Vtrné elektrárny Baalky

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009

Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008

„V trné elektrárny Ba alky“

Zpracovatel:

Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku íslo osv d ení 004/04 osoba zp sobilá pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví osv d ení odborné zp sobilosti 2/2004

Ústí nad Orlicí, erven 2009

Ing. Dana Potužníková, osv d ení odborné zp sobilosti 2/2004

po et stran 1/28


Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008

„V trné elektrárny Ba alky“

Objednatel:

EMPLA, spol. s r.o. Za Škodovkou 305 503 11 Hradec Králové I : 421 95 667 DI : 228-42195 667

Zadání:

Zpracováno:

Zpracovatel:

kv ten 2009

erven 2009

Ing. Dana Potužníková autorizovaná osoba k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku íslo osv d ení 004/04 osoba zp sobilá pro oblast posuzování vliv na ve ejné zdraví osv d ení odborné zp sobilosti 2/2004

Bez písemného souhlasu autorizované osoby nelze tento protokol reprodukovat jinak než celý.


po et stran 2/28


Obsah: 1. Úvod, zadání a výchozí podklady 2. Identifikace a charakterizace nebezpe nosti 2.1. Hluk, infrazvuk a nízkofrekven ní hluk 2.1.1. Hluk obecn a jeho ú inky na lidské zdraví 2.1.2 Definice infrazvuku a nízkofrekven ního hluku 2.1.3. Hodnocení infrazvuku a nízkofrekven ního hluku dle platné legislativy R 2.1.4. Ú inky infrazvuku a nízkofrekven ního hluku na zdraví lidí 2.1.5. Infrazvuk, nízkofrekven ní hluk a v trné elektrárny

2.2. Stroboskopický efekt 2.3. Elektromagnetické zá ení 3. Hodnocení expozice 4. Charakterizace rizika 5. Analýza nejistot 6. Záv r 7. Literatura 8. P íloha


po et stran 3/28


1. Úvod, zadání, výchozí podklady Posouzení vlivu expozice hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví bylo zadáno zpracovateli na základ objednávky firmy EMPLA, spol. s r.o., Hradec Králové (dále jen „objednavatel“), jako sou ást Oznámení zám ru zpracovaného dle p ílohy . 4 zákona . 100/2001 Sb., o posuzování vlivu stavby na životní prost edí, ve zn ní pozd jších p edpis . Firma ABWind a.s., Bezno zamýšlela uvést v lokalit Ba alky do provozu 3 v trné elektrárny (dále jen „VE“) Nordex N90 o výkonu 2300 kW na stožáru o výšce 100 m. Na tento zám r bylo zpracováno posouzení vlivu zám ru na ve ejné zdraví autorizovanou osobou Ing. Danou Potužníkovou . 22/Ing.DP/2008. V pr b hu projednávání zám ru došlo k snížení po tu VTE ze 3 na 2 a KHS Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové, územní pracovišt Ji ín, vznesla požadavek na dom ení hluku pozadí v nejbližší obytné zástavb a zahrnutí objektu v obci Zelenecká Lhota a pp . 129 v obci Ba alky do výpo tu a posouzení. Aktualizovaná studie vychází z hlukové studie z ervna 2008. Lokalita se nachází jižn od Dolního Bousova v okolí obce Ba alky. VE budou umíst ny na polích mezi lesy a obcemi, nejbližší rodinné domy (dále jen „RD“) obce Ba alky leží ve vzdálenosti 1048 m od VE1 nejbližší RD obce Záhuby leží ve vzdálenosti 748 m od VE3 a nejbližší RD obce Veselice leží ve vzdálenosti 690 m od VE1. V severní i jižní ásti se rozkládají v tší jehli naté lesy, které mohou zvýšit pohltivost terénu. V souvislosti se zám rem se nep edpokládá vliv na ve ejné zdraví v oblasti vibrací, zá ení a chemických látek. Je proto posuzován pouze vliv hluku, elektromagnetického zá ení a stroboskopický efekt. Objednatel poskytl pro zpracování této expertízy následující podklady: 1. Aktualizovaná hluková studie, Ing.Aleš Jiráska, Ústí nad Orlicí, erven 2009, 2. Hluková studie, Ing.Aleš Jiráska, Ústí nad Orlicí, erven 2008 3. Základní informace o zám ru


po et stran 4/28


Mapa zájmové lokality

Posouzení vlivu expozice hluku na ve ejné zdraví je zpracováno dle autoriza ního návodu AN 15/04, k hodnocení zdravotního rizika hluku, verze 2, vydaného Státním zdravotním ústavem v lednu roku 2007 [3] a dalších odborných podklad .

Proces hodnocení rizik (Risk Assessment) probíhá ve 4 krocích :

1. Identifikace nebezpe nosti –zjiš ování jakým zp sobem a za jakých podmínek m že dané agens nep ízniv ovlivnit lidské zdraví 2. Charakterizace nebezpe nosti – ur ení vztahu mezi dávkou a ú inkem (odpov dí organismu) – kvantitativní popis vztah mezi dávkou a rozsahem poškození, škodlivého ú inku. 3. Hodnocení expozice – na základ znalosti dané situace se sestavuje expozi ní scéná , resp. podmínky expozice, její intenzita, velikost, etnost. 4. Charakterizace rizika – integrace (syntéza) dat získaných v p edchozích krocích, jejíž ú elem je kvantitativní vyjád ení míry reálného zdravotního rizika v posuzované situaci.


po et stran 5/28


2. Identifikace a charakterizace nebezpe nosti 2.1. Hluk, infrazvuk a nízkofrekven ní hluk 2.1.1. Hluk obecn a jeho ú inky na lidské zdraví Zvuky jsou p irozeným pr vodním projevem p írodních d j a životní aktivity. Jsou p irozenou sou ástí životního prost edí lov ka a mají pro n j velký význam, protože sluchem lov k p ijímá významný podíl informací o svém prost edí. Zvuk je pro lov ka d ležitým poplašným (výstražným) a varovným signálem, varuje p ed nebezpe ím, podn cuje aktivitu jeho nervového systému, pat í k základním komunika ním prost edk m. Zvuk m že být uklid ující i dráždivý, m že vyvolat radost a ve form hudby m že p inést estetické zážitky. Zvuk a sluch tedy hrají významnou roli v individuální a spole enské adaptaci lov ka na prost edí. Sluch je smysl, který je v pohotovosti 24 hodin denn . Nelze ho „vypnout“. lov k je jeho prost ednictvím schopen rozlišit zdroj zvuku a jeho lokalizaci v prostoru. Zvuky, které jsou zp sobovány zdroji nezávislými na jednotlivci a jsou p íliš silné, p íliš asté nebo p sobí v nevhodné situaci a dob , však mohou na lov ka p sobit nep ízniv . Obecn se tyto necht né zvuky, které ruší, obt žují nebo mají dokonce škodlivé ú inky, nazývají hlukem, a to bez ohledu na jejich intenzitu. Proto je nutné považovat hluk za bezprahov p sobící škodlivý faktor. Z t chto d vod je hluk ozna ován jako necht ný zvuk, jehož ú inek závisí na jeho intenzit , asové historii a vlnové délce. U každého lov ka existuje ur itý stupe tolerance k rušivému ú inku hluku. Nep íznivé ú inky hluku na lidské zdraví jsou obecn definovány jako morfologické nebo funk ní zm ny organismu, které vedou ke zhoršení nebo poškození jeho funkcí, ke snížení odolnosti organismu v i stresu nebo zvýšení vnímavosti k jiným nep íznivým vliv m prost edí. P i hodnocení konkrétní akustické situace je nutno o hluku uvažovat nejen z hlediska celého spektra atakovaných funkcí, ale i z hlediska fyzikálních parametr hluku, místa a asu p sobení. Obecn je možné p ijmout tzv. Lehmanovo schéma ú ink : Hladina hluku LA: > 120 dB > 90 dB > 60 až 65 dB > 30 dB

nebezpe nebezpe nebezpe nebezpe

í poškození bun k a tkání í pro sluchový orgán í pro vegetativní systém í pro nervový systém a psychiku

Negativní ú inky hluku m žeme rozd lit na: SPECIFICKÉ (auditivní) - s ú inkem na sluchový orgán, kdy p i expozici hladin akustického tlaku A od 120 - 130 dB m že docházet k poškození bubínku a p evodních k stek st edního ucha, p i mnohaleté expozici LAeq,T nad 85 dB pak m že dojít k poškození struktur vnit ního ucha. NESPECIFICKÉ (extraauditivní, mimosluchové, systémové) - s ú inkem na r zné funkce organismu. Reakce vegetativního a hormonálního systému.


po et stran 6/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 Dále pak na

AKUTNÍ Ú INKY (stres a tomu odpovídající obrana organismu): − − − − − −

poškození sluchového aparátu zvýšení krevního tlaku zrychlení tepové frekvence stažení periferních cév zvýšení hladiny adrenalinu vliv na psychiku - únava, deprese, rozmrzelost, agresivita, neochota

−

snížení výkonnosti, pam ti a pozornosti

CHRONICKÉ Ú INKY (tzv. civiliza ní choroby): -

fixování akutních ú ink ztráta sluchu resp. sluchové ztráty vznik hypertenze poškození srdce, infarkt myokardu snížení imunitních schopností organismu pocity únavy nep íznivé ovlivn ní spánku, nespavost

Nespecifické ú inky hluku se vzhledem k tomu, že se jedná o bezprahový škodlivý faktor, projevují prakticky v celém rozsahu intenzit hluku. Zahrnují ovlivn ní neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako nap . u ení a zapamatování informací, ovlivn ní motorických funkcí a koordinace. Hluk zt žuje e ovou komunikaci, obt žuje, vyvolává pocit rozmrzelosti a nespokojenosti. Negativn ovliv uje odpo inek organismu a tím i jeho následnou výkonnost. Na sou asném stupni poznání je za dostate n prokázané poškození sluchového aparátu, ovlivn ní kardiovaskulárního a imunitního systému a negativní poruchy spánku. Neprokázané, tj.omezené d kazy, jsou nap . u vlivu na hormonální systém, biochemické funkce, fetální vývoj, mentální zdraví. P i doporu ení limitních hodnot hluku v životním (mimopracovním) prost edí Sv tová zdravotnická organizace (dále jen „WHO“) vychází ze sou asných poznatk o negativním ú inku hluku na rušení spánku v no ní dob , na e ovou komunikaci, obt žování, pocity nepohody a rozmrzelosti [1]. Dle uvedeného dokumentu WHO a dalších zdroj (odborné literatury) lze sou asné poznatky o možných nep íznivých ú incích hluku na lidské zdraví charakterizovat a rozd lit následovn :

Poškození sluchového aparátu Je prokázáno u pracovní expozice hluku v závislosti na výši LAeq,T a dob trvání expozice. Riziko poškození však existuje i v p ípad hluku v mimopracovním prost edí p i r zných innostech spojených s vyšší hlukovou zát ží. Epidemiologické studie prokázaly, že u více než 95% exponované populace nedochází k poškození sluchového aparátu ani p i celoživotní expozici hluku v životním prost edí p i LAeq, 24 hod = 70 dB. Nelze však vylou it, že p i této úrovni hlukové expozice m že dojít k mírnému poškození sluchu u citlivých skupin populace (d ti, osoby exponované dalším noxám nap . vibracím, chemickým škodlivinám, apod.). Je také známo, že zvýšená hladina hluku


po et stran 7/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 v komunálním prost edí p ispívá k rozvoji sluchových poruch u osob exponovaných hladinám hluku v pracovním prost edí (profesionální expozice rizikovým hladinám hluku) [2]. S vyšší expozicí hluku v mimopracovním (komunálním) prost edí se m žeme setkat jen ve velmi specifických p ípadech nap . u lidí žijících v blízkosti frekventovaných letiš (velká mezinárodní nebo vojenská letišt ) nebo velmi rušných komunikacích (siln pojížd né pr tahy sídel s p evažující t žkou nákladní dopravou). Nezanedbateln mohou zvyšovat expozici hlukem volno asové aktivity: nedostate ná ochrana sluchu p i návšt v st elnic, návšt vy automobilových závod . Závažné d sledky m že mít dlouhodobý a asto opakovaný poslech velmi hlasité reprodukované hudby ze sluchátek a poslech elektroakusticky zesilované hudby na koncertech i diskotékách. Tato expozice je pravd podobná zejména u mládeže. WHO doporu uje návšt vy diskoték pro tuto kategorii max. 4x za rok po dobu max. 4 hodin [1]. P i provozu VE není dosahováno tak vysokých hladin LAeq,24 hod , aby mohlo dojít k poškození sluchového aparátu.

Vysoký krevní tlak Výsledky zjišt né v rámci Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva R ve vztahu k životnímu prost edí (dále jen „Monitoring“) vedou k záv ru, že lidé žijící dlouhodob (minimáln 5 let) v lokalitách s no ní hlu ností p sobenou hlukem z dopravy vyšší než LAeq,T = 62 dB mají, po zhodnocení tzv. matoucích faktor ( v k, dosažené vzd lání, BMI, etnost fyzické aktivity, kou ení, pití alkoholických nápoj a erné kávy ) 1,2 x vyšší šanci onemocn t vysokým krevním tlakem [3]. V p ípad hypertenze je významná teorie, že se sou asn uplat uje i nedostatek ho íku, který je vlivem hluku vyplavován z bun k do krevního e išt a vylu ován z organismu. Tento vliv je významný zvlášt u populací, u kterých není v dostate né výši saturován p íjmem z potravy. P i provozu VE není dosahováno tak vysokých hladin LAeq,T , aby mohlo dojít jejich expozicí k vyvolání tohoto negativního ú inku.

Ischemická choroba srde ní (dále „ISCH“) V ad epidemiologických studií a laboratorních pokus byla zjišt na podobná situace jako p ípad hypertenze. Nejnižší LAeq, 24 hod s efektem na ISCH v epidemiologických studiích byla 70 dB. Všeobecný záv r však je, že v p ípad hluku z dopravy jsou ú inky na kardiovaskulární systém spojeny s dlouhodobou, mnohaletou expozicí LAeq,24 hod = 65 až 70 dB a více. [3] P i provozu VE není dosahováno tak vysokých hladin LAeq, 24 hod, aby mohly být p í inou vyvolání tohoto negativního ú inku.

Zhoršení e ové komunikace Zhoršená komunikace e i v d sledku zvýšené hladiny hluku má adu prokázaných nep íznivých d sledk v oblasti chování a vztah mezi lidmi (podrážd nost, nejistota, pocity nespokojenosti). Zvýšená hladina m že vést k p ekrývání a maskování d ležitých signál (alarm, domovní zvonek, telefon, apod.). Pro dostate n srozumitelné vnímání složit jších zpráv a informací (cizí e , výuka, telefonická konverzace) by rozdíl mezi hlukovým pozadím a hlasitostí vnímané e i m l být nejmén 15 dB v 85% doby. P i pr m rné hlasitosti e i LAeq,T = 50 dB by tak nem lo hlukové pozadí v místnostech p ekra ovat LAeq,T = 35 dB. Zvláštní pozornost zasluhují domy, ve kterých bydlí malé d ti a t ídy p edškolních a školních za ízení. D vodem je skute nost, že u této populace p ípadné neúplné porozum ní e i u nich zt žuje a narušuje proces osvojení e i a schopnosti íst s doprovodnými negativními d sledky pro její duševní a intelektuální vývoj. [2] P i provozu VE není dosahováno takových hladin LAeq,T, aby p i expozici obyvatel mohlo docházet k maskování e i.


po et stran 8/28


Obt žování hlukem Je nejobecn jší reakce exponovaných osob. Vyvolává mnoho negativních emo ních stav , nap . pocit rozmrzelosti, nespokojenosti, špatnou náladu, deprese, pocit beznad je. U každého jedince existuje ur itý stupe tolerance k rušivému ú inku hluku. Jedná se o zcela individuální vnímání rušivosti. V b žné populaci je 5 až 20% vysoce senzitivních osob stejn jako osob vysoce tolerantních [2]. Mimo p sobení hluku se v oblasti obt žování krom senzitivity a fyzikálních charakteristik hluku uplat uje i ada neakustických faktor sociální, psychologické a ekonomické povahy. Rozmrzelost m že vzniknout po víceleté latenci a s délkou konfliktní situace se prohlubuje a fixuje. Rovn ž m že být významn ovlivn na zdravotním stavem exponovaných osob. Krom negativních emocí je možné obt žování hlukem hodnotit i podle nep ímých projev obyvatel jako je zavírání oken, nepoužívání balkónových ploch a teras, ast jší st hování i stížností a peticí. Dle WHO je b hem dne jen málo lidí vážn obt žováno p i svých aktivitách expozicí LAeq,T < 55 dB a mírn obt žováno p i LAeq,T < 50 dB [1]. Ú inky hluku z provozu v trných elektráren lze o ekávat v oblasti obt žování [9,10,11]. • P i posuzování vlivu provozu VE na ve ejné zdraví je nutné mít na z eteli základní aspekt a to, že celkové obt žování obyvatel vyplývá již z pouhé existence VE v území. • Více negativn vnímají hluk lidé, kte í na VE vidí než ti, kte í je nemají v p ímé viditelnosti. • H e vnímají tyto zdroje hluku obyvatelé vesnických sídel než obyvatelé v m stské zástavb . Tato skute nost je dána jednak obecn nižšími hladinami hluku pozadí vesnického prost edí a jednak tím, že obyvatelé ve vesnické zástavb o ekávají od svého životního prost edí klid a p ízniv jší akustické klima oproti bydlení v rušných m stech.

Nep íznivé ovlivn ní (poruchy) spánku Ú inek hluku na spánek je nejvíce o ekávaným ú inkem p sobení nadm rného hluku, zejména z dopravy, a to v oblasti usínání, délky a kvality (hloubku) spánku, zejména redukcí fáze REM. M že docházet ke zvýšení krevního tlaku, zrychlení srde ního pulsu, arytmiím, vasokonstrikci, zm nám dýchání. V rušení spánku hlukem se setkávají jak fyziologické, tak psychologické aspekty p sobení hluku. Efekt narušeného spánku se projeví i následující den (rozmrzelost, únava, špatná nálada, snížení výkonu, bolesti hlavy). Výsledky Monitoringu potvrzují úzkou závislost po tu osob obt žovaných venkovním hlukem z dopravy, osob s obtížným usínáním, zhoršenou kvalitou spánku a osob užívajících sedativa, a to zejména na no ní LAeq,T [3]. V p ípad provozu VE, resp. hodnocení jeho vlivu na kvalitu spánku, není dostatek odborných podklad , aby se dal podrobn ji vyhodnotit. Lze však vyslovit odborný p edpoklad, že rozhodující vliv má odstup hodnoty hluku z provozu VE od hodnoty hluku pozadí, resp. p evyšuje-li hluk z provozu VE významn hodnotu hluku pozadí, m že být v noci hluk z provozu VE vnímán obyvateli negativn a u n kterých osob spánek nep ízniv ovlivnit.

Poruchy duševního zdraví Nep edpokládá se, že by hluk mohl být p ímou p í inou vzniku duševních nemocí, ale pravd podobn se m že podílet na zhoršení jejich projev , pop . urychlit rozvoj latentních forem chorob. Souvislost mezi hlukovou expozicí a ú inky na duševní zdraví byly nalezeny u ukazatel jako je spot eba lék , výskyt n kterých psychiatrických symptom , hospitalizací. Nadm rná hlu nost je jeden z tzv. stresogenních faktor venkovního prost edí a m že vést až k neurotickým poruchám osobnosti [2,3].


po et stran 9/28


Ú inky hluku obsahujícího tónovou složku Ú inky hluku jsou závislé na jeho spektrálním (kmito tovém) složení: - širokopásmový hluk má výrazn jší ú inky na ob hové funkce a další funkce zprost edkované p es podko í než hluk tónový, - tónový hluk je spojován s vyšší subjektivní rušivostí a má pronikav jší ú inek na sluchové ztráty, p i emž zde hraje významnou roli také výška, tj. frekvence p sobícího tónu. Hluky s p evahou frekvencí nad 2 000 Hz jsou považovány za agresivn jší než hluky s frekvencemi pod 1 000 Hz. Je p itom prokázáno, že p ítomnost nízkých frekvencí (20 – 100 Hz) nebo i vibrací zhoršuje ú inky vysokofrekven ního hluku [2].

2.1.2. Definice infrazvuku a nízkofrekven ního hluku Nízkofrekven ní hluk je slyšitelný zvuk s výraznými frekven ními složkami v pásmu kmito t nižších než 100 Hz. Infrazvuk je postupné podélné vln ní v pružném prost edí, jehož kmito et je pod pásmem slyšitelných kmito t , tj. pod 16 Hz. Tyto definice vycházející z názvoslovné normy jsou však na základ studií postupn up es ovány a v sou asné dob se v odborné literatu e uvádí, že za nízkofrekven ní hluk je považován zvuku v rozsahu 10 – 200 Hz (1). Z toho vyplývá, že se ob definice „p ekrývají“, tzn., že oblast infrazvuku se áste n posunula do oblasti nízkofrekven ního hluku [4]. Dosud se vycházelo z p edpokladu, že infrazvuk je pod prahem slyšitelnosti. Z hlediska akustického signálu se však jedná o zvuk, jehož frekvence mohou být slyšitelné i v oblasti n kolika Hz, pokud je dostate n vysoká hladina zvuku. V oblasti pod 16 – 18 Hz se však ztrácí tonalita. V rámci populace jsou však velké interindividuální rozdíly od pr m ru až 15 dB. Z hlediska fyzikálních vlastností je nutné mít na z eteli, že z hlediska tlumení nízkofrekven ních signál je velmi nízký útlum vzduchem, zemní absorpcí i pevnými p ekážkami. Útlum obvodovými konstrukcemi objekt vyžaduje extrémn t žké materiály, resp. st ny. Útlum absorpcí vyžaduje tlouš ky absorp ních materiál ádov v metrech. Z t chto d vod není vzduchová nepr zvu nost Rw [dB] definována ani v SN ISO 73 0532. Rovn ž není standardní metodika výpo tu ší ení nízkofrekven ních signál .

• • • •

• • •

D sledky shora uvedených fyzikálních vlastností nízkofrekven ních signál jsou následující: Ší í se na velké vzdálenosti. Zvukoizola ní schopnosti stavebních konstrukcí jsou v této oblasti spektra velmi nízké. Akustické signály procházejí stavebními konstrukcemi s velmi malým útlumem. Dochází navíc k „odfiltrování“ vysokých frekvencí spektra akustického signálu obvodovým plášt m objektu, takže dochází k transformaci signálu sm rem k nízkým frekvencím, které procházejí bez útlumu. Díky této filtraci m že signál proniklý do vnit ního prostoru stavby získat tónový charakter. Délka zvukové vlny v této oblasti je ádov v metrech, takže je srovnatelná s b žnými rozm ry místností. Díky tomu je možný vznik stojatého vln ní, resp. zázn jí. Akustické pole v místnostech má výraznou prostorovou nehomogenitu.


po et stran 10/28


2.1.3. Hodnocení infrazvuku a nízkofrekven ního hluku dle platné legislativy R V eské republice je ochrana ve ejného zdraví stanovena zákonem .258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis . Hygienické limity pro hluk jsou stanoveny provád cím právním p edpisem k tomuto zákonu, tj. na ízením vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací, (dále jen „NV“), platném od 1.6.2006. V tomto NV jsou stanoveny hygienické limity pro komunální prost edí z hlediska celoživotní expozice ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T a dále maximální hladinou akustického tlaku A LAmax. Uvedené hodnocení však nezohled uje vliv hluku s nízkými frekvencemi. Vzhledem k tomu, že stanovení limitních hodnot nízkofrekven ního hluku a infrazvuku v komunálním prost edí je velmi obtížné a evropské zem ani USA závazný limit pro komunální prost edí nemají, není ani v našem NV hygienický limit stanoven. Na základ podle normy DIN Nachbarschaft [5], pásmech s prahem zdravotních rizik.

objektivizace akustické situace m ením je však možno provést hodnocení nap . 45680 Messung und Bewertung tieffrequenter Geräuschimmisionen in der která je založena na porovnání hladin akustického tlaku v t etinooktávových slyšitelnosti LHS. Další analýzu konkrétní situace pak lze provést tzv. hodnocením

Hygienický limit pro oblast nízkofrekven ního hluku stanoven legislativn není, ale již se dle NV posuzuje tónová složka v oblasti nízkých frekvencí, resp. uplat uje se p ípadná korekce na její rušivost v p ípad p ekro ení hladiny prahu slyšení (viz níže): „Hlukem s tónovými složkami se rozumí hluk, v jehož kmito tovém spektru je hladina akustického tlaku v t etinooktávovém pásmu, p ípadn i ve dvou bezprost edn sousedících t etinooktávových pásmech, o více než 5 dB vyšší než hladiny akustického tlaku v obou sousedních t etinooktávových pásmech a v pásmu kmito tu 10 Hz až 160 Hz je ekvivalentní hladina akustického tlaku v tomto t etinooktávovém pásmu Lteq/T vyšší než hladina prahu slyšení stanovená pro toto kmito tové pásmo“ . Hladiny prahu slyšení LPS v decibelech v rozsahu st edních kmito t t etinooktávových pásem ft 10Hz až 160 Hz

ft [Hz]

10

12,5

16

20

25

31,5

40

50

63

80

100

125

160

LPS [dB]

92

87

83

74

64

56

49

43

42

40

38

36

34

2.1.4. Ú inky infrazvuku a nízkofrekven ního hluku na zdraví lidí Ú inky hluku o nízkých frekvencích na lidský organizmus jsou popisovány jako všeobecná rozlad nost, nevolnost, dezorientace, zvýšená unavitelnost, poruchy spánku nebo spavost a ada jiných kombinací nespecifických p íznak [2,4,6]. P sobení na ústrojí rovnováhy bylo zkoumáno subjektivn i registrací nystagmu. Výsledky jsou nejednotné a sv d í o tom, že k ovlivn ní rovnováhy dochází p i velmi vysokých hladinách


po et stran 11/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 nízkofrekven ního hluku resp. infrazvuku, p inejmenším p esahujících 130 dB, z ehož je jasné, že poruchy rovnováhy nelze v životním prost edí lov ka b žn o ekávat. Ú inky mohou být zprost edkovány p sobením nízkofrekven ního hluku na lidské t lo p ímým vyvoláním oscilace (rezonance) vnit ních orgán (rezonan ní frekvence r zných tkání a orgán lidského t la leží mezi 2 – 200 Hz). Pr zkumy ukazují, že ú inky a subjektivní vnímání zvuku se p i nízkých kmito tech zna n liší ve srovnání se st edními nebo vysokými kmito ty. Hlavní p í iny t chto rozdíl jsou následující: • • •

slábnutí vnímání výšky s kmito tem zvuku se zvyšuje s klesajícím kmito tem od 60 Hz níže, zvuk je vnímán jako pulzace a fluktuace (zázn je), asto i s hmatovými (taktilními) projevy, mnohem strm jší zvýšení hlasitosti a obt žování s r stem hladin akustického tlaku na nízkých frekvencích než na st edních nebo vysokých frekvencích („sbíhání“ k ivek stejné hlasitosti s klesajícím kmito tem), pocit hu ení a tlaku v uších, vzhledem k dlouhým vlnovým délkám lze ve venkovním i uzav eném vnit ním prostoru obtížn lokalizovat polohu zdroje hluku, hluk jakoby p icházel ze všech stran, výskyt sekundárních jev jako je in ení okenních a dve ních sklen ných výplní, cinkání skleni ek, vln ní vodní hladiny v nádobách, poci ované vibrace ástí budov a p edm t , které mohou být p í inou siln jšího zat žování a obt žování exponovaných osob a mohou vyvolávat nap . podrážd nost [2,4].

• • •

Ve frekven ním pásmu nad 60 Hz leží p echod k normálnímu vnímání a rozlišování výšek tón , tj. k b žnému vnímání hladin akustického tlaku podle váhové k ivky A. Nízkofrekven ní hluky jsou zvlášt zat žující a obt žující, jestliže obsahují tónovou složku. V bytových domech mohou nízkofrekven ní zvuky vést ke zna nému zatížení exponovaných osob, zvlášt v dob , kdy jsou ostatní zdroje hluku utlumeny. D vodem je skute nost, že na nízkých kmito tech je nižší stavební nepr zvu nost než na st edních nebo vysokých kmito tech a nízkofrekven ní zvuk prochází stavebními konstrukcemi do vnit ních prostor objekt bez výrazn jšího útlumu. Ú inky infrazvuku jsou studovány již n kolik desetiletí, ale po et experimentálních prací je relativn nízký a studie, které by hodnotily dlouhodobé expozice v podmínkách životního (obytného) prost edí prakticky neznáme. Obecn totiž nejsou k dispozici po etn jší exponované populace, které by umožnily provést regulérní epidemiologické studie vztahu dávka-ú inek. V tšina výsledk byla získána po krátkodobém p sobení (obvykle minutách, maximáln hodinách), a to v pracovním prost edí lov ka. Laboratorní pokusy na lidech omezují problémy spojené s generováním p íslušného podn tu a p esným m ením expozic osob [4]. Obecn • • • •

•

se má za to, že hladiny nízkofrekven ního zvuku a infrazvuku: kolem 170 – 180 dB mají smrtící ú inky kolem 160 dB vyvolávají pocit bolesti kolem 120 – 150 dB p sobí destruktivn na bun né struktury p i hladinách pod 120 dB mohou negativn p sobit na lidské t lo p ímým vyvoláním rezonance vnit ních orgán , což má za následek pocity bolesti, zm nu srde ní a dechové frekvence a následné pocity nevolnosti s negativním odrazem na psychický stav exponovaného lov ka kolem 100-130 dB byly pozorovány poruchy rovnováhy a zrakové ostrosti, zm ny innosti enzym v bu kách a zm ny bioelektrických vlastností tkání, tlak ve st edouší


po et stran 12/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 • • •

kolem 90-100 dB zp sobují obecný diskomfort, rozlad nost, bolesti hlavy, únavu, nevolnost a další subjektivn poci ované nep íznivé stavy kolem 92 dB leží pro 16 Hz práh vnímání, p i emž tato hodnota platí pro krátkodobý podn t p i podn tu, který trvá desítky minut se práh slyšení snižuje postupn o 10 a více dB kolem 80-100 dB se obvykle považují za hladiny neschopné vyvolat závažné zdravotní poškození. Ovšem n kte í léka i soudí, že dlouhodobé p sobení infrazvuku m že vyvolat zm ny funkcí i p i t chto úrovních.

Ke zvláštnostem vnímání nízkofrekven ního hluku pat í: • získaná zvýšená citlivost osob – lidé se na tyto frekvence „naladí“ a dokáží ho identifikovat i p i vysokém pozadí širokopásmového hluku • pam ový efekt („cognitive itch“) – lidé mají pocit, že hluk vnímají a pronásleduje a obt žuje je, i když jsou mimo dosah zdroje hluku nebo když je zdroj mimo provoz • výrazná citlivost na fluktuace Obecn jsou nízké frekvence h e vnímány ženami, které jsou na nízkofrekven ní zvuk více citlivé než muži [4].

2.1.5. Infrazvuk, nízkofrekven ní hluk a v trné elektrárny Zdrojem nízkofrekven ního hluku mohou být p írodní a technické zdroje. K p írodním zdroj m lze p i adit nap . meteorologické vlivy ( nap . vítr), zem t esení, sope né erupce. K technickým zdroj m lze za adit velké stroje s rota ním nebo pedálovým pohybem (nap . vibra ní síta, velké ventilátory), elektroakusticky zesilovaná hudba ( nap . styl techno, disko), turbulence [4]. V literatu e nebylo nalezeno, že by moderní v trné elektrárny byly zdrojem akustického signálu, který by m l v chrán ných prostorech charakter nízkofrekven ního hluku, resp. infrazvuku. Rovn ž m ení hlu nosti provedená akreditovanými laborato emi u dosud instalovaných VE v eské republice neprokázala p ítomnost t chto složek spektra, resp. zvýšené hladiny infrazvuku a nízkofrekven ního hluku v chrán ných prostorech. Obyvatelé v blízkosti VE instalovaných v eské republice si nest žovali na p íznaky t chto složek. Je p edpoklad, že za infrazvuk je lidmi myln ozna ován „svist“ tj. zvuk vznikající p i pr chodu list VE kolem tubusu. Hlu nost vzniklá provozem v trných elektráren je v p ípad vhodné konfigurace terénu a p ítomnosti vzrostlých strom maskována hlu ností v tru (šum ní strom , poryvy v tru, sekundární hlu ností vyvolanou chv ním ástí budov – oplechování apod.)

2.2. Stroboskopický efekt [12]. Terminologie: Stroboskopický efekt (jev) -

podle bývalé SN 36 0000: Optický klam, p i n mž pravideln se pohybující p edm t se pohybuje zdánliv jinou rychlostí než skute nou a p ípadn se zastaví.


po et stran 13/28


- podle SN EN 12665 „Sv tlo a osv tlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavk na osv tlení“: Zdánlivá zm na pohybu nebo vzhledu pohybujícího se objektu p i jeho osv tlení sv tlem prom nné intenzity. Flicker podle SN IEC 50 (845): Subjektivní dojem nestálosti vjemu zp sobený sv telným podn tem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá. Kolísání sv tla podle bývalé SN 36 0000 „Sv teln technické názvosloví“: Nepravidelné nebo pomalé periodické zm ny sv telných veli in (svítivost, jas atd.) Míhání sv tla (flicker) podle SN EN 12665 „Sv tlo a osv tlení - Základní termíny a kritéria pro stanovení požadavk na osv tlení“: Subjektivní dojem nestálosti zrakového vjemu zp sobený sv telným podn tem, jehož jas nebo spektrální složení kolísá. Podle uvedených definic je z ejmé, že název stroboskopický jev v souvislosti s v trnými elektrárnami není správný a musí se používat termín míhání sv tla nebo flicker (tento termín je používán v zahrani ní literatu e). Zvláštní forma epilepsie je tzv. fotosenzitivní epilepsie, p i níž jsou záchvaty vyvolávány blikajícím nebo kolísajícím sv tlem, p ípadn ur itými kombinacemi statických nebo pohybujících se kontrastních geometrických tvar , nap . pruh , šachovnic apod. U osob postižených touto formou onemocn ní patrn chybí nebo je vážn poškozen mechanismus kontroly kontrastu. Záchvaty p i fotosenzitivní epilepsii bývají zp sobeny nap .: – – – – – –

televizní nebo po íta ovou obrazovkou (klipy s rychlými st ihy, kontrastní animace, hry); blikajícími nebo kolísajícími zdroji sv tla s nízkou frekvencí; slune ním sv tlem, probleskujícím adou strom p i jízd automobilem; sledováním sv tel v oknech projížd jícího vlaku; záblesky slunce na zvln né vodní hladin ; „stroboskopickými“ sv tly na diskotékách nebo výstražnými majá ky, jsou ale popsány i p ípady, vyvolané nap . sledováním jedoucího eskalátoru.

Základními faktory, ovliv ujícími fotosenzitivní reakce jsou: – frekvence blikání (kolísání) zdroje – prom nný parametr - obvykle se vyskytuje v rozmezí 5 až 30 Hz (96 % pacient reagovalo na frekvence v rozmezí 20 až 30 Hz), ob as bývá i vyšší; nižší frekvence se uplat ují pouze vzácn ; – intenzita (kontrast) – ve v tšin p ípad je nutný vysoký kontrast sv tlo/tma nebo intenzivní kontrast barev u r zných geometrických tvar ; – sv telné pozadí na n mž se událost odehrává; – vlnová délka sv tla. Fotosenzitivní epilepsie je velmi vzácná forma onemocn ní. Vyskytuje se pouze u 5-ti procent z postižené ásti populace, t.j. u 0,025 % celkové populace. Citlivost je vyšší u d tí a snižuje se s v kem, u lidí nad 25 let je ojedin lá. Záblesky zp sobené odrazem sv tla na lopatkách VE, po zavedení nových technologií povrchových úprav, nejsou p edm tné a uplatní se pouze míhání sv tla p i pr hledu vrtulí VE nebo míhání stín ,


po et stran 14/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 které vrtule vrhají na okolní terén. P edpokládaná frekvence záblesk zp sobených nej ast ji používanými typy v trných elektráren se t emi vrtulovými listy je v následující tabulce:

Typ VE

Otá ky [ot/min]

Frekvence záblesk [Hz]

De Wind D8

11,1 ÷ 20,7

0,56 ÷ 1,04

Enercon E - 70 E4

6,0 ÷ 20,0

0,30 ÷ 1,00

RE Power MM92

7,8 ÷ 15,0

0,39 ÷ 0,75

W 2000spg

12,0÷ 19,0

0,60 ÷ 0,95

Z tabulky, kde jsou uvedeny b žn instalované typy VE, vyplývá, že rozsah frekvence p ípadných zm n jasu v zorném poli je mimo pásmo frekvencí záblesk , které mohou zp sobit fotosenzitivní epilepsii. Typ v trných elektráren Nordex N90, které se uvažují v posuzované zájmové lokalit Ba alky není v tabulce uveden, ale lze vyslovit odborný názor, že bude mít obdobné hodnoty frekvence jako typy uvedené. Krom toho musí být intenzita záblesk dostate ná p i dostate ném kontrastu jas a to závisí na poloze slunce, vrtule VE a posici pozorovatele. Navíc se vzdáleností pozorovatele od VE kontrast jas , vlivem ohybu sv tla, rychle klesá. Záv rem lze tedy shrnout: Flicker, neboli míhání sv tla zp sobené VE, z hlediska fotosenzitivní epilepsie, nebude p vodcem záchvat . M že pouze rušiv p sobit míhání stín vrtule v blízkosti VE nebo míhání sv tla p i p ímém pohledu na ni.

2.3. Elektromagnetické zá ení Elektromagnetické (dále jen „elmag“) zá ení je kombinace p í ného postupného vln ní magnetického a elektrického pole. Podle vlnové délky, frekvence a dalších vlastností rozeznáváme r zné druhy elmag zá ení: kosmické, gama, rentgenové,ultrafialové, infra ervené (tepelné), Hertzovo (mikrovlny a rozhlasové vlny). Elmag pole p ichází v tšinou v úvahu u radar , silných rozhlasových a televizních vysíla . Typickým civiliza ním faktorem v životním prost edí je vysokofrekven ní elmag zá ení, jehož vliv na zdraví je v poslední dob intenzivn studován. Expozice tomuto zá ení p ipadají v úvahu nej ast ji v profesionálních podmínkách p i obsluze radar a r zných energetických a pr myslových za ízení (bezdrátové spojení, rozhlas, televize, radiové dálkové ovládání, telemetrie, induk ní oh ev, vysokofrekven ní oh ev, elmag pece, vysokofrekven ní sušárny nebo svá ení plast , apod). Elmag pole kolem vodi vysokého nap tí mají velmi nízkou frekvenci (50Hz) a zaujímají pouze omezený prostor kolem vodi e [12]. U v trných elektráren nejsou instalovány žádné významné zdroje elektromagnetického zá ení, tudíž nelze o ekávat jeho vznik a ší ení od zdroje.


po et stran 15/28


3.

Hodnocení expozice

Zájmová lokalita se nachází jižn od Dolního Bousova v okolí obce Ba alky. VE budou umíst ny na polích mezi lesy a obcemi, nejbližší RD obce Ba alky leží ve vzdálenosti 1048 m od VE1 nejbližší RD obce Záhuby leží ve vzdálenosti 748 m od VE3 a nejbližší RD obce Veselice leží ve vzdálenosti 690 m od VE1. V severní i jižní ásti se rozkládají v tší jehli naté lesy, které mohou zvýšit pohltivost terénu. Podkladem pro hodnocení expozice byla hluková studie Ing. Jirásky [7]. Výpo et je proveden výpo tovým programem Hluk+ 8.25profi. Model pracuje s výškovou geometrií terénu. Výpo tový program zohled uje pohlcování zvuku v atmosfé e, ke kterému dochází zejména p i v tších vzdálenostech, výpo tem dle SN ISO 9613-2 pro teplotu 10°C a relativní vlhkost 70% v oktávových pásmech pro spektrum dané VE. Povrch terénu je modelován alternativn jako pohltivý (letní období), resp. odrazivý (zimní období). Histogram sm r a rychlostí v tru není ve výpo tu uvažován, je tedy po ítán nejhorší možný stav, kdy VE má kulovou charakteristiku vyza ování, tzn. že všechny VE jsou sou asn nato eny sm rem k výpo tovému bodu. Vypo tené hodnoty jsou tedy horními odhady hodnot skute ných. Autor hlukové studie posoudil akustickou situaci v dot ených obcích v chrán ném venkovním prostoru staveb. Hluk VE stoupá se zvyšující se rychlostí v tru. Protože p i vyšších rychlostech v tru již hladina hluku VE zaniká v hluku pozadí (tzv. sekundární emise - šum strom , bouchání nebo hvízdání ástí staveb), je vhodné m it hluk pozadí v dané lokalit p ed instalací VE a hodnotu porovnat s o ekávanými hladinami akustického tlaku A LAeq,T. Podmínkou pro tento postup je p edpoklad, že hluk VE neobsahuje výraznou tónovou složku, která by mohla být slyšitelná i v p ípad , kdy LAeq,T pozadí je vyšší než LAeq,T VE. Informativní m ení hlukového pozadí bylo provedeno na poli za výpo tovými body 35 a 3 (Ba alky pp . 129, resp. p. 88) mimo vliv lesního porostu p i západoseverozápadním v tru. M ení bylo provád no dle metodiky m ení hluku VTE SN EN 61400-11. V minutových intervalech byly sou asn m eny hladiny akustického tlaku A LAeq,T a rychlost v tru. Z datových dvojic byla lineární regresí získána závislost hluku pozadí na rychlosti v tru, ze které byla vypo tena ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T hluku pozadí pro referen ní rychlost v tru v = 8 ms-1. Hluk pozadí v obci Ba alky nebyl ovlivn n hlukem z provozu zem d lského podniku.

Hodnota hluku pozadí v obcích pro referen ní rychlost v tru v = 8 ms-1 LAeq,T = 39,8 dB. P i vyšší rychlosti m že dojít u n kterých objekt ke zvýšení hluku pozadí vlivem šumu jehli natých strom . Upozorn ní: Uvedené hodnoty je t eba interpretovat s jistou opatrností, nebo hluk pozadí se m že u jednotlivých chrán ných objekt lišit. Ve výpo tu byly zohledn ny nejbližší stavby pro bydlení dle výkresu a obhlídky lokality. Seznam výpo tových bod (dále jen „VB“) a objekt je uveden v následující tabulce .1 kde : SZ - severozápad, SV - severovýchod, S - sever, Z - západ, JZ - jihozápad, J - jih, JV - jihovýchod, V – východ


po et stran 16/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 Pozn.: Objekty ozna ené jako rodinné domy (RD) mohou být i rekrea ními objekty, v katastru nemovitostí jsou ozna eny jako stavby pro bydlení. Zp sob využití objektu VB 34 a 35 je v katastru nemovitostí ozna en jako zem d lská stavba, bez ísla popisného nebo eviden ního, pouze s pp . 129.

Tabulka . 1 – soupis výpo tových bod

Výpo tový bod

Obec

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35

Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Li no Li no Li no Záhuby Záhuby Záhuby Záhuby Záhuby Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice Dolní Rokyt any Dolní Rokyt any Dolní Rokyt any Dolní Rokyt any Horní Rokyt any Horní Rokyt any Zelenecká Lhota Ba alky Ba alky

p./ .ev. 79 57 88 88 5 10 21 21 22 30 30 14 28 41 19 32 16 34 24 6 36 13 9 28 34 34 62 21 15 12 31 31 30 129 129

Objekt

Exponovaná fasáda

RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD zem. stavba zem. stavba

SZ SV SZ SV SZ S SZ SV SV SZ SV S S SZ SZ Z Z Z JZ J JV JV JV JV V J SV SV SV SV SZ SV SZ SZ SV

Nejistota výpo tu: O ekávaná hodnota nejistoty m ení hladiny akustického výkonu VE U = 0,9 dB. O ekávaná hodnota nejistoty výpo tu hladin akustického tlaku = 2,0 dB. P i výpo tu je uvažován odrazivý terén a kulová charakteristika vyza ování VE. Vypo tené hodnoty jsou tedy horními odhady hodnot skute ných. P edb žné výpo ty hluku VE pro pohltivý (letní období), resp. odrazivý (zimní období) terén ukázaly, že rozdíl p i výpo tu je významný - až 3 dB.


po et stran 17/28


V kritických výpo tových bodech (nejvyšší hladina akustického tlaku) 25 a 26 (Veselice p. 34) je pro denní i no ní dobu o ekávaná ekvivalentní hladina akustického tlaku LAeq,T = 33,6 dB (pohltivý terén), resp. 36,5 dB (odrazivý terén). V dalších odstavcích, resp. tabulce, jsou uvád ny výsledky pouze pro odrazivý terén, tj. v rámci p edb žné opatrnosti vyšší hodnoty LAeq,T.

Výsledky pro hluk VE O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,T pro denní i no ní dobu se pohybují v rozp tí 23,7 až 36,5 dB. Kritické jsou výpo tové body 25 a 26 (Veselice p. 34) s ekvivalentní hladinou akustického tlaku LAeq,T = 36,5 dB. Hodnoty ve výšce 3,0 m jsou uvedeny v následující tabulce . 2 .

Výsledky pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích Ve výpo tu je uvažován vliv komunikace II/280 Libá - Domousnice ve s ítacím profilu 5-2610 a komunikací III. t ídy v okolí obce Ba alky. Po ty vozidel za 24 hodin jsou p evzaty z výsledk s ítání dopravy, provedeného SD na dálni ní a silni ní síti v roce 2005. Hodnoty jsou navýšeny výhledovými koeficienty SD pro rok 2009. Po ty vozidel na nes ítaných komunikacích III. t ídy jsou odhadnuty z komunikací III. t ídy v okolí. Výsledky se liší pro jednotlivé obce v závislosti na blízkosti komunikace. O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,16h pro denní dobu se pohybují v rozp tí 25,1 až 53,7 dB, kritický je výpo tový bod 34 (Ba alky pp . 129) LAeq,16h = 53,7 dB. O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,8h pro no ní dobu se pohybují v rozp tí 18,1 až 46,0 dB, kritický je výpo tový bod 34 LAeq,8h = 46,0 dB. Hodnoty jsou rovn ž uvedeny v následující tabulce . 2.

Souhrnné výsledky Jedná se o sou et obou zdroj hluku, tj. hluku z dopravy a z VE. O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,16h pro denní dobu se pohybují v rozp tí 31,0 až 53,7 dB, kritický je výpo tový bod 34 (Ba alky pp . 129) LAeq,16h = 53,7 dB. O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq,8h pro no ní dobu se pohybují v rozp tí 29,9 až 46,2 dB, kritický je výpo tový bod 34 LAeq,8h = 46,2 dB. Hodnoty jsou rovn ž uvedeny v následující tabulce . 2.

Žlut vyzna ený sloupec uvádí údaje pro denní dobu, mod e pro no ní dobu. erven vyzna ené hodnoty jsou kritická místa v obcích. Hodnoty v tabulce jsou uvedeny pro odrazivý terén (zimní období), pro pohltivý terén (letní období) jsou až o 3 dB nižší.


po et stran 18/28


Tabulka . 2 - O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T

Výpo tový bod . 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 MAX MAX MAX MAX

obec Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Ba alky Li no Li no Li no Záhuby Záhuby Záhuby Záhuby Záhuby Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice Veselice D. Rokyt any D. Rokyt any D. Rokyt any D. Rokyt any H. Rokyt any H. Rokyt any Zelenec. Lhota Ba alky Ba alky vše Ba alky Záhuby Veselice

Denní doba p.

79, SZ 57, SV 88, SZ 88, SV 5, SZ 10, S 21, SZ 21, SV 22, SV 30, SZ 30, SV 14, S 28, S 41, SZ 19, SZ 32, Z 16, Z 34, Z 24, JZ 6, J 36, JV 13, JV 9, JV 28, JV 34, V 34, J 62, SV 21, SV 15, SV 12, SV 31, SZ 31, SV 30, SZ 129, SZ 129, SV

Doprava [LAeq,16h] 48,2 35,8 37,5 30,9 35,4 34,3 35,1 31,2 29,7 40,4 34,7 27,6 28,5 25,1 32,3 33,1 36,4 34,4 34,4 26,0 41,8 45,5 47,6 40,3 38,7 35,1 41,5 39,7 38,8 37,1 45,5 37,8 43,4 53,7 35,2 53,7 53,7 36,4 47,6

VE

[LAeq,8h] 34,1 30,7 33,9 30,8 31,2 33,1 32,4 31,3 32,3 30,4 30,5 30,3 29,3 29,6 32,4 35,7 35,7 35,6 35,4 32,2 32,8 32,9 34,0 34,6 36,5 36,5 32,1 23,7 31,6 31,4 29,9 29,9 29,4 32,3 30,5 36,5 34,1 35,7 36,5

No ní doba Souhrn [LAeq,T] 48,4 37,0 39,1 33,8 36,8 36,7 37,0 34,3 34,2 40,8 36,1 32,2 31,9 31,0 35,4 37,6 39,1 38,0 37,9 33,1 42,3 45,8 47,8 41,4 40,7 38,8 42,0 39,8 39,6 38,2 45,6 38,4 43,5 53,7 36,5 53,7 53,7 39,1 47,8

Doprava [LAeq,8h] 40,8 28,6 30,0 23,0 28,0 27,3 28,0 24,0 23,5 32,8 28,0 20,2 21,5 18,1 25,9 26,0 29,2 26,9 27,8 18,7 33,8 38,5 40,1 33,4 31,4 28,0 34,3 32,2 31,9 29,6 38,4 30,4 36,1 46,0 28,3 46,0 46,0 29,2 40,1

VE

[LAeq,1h] 34,1 30,8 33,9 31,0 33,4 33,1 32,4 31,4 32,3 30,4 30,5 30,3 29,3 29,6 32,4 35,7 35,7 35,6 35,4 32,1 32,8 32,9 34,0 34,6 36,5 36,5 32,1 32,1 31,6 31,4 29,9 29,9 29,4 32,4 30,4 36,5 34,1 35,7 36,5

Souhrn [LAeq,T] 41,6 32,8 35,4 31,6 34,5 34,1 33,7 32,1 32,8 34,8 32,5 30,7 29,9 29,9 33,3 36,1 36,6 36,1 36,1 32,3 36,3 39,6 41,1 37,1 37,7 37,1 36,3 35,1 34,8 33,6 39,0 33,2 37,0 46,2 32,5 46,2 46,2 36,6 41,1

S – sever, Z – západ, SV – severovýchod, SZ – severozápad, J – jih, V – východ, JZ – jihozápad JV – jihovýchod


po et stran 19/28


Z dat uvedených v tabulce . 2 lze vyvodit, že hluk z provozu VE bude s nejv tší pravd podobností v n kterých lokalitách nebo jejich ástech zanikat ve stávajícím hluku ze silni ní dopravy nebo v hluku pozadí LAeq,T = 39,8 dB. P i zohledn ní stávající zát že hlukem ze silni ní dopravy lze konstatovat pro jednotlivé obce, resp. jejich ásti následující: Ba alky – hluk ze silni ní dopravy po místní komunikaci je v denní dob v tšinou p evažující nad hlukem z provozu VE, a to až na situaci u p. 79 a 30 SZ fasád objektu, kde je hluk z dopravy dominantní v denní i no ní dob . V denní dob lze o ekávat navýšení stávající hlu nosti vyvolané silni ní dopravou o cca 0,0 až 4,5 dB a 0,2 až 9,3 dB v no ní dob . Toto navýšení je z hlediska akustického významné, zejména v no ní dob . Jedná se o zm nu akustické situace o více jak 2 dB, což je zm na, kterou je lidský sluchový aparát schopen zaznamenat. U objekt na druhé stran silnice bude hluk z provozu VE maskován hlukem pozadí, tj. hluk z VE bude v hluku p sobeném v trem zanikat. Podporou tohoto tvrzení je nam ená hodnota pozadí LAeq,T = 39,8 dB, která p evyšuje hluk o ekávaný z provozu VE. Li no – hluk z VE je v této lokalit p evažující nad hlukem ze silni ní dopravy. Lze o ekávat navýšení stávající hlu nosti v denní dob o cca 3,4 až 6,0 dB a v no ní dob o cca 8,4 až 11,8 dB. Toto navýšení je z hlediska akustického významné, zejména v no ní dob . Jedná se o zm nu akustické situace o více jak 2 dB, což je zm na, kterou je lidský sluchový aparát schopen zaznamenat. Avšak hluk z provozu VE bude v této lokalit maskován hlukem pozadí, tj. hluk z VE bude v hluku p sobeném v trem zanikat. Podporou tohoto tvrzení je nam ená hodnota pozadí LAeq,T = 39,8 dB, což je hlu nost, která zde nebude p sobením (provozem) VE dosahována. Záhuby – hluk ze silni ní dopravy je v této lokalit p evažující nad hlukem z VE v denní dob . V no ní dob bude hluk z VE p evažovat. Hluk z provozu VE však bude pravd podobn maskován hlukem pozadí už p i nižších rychlostech v tru. Lze o ekávat navýšení stávající hlu nosti v denní dob o cca 2,7 až 4,5 dB a v no ní dob o cca 7,4 až 10,1 dB. Toto navýšení je z hlediska akustického významné, zejména v no ní dob . Jedná se o zm nu akustické situace o více jak 2 dB, což je zm na, kterou je lidský sluchový aparát schopen zaznamenat. Veselice - hluk z dopravy bude v denní dob na v tšin míst v obci p evažující. V no ní dob bude na kraji zástavby obce, p ivrácené k VE, dominantní hluk z jejich provozu. Lze o ekávat navýšení stávající hlu nosti v denní dob o cca 0,2 až 7,1 dB a v no ní dob cca 1,0 až 13,5 dB. Na n kterých místech se jedná o zm nu akustické situace o více jak 2 dB, což je zm na, kterou je lidský sluchový aparát schopen zaznamenat. Hluk z provozu VE bude pravd podobn v ásti obce maskován hlukem pozadí, a to jak v denní, tak no ní dob . Dolní a Horní Rokyt any – hluk z dopravy bude v denní dob jasn p evažující. V lokalit se hluk z provozu VE akusticky prakticky tém neprojeví. Lze o ekávat navýšení stávající hlu nosti v denní dob o cca 0,1 až 1,1 dB a v no ní dob 0,6 až 4,0 dB. Toto navýšení je z hlediska akustického na v tšin posuzovaného území nevýznamné a nepost ehnutelné lidských sluchem. Hluk z provozu VE bude v této lokalit maskován hlukem pozadí, tj. hluk z VE bude v denní i no ní dob v hluku p sobeném v trem zanikat. Zelenecká Lhota - hluk z dopravy bude v denní i no ní dob jasn p evažující nad hlukem z VE.


po et stran 20/28


Hygienické limity hluku jsou dány na ízením vlády .148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací. Pro chrán ný venkovní prostor staveb a jednotlivé zdroje hluku jsou stanoveny následovn : Pro hluk ze silni ní dopravy: Použije-li se korekce pro starou hlukovou zát ž z pozemních komunikací: LAeq,16h = 70 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,8h = 60 dB pro no ní dobu (22.00 - 6.00 hod.) Nepoužije-li se korekce pro starou hlukovou zát ž z pozemních komunikací, pro hluk v okolí hlavních pozemních komunikací, kde hluk z dopravy na t chto komunikacích je p evažující: LAeq,16h = 60 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,8h = 50 dB pro no ní dobu (22.00 - 6.00 hod.) Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou ú elových komunikací: LAeq,16h = 55 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.), LAeq,8h = 45 dB pro no ní dobu (22.00 - 6.00 hod.). Pro hluk ze stacionárních zdroj (VE) : LAeq,8h = 50 dB pro denní dobu (6.00 - 22.00 hod.) LAeq,1h = 40 dB pro no ní dobu (22.00 - 6.00 hod.)

Stanovení hygienického limitu hluku je v kompetenci místn p íslušného orgánu ochrany ve ejného zdraví.

Demografická data V následující tabulce . 3 jsou uvedena demografická data tak, jak byla získána z databáze MV R (po ty adres v obcích a po ty hlášených obyvatel, stav k 12.6.2009). Po ty adres v ástech obcí znamenají vždy po ty ísel popisných a po ty ísel eviden ních všech objekt v posuzovaných ástech obcí, p i emž není rozlišeno, zda je jedná o objekty chrán né ve smyslu § 30 zákona 258/2000 Sb., o ochran ve ejného zdraví a o zm n n kterých souvisejících zákon , ve zn ní pozd jších p edpis . Také není zpracovateli známo kolik z t chto objekt je trvale obydlených. Je proto nutné k uvedeným dat m p istupovat p i interpretaci s ur itou opatrností a s uv dom ním, že se jedná o velmi nadhodnocený údaj. Li no je ástí obce Ba alky, Záhuby jsou ástí obce Zelenecká Lhota, Veselice jsou jednou ze t í ástí obce Velká Jesenice, Dolní a Horní Rokyt any jsou ástí obce Rokyt any. Po et obyvatel v t chto ástech obcí nebyl zpracovateli znám, a proto byl stanoven (vypo ítán) z údaj o celkovém po tu obyvatel v p íslušných obcích a pr m rného po tu obyvatel na objekt, p i emž pr m rný po et obyvatel na objekt byl stanoven z po tu adres a po tu obyvatel hlášených k trvalému nebo jakémukoliv platnému pobytu cizince i azylanta z databáze MV R. Po et obyvatel v jednotlivých posuzovaných obcích byl stanoven z pr m rného po tu obyvatel na jeden objekt x po et objekt s íslem popisným v posuzované obci.


po et stran 21/28


Tabulka . 3 Pr m. po et

Celkem adres v obci

Po et p./e . v ásti obce

Po et obyvatel k 12.6.2009 celkem

obyv. na objekt / celkový po et obyv. v ásti obce

Ba alky

133

98 / 0

155

1,1 / 107,8

Li no

133

35 / 0

155

1,1 / 38,5

Záhuby

105

35 / 0

150

1,4 / 49

Veselice

323

43 / 9

741

2,2 / 94,6

Dolní Rokyt any

106

57 / 0

94

0,8 / 45,6

Horní Rokyt any

106

49 / 0

94

0,8 / 39,2

Zelenecká Lhota

105

68 / 2

150

1,4 / 95,2

Obec

4.

Charakterizace rizika

Ú inky hluku z provozu v trných elektráren lze o ekávat v oblasti obt žování [9,10,11]. •

P i posuzování vlivu provozu VE na ve ejné zdraví je nutné mít na z eteli základní aspekt a to, že celkové obt žování obyvatel vyplývá již z pouhé existence VE v území .

•

Více negativn vnímají hluk lidé, kte í na VE vidí než ti, kte í je nemají v p ímé viditelnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o zám r instalovat VE o výšce stožáru 100 m, bude ze všech posuzovaných lokalit, resp. z jejich krajových ástí, vid t alespo na n kterou ze dvou navržených VE.

•

Dále je nutné o ekávat, že h e vnímají tyto zdroje hluku obyvatelé vesnických sídel než obyvatelé v m stské zástavb . Tato skute nost je dána jednak obecn nižšími hladinami hluku pozadí vesnického prost edí a jednak tím, že obyvatelé ve vesnické zástavb o ekávají od svého životního prost edí klid a p ízniv jší akustické klima oproti bydlení v rušných m stech. Je však p edpoklad, že u v tšiny objekt v posuzovaných lokalitách bude hluk z provozu VE maskován hlukem pozadí, tj. hluk z VE bude v hluku p sobeném v trem zanikat. Podporou tohoto tvrzení je nam ená hodnota pozadí LAeq,T = 39,8 dB pro referen ní rychlost v tru 8ms-1, p i emž p i vyšší rychlosti v tru m že dojít ke zvýšení hluku pozadí vlivem šumu jehli natých strom .

•

V n kterých výpo tových bodech v obcích, resp. ástech obcí bude p i nižších rychlostech v tru (cca 8 ms-1 ) znamenat provoz VE takové navýšení stávajícího hluku pozadí p sobeného dopravou, které exponovaní obyvatelé mohou subjektivn vnímat jako zm nu akustické situace, tj. nár st hlu nosti o více jak 2 dB, a to zejména v no ní dob . Jedná se pravd podobn o nejbližší objekty sm rem k VE v obcích. Je však velmi obtížné stanovit p esný po et t chto objekt , resp. obyvatel, a to z d vodu nedostate nosti vstupních podklad . Znamenalo by to totiž vytvo ení podrobných plošných hlukových map dot ených lokalit, které by stanovily hluk u jednotlivých objekt , a to jak hluk pozadí, tak hluk z provozu VE a dále získání podrobných demografických údaj ke každému objektu.


po et stran 22/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 •

Odhad procent a absolutní po et potenciáln obt žovaných obyvatel v jednotlivých zájmových lokalitách, tj. orienta ní kvantitativní vyhodnocení obt žujících ú ink hluku, stanovil zpracovatel této expertízy dle práce švédské odbornice na posuzování vlivu hluku z VE na zdraví paní Eja Pedersen z roku 2007 [10], která odhaduje procenta obt žovaných obyvatel dle hodnot LAeq,T zjišt ných ve venkovním prostoru. V následující tabulce .4 jsou uvedeny výsledky, které byly stanoveny následovn : Z akustické studie bylo p i azeno k jednotlivým lokalitám rozp tí vypo tených LAeq,T pro provoz VE, shodné pro denní a no ní dobu. Tomuto rozp tí bylo dle shora citované práce p i azeno odpovídající rozp tí pravd podobn obt žovaných obyvatel v procentech. Z celkového po tu pravd podobn exponovaných obyvatel (odhad je 50% hlášených obyvatel) a rozp tí procent pak bylo vypo teno rozp tí po tu pravd podobn obt žovaných obyvatel. Veškeré hodnoty vstupující do výpo tu i výsledné po ty byly zaokrouhleny dle matematických pravidel na celá ísla, tj. LAeq,T i po ty obyvatel.

Tabulka . 4

Obec

Odhad po tu exponovaných obyvatel k 12.6.2009

Vypo tené hodnoty LAeq,T [dB]

% obt žovaných obyvatel v denní a no ní dob

Po et pravd podobn obt žovaných obyvatel

Ba alky Li no Záhuby Veselice Dolní Rokyt any Horní Rokyt any Zelenecká Lhota

54 14 25 47 23 20 48

30 až 34 30 32 až 36 32 až 37 24 až 32 30 29

10 až 15 10 12,5 až 18 12,5 až 20 0 až 12,5 10 9

5 až 8 1 3 až 5 6 až 9 0 až 3 2 4

Celkem

231

-

-

21 až 32

Je nutné mít na pam ti, že shora uvedené rozp tí hodnot LAeq,T vychází z horního odhadu zatížení lokalit hlukem (viz akustická studie), tj. jedná se tedy i o horní odhad % obt žovaných osob, resp. maximální odhad po tu pravd podobn obt žovaných osob. Po et obt žovaných obyvatel bude pravd podobn ješt nižší vzhledem k tomu, že hodnoty LAeq,T, které byly vypo teny k nejkriti t jším míst m v obcích, resp. jejich ástem, byly vztaženy vždy k polovin obyvatel m trvale hlášeným v obcích.

5. Analýza nejistot Každé posouzení vliv na ve ejné zdraví je nevyhnuteln zatíženo adou nejistot, které jsou dány použitými vstupními údaji, expozi ními faktory, chováním exponovaných osob. I když bylo toto posouzení provedeno standardními postupy na základ sou asných znalostí a odborných doporu ení uznávaných institucí je nutné upozornit na skute nost, že se jedná o zjednodušený model velmi složitého, komplexního d je ovlivn ného mnoha prom nnými. P i hodnocení ú ink hluku na lidské zdraví je nutné vzít v úvahu velké nejistoty, kterými je tento proces zatížen. V závislosti na fyzikálních parametrech hluku nelze jednoduše a jednozna n


po et stran 23/28

„V TRNÉ ELEKTRÁRNY BA ALKY“ Aktualizace Posouzení vlivu hluku, stroboskopického efektu a elektromagnetického zá ení na ve ejné zdraví 22/Ing.DP/2008; zn. 15/Ing.DP/2009 popsat fyziologický vliv a jeho závažnost. Dále je nutné si uv domit, že ú inek hluku je velmi variabilní a je ovlivn n velkým množstvím faktor nefyzikálních (sociálními faktory, emocionalitou, psychikou, aktuálním zdravotním stavem exponovaných osob, apod.). V praxi se proto nez ídka setkáváme se situací, kdy lidé exponovaní ur itou hladinou hluku v konkrétních podmínkách nepotvrzují platnost stanovených limit , protože z dané populace se vyd lují skupiny osob velmi citlivých a na druhé stran osob velmi odolných, které stojí vn kvantitativní závislosti. V b žné populaci je až 20% vysoce senzitivních osob stejn jako osob vysoce tolerantních [2]. -

Nejistota vstupních dat a hodnocení expozice je dána skute ností, že akustické výpo ty, které jsou v t chto p ípadech základním podkladem pro posouzení vlivu na ve ejné zdraví, jsou vždy zatíženy pom rn velkými nejistotami danými: o nejistotou geografických podklad polohopisu a výškopisu; o nejistotou parametr objekt a prvk modelu (vlastnost fasád objekt a povrchu clon, odrazivost terénu, výška objekt a akustických clon); o nejistotou vstupních podklad o emisi hluku modelovaných zdroj hluku z dopravy; o nejistotou vyplývající z vlastností výpo tového standardu; o nejistotou vyplývající z použitých meteorologických dat; o nejistotou zp sobenou zpracovatelem modelu procesem uživatel / nástroj; o nejistotou zp sobenou použitým predik ním softwarem; o nejistotou vyplývající ze zjednodušení model hlukové situace pro urychlení výpo tu. V tomto konkrétním p ípad byl použit výpo tový program HLUK+ verze 8.25profi, který zohled uje pohlcování zvuku v atmosfé e, ke kterému dochází zejména p i v tších vzdálenostech, výpo tem dle SN ISO 9613-2 pro teplotu 10°C a relativní vlhkost 70% v oktávových pásmech pro spektrum dané VE. P i výpo tu byl uvažován i pro odrazivý terén, kulová charakteristika vyza ování VE a vliv odrazu zvukových vln od zástavby. Vypo tené hodnoty LAeq,T jsou tedy horními odhady hodnot skute ných.

-

Nejistota použitých výstup a vztah epidemiologických studií. Je nutné mít na pam ti, že v každé populaci jsou lidé s rozdílnou citlivostí v i p sobení hluku. V posuzované lokalit nebylo provedeno dotazníkového šet ení, které by vypov d lo bližší informace o posuzovaných exponovaných skupinách obyvatel (zpracovatel nezná po ty obyvatel v jednotlivých exponovaných objektech ani dobu, po kterou lidé v zasažených objektech bydlí, jejich životní styl, zam stnání, v etn možné hlukové expozice v pracovním prost edí, využití volného asu, rodinnou anamnézu atd.). Zpracovatel zvolil konzervativní p ístup hodnocení, tj. posuzoval nejhorší možnou situaci, resp. použil horní odhady jak akustické zát že posuzovaných území, tak horní odhady procent i po tu exponovaných obyvatel.

-

Nejistota demografických údaj , resp. nejistota po tu exponovaných obyvatel. V tomto konkrétním p ípad nem l zpracovatel k dispozici údaje týkající se po tu obyvatel v jednotlivých objektech ( íslech popisných), ale pracoval s celkovým po tem exponovaných obyvatel dle informací databáze MV R. Pro ú ely posouzení tohoto zám ru jsou však tyto celkové údaje posta ující. Do demografických údaj byli zahrnuti obyvatelé trvale hlášení na posuzovaném území, tj. v obcích a výpo tem v jejich ástech, resp. jako exponovaný po et obyvatel byl uvažován jejich polovi ní po et, protože ovlivn ní celé obce hlukem se nep edpokládá (hluková studie vždy uvažuje s nejhoršími , nejexponovan jšími výpo tovými body = místy). Po et obyvatel užívající rekrea ní objekty není znám, stejn tak není známa délka jejich pobyt v t chto objektech.


po et stran 24/28


6. Záv r Na základ vyhodnocení podklad – literárních rešerší, zkušeností z m ení hlu nosti a místního šet ení v zájmových lokalitách lze konstatovat následující záv ry: •

U v trných elektráren nejsou instalovány žádné významné elektromagnetického zá ení, tudíž nelze o ekávat jeho vznik a ší ení.

•

Z hlediska odborného lze vyslovit p edpoklad, že hluk z provozu v trných elektráren nebude v chrán ném venkovním prostoru, resp. chrán ném venkovním a vnit ním prostru staveb v posuzovaných obcích zdrojem infrazvuku, resp. nízkofrekven ního hluku.

•

O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T pro denní i no ní dobu z provozu VE se pohybují ve Ba alkách v rozp tí 30 až 34 dB, v Li n a Horních Rokyt anech kolem 30 dB, v Záhubech v rozp tí 32 až 36dB, ve Veselici 36 až 37 dB, v Dolních Rokyt anech v rozp tí 24 až 32 dB.

•

O ekávané ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T ve výpo tových bodech reprezentujících nejbližší obytnou zástavbu s velkou rezervou nep ekra ují hygienické limity hluku stacionárních zdroj v chrán ném venkovním prostoru staveb pro denní i no ní dobu bez omezení výkonu VE.

•

U obyvatel, kte í mají k t mto zdroj m negativní postoj nap . z d vodu subjektivn vnímaného rušení krajinného rázu, m že být odmítavý postoj prezentován jako obt žování a rušení bez ohledu na akustické vlastnosti VE.

•

P i posuzování vlivu provozu VE na ve ejné zdraví je nutné mít na z eteli základní aspekt a to, že celkové obt žování obyvatel vyplývá již z pouhé existence VE v území .

•

Více negativn vnímají hluk lidé, kte í na VE vidí než ti, kte í je nemají v p ímé viditelnosti. Vzhledem k tomu, že se jedná o zám r instalovat VE o výšce stožáru 100 m, bude z n kterých okrajových ástí posuzovaných lokalit vid t alespo na n kterou ze t í navržených VE a tato skute nost m že být významná p i subjektivním vnímání, resp. p i subjektivním negativním postoji n kterých obyvatel. •

zdroje

Krom obt žování se nep edpokládají žádné negativní ú inky expozice hluku z provozu VE.


po et stran 25/28


•

Z absolutního po tu potenciáln obt žovaných obyvatel v posuzovaných obcích, resp. jejich ástech je odhad maximálního po tu obt žovaných obyvatel v no ní dob i denní dob pravd podobn 21 až 32 z celkového po tu 231 pravd podobn exponovaných obyvatel, tj. 9 až 14 % z pravd podobn exponovaných obyvatel. K t mto odhad m je však nutné p istupovat s ur itou obez etností, protože se jedná o nadsazený odhad po tu obt žovaných obyvatel. Jedná se o horní odhad procenta obt žovaných osob, resp. maximální odhad po tu pravd podobn obt žovaných osob. Po et obt žovaných obyvatel bude pravd podobn nižší vzhledem k tomu, že hodnoty LAeq,T, které byly vypo teny k nejkriti t jším míst m v obcích resp. jejich ástech, byly pro hodnocení vlivu na ve ejné zdraví vztaženy k polovin obyvatel hlášených v obci.

•

Nejv tší zm nu hlu nosti - nár st stávající LAeq,T p sobené hlukem z dopravy až o 13,5 dB v no ní dob a 7,1 dB v denní dob , lze o ekávat v ásti Veselice, která není u p. 6 prakticky zatížena jiným hlukem ze stacionárních zdroj ani hlukem z dopravy. Zde se v denní i no ní dob bude jednat o výraznou zm nu akustické situace, kterou je lidský sluchový aparát schopen zaznamenat. Je však velmi pravd podobné, že p i vyšších rychlostech v tru v obcích bude hluk z provozu VE maskován sekundárními ú inky v tru.

•

Z hlediska odborného lze vyslovit p edpoklad, že realizace zám ru nebude pro exponované obyvatele v posuzovaných obcích, resp. jejich ástech, zdravotním rizikem.

•

Výše uvedené odborné záv ry platí pouze pro podklady, tj. vstupní data tak, jak byla k tomuto zpracování poskytnuta.

Doporu ení: Doporu uji ve zkušebním provozu provést m ení hlu nosti obou instalovaných VE akreditovanou nebo autorizovanou laborato í dle doporu ené metodiky k p esnému zjišt ní ekvivalentní hladiny akustického tlaku A LAeq,T a také se zam ením na detekci infrazvuku a nízkofrekven ního hluku. M ení, resp. výpo et z m ení v referen ním míst u VE doporu uji provést v obci Záhuby u p. 32, pop . 16 nebo Veselice u p. 34.


po et stran 26/28


7.

Literatura citovaná a použitá

1. WHO: Guidelines for Community Noise, 1999 2. Havránek J. a kol.: Hluk a zdraví, Avicenum Praha, 1990 3. Autoriza ní návod AN 15/04 k hodnocení zdravotního rizika hluku v mimopracovním prost edí, SZÚ, 05/2004, verze 2 4. A Review of Published Research on Low Frequency Noise and its Effects, Report for Defra by Dr Geoff Leventhall, May 2003 5. DIN 45 680:1997-03: Messung und Bewertung tieffrequenter Geräuschimmisionen in der Nachbarschaft - M ení a vyhodnocení nízkofrekven ních imisí hluku v okolí jejich zdroje, 1997 6. Havránek J. – Odborné stanovisko pro NRL pro m ení a hodnocení hluku v komunálním prost edí – Nízkofrekven ní hluk a infrazvuk Provodínské písky, 2001 7. Aktualizovaná hluková studie, Ing. Aleš Jiráska, erven 2009 8. Na ízení vlády . 148/2006 Sb., o ochran zdraví p ed nep íznivými ú inky hluku a vibrací 9. E.Pedersen: Human response to wind turbine noise-annoyance and moderating factors, First International Meeting on Wind Turbine noise, Berlin, íjen 2005 10. E.Pedersen: Human response to wind turbine noise; Perception, annoyance and moderating factors, Occupational and Environmental Medicine Department of Public Health and Community Medicine The Sahlgrenska Academy, Göteborg 2007 11. E. Pedersen:Wind farm aural and visual impact in the Netherlands, Euronoise, Acoustic 06-07. 2008 12. Expertíza – stroboskopický efekt a v trné elektrárny . 4205 / S- 10 / JS / 08, Ing. Ji í Slezák, duben 2008 13. Výstup projektu Program pé e o ŽP MŽP R „Odborná podpora výkonu státní zprávy na úseku posuzování vliv na ŽP ve smyslu zákona . 244/1992 Sb. a vlastního vyhodnocování vliv na ŽP“, RNDr. Bajer, MUDr. Kotulán, 1997


po et stran 27/28


8.

P íloha


po et stran 28/28

Vtrné elektrárny Baalky

Recommend Documents