Zvyšování kvality výuky technických oborů

Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2

Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23

Zateplování budov pěnovým polystyrenem Kapitola 7 Projektová dokumentace Bc. Leoš Pater

30. 10. 2013 1

Obsah ÚVOD – ANOTACE..................................................................................................................................... 1 1

PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE ............................................................................................................ 2

2

DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 9

3

POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE....................................................................................................... 10

4

SEZNAM OBRÁZKŮ ........................................................................................................................... 11

2

Úvod – anotace Výukový materiál seznamuje se základními typy projektové dokumentace a projektového záměru (PZ). Vysvětluje jednotlivé kroky od koncepce zateplení, architektonického a konstrukčního řešení až po projektovou dokumentaci. Klade důraz na vlastní přípravu před pořízením projektové dokumentace. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 „Zedník“ a zájemcům o získání profesní kvalifikaci „Zhotovitel zateplovacích systémů“ 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů „Technologie“ a „Odborný výcvik“.

1

1

Projektová dokumentace

Je soubor dvojrozměrných, je-li to třeba pro názornost, tak i trojrozměrných, schémat a výkresů doplněných textovou částí sloužící jako popis určitého díla, které má být provedeno či zhotoveno, jako např. stavba, stroj apod. Navržené výkresy mohou mít splňovat i účely prezentační (předvádějící dílo) nebo orientační (pro získání představy o díle), stejně tak mohou prezentovat i předešlé (původní či stávající) stavy objektu (dokumentující existující dílo). Samostatný projekt je obvyklý při dodatečném zateplení existujících budov, při zateplení novostaveb se jedná o součást projektové dokumentace. PZ je logickým krokem, následujícím po rozhodnutí investora o potřebě a vhodnosti zateplení budovy. PZ prokazuje a dokládá:    

splnění cílů a záměrů investora. zákonem předepsané plnění obecných technických požadavků na výstavbu (§138) reálnost použitých úprav (vyhláška MMR č.137/1998) v případě nutnosti) respektování rozhodnutí orgánů památkové péče

Projekt zateplení obsahuje 4 základní položky: 1. 2. 3. 4.

Koncepce zateplení Architektonické řešení Konstrukční řešení Projektová dokumentace, obsahující:

 Souhrnná technická a stavební zpráva  Tepelně technické posouzení návrhu (u dodatečného zateplení i výchozího stavu)  Statické posouzení  Zpráva požární ochrany  Výkresová dokumentace  Dokumentace konkrétního ZS (dokumentace dodavatele ZS, která je součástí projektové dokumentace jen v případě, kdy je investorem předem vybrán konkrétní ZS; obvykle však je předkládána až při výběrovém řízení na zhotovitele, nebo před zahájením provádění).

1.1 Koncepce zateplení    

2

formuluje základní cíle a záměry, včetně možností jejich naplnění stanovuje předpoklady pro uplatnění ZS a základní technickou představu jeho řešení je základním technickým předpokladem pro zpracování projektové dokumentace může být formulována v energetickém auditu nebo průkazu energetické náročnosti budovy

1.2 Architektonické řešení  určuje typ povrchové úpravy, její barevnost a strukturu, včetně rozložení na jednotlivých fasádách, fasádní prvky drobné architektury a navazující konstrukce

1.3 Konstrukční řešení  zadává nejvhodnější řešení ZS s ohledem na požadované parametry výsledného provedení, včetně skladeb konstrukcí a kritických detailů  vytváří předpoklad bezpečného provedení s vyloučením všech rizik  vybírá nejekonomičtější a nejlépe proveditelnou variantu řešení

1.4 Projektová dokumentace  osvědčení projektanta (oprávnění k výkonu vybrané činností ve výstavbě - § 46 SZ)

1.4.1

Souhrnná technická a stavební zpráva:

 Identifikační údaje stavby  Přehled výchozích podkladů (průzkumy a měření, včetně posouzení a ověření podkladu)  Popis stavby (základní konstrukční řešení, tvar, výška, umístění, rok výstavby)  Údaje o podkladu pro ZS (skladba podkladové konstrukce, její ustálená vlhkost, stav vnějších povrchových vrstev tvořících podklad)  Nutné úpravy podkladu pro uplatnění ZS (k dosažení požadavků podle ČSN 732901 na čistotu povrchu, soudržnost, ustálenou vlhkost, rovinnost, savost, přídržnost pro lepené či mechanicky kotvené prvky kromě vlastního ZS např. okapy, hromosvod, větrací mřížky, popisné tabulky, reklamy aj.)  Popis technických parametrů ZS (zejména druh tepelné izolace + její tloušťka, druh povrchové úpravy + její struktura a barevnost)  Související stavební úpravy (okna, dveře, sokl, střecha, otopný systém)  Výpis ploch s jednotlivými druhy a dimenzemi ZS  Podmínky provádění (odkaz na ČSN 732901, popř. předpis výrobce)  Kontrolní a zkušební plán (v plném rozsahu)

1.4.2

Tepelně technické posouzení:

 Posouzení stavu před a po zateplení - zejména výpočet součinitelů prostupu tepla, kondenzace a bilance vodní páry v konstrukci  Zhodnocení předpokládaných úspor energie

1.4.3

Tepelně technické posouzení objektu:

Požadavky tepelné ochrany budov jsou závazně zakotveny v aktuálním znění následujících předpisů:

3

 Stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a jeho vyhláškách, zejména vyhlášce č. 137/1998 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu a vyhlášce č. 499/2006, o dokumentaci staveb.  V zákoně č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, resp. novele 406/2006 Sb., a jeho prováděcí vyhlášce č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti staveb.  Stanovení potřebné tloušťky tepelné izolace, včetně posouzení vlivu zvýšení difúzního odporu konstrukce, se provádí podle normy ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov.

1.4.4

Statické posouzení:

 Posouzení nosné způsobilosti podkladových konstrukcí, upevňovacích prvků (počet, druh) ETICS mohou být navrhovány a zhotovovány za určitých podmínek jako systémy lepené s doplňkovým kotvením či systémy čistě lepené. Ve většině případů se však jedná o systémy kotvené s doplňkovým lepením. Statické posouzení provedení ETICS řeší jak únosnost podkladu, tak způsob ukotvení kontaktního zateplovacího systému. Musí být specifikován druh, počet a poloha hmoždinek uvedených ve stavebním technickém osvědčení nebo evropském technickém schválení ETICS tak, aby nedošlo k vytržení jejich dříku z nosného podkladu, ani k protažení jejich hlav (talířků) izolantem. U pokladu je potřeba jednoznačně určit, zda je možno jej zanechat v původním stavu nebo odstranit či lokálně vyspravit. Platí to např. pro původní omítku.

1.4.5

Zpráva požární ochrany obsahuje

 Zhodnocení požárně technických vlastností ZS a celé budovy. Obsahuje návrh a použití vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů z hlediska požární odolnosti. Musí respektovat současně platné právní předpisy, které blíže upravují možnost použití jednotlivých druhů tepelně izolačních systémů s ohledem na požární bezpečnost staveb. Při provádění zateplovacích systémů je nutno dodržovat požadavky požárních norem, mimo jiné ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení a ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb – Změny staveb. Podle normy ČSN 73 0810 je novostavby možno zateplovat konstrukcí s třídou reakce na oheň B, přičemž tepelný izolant má třídu reakce na oheň minimálně E (např. samozhášivý fasádní polystyren, fenolická pěna) do požární výšky objektu 12 m. U novostaveb s požární výškou objektů nepřesahující 30 m je možno do 12 m požární výšky použít izolant třídy reakce na oheň minimálně E za předpokladu, že konstrukce má třídu reakce na oheň B. V oblasti soklu je ve většině případů nutno vložit pás izolantu s třídou reakce na oheň A1 nebo A2 minimální výšky 0,5m (minerální vlna). Ve vyšších nadzemních podlažích je nutno také použít tepelný izolant s třídou reakcí na oheň A1 nebo A2. Při provádění ETICS u novostaveb s požární výškou nad 30 m je nutno použít na celý objekt izolant s třídou reakce na oheň A1 nebo A2. 4

Obrázek 1. Novostavby

Při dodatečném zateplování stávajících objektů s požární výškou do 12 m nejsou stanoveny žádné požadavky. U objektů s požární výškou v rozmezí od 12 m do 22,5 m je povoleno použít izolant třídy reakci na oheň minimálně E za předpokladu, konstrukce má třídu reakce na oheň B, při dodržení těchto podmínek:  V úrovni založení zateplovacího systému bude ze spodního povrchu užito výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Neplatí, pokud je zateplovací systém založen pod terénem.  Nad stávající plochou nadpraží oken umístěných na fasádě v rozsahu 12 m až 22,5 m požární výšky bude v maximální vzdálenosti 0,15 m od nadpraží proveden pás výšky 0,5 m z izolantu s třídou reakce na oheň A1 nebo A2. Tyto pásy musí probíhat nad všemi okny obvodové stěny. Pokud jsou od sebe okna vzdálena, požární pás se provádí nad jednotlivými okny s minimálním přesahem od ostění 1,5 m.  Na stávající objekty s požární výškou nad 22,5 m je nutno použít na celý objekt izolant s třídou reakce na oheň A1 nebo A2.

5

Obrázek 2. Stávající objekty

1.5 Výkresová dokumentace obsahuje    

Situace v měřítku nejvýše 1 : 5000 Půdorysy podlaží a řezy (rozsah, druh a dimenze ZS) v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 Pohledy (druh, struktura a barevný tón ploch ZS) v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200 Rozhodující detaily ZS a jeho návazností v měřítku 1 : 10

1.6 Deset rad pro každého, kdo si pořizuje projekt 1.6.1

Šetřit na projektu se nevyplácí

Šetřit na projektu se téměř vždy nevyplácí. Kvalitně zpracovaný projekt, jehož cena se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, může ušetřit při vlastní stavbě statisíce. Oprava chyby podle nekvalitního projektu stojí většinou více, než byla cena projektu.

1.6.2

Architektonická studie

Nechte si zpracovat u kvalitního architekta studii. Nedostatky dalších stupňů dokumentace lze většinou napravit, byť za cenu mnohdy nemalých nákladů. Se špatně navrženou koncepcí (umístění, dispozice apod.) většinou už nelze nic dělat.

1.6.3

Kvalita

Při výběru projektanta nebo architekta by neměla být rozhodujícím kritériem cena za projekt, ale kvalita projektanta nebo architekta.

6

1.6.4

Reference

Při výběru projektanta nebo architekta si zjistěte, zda byli předešlí zákazníci s firmou spokojeni, a to bud' vašimi osobními kontakty, nebo využijte databáze firem prověřených zákazníky - doporučení - databáze dobrých firem.

1.6.5

Dodání na klíč

Po projektantovi nebo architektovi požadujte dodání projektu na klíč, tj. včetně zajištění všech povolení nezbytných k realizaci díla. Část ceny za projekt, odpovídající této činnosti (minimálně 15%), smluvně zadržujte do doby vydání územního rozhodnutí, resp. stavebního povolení.

1.6.6

Preciznost a úplnost

Projekt obvykle slouží jako podklad pro nabídku dodavatele stavby, nebo definuje předmět díla v příloze smlouvy s dodavatelem stavby (doporučuje se). Proto je nutné, aby dokumentace byla zpracována precizně a úplně. Co nebude v projektu specifikováno nebo bude specifikováno nedostatečně, bude s velkou pravděpodobností znamenat požadavek stavební firmy na navýšení ceny. Je proto nutné přenést na projektanta zodpovědnost za tuto preciznost a úplnost (např. smluvním ujednáním o tom, že v případě opomenutí některých skutečností v projektu budou finanční dopady těchto opomenutí přeneseny na projektanta). Čím větší podrobnost projektu je požadována, tím vyšší je však jeho cena.

1.6.7

Pojištění odpovědnosti

Neuzavírejte smlouvu na dodání projektu s projektantem nebo architektem, kteří nejsou pojištění z titulu odpovědnosti za škody způsobené výkonem jejich činnosti. Před podpisem smlouvy si nechte předložit platnou pojistnou smlouvu.

1.6.8

Pravidelné konzultace

Smluvně si vyžádejte pravidelné konzultace s projektantem nebo architektem v průběhu prací na projektu. Dohodnuté závěry, připomínky a požadavky vždy potvrďte písemnou formou.

1.6.9

Odborná přejímka projektu

Zajistěte odbornou přejímku projektu a nechte do projektu zapracovat své oprávněné požadavky a připomínky. Změny projektu řešené na stavbě jsou vždy problematické.

1.6.10 Autorský a technický dozor Smluvně vyžadujte po projektantovi nebo architektovi osobní účast na stavbě během výstavby (autorský dozor). Tato služba se platí samostatně podle rozsahu a nebývá průběžná. Pro trvalé, sledovaní stavby zajistěte odborný technický dozor investora. Zajistěte průběžnou dokumentaci změn a doplnění projektu v průběhu výstavby.

7

Kontrolní otázky: 1. Vyjmenuj 4 základní položky projektu zateplení. ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. Co musí obsahovat výkresová dokumentace? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 3. Kdo má oprávnění vykonávat autorský a technický dozor? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

8

2

Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet

9

3

Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4.

10

4

Seznam obrázků

OBRÁZEK 1. NOVOSTAVBY ............................................................................................................................................. 5 OBRÁZEK 2. STÁVAJÍCÍ OBJEKTY ...................................................................................................................................... 6

11