drama divadelní hra tragikomická charakterová komedie o 5 dějstvích vrcholný francouzský klasicismus

Studijni-svet.cz || Lakomec - rozbor díla k maturitě Více studijních materiálů na http://rozbor-dila.eu. || Navštivte také náš eShop http://obchod.studijni-svet.cz

Kniha: Lakomec Autor: Moliére Rozbor přidal(a): Petra Vloženo na: Studijni-svet.cz

Lakomec (1670) Obecná charakteristika drama divadelní hra – tragikomická charakterová komedie o 5 dějstvích vrcholný francouzský klasicismus

Jazykové prostředky Psáno prózou, v er – formě Spisovný jazyk x občasné vulgarismy (př. holomek, padouch) Věty jednoduché i souvětí Rozkazovací věty Živé dialogy plné hovorových obratů, zejména u Harpagonova služebnictva Často satirický tón, ironie, nadsázka Stylistické rozvrstvení slovní zásoby (např. citové zabarvení – zejména když Harpagon mluví o penězích) ZÁMĚRNÉ NEDODRŽENÍ JEDNOTY MÍSTA (na 1 místě), ČASU (vejde se do 30ti hodin) A DĚJE (nemá postranní odbočky) Mnohdy najdeme anaforu, zvláště ve vypjatých scénách Metafory V překladu Vladimíra Mikeše se téměř nevyskytují žádné archaismy na rozdíl od většiny předchozích překladatelů

page 1 / 6


Tematická výstavba Živé dialogy i občasné monology, scénické poznámky Odehrává se na okraji Paříže v roce 1670, převážně v domě Harpagona Snaha poukázat na to, jak může člověka zničit chamtivost a kritika chorobné touhy po penězích Podrobná a zdařilá charakteristika postav (i jazykem – Frosina – jemnější jazyk, aby jí Harpagon věřil) Značné klasicistní prvky

o Inspirací byla antická ,,Komedie o hrnci Římana Plauta‘‘ (pro klasicismus bylo typické se inspirovat antikou) o Všeobecná kritika společnosti a zkaženosti světa

Hlavní postavy: o Harpagon – hlavní postava, 60 ti letý lakomý vdovec, lichvář (půjčuje na vysoký úrok), zajímá se jen o peníze (jsou pro něj důležitější než rodina), lhář, nenapravitelný sobec, chamtivý, bezcitný (neuznává city druhých), samolibý; otec Kleanta a Elišky, chce si vzít Marianu a výhodně provdat a oženit své děti o Kleant – mladý muž, dobré společenské způsoby, netouží po penězích, ale po lásce, velmi kultivovaný, syn Harpagona, snoubenec Mariany o Eliška – Harpagonova dcera, Valérova snoubenka, bojuje za své štěstí a nechce se provdat za muže, kterého jí vybral otec a kterého nemiluje (Anselm), věří v pravou lásku, citlivá o Valér – pracuje v Harpagonově domě jako správce, aby byl Elišce nablízku, snaží se co nejvíce zalíbit Harpagonovi, proto se stává slídilem – pronásleduje své podřízené mnohdy ještě hůře než sám Harpagon, donáší na služebnictvo, chce se před svým pánem ukázat v co nejlepším světle, Anselmův syn, Eliščin nápadník/snoubenec, bratr Mariany o Mariana – pohledná, skromná, sestra Valéra, snoubenka Kleanta, Anselmova dcera, nešťastně přihlíží Harpagonovu dvoření, vede tichý a skromný život po boku své nemocné matky o Anselm – otec Valéra a Mariany, pravým jménem don Thomas d´Alburcy, navenek bohatý, starý muž, ve skutečnosti štědrý a dobrosrdečný šlechtic – svým vstupem do hry završí děj dobrým koncem o Frosina – chytrá intrikářka, dohazovačka, vychytralá, jako jediná zná poměry v celé rodině o Jakub – Harmagonův kuchař, kočí a sluha na všechno, podlý a pomstychtivý nemá rád Valéra

page 2 / 6


o Štika – Kleantův sluha, je si vědom Harpagonových vlastností Vedlejší postavy: o Šimon – Harpagonova pravá ruka o Klaudie – Harpagonova služka o Bumbal – Harpagonův lokaj o Treska - Harpagonův lokaj o Policejní komisař a jeho písař

Děj: o První dějství Eliška a Valér se baví o své lásce a lakotě Harpagona Kleant se svěří Elišce se svými city k Marianě Harpagon a Štika se hádají o penězích, zda Štika něco neukradl Harpagon se zmíní, že zakopal peníze na zahradě Harpagon kritizuje Kleantův styl oblékání (nákladný), H. sdělí, že si vezme Marianu H. sdělí Elišce, že ji chce provdat za Anselma àH. se ptá Valéra na názor, ten s ním souhlasí a získá neomezenou moc nad Eliškou a slíbí jí, že z té svatby nějak vyklouznou o Druhé dějství Štika s Kleantem projednávají půjčku peněz (lichvu), kterou Kleant potřebuje, aby si mohl vzít Marianu Kleant zjistí, že si peníze vlastně půjčuje od Harpagona à hádka Štika se setkává s Frosinou, která má Harpagonovi dohodit sňatek a doufá ve finanční odměnu Frosina má domluvit schůzku s Anselmem a Marianou o Třetí dějství Harpagon rozdává příkazy na přípravu večera, skrblí Setkání Mariany, Elišky, Harpagona a Kleanta Kleant útočí na Harpagona, daruje Marianě Harpagonův prsten s diamantem o Čtvrté dějství Frosina, Kleant a Mariana chtějí překazit sňatek Mariany s Harpagonem, Frosina má sehnat ,,herečku‘‘, která má Harpagona oblbnout

page 3 / 6


Harpagon předstírá před Klaentem, že je možná pro Marianu moc starý, Kleant se mu svěří, že ji miluje, Harpagon mu lásku zakáže a přikáže mu vzít si Vdovu, kterou mu určil Hádku ukončí sluha Jakub, který hraje na obě strany à H. řekne, že Kleant je ke všemu svolný a K. řekne, že mu otec povolil vzít si Marianu Pokus sluhy se nevydaří a hádka zuří nanovo Štika během hádky ukradne ze zahrady Harpagonovu truhličku s penězi Harpagon hledá truhličku a z krádeže obviňuje všechny, i sebe o Páté dějství Vyšetřování krádeže Jakub ze zlosti obviní Valéra, protože ho v hádce při přípravě večeře uhodil Valér oznámí Harpagonovi, že se zasnoubil s jeho dcerou, Harpagon si stále myslí, že mu ukradl peníze Na scéně se objeví Anselm, zjistí se, že je otcem Valéra a Mariany (rodina, která pochází z Neapole údajně zemřela na moři při pronásledování) Kleant oznámí, že pokud Harpagon souhlasí s jeho sňatkem s Marianou, vrátí mu peníze Anselm zaplatí obě svatby i práci komisaře, Harpagon je spokojen, že nemusí nic platit, a zůstává sám se svými penězi

Záměr díla, hlavní myšlenka Snaha poukázat na to, jak může člověka zničit chamtivost a kritika chorobné touhy po penězích Peníze mění charakter a mezilidské vztahy

Společenskohistorické pozadí KLASICISMUS o 2. pol. 17. století – 18. stol. (Francie – Ludvík XIV.) o Navazuje na klasické umění – antika, mnohdy dodržuje antické vzory o Rozdělení žánrů: VYSOKÉ ŽÁNRY Určeny pro vyšší společnost Hlavními hrdiny různí vládci, vojevůdciO lidech z vyšší společnosti Antické náměty TRAGÉDIE, EPOS, ÓDY (krátká oslavná píseň), HYMNUS (dlouhá oslavná píseň)

NÍZKÉ ŽÁNRY Určeno pro prosté lidi Hlavními hrdiny obyčejní lidé Náměty ze současnosti KOMEDIE, BAJKY, FRAŠKY, SATIRY

page 4 / 6


STRIKTNÍ DODRŽOVÁNÍ ZÁSAD 3 JEDNOT VE VERŠÍCH

NEJSOU PODŘÍZENY PRAVIDLŮM VERŠOVANÁ FORMA I DÍLA V PRÓZE

Rozdílný jazyk u vysokých a nízkých žánrů o Alexandrin (šesti strofý verš) – v klasicismu často používaný o Racionalismus – důraz na rozum, pravdu; v popředí společenský rozměr, už ne tolik osobnosti jednotlivců o V klasicismu vše podřízeno pravidlům o Směr charakteristický pro aristokracii o Klasicismus spojován se změnami ve společnosti Aristokracie ztrácí vliv Do popředí bohatší měšťané Končí feudalismus Nastupuje kapitalismus

Autoři o Vyšší žánry Pierre Corneille – Cid Jean Racine – Faidra o Nižší žánry Molliére Jean de la Fontaine – Bajky Itálie o Goldoni – Sluha dvou pánů Hrají obyčejní lidé, zobrazuje špatné lidské vlastnosti, typická italská národní hra Comedia del arte – improvizace, masky, typické postavy (Pantalon, Kolombína), Itálie 16. století à on ji změnil (zrušil masky, stereotypní kostýmy, zrušil i improvizaci, rozepsal scénář a role)

page 5 / 6


Autor 1622 – 1678 Francouzský básník, dramatik, autor komedií, herec a vlastník divadla v Paříži (neúspěšné àdluhy) Narodil se v bohaté rodině, zemřela mu matka, otec proti divadlu Oblíben u chudších, vystupoval i pro krále na dvoře – úspěchy Ve svých hrách se vysmívá špatným lidským vlastnostem – pokrytectví, přetvářka, faleš, touha po penězích a majetku V dílech kriticky hodnotí společnost, která ho obklopovala, hrdinové děl jsou popisováni humorně až satiricky, v závěru je vše řešeno smírem V jeho hrách nevystupuje mnoho postav, ale jsou nadčasové, hlavně charakterově, i jeho jazyk je nadčasový, používá archaismy, neologismy, nářeční slova, hovorové výrazy Moliére – pseudonym; jeho vlastní jméno bylo kritizováno (Jean Baptiste Poclaine) Tvorba:

o Lakomec – vysmívá se lakomství o Zdravý, nemocný – vysmívá se hypochondrům o Škola mužů o Škola žen o Tartuffe = podvodník, vysmívá se pokrytectví, ZAKÁZÁNA (kritika církve)

Inspirace o Inspirací byla antická ,,Komedie o hrnci Římana Plauta‘‘ o Dodnes se tato komedie hraje v divadlech

Kritika o Ve své době se Lakomec nesetkal s úspěchem u diváků, protože předstihl svými pokrokovými názory dobu Ve své době se také neuchytil proto, že byl psán prózou o V současnosti stále nejvíce hraná francouzská komedie

page 6 / 6 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

drama divadelní hra tragikomická charakterová komedie o 5 dějstvích vrcholný francouzský klasicismus

Recommend Documents