Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:20
StrÆnka 132
Úspěchy přírodních a technických věd v období 1918–1938
D
ruhá třída ČAVU se v roce 1928 rozdělila na pět sekcí: matematicko-fyzikální, chemicko-mineralogicko-geologickou, biologickou, lékařskou a technickou. Téměř v každé z nich působila i za první republiky skutečná špička českých vědců. Můžeme jen víceméně namátkou uvést z členů zvolených v letech 1918–1938 geologa Cyrila Purkyně, astronoma Františka Nušla, mineraloga Františka Slavíka, anatoma Karla Weignera, fyziky Františka Závišku, Václava Posejpala a Viktora Trka-
Zasedací síň II. třídy ČAVU v Národním muzeu, 27. dubna 1932 MÚA AV ČR, fond Fotosbírka Bohumila Vavrouška, sign. B, i. č. 5301
132
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
Technik a konstruktér František Klokner (1872–1960), zakladatel a dlouholetý přednosta Výzkumného a zkušebního ústavu hmot a konstrukcí stavebních MÚA AV ČR, fond MAP, k. 33, i. č. 336 Osobní spis F. Kloknera
12.9.2013
6:20
StrÆnka 133
la, stavebního mechanika Zdeňka Bažanta, internisty Ladislava Syllabu a Josefa Pelnáře, botanika Karla Domina, antropologa Jindřicha Matiegku, fyziologa Františka Mareše, geologa Radima Kettnera, statika Františka Kloknera, botanika Josefa Podpěru, fyzikálního chemika Jaroslava Heyrovského, matematiky Eduarda Čecha a Bohumila Bydžovského, zoologa Julia Komárka, bakteriologa Ivana Honla, chirurga Arnolda Jiráska či histology Františka Karla Studničku a Karla Šulce. Ze zahraničních členů z období první republiky se sluší jmenovat aspoň antropologa a mecenáše ČAVU Aleše Hrdličku (původně člena dopisujícího) či ruského mineraloga Vladimira Ivanoviče Vernadského. ČAVU poskytovala podpory na vědecké práce i prostředky na publikace, byť právě knihy a časopisy z oblasti přírodních či technických věd i nadále nacházely malý odbyt a vesměs byly ztrátové. Z významných finančních dotací a podpor určitě stojí za zaznamenání 4 500 korun poskytnutých v roce 1925
Jaroslav Heyrovský s Václavem Dolejškem při přednášce ve Fyzikálním ústavu UK v Praze o objevu údajného prvku č. 75, dvimanganu, v roce 1926 MÚA AV ČR, fond Jaroslav Heyrovský, k. 70, i. č. 3836
133
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:21
StrÆnka 134
na sestrojení polarografu pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny Jaroslavu Heyrovskému z Wiehlova fondu. Václav Posejpal v roce 1919 dostal 800 korun na experimentální studium refrakce plynů. Silvestr Prát získal na práci v Marine Biological Station ve Woods Hole 2 000 korun. V roce 1928 byla přiřčena podpora Rudolfu Lukešovi na pokračování ve výzkumech v oboru heterocyklických sloučenin ve výši 1 800 korun, František Slavík s Josefem Kratochvílem dostali 3 000 korun na chemické analýzy nerostů a hornin a Josef Charvát na bádání o činnosti jater z Šíchova fondu 2 000 korun. Další podpory získali např. Rudolf Brdička, Ferdinand Prantl, Ladislav Viniklář, Václav Petržílka, František Link, Dionýz Ilkovič aj. Naprosto nepominutelná byla i vlastní publikační činnost II. třídy ČAVU – vedle Bulletinu international vydávala od roku 1925 Přírodovědecký sborník. Z edičních řad uveďme alespoň pokračující Paleontographica Bohemiae a v roce 1926 založenou Fauna et flora Čechoslovenica. V Rozpravách II. třídy vycházely nejen práce členů, ale i dalších špičkových vědců, např. Otty Wichterleho, v Praze působícího chorvatského chemika a pozdějšího nositele Nobelovy ceny Vladimíra Preloga nebo histologa Jana Wolfa.
134
Zahraniční člen II. třídy ČAVU, ruský mineralog Vladimir Ivanovič Vernadskij (1863–1945) MÚA AV ČR, fond ČAVU, k. 333, i. č. 1084
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:22
StrÆnka 135
V publikační řadě Fauna et flora Čechoslovenica vyšla v roce 1926 práce Jana Obenbergera Rovnokřídlý hmyz (Orthoptera a Dermaptera) republiky Československé MÚA AV ČR, knihovna Archivu AV ČR
V Rozpravách II. třídy ČAVU vycházely také studie chorvatského organického chemika a pozdějšího nositele Nobelovy ceny za chemii z roku 1975 Vladimíra Preloga (1906–1998) MÚA AV ČR, knihovna Archivu AV ČR
135
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:23
StrÆnka 136
Bohumil Němec (12. března 1873 Prasek – 7. dubna 1966 Havlíčkův Brod)
Bohumil Němec na snímku z roku 1912 (foto Ateliér Langhans) MÚA AV ČR, osobní fond Bohumil Němec, k. 56, i. č. 2191
J
eden z nejvýznamnějších českých botaniků pocházel ze zemědělské rodiny, studoval v devadesátých letech 19. století na pražské univerzitě a zároveň působil v Zoologickém ústavu této univerzity. Když však po dosažení doktorátu a složení učitelských zkoušek hledal nové místo, získal ho v Botanickém ústavu české univerzity u člena ČAVU, profesora Ladislava Čelakovského. Němec se tedy přeorientoval ze zoologie na botaniku. Již roku 1899 136
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:23
StrÆnka 137
dosáhl habilitace pro anatomii a fyziologii rostlin. O čtyři roky byl pak tamtéž jmenován mimořádným a v roce 1907 řádným profesorem. Stal se také jedním ze spoluzakladatelů Ústavu pro fyziologii rostlin – od roku 1901 vykonával funkci jeho správce a o dvě léta později byl jeho spoluředitelem. Na Univerzitě Karlově v Praze zastával ve školním roce 1921–1922 funkci rektora. Po okupaci Československa byl v roce 1939 předčasně penzionován. Po osvobození republiky v roce 1945 se Němec přesunul na Slovensko, kde v letech 1946–1949 vedl Ústav fyziologie a biologie rostlin na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Ke konci svého života se věnoval především otázkám dějin biologie a botaniky.
Průkazka Bohumila Němce jako člena Národního shromáždění republiky Československé MÚA AV ČR, osobní fond Bohumil Němec, k. 1, i. č. 45
137
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:24
StrÆnka 138
Bohumil Němec s předsedy sjezdu a jednotlivých sekcí na mezinárodním botanickém kongresu v Cambridge v roce 1930 MÚA AV ČR, osobní fond Bohumil Němec, k. 57, i. č. 2193
Celý svůj život se Bohumil Němec velmi aktivně zapojoval do veřejného života, ať již vědeckého nebo politického. V devadesátých letech 19. století se podílel na hnutí tzv. Omladiny, po první světové válce se stal poslancem Revolučního národního shromáždění za Národně demokratickou stranu, za stejnou stranu byl zvolen v roce 1926 senátorem a tento mandát vykonával do roku 1929. V roce 1935 se stal předsedou Národní rady československé a ve stejném roce ho agrární strana kandidovala na úřad prezidenta proti Edvardu Benešovi. Němec se však této kandidatury ještě před samotnou volbou vzdal. Slavný botanik se také netajil svou příslušností k zednářům a dosáhl zde nejvyššího stupně zasvěcení. 138
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:25
StrÆnka 139
Blahopřejný list k 60. narozeninám, který věnovali B. Němcovi kolegové z Ústavu pro fyziologii rostlin UK v Praze v březnu 1933 MÚA AV ČR, osobní fond Bohumil Němec, k. 57, i. č. 2193
Již roku 1901 byl Němec zvolen mimořádným a o sedm let později řádným členem ČAVU. V letech 1921–1926 také zastával funkci tajemníka a později, až do roku 1929, předsedy II. třídy. Velmi výrazně se angažoval při vzniku Československé národní rady badatelské. Pak sice odmítl nabízené předsednické místo, ale nakonec tuto funkci od roku 1931 až do roku 1946 vykonával. V květnu 1946 ho ČSNRB zvolila svým čestným předsedou, v letech 1947–1952 navíc vedl Československý národní komitét biologický. Již před svou habilitací v roce 1898 byl zvolen také mimořádným členem Královské české společnosti nauk. Pozici řádného člena získal v roce 1922 a o deset let později byl zvolen místopředsedou 139
Dejiny AV v obrazech_zlom_132-221_03.qxd
12.9.2013
6:26
StrÆnka 140
Bohumil Němec při rozmluvě s lady Emmou Norou Barlowovou (1885–1989), vnučkou britského přírodovědce Charlese Darwina, která navštívila v červnu 1961 Prahu (foto J. Plechatý) MÚA AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 403
KČSN. Stranou nezůstal ani v případě Masarykovy akademie práce – působil zde v I. přírodovědecko-lékařském odboru od roku 1933. Určité zklamání vyvolala v Němcovi skutečnost, že nebyl mezi prvními jmenovanými členy Československé akademie věd v roce 1952. Ale již v následujícím roce byl zvolen akademikem. Nezastupitelnou roli v české vědě a v její popularizaci sehrál Němec také jako redaktor časopisů, např. Živy nebo Vesmíru, který pomáhal znovu založit. Jako vedoucí redaktor působil při vydávání Ottova slovníku naučného nové doby. I přes velkou organizační a reprezentační zátěž vytvořil Bohumil Němec rozsáhlé vědecké dílo, zaměřené na řadu témat. Nejdůležitějším oborem jeho zájmu byla experimentální cytologie. V této oblasti dosáhl svého největšího vědeckého úspěchu – objevu statolitových orgánů u rostlin. Věnoval se také fyziologii rostlin, experimentální morfologii, mikrobiologii, studiu stopových prvků v rostlinách, různým otázkám spojeným s výzkumem hub, fytopatologii apod. Z jeho mnoha vědeckých a populárně-naučných děl můžeme uvést jen několik titulů: Anatomie a fyziologie rostlin (1907), Všeobecná botanika (1921), Rostlinná biologie (1926), Nauka o buňce (1930) či Anatomie rostlin (1930). 140
Bohumil Němec u příležitosti svých 90. narozenin v roce 1963 (foto J. Plechatý) MÚA AV ČR, fond Reportáže ČSAV a AV ČR, sign. FOP 542
