DUM TECHNIKY ČSVTS PRAHA INIS-mf —11029
TEPLOTY '86
DÚM TECHNIKY ČSVTS PRAHA
METROLOGIE TEPLOTY '86
PRAHA
_ 34 f
%
f G
1W
VĽĽV PROSIÄEDÍ JADERNÉHO REAKTORU SA. UDAJ TBRMOBLEgPRI Slavoj KotrS, Antonín Skřivan SKODA, k.p., Plzeň, ZSS Boleveo Předložený referát navazuje na příapSvek, přednesený během minulé konference SSVTS Metrologie teploty *84 před dvěma léty v Hraloi Králové. Mezitím se shodně s ústředními dokumenty o zabezpečení dostatku prvotních palivoenergetiokých zdroju pro potřeby národního hospodářství CsSR mnohé změnilo i v oblasti jaderných elektráren. Dobudováním komplexu jaderných elektráren 71 a V2 v Jaslovskýeh Bohunicích v SSR byla osvojena, výstavba a provoz jaderných elektráren. Za jedenáct mSsíou minulého roku vyrobil např. jen koncernový podnik Jadrové elektrárne, Jaslovské Bohunice, 8,4 miliardy kilowatthodin elektrické energie, což je o 2,1 miliardy kWh víoe než v rooe 1984. Byl úspěSně dokonSen sklad radioaktivního odpadá v téže aglomeraci k zabezpečení provozu těohto staveb / I / . V minulém a v letošním, rooe proběhlo také přifázování prvního a druhé- 63 -
ho bloku jaderné elektrárny V3 v Dukovanech a Intenzívní ee pokračuje na rozestavěném třetím a Čtvrtém bloku. Už v room 1982 ee v levickom okrese T SSR začalo s výstavbou komplexn Jaderné elektrárny, Mbohovee, obdobných parametra, jaké bade mít po dokončení jaderná elektrárna V3. Jeou připraveny 1 dalSí stavby tohoto druha na jiných míeteoh v ČSSR. 2 uvedeného zjednodušeného pohledu na výstavbu Jaderných elektráreň u nás jak oo se týče vyše investičních nákladu, tak i co se týče velkého množství vyrobené elektrické energie včetně dalších účinku (doprava, zabezpečení bezporuchového provozu, ekologie prostředí a krajiny) plyne větší d&ras na průběžné sledováni a dodržování ekonomie provozu t Solit o zařízení* 1. úvod Již v / 2 / je uveden vliv přesného měření rozdílu teploty ohladiva na aktivní zóně reaktoru typu V v jat 440 na velikost . skutečného tepelného výkonu reaktoru včetně příkladu, kdy zvětSení nejistoty údaje při měření rozdílu teplot o 0,1 K způsobí, Se nebude vyrobeno asi 10 (Wh elektrioké práce za rok v každém bloku elektrárny s elektrickým výkonem } ! I i I
l \ I I
Známe-li druhy a velikosti dílčích chyb v měřioí smyčoe termoelektrických snímaču teploty, mažeme savést korekci měření, a oo nejvíoe tak zmenšit nejistota údaje naměřená hodnoty. So analyse vlivů E-stavu texmoelektriokýoh sníma24 na nejistotu měření teplot /3/ a s přihlédnutím k ostatním známým speolfiokým vlastnostem snímaču / 4 , 5/ byly vykonány doplnujíoi experimenty ke zjištěni a objasnění v l i vu radiačního příhřevu měrného spoje termoelektrického anímače umístěného nad aktivní zónou jaderného reaktoru.
| I f ,'
Příčiny vsniku přídavné ohyby radiačním příhřeven materiálu měrného spoje termoelektrického snímače i ooenění velikosti této ohyby ke stanovení korekoe údaje měřioí smy? ky snímače vysvětlíme v následujeíoh odstavoíoh.
I
-64-
lého Bpo.ie
2. Vznik raď
Termoelektrický snímač podle obr* 1 / 2 / , který je y jímoe k měření výstupní teploty chladivá nad aktivní zónou reaktora W E R , představuje pro účely stanovení velikosti radiačního příhřevu soubor hmot ve složení a geometrii podle obr. 1* SNÍMAČ
Obr. 1. Hmoty a rozměry měrného spoje (B-ohromelj 90 % Hi, 7 % Or, 3 % Si, Hn, Fe, C - alumeli 95 * H , 2 % AI, 2 % Ha, 1 * Si, 1 - plášti austenit tř. 17 246, 2 jímka mat. tř. 17246.1, 2 - minerální izolaoe, MgOj A - vysunutí snímače| £ - náplň hélia., p • 0,lHPa} D styčná kuželová plocha čidlo - jímka) -65-
Obr. 1 znázorňuje sestavu termoelektrického animace r ochranné jímce* Přídavné teplo vznikající ve hmotách měrného spoje Tlivém reaktorového záření v příslušném termočlánkovém kanálu je omezeno odvodem tepla mezikruhovou ploohou O ošířoe ooa 0,25 mm do hmoty ochranné jímky pro dan/ materiál* Vysune-li «e termoelektrický anímaS o hodnota A, zanikne styková plocha D mezi oběma elementy a odvod tepla touto plochou se přeruší* Vlivem tepla generovaného ve hmotách snímače p*>k nastane zvýšení údaje teploty nad skutečnou teplotu prostředí* ' 3* Hávrh a provedení re**frtorov4ftn> exper1nM*ntu K ověření vlastností soustavy měrného spoje termoelektrických snímačů používaných v reaktorech Vvjstt i k potvrzení platnosti některých literárních pramenu /6/ při měření t e ploty v prostředích reaktorového záření byl předpokládaný radiační přihrav snímaču zjišfován nejprve podle výsledku reaktorového experimentu* E dosažení parametru např. podle /6/ byl k prvnímu ozařování reaktorové sondy vybrán reaktor WR-S, provozovaný v ÚJV, fiež u Prahy. 3 . 1 . R«S»n-f yftiftorové sondv
X umístění termoelektriokýoh snímaču do vodního prostředí vertikálního kanálu v reaktoru VTO-S byla zhotovena sonda - v podstatě držák termoelektrických snímaču ve stálem vzájemném geometrickém uspořádání mernýoh spoju, která se dala zasunout v přesné poloze vzhledem k aktivní zóně i do optimální hloubky kanálu podle maxima hustoty neutronovéno toku. Podle sledovanýoh faktoru, které se podílejí na velikosti radiačního příhrevu snímaču, byla navržena sonda se čtyřmi snímači v jímkáoht anímač • uzemneným měřioím spojem a dotykem se dnem jímky ( D i snímač ve vzdálenosti A - 2 mm ( 2 ) , snímač • izolovaným měřicím spojem v dotyku se dnem jímky (3)t & konečně anímač vysunutý o vzdálenost A • 2 mm (•)• Uspořádání snímaču 0 jímkami v sondě ukazuje obr. 2* - 66 -
* | ? j í
] ':
Oto. 2. Snísace s jímkami r reaktorové soadS, - Posloe osnacaji druhy BOÍmSU podle texfcu
-67-
3.2. Měřicí aonda a termočlánky byla zasunuta do vertikálního kanálu č« 57/10 a poJle výohylky termoelektrických snímaču zafixována v hloubce s maximální hustotou toku neutronů /7/r 17 2 0 t n • 1.21.10 neutronu/m .s.Mff (i) a a hustotou toku rychlých neutronu óx - 6.69.10 16 neutronu/m2.s.MW (2) Teplota chladicí vody se měřila rovněž v kanálu č. 57/10 asi 0,5 m pod atínioí vodní hladinou a lze ji pokládat za vstupní teplotu chladivá do reaktoru. 3.3. Výsledky
príhřevy wM
Osazená sonda s termoelektrickými animaci podle odat. 3.1. v reaktoru WR-S byla podrobena plynulému zvyšování a snižování výkonu reaktora od 1,5 do 9,8 1W. Eozdíl naměřených hodnot ^ i mezi jednotlivými snímači a teplotou chladicí vody t ^ je vynesen v diagramu na obr. 3»
30
10
10
Obr. 3. Radiační příhřev termoelektrických animača v jímkách. Označení 1 až 4 odpovídá textu v odstavci 3.2 - 68 -
Ha obr. 3 vidíme, že radiační příhřev při maximálním výkonu reaktoru dosahuje hodnot až 17 °C pro snímafi č. 2 (uzemnený » bez dotyku se dnem jímky). Minimální příhrev byl zjištěn pro izolovaný termoelektrický snímač v dotyku se dnem jímky (via 5. 3 ) , Křivka t ^ vyznačuje průběh teploty chladicí vody bšhem experimentu. Diagram ukazuje vhodnost použití izolovaných měrných spojů snímača při měření v některých místech jaderného reaktoru a zdůrazňuje jakost provedení montáže snímaču (dosažení na dno jímky). Pomocí tšchto typů. snímaču lze dosáhnout i dalšího zlepšení jakosti měřicích obvodu (plovoucí vstupy přístrojů, odolnosti vůči rušení) i minimalizaci radiačního příhřevu měrných spoju (malé hmoty svarových kovů). 4. RadiačjW -nv-CM^mv an-fmaXA -q- reaktoru W E R 440 Podle výsledku reaktorového experimentu se sondou v aktivní zóně s parametry srovnatelnými s účinky «óny energetického reaktoru W E R 440 bylo prokázáno, že k radiačnímu příhřevu měrných spojů dochází a že oteplení měrných spoju snímaču závisí na hustotě toku neutronu (odst. 3*2.) podle provozních stavu v aktivní zóně reaktoru. Tím se obecně potvrdily- výsledky autoru /6/ i ostatních literárních pramenu. Termoelektrické snímače výstupní teploty ohladiva z aktivní zóny energetického reaktoru TVER 440, které jsou osazeny uvnitř termočlánkových jímek v bloku ochrannýoh trub, mají měrný spoj podle uspořádání na obr. 1 ve vzdálenosti 640 mm nad aktivní zónou. Proto byl proveden výpočet vývinu tepla pro tento měrný spoj v daném místě nad aktivní zónou reaktora W E R /ty. Za těchto předpokladu vychází vývin tepla v měrném spoji termoelektrického snímače o rozměrech a s hmotami podle obr. 1 ve vzdálenosti 640 mm nad aktivní zónou reaktoru W E R t °lnt
"
°tO124 W/om 3 -69 -
(3)
Analysou výsledku výpočtu teplotních poměru vlivem přestupu tepla přes kuželovou ploohu D ( v i s obr* 1 ) , vlivem uplatňující se sálavé složky tepla, uvažováním poměru při vysunutí merného spoje snímače o hodnotu A • 1 OB i nejméně příznivých režlaA v reaktoru lze získaná hodnoty vynést do diagrama na obr. 4*
příhřev měrného spoje při vytanováni se dna jímky Diagram podle obr. 4 ukazuje sávlslost příhřevu merného spoje termoelektriokáho snímače Jfc, na proměnné vzdálenosti A (vis označení na obr. 1 ) . Z porovnáni výsledku s hodnotami podle obr. 3, křivka č. 2 plyne vliv snižování radiačního příhřevu se vsdálenosti materiálu aníma&e od aktivní zóny. Křivka na obr. 4 ukasuje řádová snížení teploty příhřeva vzhledem k obr. 3, které se při dalším vytahování snímaSe nad A • 1 mm jen málo mini. 5. Předložený referát hodnotí velikost přídavné ohyby volané radiačním příbrevem měřicích epojfl ternoelektriokyoh saímtSu, která vzniká při měření teplot nad aktivní zónou jaderného reaktoru typu YVBU •eměřené hodnoty akasoji, i e ohyba dosahuje velikosti do 1 °te. Aplikaoí t é t o hodnoty při výpočtu ohyby oelé měřicí smyčky termoolektrlokyoh snímača - 70 -
lze přispět k dalšíma zmenšení ohyby při měřeni teplot t moelektriokymi snímači v jaderném reaktora. literatura /!/ Blánová* D.s Investiční výstavba v Západoslovenském kraji* Dokument krajské správy S5Ú, leden 1986. IV Skřivan, A . i l přesnosti měření teplot na jaderné elektrárně. Sborník Metrologie teploty *84. Hradec Králové, SSVTS 1984. /3/ Kollie, X.Q.s Chyby termoelektriokého snímače typu K vlivem zrniny krystalické mřížky ohromelové větve. Instrument. + Controls Division, 1975. /4/ Černý, M.s Termoelektrické Slánky. MonografieTOP, květen 1985. /5/ Kolektiv autora* Preobrazovatěli těrmoelektričeskije HA, UK. Technické podmínky 0.282.143.T0, Moskva 1984. /6/ Rajeokij, V.M. a kol. t Izmeninije těrmoelektrodvi£aiSej s i l y někotoryoh splavov pri oblučeniji v reaktore, Metaloweděnije 1972, str. 1316. til Fitterman, F.t Měření prostorového rozložení neatronovýoh toká ve vertlkálníoh ozařovaoíoh kanálech reaktora WB*S. Zpráva tEjT, 1983. lei Prie, Z.x Removal - difúzni kód JEID| popis v i n t . zprávs SKODA, 1978.
-«-
Č S . SKLA PRE TTĎtOBU s
lng\Eva Miklešová itisláva 1. tfvod^ Skleněný teplomer je jedným z najstarších pres/ých meradiel tep\oty a je už dlho konstrukčně dokonalým přístrojem. Hoci ho dnes čo do presnosti može nahradiťyplatinový odporový teplomW, pri rôznych aplikéolách, napr. pre regulačné účely ho vytláčajú i iné druhy teplomerov má sklenený teplomer ešte- i dnes svoj význam. Používala nielen vo vedeckovýskumnej prácľk ale aj v prevádzkovej meracej technike. K jeho výhodám\atrí malá neistota merania, pomerne jednoduchá manipuláoia,^uie je potrebné vyhodnocovaeie zariadenie a nízka cena. Sk\enený ten&omer je možné použiť ako etalón k overovaniu prevádzkových teplomerov. 2.
YPIW
teploty na zmeny vlastností skla
Sklenené teplomery sú tiJalozVpé na objemovej rozťažnost i teplomernej kvapaliny ^Teplomerká kvapalina je uzavretá v tenkostennej skleneneirnádobke spadenej s kapilárou. Pre výrobu teplomerov je veími dôležitá vWfba skla teplomerovej nádobky. Sklo pjgp teploměrová nádooku mfiae do značnej miery ovplyvniť h o l o t u údaja teplomera.\preto je nutné aby teploměrové nádoBky boli vyrobené zo s k l a \ minimálnym t e pelným stárnutím, ktoré spôsobuje zmenu objatou teplomerovej nádobky. Nevhodné je používať sklo s velkou t \ p e l n o u hysteréziou. Ak Á* hodnota údaja teplomera po nahriatí nV maximálnu prevádzkovú teplotu a po oohladení nižšia ako pnsd ohrevom znamená t o , že teploměrová nádobka má vačäí obje\ako ohrevom. Tento jav nazývame depresia. Zníženie 'údaja pri Q °C sa nazýva depresia nulového bodu. íou tohoto javu sú tepelne závislé úkazy v skle súvisiaoe> - 72 -
i
Lteratura Penton, A.W. t She Traveling Gradient Approach to joouple Research. Temperature, I t s Measurement ltrol in Soienee and Industry. Pittsburgh, In/trument Lety of America 1972. /2/ Kollie, T.G. - Horton, J.L. 9 Carr, K.R. - Hffrskovits, M.B. •AJfosamann, C .A. t Temperature Measurement Brrora with Typ* K (Chromel va Alunel) - Thermocouples due to Short - Hanged Ordering in Chromel. Rej£ Soi. Instrum., Vol. 46, Hoi 11, November 1975 /3/ llathieu, P. -SHeier, R. - Brenes, /. - Falla, A. t Experimental Evidence of Erasable B n Induced by Thermal Gradients in Sheated Chromel -^Lumel Thermooouples during long Term Sstposure. Temperature oeasurement 1975, Conference Series Hok 26, Tie Institute of Physios London and Bristol. /4/ Pavlov, B.P. - Seratfc Andrejova, L.S. x oaterialov. Isaerlt«
L.P. - Konstantinova, G.I. £abilnosti teraoelektrodnyoh ahnika 2, 1985.
- locan, 7.7 a - Clrka, /5/ Sačenko, A.A. Senko, 7. M.I. - Kartóka, Bkaperlael alnyje isaledovaolja ěriatik tSnnoeleknestabilnosti - alutrlčeskioh jaiobrasovatelej grád mel. I /6/ Skřivan, JL» t Výzkum K stavů u termoS Sborník s konferenoe "lietro •82*. , SB ČSVTS Praha 1982.
- 115 -
niklohrom Le teploty
TTAT.TBRACE TOSPLOTHfCH Sgf"*ftfl V JAfnanfl&i BRAJPPQRU Ing. Jindřich Rosenkranz, Ing. Dušan Jakeš, CSo. tfstav jaderného výzkumu^ fiež u Prahy .
s
Efektivita a bezpečnost jaderných elektráren závisí s velké Sásti na přesnosti měření provozních parametra. K nejdůležitějším patří rozložení a změny teploty v aktivní zóně jaderného reaktoru, na nichž závisejí mechanické a tepelné vlastnosti paliva, rychlost koroze palivových Slánka, hydraulické vlastnosti chladioí vody a mnoho dalších důležitých parametru. Většina metodik měření teploty je pro aktivní zónu nepoužitelná, zbývající metody jsou zatíženy zhruba o řád větší chybou než při- neaktivním měřeni (pro šumový teploměr viz např. /!/ a / 2 / ) . U nás Be pro měření v aktivní zóně používají termočlánky typu K, jejichž přesnost závisí na intenzitě a na délce ozařování a chyba se pohybuje kolem hodnoty + 5 °C, přičemž nemusí být konfidenční interval ani symetrický. Situace je dále komplikována tím, že teplotní snímače není možné během provozu ověřovat* Tuto situaci by bylo možné řešit používáním iontových termometrických detektoru (ITD) /3/ - /6/ t které jsou založeny na skokové změně impedance iontové sloučeniny při její teplotě fázové přeměny, fiešení tohoto problému bylo zahájeno již roku 1979. Počáteční obtíže byly úspěšně překonány /7/» / 3 / a ITD byly upraveny pro použití v jaderném reaktoru. Úspěšně byly odzkoušeny v reaktoru W R - S v iJjV, Sež /8/. Nyní se připravují analogické zkoušky na některém energetickém reaktoru. Při ověřovacích experimentech bylo umístěno osm prototypu ITD v hliníkovém homogenizačním bloku do ozařovací sondy Chouoa-X francouzské výroby, která byla zasunuta do suchého kanálu reaktoru W R - S . Měřily *e závislosti reálné složky jejich reciproké Aodnoty impedance ne teplotě. Vodivost ITD se měřila speciál aim i-e^odr íkem, k měření teploty byl použit termočlánek *;y-;u \, Všechny naměřené hodno-
ty byly shromažďovány a zaznamenávány měřicí ústřednou DTU3240 Schlumberger-Solartron. Závislosti vodivosti na teplotě, které měly charakter křivek tvaru písmene Z, byly zpracovány metodou tří přímek /10/. Tímto způsobem se si skaly základní oharakteristiky t - teplota pracovního bodu ITD (3/5 výšky skoku) 6 - vodivost pracovního bodu ITD d t - Šířka skoku ŮQ - výška skoku _dt_ dfi
_ amgrQice
8 t p B é
ž á s t l
a k o k t t
Ke zjištění závislosti svolených charakteristik na parametrech ozařování a střídavého napájeoího napětí ISO byl mimo jiné použit faktorový experiment /9/. Model je lineární a uvažují se všechny interakce nezávisle proměnných, které jsou transformovány do intervalu <-l, I X V jeho krajních bodech se zároveň zjišťují experimentální hodnoty. Zvolené nezávisle proměnné a jejich měřené hladiny jsou uvedeny v tab. 1. Je zřejmé, že přiřadíme-li kvalitativním veličinám číselné hodnoty (např. napětí tvaru A A * - 1 a J U U L + 1 ) , můžeme zkoumat i vliv takových proměnných. V tab. 2 je uveden rozpis experimentu. Chceme-li např. realizovat měření číslo 3, jehož výsledkem je hodnota příslušné charakteristiky, závisle proměnné T-, použijeme F - 9,5 W a napájecí napětí tvaru J\SLP- o frekvenci 159 Hz. Závislost charakteristik na nezávisle proměnných dostáváme v lineárním vztahu y • o o + OjP + e 2 * + C3U + c^PP + OJJPU + cgFU + o-PPD (1) Protože matice soustavy je ortogonální, získáme koeficienty c., v jednoduchém tvaru
2—
°t
- 117 -
7
(2)
Hezáviale proměnné faktorového
experimentu Tab. ]L
název veličiny
Veličina 1 2 3
P P U
Jednotka MV kHz
tepelný výkon reaktora frekvence použitého napětí tvar použitého napětí
-1
+1
0 0,159 /W\
9,5 1.592 J"UUL
Požni Ha 1 Mí tepelného výkonu připadá v tomto případě tok neutronus 0 * l.ô.lO 1 -' om~2a (tepelné neutrony) 0 * 3.O.1O13 om~2B (rychlé neutrony)
Definice faktorového experimentu Výsledek experimentu
+ i + li +
°7
1 +
+i
°6 +l i + + i l +
°5 + ii + l +
°4
+ + iili ++
1 + 1 + 1 +
°3
1 +
+ + 1 i ++
l i + + ++
°2
II
7 8
°1
II
i 2 3 4 5 6
°o
+ + + + ++
e.
• +
Tab.2
+ odpovídá normalizované hodnot! nesáVlsle pro-
Posnt měnné 1
hladina - odpovídá normaliBované hodnotě nezávisle proměnné -1
- 118 -
kde Oj je koeficient v j-tém sloupoi tab. 2, x ^ je hodnota normalizované nezávisle proměnné v i-tém řádku a j-tém sloupoi a y A je výsledek měření v i-tém řádku. Chyba měření se obyčejně stanoví opakovanými měřeními v oentru experimentu. Tento postup zde nebyl možný. Odhadli jame však z předchozích experimentu kritické hodnoty koeficientu* pro vodivost 0,05 a pro teplotu 0,35. Koeficienty rovnice (1), které byly v absolutní hodnotě menší než kritické koeficienty* bylo možné zanedbat* V praxi se tak model obyčejně značně zjednodušil. V tab. 3 jsou jako příklad uvedeny naměřené hodnoty pracovních bodu pro sedm čidel. Výsledné koeficienty rovnice (1) jsou v tab. 4 spolu a reziduálními směrodatnými odchylkami. Sg, z kterých je možné odhadnout chybu aproximace (je menší než 0,5 °C). Je zřejmé, že všechny koefioienty jsou významné s výjimkou těch, které jsou oanačeny křížkem* Ba pracovní bod ITD má tedy podle těchto experimentu omezený vliv pouze výkon reaktoru (max. 0,4 °C/MW). Je možné předpokládat, že na energetických reaktoreoh bude tento vliv ještě méně významný, nebof neutronové toky jsou v nich několikrát menší. Z dalších výsledků je zajímavý rozhodující vliv frekvence střídavého napájecího napětí na výšku skoku. S frekvencí roste hodnota vodivosti ITD při nižších teplotáoh. Tento jev patrně souvisí s impedancí přívodových tras, které jsou r tomto případě značně dlouhé. Dalším naším úkolem bude tyto vlivy eliminovat. Závěrem lze konstatovat, že se podařilo upravit konstrukci ITD tak, že je možné ji použít pro kalibraci teplotních měřidel v aktivní zóně jaderného reaktoru. Jejich chyba se prozatím odhaduje na ± 1,5 °C a předpokládá se, že je z větší části způsobena nepřesností srovnávacích termočlán• ku typu K. Vycházíoe-li však z výsledku experimentů se šumovým teploměrem, musíme si položit otázku, je-li možné dosáhnout při měření teploty v aktivní zóně jaderného reaktoru podstatně větší přesnosti. - 119 -
Teploty pracovních bodů tp [°c] (experimentálni hodnoty závisle proměnné y 1 Sab.3 Čidlo mSřenl
1
2
4
1 2
257,6 257,6 257,8 257,6 256,1 255,8 255,8 255,7
257,3 257,4 257,4 257,2 256,2 256,1 256,3 256,4
257,8 257,8 258,7 257,7 25*,4 254,1 253,9 253,9
3 4 5 6 7 8
5
256,5 255,7 255,7 255,5 253,5 253,5 253,2 253,4
Regresní koefio;-~ct? a odohylky p?» t_
ífiidlo j
1
2
4 5 6 7 8
°o 256,7x 256,8s 256,Oz 254,6% 255,21 255.OZ 253,7x
°1
°2
6
7
255,3 255,4 255,4 255,2 255,2 255,0 255,0 255,0
255,5 255,2 255,0 254,5 255,0 255,2 254,9 254,9
8
254,0 253,2 262,9 253,0 254,2 254,1 254,0 254,1
^ziduální směrodatné
°3
°5
°6
0 0,90x 0,03 0,08 -0,08 -0,03 0,06 0,01 -0,01 0,54x -0,04 0,01 0,09 0,09 l,96z -0,01 0,16 -0,19 0,08 0,15 0,10 1.23Z 0,17 0,10 0,04 0,04 -0,01 .-0,01 -0,01 0,34 0,20 0,08 0,10 0,12 -0,05 0,02 0,09 0,14 0.14 -0,41* 0,19 0,09
Posni nsiduální rosptyl a | J» počítán obvyklya /10/ pouss s koefioientft osnaSenýoh křfiken
- 120 -
°7 -0,05 -0,05 0,16 0,05 -0,06 0
0,09
B
R
0,1871 0,1500 0,4610 0,4062 0,2291 0,3873 0,4330
Literatura /I/ Crovini, L. t Actis In Temperature Measurements, fids. Billing B.P., Quinn S . J . , Conference Series Handier 26, London, The Institute or Physios 1975, pp. 398-408. /2/ Brixy, H.- Oehmen.J. t Proceedings Reactortagung. Hannover, (IRS) 4 . 4 . - 7.4. 1978, pp. 162-165. /3/ Jakeš, D. - Rosenkranz, J. - Sral, J . : Sborník "Metrologie teploty »82". Praha, M ČSVTS Praha 1982, 209-213. IM Rosenkranz, J. - Jakeš, D. 1 Sborník "Metrologie teploty •84", Praha, W CSVTS Praha 1984, 107-108. /5/ Rosénkranz, J. - J a k e š , ». - Strnad, H. - Eott, J.x Chemická l i s t y , 79, 1985, 549 - 553. /6/ Jakeš, D. - Rosenkranz, J. - Krett, V. - Strnad, M.i Chemický prumyel 35/60 (60), 1985, 318 - 320. ill Rosenkranz, J. - Jakeš, D. - Král, J . : Vnitřní zpráva tfjV Řež 6209-M.A, 1982. /&/ Roseákranz, J. - Strnad, M. - Jakeš, D. - Horák, J. Pína, J.t Vnitřní zpráva &JV Řež 7496-T.A 1985. /9/ Halimov, V.V, - Cernova, A.3.t'Statističeskije metody planlrovanlja ekstrémalnych eksperifflentov* Moskva, Haaka 1965. /10/Horák, J. - Svoboda, J.t Sborník "Konference aživatelA MVT*1. Gottwaldov, VĽ SSVSS Ostrava 1985*
:
:
i '
?ÍWV" IKVtPTliV&B VRA
Úf&TZirf V
TWP12BV A TJT
TEPLOT'
Ing. Jose\Jansa VtiPH, 1. tfvod V metrolognké praxi máme často za úkol realizovat s danou přesnostíVirčitou teplotu a tu dlouhodobě udržovat pokud možno konstantní. Jako příklad lze arén např. teplotu + 20 °C při ověřováni etalonft elektriokýohyveliSin, etalonu délky, hmotnosti apbd. Sato teplota se/měří vhodným druhem teploměru, nejčastěji pak teplomery^Bkleněnými nebo odporovými. Společnou nevýnodou těchto fcíploměru je poměrně pracné odčítání naměřenýchMiodnot, p#př. pracnost jejich dalšího matematiokého zpraod|ání, k*eré mohou vést ke vzniku ohyb měření. Tyto problémy se vyskytujyvf- při měření termistoru, jejichž základním a nejčastějjf sledovaným parametrem je jmenovitý odpor měřený při teplotě + ^ °C. Běžná praxe v měřicí laboratoři VtiPM, Sumn^rk, byla\aková, Se se teplota příslušné kapalinové lásaff měřila ovefenymi skleněnými teploměry s dvoudesetinoy£m dělením stupmpe nebo ověřenými přesnými termistory, podobným způsobem sV jmenovitý odpor termistoru měří i na/mnoha jiných pracovištích. 2. Požadavky Aby se od/branily^hlavní nedostatky dosavadních způsobu měření tejAoty + 25 °C, bylo rozhodnuto reali^tvat vhodný teploměr s J&slicovým způsobem zobrazování výsledK. Samozřejmým jräadavkem bylo, aby jeho rozlišitelnost i byly neineně srovnatelné s dosavadními, aby umožnova%pohodlná adresné odečítání výsledku a v neposlední řadě byloyfiožné jej^jeďnoduohým způsobem navázat na hlavní etalon, kterým je Pt odporový teploměr linsley etalon prvního řádu. - 122 -
Has*V publlkaoe: Zpraeoval: Počat straní Háklad: Poraát: Síalo pidOlkaoa: Vydal a rozmnožil: Datum vydáni: Cena publikaoe:
METROLOGIE TEPLOTY '86 KolaktlT autorft 172 300 A5 57 - 428 - 86 (3225) Dttm techniky ČSVTS Gorkého nás. 23, Praná 1 1986 m o l - 267/86" 90,- K s cen. vyser
Slovenské pHapSvky bes jasykové úpravy DT
