UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Katedra primární pedagogiky

UNIVERZITA

KARLOVA

Pedagogická Katedra

VÝVOJ

NA

V

POZADÍ

pedagogiky

KONICI

Obor:

OKOLÍ

KONICKÁ

M g r. Z d e ň k a Z b o ř i 1 o v á

Učitelství

Vedoucí

A

VLASTIVĚDNÉ

CHARAKTERISTIKY

Autorka:

PRAZE

fakulta

primární

ŠKOLSTVÍ

V

pro

diplomové

M í s t o a rok v y d á n í :

1. stupeň práce: Praha,

ZŠ

I) o c . P h D r . J a n a U h l í ř o v á , 2006

CSc.

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, samostatně a

souhlasím

za p ř e d p o k l a d u

V Praze

že s s

jsem

diplomovou

použitím

literatury

využitím

řádné

poznatků

práci uvedené obsažených

vypracovala v

seznamu

v této

práci

citace.

QQ6.

j

2

rky

Vyslovuji při

zpracování

poděkování diplomové

UK v P r a z e - P e d a g o g i c k á ZŠ

a

gymnázia

za

poskytnuté

práce

Doc.PhDr.

města

a všestrannou

podporu.

a

Konice.

Konice, Také

Anně hlavně

3

pomoc

Janě Uhlířové,

fakulta, Josefu Hajkrovi, učiteli

města

ZŠ a g y m n á z i a

rady

Kučerové, své rodině

za

CSc.,

1.stupně učitelce trpělivost

O S N O V A

I.

ÚVOD

II.

VÝZKUMNÉ

III.

PŘEHLED

METODY

VÝVOJE

OD N E J S T A R Š Í C H

IV.

V ČESKÝCH

DOB

SOUČASNOSTI

DO

charakteristika

B. V ý v o j z á k l a d n í h o

ŠKOLNÍ

OBVOD

školství

obcí

ROZHOVOR

VII.

ZÁVĚR

VIII.

POZNÁMKY

IX.

SEZNAM

X.

PŘÍLOHY

oblasti

školství

KONICE

( stručná charakteristika

VI.

ZEMÍCH

KONICE A. S t r u č n á

V.

ŠKOLSTVÍ

v

Konici

- JEDNOTLIVÉ oblastí

a vývoj

)

S

P A M Ě T N Í K Y

PRAMENŮ

A

LITERATURY

4

OBCE

A

základního

OSADY

I. Ú V O D Dějiny

pedagogiky

vzdělání

a

pojednávají

vyučování

dětí

a

o

praxi

mládeže

a

teorii

od

výchovy

vzniku

lidské

společnosti.1 „Dnešní

stav

části výsledkem i rodinné

pedagogické

úsilí

výchovy,

nalézat

které

takové

by

sociálně-politickým

j# e d n o t l i v ý c h

států a

školního

Práci jsem V

první

v českých a v

Konice

jsem

zemích,

měřítkem

školství

charakteristiku vlastní

vývoj

Práce tudíž

je

konkrétním

podmínkám

vývoje

historický

vývoj

1 ).

část

vývoje

mohla

vývoje

školství

stát

návodem

školství

shromážděný

obvodu

Konice.

regionu

a

Pro

posouzení

podala

v obecné

materiál

Získaný

uspořádán.

byly,

oblasti

částí:

obdobích.

regionu

jsem

vždy

rovině.

vývoji

materiál

lepší

podmínek,

o

je

představu které

vněm

nejdříve

stručnou

N a ni p o t o m

navazuje

školství. postavena

originální

především

posuzování

časově

školství

vyhovovaly

přehled

a b y se t a t o ú v o d n í

školním

o charakteristice

velké

mimoškolní

zpracovat

stručný

částí práce je potom

chronologicky

pro rozvoj

bylo

do n á s l e d u j í c í c h

časových

ve

je z

školní,

a kulturním

( v i z . P ř í l o h a č.

podala

při

jednotlivých Stěžejní

práce

rozdělila

části

typy

teorie

2 národu.*"

diplomové obvodu

a

optimálně

historickým,

Cílem

praxe

pamětní

na z p r a c o v á n í

charakter. knihy

Mezi

města,

5

primárních primární

obcí

a školní

pramenů

prameny kroniky

a má patří

uložené

ve

Státním

okresním

archivu

v

Prostějově

a

na

jednotlivých

školách. Autentičnost ze s t u d o v a n ý c h kronikáři

diplomové kronik.

žijícími

ukazují

Nejstarší Jaroslava

dějiny

Jde

zpracovával

v období První

úvodu do r o k u

historické

tehdejší

době,

nám

nejlépe

doby. zachyceny

v díle

( 1 993),

ve k t e r é m

podrobně

popsal

historii

autorovo

celoživotní

o

zaujetím pramenícím

Z této publikace jsem 1848 ( v i z . p ř í l o h a

při v z n i k u

vrací

popisované

stručně

dostupnou

založená

si, že p r á v ě u d á l o s t i ,

v Konici jsou

s nevšedním

1791 -

úryvky

školy

vskutku

k r a j i a ke K o n i c i .

dokládají

konkrétní

atmosféru

Pinkavy

města.

Myslím

v

skutečnou

práce

školní

školy

týkajícím

z lásky k

použila

které

rodnému

seznam

učitelů

školy je

kronika

2).

kronikou

měšťanské

k událostem

č.

dílo,

konické

roku

1 8 9 9 , k t e r á se ve

se v z n i k u

svém

měšťanské

školy

1896.

Do s t ě ž e j n í

části

navštěvujících v počtech

práce

sledované

žáků odráží

jsem školy

zařadila v Konici.

i vývoj sociálních

přehledy

počtu

Svým

způsobem

a hospodářských

žáků se

poměrů

regionu. Primární v

zdroje

následujících

Státní

okresní

Státní

vědecká

Městský

kterými

jsem

institucích.

archiv

v

knihovna

úřad v

Z S a gymnázium ZŠ ve

se

Prostějově v

Olomouci

Konici města

Konice

Hvozdě

6

pracovala,

jsou

uloženy

II.

V Ý Z K U M N É

Při

zpracování

M E T O D Y

diplomové

práce

jsem

použila

následující

metody: ANALÝZA

- myšlenkové a

SYNTÉZA

procesů

rozčleňování na j e d n o t l i v é

- myšlenkové

IN D U K C E - j e

metodou

od

jevů

části

spojování

prostřednictvím

celků pedagogických

částí

stránek,

vyčleněných

analýzy

studia

jednotlivých

jevů,

faktů

která

postupně

k obecnějším

přechází

údajům

o

dané

skutečnosti DEDUKCE

- je

takový

(názor) a HISTORICKO

to

způsob

odvozuje s použitím

- SROVNÁVACÍ zkoumání a srovnává

tvorby,

kdy

z jednoho

nebo

formální

logiky

METODA

-

pedagogických ve v ý v o j i .

vývojových existujících

se v ý s l e d n é

k

které

poznání

e t a p , ať t é h o ž j e v u v

tvrzení

představuje jevů,

Vede

zároveň

několika

tvrzení

nebo

takové sleduje

jednotlivých různých

rozličných

jevů,

vývojových

stádiích ROZHOVOR

- je

metoda,

na p ř í m é m PRÁCE

S ARCHIVNÍMI materiálů, historických

kdy

shromažďování

dotazování PRAMENY které

slouží

faktů

7

dat

zkoumajícího -

a

studium

k poznání

je

založeno

respondenta historických

a

rekonstrukci

Běžně

se

odkazuje

jednotlivá

v níž byla použita.

V této diplomové

jednotlivé

ohraničit.

metody

metoda

na

tu

práci

nebylo

část možno

P r o l í n a j í se a tak p r o s t u p u j í

prací.

8

práce, přesně celou

III.

P Ř E H L E D

V

V Ý V O J E

Č E S K Ý C H

D O B

D O

do

Pro

až

tento

věnuji

Počátky prvního školu

stručné

státního až

legend

v době

historii

měly

útvaru

vzdělání

i výchovy na

světské

regionu je

našeho

území

u nás,

jeho

nezbytné

státu. Proto v českých

úvodní

zemích.

z e m í c h

s p a d a j í do o b d o b í

i když průkazně

srovnávací

křesťanství

dvě

Archeologické

studie

počátků

můžeme

uvádět

nálezy,

rozbor

nás opravňují

organizováno

státním

dostatečný kategorie

řádových

pro p ř í p r a v u

utvářely

1 774

Velkomoravské.

vychovat

plnit

vzniku

(škola

se

domnívat,

budečská

snad

křesťanství).3

i před přijetím Po u z n á n í

od s v é h o

č e s k ý c h

r o k u

že i d ř í v e b y l o u n á s v z d ě l á n í

potřeba

S T A R Š Í C H

postupně

školství

v

na n a š e m

a především

prošlo

v určitém

na ú z e m í

do

školství

které

školství

obecně

v ý v o j

území

změn,

š k o l s t v í

j e h o

N E J

podoby.

vývoje

vývoj

P o č á t k y a

řadou

do d n e š n í

poznání

kapitolu

O D

v y v í j e j í c í se na n a š e m

současnosti

charakter

znát

Z E M Í C H

S O U Č A S N O S T I

Školství až

Š K O L S T V Í

počet škol.

mnichů)

světských

dorostu

náboženstvím

duchovenstva. Školy

a

kněží).

vládnoucích

moci.4

9

(r. 313)

školy

klášterní

vyvstala

Tento

(zajišťující

katedrální

Mimo

to se c í r k e v

tříd,

aby

úkol

(určené

začala

si z a j i s t i l a s v ů j

ujímat podíl

V

klášterních

zasvěcení škola a

svými

vzdělání

školu

umění všeho

mládeži

„ Školy

středověku

hochy kteří

11.

vzdělání

katedrální

a

zdroj

probíhala

která

(čtení,

znalosti

napodobováním vzdělání

na

vzdělání

a

a

vědečtější

a

katedrální,

ve 12,-

fakultami Univerzita

sedmero

považována

o

kterých

křesťanském zřídka

představovaly která

počty).

v

raném

vycházela

v rodině, a získávaly

kde

úkoly

předváděných církevních

než

začaly

byly

plnit

schopny

univerzity,

děti

technické

rolníků

zkušenosti,

7

úkonu.

školách

schopnostech

si

byla

velmi

vyučujícího. zajistit které

nízká,

Náročnější

školy

vznikaly

klášterní v

Evropě

století.8

14.

Roku

obsah

školy, v

o

na

budoucí

psaní,

r

závislá

se j a k o

byla

vzdělanosti,

většinou

zemědělské

Úroveň

klášteře)

dogmat."6

Výchova

zejmena

žijící v

tvořilo

poučení

farní

klášterní

století)

školách

teologií,

se

hoši

kněžskou).5

než

10. až

základního

jediný

církevních

osvojovaly

s

a elementární

klášterní,

(v

pouze

Časem

Při f a r á c h se z a k l á d a l y

dostávalo

náboženství

dráhu

katedrálních

spolu

učení.

životu. (pro

středověku a

vyučováni

docházející,

na j i n o u

v klášterních

vrchol

zprvu

vnitřní

(pro žáky

raného

svobodných

byli

mnišskému

připravovali

Koncem

z

na

vnější

feudálové

se

rodiči

rozdělila

na š k o l u

za

školách

1348 -

založil

Karel

teologickou, převzala

i

a obchodu a s růstem

v Praze

právnickou,

správní

P ř i b l i ž n ě ve 13. s t o l e t í ,

IV.

dozor

univerzitu

lékařskou

a

nad m ě s t s k ý m i

se

artistickou školami.'

zároveň s rozvojem řemeslné

měst, vznikaly 10

úsilím

čtyřmi

řemeslníků

výroby školy

cechovní

a

z iniciativy

Měšťanstvo ve m ě s t e c h . Městské

městské

snažilo

Vladaři

školy

i závislost

Na

se

vznikaly

konci

Učilo

se na n i c h

řeči.

Zprvu

správu.

školy

Přebíraly

hnutí hnutí

se

na

Vzdělání

se

sedmero

školy

všem

školy

pokoutných.

u

typy

v

pod

škol. škol:

mateřské městskou

obyvatel.

scholastické

a katedrální,

ve v ý c h o v ě

zpřístupnit

základní

vrstvám

společnosti,

mělo dostat je

katolické

nižších

a počátky

odrazilo

16. s t o l e t í

postupně

vzdělání

3

dopisů

však

klášterní

z

nichž

vzdaluje

vrstev

obdobím, tak

potřebám nutností

vede

ke

měly

se

a

školství. vzdělání

vzdělávat

charakter.12

lidový

i školy

a s t á v á se s t á l e v í c e s p o l e č e n s k o u po

školy

univerzitu.11

zamýšlelo

polovina

rozvíjejí

knih, psaní

pronikavě

i ženy a dívky. Vzdělání

sebe

hnutí

latinsky.

ještě

se

v mateřském jazyce

Druhá

přebíraly

farních

městech

přechází

od š k o l c í r k e v n í c h

bylo možné vstoupit

Husitské

úřady.

partikulární

přetrvávaly

Husitské

od n i c h

starých

pro nejnižší vrstvu

filosofie. Vyučovalo 3/ M í s t y

čtení

soukromé,

Byly určeny

2/ L a t i n s k é

školami

na m ě s t s k é

husitského

zbytky ve

nad

dětinské)

abecedě,

byly

a školu

existovaly

(zvané

patronát

Zásluhou

a nahrazovaly

kupecké.10

školy

farních a zprvu

dozoru.

středověku

městské

právo

ze škol

na c í r k e v n í m

družstev

získat

přenášeli

vytlačovaly

1/ Š k o l y

kupeckých

k d y se u n á s

vedle

zvané

utrakvistické.

života

společnosti

vyšších vzniku

vrstev. množství

Touha škol

13

„V t o m t o o b d o b í

vznikají

i školy

11

Jednoty

bratrské

(založena

r. 1 4 5 7) d ě l í c í 1/ e l e m e n t á r n í 2/ n i ž š í

se na tři -

školy

3/ v y š š í

druhy:

čtení,

psaní,

bratrské

bratrské

-

školy

-

náboženství,

elementární částečně

duchovní

vzdělání

sedmero,

a

zpěv; latina;

latina,

řečtina,

hebrejština."14 Rozvoj

škol

katastrofou

na

bělohorskou

násilná

rekatolizace,

rozvíjí

se

nižší

našem

opět

stupně

školy

střední

ve

větších

městech

a upadá

názor, před lidová

že

16.

dobou

nekatolické

školství je

Jezuité

církevním

řádům

a

pro

pro

Dochází vyšší

obecný a

vzdělanost

století

následující

a vysoké.

hříchem

v

klášterní.

škol jiným

školství

ochranou

a

veškeré

na

zastávali

území

bludem. .1'

12

přerušen

temna.

záměrně

k rozvoji

přenechávali se

hlavně

škol

hlavně

národa.

je nevědomost

Postupně

Nastává

likvidováno,

a soustředili

vrstvy lid

je

tedy

Jezuité nejlepší

úplně

mizí

V ý v o j do

š k o l s t v í

r o k u

Další a

hospodářský

vynucoval

Velké

reformy

uvnitř

nejen

školství

povolala

a

další

ve s p r á v n í c h

v organizačním

školy

ve

všech

toho

řádu

bylo

organizace.

do V í d n ě

rakouské

školy

dvoutřídní) zřizovány

byly

upraveno

školy

trojího

normální."18 byly

a

kraji byla

far

zaváděl

triviální

pro vesnickou jako

školy

náboženství. zřízena

Felbiger

tak

názvem a

triviální

zemích.

Podle

za s o u č á s t

státní

předměty

vzdělání. triviální,

šestileté praktické „Vznikaly

školy

( j e d n o tříd ní,

hlavní

popřípadě

a městskou

chudinu.

Byly

farní. Učilo

se p o u z e

čtení,

Byly

škola hlavní

13

1774

vypracoval

povinnost

zařazeny

druhu: školy

zrušení

Roku

hlavní

dědičných

učitelské

Školy

určeny

v místech

psaní, počítání V každém

do v y u č o v á n í

aby

školství.

prohlášeno

řád

mělo

státem.

normální,

školství

školní

školství

téhož roku pod

císařsko-královských

bylo

elementární

vydaném

Marie

11.(1 780 - - 1 790).16

škol

elementárního

statutu

Felbigerův

a

si

strukturách,

za v l á d y

J . 1. F e l b i g e r a ,

řád pro n ě m e c k é

docházky,

povahy

rozvoj

převzetí jezuitských

reformu rakouského

školní

feudalismu

zaznamenáváme

pro

Marie Terezie

Všeobecný

vznikem

školství.

význam řádu

manufaktur

doprovázené

( 1740 - 1780) a j e j í h o syna J o s e f a

jezuitského

a

vývoj, zakládání

vztahů

úpravy

a vyšším

Převratný

školní

1774

poměrů,

výrobních

postupně

ale i v nižším

učinil

a politický

nevolni ckých

kapitalistických

zásadní

r o k u

1869

rušení

Terezie

od

české

nebo

německé.

(tří až č t y ř t ř í d n í ) ,

kde

se

kromě

náboženství

zeměpisu,

dějepisu,

hospodářství nebo

Za

škol vlády

kde

bylo

docházka, roku

řádu, dochází

školství.

Roku církví),

vyučování

hodlal

1848, v období

obecných

metodní.

učení,

revoluční

měl

snahy

státu

škol všude

Na š k o l á c h Aby byla

feudálního

zásluhy

nedochází

mělo

společenského stál

Karel

(dělení

ho o

se

podpořena

školství

můžeme

tam,

školného."0

placení

národního

věc nice),

zlepšit

poměru

V čele reformátorů

reformu

a

věcného

krize

školství.

Navrhl

císař

školství.

povinných.

Knihy

rozšířenou

na

považovat

rozvoj

dívčího

v základním

školství

změnám.21

k podstatným

podřizuje

podle

přípravny

I přes

i ve

s

země

centralisticko-

2/ v u s p o ř á d á n í

školou

ke k r i t i c e

za z a k l a d a t e l e

zvýrazňuje

základních

dětí

místech

německy.1'

se p o u z e

správě, a tím

latiny,

základům

normální

reformami

otázce,

základy

V hlavních

byly chudé děti zproštěny

Amerling.

školky,

a

100

výhradně

Kolem

Slavoj

Svými

k zakládání 90 -

vyučovat školní

záměr.

3/ ve s t á t n í

Dochází

Vyučovalo

také

geometrie,

školy

11. s e v e š k o l s t v í

1/ v p o d d a n s k é

a církve,

kreslení,

zřizovány

hlavních. Josefa

vyučovaly

průmyslového.

byly

germanizační situaci

trivia

slohu,

a vzdělání

provincie

osnovou

a

1855

byl

podle na

uzavřen něhož

nižších

konkordát bylo

církevní

i vyšších

církvi.22

14

školách.

(dohoda

mezi

kontrole Školství

státem

podřízeno se t e d y

opět

V ý v o j do

š k o l s t v í

r o k u

Říšského

reorganizaci

1/

1869

z á k o n a č. 62 v r o c e

školství.

(obecných

významný

r o k u

1918

Vydáním

školství

od

Byla

1869 dochází

vytvořena

a měšťanských

škol).

soustava Tento

k

nové

národního

zákon

znamenal

pokrok:

Stanovil

povinnost

osmileté

školní

docházky

pro hochy

a dívky 2/

Laicizoval - zesvětšťoval

3/

Rozšířil

staré

měřičství,

trivium

tělocvik

práce a poučení Zároveň

s

nepovinné poskytovala

Obecná do

o domácím

km

měly

být

budoucím

ruční

zřizovány

okrese).

Ta

řemeslníkům,

byly

předepsány

žáků

nejvyšší

ve

třídě

lidového

vzdělání.24 zákonu

v těch místech,

přinejmenším

a stanovena

počet

zřizována

bylo

p r á v o na p e n z i . T e n t o

a církve

dějepisem,

zaváděl

1 v politickém

vzdělání

být

přiznáno

Proti

školami

(alespoň

a hlubší

měla

Učitelům

způsobilosti

Pro dívky

s

rolníkům.

4

povinných.

zeměpis

hospodářství.

obecnými

měšťanské

škola

okruhu

Nejvyšší

a

přírodopis,

a jiné předměty.

odbornější

obchodníkům

o

povinnými

školy

školu

záhy

i konzervativní

zákon

česká

15

být

míra

vystoupila

školou učitelské

3 0 hodin

80. U č i t e l ů m

znamenal

buržoazie

dětí

zkoušky

ůvazková mohl

rozhodně

40

pokrok

velká část

z důvodů

kde

v

týdně. bylo oblasti

šlechty

ideologických

a

hospodářských.

v roce

venkovských

vyučování,

na

i

děti

navštěvovat

katolické

církvi.

sílu

Na

20. století

Velmi

pomalu

byly

v přeplněných se

tak

k t e r é se s t a l y

novely

Po

nemohlo,

vyplývaly

docházce

starší

nemusely

byly

připadajících 25

80 na

100."

projevovala (hlavně

k dělnické

příklon

opatření, dotýkající a údržby

pro sociálně

k

obecných

od

stagnace.

měšťanské), národních

třídě, která

pracujícím

se j a k j e j i c h

slabé

učiněny

u

se

nich

existenčního

a měšťanských

škol,

žactvo."6

r o k u

1 9 18

1938

k pronikavým

buržoazií

školní

80 - 100 ž á k ů . U č i t e l é

Tento

osamostatnění

Vládnoucí

z

přikláněli

š k o l s t v í

polodenní

žáků

nové školy

i zřizování

r o k u

Počet

zakládány se u č i l o

pouze

a

ve š k o l s t v í

školami

V ý v o j

ve

se

období

úsporná

postavení,

dojít

Školské

školu). Novelou

zvýšen

radikalizovala.

vzbudila

do

byl

třídách

v tomto

značně

úlevy

do d u b n a

počátku

zavedeno

dvanáctileté

1 učitelskou

škol

vyhlášení

bylo

umožněny

rodičů

listopadu

ústupky

školách

byly

požádání

od

bylo

1883.

Na

(na

Výsledkem

změnám

Československé

ve š k o l s t v í , j a k b y l o t ř e b a .

protože

rakouská českou.

nedošlo a

ke z m ě n á m

německá

Změny,

z národního

odpovídaly jejím

republiky

ke

zaměření

zájmům.27

16

české

Ke z m ě n á m

ve s p o l e č e n s k é m

buržoazie kterým

nedošlo

po

byla roce

ani řádu.

nahrazena 1918

buržoazie

a

došlo, plně

Byl

zrušen

účastnit na

se

vliv

na

a

školách

byla

učitelských

učitelky

do v y š š í c h

1918 úkony

na

nich

vliv

nemá výuky

zrušena

z

roku

před

a

ve

z

vliv celibát

u č i t e l i . Na dívek

se

výnosem

mravů.

všech dostalo

oznámeno,

a ú č a s t či

neúčast

Došlo také k

omezení

I.

a

byl

o laicizaci

obsahů

škola

s úředníky,

porušena

zařazeni

nejnižší

do

došlo

nápravě

byly

válkou

boj

když

útlaku

reparačnim

škody

nedocenění otevírány

a

způsobene

k ř i v d y . 2' 8

státní

menšinové

jazykem.29

příslušným

Do

1

dlouho pocit menšiny

veden

nauky

škol byli

k částečné

světovou

došlo k sociálnímu

rovnoprávnost

zaměstnanců.

velmi

demokratizaci.

věcné

s

výuky

let 20. s t o l e t í

jejich

národnostní

monarchie

známku

1922

školy vyučující Již

součástí

Učitelé národních

u č i t e l ů m , ti m ě l i Pro

na

státních

zákonem

nemělo

náboženství.

platová rovnost. kategorie

povinni

(r.1919)

(více

ministerským

nejsou

dvacátých

Byla

vyznání

Byl z r u š e n

koedukace

bylo

náboženské

učitelů.

jejich

nebyli

škol).

že

Začátkem

a

učitelé

zrovnoprávněny

zaváděna

roku

povinné

školu,

míst.

byly

stupňů

Hned

na

bohoslužbách

obsazování

učitelek

církve

v podmínkách školy,

vyučování

o její

nacionalizaci

se p o s t u p n ě

se

stále

více

byl

13. č e r v e n c e

habsburské

začleňovaly

přibližovala

životu

společnosti. Po d l o u h ý c h

školský

zákon,

průtazích jehož

platnost

se

1922 vydán

vztahovala

tzv.

na celé

republiky. 1/ z a v e d l

osmiletou

školní

docházku

17

pro celou

republiku

Malý území

2/ z r u š i l ú l e v y 3/ s n í ž i l

ve š k o l n í

počty

na o s t a t n í c h

žáků

docházce

ve

školách

třídě

5/ u z n a l

koedukaci rovnost

Zaváděl

nové

ruční práce

tříletá

měšťanská

Jelikož

než

tento

až do r o k u

podkladem nazvaly

typy

Malý

občanskou

škol:

nauku

(doplněná

na

a

hospodářství

někdy

a

pro

dívky.

obecná čtvrtým

na p ě t i l e t o u

chlapecké

výchovu,

náboženství.

osmiletá

navazující

dělily

dívčí,

škola ročníkem

školu

obecnou.

pokud

počet

6. zákon

nepřikročil

1948 v podstatě

v našem

školství

školský

k řešení

jediným

Říšský

zákon

komplexním

zákon

pro jeho

základních

z roku

otázek,

zákonným

1869.,,

nedokonalost

Učitelé

školským

"30

zmetkem. Učební školy

se

byl

zákonem.

o domácím

škola

žáků,

1932 -1933

své dítě z v y u č o v á n í

docházkou)

tříd byl vyšší

zůstal

2

roku

65

škol

před

předměty:

nadále

smíšené

stupních

a nauku

škole

50)

a učitelek

právo odhlásit

s dobrovolnou Školy

učitelů učební

Existovaly a

na

na v š e c h

pro hochy

Rodiče měli

jednotřídní

75 ž á k ů (od š k o l n í h o

p o č e t ž á k ů ve t ř í d ě s n í ž e n 4/ z a v e d l

na

osnovy

z roku

n e j n u t n č j ší

vědomosti, život

1 93 5

dělníka

byl

z roku

po

měšťanských

nákladů

měšťanskou

a

193 3 a pro

cíl p o s k y t n o u t

dovednosti

o obvodních na

školy

1923 v y z v e d á v a l y

pro praktický Roku

pro obecné

a návyky,

žákům a

měšťanské především

tak je

připravit

rolníka.

dlouhých školách, školu

18

průtazích v němž

rozvržena

přijat

byla úhrada na

všechny

zákon věcných obce

určeného

obvodu.

D o té

doby

potřebné

úhrady

nesla

školská

obec.31

V ý v o j do

š k o l s t v í

r o k u

systému

situace. Na

zemí

fašistickým

k velkým

Nacistické

pouze

školní

českých

školství

měšťanské

přijato

r o k u

represe

změnám

zasáhly

školy, které

3 5%

docházku

dětí, ostatní

na o b e c n ý c h

podle německého

stala

čtyřletou

a

- Ilauptschule) všech

jazyka,

odcházet

přiděleny

Velké

předměty

zvýšen

škol

původní

ničili

byl

tlak

do „ p r a k t i c k é h o

Řada a

měšťanská

školách

Byl

a

byla

byly

z tehdejší

české

výběrovými, nuceny

Obecná

vzoru

školství.

smělo

plnit

být

povinnou

i měšťanská

škola

t a k , že o b e c n á š k o l a

škola

(nazývaná

zvyšován

počet

stále

množství práce

byly na

zčásti

školou

se

hlavní

-

německého

žáku, kteří

vyučovány byli

nuceni

života".32

sloužily

novým

hodin

nebo zcela

propadání

vystěhována

budovy

vykrádali

na n u c e n é

staly

celé

dochází

výběrovou.

některé

německy.

vyplývajícím

školách.

přeměněny

Německem

postupně

se

byly

Na

1938

1945

V době okupace v

od

nevyhovujících

vojenským

otevíraným

školní

do

německým

knihovny

pokrokových

učitelů

do k o n c e n t r a č n í c h

19

účelům

bylo

táborů.33

nebo

školám.

a sbírky,

budov

školní

vězněno,

byly

Okupanti zařízení. posíláno

V ý v o j do

od

r o k u

1945

s o u č a s n o s t i

Dne který a

š k o l s t v í

5. d u b n a

1945

v kapitole

vzdělání.

byl

vyhlášen

XV. Vytyčil

Bylo

úkoly

rozhodnuto

kulturních

institucí

od

nacistická

nařízení

v oblasti

platností

zrušena,

všechny

Košický

program,

demokratizace

provést

fašistů, zrádců

v

vládní

školství

očistu

výchovy

škol

a

a kolaborantů.,,

a kultury

německé

byla s

školy

až

všech Všechna

okamžitou

do

vyřešeni

34

německé otázky Na

uzavřeny."

I. c e l o s t á t n í m

předneseny školy,

požadavky

zavedení

Školským

škol

(s

na 3

pokrokového

z roku

soustava,

výjimkou

učitelstva:

1 945

zřízení

učitelů

a

byly

jednotné obnoveni

35

1948

do k t e r é

škol

v červenci

vzdělání

pedagogického.

zákonem

školská

učitelů

vysokoškolského

Výzkumného ústavu

státní

sjezdu

byly

vysokých).

by la v y t v o ř e n a j e d n o t n á začleněny Škola

všechny

byla

druhy

rozdělena

stupně:

I. s t u p e ň

- škola národní

II. s t u p e ň

- škola

III. stupeň Dětem

- školy

ročník)

( 6 . - 9. p o s t u p n ý

ročník)

povinné

a

výběrové

od 3 do 6 let b y l y u r č e n y

součástí

této soustavy

Podle 1953

střední

( 1 , - 5. p o s t u p n ý

Zákona

bylo

škole střední

nebo

na p r v n í c h

školy.

Podle

které byly

také

škol."'

o školské

všeobecné

školy mateřské,

soustavě

vzdělání osmi tohoto

a vzdělání

poskytováno

postupných zákona

20

učitelů

na o s m i l e t é

ročnících

povinnost

z roku střední

jedenáctileté

školní

docházky

trvala

8 let.

Zákon

nově upravil

i

odborné

školy,

školy '

pro

mládež vyžadující Československé

na

ustanoveních

který

byl

školství zákona

přijat

se

mládež

vzdělání

na

ročnících

školy

věku

základní

a

pro

od

mládež

tanečních.

1976

byl

výchovně

přechod

vzdělávací

V roce

na n o v ý

a středních

s o u s t a v u , ve

které

škol plynule

navazují.

škol

jeslích

a mateřských

15 l e t

získávala

škole, popřípadě

základní

zvláštní

" Projekt

systém

V

školách, základní

příslušných

školu

škol

navazují

vzdělání.38

uveden

v ČSSR.

v

Dětem

péči nebo

devítiletou

vzdělávací

1984 byl v platnost

CSSR,

školskou

publikován

československé

v

tvoří

6 do

poskytující střední a vyšší

V roce

a vzdělání

Podle tohoto

vyžadující

Na

založeno

zákona

v

devítileté

vzděláni.

19 76 b y l o

výchovy

1960.

výchovy

ve

škol

hudebních

1960 až

o soustavě

stupně a druhy

dostávalo

veškerá

a učitelské

zařízení jednotnou

sebe jednotlivé

do 6 let

péči

v letech

15. p r o s i n c e

školy a výchovná na

zvláštní

37

dalšího

soustavy

probíhal zákon

o

této etapě

".

v letech

Postupný 1978 -

soustavě

se z á k l a d n í

rozvoje

1984.

základních školství

dělí

n a: I. s t u p e ň II. s t u p e ň V naší

- 1. a ž 4 . r o č n í k - 5. až 8. r o č n í k

listopadu vlasti

zahájena moderní

základní

široce systém

Počátkem systému, která

školy.39

základní

r.1989 a v letech

k zásadním

Školy

následujících

politickým

zaměřená vzdělávání

změnám.

diskuse a

roku 1990 byla

s cílem

došlo Ve

na

školství

koncipovat

území byla nový

výchovy.

přijata

jednak odstranila 21

zákonná úprava

monopol

školského

s t á t u na š k o l u a d á l e

změnila

některá

povinné

školní

ustanovení

docházky,

ap.). Jde o zákon zákon

z

i

k

1984,

uvedené

vydání

charakteristická

V roce

zákona

škol

(školský

č.1 34/ 1 993 Sb., Sb., a zákonem

odborné se

Sb.,

Z toho

a

a doplňuje

středních

postupně

škol.

dochází

která

a dává možnost

základních

a

Sb. Dle

střední

základní

a

doplňky

je

využití

Sb.,

tohoto

provedenými

zákonem zákona

základní

zákonem č.256/1994

jsou

školy,

školy, speciální škola

má devět

úplné

středních

č.522/1 990 Sb.,

č.190/1993

soustavy:

učiliště,

mění

poslanecké sněmovny

zákonem

č . 1 3 8/ 1 9 9 5

školy.

součástí základní

školy ročníků

a vyšší a

člení

na:

I. s t u p e ň

- 1 . - 5 .

II. s t u p e ň Dne

24 . z á ř í

vzdělávání, zákonem

rámcových Programů.

ročník

- 6. - 9.

o předškolním,

a

obsahu

změnami

zákonem

školy,

gymnázií

dokumentace,

předseda

se

vzdělávací

umělecké

zákona

č . 2 9 / 1 9 84 S b ., o s o u s t a v ě zákon)

se

(délka

vyučování.40

ve

vyhlásil

č. 1 7 1 / 1 9 9 0

výchovně

školského

zákona

víceletých

základních

pedagogické

postupů

znění

1990, kterým

soustavě

novely

školského

zřizování

větší variabilitou

1996

zákonem

o

nové

alternativních

možnost

ze 3. k v ě t n a

roku

Po p ř i j e t í

stávajícího

se

ročník.41 2004

vychází

základním, změnami

Č.563,

školský

středním,

a doplňky

důležitou

vzdělávacích

programů

zákon

nabyl

účinnosti

22

vyšším

součástí a

je

1.ledna

Sb.,

a j iném

zákonem

školních dne

Č.561

odborném

provedenými

jejíž

Tento

zákon

Č.562

vypracování vzdělávacích 2005.42

IV. K O N I C E

A. S t r u č n á

c h a r a k t e r i s t i k a

o b l a s t i

Konice

.

patří

k

nej starším

městem

na

Drahanské

oddělit

na j i h o z á p a d ě

Zbytek

se n a z ý v á

Rom že, po 433 metrů

nad

Dříve patří

okresu, k němuž na

. Za

měla

je

vrchovině

výška

lze

vrchovinu.

leží v údolí

63 o b c í

litovelského,

Také

bývala

a osad.

asi

časů

od

stájí

říčky

u nádraž

od r o k u

sídlem

Roku

je

1960

soudního

1970 byla

(tzv. Trstenická .ženského,

vyskakujícího č.

12.B - Pečeti

listinná

darovací

zmínka

listině

pro koně, které

procházela

Konice

tudy

sluly

obchodní

dřív cesta

stezka).

jednotného

jmenována jako městečko

(viz.Příloha

v

má

rodu

Konice

První

náleželo

do Č e c h

je

Konice

Nadmořská

do o k r e s u

prostějovského.

starých

z Olomouce

Poprvé

jediným

a Adamovskou

vrchovina.

stranách.

Konice

Konice

Konice

kras

je

město.

„Jméno konice

a

mořem.

okresu

povýšena

v okolí

V Drahanské

Moravský

obou

patřila

do

vrchovině.

Konická

jejích

osadám

s tvrzí

jelena

a

čísla. roku

znak

Ta

Konice.

1351. Ve

znaku

pánů

Švábenských

obcí)."44

o

Konici

markraběte

děje

se

v roce

Vladislava

1200

klášteru

Hradiště.45 Nová

doba

z rozsáhlého

začala

pro

zeměpanského

Konici

a oko 1 í ko 1 em

majetku v tomto

23

13 .století,

kraji bylo

kdy

vyděleno

Konicko za

a

bylo

Zábřežsko,

Václav

III.

dáno

králem

Dne

Lucemburský

synové

roku

vyměnil z

Bylo

změnu

jeho

zemřel

13 73 z a v r a ž d ě n

Konicko

C holiny

náhrada

roku

1299.

Také

dne

na H a n é ,

Jan

17.6.1327

Adam

sídlící

Král

král

a Jan.

1 3 6 5, h o s p o d a ř i l i

a Sulík,

za H r u b č i c e

to

smrti

synové

roku

jako

potvrdil.

Adamově

a tvrze

který

z II.

tuto

1316. Po

Adama,

Jan byl roku

Václavem

3.2.1 305

stali majiteli městečka i

Adamovi

v Konici

se

Podobně odděleně.

roku

1379,

a to s b r a t r y

Kropáčovými

Konici

krátkou

Holštejna.46 Rod

pánů

neboť

z Holštejna

již roku

panství

pánu

rod nevládl

13 8 6 p r o d a l

Ctiborovi Konici

s příslušenstvím Novým kteří

se

označována tento

rod

několik

cenných

na m í s t ě s t a r é h o Konice že

měla

Cimburkové

Konice

prvního

let. Z

se s t a l

roku

ani

prodali

Vartnova,

tento

roku

mocný

1434

Konici

„ z Konice

období

to

v

pánů

ze

" a jejich

". V K o n i c i

se v K o n i c i

kostele,

Švábenic,

který

větev seděl

zachovalo

byl

vystavěn

15 5 6.48

a to r o k u

nabyla

svůj

tím,

otce

O l o m o u č a n y . Byla o tom v y d á n a p e r g a m e n o v á listina psaná

česky

s pečetí

přijali

Koničtí

za

městečka.49

V době Konici

1446

kromě

význam

své právní

Roku

patřily

větší

ještě

vesnice.

k němuž

ještě

městečka

okolní

hrdelní,

a

rod

ze Š v á b e n i c

uvedeného

památek,

tedy

psali

Koničtí

v 15. s t o l e t í

právo

Bohužel,

z

dobu,

Švábenickým.

jako „ páni 220

jen

z Holštejna, jinak

z Cimburka.47

bratřím

od

Štěpán

dlouho.

majitelem již

vlastnil

pánů

z Konice

privilegium

a Švábenic tržní,

a

24

dáno roku to

králem

1491

městečku

Vladislavem

Jagelonským.50 části

města

základem, rody

Udělení

s náměstím

který

mnohdy

se

a

1618 má

se z ú č a s t n i l i

je v Konici

z

poslední

několik pouze

1680

1 6 9 9

života,

zdrojem

živobytí

poddaných

lesy.51

z

kamene

a

dřeva,

zasáhly, jako

panský

pivovar mlýn,

šest

v celé zemi,

dvě

stavů proti

( 1 6 18

Nezdařeného

způsobeny

mnohé

a ochromení

zrodu

velké

odboje

usedlosti

Švábenských

svému

a koupí

škody

obchodu

vpádem upadaly

živností.52

a Jana

manželovi

Chátrající panství

Kateřina Melicharu

šlo „ z ruky do ruky

v krátkém

čase.53

",

Roku

1677

Hoffmann,

rytíř

rodin.54

kupuje Po j e h o

panství smrti

Eliška

Jan roku

Hradisko

Jiří

1697 panství

Hoffmannová,

Ta stále j e š t ě z a d l u ž e n é

klášteru

císaři

Švábenští.

nepokojů

prodejů

43

Anna

z Werdenberku. 1 0 k u

způsob

lidu

konické

z Ledenic.

Kochersberku.

manželka

povýšenecký

zahrady,

byly

vleklých

panství

následovalo

Šlechtické rychle,

( 1 6 18 - 1 6 4 8 ) .

vylidňování

165 5

Ledenickému

lid.

oním

velmi

čtyři

i oba

Konice

a pustly, nastalo Roku

době,

střídaly

protestantských

třicetiletá

Švédů. V důsledku

Roku

a jeho

povstání

V městečku

prodala

dvory,

městečka

válka

proti císaři

tvrz

V té

nové

kostely.

události:

- 1621) a

a

Hlavním

Konice

dva

a dva

Do o s u d u velké

války.

moc

založení

poddaný se

půda, chov dobytka,

sladí m o u ,

rybníků

přineslo

hřbitovem.

někdy

obohacení,

boje

byla zemědělská Roku

novým

a odcházely,

hlavně i

a

trhu

v k r a j i t r v a l , byl p r o s t ý

přicházely

sledovaly

výročního

25

rozená

panství

u Olomouce.

zdědila

Tehdy

hraběnka

konické bylo

jeho

prodala v

Konici

58

usedlostí,

z nichž

po p r o d e j i p a n s t v í zadlužení

pustých.

klášteru

1705 byl

správní

roce byl

postaven

budova.

vypuštěn

byl p o s t a v e n Velmi

a na

- 1 7 4 8 ) , tak i za obsadila

války

Konicko

na

1757 za s e d m i l e t é

panství

na m í s t ě b ý v a l é

ještě

1720, takže

tvrze

zámkem

místě

vězel

silné

1 0 0 let."'1"''

1620 plných

jeho

dnešní

zámek

byl r y b n í k . V

zřízena

zahrada.

tomto

Roku

1741

špitál.56

-

Konice

na

až do roku

Na p l o š e před

chudobinec

utrpěla

Dluh

Hradisko

t r v a l o č í t a j e od r o k u

Roku jako

8

jak za v á l k y sedmileté

jaře roku

války

o

dědictví

rakouské

(1756 - - 1763). Pruská

1742 a b e z o h l e d n ě

prošel

(1741

Konicí

generál

vojska

plenila.

Laudon

Roku

se

svou

u Olomouce

bylo

armádou.57 Roku

1784

po

panství

konické

Konice

120 d o m ů

Koncem myslivnu, rybníky

palírnu,

Hradisko

má

městečko

zámek,

1793

věznici,

u lesa Boří, dva mlýny,

lesy. V průběhu a 1103

Konice

fondu. Roku

měla

obyvatel.

hájovnu

174 d o m ů

Roku 1 809

18. s t o l e t í

tedy

pivovar,

cihelnu,

Konice

tři

hodně

obyvatel.

vyhořela. Shořela

i

r a d n i c e a s ní c e n n ý

archiv.58

obecní

Konické

panství

Příza. Jeho

reformy epidemie i

a 95 0

18. s t o l e t í

Má

kláštera

přiděleno Náboženskému

a rozsáhlé

vzrostla.

Karel

zrušení

po

koupil

rod sídlil

druhé

světové

cholery,

ale

roku

1825 b r n ě n s k ý

na k o n i c k é m válce. také

zámku

Roku

tyfus

Roku 1 843 byla p o s t a v e n a s t a r á

26

až do

1832

a osypky

tuberkulóza.

škola.

továrník

řádí a

suken

pozemkové v

Konici

samozřejmě

Roku 1866 v k r á t k é , ale k r v a v é v á l c e R a k o u s k a a P r u s k a obsazena

Prusy

opět cholera. rada

i Konice.

V kronice

městečka

zvonění

při

a b y se do k o s t e l a Roku

školy

významné Jeho

byla

B o h u m i l

Narodil otec školu

ve

Rychnově

a na

se

ustanoven 1895

Po

čtyřicetileté poslání

znamenitý

1875

v tomto

byl

a učitelský podučitelem

na

nejprve školách na ředitelem školské učitelské a všeobecně

Sokol.

Příkladem

Bohumil

vážený

27

úmyslně,

regionu.

pak

kde

pedagog

obecnou

maturitě

byl

škole

v

v

.

roce

učitelem

190 0 a v roce

Roku

v

Bonzově

zatímním

v Konici

vždy

jeho

gymnasium

Roku

školy

byl

nižší

zasloužený Burian

Burian.

vychodil

obecné

škole

na

plnil

Po

Přerově.

této

službě

188 6

a

měšťanské

doprava. zbudování

u Konice,

trojtřídní

v

str.42).

11)

v Brně.

výpomocným

mrtvoly

roce

pro rozvoj

vystudoval

ústav

a

Konice,

učitel

v Ochozí

pak

všechno

Konická

V roce

u Bonzova,

obecní

železniční

( v i z . P ř í l o h a č.

učitelem.

učitelem

jmenován

Své byl

řídícím

Kn.

učitelstva

4. srpna

měšťanských

definitivním byl

dne

města

charakteristice

na v ý z n a m

Hvozdečku n.

roku

v

osvěty,

l i d í , že

přestaly

v Konici je

městečko

1866, aby

tělocvičné jednoty

poli

B u r i a n

František

1894

na

čas

"(kronika

Konici

a založení

medailon

abych poukázala

ten

zahájena

osobnosti

„ Mřelo tolik

na

nenosily

pro

války postihla

se 2 3 . č e r v e n c e

pohřbech

událostí

měšťanské

usnesla

vůbec

1889

Důležitou

se d o č t e m e :

Konice

a hudba

Jako důsledek

byla

1 93 5

se

stal 1924 odešel

odpočinek. poctivě

a

svědomitě,

a odchoval

národu

řadu

zdatných

s oddanou

úctou

Vedle Burian

občanů,

své

a

cel

ý život

vlastivědných

časopisech

a v místním

selským 34,

II.

pol.

17.

38 a 41).

"

(nedokončené

Moravy

II.

2).

Z vypravování (Litovelský Výsledek svém

z

moravská

vroucí

vypsal

lásky

stránkách. kterou

ho

Burian a

zachová zasloužilého

se okre byl

neúnavného jej

dílo

1 940,

na

zůstane

a v němž

zapsal

1 745.

sev.

35-48).

sto

lety.

Burian

" Konický po

svědomitě obraz

dokladem do

až

shrnul

pracoval

jasný

a

1-6).

díle

trvalým

pře

bádání

kterém

a zachytil

čestně

číslo

č.

stř.

1 925,

Konice

a horlivého

kraji

Konická

Toto

Utovelské

1 939),

1 6 72 (ČVSMO

Obrázek

1919,

1 i t ov e l s k é h o ).

(Vlastivěda

"

jeho dějinám

stráž

okresu

historickém

k rodnému

dějiny

práce,

a

tato

konického

vletech

dějinám

místopisném

různých

k

(Selská

"

laškovské

nadšeného

v

okresu

konického

kantora.

věnoval Napsal

zvláště

"

Věstníku

okresu

čas

Příspěvek

století

1 93 9, č. 5 1 a 5 2,

svého

(Vlastivěda

zasluhují

školství

í ve

starého kraj

18.

vývoji

k agrárním

volný

publikoval

Pěnčína.

a I. pol.

"Panství

vzpomínat

historickému.

které

Zmínky

obce

soudního

Příspěvek

ve

tisku.

O

naň

všechen

ě a studiu

článku,

pojednán

" Místopis

ve škole

vlastivěd

" K dějinám

vždy

láskou.

činnosti

přemnoho

pojednání:

budou

s upřímnou

horlivé

po

kteří

okres řadu

a kraje

Konická

let

podrobně po

všech

Burianovy

historie

"

poctivé a

celého

s u. po

celý

pracovníka

život

vzorem

vlastivědného.

v trvalých

a vděčných

badatele

a ušlechtilého

tichého,

skromného

Moravská

vlastivěda

vzpomínkách člověka.

28

jako

nadšeného

a

Bohumil MUDr.

Burian

Jana

pochován '

*

učasti

V tomto

v Olomouci

2 0. prosince

do

přátel

Ferdinanda V kronice

Konice

roku

nezvěstných

a

19 18

těch,

člen

velké

rodiny

činy

v těchto

(kronika

výročí

samostatnosti

zahajují

našeho

malíře Alfonse

Muchy.

Dne

15. ú n o r a

374 domů, cizozemců a

započala

se

obyvatel

6. V t é m ž e činnost

roce obecní

elektrizace

z je

„

Při

Samostatný

se modré

první

sčítání

toho:

Čechů

vystavěna

spořitelna

Novými

slavné

oslavě

zde

vše,

svobodný

dějiny prvního

1 91 9, b y l a na

r o k u

61.

současně

národů.

nové a bohdá

tmavě

29

byl

Lide československý,

str.68).

městečka

válce. padlých,

války,

1. zákon:

Objevily to

světové

h r ů z a byl

svobodných

1921 p r o b ě h l o

2139

byla provedena

a

1909

Františka

okamžiku jako nový,

státu

svobody.

Karafiát.

konických

útrapám

vydán

Konice,

bankovky,

Počet

v život:

od t o h o t o

československé

veliké

Roku

trůnu

k první

z válečných

výborem

města

Lípa

lid

samostatných,

Tvoje "

zasazena

podlehli

chvílích

Byl

za

obyvatel.

následníka

kteří

podnikáš

let.

soudu.

impulsem

vstoupil

81

syna

dr. Ferdinand

a 2093

dočteme.

Národním

věku v Konici

lékař

se

vysvobodil

byl

podnikáš,

3 32 d o m ů

Konice

československý

co

zvolen

bylo

u svého

5 9

okresního

1914

1956

hrobky

rakousko-uherského

města

dnem, kdy

prosince

rodinné

občanstva.

budova

Zavraždění

17.

v požehnaném

starostou

roce má

byla vystavěna

stát

a

1900 byl

2 8 . ř í j en

dne

Buriana

žáku, Roku

zemřel

náměstí

také

první

stokoruny,

dílo

lidu. Konice

měla

2128, budova

v Konici.

Němců

5,

Sokolovny

O rok

později

Dne

13. d u b n a

lékař.

Byla

nových

1928

postavena

1936,

těsně

dokončena

stavba

slavnostně

otevřena.

K roku potupa

naší

Obyvatelé odporem,

menších

obytných

druhou

budovy

republiky Čech

přijali

jsouce

bylo

světovou

mnoho

se

tuto ránu

území

a

roce

města

a byla

dokončena a přijetím

odpadem

se z a ť a t ý m i

byla

družstva

samostatnosti

(kronika

mnoho

válkou,

„ V tomto

(15. března)

bezmocní"

zabráno

obvodní

domů,

Hospodářského

vzdáním

a Moravy

Konice

Karafiát,

dům.

před

nové

dr. F r a n t i š e k

1 9 3 9 se v k r o n i c e d o č t e m e :

protektorátu

č.

řada

ulic a Živnostenský

Roku

době

zemřel

Slovenska.

pěstmi

a

trpným

Konice,str.74).

v okolí

Konice

(viz.

V té

Příloha

3). Roku

Každý

1940

mnoho

hospodář

musel

lidí p r c h a l o odevzdávat

do z a h r a n i č í .

část j e d n o t l i v ý c h

mléka, vajec). Cihelna

byla převzata

Byla omezena

činnost.

V roce byly

osvětová

1941 teror

prováděny

prohlídky.

německého jazyka Roku zničili

1943

zůstal.

na

Němcem

ulice

byly

Osvětová

chlapci

a

zatýkali.

plodin

Aloisem

značeny

činnost

Byl r o z p u š t ě n

vandalové

Lípu svobody

Roku

zesiloval,

Němci

(masa,

Mrakavou.

dvojjazyčně,

ustala,

jen

kurs

Sokol. dívky

z „ H itlerj ugendu

"

náměstí.

1 944 zahynulo

12 o b č a n ů

z Konice

v

koncentračních

táborech. Dne 29.4.1945 V této době v o j s k a . Byl

se to

byly

počala divoký

shozeny valit a

nad

naším

zmatený

30

Konicí

z letadla

městečkem útěk.

Dne

čtyři

poražená 9. k v ě t n a

bomby.

německá přijel

směrem a

od

českými

splnila se

Štarnova

ke

vojáky.

Podruhé

věštba

vláda

města Konice,

Roku

věcí

soukromých

závodů

Rozvoj

ke

Nej významnější

(kronika

a

měly

Tyto za

postaveno výstavbu úpravu

na

náměstí,

rozvoji

města.

nové budovy

roce

ZDŠ v

úřad, zámek,

nádraží,

aspekty

roce

v letech

na

náměstí.

obchodních

sil

důležitou

ZŠ a g y m n á z i a

budov

průmyslových

nových

pracovních

2 0 02 - 20 0 5.

31

spoustu

renovace

modernizace

i děti. A tak

budovy

domy

chodníků,

a vytvoření přísun

přišly

1989 přinesla

nej v ý z n a m n ě j ších

vybudování

také rozsáhlá rekonstrukce k t e r á se u s k u t e č n i l a

Byl

spousta

sítě,

domu

k dalšímu

po

městský

následek

dospělých,

a

vyžádal

obchodní

otevření

změna

vlakového

a závodů.

živností.

1979.

komunikací,

autobusového

si

obchodního

došlo

bylo

roku

jsou

a

sodovkárna

bytovek,

proměn. Rekonstrukci

jako

družstev.

zbrojnice.60

společenská

S příchodem

se

hněvu

rukou "

továren

modernizaci

událostí

dalších nadějí a

a

letech

1976 a výstavba jeslí

řetězců,

vichřic

1950 - 1970 , kdy bylo

výstavbu

stanice, požární

V následujících

budov

národa

).

domků

komunikací,

Konici,

sovětskými

našeho

přejití

mlékárna,

v letech

kanalizace,

Základní

se

našich

znárodnění

( živností

rodinných

Opravy

do

cihelna,

městečka

vodovodů,

v

„ Po

vrátila

došlo

pivovar,

čerpací

dějinách

1945 došlo k r o z v o j i v ý r o b n í c h

znárodněn

místních

v

tank

str.85).

1948

mnoho

první

J.A.Komenského:

našich

Po r o c e

Konici

do

Konice.

událostí

města

je

Konice,

D

nes

je

Konice

městečkem

32

s

více než 2500

obyvateli.

B. V ý v o j

š k o l s t v í

V ý v o j do

š k o l s t v í

r o k u

konický

A

jakž

konickém

v matrice

od

kostele

pokrokem

Vyučování pomůcek.

Při

byl

psaly

od

sice

konické

která

se

farní

v tomto

se

Konici

dědinách

dle

a

doma.

Jinak

„vůle

svrchu"

a

učily

se

ale

bylo

zcela

vázlo.

prvé

zprávy

nezvládnutelná.

v Konici

stanovila:

Vedle

27. září

záležitosti

jediné

konické

císaře

Josefa

II.

škol. velmi

primitivní,

duběnkovým

inkoustem,

se

používalo

používalo

„ o 1 ův e k".

hlavně

„ajmolanz"

němčiny.

(ein mal eins -

dohledem.

farností

přesto

za

bývalo

brkem

zmenšila,

školní

bylo

1780

nových

sešla

a) v K ř e m e n c i

rozsáhlou

škola, o níž jsou

směru

několika

školy

školy

celou

v samé

farností a farních

se

pro

a

byla

Psávalo

komisaře

Poboční

vzdělávání

Škola byla pod d u c h o v n í m

Zřízením farnost

zaujímal

vzdálených

roku

kurentem

násobilka).

ve

kolem

vyráběn

vyučování

Děti

d o b

1632.

(1780 - 1790) zřizování

který

s t a r š í c h

okrsek

školní

takž,

z roku

Velkým

bez

n e j

školní

jestliže

udržováno Při

K o n i c i

1 8 9 7

Původní farnost.

v

či

lokálií

zůstávala Uznala

po

to

1788 pod

konická

stránce

příslušná vedením

Antonína školy

se

jsou

Schulze

školní komise,

krajského a

potřebné

která ještě

(filiální): nebo

Veselé

pro

Cunín

33

Křemenec,

Veselou,

Runářov

b)

v

Nové

Dědině

pro

Novou

Dědinu,

Zavadilu,

Slavíkov

a Starnov c)

v Ochozi

U

konické

a

pro O c h o z , školy

Střelnou,

tedy

Klužínek

zůstávaly

jen

a

Budětsko.

dvě

osady:

Březsko

Michnov.61 Jelikož

pro

se

od r o k u

vyučování

Roku

pronajat

1838 h r o z i l a

p r o p ů j č i l ve s v é m pro

1.

třídu

podučitel

1832

a

počet žáků

ještě

původní

domek

školní

bydlel

ve

jako

starém

č. 2 4 4

budova

d v o ř e tři s v ě t n i c e : nej menší

opět velmi

sesutím,

nej větší

příbytek stavení,

(viz.

množil,

byl

Příloha

č.4).

proto

Pří za

p r o 2. t ř í d u ,

pro

menší

učitele.

k d e se v y u č o v a l o

Čtvrtý do

roku

1 844. Roku

1842

se j e d n a l o

o stavbě

Již 29. srpna

1842 byl

bylo v letech

1843 - 1844 z b u d o v á n í

listopadu tohoto měl

položen

nové

1844, za v í ř e n í

nového

školního

školdozorce

okrsku

trub

školy

základní

a

domu

kámen.

nové

bubnů, (dnešní

opatovického

v blízkosti Velkou

školní bylo

kostela. událostí

budovy.

slavné

4.

posvěcení

„ stará škola "). a skřípovský

Dne

Proslov

farář

Josef

Fe iger1 e. V nové nahoře

učírna

učírnách, podlaha,

budově a byt

protože kamna,

Příznivé učební

ani pro

učírna

zůstala

okna, celé

dalšího

nová školní výuku

učírna a byt pro

pro učitele. Vyučovalo

třetí

zimní

p e n ě z na p l a c e n í Tedy

byla v přízemí jedna

vnitřní

učitele,

se v š a k j e n ve

nedokončená: zařízení

dvou

chyběla

a také

nebylo

učitele. budova

v Konici

mládeže. Nestačily

pomůcky.

34

nevyřešila

jednak

podmínky

učírny

a

také

Výsledky neboť

namáhavého

zdeptaný

nemohl

dětem

a jednak

kteří

odcházeli

učitelských,

na

číst

za

na

době

1866

fungovala

Škola a do

od

letech

v Konici

7.1 0. 1 8 7 8

pivovaru,

nedostatek Tento situace

stav

platů

učitelskými

začal

Mnohdy

velmi

jednotami,

Na valné

=

=

ještě např.

opět

142 108

na K o nicku na

byla

svazků. neblahé.

čtyřtřídní

byla

umístěna

radnice.

v silné

Kritická

293

měla

poschodí

míře. i

Tedy

kritický.

hospodářská

trpěli. vyhrotily

učitelské

35 l e t é s l u ž e b n í

které

hromadě

která

třída

prvního

celé Moravě

a za u z n á n í

knihu:

k lepšímu,

rozšířena

Pátá

1896.

konická

školy.

školství

jevit

t r v a l až do r o k u

1 9 1 2 se na

za ú p r a v u

konická.

se

rodičů

školy

68 d ě v č a t

1.1.1 873

do

z

těch,

1712.6"

15 3 d ě v č a t

knihovna,

pětitřídní.

těch,

stav:

74 c h l a p c ů ,

1881

pracovat

jednu

změnilo

140 c h l a p c ů ,

od

jednak

ani

stav

opakovači

byly poměry

od r o k u

učitelů.

Roku

na

učeben

, byl

hodně

školní

byla

pouze

z roku

18 6 6 / 6 7 b y l t e n t o

ve š k o l e n e d ě l n í

I v nastávajících

se

uzke,

poskrovnu

Ostatně

ale

let,

P o č e t ž á k ů : ve š k o l e v š e d n í

práci,

šli, b y l o to v ě t š i n o u

kázání

a nedělní

roce

bylo

knihovnu,

ač

a

od d ě t s t v í

nebo kněze.

roku

slabé

Tak bylo ještě hodně

latinských

úrovni,

zřízení ovocné školky

V té d o b ě j i ž

byly

manuelní

Také

Pokud

na u č i t e l e

deset

Ve š k o l n í m

psát.

studia.

sbírku

nedostatečné

na t ě ž k o u

vzdělání.

a

v té

dvousvazkovou Také

význam

a to o p ě t

neměla

však

čas na u č e n í , b y l o t ř e b a

nedocenil neznali

fara

lid, odkázaný

dopřát

kteří

vyučování

pozvedly

9.10.1912

35

požadavky

doby. Mezi

hlas, byla

v Konici

vydala

i

prvními jednota

prohlášení

že

tíseň

a

že

v

učitelských

učitelstvo

rodinách

nestrpí

již

dostoupila

dalších

průtahů

už

se s v o u

vrcholu ohroženou

existencí.63

V ý v o j do

š k o l s t v í

r o k u

událostí

školy

chlapecké

školu

bylo

výnosem

zemské

školní

roku

přikročila

pro

Venclík

Slavnostní krásného

kterou

nákladem

řečmi

a

(Příloha

č. 6). Ř e d i t e l

Heřman Školu

Raková,

Hvozd,

byl

místo

stavěl

stavbě

bývalého

prostějovský

17 k r ( v i z .

P ř í l o h a č.

v neděli

1. ř í j n a

zvuků

Nová

učitelského

vybrán

hmoždířů,

s

5). 1899

průvodem,

sboru. Téhož

na z á k l a d ě

na

měšťanské

nejen

mládež

Dědina,

Luká,

Dzbel,

Jesenec,

Kladky,

ke

žáků

Ochoz,

Dětkovice,

Konice

Z a j í m a v é b y l o v té d o b ě k l a s i f i k o v á n í

Rakůvka,

Chobyně,

v B r n ě č. 5 3 69

bylo

navštěvovala

Vojtěchov,

a

měšťanskou

roku

Polák, učitel

Budětsko,

rady

Školu

zl.

měšťanské

v Konici

vyhrazeno

konalo

střelby

zpěvu

vyučování.

míst:

bylo

se

za

zahájeno

jím

zřídit

21.427

otevření počasí,

oslavnými

bylo zřízení

Povolení

d o m u č . 2 8, j e n ž byl z b o u r á n .

stavitel

za

pro rozvoj školství

Následujícího

budovy,

obecního

1 8 9 7

v Konici.

dáno

15 . 6 . 1 8 9 7 .

školní

r o k u

1 9 3 8

Velkou

z

od

škole v z Konice,

Křemenec,

Klužínek,

Polomí,

Stražisko, Ladín,

Otrocko v i

konkursu

Březsko,

Jevíčko.

36

se

Kojetíně. ale i z

Čunín, Háčky,

Maleny,

a stal

těchto

Š t a r n o v, Bohuslavice,

Jednov, Ponikev,

Šubířov, Ludmírov,

Místnosti

školy

zvláště

v

škola a

Sokol.

při

opět

zimě. Nejvíce

V budově Byla

však

také

tělocvična,

vyučovala

měšťanské

škole

třídy. Byla sedmimčsíční Roku

škola

měšťanské Roku

byla

v Konici

1921

spolek

už p ř e d

výborem

1922/23

měla

čtyři

ročnících. škole zřízen

zimní

pokračovací

rovněž

a správu

ústavů

vykonával

ředitel

obou

pokračovací

16.

hospodářského Dr. K a d l e c e .

konického

válkou.

ve

školství Prvním

O postavení

1924. Náklad

změněn

p ř i č i ň o val se o

zřízení

Ale t e p r v e po válce

1922

za

nové budovy

staralo

ze H v o z d a .

Slavnostní

na n o v o s t a v b u

37

byl

Karel

byl

bylo

referenta

zemského

jmenován

rady

odborný

Haška.

se k u r a t o r i u m

S novostavbou

otevření školy

Vyučování

vrchního

školy

školním

okresního

přítomnosti

Moravě,

ředitelem

Ve

v budově

ulici.

podařilo

moravským

školství.

umístěna

Vrchlického

na

povolena

ministerstva

školy v Prostějově

Jedličkou 1923.

kurs

s p o l k u , že š k o l a b y l a

listopadu

učitel hospodářské

Antonínem

okresu

byla škola prozatímně

zahájena

hospodářský

školu.

za s o u h l a s u

výboru

• května

1900. Tehdy

spojena

světovou

silničního

5

pokračovací.

školou

hospodářskou

se s n a z e u v e d e n é h o

roce

roku

škola

obecná

s měšťanskou

byl z i m n í

Hospodářský

zemským

používala

trpěla,

školy.

na L i d o v o u

této školy

kterou

velmi

kurs.64

1.12.1910

obecná

zřízena

o 2

a budova

Živnostenská

1901 byl při m ě š ť a n s k é

hospodářský Od

nestačily

školy 700.000

se

s

bylo konalo

předsedou započato 28.

Kč. Při š k o l e

září byla

zřízena

vzorná

ovocnářská

ovocnářství

v celém

střediskem

hospodářského

č.

školka,

okrese

což

velký

mělo

pro

význam.

pokroku

celého

zvelebení

Škola

se

stala

kraje (viz.

Příloha

7). Na z á k l a d ě v ý n o s u

Z Š R v B r n ě č. 6 6 3 5 3 / 2 3

o b e c n á š k o l a od m ě š ť a n s k é školního a na

roku

jeho

místo

až do r o k u Roku celoroční živností na

nastoupil

Heřman

Polák

Bohumil

Počátkem

do

Burian,

ten

výslužby vedl

školu

1931 b y l a ze Ž i v n o s t e n s k é dvouletá oděvních.

odborná

školy

pokračovací

škola pokračovací,

V roce

1934 byla

vyčleněna

pro učně a

pozměněna

učnice

ze s e d m i m ě s í č n í

celoroční.65

do

š k o l s t v í

r o k u

V roce nově

Konice,

Za

1938 za ř e d i t e l e utvořil

druhé

r o k u

a

světové

války

byli

byla

školního

Budětsko,

Karel

školách

vykonávat

měšťanské

Ponikev

úřady

Na všech

školách

obvod

Březsko,

okupačními

Učitelé

od

19

3 8

1 9 4 5

Ladín, Ochoz,

a

odešel

a osamostatněna.

byla

1935.

V ý v o j

se

1924/25

odloučena

z 2 1.1 2.1 9 2 3

z

újezdu

Čunín,

jazyka

Bohuslava

a spadaly

Dzbel,

Mrákavy

do n ě j

Jesenec,

obce

Křemenec,

Štarnov. byl

na

ředitelské

místo

dosazen

Schmidtmayer.

byla hlavním

nuceni

školy

chodit

do

zkoušky.

zakázána

. Bylo

38

vyučovacím kursů

Většina

jazykem

německého učebnic

nařízeno

na

odstranit

němčina. jazyka českých bustu

T.G.Masaryka z vestibulu

i

desku

obecné

hlásající

proroctví

školy.

Školy

musely

měšťanské

školy

byla

J. A.

Komenského

být označeny

německými

nápisy. V budově škola.

Z budovy

padlých

byla

v o j í n ů z a 1. s v ě t o v é

Živnostenská škole.

V budově

V roce ředitel z

1945

škola

byl

na

nouzově

deska

umístěna

Příhonech

nacisty školy

mramorová

německá se

obecní jmény

války.

byla

školy

měšťanské

hospodářské

byla

ubytována

vojska.

ve

Vratislavi

bývalý

popraven

Bohuslav

v

Mrákava.

Byl

obviněn

velezrady. Docházka

v

odstraněna

umístěna

žactva

posledních

byla

letech

a

v budově

zahájeno

28.

května

ředitelem

měšťanské

do

školy

byl z ř í z e n

1945

a

15.

školy Vilém

š k o l s t v í

od

bylo koncem lazaret.

června

zvláště

války

Vyučování

19 4 5

byl

úplně bylo

stanoven

Klemsa.

r o k u

1 9 4 5

s o u č a s n o s t i

Největší Po

nepravidelná,

války. Vyučování

přerušeno

V ý v o j

velmi

druhé

území, Konice,

problémy

světové

změnil

Křemenec,

válce.

se i

Březsko, Ladín,

se š k o l a m i

čekaly

Po o s v o b o z e n í

školní

újezd,

Budětsko, Ponikev,

však

Runářov

39

s návratem

do k t e r é h o

Čunín,

Dzbel, a

na m ě s t o

Štarnov.

Konici

zabraného

nyní patřily Jesenec,

obce:

Klužínek,

Ve

školním

Celkem

bylo

v budově na

obecné

6

byly

umístěny

v

bylo

čtyři

učebny byly

roce

zapsáno

1948

celkem

tříd, s pobočkami

4 třídy, v budově

21. dubna

třídy.

umístěny

přejmenována

2 66 ž á k ů .

8 tříd. V hlavní

radnice

v Konici

19 4 8 o d h l a s o v a l o

škole, jehož

Nejedlý. Tímto

2 třídy

našich

Proto

všechny

č t y ř t ř í d n í.

Škola budově

a na Pří hon ech

škola.

tříd

V

bylo

zařízeno

19 4 9

umístěny

v

měla budově

navštěvovalo

158

ji

Třídy

obecní

žáků.

uskutečnil

Platí

slova velkého

dávný

byla

v tomto

byl

střední

školy

lidí,

Spurný.

škole O

sen

roce

František

Klemsa.

11

učitele

vznešených

Vilém

v budově

od

a

138 ž á k ů . Na s t ř e d n í byl

škola

bylo

hlavních

rozhlasové

tříd .66

do v š e c h

roce

286

zapsáno

Zdeněk

žactvo

roku

školy

308 žáky. Ředitelem

prázdninách zařízení

bylo

všechno

škola

Národní

školství

zákon

se m ě š ť a n s k á

bohatých

stejně " . N á r o d n í

škole

se

dítky

ministr

pro

-jednotná „ Nejen

shromáždění

změnila

tohoto

Ředitelem

celé

zákonem

1. z á ř í

A. K o m e n s k é h o : nýbrž

byl

školu, povinnou

se

pedagogů

Národní

iniciátorem

významným

na s t ř e d n í

d o 15 r o k ů .

v

byla

škola

třídy.

o jednotné

4

Ta

škole

postupných

Dne

8

obecná

školu.

měla

Na

měla

132 ž á k u . V š e c h n y

školy.

měšťanské

také 2

19 4 7 / 4 8

zapsáno

Národní Na

roce

spořitelně

žáků. byly

Národní

škola

školy,

1

Střední

třída

škola měla

umístěny

a 2 v budově

5

tříd, na

v hlavní

byly

radnici.

8 tříd,

na Pří h o n e c h .

40

z toho

Školu

navštěvovalo

budově,

2

třídy

Dne

18. d u b n a

oddíl. Střední 5 tříd a 162

škola

195 3

v osmiletou Ředitelem

školy

š k o l e

Dne

a 307 žáků. Národní

Národní

škblu. byl

byla

Škola

Vilém v

a

střední

měla celkem Klemsa

budově

195 7 se ř e d i t e l e m

1. z á ř í

Měla 2 ročníky

1 95 8

byla

a třídy

pionýrský škola

škola 13 t ř í d

a zástupce

osmileté

Ve

školním 9

roce

stal Josef otevřena

střední

měla

sloučena se 451

Josef

školy

žáky.

Vybíral. umístěna

do

tříd

v budově

s

zdejší

pobočkami.

na n á m ě s t í , na P ř í h o n e c h ,

dílna

Bylo zapsáno

V letech

1962 -

s pobočkami roce. Byla

19 6 6

a přibližně zrušena

klasifikováni

technický,

a stolního

tenisu.

5 postupného

škole

ročníku

z

Hudební

devítiletá

byly

umístěny

ve s t a r é b u d o v ě

9 postupných v

klasifikace, a na k o n c i

a

se k o n a l a

začali

školy zdejší

Březska.

41

ročníků

předcházejícím

takže

školního

kroužcích.

Ředitelem

19 6 3 / 6 4

základní

žáků jako

fotografický,

28 ž á k ů .

roce

na

stejný počet

V Praze

škola.

žáků.

v pionýrských

kroužky:

školním

bylo

v pololetí

část žáků pracovala

na níž c v i č i l o

517

čtvrtletní

jen

zámku.

Třídy

v hlavní budově v zámku.

učňovská

zámku.

1960/6 1 měla

postupných

Vybíral.

zemědělská

byly umístěny

š k o l a se t é ž p ř e s t ě h o v a l a

Ve

z a l o ž e n

škola.

V roce

škola

s t ř e d n í

měla 9 tříd

byla i

střední

1956

hudební

na

b y l

žáků.

V roce

V roce

1950

Byly

žáci roku.

111. c e l o s t á t n í nadále

školu

Značná

utvořeny

modelářský,

byl

byli

tyto

šachový spartakiáda,

Josef

Vybíral.

navštěvovat

žáci

V letech

1967 - 1972 počet

pohyboval

mezi

17 - 2 0 .

5. r o č n í k u

z Březska

stal Arnošt

G r o p l . Od

Nadále pracovaly 1972

roku

z

Ladína.

oddíly. Na

měla

.V t o m t o

být

školu

tříd se

se žáci

školy

Radoslav

škole bylo

jednotlivých

která

počet tříd

Ředitelem

ředitelem

1973 bylo z a p o č a t o

školy,

poklesl,

navštěvovali

1970 byl

pionýrů

výlety

V březnu roku

1967

a 1. r o č n í k u

163

začaly organizovat

devítileté

V roce

pionýrské

organizováno

žáků mírně

se

Břeha.

k 30.

čemui

r o c e se t a k é

poprvé

.

stavbou

odevzdána

nové

základní

do u ž í v á n í

1.

září

1 976. „ Dnešním staré

školy

která Na

d n e m , tj. 30. č e r v n a na

zachycuje zápisech

Heřman

historii

do

této

Polák,

Vilém

kroniky

uskutečnilo školy byli

žáci

se o d e b r a l i Obvod

do

areálem rozděleni

v

do t ř í d

Chobyni,

ZDŠ

v Kladkách

ZDŠ

Hvozd

kteří

byli

na

k

Šubířově,

okres

rozděleni

žáků

Prostějov, do

roku

9

(viz.

:

Karel

1. z á ř í

Gropl

1976

projevu

č.

učitelů

8).

(viz. Příloha

Runářově,

Ponikvi,

škola

ročníku

celkem

ročníků

s 2

č.

9).

Jeseňci, na

5. - 9. p o s t u p n é h o

měla

se

ředitele

třídních

Příloha

1976

postupných

42

školy

Arnošt

dne

6. - 9. p o s t u p n é m

a převedením

let.

školy).

1. 9 .

v Ochozi,

77

Mrákava,

a v doprovodu

učeben

kroniky,

ředitelé

Vybíral,

školního

Konici

Po z r u š e n í j e d n o t ř í d e k

tito

Bohuslav

měšťanské

budovu

za p o s l e d n í c h

se p o d í l e l i

Josef

nejen této

š k o l y . Po s l a v n o s t n í m

jednotlivých

ZDŠ

stránky

v Konici

Klemsa,

zahájení nového

před

i

Burian,

B ř e h a " (z k r o n i k y

Slavnostní

D z b e 1 i,

ale

školství

Bohumil

Schmidtmayer, a Radoslav

náměstí,

1976 u z a v í r á m e

úplné

ročníku 695

žáků,

pobočkami.

Průměrný

p o č e t ž á k ů ve t ř í d ě se p o h y b o v a l

školy byl

Radoslav

pro

1.-9.

výchovný

Břeha,

postupný

ročník

byla

Pionýrská

1 7 oddílů a 8

instruktorů.

Hlavním

úkolem

zapojit

co

nejvíce

využili

volný

K o n a l y se v ý l e t y V letech

Na

Dobře

třeba

umístit

a

jazykové

kmenové

Přírodopisu

a

výchovného

systému

1 982/83

novou

výtvarné byly

ředitelkou

uskutečnila

ve v o l n é m jako

Dále a čase

aby

i žákovská

bylo vhodně

samospráva.

3

rekonstrukce

hřiště

učeben

V

rámci

konzultační stala

se

stal

putovní ŠD,

tábory ŠK,

dobudováním

jediného v Jihomoravském

43

chemie,

celodenního hodiny. V

Hajkr.

výchovy Pionýrská

na v l a s t n í PO S S M ,

vhodného

roce

Krčová.

základně žákovská

využití

dobrodružného

k r a j i . Ž á c i se ú č a s t n i l i

výsledky.

žáků

Jaroslava

Josef

zájmové útvary. Možnosti

soutěží a měli velice dobré

provedena

odborná učebna hudební

fungovala

se z v ý š i l y

Byla

do o d b o r n ý c h

školy

čítárny. Zástupcem

samospráva

pionýru,

se p o č t u

zřízeny

a prostor

Milkově.

290

k zvyšujícímu

výchovy.

roce byla vybudována

v

družina

systému

kroužků,

učebny,

třídy

V témže

organizace

Výchovným

byla školní

k těmto změnám.

a odbíjenou. Vzhledem

se

celodenní

1 976.

výchovného

pracovala

Krčová

a exkurze.

skleníku

házenou

škole

zájmových

1977 - 1987 došlo

kolaudace

o d 1. z á ř í

celodenního do

Ředitelem

Jaroslava

s k u p i n a měla k 30. červnu

žáků

čas.

33.

Věra K u č e r o v á pro

Olga Šimková.

a školní klub.

bylo

a

ředitele

s y s t é m , který byl z a v e d e n

poradcem

pro

zástupci

kolem

dětí hřiště

různých

V roce

1986/87

Miloslava

19 8 8 / 8 9

K 1.4.19 9 0

Ladislav

byl

jmenování

kterých

se

vyplynulo

správních

gymnázium.

revoluci

Konice

Generální

škol

Ve

většina

voleb, správní

stávky

pedagogických

se

zúčastnilo

se

27

11. s t u p e ň

- 5.

ročníků.

zastupitelstvo

obrátilo

Konice

dne

1992

gymnázia

K uvedené

organizace,

řízený jedním

28.8.

na

a j eho

žádosti

se

záměr

ředitelem. MŠMT

ČR

zařazením MŠMT

ČR

pozitivně.

gymnázia

schvalovacím

města

příspěvkové

celek

zřízením

konkursního a

SK.

ročníky

alternativu

se

SD a

- 4.

a ZŠ tvořit

15.1 0.1 992

ZŠ

významnou

z a

1. s t u p e ň

k 1. 9 . 1 9 9 3 .

základě

ředitelem

Schon.

žáků.

Přijalo

souhlas

vyjádřilo dne Na

a

pracovníci

reagovala

schválilo

gymnázium

o

sítě

Jaromír

řízení

na š k o l e z á j m o v é k r o u ž k y ,

27.8.1992

s žádostí

ředitelem

z konkursního

Škola měla v tomto roce 727

Město

Kučerová.

novým

199 1 /92 ZŠ t v o ř i l :

v níž bude

Zástupci

školy.

Dále pracovaly V roce

školy Josef Ilajkr.

pedagogičtí

zaměstnanců.

zaměstnanců

d o

poradkyni

školy.

Na l i s t o p a d o v o u

zřídit

výchovnou

Peč a Věra

jmenován

zúčastnili

zaměstnanci

Dne

novou

se s t a l ř e d i t e l e m

byli Věra Grygová,

i

stala

Pecová.

V roce

Toto

se

řízení

roli „ Projekt

řízení města a

gymnázia

44

jmenoval Konice

při

starosta Jaromíra

propagaci

města Konice

školy ".

města Schóna sehrál

V přijímacím 1993/94 celkem

řízení

116 s t u d e n t ů

Gymnázium konického jejich a

bylo

zámku

rodiče,

zástupci

bylo přijato

pedagogové,

brány

střední

Projev

školy

, které

našeho

studenti, obcí

ředitel

otvírá

regionu

sale

i okolních

zahájil

shromáždění

v

zúčastnili

města

roce

1 třídě).

1.9.1993

se

představitelé

úřadu.

slavnostní

první

kterého

školním

v e

( v ž d y po

otevřeno

shromážděním,

„ ... z a h a j u j i

s t u d i u

do 4 r o č n í k ů

slavnostně

školského

ke

školy

pomyslné

... "

(ze

školní

kroniky). Základní

školu tvořil:

I. s t u p e ň

- 11

II. s t u p e ň

- 16

gymnázium ZŠ a g y m n á z i u m

měla

Pro

se

gymnázium

a ŠK. V e d o u c í Pro ročník

města

pro

- 4 tříd

třídy. a 724 žáků.

Bečvářová.

ŠD b y l a v hlavní

mezníkem

bylo

přidělení

milionů

korun

rozšíření

sportovního

Zástupkyní

Dále pracovala

Libuše

Šlézarová.

budově

by 1 p ř e s u n u t

do roku

2005

krásný

d á r e k

(Příloha

č.

vrátil

3. a

školství

a schválení

státní

na r e k o n s t r u k c i

hřiště

ročník

pro

1. stupně,

od r o k u 2 0 0 2

4.

tříd

ŠD

3. a 4.

Příhonech.

důležitým

Konice

nástavby

místa

na

31

Jiřina

vychovatelkou

do b u d o v y

H O 000 000

nového

stala

nedostatek

Dalším

celkem

tříd

10).

získala Do

škola

nástavby

z Příhon.

Pohromadě.

45

učeben

školy.

Takže

gymnázia

dotace

budovy,

vybavení

v areálu

ZŠ a

ve

vybudování a

výstavbu

V průběhu

nový

vzhled

v hlavní 1. stupeň

výši

tří

a děti

budově byl

let

se opět

V současné složky:

době

1 . a 2.

družina

a

stupeň

školní Další

pro

chod

které

zajišťuje

nejrůznější

ze z á k o n a

a jejím

ke

její

ředitele

aktivity.

hlavním

Obecně

školy

na

akce. Díky

studijní

pobyt

a studentský

parlament žáků a

ZŠ

22

tvoří

studenty.

Škola

školským z toho

zaměstnanci Vedení

tříd

jmenování

tomu či

však

společnost,

se p o d a ř i l o

Německu.

vytvářejí

s

s celkem

plyne

hospodaření také či

může odvolání

která

podporuje

finanční

příspěvky

zabezpečit

desítkám

Žákovská

samospráva

prostor pro kritické

568 žáky, 29 t ř í d a m i

v regionu.

42

učitelů,

a

kuchařky.

školy

školy

ke

činnost

kontrola

se

finančně

i

podnětné

studentů.

zařízením je

školy

vyjadřovat i

školy,

pedagogickými

Rada školy, jejíž

a zajišťuje přes sponzory

v Anglii

Připomínky

a přátel

prospěšná

různé aktivity náročnější

rodičů

je

významné

přátel

mezi

smyslem

záměrům

školy.

Sdružení

školní správních

které jsou

kontakt

a z příspěvků

činnosti,

koncepčním

.

jednotlivé

a oblast

jednotky,

jsou

tyto

gymnázium,

stravovna

bezprostřední

podporuje

zařízení

a vyšší

školní

školy

a rodiči

a

nižší

organizační

pracovníky

školy

školské

ZŠ,

klub,

zaměstnanců. zdárný

tvoří

5

gymnázium a 765 žáky

Na

škole

vychovatelů,

7

tříd se

patří k

p r a c u j e 70 zbytek

197

největším pracovníků,

tvoří

správní

v r o c e 2 00 5

- Mgr. Jaromír

Schon,

- Mgr. Věra Grygová, - Mgr. Květoslava

ředitel

školy

zástupkyně

pro 2. s t u p e ň

Coufalová, zástupkyně

- Mgr. Helena Škrabalová,

výchovná

46

pro

a 1.

poradkyně

gymnázium stupeň

Do s o u č a s n é

doby

se s t r u k t u r a

školy

47

nezměnila

67

V.

Š K O L N Í

O B V O D

/ j e d n o t l i v é

Konice

a

o b c e

okolí

charakteristika

je

K O N I C E a

o s a d y /

reprezentuje

uvedena

celkem

úmyslně,

tomu, proč j s o u ke K o n i c i

27

obcí.

aby bylo m o ž n o

Jejich porozumět

přiškoleny.

B Ř E Z S K O

Obec

leží v mírném

výšce

508

První

písemná

majiteli

metru,

této

Patřilo

údolí

u kříže

zpráva vsi

vrchoviny

520 m e t r ů . O d

o

Březsku

bratři

k panství

Kladečko

Adam

jez

a

konickému.

Konice roku

Jan

Od

nadmořské

vzdálena 1351.

z Konice.

roku

v

2,5

km.

Tehdy

Březsko

byli tehdy

1619 náleželo k

panství

jeseneckému. Jméno které

dostala

v e s od

v těch místech

bylo

kdysi

Březko

od

březového

rostly. Přípona

obcí

pustou.

Roku

roku

1846

Březsko

a

l e s a , od b ř e z o v ý c h ,,-sko" znamená,

1 3 51

jméno

m ě l o

až

od r o k u

že

stromů, Březsko

Brzisc.

Název

1921 . Ř í k á m e :

to

Březsko. Na

obecní

č- 1 2 . c V roce D

pečeti

- Pečeti obcí). 1834 mělo Březsko

n e s má B ř e z s k o Obec

1819

z roku

Březsko

chodil

koupen

byla

a 74

přiškolena u č i t e l s k ý

domek

je

běžící

s Michnovem

222 obyvatel

z Konice

pro školu

1826

475 obyvatel,

48

Příloha

domů

82.

domů/'8 k farní škole konické.

pomocník.

v Michnově

kůň (viz.

za

Teprve

roku

1980 zl.. O b č a n é

Roku

1868

byl

chtějíce

si p o s t a v i t domkaři

po

Stavba

byla

1 869.

až

škola do

v obci školy v

roku

zavázali

5 zl.

a

učitelem

přístavba

se ve s p o l e k

hofeři

provedena

Prvním

provedena byla

školu,

uvolili

roku byl

školní

rozšířena

na

1945,

byla

byla zrušena

kdy roku

složiti:

se

dáli

usedlí po

po

10

2 zl.

50

1 868 a o s a d a byla v y š k o l e n a Jan

Pillich.69

budovy

ave

dvojtřídní. redukována

V

roce

té

49

roku byla

1893/94

podobě

zůstala

na j e d n o t ř í d n í .

1974 a žáci byli p ř e v e d e n i

Konici.70

kr..

roce

š k o l n í m

V

1893

zl.,

do

Škola

Základní

B U D Ě T S K O

Obec leží

na p l a n i n ě v n a d m o ř s k é

výšce

430 metrů.

jí p o t ů č e k , k t e r ý se ve Ž l c b ě v l é v á do ř í č k y Vesničku k panství

poprvé uvádějí doklady

konickému. Koničtí

SV. K a t e ř i n y

v Olomouci,

z C i m b u r k a , od k t e r é h o klášter v Lanškrouně. vypálena

a

zpustla.

patřila k panství Jméno lidí

dostala

příponu

Ve z n a k u ulomena

a

patřila

o de v zd al i B u d ět s k o k 1 á š t er u

je

prodal

tuto obec koupil

Za h u s i t s k ý c h Změnila

1 37 8. T e h d y

roku

roku

válek

1 3 82

1384

Ctiboru

augustiánský

v 15. s t o l e t í b y l a

ještě několikrát majitele,

ves

nakonec

laškovskému.

Buďatových.

dostalo

ten

Pilavky.

z roku

páni

Protéká

o b e c od Když

,,-sko".

měla

j m é n a B u ď a t a , b y l a to

po

zpustošení

Tak

se

obec

v kmeni

osobního

dub

zaťata

byla

označovali

s

znovu

osady

větví. Vrchní

ves

obydlena,

dříve

zpustlé.

část stromu

byla

s e k y r a ( v i z . P ř í l o h a č. 1 2 . C - P e č e t i

obcí). Obec vždy p a t ř i l a do k o n i c k é Roku a

1834

Slavíkovém

obyvatel a

bylo

760

a

v

Budětsko

obyvatel

130

domů.

farnosti.

a 122

s

osadou

Zavadilkou

domů. Dnes má Budětsko

KBudčtsku

patří

osady

447

Slavíkov

Zavadilka.71 Budětsko

bylo

usilováno

docházet Bylo

bylo

též děti

však

o

přiškoleno zřízení

z okolních

docíleno

do B u d ě t s k a u č i t e l s k ý

do K o n i c e . P o č á t k e m

školy

v

Budčtsku,

vsí, rovněž

pouze pomocník

toho,

že

k a m by

přiškolených od

roku

do

1 817

z Konice a vyučoval

50

19.

ve

století mohly Konice.

docházel světnici

najaté

v

vlastní

domku

6.

školní

Do š k o l y

47. V roce

budova,

v Budětsku

Nové

Dědiny,

škola

osamostatnila

doby

docházel

Hoffmanovi vyškolil znovu Ochoz, byla stavba

nastoupil

nové

r

pomocný

budovy.

V témže byly

1909 byla

škola

rozšířena

na

dvojtřídní

a

2002

byla škola pro nízký v

za

se

se v r o c e

a

1824

se

do

té

Janu

v roce

1833

místě

žáků

51

16.3.1890 rozšířena

Slavíkov

a

Horní V

roce

1941 byla

opět

zůstal a

až do

4. r o č n í k . V r o c e

uzavřena

Konici.

vyučovalo

do K ř e m e n c e .

v této podobě

1889

započala

škola

osady

1. -

se

otevřena

trojtřídní. V roce

škola

vyškolil

V roce

stavby

byla

pouze

1874

škola.

na j e j í m

byla přiškolena

měla

počet

Klužínka,

š k o l y . Po

něho

samostatná

roce

Zavadilka

do r o k u

v roce

byla slavnostně

Dolní

19 5 3 . A ž

exkurendní.

Jan H o f f m a n , který

Po d o b u

Zavadilka.

na

Teprve

Rumlera

zbořena

dvojtřídní. Přiškoleny

stále

děti z Ochoze,

ž

a

postavena

1 8 5 1 N o v á D ě d i n a a p ř i š k o 1 i 1 y se

vlastní

Č.51. N o v o s t a v b a

zredukována

ě

bylo

správcem

Polák

budova

13).

n

stal

Za A n t o n í n a

školní

v

učitel

se

v roce

zřízena

o

Slavíkova.

Jiří a

školní

( v i z . P ř í l o h a č. na

a

a

z Konice,

kde byla

v hostinci

vyučování

docházely

Klužínek

stará

ale

Zavadily

do K o n i c e .

1822 byla v B u d ě t s k u

a žáci

roku 2002

n a v š t ě v u j í ZŠ

č

U N í N

Obec

leží v mírném

Švábensku První z roku však

a

v

l

é

v

á

údolí

historická

zmínka

je

1351. Tehdy

patřila

ves

není

v žádných

že z p u s t l a . T e p r v e r o k u Stražiště.

U

Pečetích na

roku

vidíme

peěetítku

č

obcí).

- 12.C - P e č e t i Jméno Roku Čunín

1 8 3 4

byl

mě

1

o vesnici v

Zemských

deskách

k panství

k o n i c k é m u .

Později

panství

má

ve z n a k u

obilný

snop,

je

Čunín

4 3 9

do

z Veselé a učil v s o u k r o m é m

Podruhé na

Převedeni

19. s t o l e t í

školní

a

7 0

Sigilum

(viz.

Příloha

Čuně nebo

chodil

do Č u n í n a

1788

v roce

světové

válce Škola

na Z á k l a d n í

1894

byla

v roce byla

školu v

1945

zrušena Konici.74

52

byl

učitelský

d o m k u Č.44. V roce

budova,

Čuňa.

domů.73

1874

a to h n e d pro d v ě

1 8 7 4 / 7 5 se Č u n í n v y š k o l i l , a l e š k o l a b y l a

Teprve

jednotřídní.

p o ř í z

pluh,

„

K o n i c e . Od r o k u

Pomocník

jednotřídní.

a

o b y v a t e l

do

Ve š k o l n í m r o c e

1 608,

pozdějších

nápis

osobního jména

přiškolen

postavena

do r o k u

srp, kosu, hrábě a

latinský

P ř i š k o 1 en

byla v č u n í n ě

ves

r a d l i c i , na

krojidlo

od

Veselé. V

zůstala

panstvím.

obec

zprvu

m e tr ů .

3 7 9

s hradem

radlice,

dostala

e

objevuje v souvislosti

1692

" a

j

1 4 9 3 se

stojící

Pag.Czuninensis

a

ý šk

lese

domnívat,

1727

z roku

v

v

u v á d ě n a a m ů ž e m e se

kdy byla s p o j e n a s k o n i c k ý m z

pramení

dokladech

stražického

Pečetítko

který

Romže. Nadmořská

d o

s e

potůčku,

rozšířena byla v roce

na

třídy. pouze

dvojtřídní. redukována

1 976 a žáci

byli

D Ě T K O V I C E

Osada

leží při

výšce 530

jako s

z Lumírova

do K l a d e k ,

v

nadmořské

m.

O s a d a

v roce

silnici

poprvé

se

1567

pod

ovčíma

u

objevuje názvem

Zemských

v

Nová

Ves.

olomouckých

Pravděpodobně

dvora.

l u m í r o v s k é h o

deskách

Dějiny

vznikla

měla

stejné

Ludmírovem. Jméno

v z n i k l o od o s o b n í h o j m é n a D ě d n e b o D ě d e k

byla vsí lidí nebo d ě d i c ů Ve Po č-

znaku

stranách 1 2 . A

mívala tesařskou

- Pečeti

obcí).

na

Dětkových. obecní

pečeti

sekyru,

úhelník

Roku

domů. Nyní patří Dětkovice Dětkovice

byly

. Vesnice

k

zde

1 8 3 4

v horní a b y l o

k

53

smrk.

p t á k a (v i z. P ř í 1 o h a 1 0 8

Ludmírovu.

vždy přiškoleny

části

Ludmírovu.75

obyvatel

a

1 5

D Z B E L

Obec leží 4 km prochází

silnice

Na v l a k o v é m

První deskách

z Prostějova

od K o n i c e . L e ž í v ú d o l í ,

přes Konici

do M o r a v s k é

nádraží je n a d m o ř s k á výška 500

olomouckých od r o k u

j e s e n e c k é m u . Za Jméno

Třebové.

m.

z r o k u 1 3 5 1. T e h d y p a t ř i l a o b e c k p a n s t v í patřil Dzbel

1 6 1 8

druhé

Dzbel

také

vzniklému

n o v ě

panství

s v ě t o v é války byl Dzbel p o h r a n i č n í

znamenalo

strouhu,

k

ve

sedlo

mezi

staročeštině

zalesněnými

jménem

nazývalo

koryto, kterým

Jiní

d o m n í v a j í , že

se

obcí.

stráněmi

slovo „ zdbel " nebo

» ž b e l " z n a m e n a l o s t u d á n k u n e b o ú d o l í se s t u d á n k o u . T é ž se

se

jimž

zmínka v h i s t o r i c k ý c h dokladech je o obci v Zemských

konickému,

nebo

severozápadně

v y p o u š t ě l a

n á z e v j e od j m é n a

v o d a

» stéblo

z

tak tímto

rybníka.

Midově

stbel,

dzbel. Stará

obecní

Po r o z k v e t l é

pečeť

o b y v a t e l a 85

i

částí

postaveny

Zemská

poskakujícího obcí).

na

j e B o r o v á . J m é n o d o s t a l a od

začátku

275

a

b y l p ř i š k, o l,e n

zažádalo

školní

minulého

století

borového

v y k á c e n a na j e h o

Whelskvch bezzemků. K obci p r v n í - di on fmf l y„ íazoei5>N>^ myslivna,

Zajímavý je kopec Kozenek

doletí

koně

D z b e l 576 o b y v a t e l a 95 d o m ů . D n e s má

obce

Samoty - h á j c n k a

t az,b e l D

znaku

domů.

^ s a , který byl m • níiosttxe

ve

l o u c e ( v i z . P ř í l o h a č. 12. C - P e č e t i

Roku 1834 měla

Západní

měla

obecní

dj o

mlýny

portiku

(604 m), dnes přírodní J1e0 sc ef>n nc ce p.

zastupitelstvo

rada v Brně

na

povolení

54

Pr ooč uá t uk eum o zřízení

udělila

Necavce.

rezervace."

70.let

minulého

samostatné

a

patří

v roce

školy

1875

se

^caio

s výkopem

zbudována a

9.září

pro

správcem

roku

školy

až do r o k u ze D z b e l e .

byl

1920).

v ní

bylo

ustanoven

V roce

1885

byla

1946 byla

v obci byla

roku

zrušena

budovy.

zahájeno Emilian

Škola byla jednotřídní

světové válce v roce

školy v

školní

8 0 0 0 zl . b y l a 2 . 9 . 1 8 7 7

nákladem téhož

stavbu

rozšířena

Novostavba

slavnostně vyučování.

Hikl

(působil

a chodily

na

do ní j e n

na j e d n o t ř í d n í .

1976 a žáci byli p ř e v e d e n i

55

Prvním

na d v o j t ř í d n í . Po

redukována

Konici.77

otevřena

do

škole děti druhé Škola

Základní

H V O Z D

Obec leží

na m a l é

v nadmořské výšce

Dříve

502

Patří do o k r e s u

planině,

m.

H v o z d.

patřil

d.o

H t o v e l s k é h o , od roku

nokkr ieessuu

vedla místy, kde se dnes r o z k l á d á obec

obchodní cesta t zv . „ llvozdccká cesta " • Byla

obchodní

1960

prostějovského.

Ve 13. s t o l e t í důležitá

náhorní

cestou

p r- e s„

z Olomouce

M N Jam měéšsft ,

Hvozd,

důležitou

Hvozd,

Konici,

Brodek, 0 s o h r n o ke S v i t a v á m a d á l e do C e c h . Jméno

vesnice

olomouckých ložena

z roku

1351. Název

později

nakonec k panství

Roku 1834

ob

b y

k hradu

l

přiškolen

nnzt P o d u ěv.i t e l é

b o h u s l a v s k, é.

ve

8 6

o

byla

1865.

P, ů. s o b i l di o c h á z e l y

špraůku

byla

(14.století),

Bohuslavic.

V

první

má 601

polovině

zřízena exkurenda, v nfi

š. .k o l, yv ,

Pť r o

V vyý u k u

vyuěovah

byl v y h r a z e n

1 8 4 1 t a m v y u č*o vv aa ll npo cd tuuč i t e l E d u a r d

ve H v o z d ě

Z řr í, ~^ l l í . s a m o s t a t n é

'a

t o h o . že

Otroěkovem a Vojtěchovým

do

Hvozdě

, ° m e k č . 4 6 . Od r o k u

a

podle

domů.78

byla

l

Bonzovu,

sKlužínkem,

^•století

v

dostala

deskách

krakoveckému.

společně

Hvozd

oCe

v Zemských

b y l o ve H v o z d ě 4 9 7 o b y v a t e l a 65 d o m ů . N y n í

y v a t e l a 201

V V r

nají.

v horském lese - hvozdě. Vesnice patřila k panství

konickému,

Hvozd

můžeme

školy

nová

školní

a v y šv ,k o lUe nn !i /z B o h u s l a v i c

B l a ž e k.

Eduard

p o„ s, -t av veennaa

r o .k u

v ní

až

do

do

ní

pouze

s_t

i«x 5

ss ti aa l

pt r v n í m

Škola

d. evt4i • z„ H H vv oo zz dd uu .

56

obecni Blažek. budova.

se p o d a ř i l o

správcem

byla Nynější

až

školy

jednotřídní škola

byla

Postavena roku

1 9 13

rozšíření

na d v o j tří dní.

ročníky.79

školy

Školu

Ospělova, Milkova

(Příloha

navštěvují a

č. 1 4 ) . V t é m ž e Nyní je škola děti

z

Hvozdu.

57

roce bylo

d v o j t ř í d n í

Vojtěchova,

dosaženo a má

čtyři

Otročkova,

c

H O B Y N Ě

Obec dostala

leží

„a „ á h o r n í

rovině nad N e c t a v s k ý m

vesnička po svobodném

z Chobyně.

Ten

choval

hlavně

domky

a

tu

měl

pánu F r a n . U k u

počátkem

tak

vznikla

Michalu

18. s t o l e t í

ovce. Zaměstnancům

dvora

vesnička.

údolím.

dvůr,

šubířovi na

dal postavit

Stávala

tu

v i. d ě t

Průzkum však nebyl Znak

v a l.y

donedávna

a_

z7 bk yv ti kk yv

kterém dřevěné

prý i tvrz

* C h o b y n ě . S n a d n e d a l e k o o b c e na k o p c i „ N a H o m o l i b K„I y'o

Jméno

zzdu i v a .

pánu

Tam

prý

Archeologický

prováděn.

šubířů ( erb )

měl

ve štítu

tři

zlaté

pruhy

a

zeleny

strom. Roku

18 5 0

b y

,„

vChobyni

182 o b y v a t e l

a 26

domu.

Dnes

Patří C h o b y n ě k š u b í ř o v u . S p o l e č n ě s ním má 2 9 6 o b y v a t e l

a

142

domů.80 Chobyně do

je osada

v

šubířovské

listopadu

- n a

1907,

' cnou

školu.

Chobyně. s

c

b s a d i l

a

Uolu byla

Byla

Po

hobyní

kdy byla

pro

z 20.3.1 9 1 1

0 b e

Holý.

děti tam

docházely

Vletech

expozitura

jednotřídní

zařazena

do

státní

v5ak

začalo

a

proměněna

v

postavila

ZSR v

zabraného

byla pásma

Vyučování

Brne

samostanou

n a v š t ě v o v a l y ji p o u z e

diktátu

policie.

vyhrazena

, 909 - 1 9 1 0

novou budovu a výnosem

mnichovském

německá

Vyučováni

pro tento děel zatímně

v domku ě.38.

m i s l n o s t

VChobyni

°

a ebobyňské

škol

-pozituru a ž

šubířova

obec

děti

Šubířov

a 2 4 . 1 1 . 1 93 8 j i sice

nebylo

r\ i;

eru

šeno,

a

ie

ž á c

j

m

ě 1i

mimo

58

j i n é ú j m u i v t o m , že

nesměli

V„u

školu

Po o s v o b o z e n í

navštěvovat měšťanskou skoiu. , Wou š k o l u v Jaroměřicích. Š k ihned na m ě š ť a n s k o u skoiu , kpí hvla zrušena roku jednotřídní. Škola v obci byia • •81 převedeni

do Z á k l a d n í

školy

v

Konici.

59

p ř e š l i

o l a

Starší zůstala

1976 a žáci

žáci stále byl.

J E

s E N E C

Leží

na

jižním

severozápadně 495

m

kkoonpceec

svahu m ě- s t a

od

z v a n é h o Z á m e c k á h o r k a , 3 km

Konice, N in a d m o ř s k á

.

První

z m í-n k u

historickou

deskách

olomouckých

Vlastni,

jesenské

Zábrdovicích,

premonstrátský řádu

v roce

z

h r a b

Olomouce

Roka

,9

, 9 1 1 se

ň e P ě. í n a .

2 5

ě

August

19,2

panství

i á s t

s t a l z á m e k, Zřídily

domov J

zn

V.

Pec

Zemských

konickému.

klášter

1784

v

připadlo

ni m a j• e. ti kv ec m

opřret šs ecli

1 868

brněnský

Schrotterové

Zwillinger a Jokel z Vídně. olomoucké

arcibiskupství.

ssecsstiecr. d o m i n i k á n e k

z a o p a t ř. o v a c í ,

tu

ustav

pro

z á m e k do m a j e t k u

z Olomouce

n a m í s t e c h, , hk idee ve

u 1 834 bylo

řádové

sestry.

státu a

slouží

znaku

o r os tsl m ro

Obecní

ij et s e n e c k é h o k o s t e l a s v .

patrona

v.lesenci

mnoho „ jesenů

i 6 0 4 o b y v a t e l. a c87 do ommů u .

„jeseň".

D n e s

Liboria. m á

v a t e l a 81 d o m ů . c

z

astí

obce

y, v á n é h o

-

důchodců.

i k l. a t e d y měla

Brně -

převzali

Tarrouca.

odkoupí,o

,690

panstv,

m č n o d o s t a l a o b e c od s t r o m u ljoacsnannuu , l i d o v ě z v a n é h o

eť

Rok

Sylva

velkoobchodníci

l*o dQruhe r u h ' s v ě. t o v é. v á•,l c e, Jako

v

fond» (státu). Rok» 1 794 koupil panství

a d v o k á t F r a n t i š e k D i e t r i c h , od n ě j j e ,853

najdeme

s a m o s t a t n é h o p a n s t v í . Od r o k u

panstv,

po zrušení

^boženskému

o lJee ss ee nň c i

z roku I 3 5 , . Patřil k panství

Po r o c e 1 6 1 8 s c s t a l s í d l e m

-ku

výška u zámku je

je

3 9 0

, M ě r o t i. n ,

k t e r ý

dostal

„ H o' r a m ě r o t í.n s k. a. „ • R^ oo kk u

60

jméno bylo

podle V

lesa,

Měrotíně

zbořeno

několik

domů,

aby tam

mohla vést O

„ Terezín

", též „ D v ů r T e r e z í n

Jesenec vyučoval bylo

byl

přiškolen

Kristián

Kadlec

vyškolení

přízemí

bývalé

f a r a . K. K a d l e c vesnice

Dzbel,

sta. Po

roce

i podučitel. tím

panské tam Ladín

vyučováno

Požár byla

a

J

Konice,

v roce

učitelský

dětí

a

dětí

v Jesenci

roku

18 9 1 p o s t i h l

postavena

nová

školní

budova.

V roce

K vyškolení

L a d í n a d o š l o až v r o c e

a žáci

chodili

do š k o l y

škola

redukována

a žáci

byli převedeni

v Jesenci,

na j e d n o t ř í d n í . do Z á k l a d n í

kde byla

kolem

kde bylo

zahájeno

v L a d í ně u z a v ř e n a

byly

škole před Dzbel roce

19 0 9 b y l a v L a d í n ě

vyučování.

škola

umístěna

a v následujícím

v níž bylo

byla

určeno

se v y š k o l i l

novostavba,

1945/46

bylo

na 2 6 5 , byl na

1877

1.4.1910

Právně

byla

Ponikev,

i školu

".

se p o h y b o v a l

stoupl

v roce

1750

byt. Přiškoleny

postavena

roce

lipou

1788 a pro školu

187 3 se o s a m o s t a t n i l a

exk uren dně,

„ Pod

v jejímž poschodí

dostal

počet

ale j i ž po roce

v domě

Po ni ke v. P o č e t

1828, kdy V roce

do

hospody,

rovněž

Samota

".

v J esenci

provedeno

železnice.

exkurendní

1912. Ve

pro malý téhož

školním

počet

dětí

roku dvoj třídní

Škola

v obci byla zrušena

školy

v

Konici.83

1976

K L A D K Y

Kladky 9 km

se

táhnou

od K o n i c e

vrchovině,

p ř e s 2 km d l o u h ý m

severozápadním

nadmořská

výška

5 2 8 m, v N e c t a v s k é m Kladky původně

ves na

Kladky

usedlíci

jméno

4 kvítečka Roku

je m n o ž n é

Na m í s t ě

Ke K l a d k á m 1725 na a od

patří

místě

slovesa

samoty:

od B ě l é , n ě k o l i k O

ško1e v

V roce

1802

V roce

Navštěvovaly a

Vysoké.

Od

v

domků,

byla

Ošíkov

lesa. Jména

o těžkém

však

budováno

tvrz.

Dnes

myslivna

ní

má

byla

1872 byla škola

Kladek,

Bělé,

žádala

z konce

přistavěna

severně

17.

Škola

století.

byla

k budově

druhá

natrojřídní.

Školu

Dětkovic,

škola

Dále

".84

budova.

rozšířena

roku osika

v horách.

Bělisko-

„ Na D l o u h é již

založeny

od s t r o m u

životě

údolí,

školní

1927

bylo

Byly

dostaly

postavena

roku

to

kláda

1320 měla

a 81 d o m ů .

a Trpín.

zmínky

z

slova „

kdysi

60 3 o b y v a t e l

jsou

děti

Byl

panství.

Roku

stávala

Neotavském

v roce

18 8 3

1320.

1670.

hovoří

Kladkách

jedno tříd n í a teprve třída.

osady

které

Bělá - m l ý n

konci

domů.

vyhořelého

trpěti,

Kladecké

pro t k n u t á k r o j i d l e m a kolem

z roku

a 129

roku

Říma - také

školy

17 9 3 b y l o v K l a d k á c h

obec 410 obyvatel

z kladek.

radlice

pečeti

v

m.

od z d r o b n ě l i n y

města

staré

obce bývala - podle

číslo

podle

3 86

k mírovskému

domky

Asi

vzdáleny

Leží

v listinách

statek, patřící

Roma.

Znakem

(U v á p e n k y )

uvádějí

budovali

pahorcích.

směrem.

Jsou

u k o s t e l a j e 5 1 7 m, na h o r n í m

údolí

poprvé

biskupský

Jméno První

se

údolím.

Ošíkova,

každoročně

o

T r p í na povolení

rozšířit

počet

tříd

v roce

1934.

Rok

v Ludmírově.

na č t y ř i , ale d e f i n i t i v n ě předtím

V dubnu

školní

budovy,

stavba

obecná

škola

mohla

č.

15). V roce

1944 a

byl

se

redukována

V roce

vrátil

byly

1941

dostala

změnila

do

1. -

Trpín

škola

a

do z á b o r u však

porůznu.

název

Dětkovice, a

Vysoká.

v

roce

ročník.

měšťanské

tam

(viz.

Příloha srpnu

Faltýnek

1946 byla

pro

škola

škola

Ludmírov,

5. -

Konice.85

63

8.

Jan

a do

Milkov,

1948

spojením školu.

a škola

Od

roku

ročníku

budovy škola

byla k

tomu

Doležel.

V

školního

újezdu

Ospělov,

dostala se

byla

1 9 3 9 se

školy, která

Hlavní

střední

v C hornicích.

ni v h o d n é

podzim

ustanoven

V roce

školy

pohraničí

byl

1953

Žáci

Na

obecné

Ředitelem

na o s m i l e t o u 4.

Nebylo

budovy

škola

Kladky,

do

Chornice

do staré

adaptována.

Střední

19 3 9 s e

František

V roce

nové

v říjnu

na t r o j t ř í d n í . V

školy

po o s v o b o z e n í .

rozmístěny

účelu

Otročkov,

a teprve

škole

stavbou

přestěhovat

řídící

docházely

v Kladkách.

patřily

se

až

na d v o j t ř í d n í .

nastěhovala

jen

až

193 8 p ř i p a d l y

třídy

novostavby

gestapem

z Kladek

umístěna a

do

pozdržela

povolen

přiděleny

započato

byla škola redukována

zatčen

do š k o l y

Děti

1941

bylo

se v š a k

bylo

Dětkovice

byly

1938

to

školou

škola

Ošíkov, název

národní

1976 mají byli

roce

se

Kladky

převedeni

U Ž í N E K

K L

L e ž í 3,5 k m n a s e v e r o v ý c h o d Je místní částí obce

44 2 m.

První 1351.

zpráva

Osada

je

stražickému,

ke

konickému

panství

Klužínek

byl

P ř í l o h a č.

12.C - Pečeti

Jméno

bude

Nikolaus, Roku

farní

školy.

asi

však

Po r o c e

znovu

k jesenickému

panství

a měl

v Brně

Výnosem

č.5601

započato

ještě

v roce

Skácel,

byl

vyučovat

radlici

(viz

K l a u s , to

jest

když

Klužínek

od

Budětska

kde

byla

zřídit

v nové

64

exkurenda

obecní

ZŠR

Škola

opět

samostatného č.3.,

určeném

zastupitelstvo j e d no t ř í d n í zřízení

školy

S výstavbou

konkursu

správcem

platové

a přiškolil

v domku

budovy.

zřízena

Pro

dobu

povolila

budově.

století

v Budětsku

samostatnou

1872. Na z á k l a d ě ustanoven

byla

vyškolil

187 1 p o d a l o

stavba školní

19.

přiškolen.

v Klužínku

z 13.5.1872

domů.86

a 33

Počátkem

Budětska,

tam

o povolení

byla povolena

začal

Konice.

do

v listopadu

Současně

Jan

do

vyučoval

žádost

roku

ve z n a k u

1850 platila obec nějakou

který

později

od o s o b n í h o j m é n a

Později,

byl

se

Pro š k o l u . T e p r v e

873

1653

obcí

panství,

obcí).

z Klužínku

škola,

podučitele,

1

roku

samostatnou

byl při školen

děti

do K o n i c e .

ybrán

od

z roku

1949

200 obyvatel

nesrovnalosti

v

a

olomouckých

od

1834 bylo v K l u ž í n k u

samostatná

školu.

laškovskému,

zdrobnělina.

docházely

ZŠ R

k

Klužínek je

Klužínek

konické

konickému

odvozeno

Mikuláš.

deskách

ke

potom

dříve

Hvozdu.

v Zemských

patřila

ke

od K o n i c e . N a d m o ř s k á v ý š k a j e

byl roku

š k o l y a na byla

bylo 1873

podzim

jednotřídní

a chodily

do ní j e n

o otevření

druhé

která

trvala

škola

1.9.1950

byla byli

škola

děti z K l u ž í n k u .

třídy,

jen

krátkou

uzavřena

obnovena

převedeni

ale bylo

dosaženo

dobu. a děti

školy

65

1930 bylo

pouze

Pro rapidní docházely

a definitivně

do Z á k l a d n í

V roce

ve

zřízení

usilováno pobočky,

pokles žactva do O c h o z e .

uzavřena

Hvozdě.87

v roce

byla

Později

19 7 5 a

žáci

K Ř E M E N E C

Leží

v

údolí

Poprvé z roku

se u v á d í

1351.

koně (viz.

č.

1834 měl

Částí

obce je Veselá,

Z a v a d i 1 k y, umístěna

učebna

a z

V e ško 1 ním

předtím

expozitura.

se

vyškolil

ve

který

se i s D o l n í roku

vzniklé do

ní

se š k o l a

nazývala

Křemenci

"

roce

v Křemenci

."

nevyhovující v

ní

v

místním

muselo

Školní n

po Školní se

1905

budova

začala

v

roce

být

přerušeno

hostinci.

Konečně

budova,

ejdůležitější

z jejíhož část,

a

sice

špatně

a

v roce

projektu učebna.

66

193 5 však Zbytek

obecná

ve V e s e l í

škola a

výuka

byla byla

Čuníně,

1906/07.

škola

rozpadat.

provizorní

v

roce

udržovaná

1933

-

obecná naprosto

Vyučování se

konala

otevřena postavena

včetně

byla

veŠtarnově,

obecná

„ Jednotřídní

byla

R u n á ř o v,

a

ve š k o l n í m

škola

Byla

Škola

rovněž

„Jednotřídní

1905 „ J e d n o t ř í d n í

Dolní

Z ovčínu

1874/75,

", do r o k u

byla

Veselé.

vyškolil byly

88

křemenského

učitele.

se

vyškolil

Rom že 1788

a

dvora.

roce

Konici.

z Čunína,

Štarnova

ve V e s e l í

a

běžícího

ke

říčky

V roce

děti

1869/70

školním

patří

parcelací

Expozitury

Zavadilkou

19 0 1

břehu

b y t u , byt pro

roce

olomouckých

ve z n a k u

Nyní

Konici.

panského

byla

který

ke

ovčákova

Konice.

obcí).

R u n á ř o v a,

bývalého

a měl

na p r a v é m

Chodily

od

deskách

a 28 d o m ů .

Veselá,

Křemence,

j e d n o t ř í d n í. kde

ležící

škola.

v části

utvořena

konickému

přiškolen

osadě

zřízena

v Zemských

168 o b y v a t e l

byl

jihovýchodně

1 2. C - P e č e t i

Roku

dvora

Do

k panství

Příloha

familiánské

2,5 km

Křemenec

Patřil

Křemenec ve

Romže,

nová jen

učitelského

bytu

byl

postaven

až

počet

dětí

uzavřena

a Křemenec

byla

škola

obnovena

byli převedeni

v roce

a

do Č u n í n a

1948. V roce

1949 byla

pro

byl při š k o l en do K o n i c e .

definitivně a v roce

67

uzavřena

197 6 do

v roce

Konice.89

malý

Později

1969,

žáci

L A D í N

Leží

2,5 km

výška je 490 Ladín k panství

na

severozápad

města

Konice.

Nadmořská

metrů.

se

v dějinách

konickému,

Jméno

od

vzniklo

připomíná

po r o c e

od

1618

poprvé

roku

1351.

Patřil

jeseneckému.

osobního jména

Lada,

to je L a d i s l a v ,

La d'à.

B y l a to t e d y v e s lidí L a d o v ý c h .

J i n é v y s v ě t l e n í je to, že s l o v o

odvozeno

to

Snad Ve

od

časem znaku

kterým

„lada",

zpustla mívala

se ř í k a l o

Roku Ladín

slova

a když obec

1834 bylo

obnovena,

rýč, neboť

„ zahrádkáři

nová,

nově

dostala

obyvatelé

založená.

příponu

byli

„-in".

zemědělci,

".

v Ladíně 239 obyvatel

a 46 d o m ů . N y n í

patří

Konici.'0

ke

Při š k o l en byl z p r v u farní

byla

je osada

je

škola

v Jesenci,

postavena

roku

Teprve

roce

v

1 9 0 9. 1912

jednotřídní

školu.

Škola

byla

zrušena

odkud

roku

k farní škole v Konici. byl Bylo byla

Na této roku

1976 chodili

při š k o l e n

k ní. Škola

zde zařízeno škola

škole

žáci do

přeměněna

byli

Konice.1,1

68

zřízena

v Ladíně

vyučování

od z a č á t k u

1948 a žáci

Když byla

na

byla

exkurendní. samostatnou

působil

Josef

převedeni

do

Břeha. Jesence,

L U D M Í R O V

Obec

leží

do Š p r a ň k u , Obec roku

Hoře

se

poprvé

měnila

v Zemských

k bonzovskému pánů

stále

potoka,

který

se

vlévá

vrchovině.

připomíná

Patřila

k panství

panství

Lumírovského

na K l a d e c k é

13 8 2 .

náleží

v údolí

z Bílé

majitele,

deskách

panství.

Lhoty

V 16. s t o l e t í ,

a Krakovci.

až od r o k u

olomouckých ale

Po b i t v ě na

1 7 1 3 se s t á v á

už Bílé

součástí

krakoveckého.

Jméno

vsi

je

, , - o v " , to

vzniklo

od o s o b n í h o j m é n a

která

osada,

patřila

Ludimír

s

příponou

L u d i m í r o v i . Ve z n a k u

měla

strom. Roku

1834

obyvatel

v

žilo

v Lumírově

60 d o m e c h .

M i1 kovem , Ospělovem K Lumírovu samostatnou

patří

obcí.

vápencové

skalisko,

průzkumu

byly

kostí

Obec Asi

od

i osada

byla

učitel, později

musely

děli

století

se

jim

docházet

nánosech

zřízení

podařilo

do f a r n í

Kladek. školy

69

od

Při

hlíny

do

a

Dětkovicemi

b y l a od r o k u obce

objeveny byla

školy

i bydlel,

v

ale

je

60.

zbytky dolována

Kladkách docházet

na

Ludmírovští

dosáhnout.

-

Dětkovic.92

Lom

Ludmírova

koncem

1849

archeologickém

zasypány.

počal

povolení

která

Průchodnice

v Ludmírově

vlastní

s

476

domů.

rezervace.

přiškolena

do

spolu

východně

V blízkosti

19. s t o l e t í

kladecký

o

-

Dnes jsou již šachty

poloviny

zasazovali

a 136

Dětkovice,

dnes přírodní

Ludmírov

s Dětkovicemi

Ludmírov

Průchodnice

zvířat.

ruda.

má

420 obyvatel

v jeskynních

pravěkých

manganová

Dnes

spolu

zkoušky

občané let

V roce

se

minulého 1869

bylo

započato

se

následujícího ustanoven občané pro

o

stavbou roku.

školy.

vhodné

Petr Kočíř,

stavitel

staviteli

z Konice.

povoleno

školy

trvala

až

roce

a

v roce

v této

podobě

v

škola

bylo

pro niž

a

byl

žádali získat

započato

zhotovil

plány

kladeckému 25.000,-

Dvoj třídní

byla

zůstala

zrušena

70

1911

19 1 2 , a l e o t e v ř e n í

kdy

Kladkách.1'3

století

nákladem

následujícím. 19 4 6 ,

učitelem

bylo zadáno

vystavěl

roku

byla

školy

budovy,

byla

s podmínkou

roku

Provedení ji

v roce

do

jednotřídku

do Z á k l a d n í

který

tohoto

příslib

V létě

školní

byla dokončena

bylo

V tomto

nové

Daňkovi,

Novostavba

Dokončena

Počátkem

Dostali

prostory.

základů

na

Sedláček.

rozšíření

s výkopem

budovy.

Š k o l a b y l a j e d no tří dní a p r v n í m

František

školu

školní

druhé

Kč. třídy

organizace

provedena

redukce

škola

až do r o k u

žáci

byli

19 7 4

převedeni

M I C H N O V

Rozprostírá po s v a h u

vznikla

Březsku.

Později

se s t a l

Michnov

orla

jesenickém

je

směrem

východním

rozdělením

byla

panského

rozdělena

samostatnou

obcí

dvora

šestnácti

rodinám

a od r o k u

1849

tvoří

V pravé

části

půl

obec. i

vlastní a

v levé

zámku.

dostala

ves

panství Roku

půda

pojmenován

německé, to

Březska

obecní části

pečeť. radlici

(viz.

P ř í l o h a č.

12.C -

obcí).

Byl na

1786

Michnov

měl

dvouhlavého

roku

Panská

s Březskem jednu

Pečeti

konce

Skalky.

Osada ve

se od j i ž n í h o

Fabela

obec

podle

Michny,

Protože také

(podle

většina

druhé

vrchního

usedlíků

jméno

hospodářského

byla

německé správce

úředníka národnosti Pfabelsdorf jeseneckého

Jos.Ferd.Pfabela).M

1786 měl

Michnov

80 o b y v a t e l

v 16

domech.

Školství v Michnově bylo stejné jako v Březsku (viz.

71

Březsko).

M I L K O V

Leží v dolině

v Kladecké

vrchovině,

nadmořská

výskaje

518

metrů. Obec

je

bouzovského 1 808

pod

poprvé

připomínána

panství.

Patřila

kladečkou

s bouzovským Jméno znamená

panstvím

je odvozeno tedy ves lidí

Obecní

pečeť

Roku patří

1834

Milkov

Milkov kam rektor v

soukromých

přízemní

budovu.

sice vrátil, byla škola převedeni

se

od

stal

roku

Milkov

rytířů.

Mil, zdrobněle

stejná s Ospělovem P ř í l o h a č.

v

Milkově

a

Milek,

zobrazovala

1 2. A - P e č e t i

176 o b y v a t e l

Od

pomocníka

a

Škola

a rozšířena

Později

zvíře

obcí).

a 25

domů.

Nyní

jednotřídní. do Z á k l a d n í

si

školy

1848

vysílal

Vyučovalo

milkovská 1863

V roce

přistavěním

Škola

1808 do

kladecký

se

obec

postavila

Kladek,

porůznu opatřila

pro

školu

j e d no tří dní a n a v š t ě v o v a l y ji

Otročkova.

ale brzy podlehl

od r o k u

roku

1862 -

byla

J. S l a v í č e k

a

do M i l k o v a .

v letech

z osady

školy

do L o š t i c

do š k o l y .

domech.

učitele

byl s p r á v c e

farnost,

německých

od o s o b n í h o j m é n a

přiškolen

vlastního

adaptována

Řádu

(viz.

bylo

učitelského

a

majetkem

1699

součást

Milkových.

docházely

z Milkova

Roku

jako

k L u d m í r o v u.

byl

děti

1382

pod b o u z o v s k o u

farnost.

byla

v y 1 é z aj í c í z b a ž i n y

roku

zatčen útrapám

1914

další

ve

věznění.

Hvozdě.96

72

místnosti.

a vězněn,

byla zrušena

byla budova

roku

Roku

děti školy 1 944

po o s v o b o z e n í I v dalších 1968 a žáci

se

letech byli

O C H O Z

L e ž í na B u d ě t s k é do P i l a v k y ,

pláni

vzdálena

v okolí

Ochozského

3,5 km od K o n i c e .

potoka,

Nadmořská

který

ústí

výška je

440

roku

1351

1607 -

1651

metrů. V historických jako

ves

patřící

náležela Jan

k panství

k panství

Konický

zapsánu

jako

laškovskému,

část

odměřeného

snop

měla

(viz.

Roku Dnes

obce je

Obec

Ochoz

v roce

Prvním

nebo

Ochoz

žádali

školní

zůstala

i s tvzí

nacházíme

které

vlastnili

kláštera

roku

1784

staročeského

Když

nazýval

se

kus

pozemku

hranice

pozemku

pozemek

z 18. s t o l e t í

slova

„ochozem"

postavený

obilný

obcí).

se S t ř e l n o u

3 13 o b y v a t e l

a 48

domů

domů.

~ v 1 '97 Střelná. byla

učitelem

ji

znamenalo

k osídlení.

obejít,

při š k o l e n a

ochozští

1874 bylo j e j i c h

se s t a v b o u

původně

a 46

statek

1651

zrušení

původního

12.C - Pečeti

má 200 o b y v a t e l

Částí

školy

č.

roku

panství,

Po

na p e č e t í t k u

1 8 34 m ě l a

19. s t o l e t í a

Ochoz

Příloha

z

což

pohodlně

V letech

fond.

vzniklo

na p r o d e j

úředník

Ve z n a k u

již

z Brna - Zábrdovic.

obce

jmenována

1649 koupil

jeseneckého

„ ochodja " - ochoza,

mohl

roku

Ale

majetek Náboženský

Jméno

je poprvé konickému.

ze Š v á b e n i c .

premonstráti převzal

dokladech

občané

žádosti

budovy byl

do Bu d ě t s k á .

a

zřízení

vyhověno. v roce

ustanoven

jednotřídní,

o

pro

73

1875

František

malý

V druhé

počet

Ihned

polovině

vlastní

školy

bylo

započato

se z a č a l o

vyučovat

Burian. žáků.

Organizace V roce

1951

kdy

byla

do O c h o z e , V

témže

do Z á k l a d n í

zrušena ale roce školy

škola

škola byla v

v Klužínku,

zůstala škola

byl

jednotřídní zrušena

Konici.9 8

74

a

Klužínek až žáci

do byli

přiškolen roku

1976

převedeni

O S P Ě L O V

Leží

naKladecké

obklopen Dolce

ze

všech

(596 m),

p r u d c e do ú d o l í V dokladech bouzovského i společný Pečeti

planině stran

na

jihu

Vežnice. se

ves

panství.

znak,

Čihadlo

Bývala

na

severovýchodě

(577 m), na z á p a d ě

Nadmořská objevuje

vrchy:

Ospělovského,

výška je 504 poprvé

spojena

svažuje

m.

roku

1382

s Milkovem

zvíře vylézající z bažiny

se

jako

část

a měla s ním

( v i z . P ř í l o h a č.

12.A -

obcí).

lidí O s p č l o v ý c h . do f a r n o s t i Roku společně

Patřila

od o s o b n í h o pod

farnost

jména

O s p ě l , b y l a to

bouzovskou,

od r o k u

ves 1808

k 1adecké. 1834

měl

Ospě1ov

s Ludmírovem,

1 5 8 o b y v a t e 1 a 27 d o m ů . N y n í

Dětkovicemi

a Milkovým

42 0

má

obyvatel

domů.''9

Přiškolen Roku

potůčku

lesnatými

J m é n o je asi o d v o z e n o

a 13 6

v údolí

byl

182 9 b y l a

jednotřídní. do M i l k o v a

původně postavena

Téhož a odtud

roku roku

do B o u z o v a . škola byla

Od

v Ospělově.

zrušena

a

1968 do Z á k l a d n í

75

roku

1809 k

Do roku

žáci školy

byli ve

Blážovu.

194 6 b y l a převedeni

Hvozdě.100

O Š í K o

Patří

v

ke K l a d k á m .

severozápadně

Leží

od K l a d e k .

Osada

byla

Jméno

je nejasného

Osikov, Roku

podle

18 3 4

bylo

Přiškolen

byl

na s i l n i c i

výška je 570

roku

parcelací

původu.

osikového v Osikově ke

- Hartinkov,

Nadmořská

založena

vždy

Kladky

1780

Původní

porostu. 52

obyvatel

Kladkám.101

76

a

osady

vždy 7

km

m.

kladeckčho

název

Patřil

1,5

domů.

pod

dvora.

byl

snad

Kladky.

P O N I K E V

Horská

obec

a severním

v mírném

směrem

si

Od K o n i c e j e v z d á l e n První k roku

zmínka

údolí, jímž

i podzemím

4,5

razí

cestu

o Ponikvi je v Z e m s k ý c h

byla

částí

prodal

panství

ves

v zemi.

dostala

P o ni k e v

do ú d o l í

podle potoka, je tedy

deskách

potok

Špraňku.

ze

Slavoňova,

často

střídala

konickému.

který „ poniká

v místech,

olomouckých

Bohušovi

laškovského,

m aj i t e 1 e, v 16. s t o l e t í o p ě t p a t ř í p a n s t v í Jméno

Ponikevský

km.

13 65, kdy Jan z K o n i c e

v 15. s t o l e t í

protéká

kde

", tedy

mohou

se

být

ztrácí

podzemní

prostory. Na

pečeti

Příloha

č.

Roku

18 3 5

Ponikev bylo

č. 20 , k a m vroce na

měla

i byt

Ponikev

byla

při š k o l e n a

v Ponikvi

docházeli

napříč

povolila

však již v příštím

292

do

exkurendně,

Brně

v

Prvním

(viz.

roce z Ponikve

školy,

ale učitelé

a navštěvovaly škola.

se č a s t o

Jednotřídní

77

má

domku Teprve

exkurendu

Antoníni

V roce

800 zl. o p r a v e n a

ji p o u z e děti

a to v

z Jesence.

se s t a l odešel.

Dnes

minulého

změnit

učitelem

správce

Obecná

V polovině

ZŠR

nákladem

název

Jesence.

podučitelé

značným

dostala

krojidlo

a 41 d o m ů .

i bydleli

školy

jednotřídní

obyvatel

vyučováno

nebo

školu.

položené

obcí).

. o 102 domu.

19 7 3

budova

a

, , a 41

samostatnou

který

radlici

12.C - Pečeti

150 o b y v a t e l

století

měla

a byl

1874

Straka, byla

rozšířen

střídali.

Škola

byla

z Ponikve.

V roce

1885

zůstala

až do roku

1976.

v

témže

školy

v

roce

byla

zrušena

a

Konici.103

78

žáci

byli převedeni

do

Základní

R U N Á Ř O V

Obec

leží

Švábensku.

v údolí

Je

to h o r s k á

Nejstarší majetkem

zpráva

konického

Jméno

dostala

Runářův.

Je

Původně

byli

válek

a

takže a

o

14 d o m ů .

byly

Obecní

běžící

z

jména

že j m é n o

pochází

Runářova

však

od

roku

v

lese

Konice.

1 3 5 1,

měl

válce

vsí

byli

měla

zvíře,

kdy

byla

byli

a

značila

lid

z německého

„ Runo

národnosti,

následkem

obce

v roce

Němci

na K o n í č k u 1669

zváni

jen

".

vylidněny,

84

obyvatel

němečtí

kolonisté.

vysídleni.

ve z n a k u

snad

Runář

české

některé

prázdných

pečeť

je

osobního

Runářov

světové

pramenícího

3 km j i ž n ě

vesničce

obyvatelé

Do

potoka

panství. od

například

a u něho

vesnička

ale m o ž n é ,

nemocí

Po d r u h é

Runářovského

dvě

zajíce (viz.

ratolesti Příloha

a v nich

č.

12.B

-

strom Pečeti

obcí). Roku ke

1834 měl

neboť

v

Runářově

většina

vzniku

obyvatel

a 123 d o m ů .

Menšinová

obyvatel

zřízena škola

připojena

obyvatelstvo

v roce

vesnice

komunikovala

menšinová

zanikla

odsunuto

v roce

obecná

a

byli

škola.

převedeni

a

škola,

pro

Učilo

Nyní

patří

roce

1919

níž

se

učilo

česky.

děti

českých

v obci

byla

79

jazyce.

v

na

školy

německy,

byla

obec

Po o s v o b o z e n í

Základní

se

v německém

193 8, p r o t o ž e

říši.

Škola do

18 0 4 .

republiky

k Velkoněmecké

zřízena žáci

vznikla

Československé

v Runářově

a

618

Konici.104 Škola

Po

Runářov

byla bylo

zabrána německé

přistěhovalců zrušena v

roku

Konici.10

byla 1976

S L A V í K O V

Je

vzdálen

1 km

východně

od B u d ě t s k á ,

nadmořská

výška

je 45 0 m. Byl

založen

po r o z d ě l e n í Jméno

při polní

panské ovčírny

dostala

proboštu

osada

pánem

v polovině

Slavíkov

179 o b y v a t e l .

po

děti

stejná , jako

byl

přiškolen

do š k o l y historie

Tadeáši kláštera

minulého Nyní

do

školství

do L a š k o v a

roku

1784,

Budětsku.

a tuto osadu

Slavíček,

Nejdříve

z Budětska

v

augustiánského

vrchnostenským

chodily

cestě

v

k

Slavíkov.

se

Roku

tehdy nazývala

1874

měl

Budětsku.106 ke K o n i c i .

Budětska.

Dále

Budětsku.107

80

Byl

Původně

Slavíkov

v

posledním

Olomouci.

založil.

století

patří

Slavíčkovi,

Od r o k u

je historie

1821

školství

S T Ř E L N Á

Střelná

vznikla

1785

1849 byla samostatnou Ve na

znaku

bočních

s korunkou Roku

na

kopce.

byl

hlavě

strom.

Na p r o s t ř e d n í m Nad

( v i z . P ř í l o h a č.

Střelná

školství

panského

dvora.

Do

roku

obcí.

tři

kopcích

1834 měla

Historie v

měla

rozdělením

je

pahorky

Ochozi.108

81

se

Nyní

jako

byl

vznášel

12.C - Pečeti

109 o b y v a t e l . stejná,

pahorku

patří

historie

kříž, orel

obcí). k

Ochozi. školství

Š U B í Ř O V

Šubířov

je obec

7 km z á p a d n ě Jméno

má

Františku

a tajným

Šubířov

postavil

stejně

jako

Chobyně

hejtmanem,

ne j v y š š í m

radou.

dal tam

směrem

Kc S l á m o v ě postavit

na z á p a d . Na

hospodu

znaku

má

Děti

obec

dřevěné

s Chobyní

do š k o l y

učitele. se

konalo

vyučovalo

také

v Šubířově

na f a ř e . R o k u

i školu, proto

školní

budova.

navštěvovaly

děti

záboru

sudím

a

několik

dřevorubci

stráni

vznikla

pak nová

Šubíř osada,

Šubířov.

296

na

zadních

nohou.

ze

domů.109

a 142

docházely Dělo

v

se tak

i

po

1790

přišel

první

různých

místech,

několik

a od r o k u

1805 byla

škola

postihl

obec

1893 -

dvoutřídní. Šubířova,

škola. V roce k Německu

82

druhé

f a r n o s t a s ní i t r i v i á l n í

roku

1891

byla

obyvatel

Chobyně

byla v letech

samostatná

mnichovského

na

Škola jen

domky

sedícího

zřízena

v C h o by ni

postihl

zemským

nastěhoval

Tak

do S k ř í p o v a .

Teprve

Vyučování

zřízena

koně,

právníkem,

jelen.

byla v Šubířově

však

louži

kostel.

Šubířovaazosady

18. s t o l e t í

1 785, kdy

Leží

zakladateli

znamenitým

této vykácené

a později

společně

ze

polovině

nebylo

mívala

t v r d í , že je to

Dnes

mořem.

po s v é m

a olomouckým

k t e r á se o s t o let p o z d ě j i j i ž j m e n u j e

Někteří

nad

Byl

dvůr,

Ve

597

z Chobyně.

císařským

les

planině,

Šubíři

z Jaroměřic,

mýtili

náhorní

Konice.

Michalu

brněnským

rodin

od

na

193 8 a žáci

velký

1894 Od

roce škola, učitel. let

se

umístěna

požár.

Oheň

postavena

nová

roku

protože

1911

v Chobyní

připadla nesměli

obec v

školu byla rámci

navštěvovat

měšťanskou

školu.

Roku

byla

1947

jednotřídní převedeni

až

do

Byla škola roku

do Z á k l a d n í

proto

až do r o k u

redukována 19 7 6 ,

školy

v

kdy

na

zřízena

jed n otři dní.

byla

Konici.110

83

1945

zrušena

a

třetí

třída.

Škola

byla

žáci

byli

T R P í N

Trpín

leží

severozápadně Osada

na

silnici

od K l a d e k .

byla

z

Kladek

Nadmořská

založena

do výška

roku

Martinkova, je 4 9 0

1780

2

km

m

parcelací

panských

pozemků. Jméno

je

v

horách

Zde Za

museli

protektorátu Znakem

4

pravděpodobně

Němci

obce

byla

odvozeno

lidé mnohé nazvali

vytrpět,

osadu

radlice,

od

slovesa aby

trpěti. se

uživili.

Terpin.

protknutá

krojidlem

a

kolem

kvítečka. Roku

Trpín

ke

1834

měl

Trpín

59

obyvatel

Kladkám.

Přiškolen

byl

v ž d y ke

Kladkám.111

84

v 6 domech.

Nyní

patří

V E S E L Á

Veselá

leží v údolí

Dříve

byla

samostatnou

s Křemencem.

Vznikla

dvorce

1786.

ze

roku

sousedního to

protektorátu

Podle

pána

rozdělení

z

pečetítku

rádlo

větévku

a

prvních

Němci

byla

křemeneckého

měla

osadě

pocházela

německé

jméno

na

Veselá

počeštěno původní

panského

spojena

osadníků a

později

1849

prodeji

Runářova

Frohlichů,

byla

Jesenky.

roku

rozdělení

bylo dali

břehu

obcí,

Většina

křemeneckého

Když

nohou

po

německého

Frolichsdorf: Za

na p r a v é m

úředníka,

jméno

německé

který

prováděl

dvorce.

Veselá

samostatnou

a vyskakujícího se t ř e m i

obcí,

jelena.

růžemi,

(viz.

měla

Jelen Příloha

v

držel č.

obecním v

předních

12.B -

Pečeti

obcí). Roku ke

1802

měla

Veselá

56 o b y v a t e l

a 17 d o m ů .

Nyní

patří

Křemenci. Školu

dvoře. byla

měla

Veselá již

Přiškolen

Veselá Od

školství

přiškolena

uvedeného v

byl

roku

v roce

1788.

Křemenec,

Čunín

ke byla

Křemenci." historie

Křemenci.

85

Byla

umístěna

a Runářov.

Od

v

panském

roku

1933

2

školství

stejná jako

historie

V O J T Ě C H O V

Leží v částí

údolí

Špraňku,

nadmořská

v ý š k a j e 4 1 7 m. Je

místní

Hvozdu.

První 1348.

zmínka

Patřila

Přibíkovi. panství

jev

tehdy

Anežce

Od r o k u

patřil

Zemských

utvořeno

olomouckých

z Vojtěchova

13 8 2 m ě l s t e j n é

Vojtěchov

Jméno je

deskách

až do

a

jejím

manželovi

dějiny s Bouzovem,

17.

z roku

do

jehož

století.

od o s o b n í h o j m é n a

Vojtěch. Tedy ves

lidí

Vojtěchových. Obecní Příloha

znak

č.

Roku

měl

stejný

1 2. A - P e č e t i

obcí).

195 0 měl

Vojtěchov polovině

byl

Vyučoval

1843

ale v y š k o l e n samostatná Březina,

století

ve

která

Byla

se

stavba

byla škola

rozšířena

v roce a v

na

nové

jednotřídní

škole

vLuké.

V

vysílán

učitelský

později

postavena

a b y l a k ní

v roce

školní

1874.

budovy.

první

v domě

školní

Vojtěchov

z Vojtěchova

Konici.11*1

86

V roce

byl

školním

zřízena

1902

obec byla

roce

1935/36

roce

1945/46

přiškolen

navštěvují

č.44.

budova,

přiškolena

Ve š k o l n í m

ave

(viz.

a 8 1 domů.113

pazderně,

nadvojtřídní

děti

Javoříčko

1 8 6 6 , kdy b y l a ve V o j t ě c h o v ě

jednotřídní.

1957. Nyní

a

byl do V o j t ě c h o v a

vyškolila

dokončena

redukována

farní

Vojtěchově

byl až v roce škola.

k

v tzv. obecní

byla

Březina

24 6 o b y v a t e l

přiškolen

minulého

pomocník. V roce

Vojtěchov

jako

školu

ke

Hvozdu

ve

Hvozdě

Z A V A D I L K A

Zavadilka z Konice do

leží

při

do Š t a r n o v a

Budětska Jméno

polní

a

a d á l e do O l o m o u c e .

". K a ž d ý

zastavil.

z hospody

stály

v blízkosti

Zavadilka je Dolní

Zavadilka u

Budětska

a

později

zaměstnané

na

budětského

dvora

patří k

1921

částí

". F o r m a n s k é

přešel

i na

na D o l n í

z

obce

Konice Budětsko.

hospodě

„ zavadil

osadu,

Zavadilku

takto:

laškovské

roku

1722

formanský kovárnu

panství. v letech

měla

místní

silnice

říkali

" a v ní

několik

se

domků,

a

panství,

při

několik Zavadila

1784 -

1786. 292

Zavadilku. k

němuž

olomoucké

silnici

hostinec

Horní

Zavadilka

a Horní

„ U zlatého

domků

pro

vznikla

obyvatel

a

lva

"

dělníky, rozdělením

52 d o m ů .

Nyní

Budětsku.

Horní ke

dalo

postavit panskou

a

silnice

hostince.

vznikla

patřila,

rozcestím

forman o hospodu

rozdělena

Zavadilka

Roku

Je

m á od s l o v e s a „ z a v a d i t i

Název

mezi

d á l e do P r o s t ě j o v a

lidé „ zavadilka

které

cestě

Zavadilka

byla při š k o l e n a

Štarnovu.11'

87

k Budětsku.

Dolní

Zavadilka

ZÁVĚR

Pokud

se

K

OBCÍM

sleduje

přiškoleny v roce

školství

ke K o n i c i , t é m ě ř

všechny

v

obcích, které

malotřídní

jsou

školy

zanikají

1976.

Tento do

vývoj

praxe

školství rozhodnutí

rok je

uvedení však

nejen

vedly k vylidnění Zakládání

platnost

zároveň

na

mají

v

likvidačním

Ko n i c k u

tak d o p a d y

„Nové

a

školské datem

Litovelsku.

až do s o u č a s n o s t i ,

koncepce" malotřídního

Tato

politická

protože

mnohdy

venkova.

malotřídních

podmínky je mnohem

škol v obcích, které proto mají

obtížnější

než j e j i c h

88

likvidace

v roce

dnes 19 7 6

VI.

R O Z H O V O R

Vzorek

respondentů:

Práci kteří

jsem

Konice

protože

nemohla

které

přesvědčena,

že

navštěvoval(a)

přínos

školu

v

využít

školy:

bylo žáků

vzpomínáš ve t ř í d ě ?

byli

4. Za co b y l i

žáci

chváleni

5. Z a co b y l i

žáci

trestáni

objektivní

s konickou

rozhovorů

je

školou důležitý,

školy

Konici.

byla skladba

na š k o l u

rád, nerad

Bylo více chlapců

jste žáci

ukáznění

a jak

nebo

proč? dívek?

neukáznění?

odměňováni?

a jakým

učitelského

či

a

způsobem?

sboru? Učilo

více

učitelů

učitelek? 7. Co ž á c i

na u č i t e l í c h

konkrétním

Učitelé,

oceňovali?

Co jsi o b d i v o v a l

na

učiteli?

žákům

konkrétních 9.

alespoň

žena

3. Při v z p o m í n c e ,

8. C o se

škole.

jsem

nemají sice

na c h a r a k t e r

í lidí,

ve

ale zachytila

dokládají zkušenosti

kdy

Kolik

zkušenost

v Konici,

rozsahu,

generační,

ROZHOVORU

1. O b l í b e n o s t

6. J a k á

město,

ve v ě t š í m

K

nebo

životních

lavicích,

zajisté dokresluje pohled

Období,

2.

v

malé

alespoň

jsem

OTÁZKY

Muž

je

ale s u b j e k t i v n ě

Přesto

pohledy léta

šetření

vzpomínky

hodnotu,

šest

školní

dotazníkového

P A M Ě T N Í K Y

doplnila

prožili

Protože

jsem

S

na u č i t e l í c h

nelíbilo?

Ct) j s i o d s u z o v a l

učitelích?

kteří

tě u č i l i , b y l i

autoritou?

89

na

nebo

10. S t a l o se, že n ě k t e ř í 11. Při v z p o m í n c e

autoritu

neměli?

n a š k o l u : n a c o si v z p o m í n á š

rád

n a c o si v z p o m í n á š 12. J a k é b y l o v y b a v e n í

ZPRACOVÁNÍ

třídy, kabinetů,

nerad

školy?

ROZHOVORU

R o k ( 1 9 4 0 -1 9 5 0 ) Muž 1.

Vzpomínám se s v ý m i

2.

Bylo a 15

3.

Spíše

Byli

nás

ve

rád.

Hlavně

na m o ž n o s t

komunikace

třídě

40.

Úplně

přesně

bylo

25

chlapců

děvčat. ukáznění,

byly

jiné

podmínky.

Hlavně

j s m e se

báli

trestů.

jsme

odměňováni

známkami dary.

školu

vrstevníky.

fyzických 4.

na

a

na k o n c i

Vzpomínám

si,

hlavně školního

za

znalosti.

roku jsme

Během

roku

dostávali

věcné

že n e j k r á s n ě j š í o d m ě n o u

pro mě

byla

kniha. 5.

Za

drobnější

do ž á k o v s k é a 6.

rvačky

7.

knížky

následovaly

V nižších ročnících

přestupky

ročnících učili

Srdečnost,

nebo

jsme

do d e n í č k ů .

fyzické byla

Jednoznačně

Za

poznámky

hrubší

přestupky

tresty.

převaha

učitelek.

Ve

vyšších

i učitelé.

přímost,

veselost

spravedlivost. 8.

dostávali

hrubost.

90

a

smysl

pro

legraci

9.

Byli

vždy

10. Jen

autoritou.

jeden

11. Rád

učitel

na m ě š ť a n c e

vzpomínám

Nerad

na

vzpomínám vybavení

těchto

předmětů.

s

tříd

pro výuku

a

a

češtině Ve

suché a

WC.

Ale

nekompromisního

Také

na

mě

a

na

chodbě

do

školy.

vzpomínám, museli

základní.

Dřevěné

lavice

V

kabinetě

a

že

bylo

si,

pomůcky

na

jídelna

v

bylo

matematice

tvrdého

všechno

jsem

zámku

topení,

velice

působilo, jak

tmavými

Všechno

pomůcky

lokální

pečlivě

vymalováno

přecházet.

v

tam

Někdy

byla

byly

že

d n e s si v z p o m í n á m který

vybavení

žádné.

bylo

pochmurně

dobré

Pod ú r o v n í

vzpomínám

vymalováno.

Bylo

velice

jednoduché,

školníka,

velice

i p r o t o , že b y l o

výuku

nepře zouvalo, jako

úspěšnost

pro

nepoužívali

se

na

podmínky

výchovy

škole

kolektiv,

Snad

fyziky a chemie.

jsme

neměl.

špatné

židlemi.

např.

pro všechny

a

bylo

kalamářem

spolužáky,

na v ý c h o v y .

špatné

12. V y b a v e n í

autoritu

hlídal.

b y l o ve

bál

jít

barvami.

Také

si

a tak j s m e

na

myslím

se

těžší

až

třídě

než

oběd dnes.

Žena 1.

Na

školu

vzpomínám

nezapomenutelné učitele. Měla 2.

To

Krásně

jsem už

si

polovina

období. jsem

ve t ř í d ě přesně děvčat

strašně Měla

četla, také

mnoho

chlapců.

91

Pro

jsem

velice

malovala

nevzpomínám. a

ráda.

mě

ráda

a on mě p o ř á d

kamarádek Bylo nás

a

je

to pana

chválil.

kamarádů.

kolem

30 a asi

3.

Byli

jsme

kteří

velice

nám

I tenkrát 4.

Pan

byli

učitel

byla

byly

dobré

po

spolužácích

dobrý na

vztah

do

Jediná

kteří

a

ve

ve

s

takovou

i

mimo

námi

bylo

školu. plivání

tvrdé

třídě

třídách

fyzické

byla

starší,

bylo více

učitelů.

svého volného

rodičům.

divadlo,

také

nejhůř.

vedlejší

k

si,

pobídku.

narážky,

existovaly

spoustu

zvláštní

dobré c h o v á n í , ale

škole

vyšších

i

slovní

Ale v z p o m í n á m

každou

ubližování

žákům

Převažovaly

sprosté

věnoval

hrál

negativní až

byli k nim z

jí

času.

Měl

s

námi

si s n á m i ,

chodil

Chodil

zpíval

vzpomínka

začala

určitě

téct z nosu

autoritou.

autoritu

měšťanky

autoritu

Nedokázali Nerada

žiletkou.

je,

jak

uhodil

k r e v . Ani už

nevím

uhodil.

Učitelé

Pouze

uličníků,

přírody.

abychom

11.

za

k

spolužačku

10.

za

učitelka.Ve

moje

za co ji

dvou

ohrožovali

činnost.

prospěch,

učitel

nám

bylinky,

s námi

9.

manuální

vykonané

,

paní

učitel

jen

do d e n í č k ů . T a k o v o u

chování,

pan

svobodná, Pan

nás

K d y ž p ř i š l a na ř a d u r á k o s k a , měl

se

trestal.

pochvaly

dobrý

skutky,

nevhodné

než

šťastná

za

Za

Nás

jsme

dokonce

chválil

písemné

jsem

tresty.

8.

více

pro nás byla

já

Báli

zlobivci.

odměnou

za

7.

a

a

Odměny

6.

ubližovali

pochvaly

že

5.

hodní.

si u d r ž e t

vzpomínám

rodiče

nás vedli

k tomu,

dva

učitele,

měli.

si

neměli.

I

vzpomínám

V jejich

na

hodinách

se

špatně

žilo.

kázeň. na

matematiku.

92

K

tomuto

předmětu

jsem

neměla

která

byla

velice

přísná.

Hned

už

křičela.

Měla

vysoký,

školy,

vztah.

Nerada

také

vzpomínám

vzpomínám

na d i v a d l o ,

na č t e n í

spolužáky.

Také

vzpomínám

když

jsem

přišla

příjemně.

Na

probírali Ve

mapy

tabuli

byla po

stěně

ze

jsme

které

V nich

byly si

rostlin,

exempláře.

sádrové

houby

pach,

ve t ř í d ě . do

a

když

ten

šli

Ráda

na

svoje

zvláštní

pocit,

teplo,

útulno,

Bylo tam

zem.

na

Jedna

učivo,

které

Lavice

byly

staré,

zdi

byly

kalamář.

skříň

skříně.

Ve

spousta

V jedné

druhé

zajíc,

skříň

si,

na

že

na

byla

jsme

ptáci,

s motýly.

otevřel. by

pan

pomůcky. knihovna,

sobotu

prosklené

skříněk

pan učitel

Na

vpředu

knihy

Veverka,

Nevzpomínám

na

černá

půjčovali

vycpané

hlas.

z knihovny,

napsané

díry

dvě

zvířat.

jsme

dělat.

a republiky.

Na zadní

ten

bylo

školnici,

když

pištivý

knih

do t ř í d y .

naolej ováná

třech.

světa

Atlasy

ráno

n e b o co b u d e m e

třídě

zelené

ráda

ráno,

na

a

neděli.

skříňce

byly

kačeny.

Také

Dodnes

cítím

Vše bylo učitel

uloženo

šel pro

něco

kabinetu. Jako

školy. okny Na zdi

děti

jsme

Od s k l e p a byl

kříž,

byl p o t o m

Také na z á m k u

si

až

se

mohly

po

který pořád

půdu. se

pohybovat

že

a t a k é na m ě s t s k é m

93

budově

Naše

třída byla bílá.

roce

19 4 8

po

vidět jeho

vzpomínám,

po celé

musel

Mezi sundat.

otisk.

další úřadě.

třídy

byly

na

Příhonech,

Rok

( 1 960-

1970)

Muž 1.

2.

3.

Do š k o l y j s e m nechtělo

vůbec

ve

neměl

škole

to

přes

20.

Převaha

hlavně

Většinou

za Pan

tam j s m e

dostali

Trestáni

jsme

jiného

učitelé

za k o t l e t y

Neoblíbeným po š k o l e .

6.

7.

vinu

poznali.

bylo

V nižších

třídách

tak s 8.

jsme

jsme

ke

jsem

trpělivostí

Nelíbilo

se

že

Také

vysvětloval nás

za

Pan

učitel

ale taky do

Sem

za

dobré

deníčků.

nevhodné

žalovali chtěli

jsem

jak

náhradní náš

bylo mužů

mi, že

málo

Sem

chování

jsme

svést

na

pořád. někoho

bylo

chtěl

tahání

raději

facku.

také to, když j sme museli

to, že u č i t e l é

klukům.

něco

už horší.

N e j b o l e s t i v ě j ší

viděli,

byl jen

to bylo

hlavně

Vzpomínám,

třídách

jsem

pamlsek.

že

vypracovávali

Oceňoval

nějaký

malí,

a my j s m e

Ve vyšších

že

ukázněná.

i pochvaly

byli

trestem

Z okna

nás

za s b ě r ,

jsme

proto,

a uši.

třída

nebo

samozřejmě

to

bylo

kluky

známky

Když

právě

i tím,

mi

lumpárničku.

za o d m ě n u

Většinou a

psal

byli

žalování.

byly

známky

učitel

bylo

, ale

S námi

nějakou

dobré

to

si, že se

děvčat.

děvčata.

provedli

Vzpomínám

známky.

nepamatuji

byla

tam j s m e

a za

Možná

dobré

přesně

nerad.

si, že v g l o b á l e j s m e

skutky.

5.

moc

si

Myslím

strašně

vstávat.

Už

chválil

4.

chodil

kamarádi

zůstat

běhají

venku

byly

učitelky.

úkoly.

pan

učitel, jinak

více. byli

dnes látku, učitelé

94

spravedliví oceňuji

jak

kterou jsem často

jak mi hned

trestali,

k

děvčatům

učitel

vždy

nepochopil. ale dnes

vím,

že

jsme

si t o z a s l o u ž i l i .

z učitelů jsem

postěžoval

se

styděl

Byli

jsme

rodičům,

za

špatné

divočáci.

dostali

známky,

A když

jsme ještě které

mi

si

někdo

doma.

rodiče

Taky museli

podepisovat. 9. A n o , v ě t š i n o u 10.

Jen

na v y š š í m

Nechal do 11.

si

všechno

vzpomínám

scházíme

12.

stupni

byl

učitel,

líbit,

jen

kterého

když

jsme

jsme

si

zesměšňovali. nešli

stěžovat

ředitelny.

Rád

a

ano.

a

výčitky

učitelů,

to

chodby

tmavé

jaké

škole,

kamarády,

vzpomínáme

Nebylo

ve

na

jako

že z a s e dnes.

a

neměli

mají děti

ve

na

spolužáky. školní

něco

jsme

Nerad

se

na

rádi

učení

neumím.

Podlahy třídě

léta.

Dodnes

byly

málo

tělocvičnu

dřevěné,

místa. ani

Pan

tak

lavice učitel

krásné

staré, bydlel

pomůcky

teď.

Žena 1.

Na školu štěstí

2.

na d o b r é

Ve třídě třiceti.

3.

vzpomínám

nás Byla

Většinou

ráda.

Hlavně

na n i ž š í

stupeň.

Měla

jsem

učitelky. bylo

kolem

polovina

jsme

byli

20.

chlapců

Ve v y š š í m a polovina

ukáznění.

ročníku

kolem

děvčat.

Výjimkou

bylo jen

několik

chlapců. 4.

Odměňováni prospěch. třídních,

jsme

byli

Převažovaly ředitelských

hlavně

za d o b r é

pochvaly pochval.

95

ústní

Také

si

chování, a

za

výborný

písemné,

formou

vzpomínám,

že

jsem

byly

vcelku

na k a l a m á ř , všechno. Na

ale psala

záchody

jsme

jsem

sedátkem.

už

učivo.

za k r a t š í

dobu.

se c h o d i l o

plnícím

se c h o d i l a

Ve t ř í d ě

l a v i č k y na

bylo boty.

b y l o m á l o . A l e b y l o v í c e č a s u na

každé

toho

Byly

díry

hrozně

děti

dvůr.

C v i č i l i j s m e ve t ř í d ě

musí nebo

zvládnout venku.

do

hudebkya

na s t a v b u

dneška

více,

Na

a do š k o l n í d r u ž i n y . J á j s e m

na v o z í k u . D o

dívat

perem.

byly

suché a

Chodila jsem

vozit

V nich

na o b l e č e n í ,

přes

Dnešní

do j í d e l n y

nechodila.

(1970 -

chodily

Pomůcek

probírané

musela

sklopným

Měli j s m e tam věšáky

zapáchaly.

Rok

se

do

zámek družiny

harmoniku

jsem

si v z p o m í n á m , j a k

nové

budovy.

Byla

to

si jsem

1980)

Muž 1.

Na školu škola. jsem

vzpomínám

Moderní se

po

a

rád.

krásná.

všech

tenkrát

Byl j s e m

příbuzných.

Ve t ř í d ě nás b y l o 26. V ě t š í p o l o v i n a

3.

Jako žáci jsme

4.

Odměňováni a na k o n c i za

5.

Na

jsme

na š k o l u

byla

vybudovaná

pyšný

Do š k o l y j s e m

2.

byli

nově

a

chodil

chlubil rád.

děvčat.

ukáznění. byli

školního

hlavně

roku

za

jsme

mimoškolní

dostávali

aktivity

knižní

odměny

vysvědčení. nižším

stupni

do ž á k o v s k é

knížky.

stupni zvláštní

si

jsme Také jsme

vzpomínám

tělesný

po

trest.

na

zásluze

zůstával

jednoho

Škrtal

klíčkem

97

dostali

poznámku

po š k o l e . Na

učitele, žáky

za

který ušima.

vyšším používal

6.

Skladba

učitelského

žen. Tam

učil

sboru

jen

jeden

na

muž.

1. s t u p n i

byla

N a 2. s t u p n i

s

převahou

už bylo

učitelů

více. 7.

Na

1. s t u p n i

pana

maminkovský

učitele.

Na 2. s t u p n i

přístup kvalitu

učitelek

učitelů

a

žertovného

a to, že

dokázali

naučit. 8.

N a n i c si

9.

Učitele jsme

10.

Jeden

11.

Rád

nevzpomínám.

učitel

na

autoritu

už

Ve

byly

tabule.

Třídy

světla,

protože

bylo

Ve

v úvodu,

lavice

vymalované

a

chodili

na

dokola

pro

jiskry menší.

větší

a jedna

rád

Jsem

chodil

hrát

Jsem

chodil

jednoznačně

nejraději

kteří

98

v nich

dlažba.

Na Tam

tam p ů s o b i l i

zemi jsme

Nezapomenutelný družina

bylo veliké

1 v dnešní

hodně Všechny

Tělocvičny

se s p o l u ž á k y rád.

stahovací

kabinetech.

školní

a pionýry.

moderní.

byla okna.

a svačili.

U školy

nová a

a židle,

chodbách

byla velká jídelna,

učitele,

tělocvičně.

d í t ě si t a k é

a bylo

stěnu

v jednotlivých

Jedna

zajdu navštívit

škola byla

celou jednu

linoleum

klubovna

vybavené

exkurze.

uloženy

škole

neučil.

úkoly. Jako každé

světle

přes

přestávce

zážitek. Také

byly

všichni.

v krásné

železo-dřevěné

byly

barevné

o velké

a

naznačil

třídách

pomůcky

a domácí

na v ý l e t y

jsem

měli

n e m ě l , ale ten mě

na t ě l o c v i k

jazyky

vzpomínám Jak

v úctě a autoritu

si v z p o m í n á m

Nerad

12.

měli

klub

byly

dvě

hřiště,

kam

kopanou. době tam už za

a

mě.

Do sem

školy tam

Žena 1.

V mladším Později

školním

věku

Bylo

nás 28 ž á k u .

3.

Spíše jsme

byli

4.

Byli

odměňováni

jsme

výsledky

ve

byly

5.

škole.

a

asi pět

8.

Někteří

učitelé

9.

Někteří

ano,

Jeden byly

a polovina

sportovní

chodbě

u

fotografie

chlapců.

výkony,

vchodu

těch

za

byla

a

na

dobré

tabule

nej lepších

diplomy

za

žáků

konci

cti, školy.

školního

si

většina. školy.

trestem

ženy

a

vcítění

Někteří

bylo

jeden

Trestáni jsme

školní

řád,

tahání

za

muž.

se do ž i v o t a s žáky.

třeba

byli čtyři

uši.

Na vyšším

stupni

dětí.

Tresty

za

maličkosti.

ne.

Nedokázal

vzpomínám

Nej lepší

školy

pokusy ani

jen

opisovali

neuměli jednat

byla

vzpomínám

různé

fyzickým

řádu.

udržet

kázeň.

Jeho

hodiny

trest.

kolektiv. Budova

školního

jsme

porozumění,

z celé

Nejraději

takže

nerada.

mužů.

Lidskost,

si

Na

Také

stupni

7.

12.

za

porušování

slovně.

nižším

bylo

11.

děvčat

odznaky,

krát. Nejhorším

10.

chodila

ukáznění.

jsme

Za n e k á z e ň

Na

školy

knížky.

hlavně

6.

Polovina

umístěny

Dostávali roku

do

ráda.

2.

kde

jsem

na a

krásná

byly nová,

na

společné

mě

učebny

velice

tělocvična

mi

99

Byly

akce jako

vybavení

vybavení to

8. t ř í d u .

taneční,

moderní

kde

Nerada

ne u č a r o v a l a

výborný výlety.

a účelné.

chemie,

bavilo.

jsme

Nejvíce

jsme

jsem

a tělesné

dělali cvičila,

výchově

jsem

se s n a ž i l a v ž d y c k y

ZÁVĚR

K

ROZHOVORU

Z těchto za

jiných

dotazovaných jasné, například

S

rozhovorů podmínek

žáci

a

v

Zvláštním

a důvody

za k t e r é

prostředí.

vždy

se

zvláště

nelišila. až ve

učitelů,

kterých

Důležitým k žákům.

vyšších si

Naopak

negativním

době byla většina výjimkou Názory rádi a proč

byl

učitelského stupni

nich

rysem

odsouzení

tresty

nebo

také

způsob

bez

převaha

cenili,

kladný

hodnocení,

generace

potvrdila

také času

také

nijak

žen a

mužů

vlastnosti

se

nelišily

přístup

činnosti, jako

Z rozhovoru

se l i š i l y měl

V dřívější

zaznamenala

tresty

učitelů

zesměšňování

zasahovali

vyplývá,

tázané

že v

každé

autoritou

a jen

autority.

Každý

generace

se

tři žáků

s postupem

učitelů, kteří byli pro studenty

dotazovaných

žáků byly odlišné.

byl

byli

dva nebo

Také charakterové

dotazovaní

odpovědí

odměňování

sboru

byla vždy

hodné

způsobem.

učitel

neradi.

neliší

učila

Všichni

našli jen

fyzické tresty

ročnících.

na

společným

žáků, fyzické vždy

Skladba

se

Přesto je z

ž á c i c h v á l e n i . S l o v ní a p í s e m n é

Na n i ž š í m

přibývalo

ani

generace

shodných.

se ve t ř í d ě

p ř e t r v á v a j í ve s t e j n é p o d o b ě , j e n na i n t e n z i t ě .

každá

faktorů je

způsobem

ubíraly

že

jiném

že m n o h o

byli

vyhnout.

PAMĚTNÍKY

vyplývá,

ukáznění,

uličníci.

šikovně

menší

nárůst

v tom, proč

většinou

jiný

době byly třídy počet žáků.

100

žáků

navštěvovali důvod.

početnější.

a nej mladší

Nej větší

Také

rozdíl

školu počty Střední

dotazovaná jsem

však

zaznamenala

v materiálním

si, že n e j v í c e k t o m u

vývoj a modernizace rozvoj

vybavení

tříd, kabinetů

samozřejmě přispěl

101

Myslím

ekonomicko-technický

společnosti a v nemalé míře

vzdělanosti.

škol.

také

celkový

VII.

Z Á V Ě R

Cílem školního

diplomové obvodu

Při

o

měšťanské

školy

Po c e l é s

nevyhovujícími

o

stavbu

Po

budova,

odpovídající

patřili

škola

Bohumil

byla

i

také

v

budova

r.

vliv

byla

kdy k

svědectví obcí

o

školu,

prospěchu, významných

své

vedena

finančních Konici

došlo

postavena

první

školy

i

")

vzrostla

potřeba chlapecké

dívky s nedostatkem

závadnými

školními

bezvýsledná budov,

která

místa,

jednání většinou

prostředků. postavena

moderní

školní

školy.

významné

- ředitel

oblasti

založení

potýkaly

školních

v

této

„ staré

1899

zdravotně

potřebám

Burian

jsou

školním

0

(r.1843)

se š k o l y

často

měla

odrážejí

19 10 j i n a v š t ě v u j í

desetiletí

1976

které

o zájmu

školy,

20. století,

Konici

vývoje a

jsem

Podávají

školství

na n e d o s t a t k u

v roce

Každá

r.

do

a

odpovídajících

ztroskotávala Až

žáků

(dnešní

v

a od

období

prostorami.

školství

oblasti

kronikami,

vzdělanosti,

začátkem

dochází

v této

doby.

v Konici

budova

19. a

vzdělanosti,

vývoj

školu.

byla

školní

Koncem

a

rozvoji

kdy

školství

své

škol

na

významnému

samostatná

o

pomůckami

událostí

v 19. s t o l e t í ,

zpracovat

školními

o docházce

škol

historických K

vývoji

učitelů,

vybavení

se

dokumentem

postupném

o práci

materiálů

především

jedinečným

bylo

Konice.

získávání

pracovala

práce

školy

102

osobnosti. v Konici,

V Konici MUDr.

k

nim

Ferdinand školy

Karafiát

v Konici

Malotřídní existence

si

v okolních

velmi

František

obcích

byly

spjaty.

ve k t e r ý c h

Polák-

celou

centrem.

Do p ř í l o h

se d o d n e s

ředitel

Továrek. po

kulturním

těsně

obcí,

vědoma

toho,

základního

nemohla

být

že tak

školství

zpracována

obsahu

se v š a k

učitel

Heřman

dobu

své

Životy

obce

jsem

doložila

vyučuje nebo

zanikly

minulosti.

Jsem

k šíři

Konici,

skutečným

škol

v nedávné

rozvoj

školy

byly

fotografie

v

a pokrokový

jejich

a školy,

- lékař

problematika

nejstarších

dob

vyčerpávajícím

a neúplnosti

zachytit

od

široká

historických

všechny

důležité

do

mezníky

je

současnosti

způsobem, materiálů.

jako

vzhledem

Snažila

ve v ý v o j i

jsem

škol

dané

oblasti. Velice se

zajímavou

učila

za

vybavení I vztah

Myslím žáků

každého rád

je

Netušila probírat

využiji

každé

k žákům, jiné

ke

škole

je

ale v y p l ý v á

náročné

byla

jsem

poznatky

103

Jen

dob však

při

jiné

odměny chodil

skutečností dnešních

se

přirozená

tak

i

Někdo

ke škole

mi

zdá

úcta

žáků

samozřejmá.

zpracovávat

nejstarších

bylo

z daných

vytrácí

dobách

generace

tresty

jiný.

narozenými.

se n ě j a k

Každá

generace

dříve

zpracování tyto

Za

ve v z t a h u

dnes

od

rozhovor.

společného

v dřívějších

historií

V historickém a určitě

že

j s e m , j ak j e se

Vše

s těmi

učitele, která

nerad.

hodně

byl

učitelů

dotazovaného

v porovnání

k učitelům,

práce,

podmínek.

přístup

někdo

si, že

z pohledu

a

jiných

škol, jiný

do š k o l y

částí

historické

téma

až do

současnosti.

našla

hluboký

svém

dalším

smysl

působení.

Především

ve své

a vlastivědě

v tématu

Není

těžké

pedagogické

pera

prvouce

okolí".

zpracovaném

si t a k é j a k

mají mnohé

úředníka,

při

tématu

uplatnit

princip

vztahů.

Uvědomila jsem tradici

„Můj domov a

na t a k t o

mezipředmětových

praxi. Například

školy,

často

dlouhou,

které

pouze

jsou

vývojem

poznamenanou

nekompetentním

na z á k l a d ě

ekonomických

mávnutím ukazatelů,

zrušeny. Práce propojení

mi

umožnila

pochopit,

se s t ř e d o e v r o p s k o u

že š k o l s t v í

kulturní

v regionu,

tradicí.

Z K R A T K Y 1. P O S S M

- Pionýrská svazu

organizace

socialistického

mládeže

2. ŠD

- Školní

družina

3. ŠK

- Školní

klub

4. Z D O

- Zemské

5. Z D Š

- Základní

devítiletá

6. ZŠ

- Základní

škola

7. Z Š R

- Zemská

desky

školní

olomoucké škola

rada

104

má

úzké

VIII. P O Z N Á M K Y

1. Š t v e r á k ,

.

V.: Stručné dějiny p e d a g o g i k y .

SNP, Praha

1 983,

s. 1 1 . 2. T a m t é ž

: s. 9.

3. K o v á ř í č e k , středisko

V.: P r a m e n y

RUP, Olomouc

4. Š t v e r á k ,

k dějinám

školství

I.

Ediční

1 9 8 4 , s. 5.

V.: S t r u č n é d ě j i n y p e d a g o g i k y .

SNP, Praha

1983

s. 5 6. 5. T a m t é ž

: s.

57.

6. T a m t é ž

: s. 5 8.

7. T a m t é ž

: s.

8. T a m t é ž

: s. 6 4.

9. T a m t é ž

: s.

62.

66.

1 0. T a m t é ž

: s.

1 1. Tamtéž

: s. 73 - 7 5 .

12. T a m t é ž

: s.

13. K o v á ř í č e k , středisko 14. Š t v e r á k , s.

12.

72. V.: P r a m e n y

RUP, Olomouc

k dějinám

školství

103. : s.

16. T a m t é ž

: s . 18 3

17. T a m t é ž

: s.

18. T a m t é ž

: s. 1 8 6 .

19. T a m t é ž

: s.

187.

20. Tamtéž

: s.

193.

Ediční

1 9 8 4 , s. 6.

V.: S t r u č n é d ě j i n y p e d a g o g i k y .

15. T a m t é ž

I.

99.

185.

105

SNP,

Praha

198 3

2 1. Tamtéž

: s.

22. T a m t é ž

: s. 2 15.

23. T a m t é ž

: s.

24. Tamtéž

: s. 2 17.

25. T a m t é ž

: s. 2 18.

26. T a m t é ž

: s. 2 3 7.

2 7. K o v á ř í č e k , středisko 28. Tamtéž

207.

216.

V.: P r a m e n y

RUP, Olomouc

: s.

29. Štverák,

k dějinám 1 9 8 4 , s.

školství

I.

Ediční

14.

15.

V.: S t r u č n é d ě j i n y p e d a g o g i k y .

SNP,

Praha

198 3

s. 3 8 3. 30. T a m t é ž

: s. 3 11.

3 1. Tamtéž

: s. 3 15.

32. T a m t é ž

: s. 33 3.

33. K o v á ř í č e k , středisko 34. Štverák, s.

V.: P r a m e n y

RUP, Olomouc

k dějinám 1 9 8 4 , s.

školství

I.

Ediční

17.

V.: Stručné dějiny p e d a g o g i k y .

SNP, Praha

354.

35. T a m t é ž

: s. 3 5 6 .

36. T a m t é ž

: s. 3 5 8 .

37. T a m t é ž

: s.

38. T a m t é ž

: s . 3 6 0 - 3 6 1.

3 9. K o v á ř í č e k , středisko

41. Sbírka

V.: P r a m e n y

RUP, Olomouc

40. K o v á ř í č e k , 1 994, str.

359.

V.: Školství

k dějinám 1 9 8 4 , s. v českých

školství

I.

Ediční

222. zemích

I.

Olomouc

63.

zákonů

České

republiky,

106

částka

77. Z á k o n

č.

1983

2 5 8/1996

Sb. .

42. Sbírka zákonů 561/2004

České republiky,

1 993, str.

Typografické studio

v dějinách

KE EN,

Konice

a pomístní jména Drahanské

a pověstech,

v Provodově,

19 7 6 ,

archiv

1. č á s t . F a r n í ú ř a d

vrchoviny

ř.k.

s . 7.

kniha města

okresní

č.

1 9.

F . : .: M í s t n í

4 5. P a m ě t n í

190. Zákon

Sb.

43. Hajkr, J.: Konicko.

44. Müller,

částka

K o n i c e . Od r.

v Prostějově

1822 -

1964

(stránky v kronice

Státní

nejsou

číslovány). 46. Pinkava, studio

J.: Dějiny města

KEEN,

47. Burian,

50. P a m ě t n í

Typografické

14.

Moravská.

J.: Dějiny města

KEEN,

49. T a m t é ž

I. d í l .

Muzejní spolek

v Brně

105

48. Pinkava,

okresní

1 9 9 3 , s.

B.: V l a s t i v ě d a

1 9 3 9 , s.

studio

Konice

Konice,

: s.

Konice

Konice,

1 9 9 3 , s.

I. d í l .

Typografické

19.

21.

kniha města archiv

Konice.

O d r. 1 8 2 2 -

v Prostějově (stránky

19 6 4 ,

v kronice

Státní

nejsou

číslovány). 51. P i n k a v a , J.: D ě j i n y města K o n i c e , studio KEEN, 52. M ü l l e r ,

F.: M í s t n í

v dějinách

1 9 9 3,

s.

a pomístní

a pověstech,

v Provodově, 53. P a m ě t n í

Konice

1 9 7 6 , s.

kniha města

I. d í l .

Typografické

31. jména

Drahanské

1. č á s t . F a r n í ú ř a d

vrchoviny

ř.k.

8. Konice.

Od r.

107

1822 -

1964,

Státní

okresní

archiv

v Prostějově

(stránky

v

kronice

číslovány).

54. M ü l l e r ,

F.: M í s t n í a p o m í s t n í j m é n a

v dějinách

a pověstech,

v Provodově, 55. P i n k a v a , studio

19 7 6 , s .

kniha

okresní

archiv

města

Farní úřad

vrchoviny

ř.k.

8.

J.: D ě j i n y města

K E E N, K o n i c e

56. P a m ě t n í

1. č á s t .

Drahanské

Konice,

1993,

s.

Konice.

v Prostějově

Typografické

I. d í l .

38.

Od r. 1 8 2 2 -

(stránky

19 6 4 .

v kronice

Státní

nejsou

číslovány). 57. P i n k a v a , studio

J.: D ě j i n y města

KE EN, K o n i c e

5 8. P a m ě t n í

kniha města

okresní

archiv

Konice,

1993,

s.

Konice.

v Prostějově

I. d í l .

Typografické

46.

O d r. 1 8 2 2 -

(stránky

1964,

v kronice

Státní

nejsou

číslovány). 59. Sedlák,

K.: V l a s t i v ě d n ý

v Brně,

1957,

60. Kronika

61. Pinkava,

62. P i n k a v a , studio

Konice.

(stránky

O d r. 1 9 6 2 -

v kronice

J.: Dějiny města

Typografické

studio

Konice

64. T a m t é ž

: s.

studio

Konice,

Konice,

1993,

6 3 . P i n k a v a , J .: D ě j i n y m ě s t a Typografické

Muzejní

s.

spolek

Konice

142.

108

úřad

číslovány). 2.

díl.

1995, I. d í l .

s.

137.

Typografické

89.

Konice,

KEEN,

1984, Městský

nejsou

KE EN, K o n i c e

J.: D ě j i n y města

KEEN,

moravský.

s. 3 6.

města

v Konici

věstník

2 . díl. 1 9 9 5 , s.

141.

65. Kronika archiv

měšťanské v Prostějově

66. T a m t é ž

: (stránky

67. K r o n i k a města

školy.

Konice

68. Muller,

s.

69. Burian, 1 93 9,

(stránky

1899 -

1976, Státní

v kronice nejsou

nejsou

(stránky

číslovány).

ZŠ a

gymnázium

v kronice nejsou číslovány

a pomístní jména

a pověstech,

1. č á s t .

okresní

číslovány).

Od r. 1 9 7 6 d o s o u č a s n o s t i ,

Drahanské

Farní

).

vrchoviny

úřad

ř.k. v

Provodově,

Muzejní

spolek

v

146. B.: V l a s t i v ě d a

s.

70. Karný,

Od r.

v kronice

F.: M í s t n í

v dějinách 1 976,

školy.

Moravská.

Brně,

153.

L.: Inventář

fondu archiv

obce

Březsko,

Typografické

studio

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 71. llajkr, J.: K o n i c k o . 1 9 9 3 , s.

KEEN,

Konice

24.

72. Karný,

L.: I n v e n t á ř

fondu archiv obce

Budětsko,

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 73. H a j k r , J.: K o n i c k o .

Typografické

studio

fondu archiv

obce Čunín,

Typografické

studio

KEEN,

Konice

Typografické

studio

KEEN,

Konice

L.: I n v e n t á ř

fondu archiv

obce

1 9 7 1 , s. 2 78. H a j k r , J.: K o n i c k o .

Typografické

studio

1 9 9 3 , s. 74. K a r n ý ,

KEEN,

Konice

26 L.: I n v e n t á ř

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 75

H a j k r , J.: K o n i c k o . 1 9 9 3 , s.

26.

76. H a j k r , J.: K o n i c k o . 1 9 9 3 , s. 77.

Karný,

27.

109

Dzbel,

Prostějov

KEEN,

Konice

1 993,

s.

79. Karný,

27. Inventář

fondu archiv

obce

80. H a j k r , J.: K o n i c k o .

Typografické

studio

1971,

1993,

L.:

82.

s.

L.: I n v e n t á ř

84.

85.

87.

88.

s.

Chobyně,

Typografické

studio

Konicko.

Typografické

studio

Konice

Jesence,

Inventář

fondu archiv

obce

H a j k r , J.: K o n i c k o .

Typografické

studio

Inventář

fondu archiv

obce

H a j k r . J.: K o n i c k o .

Typografické

studio

fondu archiv

obce

Typografické

studio

Prostějov

KEEN,

Konice

s. 3 1 .

Karný,

L.:

Kladky,

Prostějov

s. 2

1 993,

s. 3 1 .

Karný,

L.:

1971,

s. 2

KEEN,

Klužínek,

KEEN,

Konice

Prostějov

Konice

31. L : Inventář

Křemenec,

Prostějov

s. 2

H a j k r , J.: K o n i c k o . 1993,

KEEN,

s. 2

H a j k r , J.:

Karný,

Prostějov

29. obce

1971, 90.

Konicko.

L.:

19 9 3 , s. 89

obce

fondu archiv

1971, 86.

fondu archiv

Inventář

1 993,

Konice

s. 2

83. Karný, 1971,

KEEN,

28.

H a j k r , J.: 1 993,

Prostějov

s. 2

81. K a r n ý , 1971,

Hvozd,

s. 3 2. 110

KEEN,

Konice

91. Karný, 1971,

L.:

Inventář

93.

s.

Karný, 1971,

L.:

1 976,

96.

Inventář

s.

s.

L.:

Inventář

s.

Karný,

L.:

Inventář

s.

L.:

s.

Hajkr, J.: 1 993,

Prostějov

a pomístní jména 1. č á s t .

Drahanské

Farní

úřad

ř.k.

vrchoviny v

Provodově,

Typografické

studio

fondu

obce

KEEN,

Konice

archiv

Milkov,

Prostějov

Typografické

studio

fondu

obce

KEEN,

Konice

archiv

Ochoz,

Prostějov

Typografické

studio

KEEN,

Konice

35. Inventář

v dějinách

102.

Ludmírov,

s. 2

1 9 7 1 , s. 2 1 0 1. M u 11 e r , F . : M í s t n í

1976,

obce

Konice

34.

99. H a j k r , J.: K o n i c k o .

100.

fondu archiv

KEEN,

s. 2

98. Karný,

1 993,

studio

147.

97. H a j k r , J.: K o n i c k o .

1971,

Prostějov

36.

Karný,

1 993,

Typografické

a pověstech,

H a j k r , J.: K o n i c k o .

1971,

Křemenec,

s. 2

v dějinách

1993,

obce

32.

9 4 . M u 11 e r , F . : M í s t n í

95.

archiv

s. 2

92. H a j k r , J.: K o n i c k o . 1 993,

fondu

fondu archiv

obce

a pomístní jména

a pověstech,

1. č á s t .

Ospělov,

Prostějov

Drahanské

vrchoviny

Farní

úřad

ř.k. v

Provodově,

132. Konicko.

Typografické

s. 3 6. 111

studio

KEEN,

Konice

103. Karný,

L.: I n v e n t á ř

fondu archiv

obce

Ponikev,

Typografické

studio

fondu archiv

obce

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 104. H a j k r , J.: K o n i c k o . 1 9 9 3 , s. 105. Karný,

KEEN,

Konice

38. L.: I n v e n t á ř

Runářov,

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 10 6 . M ü l l e r ,

F.: Místní

v dějinách 19 7 6 , s . 107. Karný,

a pomístní jména

a pověstech,

1. č á s t .

Drahanské

Farní

úřad

vrchoviny

ř.k. v

Provodově,

113.

L.: I n v e n t á ř

fondu archiv

obce

Slavíkov,

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 10 8 . M ü l l e r ,

F.: Místní

v dějinách 1976,

s.

a pověstech,

110. K a r n ý ,

jména

1. č á s t .

D ra ha nsk é

Farní

úřad

ř.k.

vrchoviny v

Provodově,

100

109. H a j k r , J.: K o n i c k o . 1 9 9 3 , s.

a pomístní

Typografické studio

KEEN,

Konice

40.

L.: I n v e n t á ř

fondu archiv

obce

Šubířov,

Prostějov

Drahanské

vrchoviny

1 9 7 1 , s. 2 111. Müller,

F.: M í s t n í

v dějinách 1 9 7 6 , s.

a pověstech,

1. č á s t .

Farní

úřad

ř.k. v

Provodově,

60.

112. T a m t é ž

: s.

79.

113. T a m t é ž

: s.

85.

114.

L.: I n v e n t á ř

Karný,

a pomístní jména

fondu archiv

obce Vojtěchov,

Prostějov

1 9 7 1 , s. 2 115. M ü l l e r ,

F.: Místní

a pomístní jména

112

Drahanské

vrchoviny

V dějinách 1 9 7 6 , s.

a pověstech,

1. č á s t . F a r n í

114.

113

úřad

ř.k. v

Provodově,

IX. S E Z N A M

P R A M E N Ů

A R C H I V N Í

P R A M E N Y

1.

Karný,

L . : Inventáře

národních

2.

Karný,

L . : Inventáře

měšťanských

3.

Kronika

města

Městský

úřad

4 . Kronika

Konice. v

města

Státní

6 . Kronika

školy.

Budova 7.

Obce

kniha

1964.

Státní

školy.

okresní

258/1 996

Brno: obce

v

1984

kronikáře

města

1899 do

roku

Konice.

Od r o k u v

Konice.

současnosti.

Krajská statistická

archiv

města

Prostějově.

1976 do

Konice.

okresní

správa

1822 do

1995

roku

Prostějově.

České

republiky,

částka

77. Zákon

č

České

republiky,

částka

19 0 . Z á k o n

Sb..

10. S b í r k a z á k o n ů 561/2004

1969

1984

Od r o k u

archiv

Od r o k u

9 . Sbírka zákonů

197 1

Prostějov

19 6 4 d o r o k u

U pana Dostála,

v číslech.

Prostějov

škol.

Od r o k u

ZŠ a g y m n á z i a

8 . Pamětní

škol.

Od r o k u

Konice.

měšťanské

1 976.

L I T E R A T U R Y

Konici.

do s o u č a s n o s t i . 5 . Kronika

A

č

Sb.

L I T E R A T U R A

1. B a r t o š , J . : Historický v letech 2. B u r i a n ,

1848 B.:

místopis

Moravy

- 1 9 6 0. O s t r a v a : Vlastivěda

3 . H a j k r , J . : Konicko.

Profit,

Moravská. Konice:

a 1972.

Brno:

Typografické

114

Slezska

Muzejní studio

spolek, 1939 KE EN,

1 993. 4. H r o c h ,

M.:

Úvod

5. K o v á ř í č e k , Ediční

do

V . : P r antény

středisko

6. K o v á ř í č e k , středisko

úřad

1976.

9. P i n k a v a , studio

0. S e d l á k ,

K.:

spolek

Brno,

1. S k a l k o v á , výzkumu.

fronta,

Olomouc:

Ediční

jména

Dra hans 1. část.

ké

Provodiv:

Farní

Konice,

l.díl.

Konice:

Typografické

města

Konice,

2.díl.

Konice:Typografické

věstník

moravský.

Brno:

Muzejní

1957. Úvod

do

SPN,

metodologie

a metod

pedagogického

1983

R . : Zeměpisná

jměna

Československa.

Praha:

Mladá

1982.

Štverák,

V . : Stručné

Vaničková, úřad,

I.

1 995.

Praha:

2. Š r á m e k ,

Olomouc:

města

Vlastivědný

J.:

1985.

1993.

J . : Dějiny

KEEN,

I.

zemích

a pověstech,

J . : Dějiny

KEEN,

školství

v českých

a pomístní

v dějinách

studio

SPN,

1994.

vrchoviny

8. P i n k a v a ,

Praha:

1 984.

V . : Školství

F . : Místní

ř.k.,

dějepisu. k dějinám

RUP,

RUP,

7. M u l l e r ,

studia

dějiny

M . : Naučná

stezka

pedagogiky.

Praha:

Kladečko.

SNP,

Prostějov:

1 983. Okresní

1993.

Zlámal,

V . : Litovel,

propagace,

1937 -

Konice

a okolí.

1938.

115

Brno:

Národohospodářská

X. P Ř í L O H Y

P ř í l o h a č.

1

- Mapa

Konická

P ř í l o h a č.

2

- Zjištěný

Příloha

č.

3

- Katastr

P ř í l o h a č.

4

- Domek

Příloha

č.

5

- Budova

Příloha

č.

6

- Vzor třídní

seznam území

učitelů

za d r u h é

č. 2 4 4 v

školy

knihy a

7

- Budova

Hospodářské

P ř í l o h a č.

8

- Budova

ZDŠ v

P ř í l o h a č.

9

- Obvod

ZDŠ v

v

1848

Konici

k l a s i f i k a c e na

školy

v

Konici

města

Konice

Konici Konici

Příloha

č.

10 - B u d o v a Z Š a g y m n á z i a

Příloha

č.

11 - P o d o b i z n a

Bohumila

Buriana

12.A - Pečeti

obcí

Příloha

č. 1 2 . B - P e č e t i

obcí

Příloha

č.

12.C - Pečeti

obcí

Příloha

č.

13 - B u d o v a

školy

v

Budětsku

P ř í l o h a č.

14 - B u d o v a

školy

ve

Hvozdě

Příloha

15 - B u d o v a

školy

v

Kladkách

č.

-

války

Konici

P ř í l o h a č.

P ř í l o h a č.

světové

1791

Konici

měšťanské

škole v

v období

116

měšťanské

p ř í l o h a

P ř e v z a t o z k n i h y : P i n k a v a , J.:

Dějiny města

117

Ko

P Ř Í L O H A

č. 4

Rok

Konice REKTOR

1791 1792 1793 1794 1795 1801 1802-3 1806

Lorenc Piech, nar. asi r. 1737, zemřel v č. 45 dne 20.12.1794 na souchotiny

1818 1819 1820

Josef Feigerle, 20 let Josef Feigerle Josef Feigerle

Jan Erben, zemřel r. 1809 v č. 53 ve věku 30 let Věnceslav Tauber

1809-11 1817

Jiří Schön, 29 let a Václav Hřivnáč

Karel Svoboda, nar. asi 1771 Josef Feigerle nar. asi 1769 zemřel 1.12.1818 Mathias Zwlinka v č . 53 Josef Adam

1807-8

1816

Školní pomocníci

Věnceslav Tauber, nar. 1791 v Rozstání u Prostějova zemřel 23.7.1854, vzorný učitel

Antonín Wagner František Tauber, Jan Hoffman (20 let) a Karel Kadlec (33 let) Fr. Tauber, J. Hoffmann a Václav Palatý (21 I.) Fr. Tauber, J. Hoffmann a Josef Kašpárek (19 l.) Bohumil Tauber 19 let, J. Hoffmann

1843

Antonín Geisler (22 let) a Karel Smékal 19 let

1848

Karel Smékal (nar. 1824) a Eduard Tauber (nar 1831) Ve Veselé a Runářově

1805

Bernard Svoboda Jiří Svoboda

1809

Josef Adam nar. 1784

1810 1811 1817 1818

Martin Šmíd, 19 let Josef Jurka, 18 let -

Laurenc Antl, 24 let

Jan Fišer, 19 let Jan Pinkel, 28 let a Jan Fišer

1819

Fr. Medřík, 42 let a Jan Krejčí, 18 let

1820

Fr. Medřík

1837

Mathäus Schrommer pův. z Dl. Loučky, ženil se r. 1837 (27 let)

1848

Fr. Krásný, provisor Jan Schön

P ř e v z a t o z knihy: Pinkava, J.: Dějiny města

118

Konice.

2.

díl.

P Ř Í L O H A

č. 3

KATASTR ^CíS^rOyVUOy

KONICI:

JwCtaAyfcuA, ttrubij 1:

Převzato

z kroniky

119

/CÍAA^C^VO^.

-nacri. 50.000

města

Konice.

CO/t/M'

P Ř Í L O H A

č. 4

P ř e v z a t o z k n i h y : P i n k a v a , J.: Dějiny města

120

Konice.

2.

díl.

P Ř Í L O H A

č. 5

mSmm

ííbMÍÁ.

SfÉSil

u* >

n

^

i

íňíšS

Převzato

z knihy: Zlámal, V.:

121

Litovel, Konice

a okolí.

j L O

H

A

č.

6

Třídní o pokroku žáků J L

íŘídtj

n a

šteole

m ě š f a n s h é

o

•0-® š l s o l a í r a . -alK-a.

_ *

chlapci

P o č e t žáků na počátku školního roku

Sf

•

íf

V

. . . .

Pofiet žáků na konci školního roku

dohromady

JZ

Ve školním roku vstoupili Ve školním roku vystoupili

děvčata

.

JZ

SI

By do třídy nejblíže vyšší postoupili: a) schopni

. . . .

b) neschopni

.

S/7

. .

SJ

2

As

Školní zprávy byly rozdávány: I. dne II. dne

1C

III. dne IV. dne

lk:. L v w w ^ t ) >

Keditel

Třídní

učitel:

J ý

Z prospěchu v jednotlivých případech

Stupeň:

M r a v y

1

úplně p ř i m ě ř e n é = ú. p. j

2

•{

:i

priméíoně =

p.

mónn pf-hnéíoiut — m. p.

•1

nepHuiiórenó =

n. i«.

!

velmi d o b r ý = v. d.

Zevnějšek pisemnich práci velmi pořádný

d o b r ý = d. d o s t a t e č n ý —
inúnú pořádný — m. p.

s. d.:

nepořádný — n.

iicdostatocný s=s u.

Převzato

z

kroniky měšťanské školy 122

v. p.

pořádný = p.

—

v

Konici.

v

'

Jméno, s t a v a obydlí rodičů, poruiníka a s t r a v o v a t e l e

J m é n o , rok a místo narození — náboženství žák»

foznámka

'(.íjňvfiíinřní šp.iinřjií znúmUy 2 mrav'i: pl-eslěhnvnl se nebo zemřel )

M / Á i^/ž?-.

^di^-rdc^

dfctd

Ékolni z p r á v y ze

fý.

dne

Datum kdy vydáno bylo cení propouStčcť • vysvědčení propouštěcí

Známka

Známka

Předměty Mravné chování

J
Pilnost

I.

s&C

Vyučovací jazyk a písemnosti

d*.

Zeměpis

t/
Dějepis

di-

Přírodopis

vysvědčeni

....

d>

d.

Méřictvl a měřické kreslení

cU.

dá.

\

dó.

d

d /

d?-

di.

cO.

í

d
dó.

d*


cá-

cíi

cU-

cU-

\ C&-

d

d

•

d.

t&l.

í i

•

cós • .d.

cá.

/* d .

OÜ.

j|

^ f . cd

d-.

„

j

^.cd.

oU-

Zpšv

Cti.

d

edi.

Krasopis

I

yd*.

\ dd.

c/J.

Pobty a jednoduché vedeni knih

1

f s sc^ / l / . ' '

Přírodozpyt

•ažt.

\

\ -

dd i

Ženské práoe ruční Tělocvik Druhý jazyk zemskj'

řerv.

si A/.

Náboženství

Volnoruké kresleni

května | JÍL.

///.—.. února

... 'K pros.

1

d

ds. ^

cL.

>v. d

d

oO.

•7fr d

/is. &L .

d-

;

r.ds. i

i

i Zevnějšek písemních prací Poiet Zmeškaných hodin -

ýzs.

omluveních neomluvených

í 1 í

i

123

k ;

.i

P Ř Í L O H A

č. 8

125

P Ř Í L O H A

č. 9

ospao'

TRPIN

MlKOV

:ladk' DĚTkOVICE

OTROCKO' VOJTECHOV"

[ H V O Z D I 7S

PONIKEV,

10HUSLAV1CE

BOROVÁ 1

SUBIROV

jf,

RftKUVKA

REZSKI

HCHNOV

RAKOVA uKONICE

KONICE

SKRIPOV

.VADILK.

RUNARC KŘEMENEC

u KONIC1 BRODEK \ u KOUČE

LABUT1CE

.KLARKY SUCHDOL

MALENY

HRCCI

P ř e v z a t o ze š k o l n í

126

kronik

ZDS Konice 1 .ZDŽ Klsdlkv* 1 ZDSHvczd 1 Budštsko 1

p ř í l o h a

č.

10

127

P Ř Í L O H A

č. 1 1

Převzato z knihy:

Z l á m a l , V.: Litovel, Konice a okolí.

128

P Ř Í L O H A

Č. 12 A

Ж V^MM

7>Ctl
Krwtil Boh. Bu.

Pečeti obcí

Krakovec 1743. — Háčky. — Luká.-Jednov. — Polomí. Vesclíčko, Jnvořiěko, Vojtó
D ě t k o v i c e . — Březí - Milkov, O s p ř l o v a .

P ř e v z a t o z knihy: Burian, B.: V l a s t i v ě d a

129

M

P Ř Í L O H A

Č. 12 В

Pečeti „bcí.

Kr

'"" Boh' Burlin'

Konicc 1 1мс1л; ~ ř t l" t a r i í Itolny « r. 1416 - Konta i. , , Maleny. -— Skřiptiv. — Velká „cW bnicki-- 1 1 о Г ' - в 1 ; ~ t íР С ^С T

komclcfi r.r. 1 7 « . -

Převzat»

Přc,„> „ l o v í c . - NovoendyT" ~

z knihy: Burian, В.: V l a s t i v ě d a

130

"

Moravská.

P Ř Í L O H

č . 12 C

"'««»I Boh. Burian.

Pečeti obcí.

Cunína 1692. — S t a r n o v a 1791 — k' Střclnť.

Převzato

O c h o z e . D z b e l c " . —^fichnova L a s k o v a 1667. - P ě n í í a o 176(1. -

z knihy: Burian,

Rakoví S

f

' V 7 1 T 1 6 8 8 . . l ^

B.: Vlastivěda

131

M

P Ř Í L O H A

č.

13

132

133

P Ř Í L O H A

č . 13

134