Dětský svět v pohybu

MATEŘSKÁ ŠKOLA BRUNTÁL, KOMENSKÉHO 7- PŘÍSPĚVKOVÁ ORGANIZACE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

Dětský svět v pohybu

Č.j. 81/11 Vydal: Mateřská škola Bruntál, Komenského 7 Schválil: Pedagogická rada Účinnost: od 1.9.2011 do 31.8.2015 Závaznost: zaměstnanci mateřské školy, děti přijaté k předškolnímu vzdělávání, zákonní zástupci dětí

Obsah : 1.Identifikační údaje o mateřské škole 2.Obecná charakteristika školy 3.Podmínky vzdělávání 4.Organizace vzdělávání 5.Charakteristika vzdělávacího programu 6.Vzdělávací obsah 7.Evaluační systém

1.Identifikační údaje o škole

Název školy: Adresa školy: Zřizovatel školy: Adresa zřizovatele: Telefon zřizovatele: Právní forma: Ředitelka školy Vedoucí školní jídelny: IČO/DIČ: Identifikátor předškolního zařízení: Provozní doba MŠ: Číslo telefonu: E-mail: Webové stránky: Počet tříd: Počet pedagogů: Počet provozních zaměstnanců: Maximální počet dětí:

Mateřská škola Bruntál, Komenského 7 Komenského 7, Bruntál, PSČ 79201 Město Bruntál Nádražní 20, Bruntál 554 706 111 příspěvková organizace Irena Vochyánová Anna Fischerová 62352776/ CZ62352776 600 130 941 6,15 – 16,00 hod. 554 715 016 [email protected] www.mahenka.cz 5 10 5 120

2

2. Obecná charakteristika školy Mateřská škola, léta nazývaná „Mahenka“ se nachází téměř ve středu města. Z jedné strany ji lemuje rušná silnice, z druhé strany obklopuje krásné prostředí bruntálského zámku. Z historie vyplývá, že vyučování bylo započato v roce 1930. Velké překážky kladl Německý řád, v jehož budově měla být MŠ umístěna. Při jejich dokončení se změnila situace natolik, že do ní musely být umístěny všechny české školy (mateřská, obecná i měšťanská. Činnost školy je dokumentována ve školní kronice a fotoalbech. Kapacita MŠ je stanovena na maximálně 120 dětí. Mateřská škola je legislativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. Představuje počáteční stupeň veřejného vzdělávání organizovaného a řízeného požadavky a pokyny MŠMT. Zajišťuje předškolní vzdělávání a celodenní péči o děti ve věku od 3 do 6 let – v souladu se zákonem č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a s vyhláškami Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku vymezuje Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání, který je východiskem pro tvorbu školního vzdělávacího programu a stanovuje závazná pravidla pro pedagogickou činnost. Svou činností mateřská škola doplňuje rodinnou výchovu. Ve spolupráci s rodiči, základní školou, základní uměleckou školou organizujeme akce i pro děti školního věku, rodiny našich dětí a širokou veřejnost. V nejstarších třídách jsou dětem nabízeny tyto doplňkové aktivity: seznamování dětí s anglickým jazykem, plavání dětí, saunování, lyžování, veselé pískání. Pro všechny děti jsou nabízeny tyto doplňkové aktivity: tvořeníčko, logopedická péče, výtvarné soutěže, přípravka sportovní gymnastiky, dětský aerobik, sportovní hry. O přijetí dětí na nový školní rok rozhoduje ředitelka školy po Zápisu dětí do MŠ, který se vyhlašuje ve spolupráci se zřizovatelem Městem Bruntál. Při rozhodování o přijetí dítěte se řídí Směrnicí a Kritérii pro přijímání dětí k předškolnímu vzdělávání. Součástí MŠ je školní jídelna.

3.Podmínky vzdělávací Věcné podmínky

Prostory a vybavení mateřské školy plně vyhovují požadavkům příslušných bezpečnostních a hygienických předpisů. MŠ má dva vchody, je rozdělena na dvě části. V jedné části se nachází 2. a 5. třída, tělocvična, ředitelna, v suterénu je kuchyň a jídelna pro děti. 3

Ve druhé části jsou 1., 3. a 4. třída. Vzhledem ke stáří budovy jsou prostory atypické. Dvě třídy mají stálou lehárnu, v mateřské škole máme společnou jídelnu. Velkou výhodou je samostatná tělocvična, kterou využívají všechny třídy nejen pro cvičení, ale také ke kulturním akcím pro děti i jejich rodiče. Vybavení a uspořádání tříd umožňuje dětem společné i individuální činnosti, hry v námětových koutcích, experimentování, smyslové hry, rozvoj grafomotoriky, řešení pracovních listů, využití knih, encyklopedií, podporující všestranné aktivity potřebné pro rozvoj všech oblastí jejich osobnosti. V každé třídě je pianino, CD přehrávač, ve třech třídách je televize s videopřehrávačem DVD přehrávačem pro obohacení a doplnění vzdělávacích činností. Učební pomůcky, hračky a věcné vybavení průběžně obnovujeme a opravujeme dle finančních možností školy. Interiér tříd i budovy je vkusně esteticky vyzdoben především dětskými pracemi, výzdoba plně koresponduje s obsahem vzdělávací práce. Součástí každé třídy je hygienická místnost, která odpovídá hygienickým normám a šatna pro děti. Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje školní zahrada. Prostor zahrady je prostorný, členitý a plný zeleně. Je vybaven tak, aby umožňoval dětem rozmanité pohybové aktivity. Plocha je z větší části zatravněná, chodník je dlážděný a cesty asfaltové. Zahradu děti využívají po celý rok. Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy.

Technické zázemí • • •

MŠ je vybavena počítačem, tiskárnou, kopírkou V každé třídě je radiomagnetofon, CD přehrávač V MŠ jsou tři televize s videopřehrávači a DVD přehrávači.

Životospráva Strava a pitný režim Mateřská škola má svou vlastní kuchyni. Strava odpovídá výživovým normám danými předpisy pro společné stravování. Jídelníček sestavuje vedoucí ŠJ spolu s hlavní kuchařkou. V mateřské škole je samostatná jídelna, kde dětí svačí a obědvají. Svačiny a oběd znamenají pro děti také sociální a kulturní zkušenost. Děti jsou vedeny k samostatnosti. Mohou si samy chystat tácky, talíře, rozdávat příbory, obsloužit se a po jídle si uklidit. Děti mohou pomáhat s utíráním stolů po jídle. Také pitný režim je vyřešen tak, aby se děti mohly samy obsloužit v případě, že mají žízeň. Každé dítě má možnost jíst svým vlastním tempem. Děti mohou při jídle konverzovat za předpokladu dodržování pravidla: „ Mluvíme, jen když nemáme jídlo v ústech “, „ Nerušíme ostatní “. Žádné dítě nedokrmujeme, a to ani v případech 4

nechutenství nebo loudání v jídle. Důvod je prostý – nikdo totiž nedokáže spolehlivě a odpovědně určit, co je skutečnou příčinou těchto jevů u konkrétního dítěte. Nevhodnými zásahy můžeme vážně poškodit psychiku dítěte. Jde o to aby byla doba jídla příjemnou a nestresující součástí běžného dne. Respektujeme nesnášenlivost některých potravin některými dětmi. Dietní omezení jsou řešena domluvou s rodiči. Každá třída má domluvená pravidla sebeobsluhy při stolování, která podporujeme. Děti si mohou většinou jakoukoliv stravu během dne přidat nad stanovené množství. Děti si berou jídlo samoobslužně, případně je obslouží učitelky. Jedí lžičkami, od 4let dáváme dětem příbory. V tomto směru potřebujeme podporu rodičů, aby děti jedly příborem i doma a získaly patřičný návyk. Děti mají k dispozici od rána čaj nebo ovocné šťávy, tekutiny dostávají ke každému jídlu, samozřejmě si mohou i přidávat. Mají možnost se kdykoliv během dne samy napít (ve třídě je vhodná nádoba na tekutiny a vlastní hrníčky. Při pobytu na zahradě si děti samy napouští tekutiny z várnice. O čistotu hrníčků během dne se stará kuchařka.

Pobyt venku a pohyb K pobytu venku využíváme převážně rozlehlou školní zahradu, která je prostorově členitá a různorodě vybavená. V jedné části se nachází dopravní hřiště s pevným i travnatým povrchem, druhá část obsahuje tři pískoviště Třetí část zahrady je díky své nerovnosti využívána nejen jako hřiště na fotbal a jiné míčové hry, ale v zimním období pro sáňkování, jízdu na bobech a lyžích. K rozvoji přirozeného pohybu děti využívají dostatečné množství průlezek, skluzavek, houpaček. Děti využívají pomůcky, které se dají přenést z interiéru MŠ (nafukovací, molitanové, skákací míče, švihadla).

Spánek a odpočinek Děti, které tráví v MŠ více než šest hodin, potřebují čas na odpočinek a odreagování od denních činností. Ukládají se k odpočinku s tím, že některé také usnou. Často je využíváno čtení a poslech pohádek, vnímání relaxační hudby. Děti mohou odpočívat s oblíbenou plyšovou hračkou nebo polštářkem. Je tolerovaná i snížená potřeba spánku. Děti ve 4. a 5. třídě po domluvě s rodiči provozují zájmové kroužky (tvořeníčko, hru na flétny), nebo provozují klidové aktivity místo spánku a odpočinku.

Otužování Provádíme u mladších dětí podle individuálních potřeb zejména vzduchem, děti 5-6leté mají možnost chodit do sauny a navštěvují plavecký bazén. V létě využíváme sprchování a mlžení dětí na školní zahradě a hry s vodou. 5

Psychosociální podmínky Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. V každé třídě jsou vytvořena pravidla soužití vytvořená dětmi nebo s jejich účastí. Tato pravidla děti přijímají, učí se jim porozumět a uplatňovat je. Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno. Jakékoliv projevy nerovnosti, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné. Počátek docházky dítěte do mateřské školy je vždy významnou událostí, týkající se celé rodiny dítěte. Tento důležitý okamžik je spojen s nejistotou a obavami, jak bude dítě tento přechod zvládat, jaké problémy se vyskytnou a zda se podaří tento náročný moment překonat bez výrazné újmy na dětské psychice. Adaptace dítěte na prostředí mateřské školy je dlouhodobou záležitostí a je spojena s určitými riziky na počátku docházky. Významným hlediskem určujícím úroveň přechodu dítěte do mateřské školy je jeho věk, zralost, způsobilost a připravenost pro vstup do MŠ. Úspěšnost adaptace dítěte na prostředí mateřské školy a jeho další začlenění do skupiny vrstevníků jsou ve velké míře závislé na osobnostních a profesních kvalitách předškolního pedagoga. Jeho profesionální úroveň a lidský přístup k problémům dítěte jsou prostředkem k překonání prvotních potíží dítěte, navázání partnerského vztahu s rodinou dítěte a získání její důvěry.

Desatero pro rodiče nově přijímaných dětí 1. Mluvte s dítětem o tom, jaké je to v mateřské škole, co se tam dělá, přijďte se s ním podívat na prostředí, seznamte se s paní učitelkou 2. Zvykejte dítě na chvíle odloučení, začněte v domácím prostředí. Dítě potřebuje mít pocit, že se na vás může spolehnout, že i když jej opouštíte, vrátíte se. 3. Dejte dítěti najevo, že rozumíte jeho případným obavám z nástupu do mateřské školy. Ujistěte ho, že to zvládne, zvýšíte tak jeho sebedůvěru. Aby dítě chodilo do MŠ rádo, musí si k ní vybudovat kladný vztah. Nikdy mu mateřskou školou nevyhrožujte, vyhněte se výhružkám typu „když budeš zlobit, nechám Tě ve školce i odpoledne“. 4. Vaše dítě se bude cítit dobře tehdy, když bude mít pocit jistoty. Veďte dítě k samostatnosti, pomůžete mu zbavit se nejistoty. Procvičujte samostatnost zvláště v hygieně, oblékání, jídle. Ujistěte ho o tom, že paní učitelka mu ráda pomůže. 5. Promluvte si s učitelkou o možnostech postupné adaptace dítěte – s dítětem ze začátku můžete jít do třídy, dítě může být v MŠ zpočátku jen krátký časový úsek apod. 6. Pokud bude dítě plakat, buďte přívětiví, ale rozhodní. Rozloučení by se nemělo příliš protahovat. Paní učitelka Vaše dítě brzy uklidní a pomůže mu překonat stesk.

6

7. Dejte dítěti s sebou něco důvěrného, co mu navodí kontakt s domovem (např. plyšovou hračku). 8. Plňte své sliby – když řeknete, že přijdete po obědě, měli byste po obědě přijít. Dítě je potom nešťastné, ztrácí důvěru a pocit bezpečí, prostředí mateřské školy bude vnímat negativně. 9. Za pobyt v mateřské škole neslibujte dítěti odměny, nepřijme nové prostředí přirozeným způsobem. Pokud den ve školce proběhne v pohodě – pochvalte dítě a motivujte je k dalšímu pobytu. 10. Zamyslete se, jak prožíváte nastávající situaci vy. Děti dokážou velmi citlivě poznat projevy strachu a obavy u rodičů, silně emočně reagují. Pokud máte strach z odloučení od dítěte a nejste skutečně přesvědčeni o tom, že dítě do mateřské školy dát chcete, pak byste měli jeho nástup přehodnotit. Je dobré se v rodině dohodnout, kdo bude dítě do MŠ vodit, lépe ten, kdo s tím má menší problém. Při vstupu dítěte do mateřské školy nabízíme rodičům individuálně přizpůsobený adaptační režim, vždy se mohou rodiče s ředitelkou, popř. s jednotlivými učitelkami dohodnout na vhodném postupu. Rodič má právo kdykoli vstoupit do tříd a být v kontaktu se svým dítětem, popř. jej pozorovat při hře, vstupovat do hry, má právo být informován o všem, co se týká jeho dítěte, podílet se na dění v MŠ, účastnit se různých programů dle svého zájmu. Rodiče mají právo spolurozhodovat při plánování programu MŠ, při řešení vzniklých problémů. Tato práva mohou uplatnit na třídních schůzkách, kde jsou tato témata vždy otevřena diskusi.

Jak je přistupováno k těmto otázkám Individuální rozvoj dítěte Stěžejní v práci učitelky je komunikace s dětmi jakožto skupinou a s dítětem jako s rozvíjející se individualitou. Zvládnutí této komunikace je pro vlastní práci učitelky velmi důležité. Tento způsob porozumění úzce souvisí s aktivním nasloucháním a vyladěním se pro dítě, s adekvátními reakcemi na jeho věkové zvláštnosti a na celkovou úroveň jeho individuálního rozvoje i aktuálního stavu (vnímáme jeho emoce s porozuměním, necháme dítě domluvit, nasloucháme…) Učitelka preferuje vytváření situací pro nepřímé intervence, které mají omezovat a zastavovat nevhodné chování dětí a být jeho prevencí. Dává přednost nepřímým intervencím oproti přímým (zákaz, trest). Neverbální komunikace – výraz obličeje ukazuje na aktuální emocionální stav učitelky a do značné míry ovlivňuje ochotu dítěte komunikovat, ale i celkově se cítit v její blízkosti dobře a bezpečně.

7

Přístup učitelky MŠ k dítěti • • • • • • • • •

Učitelka přijímá dítě s porozuměním a bez podmínek, výhrad a předsudků Učitelka přijímá dítě s plnou důvěrou a úctou, k jeho individualitě Učitelka by měla být pro dítě transparentní osobnost a měla by přirozeně vypovídat o sobě a nechat se blíže poznávat Učitelka by měla komunikovat vyváženě se všemi dětmi Mluvení učitelky a naslouchání dítěti by mělo být v rovnováze Množství otázek adresovaných dítěti nemusí být jím vždy chápáno jako příjemný zájem Učitelka usnadňuje nejen procesy vznikání a osvojování nových vědomostí, ale i dětské projevy tvořivosti, fantazie, sociálních aktivit a stavy obav a úzkosti Učitelka reaguje na náměty dětí, které ji přivádějí do nových a neplánovaných situací Úloha učitelky se mění z řídící v podporující vlastní dětskou aktivitu Flexibilita učitelky je obvykle nutná ve spontánně vznikajících aktuálních situacích a při potřebě upravit hru a její pravidla, vytvářet vhodné varianty hry podle konkrétních potřeb a situací.

K tvorbě bezpečného sociálního prostředí přispívají tyto tradice mateřské školy: -

setkávání s rodiči drakiáda Mikulášské nadílky vánoční besídky pracovní dílny tematicky zaměřené pro rodiče a děti Čarodějnický den Besídky pro rodiče oslavy Dne dětí zahradní slavnosti školní výlety, exkurze loučení s dětmi před odchodem do základní školy

4. Organizační podmínky Vzdělávání v mateřské škole organizuje a zajišťuje ředitelka MŠ ve spolupráci se všemi učitelkami. Všechny splňují kvalifikační předpoklady pro výkon svého povolání, Svůj profesní růst doplňují samostudiem a účastí na DVPP. Učitelky tvoří pracovní tým, jsou členy pedagogické rady. Jejich povinnosti, pravomoci a úkoly jasně stanovuje organizační řád, pracovní řád a pracovní náplně.

8

Denní režim a program činností v MŠ je stanoven tak, aby respektoval: individuální potřebu pohybu, individuální předpoklady a individuální úroveň v pohybových dovednostech i v úrovni zdatnosti, omezenou schopnost soustředit se a setrvávat ve statických polohách, touhu po informacích, zkoušení a experimentování, oboustrannou komunikaci, diskusi a účast dětí při stanovení pravidel, schopnost dětí samostatně přemýšlet a vyvozovat poznatky, možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností možnost soukromí při osobní hygieně a podněcoval vytváření vztahů mezi dětmi při činnostech a také aby:

• • •

• • • • • •

• vyžadoval přiměřenou odpovědnost dětí za své chování ( porušování pravidel), integroval rodiče a okolí a vzbuzoval o tuto integraci zájem

Uspořádání dne Respektuje právo dětí na vlastní spontánní aktivity, využití situací, podnětů a nabídky činností z třídního programu, podporuje činnosti venku. 6 7

15 30

– 7 – 9

9 45 – 11 30 – 12 30 – 14 15 – 15 00 – 15

30

30 45

11 30 12 30 14 15 15 00 16 00

– 16

00

scházení dětí, ranní hry dle přání a volby dětí didakticky zacílené činnosti ( záměrné i spontánní učení) ve skupinách a individuálně, frontální činnosti, hry a činnosti dle vlastní volby dětí, individuální péče o děti se speciálními vzdělávacími potřebami, jazykové chvilky, smyslové hry, ranní cvičení, relaxační chvilky, pohybové hry, dopolední svačina příprava na pobyt venku, pobyt venku hygiena, oběd, čištění zubů, příprava na odpolední odpočinek odpolední odpočinek, náhradní nespací aktivity vstávání, Tv chvilka, odpolední svačina hry a zájmové činnosti v centrech aktivit, pokračování didakticky cílených činností rozcházení dětí ve 2. třídě

Upřesnění výkonu práv a povinností zákonných zástupců a pravidla vzájemných vztahů zákonných zástupců s pedagogickými pracovníky jsou jasně formulovány ve Školním řádu.

9

Formy a metody práce se přizpůsobují složení kolektivu dětí, vyspělosti jednotlivých dětí, jejich individuálním zvláštnostem, zájmům a potřebám. Důraz je kladen na rozvoj osobnostní struktury každého dítěte na základě přirozených interakcí, do kterých dítě v rámci interpersonálních vztahů vstupuje. Úkoly plní v průběhu celého dne, děti nejsou k činnostem nuceny, zařazení do činnosti záleží na samostatném rozhodnutí dítěte. Učitelka dbá na to, aby výchova a vzdělávání dětí byla vázána jak k obecným potřebám daným věkem, tak i individuálním potřebám a možnostem jednotlivců, aby spontánní a řízené aktivity dětí byly v rovnováze. Výchova a vzdělání dětí se orientuje k oblastem působení, které vycházejí od dítěte a mezi nimiž je vše provázáno a propojeno. Stěžejním záměrem působení na děti je podporovat duševní pohodu, psychickou i fyzickou zdatnost, samostatnost, sebepojetí a sebenahlížení, rozvíjet kreativitu, intelektové schopnosti a dovednosti, poznávání a učení. Výchovně vzdělávací práce probíhá po celou dobu pobytu dítěte v mateřské škole. Informační a komunikační systém školy obsahuje: každodenní komunikaci a účast na akcích školy, volně přístupné materiály školy (ŠVP, Školní řád), cíle a nabídku činností v šatnách, výtvarné práce dětí.

5. Charakteristika vzdělávacího programu Při výchovně vzdělávací práci sledujeme rámcové a dílčí vzdělávací cíle předškolního vzdělávání, které jsou stanoveny Rámcovým programem pro předškolní vzdělávání: • • •

Rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání Osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost Získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Tyto rámcové cíle jsou realizovány v pěti oblastech: 1) 2) 3) 4) 5)

biologické „Dítě a jeho tělo“ psychologické „Dítě a jeho psychika“ interpersonální „Dítě a ten druhý“ sociálně-kulturní „Dítě a společnost“ environmentální „Dítě a svět“

Děti ve vzdělávání směřujeme k dosahování klíčových kompetencí na úrovni, která je dosažitelná pro každého jedince v jiné míře. Když dítě ukončí předškolní vzdělávání má dle svých individuálních předpokladů dosahovat k těmto klíčovým kompetencím:

10

Kompetence k učení Dítě ukončující předškolní vzdělávání • soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů • získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení • má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách, orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije • klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje, chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí, poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo • učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje, při zadané práci dokončí, co započalo, dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům • odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých • pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí

Kompetence k řešení problémů

•

• •

•

• • •

•

Dítě ukončující předškolní vzdělávání všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí, přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem řeší problémy, na které stačí, známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou dospělého problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti, postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje, spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací, hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady), využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů, pochopí jednoduché algoritmy, řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedou k cíli) a řešení, která funkční nejsou, dokáže mezi nimi volit chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou, uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu

11

Komunikativní kompetence

•

• • • • • • •

Dítě ukončující předškolní vzdělávání ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím¨ dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

Sociální a personální kompetence

•

• •

•

• • • • •

Dítě ukončující předškolní vzdělávání samostatně rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje, v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti, dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně, nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

12

Činnostní a občanské kompetence

•

• • • • • •

• • • • •

Dítě ukončující předškolní vzdělávání svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení, k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně, váží si práce i úsilí druhých zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje, je otevřené aktuálnímu dění chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s hledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

Pedagogická práce učitelek zahrnuje plánování, vlastní výchovně vzdělávací práci, evaluaci Aby mohla učitelka plánovat a svou pedagogickou činností rozvíjet osobnost dětí ve třídě, musí je především poznat, provést hodnocení celé třídy, pokroky u dětí zaznamenává v záznamech o dětech, sleduje, zda dochází k očekávaným výstupům a získávání kompetencí. Další poznatky získává rozhovory s rodiči, dotazníky. Učitelky spolu spolupracují, konzultují spolu závěry o dětech. Hodnotí svou vlastní pedagogickou činnost a snaží se sebevzdělávat. Systém evaluace je součástí ŠVP. Smyslem našeho ŠVP je probouzet v dítěti aktivní zájem a chuť dívat se kolem sebe, naslouchat a objevovat, ukázat svou odvahu, co všechno už samo umí, zvládne a dokáže, vést k samostatnosti, rozvíjet u dětí pohybové schopnosti, vést děti k vytvoření návyku potřeby pravidelného pohybu – cvičení. Rozvíjet psychickou a fyzickou zdatnost dětí, vytrvalost při pohybu.

13

Zdokonalovat dovednosti v oblasti hrubé a jemné motoriky, koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou. Dodržovat individuální potřeby dítěte při pohybových činnostech – individuální tempo, odpočinek Osvojit si poznatky a dovednosti k podpoře osobní pohody i pohody prostředí a rozvíjet a vytvářet zdravé životní návyky. Představovat jim dětský svět tak, aby pochopily souvislosti mezi živou a neživou přírodou a vztahy mezi lidmi. Aby poznávaly sebe sama, rozvíjely pozitivní city ve vztahu k sobě – uvědomily si svou vlastní identitu, získaly sebevědomí, sebedůvěru, osobní spokojenost. Aby se uměly prosadit v kolektivu a nebály se objevovat a poznávat. Podporovat dětská přátelství a kamarádství. Učit se podřídit své zájmy kolektivu. Klást důraz na postupné zvládnutí základních pracovních a hygienických návyků, společenského chování, naučit se chránit před nebezpečím, být ohleduplní k jiným dětem. Připravovat děti na vstup do základní školy, spolupracovat i nadále s logopedkou, pedagogicko-psychologickou poradnou, učitelkou 1.třídy základní školy.

6.Vzdělávací obsah – integrované bloky Integrované bloky představují závaznou strukturovanou formální nabídku, kterou dále pedagogové realizují v souladu se vzdělávacími podmínkami jednotlivých tříd. Sjednocují pojetí a zaměření celé školy. Integrovaný blok charakterizuje název, vzdělávací obsah a hlavní záměr vyjadřuje, co je v jeho rámci podstatné. Integrované bloky mají obecnější povahu. Učitelky s ním dále pracují tak, že konkretizují jeho cíle i obsah a rozvádí je tak, aby odpovídaly skladbě dětí ve třídě, jejich potřebám a možnostem, navrhnou si podtémata a konkrétní činnosti, volí odpovídající formy, metody a prostředky. Pedagogové sledují dílčí vzdělávací cíle, případná rizika a očekávané výstupy (co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže) dané Rámcovým vzdělávací programem. Učitelky zařazují i předem neplánovaná témata, činnosti, hry, které souvisí se spontánností dětí. Některá témata je vhodné opakovat. Rodiče se o tématech dozvídají především z rozhovoru s dítětem a z aktuálních nástěnek v šatnách všech tříd. Pedagog odpovídá za to, že třídní vzdělávací program, který zpracovává, je v souladu s požadavky ŠVP a RVP PV, program pedagogických činností je cílevědomý a je plánován, je pravidelně sledován průběh předškolního vzdělávání a hodnoceny jeho podmínky i výsledky

14

Název : „Dětský svět v pohybu“ Cíl: prostředkem pohybových činností seznamovat děti s prostředím, učit se ovládnout své tělo, poradit si se svým okolím a tím nabýt potřebné zkušenosti, učit se vyjádřit sebe samého a komunikovat s ostatními, učit se získávat sebevědomí, hodnotit sebe samého, vzájemně se srovnávat, soupeřit a spolupracovat

Pomocí pohybu objevovat dětský svět.

Obsah ročního tematického plánu vychází z požadavků, které jsou stanoveny vzdělávacím obsahem jednotlivých oblastí Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a Konkretizovanými očekávanými výstupy (dodatek RVP PV), kde je upřesněna optimální úroveň, ke které směřuje dítě, ukončující předškolní vzdělávání. 1. „Ahoj školko“ (kamarádi, naše třída, školka, třídní pravidla soužití, komunitní kruh…….) Cílem je hledat pravidla vzájemného soužití a dodržovat je, poznávat nové prostředí, učit se v něm žít, pomáhat si, osvojit si potřebné dovednosti, návyky… 2. „Roční období“ (barevný podzim, sportujeme v zimě, jaro je krásné všude, letní krajina) Cílem je osvojovat si nové poznatky o změnách v přírodě, 3. „Filipova dobrodružství“ (Filip v zátoce Dětských ostrovů, Filip v laboratoři pana Stravy, Filip a pyramida pana Stravy, Nouzové přistání na Zlověstném ostrově, Filip objevuje pohyb, Filip na ostrově Šťastného života) Cílem je poznání vlastního těla, osvojení jednoduchých zásad zdravého životního stylu a pozitivních etických hodnot, ochrana životního prostředí a života, hrozba šikany a nebezpečí závislostí, vytváření přátelských vztahů, správné životní návyky v oblasti stravování a pohybu, seznamování s právem na život, na ochranu dítěte, s právem svobody, s právem na pomoc, s právem na vzdělání.) 4. „Příroda kolem nás“ (zvířata, rostliny, počasí, přírodní jevy, živá a neživá příroda, voda znamená život, Den Země, třídění odpadů) Cílem je osvojit si pravidla chování ve vztahu k přírodě, pochopit, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat je, ale i naopak. 5. „Z pohádky do pohádky“ (poslech pohádek veršovaných a prozaických českých autorů, dramatizace, shlédnutí divadelních představení, poznáváme pohádky pro děti ze zemí našich sousedů – polští autoři – Ludvik Cichy – Bolek i Lolek, němečtí autoři – pohádky bratří Grimmů, Itálie – 15

Carlo Collodi – Pinocchiova dobrodružství, Anglie – A.A.Milne – Medvídek Pú, Dánsko –H. Ch. Andersen – Ošklivé káčátko) Cílem je rozvíjet jazykové dovednosti u dětí, upevňovat správnou výslovnost a vyjadřovací schopnosti. 6. „Svět kolem nás“ (řeky a moře, planeta Země, vesmír, čím cestujeme, co děláme celý den a celý rok, hádej, čím jsem) Cílem je osvojit si povědomí o sounáležitosti s ostatním světem. 7. „Tradice a zvyky“ (advent, vánoce, masopust, velikonoce….) Cílem je seznámit děti s materiálními i duchovními hodnotami a umožnit dětem podílet se na utváření společenské pohody ve svém sociálním prostředí, rozvíjet základy vztahu ke kultuře a umění a rozvíjet dovednosti tyto postoje vyjadřovat a projevovat. 8. „Můj domov, moje rodina“ ( Česká republika, státní symboly – vlajka, naše hymna, malý znak, velký státní znak, hlavní město Praha, historie, listina základních práv a svobod viz 3.integrovaný blok „Filipova dobrodružství“, naši sousedé, evropská unie, moje město) Cílem je vytvářet vztahy k domovu, sociální citlivost, toleranci, schopnost žít ve společnosti ostatních lidí.

7. Evaluační systém Výchova a vzdělávání v naší škole je průběžně vyhodnocováno (evaluace). Smyslem evaluace není rozdělování dětí na úspěšné a neúspěšné, ale vyhodnocování je prostředkem. Poznatky získané průběžným vyhodnocováním nám poskytnou zpětnou vazbu o kvalitě vlastní práce. Paní učitelky průběžně sledují a hodnotí co se povedlo, co se nepovedlo a proč, co se daří či nedaří, co je třeba lépe vyřešit, vyvodí z toho vlastní závěry pomocí nichž budeme TVP a ŠVP upravovat a vylepšovat. Evaluace školního vzdělávacího programu Pedagogická rada, rodiče ostatní zaměstnanci školy spolupracují při zpracování hodnocení činnosti školy a Školního vzdělávacího programu. Úkolem vyhodnocování Školního vzdělávacího programu je: •

zabývat se výsledky vyhodnocení třídních programů a řešit problémy, které z toho vyplývají pro třídu a školu (radit se o jednotlivých dětech, pomoc učitelce, vyměňovat si zkušenosti) 16

zjistit, zda známe, naplňujeme, vytváříme a udržujeme odpovídající podmínky pro předškolní vzdělávání • celková analýza výsledků, podmínek funkčnosti školního programu, zejména vyhodnocení, jak školní program pomáhá práci učitelky s dětmi ve třídě, zda je po formální stránce zpracován vyhovujících způsobem, zapadá do prostředí naší školy, zda skutečně podporuje integrované vzdělávání. Právě na projevech, chování, postojích, dovednostech a znalostech dětí poznáme, zda se nám daří naplňovat naše dílčí vzdělávací cíle a že odpovídají obecným cílům Rámcového programu PV v MŠ. •

Při evaluaci se zaměříme na: • oblast dětí • efektivitu vzdělávání • personál školy • veřejnost Plán evaluace: Co vyhodnocujeme

Způsob evaluace

Jak často pokroky dítěte Individuální záznamy, leden, řízené rozhovory s rodiči červen evaluace předškoláka Portfolia (prac. listy, graf. průběžně cviky) řízené rozhovory s rodiči Pokroky dětí s odloženou Portfolia (prac. isty, graf. průběžně školní docházkou cviky) indiv. rozhovory s rodiči vzdělávací proces hospitace 1x ročně

Kdo odpovídá pedagogové pedagogové

Pověřené učitelky

ředitelka, pověřená učitelka pedagogové

efektivita vzdělávání- evaluační záznamy dílčí vzdělávací cíle vlastní vzdělávací práce autoevaluační dotazníky podmínky vzdělávání evaluační dotazník

1x týdně

podmínky vzdělávání

Dotazník pro rodiče

podmínky vzdělávání

třídní schůzky

1x za rodičovská 3roky veřejnost 1x ročně pedagogové

práce ředitelky kritéria daná zřizovatelem komplexní hodnocení školy vlastní hodnocení školy 17

1 x ročně 1x ročně

pedagogové všichni zaměstnanci školy

2 x ročně ředitelka 1x za pedagogická rada 3roky

18

19