Konference AutoSAP Technické vzdělání

Konference AutoSAP Technické vzdělání Bohdan Wojnar Viceprezident Sdružení automobilového průmyslu 19.09.2012

Konference k technickému vzdělávání SAP – Škoda Auto 19. 9. 2012

Spolupráce technických univerzit a průmyslu

Jan Macek České vysoké učení technické v Praze, Fakulta strojní, Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel & Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka

Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka

http://bozek.cvut.cz


Obsah

1. Požadavky na budoucího automobilového inženýra 2. Současná výuka a výzkum na ČVUT, zejména na FS 3. Výzkum a spolupráce s průmyslem 4. Návrh řešení pospaných problémů ve spolupráci všech partnerů Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



1. Požadavky na současného automobilového inženýra: Okrajové podmínky pro výchovu •

Evoluce nebo revoluce v automobilovém průmyslu –

Nové výzvy – stoupající ohledy na životní prostředív legoslativě i mezi zákazníky, globální myšlení

–

Nové technologie – mechatronika, výkonová elektrotechnika a akumulace energie, ... , řízení - X by Wire, V2X komunikace

–

Nové metody ve VaV CAx, virtuální realita, zkrácení času zavedení na trh

•

Systém výchovy a plán výuky musí reagovat. Reakční doba je do dodání nových absolventů je však nejméně 4-6 let! Rychlá rekvalifikace je nutná pomocí celoživotního vzdělávání (pro některé firmy v ČR již ČVUT zajišťuje).

•

České technické vzdělávání má dlouhou tradici a na (dobrých) školách i těsné kontakty na evropský automobilový průmysl.

•

Existují místní OEMs (Škoda Auto, TATRA, SOR, IVECO CZ) a Tier1-2 dodavatelé (např. Honeywell spol. s r.o., ČZ, PBS Turbo, Motorpal, Jihostroj atp.), kteří si uchovali vlastní vývoj a konstrukci. Existují pobočky výzkumných společností (např. Ricardo Prague, mb Tech Bohemia, Porsche Engineering Services Prague, ZF Plzeň, atp.) Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



1. Požadavky na současného automobilového inženýra: Hlavní otázky a problémy

• Cíle a výstupy výchovy – proč? • Přitažlivost této části trhu práce – pro koho?

• Pokrytí budoucích požadavků na znalosti a dovednosti - jak? • Specifické dovednosti nebo obecné znalosti - co? • Rozvrstvení úrovně vzdělávání a jejich návaznosti Bc./Ing./PhD. - kdy? Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



1. Požadavky na současného automobilového inženýra: Hlavní otázky a problémy spolupráce s průmyslem

•

• • •

Dlouhodobá hodnota vzdělání v měnícím se prostředí – pružnost inženýra – obecné principy a metody řešení technických zadání jsou stejně důležité jak zvládnutí konkrétních (rychle zastarávajících) metod - dovedností a znalostí. Konkrétní dovednosti jsou důležité pro rychlý záběh do rutiny v průmyslu, ale bez obecné vzdělanosti mají jen krátkodobou hodnotu. + Spolupráce univerzit s průmyslem aktualizuje průběžně obsah vzdělávání a jeho cíle. Výzkumné projekty a kontrakty zvyšují odbornou úroveň učitelů. - Průmysl často žádá „absolventy na míru“ se znalostí právě používaných nástrojů, které však mají omezenou životnost. Pro pubilkaci diplomových prací bývá na překážku neochota uvolnit jakékoli know-how.




1. Požadavky na současného automobilového inženýra: Hlavní otázky a problémy spolupráce s průmyslem

•

•

•

Univerzita se snaží vytvořit dobrou vědeckou základnu. Akademičtí pracovníci však mají omezenou praxi v průmyslovém prostředí. Je velmi žádoucí využít výhody holistického přístupu k řešení problémů, který je univerzitě vlastní již kvůli výuce. Průmysl často preferuje užší specializaci výzkumu (kontrakty „na klíč“) a absolventy, které není třeba po nástupu příliš zaškolovat. Podklady pro studentské práce bývá obtížné získat. Studenti chtějí často zkrátit čas na získání diplomu. Během studia si většinou na částečný úvazek přivydělávají, a to ne vždy v oboru specializace.




2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství České vysoké učení technické v Praze (od r. 1707) a jeho Fakulta strojní 8 fakult - stavební, strojní, elektrotechnická, informatická, jaderná a fyzikálně inženýrská, dopravní, biomedicínsky inženýrská a architektury 23 000 studentů (hlavně ing., částečně Bc. a PhD) 1 550 akademických pracovníků Fakult strojní: 2 500 studentů (6-8 semestrů Bc, 4 semestry ing., 4 roky PhD studia) 300 akademických pracovníků Ústav automobilů, spalovacích motorů a kolejových vozidel a Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka– 50 akademických pracovníků, 35 ing. absolventů/rok, 15 PhD studentů http://bozek.cvut.cz Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka

Josef Božek the Head of Mechanical Engineering Labs 1806 - 1825,

the designer of a steam car 1815 [email protected] and a steam boat 1817 http://bozek.cvut.cz


2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství Pociťované problémy •

úroveň studentů ze středních škol – přitažlivost technického oboru pro absolventy gymnázií je menší z důvodu pracnosti i nižších maximálních platů

•

nebezpečí „optimalizace“ rozhodování studentů podle snadnosti studia (mezi univerzitami, fakultami i obory)

•

stále nedostatečná internacionalizace výuky, omezená nedostatečnými jazykovýmíi znalostmi studentů ze škol negymnaziálního typu

•

jen pomalu se rozšiřuje přístup studentů k informacím z průmyslu (na ČVUT převládá stále spíše vedení semestrálních projektů na škole, není obvyklá praxe v průmyslu během zpracování DP – neexistuje nabídka pro všechny studenty, nutnost publikovat práci ze zákona atd.). Výjimky – Ricardo, R. Bosch, ...




2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství Bakalářské programy

3 leté – požadavek obecného základu – Teoretické základy strojního inženýrství: možnost pokračování v magisterském stupni bez přijímacích zkoušek, otevřené během 4 semstrů pro paralelní Bc programy, zkoušky s větší náročností (možnost přípravy ve speciálních přednáškách) 3 leté profesně zaměřené – strojírenská technologie a ekonomika strojírenské výroby 4 leté profesně zaměřené – energetika, technika prostředí a konstruování podporované počítačem

Inženýrský (magisterský) stupeň – upevnění teorie praktickými dovednostmi: 2(+0.5) let – Strojní inženýrství (energetika, dopravní technika, aplikovaná mechanika, biomechanika, mechatronika, přístrojová a řídicí technika, materiálové inženýrství, strojírenská technologie atd.) Doktorský stupeň – 4letý, „training by research“. Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství

Atraktivita pro studenty počínaje středními školami – od r. 2008;

benzinový vůz Formula Student: 2011 3 závody 7.-6.-2.místo v Evropě, 2012 – 19. místo ve světové soutěži Hockenheim, Evropa zatím dvě 3. místa). Elektrický vůz v prvních 20 na evropském závodě 2012


Ing. Radek Tichánek, Ph.D.

http://bozek.cvut.cz Radek.Tichá[email protected]


2. Současná výuka a výzkum na ČVUT – FS, automobilové inženýrství Master in Automotive Engineering www.emae.eu od r. 2004 Dvojitý diplom z ČVUT v Praze a partnerské školy. Ročně 10-15 absolventů  Czech Technical University in Prague  Ecole National Supérieure des Ingénieurs des Etudes et Technique d‘Armement (ENSTA Brest, France, accredited equivalent to MSc)  Hogeschool van Arnhem en Nijmegen (Arnhem, The Netherlands, accredited MSc) Začíná spolupráce na základě individuálních studijních plánů a meziuniverzitních smluv  Institut Francais du Pétrole Energies Nouvelles IFP School (Paris, France), TU Braunschweig, jednání s dalšími 2 TU/TH  DP jen v průmyslu a v cizině




3. Výzkum a spolupráce s průmyslem Výzkumné centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka navazuje na tradici předcházejících projektů Výzkumného centra spalovacích motorů a automobilů J.B. Tvoří organizační jednotku Fakulty strojní ČVUT v Praze, ale zaměstnává i pracovníky Fakulty elektrotechnické v nově postavené laboratoři VTP Roztoky a.s. Hlavní témata se týkají hnacích jednotek budoucích vozidel a jejich řízení. Od r. 2012 se rozeběhl 6letý projekt TA ČR Centrum kompetence automobilového průmysluJosefa Božka: 4 univerzity, 2 soukromé výzkumné instituce a 7 průmyslových partnerů včetně Škoda Auto. Projekty EU 6. a 7.RP - New Integrated Combustion system for future car Engines NICE, Roads2HyCOM, GREen Heavy Duty ENgine GREEN, INtegrated Car Engine GAS Powetrain InGAS, VEhicle COncept Modelling VECOM, Large Eddy System Simulation for Cycle-to-Cycle Variability LESSCCV, POWERtrains for FUture Light Duty Vehicles POWERFUL, etc.. Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



Josef Božek Centre of Vehicles for Sustainable Mobility – VTP Roztoky u Prahy Projekt Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace – EU ESF-ERDF a MŠMT ČR

Nová experimentální a simulační základna zaměřená na hnací jednotky budoucích vozidel • 5 stanovišť pro spalovací motory a elektrické pohony • 4x4 vozidlový dynamometr, úplné emisní testy EURO • možnost provozu na skutečná i na místě připravená alternativní paliva • 3 stanoviště pro mechanické a elektrické převody Optimalizace konceptů a nástroje pro návrh a konstrukci • budoucích motorů, hybridních pohonů a pokročilých řídicích systémů (adaptivita, flexibilita, komplexnost-integrovanost)


14



3. Výzkum a spolupráce s průmyslem Výzkumné centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka spolupracuje a spolupracovalo mimo ČR na základě kontraktů a společných projektů s VW AG, Daimler, Renault, Ford Motor Company, John Deere, Ricardo, Porsche, Honeywell, závodními týmy, Gamma Tech. Inc. a různými univerzitami, např. Michigan University of Technology. V ČR pak zejména se Škoda Auto, ČZ, Motorpal, PBS Turbo, Brano, Porsche Engineering Services, mbTech Bohemia, Ricardo Prague, Honeywell spol.s r.o., European Eaton Innovation Center ad. Příklady úspěšných témat: # studie proveditelnosti nových koncepcí motorů; # předvývojové optimalizace nových motorů (např. různé způsoby přpelňování zážehových motorů); # vývoj nových modulů pro komerční simulační programy a vlastních simulačních programů; # provedení měření, pro něž nejsou vývojová průmyslová pracoviště vybavena (měřicí metody v aerodynamice, použití alternativních paliv atp.); # použití rapid prototyping metodami SiL a HiL. Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



Řešení popsaných problémů1/2 Univerzita musí zaměřovat spolupráci s průmyslem jak na krátkodobá a konkrétní témata, tak na strategický výzkum a studie proveditelnosti. Zajímavá forma je sdílení výzkumných pracovníků na částečné výzkumné i pedagogické úvazky. Studenti musí být v této činnosti zapojeni také včetně plateb za provedené práce.. Během posledních 10 let je tento postup na ČVUT v Praze pro automobilový průmysl uplatňován.

Průmysl by měl využívat více akademické pracovníky univerzity – nejen studenty – pro řešení svých konkrétních vývojových a výzkumných problémů. Kolaborativní projekty (TA ČR, MPO ČR atp.) jsou výborným prostředkem PPP.. Podpora studijních nákladů studentů vychovávaných podle požadavků průmyslu a ve spolupráci s ním bude v budoucnu velmi užitečná, jak ukazují zkušenosti již teď.




Řešení popsaných problémů 2/2 Terciární vzdělávání v inženýrských disciplinách pro automobilový průmysl musí odpovídat strategickým dlouhodobým potřebám průmyslu. Krátkodobé konkrétní dovednosti může zvládnout bakalářské vzdělávání a doškolení přímo v průmyslu. Pro aktualizace znalostí je nutné celoživotní vzdělávání, nejlépe ve spolupráci univerzity a odborníků z průmyslu. • obecné principy mohou být vyučovány ruku v ruce s konkrétními dovednostmi nebo znalostmi, ale obecnost by měla být vždy dostatečně zdůrazněna; • zpracování celých DP a vybraných projektů v průmyslu musí být cílem pro budoucnost; je možné i kooperativní výuka s částečným úvazkem studentů v průmyslu, avšak částečné úvazky akademických pracovníků v průmyslu pomohou ještě více; • více nutno zapojit studenty do mezinárodních výměn a společné výuky;

• ve výuce je nutno zdůraznit holistický přístup ke konstrukci, simulacím – virtuální realitě, k vývojovým experimentům i k vazbám na výrobní technologie s rostoucím významem počítačové podpory. Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka



Děkuji za Vaši pozornost a těším se na diskusi Jan Macek, ČVUT v Praze, Centrum vozidel udržitelné mobility Josefa Božka


Spolupráce s vysokými školami

Hana Pitnerová, Mohelnice, srpen 2012

F-7761EN_C (2011-06)

Představení firmy Základní informace

Hella v Mohelnici Založení společnosti Hella AUTOTECHNIK, s.r.o: 1992 Zahájení výroby: 1994 Stávající stav:

Výroba: světlomety, ukazatelé směru, mlhovky, zadní svítilny Maximální výrobní kapacita: 5 mil. světlometů Obrat v FY 2011/2012 HAT: 1,006,903,000 CZK HAN: 6,683,143,000 CZK HCC-CEE: 227,700,000 CZK 20

HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o – vývojové a testovací centrum (HAT) HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o – výrobní závod (HAN) Hella Corporate Centrum Central & Eastern Europe, s.r.o – centrum sdílených služeb (HCC-CEE Počet zaměstnanců k 13. 8. 2012:1921 (HAT 324 / HAN 978+422 / HCC 197)

Konference SAP-Škoda Auto 2012, H.Pitnerová

Proč spolupracovat (nejen) s vysokými školami? Nedostatek technicky vzdělaných odborníků jako hrozba

Počet zaměstnanců ve firmách AutoSAP v r. 2011: přes 110 tis.

Struktura vysokých škol Státní vysoké školy: 2 Veřejné vysoké školy: 26 Soukromé vysoké školy: 46

Počet aktuálně akreditovaných programů: 7 992, převaha „netechnických oborů“ 21


Proč spolupracovat (nejen) s vysokými školami? ČR – demografický vývoj (

∑

2007/2008

2008/2009

2009/2010

2010/2011

Mateřské školy

291 194

301 620

314 008

328 612

37 418

Základní školy

844 863

816 015

794 459

789 486

-55 377

Gymnázia

146 370

146 021

143 851

139 066

-7 304

Střední odborná učiliště

160 159

153 841

150 309

142 980

-17 179

219 194

219 405

217 580

207 665

-11 529

Obory nástavbového studia

43 493

45 059

44 520

43 207

-286

Vyšší odborné školy

28 774

28 027

28 749

29 800

1 026

316 619

338 435

354 711

odborná učiliště Střední odborné školy Praktické školy

Vysoké školy

22


38 092

Proč spolupracovat (nejen) s vysokými školami? Očekávání škol, zaměstnavatelů, studentů, státu • Personální marketing/nábor absolventů • Ovlivnění obsahu studijních oborů/ získávání připravených odborníků • Odborná příprava stávajících zaměstnanců/ seznámení s nejnovějšími poznatky • Řešení odborných úkolů ve spolupráci s VŠ nebo v rámci studentských prací

• Získání zajímavého dobře placeného zaměstnání • Poskytnutí odborné praxe/exkurze • Spolupráce při vypracování závěrečných prací • Finanční podpora/stipendia

• Pomoc při zadávání/vypracování témat závěrečných prací • Zdroj financí /sponzoring, řešení odborných úloh • Seznámení studentů s praxí

23


Hlavní překážky navázání spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol Zaměstnavatelé  Nedostatečná strategie, řešení nedostatku odborníků „ad hoc“  Omezené zdroje ve firmě (lidské, časové, finanční)

 Tlak na okamžité efekty  Neochota zabývat se vnějšími problémy

Školy – pohled „ z druhé strany“  Neochota zabývat se vnějšími problémy /svět „sám pro sebe“  Neznalost praktického fungování firem  Nedostatečné zdroje (lidské, finanční, časové)

 Absence pomoci a regulace státem  Minimální motivace k vyhledávání partnerů z řad firem s cílem navázat spolupráci 24


Hlavní překážky navázání spolupráce zaměstnavatelů a vysokých škol Stát – pohled „občana“  Nedostatečná provázanost hospodářské a školské koncepce  Neochota řešit potíže zaměstnavatelů (soukromých i státních)  Další?

http://www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Prognoza_2010.pdf

http://demografie.info/?cz_prognozyprognozacr= 25


Praxe ve firmě Hella Spolupracující VŠ:  UTB Zlín, Fakulta technologická, Fakulta aplikované informatiky, Fakulta managementu a

ekonomiky  VŠB Ostrava, Technická univerzita, Fakulta strojní

 VUT Brno, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií, Fakulta podnikatelská

Formy spolupráce: Exkurze studentů i pedagogů Katalog diplomových a bakalářských prací Odborné praxe a stáže Vzdělávání zaměstnanců Finanční podpora (sponzorské dary, stipendia, ocenění talentovaných studentů) Řešení technických úkolů Příprava nového studijního programu včetně aktivního zapojení zaměstnanců ve výuce. 26


Praxe ve firmě Hella Realizace studijního oboru: Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů Škola: VŠB Ostrava, TU, Fakulta strojní Cíl: Seznámení studentů s moderními trendy ve využití plastů ve výrobě aut (Zvýšení počtu absolventů, kteří uspějí v oblasti zpracování plastů, představení Helly jako možného zaměstnavatele, zkrácení fáze výcviku nového zaměstnance) Očekávané znalosti: -

základní povědomí o problematice automobilového průmyslu z pohledu návrhu konstrukce a výrobního procesu pro světelnou techniku (světlomety a zadní skupinové svítilny), problematika vstřikování plastů

-

používané materiály

-

průmyslový design

-

přehled v oblasti simulací, testování, způsobilosti výrobku a plánování kvality

-

základy optiky a elektroniky u světlometů a zadních skupinových svítilen

-

získání přehledu o principech a odborném názvosloví z pohledu automobilového průmyslu

„Zisk“: Firma: Příprava kvalifikovaných odborníků, potenciálních zaměstnanců Škola: Rozšíření výuky o atraktivní obor 27


Praxe ve firmě Hella Realizace studijního oboru: Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů

28


Praxe ve firmě Hella Realizace studijního oboru: Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů

29


Praxe ve firmě Hella Realizace studijního oboru: Plasty ve strojírenství a konstrukci automobilů Počty přihlášených studentů pro letní semestr ve školním roce 2011/2012 počet přihlášených

celkem v ročníku

%

16

16

100%

Katedra Aplikované mechaniky (337) / Doc. Ing. Jiří Podešva, Ph.D.

2

18

11%

Institut dopravy (342) / doc. Ing. Ph.D. Vladimír Smrž

3

4

75%

12

13

92%

4

17

24%

13

32

41%

1

18

6%

51

118

43%

Katedra (číslo) / vedoucí katedry Katedra Výrobních strojů a konstruování (340) / doc. Dr. Ing. Ladislav Kovář

Katedra části a mechanismy strojů (347) / prof. Dr. Ing. Miloš Němček Katedra robototechniky (354) / prof. Dr. Ing. Petr Novák Katedra mechanické technologie (345) / prof. Ing. Jiří Hrubý, CSc. Technologický management (345) / prof. Ing. Jiří Hrubý, CSc.

30


Děkuji Vám za pozornost Kontakt: Hella Corporate Center Central & Eastern Europe, s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK NOVA, s.r.o. HELLA AUTOTECHNIK, s.r.o. Družstevní 338/16 789 85 Mohelnice Czech Republic  +420 583 498 111  +420 583 498 109  [email protected] http://www.hella.com [email protected] F-7761EN_C (2011-06)

Spolupráce VŠ Ostfalia s ekonomickou a průmyslovou oblastí

Závody (přehled na mapě) ●

Suderburg

Harz-HeideStraße

Celle

A7

B4

A2 B4

B6

Hannover Hildesheim B1

A7

Wolfsburg

Braunschweig

Königslutter

Wolfenbüttel Salzgitter A39

B79

Elm

B6

A395

A7

Goslar Harz

Helmstedt

B4

Závody

Suderburg ________ Harz-HeideStraße

CelleB

A7

B4

21 4

A2

Aller

B18 8

B188

Königslutter

B1

B1

Wolfenbüttel ____________

B79

Salzgitter ________

A39

B6

A7 Harz

Elm

A395 Goslar

B4

A2

Helmstedt

se As

B1

Braunschweig

Wolfsburg ________

d

Hildesheim

B4

Oder -Wal

Leine

Hannover A7

A2

r ke O

B6

Umístění fakult Salzgitter

Suderburg

●

doprava- sport-

●

stavba-voda-půda

turismus -média

●

obchod a sociální práce

Wolfenbüttel Wolfsburg

●

elektrotechnika

●

technika vozů

●

informatika

●

zdravotnictví

●

strojírenství

●

ekonomika

●

právo

●

sociální práce

●

zásobovací technika

Charakteristika ● ● ● ● ● ●

studijní obory s integrovaným odborným/profesním vzděláváním množství nabídek dalšího rozvoje celá řada mezinárodních kooperací dobré kontakty s ekonomickou oblastí vysoké příjmy ze subvencí mezioborovost

VŠ Ostfalia v číslech ● ● ● ● ● ●

4 lokality 12 fakult, téměř 70 studijních nabídek (50 bakalářských a 20 magisterských) Aktuálně 10.179 studentů v zimním semestru 2011/12 (WF: 4.433; WOB: 2.975; SZ: 2.050; SUD: 721) 800 zaměstnanců, z toho 215 profesorek/profesorů, 585 spolupracovníků 21 institutů, 7 institutů An cca. 80,5 mil. EUR celkový rozpočet v r. 2011, z toho – cca. 42,9 mil. EUR: zemský příspěvek pro běžné účely a investice – cca. 6,9 mil. EUR: příspěvek na studium – cca. 7,8 mil. EUR: subvence (včetně vzdělávání) – cca. 10,5 mil. EUR: vysokoškolský pakt 2020 – čerpání v r. 2011 – cca. 0,3 mil. EUR: zvláštní prostředky – cca. 7,2 mil. EUR: zvláštní prostředky na rekonstrukční a stavební opatření

Co odlišuje odborné VŠ od univerzit? ● Hlavní těžiště spočívá v odborné přípravě podstatně vyšší úvazek pro profesory a profesorky ● odborně zaměřené studijní obory ● aplikovaný výzkum a vývoj ● bez možnosti dizertaci (dizertace ve spolupráci s tuzemskými a zahraničními univerzitami )

Charakteristika studia ● ● ● ●

závazné studijní a výukové plány zkoušky v průběhu studia seminární výuka v malých skupinách značná praktická orientace učebních a laboratorních aktivit ● zohlednění lokálního průmyslového zaměření erücksichtigung ● specifická kvalifikace pedagogického sboru ● mezinárodní zaměření mnoha studijních oborů

Důvody akceptace našich absolventů v oblasti ekonomiky a průmyslu i ve společnosti ● krátká doba studia díky přehledně organizovanému a jasně strukturovanému studiu ● orientace na konkrétní reálné profese, praktické zaměření učebních oborů ● integrovaný semestr praxe usnadňuje pracovní nástup ● mnoho mezinárodních kontaktů, podpora mobility a výuky cizích jazyků

Spolupráce mezi hospodářskou oblastí a VŠ Ostfalia – výhody pro ekonomiku ● cenově příznivější transfer vědomostí a technologií – zadávání zakázek vysokým školám – pověřování studentů úkoly spojené s jejich dalším rozvojem ● optimálně kvalifikovaný personál díky: – mladým, flexibilním zaměstnancům - značné praktické orientaci vzdělávání, obzvláště v duálních studijních oborech ● aplikované, prakticky zaměřené vzdělávání

Spolupráce mezi hospodářskou oblastí a VŠ Ostfalia – výhody pro VŠ ● zajištění praktického zaměření vzdělávání díky: – práci s aktuálními problémy ve firmě – Získávání zkušeností v požadované profesi – možnosti zaměření na reálné profese ● podněty k důležitým otázkám týkajícím se aplikovaného výzkumu a vývoje ● výzkumné a vývojové zakázky ● subvence

Technický výzkum a vývoj na VŠ Ostfalia Do oblasti výzkumu m.j. paří: ● ● ● ●

elektromobilita efektivita energií a zdrojů plně variabilní ventilové řízení spalovacích motorů lehké konstrukce / pěna z termoplastu – lití vstřikem / simulace ● Next Generation Networks (komunikace mezi lidmi, komunikace mezi lidmi a stroji) popř. ● systémy asistence řízení/ inteligentní vozy

Struktura duálního studia na příkladu strojírenské praxe a praxe v oblasti techniky vozů, aj.

Doprovodné studijní technické obory ● ● ● ● ● ● ● ● ● ●

Oční optik (B.Sc.) Prakticky orientovaný obor technika vozů (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor mechatronika a informatika vozů (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor elektrotechnika (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor technika energií a staveb (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor informatika (B.Sc.) Prakticky orientovaný obor strojírenství (B.Eng.) od r. 1996 Prakticky orientovaný obor ekonomické inženýrství (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor stavební inženýrství (B.Eng.) Prakticky orientovaný obor logistika (B.A.)

Kooperace mezi VŠ v Evropě VELKÁ BRITÁNIE Glamorgan NIZOZEMÍ Coventry Den Haag Greenwich Groningen Newcastle Van Hall Preston Wolverhampton

NORSKO Trondheim

ŠVÉDSKO Malmö Växjö Linköping Jönköping





   

  FRANCIE     Alès      Nîmes       Poitiers        Reims    Tours    PORTUGALSKO  Tarbes Setúbal      Faro ŠPANĚLSKO ŠVÝCARSKO Porto Granada Luzern ITÁLIE

 















Jerez Las Palmas Madrid Valencia Valladolid Zaragoza

Zürich

Cagliari Siena Trieste

RAKOUSKO Graz Pinkafeld Wien



RUSKÁ FEDRACE Kaliningrad Ufa Togliatti Brjansk Ishewsk FINSKO Helsinki Oulu Tampere Joenssuu ČR Brno Ostrava Prag

SLOVENSKO MAĎARSKO Bratislava Debrecen Tatabanya

POLSKO Bielsko-Biala Breslau Danzig Gleiwitz Gnesen Krakau Posen UKRAJINA Lviv GRUZIE Tiflis

Celosvětová kooperace mezi VŠ USA Massachusetts South Dakota Northwood Kenosha Milwaukee Purdue

      MEXIKO Monterrey Puebla

  ECUADOR Ambato Quito

  

NIGÉRIE Ibadan 

 

BRAZÍLIE Bahia   Belo Horizonte  Santa Maria  São Paulo NAMIBIE Windhoek  ARGENTINA Buenos Aires



UGANDA Kampala

  JIŹNÍ AFRIKA  Port Elizabeth Kapstadt

ČÍNA Hangzhou Hefei  Shanghai     Yantai JAPONSKO Anan

INDIE Chennai Delhi Pune   AUSTRÁLIE   Adelaide Perth NOVÝ ZÉLAND Auckland

Sociální partnerství odborných škol a zaměstnavatelů Václav Hořejší

Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP I.  Jedním z podstatných cílů kurikulární reformy je větší provázanost škol a sociálních partnerů a větší přizpůsobení škol potřebám trhu práce  Tvorba ŠVP poskytla ideální příležitost k přehodnocení stávající spolupráce se sociálními partnery a nastavení nových forem  Mezi nejčastěji zapojené sociální partnery patří: • zaměstnavatelé • hospodářská komora, svazy, cechy • úřady práce • rodiče žáků • zřizovatelé škol

Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP II. Jaké aspekty prodiskutoval tým připravující ŠVP před jeho tvorbou s jednotlivými sociálními partnery? (v %)

Spolupráce při tvorbě ŠVP III.  Výsledkem přímého zapojení sociálních partnerů do tvorby ŠVP mohou být požadavky: • na odborné kompetence absolventa – profil absolventa • ověřování výsledků – MZ, ZZ • složení obsahu vzdělávání  Některé požadavky/doporučení naopak být zohledněny nemohou: • požadavky směřující k příliš úzké specializaci • zavedení oboru, pro který by nebyl zajištěn dostatečný počet zájemců • požadavky, pro které nemá škola vhodné a dostačující podmínky

Spolupráce při tvorbě a zavádění ŠVP IV.  Výsledkem přímého zapojení sociálních partnerů do úprav ŠVP může být: • úprava hodinových dotací • úprava profilu absolventa • zavedení nebo naopak zrušení některého vyučovacího předmětu • zvýšení podílu praktické výuky • změna výukových metod

Formy spolupráce škol se sociálními partnery  Spolupráce škol se sociálními partnery zahrnuje široké spektrum oblastí: • praktická výuka ( praxe žáků, odborný výcvik) • vybavení učeben a pracovišť, práce s novými technologiemi • účast na závěrečných a maturitních zkouškách • stipendia, pomoc s projekty apod.  V souvislosti se zaváděním ŠVP školy uvádějí, že došlo k rozšíření a zintenzivnění spolupráce; především v technických a zemědělských oborech.

Formy spolupráce škol se sociálními partnery I. Porovnání předpokládané spolupráce firem podle ŠVP a skutečně realizované (v % odpovědí škol)

Formy spolupráce škol se sociálními partnery II. Porovnání předpokládané spolupráce firem podle ŠVP a skutečně realizované spolupráce se zaměstnavateli v oblasti sponzorování škol a žáků ze strany zaměstnavatelů (v % odpovědí škol)

Příklady dobré praxe ze spolupráce I.  Odborné školy a jejich sociální partneři (NÚV, 2011) • výsledky rozsáhlého šetření na vybraných odborných školách týkající se sociálního partnerství z pohledu škol • kvantitativní část šetření byla provedena na více než 400 školách • kvalitativní část šetření se skládá z 5 případových studií • součástí publikace jsou tipy a doporučení pro školy, jak navázat a udržet si efektivní spolupráci s různými sociálními partnery

Příklady dobré praxe ze spolupráce II.  Sociální partnerství očima zaměstnavatelů (NÚV, 2012) • sborník představující výsledky šetření týkající se sociálního partnerství z pohledu zaměstnavatelů • kvalitativní šetření postavené na hloubkových řízených rozhovorech se zástupci 18 zaměstnavatelů (12 studií v textu, 6 v CD příloze) • případové studie reflektují regionální, oborovou a typovou pestrost podniků (Škoda a.s., Oblastní nemocnice Příbram, sklárna AJETO,…) • sborník obsahuje doporučení zúčastněných zaměstnavatelů a může sloužit jako inspirace pro školy i firmy

Faktory ovlivňující spolupráci  Shrnuto na konferenci k sociálnímu partnerství v Brně – sborník Sociální partnerství odborných škol ( NÚV, 2011)  Menší ochota malých firem ke spolupráci • méně peněz a technologií • nedostatečná kapacita (personální, ale i výrobní) pro přijímání žáků na praxi  Nedostatek vhodných partnerů v některých regionech/oborech  Pasivita a nezájem některých škol

Vývoj počtu nově přijatých

Vývoj podílů nově přijatých

140 000

100% 90%

120 000

80% 100 000

G

80 000

70% 60%

G

MZ

60 000

50%

MZ

Vyu+MZ

40%

Vyu+MZ

40 000

Vyu

30%

Vyu

20%

20 000

10% 0%

0 2007

2008

2009

2010

2011

2007

2008

2009

2010

2011

Vývoj počtu nově přijatých do oborů učebních a učebních s maturitou

Vývoj počtu nově přijatých do učebních oborů

50000

45000

45000

40000

40000

35000

35000

30000

30000

25000

25000

20000

20000

15000

15000

10000

10000

5000

5000

0

0 2007

Vše

2008

Technické

2009

2010

2011

Technické = stroj+elektro+stavební

2007

Vše

2008

2009

Technické

2010

2011

Učňovství a moderní učňovství  Bulharsko  Estonsko  ČR  Finsko  Irsko  Island  Itálie  Lotyšsko  Litva  Maďarsko  Malta  Norsko  Polsko  Rumunsko  Řecko  Slovensko  Švédsko  Španělsko  Velká Británie

Alternační profesní příprava  Belgie  Francie  Maďarsko  Portugalsko  Španělsko

Duální systém  Dánsko  Chorvatsko  Německo  Nizozemsko  Rakousko  Slovinsko  Srbsko  Švýcarsko

Z legislativního hlediska řeší možnou spolupráci škol a zaměstnavatelů v oblasti praktického vyučování ustanovení školského zákona, konkrétně § 65 („Organizace středního vzdělávání“), § 96 („Organizace průběh vyššího odborného vzdělávání“) a § 122 („Hmotné zabezpečení, odměny za produktivní činnost a úplata za vzdělávání a školské služby“), následně vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, v části „Praktické vyučování“ (ustanovení § 12 – 15) a vyhláška č.10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání, v části „Organizace vzdělávání“ (zejména ustanovení § 3). Novela školského zákona č. 49/2009 umožňuje školám použít část normativu na mzdové náklady smluvního partnera, spojené s realizací praktické výuky

K čerpání finančních prostředků může dojít pouze na základě smluvního vztahu mezi školou a zaměstnavatelem. Finanční prostředky bude poskytovat škola. Jedná se však výhradně o náklady mzdové nebo náklady se mzdami související!

Děkuji za pozornost!

ŠKODA AUTO Střední odborné učiliště strojírenské Karel Chadt 19.09.2012

ŠKODA AUTO a.s. Střední odborné učiliště strojírenské, odštěpný závod Soukromá střední škola Součást vzdělávacího systému Škoda Auto Odborná příprava budoucích zaměstnanců společnosti Škoda Auto Struktura vyučovaných oborů a počet žáků v jednotlivých oborech se stanovuje na základě potřeb a požadavků odborných útvarů společnosti Škoda Auto Kolektivní smlouva určuje vztah firmy k absolventům učiliště - všichni úspěšní absolventi školy dostanou od Škoda Auto nabídku pracovního místa Škoda Auto hradí provozní a investiční náklady, žáci neplatí školné Počet žáků cca 1.000 z toho 8% dívek

ŠKODA AUTO SOUs hlavní činnosti Teoretická výuka dle školních vzdělávacích programů Odborný výcvik na pracovištích odborného výcviku SOUs Ubytování žáků na Domově mládeže, mimoškolní výchova žáků, zájmová činnost

Provozní praxe na provozních pracovištích Škoda Auto Nábor žáků do 1. ročníků Prohlubování kvalifikace zaměstnanců Škoda Auto formou studia při zaměstnání a formou kurzů

69

ŠKODA AUTO SOUs strategické cíle Strategickým cílem je připravit budoucí zaměstnance Škoda Auto s následujícími kompetencemi:

odborné, sociální a praktické dovednosti komunikativní dovednosti (čeština, cizí jazyky, IT) práce v týmu, výrobní systém ŠKODA loajalita a hrdost na firmu připravenost na dodržování Pracovního řádu Škoda Auto Příslušnost ke koncernu VW 70

ŠKODA AUTO SOUs struktura oborů vzdělání ČTYŘLETÉ OBORY středního vzdělání ukončené maturitní zkouškou DENNÍ STUDIUM

TŘÍLETÉ OBORY středního vzdělání ukončené závěrečnou zkouškou s výučním listem DENNÍ STUDIUM

PROVOZ A EKONOMIKA DOPRAVY (Průmyslový logistik)

AUTOELEKTRIKÁŘ

MECHANIK ELEKTROTECHNIK (Mechanik elektronik)

ELEKTRIKÁŘ - SILNOPROUD

MECHANIK SEŘIZOVAČ

MECHANIK STROJŮ A ZAŘÍZENÍ

NÁSTAVBOVÉ STUDIUM ukončené maturitní zkouškou AUTOTRONIK (Autoelektronika) PROVOZNÍ TECHNIKA

71

KAROSÁŘ (Klempíř-karosář) MECHANIK OPRAVÁŘ MOTOROVÝCH VOZIDEL (Automechanik) NÁSTROJAŘ

DENNÍ STUDIUM

OBRÁBĚČ KOVŮ

DENNÍ STUDIUM DÁLKOVÉ STUDIUM

STROJNÍ MECHANIK (Zámečník)

PROVOZNÍ ELEKTROTECHNIKA (Elektrotechnika) DÁLKOVÉ STUDIUM

AUTOLAKÝRNÍK

STROJÍRENSKÉ PRÁCE (Automontážní práce) SPECIÁLNÍ TŘÍDY

ŠKODA AUTO SOUs provozní výcvik, odměňování žáků Rozpětí měsíčních odměn žáků na pracovištích odborného výcviku v SOUs 1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

200 – 400 Kč

300 – 800 Kč

400 – 1.200 Kč

500 – 1.400 Kč

Žákům předposledních a závěrečných ročníků, kteří v souladu s učebními plány vykonávají odborný výcvik na provozních pracovištích Škoda Auto na produktivní práci, je odměna stanovena v rozpětí 1.200 – 5.000 Kč.

72

Praxe žáků SOUs na provozních pracovištích Škoda Auto Obory vzdělání

Počet dní

Počet týdnů

Celkem dní praxe

Mechanik elektronik, 4. ročník

2

5

10

Mechanik seřizovač, 4. ročník

3

18

54

Mechanik strojů a zařízení, 4. ročník

3

18

54

Mechanik opravář motor. vozidel, 2. ročník

5

15

75

Mechanik opravář motor. vozidel, 3. ročník

5

12

60

Autoelektrikář, 2. ročník

5

9

45

Autoelektrikář, 3. ročník

5

9

45

Karosář, 3. ročník

5

15

75

Autolakýrník, 3. ročník

5

17

85

Nástrojař, 3. ročník

5

9

45

Strojní mechanik, 3. ročník

5

8

40

Strojírenské práce, 3. ročník

4

36

144

73

Demografický vývoj – region Mladá Boleslav a okolí Počty žáků vycházejících ze ZŠ - region Mladá Boleslav Žáci celkem

Chlapci

Dívky

1400 1289 1129

1200

984

1000

902

845

864

963

1032

1097

841

572 525

524 508

483 480

424 417

437 427

443 402

200

486 416

497 487

400

597 525

600

668 624

800

0 2008 74

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

ŠKODA AUTO SOUs nábor žáků ZŠ do 1. ročníků Obory středního vzdělání

PŘIJÍMÁNO

PŘIHLÁŠENO

Z toho DÍVKY

PŘIJATO

Z toho DÍVKY

Čtyřleté obory s maturitní zkouškou

104

337

48

102

19

Tříleté obory s výučním listem

140

367

11

139

3

32

49

11

32

5

276

753

70

273

27

Speciální třídy

Celkem žáků

Další potenciál získat pro technické obory SOUs dívky Současný stav ve Škoda Auto v dělnických profesích pracuje cca 20 % žen. V SOUs se připravuje na povolání 5,6 % dívek. Letošním náborem dosáhneme k 1.9.2012 celkem 8% podílu dívek. Cíl zvýšit podíl dívek v technických oborech a zajistit tak kvalifikovanost žen pracujících ve výrobě Škoda Auto 75

ŠKODA AUTO SOUs konkurenční výhody (1) Spolupráce se Škoda Auto Stabilizovaná struktura oborů Získání mezinárodního certifikátu IES – uznání vzdělání v zahraničí Výborné hodnocení ČŠI a certifikace ISO od TÜV Essen Pravidelná autoevaluace školy Sociální zázemí podporované společností Škoda Auto Materiální vybavení školy Řízení výuky, organizace výuky Kvalifikovaný pedagogický sbor, zkušenosti a praxe učitelů Ubytování v domově mládeže

76

ŠKODA AUTO SOUs konkurenční výhody (2) Studijní pobyty v SRN a Velké Británii Exkurze do německy mluvících zemí Všem žákům příspěvek na autoškolu zajišťovanou školou Zdarma základní kurzy svařování – pro obory Karosář a Strojní mechanik PC vzdělanost učitelů a žáků všech oborů Odborné kurzy žáků ve spolupráci s útvarem Rozvoj lidských zdrojů Vysoká úroveň stravování žáků Široká nabídka sportovních kroužků, využití sportovního areálu Astonka - posilovna, sauna, tělocvična a multifunkční hřiště, využití loděnice, abonentky do Městského divadla Mladá Boleslav

77

Duální odborné vzdělávání v Německu Caroline Gose 19. 9. 2012

Obchodní věstník ze dne 02.06.2012 El País ze dne 06.02.2012

Financial Times ze dne 21.05.2012 79

Duální vzdělávání v Německu, Z – Personální řízení, 19.09.2012

Agenda Úvod a přehled Právní rámec Systém Duálního vzdělávání v detailu Vzdělávání v časových souvislostech Vzdělávání v podniku Vzdělávání v odborné škole Pilíře vzdělávacího systému Proč má Duální odborné vzdělávání smysl?

80


Duální odborné vzdělávání v Německu - přehled Hlavní rysy: praktické odborné vzdělávání v podniku + školní vzdělávání v odborné škole orientace na příslušnou aktivitu, spjatost s provozem a vycházení z pracovního trhu jednotné a rovnocenné ukončení na úrovni odborného pracovníka

Schematické porovnání technického (odborného) vzdělávání*:

CZ

Školní vzdělávání

Pracovní činnost

Střední škola (3-4 let)

* 9 – 12/13 let

D

Školní vzdělávání

Duální odborné vzdělávání

9 – 12 let SKODA AUTO střední škola

Školní vzdělávání 9 – 12/13 let

81


3 – 3,5 let

Střední škola (3-4 roky) +

Pracovní činnost *

Pracovní činnost

Podniková praxe

*

Právní rámec

Provozní část

Zákon o odborném vzdělávání (ZOV) vytvoří jednotný spolkový rámec pro odborné vzdělávání a školení Spolková vláda vydává učební řády pro státem uznané učební obory Učební řád zahrnuje rámcový učební plán, podle něhož je zpracován provozní učební plán

školní část

+ Stálá konference ministrů kultury zemí (KMK) vydává rámcové učební plány Na jejich základě zpracují učební plány také spolkové země Odborné školy učí pomocí učebních plánů v odborném a obecném obsahu (časové tabulky)

řádné a jednotné odborné vzdělávání pro různé profesní obory 82


Duální systém v detailu souvislostech Školní vzdělávání

Vzdělávání v časových

Duální odborné vzdělávání

Pracovní činnost

(nejm.) 9 – 12 let zpravidla 3 – 3,5 roku Přístupové předpoklady:

Během vzdělávání:

Vstup do pracovního života:

Dokončení povinné školní docházky

Zajištění „profesní způsobilosti“ hlavně na pracovišti

Úroveň odborného pracovníka ve státem uznávané profesi

Vhodný a kvalifikovaný vzdělávací personál

možné flexibilní profesní nasazení

Úspěch při konkurzních a výběrových řízeních podniků Uzavření smlouvy o vzdělávání

Závěrečná zkouška se stanovenými požadavky

Solidní výchozí báze pro další vzdělávání v profesním životě

Doprovodný vědecký výzkum, příp. úprava vzdělávacího řádu

83


Vzdělávání v podniku Zajištění profesní způsobilosti Učení podle modelu „úplného jednání“ Učení ve vzdělávací dílně nebo na pracovišti Učení za současného zapojení do reálných pracovních vztahů a procesů Využití nových technologií

Realizace v provozu Sestavení vzdělávacího plánu: Cože? Kdy? Kde? Kdo? Jak? Příklad průběhu provozního vzdělávání

84


Provozní průběh vzdělávání Např.: Mechanik v průmyslové výrobě 1. ročník

3. Etapa vzdělávání (1,5 roku)

2. ročník

Např.: Mechanik v průmyslové výrobě Kurz kovoobrábění

Projektová práce

Odborná oddělení

Přebírací oddělení

Specifické profesní kurzy

Vyučování v závodě

Příprava zkoušky

Semináře nad rámec příslušné profese

Příprava zkoušky IHK-Zkouška odborného zaměstnance díl 1

Mix provozně a profesně specifických náplní 85


IHK-Zkouška odborného zaměstnance díl 2

Vzdělávání v odborné škole Obsahové náplně k profesi se vztahující, teoretická a metodická náplň výuky (odborná výuka) Referenčním bodem je praxe v provozu: výukové oblasti orientované na příslušnou aktivitu prohloubení všeobecného vzdělání

Realizace ve škole Učení formou zkráceného úvazku (8-12 výukových hodin týdně  1-2 dny v týdnu) nebo v blokovém vyučování (několikatýdenní kurzy)

86


Průběh školního vzdělávání Např.: Vztah vyučování v odborné škole k učení v provozu

D

Dílčí proces C

Dílčí proces D

Odborné kvalifikace specifické pro příslušnou profesi

3,5

Doba vzdělávání

B

3

Časový rámec

Oblast učení

Časový rámec

Oblast učení

2

1

0

společné hlavní kvalifikace Provoz

Mix teoretických a profesně specifických náplní

87


Odborná škola

Os.

F

Pilíře Duálního vzdělávacího systému Čím se Duální odborné vzdělávání vyznačuje v souhrnu?

Úzká spolupráce státu a ekonomiky

Učení v pracovním procesu a v odborné škole

Akceptace vzdělávání a standardů společností

Institucionální vzdělávací výzkum a poradenství

Duální vzdělávání poskytuje profesní a zaměstnanecké perspektivy pro jednotlivce, šance pro podnik a národní hospodářství a jiný užitek 88


Kvalifikovaný personál pro odborné vzdělávání

Proč má Duální odborné vzdělávání smysl?

Učeň Zajištění potřebných odborníků Zvýšení konkurenceschopnosti Přesné zprostředkování kvalifikace Snížení nákladů na zapracování Zvýšení motivace, věrnost provozních podmínek Společenská angažovanost Produktivní výkon učňů

Podnik

Zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti Zvýšení úrovně vzdělávání Snížení nezaměstnanosti mladých

89


Dobré šance na převzetí, resp. obecném pracovním trhu Ukončené vzdělání umožňuje mobilitu Úhrada vzdělání

Stát a společnost

90


Děkuji!

Projekt podpory technického vzdělávání Bohdan Wojnar 19. 09. 2012

Vize, mise Vize: Zatraktivnit technické obory a tím motivovat mladou generaci ke studiu technických předmětů a tím zajistit dostatečné množství kvalifikovaných absolventů technických škol na trhu práce. Dosáhnout vyšší propojenost teorie s praxí a lepší připravenost absolventů technických škol na trh práce dle požadavků zaměstnavatelů. Mise: Pozitivně působit na veřejnost, zejména na rodiče a mladou generaci a tu motivovat ke studiu technických oborů Ve spolupráci se státními institucemi připravit akční plán rozvoje a podpory technického školství na všech úrovních Dále rozvíjet spolupráci škol a průmyslových podniků Zvyšovat jazykovou vybavenost studentů a připravenost k mobilitě Hledat synergie mezi jednotlivými aktivitami na podporu technických oborů a propojovat jejich činnost pod jednotným Brandem

Identifikované problémy 1) Kvalita absolventů a úroveň jejich znalostí a dovedností

2) Malá motivace mladých lidí studovat technické obory 3) Nedostatečné množství nových absolventů

4) Nevyhovující struktura absolventů a oborů 5) Chybí dlouhodobá koncepce rozvoje oborů a technických škol 6) Malá motivace absolventů pracovat ve výrobní firmě 7) Nevyhovující legislativní rámec spolupráce firem a škol

Strategie projektu - 5 základních témat 1 Spolupráce se školami na zvyšování kvality 2 Aktivní mediální prezentace studia a absolventů, rozvoj učitelů tématu, komunikace s Podpora jazykové cílovými skupinami vybavenosti Strategie Jednání se státními institucemi studentů a jejich Projektu a politickou reprezentací mobility PTV v ČR 5

4 Strategické kvalitativní plánování potřeby absolventů jednotlivých oborů v odvětví v dlouhodobém horizontu, Návaznost na NSK a NSP

3 Aktualizace učebních plánů a definice potřebných oborů s dlouhodobým výhledem

Výhled potřebné kvalifikační struktury Známe strukturu zaměstnanců podle úrovně dosaženého vzdělání a víme jak se struktura bude měnit v čase. (za AutoSAP) ostatní formy vzdělání

vysokoškolské vzdělání úplné střední odborné vzdělání s vyučením i maturitou

2015

střední odborné vzdělání s výučním listem

2012 2009

úplné střední odborné vzdělání s maturitou-bez vyučení základní vzdělání

0,00%

10,00%

20,00%

30,00%

40,00%

50,00%

60,00%

Průmysl bojuje s nedostatkem technicky vzdělaných lidí Dlouhodobý nedostatek absolventů technických škol Růst počtu vysokoškoláků o 82% Počet studentů technických oborů pouze o 18% Odklon mládeže od studia matematiky Nízký zájem žen o studium technických oborů Znalost cizích jazyků

Příklady táhnou

Projekt „POSPOLU“ Cíl: Vytvořit inovovaný systém a model odborného vzdělávání a pilotně jej ověřit v technických oborech. Obsah projektu: Ve vybraných středních školách ve spolupráci s vybranými firmami, bude ověřena aplikace inovovaného systému odborného vzdělávání podle zkušeností a principů tzv. „learning by doing“. Důraz na využití systémů odborného vzdělávání v zahraničí (duálního vzdělávání – německý systém) Projektové aktivity: - Zpracování vstupních analytických materiálů o systémech odborného vzdělávání v zahraničí a stavu spolupráce škol a zaměstnavatelů v ČR - Vytvoření modelů spolupráce škol a firem na základě převzatých nejefektivnějších prvků odborného vzdělávání ze zahraničí a pilotní ověření modelů spolupráce ve školách a firmách - Semináře a stáže pedagogických pracovníků škol u zaměstnavatelů, využití odborníků z praxe v procesu vzdělávání ve středních školách (pozn. pokračování aktivit projektu IQ Industry) - Prezentace výstupů, návrh souboru opatření a doporučení pro zavedení legislativních změn

Děkuji za pozornost

Konference AutoSAP Technické vzdělání

Recommend Documents