Druhy a formy spolupráce – smluvní vztahy
Ing. Martina Manová ředitelka Ústavu projektových činností
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Univerzitní institut, 22. 6. 2010
Úvod Informace shrnuté v této prezentaci, jsou souhrnem poznatků, znalostí a zkušeností pracovníků Ústavu projektových činností a Centra transferu technologií UTB ve Zlíně. Příklady smluv a smluvních ujednání jsou aktuální k datu uskutečnění prezentace, nelze vyloučit změnu postupů či znění dokumentů v dalším období. S ohledem na rozsah tématu, informace zde podané nemohou být vyčerpávající, jsou pouze výčtem nejčastěji se vyskytujících případů. Dle platných interních předpisů by do právního vztahu neměl vstupovat žádný pracovník UTB ve Zlíně, aniž by se k návrhu smlouvy vyjádřilo ekonomické a právní oddělení UTB ve Zlíně. V zájmu každého pracovníka UTB ve Zlíně je vždy konzultovat otázku poskytovaného nebo vznikajícího duševního vlastnictví s odbornými pracovníky Centra transferu technologií.
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana oběma nebo jedné smluvní straně finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Vztah bez finančních toků 1. Rámcová smlouva o spolupráci Východiska: smluvní strany: VŠ/VŠ, VŠ/ instituce, orgány, VŠ/podnik je vyjádřením vůle obou smluvních stran spolupracovat ve vymezených oblastech za účelem dosažení užitku obou partnerů může mít vazbu na budoucí projekt (dotační i nedotační) na UTB existuje vzorový dokument, ale je nutné ho vždy přizpůsobit na konkrétní podmínky kontrola ekonomické a právní oddělení − povinně možnost konzultace či kontroly Centrem transferu technologií může uzavírat děkan/ředitel součásti pokud ke spolupráci následně dojde, upravuje se rozsah, forma a finanční plnění jiným typem smluvního vztahu
Vztah bez finančních toků 1. Rámcová smlouva o spolupráci Doporučení: jasně definovat kdo s kým uzavírá smlouvu vždy uvést zmocněnce pro věcná jednání zahrnovat jen oblasti spolupráce (činnosti), které můžete skutečně zajistit vyhnout se obecným, všezahrnující tvrzením a příslibům vždy uvést jasnou formulaci, zda ze smlouvy vyplývá či nevyplývá finanční plnění (nemělo by vyplývat) neuzavírat jednostranně výhodné smlouvy, zvolit strategii vyjednávání „win-win“ neuzavírat formální smlouvy s organizacemi, kde není skutečný předpoklad budoucí spolupráce
Vztah bez finančních toků 2. „Blíže upřesněná“ smlouva o spolupráci Smlouva o spolupráci při realizaci studijních programů Smlouva/dohoda o výkonu odborné praxe jednotný vzor není (nutno rozlišit specifika oborů), existují vzory na FHS a FaME Doporučení: jasně definovat kdo s kým uzavírá smlouvu vždy uvést zmocněnce pro věcná jednání nebo kontaktní osobu jasně definovat, co je předmětem smlouvy pokud je to schůdné definovat místo, délku trvání a obsah praxe/stáže jasně formulovat, že ze spolupráce nevyplývají žádná finanční plnění jasně definovat práva a povinnosti obou stran jasně definovat odpovědnost za škodu je možné uvést i jméno a kontaktní údaje na studenty-stážisty Platit firmám za umožnění praxe/stáže jen ve výjimečných případech!
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Finance poskytuje třetí strana Třetí stranou je obvykle poskytovatel dotace (MŠMT, MPO, MMR, EK aj.) Poskytovatel dotace
Příjemce dotace
Partneři/ Spolupříjemci
Partneři/ Spolupříjemci
Partneři/ Spolupříjemci
Finance poskytuje třetí strana Třetí stranou je obvykle poskytovatel dotace (MŠMT, MPO, MMR, EK aj.) Možné varianty postupu: před podáním žádosti o dotaci uzavírají spolupracující organizace nějakou formu předběžné Dohody o spolupráci (vyjadřují vůli spolupracovat na projektu), po kladném vyhodnocení žádosti o dotaci se uzavírá Smlouva o spolupráci na řešení projektu (zavazující ke spolupráci za jasně definovaných podmínek) jako součást následného smluvního vztahu mezi poskytovatelem dotace a příjemcem (podmínky poskytnutí dotace), např. projekty OPVK Smlouva o spolupráci mezi organizacemi spolupracujícími na projektu se uzavírá před podáním žádosti o dotaci (zcela konkrétně definované podmínky spolupráce na projektu), po kladném vyhodnocení žádosti o dotaci se následně uzavírá smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem dotace (podmínky poskytnutí dotace), např. MPO žádost o dotaci se podává bez formálních smluvních vztahů mezi organizacemi uvedenými v žádosti, smlouva mezi organizacemi spolupracujícími na projektu se uzavírá před přidělením dotace, následně se uzavírá smlouva mezi poskytovatelem a příjemcem dotace (smluvní vztahy mohou být uzavřeny i po zahájení řešení projektu), např. projekty 7. RP
Finance poskytuje třetí strana Smluvní ujednání mezi organizacemi spolupracujícími na dotačně podpořeném projektu Poskytovatel dotace může poskytnout vzor smlouvy. Smluvní ujednání mají různý název, formu a strukturu, podle toho, kdo je třetí strana. Poskytovatel NEMŮŽE trvat na tom, aby byl aplikován vzor bez zásahů a bez úprav smluvních stran! Obě smluvní strany jsou oprávněny upravit smluvní vztah podle dohody mezi nimi. Poskytovatel MŮŽE trvat na začlenění některých článků ve vazbě na plnění smlouvy mezi poskytovatelem a příjemcem dotace.
Finance poskytuje třetí strana 1. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Smluvní vztah: VŠ/VŠ, VŠ/instituce, orgán, sdružení, VŠ/podnik Před podáním žádosti o dotaci všichni budoucí partneři projektu (finanční i nefinanční) podepisují: Principy partnerství a prohlášení o partnerství Před podpisem Rozhodnutí všichni partneři podepisují s příjemcem: • Smlouvu o partnerství s finanční spoluúčastí • Smlouvu o partnerství bez finanční spoluúčasti POZOR: Existující vzor MŠMT není kvalitní, je nevýhodný jak pro příjemce, tak pro partnera. UTB v roli partnera bez finanční účasti NELZE!
Finance poskytuje třetí strana 1. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Před podáním žádosti o dotaci: ideální stav je 0 partnerů (všechno lze koupit a je to jednodušší a s menšími riziky) nikdy neshánějte partnera jen proto, abyste získali vyšší bodové hodnocení nikdy 1 partner (při odstoupení partnera nelze řešit projekt!) jen omezený počet partnerů: 2 až 4 (lepší koordinace) jasně vymezit činnost partnera v projektu trvat na přesném rozepsání nákladů partnerů v rozpočtu tak, aby každý partner měl svůj jasně definovaný dílčí rozpočet v ideálním případě oboustranně podepsat ujednání typu: co, kdo a za kolik vždy přesně vysvětlit, co se očekává (jaká plnění, jaké aktivity a indikátory) vždy se seznámit se vzorem smlouvy před podáním žádosti o dotaci jsem-li partner, vždy požadovat kompletní projekt (žádost o dotaci)
Finance poskytuje třetí strana 1. OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Po schválení žádosti o dotaci, před podpisem Rozhodnutí o poskytnutí dotace: vzor smlouvy MŠMT je nutno vždy upravit vypustit části, které nejsou relevantní pro daný projekt nebo uspořádání vztahů je-li více partnerů, je lepší s každým uzavřít samostatnou smlouvu dopsat osoby odpovědné za řešení na obou stranách vždy přesně specifikovat činnosti podle žádosti o dotaci (nelze připisovat a domýšlet nové činnosti měnící rámec žádosti o dotaci) vždy přesně vyčíslit částku příjemce a partnera jasně formulovat, kdy a jak se budou proplácet partnerovi náklady nedílnou součástí má být kompletní žádost o dotaci včetně revidovaného rozpočtu specifikovat, jaké situace znamenají neplnění povinností partnera, a co se stane, když partner povinnosti neplní uvést kdo a jak bude nakupovat majetek pro projekt, čí bude majetek uvést kdo a jak bude nakládat s výstupy projektu (skripta, el. studijní opory, weby, přístupy k portálům apod.) připravit 5 originálních vyhotovení
Finance poskytuje třetí strana 2. Projekty MPO (aplikovaný výzkum, např. program TIP) Smluvní vztah: nejčastěji firma/VŠ MPO nedává vzor, pracuje se na vytvoření interního vzoru Smlouva musí být uzavřena ještě před podáním žádosti o dotaci! Smlouva musí být postavena na přesné specifikaci činností dle žádosti o dotaci, tzn. : • • • •
nejdřív jasný plán: kdo a co dělá, kde, na čem, co do projektu přináší, co si z projektu odnáší pak rozpočet: položkově v rozdělení na smluvní strany, spolufinancování pak ujasnění nakládání s výsledky projektu (nepodceňovat – viz další prezentace) až nakonec formalizovat smluvní ujednání, po zahájení řešení projektu by se výrazným způsobem ve věcné části již nemělo nic měnit.
Kontrola: ekonomické oddělení, právní oddělení, CTT
Finance poskytuje třetí strana 3. Projekty MMR (např. OP Přeshraniční spolupráce SR− −ČR) Partnerský vztah: VŠ/VŠ, VŠ/instituce, VŠ/firma Před podáním žádosti o dotaci žadatel a všichni partneři podepisují jedno společné Prohlášení o partnerství, kde se uvádí, že: • společně připravili projekt • v případě schválení projektu podepíší Dohodu o spolupráci s jasně definovanými úlohami a zodpovědnostmi • kompletně zodpovídá žadatel („hlavní partner“) • partneři zodpovídají za své dílčí aktivity vymezené v projektu • všichni znají podmínky programu
Finance poskytuje třetí strana 3. Projekty MMR (např. OP Přeshraniční spolupráce SR− −ČR) Po schválení projektu (často již v průběhu řešení): všichni účastnici podepisují společnou Dohodu o spolupráci (vzor MMR, 15 stran). Povinnosti partnerů − partner zodpovídá za svou část rozpočtu a sám předkládá poskytovateli seznam uskutečněných výdajů a řeší případné nezpůsobilé výdaje. Povinnosti vedoucího partnera – celkové řízení a koordinace projektu, evidence všech dokladů včetně seznamů výdajů partnerů, rozděluje finance přidělené na projekt. Vedoucí partner uzavírá s poskytovatelem Smlouvu o poskytnutí finančního příspěvku (7 stran + přílohy).
Finance poskytuje třetí strana 4. Projekty 7. Rámcového programu Před podáním žádosti o dotaci obvykle není vyžadována žádná forma smluvního ujednání mezi účastníky projektu (elektronické podávání žádosti o dotaci), ale žadatel musí potvrdit, že všichni účastníci projektu znají obsah žádosti, a že jejich organizace zapojení do projektu schválily UTB jako koordinátor projektu – nelze doporučit, pravděpodobné zamítnutí návrhu, nehodnotí se jen myšlenka, ale i kompetentnost žadatele k řízení (síla instituce, zkušenosti a důvěryhodnost) UTB jako člen konsorcia řešitelů – ANO, pokud známe dobře podmínky zapojení do konsorcia a nejsou pro nás nevýhodné (viz budoucí Consortium Agreement) doporučení: rozdělit řešení do logických celků a k nim přiřadit zodpovědnosti dle odborné expertizy jednotlivých partnerů jasná role a přínos jednotlivých partnerů pro dosažení cílů projektu
Finance poskytuje třetí strana 4. Projekty 7. Rámcového programu Po schválení projektu Partneři uzavírají Consortium Agreement: vnitřní vztahy partnerů (kolik má kdo hlasů, jak se rozhoduje, řešení sporů, orgány projektu atd.) distribuce finančních prostředků, podmínky, lhůty, účty apod. duševní vlastnictví: vkládané znalosti, vznikající nové znalosti, „sideground“ existují vzory (liší se v oblasti duševního vlastnictví)
Grant Agreement: uzavírá konsorcium zastoupené koordinátorem projektu s EK partneři ke smlouvě přistupují klíčové části: Core Contract (vlastní smlouva), Description of Work (vlastní projekt, po úpravách z jednání), rozpočet a další přílohy (pravidla programu aj.)
Finance poskytuje třetí strana Smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem dotace Název, forma, obsah a rozsah právního dokumentu se liší podle poskytovatele dotace, příklady: MŠMT, OPVK: Rozhodnutí o poskytnutí dotace (15 stran + přílohy), následuje akceptace MŠMT, OP VaVpI: Rozhodnutí o poskytnutí dotace (10 stran + přílohy), následuje akceptace MPO, OPPI: Podmínky poskytnutí dotace ... (20 stran + přílohy), souhlas s podmínkami je součástí dokumentu MZe: Dohoda o poskytnutí dotace EK, 7. RP: Grant Agreement (15 stran + přílohy), přistoupení
Finance poskytuje třetí strana Smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem dotace Před podpisem Rozhodnutí/Podmínek o poskytnutí dotace: vždy pečlivě překontrolovat všechny údaje, včetně příloh, zejména rozpočet a monitorovací indikátory/výstupy znovu zvážit, jestli se mezi podáním žádosti a rozhodnutím něco nezměnilo, co brání splnění cílů (odchod klíčových pracovníků, časová kapacita řešitelů, finanční situace UTB či součásti apod.) uvědomit si délku závazku (řešení projektu + dalších 5, 10 i více let udržitelnosti) uvědomit si sankce za neplnění závazků a indikátorů nutno vždy rozumět všem článkům, formulacím a pojmům ve vztahu k poskytovateli zodpovídá příjemce dotace (UTB) interně vždy zodpovídá řešitel, ale UTB se zavazuje, že vytvoří podmínky pro řešení projektu rektor by neměl Rozhodnutí/podmínky podepsat, pokud se nepřesvědčí, že řešitel je schopen splnit závazky a je kompetentní k řešení projektu
Finance za plnění definovaných činností Smluvní vztah mezi poskytovatelem a příjemcem dotace Po podpisu Rozhodnutí/Podmínek a v průběhu řešení projektu: věnovat dostatečný čas projektu postupovat výhradně podle schváleného věcného, časového a finančního plánu odchylky od plánu vždy předem konzultovat s poskytovatelem neplatí, že všechno, co bylo schváleno v žádosti, musí být i proplaceno pravidelně kontrolovat, jestli plním závazky a indikátory pokud se domnívám, že nesplním indikátory, okamžitě zahájit vyjednávání o změnách k jakémukoliv pochybení finančního rázu se okamžitě přiznat, vysvětlit ho a sjednat nápravu nebát se komunikovat s ostatními řešiteli a interními útvary o administrativních postupech k vyhnutí se chyb požadovat oprávněnou pomoc a profesionální plnění úkolů po centrálních útvarech (UTB se zavázala vytvořit podmínky pro řešení projektu) Všechno dokladovat, dokladovat, dokladovat!!!
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Finance poskytuje třetí strana + spoluúčast Spoluúčast = dofinancování části způsobilých výdajů projektu z vlastních zdrojů (v případě VŠ obvyle neveřejných) Týká se: dotací MPO: ANO, prakticky vždy, u všech typů dotací dotací MŠMT: obvykle NE dotací TA ČR: VŠ NE, firmy ANO dotací MMR: obvykle ANO dotací MZe: obvykle ANO dotací ze 7. RP: převážně ANO, u některých typů projektů NE Před podáním žádosti o dotaci je nutný písemný souhlas tajemníka součásti s dofinancováním v předem známé struktuře (investice, běžné prostředky). Po schválení dotace se podepisují stejné smlouvy/dohody − viz výše.
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Finance za plnění definovaných činností Spolupráce s firmami − firma platí VŠ za činnosti Východiskem pro výběr správného smluvního vztahu: zakázka/objednávka smlouva o dílo kontrahovaný/smluvní výzkum je určení: typu/druhu činnosti časové náročnosti činnosti náročnosti na lidské zdroje druhů výsledků činnosti přidané hodnoty zhotovitele (VŠ) pro dosažení výsledků činnosti.
Finance za plnění definovaných činností Firma platí VŠ za činnosti: Zakázka/Objednávka jednorázová, časově nenáročná, věcně jasně vymezená činnost např: provedení měření, testování, krátkodobý pronájem prostor takový požadavek je možné realizovat na základě objednávky jako hospodářskou činnost (HS) při přípravě a realizaci se řídíme interními postupy – viz další prezentace Upozornění: pro realizaci zakázek nelze používat vybavení zakoupené z dotace (grantu, projektu), pokud to nebylo v projektu plánováno a schváleno výnosy ze zisku, který pochází z provádění základního či aplikovaného výzkumu, experimentálního vývoje nebo inovací, nutno zpětně použít na vzdělávací, VaV činnost UTB nebo šíření výsledků (viz novela zákona č. 130 a SK/10/2009)
Finance za plnění definovaných činností Firma platí VŠ za činnosti: Smlouva o dílo aplikuje se v případech, kdy požadovaná činnost je opakovaná nebo její vykonání trvá delší dobu (týdny, měsíce) a přitom je stále poměrně jasně věcně definovaná a má konkrétní výstupy např. roční smlouva na opakovaná měření stejného typu, provedení marketingového průzkumu, vytvoření počítačového programu, příprava prototypu apod. před uzavřením smlouvy je třeba důkladně zvážit, jaký je vklad každé ze stran k řešení úkolu a jaká omezení plnění smlouvy přinese zhotoviteli (např. vázání lidských zdrojů) smluvní cena musí zohledňovat všechny náklady na straně zhotovitele (UTB) a případnou přidanou hodnotu (zisk přiměřené výše) standardní uspořádání je, že veškeré duševní vlastnictví, které případně během plnění smlouvy vznikne, patří zadavateli (firmě) na UTB existuje vzor smlouvy o dílo interní postupy – viz další prezentace neuzavírejte nevýhodné smlouvy v případě potřeby se přijďte poradit do Centra transferu technologií
Finance za plnění definovaných činností Firma platí VŠ za činnosti: Kontrahovaný výzkum aplikuje se v případech, kdy firma požaduje obvykle časově náročné řešení vědeckého či výzkumného úkolu (měsíce/roky), který je sice věcně vymezen, ale u kterého se nedá předem stanovit, jakých konkrétních výsledků bude dosaženo Smluvním neboli kontrahovaným výzkumem se rozumí v souladu s článkem 3.2.1 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2006/C 323/01, výzkum, který je prováděn výzkumnou organizací pro určitý podnik jako služba v situacích kdy i) výzkumná organizace obdrží úměrnou úplatu za poskytnutou službu a ii) podnik určí podmínky této služby. Podnik obvykle vlastní veškeré výsledky projektu a nese riziko neúspěchu.
Finance za plnění definovaných činností Firma platí VŠ za činnosti: Kontrahovaný výzkum v podmínkách ČR zatím méně častá situace český vzor neexistuje příprava, věcná i právní jednání jen za účasti odborníků klíčové je uspořádání práv k současnému a nově vznikajícímu duševnímu vlastnictví firmy mají tendenci vlastnit všechno, včetně nových poznatků, brání VŠ v publikování, neakceptovatelné pro VŠ pokud k takové smlouvě přistoupíme, nutno zahrnou také náklady obětované příležitosti
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Společné finance, společný zájem Smlouva o spolupráci ve výzkumu a vývoji (kolaborativní výzkum) aplikuje se v případech, kdy obě strany mají společný cíl při řešení vědeckého či výzkumného úkolu, obvykle časově náročného (měsíce/roky), který je sice věcně vymezen, ale u kterého se nedá předem odhadnout, jakých konkrétních výsledků bude dosaženo Kolaborativním výzkumem se rozumí, v souladu s článkem 3.2.2 Rámce společenství pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2006/C 323/01, výzkum prováděný výzkumnou organizací ve spolupráci s dalšími subjekty (ať již výzkumnými organizacemi či podniky), kdy se tyto účastníci tohoto výzkumu podílejí na návrhu výzkumu, na samotné realizaci výzkumných aktivit, na způsobilých výdajích, na riziku a též výsledcích, a to za předem definovaných podmínek.
Společné finance, společný zájem Smlouva o spolupráci ve výzkumu a vývoji (kolaborativní výzkum) v podmínkách ČR zatím méně častá, český vzor neexistuje přípravu, věcná i právní jednání nutno řešit ve spolupráci s odborníky klíčové je určení vkladu poznatků, know-how a práv duševního vlastnictví obou stran k vyřešení úkolů a uspořádání práv k současnému a nově vznikajícímu duševnímu vlastnictví firmy i zde mají tendenci vlastnit všechno, budou se snažit bránit VŠ v publikování, neakceptovatelné pro VŠ akceptovatelné je pouze uspořádání „win-win“
Společné finance, společný zájem Smlouva o spolupráci ve výzkumu a vývoji v rámci EU The Lambert Review of Business-University Collaboration – nezávislý posudek spolupráce VŠ a firem v GB (12/2003). Ze závěrů vyplynula potřeba vytvoření souboru dohod o spolupráci ve výzkumu mezi univerzitami a podniky a potřeba posílení znalostního transferu. Nyní již jsou vzory vytvořeny − Lambert Agreements: www.innovation.gov.uk/lambertagreements/ Jedná se o vzory 5 smluv a 4 dohod, které řeší spolupráci na dotačně podpořených projektech a spolupráci bez dotace. Jednotlivé smlouvy se liší zejména přístupem k právům duševního vlastnictví. Na české podmínky zatím smlouvy nejsou aplikovatelné.
Typy a druhy smluvních vztahů Možné rozdělení smluvních vztahů z hlediska finančních toků: vztah bez finančních toků finance poskytuje třetí strana jedné nebo více smluvním stranám finance poskytuje třetí strana a jedna nebo obě smluvní strany se finančně podílejí finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za vykonání definovaných činností finance poskytují obě smluvní strany za účelem dosažení společného zájmu finance poskytuje jedna smluvní strana druhé smluvní straně za právo užívání jejích výsledků
Finance za využívání duševního vlastnictví VŠ poskytuje své duševní vlastnictví firmám za úplatu = Licenční smlouvy Východiska: VŠ má kvalitní výsledek VaV činnosti VŠ uplatnila práva k tomuto výsledku (patent, užitný vzor) VŠ vyhodnotila, že sama nebude schopna dotáhnout řešení do komerčního užití VŠ má zájem na využití vynálezu/vzoru v praxi existuje firemní zájemce o využití vynálezu/vzoru v praxi VŠ ví, za použití jakých finančních prostředků duševní vlastnictví vzniklo pokud duševní vlastnictví vzniklo za finanční podpory z grantu/dotace, nelze udělit výhradní licenci (prodat práva jedinému uživateli), zájemce o tomto stavu ví a akceptuje jej licenční jednání se vede za účasti patentového a známkového zástupce, který se podílí na sestavení smlouvy – viz následující prezentace
Shrnutí Smluvní spolupráce s externími subjekty: formu spolupráce si můžeme zvolit smluvní vztah volíme přiměřeně věcnému záměru spolupráce žádný vzor smlouvy není dogma každý případ je jedinečný − každá smlouva by měla být „šitá na míru“ spolupráce = oba máme výhody a oba neseme rizika („win-win“) před uzavřením smlouvy se vždy poraďte s odborníky jestli je spolupráce dobrá poznáme podle odpovědi na otázku: „Šli byste do takové spolupráce znovu?“ profesionální přístup ke spolupráci – viz: Zásady odpovědného partnerství http://www.responsible-partnering.org
Děkuji Vám za pozornost.
Název projektu: Od rozvoje znalostí k inovacím Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.3.00/09.0009 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.