DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY

Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj

Hodnocení potenciálních vlivů větrných elektráren na ptáky spolu s návrhy opatření pro zmírnění uvažovaných negativních vlivů

DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY Mgr. RADIM KOČVARA Autorizovaná osoba podle § 45i zákona ČNR č. 114/1992 Sb. pro účely biologického hodnocení podle § 67 zákona, č. j. 12191/ENV/06

Záříčí 92, CZ – 768 11 Chropyně IČ: 730 68 021, DIČ: CZ7808155432 Tel: 573 355 298, 604 356 795, e-mail: [email protected]

Pohled do prostoru VE1 od vysílače GSM k západu, 24. 8. 2008 (RK)

Rozdělovník Výtisk č. 2–14: EMPLA spol. s r. o., Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové Výtisk č. 1: Mgr. RADIM KOČVARA, Záříčí 92, 768 11 Chropyně V Záříčí, 7. ledna 2009 Mgr. Radim Kočvara Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]

Záříčí 92, 768 11 Chropyně Strana 1 (celkem 27)


OBJEDNATEL: EMPLA spol. s r. o. Za Škodovkou 305, 503 11 Hradec Králové Tel: 495 218 875, e-mail: [email protected]

ZHOTOVITEL: Mgr. RADIM KOČVARA Záříčí 92, CZ – 768 11 Chropyně IČO: 730 68 021, DIČ: CZ7808155432 Tel: 573 355 298, 604 356 795, e-mail: [email protected]

OBSAH 1.

ÚVOD ....................................................................................................................................................................... 3

2.

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ............................................................................................................................ 3

3.

METODIKA ............................................................................................................................................................ 4 3.1. VYMEZENÍ ÚZEMÍ.............................................................................................................................................. 4 3.2. POSTUP TERÉNNÍHO PRŮZKUMU ....................................................................................................................... 4 3.3. HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍHO VLIVU A STANOVENÍ KRITÉRIÍ ............................................................................. 4 3.3.1. Předpokládané přímé vlivy ......................................................................................................................... 5 3.3.2. Předpokládané nepřímé vlivy ..................................................................................................................... 8

4.

VÝSLEDKY ............................................................................................................................................................ 9 4.1. METODICKÉ VYHODNOCENÍ DRUHŮ ................................................................................................................. 9 4.2. ROZDĚLENÍ DRUHŮ........................................................................................................................................... 9 4.2.1. Druhy, kterými se není třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat ............................................... 9 4.2.2. Druhy, kterými se je třeba z hlediska výstavby 2 VTE Byčalky zabývat ................................................. 11 4.3. VYHODNOCENÍ SITUACE ................................................................................................................................. 11

5.

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ .............................................................................................................................. 12 5.1. 5.2. 5.3.

POTENCIÁLNÍ DOPADY.................................................................................................................................... 12 VLIVY STAVBY VTE NA VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ V KRAJINĚ .................................................................................. 21 VLIVY STAVBY VTE S OHLEDEM NA ZÁKON Č. 114/1992 SB. ........................................................................ 22

6.

OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ........................................................................................ 23

7.

NÁVRH MONITORINGU NEGATIVNÍCH VLIVŮ ....................................................................................... 24

8.

ZÁVĚR................................................................................................................................................................... 24

9.

POUŽITÁ LITERATURA ................................................................................................................................... 25

Přílohy: 1. Metodické doporučení pro postup při hodnocení potenciálních vlivů VTE na obratlovce 2. Přehled populací druhů a jejich vyhodnocení pro řešený kraj 3. Mezinárodní kódy pro stupeň průkaznosti hnízdění 4. Mapové přílohy

Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



1.

ÚVOD

Na základě zadání objednatele byl zhotovitelem zahájen průzkum území (viz také stanovisko ČSO, www.birdlife.cz) s následným hodnocením výstavby dvou větrných elektráren Nordex N90 s celkovou výškou 145 m (průměr vrtule 90 m). Původně byly posuzovány 3 VTE, počet byl však na základě výsledků průzkumu netopýrů (BARTONIČKA 2008) snížen na 2VTE, dále je tak řešena pouze VTE1 a VTE3. VTE jsou uvažovány západně a severovýchodně od obce Bačalky, v okrese Jičín, na území Královéhradeckého kraje. Centrální část se nachází na 50°23' s. š. a 15°09' v. d. ve čtverci 5656 sítě mezinárodního kvadrátového mapování organismů (PRUNER & MÍKA 1996). Pozornost byla věnována všem druhům ptáků vyskytujících se v daném území (viz mapa v příloze). Přitom byl hodnocen výskyt i v blízkém okolí, a to s ohledem na možné ovlivnění druhů, pro které může být území troficky významné. V tomto ohledu byla zvýšená pozornost věnována prvkům ÚSES (na regionální a nadregionální úrovni), zvláště chráněným územím (PP, NPP, PR, NPR, CHKO) včetně lokalit soustavy NATURA 2000 (PO, EVL). Terénní průzkum umožnil zhodnocení významu území jako takového, a to především s ohledem na přítomné biotopy a celkový charakter lokality z hlediska širších vztahů. Tato zpráva vychází z průzkumu území zahájeného 3. 8. 2008, ve kterém se pokračuje. Zjištěné poznatky tak vycházejí z konce letního období, podzimního tahu a části zimy. Hodnocení je však koncipováno tak, že nevychází pouze z aktuálních poznatků zjištěných při cíleném průzkumu, ale i všech dalších možných vlivů s ohledem na přítomné významné biotopy a lokality v okolí. Cílem této zprávy je tak rozebrat veškeré možní vlivy a dopady na základě současných znalostí. Hodnocení je provedeno v několika krocích, a to 1) posouzení vhodnosti lokality dle přítomnosti významných území v okolí, 2) shromáždění publikovaných údajů o lokalitě, 3) samotný terénní průzkum a následným vyhodnocením možných vlivů VTE. 2.

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ

VTE jsou zamýšleny na ploše zemědělské půdy, která je intenzivně využívaná. Pěstované plodiny jsou různorodé, nejčastěji obiloviny, řepka a kukuřice. Nejbližší porosty dřevin se nacházejí severně (VTE1) a jihozápadně (VTE3) od VTE, jedná se o souvislejší lesní celky. V lesních porostech převažují duby (Quercus sp.), na mnoha místech s vysázenými skupinami smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Je zde bohatá skladba dřevin, zejména na okrajích, v lemových porostech a podél potoků. Z dalších druhů to je zejména habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), bříza bělokorá (Betula pendula), olše lepkavá (Alnus glutinosa), javory (Acer sp. div.) a vrby (Salix sp. div.) a další. Nadmořská výška širšího okolí se pohybuje mezi 249 m n. m. (Dětenice) a 374 m n. m. (Kopanina). Vodní plochy se nacházejí až v širším okolí, z rybníků leží nejblíže Rokytňanský rybník a Ervín, z potoků pak Hasinský potok, Rokytňanský potok, Záhubka a Kozodírský potok. Významnou vodní a mokřadní lokalitou je pak skupina Rožďalovických rybníků jihovýchodním směrem od lokality uvažovaných VTE. Z ochranářsky významných území se ze ZCHÚ nejblíže nachází PP Křižánky, severním směrem od VTE, s nejbližší vzdáleností 340 m od VTE3. Ostatní ZCHÚ jsou lokalizována nad 6 km od VTE a jejich dotčení se tak nepředpokládá. Nejbližším dalším ZCHÚ je tak PP Rybník Mordýř, 6,8 km severovýchodně od VTE. Nejbližší CHKO Český ráj leží 7,4 km severně od bližší VTE3. Nejbližším Přírodním parkem je 2,5 km západně vzdálený PP Čížovky a 5,2 km jihozápadně vzdálený PP Jabkenicko. Z hlediska soustavy Natura2000 se z lokalit EVL v okolí nejblíže nachází CZ0523682 Staré Hrady – zámek, kde je předmětem ochrany kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), vzdálená 3,7 km jihovýchodně od VTE. Další lokalitou je CZ0213611 Ledce – hájovna, kde je Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



předmětem ochrany kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Lokalita se nachází 5,3 km jihozápadně od uvažovaných VTE. Významnou lokalitou pak je také Ptačí oblast CZ0211010 Rožďalovické rybníky, s nejbližší vzdáleností 3,9 km jižně od uvažovaných VTE. Předmětem ochrany je zde jeřáb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus), vyskytuje se však řada dalších cenných druhů, často vedených i v příloze I Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. Z prvků ÚSES (www.env.cz) se v místě uvažované výstavby VTE nenachází žádný významný biokoridor ani biocentrum, včetně lokálního ÚSES (www.uhul.cz). Nejblíže leží LBC Na Rychnovech, 130 m západně od uvažované VTE3. Záměr není v kolizi ani s případnou realizací dříve uvažovaného regionálního a nadregionálního biokoridoru, jsou dodrženy doporučené odstupy od VTE, uváděné v kap. 5.2. 3.

METODIKA

3.1.

VYMEZENÍ ÚZEMÍ

Zájmové území, které může být výstavbou VTE ovlivněno, bylo vymezeno na základě známých vzdáleností, na které mohou VTE působit negativně (REICHENBACH 2003, RÖSSLER & FRANK 2003, TRAXLER, WEGLEITNER & JAKLITSCH 2004, RATZBOR et al. 2005, HÖTKER, KÖSTER & THOMSEN 2006, MADDERS & WHITFIELD 2006). Podrobně bylo posuzováno okolí do 1 km od VTE, orientačně do 3 km od VTE, viz příloha č. 1. Pokud se jakýkoliv druh vyskytuje ve větší vzdálenosti, a nebyl na takto definovaném území pozorován, případně se zde nevyskytují biotopy pro tento druh významné, naplňují veškeré vlivy na takovýto druh definici tzv. Zbytkového rizika a nemá význam jej hodnotit. 3.2.

POSTUP TERÉNNÍHO PRŮZKUMU

Aktuální terénní průzkum byl zaměřen především na ptáky, je však věnována pozornost i případným dalším skupinám. Zkoumaní obratlovci byli sledováni jak vizuálně, tak akusticky, jejich výskyt byl posuzován z kvalitativního i kvantitativního hlediska. U ptačích druhů bylo v rámci možností zjišťováno, zdali na lokalitě hnízdí či nikoli, a na které biotopy a části území jsou nebo mohou být vázány. Průzkum obvykle probíhá při pomalém průchodu terénu, střídaném stacionárním sledováním v místech s dobrým výhledem. Takto je lokalita obvykle několikrát opakovaně prozkoumána, vždy v rozsahu minimálního okolí v rozsahu 1 km od VTE. Čas strávený na lokalitě činil podle počasí a ročního období 2 až 5 hod., případně dalších 1– 2 hodin u nočních kontrol. Doposud bylo provedeno celkem 7 kontrol včetně jedné kratší návštěvy. Lokalita a okolí byla navštívena v těchto termínech: 3. 8., 24. 8., 17. 9., 9. 10., 21. 10., 16. 11. a 22. 12. 2008. Doba a termíny kontrol tak byly voleny způsobem, aby mohla být pokryta aktivita ptáků v průběhu roku, aktuálně zejména s ohledem na podzimní tah. Rovněž byly prováděny noční kontroly (9. 10.) s ohledem na sovy a noční tah. Při nočních kontrolách (předpokládají se další zejména na jaře) tak byl sledován i noční tah, zejména pasivně dle hlasových projevů, případně i vizuálně za měsíčných nocí. Kromě samotného průzkumu jsou výsledky dále doplněny o poznatky z publikovaných prací v rámci širšího okolí (FALTYSOVÁ et al. 2002, ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Řada dalších údajů je pak uvedena na portálech http://stanoviste.natura2000.cz. Druhy byly uspořádány do přehledu, který zahrnuje všechny zástupce, jež byly na vymezeném území zjištěny. Názvosloví taxonů vychází z aktuálně používané systematiky (www.biolib.cz). 3.3.

HODNOCENÍ POTENCIÁLNÍHO VLIVU A STANOVENÍ KRITÉRIÍ Hodnocení vychází z metodiky, kterou uvádí PERCIVAL (2001, 2003, 2007), a jež je upravena dle podmínek platných pro ČR a doplněna o přesnější hodnocení z hlediska ohrožených kategorií druhů. Metodika je podrobně popsána v příloze č. 1, dále viz příloha č. 2 a 3.




3.3.1. Předpokládané přímé vlivy Negativní vlivy VTE lze obecně rozdělit do tří základních skupin: 1) rušení větrnými elektrárnami (hlukem, samotnou přítomností) vedoucí k přemístění případně vymizení některých druhů, včetně bariérového efektu na tažné druhy; 2) mortalita způsobená kolizí s těmito stavbami (jak s rotujícími vrtulemi tak samotnými stožáry i v klidovém stavu); 3) ztráta nebo zničení či narušení prostředí a biotopů v důsledku výstavby a přítomnosti staveb a s nimi spojenou infrastrukturou. Ztráta prostředí je obecně považována za malou a týká se téměř výhradně cennějších biotopů mimo zemědělskou půdu, případně jen některých specifických druhů. Podobně bariérový efekt je považován za malý a může nastat pouze ve specifických případech v souvislosti s realizací velkých projektů čítajících minimálně desítky VTE. Význam mám především možné rušení druhů, které je typické pouze pro některé druhy ptáků i netopýrů, a zejména možná mortalita, jež je hlavní otázkou a problémem při řešení VTE. Nikoli z pohledu velkých objemů kolizí, ale především z hlediska možných kolizí některých vzácných druhů, u kterých je i nízké navýšení mortality nežádoucí. Zatímco rušení druhů lze často předpokládat a vyhodnotit, případná mortalita je velmi těžce odhadnutelná a obtížně se předvídá. Patrně první informace o negativních vlivech VTE na ptáky pocházejí z Holandska (WINKELMANN 1989) z mořského pobřeží, kde se VTE začaly stavět nejdříve. V souvislosti s realizací VTE i ve vnitrozemí dochází i ke zjišťování kolizí netopýrů. První informace o kolizích netopýrů jsou známy např. z Německa BACH et. al. (1999). K výrazným a alarmujícím zjištěním pak dochází v USA v souvislosti s realizací velkých projektů (JOHNSON et al. 2000, 2003). K současnému posuzování VTE z pohledu řešené problematiky lze říci několik faktů. Především jsou důležitá stanoviska České společnosti ornitologické (ČSO) a Českého svazu na ochranu netopýrů (ČESON), kteří specifikují podmínku průzkumu, který by měl být proveden před výstavbou každého záměru VTE a to v délce min. jednoho roku. Viz také LANGSTON & PULLAN (2003). Jedná se o jediná doporučení a neexistuje žádný předpis ani postup, jak VTE plánovat, jakými doporučeními se řídit apod. Přitom je k dispozici řada aktuálních poznatků zejména z Německa, které má s VTE obrovské zkušenosti, a které lze použít. V tomto ohledu mají VTE, jako obnovitelný zdroj energie, velmi znevýhodněnou pozici při posuzování vlivů dle zákona. Je zde požadován průzkum v délce min. jednoho roku, pečlivě rozebírána všechna rizika, přitom se jedná o stavbu, která je svými vlivy srovnatelná s řadou jiných, zdaleka tak přísně neposuzovaných záměrů. Stejně anebo dokonce více jsou nebezpečné jiné struktury vybudované člověkem. Např. mosty a lanové konstrukce (WESTON 1966, PWE 2004), věže a vysílače (ABLE 1973, HEBERT et al. 1995) nebo dráty vysokého napětí (BEVANGER 1998, HAAS et al. 2003). Nebezpečné jsou rovněž pozemní komunikace, především dálnice (CUPERUS et al. 1999, HILL 2001) a skleněné plochy (KLEM 1989). Nejen že tyto struktury nejsou tak přísně posuzovány, jejich vliv je naopak často přehlížen anebo ignorován, viz např. výstavba rychlostních komunikací a průhledných protihlukových stěn. Mortalita je v těchto případech značná, daleko převyšující mortalitu ze strany VTE. Zajímavým srovnáním rizik je právě zmíněná práce ERICKSONA et al. (2001). Autor rozebírá kolize s automobily, budovami a okny, dráty vysokého napětí, komunikačními věžemi a větrnými elektrárnami na území USA, poznatky však obecně platí pro celý svět, přinejmenším jsou z celého světa jednotlivé problémy známy. Celkově se uvádí, že v USA zahyne ročně při kolizi s lidskými strukturami včetně automobilů 100 miliónů až 1 miliarda ptáků. Celkově se předpokládá, že s automobily koliduje 60 až 80 mil., s budovami a okny 98 až 980 mil., dráty vysokého napětí desítky tisíc až 174 mil., komunikačními věžemi 4 až 50 mil. a s větrnými elektrárnami 10 až 40 tisíc ptáků, přičemž jich bylo instalováno k roku 2001 okolo 15 000. Velké rozdíly v počtech souvisí s množstvím struktur (jejich délkou). I za předpokladu, že by VTE dosáhly počtu jednoho milionu, tvořily by pouze několik procent všech kolizí souvisejících s lidskými strukturami. Přitom existují další významné zdroje mortality v souvislosti s člověkem. Domácí kočky zabijí odhadem 100 mil. ptáků Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



ročně. Pesticidy, ropné látky, el. proud, nemoci apod. jsou dalšími významnými zdroji mortality. Jedná se však o subjektivní modely (vyjma VTE) a skutečnost může být zatížena chybou, výrazné odlišnosti jsou však málo pravděpodobné. Podobně lze jednoduché srovnání ukázat např. na orlu mořském (Haliaeetus albicilla), který je uváděn jako jeden z nejvíce dotčených druhů ze strany VTE, což je pravdivé. Pokud se však podíváme na zdroje mortality orla mořského v Německu, kde je také nejčastěji zjišťován při kolizi s VTE ve světovém měřítku, nepředstavují VTE nejvýraznější zdroj mortality. KRONE et. al. (2002) uvádí v období let 1990 až 2000 celkem 120 mrtvých orlů mořských, kteří zahynuli nejčastěji v důsledku kolize s vlaky, intoxikace, infekcí, traumatu, el. energie, kolizí s dráty el. napětí, konfliktů mezi jedinci, otravy, deformací a smrtí hladem. K roku 2003 bylo přitom od r. 1989 registrováno osm kolizí orla mořského s VTE. Je vhodné zmínit, že aktuálně (k r. 2006) je známo z Německa celkem 24 kolizí, stejně tak je však pravdou, že nalézt orla pod VTE je poměrně snadné, zatímco úhyny v krajině jsou jen těžce dohledatelné. I z území ČR je známo nebezpečí pro orla mořského, a to především dráty el. vedení (jak kolize s dráty tak úrazy el. proudem). Velmi vážným zdrojem jsou také otravy, za poslední dva roky bylo u nás otráveno více jak 10 orlů mořských (www.karbofuran.cz). Rušení lze všeobecně rozdělit na vizuální a akustické, které mohou mít všeobecný plašící efekt, tj. vyvolávají strach, případně úlekové reakce, což nejčastěji vede k vyhýbaní se danému zařízení, případně opouštění hnízdiště nebo prostředí druhem obývané. V případě vizuálního rušení připadá v úvahu několik skutečností. Na listech rotoru se může za slunečních dnů vyskytnout nápadné zrcadlení, odlesky na listech rotoru, tzv. „diskoefekt“, případně další, tzv. „stroboskopický jev“, nebo vznik pohyblivého stínu způsobeného pohybem listů rotoru, které by mohly v krajním případě působit rušivě na živočichy. Vzhledem ke skutečnosti, že k tomuto jevu může docházet pouze v krátké části dne a v případě nových strojů jsou tyto jevy minimalizovány speciálními nátěry, není toto považováno za významné. Podobně vrh stínu, který by za jistých okolností mohl představovat negativní vliv, nepovažuji z hlediska možného působení za závažný. Tyto jevy nastávají za specifických situací a mohou trvat souhrnně max. 30 min./den, celkově zhruba do 30 h/rok. Obvykle trvají jen několik minut, jsou patrné zejména v měsících XI, I a II a působí rušivě do 500 m od VTE. Podrobně viz RATZBOR et al. (2005). Podobně i aerodynamický efekt a vznik turbulencí vzniká a je patrný do cca 700 m od VTE, vibrace půdy řádově do několika stovek metrů. Ačkoli jsou známy reakce na tyto jevy, negativní vlivy na druhy nebo populace nebyly popsány a jsou považovány za zanedbatelné. Možným negativním vlivem pak je struktura VTE, představující dominantní stavbu v krajině, která může na některé organismy působit odpudivě. Toto rušení je druhově a sezónně specifické. Byly zjištěny jak negativní, tak i neutrální vlivy dle jednotlivých druhů. Lze obecně říci, že negativní efekt byl pro většinu dotčených druhů prokázán do vzdálenosti 200 metrů. Obecně pro většinu druhů je tak rozhodující vzdálenost 200 m anebo nejsou rušeny vůbec, naopak některé druhy jsou citlivé a bývá doporučována ochranná vzdálenost 1,5 až 3 km. Vzhledové rušení hnízdících populací ptáků se zdá být zanedbatelné, v případě některých druhů se zdá, že kvalita stanoviště převažuje nad jakýmkoli negativním vlivem VTE (KETZENBERG et al. 2002). Některé druhy však tvoří výjimku, a jsou na přítomnost VTE mimořádně citlivé, např. čáp černý (Ciconia nigra), čáp bílý (Ciconia ciconia), labutě (Cygnus sp.), husy (Anser sp.), kachny (Anas sp., Aythya sp.), drop velký (Otis tarda) a některé další druhy (LANGSTON & PULLAN 2003, MÜLLER et al. 2003, REICHENBACH 2003, TRAXLER, WEGLEITNER & JAKLITSCH 2004). Důležitým je výška a hustota VTE. Např. citlivost čápa bílého se zdá být individuální, opuštění hnízd bylo zaznamenáno i ve vzdálenostech přesahujících 1 km, naopak je známa řada případů, kdy čápi hnízdí v blízkosti VTE, např. i z území ČR na Vysočině (KUNSTMÜLLER in litt.). Zde záleží na umístění VTE, vlivy lze obvykle vyloučit, pokud jsou VTE uvažovány mimo potravní koridor druhu, tj. prostor přeletů mezi hnízdem a místem sběru potravy. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



V případě akustického rušení záleží na typu VTE, u současných typů s výškou stožáru okolo 100 m a průměrem vrtule okolo 90 m nejsou mezi typy a výrobci znatelné hlukové rozdíly, nezáleží ani, zdali má VTE převodovku nebo ne. V případě strojního mechanismu je možno považovat hluk vzhledem k pokročilé technologii a izolaci strojovny za bezvýznamný, význam má hluk způsobený obtékáním větru okolo listů rotoru, tzv. aerodynamický hluk. Tento hluk bývá často slyšitelný i dále od VTE, obvykle 200–500 m. V souvislosti s produkovaným hlukem jsou předpokládány negativní vlivy na některé druhy ptáků. Vzhledem k působení hluku je mnoho druhů adaptivních a na zvýšené hodnoty hluku reagují přizpůsobivě, řada druhů se např. vyskytuje v blízkosti rušných cest. Pro ptáky je pak důležitá skutečnost, v jakém frekvenčním rozmezí (Hz) je produkovaný hluk VTE, a to s ohledem na frekvenční rozsah hlasových projevů ptáků, především v době rozmnožování. Problémem se v tomto ohledu jeví především akustické maskování, kdy zvukové frekvence VTE překrývají hlasové projevy některých druhů, které se ozývají na podobných frekvencích ( DOOLING 2002). Je tedy zapotřebí brát v potaz především frekvenční rozsah hluku produkovaný VTE a hlasových projevů potenciálně dotčených druhů ptáků. Zmíněné typy VTE produkují hluk především v rozmezí 100–1500 Hz, s maximem v oblasti 500–550 Hz (MEYER 2004). Z našich druhů je vliv předpokládán u křepelky polní (Coturnix coturnix) a chřástala polního (Crex crex), z dalších druhů mohou být dotčeni např. tetřevovití (Tetraodinae), ke kterým patří tetřívek obecný (Tetrao tetrix). Kolize. Ke kolizi s VTE může teoreticky dojít u kteréhokoliv druhu ptáka nebo netopýra, jsou však známy druhy, u kterých jsou kolize relativně časté, zatímco u mnoha druhů zjištěny nebyly. Všeobecně nejcitlivějšími skupinami ptáků ke kolizi s VTE bývají větší druhy ptáků a dravci, z našich druhů například orel mořský (Haliaeetus albicilla) a luňák červený (Milvus milvus). Obecně lze přijmout názor, že v celkovém měřítku jsou vlivy jako rušení a bariérový efekt na migraci druhů nevýznamné. Pozornost si zaslouží především riziko kolize, které může mít na populace některých druhů významný vliv, zejména pokud dochází k jejich koncentraci a VTE na jednom místě. Lze říci, že problematika vlivu VTE na ptáky a netopýry je velmi intenzivně studována, a že existují minimálně stovky odborných prací, které se jednotlivými vlivy zabývají. Jedná se o nejintenzivněji se vyvíjející a nejvíce studovaný obnovitelný zdroj energie. Z území ČR zatím existují jen dvě práce, které se vlivy VTE zabývaly. ŠŤASTNÝ & BEJČEK (1993, 1994) prováděli sledování změn hnízdních populací ptáků před a po výstavbě demonstrační větrné elektrárny EWT 315 kW (výška tubusu 30 m, průměr rotoru 30 m), přičemž nezjistili žádné patrné vlivy ze strany VTE. Aktuálně je řada VTE na území ČR sledována, jedná se však vesměs o soukromé aktivity několika málo odborníků, případně dílčí sledování v rámci posuzování jednotlivých projektů. KOČVARA (2007) sledoval vlivy pěti VTE (Vestas V52, 850 kW, výška stožáru 74 m, průměr vrtule 52 m) u obce Břežany (okres Znojmo) v průběhu jednoho roku, s cílem posoudit mortalitu ptáků a netopýrů, a to vyhledáváním mrtvých těl obratlovců v okolí VTE. Tyto výsledky lze srovnat s poznatky ze zahraničí, neboť se jedná o relativně nové VTE (aktuálně typy s výškou tubusu 105 m, rotorem 90 m a výkonem 2 MW), ze kterých jsou výsledky nejčastěji publikovány. K výsledkům z Břežan lze říci, že jsou srovnatelné (lze říci velmi podobné) jako poznatky z okolních států. Vhodné se jeví srovnání především s Rakouskými a Německými VTE, kde mají s posuzováním a výzkumem velké zkušenosti, a které jsou ČR geograficky nejblíže. Níže je popsán rozbor současných poznatků z VTE v Břežanech, které jsou zatím jediné svého druhu z území ČR. Lze také říci, že se jedná o poznatky prozatím nejzávažnější, nikde jinde na území ČR není tolik kolizí známo. Řada záměrů je přitom sledována autorem a Z. Poláškem od r. 2006, přičemž kolize v jiných lokalitách čítají jednotlivé nálezy, a není prozatím znám nález mimořádně vzácného druhu. Nalezených 12 ptáků kolidujících s VTE v Břežanech představuje 4,3 jedince na VTE za rok při započítání korekčních faktorů. O všech zmíněných druzích je možné říci, že jejich kolize s VTE jsou známy (KINGSLEY & WHITTAM 2005) a navíc patří k běžným druhům, jejichž kolize lze považoMgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



vat za bezvýznamné. S ohledem na celkový objem kolizí souvisejících s lidskými stavbami se jedná o naprosto zanedbatelné počty (ERICKSON et al. 2001). Výsledky potvrzují zjištění TRAXLERA, WEGLEITNERA & JAKLITSCHE (2004), kteří prováděli průzkum v oblasti nedalekého dolního Rakouska na srovnatelných typech VTE. Lze tedy předpokládat, že kolize větších a vzácných druhů ptáků budou vzácnou událostí, jak uvádějí již zmínění autoři. Kolize ptáků v Břežanech je tedy možno aktuálně považovat za bezvýznamné. Zde je vhodné se pozastavit u rizika kolize jako takového, ideálně na příkladu dravců (Accipitriformes), kteří jsou v mnoha ohledech nejrizikovější skupinou z hlediska kolize ve vztahu k jejich vzácnosti a nízké míře reprodukce. V praxi se lze mnohdy setkat s definováním rizika jako vzácné události. Toto tvrzení je pravdivé, odráží však dlouhodobý průměr ve vztahu k mnoha lokalitám a typům VTE. Jak uvádějí WHITFIELD & MADDERS (2006), obecný model kolize dravců (Band CRM model) počítá s 5% pravděpodobností kolize (tzv. „míra vyvarování se kolize“ činí 95%). Tento model zjednodušeně předpokládá, že na každých 100 průletů prostorem VTE zahyne pět jedinců. Současné poznatky pak říkají, že nejpravděpodobnější hodnoty leží někde mezi 98% a 100% (WHITFIELD & MADDERS 2006), což znamená, že ke kolizi dojde v 0–2% případů. Tato bilance je sice statisticky robustní a poměrně přesně odhaduje celkové riziko, problémem je však faktická kolize jedince ve vztahu ke konkrétnímu záměru za určité krátké období. V praxi je obtížné definovat jakousi míru rizika, kterou by se stanovil objem předpokládaných, respektive akceptovatelných nebo neakceptovatelných vlivů. Skutečnost, že riziko kolize činí na základě zjištěných dat např. 0,02 ex./VTE/rok jaksi neodráží fakt, že ke kolizi jednoho jedince za rok reálně může dojít a tato situace se může opakovat. Např. výsledky ze sledování Navarry ze Španělska (LEUKONA & URSÚA 2006) uvádějí u luňáka červeného (Milvus milvus) tři kolize při celkem 798 pozorovaných jedincích. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, průměrné riziko tak lze odhadnout na 0,004 ex. na VTE/rok. Při této bilanci se jeví 76 mrtvých luňáků červených nalezených v Německu (období hledání od r. 1989, intenzivního pak od r. 2002, HÖTKER 2006) jako vysoké hodnoty (zde ale pozor, nejsou sledovány všechny VTE, výsledné číslo bude vyšší, ne však řádově). Při velikosti Německé populace cca 13000 párů však hodnoty dostávají jiný rozměr a lze říci, že Německá populace luňáka červeného nemůže být významným způsobem ovlivněna. Veškerá tato fakta je třeba brát v úvahu. Naopak lze ale říci, že při velikosti jihomoravské populace luňáka červeného, čítající méně než 20 párů, lze kolizi jediného jedince považovat za nežádoucí. Spíše než bilance rizika kolize se v těchto případech (rámcově u druhů s velikostí populace méně než 50 párů) jeví vhodnější vymezit území, na kterém nebude výstavba VTE povolena v případě, že zde takovýto druh hnízdí anebo se pravidelně vyskytuje. Přitom se musí jednat o prokázané hnízdění anebo musí existovat předpoklad, že se zde hnízdění nebo výskyt bude opakovat. Oblast omezení výstavby musí být definována rozumně a v rámci doporučení Německých a Rakouských prací se pohybuje zákaz výstavby VTE obvykle v rozsahu 1–3 km od hnízdiště citlivého nebo vzácného druhu, omezení (např. počtu VTE, záboru plochy) pak řádově do 6 km (BERGEN 2002, RATZBOR et al. 2005). 3.3.2. Předpokládané nepřímé vlivy Většina poznatků byla rozebrána v předchozím textu. Z nepřímých vlivů lze pochopitelně uvažovat o procesu výstavby a případné obsluze VTE. Obsluhu lze považovat za naprosto zanedbatelný vliv, neboť se jedná o možné kontroly řádově v týdenních intervalech obvykle jedním pracovníkem. Proces výstavby pak probíhá orientačně půl roku, ale takovým způsobem, kdy probíhají práce po krátkou dobu s dlouhými přestávkami na dodání materiálu, zrání betonového základu apod. Samotná výstavba VTE je otázkou pouze několika dní. Rušení v tomto případě znamená spíše přítomnost lidí na lokalitě než technologické používání zařízení. Jednotlivé dopady spojené s jakoukoli činností v souvislosti s VTE tak budou rozebrány v komentáři u jednotlivých druhů, pokud to bude z hlediska jejich možného dotčení nezbytné. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



4.

VÝSLEDKY

V předkládaném výstupu je uveden popis aktuálního stavu fauny jak ve sledovaném území, tak v jeho širším okolí. Ze zjištěného stavu je následně vycházeno při posouzení vlivů uvažovaného záměru na obratlovce, a při navržení opatření na minimalizaci negativních vlivů. Všechny druhy zjištěné na vymezeném území byly uspořádány do následujícího přehledu. Podrobnosti k jednotlivým druhům jsou uvedeny v příloze č. 2, k cenným a zvláště chráněným druhům obratlovců pak v podkapitolách kapitoly 5. 4.1.

METODICKÉ VYHODNOCENÍ DRUHŮ

Pro přehlednost je v první fázi uveden přehled druhů zjištěných v Královéhradeckém kraji v dotčeném mapovacím čtverci (5656), viz příloha č. 2. V úvahu jsou jako výchozí brány hodnoty populace druhů v rámci Královéhradeckého kraje, a to dle aktuálních poznatků o hnízdním rozšíření ptáků v letech 2001–2003 (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Velikosti populace jsou vypočteny na základě obsazenosti mapovacích čtverců (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), a to způsobem, kdy je pro daný kraj započítán každý mapovací čtverec s větší než 50% plochou území v kraji. Celkem je vycházeno z 42 mapovacích čtverců. Poměrem obsazených čtverců pro Královéhradecký kraj a celou ČR je pak na základě velikosti populace v ČR vypočtena velikost populace v posuzovaném kraji. Uvedeny jsou ty druhy, které byly zjištěny zhotovitelem a které jsou uváděny zmíněnými autory. Nejsou uváděny druhy, které nebyly pozorovány a současně lze jejich výskyt na lokalitě vyloučit, nejčastěji z důvodu biotopových nároků. Na základě analýzy druhů a jejich možného dotčení je prezentován níže uvedený seznam. Pokud je dále u druhu uvedena *, znamená to, že nebyl zhotovitelem v daném čtverci pozorován, je uváděn v literatuře ze čtverce 5656. Pokud je uvedeno **, druh byl zjištěn a není uváděn v literatuře. Ostatní druhy byly pozorovány zhotovitelem. Zásadní výchozí úvaha je potenciální dotčení jednoho hnízdícího páru ve vztahu k jedné a více VTE. Pochopitelně se vzrůstající početností párů bude narůstat i potenciální vliv jedné VTE, z hlediska kolize však pouze do teoretického limitu, jež vliv jedné VTE může z tohoto pohledu představovat. Je důležité si uvědomit, že tento předpokládaný vliv je maximální možný s ohledem na minimální velikost populace (je tedy nejpřísnější možný) a týká se rizika kolize. Při jeho nepřekročení je tak možno říci, že populace druhu nemůže být záměrem dotčena. U některých specifických vlivů je nezbytné také posoudit dopad vizuálního a akustického rušení, který může být odlišný, u většiny druhů je však překryt (je nižší) než riziko kolize. Návrh se týká pouze hnízdících anebo trvale se vyskytujících druhů, jakožto nejvýznamnějšího předmětu ochrany. Je pochopitelně znám výskyt řady vzácných, především migrujících druhů, jejichž případný výskyt a dotčení je však možné ošetřit pouze koncepcí výstavby VTE pro daný kraj. Je tomu tak proto, že se tyto druhy mohou vyskytnout na většině území, jejich výskyt je však současně poměrně vzácný. Tyto druhy tak mohou být chráněny pouze vymezením významných území, kde dochází k jejich koncentraci anebo pravidelnému výskytu. V praxi se jedná především o větší vodní plochy, toky a mokřady. 4.2.

ROZDĚLENÍ DRUHŮ

4.2.1. Druhy, kterými se není třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat S ohledem na početnost níže uvedených druhů je možné říci, že tyto nemohou být významným způsobem dotčeny a není třeba se jimi zabývat. Dále jsou zde druhy, které nebyly pozorovány zhotovitelem, a je možné říci, že je jejich výskyt na lokalitě nepravděpodobný anebo vyloučen (žijí v jiném prostředí). Druhy, označené * za jménem jsou dále hodnoceny, neboť mohou být dotčeny i z jiného hlediska než kolize. Rušení je sice možné i u dalších druhů, a pokud tyto nejsou označeny, byly pozorovány v takové vzdálenosti, kde je rušení vyloučeno anebo se na lokalitě nevyskytují. * a ** před jménem viz kap. 4.1. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj Potenciální dopady velmi nízké a nízké potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháč Podiceps cristatus * potápka černokrká Podiceps nigricollis ** volavka popelavá Ardea cinerea * čáp černý Ciconia nigra * čáp bílý Ciconia ciconia * labuť velká Cygnus olor kachna divoká Anas platyrhynchos polák velký Aythya ferina polák chocholačka Aythya fuligula * včelojed lesní Pernis apivorus moták pochop Circus aeruginosus jestřáb lesní Accipiter gentilis krahujec obecný Accipiter nisus káně lesní Buteo buteo ** káně rousná Buteo lagopus poštolka obecná Falco tinnunculus koroptev polní Perdix perdix * křepelka polní Coturnix coturnix * bažant obecný Phasianus colchicus * chřástal polní Crex crex * * slípka zelenonohá Gallinula chloropus lyska černá Fulica atra čejka chocholatá Vanellus vanellus * sluka lesní Scolopax rusticola ** racek chechtavý Larus ridibundus ** racek bělohlavý Larus cachinnans holub d. zdivočelý Columba livia f. domestica holub doupňák Columba oenas holub hřivnáč Columba palumbus hrdlička zahradní Streptopelia decaocto hrdlička divoká Streptopelia turtur kukačka obecná Cuculus canorus * výr velký Bubo bubo * sýček obecný Athene noctua puštík obecný Strix aluco kalous ušatý Asio otus rorýs obecný Apus apus * krutihlav obecný Jynx torquilla * žluna šedá Picus canus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius strakapoud velký Dendrocopos major ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius ** strakapoud malý Dendrocopos minor skřivan polní Alauda arvensis * břehule říční Riparia riparia vlaštovka obecná Hirundo rustica jiřička obecná Delichon urbica linduška lesní Anthus trivialis konipas horský Motacilla cinerea konipas bílý Motacilla alba střízlík obecný Troglodytes troglodytes * pěvuška modrá Prunella modularis červenka obecná Erithacus rubecula * slavík obecný Luscinia megarhynchos rehek domácí Phoenicurus ochruros rehek zahradní Phoenicurus phoenicurus


bramborníček hnědý Saxicola rubetra bramborníček černohlavý Saxicola torquata ** kos černý Turdus merula ** drozd kvíčala Turdus pilaris drozd zpěvný Turdus philomelos drozd brávník Turdus viscivorus * cvrčilka zelená Locustella naevia * cvrčilka říční Locustella fluviatilis * rákosník proužkovaný A. schoenobaenus rákosník zpěvný Acrocephalus palustris * rákosník obecný Acrocephalus scirpaceus * rákosník velký Acrocephalus arundinaceus * sedmihlásek hajní Hippolais icterina pěnice pokřovní Sylvia curruca pěnice hnědokřídlá Sylvia communis * pěnice slavíková Sylvia borin pěnice černohlavá Sylvia atricapilla * budníček lesní Phylloscopus sibilatrix budníček menší Phylloscopus collybita * budníček větší Phylloscopus trochilus králíček obecný Regulus regulus * lejsek šedý Muscicapa striata * lejsek bělokrký Ficedula albicollis mlynařík dlouhoocasý Aegithalos caudatus ** sýkora babka Parus palustris ** sýkora lužní Parus montanus * sýkora parukářka Parus cristatus sýkora uhelníček Parus ater sýkora modřinka Parus caeruleus sýkora koňadra Parus major brhlík lesní Sitta europaea ** šoupálek dlouhoprstý Certhia familiaris * šoupálek krátkoprstý Certhia brachydactyla * moudivláček lužní Remiz pendulinus * žluva hajní Oriolus oriolus ťuhýk obecný Lanius collurio ťuhýk šedý Lanius excubitor sojka obecná Garrulus glandarius straka obecná Pica pica vrána černá Corvus corone vrána šedá Corvus cornix krkavec velký Corvus corax špaček obecný Sturnus vulgaris vrabec domácí Passer domesticus vrabec polní Passer montanus pěnkava obecná Fringilla coelebs zvonohlík zahradní Serinus serinus zvonek zelený Carduelis chloris stehlík obecný Carduelis carduelis ** čížek lesní Carduelis spinus ** konopka obecná Carduelis cannabina ** křivka obecná Loxia curvirostra ** hýl obecný Pyrrhula pyrrhula dlask tlustozobý Coccothraustes coccothraustes strnad obecný Emberiza citrinella strnad rákosní Emberiza schoeniclus strnad luční Miliaria calandra



4.2.2. Druhy, kterými se je třeba z hlediska výstavby 2 VTE Bačalky zabývat S ohledem na početnost níže uvedených druhů v Královéhradeckém kraji je možné říci, že tyto mohou být za určitých okolností významným způsobem dotčeny z hlediska rizika kolize, a je třeba se jimi v této situaci dále zabývat. Potenciální dopady střední, vysoké, velmi vysoké a nevyhodnocené * bukač velký Botaurus stellaris moták lužní Circus pygargus * čírka modrá Anas querquedula * sova pálená Tyto alba * luňák hnědý Milvus migrans ledňáček říční Alcedo atthis * luňák červený Milvus milvus * dudek chocholatý Upupa epops * orel mořský Haliaetus albicilla * skřivan lesní Lullula arborea * moták pilich Circus cyaneus 4.3.

VYHODNOCENÍ SITUACE

Celkem bylo ve sledovaném území a širším okolí v rámci mapovacího čtverce 5656 zaznamenáno 126 druhů ptáků, kteří byli zjištěni, anebo u nich nelze vyloučit výskyt v okolí. U většiny uváděných druhů lze i přes současné znalosti často obtížně stanovit, zda nemohou být záměrem alespoň do určité míry ovlivněny. Zcela minimální anebo žádné dotčení lze však předpokládat u druhů, u nichž je výskyt přímo v bezprostředním okolí VTE nepravděpodobný nebo vyloučený. Jedná se o druhy, které jsou silněji vázány na jiné biotopy, než které jsou zastoupeny v bezprostředním okolí VTE, a nemají tedy důvod zalétat anebo se vyskytovat v blízkosti VTE. Z hlediska stávající legislativy platné v ochraně přírody je především vhodné upozornit na možný výskyt těch druhů, které jsou zvláště chráněny zákonem v aktuálním platném znění, a to v následujících kategoriích. Je třeba si uvědomit, že a) ne všechny druhy byly zjištěny přímo v místě uvažovaných VTE, jsou uváděny pro kompletní přehled znalostí o dotčené lokalitě a jejím okolí, b) řada druhů se vyskytuje takovým způsobem (náhodný přelet, ojedinělý výskyt), že jejich dotčení bude považováno za vyloučené, případně jim VTE nevadí. Možné dotčení druhů je uvedeno v kapitole 5, druhy, jejichž dotčení je možno uvažovat (a žádat tak o výjimky z ochranných podmínek druhů), pak v závěru práce. Druhy kriticky ohrožené (5 druhů v kategorii KO) * bukač velký Botaurus stellaris * luňák hnědý Milvus migrans * luňák červený Milvus milvus Druhy silně ohrožené (17 druhů v kategorii SO) * čáp černý Ciconia nigra * čírka modrá Anas querquedula * včelojed lesní Pernis apivorus * moták pilich Circus cyaneus moták lužní Circus pygargus krahujec obecný Accipiter nisus * křepelka polní Coturnix coturnix * chřástal polní Crex crex * sova pálená Tyto alba Druhy ohrožené (21 druhů v kategorii O) potápka malá Tachybaptus ruficollis potápka roháč Podiceps cristatus * potápka černokrká Podiceps nigricollis čáp bílý Ciconia ciconia moták pochop Circus aeruginosus jestřáb lesní Accipiter gentilis koroptev polní Perdix perdix * sluka lesní Scolopax rusticola * výr velký Bubo bubo rorýs obecný Apus apus ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]

* orel mořský Haliaetus albicilla strnad luční Miliaria calandra

* sýček obecný Athene noctua holub doupňák Columba oenas ledňáček říční Alcedo atthis * dudek chocholatý Upupa epops * krutihlav obecný Jynx torquilla * skřivan lesní Lullula arborea * rákosník velký Acrocephalus arundinaceus * žluva hajní Oriolus oriolus

* břehule říční Riparia riparia vlaštovka obecná Hirundo rustica * slavík obecný Luscinia megarhynchos bramborníček hnědý Saxicola rubetra bramborníček černohlavý Saxicola torquata * lejsek šedý Muscicapa striata * moudivláček lužní Remiz pendulinus ťuhýk obecný Lanius collurio ťuhýk šedý Lanius excubitor krkavec velký Corvus corax Záříčí 92, 768 11 Chropyně Strana 11 (celkem 27)


Dále je upozorněno na výskyt druhů, uvedených v Červených seznamech ČR (ZAVADIL & MORAVEC 2003, ŠŤASTNÝ & BEJČEK 2003, ANDĚRA & ČERVENÝ 2003), které však současně nejsou zákonem chráněny: Druhy málo dotčené (6 v kategorii LC) kalous ušatý Asio otus žluna zelená Picus viridis datel černý Dryocopus martius Druhy téměř ohrožené (6 v kategorii NT) ** volavka popelavá Ardea cinerea * slípka zelenonohá Gallinula chloropus jiřička obecná Delichon urbica Druhy zranitelné (6 v kategorii VU) labuť velká Cygnus olor čejka chocholatá Vanellus vanellus ** racek chechtavý Larus ridibundus

* sýkora parukářka Parus cristatus vrabec domácí Passer domesticus vrabec polní Passer montanus * lejsek bělokrký Ficedula albicollis vrána černá Corvus corone vrána šedá Corvus cornix ** racek bělohlavý Larus cachinnans * žluna šedá Picus canus ** strakapoud malý Dendrocopos minor

Pouze pro informaci upozorňuji na zjištění druhů z přílohy I Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků (HORA 1998). Druhy přílohy I (Celkem 19 druhů uvedených v příloze I) * bukač velký Botaurus stellaris * chřástal polní Crex crex * čáp černý Ciconia nigra * výr velký Bubo bubo čáp bílý Ciconia ciconia ledňáček říční Alcedo atthis * včelojed lesní Pernis apivorus * žluna šedá Picus canus * luňák hnědý Milvus migrans datel černý Dryocopus martius * luňák červený Milvus milvus ** strakapoud prostřední Dendrocopos medius * orel mořský Haliaetus albicilla * skřivan lesní Lullula arborea moták pochop Circus aeruginosus * lejsek bělokrký Ficedula albicollis * moták pilich Circus cyaneus ťuhýk obecný Lanius collurio moták lužní Circus pygargus

5.

ZHODNOCENÍ VÝSLEDKŮ

5.1.

POTENCIÁLNÍ DOPADY NA PTÁKY

Níže je uveden přehled všech zjištěných druhů, u kterých je možno uvažovat o potenciálním dotčení, které je blíže specifikováno. Vlivy na všechny ostatní druhy uvedené výše (a v příloze č. 2) je možno vyloučit, s ohledem na jejich početnost, charakter výskytu, biotopové nároky a možné vlivy ze strany VTE. Je třeba si uvědomit, že jakkoli byl nebo bude průzkum prováděn pečlivě, lze s velkou pravděpodobností očekávat náhodný výskyt řady druhů, které nebyly nebo nebudou pozorovány. Stejně tak lze předpokládat dřívější výskyt nebo hnízdění druhů, zaznamenaný např. v předchozích letech, který však není zhotoviteli z řady důvodů znám. Nelze jako výraz neúplnosti uvádět tato data bez kritického zhodnocení jejich významu a vztahu k řešenému území. Výsledky výzkumu v daném čase a místě jsou jedinečné a nebudou se nikdy opakovat, neboť má na ně vliv množství faktorů a neustále probíhá řada změn v prostředí, které se na druhovém složení projevují. Tyto změny není možné uspokojivě postihnout, neboť závisí na celé řadě okolností, významný vliv v řádu let mohou mít na pohyby lokální populace již dílčí změny kultur na zemědělských pozemcích v dané lokalitě (typicky křepelka polní Coturnix coturnix a skřivan polní Alauda arvensis, při kosení lučních porostů navíc i chřástal polní Crex crex), v řádu více let se mohou projevit výkyvy v migračních cestách u celých populací způsobené buď výraznými změnami prostředí na hnízdišti, ale také na často velmi vzdáleném zimovišti. Na druhé straně jakýkoliv doplňující údaj lze podle navrhovaného schématu doplnit a jednoduše vyhodnotit dle použité metodiky. Přehled populací potenciálně dotčených druhů je vyhodnocen v tabulce v příloze. Použitá metodika umožňuje nejen zhodnocení populací jako takových, ale i řešení kumulativních vlivů Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



v případě jakéhokoliv záměru v rámci kteréhokoliv kraje, případně území celé ČR. Dotčení ostatních druhů včetně druhů zvláště chráněných je vyloučeno, a to pro a) nízké anebo neprokazatelné riziko kolize; b) nízké anebo vyloučené riziko rušení; c) málo početný anebo neprokázaný výskyt. I v případě uváděného nezjištění anebo neprokázání nějakého druhu, jehož výskyt je dalším osobám znám, případně je znám z doby dřívější anebo bude na lokalitě zjištěn později lze říci, že s ohledem na počet kontrol provedených na lokalitě lze takový výskyt označit za náhodný, a jako takový nemá aktuální význam pro hodnocení záměru. Zjištěné poznatky, pokud jsou významné z hlediska řešeného záměru, jsou prezentovány u jednotlivých podrobně popisovaných druhů. Pokud není nějaký druh řešen, jednoduše nebyl zjištěn, jeho výskyt je současně nepravděpodobný a často i jeho dotčení je zanedbatelné nebo vyloučené. V případě běžných druhů pak jejich dotčení většinou není uvažováno anebo je z pohledu ochrany druhu bezpředmětné. Výzkum doposud nebyl ukončen, práce tak vychází z publikovaných dat a aktuálního průzkumu v období srpna až prosince 2008. Lze tak vycházet z aktuálních znalostí území konce hnízdní sezóny, období podzimního tahu a části zimy. Pro hodnocení uvažovaného záměru je zásadní zejména období letní a podzimní migrace, kdy dochází k většině kolizí ptáků i netopýrů. Pro celkové posouzení lokality by tak bylo žádoucí aktuálně prozkoumat i hnízdí ornitocenózy ptáků. Nakolik jsou současné znalosti nedostatečné, respektive existuje riziko ve vztahu k hnízdní sezóně a ostatním částem roku, bude rozebráno u jednotlivých druhů v následující kapitole, pokud to bude z pohledu jeho ochrany, případně ohrožení, nezbytné. Výzkum byl zahájen při sklízení polních kultur, hnízdí populace ptáků tak již nebyla v těchto biotopech patrná. Z pohledu lokalizace záměru bude zásadní především aktuálně pěstovaná plodina, kdy lze očekávat pravidelné hnízdění u skřivana polního, pravděpodobné pak u křepelky polní a čejky chocholaté. Ostatní druhy lze zastihnout jako hnízdící až v okolí VTE ve vazbě na porosty dřevin a jiných biotopů. Podzimní tah je z hlediska možného dotčení ptáků (z pohledu kolize) často nejvýznamnější. Lze říci, že lokalita jako taková je však z pohledu podzimního tahu bezvýznamná, lze tak očekávat zanedbatelný význam i v případě jarního tahu. Byly zastiženy běžné druhy, početněji jen špaček obecný (Sturnus vulgaris) a drozd kvíčala (Turdus pilaris), často ve smíšených hejnech, z dalších druhů početněji jen skřivan polní (Alauda arvensis), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a zvonek zelený (Carduelis chloris). Vodní druhy ptáků se vyskytují až v širším okolí, na přeletu nejblíže zejména jižně od lokality v údolní sníženině Hasinského potoka, směr přeletů (tahu) JVV-SZZ, a východně od lokality v ose Rožďalovice-Libáň, zhruba ve směru JJZ-SSV. Pozorování nasvědčují přeletům zejména mimo lokalitu uvažovaných VTE, s největší pravděpodobností v návaznosti na širší oblast SPA Rožďalovické rybníky. Zjištěná pozorování podporují představu, že migrace probíhá zejména v širším okolí lokality, což je logické i s ohledem na charakter území a přítomné biotopy. Tomuto odpovídá i zjištění migračních tras vybraných vodních druhů ptáků a chřástala polního (Crex crex), které koncem 19. stol. na mapovém podkladu v rámci publikace Ptactvo České (1886) publikoval Vladislav Šír. Lokalitou nejsou vymezeny migrační trasy a tyto v okolí probíhají zejména v ose Nymburk-Mladá Boleslav, a v širší oblasti Jičín-Kolín. Použitá metodika umožňuje posoudit, nakolik může dojít k navýšení (kumulaci) vlivů VTE, především z hlediska rizika kolize a rušení, kde toto jinak než metodiky stanovit nelze. Ke kumulaci může dojít v několika specifických případech. a) při přibývání počtu VTE může dojít k omezení pochybu (vzniku migračních bariér) pro živočichy. Pokud zhodnotíme všechny současné záměry, pak můžeme konstatovat, že vzdálenost jednotlivých záměrů od sebe a jejich hustota nemůže vytvořit v současné době migrační bariéru. Celkově je tento možný vliv považován za nízký až zanedbatelný a specifický pouze pro určité druhy a lokality (zejména mořské pobřeží). Dále můžeme kumulaci vlivů spatřovat v možném rušení více a více jedinců druhu a v možných kolizích. b) rušení je velmi dobře predikovatelné a v případě hodnocení lze definovat, jaká Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



část populace druhu může být ovlivněna. Opět je nutné si uvědomit, že populace druhů v okolí VTE jsou natolik malé, a populace stejných druhů na území celého hodnoceného kraje natolik velké, že v současné situaci nemůže dojít k vážné nebo nepřijatelné kumulaci na některý druh. Lokality s výskyty a kumulací mimořádně vzácných a málo početných druhů lze z uvažované výstavby VTE vyloučit pouze koncepcí výstavby pro daný kraj, respektive na základě přítomnosti cenných biotopů a lokalit, na kterých nebude výstavba doporučena, případně je možno stanovit i ochranná pásma od těchto lokalit. Tyto podmínky uvažované VTE splňují. Z hlediska rušení je toto aktuální především u čápa černého, čápa bílého, křepelky polní a chřástala polního. Současný stav záměrů je takový, že prozatím nikde nehrozí ani nedochází ke stavu, který by mohl znamenat nepřiměřenou míru kumulace vlivů ze strany VTE. Tento stav lze aktuálně kdykoli přehodnocovat s ohledem na výsledky výzkumu již realizovaných VTE a s ohledem na aktuální početnost VTE v daném kraji, případně území ČR. c) nejobtížněji se řeší otázka kumulace vlivů z hlediska možné kolize. I pro toto však nabízí řešení použitá metodika, pomocí které lze definovat maximální možný teoretický objem potenciální kolize pro daný druh. Tyto hodnoty lze sledovat v příloze. S ohledem na početnost všech druhů v daném kraji je vždy stanoveno, které druhy při základním posouzení při nejhorší variantě mohou být významným způsobem dotčeny z hlediska rizika kolize při realizaci a provozu určitého počtu VTE. Součástí metodiky jsou pak limity, které by neměly být překročeny. Hodnoty uvedené ke každému záměru a druhu tak lze sčítat a hlídat možné překročení maximální meze. Podrobný rozbor a upřesnění dle citlivosti každého druhu vůči VTE viz dále v textu. POTÁPKY (Podicipediformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE pouze z hlediska možného rušení na omezenou vzdálenost, kolize je známa pouze jediná u potápky černokrké (Podiceps nigricollis) z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005). potápka malá Tachybaptus ruficollis O, VU (D) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. potápka roháč Podiceps cristatus O, VU (D) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. potápka černokrká Podiceps nigricollis O, EN (C) Jsou uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí, nebyla pozorována při přeletu. Hnízdí až v širším okolí na rybnících s vyvinutými litorálními porosty. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. VESLONOZÍ (Pelecaniformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE pouze z hlediska možné ztráty prostředí, kolize jsou ojedinělé, jsou známy pouze u kormorána velkého, dvě z Německa a jedna z USA, jedna u kormorána ušatého (Phalacrocorax auritus) a jedna u pelikána hnědého (Pelecanus occidentalis) z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). kormorán velký Phalacrocorax carbo O, VU (NTZ) Na lokalitě nehnízdí, nebyl pozorován při přeletu lokality ani v blízkém okolí, z území není uváděn. Zastižen v širším okolí při migraci, např. 9. 10. 2008, 11 ex. při přeletu jižně od Kopidlna. Dotčení druhu se nepředpokládá. BRODIVÍ (Ciconiiformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE ve většině ohledech, rušení a kolize jsou však druhově specifické. Na lokalitě se častěji vyskytuje pouze volavka popelavá (Ardea cinerea), která byla pozorována při všech kontrolách, většinou jednotlivě na poli, častěji na přeletu a v okolí u rybníka Ervín a Stejskal. Jedinci patrně pocházejí z kolonie na území ptačí oblasti. Dotčení druhu je vyloučeno, kolonie je dostatečně vzdálená od VTE (doporučeno obecně 1–3 km, dle velikosti kolonie a druhu, RATZBOR et al. 2005). Navíc kolize druhu jsou velmi vzácné, doposud je známá jediná kolize z USA, tři z Evropy a žádná z Německa (HÖTKER, THOMSEN & KÖSTER 2004, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Mimo uváděné druhy z lokality a okolí byla až v širším okolí (nad 3 km) pozorována na tahu volavka bílá (Egretta alba). Významnými druhy jsou pak bukač velký (Botaurus stellaris) a bukáček malý (Ixobrychus minutus), které se však na lokalitě nevyskytují a jejich výskyt zde je nepravděpodobný. Jsou vázáni na litorální plochy, význam má předeMgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj vším ptačí oblast Rožďalovické rybníky. Případné ovlivnění je pak vyloučeno, je navíc splněna nejpřísnější ochranná vzdálenost 3 km od hranice SPA s ohledem na tyto druhy. Kolize těchto druhů navíc nejsou známy (HÖTKER, THOMSEN & KÖSTER 2004, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). čáp černý Ciconia nigra SO, VU, I (C) V blízkém okolí VTE nebyl pozorován. Při orientačním průzkumu okolí VTE v lesním prostředí nebyla nalezena hnízda druhu, FALTYSOVÁ et al. (2002) neuvádí hnízdění v blízké PP Křižánky. Hnízdění v okolí VTE je dle charakteru porostů málo pravděpodobné, lze očekávat hnízdění až v širším okolí. Toto je však možné posoudit až na základě průzkumu v hnízdním období. Ovlivnění lze vyloučit, pokud se hnízdiště druhu nacházejí dále než 1,5 km od uvažovaných VTE, při vyloučení pravidelného výskytu na lokalitě, což je pravděpodobné. S ohledem na odhadovanou početnost druhu na území Královéhradeckého kraje (22–29 párů) nepřekračuje teoretické riziko kolize (0,5%) stanovenou mez (5%) při dvou uvažovaných VTE. Z hlediska nepřímého dotčení (vizuální rušení) je s ohledem na velikost populace druhu doporučeno vyloučit ovlivnění více jak jednoho dotčeného páru. I při nejistotě výskytu tak lze dotčení druhu na úrovni populace vyloučit. Případný dopad na populaci druhu byl vyhodnocen jako velmi nízký, teoretické riziko kolize lze označit jako zanedbatelné, je známá pouze jediná kolize z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). čáp bílý Ciconia ciconia O, NT, I (D) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). V blízkém okolí VTE nebyl pozorován, v okolí 1,5 km od uvažovaných VTE nehnízdí, ničemž lze dotčení hnízdišť v okolí pro charakter lokality vyloučit. Ovlivnění lze vyloučit, pokud se hnízdiště druhu nacházejí dále než 1,5 km od uvažovaných VTE, při vyloučení pravidelného výskytu na lokalitě, což je splněno. S ohledem na odhadovanou početnost druhu na území Královéhradeckého kraje (66–68 párů) nepřekračuje teoretické riziko kolize (0,2%) stanovenou mez (20%) při dvou uvažovaných VTE. Z hlediska nepřímého dotčení (vizuální rušení) je s ohledem na velikost populace druhu doporučeno vyloučit ovlivnění více jak 13 dotčených párů. I při nejistotě výskytu tak lze dotčení druhu na úrovni populace vyloučit. Vyhýbání se VTE lze očekávat při migraci především do vzdálenosti 500 m (MÜLLER et al. 2003). Vyloučit vlivy lze v případě absence hnízdění v okruhu 3 km od VTE, kdy je i ošetřeno zalétání za potravou (stejné podmínky jako u čápa černého). Riziko kolize pochopitelně nelze vyloučit, je však v případě tohoto druhu (s ohledem na denní migraci a vizuální citlivost) velmi nízké. Současně je zhotoviteli známo devět kolizí z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, WHITFIELD & MADDERS 2006, HÖTKER 2006). Jedná se o výsledky sledování za více jak 10 let. VRUBOZOBÍ (Anseriformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE ve většině ohledech, rušení a kolize jsou však druhově specifické. Na lokalitě lze prakticky většinu druhů této skupiny pro charakter biotopů, tj. převažující pole a lesní prostředí, vyloučit. V okolí VTE pak byla pozorována pouze kachna divoká (Anas platyrhynchos), ojediněle na přeletu a na rybnících v okolí (Ervín, Stejskal). Ze zvláště chráněných druhů je z oblasti (5656) známo hnízdění pouze u labutě velké (Cygnus olor) a hnízdní výskyt čírky modré (Anas querquedula), tyto druhy se na lokalitě nevyskytují. S ohledem na významnou hnízdní a migrační oblast Rožďalovických rybníků je dotčení opět zanedbatelné, podzimní průzkum prokázal absenci migrace dotčeným územím uvažované výstavby VTE. Oblasti výskytu těchto druhů jsou vesměs vzdáleny nad 3 km od VTE (doporučeno obecně 1–3 km, dle velikosti kolonie a druhu, RATZBOR et al. 2005), dotčení je tak považováno za zanedbatelné. Totéž platí pro husy (Anser sp. div.). Ačkoli nelze úplně vyloučit přelety prostorem uvažovaných VTE, nebyly husy na lokalitě zjištěny. Jejich výskyt je uváděn z Rožďalovických rybníků, zastižena byla aktuálně na tahu pouze husa polní (Anser fabalis), hejno cca 200 ex. na poli v oblasti jižně od Kopidlna, 21. 10. 2008. Kolize hus jsou velmi vzácné, v rámci Evropy jsou uváděny pouze jednotlivě (HÖTKER, THOMSEN & KÖSTER 2004, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Rušení druhů na lokalitě pak lze vyloučit. DRAVCI (Accipitriformes) Obecně patří k dotčeným ze strany VTE, zejména z hlediska možné kolize. Ostatní vlivy jsou obvykle zanedbatelné až vyloučené. Míra citlivosti ke kolizi je pak druhově specifická. Mimo uváděné druhy z mapovacího čtverce 5656 a zkoumané lokality lze očekávat řadu dalších druhů, které nebyly pozorovány a jejichž výskyt lze považovat za ojedinělý. Jedná se především o vzácná pozorování na území Rožďalovických rybníků, mimo plochy uvažovaných VTE. Jedná se zejména o ostříže lesního (Falco subbuteo), vzácně pozorovaného na tahu v okolí, který nebyl na lokalitě aktuálně zjištěn, dotčení se tedy nepředpokládá. Z dalších druhů je to orlovec říční (Pandion haliaeetus), jehož vzácný výskyt je rovněž znám z území SPA, a který nebyl při migraci aktuálně pozorován. Dotčení se tak neuvažuje ani z hlediska přítomných biotopů, kdy je výskyt na lokalitě nepravděpodobný. Naopak u druhů, u kterých není výskyt z oblasti uváděn, je nutné věnovat pozornost některým dravcům, citlivým ke kolizi, které hnízdí na území SPA Rožďalovické rybníky, anebo v okolí protahují či zimují. Jedná se o orla mořského (Haliaeetus albicilla). včelojed lesní Pernis apivorus SO, EN, I (C) V širším okolí lokality VTE pravděpodobně hnízdí, případné hnízdění by bylo možné ověřit až v průběhu hnízdní sezony 2009. Aktuálně byl pozorován dvakrát na podzimním tahu, 24. 8. 2008, 1 ex. severně od PP Křižánky a 17. 9., Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj 1 ex. přelet západně od VTE1. V prostoru uvažovaných VTE a okolí do 1 km tak nebyl pozorován. Záměrem pravděpodobně nebude negativně ovlivněn, negativní vlivy včetně kolizí jsou zanedbatelné. Kolize tohoto druhu zatím nejsou ve světovém měřítku známy (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, LEUKONA & URSÚA 2006), teoretický odhad je tak silně nadhodnocený. Teoretické riziko se přesto pohybuje pod úrovní horní hranice, dotčení druhu na úrovni populace je tak vyloučeno. luňák hnědý Milvus migrans KO, CR, I (B) Rušení druhu je zanedbatelné, lze jej očekávat na vzdálenost do 100 m, max. 300 m od VTE (DREWITT & LANGSTON 2006, MADDERS & PHILIP 2006 a WHITFIELD & MADDERS 2006a). Kolize druhu nejsou časté, k 16. 10. 2006 bylo v Německu celkově zjištěno 7 kolizí. V místě uvažované výstavby VTE nebyl pozorován, na lokalitě ani v blízkém okolí pravděpodobně nehnízdí. Je vázán spíše na biotopy v okolí, tj. přítomnost vodních ploch a rybníků v návaznosti na lesní porosty. Hnízdění druhu je uváděno v rámci oblasti SPA Rožďalovické rybníky. Pokud bychom vyšli z předpokladu hnízdění na území ptačí oblasti s nejbližší vzdáleností 3,9 km, lze možné dotčení druhu při absenci pravidelného výskytu na lokalitě vyloučit. Je splněna přísnější ochranná vzdálenost 3 km od potenciálního hnízdiště a místa pravidelného výskytu druhu, což podporuje absence výskytu v létě a na podzim. Pro definitivní vyloučení vlivu by bylo nezbytné toto ověřit v průběhu hnízdní sezony. luňák červený Milvus milvus KO, CR, I (B) Výskyt přímo na lokalitě lze považovat za ojedinělý, nebyl zde pozorován. Na základě poznatků dochází k rušení většiny dravců zemědělské krajiny na vzdálenost okolo 100 m, max. 300 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006a). Ovlivnění migrační trasy druhu je tak vyloučeno. V současné době je zhotoviteli známa jedna kolize ze Švédska (AHLÉN 2002), dvě z Velké Británie, tři kolize ze Španělska a 76 z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, WHITFIELD & MADDERS 2006, HÖTKER 2006). LEUKONA & URSÚA (2006) uvádějí tři kolize při celkem 798 pozorovaných jedincích. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, průměrné riziko tak lze odhadnout na 0,004 ex. na VTE/rok. Pro tento druh platí totéž, co pro luňáka hnědého. Dotčení se přímo nepředpokládá. Hnízdění druhu je uváděno v rámci oblasti SPA Rožďalovické rybníky. Pokud bychom vyšli z předpokladu hnízdění na území ptačí oblasti s nejbližší vzdáleností 3,9 km, lze možné dotčení druhu při absenci pravidelného výskytu na lokalitě vyloučit. Je splněna přísnější ochranná vzdálenost 3 km od potenciálního hnízdiště a místa pravidelného výskytu druhu, což podporuje absence výskytu v létě a na podzim. Pro definitivní vyloučení vlivu by bylo nezbytné toto ověřit v průběhu hnízdní sezony. orel mořský Haliaeetus albicilla KO, CR, I (N) Na lokalitě ani v okolí VTE pozorován nebyl, byl však zastižen v širším okolí, aktuálně pozorován jednou, 16. 11. 2008, 1 ad. ex. přelet jižně od Běchar. Důležitá je absence hnízdění min 3 km od lokality uvažovaných VTE při splnění podmínky volného letového koridoru min. 6 km od hnízda druhu. Viz HÖTKER, THOMSEN & KÖSTER (2004), dále RESCHKE (2003), RATZBOR et al. (2005), HÖTKER, HEIKE & THOMSEN (2006). Tato doporučení jsou oficiálně používána v některých spolkových zemích Německa jako je Braniborsko a Sasko. V současné době je zhotoviteli známo 24 kolizí z Německa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, WHITFIELD & MADDERS 2006, HÖTKER 2006), viz také text na str. 6. Jedná se o výsledky sledování za více jak 10 let. Specifickým případem je ostrov Smøla (FOLLESTAD et al. 2007), kde bylo zjištěno 10 kolizí za necelé dva roky (na ostrově hnízdí odhadem 19 párů). Dotčení se přímo nepředpokládá. Hnízdění druhu je uváděno v rámci oblasti SPA Rožďalovické rybníky. Pokud bychom vyšli z předpokladu hnízdění na území ptačí oblasti s nejbližší vzdáleností 3,9 km, lze možné dotčení druhu při absenci pravidelného výskytu na lokalitě vyloučit. Je splněna přísnější ochranná vzdálenost 3 km od potenciálního hnízdiště a místa pravidelného výskytu druhu, což podporuje absence výskytu v létě a na podzim. Pro definitivní vyloučení vlivu by bylo nezbytné toto ověřit v průběhu hnízdní sezony. moták pochop Circus aeruginosus O, VU, I (D) Územím uvažované výstavby VTE pouze vzácně protahuje, na lokalitě ani v blízkém okolí nehnízdí. Běžně se pak vyskytuje až jižněji v okolí Dětenice a Libáně (pozorování opakovaně na tahu), pravděpodobně hnízdí v okolí v rákosinách. Je předmětem ochrany ptačí oblasti Rožďalovické rybníky, kde se nachází stabilní hnízdní populace. Ovlivnění této populace lze vyloučit pro vzdálenost od ptačí oblasti a celkově nízký charakter možných vlivů. Výskyt na lokalitě samotné je pak spíše ojedinělý. Tento druh obecně využívá i širší okolí VTE, ke změnám chování (nikoli však opuštění území) dochází u motáků okolo 100 m, obvykle do 300 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006). K roku 2006 je zhotoviteli známa pouze jedna kolize z Německa (HÖTKER 2006), KINGSLEY & WHITTAM (2005) překvapivě žádnou kolizi neuvádějí. LEKUONA & URSÚA (2006) pak uvádějí jednu kolizi (při celkem 109 pozorovaných jedincích) z Navarry ze Španělska. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, skutečné riziko tak lze odhadnout na 0,001 ex. na VTE/rok. Dotčení druhu na lokalitě je považováno za vyloučené, dotýká se teoreticky méně jak 0,5% populace. moták pilich Circus cyaneus SO, CR, I (NT) Na lokalitě ani v okolí lokality nebyl pozorován. Lze předpokládat vzácný výskyt v zimním obdobím případně na tahu. Rušení druhu přítomností a činností VTE je zanedbatelné, rušení lze očekávat na vzdálenost do 100 m od VTE Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj (MADDERS & WHITFIELD 2006, WHITFIELD & MADDERS 2006b). Kolize druhu jsou vzácné, celosvětově je známo šest kolizí z USA a jedna ze Španělska (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006, LUCAS et al. 2007). Ovlivnění druhu na lokalitě je tak považováno za zanedbatelné, i pro situování VTE (viz luňáci) mimo optimální biotopy druhu. moták lužní Circus pygargus SO, EN, I (NT) Územím pouze vzácně protahuje, na lokalitě nebyl pozorován, byl zastižen na podzimním tahu v okolí, 24. 8., 1 imm. ex. východně od Bystřice, 17. 9., 1M jižně od Dětenice. V místě uvažovaných VTE nehnízdí, s ohledem na vzestup populace však v širším okolí nelze do budoucna hnízdění vyloučit. Samotný prostor VTE je však pro druh jako hnízdní biotop nezajímavý. Početnost tohoto druhu na území celé ČR v posledních letech výrazně stoupá. Lze očekávat častější výskyt v budoucích letech, neboť trend nárůstu populace stále pokračuje. Např. v oblasti záměru VTE u Hraničných Petrovic, kde nebyl v roce 2004 vůbec pozorován, se v průběhu celé hnízdní sezony 2006 zdržovalo až osm jedinců tohoto druhu, kteří lovili potravu a přelétávali přímo v bezprostředním okolí VTE (hnízdění však nebylo zjištěno). Tato pozorování podporují dosavadní zjištění, že tento druh není činností VTE významně rušen, max. může dojít k ovlivnění chování do cca 100 m od VTE (MADDERS & WHITFIELD 2006). Pouze v souvislosti s výstavbou (a s tím spojeným pohybem lidí na lokalitě) je doporučeno vyloučit aktivity v okolí 1 km od míst hnízdění (IRSCH 2005). Dotčení druhu záměrem je tak považováno za vyloučené. jestřáb lesní Accipiter gentilis O, VU (B) FALTYSOVÁ et al. (2002) uvádí hnízdění v blízké PP Křižánky. ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC (2006) pak z území hnízdní výskyt neuvádějí. S ohledem na charakter biotopů je hnízdění předpokládáno a pravděpodobné. Aktuálně byl zjištěn pouze na přeletu, 9. 10., 1 ex. přelet v aleji jižně od Záhub, 16. 11., 1 ex. jižně u Veselic, přelet na Rychnovy. Pro potvrzení by byl nezbytný průzkum v hnízdním období. Dotčení druhu je však zanedbatelné, potenciální ovlivnění se týká 0,3% populace. Aktuálně jsou zhotoviteli známy celosvětově tři kolize (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). LEKUONA & URSÚA (2006) pak neuvádějí žádnou kolizi (při celkem 8 pozorovaných jedincích) z Navarry ze Španělska. Ovlivnění hnízdiště druhu je nepravděpodobné, výrazné vlivy u tohoto druhu nejsou popisovány. krahujec obecný Accipiter nisus SO, VU (NTZ) ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC (2006) hnízdní výskyt neuvádějí, s ohledem na hnízdění v rámci širšího okolí a opakovaný výskyt na lokalitě v době průzkumu (např. 9. 10., 1M ulovil sýkoru koňadru u rybníka Ervín, 16. 11., 1 a 1 ex. přelet v okolí), je hnízdění v okolí uvažovaných VTE pravděpodobné. Riziko kolize bylo vyhodnoceno z hlediska populace druhu jako zanedbatelné. Zhotoviteli jsou známy dvě kolize z Německa (HÖTKER 2006), jedna z Belgie (KINGSLEY & WHITTAM 2005) a dvě ze Španělska (LEKUONA & URSÚA 2006). Tito autoři uvádějí dvě kolize z 31 pozorovaných jedinců z Navarry. Sledování probíhalo 3 roky na celkem 277 VTE, riziko tak lze odhadnout na 0,002 ex. na VTE/rok. Ačkoli se na lokalitě vyskytuje, je jeho ovlivnění z hlediska dvou uvažovaných VTE považováno za zanedbatelné, představuje maximální možné dotčení méně jak 0,2% populace. HRABAVÍ (Galliformes) koroptev polní (Perdix perdix) O, NT (B) V místě uvažované VTE pravděpodobně nehnízdí a nebyla zde pozorována, vyskytuje se až v okolí, ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC (2006) ji uvádějí pouze v kategorii B. Dotčení druhu lze vyloučit, druh není vůči VTE citlivý. Jsou známy údaje o hnízdění přímo v okolí VTE, které byly opakovaně potvrzeny. Aktuálně i z území ČR. Druh hnízdí v blízkosti VTE u Hraničných Petrovic, Břežan. Aktuálně se vyskytuje v prostoru VTE u Bantice. Celosvětově je známa jedna kolize z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). křepelka polní Coturnix coturnix SO, NT (B) V době zahájení průzkumu již byly sklizeny polní kultury, druh tak nemohl být na lokalitě potvrzen. Aktuální výskyt bude závislý na charakteru a druhu pěstované plodiny, v tomto ohledu lze říci, že na lokalitě není přítomen v okolí VTE vhodný trvalý biotop k hnízdění (louka, úhor). Pro přesné určení vlivu by bylo nezbytné provedení průzkumu v hnízdním období, lze však říci, že s ohledem na dvě VTE nepředstavují VTE výrazný vliv, zcela jistě lze říci, že nemůže být překročen stanovený limit ovlivnění populace druhu (20% populace při RF4, tj. 66 párů z odhadovaných 332 pro Královéhradecký kraj při nižší velikosti populace). Dotčení druhu je možné pouze z hlediska akustického rušení. Toto rušení je vyhodnoceno zhotovitelem do vzdálenosti 200 m od VTE (DOOLING 2002, viz také BERGEN 2001, 2002, MÜLLER & ILLNER 2001, REICHENBACH 2003), vyloučit lze nad 500 m od VTE z hlediska ovlivnění teritorií druhu. Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosvětově známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), s ohledem na výšku VTE je velmi nepravděpodobná. Ze sledovaných lokalit v rámci Moravy i Čech (KOČVARA in litt.) je zaznamenána řada případů výskytu druhu ve vzdálenostech již nad 150 m od VTE, často pak okolo 300 m od VTE. Dotčení tak lze uvažovat při realizaci více VTE v takové konfiguraci, že dojde k překrytí větších ploch, na kterých se křepelka polní vyskytuje, a nízkých typů VTE. Tento stav je na lokalitě vyloučen. KRÁTKOKŘÍDLÍ (Gruiformes) Vlivy na tuto skupinu jsou druhově specifické, zjednodušeně lze říci, že ovlivnění vodních druhů je zanedbatelné, jeřáb popelavý je vizuálně citlivý a v případě chřástala polního existuje akustická citlivost vůči VTE. Lze tak vyloučit Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj ovlivnění všech druhů chřástalů mimo polního, včetně vzácných druhů Porzana porzana a Porzana parva na území SPA Rožďalovické rybníky, slípky zelenonohé a lysky černé. Pozornost je vhodné věnovat následujícím dvěma druhům. chřástal polní Crex crex SO, VU, I (C) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě nehnízdí, což lze stanovit na základě přítomných biotopů. S ohledem na velmi nepravděpodobný výskyt není hnízdění a dotčení druhu uvažováno. Dotčení druhu je možné pouze z hlediska akustického rušení, stejně jako u křepelky polní, lze zde uplatnit stejné principy. Toto rušení je vyhodnoceno zhotovitelem do vzdálenosti 200 m od VTE (BERGEN 2001, MÜLLER & ILLNER 2001, REICHENBACH 2003), vyloučit lze nad 500 m od VTE z hlediska ovlivnění teritorií druhu. Dotčení druhu tak lze vyloučit. Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosvětově známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), s ohledem na výšku VTE je velmi nepravděpodobná. jeřáb popelavý Grus grus KO, CR, I (NT) Není z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící uváděn (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), hnízdí však v širším okolí na území SPA Rožďalovické rybníky v počtu do tří párů. V době průzkumu nebyl na lokalitě ani v okolí pozorován, výskyt na lokalitě VTE lze označit za velmi nepravděpodobný. Dotčení druhu je možné pouze z hlediska vizuálního rušení, ačkoli jsou zaznamenány případy výskytu v blízkém okolí VTE, druh se VTE spíše vyhýbá a nejčastěji je doporučováno dodržet odstup 1 až 2 km od hnízdiště, respektive míst s výskytem druhu (BERGEN 2001, BREUER 2005). Reakce na VTE byly zaznamenány v největší vzdálenosti 3,5 km od VTE (BERGEN et al. 2001). Otázka rizika kolize je zanedbatelná, kolize tohoto druhu z VTE není celosvětově známa (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). S ohledem na vzdálenost od SPA a nepravděpodobný výskyt na lokalitě není dotčení druhu uvažováno. DLOUHOKŘÍDLÍ (Charadriiformes) Vlivy na tuto skupinu jsou druhově specifické, zjednodušeně lze říci, že ovlivnění většiny druhů je nízké anebo zanedbatelné, spíše lze uvažovat o riziku kolize u některých druhů, zejména u racků. Z této skupiny byla ojediněle na lokalitě na tahu zastižena pouze čejka chocholatá, přičemž lze výskyt všech ostatních druhů označit za nepravděpodobný. To potvrzuje i zjištění absence migrační trasy přes lokalitu. Ovlivnění druhů v rámci SPA Rožďalovické rybníky a okolních mokřadních a vodních lokalit je tak z těchto důvodů považováno za vyloučené. čejka chocholatá Vanellus vanellus VU (D) V době zahájení průzkumu již byly sklizeny polní kultury, druh tak nemohl být na lokalitě potvrzen. Aktuální výskyt bude závislý na charakteru a druhu pěstované plodiny, v tomto ohledu lze říci, že na lokalitě není přítomen v okolí VTE vhodný trvalý biotop k hnízdění (louka, úhor). Pro přesné určení vlivu by bylo nezbytné provedení průzkumu v hnízdním období, lze však říci, že s ohledem na dvě VTE nepředstavují VTE výrazný vliv, zcela jistě lze říci, že nemůže být překročen stanovený limit ovlivnění populace druhu (aktuální dotčení méně jak 0,1% populace druhu). Dotčení druhu z hlediska rušení je možné považovat za nízké až zanedbatelné (REICHENBACH 2003, LANGSTON & PULLAN 2003), rušení lze očekávat nejčastěji do 200 m od VTE. Celosvětově jsou pak známy pouze 3 kolize z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Zhotoviteli je známo hnízdění druhu 200 m od VTE z Krušných hor (KOČVARA in litt.). MĚKKOZOBÍ (Columbiformes) holub doupňák Columba oenas SO, VU (C4) Hnízdění nemohlo být aktuálně potvrzeno, je však uváděno z PP Křižánky (FALTYSOVÁ et al. 2002), ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC (2006) tento druh z oblasti jako hnízdící neuvádějí. Aktuálně byl pouze ojediněle zastižen na tahu, nejpočetněji 24. 8., celkem 9 ex. přelet východně od Dětenice. S ohledem na vzdálenost od PP Křižánky (nad 200 m) a pouze jednu VTE u této lokality je dotčení druhu považováno za nízké. Lze teoreticky uvažovat o možné kolizi, je známa jedna kolize z USA a tři z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Potenciální dotčení druhu je však vyhodnoceno jako velmi nízké, dotýká se max. 0,1% populace, rušení je možno považovat za zanedbatelné. Ovlivnění druhu je tak považováno za zanedbatelné. SOVY (Strigiformes) Vlivy na tuto skupinu jsou obecněn nízké, rušení jako takové nebylo zjištěno a může být pouze omezené na krátkou vzdálenost. Zjištěné kolize souvisí výhradně s nízkými typy VTE, u vysokých VTE jsou velmi nepravděpodobné. sova pálená Tyto alba SO, EN (B) Je uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), aktuálně nebyla pozorována, s ohledem na dobu průzkumu nemohlo být hnízdění vyloučeno. Jsou známy především kolize z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005) a pouze jedna z Německa v rámci Evropy (HÖTKER 2006). Pro všechny kolize existuje společný jmenovatel, a to zvýšené riziko kolize při nižších VTE. Typy s větší výškou rotoru nad zemí lze považovat za výrazně bezpečnější a případnou kolizi za velmi nepravděpodobnou. Objem kolizí zjištěných v USA přímo souvisí s typem zařízení VTE (nízké stroje cca 15–30 m, příhradová konstrukce, vysoké otáčky). V tomto ohledu lze obecně říci, že uvažovaný typ patří k již bezpečným typům VTE a riziko kolize je Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj považováno za zanedbatelné z hlediska řady druhů lovících nízko nad zemí. Ovlivnění druhu se tak nepředpokládá i při hnízdění na lokalitě. výr velký Bubo bubo O, EN, I (B) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii B (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), aktuálně nebyl pozorován, s ohledem na dobu průzkumu nemohlo být hnízdění vyloučeno. Aktuálně je známo šest kolizí z Německa a pět ze Španělska (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), jedna kolize byla zaznamenána v Protivanově (KOČVARA & POLÁŠEK in litt.). Pro kolize existuje společný jmenovatel, a to zvýšené riziko kolize při nižších typech VTE. Typy s výškou rotoru cca 90 m nad zemí a více (uvažovaný typ VTE) lze považovat za výrazně bezpečnější a kolize na těchto typech jsou nepravděpodobné. sýček obecný Athene noctua SO, EN (B) Nebyl pozorován, možné hnízdění z mapovacího čtverce 5656 uvádí ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC (2006). Pletí zde totéž co u předchozích druhů, dotčení lze vyloučit i z hlediska přítomných biotopů, kdy je výskyt druhu navíc nepravděpodobný. SVIŠŤOUNI (Apodiformes) rorýs obecný Apus apus O (B) Na lokalitě ani v nejbližším okolí nehnízdí, pozorován byl jednotlivě až v širším okolí při přeletech území. Ačkoli jsou známy kolize druhu z Německa i USA (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006) a z Břežan (KOČVARA 2007), dotčení druhu se neuvažuje, objem kolizí je s ohledem na velikost populace druhu zanedbatelný. V okolí VTE nebyl pozorován, navíc teoretické dotčení nepřekračuje stanovenou mez a týká se méně jak 0,1% populace druhu. SROSTLOPRSTÍ (Coraciiformes) ledňáček říční Alcedo atthis SO, VU, I (B) Byl zastižen na přeletu u rybníka Ervín, 24. 8. 2008, 1 ex. Lze předpokládat využívání většiny vodních ploch k lovu potravy a přelety v rámci potoků. Kolize druhu není celosvětově známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006), dotčení ze strany VTE je vyloučeno i s ohledem na biologii druhu. Tento druh je uváděn pro uvědomění si vztahu početnosti populace druhu a ohrožení druhu, kdy relativně běžné druhy, vnímané jako málo ohrožené, mohou být potenciálně dotčené daleko více. dudek chocholatý Upupa epops SO, EN (B) Hnízdění na lokalitě lze označit za velmi nepravděpodobné, aktuálně nebyl pozorován, lze jej očekávat zejména na tahu v blízkosti vodních ploch. Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii B (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), což poukazuje zejména na tahový výskyt. Dotčení druhu je vyloučeno, kolize a interakce s VTE nejsou známy (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). ŠPLHAVCI (Piciformes) Všechny druhy jsou vázány především na zachovalé starší listnaté porosty, zejména okrajové části a staré listnaté stromy pro ně představují vhodné prostředí. Na zkoumané lokalitě jsou v tomto ohledu cenné především zachovalé dubové porosty, respektive starší kmeny. Kolize není u této skupiny celosvětově známá (DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005), dotčení druhů se neuvažuje. Navíc je u všech cennějších druhů šplhavců předpokládáno hnízdění dále než 200 m od VTE, což je nejčastější vzdálenost rušení na většinu citlivých druhů ptáků (REICHENBACH 2003). Lze vyloučit vlivy na všechny druhy šplhavců, pro umístění a výšku VTE. Z aktuálně pozorovaných druhů mimo období hnízdění lze ze zajímavějších uvést žlunu zelenou a datla černého. Z druhů, které nejsou z oblasti uváděny (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006), byl pozorován strakapoud prostřední a strakapoud malý. PĚVCI (Passeriformes) Jedná se o řád ptáků s velmi širokou ekologickou valencí, řada druhů je vázána na prostředí náletových dřevin a keřových porostů, ale i polní monokultury, lesní prostředí a lidská obydlí. V případě realizace záměru nelze vyloučit ovlivnění některých druhů. V tomto ohledu lze říci, že záměr nebude mít významný negativní vliv na některou z populací druhů na území Královéhradeckého kraje. Ovlivnění řady druhů lze vyloučit již na základě biotopových nároků, např. v případě rákosníka velkého a moudivláčka lužního, kteří jsou úzce vázáni na přítomnost vody a rákosových, respektive pobřežních porostů. Při absenci známých kolizí těchto druhů (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006) tak lze jejich dotčení vyloučit. skřivan lesní Lullula arborea SO, EN, I (C) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Hnízdění na lokalitě nemohlo být ověřeno, dle charakteru biotopů v okolí VTE lze toto považovat v blízkém okolí za nepravděpodobné. S ohledem na velmi nepravděpodobný výskyt není hnízdění a dotčení druhu uvažováno. Skřivan lesní patří k druhům, kteří jsou citliví k rušení lidskou aktivitou, tj. pohybem lidí v oblasti hnízdišť a jejich okolí. Pro vyhodnocení je zcela zásadní, že lze výskyt vyloučit v okolí 200 m od uvažovaného záměru, a že je záměr uvažován na plochu, kde již probíhá pohyb osob a aktivita lidí (zemědělská činnost). Jak uvádí LILEY & CLARKE (2002, 2003) a MURISON (2002), výskyt skřivana lesního je podobně jako u lelka lesního (i když ne tak významně) negativně korelován s blízkostí struktur jako budovy, sklady a silnice v analyzované rámcové vzdálenosti 500 m, s poklesem Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj početnosti skřivana při více jak 25% pokrytí území touto zástavbou. Podobně je poukazováno na negativní vliv pohybu osob po lesních cestách v okolí hnízdiště, případně hnízdišti samotném. břehule říční Riparia riparia O, NT (D) Je uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Na lokalitě nehnízdí, aktuálně nebyla pozorována. Dotčení je zanedbatelné. Protože na lokalitě nehnízdí, ovlivnění chování je bezvýznamné a není známa kolize druhu s VTE (REICHENBACH 2003, DÜRR 2003, 2005, KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). vlaštovka obecná Hirundo rustica O, LC (D) V širším okolí uvažovaných VTE byla pozorována při přeletu a lovu potravy, hnízdí v okolí v zemědělských staveních. Rušení druhu je vyloučeno (REICHENBACH 2003), jsou známy pouze jednotlivé kolize z USA a čtyři z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Dotčení druhu se tak neuvažuje. slavík obecný Luscinia megarhynchos O, LC (C) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Hnízdění v okolí lokality je pravděpodobné, aktuálně nemohlo být ověřeno. Dotčení druhu se přesto neuvažuje, celosvětově nejsou kolize ani negativní vlivy známy (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). bramborníček hnědý Saxicola rubetra O, LC (C) V bezprostředním okolí uvažovaných VTE nehnízdí s ohledem na charakter biotopů. Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Hnízdění v okolí lokality je pravděpodobné, aktuálně byl zastižen pouze na tahu v průběhu srpna na okraji Záhub. Tento druh není rušen ze strany VTE (KETZENBERG et al. 2002, LANGSTON & PULLAN 2003), celosvětově je známa pouze jedna kolize z Německa (HÖTKER 2006). Dotčení druhu se tak neuvažuje. bramborníček černohlavý Saxicola torquata O, VU (D) V bezprostředním okolí uvažovaných VTE nehnízdí s ohledem na charakter biotopů. Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii D (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Hnízdění v okolí lokality je pravděpodobné, aktuálně byl zastižen na tahu v průběhu srpna na okraji Záhub. 3. 8. 2008 pozorována rodina s vyvedenými mláďaty ( 2 ad., 4 juv.) u polní cesty jižně od Záhub. Tento druh není rušen ze strany VTE (KETZENBERG et al. 2002, LANGSTON & PULLAN 2003), celosvětově je známa pouze jedna kolize ze Španělska (KINGSLEY & WHITTAM 2005). Dotčení druhu se tak neuvažuje. lejsek šedý Muscicapa striata O, LC (D) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006) v kategorii D. Aktuálně nebyl pozorován, jeho hnízdní výskyt, zejména v intravilánech obcí, je však velmi pravděpodobný. Dotčení ze strany VTE je na lokalitě vyloučeno. Kolize druhu není celosvětově známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). žluva hajní Oriolus oriolus SO, LC (C) Je uváděna z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící v kategorii C (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006). Hnízdění na lokalitě nemohlo být ověřeno, dle charakteru biotopů v okolí VTE lze toto považovat v blízkém okolí za pravděpodobné. Dotčení ze strany VTE je však nepravděpodobné. Kolize a interakce druhu s VTE není celosvětově známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). ťuhýk obecný Lanius collurio O, NT, I (D12) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006) pouze v kategorii B. Aktuálně byl pozorován, a to jak na tahu, tak dvě vyvedené rodiny s mláďaty v okolí Záhub a Lična. Dotčení ze strany VTE je obecně velmi nepravděpodobné. Tento druh není rušen ze strany VTE (KETZENBERG et al. 2002, LANGSTON & PULLAN 2003), celosvětově je známa pouze jedna kolize z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Dotčení druhu se tak neuvažuje. ťuhýk šedý Lanius excubitor O, VU (B) Je uváděn z mapovacího čtverce 5656 jako hnízdící (ŠŤASTNÝ, BEJČEK & HUDEC 2006) v kategorii B. Aktuálně nebyl pozorován, jeho výskyt však lze očekávat zejména v zimním období, i když aktuálně potvrzen nebyl. Dotčení druhu se pak neuvažuje, kolize není celosvětově známa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). krkavec velký Corvus corax O, VU (B) V okolí VTE pravděpodobně nehnízdí, lze očekávat hnízdění v širším okolí, toto by však bylo nezbytné posoudit v hnízdním období. Aktuálně zastižen opakovaně v širším okolí VTE, nejblíže 9. 10. 2008, 2 ex. přelet severně od Veselice. Výskyt na lokalitě je málo početný a nebyl aktuálně pozorován v prostoru VTE, proto není dotčení uvažováno. Rušení druhu ze strany VTE je zanedbatelné. Je známo 10 kolizí z Německa (HÖTKER 2006) a další z USA (KINGSLEY & WHITTAM 2005), dotčení druhu je s ohledem na jeho početnost zanedbatelné, lze očekávat maximální dotčení 0,7% populace druhu. strnad luční Miliaria calandra KO, VU (B) V bezprostředním okolí uvažované VTE se nevyskytuje, zastižen byl v srpnu patrně již na tahu, 14. 8. 2008, 1 ex. na okraji polní cesty u Lična. Tento druh není rušen ze strany VTE (KETZENBERG et al. 2002, LANGSTON & PULLAN 2003), celosvětově je známo 13 kolizí z Německa (KINGSLEY & WHITTAM 2005, HÖTKER 2006). Dotčení druhu se pro charakter bezprostředního okolí VTE neuvažuje, maximální riziko nepřekračuje stanovenou mez populace druhu.




5.2.

VLIVY STAVBY VTE NA VÝZNAMNÁ ÚZEMÍ V KRAJINĚ Z ochranářsky významných území se ze ZCHÚ nejblíže nachází PP Křižánky, severním směrem od VTE, s nejbližší vzdáleností 340 m od VTE3. Ostatní ZCHÚ jsou lokalizována nad 6 km od VTE a jejich dotčení se tak nepředpokládá. Dotčení všech lokalit lze pro dostatečnou vzdálenost vyloučit. Jednak z důvodu splnění některých z doporučovaných vzdáleností dle typu a významu území, především pak pro absenci výskytu druhů v kritické vzdálenosti od uvažovaných VTE, které tato území obývají anebo mohou obývat. Lokality EVL, významné z hlediska netopýrů (a netopýři jako takoví), jsou předmětem samostatného posouzení (BARTONIČKA 2008). Nejblíže se nachází CZ0523682 Staré Hrady – zámek, kde je předmětem ochrany kolonie vrápence malého (Rhinolophus hipposideros), vzdálená 3,7 km jihovýchodně od VTE. Další lokalitou je CZ0213611 Ledce – hájovna, kde je předmětem ochrany kolonie netopýra velkého (Myotis myotis). Lokalita se nachází 5,3 km jihozápadně od uvažovaných VTE. S pohledu vzdálenosti, lokality uvažovaných VTE splňují níže navrhovaná omezení. Významnou lokalitou pak je také Ptačí oblast CZ0211010 Rožďalovické rybníky, s nejbližší vzdáleností 3,9 km jižně od uvažovaných VTE. Předmětem ochrany je zde jeřáb popelavý (Grus grus) a moták pochop (Circus aeruginosus), vyskytuje se však řada dalších cenných druhů, často vedených i v příloze I Směrnice 79/409/EHS o ochraně volně žijících ptáků. Vlivy na většinu druhů bylo možné již v této fázi spolehlivě vyloučit, u některých druhů by bylo nezbytné pro upřesnění vlivu posoudit výskyt na jaře a v hnízdním období, což se předpokládá, ve výzkumu se pokračuje. Pokud jde o obecná doporučení a vzdálenosti vhodných lokalit pro tyto druhy od VTE, splňují uvažované VTE navrhované ochranné vzdálenosti. Proto je i při absenci aktuálních dat dotčení jako takové možno považovat za nízké až zanedbatelné. Z prvků ÚSES (www.env.cz) se v místě uvažované výstavby VTE nenachází žádný významný biokoridor ani biocentrum, včetně lokálního ÚSES (www.uhul.cz). Nejblíže leží LBC Na Rychnovech, 130 m západně od uvažované VTE3. Záměr není v kolizi ani s případnou realizací dříve uvažovaného regionálního a nadregionálního biokoridoru, jsou dodrženy doporučené odstupy od VTE. V tomto ohledu je vhodné doporučit jednak zákaz výstavby VTE na ploše významných území, rovněž ale i v určitém okolí od těchto území. Je možné doporučit následující pravidla (REICHENBACH 2003, RATZBOR 2005, WAGNER 2006, HÖTKER, HEIKE & THOMSEN 2006) ochranných pásem, kde je zákaz výstavby: Les a VKP a lokální ÚSES – 50 m, regionální ÚSES, ZCHÚ, SCI a SPA, vodní plochy nad 0,5 ha – 200 m, nadregionální ÚSES (osa), vodní plochy nad 50 ha – 500 m, NP, CHKO a další významná území s ohledem na vyskytující se druhy a jejich citlivost pak 0,5 až 3 km. Všechny tyto podmínky jsou splněny a záměr není v žádném konfliktu s významnými lokalitami anebo druhy vyskytujícími se na těchto lokalitách. Dle výše zmíněných podkladů jsou tak navržena omezení výstavby VTE v přírodně cenných lokalitách a jejich okolí v okruhu 50 m až 3 km (50, 200, 500, 1000, 1500, 2000 a 3000 m). Pro vodní plochy s velikostí nad 0,5 ha je doporučena ochranná zóna 200 m. Jedná se o vzdálenost, na kterou je vyloučen negativní vliv na většinu běžně se vyskytujících druhů. Toto doporučení uvádí přímo REICHENBACH (2003). Pro vodní plochy s velikostí nad 50 ha je doporučena ochranná zóna 500 m. Jedná se o vzdálenost, na kterou je vyloučen negativní vliv na většinu běžně se vyskytujících druhů i na některé specifické vodní druhy, pro které je vzdálenost 200 m nedostatečná, a které se vyskytují již na rozsáhlejších vodních plochách. Často s již vyvinutou litorální vegetací. Specifická situace je pak v případě velkých vodních ploch, kde je nezbytné dodržet ochranné pásmo 2 km od břehů těchto ploch. Stejně specifická je situace z hlediska významných vodních toků. Platí zde úvaha zmíněná výše, navíc jsou však tyto toky významným migračním koridorem, jež je využíván řadou druhů živočichů, především vodními ptáky. S ohledem na význam konkrétního vodního toku, jeho geografickou polohu a velikost jsou dle míry významu a dle znalostí výskytu živočichů stanovena ochranná pásma na 500 m, 2 km a 3 km. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



V případě lokálního ÚSES (LBC, LBK) je dostačující 50 m ochranné pásmo. Tento ÚSES nemá mimořádný význam a neobývají jej mimořádně citlivé druhy. Dotčení na úrovni migrace se tak nepředpokládá. V případě regionálního ÚSES (RBC, RBK) je dostačující 200 m ochranné pásmo. Tento ÚSES nemá mimořádný význam. Obývají jej však již některé citlivější druhy, pro které je pásmo 200 m dostačující. Ačkoli může být lokálně v některých případech ovlivněna (nikoli přerušena) migrace, zásadní dotčení na úrovni migrace se nepředpokládá (platí zejména pro velké savce). V případě nadregionálního ÚSES (NBC, NBK) je doporučeno 500 m ochranné pásmo. Tento ÚSES již má velký význam. Obývají jej také citlivější druhy, pro které je pásmo 200 m nedostačující. Ačkoli může být lokálně v některých případech ovlivněna (nikoli přerušena) migrace, zásadní dotčení na úrovni migrace se nepředpokládá (platí zejména pro velké savce). Pásmo je myšleno 500 od hranice NBC, respektive osy NBK. V případě všech ZCHÚ je vyloučena výstavba na jejich území, především pro zásah do jejich prostředí a rušení. V případě všech ZCHÚ je doporučeno dodržet ochranné pásmo 200 m, které patří k nejčastěji doporučovaným vzdálenostem (RATZBOR et al. 2005, REICHENBACH 2003). Na tuto vzdálenost je vyloučen vliv na většinu druhů, které se na území ZCHÚ velmi často vyskytují (zejména ptáci), a to bez ohledu na účel vyhlášení anebo ochrany. V případě specifických druhů je postupováno individuálně a jednotlivá takováto ZCHÚ jsou vymezena odděleně. Ačkoli nejsou PP (Přírodní parky) specifickou oblastí ochrany některého z ptačích druhů, je možné vyloučit, případně omezit výstavbu na území PP a v okolí až do 3 km od hranice PP. Z hlediska vlivů na obratlovce však záleží na zjištěném výskytu konkrétních druhů. PP často představují lesní území, které je možno považovat za místa hnízdění a výskytu některých citlivých druhů. Z nejcitlivějších je to např. čáp černý (z hlediska vizuálního rušení) a vzácní dravci (z hlediska rizika kolize). V případě absence výskytu těchto druhů, respektive vyloučení jejich záletů na území uvažované výstavby VTE, však není z hlediska vlivů na obratlovce nezbytné uvažovat o omezení. S ohledem na význam SCI (EVL), a pro jejich často malou rozlohu se jeví jako nejvhodnější vyloučit výstavbu na území SCI. Dále je doporučováno vyloučit výstavbu v okruhu 200 m stejně jako v případě ZCHÚ. Tak je možné maximálně zaručit ochranu a vyloučit případné vlivy ze strany VTE. S ohledem na výskyt některých mimořádně citlivých druhů, jež jsou předmětem ochrany SCI, je doporučeno u některých SCI oblast 200 m rozšířit. Rozšíření je dle předmětu ochrany žádoucí provést na 0,5 km (pozemní savci) až 3–6 km (netopýři), viz např. RATZBOR et al. (2005). S ohledem na legislativní proces posuzování dle §45i je doporučeno za významně negativní ovlivnění považovat 1% ovlivnění populace anebo biotopu druhu, jež je předmětem ochrany SPA. Při hodnocení kumulativních vlivů je nezbytné, aby jakýkoliv záměr nebo činnost neovlivnili více jak 5% populace anebo biotopu druhu na celém území SPA (KOČVARA & POLÁŠEK 2008, in litt.). Dle předmětu ochrany je možné doporučit ochranné pásmo v okruhu 0,5–3 km. všechny tyto podmínky jsou na lokalitě splněny. 5.3.

VLIVY STAVBY VTE S OHLEDEM NA ZÁKON Č. 114/1992 SB.

Veškeré možné vlivy jsou řešeny v rámci jednotlivých skupin obratlovců v samostatných kapitolách, diskutovány jsou všechny zvláště chráněné druhy. Případná obecná doporučení vylučující potenciální vlivy VTE v souvislosti s výstavbou a provozem jsou uvedena v kapitole 6. Podobně je řešena otázka dotčení významných a zvláště chráněných území, a to na základě nejnovějších poznatků ohledně vlivů VTE, především z Německých a Rakouských prací, které jsou v souvislosti se stejnými uvažovanými typy VTE a geograficky shodnými podmínkami nejvíce relevantní. Tato doporučení jsou součástí metodiky v příloze 1 a průběžně zmiňována v textu komentáře k jednotlivým druhům. Při splnění všech navrhovaných opatření v kapitole 6 lze konstatovat, že dle aktuálního stavu lokality a zjištěných druhů na lokalitě a v okolí nebude jednoznačně porušeno některé z ustanovení z. č. 144/1992 Sb. z hlediska vlivu VTE na biotu. Lze tak konstatovat, že v případě žádného Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



zjištěného druhu se nejeví jako nezbytné žádat o výjimky z ochranných podmínek druhů. Tato úvaha je zatížena absencí aktuálních dat zejména z hnízdního období, u druhů, u kterých by bylo možné uvažovat o dotčení, je však výskyt proměnlivý a nemusí/může být aktuálně prokázán. Za druhy potenciálně ovlivněné tak mohou být považovány zejména křepelka polní (akustické rušení), z hlediska možné kolize pro pravděpodobné hnízdění na lokalitě (a s tím spojené časté přelety v okolí VTE) pak jestřáb lesní, krahujec obecný, krkavec velký a holub doupňák. Kolize všech těchto druhů jsou však s ohledem na velikosti jejich populací velmi vzácné a lze je spíše označit za nepravděpodobné. Nezbytnost žádat o výjimky je doporučeno konzultovat s dotčenou Správou CHKO Český ráj, případně KÚ Královéhradeckého kraje. Ačkoli lze předpokládat (respektive nelze vyloučit) mírné ovlivnění chování některých zvláště chráněných druhů živočichů, případně přímo vzácnou kolizi, nedomnívá se zhotovitel, že je nějakým způsobem naplněna podmínka ustanovení §56 z. č. 114/1992, tj. že je škodlivě zasahováno do přirozeného vývoje těchto dalších druhů. Záměr je uvažován v jedné variantě, přičemž došlo na základě zjištění výskytu netopýrů ke snížení počtu VTE ze 3 na 2. Jednoduchou úvahou je logické, že větší počet VTE představuje vyšší vliv na ptáky a netopýry, neboť stoupá riziko kolize. V tomto ohledu je tak vhodnější varianta s menším počtem VTE. Je ale třeba vzít v úvahu, že průměrné riziko kolize na jednu VTE klesá s rostoucím počtem VTE na jedné lokalitě, výstavba více VTE na jednom místě je tak vhodnější než stejného počtu VTE na dvou a více lokalitách. 6.

OPATŘENÍ K OMEZENÍ NEGATIVNÍCH VLIVŮ

Tato kapitola shrnuje popis opatření navržených k prevenci, omezení, vyloučení, případně kompenzaci negativních účinků VTE. Veškeré zásahy týkající se zájmů ochrany přírody a krajiny musí být v souvislosti s výskytem ptáků provedeny v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 114/1992 Sb., zákona č. 218/2004 Sb. a vyhlášky č. 395/1992 Sb. Jedná se v rámci zákona č. 114/1992 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb. o §5 odst. 1 a 3 – obecná ochrana rostlin a živočichů; §5a odst. 1, 6 a 7 – ochrana volně žijících ptáků; §50 – základní podmínky ochrany zvláště chráněných druhů živočichů; §56 a §77a – povolení výjimky z ochranných podmínek živočichů v kategorii druhy ohrožené (KÚ); §56 a §78 odst. 2 – udělení výjimky z ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů v kategorii druhy kriticky a silně ohrožené (Správy CHKO); §57 – souhlas k některým činnostem týkajícím se zvláště chráněných druhů živočichů; §65 – dotčení zájmů ochrany přírody; §66 – omezení a zákaz činnosti; §67 – povinnosti investorů, zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (mj. vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin) na základě rozhodnutí orgánu ochrany přírody. V případě vyhlášky č. 395/1992 Sb. pak §16 odst. 1 – ochrana zvláště chráněných druhů živočichů. Zásahy do půdního krytu je třeba realizovat mimo hnízdní období (mimo 1. 4. – 31. 7.). V případě nezbytnosti provedení zásahu v tomto období lze toto realizovat při zajištění biologického dozoru odborným pracovníkem, který stanoví podmínky kdy a jakým způsobem lze zásahy realizovat na základě aktuálního výskytu a hnízdění druhů na lokalitě. Toto lze řešit ze strany biologického dozoru při současné konzultaci a schválení ze strany KÚ, případně dotčené Správy CHKO tak, aby byly naplněny všechny nezbytné legislativní podmínky. Nemá smysl barevně značit listy rotoru, toto opatření je neúčinné a zbytečně více narušuje krajinný ráz. V případě nutnosti osvětlení je vhodné použití přerušovaného světla, které je pak pro ptáky méně lákavé. Vhodné je stínění světel ze strany a jejich případná viditelnost pouze seshora (toto obecně platí pro všechny světelné zdroje a jejich negativní vliv na obratlovce i bezobratlé). Z hlediska orientace ptáků protahujících za snížené viditelnosti (KINGSLEY & WHITTAM 2001) je třeba preferovat přerušované bílé nebo červené světlo, a to v minimálním počtu, minimální intenzity a především v minimálním počtu záblesků za minutu. Je třeba se vyvarovat použití stálého nebo rychle pulzujícího červeného světla, neboť bylo zjištěno, že tato světla působí na ptáky rušivě a vedou Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



ke změnám jejich chování až ke kroužení kolem a nárazu do struktury s osvětlením (GAUTHREAUX & BELSER 1999 in KINGSLEY & WHITTAM 2001). Za velice vhodné je možno považovat vyřešení odvodu energie podzemním kabelem. Nedojde tak ke zbytečnému riziku zvýšené mortality ptáků způsobené o další zařízení související s nadzemním odvodem energie (dráty a stožáry). Mortalita způsobená kolizemi s těmito nadzemními strukturami může být opět značná (FERRER et al. 1991, BEVANGER 1998), především pokud je použit nevhodný typ stožáru. V případě, že z nějakého důvodu není možné vést energii podzemním kabelem, je nezbytné, aby byly použity bezpečné typy stožáru (tzv. pařát), kterými je negativní vliv minimalizován, jak to ukládá §5a zákona č. 114/92 Sb. v platném znění. Vzhledem k umístění VTE na plochu využívané zemědělské půdy nedojde k narušení významných biotopů obývaných některými ze zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Přesto se jedná o zásah do krajiny a prostředí, u kterého lze očekávat dílčí negativní vlivy na organismy a jejich prostředí. Z tohoto pohledu je možné navrhnout některá přiměřená kompenzační opatření, která živočichům umožní jeho další kvalitní využití. Pro kompenzaci možného negativního vlivu VTE je možné navrhnout, aby byly vhodným způsobem koseny některé neudržované travnaté plochy v okolí zájmového území (po 15. 8.), kde je tato péče vyžadována. Vhodným opatřením je i nová keřová výsadba zabraňující erozi a vytvářející vhodný biotop pro živočichy. Veškerá případná opatření je doporučeno realizovat ve větší vzdálenosti od VTE (min. 200 m). Je také vhodné upozornit na fakt, že velké části prvků ÚSES jsou nefunkční. Lze uvažovat o realizaci odpovídající části těchto koridorů. Takovýmto opatření jednoznačně dojde k převaze pozitivních vlivů nad případnými negativními vlivy ze strany VTE. Dalším důležitým bodem je sledování dopadů realizovaných VTE na ptáky a netopýry, min. po dobu jednoho roku po uvedení VTE do chodu. Jak ukazují výsledky v Břežanech (KOČVARA 2007), bude vhodné sledovat především dopady na skupinu netopýrů, zdali se potvrdí zjištěné poznatky a předpoklady. 7.

NÁVRH MONITORINGU NEGATIVNÍCH VLIVŮ

Nad rámec povinností, avšak v souladu s naplněním ustanovení §15, §16 a §18 vyhlášky č. 395/1992 Sb. v platném znění, je možné navrhnout, aby investor zajistil provedení monitoringu dopadu VTE na obratlovce (netopýry) za jejího provozu. Smyslem tohoto monitoringu bude sledování dopadu VTE zejména na chiropterofaunu v daném území pokrývající alespoň jednoleté období po kolaudaci dané stavby. Tímto způsobem by byly získány konkrétní údaje o vlivu VTE na jednotlivé druhy (kterých je z podobných staveb v rámci střední Evropy velmi málo a jsou metodicky často nevhodně řešeny), ale navíc může být takto prokázána bezproblémovost těchto staveb, případně mohou být včasně řešeny chyby a problémy související s VTE. Při návštěvách by mělo být zaznamenáváno využití prostoru VTE netopýry a jejich chování a mělo by probíhat vyhledávání potenciálních mrtvých těl, a to na základě přesně definované metodiky (TRAXLER, WEGLEITNER & JAKLITSCH 2004, RODRIGUES et al. 2006, 2008). 8.

ZÁVĚR

Na základě průzkumu území a jeho okolí v období srpna až prosince 2008, a analýzy populace ptáků na území Královéhradeckého kraje lze předpokládat, že záměr výstavby dvou VTE u obce Bačalky nepředstavuje ohrožení zájmů ochrany přírody, které by nebylo možné akceptovat. Realizaci VTE na lokalitě lze označit za přijatelnou. V okolí uvažovaných VTE byly sice zjištěny některé zvláště chráněné druhy obratlovců, u nichž nelze na základě současného stavu znalostí definitivně vyloučit riziko kolize. Přes nejpřísnější hledisko predikce kolizí je však možné říci, že míra dotčení se pohybuje u všech druhů v rozsahu, jenž je zcela bezproblémově srovnatelný s mírou jejich ohrožení při nebezpečích, kterým jsou Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]



tyto druhy běžně vystaveny při současném stavu území. V tomto ohledu je třeba říci, že na každé lokalitě bude docházet k určitým střetům se zvláště chráněnými druhy, je tak zásadní, aby zvolená lokalita nebyla výrazně konfliktnější než potenciálně jiné území v okolí. K dotčenému území je možné říci, že s ohledem na lokalizaci mimo souvislé lesní celky a vodní plochy, a zejména mimo migrační koridory ptáků, je tato lokalita považována za vhodnou a akceptovatelnou. Lze konstatovat, že v případě žádného druhu se nejeví jako nezbytně nutné při současném stavu znalostí lokality požádat o výjimku z ochranných podmínek druhů. Za potenciálně nejvíce ovlivněné druhy na lokalitě je pak možno považovat křepelku polní, jestřába lesního, krahujce obecného, krkavce velkého a holuba doupňáka. Blíže viz kap. 5.3. Toto ovlivnění však bylo vyhodnoceno jako zanedbatelné, u dalších druhů jako nepravděpodobné. 9.

POUŽITÁ LITERATURA

ABLE K. P. (1973): The changing seasons. American Birds 27: 19–23. AHLÉN I. (2003): Wind Turbines and Bats – A pilot Study. Department of Conservation Biology, Uppsala, Sweden. 5 p. ANDĚRA M. & ČERVENÝ J. (2004): Atlas rozšíření savců v České republice. Předběžná verze IV. Hlodavci (Rodentia) – část 3. Veverkovití (Sciuridae), bobrovití (Castoridae), nutriovití (Myocastoridae). Národní muzeum, Praha. BARTONIČKA T. (2008). Posouzení možného vlivu výstavby a provozu 3 větrných elektráren na lokalitě „Bačalky“ na populace netopýrů. Msc., 17 p. BERGEN F. (2001): Untersuchungen zum Einfluss der Errichtung und des Betriebs von Windenergieanlagen auf Vögel im Binnenland. Unveröffentlichtes. Manuskript eingereicht als Dissertation zur Erlangung des Grades eines Doktors der Naturwissenschaften der Fakultät für Biologie der Ruhr-Universität Bochum angefertigt am Lehrstuhl Allgemeine Zoologie und Neurobiologie, Bochum, 287p. BERGEN F. (eds.) (2001): Windenergie und Vögel – Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes. Technische Universität Berlin, Institut für Landschafts- und Umweltplanung – Fachgebiet Landschaftsplanung insbes. Landschaftspflegerische Begleitplanung und Umweltverträglichkeitsprüfung, Berlin, 207 p. BEVANGER K. (1998): Biological and conservation aspects of bird mortality caused by electricity power lines: a review. Biological Conservation (1): 67–76. BREUER W. (2005): Hinweise zur Berücksichtigung des Naturschutzes und der Landschaftspflege sowie zur Durchführung der Umweltprüfung und Umweltverträglichkeitsprüfung bei Standortplanung und Zulassung von Windenergieanlagen. Herausgegeben vom Niedersächsischen Landkreistag, Msc., 31 p. CUPERUS R., CANTERS K. J., HAES H. A. U. & FRIEDMAN D. S. (1999): Guidelines for ecological compensation associated with highways. Biological Conservation 90: 41–51. DOOLING R. (2002): Avian Hearing and the Avoidance of Wind Turbines. University of Maryland College Park, Maryland National Renewable Energy Laboratory, Colorado. Msc., 84 p. DREWITT L. A. & LANGSTON H. W. R (2006): Assessing the impacts of wind farms on birds. Ibis 148: 29–42. DÜRR T. (2003): Vogelverluste an WEA in Deutschland (Daten aus Archiv Staatliche Vogelschutzwarte, LUA Brandenburg, T. Dürr, 11. 09. 2003). DÜRR T. (2005): Vogelverluste an Windenergieanlagen in Deutschland. Daten aus der zentralen Fundkartei der Staatlichen Vogelschutzwarte im Landesumweltamt Brandenburg zusammengestellt von Tobias Dürr 25. 5. 2005 ERICKSON W. P., JOHNSON G. D., STRICKLAND M. D., YOUNG Jr. D. P., SERNKA, K. J. & GOOD R. E. (2001): Avian Collisions with Wind Turbines: A summary of existing studies and comparisons to other sources of avian collision mortality in the United States. Western EcoSystems Technology Inc. National Wind Coordinating Committee (NWCC) Resource Document. ERRITZOE J. (2002): Bird Traffic casualties and road quality for breeding birds. A summary of existing papers with a bibliography. www.birdresearch.dk. ERRITZOE J., MAZGAJSKI T. D. & REJT L. (2003): Bird casualties on European roads - a review. Acta Ornithologica 38: 77-94. FALTYSOVÁ H., MACKOVČIN P., SEDLÁČEK M. (eds.) (2002): Královéhradecko. In: Mackovčin P. a Sedláček M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek V. AOPK ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 410 p. FERRER M., DELARIVA M. & CASTROVIEJO J. (1991): Electrocution of Raptors on Power-Lines in south western Spain. Journal of Field Ornithology 62 (2): 181–190. FOLLESTAD A., FLAGSTAD Ø., NYGÅRD T., REITAN O. & SCHULZE J. (2007): Vindkraft og fugl på Smola 2003-2006. NINA raport 248. 78 s. HAAS D., NIPKOW M., FIEDLER G., SCHNEIDER R., HAAS W. & SCHÜRENBERG B. (2003): Protecting Birds from Power lines: a practical guide on the risks to birds from electricity transmission facilities and how to minimize any such averse effects. Report written by BirdLife International on behalf of the Bern Convention for NABU, German Society for Nature Conservation, BirdLife in Germany. 33 p. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj HEBERT E., REESE E., MARK L., ANDERSON R., BROWNELL A. J., HAUSSLER B. R. & THERKELSEN L. R. (1995): Avian Collision and Electrocution: An Annotated Bibliography. California Energy Commission, October 1995. HILL D. (2001): Highways and birds. Ecoscope Applied Ecologists. Cambridgeshire, 2001. HORA J. ed. (1998): Legislativa EU a ochrana přírody. Česká společnost ornitologická, Praha, 96 p. HORA J. ed. (2000): Směrnice ES o ochraně volně žijících ptáků v ČR. Česká společnost ornitologická, Praha, 167 p. HÖTKER H. (2006): Auswirkungen des „Repowering“ von Windkraftanlagen auf Vogel und Fledermäuse. MichaelOtto-Institut im NABU. 40 p. HÖTKER H., HEIKE J. & THOMSEN K. M. (2006): Räumliche Dimensionen der Windenergie und Auswirkungen aus naturschutzfachlicher Sicht am Beispiel der Vögel und Fledermäuse – eine Literaturstudie. Michael-Otto-Institut im NABU, Bergenhusen, 20 p. HÖTKER H., THOMSEN K.-M. & KÖSTER H. (2004): Auswirkungen regenerativer Energiegewinnung auf die biologische Vielfalt am Beispiel der Vogel und der Fledermäuse – Fakten, Wissenslücken, Anforderungen an die Forschung, ornithologische Kriterien zum Ausbau von regenerativen Energiegewin. Michael-Otto-Institut im NABU, 80 p. IRSCH W. (2005): Vögel im Recht: Wiesenweihen contra Windkraft-ein bemerkenswertes Urteil. Der Falke 52:322-324. JOHNSON G. D., ERICKSON W. P, STRICKLAND M. D., SHEPHERD M. F. & SHEPHERD D. A. (2000): Avian monitoring studies at the Buffalo Ridge Wind Resource Area, Minnesota: Results of a 4-year study. Technical Report prepared for Northern States Power Co., Minneapolis, MN. 212 p. JOHNSON G. D., ERICKSON W. P., STRICKLAND M. D., SHEPHERD M. F. & SHEPHERD D. A. (2003): Mortality of bats at a Large-scale Wind Power Development at Buffalo Ridge, Minnesota. Am. Midl. Nat., 150: 332–342. KETZENBERG C., EXO K. - M., REICHENBACH M. & CASTOR M. (2002): Einfluss von Windkraftanlagen auf brütende Wiesenvögel. Natur und Landschaft 77: 144–153. KINGSLEY A. & WHITTAM B. (2001): Potential Impacts of Wind Turbines on Birds at North Cape, Prince Edward Island. A report for the Prince Edward Island Energy Corporation. Sackville, Canada. 33 p. KINGSLEY A. & WHITTAM B. (2005): Wind Turbines and Birds. A Background Review for Environmental Assessment. Canadian Wildlife Service, 81 p. KLEM D. 1989: Bird-window collisions. Wilson Bulletin 101: 606–620. KOČVARA R. (2007): Závěrečná zpráva z monitoringu mortality obratlovců v období 28. 2. 2006 – 26. 2. 2007ve větrném parku Břežany. Msc., ORNIS, Přerov, 23 p. KRONE O, LANGGEMACH T, SÖMMER P, KENNTNER N (2002): Diseases and causes of death in the White-tailed Eagle (Haliaeetus albicilla) form Germany. Corax, 19, special issue 1, 102-118. (in Germany with English summary) LANGSTON R. H. W. & PULLAN J. D. (2003): Wind farms and birds: an analysis of the effects of wind farm on birds, and guidance on EIA criteria and site selection issues. Report written by BirdLife International, Strasbourg. LEKUONA J. M. & URSÚA C. (2006): Avian mortality in wind plants of Navarra (northern Spain). In: de Lucas, M, Janss, G. & Ferrer, M. (eds). Birds and Wind Power. Lynx Edicions, Barcelona. LUCAS M., JANSS F. E. G. & FERRER M. (Eds.) (2007): Birds and Wind Farms. Risk Assessment and Mittigation. Quercus. Madrid, 275 p. MADDERS M. & PHILIP W. D. (2006): Upland raptors and the assessment of wind farm impacts. Ibis 148, 43–56. MADDERS M. & WHITFIELD P. D. (2006): Upland raptors and the assessment of wind farm impacts. Ibis 148, 43–56. MÜLLER A. & ILLNER H. (2001): Beeinflussen Windenergieanlagen die Verteilung rufender Wachtelkönige und Wachteln? Vortrag auf der Fachtagung „Windenergie und Vögel –Ausmaß und Bewältigung eines Konfliktes“ am 29./30.11.2001 in Berlin. MÜLLER A., DALBECK L., MAMMEN U., KAATZ J. & ZIESEMER F. (2003): Regionalplan Oberpfalz-Nord – Ausschlusskriterien für Windenergieanlagen im Vorkommensgebiet gefährdeter Großvogelarten. Büro für faunistische Fachfragen, Linden. 56p. PERCIVAL S. M. (2001): Assesment of the Effects of Offshore Wind Farms on Birds. Ecology Consulting, Durham, 96p. PERCIVAL S. M. (2003): Birds and Wind Farms in Ireland: A Review of Potential Issues and Impact Assessment. Ecology Consulting, Durham, 25p. PERCIVAL S. M. (2007): Predicting the Effects of Wind Farms on Birds in the UK: The Development of an objective assessment method. In: de LUCAS M., JANSS F. E. G. & FERRER M. (Eds.) (2007): Birds and Wind Farms. Risk Assessment and Mittigation. Quercus. Madrid, 275 p. Proceedings of the Wind Energy and Birds/Bats Workshop 2004: Understanding and Resolving Bird and Bat Impacts. Washington, DC. May 18–19, 2004. Prepared by RESOLVE, Inc., Washington, D. C. PRUNER L. & MÍKA P. (1996): Klapalekiana. Seznam obcí a jejich částí v České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování fauny, 1996, 32: 1–115. RATZBOR G. (eds.) (2005): Grundlagenarbeit für eine Informationskampagne "Umwelt - und naturverträgliche Windenergienutzung in Deutschland (onshore)”- Analyseteil – DNR, Lehrte-Aligse, 109 p. RESCHKE (2003): Tierökologische Abstand. für die Errichtung von Windenergieanlagen in Brandenburg. Msc., 16 p. REICHENBACH M. (2003): Auswirkungen von Windenergieanlagen auf Vögel – Ausmaß und planerische Bewältigung. Dissertation zur Erlangung des akademischen Grades Doktor der Naturwissenschaften. Fakultät VII Architektur Umwelt Gesellschaft, Technische Universität Berlin. 211p. Mgr. Radim Kočvara 604 356 795, [email protected]


Úvodní hodnocení záměru výstavby VTE – lokalita Bačalky, okres Jičín, Královéhradecký kraj RÖSSLER M. & FRANK G. (2003): Analyse Möglicher Konflikte zwischen Windcraftnutzung und Vogelschutz im Pannonischen raum nö. Konfliktanalyse und Tabuzoneausweisung. Im Auftrag der Niederösterreichen Landesregierung Abteilung Naturschutz RU 5. Birdlife Österreich, Wien, Februar 2003. 94 p. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. (1993): Vliv větrné elektrárny Dlouhá Louka na populace ptáků. Etapa I: Avifauna zájmového zemí Dlouhá Louka před zahájením provozu „Demonstrační větrné elektrárny“. Závěrečná zpráva, katedra ekologie LF VŠZ, Praha, 18 p. ŠŤASTNÝ K. & BEJČEK V. (2003): Červený seznam ptáků České Republiky. In: PLESNÍK J., HANZAL J. & BREJŠKOVÁ L. (eds.): Červený seznam ohrožených druhů České Republiky. Obratlovci. Příroda 22: 95–120. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. & HUDEC K. (2006): Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České Republice 2001–2003. Aventinum, Praha. 463 p. ŠŤASTNÝ K., BEJČEK V. (1994): Vliv větrné elektrárny Dlouhá Louka na populace ptáků.Etapa II: Avifauna zájmového území po zahájení provozu „Demonstrační větrné elektrárny“. Závěrečná zpráva, katedra ekologie LF VŠL, Praha, 14 p. TRAXLER A., WEGLEITNER S. & JAKLITSCH H. (2004): Vogelschlag, Meideverhalten & Habitatnutzung an bestehenden Windkraftanlagen. Prellenkirchen – Obersdorf – Steinberg, Prinzendorf. www.windenergie.de. VYHLÁŠKA MŽP ČR č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. WAGNER P. (2006): Stellungnahme zum Entwurf des Regionalplans Mittelhessen 2006 (RPM-E 2006). Teil Windkraftnutzung Bund für Umwelt und Naturschutz Deutschland. (BUND Hessen). 25 p. WESTON F. M. (1966): Bird casualties on the Pensacola Bay Bridge (1938–1949). Florida Naturalist 39: 53–54. WHITFIELD D. P. & MADDERS M. (2006a): Deriving collision avoidance rates for red kites Milvus milvus. Natural Research Information Note 3. Natural Research Ltd, Banchory, UK. WHITFIELD D. P. & MADDERS M. (2006b): A review of the impact of wind farms on hen harriers Circus cyaneusand an estimation of collision avoidance rates. Natural Research Information Note 1. Natural Research Ltd, Banchory, UK. WINKELMANN J. E. (1989): Birds and the wind park near Urk: collision victims and disturbance of ducks, geese, and swans. RIN Rep. 89/15. Rijksinstituut voor Natuurbeheer, Arnhem, The Netherlands. Dutch, English summary. ZÁKON ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. ZÁKON Parlamentu ČR č. 218/2004 Sb., kterým se mění zákon ČNR ČR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

V Záříčí, 7. ledna 2009


Mgr. Radim Kočvara


DVĚ VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY BAČALKY

Recommend Documents