007
4
en 2 dub
olomoucký měsíčník
dobrovolný příspěvek 10,-
Aktuální číslo:
Řeky nejsou hrozbou Recyklace hliníku Příběh přerovské Komuny Anketa o ceny Elektroodpad Olomoucký Biozpravodaj Program EDO 2007 Ekologické listy 4/2007 vychází: 6. 4. 2007 Vydává: Hnutí DUHA Olomouc Redakce: Libor Praus, Jitka Komendová Jazykové korektury: Vladimíra Dobešová Foto na titulní straně: Libor Praus Grafická úprava: Radim Šašinka;
[email protected] Tisk: Petr Skyva, Pod Kosířem 838, Kostelec na Hané Náklad: 1900 výtisků Adresa redakce: Hnutí DUHA Olomouc, Dolní náměstí 38, 772 00 Olomouc; tel.: 585 228 584 e-mail:
[email protected] www.hnutiduha.cz/olomouc Uzávěrka příštího čísla: 20. 4. 2007.
Rozhovor Řeky nejsou hrozbou Rozhovor s Mgr. Michalem Krejčím z olomoucké kanceláře občanského sdružení Unie pro řeku Moravu
Můžete čtenářům Ekologických listů představit občanské sdružení Unie pro řeku Moravu? Jaký je hlavní cíl vaší činnosti? Unie pro řeku Moravu (UPRM) je občanské sdružení nevládních neziskových organizací a jednotlivců působících v povodí řek Moravy a Vláry. Naše organizace vznikla již v roce 1993 a jde nám především o celkové ozdravění říční sítě. Mezi naše hlavní priority patří zlepšení čistoty vod, podpora života v řece Moravě a okolí (např. budování rybích přechodů od ústí Dunaje až po pramenné oblasti, ochrana vegetačních formací a živočišných společenstev v prostoru údolní nivy). Snažíme se o rozvoj ekologicky šetrné nekonzumní turistiky a rekreace tak, aby postupně docházelo k snižování zátěže prostředí a obnovení samočistící schopnosti řek. Prosazujeme způsoby protipovodňové ochrany, které neničí přírodní ekosystémy, ale naopak jsou na jejich zdravém fungování založeny. Je levnější a účinnější se přírodě přizpůsobit, než s ní nákladně bojovat. Naše cíle se snažíme naplňovat prostřednictvím účasti ve správních řízeních v kauzách, představujících zásahy do vodního a nivního prostředí. Své argumenty máme často podloženy výsledky vlastní odborné činnosti (např. studie Alternativní ekologický návrh protipovodňových opatření v povodích řek Moravy a Bečvy, Zkapacitnění a zpřírodnění koryta řeky Moravy v Olomouci aj.).
V nedávné době otevřela UPRM svou kancelář v Olomouci na Dolním náměstí. Jaké byly hlavní důvody jejího vybudování? Po více než desetiletém působení se UPMR nachází NPR Zástudánčí
Foto: Michal Krejčí
2
ve fázi, kdy považuje za potřebné více zaměřit svoji činnost na posílení angažovanosti veřejnosti v souvislosti s implementací evropské vodní legislativy ve vodním hospodářství a ochraně přírody v ČR. Naši činnost v této oblasti výrazně podpořilo to, že jsme se stali řešiteli grantového projektu Řeky pro život, který je zaměřen na ochranu vodních toků a jejich niv. Díky tomu mohly vzniknout poradenské a kontaktní kanceláře pro veřejnost v Brně a Olomouci.
Co patří mezi vaše další aktivity v rámci projektu Řeky pro život? Mimo snahu o posílení účasti veřejnosti na naplňování evropské vodní legislativy (téma Řeky věc veřejná), se projektové aktivity zabývají prosazováním ekologické protipovodňové ochrany (téma Řeky nejsou hrozbou) a osvětou veřejnosti (téma Řeky a lidé).
Jak jste spokojen s budováním protipovodňové ochrany Olomouce po ničivé povodni v roce 1997? Bude město připraveno na povodeň obdobného rozsahu? Realizace protipovodňových opatření dosud spočívala převážně v obnovení funkce původních ochranných zařízení (hrázový systém), ale k většímu zkapacitnění a zpřírodnění vlastního koryta Moravy v Olomouci dosud nedošlo. První vlaštovkou je realizace obtokového kanálu jezu u pevnůstky. Otázkou návrhu budoucí ekologické protipovodňové ochrany se zabývá již zmíněný projekt Řeky pro život v rámci aktivity Řeky nejsou hrozbou. Cílem projektové aktivity je ukázat na konkrétních příkladech revitalizace řek reálné možnosti protipovodňové ochrany sídel v nivě Moravy ve vztahu k ochraně Olomouce, Litovle a dalších obcí. Unie pro řeku Moravu v rámci projektu plánuje
k tomuto tématu kontinuální medializaci i semináře pro představitele samospráv, nevládní organizace, vodohospodáře i veřejnost.
Vaše sdružení se aktivně podílelo na kampani Stop přehradě!, která se snažila zabránit vybudování dvou stovek nových přehrad. O co šlo a jaký byl výsledek vaší snahy? Na celostátní úrovni tvoří Ministerstvo zemědělství Plán hlavních povodí (PHP), který má načrtnout základní půdorys koncepce ochrany vod v České republice. Jeho první verze z loňského roku obsahovala seznam dvou stovek nových přehrad (v Olomouckém kraji např. přehrady Dlouhá Loučka, Mohelnice, Velká Bystřice, Loštice, Šternberk…), které by v případě schválení PHP vládou musely být převzaty do plánů oblastí povodí a územních plánů. Naštěstí se tento návrh setkal s odporem nevládních organizací, občanů i starostů obcí a díky kampani Stop přehradě! se podařilo na poslední chvíli jeho přijetí zabránit. Nový návrh již stavbu přehrad nezmiňuje. Vyhráno však úplně není, nyní je třeba věnovat hlavní pozornost přípravě Plánů oblastí povodí (POP), kde se mohou kontroverzní přehrady znovu objevit. Plány oblastí povodí
tvoří příslušné podniky povodí a na konci roku 2009 je budou schvalovat krajská zastupitelstva.
S jakými problémy se na vás může obracet olomoucká veřejnost a kde vás najde? Občané mohou vyhledat naši pomoc ve všech případech souvisejících s poškozováním čistoty a zdraví řeky Moravy a jejích přítoků. Jsme tu pro vás. Děkuji za rozhovor. Libor Praus
Unie pro řeku Moravu kancelář v Olomouci Kontaktní osoba: Mgr. Michal KREJČÍ Dolní náměstí 16, 772 00 Olomouc telefon: 585 204 495 mobil: 731 058 206 e-mail:
[email protected] skype: Unie.pro.reku.moravu.olomouc Financováno z programu Transition Facility EU.
Zelená domácnost Plastové zahlcení Plastová taška je vynález, který přispívá k již existujícímu ekologickému zmatku. Většina zákazníků supermarketů asi bude trvat na tom, že tyto výrobky v nich vzbuzují pocit pořádku, přičemž užijí slov jako “užitečný”, “praktický” a “hygienický”, ale při troše objektivity musíme vidět, že je něco špatně. Plastové sáčky poprvé spatřily světlo světa teprve před třiceti lety, od té doby jich bylo vyrobeno již několik triliónů a jejich současná roční spotřeba se pohybuje kolem 500 miliard neboli jeden milion za minutu, další tisíciletí ale bude trvat, než se první z nich rozloží na skládkách. Moderní verze nákupní tašky se stala řešením naší pohodlnosti a zapomnětlivosti. Většina prodejců vám velmi dychtivě pomůže překonat všemožné překážky, jen abyste utratili peníze v jejich obchodě, a k tomu budete nejspíš potřebovat více tašek, nejlépe s názvem příslušného obchodního řetězce. A ať už si tašku zapomenete, nebo ne, vždy za ni zaplatíte ve formě vyšších cen a negativního vlivu na životní prostředí. Plast se vyrábí z ropy. Hledání jejích nových nalezišť a následná těžba ničí křehké ekosystémy, podporuje autoritářské režimy a války. Během výroby se tvoří chemické látky znečišťující prostředí. Okolo tří miliard kilogramů plastových obalů ročně putuje jen v USA do odpadních vod a plastové obaly spatříme všude: v parcích, na plážích, ale také na Špicberkách či na Falklan-
dách a již brzy se začnou vyplavovat v Antarktidě. Nedávno byl u břehů Normandie nalezen uhynulý plejtvák malý s 800 kg plastových obalů v žaludku, a za posledních 40 let značně vzrostlo množství malých částeček plastu v mořských sedimentech, které filtrují drobní bezobratlí živočichové. Nemáme ani ponětí o tom, jak obrovský to může mít vliv na mořské ekosystémy. Tašky, které odhodíme do koše, přinášejí problémy na skládkách. Jejich poločas rozpadu je stejný jako u radioaktivních prvků, navíc neznámé množství umělohmotných obalů putuje ze západu do třetího světa, kde se bez problémů spalují. Recyklaci značně ztěžuje znečištění barvami z reklamních log, cena za roztřiďování a celkově nízká kvalita materiálu. Má tento problém nějaké řešení? Omezení vlivu plastových tašek na životní prostředí bylo zaznamenáno v zemích, kde byly vydány regulační zákony. V Irsku je vybírán poplatek, který po zavedení vedl k 95%nímu úbytku skládkování tašek, v Bangladéši vás mohou zavřít až na 10 let do vězení za jejich výrobu a například v Německu prodejcům zákon ukládá postarat se o veškeré obaly, které zákazníci odloží. Něco takového by mělo být vzorem i pro náš právní řád, zatím musíme se svou přirozenou pohodlností bojovat sami. Barbora Božková Volně dle: Matthew Carmichael, The perils of plastic
3
Ekoporadna Recyklace hliníku Mohl bych od Vás dostat nějaké informace o recyklaci hliníku? Hliník jako obalový materiál, který brání přístupu světla a prostupu pachů, je stále módní. Setkáme se s ním ve formě obalů čokolád, víček od kelímků a zavařovacích sklenic, vaniček, ve kterých se prodávají paštiky, plechovek na pivo či energetické nápoje. V hliníkové fólii najdete i kostku másla či tvaroh. Pokud je to možné, měli bychom se ale nakupování potravin v hliníku vyvarovat. Při jeho výrobě se spotřebuje mnoho energie, vody a základní suroviny – bauxitu (na 1 kg hliníku je ho potřeba asi 4 kg). Zároveň se vyprodukuje velké množství toxického odpadu (na 1 tunu hliníku kolem 0,5 tun). Vznikají emise fluoru, které způsobují dýchací potíže a alergie. Pokud se nákupu potravin v hliníkové fólii nelze vyhnout, pak je nutné odpad aspoň třídit. Recyklace významně šetří energii a primární suroviny (úspory činí až 95%). Sběrem hliníku pro jeho druhotného použití tak každý z nás přispívá k snižování silně škodlivých a znečišťujících látek z jeho výroby. Hliník se v přírodě nerozkládá. A i při recyklaci vzniká na každou tunu hliníku 0,4 až 0,5 t odpadní solnaté strusky, jež bývá též skládkována. Jednou z možností zpracování tenkostěnného hliníku je drcení, zbavování laků a barev a výroba hliníkového prášku a granulí. Tento polotovar se pak uplatní jako redukční činidlo při výrobě oceli. Tímto procesem se zabývá firma Alutherm CZ, s.r.o., v Mníšku pod Brdy (www.alutherm.cz), jiná cesta zpracování je slisování fólií, které pak umožní přetavení na hliníkovou slitinu
či granule. To využívá firma EkoMetalrecycling z Rýmařova (www.erben-ekometal.cz). Při tavení ale mnohou vznikat sloučeniny dioxinů, které jsou zdraví člověka velmi nebezpečné. Hliník můžeme odevzdat v každé sběrně druhotných surovin. To se však netýká hliníkových obalů (fólíí, víček apod.), v Olomouci je sbírá například Ekoporadna Hnutí DUHA.
A jak hliníkový obal bezpečně poznáme? Hliníkový obal nese symbol 3 šipek a uvnitř číslo 41 či pod šipkami označení ALU. Od železného obalu hliník odlišíme pomocí magnetky. Ne všechno, co se třpytí, je možné sbírat: pokud obal, který je hliníkově stříbrný, zmáčkeme a po uvolnění se opět vrátí do svého původního tvaru, je v něm zastoupení hliníku tak malé, že ho není možné dále zpracovávat (např. obaly od kávy). Zpracovatelským firmám pomůže, pokud obal očistíte od zbytků potravin i papírových nálepek. A co sbírat: plechovky; fólie od jogurtů, termixů, salátů, sýrů, másla (po oddělení papírové části); šroubovací uzávěry (nekorunkové) od alko i nealko nápojů; obaly od paštik; tuby od léčiv; fólie z čokolád; sprejové nádobky; hliníkové nádobí a příbory; žaluzie; plechy; soudky; konve; stanové konstrukce; lehátka apod. Nesbírají se fólie spojené s papírem a plastem (obaly od žvýkaček, vnitřní obal cigaretové krabičky, pytlíky od kávy, polévek, obaly od sušenek, arašídů, mražených krémů, obaly od trvanlivého mléka v krabicích), nádoby nebo jiné předměty kombinované s železnými či jinými prvky apod. Hana Kovaříková
Aktuálně z Olomouce Odpadová revoluce na Přírodovědecké fakultě UP v Olomouci Budova Přírodovědecké fakulty UP na třídě Svobody 26 se dočkala košů na tříděný odpad. Koše zde byly umístěny v rámci projektu Třídící odpadkové koše, který vymysleli a zajistili studenti oboru Ochrana a tvorba životního prostředí. Realizaci předcházela instalace zkušebních košů na plasty, papír a směsný odpad a informační nástěnky, která měla studenty a zaměstnance seznámit s projektem. Během zkušební doby probíhala na webových stránkách studentské organizace POSPOL (www.pospol.upol.cz) anketa, zda jsou studenti ochotni třídit odpad.
4
Díky pozitivním ohlasům a dobrým výsledkům se zkušebními koši byla za spolupráce s vedením PřF vypracována konečná podoba projektu, který schválil Akademický senát PřF UP a finančně podpořila PřF. „Zatím bylo na fakultě rozmístěno 33 košů a náklady činily necelých 10 000 Kč“, sdělila jedna ze studentek. O třídění odpadů projevili zájem i pracovníci ostatních budov PřF UP a studenti již přislíbili další spolupráci. M. Cveková, Z. Šimková, M. Pazderová
Duben 2007
Životní prostředí v kraji Jak se bourá památka: příběh přerovské Komuny O osudu dělnického domu Trávník v Přerově se toho koncem února napsalo v médiích poměrně dost. Přesto jsme v redakci Ekologických listů dospěli k názoru, že by bylo vhodné se za příběhem tzv. Komuny ještě jednou ohlédnout a zjistit, zda bylo vůbec možné její destrukci zabránit. Celý proces trpkého konce Komuny zahájili radní města už v březnu loňského roku, když odsouhlasili návrh ministerstva kultury na vyšrtnutí Komuny ze seznamu kulturních památek. Učinili tak nazdory tomu, že odborníci z olomouckého Muzea umění prohlásili objekt za kvalitní architektonické dílo koncipované jako variace na klasickou palácovou architekturu. V srpnu 2006 pak osud dělnického domu zpečetilo celkem 26 zastupitelů města, kteří schválili převod pozemků v okolí Komuny (parkoviště a část zeleně) developerské firmě, o níž věděli, že hodlá budovu zbořit. Na základě úsilí památkářů i části místních občanů se ministerstvo kultury v čele s nově jmenovaným ministrem Václavem Jehličkou rozhodlo na začátku února 2007 zahájit správní řízení o navrácení Komuny do seznamu kulturních památek, a zabránit tak jejímu zbourání. Podle památkářů byla Komuna pozoruhodná stavba z počátku 20. let minulého století, vystavěná podle návrhů regionálního architekta Roberta Motky. Dochovala se jako jediná svého druhu v Přerově i v okolí. Jehlička sice přiznal, že jeho úřad chyboval, když v minulosti o vyškrtnutí stavby ze seznamu památek rozhodl, vinu za demolici však jednoznačně dával majiteli. V oficiálním prohlášení dokonce uvedl, že je
vývojem situace zklamán a odsuzuje chování majitelů, kteří o snaze ministerstva navrátit dělnický dům Trávník na seznam kulturních památek museli vědět z médií. Podle právního rozboru, který si ministr Jehlička nechal vypracovat, vykazovalo navíc vyřazení spolkového domu ze seznamu památek takové vady, že by soud při případném přezkoumání určitě rozhodnutí zrušil. Majitel začal budovu poprvé bourat v sobotu 10. února ve 4 hodiny ráno. K tak časnému zahájení práce ho nejspíš dohnala obava, že by mu v demolici mohl někdo bránit. Než tedy dělníky policisté a úředníci zastavili přišla Komuna o střechu. Státní stavební dozor na čas demolici zarazil, protože firma neměla všechny potřebné dokumenty. V tu chvíli přispěchalo na záchranu Komuny několik aktivistů, kteří se snažili bourání zabránit. Čtyři členové z brněnského občanského sdružení Nesehnutí protestovali před budovou s transparentem „Zachraňme památku“. Na chvíli dokonce obsadili bagr chystající se pokračovat v demolici. Policie je však po dohodě z místa odvedla. Magistrát nemohl průběh demoliční práce nijak ovlivnit. Podle zákona měl majitel od obdržení vyrozumění o zahájení řízení o zařazení Komuny zpět na seznam památek až do výsledného rozhodnutí miniterstva chránit danou věc před poškozením a veškeré změny v jejím vlastnictví, správě či užívání nahlásit právě ministerstvu. Vlastník se však převzetí tohoto vyrozumění vyhýbal, a tak mohla demolice pokračovat dál. V tu chvíli dělnický dům pozbyl své architektonické vzácnosti a trvat na jeho zpětném zařazení na seznam památek ztratilo smysl. Lucie Rychlá
Ekologickoprávní minimum Evropské právo v oblasti ekologické kriminality a jeho vliv na právní řád ČR Evropské právo zasahuje do našich životů velmi silně. S ohledem na společný trh musí státy upravovat své zákony tak, aby se vešly do mantinelů stanovených různými nařízeními. Národní normy se smí od společných odchýlit jen tehdy, pokud jsou přísnější než evropská úprava. Díky tomu se naše právo modernizuje a standardy běžné na západě začínají ovlivňovat i naše životy. Někdy se ale stává i to, že evropské normy schválené v době, kdy jsme nebyli členy EU,
a na jejichž tvorbě se ČR nemohla podílet, neladí zcela s naší právní úpravou a kulturními zvyklostmi. V takovém případě jejich implementace do našeho právního systému poněkud „skřípe“. Co se týče práva životního prostředí (ŽP), tak platí, že evropská legislativa je minimálním standardem, a víceméně se předpokládá, že se členské státy ve svých opatřeních na ochranu ŽP neomezí pouze na implementaci komunitárního práva.
5
Evropské právo dosud upravovalo pouze určité právní odvětví (obchodní, pracovní, enviromentální) a do jiných zásadně nezasahovalo. Jednalo se o citlivou oblast trestního práva, kde si každý stát ponechával plnou suverenitu. Dosud se v této oblasti evropské právo prosadilo do právních řádů jednotlivých členských států pouze v oblasti pašování drog, terorismu a padělání léků. Evropská komise nemá pravomoc ovlivňovat trestní právo členských států, ale opírá se o rozhodnutí Evropského soudního dvora z roku 2005, který řekl, že Brusel může použít i trestněprávní nástroj, pokud to bude nutné k dosažení lepší vymahatelnosti unijního práva. Nyní se objevuje návrh, aby byly jednotně potírány i zločiny proti ŽP. Důvodem je to, že některé prohřešky proti ŽP jsou v jednotlivých státech postihovány značně rozdílně. Zatímco například v Nizozemí je nelegální skládka považována za trestný čin, v některých zemích na jihu Evropy jde jenom o pokutovaný přestupek. Toho mnozí využívají, protože podnikání v odpadech je výnosné a náklady na pokuty bez problémů pokryje. Tento případ jsme mohli vidět v ČR, kdy velmi výnosné dovozy odpadů z Německa dokonale pokryly náklady na pokuty udělené Českou inspekcí životního prostředí. Podobně je tomu v dalších případech, kdy pachatel s porušením zákona od samého počátku počítá, protože ví, že pokutu snadno zaplatí a poškozování ŽP se mu vyplatí. Jedním z nástrojů, který by mohl problém vyřešit, je zařazení dovozu odpa-
dů a dalších vážných ekologických přestupků mezi trestné činy, tak jak to navrhuje EU. Nová směrnice by za závažný trestný čin měla považovat nelegální emise nebezpečných látek do ovzduší, vody nebo půdy, nelegální přepravu a odkládání odpadu a protiprávní obchod s ohroženými druhy. Ačkoliv se ozvaly kritické ohlasy upozorňující na to, že navrhovaná směrnice hrubě zasahuje do suverenity členských států, mnozí toto řešení vítají. Překvapivě kladně se vyjádřila například mluvčí britských konzervativců a poslankyně Evropského parlamentu Caroline Jackson, když řekla: “Představitelé EU by měli vytvořit jasný jednotný právní rámec, díky němuž by pachatelé ekologických trestných činů mohli být soudně stíháni ve všech 27 členských zemích“. Jisté je, že jde o důležité téma, které bude předmětem mnoha evropských i národních diskusí a že nyní, jako člen EU, bude ČR moci uplatnit svůj názor a konečnou podobu nové právní normy ovlivnit. Vilém Vrzala Zdroje: www.euractiv.cz, www.ihned.cz, www.novinky.cz Článek byl napsán během praxe studentů PF UP v rámci předmětu Administrativně právní klinika. Redakčně kráceno.
Ekospotřebitelský průzkum Zpětný odběr vysloužilých elektrospotřebičů v Olomouci Novela zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech s platností od srpna 2005 ukládá prodejcům elektrospotřebičů povinnost informovat spotřebitele o tom, že ceny výrobků zahrnují i příspěvek na likvidaci historických elektrozařízení (recyklační poplatek), a tuto skutečnost uvádět na cenovce nebo na dokladu vydávaném při prodeji nových výrobků. Dále prodejce musí umožnit spotřebiteli, aby při nákupu nového zboží mohl odevzdat použitý výrobek obdobného typu (zpětný odběr), tedy nikoliv pouze stejné značky, v místě prodeje tak, aby mohla být zajištěna jeho řádná ekologická likvidace. Ve vybraných olomouckých prodejnách s elektrospotřebiči, jsme provedli průzkum, zda plní zákonem stanovené povinnosti: Všechny kontaktované maloobchodní prodejny umožňují svým zákazníkům bezplatné odevzdání starého elektrospotřebiče k recyklaci, ale většinou si účtují poplatek za odvoz (kolem 300,-). Některé obchody neměly recyklační poplatek viditelně označen (viz. tabulka), nicméně byl již započítán v konečné ceně.
6
Elektro Kladiva, Dolní náměstí Elektro Kvapil, Dolní náměstí Elektro Spáčil, Holická Elektro Vaďura, Horní náměstí Promarket, ul. 8 května Mora, ul. 8. května HP Tronic, ul. 8. května (Prior) Okay, OC Haná Electroworld, OC Haná Duha plus s.a, Kateřinská Elektroland, Na střelnici
Viditelná informace o o recyklačním poplatku ne ano ano ano ano ne ano ne ne ne ano
Setkáte-li se při výměně starého elektrospotřebiče za nový s neochotou prodejce, nebojte se ozvat, zákon je na vaší straně, navíc můžete v Olomouci využít dvou sběrných dvorů – jeden naleznete v Neředíně na třídě Míru (za hřbitovem) a druhý na Chelčického ulici. Libor Praus
Mozaika Obalovna rozpoutala vlnu nevole Obyvatelé Týnce a Grygova nesouhlasí se stavbou asfaltovny obalových směsí a rozhodli se předložit olomouckému krajskému úřadu petici. Obávají se nadměrného hluku a také zničení okolní přírody. Velký Týnec navíc plánuje v dané lokalitě vybudování chodníku pro pěší a cyklostezku. Podle Radomíra Studeného z olomouckého krajského úřadu navíc investor stále ještě nepředložil požadovanou dokumentaci, která obsahuje odborné posudky o vlivech na zdraví obyvatel a na životní prostředí.
Na Jesenicku byl nalezen jedovatý kyanid Na začátku března objevil správce objektu bývalé cihelny ve Vidnavě na Jesenicku v opuštěné laboratoři množství uskladněných chemikálií. Celkově zde bylo nalezeno přes tři sta kilogramů různých nebezpečných látek a z toho celých tři sta gramů kyanidu draselného. Toto množství by usmrtilo půl druhého tisíce lidí. Tato látka zde ležela několik let bez povšimnutí. Specialisté naštěstí potvrdili, že životní prostředí ohroženo není. Barbora Číhalová
Kalendárium 14. dubna, sraz v 8.00 na nádraží v Čelechovicích Čelechovické lomy - lokalita Joachyma Barranda Návštěva lokality s výskytem střednědevonských vápenců, doklad karbonátové sedimentace v klidné zátoce tropického moře před více než 350 miliony roků. Lokalitu navštívil v 2. pol. 19. století Joachym Barrande a od té doby je světově proslulá jako druhý nejvýznamnější paleobiotop v České republice. Návrat je možný z Čech pod Kosířem. Provází Ing. Václav Kopečný. Pořádá Sluňákov – centrum ekologických aktivit města Olomouce, o.p.s.
22. dubna Den Země v lese Pomozte zlepšit druhovou skladbu v lesích Sv. Kopečka u Olomouce. Výsadba jedle bělokoré - původní dřeviny přirozené druhové skladby na tomto místě. Zastoupení jedle v lesích je 20x nižší, než by odpovídalo přirozené skladbě lesa. Procházka s lesníkem po loňských výsadbách a pomoc mladým stromům. Akci pořádá Hnutí DUHA Olomouc.
23. dubna – 1. května, stan na Horním náměstí v Olomouci, 9.00–17.00 Výstava o odpadech na Olomoucku Aktuální informace o tom, co se děje s komunálním i tříděným odpadem v Olomouci. Proč není spalování odpadů řešením? A co skládky? Budete mít možnost si prohlédnout meziprodukty recyklace. Víte o možnosti kompostování v paneláku? Přijďte si prohlédnout náš žížalový kompostér! V sobotu a v neděli zavřeno. Pořádá Hnutí DUHA Olomouc.
26. dubna, Fontána centrum (Edelmanův palác - Horní náměstí 5), 17.00 Zahrada v souladu s přírodou (beseda) Jak zahradničit v souladu s přírodou, jak se zcela obejít bez chemických prostředků a při tom nepřijít o úrodu? Jak si na zahradu přilákat pomocníky z živočišné říše? O výhodách a nevýhodách mulčování. Jak udržet půdu zdravou a jak správně kompostovat. Pořádá Hnutí DUHA Olomouc s finanční podporou MŽP.
Čtenářská anketa o ceny
Jiří Charvát, www.chladnouhlavu.wz.cz
Jaký je váš názor na ekologickou legislativu? Určuje nám nezbytná pravidla k zachování zdravého životního prostředí, nebo jde jen o překážku podnikání a byrokratickou „mašinerii“, kde se ztrácí původní poslání? Posílejte nám své názory, zkušenosti, dotazy i návrhy na zlepšení současného stavu. Všechny došlé odpovědi slosujeme o 3 výhry - balíčky Fair Trade zboží v hodnotě 3 x 300 Kč a budou zveřejněny na internetu. Výsledky ankety se společně s nejzajímavějšími příspěvky doplněnými o odborný názor právníka objeví v červnovém čísle Ekologických listů. Uzávěrka ankety je 20.5. 2007, své reakce můžete posílat poštou, na e-mailovou adresu
[email protected], nebo přes internetové stránky www.ekologickelisty.cz Libor Praus
7
Inzerce VeloCentr - Alena Němcová prodej jízdních kol a příslušenství, www.velocentr.wz.cz tel.: 604 759 200, e-mail:
[email protected]
Oldřich Tesařík - servis jízdních kol záruční a pozáruční servis, stavba kol, servis odpružených vidlic, www.tesman.wz.cz tel.: 603 774 424, e-mail:
[email protected]
ul. 8. května, 772 00 Olomouc tel./fax: 585 225 780 Vydávání Ekologických listů je v roce 2007 finančně podpořeno v grantovém řízení Ministerstva životního prostředí ČR. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP.
ČSOP RS Iris a Hnutí DUHA Olomouc pořádají exkurze
Za odpady kolem Přerova, Prostějova, Šumperka Navštívíme: sběrné dvory, dotřiďovací linky, skládky, kompostárny, čističky odpadních vod výrobnu recyklovaných plastů. Termíny: Přerov: 24. dubna Prostějov: 3. května Šumperk: 22. května Určeno pro pracovníky obcí, zastupitele, členy poradních komisí, pedagogy a další zájemce. Více informací na www.prirodeOK.cz. Přihlášky:
[email protected], 585 228 584 (Barbora Božková).
Podpořte prosím vydávání Ekologických listů. Doporučený příspěvek na jeden výtisk činí 10 Kč. Vychází 11 čísel ročně. Prosíme pravidelné čtenáře o zaslání ročního příspěvku 110 Kč na účet Hnutí DUHA Olomouc číslo 1803974399/0800 anebo v hotovosti na adresu redakce. Naši práci můžete podpořit také materiálním darem či aktivní pomocí. Ekologické listy můžete dostávat poštou za cenu poštovného a nebo e-mailem ve formátu PDF. Navštivte internetovou verzi Ekologických listů na www.hnutiduha.cz/olomouc a přidejte sem svůj komentář či reakci na článek, který vás v tomto čísle zaujal. V návštěvní knize uvítáme vaše kritické příspěvky a podněty.
