dr. hab. prof. SU Ewa Ogrodzka-Mazur dr Aleksandra Minczanowska Slezská univerzita Katedra etnologie a pedagogiky v Cieszyně

dr. hab. prof. SU Ewa Ogrodzka-Mazur dr Aleksandra Minczanowska Slezská univerzita Katedra etnologie a pedagogiky v Cieszyně

Kulturní, jazykové a komunikační kompetence respondentů z polsko-českého pohraničí v euroregionech Těšínské Slezsko, Silesia, Praděd, Nisa, Beskydy a Glacensis

Úvod Schopnost komunikace je základní schopností současného člověka. Čím dál tím více individuálních zkušeností získáváme právě verbálním přenosem, fungování ve skupině je v podstatě výsledkem hladké a efektivní komunikace s ostatními. Úroveň, na které jedinec zvládne orientaci v tom, jak efektivně komunikovat, je důležitým kritériem jeho hodnocení a základem pro svěření společenských funkcí a rolí. Rodinné prostředí a škola mají zcela zásadní roli v ovládnutí komunikačních dovedností jedince a tímto jsou zodpovědné za jeho účinné styky s okolím.

Zohlednění úlohy pragmatického faktoru zaměřilo pozornost badatelů v uplynulých desetiletích na analýzu rozvoje řeči v kontextu společenských komunikačních procesů.Vliv na výzkum v oblasti komunikačních kompetencí měl nový interdisciplinární obor – sociolingvistika. Zabývá se jak vztahem posluchače a mluvčího, v různých společenských situacích, tak vlivem kulturního prostředí na rozvoř řeči. Pragmatický přístup k řeči a rozvoj sociologistiky otevřely nové obzory pro výzkum procesu osvojování si jazyka, stejně jako pro analýzu individuálních rozdílů a sociokulturních podmínek pro používání jazyka ve smyslu

nástroje myšlení a komunikace.

Působení žáka v multikulturním prostředí mu umožňuje systematické jazykové kontakty s vrstevníky, jež jsou členy jiných společenství a komunit, zároveň velmi často vytváří přirozené situace, které napomáhají záveň se pohybovat ve dvou kulturách a dvou jazykových systémech. Dvojjazyčnost získaná tímto způsobem může být buď “přínosného” charakteru, umožňující dosahování klíčových kompetencí ve dvou jazycích, nebo “brzdícího” charakteru, kdy prestižnější jazyk (převládající nebo dominantní kultury) zaujímá místo prvního jazyka (menšinové kultury) a nedovoluje jedinci dosáhnout plynulého používání žádného z nich1. S přihlédnutím k multikulturním podmínkám komunikačního procesu jej můžeme rozdělit podle typologie Jerzego Nikitoicza následovně: separační komunikace, která odsouvá novou nebo druhou, méně známou kulturu, v důsledku např. neuspokojení potřeby bezpečí a sebepřijetí v počátečním období získávání identity, komunikaci, která vnucuje menšinovým kulturám kulturu dominantní, která je vedena převážně v jazykovém kódu většinové kultury, a která nutí jedince k odmítnutí vlastního kulturního dědictví komunikaci napomáhající udržení jednoty vlastního Já, která je charakteristická egocentrickým nastavením jedince, jenž se jakožto součást menšinové skupiny “nerozplyne” v nové kultuře, komunikaci, která chrání před případným nepřijetím v novém kulturním prostředí, ve kterém si jedinec, který nepropojuje části kultury z obou jazykových systémů, vypůjčuje

1

J.Urban: Poznawcze aspekty dwujęzyczności młodzieży na Zaolziu, W: T. Lewowicki, E. Ogrodzka-

Mazur (red.): Osobowość i społeczne funkcjonowanie młodzieży region Podbeskidzia. Katowice 1977, UŚ, s.94-95; E. Ogrodzka-Mazur: Świadomość językowa i komunikacyjna jednostki w sytuacji pogranicza kulturowego. “Ruch Pedagogiczny” 2002, nr 1-2, s. 28-38.

z nové kultury pouze vlastní vybrané prvky, jež mu umožní vyhýbat se vnitřnímu konfliktu (situacím způsobujícím napětí a stres), zahrnující komunikaci, která propojuje hodnoty rozdílných kultur a dovoluje udržovat vzájemný kontakt na bázi spolupráce a společné akce, zároveň však eliminuje konfliktní situace2.

Zmíněné druhy komunikace jedince v multikulturním prostředí zjednodušují nebo také znesnadňují získání pocitu vlastní identity, stejně jako bezprostředně podmiňují kontakty s dalšími lidmi pohybujícími se v prostředí kulturního pohraničí.

2

J. Nikitorowicz: Edukacja regionalna i międzykulturowa. Warszawa 2009, WAiP.

1. Jazykové kompetence v oblasti čtení, poslechu s porozuměním, ústního projevu a psaní Tabulka 12 zahrnuje odpovědi na otázku týkající se hodnocení jazykových kompetencí v oblasti čtení, poslechu s porozuměním, ústního projevu a psaní, na kterou odpověděli všichni dotazovaní, jak z českých, tak z polských euroregionů.

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením (na polské straně česky, na české straně polsky) hodnotí nejvíce dotazovaných jako velice slabou (52 dotazovaných), jako slabou ji hodnotí 37 dotazovaných, dostatečnou 28 dotazovaných, dobrou 17 dotazovaných a jedině 4 dotazovaní ji hodnotí jako velmi dobrou.

Porozumění sousednímu jazyku z poslechu hodnotí nejpočetnější skupina jako slabé (45 dotazovaných), dále skupina 39 dotazovaných jako dostatečné, 24 dotazovaných jako velmi slabé, 23 dotazovaných jako dobré a pouze 7 dotazovaných jako velmi dobré. Schopnost ústního projevu v polštiny/češtiny zhodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (66 dotazovaných), 36 dotazovaných jako slabou, 21 dostatečnou, 9 dobrou a nejmenší skupina (6 dotazovaných) jako velmi dobrou.

Schopnost psát v daném jazyce je složitá dokonce pro 98 dotazovaných, její ovládnutí hodnotilo jako velmi slabé 18 dotazovaných, 12 dotazovaných jako dostatečné, 7 jako dobré, a pouze 3 dotazovaní jako dobré.

Data v další tabulce se týkají odpovědí respondentů ze všech euroregionů na polské straně.

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením v češtině hodnotí nejvíce dotazovaných jako velmi slabou (41 dotazovaných), jako slabou 23 dotazovaných, dostatečnou 13 dotazovaných, dobrou 9 dotazovaných, a úplně chybí dotazovaní, kteří by ji ohodnotili jako velmi dobrou. Porozumění sousednímu jazyku z poslechu hodnotí nejpočetnější skupina respondentů jako slabé (31), následující skupina 21 dotazovaných jako dostatečné, 18 dotazovaných jako velmi slabé, 15 dotazovaných jako dobré a pouze jeden dotazovaný jako velmi dobré.

Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (45 dotazovaných), 27 jako slabou, 10 dostatečnou, 3 dobrou a jedině jeden dotazovaný jako velmi dobrou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže až 67 dotazovaným, kteří ji hodnotili jako velmi slabou, 12 dotazovaných jako slabou, 5 dostatečnou a jedině jeden dotazovaný jako dobrou či velmi dobrou. V následujících šesti tabulkách se představí odpovědi respondentů jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením v češtině hodnotí nejvíce respondentů jako slabou (6 dotazovaných), jako velmi slabou nebo dostatečnou 3 dotazovaní, jeden dotazovaný jako dobrou a žádný z dotazovaných, který by ji hodnotil jako velmi dobrou.

Porozumění češtině z poslechu hodnotí největší skupina respondentů jako slabé (6 dotazovaných), následující skupiny po 3 dotazovaných jako velmi slabé a nedostatečné, pouze jeden dotazovaný jej hodnotil dobře. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (7 dotazovaných), 4 dotazovaní jako slabou, 2 dostatečnou, a žádný dotazovaný jako dobrou či velmi dobrou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 11 dotazovaným, jelikož jeho ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 4 dotazovaní jako slabé, 2 dostatečné a jeden dotazovaný jako dobré.

Silesia

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením na území euroregionu Silesia hodnotí nejvíce respondentů jako velmi slabou (6 dotazovaných) a jako slabou 2 dotazovaných. Porozumění češtině z poslechu hodnotí tři respondenti jako slabé, tři jako velmi slabé a dva

dotazovaní jako dostatečné. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (5 dotazovaných), a následně tři dotazovaní jako slabou. Psaní je jazykovou kompetencí, která je problematická, jelikož jeho ovládnutí hodnotili všichni dotazovaní na velmi slabé úrovni.

Praděd

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v českém jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako velmi slabou (9 dotazovaných), jako dobrou 5 dotazovaných, dostatečnou 4 dotazovaní, slabou 3 dotazovaní, a žádní dotazovaní ji nehodnotili jako velmi dobrou. Porozumění češtině z poslechu hodnotila nejpočetnější skupina respondentů z euroregionu Praděd jako dobré (9 dotazovaných), další skupina (5 dotazovaných) jako slabé, tři dotazovaní jej hodnotili jako velmi slabé nebo dostatečné a pouze jeden dotazovaný jako

velmi dobré. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (8 dotazovaných), 6 dotazovaných jako slabou, po třech dotazovaných jako dostatečnou nebo dobrou a jeden dotazovaný jako velmi dobrou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 14 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, po třech dotazovaných jako slabé nebo dostatečné, a jedině jeden dotazovaný jako dobré.

Nisa

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v českém jazyce na území euroregionu Nisa hodnotilo nejvíce dotazovaných jako velmi slabou (15 dotazovaných), jako slabou 5 dotazovaných, dostatečnou 2 dotazovaní, a žádní z dotazovaných ji nehodnotili jako dobrou nebo velmi dobrou. Porozumění češtině z poslechu hodnotila nejpočetnější skupina respondentů z euroregionu

Nisa jako slabé (10 dotazovaných), další skupina 9 dotazovaných jako velmi slabé, dva dotazovaní jej hodnotili jako dostatečné nebo velmi dobré. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou (17 dotazovaných), 5 dotazovaných jako slabou a jeden dotazovaný jako dostatečnou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 18 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 3 dotazovaní jako slabé, a po jednom dotazovaném jako dostatečné nebo velmi dobré.

Beskydy

Žádný z dotazovaných v tomto euroregionu nehodnotí ovládnutí svých jazykových kompetencí na velmi dobré úrovni. Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v českém jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných na území Beskyd jako velmi slabou (2 dotazovaní), jako slabou, dostatečnou a dobrou po jednom dotazovaném. Porozumění češtině z poslechu hodnotili po dvou respondentech jako slabé nebo dostatečné

a jeden dotazovaný jako dobré. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo nejvíce respondentů jako velmi slabou nebo dostatečnou (po 2 dotazovaných) a jeden dotazovaný jako slabou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 14 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, jedině jeden dotazovaný jako dobré.

Glacensis

Žádný z dotazovaných v tomto euroregionu nehodnotí ovládnutí svých jazykových kompetencí na velmi dobré úrovni.

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v českém jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako velmi slabou (6 dotazovaní), 5 dotazovaných jako slabou, 3 dotazovaní jako dostatečnou a dobrou 2 dotazovaní. Porozumění češtině z poslechu hodnotili po 6 respondentech jako slabé nebo dostatečné a po dvou dotazovaných

jako dobré nebo velmi slabé. Schopnost ústního projevu v češtině hodnotilo 8 respondentů jako slabou, 6 dotazovaných jako velmi slabou, 2 dotazovaní jako dostatečnou. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 12 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 3 dotazovaní jako slabé a jeden dotazovaný jako dostatečné.

Níže uvedená tabulka zahrnuje data získaná ve všech euroregionech na české straně.

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako dostatečnou (15 dotazovaných), slabou 14 dotazovaných, velmi slabou 11 dotazovaných, dobrou 8 a velmi dobrou 4 dotazovaní. Porozumění polštině z poslechu hodnotilo 18 respondentů jako dostatečné, 14 jako slabé, 8 dotazovaných jako dobré a 6 dotazovaných jako velmi dobré nebo velmi slabé. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotila nejpočetnější skupina respondentů (21) na velmi slabé úrovni, 11 dotazovaných jako dostatečnou, 9 dotazovaných jako slabou, 6 dobrou a 5 dotazovaných jako velmi dobrou.

Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 31 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 7 dotazovaní jako dostatečné, po 6 dotazovaných jako slabé nebo velmi dobré a 2 dotazovaní jako dobré.

V následujících šesti tabulkách jsou zaneseny odpovědi respondentů z jednotlivých euroregionů na české straně.

Těšínské Slezsko

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako dostatečnou (8 dotazovaných), následně jako velmi slabou 4 dotazovaní, velmi dobrou 3 dotazovaní, a slabou 2 dotazovaní. Porozumění polštině z poslechu ohodnotilo 7 dotazovaných jako dostatečné, po třech jako slabé nebo velmi dobré a po dvou dotazovaných dobré nebo velmi slabé. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotili 4 respondenti na velmi slabé úrovni, slabé či dostatečné, následně pak 3 dotazovaní jako velmi dobré a 2 dotazovaní jako dobré. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 6 dotazovaným, jelikož její ovládnutí

hodnotili jako velmi slabé, 4 dotazovaní jako velmi dobré, 3 dotazovaní jako dostatečné a po 2 dotazovaných jako dobré či dostatečné.

Silesia

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako dostatečnou (3 dotazovaní), následně jako velmi slabou nebo dobrou po 2 dotazovaných a jeden dotazovaný jako dobrou. Porozumění polštině z poslechu ohodnotilo po 3 dotazovaných jako dostatečné nebo slabé a dva jako dobré. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotili na území euroregionu Silesia 3 respondenti na velmi dobré úrovni, na velmi slabé dva respondenti a po jednom dotazovaném na slabé, dostatečné a velmi dobré úrovni. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 4 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, po 2 dotazovaných jako dostatečné nebo dobré a po jednom dotazovaném slabé nebo velmi dobré.

Praděd

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo nejvíce dotazovaných jako slabou (5 dotazovaných), následně dostatečnou 3 dotazovaní, 2 dobrou a jeden dotazovaný jako velmi slabou. Porozumění polštině z poslechu ohodnotilo po 4 dotazovaných jako dostatečné nebo slabé, dva jako velmi slabé a jeden jako dobré. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotilo 6 respondentů na velmi slabé úrovni, dostatečné 3 dotazovaní, následně pak 2 dotazovaní na slabé. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 8 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 2 dotazovaní jako slabé a jeden jako dostatečné.

Nisa

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce na území euroregionu Nisa hodnotilo nejvíce dotazovaných jako velmi slabou (3 dotazovaní), následně jako slabou 2 dotazovaní a jeden jako dostatečnou. Porozumění polštině z poslechu ohodnotilo po 2 dotazovaných jako dostatečné, slabé nebo velmi slabé. Své schopnosti ústního projevu v polštině hodnotili všichni respondenti v této oblasti jako velmi slabé, stejně jako psaní v tomto jazyce.

Beskydy

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo po dvou dotazovaných jako slabou nebo dobrou a jeden jako velmi dobrou. Porozumění polštině z poslechu ohodnotili 3 dotazovaní jako velmi dobré a po jednom dotazovaném jako slabé nebo dobré. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotili 2 respondenti na slabé úrovni, po jednom dotazovaném na dostatečné, dobré nebo velmi dobré. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 3 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, 3 dotazovaní jako dobré a jeden jako velmi dobré.

Glacensis

Úroveň ovládnutí jazykových kompetencí souvisejících se čtením textů v polském jazyce hodnotilo po dvou dotazovaných jako dostatečnou nebo dobrou a jeden jako velmi slabou. Porozumění polštině z poslechu ohodnotili po 2 dotazovaných jako dostatečné nebo dobré a jeden jako slabé. Schopnost ústního projevu v polštině hodnotili 3 respondenti na slabé úrovni, a jako dostatečné dva dotazovaní. Psaní je jazykovou kompetencí, která činí potíže 4 dotazovaným, jelikož její ovládnutí hodnotili jako velmi slabé, jeden dotazovaný jako slabé.

2. Motivace k učení se polsky/česky

Níže uvedené tabulky zahrnují data týkající se postoje respondentů na téma výhod, jež plynou z učení se sousednímu jazyku. První tabulka zahrnuje odpovědi všech dotazovaných bez ohledu na národnost.

Nejvíce pozitivních ohlasů mezi dotazovanými získaly odpovědi, že stojí za to učit se polsky/česky kvůli jistějšímu pocitu při výjezdu za hranice, lepšímu pocitu na ulici, v obchodě nebo lze díky tomu poznávat různé aspekty sousední kultury a lépe porozumět jejich mentalitě (88 dotazovaných). Pro 75 dotazovaných jsou důležité také větší možnosti při navazování známostí a přátelství, a pro 74 dotazovaných větší možnost aktivní komunikace. O něco méně respondentů (67) uvedlo větší šance na zahraničním trhu práce. Důležitým přínosem pro 55 dotazovaných je přístup ke kultuře v originální jazykové verzi, pro 53 možnost aktivního používání médií, pro 41 možnost práce v české/polské firmě, která má pobočku v Polsku/České republice a nejméně početná skupina (33 dotazovaných) vidí benefity spojené s možnostmi tolerantnějšího soužití.

Následující tabulka zahrnuje odpovědi dotázaných ze všech euroregionů na polské straně.

Nejpočetnější skupina Poláků (63 dotázaných) si myslí, že stojí za to učit se česky, jelikož mají pocit větší jistoty při cestování do České republiky. Pro 61 dotázaných jim tato schopnost umožní jednodušší seznamování a získávání kontaktů, a pro 57 seznámení se s různými aspekty české kultury a lepší pochopení mentality Čechů. 43 respondentů očekává zlepšení možností aktivní komunikace, 41 nalezení práce v sousední zemi, 35 přístup ke kultuře v originální jazykové verzi, 34 možnost aktivního používání médií a po 17 dotázaných očekává možnost práce v české firmě, která má pobočku v Polsku či šanci být tolerantní.

V následujících šesti tabulkách jsou odpovědi dotazovaných z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

Nejvíce Poláků (10 dotázaných) na Těšínském Slezsku si myslí, že stojí za to se učit česky, jelikož díky tomu mohou snadněji navazovat známosti a přátelství, 9 dotázaných si myslí, že budou mít větší možnosti aktivní komunikace. Pro 8 dotázaných jsou důležité benefity z přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi nebo jistější pocit při cestování do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech, následně pro 5 dotázaných jde o možnost aktivního využití médií nebo seznámení se s různými aspekty české kultury, lepší pochopení české mentality, 4 dotázaným zlepšení češtiny zvyšuje šanci na českém trhu práce, a pro 3 je šancí být tolerantním. Pouze jeden dotázaný si myslí, že mu to umožní práci v české firmě, která má pobočku v Polsku.

Silesia

Sedm dotázaných na území euroregionu Silesia si myslí, že stojí za to učit se česky, jelikož to zvyšuje jejich šance na českém trhu práce, po 4 dotázaných si cení možnosti přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi nebo mají jistější pocit při výjezdech do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech či oceňuje možnost seznámení s různými aspekty české kultury, lepšího pochopení české mentality. Pro 3 respondenty je důležitá možnost aktivního využití médií, šance být tolerantní a možnost snadněji navázat známosti a přátelství. Pro dva dotázané je důležitá možnost práce v české firmě se zastoupením v Polsku.

Praděd

Nejvíce Poláků na území euroregionu Praděd (17) si myslí, že stojí za to učit se česky, jelikož se jim zvyšuje možnost navázání známostí a přátelství, po 15 dotázaných si myslí, že budou mít jistější pocit při cestování do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech nebo mohou lépe poznávat různé aspekty české kultury, lépe proniknou do české mentality. Pro 12 dotázaných jsou důležité benefity spojené se zvýšením šance na českém trhu práce, pro 10 možnost aktivního využití médií, pro 9 přístup ke kultuře v originální jazykové verzi. Následně 8 dotázaných se soustředí na větší možnosti aktivní komunikace, 7 na možnost práce v české firmě se zastoupením v Polsku a dva dotázaní na šanci být tolerantní.

Nisa

21 respondentů na území euroregionu Nisa si myslí, že stojí za to se učit česky, jelikož jim to přináší jistější pocit při cestování do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech, 17, že mohou díky tomu jednodušeji navazovat známosti a přátelství, 15, že mohou poznávat různé aspekty české kultury, lépe porozumět české mentalitě. Po 12 dotázaných si všímá benefitů spojených s možností aktivního využití médií nebo s možností aktivní komunikace, 10 se zvětšením šance na českém trhu práce, 8 s lepším přístupem ke kultuře v originální jazykové verzi, 6 dotázaných si myslí, že učit se jazyku sousedů zvyšuje šanci být tolerantní, a 4, že dává možnost práce v české firmě se zastoupením v Polsku.

Beskydy

Na území Beskyd se výsledky výzkumu rozložily velice rovnoměrně. Po třech dotázaných získaly následující benefity vyplývající z učení se češtině: jistější pocit při výjezdu do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech seznámení se s různými aspekty české kultury, lepší pochopení české mentality přístup ke kultuře v originální jazykové verzi větší možnosti aktivní komunikace snazší navazování známostí a přátelství Dva dotázaní si všímají lepších možností na českém trhu práce, a jeden možnosti aktivního využití médií.

Glacensis

15 respondentů na území euroregionu Glacensis si myslí, že stojí za to se učit česky, jelikož se mohou seznámit se s různými aspekty české kultury a lépe pochopit českou mentalitu, 12 si myslí, jim to přinese jistější pocit při výjezdu do České republiky, lepší pocit na ulici a v obchodech, 11 bude mít snazší navazování známostí a přátelství. 6 dotázaných si cení benefitů spojených s lepšími možnostmi na českém trhu práce nebo aktivnější komunikace. Následně po 3 dotázaných obdržely odpovědi: možnost aktivního využití médií možnost práce v české firmě se zastoupením v Polsku přístup ke kultuře v originální jazykové verzi šanci být tolerantní

Následující tabulka shrnuje data získaná ze všech euroregionů na české straně.

Nejpočetnější skupiny respondentů (po 31 dotázaných) očekává od výuky polštiny benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality, větší možnost aktivní komunikace, 26 dotázaným to dává větší možnost uplatnění na polském trhu práce, 25 jistější pocit při výjezdu do Polska, lepší pocit na ulici a v obchodech, 24 možnost práce v polské firmě se zastoupením v České republice. Pro 20 dotázaných znalost jazyka sousedů je možností přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi, pro 19 možnost aktivního využití médií, pro 16 šanci být tolerantní a pro 14 jednodušší navazování známostí a přátelství.

Následujících šest tabulek prezentuje odpovědi dotázaných z jednotlivých euroregionů na české straně.

Těšínské Slezsko

Nejpočetnější skupina respondentů (13 dotázaných) očekává od výuky polštiny benefity související s větší možností uplatnění se na polském trhu práce, dalších 10 dotázaných si myslí, že díky tomu bude mít možnost práce v polské firmě se zastoupením v České republice, 9 dotázaných, že bude mít větší možnost aktivní komunikace. Osmkrát dotázaní poukázali na benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality, po 7 dotázaných získaly: možnost aktivního využití médií a jistější pocit při výjezdu do Polska, lepší pocit na ulici a v obchodech, 6 přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi, 4 šanci být tolerantní a tři otevřenost k ostatním.

Silesia

Nejpočetnější skupiny respondentů (po 31 dotázaných) očekává od výuky polštiny benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality, větší možnost aktivní komunikace, 26 dotázaným to dává větší možnost uplatnění na polském trhu práce, 25 jistější pocit při výjezdu do Polska, lepší pocit na ulici a v obchodech, 24 možnost práce v polské firmě se zastoupením v České republice. Pro 20 dotázaných znalost jazyka sousedů je možností přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi, pro 19 možnost aktivního využití médií, pro 16 šanci být tolerantní a pro 14 jednodušší navazování známostí a přátelství.

Skupina 6 respondentů očekává od výuky polštiny benefity související s možností práce v polské firmě se zastoupením v České republice, 5 dotázaných si všimlo benefitů souvisejících s: -

možností aktivního využití médií,

-

jistějším pocitem při výjezdu do Polska, lepším pocitem na ulici a v obchodech,

-

šancí být tolerantní

-

většími možnostmi aktivní komunikace

Následně 4 dotázaní: -

vidí větší možnost uplatnění na polském trhu práce

-

a více možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality

-

si cení přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi

-

a jednoduššího navazování známostí a přátelství.

Praděd

Nejpočetnější skupina respondentů (8 dotázaných) očekává od výuky polštiny benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality. Pro další sedmičlennou skupinu tato schopnost umožňuje jistější pocit při výjezdu do Polska, lepší pocit na ulici a v obchodech. 6 dotázaných si myslí, že bude mít více možností aktivního využití médií, 5 větší možnost aktivní komunikace, pro 4 dotázané to zvýší šanci na uplatnění na polském trhu práce, pro 3 to znamená přístup ke kultuře v originální jazykové verzi či také jednodušší navazování známostí a přátelství, pro 2 možnost práce v

polské firmě se zastoupením v České republice a pro jednoho dotázaného šanci být tolerantní.

Nisa

Nejpočetnější Skupina 6 respondentů očekává od výuky polštiny benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality, pro 3 dotázané to znamená: -

větší šanci na uplatnění se na polském trhu práce

-

možnost práce v polské firmě se zastoupením v České republice

-

větší možnosti aktivní komunikace.

Dva si cení přístupu ke kultuře v originální jazykové verzi a vidí šanci být tolerantní. S jistějším pocitem při výjezdu do Polska, lepším pocitem na ulici a v obchodech nebo také s větší otevřeností vůči ostatním se to pojí pro jednotlivé dotazované.

Beskydy

Dvě čtyřčlenné skupiny dotázaných z euroregionu Beskydy od výuky polštiny očekávají benefity související s možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality či většími možnostmi aktivní komunikace. Pro tři dotázané je důležitý přístup ke kultuře v originální jazykové verzi. Pro 2 dotázané jsou to benefity spojené s -

větší šancí na uplatnění na polském trhu práce

-

možností práce v polské firmě se zastoupením v České republice

-

šanci být tolerantní

-

Jednotliví dotázaní pak poukázali na:

-

možností aktivního využití médií

-

jistější pocit při výjezdu do Polska, lepší pocit na ulici a v obchodech

-

a jednodušší navazování známostí a přátelství.

Glacensis

Pět dotázaných z regionu Glacensis si myslí, že výuka polštiny zvětšuje jejich možnosti aktivní komunikace, skupiny po dvou dotázaných označili následující benefity: -

více možností seznámení se s různými aspekty polské kultury, lepší pochopení polské mentality,

-

přístup ke kultuře v originální jazykové verzi,

-

šanci být tolerantní,

-

otevřenost vůči ostatním.

Pro jednoho respondenta je důležitá možnost práce v polské firmě se zastoupením v České republice.

3. Úroveň složitosti zvládnutí polského/českého jazyka

V tabulce níže jsou zahrnuty odpovědi na otázku týkající se všech dotazovaných, jak v českých, tak polských euroregionech.

62 respondentů hodnotí úroveň složitosti jazyka sousedů tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 45 jako že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. Rozhodně méně dotázaných (19) si myslí, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku. 11 dotázaných, že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků a pouze jeden dotázaný vybral možnost jiné.

Následující tabulka zahrnuje data získaná ve všech euroregionech na polské straně.

38 respondentů z území euroregionů na polské straně hodnotí úroveň složitosti českého jazyka tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 29 dotázaných, že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. O dost méně dotázaných (12) si myslí, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku. 6 dotázaných, že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků a pouze jeden dotázaný si vybral možnost jiné.

V následujících šesti tabulkách se objeví odpovědi respondentů z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

8 respondentů na území Těšínského Slezska hodnotí úroveň složitosti českého tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 4, že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. A pouze jeden dotázaný vybral možnost, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku.

Silesia

4 dotázaní hodnotí úroveň složitosti českého jazyka tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 3 jako že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. Pouze jeden dotázaný vybral možnost jiné.

Praděd

10 respondentů na území euroregionu Praděd na polské straně hodnotí úroveň složitosti českého jazyka tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 7, že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. Po dvou respondentech získaly odpovědi, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku a že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků.

Nisa

10 respondentů hodnotí úroveň složitosti českého jazyka, jako že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout, 7 tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 5 si myslí, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku. Pouze jeden dotázaný vybral možnost, že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků.

Beskydy

Dva dotázaní na území Beskyd hodnotí úroveň složitosti českého jazyka tak, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku, a další jednotliví dotazovaní ji ohodnotili jako: je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, není jednoduché ani obtížné jej zvládnout je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku.

Glacensis

8 respondentů hodnotí úroveň složitosti českého jazyka tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 4 jako že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout a po dvou dotázaných vybrali odpovědi, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku a že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků. Pouze jeden dotázaný vybral možnost jiné.

Níže uvedená tabulka obsahuje odpovědi získané od respondentů ze všech euroregionů na české straně.

24 respondentů hodnotí úroveň složitosti jazyka sousedů tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 16, že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout. Rozhodně méně dotázaných (7) si myslí, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku, 5 dotázaných, že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků.

Následujících šest tabulek zahrnuje data získaná z jednotlivých euroregionů na české straně.

Těšínské Slezsko

8 respondentů z oblasti Těšínského Slezska hodnotí úroveň složitosti polského jazyka tak, že je jednoduché jej zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 4, že není jednoduché ani obtížné jej zvládnout, 3, že je obtížné jej zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku a dva dotázaní, že je velmi jednoduché jej zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků.

Silesia

4 respondenti hodnotí úroveň složitosti polštiny tak, že je jednoduché ji zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, 2, že není jednoduché ani obtížné ji zvládnout, po jednom dotázaném si myslí, že je obtížné ji zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku a že je velmi jednoduché ji zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků.

Praděd

7 respondentů z euroregionu Praděd si myslí, že polštinu je jednoduché zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení, a čtyři, že není jednoduché ani obtížné ji zvládnout.

Nisa

4 respondenti hodnotí úroveň složitosti polštiny tak, že není jednoduché ani obtížné ji zvládnout. Jednotliví dotázaní si myslí, že je jednoduché ji zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení nebo jako že je obtížné ji zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku.

Beskydy

Po dvou respondentech z euroregionu Beskydy si myslí, že polštinu je jednoduché zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení nebo že není jednoduché ani obtížné ji zvládnout a jeden dotázaný si myslí, že je obtížné ji zvládnout, podobně jako učení se jinému cizímu jazyku.

Glacensis

Po dvou respondentech si myslí, že polština je jazyk, který je jednoduché zvládnout, ale má hodně zrádných slov, která mohou ztížit správné pochopení nebo, že je velmi jednoduché ji zvládnout, protože spolu s češtinou patří do stejné skupiny slovanských jazyků. Jeden dotázaný si myslí, že není jednoduché ani obtížné ji zvládnout.

4. Bariéry omezující rozvoj jazykových kompetencí v polském/českém jazyce

Níže uvedená tabulka představuje odpovědi na otázky týkající se bariér omezujících rozvoj jazykových kompetencí v polském/českém jazyce získané od všech dotazovaných, v českých a polských euroregionech.

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (70 dotazovaných) je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek potřeby a motivace pro učení se jazyku sousedů, hned za ní (68 respondentů) je nedostatek jazykových kurzů českého/polského jazyka. Pro 47 dotázaných nejsou nutné jazykové kurzy z důvodů velké podobnosti mezi jazyky, mnohem méně dotazovaných (19) cítí nechuť k učení se sousednímu jazyku a 18 dotázaných si myslí, že jazykové kurzy jsou příliš nákladné/drahé. Pouze jeden dotázaný si vybral možnost jiné.

Odpovědi sesbírané od respondentů ze všech euroregionů na polské straně jsou obsaženy v

níže uvedené tabulce.

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (58 dotazovaných) v polských euroregionech je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek jazykových kurzů českého jazyka, 41 dotázaných nemá potřebu a dostatek motivace pro učení se češtině, 33 dotazovaných si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy a mnohem méně dotazovaných (10) si myslí, že jazykové kurzy jsou příliš drahé a 8 dotázaných má nechuť k učení se češtině.

V šesti následujících tabulkách jsou odpovědi z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

8 respondentů si myslí, že bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí je nedostatek potřeby a motivace pro učení se češtině, hned za ní (7 dotázaných) je přesvědčení, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, 4 dotazovaní si myslí, že je nedostatek jazykových kurzů českého jazyka a dva nemají chuť se jich zúčastnit.

Silesia

5 dotázaných si myslí, že bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí je nedostatek jazykových kurzů českého jazyka, tři, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, po dvou dotazovaných nemá dostatek potřeby a motivace pro učení se češtině či jim jazykové kurzy připadají příliš nákladné a jeden má nechuť k učení se češtině.

Praděd

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (18 dotázaných) z euroregionu Praděd je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek jazykových kurzů českého jazyka, 9 dotázaných nemá potřebu a motivaci se češtině učit, pět si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, tři, že jazykové kurzy jsou příliš drahé a dva mají nechuť k učení se češtině.

Nisa

Pro nepočetnější skupinu respondentů (16 dotázaných) z euroregionu Nisa je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek jazykových kurzů českého jazyka, po 10 dotázaných nemá potřebu a motivaci se češtině učit nebo si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, tři mají nechuť k učení se češtině a dva si myslí, že jazykové kurzy jsou příliš drahé.

Beskydy

Pro 3 respondenty z euroregionu Beskydy bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí v českém jazyce je nedostatek potřeby a motivace pro učení se češtině, po dvou si vybralo následující odpovědi: -

čeština a polština jsou si podobné, takže jazykové kurzy nejsou nutné

-

jazykové kurzy jsou příliš drahé

-

nedostatek jazykových kurzů českého jazyka.

Glacensis

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (15 dotázaných) z euroregionu Glacensis bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí je nedostatek jazykových kurzů českého jazyka, 9 respondentů nemá potřebu a motivaci se češtině učit, šest si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy a jeden, že jazykové kurzy jsou příliš drahé.

Následující tabulka obsahuje odpovědi dotázaných ze všech euroregionů na české straně.

Pro naprostou většinu zkoumaných obyvatel euroregionů na české straně (29 dotázaných) bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí polského jazyka je nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině, pro 17 respondentů nedostatek jazykových kurzů polského jazyka, 14 dotazovaných si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, 11 má nechuť k učení se polštině, 8, že jsou jazykové kurzy příliš drahé. Jeden dotázaný si vybral možnost jiné.

Odpovědi respondentů z jednotlivých euroregionů na české straně jsou rozdělené v šesti tabulkách umístěných níže.

Těšínské Slezsko

Pro většinu dotazovaných obyvatel euroregionu Těšínské Slezsko na české straně (8 dotázaných) bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí je nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině, pro 6 dotázaných z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy, 4 dotázaní si myslí, že je nedostatek jazykových kurzů polského jazyka. Po 3 dotázaných získaly bariéry související s příliš vysokou cenou za kurzy a nechuť

k učení se polštině.

Silesia

Pro 3 respondenty je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině. Dva dotázaní se domnívají, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy nebo nechuť k učení se polštině a jeden si myslí, že jsou příliš drahé.

Praděd

Pro 7 dotazovaných obyvatel euroregionu Praděd na české straně je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině, pro 6 dotázaných nedostatek jazykových kurzů polského jazyka, 4 dotázaní si myslí, že jsou příliš drahé, a 3, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy. Jednotlivci mají buď nechuť k učení se polštině, nebo vybrali odpověď jiné. Nisa

Pro 4 dotázané v euroregionu Nisa je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině a pro 3 nedostatek jazykových kurzů polského jazyka.

Beskydy

Pro 3 zkoumané obyvatele euroregionu Beskydy na české straně je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nechuť k učení se polštině, pro 2 nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině a pro jednotlivce nedostatek jazykových kurzů polského jazyka nebo si myslí, že z důvodů velké podobnosti mezi jazyky nejsou nutné jazykové kurzy.

Glacensis

Pro 5 zkoumaných obyvatel euroregionu Glacensis na české straně je bariérou omezující rozvoj jazykových kompetencí nedostatek potřeby a motivace pro učení se polštině, pro dva respondenty důvody související s podobností mezi jazyky, a tak není třeba se jazyku učit nebo přímo nechuť se jazyku učit, a pro jednoho dotázaného je bariérou nedostatek kurzů polštiny.

5. Faktory povzbuzující dotazované k výuce polštiny/češtiny

Níže uvedená tabulka zahrnuje odpovědi na otázky týkající se faktorů povzbuzujících k výuce sousedního jazyka všech dotázaných, z polských i českých euroregionů.

Pro nejpočetnější dvě skupiny respondentů (109 a 107 dotázaných) těmi faktory jsou: viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce a možnost výměny žáků mezi školami, 98 dotázaných by uvítalo organizaci společných českopolských aktivit, exkurzí, setkání a 71 uvádí vhodnou motivaci. Pouhých 34 respondentů se domnívá, že zásadním faktorem může být zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Odpovědi všech dotázaných ze všech euroregionů na polské straně jsou shrnuty v níže uvedené tabulce.

Nejpočetnější skupina respondentů (72 dotázaných) v polských euroregionech si myslí, že faktorem povzbuzujícím mládež k výuce češtiny by měla být výměna žáků mezi školami, viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce (68 dotázaných), organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání (61 dotázaných) stejně jako vhodná motivace. Pouze 28 dotázaných je pro zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

V následujících šesti tabulkách najdeme odpovědi z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

Podle názoru dotazovaných se na polské straně Těšínského Slezska z důvodu příhraničních společenských a kulturních kontaktů, stejně jako podobné hospodářské a průmyslové infrastruktury mají povzbudit k výuce češtiny viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce (12 dotázaných), výměna žáků mezi školami a organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání (10 dotázaných). Pouze 5 dotazovaných je pro zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Silesia

Na polské straně euroregionu Silesia je podle největšího počtu respondentů (7 dotázaných) faktorem povzbuzujícím mládež k výuce češtiny výměna žáků mezi školami a po 5 dotázaných zvolilo vhodnou motivaci a viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce. Pouze jeden dotázaný se vyslovil pro zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech. Praděd

V polské části euroregionu Praděd se výpovědi dotazovaných nerozložily nijak rovnoměrně, jako v případě jiných oblastí. Nejvíce respondentů (19 dotázaných) se rozhodlo pro výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce, 17 a 16 pro výměnu žáků mezi školami a organizaci společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání. Více dotazovaných si vybralo vhodnou motivaci (10 dotázaných) a možnost zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech (8 dotazovaných).

Nisa

V euroregionu Nisa nejvíce respondentů (21 dotázaných) zvolilo benefity vyplývající z výměny žáků mezi školami. Stejný počet (17 dotázaných) označilo: vhodnou motivaci, viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce a organizaci společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání, 5 dotázaných je pro zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Beskydy

V euroregionu Beskydy nejpopulárnější formou, která může povzbudit k výuce češtiny je podle 5 dotázaných výměna žáků mezi školami. Následující tři skupiny po třech dotázaných zaujala vhodná motivace, výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce a organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání. Pouze 2 dotázaní byli pro zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Glacensis

V polské části euroregionu Glacensis odpovědi dotazovaných soustředily nejčastěji (12 dotázaných) na viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce, organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání (10 dotázaných) či zavedení češtiny do vzdělávání v příhraničních oblastech. Pouhých 6 dotázaných si vybralo vhodnou motivaci jako faktor povzbuzující k výuce sousedního jazyka.

Nejpočetnější skupina (39 dotázaných) v českých euroregionech si myslí, že faktorem povzbuzujícím mládež k výuce polštiny by měly být viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce a (po 37 odpovědí) výměna žáků mezi školami, stejně jako organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání. Vhodná motivace je důležitá pohledem 23 dotázaných, a pouze 6 dotázaných je pro zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

V následujících šesti tabulkách se soustřeďují odpovědi z jednotlivých euroregionů na české straně.

Těšínské Slezsko

Na české straně Těšínského Slezska mohou podle názorů dotazovaných (z důvodu příhraničních kulturních a společenských kontaktů, stejně jako z důvodu podobné hospodářské a průmyslové infrastruktury) nejvíce povzbudit k výuce polštiny viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce (12 dotázaných) nebo (pro což se rozhodlo 11 dotázaných) organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání a výměna žáků mezi školami (10 dotázaných). Pouze 6 dotázaných je pro vhodnou motivaci a zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech (2 dotázaní).

Silesia

Na české straně euroregionu Silesia jsou dle největšího počtu respondentů (7 dotázaných) faktorem povzbuzujícím mládež k výuce polštiny viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce, výměna žáků mezi školami a organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání (po 6 dotázaných v každé kategorii) či také vhodná motivace k výuce češtiny (2 dotázaní). Nikdo se nerozhodl pro možnost zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech. Praděd

V české části euroregionu Praděd se odpovědi dotazovaných nerozdělily tak rovnoměrně jako v případě ostatních euroregionů. Nejvíce respondentů (po 9 dotázaných) se rozhodlo pro výhody vyplývající z výměny žáků mezi školami a organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání, 7 dotázaných si vybralo vhodnou motivaci k výuce polštiny, a 6 vnímá viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce. Pouze 2 dotázaní jsou pro zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Nisa

V euroregionu Nisa si důležitost všech čtyř faktorů, a to následujících: -

vhodná motivace

-

viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce

-

výměna žáků mezi školami

-

organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání

-

vybralo pro každou volbu 16 dotázaných. Nikdo se nevyslovil pro možnost zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Beskydy

V euroregionu Beskydy nejpopulárnějším faktorem povzbuzujícím k výuce polštiny jsou (podle 5 dotázaných) viditelné výhody vyplývající ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce a výměna žáků mezi školami. Méně populární byly odpovědi: organizace společných českopolských aktivit, exkurzí, setkání (3 dotázaní) a vhodná motivace k výuce polštiny (2 dotázaní). Pouze jeden dotázaný se vyslovil pro zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

Glacensis

V české části euroregionu Glecensis se odpovědi týkají nejvíce (5 dotázaných) výhod vyplývajících ze znalosti sousedního jazyka, např. výhodná nabídka práce, organizace společných česko-polských aktivit, exkurzí, setkání (4 dotázaní) a výměna žáků mezi školami (3 dotázaní). Pouze 2 mezi dotazovanými si vybrali vhodnou motivaci jako faktor povzbuzující mládež k výuce polštiny a jeden byl pro zavedení polštiny do vzdělávání v příhraničních oblastech.

6. Způsoby jakými dotazovaní prohlubují své znalosti polštiny/češtiny

V níže uvedené tabulce jsou zahrnuty odpovědi na otázky týkající se způsobů jak prohloubit své znalosti polštiny všech zúčastněných, jak z polských, tak českých euroregionů.

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (60 dotázaných) je takovým způsobem sledování TV programů v polštině/češtině, druhá nejpočetnější skupina (46 dotázaných) nevyhledává žádné aktivity pro prohlubování jazyka sousedů, 37 respondentů jak v české, tak i v polské části zkoumaných euroregionů spolupracuje nebo vyhledává spolupráci s polskými/českými partnery a 31 za tím účelem využívá internet. O něco méně dotázaných (27) mluví se známými polsky/česky. Pouze 8 dotázaných čte polské/české noviny, 4 má jiné aktivity a nikdo z dotázaných se doposud neúčastnil jazykového kurzu.

Odpovědi získané od dotazovaných ze všech euroregionů na polské straně jsou shrnuty v tabulce uvedené níže.

Nejpočetnější skupina (32 respondentů) v polských euroregionech si myslí, že z jedné strany nejúčinnějším způsobem prohlubujícím znalost češtiny je sledování českých TV programů, a z druhé nevyhledávají žádné aktivity (31 dotazovaných). 48 dotázaných spolupracuje nebo vyhledává spolupráci s polskými partnery a za tím účelem využívá internet. Nejmenší popularitou se těší mezi dotazovanými rozhovory se známými v češtině (9 dotazovaných), čtení českého tisku (4 dotázaní) a jiné aktivity (3 dotázaní). Dotázaní se neúčastní žádných jazykových kurzů.

V následujících šesti tabulkách se objevují odpovědi z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

Nejpočetnější skupina (4 dotázaní) v polské části euroregionu Těšínské Slezsko si myslí, že z jedné strany nejúčinnějším způsobem prohlubujícím znalost češtiny je sledování českých TV programů a z druhé nevyhledávají žádné aktivity (4 dotázaní). 3 respondenti využívají za tímto účelem internet a 2 spolupracují nebo vyhledávají spolupráci s českými partnery. Nejmenší popularitě se těší mezi dotazovanými (po jednom) rozhovory se známými v češtině a jiné aktivity. Dotázaní se neúčastní žádných jazykových kurzů a nečtou žádný český tisk.

Silesia

Na polské straně euroregionu Silesia největší počet respondentů (4 dotazovaní) nevyhledává žádné aktivity za účelem prohloubení své znalosti češtiny. Sledování TV programů v češtině nebo spolupráci s českými partnery si vybrali tři a tři dotazovaní, a pouze jeden za tím účelem využívá internet. Dotazovaní se nezajímají o účast v jazykovém kurzu, čtení českého tisku nebo vyhledáváním dalších aktivit v tomto směru.

Praděd

V polské části euroregionu Praděd se odpovědi zkoumaných nerozložily nijak rovnoměrně, ale také ne nijak nepříznivě, jako je tomu u odpovědí v ostatních euroregionech. Nejvíce dotazovaných (12) se vyslovilo pro sledování TV programů v češtině a spolupráci s českými partnery (10 dotázaných). 5 dotázaných za tímto účelem využívá internet a mluví česky se svými známými, ale také 4 dotazovaní nevyhledávají žádné aktivity. Pouze jeden respondent čte český tisk a žádný se neúčastní jazykového kurzu.

Nisa

V euroregionu Nisa nejvíce dotazovaných (11) nevyhledává žádné aktivity, aby prohloubili svou znalost češtiny. Sledování TV programů v češtině a využívání internetu za tímto účelem prohlásilo po 8 dotázaných a pouze 4 dotázaní spolupracují nebo vyhledávají spolupráci s polskými partnery. Respondenti nejsou příliš zaujati čtením českého tisku nebo rozhovory se známými v češtině (po jednom dotázaném). Vůbec se neúčastní jazykových kurzů ani nevyhledávají žádné další aktivity.

Beskydy

V euroregionu Beskydy je nejpopulárnějším způsobem prohlubování znalostí českého jazyka podle názoru 3 dotázaných sledování TV programů v češtině. Odpovědi dalších dvou skupin po dvou dotázaných se soustřeďují na čtení českého tisku, ale i nevyhledávání žádných dalších aktivit. Tři další dotazovaní si vybrali následující: spolupráci s českými partnery, využívání internetu a rozhovory se známými v češtině. Dotazovaní se neúčastní žádných jazykových kurzů ani nevyvíjejí další aktivity v tomto směru.

Glacensis

V polské části euroregionu Glacensis se odpovědi zkoumaných týkají nejvíce (po 6 dotazovaných) využívání internetu a nevyvíjení žádných aktivit v tomto směru. Pouze 4 mezi všemi dotázanými si vybralo spolupráci s českými partnery, a 2 respondenti sledují českou televizi a mluví se svými známými česky. Další nabídnuté možnost prohlubování svých znalostí češtiny, a to: účast v jazykovém kurzu a čtení českého tisku, nebyly vybrány žádným z dotazovaných.

Následující tabulka představuje odpovědi dotazovaných ze všech euroregionů na české straně.

Nejpočetnější skupina (28 dotazovaných) v českých euroregionech si myslí, že nejlepším způsobem jak povzbudit mládež k prohlubování svých znalostí polštiny je sledování polských televizních programů a rozhovory se známými v polštině (18 dotázaných). Žádné aktivity v tomto směru nevyhledává 15 dotázaných a 13 spolupracuje nebo vyhledává spolupráci s polskými partnery. Rozhovory se známými v polštině zaujalo 7 dotazovaných a pouze 4 čte polské časopisy. Nejméně zkoumaných (1 dotazovaný) má jiné aktivity v tomto směru a podobně jako v jiných euroregionech nikdo se neúčastní jazykového kurzu.

V šesti dalších tabulkách jsou zaneseny odpovědi z jednotlivých euroregionů na české straně.

Těšínské Slezsko

Nejpočetnější skupina dotazovaných na české straně euroregionu Těšínské Slezsko (12) si myslí, že z jedné strany nejúčinnějším způsobem prohlubujícím znalost polštiny je sledování polských TV programů a rozhovory se známými v polštině (7 dotázaných). 5 respondentů se vyslovuje pro spolupráci s polskými partnery a 9 dotázaných ve třech skupinách se rozhodlo pro čtení polského tisku, využívání internetu, ale také nevyhledávání žádných aktivit v tomto směru. Dotázaní se neúčastní žádných jazykových kurzů ani nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru.

Silesia

V euroregionu Silesia si největší počet respondentů (4 dotázaní) myslí, že z jedné strany nejúčinnějším způsobem prohlubujícím znalost polštiny a je sledování polských TV programů a rozhovory se známými v polštině (3 dotázaných), využívání internetu, stejně jako nevyhledávání žádných aktivit v tomto směru (2 dotázaní) a spolupráce s polskými partnery (1 dotazovaný). Dotázaní se neúčastní žádných jazykových kurzů ani nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru.

Praděd

V euroregionu Praděd největší počet respondentů (7 dotázaných) si myslí, že nejúčinnějším způsobem prohlubujícím znalost polštiny a je sledování polských TV programů, spolupráce s polskými partnery (4 dotázaní) a rozhovory se známými v polštině (3 dotázaní). 3 dotázaní nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru a další dotazovaní se neúčastní žádných jazykových kurzů, nevyužívají internet, nečtou polský tisk ani nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru. Nisa

Skupinou, která se vůbec nejméně zajímá o prohlubování znalosti polštiny, jsou dotazovaná z euroregionu Nisa. 5 dotazovaných nevyhledává žádné aktivity v tomto směru a pouze jeden využívá za tímto účelem internet.

Beskydy

Rozložení odpovědí mezi dotazovanými v euroregionu Beskydy vypadá ještě trochu jinak. 5 dotazovaných, jež je zároveň nejpočetnější skupinou, se zajímá hlavně o sledování polské televize, po 3 dotazovaných se rozhodlo pro spolupráci s polskými partnery a rozhovory se známými v polštině. Čtení polského tisku a využívání internetu za tímto účelem si vybrali pouze 2 dotazovaní a ostatní nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru a neúčastní se žádných jazykových kurzů.

Glacensis

V euroregionu Glacensis se 3 dotazovaní z celé skupiny zkoumaných vyslovili pro způsoby prohlubující znalosti polštiny ve formě rozhovorů v polštině se svými známými (2 dotazovaní) a jiné aktivity (1 dotazovaný). Ostatní nevyhledávají žádné aktivity v tomto směru.

7. Potřeba poznávání kultury a identity sousedů – občanů Polska a České republiky

V níže uvedené tabulce jsou zahrnuty odpovědi na otázky týkající se potřeby poznávání kultury a identity sousedů - občanů Polska a České republiky, na které odpovídali všichni dotazovaní, z českých i polských euroregionů.

Pro nejpočetnější skupinu respondentů (137 a 130) stojí za to především udržovat kontakty s obyvateli Polska a České republiky stejně jako mít povědomí o hodnotách polské/české kultury. 121 dotázaných je pro učení se polštině/češtině a 119 pro stojí za to umět připravit nějakou potravu z polské/české kuchyně. Povědomí o polských/českých státních i církevních svátcích je důležité pro 112 dotázaných a 103 poslouchá polskou/českou hudbu, sleduje polskou/českou televizi. Podle názoru 35 dotázaných nestojí za to poslouchat polskou/českou hudbu, ani sledovat polskou/českou televizi. Podle názoru 26 dotázaných také není třeba mít povědomí o polských/českých státních i církevních svátcích, 19 umět připravit nějakou potravu z polské/české kuchyně a 17 učit se polštině/češtině. A 7 dotázaných si nemyslí, že

důležité mít povědomí o hodnotách polské/české kultury a podle jednoho dotázaného ani nestojí za to udržovat kontakty s obyvateli Polska/České republiky.

Odpovědi získané od dotazovaných ze všech euroregionů na polské straně jsou v níže uvedené tabulce.

Rozložení odpovědí respondentů v polských euroregionech je velmi vyrovnané. Nejpočetnější skupina (86 dotázaných) si myslí, že stojí za to především udržovat kontakty s obyvateli České republiky a učit se česky (82 dotázaných). 81 a 82 dotázaných zdůrazňuje důležitost mít povědomí o hodnotách české kultury a umět připravit nějakou potravu z české kuchyně. Méně početná skupina má povědomí o českých státních i církevních svátcích (71 dotázaných) a 64 dotázaných poslouchá českou hudbu, sleduje českou televizi. Podle 22 dotázaných zase nestojí za to poslouchat českou hudbu, ani sledovat českou televizi, není důležité mít povědomí o českých státních i církevních svátcích (15 dotázaných), ani umět připravit nějakou potravu z české kuchyně (6 dotázaných). Podle 4 respondentů nestojí za to učit se česky ani mít povědomí o hodnotách české kultury.

V následující tabulce jsou uvedeny odpovědi získané z jednotlivých euroregionů na polské straně.

Těšínské Slezsko

Rozložení odpovědí respondentů v euroregionu Těšínské Slezsko je velmi vyrovnané. Nejpočetnější dvě skupiny (po 13 dotazovaných) si myslí, že stojí za to především udržovat kontakty s občany České republiky a také učit se česky. 12 respondentů zdůrazňuje důležitost povědomí o hodnotách české kultury. Méně početná skupina poslouchá českou hudbu, sleduje českou televizi a jí jídla z české kuchyně (po 11 dotázaných). Nejméně dotázaných má povědomí o českých státních i církevních svátcích (10 dotázaných) a podle 3 dotázaných ani nestojí za to mít povědomí o českých státních i církevních svátcích. Podle 2 také nestojí za to poslouchat českou hudbu, sledovat českou televizi ani umět připravit nějakou potravu z české kuchyně.

Silesia

Na polské straně euroregionu Silesia jsou odpovědi dotazovaných velmi podobné a rozložily se rovnoměrně mezi 6 skupin po osmi členech. Podle dotazovaných stojí za to poznávat kulturu a identitu sousedů – občanů České republiky ve všech možných oblastech a pouze jeden dotázaný si myslí, že nestojí za to učit se česky.

Praděd

V polské části euroregionu Praděd se odpovědi nerozložily tak rovnoměrně jako v případě euroregionu Silesia. Nejvíce respondentů (21) si myslí, že stojí za to především udržovat kontakty s občany České republiky, 60 dotázaných (tři skupiny po 20 dotázaných) zdůrazňuje důležitost učení se češtině, schopnosti připravit nějakou potravu z české kuchyně a mít povědomí o hodnotách české kultury. Menší počet má povědomí o českých státních i církevních svátcích. 3 dotázaní si také myslí, že nestojí za to učit se česky, umět připravit nějakou potravu z české kuchyně nebo mít povědomí o hodnotách české kultury.

Nisa

V euroregionu Nisa je podle největšího počtu dotazovaných (dvě stejně velké skupiny po 23 dotázaných) důležité hlavně udržovat kontakty s občany České republiky a umět připravit nějakou potravu z české kuchyně. Podle 19 dotázaných také stojí za to mít povědomí o českých státních i církevních svátcích a poslouchat českou hudbu, sledovat českou televizi (15 dotázaných). 8 respondentů si myslí, že nestojí za to poslouchat českou hudbu, ani sledovat českou televizi a podle 4 dotázaných ani mít povědomí o českých státních i církevních svátcích. 2 dotázaní si myslí, že nestojí za to učit se česky ani mít povědomí o hodnotách české kultury.

Beskydy

V euroregionu Beskydy se odpovědi dotazovaných rozložily velmi rovnoměrně do dvou skupin. 20 dotázaných si myslí, že stojí za to udržovat kontakty s občany České republiky, učit se česky, umět připravit nějakou potravu z české kuchyně a mít povědomí o českých státních i církevních svátcích. 8 zdůrazňuje důležitost poslouchání české hudby, sledování české televize nebo mít povědomí o českých státních i církevních svátcích. A pouze u dvou respondentů panuje názor, že není třeba poslouchat českou hudbu a sledovat českou televizi ani mít povědomí o českých státních i církevních svátcích.

Glacensis

V polské části euroregionu Glacensis se odpovědi dotazovaných týkají především (po 16 dotázaných) udržování kontaktů s občany České republiky a učení se češtině. 15 dotázaných si myslí, že stojí za to mít povědomí o hodnotách české kultury, umět připravit nějakou potravu z české kuchyně (13 dotázaných) a mít povědomí o českých státních i církevních svátcích (12 dotázaných) a nejméně odpovědí má poslouchat českou hudbu, sledovat českou televizi (11 dotázaných). Dotazovaní zdůrazňují také, že není třeba poslouchat českou hudbu, sledovat českou televizi (5 dotázaných), nestojí za to mít povědomí o českých státních i církevních svátcích (4 dotázaní), umět připravit nějakou potravu z české kuchyně (3 dotázaní) a ani mít povědomí o hodnotách české kultury (jeden dotázaný).

Následující tabulka zahrnuje odpovědi dotazovaných ze všech euroregionů na české straně.

Podle názorů všech dotazovaných z českých euroregionů stojí za to poznávat kulturu a identitu sousedů – občanů Polska, pouze 3 dotazovaní si myslí opak.

V šesti následujících tabulkách jsou uvedeny odpovědi z jednotlivých euroregionů na české straně. Těšínské Slezsko

Rozložení odpovědí dotazovaných v euroregionu Těšínské Slezsko je velmi vyvážené. Nejpočetnější dvě skupiny (16 a 17 dotazovaných) si myslí, že stojí za to především udržovat kontakty s občany Polska a poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi, 14 respondentů zdůrazňuje důležitost povědomí o polských státních i církevních svátcích, dvě skupiny po 12 dotazovaných zdůrazňují důležitost učení se polštině a umění připravit nějakou potravu z polské kuchyně. Podle názoru velké skupiny dotazovaných (15) nestojí za to mít povědomí o hodnotách polské kultury, učit se polsky a umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně (po 5 dotazovaných), mít povědomí o polských státních i církevních svátcích (3 dotázaní) a podle 2 taky nestojí za to poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi.

Silesia

Na české straně euroregionu Silesia jsou názory dotazovaných respondentů velmi rovnoměrně rozloženy a seskupily se do čtyř skupin po 8,7,6 a 5 dotazovaných. Podle názorů dotázaných tedy stojí za to poznávat kulturu a identitu sousedů – obyvatel Polska ve všech oblastech, zvláště tedy udržovat kontakty s občany Polska. Jiného názoru jsou 3 dotázaní, kteří si myslí, že nestojí za to mít povědomí o polských státních i církevních svátcích, učit se polsky ani poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi (po 2 dotazovaných). Také nestojí za to podle dalších dvou umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně ani mít povědomí o hodnotách polské kultury.

Praděd

Na české straně euroregionu Praděd se odpovědi dotazovaných nerozložily tak rovnoměrně jako v euroregionu Silesia. Nejvíce dotázaných (22) si myslí, že stojí za to především udržovat kontakty s občany Polska a mít povědomí o hodnotách polské kultury. 28 respondentů (dvě skupiny po 10 a 18 dotazovaných) zdůrazňuje důležitost učení se polštině, poslouchání polské hudbu, sledování polské televize a také že je třeba mít povědomí o polských státních i církevních svátcích. Méně početná skupina (8 dotázaných) si myslí, že stojí za to umět uvařit polské jídlo. Podle tří dotázaných naopak nestojí za to umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně, poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi ani mít povědomí o polských státních i církevních svátcích (po 2 odpovědích) a podle jednoho dotázaného se ani nestojí za to učit polsky.

Nisa

V euroregionu Nisa je podle největšího počtu dotazovaných (dvě stejně početné skupiny po 5 dotazovaných) stojí za to hlavně udržovat kontakty s občany Polska a mít povědomí o hodnotách polské kultury. Podle 8 dotazovaných také stojí za to umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně a mít povědomí o polských státních i církevních svátcích (dvě skupiny po 4 dotazovaných). 3 dotázaní si myslí, že stojí za to učit se polsky a podle 2 stojí za to poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi. 3 si zase myslí, že nestojí za to poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi a podle dvou respondentů ani učit se polsky, podle jednoho pak mít povědomí o polských státních i církevních svátcích ani umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně.

Beskydy

V euroregionu Beskydy se odpovědi dotazovaných rozdělily rovnoměrně do dvou skupin. 20 dotázaných si myslí, že stojí za to udržovat kontakty s občany Polska, učit se polsky, poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi a mít povědomí o hodnotách polské kultury. 8 dotázaných zdůrazňuje důležitost povědomí o polských státních i církevních svátcích a schopnost připravit nějakou potravu z polské kuchyně. Pouze dva dotázaní si myslí, že nestojí za to mít povědomí o polských státních i církevních svátcích ani umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně. Glacensis

V české části euroregionu Glacensis odpovědi dotazovaných směřují nejvíce (5 dotázaných) k udržování kontaktů s občany Polska a povědomí o hodnotách polské kultury. 8 dotázaných ještě zdůrazňuje význam povědomí o polských státních i církevních svátcích a schopnosti připravit nějakou potravu z polské kuchyně. 3 dotázaní si myslí, že stojí za to učit se polsky a nejméně odpovědí má nutnost poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi (jen 2 odpovědi). Dotazovaní zdůrazňují rovněž, že nestojí za to poslouchat polskou hudbu, sledovat polskou televizi (3), učit se polsky (2) a umět připravit nějakou potravu z polské kuchyně (jeden).

8. Volba jazyka při kontaktu se sousedy v pohraničí

Poslední z výzkumných otázek se týkala volby dotazovaných jazyka – polština, čeština, angličtina, jiný – umožňujícího hladký průběh komunikace v nejrůznějších společenskokulturních situacích v oblasti pohraničí.

V níže uvedené tabulce jsou uvedeny odpovědi všech respondentů v polských I českých euroregionech.

Naprostá většina zkoumaných (97 dotazovaných) používá v pohraničním kontaktu se zahraničními sousedy svůj mateřský jazyk – polštinu nebo češtinu – 57 dotazovaných používá

angličtinu nebo jiný jazyk, který zjednodušuje komunikaci. 7 dotazovaných se nesnaží o žádný kontakt.

Odpovědi dotazovaných ze všech euroregionů na polské straně jsou shrnuty v tabulce níže.

Dotazovaní z Polska se v naprosté většině případů vyslovili pro použití polštiny (63 dotazovaných), dále angličtiny (44 dotazovaných) nebo češtiny (24 dotazovaných) nebo pro jinou formu komunikace (11 dotazovaných) při příhraničním kontaktu.

Dotazovaní z českých euroregionů (tabulka níže) používají nejčastěji za účelem komunikace češtinu (34 dotázaných), polštinu (28 dotázaných), angličtinu (13 dotázaných) nebo jinou formu komunikace (2 dotázaní).

Dotazovaní z Polska používají v nejmenším počtu případů češtinu v euroregionu Silesia (0 dotazovaných) a Nisa (2 dotazovaní). Dále si češtinu pro kontakt se zahraničními sousedy vybrali (hned po polštině) v euroregionech Praděd (9 dotázaných), Těšínské Slezsko a Glacensis (po 5 dotázaných). Třetí volbu, angličtinu, používají často v euroregionech Nisa (13 dotázaných), Praděd (12 dotázaných) a Glacensis (6 dotázaných).

Respondenti z České republiky vykázali nejčastější používání polštiny (hned po češtině) v euroregionech Těšínské Slezsko (9 dotázaných) a Silesia a Praděd (po 6 dotázaných). Rozhodně méně často v porovnání s dotazovanými z Polska používají v příhraničních kontaktech se zahraničními sousedy angličtinu nebo jinou formu komunikace.