2009
1
duchovní slovo...
A
ni jsme se nenadáli a už z nového roku uplynulo pěkných pár týdnů. Určitě stále ještě žijeme v takovém očekávání, co nám tento rok přinese. Jenže chudák rok za to nemůže. Ten přinese maximálně nějaké počasí. Téměř vše ostatní si způsobíme většinou sami tím, že nedokážeme žít naplno přítomnost a stále hledáme „jakési“ jistoty v očekávané budoucnosti. Mnoho lidí, bohužel i věřících, chce znát svoji budoucnost. Proto jsou tak „úspěšní“ různí vykladači karet či věštci a jim podobní. Mnoho lidí ztratilo důvěru v budoucnost, což se nevyhnutelně týká také ztráty přítomnosti. Lidé mnohdy neví, kam směřovat, nebo jestli to ještě vůbec stojí za to. Jako kdyby volali se sv.Tomášem: „Pane, nevíme kam jdeš. Jak můžeme znát cestu.“
obsah ... • Duchovní slovo jahna Glogara Antonína... str.2 • Rozhovor s o.Aloisem... str.3 • Rozhovor s o.Dušanem... str.8 • Rozhovor s o.Michalem...str.9 • Tříkrálová sbírka...
str.10
• 10 důvodů, proč chodit Tříkrálovou sbírku - David Bartoň... str.11 • Výsledek Tříkrálové sbírky 2009... str.11 • Tři králové v Libhošti - Veronika str.13
Škarková...
• Pět let pro Tříkrálovou sbírku aneb jak rozbít předsudky - David Bartoň... str.13 • My, Tři králové, jdeme k Vám Marie Ordáňová... str.14 • Okénko do farní knihovny... str.15 • Ve zkratce z farností...
str.16
• Zamyšlení na závěr...
str.16
Okénko 1/2009, vychází 22.2.2009 Vydává: Římskokatolická farnost Nový Jičín, Žerotínova 24, 74101 Nový Jičín, tel.: 556 707698 e-mail: farnost.nj@cs-net, web: www.fnj.cz. Dotazy, připomínky a příspěvky možno podat do schránky s logem časopisu ve farním chrámu, na faře, nebo u A.Urbana tel.: 553822240 e-mail:
[email protected]. nebo
[email protected]. NEPRODEJNÉ. Vydáno pro vnitřní potřebu farnosti. Internetotý přístup ke stažení v PDF formátu: www.fnj.cz Zaregistrováno u Ministerstva kultury pod značkou: MK ČR E15101.
Bez Boha totiž svět - a vlastně každý člověk – končí v beznaději, doslova bloudí a živoří na světě, na cestě k věčnosti. Právě naděje na věčný život dává člověku nesmírnou moc svobody, což se projevuje zejména v situacích, kdy se lidsky zdá být všechno ztracené. Myslím si, že daleko lepší než mít jakési jistoty, je „setkání s Bohem“. To znamená konverzi, věřící přikývnutí tomu, jak se Bůh zjevuje a církev toto zjevení předkládá. Pochopil jsem, že víra je „následování“, má povahu v tomto světě nikdy nekončící cesty. Opravdové náboženské hledání v našem životě zde na zemi nemůže nikdy skončit tak, jako končí úspěšné hledání nějakého předmětu, totiž jeho nalezením a vlastněním. Nesměřuje totiž k žádnému předmětnému cíli, nýbrž k srdci Tajemství, které je nevyčerpatelné, které nemá dno. K tomu, aby se nám to dařilo, přeji nám všem: I. Méně vzdychej, více zpívej. II. Méně k zemi, více k nebi se dívej. III. Méně se hněvej, více se modli. IV. Méně s lidmi, více s Bohem počítej. V. Méně hovoř o lásce, více miluj. VI. Méně vyčítej, více povzbuzuj. VII. Méně slibuj, více splň. VIII. Méně naříkej, více Bohu děkuj. IX. Méně posuzuj, více potěšuj. X. Méně se rozčiluj, více odpouštěj. XI. Méně ber, více dávej. XII. Méně o nynější, více o věčné bohatství se starej. jáhen Antonín Glogar
okénko do minulého i následujícího roku... N
ovoroční rozhovory s děkanem o.Aloisem a kněžími v prvním čísle Okénka jsou již neodmyslitelnou tradicí. A tak opět po roce přicházíme za našími duchovními otci s mnoha otázkami, které se ohlížejí za minulým rokem a vyzvídají, jaké jsou plány na letošní rok.
Novojičínští se ptají otce Aloise rozhovor připravila Markéta Brožová
Otče, když se ohlédnete za uplynulým rokem, vybavíte si nějaký zážitek či momentek, který Vám uvízl v paměti a který by ten loňský rok nějak charakterizoval? Panna Maria a Lurdy. Kdo jsme měli možnost putovat do Lurd, měli jsme možnost okoušet, jak na přímluvu P. Marie, Matky Boží a naší, Bůh stále žehná a dává svou milost. Jen být stále otevřeným, jako byla Maria, a Boží milost vnímat. Co Vás vloni nejvíce potěšilo ze života farnosti. A je něco, co vás naopak hodně zklamalo? Potěšila mě štědrost farníků při shánění prostředků na novou střechu fary a s tím spojený farní den, který měl nádhernou účast věřících – bylo nás kolem 230. Příjemné farní odpoledne od těch nejmenších po ty nejstarší, ve kterém jsme nejen děkovali, ale byli na chvíli spolu. Dodnes mnozí na farní den s radostí a vděčností vzpomínáte. Zklamalo mě letošní první sv. přijímání. Myslím si, že by děti neměly přistupovat k 1. sv. přijímání s tím, že přestanou pravidelně chodit v neděli do kostela a odejdou z náboženství. Tady je něco nezdravého a nedozrálého v rodičích, kteří je k sv. přijímání vedli. Asi by bylo potřeba proto něco více udělat skrze modlitbu, ale především v dozrávání samotných rodičů, na což bych se chtěl v budoucnu soustředit. Loňským tématem číslo jedna byla oprava farní střechy. Oprava je sice dokončena, ale jen tak pro pořádek, je kolem ní něco nového, co by stálo za zmínku? Kolik momentálně chybí peněz na její doplacení? Farní střecha je opravená a také řádně díky štědrosti Vás farníků zaplacená. Nemáme na ní žádný dluh. Bude v dohledné době navazovat vnitřní úprava prostor pod střechou a k čemu by měly sloužit? Vnitřní úprava prostoru farní střechy nebude navazovat v dohledné době. Chceme pokračovat v opravě vnějších omí-
tek fary spolu se zdí zahrady a také zídkami kolem vrat do farního dvoru. Otlučení omítky, alespoň z části, si myslím, že bude svépomocně. Je tam dost ozdůbek, takže do toho bude muset vstoupit vybraná firma. Nevíme, kolik vše bude stát. Dostali jsme schválenou dotaci od Města, která s největší pravděpodobností padne celá na omítky fary. Znovu bych chtěl poprosit o finanční pomoc ze strany Vás věřících, především přes pravidelné měsíční sbírky na opravy ve farnosti. Další opravy, které byly naplánovány, budou muset počkat. Líbil se Vám farní den? Myslíte, že by bylo vhodné, takovou větší společenskou farní akci zorganizovat každoročně? Farní den se mi moc líbil. Byl milým dovršením opraokénko 1/2009
3
vy střechy fary. Určitě bychom měli ve farních dnech pokračovat. Vždyť to nebyl první farní den a všechny měly neopakovatelnou atmosféru pro účast farníků od nejmenších po nejstarší. Mnozí na farní den dodnes vzpomínají jako na jedno z nejlepších setkání, mimo pravidelnou mši sv., celé farnosti. Naplno se rozběhly nové farní webové stránky. Jak je hodnotíte? Úroveň našich webových stránek je dobrá. Slouží především k aktuální informovanosti o životě ve farnosti a v církvi. Snad se podaří přes ně zapojit více lidí, kteří by chtěli takto sdílet i své názory, pohledy, přání a podněty pro život v naší farnosti. Ale to záleží na nás všech, aby stránky tzv. nezamrzly a byly komunikačním prostředkem mezi námi. Z iniciativy společenství rodin „Hnízda“ vznikla na faře klubovna, která je uzpůsobena pro neformální setkávání různých společenství. Jak se Vám líbí? Osvědčila se podle Vás? Klubovna na faře se mi líbí. Je po farní kanceláři nejlépe vybavenou místnosti. Jsem rád, že nebyla pouze vybavená, ale že se v ní setkává v hojném počtu společenství rodin – Hnízdo, kterým dlužím svou přítomnost. Je využívána také schólou k nácviku a společnému se4
okénko 1/2009
tkávání a k hodinám náboženství. Snad by bylo dobré ji používat i při přípravě snoubenců, která je ve čtvrtky, ale to musí uvážit ti, kteří tuto přípravu vedou. Na podzim jste podnikl pokus o oživení společného setkávání mladých v prostorách fary - začal fungovat filmový klub mládeže. Jak se mu daří? Myslíte, že je pro mladé lidi důležité, aby se v rámci farnosti setkávali? Filmový klub mládeže funguje. Setkává se v něm kolem deseti až dvanácti chlapců a děvčat. Byl bych rád, kdyby tato setkání nebyla jen dvakrát do měsíce při třeba i hodnotném filmu, ale každý týden, kdy jedno setkání za měsíc by mohlo být čistě modlitební. Záleží i na mladých, jak často se chtějí setkávat. Pokud chtějí vytvořit společenství, bránit tomu nebudu, právě naopak, podpořím, ale musejí chtít především mladí se setkávat. Neuvažuje se pro letošek o přípravě nějaké akce, která se vymyká tradičnímu kalendáři farních akcí? Třeba přednáška nějaké známé osobnosti či nějaká duchovní obnova pod vedením někoho „zvenku“ apod? V Novém Jičíně za spolupráce nového evangelického faráře bratra Prejdy jsme založili Českou křesťanskou akademii, přes kterou je v budoucnu úmysl pozvat několikrát do roka nějakou známou osobnost pro přiblížení jeho profilu nebo určitého tématu, který by zajímal. Zatím nebylo nic konkrétního domluveno. Vše se rozjíždí. Navštíví naši farnost letos o.biskup? V plánu to letos není. Jedině, že by se stalo něco mimořádného. Podporujete život různých společenství? Případně jak? Společenství podle mého názoru se ve farnosti mění s dobou. Vyloženě hlad po společenstvích byl po revoluci, protože předtím to bylo zakázáno, nesmělo se scházet. Máme pomalu dvacet let po revoluci, život se stal více individuálním díky internetu a mediím. Je více příležitostí a zdánlivě méně času a možná i chuti se setkávat. To je takový můj postřeh, který nemusí být objektivní. Vždy záleží, kdo je v jádru společenství a jestli se jeho členové chtějí scházet. Společenství rodin Hnízdo je typickým příkladem toho, že tomu tak je a pak to jde. A jde to i bez zvláštní iniciativy a stálé přítomnosti kněze. Že se dnes nechtějí scházet ženy na faře ani ke společné modlitbě, má mnoho příčin. Společenství mužů je i když v malém počtu tzv. přežilo. Ale věřím, že přijde čas a naše ženy zase najdou k sobě cestu nejen k víkendové rekolekci s vybraným knězem jednou za rok. V žádném případě se necítím nějakým tahounem určitého společenství
a nebo, že bych za každou cenu chtěl nějaké společenství udržet. Jedno společenství končí, a to je někdy zákonité, a jiné může vzniknout, pokud to Pán bude chtít a my budeme mít chuť je vytvářet. Mám radost z každého společenství, které ve farnosti funguje, ale nezlobím se na nikoho, kdo do žádného společenství nechodí. Vždyť to základní a nejpotřebnější společenství vytváříme při bohoslužbách v kostele. Na druhé straně by to bylo málo, hlavně ve městě, kde je vše až moc anonymní. Proto vytváření nových společenství vítám a podporuji. Díky za společenství žen, které se scházejí pravidelně nad Písmem vždy střídavě u některé z žen doma. Patří mezi nejstarší společenství a chodí do něj ty ženy, které se chtějí setkávat. Toto společenství je otevřené pro každého. V čem byste od nás, farníků očekával větší aktivitu? Již při farním dni jsme dávali dohromady, kolik farníků se zapojuje do různých služeb a nezištné pomoci ve farnosti. Bylo a je to hodně věřících. Řekl bych, že spolu s ministranty a schólistkami i něco přes stovku. A to je pěkný počet pravidelných spolupracovníků a ochotných duší, kteří chtějí něco pro Pána dělat. Často se jedná o službu, kterou nikdo nedocení, a nebo se ani neočekává nějaké ocenění. Těchto všech si nesmírně vážím. Jsou to moji nejbližší spolupracovníci na Božím díle. Pán Bůh zaplať za ně. Kéž by tou největší aktivitou v životě každého z nás bylo milovat našeho Pána tak, jak on miloval nás. To se musíme učit a hlavně poznávat, jak On nás miluje a abychom dokázali na tuto jeho lásku odpovídat láskou. A pak nebude problém mít rád jeho služebníky kněze, církev a vůbec vše, co je křesťanské a více se pro toto dílo obětovat. Co v našich farnostech podle Vás dobře „klape“ a co naopak oproti jiným farnostech pokulhává? Nedokáži srovnat, protože v jiných farnostech nežiji. Každá farnost má svá specifika – slabá a silná místa. Od jiných se můžeme buď pro něco nadchnout a nebo se poučit, že takto to chceme nebo nechceme. Neuvažujete o znovu zavedení farní rady? Nepomohlo by vám to ve Vaší pastorační práci? Farní pastorační rada by jistě byla velkým přínosem, ale i ona musí postupně vznikat z těch, kteří chtějí s farářem spolupracovat a být přínosem. Je nejjednodušší navolit pár farníků do farní rady a sem tam se sejít. Za léta, kdy jsem zde, mám svou nejmenovanou pastorační radu, která je tvořená z Vás, kteří nejen radíte, ale také mi pomáháte myšlenku dotvořit a uskutečnit. Příkladem byl zorganizovaný farní
den. Bez nevolené farní rady by byl nemyslitelný. Loni se nám po několika letech vystřídali kaplani. Jak jste se sžil s novým sousedem, tedy o. Zelinou? Za dobu, kdy jsem v N. Jičíně, se mi vystřídalo hodně kaplanů a jáhnů. Všechny je přijímám s vědomím, že mi je posílá Pán, abych jim pomohl na začátku jejich duchovní služby. Každý z nich byl zcela jiný, a přesto jedno je stejné – povolání od Pána. A to sjednocuje. V tom jsme vždycky na stejné lodi. O. Dušana jsem přijal tak, jak předešlé kaplany, že mi jej poslal Pán, a jsem rád, že jdeme spolu kousek cesty ve službě Pánu, která nás sjednocuje. A teď ještě jedna otázka na děkana: k jakým změnám loni v děkanátu došlo na kněžských postech? V děkanátu se vyměnili kaplani v Novém Jičíně a v Kopřivnici. Oba nové kaplany jste měli možnost poznat. Jsou to bratři Vladimír a Dušan Zelinovi. Jiné změny nebyly. Máte obavy z finanční krize, která je teď neustále probírána v médiích? Myslíte, že může nějak postihnout i církev, potažmo naše farnosti? Věřím, že nám Pán pomůže v dobách dobrých i zlých. V dobrých, abychom mu mohli děkovat a v dobách zlých, abychom mu dosvědčili svou věrnost. okénko 1/2009
5
Otče, nevím jestli si můžu dovolit jednu osobní otázku, ale zkusím to: zalitoval jste už někdy, že jste se vydal na kněžskou cestu? Že jsem knězem jsem nikdy nelitoval. Jsem Bohu vděčný, že mě povolal do své služby. Spíše stále víc vidím svou omezenost a neschopnost, ale z druhé strany jeho dobrotu, milost a pomoc, kterou mi stále dává. Je o vás známo, že jste zapáleným a příkladným poutníkem. Putujete často a rád. Která místa jste loni navštívil a kam se chystáte letos? Máte nějaký vysněný, zatím nezdolaný, poutní cíl? Vloni jsem navštívil jubilejní mariánské poutní místo Lurdy spolu s některými z vás, a pak se mi podařilo dostat se na pravoslavný poloostrov v Řecku – Athos, což je autonomní mnišská republika, která pravomocně spadá pod pravoslavného patriarchu v Istanbulu. Na poloostrově je dvacet mužských klášte-
6
okénko 1/2009
rů. Kromě toho přes stovku tzv. skyt, což jsou mnišské duchovní komunity a přes osm set pousteven. Na poloostrově tak žije asi tři tisíce mužů, jejichž hlavním zájmem je být s Bohem v modlitbě a práci. Je to velmi zajímavé místo, kde jsem si uvědomil, jak nás katolíky berou pravoslavní a v čem nám mohou být přínosem. Letos připravuji pro naše farníky pouť do Říma k sv. Pavlovi v rámci jubilea jeho narození a k Sv. otci ve Vatikánu, s návštěvou sv. otce Pia v San Giovanni Rottondo, návštěvu mariánského poutního místa Loretto, Assisi sv. Františka a jiná zajímavá místa v jižní Itálii. Doufejme, že bude o tuto pouť zájem. A na konci srpna od 22.8 se pojede opět do oblíbených Dolomit. Máte pro letošek nějaké přání? Dřív poděkování Vám všem farníkům za veškerou duchovní a hmotnou pomoc na naší společné cestě do Božího království. Bůh ať Vám všem a Vašim drahým žehná.
Kunínské otázky otci Aloisovi rozhovor připravila Milena Zezulčíková
Otče, navazujeme na otázku z loňského roku ve věci restaurování hlavního oltáře v našem chrámě. Mohl byste nám nastínit zdroje financování a průběh oprav oltáře ? Restaurování hlavního oltáře se financovalo ze dvou zdrojů. Dostali jsme dotaci od Ministerstva kultury z fondu na menší mimoměstské památky. Dalším zdrojem byly Vaše dary na obnovu dvou adorujících andělů. Anděly restaurovala paní Valchářová z Opavy, která má licenci dělat polychromii na sochách a restaurování samotného oltáře provedl pan Bittner ze Staříče. Nešlo o přemalování oltáře, ale o očištění z nánosů špíny, ošetření proti případnému červotoči nebo dřevomorce a obnově poškozených míst. O přesných číslech, máte zprávu na nástěnce před kostelem. Jakou máte představu o dalších restaurátorských pracích v našem kostele a jejich financování ve vztahu k blížícímu se 200. výročí posvěcení chrámu? Uvažuje se také o možnosti začlenění 250. výročí narození stavitelky chrámku hraběnky Walburgy mezi výročí UNESCA, který připadá na stejný rok 2012. Hodláte propojit obě významné slavnosti? Zvažte, zda by nebylo možné např. prostřednictvím obecního zpravodaje vyzvat také ostatní občany Kunína k veřejné sbírce, ze které by se např. spolufinancovaly obnovy 2 historických lustrů. To jsem nastínil o 3. neděli v mezidobí v ohláškách. Obnova rámu příp. obrazu Ukřižovaného nad hlavním oltářem, očištění a oprava lustrů, oprava hlavních dveří, oprava kazatelny a na faře oprava dolního WC, který by mohl sloužit
farníkům při bohoslužbách a horního WC v prvním patře. Možná, že se pustíme i do rozpadávajících se oken z jižní strany fary. Na kazatelnu jsme žádali kraj o dotaci, ovšem nevíme, jestli projdeme mezi těmi nejpotřebnějšími. Pokud bychom nesehnali prostředky, pak kazatelnu letos nebudeme opravovat. To ostatní je postaveno na Vašich darech a sbírkách při bohoslužbách. Možná, že zase budeme žádat Ministerstvo kultury o dotaci, pokud to bude v tomto roce možné. O možnosti začlenění výročí do UNESCA jsem neuvažoval. Nevím, co by to obnášelo. Poslední veřejnou sbírku jsme konali na obnovu sochy P. Marie Immaculaty nad hlavních vchodem do kostela. Byla úspěšná. Dalo by se o další sbírce uvažovat. V Kuníně je hodně nepokřtěných dětí. Máte představu, jak tento stav změnit? Nejen v Kuníně, ale v celé naší vlasti. Ježíš říká, žeň je mnohá, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně. Prosme o kněze, kteří budou schopni jít mezi nepokřtěné a budou schopni jim hlásat Krista, prosme o dobrá křesťanská manželství. Cestu obnovy vidím na prvním místě v modlitebním úsilí. Proto jezdíme pravidelně na frýdeckou pouť za obnovu rodin a nová duchovní povolání. Otče, bylo by možné sloužit mši svatou na úmysl za obyvatele Kunína, např. za doprovodu dívčího sboru církevní školy v Odrách? Pozvánka by se mohla zveřejnit ve zpravodaji obce Kunín. Pokud by byl sbor ochoten přijet třeba na naši nedělní mši sv. a zazpívat, nebyl by žádný problém. Pokud by se jednalo o jiný den, bylo by potřeba vše naplánovat a dát informaci včas do zpravodaje obce. Problém by v žádném případě nebyl. Otče, hovoří se o otevírání církve rovněž vůči široké veřejnosti. V této souvislosti se většina návštěvníků Kunína dotazuje na propojení zámku a kostela prostřednictvím znovu obnoveného mostu a hovoří o vhodnosti otevření oratoře pro návštěvníky zámku. Zámek navštíví ročně tisíce turistů. Jaké je Vaše stanovisko k této otázce, není zde možnost získat sbírkou od návštěvníků zámku další chybějící prostředky na obnovu chrámu? Církev je otevřená všem. Ale u kostelů, které jsou památkami musíme být u nás opatrní. Otevření mostu mezi zámkem a kostelem je věcí vývoje a jednání hlavně ohledně bezpečnosti chrámu. V žádném případě by nebylo možné, aby oratoří přes zákristii se chodilo do kostela na prohlídky. Kostel byl v dřívějšku propojen se zámkem proto, aby paní
hraběnka a ostatní ze zámku, což byl minimální počet lidí, se mohli účastnit pravidelně bohoslužeb v chrámu. Oratoř nikdy nesloužila jako „návštěvnický balkon“ pro přihlížející hosty. Oratoř není pro takovou možnost stavěná. Více bych se přikláněl k tomu, aby za určitých stanovených podmínek zakotvených v oboustranné smlouvě, byla umožněna návštěvníkům prohlídka kostela. Co chcete vzkázat nejen farníkům, ale i všem občanům Kunína do nového roku 2009, kdy si připomeneme 20 let od návratu demokratických poměrů u nás v zemi ? Demokracie není anarchie. Demokracie není možnost dělat si, co chci. Taková „demokracie“ může vést k chaosu a diktatuře. Přeji a vyprošuji všem farníkům, aby stále více byli vnitřně svobodni v Kristu Ježíši, který přišel, aby nás osvobodil od hříchu a věčné smrti. okénko 1/2009
7
Libhošťské otázky otci Dušanovi rozhovor připravila Pavla Kvitová
Otče, jako novokněz máte určitou představu o spolupráci farníků s Vámi. Naplňuje se tato Vaše představa v Libhošti? Nejprve je musím poznat, jejích zvyky, jejích mentalitu, a naslouchat. Moje představa není dělat nějaké převraty, spíše navázat na dílo předchozího pastýře P. Josefa. Moje představa se zatím nenaplňuje a ani naplnit nemůže, protože já nejsem ten, co si maluje vzdušné zámky dopředu, chci budovat na základech, které jsou už položené. Jak vidíte a vnímáte mládež libhošťské farnosti? Čím vás mile nebo nemile překvapila? Mládež v Libhošti je fajn. Jsou zvyklí s knězem spolupracovat a dokonce i „spolčo“ samí vést za mírného přispění kněze, což vidím
8
okénko 1/2009
jako veliké plus. Jsou to otevření mladí lidé, a to jak pro Krista, tak pro lidi. Co nového byste rád v nejbližší době ve farnosti zavedl nebo změnil? V semináři nám říkali, ať se jeden rok seznamujeme a nic zásadního neměníme. Rád se nechám poučit zkušenějšími kněžími, asi ví, o čem mluví. Nejsem ve farnosti od toho, abych ji měnil podle svých představ, ale podle Boží vůle, a poznat Boží vůli, to chce čas a modlitbu. Také se začalo letos vyučovat náboženství ve škole.Jak si myslíte,že to působí na dětí? Jednoznačně si myslím, že otec Josef dobře udělal, že chtěl dát možnost přihlásit se do náboženství dětem ze školy, s tím souhlasím, ale výuku bych viděl, alespoň jak jsem měl možnost na dětech pozorovat, na faře, která je v podstatě téměř u školy a možná časem pak tuto výuku přenést do školy. Můžete se podělit s nějakou kuriozitou,která vás pobavila při působení v naší farností? Celkem mě překvapilo a pobavilo, že adventní lampičky se svíčkami, které hořely betlémským světlem, které nám mělo doma připomenout místo Kristova narození a samotného Ježíše, tak někteří lidé místo domů nesli tyto svíce na hroby. A na závěr: Jaký máte životní vzor,který Vám dodává sílu v tak náročné službě? Ježíše, který trpí na kříži a nevyčítá. A z lidí sv. Františka z Asissi, ta jeho prostota, upřímnost a přímočarost, s jakou šel za Ježíšem. Bůh byl pro něho vším.
Šenovští farníci se ptají otce Dušana. rozhovor připravila Jolana Orlíková
Máte za sebou první půlrok. Jaký byl Váš první dojem z farností, do kterých jste byl poslán? Živá farnost s krásným kostelem, kde nechybí ministranti ani kostelník a celkem mladí lidé. Co bylo nejtěžší? Máte pocit, že už jste se „zaběhnul“? Byl jsem jáhen a najednou administrátor s jeho povinnostmi, a ještě k tomu hned ve dvou farnostech, a k tomu na starost nemocnici, výuku ve třech školách, kancelář a pak ještě mládež děkanátu a mnoho dalších povinností. Všechno to bylo nové a je toho dost. Teď už jsem si celkem zvykl, chce to řád a Boží milost. Kromě pravidelných mší svatých, bylo něco, co jste mohl se svými farníky v uplynulém roce společně prožít? Krásný zážitek byla oslava svátku sv. Martina, kde hrála Skalická schóla a bylo dobré pohoštění a fajn lidi. A jinak
se mi moc líbilo putování do Betléma za Jěžíškem, které si děti pěkně připravily. Pěkná akce byla i výroba adventních věnců. Jak je to s ministranty a schólou? Je v Šenově nějaké jiné společenství? Ministranti jsou spolehliví, klapou jak hodinky. Myslím ty Švýcarské. A dva noví adepti Mirek a Lukáš Golaň se připravují za ministranty pod vedením Tomáše Orlíka. A je fajn, že se scházíme i na florbal ve škole a občas v sobotu uděláme nějakou akci. Schóla zatím je i není. Chtělo by to nějakého tahouna či tahounku, aby tu občasnou schólu pravidelně svolával a vedl. Jinak v Šenově žádné jiné „ spolčo“ není, ale co čtvrtý čtvrtek po mši svaté se jako farníci scházíme a plánujeme to, co je třeba naplánovat, a probíráme, co je třeba probrat. Co se chystá v šenovské farnosti v letošním roce v oblasti oprav? Rádi bychom úplně dodělali fresku i její osvětlení a také osvětlení v lodi kostela. A začíná se pracovat na nové zpovědnici, která by už lépe vyhovovala dnešním potřebám věřících. A časem se uvidí, co bude třeba dále dodělat. Co vidíte jako důležité rozvinout v oblasti pastorace a duchovního života? Jako důležité vidím čtvrteční adorace. Podle mě je třeba se také v životě zastavit a upřít pohled na Pána, nechat se jim léčit a posilovat, prostě být s ním. Zdá se mi také, že věřící ztrácejí smysl pro úmysly na mše svaté. Jakoby přestávali chápat, že oběť mše svaté má spásný význam pro ně i pro jejich známé, přátelé příbuzné i zemřelé z jejich rodin. Chtělo by to hlouběji pochopit Ježíšovu oběť a její smysl. A další důležitá skutečnost je zpověď. Je třeba znovu zavést do svého života pravidelnou zpověď. Nebát se Boha a překonat předsudky, které lidé vůči zpovědníkovi často mohou mít. Zřejmě to také souvisí s poznáním hříchu. Asi málo rozjímáme o Ježíšově utrpení a jeho oběti, jinak bychom přece stav hříchu chtěli co nejdříve ukončit, abychom opět byli blízko Bohu. A rád bych o prvních nedělích kromě tematického kázání zavedl i kratičké slovo pro děti, aby neodcházely od pana Ježíše s prázdnou. Jak si představujete spolupráci kněze s farníky? Spolupráce, to není hrabání na svém písečku. To je, když několik lidí spolu pracuje. A jsou-li to farníci s knězem, tak předpokládám, že ta spolupráce má vést k rozvoji té dané církevní obce. A také myslím, že bychom se měli k sobě
chovat jako lidé, mít vzájemnou úctu, usilovat o dobré vztahy. Jednoduše řečeno, chce to pustit do vztahů Ježíše a dát mu prostor, což podle mě znamená, ptát se Ho na Jeho vůli.
Rozhovor s otcem Michalem
Anna Golichová, Gabriela Žitníková
Úvodem bych ráda nastínila, za jakých podmínek rozhovor s o.Michalem probíhal, neb tyto jen podkreslují sdělení, které skrze dialog s naším „nejstarším“ duchovním k nám obyčejným farníkům bylo vysláno. Schůzku jsme měli domluvenou v pondělí na čtvrtou hodinu odpolední ve Španělské kapli. Otec Michal měl zrovna službu a nebyla to služba ve zpovědnici či za obětním stolem. Otec hlídal „Betlém“, okénko 1/2009
9
jenž je každoročně vystavován ve Španělské kapli, aby mohl být zpřístupněn veřejnosti. Podivné viďte?! Nikdy jsem si neuvědomila, že není nikdo, kdo by tuto službu obstaral. Rozhovor jsme započali v nesmělém duchu v zákristii. Zde je skromný výsledek naší práce… Otče, jak hodnotíte rok 2008 z pozice duchovního ? Přiznám se, že nemám v tuto chvíli žádnou inspiraci, ale rád bych především vyzdvihnul poutě. Tímto bych chtěl pochválit paní Heryá-
novou a její dceru za organizování poutí v naší farnosti, velmi obětavě se obě této činnosti věnují. Je to duchovní povzbuzení našich farníků. Pán Bůh zaplať také za obětavou starostlivost při provozu kostela, mimo jiné za práci všech uklízeček, aranžérek květin, těch, kteří perou kostelní prádlo, kostelníkům a ministrantům, kterých bohužel máme čím dál méně...Rád bych pochválil i techniky – pana Bednáře a sl.Šimíčkovou. Otče máte v souvislosti s uplynulým rokem nějaké přání do roku 2009 ? Přál bych si, aby bylo více angažovanosti obyčejných farníků v činnosti praktické kolem kostela a pro potřebu farnosti. Například byl bych rád, aby si nějaké modlitební společenství vzalo na starost najít mezi sebou někoho, kdo by se dal na kostelničení, protože tato funkce je právě v tuto chvíli v ohrožení!!! Na závěr vzkazuji všem, že je zde opravdu práce jako na kostele, zvláště té všední…
Tříkrálová sbírka 2009 „Kde jste tak dlouho!? Už na Vás čekáme...“ Gabriela Žitníková
J
e prazvláštní, jak se postoj lidí v mnohém může časem změnit a to (ač jsme většinou skeptičtí) často k lepšímu. Výčitka, která by se mnohého mohla dotknout, je pro ucho dobrovolníka Tříkrálové sbírky lahodnou a milou výtkou, jež v sobě skrývá neskonalý pocit radosti. Ano, dnes můžeme s potěšením konstatovat, že lidé na Tříkrálové koledníky opravdu čekají, a pokud dorazí, ještě jim přátelsky dokážou vyčinit… Ale to káravé „Kde jste tak dlouho?“ zní mnohem lépe než „Co tady chcete!…“ Milí koledníci, ač byla zima a mráz, a letos mnozí z Vás museli překonat spoustu překážek, neváhali jste a vtrhli jste do novojičínských ulic a oblastí zdejších místních částí (Bludovice, Libhošť, Loučka a Žilina) s nebývalou energií. Mnohým lidem jste tak na počátku roku umožnili udělat nejen dobrý skutek, ale taktéž dodali tolik potřebné naděje, že svět může být lepší, pokud se sami přičiníme… Na pomoc v sociální oblasti se ve farnosti Nový Jičín vybralo krásných 193.719,- Kč, a to je zase o trochu více než loni. Blížíme se pomalu k magické hranice 200.000,-Kč, která se už teď „třese strachy“ a je pro nás v příštím roce opravdovou výzvou!
10
okénko 1/2009
Všem, kteří se stali součástí Tříkrálové sbírky 2009, nechť je dobro dobrem odplaceno a osobně Vám posílám velké poděkování, bez Vás by nebylo možno napsat tyto řádky ani realizovat spoustu krásných a potřebných projektů
10 důvodů, proč chodit Tříkrálovou sbírku David Bartoň
Finanční - výtěžek Tříkrálové sbírky je tradičně určen především na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí, a to zejména v regionech, kde se sbírka koná. Přibližně desetina výnosu sbírky je určena na humanitární pomoc do zahraničí. Evangelizační - tři králové jsou poslové víry, i nevěřící toto vnímají jako projev snahy šířit katolickou víru. Komunikační - po roce máme možnost navštívit řadu lidí, kteří jsou rádi, že za nimi někdo přijde a povídá si s nimi; mnohdy naše návštěva rozpláče i dospělé lidi; je to dobré i proto, že dnes chybí vnímavost a pozornost k druhým. Emociální a psychologický - zřejmé např. v domovech důchodců, kde není podstatná věnovaná částka, ale sám čin, kterým je již samotná návštěva a opuštěného člověka povzbudí! Příklad víry v praxi - tím, že se zapojíme do sbírky, dáváme dospělým i dětem příklad, že o víře nejen mluvíme, ale že ji praktikujeme, jsem ochotni zapojit se k dílu a pomoci, kde je třeba. Obětování se pro druhé - tedy dobrý skutek, pomoc potřebným; není snad tohle jeden ze stěžejních bodů naší víry? Dar je dobrovolný - na rozdíl od jiných sbírek (např. Světluška, Bílá pastelka apod.) zde není určena částka, kterou se musí přispět, ale je to zcela na zvážení lidí, kolik přispějí! Velká a známá - Tříkrálová sbírka je za svou devítiletou
historii již dostatečně známá, takže není důvod se obávat, že by lidé nevěděli, o co se jedná. Opakovaná návštěva - pokud navštěvujete stejnou oblast více než jednou, lidé si vás pamatují, a to zvyšuje jejich důvěru ve vás a také vaši šanci na přijetí. Dobrý skutek, sebezápor - Tím, že si odřekneme pohodlí domova a i přes nepřízeň počasí vyrazíme do ulic, konáme dobrý skutek. Má to význam především pro nás samotné. Zamysleme se nad těmito důvody, proč chodit tuto sbírku. Myslím, že pokud dokážeme zlomit v sobě strach, předsudky a lenost, bude nám odměnou dobře vykonaná práce a dobrý pocit, že jsme udělali něco dobrého pro druhé. Nebuďme lhostejní ke svému okolí!
Výsledek Tříkrálové sbírky 2009 Nový Jičín
149936,00
Brožová Markéta (901) Glogar Antonín (912) Golichová Anna (902)
2682,00 Lucie Boková, Emílie Nitschová (Ul. Hoblíkova a okolí) 11193,00 Veronika Šnerchová, Antonín Urban, Pavel Oplt, Anna Golichová (Okolí Novojičínského hřbitova) 10202,00 Veronika Šnerchová, Antonín Urban, Pavel Oplt, Anna Golichová (Okolí Novojičínského hřbitova) 4593,00 Marcel Brož a Anna Kyselá (DPS Revoluční, DPS Pod lipami) 8919,00 Ludmila Glogarová, Ondřej Glogar (Ul. Novellara a okolí nemocnice) 4707,00 Ludmila Novobilská,Pavel Golich,Markétka Volková (Ul.Dvořákova,
Golichová Anna (908) Golichová Anna (924)
3967,00 Pavel Golich, Gabriela Žitníková (Ul.Dvořákova) 8646,00 Ludmila Novobilská, Emilie Nitschová (Ul.Nádražní, Dvořákova a před far-
Bok Jaroslav (903) Bartoň David (919) Bartoň David (918)
Máchova, Nádražní)
ním kostelem) okénko 1/2009
11
Hopp Dušan (916) Hub Jiří (906) Matušů Gabriela (910)
2218,00 Peťa Hopp, Pavlík Hopp, Honza Hopp (Novojičínské nám. a okolí) 3702,00 Gabriela Matušů,Anička Matušů, Jirka Matušů (DPS U Jičínky) 9125,00 Anička Matušů, Jirka Matušů, Hana Matušů (Ul. Budovatelů, Dlouhá,
Matušů Gabriela (923)
14468,00 Anička Matušů, Jirka Matušů, Hana Matušů (Ul. Budovatelů, Dlouhá,
Sportovní) Sportovní)
Němcová Jana (917)
3190,00 Klárka Němcová, Pavlína Němcová, Karolína Horáková (Ul.Na Vý-
Ordaňová Marie (922)
Petrášová Monika (913)
8960,00 Lucka Goldová, Nikola Goldová, Nikola Balažová, Bedřich Orda (Žilina) 6964,00 Lucka Goldová, Nikola Goldová, Nikola Balažová, Bedřich Orda (Žilina) 5473,00 Tomáš Petráš, Markétka Petrášová, Vojta Petráš (Loučka -panelové
Petrášová Monika (920)
3790,00 Tomáš Petráš, Markétka Petrášová, Vojta Petráš
sluní, Kolonie, Okružní)
Ordaňová Marie (905)
domy) (Loučka- panelové
domy)
Rozholdová Zita (915)
7686,00 Maruška Bednářová, Pavel Bednář, Anička Bednářová, Klárka Bednářová, Hana Heryánová (Celý Lamberk) 7579,00 Helenka Chrobáková, Milan Chrobák, Jarmila Chrobáková, Jana Vaclová (Skalky) 6096,00 Helenka Chrobáková, Milan Chrobák, Jarmila Chrobáková, Jana Vaclová (Skalky) 2731,00 Marie Hoppová, Terezka Hoppová, Felicita Hoppová (Novojičínské
Vybíralová Jana (907) Žitníková Gabriela (904) Žitníková Gabriela (925)
3983,00 Miška Vybíralová, Gabriela Žitníková (Ulice Riegrova) 7588,00 Jezdecký oddíl Bludička a koníci (Bludovice a ul Revoluční) 1474,00 Před Španělskou kaplí
Plášilová Patricie (911) Pobořilová Marie (909) Pobořilová Marie (921)
náměstí a okolí)
Šenov u N.J.
47711,00
Kunín
39211,00
Libhošť
43783,00
Zdeněk Jašek Dana Jašková Jiří Říha Anna Kačírková Cyrila Nováková Gabka Michalíková Pavel Bezděk ml. Marie Bezděková Anna Mikulová Milena Zezulčíková Jarmila Nevěřilová Marie Navrátilová Anna Bayerová Irena Kubrická Kvitova Marta(203) Kvitová Pavla(204) Škarková Verča(207) 12
okénko 1/2009
3782,00 Martin Jašek, Zuzka Jašková 4625,00 Klára Jašková, Maruška Hubová 7747,00 Honza Říha, Marek Vlček, Petra Šulová 4283,00 Filip Kačírek, Tereza Kačírková, Veronika Orlíková 7966,00 Maruška Niewolová, Lucka Slabá, Tony Duong 2099,00 Josífek Michalík, Vojtíšek Michalík 7424,00 Tomáš, Vojtěch, Daniel Orlíkovi 9785,00 Marek Bezděk, Markéta Pagáčová, Pavla Hubová 7932,00 5858,00 7264,00 5930,00 7093,00 5134,00
Kristýna a Veronika Jánošíkovi, Láďa a Lukáš Mikulovi Toník Navrátil, Honza Pastorek, Daniel Hanák, Honza Vlček Zdeněk a Luboš Baarovi, Martina Nevěřilová Veronika a Dominik Černochovi, Zdeněk Klas Maruška, Míša, Markéta Kubričtí Jana Kubrická, Iveta Randusová, Monika Sokolová
12050,00 Skalíkova Tereza,Gajdošová Andrea,Hanzelková Michaela 10343,00 Kvitová Markéta,Bartošová Markéta,Horačková Verča 4102,00 Bohačová Jana,Blažková Andrea
Hanzelková Antonie(202) 10219,00 Šimičková Simona,Bukorová Marie,Bukorová Jaroslava 4274,00 Bolom Marek,Bolomová Magda,Halamíková Lucka Pistecká Marie(205) 2795,00 Tomšů Dariana,Tomšů Adriana Blažková Romana(201)
Tři králové v Libhošti Veronika Škarková
J
ako každý rok i letos se jeden lednový víkend nesl ve znamení Tříkrálové sbírky. Mnoho dětí se znovu rozhodlo vydat se pro dobrou věc do mrazivého dne ve snaze vybrat nějaké peněžní dary pro Charitu. Někde nám otevřeli s radostí a vyhlíželi nás už z dálky, ale musím říct, že ve většině domácností to tak nebylo. Provázely nás nedůvěřivé pohledy a popravdě se asi není čemu divit, když je tolik podvodníků. U každých dveří děti zazpívaly a bylo moc pěkné vidět, že svou koledou mnoho lidí opravdu upřímně potěšily. Mnohdy také děti za odměnu dostaly něco sladkého na zub. Tímto bych chtěla poděkovat za každý sebemenší dar, neboť i díky každé 20 koruně se může někomu dostat pomoci a jsem ráda, že i v Libhošti jsou pořád lidé, kterým není lidské utrpení cizí. Velký vděk a pochvala jistě patří všem koledníkům a jejich doprovodu. Doufám, že i příští rok se sejdeme ve stejně velkém počtu. Děkuji.
Pět let pro Tříkrálovou sbírku aneb jak rozbít předsudky David Bartoň
N
a úvod bych rád sdělil, jak jsem se k ní vůbec dostal. To bylo v roce 2005, kdy otec Alois v kostele nabádal k zapojení do tříkrálové sbírky. Docela mě to lákalo i před tím, ale bál jsem se reakcí lidí a nepřijetí ze strany lidi nevěřících. Nevěděl jsem vůbec, do čeho jdu. Nepošlou na nás psy? Nebudou se nám pošklebovat? Nezbijí nás? Sami uznáte, že když se člověk bojí, je schopen si ve své hlavě vytvořit tisíce důvodů pro výmluvy a pro předsudky. Jak však můžeme mluvit o něčem, co
jsme sami nezkusili? A tak, když už jsem měl domluvené koledníky a prázdnou pokladničku, už nezbývalo než jít! První reakce byly více než dobré, tudíž nebylo divu, že za dva dny jsem šel pro druhou pokladničku. Ne, že by mi tu první ukradli, ale byla plná! O rok později mi bylo líto nejít, ovšem když se vás po pěti letech ptají lidé, které třeba ani neznáte, zda je navštívíte, máte pocit, že s vámi počítají. Tak jsem i já zjistil, že po pěti letech zapojení do sbírky je líto nechodit, poněvadž lidé vás očekávají! Prostě je vám líto přestat, protože víte, že lidé vám chtějí přispět. Kolik je takových lidí v našem městě, kteří by rádi přispěli, okénko 1/2009
13
avšak NIKDO k nim nepřišel! Protože je málo ochotných duší do této náročné služby se zapojit! Tato sbírka je jednou z největších sbírek u nás. Jak rozlohou, tak i vybranou částkou. Vždyť za existenci sbírky se celkem vybralo v ČR téměř 400 milionů! To není zanedbatelná částka. Ale není to jen o penězích. Sbírka funguje především díky ochotným lidem, kteří si i přes nepřízeň počasí (kruté mrazy, sněžení, mokro) a své vlastní povinnosti a trable (nemoci, práce, škola) dokážou udělat čas a obejít třebas i jedinou ulici. I za cenu obětování povánoční pohody u televize v teple domova. Ty překážky jsou v nás, nikoliv v lidech, ke kterým chodíme. Zkusme nebrat tuto sbírku jen jako nutnost a nechávat to „na těch samých“. Může se také stát, že pak by neměl kdo chodit, a byla by škoda nechodit, protože žeň je sice hojná, ale dělníků je málo. Nepochybuji, že v prvních letech sbírky to museli mít koledníci velmi těžké a byli často odmítáni. Dnes je situace jiná, lidé už mají sbírku v podvědomí, je jim třeba připomenout, že dobro v lidech ještě nevymřelo. Význam této akce spočívá (kromě finanční pomoci) v evangelizaci obyvatel našeho města. Rovněž komunikace a přání do nového roku 14
okénko 1/2009
není tak samozřejmé, jak se zdá. Je to vidět na lidech, jak jim naše návštěva občas vhání slzu do oka; jsou dojati, protože jim chybí ten kousek soucitu, kterého je dnes v tak konzumní společnosti nedostatek. Zkusme proto otevřít své srdce a v duchu křesťanské solidarity udělat něco pro druhé.
My, Tři králové, jdeme k Vám... Marie Ordáňová
V
Novém Jičíne-Žilině bydlíme od roku 1992. Znali jsme se jen se sousedy. Další lidi jsem pak poznávala jako učitelka mateřské školy prostřednictvím dětí, které jsem učila. Také jsem některé obyvatele poznala při návštěvách kostela Sv.Mikuláše. Žilinu jsem znala vlastně jen jako dlouhou Beskydskou ulici. S radostí jsme vítali tři
krále - ministranty, které vedl Michal Šnerch a každý rok jsme je netrpělivě očekávali, abychom i my mohli přispět. V roce 2008, kdy bylo málo koledníků, jsem byla požádána o vytvoření skupinky i já. Přizvala jsem sousedovy dcery Lucii a Nikolu, které se na koledování těšily. Oděv nám zajistila p. Anna Golichová, a tak začalo naše první tříkrálové putování Žilinou. S bušícím srdcem a nejistotou, jak nás lidé přijmou, jak se zachovají, jsme s písní zastavily u každičkého domu. Někde bylo přivítání srdečné, jiní nám ani neotevřeli a někteří nám řekli, že jdeme pozdě, že už sbírka skončila. Sbírka byla vcelku úspěšná, a tak jsme se všechny těšily na sbírku v roce 2009. Letos jsem s Lucií a Nikolou Goldovými zača-
la Tříkrálovou sbírku už 2.ledna. Výhodou byly zimní prázdniny dětí. Koledovat s námi chodil i můj vnouček Bedřich, který byl u nás na prázdninách. Letos nás trápil mráz a sníh, ale těšili jsme se, že nás už mnozí očekávají. Do domků na stráních se nám nohy smekaly, cestou dolů jsme klouzali a padali. Bylo to skutečně někdy legrace. Někde zase před námi
zavřeli dveře, jinde chtěli, ať jim zazpíváme, ale že nám stejně nic nedají. Pán v jednom domě se ptal: „A máte aspoň 18 roků.“ Ano, řekla jsem „stačilo by Vám 67 a občanka?“ - „Tož, prosím Vás, promiňte“ odvětil a se smíchem přispěl do pokladničky. Naplnili jsme dvě pokladničky a domů jsme se vraceli s příjemnými pocity, že i žilinští chápou význam
Tříkrálové sbírky, rádi přispívají a přitom ještě i obdarovávají děti. Poslední naše putování bylo 5.ledna a šla s námi i Nikola Balážová. Za to vše děkujeme našemu patronovi Sv.Mikuláši. Co ještě dodat. Snad jen to, že není ochota u mladších, kteří by si vytvořili skupinky a rádi by pomáhali. Co bude, až staří nebudou moci chodit?
okénko do farní knihovny připravuje Pavel Golich
Co je bez chvění, není pevné. labyrintem světa s vírou a pochybností Tomáš Halík, Nakladatelství Lidové noviny
A
utor knihy prof. PhDr. Tomáš Halík, kněz a rektor univerzitního kostela, prezident České křesťanské akademie říká o této knize, že ji píše i nepíše o sobě. Píše o sobě, ale i o době v níž žijeme, o společnosti, politice, a jak sám uvádí, především o současných proměnách duchovního života, které se netýkají jen lidí nábožensky věřících. V publikaci jsme seznámeni s třemi cestami. První je labyrintem světa, kde navštívíme mimo jiné Indii, Japonsko, Egypt, Moskvu, Jeruzalém, Řím, Washington, Porýní a Antarktidu. V každém z těchto míst autora knihy něco oslovilo, prožil setkání s Bohem, s lidmi. V druhé cestě Tomáš Halík píše o svém kněžství, a též o politice jako duchovním úkolu. Poslední třetí cesta, nabízí zamyšlení, je-li Bůh jenom pro věřící, a nabízí příběh čtvrtého krále. Další kniky tohoto autora: Dotkni se ran. Máš před sebou všechny mé cesty. Vzdáleným nablízku - vášeň a trpělivost v setkání víry s nevírou. Prolínání světů - ze života světových náboženství. Noc zpovědníka - paradoxy malé víry v postoptimistické době. Vzýván i nevzýván. Oslovit Zachea. Ptal jsem se cest. Víra a
kultura. Pokoncilní vývoj českého katolicismu v reflexi časopisu Studie. Sedm úvah o službě nemocným a trpícím. O přítomnou církev a společnost.
okénko 1/2009
15
co jsme prožili
• V prosinci proběhla výstavka výrobků Charitního klubu rukodělných prací. Celkový výtěžek byl 2.725,-Kč. Peníze byly použity na vyrovnání našich nákladů za materiál. K 31.12.2008 jsme zůstali v mínusu 1.149,- Kč s tím, že je materiál na další činnost. Děkujeme všem, kteří nás potěšili svou návštěvou třeba jen, aby se na naše výrobky podívali. Snad jsme někoho oslovili a přijde mezi nás ve středy a pátky 9-11 hod. na fařu. • 26.12. Ve farním kostele se konal koncert mužského chóru uralských kozáků. • Na druhý svátek vánoční se uskutečnil také vánoční koncert na kunínském zámku. Zazněla Rybova Česká mše vánoční. • 27.12. Rybovou Českou mši vánoční bylo možno také slyšet ve farním kostele v podání pěveckého sboru Ondráš. • 3.1. V libhošťském kostele pořádalo koncert Občanské sdružení Osvětová beseda Libhošť. • 3.1 přilákal kostel sv.Mikuláše v Žilině na Vánoční koncert, který se uskutečnil v 16.00 hod. mnoho posluchačů. Koncertem provázel pan Karel Chobot, který mimo jiné připomněl, že zvon, který zněl před začátkem koncertu, byl vloni vysvěcen a dán do věže kostela. Po úvodní fanfáře, kterou na trubky zahráli Petr Strakoš a David Škařupa, nastopily děti Mateřské školy Žilina a Revoluční, které svým vystoupením jistě potěšily nejen své rodiče. Po tomto vystoupení následovala další část koncertu, kde vystoupila solistka operety divadla Jiřího Myrona Jana Kurečková doprovázena na hosle Veronikou Střalkovou, na varhany a trubku Petrem Strakošem, absolventem Lidové konzervatoře v Ostravě a Davidem Škařupou - zpěvem a trubkou. Nezapomenutelným zážitkem byly zpívané písně při svíčkách Pie Jezu a Zvony, při které zněl zvon z věže kostela. Na závěr koncertu si všichni přítomni zazpívali píseń Narodil se Kristus pán. Věřím, že koncert se vydařil, a i když byla v kostele zima, byl malým zahřátím u srdíčka ve vánočním čase. • 8.1. ve Španělské kapli zazpíval dětský sbor Jitřenka při Jubilejní ZŠ. • 22.1. v rámci Týdne modliteb za jednotu křesťanů proběhla ekumenická bohoslužba ve Španělské kapli, kde se společně modlili katoličtí křesťané spolu s církví českobratrskou evangelickou, československou husitskou a adventistů sedmého dne.
co nás čeká
• 1.neděli postní (1. března), bude při mši svaté v 10.15h, v kostele sv. Martina v Šenově u NJ, slavnostně požehnáno nově namalované postní plátno akademické malířky Blanky Valchařové. • Letos plánujeme tyto poutě: 30.5. pouť ke sv.Zdislavě do Křižanova, 23.6.-1.7. Itálie - Loreto-otec Pio - San Giovanni Rotondo - Pietrelcina, Řím - Vatikán Assisi - Padova, sobota 1.8. sv.Cyril a Metoděj na Radhošti, 22.8.-29.8. pobyt v Dolomitech, 5.9. děkanátní pouť do Frýdku, 17.10. myslivecká pouť na sv. Hostýně. Termíny poutí se mohou měnit. • Zveme všechny maminky a ženy ke čtvrtečním setkávání se nad Písmem svatým a společné modlitbě za přítomnosti o.Aloise. Setkání probíhají vždy na faře, ve čtvrtek ve 20.00h v týdnu po společenství mužů. • Tábor 2009. I letos Vaše děti mají možnost vyrazit na Farní tábor 2009. Ten letošní se uskuteční od středy 1.7. do soboty 11.7. Vydáme se na už nám známe místo Dolní Nětčice, kde jsme trávili tábor v roce 2008. Jen pro shrnutí: pitná voda, teplá voda, elektrika, sprchy jsou součástí. Spí se v podsadkových stanech. V době špatného počasí je možnost se scházet ve společenské místnosti. Neodmyslitelnou součástí je kuchyně a jídlo. Ta naše táborová je dobře vybavena a zabezpečí dětem 5x denně jídlo. Tábor je určen pro děti školního věku (6-15 let). Realizační tým je složen jak z nových členů, tak z těch, co na táboře figurovali v minulých ročnících. Přihlášky budou koncem února na stolečku v kostelích, u katechetů v hodinách náboženství, na faře u kněží nebo u Jirky Fojtů. Kapacita je 42 dětí takže doporučuji s přihláškou neotálet. Cena farního tábora byla letos stanovena na 2.100,- Kč. Záloha, která bude odevzdávaná s přihláškou, je 900 Kč. Záloha je nevratná! Na všechny se těší organizátoři tábora.
B o l e s t
m á
v ý k u p n o u
h o d n o t u . Dominik Pecka, Deník marnosti.
Markéta Brožová
T
ak si občas uvědomím, jak velkým darem od Pána je koloběh liturgického roku, který mi říká, kdy je nejlepší čas se bavit a kdy ztišit. Díky němu se totiž můžu opravdově (a) dlouho těšit na chvíle veselých společenských setkání, které jsou v rámci farnosti dost vzácné a které mám přitom tak ráda. Po pěkném zážitku z loňského maškarního jsem se letos doopravdy těšila. Farní maškarní veselice se totiž v posledních letech stala pro rodiny z širokého okolí vyvrcholením masopustní sezony a tak jsem doufala, že si tuto velkou farní akci pro děti nenechají ujít a
že se tak uvidím s mnohými, se kterými se během roku míjím. Teď už můžu říct, že se maškaráda opět vydařila. Účast rodin byla veliká, nově zrekonstruovaný sál v DDM Fokus se do posledního místečka naplnil. Sešlo se nás 190. Tentokrát se bál konal netradičně v pracovním duchu! Odpoledne moderoval dětem dobře známý Bořek stavitel a jeho soused pan Vokurka, nechyběli nešikové Pat a Mat a naše „malá“ schola dokonce vykurýrovala polámaného všeumělce Mravenečka. A koho bylo možné zahlédnout v průvodu masek?
Neodolatelné Berušky, Princezny, Karkulky, Víly a jiné éterické dívenky střídali úžasně věrohodní „pracanti“: Bořci stavitelé, Šikulové, Mravenečci, Kovbojové, Námořník, Voják, Doktor, Zdravotní sestřička a další. Nechyběli ani zástupci fauny i flóry: Slunečnice, Kopretina, Papoušek, Krysa, Motýl, Ovečka, Tygr a dokonce Jednorožci! Přišli i zástupci pohádkové říše: Křemílek a Vochomůrka,
Mach a Šebestová, Král, Šašci a jiní. Podívejte se na fotky na webovkách (www.fnj.cz). Je skvělé, že se většina rodičů se svými okrášlenými ratolestmi aktivně zapojila do soutěžních pracovních úkolů: tahání pytlů s nákladem (rodičů s dětmi), slalomu s kolečkama a na odrážedlech – motorkách. Děti také střídavě tancovaly a pojídaly dobroty z bufetu – báječné Výska-
nesska Zoreníková. Toto oblíbené setkání rodin je každým rokem radostnější a pohodovější. Doufám, že to tak bude i příští rok a že vy, kteří jste si ho letos nechali ujít, svou chybu příště napravíte. Nebudete litovat. Nakonec ještě díky všem, kteří toto radostné odpoledne připravili.
lovic Hot Dogy nebo zákusky štědrých hospodyněk a také vyhrávaly v tombole. Letošní tombolu podpořili svými finančními dary naši otcové Alois i Dušan, ale také otec Petr Dokládal ze Starého Jičína a Bludička z Bludovic. Výhry byly tudíž mimořádně lákavé a tak se v dětech i rodičích probudil hazardní duch a lístky do tomboly byly nezvykle rychle rozprodány. Letošní novinkou byla také možnost nechat si děti zvěčnit a hned si odnést profesionální fotku. Mnozí této služby využili. Letos poprvé se také uskutečnila mezi všemi účastníky volba Nejpěknější masky. Do připravené volební urny mohl hlasovat každý přítomný. Tentokrát se nejvíce líbili Námořník Vašek Brož, Jednorožec Klárka Adamcová a Červená Karkulka Va-
pastelky, pojďte se mnou pracovat...
