

77 832

80 024

88 764

100 000

ER

C

B

I

rok 2013

189 082

B

E

200 000

UD

217 457

SP

C

LY

N

M

Y

DO

IT A

A

G

N

300 000

A

225 170

208 994

193 413

200 000

G EO T

LT

226 991

rok 2012

U

U

LL

IN

FR

K

M A

407 832

773 636

673 957 605 198

563 556

507 830

433 882 354 931

400 000

PE

EN A

224 883

ED

500 000

R

A

IT

ER

600 000

UX H

300 000 281 594

377 549

400 000

RD

431 262

500 000

FO

EN

N

G

700 000

L/ VA

AG

U

800 000

O PE

VO LK SW

První registrace nových osobních automobilů za 1. Q. 2013 / 2012 – TOP 15 zemí

0

Diagram č. 1.3.4

První registrace nových osobních automobilů za 1. Q. 2013 / 2012 – TOP 15 značek

600 000

0

rok 2013

Diagram č. 1.3.5


1.3.2 Užitková vozidla a autobusy První registrace (prodeje) užitkových vozidel (LCVs a CVs) a autobusů na trhu zemí EU27 a EFTA jsou stejně jako u osobních automobilů zveřejňovány na stránkách ACEA. I. Lehká užitková vozidla - do 3,5 t celkové hmotnosti (LCVs) V této kategorii vozidel byl v roce 2012 oproti stejnému období roku 2011 zaznamenán pokles prvních registrací o 12,87 % (registrováno celkem 1 440 499 ks). Dlouhodobý vývoj v této kategorii vozidel není, stejně jako u osobních automobilů, nijak příznivý.

II. Užitková vozidla nad 3,5 t celkové hmotnosti celkem (MCV+HCV >3,5t - Trucks) New Medium & Heavy Commercial Vehicle Registrations in the EU

Units

Percentage

45 000

+80,0

+51,8+56,2 30 000

+45,9+42,4

+60,0

+52,5

+40,0

+22,9 +22,2 +24,4 +11,8 +14,6 +10,4+12,2 15 000

+20,0

+4,5

+0,0

-5,3 -8,2 -3,4 -6,9 -13,4 -4,1 -7,5 -9,8 -15,7 -15,3

-20,0

-22,8 0

-40,0 Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec Jan Feb Mar Apr May Jun Jul Aug Sep Oct Nov Dec 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 09-10 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 10-11 CV > 3.5t in 2010


CV > 3.5t in 2011

30

% change year-on-year


Užitkových vozidel o celkové hmotnosti větší než 3,5 t bylo v zemích EU27+ EFTA za rok 2012 poprvé zaregistrováno celkem 295 610 ks, což je 8,73 % méně než v roce 2011. Z uvedeného počtu 295 610 ks vozidel o celkové hmotnosti nad 3,5 t bylo 221 056 ks o celkové hmotnosti větší než 16 t, pokles registrací zde činil 9,01 %. Vývoj v prvních třech měsících roku 2013 ukazuje na další snižování prodejů (prvních registrací).

III. Autobusy (Buses - MBC+HBC > 3,5t) První registrace nových autobusů v zemích EU27 + EFTA se v r. 2012 zvýšily na 33 890 ks, což oproti roku 2011 znamenalo mírné zvýšení o 0,58 %.

Vývoj v počátku roku 2013 v podstatě kopíruje trend podchycený v letech 2011 a 2012.

************************** Na internetových stránkách ACEA (www.acea.be) je možno nalézt celou řadu údajů o evropském automobilovém průmyslu. Každoroční shrnutí je uvedeno v podkladu „THE AUTOMOBILE INDUSTRY POCKET GUIDE“ - vydání 2012 je dostupné na adrese: http://www.acea.be/images/uploads/files/ACEA_POCKET_GUIDE_2012_UPDATED.pdf


31


Ukázky z publikace ACEA:


32


Zpracoval: Ing. Šípek Soubor: APCR2012.DOC

33


1.4 Pozice automobilového průmyslu v českém hospodářství 1.4.1 Podíl na průmyslové výrobě České republiky 1/ pouze za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí tento podíl .......... 18,77 % mil. Kč

Podíl firem AutoSAP

3 500 000 3 000 000 2 500 000

16,73%

16,76%

3 840 172

3 775 063

3 509 923

16,08%

15,86%

14,85%

35% 30% 25%

604 133,2

515 485,8

600 837,5

677 521,7

720 945,6

20%

640 861,7

17,95%

560 541,6

17,12%

18,77%

458 963,5

2 000 000

3 205 079

4 000 000

3 090 011

4 500 000

3 351 133

5 000 000

3 810 115

3 823 096

na průmyslové produkci ČR (vyjádřeno objemem tržeb */)

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 500 000 1 000 000 500 000

15% 10% 5%

0

0% prům yslová výroba celkem

z toho firmy AutoSAP

podíl firem AutoSAP

Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:

Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:

65 108,5 mil. Kč, to je 43 423,9 mil. Kč, to je

1,72% 6,41%

Tržby z průmyslové činnosti celkem - údaje ČSÚ po přepočtu za roky 2000 až 2012 (výpočet dle zveřejněných indexů). */ Tržby z průmyslové činnosti za všechny podnikatelské subjekty (= celá "populace podniků").

Diagram č. 1.4.1

mil. Kč

......... a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ je to 19,81 %

Podíl firem AutoSAP na průmyslové produkci ČR (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)

2007

3 639 143

3 577 443

3 326 182

40%

18,94%

35% 30%

19,81%

25% 20%

2008

2009

2010

2011

720 945,6

2006

16,97%

18,06%

677 521,7

640 861,7

2005

3 037 546

3 511 987

560 541,6

500 000

458 963,5

1 000 000

17,20%

15,79%

2 000 000 1 500 000

17,99%

600 837,5

2 500 000

17,74%

515 485,8

3 000 000

604 133,2

3 500 000

2 907 222

4 000 000

3 158 927

4 500 000

3 561 448

5 000 000

15% 10% 5%

0

0%

průmyslová výroba celkem


Nárůst (-pokles) tržeb z průmyslové činnosti ČR (2012/2011) celkem o:

Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o:

2012

podíl AutoSAP 61 700,2 mil. Kč, to je 43 423,9 mil. Kč, to je

1,72% 6,41%


34


1/

mil. Kč

2/ po započtení údajů od dalších 44 firem a dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ to je tento podíl ....... 20,82 %

Podíl firem "AutoSAP + 44" na průmyslové činnosti ČR (vyjádřeno objemem tržeb dle nové časové řady ČSÚ)

16,75%

2007

500 000

3 639 143

3 577 443

30%

2009

2010

757 505,2

678 632,7

2006

1 000 000

35%

20,82%

19,85%

710 168,8

594 382,6

2005

1 500 000

19,08%

18,02%

40%

25% 20%

486 851,5

2 000 000

3 326 182

3 037 546

3 511 987 18,76%

634 533,7

2 500 000

19,05%

18,82%

547 295,7

3 000 000

658 841,2

3 500 000

2 907 222

4 000 000

3 158 927

4 500 000

3 561 448

5 000 000

15% 10% 5%

0

0% 2008

průmyslová výroba celkem

z toho firmy "AutoSAP + xy"

2011

2012

podíl firem autoprůmyslu

Nárůst (-pokles) 2012/2011 za "AutoSAP+44" : 47 336,4 mil. Kč, to je o Podíl "AutoSAP+44" na průmyslové produkci ČR v roce 2012:

6,67% 20,82%

*/ "AutoSAP+44" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, u kterých jsou k dispozici údaje za r. 2011 a 2012. **/ Údaje za roky 2005 až 2012 získány z relevantních údajů od jednotlivých firem (počet firem však různý!): rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

"+ xy firem" :

33 841,0

37 771,0

54 708,0

31 809,9

33 696,2

32 647,1

rok 2012 36 559,6 mil. Kč

údaje za:

25 firem

25 firem

30 firem

41 firem

35 firem

44 firem

44 firem

< porovnatelná data >

Diagram č. 1.4.3

3/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu 2/ podíl dle nové časové řady tržeb dle ČSÚ činí ......... 23,04 % --------------------------------------------------1/ 2/

Objem tržeb dalších 44 firem, od kterých byly získány údaje pro zpracování tohoto materiálu Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2012 hodnoty tržeb z průmyslové činnosti 84 200 mil. Kč.

TRŽBY firmy AutoSAP dalších 44 firem */ ostatní firmy AP (odhad) **/

Σ za autoprůmysl

CELKEM ČR Podíl autoprůmyslu

rok 2012 (mil. Kč) 720 945,60 36 559,57

rok 2011 (mil. Kč) 677 521,70 32 647,08

nárůst (-pokles) 2012 / 2011 (v mil. Kč) (v %) 6,41% 43 423,90 11,98% 3 912,50

81 000,00

74 100,00

6 900,00

9,31%

838 505,17 3 639 143,02 23,04%

784 268,78 3 577 442,84 21,92%

54 236,40 61 700,18

6,92% 1,72%

Firmy zapojené do činnosti AutoSAP dosáhly v roce 2012 tržeb z průmyslové činnosti ve výši 720 945,6 mil. Kč, což je o 6,41 % více než v roce 2011. Průmyslová produkce (objem tržeb z průmyslové činnosti) ČR však vzrostla jen o 1,72 % (dle indexu


35


zveřejněného ČSÚ), takže podíl firem zapojených do AutoSAP na celkových tržbách z průmyslové činnosti ČR se oproti roku 2011 zvýšil téměř o 1 %. Při porovnání tržeb dosažených u dalších 44 firem vychází, že u nich došlo k nárůstu produkce o 11,98 % (z 32 647,08 mil. Kč v roce 2011 na 36 559,57 mil. Kč v roce 2012). Souhrnně za celý automobilový průmysl ČR lze uvést, že jeho podíl na průmyslové výrobě (tržbách z průmyslové činnosti) ČR překračuje hodnotu 23,0 %. Oproti roku 2011 se tato hodnota zvýšila zhruba o 1 %. V porovnání let 2012 / 2011 došlo k nárůstu automobilové produkce v ČR o 6,92 %. Z dosažené výše tržeb z průmyslové činnosti (a tím i exportu – viz dále) lze odhadnout, že podíl firem AutoSAP na tvorbě HDP České republiky se pohybuje na hodnotě 8,1 až 8,5 %. Meziroční pokles produkce u firem AutoSAP byl od roku 1993 zaznamenán pouze třikrát - nejvyšší pokles byl mezi roky 1994/1993 a činil 15,38 %, mezi roky 2009/2008 byl pokles o 14,67 %. To znamená, že roky 1994 a 2009 byly zřejmě pro český automobilový průmysl těmi nejobtížnějšími. V ostatních letech většinou nárůst produkce firem AutoSAP převyšoval růst průmyslové produkce ČR, v některých letech (např. 2005 a 2006) velmi výrazně (viz diagram č. 1.4.3).

Meziroční indexy růstu tržeb z průmyslové činnosti v letech 2005 až 2012 (údaje za ČR dle nové časové řady ČSÚ) 35%

22,13% 25%

19,04%

16,56%

14,33%

12,76%

15%

6,41% 12,74%

5%

6,85%

9,50%

8,66%

-1,39%

-5% 2005/2004

7,55% 1,72%

-5,73% 2006/2005

2007/2006

-15%

2008/2007

2009/2008

-13,51%

2010/2009

2011/2010

2012/2011

-14,67%

-25%

firmy AutoSAP

Česká republika

Diagram č. 1.4.4

Meziroční nárůst (rok 2012 - rok 2011) průmyslové produkce ČR, vyjádřený objemem tržeb, činil absolutně 61 700,18 mil. Kč (dle nové časové řady údajů ČSÚ o průmyslové produkci). V automobilovém průmyslu ČR jako celku přitom došlo k růstu o 54 236,40 mil. Kč (viz výše tabulka „TRŽBY“). Automobilový průmysl ČR v roce 2012 se tak podílel na růstu průmyslové produkce ČR téměř z 88 %. Pozice firem AutoSAP i automobilového průmyslu jako celku v rámci českého průmyslu a ekonomiky se tedy opět mírně zvýšila (viz diagram č. 1.4.5). Firmy zapojené do činnosti AutoSAP z tohoto pohledu představují více než 85 % produkce celého automobilového průmyslu České republiky (viz diagram č. 1.4.6). Soubor: APCR2012.DOC

36


Tento podíl (85 až 86 %) je v podstatě řadu let stabilní a tím dostatečně dokumentuje „reprezentativnost“ firem AutoSAP v rámci českého autoprůmyslu.

Podíl automobilového průmyslu na tržbách z průmyslové činnosti ČR 2012

19,8%

2011

18,9%

2010

18,1%

2009

17,0%

77,0%

3,2%

78,1%

3,0%

78,8%

3,1%

80,0%

3,0%

ostatní firmy autoprůmyslu ČR

firmy AutoSAP

ostatní průmyslové činnosti

Diagram č. 1.4.5

Z diagramu je patrné, že podíl autoprůmyslu na tržbách z průmyslové činnosti vykázané za celou ČR se každoročně zvyšuje o cca 1 %.

Podíly na tržbách „automotive“ ČR 2012

86,0%

14,0%

2011

86,4%

13,6%

2010

85,2%

14,8%

2009

85,0%

15,0%

ostatní firmy autoprůmyslu ČR

firmy AutoSAP

Diagram č. 1.4.6

Porovnání podílu autoprůmyslu na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech a podílu na průmyslové produkci ČR (za rok 2012) podíl na počtu zaměstnanců podíl na průmyslové produkci (tržbách)

11,3%

88,7%

23,0%

77,0%

firmy autoprůmyslu ČR

ostatní průmyslové činnosti



37


1.4.2 Podíl na exportu České republiky U firem zapojených do AutoSAP došlo v porovnání roků 2012 a 2011 ke zvýšení exportu o 46,76 miliardy Kč, to je o 8,53 %. Podíl firem AutoSAP na celkovém exportu ČR se oproti roku 2011 mírně zvýšil, jelikož za celou ČR došlo v porovnání 2012 / 2011 ke zvýšení exportu o 6,51 %. Celkový vývoz České republiky se tedy meziročně zvýšil o 187,32 miliardy Kč. Na tomto nárůstu se firmy autoprůmyslu ČR podílely 28,65 %. 2012 (mil. Kč) 594 996,30 27 334,45

rok 2011 (mil. Kč) 548 236,22 25 081,43

57 800,00

53 150,0

4 650,0

8,75%

680 130,75 3 066 014,72 22,18%

626 467,65 2 878 691,27 21,76%

53 663,10 187 323,45

8,57% 6,51%

EXPORT firmy AutoSAP dalších 44 firem */ ostatní firmy AP (odhad) **/

Σ za autoprůmysl

CELKEM ČR Podíl autoprůmyslu

nárůst (-pokles) 2012 / 2011 (v %) (v mil. Kč) 46 760,08 8,53% 8,98% 2 253,02

mil. Kč

1/ za firmy zapojené do činnosti AutoSAP činí podíl na exportu ČR ...... 19,41 %

19,34%

2 878 691

2 532 797

2 138 623 19,07%

35% 30%

18,85%

19,04%

19,41%

2010

594 996,3

2009

548 236,2

2006

477 321,9

414 783,2

2005

407 734,4

350 509,6

500 000

18,62%

40%

25% 20%

1 500 000 1 000 000

20,11%

460 729,4

18,76%

498 478,8

2 000 000

2 479 234

2 144 573

2 500 000

1 868 586

3 000 000

2 473 736

na celkovém exportu ČR

3 500 000

3 066 015

Podíl firem AutoSAP

15% 10% 5%

0

0% 2007

export ČR celkem

2008


2011

2012

podíl AutoSAP

Nárůst (- pokles) exportu ČR (2012/2011) celkem o: 187 323,5 mil. Kč, to je o 6,51% Nárůst (- pokles) u firem AutoSAP o: 46 760,1 mil. Kč, to je o 8,53% Pramen: ČSÚ, Databáze zahraničního obchodu - "Vývoz" (http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO)

Diagram č. 1.4.8

2/ po započtení údajů od dalších 44 firem 3/ je tento podíl na hodnotě

20,30 %

3/ po odhadu za další firmy autoprůmyslu 4/ dosahuje podíl hodnoty

22,18 %

--------------------------------------------------3/

4/

Export dalších 44 firem (mimo AutoSAP), od kterých byly získány údaje potřebné pro zpracování tohoto materiálu (seznam firem viz příloha), činil v r. 2012 celkem 27 334,45 mil. Kč. Celkově vykázaný objem vývozu za firmy „AUTOSAP + 44“ tak v roce 2012 dosáhl 578 947,69 mil. Kč. Výpočtem lze odhadnout (s jistou mírou nepřesnosti), že ostatní firmy zabývající se automobilovou výrobou dosáhly v roce 2011 vývozu ve výši 58 469,83 mil. Kč. Soubor: APCR2012.DOC

38


2 000 000

21,17% 20,51%

20,11%

2 878 691

2 532 797

2 138 623

2 473 736

2 144 573

1 868 586

3 000 000 2 500 000

2 479 234

3 500 000

20,24%

3 066 015

mil. Kč

Podíl firem "AutoSAP + 44" na celkovém exportu ČR

40% 35% 30%

19,92%

20,30%

19,92%

20%

622 330,8

573 317,6

504 442,3

2006

432 810,0

439 884,0

2005

524 809,4

371 194,8

500 000

497 470,1

19,87% 1 500 000 1 000 000

25%

15% 10% 5%

0

0% 2007

export ČR celkem

2008

2009

firm y "AutoSAP+xy"

2010

2011

2012

podíl firem autoprům yslu ČR

Nárůst (-pokles) za "AutoSAP+44" : 49 013,1 mil. Kč, to je o 8,55% Podíl "AutoSAP+44" na celkovém exportu ČR v roce 2012: 20,30% */ "AutoSAP+46" = souhrn za firmy AutoSAP a firmy autoprůmyslu ČR, u kterých jsou k dispozici údaje za r. 2011 a 2012. **/ Údaje za roky 2005 až 2012 získány z relevantních údajů od jednotlivých firem (počet firem však různý!): rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

rok 2011

"+ xy firem" ***/:

25 100,7

26 330,6

36 740,8

25 075,6

27 120,4

25 081,4

rok 2012 27 334,5 mil. Kč

údaje za:

25 firem

25 firem

30 firem

41 firem

35 firem

46 firem

46 firem

< porovnatelná data >

Diagram č. 1.4.9

Podíly na celkovém exportu České republiky, rok 2012

ostatní průmysl ČR 77,82%

firmy AutoSAP 19,41%

ostatní firmy AP (odhad) 1,89%

+ dalších 44 firem AP 0,89%

3 066 014,7 mil. Kč = 100% Podíl firem automobilového průmyslu České republiky celkem: 22,18% Diagram č. 1.4.10 Soubor: APCR2012.DOC

39


Podíly na exportu firem "automotive" ČR za rok 2012 firmy AutoSAP 87,48%

+ dalších 44 firem AP 4,02%

ostatní firmy AP (odhad) 8,50%

680 130,8 mil. Kč = 100% Podíl firem zapojených do Sdružení automobilového průmyslu činí: 87,48% Diagram č. 1.4.11

Podíl největšího českého exportéra - firmy ŠKODA AUTO – na celkovém vývozu ČR dosáhl v roce 2012 hodnoty 7,08 % (za rok 2011 to bylo 7,31 %) a podíl na exportu vykázaném za všechny firmy zapojené do AutoSAP činil 36,50 % (v roce 2011 to bylo 38,24 %). Druhým největším exportérem v automobilovém průmyslu ČR se v roce 2012 stejně jako v roce 2011 stala firma HMMC Nošovice, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 2,91 % (v roce 2011 to bylo 2,36 %) a podíl na exportu firem AutoSAP dosáhl 15,00 % (v předchozím roce činil 12,37 %). Společnost TPCA Czech byla v roce 2012 s podílem na celkovém vývozu ČR 1,10 % a 5,68 % na celkovém exportu firem AutoSAP až čtvrtým exportérem, když na třetí místo postoupila firma Continental Automotive Czech Republic, jejíž podíl na celkovém exportu ČR činil 1,48 % a na exportu firem AutoSAP pak 7,65 %. Podíly největších exportérů v roce 2012 jsou uvedeny v diagramu č. 1.4.12 (vztaženo k celkovému exportu ČR) a v diagramu č. 1.4.13 (podíly vztažené k exportu vykázanému za firmy AutoSAP).


40


Podíly největších exportérů AutoSAP na celkovém vývozu ČR v roce 2012 Continental Automotive Czech Republic s.r.o. 1,48%

Toyota Peugoet Citroen Automobile, s.r.o. 1,10%

ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 0,89%

CONTINENTAL BARUM s.r.o. 0,73% TRW Automotive Czech s.r.o Jablonec 0,31%

Hyundai Motor Manufacturing Czech, s.r.o. 2,91%

Iveco Czech Republic a.s. 0,28%

ŠKODA AUTO a.s. 7,08%

další firmy AutoSAP 4,61%

ostatní export ČR 80,59%

100 % =

3 066 015 mil. Kč

Export každé firmy uvedené v diagramu č. 1.4.13 přesáhl 8,5 miliardy Kč (dle údajů z Databázových listů 2012).

Diagram č. 1.4.12 Podíly největších exportérů na celkovém vývozu firem AutoSAP za rok 2012

HELLA AUTOTECHNIK NOVA s.r.o. 0,77%

JTEKT AUTOMOTIVE CZECH Plzen s.r.o. 0,68%

MANN + HUMMEL (CZ) s.r.o. 0,62%

ostatní firm y AutoSAP 15,04%

ŠKODA AUTO a.s. 36,50%

EBERSPACHER s.r.o. 0,81% BENTELER ČR s.r.o Chrastava 0,86%

HMMC, s.r.o. 15,00%

WITTE Nejdek spol. s r.o. 0,89% Continental Autom otive Czech Republic s.r.o. 7,65%

DENSO MANUFACTURING,s.r.o. 1,24% CONTINENTAL BARUM s.r.o. 3,78%

Johnson Controls Autotom obilové součástky, ks. 1,39% BEHR Czech, s.r.o. 1,42%

TRW Autom otive Czech s.r.o Jablonec 1,62%

Iveco Czech Republic a.s. 1,44%

100 % =

TPCA Czech, s.r.o. 5,68% ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. 4,59%

594 996,3 mil. Kč

Export každé zde uvedené firmy přesáhl 3,7 miliardy Kč (dle údajů z předaných Databázových listů 2012).



41


1.4.3 Vliv na bilanci zahraničního obchodu ČR Po „překlopení“ zahraničně obchodní bilance ČR do kladných čísel v roce 2005 pokračoval trend růstu kladného salda v letech 2006 až 2009. V roce 2010 však došlo k mírnému poklesu a v letech 2011 a 2012 saldo opětovně vzrostlo (vývoj uveden výše v diagramu č. 1.1.10). K tomuto pozitivnímu vývoji přispěla zřejmě celá řada průmyslových odvětví a oborů, avšak trvale významný (možno říci rozhodující) vliv na tento ukazatel mají firmy automobilového průmyslu.

272 256,00

262 811,55

200 000

266 734,32

250 000

173 626,21

300 000

196 707,83

350 000

2007

2008

354 544,02

(nezahrnuje dovozy vozidel do ČR) 400 000

319 058,00

Čisté saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP

346 617,96

mil. Kč

Vzhledem k nedostupnosti údajů o dovozech pro výrobní potřebu a dovozech investic od firem mimo AutoSAP jsou dále uváděné údaje jen za firmy zapojené do činnosti AutoSAP. Těmito subjekty je dlouhodobě vykazováno kladné saldo zahraničního obchodu. V roce 2012 bylo opět dosaženo vysoce kladného salda ve výši přes 354 miliard Kč. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2005 do roku 2012 je uveden v diagramu č. 1.4.14. Na straně dovozů do ČR jsou přitom zahrnuty veškeré dovozy pro výrobní potřebu firem AutoSAP a dovozy investičního charakteru realizované firmami AutoSAP. Druhou stranu bilance pak tvoří vykázaný export všech firem AutoSAP.

2011

2012

150 000 100 000 50 000 0

2005

2006

2009

2010

Diagram č. 1.4.14

V dalším diagramu č. 1.4.15 je znázorněn stejný vývoj při zahrnutí objemu dovozů všech (nových i ojetých) motorových a přípojných vozidel do ČR */ (tedy jakoby za celý „autoobor“), i když dovozy vozidel jsou čistě obchodní záležitostí a do firem AutoSAP směřují jen nepatrnou částí (= nákupy firemních vozidel). I v tomto případě vychází vysoce pozitivní saldo obchodní bilance, které přesahuje částku 217 miliard Kč. ---------------------------------------------------

*/ Údaje o objemu dovozů silničních vozidel do ČR za roky 2004 až 2012 nejsou k dispozici. Proto byl proveden pouze odhad objemu dovozu (v mil. Kč) dle vývoje v uplynulých letech a počtu prvních registrací nových a ojetých zahraničních vozidel.

dovozy 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 vozidel do ČR (mil. Kč) 77 000,00 90 000,00 108 000,00 126 000,00 135 000,00 130 000,00 132 000,00 135 000,00 137 500,00


42


2006

217 044,02

2005

211 617,96

88 707,83

100 000

83 626,21

150 000

127 811,55

140 734,32

200 000

142 256,00

(včetně dovozů všech vozidel = odhad)

250 000

2011

2012

187 058,00

mil. Kč

Souhrnné saldo zahraničně obchodní bilance vytvořené firmami AutoSAP

50 000

0

2007

2008

2009

2010

Diagram č. 1.4.15

mil. Kč

Diagram vývoje salda zahraničně obchodní bilance za celou ČR, uvedený též v části 1.1 (diagram č. 1.1.10), by se tedy při absenci kladného salda firmami AutoSAP výrazně změnil - i za roky 2005 až 2012 by saldo bylo záporné. Tento fakt názorně dokumentuje diagram č. 1.4.16.

Vývoj zahraničně obchodní bilance ČR 310 146,4

v letech 2005 až 2012 (saldo VÝVOZ - DOVOZ)

400 000 191 128,3

350 000

250 000 87 915

67 246,3

200 000

2007

2008

38 624

39 761

150 000

2005

2006

100 000 50 000

121 240,8

149 587,1

300 000

0 2009

2010

2011

bez firem AutoSAP

-155 490

-197 817

-122 669

-195 565

-300 000

-178 819

-250 000

-156 947

-200 000

-135 002

-100 000 -150 000

2012 -44 398

-50 000

celkem za ČR

Diagram č. 1.4.16


43


mil.Kč

mil. Kč

V roce 2009 došlo v porovnání s rokem 2008 k určitému snížení dovozů do „autooboru ČR“. V roce 2010 došlo opět k růstu dovozů, který pokračoval i v letech 2011 a 2012. Podle údajů předaných firmami AutoSAP dochází v průběhu doby k dílčím změnám v podílu dovozů pro výrobní potřebu a dovozů investičního charakteru (viz diagram č. 1.4.17).

Vývoj dovozů firmami AutoSAP

250 000

213 045,4 200 000

232 471,2

224 634,0 192 434,7

191 681,5

25 000

20 000

172 279,7 150 967,2

150 000

15 000

128 420,8 9 936,8 7 110,4

100 000

4 603,7

7 057,6

7 981,1

7 296,7

10 000

5 483,1

5 030,0

50 000

5 000

0

0

2005

2006

2007

2008

2009

dovozy pro výrobní potřebu

2010

2011

2012

dovozy investičního charakteru

Diagramy č. 1.4.17

V meziročním porovnání 2012/2011 se dovoz pro výrobní potřebu firem zvýšil o 21,28 %. Dvouciferný meziroční růst těchto dovozů pokračuje již třetím rokem. Na druhé straně došlo ke snížení dovozů investičního charakteru a to o 19,68 %. Dovoz vozidel v objemovém vyjádření se opět zřejmě mírně zvýšil. Za rok 2011 činil odhad za nová a ojetá vozidla cca 135 000 mil. Kč, odhad pro rok 2012 činí cca 137 500 mil. Kč. Souhrnný přehled je uveden v tabulce č. 1.4.1. Tabulka č. 1.4.1 změna 07/06

Dovozy všech vozidel do ČR Dovozy investičního charakteru */ Dovozy pro výrobní potřebu */ CELKEM:

16,67% 41,36% 5,44% 9,71%

změna 08/07

7,14% -22,89% -14,33% -6,94%

změna 09/08

-3,70% 28,72% -33,27% -20,26%

změna 10/09

1,54% 3,39% 17,56% 9,34%

změna 11/10

2,27% 36,18% 26,97% 15,97%

změna 12/11

1,85% -19,68% 21,28% 12,28%

*/ Údaje jen za firmy AutoSAP

Na celkovém dovozu do ČR se firmy AutoSAP podílely necelými 9 %, avšak na exportu ČR činí jejich podíl přes 19 %, tedy je více než dvojnásobný. Zpracoval: Ing. Šípek


44


1.4.4 Porovnání dalších ukazatelů 1/ RELACE PŘIDANÁ HODNOTA, TRŽBY A PRŮMĚRNÉ MZDY Od roku 2001 do roku 2007 kopírovala křivka růstu mezd v podstatě přesně růst přidané hodnoty. V roce 2008 se však růst mezd od vývoje v předchozích letech vlivem ekonomické recese výrazně odchýlil. K určitému zpětnému „narovnání poměrů“ došlo v průběhu roku 2009 a v roce 2010 došlo k růstu hodnocených ukazatelů. V roce 2011 i 2012 byly všechny zde hodnocené ukazatele kladné. Vzhledem k relativně vysokým hodnotám jednotlivých ukazatelů (jako jsou např. tržby z vlastní výroby, přidaná hodnota, export apod.) dosažených v předchozích obdobích (= výchozí základna pro další rok) je logické, že meziroční procentní nárůsty nemohou trvale zachovávat nezměněnou dynamiku. Poměr mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty a růstem tržeb je ve vazbě na vývoj ostatních ekonomických parametrů v rámci firem automobilového průmyslu možno hodnotit jako vyvážený, což ukazuje diagram č. 1.4.18.

5,67%

6,65%

26,48%

6,91%

6,45%

4,56%

3,90%

2011

2012

1,50%

0% 2006

2007

2008

2009

-16,45%

-20%

2010

-14,67%

-5,73%

2005 -10%

8,16%

12,95%

25%

12,76%

16,56%

21,38%

7,18%

35%

6,41%

10%

7,47%

20%

19,04%

30%

22,13%

40%

14,33%

Porovnání meziročních nárůstů tržeb, přidané hodnoty a mezd v rámci firem AutoSAP

15%

5%

-5%

-15%

-30%

-25%

nárůst tržeb

nárůst přidané hodnoty

nárůst průměrné mzdy

Diagram č. 1.4.18

Z hlediska konkurenční schopnosti je důležité právě dodržení určitých relací mezi těmito kategoriemi a vlastními náklady, včetně mzdových. Z diagramu vyplývá, že ve firmách AutoSAP je volen optimální poměr a že firmy autoprůmyslu reagují do značné míry s předstihem na vývoj ekonomické situace. 2/ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR A VE FIRMÁCH AUTOSAP Průměrná měsíční mzda ve firmách zapojených do AutoSAP v roce 2012 přesáhla 30 000 Kč, když dosáhla hodnoty 30 385 Kč. V porovnání s rokem 2011 to představuje nárůst o 3,90 %, přičemž růst vykázaný za celou Českou republiku činil 2,72 %. Dosavadní vývoj opět dokazuje, že firmy autoprůmyslu reagovaly na vzniklou ekonomickou situaci včas a v reálném čase. Zveřejněný celorepublikový průměr za rok 2012 činil 25 101 Kč, „mzdový náskok autoprůmyslu“ (firem v rámci AutoSAP), který pohyboval mezi 12 až 15 %, se Soubor: APCR2012.DOC

45


zvýšil na více než 20 % (viz diagram č. 1.4.19). V roce 2011 i 2012 přesáhla i průměrná mzda v „dělnických“ kategoriích u firem AutoSAP průměrnou mzdu vykázanou za celou ČR (viz diagram č. 1.4.20).

119,68%

121,05%

117,21% 115,54%

114,59%

2007

2008

2009

2010

30 385 Kč

25 101 Kč

29 246 Kč

24 436 Kč

27 970 Kč

23 864 Kč

26 276 Kč

23 344 Kč

25 888 Kč

22 592 Kč

20 957 Kč

24 214 Kč

112,56%

2011

2012

100,77%

100,47%

ČR firmy AutoSAP mzda u firem AutoSAP / mzda v ČR Diagram č. 1.4.19

98,75%

99,35%

97,81%

2007

2008

2009

2010

2011

25 218 Kč

25 101 Kč

24 623 Kč

24 436 Kč

23 708 Kč

23 864 Kč

22 165 Kč

23 344 Kč

22 098 Kč

22 592 Kč

20 695 Kč

20 957 Kč

94,95%

2012

ČR celkem firmy AutoSAP v dělnických profesích mzdy AutoSAP v dělnických profesích / průměrná mzda v ČR Diagram č. 1.4.20 Průměrná mzda vypočtená z údajů 42 automobilových firem s 13 398 zaměstnanci (nezapojených do AutoSAP, údaje však tyto firmy poskytly) v roce 2012 činila 22 870 Kč (pod úrovní AutoSAP i celostátního průměru). V dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 264 Kč.


46


Předstih průměrné mzdy ve firmách AutoSAP před průměrnou mzdou v ČR ukazuje dlouhodobá časová řada z níž vyplývá, že průměrné mzdy ve firmách AutoSAP byly vždy nad vykázaným celorepublikovým průměrem. Dosud nejvyšší relativní „rozdíl“ (přes 20 %) byl zaznamenán v roce 2000 a pak v roce 2012 (viz diagram č. 1.4.21).

19 546 Kč

2004

2005

2006

Česká republika

firmy AutoSAP

2008

2009

2010

% 30 385 Kč

12 1, 05

% 29 246 Kč

11 9, 68

% 27 970 Kč

11 7, 21

% 26 276 Kč

11 2, 56

25 888 Kč

11 4, 59

%

% 24 214 Kč

11 5, 54

2007

25 101 Kč

18 344 Kč

2003

24 436 Kč

17 466 Kč

2002

23 864 Kč

16 430 Kč

2001

23 344 Kč

15 524 Kč

2000

22 592 Kč

14 378 Kč

20 957 Kč

21 183 Kč

22 591 Kč

11 5, 58

%

% 11 5, 48

% 20 046 Kč

11 4, 77

18 627 Kč

11 3, 37

%

16 805 Kč

17 505 Kč

11 2, 76

%

% 11 6, 88

13 219 Kč

16 050 Kč

12 1, 42

%

Vývoj relace mezi průměrnou mzdou v České republice a mzdou ve firmách AutoSAP od roku 2000

2011

2012

mzda AutoSAP / ČR

Diagram č. 1.4.21

Další mzdová porovnání (např. průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v jiných průmyslových oborech a odvětvích národního hospodářství a další) jsou uvedena v kapitole 2.7 tohoto podkladu. 3/ POČTY PRACOVNÍKŮ V AUTOSAP A V OSTATNÍCH ODVĚTVÍCH HOSPODÁŘSTVÍ ČR Počet pracovníků ve firmách AutoSAP (jedná se pouze o kmenové zaměstnance, nikoli o agenturní pracovníky) měl od roku 1999 až do pololetí 2008 rostoucí trend (mimo jiné i změnami členské základny). V průběhu 2. pololetí roku 2008 a v roce 2009 však došlo k obrácení tohoto trendu. Dopad nastupující ekonomické recese se zde projevil ve snížení počtu pracovníků. V roce 2010 se situace stabilizovala. V roce 2011 došlo k mírnému nárůstu počtu pracovníků. V roce 2012 počet pracovníků zůstal na úrovni roku 2011. Ve firmách autoprůmyslu ČR bylo dle údajů předaných firmami k 31.12.2012 přímo zaměstnáno v souhrnu 123 655 osob (= údaj za členy AutoSAP a dalších 44 firem, které poskytly údaje). Při odhadu za další firmy autoprůmyslu působící v ČR (cca 31 500 osob) se jedná o více než 155 000 osob přímo zaměstnaných v tuzemských firmách s automobilovou výrobou.


47


VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */

počet pracovníků

ve firmách AutoSAP

140 000 120 000 100 000

109 915

109 345

105 358

106 966

117 431

117 388

117 544

114 793

101 576

98 536

98 755

89 192

85 195

40 000

88 416

60 000

92 085

80 000

20 000 0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem Údaje v tomto diagramu za roky 2011 a 2012 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP na počátku roku 2013.

Diagram č. 1.4.22 rok 2012

Σ firmy AutoSAP ...................... 109 915

rok 2011

nárůst

109 345 0,52%

to je o

570

z toho: výrobci vozidel (11 firem)

33 737

33 431

0,92%

306

z toho kat."D"

23 722

23 859

-0,57%

-137

73 073

73 003

0,10%

70

57 514

57 967

-0,78%

-453

3 105

2 911

6,66%

194

dodavatelé (104 firem) z toho kat."D"

ostatní ( 31 subjektů)

V dalších 44 firmách, které poskytly údaje, bylo k 31.12.2012 zaměstnáno 13 740 osob, z toho 10 439 osob v kat. „D“.

Podíly firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v průmyslových činnostech od roku 2005 do konce roku 2012 (po přepočtu ČSÚ dle CZ-NACE a revizi, údaje se tedy liší od dříve publikovaných dat) jsou v diagramu č. 1.4.24, podíly na celkovém počtu zaměstnanců v NH a zaměstnaných osob v NH pak v diagramech č. 1.4.25, č. 1.4.26 a č. 1.4.27. Z těchto diagramů mimo jiné vyplývá, že relativně vysoký podíl firem AutoSAP na tržbách z průmyslové činnosti, na exportu a přidané hodnotě je dosahován s mnohem menším počtem pracovníků než v řadě ostatních průmyslových oborů či odvětví národního hospodářství. Z toho nepřímo vyplývá, že produktivita práce v automobilovém průmyslu je dlouhodobě na vyšší úrovni než v ostatních uvedených odvětvích či oborech.


48


Zpracovatelský prům ysl

Struktura zaměstnanců v národním hospodářství

Velkoobchod a m aloob.; opr. m ot. vozidel

(rok 2012 podle odvětví CZ-NACE) 2,60%

2,81%

2,56%

1,88%

1,35%

Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Zdravotní a sociální péče

1,28% 1,26%

Vzdělávání

3,91%

0,91%

Doprava a skladování Stavebnictví

0,80% 4,10%

Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti

1,24%

Ubytování, stravování a pohostinství

28,23%

Zem ědělství, lesnictví a rybářství Inform ační a kom unikační činnosti

6,07%

Peněžnictví a pojišťovnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady

13,10% 6,40%

7,11%

7,13%

Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nem ovitostí

7,25%

Těžba a dobývání Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Ostatní činnosti

Zdroj: ČSÚ, Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje, 4. čtvrtletí 2012

100 % =

3759,9 tis. osob

Diagram č. 1.4.23 ----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Odvětví a obory uvedené v časových řadách ČSÚ (počet zaměstnanců v roce 2012)

● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Zpracovatelský průmysl Velkoobchod a maloob.; opr. mot. vozidel Veřejná správa a obrana; pov. soc. zabezp. Zdravotní a sociální péče Vzdělávání Doprava a skladování Stavebnictví Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti Ubytování, stravování a pohostinství Zemědělství, lesnictví a rybářství Informační a komunikační činnosti Peněžnictví a pojišťovnictví Zásob. vodou; činnosti souvis. s odpady Kulturní, zábavní a rekreační činnosti Činnosti v oblasti nemovitostí Těžba a dobývání Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla Ostatní činnosti


49

1 061,5 492,7 272,7 268,1 267,3 240,7 228,2 154,2 147,0 105,8 97,8 96,2 70,5 50,8 48,2 47,5 34,1 30,1 46,5

tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob tis. osob


1 400

18%

1 366,40

1 349,20

1 394,30

1 369,40

20%

1 568,60

1 600

1 571,60

1 800

1 541,40

2 000

1 535,20

zaměstnanců (v tisících)

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v "průmyslových činnostech" */

16% 14%

1 200

12%

1 000

6,86%

7,63%

7,47%

7,49%

7,67%

7,98%

7,81%

8,04%

10%

109,92

105,36

200

106,97

105,30

400

109,35

6%

117,43

600

117,39

8%

117,54

800

0

4% 2% 0%

2005

2006

2007

2008

"průmyslová činnost"

2009

2010

2011

firmy AutoSAP

2012


Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR, 4. čtvrtletí 2012", ČSÚ, duben 2013, Tab 15. Zaměstnanci v NH podle odvětví CZ-NACE a údaje z databanky AutoSAP

*/ Mezi průmyslové činnosti zahrnut zpracovatelský průmysl, těžb a nerostných surovin, výrob a a rozvod elektřiny, plynu a vody, doprava, skladování a spoje

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnanců v NH za celou ČR 4 017,20

4 014,40

4 096,60

3 989,52

4 000

7%

4 183,70

4 500

7

4 111,10

5 000

4 032,00

5 500

3 963,89

zaměstnanců (v tisících)

Diagram č. 1.4.24

6% 5%

3 500 4%

3 000 2 500

2,66%

2,92%

2,86%

2,81%

2,61%

2,62%

2,72%

2,76% 3%

2 000 2%

109,92

109,35

105,36

106,97

117,43

117,39

500

117,54

1 000

105,30

1 500

0

1% 0%

2005

2006

ČR celkem

2007

2008

2009

firmy AutoSAP

2010

2011

2012


Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR, 4. čtvrtletí 2012", ČSÚ, duben 2013, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH, z toho zaměstnaci) a údaje z databanky AutoSAP

Diagram č. 1.4.25


50


4 890,10

4 904,00

4 885,30

4 934,30

5 000

7

5 002,48

5 500

4 922,00

6 000

4 828,06

6 500

4 750,79

zaměstnaných (v tisících)

Podíl firem AutoSAP na počtu zaměstnaných v NH za celou ČR 6% 5%

4 500 4 000 3 500 3 000

4%

2,22%

2,43%

2,38%

2,35%

2,17%

2,16%

2,23%

2,25%

3%

2 500

109,92

109,35

105,36

106,97

117,43

500

117,39

1 000

2%

117,54

1 500

105,30

2 000

0

1% 0%

2005

2006

ČR celkem

2007

2008

2009

2010

firmy AutoSAP

2011

2012


Pramen: Publikace "Ukazatele hospodářského a sociálního vývoje ČR, 4. čtvrtletí 2012", ČSÚ, duben 2013, Tab. 21. Vybrané ukazatele z výběrového šetření pracovních sil (zaměstnaní v NH celkem)

Diagram č. 1.4.26

Podíly na počtu zaměstnanců v národním hospodářství (NH) - Česká republika, rok 2012

ostatní zaměstnanci v NH 65,75%

zaměstnanci v dalších "průmyslových činnostech" 30,36%

ostatní firmy autoprůmyslu ČR celkem 1,13%

firmy AutoSAP 2,76%

3 989 525 osob = 100% Podíl firem automobilového průmyslu ČR na počtu zaměstnanců v NH: 3,89% Diagram č. 1.4.27


51


4/ OBJEM PRODUKCE A PŘIDANÁ HODNOTA NA PRACOVNÍKA Objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) přepočtený na jednoho pracovníka je důležitý poměrový ukazatel. V roce 2011 dosáhl u firem AutoSAP hodnoty 6 559 119,3 Kč, což oproti roku 2011 představuje nárůst o 5,86 %. Jedná se o dosud nejvyšší hodnotu tohoto ukazatele dosaženou ve firmách AutoSAP. V porovnání s rokem 2007 (tedy rokem před nástupem ekonomické recese) se jedná o nárůst o 20,14 %.

1 000 000 Kč

1 461 680 Kč

1 358 444 Kč

5 702 818 Kč

1 248 155 Kč

4 819 156 Kč

5 144 580 Kč 972 022 Kč

2 000 000 Kč

823 841 Kč

3 000 000 Kč

778 527 Kč

4 000 000 Kč

986 380 Kč

4 768 781 Kč

5 000 000 Kč

811 552 Kč

3 998 184 Kč

7 000 000 Kč 6 000 000 Kč

5 459 346 Kč

8 000 000 Kč

6 196 184 Kč

Přidaná hodnota a objem tržeb na pracovníka ve firmách AutoSAP

6 559 119 Kč

Přidaná hodnota na pracovníka je druhým poměrovým ukazatelem se značnou vypovídací schopností. V roce 2012 bylo dosaženo hodnoty 1 461 679,8 Kč, což znamená nárůst o 7,60 % oproti údaji vykázanému za rok 2011. Hodnota tohoto ukazatele se tak rovněž dostala na historicky nejvyšší úroveň. Vývoj obou výše uvedených ukazatelů od r. 2005 je uveden v diagramu č. 1.4.28.

0 Kč

2005

2006

2007

2008

přidaná hodnota / pracovník

2009

2010

2011

2012

tržby / pracovník

Diagram č. 1.4.28 U poměrových ukazatelů (tržby na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka) bylo u dalších 44 firem dosaženo následujících výsledků: objem produkce činil 2 660 721 Kč na pracovníka a přidaná hodnota na pracovníka dosáhla 590 138 Kč na pracovníka. Obě hodnoty jsou výrazně nižší než hodnoty dosažené u firem AutoSAP. Zpracoval: Ing.Šípek


52


1.5 Postavení firem autoprůmyslu v anketách a soutěžích Automobilový průmysl je, jak výše uvedeno, jedním z klíčových odvětví ekonomiky České republiky. Odráží se to i ve výsledcích anket a soutěží, které vyhlašují různé nezávislé organizace. Členské firmy AutoSAP se v nich pravidelně umísťují na předních místech. 1/ „Exportér roku“ – soutěž již poosmnácté zorganizovala Hospodářská komora ČR a sdružení Střední podnikatelský stav. Stejně jako v předchozím ročníku pořadatelé u většiny kategorií uváděli prvních 40 firem. V kategoriích vycházejících z objemu exportu tradičně zvítězila Škoda Auto. Znovu tak potvrdila, že je nejvýznamnějším vývozcem České republiky. Potvrdily se i další trendy několika minulých let – význam firem dodavatelského průmyslu a vedoucí postavení automobilového průmyslu nejen celostátně, ale i v naprosté většině regionů ČR. Tabulka 1.5.1 – Výsledky firem automobilového průmyslu v soutěži Exportér roku 2012

Kritérium

Objem exportu 1993 – 2011 Objem exportu 2011 Nárůst exportu 1993 – 2011 Nárůst exportu - velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) 2010 – 2011 Exportér roku za rok 2011 příslušného kraje

Počet firem uvedených na nejvyšších místech Počet

Počet

%

Počet

%

Počet

%

40

14

35,0

2

5,0

16

37,0

40

13

32,5

3

7,5

16

40,0

21

6

28,6

2

9,5

8

38,1

40

13

32,5

4

10,0

17

42,5

13

6

46,2

1

7,7

7

53,9

Z toho členské firmy AutoSAP

Ostatní firmy autoprůmyslu

Podíl firem autoprůmyslu celkem

Dále ve stručnosti uvádíme pořadí firem zcela nebo částečně se angažujících v autoprůmyslu v jednotlivých kategoriích (tučně jsou uvedeny firmy AutoSAP). Objem exportu 1993 – 2011: 1. ŠKODA AUTO, 4. SIEMENS GROUP, 5. CONTINENTAL BARUM, 8. BOSCH DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. IVECO CZECH REPUBLIC, 11. MITAS, 12. TATRA, 17. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 20. TRW – DAS, 21. FEHRER BOHEMIA, 25. BRANO GROUP, 27. FEDERAL-MOGUL FRICTION PRODUCTS, 29. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 30. GUMOTEX, 39. ČZ. Objem exportu 2011: 1. ŠKODA AUTO, 3. CONTINENTAL BARUM, 6. SIEMENS GROUP, 7. BOSCH DIESEL, 9. R. BOSCH, 10. TRW AUTOMOTIVE CZECH, 11. IVECO CZECH REPUBLIC, 12. MITAS, 17. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, 19. TRW – DAS, 20. SAFINA, 21. FEHRER BOHEMIA, 23. BRANO GROUP, 26. TATRA, 33. FEDERALMOGUL FRICTION PRODUCTS, 37. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ. Nárůst exportu 1993 – 2011: 1. MITAS, 2. SIEMENS GROUP, 3. CONTINENTAL BARUM, 5. IVECO CZECH REPUBLIC, 6. ŠKODA AUTO, 16. ČZ, 18. BUZULUK, 19. GUMOTEX. Nárůst exportu – velcí exportéři (nad 500 mil. Kč) 2010 – 2011: 3. BUZULUK, 8. ČZ, 11. KOVOHUTĚ PŘÍBRAM NÁSTUPNICKÁ, 14. SIEMENS GROUP, 15. MITAS, 18. GUMOTEX, 19. IVECO CZECH REPUBLIC, 21. BRANO GROUP, 25. R. BOSCH, 26. ŠKODA AUTO, 27. KES – KABELOVÉ A ELEKTRICKÉ SYSTÉMY, 28. HELLA


53


AUTOTECHNIK NOVA, 30. SAFINA, 31. FEHRER BOHEMIA, 33. CONTINENTAL BARUM, 38. BRISK TÁBOR, 39. ZKL BEARINGS CZ. Exportér roku příslušného kraje s největším objemem exportu za rok 2011 (v závorce uveden kraj): ROBERT BOSCH (Jihočeský), TRW AUTOMOTIVE CZECH (Liberecký), HELLA AUTOTECHNIK NOVA (Olomoucký), SIEMENS GROUP (Praha), ŠKODA AUTO (Středočeský), BOSCH DIESEL (Vysočina), CONTINENTAL BARUM (Zlínský).

V souvislosti s touto i některými dalšími soutěžemi a anketami připomínáme, že firmy se do nich hlásí individuálně. To je důvodem, že ve výsledkových listinách nejsou uvedeni další finální výrobci i dodavatelé z automobilového průmyslu, kteří se v daném ročníku ankety nepřihlásili, ale jejichž exportní výsledky za hodnocené období byly rovněž vysoké. Výsledkové listiny by byly v jednotlivých kategoriích pro český automobilový průmysl ještě příznivější. 2/ „Czech Top 100 nejvýznamnějších firem“ – v tomto žebříčku se hodnotí výše tržeb za uplynulý rok (2011). Zvítězila ŠKODA AUTO. 3/ „Českých 100 nejlepších“ – ŠKODA AUTO se umístila na 1. místě v anketě pořádané pan-evropskou společností Comenius, v níž hlasují vybraní profesionálové a oceňují firmy dosahující vynikajících výsledků. Do první stovky odborníci zařadili i další členské firmy AutoSAP – 3M ČESKO, BRISK TÁBOR a TOKOZ. 4/ „Českých 100 obdivovaných firem“ – vítězem této „imagové“ ankety se počtvrté za sebou stala ŠKODA AUTO na základě hlasování manažerů významných společností a dalších osobností. ŠKODA AUTO rovněž obsadila první místo v kategorii Automobilová výroba a výroba dopravních prostředků. Následovaly firmy v pořadí 2. BRANO GROUP, 3. SOR LIBCHAVY a 4. MOTOR JIKOV GROUP. Členská firma AutoSAP BRISK TÁBOR kromě toho zvítězila v kategorii Elektrotechnika, elektronika a optika. Stejně jako u soutěže Exportér roku naše členské firmy vítězily i v jednotlivých krajích – BRISK TÁBOR (Jihočeský), SOR LIBCHAVY (Pardubický) a ŠKODA AUTO (Středočeský). 5/ „Investor roku“ – agentura CzechInvest hodnotí nejúspěšnější investory za uplynulý rok (2011). Automobilový průmysl měl mezi prvními třemi investory hned dva zástupce – na 1. místě společnost JOHNSON CONTROLS (výstavba v průmyslové zóně Triangl) a na 3. místě společnost Continental HT Tyres (rozšíření závodu na osobní pneumatiky na Zlínsku). 6/ „Zaměstnavatel roku 2012“ – firma ŠKODA AUTO zvítězila v kategorii Zaměstnavatel desetiletí. Osobností lidských zdrojů se stala Barbora Schelová ze společnosti ROBERT BOSCH. 7/ „WEB Top 100“ - za rok 2012 v kategorii Auto-moto byly jako nejlepší vyhodnoceny internetové stránky společnosti TATRA (www.tatra.cz).


54


„Auto roku 2013 v ČR“ a „Dodavatel pro Auto roku 2013 v ČR“ Anketa „Auto roku 2013 v České republice“ byla vyhlášena Klubem motoristických novinářů a Klubem motoristických publicistů jako jediná (společná) anketa. V souvislosti s ní zorganizoval AutoSAP již podeváté akci „Dodavatel pro Auto roku 2013 v ČR“. Mohli se do ní přihlásit členové AutoSAP vyrábějící díly a příslušenství pro automobily nominované do ankety. Výrobci dodávající své produkty pro vítězný vůz mohou následně používat označení „Dodavatel pro Auto roku 2013“. Do uvedené akce se přihlásilo 39 dodavatelských firem, které dodávají výrobky na 90 % z 37 nominovaných vozů pocházejících z různých zemí i světadílů. Firmy AutoSAP dodávají na všech šest finalistů (tj. Mercedes-Benz třídy A, VW Golf, BMW řady 3, Ford B MAX, Mazda CX-5 a Toyota GT86). Na vítězný vůz VW Golf výrobky dodává těchto 22 z 39 přihlášených dodavatelských firem: • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

3 M Česko, spol. s r.o. Benteler ČR s.r.o. BRANO GROUP, a.s. Brisk Tábor a.s. CONSTRUCT CZECH a.s. CONTINENTAL BARUM s.r.o. Denso Manufacturing Czech s.r.o. Fehrer Bohemia s.r.o. Gumárny Zubří, akciová společnost GUMOTEX, akciová společnost HP-Pelzer s.r.o. Inteva Products Czech Republic a.s. Kamax s.r.o. KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s. Magna Exteriors & Interiors (Bohemia) s.r.o. Mann+Hummel(CZ) s.r.o. Monroe Czechia s.r.o. Mubea, spol. s r.o. Saar Gummi Czech s.r.o. TRW Autoelektronika, s.r.o. TRW Automotive Czech s.r.o. WITTE Nejdek, spol. s r.o.

Tyto firmy byly vyhlášeny jako „Dodavatelé pro Auto roku 2013 v ČR“ a obdržely osvědčení o právu používat uvedené označení. Zpracoval: Ing.Kyncl


55


1.6 Soutěž „PODNIK ROKU 2012“ v českém automobilovém průmyslu Soutěž „PODNIK ROKU“ má v rámci automobilového průmyslu již patnáctiletou tradici. Týká se jenom firem AutoSAP a na hodnotící kritéria byly firmy upozorněny přímo v textu zaslaných databázových listů. Automaticky je do soutěže zapojena každá firma, která sekretariátu AutoSAP zaslala vyplněný „Databázový list AutoSAP pro rok 2012“. Soutěž získala rozhodnutím Představenstva AutoSAP ze dne 7.9.2012 nový formát, jehož cílem bylo: - zajistit maximální objektivitu hodnocení - umožnit ocenění výsledku firem v celém spektru členské základny - zachovat kontinuitu soutěže - zajistit jednoduchost zpracování ze strany respondentů Současně došlo k rozdělení firem do dvou kategorií (do 250 a nad 250 kmenových zaměstnanců) a k dílčí změně hodnotících ukazatelů, které byly pro obě kategorie stanoveny takto: 1) 2) 3a) 3b)

hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) přidaná hodnota na pracovníka (mil. Kč/pracovník) meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb (%) objem tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka (mil. Kč/pracovník)

Konečné pořadí firem je pak dáno součtem umístění v jednotlivých kriteriích, přičemž pořadí podle třetího se určuje jako součet umístění firmy podle 3a) a 3b). Následně jsou vyhodnoceny tři „Podniky roku“ z řad firem do 250 zaměstnanců (kategorie malé a střední podniky - MSP) a tři „Podniky roku“ z řad firem nad 250 zaměstnanců. Do soutěže bylo zařazeno celkem 107 členských firem, které předaly vyplněné databázové listy. Do soutěže byly zařazeny databázové listy i těch firem, které nepředaly veškeré potřebné údaje, což se pak projevilo při stanovení jejich pořadí u daného parametru. 1. Hospodářský výsledek před zdaněním V roce 2012 bylo dosaženo firmami AutoSAP celkového hospodářského výsledku ve výši 36 412,6 mil. Kč. I přes celkový růst tržeb (s následným pozitivním promítnutím do hospodářského výsledku) se projevily mezi jednotlivými firmami značné rozdíly. Ty se pohybovaly např. od hodnoty 15 712 mil. Kč u firmy Škoda Auto a.s. až po záporné hodnoty, kdy některými firmami byla za účetní období vykázána ztráta. 1.1 Kategorie do 250 zaměstnanců Mezi prvními třemi firmami se umístily HELLA Corporate Center Central & Eastern Europe s.r.o., TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s. a Global Assistance a.s. 1.2 Kategorie nad 250 zaměstnanců Mezi prvními třemi firmami se umístily Škoda Auto a.s., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. a Continental Automotive Czech Republic s.r.o.

2. Přidaná hodnota na pracovníka Jedná se o poměrový ukazatel významný z hlediska hodnocení produktivity práce v jednotlivých firmách. V rámci AutoSAP bylo v roce 2012 dosaženo průměrné hodnoty ve výši 1 461 679,8 Kč na pracovníka. 2.1 Kategorie do 250 zaměstnanců Umístění mezi prvními třemi firmami je následující: GLOBAL ASSISTANCE a.s., Modelárna Liaz spol. s r.o., TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s. Soubor: APCR2012.DOC

56


2.2 Kategorie nad 250 zaměstnanců Mezi první tři firmy patří Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. a Škoda Auto a.s.

3.a) Meziroční změna tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Údaj je do jisté míry ovlivněn výchozí základnou předchozího roku, ale charakterizuje jednoduchým způsobem růst a rozvoj firmy. Tvoří však pouze jednu ze součástí parametru. 3a.1) Kategorie do 250 zaměstnanců Mezi první tři firmy patří Openmatics s.r.o., Porsche Engineering Services s.r.o. a Lenam, s.r.o. 3a.2) Kategorie nad 250 zaměstnanců Trojici úspěšných firem tvoří Continental Automotive Czech Republic s.r.o., Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. a HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.

3.b) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka Údaj o výši tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb na pracovníka vypovídá o produktivitě práce vztažené k tržbám firmy. 3b.1) Kategorie do 250 zaměstnanců Mezi první tři firmy patří: TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A, o.s., A. Raymond Jablonec s.r.o. a GLOBAL ASSISTANCE a.s., 3b.2) Kategorie nad 250 zaměstnanců Trojici s nejlepšími výsledky tvoří Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o., Continental Automotive Czech Republic s.r.o. a Ferona, a.s.

Z dosažených výsledků v jednotlivých kategoriích soutěže vyplynulo následující pořadí firem, které se staly

„Podnikem roku 2012“ v českém automobilovém průmyslu Kategorie do 250 zaměstnanců GLOBAL ASSISTANCE a.s. TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A., o.s. MECAS ESI s.r.o.

Kategorie nad 250 zaměstnanců HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH s.r.o. CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. Ocenění pro vyhodnocené firmy

V tabulce č. 1.6.1 je uvedeno pořadí dosažené vítěznými firmami v hodnocení podle jednotlivých kritérií (včetně firem s nejlepším výsledkem v jednotlivých kategoriích soutěže pro rok 2012) a dále pak výsledky této soutěže za všechny předcházející ročníky.


57


Tabulka 1.6.1 PODNIKY ROKU 2012 –

15. ročník soutěže

Kategorie do 250 zaměstnanců

GLOBAL ASSISTANCE a.s. TOYOTA TSUSHO EUROPE S.A., o.s.

Změna tržeb (%) Hospodářský Přidaná hodnota / pracovník 2012/2011 a tržby z vlastní výsledek před výroby/prac. (mil. Kč/prac.) zdaněním (mil.Kč ) + výsledné pořadí (mil. Kč) 106 2,64 32. 4. 9,77 % 6,1 12. 131 20

MECAS ESI s.r.o. 1. místo dle daného kritéria (firma):

HELLA Corporate Center Central & Eastern Europe s.r.o.

Dosažená hodnota:

1,29 1,01

28. 51.

16. 27.

GLOBAL ASSISTANCE a.s.

791,91

2,64

0,99 % 36,87 %

35,56 4,05

Celkem (součet jednotlivých umístění)

48 67 85

22,5. 7.

MECAS ESI s.r.o.

36,87 %

4,05

Kategorie nad 250 zaměstnanců Změna tržeb (%) Hospodářský Přidaná hodnota / pracovník 2012/2011 a tržby z vlastní výsledek před výroby/prac. (mil. Kč/prac.) zdaněním (mil.Kč ) + výsledné pořadí (mil. Kč) HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING 7 420 CZECH s.r.o. 1 899 CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s.r.o. 850,5 HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o.

2.

3,85

2.

32,52 %

26,73

1.

5

3.

4,14

1.

30,77 %

21,32

2.

6

5.

1,50

9.

28,88 %

5,43

5.

19

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s.

Dosažená hodnota:


CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC s.r.o.

15 712

4,14

HYUNDAI MOTOR MANUFACTURING CZECH s.r.o.

32,52 %

26,73

Mezi nejčastěji vyhodnocenými firmami v dosavadních patnácti ročnících byly tyto firmy: 9 x - ŠKODA AUTO a.s. (1998, 2000, 2001, 2005, 2006, 2007, 2009, 2010, 2011) - CONTINENTAL Automotive Czech Republic s.r.o. (dříve SIEMENS VDO Česká republika s.r.o. - 1998, 2000, 2002, 2005, 2006, 2007, 2008, 2011 a 2012) 5 x - BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. (za roky 1998, 1999, 2001, 2002 a 2003); - IVECO Czech Republic, a.s. (2006, 2007, 2008, 2009 a 2011); - LUCAS VARITY, s.r.o. (2001, 2002, 2003, 2005 a 2009) 4 x - CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o. (1999, 2000, 2001 a 2005); - BEHR Czech s.r.o. (2003, 2004, 2005 a 2006); 3 x - Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. (2010, 2011 a 2012).


58


VÝSLEDKY VŠECH PŘEDCHOZÍCH ROČNÍKŮ SOUTĚŽE PODNIKY ROKU 2011 – 14. ročník soutěže

HYUNDAI Motor Manufact. Czech s.r.o. CONTINENTAL AUTOMOTIVE CR s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. MONROE Czechia s.r.o. IVECO Czech Republic, a.s. 1. místo dle daného kritéria (firma):

Dosažená hodnota:

Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 3 598 2. 1 353 17 155 382 973

4. 1. 12. 6.

ŠKODA AUTO a.s. 17 155

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2011/2010 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí 3,996

1.

40,440 %

69 581

1.

3,547 3,070 1,443 1,166

2. 4. 16. 21.

20,561 % 36 664 13,769 % 231 742 26,738 % 4 465 18,953 % 9 590

2. 8. 4. 6.

HYUNDAI Motor

HYUNDAI Motor Manufacturing

Manufacturing Czech s.r.o.. 3,966

Czech s.r.o. 40,440 %


4 8 13 32 33

69 581

PODNIKY ROKU 2010 – 13. ročník soutěže

Hyundai Motor Manufact. Czech s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. Monroe Czechia s.r.o. Robert Bosch odbytová s.r.o. Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 1 578 2. 11 215 1. 323 11. 973 5. 272 17.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. Dosažená hodnota:

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2010/2009 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí 2,709 2,741 1,539 1,076 1,808

2. 1. 11. 21. 8.

ŠKODA AUTO a.s.

11 215

2,741

76,08 % 19,43 % 31,55 % 24,42 % 33,63 %

49 545 203 819 3 523 25 487 1 792

1. 10. 8.-9. 8.-9. 14.


5 12 30 34 39

Hyundai Motor Manufacturing Czech s.r.o. 76,08 % 49 545

PODNIKY ROKU 2009 – 12. ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč) 827 4. 4 381 1. 1 442 3. 669 7. 1 443 2.

Přidaná hodnota Změna tržeb (%) / pracovník 2009/2008 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s.

Global Hyundai Motor Assistance a.s. Manufacturing Czech s.r.o.

LUCAS VARITY s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. TPCA Czech, s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. Iveco Czech Republic, a.s.

Dosažená hodnota:


1,688 2,071 1,360 1,576 1,152

4 381

2,875

59

8. 4. 13. 10. 18.

9,3 % - 9,5 % 5,5 % - 5,1 % -9,8 %

9 267 170 666 51 824 4 250 10 094

949,9 %

3. 10. 2. 14. 18.


15 15 18 31 38

28 137


PODNIKY ROKU 2008 – 11. ročník soutěže Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)

1 754 Iveco Czech Republic, a.s. 1 395 TPCA Czech, s.r.o. 937 Benteler ČR s.r.o. 405 ArvinMeritor LVS Liberec a.s. 123 Toyota Tsusho Europe S.A., o.s. 1. místo dle daného kritéria (firma):

Přidaná hodnota / pracovník (mil.Kč )

1,363 1,410 1,392 1,238 1,937

3. 4. 6. 10. 23.

ŠKODA AUTO a.s.

Dosažená hodnota:

13 376

12. 10. 11. 17. 3.

Změna tržeb (%) 2008/2007 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí v kumulaci

11 190 6. 49 098 11. 5 336 10. 4 076 1. - 3. 5 897 6.

2,0 % - 4,2 % 1,8 % 19,7 % 5,5 %


21 25 27 29 32

Global ArvinMeritor LVS Liberec a.s. Assistance a.s. 19,7 % 4 076 BENTELER Automotive Rumburk s.r.o. 23,1 % 3 036 3,384 HELLA Autotechnik s.r.o. 19,1 % 4 478


1 934 IVECO Czech Republic, a.s. 1 321 CONTINENTAL Automotive CR s.r.o. 18 708 ŠKODA AUTO a.s. 904 BENTELER ČR s.r.o. 275 Kovohutě Příbram nástupnická, a.s.

Přidaná hodnota / pracovník (mil.Kč )

1,429 1,286 1, 676 1, 396 2,548

3. 5. 1. 7. 22.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. Dosažená hodnota:

Změna tržeb (%) 2007/2006 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) + výsledné pořadí

13. 19. 11. 15. 2.

Global Assistance a.s. 3,257

18 708

36,4 % 10 968 77,7 % 20 456 10,9 % 195 953 23,6 % 5 237 70,2 % 2 311

2. 1. 16.-17. 10. 7.- 9.


18 25 28 32 32

CONTINENTAL AUTOMOTIVE CZECH REPUBLIC 77,7 % 20 456


1 431 BEHR CZECH s.r.o. 1 322 SIEMENS VDO Automotive, s.r.o. 14 783 ŠKODA AUTO a.s. 932 IVECO CZECH Republic, a.s. */ 346 HAYES LEMMERZ Autokola a.s. 1. místo dle daného kritéria (firma):

Přidaná hodnota / Změna tržeb (%) Celkem pracovník 2006/2005 a tržby z vlastní (součet výroby (mil. Kč) jednotlivých (mil.Kč ) + výsledné pořadí umístění)

1,828 1,141 1, 447 1, 098 1,755

2. 3. 1. 6. 12.

3. 22. 11. 25. 6.

GLOBAL ASSISTANCE

ŠKODA AUTO a.s.

Dosažená hodnota:

2,176

22,3 % 8 047 19,9 % 11 505 7,4 % 176 780 35,8 % 8 041 15,4 % 2 229

4. 5. 19. 3. 23.

9 30 31 34 41

TPCA CZECH 264,9 %

47 600

14 783

*/ V roce 2006 ještě pod názvem KAROSA a.s.


60


PODNIKY ROKU 2005 – 8. ročník soutěže (od tohoto ročníku změna kritérií) Hospodářský výsledek před zdaněním (mil. Kč)

ŠKODA AUTO a.s. BEHR CZECH s.r.o. LUCAS VARITY, s.r.o. CONTINENTAL TEVES CR, s.r.o. SIEMENS VDO AUTOMOTIVE s.r.o.

8 387 174 1 345 1 192 1 003

Přidaná hodnota / Změna tržeb (%) pracovník 2005/2004 a tržby z vlastní výroby (mil. Kč) (mil.Kč ) + výsledné pořadí

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO Dosažená hodnota:

1,261 1,849 2,052 1,861 0,989

1. 19. 3. 4. 5.

14. 4. 2. 3. 27.

14,7 % 164 616 20,4 % 6 581 5,4 % 8 458 3,4 % 10 221 18,1 % 9 588


5.-7. 5.-7. 24. 31. 5.-7.

a.s.

CONSTRUCT A&D PLUS, s.r.o.

DENSO MANUFACTURING CZECH s.r.o.

8 387

2,115

142 %

21 29 29 38 38

PODNIKY ROKU 2004 – 7. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč) BEHR CZECH s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MONROE CZECHIA s.r.o. HAYES LEMMERZ ALUKOLA, s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o.

10. 20. 22. 29. 2.

4 687,0 2 263,3 2 096,0 1 258,6 27 161,0

přidaná hodnota na pracovníka (mil.Kč )

8. 4. 22. 12. 14.

1,527 1,945 0,964 1,313 1,182

3. 23. 7. 16. 45.

1. místo dle daného kritéria (firma): ŠKODA AUTO a.s. CONSTRUCT A&D Plus, s.r.o.

Dosažená hodnota:

142 938,0

nárůst tržeb 2004 / 2003

1,946 1,268 1,560 1,373 1,172

bodů celkem

21 47 51 57 61

DENSO MANUFACTRING CZECH s.r.o.

3,041

13,905

PODNIKY ROKU 2003 – 6. ročník soutěže LUCAS VARITY, s.r.o. BARUM CONTINENTAL spol. s r.o. BEHR CZECH s.r.o. ROBERT BOSCH odbytová s.r.o. DURA AUTOMOTIVE CZ, s.r.o. 1. místo dle daného kritéria (firma):

objem exportu (mil. Kč) 6 614 7. 17 645 3. 1 990 15. 21 699 2. 3 708 9.

přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč ) 2,24 2. 1,11 17. 0,75 36. 1,17 13. 0,92 26.

nárůst tržeb 2003/2002 1,31 16. 1,22 27. 2,77 3. 1,15 40. 1,23 25.

ŠKODA AUTO a.s.

Audatex Česká republika

Alfmeier CZ

115 203

2,74

4,71

přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč )

nárůst tržeb 2002/2001

Dosažená hodnota:

bodů celkem

25 47 54 55 60

PODNIKY ROKU 2002 – 5. ročník soutěže objem exportu (mil. Kč)

bodů celkem

MUBEA s.r.o.

19.

1 280

14.

1,01

14.

1,41

47

BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.

3.

15 323

15.

0,98

37.

1,19

55

VDO Česká republika s.r.o.

8.

2 910

33.

0,63

17.

1,37

58

FEDERAL- MOGUL FP a.s.

23.

1 135

23.

0,80

15.

1,39

61

LUCAS VARITY, s.r.o.

7.

5 091

2.

1,83

63.

1,09

72

1. místo dle daného kritéria (firma): Dosažená hodnota:

ŠKODA AUTO a.s.

TRW Carr

HEKRA

2,13

6,46

120 925 Soubor: APCR2012.DOC

61



přidaná hodnota/pracovník (mil. Kč na pracovníka)


bodů celkem

VALEO AUTOKLIMAIZACE s.r.o.

5.

5 618

1.

2,39

4.

1,64

10

LUCAS VARITY, s.r.o.

6.

4 780

7.

1,40

5.

1,54

18

CONTINENTAL TEVES CZ, s.r.o.

3.

8 603

6.

1,47

14.

1,32

23

BARUM CONTINENTAL spol. s r.o.

2.

10 715

11.

1,01

16.

1,30

29

ŠKODA AUTO a.s.

1.

125 817

10.

1,01

44.

1,12

55


ŠKODA AUTO

VALEO AUTOKLIMATIZACE

LEONI-CZ

125 817

2,39

2,50

přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka)



bodů celkem

CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.

4.

6 465

1.

1,63

6.

2,10

11

VDO ČR s.r.o.

6.

4 901

19.

0,81

5.

2,45

30

MERITOR LVS, a.s.

29.

563

8.

1,03

8.

1,77

45

HAYES LEMMERZ AUTOKOLA a.s.

17.

1 033

7.

1,06

24.

1,38

48

ŠKODA AUTO a.s.

1.

112 226

14.

0,87

38.

1,23

53


ŠKODA AUTO

CONTINENTAL TEVES CR

HAPPICH PLZEŇ

112 226

1,63

3,40

přidaná hodnota/prac. (mil. Kč na pracovníka)



bodů celkem

BARUM CONTINENTAL s.r.o.

2.

9 860

3.

1,26

11.

1,51

16

CONTINENTAL TEVES CR s.r.o.

5.

3 081

2.

1,62

10.

1,53

17

TRW CARR s.r.o.

6.

2 677

17.

0,70

2.

2,73

25

SEKURIT SAINT-GOBAIN ČR s.r.o.

35.

452

15.

0,74

5.

1,75

55

AUTOPAL s.r.o.

4.

5 380

31.

0,53

21.

1,34

56


ŠKODA AUTO 89 528

KAUTEX TEXTRON BOHEMIA 1,90

ZPV Rožnov 6,77

PODNIKY ROKU 1998 – 1. ročník soutěže umístění dle:

ŠKODA AUTO a.s. MERITOR LVS a.s. BARUM CONTINENTAL s.r.o. VDO ČR s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK s.r.o.

objemu exportu

přidané hodnoty na pracovníka

1. 22. 2. 12. 29.

5. 3. 9. 21. 7.

nárůstu tržeb 1998/1997

21. 8. 24. 10. 16.

bodů celkem

27 33 35 43 52

Zpracoval: Ing. Novák


62


2. Stav a vývoj automobilového průmyslu ČR 2.1 Vývoj výroby vozidel Výroba vozidel je jednou ze dvou hlavních produkčních skupin, které tvoří automobilový průmysl České republiky a výrazně ovlivňují celou tuzemskou ekonomiku. Druhou ekonomicky významnou skupinou je pak výroba dílů a příslušenství. Obě skupiny výrazně přispívají k zaměstnanosti, jsou zdrojem přílivu zahraničních investic a velkou měrou ovlivňují zahraničně obchodní bilanci. První část této kapitoly je zaměřena na finální výrobu - tj. výrobu osobních automobilů, nákladních vozidel, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel. Výrobě skupin, dílů a příslušenství vozidel je věnována samostatná podkapitola 2.2. Dále uváděné údaje dokumentují, že i v roce 2012 byl automobilový průmysl dominantně proexportním oborem s rozhodujícím významem pro národní hospodářství a zahraničně obchodní bilanci. Trend ve výrobě a situace na trhu vozidel i v loňském roce do značné míry kopírovaly vývoj hospodářské situace ČR. Od roku 1989 do konce roku 2012 bylo v ČR vyrobeno 13 404 263 ks motorových vozidel. V roce 2012 bylo vyrobeno celkem 1 181 314 motorových vozidel. Jedná se o druhou nejvyšší roční produkci motorových vozidel v dosavadní historii. Výroba motorových vozidel poklesla oproti rekordnímu roku 2011 jen o 1,64 % (viz diagram č. 2.1.1). Z výsledků výroby motorových vozidel v roce 2012 je vidět, že tuzemský automobilový průmysl je i přes pokles výroby zejména ve 2. pololetí v poměrně dobré kondici.

Vývoj výroby motorových vozidel v České republice - rok 1989 až 2012

1 000 000

449 891

443 902

454 968

470 589

380 212

414 778

374 674

280 173

223 267

190 651

200 000

248 144

300 000

230 130

400 000

244 411

500 000

343 391

600 000

404 656

700 000

459 357

800 000

1 077 166

603 849

900 000

983 992

855 832

1 100 000

948 128

1 200 000

939 788

1 300 000

1 181 314

Výroba motorových vozidel v ČR od roku 1989 1 400 000

1 201 000

(osobní automobily, malá užitková vozidla, autobusy, nákladní vozy včetně tahačů, motocykly a mopedy)

100 000

19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

19 89

0

zahájení výroby:

TPCA Czech

HM M C Nošovice

Diagram č. 2.1.1

Vývoj v jednotlivých automobilkách byl v roce 2012 rozdílný, což se projevilo i na změně jejich podílu na produkci. Podíl ŠKODA AUTO na celkové výrobě osobních Soubor: APCR2012.DOC

63


automobilů v ČR dosáhl v roce 2012 hodnoty 55,89 % (téměř stejný jako v roce 2011), podíl HMMC Nošovice činil 25,81 % (o 4,79 % více než v roce 2011) a v TPCA Czech se tento podíl snížil na 18,30 % (o 4,35 % méně).

Produkce tuzemských výrobců osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) 251 146

303 035

1 200 000

200 135 118 000

12 050

1 000 000

800 000

308 478 103 819

293 650

494 122

556 196

270 705

324 289 332 489

295 712

528 585

576 362

2009

2010

214 915

600 000

400 000

200 000

622 811

603 981

2007

2008

673 127

656 306

2011

2012

0

2005

2006

ŠKODA AUTO

TPCA Czech

HMMC Nošovice

ostatní

Diagram č. 2.1.2

Podíly tuzemských výrobců na výrobě osobních automobilů v ČR (včetně malých užitkových) 100% 90%

1,28% 17,36% 34,55%

80%

33,12%

12,05%

18,66%

21,02%

25,81%

27,58%

22,65%

18,30%

53,99%

53,75%

56,33%

55,89%

2009

2010

2011

2012

34,49% 33,96%

70% 60% 50% 40%

82,63% 65,44%

30%

66,88%

64,23%

20% 10% 0%

2005

2006

ŠKODA AUTO

2007

2008

TPCA Czech

HMMC Nošovice

ostatní

Diagram č. 2.1.3

Celkový počet 1 174 267 ks v ČR vyrobených osobních a malých užitkových automobilů potvrzuje, že tuzemské automobilky i přes pokles prodejů na evropských trzích v letech 2011 a 2012 jsou v dobré kondici. I přes uvedený pokles se jedná o druhou historicky nejvyšší výrobu osobních automobilů v ČR. Oproti roku 2011 byla sice výroba v roce 2012 o 1,73 % nižší, ale ve srovnání s rokem 2010 byla stále vyšší (o 9,51 %) a oproti roku 2005 se výroba osobních aut v ČR zvýšila více než 1,9 krát. K výraznému zvýšení produkce došlo v HYUNDAI Motor Manufacturing Czech (HMMC) Nošovice. Bohužel o obdobnou hodnotu došlo ke snížení výroby v TPCA Czech. Soubor: APCR2012.DOC

64


200 000

443 934

437 605

442 507

460 997

450 995

371 547

404 293

263 590

208 794

173 766

400 000

219 818

600 000

358 625

800 000

1 174 267

979 085

940 334

597 994

1 000 000

931 298

849 876

1 200 000

1 072 263

Výroba osobních a malých užitkových automobilů (kat. M1 + N1) v ČR

1 194 981

Společnost ŠKODA AUTO vyrobila jen o přibližně 2 % vozidel méně než v roce 2011. Rok 2012 je tak možno v současné situaci na evropských trzích považovat za úspěšný. Vývoj výroby osobních automobilů je podrobně uveden v diagramu č. 2.1.4, vývoj v roce 2012 po měsících pak v diagramu č. 2.1.4a a č. 2.1.4b.

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 zahájení výroby:

TPCA Czech

HMMC Nošovice

Diagram č. 2.1.4

Meziroční nárůsty (- poklesy) v kumulaci - rok 2012 / 2011 a 2013 / 2012 (osobní M1 a malá užitková N1) 20%

17,48%

15%

10,91% 10%

13,70% 11,63% 8,39% 4,79%

5%

3,63%

2,17% 0,30% 0,03%

0%

-0,34% -1,73%

-5% -10%

-12,23%

-15%

-15,28% -20%

-18,14%

-25%

Celková výroba od 1. ledna 2012 do 31. března 2013: 1 459 982 ks průměr =

97 332 ks/měsíc

Diagram č. 2.1.4a Soubor: APCR2012.DOC

65


24,39%

Meziměsíční nárůsty (- poklesy) v porovnání 2012 / 2011 a 2013 / 2012 (osobní M1 a malá užitková N1)

5,38%

7,37%

15%

10,91%

25%

-23,38%

-18,14%

-20,62%

-25%

-12,23%

-3,53%

-13,19%

-5,32%

-12,16%

-15%

-11,28%

-3,86%

-5%

-2,38%

5%

Diagram č. 2.1.4b

1 972

1 785

1 812

1 424

1 269

1 240

1 092

1 276 944

1 000

917

1 500

1 012

2 000

1 566

2 500

3 229

2 711

3 496

2 193

3 000

3 067

2 948

3 500

3 182

Výroba autobusů (kat. M2 a M3) v ČR

3 562

V roce 2012 se rozdílně vyvíjela i situace u ostatních kategorií vozidel. U autobusů, kterých bylo v ČR v roce 2012 vyrobeno celkem 3 229 ks, se jedná o třetí nejvyšší produkci v historii ČR. Více autobusů bylo vyrobeno jen v roce 2008 (3 496 ks) a v roce 2011 (3 562 ks). Oproti roku 2011 tedy došlo k poklesu výroby o 9,35 %.

500

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ukončení výroby: OASA

ZLINNER

ŠKODA


66


U nákladních vozidel došlo k nárůstu výroby v souhrnu o 15,13 % a to především nárůstem produkce ve společnosti AVIA Ashok Leyland Motors. Oproti roku 2011 zvýšila tato firma výrobu o více než 65 %. Celkem bylo v ČR vyrobeno 1 499 ks nákladních vozů.

Výroba užitkových vozidel (kat. N2 a N3) v ČR

5 423

7 000 6 000

5 434

6 676

8 000

7 160

8 518

9 000

8 764

10 000

1 499

1 302

2 000

1 410

1 091

2 737

3 168 1 993

2 050

2 200

2 327

3 000

2 769

2 718

4 000

3 073

3 007

5 000

1 000 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ukončení výroby:

ROSS

LIAZ

PRAGA

Diagram č. 2.1.5b

K relativně vysokému nárůstu došlo u výroby motocyklů, kde firma JAWA Moto zvýšila produkci na celkem 2 319 strojů, což je o 100,78 % více než v roce 2011. Růst výroby u firmy JAWA Moto byl podchycen již třetím rokem za sebou.

Výroba motocyklů (kat. L) v ČR

18 891

20 000 18 000 16 000

7 880

2 319

1 155

782

749

1 561

2 140

1 015

1 607

2 000

1 785

2 185

4 000

5 308

3 811

6 000

3 865

8 000

4 389

6 853

10 000

6 193

12 000

8 147

10 450

14 000

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 ukončení výroby:

ČZ/Cagiva

MOTO Union

Praga

Pento

Diagram č. 2.1.5c Soubor: APCR2012.DOC

67


Rovněž u velkých přípojných vozidel kategorie O3 a O4 došlo již druhým rokem k růstu výroby téměř o 40 % (mezi roky 2011/2010 byl růst o 39,90 % a mezi roky 2012/2011 nárůst o 39.35 %). Celkem bylo dvěma rozhodujícími výrobci (PANAV a SCHWARZMÜLLER) v roce 2012 vyrobeno 1 505 ks vozidel daných kategorií.

Výroba přívěsů a návěsů v ČR (pouze kat. O3 a O4) 2 424

2 330 1 993

1 505

1 685

1 768

1 635

1 080 772

761

1 015 620

765

1 000

835

1 500

1 309

1 337

2 000

1 544

1 989

2 500

2 445

2 589

3 000

500

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.5d

Detailní objem výroby vozidel v kusech za jednotlivé základní kategorie silničních vozidel je uveden v tabulce č. 2.1.1. V tabulce č. 2.1.1 přitom není zahrnuta výroba přípojných vozidel kat. O1 a O2. V České republice se výrobou těchto vozidel zabývá řada firem, souhrnné údaje o výrobě za tyto firmy však nejsou k dispozici. Nejvýznamnější firma z této skupiny, která je členem AutoSAP a pravidelně poskytuje údaje (firma AGADOS), vykázala za rok 2012 výrobu 17 971 ks. Rovněž tak není v tabulce č. 2.1.1 zahrnuta ani výroba nástaveb na tuzemská i zahraniční nákladní vozidla. Výrobců nástaveb působí v České republice celá řada, avšak ne od všech se daří získat údaje. Údaje od těch firem, které data poskytly, hovoří o tom, že v roce 2012 bylo těchto nástaveb vyrobeno celkem 1 527 ks. Reálná skutečnost však bude pravděpodobně vyšší. V roce 2012 bylo v ČR zaregistrováno 7 234 ks nových vozidel kat. N2 a N3, z toho bylo 6 987 ks z dovozu. Přitom 2 306 ks vozidel, to je 31 %, bylo v provedení „šasi“ (podvozek). Tato vozidla jsou dokompletovávána právě domácími výrobci nástaveb. V roce 2012 to představovalo cca 2 300 vozových jednotek pro vybavení „českou“ nástavbou. Reálná výroba nástaveb tedy bude o cca 800 ks vyšší, než výše zmiňovaný údaj získaný od vybraných výrobců.


68


Tabulka č. 2.1.1

Souhrnná výroba vozidel v České republice od roku 1993 rok

osobní

užitková

(M1)

(N1)

nákladní autobusy motocykly přípojná (N2, N3)

(M2, M3)

(L)

CELKEM

(O3, O4)

1993

199 602

20 216

8 518

917

18 891

1994

152 509

21 257

5 423

1 012

10 450

765

191 416

1995

193 297

15 497

6 676

944

6 853

620

223 887

1996

240 053

23 537

7 160

1 276

8 147

1 015

281 188

1997

321 077

37 548

8 764

1 092

6 193

1 337

376 011

1998

368 527

35 766

5 434

1 240

3 811

1 989

416 767

1999

348 490

23 057

3 007

1 269

4 389

1 544

381 756

2000

428 224

22 771

3 073

1 424

3 865

1 309

460 666

2001

456 927

4 070

2 718

1 566

5 308

1 635

472 224

2002

441 312

1 195

2 769

1 812

7 880

1 768

456 736

2003

436 297

1 308

2 327

1 785

2 185

1 685

445 587

2004

442 812

1 122

2 200

1 972

1 785

2 589

452 480

2005

596 774

1 220

2 050

2 198

1 607

2 445

606 294

2006

848 799

1 077

1 993

2 948

1 015

1 993

857 825

2007

925 060

6 238

3 168

3 182

2 140

2 330

942 118

2008

934 046

6 288

2 737

3 496

1 561

2 424

950 552

2009

976 435

2 650

1 091

3 067

749

761

984 753

2010

1 069 518

2 745

1 410

2 711

782

772

1 077 938

2011

1 191 968

3 013

1 302

3 562

1 155

1 080

1 202 080

2012

1 171 774

2 493

1 499

3 229

2 319

1 505

1 182 819

CELKEM

11 743 501

233 068

73 319

40 702

91 085

96,16%

1,91%

0,60%

0,33%

0,75%

0,25%

100,00%

285 242 1 150 000

473 2 000

157 1 000

568 2 500

312 1 500

344 1 500

287 096 1 158 500

% z celku 1.Q. 2013 výhled 2013 */

835

248 979

30 401 12 212 076

*/ Odhad na základě údajů za 1. Q 2013

Započítáme-li do celkové výroby vozidel v ČR i produkci firmy AGADOS (jak bylo výše zmíněno, údaje od jiných výrobců vozidel kat. O1 a O2 nejsou k dispozici) a dále připočteme data o výrobě nástaveb, je pak výsledná struktura výroby vozidel v ČR za rok 2012 dána diagramem č. 2.1.6.


69


ČR - Struktura výroby vozidel v roce 2012 CR - Vehicles Production Structure in Year 2012 Autobusy / Buses 0,27%

Motocykly / Motorcycles 0,19%

Přípojná O3, O4 / Coupled Vehicles 0,13%

Užitková N2,N3 / CVs 0,12%

Přípojná O1, O2 / Trailers for Cars 1,49%

Nástavby / Superstructures 0,13%

Užitková N1 / LCVs 0,21%

Osobní / Cars 97,46%

100% = 1 202 317 ks vozidel (pcs Vehicles) Diagram č. 2.1.6

Při porovnání výše definované celkové výroby silničních vozidel v ČR mezi roky 2012 a 2011 byl zaznamenán pokles o 1,61 %. Produkce vozidel poklesla z hodnoty 1 222 052 ks v roce 2011 na 1 202 317 ks v roce loňském. Podíly jednotlivých kategorií vozidel zůstaly prakticky beze změny. Celkový počet vyrobených kusů a souhrnný objem produkce dosažený v roce 2012 tak automobilovému průmyslu České republiky garantuje stále dominantní pozici v rámci tuzemského průmyslu. V průběhu roku 2012 již byla překročena hranice 13 miliónů ks motorových vozidel vyrobených v České republice od roku 1989. Meziroční nárůsty výroby motorových vozidel od roku 1990 ukazuje diagram č. 2.1.7, vývoj výroby v jednotlivých základních kategoriích vozidel v absolutních hodnotách (ks), včetně výhledu na rok 2013 (= odhad AutoSAP) pak znázorňují diagramy č. 2.1.8 až 2.1.13. Jak je vidět z dále uvedeného obrázku a dalších diagramů uvedených v závěru této části, byla u celé řady firem výroba vozidel po slibném „rozjezdu“ ukončena.


70


Od 1.1.1989 do 31.12.2012 bylo v ČR vyrobeno

13 404 263 motorových vozidel */.

Současní výrobci (značky) motorových vozidel v ČR: nákladní autom obily

Gordon

osobní a m alé užitkové autom obily

*/ */ autobusy

m otocykly a m opedy */ údaje o v ýrobě nejsou k dispozici

Výrobci (značky) motorových vozidel, u kterých byla:

Osobní a malé užitkové automobily (kat. M1 a N1)

LUBLIN

GAZELA

výroba v ČR ukončena v roce

1998

1999

2000

2002

2006

Nákladní automobily (kat. N2 a N3)


1998

2001

2003

Autobusy (kat. M2 a M3) OASA


ZLINNER

1994

1996

2001

2012

Motocykly a mopedy (kat. L)


1998

2003

1999

2006

*/ = osobní automobily, malá užitková vozidla, nákladní automobily a tahače, motocykly a mopedy Zdroj : Statistik y Sdružení automobilového průmyslu od rok u 1989, údaje výrobců

9,47%

3,78%

0,89%

9,81%

1,35%

11,50%

34,22% 20,82% 2,45%

10%

10,70%

7,83%

20%

17,11%

30%

33,73%

40%

25,49%

50%

41,73%

Meziroční nárůsty (-poklesy) výroby motorových vozidel v ČR

-40%

-1,64%

-2,43%

-3,32%

-23,17%

-30%

-28,82%

-20%

-15,14%

-10%

-8,33%

-5,84%

0%


71


Diagram č. 2.1.7 ukazuje, že zatím nejkritičtějším obdobím pro domácí výrobce motorových vozidel byl počátek devadesátých let. Z diagramu vyplývá i cykličnost (sinusový charakter) výroby motorových vozidel. ****************************************

437 605

443 934

2003

2004

2008

1 172 000

442 507 2002

979 085

940 334

460 997 2001

2011

2012

odhad 2013

597 994

450 995 2000


2007

849 876

ŠKODA Auto HMMC Nošovice TPCA Czech ostatní

931 298

112 OA / 1000 obyvatel

1 072 263

(včetně malých užitkových kat. N1)

1 174 267

Výroba osobních automobilů v ČR

1 194 981

Porovnání vývoje výroby osobních automobilů v ČR a na Slovensku

2005

2006

72

2009

2010


653 813

573 617

525 935

597 693

555 132

492 948

442 796

436 279

441 308

348 477

20 00

428 206

368 508

239 992

19 99

200 000

193 163

300 000

152 329

400 000

199 396

500 000

321 034

600 000

456 905

700 000

616 573

ŠKODA AUTO - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2012 (ks) SKODA AUTO - Production, Cars, 1993 - 2012 (pcs)

670 114

Další diagramy (č. 2.1.8 až 2.1.18) dokumentují vývoj výroby za období 1993 až 2012 u rozhodujících domácích výrobců - členů AutoSAP ve všech základních kategoriích vozidel, tak jak jsou uvedeny i v publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR 2008 - 2012“. Tato publikace již není vydávána v tištěné, ale pouze v elektronické podobě.

100 000

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

250 000 103 819

200 000

214 915

270 705

295 712

332 489 20 10

300 000

324 289

350 000

308 478

293 650

TPCA Czech - Výroba, osobní automobily, 2005 - 2012 (ks) TPCA Czech - Production, Cars, 2005 - 2012 (pcs)

20 09

Diagram č. 2.1.8

150 000 100 000 50 000

20 12

20 11

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Poznámka: Výroba zahájena v roce 2005.


73


HMMC Nošovice - Výroba, osobní automobily, 2008 - 2012 (ks) HMMC Nosovice - Production, Cars, 2008 - 2012 (pcs) 350 000

303 035

300 000

251 146

250 000

200 135 200 000 150 000

118 000

100 000 50 000

12 050

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Poznámka: Výroba zahájena v závěru roku 2008.

Diagram č. 2.1.10 ŠKODA AUTO - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1993 - 2012 (ks) SKODA AUTO - Production, LCVs, 1993 - 2012 (pcs)

2 493

3 013

2 745

2 650

6 288

6 238

1 064

1 174

1 072

1 161

10 000

1 275

22 705 3 981

20 000

22 692

23 201

30 000

15 116

20 216

21 257

40 000

35 007

36 136

50 000

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Diagram č. 2.1.11

1 003

600

479

283

485

737

482

553

545

1 000

858

968

2 000

1 101

1 606

3 000

1 174

4 369

3 539

4 000

3 881

5 000

3 327

6 000

4 540

7 000

5 404

AVIA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2012 (ks) AVIA - Production, CVs, 1993 - 2012 (pcs)

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0


74


2 252

496

702

1 000

931

808

1 511

1 497

1 654

1 761

1 551

1 686

1 439

1 500

1 209

2 000

1 473

1 358

1 837

2 500

2 431

2 592

3 000

1 804

3 500

2 966

TATRA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2012 (ks) TATRA - Production, CVs, 1993 - 2012 (pcs)

500

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

0

Diagram č. 2.1.13

2 773

2 972 2 177

3 020

2 526

1 897

1 690

1 549

1 317

1 253

1 155

1 145

975

897

1 000

997

1 500

892

2 000

1 167

2 500

1 521

3 000

2 477

3 500

2 698

IVECO Czech Republic / KAROSA - Výroba, autobusy, 1993 - 2012 (ks) IVECO Czech Republic / KAROSA - Production, Buses, 1993 - 2012 (pcs)

500

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

0

Diagram č. 2.1.14

84

71

68

418

478

427

247

235

229

4

31

100

72

200

115

193

300

218

400

368

411

500

418

600

543

SOR Libchavy - Výroba, autobusy, 1994 - 2012 (ks) SOR Libchavy - Production, Buses, 1994 - 2012 (pcs)

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Diagram č. 2.1.15


75


JAWA Moto / JAWA - Výroba, motocykly, 1993 - 2012 (ks) JAWA Moto / JAWA - Production, Motorcycles, 1993 - 2012 (pcs)

2 319

1 155

782

749

1 561

1 603

1 011

2 110

2 000

2 140

5 175

3 720

3 439

2 875

4 000

2 799

3 666

6 000

3 089

4 328

8 000

1 768

10 000

7 760

9 747

12 000

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Diagram č. 2.1.16

927

650 244

216

400

407

647

724

710

657

522

654 523

423

600

535

490

800

745

1 000

898

958

1 200

1 094

1 400

1 263

PANAV - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2012 (ks) PANAV - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2012 (pcs)

200

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Diagram č. 2.1.17

5 000

17 971

18 699

17 050

15 817

20 230

17 319

12 410

10 523

9 262

8 858

5 625

10 000

4 584

15 000

9 139

20 000

13 210

25 000

20 763

AGADOS - Výroba, přípojná vozidla O1 a O2, 1998 - 2012 (ks) AGADOS - Production, Coupled Vehicles, 1998 - 2012 (pcs)

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

0

Diagram č. 2.1.18

Pro úplnost tohoto materiálu je v diagramech č. 2.1.19 až 2.1.21 znázorněn přehled o výrobě dalších vybraných tuzemských výrobců vozidel (dalších výrobců, kteří poskytli potřebné údaje za rok 2012). V závěru této kapitoly jsou pak uvedeny bez číslování Soubor: APCR2012.DOC

76


diagramy těch výrobců, kteří již výrobu ukončili v předchozích letech nebo ji v minulém roce nerealizovali. KAIPAN - Výroba, osobní automobily, 1999 - 2012 (ks) KAIPAN - Production, Cars, 1999 - 2012 (pcs) 54

60 50 40

11

8

7

3

3

6

10

11

13

16

16

11

20

18

19

30

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.19 KH motor CENTRUM - Výroba, autobusy, 1994 - 2012 (ks) KH motor CENTRUM - Production, Buses, 1994 - 2012 (pcs) 100

15

24

38

43

50

49

45

49

47 35

45

30

7

20

24

40

25

36

50

60

51

61

80

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 2.1.20

855

673

528

1 161

1 236

545

600

656

467

900

834

1 200

935

1 500

1 066

1 428

1 800

1 370

SCHWARZMÜLLER - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 2000 - 2012 (ks) SCHWARZMÜLLER- Production, Coupled Vehicles, 2000 - 2012 (pcs)

300

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

19 94

19 93

0

Diagram č. 2.1.21


77


Další domácí výrobci (výroba ukončena nebo v r. 2012 nebyla realizována či vykázána) Osobní automobily kat. M1 GORDON - Výroba, osobní automobily, 1997 - 2008 (ks) GORDON - Production, Cars, 1997 - 2008 (pcs) 10 8 6

5 4

4

4

3 2

2

1

1

1

1

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

MTX - Výroba, osobní automobily, 1993 - 2000 (ks) MTX - Production, Cars, 1993 - 2000 (pcs) 66

70

63

60 50 40

33

30 20

14

10

12 4

3

3

0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Užitková vozidla kat. N1

136

150

136

BETA / TATRA, ŠK. ELCAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1999 (ks) BETA / TATRA, ŠKODA ELCAR - Production, LCVs, 1995 - 1999 (pcs)

120

50

60

46

62

90

30 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


78


LUBLIN / DAEWOO AVIA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1999 (ks) 1 100

LUBLIN / DAEWOO AVIA - Production, LCVs, 1997 - 1999 (pcs) 1 250 1 000

531

750

215

500 250 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

218

250 200

13

46

50

33

50

30

43

54

100

71

82

121

150

212

MAGMA / ALFINE - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 2006 (ks) MAGMA / ALFINE - Production, LCVs, 1995 - 2006 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

JLAURETA - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1998 - 2002 (ks) JLAURETA - Production, LCVs, 1998 - 2002 (pcs)

18

22

25

23

30

20

10

15

4

10 5 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


79


DESTACAR - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1995 - 1998 (ks) DESTACAR - Production, LCVs, 1995 - 1998 (pcs) 86

100

72

80

35

60

40

6

20

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

GAZELA / ROSS - Výroba, užitková vozidla kat. N1, 1997 - 1998 (ks) GAZELA / ROSS - Production, LCVs, 1997 - 1998 (pcs)

18

20

25 20 15 10 5 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Užitková vozidla kat. N2 a N3

138

400

19

200

156

309

560

600

718

800

675

1 000

803

1 200

1 012

LIAZ / ŠKODA LIAZ - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1993 - 2001 (ks) LIAZ / ŠKODA LIAZ - Production, CVs, 1993 - 2001 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


80


92

PRAGA - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 2004 (ks) PRAGA - Production, CVs, 1994 - 2004 (pcs) 100

23

30

40

40

47

57

60

54

58

73

80

1

20 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ROSS - Výroba, užitková vozidla N2 a N3, 1994 - 1998 (ks) ROSS - Production, CVs, 1994 - 1998 (pcs) 211

250

132

135

200 150

63

100

21

50 0

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Motocykly a mopedy kat. L

1 800 1 500

1 606

1 497

DANDY / MOTOUNION - Výroba, motocykly, 1996 - 1999 (ks) DANDY / MOTOUNION - Production, Motorcycles, 1996 - 1999 (pcs)

900

726

746

1 200

600 300 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Poznámka: Výroba přesunuta do JAWA Moto.


81


PRAGA - Výroba, motocykly, 1998 - 2003 (ks) PRAGA - Production, Motorcycles, 1998 - 2003 (pcs) 200

59

64

73

100

83

92

113

150

50

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

300

STELLA / PENTO - Výroba, mopedy, 1997 - 2006 (ks) STELLA / PENTO - Production, Mopeds, 1997 - 2006 (pcs) 300 250

4

4

17

16

50

37

53

100

60

150

111

126

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

4 000 2 000

1 488

3 764

6 000

2 984

6 122

8 000

9 144

10 000

ČZ Cagiva / ČZ - Výroba, motocykly, 1993 - 1997 (ks) ČZ Cagiva / ČZ - Production, Motorcycles, 1993 - 1997 (pcs)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009


82


Autobusy kat. M2 a M3 OASA Čáslav - Výroba, autobusy, 1993 - 1994 (ks) OASA Čáslav - Production, Buses, 1993 - 1994(pcs)

30

25

40

20

4

10

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

ŠKODA Ostrov - Výroba, autobusy, 1997 - 2001 (ks) ŠKODA Ostrov - Production, Buses, 1997 - 2001 (pcs)

24

40

5

6

20

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

TEDOM - Výroba, autobusy, 2005 - 2011 (ks) TEDOM - Production, Buses, 2005 - 2011 (pcs) 60

80

47

60

4

5

20

17

15

32

40

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


83


Přípojná vozidla kat. O3 a O4 BSS Metaco / METACO BO.BR. - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 2005 (ks) BSS Metaco / METACO BO.BR. - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 2005 (pcs)

695

829

1 000

177

203

103

210

185

226

191

200

182

400

250

600

269

577

800

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

KÖGEL / ORLIČAN - Výroba, přípojná vozidla O3 a O4, 1993 - 1999 (ks) KÖGEL / ORLIČAN - Production, Coupled Vehicles, 1993 - 1999 (pcs) 491

600 500

314

400

227

300

44

6

48

100

95

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009

Zpracoval: Ing. Ešner / Ing. Šípek


84


2.2 Vývoj výroby skupin, dílů a příslušenství vozidel O vývoji v oblasti výroby dílů a příslušenství vozidel nelze hovořit bez určité vazby na finální výrobu vozidel v ČR. Tato provázanost je zřejmá zejména z období let 2008 a 2009, kdy se projevil výrazný pokles výroby u finálních výrobců. Ten byl vystřídán růstem objemu výroby v roce 2010 s pokračováním v letech 2011 i 2012. Tato skutečnost se promítla výrazným způsobem i do výroby skupin, dílů a příslušenství (viz diagram č. 2.2.1).

Objem produkce v základních skupinách firem

mil. Kč

AutoSAP, rok 2000 až 2012 800 000

2008

2009

279 390,0

330 542,2 379 194,4

2007

357 055,8

267 710,1

100 000

258 969,8

200 000

269 747,3

300 000

312 544,7

400 000

240 432,5

500 000

337 767,7

364 146,5

600 000

309 875,6

700 000

2011

2012

0

2000

2001

2002

2003

finální výrobci

2004

2005

2006

dodavatelé

2010

ostatní

Diagram 2.2.1

Podíly základních skupin firem na objemu produkce AutoSAP, rok 2000 až 2012

2006

2007

2008

45,85%

45,74%

46,50%

52,60%

2005

52,70%

2004

52,02%

46,64%

2003

51,93%

55,91%

42,87%

56,82%

56,72%

59,11%

58,76%

57,09%

42,09%

2002

43,08%

2001

40,70%

2000

40,90%

48,49%

20%

52,26%

40%

54,59%

60%

42,56%

51,17%

47,43%

80%

44,83%

100%

2009

2010

2011

2012

0%

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.2


85


Skupina dodavatelů si udržuje již několik let téměř konstantní podíl na objemu produkce firem AutoSAP. Ani v roce 2012 se tato hodnota zásadně nezměnila a blížila se 46 % (viz diagram č. 2.2.2). Vliv na vývoj hodnoty podílu dodavatelů měl především vývoj produkce osobních automobilů. Pokud jsou v diagramu výraznější změny, tak jsou ovlivněny mimo jiného i náběhem výroby v nových kapacitách (2006 v TPCA Czech a 2009 v HMMC Nošovice). Růst celkové produkce v průběhu roku 2012 se promítnul i do celkového růstu exportu v obou skupinách výrobců (viz diagram č. 2.2.3). Objem exportu v základních skupinách firem

m il. Kč

AutoSAP, rok 2000 až 2012

50 000

2007

2008

2009

350 950,8

100 000

241 681,4

150 000

228 420,7

200 000

250 624,9

;

250 000

328 198,9

300 000

189 062,1

350 000

285 240,7

400 000

230 445,5

246 349,7

450 000

163 487,1

500 000

215 867,9

550 000

239 782,3

600 000

2011

2012

0

2000

2001

2002

2003

finální výrobci

2004

2005

2006

dodavatelé

2010

ostatní

Diagram 2.2.3

Podíly základních skupin firem na objemu exportu AutoSAP, rok 2000 až 2012

40,30%

39,37%

39,61%

40,10%

50,02%

49,42%

49,40%

54,86%

53,92%

53,82%

46,57%

40,09%

80%

38,53%

100%

58,98%

2008

59,86%

2007

59,76%

2006

59,27%

2005

49,58%

2004

50,28%

45,09%

2003

50,54%

46,04%

2001

46,16%

2000

53,41%

20%

59,90%

40%

61,46%

60%

2009

2010

2011

2012

0% 2002

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.2.4 Soubor: APCR2012.DOC

86


Z diagramu č. 2.2.4 je zřejmý vývoj podílu dodavatelů na celkové výši exportu ve srovnání s předchozími roky. V období od roku 2009 zůstává tento podíl prakticky na stejné výši a osciluje kolem hodnoty 40 %, přičemž jeho absolutní hodnota vzrůstala. Výrobci skupin, dílů a příslušenství vozidel si udržují svou důležitou roli i v oblasti zaměstnanosti a tvorby pracovních míst a to jak v období recese, tak i v etapě růstu. V diagramech pod č. 2.2.5. je uveden vývoj podílu v základních skupinách firem (výrobců skupin, dílů a příslušenství a finálních výrobců) na celkovém počtu zaměstnanců ve firmách AutoSAP. Je zřejmé, že ekonomická recese v roce 2009 zasáhla především dodavatelský sektor. Současně vytvořila podmínky pro další zefektivnění výrobního procesu. Proto se následující zvýšení produkce nepromítlo do výraznějšího nárůstu počtu pracovníků. Počty zaměstnanců v základních skupinách firem

m il. Kč


140 000 120 000

73 073

73 003

69 317

;

60 000

70 120

80 000

92 436

91 953

100 000

33 843

34 248

32 995

33 431

33 737

20 000

32 631

40 000

2007

2008

2009

2010

2011

2012

0

2000

2001

2002

2003

finální výrobci

2004

2005

2006

dodavatelé

ostatní

Podíly základních skupin firem na počtu zaměstnanců AutoSAP, rok 2000 až 2012

100%

66,48%

66,76%

65,79%

65,55%

72,53%

73,19%

72,19%

72,76%

72,13%

70,77%

69,90%

67,01%

60%

65,00%

80%

26,44%

27,08%

25,97%

26,56%

2003

2004

2005

2006

2007

2008

30,69%

27,05%

2002

30,57%

28,46%

2001

31,32%

29,39%

2000

32,02%

32,24%

20%

34,36%

40%

2009

2010

2011

2012

0%

finální výrobci

dodavatelé

Diagramy 2.2.5 Soubor: APCR2012.DOC

87


Přehled o dynamice růstu tržeb u skupiny výrobců dílů a finálních výrobců je zřejmý z diagramu č. 2.2.6. Období recese ve 2. pololetí roku 2008 a v průběhu roku 2009 se promítlo u výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel výraznějším způsobem, než u finálních výrobců. Následující oživení výroby přineslo i pro dodavatelský sektor návrat k ekonomickému růstu zhruba ve stejné růstové dynamice jako u finálních výrobců.

Porovnání dynamiky růstu tržeb 2000 až 2012

2000

2001

2003

2004

finalisté

2006

2007

179,71%

173,84% 2008

2009

2010

270,16% 254,55%

253,27% 239,68%

209,81%

196,51%

2005

181,08%

162,09%

125,39%

105,85%

162,57%

2002

99,54%

100%

106,25%

150%

106,92%

118,16%

136,53%

200%

185,17%

250%

221,72%

300%

228,35%

259,84%

350%

276,07%

297,63%

(rok 2000 = 100%)

2011

2012

dodavatelé Meziroční indexy

Objem tržeb

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2111/2010 2012/2011

finalisté dodavatelé

1,185 1,197

1,293 1,172

1,117 1,145

0,960 0,928

1,034 0,712

1,167 1,162

1,142 1,109

1,062 1,067

Diagram č. 2.2.6

6,67% 6,20%

10,91%

14,24%

16,75% 16,20%

3,38%

11,72%

14,54%

29,27% 17,19%

18,45%

19,07%

13,90% 6,34%

-7,24% -4,00%

-10%

-6,32%

0%

-0,63%

6,92%

10%

21,40%

20%

15,55%

30%

18,16%

26,97%

40%

19,74%

Meziroční nárůsty (- poklesy) tržeb v letech 2000 až 2012

-30% -40%

finalisté

dodavatelé

-28,82%

-20%


88


1427,8% 798,3% 627,180%

1332,3% 744,2% 584,290%

1191,4% 648,6% 499,360%

542,3% 413,390%

652,7% 396,624%

1011,3%

1461,2%

1583,1% 698,5% 417,292%

598,4%

471,9% 258,200%

184,360%

0%

380,4%

334,1%

306,7% 672,1% 203,542%

465,5%

221,7%

91,1%

200%

67,2%

400%

29,8%

600%

144,0%

800%

365,8%

1000%

568,2%

1200%

202,403%

819,4%

1400%

947,2%

1600%

1153,9%

1800%

363,040%

Nárůst objemu produkce od roku 1993 (1993 = 100%) AutoSAP, rok 1994 až 2012

1369,4%

V dalších diagramech 2.2.8 a 2.2.9 je pro porovnání uveden vývoj produkce firem zapojených do AutoSAP od vzniku samostatné České republiky (v členění finální výrobci, dodavatelé a AutoSAP celkem).

1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

finální výrobci

dodavatelé

CELKEM AutoSAP

Diagram č. 2.2.8 Vývoj meziročních nárůstů (- poklesů) objemu produkce (AutoSAP, rok 1994 až 2012) 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% -30%

finální výrobci

dodavatelé

CELKEM AutoSAP

Diagram č. 2.2.9

Jak je zřejmé z diagramu č. 2.2.9, tak meziroční procentní nárůsty výroby mají za sledované období sinusový průběh. Růst objemu produkce v dodavatelském sektoru až do roku 2007 většinou převyšoval růst finálních výrobců. Od roku 2010 je zaznamenán růst u obou skupin výrobců zhruba na stejné úrovni. Soubor: APCR2012.DOC

89


Prakticky shodný s vývojem produkce je i vývoj v oblasti exportu (viz diagram č. 2.2.10 a č. 2.2.11).

Porovnání dynamiky růstu vývozu 2000 až 2012

2000

2001

2002

102,38%

121,33%

2003

2004

finalisté

2005

2006

2007

2008

2009

2010

321,00%

2011

294,54%

288,98%

275,44%

239,39%

253,10% 202,83%

218,86% 191,70%

210,34%

149,35%

100%

107,38%

150%

111,67%

119,21%

200%

132,64%

226,65%

190,41%

300% 250%

257,40%

350%

175,92%

274,28%

400%

308,50%

329,79%

(rok 2000 = 100%)

2012

dodavatelé Meziroční indexy

Export

2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2111/2010 2012/2011

finalisté dodavatelé

1,093 1,136

1,326 1,066

1,196 1,202

0,911 0,935

1,058 0,709

1,180 1,156

1,151 1,142

1,069 1,111

Diagram č. 2.2.10

11,08% 6,93%

14,18%

15,06%

18,02% 15,64%

-8,86% -6,46%

5,81%

20,24% 19,56%

32,63% 9,32% 6,56%

-10%

-4,66%

0%

13,57%

19,03% 18,51%

25,28%

19,21%

-3,84%

10%

11,67%

20%

26,39%

30%

25,13%

40%

27,49%

Meziroční nárůsty (- poklesy) vývozu v letech 2000 až 2012

-30% -40%

finalisté

dodavatelé

-29,06%

-20%

Diagram č. 2.2.11


90


Pozitivní v oblasti výroby dílů a příslušenství vozidel je skutečnost, že se firmy dokázaly v rámci globalizace uplatnit nejen u tuzemských, ale i u dalších významných finálních výrobců zejména v rámci EU. Ukázalo se, že diverzifikace výroby (orientace na více odběratelů) je ve skupině dodavatelů významným stabilizačním prvkem a jednou z cest, jak se vypořádat s důsledky recese. Zpracoval: Ing. Novák

2.3 Vývoj členské základny AutoSAP (stav k 31. 5. 2013) Do činnosti Sdružení automobilového průmyslu bylo k výše uvedenému dni zapojeno celkem 149 subjektů z České republiky, z toho: ● 134 řádných členů (s hlasovacím právem) ● 4 firmy se statutem „pozorovatel“ ● 8 organizací se statutem neplatícího člena (jedná se o 7 vysokých škol a Českou automobilovou společnost) ● 3 firmy mají po dohodě pozastavenou činnost (LEAR Corporation Czech Republic s.r.o., IRIS Ident s.r.o. a DRAKA Kabely s.r.o.).

Kolektivním členem je Zväz (do dubna 2012 Združenie) automobilového priemyslu SR (ZAP SR), jehož zástupce je z tohoto titulu členem Rady ředitelů. Rada ředitelů (Valná hromada) AutoSAP tak čítá k uvedenému datu 135 mandátů. Počet členů AutoSAP po poklesu v roce 2010 a určité stabilizaci v roce 2011 se mírně snížil. V průběhu roku 2012 členství ukončilo 11 firem, na druhé straně se do činnosti AutoSAP nově zapojily 2 firmy (za leden až květen 2013 pak dalších 6). Vývoj počtu firem zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v diagramu č. 2.3.1.

Vývoj počtu firem z ČR zapojených do činnosti AutoSAP

180 160

143 136 139

140 120 86

100

143

149

123

54

60 20

101

116

152 156 150 152 152

71

80 40

93

109

145 149

14 19

27

37 41

31.5.2013

1.1.2013

1.1.2012

1.1.2011

1.1.2010

1.1.2009

1.1.2008

1.1.2007

1.1.2006

1.1.2005

1.1.2004

1.1.2003

1.1.2002

1.1.2001

1.1.2000

31.12.1998

31.12.1997

31.12.1996

31.12.1995

31.12.1994

31.12.1993

31.12.1992

31.12.1991

31.12.1990

27.6.1989

0

stav k datu

Diagram do r.1994 nezahrnuje firmy, k teré nejsou v současné době zapojeny do činnosti AutoSAP.

Diagram č. 2.3.1


91


Aktuální stav členské základny AutoSAP spolu se základním výrobním programem firem (předmětem podnikání) je na internetové adrese http://www.autosap.cz v rubrice „5 - ČLENSKÁ ZÁKLADNA AutoSAP“.

Změny v členské základně AutoSAP a ekonomická recese se odrážejí i ve struktuře a změnách členské základny, zejména v počtu zaměstnanců u výrobců skupin a dílů vozidel.

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu firem a organizací) ostatní; 31; 20,81%

výrobci vozidel a nástaveb; 11; 7,38%

výrobci skupin a dílů vozidel; 107; 71,81% Stav k datu 31.5.2013 (dle aktuální databáze AutoSAP).

100% =

149

subjektů

Diagram č. 2.3.2

STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle počtu zaměstnanců) ostatní 3 105 2,81%

výrobci vozidel a nástaveb 33 737 30,58%

výrobci skupin a dílů vozidel 73 477 66,60%

Stav k datu 31.5.2013 (dle aktuální databáze AutoSAP).

100% = 110 319 osob


92


STRUKTURA ČLENSKÉ ZÁKLADNY (dle velikosti firmy) do 2500 zam ěstnanců; 7; 4,70%

do 50 zaměstnanců; 23; 15,44%

nad 2500 zam ěstnanců; 6; 4,03%


do 1500 zam ěstnanců; 11; 7,38%



100% =

Stav k datu 31.5.2013 (dle aktuální databáze AutoSAP).

149

subjektů

Diagram č. 2.3.4

Členem AutoSAP je od r. 2007 MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR, o.s. Základní informace, včetně seznamu členů tohoto uskupení, najdete na internetové adrese http://www.autoklastr.cz. Vývoj plateb firem v průběhu roku 2012 a 2011 (v % rozpisu) 43,88%

50%

42,39%

60%

1,05%

1,50%

1,41%

0,51%

6,57%

5,68%

0,51%

0,00%

0,15%

0,29%

4,62%

5,55%

1,88%

1,14%

0,93%

0,81%

7,55%

5,30%

7,46%

6,32%

10%

16,55% 0,89%

1,38%

12,53%

20%

11,00%

30%

13,69%

40%

0% přeplatky přeplatky z předch. firem v roku roce

Z celkem z toho:

leden

únor

březen

duben

květen

červen

červenec

srpen

září

říjen

listopad

prosinec

v roce 2011

v roce 2012

154 subjektů zapojených do AutoSAP v roce 2012: ROZPIS PLATEB (100 %) = 10 902 758 Kč (bez DPH) 0 v roce 2012 neuhradily žádnou platbu = 13 083 310 Kč (s DPH 20 %) 1 úhrada pod 75% rozpisu plateb Dosud neuhrazeno 61 430 Kč (bez DPH) resp. 1 úhrada nad 75% rozpisu plateb 73 716 Kč (s DPH 20 %) (bez přeplatků) 144 je plně vyrovnáno s rozpisem na rok 2012 to je 0,56% Přeplatky firem činí 179 915 Kč 8 jsou "neplatící" členové (vysoké školy + CAS) Stav k 31. prosinci 2012

Diagram č. 2.3.5

Určitým ukazatelem s relativně vysokou vypovídací schopností nejen o stavu oboru, ale i stavu jednotlivých firem, jsou platby na činnost AutoSAP v průběhu Soubor: APCR2012.DOC

93


roku. Je možno konstatovat, že z celkového rozpisu plateb na rok 2012 v celkové výši 13 083 309,73 Kč (10 902 758,11 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze 73 716,- Kč. Vývoj plateb v roce 2013 dává předpoklad dosažení rozepsané výše plateb na služby. K 26. květnu 2013 bylo firmami uhrazeno 83,41 % rozepsaných plateb.

77,40%

99,83%

99,44%

99,30%

96,67%

99,54%

97,46%

77,40%

98,27%

96,52%

95,14%

92,33%

97,37% 77,40%

91,05%

90,55%

90,03%

84,32%

93,06%

93,31% 76,75%

83,63%

83,05%

81,14%

84,89%

71,43%

60%

59,54%

68,61%

70%

64,28%

80%

61,09%

75,64%

90%

67,64%

86,88%

100%

75,20%

uhrazeno z rozpisu

95,93%

Vývoj plateb na služby AutoSAP v průběhu roku za období 2007 až 2013

50%

12,53%

11,00%

15,13%

10,04%

20%

15,87%

30%

12,71%

40%

0,02%

10% 0%

Σ k 1.1. */ 2007

Σ k 28.2. 2008

Σ k 30.4. 2009

Σ k 31.7. 2010

2011

Σ k 31.10. 2012

Σ k 31.12. 2013

Stav k datu 12.5.2013

*/ Jedná se o převedené přeplatky z předchozího rok u

Diagram č. 2.3.6

Do činnosti AutoSAP v rámci pracovní skupiny AUTOSAP/ODETTE ČR (řeší problematiku elektronické výměny dat – EDI), tvořenou šesti členy AutoSAP, je zapojeno ještě dalších 6 nečlenských firem (AIMTEC, MAGNA CARTECH, MINERVA ČR, s.n.o.p. cz, TELEDIN CR a T-SYSTEMS). Bližší informace viz internetové stránky http://www.odette.cz. Jak bylo již výše zmíněno, je kolektivním členem Sdružení automobilového průmyslu i „ZVÄZ AUTOMOBILOVÉHO PRIEMYSLU Slovenskej republiky“ (ZAP SR). Informace najdete na internetových stránkách tohoto sdružení na adrese http://www.zapsr.sk. ***********************

Nutno uvést, že v ČR existuje řada dalších potenciálních členů (viz též příloha tohoto podkladu), přičemž se v některých případech jedná o skutečně významné firmy z oboru „automotive“. S převážnou většinou těchto firem udržuje sekretariát dílčí kontakty při zpracovávání některých publikací a materiálů (zejména „Adresář“ a „Statistika“) a zasílá jim i vybrané publikované materiály (avšak jen těm, které poskytnou potřebné údaje pro jejich zpracování). Z tohoto pohledu se jeví žádoucí, aby stávající členové AutoSAP a jejich představitelé při jednáních a kontaktech s těmito firmami upozorňovali na činnost a aktivity AutoSAP s cílem získat je za členy AutoSAP. V počátku roku 2013 se do této náborové činnosti zapojili i někteří členové Představenstva AutoSAP. Soubor: APCR2012.DOC

94


I. Firmy, s kterými jednali členové Představenstva AutoSAP jednáno s (za AutoSAP jednal): 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

ALFAVARIA Liberec s.r.o. AUTOMOTIVE LIGHTING, s.r.o. BOLLHOFF, s.r.o. BREMBO Czech s.r.o. COMPOSITE COMPONENTS a.s. DRUKOCEL Rosice EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o. Isolit-Bravo, spol. s r.o. KASPER Kovo s.r.o. KLÖCKNER Stahlhandel CZ, s.r.o. KOSTAL CR, spol. s r.o. KOVOLIS Hedvikov a.s. MATRIX a.s. MEGA a.s. MIKROELEKTRONIKA NKT Cables Vrchlabí k.s. Peter GFK spol. s.r.o. Poličské strojírny a.s. PROMENS a.s. Sněžka, v.d. Náchod TVARMETAL s.r.o VARROC Lighting Systems, s.r.o.

Jan Kupský, ředitel (Ing. Štefka) Ing. Petr Novotný, jednatel (Ing. Ryšavý) Petr Čížek, ředitel (Ing. Pachovský) Ing. Erich Zipser, jednatel (Ing. Šípek) Ing. Vladimír Lavička, ředitel (Ing. Pachovský) Jaroslav Veselý, předseda (Ing. Pachovský) Ing. Petr Krob, jednatel (Ing. Šípek) Ing. Kvido Štěpánek, ředitel (Ing. Juříček) Rudolf Kasper (Ing. Pachovský) Libor NOVÁK, jednatel (Ing. Pachovský) (Ing. Volák) Ing. Miroslav Pavlas, ředitel (Ing. Juříček) Jaroslav Švarc, Manager (Ing. Pachovský) Miroslav Matuška Division Manager (Ing. Pachovský) Vlastimil Mračko, Director (Ing. Pachovský) Zdeněk Grof, Key Account Manager (Ing. Pachovský) Ing. Karel Macháč, jednatel (Ing. Pachovský) Ing. Jaroslav Trávníček, gen. ředitel (Ing. Pachovský) Ing. Robert Zatloukal, jednatel (Ing. Pachovský) Ing. Miroslav Čermák, předseda (Ing. Juříček) Josef Bárta – jednatel (Ing. Pachovský) Todd c. Morgan – viceprezident (Ing. Šípek)

Na základě jednání členů Představenstva v roce 2013 vstoupilo do AutoSAP již 5 firem (COMPOSITE COMPONENTS a.s., IMI International s.r.o., LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o., SOLEA CZ výrobní družstvo a ATEK s.r.o.). Další firma (YAPP CZECH AUTOMOTIVE SYSTEMS Co., s.r.o. a.) se přihlásila nezávisle na těchto jednáních.

II. Další významné firmy nezapojené do AutoSAP (většina poskytuje údaje) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

AISAN Industry Czech s.r.o. AVON AUTOMOTIVE a.s. BLATA, s.r.o. BORGERS CS spol. s r.o. CIKAUTXO CZ s.r.o. DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o. EvoBus Bohemia s.r.o. FAURECIA Automotive Czech Republic s.r.o. FUJIKOKI Czech s.r.o. GRAMMER CZ, s.r.o. HYUNDAI DYMOS Czech, s.r.o. IDEAL Automotive Bor, s.r.o. INTERTELL spol. s r.o. KIEKERT-CS, s.r.o. KOITO Czech s.r.o. KYB Manufacturing Czech s.r.o. MAGNA Cartech spol. s r.o. MINDA Schenk Plastic Sol. s.r.o. MITSUBISHi Electric Automotive Czech, s.r.o. MOBIS Automotive Czech, s.r.o. NEMAK Czech Rep. s.r.o. OBZOR, výrobní družstvo invalidů OLHO - Technik Czech s.r.o. PARKER Hannifin Industrial, s.r.o. RECTICEL Interior CZ. s.r.o. RONAL CR s.r.o. RUBENA a. s


95

533 zaměstnanců

236 zaměstnanců

247 zaměstnanců

1 080 zaměstnanců 418 zaměstnanců 563 zaměstnanců 400 zaměstnanců 430 zaměstnanců 136 zaměstnanců 129 zaměstnanců

231 zaměstnanců 280 zaměstnanců 744 zaměstnanců 310 zaměstnanců 920 zaměstnanců 1 700 zaměstnanců


28. 29. 30. 31.

SEV Litovel, s.r.o. SCHWARZMÜLLER Tschechien s.r.o. Slévárna HAUNISCH, a.s. VALEO Autoklimatizace k.s.

200 zaměstnanců 264 zaměstnanců 190 zaměstnanců

a další Zpracoval: Ing. Šípek

2.4 Základní struktura členské základny AutoSAP Hledisek, kterými můžeme charakterizovat strukturu členské základny, je celá řada. Následující soubor tabulek představuje základní rozčlenění, které v řadě případů může napomoci v rychlé orientaci ve struktuře firem zapojených do AutoSAP. Jedná se o rozčlenění podle právní formy, základního předmětu podnikání, počtu pracovníků či podílu zahraničního kapitálu. 2.4.1 Dle právní formy Akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným tvoří dvě základní skupiny firem AutoSAP. Ostatní právní formy, jako jsou např. komanditní společnosti, družstva apod., jsou zastoupeny v minimální míře. Skupinu „ostatní“ tvoří vysoké školy (VŠ) a zájmová či občanská sdružení. Tabulka č. 2.4.1 Firmy AutoSAP - dle právní formy právní forma firem počet % Akciová společnost (a.s.) 44 29,7 Společnost s ručením omezeným (s.r.o.) 89 60,1 Komanditní společnost (k.s.) 2 1,4 Ostatní (7x VŠ, 1x org. sl., 4x sdružení, 1x družstvo) 13 8,8 CELKEM : 148 100,0

základní jmění mil. Kč % 31 937,0 43,4 39 664,6 53,9 k.s. + ostatní:

1 951,2 73 552,8

2,7 100,0

2.4.2 Dle předmětu podnikání (hlavní činnosti) Rozhodující skupinu AutoSAP tvoří výrobní firmy, které se na celkovém počtu členů podílí téměř 80 %. Mezi výrobními firmami má rozhodující podíl (téměř 72 %), skupina výrobců dílů a příslušenství vozidel. Obdobně mají výrobní firmy rozhodující podíl i na základním jmění. Z celkového počtu firem zapojených do AutoSAP (viz tabulka č 2.4.2) dosahuje podíl nevýrobních organizací téměř 21 %. Tabulka č. 2.4.2 Firmy AutoSAP - dle hlavní činnosti charakter firem (dle převažujícího výr. programu) počet % - výrobní 117 79,1 z toho: finální výrobci vozidel 11 7,5 výrobci skupin a dílů 106 71,6 - nevýrobní (účelové organizace) 31 20,9 z toho: služby, prodej 16 10,8 výzkum, zkoušky 15 10,1 CELKEM : 148 100,0

základní jmění mil. Kč % 70 762,2 96,2 39 542,2 53,8 31 220,0 42,4 2 790,7 3,8 1 496,5 2,0 1 294,2 1,8 73 552,8 100,0

2.4.3 Dle počtu zaměstnanců Rozhodující skupinu z hlediska počtu zaměstnanců představují v rámci AutoSAP malé a střední podniky (MSP), tedy subjekty s méně než 250 zaměstnanci. Jejich počet tvoří téměř 40 % členské základny. Další významnou skupinu představují firmy Soubor: APCR2012.DOC

96


s počtem zaměstnanců mezi 250 až 500. Přes skutečnost, že obě skupiny představují svým počtem firem více jak 62 % členské základny, je jejich podíl na počtu zaměstnanců AutoSAP necelých 16 % - viz tabulka č. 2.4.3. Tabulka č. 2.4.3 Firmy AutoSAP - dle počtu zaměstnanců velikost firmy (počet zaměstnanců)

- do 250 - od 250 do 500 - od 500 do 1 000 - od 1 000 do 5 000 - nad 5 000 CELKEM :

firem počet 59 33 30 24 2 148

% 39,9 22,3 20,3 16,1 1,4 100,0

celkem zaměstnávají osob % 5 456 4,9 12 274 11,1 20 511 18,6 41 149 37,3 31 051 28,1 110 441 100,0

2.4.4 Dle zahraniční kapitálové účasti Podle počtu firem tvoří firmy se zahraniční účastí více jak nadpoloviční většinu členské základny AutoSAP (viz tabulka č. 2.4.4). V případě ekonomických výsledků má však jejich podíl na řadě ukazatelů rozhodující charakter a podstatně převyšuje podíl odpovídající počtu těchto firem v rámci členské základny AutoSAP. Tabulka č. 2.4.4 Firmy AutoSAP - dle podílu zahraničního kapitálu firmy se zahraniční základní jmění firem s účastí charakter kapitálovou účastí zahraničního partnera (Σ) (dle převažujícího výr. programu) počet % mil. Kč % 5 45,5 z finalistů 38 885,6 98,3 z finalistů Finální výrobci vozidel 71 67,0 z výr. dílů 24 576,4 78,7 z výr. dílů Výrobci skupin a dílů 12 38,7 z účel. org. 1 460,3 52,3 z účel. org. Nevýrobní (účelové organizace) CELKEM : 88 59,5 z AutoSAP 64 922,3 88,3 z AutoSAP

Charakteristika vlastnické struktury (např. podle výše podílu jednotlivých vlastníků na základním jmění firem) je uvedena detailněji v následující kapitole. Zpracoval: Ing. Novák

2.5 Vlastnická struktura Charakter a postupné formování vlastnické struktury má v odvětví automobilového průmyslu řadu etap a mělo svůj specifický vývoj. Jeho počátek odpovídal celkovému postupu privatizace v ČR, kdy většina majetku byla ve vlastnictví Fondu národního majetku (FNM) a držitelů investičních kupónů (DIK). Další etapa a postup byl významným způsobem ovlivněn privatizací firmy Škoda Auto (vstup koncernu VW). Její význam spočíval nejen v její úspěšnosti, ale i v tom, že VW následovala řada zahraničních dodavatelských firem, které buď samostatně nebo ve spolupráci s českým výrobcem začaly rozvíjet svou výrobu v České republice. Automobilový průmysl tím získal v porovnání s ostatními průmyslovými obory určitý náskok. Za významné je dále možné považovat období, kdy do procesu privatizace aktivně vstoupily managementy jednotlivých firem a využily možnosti privatizace, které legislativa v té době nabízela. Forma společných podniků se zahraničním partnerem doplněná českými vlastníky vedla k postupnému snižování podílu FNM, investičních fondů a DIK v celém oboru automobilového průmyslu. Uvedené formy privatizace vytvořily poměrně rychle jasně definovanou a „průhlednou“ vlastnickou strukturu, která byla přivítána nejen bankovním sektorem, ale v řadě případů podpořila další zájem o investice do tohoto odvětví.


97


Jak je zřejmé z diagramu č. 2.5.1, tak postupně ve firmách klesaly podíly zejména držitelů investičních kuponů a „klasických“ investičních fondů vzniklých v rámci kupónové privatizace. Změny v ostatních skupinách vlastníků mají svůj vlastní vývoj a v podstatě doplňují průběh celé privatizace. % základního jmění

Postup privatizace ve firmách AutoSAP (podíly základních skupin vlastníků)

100%

"ostatní" vlastníci

90%

28,6 80%

43,0

39,6

29,0

28,7

24,5

20,9

12,9

16,8 25,6

22,3

12,2

12,3

12,7

24,3

39,2

70% 60%

2007

2008

87,3

2006

87,7

2004

87,8

78,6

2003

75,6

74,3

2002

77,6

67,5

2001

74,2

69,3

2000

82,9

68,0

55,1

30%

50,6

40%

44,02

50%

87,1

zahraniční vlastníci

2009

2010

2011

2012

20% FNM 10% 0%

DIK IPF 1997

1998

1999

2005

Diagram č. 2.5.1

Základní skupiny vlastníků jsou v diagramu pro porovnání zachovány i když je jejich podíl na základním jmění firem AutoSAP v současnosti nulový. Podíly základních skupin vlastníků na základním jmění firem AutoSAP znázorňuje diagram č. 2.5.2. Jedná se o údaje, které uvedly firmy v předaných databázových listech za rok 2012. V tabulce č. 2.5.1 jsou uvedeny podíly a výše základního jmění v jednotlivých skupinách vlastníků od roku 2007 až do roku 2012. Hodnota základního jmění v uvedeném období je ovlivněna mírou investic, která směřovala do firem AutoSAP, změnou vlastnické formy a v menší míře změnou členské základny AutoSAP. Diagramy uvedené v této kapitole potvrzují, co již bylo zmíněno v jejím úvodu. Členskou základnu AutoSAP tvoří prakticky dvě významné skupiny vlastníků, které se rozhodující měrou podílí na základním jmění firem. Teritoriální skladba vlastníků firem AutoSAP je uvedena v tabulkách č. 2.5.2 a č. 2.5.3 a následných diagramech. Je z nich zřejmý přehled vlastníků firem podle „země původu“ a dále pak přehled jednotlivých zemí podle podílu těchto zemí na základním jmění firem AutoSAP.


98


Podíly vlastníků firem AutoSAP na základním jmění (k 31.12.2012) "Ostatní" vlastníci ČR 12,68%

Investiční fondy a DIK 0,01%

Zahraniční vlastníci 87,31%

Diagram č. 2.5.2 Tabulka č. 2.5.1 Základní rozdělení vlastníků firem (období 2007 až 2012) v roce skupina vlastníků Investiční fondy a společnosti (IF) Držitelé investičních kupónů (DIK) Fond národ. majetku (FNM) Zahraniční partner **) (ZP) „Ostatní“ vlastníci *) CELKEM

2007 (mil. Kč) (%) 0,0 0,0 20,0 0,1 0,0 0,0 58 688,1 77,6 16 886,4 22,3 75 594,5 100,0

základní jmění 2008 2009 2010 (mil. Kč) (mil. Kč) (mil. Kč) (%) (%) (%) 0,0 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 9,7 9,65 9,7 0,01 0,01 0,01 0,0 0,0 0,0 0,00 0,00 0,00 53 617,1 64 819,20 67 084,6 75,71 87,11 87,79 17 195,1 9 584,32 9 318,1 24,28 12,88 12,20 70 821,9 74 413,17 76 412,4 100,00 100,00 100,00

2011 (mil. Kč) (%) 39,9 0,05 9,7 0,01 0,0 0,00 64 428,4 87,65 9 024,8 12,28 73 502,8 100,00

2012 (mil. Kč) (%) 5,1 0,01 0,2 0,00 0,0 0,00 64 219,4 87,31 9 328,1 12,68 73 552,8 100,00

*) Subjekty s českým vlastníkem (kapitálem) mimo IPF a DIK. **) Zde se na rozdíl od tabulky č. 2.4.4 jedná o hodnotu základního jmění skutečně vlastněného zahraničním partnerem.

Tabulka č. 2.5.2 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Rakousko Nizozemsko Soubor: APCR2012.DOC

základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2012 rok 2010 rok 2011 9 333,4 9 327,8 9 074,4 22 573,4 25 033,7 22 714,0 2045,9 2 412,8 2 046,9 6 314,7 6 293,9 6 293,9 86,8 86,8 86,8 616,6 541,3 541,3 7 826,8 3 919,3 4 346,8

99

to je % ze ZJ všech firem AutoSAP rok 2010 rok 2011 rok 2012 12,2 12,3 12,7 30,7 32,8 30,9 2,8 3,2 2,8 8,6 8,2 8,6 0,1 0,1 0,1 0,8 0,7 0,7 10,6 5,1 5,9


Tabulka č. 2.5.2 – pokračování Země Španělsko Itálie Japonsko Velká Britanie Belgie Švédsko Indie Lucembursko J. Korea Čína  Σ zahraniční partner

CELKEM:

základní jmění (ZJ) v mil. Kč rok 2012 rok 2010 rok 2011 1 556,4 1 556,4 1 556,4 70,0 70,0 70,0 4 891,9 9 184,8 8 796,6 3 122,1 3 041,9 3 041,9 838,5 838,5 838,5 80,0 0,2 0,2 158,3 124,0 194,2 13 901 13 901,0 13 901,0 216,9

to je % ze ZJ všech firem AutoSAP rok 2010 rok 2011 rok 2012 2,1 2,0 2,1 0,1 0,1 0,1 6,7 12,0 12,0 4,2 4,0 4,1 1,1 1,1 1,1 0,1 0,0 0,0 0,2 0,2 0,3 18,9 18,2 18,9 2,5

67 084,6

64 428,4

64 219,4

87,8

87,7

87,3

76 412,4

73 502,8

73 552,8

100,0

100,0

100,0

Podíly zemí na hodnotě základního jmění v rámci firem AutoSAP (rok 2012) J. Korea 18,90%

Česká republika 12,69%

Německo 30,69%

Lucembursko 0,22% USA 2,78%

Čína 0,29%

Francie 8,59% Belgie 1,14% Velká Britanie 4,24%

Japonsko 6,65%

Itálie 0,10%

Španělsko 2,12%

Nizozemsko 10,64%

Rakousko 0,84%

100% =

Švýcarsko 0,12%

73 552,8 mil. Kč

Diagram č. 2.5.3 -------------Poznámka: Identifikace podílu „zahraničního kapitálu“ je v řadě případů velmi obtížná. Firma v ČR může být například „100% dcerou“ německého koncernu, který je však vlastněn čínským kapitálem. Z obchodního rejstříku však tyto informace nelze zjistit.

Tabulka č. 2.5.3 Země Česká republika Německo USA Francie Švýcarsko Nizozemsko Soubor: APCR2012.DOC

rok 2010 65 35 4 8 2 14

Počet firem rok 2011 rok 2012 62 61 33 32 4 3 8 8 2 2 15 15

100

Podíl na počtu firem v % rok 2012 rok 2010 rok 2011 40,5 41,7 40,8 21,6 22,4 21,7 2,0 2,6 2,6 5,4 5,1 5,3 1,4 1,3 1,3 10,1 9,0 9,9


Tabulka č. 2.5.3 – pokračování Země rok 2010 4 3 4 1 8 1 1 4 1 1

Počet firem rok 2011 rok 2012 4 4 3 3 4 5 1 1 7 5 3 3 1 4 4

Podíl na počtu firem v % rok 2012 rok 2010 rok 2011 2,7 2,6 2,6 2,0 1,9 2,0 3,4 2,6 2,6 0,7 0,6 0,7 3,4 5,1 4,6 2,0 0,6 2,0 0,6 0,7 2,7 2,6 2,6 0,6 0,6 0,7 0,7 1,4

Rakousko Belgie Velká Británie Itálie Japonsko Lucembursko Indie Španělsko Švédsko J. Korea 1 1 Čína 2 Σ zahraniční partner 88 59,5 91 90 58,3 59,2 156 152 148 CELKEM: 100,0 100,0 100,0 Pro názornost jsou tabulky č. 2.5.2 a 2.5.3 převedeny do grafické podoby (viz diagramy č. 2.5.3 a 2.5.4).

J. Korea 1 0,68%

Španělsko 4 2,70%

Podíly zemí na počtu firem v rámci AutoSAP (rok 2012)

Čína 2 1,35%

Česká republika 60 40,54%

Německo 32 21,62%

Lucembursko 3 2,03% Japonsko 5 3,38% Itálie 1 0,68%

USA 3 2,03% Velká Británie 5 3,38%

Belgie 3 2,03%

Rakousko 4 2,70%

Nizozemsko 15 10,14%

Švýcarsko 2 1,35%

100% =

Francie 8 5,41%

148 firem

Diagram č. 2.5.4

Na základě uvedených údajů o vlastnické struktuře je možné konstatovat: - řada zahraničních partnerů má ve společných firmách 100% podíl; mezi finálními výrobci se jedná ve většině případů o nadnárodní firmy, jako jsou VOLKSWAGEN (prostřednictvím Škoda Auto), IVECO (prostřednictvím Iveco Czech Republic), TOYOTA a skupina PSA (prostřednictvím TPCA Czech) a firma HYUNDAI (prostřednictvím Hyundai Motor Manufacturing Czech); obdobně by bylo možno uvést i řadu významných dodavatelských firem. - skupina českých vlastníků představuje druhou nejvýznamnější vlastnickou skupinu, která je v materiálu uvedena pod označením „ostatní vlastníci“. Jedná se o tuzemské fyzické nebo právnické osoby, které bez pomoci zahraničního kapitálu dokázaly úspěšně provést privatizaci firmy. Změna podílu základního jmění v této Soubor: APCR2012.DOC

101


skupině vlastníků je ovlivněna jednak počtem firem a v poslední době i tím, že v řadě případů dochází ke vstupu zahraničního partnera do firmy; - do celkové změny výše základního jmění firem AutoSAP se v uplynulém období promítla změna vlastnické formy a v určité míře i změna počtu členské základny. Podíl firem se zahraničním partnerem a firem „ostatních“ na základním jmění firem AutoSAP se ale oproti roku 2011 podstatně nezměnil; - majetek ve vlastnictví držitelů investičních kupónů nemá z hlediska celku prakticky žádný vliv na podíl dvou nejvýznamnějších skupin; - prakticky nulová hodnota majetku ve vlastnictví investičních fondů a FNM potvrdila, že v rámci členské základny AutoSAP existují konkrétní vlastníci a to bez účasti státu. - majetek vlastněný investičními fondy (IF) má v souhrnu rovněž velmi nízkou hodnotu a majetek ve FNM již nebyl v podkladech uveden; Zpracoval: Ing. Novák

2.6 Počty pracovníků, jejich struktura a kvalifikace 2.6.1 Současná situace Charakteristikou automobilového průmyslu je mimo jiné určitá stabilizace pracovní síly – zejména v kategorii kmenových zaměstnanců. Tato skutečnost se potvrdila i v průběhu roku 2012, kdy se růst jejich počtu oproti roku 2011 pohyboval na úrovni 0,5 %. Obdobná je situace i z pohledu jednotlivých výrobkových skupin. Odvětví automobilového průmyslu je při svém rozvoji vzhledem ke svému charakteru výroby závislé na dostatku technicky vzdělaných pracovníků. Jak se ukazuje, tak právě ti jsou úzkým profilem a to průřezově od učňovského přes střední odborné až po vysoké školství. Výrazným způsobem se projevuje i generační problém, jehož důsledkem je úbytek kvalifikovaných pracovníků v řadě dílenských činností (např. výroba nářadí, obsluhy CNC strojů, obráběči atd.) i v odborných technických útvarech (konstrukce, technologie atd.). Lidé s touto kvalifikací jsou proto hledanými odborníky i v současné době. Nynější situace je z hlediska kvalifikační a odvětvové struktury výsledkem hrubého podcenění významu a potřeb průmyslu ze strany současného vzdělávacího systému. ********************************** Projekty pro podporu rozvoje vzdělávání v technických oborech Sdružení automobilového průmyslu neustále zdůrazňuje význam technického školství a současně poukazuje i na jasnou perspektivu technických oborů jak z hlediska finančního ohodnocení, tak i stability pracovních míst. Aktivně se podílí na řadě úspěšných projektů, které jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů EU. Jako příklad je možné uvést projekt, který se týká zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt pod názvem „AUTOADAPT“ se přes počáteční problémy spojené s jeho administrací na straně MPSV ČR úspěšně rozběhl a v současné době je do jeho realizace zapojeno 24 firem AutoSAP. Projekt končí v prosinci 2013. Počátkem roku 2012 byl ze strany AutoSAP formulován a ve spolupráci s MŠMT připraven další projekt kategorie IPN (Individuální Projekt Národní) zaměřený na spolupráci škol a firem v oblasti odborného vzdělávání v praxi. Projekt s názvem „Pospolu“ byl schválen. V současné době je ve fázi příprav jeho realizační zajištění. Soubor: APCR2012.DOC

102


K žákům základních škol směřuje další iniciativa AutoSAP, jejímž cílem je podpořit jejich zájem o studium technických oborů. Projekt pod názvem „AUTA NÁS BAVÍ“ se snaží populární formou a při využití internetu informovat o aktuálních podmínkách a možnostech studia na školách technického směru v daném regionu. Projekt je plně financován z prostředků AutoSAP. V průběhu roku 2012 byly informace uveřejňované na internetových stránkách www.autanasbavi.cz rozšířeny o facebookové stránky projektu, které vedou k rozšíření možností diskuse a sdílení poznatků mezi jednotlivými účastníky. Dále pokračuje dle požadavku agentury spolupráce se Vzdělávací agenturou Kroměříž. Jsme si vědomi, že na celostátní úrovni existuje řada aktivit na podporu technického vzdělávání (např. školská zařízení a kraje). Iniciativa AutoSAP a jeho členů je jedinečná v tom, že se podařilo pokrýt v podstatě celou oblast vzdělávacího systému od základních škol až po univerzitní vzdělání.

Akreditační komise pro VŠ a VOŠ (zástupci AutoSAP)

Sektorová rada pro strojírenství (zástupci AutoSAP)

2.6.2 Souhrnné údaje Přehled o celkovém vývoji počtu pracovníků včetně jejich počtu v jednotlivých skupinách výrobců je uveden v tabulce č. 2.6.1. Řada údajů o vývoji počtu pracovníků v automobilovém průmyslu byla také uvedena v úvodu této publikace. Počet pracovníků ve firmách AutoSAP, uvedený v tabulce 2.6.1, je ovlivněn nejen restrukturalizačním procesem z období ekonomické recese (viz období 2009-2010), kdy firmy ve vazbě na pokles produkce snižovaly výrazným způsobem personální náklady, ale určitým způsobem se zde promítá i vliv změny členské základny. Oba tyto faktory se obdobným způsobem promítají i do parametru, který hovoří o počtu pracovníků připadajících na jednu firmu (viz poslední řádek tabulky č. 2.6.1 – za rok 2012 činí 753 pracovníků). Soubor: APCR2012.DOC

103


Tabulka č. 2.6.1 Počty pracovníků ve firmách AutoSAP od roku 2006 */ údaje za počet firem: 149 průměrný stav u skupiny: 2006 31 942 1. Finální výrobci vozidel 85 157 2. Výrobci dílů (dodavatelé) 864 3. Ostatní firmy AutoSAP 117 963 CELKOVÝ POČET (osob): průměrný počet pracovníků na 1 firmu AutoSAP:

153

726

157

150

155

152

146

2007

2008

2009

2010

2011

32 966 87 528 946 121 440

33 843 92 436 1 160 127 439

34 247 69 427 1 334 105 008

33 025 71 043 2 645 106 713

33 971 73 565 3 199 110 735

33 737 73 073 3 105 109 915

792

812

700

688

728

753

2012

*/ V této tabulce uvedené údaje jsou souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP vždy ke konci daného roku (např. k 31.12.2012 za 146 firem).

Tabulka 2.6.1a

Počty pracovníků ve firmách AutoSAP (od roku 2005) rok

údaje za (počet firem) počet pracovníků meziroční změna (%)

2005 145 149 105 302 114 793 +3,67 +3,14

2006 149 153 117 963 117 544 +12,02 +2,76

2007 153 157 121 440 117 388 +2,95 +3,31

2008 157 150 127 439 117 431 + 4,94 + 8,56

2009 150 155 105 008 106 966 -17,60 -10,58

2010 155 152 106 713 105 358 1,62 - 0,24

2011 2012 152 146 146 110 735 109 915 109 345 3,76 -0,74 5,1 0,52

Celkový vývoj počtu pracovníků od roku 1998 do konce roku 2012 znázorňuje diagram č. 2.6.1. Počty pracovníků v základních skupinách firem uvádí diagram č. 2.6.2 a diagram č. 2.6.3 znázorňuje podíly základních skupin firem na celkovém počtu pracovníků ve firmách AutoSAP. Vývoj v základních skupinách firem pak ukazují diagramy č. 2.6.4 a č. 2.6.5. V těchto diagramech jsou údaje za roky 2011 a 2012 uvedeny za současný stav členské základny AutoSAP (tj. stav na počátku roku 2013).

VÝVOJ POČTU PRACOVNÍKŮ */

počet pracovníků

ve firmách AutoSAP

140 000 120 000 100 000

109 915

109 345

105 358

106 966

117 431

117 388

117 544

114 793

101 576

98 536

98 755

89 192

85 195

40 000

88 416

60 000

92 085

80 000

20 000 0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

*/ Počet pracovníků = počet kmenových zaměstnanců firem Údaje v tomto diagramu za roky 2011 a 2012 jsou uvedeny za stav členské základny AutoSAP na počátku roku 2013.

Diagram 2.6.1


104


2 598

3 046

2 911

3 105

70 120

69 317

73 003

73 073

32 995

33 431

33 737

1 160

92 436 33 843

76 617 27 846

34 248

1 049

864 835

73 268 27 473

;

85 157

759

69 738 28 039

839

694

69 033

685

61 709 29 691

29 028

572

57 973 30 647

975

54 337 29 883

1 073

60 000

50 540

80 000

1 096

100 000

46 805

120 000

91 953


140 000

32 631

Počty zaměstnanců v základních skupinách firem

mil. Kč

31 942

36 803

20 000

41 772

40 000

0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

72,13%

72,76%

72,19%

73,19%

72,53%

65,55%

65,79%

66,76%

66,48%

27,05%

26,44%

27,08%

25,97%

26,56%

32,02%

31,32%

30,57%

30,69%

2,82%

70,77% 28,46%

67,01% 32,24%

69,90%

65,00% 34,36%

29,39%

63,78%

57,16% 41,62%

60%

35,08%

52,20% 46,58%

80%

2,66%


100%

2,89%

Podíly základních skupin firem na počtu zaměstnanců

2,43%

Diagram 2.6.2

40%

20%

0% 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

finální výrobci

dodavatelé

ostatní

Diagram 2.6.3


105


Nárůst (- pokles) 2012/ 2011:

56,12%

55,97%

48,10%

-19,24%

-19,97%

20 12

-21,01%

20 11

-18,98%

-18,01% 20 09

-21,88%

20 08

-23,53%

dodavatelé

20 07

-33,34%

20 06

-32,88%

-34,23%

20 05

20 04

20 03

-30,51%

finální výrobci

49,81%

97,49% 19,28%17,49%21,94%22,57%

20 10

63,69%

56,54%

31,84% -28,92%

20 02

-26,63%

16,09% 19 99

-40%

19 98

19 97

-20%

40,10%42,12% 31,55%

17,43% 10,13%9,88%13,27%

20 01

0%

-28,46%

20%

-11,90%7,98%

40%

20 00

60%

23,86%

80%

49,00%

47,49%

100%

81,94%

120%

96,46%

Nárůsty počtu pracovníků od roku 1997 (1997 = 100 %)

AutoSAP celkem 0,92% finální výrobci 0,10% dodavatelé 0,52% celkem za firmy AutoSAP

Diagram 2.6.4 Nejvyšší relativní nárůst byl u skupiny: Přívěsy, návěsy + 15,03 %

to je nárůst o

K nejvyššímu absolutnímu nárůstu pracovníků došlo u: výrobců dílů - ostatní o 286 osob to je nárůst o

46 osob 1,52 %

Optimalizace počtu pracovníků, jako jedna z cest ke snižování zejména osobních nákladů, se musí nutně promítnout i do jejich celkového počtu prakticky v každé firmě. V případě žádosti firmy o zapojení do některých z programů strukturálních fondů EU nebo programů vypisovaných vládou ČR hraje počet pracovníků významnou roli. Většina těchto programů je vypisována právě pro kategorii malých a středních podniků (MSP), kde počet zaměstnanců je jedním z rozhodujících kritérií a jeho splnění je jednou z podmínek, která umožní firmě uvažovat o zpracování projektu a podání žádosti.

• • •

------------------------------------------------------------Základním kritériem pro posouzení velikosti podniku je počet zaměstnanců, velikost ročního obratu a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv). Údaje, které se mají použít pro stanovení počtu zaměstnanců a finančních veličin, jsou údaje vztahující se k poslednímu uzavřenému zdaňovacímu období vypočtené za období jednoho kalendářního roku. Za drobného, malého a středního podnikatele se považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou malé podniky vymezeny jako podniky, které zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. V rámci kategorie malých a středních podniků jsou drobní podnikatelé vymezeni jako podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR. Pro výpočet je také velmi důležité posoudit vazby na jiné podniky a změny statutu MSP ve sledovaném období. Definice malého a středního podnikatele je upravena Nařízením Komise (ES) č. 800/2008.


106


Z celkového počtu 149 firem AutoSAP splňuje kriterium MSP (viz diagram č. 2.3.4) 61 firem (to je cca 40 % členské základny) Jedná se o: - 23 firem s počtem zaměstnanců do 50 osob; - 38 firem s počtem zaměstnanců mezi 50 až 250 osobami. Těchto 61 firem „MSP“ představuje z hlediska celkového počtu cca 5 % zaměstnanců firem zapojených do AutoSAP. Tento poměr je prakticky stejný jako za rok 2011. V předchozí části jsme hovořili o určité stabilizaci počtu pracovníků – jednalo se v prvé řadě o kmenové zaměstnance. Meziroční srovnání jejich počtu to jenom potvrzuje. V porovnání s koncem roku 2011 byl počet pracovníků vyšší o 0,5 %, tj. o 570 osob. Mírný meziroční nárůst celkového počtu zaměstnanců ve firmách AutoSAP opět potvrzuje skutečnost, že automobilový průmysl je možné prezentovat jako obor se silným stabilizačním faktorem v oblasti zaměstnanosti. Tato skutečnost se potvrdila prakticky ve všech hlavních výrobních skupinách. V rámci firem AutoSAP jsou však využíváni i agenturní pracovníci, jejich počet ke konci roku 2012 dosáhl cca 8 900 osob. 2.6.3 Základní struktura pracovních sil Strukturu pracovních sil lze pro účely zpracovávaného materiálu rozdělit do dvou hlavních skupin a to na pracovníky dělnických profesí („D“) a „ostatní“ („T“) pracovníky (technicko-administrativní). Z přehledu uvedeného v tabulkách č. 2.6.2 a 2.6.3 vyplývá, že stále zůstává určitá proporcionalita v jejich složení podle uvedených kategorií. Z údajů je zřejmé, že v roce 2012 došlo k růstu počtu pracovníků zejména v kategorii technicko-administrativních pracovníků. Meziroční nárůsty přesáhly v případě technicko-administrativních pracovníků 3 %. Stále ale zůstává poměr počtu zaměstnanců, zařazených do dělnických profesí, k počtu zaměstnanců vykonávajících technicko-administrativní činnosti blízký hodnotě 3, což je z hlediska efektivity považováno ve vyspělých ekonomikách za přiměřený poměr těchto kategorií s tím, že v oblasti výrobců dílů je tento poměr trvale příznivější.

skupina firem

počet firem

Tabulka č. 2.6.2 Struktura pracovních sil v rámci firem AutoSAP

11 104 II. VÝROBCI DÍLŮ 31 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 146 CELKEM AutoSAP: z toho výrobní firmy 115

kategorie "D"

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL

Tabulka č. 2.6.3

údaje za r. 2012

údaje za r. 2011 kategorie "T"

kategorie "D"

změna 2012/2011

kategorie "T"

kategorie "D"

kategorie "T"

23 859

9 572

23 722

10 015

-0,57%

4,64%

57 967

15 036

57 514

15 559

-0,78%

3,48%

644

2 267

616

2 489

-4,35%

9,79%

82 470

26 875

81 852

28 063

-0,75%

4,42%

81 826

24 608

81 236

25 574

-0,72%

3,93%

Vývoj podílu „D“ / „T“ v rámci firem AutoSAP

skupina firem

poměr „D“ / „T“ 2009 2010 2,58 2,52 3,48 3,63

2007 2,57 3,81

2008 2,58 3,68

ÚČELOVÉ ORGANIZACE

nesledováno

nesledováno

nesledováno

CELKEM firmy AutoSAP:

3,29

3,22

3,14

FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (dodavatelé)

2011 2,53 3,75

2012 2,36 3,69

nesledováno

nesledováno

nesledováno

3,20

3,28

2,91

U dalších 44 firem, kde jsou k dispozici údaje za rok 2012, byl poměr „D“ / „T“ ve výši 3,16. Soubor: APCR2012.DOC

107


2.6.3 Regionální členění Přehled počtu firem včetně celkového počtu zaměstnanců podle jednotlivých územně správních celků ukazuje tabulka č. 2.6.4. Tabulka 2.6.4 Počty pracovníků automobilového průmyslu v krajích ČR (rok 2012)

kraj Jihočeský

počet osob změna o */ 7 452 154

počet firem změna o */ 8 0

Jihomoravský

1 410

-49

4

-1

Karlovarský

1 721

132

2

0

Královéhradecký

2 540

-44

6

-2

Liberecký

11 397

243

18

-1

Moravskoslezský

13 100

-352

9

-2

Olomoucký

2 746

103

7

0

Pardubický

3 500

-90

9

0

Plzeňský

2 412

211

7

0

Hlavní město Praha

4 459

-1

27

1

34 829

353

19

-1

Ústecký

6 049

161

10

0

Vysočina

10 854

-368

10

0

117

10

0

Středočeský

Zlínský

7 446

*/ Změna oproti stavu k 31.12.2011

Z tabulky je zřejmé, že jednotlivé regiony jsou z hlediska koncentrace výrobních závodů členských firem AutoSAP nerovnoměrně republikově rozloženy. Škoda Auto a TPCA Czech významným způsobem ovlivňují např. koncentraci firem dodavatelského sektoru ve Středočeském a Libereckém kraji. Významnou roli v obou případech hraje poměrně dobrá infrastruktura, která umožňuje zásobování v systému JIT. Obdobnou roli hraje závod HMMC v Nošovicích, který ovlivňuje se svou dodavatelskou základnou počet firem v Moravskoslezském kraji. Za další významné lokality je možné považovat Zlínský a Královéhradecký kraj, kde převládá zaměření na výrobu plastových a pryžových dílů vozidel. Jihočeský kraj a Ústecký kraj jsou svou polohou příznivé pro firmy zaměřené na dodávky zejména pro západní Evropu. Kraji s největšími počty zaměstnanců v automobilovém průmyslu zůstávají Středočeský (34 829 osob), Moravskoslezský (13 100 osob) a Liberecký (11 397 osob). Automobilový průmysl je významný i z hlediska svého multiplikačního efektu - tzv. „vyvolaných“ pracovních míst. Lze odhadnout, že formou navazujících služeb (prodej a servis vozidel, čerpací stanice apod.) a zapojením dodavatelů prvotních materiálů a surovin (např. i včetně výroby a distribuce pohonných hmot) je v ČR s automobilovým průmyslem existenčně spojeno dalších cca 200 000 až 250 000 osob. Tento údaj je v relaci s údaji, které jsou zveřejňovány v odborném tisku. Zpracoval: Ing. Novák


108


2.6.4 Kvalifikační struktura zaměstnanců AutoSAP Struktura a kvalifikační úroveň lidských zdrojů společně se znalostmi a dovednostmi tvoří velmi významný faktor ovlivňující konkurenceschopnost firmy. Problematiku lidských zdrojů tvoří dvě hlavní témata, kterými jsou kvalifikační struktura a úroveň vzdělávání. Rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání proto patří mezi jednu z dlouhodobých priorit Sdružení automobilového průmyslu. Členské firmy AutoSAP si uvědomují, že s tím, jak se mění výrobní technologie i globální situace v oboru, bude nutné měnit i vzdělanostní strukturu zaměstnanců. Proto jsou data o vzdělanostní struktuře v členských firmách již několik let pravidelně sledována a vyhodnocována. Vývoj vzdělanostní charakteristiky zaměstnanců členských firem AutoSAP ilustrují diagramy 2.6.5 - 2.6.7. Údaje z roku 2008 zobrazuje diagram 2.6.5. Aktuální hodnoty roku 2012 pak zobrazuje diagram 2.6.6. Kam by se vzdělanostní charakteristika měla ubírat, ukazuje diagram 2.6.7. Aktuální údaje roku 2012 potvrdily, že největší skupinou podle dosaženého vzdělání je střední odborné vzdělání s výučním listem, které má dle posledních údajů (počátkem roku 2013) 47,07 % všech zaměstnanců. Následují úplné střední odborné vzdělání s maturitou se 23,13 %, vysokoškolské vzdělání s 11,92 %, úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou s 8,95 %, dále základní vzdělání, kterým disponuje 7,86 % zaměstnanců. Zbývající skupiny vzdělání souhrnně pojmenované ostatní formy vzdělání jsou zastoupeny spíše marginálně a tvoří zbylých zhruba 1,07 % zaměstnanců. Ačkoliv sledovaný časový horizont uvedený v grafech je poměrně krátký, je vidět, že vzdělanostní charakteristika v členských firmách směřuje ve prospěch vyšších forem vzdělání - vysokoškolské vzdělání a úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou. Rozdíly u obou oblastí vzdělání jsou sice v řádu procent či desetin procenta, ale vzhledem k tomu, že se jedná o méně početné skupiny, jsou to změny poměrně významné. Při zběžném pohledu na diagramy se sice zdá, že vzdělanostní charakteristika se v jednotlivých letech liší jen minimálně, přesto lze vysledovat a očekávat trendy dobře patrné z diagramu 2.6.8. Takto kvantifikované přesuny v poptávce na trhu práce v automobilovém průmyslu by měly být dostatečným a jasně srozumitelným argumentačním podkladem nejen ve vztahu ke státní správě a regionální samosprávě (zřizovatelé škol), ale měly by posloužit i jako další informační podklad při zvažování volby budoucího vzdělání a následného výkonu povolání.

Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2008 úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 8,91%

vysokoškolské vzdělání 8,65%

ostatní formy vzdělání 0,90%

základní vzdělání 9,66%

úplné střední odborné vzdělání s maturitou (bez vyučení) 24,23%

střední odborné vzdělání s výučním listem 47,64%


109


Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2012 úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 8,95%

ostatní formy vzdělání 1,07%





Diagram 2.6.6

Kvalifikační struktura zaměstnanců firem AutoSAP - r. 2015 předpoklad ostatní formy vzdělání 1,65%


úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou 9,85%




Diagram č. 2.6.7 ostatní formy vzdělání

vysokoškolské vzdělání úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou

2015 2012

střední odborné vzdělání s výučním listem

2011 2010 2009

úplné střední odborné vzdělání s maturitou-bez vyučení

2008

základní vzdělání

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%


110


Jaké závěry vyplývají z výše uvedených diagramů a jaké změny se tedy očekávají: o v oblasti základního vzdělání (včetně nedokončeného) se předpokládá největší změna - jednoznačný útlum poptávky. Podíl těchto zaměstnanců by měl postupně klesat až k hranici 7 %; o oblast středního odborného vzdělání s výučním listem - dlouhodobě stabilní poptávka, podíl zaměstnanců se bude držet těsně pod hranicí 50 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu; o úplné střední odborné s maturitou (bez vyučení) - rovněž dlouhodobě stabilní poptávka, očekávaný podíl zaměstnanců bude oscilovat kolem hodnoty 21 % všech zaměstnanců v automobilovém průmyslu; o v oblasti středního odborného vzdělání s vyučením i maturitou je očekáván mírný růst poptávky, podíl zaměstnanců s tímto vzděláním by měl růst na úroveň kolem 10 %; o v oblasti vysokoškolského vzdělání, včetně bakalářského a doktorského, lze očekávat také poměrně výrazný růst poptávky, vyjádřeno podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny se předpokládá navýšení na hodnotu mezi 11 až 12 % všech zaměstnanců v autoprůmyslu. Výše uváděné údaje pak korespondují s průzkumem prováděným v dubnu 2012 s cílem definovat technické obory (profese), které jsou v členských firmách Sdružení automobilového průmyslu zastoupeny a které firmy potřebují od technického vzdělání v ČR. Vytipovány byly nejdůležitější profese/povolání z oborů strojírenství, hutnictví, slévárenství a elektrotechnika. Povolání/profese byly rozděleny do šesti kvalifikačních úrovní podle stupně vzdělání s tím, že nejdetailněji byly dále rozčleněny a analyzovány kvalifikační úroveň střední vzdělání s výučním listem (20 profesí) a střední vzdělání s maturitní zkouškou (12 profesí). Jako zdroj pro definování povolání/profesí byl využit katalog Národní soustavy povolání. Struktura zaměstnanců ve firmách v těchto vybraných technických profesích je uvedena v diagramu 2.6.9.

Střední vzdělání s maturitní zkouškou 16,0%

Vyšší odborné vzdělání-Bakalářský studijní program 1,3%

Vysokoškolské vzdělání-Magisterský studijní program 8,1%

Střední vzdělání s výučním listem 31,6%

Pomocný pracovník ve strojírenství, hutnictví a slévárenství a elektr. 9,0%

Dělník ve strojírenské výrobě 33,9%

Diagram č. 2.6.9


111


Očekávané pravděpodobné změny v poptávce po zaměstnancích v automobilovém průmyslu sice na první pohled nesignalizují žádné revoluční změny, ale vzhledem k očekávanému vývoji demografické křivky (diagram č. 2.6.10) a vývoji v systému středního školství (diagramy 2.6.12a a 2.6.12b) bude obtížné zabezpečit zejména dostatek zaměstnanců se středním odborným vzděláním s výučním listem. Nacházíme se totiž v období, kdy počet žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělání je výrazně nižší než v letech předchozích! Dle aktuálních údajů Národního ústavu pro vzdělávání z dubna 2013 je školní rok 2012/13 již třetím rokem, ve kterém se v počtu nově přijatých opět výrazně odráží pokles populace. Pokles nově přijatých na úrovni prvních ročníků středních škol se postupně zmenšuje, ve školním roce 2010/11 činil rozdíl 14 700 žáků (-11,5 % oproti školnímu 2009/2010), v roce 2011/12 to bylo 6 000 žáků (-5,3 % oproti školnímu 2010/2011) a v roce 2012/13 pak 3 700 žáků (-3,4 % oproti roku 2011/2012). Pokles počtu přijímaných bude pokračovat minimálně ještě v příštím roce. Pokles se projevil u všech kategorií vzdělání. Na druhé straně je příznivé, že nedošlo k prognózovaným přesunům většiny nově přijatých do maturitních oborů a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství. Zdůrazňování potřebnosti a uplatnitelnosti vyučených absolventů i podpora formou stipendií či jiných výhod ovlivňuje žáky a jejich rodiče a trend podílu nově přijatých do učebních oborů je mírně rostoucí. Zároveň je zřejmé, že vlivem populačního poklesu nebudou k dispozici takové počty pracovníků, aby v plné míře početně nahradily ty, kteří odcházejí do důchodu. K propadu nabídky absolventů připravujících se na práci v dělnických pozicích ale určitě dojde. Situaci zobrazuje diagram č. 2.6.11. Dlouhodobý vývoj počtu 15letých osob v České republice (včetně trendu)

Zdroj dat: ČSÚ – prognóza vytvořená v roce 2009


112


Podíl žáků vstupujících do maturitních a nematuritních oborů

Diagram č. 2.6.11

Podíl žáků vstupujících do učebních oborů po dlouhé etapě mírného poklesu od roku 2009 nepatrně stoupá: v roce 2012/13 se zvýšil až na 33,0 %, přesto to vzhledem k poklesu populace znamená snížení počtu žáků. Za příznivé lze považovat, že nedošlo k přesunům většiny nově přijímaných žáků do maturitních oborů a k výraznému omezení podílu žáků v učňovském školství, jak bylo v minulých letech prognózováno. Potěšitelné je, že v učebních oborech je zájem zejména o obory skupin 23 Strojírenství a 26 Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika, které jsou pro průmysl klíčovými skupinami oborů. Vývoj počtů žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání


113


Vývoj podílu žáků vstupujících do 1. ročníků středního vzdělávání

Diagram č. 2.6.12b Zdroj dat: NÚOV - Publikace „Vývoj vzdělanostní a oborové struktury žáků a studentů ve středním a vyšším odborném vzdělávání v ČR a v krajích ČR a postavení mladých lidí na trhu práce ve srovnání se stavem v Evropské unii, duben 2013

Z diagramů č. 2.6.12a a č. 2.6.12b a z podrobnějších dat zdrojové studie je vidět, že snad i díky informačním kampaním a stipendijním programům se podařilo zastavit pokles podílu žáků vstupujících do učebních oborů. Po nárůstu na 31 % v roce 2009 se tento podíl udržel přibližně na stejné úrovni i v roce 2010. V roce 2011 pak ještě nepatrně vzrostl a tento mírný růst pokračoval i v roce 2012. V této souvislosti věříme, že jednou z konkrétních podpůrných akcí, které se tohoto cíle snaží dosáhnout je i neustálá propagace technických oborů ze strany AutoSAP. Svou trochou jistě přispívají i webové a facebookové stránky autanasbavi.cz. Podíly žáků nově přijatých do 1. ročníků oborů poskytujících střední vzdělání s výučním listem nebo maturitní zkouškou


114


Při podrobnějším pohledu na data uvedená v diagramu č. 2.6.13 vidíme, že v oboru strojírenství, tedy v nejdůležitějším oboru pro tuzemský průmysl, byla situace v roce 2012 příznivější než v letech 2010 a 2011, protože podíl počtu žáků se zvýšil o více než 1 procentní bod. Přestože rok 2012 byl pro automobilový průmysl výsledkově úspěšný, zůstává nedostatek zaměstnanců s kvalitním technickým vzděláním pro firmy jedním z prioritních úkolů k řešení. Je tedy samozřejmé, že výrazný prostor při přijímání nových zaměstnanců dostanou i absolventi škol. Z tohoto důvodu byl v roce 2012 proveden průzkum zaměřený na počty a strukturu zaměstnanců ve vybraných technických profesích podle úrovně vzdělání, které ve firmách aktuálně jsou a které firmy budou potřebovat v krátkodobém i střednědobém časovém horizontu. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách č. 2.6.5 až č. 2.6.7. Tabulka č. 2.6.5 Klíčové technické profese - střední vzdělání s výučním listem

Tabulka č. 2.6.6 Klíčové technické profese - střední vzdělání s maturitní zkouškou


115


Tabulka č. 2.6.7 Meziroční přírůstek potřeby zaměstnanců technických oborů (strojírenství, elektrotechnika, hutnictví a slévárenství) ve firmách AutoSAP - srovnání s aktuálními disponibilními počty absolventů, kteří opustili vzdělávací systém ČR v roce 2011/2012

Poznámka: Zejména u středního vzdělání se budou počty čerstvých absolventů snižovat, protože uvedené počty absolventů odrážejí stav před 3-4 roky, kdy do vzdělávacího systému vstupovalo o cca 30 tis. žáků více. */ počet absolventů výrazně ovlivňuje počet absolventů žádaných maturitních oborů z oboru elektro (výpočetní technika). Skutečné počty jsou pak o cca 3 tis nižší.

Z výše uvedených tabulek lze (s jistou mírou nepřesnosti) stanovit, jaká bude potřeba jednotlivých profesí ve firmách automobilového průmyslu. Údaje o počtech vyjadřují absolutní změnu počtu zaměstnanců k výchozí základně roku 2012. U většiny firem jde o kvalifikovaný odhad z personálního plánu bez zohlednění fluktuace, která se pohybuje od 4 % do 8 % v průměru a potřebu personálu ještě zvyšuje. Podíváme-li se na analýzu nárůstu potřeb, vyplývá z ní, že v kumulaci pro jednotlivé stupně vzdělání očekáváme nárůst potřeby zaměstnanců každoročně o cca 8 % až 24 % dle oboru. Zohledníme-li také demografický vývoj, odliv lidí do zahraničí a celkovou situaci dalšího odklonu od technického vzdělávání, je jasně vidět, že situace je více než vážná. AutoSAP zaměstnává cca 11 % zaměstnanců v průmyslu, pokud tedy situaci velmi zobecníme na celý průmysl a vynásobíme vždy 9x potřebu AutoSAP, je zřejmé, že absolventi technických škol nestačí na to, aby pokryli potřeby průmyslu. Stále platí, že do budoucna bude poptávka po absolventech středních odborných škol s vyučením. Odborné technické vzdělání s výučním listem tak zůstává stále velmi perspektivní i do budoucna. AutoSAP dlouhodobě usiluje o to, aby studium nematuritních oborů bylo zaměřeno především prakticky. Ve spolupráci s firmami se tak mnohde zlepšuje nejen vybavení odborných učeben, ale především nabídka praxí a stáží. Některé firmy se podílejí i na přípravě vzdělávacích programů nebo se účastní závěrečných zkoušek. Absolventi oborů s výučním listem a firemní praxí pak daleko lépe najdou uplatnění na trhu práce. Silná poptávka, vyjádřená podílem požadovaných zaměstnanců k velikosti skupiny, bude u středního odborného vzdělání s maturitou. Rostoucí zájem je dán zejména zvyšující se komplexností výrobních i obslužných procesů, náběhem nových technologií, změnou výrobních linek, zvýšenou mírou automatizace pracovišť a slučováním jednotlivých profesí. Stejně tak inženýrské vysokoškolské vzdělání odpovídající aktuálním firemním potřebám je a stále bude velice žádaným a nedostatkovým artiklem na trhu práce. Nárůst vysoce kvalifikovaných profesí (výzkum, vývoj výrobků, technologií), rozvoj Soubor: APCR2012.DOC

116


logistických a obchodních činností a požadavky na vysoce kvalifikovaný nižší a střední management vyvolají v budoucnu samozřejmě i výrazné zvýšení poptávky po vysokoškolském vzdělání. Neustále se zvyšující požadavky na kvalitu a rostoucí technologická náročnost s vysokým podílem automatizace budou mít už v poměrně krátkodobém časovém horizontu za důsledek velice významný pokles poptávky po zaměstnancích, kteří mají jen základní vzdělání. V závěru této kapitoly jsou stručně sumarizovány některé postřehy firemních personalistů, které se týkají dvou skupin zaměstnanců s nejvyšší úrovní kvalifikace z řad absolventů (s vysokoškolským a středoškolským vzděláním s maturitou) včetně toho, jaké mají tito absolventi z pohledu zaměstnavatelů silné a slabé stránky. K silným stránkám patří znalost a využívání informačních technologií a teoretické osvojení poznatků vlastního oboru. K nejčastěji uváděným slabým stránkám patří týmová práce, jazyková vybavenost, schopnost vyjadřovat své názory, zvládnutí stresu a doplňující znalosti z dalších oborů. Kde jsou ve vzdělávání rezervy a jaká opatření by byla nezbytná na školách přijmout ke zlepšení slabých stránek absolventů, vyjadřují dvě skupiny dovedností. První skupinu tzv. „tvrdé“ dovednosti lze lépe naučit a popisují ji hlavně opatření založená na zlepšení v následujících oblastech: teoretické znalosti ve spolupráci s firmami přizpůsobit praxi, teoretické znalosti podložit praxí - opět spolupráce s firmami, zkvalitnit doplňující znalosti (ekonomické myšlení, manažerské technologie, organizace a plánování, ekologické vědomí,…), rozšíření jazykové výuky. Druhá skupina tzv. „měkké“ dovednosti se dají naučit obtížněji, ale i ty se ve škole částečně trénovat či zdokonalovat mohou. K nejvíce zmiňovaným patří: schopnost pracovat v týmu, schopnost prezentovat své názory a výsledky, schopnost organizovat a plánovat svůj čas. Na základě těchto poznatků je pak možno sestavit alespoň částečný profil absolventa, který zaměstnavatelé v automobilovém průmyslu očekávají: - odbornost - teoretické a částečně i praktické osvojení poznatků vlastního oboru - ochota dále se učit, být otevřen novým poznatkům - pracovitost a pracovní motivace, zodpovědnost - schopnost pracovat samostatně ale i v týmu - flexibilita a mobilita - kreativita myšlení a cit pro nové příležitosti - schopnost nést zodpovědnost, umět se rozhodovat - komunikační a prezentační dovednosti Zpracoval: Ing. Ešner

*********************************


117


2.7 Průměrné mzdy Pro získání celkové orientace v oblasti mezd zpracovává sekretariát AutoSAP pravidelné pololetní informace o jejich průměrné výši. Údaje jsou doplněny o počty pracovníků v rámci členské základny. Obsah kapitoly tedy vychází z konkrétních údajů jednotlivých firem, které jsou pak porovnány s regionálními a republikovými daty. Přehled o těchto a dalších údajích patří mezi důležité informace, podle kterých pak hovoříme o míře osobních nákladů na pracovníka a ve svém obsahu ovlivňují konkurenceschopnost jak na místním, tak i globálním trhu automobilového průmyslu. Ani této oblasti se ale nevyhýbá celkový tlak na snižování nákladů a je tedy nutné nejen sledovat, ale zejména provádět reálnou mzdovou politiku v rámci každé firmy AutoSAP. Sekretariátu AutoSAP byly poskytnuty v počátku roku 2013 jednotlivými firmami údaje za rok 2012, z kterých vyplývá, že průměrná měsíční mzda (vypočtená jako vážený průměr zohledňující počty pracovníků a průměrné mzdy v jednotlivých firmách) dosáhla hodnoty 30 385 Kč.

15 000 Kč

30 385 Kč

29 246 Kč

24 214 Kč

22 591 Kč

21 183 Kč

20 046 Kč

17 505 Kč

16 805 Kč

16 050 Kč

20 000 Kč

13 371 Kč

25 000 Kč

14 822 Kč

30 000 Kč

18 627 Kč

ve firmách AutoSAP

35 000 Kč

26 276 Kč

VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MĚSÍČNÍ MZDY 25 888 Kč

průměrná měsíční mzda

27 970 Kč

2.7.1 Základní vývoj ve firmách automobilového průmyslu Meziroční nárůst 2012/2011 průměrné mzdy činil 3,90 %. Ve srovnání s nárůstem mezi roky 2011 a 2010 (+ 4,56 %) se tempo růstu mezd snížilo a dostalo se tak do relace s ekonomickou situací firem. Růst mezd byl umožněn mimo jiné i tím, že po restrukturalizaci v oblasti počtu pracovníků a při stabilní zakázkové náplni se zvýšení produktivity práce promítlo i do oblasti mezd. Vývoj v oblasti průměrných mezd ukazují následující diagramy: - vývoj průměrné měsíční mzdy v rámci firem AutoSAP od roku 1998 (diagram č. 2.7.1) - vývoj meziročního nárůstu mezd (diagram č. 2.7.2) - vývoj průměrných mezd v základních skupinách výrobců za období 1993 až 2012 (diagram č. 2.7.3) - růst mezd v základních skupinách firem od roku 1994 - rok 1993 = výchozí základna (diagram č. 2.7.4) - meziroční změna průměrných mezd v základních skupinách firem (viz diagram č. 2.7.5)

10 000 Kč 5 000 Kč 0 Kč

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012


118


Meziroční nárůsty mezd ve firmách AutoSAP 12% 10,85% 11% 10%

8,28%

9%

7,62%

8%

6,65%

6,41%

7%

7,18% 6,91%

6,45%

5,67%

6%

4,70%

5%

4,56%

4,17%

3,90%

4% 3%

1,50%

2% 1% 0%

1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram 2.7.2 Průměrná mzda vypočtená z údajů dalších 42 firem autoprůmyslu (nezapojených do AutoSAP, údaje za tyto firmy jsou však k dispozici) činila v roce 2012 pouze 22 870 Kč, v dělnických profesích byla průměrná mzda u těchto firem na hodnotě 19 274 Kč). Pokud vypočteme průměrnou mzdu (vážený průměr) za „AutoSAP + 42 firem“ vychází, že průměrná mzda za 188 firem automobilového průmyslu s celkem 123 313 zaměstnanci činila 29 568 Kč. Tato hodnota je nad celostátním průměrem ČR. ÚDAJE ZA DALŠÍCH 42 FIREM celkem THP D

PRŮMĚRNÁ MZDA Nárůst průměrné mzdy 2012/2011

CELKEM za firmy AutoSAP + 42 dalších firem

22 870 Kč

34 345 Kč

19 264 Kč

29 568 Kč

2,90%

2,60%

2,05%

3,68% 41 762 Kč

Ukazatel (údaje za rok 2012)

18 646 Kč 14 649 Kč

26 768 Kč

18 903 Kč

37 173 Kč

Vývoj průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 2000 až 2012

2000

2001

2002

2003

finální výrobci

2004

2005

2006

dodavatelé

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ostatní

Diagram 2.7.3 V porovnání s rokem 2000 je průměrná mzda ve firmách AutoSAP 1,89x vyšší. V případě Soubor: APCR2012.DOC

119


jednotlivých výrobních skupin to bylo u finálních výrobců 1,99x více, u dodavatelů 1,83x více a u skupiny ostatních firem 2,21x více než v roce 2000. Z diagramu č. 2.7.4 je zřejmé tempo, kterým dochází k meziročním změnám mezd v jednotlivých výrobních skupinách. Charakteristický pokles v období 2009/2008 , který má souvislost s ekonomickou recesí, je patrný prakticky ve všech diagramech. Meziroční mzdové nárůsty se vrátily po poklesu do předchozího trendu minulých let. Potvrdilo se, že vývoj ekonomiky má jednoznačný vliv i na mzdový vývoj. Vývoj mezd v jednotlivých základních skupinách firem je zřejmý i z tabulky č. 2.7.1.

Růst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1994 až 2012 500% 450% 400% 350% 300% 250% 200% 150% 100% 50% 0% 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

finální výrobci

dodavatelé

AutoSAP celkem Nárůst (- pokles) průměrné mzdy: 2012/1993 2012/2011 finální výrobci ......................... 472,60% 7,06% dodavatelé ............................ 365,61% 1,88% ostatní ........................................ 616,58% 2,14%

Diagram 2.7.4

Nárůst průměrné mzdy v základních skupinách firem AutoSAP, rok 1993 až 2012 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5%

finální výrobci nárůst (- pokles): 2005/2004 finální výrobci 5,53% dodavatelé 5,98% AutoSAP celkem 5,67%

dodavatelé

AutoSAP celkem

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

5,53% 6,82% 6,65%

12,34% 5,36% 7,18%

4,87% 6,31% 6,91%

0,64% 0,51% 1,50%

5,84% 6,60% 6,45%

9,46% 1,89% 4,56%

7,06% 1,88% 3,89%


120


Tabulka č. 2.7.1 Průměrné mzdy v základních skupinách firem (v Kč / měsíc) údaje za počet firem AutoSAP 153 rok 2007 FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL VÝROBCI DÍLŮ (DODAVATELÉ) NEVÝROBNÍ (ÚČELOVÉ) ORGANIZACE CELKEM za firmy AutoSAP :

157 2008

150 2009

155 2010

152 2011

146 2012

28 334 22 669 33 038

30 248 24 005 35 017

29 973 23 958 36 262

31 692 25 934 30 143

34 392 26 434 39 270

37 173 26 768 41 762

24 291

25 763

26 076

27 821

29 246

30 385

*/ V této tabulce jsou uvedeny souhrnné údaje za firmy zapojené do činnosti AutoSAP v roce zpracování podkladu (např. k 31.12.2012 za 146 firem, které jsou do AutoSAP zapojeny v r. 2013).

Dílčí porovnání meziročních mzdových nárůstů 2012/2011 a vývoje průměrných mezd v rámci ČR a firem AutoSAP (relace mezi průměrnými mzdami v AutoSAP a ČR) bylo provedeno již v kapitole 1.4.4, bod 2/. Stále platí, že mzdový nárůst u firem AutoSAP (v roce 2012 činil 3,9 %) je vyšší, než vykázaný celorepublikový nárůst průměrných mezd (+ 3,21 %) za totéž období. „Mzdový náskok“ firem AutoSAP od roku 1993 do konce roku 2012 dokumentuje diagram č. 2.7.6. Průměrné mzdy ve firmách AutoSAP a v ČR (rok 1993 až 2012)

0 Kč

30 385 Kč 25 101 Kč

29 246 Kč 24 436 Kč

26 276 Kč 23 344 Kč

23 864 Kč

25 888 Kč 22 592 Kč

24 214 Kč 20 957 Kč

19 546 Kč

21 183 Kč 18 344 Kč

20 046 Kč

17 505 Kč 15 524 Kč

17 466 Kč

16 805 Kč 14 378 Kč

16 430 Kč

16 050 Kč 13 219 Kč

14 822 Kč 12 797 Kč

13 371 Kč 11 801 Kč

10 802 Kč

10 359 Kč 9 825 Kč

8 307 Kč

5 000 Kč

7 004 Kč 7 379 Kč

10 000 Kč

5 904 Kč6 133 Kč

15 000 Kč

8 653 Kč

20 000 Kč

12 102 Kč

25 000 Kč

18 627 Kč

30 000 Kč

22 591 Kč

35 000 Kč

27 970 Kč

40 000 Kč

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

firmy AutoSAP

ČR celkem

vždy za celý rok

Diagram č. 2.7.6

2.7.2 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP a v krajích ČR Při „regionálním“ pohledu je ve většině krajů úroveň průměrných mezd ve firmách AutoSAP vyšší než průměrné mzdy daného kraje. Tato skutečnost vyplývá i z diagramu č. 2.7.7. Úroveň průměrné mzdy u firem AutoSAP je dlouhodobě nižší pouze ve dvou krajích (hlavní město Praha a Jihomoravský). V obou regionech je úroveň mezd ovlivněna koncentrací ústředních orgánů, bankovního a pojišťovacího sektoru, včetně zastoupení významných zahraničních firem. V Jihomoravském kraji je průměrná mzda Soubor: APCR2012.DOC

121


22 680 Kč

30 385 Kč 25 101 Kč

22 058 Kč

22 173 Kč

22 487 Kč

22 307 Kč

22 337 Kč

22 789 Kč

23 577 Kč

23 846 Kč

10 000

24 181 Kč

15 000

24 749 Kč

20 000

32 621 Kč

25 000

21 274 Kč

26 378 Kč

29 742 Kč

29 994 Kč

26 081 Kč

27 586 Kč

24 615 Kč 22 827 Kč

29 330 Kč

25 301 Kč 22 785 Kč

26 802 Kč

30 000

30 714 Kč

35 000

Průměrná měsíční mzda za rok 2012 podle krajů

22 334 Kč

40 000

30 214 Kč

Kč/měsíc

36 599 Kč

ve firmách autoprůmyslu o cca 8,2 % nižší než je krajský průměr, v Praze činí tento rozdíl téměř 8 %.

5 000 0 ý a ý ý ký ký ký ký ký ký ha ck ck sk č in ec es ra es ňs vs ec ou ste le z so er ra oč oč .P ad lze s y b Ú m o r h d i P o i m V o h . L J ře om sk Ol Hl vé St J ih rav álo Kr Mo

průměrná mzda v kraji (dle ČSÚ)

ns Z lí

ký

ub rd Pa

ý ick

ý m rsk lk e va ce o l r ČR Ka za

průměrná mzda u firem AutoSAP v kraji

Diagram č. 2.7.7

V regionech, jako jsou kraj Plzeňský, Liberecký, Středočeský, Olomoucký a Zlínský, kde je díky rozvinutému průmyslu zřejmě vyšší poptávka po kvalifikované pracovní síle, přesahují mzdy ve firmách autoprůmyslu v řadě případů celokrajské průměry o více jak 30 %. 2.7.3 Porovnání průměrných mezd mezi firmami s OS KOVO a bez OS KOVO Při zpracování těchto údajů se projevilo, že vypočtené průměry a nárůsty za AutoSAP významným způsobem ovlivňují firmy s vysokým počtem zaměstnanců. Proto bylo porovnání provedeno jednak se zahrnutím údajů těchto „velkých“ firem a jednak bez těchto údajů. 1/ Souhrn za všechny firmy AutoSAP

za rok 2012 ....................................... za rok 2011 ....................................... Rozdíl:

rok 2012 - rok 2011

Změna:

rok 2012 / rok 2011

Souhrn pouze za za kat. "D" za rok 2012 ....................................... za rok 2011 ....................................... Rozdíl:

rok 2012 - rok 2011

Změna:

rok 2012 / rok 2011


s OS KOVO bez OS KOVO 31 761 Kč 27 799 Kč 30 249 Kč 27 285 Kč 1 512 Kč 514 Kč 5,00% 1,88%

Σ AutoSAP 30 385 Kč 29 246 Kč 1 139 Kč 3,90%

s OS KOVO bez OS KOVO 26 397 Kč 23 011 Kč 25 589 Kč 22 738 Kč 808 Kč 273 Kč 3,16% 1,20%

Σ AutoSAP 25 218 Kč 24 623 Kč 595 Kč 2,42%

122


2/ Výše uvedené průměry a nárůsty za firmy "s OS KOVO" a "bez OS KOVO" jsou značně závislé zejména na velikosti firem (počtu zaměstnanců) a odborové organizovanosti ve firmách. Proto bylo zpracováno i porovnání nezahrnující údaje firem s počtem zaměstnanců větším než 4000 osob. Pro většinu firem AutoSAP může být toto porovnání ukazatelem s vyšší vypovídací schopností.

s OS KOVO bez OS KOVO 26 209 Kč 26 973 Kč za rok 2012 ....................................... 26 401 Kč za rok 2011 ................................................ 25 519 Kč Rozdíl: rok 2012 - rok 2011 690 Kč 572 Kč Změna: rok 2012 / rok 2011 2,70% 2,17%

Σ AutoSAP 26 556 Kč 25 908 Kč 648 Kč 2,50%

Souhrn pouze za za kat. "D" s OS KOVO bez OS KOVO 22 660 Kč 23 011 Kč za rok 2012 ....................................... 22 180 Kč 22 738 Kč za rok 2011 .............................................. Rozdíl: rok 2012 - rok 2011 480 Kč 273 Kč Změna: rok 2012 / rok 2011 2,16% 1,20%

Σ AutoSAP 22 344 Kč 21 948 Kč 396 Kč 1,80%

Souhrn (bez údajů za firmy nad 4000 osob)

Mzdy v odvětví automobilového průmyslu dlouhodobě překračují celostátní průměr a jejich meziroční nárůsty dosahují ve většině firem minimálně hodnoty inflace.

2.7.4 Porovnání průměrných mezd ve firmách AutoSAP s jinými odvětvími NH Tabulka 2.7.2 a diagramy č. 2.7.8 a 2.7.9 ukazují vývoj průměrné mzdy firem AutoSAP v porovnání s některými dalšími obory či odvětvími národního hospodářství. Je zřejmé, že při tomto porovnání a to i přes skutečnost, že se průměrná mzda ve firmách AutoSAP pohybovala dlouhodobě v průměru o cca 14 % nad celorepublikovým průměrem, se průměrná mzda firem AutoSAP pohybuje na hodnotě pouze mezi 90 % až 92 % průměru těchto oborů. Teprve v letech 2010 až 2012 se dostává na úroveň období 1997 až 2000 a překračuje 96 %. Tabulka č. 2.7.2

údaj za skupinu (obor, odvětví) Česká republika firmy AutoSAP zpracovatelský průmysl doprava a skladování vzdělávání peněžnictví a pojišťovnictví

nárůst průměrné mzdy (x krát) 2012/2011

2012/2004

2004/1995

2012/1995

1,03 1,04 1,04 1,01 1,03 1,08

1,44 1,52 1,48 1,35 1,37 1,46

2,10 2,32 2,11 2,10 2,39 2,52

3,02 3,51 3,13 2,85 3,28 3,67

za 1 rok

za 8 let

za 9 let

za 17 let

Tyto údaje jsou v následujících diagramech doplněny o vývoj průměrných mezd firem AutoSAP v porovnání s dalšími odvětvími národního hospodářství za roky 2008 až 2012. Diagram č. 2.7.9 znázorňuje výši průměrné mzdy za roky 2008 až 2012 a její změny vyjádřené meziročními nárůsty diagram č. 2.7.10. Z diagramu 2.7.9 je zřejmé, která odvětví jsou z pohledu průměrných mezd pod a které nad úrovní průměrné mzdy dosažené v roce 2012 ve firmách AutoSAP. Odvětví jako jsou „peněžnictví a pojišťovnictví“ (průměr 51 453 Kč), „informační a komunikační činnosti“ (průměr 46 707 Kč) a „výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla“ (41 732 Kč) se tradičně umísťují na špici pomyslného žebříčku průměrné mzdy. Meziroční procentní nárůsty, resp. poklesy průměrné mzdy v jednotlivých oborech národního hospodářství za období 2008 až 2012 jsou patrné z diagramu č. 2.7.10. Soubor: APCR2012.DOC

123


K výraznějšímu poklesu průměrné mzdy došlo u odvětví „Činnosti v oblasti nemovitostí“ (2,26 %). U většiny ostatních odvětví byl minimální meziroční přírůstek průměrné mzdy vyšší než 0,7 %. U odvětví „Peněžnictví a pojišťovnictví“ dosáhl nárůst výše 8,49 %.

98,12%

99,04%

96,75%

90,68%

92,43%

45 000

92,99%

50 000

92,31%

55 000

92,45%

Průměrná hrubá mzda ve 4 vybraných odvětvích a hrubá mzda ve firmách AutoSAP (rok 2005 až 2012)

Kč

125%

100%

40 000 35 000

75%

30 000 25 000 50%

20 000 15 000

25%

10 000 5 000 0

0%

2005

2006

2007

2008

2009

firmy AutoSAP doprava a skladování peněžnictví a pojišťovnictví

2010

2011

2012

zpracovatelský průmysl vzdělávání mzda AutoSAP / průměr vybraných odvětví

Diagram č. 2.7.8

PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2008 až 2012 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR 60 000 Kč 30 385 Kč= průměr AutoSAP 2012

51 453 Kč

50 000 Kč

19 868 Kč

21 091 Kč

25 598 Kč

24 341 Kč

26 761 Kč

16 566 Kč

31 908 Kč

21 386 Kč

23 499 Kč

23 092 Kč

22 801 Kč

23 633 Kč

24 578 Kč

32 565 Kč

41 732 Kč

13 562 Kč

20 000 Kč

19 950 Kč

30 000 Kč

25 101 Kč

40 000 Kč

30 385 Kč

46 707 Kč

10 000 Kč

0 Kč í í i i e i i l P í ví ví a ví ní ti če ví st án st ní án od st st st hu ac ik st ct ys ct vá SA řs t os pé če no ov no bl in ýv ni ch m duc no ni ito an no lá to n t í e d á n u b n b b v ů v n n s i ě n i s u i n b p e o la č d zp č či a pr A či ťo vz do oo ál íč ry re ho av é y sk y iš ní Vz oci a al be ní e m ké tn a ký la a St po a rn a oj ká ad m ač c ta za rm tví ač s ls in i ů p i b a p a e t s í p a e k ž n es p v F i s c e O d ln ía kr ní d at Č od ía la ra ch Tě ni ,t un iá tn re tv po vá ho ov nu y, op es ob a te ic oc a vo om y D ac ía vo bc ,l v od n s l í a í k r n a i v o r ž p n v v a í o a, ké tr st Zp y, iv st ně Zd lk ba ec ní ,s an dn at ěl no in Pe tr ní Ve zá br ač tř ěd in pa ěd s á , o k v i í d Č v e m rm o a í, in rn to el fo a Ze u, sn tu dm ráv by In od ul fe A do U o v K p o r z s v P ro á ní a jn vá a ře o b e b 2008 2009 2010 2011 2012 V ro so Vý Zá


124


NÁRŮSTY PRŮMĚRNÉ MZDY za roky 2008 až 2012 v jednotlivých oborech a odvětvích hospodářství ČR

2,63%

2,63%

3,93%

4,63%

5,49% 0,63%

2,72%

4,05%

0,73%

2%

2,79%

-0,08%

3,89%

4%

3,22%

6%

4,08%

8%

1,40%

10%

6,36%

8,49%

12%

Č Ze es m ká ěd re ěl pu st F bl ví Vý irm ,l ik ro es a y ba ni A u c a tv Zá to ro ía SA so zv ry P bo od bá vá T el řs ěž ní ek Zpr tv b vo a ac tř í a in do do y, ova u, te pl bý od ls yn vá ký pa u, ní dn pr te ům ív pl a od y a y, vz sl od du pa ch dy u a Ve sa lk na oo ce bc ho Sta U v by d eb a to ni m vá c D al op ní oo tví ,s ra In bc tr v fo ho a av rm a d ov ač án skl ní a ía do a v ko po m ho á ní un Pe st ně ik in ač st žn ví ní Č Pr ic in of či tv n nn es ía os ní o t po iv st ,v i ji š ěd ob Ve ťo A ec la ře d v s ké m jn ni t i in á ct ne a is sp ví te m tr rá ch ov at va iv ni i to ní ck a st ob a é í po či ra nn na dp , s -2,26 ůr % os ti né oc iá či ln nn íz os ab ti ez K pe ul če tu Zd rn ní ra í, vo zá Vz tn ba dě ía vn lá so vá ía ci ní re ál kr ní ea pé čn če íč in no O st st at i ní či nn os ti

0% -2% -4% -6%

2009/2008

2010/2009

2011/2010

Diagram č. 2.7.10

2012/2011

Zpracováno z údajů ČSÚ

2007

průměrná mzda u pracovníků "D"

2008

2009

45 455 Kč 25 218 Kč

2006

22 117 Kč

2005

22 098 Kč

20 695 Kč

2004

24 623 Kč

40 736 Kč

38 654 Kč

38 254 Kč

33 365 Kč

30 962 Kč

19 299 Kč

2003

18 130 Kč

0 Kč

17 235 Kč

10 000 Kč

15 843 Kč

20 000 Kč

23 675 Kč

30 000 Kč

28 840 Kč

40 000 Kč

26 856 Kč

50 000 Kč

35 730 Kč

Růst průměrných mezd u pracovníků "THP" a "D"

43 432 Kč

2.7.5 Průměrné mzdy u firem AutoSAP v kategorii pracovníků „D“ a „THP“ Úroveň a vývoj průměrných mezd ve dvou základních profesních skupinách pracovníků a to u skupiny dělnických profesí („D“) a u tzv. technicko-hospodářských pracovníků („THP“) znázorňují diagramy č. 2.7.11 a č. 2.7.12. Totéž je uvedeno v detailnějším členění za roky 2011 a 2012 v tabulkách č. 2.7.3 a č. 2.7.4.

2010

2011

2012

průměrná mzda u pracovníků "THP"


125


Podíly na mzdových nákladech v roce 2012 (firmy AutoSAP celkem 40 077 mil. Kč) 38,2% 61,8%

kategorie "D"

kategorie "THP" (ostatní)

Diagram 2.7.12 Nárůst mzdových nákladů firem AutoSAP 2012/2011: to je u zaměstnanců kategorie "D": to je u zaměstnanců kategorie "THP": to je

1 702,9 mil.Kč 4,44% 402,1 mil.Kč 1,65% 1 300,8 mil. Kč 9,29%

če po

skupina firem

t

Tabulka č. 2.7.3 Počty pracovníků a průměrné mzdy u skupiny dělnických profesí

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 11 II. VÝROBCI DÍLŮ 104 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 31 CELKEM AutoSAP: 146 z toho výrobní firmy 115

údaje za r. 2011 údaje za r. 2012 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda

23 859 57 967 644 82 470 81 826

28 945 Kč 22 876 Kč 21 803 Kč 24 623 Kč 24 645 Kč

23 722 57 514 616 81 852 81 236

30 434 Kč 23 099 Kč 22 253 Kč 25 218 Kč 25 241 Kč

změna 2012/2011 poč.prac. prům.mzda

-0,57% -0,78% -4,35% -0,75% -0,72%

5,15% 0,98% 2,07% 2,42% 2,42%

če po

skupina firem

t

Tabulka č. 2.7.4 Počty pracovníků a průměrné mzdy u technicko-administrativ. profesí

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 11 II. VÝROBCI DÍLŮ 104 III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 31 CELKEM AutoSAP: 146 z toho výrobní firmy 115

údaje za r. 2011 údaje za r. 2012 poč.prac. prům.mzda poč.prac. prům.mzda

9 572 15 036 2 267 26 875 24 608

49 122 Kč 39 376 Kč 46 308 Kč 43 432 Kč 43 167 Kč

10 015 15 559 2 489 28 063 25 574

53 133 Kč 40 330 Kč 46 590 Kč 45 455 Kč 45 344 Kč


4,64% 3,48% 9,79% 4,42% 3,93%

8,17% 2,42% 0,61% 4,66% 5,04%

če po

skupina firem

t

Tabulka č. 2.7.5 Počty pracovníků a průměrné mzdy celkem za firmy AutoSAP údaje za r. 2011 poč.prac. prům.mzda

I. FINÁLNÍ VÝROBCI VOZIDEL 11 33 431 34 722 Kč II. VÝROBCI DÍLŮ 104 73 003 26 274 Kč 2 911 40 886 Kč III. ÚČELOVÉ ORGANIZACE 31 CELKEM firmy AutoSAP: 146 109 345 29 246 Kč z toho výrobní firmy 115 106 434 28 928 Kč Soubor: APCR2012.DOC

126

údaje za r. 2012 poč.prac. prům.mzda

33 737 73 073 3 105 109 915 106 810

37 173 Kč 26 768 Kč 41 762 Kč 30 385 Kč 30 054 Kč


0,92% 0,10% 6,66% 0,52% 0,35%

7,06% 1,88% 2,14% 3,90% 3,90%


Jako příklad využití byly pro potřeby kolektivního vyjednávání v roce 2013 na žádost několika finálních výrobců vozidel zpracovány „anonymní“ diagramy č. 2.7.13 a 2.7.14 znázorňující podíly těchto výrobců k průměru za celou skupinu. Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ (údaje za rok 2012) 120%

100%

AGADOS spol. s r.o. EKOBUS a.s. HMMC, s.r.o. Iveco Czech Republic a.s. JAWA MOTO s.r.o. MTX s.r.o. stavby, PANAV a.s. SOR Libchavy s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. TATRA a.s. TPCA Czech s.r.o.

přípojná O1, O2 přestavby BUS OA BUS motocykly přestavby OA přípojná O3, O4 BUS OA NA OA

8

9

48,56%

6

53,83%

77,66%

5

60,65%

80,25%

4

20%

60,96%

81,37%

3

68,19%

81,58%

40%

88,99%

60%

108,12%

80%

0%

1

2

7

100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =

10

11 firma číslo

37 173 Kč

*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)

počet pracovníků =

33 737 osob

Diagram 2.7.13

5

66,56%

4

67,61%

3

72,08%

2

82,01%

1

87,87%

95,68%

40%

99,35%

60%

106,68%

80%

6

7

8

20%

9

10

54,24%

100%

přípojná O1, O2 přestavby BUS OA BUS motocykly přestavby OA přípojná O3, O4 BUS OA NA OA

54,36%

120%

AGADOS spol. s r.o. EKOBUS a.s. HMMC, s.r.o. Iveco Czech Republic a.s. JAWA MOTO s.r.o. MTX s.r.o. stavby, PANAV a.s. SOR Libchavy s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. TATRA a.s. TPCA Czech s.r.o.

55,65%

Průměrné mzdy u finálních výrobců vozidel *1/ v kategorii "D" (údaje za rok 2012)

0%

100 % (průměr za všechny finální výrobce vozidel) =

11 firma číslo

30 434 Kč

*1/ Všichni výrobci vozidel a nástaveb zapojení do AutoSAP (čísla neodpovídají abecednímu seznamu)

celkový počet pracovníků fin. výrobců=

33 737 osob


127


2.7.6 Průměrné mzdy u firem se zahraničním vlastníkem a „ostatních“ firem V rámci členské základny AutoSAP je v současné době téměř 60 % firem, které mají zahraničního partnera a to s různým podílem na základním jmění firmy. Sledování samostatného mzdového vývoje firem se zahraničním partnerem a bez zahraničního partnera má význam zejména při porovnání tohoto údaje s některými ekonomických ukazateli.

firmy se zahraniční účastí

2008

2009

32 101 Kč 21 999 Kč

2007

21 644 Kč

2006

20 884 Kč

2005

19 507 Kč

2004

20 090 Kč

16 914 Kč

2003

16 124 Kč

5 000 Kč

15 833 Kč

10 000 Kč

14 581 Kč

15 000 Kč

18 593 Kč

20 000 Kč

30 808 Kč

27 633 Kč

27 199 Kč

23 828 Kč

22 530 Kč

25 000 Kč

21 333 Kč

30 000 Kč

20 126 Kč

35 000 Kč

25 650 Kč

40 000 Kč

29 383 Kč

Růst průměrných mezd u firem bez a se zahraniční účastí

2010

2011

2012

firmy bez zahraniční účasti

Diagram 2.7.15

V rámci AutoSAP bylo ke konci roku 2012 celkem 87 firem se zahraničním kapitálem (partnerem). Bylo v nich zaměstnáno 90 710 osob (to je 82,52 % z celkového počtu 109 915 zaměstnanců firem AutoSAP). Jejich průměrná mzda ke stejnému datu dosáhla hodnoty 32 101 Kč. V porovnání s předchozím obdobím vzrostla o 4,20 % a její nárůst byl tedy mírně nad úrovní vykázanou za všechny firmy AutoSAP. Ve firmách, které nemají podíl zahraničního vlastníka (59 firem AutoSAP), bylo zaměstnáno celkem 18 666 osob. Průměrná mzda v těchto firmách dosáhla k datu 31.12.2012 výše 21 999 Kč. Meziročně tedy došlo k nárůstu jen o 1,64 %. Absolutní meziroční růst mezd 2012/2011, který představoval u firem bez zahraniční účasti 355 Kč, je nižší než u firem se zahraničním účastí (1 293 Kč). Pokračuje zvyšování rozdílu průměrných mezd mezi těmito dvěma skupinami firem. Je to zřejmé i z diagramu 2.7.15. Srovnání výše průměrných mezd u obou skupin firem a jejich vývoj (meziroční nárůsty) je uvedený v následujících tabulkách č. 2.7.6 a č. 2.7.7. V tabulce č. 2.7.8 je uveden vzájemný poměr dosahované průměrné mzdy ve firmách bez zahraniční účasti a firmách se zahraniční účastí. Z této tabulky je zřejmé, že vzájemný poměr průměrných mezd mezi oběma skupinami firem se pohybuje kolem střední hodnoty 70 % s mírně sestupným trendem. I v tomto případě se však do údajů a poměrových ukazatelů promítá vliv výchozí základny v obou skupinách firem.


128


Tabulka č. 2.7.6 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2009

2010

2011

2012

Počet pracovníků 2009

2010

2011

2012

CELKEM AutoSAP

26 276 27 970 29 246 30 385 106 966 105 358 109 345 109 915

ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti průměr na 1 firmu AutoSAP ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

27 633 29 383 30 808 32 101 19 507 20 884 21 644 21 999

89 110 17 856 690 990 275

87 840 17 518 693 976 283

90 710 18 635 749 1 042 316

91 249 18 666 753 1 049 316

Tabulka č. 2.7.7 Průměrná mzda (Kč / měs.) 2009 ve firmách se zahraniční účastí ve firmách bez zahraniční účasti

2010

2011

2012

27 633 29 383 30 808 32 101 19 507 20 884 21 644 21 999

Meziroční nárůst 2010/2009

2011/2010

2012/2011

6,33 % 7,06 %

4,84 % 3,63 %

4,20 % 1,64 %

Tabulka č. 2.7.8 rok

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Poměr průměrné mzdy firmy bez zahraniční účasti k průměrné mzdě firmy se zahraniční účastí (v %)

72,49

73,86

70,59

71,07

70,03

68,53

(mil. Kč)

2.7.7 Odvody firem na zdravotní a sociální zabezpečení a odvody zaměstnanců

Odvody firem na zdravotní a sociální pojištění a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění) (firmy AutoSAP, rok 2008 až 2012)

16 000 14 000 12 000

11 021,3

14 027,1

10 553,1

13 431,2

9 724,6

12 376,8

9 275,1

4 000

11 804,7

6 000

10 032,3

8 000

12 768,4

10 000

2 000 0

2008

2009

2010

2011

2012

odvod firem na soc. a zdrav. pojištění odvod zaměstnanců (soc. a zdrav. pojištění, daň ze mzdy) Diagram 2.7.16

Z celkové výše vyplacených mzdových prostředků lze odhadnout odvody firem AutoSAP na zdravotní a sociální pojištění a odvody zaměstnanců (daň ze mzdy a pojištění). Z diagramu č. 2.7.16 vyplývá, že na sociální a zdravotní pojištění odvedly


129


firmy AutoSAP přes 14 miliard Kč, zaměstnanci pak dalších 11 miliard Kč. Souhrnná částka odvedená za rok 2012 přesahuje 25 miliard Kč. 2.7.8 Průměrné mzdy a velikost firmy Z provedené analýzy vývoje mezd vyplynula i závislost její výše na velikosti firmy dané počtem zaměstnanců. Tuto závislost znázorňuje diagram č. 2.7.17.

PRŮMĚRNÉ MZDY podle velikosti firmy 35 000 Kč 30 000 Kč

36 919 Kč

26 878 Kč

25 363 Kč

10 000 Kč

24 581 Kč

15 000 Kč

26 560 Kč

29 857 Kč

20 000 Kč

31 364 Kč

25 000 Kč

5 000 Kč 0 Kč

do 50 do 250 do 500 do 1 000 do 1 500 do 2 500 nad 2 500 pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků pracovníků

2009

2010

2011

2012

Číselný údaj v diagramu se vztahuje k poslednímu vyhodnocenému ob dob í (= údaj za rok 2012).

Diagram 2.7.17

Nárůst průměrné mzdy byl nejvyšší u firem od 50 do 250 zaměstnanců firem nad 2 500 zaměstnanců firem od 250 do 500 zaměstnanců

8,3% to je 6,3% to je 3,1% to je

2 308 Kč 2 217 Kč 790 Kč

Z diagramu č. 2.7.17 jsou zřejmá dvě „okrajová“ pole a to u nejmenších firem (do 50 zaměstnanců) a firem největších (nad 2 500 zaměstnanců). V obou případech je dosaženo o více jak 18 % vyšší průměrné mzdy, než je průměrná mzda vykázaná za ČR. U skupiny firem s více jak 2 500 zaměstnanci je průměrná mzda vyšší o více jak 21 % než je průměrná mzda firem AutoSAP. Vyšší průměrné mzdy u firem do 50 zaměstnanců lze zdůvodnit tím, že se jedná o firmy, jejichž činnost má nevýrobní charakter (účelové organizace, služby pro automobilový průmysl). Vyšší průměrné mzdy u kategorie firem nad 2 500 pracovníků jsou ovlivněny zejména tím, že se jedná o výrobní firmy (jak z oblasti výroby dílů, tak i finální výrobce) s převážně zahraničním vlastníkem. 2.7.9 Průměrné mzdy a míra inflace Diagram č. 2.7.18 znázorňuje meziroční indexy růstu mezd v České republice společně s indexy růstu mezd firem AutoSAP. Oba údaje jsou doplněny o vývoj míry inflace v daném období. Soubor: APCR2012.DOC

130


Z diagramu je patrný trend postupného sbližování meziročního růstu mezd v rámci firem AutoSAP s růstem mezd v rámci celé ČR. Výjimkou bylo období roku 2010/2009, kdy růst mezd u firem AutoSAP výraznějším způsobem předstihl růst mezd ČR. Naopak v letech 2003 až 2007 byly meziroční nárůsty v podstatě stejné. Ekonomická recese v letech 2008 a především pak v roce 2009 však firmy automobilového průmyslu přinutila ke zbrzdění mzdových růstů, na rozdíl od růstu mezd za celou ČR. Firmy AutoSAP se ale v každém období pohybovaly nad mírou inflace.

Vývoj nárůstů průměrných mezd a míry inflace 24%

míra inflace dle ČSÚ

22% 20%

růst mezd - firmy AutoSAP

18%

růst mezd - Česká republika

16% 14% 12% 10% 8% 6% 4% 2% 0%

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

míra inflace dle ČSÚ růst mezd - firmy AutoSAP růst mezd - Česká republika

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011

2,8% 7,2% 7,2%

6,3% 6,9% 7,8%

1,0% 1,5% 3,3%

1,5% 6,4% 2,2%

1,9% 4,6% 2,4%

3,3% 3,9% 2,7%

Diagram č. 2.7.18

2.7.10 Závěrečné shrnutí Mzdová politika a mzdové náklady bezesporu významným způsobem ovlivňují celkové osobní náklady a tím i konkurenceschopnost firem a jejich ekonomické výsledky. Jak vyplývá z této kapitoly, jsou si firmy AutoSAP této skutečnosti plně vědomy a na rozdíl od některých dalších odvětví a oborů národního hospodářství se snaží udržet reálné a sociálně únosné poměry zejména ve vazbě na míru inflace, trh pracovních sil a politiku zaměstnanosti. Proto lze na závěr kapitoly konstatovat: • Za období 2012/2011 vzrostly průměrné mzdy ve firmách AutoSAP o 3,9 %. Oproti období 20011/2010, kdy činil meziroční nárůst 4,56 %, došlo k mírnému snížení růstu mezd. V porovnání s růstem mezd v ČR za stejné období je růst mezd v rámci firem AutoSAP vyšší o 1,2 procentního bodu. • Růst průměrných mezd v rámci firem AutoSAP byl vyšší než míra inflace, která v roce 2012 dosáhla v ČR úrovně 3,3 %. • Růst průměrných mezd u firem se zahraniční účastí a „ostatních“ (českých) firem probíhal s mírnými diferencemi prakticky paralelně, od roku 2009 dochází u firem se zahraniční účastí k vyšší progresi. • V porovnání s průměrnou mzdou v ČR je průměrná mzda v automobilovém průmyslu za rok 2012 vyšší o více než 20 %.


131


• Firmy AutoSAP se svým indexem růstu mezd 2012 / 2011 zařadily mezi většinu odvětví, u nichž byl zaznamenán meziroční mzdový nárůst. • U výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel (u dodavatelů) došlo ke zvýšení průměrné mzdy v roce 2012 o 1,88 %. • Finální výrobci vozidel v rámci firem AutoSAP vykázali v souhrnu nárůst mezd o 7,06 %. Vývoj u jednotlivých skupin finalistů byl ale nerovnoměrný. V řadě příkladů se promítnul vliv konta pracovní doby. V tabulce č. 2.7.9. je pro úplnost uveden vývoj průměrných mezd ve firmách AutoSAP od roku 2005 do roku 2012, který je doplněný o celkové objemy mzdových prostředků ve firmách AutoSAP v uvedených letech. Tabulka č. 2.7.9 Vývoj průměrných mezd a vyplacených mzdových prostředků rok údaje za (počet firem) průměrná mzda */ (Kč/měs.) meziroční nárůst (- pokles) objem mezd za rok (v mld. Kč) meziroční nárůst (- pokles)

2005 145 149

2006 149 153

2007 153 157

2008 157 150

2009 150 155

2010 155 152

2011 152 146

2012 146

21 136 21 183 5,44% 4,46%

22 356 22 591 5,77% 5,54%

24 291 24 214 8,66% 7,53%

25 763 25 888 6,06% 6,40%

26 077 26 276 1,22% 0,73%

27 821 27 970 6,69% 5,88%

29 246 29 246 5,12% 4,56%

30 385

26,708 29,179 9,31% 7,74%

31,646 31,865 18,49% 8,45%

35,398 36,605 11,86% 11,09%

39,986 36,481 12,96% 9,24%

32,859 33,728 -17,82% -9,93%

35,625 35,361 8,42% 5,62%

38,862 38,374 9,09% 9,90%

40,077

3,89% 3,89%

3,13% 4,44%

Vysvětlení: Jednotlivé v tabulce uvedené ukazatele jsou uvedeny jednak v běžné časové časové řadě (údaje vykázané firmami za daný rok = horní řádek) a dále pro meziroční porovnání vždy na stejný počet a strukturu firem (= dolní řádek). Stejně tak uvedená meziroční porovnání jsou vypočtena z běžné časové řady (= horní řádek) a dále vždy mezi jednotlivými roky z údajů za stejný počet firem (= spodní řádek; výpočet proveden z údajů "křížem", jak v tabulce naznačeno). Tyto údaje mají dle našeho názoru větší vypovídací schopnost, neboť porovnávají údaje za stejné firmy. Poznámka: */ Vážený průměr = průměr respektující počty zaměstnanců a mzdy ve firmách. Zpracoval: Ing. Novák

2.8 Pracovní neschopnost a pracovní úrazy 2.8.1 Pracovní neschopnost Monitoring a vyhodnocování míry pracovní neschopnosti patří k nejsledovanějším údajům, protože procento pracovní neschopnosti patří k velmi významným faktorům, které mají zásadní vliv na plynulost výroby a tím samozřejmě i na ekonomické výsledky firem. Na základě dostupných údajů z Českého statistického úřadu vyplývají pro nemocnost některé zobecňující principy, které se projevují i v automobilovém průmyslu. Míra pracovní neschopnosti v České republice je v porovnání s ostatním vyspělým světem stále neúměrně vysoká. Tato disproporce nemá objektivní příčinu, protože faktory, které mají na nemocnost vliv (vrozené dispozice, celkový zdravotní stav i pracovní prostředí), jsou v porovnání s ostatními zeměmi zcela srovnatelné. Vysoké procento nemocnosti pak ve firmách způsobuje ztráty v produktivitě práce a poruchy výrobního taktu. V konečném důsledku pak mohou omezení plynoucí z velkého procenta práce neschopných zaměstnanců vyústit až v omezení výroby a způsobit ztrátu zakázek. Vedle tohoto již kritického následku má nemocnost vliv na potřebu další přesčasové práce, případně využívání pracovníků od zprostředkovatelských agentur. Soubor: APCR2012.DOC

132


Nemocenské pojištění je upraveno zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů (např. zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 302/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 157/2010 Sb., zákona č. 166/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb. a zákona č. 365/2011). Pojistné na sociální zabezpečení

a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je upraveno zákonem č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (např. zákona č. 2/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 221/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 303/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 263/2011 Sb. a zákona č. 364/2011 Sb. 221/2009 Sb.).

Od 1. 1. 2011 došlo v souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, k zásadním změnám v právní úpravě dotýkající se náhrady mzdy v prvním období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény a nemocenského. Byla také zrušena výhodná úprava pro OSVČ. Od 1. 1. 2012 je zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, novelizován zákonem č. 365/2011 Sb. Touto novelou se rozšiřuje okruh nemocensky pojištěných osob o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce. Do vývoje dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz v České republice v roce 2012 se výrazně promítly právní úpravy nemocenského pojištění platné 1. 1. 2011 a od 1. 1. 2012. Přehled zásadních legislativních změn v systému nemocenského pojištění od roku 2011: • Výše nemocenského (procentní sazby) V souvislosti s úspornými opatřeními bylo zrušeno zvyšování procentní sazby pro nemocenské podle délky trvání pracovní neschopnosti. V roce 2010 byla zavedena jednotná sazba nemocenského pro celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši 60 %. Toto původně jednoleté opatření bude platit trvale. Výše nemocenského činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. U ostatních dávek se od 1. 1. 2011 procentní sazby nemění, tedy u peněžité pomoci v mateřství bude činit procentní sazba 70 % a u ošetřovného 60 %. • Poskytování nemocenského až od 22. kalendářního dne pracovní neschopnosti Nemocenské bude poskytováno až od 22. kalendářního dne dočasné pracovní neschopnosti. Prodlužuje se období, po které zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci náhradu mzdy podle zákoníku práce ze 14 na 21 kalendářních dnů. • Výše dávek nemocenského pojištění v souvislosti se zvýšením redukčních hranic Dávky se počítají z denního vyměřovacího základu, který se zjistí tak, že započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období (zpravidla období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla sociální událost) se dělí počtem „započitatelných“ kalendářních dnů připadajících na toto rozhodné období. Diagram č. 2.8.1 ukazuje, že průměrná délka pracovní neschopnosti ve firmách AutoSAP byla v roce 2012 výrazně nižší, než byl celorepublikový průměr. Soubor: APCR2012.DOC

133


Podíváme-li se na vývoj pracovní neschopnosti podrobněji, vycházejí statistické údaje uvedené v tabulce č. 2.8.1 a diagramech č. 2.8.2 a 2.8.3. Tabulka č. 2.8.1 Počet dnů pracovní neschopnosti „dělnické profese“

Počet dnů pracovní neschopnosti „administrativa“ Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace

2006 2007 2008 2009 2010 9,6 8,3 6,6 5,7 6,2 9,1 8,7 7 7,1 6,2 9,6 8,4 6,5 5,5 6,6 9,6 7,1 7,4 6,0 3,1

Firmy se zahraniční účastí Tuzemské firmy

8,4 11,3

7,3 9,7

5,5 8,2

5,1 6,6

6,3 6,0

2011 2012 2006 2007 2008 2009 2010 2011 6,8 4,3 25,3 23,9 22,3 18,1 15,1 18,3 3,9 20,4 18,4 17,1 12,7 11,7 9,7 3,8 7,6 4,5 26,3 25,6 23,3 19,4 16,2 20,0 3,9 14,8 7,4 10,9 7,4 7,0 7,8 3,2 5,5 9,3

3,9 5,3

26,9 22,9

25,6 21,1

20,3 25,5

15,5 21,9

15,8 13,6

2012 15,1 7,2 16,3 6,6

14,2 27,8

12,3 20,8

ČR - Průměrná délka pracovní neschopnosti P rům ěrný počet kalend. dnů

50

43,8 43,5 42,6 44,7

45 40

34,8

35 30 25

23,2

26,3 26,8 26,1 24,8 23,9 25,8

28,0 28,6

30,8 30,5

32,8

35,3 34,6

37,2

20 15

AutoSAP (D)

10 5

AutoSAP (T)

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Český statistický úřad

Diagram č. 2.8.1

"Administrativa" - průměrná délka pracovní neschopnosti 15

p o č e t k a le n d á řn ích dnů

12,5 10 7,5 5 2,5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Celkem AutoSAP Výrobci příslušenství

2009

2010

2011

Finální výrobci Účelové organizace

2012 roky


134


"Dělnické profese" - průměrná délka pracovní neschopnosti p o č e t k a le n d á řn íc h dnů

30 25 20 15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011


2012 roky

Diagram č. 2.8.3

Z tabulky č. 2.8.1 a diagramů č. 2.8.2 a 2.8.3 vyplývá, že pracovní neschopnost v automobilovém průmyslu oproti roku 2011 v dělnických i administrativních profesích nadále poklesla. Nemocnost v administrativě se dostala na rekordně nízkou úroveň. V dělnických profesích byl výsledek stejný jako v roce 2010, kdy byla hodnota ukazatele nemocnosti zatím nejnižší v celém sledovaném období. Údaje roku 2012 také ukazují, že ke snížení nemocnosti došlo ve všech sledovaných kategoriích. Největší pokles nemocnosti byl zaznamenán v administrativě u tuzemských firem a to o více než 43 %. Naopak nejmenší pokles byl zaznamenán v administrativě u finálních výrobců. V dělnických profesích dosáhly největšího poklesu nemocnosti skupina finálních výrobců a skupina firem s tuzemským vlastníkem. V obou jmenovaných skupinách se nemocnost snížila o čtvrtinu. Vzhledem k rekordnímu poklesu nemocnosti v administrativě se ale poměrně výrazně zvýšil poměr nemocnosti v dělnických profesích vůči administrativě. Tento ukazatel se zvýšil na hodnotu 3,51 z hodnoty 2,69 dosažené v roce 2011 a jeho hodnota je tak nejvyšší za sledované období. Velice příznivé hodnoty 1,89 dosahuje v roce 2012 tento poměr u finálních výrobců. Tato hodnota tak překonává i tradičně nejlepší hodnotu, která bývala vykazována u účelových organizací, kde je nemocnost v dělnických profesích dlouhodobě přibližně 2krát vyšší než v administrativě. Pokud vezmeme jen dělnické profese, u kterých je pracovní neschopnost vyšší, je vidět, že průměrná délka pracovní neschopnosti v automobilovém průmyslu byla v roce 2012 o zhruba 66 % nižší, než je celostátní průměr. V roce 2011 to byla o 57 % nižší hodnota, v roce 2010 to bylo o 65 % nižší hodnota. Podíváme-li se na vývoj nemocnosti v administrativních profesích, pak vidíme, že velice nízká nemocnost je u finálních výrobců vozidel a účelových organizacích i ve firmách se zahraničním vlastníkem. Po výkyvu v roce 2011 se i ve firmách s tuzemských vlastníkem nemocnost v administrativě dostává na obdobnou úroveň jako v ostatních skupinách. Stále ale platí, že jak v dělnických, tak administrativních profesích je ve firmách zahraničních nemocnost výrazně nižší než ve firmách tuzemských. Z toho, co bylo výše uvedeno, je vidět, že stimulátory a motivátory k ovlivňování pracovní neschopnosti zaměstnanců v roce 2012 i nová legislativa ovlivňují vývoj Soubor: APCR2012.DOC

135


nemocnosti pozitivním směrem. K nejčastěji používaným motivačním nástrojům ve firmách patří tzv. odměny za přítomnost v práci, ale také regenerační volno (delší dovolená), preventivní léčebné programy nebo např. očkování proti chřipce. 2.8.2 Pracovní úrazy Snižování počtu pracovních úrazů a opatření k jejich minimalizaci je možno považovat za ještě důležitější, než snižování nemocnosti. Prevence a vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci včetně přijímání opatření k prevenci rizik patří k základním povinnostem zaměstnavatelů. Na rozdíl od nemocnosti, která ovlivňuje ekonomické výsledky firmy, jde u úrazů navíc ještě o aspekt morální. Celková míra bezpečnosti práce v jednotlivých firmách je prioritně závislá na prevenci a identifikaci rizik. Ovlivňují ji ale i mnohé další faktory, kterými jsou zejména výrobní program a používané technologie, možnosti technického zařízení, ekonomické možnosti a samozřejmě samotný lidský faktor. Diagram č. 2.8.4 ukazuje postavení automobilového průmyslu v kontextu České republiky. Pracovní úrazovost v letech 2003 až 2012 ve firmách AutoSAP je uvedena v tabulce č. 2.8.2 a diagramech č. 2.8.5 a 2.8.6.

ČR - Vývoj průměrné délky pracovní neschopnosti na pracovní úraz Průměrný počet kalend. dnů

60

55,0 54,9 55,2

55

52,1

48,6

50 43,7

45 40 35

35,2 36,0

37,5

38,6 38,2

39,4

40,8 40,6

46,6 45,1 45,8

41,8 42,0

33,2

AutoSAP 2012 30 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj: Český statistický úřad

Diagram č. 2.8.4 Tabulka č. 2.8.2 Průměrný počet pracovních úrazů

Průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti na úraz

Celkem AutoSAP Finální výrobci Výrobci příslušenství Účelové organizace

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 18,4 19,2 16,6 11,2 12,6 14,6 14,3 24,7 31,9 22,1 25,1 21,1 46,6 32,3 18,2 17,9 16,9 10,0 12,2 12,3 13,6 1,0 1,0 1,4 1,5 1,8 2,3 1,5

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 34,3 35,3 40,8 44,9 40,7 39,1 32,3 41,8 43,3 55,1 50,1 48,2 24,4 28,9 33,0 33,6 39,0 43,7 39,3 44,1 33,2 13,3 9,0 14,3 9,3 20,9 47,2 15,6

Firmy se zahraniční účastí Tuzemské firmy

20,6 15,2

34,6 33,6

21,1 15,2

18,5 13,4

13,2 7,8

12,0 13,7

17,5 9,1

16,3 10,3

34,2 38,3

41,4 39,4

41,1 55,5

46,1 31,7

37,8 43,6

31,6 34,6

Z diagramu č. 2.8.4 i ze zdrojových dat ČSÚ vyplývá, že automobilový průmysl je obor s nižší hodnotou průměrného počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti Soubor: APCR2012.DOC

136


připadajících na 1 pracovní úraz. Oproti celostátním průměrům byla tato hodnota v roce 2012 o téměř 41 % nižší. V uplynulých letech vycházel tento rozdíl pro automobilový průmysl také příznivě ale ne v takovém poměru. V roce 2009 to bylo o 19 %, v roce 2010 pak o 22 % a v roce 2011 o 29 % méně. Z tabulky č. 2.8.2 je vidět, že průměrný počet pracovních úrazů se v roce 2012 nepatrně snížil. Velké snížení počtu pracovních úrazů bylo zaznamenáno u finálních výrobců, kde došlo k snížení průměrného počtu pracovních úrazů o 14. I tak ale zůstává úrazovost v této skupině více než dvojnásobná oproti skupině výrobců příslušenství. Ve zbývajících dvou skupinách podle charakteru výroby se ukazatel změnil jen málo. Pokud vynecháme účelové organizace, které mají odlišné podmínky, tak ze sledovaných skupin mají nejnižší úrazovost tuzemské firmy. Ty ji sice za poslední rok o více než 1 případ zvýšily, ale i tak mají průměrný počet úrazů téměř o 40 % nižší než ve firmách se zahraniční majetkovou účastí. Dalším pozitivem je skutečnost, že za celé Sdružení automobilového průmyslu došlo k dalšímu výraznému snížení pracovní neschopnosti z důvodu úrazů o 6,8 dnů. Bylo tak dosaženo nejnižší hodnoty za celé sledované období. Z pohledu převažujícího charakteru výroby byla nejvyšší hodnota zmiňovaného ukazatele zaznamenána u výrobců příslušenství. Hodnota ukazatele ale u výrobců příslušenství poklesla o více než 11 dnů. Markantní pokles byl zaznamenán u účelových organizací. V tomto případě byl ale loňský extrém ovlivněn jednou konkrétní firmou a pravděpodobně i případem. Naopak ve skupině finálních výrobců došlo ke zvýšení ukazatele o více než 4 dny. Podíváme-li se na úrazovost z hlediska vlastnické struktury, zjistíme, že se v roce 2012 průměrný počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti vztažený na 1 případ úrazu výrazně změnil v obou sledovaných skupinách. Ve firmách s tuzemskou majetkovou účastí hodnota ukazatele dramaticky poklesla na druhou nejnižší úroveň za sledované období a dosáhla hodnoty 34,6 kalendářních dnů pracovní neschopnosti na pracovní úraz. U firem se zahraniční majetkovou účastí se hodnota ukazatele také snížila a to až na rekordní hodnotu 31,6 a je již jen o 9 % nižší než ve firmách tuzemských. V roce 2011 byl tento rozdíl mírně vyšší a to 13 % ve prospěch zahraničních firem. Vykázané údaje potvrzují, že bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) jsou pro automobilový průmysl v ČR velmi významným faktorem, na který se ve firmách velmi dbá a přijímaná opatření mají pozitivní dopad. Automobilový průmysl se tak řadí k oborům s nejnižším počtem úrazů.

Průměrný počet pracovních úrazů 50 45

počet úraz ů

40 35 30 25 20 15 10 5 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011


2012 roky


137


Počet dnů pracovní neschopnosti na úraz 60

p o čet kalen d ářn ích d n í

50 40 30 20 10 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008


2009

2010

2011


2012 roky

Diagram č. 2.8.6 Zpracoval: Ing. Ešner

2.9 Vývoj vybraných ekonomických ukazatelů 2.9.1 Objem produkce (tržby z vlastní výroby) Údaje z databázových listů za rok 2012 potvrdily, že pokračoval pozitivní vývoj automobilového průmyslu, který nastal po období celosvětové recese v letech 2008 a 2009. Potvrzují to i údaje o objemu produkce, která je daná tržbami z vlastní výroby. Jak bude zřejmé z dalšího obsahu kapitoly, růst se blíží původním odhadům AutoSAP. Hodnota přesahující 6 % je větší než vykázaný růst průmyslové výroby ČR. Objektivně je nutné ale uvést, že konečný výsledek určitým způsobem ovlivňuje i změna v počtu členských firem AutoSAP za sledované období. Výsledky a rozdíly u hlavních skupin výrobců, to je u finálních výrobců resp. výrobců dílů a příslušenství vozidel, vyplynou z vlastního obsahu kapitoly. Z diagramu č. 2.9.1 jsou zřejmé podíly základních skupin výrobců na celkovém objemu tržeb z vlastní výroby. V tabulce č. 2.9.1 je uvedena produkce firem AutoSAP ve finančním vyjádření a to podle základních výrobních skupin. Tabulka č. 2.9.1 Vývoj celkové produkce firem AUTOSAP 2007 2008 2009 rok 2006

objem produkce AutoSAP (mil. Kč) z toho: finální výrobci vozidel z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní

výrobci skupin a dílů vozidel účelové organizace


2010

2011

2012

458 963,55 560 541,63 640 861,69 604 133,21 600 837,50 677 521,70 720 945,60 241 456,70 269 747,30 258 969,80 267 710,10 312 544,70 357 055,80 379 194,40 224 718,00 4 548,00 9 450,70 2 740,00

247 674,00 6 919,40 12 495,30 2 658,60

238 116,00 6 750,00 12 726,40 1 377,40

250 764,40 4 045,00 12 267,30 633,40

298 126,00 3 510,00 10 285,30 623,40

341 037,00 3 071,40 12 183,00 764,40

365 523,00 1 722,00 10 896,00 1 053,40

317 913,20 364 146,50 337 767,70 240 432,50 279 390,00 309 875,60 330 542,20 1 171,70 6 967,90 7 395,70 7 343,20 8 902,80 10 590,30 11 209,00

138


Podíly jednotlivých výrob na celkovém objemu produkce (firmy AutoSAP, rok 2012) účelové organizace 1,55%

nákladní vozy 0,24%

autobusy 1,51%

ostatní výrobci vozidel 0,15%

výrobci skupin a dílů vozidel 45,85%

osobní automobily 50,70%

100 % =

720 945,60 mil. Kč

Diagram č. 2.9.1

V roce 2012 činila celková hodnota tržeb z vlastní výroby a služeb 720 945,60 mil. Kč. Oproti roku 2011 byla vyšší o 43 423,9 mil. Kč, což při procentním vyjádření znamená nárůst o 6,4 %. Pozitivní roli v tomto případě hrála i celková situace na světových trzích, zejména stabilizace světové ekonomiky a pokračující růst prodejů vozidel v průběhu roku 2012. Změna v počtu členské základny AutoSAP v tomto případě neměla podstatnou roli. Meziroční indexy za delší časové období jsou uvedeny v tabulce 2.9.2. V tabulce č. 2.9.3 jsou pak celkové údaje v detailnějším členění. Je z ní zřejmé, že nárůst tržeb u obou výrobních kategorií, tj. finálních výrobců i výrobců skupin a dílů vozidel, je prakticky shodný a je vyšší než 6 %. Tabulka č. 2.9.2 Meziroční změny objemu produkce ve firmách AutoSAP 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 změna objemu produkce (tržeb z průmyslové činnosti) (%)

+ 22,1

+ 14,3

- 5,7

-14,7

+ 16,6

+ 12,8

+ 6,4

Tabulka č. 2.9.3 objem produkce (tržeb z průmyslové činnosti) AutoSAP - z toho: finální výrobci z toho: osobní automobily nákladní vozy autobusy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace


2011 (mil.Kč)

2012 (mil. Kč)

677 521,7

720 945,6

6,4 %

357 055,8

379 194,4

6,2 %

341 037,0 3 071,4 12 183,0 764,4

365 523,0 1 722,0 10 896,0 1 053,4

7,2 % - 43,9 % - 10,6 % 37,8 %

309 875,6 10 590,3

330 542,2 11 209,0

6,7 % 5,8 %

139

změna 2012/2011


V tabulce č. 2.9.4, která navazuje na dříve uvedený diagram č. 2.9.1, jsou uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkovém objemu produkce v % v delší časové řadě. Z tabulky je zřejmé, že i při celkovém růstu tržeb nedoznávají podíly jednotlivých výrobců na tomto údaji výrazných změn. Tabulka č. 2.9.4 výrobci osobní automobily nákladní automobily autobusy ostatní dodavatelé účelové organizace

2009 objem produkce 515 485,8 mil. Kč 48,7 % 0,6 % 2,4 % 0,33 % 46,6 % 1,4 %




Podle velikosti firmy (dané počtem zaměstnanců) se na celkovém objemu tržeb 720 945,6 mil. Kč podílí jednotlivé skupiny firem podle tabulky č. 2.9.5. Tabulka č. 2.9.5 velikost firmy (počet zaměstnanců)

2011

2012

podíl na celkových tržbách v % 100 % = 677 521,7 mil. Kč

podíl na celkových tržbách v % 100 % = 720 945,6 mil. Kč

0,2 2,7 7,5 10,4 41,0 38,2

do 50 50 – 250 250 – 500 500 - 1 000 1 000 - 5 000 nad 5 000

0,1 2,3 6,1 9,4 45,1 37,0

Z tabulky vyplývá, že rozhodující podíl na tržbách z vlastní výroby mají firmy s počtem pracovníků převyšujícím 1 000 osob. Podíl na celkových tržbách, který mají malé a střední firmy (to je firmy s počtem zaměstnanců do 250 osob), se stále snižuje (z hodnoty 4,9 % v roce 2008 na hodnotu 4,2 % v roce 2009 a 3,7 % v roce 2010 až po 2,9 % v roce 2011). V roce 2012 dosáhl 2,4 %. Tyto firmy představují z hlediska svého počtu cca 41 % členské základny firem AutoSAP. Z tabulky tak vyplývá značný nepoměr obou těchto hodnot. 2.9.2 Výroba vozidel V řadě případů je názornější objem produkce místo finančních ukazatelů vyjádřit počtem vyrobených a prodaných vozidel. Růst či pokles tržeb za prodej výrobků (vozidel) by teoreticky měl korespondovat s počty vyrobených vozidel, avšak ne vždy jsou tyto údaje v přímé korelaci (viz tabulka č.2.9.6a). Tabulka č. 2.9.6 SOUHRN - Porovnání výroby a odbytu všech kategorií vozidel 2012/2011 výroba Výrobce Celkem I. až IV. : Firmy AutoSAP to je

r.2012 1 202 317 1 200 200 99,82%


r.2011 1 222 052 1 220 247 99,85%

domácí prodej změna -1,61% -1,64% -0,03%

r.2012 85 236 83 610 98,09%

140

r.2011 80 945 79 455 98,16%

export změna 5,30% 5,23% -0,07%

r.2012 1 400 394 1 399 540 99,94%

r.2011 1 347 910 1 347 194 99,95%

změna 3,89% 3,89% -0,01%


POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU DVOUSTOPÝCH MOTOROVÝCH VOZIDEL 2012/2011 výroba Výrobce ŠKODA AUTO TPCA Czech HMMC Nošovice KAIPAN Σ Osobní+N1 AVIA TATRA Σ Nákladní IVECO CZECH R. SOR KH motor Centrum TEDOM Σ Autobusy Celkem I : Firmy AutoSAP to je

r.2012 656 306 214 915 303 035 11 1 174 267 1003 496 1 499 2 773 418 38 0 3 229 1 178 995 1 178 946 99,996%

r.2011 673 127 270 705 251146 3 1 194 981 600 702 1 302 2 972 543 43 4 3 562 1 199 845 1 199 795 99,996%

domácí prodej změna -2,50% -20,61% 20,66% 266,67% -1,73% 67,17% -29,34% 15,13% -6,70% -23,02% -11,63% -100,00% -9,35% -1,74% -1,74% 0,000%

r.2012 59 674 1180 10 479 11 71 344 237 86 323 190 238 38 7 473 72 140 72 084 99,922%

r.2011 58 202 909 7282 3 66 396 154 111 265 211 415 43 14 683 67 344 67 284 99,911%

export změna 2,53% 29,81% 43,90% 266,67% 7,45% 53,90% -22,52% 21,89% -9,95% -42,65% -11,63% -50,00% -30,75% 7,12% 7,13% 0,011%

r.2012 879 528 213 735 292 556 0 1 385 819 766 445 1 211 2 867 180 0 0 3 047 1 390 077 1 390 077 100,000%

r.2011 820 982 269 796 243864 0 1 334 642 446 586 1 032 3 029 128 0 1 3 158 1 338 832 1 338 831 100,000%

změna 7,13% -20,78% 19,97% #DIV/0! 3,83% 71,75% -24,06% 17,34% -5,35% 40,63% #DIV/0! -100,00% -3,51% 3,83% 3,83% 0,000%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU MOTOCYKLŮ 2012/2011 výroba Výrobce JAWA MOTO Celkem II : Firmy AutoSAP to je

r.2012 2319 2 319 2 319 100,00%

r.2011 1155 1 155 1 155 100,00%

domácí prodej změna 100,78% 100,78% 100,78% 0,00%

r.2012

r.2011

66 66 66 100,00%

94 94 94 100,00%

export změna -29,79% -29,79% -29,79% 0,00%

r.2012 2253 2 253 2 253 100,00%

r.2011 1061 1 061 1 061 100,00%

změna 112,35% 112,35% 112,35% 0,00%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU PŘÍPOJNÝCH VOZIDEL 2012/2011 výroba Výrobce PANAV SCHWARZMULLER Σ O3+O4 AGADOS (O1+O2) Celkem III : Firmy AutoSAP to je

r.2012 650 855 1 505 17 971 19 476 18 621 95,61%

r.2011 407 673 1 080 18 699 19 779 19 106 96,60%

domácí prodej změna 59,71% 27,04% 39,35% -3,89% -1,53% -2,54% -0,99%

r.2012 358 524 882 10 828 11 710 11 186 95,53%

r.2011 261 520 781 11 626 12 407 11 887 95,81%

export změna 37,16% 0,77% 12,93% -6,86% -5,62% -5,90% -0,28%

r.2012 196 690 886 7 012 7 898 7 208 91,26%

r.2011 143 543 686 7 158 7 844 7 301 93,08%

změna 37,06% 27,07% 29,15% -2,04% 0,69% -1,27% -1,81%

POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2012/2011 výroba Výrobce AUTO-TECH KAROSERIA CTS NAVARA Novosedly ČKD Mobilní Jeřáby HAGEMANN PANAV SSUB THT Polička Celkem IV : Firmy AutoSAP to je

r.2012 339 N/A 656 N/A 3 215 314 0 N/A 1 527 314 20,56%

změna r.2011 -2,02% 346 9 ######### 3,31% 635 N/A -66,67% 9 N/A 64,40% 191 5 -100,00% 78 ######### 19,95% 1 273 191 64,40% 15,00% 5,56%

domácí prodej r.2012 333 N/A 497 N/A 1 215 274 0 N/A 1 320 274 20,76%

export

změna r.2011 -1,48% 338 9 ######### 2,26% 486 N/A -50,00% 2 N/A 44,21% 190 5 -100,00% 70 ######### 20,00% 1 100 190 44,21% 17,27% 3,48%

r.2012 6 N/A 156 N/A 2 0 2 0 N/A 166 2 1,20%

změna -25,00% 8 0 ######### 4,70% 149 N/A -71,43% 7 N/A 100,00% 1 #DIV/0! 0 8 ######### -4,05% 173 1 100,00% 0,58% 0,63%

r.2011

Tabulka č. 2.9.6 „POROVNÁNÍ VÝROBY A ODBYTU NÁSTAVEB 2012/2011“ nezahrnuje celé spektrum výrobců, ale pouze jejich část (důvodem je obtížná dostupnost údajů).


141


Tabulka č. 2.9.6a Porovnání růstu objemu produkce (tržeb) a počtu vyrobených vozidel 2012 / 2011 2012 / 2011 výrobci růst (- pokles) růst (- pokles) objemu produkce počtu vyrobených vozidel osobní automobily + 7,18 % - 1,73 % nákladní automobily - 43,93 % + 15,13 % autobusy - 10,56 % - 9,35 % Poznámka: Zatímco u výroby autobusů jsou údaje de facto ve vzájemné shodě, u výroby osobních automobilů je patrný rozdíl. Značná disproporce mezi porovnávanými údaji vznikla u nákladních vozidel. Rozdíly jsou zřejmě dány odlišnou strukturou výroby jednotlivých modelů a jejich cenami v letech 2012 a 2011 (osobní automobily). U nákladních automobilů k tomu přistupuje i změna členské základy (údaje o tržbách za rok 2011 byly za 2 firmy a za rok 2012 pouze za 1 firmu, kdežto údaje o počtu vyrobených vozidel za oba roky jsou za 2 firmy).

Z údajů, které jsou uvedeny v předchozích tabulkách vyplývá, že: Celková výroba vozidel v ČR (viz též kapitola 2.1) všech kategorií v roce 2012 (osobní + malá užitková N1 + nákladní + autobusy + motocykly + nástavby + přípojná) v porovnání s rokem 2011 poklesla o 1,6 %. Oproti období 2011/2010 (růst 11,4 %) se jedná o poměrně podstatnou změnu. Tuzemský prodej – růst prodejů pokračoval i v období 2012/2011 a přesáhl 5 %. Je to po období poklesu (2008/2007 - pokles prodejů na domácím trhu o více jak 10 % a období 2009/2008 - pokles prodejů 4,5 %), pokračování trendu z let 2010/2009 a 2011/2010, kdy domácí prodej meziročně rostl o cca 4 %. Zahraniční prodej – jeho růst byl podstatně nižší, než v předchozích obdobích a meziročně dosáhl téměř 4 % (změna 2011/2010 téměř 12 %, mezi roky 2010/2009 pak 11,2 % a 2009/2008 byl růst cca 12 %). Na zvýšení se podílejí rozhodující měrou někteří výrobci osobních vozidel. K jednotlivým kategoriím vozidel je možno uvést: V oblasti výroby osobních automobilů (M1) a malých užitkových vozidel kategorie N1 představoval souhrnný pokles více jak 1,7 %. Ani nárůst výroby v HMMC Nošovice nevyrovnal pokles výroby (zejména v TPCA Czech). Domácí prodej této kategorie vozidel (osobní automobily M1 a malá užitková N1) na rozdíl od výroby vzrostl v celkovém součtu o téměř 7,5 %. Zvýšení domácího prodeje bylo doprovázeno i zvýšeným uplatněním produkce na zahraničních trzích; došlo tak k nárůstu exportu o 3,8 %. Výrobci nákladních vozidel zaznamenali v období 2012/2011 růst výroby o více než 15 % s tím, že pokles výroby ve firmě TATRA byl vyrovnán růstem výroby ve firmě AVIA. Z hlediska uplatnění českých výrobců nákladních vozidel na tuzemském i zahraničním trhu došlo oproti předchozímu období (viz pokles za období 2009/2008 o 39 %, období 2010/2009 o téměř 51 % a 2011/2010 o dalších 5 %.) ke změně a tuzemský prodej vzrostl v období 2012/2011 o 21,9 %. Tuto hodnotu ovlivnil zejména vývoj prodejů vozidel AVIA. Obdobně se vyvíjela situace na zahraničních trzích, kde nárůst za období 2012/2011 činil více jak 17 % - zejména vlivem prodejů firmy AVIA. Soubor: APCR2012.DOC

142


Výroba v kategorii autobusů - po poklesu výroby (v období 2009/2008 o 12,27 % a 2010/2009 o dalších 11,61 %) a jeho opětovnému růstu (mezi roky 2011 a 2010 zvýšení o 31,4 %) poklesla výroba v období 2012/2011 o 9,4 %. Všichni výrobci autobusů v různé míře zaznamenali pokles výroby. Prodeje autobusů na tuzemském trhu a jejich pokles 2012/2011 o více jak 30 % měly svůj vliv (jak výše uvedeno) na oblast výroby. Vyšším procentem se na poklesu podílely tuzemské prodeje firem SOR, KH motor Centrum a TEDOM. Pokles tuzemských prodejů byl částečně eliminován prodejem na zahraničních trzích, kde došlo k jejich snížení jen o 3,5 % a to zejména zvýšeným vývozem firmy SOR. V kategorii výrobců motocyklů vzrostla výroba o více jak 100 %. V oblasti uplatnění výroby na trhu došlo ke snížení domácího prodeje o téměř 30 %, na rozdíl od exportu, kde je nárůst o více jak 112 %. V případě těchto údajů je nutné mít na zřeteli počet vyrobených kusů – viz uvedená tabulka. U kategorie přípojných vozidel O3 a O4 došlo v oblasti výroby v období 2012/2011 ke zvýšení o téměř 40 %. Zvýšený tuzemský prodej o téměř 13 % byl podpořen i růstem exportu, který celkově vzrostl o 29 %. V případě přípojných vozidel kat. O1 a O2 jsou statistické údaje k dispozici pouze za firmu Agados (člen AutoSAP). Ve výrobě došlo k meziročnímu poklesu o 3,9 %, což byl důsledek sníženého domácího prodeje o 6,9 % a exportu, který byl nižší o 2 %. 2.9.3 Přidaná hodnota Firmami AutoSAP bylo v roce 2012 dosaženo přidané hodnoty v celkové výši 160 660,5 mil. Kč. Jedná se o další významný ekonomický ukazatel. Růst přidané hodnoty ve výši 8,16 % v období roku 2012 tak prakticky kopíruje růst tržeb z vlastní výroby. Meziroční indexy přidané hodnoty jsou uvedeny v diagramu č. 2.9.2 a v tabulce č. 2.9.7. Podíl jednotlivých hlavních skupin výrobců na její celkové výši za poslední tři roky je v tabulce č. 2.9.8. (m il. Kč)

Nárůsty přidané hodnoty v rámci firem AutoSAP

180 000

21,38%

160 000 7 16,15% 14,33%

9,08%

8,97%

8,16%

7,47%

6,74%

2001

2003

131 503,10

103 973,30

0% -5% -10%

-16,45% 2002

5%

-15%

0

2000

96 744,49

115 789,19

95 393,01

89 369,50

82 011,90

61 759,79

56 618,40

20 000

49 695,90

40 000

71 734,70

80 000

15% 10%

100 000

60 000

20%

12,95%

160 660,53

13,93% 12,33%

120 000

25%

148 539,11

140 000

30%

26,48%

2004

2005

2006

výše přidané hodnoty

2007

2008

-20%

2009

2010

2011

2012

meziroční nárůst


143


Tabulka č. 2.9.7 2010 mil. Kč finální výrobci výrobci příslušenství ostatní

CELKEM

2011 mil. Kč

2012 mil. Kč

76 862,2 53 418,5 1 222,4

90 163,7 56 610,3 1 765,1

95 903,8 62 793,5 1 963,2

131 503,1

148 539,1

160 660,6

index 2011/2010 1,173 1,060 1,444 1,130

2012/2011 1,063 1,109 1,112 1,081

Tabulka č. 2.9.8

finální výrobci dodavatelé ostatní

rok 2010 celková výše přidané hodnoty

rok 2011

rok 2012

celková výše přidané hodnoty

celková výše přidané hodnoty

131 503,1 mil. Kč 58,45 % 40,62 % 0,93 %

148 539,1 mil. Kč 60,70 % 38,11 % 1,19 %

160 660,5 mil. Kč 59,69 % 39,09 % 1,22 %

Z tabulky č. 2.9.8 je zřejmé, že z hlediska podílu jednotlivých skupin výrobců na celkové výši přidané hodnoty nedochází v časové ose k dramatickým změnám. V tabulce č. 2.9.9 je uvedena vzájemná vazba výše tržeb z vlastní výroby a přidané hodnoty. Jsou zde uvedeny podíly jednotlivých skupin výrobců na celkových tržbách a přidané hodnotě za rok 2012. Meziroční indexy přidané hodnoty včetně jejího podílu na tržbách z vlastní výroby – viz tabulka č. 2.9.10. Tabulka č. 2.9.9 údaje za rok 2012

Podíl na celkové přidané hodnotě 100 % = 160 660,5 mil. Kč

Podíl na celkových tržbách 100 % = 720 945,6 mil. Kč

finální výrobci dodavatelé ostatní

52,60 % 45,85 % 1,55 %

59,69 % 39,09 % 1,22 %

Tabulka č. 2.9.10

Tržby z vlastní výroby Přidaná hodnota Podíl přidané hodnoty na tržbách

rok 2010 mil. Kč

rok 2011 mil. Kč

rok 2012 mil. Kč

600 837,5 131 503,1

677 521,7 148 539,1

720 945,6 160 660,5

21,89 %

21,92 %

22,28 %

index 2011/2010 2012/2011 1,128 1,064 1,130 1,081 1,003

1,016

2.9.4 Produktivita práce Pro větší názornost jsou v rámci zpracovávaných podkladů uváděny dvě hodnoty „produktivity“ práce. a) produktivita práce vztažená k výši tržeb z vlastní výroby b) produktivita práce vycházející z údaje o výši přidané hodnoty. Oba údaje mají svůj význam a užití. Produktivita práce na jednoho pracovníka vypočtená z tržeb z vlastní výroby vzrostla v roce 2012 oproti roku 2011 o 6,7 %. V tabulce č. 2.9.11 je uveden vývoj údaje podle základních skupin výrobců od roku 2006.


144


Tabulka č. 2.9.11 Objem tržeb na jednoho pracovníka u firem AutoSAP Celkem za AutoSAP (tis. Kč / rok) - z toho: finální výrobci přičemž: osobní automobily nákladní vozy ostatní výrobci příslušenství účelové organizace

2006

2007

2008

2009

4 751,8 7 559,2 8 512,0 2 251,5 3 461,3 3 733,3 1 356,1

5 095,9 8 182,6 9 176,8 2 804,7 4 317,1 3 970,0 6 512,0

4 740,6 7 652,1 8 617,7 2459,9 4 066,8 3 654,1 6 375,6

4 909,0 7 817,0 8 658,1 2 013,4 3 939,1 3 463,1 5 504,6

2010

2011

2012

5 630,4 6 118,4 6 559,1 9 463,8 10 510,6 11 239,6 10 518,1 11 610,6 12 325,4 2 090,5 1 908,9 1 584,2 3 633,8 3 697,1 3 990,5 3 932,1 4 212,3 4 523,5 3 365,9 3 310,5 3 609,9

Na produktivitu práce vztaženou k výši tržeb i z přidané hodnoty měl podstatný vliv zejména růst tržeb z vlastní výroby a poměrně malý růst počtu pracovníků. Tabulka č. 2.9.12 uvádí tyto údaje v delší časové řadě. Z řady pohledů je významná a důležitá vzájemná relace mezi růstem produktivity práce a růstem mezd. Vývoj je zřejmý z diagramu č. 2.9.3. Do ukazatele produktivity práce se promítá řada racionalizačních opatření jak v personální, tak i výrobní oblasti a na jejich základě lze stanovit reálnou mzdovou politiku.

Vývoj meziročních nárůstů "produktivity" a růstu průměrných mezd (firmy AutoSAP, rok 2003 až 2012)

30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% -5%

2003/2002 2004/2003 2005/2004 2006/2005 2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011

-10% -15% -20%

růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) meziroční nárůst mezd 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011

růst "produktivity" (objem tržeb na pracovníka) růst "produktivity" (přidaná hodnota na pracovníka) meziroční nárůst mezd

-5,77% -16,48% 6,91%

-6,33% 17,99% 1,50%

18,34% 28,41% 6,45%

8,65% 8,84% 4,56%

5,86% 7,60% 3,90%

Diagram č. 2.9.3 Tabulka č. 2.9.12 POROVNÁNÍ VÝVOJE NĚKTERÝCH DALŠÍCH UKAZATELŮ Ukazatel přidaná hodnota (mil. Kč) přidaná hodnota / pracovník */ (tis. Kč / prac.)


za rok 2009

za rok 2010

za rok 2011

za rok 2012

změna (%) 2012/2011

103 973,3

131 503,1

148 539,1

160 660,5

8,1

990,1 972,0

1 232,3 1 248,2

1 341,4 1 358,4

1 461,7

7,6

145


Tabulka č. 2.9.12 - pokračování za rok 2009

Ukazatel objem produkce (mil. Kč) objem produkce / pracovník */ (tis. Kč/prac.) tuzemský prodej (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) export (jen položky autoprůmyslu) (mil. Kč) průměrná mzda / pracovník */ (Kč/měsíc)

za rok 2010

za rok 2011

za rok 2012

změna (%) 2012/2011

515 485,8

600 837,5

677 521,7

720 945,6

6,4

4 909,0 4 819,2

5 630,4 5 702,8

6 118,4 6 196,2

6 559,1

5,9

84 725,8

93 420,4

94 849,8

93 369,3

- 1,6

401 737,0

468 978,2

539 511,8

581 800,6

7,8

26 077 26 276

27 821 27 970

29 246 29 246

30 385

3,9

*/ Údaje v horním řádku jsou údaje odpovídající stavu členské základny v daném roce, ve spodním řádku se jedná o údaje meziročně přepočtené na ukazatele (počty firem a pracovníků) odpovídající následujícímu roku.

2.9.5 Uplatnění produkce na zahraničním a domácím trhu Celková výše tržeb z vlastní výroby se promítá do domácího prodeje a exportu. Obě položky mají vzestupnou úroveň, jak je zřejmé z diagramu č. 2.9.4, který uvádí celkové tržby firem AutoSAP od roku 2006 a jejich podíly na domácím prodeji a exportu.

Objem a základní rozdělení produkce

mil Kč

2012

700 000 600 000

2012

2006

500 000

2006

400 000 300 000 2006

200 000

2012

100 000 0 celkový objem produkce

domácí trh

export

Diagram č. 2.9.4

Z diagramu je zřejmý jak celosvětový hospodářský pokles v roce 2009, tak i následné oživení trhu po roce 2010, které pokračovalo v roce 2011 a 2012. Období je mimo jiné charakteristické i rostoucí úrovní prodejů v Asii i EU. Firmy AutoSAP této situace dokázaly využít a přizpůsobily svůj výrobní program těmto novým podmínkám. Růst tržeb se následně promítl do všech významných ekonomických údajů a to jak v případě finálních výrobců, tak i výrobců skupin, dílů a příslušenství vozidel. Uplatnění produkce na domácím trhu – vysoké nárůsty v oblasti domácího prodeje v předchozích letech (v porovnání 2005/2004 činil růst více jak 45 % a v porovnání 2006/2005 pak dalších 34,4 %) nejsou trvale udržitelné. Po poklesu Soubor: APCR2012.DOC

146


domácího prodeje mezi roky 2009 a 2008 celkem o 26,0 % se bilance na domácím trhu stabilizovala a od roku 2010/2009, kdy vzrostla o 9,9 %, pokračovala v růstu i v období 2011/2010 o dalších 0,8 %. Přes rostoucí celkové tržby domácí trh v období 2011 až 2012 stagnoval, což se projevilo prakticky v jeho nulovém nárůstu. Na rozdíl od minulého období, kdy v případě výrobců dílů a příslušenství vozidel činil meziroční pokles dodávek na tuzemský trh 1,3 % a v případě finálních výrobců se naopak dodávky zvýšily o 4,9 %, dochází v letech 2012/2011 k opačné situaci. V kategorii výrobců dílů a příslušenství vozidel došlo ke zvýšení inkasa o 1,2 % a u finálních výrobců k jeho poklesu o 5,1 %. Vývoz – Meziročně vzrostl o 8,5 %. Na pozitivním vývoji se podílely obě hlavní skupiny výrobců nerovnoměrně, s tím, že tržby z vývozu u finálních výrobců vzrostly o 6,9 % a u výrobců příslušenství o 11,1 %. Každoročně v této souvislosti konstatujeme, že z hlediska inkasa automobilový průmysl výrazným způsobem doplácí na kolísání kurzu koruny vůči EUR a USD. Nejvýznamnějším exportním teritoriem pro firmy AutoSAP zůstává trh Evropské unie. Jednoznačně to vyplývá z diagramu č. 2.9.5.

Směřování vývozu firem AutoSAP

mil.Kč

500 000 450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0

2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Evropská Unie

ESVO

ostatní Evropa

ostatní svět

Diagram č. 2.9.5

Do zemí EU vyvezly firmy AutoSAP v roce 2012 téměř 79 % z celkového vývozu výrobků firem AutoSAP. Tento podíl se sice v posledních letech snižuje (viz diagram č. 2.9.6a), ale z hlediska absolutní hodnoty 467 951,9 mil. Kč vzrostl vývoz firem AutoSAP do zemí EU v roce 2012 oproti roku 2011 o 2,9 % (viz diagram č. 2.9.6b). Z předchozího materiálu je ještě možné připomenout výsledky průzkumu , který se týkal pohledu firem AutoSAP na zavedení eura v ČR. Reagovalo na něj 92 firem, což jsou téměř dvě třetiny firem AutoSAP. Jeho výsledkem je zjištění, že 76 % z těchto firem doporučuje zavedení eura, avšak v různém časovém horizontu. Jedná se převážně o firmy se zahraničním partnerem, které mají rozhodující podíl jak na zaměstnanosti, tak na ekonomických ukazatelích firem AutoSAP.


147


Přes absolutní růst podíl exportu „automotive“ do zemí EU již od roku 2009 trvale klesá 2012

78,65%

2011

11,58%

82,91%

2010

9,29%

85,24%

2009

8,12%

88,92%

2008

5,53%

83,67%

Evropská Unie

ESVO

10,16%

ostatní Evropa

ostatní svět

Diagram č. 2.9.6a

Absolutní hodnota vývozu do EU vzrostla o 2,94 % export do mimoevropských zemí se zvýšil o 35,29 % 2012

467 951,9

2011

68 896,6

454 567,5

2010

50 927,0

406 880,6

2009

38 751,4

362 573,0

2008

22 546,8

385 471,5

46 823,9

údaje v mil. Kč

Evropská Unie

ESVO

ostatní Evropa

ostatní svět

Diagram č. 2.9.6b


148


2.9.6 Vývoj některých dalších ukazatelů Vliv tuzemské i zahraniční poptávky nejen na výrobu, ale návazně i do řady dalších důležitých ekonomických ukazatelů, je nesporný. Firmy přijímají řadu opatření pro udržení své konkurenceschopnosti, která jsou zaměřena na snižování výrobních i personálních nákladů včetně využití úpravy pracovní doby. Hospodářský výsledek Hospodářský výsledek (HV) před zdaněním, který firmy AutoSAP vykázaly za rok 2012, byl ve výši 36 412,9 mil. Kč. Jeho hodnota meziročně vzrostla u finálních výrobců, u výrobců příslušenství došlo k mírnému poklesu. Poměr „HV před zdaněním“ / „objem tržeb“ ukazuje do značné míry na „ziskovost výroby“. Vývoj tohoto ukazatele v základních skupinách firem je v diagramech č. 2.9.7 až 2.9.9. Poměr "hospodářský výsledek před zdaněním" / "objem tržeb"

(m il. Kč)

500 000

(finální výrobci vozidel v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012) 10%

8,58% 7

400 000

6,53%

6,22%

8%

379 194,4

4% 24 589,7

22 206,1

6%

357 055,8

15 289,9

6 219,3

267 710,1

16 905,9

258 969,8

23 155,8

269 747,3

100 000

2,32%

312 544,7

4,89%

300 000

200 000

6,48%

0

2%

0% 2007

2008

objem tržeb

2009

2010

HV před zdaněním

2011

2012

poměr HV před zdaněním / objem tržeb

5,37%

330 542,2

8%

6%

3,36%

2,98%

200 000

309 875,6

7

279 390,0

300 000

(dodavatelé v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012) 240 432,5

400 000

Poměr "hospodářský výsledek před zdaněním" / "objem tržeb" 337 767,7

(m il. Kč)

364 146,5

Diagram č. 2.9.7

3,65%

3,30%

4%

10 910,2

11 319,4

9 397,7

4 648,9

100 000

10 065,8

19 552,2

1,93%

0

2%

0% 2007

objem tržeb

2008

2009

2010

HV před zdaněním

2011

2012


Diagram č. 2.9.8


149


Poměr "hospodářský výsledek před zdaněním" / "objem tržeb"

(m il. Kč)

(ostatní organizace v rámci AutoSAP, rok 2007 až 2012)

20 000

20%

10 590,3

14,82%

15%

10%

5% 912,9

1 982,8

8,14%

1 319,3

3,98% 292,6

271,3

1,56%

8 902,8

7 343,2

6 967,9

3,67% 108,6

5 000

7 395,7

15 000

10 000

11 209,0

18,72%

7

0

0% 2007

objem tržeb

2008

2009

2010

HV před zdaněním

2011

2012


Diagram č. 2.9.9

Porovnání celkových tržeb z vlastní výroby a hospodářského výsledku firem AutoSAP mezi roky 2012 a 2011 je uvedeno v tabulce č. 2.9.13. Tabulka č. 2.9.13 Tržby z vlastní výroby (mil. Kč) Hospodářský výsledek (mil. Kč) Podíl hospodářského výsledku na tržbách

rok 2011 677 521,7 35 508,3 5,24 %

rok 2012 720 945,6 36 412,9 5,05 %

Pohledávky a závazky po lhůtě splatnosti Na vývoji úrovně pohledávek a závazků firem AutoSAP lze určitým způsobem demonstrovat vzájemný vztah mezi obchodními partnery, který může být ovlivněn do určité míry i jejich ekonomickou situací. V tabulce č. 2.9.14. je uvedena částka, kterou dluží po lhůtě splatnosti jednotliví odběratelé firmám AutoSAP. Pokud tento údaj vztáhneme k např. k tržbám, můžeme konstatovat, že výsledná hodnota ukazuje na snížení úrovně pohledávek a signalizuje určité zlepšení platební morálky V případě závazků činí jejich výše vykázaná firmami AutoSAP 3 965,8 mil. Kč. Obdobně jako v případě pohledávek tak i v tomto případě lze najít vliv zlepšené hospodářské situace firem AutoSAP, která vede k celkovému snížení jejich zadluženosti. Hodnota závazků je prakticky třetinová oproti roku 2009 (13 761,1 mil. Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,6 %. Podíl závazků např. na základním jmění firem AutoSAP stále klesá a např. za období 2012/2011 dosahuje hodnoty 5,4 %. V roce 2010 to bylo 9,8 % a v roce 2011 byla hodnota podílu 7,3 %. Tabulka č. 2.9.14 1995 1996 1997 1998 1999 2000 Soubor: APCR2012.DOC

pohledávky po lhůtě splatnosti (mil. Kč) 6 166,3 7 537,9 8 922,2 7 814,8 8 006,8 5 827,9

150

podíl na tržbách (%) 7,0 6,7 5,6 4,1 3,7 2,1


Tabulka č. 2.9.14 - pokračování 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

5 269,8 4 052,7 5 771,7 5 631,5 8 574,5 5 988,1 6 352,8 9 987,2 14 724,2 6 495,7 5 479,6 5 748,3

1,7 1,2 1,7 1,5 1,8 1,1 1,0 1,7 2,9 1,1 0,8 0,8

Výše závazků vykázaná firmami AutoSAP v roce 2012 činí 4 172,0 mil. Kč. Postupně dochází k jejich snižování. Nyní je téměř třetinová oproti r. 2009 (13 761,1 mil. Kč) a v poměru k celkovým tržbám se jedná o 0,6 %. Podíl závazků např. na základním jmění firem AutoSAP dosahuje hodnoty 5,7 %. Hodnota je oproti roku 2011 (7,3 %) nižší o 1,6 procentního bodu. Podniky se zahraniční kapitálovou účastí Firmy se zahraniční kapitálovou účastí představují více než 59 % členské základny firem AutoSAP. Má proto určitý význam mít přehled o jejich podílu na důležitých ekonomických ukazatelích. Procentní podíl na těchto ukazatelích je uveden v tabulce č. 2.9.15. Je zřejmé, že firmy se zahraniční účastí tvoří rozhodující ekonomické výsledky odvětví automobilového průmyslu a podíl na jeho celkových výsledcích mají mnohem vyšší, než odpovídá jejich procentnímu zastoupení mezi firmami AutoSAP. Tabulka č. 2.9.15 Podíly firem se zahraniční účastí na celkových výsledcích • z objemu výroby celkový objem výroby (mil. Kč) =100% • z přidané hodnoty přidaná hodnota celk. (mil. Kč) =100% • z celkového exportu celkový export (mil. Kč) = 100% • z celk. počtu pracovníků celk. počet pracovníků (osob) = 100%

r. 2009 95,1 % 515 485,8 93,5 % 103 973,3 97,0 % 407 734,4 83,2 % 105 008

r. 2010 95,3 % 600 837,5 93,8 % 131 503,1 96,8 % 477 321,9 82,7 % 106 723

r. 2011 95,7 % 677 521,7 94,7% 148 539,1 97,2 % 548 236,2 82,9 % 110 735

r. 2012 95,9 % 720 945,6 94,6 % 160 660,5 97,0 % 594 996,3 82,7 % 110 441

Investice ve firmách AutoSAP Firmy AutoSAP investovaly do svého rozvoje a modernizace výroby za poslední období (18 roků) celkovou částku 335 737,0 mil. Kč. Rozložení investic po jednotlivých letech je zřejmé z tabulky 2.9.16. Hospodářské výsledky daného roku mají přímou vazbu na investiční politiku. To platí i pro období recese a následné oživení výroby. Úroveň prostředků určených na investice se oproti předchozímu roku zvýšila a dosáhla částky 26 397 mil. Kč, z čehož investice do strojního zařízení tvořily více jak 30 % (7 981,1 mil. Kč) z uvedené částky. Vývoj výše investičních prostředků vložených do rozvoje výroby a jejich srovnání s tržbami z vlastní výroby, včetně jejich vzájemného podílu je znázorněný v diagramu č. 2.9.10. Jak je z diagramu zřejmé, tento poměr se od r. 2005 dlouhodobě pohybuje mezi 2 až 4 %. Soubor: APCR2012.DOC

151


Tabulka č. 2.9.16 Investice ve firmách AutoSAP rok celkem (mil. Kč) 1995 9 046,0 1996 14 885,1 1997 17 639,9 1998 12 743,6 1999 17 233,5 2000 23 534,4 2001 31 066,7 2002 21 477,1 2003 21 896,9 2004 21 128,0 2005 13 679,1 2006 11 588,9 2007 14 496,9 2008 25 176,7 2009 10 871,6 2010 18 935,0 2011 23 940,6 2012 26 397,0

CELKEM

z toho dovoz (mil. Kč) 6 829,8 6 791,0 6 039,0 7 949,9 10 013,2 11 258,4 15 556,2 3 531,2 5 401,0 6 096,1 4 603,7 5 030,0 7 110,4 5 483,1 7 057,6 7 296,7 9 936,8 7 981,1

335 737,0

mil. Kč

133 965,2

Investice a tržby z vlastní výroby

720 945,6 12

800 000

%

10,2 700 000

677 521,7 640 861,7 604 133,2 600 837,5 560 541,6 515 485,8 458 963,5

8,6

600 000 6,6

500 000

10

8

6,3

385 550,9 348 403,8 326 452,5 304 800,2 272 900,9 5,5 300 000 219 302,4 7,9

400 000

6 4,2

2,3

2,1

200 000 100 000

3,2

3,0

3,5

3,7 4

2,1

2 17 233,523 534,431 066,7 21 477,121 896,9 21 128,0 13 679,1 11 588,914 496,925 176,710 871,618 935,0 23 940,6 26 397,0

0

0 1999

2000

2001

2002

Investice I (Kč)

2003

2004

2005

2006

2007

tržby T (Kč)

2008

2009

2010

2011

2012

pom ěr I/T (%)

Diagram č. 2.9.10

V oblasti investiční politiky existuje kromě vlastních zdrojů ještě další možnost jak danou investici profinancovat. Česká republika nabízí v rámci finanční podpory investic českým i zahraničním investorům několik programů podpory. Tyto programy jsou zaměřené na různé oblasti podnikání a jsou financované jednak ze strukturálních fondů Evropské unie a jednak ze státního rozpočtu České republiky. Významným způsobem koordinují poskytování např.: • Ministerstvo průmyslu a obchodu – koordinátor Operačního programu Podnikání a inovace. Pro období 2007-2013 nabízí celkem 15 programů podpory. Soubor: APCR2012.DOC

152


Finanční prostředky z nich jsou využitelné na spolufinancování podnikatelských projektů ve zpracovatelském průmyslu a souvisejících službách. Peníze pocházejí dílem ze strukturálních fondů EU (85 %) a dílem ze státního rozpočtu (15 %). Z Operačního programu „Podnikání a inovace“ budou peníze vypláceny ve formě nevratných dotací, zvýhodněných úvěrů a záruk. Šanci mají projekty realizované na území celé České republiky vyjma hlavního města Prahy. • Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci programu Lidské zdroje a zaměstnanost umožňuje podporu spolupráce institucí terciárního vzdělávání (vyšší odborné školy a vysoké školy) s podniky. Vychází se ze skutečnosti, že podnikání není jen pořizování nemovitostí a strojů, jsou to především lidé, kteří pracují. Státní podpora se dosud zaměřovala především na tvorbu pracovních míst – jednalo se o programy v gesci MPSV. Zaměstnavatelé ale často řeší také to, že pravidelné investice do zvyšování kvalifikace zaměstnanců představují stále významnější položku jejich rozpočtu. Důležitou součástí podpory podnikání z evropských fondů je tak podpora rozvoje lidských zdrojů – ať už se jedná o dotace na školení zaměstnanců nebo zavádění standardů jejich rozvoje. • Další program koordinovaný MPO jsou Investiční pobídky pro zpracovatelský průmysl. V rámci něj jsou podporovány projekty zaměřené na činnosti s vysokou přidanou hodnotou a související se znalostní ekonomikou, dále pak projekty do progresivních technologií a s velkým exportním potenciálem. V současné době je připravena novela zákona, která prošla PSP a Senátem ČR a je těsně před konečným schválením prezidentem republiky. Dále jsou uvedeny podmínky v rámci platné legislativy a významné změny oproti stávajícímu platnému znění zákona. • Investiční pobídky - zpracovatelský průmysl V červenci 2012 nabyla účinnost novela Zákona o investičních pobídkách. Dle této novely mohou o investiční pobídky žádat investoři zavádějící novou nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu, ale také technologická centra nebo centra strategických služeb. Nabízené pobídky: Sleva na dani z příjmů právnických osob - úplná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti) - částečná sleva na dani z příjmu až po dobu 10 let (expandující společnosti) Hmotná podpora vytvářených pracovních míst - ve výši 50 tis. Kč na jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) Hmotná podpora na školení a rekvalifikace - ve výši 25 % (resp. 45 % u malých a 35 % u středních podniků) nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A) Hmotná podpora na kapitálovou investici pro strategickou investiční akci - až 5 % nákladů, maximálně však 1,5 mld. Kč v případě investiční akce ve výrobě a 500 mil. Kč v případě technologických center - pokud v rámci investiční akce dojde k zavedení či rozšíření výroby a současně zavedení či rozšíření technologického centra, může hmotná podpora činit až 7 % nákladů - poskytnutí hmotné podpory na kapitálovou investici schvaluje v jednotlivých případech Vláda ČR


153


Celková hodnota uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50 % u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nebo do dvouletých hrubých mezd zaměstnanců.


154


Podmínky pro získání pobídek: 1) ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL - minimální výše investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného v Regionech I 50 mil. Kč, z toho minimálně 25 mil. Kč do nového strojního a v Regionech II 100 mil. Kč, z toho minimálně 50 mil. Kč do nového zařízení - nejméně polovina z minimální výše investice musí být financována kapitálem investora

majetku zařízení, strojního vlastním

2) CENTRA STRATEGICKÝCH SLUŽEB - Pobídky pro centra pro tvorbu software, centra sdílených služeb a opravárenská centra - Vytvoření 40 nových pracovních míst u center pro tvorbu software, 100 pracovních míst u ostatních center strategických služeb - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky 3) TECHNOLOGICKÁ CENTRA - Minimální investice 10 mil. Kč do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, z toho nejméně 5 mil. Kč do strojního zařízení - Vytvoření minimálně 40 nových pracovních míst - Investor má možnost volby způsobilých nákladů mezi náklady na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a mzdovými náklady na nová pracovní místa za 2 roky Soubor: APCR2012.DOC

155


4) STRATEGICKÁ INVESTIČNÍ AKCE Strategická investiční akce ve výrobě: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 500 mil. Kč; z toho nejméně 250 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 500 nových pracovních míst Strategická investiční akce v oblasti technologických center: - Investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku musí činit nejméně 200 mil. Kč; z toho nejméně 100 mil. Kč musí směřovat do strojního zařízení - V důsledku investiční akce musí být vytvořeno nejméně 120 nových pracovních míst Investoři hodnotí možnost spolupráce resp. rozhodnutí o umístění své investice do ČR podle řady hledisek. Jedním z rozhodujících je přístup státu k potenciálnímu investorovi vyjádřený zpravidla určitým systémem, který v legislativní podobě má charakter tzv. investičních pobídek. V roce 2012 se uskutečnila novela Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění zákona č. 192/2012 Sb. s účinností od 12. července 2012. V důsledku této novely vzrostl zájem i počet podaných projektů, který se následně projevil v počtu schválených investičních pobídek. Tabulka a diagram č. 2.9.8 znázorňují rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých sektorů a podle výše investic v roce 2012. Sektor dopravních prostředků, v rámci kterého jsou vedeny investice, které se týkají i automobilového průmyslu, je opět dominujícím sektorem, který realizoval rozhodující procento investic v roce 2012. Tato skutečnost vyplývá i z tabulky č. 2.9.17, kde je uvedeno rozložení schválených investičních pobídek podle jednotlivých sektorů a podle výše investic v roce 2012, a z diagramu č. 2.9.11. Tabulka 2.9.17 Celkem investice v Kč Podíl 852,21 5,65% 81,19 0,54% 2 870,27 19,02% 2 339,54 15,50% 204,14 1,35% 922,82 6,11% 999,90 6,63% 1 528,79 10,13% 5 293,86 35,08%

Sektor dřevozpracující a papírenský elektronický + elektrotechnický gumárenský a plastikářský chemický + farmaceutický kovodělný a kovozpracující ostatní potravinářský strojírenský výroba dopravních prostředků

Celkem

15 092,72 100,00%

Vydaná rozhodnutí o udělení Investiční pobídky firmám z automobilového průmyslu v roce 2012 jsou uvedena v tabulce č. 2.9.18.


156


Diagram č. 2.9.11

Tabulka 2.9.18 Společnost

3D-Lasertec s.r.o. Česká zbrojovka a.s. Electric cars s.r.o. JOHNSON CONTROLS INTERNATIONAL, spol. s.r.o. Klein & Blažek spol. s r.o. Mubea Stabilizer Bar Systems s.r.o. RONAL CR s.r.o. ŠKODA AUTO a.s. - TC Hitachi Automotive Systems Czech, s.r.o. IDEAL AUTOMOTIVE Bor, s.r.o. Monroe Czechia s.r.o. Robert Bosch, spol. s.r.o.

Země původu žadatele

Investice mil. USD

Investice mil. CZK

Nově vytvořená pracovní místa

Česká republika Česká republika Česká republika

5,64 7,02 5,48

106 132 103

20 20 75

Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Česká republika Japonsko Německo Německo Německo

46,82 12,17 74,50 27,67 38,85 26,05 14,66 12,77 7,56 279,19

879,77 240 1400 520 766 489,56 275,48 240,05 142 5 293,86

136 40 608 0 40 158 100 220 50 1 467,00

Celkem

Pro zpracování části kapitoly o investicích v automobilovém průmyslu bylo využito i podkladů agentury CzechInvest. Zpracoval: Ing. Novák


157


2.10 Výzkumně vývojová základna Výzkumně vývojová základna tvoří významný inovační potenciál podniků AutoSAP. Je důležité, že řada současných úkolů souvisejících zejména s ekologií a bezpečností vozidel je řešena za týmové spolupráce firem AutoSAP. V řadě případů se jedná o vysoce specializovaná pracoviště, která jsou pověřena komplexním vývojem pro svou mateřskou firmu. Jedná se ve většině případů o důležité projekty a to jak z pohledu vlastního řešení, tak i finanční náročnosti. Vývoj počtu pracovníků v oblasti výzkumu a vývoje v rámci členské základny AutoSAP je patrný z diagramu 2.10.1. Jejich celkový počet ke konci roku 2012 dosáhl 5 219 osob. Oproti roku 2011 došlo v útvarech VaV v roce 2012 k nárůstu pracovníků téměř o 6 %. Jedná se o počet pracovníků v útvarech VaV firem AutoSAP, tedy mimo odborné katedry vysokých škol zapojených do činnosti AutoSAP. Vývoj počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji (firmy AutoSAP, 1998 až 2012) 2012

5 219

2011

4 926

2010

4 589

2009

4 490

2008

4 933

2007

4 639

2006

4 466

2005

3 742

2004

3 788

2003

3 547

2002

3 768

2001

3 415

2000

3 526

1999

3 457

1998

3 072

2007/2006 2008/2007 2009/2008 2010/2009 2011/2010 2012/2011 nárůst počtu pracovníků útvarů VaV ve firmách AutoSAP

3,87 %

6,34 %

-8,98 %

2,20 %

7,34 %

5,95 %

Diagram č. 2.10.1

Počty pracovníků útvarů VaV v základních skupinách výrobců jsou uvedeny v tabulce č. 2.10.1. Hodnoty jsou částečně ovlivněny změnou členské základny AutoSAP. Tabulka č. 2.10.1 Počet pracovníků útvarů VaV finální výrobci výrobci příslušenství účelové organizace Soubor: APCR2012.DOC

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 713 2 639 287

1 849 2 729 355

1 913 2 224 353

1 786 2 306 497

2 017 2 260 649

1 996 2 446 777

158


Současná moderní základna VaV sice vychází z individuálních schopností jednotlivce, ten však dává své znalosti k dispozici pro dokonalou týmovou spolupráci. V tomto případě je myšlena spolupráce finálního výrobce a výrobce příslušenství. Ve svém výsledku vede ke snížení nákladů na předvýrobní etapy a to jak na straně finálního výrobce, tak i na straně výrobců dílů. Právě schopnost dodavatele podílet se svými kapacitami na celkovém vývoji finálního výrobku výrazně ovlivňuje jeho pozici v rámci celého dodavatelského řetězce. Podíl výrobců dílů a příslušenství, kteří díky uvedené spolupráci získali pozici dodavatele první a druhé řady tvoří cca 85 % z členských firem, které se touto výrobou zabývají. Z pohledu statistiky je možné problematiku VaV shrnout následujícím způsobem: • Téměř 50 % firem AutoSAP má vlastní VaV nebo oddělení související s touto činností. Ke konci roku 2012 v těchto útvarech pracovalo 5 219 osob. • Podle jednotlivých skupin výrobců má vlastní VaV (či obdobný útvar) téměř 45 % podniků příslušenství a 64 % finálních výrobců. • Z celkového počtu 88 firem se zahraniční účastí uvedlo, že má vlastní VaV 39 firem, což je téměř 45 %. • Na celkovém počtu zaměstnanců firem AutoSAP činí podíl pracovníků VaV 4,7 %. Tento podíl je mírně vyšší než v roce 2011 a dokazuje, že pokud docházelo ke zvyšování počtu pracovníků ve firmách, tak se to týkalo i VaV útvarů. • Prostředky, které firmy AutoSAP investují ze svých rozpočtů do činnosti útvarů VaV, se pohybují ve výši 3 - 4 % z tržeb z vlastní výroby. • Na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji v ČR se podílí počet pracovníků VaV ve firmách AutoSAP více jak šesti procenty.

25 917

26 619 3 395

24 842 3 822

3 848

24 831

21 497 2 828

2 176

1 850

1 000

1 198

5 000

964

10 000

2 973

14 663 1 559

16 457

13 920

12 578 1 200

1 197

11 820 1 420

9 672

15 000

8 732

20 000

14 987

25 000

18 178

30 000

22 996

Výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu (v mil. Kč)

3 742

Národní politika VaV

0

1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

celkem ČR

z toho MPO ČR

Diagram č. 2.10.2


159


Výzkum a vývoj je klíčovou oblastí pro budoucí rozvoj naší ekonomiky. Za pozitivní je možno považovat ten fakt, že si tuto skutečnost uvědomuje i vláda ČR. Výsledkem je její snaha směřující ke sjednocení vzdělávacího procesu, inovací, výzkumu a aplikační praxe. Na základě rozhodnutí vlády jsou ze státního rozpočtu každoročně vyčleňovány prostředky pro jednotlivé resorty na zabezpečení úkolů souvisejících se základním i aplikovaným výzkumem a vývojem. Jejich roční alokace včetně podílu MPO je uvedena v následujícím diagramu č. 2.10.2. Tyto finanční prostředky ze státního rozpočtu jsou doplněny prostředky z rozpočtu EU. V případě MPO tak došlo k navýšení částky o 1 133 mil. Kč. Pro informaci je v diagramu č. 2.10.3 uvedena pozice VaV ve vazbě na další ekonomické parametry. Celkové výdaje ze státního rozpočtu ČR na VaV (2000 - 2011)

Diagram č. 2.10.3

Technologická agentura ČR Vládním usnesením byl pro koordinaci úkolů v oblasti VaV a činností s tím souvisejících zřízen nový orgán a sice Technologická agentura ČR (TA ČR). Její hlavní úlohou a zaměřením je připravovat a implementovat programy aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a tím přispívat ke zvyšování konkurenceschopnosti a hospodářského růstu ČR. Prvním vyhlášeným programem byl v roce 2010 program ALFA. Na jaře roku 2011 byl následně vyhlášen program veřejných zakázek pro potřeby orgánů státní správy BETA. V červnu a červenci 2011 byly spuštěny ještě dva nové programy. Jedná se o program Centra kompetence, jehož cílem je podporovat rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem a program OMEGA zaměřený na podporu projektů aplikovaného společenskovědního výzkumu a vývoje. Jedná se o naprosto rozdílné programy lišící se nejen svým odborným zaměřením, objemem finančních prostředků, ale i cíly a způsobem výběru projektů. Pro lepší orientaci jsou dále uvedeny stručné charakteristiky jednotlivých programů. Soubor: APCR2012.DOC

160


Program ALFA Charakteristika Program ALFA se zaměřuje na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje zejména v oblasti progresivních technologií, materiálů a systémů, energetických zdrojů a ochrany a tvorby životního prostředí a dále v oblasti udržitelného rozvoje dopravy. Program ALFA je rozdělen do 3 podprogramů: 1. Progresivní technologie, materiály a systémy 2. Energetické zdroje a ochrana a tvorba životního prostředí 3. Udržitelný rozvoj dopravy Program je koncipován na šestileté období (2011-2016), během něhož by mělo být rozděleno celkem 7,5 mld. Kč. První výzva do veřejné soutěže byla vyhlášena 24. března 2010, druhá a třetí veřejná soutěž byla vyhlášena v roce 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 24 měsíců, maximální pak na 72 měsíců. Příjemci podpory na projekt mohou být samostatné podnikatelské subjekty (právnické i fyzické osoby) i výzkumné organizace; v programu ALFA budou zejména podporovány jejich společné projekty. V programu ALFA mohou být podporovány pouze takové projekty, které odůvodněně předpokládají dosažení alespoň jednoho z následujících druhů výsledků: • patent, • poloprovoz, ověřená technologie, • výsledky s právní ochranou - užitný vzor, průmyslový vzor, • technicky realizované výsledky - prototyp, funkční vzorek, • certifikované metodiky a postupy a mapy s odborným obsahem, • software.

PROGRAM BETA Charakteristika PROGRAM BETA je realizován formou veřejných zakázek na základě výzkumných potřeb identifikovaných příslušnými orgány státní správy. Pro firemní potřeby nemá praktický význam.

PROGRAM OMEGA Charakteristika PROGRAM OMEGA Je zaměřen na podporu projektů výzkumu a experimentálního vývoje, které mají vysoký předpoklad pro uplatnění v řadě oblastí celospolečenského života obyvatel ČR. Projekty v programu OMEGA mohou předkládat výzkumné organizace i podniky, a to pouze právnické osoby, které splní definici uchazeče dle zákona č. 130/2002 Sb. a Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací (2006/C 323/01). Doba trvání programu se předpokládá v letech 2012 až 2017, tj. 6 let. Veřejná soutěž ve výzkumu, experimentálním vývoji a inovacích (dále jen „veřejná soutěž“) bude vyhlašována ve třech po sobě vyhlašovaných veřejných soutěžích. První veřejná Soubor: APCR2012.DOC

161


soutěž byla vyhlášena v roce 2011 se zahájením poskytování podpory v roce 2012. Minimální délka řešení projektů v tomto programu je stanovena na 12 měsíců. Maximální délka řešení projektů je omezena na 24 měsíců. Doba řešení projektů z jednotlivých výzev se nebude překrývat. Druhá veřejná soutěž byla vyhlášena počátkem roku 2013 s vyhlášením výsledků březnu 2013.

PROGRAM CENTRA KOMPETENCE Charakteristika Program Centra kompetence je zaměřen na podporu vzniku a činnosti center výzkumu, vývoje a inovací v progresivních oborech s vysokým aplikačním potenciálem a perspektivou pro značný přínos k růstu konkurenceschopnosti ČR. Vzniklá centra by měla vytvořit podmínky pro rozvoj dlouhodobé spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích mezi veřejným a soukromým sektorem. V návaznosti na hlavní cíl programu, kterým je zvýšení konkurenceschopnosti ČR, program usiluje o stimulaci spolupráce podniků a výzkumných organizací a k vytvoření strategických partnerství, Důraz je kladen na skutečnou realizaci výsledků v praxi. Stěžejním předpokladem pro vznik a činnost centra je existence strategické výzkumné agendy (SVA), tj. dlouhodobých strategických a operativních cílů (na 6 až 10 let) ve výzkumu, vývoji a inovacích, kterých chtějí uchazeči společně dosáhnout. V této souvislosti je nutné připomenout, že AutoSAP má tento dokument zpracovaný a jeho obsah byl využit právě při formulaci zadání centra kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka. Délka trvání programu je 8 let (2012 až 2019) s termíny vyhlášení tří dvoustupňových veřejných soutěží v letech 2011, 2013 a 2015. Celkově by mělo být v rámci programu Centra kompetence rozděleno 6 016 mil. Kč. Lze očekávat, že v rámci celého programu bude podpořeno přibližně 35 center s průměrným počtem 5 partnerů na jedno centrum, z toho minimálně 3 podniky a 1 výzkumná organizace. Program byl otevřen v roce 2011, kdy byl vyhlášen první stupeň veřejné soutěže. Druhý stupeň veřejné soutěže byl vyhlášen v březnu 2013 a uzavřen v květnu 2013. Pozitivní na programu je ta skutečnost, že mezi vybranými projekty první soutěže je projekt centra kompetence automobilového průmyslu Josefa Božka s účastí firem ČVUT, Brano a.s., ČZ a.s., Motorpal, a.s., Ricardo Prague s.r.o., Škoda Auto a.s., Tatra a.s, TU Liberec a TÜV- SÜD s.r.o. Informace o termínu veřejných soutěží a jejich výsledcích nalézt na internetových stránkách TA ČR - viz www.tacr.cz.

Národní programy pro podporu VaV v gesci odvětvově příslušných resortů Program resortu MPO - „TIP“ Jedná se o dobíhající program.


162


V roce 2012 byly vybrány následující projekty výrobních členských firem AutoSAP Kód FR—TI4/039

Příjemce JAWA Moto spol. s r.o.

Projekt Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200

FR—TI4/310 IDIADA CZ a.s.

Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením

Continental FR—TI4/701 Automotive Czech Republic s.r.o.

Vize budoucnosti — Helický paprsek

Programy zaměřené na oblast VaV – podporované z rozpočtu EU Program MPO - Operační program podnikání a inovace (OPPI) Do oblasti výzkumu a vývoje je možné v rámci OPPI zařadit tyto programy: POTENCIÁL má za cíl posílení podnikových kapacit výzkumu a vývoje s návazností na výrobní aktivity firem. Podporováno je zejména zakládání a rozvoj technologických center a vnitropodnikových oddělení výzkumu a vývoje. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen všem podnikatelům bez ohledu na velikost. V této souvislosti je nutné připomenout, že např. v rámci programu Potenciál postavila společnost Tesla Blatná novou moderní laboratoř pro výzkum a vývoj nových výrobků z oblasti senzorové techniky. Realizovaný projekt s dotací 36 % způsobilých výdajů vytváří předpoklady, jak posílit konkurenceschopnost firmy. PROSPERITA je zaměřena na podporu vzájemné spolupráce mezi vědecko výzkumnými institucemi, vysokými školami a podniky formou výstavby a rozvoje vědeckotechnických parků, podnikatelských inkubátorů a center pro transfer technologií. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. SPOLUPRÁCE podporuje vznik a rozvoj kooperačních seskupení (klastrů, pólů excelence a technologických platforem), v nichž spolupracují podniky, vysoké školy a výzkumné ústavy. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen firmám, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. V rámci druhé výzvy tohoto programu zpracoval AutoSAP projekt s názvem „Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu“ (TP VUM), jehož cílem je vypracování základního směru a témat pro oblast automobilového průmyslu jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci odvětví. Projekt byl schválen pod č. 5.1 SPTP02/008 s termínem zahájení v 6/2010 a ukončení v 5/2013. V průběhu roku 2011 byla zpracována „STRATEGICKÁ VÝZKUMNÁ AGENDA“, která byla v počátku r. 2013 transformována do „IMPLEMENTAČNÍHO AKČNÍHO PLÁNU“ (IAP). Projekt TP VUM bude v souladu s harmonogramem řešení ukončen v 5/2013. AutoSAP se dále podílí na činnosti následujících technologických platforem: - Česká technologická platforma Stojírenství - Národní technologická platforma NGV (Natural Gas Vehicles) GESHER/MOST je určen na podporu účasti českých podniků všech velikostí ve spolupráci s izraelským partnerem v projektech aplikovaného výzkumu Soubor: APCR2012.DOC

163


a experimentálního vývoje. Účast veřejné výzkumné instituce je možná pouze ve spolupráci se soukromou firmou. PROGRAM PODPORY MEZINÁRODNÍ TECHNOLOGICKÉ SPOLUPRÁCE je určen na podporu společných projektů mezi českými podniky a podnikatelskými subjekty ze zemí mimo EU. Přednostně jsou podporovány malé a střední podniky. Projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví – tato část programu Inovace přispívá dotacemi k širšímu využívání ochrany nehmotných statků v podobě patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů a ochranných známek. Program je součástí Operačního programu Podnikání a inovace a je určen podnikatelským subjektům, vysokým školám a veřejným výzkumným institucím. Tabulka uvádí přehled aktuálně nabízených podpor z jednotlivých programů zprostředkovávané CzechInvestem. Plánované spuštění

Program podpory

2. 4. 2013

vyhlášení Výzvy II v rámci programu CZECHEKOSYSTEM

20. 2. 2013

vyhlášení II. prodloužení Výzvy IV v rámci programu INOVACE – INOVAČNÍ PROJEKT

1. 8. 2012

příjem plných žádostí do programu NEMOVITOSTI

28. 3. 2012

vyhlášení prodloužení Výzvy II v rámci programu NEMOVITOSTI

Důležité informace k jednotlivým programům VaV lze nalézt na internetových stránkách MPO (www.mpo.cz) a CzechInvestu (www.czechinvest.org) resp. na www.strukturální-fondy.cz.

Program resortu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Operační program Výzkum a vývoj pro inovace. Cílem tohoto operačního programu je zintenzívnit spolupráci vysokých škol s průmyslovými podniky, a to jak podporou rozvoje kapacit pro výzkum a vývoj na vysokých školách či výzkumných institucích, tak i zlepšením informovanosti o nabídce a poptávce v oblasti průmyslového výzkumu a vývoje. Bližší informace k Operačnímu programu Výzkum a vývoj pro inovace lze získat na adrese: [email protected].

Další programy EU Sedmý rámcový program pro výzkum a technologický rozvoj (RP7) Jedná se o nový standard v evropském výzkumu, který je základním nástrojem EU pro financování výzkumu v Evropě. Platí od roku 2007 do roku 2013. Tento program je výsledkem mnohaletých konzultací s vědeckou komunitou, výzkumnými a zákonodárnými institucemi i dalšími zainteresovanými stranami. RP7 si uchovává důležité prvky dřívějších rámcových výzkumných programů. Klade stejný důraz na Soubor: APCR2012.DOC

164


sdružování evropských partnerů, přeshraniční spolupráci, otevřenou koordinaci a vynikající kvalitu výzkumu. Jeho rozpočet v letech 2007 až 2013, tedy na sedmileté období, dosahuje 53,2 miliard euro, což je dosud největší množství peněz, jaké kdy bylo na takové programy vyčleněno. RP7 má oproti předchozím programům řadu odlišností.

-

Vyšší rozpočet Tematické zaměření Evropská rada pro výzkum (ERV) Znalostní regiony Finanční sdílení rizik Společné technologické iniciativy (STI) Jediná asistenční služba

Sedmý rámcový program se skládá z několika specifických programů: Spolupráce – podporování spolupráce mezi průmyslovými podniky a akademickou obcí za účelem získání vedoucího postavení v klíčových technologických oblastech. Myšlenky – podpora základního vědeckého hraničního výzkumu (řízení prostřednictvím Evropské rady pro výzkum). Lidé – podpora mobility a rozvoje kariéry pro výzkumné pracovníky z Evropy i jiných zemí. Kapacity – napomáhání rozvoji kapacit, které Evropa potřebuje k tomu, aby se stala prosperující ekonomikou založenou na znalostech. Jaderný výzkum (program Euratom) – rozvoj evropských kapacit týkajících se štěpení a fúze jádra. Sedmý rámcový program je otevřen širokému spektru organizací a jednotlivců. Univerzity, výzkumná střediska, nadnárodní společnosti, MSP (malé a střední podniky), veřejná správa, a dokonce i jednotlivci z celého světa – ti všichni mají příležitost účastnit se RP7. Konkrétní účastnická pravidla jsou vždy uplatňována v závislosti na dané výzkumné iniciativě. Více informací na www. cordis.europa.eu, nebo cordis.europa.eu/fp7/home_en.html.

Významní investoři v oblasti VaV V tabulce č. 2.10.2 jsou pro informaci uvedeni významní investoři v oblasti výzkumu a vývoje v České republice za uplynulé období.


165


Tabulka č. 2.10.2 společnost AMI Semiconductors Behr Bosch Continental Teves

sektor mikroelektronika automobilový průmysl automobilový průmysl automobilový průmysl

společnost Motorola Freescale On Semiconductors Ricardo Rieter

Ericsson Flextronics Honeywell IMI Indet Safety Systems Ingersoll Rand Kostal Latecoere Mercedes Benz

elektronika mikroelektronika elektronika přesné strojírenství automobilový průmysl přesné strojírenství automobilový průmysl letecké součástky automobilový průmysl

Rockwell Automation Roper Industries Siemens Silicon & Soft Systems ST Microelectronics TRW Tyco Valeo Visteon

sektor mikroelektronika mikroelektronika součástky do motorů automobilový průmysl, přesné strojírenství přesné strojírenství přesné strojírenství automobilový průmysl mikroelektronika mikroelektronika automobilový průmysl protipožární systémy automobilový průmysl automobilový průmysl

Zájem zahraničních investorů budovat v České republice výzkumně–vývojová střediska je ovlivněn zejména: - stále vysokou úrovní technického vzdělání na některých technických vysokých školách - každoročně se stává součástí pracovního trhu více jak 15 000 absolventů škol technického směru a každým rokem tento počet vzrůstá o stovky Toto si plně ověřila řada nadnárodních společností, jako jsou MB Tech, Ricardo, Valeo, Visteon, Bosch, Porsche Engineering a Siemens, které v ČR vybudovaly svá střediska výzkumu a vývoje. Kromě vysokých škol má český vzdělávací systém ještě jiné zdroje kvalifikované pracovní síly včetně specializovaných čtyřletých technických středních škol, jejichž absolventi dosahují vzdělání téměř na úrovni bakalářského studia na vysoké škole. Řada vysokých škol provozuje střediska výzkumu a vývoje zaměřená na úkony spojené s automobilovým průmyslem. Úzce proto spolupracují s firmami z tohoto oboru. Jako příklad je možné uvést nové laboratoře a zkušebny ČVUT „Centrum vozidel udržitelné mobility“ v Roztokách u Prahy. Zpracoval: Ing. Novák

2.11 Stav v oblasti certifikace Stále se zpřísňující podmínky pro uplatnění výrobků na automobilovém trhu resp. pro to, stát se globálním dodavatelem v rámci automobilového průmyslu, znamená pro firmy plnění stále přísnějších kriterií celé řady předpokladů, které jsou ze strany finálních výrobců zejména směrem k dodavatelům uplatňovány. Netýkají se jenom otázky ceny, kvality výrobku a jeho dodání v čase podle potřeby odběratele. Dodavatel musí prokázat, že má i kvalitní management pro řízení výroby a je schopný kvalifikovaně reagovat na potřeby odběratele. Výroba musí mimo jiné splňovat i přísné ekologické normy. Bývá pravidlem, že tato kriteria jsou uvedena v rámci odběratelsko dodavatelských smluv. Je snahou uplatnit tyto podmínky v rámci celého dodavatelského řetězce tzn. dále na dodavatele druhé resp. třetí řady. Pro ověření uvedených kriterií je zaveden celý systém tzv. certifikací, z nichž je dále uveden stav ve dvou nejdůležitějších oblastech a to v oblasti řízení kvality a ekologie. Soubor: APCR2012.DOC

166


Normy kvality V posledním období se původní rozsah certifikace kvality podstatně změnil. Do popředí se dostaly systémy, které komplexně hodnotí výrobek i dodavatele a výrazně svou kvalitou i rozsahem převyšují původní normy. Hodnocení prochází prakticky celým dodavatelským řetězcem a vyznačují se tedy provázaností od dodavatele první řady až na dodavatele dalších řad. Firmy AutoSAP zareagovaly pozitivně na tuto skutečnost a z předaných podkladů vyplývá, že prakticky ve většině výrobních firem jsou vytvářeny podmínky pro přechod na vyšší stupeň, tj. na normu řady ISO/TS. Motivace je v tomto případě jasná a vede k dalšímu zvýšení zodpovědnosti za výrobek a to nejen ve vztahu k vozidlu, ale v tomto případě i ke každému jeho dílu. Určitou výjimkou jsou nevýrobní organizace, jako jsou např. školy, konstrukční kanceláře apod. Přehled o situaci z hlediska norem kvality ve firmách zapojených do činnosti AutoSAP je uveden v tabulce č. 2.11.1. Tabulka č. 2.11.1 počet firem AutoSAP

certifikace dle ISO 9001-4, ISO/TS16949, VDA 6.1, QS 9000 případně audit kvality odběratelem má uděleno usiluje o udělení ostatní Celkem AutoSAP:

2009 137 0 13 150

2010 141 0 15 156

2011 134 0 18 152

% z firem AutoSAP

2012 127 0 21 148

2009 91,3 0,0 8,7 100,0

2010 90,4 0,0 9,6 100,0

2011 88,2 0,0 11,8 100,0

2012 85,8 0,0 14,2 100,0

Poznámka: - pod označení „ostatní“ jsou vedeny školy, sdružení a firmy, které údaje nepředaly

Audity systému řízení kvality Na vlastní provádění auditů se specializují jak české auditorské firmy (převážně s vazbou na určitý region) tak i firmy se zahraniční kapitálovou účastí. Zejména s ohledem na finanční náročnost certifikace a nutnost její pravidelné aktualizace se začíná po dohodě s odběratelem uplatňovat tzv. „samohodnocení“. Hodnocení nevylučuje postupovat podle firemních pravidel, ale ta berou za základ výše uvedené normy. S cílem zvětšit okruh hodnocených firem jsou do procesu hodnocení díky novým systémům zapojeni i dodavatelé dalších řad. Normy pro ochranu životního prostředí Aktivní politika v oblasti ochrany životního prostředí je jednou z dalších podmínek, která platí jak pro finální výrobce, tak i pro firmy, které mají zájem stát se dodavatelem pro automobilový průmysl. Z tohoto pohledu je autoprůmysl na čelním místě v rámci zpracovatelského průmyslu. Týká se to zejména uplatňování a zavádění norem řady ISO 14 000. K datu 31.12.2012 mělo podle dostupných podkladů v rámci firem AutoSAP udělen certifikát dokládající plnění těchto norem celkem 89 firem, což představuje více jak 60 % z členské základny. Z firem vyrábějících díly a příslušenství vozidel získalo certifikát cca 75 % firem. Další firmy AutoSAP se na certifikaci připravují. Ekologické audity Firmy, které se zabývají ekologickými audity, jsou ve většině případů shodné s firmami, které se zabývají prováděním auditů kvality. Odlišnost procesu hodnocení je řešena v rámci organizační struktury hodnotitelské firmy. Soubor: APCR2012.DOC

167


Závěr Rostoucí nároky na kvalitu a ekologičnost v rámci procesu výroby a zejména jejich plnění je určitou výzvou pro každou firmu. Jedná se o trend, který vede k zavádění vyšších, dokonalejších a pochopitelně i nákladnějších systémů řízení prakticky na všech stupních řízení firmy. Má dopady nejen na subdodavatelský sektor, pro který je plnění uvedených pravidel nutnou podmínkou pro udržení se v dodavatelském řetězci a tím i konkurenceschopnosti firmy, ale ve větší míře se týká i finálních výrobců z pohledu uplatnění výrobku na spotřebitelském trhu, Tyto systémy na straně výrobce je pak nutné skloubit s legislativou, která stojí na straně ochrany spotřebitele. Je zřejmé, že musí existovat zpětná vazba mezi těmito dvěma celky. Na konci celého řetězce stojí vždy zákazník, který očekává po všech stránkách kvalitní a v současné době i ekologický výrobek s vysokou mírou užitných vlastností. Za specifickou je možné v tomto případě považovat oblast použití náhradních dílů. Našim zájmem je, aby bylo z důvodu dodržení požadované kvality a následné bezpečnosti výrobku upřednostňováno použití originálních náhradních dílů. Je totiž otázkou, jak jsou někteří výrobci, kteří se chtějí uplatnit zejména na trhu náhradních dílů, schopni podmínky certifikace plnit. Zpracoval: Ing. Novák

2.12 Sociální dialog a kolektivní vyjednávání ve firmách 2.12.1 Podniková úroveň Průběh a výsledky kolektivního vyjednávání jsou sekretariátem AutoSAP pravidelně sledovány a vyhodnocovány. Vedle údajů o průměrných mzdách za uplynulé období i datech o očekávaném mzdovém vývoji v nastávajícím roce jsou tak dalším zdrojem informací pro členskou základnu v dané oblasti. Sledování dat je prováděno ve dvou fázích. První šetření je provedeno začátkem roku. V tomto úvodním šetření je důraz kladen zejména na očekávaný mzdový vývoj v nastávajícím roce. Dále se zjišťuje situace o stavu kolektivního vyjednávání. Získaná data slouží zejména jako podpůrný argument pro firmy, které ještě nemají kolektivní vyjednávání uzavřené. Poté se průzkum ještě jednou aktualizuje prostřednictvím databázových listů. Na základě těchto dat se aktualizují zejména údaje o stavu kolektivního vyjednávání a úrovně odborové organizovanosti v členských firmách. Dvoufázové vyhodnocování se používá proto, že kolektivní smlouvy se ve firmách uzavírají většinou do konce prvního čtvrtletí. Je ale obvyklé, že se vyjednávání protáhne až do dubna či května. Kromě údajů z firem jsou monitorovány i veřejné informační zdroje, doplňujícím zdrojem informací je i účast na valné hromadě automobilní sekce OS KOVO. Kolektivní vyjednávání má ve firmách různý průběh a nelze jej zjednodušit pod jedinou zobecňující charakteristiku. V roce 2013 nebyl z nám známých průběhů kolektivního vyjednávání (zejména z oblasti finálních výrobců) zaznamenán trend neúměrného zvyšování požadavků ze strany odborových organizací. Z dalších dostupných, ale spíše zprostředkovaných informací a vyjádření obou stran sociálního dialogu tj. odborů a zaměstnavatelů vyplývá, že v některých členských firmách došlo k dohodě zaměstnavatelů a zástupců zaměstnanců ještě do konce roku 2012 a průběh kolektivního vyjednávání lze charakterizovat jako nekonfliktní, rychlý a korektní. V některých firmách bylo ale kolektivní vyjednávání delší a komplikovanější. V některých případech nebyl výsledek znám ještě ani ke konci dubna, kdy byly uzavírány databázové listy, ale počet firem, které v době uzávěrky ještě kolektivní vyjednávání uzavřené neměly, zůstal zhruba na úrovni roku 2011. Zároveň nám není znám případ, kdy by při kolektivním vyjednávání Soubor: APCR2012.DOC

168


byl ze strany odborů využit i nátlakový argument výstražné stávky. Uváděné odlišnosti v kolektivním vyjednávání jsou dány nejen ekonomickými výsledky jednotlivých firem, ale i odlišnými výchozími podmínkami v regionech (zejména úrovní zaměstnanosti a průměrné mzdy). Přesto je možno konstatovat, že vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavateli v automobilovém průmyslu jsou dlouhodobě korektní a dialog se vede v oboustranně rozumných mezích i při kolektivním vyjednávání. Zástupci zaměstnanců (odbory) ve většině případů správně vnímají, že kolektivní vyjednávání a jeho výsledky musí odrážet reálné ekonomické možnosti jednotlivých firem. Jen za tohoto předpokladu je možno budovat vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem na korektních základech. Vzájemně vyvážená kolektivní smlouva je nejen nezbytným nástrojem k udržení sociálního smíru, ale i jednou ze základních podmínek pro udržení konkurenceschopnosti firmy. V roce 2013 bylo kolektivní vyjednávání jednoznačně zaměřeno na zachování zaměstnanosti ve firmách a alespoň nesnížení reálných příjmů zaměstnanců. Rozdíl oproti minulým letům je možno shrnout následovně: v roce 2012 ale i 2011 byla snaha mzdy navyšovat více, naopak v „krizovém období“ let 2009 a 2010 a též v roce 2013 bylo prioritou udržení zaměstnanosti. Jde tedy o trvalé hledání vyváženého kompromisu mezi růstem mezd a růstem přidané hodnoty jako základního předpokladu konkurenceschopné firmy. Údaje o odborové organizovanosti a stavu kolektivního vyjednávání předalo prostřednictvím databázových listů 80,8 % členské základny. To je téměř stejná návratnost jako v roce 2011. Data zpracovaná a vyhodnocená do konce dubna 2013 je možno shrnout do následujících hlavních bodů */: existenci odborové organizace uvedlo 59,3 % členské základny AutoSAP, údaj odpovídá údaji v roce 2011 (odborová organizovanost byla 60,5 %); zbylých 40,7 % firem odborovou organizaci nemá; odborově organizováno je více než 50 % zaměstnanců firem AutoSAP, to je více než celostátní průměr (pod 30 %, trend má klesající charakter); nejpočetněji zastoupeným odborovým svazem je OS KOVO, který má zastoupení v 74 % firem s odborovou organizací, druhým nejpočetnějším svazem zůstává OS CHEMIE, vedle těchto tradičních odborových svazů se začíná zvyšovat počet firem, u kterých působí nezávislá odborová organizace, zvyšuje se i počet firem, kde působí více než jedna organizace; k datu zpracování byla kolektivní smlouva uzavřena v 75,7 % firem, u kterých působí odborová organizace, to je o 1 procentní bod více než v roce loňském; ve zbývajících 24,3 % firem se o uzavření kolektivní smlouvy dosud jedná; kolektivní smlouvy jsou většinou uzavírány jako víceleté s tím, že každoročně je obnovována pouze tzv. „MZDOVÁ DOHODA“, která je ze své podstaty samozřejmě nejproblémovější částí při kolektivním vyjednávání. -----------------------------------*/ Získaná data potvrdila, že rozdíly v odborové organizovanosti a podílu OS KOVO oproti datům z let 2009 až 2011 jsou zanedbatelné a způsobené jen změnou členské základny. Potvrzuje se tedy, že získaná data jsou velmi korektní a jen nepatrné rozdíly jsou dány počtem a strukturou respondentů.

Výsledky „rychlého“průzkumu k předpokládanému vývoji (nárůstu) mezd ve firmách AutoSAP pro rok 2013 jsou uvedeny dále v samostatné kapitole 2.13. Kromě mezd jsou dalšími důležitými oblastmi kolektivního vyjednávání: fond pracovní doby a práce přesčas příplatky za práci v rizikovém či zdraví škodlivém prostředí pružná pracovní doba a s ní související fond pracovní doby Soubor: APCR2012.DOC

169


agenturní zaměstnávání, včetně zaměstnávání cizinců odvody sociálního a zdravotního pojištění za odborové funkcionáře I přes to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu dlouhodobě přesahovala zhruba o 15 % výši průměrné mzdy v ČR (v roce 2012 to bylo už o 21,05 %), poskytuje většina firem navíc svým zaměstnancům sociální výhody jdoucí nad rámec znění současného Zákoníku práce. V roce 2012 byly bonusy vyhodnocovány již šestým rokem. Na dotaz ohledně bonusů odpovědělo v databázových listech 110 firem (75,3 % členské základny). Je to tedy opět stejná návratnost jako v roce 2011, kdy odpovědělo 75,7 % firem. Z došlých odpovědí je sestaveno pořadí podle četnosti a v diagramu č. 2.12.1 pak vyjádřen jejich procentní podíl. Tabulka č. 2.12.1

Poskytovaný bonus

Poskytuje firem

příspěvek na stravování příspěvek na penzijní připojištění delší dovolená ostatní blíže nespecifikované bonusy příspěvky na péči o zdraví, fitness financování vzdělávání příspěvek na kapitálové životní pojištění odměny při pracovních a životních jubileích příspěvky na dopravu mzdové benefity příspěvky na rekreaci

98 66 62 47 41 35 33 29 21 17 12

Bonusy poskytované firmami AutoSAP 89,1%

60,0%

56,4% 42,7%

37,3%

31,8% 30,0%

26,4% 19,1%

15,5%

10,9% 0,9%

př př ís ís pě pě ve ve k k na na st pe ra nz vo ijn os vá íp ní ta tn ři po íb jiš líž tě e ne ní de př s l š pe ís í do pě ci f ik vk vo ov y le na ná an pé é b č on př io ís us zd pě y ra ve fin od ví k , an m na fit ěn co ne ka y v ss pi án př t á ip ív lo ra zd vé co ěl ži áv vn vo án íc t ní h í a po ži j iš vo tě tn ní íc h př ju ís bi pě le vk jíc y h na do pr m zd av ov u př é ís be pě ne vk f it y y na re kr ea ci vo ln o na ví c

100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%


170


Z tabulky č. 2.12.1 a diagramu č. 2.12.1 vyplývá, že nejoblíbenějším a nejvíce se vyskytujícím bonusem, který ale zároveň zaměstnanci vnímají téměř jako samozřejmost, je příspěvek na stravování. Využívá ho 89 % firem. Oproti roku 2011 se tento podíl ještě o 6 procentních bodů zvýšil. Velmi oblíbený a výhodný jak pro zaměstnance, tak i zaměstnavatele je příspěvek na penzijní připojištění, které firmy poskytují nejčastěji v rozmezí 300 - 500 Kč měsíčně. Poskytování uvedeného bonusu uvedlo 60 % firem, tedy zhruba stejně jako v roce minulém. Jako téměř samozřejmé už je dnes řadou zaměstnanců i zaměstnavatelů vnímáno i poskytování delší dovolené o 1 týden (někteří z respondentů tento bonus pravděpodobně ani neuvedly). Příspěvek na životní pojištění je poskytován nejčastěji v rozmezí 300 - 600 Kč měsíčně. Příspěvek poskytuje 30 % firem, hodnota je v tomto případě o 3 procentní body nižší proti roku 2011 a o 7 procentních bodů oproti roku 2010. Tento bonus má tedy jednoznačně klesající oblibu. Výrazný nárůst zaznamenaly naopak v roce 2012 příspěvky na péči o zdraví, které vzrostly z 30 % podílu v roce 2011 až na hodnotu 37 %. Příspěvky na vzdělávání zůstaly na úrovni roku 2011. K mírnému poklesu oproti loňsku naopak došlo u odměn při pracovních a životních jubileích. Pokud jde o ostatní uváděné bonusy hmotného charakteru (zejména mobilní telefony a notebooky), jsou zaměstnanci vnímány spíše jako pracovní nástroj než jako bonus. 2.12.2 Vyšší odborová úroveň - Kolektivní smlouva vyššího stupně (KSVS) Zejména pro nové členské firmy je potřeba na úvod této kapitoly zopakovat stanovisko členské základny (vyjádřené několikrát zopakovaným usnesením Rady ředitelů), o tom, že Sdružení automobilového průmyslu nejedná a nebude jednat o uzavření kolektivní smlouvy vyššího stupně (KSVS). Sdružení automobilového průmyslu rovněž odmítá možnost případného zastupování v těchto jednáních třetím subjektem (např. Svazem průmyslu a dopravy ČR). Protože automobilový průmysl je specifické odvětví, nepovažujeme za správný ani institut tzv. plošného rozšiřování KSVS na „příbuzné či blízké“ obory. Přestože AutoSAP hlavně z důvodů velkých rozdílů mezi členskou základnou (odlišné ekonomické podmínky i výrobní program) nejedná o kolektivní smlouvě vyššího stupně, členská základna AutoSAP považuje sociální dialog za důležitý a žádoucí. Důkazem toho je, že AutoSAP má od ledna 2012 nově uzavřenou aktualizovanou „Dohodu o spolupráci“ s OS KOVO, která navazuje na dohodu z října 2001 a její dodatky z března 2004 a ledna 2008. Oblasti spolupráce vymezené dohodou jsou: o Všeobecná část - podpora včasného uzavírání kvalitních podnikových kolektivních smluv - respektování uzavřených smluv, ujednání a závazků - konzultace a diskuse o otázkách pracovněprávních a mzdových - vzájemná výměna informací včetně účasti zástupců na zasedáních o Úroveň Rady hospodářské a sociální dohody (tripartity) - prosazování společných zájmů v automobilovém průmyslu - zjednodušení regulačního rámce, investice do dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů, výzkum a vývoj, čerpání prostředků z OP EU, obnova vozového parku, zamezení „sociálního dumpingu“, …


171


o Podniková úroveň - vzájemný dialog a spolupráce, informovanost - vytváření podmínek pro činnost odborových organizací - důvěra a partnerství o Flexibilita pracovní síly o Péče o zdraví zaměstnanců o Liberalizace pracovního práva o Ovlivňování vzdělávací soustavy směrem k potřebám trhu práce o Motivace zaměstnanců a formy odměňování Dohoda v kompletním znění je umístěna na stránkách www.autosap.cz v sekci „Jen pro členy“. Zpracoval: Ing. Ešner

2.13 Předpokládané nárůsty mezd pro rok 2013 Výsledky rychlého průzkumu mezi firmami AutoSAP z února 2013 Oslovena byla kompletní členská základna AutoSAP. Na společný dotaz ohledně stavu kolektivního vyjednávání a předpokládaného mzdového vývoje odpovědělo 115 firem, to je 79% členské základny. Návratnost byla stejná jako v předchozích letech. Bohužel stejně jako v minulosti, ne všechny odpovědi firem byly kompletní. Údaje o očekávaném mzdovém vývoji v roce 2013 poskytlo 66 firem, tedy téměř 60 % z těch, kteří na tuto část dotazníku odpověděli. Výsledky průzkumu jsou shrnuty v následujících tabulkách. mzdový nárůst 2013 / 2012 vstupní dohodnutý či v KS požadavky návrh vedení již uzavřený nárůst odborů firem předpokládaný nárůst u firem z toho: finální výrobci výrobci skupin a dílů účelové organizace

2,45% 2,15% 2,30% 3,67%

3,80% 4,00% 3,75% -

1,86% 2,30% 1,75% -

předpokládaný nárůst u firem

mzdový nárůst 2013 / 2012 bez odborové s odborovou organizací a organizace uzavřenou kolektivní smlouvou 3,00% 2,27%

předpokládaný nárůst u firem

mzdový nárůst 2013 / 2012 se zahraničním tuzemské firmy bez zahraničního kapitálem partnera 2,32% 2,79%

Pro ilustraci je v následujícím diagramu uveden vývoj meziročních mzdových nárůstů od roku 2005 s předpokladem vývoje 2011/2012.


172


Meziroční vývoj mezd ve firmách AutoSAP 10%

8%

6,65%

7,18%

6,91%

6,45%

5,67% 6%

4,56% 3,90% 4%

2,45% 1,50%

2%

0% 2005/2004

2006/2005

2007/2006

2008/2007

2009/2008

2010/2009

2011/2010

2012/2011 předpoklad 2013/2012 Zpracoval: Ing. Ešner


173


3. Složení vozového parku v České republice 3.1 Základní údaje a shrnutí ukazatel (parametr)

Česká republika k 31.12.2012 4 698 800 502 164 183 704 19 729 964 964

1/ Počet registrovaných vozidel - osobní (OA) - malá užitková - nákladní - autobusy - motocykly a mopedy

Česká republika 13,90 roku 60 % 423 3,82 %

2/ Struktura vozového parku OA Průměrný věk OA Podíl OA ve věku nad 10 let Počet OA na 1000 obyvatel Obměna vozového parku novými OA

ks ks ks ks ks průměr EU 8 až 8,5 roku pod 36 % 470 nad 7,5 %

„Stupeň motorizace“ (počet osobních automobilů na 1000 obyvatel) v ČR se přibližuje některým motoristicky vyspělým zemím EU. Věková struktura parku osobních automobilů a obměna vozového parku v ČR je však nevyhovující a ve srovnání s hodnotou v zemích EU podprůměrná (průměrným stářím, podílem vozidel ve věku nad 10 let i hodnotou obměny parku).

3/ Životní prostředí

Česká republika Roční proběh OA plnících EURO = < 1 4,5 mil km to je 10,1 % a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 12,0 mil. tun to je 50,5 % Roční proběh OA plnících EURO > 1 40,5 mil. km to je 89,9 % a podíl na celkových emisích HC a NOx .... 11,8 mil. tun to je 49,5 %

„stará“ vozidla

„Stará“ vozidla při mnohem nižším (10%) ročním proběhu km vypustí do ovzduší více než 50 % nebezpečných emisí uhlovodíků (HC) a oxidů dusíku (NOx), tedy více než zbytek vozového parku dohromady (viz diagram č. 3.1.1). Pokud by „stará“ vozidla byla nahrazena vozidly plnícími normu EURO 4 a EURO 5, došlo by ke snížení emisí HC a NOx vznikajících provozem osobních automobilů o 9,3 mil. tun, to je téměř o 40 %. Jednalo by se o vyřazení cca 1,38 mil. vozidel.

Česká republika podíl přepočtený na proběh km (2008 až 2011)

4/ Bezpečnost v provozu Usmrcené osoby v OA starších než 10 let ve věku do 10 let

1 362 846

64,22 % 35,78 %

Vozidla do věku 10 let mají větší podíl na nehodách (i vlivem vyššího ročního proběhu km), ale počty usmrcených, těžce a lehce zraněných osob jsou výrazně nižší (viz diagram č. 3.1.2). Nejvyšší podíl jak na počtu usmrcených tak zraněných osob byl podchycen u vozidel ve věku 11 až 15 let. Poměr usmrcených osob v osobních automobilech ve věku do 10 a nad 10 let činí zhruba 40 % : 60 %.

Česká republika 14,58 roku

5/ Průměrný věk autobusů

průměr EU 10,5 až 11 let

Obnova vozového parku je i v této kategorii vozidel nedostatečná, průměrný věk vozového parku autobusů v ČR je neúměrně vysoký.


174


Vliv na životní prostředí Situace v roce 2011

Diagram č. 3.1.1

Vliv na bezpečnost v provozu

Absolutní počty osob usmrcených v osobních automobilech (vývoj za roky 2008 až 2011) 450 400 350 300 250

421

200 150

348 258

100

305

203

288 202

183

50

9

8

3

0

v roce 2008

v roce 2009

vozidla do 10 let věku

v roce 2010

vozidla starší než 10 let

v roce 2011

stáří nezjištěno

Diagram č. 3.1.2

Podrobný analyticko-argumentační rozbor vlivu stáří vozidel na životní prostředí a bezpečnost v provozu je zpracován v samostatném podkladu „NÁVRH OPATŘENÍ NA ZLEPŠENÍ STRUKTURY VOZOVÉHO PARKU V ČESKÉ REPUBLICE“ (aktualizace, květen 2012). Zpracoval: Ing. Šípek


175


3.2 Údaje Centrálního registru vozidel Souhrnný přehled „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU V ČR“ byl pravidelně vydáván každé pololetí jako jeden ze základních datových výstupů sekretariátu AutoSAP. Zdrojem údajů je Centrální registr vozidel (dále jen CRV). Provoz Centrálního registru vozidel je od července 2012 plně v kompetenci Ministerstva dopravy, pro které jej zajišťuje soukromý subjekt. Tento přechod kompetencí má za následek nejenom výpadky ve fungování registru a značné komplikace v nových registracích i přeregistracích vozidel na registračních místech, zhoršila se i kvalita a rozsah zveřejňovaných dat z registru. Ministerstvo dopravy na svých webových stránkách k vozovému parku k 31.12. 2012 zveřejnilo údaje ve struktuře, která neodpovídá dřívějšímu členění výběrových souborů. Zveřejněné údaje jsou i pro odbornou veřejnost nesrozumitelné a bez detailní znalosti databázové problematiky z nich lze zpracovat jen velmi omezené výstupy. V řadě případů navíc neodpovídají napříč strukturou i vazbové součty. Největším nedostatkem dat je ale absence údaje o průměrných rocích výroby, které umožňují sledovat vývoj průměrného stáří vozového parku. Poslední aktuální vydání, které ještě obsahuje veškeré evidované značky a typy i podrobné údaje o stáří v jednotlivých krajích je tak k 30.6.2012. K 31.12.2012 byl zpracován jen souhrnný přehled podle druhu a kategorie vozidel. Průměrný rok výroby, který je v materiálu uváděn byl dopočítán jako vážený průměr z počtu vozidel přiřazených k jednotlivým rokům. Počty vozidel v CRV k datu 30.6.2012 a změny počtu registrací (pro osobní automobily, tahače a autobusy včetně porovnání oficiálních prodejů a přírůstku registrací) za období od 1.1.2011 do 30.6.2012 pro: • • • • • • • • •

Osobní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Nákladní automobily dle výrobních značek a typů (modelů) Silniční tahače dle výrobních značek a typů (modelů) Autobusy dle výrobních značek a typů (modelů) Motocykly dle výrobních značek a typů (modelů) Speciální automobily dle výrobních značek Traktory dle výrobních značek Přívěsy dle výrobních značek Návěsy dle výrobních značek

Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ Σ

107 výrobních značek 56 výrobních značek 16 výrobních značek 40 výrobních značek 98 výrobních značek 65 výrobních značek 39 výrobních značek 19 výrobních značek 26 výrobních značek

jsou uvedeny ve výše zmíněném samostatném podkladu. Souhrnný přehled o složení vozového parku k 31.12.2012 je uveden v tabulce č. 3.2.1. Z údajů uvedených v předmětné publikaci je možno odvodit základní vztahy mezi počty vyřazovaných vozů a novými registracemi vozidel a posoudit vývoj trhu vozidel v jeho jednotlivých segmentech.


176


Tabulka č. 3.2.1

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2012 Motorová vozidla druh vozidla motocykly

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie celkem L* :

z toho :

L1 L2 L3 L4 L5 LA LB LC LD LE LM

autobusy

celkem AB * : M2 M3 ostatní (nezařazeno) osobní celkem OA * : z toho : M1 nezařazeno užitkové automobily celkem N1+N2+N3: z toho : N1 N2 N3 z toho : nákladní celkem NA * : z toho : N1 N2 N3 nezařazeno tahače celkem TP+TN+T : z toho : tahače přívěsů (TP) tahače návěsů (TN) jiné (T) celkem SA * : speciální z toho : N1 N2 N3 nezařazeno ostatní (nezařazeno) traktory celkem (TJE+TKO+TKU+TPA+TR) : z toho : jednonápravové (TJ) kolové+kultivační (TK) malotraktory (TM) tahače (T) pásové (TP) jiný (TR) z toho :

MOTOROVÁ VOZIDLA CELKEM:

celkový počet k 31.12.2011

944 198 34 786 484 697 300 3 288 2 210 64 316 984 116 613 121 24 073 23 19 699 2 937 15 070 1 692 4 582 903 4 578 744 4 159 682 800 495 639 89 528 97 633 585 873 469 645 51 220 62 445 2 563 10 529 128 9 826 575 34 797 4 699 16 564 12 475 1 059 51 601 156 004 6 128 038 95 518 458 26 889

31.12.2012

964 964 35 056 469 695 573 3 308 2 243 68 532 1 138 131 787 146 26 690 22 19 729 2 895 15 334 1 500 4 698 800 4 694 130 4 670 685 868 502 164 87 476 96 228 593 552 475 876 50 282 63 842 3 552 8 664 75 8 116 473 33 428 4 815 15 687 11 782 1 144 50 224 158 923 5 125 312 53 518 522 32 513

rozdíl registrací 20 766 270 -15 -1 727 20 33 4 216 154 15 174 25 2 617 -1 30 -42 264 -192 115 897 115 386 511 3 068 6 525 -2 052 -1 405 7 679 6 231 -938 1 397 989 -1 865 -53 -1 710 -102 -1 369 116 -877 -693 85 -1 377 2 919 -1 -2 726 -42 0 64 5 624

2013,00

průměrný rok výroby a věk průměrný věk

k 31.12.2012

k 31.12.2011

rozdíl

1980,32 1990,84 1988,03 1972,79 1965,49 1976,43 2006,92 2005,12 2005,40 1990,71 2008,63 2003,59 1998,42 1987,00 2001,97 1984,25 1999,10 1999,10 1998,39 2001,34 2003,20 1992,71 1999,50 2002,21 2003,27 1993,51 2001,20 2001,79 1997,58 1983,04 1997,67 1998,37 1985,56 1992,21 1983,89 1984,29 1993,63 2002,21 1982,85 1973,20 1978,96 1994,49 2003,04 1966,62 1997,75

32,68 22,16 24,97 40,21 47,51 36,57 6,08 7,88 7,60 22,29 4,37 9,41 14,58 26,00 11,03 28,75 13,90 13,90 14,61 11,66 9,80 20,29 13,50 10,79 9,73 19,49 11,80 11,21 15,42 29,96 15,33 14,63 27,44 20,79 29,11 28,71 19,37 10,79 30,15 39,80 34,04 18,51 9,96 46,38 15,25

32,22 21,89 24,91 40,39 47,77 35,68 5,41 7,03 6,86 18,74 3,72 5,61 14,56 26,53 10,83 27,08 13,83 13,83 14,60 11,18 9,18 19,77 13,50 10,30 9,10 19,06 11,98 12,34 14,21 36,59 13,97 13,27 27,02 20,81 28,29 28,31 19,34 9,99 29,80 33,00 32,79 12,80 8,94 47,06 15,73

0,46 0,27 0,06 -0,18 -0,26 0,89 0,67 0,85 0,73 3,54 0,65 3,80 0,01 -0,53 0,21 1,66 0,07 0,07 0,02 0,47 0,62 0,52 0,01 0,49 0,62 0,43 -0,18 -1,13 1,21 -6,63 1,36 1,36 0,42 -0,02 0,81 0,40 0,03 0,80 0,35 6,80 1,25 5,71 1,02 -0,68 -0,48

6 385 604 6 528 284 142 680 1996,16

16,84

16,66

0,18

/v měsících/ 5,58 0,85 0,17 5,68 4,21 2,17 MOTOROVÁ CELKEM:

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2011 u : motocyklů (za 12 měsíců, to je za 1 rok) osobních vozidel autobusů užitkových vozidel traktorů


177


Tabulka č. 3.2.1

- pokračování

Sumární počty vozidel v CRV k 31.12.2012 Přípojná a jiná vozidla druh vozidla

stáří vozidel uváděno k roku :

kategorie

PŘÍPOJNÁ (O1+O2+O3+O4) CELKEM: z toho :

z toho :

O1 O2 O3 O4 jiná (nezařazeno) přívěsy za OA celkem (PO *) : z toho : O1 O2 nezařazeno přívěsy za NA celkem (PN *) : z toho : O1 O2 O3 O4 nezařazeno přívěsy traktorové celkem (PT *): O2 O3 O4 nezařazeno návěsy celkem z toho : cisternový (NC) nákl. jednonápr. (NJ) sklápěčkový (NK) nákladní návěs (NN) nákl. speciální (NP*) speciální (NS) traktorový (NT*) valníkový (NV) ostatní, jiné (N) jiná (dosud nezařazeno)

MOTOROVÁ a PŘÍPOJNÁ CELKEM */: ROZDÍL **/:

celkový počet k 31.12.2011

31.12.2012

973 123

997 637

657 946 98 931 83 154 77 648 55 444 482 450 436 274 43 929 2 247 287 570 212 035 45 268 7 157 18 316 4 794 92 604 655 72 538 17 320 2 091 56 214 634 48 1 922 29 437 9 002 1 353 6 385 7 234 199 54 285 7 358 727

671 775 102 699 82 471 77 365 63 327 477 830 431 775 43 762 2 293 308 791 230 056 48 177 7 011 17 825 5 722 92 078 639 71 999 17 133 2 307 57 856 517 48 1 515 35 421 7 800 1 235 5 745 5 575

0

rozdíl registrací

2013,00

průměrný rok výroby a věk průměrný věk

k 31.12.2012

k 31.12.2011

24 514 1993,70

19,30

1992,95 1995,24 1975,91 1996,80 2018,63 1986,67 1986,47 1987,85 2003,70 2003,17 2004,65 2001,03 1981,66 1997,82 2004,70 1975,77 1972,14 1974,91 1978,53 1983,03 2003,38 2002,75 1993,13 2002,66 2006,78 2005,22 1996,02 1985,23 1999,85

20,05 17,76 37,09 16,20 -5,63 26,33 26,53 25,15 9,30 9,83 8,35 11,97 31,34 15,18 8,30 37,23 40,86 38,09 34,47 29,97 9,62 10,25 19,88 10,34 6,22 7,78 16,98 27,77 13,15

61 082 7 525 921

13 829 3 768 -683 -283 7 883 -4 620 -4 499 -167 46 21 221 18 021 2 909 -146 -491 928 -526 -16 -539 -187 216 1 642 -117 0 -407 5 984 -1 202 -118 -640 -1 659 -199 6 797 167 194

2018,70 1995,84

-5,70 17,16

0

0

0,00

0,00

rozdíl

21,68 -2,38 20,00 0,05 17,51 0,25 36,26 0,83 15,87 0,33 35,24 -40,87 25,86 0,47 26,08 0,46 24,56 0,59 8,16 1,14 9,60 0,24 8,02 0,33 11,66 0,31 31,16 0,18 14,97 0,22 7,02 1,28 36,31 0,92 39,99 0,87 37,20 0,88 33,36 1,11 28,41 1,56 9,38 0,24 9,83 0,42 18,56 1,31 9,93 0,41 5,44 0,78 7,47 0,31 17,54 -0,56 25,30 2,46 11,98 1,17 9,96 36,31 -42,01 17,32 -0,16 0,00

0,00

Zvýšení stáří ("minus" = snížení) oproti stavu k 31.12.2011 u : /v měsících/ (za 12 měsíců, to je za 1 rok) přívěsů O1 a O2 za osobní 5,61 Poznámky: přívěsů O1 až O4 za nákladní 2,83 */ Dle součtu registrací v jednotlivých kategoriích přívěsů O2 až O4 za traktory 11,09 **/ Oproti údaji v CRV ("počet všech vozidel") návěsů (všech druhů dle tab.) 2,86 ostatních dosud nezařazených -504,18 PŘÍPOJNÁ CELKEM : -28,57 evidováno

POČET VŠECH VOZIDEL v CRV :

(ks)

k datu : 31.12.2011 7 358 727 31.12.2012 7 525 921 Od 31.12.2011 do 31.12.2012 (za 1 rok) došlo ke zvýšení o : 167 194


178

průměrný

průměrný

rok výroby věk (roků)

1994,68 1995,84 1,16

17,32 17,16 -0,16


3.3 Ukázky zpracování možných výstupů Zdrojová data CRV bylo možné využít jako relativně dostatečný výchozí soubor dat ke zmapování vozového parku v České republice. Po zpracování těchto dat a vytvoření vazeb s dalšími souvisejícími statistickými údaji bylo možno získat celou řadu zajímavých výstupů a provádět různá porovnání. V diagramech č. 3.3.1 a 3.3.2 je pro příklad zpracováno průměrné stáří osobních automobilů v jednotlivých okresech ČR a počty obyvatel připadající na 1 osobní automobil k 30.6.2012.

Průměrný věk osobních automobilů v okresech ČR k 30.6.2012 11,96

Praha - západ

12,52

Mladá Boleslav Praha - východ

12,91

Zlín

12,98

Praha

13,02

Brno - město

13,02

Olomouc

13,08

Opava

13,19

Vyškov

13,30

Frýdek - Místek

13,32

dalších 57 okresů ... Rychnov nad Kněžnou

14,85

Teplice

14,85

Jičín

14,86

Bruntál

15,12

Louny

15,13

Most

15,22

Česká Lípa

15,25

Jeseník

15,26 15,40

Chomutov

15,69

Děčín

0

2

4

6

8

10

12

14

16

18

20

stáří (roků)

Diagram č. 3.3.1


179


Počet obyvatel na 1 osobní automobil v okresech ČR k 30.6.2012 1,82

Praha

1,94

Plzeň - jih České Budějovice

1,99

Semily

2,01

Mladá Boleslav

2,01

Plzeň - sever

2,02

Rokycany

2,03

Plzeň - město

2,07

Kutná Hora

2,07

Klatovy

2,08

dalších 57 okresů ... Olomouc

2,59

Vsetín

2,59

Nový Jičín

2,61

Ostrava - město

2,62 2,65

Opava

2,67

Šumperk

2,73

Přerov

2,75

Karviná

2,79

Bruntál

2,83

Jeseník

0,00

0,50

1,00

1,50

2,00

2,50

3,00

Diagram č. 3.3.2

Verze statistických datových souborů do 30.6.2012 obsahovala veškeré evidované značky a typy. Měla pět úrovní podrobnosti, kdy následující soubor byl vždy jakýmsi souhrnem součtových řádků pro soubor předchozí. V každém ze souborů statistik figuruje každé z vozidel právě jednou, tedy křížové reference navzájem souhlasí. Kvalita dat byla výrazně lepší než data, která zveřejnilo Ministerstvo dopravy v březnu Soubor: APCR2012.DOC

180


2013 a to i přes to, že i dříve poskytovaná data zveřejňovaná Ministerstvem vnitra měla některé nedostatky, které přinášely problémy při zpracování: 1) Existovalo obrovské množství typů (modelů). 2) Do datových souborů byly zahrnuty i údaje za vozidla roku výroby staršího než 1945. V důsledku toho došlo k výraznému nárůstu počtu vozidel některých značek např. AERO - OA, Harley Davidson - MTC aj. 3) Ne zcela byl v databázi CRV vyřešen problém s uváděním typu u dvojslovných značek jako např. Alfa Romeo. V políčku typ se objevovalo právě druhé slovo názvu a proto údaje o nejrozšířenějších typech (modelech) zůstávaly u některých značek nedoplněné. 4) Značky a typy vozidel byly v datových souborech uvedeny přesně tak, jak je zavedlo registrační místo - pověřená obec. Odtud tedy např. značka „škoida“ má zřejmě být „škoda“, dále „*citroen“ má být značka „citroen“, nikoliv značka „*“ a typ „citroen“ … MV ČR (CRV) nebylo oprávněno tato data jakkoli měnit, tedy ani opravovat překlepy. Z hlediska absolutních počtů byly tyto chyby ale dle našeho názoru statisticky nevýznamné. Celkově je v evidenci přes 300 tisíc základních technických popisů (ZTP) schválených typů vozidel. Podle nejpodrobnějšího členění tedy máme 31 300 typů vozidel, z toho na 14 617 typech je pouze jedno jediné vozidlo. Na dalších více než 1 800 typech jsou vozidla dvě. Tedy více než polovina typů obsahuje méně než 3 vozidla. Na druhou stranu tyto typy obsahují více než 95 % všech chyb a nelogičností, ať již zásadních technických nebo jen formálních. Pokud nerozlišíme „druh“ a „kategorii“ vozidla, máme cca 22 300 typů, z toho téměř 13 000 má méně než 3 vozidla a cca 9 300 typů jen jedno jediné vozidlo. Kromě nejrůznějších, mnohdy velmi detailně zaměřených výstupů (mají nízkou univerzální využitelnost), které lze z těchto dat zpracovat, umožňovala data soustředěná v sekretariátu AutoSAP sestavit i trendy ve vývoji registrací jednotlivých druhů vozidel nebo trendy ve vývoji průměrného stáří vozového parku. Pro nejdůležitější kategorie vozidel (osobní automobily, užitková vozidla, autobusy a motocykly) viz diagramy č. 3.3.3 až č. 3.3.6. Rovněž tak bylo možné, s použitím dat Českého statistického úřadu, provádět meziroční porovnání vybavenosti obyvatel např. osobními automobily na úrovni krajů (diagram č. 3.3.7) až okresů či sledovat změny průměrného věku jednotlivých kategorií vozidel v krajích (pro osobní automobily viz diagram č. 3.3.8) apod. Za současné situace není téměř nic z výše uváděného možné. AutoSAP společně s SDA tak mohou jen ve velmi omezené míře pravidelně vyhodnocovat strukturu vozového parku a tak naplňovat Usnesení Vlády č. 819 ze dne 9.11.2011, kterým bylo mimo jiné uloženo: ministru průmyslu a obchodu ve spolupráci s ministrem dopravy, představiteli Sdružení automobilového průmyslu a Svazu dovozců automobilů: - nadále monitorovat vývoj struktury vozového parku v České republice a přijatá opatření členských států Evropské unie na zlepšení struktury jejich vozového parku


181


ks

Počty registrovaných osobních automobilů (kat. M1)

5 000 000 4 500 000 4 000 000

3 484 001

3 431 481

3 431 573

3 523 277

3 648 905

3 706 012

3 815 547

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

4 582 903

3 547 745 1997

4 496 232

3 349 008 1996

2010

3 113 476 1995

4 435 052

2 967 253 1994

2009

2 746 995 1993

4 423 370

2 610 297 1992

500 000

4 280 081

2 483 222 1991

1 000 000

2007

2 411 297 1990

1 500 000

4 108 610

2 330 755 1989

2 000 000

2006

2 247 773 1988

2 500 000

3 958 708

3 000 000

4 698 800

3 500 000

2012

2011

2008

2005

0

stav ke konci časového období

Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP */, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV */. 2) Pokles registrací v roce 1998 dán "překlopením" na data z CRV, v roce 1999 byl pokles způsoben masovým vyřazováním starších vozidel ve vazbě na povinně smluvní pojištění. 3) Vozový park se za rok 2012 zvýšil oproti konci roku 2011 o …………………….. 115 897 vozidel M1. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nová + ojetá z dovozu) ……………………………… 298 352 vozidel M1. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 182 455 vozidel M1. 5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 172 449 ks vozidel (145 801 zrušeno, 26 648 exportováno). */ SDP = Služba Dopravní Policie

CRV = Centrální Registr Vozidel

SDA = Svaz Dovozců Automobilů

Průměrný věk osobních automobilů v ČR

roků

(kat. M1) 15 14

13,90

13,83

13,70

13,65

13,82

13,93

13,87

13,82

13,53

13,49

13,72

13,61

13,51

13,72

14,29

14,15

14,18

12

14,10

13

11

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

10


Poznámky: Průměrný věk osobních automobilů se od r. 1995 výrazněji nemění. Rozhodující vliv na snížení věku má zejména trvalé vyřazování starších aut z provozu (k tomu ve větším měřítku došlo v letech 1999 a 2000 - přechod na povinně smluvní pojištění). Rovněž v roce 2003 došlo k vyřazení relativně vysokého počtu osobních automobilů z provozu, což se projevilo na snížení průměrného věku. Dalších 5 let od roku 2004 pak stáří vozového parku každoročně mírně rostlo. Mírný pokles věku se opět projevil až v roce 2008 a 2009 (kampaň kanceláře pojistitelů, poplatky při první registraci a přeregistraci starších vozů). Za rok 2012 se průměrný věk parku osobních automobilů opět mírně zvýšil na 13,90 roku.

Diagram č. 3.3.3


182


ks

Počty registrovaných užitkových vozidel (kat. N1 až N3 = včetně tahačů a speciálních automobilů)

800 000 700 000 600 000

685 868

462 441 2004

682 800

440 412 2003

681 540

427 820 2002

684 920

405 224 2001

690 937

384 539 2000

509 836

382 441 1999

307 502 1995

379 475

286 153 1994

1998

276 946 1993

367 705

278 252 1992

1997

276 648 1991

354 562

271 446 1990

1996

261 513 1989

100 000

246 111

200 000

1988

300 000

562 255

400 000

630 832

500 000

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

0 stav ke konci časového období

Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od roku 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v roce 1997. 2) Trendem je pozvolný růst registrací, daný zejména přírůstky v kategorii N1. Určité přibrzdění růstu v roce 1999 a v roce 2000 dáno opět vazbou na povinně smluvní pojištění (větší počet vozidel trvale vyřazených z provozu). 3) Vozový park se za rok 2012 oproti konci roku 2011 zvýšil o …………………….. 3 068 ks N1až N3 4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nová + ojetá z dovozu) ……………………………… 27 866 ks N1až N3 24 798 ks N1až N3 Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 24 687 ks vozidel kat. N1 až N3.

10,30

9,76

15,42 10,79

14,21

26,12 13,07

25,14 9,20

11,15 8,82

8,99

9,32

12,07

23,39 10,33

22,46 9,66

21,48 9,09

20,19 8,55 9,66

10,27

9,99

8,21

18,36 10,37

7,97

17,46 10,28

8,09

8,37 10,21

10,51

8,82

8,94 10,77

16,59

15,98

15,40

14,62 9,04

8,84

10,69

5

10,80

10

10,83

8,74

15

13,90

14,06

20

19,28

25

24,22

30

27,02

(kat. N1 až N3)

27,44

Průměrný věk užitkových vozidel roků

nákladní

tahače

speciální

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

0


Poznámky: Z diagramu je vidět značné "stárnutí" speciálních vozidel, u nákladních vozů je průměrný věk v podstatě ustálený. Věk tahačů od r. 2003 také roste, protože od tohoto roku jako samostatný druh v registru nejsou. Obdobně je to i u speciálních vozidel, rovněž již nejsou do registru zapisována jako "speciální". Za rok 2012 se průměrný věk parku užitk. vozidel kat. N1 - N3 zvýšil o …………………. 0,47 roku.


183


ks

Počty registrovaných autobusů (kat. M2, M3)

30 000 25 000

19 653 2010

19 729

19 943 2009

19 699

20 375

20 416

2008

20 134 2005

20 331

19 948

2001

2004

18 381

2000

20 627

18 253

1999

2003

18 975

1998

21 343

19 949

1997

2002

21 460

20 916

1996

21 912 1995

1992

22 761

26 724

26 552

1991

1994

26 036 1990

24 654

25 646 1989

10 000

24 416

15 000

1988

20 000

5 000

2012

2011

2007

2006

1993

0


Poznámky: 1) Údaje do roku 1997 z dat SDP, od roku 1998 se již jedná o údaje z CRV. 2) Pokles registrací autobusů po roce 1991 má dlouhodobý charakter. Přechod na CRV v roce 1998 neměl na tento trend v podstatě žádný vliv. Skokové zvýšení počtu v CRV registrovaných autobusů v roce 2002 bylo způsobeno "přírůstkem" registrací autobusů zn. ŠKODA (oproti pololetí 2002 "přibylo" v CRV 2 952 ks této značky, rok výroby 1967 až 1989). 3) Od roku 2004 do 2007 počet autobusů mírně rostl, v roce 2009 pak park autobusů výrazněji poklesl. Za rok 2012 se vozový park oproti konci roku 2011 zvýšil o …………………….. 30 autobusů. 4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nové + ojeté z dovozu) ……………………………… 992 autobusů. Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 962 autobusů. 5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 1 227 ks autobusů (600 zrušeno, 627 exportováno).

Průměrný věk autobusů v ČR roků

(kat. M2, M3)

15 14

14,58

14,56

14,38

14,19

14,31

14,63

14,61

14,62

14,26

11,92

11,77

11,76

11,35

10,82

10

10,39

11

11,73

14,10

12

14,09

13

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

9 stav ke konci časového období

Poznámky: Průměrný věk autobusů od roku 2003 má mírně se zvyšující trend. "Přírůstek" registrací v roce 2002 zapříčinil i výrazný vzrůst průměrného stáří autobusů, které se tím zvýšilo nad 14 let. Jako pravděpodobné vysvětlení se nabízí přesunutí části vozidel ŠKODA 1203 z kategorie osobních automobilů do kategorie autobusů. Za rok 2012 se průměrný věk parku autobusů nepatrně zvýšil na 14,58 roku.


184


ks

Počty registrovaných jednostopých vozidel (kat. L)

1 250 000

924 291

944 198

2010

2011

964 964

903 346

892 796 2008

2009

860 131

757 061 2004

2007

751 974 2003

822 703

759 409 2002

794 000

744 526 2001

2006

737 087

1 105 457 1996

2000

1 125 342 1995

787 936

1 142 805 1994

250 000

1999

1 151 748 1993

914 256

1 175 193 1992

916 671

1 174 549 1991

1998

1 172 657 1990

1997

1 159 169 1989

500 000

1 153 474

750 000

1988

1 000 000

2012

2005

0


Poznámky: 1) Údaje do roku 1996 z dat SDP, od roku 1997 se již jedná o údaje z CRV. Přechod na data CRV již od r. 1997 vyvolán značným rozdílem mezi daty CRV a SDP v r. 1997 a kontinuitou daného trendu. 2) Od r. 1992 docházelo k poklesu registrací jednostopých vozidel. Tento trend byl umocněn v r. 1999 přechodem na povinně smluvní pojištění, což vyvolalo velké vyřazování motocyklů z evidence. V roce 2000 tento trend pokračoval mírnějším tempem a od roku 2001 již byl podchycen růst počtu registrovaných motocyklů (od poloviny roku 2001 je povinná i registrace mopedů). 3) Vozový park se za rok 2012 zvýšil oproti konci roku 2011 o ……………………20 766 ks kat. L 4) Podchycené "první registrace" za rok 2012 (nové + ojeté z dovozu) ……………………………… 26 438 ks kat. L Rozdíl "první registrace" - přírůstek registrací: 5 672 ks kat. L 5) Za rok 2012 bylo dle SDA vyřazeno celkem 5 834 ks vozidel kat. L.

25

24,58

32,68

32,22

32,00

31,88

31,98

32,50

32,94

31,45

31,08

30,71

30,38

29,53

29,46

28,70

30

28,04

35

29,93

roků

33,09

Průměrný věk jednostopých vozidel (kat. L)

20 15

20 12

20 11

20 10

20 09

20 08

20 07

20 06

20 05

20 04

20 03

20 02

20 01

20 00

19 99

19 98

19 97

19 96

19 95

10


Poznámky: Relativně "nízký" věk motocyklů v roce 1995 je zřejmě dán tím, že v registru ještě nebyla zanesena správná data výroby u všech evidovaných motocyklů. Růst průměrného věku motocyklů se v r. 2006 zastavil, stáří parku motocyklů zůstává ale stále vysoké. Za rok 2012 se průměrný věk parku vozidel kat. L zvýšil a to o ........................ 0,46 roku.


185


Porovnání vybavenosti osobními automobily Počet obyvatel na 1 osobní automobil v krajích ČR 4,0

2,65 2,27

2,30

2,70

2,61

2,65

2,55

2,42

2,43

2,43

2,38

2,44

2,38

2,32

2,36

2,32

2,34

2,31

2,36

2,22

2,25

2,14

2,16

2,15

2,12

2,09

1,88

2,0

1,82

2,5

2,07

3,0

2,58

3,5

1,5 1,0 0,5

ČR celkem

Olomoucký

Zlínský

Jihomoravský

Ústecký

k 30.6.2012

Moravskoslezský

k 31.12.2011

Karlovarský

Liberecký

Pardubický

Vysočina

Královéhradecký

Středočeský

Jihočeský

Plzeňský

Praha

0,0

kraj

oby-kraj.GIF

Počty osobních automobilů (dle údajů Centrálního Registru Vozidel): K datu k 30.6.2012 celkem ... 4 638 372 ks K datu k 31.12.2011 celkem ... 4 582 903 ks Přírůstek / - úbytek registrovaných vozidel: 55 469 ks Počty obyvatel v krajích dle údajů zveřejněných ČSÚ ČR celkem = 10 548 527 obyvatel 10 507 566 obyvatel Přírůstek / - úbytek obyvatel: -40 961 obyvatel

∅ za ČR k 30.6.2012 = resp. ∅ za ČR k 31.12.2011 = resp. úbytek: ∅ přírůstek / resp.

2,27 441,43 2,30 434,46 -0,04 6,97

(stav k 30.9.2011) (stav k 31.3.2012)

obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv. obyv./ 1 osobní automobil osob. automobilů / 1000 obyv.

Diagram č. 3.3.7


186


Průměrný věk parku osobních automobilů v krajích ČR

13,90

13,83

15,06

14,93

14,82

14,74

14,51

14,45

14,42

14,35

14,37

14,37

14,27

14,17

14,07

13,87

13,76

13,81

13,74

13,73

13,64

13,58

13,57

13,50

13,48

13,51

13,02

13,06

14

13,42

15

14,28

16

13

ČR celkem

Ústecký

Liberecký

Pardubický

Jihočeský

k 30.6.2012

Královéhradecký

k 31.12.2011

Plzeňský

Karlovarský

Olomoucký

Vysočina

Moravskoslezský

Jihomoravský

Středočeský

Zlínský

Praha

12

kraj

V r. 2008 se průměrný věk osobních automobilů snížil na 13,82 let jako důsledek většího počtu vyřazených vozidel. Příznivý trend pokračoval i v r. 2009. Průměrný věk se snížil až na 13,65 roku. Údaje za roky 2010, 2011 a 1.pol. 2012 vykazují opačný trend. Věk parku vzrost na 13,90 roku, podobně věk rostl v letech 2003 až 2007. Ještě časově vzdálenější pokles z let 2000 - 2001 byl rovněž dán vyřazováním starších vozidel, zejména zn. Škoda a dalších značek původem z bývalého vých. bloku. Stále platí: dovoz ojetých vozidel situaci zhoršuje, vyřazování starých vozidel má pozitivní vliv.

Diagram č. 3.3.8

************************ Zpracoval: Ing. Ešner


187


4. Vývoj českého trhu a dovozy vozidel „SOUHRNNÉ STATISTICKÉ ÚDAJE“ se zpracovávají a vydávají měsíčně prakticky od počátku existence AutoSAP a stále patří mezi základní činnosti sekretariátu. Přílohou materiálu jsou diagramy o vývoji podílu českých výrobců na domácím trhu. Čtvrtletně tento materiál obsahuje navíc ještě údaje o očekávaných trendech na trhu vozidel všech kategorií. Do konce roku 2004 se trh vozidel sledoval podle prodejů vykázaných jednotlivými výrobci a dovozci, nyní je trh vozidel vyhodnocován na základě údajů o prvních registracích, stejně jako je to obvyklé v zemích EU. Zdrojem údajů o trhu vozidel tak jsou data z CRV, od českých finálních výrobců se nadále vyhodnocují údaje o jimi vykázané výrobě a odbytu vozidel (to je tuzemský prodej a export) v základních kategoriích (osobní, užitková N1, nákladní N2 a N3, autobusy, motocykly a mopedy a přípojná vozidla). Zpracované údaje od jednotlivých značek jsou počátkem každého měsíce zveřejňovány na internetových stránkách AutoSAP, včetně možnosti kompletního stažení souborů ze stránek Svazu dovozců automobilů.

4.1 Osobní automobily a užitková vozidla kat. N1 4.1.1 Osobní automobily (kat. M1)


188


nárůst (-pokles)

počet prvních registrací

Osobní automobily (kat. M1)

podíl dom ácích výrobců

rok 2012 174 009 37,61% 124 343 18,79% 298 352 29,77%

rok 2011 173 282 35,34% 131 707 17,85% 304 989 27,79%

PODÍL OJETÝCH VOZIDEL (z dovozu):

41,68%

43,18%

NOVÉ podíl dom ácích výrobců

OJETÉ (z dovozu) podíl dom ácích značek

CELKEM (nové + ojeté):

% ks 0,42% 727 2,27% -5,59% -7 364 0,94% -6 637 -2,18% 1,98% -1,51%

V roce 2012 bylo v ČR poprvé zaregistrováno celkem 174 009 nových osobních automobilů. Registrace nových osobních automobilů v porovnání 2012 / 2011 vzrostly o 0,42 % (o 727 ks). Ojetých vozidel z dovozu pak bylo prvně registrováno o 5,59 % (7 364 ks) méně. Od počátku roku 1993 je celkový objem trhu v ČR na hodnotě 5 436 779 ks osobních automobilů, z čehož však téměř 50 % tvoří ojeté osobní automobily z dovozu. Pokud vezmeme jen vykázané první registrace (od 2004), tak v ČR bylo od roku 2004 poprvé zaregistrováno 2 756 167 ks osobních automobilů, z nichž bylo 1 417 412 ks (51,43 %) ojetých z dovozu. V letech 2009 a 2010 došlo k meziročnímu poklesu dovozů ojetých osobních automobilů (mezi roky 2009/2008 o 86 372 ks, to je o 37,39 % a mezi roky 2010/2009 o 17 568 ks, to je o 12,15 %). V roce 2011 byl zaznamenám meziroční růst dovozů ojetých osobních automobilů o 4 673 ks (o 3,68 %). V roce 2012 se dovozy ojetých vozidel snížily o 7 364 ks tj. o 5,59 %. I přes to, že dovoz ojetých vozidel má v posledních letech klesající trend, stále je zde výrazné negativum v nevyhovující věkové struktuře (viz následující tabulka a diagram č. 4.1.1). Podíly dovozů ojetých osobních automobilů (kat. M1) podle věku

rok

do 1 roku (%)

1-3 roky (%)

3-5 let (%)

5-10 let (%)

10-15 let (%)

nad 15 let (%)

2007

2,14

7,95

13,48

46,64

25,38

4,41

2008

3,48

9,81

15,94

41,82

24,26

4,68

2009

3,07

12,42

22,48

41,24

18,8

1,99

2010

2,84

9,77

20,15

39,69

24,82

2,73

2011

2,92

7,61

19,92

36,32

29,48

3,76

2012

2,61

6,57

19,27

37,83

29,56

4,17

I. Q 2013

2,64

6,48

17,61

38,45

30,33

4,49 Zdroj: Statistiky SDA


189


( %)

Vývoj podílu dovozů ojetých osobních automobilů ve věku do 10 let a nad 10 let 79,21

90 80

70,21

71,05

29,79

28,95

72,45 66,77

66,28

65,18

33,23

33,73

34,82

2011

2012

2013 (1.Q.)

70 60 50 40

27,55 20,79

30 20 10 0 2007

2008

do 10 let celkem

2009

2010

nad 10 let

VĚKOVÁ STRUKTURA DOVOZŮ V ROCE 2012 BYLA NEJHORŠÍ ZA UPLYNULÝCH 6 LET!!! Diagram č. 4.1.1

Vývoj českého trhu nových osobních automobilů od roku 2004 do roku 2012 (spolu s prvními registracemi ojetých vozidel z dovozu) znázorňuje diagram č. 4.1.2. Český trh nových osobních vozidel dosáhl prvního maxima (téměř 172 000 ks) v roce 1997. Po následujícím relativně prudkém poklesu prodejů v roce 1998 se trh v roce 1999 v podstatě stabilizoval a až do roku 2003 osciloval kolem hodnoty 150 000 ks. V roce 2004 trh vykázal další poměrně velký pokles (o 11,08 %), který pokračoval i v letech 2005 a 2006 až na hodnotu necelých 124 000 prvně registrovaných vozidel v roce 2006. V roce 2007 se trh konečně zvýšil a vykázal růst o téměř 7 %. V roce 2008 se tento růst ještě zvýšil až na 8,39 %. I v dalších letech pak český trh zaznamenává růst, když výsledná hodnota prvních registrací v roce 2010 dosáhla 169 236 vozidel. V roce 2011 hodnota trhu nových osobních vozidel dále vzrostla až na hodnotu 173 282 ks. V roce 2012 dosáhl trh nových vozidel za celé sledované období historického maxima 174 009 ks. Růst trhu byl ale dán zejména příznivou situací v 1. pololetí roku. Ve druhé polovině roku už se na trhu projevil značný pokles poptávky.


190


První registrace osobních automobilů v ČR 400 000

169 236

173 282

174 009

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

51 4

161 659

2004

38

0 94

51

143 661

124 343

132 542

127 034

144 602

212 869

140 889

123 987

50 000

127 376

100 000

121 851

150 000

125 768

200 000

183 143

250 000

230 974

300 000

131 707

350 000

0

nová

ojetá z dovozu

2013 (leden duben)

Diagram č. 4.1.2

Na tomto místě je třeba uvést, že meziroční porovnávání prodejů osobních automobilů, ale i lehkých užitkových vozidel nemělo v porovnání let 2008, 2009 a 2010 dostatečnou vypovídací schopnost! V dubnu 2009 byl odstraněn abnormální stav, který působil deformaci trhu, danou nemožností odpočtu DPH u osobních automobilů od listopadu roku 2004 (do té doby bylo možno odpočet DPH uplatnit u tzv. „montážních“ osobních automobilů). První registrace nových osobních automobilů jsou z pohledu potřeby obměny vozového parku ve srovnání s EU stále nízké.

Obměna parku osobních automobilů (kat. M1) v ČR nové osobní automobily (první registrace v ČR) 6% 5%

3,82%

3,85%

3,82%

3,65%

3,36%

3,23%

3,13%

1%

3,34%

3,39%

3,85%

4,20%

4,43%

4,33%

4,20%

4,08%

5,13%

3,92%

3,33%

2%

3,25%

3%

4,96%

4%

0% 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Obměna parku = počet prvních registrací OA za rok / celkový počet OA registrovaných k 31.12. předchozího roku

Diagram č. 4.1.3

Hodnota obměny vozového parku novými osobními automobily se tak v letech 2012 a 2011 pohybuje na úrovni roku 2003. Nejvyšší hodnota obnovy parku novými osobními Soubor: APCR2012.DOC

191


automobily byla dosažena v roce 1997, kdy činila 5,13 %. V motoristicky vyspělých zemích se přitom tento parametr pohybuje u nových osobních automobilů v průměrném rozmezí od 7,5 % do 10 %, v dobách ekonomického růstu se přibližuje hodnotě 12 %. První odhad dle výsledků za 1. čtvrtletí 2013 naznačuje, že v roce 2013 trh výrazněji poklesne. Trh osobních automobilů by se měl pohybovat mezi 160 až 165 000 ks prvně registrovaných vozidel. STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nové osobní automobily (kat. M1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů je na prvním místě třída malých OA s 24,26 %, na druhém střední třída s 18,47 %, následuje nižší střední - 16,35 %, MPV - 15,28 %, terénní - 14,83 %, vyšší střední 4,40 %, mini - 4,09 %, sportovní - 0,44 %, luxusní - 0,17 %, nezjištěno je 1,67 %. Palivo Z hlediska paliva vede benzin s 55,78 %, následuje diesel s 41,38 %, E85 - 0,33 %, LPG - 0,29 %, CNG - 0,27 %, hybrid - 0,20 %, elektro - 89 ks (0,05 %), nezjištěno je 1,67 %. Provozovatel (vlastník) Podíl firemních vozidel v roce 2012 činil 61,23 % (v roce 2011 to bylo 57,87 %), privátních 33,76 % (v roce 2011 = 38,36 %) a neurčeno 5,01 % (2011 = 3,77 %).

4.1.2 Malá užitková vozidla (kat. N1)


192



Malá užitková vozidla (kat. N1)


rok 2012 11 821 2,43% 6 384 2,63% 18 205 2,50%

rok 2011 13 269 2,49% 7 286 2,05% 20 555 2,34%


35,07%

35,45%

NOVÁ podíl dom ácích výrobců

OJETÁ (z dovozu) podíl dom ácích značek

CELKEM (nová + ojetá):

nárůst (-pokles) % ks -10,91% -1 448 -0,07% -12,38% -902 0,59% -11,43% -2 350 0,16% -0,38%

Vývoj českého trhu nových vozidel této kategorie od roku 2004 do roku 2012 znázorňuje diagram č. 4.1.4. Velká deformace a propad trhu v letech 2009 a 2010 jsou dány skutečností, že trh lehkých užitkových vozidel se v roce 2009 silně propadl a to nejen v reakci na zhoršenou ekonomickou situaci řady firem. Významnou roli sehrálo i zavedení odpočtu DPH i pro osobní firemní vozidla. Malých užitkových vozidel bylo za roky 2004 až 2012 poprvé zaregistrováno celkem 368 516 ks, z toho ojetých z dovozu bylo 19,79 %. Vysoké počty registrací v letech 2005 až 2008 byly dány nemožností odpočtu DPH u firemních osobních automobilů, takže docházelo k „přestavbám“ osobních automobilů na kat. N1. Registrace ojetých malých užitkových vozidel z dovozu v posledních čtyřech letech stagnovaly. U nových vozidel byl v porovnání 2012 / 2011 zaznamenán další pokles.

Objem trhu nových užitkových vozidel kat. N1 od roku 1997 trvale klesal až na hodnotu necelých 14 000 ks vozidel v roce 2002. V roce 2003 však nastal prudký obrat. Příčinou obratu byla změna daňové legislativy, která umožnila odpis DPH u vozidel kategorie N1. Důsledkem této legislativní změny pak byl každoroční vysoký růst trhu vozidel kat. N1, který ale zároveň dosti značně deformoval trh osobních vozidel. Rekordní hodnoty trh dosáhl v roce 2007, kdy bylo registrováno 62 038 ks vozidel. V roce 2008 trh mírně poklesl na hodnotu 59 986. Z rekordních hodnot kolem 60 000 ks se ale v roce 2009 tento trh z výše uvedených příčin dramaticky snížil. Prvně registrováno bylo jen 19 427 ks vozidel N1, což představuje pokles o 67,61 %. V roce 2010 pokračoval pád trhu až na konečnou hodnotu 11 576 prvně registrovaných vozidel. V roce 2011 pak došlo k očekávanému oživení trhu; v tomto roce bylo poprvé zaregistrováno 13 269 ks malých užitkových vozidel. V roce 2012 trh ale dále poklesl až na hodnotu 11 821 ks.


193


První registrace malých užitkových vozidel v ČR

59 986

20 000

39 047

6 384

49 491

7 286

30 000

8 337

5 061

50 000

7 470

7 196

60 000

40 000

62 038

8 016

70 000

12 557

80 000

10 619

90 000

11 576

13 269

11 821

2010

2011

2012

28 935 10 000

19 427

0 2004

2005

nová

2006

2007

2008

2009

ojetá z dovozu Diagram č. 4.1.4

STRUKTURA PRVNÍCH REGISTRACÍ - nová malá užitková vozidla (kat. N1) Tržní segmenty Z hlediska segmentů vedou vozidla do 3,5 t s 48,48 %, na druhém místě do 3,0 t s 39,53 %, následuje do 2,0 t - 9,18 %, nezjištěno je 2,80 %. Palivo Z hlediska paliva vede diesel s 86,21 %, na druhém místě je benzin s 6,66 %, následuje CNG 4,12 %, LPG - 0,15 %, elektro - 5 ks (0,04 %), nezjištěno je 2,80 %.

Shrneme-li fakta uvedená v kap. 4.1.1 a 4.1.2, je možno konstatovat, že trh osobních a malých užitkových vozidel je stále vhodnější hodnotit kvůli zmiňovaným změnám při odpočtu DPH jako trh společný. Vývoj registrací nových a ojetých osobních a malých užitkových vozidel od roku 2004

nová vozidla M1 2004 125 768 2005 127 376 2006 123 987 2007 132 542 2008 143 661 2009 161 659 2010 169 236 2011 173 282 2012 174 009 CELKEM: 1 331 520

dovezená ojetá vozidla M1 121 851 140 889 183 143 212 869 230 974 144 602 127 034 131 707 124 343 1 417 412

celkem nová vozidla M1+N1 154 703 166 423 173 478 194 580 203 647 181 086 180 812 186 551 185 830 1 627 110

celkem ojetá vozidla M1+N1 126 912 148 085 191 159 223 488 243 531 152 939 134 504 138 993 130 727 1 490 338 Zdroj: Statistiky SDA

Údaje o výrobě a prodejích jednotlivých domácích značek osobních automobilů a malých užitkových vozidel jakož i údaje o dovozech vozidel těchto kategorií jsou Soubor: APCR2012.DOC

194


v souhrnu za rok 2012 a předcházejících pět let uvedeny v pravidelné publikaci „STATISTIKA AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU 2008 - 2012“, která je rovněž předávána celé členské základně Sdružení automobilového průmyslu (pouze v elektronické verzi).

4.2 Nákladní automobily, autobusy, motocykly a přípojná vozidla Zpracování souhrnných přehledů o trhu ostatních kategorií vozidel (nákladních automobilů, autobusů, motocyklů a přípojných vozidel) probíhá stejně jako u kategorie osobních a malých užitkových vozidel podle údajů o prvních registracích z Centrálního registru vozidel. Údaje za uvedené kategorie vozidel, mimo přípojná vozidla, jsou zpracovávány měsíčně a předávány průběžně členské základně AutoSAP, rovněž jako u osobních automobilů a malých užitkových vozidel, především elektronickou cestou. 4.2.1 Nákladní automobily (kat. N2 a N3)


Nákladní automobily (kat. N2 + N3)


rok 2012 7 234 3,41% 2 427 3,54% 9 661 3,45%

rok 2011 7 962 3,10% 2 893 4,08% 10 855 3,36%


25,12%

26,65%

nové podíl dom ácích výrobců

ojeté (z dovozu) podíl dom ácích značek



195

nárůst (-pokles) % ks -9,14% -728 0,31% -16,11% -466 -0,54% -11,00% -1 194 0,08% -1,53%


První je značka Mercedes-Benz s 1 512 ks registrovaných nákladních vozidel (20,90 %), následují DAF - 1 348 ks (18,63 %), MAN - 1 131 ks (15,63 %), Volvo 1 037 ks (14,33 %), Scania - 755 ks (10,43 %), Iveco - 695 ks (9,60 %), Renault Trucks - 405 ks (5,59 %), Avia - 159 ks (2,19 %), Tatra - 85 ks (1,17 %), Mitsubishi Fuso 59 ks (0,81 %). Ostatní značky registrovaly 48 ks (0,66 %) Vývoj trhu nových nákladních vozidel od roku 1993 do roku 2012 znázorňuje diagram č. 4.2.1. Trh nových vozidel v ČR (kat. N2 a N3, včetně tahačů) (do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 14 000

11 587 10 581 9 927

12 000

10 000

8 629 7 798

8 000

7 962 7 234

6 853 6 5917 0246 554 6 370 6 260 5 870 5 782 6 000 5 309 5 167 4 752

5 445 4 760

4 000

2 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 4.2.1

Registrace nových nákladních automobilů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 9,14 % (ze 7 962 ks na 7 234 ks, tj. o 728 ks). Stejně jako u osobních vozidel je i trh nových nákladních vozidel (včetně tahačů) dlouhodobě ovlivňován dovozem ojetých vozidel. Trendy jsou vidět z diagramu č. 4.2.2. Skladba trhu - nákladní automobily kat. N2, N3 (včetně tahačů)

6 987

7 715 247

247

311

2 427

2 893

5 134 2 858

4 378 382

2 611

3 667 599

3 558 2 812

618

385

2 000

4 057 2 796

4 000

1 885

6 000

3 985

8 000

4 318

10 000

1 252 2 620 3 162 1 049 1 732 3 435 1 213 1 533 4 727 1 511 1 037 5 554 2 645 822 6 202 3 132 704 5 850 2 643 633 7 165 3 189 567 8 062 3 535 552 9 375 3 632 458

12 000

9 982

11 129

14 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté


196


V roce 2013 očekáváme, že trh nových nákladních vozidel se bude pohybovat kolem hodnoty 7 500 ks prvně registrovaných nových vozidel. Na trhu ojetých vozidel lze pro rok 2013 předpokládat další mírný pokles. 4.2.2 Autobusy (kat. M2 a M3)


Autobusy (kat. M2 + M3)


rok 2012 731 60,33% 261 22,22% 992 50,30%

rok 2011 837 73,12% 257 30,35% 1 094 63,07%

PODÍL OJETÝCH AUTOBUSŮ (z dovozu):

26,31%

23,49%

NOVÉ podíl dom ácích výrobců

OJETÉ (z dovozu) podíl dom ácích značek


nárůst (-pokles) % ks -12,66% -106 -12,79% 1,56% 4 -8,13% -9,32% -102 -12,77% 2,82%

První je značka SOR s 228 ks registrovaných autobusů (31,19 %), následují značky Irisbus - 178 ks (24,35 %), Mercedes-Benz - 88 ks (12,03 %), Solaris - 59 ks (8,07 %), MAN - 32 ks (4,37 %), Iveco - 27 ks (3,69 %), Setra - 23 ks (3,14 %), Volvo - 22 ks (3,00 %), Rosero-P - 20 ks (2,73 %), Volkswagen - 10 ks (1,36 %). Ostatní značky registrovaly 44 ks (6,01 %). Registrace nových autobusů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 12,66 % (z 837 ks na 731 ks, tj. o 106 ks). Podíváme-li se na trh z delší časové řady (viz diagram č. 4.2.3), vidíme, že trh nových autobusů se mezi roky 2001 až 2004 výrazně neměnil. Po růstu v roce 2002 a téměř shodném výsledku v roce 2003 došlo sice v roce 2004 Soubor: APCR2012.DOC

197


k nepatrnému poklesu, ale dá se říci, že trh se pohyboval kolem hodnoty 950 ks prodávaných autobusů. V roce 2005 se tuzemský trh nových autobusů (bráno podle prvních registrací) poměrně výrazně propadl na hodnotu 816 ks. V roce 2006 se trh vrátil na hodnotu 944 ks, která byla téměř beze změny dosažena i v roce 2007 (poprvé bylo zaregistrováno 949 ks autobusů). Výsledky prvních 5 měsíců roku 2013 naznačují možný nízký růst. První odhad pro letošní rok ukazuje, že trh (první registrace) by mohl vykázat určitý růst a výsledná hodnota se bude pravděpodobně pohybovat někde kolem 800 ks.

Trh nových vozidel v ČR (autobusy - kat. M2 a M3) (do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace) 1 400

1 191 1 200

1 000

922

892 874

800

985 983 959

842 838 806 784

944 949 837

816

775 751

729

693

731

600

400

200

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 4.2.3

Skladba trhu - autobusy (kat. M2, M3) 1 000

612

261

225 257

215 201

245 208

222

285

377

296

92

88

185

264

249 122

197

288 212

192 114 88

126

209

17 11

100

99 93

132

200

128

171

300

209

400

305

500

290

441

536

602

589

572 511

600

530

648

695

734

615

697

707 629

633

613

700

676

800

730

900

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté


198


Otázkou je, za jak dlouho se trh vrátí k výraznějšímu růstu a dosáhne hranice alespoň 1 000 ks nových autobusů. Stále tak platí, že v této kategorii je obměna vozového parku dlouhodobě nedostatečná a pokud ani v nejbližších letech nedojde k jejímu zlepšení, mohl by to být již velmi výrazný problém, zejména s ohledem na bezpečnost přepravovaných osob. 4.2.3 Motocykly a mopedy (kat. L)

Registrace nových vozidel kategorie L v ČR po značkách TOP značky 1-12/2012


Motocykly a mopedy (kat. L)


rok 2012 15 212 0,51% 11 226 1,55% 26 438 0,95%

rok 2011 16 667 0,70% 11 784 1,73% 28 451 1,12%

PODÍL OJETÝCH MOTOCYKLŮ (z dovozu):

42,46%

41,42%

nové podíl dom ácích výrobců

ojeté (z dovozu) podíl dom ácích značek


nárůst (-pokles) % ks -8,73% -1 455 -0,19% -4,74% -558 -0,18% -7,08% -2 013 -0,18% 1,04%

První je značka Honda s 1 656 ks registrovaných motocyklů (10,88 %), následují značky Yamaha - 835 ks (5,48 %), Maxon - 795 ks (5,22 %), Kymco - 683 ks (4,48 %), Piaggio - 624 ks (4,10 %). Ostatní značky registrovaly 8 217 ks (54,01 %). Registrace nových motocyklů v roce 2012 klesly oproti roku 2011 o 8,73 % (z 16 667 ks na 15 212 ks, tj. o 1 455 ks) (viz diagram č. 4.2.5). První odhad pro letošní rok zatím ukazuje na další stagnaci (na úrovni kolem 15 000 ks). Soubor: APCR2012.DOC

199


18 451

15 212

19 617

15 625

15 029

13 060

10 032

8 847

8 376

7 320

8 805

5 362

10 000

6 460

15 000

11 154

11 653

20 000

14 566

25 000

19 741

24 947

30 000

16 667

(do r. 2004 - prodeje, od r. 2005 první registrace)

27 222

Trh nových vozidel v ČR (mtc a mopedy - kat. L)

5 000

0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 4.2.5

Skladba trhu - motocykly a mopedy

11 784

15 135 11 226

16 551

18 356 11 635

22 671

14 836

77

116

95

145

267

3 134

5 000

2 794 3 606

10 000

8 519

15 000

19 596

20 000

19 267

25 000

7 548 4 605 1 270 7 535 8 095 819 6 501 5 459 784 7 592 5 459 435 8 412 5 841 457 9 575 7 621 366 12 694 4 901 293 14 273 8 265 246 14 783 7 142 295 15 330 9 583 230 19 387 13 113 283

24 664

30 000

26 955

35 000

0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

nové tuzemské

dovoz nové

dovoz ojeté

Diagram č. 4.2.6


200


4.2.4 Přípojná vozidla a traktory počet prvních registrací

PŘÍVĚSY A NÁVĚSY

nárůst (-pokles)

rok 2012 27 600 2 849

rok 2011 29 723 2 836

% -7,14% 0,46%

ks -2 123 13

CELKEM:

30 449

32 559

-6,48%

-2 110

podíl ojetých:

9,36%

8,71%

NOVÁ OJETÁ (z dovozu)


TRAKTORY

0,65% nárůst (-pokles)

rok 2012 2 523 685

rok 2011 2 757 609

% -8,49% 12,48%

ks -234 76

CELKEM:

3 208

3 366

-4,69%

-158

podíl ojetých:

21,35%

18,09%

NOVÁ OJETÁ (z dovozu)

3,26%

Přípojná vozidla kat. O3 a O4 byla ekonomickou recesí 2008 - 2009 zasažena ze všech kategorií nejvíce. V roce 2009 trh oproti roku 2008 poklesl o výrazných 62,10 %. V roce 2010 na trhu nastalo velmi mírné oživení, které pokračovalo výrazněji i v roce 2011, když trh vzrostl oproti krizovému roku 2009 na hodnotu 4 646 prvně registrovaných nových vozidel (viz diagram č. 4.2.7). V roce 2012 trh opět mírně rostl až na hodnotu 4 739 ks. Poptávka v této kategorii je do značné míry ovlivňována poptávkou v kategorii těžkých nákladních vozidel (tahačů), u kterých se v roce 2013 nepočítá s výraznějším růstem trhu. Aby byl výčet prodejů všech tuzemských výrobců v jednotlivých kategoriích kompletní, je v posledním diagramu 4.2.8 znázorněn prodej firmy AGADOS, která vyrábí přívěsy za osobní vozidla (kat. O1 a O2). Celkové údaje o prodejích se v této kategorii pravidelně nesledují, protože údaje od ostatních subjektů, působících na tuzemském trhu, nejsou kompletní.

(do r. 2006 - prodeje, od r. 2007 první registrace) 9 000

4 646

5 568

3 033

4 487

3 502

3 510

2 540

2 074

2 252

1 799

1 408

1 252

2 000

1 279

3 000

2 105

4 000

2 917

5 000

3 927

6 000

4 666

7 000

4 739

6 702

8 000

8 215

Trh nových vozidel v ČR (kat. O3, O4)

1 000 0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

Diagram č. 4.2.7


201


10 828

11 626

11 014

7 664

5 630

5 098

5 238

5 495

3 302

6 000

3 272

9 000

6 928

12 000

14 391 11 146

12 062 14 416

15 000

3 000

19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05 20 06 20 07 20 08 20 09 20 10 20 11 20 12

0

Diagram č. 4.2.8

4.3 Tuzemský trh - shrnutí Údaje za jednotlivé kategorie vozidel jsou uvedeny v kapitolách 4.2.1 a 4.2.2, souhrny za trh motorových vozidel, ostatních vozidel a všech silničních vozidel jsou pak v tabulce 4.3.1 Tabulka 4.3.1 počet prvních registrací

MOTOROVÁ VOZIDLA OJETÁ (z dovozu) z toho trak tory

rok 2012 211 530 2 523 145 326 685

rok 2011 214 774 2 757 154 536 609

CELKEM MOTOROVÁ:

356 856

369 310

podíl ojetých:

40,72%

41,84%

NOVÁ osobní+m alá užitková z toho trak tory + nákladní + autobusy + m otocykly a m opedy + traktory


OSTATNÍ VOZIDLA přívěsy a návěsy všech kategorií

ks -3 244 -234 -9 210 76

-3,37% -12 454 -1,12% nárůst (-pokles)

rok 2011 31 846 29 723 2 123 3 360 2 836 524

% -7,03% -7,14% -5,42% -1,61% 0,46% -12,79%

ks -2 238 -2 123 -115 -54 13 -67

CELKEM OSTATNÍ:

32 914

35 206

-6,51%

-2 292

podíl ojetých:

10,04%

9,54%

ostatní + nezařaditelná

ostatní + nezařaditelná

počet prvních registrací rok 2011 rok 2012

CELKEM SILNIČNÍ VOZIDLA

0,50% nárůst (-pokles) % ks

389 770

404 516

241 138

246 620

-2,22%

-5 482

148 632

157 896

-5,87%

-9 264

38,13%

39,03%

z toho: NOVÁ OJETÁ (z dovozu) podíl ojetých:


% -1,51% -8,49% -5,96% 12,48%

rok 2012 29 608 27 600 2 008 3 306 2 849 457

NOVÁ z toho: přívěsy a návěsy

OJETÁ (z dovozu) + nezařaditelná do uvedených kategorií z toho: přívěsy a návěsy + ostatní vozidla

nárůst (-pokles)

202

-3,65% -14 746

-0,90%


Tuzemský trh vozidel je pravidelně měsíčně sledován a vyhodnocován již od roku 1993, proto lze z extrapolace časových řad již poměrně přesně odhadovat jeho velikost a trendy. *************************************** Na internetových stránkách Sdružení automobilového průmyslu jsou základní údaje o prvních registracích nových a ojetých vozidel pravidelně (měsíčně) zveřejňovány včetně odkazů na podrobné údaje na stránkách Svazu dovozců automobilů. Z dat soustředěných v sekretariátu AutoSAP je možno sestavit celou řadu dalších srovnávacích tabulek a grafů týkající se trhu vozidel. To však není účelem tohoto materiálu. Při letošním zpracování jsme se na rozdíl od minulých let omezili jen na popsání základních trendů ukazujících na pravděpodobný vývoj v roce 2013. Detailnější data jsou samozřejmě k dispozici v sekretariátu AutoSAP pro případné zájemce (z řad pracovníků členské základny). Zpracoval: Ing. Ešner


203


5. Zapojení a spolupráce s jinými organizacemi Součástí poslání AutoSAP je „zastupovat společné zájmy svých členů vedoucí k rozvoji a trvalé konkurenceschopnosti automobilového průmyslu v České republice“. Z tohoto hlediska AutoSAP považuje za zásadní udržovat a rozvíjet kontakty, spolupráci a součinnost s relevantními tuzemskými a zahraničními organizacemi a institucemi. Významně se tak rozšiřuje účinnost lobbování ve prospěch nejen členských firem AutoSAP, ale i domácího a evropského autoprůmyslu jako celku. V oblasti státní správy je rozhodující spolupráce a komunikace s ministerstvy průmyslu a obchodu (MPO ČR) a dopravy (MD ČR), na něž má automobilový průmysl přímou vazbu (legislativa, podpora exportu, účast na zahraničních výstavách, bezpečnost silničního provozu aj.). Z ostatních ministerstev spolupracuje AutoSAP hlavně s MŽP, MMŠT, MPSV a MF. Ministři, jejich náměstci a další zástupci uvedených ministerstev pravidelně vystupují na zasedáních Rady ředitelů, divizí a dalších orgánů AutoSAP. Členové AutoSAP se tak mohou k připravované legislativě vyjadřovat a spolupodílet se na ní v připomínkovém řízení i přímo. Podobně probíhají kontakty s odpovídajícími nevládními organizacemi, partnerskými svazy, asociacemi a sdruženími. V kapitole 5.1 je uveden výběr některých vládních i nevládních subjektů z ČR, se kterými AutoSAP aktuálně spolupracuje. Je uvedena stručná charakteristika spolupráce a kontaktní pracovníci za AutoSAP v orgánech těchto organizací. V kapitole 5.2. je obdobným způsobem zpracována spolupráce se zahraničními subjekty.

5.1 TUZEMSKO (vnitřní vztahy) 5.1.1 SVAZ PRŮMYSLU A DOPRAVY ČESKÉ REPUBLIKY (SP ČR) AutoSAP jako reprezentant automobilového průmyslu - jednoho z klíčových průmyslových oborů České republiky - patří k nejvýznamnějším členským subjektům SP ČR. Po volbách v roce 2011 se činnost SP ČR v roce 2012 konsolidovala v rámci nově definovaného poslání, vize a strategických cílů. V souvislosti s tím v roce 2012 spolupráce mezi AutoSAP a SP ČR ještě zintenzívněla. Využívali jsme synergie obou organizací v komunikaci, koordinaci postupů a aktivně jsme ovlivňovali stanoviska SP ČR v oblasti legislativní, pracovně-právní, mezinárodní spolupráce, hospodářské politiky, mediální atd. Důležité je i silné personální zastoupení AutoSAP v orgánech SP ČR. Z řad členů Rady ředitelů AutoSAP pracují ve statutárních orgánech: Ing. Pavel Juříček (viceprezident AutoSAP) - viceprezident SP ČR a člen Expertního týmu pro hospodářskou politiku SP ČR Ing. Martin Jahn (prezident AutoSAP) - člen představenstva SP ČR a člen Expertního týmu pro hospodářskou politiku SP ČR Ing. Miroslav Dvořák (člen představenstva AutoSAP) - člen dozorčí rady SP ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) - zástupce AutoSAP v Radě členů SP ČR Ing. Bohdan Wojnar (viceprezident AutoSAP) - člen grémia SP ČR Ing. Jiří Dostál (Kovohutě Příbram nástupnická) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů SP ČR Doc. Karel Chadt, CSc. (ŠKODA AUTO) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů Soubor: APCR2012.DOC

204


Ing. Pavel Ešner (sekretariát AutoSAP) - člen Expertního týmu pro rozvoj lidských zdrojů Ing. Dana Ďorďáková (ŠKODA AUTO) - členka Expertního týmu pro daně a pojištění Mgr. Michal Kadera - člen Expertních týmů pro hospodářskou politiku, pro energetiku a EU týmu Ing. Zdeněk Novák (sekretariát AutoSAP) - člen Veletržního výboru SP ČR Pavel Roman (Robert Bosch odbytová) - člen Expertního týmu pro média ---------------------------AutoSAP je dle Stanov SP ČR členským subjektem SP ČR. Členové AutoSAP mohou používat označení člen SP ČR. Platba na SP ČR je hrazena z rozpočtu AutoSAP.

5.1.2 HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY (HK ČR) Působení AutoSAP a jeho pozice v HK ČR jsou obdobné jako v SP ČR. AutoSAP je reprezentantem jednoho ze stěžejních odvětví české ekonomiky. Jako takový AutoSAP aktivně vystupuje interně v rámci HK ČR a ovlivňuje stanoviska HK ČR ve vztahu k externímu prostředí. Jedná se zejména o prosazování společných zájmů podnikatelských subjektů v legislativní oblasti, zlepšování podnikatelského prostředí, získávání obchodně ekonomických informací a navazování obchodních kontaktů. Zástupci AutoSAP v orgánech HK ČR jsou: Ing. Miroslav Dvořák (předseda představenstva Motor Jikov Group a.s. a člen představenstva AutoSAP), člen Představenstva HK ČR Ing. Antonín Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP), člen Představenstva HK ČR ---------------------------AutoSAP je složkou (začleněným společenstvem) HK ČR. Členové AutoSAP (firmy – podnikatelské subjekty) jsou členy HK ČR. Platby na Úřad HK ČR (odvod dle Platebního řádu HK ČR) jsou hrazeny z rozpočtu AutoSAP. Za ty členy AutoSAP, kteří jsou současně členy místně příslušné okresní či regionální hospodářské komory, není odvod na Úřad HK ČR hrazen.

V krajských či okresních složkách HK ČR je dále zapojena i řada představitelů členských firem AutoSAP. Pro potenciální kontakt či jednání na regionální úrovni (komory, krajské orgány, státní správa a samospráva) byl v dubnu 2005 zřízen institut „kontaktních firem AutoSAP“. V roce 2012 byly těmito kontaktními firmami: Kraj

„kontaktní firma AutoSAP“

Středočeský Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Královéhradecký Pardubický Vysočina Olomoucký Moravskoslezský Zlínský Jihomoravský Hl. město Praha

TPCA Czech, s.r.o. MAGNA EXTERIORS & INTERIORS (BOHEMIA) s.r.o.. KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s. WITTE Nejdek, spol. s r.o. KDYNIUM a.s. MOTOR JIKOV Group, a.s. --IVECO CZECH REPUBLIC a.s. MOTORPAL, a.s. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. MORAVSKOSLEZSKÝ AUTOMOBILOVÝ KLASTR --GUMOTEX, akciová společnost sekretariát AutoSAP


205


5.1.3 ASOCIACE KRAJŮ ČR Regionální spolupráce mezi AutoSAP a kraji ČR probíhá na základě „Memoranda o spolupráci“. Týká se zejména podpory vzdělávání v technických profesích, rozvíjení partnerských vztahů s průmyslovými firmami, podpory obnovy vozového parku, rozvoje dopravní infrastruktury a legislativy mající vliv na podnikatelské prostředí. Kontakt: Radek Polma, ředitel kanceláře (www.asociacekraju.cz, tel. 236 003 481)

5.1.4 KOMORA PRO HOSPODÁŘSKÉ STYKY SE SNS AutoSAP je členem této komory od roku 1998. Získává tak pro členskou základnu ekonomické a legislativní informace z teritoria Společenství nezávislých států (SNS). Komora dále zajišťuje konzultace a marketingové služby, poskytuje pomoc při zakládání společných podniků a vyhledávání obchodních partnerů a organizuje specializované mise. Informace získané z této Komory jsou podle potřeby předávány zejména členům Pracovní skupiny pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal

5.1.5 CZECHINVEST CZECHINVEST je zaměřen na podporu zahraničních investic v ČR, podporu malých a středních podnikatelů, investice do oborů špičkových technologií a využití fondů EU. Automobilový průmysl ČR se v uplynulém období rozvíjel především díky zahraničním investicím. Proto agentura CZECHINVEST dlouhodobě patří k významným organizacím spolupracujícím s AutoSAP. V roce 2012 spolupracoval s AutoSAP např. v rámci společného stánku AutoSAP na výstavě Automechanika Frankfurt 2012 a v rámci projektu Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu. Kontaktní pracovníci za sekretariát AutoSAP: Ing. Svatopluk Doležal, Ing. Zdeněk Novák

5.1.6 SVAZ DOVOZCŮ AUTOMOBILŮ (SDA) I v roce 2012 pokračovala úzká spolupráce AutoSAP s SDA vyplývající z mnoha totožných zájmů obou organizací v rámci automobilového oboru. Jednalo se zejména o intenzivní výměnu informací a spolupráci při zpracovávání statistických údajů a při přípravě technické legislativy pro silniční vozidla nebo o organizaci mezinárodních výstav automobilů a motocyklů v ČR. Po intenzivních jednáních s kluby motoristických novinářů se podařilo znovu uskutečnit jedinou anketu Auto roku 2013 v ČR. AutoSAP a SDA v řadě případů společně vystupovaly na veřejnosti a vůči sdělovacím prostředkům (např. společné tiskové zprávy týkající se ankety Auto roku 2013 v ČR nebo výstav EUROTRANS/AUTOTEC a AUTOSALON Brno). Kontakt na SDA: Ing. Pavel Tunkl, tajemník (tel.: 272 650 840)

5.1.7 SDRUŽENÍ IMPORTÉRŮ A VÝROBCŮ SOUČÁSTÍ AUTOMOBILŮ A SERVISNÍ TECHNIKY (SISA) Z působení SISA v oblasti servisní techniky a dovozu součástí, dílů a příslušenství silničních vozidel pro náhradní a dodatečnou spotřebu vyplývá spolupráce zaměřená na používání nehomologovaných či dokonce padělaných náhradních dílů při opravách vozidel, oblast výstavnictví aj. Kontakt na SISA: JUDr. Miroslav Brůžek, výkonný tajemník (tel.: 241 402 648) Soubor: APCR2012.DOC

206


5.1.8 RADA VLÁDY PRO BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU (BESIP) Rada vlády České republiky pro bezpečnost silničního provozu je stálým poradním orgánem vlády a vrcholným koordinačním orgánem v oblasti bezpečnosti silničního provozu. Působí jako samostatné oddělení na MD ČR. Jeho cílem je podporovat zvyšování silniční bezpečnosti, zvláště plnění Národní strategie bezpečnosti silničního provozu. Koordinuje činnost ústředních orgánů státní správy, Parlamentu, krajů, obcí, nestátních neziskových organizací i podnikatelských subjektů aktivních v této oblasti. Dne 22. 4. 2013 podepsali zástupce BESIP, AutoSAP a SDA Memorandum, které specifikuje oblasti, v nichž bude zintenzívněna spolupráce mezi těmito subjekty. Členové Rady vlády pro BESIP: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK

5.1.9 SVAZ PRODEJCŮ A OPRAVÁŘŮ MOTOROVÝCH VOZIDEL ČR (SAČR) Spolupráce AutoSAP se SAČR je obdobná jako spolupráce se SISA. Týká se např. situace ve spotřebě náhradních dílů, nároků na servisní a opravárenská zařízení a používání nehomologovaných náhradních dílů. V roce 2012 pokračovala spolupráce v oblasti výstav, zejména při změně koncepce brněnských výstav AUTOSALON Brno 2013 a EUROTRANS / AUTOTEC 2013. Členové správní rady SAČR: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP JUDr. Oldřich Vaníček - ÚAMK

5.1.10 ČESKÁ ASOCIACE PETROLEJÁŘSKÉHO PRŮMYSLU A OBCHODU (ČAPPO) Probíhá spolupráce založená na výměně informačních podkladů a konzultací k problematikám společným pro členy AutoSAP a ČAPPO. Významné jsou např. kontakty na konferencích pořádaných oběma sdruženími u příležitosti brněnských automobilových výstav AUTOTEC a AUTOSALON. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák

5.1.11 ÚSTŘEDNÍ AUTOMOTOKLUB (ÚAMK) Činnost ÚAMK je zaměřena na akce týkající se široké motoristické veřejnosti, sportu, bezpečnosti silničního provozu a propagace motorismu. AutoSAP s touto svou členskou organizací spolupracuje zejména v oblasti bezpečnosti silničního provozu a v rámci Evropské charty bezpečnosti silničního provozu. V roce 2012 se např. jednalo o zasedání automobilové federace FIA, jejímž pořadatelem byl ÚAMK a partnerem AutoSAP. ÚAMK pravidelně publikoval relevantní informace z bezpečnosti silničního provozu ve Zpravodaji automobilového sdružení. AutoSAP rovněž dopisem svého prezidenta ministrovi dopravy doporučil informační systém ÚAMK na dálnici D1. Předseda představenstva ÚAMK je rovněž členem Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu (viz 5.1.8) a správní rady SAČR (viz 5.1.9). 5.1.12 ČESKÁ AUTOMOBILOVÁ SPOLEČNOST (ČAS) ČAS je členskou organizací AutoSAP. V roce 2012 AutoSAP spoluorganizoval odbornou konferenci AUTOSYMPO v Řeži u Prahy zaměřenou na alternativní pohony silničních vozidel. Informace o přednáškových cyklech jsou publikovány ve Zpravodaji automobilového sdružení a v AutoSAP info. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák - člen výboru ČAS


207


5.1.13 ČESKÝ SVAZ VĚDECKOTECHNICKÝCH SPOLEČNOSTÍ (ČSVTS) Platformou pro spolupráci je odborná sekce Automobily sekce při ČSVTS jako součást České strojnické společnosti. Dlouhodobá spolupráce se orientuje především na organizaci pravidelných konferencí automobilového průmyslu. Kontaktní pracovník za sekretariát AutoSAP: Ing. Zdeněk Novák

5.1.14 ČESKÁ TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA STROJÍRENSTVÍ (ČTPS) Cílem ČTPS je podpora aktivit ve prospěch strojírenského průmyslu v České republice a odpovídajících aktivit vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních. Spolupráce s AutoSAP probíhá od roku 2008, kdy se stal členem ČTPS. Zástupce AutoSAP se zúčastňují výročních valných hromad, zasedání představenstva a dozorčí rady. V roce 2012 probíhala intenzivní spolupráce zejména v souvislosti s projektem AutoSAP Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu. Člen dozorčí rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP

5.1.15 NADACE BESIP Nadace BESIP má obdobný název a poslání jako Rada vlády pro BESIP (viz 5.1.8) – tedy zvyšování bezpečnosti silničního provozu v ČR. Na rozdíl od Rady vlády pro BESIP však uvedené poslání naplňuje ve spolupráci s veřejností a nestátními subjekty. Od začátku roku 2013 se AutoSAP aktivně zúčastňuje diskuse o budoucnosti Nadace BESIP v souvislosti s přehodnocováním strategie MD v oblasti bezpečnosti silničního provozu a Rady vlády BESIP. Člen správní rady: Ing. Antonín Šípek - ředitel sekretariátu AutoSAP Zpracoval: Ing.Kyncl + Ing.Šípek

5.2 ZAHRANIČÍ (vnější vztahy) Mezinárodní vztahy realizované sekretariátem AutoSAP se dají zhruba rozčlenit do následujících oblastí: 5.2.1 5.2.2 5.2.3 5.2.4 5.2.5 5.2.6

Jednotlivé zahraniční firmy výrobní, obchodní a servisní Národní sdružení automobilového průmyslu či obchodu Mezinárodní sdružení automobilového průmyslu či obchodu Vládní a polovládní organizace Obchodní komory Obchodní sekce diplomatických zastoupení ČR v zahraničí a zahraničních diplomatických zastoupení v ČR

5.2.1 JEDNOTLIVÉ ZAHRANIČNÍ FIRMY VÝROBNÍ, OBCHODNÍ A SERVISNÍ V roce 2012 se jako každý rok uskutečnilo mnoho operativních písemných či osobních kontaktů. Členské organizace AutoSAP dostávaly průběžně informace o všech pro ně zajímavých skutečnostech, poptávkách, nabídkách, námětech na různé druhy spolupráce atd., podle povahy informace buď individuálně nebo či hromadně. AutoSAP se například aktivně podílel na programu odborné konference firmy LANXESS v Praze v listopadu 2012, která byla věnována průmyslové chemii a určena zpracovatelům plastů a gumy.


208


5.2.2 NÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU Sekretariát AutoSAP je v kontaktu s více než 40 obdobnými sdruženími z celého světa. Smlouva o kooperaci a vzájemné podpoře mezi národními asociacemi autoprůmyslu existuje s SMMT (Anglie), FIEV (Francie), NAACAM (JAR), AVTOSELCHOZMAŠ-holding (Rusko) a MAJOSZ (Maďarsko). Spolupráce se zaměřuje na výměnu informací, podporu členských firem smluvního partnera při aktivitách na území druhé strany (například podnikatelské mise do ČR, kolektivní účasti zahraničních firem na akcích organizovaných AutoSAP apod.) a na spolupráci v propagaci včetně výstavnictví. ZAP SR Slovenský „Zväz automobilového priemyslu“ (ZAP SR) má ve vztahu k AutoSAP zvláštní postavení mezi zahraničními sdruženími vzhledem k tradiční historické vazbě automobilových průmyslů obou zemí. ZAP SR je se svojí členskou základnou kolektivním členem AutoSAP, zástupci ZAP SR pracují v orgánech AutoSAP. Spolupráce se realizuje v podstatě ve všech oblastech, zejména na úseku informačním, při zprostředkování mezinárodních kontaktů, v činnostech týkajících se EU a ve výstavnictví. KONTAKTY S AUTOPRŮMYSLEM ZEMÍ STŘEDNÍ A VÝCHODNÍ EVROPY SNS / Rusko Již od roku 1993 je smluvním partnerem AutoSAP organizace nazývaná AVTOSELCHOZMAŠ-HOLDING (ASM). Holding dříve zahrnoval většinu podniků průmyslu automobilové a zemědělské techniky Společenství nezávislých států (SNS). Později se transformoval na nejvýznamnější informační, analytickou a konzultantskou organizaci ve výše vyjmenovaných odvětvích v SNS. Spolupráce je založena zejména na informační výměně. Z internetových stránek AutoSAP je možné přímé propojení na internetové stránky ASM. AutoSAP spolupracuje obdobným způsobem také s mladší asociací ruských automobilových výrobců OAR (člen OICA), která převzala většinu členské základny ASM a též se sdružením výrobců automobilových komponentů NAPAK. V relaci na SNS se značně využívají také informace získané prostřednictvím Komory pro hospodářské styky se SNS, jejímž je AutoSAP členem. V březnu 2002 byla v rámci AutoSAP založena i Pracovní skupina pro spolupráci s firmami Ruské federace a dalších zemí SNS (PSRF). S ohledem na to, že firmy z uvedených zemích, ale i z ČR, v posledních letech dávají přednost přímým dvoustranným jednáním bez zprostředkování a nenavrhují žádné náměty k řešení z úrovně PSRF, je tato PS v klidovém režimu. V případě zájmu členů lze její činnost obnovit. MAĎARSKO Smluvním partnerem AutoSAP je již od roku 1999 Maďarský celostátní svaz výrobců automobilového příslušenství (MAJOSZ). Spolupráce je založena zejména na výměně informací. Dále existuje spolupráce i s Maďarskou asociací výrobců vozidel (MGSZ), přidruženým členem ACEA, a nejnověji i s Maďarskou asociací dovozců vozidel (MGE). POLSKO Od roku 2006 je hlavním pracovním partnerem AutoSAP Polská asociace autoprůmyslu (PZPM - Polski Zwiazek Przemyslu Motoryzacyjnego). Vznikla Soubor: APCR2012.DOC

209


v podstatě přejmenováním organizace Sdružení automobilového průmyslu (SOIS - Zwiazek Motoryzacyjny), která se roku 2003 transformovala z původní importérské asociace SOIS a stala se přidruženým členem ACEA v roce 2004. PZPM zahrnuje kromě importérů i výrobce. Další kooperující organizací je Polská komora motorizace (PIM - Polska Izba Motoryzacji). Jako odvětvová hospodářská komora sdružuje subjekty z oblasti výroby, obchodu a servisu motorových vozidel. S AutoSAP si vyměňuje informace včetně publikací. Sporadické kontakty se uskutečňují i se Sdružením zaměstnavatelských organizací v autoprůmyslu (ZPM - Zwiazek Pracodawcow Motoryzacji). RUMUNSKO Sdružení automobilových výrobců a dovozců (APIA - Association of Automotive Producers and Importers) je společným představitelem rumunské automobilové výroby i obchodu. Je také členem OICA. Organizuje Bukurešťský autosalón (SAB). S AutoSAP probíhá pravidelná výměna informací, zejména statistických. Další sdružení výrobců automobilů a dílů, přidružený člen ACEA, je ACAROM. Přímé kontakty s AutoSAP se zatím uskutečňovaly během příslušných jednání Styčného výboru ACEA. SLOVINSKO Relativně nejvíce kontaktů má AutoSAP s novějším slovinským uskupením nazvaným Hospodářské zájmové sdružení - automobilový cluster (ACS Automotive Cluster of Slovenia / GIZ - Slovenski avtomobilski grozd). ACS udržuje přímé kontakty také s Moravskoslezským automobilovým klastrem. Dále ve Slovinsku působí Sdružení automobilových výrobců a autorizovaných dovozců (ADS - Avto društvo Slovenije - Association of Automobile Manufacturers and Authorised Importers), přidružený člen ACEA. Občasná výměna informací probíhala dříve i s asociací nazývanou Klub slovinských výrobců dílů motorových vozidel (KSPDMV), ale tato asociace již údajně neexistuje. CHORVATSKO Občasná výměna informací probíhá se Sdružením dovozců a distributorů vozidel (CACID - Croatian Association of Car Importers and Distributors), přidruženým členem OICA, které působí při Chorvatské hospodářské komoře. BULHARSKO V zemi působí Asociace výrobců automobilů a jejich autorizovaných zástupců (ACM - Association of Car Manufacturers and their Authorized Representatives for Bulgaria), přidružený člen OICA a nyní i ACEA. Přímé kontakty s AutoSAP se zatím realizovaly zejména během příslušných jednání Styčného výboru ACEA. 5.2.3 MEZINÁRODNÍ SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČI OBCHODU AutoSAP byl v roce 2012 členem čtyř mezinárodních nevládních organizací (OICA, ACEA, ACEM, ODETTE) a členem národní asociace SEMA USA. OICA (od 1. 1. 1993 do 31.12.2012) Je globálně působící nadnárodní sdružení národních asociací výrobců automobilů a současně nejvlivnější mezinárodní organizace v oblasti automobilového průmyslu. Přínosem plynoucím z členství a aktivní účasti na činnosti OICA byl přístup k informacím z oblasti tvorby budoucí legislativy, ekonomiky, statistiky, obchodu a propagace včetně výstavnictví a možnost přímého ovlivňování těchto Soubor: APCR2012.DOC

210


oblastí. Důležité bylo například zařazování autosalónů pořádaných AutoSAP ve spolupráci s Veletrhy Brno do nejvyšší kategorie světových automobilových výstav. V roce 2011 to byl AUTOSALON Brno, AUTOTEC Brno 2012 byl zrušen. Příslušní zástupci AutoSAP se v roce 2012 zúčastnili zasedání Výstavního výboru OICA v Ženevě. V důsledku nových okolností, zejména v oblasti výstavnictví, požádal AutoSAP o pozastavení členství v OICA na období 2013 až 2014. Vedení OICA včetně Valného shromáždění žádosti vyhovělo a činnost AutoSAP v OICA byla ukončena k 31. prosinci 2012. Zástupci AutoSAP v OICA (2012): Valné shromáždění - prezident AutoSAP / J. Štefl (sekretariát AutoSAP) Výstavní výbor - Ing. A. Šípek (ředitel sekretariátu AutoSAP) Statistický výbor - J. Štefl (sekretariát AutoSAP) Technický výbor - Ing. V. Tajzich, CSc. (TÜV SÜD Czech)

ACEA (od 10. 7. 2002) Asociace evropských výrobců automobilů ACEA (Association des Constructeurs Europeens dÁutomobiles / European Automobile Manufacturers Association) je nejvýznamnějším evropským sdružením výrobců automobilů, které je v trvalém kontaktu s příslušnými institucemi EU. AutoSAP v ACEA působí v postavení Přidružené organizace (Associated Organisation) v tzv. Styčném výboru (Liaison Committee), ve kterém jsou sdruženy národní asociace automobilového průmyslu členských zemí EU, protože řádnými členy ACEA mohou být pouze výrobci automobilů. Administrativně rozsáhlá spolupráce se uskutečňuje například ve formě přípravy a výměny různých materiálů a podkladů (stanoviska, analýzy, statistiky apod.) v mnoha oblastech dotýkajících se výroby a užití automobilů (například technická a dopravní legislativa, životní prostředí). V roce 2012 se stálý delegát AutoSAP zúčastnil plánovaných zasedání Styčného výboru ACEA v únoru v Bruselu a v září ve Varšavě. Zástupci AutoSAP v ACEA (2012): Vrcholové akce - prezident AutoSAP / Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP) Styčný výbor - Ing. S. Doležal (sekretariát AutoSAP)

ACEM (od 1. 1. 2006, ofic. 24. 3. 2006) ACEM je sdružení evropských výrobců motocyklů, člen Světového sdružení výrobců motocyklů IMMA. Přínosy jsou obdobné jako u ACEA, ale v oblasti motocyklů. V návaznosti na vstup ČR do EU a existující organizační strukturu IMMA a ACEM, bylo rozhodnuto změnit členství AutoSAP z IMMA na ACEM s účinností od 1.1.2006. Přijetí bylo oficiálně schváleno Valným shromážděním ACEM v Birminghamu 24.3.2006. Na základě členství AutoSAP v ACEM byly do Výstavního kalendáře ACEM zařazeny výstavy MOTOSALON 2012 Brno a MOTOSALON 2013 Praha. V roce 2012 se zástupce AutoSAP řádného Valného shromáždění ACEM v březnu ve Vídni (AT) nezúčastnil. Zástupci AutoSAP v ACEM (2012): Valné shromáždění - Ing. M. Vacek, předseda Motocyklové sekce AutoSAP (JAWA Moto) Koordinace vztahů k ACEM - Ing. S. Doležal, tajemník Motocyklové sekce AutoSAP (sekretariát AutoSAP)


211


ODETTE INTERNATIONAL (od 1.1.1994) Evropská organizace koordinující zavádění elektronické výměny dat (EDI) v oblasti automobilového průmyslu a obchodu. Jedná se o mezinárodní sdružení příslušných národních organizací. Do činnosti ODETTE ČR bylo v roce 2012 aktivně zapojeno 12 českých firem včetně AutoSAP. Zástupci AutoSAP v ODETTE (2012): Předseda ODETTE ČR - Ing. M. Nettl (ŠKODA AUTO) Tajemník ODETTE ČR - p. J. Štefl (sekretariát AutoSAP)

SEMA USA (od 1.1.1994) Nejde o mezinárodní sdružení, uvádíme ho ale pro úplnost - je to jediná zahraniční národní asociace, kde je AutoSAP členem. Zabývá se aftermarketem ve speciálním automobilovém příslušenství a vybavení. Informační spolupráce umožňuje i propagaci členů AutoSAP v aftermarketu v USA a přes některé informační produkty SEMA (včetně elektronických) i globálně. Kontakt a informace: Ing. S. Doležal, sekretariát AutoSAP

5.2.4 VLÁDNÍ A POLOVLÁDNÍ ORGANIZACE AutoSAP dlouhodobě spolupracuje s řadou národních agentur pro podporu průmyslu a obchodu, případně investic, jako je například AUSTRADE (Austrálie), BTI a BL (Anglie), UBIFRANCE (Francie), ICE (Itálie), JETRO (Japonsko), KOTRA (Korejská republika). Mnoho těchto agentur působí fakticky jako obchodní úseky velvyslanectví příslušných zemí. Kontakty s dalšími nadnárodními (například EU/EC, EHK OSN či OECD) a národními institucemi vládního charakteru se uskutečňují většinou zprostředkovaně přes příslušné české oficiální orgány. Do akcí spadajících do této oblasti je možno zařadit například: - účast na veřejné debatě ke smlouvám o volném obchodu mezi EU a J. Koreou a EU a Japonskem dne 30. října 2012 v Evropském domě v Praze; - setkání na CzechInvestu dne 16. listopadu 2012 s delegací korejských firem v rámci akce KOTRA Forum, na které byla provedena prezentace AutoSAP. 5.2.5 OBCHODNÍ KOMORY, SVAZY PRŮMYSLU Spolupráce se uskutečňuje buď formou přímých kontaktů se zahraničními komorami (celostátními či regionálními) a průmyslovými svazy nebo prostřednictvím Hospodářské komory České republiky (HKČR) a Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR). V roce 2012 byla nejaktivnější teritoria (v abecedním pořadí) Čína, Francie, Německo. Do akcí spadajících do této oblasti je možno zařadit například: - jednání s průmyslovou a obchodní asociací AED (Durangaldea Business Association) regionu Durango (Španělsko) dne 15. května 2012; - jednání s organizací Macro Euro-China Entrepreneurs Club (MECEC), která se zaměřuje na podporu spolupráce mezi čínskými firmami a firmami EU. Výsledkem byla například mise firem provincie Jiling do ČR uskutečněná v březnu 2012 a setkání mezi českými partnery a firmami provincie Jiling zorganizované MECEC a Hospodářskou komorou hl. m. Prahy za účasti AutoSAP dne 18. května 2012; Soubor: APCR2012.DOC

212


- jednání s delegací čínské průmyslové skupiny China South Industries Group Corporation dne 9. července 2012, při kterém byla provedena prezentace AutoSAP; - jednání s podnikatelskou delegací státu Gujarat (Indie) na SPČR dne 21. září 2012. 5.2.6 OBCHODNÍ SEKCE DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ ČR V ZAHRANIČÍ A ZAHRANIČNÍCH DIPLOMATICKÝCH ZASTOUPENÍ V ČR Tyto úřady dostávají aktuální informace o výrobním programu a možnostech členských organizací AutoSAP. K tomu jsou především využívány propagační materiály AutoSAP (Ročenka, Statistika, Overview, Address Book, Facts and Figures atd.) v tištěné a/nebo elektronické formě. Ze zastupitelských úřadů jsou velmi aktivní například dále uvedené (dle teritorií v abecedním pořádku): - v ČR: Austrálie (konzulát), Čína, Francie, Japonsko, Kanada, Malajsie, Rakousko, Rusko, Srbsko, Švédsko, USA, Velká Británie - v zahraničí: Čína, Estonsko, Francie, Itálie, J. Afrika, Litva, Lotyšsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rusko, Slovinsko K efektivní spolupráci s českými diplomaty v zahraničí přispívají rovněž informační schůzky s nominovanými obchodními rady i jinými pracovníky před jejich výjezdem do ciziny. Do akcí spadajících do aktivit obchodních sekcí je možno zahrnout například: - jednání s obchodním radou Japonského velvyslanectví dne 23. května 2012; - vystoupení obchodního rady RF v ČR p. Turova na zasedání Představenstva AutoSAP dne 4. června 2012 na témata „Strategie rozvoje automobilového průmyslu RF do roku 2020“ a „Možnosti založení společných podniků na území RF zejména ve zvláštních ekonomických zónách“; - účast AutoSAP na jednání u kulatého stolu na téma „Příležitosti pro spolupráci v Malajsii v sektoru průmyslu a služeb“ v červnu 2012. Zpracoval: Ing. Doležal, p. Štefl

5.3 SHRNUTÍ Z kapitol 5.1 a 5.2 je zřejmé, že AutoSAP je v kontaktu s mnoha tuzemskými a mezinárodními organizacemi. V některých je zapojen a velmi aktivně se zúčastňuje jejich činnosti, s jinými dlouhodobě spolupracuje, komunikuje nebo u nich lobbuje. Organizace, s nimiž došlo jen k jednorázové spolupráci, kontaktu či výměně informací, nejsou v kapitolách 5.1 a 5.2 uvedeny. Ve všech případech AutoSAP přistupuje k externím organizacím aktivně a vyvíjí veškeré úsilí, aby ovlivnil jejich jednání ve prospěch AutoSAP a jeho členské základny. Vždy však postupuje korektně a vyváženě s cílem nepoškodit integritu AutoSAP ani jeho jednotlivých členů. V rámci mezinárodních vztahů má AutoSAP strategii prosazovat zájmy členských firem a českého autoprůmyslu jako nedílné součásti evropského automobilového průmyslu jako celku. Zcela zásadní je přitom úzká koordinace s evropskou asociací automobilových výrobců ACEA. Zpracoval: Ing. Kyncl


213


Svaz průmyslu a dopravy ČR Hospodářská komora ČR

www.spcr.cz

www.komora.cz

Mezinárodní organizace výrobců automobilů (Organisation Internationale des Constructeurs dÁutomobiles) (International Organisation of Motor Vehicle Manufacturers) www.oica.net

Asociace evropských automobilových výrobců (Association des Constructeurs Européens dÁutomobiles) (European Automobile Manufacturers Association) www.acea.be

Asociace evropských výrobců motocyklů (Association des Constructeurs Européens de Motocycles) www.acem.eu

Organizace pro elektronickou výměnu dat v autoprůmyslu (Organisation for Data Exchange by Tele Transmission in Europe) www.odette.cz, www.odette.org

Svaz dovozců automobilů

Ministerstvo dopravy ČR – BESIP

Nadace BESIP

www.ibesip.cz

www.nadacebesip.cz

Asociace krajů České republiky


www.sda-cia.cz

214

www.asociacekraju.cz



215


6. Problematika řešená v rámci AutoSAP Problematika řešená v rámci AutoSAP vychází z postupného upřesňování činností a ze zadaných úkolů daných jednotlivými zasedáními Představenstva a Rad ředitelů AutoSAP a zejména je dána „Směry hlavních činností AutoSAP“. Rada ředitelů Sdružení automobilového průmyslu doporučila na svém zasedání v březnu 2012 v souvislosti s výsledkem proběhlých workshopů jejich novou definici. Nový charakter a koncepce vychází z poslání Sdružení automobilového průmyslu, na jehož základě je možné formulovat základní hodnoty, jako jsou: 1) prioritní orientace na členskou základnu a její potřeby 2) otevřenost a spolupráce na všech úrovních 3) vysoká odbornost, důvěryhodnost a spolehlivost 4) tvorba společných názorů a stanovisek Z nich nově definované členění „Směrů hlavních činností AutoSAP“ je následující: 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy 2. Legislativa a životní prostředí 3. Rozvoj vzdělávání 4. Vnitřní a vnější komunikace 5. Automobilové a motocyklové výstavy Do celkové koncepce činnosti zapadá i řešení operativních úkolů. Z hlediska své podstaty mají „Směry hlavních činností“ logickou skladbu a nadčasový charakter Uvedený obsah není uzavřený a umožňuje aktualizaci podle potřeb členské základny. Hlavní úkoly v jednotlivých hlavních směrech 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy - aktivně ovlivňovat hospodářskou politiku ČR a rozhodovací procesy v EU tak, aby přispívaly k rozvoji tuzemského automobilového průmyslu - podporovat na všech úrovních rozvoj výzkumně vývojové základny a aplikaci výsledků do praxe - rozvíjet vzájemně prospěšné zaměstnavatelské vztahy a vazby v rámci automobilového průmyslu 2. Legislativa a životní prostředí - zvýšit vliv na formování podnikatelského prostředí a tvorbu legislativy mající dopady na automobilový průmysl a podnikání - budování nezastupitelné pozice sdružení v legislativních orgánech ČR, nadoborových i nadnárodních organizacích 3. Rozvoj vzdělávání - spolupodílet se na rozvoji odborného technického vzdělávání a zabezpečení kvalifikovaných lidských zdrojů 4. Vnitřní a vnější komunikace - poskytování a vzájemné sdílení kvalitních a unikátních informací, které podporují aktivity členů a budují prestiž autoprůmyslu ČR - zlepšení spolupráce a toků informací mezi finálními výrobci a dodavateli, jakož i informovanosti o významu a perspektivách autoprůmyslu ČR 5. Automobilové a motocyklové výstavy - napomáhat propagaci obchodních zájmů členů sdružení


216


V rámci představenstva byla mezi členy stanovena zodpovědnost za jednotlivé oblasti „Směrů hlavních činností AutoSAP“ a byly ustaveny „řídící týmy“ pro konkrétní problematiku (uveden vedoucí týmu a jeho současní členové): 1. Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy: Ing.Juříček (Ing.Dvořák, Ing.Glogar, Ing.Pachovský, Ing.Šípek a za sekretariát: Ing.Novák)

2. Legislativa a životní prostředí: Ing.Ryšavý (Ing.Čapka, Ing.Dvořák, Ing.Pachovský, Ing.Šípek, Ing.Wojnar; za sekretariát: Ing.Novák)

3. Rozvoj vzdělávání: Ing.Wojnar (Ing.Glogar, Ing.Juříček, Ing.Volák; za sekretariát: Ing. Ešner)

4. Vnitřní a vnější komunikace: Ing.Jahn (Ing.Čapka, Ing.Šípek; za sekretariát: Ing.Kyncl)

5. Automobilové a motocyklové výstavy: Ing.Šípek (Ing.Ryšavý, Ing.Wojnar; za sekretariát: Ing.Kyncl, J.Štefl) Poznámka: Členy týmů byli do ukončení svého působení ve firmách i Ing. Štefka a V. Petrov.

Přes skutečnost, že jsou důležité body uvedených „Směrů hlavních činností“ pravidelně projednávány Radou ředitelů AutoSAP, je významné se o některých činnostech zmínit v tomto souhrnném materiálu.

6.1 Oblasti související s hlavní činností 6.1.1 Hospodářská politika a zaměstnavatelské vztahy. A. Hospodářská politika Sdružení automobilového průmyslu přijalo novou filozofii a stanovilo priority pro další období činnosti AutoSAP v oblasti hospodářské politiky. Vychází se ze současného stavu, který je charakterizován obtížným převáděním potřeb podnikatelské sféry do legislativní oblasti. V řadě případů jsou přijímány kompromisní návrhy ovlivněné více jejich politickou průchodností, než vlastním přínosem pro podnikatelskou sféru. Stále chybí koncepce rozvoje národního hospodářství, jejíž sestavení je plně v kompetenci vlády. Jejím cílem by mělo být stanovení určitých priorit postupu vlády v jednotlivých daných oblastech tak, aby nedocházelo k umělému znevýhodňování jednotlivých výrobních odvětví či druhů obchodu. V oblasti hospodářské politiky bylo stanoveno pět „základních pilířů“, ze kterých se odvíjela vlastní činnost s následnou charakteristikou: a) podpora podnikání – spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou ČR (projekty EU, zefektivnění státní správy, ceny energií …) b) trh práce (účast v tripartitě, zaměstnávání zdravotně postižených osob, Kurzarbeit, řetězení pracovních smluv, konta pracovní doby, vstupní lékařské prohlídky….) c) podpora výzkumu, vývoje a inovací (Technologická platforma Vozidla pro udržitelnou mobilitu, spolupráce s Technologickou agenturou ČR, podpora projektů VaV…) d) podpora tuzemského obchodu a prodeje (zájmy výrobců na Ministerstvu životního prostředí, stanoviska k dohodám o volném obchodu EU – J. Korea, Indie, Japonsko, USA….) Soubor: APCR2012.DOC

217


e) podpora investičního prostředí (spolupráce s MPO a CzechInvest - novela zákona o invest. pobídkách, připomínky k návrhům pobídek a rámci podpor pro rok 2014…) Je obtížné stanovit prioritu jednotlivých činností, ale oblast výzkumu a vývoje (VaV) patří mezi nejvýznamnější součásti hospodářské politiky. Účast firem v rámci řady programů ať už národních, nebo na úrovni EU vytváří činnost s vysokou přidanou hodnotou. Jako příklady je možné uvést: - iniciativu firem v programu TIP, který je v gesci MPO. Z projektů, které předložily firmy AutoSAP na MPO ČR pro zahájení řešení v roce 2012, byly v rámci programu TIP schváleny projekty firem: • • •

JAWA Moto spol. s r.o. (Nový univerzální terénní a cestovní motocykl JAWA 1200) IDIADA CZ a.s. (Zvýšení životnosti dopravních pásů namáhaných rázovým zatížením) Continental Automotive Czech Republic s.r.o. (Vize budoucnosti — Helický paprsek)

- projekt předložený AutoSAP spolufinancovaný z prostředků EU „Technologická platforma – Vozidla pro udržitelnou mobilitu“. Jeho cílem je vypracování základního směru a témat jako podkladu pro budoucí technologický a inovační rozvoj odvětví a směru výzkumu a vývoje v rámci automobilového průmyslu. Projekt schválený v rámci operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) o celkových nákladech 5,6 mil. Kč a době trvání 3 roky je realizován od června 2010. V průběhu roku 2012 byl ve vazbě na „Strategickou výzkumnou agendu“ (SVA – materiál stanovující hlavní směry výzkumu a vývoje odvětví automobilového průmyslu pro období cca 20 let), zpracován „Implementační akční plán“ (IAP), který obsahuje již konkrétní témata a úkoly v oblasti VaV. Projekt končí v 5/2013.

B. Zaměstnavatelské vztahy Sdružení automobilového průmyslu pokračovalo ve spolupráci s Odborovým svazem KOVO. Spolupráce byla podpořena vzájemnou účastí představitelů Odborového svazu KOVO a AutoSAP na valných hromadách. V řadě oblastí dochází ke sbližování stanovisek. Jako příklad je možné uvést společný pozitivní názor na důležitost a význam technického vzdělávání pro další rozvoj automobilového průmyslu. V této souvislosti je doporučeno soustředit pozornost na oblast budoucích vzdělávacích potřeb a stanovení průmyslové politiky. Podle vyjádření obou stran je možné současné vztahy hodnotit jako korektní. 6.1.2 Legislativa a životní prostředí A. Legislativa Legislativa a životní prostředí spolu úzce souvisí. Sdružení automobilového průmyslu je aktivním partnerem jak při formulaci změn řady zákonů, tak i při tvorbě jednotlivých legislativních záměrů. Řada těchto zákonů má dopady právě i do životního prostředí. Ze strany AutoSAP bylo v uplynulém období připomínkováno několik rezortních podkladů a novel zákonů se zaměřením na: a) obnovu vozového parku ČR (aktivní účast v týmu MPO - usnesení vlády ČR č. 819) b) zákon o odpadech – část vozidla s ukončenou životností (spolupráce s Ministerstvem životního prostředí - příprava věcného záměru zákona, „Memorandum“ k využití finančních prostředků za převody vozidel …) c) dopady čisté mobility (spolupráce s MPO a MŽP na přípravě studie …) d) ostatní legislativa ČR (průběžně připomínky přímo nebo spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou ČR…) Soubor: APCR2012.DOC

218


e) legislativa EU (koordinace s ACEA - dohody o volném obchodu, směrnice pro automobily a jejich díly – CO2, hluk - byly např. vypracovány připomínky, které sloužily jako podklad pro vystoupení zástupců ČR v EK). Z hlediska dostupnosti jsou připomínky k většině materiálům k dispozici v sekretariátu AutoSAP a jsou poskytovány na vyžádání. Jako další možná cesta pro členskou základnu umožňující seznámit se s návrhy zákonů, které jsou v probíhajícím připomínkovém řízení, je rubrika „UPOZORNĚNí“ na vstupní internetové stránce AutoSAP, kde je umístěn odkaz „LEGISLATIVA K PŘIPOMÍNKOVÁNÍ“. B. Životní prostředí Aktivní přístup k ochraně životního prostředí patří mezi další významné priority v odvětví automobilového průmyslu. Plnění legislativy v této oblasti bývá mimo jiného i jedním z kriterií uplatňovaným v rámci výběrového řízení na dodávky dílů. Platná legislativa je doplněna celou řadou dalších zpřísňujících podmínek a proto mají firmy Sdružení automobilového průmyslu zpracovaný systém opatření, který zabezpečuje sledování celého výrobního cyklu právě z pohledu ochrany životního prostředí. I to je jedním z důvodů rostoucího podílu firem, které mají provedenu certifikaci výroby podle norem řady ISO 14 000 a ISO TS. I v této oblasti zůstává řada problémů, na které je nutné průběžně reagovat. Stále je nedořešena otázka ekologické likvidace vozidel trvale vyřazených z provozu a následné vykazování jejich počtu, kdy přes smluvní partnery oficiálních dovozců a tuzemských výrobců vozidel prochází pouze zlomek (v roce 2012 cca 8,5 %) z celkového počtu takto vyřazených vozidel – novela zákona se připravuje. Naopak se podařilo v rámci novely zákona o ochraně ovzduší uzavřít otázku tzv. nízkoemisních zón. 6.1.3 Rozvoj technického vzdělávání Činnosti směřovaly do oblastí: a) spolupráce s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy - projekt POSPOLU (prvky duálního vzdělávání, v roce 2013 zahájení pilotního ověření – 25 škol…) b) spolupráce se Sektorovou radou pro strojírenství (prognózy potřeb lidských zdrojů pro strojírenství, struktura oborů, obsah vzdělávacích programů…) c) podpora technického vzdělávání na úrovni krajů – jsou zřizovateli škol d) spolupráce s ministerstvy – legislativa (praxe žáků, daňové úlevy pro firmy, povinnost partnerství škola-firma, přímé financování vzdělávání…) e) mediální aktivity (mediální plán POSPOLU, exkurze novinářů do SRN – duální vzdělávání, www, autanasbavi.cz…) Dále jsou detailněji rozvedeny některé aktivity v oblasti vzdělávání: Projekt POSPOLU - „Podpora spolupráce škol a firem se zaměřením na odborné vzdělávání v praxi“ AutoSAP inicioval vznik národního projektu, který si klade cíl vytvořit inovovaný systém a model odborného vzdělávání a pilotně jej ověřit v technických oborech. Předkladatelem projektu je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v rámci operačního programu konkurenceschopnost jako OPVK Vzdělávání pro Individuální projekt národní (IPn) společně s řešitelem Soubor: APCR2012.DOC

219


Národním ústavem vzdělávání (NÚV). Projekt je realizován od prosince 2012 s dotací 106 mil. Kč. Obsah projektu: Ve vybraných středních školách ve spolupráci s vybranými firmami, bude ověřena aplikace inovovaného systému odborného vzdělávání podle zkušeností a principů tzv. „learning by doing“. Důraz bude kladen na využití systémů odborného vzdělávání v zahraničí. Projektové aktivity: • Zpracování vstupních analytických materiálů o systémech odborného vzdělávání v zahraničí a stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR. • Vytvoření modelů spolupráce škol a firem na základě převzatých nejefektivnějších prvků odborného vzdělávání ze zahraničí a pilotní ověření modelů spolupráce ve 25 firmách a školách. • Semináře a stáže pedagogických pracovníků škol u zaměstnavatelů, využití odborníků z praxe v procesu vzdělávání ve středních školách. • Prezentace výstupů, návrh souboru opatření a doporučení pro zavedení legislativních změn. Projekt „AUTOADAPT“ Předkladatelem projektu je AutoSAP, projekt je zaměřený na zvýšení konkurenceschopnosti autoprůmyslu prostřednictvím dalšího profesního vzdělávání zaměstnanců. Projekt byl MPSV schválen v prosinci roku 2010. Do projektu je zapojeno 19 firem AutoSAP. V rámci projektu by mělo být proškoleno více než 3 235 zaměstnanců. Rozpočet projektu je 41 820 389 Kč z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost. Doba trvání projektu je v období 2011 - 2013. Do současné doby bylo realizováno v rámci projektu 595 kurzů a proškoleno 5 930 pracovníků firem AutoSAP. Projekt Národní soustava povolání (NSP) a Národní soustava kvalifikací (NSK), Sektorová rada strojírenství Realizuje konsorcium SPČR, HKČR a Trexima - veřejná zakázka MPSV. AutoSAP se svými zástupci výrazně podílí na práci největší sektorové rady strojírenství. V Jihočeském kraji je uzavřena i pilotní sektorová dohoda strojírenství - velmi aktivní je Motor Jikov Group. Aktualizace národní soustavy kvalifikací a povolání - požadavky na vzdělávací systém a databázi povolání podle požadavků trhu práce se zapojením odborníků z firem, sektorové dohody. NSP - obsahuje informace o povoláních a požadovaných kompetencích. Je využitelná pro firmy, které z ní mohou získat informace o pracovní náplni, požadovaných kvalifikacích, kompetencích, potřebných odborných dovednostech a znalostech i údaje o mzdovém ohodnocení. Slouží pro ovlivňování odborného vzdělávání. Vytváří ji zaměstnavatelé a garantem je stát. NSK - celostátní registr profesních kvalifikací, ve kterém je možno najít způsob, jakým se ověří, že uchazeč o získání certifikátu takové kvalifikace disponuje kompetencemi, jež byly definovány zaměstnavateli při popisu odpovídajícího povolání v Národní soustavě povolání. Lidé se tak mohou nechat vyzkoušet z kompetencí, které získali v průběhu praxe, a pro něž nemají žádný oficiální doklad. Uznávání neformálního vzdělání.


220


Mimo výše uvedené projekty je činnost zaměřena: Podpora technického vzdělávání Pokračovala činnost pracovní skupiny pro vzdělávání v technických oborech, kterou v současné době tvoří zástupci 13 firem AutoSAP. Činnost pracovní skupiny je úzce provázána s činností a programem řídícího týmu pro rozvoj vzdělávání. Identifikované problémy zůstávají stále v platnosti. Jedná se zejména o: 1) Kvalitu absolventů a úroveň jejich znalostí a dovedností 2) Malou motivace mladých lidí studovat technické obory 3) Nedostatečné množství nových absolventů 4) Nevyhovující strukturu absolventů a oborů 5) Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje oborů a technických škol 6) Malá motivace absolventů pracovat ve výrobní firmě 7) Nevyhovující legislativní rámec spolupráce firem a škol Navrhovaná opatření jsou zaměřena zejména na rozvoj přímé spolupráce škol a zaměstnavatelů. Propagace techniky 1) Webový portál a propagační kampaň „Auta nás baví“ www.autanasabavi.cz Hrazeno z vlastních prostředků, které jsou omezené. Propagace technických povolání zejména mezi žáky ZŠ s cílem zvýšení zájmu o studium technických oborů, internetový portál - nabídka škol, oborů, firem, aktuality, facebook, mediální a PR kampaň. 2) Další aktivity na podporu technického vzdělávání • Podpora studentek a žen všeobecně - technické obory jsou vhodné i pro ženy, je třeba se tématu hlouběji věnovat • Medializace technického vzdělávání (perspektiva, dívky…) • Dny otevřených dveří v podnicích • Aktivní komunikace podniků směrem k technickému vzdělávání • Dobré příklady úspěšných absolventů technických škol - jejich uplatnění, další rozvoj • Komunikace internacionalizace firem a potřeby mobility - přínosy pro osobnostní a profesní rozvoj • Informační schůzky pro rodiče • Prezentace technických oborů v rámci veletrhů pracovních příležitostí • Technické stavebnice v MŠ • Polytechnická výuka na ZŠ • Spolupráce s dalšími subjekty Projekt IQ Industry Realizovala Vzdělávací agentura Kroměříž v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (gesce MŠMT). Spolupracující organizací bylo Sdružení automobilového průmyslu. Cílem projektu bylo zlepšení oborových znalostí a dovedností učitelů odborných předmětů a praktického vyučování v přírodovědných a technických oborech. Projekt skončil v prosinci 2012. Jednou z možností jak v projektových aktivitách pokračovat je zapojit se do vyhlášeného rozvojového programu MŠMT, který je zaměřený na vzdělávání pedagogů a byl vyhlášený v květnu 2013. Soubor: APCR2012.DOC

221


Akreditační komise pro VOŠ a VŠ Jsou zřízeny MŠMT, členy jmenuje ministr školství, mládeže a tělovýchovy. Akreditační komise se zabývá korekcí nově vznikajících oborů vzdělávání. AutoSAP má v komisi své zástupce, jejichž snahou je zvýšení podílu technických studijních oborů ve vzdělávacích programech vyšších odborných škol. 6.1.4 Vnitřní a vnější komunikace V roce 2012 AutoSAP nově definoval své poslání a vizi. Z nich pak odvodil cíle, strategii a nástroje směrů hlavní činnosti a tedy i vnitřní a vnější komunikace. Naprosto zásadně byla posílena zpětná vazba a „zákaznická orientace“. Proto byly konkrétní komunikační aktivity modifikovány na základě požadavků z workshopu (Rada ředitelů, 1. březen 2012), dotazníkového průzkumu mezi členskými firmami (červen 2012), schůzek s médii (červen – říjen 2012) apod. Vnitřní komunikace je zaměřena na členské firmy AutoSAP. Jejím cílem je získávat a sdílet informace, které jsou relevantní z hlediska zájmů členů AutoSAP a informovat o aktivitách AutoSAP. Vnější komunikace je zaměřena na subjekty mimo AutoSAP s cílem prosazovat zájmy členů, budovat prestiž AutoSAP a zvyšovat povědomí odborné veřejnosti o aktivitách a postojích AutoSAP. V roce 2012 využíval AutoSAP tyto nástroje vnitřní komunikace: -

Internet Zpravodaj automobilového sdružení Akce pro členskou základnu Přímé zasílání informací („direct mail“) Přímá osobní komunikace

Internetové stránky www.autosap.cz jsou jedním z hlavních nástrojů pro sdílení informací. Jsou zde uvedeny souhrnné materiály AutoSAP („Automobilový průmysl v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“, „Ročenka“, „Statistika“ a „Adresář firem“), tiskové informace a stanoviska k aktuálním problémům řešeným v rámci AutoSAP. Statistické údaje tvoří další významnou složku internetových stránek (údaje o prvních registracích, výrobě a exportu vozidel, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd v automobilovém průmyslu). Jsou zde také uvedeny zápisy a usnesení ze zasedání Rady ředitelů a Představenstva AutoSAP, prezentace představitelů AutoSAP, upozornění na pořádané konference, semináře, zajímavé internetové stránky atd. Část informací určená pro členské firmy je umístěna v rubrice „Jen pro členy“. V roce 2012 byla zahájena revize www.autosap.cz s cílem zmodernizovat design stránek a zjednodušit jejich strukturu. Zpravodaj automobilového sdružení je dvouměsíčník, který obsahuje informace z členské základny AutoSAP, informace o světovém a evropském autoprůmyslu, informace o činnosti AutoSAP, přehled podnikového tisku apod. V roce 2012 obsahoval i pravidelný Informační bulletin technologické platformy TP VUM. Začátkem roku 2013 byl zásadně změněn design a časopis je poprvé ve své historii celobarevný. Akce pro členskou základnu zahrnovaly např. seminář Nový zákon o trestní odpovědnosti právnických osob 9. 2. 2012 aj. Účastníci oceňovali kvalitu přednášek, možnost neformální výměny zkušeností na dané téma a v neposlední řadě i možnost setkání a poznání odborných pracovníků zúčastněných firem. Přímé zasílání informací zahrnuje aktuální informace o vývoji trhů a výrobě vozidel v ČR a ve světě, o počtu pracovníků a výši průměrných mezd v automobilovém Soubor: APCR2012.DOC

222


průmyslu apod. Dále se jedná o interní dokumenty (zápisy ze zasedání Rady ředitelů, Představenstva, divizí a dalších orgánů AutoSAP). Od března 2012 byl zcela přepracován interní elektronický bulletin AutoSAP info. Vychází dvakrát měsíčně. Do prosince vyšlo 18 čísel. Obsahuje novinky ze světového autoprůmyslu a z činnosti AutoSAP, statistické údaje, informace o vybraných seminářích, konferencích, akcích a webových stránkách. Na základě průzkumu mezi členskou základnou byly zavedeny rubriky Právní servis a Představujeme AutoSAP. Přímá osobní komunikace je významným prvkem v oblasti vnitřní komunikace. Odehrává se na zasedáních Rady ředitelů, Představenstva, divizí, pracovních týmů a dalších orgánů AutoSAP, ale také při neformálních setkáních. Jedná se o základní informační fórum členských firem, kde se vzájemnou diskusí stanoví další postup při řešení řady problémů, které se týkají širokého spektra členů. Zápisy je následně informována členská základna. V oblasti vnější komunikace v roce 2012 využíval AutoSAP tyto nástroje: -

Komunikace s médii Lobbování Internet Publikace Akce Prvky vizuální identity

Komunikace s médii probíhala formou tiskových konferencí a informací, rozhovorů, odpovědí na otázky, komentářů, a neformálních setkání. V roce 2012 sekretariát AutoSAP připravil 38 tiskových informací a cca 30 článků, odpovědí na otázky a rozhovorů. Výroční tisková konference se uskutečnila 4. 6. 2012 (výsledky českého automobilového průmyslu a výsledky soutěže Podnik roku 2011). Připravili jsme rovněž tiskovou konferenci k ukončení projektu AutoIndusty 13. 12. 2012 a snídani představenstva s vybranými novináři 19. 10. 2012. Pravidelně jsme se aktivně účastnili tiskových konferencí SDA, Veletrhů Brno aj. Pracovník sekretariátu pracuje v redakční radě časopisu Podnikatel. Pokračovalo partnerství a mediální spolupráce s časopisem a serverem Automakers. AutoSAP udržuje korektní vztahy s Klubem motoristických novinářů a Klubem motoristických publicistů. Počátkem roku 2012 došlo k dalšímu zlepšení práce s médii. Byl připraven Mediální plán AutoSAP pro rok 2012, byla detailně aktualizována databáze novinářů, byli vytipováni VIP novináři pro exkluzivní spolupráci a změnil se vzhled a styl tiskových informací. Zpětnou vazbu externí komunikace sleduje sekretariát AutoSAP pomocí vlastního monitoringu tisku a ohlasů („pokrytí“) AutoSAP v médiích. Kromě toho v období červen – říjen proběhly individuální schůzky s vybranými novináři. Lobbování za zájmy firem AutoSAP a jeho členů u příslušných státních a jiných orgánů a institucí je významnou složkou vnější komunikace. Probíhá zejména ve spolupráci s týmem pro legislativu. Byli vytipováni členové PS a senátoři Parlamentu ČR, „europoslanci“ a další osoby, které jsou oslovovány v rámci lobbování. Internet jako nástroj vnější komunikace v roce 2012 zahrnoval kromě internetových stránek www.autosap.cz (podrobnosti viz výše) také portál www.autanasbavi.cz. Tento portál provozuje AutoSAP a byl založen s cílem zvyšovat prestiž technických povolání, zejména v autoprůmyslu, a přilákat žáky ZŠ ke studiu na středních technických školách. Počátkem roku 2012 byl výrazně modifikován a byla změněna jeho grafická podoba. Nové uspořádání rovněž umožňuje operativnější aktualizaci. Soubor: APCR2012.DOC

223


Publikace vydává AutoSAP v tištěné podobě již jen dvě – Ročenku a Zpravodaj automobilového sdružení. Exkluzivní Ročenka slouží jako materiál o českém automobilovém průmyslu, informuje o AutoSAP a prezentuje jeho členské firmy. Je využívána na výstavách a dalších akcích pro zájemce o spolupráci s AutoSAP a jeho členskými firmami. Zpravodaj automobilového sdružení je (jak již bylo uvedeno výše) nástrojem pro vnitřní komunikaci. Je však také zasílán do redakcí významných deníků a odborných periodik. V elektronické podobě je k dispozici na veřejně přístupných internetových stránkách www.autosap.cz. Z elektronicky zpracovaných interních publikací („Automobilový průmysl v ČR – Základní údaje a fakta – Aktualizace za rok“, „Statistika“ a „Adresář“) se pro vnější komunikaci používají relevantní části podle charakteru požadavku externího partnera. Od roku 2013 je Zpravodaj celobarevný. Akce s participací AutoSAP se intenzivně využívají pro vytváření pozitivního obrazu AutoSAP. V roce 2012 se jednalo například o odborné konference AutoSympo a Očekávaný vývoj autoprůmyslu v České republice a střední Evropě. Mediálně velmi intenzivní výstupy přinesly akce konané v souvislosti s anketou Auto roku a Dodavatel pro Auto roku v ČR a na výstavách Motosalon 2012 a Automechanika Frankfurt 2012. V roce 2012 zahájil AutoSAP ve spolupráci s Nadačním fondem pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením aktivity v oblasti společenské odpovědnosti. Rovněž tyto aktivity jsou silně medializovány a slouží tak jako úspěšný nástroj vnější komunikace AutoSAP. Prvky vizuální identity vycházejí ze zpracovaného Manuálu jednotného vizuálního stylu AutoSAP. K jeho praktickému zavedení došlo v roce 2012. V souvislosti s tím byl inovován vzhled a styl tiskových informací, prezentací a dalších nástrojů komunikace s cílem jednoduchosti, dynamičnosti a srozumitelnosti. V roce 2012 byl také definitivně uzavřen proces oficiální registrace nového logotypu AutoSAP. 6.1.5 Automobilové a motocyklové výstavy Participace AutoSAP na výstavách má dva cíle: propagovat činnost AutoSAP a firmy českého automobilového průmyslu a podporovat výstavní aktivity členských firem AutoSAP v tuzemsku i v zahraničí. Každoročně (a tedy i pro rok 2012) sekretariát AutoSAP zpracovává kalendář automobilových výstav v zahraničí a v ČR. Usnadňuje členské základně orientaci mezi jednotlivými výstavními akcemi. Tuzemské výstavy Zahrnuly přípravu na Autotec 2012 (neuskutečnil se) a Motosalon 2012 ve spolupráci s Veletrhy Brno a.s. Spolupráce byla smluvně podpořena Rámcovou smlouvou platnou do roku 2012. Smlouva byla prodloužena na období 2013 až 2016. AutoSAP i Veletrhy Brno a.s. v ní deklarují společný zájem na přípravě a organizaci významných veletrhů a výstav s automobilní tématikou. Na žádost SDA nejsou od roku 2013 brněnské automobilové výstavy zařazovány do mezinárodního kalendáře OICA. Výstava Motosalon zůstává na základě aktivit AutoSAP součástí kalendáře ACEM. AutoSAP se spolu s SDA a dalšími asociacemi podílel na přípravě nové koncepce mezinárodních automobilových výstav organizovaných Veletrhy Brno, která se začala realizovat v roce 2013. Podle této koncepce se má každoročně v dubnovém termínu konat Autosalon Brno (osobní automobily; zaměření na širokou veřejnost). Nově koncipovaný veletrh EuroTrans (doprava, logistika, automobilový průmysl; zaměření na odbornou veřejnost) by se od roku 2013 měl pořádat na podzim a má mít dvouletou periodicitu. Součástí veletrhu EuroTrans má být výstava Autotec (užitkové automobily, automobilové díly a příslušenství). Soubor: APCR2012.DOC

224


Zahraniční výstavy AutoSAP se snaží podle zájmu a požadavků členských firem prosadit tyto výstavy do akcí s podporou MPO ČR. Jedná se o finanční podporu vystavovatelů na společných stáncích v rámci expozice ČR. Podle charakteru a kategorie výstavy se jedná o společný stánek organizovaný MPO nebo AutoSAP. V roce 2012 AutoSAP zajistil podporu MPO na společnou účast firem autoprůmyslu na výstavě Automechanika 2012 ve Frankfurtu. Na této výstavě měl svůj informační stánek AutoSAP. Podával na něm informace o českém automobilovém průmyslu a jeho členských firmách, které na expozici nebyly přítomny. Pro rok 2013 AutoSAP zajistil podporu MPO pro výstavu Equip Auto v Paříži a zařazení výstavy Avtomechanika/MIMS Moskva do projektu „Společná účast na výstavách a veletrzích“ organizovaného agenturou CzechTrade. Účast AutoSAP ve výborech a komisích Nedílnou součástí činnosti AutoSAP na nejrůznějších úrovních je účast ve výborech a komisích v oblasti výstavnictví. Kromě interní Výstavní komise AutoSAP jeho zástupci v roce 2012 aktivně pracovali ve Veletržním výboru Autotecu a Autosalonu Brno. Zde se AutoSAP významně podílel na definování výše uvedené nové koncepce těchto výstav. Práce ve Veletržním výboru SPČR se v roce 2012 týkala nejen konkrétních výstav, ale také nově definované organizace a pozice Veletržního výboru v rámci SPČR. Zástupci AutoSAP v hodnotící komisi MPO se zaměřovali především na podporu členských firem AutoSAP včetně zajištění co nejvýhodnějších podmínek na tuzemských výstavách a na zajištění finanční podpory na zahraničních výstavách. V souvislosti s výše uvedeným vyřazením výstav Autosalon Brno a Autotec se AutoSAP od roku 2012 nezúčastňuje práce světové asociace automobilových výrobců OICA a tudíž ani jejího veletržního výboru. Samostatnou kapitolou v činnosti AutoSAP je zapojení do řešení projektů spolufinancovaných ze zdrojů EU. Jedná se o: Vlastní projekty a) Technologická platforma „Vozidla pro udržitelnou mobilitu“ (TP VUM) – charakteristika uvedena výše b) „AUTOADAPT“ – charakteristika uvedena výše Projekty s participací AutoSAP a) „Česká technologická platforma strojírenství“ (ČTPS), jejímž úkolem je podpora aktivit a iniciativ organizací působících ve prospěch rozvoje strojírenského průmyslu v České republice a s tím spojených vědeckých, výzkumných, technologických a inovačních aktivit. b) „Asociace NGV“ (NGVA) byla založena v srpnu roku 2009 jako nezisková odborná platforma pro podporu implementace a provozu technologií pro využití zemního plynu a biometanu v dopravě. c) „AutoNet“, kde je hlavním řešitelem Moravskoslezský automobilový klastr. O průběhu a stavu řešení vlastních projektů AutoSAP je členská základna pravidelně informována na zasedáních Rady ředitelů.


225


6.2 Další řešená problematika Řadu problémů a úkolů nelze šablonovitě zařadit do jednotlivých „Směrů hlavních činností“. Jedná se zejména o úkoly vyplývající z jednotlivých zasedání Představenstva, Divizí nebo Rady ředitelů AutoSAP, které vyžadují operativní řešení. Lze je podle zkušeností rozdělit v podstatě do následujících okruhů: A. směřující k členské základně s orientací zejména na: - cílené průzkumy – jedná se o rychlé získání informací a následné zpracování odpovídající souhrnné informace pro členskou základnu. Do této kategorie lze zařadit např. každoročně prováděný průzkum v oblasti mezd, jejich meziročních nárůstů a počtu pracovníků. Jejich přínos tkví v tom, že na základě konkrétních firemních údajů lze připravit a zpracovat jednotný argumentační materiál, který lze využít zejména pro jednání s hospodářskými i politickými představiteli na všech úrovních. Do této kategorie patří např. průzkum zájmu o účast na konkrétních výstavách, jehož výsledky jsou využity při uplatnění požadavku AutoSAP na zařazení uvedené akce mezi výstavy finančně podporované MPO. V neposlední řadě sem můžeme zařadit šetření k základním hospodářským výsledkům prováděné formou „Databázového listu“ (údaje pro zpracování aktualizace údajů o automobilovém průmyslu za daný kalendářní rok); -

zpracování specifických informací na přání členské základny, které jsou využitelné pro operativní řešení daného problému (např. průměrné mzdy daného regionu atd.).

Nutno uvést, že bez spolupráce firem, spočívající v předání potřebných údajů v daných termínech, není možno komplexní materiály s vysokou vypovídací schopností zpracovat. B. směřující ke státní správě - orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení problematiky vzdělávání v technických oborech; - spolupráce při přípravě legislativních změn zejména v oblasti ekologie, pracovně právní oblasti a podmínek provozu vozidel; - při harmonizaci evropské legislativy s právními předpisy ČR bylo prosazováno, aby nebyly vytvářeny přísnější podmínky pro české výrobce, než jsou v ostatních zemích EU a nebyla tak snižována konkurenceschopnost automobilového průmyslu; - spolupráce při návrhu hodnotitelů jednotlivých programů vypisovaných technologickou agenturou ČR; - pokračovala spolupráce s MPO a dalšími resorty v rámci společného týmu pro obnovu vozového parku, národního plánu čisté mobility a v rámci pracovní skupiny pro druhotné suroviny; - v rámci schválených projektů AutoSAP spolufinancovaných z fondů EU (AutoAdapt a Technologická platforma) probíhala jednání o urychlení plateb nárokovaných za splnění jednotlivých etap projektu; - v připomínkách k udělování investičních pobídek bylo požadováno, aby ve spolupráci s MPO a regionálními orgány bylo přihlédnuto k problémům jednotlivých členů AutoSAP (např. investiční pobídky a jejich lokalizace, školská problematika atd.);


226


- orientace na problematiku lidských zdrojů, zejména učňovského, středního odborného a vysokého školství, jako budoucí základnu kvalifikované pracovní síly pro automobilový průmysl. Důležitým bodem proto bylo pokračování řešení problematiky vzdělávání v technických oborech. C. směřující k orgánům Evropské unie - spolupráce při přípravě stanovisek a návrhů zákonů týkající se automobilového průmyslu s cílem získat dostatečný časový prostor pro jejich realizaci (např. návrh zákona o zpřísnění limitů na emise z automobilů anebo týkající se bezpečnosti vozidel, jejich skupin, dílů apod.); - spolupráce na podkladech pro omezení regulačních rámců, které ohrožují konkurenceschopnost evropského automobilového průmyslu. V této souvislosti je nutné konstatovat, že v řadě případů (např. Dohoda EU o volném obchodu s J. Koreou) však byly připomínky AutoSAP akceptovány jen částečně. V současné době je zaměřena pozornost zejména na průběh přípravy dalších dohod EU o volném obchodu a to zejména s Japonskem, Indií, USA a Kanadou; - spolupráce a sjednocení stanovisek s poslanci Evropského parlamentu za ČR v oblasti automobilové výroby, obdobná jednání v rámci skupiny V4 (Maďarsko, Česká republika, Polsko, Slovensko). D. vzájemná podpora a spolupráce firem v rámci AutoSAP při prosazování a řešení konkrétních problémů. Z poslední doby je možné uvést např: - problematika nové daňové soustavy a její dopady na firmy automobilového průmyslu; - problematika dopadů připravované legislativy EU např. v oblasti výroby osobních i nákladních vozidel a autobusů. Formou informačních materiálů vydávaných sekretariátem AutoSAP a prostřednictvím Rady ředitelů je členská základna informována o průběhu jednotlivých jednání a jejich výsledcích. Zpracoval: Ing. Novák


227


7. Výsledky hospodaření AutoSAP za rok 2012 „V VÝSLEDKY HOSPODAŘENÍ AUTOSAP ZA ROK 2012“ byly projednány a schváleny na zasedání Rady ředitelů (4. dubna 2013 v Brně). Do této publikace jsou zařazeny pro úplnost podkladu. Dle „Společenské smlouvy o AutoSAP“ jsou příjmy a výdaje v tzv. „rozpočtové“ a „ziskové“ části hospodaření sledovány odděleně. Odděleně je evidováno i použití (čerpání) schválených „stálých záloh“, získaných dotací, prostředků na řešení projektů AutoSAP a plateb ODETTE ČR. (1) SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2012

I. SHRNUTÍ PŘÍJMŮ AutoSAP

(2) SKUTEČNOST k datu

18 049 891 Kč z toho: 1/ PŘÍJMY PLATEB na služby AutoSAP 12 446 040 Kč z toho: uhrazeno firmami pro rok 2012 (k 13.12.) .................... 12 446 040 Kč 0 Kč převedeno ze stálých záloh firem ..................... Přeplatky plateb firem ......................................................... 0 Kč 13 106 040 Kč Rozpis plateb dle schváleného rozpočtu na r. 2012 Rozpis plateb dle aktuálního stavu členů 13 132 210 Kč 2/ PŘÍJMY PLATEB na služby ODETTE ČR 570 000 Kč 3 333 851 Kč 3/ PŘÍJMY STÁLÝCH ZÁLOH (SZ) AutoSAP Příjem SZ dle konečných výsledků roku 2011 3 747 185 Kč 4/ VLASTNÍ VÝNOSY 1 700 000 Kč ROZPOČTY PROJEKTŮ

z toho: - TP "VOZIDLA PRO UDRŽITELNOU MOBILITU" - Projekt "AutoAdapt" (položky nebyly součástí schváleného rozpočtu)

CELKOVÉ VÝDAJE AutoSAP (včetně odvodů DPH) z toho: 1/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB AutoSAP 2/ KONEČNÁ CENA SLUŽEB ODETTE ČR 3/ ČERPÁNÍ STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP z toho: převedeno do plateb členů za služby 4/ VÝDAJE NA REALIZACI VLASTNÍCH VÝNOSŮ z toho: daňově neuznatelné 5/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY AutoSAP 6/ ODVOD DPH 20 % ZE STÁLÝCH ZÁLOH 7/ ODVOD DPH 20 % ZA SLUŽBY ODETTE ČR

SKUTEČNOST / ROZPOČET

17 834 559 Kč

-1,19%

13 189 508 Kč 12 958 354 Kč 231 154 Kč 179 915 Kč 13 083 310 Kč 13 083 310 Kč 598 842 Kč

5,97% 4,12% -----0,17% -0,37% 5,06%

3 467 185 Kč 579 024 Kč

-7,47% -65,94%

SKUTEČNOST

PŘIJATO =

k 31.12.2012


46 024 574 Kč

18 890 048 Kč

41,04%

4 204 185 Kč

2 161 892 Kč

51,42%

41 820 389 Kč

16 728 156 Kč

40,00%

SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2012

II. SHRNUTÍ VÝDAJŮ AutoSAP

NÁRŮST (-POKLES) =

31. prosinec 2012

CELKOVÉ PŘÍJMY AutoSAP v roce 2012

PROJEKTY AutoSAP (příjmy - za celou dobu řešení)

(3)

SKUTEČNOST k datu


31. prosinec 2012

sl.(2) / sl. (1)


16 022 274 Kč

13 594 959 Kč

-15,15%

9 266 000 Kč 475 000 Kč 2 362 000 Kč

9 275 842 Kč 454 186 Kč 1 328 001 Kč

270 132 Kč

231 154 Kč

1 625 100 Kč

387 955 Kč

0,11% -4,38% -43,78% ---76,13% 68,17%

125 000 Kč

210 208 Kč

1 853 200 Kč 345 974 Kč 95 000 Kč

1 855 168 Kč 202 969 Kč 90 837 Kč

16 022 274 Kč

13 594 959 Kč

(1) ROZPOČTY PROJEKTŮ

(2) SKUTEČNOST k 31.12.2012

0,11% -41,33% -4,38% (3) VYNALOŽENO = SKUTEČNOST / ROZPOČET

PROJEKTY AutoSAP (výdaje - za celou dobu řešení)

46 024 574 Kč

21 705 876 Kč

47,16%

z toho: - NÁKLADY TP "VOZIDLA PRO UDRŽ. MOBILITU"

4 204 185 Kč

3 182 683 Kč

75,70%

41 820 389 Kč

18 523 193 Kč

44,29%

- NÁKLADY NA PROJEKT "AutoAdapt" (položky nebyly součástí schváleného rozpočtu)


228


(1) SCHVÁLENO Radou ředitelů na rok 2012

III. HOSPODÁŘSKÉ VÝSLEDKY AutoSAP ÚČETNÍ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK CELKEM z toho: 1/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY AutoSAP 2/ PŘEPLATKY PLATEB NA SLUŽBY ODETTE ČR 3/ ZŮSTATEK STÁLÝCH ZÁLOH AutoSAP 4/ HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK Z VLAST. AKTIVIT z toho: 4a/ POUŽITELNÝ ZISK 4b/ DAŇ ZE ZISKU Při sazbě daně z příjmu

- SALDO projektu "AutoAdapt" (položka nebyla součástí schváleného rozpočtu)


31. prosinec 2012

sl.(2) / sl. (1)


4 239 600 Kč

109,09%

1 326 840 Kč 0 Kč 1 039 212 Kč 74 900 Kč 37 090 Kč 37 810 Kč 19%

2 058 498 Kč 53 819 Kč 1 936 215 Kč 191 069 Kč 114 879 Kč 76 190 Kč 19%

55,14% --86,32% 155,10% 209,73% 101,51% ---

2 440 952 Kč

z toho: - SALDO TP "VOZIDLA pro UDRŽITELNOU MOBILITU"

(3)

2 027 617 Kč

4 239 600 Kč

ROZPOČTY PROJEKTŮ

PROJEKTY AutoSAP v roce 2012 (od počátku řešení)

(2) SKUTEČNOST K DATU

SKUTEČNOST

POMĚR

k 31.12.2012

VÝDAJE / PŘÍJMY

0 Kč

-2 815 828 Kč

114,91%

0 Kč

-1 020 791 Kč

147,22%

0 Kč

-1 795 037 Kč

110,73%

Poznámky: 1/ Projekt TP VUM – dne 15.3.2013 bylo uhrazeno 984 315,00 Kč. 2/ Projekt AutoAdapt – dne 13.2.2013 bylo uhrazeno 1 012 320,81 Kč a dne 10.4.2013 byla na další řešení poskytnuta záloha ve výši 11 402 842,69 Kč.

IV. ČERPÁNÍ FONDŮ AutoSAP (1) SCHVÁLENO Zvláštní fond (účet 427.01) Radou ředitelů na rok 2012 (k 1.1.) ČERPÁNÍ ZVLÁŠTNÍHO FONDU AutoSAP 250 020,00 Kč Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2012 ........................................................ 937 132,54 Kč Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2011 ............................................ 65 510,51 Kč Konečný zůstatek fondu: 752 623,05 Kč

Čerpání daňově neuznatelných položek (účet 513.00) Čerpání zvláštního fondu (účet 427.01) Celkové čerpání zvláštní fond + daňově neuznatelné

(2) SKUTEČNOST K DATU

(3) NÁRŮST (-POKLES) = SKUTEČNOST / ROZPOČET

31. prosinec 2012

248 502,00 Kč 65 510,51 Kč 754 141,05 Kč

-0,61% 0,00% 0,20%

125 000 Kč

210 208 Kč

68,17%

250 020 Kč 375 020 Kč

248 502 Kč 458 710 Kč

-0,61% 22,32%

Poznámka: Zvýšené čerpání daňově neuznatelných položek dáno platebními výměry FÚ Praha 1 ze dne 17.12.2012 (na základě kontroly projektu AutoAdapt) ve výši 209 103 Kč. Tato částka bude v průběhu roku 2013 uhrazena do zvláštního fondu AutoSAP (bylo provedeno přeúčtování úhrady společnosti EuroProfis s termíny splatnosti 28.2.2013 (105 000,- Kč – již uhrazeno) a 24.5.2013 (104 103,- Kč). (1) (2) (3) SCHVÁLENO SKUTEČNOST NÁRŮST (-POKLES) = Rezervní fond (účet 427.00) Radou ředitelů K DATU SKUTEČNOST / ROZPOČET sl.(2) / sl. (1) na rok 2012 (k 1.1.) 31. prosinec 2012 0,00 Kč 0,00 Kč --ČERPÁNÍ REZERVNÍHO FONDU AutoSAP Počáteční zůstatek fondu k 1.1.2012 ........................................................ 400 000,00 Kč Příděl do fondu z rozdělení zisku roku 2011 ............................................ 0,00 Kč 0,00 Kč Konečný zůstatek fondu: 400 000,00 Kč 400 000,00 Kč ---

V následujících diagramech je znázorněn vývoj příjmů (plateb na služby a stálých záloh) a výdajů (cena služeb a čerpání stálých záloh) AutoSAP v letech 2007 až 2012.


229


11 334 340 Kč

11 629 049 Kč

11 430 124 Kč

11 612 724 Kč

12 500 000 Kč

11 885 320 Kč

15 000 000 Kč

12 326 871 Kč

Vývoj přijatých záloh na služby a jejich cena (náklady na služby) za období 2007 až 2012

2 500 000 Kč

2 058 498 Kč

9 275 842 Kč

2 814 789 Kč

8 814 260 Kč

3 248 197 Kč

8 181 927 Kč

2 586 551 Kč

9 026 173 Kč

5 000 000 Kč

4 268 250 Kč

7 500 000 Kč

8 058 621 Kč

8 271 844 Kč

3 613 476 Kč

10 000 000 Kč

0 Kč

2007

2008

přijaté zálohy na daný rok

2009

2010

2011

cena služeb (skutečné náklady)

2012

rozpočtový přebytek k 31.12.

Diagram 7.1

přijaté SZ pro daný rok

2011

čerpání SZ v daném roce

1 936 215 Kč 2 080 970 Kč

2010

4 017 185 Kč

2 685 294 Kč

3 704 346 Kč

3 460 583 Kč

1 019 052 Kč

2009

2 154 935 Kč

1 898 251 Kč 2008

1 305 649 Kč

2007

1 714 435 Kč

0 Kč

1 864 445 Kč

1 000 000 Kč

693 141 Kč

2 000 000 Kč

2 232 538 Kč

3 762 696 Kč 1 974 399 Kč

3 000 000 Kč

2 667 540 Kč

5 000 000 Kč

4 000 000 Kč

3 946 973 Kč

Základní výše zálohy člena (základní platba na služby) byla v roce 2007 a 2008 na hodnotě 81 000,- Kč a od roku 2009 dosud činí 84 000,- Kč. K základní záloze je nutno přičíst ještě DPH (do roku 2009 bylo DPH 19 %, v letech 2010 až 2012 bylo DPH 20 % a v roce 2013 pak 21 %). V průběhu roku je přijatá platba dle zákona o DPH ihned vyúčtována a firmy (plátci DPH) si na základě tohoto vyúčtování mohou uplatnit odpočet DPH. Konečné vyúčtování (konečná cena služeb a tomu odpovídající DPH) probíhá vždy po ukončení kalendářního roku.

2012

zůstatek SZ k 31.12.

Diagram 7.2 Soubor: APCR2012.DOC

230


Stálé zálohy (SZ) jsou pro daný kalendářní rok vytvářeny ze zůstatku stálých záloh roku předešlého a z případného přeplatku záloh na služby AutoSAP z předchozího roku nebo jeho části (dle rozhodnutí Rady ředitelů – Valné hromady AutoSAP). Pro čerpání SZ platí „Podmínky pro použití stálých záloh firem AutoSAP“, jejichž nové znění bylo schváleno na zasedání Rady ředitelů dne 4.4.2013 v Brně. Výše SZ pro firmu a kalendářní rok byla těmito podmínkami omezena na maximálně 25 000,- Kč. Celkový rozpočtový přebytek za rok 2012 (přeplatek z plateb na služby a přeplatek stálé zálohy) činil 3 994 712,68 Kč (viz diagram č. 7.3). Z této částky bylo 2 901,56 Kč převedeno 1 firmě (přeplatek základní platby) jako platba na služby pro rok 2013, 134 746,35 Kč bylo vráceno firmám, které k 31.12.2012 řádně ukončily členství v AutoSAP a 3 857 064,77 Kč (přeplatky za služby z roku 2012 ve výši 1 920849,61 Kč a zůstatky SZ z roku 2012 ve výši 1 936215,16 Kč) bylo převedeno do "stálých záloh“ pro rok 2013.

15 351 525 Kč

15 333 395 Kč

14 890 707 Kč

15 559 696 Kč

16 000 000 Kč

14 552 859 Kč

18 000 000 Kč

16 089 567 Kč

Vývoj přijatých plateb členů a jejich celkové čerpání za období 2007 až 2012

3 994 713 Kč

11 356 812 Kč

5 500 083 Kč

9 833 312 Kč

5 403 132 Kč

6 166 501 Kč

9 487 575 Kč

4 000 000 Kč

4 819 088 Kč

6 000 000 Kč

9 923 066 Kč

8 000 000 Kč

8 964 984 Kč

10 000 000 Kč

5 587 875 Kč

12 000 000 Kč

10 740 608 Kč

14 000 000 Kč

2 000 000 Kč 0 Kč

2007 přijaté platby na daný rok

2008

2009

2010

2011

cena služeb a čerpání SZ (celkové náklady)

2012

rozpočtový přebytek k 31.12.

Diagram 7.3

V podstatě všem firmám, zapojeným do činnosti AutoSAP, je nutno vyslovit poděkování za dobrou platební morálku v roce 2012. Z rozepsaných plateb na rok 2012 v celkové výši 13 083 309,73 Kč (10 902 758,11 Kč bez DPH) nebylo uhrazeno pouze 73 716,- Kč (na této částce se podílely pouze 2 firmy). Tvorba zisku není prioritou AutoSAP, každoročně vytvářený použitelný zisk pokrývá potřeby AutoSAP (úhrada daňově neuznatelných položek). Za rok 2012 byl vytvořen použitelný zisk ve výši 114 878,60 Kč.



231


8. Závěr Souhrnný přehled „AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL v ČESKÉ REPUBLICE - ZÁKLADNÍ ÚDAJE A FAKTA - AKTUALIZACE ZA ROK 2012“ spolu se „STATISTIKOU AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU ČR za roky 2008 - 2012“, „ROČENKOU AUTOSAP 2013“, publikacemi „SLOŽENÍ VOZOVÉHO PARKU v ČESKÉ REPUBLICE k 30.6.2012“ (bohužel vzhledem k problémům Centrálního registru vozidel nebylo možno komplexně zpracovat data k 31.12.2012), „POČTY PRACOVNÍKŮ A PRŮMĚRNÉ MZDY (údaje za rok 2012)“ a dalšími podklady, zpracovávanými průběžně sekretariátem AutoSAP, vytváří unikátní soubor údajů argumentačně využitelných nejen pro činnost AutoSAP jako celku, ale i jeho jednotlivých členů, resp. věcně příslušných odborných útvarů firem. Obsahuje v řadě ukazatelů ucelené dlouhodobé vývojové řady za obor automobilového průmyslu, které nejsou běžně k dispozici. Firmy AutoSAP tak mají možnost přímého porovnání jimi dosažených ukazatelů se statistickými průměry, mohou se zorientovat a posoudit, kde se nacházejí, resp. jakým způsobem se ubírá jejich vývoj v jednotlivých oblastech v současných ekonomických podmínkách a jednotlivých časových obdobích. Shrnutí základních výsledků (základních ekonomických ukazatelů), statistických a dalších údajů za pokud možno všechny firmy domácího automobilového průmyslu je trvalým cílem AutoSAP. Údaje obsažené v tomto materiálu vycházejí prioritně z podkladů předaných jednotlivými firmami AutoSAP a dalšími firmami. Všem firmám AutoSAP, které předaly sekretariátu AutoSAP vyplněný „Databázový list za rok 2012“ i dalším firmám, které tak učinily, patří poděkování pracovníků sekretariátu AutoSAP. Ti současně zaručují, že předané individuální údaje nebudou bez vědomí (souhlasu) firem poskytovány třetím osobám. Až na určité výjimky (např. ve výsledcích soutěže „Podnik roku“) nejsou údaje za jednotlivé firmy nikde publikovány, ale uvádějí se pouze „agregované“ údaje za základní skupiny firem. Zpracoval: Ing. Šípek

V Praze, 31. května 2013 Předkládá: Ing. Antonín Šípek ředitel sekretariátu Tento materiál je společným duševním majetkem firem zapojených do činnosti SDRUŽENÍ Souhrnné kopírování a předávání tohoto podkladu by proto nemělo směřovat mimo subjekty členské základny SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU. Tento podklad je spolu s dalšími výše uvedenými publikacemi distribuován pouze na elektronickém nosiči (CD), je možno jej zaslat na sdělenou E- mail adresu. Kompletní soubor je možno získat též z internetových stránek SDRUŽENÍ AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU V RUBRICE „JEN PRO ČLENY“. Zpracovatelé však upozorňují na velikost souboru, což může při přenosu dat vyvolat u některých uživatelů problémy. Některé tabulky a všechny diagramy jsou přitom do souboru APCR2012.DOC (ve WORD 2003, verze 11.0) vloženy z důvodu minimalizace velikosti souboru pouze jako obrázky nebo bitové mapy (nelze je tedy dále upravovat).

AUTOMOBILOVÉHO PRŮMYSLU.

Závěrečná korektura: Ing. Novák, Ing. Ešner, Ing. Kyncl, Ing. Doležal - text, data, tabulky a diagramy Ing. Kyncl a pan Štefl - úprava, pravopis

NEPRODEJNÉ! Tato verze byla jako konečná uložena 31.5.2013 v 15.32 hod.

Příloha: Souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR (5 stran A4) Soubor: APCR2012.DOC

232


Příloha

Souhrnné údaje za dalších 44 firem autoprůmyslu ČR (zpracováno na základě „Databázových listů 2012 a 2011“ a dalších získaných údajů) Ukazatel (údaje za rok 2012)

ÚDAJE ZA DALŠÍCH 44 FIREM celkem THP D

POČET PRACOVNÍKŮ

13 740 poměr THP/D % THP a D

---

3 301

10 439

31,63% 24,03%

75,97%

CELKEM za firmy AutoSAP + 44 dalších firem

123 655

pracovníků

312

75

237

5,27%

9,54%

3,99%

651 1,03%

22 870 Kč

34 345 Kč

19 264 Kč

29 568 Kč

2,90%

2,60%

2,05%

3,68%

ROČNÍ OBJEM MEZD (bez OON) *2/

43 756 197 365 Kč

91,59%

36 559 572 552 Kč

757 505 151 552 Kč

95,17%

2 660 721 Kč

6 125 933 Kč

EXPORT

27 334 450 145 Kč

622 330 745 145 Kč

95,61%

PŘIDANÁ HODNOTA *3/

6 713 451 896 Kč

167 373 983 896 Kč

95,99%

590 138 Kč

1 522 758 Kč

---

ZÁKLADNÍ JMĚNÍ

6 155 067 750 Kč

79 707 891 750 Kč

92,28%

HOSPODÁŘSKÝ VÝSLEDEK (PŘED ZDANĚNÍM) *4/

1 078 254 000 Kč

37 491 123 000 Kč

97,12%

OBJEM PRODUKCE (tržby) - objem produkce na 1 pracovníka

- přidaná hodnota na 1 pracovníka

*1/ *2/ *3/ *4/

Údaj Údaj Údaj Údaj

celkem

---------

33,98%

Nárůst počtu pracovníků 2012/2011

Nárůst průměrné mzdy 2012/2011

88,89%

THP ... 25,21 % D ... 74,79 %

- průměrný počet pracovníků na 1 firmu

PRŮMĚRNÁ MZDA *1/


3 678 765 692 Kč

za 42 firem s 13 398 zaměstnanci (od 2 firem nejsou údaje k dispozici). za 42 firem (od 2 firem nejsou údaje k dispozici) - vypočteno jako průměrná mzda x počet pracovník ů x 12 měsíců. za 40 firem s 11 736 zaměstnanci (od 4 firem nejsou údaje k dispozici). pouze za 42 firem s 11 838 zaměstnanci (od 2 firem nejsou údaje k dispozici).

Na základě vyhodnocení údajů za dalších 44 firem autoprůmyslu je možno uvést, že v této skupině firem: je patrné jasné vymezení dvou základních skupin vlastníků, podíl zahraničních partnerů na celkovém základním jmění (viz diagramy P 1 a P 2) je zhruba stejný jako u firem zapojených do AutoSAP; české firmy dle počtu tvoří cca 43 % (viz diagram P 3), což je zhruba stejně jako u firem zapojených do AutoSAP (= 40,54 %); nejvyšší podíl mají malé a střední firmy (do 250 zaměstnanců), největší podíl na zaměstnanosti mají firmy nad 500 zaměstnanců – viz diagram P 4; Z tabulky mimo jiné vyplývá, že poměrové ukazatele za firmy zapojené do činnosti AutoSAP jsou na vyšší úrovni než údaje zjištěné u dalších 44 firem autoprůmyslu ČR.


1


Struktura vlastníků dalších 44 firem autoprůmyslu (podíly na základním jmění - stav k 31.12.2012) "Ostatní" vlastníci (ČR) 14,19%

Zahraniční partner 85,81%

100% =

6 155,07 mil. Kč

Diagram P 1

Struktura vlastníků dalších 44 firem autoprůmyslu (podíly zemí na základním jmění - stav k 31.12.2012) Španělsko 1,98%

Švýcarsko 0,003%

Itálie 5,94%

Jižní Korea 3,42%

Rakousko 2,25%

Nizozemí 0,193%

ostatní (ČR) 14,19%

Německo 33,11%

Japonsko 38,92%

100% =

6 155,07 mil. Kč

Diagram P 2


2


Struktura vlastníků dalších 44 firem autoprůmyslu (podíly zemí na počtu firem - stav k 31.12.2012) Švýcarsko - 0,5 1,14%

Španělsko - 2 4,55%

Itálie - 1 2,27%

Jižní Korea - 1 2,27% Nizozemí - 0,1 0,23%

Rakousko - 2 4,55% Japonsko - 6 13,64%

ostatní (ČR) - 18,9 firem 42,97%

Německo - 12,5 28,39%

100% =

44 firem

Diagram P 3

Struktura dalších 44 firem autoprůmyslu (dle počtu zaměstnanců - stav k 31.12.2012) m éně než 50 (3 firm y) zam ěstnávají: 0,52%

od 50 do 250 = 24 firem, zaměstnávají: 24,24%

od 250 do 500 = 8 firem, zaměstnávají: 18,23%

přes 1 500 = 1 firma, zaměstnává: 12,86%

od 500 do 1 500 = 8 firem, zaměstnávají: 44,16%

100% = 13 740 osob Diagram P 4

v celkem

44 firmách



3


Seznam „dalších 44 firem“ automobilového průmyslu ČR (od těchto firem jsou k dispozici údaje za rok 2012 a 2011) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19. 20. 21. 22.

AC Lak s.r.o. Aisan Industry Czech s.r.o. APRI s.r.o. Automotive Lighting s.r.o. AUTO-Tech Vinoř s.r.o. BBH Tsuschiya s.r.o. Bentex Automotive, a.s. Brembo Czech s.r.o. Cikautxo CR s.r.o. Dagro Plzeň s.r.o. Družstvo Drukocel Rosice Erich Jaeger s.r.o. EuWe Eugen Wexler ČR, s.r.o. Fujikoki Czech s.r.o. Haas Bohemia, spol. s r.o. HAGEMAN a.s. IDEAL Automotive Bor, s.r.o. Intertell spol. s r.o. Isobast s.r.o. Isolit-Bravo, spol. s r.o. KAIPAN, s.r.o. KDYNIUM a.s.

23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44.

Koito Czech s.r.o. KOMAS spol. s r.o. KOVOLIS Hedvikov a.s. KOVOPLAST Chlumec nad Cidlinou, a.s. Linden s.r.o. MAGNA Cartech spol. s r.o. Minda Schenk Plastic Solutions, s.r.o. Mitsubishi Electric Automotive Czech s.r.o. Obzor, v.d.i. Parker Hannifin Industrial s.r.o. Poličské strojírny a.s. Recticel Interior CZ s.r.o. Rubena a.s. Sejong Czech s.r.o. SEV Litovel, s.r.o. Schwarzmüller Tschechien s.r.o. SPS -VKP s.r.o. Svan Chrudim s.r.o. Takada Industries CR s.r.o. Technické pružiny Scherdel s.r.o. Teknia Uherský Brod, a.s. Westfalia Metal s.r.o.

********************************* Firem, působících zcela nebo částí svého výrobního programu v automobilovém průmyslu na území ČR (nezapojených dosud do činnosti AutoSAP) je, jak bylo uvedeno výše, mnohem více než výše uvedených 44 firem. V roce 2012 kontaktoval sekretariát AutoSAP více než 140 firem (jejich seznam je uveden dále). Použitelné podklady však byly získány jen od 44 firem (od cca 30 % oslovených firem). Seznam oslovených firem českého automobilového průmyslu se žádostí o zaslání podkladů pro zpracování tohoto podkladu (pouze od tučně uvedených 44 firem - viz též výše - byly získány údaje za roky 2012 a 2011) 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17.

AC LAK s.r.o. AEV, spol. s r.o. AISAN Industry Czech s.r.o. ALFAVARIA Liberec s.r.o. Alfmeier CZ s.r.o. AOYAMA Aut. Fasteners Czech APRI, s.r.o. APS, Světlá n. Sázavou, a.s. apt Products.r.o. Audatex Systems, s.r.o. Auto Závod Český Dub, s.r.o. Automotive Lighting s.r.o. AUTO-Tech Vinoř s.r.o. AVON AUTOMOTIVE a.s. BBH Tsuchiya s.r.o.

BENEŠ a LÁT, a.s. BENTEX Automotive, a.s.


18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34.

4

BLATA, s.r.o. BOLLHOFF, s.r.o. BONTAZ CENTRE, s.r.o. BORGERS CS spol. s r.o. BOSAL ČR spol. s r.o. Brabant Alucast Czech Brembo Czech s.r.o. Cikautxo CR s.r.o. CTS – servis, spol. s r.o. DAGRO Plzeň s.r.o. DEKRA Automobil, a.s. DELPHI PACKARD ELECTRIC ČR, s.r.o. Družstvo Drukocel Rosice EMS - PATVAG s.r.o. Erich Jaeger s.r.o. EuWe Eugen Wexler ČR s.r.o. EvoBus Bohemia s.r.o.


35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42. 43. 44. 45. 46. 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68. 69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88.

FAURECIA Automotive Czech Rep. s.r.o. Faurecia Exhaust Systems s.r.o. Faurecia Interior Systems Bohemia, s.r.o. FORSCHNER, spol. s r.o. FOSTRON, a.s. FP FORMAGRAU s.r.o. FUJIKOKI Czech s.r.o. F.X. MEILLER Slaný s.r.o. G.T.S. Poběžovice, s.r.o. GRAMMER CZ, s.r.o. HAAS Bohemia, s.r.o. HACAR, a.s. HAGEMANN a.s. Hanácké železárny a pérovny, a.s. Hanhart Morkovice s.r.o. Hirschmann Czech s.r.o. HUTCHINSON s.r.o. HYUNDAI DYMOS Czech, s.r.o. IDEAL Automotive Bor, s.r.o. INTERTELL spol. s r.o. ISOBAST, s.r.o. Isolit-Bravo, spol. s r.o. ITW PRONOVIA, s.r.o. JAWA DIVIŠOV, a.s. KAIPAN, s.r.o. KASPER Kovo s.r.o. KDYNIUM a.s. KHMC s.r.o. KIEKERT-CS, s.r.o. KLÖCKNER Stahlhandel CZ, s.r.o. KOITO Czech s.r.o. KOMAS spol. s. r. o. KOSTAL CR, spol. s r.o. KOV Velim KOVOLIS Hedvikov a.s. KOVOLIT, a.s. Kovoplast Chlumec n. Cidl, a.s. KSM Castings CZ s.r.o. LINAPLAST s.r.o. Linden s.r.o. MAGNA Cartech spol. s r.o. Mars Svratka, a.s. Massag, a.s. MATRIX a.s. MAVE, spol. s r.o. Mecaplast, s.r.o. MEGA a.s. MIKRA - MILAN KRÁL MIKROELEKTRONIKA MINDA Schenk Plastic Sol. s.r.o. MITSUBISHi Electric Automotive Czech, s.r.o.

MOBIS Automotive Czech, s.r.o. MOVANA, spol. s r.o. NATIVEL k.s.

89. 90. 91. 92. 93. 94. 95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105. 106. 107. 108. 109. 110. 111. 112. 113. 114. 115. 116. 117. 118. 119. 120. 121. 122. 123. 124. 125. 126. 127. 128. 129. 130. 131. 132. 133. 134. 135. 136. 137. 138. 139. 140. 141. 142. 143.

Navara Novosedly a.s. NEMAK Czech Rep. s.r.o. NETEX, spol. s r.o. NKT Cables Vrchlabí k.s. OBZOR, výrobní družstvo invalidů OLHO - Technik Czech s.r.o. OSRAM Česká rep. s.r.o. PAI, s.r.o. Panasonic Automotive Systeme Czech, s.r.o. Paramo, a.s. PARKER Hannifin Industrial, s.r.o. PeHToo a.s. Peter GFK spol. s.r.o. PMP PAL International a.s. Poličské strojírny a.s. Praga Hostivař PROMENS a.s. RECTICEL Interior CZ. s.r.o. Röchling Automotive Kopřivnice RONAL CR s.r.o. RUBENA a. s. Rücker ČR, spol. s r.o. s.n.o.p. cz a.s. SAFINA, a.s. SAS Autosystemtechnik s.r.o. SEJONG Czech s.r.o. Semperflex optimit s.r.o. SEV Litovel, s.r.o. SCHWARZMÜLLER Tschechien s.r.o. Silniční technika, a.s. Slévárna HAUNISCH, a.s. Sněžka, v.d. Náchod SPS - VKP s.r.o. STROJPLAST, a.s. SVAN Chrudim, s.r.o. Swotes s.r.o. Šroubárna Ždánice a.s. Takada Industries Czech Rep. s.r.o. TAKATA – PETRI PARTS Technické pružiny Scherdel s.r.o. Teknia Uherský Brod, a.s. Temac, a.s. Timken ČR, s.r.o. Tvar Pardubice, v.d. TVARMETAL s.r.o TVM, spol. s r.o. VALEO Autoklimatizace k.s. Valeo Výměníky tepla k.s. VARTA Autobaterie, spol. s r.o. Westfalia Metal s.r.o. Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o. Zemědělsko obchodní družstvo Zálší ZF Electronics Klášterec s.r.o. ZRUST ZVVZ a. s.

Tento seznam je uveden pro úplnost přehledu firem automobilového průmyslu v ČR. Zpracoval: Ing. Šípek


5


Důvěrné! Praha, květen AutoSAP. Určeno pouze pro potřeby firem zapojených do činnosti Sdružení automobilového průmyslu! Evidovaný výtisk č

Recommend Documents