vydání č. 2 / 15. 4. 2013
OLOMOUCKÝ KRAJ
V tomto čísle najdete
Kultura v kraji / str. 1-2
Krácení dotací dopadne i na náš venkov / str. 3
Cedule s hráběmi vyzdobily i obce v našem kraji Stovky obecních a městských zástupců podepisují výzvu brojící proti omezení toku evropských financí do obcí a měst. Pokud dialog s premiérem a ministry neponese ovoce, jsou organizátoři výzvy připravení uspořádat demonstraci. Boj se znevýhodněním obcí a měst se neodehrává pouze na poli rozpočtového určení daní vybraných v rámci našeho státu, města a obce jsou znevýhodňovány také v případě čerpání evropských dotací. Pracovní skupina ministra zemědělství jednala koncem února o návrhu struktury Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Ze zmíněného jednání vzešel návrh vytěsnit podporu venkova na minimální úroveň stanovenou evropskými předpisy. Toto úsilí o maximální možné omezení toku evropských prostředků směrem k obcím a městům vedlo k silnému odporu jejich představitelů, který se sjednotil v tzv. Druhé zlínské výzvě založené Janou Juřenčákovou a jejími kolegy. K této výzvě, která čítá více než tisíc podporovatelů z řad starostů, místostarostů a zastupitelů českých obcí a měst, se připojilo také mnoho obcí našeho kraje. Součástí protestů provázejících Druhou
Kultura v kraji Vše nové opět zamítnuto Zastupitelstvo Olomouckého kraje v únoru schválilo koaliční návrh sociálních demokratů a komunistů na rozdělení finanční podpory mezi významné projekty pro letošní rok. Zajímavé rozdělení upřednostňující například běžné kulturní akce ve Zlatých Horách před podporou mládežnických organizací a podporou bezbariérového www.starostove-nezavisli.cz
Rozvoj cestovního ruchu vyžaduje nabízet i získávat / str. 4
Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města / str. 5
zlínskou výzvu je také vyvěšení informačních tabulí, na které návštěvníci narazí hned při vstupu do obce. Na tabuli, jejíž design si můžete prohlédnout níže, je vyobrazený symbol hrábí. „Stavíme se za zákaz hrabat evropské peníze pod sebe, zákaz shrábnout co nejvíce peněz v neprůhledných tocích ministerstev a centrálních orgánů. Chceme peníze co nejjednodušší cestou rovnou obcím a městům. V neposlední řadě si hrábě umí vzít každý podporovatel Druhé zlínské výzvy na demonstraci do Prahy, jestliže kroky ministerstev nedoznají změn,“ zní ve vysvětlení výzvy, které předsedá Jana Juřenčáková.
DRŽOVICE Máme nárok na evropské peníze! €
stavění odmítli odsouhlasit pouze čtyři zastupitelé z řad STAN a TOP09. Na první pohled se může zdát, že si chceme prostřednictvím kritiky ne/schválených významných projektů pouze načechrat vlastní pírka, ale považte sami. Desítky kurzů s různými zájmovými a vzdělávacími aktivitami pro dospělé, které v minulosti uspokojily více než pět tisíc pokračování na str. 2 zájemců – bez koruny. OLOMOUCKÝ KRAJ
1
O
L
O
M
O
U
C
K
Ý
K
R
A
J
Kultura v kraji pokračování ze str. 6
Dotace na záchranu veřejného, vnitrostátního letiště, kterému hrozí, že v nejbližší době přestane splňovat letištní standardy – podporu si nezaslouží. Provoz dětského tábora s ekologickou tématikou, vybavení dětského hřiště bezpečnostními hodinami, ekologické výukové programy pro školy – nedáme ani korunu. Podpora alternativní hudební produkce – opět nic. Podpora právních a jiných aktivit důsledně vyžadujících dodržování legislativy (především ve stavebnictví), která má zajistit bezbariérový přístup – zkuste to jinde, nedáme. Běžná kultura vždy s podporou Pod všemi těmito nulami najednou najdeme sto dvacet tisíc korun na kulturní akce ve Zlatých Horách. Na běžné kulturní akce typu městských slavností a šachového turnaje, které bývají financovány jinde z obecních prostředků a nikoho by ani nenapadlo, že by na tyto tuctové a všudypřítomné aktivity snad mohl přispívat kraj. Zatímco jiné, často neziskové organizace mají se svými zbytečnými projekty zaměřenými na mládež, vzdělávání dospělých a podporu zdravotně postižených utrum, Zlaté Hory dostanou více než stotisícovou podporu pro
svůj naprosto ojedinělý projekt zahrnující mimo zmíněné i další perly jako zahájení turistické sezóny, anebo vánoční jarmark. A když odhlédneme od neúspěšných projektů a porozhlédneme se po srovnání s jinými dotovanými projekty obdobného rozsahu, je jistě jedině spravedlivé, že tuctová oslava stoletého výročí objevení aragonitových jeskyní, která počítá se sérií přenášek, výstav, soutěží a různých doprovodných akcí, dostane řádově nižší podporu než zlatohorský kulturní program. Příště až pojedu do Zlatých Hor, musím se pořádně dívat kolem sebe a nasávat okolní atmosféru. Vypadá to totiž, že tohle město má nějaké tajemné kouzlo, které olomouckým radním dokonale zamotalo hlavu a díky kterému jim Zlaté Hory přirostly k srdci. A pokud ne hory, tak možná lidé, kteří tam zrovna žijí… Ing. Jana Němečková místostarostka obce Libina a předsedkyně STAN v Olomouckém kraji
Vybrané významné projekty chystané v Olomouckém kraji pro rok 2013
2
Žadatel
Popis projektu
Požadovaná částka (Kč)
Schválená částka (Kč)
Pampedie - škola zájmového vzdělávání
Devítiměsíční seriál zájmově vzdělávacích kurzů pro dospělé
320 000
0
HORSE CLUB Hlubočky
Písková jízdárna
450 000
0
AEROKLUB Hranice
Udržení provozuschopnosti veřejného letiště
300 000
0
Ekojoga České republiky
Provozování dětského tábora
300 000
0
Občanské sdružení "PŘIJDU VČAS"
Vybavení dětského hřiště hodinami
250 000
0
NIPI bezbariérové prostředí
Vyrovnání příležitostí pro zdravotně postižené občany dohled na dodržování stavebního zákona
100 000
0
Clubbing Production
Podpora produkce menšinových a alternativních hudebníků
450 000
0
Český svaz ochránců přírody Regionální sdružení Iris
Terénní výukové programy pro školy
370 000
0
Město Hranice
Oslavy spojené s výročím objevení aragonitových jeskyní
108 000
maximálně 25 000
Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska okresní sdružení Olomouc
Několikaměsíční kompletní provoz mládežnických soutěží
130 000
maximálně 25 000
Občanské sdružení Břeh
Mezinárodní závod v kvadriatlonu
200 000
maximálně 25 000
Město Zlaté Hory
Kulturní akce města
300 000
120 000
OLOMOUCKÝ KRAJ
Krácení dotací dopadne i na náš venkov Na svém zasedání konaném dne 21. 12. 2012 schválilo Zastupitelstvo Olomouckého kraje krajský Program obnovy venkova pro rok 2013. Oproti předchozím letům byla z podporovaných priorit vypuštěna podpora dobrovolných svazků obcí (mikroregionů) a patrně místo ní byl předložen návrh na podporu tvorby nových strategických plánů Místních akčních skupin. Je to jistě chvályhodné, ale proč se upustilo od tradiční podpory mikroregionů, řečeno nebylo. Vysvětlení ovšem není tak těžké odhadnout. Z rozpočtu Olomouckého kraje půjde na Program obnovy venkova v roce 2013 podstatně méně finančních prostředků. V předchozích letech byl krajský POV běžně podporován částkou 45 milionů Kč, ba dokonce v roce 2012 činila podpora 60 milionů Kč. Pro rok 2013 bylo ovšem v návrhu krajského rozpočtu pro financování tohoto programu alokováno pouze 22 milionů Kč. Krajský rozpočet byl schválen koaliční většinou a jakékoliv návrhy na zvýšení alokace (bylo navrhováno, aby částka alokována v POV činila alespoň 30 milionů Kč) nebyly vyslyšeny. Hejtman Olomouckého kraje Ing. Rozbořil pouze přislíbil, že se k případnému navýšení alokace může zastupitelstvo vrátit, a to po uzavření hospodaření kraje za rok 2012 a finálním zjištění přebytku. Když však bylo navrženo, aby tento veřejný příslib byl přijat ve formě usnesení, koaliční většina to odmítla. RUD – užitá zbraň na krácení dotací Krajský POV bude v roce 2013 fungovat s podstatně menší finanční
podporou, což ale není ojedinělý případ. Ke krácení krajských POV dochází na území prakticky všech krajů a v kraji Moravskoslezském byl tento program dokonce zcela zrušen. Z vyjádření politiků v jednotlivých krajích většinově zaznívá, že obcím se v roce 2013 podstatně navýší příjmy z novely zákona o rozpočtovém určení daní, tak proč by se z krajských financí měly ve „velkém“ financovat projektové záměry obcí. Snížením finanční podpory v rámci POV tak krajská vláda dává signál, že jí příliš nezáleží na podpoře venkovského prostoru, který v Olomouckém kraji tvoří jasnou většinu území. A jsem mírně řečeno udiven, že s takto razantním snížením alokace v krajském POV souhlasili také kolegové starostové a starostky zvolení za ČSSD, která spolu s KSČM tvoří koaliční většinu. Proto budu velmi zvědavý, jak koaliční většina naloží s předpokládaným přebytkem hospodaření kraje za rok 2012 a s příslibem hejtmana, uvedeným sice pouze v zápise ze zasedání zastupitelstva, že navýšení alokace do POV je možné po vyhodnocení hospodaření kraje za rok 2012. Vždyť přece všem zvoleným zastupitelům Olomouckého kraje by mělo jít o komplexní rozvoj území Olomouckého kraje, jehož nedílnou součástí jsou jeho obce, a to bez ohledu na politickou příslušnost. A krajský POV svou nenáročnou administrativou v uplynulých letech nemalou měrou přispíval k obnově a rozvoji obcí na území kraje. Radek Brázda místopředseda STAN v Olomouckém kraji a člen Zastupitelstva OLK
Základní data krajského POV pro rok 2013 Harmonogram pro zajištění realizace programu: Termín vyhlášení POV 2013 Termín uzávěrky pro podávání žádostí Předložení návrhu příjemců Radě Olomouckého kraje Schválení příjemců podpory v Zastupitelstvu Olomouckého kraje
07. 01. 2013 22. 02. 2013 březen 2013 duben 2013
Pro POV 2013 byly schváleny následující oblasti podpory: Oblast podpory č. 1 je zaměřena na podporu projektů souvisejících s výstavbou, rekonstrukcí a opravou komunikací, škol, veřejného osvětlení a na přípravu a/nebo realizaci protipovodňových opatření. Oblast podpory č. 2 je zaměřena na podporu tvorby strategie rozvoje území místních akčních skupin (dále jen MAS). Oblast podpory č. 3 je zaměřena na podporu tvorby územně plánovací dokumentace obcí, v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu a danými vyhláškami. Alokace finančních prostředků v % dle jednotlivých oblastí: 1) pro Oblast podpory č. 1 - 77% prostředků (každoročně podáváno nejvíce žádostí obcí), 2) pro Oblast podpory č. 2 - 9% prostředků, 3) pro Oblast podpory č. 3 - 14% prostředků. Případné nedočerpané prostředky alokované do Oblastí podpor č. 2 anebo č. 3 budou převedeny do Oblasti podpory č. 1. Další podrobnosti naleznete na webových stránkách Olomouckého kraje na adrese http://jdem.cz/2qu99
www.starostove-nezavisli.cz
3
O
L
O
M
O
U
C
K
Ý
K
R
A
J
Rozvoj cestovního ruchu vyžaduje nabízet i získávat Po sametové revoluci se nám otevřel svět a my jsme mohli poznávat cizí kraje, bavit se s tamními lidmi, uspokojovat základní touhu člověka – poznávat. Mimo návštěvy krásných míst jsme si mohli všímat, jaké jsou v různých zemích služby v oblasti cestovního ruchu. Protože neoplýváme penězi ani dobrým kurzem koruny, vidíme ty služby stále jen z ulice – za okny hotelů, restaurací, na lákadlech na sportovní a kulturní aktivity. Proběhneme jenom ta nejznámější místa a slavné památky a potom spěcháme domů, aby nás dovolená příliš nestála. I přesto se ale začínáme stále víc rozhlížet a vidíme, kolik lidí je v cizině zaměstnáno ve službách a jak se jim daří, ať už se jedná o podnikatele, nebo řadové zaměstnance. Neustále mě pronásledují závistivé myšlenky o tom, kolik vyvezeme peněz na jih k tomu moři, které nám nebylo dopřáno, a do hor na lyžování, které sice máme také, ale nedosahují zdaleka takových výšin jako například hory v Alpách. Já jsem se učil lyžovat na Rampachu v Haňovicích a bruslit na litovelských rybnících – dnes už bohužel vlivem oteplení není možné užívat si dlouhodobě zimních radovánek i v nižších polohách. hrad Bouzov
Cestovní ruch může být záchranou V posledních letech vidíme, že vznikající nové firmy už nemají tisíce zaměstnanců, ale jen desítky, nebo stovky. Vývoj techniky a technologií dosáhl úrovně, kterou dávní filosofové předpovídali. Zemědělci nás lehce uživí s minimem pracovní síly, v průmyslu berou lidem práci robotizované linky a levná asijská produkce. Nezaměstnanost roste, lidé bez práce ztrácí společenský kontakt, smysl života. Často si při těchto úvahách pokládám otázku: Jak máme pokračovat dál a kde můžeme hledat nové cesty? Jednu cestu, jak se může člověk v této době uplatnit, vidím v oblasti inovací a vynálezů. Chytré hlavy se mohou živit prodejem svých nápadů. Druhou cestu uplatnění podle mě skýtají právě služby v oblasti cestovního ruchu. Co můžeme nabídnout? Máme zemi krásnou – od všeho něco – nížiny s řekami, hory s lesy, přehrady, jezera a především památky. Stavme na kultuře, ve které jsme určitě světoví, do kulturní země se každý rád a beze strachu podívá. Nechoďme se učit daleko – náš jižní soused Rakousko nám k tomu bohatě postačí. Vždyť jsme byli kdysi v jedné partě a máme společné zájmy. Dříve chudé alpské země jsou dnes bohatší než rakouský zemědělský a průmyslový sever. Začaly stavět lyžařské vleky a sjezdovky, nabízet aktivní zdravý pohyb v zimě i v létě. Penzionů a hotýlků je tu 4
OLOMOUCKÝ KRAJ
nespočet, ale především jsou zde milí lidé, kteří se stále zdraví. Moje maminka mě učila, že mám pozdravit vždy staršího – ještě dnes je to vidět i u nás někde na vesnici. Je to příjemné a sdružuje to lidi. Ve službách je u našeho souseda zaměstnána spousta lidí. Zatímco naše vesničky často stagnují, tamní kvetou a rostou. U nás turisti samozřejmě nenajdou Alpy, ale máme jiné krásy a cizinci o nás mají zájem. Bohužel u nás často nenajdou dobré služby – pěkné ubytování, dobré jídlo a milý a ochotný personál. Málo se u nás na sebe usmíváme, zkusme to, nic to nestojí a všem to pomáhá. Využijme potenciál regionu, stačí málo Moje myšlenky se v těchto souvislostech samozřejmě soustředí na náš mikroregion Litovelsko. Určitě by sem mohli přijet turisté, rodiny s dětmi a strávit zde příjemný týden. Co můžeme nabídnout? Na týden určitě pestrý program – osobité památky, aktivní cykloturistiku po zajímavých destinacích jako jsou hrad Bouzov, Mladečské a Javoříčské jeskyně, zámek v Náměšti na Hané, arboretum v Bílé Lhotě, krásy Olomouce – druhého nejhistoričtějšího města v zemi, CHKO Litovelské Pomoraví nabízející prohlídky s průvodcem, nedaleké Jeseníky. Vodáci zase jistě ocení protékající řeku Moravu s potřebnými službami zahrnujícími možnosti půjčení lodí a vybavení a také kempy. Milovníky ryb zase čekají vedle možnosti lovu místní gurmánské speciality. Služby vázané na aktivní dovolenou na kole, nebo lodi přitom skýtají práci pro mnoho lidí a právě o aktivní dovolenou dnes roste zájem. V našem mikroregionu přitom můžeme mít až osmiměsíční cykloturistickou sezónu. Přes to všechno nemáme v Litovli fungující hotel a město nemá na rekonstrukci někdejšího hotelu na Záložně prostředky. Vzniká tu tak zatím nenastoupená cesta pro soukromé, rodinné hotýlky, které by mohly poptávku po ubytování uspokojit. V tomto bodě musím poděkovat aktivním občanům, kteří částečně vyplňují vakuum na trhu a vybudovali vlastní ubytovací kapacity. Přeji jim více sil a peněz, aby mohli vybudovat takové penziony, jaké známe ze zemí na jih od nás, abychom na tyto ubytovací kapacity mohli navázat výše uvedené programové nabídky. Pro rozvoj soukromého podnikání v oblasti cestovního ruchu je přitom klíčová podpora státu, kraje a obcí, ke které už částečně dochází. Aby měli zdejší podnikatelé v oblasti cestovního ruchu dostatek zákazníků a mohli v této oblasti vznikat podniky nové, musíme o sobě dát vědět. Naše nabídka služeb se musí dostat do cestovních katalogů a to ve formě, která dokáže zaujmout. Záslužnou práci v oblasti propagace zdejší turistiky vykonávají krajský úřad a také sdružení Střední Morava a Jeseníky. Tyto instituce zprovoznily weby, kde je široká nabídka kulturních a turistických zajímavostí našeho regionu. Ing. Zdeněk Potužák starosta města Litovel a člen Výboru pro cestovní ruch Zastupitelstva Olomouckého kraje
Druhá zlínská výzva a budoucnost dotací pro obce a města Rok 2013 není jen rokem konce současného programovacího období a příprav nové periody čerpání dotací 2014 – 2020, ale i érou, ve které zcela nepokrytě vyplouvají na povrch nejrůznější problémy a vady současného systému. Nejde jen o mediálně propírané korupční kauzy spojené s regionálními operačními programy Jihozápad, Severovýchod a Střední Čechy, ale i o málo přesvědčivé výsledky původně avizovaného rozvoje regionů. Ačkoliv jedna z hlavních priorit evropské politiky soudržnosti spočívá v překlenování ekonomických a sociálních rozdílů mezi bohatšími a chudými regiony, výsledné investice tento cíl příliš nenaplňovaly. Jak ukazují statistiky, vůbec nejhůře si vedl venkov s obcemi a městy do 5000 obyvatel, který pocítil rozpočítáno na hlavu jen zhruba poloviční podporu z EU ve srovnání s velkoměstskými regiony. Obdobně nelichotivé výsledky získáme i v případě, kdy provedeme tentýž propočet ve státem podporovaných hospodářsky slabých a strukturálně postižených oblastech, které opět ve srovnání s centry přijaly z dotačních prostředků výrazně méně. Jaký je důsledek této kolize s původními proklamacemi? Naše země nevzkvétá, řečeno slovy zesnulého prezidenta Havla. Vyspělá Praha si dále udržuje post osmého nejbohatšího evropského regionu, zatímco ostatní části republiky stagnují a svými makroekonomickými výsledky se příliš nepřibližují vysněnému průměru evropské sedmadvacítky v HDP na hlavu. Již několikrát zmiňované regionální operační programy se staly převodníkem peněz do odvětví cestovního ruchu s přínosem v podobě jednotek pracovních míst či na realizaci velkých městských projektů, o nichž si řada z nás myslela, že z důvodu vysoké finanční náročnosti a nulové návratnosti nemohou být nikdy uskutečněny. Harmonický a rovnoměrný růst venkovských oblastí, výstavba a rekonstrukce komunikací nižší třídy nebo investice do obecní infrastruktury se staly okrajovými tématy, která i přes obecně nedostatečné finanční alokace budí rozpaky často velmi selektivním výběrem příjemců dotací. Mnohokrát jsem se dotazoval těch starostů, kteří dobu formování a přípravy stávajícího programovacího období před rokem 2007 pamatují, jak je možné, že nikdo se nepokusil garantovat obcím a menším městům výraznější finanční alokace, ale také jednotné metodické prostředí či vyšší formy nárokovosti dotací. První příčinou byla neznalost, neboť téměř nikdo z tehdejších starostů příliš nevěděl, jak evropské prostředky budou čerpány, čemu budou sloužit. Očekával se jen velký objem financí, v řádech až 800 miliard korun, na základě něhož mnozí nabyli dojmu, že peněz bude více než dostatek. Druhým významným faktorem je skutečnost, že právě v době vrcholících příprav nového plánovacího období 2007+ se rodily aktivity starostů ve prospěch změny RUD, vedoucí nakonec ke vzniku Sdružení místních samospráv. Téma evropských dotací bylo vzhledem k vysoké míře daňové diskriminace venkova vůči Praze a dalším velkým městům vnímáno méně intenzivně a v tomto pološeru pak vznikl systém necelé třicítky samostatných operačních programů s vlastními prováděcími
předpisy, elektronickými systémy, kontrolami i systémy hodnocení. Druhá zlínská výzva navazuje na RUD Musíme se vyvarovat chyb a především dokázat ve správný okamžik formulovat požadavky venkova a promluvit jednotným a skutečně výrazným způsobem. Stejně jako mnozí ostatní, i já jsem zaregistroval Druhou zlínskou výzvu, která symbolicky navazuje na vyhraný boj o spravedlivější rozpočtové určení daní. Její požadavky jsou jednoduché, byť jejich prosazení je právě otázkou jednoty a společného tažení starostů napříč republikou i politickou orientací. Svěřit více prostředků z evropských dotací do obcí, měst a regionů mimo velká města a ústřední státní správu je vůbec revoluční požadavek. Znamená totiž rozprostřít tyto prostředky do území, realizovat množství lokálních rozvojových projektů a také především vystavit evropské finance mnohem masivnější veřejné kontrole. Nástrojem k dosažení tohoto smělého cíle mají být místní akční skupiny, ohniska územního rozvoje, který se děje za výrazné účasti starostů a při komunikaci s osobnostmi z řad neziskového sektoru i podnikatelské sféry. Logické a jednoduché požadavky Druhé zlínské výzvy však mají své odpůrce Rekrutují se z řad tradičních příjemců eurodotací, kteří při očekávaném zkrácení celkové finanční obálky na zhruba 500 miliard korun na období 2014 – 2020 budou muset své záměry tak i tak výrazně přehodnotit. Z pozice účastníka přípravy nového programového období mohu, i s ohledem na výše uvedené, prohlásit, že prosazení cílů Druhé zlínské výzvy je úkol srovnatelný s bojem za novelu RUD, tentokrát navíc sešněrovaný do velmi krátkého časového úseku (definitivní podoba operačních programů má být hotova na konci letošního roku). Úspěch je v naší pozici podmíněn zejména společným postupem co největšího množství starostů, signatářů výzvy a také jednoznačnou a mediálně výraznou celostátní akcí. Vás, kteří se pročetli textem až na samý konec proto prosím, šiřte myšlenky Druhé zlínské výzvy mezi Vaše kolegy a buďte připraveni na další společné akce. Ať už to bude celostátní vyvěšení tabulí s našimi požadavky nebo demonstrace před ministerstvy místního rozvoje a zemědělství, vždy potřebujeme Vaši ochotu i odvahu opět se vydat proti proudu. Jen tak dosáhneme společného cíle, který ztělesňuje okřídlené heslo „Náš stát nezbohatne, pokud jeho obce zchudnou!“
Cíle Druhé zlínské výzvy ve zkratce 65% z Integrovaného ROP do regionů nárokově Ostatní operační programy musí pamatovat na venkov MAS musí sloužit jako nástroj implementace napříč operačními programy Druhou zlínskou výzvu zatím svým podpisem podpořilo 1500 komunálních politiků a občanů z celé České republiky. Tomáš Chmela, tajemník SMS ČR, 700. signatář Druhé zlínské výzvy mobil: 724 776 797, e-mail:
[email protected] www.starostove-nezavisli.cz
5
OLOMOUCKÝ KRAJ Tajemnice Olomoucké krajské organizace
Jana Němečková / e-mail:
[email protected] / telefon: +420 725 978 560 Starostové a nezávislí (STAN) politické hnutí / IČ: 26673908 zasílací adresa: V Rovinách 40, 140 00 Praha 4 e-mail:
[email protected] telefon: +420 241 412 091, +420 734 588 408 ředitelka hlavní kanceláře: Veronika Vendlová telefon: +420 777 326 333
Jak se stát příznivcem hnutí Starostové a nezávislí? Připojte se i Vy! Více informací a kontaktní formulář naleznete na www.starostove-nezavisli.cz/o-nas O přijetí registrovaného příznivce rozhoduje krajský výbor. Najdete nás
www.starostove-nezavisli.cz
http://twitter.com/STANcz
www.facebook.com/starostove
Momentky z olomoucké komise pro mládež a sport Začátkem února jsem se zúčastnil prvního jednání krajské komise pro mládež a sport. Po vzájemném představení a schválení jednacího řádu jsme se dostali k hlavnímu bodu jednání a to schválení výše příspěvku na podporu sportu v roce 2013. Jedná se o Program I – Podpora celoroční sportovní činnosti a Program II – Podpora sportovních akcí regionálního charakteru. Podkladové materiály nám byly zaslány s nevelkým předstihem, přesto jsem je důkladně prostudoval a musím konstatovat, že ve většině případů byly jednotlivé návrhy výše finančního příspěvku rozděleny a navrženy pracovníky krajského úřadu dobře. Je těžké objektivně rozdělit finanční částku 11,5 milionu Kč mezi cca 600 žádostí, aby byli všichni spokojeni. Proto jsem hlasoval pro návrh doporučit výši finančních příspěvků. Chceme finanční podporu chudých oddílů Přes celkovou spokojenost s krajským návrhem jsem u některých
oddílů nebyl zcela přesvědčen o správnosti výše příspěvku a to především u oddílu Golf klub Olomouc. Tento klub má nadstandardní zázemí, bohaté sponzory a vysoký členský příspěvek, takže rozhodně není na krajské podpoře závislý. I když tento klub reprezentuje Olomoucký kraj v extralize, myslím si, že příspěvek ve výši 100 tisíc korun by bylo vhodnější rozdělit mezi chudší oddíly. Bohužel pro tento návrh jsem nenašel v komisi spojence a pochopení. Závěrem je nutno také zmínit, že rozdělovaná částka byla tak jako většina krajských dotací pro rok 2013 ponížena oproti roku loňskému, ale to je již jiná kapitola.
Ing. Tomáš Müller Starosta obce Nová Hradečná a člen Komise pro mládež a sport Rady Olomouckého kraje
Plnění daňových příjmů Srovnání období 1-3 let 2012/2013
Období 1-3/2012 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti Daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti Daň z příjmu fyzických osob z kapitálových výnosů Daň z příjmu právnických osob Daň z přidané hodnoty
948 923 Kč 64 421 Kč 106 041 Kč 1 140 780 Kč 1 692 262 Kč
2 500 000 2 000 000
DPFO ZČ
1 500 000
DPFO SVČ
1 000 000
DPFO KV DPPO
500 000
DPH
0
Období 1-3/2013
1 187 741 Kč Daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti 112 644 Kč 137 178 Kč Daň z příjmu fyzických osob z kapitálových výnosů 1 346 036 Kč Daň z příjmu právnických osob 2 265 483 Kč Daň z přidané hodnoty Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti
4
OLOMOUCKÝ KRAJ
rok 2012
rok 2013
948 923
1 187 741
DPFO SVČ
64 421
112 644
DPFO KV
106 041
137 178
DPPO
1 140 780
1 346 036
DPH
1 692 262
2 265 483
DPFO ZČ
www.starostove-nezavisli.cz
Celostátní rubrika vydání č. 2 / 15. 4. 2013
V tomto čísle najdete
Druhá zlínská výzva / str. 1-2
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce / str. 2
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást Na začátku února byla zveřejněna tzv. Druhá zlínská výzva, prohlášení starostů a komunálních politiků k dělení prostředků určených pro ČR v novém rozpočtovém období EU 2014+. Její iniciátoři vyzývají vládu, aby z těchto EU peněz směřovaných do regionů co nejvíce z nich směřovala do měst a obcí „přímo“ (nárokový model) a byly zohledněny potřeby venkovských regionů ČR (její text naleznete rovněž zde v celostátní rubrice STANovin). Druhou zlínskou výzvu podepsalo již téměř 1500 starostů, místostarostů, zastupitelů a jiných představitelů komunálního veřejného života. Jde tedy o aktivitu vycházející z regionů, kterou žádná relevantní politická síla, natož představitelé vlády nemohou přehlédnout.
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice / str. 3
Právní tým STAN informuje / str. 4
je eliminovat riziko pozdějšího vracení dotací kvůli nedodržení předepsaného postupu. Závazek změny nastavení financování projektů na tzv. průběžné financování všude, kde je to možné, bylo rovněž obsaženo v koaliční smlouvě a je opatřením, pro nějž příslovečně zvedám obě ruce. Poslední příležitost Každý z nás si snad uvědomuje, že čerpání evropských prostředků v novém období bude pro obce a města jednou z posledních možností, jak se alespoň částečně vyrovnat se znevýhodněními, které je limitují v jejich vlastním rozvoji, a jak si „sáhnout“ na evropské peníze. Nové rozpočtové období představuje jedinečnou příležitost při správě obcí a měst a jejich úspěšnému rozvoji. Samosprávy si nemohou dovolit podcenit tuto „bitvu o nové rozpočtové období“, poněvadž by tak promarnily jednu z posledních šancí v přísunu významného finančního zdroje. Samosprávy zkrátka musí vygenerovat společné stanovisko pro obhajobu vlastních legitimních zájmů a toto předestřít vládě. Druhá zlínská výzva přitom také varuje, že nesmí dojít k chybám minulého čerpání. O tom, kdo, jak a kolik evropských peněz utratil neefektivně, ba přímo dokonce zpronevěřil a ukradl, se budeme dozvídat, obávám se, ještě dlouhá svědectví. Je za pět minut dvanáct, ne-li možná ještě méně.
ZLÍN
Máme nárok na evropské peníze! €
V kůži poslance za koaliční uskupení jsem se svým podpisem pod Druhou zlínskou výzvu ocitl v poněkud svízelné situaci. Dopředu podotýkám, že bych podepsal ihned znovu, především proto, že mohu zblízka sledovat, kam se čerpání evropských prostředků nového období v připravovaných dokumentech řítí. Dokud příprava nového období 2014+ byla plně v rukou Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) a jeho struktur, byl směr úvah českých autorit poměrně správný. Snížit počet operačních programů, snížit administrativní roztříštěnost a náročnost čerpání, plné podřízení a plná zodpovědnost za čerpání včetně chyb na úroveň vlády ČR, to však neznamená vyloučení ostatní orgánů státní správy či jiných veřejných autorit. Naopak peníze EU by měly směřovat co nejníže, stát by měl respektovat místní rozhodnutí o využití těchto prostředků podle předepsaných pravidel. Rubem takové dispozice by ovšem měla být jednotná a účinná kontrola z vládní úrovně. Zavedení důkladných vstupních i průběžných kontrol projektů a pomoci při odstraňování chyb sice zní jako tvrdé opatření, nicméně jeho cílem www.starostove-nezavisli.cz
Že nejde o plané malování čerta na zeď dokazuje aktuální vývoj přípravy čerpání peněz EU nového období. Na konci února se odehrálo jednání pracovní skupiny ministra zemědělství k návrhu struktury nového Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020. Podpora venkova v novém PRV má být podle návrhu ministerstva zemědělství vytěsněna na absolutně minimální možnou hranici 5%, jak ji pro metodu LEADER z celkové alokace vyčleněné na realizaci Společné zemědělské politiky v daném státě předepisuje EU. To znamená, že v tomto programu obce dostanou jen to nezbytné minimum, co určuje Evropa. V minulém období stát k této nepodkročitelné hranici dohodl s EU ještě další zdroje pro menší obce (v rámci PRV). pokračování na str. 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
1
Druhá zlínská výzva aneb Jak rozdělit evropské peníze a nekrást pokračování ze str. 1
Jinými slovy téměř nezadržitelně dojde k dramatickému poklesu prostředků vyčleněných na podporu venkovského prostoru v rámci metody LEADER oproti současnému stavu. Dokonce to ani nevypadá, že by si na úkor obcí a měst výrazně polepšili zemědělci. Důvodem nastalé situace bylo vyjednávání na nejvyšší úrovni summitu, kdy došlo k promarnění příležitosti získat větší objem peněz a dokonce čeští zástupci vyslovili souhlas s poklesem prostředků v kapitole LEADER. I země Visegradské čtyřky dohodly společné priority České ministerstvo místního rozvoje a rovněž i zástupci zákonodárného sboru přitom konzultovali velmi intenzivně společné priority s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny (V4). Na mnoha úrovních bylo nakonec vyjednáno společné prohlášení zástupců této skupiny (plus dalších přidružených států), a to před klíčovým bruselským summitem celé EU v únoru tohoto roku. Bohužel tento potenciál nebyl při závěrečném jednání dostatečně využit. Přitom vláda tuto část strategie vyjednávání i ve skupině zemí V4 nepodcenila a dodržela svůj závazek ze Programového prohlášení vlády
o nezbytnosti koordinovat postoj při vyjednávání nového rozpočtového období EU se zeměmi V4. Jen razantní postoj samospráv může pomoci V současné době jsme ve fázi vyjasňování vládní pozice k čerpání prostředků EU v novém období. Definitivní rozhodnutí by mělo podle vládního harmonogramu padnout v květnu (nejpozději v červnu). Do té doby by podle mého přesvědčení představitelé samospráv měli najít společnou řeč. Není tajemstvím, že v ČR nejsou zájmy samospráv jednoduše slučitelné v jeden celek. Důvodem je velikostní, územní i „zaostalostní“ rozmanitost obcí a měst (obce od několika desítek obyvatel až po milionovou Prahu, relativní bohatost Středočeského kraje, který se významně přiblížil hranici sledovaného HDP, kdy již nelze peníze získávat, a zaostalost dalších regionů). Přesto by se samosprávy měly pokusit dohodnout a najít společná zásadní stanoviska. Druhá zlínská výzva bezesporu může pomoci nasměrovat pohled na evropské peníze nového období i těch občanů, kterým tyto finance připadají vzdálené či neefektivně utrácené. Nepochybuji, že drtivá většina samospráv je schopna tyto využít a občané lépe uvidí, jak se využívají prostředky EU.
Zda bych vyvěsil ceduli? Pětkrát ANO! Nejlépe na každé značce Obdržel jsem dotaz, zda bych vyvěsil ceduli, když je to na hraně zákona. Odpovím jednoznačně: „ANO“. Důvody spatřuji v následujících argumentech.
1. Vyjednávání o pravidlech čerpání prostředků EU nového období 2014+ se začíná zvrhávat. Vítězí resortismus, tj. vliv českých ministerstev, které si chtějí co nejvíce peněz EU doslova urvat pro sebe. Kdo nebude spravovat tyto fondy, zdá se, že jakoby nebyl. Správce těchto prostředků bude mít vliv, nadto přímým podřízením operačních programů vládě význam ministerstev stoupá. 2. Význam obcí a měst je v procesu přípravy čerpání podceňován. Kdo jiný by se měl ozvat za své legitimní zájmy než právě samosprávy. 3. Cedule na vstupních bránách do samospráv upoutají pozornost běžných občanů, kteří ani vůbec netuší, že se opět rozhoduje o významných prostředcích, s jejichž pomocí by rozvoj měst a obcí mohl být efektivnější. Občané se bezesporu budou ptát, co to visí na značce obce. Starostové budou sice muset více vysvětlovat, ale to dělají již nyní. 4. Připoutání pozornosti médií jako podmínka nutná k tomu, aby se o věci začali zajímat i politici. Zatím je zájem o nové rozpočtové období spíše okrajové, veřejná diskuse se nevede prakticky žádná a zájem některých autorit je spíše spojen s vidinou prosadit případně jen určité zájmy. Přitom nedostatky stávajícího systému jsou zjevné, dokonce jak se ukazuje v současnosti i pro některé veřejné autority i bolestné (sankce, zastavení proplácení a další negativní důsledky). 5. Vyjádřit tímto způsobem názor není nezákonné. Úvahy, že jde o vyjádření názoru na hranici zákona, odmítám. Jde o legitimní svobodný projev, jemuž zaručuje ochranu Ústava. Ostatně takovou aktivitu zorganizovalo před několika lety SMS ČR s cílem upozornit na diskriminaci samospráv v oblasti RUD. Nevím o tom, že by byl kdokoli za vyjádření názoru penalizován. Ústavní právo má přednost před tzv. jednoduchým zákonem.
Stanislav Polčák předseda Ústavně právního výboru PSP ČR, 1. místopředseda hnutí STAN 2
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
Odpovědnost, ne hon na čarodějnice Před Velikonoci přinesla média další zprávu o „velké protikorupční akci“. Tentokrát se jednalo o obvinění deseti pražských radních z porušení povinnosti při správě cizího majetku. V čem se tahle kauza od ostatních liší? Ukazuje podle mě názorně, že snaha o nápravu věcí se může člověku někdy vymstít – doufejme, že jen dočasně. Nechci samozřejmě předjímat závěry policejního šetření a případně soudu, pokud by na něj v tomto případě vůbec došlo. Z veřejně dostupných informací se ale zdá, že hypotéza o pomstě kmotrů, kterým současná pražská koalice hodně překáží, není ukřivděnou výmluvou, jakou v takových případech obvykle slýcháme. Proč si to myslím? Pražská radnice pod vedením primátora Béma alias Kolibříka uzavřela v roce 2006 smlouvu s firmou Haguess, která Praze zajistila pravděpodobně zdaleka nejnákladnější systém předplacených elektronických jízdenek, jakým se nějaká evropská země může pochlubit. Smlouva sama i její nevýhodnost byla v médiích proprána řádně a Opencard se stala smutným symbolem propojení politiky s kmotrovskými strukturami a jejich ekonomickými zájmy. Už v první vlně drtivé kritiky Opencard se upozorňovalo mimo jiné na to, že smlouva je uzavřena tak nešťastně (nebo spíš: tak šikovně), že výhradním držitelem licencí nutných pro provozování karty je stále firma Haguess. Když se tedy přiblížil konec platnosti nejstarších karet, stávající radnice neměla jinou možnost, než o prodloužení karet, jejich lepšího zabezpečení a zavedení nového karetního systému jednat právě s touto firmou. Během těchto jednání se radním podařilo snížit Haguessem požadovanou cenu o 4 250 00 Kč ročně, což v situaci, kdy protivník drží všechny trumfy,
jistě nebylo snadné. Za to se radním dostalo „spravedlivé“ odměny: byli obviněni zřejmě proto, že smlouvu prodloužili bez výběrového řízení. Jsem přesvědčen o tom, že v průběhu policejního šetření či nejpozději v průběhu soudu, pokud na něj skutečně dojde, se ukáže zcela jasně, že v této situaci nemohli pražští radní postupovat jinak, lépe. Do té doby ovšem budou muset žít se stínem nepříjemného podezření v zádech. Věřme jen, že to nesníží jejich odhodlání vypořádat se s neblahým dědictvím svých předchůdců, že se napříště nebudou bát šlápnout do vosího hnízda. Právě takový vzkaz jim totiž někdo (veřejnost zatím netuší kdo) prostřednictvím trestního oznámení mohl chtít poslat: ruce dál od našich zájmů! Věřme také, že podobné případy kriminalizace politických rozhodnutí nebudou na denním pořádku. Stát se to totiž může komukoliv z nás. Práce komunálních politiků je už dnes hodně náročná a v mnoha ohledech nevděčná; pokud by se lidé s upřímným zájmem podílet se na správě věcí veřejných měli nechat odradit obavou, že odpovědí na jejich snahu šetřit veřejné rozpočty bude trestní oznámení a policejní vyšetřování, uvolní to cestu k moci těm, kdo si s podobnými nepříjemnostmi moc hlavu nelámou – různým vykukům a šíbrům. A to by byl smutný obrat v tom, co s opatrným optimismem vnímám jako cestu správným směrem.
Petr Gazdík
www.starostove-nezavisli.cz
3
Záznam ze zasedání zastupitelstva - věc veřejná? Informace o projednávání tisku č. 757 a informace ze semináře ústavně právního výboru Novela zákonů o územních samosprávných celcích obsažená ve sněmovním tisku č. 757 je rozsahem nevelká, nicméně řeší otázku značné závažnosti – jsou jí podmínky pořizování a zveřejňování záznamů z jednání zastupitelstvev obcí, krajů a hlavního města Prahy. Jak v důvodové zprávě novely uvádí navrhovatelé, mezi něž patří i předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák, stávající právní úprava je z pohledu transparentnosti veřejného života a zajištění informovanosti občanů o záležitostech veřejného zájmu krajně neuspokojivá. Pořízení a zveřejnění záznamu např. na webových stránkách obce je totiž - bez splnění komplikovaných podmínek, mezi něž se počítá např. získání souhlasu všech dotčených osob – třeba považovat za protiprávní jednání, postižitelné jak v rovině soukromoprávní, tak veřejnoprávní. A právě to se předkladatelům zdálo být absurdní. Připravili proto návrh zákona, který tyto potíže do značné míry odstraňuje, když zmocňuje obecní a krajská zastupitelstva k přijetí usnesení povolujících pořizování obrazových a zvukových záznamů. V legislativním procesu doputoval tento návrh do ústavně právního výboru Poslanecké sněmovny, který se s ohledem na citlivost této problematiky rozhodl věnovat mu velkou pozornost. Důkazem toho je seminář na téma „Právo na informace versus ochrana osobních údajů. Záznam z jednání zastupitelstva a rady obce“, který se uskutečnil v úterý dne 9. dubna 2013 od 9:30 hodin v budově Poslanecké sněmovny, konkrétně v místnosti „Státní akta“. Seminářem provázel předseda ústavně právního výboru Stanislav Polčák. V úvodu semináře objasnil důvody potřeby legislativní úpravy další
Právní tým STAN informuje
z předkladatelů novely, poslanec Šťastný. Poté vystoupil s příspěvkem nazvaným „Právo na informace vs. ochrana soukromí“ náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, který se této problematice věnuje i na akademické půdě. Následovala pětadvacetiminutovka Adama Furka z odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra věnovaná výkladu pojmu „veřejné jednání“. Po přestávce byli účastníci semináře seznámeni s pohledem předsedy Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce, který pohovořil o pořizování, uchovávání a zveřejňování záznamů z veřejných jednání ve vztahu k ochraně osobních údajů. Posledním z řečníků pak byl Oldřich Kužílek, duchovní otec zákona o svobodném přístupu k informacím, jehož příspěvek nesl název „Záznam z veřejného jednání – věc veřejná?“. Z výčtu panelistů je zřejmé, že šlo o nanejvýš pozoruhodnou akci, již si zájemci o komunální problematiku nemohli nechat ujít. A také nenechali – seminář navštívila téměř stovka lidí. Závěrem nezbývá než popřát této a dalším obdobným aktivitám ústavně právního výboru úspěch; lze jen doufat, že jím pořádané semináře napomohou smířit či alespoň vyjasnit mnohdy zcela protichůdně se jevící stanoviska zúčastněných institucí a zvýšit tak šanci projednávaných návrhů zákonů na přijetí.
Mgr. Jan Bartonička
Starostové a nezávislí hospodařili v roce 2012 šetrně Starostovské hnutí hospodařilo i ve volebním roce 2012 šetrným způsobem a v zákonném termínu odevzdalo do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2012 včetně ověření účetnictví zprávou nezávislého auditora s výrokem bez výhrad. Při konání trojích voleb, jichž se účastnili kandidáti nominovaní hnutím, tak STAN dodrželo plánovaný vyrovnaný rozpočet na rok 2012 a do nového roku 2013 vstoupilo dokonce s přebytkovým hospodařením přesahující 4 mil. Kč. Příjmy hnutí v r. 2012 dosahovaly částku 18,83 mil. Kč a náklady 24,75 mil. Kč, kdy k úhradě rozdílu mezi příjmy a náklady byl použit přebytek hospodaření nevolebního roku 2011. „Na volební rok 2012, který byl pro starosty důležitý především z pohledu krajských voleb, jsme šetřili již v předchozích letech. Úsporu roku 2011 jsme podle plánovaného rozpočtu použili na úhradu zvýšených nákladů volebního roku. Stejně tak budeme postupovat 4
CELOSTÁTNÍ RUBRIKA
v letošním nevolebním roce a šetřit na supervolební rok 2014,“ uvedl Petr Gazdík. Ten dodal, že i přes trojí volby (krajské, senátní a prezidentské, na které hnutí rovněž přispělo částkou 2 mil. Kč) nebyl přebytek předchozích let spotřebován a úspora byla opět převedena do hospodaření roku 2013. Podstatnou část příjmů tvořily dary od strany TOP 09 (přes 11,7 mil. Kč), které STAN získává dle schválených smluv o spolupráci se stranou TOP 09. Zbylé příjmy byly vlastními příjmy od státu, dary členů, podporovatelů a členské příspěvky. Výdaje tvořily dominantně právě volební náklady. Hnutí cílí především na podzimní komunální volby v roce 2014, na které hodlá uvolnit částku 15 mil. Kč, neboť disponuje širokou členskou základnou právě v komunálním prostředí. Lukáš Novák www.starostove-nezavisli.cz
