Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2
Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.23
Zateplování budov pěnovým polystyrenem Kapitola 4 Mýty a pověry spojené se zateplováním Bc. Leoš Pater
30. 10. 2013
Obsah ÚVOD – ANOTACE..................................................................................................................................... 1 1
MÝTY A POVĚRY SPOJENÉ SE ZATEPLOVÁNÍM.................................................................................... 2
2
DOPORUČENÁ LITERATURA ................................................................................................................ 4
3
POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE......................................................................................................... 5
4
SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................................. 6
2
Úvod – anotace Výukový materiál vysvětluje a vyvrací staré pověry a předsudky spojené s vlastnostmi stavebních konstrukcí a různých stavebních materiálů, jeho fyzikálních vlastnostech, při použití na zateplování stavebních objektů. Výklad je doplněn kontrolními otázkami. Výukový materiál je určen žákům 3. ročníku vzdělávacího oboru 33-67-H/01 „Zedník“ a zájemcům o získání profesní kvalifikaci „Zhotovitel zateplovacích systémů“ 36-022-H. Výukový materiál pokrývá nejdůležitější obsahovou část odborných předmětů „Technologie“ a „Odborný výcvik“.
1
1
Mýty a pověry spojené se zateplováním 1.1 Nejčastější mýty a pověry kolem zateplování budov. "Zateplením domů se zvyšuje riziko kondenzace vodní páry a vzniku plísní..."
Při vnějším zateplení je skutečnost právě opačná, kondenzace vodní páry uvnitř konstrukce se výrazně snižuje nebo se zcela odstraní. Teplota na vnitřním povrchu obvodových stěn se zvyšuje. Objektivně je tedy vnějším zateplením snižováno riziko kondenzace vodní páry a vzniku plísní. Tato rizika však velmi narůstají v důsledku nižší výměny vzduchu při těsnějších nových oknech. "Zateplením se konstrukce příliš uzavře a nedýchá ... " Tvrzení opět neplatí pro vnější zateplení, které v zimním období skutečně poněkud potlačí téměř zanedbatelný prostup vzduchu obvodovými konstrukcemi (více než 95 % výměny vzduchu však zajišťují spáry a technologická zařízení jako ventilátory a digestoře). Vnitřní vrstvy konstrukce však nadále reagují na proměny vlhkosti vnitřního vzduchu, pohlcují vlhkost a vysychají - konstrukce "dýchá". "Pěnový polystyren v konstrukcích po čase mizí ... " Tato pověra vznikla v době počátků užívání tohoto izolačního materiálu jako důsledek prohřešků vůči jeho užitným vlastnostem. Pěnový polystyren neodolává teplotám trvale nad 70°C ani působení organických rozpouštědel. Proto použití pěnového polystyrenu pod tmavé sklo v prvních typech meziokenních vložek, stejně jako lepení hydroizolací na tento materiál hmotami s organickými rozpouštědly, mělo za následek již zmíněné "mizení" pěnového polystyrenu. V nedávné historii mělo obdobné důsledky přílišné zvýšení teplot při proteplování železobetonových panelů s pěnovým polystyrenem spolu s užíváním nevhodných odformovacích prostředků na bočnice ocelových forem panelů. K dílčí likvidaci pěnového polystyrenu tak došlo ve velmi krátkém časovém úseku výroby obvodových panelů, po jejich zabudován] do paneláků se s pěnovým polystyrenem již nic nedělo. Při následných kontrolách byl zjištěn chybějící pěnový polystyren a laicky se konstatovalo výše uvedené heslo. Platí zásada - chováme-li se k pěnovému polystyrenu slušně, je jeho životnost srovnatelná s životností ostatních materiálů stavby. V současné době používaný pěnový polystyren má odlišné vlastnosti, než dříve běžný obalový, má vyšší tepelnou odolnost, je pevnější, tvarově stabilizovaný. "Nejlevnější zateplení získáme z nejlevnějších součástí různých systémů ... " Tvrzení velmi problematické, navíc předpokládající porušení zákona o stavebních výrobcích. Každý zateplovací systém má vyvíjené a odzkoušené optimální spolupůsobení všech svých složek a musí být podle zákona dodáván jako celek (určená sestava složek "kit"). Uvedenou neregulérní kombinací součástí různých systémů získáme jakousi imitaci, která však nemá vlastnosti odzkoušené, a tudíž ani výrobcem garantované. Nejrizikovější je zde životnost takto získaných "systémů" a jejich stálobarevnost. Nízká investice bývá zaplacená kratší životností, a to není nejlevnější.
2
"Zateplením lze sanovat vlhké domy ... " Toto tvrzení je příliš obecné na to, aby bylo pravdivé. Svědčí o nepochopení základních principů technologie zateplování. Zateplením obvodových stěn lze docílit snížení či odstranění kondenzace vodní páry uvnitř a na vnitřním povrchu konstrukce, pokud k ní u původní konstrukce docházelo, neodstraňují se tím však ostatní příčiny vlhkosti stavebních konstrukcí. Vlhkost domu získaná vzlínáním zemní vlhkosti nebo zatékáním je naopak důvodem, proč zateplení pozdržet nejen do doby, než je odstraněna příčina vlhkosti, ale než poté klesne vlhkost v konstrukci k úrovni praktické vlhkosti stavebního materiálu. Teprve poté můžeme konstrukci zateplit, aniž bychom se museli obávat zhoršení vlhkostního stavu konstrukce. Kontrolní otázky: 1. Může se pěnový polystyren v konstrukci ztrácet? ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 2. Je vhodné kombinovat různé zateplovací systémy navzájem? ........................................................................................................................................... ........................................................................................................................................... 3. Můžeme zateplovat vlhké objekty? ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………
3
2
Doporučená literatura 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X. 3. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. ZATEPLOVÁNÍ STAVEB, CERM Brno: 2000. ISBN 80-7204-164-9. 4. Jiří Šála. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing, spol. s. r. o., Praha: 2000. ISBN 80-7169-833-4. 5. Doc. Ing. Milan Vlček, CSc., Ing. Petr Beneš, CSc. PORUCHY A REKONSTRUKCE STAVEB II, Brno: Era group, spol. s.r.o., 2005. ISBN 80-7366013-X. 6. Ladislav Linhard. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, Grada Publishing a.s, Praha: 2010. ISBN 978-80-247-3361-6. 7. Antonín Vaněk. STROJNÍ ZAŘÍZENÍ PRO STAVEBNÍ PRÁCE, Sobotáles, Praha: 1999. ISBN 8085920611. 8. Ing. František Tichý, Ing. Václav Mužík. ZATEPLOVÁNÍ BUDOV, SIA, Praha: ISBN 80-85380-37-4. 9. TZB info-zdroj internet
4
3
Použitá literatura a zdroje 1. Mgr. Radan, Nachmilner, Ing. Vladimíra Pavlicová. ZHOTOVITEL ZATEPLOVACÍCH SYSTÉMŮ, Praha: CZB, 2006. 2. Jiří Šála, Milan Machatka. ZATEPLOVÁNÍ V PRAXI, Grada Publishing a.s, Praha: 2002. ISBN 80-247-0224-X.
5
4
Seznam obrázků
6
