ZPRÁVA O ČINNOSTI SYSTÉMU ČESKÉHO ÚŘADU BEZPEČNOSTI PRÁCE ZA ROK 2001
červenec 2002
OBSAH Úvodní slovo 1
Struktura a personální obsazení
1
2
Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících dozoru
6
3
Činnosti inspektorátů bezpečnosti práce
8
3.1
Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách
9
3.2 3.2.1 3.2.2 3.2.3 3.2.4 3.2.5 3.2.6
Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích Stavebnictví Doprava Zemědělství Lesnictví Průmysl Služby
15 15 17 19 20 21 23
3.3
Pracovní podmínky
24
3.4
Šetření příčin nehodových událostí
25
3.5
Projektové dokumentace staveb
26
3.6
Povolování a kolaudace staveb
26
3.7
Poradenská činnost
28
3.8
Program Bezpečný podnik
29
3.9 3.9.1 3.9.2 3.9.3 3.9.4 3.9.5 3.9.6
Dozorčí činnost v oblasti technických zařízení Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika Manipulace s materiálem a skladování
31 31 32 33 34 35 35
4
Činnosti Institutu technické inspekce Praha
37
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6 4.7
Statistické údaje Tlaková zařízení Zdvihací zařízení Elektrická zařízení Plynová zařízení Jaderná energetika Činnost autorizované osoby
37 38 39 40 40 40 41
5
Právní činnost
42
6
Výzkumná činnost
42
6.1 6.2
Projekty výzkumného záměru Projekty – granty MPSV a MŽP
43 44
7
Informační činnost
45
8
Šetření stížností, oznámení a podnětů
46
9
Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP
49
9.1 9.2 9.3
Příprava inspektorů-čekatelů Odborné semináře Speciální semináře zařazené do programu dodatečně
49 50 50
10
Publicita
50
10.1 10.2 10.3 10.4 10.5 10.6 10.7
Spolupráce s médii Tiskové konference Semináře Tisk Účast na výstavách Regionální projekty PaO inspektorátů bezpečnosti práce Poskytování informací podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb.
51 51 51 51 52 52 53
11
Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce
53
11.1 11.2 11.3
Spolupráce systému ČÚBP s orgány a organizacemi Mezinárodní spolupráce v systému ČÚBP Mezinárodní spolupráce ITI Praha
53 54 56
Závěr
56
Přílohy 1. 2. 3. 4.
Základní právní předpisy vztahující se k činnosti státního odborného dozoru Pracovní úrazovost v České republice v roce 2001 Seznam zkratek Stručný obsah zprávy – anglická verze
Úvodní slovo Zpráva podává přehled o činnosti Českého úřadu bezpečnosti práce, inspektorátů bezpečnosti práce, Institutu technické inspekce Praha a o činnostech vykonávaných ve spolupráci s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce Praha a Institutem výchovy bezpečnosti práce Brno. Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce jsou orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek. Svoji činnost zajišťují ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se základním cílem zvýšit účinnost ochrany zaměstnanců v oblasti bezpečnosti práce. Tento cíl byl stanoven Mezinárodní organizací práce přijatou Úmluvou č. 81 z roku 1947, která byla v roce 1969 doplněna a v roce 1995 rozšířena. Právo každého občana na spravedlivé a uspokojivé, bezpečné a zdravotně nezávadné pracovní podmínky je dáno Listinou základních práv a svobod. Způsob, jakým se tato práva uplatňují, je dán ratifikovanou Úmluvou MOP č. 155 z roku 1981, o bezpečnosti a zdraví pracovníků a o pracovním prostředí. Vzájemná práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů v bezpečnosti práce, případně bezpečnosti technických zařízení z pohledu bezpečnosti práce a stanovených pracovních podmínek, jsou v zemích EU stanovena rámcovou Směrnicí č. 89/391/EHS a na ni navazujícími dílčími směrnicemi. Česká republika přejala jednotlivá ustanovení příslušných směrnic do svého právního řádu novelou zákoníku práce, přijatou zákonem č. 155/2000 Sb., a souvisejícími nařízeními vlády. Novela zákoníku práce nabyla účinnosti k 1. 1. 2001, nařízení vlády byla přijímána postupně, většinou koncem roku 2001. Změny, které vyvolala novela zákoníku práce, doplňují výrazným způsobem i změny ve zdravotnictví (ochraně zdraví) a v ochraně životního prostředí. Nejen zaměstnavatelé a zaměstnanci, ale celá společnost se musela postupně vyrovnat s novými nebo pozměněnými požadavky přijímaných předpisů. V mnoha případech tyto změny vyžadují i výrazné změny v přístupech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Napomoci k uskutečnění těchto změn má nejen dozorčí činnost inspektorátů, ale i zvýšené nároky na poradenství a osvětovou činnost. Mezinárodní Úmluva č. 155 stanoví, kromě povinnosti zajistit vhodnou soustavu inspekce, i povinnost každoročně uveřejňovat informace o opatřeních učiněných v souvislosti s předcházením úrazům a újmám na zdraví, které vznikají v důsledku nebo v souvislosti s prací nebo během ní, o pracovních úrazech, nemocech z povolání a jiných postiženích na zdraví, k nimž došlo při práci nebo v souvislosti s ní. Obsah a rozsah informací je v souladu s již zmíněnou Úmluvou o inspekci práce v průmyslu a obchodě č. 81 (článek 20 a 21) a Doporučením o inspekci práce č. 81, přijatým Generální konferencí MOP dne 22. 6. 1965. Úkolem zprávy je informovat čtenáře o činnosti systému ČÚBP a na druhé straně podat ucelený přehled o závažných problémech, mnohdy s možnými dalekosáhlými následky jak pro jednotlivé podnikající subjekty, tak i pro jejich zaměstnance.Vždyť náklady a ztráty způsobené jen pracovními úrazy v naší republice představují podle kvalifikovaných odhadů zhruba 25 miliard Kč ročně, přičemž zhruba polovina z této částky jsou náklady a ztráty tzv.
nepojištěné. Přitom průměrné náklady a ztráty vyvolané jedním pracovním úrazem jsou přibližně 300 tisíc Kč a jedním smrtelným pracovním úrazem značně překračují 8 milionů Kč. Dovolte proto, abych poděkoval všem, kteří svou činností přispívají ke snížení těchto naprosto zbytečných ztrát a spolupracují při zajištění takových pracovních podmínek a pracovního prostředí, které nám umožní srovnání s vyspělými státy Evropy.
Ing. Jaromír Elbel předseda
1
Struktura a personální obsazení
Český úřad bezpečnosti práce je orgán státní správy a je podřízen Ministerstvu práce a sociálních věcí. Řídí činnost inspektorátů bezpečnosti práce a organizací státního odborného dozoru, podílí se na výzkumu na úseku bezpečnosti práce a technických zařízení, rozhoduje o odvoláních proti opatřením inspektorátů bezpečnosti práce a plní úkoly státního odborného dozoru v případech, v nichž si to ze zvlášť důležitých celospolečenských důvodů vyhradí. V čele ČÚBP je předseda, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Inspektoráty bezpečnosti práce jsou státní orgány, které vykonávají státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení a nad dodržováním stanovených pracovních podmínek a plní další úkoly v této oblasti ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. V čele IBP jsou vedoucí inspektoři bezpečnosti práce, které jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí. Institut technické inspekce Praha je organizací státního odborného dozoru. Provádí státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, podává odborná a závazná stanoviska, ve stanovených případech provádí prohlídky, řídí a vyhodnocuje zkoušky vyhrazených technických zařízení, ve stanovených případech prověřuje odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob a vydává jim oprávnění, prověřuje odbornou způsobilost fyzických osob a vydává jim osvědčení. V čele ITI Praha je ředitel, kterého jmenuje a odvolává ministr práce a sociálních věcí.
1
Sídlo, vedoucí zaměstnanci a garanti Českého úřadu bezpečnosti práce (upraveno k 1. 7. 2002) Ve Smečkách 29, pošt. přihr. 527 113 52 Praha 1 tel.: 02/21 92 42 00 fax: 02/22 21 14 98 02/22 21 21 02 E-mail:
[email protected]
Český úřad bezpečnosti práce
Vedoucí zaměstnanci: Předseda ČÚBP Náměstek předsedy Ředitelka kanceláře předsedy Ředitelka odboru ekonomicko-správního Ředitel odboru právního Ředitel odboru inspekce I Ředitel odboru inspekce II
Ing. Jaromír Elbel zatím neobsazeno Ing. Magdalena Slavíková Ing. Helena Matoušková JUDr. Jan Augusta Ing. Michal Ronin Ing. Pavel Krejcar
Odborní garanti: mezinárodní vztahy vzdělávání, výchova, styk s veřejností programy činnosti, zprávy o činnosti, vyřizování stížností, kontrola
Ing. Magdalena Slavíková Ing. Milan Tomeček Ing. Jiří Voldřich Ing. Jaromír Ošťádal
harmonizace a integrace právní a správní činnost
Ing. Josef Mach JUDr. Petr John JUDr. Eva Hereinová Mgr. Alena Horáčková
knihovna, normy průmysl s výjimkou průmyslu chemického, dřevozpracujícího a potravinářského chemický průmysl a průmyslové havárie stavebnictví zemědělství, potravinářství, terciální sféra lesnictví a dřevozpracující průmysl doprava, opravárenství manipulace s materiálem a skladování pracovní podmínky, OOPP plynová zařízení a svařování jaderná energetika zdvihací zařízení tlaková zařízení elektrická zařízení výpočetní technika, analýzy
Ing. Josef Ježdík Ing. Alois Losman Ing. Marie Pečená Ing. Marie Licková Ing. Pavel Šalamon Ing. Miroslava Šmídová Ing. Antonín Dušátko Ing. Magdalena Bayerová Ing. Ladislav Hamáček Ing. Josef Jílek Ing. Pavel Krejcar Ing. Miroslav Koščo Ing. Vladimír Turnovec Ing. Vojen Šafránek Jiří Vít
3
Sídla inspektorátů bezpečnosti práce
Inspektorát bezpečnosti práce pro hl. město Prahu se sídlem v Praze Vedoucí inspektor BP:
Kladenská 103/105 160 00 Praha 6
Inspektorát bezpečnosti práce pro Středočeský kraj se sídlem v Praze Vedoucí inspektor BP:
Průhonická 55 106 00 Praha 10
Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihočeský kraj se sídlem v Čes. Budějovicích Vedoucí inspektor BP:
Ing. Vilém Čada
Ing. Pavel Škvor Vodní 21 370 06 České Budějovice Ing. Pavel Vaniš
tel.: 02/35 36 40 06 fax: 02/35 36 20 07 e-mail:
[email protected] tel.: 02/35 36 00 02 tel.: 02/72 76 76 43 fax: 02/72 76 91 37 e-mail:
[email protected] tel.: 02/72 76 66 23 tel.: 038/742 42 71 fax: 038/742 87 64 e-mail:
[email protected] tel.: 038/742 87 64
Inspektorát bezpečnosti práce pro Západočeský kraj se sídlem v Plzni Vedoucí inspektor BP:
Schwarzova 27 301 00 Plzeň Ing. Karel Tichý
tel.: 019/742 30 66 fax: 019/737 29 26 e-mail:
[email protected] tel.: 019/742 27 44
Inspektorát bezpečnosti práce pro Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem Vedoucí inspektor BP:
SNP 2720/21 pošt. přihr. 9 400 11 Ústí nad Labem Ing. Jaromír Jaroš
tel.: 047/277 28 42 fax: 047/277 25 89 e-mail:
[email protected] tel.: 047/277 25 89
Inspektorát bezpečnosti práce pro Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové Vedoucí inspektor BP:
Říční 1195 pošt. přihr. 53, pošta 2 501 01 Hradec Králové Ing. Miloslav Kočí
tel.: 049/563 50 12 fax: 049/563 50 70 e-mail:
[email protected] tel.: 049/563 03 18
Inspektorát bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně Vedoucí inspektor BP:
Milady Horákové 3 pošt. přihr. 260 658 60 Brno Ing. Miloslav Křešťák
tel.: 05/45 32 12 85 fax: 05/45 21 13 03 e-mail:
[email protected] tel.:05/45 21 03 84
Inspektorát bezpečnosti práce pro Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě Vedoucí inspektor BP:
Živičná 2 702 69 Ostrava
tel.: 069/611 01 62 fax: 069/611 01 64 e-mail:
[email protected] tel.: 069/611 01 69
Ing. Ladislav Baron
4
Sídla Institutu technické inspekce Praha a jeho poboček
Institut technické inspekce Praha Ředitel
Ve Smečkách 29 110 00 Praha 1 Ing. Jan Dubský
tel.: 02/22 21 15 01 fax :02/22 21 04 71 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI pro Prahu a střední Čechy Vedoucí inspektor:
Hostivítova 5/124 128 00 Praha 2 Vladimír Hulena
tel.: 02/24 91 38 04 fax: 02/24 91 38 03 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI České Budějovice Vedoucí inspektor:
Rudolfovská 34 370 01 České Budějovice Ing. Pavel Hrubec
tel.: 038/635 35 63 fax: 038/635 05 11 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI Plzeň Vedoucí inspektor:
U Borského parku 3 320 00 Plzeň Bory Ing. Miroslav Burian
tel.: 019/742 15 80 fax: 019/737 05 40 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI Ústí nad Labem Vedoucí inspektor:
SNP 2720/21 400 11 Ústí nad Labem Ing. Petr Wiesner
tel.: 047/277 78 10 fax: 047/277 78 10 E-mail:
[email protected]
Kancelář ITI Liberec
Orlí 261/8 460 01 Liberec
tel.: 048/510 78 12 fax: 048/510 76 14 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI Hradec Králové Vedoucí inspektor:
Riegrovo nám. 1493 500 02 Hradec Králové Ing. Josef Rejchrt
tel.: 049/552 33 48 fax: 049/552 37 25 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI Brno Vedoucí inspektor:
Milady Horákové 3 658 60 Brno Ing. František Fireš
tel.: 05/45 21 43 34 fax: 05/45 21 03 83 E-mail:
[email protected]
Pobočka ITI Ostrava Vedoucí inspektor:
Jílová 14 702 00 Ostrava 1 Ing. Jindřich Witos
tel.: 069/662 32 82 fax: 069/662 32 83 E-mail:
[email protected]
Kancelář ITI Olomouc
Kosmonautů 10 770 00 Olomouc
tel.: 068/523 16 04 fax: 068/551 02 00
Pobočka ITI Praha jaderná energetika Vedoucí inspektor:
U Balabenky 1908/6 180 00 Praha 8 Ing. Pavel Pánek
tel.: 02/66 31 46 73 fax: 02/84 81 71 56 E-mail:
[email protected]
Kancelář Dukovany
675 50 Dukovany
tel.: 0618/81 30 06 fax: 0678/81 30 06 E-mail:
[email protected]
Kancelář Temelín
373 05 Temelín P.O. BOX 23
5
tel.: 0334/78 24 77 fax: 0334/78 21 71 E-mail:
[email protected]
2
Údaje o počtu zaměstnanců v odvětvích podléhajících dozoru
Skupina odvětví
Zaměstnanci
Zemědělství, myslivost a související služby Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby Rybolov, podniky pro chov ryb, služby
126 557 26 369 1 487 44 755 3 297 6 916
Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thoriových rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a nápojů + zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin Výroba usní a úprava kůží; výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi Průmysl dřevařský a korkařský kromě výroby nábytku Výroba papíru, vlákniny a lepenky Vydavatelství a tisk Koksování, rafinérské zpracování ropy, výroba jaderných paliv, radioaktivních prvků a sloučenin Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plastických produktů Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků Výroba strojů a zařízení Výroba kancelářských strojů a počítačů
129 229 63 014 38 585 17 154 29 874 18 106 22 117 3 377 38 943 50 831 74 610 69 220 104 055 128 468 4 653
Výroba elektrických strojů a přístrojů Výroba radiových, televizních a spojových zařízení Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů Výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů Výroba ostatních dopravních zařízení Výroba nábytku; ostatní průmysl
79 701 28 848 20 810 82 260 21 774 55 601
Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny, plynu, páry a teplé vody Výroba a rozvod vody
3 417 46 371 21 991
Stavebnictví
160 655
6
Prodej, údržba a oprava vozidel, prodej pohonných hmot Velkoobchod a zprostředkování obchodu, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel; opravy spotřebního zboží Pohostinství a ubytování
27 794 100 840 123 000 42 351
Pozemní doprava; potrubní přeprava Vodní doprava Letecká a kosmická doprava Vedlejší a pomocná činnost v dopravě Činnost poštovní, telekomunikační Peněžnictví
158 308 978 5 107 28 546 69 358 50 299
Pojišťovnictví, kromě povinného sociálního zabezpečení Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a související činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa. Obrana Školství Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
16 381 2 263 34 435 2 907 17 740 21 046 134 282 282 624 205 843 226 203
Odstraňování odpadu, čištění města Činnosti společenských organizací Rekreační, kulturní a sportovní činnosti Ostatní služby
23 326 13 415 50 904 6 197
Nezjištěno
1 326 263
Celkem všechny skupiny
4 483 455
Poznámka: Zpracováno podle údajů ČSÚ Zaměstnanci = celkový průměrný počet zaměstnanců daného odvětví nemocensky pojištěných Odvětví psaná kurzívou podléhají z větší části dozoru ČBÚ nebo jiných resortních orgánů.
7
3
Činnosti inspektorátů bezpečnosti práce
Základní úlohou státního odborného dozoru nad bezpečností práce je preventivní dohled nad dodržováním práva a jeho vymáhání v případech, kdy zaměstnavatel nebo jeho zaměstnanci nedodržují stanovené povinnosti vyplývající z předpisů k zajištění bezpečné práce. Další neméně důležitou úlohou je poskytování bezplatného poradenství a podávání podnětů a návrhů kompetentním orgánům státní správy k úpravám nebo změnám předpisů. Zaměření dozorčí činnosti v roce 2001 vycházelo zejména z hledisek -
prevence rizik, ukazatelů pracovní úrazovosti, opakování pracovních úrazů ze stejných zdrojů a příčin.
Prověrky byly zaměřeny především na kontrolu plnění povinností zaměstnavatelů vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich eliminaci. K zabezpečení prověrek podle stanovených kritérií stanovil ČÚBP v Programu činnosti ČÚBP na rok 2001 v oblasti dozoru celorepublikové dozorčí úkoly. V návaznosti na tento program zpracovaly své programy činnosti i IBP, které si dále zařadily své vlastní dozorčí úkoly. Celorepublikové dozorčí úkoly stanovené ČÚBP: -
bezpečnost práce ve stavebnictví; bezpečnost elektrických zařízení v zemědělských a zahradnických objektech; bezpečnost strojů a zařízení v potravinářském průmyslu; bezpečnost elektrických zařízení používaných v kempech s karavany a na jejich parkovištích; bezpečnost práce v lisovnách plastů a pryže; bezpečnost zásobníků sypkých hmot; společná inspekce podle zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky; bezpečnost provozu regálových zakladačů; bezpečnosti provozu jevištních technologických zařízení; dodržování stanovené pracovní doby v obchodních řetězcích; program „Bezpečný podnik“.
Součástí dozorů prováděných podle stanovených úkolů programu činnosti byla vždy: -
kontrola plnění ustanovení § 133 odst. 1 až 6 zákoníku práce; kontrola uplatňování vyhlášky č. 204/1994 Sb., ve znění vyhlášky č. 279/1998 Sb. (OOPP); kontrola plnění povinností při evidenci a registraci pracovních úrazů podle vyhlášky č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb.; následná kontrola plnění opatření z předchozích dozorů.
Pro zpracování a analýzy dat zjištěných při výkonu dozoru a při vyšetřování příčin pracovních úrazů a havárií sloužil informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce (IS ČÚBP), ve kterém jsou evidovány jednotlivé výkony, vydaná rozhodnutí, zjištěné závady, porušení právních předpisů, uložené sankce aj. Z každé celorepublikové prověrky byly zpracovány závěrečné zprávy, jejichž součástí byly i návrhy na opatření.
8
3.1
Statistické údaje o výkonech, vydaných rozhodnutích a uložených pokutách
Celkový nárůst počtu prověrek a šetření v posledních deseti letech činil oproti roku 1992 přes 48 %. Počty prověrek stanovených ČÚBP, plánovaných prověrek IBP, ostatních operativně zařazených prověrek a šetření příčin + nehodových událostí za poslední tři roky ukazuje graf č. 1.
Graf č. 1 Počet prověrek organizací a podnikajících fyzických osob a šetření příčin nehodových událostí
8000 7000 6000 5000
1999
4000
2000 2001
3000 2000 1000 0 Úkoly ČÚBP
Úkoly IBP plánované
Úkoly IBP ostatní
Šetření
Přehled počtu provedených výkonů v letech 1999 až 2001 udávají tabulky č. 1a a 1b.
9
Tabulka č. 1a Počet provedených výkonů inspektoráty bezpečnosti práce
V ý k o n y (prověrky a šetření)
1999
2000
2001
5 654
3 653
3276
6 445
7 836
7181
610
405
483
Šetření příčin smrtelných úrazů
152
133
140
Šetření příčin těžkých úrazů
350
273
267
Šetření příčin hromadných úrazů
16
10
5
Šetření příčin ostatních úrazů
60
36
21
Šetření příčin provozních nehod (havárií)
21
29
18
Šetření příčin poruch technických zařízení
3
3
0
13 311
12 378
11391
Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly ČÚBP Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP plánované Prověrky organizací a podnikajících fyzických osob úkoly IBP ostatní
Prověrky a šetření – celkem
Tabulka č. 1b
Ostatní výkony
1999
2000
2001
Návrhy potřebných technických a jiných opatření
2 034
1 960
2136
Vyjádření k projektovým dokumentacím staveb
5 042
4 990
4808
Uplatnění požadavků při povolování a kolaudacích staveb
4 086
4 201
3754
Odňatá nebo omezená oprávnění k činnostem na VTZ
2
0
1
Odňatá nebo omezená osvědčení k činnostem na VTZ
0
0
1
187
153
142
4 508
5 479
5497
Vyjádření k předpisům k zajištění BP a BTZ Uskutečněná poradenství
Při dozorčí činnosti byla využívána oprávnění daná zákonem č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Jednalo se zejména 10
o rozhodnutí k odstranění závad, vyřazování strojů a zařízení z provozu, o zákaz užívání prostorů, technologií a činností, ohrožují-li život nebo zdraví zaměstnanců, o zákaz práce vykonávané v rozporu s předpisy stanovícími pracovní podmínky a o uložení pokut. Vývoj počtu zjištěných závad z prověrek, představujících porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky, ukazuje následující tabulkový přehled.
Rok
1999
2000
2001
Počet závad
116 351
119 537
127 336
Porovnání počtu zaznamenaných závad z úkolů v letech 1999 až 2001 u 8 skupin, které v roce 2001 představovaly zhruba 63 % všech zaznamenaných závad, ukazuje graf č.2. Graf č. 2 Skupiny s nejvyšším počtem zjištěných závad 40000 35000
počty zjištěných závad
30000
počty závad 1999 počty závad 2000
25000
počty závad 2001 20000 15000 10000 5000 0 301
10
308
200
173
215
232
168
skupiny zjištěných závad
301 010 308 200
Řízení bezpečnosti práce v organizacích Výrobní a provozní budovy Osobní ochranné pracovní prostředky Nářadí
173 215 232 168
Tlakové nádoby stabilní Jeřáby a jiná zdvihadla Sklady a skladování Kotelny
V roce 2001 pokračovala důrazná kontrola plnění povinností zaměstnavatele v oblasti prevence rizik a vzrostl tak, obdobně jako v roce 1999, počet závad v oblasti vyhledávání rizik, zjišťování jejich příčin a zdrojů a přijímání opatření k jejich odstranění (skupina 301 –
11
Řízení bezpečnosti práce v organizacích). Pořadí prvních sedmi skupin se nezměnilo; pouze na osmém místě místo Rozvodných zařízení jsou zde v roce 2001 zastoupeny Kotelny. Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek v letech 1999 až 2001 udává tabulka č. 2.
Tabulka č. 2 Počet vyřazených strojů, vydaných zákazů a zjištěných nedodržení zákazů v oblasti pracovních podmínek
Zákazy
1999
2000
2001
Vyřazené stroje a zařízení z provozu
431
412
188
Zakázané užívání výrobních a provozních prostorů
50
49
30
Zakázané technologie
60
45
31
Zakázané činnosti
511
130
105
Nedodržení zákazů práce přesčas (kromě mladistvých)
280
253
1218
Nedodržení zákazů práce přesčas mladistvých
9
6
7
Nedodržení zákazů noční práce mladistvých
1
0
0
1
0
3
0
0
0
4
18
436
Nedodržení zákazů práce žen při ruční manipulaci a přenášení břemen Nedodržení zákazů práce mladistvých při ruční manipulaci a přenášení břemen Nedodržení ostatních stanovených pracovních podmínek pro práci žen a mladistvých
Poznámka: Údaje za rok 1999 a 2000 u pracovních podmínek vyjadřují počet vydaných rozhodnutí o zákazech, údaje za rok 2001 vyjadřují skutečný počet zjištěných nedodržení zákazů stanovených zákoníkem práce.
V informačním systému IS SOD se zaznamenává i počet porušení předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a předpisů stanovících pracovní podmínky. Přehled počtu nejčastěji porušených předpisů v roce 2001 udává graf č. 3.
12
Graf č. 3 Přehled nejčastěji porušených předpisů 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0 Zák. práce
Vyhl. 48/82
Vyhl. 324/90
Vyhl. 12/95
Vyhl. 204/94
Vyhl. 91/93
Vyhl. 213/91
Vyhl. 85/78
Poznámka 1: z důvodu prostorového řešení grafu nejsou názvy předpisů uvedeny v plném znění Poznámka 2: pro potřeby analýz umožňuje IS SOD v rámci jednotlivých předpisů i podrobnější členění
Přehled o výši uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v letech 1999 až 2001 udává následující graf: Graf č. 4 Výše pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám (v mil. Kč) v letech 1999 - 2001 13 12,5
12,4
12,3
mil. Kč
12 11,5 11
10,5 10,5 10 9,5 1999
2000
roky
13
2001
Celkový přehled o výši a počtu uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám, dále pokut pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob a blokových pokut v letech 1999 až 2001 udává tabulka č. 3. Pokuty uložené inspektoráty bezpečnosti práce
Pokuty
Tabulka č. 3
1999
Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám – počet Pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách – počet z toho za zjištěná porušení předpisů při prověrkách výše v Kč z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolání- počet z toho za zjištěná porušení předpisů v příčinné souvislosti s pracovním úrazem, havárií, poruchou technického zařízení nebo s technickými příčinami průmyslových otrav a nemocí z povolánívýše v Kč Pokuty pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob Počet Pokuty pracovníkům organizací a podnikajících fyzických osob výše v Kč Blokové pokuty – počet Blokové pokuty – výše v Kč
2000
755 12 330 500
2001
583
441
12 378 500 10 521 500
534
379
280
5 399 500
4 432 500
4 260 500
221
204
161
6 931 000
7 946 000
6 261 000
29
37
6
150 500
241 200
22 000
306
319
210
148 200
153 100
107 900
Nejvyšší pokuta uložená organizaci podle § 6 odst. 2) písm. b) zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, byla v roce 2001 ve výši 300 000 Kč. Nejvyšší pokuta uložená podnikající fyzické osobě činila 75 000 Kč. Celková výše pokut uložená podnikajícím fyzickým osobám v roce 2001 činila 1 673 000 Kč, tedy téměř stejně jako v roce 2000. Počet uložených pokut organizacím a podnikajícím fyzickým osobám zaznamenával od roku 1989 pokles. V roce 2001 se snížil na 441. Průměrná výše jedné pokuty organizacím a podnikajícím fyzickým osobám v posledních letech narůstala, v roce 1999 došlo k poklesu z 20 101 Kč na 16 332 Kč, v roce 2000 průměrná výše vzrostla na 21 232 Kč a v roce 2001 na 23 858 Kč.
14
3.2
Dozorčí činnost v jednotlivých odvětvích
V roce 2001 státní odborný dozor nad bezpečností práce zaměřil svoji kontrolní činnost na ty obory ekonomických činností, u kterých je dlouhodobě nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti. Bylo kontrolováno 9 212 subjektů, u kterých bylo provedeno 11 391 kontrol. Nejvíce jich bylo provedeno ve stavebnictví 1 435 (12,60 %), zemědělství 1 167 (10,24 %), potravinářském průmyslu 850 (7,46 %) a výrobě kovových konstrukcí 654 (5,7 %). Všechny tyto výše uvedené obory zahrnují pouze necelých 12 % pojištěnců, ale na pracovní úrazovosti se v roce 2001 podílely 24,65 %. V ostatních oborech ekonomických činností byly kontroly provedeny v menším rozsahu; nebyly opomenuty ani služby. Z celkového počtu provedených kontrol jich bylo provedeno 2,60 % ve školství, 2,86 % ve zdravotnictví a 2,32 % v kultuře. Co do velikosti kontrolovaných subjektů byla největší pozornost zaměřena na malé a střední podniky do 200 zaměstnanců. U těchto podniků byly zjišťovány nedostatky zejména • • • •
v péči o bezpečný stav výrobních a provozních budov, v organizaci a řízení bezpečnosti práce, v poskytování a používání osobních ochranných pracovních prostředků, v péči o provozované stroje a zařízení.
3.2.1 Stavebnictví Stavebnictví patří mezi významná odvětví ČR, ve kterém pracuje více než 3,81 % ekonomicky činného obyvatelstva. Má svá specifika, která ho odlišují od ostatních průmyslových odvětví, například mobilnost místa výroby, délku výrobního cyklu, přírodní vlivy a do jisté míry i sezónnost výroby, požadavek na vysokou mobilitu pracovní síly, absorpci nekvalifikované pracovní síly a značnou citlivost na konjunkturální ekonomické cykly. Ve všech typech činností v tomto odvětví je vysoké riziko vzniku pracovních úrazů. Vzhledem k tomu, že nejvíce závažných úrazů vzniká při pracích spojených s pracemi ve výškách, byla kontrola subjektů podnikajících ve stavebnictví (v hlavním úkolu zadaném ČÚBP) zaměřena na tuto činnost. Kontrolovány byly hlavně střední a menší organizace, u kterých došlo v posledních třech letech k těžkému nebo smrtelnému úrazu, a dále ty, u kterých nebyl dozor dosud realizován. Při prověrkách bylo zjištěno, že u jedné třetiny dozorovaných subjektů není věnována potřebná pozornost přípravě prací ve výškách, není řešen bezpečný přístup k pracovním místům a není prováděno zajištění proti pádu z výšky. Při kontrole provádění prací ve výškách byly nejčastěji zjišťovány tyto nedostatky: • • • • •
nestanovení potřebných technických a organizačních opatření k zajištění bezpečné práce ve výškách; nedodržování pokynů k zajištění bezpečné práce ze strany zaměstnanců; nezajištění volných okrajů staveb, podlah, schodišť a pomocných stavebních konstrukcí proti pádu osob; nezajištění koordinace při souběhu prací ve výškách v případech, kdy byly práce prováděny zaměstnanci různých zaměstnavatelů; provádění prací ve výškách, zejména prací na střechách, bez zajištění osob proti pádu odpovídajícím systémem zachycení.
15
Zvláštní problematikou v této oblasti je provádění nejnebezpečnějších prací ve výškách (na střechách, při montáži krovů, při montáži konstrukcí ve výšce) fyzickými osobami podnikajícími na živnostenské listy, popř. v tzv. sdruženích. Tyto osoby nejsou většinou vybaveny OOPP pro odpovídající systém zachycení pádu a prostředky osobního zajištění, a pokud je mají k dispozici, zpravidla je nepoužívají. Při kontrolách lešení se zjišťované nedostatky týkaly téměř výhradně trubkových lešeňových sestav, které patří stále k nejpoužívanějším konstrukcím. Přetrvávajícím jevem (stejně jako v minulých letech) jsou chybějící zábradelní tyče, příčná koncová nezajištěnost sestav, velké odstupové vzdálenosti od objektů a vnitřní části konstrukcí nechráněné odpovídajícím zábradelním prvkováním, nedostatečné úhlopříčné ztužení, neodpovídající výstupové žebříky, neúplnost podlahových dílců, nezakrývání otvorů po odebrání výstupových žebříků a nevyhovující výšková instalace druhých zábradelních tyčí. Zápisy o předání a převzetí lešení nejsou většinou (až v 70 % případů) praktikovány a chybí následné odborné prohlídky. Zcela jiná situace je u lešení rámových a modulových, kde bylo při kontrole zjišťováno méně nedostatků vzhledem k tomu, že montáž těchto lešení je jednodušší a součástí dodávky jsou i montážní postupy. Bourací práce a rekonstrukční práce Každé opomenutí v zajištění bezpečnosti práce při bouracích a rekonstrukčních pracích zvyšuje nejen riziko vzniku pracovního úrazu, ale v mnoha případech může vést až k ohrožení veřejnosti. Z výsledků kontroly této oblasti vyplynuly následující nedostatky: •
neprovedení průzkumu objektu před zahájením bouracích a rekonstrukčních prací, a to i v případech, kdy jsou prováděny zásahy do nosných částí objektů; • nestanovení odpovídajícího technologického postupu; • nezajištění náležitého dozoru při bouracích pracích; • nezajištění osob při opravách a rekonstrukcích střech, a to především proti propadnutí na lehkých střešních pláštích. Zemní práce Z provedených kontrol zajišťování bezpečnosti práce při zemních pracích je možné konstatovat, že situace je výrazně lepší u specializovaných organizací, u kterých je zabezpečování stěn výkopů věnována větší pozornost než u většiny malých a středních stavebních organizací. Specializované organizace na zemní práce jsou vybaveny potřebnou mechanizací a technickým vybavením pro zemní práce a mají dostatečně zkušené obsluhy strojů. Jiná situace je však u malých a středních organizací, u kterých byly zjištěny zejména tyto závažné nedostatky při zemních pracích: • •
nezajištění svislých stěn výkopů proti sesutí, neodborně a nesouvisle provedené pažení; neohrazení výkopů pevným zábradlím na veřejných prostranstvích, nezřízení přechodových lávek s oboustranným zábradlím pro chodce; • neoznačení výkopů výstražným osvětlením v noci a za snížené viditelnosti.
Z provedených kontrol ve stavebnictví jednoznačně vyplývá, že jednou z příčin nedostatečného zajišťování bezpečnosti práce a technických zařízení na stavbách je tendence snižovat náklady na provedení stavby na minimum, a to všemi zhotoviteli v řetězcích dodavatelského systému provádění staveb. Dalšími významnými příčinami nepříznivého stavu je neplnění úkolů v oblasti prevence rizik podnikatelskými subjekty - zaměstnavateli, zejména neprovádění účinných pravidelných kontrol úrovně bezpečnosti práce na stavbách a nedostatky organizace a řízení stavebních prací, zejména v důsledku nepřítomnosti nebo neurčení odpovědných zaměstnanců na stavbách. 16
3.2.2 Doprava Silniční doprava V roce 2001 nebyla systémem ČÚBP uskutečněna žádná celorepubliková prověrka; dozor v organizacích provádějících tuto činnost byl vykonáván pouze v rámci úkolů jednotlivých IBP. U řady dopravců byl proveden dozor nad touto problematikou v rámci šetření pracovních úrazů vzniklých při provozu vozidel, a to jak na pozemních komunikacích, tak i v terénu, a při jejich opravách a údržbě. IBP pro hl. m. Prahu, pro Západočeský, Severočeský, Jihomoravský a Severomoravský kraj realizovaly prověrku autoservisů a opraven motorových vozidel, IBP pro Východočeský a Severomoravský kraj prověrku firem zabývajících se přepravou osob a IBP pro Jihomoravský kraj prověrku v souvislosti s činností řidičů sanitních vozidel. Prověrky byly uskutečněny zejména v nově vzniklých subjektech a v subjektech, ve kterých se v minulých letech vyskytovaly závažné nedostatky v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení. Prověrky autoservisů a opraven vozidel Z hlediska řízení BOZP, kvalifikace zaměstnanců, jejich zdravotní způsobilosti, školení, přidělování a používání OOPP a pracovních podmínek byly zjištěny zejména následující závady: • • •
nebyl zaveden vhodný a účinný systém řízení BOZP; zaměstnanci nebyli informováni o rizicích; školení zaměstnanců bylo prováděno formálně, nebylo prováděno podle platných předpisů, bez ověření znalostí, v osnovách nebyla zahrnuta možná rizika ohrožení, nebylo prováděno seznámení např. s bezpečnostními požadavky při používání nebezpečných látek (žíraviny, nátěrové hmoty, rozpouštědla); • nebyla důsledně zajišťována kvalifikace vybraných profesí (svařování, obsluha zdvihacích zařízení); • OOPP byly přidělovány, ale bez konkrétního vyhodnocení rizik (nebyl vypracován vnitřní předpis pro jejich přidělování); • nebyla vedena evidence o pracovních úrazech, nebyla přijímána opatření proti opakování vzniku pracovních úrazů, záznamy nebyly v určených termínech předkládány stanoveným orgánům. Z hlediska technických zařízení a pracovního prostředí se jednalo o závady: • • • • • • •
chybějící značení zúžených profilů, nerovnosti v podlahách a na komunikacích, chybějící záchytná madla na schodištích, neodpovídající provedení a vybavení pracovních jam; neprovádění revizí a kontrol kompresorů; neprovádění stanovených kontrol svařovacích hadic; nezajištění láhví s technickými plyny proti převržení; neprovádění kontrol a revizí ručního přenosného elektromechanického nářadí; nevybavení prostor předepsanými indikátory pro zjištění případného úniku plynu; nevypracování havarijního plánu pracoviště (jsou-li prováděny opravy vozidel poháněných plynným médiem); chybějící návody k údržbě a opravám dodávané výrobci (opravy se v mnoha případech provádějí pouze dle osobních zkušeností automechanika).
Závady zjištěné v organizacích zabezpečujících dopravu osob a nákladů • • •
nedostatečný systém řízení BOZP; nevyhledávání rizik, neinformování zaměstnanců o nich; neprovádění bezpečnostního školení; 17
•
• • • • •
• • •
seznam školených předpisů neodpovídající současné předpisové základně upravující danou oblast (zejména nezařazena příslušná ustanovení nařízení vlády č. 499/2000 Sb., o pracovní době a době odpočinku zaměstnanců s nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobou v dopravě). Poznámka: dopravci spoléhají pouze na školení prováděné v autoškolách, ve kterých není v mnoha případech věnována dostatečná pozornost povinnostem plynoucím z příslušných ustanovení zákoníku práce, problematice OOPP, pracovním úrazům, nakládce a vykládce vozidel včetně bezpečnostních předpisů pro skladování a manipulaci s materiálem, používání mechanismů při manipulaci a transportu materiálu, plachtování, používání žebříku při výstupu na ložnou plochu vozidla, spojování vozidel, manipulaci s nebezpečnými látkami (např. FRIDEX, elektrolyt akumulátorových baterií), používání nátěrových hmot, ředidel a rozpouštědel v případě údržby či oprav vozidel a dalším činnostem; nerespektování stanoveného pracovního režimu řidičů (zejména při jízdách do zahraničí – často způsobeno dlouhým čekáním na hraničních přechodech a pak snahou dodržet termíny nakládky a vykládky); chybné vyplňování záznamových listů řidiči a jejich nedůsledná kontrola zaměstnavateli; neseznámení s konkrétními návody pro obsluhu vozidel i případných opravárenských zařízení); neprovádění revizí, zejména zařízení elektrických a tlakových; závady u provozních objektů, např. u vnitřních komunikací chybějící značení profilů, nerovnosti v podlahách a na komunikacích, chybějící madla, vrata nezajištěná v otevřené poloze aj., u venkovních komunikací chybějící předepsané dopravní značení – omezení rychlosti, zákazy stání, vjezdů apod.; závady u provozovaných strojů, při svařování (neprovádění předepsaných kontrol těsnosti svařovacích hadic, nezajištění lahví na technické plyny proti převržení, používání poškozených svařovacích hadic i ostatního svářecího příslušenství); v oblasti skladování a manipulace s materiálem nevypracované řády skladů, poškozené a neoznačené regály, nebezpečné způsoby skladování, zastavěné uličky ve skladech; u pracovních jam závadné zásuvky a osvětlení, nezajištění vstupu a výstupu.
Závady zjištěné při činnosti řidičů dopravních sanitních služeb Kontrola byla provedena u 38 subjektů zajišťujících přepravu nemocných nebo zraněných osob speciálními vozidly – sanitkami; z toho u 36 subjektů byla kontrola státním odborným dozorem nad bezpečností práce provedena poprvé. Při dozorech byly zjištěny následující závady : • • • • •
sanitní vozy staršího data výroby byly provozovány v závadném technickém stavu, navíc u nich nebyly zajištěny stanovené prohlídky v STK a nezbytná údržba dle návodu výrobce; u vozidel s pohonem LPG nebyly zajištěny předepsané kontroly plynového zařízení vozidel; řidiči sanitních vozů nebyli seznámeni se zásadami hygieny práce při převozu pacientů (např. použití a dezinfekce ochranných oděvů, dezinfekce vozidel po přepravě biologických materiálů a pacientů s nakažlivými chorobami); řidiči neměli „osvědčení o profesní způsobilosti“ pro ně jednoznačně požadované ustanovením § 48 zákona č. 247/2000 Sb., ve znění zákona č. 478/2001 Sb.; u řidičů sanitních vozů nebyla dodržena stanovená pracovní doba a limity hodin pracovní pohotovosti, nebyla vedena evidence pracovní doby, práce přesčas a pracovní pohotovosti; 18
•
zaměstnavatelé neposkytovali ochranné oděvy pro převoz biologického materiálu a pacientů s nakažlivými chorobami.
Železniční doprava V rámci svých inspektorátních úkolů se cílenému dozoru věnovaly IBP pro Středočeský a Severočeský kraj, ostatní IBP jen v rámci šetření příčin nehodových událostí v drážní dopravě. Dozor byl prováděn jak v organizaci České dráhy, s.p., tak na vlečkách. Byly zjištěny zejména následující závady: • • • • • • • • •
nezajišťování odstavených drážních vozidel; nedodržování volného schůdného a manipulačního prostoru a průjezdného průřezu; neoznačení a nezabezpečení přejezdů; nezajištění odborné a zdravotní způsobilosti (strojvedoucích, zaměstnanců provádějících posun); používání zarážek se zašlým bezpečnostním značením; neobnovování bezpečnostního značení hran nástupišť; neosazení návěstí; provozování vleček bez úředního povolení a licence; nedodržování týdenních odpočinků zaměstnanců.
3.2.3 Zemědělství V průběhu roku 2001 prováděly IBP prověrky v rostlinné a živočišné výrobě v rámci svých programů činnosti s cílem prověřit dodržování stanovených bezpečnostních a ostatních předpisů v provozech právnických a podnikajících fyzických osob zabývajících se zemědělskou výrobou a souvisejícími činnostmi, dále pak ověřit, zda jsou zaměstnavatelem vytvořeny podmínky pro bezpečnou a zdraví neohrožující práci, zjistit faktory podílející se na vzniku pracovních úrazů a v neposlední řadě prosazovat zlepšení stávajícího stavu na úseku BOZP pomocí systému řízení vyhledávání a posuzování rizik. Zvýšená pozornost byla věnována subjektům, kde probíhala první kontrola IBP a u kterých systém řízení BOZP ve většině případů není dostatečně funkční a znalosti v dané oblasti se pohybují na nízké úrovni. Zhodnocení stavu BOZP v kontrolovaných subjektech Problematika BOZP není u některých subjektů považována za rovnocennou a neoddělitelnou součást plnění výrobních úkolů a pro některé subjekty se bezpečnost práce jeví spíše jako přítěž. U malých organizací, např. u podnikajících fyzických osob a samostatně hospodařících rolníků, je znalost problematiky nedostatečná. Téměř polovina dozorovaných subjektů řeší problematiku BOZP externí službou, jejíž úroveň nebývá vysoká. Z hlediska úrazovosti v oblasti živočišné výroby lze konstatovat, že došlo ke snížení počtu pracovních úrazů. Rozhodující měrou se na tomto stavu podílejí tyto skutečnosti: pokles zaměstnanců na úseku živočišné výroby téměř o 40 %, snižování stavu dobytka, zavádění nových technologií, jako např. volné ustájení, dojírny. Převážná část pracovních úrazů v oblasti živočišné výroby je způsobena přiražením zvířetem, uklouznutím v mléčnicích nebo na kluzkých komunikacích v objektech pro ustájení zvířat.
19
V oblasti systému obecné prevence bylo zjišťováno zejména: • • • • • • • • • • •
řada subjektů neměla opatření k odstranění rizik zpracována písemnou formou; přehled zaměstnavatelů o zbytkových rizicích byl minimální; nebyla zajištěna dostatečná kontrola dodržování předpisů k zajištění BOZP ze strany nadřízených; v případech, kdy se na jednom pracovišti vyskytovali zaměstnanci více zaměstnavatelů, chyběla vzájemná spolupráce zaměstnavatelů v řešení zásad BOZP; školení v otázkách BOZP prostřednictvím vnějších agentur bylo prováděno formálně, zejména tím, že osnovy školení uvádí předpisy pro zařízení a činnosti, které subjekt vůbec neprovozuje a neprovádí; při zajišťování externích služeb pro oblast BOZP (platí zejména u malých podnikatelských subjektů) převládal názor zaměstnavatele, že na tuto externí službu přechází jeho odpovědnost za stav BOZP; v záznamech o seznámení zaměstnanců s návody k obsluze používaných strojů nebylo patrné, o jaké stroje se jednalo; v jednotlivých případech nebyly prováděny periodické lékařské prohlídky zaměstnanců; v seznamech OOPP chyběly prostředky pro speciální profese nebo práce, např. pro zaměstnance pracující na ochraně rostlin nebo pro zaměstnance pracující s žíravými dezinfekčními prostředky; zaměstnavatelem nebyla zajištěna důsledná kontrola používání OOPP; registrace pracovních úrazů byla formální.
V oblasti systému prevence technických zařízení bylo zjištěno, že v jednotlivých případech nebyly prováděny revize provozovaných vyhrazených zařízení. Dozorem na pracovišti bylo zjištěno: • • • • •
kluzké podlahy ve strojovnách vývěv vlivem odstřikujícího a nezachycovaného oleje; poškozené komunikace a podlahy v provozních objektech; chybějící požadované dopravní značení areálů provozů; nezakryté pohybující se části strojů, u mobilních strojů především kloubové hřídele; chybějící ochranné kryty převodových zařízení u sušiček obilí, šnekových dopravníků, šrotovníků apod.; • nedostatky v zajištění proti vstupu neoprávněných osob do zásobníků na sypké hmoty. 3.2.4
Lesnictví
Práce související s obhospodařováním lesů státních, obecních i soukromých (včetně lesů církevních) jsou v současnosti prováděny téměř všechny smluvně, formou smlouvy o dílo s podnikajícími fyzickými osobami. Z toho vyplývají i problémy, které takováto forma přináší. Předpisy k zajištění bezpečné práce při výkonu lesnických činností totiž v převážné míře ukládají povinnosti pouze zaměstnavatelům. Výjimkou je vyhláška č. 48/1982 Sb., která se vztahuje i na podnikající fyzické osoby, ale rozsah ustanovení pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci v lese je značně omezený. Přestože zakázky na provedení jak těžebních, tak pěstebních prací, např. ve státních lesích, získávají lesní akciové společnosti, samotné práce provádějí jimi najaté podnikající fyzické osoby. Lesnické činnosti provádí minimální počet osob v pracovně právních vztazích na základě pracovní smlouvy. V roce 2001 nebyla realizována celorepubliková prověrka zaměřená na kontrolu dodržování předpisů k zajištění BOZP při těžbě, soustřeďování a odvozu dříví, tj. při činnostech, které představují nejrizikovější lesnické činnosti. Z výsledků prověrek provedených 20
u podnikatelských subjektů zabývajících se lesnickými činnostmi, které se uskutečnily v rámci vlastních úkolů jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce, vyplynula následující zjištění: • •
nebyla vedena dokumentace o identifikaci a vyhodnocení rizik; nebyla přijímána opatření k eliminaci rizik, a pokud byla stanovena, prokázala se jako nedostatečná (jde především o vlastníky obecních lesů a subjekty s malým počtem zaměstnanců); • technický stav používaných strojů a zařízení neodpovídal požadavkům bezpečnosti obsluhy těchto zařízení; • nebyly používány bezpečné způsoby práce, v řadě případů bylo zjištěno nevyhovující vybavení zaměstnanců OOPP z hlediska volby a funkčnosti daného ochranného prostředku. Pozitivem je zjištění, že stále více takovýchto zaměstnavatelů řeší zajištění BOZP při práci svých zaměstnanců prostřednictvím agentur poskytujících služby v oblasti bezpečnosti práce a technických zařízení. Dle poznatků IBP se však značná část z nich zabývá problematikou BOZP povrchně a jen některé jsou schopny poskytnout profesionální službu na odpovídající úrovni. Příčinou výše uvedených nedostatků je v převážné míře stále ještě přetrvávající představa některých podnikajících subjektů, že na první místo je třeba klást výrobní úkoly a zisk a bezpečnost práce považovat za druhořadou záležitost. K tomu přistupuje jejich neznalost právních předpisů v rozsahu odpovídajícím prováděným činnostem a snaha uspořit finanční prostředky právě v oblasti BOZP. Výsledkem je pak zjištění, že těmito podnikatelskými subjekty nejsou plněny ani povinnosti uložené jim zákonem na úseku prevence rizik. Zaměstnavatelé, kteří sami neznají povinnosti, jež jim k zajištění BOZP vyplývají z předpisů, nejsou ani schopni stanovit bezpečné pracovní postupy a posoudit kvalifikaci svých zaměstnanců. Z toho důvodu se vyskytly i případy, kdy bylo zjištěno provádění prací v lese osobami bez odpovídající kvalifikace, která je nutná zejména k obsluze používaných strojních zařízení a nářadí. Vzhledem k tomu, že s postupným nabýváním účinnosti jednotlivých nařízení vlády, vydávaných k zákoníku práce, budou rušeny předpisy, které zatím problematiku BOZP při práci v lese určitým způsobem řeší, bude zajišťování BOZP při těchto pracích do budoucna stále obtížnější. 3.2.5
Průmysl
Zpracovatelský průmysl je nejen největším oborem ekonomických činností, ale svým složením také nejrůznorodějším. Vedle oborů s dobrými ukazateli pracovní úrazovosti zahrnuje zpracovatelský průmysl také obory, u kterých stav a vývoj pracovní úrazovosti není na dobré úrovni (viz tabulková část přílohy č. 2 - Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle oddílů OKEČ). V roce 2001 byly provedeny kontroly subjektů zabývajících se lisováním plastů a pryže, a to v rámci celorepublikového úkolu. Vedle běžných závad byly zjištěny závažné nedostatky, a to zejména: • • • • •
nezajištění lisů proti jejich použití nepovolanou osobou; nezajištění přepínačů funkcí strojů uzamčením; neprovádění revizí a kontrol lisů; nezajištění nebezpečných prostorů u strojů ochrannými kryty; nevedení záznamníků o provozu lisů.
21
Dále byly zjištěny nedostatky při manipulaci s lisovacími nástroji, a to především s hmotností nad 30 kg. Řada nedostatků byla zjištěna také ve stavu pracoviště, a to jak ve stavu podlah a nedostatečnosti odkládacích prostor, tak v nevhodném provedení komunikací. Vedle tohoto celorepublikového úkolu byla provedena celá řada kontrol, které vycházely z úkolů stanovených jednotlivými IBP s ohledem na skladbu a zastoupení jednotlivých oborů zpracovatelského průmyslu v regionu. Pozornost byla zaměřena na strojírenství, textilní průmysl, hutnictví a zpracování kovů. Z provedených kontrol vyplývá, že především malé a střední podniky, pokud nejsou napojeny svými dodávkami na velkého finálního výrobce strojů a zařízení, mají závažné problémy nejen s prevencí rizik, ale i se zaváděním systému řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Ještě horší je situace u subjektů v likvidaci, kde je péče o bezpečnost objektů, strojů a zařízení nulová a zajištění bezpečnosti práce u různých náhradních prací minimální. V roce 2001 byly zahájeny společné kontroly u subjektů, které vyrábí, skladují nebo pro svoji výrobní činnost používají chemické látky, a spadají tak pod režim zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami. Celkem bylo provedeno 139 kontrol, z nichž bylo 73 subjektů zařazeno do skupiny A a 66 subjektů do skupiny B. Při těchto kontrolách bylo IBP zjištěno 604 závad, z nichž 53 přímo souviselo s neplněním zákona č. 353/1999 Sb. a jeho prováděcích předpisů. Dalších 551 zjištěných závad souviselo s nedostatečným zajištěním BOZP ve smyslu dalších bezpečnostních předpisů. Potravinářský průmysl V potravinářství byl dozor v rámci regionálních úkolů zaměřen na pivovary, výrobny nealkoholických nápojů a výrobu pečiva. Celorepubliková prověrka „Bezpečnost strojů a zařízení v potravinářském průmyslu“ byla provedena u 311 subjektů zabývajících se zpracováním masa a výrobou masných výrobků. Výběr subjektů určených k výkonu dozoru byl proveden s ohledem na stav pracovní úrazovosti, druh převažující činnosti a časový odstup od poslední kontroly. V oblasti systému obecné prevence bylo zejména zjištěno, že • • • • • • • •
otázkám bezpečnosti práce nebyla věnována náležitá pozornost a hlavně pak nebyla přijímána opatření k prevenci rizik, pokud bylo provedeno vyhodnocení rizik, zůstává pouze založeným písemným dokladem, jejich praktické využití je doposud mizivé, v jedné třetině dozorovaných subjektů nebylo s vyhledáváním rizik vůbec započato, nebyly dodržovány stanovené lhůty opakovaných školení BOZP, obsah školení byl v obecné rovině, zejména chybělo seznámení zaměstnanců s riziky na pracovištích a opatřeními k jejich ochraně před působením těchto rizik, zaměstnanci nebyli seznamováni s účinky používaných chemických přípravků, s ochranou před jejich působením, s poskytováním první pomoci při potřísnění nebo polití chemickou látkou a se způsobem asanace, jejich školení bylo formální, nebyly zajištěny zdravotní prohlídky zaměstnanců, nebyly zajištěny pravidelné a důsledné kontroly zaměstnanců a pracovišť vedoucími zaměstnanci.
22
V oblasti systému prevence technických zařízení bylo v jednotlivých případech zjišťováno zejména, že nebyly prováděny • •
revize elektrických zařízení, kontroly a prohlídky chladicích zařízení a tlakových zařízení.
Dozorem na pracovišti bylo zjišťováno, že •
u některých subjektů nebyly pro sklady vypracovány místní provozní předpisy včetně pokynů pro manipulaci s materiálem, • v jednotlivých případech byly provozovány míchačky a řezačky bez ochranného krytu, • prostory, kde byly skladovány chemické přípravky k desinfekci zařízení a pracovišť, nebyly řádně označeny, • v jednotlivých případech nepoužívali zaměstnanci přidělené OOPP. Dřevozpracující průmysl V organizacích zabývajících se zpracováním dříví nebyla v roce 2001 realizována celorepubliková prověrka. S ohledem na značnou rizikovost prováděných prací však proběhly prověrky vyplývající z vlastních úkolů jednotlivých IBP. Z jejich výsledků je zřejmé, že většina zaměstnavatelů nepřistupuje k řešení problematiky BOZP systematicky a nezabývá se zajištěním bezpečných pracovních podmínek již v rámci preventivních opatření. Dokladem toho jsou obdobná zjištění z předchozích prověrek v minulých letech, která se týkají nejen nedostatků v technickém stavu používaných dřevozpracujících zařízení (chybějící zakrytování nebezpečných točivých částí, používání poškozených elektrických vodičů, používání strojů s nefunkčními zachycovači zpětného vrhu, s poškozenými pilovými kotouči apod.) a jejich umístění s ohledem na potřebný prostor pro manipulaci s obráběným kusem, ale také nedostatečné informovanosti obsluh strojů o rizicích, která je při práci ohrožují, a o opatřeních, jak se vůči těmto rizikům chránit. Z hlediska prevence rizik byly nedostatky shledávány i v provádění stanovených kontrol a revizí používaných elektrických zařízení a nářadí. Zlepšení stavu na tomto úseku pracovních činností přinese zřejmě uplatňování nařízení vlády č. 378/2001 Sb. vydané k § 134a zákoníku práce, neboť dřevozpracující firmy, na rozdíl od firem vykonávajících práce v lese, provádějí většinu prací svými zaměstnanci. 3.2.6
Služby
Tento obor ekonomické činnosti zahrnující zejména veřejnou správu, zdravotnictví, školství, obchod, pohostinství, pojišťovnictví a peněžnictví je ze všech oborů největší. S výjimkou služeb v obchodu a pohostinství a činností spojených s odstraňováním odpadů a čištěním obcí má lepší ukazatele pracovní úrazovosti, než je průměr ČR. Společným problémem, zejména zdravotnictví, obchodu a pohostinství, je dodržování předpisů stanovících pracovní podmínky. Jak vyplývá z kontroly, snaží se subjekty předejít odhalení porušování předpisů vedením dvojí evidence nebo zaměstnáváním osob na dohodu podle § 236 a 237 zákoníku práce. V mnoha případech jsou tyto praktiky realizovány s tichým souhlasem zaměstnanců a nelze vyloučit ani případy, kdy zaměstnavatel zneužívá svého postavení. Prokázání těchto případů, zejména v obchodě a pohostinství, je bez podpory a svědectví zaměstnanců velmi obtížné, až nemožné.
23
3.3
Pracovní podmínky
Tak jako v předchozích letech i v roce 2001 bylo prověřování stavu v oblasti stanovených pracovních podmínek součástí každého provedeného dozoru. V posledním čtvrtletí byl započat cílený celorepublikový dozor zaměřený na dodržování pracovní doby v obchodních řetězcích, jehož výsledky, vzhledem k jeho trvání i v průběhu roku 2002, budou analyzovány později. V roce 2001 vstoupila v platnost novela zákoníku práce, která přinesla určité změny a novinky do zaběhlého systému hodnocení a posuzování pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců. Lze konstatovat, že „nejzávažnějším problémem“ zaměstnavatelů bylo pochopení a zapracování přestávek na jídlo a oddech nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce do rozvrhu pracovní doby zaměstnanců. Přitom tato povinnost platila i před novelou ZP, avšak nejdéle po 5 hodinách nepřetržité práce. V rámci dozorové i poradenské činnosti musel být tento požadavek nesčetněkrát vysvětlován nejenom vedoucím, ale v mnoha případech i zaměstnancům, kteří tím, že přestávky na jídlo a oddech se nezapočítávají do pracovní doby, se cítili ošizeni nejméně o půl hodiny za směnu. V průběhu 1. pololetí došlo k uklidnění situace, i když nadále přetrvával problém vzájemné slučitelnosti přestávek v práci na jídlo a oddech dle § 89 zákoníku práce a bezpečnostních přestávek poskytovaných dle § 134e zákoníku práce a bezpečnostních přestávek řidičů, které jsou stanoveny zvláštním předpisem a jsou výkonem práce. Nově stanovená povinnost zaměstnavatele vést evidenci pracovní doby (§ 94 ZP) vytvořila pro dozorovou činnost lepší možnosti k hodnocení pracovní doby a především nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami a v týdnu (§ 90 a § 92). Z předložené dokumentace bylo možné v rámci dozoru prokázat porušení ustanovení uvedených paragrafů. V průběhu dozoru zaměřeného na dodržování pracovní doby v obchodních řetězcích docházelo však k situaci, že dozorovým orgánům byl předložen místo evidence docházky měsíční výkaz odpracovaných směn, zpracovaný na základě prvotní evidence docházky a stvrzený podpisem zaměstnance. Prvotní evidence byla již skartovaná, takže případná porušení zákona týkající se nepřetržitého odpočinku mezi směnami a v týdnu nebylo možno zjistit. I po ukončení této etapy dozoru v obchodních řetězcích nadále zůstává otevřená otázka, zda vykazované údaje v evidenci pracovní doby odpovídají skutečné situaci. Zaměstnanci v obchodních řetězcích jsou za práci odměňováni nejenom hodinovou mzdou, ale i její pohyblivou složkou. Tu přímo ovlivňuje množství prodaného zboží, tedy zisk na prodejně, eventuálně oddělení, a nepřímo počet vykazovaných hodin. Z uvedeného důvodu je snaha při nejmenším počtu zaměstnanců vykazovat co nejmenší počet odpracovaných hodin, přičemž někteří, zejména vedoucí zaměstnanci, odměňovaní tarifní mzdou, aby nesnižovali „efektivnost prodejny“, si dobrovolně vykazují pouze stanovenou a rozvrhem pracovních směn plánovanou pracovní dobu bez ohledu na skutečně odpracované hodiny. V hodnoceném roce 2001 nebyly vytvořeny ideální podmínky pro posouzení a odpovědné zhodnocení porušování stanovených týdenních limitů práce přesčas (§ 96 ZP) vzhledem k implementování tzv. referenčního období do tohoto ustanovení zákoníku práce. Požadavek zákoníku práce na vyšetření lékařem zaměstnance pracujícího v noci (§ 99 odst. 4) byl u středních a větších organizací přijat bez problémů. V ojedinělých případech, zejména u malých organizací, bylo zjištěno, že zaměstnanci nemají pro tuto práci ověřenou zdravotní způsobilost. Pracovní podmínky žen a mladistvých jsou zpravidla zabezpečeny na požadované úrovni. Dopomohla k tomu nejen propagace a kontrola dodržování ustanovení vyhl. č. 261/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví práce a pracoviště zakázané ženám a mladistvým, ale i skutečnost, že zaměstnavatelé byli nuceni vyhledat rizika a posoudit jejich 24
zdroje a příčiny (dle § 132a odst. 3 ZP). Při hodnocení míry a výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců, tj. při kategorizaci prací dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, nebyla opomenuta ani oblast zaměstnávání žen a mladistvých. Struktura závažnosti a počtu zjištěných nedostatků v rámci dozorů byla rozdílná podle velikosti subjektu, zaměření činnosti, množství existujících rizik a přístupu k řízení BOZP. Nejčastěji se vyskytující závady a nedostatky byly stejného charakteru jako nedostatky a závady zjišťované v dané oblasti v letech předcházejících. Nejčastěji se vyskytovaly následující nedostatky: •
nebyla ověřována zdravotní způsobilost zaměstnanců ani při vstupních prohlídkách, ani při předepsaných periodických lékařských prohlídkách u vybraných profesí, zaměstnanci byli zařazováni k výkonu pracovní činnosti bez ověření zdravotní způsobilosti, a to zejména na práci v noci; tato skutečnost byla rovněž zjištěna při šetření 8 těžkých pracovních úrazů v roce 2001;
•
zaměstnancům nebyly poskytovány přiměřené informace o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky vyskytujícími se na jejich pracovišti nebo při pracovní činnosti; o prováděných školeních nebyla vedena dostatečná dokumentace; znalosti předpisů k zajištění BOZP nebyly pravidelně ověřovány; nebyla řádně vedena evidence pracovní doby, práce přesčas, práce v noci u jednotlivých zaměstnanců; nelze vyloučit ani případy vedení dvojí evidence pracovní doby; byla nařizována práce přesčas nad zákonem stanovený roční limit 150 hodin bez souhlasu zaměstnance; práce přesčas v rámci jednoho pracovního týdne byla nad zákonem stanovený limit; nebyl dodržován stanovený nepřetržitý odpočinek mezi koncem jedné a začátkem následující směny; nebyl dodržován stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu (nejčastějším případem bylo poskytnutí odpočinku až na konci 14denního období, ale bez příslušného prodloužení).
• • • •
Pro obecný pohled na tuto důležitou oblast je nutno vzít v úvahu nejenom vlastní poznatky získané při výkonu dozoru a značné množství telefonických, svým způsobem anonymních dotazů vztahujících se k dané problematice, ale i časté případy, kdy na nedodržování stanovených pracovních podmínek upozorňují zaměstnanci až po rozvázání pracovního poměru.
3.4
Šetření příčin nehodových událostí
V roce 2001 vyšetřily IBP příčiny vzniku 451 pracovních úrazů a provozních nehod. Podrobný výčet jednotlivých šetření je uveden v tab. č. 1a „Počet provedených výkonů IBP“. Nadále přetrvává snaha zaměstnavatelů uvádět na záznam o vzniku pracovního úrazu příčinu „Nedostatek osobních předpokladů a riziko práce“. Důvodem pro toto jejich počínání je snaha vyhnout se případným sankcím ze strany zdravotních pojišťoven, které mají ze zákona č. 48/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů, právo požadovat v případě opakování pracovního úrazu ze stejných zdrojů a příčin náhradu nákladů na léčení. Z výsledku šetření příčin vzniku pracovních úrazů jednoznačně vyplývá, že organizace nedostatečně objasňují příčiny a často stanovují pouze minimální opatření proti opakování úrazu. Opatření se většinou omezují na seznámení zaměstnanců se vznikem úrazu a opětovné proškolení zaměstnanců, které bývá pouze formální. 25
Z výše uvedených důvodů státní odborný dozor nad bezpečností práce při použití oprávnění vůči subjektu, u kterého byly šetřeny příčiny vzniku pracovního úrazu, přihlíží k objektivnosti jeho šetření, stanoveným opatřením a jejich včasné realizaci.
3.5
Projektové dokumentace staveb
K značnému nárůstu počtu vyjádření k projektovým dokumentacím staveb docházelo v letech 1991 až 1995, v letech 1997 a 1998 se jejich počet snižoval a v roce 1999 zůstal téměř nezměněn. K dalšímu poklesu došlo v roce 2000 (o 1 %) i v roce 2001 (o 3,6 %). Při výběru projektových dokumentací k posouzení byl uplatňován příkaz předsedkyně ČÚBP č. 2/2000, který sjednocuje přístup inspektorátů k výběru dokumentací k dozoru a následně k účasti na kolaudacích. Některé inspektoráty opět navštívily největší stavební úřady a vysvětlily výběr a způsob posuzování projektových dokumentací staveb dle zásad stanovených ČÚBP. V řadě případů předkládané projekty zpravidla upřednostňovaly architektonické a technické řešení, aniž se důsledně zabývaly bezpečností a ochranou zdraví při provádění, užívání a udržování staveb, včetně působení předvídatelných vlivů. Z projektů byla často patrná neznalost předpisů k zajištění BOZP; s tím souvisí i používání neplatných předpisů. Část předkládaných projektových dokumentací neobsahovala náležitosti potřebné pro jejich posouzení; ty byly vráceny k doplnění. V případě, že závady nebyly takového charakteru, aby bránily vydání stavebního povolení, bylo odstranění závad požadováno v dalším stupni projektové dokumentace. V 5 % případů byla projektová dokumentace vrácena k zásadnímu přepracování. Nejčastěji zjišťované nedostatky při posuzování dokumentací se týkaly • • • • • •
vlivu na životní prostředí a způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz, zejména při nebezpečných pracích, dispozice - umístění strojního a technologického zařízení vzhledem ke stanovišti obsluh, podlah, úprav pro invalidní občany, vertikálních komunikací – jejich povrchů, schodišť, ramp, žebříků, vnitřních komunikací - jejich povrchů, šířek, podchozích výšek, lávek, galerií, ochozů, pracovních plošin, vrat, vjezdů, elektrických zařízení – chybějících protokolů o určení vnějších vlivů dle ČSN 33 2001-3 a ČSN 33 2000-5-51, plynových zařízení – chybějících požadavků na tlakové a funkční zkoušky či způsob předávání.
3.6
Povolování a kolaudace staveb
Výrazný nárůst počtu uplatnění požadavků předpisů při povolování a kolaudacích staveb od počátku 90. let se v roce 1995 prakticky zastavil a v následujících letech docházelo k postupnému poklesu. V roce 2001 klesl jejich počet oproti roku 2000 o 10,6 %. Vývoj v posledních letech ukazuje graf č. 5.
26
Graf č. 5 Vývoj počtu uplatnění požadavků předpisů při povolování a kolaudacích staveb 7000 6549
6000
6422 5048
počet
5000
4623
4694
4073
4086
4201 3754
4000 3352
3000 2000 1370
1000 0 1991
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
roky
U velkých staveb IBP realizují osvědčenou praxi sledování takovéto stavby od projektu přes výstavbu až po kolaudaci. Účast na kolaudačních řízeních je ze strany IBP nedílnou součásti prevence, protože lze v této fázi zachytit řadu nedostatků z oblasti BOZP, které by později mohly vést k pracovním úrazům či haváriím. Proto je cílem účasti na těchto kolaudačních řízeních ověření, do jaké míry je stavba připravena na uvedení do užívání a zda splňuje požadavky k zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti technických zařízení. Pro účast na kolaudačním řízení se upřednostňují stavby se zvýšenými riziky vzniku pracovních úrazů. V rámci kolaudace je kontrolováno odstranění závad, na které IBP upozornil při posuzování projektové dokumentace, a odstranění závad zjištěných při revizích a zkouškách strojů a zařízení. V konkrétních případech, na základě zjištěných hrubých nedostatků z hlediska požadavků BOZP, byla předána nesouhlasná vyjádření k vydání kolaudačních rozhodnutí. Nejzávažnější závady zjišťované při kolaudačních řízeních: • • •
chybějící kolaudační doklady - dle charakteru stavby; chybějící provozní dokumentace - dle charakteru stavby; nevyhovující komunikace horizontální - venkovní, vnitřní, šířky, značení, podchozí výšky, vrata, vjezdy, povrchy komunikací; • nevyhovující komunikace vertikální - schodiště, rampy, žebříky, značení, povrchy komunikací; • chybějící ochranné zábradlí. 27
3. 7 Poradenská činnost Cílem poradenství je poskytnutí takových informací zaměstnavatelům a zaměstnancům, aby mohli vyhovět právním povinnostem při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti technických zařízení. Charakter poradenství mají i bezpečnostně technické požadavky, které jsou vydávány orgány státního odborného dozoru jako doporučení nebo metodické pomůcky. Poradenství bylo v roce 2001 poskytováno různými formami. Jednalo se zejména o telefonické, písemné nebo osobní konzultace. Poradenská činnost byla prováděna rovněž v rámci prováděných dozorů přímo v terénu, zejména u nově vzniklých subjektů, u nichž byl dozor prováděn poprvé, při šetření úrazů a v rámci kolaudačních řízení. Pro další rozšíření styku státního odborného dozoru se zaměstnavateli a zaměstnanci byly a jsou na IBP zřízeny návštěvní dny s prodlouženou pracovní dobou. Tato forma byla však veřejností využívána minimálně. Rozbíhá se i poradenství prostřednictvím stránek na internetu. Písemné záznamy z poradenské činnosti byly pořizovány v těch případech, kdy šlo o rozsáhlejší informace ke konkrétním problémům tazatele. Obsah poskytovaných konzultací zahrnoval celou šíři problematiky k zajištění BOZP. Nejčastější témata vyžádaných porad: • • • • • • • • •
aplikace některých ustanovení novelizovaného zákoníku práce, přesčasová práce, rozvržení pracovní doby, evidence pracovní doby, pracovní podmínky, zejména v obchodě a dopravě, kvalifikace osob pro plnění úkolů v prevenci rizik a pro obsluhu technických zařízení, praktické používání metod vyhledávání rizik, program "Bezpečný podnik", poskytování a používání OOPP, bezpečnost technických zařízení, zpracování projektových dokumentací staveb a výběr projektových dokumentací k dozoru ze strany IBP.
Poradenství na výstavách bylo další formou konzultační činnosti, která působí především osvětovým způsobem. Závěrem lze konstatovat, že poradenství ve výše uvedených formách plní svoji preventivní funkci. Přehled uskutečněných případů poradenství v posledních třech letech uvádí graf č. 6.
28
Graf č. 6 Počet uskutečněných případů poradenství 5479
5497
6000 4508 5000 4000 3000 2000 1000 0
1999
2000
2001
roky
3.8
Program "Bezpečný podnik"
V roce 2001 probíhala realizace programu "Bezpečný podnik" podle aktualizovaného znění auditu a podmínek pro získání osvědčení. Aktualizace umožnila reagovat především na nově vydávanou legislativu, která výrazným způsobem zasahuje do chodu a řízení podniků a stanoví managementu podniku i nové povinnosti. Zásadní změnu tak představovala aktualizace požadavků auditu, jež plně respektovala požadavky zákoníku práce, který stanoví odpovědnost za plnění povinností na úseku BOZP zaměstnavateli, přičemž zohledňuje především problematiku prevence rizik, identifikace a hodnocení rizik a z toho plynoucích opatření k jejich eliminaci, případně minimalizaci. Dále byl rozšířen stávající obsah o problematiku životního prostředí, zejména z hlediska jeho ohrožení odpady produkovanými podniky, které mohou vést ke znečištění vody, půdy a ovzduší. V souvislosti s nově vydanou legislativou na úseku havarijní prevence byl obsah požadavků auditu rozšířen o záležitosti týkající se zpracování bezpečnostního programu prevence havárií, bezpečnostní zprávy a havarijního plánu. Doplněny byly i požadavky týkající se pracovních podmínek a pracovního prostředí a provedena celková úprava auditu spočívající ve vypuštění otázek, které se při aplikaci prokázaly jako nevhodné, a jejich nahrazení novými, více odpovídajícími současným podmínkám. Podnikům, které se přihlásily k programu a plnily stanovené podmínky, poskytovaly tak jako v předchozích letech odbornou pomoc inspektoráty bezpečnosti práce. Tyto odborné konzultace k problematice uplatňování požadavků bezpečnostních předpisů se uskutečnily jak telefonicky v rámci poradenských dnů IBP, tak i přímou účastí inspektorů v dané organizaci při řešení konkrétních problémů. Nově stanovené podmínky programu "Bezpečný podnik" přinesly podstatné změny i do doby platnosti osvědčení, jež uplynutím tří roků od jeho vydání končí. Z toho vyplývá nutnost absolvovat novou prověrku v rozsahu celého auditu s kladným 29
výsledkem, který je podmínkou pro vydání nového osvědčení. Tato situace se týkala v uplynulém roce čtyř organizací, z nich tři splnily stanovené podmínky a nové osvědčení jim bylo předáno v závěru roku 2001. Jednalo se konkrétně o VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a. s., se sídlem v Třinci, EASTMAN Sokolov, a. s., se sídlem v Sokolově (dřívější Chemické závody, a.s. Sokolov), a Dřevozpracující družstvo se sídlem v Lukavci. V roce 2001 bylo na základě kladného výsledku prověrky IBP vydáno osvědčení "Bezpečný podnik" celkem deseti organizacím. V některých případech bylo nutné, aby se na prověrce jedné organizace, vzhledem k působení jejích nižších organizačních složek na území několika krajů, podílelo více inspektorátů. Příkladem jsou Eurotel Praha, spol. s r.o., a Metrostav, a.s, která provádí rozsáhlé stavební akce na více místech republiky (organizace Metrostav, a.s., ve které začala prověrka IBP v závěru roku 2001, splnila stanovené podmínky až začátkem roku 2002). V roce 2001 nebyla žádná organizace z důvodu neodstranění zjištěných nedostatků ve stanovené lhůtě z programu vyřazena, ani nebylo ze strany IBP vydáno žádné doporučení zrušit platnost již dříve vydaného osvědčení z důvodu neplnění podmínek, na jejichž základě bylo organizaci osvědčení vydáno. Všechny prověřované organizace splnily podmínky programu "Bezpečný podnik" v celém rozsahu; pokud se vyskytly nedostatky, byly odstraněny ve stanovené lhůtě. S požadavky programu se odpovídajícím způsobem vyrovnaly i organizace, u kterých v r. 2001 došlo k organizačním změnám (jak tomu bylo v případě organizace EASTMAN, a. s., Sokolov, nově vzniklé z bývalých Chemických závodů, a. s., Sokolov). Z realizace programu "Bezpečný podnik" vyplývá, že většina organizací, kterým IBP poskytovaly při přípravě na plnění podmínek programu podporu formou poradenství, stanovené podmínky splnila a osvědčení získala. Spolupráce IBP s organizacemi, které již získaly osvědčení, přináší výsledky i v tom, že tyto organizace jsou schopny prokázat plnění stanovených podmínek i po tříletém období, kdy žádají o vydání nového osvědčení. Z dlouhodobých poznatků se ukazuje jako výhodnější, když organizace, které mají větší počet nižších složek (závodů, divizí) shodného nebo podobného charakteru, je přihlásí k účasti na programu v jednom termínu a k prověrce prováděné IBP je připraví společně. Situace, kdy organizace přihlašuje každý rok jeden ze svých závodů, je nevhodná především z toho důvodu, že dochází při následně prováděných každoročních prověrkách, včetně prověrek po třech letech, k překrývání termínů u několika závodů jednoho podniku, což působí problémy jak IBP, který prověrku provádí, tak vedení podniku. Na základě zkušeností lze předpokládat, že za spolupráce a podpory IBP bude podnik schopen splnit stanovené požadavky všech svých nižších organizačních složek v jednom termínu. S touto podmínkou se také počítá pro příští aktualizaci programu "Bezpečný podnik". Pro informaci jsou následně uvedeny podnikatelské subjekty, které již osvědčení získaly. Organizace Metrostav a.s., Praha DAEWOO AVIA, a.s., Praha České aerolinie a.s., Letiště Ruzyně, Praha Pražská energetika, a.s. Eurotel Praha, spol. s r.o. KAUČUK, a.s., Kralupy nad Vltavou Kovohutě Příbram, a.s. KOPOS KOLÍN a.s. Vodovody a kanalizace Jižní Čechy, a.s. Dřevozpracující družstvo, Lukavec EASTMAN Sokolov, a.s. (dříve Chemické závody, a.s., Sokolov) 30
Rok vydání osvědčení 1998 1999 2000 2001 2001 2000 2000 2001 1999 2001 * 2001 *
AUTOPLUS II, s.r.o., Most CHEMOPETROL, a.s., Litvínov VÍTKOVICE – PRODECO, a.s., Teplice Opavia-LU, a.s. - provozovna DELI, Lovosice Severočeská energetika, a.s., Děčín ČEZ, a.s., Elektrárna Chvaletice ČEZ, a.s., JE - Dukovany Nestlé Česko s.r.o., závod SFINX Holešov Nestlé Česko s.r.o., závod MARYŠA Rohatec Teplárny Brno, a.s. ŽS Brno, a.s. - pro závod EES Masný průmysl - Krásno, spol. s r. o., Zlín BIOCEL, a.s., Paskov Opavia-LU, a.s. - provozovna Vávrovice Severomoravská energetika, a.s. Ostrava NOVÁ HUŤ, a.s., Ostrava - pro závod 3 – Výroba a montáže NOVÁ HUŤ, a.s., Ostrava - pro závod 4 – Energetika NOVÁ HUŤ, a.s., Ostrava - pro závod 10 – Koksovna NOVÁ HUŤ, a.s., Ostrava - pro závod 45 - Automatizace VESUVIUS ČESKÁ REPUBLIKA, a.s., Třinec
1999 1999 2000 2000 2001 2000 1999 1999 2000 2001 2001 1999 1999 2000 2000 1999 2000 2000 2001 2001 *
Od vyhlášení programu v prosinci r. 1996 do 31. 12. 2001 tak bylo vydáno celkem 31 osvědčení 25 podnikům (z toho 3 podniky získaly již druhé osvědčení – označeny *).
3.9
Dozorčí činnost v oblasti technických zařízení
3.9.1 Tlaková zařízení Činnost inspekce v oblasti tlakových zařízení byla v roce 2001 řešena regionálními úkoly jednotlivých IBP. Dozor nad bezpečností tlakových zařízení byl zaměřen na provoz, údržbu, revize a obsluhu jednotlivých zařízení. V dnešní době je velký počet kotelen, ve kterých se provozují vedle kotlů středotlakých i nízkotlaké, a proto je nutno posuzovat tato tlaková zařízení jako celek (tedy jako vyhrazená i nevyhrazená tlaková zařízení). I v teplovodních kotelnách a výměníkových stanicích jsou kromě nevyhrazených tlakových nádob i nádoby vyhrazené, přičemž u každého druhu jsou kladeny jiné požadavky na obsluhu, údržbu, provoz a odbornou způsobilost obsluhy při provozu, a tím dochází ke vzniku nových druhů rizik. Mezi hlavní zjišťované nedostatky patřilo: •
nedostatečné vyhledávání, posuzování a hodnocení vzniku rizik možného ohrožení a jejich odstraňování; v některých případech byla tato rizika vyhodnocena pouze obecně a nebyla konkretizována na pracovní postupy při obsluze tlakových zařízení, • chybějící prokazatelné seznámení zaměstnanců s ochranou před působením rizik na konkrétní prováděné činnosti a pracoviště.
Nedostatky plynou z přístupu vedoucích zaměstnanců k BOZP. Uvedené skutečnosti charakterizují neplnění základních povinností provozovatelů, které má za následek výskyt konkrétních závad na jednotlivých druzích tlakových zařízení. 31
Nejčastěji zjišťované závady spojené s provozem tlakových zařízení: • • • • • • • •
neurčení odpovědných osob za provoz, nedůsledné zabezpečování preventivní údržby a provádění pravidelných předepsaných kontrol a revizí; provedené opravy nebyly dostatečně dokumentovány, nedostatečné provádění kontrol a přezkušování zabezpečovacích zařízení, nedostatky v provozní dokumentaci nebo provozování tlakových nádob bez technické dokumentace, nedodržení požadavků na zdravotní a odbornou způsobilost obsluhy, ale i nezajišťování školení a pravidelného přezkušování zaměstnanců, nevypracování předpisů pro dopravu, manipulaci a vyprazdňování nádob k dopravě plynů; osoby provádějící tuto činnost nejsou prokazatelně školeny, neaktualizování provozních řádů podle současného stavu, pokles úrovně činnosti revizních techniků a nízká kvalita odváděných prací při montáži, opravách a servisu.
Lze konstatovat, že větší množství závad u jednoho subjektu vyplývá především z nedostatečné péče vedoucích pracovníků; patrné je to zejména u menších firem s nadměrnou kumulací funkcí zaměstnanců, kteří odpovídají za provoz tlakových zařízení. 3.9.2 Zdvihací zařízení Celorepublikovými samostatnými úkoly z oblasti zdvihacích zařízení byl dozor zaměřen na bezpečnost provozu regálových zakladačů a jevištních technologických zařízení. Kontrola dodržování požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení se týkala tohoto okruhu otázek: -
vedení provozní dokumentace zařízení, zajišťování odborné způsobilosti obsluh zařízení, provádění preventivní údržby, kontrol, revizí, ověření bezpečného provozu na pracovištích.
Zjištěné skutečnosti: • • • • • • • • • •
provozovatelé regálových zakladačů ani jevištních technologických zařízení nevedly jejich provozní dokumentaci, obsluhy regálových zakladačů neměly odpovídající školení a kvalifikaci, nebyl zajišťován bezpečný stav regálových zakladačů systematicky prováděnou preventivní údržbou, nebyly prováděny pravidelné kontroly a revize zařízení, způsob a místo bezpečného přístupu ani opuštění stanoviště obsluhy regálových zakladačů nebylo jednoznačně určeno, nebyl zamezen přístup do pracovního prostoru regálových zakladačů, nebylo zabráněno použití regálových zakladačů nepovolanými osobami, u pochůzných ploch chyběla ochranná zábradlí proti pádu osob, tahová zařízení jevištních zařízení nebyla zajištěna proti samovolnému uvedení do pohybu, u jevištních lávek chyběly ochranné lišty k zabránění propadu předmětů, koncové polohy jevištních tahů nebyly stabilizovány zarážkami upevněnými na vodítkách.
Jednotlivé IBP dále zaměřily dozorčí činnost na úkoly týkající se -
provozu výtahů pro dopravu osob a stavebních výtahů, 32
-
provozu jeřábů včetně jeřábů mobilních, provozu vrátků a zdvižných vozíků, provozu pohyblivých pracovních plošin.
Při těchto kontrolách byly zjišťovány převážně nedostatky týkající se vedení provozních dokumentací jednotlivých zdvihacích zařízení a provádění jejich pravidelných prohlídek, kontrol a revizí. 3.9.3 Elektrická zařízení V roce 2001 byly provedeny dvě celorepublikové prověrky, a to prověrka subjektů provozujících elektrická zařízení v kempech s karavany a na jejich parkovištích a prověrka subjektů provozujících elektrická zařízení v zemědělských a zahradnických objektech se skleníky s elektrickým vybavením. Jejich cílem bylo ověřit, jak jsou vyhledávána rizika, která souvisí s provozem elektrických zařízení, jaká opatření k jejich odstranění jsou provozovateli přijímána a zda a jakým způsobem je zajišťována bezpečnost a ochrana zdraví pracovníků a bezpečnost elektrických zařízení. Důvodem zařazení první prověrky byla skutečnost, že uvedená zařízení prošla v minulých letech řadou změn ve vlastnických poměrech, které se zpravidla negativně projevují na úrovni péče o bezpečnost práce a technických zařízení, přičemž prověření stavu zajištění bezpečnosti těchto jednoúčelových elektrických zařízení nebylo dosud na celostátní úrovni provedeno, a dále potřeba ověřit oprávněnost zařazení těchto zařízení do III. třídy nebezpečnosti. Stejné důvody vedly i k zařazení druhé prověrky, ale s tím rozdílem, že elektrická zařízení v těchto objektech jsou navržena k zařazení do I. třídy nebezpečnosti. Dozor byl zaměřen na − systém obecné prevence, − systém prevence u elektrických zařízení, − stav provozovaného elektrického zařízení ve vztahu k rizikům a prevenci. Nejčastěji byly zjišťovány následující závady: • •
nebyla k dispozici technická dokumentace, nebylo zajišťováno systematické provádění preventivní údržby elektrického zařízení spojené s pravidelnými kontrolami a revizemi, • vyskytovalo se riziko úrazu mechanickým poškozením elektrických přípojek stanovišť karavanů při pohybech vozidel a stavbě stanů. V rámci druhé prověrky byl dozor zaměřen obdobně jako u předchozí prověrky a byly zjišťovány následující závady: • •
chyběla provozní dokumentace, odborná způsobilost zaměstnanců pro vykonávanou obsluhu a práci na elektrickém zařízení byla nedostatečná, • nebylo zajišťováno systematické provádění preventivní údržby elektrického zařízení spojené s pravidelnými kontrolami a revizemi, • venkovní části elektrických zařízení byly zkorodované, vnitřní pokryté hořlavým prachem a nečistotami, části zařízení byly poškozené. Jednotlivé IBP prováděly dále kontrolu dodržování předpisů k zajištění bezpečnosti elektrických zařízení a předpisů k zajištění bezpečnosti při obsluze a práci na těchto zařízeních v rámci svých vlastních úkolů.
33
Byly zjišťovány závady stejného charakteru jako v předchozích letech, například: − elektrická zařízení nebyla pravidelně kontrolována a podrobována revizím, údržba zařízení neměla preventivní charakter, − elektrické ruční nářadí nebylo během používání pravidelně kontrolováno a revidováno, − prostory rozvodných zařízení byly využívány jako skladiště věcí nesouvisejících s provozem elektrického zařízení, − provozovatelé neměly k dispozici technickou dokumentaci zachycující skutečný stav jimi provozovaného elektrického zařízení.
3.9.4 Plynová zařízení Samostatný celorepublikový úkol z oblasti plynových zařízení v roce 2001 zařazen nebyl. Dozor nad plynovými zařízeními v rámci celé ČR byl součástí úkolu „Bezpečnost elektrických zařízení v zemědělských a zahradnických objektech se skleníky s elektrickým vybavením“, protože v těchto objektech jsou často instalována plynová zařízení sloužící zejména k jejich vytápění. Dozor nad plynovými zařízeními byl zaměřen na: -
vedení předepsané provozní dokumentace, způsob zabezpečení odborné způsobilosti obsluh zařízení, bezpečný stav plynových zařízení, zejména zajišťování preventivní údržby, kontrol a revizí, posouzení vnějších vlivů podle specifických podmínek s ohledem na nebezpečí požáru nebo výbuchu, způsob větrání v prostorách, kde jsou umístěny plynové spotřebiče.
U plynových zařízení byly nejčastěji zjišťovány následující nedostatky: • • • • •
neúplnost technické dokumentace, nevedení provozního deníku plynofikované kotelny, chybějící provozní řád plynofikované kotelny, neodpovídající odborná způsobilost obsluhy, nezpracovaný systém preventivní údržby nebo jeho nefunkčnost (není prováděna preventivní údržba, nejsou prováděny předepsané kontroly a revize), • nedostatečné větrání prostor, v nichž jsou umístěny plynové spotřebiče. Souhrnně lze konstatovat, že údržba plynových zařízení v dozorovaných subjektech nemá charakter preventivní. Jde převážně o udržení zařízení v provozu, ale bezpečnosti tohoto provozu není věnována dostatečná pozornost. Činnost jednotlivých inspektorátů byla zaměřena nejen na celostátní úkol, ale ve vazbě na regionální problematiku byly prováděny kontroly s různým zaměřením, jako byly kontroly regulačních stanic plynu, skladů plynu, čerpacích a plnicích stanic LPG, plynových rozvodů a spotřebičů apod. Hlavním zaměřením kontrol bylo zjišťování, jak jsou dodržovány požadavky platných předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a skutečný bezpečnostně technický stav zařízení. Bylo zjištěno, že úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je u jednotlivých subjektů různá. Je závislá zejména na přístupu vedení subjektu k těmto otázkám a na systematické péči o BOZP. V některých případech nejsou dodržovány požadavky stanovené zákoníkem práce, jako je vyhledávání rizik a jejich odstraňování zaměstnavatelem. Zjišťované nedostatky jsou v podstatě stejné jako u celorepublikového úkolu.
34
3.9.5 Jaderná energetika Jaderná elektrárna Dukovany V průběhu roku 2001 prováděl IBP pro Jihomoravský kraj v elektrárně namátkové kontroly plnění programu „Bezpečný podnik“. Poslední prověrka v prosinci konstatovala, že systém je funkční v celém rozsahu programu. V roce 2002 je plánován dozor u dodavatelských organizací, které provádějí v rámci smluvního vztahu v JE Dukovany různé činnosti především v době odstávek zařízení. Jaderná elektrárna Temelín Dozor nad dodržováním předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při výstavbě a dokončování obou hlavních bloků elektrárny byl prováděn z detašovaného pracoviště IBP pro Jihočeský kraj operativně přímo na stavbě. Bylo uskutečněno 34 jednání v souvislosti s vydáním stanoviska IBP k zavezení paliva do reaktoru a poskytnuto 28 konzultací k výkladu předpisů a při posouzení projektových řešení změn a úprav. IBP vydal vyjádření k pěti projektovým dokumentacím stavebních úprav na vedlejších objektech elektrárny. IBP se zúčastnil 3 stavebních řízení při likvidaci zařízení a objektů dočasného charakteru staveniště a 4 kolaudačních řízení. V souvislosti s technickými nedostatky vstupního parního potrubí vysokotlakého dílu turbiny I. HVB a rotoru turbiny byly uskutečňovány pravidelné informativní schůzky s odpovědnými pracovníky generálního dodavatele technologií a investora a s inspektory SÚJB. Na II. HVB provedl IBP 17 předkolaudačních prohlídek stavebních objektů a provozních souborů před jejich znepřístupněním zavezením paliva. Zjištěné závady a nedodělky byly předány do databáze investora a jejich odstranění podléhá opětovné kontrole inspektora IBP. Přímý dozor provedl IBP dále u organizací ŠKODA PRAHA a.s. a ČEZ, a.s., a u několika subdodavatelů. Jedné organizaci byla uložena sankce. 3.9.6 Manipulace s materiálem a skladování Přes ojedinělé místní výjimky je nutno konstatovat, že i v roce 2001 pokračoval dlouhodobě sledovaný nepříznivý vývoj na úseku manipulace s materiálem a skladování, projevující se zvýšenou úrazovostí v dané oblasti. Příčinou tohoto stavu je nejen závadný technický stav celé řady provozovaných strojů a technických zařízení i samotných stavebních objektů používaných pro skladování, ale i nedoceňování, až podceňování otázek bezpečnosti práce zaměstnavateli a vedoucími zaměstnanci některých podnikatelských subjektů. Dalším faktorem ovlivňujícím uvedený stav je skutečnost, že popisovaná oblast - až na výjimečné případy - představuje typicky obslužnou činnost zajišťující hlavní výrobu, které je většinou věnována přednostní pozornost. S ohledem na uvedený nepříznivý stav věnuje státní odborný dozor nad bezpečností práce manipulaci s materiálem a skladování soustavnou pozornost, a to jak na celostátní, tak i regionální úrovni. V celostátním měřítku se v průběhu roku 2001 uskutečnila prověrka zásobníků sypkých hmot, při jejichž provozu a obsluze je dlouhodobě registrována zejména smrtelná úrazovost. Prověrkou bylo prokázáno, že základní příčinou této úrazovosti, ale i poruch navazujících technologií, ke kterým dochází z důvodu přerušení dodávky zpracovávaného sypkého materiálu, jsou provozní potíže při vyprazdňování zásobníků. Dochází totiž k ulpívání skladované hmoty na jejich vnitřních stěnách, což se může projevit až vznikem klenby. Naznačený závadný
35
technický stav, zjišťovaný zejména u starších zásobníků, které u nás stále převažují, představuje dlouhodobé porušování bezpečnostních předpisů, zejména pak vyhlášky č. 12/1995 Sb. K dalším závadám zjišťovaným při prověrce zásobníků sypkých hmot patřilo zejména • • • • • •
nevyhledávání, popř. nedokonalé vyhledávání jednotlivých rizik souvisejících s provozem zásobníků v návaznosti na charakter a vlastnosti skladovaných sypkých hmot a nepřijímání potřebných opatření k eliminaci, či alespoň ke snížení existujících rizik, nezajištění vstupních a plnicích otvorů proti nežádoucímu vstupu nebo pádu fyzické osoby do vnitřních prostorů zásobníků, nezajištění, popř. nedokonalé zajištění horních plošin zásobníků proti pádu, nezajištění samotížného vyprazdňování skladované sypké hmoty, resp. její plynulé vyprazdňování pomocí vhodných technických prostředků, nedokonalé zajištění přístupů na pracovní a obslužné plošiny, chybějící provozní dokumentace nebo nedostatky v existující dokumentaci, která zejména neřeší - opatření pro vstup do zásobníků, - způsob zajištění vstupujících osob, - opatření při vzniku mimořádných situací, - určení zaměstnanců k obsluze a údržbě.
Na regionálních úrovních bylo sledováno zajištění bezpečnosti práce při manipulaci s materiálem a skladování jednak v samostatných prověrkových úkolech IBP, jednak v rámci prověrek pro jednotlivá odvětví. Při sledování skladů a způsobů skladování bylo konstatováno, že stále chybí místní řády skladů, ale že i zpracované řády vykazují celou řadu nedostatků (kupř. nejsou stanoveny termíny prohlídek a kontrol skladovacích zařízení a prostředků, nejsou stanovena opatření při vzniku mimořádných situací či událostí). Skladovaný materiál je opírán o zdi a konstrukce skladových objektů, takže boční tlaky od opřeného materiálu přesahují uvažovaná vodorovná zatížení některých objektů skladů. Stále je zjišťováno, že užitné plochy skladů, určené jak pro volné skladování, tak i skladování stohováním, nejsou označeny údaji o největší dovolené hmotnosti působící na jednotku plochy. Často také dochází ke zvyšování stohovací výšky. Komunikace určené k pohybu zaměstnanců a k pojezdu dopravních prostředků jsou zužovány materiály odloženými po okrajích. Vytvářené stohy z nejrůznějších manipulačních jednotek nejsou stabilní; existují rizika pádu, zejména při používání poškozených přepravních prostředků, resp. při jejich přeplňování. Používané regály nejsou označeny údaji o přípustných nosnostech, čímž v řadě případů dochází nejen k jejich přetěžování a tím i narušení stability, ale i k poškozování. Za závažný nedostatek je třeba označit i nevhodné umístění regálů, ztěžující jejich obsluhu, ale zejména tu skutečnost, že jak nevhodně odložený, tak i nesprávně stohovaný materiál v okolí regálů znemožňuje bezpečný přístup či příjezd k regálům i jejich obsluhu. Značné a závažné závady jsou dlouhodobě zjišťovány u manipulačních vozíků a při jejich provozu a obsluze. Z nejčastějších organizačních nedostatků lze uvést neurčení osob odpovědných za technický stav a provoz jednotlivých vozíků, nevedení stanovené evidence, jakož i nedostatky ve školení obsluh (řidičů) vozíků, které nejsou zejména seznamovány s existujícími riziky na jednotlivých pracovištích. K nejčastěji zjišťovaným technickým nedostatkům patří nezajištění vozíků proti neoprávněnému použití, nadměrné vůle v řízení, nefunkční brzdy, chybějící označení, závady v osvětlení apod. Zjišťovaný závadný technický stav provozovaných vozíků přímo souvisí i se zjišťovanými nedostatky na úseku provádění jejich kontrol a údržby.
36
Závažné nedostatky byly konstatovány i při kontrole zařízení pro plynulou dopravu nákladů, zejména pak pásových dopravníků. Soustavně jsou zjišťovány nedostatky v krytování nebezpečných míst (míst náběhu unášecího prostředku na buben či válečky). Dále lze uvést nedokonalou funkci stíracích zařízení - a v krajním případě i jejich neexistenci - a to zejména u bubnů a pásů, takže dochází k prokluzům se všemi z toho vyplývajícími důsledky.
4
Činnosti Institutu technické inspekce Praha
Institut technické inspekce Praha, jako organizace státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, plnil v roce 2001 své základní poslání, tj. provádění státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení, zejména tím, že: -
podával odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizích VTZ splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, ve stanovených případech prováděl prohlídky a řídil a vyhodnocoval zkoušky VTZ, ve stanovených případech prověřoval odbornou způsobilost organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, údržbě a revizím VTZ a vydával jim oprávnění, prověřoval odbornou způsobilost fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím nebo obsluze VTZ a vydával jim o tom osvědčení.
ITI Praha při své činnosti dodržoval všechna stanovená kritéria pro činnost inspekční organizace podle ČSN EN 45004. Stejně jako v minulých letech i v roce 2001 aktivně vystupoval v evropském sdružení kontrolních a inspekčních organizací CEOC a spolupracoval s inspekčními organizacemi sousedních států. Pracovníci ITI pracovali v technicko-normalizačních komisích pro tvorbu českých technických norem a působili rovněž jako lektoři na odborných akcích pořádaných k problematice bezpečnosti VTZ.
4.1
Statistické údaje
V roce 2001 se plně projevil dopad změn zákona č. 174/1968 Sb., vyvolaných přijetím zákonů č. 71/2000 Sb. a 124/2000 Sb., na rozsah činností ITI Praha. Činnosti ITI Praha před uvedením výrobků na trh klesly na minimum v souvislosti s aplikací posuzování shody podle nařízení vlády navazujících na zákon č. 22/1997. S odnětím možnosti vykonávat vedlejší hospodářskou činnost byla zrušena dříve udělená autorizace v oboru výtahy a tlaková zařízení. Důsledkem toho byla nutnost omezit počet pracovníků, takže na konci r. 2001 měl ITI Praha o 28% zaměstnanců méně, než na konci r. 2000. V oblasti prověřování odborné způsobilosti za účelem vydávání oprávnění a osvědčení je stav již několik let prakticky nasycen a jedná se většinou o změny a rozšiřování oprávnění a osvědčení. Omezení platnosti dříve vydaných oprávnění a osvědčení a v důsledku toho nutné nové prověřování odborné způsobilosti se v r. 2001 ještě prakticky neprojevilo, protože platnost dříve vydaných dokladů je do 30.6.2003 u oprávnění vydaných před 31.12.1992 a do 30.6.2005 u osvědčení vydaných před 30.6.2000. Přehled počtu výkonů dozorčí činnosti udávají následující tabulky. 37
Tlaková zařízení Stanoviska
Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech
Oprávnění
225
299
277
Osvědčení Revizní technici
Topiči
178
1225
Zdvihací zařízení Stanoviska
Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech
Oprávnění
Osvědčení
507
0
179
101
Stanoviska
Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech
Oprávnění
Osvědčení
631
0
2919
446
Elektrická zařízení
Plynová zařízení Stanoviska
Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech
Oprávnění
52
1036
1341
Osvědčení Montážní praRevizní technici covníci 360
1937
Jaderná energetika
4.2
Stanoviska
Prohlídky a zkoušky ve stanovených případech
Oprávnění
Osvědčení
295
327
35
153
Tlaková zařízení
Ve srovnání s rokem 2000 došlo ke značnému snížení počtu vydaných stanovisek - přibližně o 70%. Pokles byl zaznamenán zejména u posuzovaných dokumentací tlakových zařízení před jejich uvedením na trh. Ostatní vydaná stanoviska se týkala především posuzování dokumentace oprav tlakových zařízení, směrnic pro způsob provozu, revizí a zkoušek provozovaných tlakových zařízení a provozu parních a horkovodních kotlů s občasnou obsluhou. Nejčastěji zjišťovanými neshodami byla neúplnost předkládané dokumentace z hlediska požadavků technických norem na svařování a zkoušení tlakových zařízení. 38
Počet provedených prohlídek a zkoušek byl ve srovnání s rokem 2000 na přibližně stejné úrovni. Zde se projevilo dokončení dodávek pro velké investiční celky v Chemopetrolu Litvínov, kde ITI Praha prováděl inspekční činnost na základě smluv, uzavřených před nabytím účinnosti nařízení vlády č. 182/1999 Sb. V malém počtu byly prováděny prohlídky a zkoušky tlakových zařízení v pověření některých zahraničních inspekčních organizací (TI Slovenské republiky, DNV Švédsko). Nejčastěji zjišťovanými nedostatky byly chybějící doklady v průvodní dokumentaci a neprovedené změny v konstrukční dokumentaci, týkající se použitých základních a přídavných materiálů a odchylek výrobního provedení od předložené dokumentace. V počtu žadatelů o vydání nových oprávnění nedošlo v porovnání s rokem 2000 k výraznému poklesu. Převážnou část žadatelů o vydání oprávnění k revizím a zkouškám tlakových zařízení tvoří noví držitelé osvědčení (revizní technici). Počet žádostí organizací a podnikajících fyzických osob o vydání oprávnění k montáži a opravám tlakových zařízení je minimální a souvisí se stabilizací počtu subjektů, působících v oblasti tlakových zařízení. Zjišťované skutečnosti obsahovaly nedostatky, týkající se chybějícího zajištění pracovníků hlavních profesí v pracovně-právním vztahu, dokumentace systému zajištění jakosti a technického zajištění činnosti (kalibrovaná měřidla, vybavení předpisy a normami). Počet vydaných osvědčení pro provádění revizí a zkoušek zaznamenal oproti roku 2000 pokles asi o 20%, který je způsoben snížením počtu žadatelů o prověření odborné způsobilosti ke zkouškám, prováděným u tlakových zařízení před jejich uvedením na trh, vzhledem k provádění těchto zkoušek jinými subjekty, podle požadavků nařízení vlády č. 182/1999 Sb. v platném znění. U osvědčení k obsluze kotlů (topičů) došlo ve srovnání s rokem 2000 zhruba k sedmiprocentnímu nárůstu počtu žadatelů, kde převažují topiči parních kotlů 4. třídy na plynná paliva. Při prověřování odborné způsobilosti revizních techniků se často setkáváme s neznalostí novelizovaného znění základních právních předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení a nových evropských norem, týkajících se tlakových zařízení, převzatých jako ČSN EN. U topičů je hlavním nedostatkem neznalost místních provozních předpisů kotle a teoretických základů, potřebných k obsluze kotle, jako jsou vlastnosti paliv, páry a spalovacího zařízení.
4.3
Zdvihací zařízení
V roce 2001 byl zaznamenán výrazný pokles výkonů prováděných činností (u posuzování technického stavu zařízení došlo ke snížení o 50%) oproti roku 2000. Činnost byla zejména zaměřena na prověřování odborné způsobilosti k vydávání osvědčení a oprávnění. Ve většině případů se však u oprávnění jednalo o změnu údajů (adresa, odborný zástupce), nebo rozšíření činnosti. U osvědčení se rovněž většinou jednalo o rozšíření odborné způsobilosti. Zvýšený počet žádostí o přezkoušení revizních techniků v důsledku omezení platnosti vydaných osvědčení nebyl zaznamenán. V oblasti posuzování technického stavu zdvihacích zařízení byla činnost zaměřena na provádění inspekčních prohlídek výtahů po provedených modernizacích a vyhodnocování bezpečnostní úrovně výtahů z hlediska bezpečnostních rizik daných požadavky ČSN 27 4007. Posuzování technického stavu jeřábů bylo prováděno z ohledem na požadavky zvláštního posouzení stavu jeřábů dle ČSN ISO 12 482–1. Dále byly prováděny prohlídky jeřábů po montáži nových zařízení a po montáži dálkového ovládání. U ostatních provozovaných zdvihacích zařízení se činnost prakticky neprováděla. 39
4.4
Elektrická zařízení
Prohlídky dokončených montáží vybraných vyhrazených elektrických zařízení pro účely vydání odborného a závazného stanoviska v roce 2001 poklesly proti předcházejícímu roku o 46 %. Projektové dokumentace byly posuzovány pouze ve velice malém množství a jednalo se pouze o posudky pro stálé zákazníky ITI Praha. Požadavky na prověřování odborné způsobilosti podnikatelských subjektů k dodavatelským činnostem a vydání oprávnění na vyhrazených elektrických zařízeních v porovnání s rokem 2000 mírně vzrostly. Vzrůst činí zhruba 2 % a jeho důvodem je výměna živnostenských listů ze strany živnostenských úřadů. V důsledku této kontroly dochází k přizpůsobení oprávnění na nový zákon a s ním ve většině případů dochází i k jejich rozšiřování.. Počet vydaných osvědčení revizních techniků elektrických zařízení proti roku 2000 poklesl o 28 %. Značným problémem i v roce 2001 byla neznalost nových a novelizovaných předpisů k zajištění bezpečnosti VTZ a nedostatečné praktické zkušenosti nutné pro provádění revizí a vypracovávání revizních zpráv.
4.5
Plynová zařízení
Počet vydaných stanovisek k dokumentacím poklesl oproti roku 2000 o 54%. Převažovala stanoviska k projektovým dokumentacím tlakových stanic a plníren technických plynů. Nejčastějšími závadami byly chybné odvolávky na již neplatné předpisy a nedodržení ochranných pásem zásobníků PB. Došlo k poklesu počtu zkoušek oproti roku 2000 o 15%, s převahou zkoušek plynovodů. Na základě stanoviska Evropské unie se provádění zkoušek regulačních stanic v r. 2001 přesunulo z autorizovaných osob na ITI Praha podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nejčastěji zjišťovanými neshodami při zkouškách byly nevyhovující zkušební manometry (rozsahy, kalibrační listy). Počet vydaných oprávnění oproti roku 2000 poklesl o 11%. Rostou požadavky na změny v již vydaných oprávněních na úkor nových oprávnění. Problémem zůstává, že se provozují čerpací stanice LPG bez oprávnění. Žadatelé o oprávnění k montáži byli velmi často nedostatečně vybaveni platnými technickými předpisy. Oproti roku 2000 poklesl o 15% počet vydaných osvědčení. Počet osvědčení montážních pracovníků plynových zařízení je zhruba 4x větší než počet osvědčení revizních techniků. Vzrůstá počet žadatelů o osvědčení s rozsahem pouze pro domovní plynovody a spotřebiče s výkonem pod 50 kW.
4.6
Jaderná energetika
Činnost ITI Praha při dozoru v jaderné energetice vychází z požadavků daných vyhláškou ČÚBP č. 76/1989 Sb., v platném znění, požadavků oprávněných organizací a požadavků jaderných elektráren Dukovany a Temelín. Jedná se o každoročně se opakující činnost. Jaderná elektrárna Dukovany Prováděné činnosti v roce 2001 spočívaly zejména v posuzování a schvalování dokumentací oprav vyhrazených technických zařízení nebo jejich částí v jaderné energetice, včetně vypracování stanovisek - inspekčních zpráv, schvalování změn v dokumentaci, schvalování „Technických řešení vad“, v inspekční činnosti při provádění stavebních zkoušek, v potvrzování
40
průvodní technické dokumentace u dodavatelů zařízení, v provádění inspekční činnosti na odstaveném zařízení - stavební zkoušky a potvrzování průvodní technické dokumentace. Nedostatky zjištěné při inspekční činnosti v ČEZ, a.s. EDU a u oprávněných organizací byly formálního rázu a byly v krátkém čase odstraněny. Jaderná elektrárna Temelín Inspekční činnost v roce 2001 byla zaměřena především na provedení montážních prací směřujících k dokončení stavby. Rozsah prováděných inspekčních činností byl určován průběhem stavebních, montážních a dokončovacích prací na druhém výrobním bloku. Jednalo se zejména o stavební zkoušky zařízení, těsnostní zkoušky, tlakové zkoušky a šetření odborné způsobilosti organizací. Nejdůležitějšími činnostmi (rozsahem i zaměřením) prováděnými na 2. bloku byly tlakové pevnostní a těsnostní zkoušky primárního i sekundárního okruhu a evidence zařízení. Pracovníci kanceláře Temelín zajišťovali rovněž zkoušky zařízení u dodavatelů zařízení. Neshody v dokumentaci předkládané ke stavebním zkouškám se vyskytovaly jen výjimečně. Inspekční činnost prováděná u oprávněných výrobních organizací Inspekční činnost byla prováděna u oprávněných výrobních organizací, především u hlavních dodavatelů zařízení a jejich částí pro jaderné elektrárny za účelem vydávání stanovisek - inspekčních zpráv k dokumentaci před zahájením činností, vydávání stanovisek - inspekčních zpráv k dovozu základních a přídavných materiálů, těsnících materiálů, náhradních dílů a zařízení nebo částí zařízení a pod. Byly zjišťovány nedostatky v rozsahu předkládané technické dokumentace, atestů a protokolů o vlastnostech materiálů ovlivňujících technickou bezpečnost převzatých od subdodavatelů a v potvrzování průvodní technické dokumentace pracovníky s osvědčením podle § 10 vyhlášky ČÚBP č. 76/1989 Sb., v platném znění. Řízení a vyhodnocování zkoušek bylo prováděno na základě oznamovací povinnosti oprávněných výrobců. Byly zjišťovány nedostatky v rozsahu předkládané průvodní technické dokumentace a neshody v použitém měřícím zařízení. Při nezávislé inspekční činnosti v průběhu výroby a montáže vyhrazených technických zařízení v jaderné energetice, při provádění stavebních, funkčních, těsnostních a prvních tlakových zkoušek zařízení nebo jejich částí u výrobce byly zjišťovány nedostatky týkající se neodsouhlasených technických podmínek nebo technologických či montážních postupů a odborné způsobilosti pracovníků potvrzujících mezioperační kontroly.
4.7
Činnost autorizované osoby
S ohledem na to, že Ministerstvo práce a sociálních věcí změnou zřizovací listiny ITI Praha dne 30. října 2000 zrušilo ITI Praha možnost vykonávat vedlejší hospodářskou činnost, dokončily se pouze rozpracované akce, na něž dostal ITI Praha objednávku před tímto datem. V r. 2001 se jednalo o 6 tlakových nádob, posuzovaných podle nařízení vlády č. 182/1999 Sb. V oboru výtahů se podle nařízení vlády č. 14/1999 Sb. již neprovedlo žádné posouzení. Rozhodnutím Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví ze dne 26. listopadu 2001 bylo ITI Praha zrušeno udělení autorizace k činnostem při posuzování shody výrobků podle nařízení vlády č. 14/1999 Sb. a č. 182/1999 Sb., čímž byla činnost ITI Praha jako autorizované osoby AO 220 ukončena.
41
5
Právní činnost
Činnost orgánů státního odborného dozoru byla zaměřena na úroveň řízení bezpečnosti práce zaměstnavateli při vytváření podmínek pro bezpečné, nezávadné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a přijímání opatření k prevenci rizik. Právní činnost pro kontrolní a rozhodovací úkony podle procesních podmínek řízení zůstala stabilizovaná. Na základě výsledků prověrek a prokázaných porušení právních předpisů uložily orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce v roce 2001 organizacím a podnikajícím fyzickým osobám 441 pokut. Proti rozhodnutí inspektorátů bylo v roce 2001 uplatněno 80 odvolání. Z tohoto počtu bylo ve 46 případech rozhodnutí inspektorátu potvrzeno a ve 34 případech zrušeno nebo vráceno k opětovnému projednání a rozhodnutí. Dále byly uplatněny 3 žádosti o mimořádné opravné prostředky a podáno 5 žalob o přezkum rozhodnutí soudem. Ústavní soud svým usnesením ze dne 14. 8. 2001 odmítl ústavní stížnost, ve které navrhovatel namítal, že soud potvrdil nepřezkoumatelné rozhodnutí orgánu bezpečnosti práce. Veřejný ochránce práv na počátku roku 2002 ukončil šetření na základě podnětu Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR se závěrem, že nezjistil porušení právních předpisů ani jiná závažná pochybení ze strany orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce. V průběhu roku 2001 byla zpracovávána nařízení vlády České republiky v rozsahu zmocnění příslušných ustanovení zákoníku práce, hlavy páté - Bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Ode dne 1. 1. 2002 je v účinnosti nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, a dále nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků. Tato dvě nařízení vlády nahradila vyhlášky č. 110/1975 Sb. a 204/1994 Sb. (včetně jejich změn a doplňků), které byly vyhláškou č. 498/2001 Sb. k témuž dni zrušeny. Byla zpracována a v účinnosti je vyhláška MPSV č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru (nyní Institut technické inspekce Praha). Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., 11/2002 Sb., 27/2002 Sb. a 28/2002 Sb. nabudou účinnosti dnem 1. 1. 2003. V současné době jsou zpracovávána další nařízení vlády, např. na úseku dopravy. Nabytím účinnosti nových nařízení vlády dojde ke zrušení vyhlášek shodné tematiky. V úzké součinnosti s odborníky orgánů Evropské unie jsou konkretizována opatření související s přípravou vstupu České republiky do Evropské unie. Zejména jsou upřesňovány principy implementace směrnic EU při výkonu dozoru nad bezpečností práce a konkretizovány procesní principy vymahatelnosti práva v České republice. Nové procesní principy jsou vyjádřeny ve schváleném záměru zákona o inspekci práce.
6
Výzkumná činnost
Výzkum v oblasti BOZP pro systém ČÚBP probíhá v součinnosti s Výzkumným ústavem bezpečnosti práce, který je příspěvkovou organizací MPSV.
42
V roce 2001 probíhalo řešení pěti projektů výzkumného záměru a tří grantů vyhlášených MPSV.
6.1
Projekty výzkumného záměru
Projekt 1:
„Optimalizace pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska bezpečnosti a produktivity práce a pracovní pohody“ V rámci řešení byl zhotoven prototyp přístroje k hodnocení integrovaného působení fyzického pracovního prostředí. Byla navržena screeningová metoda hodnocení pracovních podmínek (zrakové a psychosociální zátěže v pracovních systémech).
Projekt 2:
„Vliv trvalého zvyšování kultury práce na bezpečnost a produktivitu práce“ V rámci řešení byla vytvořena rozšířená verze inventáře PNP-99 pro zajišťování základního profilu pracoviště z pohledu zaměstnanců, zejména z hlediska determinant kultury práce, dále v oblasti problematiky bezpečnosti práce starších věkových skupin byly vypracovány statistické přehledy a analýzy o stavu zaměstnávání starších zaměstnanců, navrženy dotazníky pro průzkum v organizacích a vytvořena příručka pro zaměstnavatele s doporučeními pro vytvoření vhodných podmínek pro práci starších osob.
Projekt 3:
„Systém osvěty a propagace BOZP“ Řešení projektu bylo zaměřeno na zpracování návrhů nástrojů a způsobů podporujících zájem managementů malých, středních i velkých podniků o problematiku BOZP a to především s ohledem na sociálně ekonomické aspekty a na přípravu vstupu do EU. Byly identifikovány cílové skupiny a analyzovány nástroje a způsoby poskytování informací v oblasti BOZP z hlediska účinnosti, percepce, akceptovatelnosti i ekonomické a technické náročnosti.
Projekt 4:
„Řízení BOZP“ Řešení projektu je rozděleno do dvou dílčích projektů. V dílčím projektu „Řízení inspekce práce“ byl navržen a realizován základ informačního serveru s názvem BOZPinfo, který je možno nalézt na internetové adrese www.bozpinfo.cz a zpracována analýza pracovní úrazovosti včetně nákladů a ztrát vyplývajících z pracovních úrazů a nemocí z povolání v roce 2000. V dílčím projektu „Řízení BOZP v malých a středních podnicích“ byl zpracován metodický materiál zaměřený na identifikaci rizik úniků nebezpečných chemických látek a na základní techniky vyšetřování nehod. Materiál je doplněn i přehledem terminologie, používané v oblasti prevence závažných havárií. Dále byl zpracován metodický postup pro komplexní hodnocení úrovně systému řízení BOZP v podnicích, byly zpracovány podklady pro novelu metodiky 43
k programu „Bezpečný podnik“ a soubor metodických pokynů pro bezpečný způsob montáže rámových a modulových lešení a ochrany volného okraje. Projekt 5:
„Implementace požadavků směrnic EU do podnikové praxe“ Kromě podkladů pro nařízení vlády navazující na zákoník práce byly zpracovány analýzy možností a dopadů implementace směrnic EU 89/655EHS a 92/63EHS do národního hospodářství.
6.2
Projekty – granty MPSV a MŽP
Vedle úkolů řešených v rámci výzkumného záměru byly řešeny i projekty vyhlášené jako granty MPSV. HS51/99
„Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR“ Řešení grantu je zaměřeno na vývoj metodických pomůcek a podpůrných programů pro malé a střední podniky, vypracování metodiky a způsobů testování bezpečnostních zařízení, vypracování metodiky stanovení účinnosti a modelování recirkulačních filtrů vzduchu, posouzení vlivu vybraných faktorů pracovního prostředí na bezpečný výkon pracovních činností a na hodnocení úrovně BOZP a prognózu dalšího vývoje. Řešení pokračuje v roce 2002.
HS67/01
„Program prevence onemocnění silikózou v průmyslu“ Řešení úkolu probíhá v letech 2000 – 2003. Jeho cílem je navrhnout metodické pokyny pro optimalizaci používání filtračních dýchacích přístrojů. Je reálný předpoklad, že jejich aplikací dojde ke snížení výskytu onemocnění dýchacích cest a plic způsobených škodlivinami v pracovním ovzduší.
HS63/01
„Vztah bezpečnosti a produktivity práce“ V roce 2001 bylo zahájeno řešení čtyřletého výzkumného úkolu, jehož cílem je nalézt vazby mezi bezpečností a produktivitou práce a vhodné nástroje na jejich pozitivní ovlivňování. V prvém roce řešení byly práce zaměřeny na přípravu a zpracování podkladů a rešerší.
Kromě uvedených tří grantů vyhlášených MPSV, zpracovával VÚBP projekt vyhlášený MŽP zaměřený do oblasti prevence závažných havárií. Projekt VaV (340/3/00)
„Analýza nového přístupu v implementaci environmentálních systémů řízení průmyslových podniků“ Řešení projektu navazovalo na práce provedené v roce 2000. Ve sledovaném roce 2001 byly zpracovány: - Metodický pokyn pro „Způsob, jakým provozovatel vybere informace pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu“ - Způsob poskytování informace o rizicích a přijatých bezpečnostních 44
-
7
opatřeních poskytovaných okresním úřadem obyvatelům v zóně havarijního plánování podle § 14 zákona č.353/1999 Sb. Metodický pokyn pro „Hodnocení možnosti vzniku kumulativních a synergických jevů okresním úřadem podle § 20 písmeno f) zákona č. 353/1999 Sb.“ Kontrolní seznam otázek a postupů pro výkon kontroly u provozovatelů nad dodržováním zákona č. 353/1999 Sb.
Informační činnost
Informační systém Českého úřadu bezpečnosti práce podporuje správní funkce orgánů SOD, výkon státního odborného dozoru nad bezpečností práce a další činnosti související s působností tohoto úřadu. Zahrnuje technické a programové prostředky pro sběr a práci s daty z výsledků inspekčních činností v dozorovaných subjektech, prostředky pro vytváření podpůrných informačně-dokumentačních databází a pro zajištění administrativy systému ČÚBP. Informace, se kterými se pracuje v systému ČÚBP, jsou charakteru jak dokumentačního, tak evidenčního. Dokumentační informace tvoří knihovní fondy, data z fulltextových databází právních předpisů, z převzatých statistik a registrů a také z uživatelských databází obsahujících bibliografie odborných publikací, technických norem ČSN, EN aj. Informace evidenčního charakteru jsou tvořeny záznamem zjištěných skutečností při výkonu dozoru a při šetření příčin pracovních úrazů a havárií a záznamem nehodových případů, ke kterým došlo v pracovním procesu. Struktura systému ČÚBP se odráží v uspořádání IS ČÚBP. Pracovní stanice systému jsou propojeny v lokálních sítích (LAN) ČÚBP a IBP. Všechny pracovní stanice jsou chráněny proti napadení počítačovými viry antivirovým programem Avast32 s měsíční aktualizací na CD a týdenní aktualizací po internetu. Jednotlivé lokální sítě IBP byly v roce 2000 propojeny s ČÚBP do rozlehlé datové sítě WAN, vybudované jako virtuální privátní síť (VPN) na internetu s ochranou přenášených dat. Počátkem roku 2001 se přistoupilo k přípravě přechodu z informačního systému IS-Dozor s distribuovanou databází INFORMIX Standard Engine na nový ISD2000 s centrální databází INFORMIX Internet Foundation 2000. Byla dokončena příprava aplikace pro vkládání dat do databáze po intranetu a proběhlo školení informatiků IBP. V měsíci září 2001 bylo dokončeno překlopení informačního systému všech inspektorátů na ISD2000, a proto byl jejich informatikům během léta 2001 nainstalován potřebný software, aby mohli bezprostředně po překlopení pokračovat ve vkládání dat. První provozní zkušenosti ukázaly významné snížení počtu chyb při vkládání dat, na druhé straně se však v důsledku nízké propustnosti sítě a často zbytečných přenosů některých dat po síti snížila rychlost. Pracovníci IBP využívají nové služby informačního systému, jako je přístup do databází ČÚBP a používání analytického nástroje IBM INFORMIX MetaCube. Provozní problémy nového informačního systému jsou postupně odstraňovány.
45
V rámci zvyšování bezpečnosti dat v systému ČÚBP a unifikace operačních systémů byly zakouny licence na upgrade operačních systémů starších PC na Windows 2000 Professional a postupně je tento operační systém zaváděn do dalších PC připojených do sítě WAN ČÚBP. Jako další krok k unifikaci operačních systémů byly pořízeny licence na dva operační systémy Windows 2000 Advanced Server a záložní server DELL Power Edge 2500. Na konci roku 2001 byl do serveru DELL nainstalován operační systém Windows 2000 Advanced Server a lokální síť LAN ČÚBP byla překlopena na tento server. Operační systém Windows 2000 s Active Directory umožnil přidat do informačního systému další služby, jako automatické přidělování IP adres DHCP a automatické zálohování dokumentů ze všech PC s Windows 2000 v síti LAN ČUBP. Další rozšiřování těchto služeb na IBP se očekává po instalaci aplikačních serverů z dodávky PHARE.
8
Šetření stížností, oznámení a podnětů
Dnem 1. 1. 2001 nabyl účinnosti nový příkaz předsedy ČÚBP o vyřizování stížností v systému ČÚBP, který zohlednil poznatky z vyřizování stížností a blíže specifikoval zásady při vyřizování stížností a povinnosti příslušných zaměstnanců. Šetření stížností na organizace a podnikající fyzické osoby, poukazující na porušování předpisů k zajištění bezpečnosti práce, technických zařízení a stanovených pracovních podmínek, se provádí v souladu s příslušnou kapitolou Metodiky SOD formou výkonu dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oproti roku 2000 vzrostl v systému ČÚBP počet podání o téměř 21 %, z toho počet anonymních podání o 12 %. V posledních letech zůstává nejvyšší počet podání adresován na IBP pro Jihomoravský kraj a na IBP pro hlavní město Prahu, naopak nejnižší na ITI Praha a IBP pro Jihočeský kraj. Celkově lze konstatovat, že počet podání v systému ČÚBP, který zaznamenal významný pokles v roce 2000, v loňském roce znovu vzrostl. Množství podání adresovaných orgánům a organizacím systému ČÚBP v uplynulých třech letech: Systém ČÚBP Celkem
z toho z toho 1999 anonymy 2000 anonymy 2001 336
72
271
50
327
z toho anonymy 56
Podání přijatá systémem ČÚBP v roce 2001 zahrnula obdobné oblasti stížností, oznámení a podnětů jako v předchozím roce. Z věcného hlediska byly obsahem podání především •
nevyhovující pracovní podmínky, zejména - práce přesčas, - krácení odpočinku mezi směnami, - noční práce, - nedodržování zákonných přestávek, • nevyhovující pracovní prostředí, provozování výroby v nevyhovujících prostorách, provoz plynových zařízení bez stanovených revizí, 46
• • • • • • • • •
neplnění povinností zaměstnavatelů při sepisování záznamů o pracovních úrazech a nesprávný postup při jejich šetření, nevyhovující stav a strojů a technických zařízení, provoz bez zákonných revizí a provedených kolaudací, provozování vyhrazených technických zařízení bez provedených revizí a doložitelných revizních zpráv, neplnění povinností v oblasti OOPP a ochranných zařízení, používání nevhodných OOPP, provádění prací zaměstnanci bez předepsané kvalifikace, bez průkazných školení a seznámení s možnými pracovními riziky, absence pracovních postupů, neprovádění školení BOZP, neseznámení s pracovními postupy, nedostatky v zajišťování bezpečnosti práce při stavební činnosti, nezakryté výkopy, odkryté otvory, nebezpečné přechody přes ně, nedostatečné osvětlení a nedodržování BP při zemních pracích a pracích ve výškách, konzumace alkoholu na pracovištích.
Na činnost systému ČÚBP byla podání adresována především ČÚBP a směřovala na činnost IBP (10) a ITI Praha (1). Z 11 podání bylo 1 hodnoceno jako oprávněné, 1 částečně oprávněné a 9 neoprávněných (z toho 1 na činnost ITI Praha). Inspektorátům byla na jejich činnost adresována 3 podání, z toho 1 bylo hodnoceno jako částečně oprávněné a 2 jako neoprávněná. Některá podání byla z kompetenčních důvodů vrácena stěžovateli nebo postoupena jiným orgánům, takže nebyla hodnocena. Členění všech hodnocených stížností, oznámení a podnětů podle jejich oprávněnosti ukazuje následující tabulka.
Celkem hodnoceno podání
Rok
Z toho oprávněné
částečně oprávněné
neoprávněné
1999
281
110
39%
71
25%
100
36%
2000
227
84
37%
50
22%
93
41%
2001
260
78
30%
88
34%
94
36%
Z rozboru stížností, oznámení a podnětů podaných orgánům státního odborného dozoru vyplývá, že nejčastěji se vyskytující předměty podání a zjištěné porušené předpisy byly ve všech krajích obdobné. Ve většině případů bylo zjištěno neplnění základních povinností zaměstnavatele týkající se především: • • •
evidence a registrace pracovních úrazů (vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 274/1990Sb.), pracovních podmínek, práce přesčas, krácení odpočinku mezi směnami, nevyhovujícího pracovního prostředí, limitů přesčasové práce (zákoník práce), nevyhovujícího stavu strojů a technických zařízení, provozu bez provedených revizí a kolaudací ( vyhláška ČÚBP č.48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů), 47
• • • • •
• •
•
provozování vyhrazených technických zařízení bez provedených revizí a doložitelných revizních zpráv (vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neplnění povinností v oblasti OOPP a ochranných zařízení, používání nevhodných OOPP (zákoník práce, vyhláška MPSV č. 204/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nedodržování bezpečnostních přestávek při řízení motorových vozidel (zákon č. 111/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), nedodržování předpisů k zajištění bezpečnosti práce při stavební činnosti (vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb.), provádění prací zaměstnanci bez předepsané kvalifikace, bez průkazných školení a seznámení s možnými pracovními riziky, absence pracovních postupů (vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb., vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce), neprovádění školení BOZP, neseznámení s pracovními postupy (zákoník práce), nezakrytých výkopů, odkrytých otvorů, nebezpečných přechodů přes ně, nedostatečného osvětlení a nedodržování BP při zemních pracích a pracích ve výškách (vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákoník práce), konzumace alkoholu na pracovištích (zákoník práce).
V případě menšího počtu drobných závad u oprávněných a částečně oprávněných podání byly většinou závady odstraněny v průběhu šetření, což bylo umožněno i řadou doporučení kontrolovaným subjektům ze strany IBP. Dále byla navrhována technická a organizační opatření k následnému odstranění dalších zjištěných nedostatků a v některých případech i pomoc při jejich řešení. Pokud nemohly být závady odstraněny okamžitě během šetření nebo neprodleně po něm, bylo zahájeno správní řízení, jehož výsledkem bylo vydání příslušného rozhodnutí podle zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Většinou byla vydána rozhodnutí, jimiž bylo nařízeno odstranění závad, dále vyřazení strojů a zařízení z provozu, případně zákaz činnosti a zákaz užívání provozních prostorů. V 37 případech byla využita sankční oprávnění podle § 6 odst. 2 písm. a) a b) výše uvedeného zákona a také byly uloženy blokové pokuty. Celková výše sankcí za celý systém Českého úřadu bezpečnosti práce převýšila v uplynulém roce částku 330 tisíc Kč. V případech oprávněných a částečně oprávněných podání pomohlo šetření vyřešit konkrétní případy nedodržování povinností zaměstnavatelů ve vztahu k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a ke stanoveným pracovním podmínkám. Z oprávněných podání je patrná nejen všímavost a kritičnost k nedostatkům ohrožujícím bezpečnost práce, ale také pozitivní zjištění, že současný stav mnoha oblastí činnosti není lhostejný řadě zaměstnanců. Značná část podání se týkala především malých firem a podnikajících fyzických osob, kde starost o bezpečnost práce má pouze vedení firmy nebo podnikající fyzická osoba. V případech neoprávněných podání převažují u stížností osobní spory mezi zaměstnavatelem a stěžovatelem, pocity ukřivděnosti a konkurenční spory; přínos pro zvýšení úrovně BOZP je v těchto případech přes značnou časovou zátěž řešitele minimální. Celkově lze konstatovat, že problémům vyskytujícím se v předmětech stížností byla věnována potřebná pozornost a poznatky z vyřizování stížností byly využity při plánování dozorčích úkolů.
48
9
Výchova a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP
V roce 2001 nedoznaly základní principy výchovy a vzdělávání zaměstnanců systému ČÚBP zásadních změn proti roku 2000. Také v roce 2001 byly semináře organizovány podle zavedených zásad pro organizování školení. Před vlastním seminářem stanovil odborný garant na základě analýzy konkrétní cíle školení semináře. Vymezil jeho obsah, zajistil odborné lektory a určil minimální rozsah písemných materiálů, který musí být školeným k dispozici. Odborný garant dále stanovil obsah a téma diskuze a v předstihu vyzval účastníky, aby se na ni připravili. Bezprostředně po skončení odborné části semináře bylo vždy provedeno písemné hodnocení z pohledu odborného garanta a frekventantů, které bylo předáno zaměstnanci ČÚBP zodpovědnému za vzdělávání. V roce 2001 zpracoval IVBP Brno podle zadání ČÚBP závěrečný dokument k projektu „Komplexní vzdělávání a hodnocení zaměstnanců systému ČÚBP“. Doplňkově je k tomuto dokumentu připraven nový návrh „Hodnocení seminářů“ a aktualizovaný „Návrh zkušebních otázek“ k inspektorským zkouškám. Byla zahájena I. část projektu CONSENSUS III, zabývající se rovněž problematikou výchovy a hodnocení inspektorů komplexně s ohledem na přístupy zemí EU. Práce na projektu budou ukončeny během prvního pololetí roku 2002. V průběhu roku 2002 budou uvedené dokumenty definitivně dopracovány a budou přijata další opatření platná do doby nabytí účinnosti zákona o službě státních zaměstnanců.
9.1
Příprava inspektorů-čekatelů
Teoretický zácvik inspektorů–čekatelů byl novelizován prostřednictvím 6týdenního školení organizovaného IVBP ve spolupráci s odbornými garanty a vedením ČÚBP. Školení probíhalo podle předem stanoveného a schváleného časového harmonogramu a obsahového zaměření a uskutečnilo se ve školicím středisku na IBP pro Středočeský kraj v Praze 10, Průhonická 55 (s výjimkou třetího školicího týdne, který proběhl na IVBP v Brně) v období od září 2001 do ledna 2002. Zácviku se zúčastnilo celkem 10 inspektorů–čekatelů. Vzhledem k tomu, že se školení uskutečnilo v předem stanoveném termínu, byly omezeny problémy spojené s různým datem nástupu čekatelů na jednotlivé IBP. Obsahová náplň školení byla předem připravena IVBP ve spolupráci se zástupci IBP, s odbornými garanty ČÚBP a jeho vedením. Následně byly upřesněny již dříve zpracované učební osnovy tak, aby byly respektovány současné potřeby na úseku BOZP pro účely školení inspektorů–čekatelů. Lektorský sbor byl sestaven převážně z řad odborných garantů ČÚBP, odborných zaměstnanců VÚBP, IVBP a IBP. Jednotlivé tematické výukové bloky byly účastníkům školení předneseny podle schválených učebních osnov. Současně byly použity metody výuky prostřednictvím panelové diskuze, audiovizuálních programů, distribuce odborných textů a podkladových materiálů, zaměřených na rozšíření a obohacení vědomostí, apod. V závěru celého školicího bloku byl zařazen závěrečný pohovor se všemi účastníky, kteří se vyjadřovali mj. k vlastnímu odbornému zácviku na jednotlivých IBP, k obsahu a průběhu školicích týdnů, k organizaci výchovy a vzdělávání. Jejich návrhy a doporučení byly zaměřeny převážně na delší možnost přípravy na inspektorské zkoušky, na větší prostor pro osvojení některých vědomostí a dovedností spojených s inspekční činností apod. 49
Z hlediska obecného posouzení průběhu školení je možno konstatovat, že všichni účastníci přistupovali ke školení zodpovědně, aktivně se zúčastňovali diskuze a plnili požadavky na ně kladené, z čehož lze odvodit i jejich pozitivní vztah k budoucí profesi. K organizačnímu zajištění školení nevznesli frekventanti při závěrečném pohovoru žádné připomínky.
9.2
Odborné semináře
Tento typ seminářů probíhá v souladu s příkazem předsedy ČÚBP č. 6/1995 s drobnými úpravami již od roku 1996. Je třeba doplnit, že ani číselné hodnocení úrovně seminářů za rok 2001 nesignalizovalo zásadní nedostatky. Detailní specifikace požadavků uvedených v dílčích hodnoticích formulářích, doručených po skončení jednotlivých seminářů, je k dispozici garantům odborností pro programování seminářů v roce 2002. Ani tyto požadavky nevnesly do současného systému organizování seminářů dle odborností novinky podmiňující změnu. Obsah je třeba pouze doplnit o požadavky sloužící jako zdroj informací pro rozhodování o dalším zaměření personální politiky, včetně plánování zdrojů, a o dalším zaměření školení, včetně výběru lektorů. Stále více je na seminářích do programů zařazována panelová diskuze zajišťující podíl všech účastníků na daném tématu, jeho rozvíjení a upřesňování.
9.3
Speciální semináře zařazené do programu dodatečně
•
Semináře organizované k problematice využívání informační techniky byly všemi účastníky hodnoceny jako velmi dobré.
•
Semináře s náplní „Záležitosti EU“ probíhaly v souladu s pokyny MPSV.
10 Publicita Na základě výsledků projektu PHARE č. 9703-01-02-09-02 zpracoval Český úřad bezpečnosti práce národní „Program propagace a osvěty (PaO) systému ČÚBP“ na rok 2001. Návrh byl schválen poradou vedení ČÚBP. Jeho plnění je zřejmé z následujícího textu.
10.1 Spolupráce s médii ČRo 1 Radiožurnál – „Posezení u kávy“ • 2. května – otázky a odpovědi z problematiky BOZP – účast předseda ČÚBP Ing. J. Elbel – pro širokou veřejnost • 24. září – otázky a odpovědi z problematiky BOZP – účast ředitel odboru inspekce I ČÚBP Ing. M. Ronin spolu s místopředsedou ČMKOS p. J. Zavadilem a hlavním hygienikem ČR MUDr. M. Vítem – pro širokou veřejnost TV Nova – „Dobré ráno s Novou“ • červen – prázdninové brigády a bezpečnost práce – účast ředitel odboru inspekce I ČÚBP Ing. M. Ronin – pro širokou veřejnost 50
ČT 1 – „Ekonomický týdeník“ • 23. září – Je v současné době řádně dbáno o BOZP v podnicích? – účast předseda ČÚBP Ing. J. Elbel – pro širokou veřejnost ČTK – redaktor p. Neliba – realizována jedna akce (1 článek) v souvislosti s vydáním „Zprávy o činnosti ČÚBP za rok 2000“
10.2 Tiskové konference Ve spolupráci s tiskovým odborem MPSV byly ve dnech 4. května a 20. prosince - při příležitosti předávání osvědčení „Bezpečný podnik“ - uspořádány tiskové konference.
10.3 Semináře •
•
Doprovodný program k veletrhu PRAGOSEC 2001, pořádaný VÚBP v Parkhotelu Praha dne 22. března na téma „Od prevence k vyšší kvalitě pracovního života“ Aktiv vybraných podniků Severomoravského, Jihomoravského a Východočeského kraje dne 5. dubna na výstavišti Černá louka v Ostravě při příležitosti výstavy PROTECT 2001 na téma: -
• •
novelizace ZP problematika institutu zástupce zaměstnanců v ČR novela zákona č. 174/1968 Sb. zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
Pracovní seminář vedoucích pracovníků dozorů nad bezpečností práce v ČR, SR, Slovinsku a Polsku ve dnech 9. až 11. října, organizovaný ve spolupráce s twinnerem projektu CZ 9903-02 pro výměnu zkušeností z dozoru před vstupem do EU Pracovní seminář vedoucích pracovníků dozoru nad bezpečností práce v ČR, konaný dne 16. října u příležitosti Evropského týdne BP – zúčastnili se i zástupci Delegace EU
10.4 Tisk •
Zpráva o činnosti systému ČÚBP za rok 2000 byla zpracována a distribuována jak v tiskové, tak v elektronické podobě.
•
V současné době je dokončena aktualizace „Bezpečnostních desater“ z různých oblastí výrobní sféry a připravuje se jejich prezentace na vlastní internetové stránce ČÚBP.
10.5 Účast na výstavách •
PRAGOSEC 2001 – březen - prezentace činnosti orgánů a organizací systému ČÚBP, účast zprostředkována VÚBP, na prezentaci se podílel IBP 4.00
•
PROTECT 2001
– duben - prezentace činnosti orgánů a organizací systému ČÚBP organizováno ve spolupráci s IVBP Brno, IBP 10.00 a organizací Ostravské výstavy, a. s.
51
•
Země živitelka
– přelom srpna a září - prezentace činnosti orgánů a organizací systému ČÚBP - organizováno ve spolupráci s VÚBP a s podporou IBP 5.00.
•
STAVOTECH 2001 – květen - prezentace činnosti orgánů a organizací systému ČÚBP organizováno ve spolupráci s VÚBP a s podporou IBP 8.00.
10.6 Regionální projekty PaO inspektorátů bezpečnosti práce Všechny IBP beze zbytku splnily vlastní regionální projekty. Zaběhnutá je již spolupráce s odbornou organizací Rožnovský vzdělávací servis, ať již při společném organizování akcí, či při publikování odborných článků v jím vydávaném časopise. U většiny IBP se osvědčila spolupráce s regionálním tiskem, rozhlasem a TV. Pozitivně je možno hodnotit: -
organizování samostatných poradenských dnů a mimořádnou péči věnovanou stavebnictví (IBP 3.00);
-
konání pravidelné poradenské činnosti mimo sídlo IBP ve 4 vybraných detašovaných pracovištích a aktivní účast na veletrhu PRAGOSEC 2001 (IBP 4.00);
-
lektorské zajištění 2 seminářů organizovaných k problematice vyhledávání rizik, regionálního semináře organizovaného OS KOVO k problematice BOZP a aktivní účast na výstavě Země živitelka (IBP 5.00);
-
aktivní přístup k ovlivňování stavu BOZP ve stavebnictví, zemědělství a lesnictví (IBP 6.00);
-
aktivní přístup k PaO na internetu prostřednictvím soukromé domény (o úspěšnosti svědčí 2276 přístupů za období 6 měsíců) a intenzivní spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Technickou univerzitou v Liberci (IBP 7.00);
-
iniciativní spolupráci s Technickou univerzitou v Pardubicích, Střední lesnickou technickou školou v Trutnově, OU lesnickým ve Svobodě n. Úpou, školami s elektrotechnickým zaměřením a aktivní účast na veletrhu STAVOTECH 2001 v Hradci Králové (IBP 8.00);
-
zintenzivnění spolupráce s odbory regionálního rozvoje, živnostenskými úřady, úřady práce v jednotlivých okresech a s odbornými společnostmi – Elektrotechnický cech Břeclav a Elektrotechnický cech Drahanská vysočina (IBP 9.00);
-
spolupráci s VŠ báňskou – Technickou univerzitou v Ostravě, s akreditovanými školicími středisky v regionu, odbornými společnostmi a cechy, dále pak účast na pravidelných konzultačních dnech konaných pro podnikatele Úřadem práce v Ostravě a aktivní účast na výstavě PROTECT 2001 v Ostravě (IBP 10.00).
10.7 Poskytování informací podle § 18 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb. Trend řešení této problematiky naznačený ve zprávě o činnosti systému ČÚBP za rok 2000 pokračoval i v roce 2001, přičemž stav za uplynulý rok ilustruje následující tabulka.
52
§ 18
Inspektoráty bezpečnosti práce
odst. 1
3.00
4.00
5.00
6.00
7.00
8.00
9.00
10.00
ITI Praha
a)
-
-
-
-
2
-
-
1
-
-
3
b)
-
-
-
-
-
-
-
1
-
-
1
c)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
d)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
e)
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
-
ČÚBP Celkem
První žádost podaná na IBP 7.00 se týkala opatření přijatých inspektorátem k výsledkům kontroly provedené u konkrétní právnické osoby. Informace byla poskytnuta písemně tak, aby nebyla porušena povinnost mlčenlivosti ve smyslu § 7a zákona č. 174/1968 Sb. Náklady spojené s jejím poskytnutím byly minimální. Po žadateli nebyla požadována úhrada. Druhá žádost o informaci podaná na IBP 7.00 nespadala pod ustanovení § 2 zákona, a proto byla odložena podle § 14 odst. 3 písm. b) zákona. O odložení byl žadatel písemně informován. Žádost o informaci podaná na IBP 10.00 se týkala šetření stížnosti – požadován byl protokol o výkonu dozoru a související rozhodnutí. IBP žádosti nevyhověl, protože žadatel nebyl účastníkem řízení. Žadatel podal do tohoto rozhodnutí odvolání k ČÚBP. Odvolání bylo poté vyřízeno ČÚBP pod čj. 1609/1.30/01/14.3 ze dne 6. 3. 2001. Pokud jde o další písmena c), d) a e) odstavce 1 výše uvedeného § 18 zákona č. 106/1999 Sb., byly výstupy vesměs negativní, jak je zřejmé z uvedené tabulky.
11 Spolupráce s orgány a organizacemi, mezinárodní spolupráce 11.1 Spolupráce systému ČÚBP s orgány a organizacemi V roce 2001 pokračovala spolupráce s organizacemi, s kterými byla zahájena v předchozích letech. V červenci 2001 byla uzavřena nová dohoda s Odborovým svazem Stavba ČR. Dále pokračuje zastoupení systému v komisích pro technickou normalizaci a zkušebnictví, v Radě pro akreditaci, ve výboru Českého institutu pro akreditaci a v pracovní skupině pro notifikaci technických předpisů v rámci WTO (Světová obchodní organizace). Při vyšetřování příčin úrazů a havárií spolupracovaly IBP v rámci regionu s orgány Policie ČR, s Drážním úřadem a dalšími orgány. Na úrovni jednotlivých regionů spolupracovali zaměstnanci IBP s okresními, živnostenskými a finančními úřady, s úřady dopravními, úřady práce, se správami sociálního zabezpečení a krizovými nemocnicemi.
53
11.2 Mezinárodní spolupráce v systému ČÚBP Mezinárodní spolupráce v roce 2001 pokračovala v intencích předchozích let. Nové akce byly zaměřeny k chystanému vstupu České republiky do Evropské unie a též souvisely jak s realizovanými, tak připravovanými projekty, které se zahájí v roce 2002. Oblasti mezinárodní spolupráce •
• • • •
spolupráce se zeměmi střední a východní Evropy (kandidátské země) a ostatními evropskými zeměmi (především členskými státy Evropské unie) v rámci akcí pořádaných mezinárodními organizacemi zabývajícími se problematikou BOZP; jde především o SLIC (Výbor vedoucích inspektorů bezpečnosti práce), IALI (Mezinárodní asociace inspekce práce), ILO (Mezinárodní organizace práce) - MOP; harmonizace české legislativy s legislativou EU; práce na auditu EU, který provedl SLIC; spolupráce s twinnery na projektech Consensus III a Twinning 99; příprava projektu Twinning 2000.
Mezinárodní spolupráce probíhala formou účasti na seminářích a jednáních v ČR, účasti na školeních a jednáních v zahraničí, účasti zástupců ČÚBP na mezinárodních konferencích v zahraničí a formou akcí organizovaných z úrovně IBP. Účast na seminářích a jednáních v ČR • • • • • • •
příprava a realizace auditu SLIC si vyžádala spolupráci řady zaměstnanců systému ČÚBP i p. Slijpena (PPA pro Twinning 99), organizačně spolupracoval IBP 3.00, IBP 4.00; v rámci Twinning 99 proběhly na území ČR tři workshopy, účastnili se především ti inspektoři, kteří jeli na workshopy do Nizozemí a Spojeného království; v rámci Consensus III proběhly tři workshopy, kterých se podle zaměření (nábor nových zaměstnanců, hodnocení inspektorů) zúčastnili zaměstnanci, jichž se daná problematika týkala; účast na řídicích výborech (Steering Committee) Twinning 99; jednání na Delegaci EU ohledně covenantu projektu Twinning 2000 a hodnocení probíhajících projektů; mezinárodní setkání „V4“ v Tichonicích, které pořádal ČÚBP za účasti vedení systému ČÚBP, twinnerů obou realizovaných projektů, zástupců slovenského NIP, zástupců polské inspekce práce, PAA v Polsku, PAA ve Slovinsku, zástupce inspekce práce ve Slovinsku. mezinárodní seminář pořádaný VÚBP, kterého se zúčastnilo vedení systému ČÚBP.
Účast na školeních a jednáních v zahraničí •
jednání řídicího výboru projektu Leonardo da Vinci – Nizozemí; ČÚBP je se slovenským NIP spolurealizátorem projektu WISH, který má za cíl vyškolit školitele pro zástupce zaměstnanců a vybav manuálem; • úvodní jednání ohledně auditu před vstupem do EU – Lucembursko; zástupcům české strany byly sděleny pokyny, jakým způsobem audit proběhne; • seminář o reformě a modernizaci inspekce práce – Kypr; z přednesených referátů vzbudily pozornost: ekonomické a sociální ztráty při pracovních úrazech, trendy a vývoj moderní inspekce práce, nové strategie prevence pro inspekci práce; 54
• • • • •
• • •
seminář OECD - audity a inspekce se vztahem k chemickým haváriím – Španělsko; hlavním cílem bylo získání poznatků o současném stavu řešení problematiky v zemích OECD; výměna zkušeností z hlediska přístupu k problematice BOZP – Nizozemí; cílem cesty bylo získat pro rozhodující subjekty v ČR informace o efektivním uspořádání a řízení BOZP a o spolupráci sociálních partnerů před vstupem ČR do EU; workshop pro 12 inspektorů systému ČÚBP - Nizozemí; v rámci projektu Twinning 99 se inspektoři seznámili s holandským informačním systémem GISAI, který je ve srovnání s českým propracovanější; způsob transformace Směrnice 92/57 EHS – Francie; francouzská strana předala své zkušenosti z transpozice a z problémů, které z ní ve Francii vznikly; jednání o změnách v inspekci práce po vstupu ČR do EU – Švédsko; získané poznatky se promítnou do řady opatření: šetření nehodových událostí, vykazování úrazů pro Eurostat pojišťovnami, využití výsledků poradenství, tvorba plánů na delší časový úsek a ve spolupráci s inspektory. výměna zkušeností v oblasti BOZP – Maďarsko; poznatky z cesty lze využít při přípravě národní politiky BOZP; workshop v rámci Twinning 99 o propagaci - Velká Británie; na základě workshopu vznikl projekt „Společně bezpečně“, který se bude realizovat ve stavebnictví v regionu jižních Čech; studijní návštěva manažerů systému ČÚBP na Ministerstvu práce v Nizozemí.
Účast na mezinárodních konferencích v zahraničí •
mezinárodní sympozium o systémech řízení BOZP v Německu; sympozium, které bylo zaměřeno na dialog mezi zaměstnavatelem, zaměstnanci a zástupci zaměstnanců, pořádaly MOP a IALI, jichž jsme členy; • 40. plenární zasedání SLIC – Švédsko; byl zdůrazněn celoevropský program založený na spolupráci, prevenci a tripartitní shodě; • XIV. mezinárodní konference BOZP – SR; konference se zabývala všemi otázkami ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí; • 41. plenární zasedání SLIC v Belgii; proběhlo zde samostatně jednání kandidátských zemí na téma „Shromažďování, sběr a interní využití dat o dozoru“. Akce organizované z úrovně IBP •
IBP 10.00 navštívil IP v Košicích s cílem výměny zkušeností a poznatků SOD;
•
IBP 8.00 přijal dva ruské experty, kteří se zajímali o organizaci státního dozoru v ČR, způsob plánování dozoru, zabezpečení a materiální podmínky pro práci inspektorů.
Velice důležitou akcí byla činnost systému během auditu SLIC. Část týkající se oblasti BOZP dopadla ve srovnání s jinými částmi auditu za celou ČR velice příznivě. Šlo o důležitou prověrku před vstupem do EU. Byli jsme jednou z prvních kandidátských zemí, kde audit proběhl. Záznamy z pracovních cest jsou v odboru 1.10 ČÚBP, budou též k dispozici na intranetu ČÚBP. V projektech Phare, realizovaných v roce 2001, byla značná část věnována problematice školení inspektorů (Twinning 99, Consensus III). Získané zkušenosti budou využity v připravovaném projektu vzdělávání v roce 2002. 55
11.3 Mezinárodní spolupráce ITI Praha Mezinárodní aktivity ITI Praha stojí v první řadě na členství v organizaci CEOC, což je organizace sdružující 27 nezávislých soukromých, polosoukromých a státních organizací ze 20 zemí Evropy s obdobným zaměřením jako ITI Praha. Úkolem CEOC je zajištění bezpečnosti technických zařízení a osob, sjednocení přístupu k technické inspekční činnosti a odstranění technických bariér volného obchodu v rámci celé Evropy. Na rozdíl od minulých let byla aktivita ITI Praha v oblasti mezinárodních vztahů malá. Zástupci ITI Praha působící v odborných komisích CEOC ukončili pracovní poměr v ITI Praha a k novému obsazení těchto míst nedošlo. Přes nesporný přínos jednání odborných komisí CEOC nebylo možné z personálních, časových i finančních důvodů komise znovu obsadit. Již tradičně byla nejužší spolupráce v rámci výměny zkušeností s Technickou inspekcí (TI) Slovenské Republiky. V září navštívili pobočku v Brně vedoucí pobočky TI Nitra Ing. Dušan Perniš a garant tlakových zařízení TI Slovenské republiky Ing. Jan Kopan. Při této návštěvě se uskutečnila vzájemná informace o inspekční činnosti TI Slovenské republiky a ITI Praha.
Závěr Výsledky provedených prověrek nasvědčují tomu, že neexistuje dostatečně účinná motivace, která by organizace a podnikající fyzické osoby přiměla ke změně přístupu k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví a bezpečnosti technických zařízení. Pokud nebudou stanovena dostatečně efektivní kritéria ekonomické motivace, která budou zohledňovat účinnost systému řízení BOZP u konkrétního zaměstnavatele v závislosti na rizicích, jež se u něho vyskytují, nelze očekávat z jeho strany odpovídající péči věnovanou problematice bezpečnosti a ochrany zdraví, pracovním podmínkám, pracovnímu prostředí a bezpečnosti technických zařízení. Jak vyplývá z výsledků kontrolní činnosti státního odborného dozoru nad bezpečností práce v jednotlivých oborech ekonomických činností a z vývoje ukazatelů pracovní úrazovosti, bude nutné na některé obory a činnosti zaměřit zvýšenou pozornost nejen v roce 2002, ale také v letech následujících. Stanovení priorit v programu SOD pro nejbližší období bude předloženo k vyjádření sociálním partnerům. Systém Českého úřadu bezpečnosti práce bude nadále - mimo běžnou kontrolní činnost získávat podniky pro program „Bezpečný podnik“. Vedle tohoto již zavedeného a v praxi osvědčeného programu je pro rok 2002 připraven k realizaci speciální program „Společně bezpečně“, který je určen pro subjekty podnikající ve stavebnictví. Cílem jak preventivní kontrolní činnosti, tak tohoto programu pro stavebnictví je pozitivně ovlivnit úroveň bezpečnosti práce ve stavebnictví, a tak dostat tento obor v ukazatelích pracovní úrazovosti minimálně na průměr EU. Dalším důležitým úkolem pro rok 2002 je příprava inspektorů na aplikaci a prosazení nových předpisů do praxe. Zvládnutí tohoto úkolu najde jistě široké uplatnění při poradenství pro právnické a fyzické osoby.
56
Příloha č. 1
Základní právní předpisy vztahující se k činnosti státního odborného dozoru
Zákony 1. Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona ČNR č 159/1992 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 71/2000 Sb. a zákona č. 124/2000 Sb. 2. Zákon ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů 3. Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů 4. Zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami, ve znění zákona č. 258/2000 Sb. 5. Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů Nařízení vlády 1 Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb. 2 Nařízení vlády č. 352/2000 Sb., kterým se mění některé vyhlášky ministerstev a jiných správních úřadů 3 Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci 4 Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu 5 Nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků 6 Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí; nabude účinnosti 1. 1. 2003 7 Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů; nabude účinnosti 1. 1. 2003 8 Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat; nabude účinnosti 1. 1. 2003 9 Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru; nabude účinnosti 1. 1. 2003 Vyhlášky 1. Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 324/1990 Sb. a vyhlášky č. 207/1991 Sb. 2. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při stavebních pracích 3. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu, údržbě a opravách vozidel 4. Vyhláška ČÚBP č. 76/1989 Sb., k zajištění bezpečnosti technických zařízení v jaderné energetice, ve znění vyhlášky č. 263/1991 Sb. 5. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb.
6. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb. a vyhlášky č. 551/1990 Sb. 7. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 552/1990 Sb. 8. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 553/1990 Sb. 9. Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 21/1979, kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 554/1990 Sb. 10. Vyhláška ČÚBP č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách 11. Vyhláška ČÚBP č. 42/1985 Sb., o zajištění bezpečnosti práce s ručními motorovými řetězovými pilami 12. Vyhláška ČÚBP č. 18/1987 Sb., kterou se stanoví požadavky na ochranu před výbuchy hořlavých plynů a par 13. Vyhláška ČÚBP č. 125/1982 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti práce s lasery 14. Vyhláška ČÚBP č. 56/1981 Sb., o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení ve vnitrozemské plavbě, ve znění vyhlášky č. 379/1991 Sb. 15. Vyhláška ČÚBP č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení 16. Vyhláška MPSV č. 12/1995 Sb., o zajištění bezpečnosti práce a provozu u skladovacích zařízení sypkých hmot 17. Vyhláška MZd č. 261/1997 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázané všem ženám, těhotným ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání, ve znění vyhlášky č. 185/1998 Sb. 18. Vyhláška MPSV č. 398/2001 Sb., o stanovení poplatků za činnosti organizací státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení (Institut technické inspekce Praha) 19. Vyhláška MPSV č. 498/2001 Sb., kterou se zrušují některé právní předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (vyhlášky č. 110/1975 Sb., č. 274/1990 Sb., č. 204/1994 Sb., č. 279/1998 Sb.) Výnosy Výnos ČÚBP č. 23/1972 Ústředního věstníku, k zajištění bezpečnosti práce při provozu radiolokátorů (registrován v částce č. 1/1973 Sb.)
2
Příloha č. 2
Pracovní úrazovost v České republice v roce 2001
OBSAH Strana 0.
ÚVOD ………………………………………………………………………….
1
1.
PŘEHLED UKAZATELŮ ……………………………………………………..
1
1.1
Absolutní ukazatele …………………………………………………………..
1
1.2
Relativní ukazatele ……………………………………………………………
2
2 2.1
VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR ………………………………….
3
Vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v ČR ……………………………
3
2.1.1
Hodnoty ukazatelů pracovních úrazů v ČR v roce 2001 ………………….
3
2.1.2
Vývojové tendence ukazatelů pracovních úrazů v ČR ..…………………..
4
PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE ÚZEMÍ …………………………………
9
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 v krajích …………………………
10
3.1.1
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 v krajích podle CZ-NUTS ……..
10
3.1.2
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 v území působnosti IBP ……….
11
Vývoj ukazatelů pracovních úrazů na území působnosti jednotlivých IBP …
12
PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE OKEČ …………………………………..
17
4.1
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií OKEČ …………..
17
4.2
Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle kategorií OKEČ ……………….…
19
5.
ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2001 ………………………….…
24
5.1
Rozdělení pracovních úrazů podle základních skupin zdrojů ……………..
24
5.2
Nejčetnější podskupiny základních skupin zdrojů ………………………….
26
SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY ……………………………………………
28
Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR ………………………
28
6.1.1
Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2001 …….
28
6.1.2
Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů …………………………...
28
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů ……………………………………….
31
6.2.1
Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle krajů ……….
31
6.2.2
Vývoj ukazatelů pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých IBP
32
Smrtelné pracovní úrazy podle OKEČ ………………………………………
34
6.3.1
Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v r. 2001 podle kategorií OKEČ ..
35
6.3.2
Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ ……..
36
Zdroje smrtelných pracovních úrazů ………………………………………..
39
3. 3.1
3.2 4.
6. 6.1
6.2
6.3
6.4
Tabulková část přílohy č. 2
0 ÚVOD Podkladem k příloze byly sestavy připravené pro publikaci Českého statistického úřadu Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za rok 2001. Sestavy jsou výstupem z automatizovaného zpracování úlohy Nem Úr 1-02 z Programu statistických zjišťování na rok 2001. Zjišťování zahrnuje údaje poskytnuté od všech zpravodajských jednotek1, jimiž jsou pro účely evidence a vykazování pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz všechny nefinanční podniky a organizace, peněžní a pojišťovací instituce, rozpočtové a příspěvkové organizace, družstevní, společenské a jiné organizace popř. jejich nižší organizační složky nebo seskupení, které samostatně provádějí agendu nemocenského pojištění. Do zpracování jsou zařazeny i sumáře, které za podniky2, které samy nelikvidují nemocenské pojištění (bez ohledu na jejich velikost), předkládají Okresní správy sociálního zabezpečení. Pro sestavení časových řad ukazatelů a grafů byly použity publikace ČSÚ vydané v předcházejících létech.V příloze byly použity také informace z informačního systému Českého úřadu bezpečnosti práce a z báze dat o smrtelných pracovních úrazech VÚBP.
1 PŘEHLED UKAZATELŮ V tabulkách jsou uváděny absolutní ukazatele pracovní úrazovosti vykazované v pololetním výkazu Nem Úr 1-02 a definované v Metodických vysvětlivkách k tomuto výkazu a dále relativní ukazatele, jejichž způsob výpočtu je uveden v Metodických poznámkách k publikacím Pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v České republice za běžný rok. Pokud je to nutné, jsou v tabulkách, grafech a vzorcích z důvodů úspory místa používány zkrácené názvy ukazatelů. V popisu jsou uváděny v závorkách spolu s úplnými názvy ukazatelů.
1.1 Absolutní ukazatele Absolutní ukazatele vyjadřují ekonomický dosah absence plynoucí z pracovních úrazů a je možné z nich vypočítat relativní ukazatele. Výčet a obsahové vymezení jednotlivých ukazatelů je v bodech 1.1.1 až 1.1.4.3 1.1.1 Průměrný počet nemocensky pojištěných (pojištěnci) Ukazatel zahrnuje průměrný počet osob, které jsou nemocensky pojištěny podle § 2 zákona č.54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů a osoby samostatně výdělečně činné pojištěné podle § 145e až 145i zákona č.100/1990 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č.160/1995 Sb. Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou zahrnovány ženy na mateřské dovolené a vojáci základní vojenské služby.
1
Zpravodajské jednotky jsou povinny podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, poskytovat ČSÚ požadované údaje. 2 Sumáře zahrnují i osoby samostatně výdělečně činné, pokud jsou nemocensky pojištěny. 3 Do ukazatelů nejsou zahrnuty těžké pracovní úrazy, protože OSSZ v sumářích tyto druhy úrazů neodlišily.
1.1.2 Počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (pracovní úrazy) Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, za něž jsou považovány ty úrazy, které se staly zaměstnancům při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi podle § 25 nařízení vlády ČR č 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony nebo které zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovnímu úrazu se podle bývalé vyhlášky č. 110/1975 Sb. klade na roveň úraz, který utrpěl zaměstnanec na pracovišti nebo v prostorách zaměstnavatele při činnosti, která nesouvisí s plněním pracovních úkolů nebo jiná osoba, která se s vědomím zaměstnavatele zdržuje na pracovištích nebo v prostorách, které nejsou jinak veřejně přístupny. 1.1.3 Počet kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (dny pracovní neschopnosti) Ukazatel vykazuje souhrnný počet kalendářních dnů, po které byli v daném období (roce) nemocensky pojištění práce neschopni pro pracovní úraz. 1.1.4 Počet smrtelných pracovních úrazů Ukazatel zahrnuje pracovní úrazy, které způsobily nemocensky pojištěným smrt, a to ihned nebo kdykoliv později ve sledovaném období (roce) nebo případy, kdy ve sledovaném období došlo k úmrtí pojištěnce, které bylo podle lékařského posudku důsledkem pracovního úrazu, který pojištěnec utrpěl v kterémkoliv předcházejícím období4.
1.2 Relativní ukazatele Relativní ukazatele vznikají srovnáním dvou nebo více absolutních ukazatelů. Slouží k porovnávání úrovně bezpečnosti v různých oblastech (regionech, odvětvových ekonomických činnostech, skupinách pojištěnců, létech, druzích událostí apod.). Definice a způsoby jejich výpočtu jsou v bodech 1.2.1 až 1.2.6. Jde o tyto ukazatele: 1.2.1 Četnost případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na 100 nemocensky pojištěných (četnost případů na 100 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje počet nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, které připadají v průměru na 100 nemocensky pojištěných. Vypočítá se ze vztahu: četnost případů na 100 pojištěnců = pracovní úrazy × 100 / pojištěnci
1.2.2 Průměrná délka trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kalendářních dnech (průměrná délka trvání případu) Ukazatel vyjadřuje kolik kalendářních dnů pracovní neschopnosti v průměru připadá na jeden nově hlášený případ pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrná délka trvání případu = dny pracovní neschopnosti / pracovní úrazy
1.2.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy (průměrné procento pracovní neschopnosti) Ukazatel vyjadřuje podíl kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz na celkovém kalendářním fondu pojištěnců ve sledovaném období (roce) vyjádřený v procentech. Vypočítá se ze vztahu: 4
Počínaje rokem 2002 se za smrtelný pracovní úraz počítá případ, u nějž nastala smrt pojištěnce do jednoho roku po vzniku pracovního úrazu.
2
průměrné procento = dny pracovní neschopnosti × 100 / (pojištěnci × 365)
nebo také: průměrné procento = četnost případů na 100 pojištěnců × průměrná délka trvání případu / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období
1.2.4 Průměrný denní stav práce neschopných pro pracovní úraz (průměrný denní stav práce neschopných) Představuje počet nemocensky pojištěných, kteří byli ve sledovaném období (roce) průměrně denně nepřítomni v práci z důvodů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vypočítá se ze vztahu: průměrný denní stav práce neschopných = dny pracovní neschopnosti / 365
1.2.5 Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 nemocensky pojištěných (smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců) Ukazatel vyjadřuje, kolik pojištěnců z 10 000 nemocensky pojištěných ve sledovaném období zemřelo na následky pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: smrtelné úrazy na 10 000 pojištěnců = smrtelné úrazy × 10 000 / pojištěnci
1.2.6 Procento smrtelných pracovních úrazů z nově hlášených případů pracovních úrazů (procento z pracovních úrazů) Ukazatel stanoví, kolik procent z případů pracovních úrazů vykazovaných ve sledovaném období končilo smrtí postižených v důsledku pracovních úrazů. Vypočítá se ze vztahu: procento z pracovních úrazů = smrtelné úrazy × 100 / pracovní úrazy
2 VÝVOJ PRACOVNÍ ÚRAZOVOSTI V ČR 2.1 Vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v ČR Desetileté časové řady hodnot ukazatelů komentovaných v této části jsou v tabulkové části přílohy v tabulce č. 1. 2.1.1 Hodnoty ukazatelů pracovních úrazů v ČR v roce 2001 V tomto bodě komentované ukazatele se vztahovaly ke 4 483 455 nemocensky pojištěným zahrnutým do zjišťování provedeného ČSÚ podle Programu statistických zjišťování na rok 2001. V roce 2001 bylo v České republice nově hlášeno celkem 93 280 případů pracovní neschopnosti pro pracovní úrazy. Ty měly za následek 3 787 692 kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Proti předcházejícímu roku došlo v roce 2001 ke zvýšení ukazatele počtu pracovních úrazů o pouhých 374 případů, tj. o 0,4%, které bylo spojeno s nepatrným zvýšením počtu kalendářních dnů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to o 6 838 dnů (tj. o necelé 0,2%). V 90 299 případech, tj. v 96,8% případů z celkového počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, byla vykázána pracovní neschopnost trvající déle než 3 kalendářní dny.
3
Ve výkazech předložených zpravodajskými jednotkami5 bylo 400 případů pracovních úrazů vykázáno jako pracovní úrazy těžké. Ty měly za následek pracovní neschopnost 68 643 kalendářních dnů. Z výkazů též plyne, že 297 případů pracovních úrazů bylo spojeno s následnou změnou pracovní schopnosti postižených. Z toho byla ve 49 případech změna pracovní schopnosti přiznána ženám. Z nově hlášených pracovních úrazů bylo 22 214, tj. téměř 23%, způsobeno ženám a 271, tj. téměř 0,3%, mladistvým6. Proti roku 2000 to znamená nárůst počtu pracovních úrazů u obou skupin pojištěnců, a to o 1 605 případů u žen a o 38 případů u mladistvých. Četnost případů pracovních úrazů mladistvých na 100 mladistvých se proti předcházejícímu roku zvýšila, a to z hodnoty 2,39 na 2,75. U žen došlo u tohoto ukazatele k nepatrnému zvýšení, a to z hodnoty 0,97 na 1,05. Při nepatrném zvýšení počtu pracovních úrazů proti předcházejícímu roku o 0,4% případů nedošlo v důsledku snížení počtu pojištěnců o pouhých 0,7% (o 34 001 osob) k výrazné změně hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Tento ukazatel nepatrně vzrostl, a to z hodnoty 2,06 na hodnotu 2,08, to znamená vzrůst zhruba o 1%. V roce 2001 proti roku 2000 nepatrně klesla hodnota ukazatele průměrná délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, a to z hodnoty 40,70 kalendářního dne na hodnotu 40,61 dne. To představuje pokles o pouhé 0,2%. Ukazatel průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz proti předcházejícímu roku nepatrně vzrostl, a to z hodnoty 0,229 na hodnotu 0,231, tj. vzrůst o 0,9%. V roce 2001 bylo v důsledku pracovní neschopnosti pro pracovní úraz denně v práci nepřítomno v průměru 10 377 osob. To představuje o 47 nepřítomných osob více než v předcházejícím roce. Ve výkazech předložených zpravodajskými jednotkami bylo v roce 2001 zaznamenáno 25 427 pracovních úrazů, které skončily bez následné pracovní neschopnosti. Z toho se 5 501 případů týkalo žen. 2.1.2 Vývojové tendence ukazatelů pracovních úrazů v ČR Vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů v intervalu let 1992 až 2001 je zaznamenán v tabulce č. 1 v tabulkové části přílohy, ale tendence jejich vývoje budou nejlépe patrné ze spojnicových grafů č. 1.1 až 1.4 popř. z grafu č. 1.5, v němž je vývoj hodnot jednotlivých ukazatelů vyjádřen bázickými indexy. V grafu č. 1.1 na následující straně je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele počtu nově hlášených případů pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (počtu případů pracovních úrazů) v desetiletém intervalu. Z grafu vyplývá, že vývoj hodnot počtu případů pracovních úrazů neprobíhá monotónně a jsou v něm patrné jednotlivé etapy charakteristické odlišnými tendencemi vývoje.
5 6
Sumáře předkládané OSSZ údaje o těžkých úrazech neobsahují (viz poznámku pod čarou 3). Mladiství představují 0,22% z celkového počtu pojištěnců.
4
Graf č. 1.1
Počet případů pracovních úrazů 130
Tisíce případů
120
110
100
90 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
V prvních třech létech zaznamenaných v grafu je patrné doznívání trendu celkem plynule klesající posloupnosti hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Tento trend započal už v roce 1985. V další etapě počínající rokem 1994 je vidět zřetelný útlum nebo spíše ustálení hodnot ukazatele v úzkém rozpětí kolem 106 tisíců případů za rok. Tento útlum trval až do roku 1998. I přes nepatrné zvýšení počtu případů pracovních úrazů v roce 2001 proti předcházejícímu roku je v posledních třech létech opět naznačen počínající trend poklesu hodnot tohoto ukazatele v čase. Podle dlouhodobého vývoje hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů od konce 50. let (viz dílčí úkol Metody prognózování vývoje pracovních úrazů z projektu MPSV 57/00 Strategie zvyšování úrovně bezpečnosti práce v ČR) vzniká dojem, že vývoj hodnot tohoto ukazatele probíhá v určitých neustále se zkracujících cyklech charakterizovaných zpočátku plynulým a postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase, který končí ustálením na určitých konstantních hodnotách. Nabízí se hypotéza, že intervaly od počátku cyklu k jeho ukončení stabilizací hodnot závisejí na vnějších faktorech. Jde např. o zákonné úpravy z první poloviny 60. let týkající se náhrad škod při pracovních úrazech nebo náhrad nákladů léčebné péče či dávek nemocenského pojištění a důchodového zabezpečení vznikající státu, dále konstituování státního odborného dozoru nad bezpečností práce v létech 1968 a 1969, proces privatizace s následným poklesem počtu pojištěnců v 90. létech a rozpadem velkých ekonomických subjektů, postupné prosazování pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo
5
nemoci z povolání. A v současné době k nim pravděpodobně přibude úprava § 133c zákoníku práce a jej provádějící nařízení vlády č. 494/2001 Sb. Tak jako u ukazatele počtu případů pracovních úrazů lze sledovat obdobný vývoj i u ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, který je zaznamenán v grafu č.1.2. Graf č. 1.2 Četnost případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců 2,6
Četnost na 100 pojištěnců
2,5
2,4
2,3
2,2
2,1
2 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Dynamika pohybu hodnot ukazatele četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců se od dynamiky ukazatele počtu případů pracovních úrazů nepatrně liší, jak je patrné zejména z grafu č. 1.5, a to tím, že vykazuje výraznější tendence k poklesu v čase. V grafu č. 1.3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Vývoj hodnot tohoto ukazatele byl v létech 1970 až 1989 charakterizován dlouhodobým plynulým, ale postupně se zpomalujícím poklesem hodnot v čase. Zpomalování bylo přímo závislé na plynulém růstu průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který nastal po roce 1971. Od roku 1990 vykazují hodnoty tohoto ukazatele značně nepravidelný vývoj. Ten souvisí nejen s trendem vývoje hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, ale zejména se strmě stoupajícím trendem vývoje hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Po rázném vzestupu tohoto ukazatele z hodnoty 0,199 na hodnotu 0,215, který byl zaznamenán v roce 1990, nastalo určité ustálení hodnot na této výši, které trvalo až do roku 1994. Doznívání této etapy je zaznamenáno v grafu č. 1.3. 6
Graf č. 1.3 Průměrné procento pracovní neschopnosti 0,24
Průměrné procento
0,235
0,23
0,225
0,22
0,215
0,21 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Po roce 1994, v němž se až do roku 1998 ustálily hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců na hodnotě kolem 2,25, je při současném trvalém růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz patrný strmý vzestup hodnot ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Ten trval až do roku 1997. Po něm nastal výrazný pokles na hodnotu 0,226, který souvisel s tím, že v roce 1998 hodnota průměrné délky trvání případu nepatrně poklesla a že v dalších létech nastal výrazný pokles hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Od roku 1999 je opět patrný růst hodnot tohoto ukazatele. Narozdíl od naznačeného příznivého vývoje hodnot ukazatelů počtu případů pracovních úrazů a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to zejména v posledních létech, zůstává znepokojivým jevem vývoj hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz, který má nepříznivý vliv i na vývoj ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti. Ukazatel průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykazuje od roku 1971, kdy bylo zaznamenáno lokální minimum hodnot tohoto ukazatele, trvale vzestupný trend. Od toho roku do roku 2000, kdy bylo zaznamenáno maximum, vzrostla hodnota tohoto ukazatele z 21,9 kalendářního dne na hodnotu 40,7 kalendářního dne. To představuje nárůst proti roku 1971 (lokální minimum) o téměř 86%. Zejména od roku 1990 je patrný razantní růst hodnot tohoto ukazatele. Od toho roku do roku 2001, tj. za 11 let, vzrostla jeho hodnota z 28,1 kalendářního dne na 40,61 kalendářního dne. To znamená nárůst o 12,5 kalendářního dne, tj. o 44,5%. Zdá se, že akcelerace růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz od roku 1990 do značné míry souvisí s postupným
7
prosazováním odpovědnosti zaměstnavatelů za škody, které vznikly jejich zaměstnancům při plnění pracovních úkolů, a to zejména z pracovních úrazů7. Vývoj časové řady hodnot tohoto ukazatele je v grafu č. 1.4. Graf č. 1.4 Průměrná délka trvání případu pracovního úrazu 42 41 40
Kalendářní dny
39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
V grafu č. 1.4 je patrný trend monotónně rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v intervalu posledních desíti let. Je patrné, že v časové řadě hodnot tohoto ukazatele byla zaznamenána nepatrně nižší hodnota proti předcházejícímu roku pouze v roce 1998 a v roce 2001. Naznačená tendence ke zpomalování růstu hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu v čase se, bohužel, nepotvrdila. Taková tendence nebyla prokázána ani v dílčím úkolu Metody prognózování vývoje pracovní úrazovosti. Aby trendy vývoje jednotlivých ukazatelů pracovních úrazů lépe vynikly, byly v grafu č. 1.5 vyjádřeny bázickými indexy, v nichž jsou hodnoty ukazatelů zaznamenané v roce 1992 rovny 100%. Řady bázických indexů ukazatelů pracovních úrazů byly pro srovnání doplněny vývojovou řadou počtu nemocensky pojištěných (pojištěnci).
7
Byl to nejprve § 22 odst. 1 zákona č.105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, o rok později § 68 zákona č. 455/1991, o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), jímž bylo zavedeno povinné smluvní pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody vzniklé jeho zaměstnancům a konečně to byl zákon č. 231/1992 Sb., jímž byl nově zaveden § 205d zákoníku práce, kterým bylo stanoveno a zákonem č. 37/1993 Sb. definitivně upraveno zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.
8
Graf č. 1.5 Bázické indexy ukazatelů pracovních úrazů 140 130 120
Index (%)
110
Pojištěnci Prac. úrazy
100
Četnost Prům. procento Délka trvání
90 80 70 60 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu č. 1.5 je patrné, že pokles hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů se vyvíjí dynamičtěji než pokles ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, a to vlivem vývoje hodnot ukazatele počtu pojištěnců, který nevykazuje výraznější tendenci k poklesu hodnot v čase. V grafu 1.5 lépe vyniká trend trvale rostoucích hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz.
3 PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE ÚZEMÍ V roce 2000 byla poprvé při zpracování úlohy Nem Úr 1-01 použita pro zařazení územních jednotek v ČR klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS8, která byla po schválení vládou ČR a ve shodě s vymezením NUTS v rámci EU přijata Eurostatem. Pro zachování kontinuity při sledování ukazatelů pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce byl proto proveden přepočet ukazatelů v krajích (vyšších územních samosprávných celcích) podle klasifikace CZ-NUTS na ukazatele odpovídající subjektům na území působnosti současných inspektorátů bezpečnosti práce, tj. v krajích podle bývalého Číselníku krajů a okresů (ČKO). Přepočtené hodnoty absolutních i relativních ukazatelů jsou uvedeny v pomocných tabulkách 2.1 a 2.2 v tabulkové části této přílohy. Tyto pomocné tabulky jsou určeny k vytvoření grafů. 8
La Nomenclature des Unités Territoliales Statistiques
9
3.1
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 v krajích
3.1.1 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 v krajích podle CZ-NUTS V tabulce č. 2.1 v tabulkové části přílohy jsou ukazatele pracovních úrazů v ČR za rok 2001 uspořádané podle krajů - vyšších územních samosprávných celků (VÚSC) podle klasifikace CZ-NUTS. Rozložení pracovních úrazů do jednotlivých krajů (VÚSC) je v grafu č. 2.1. Graf č. 2.1 Rozdělení pracovních úrazů v roce 2001 podle krajů Moravskolezský 9,9%
Hl.m.Praha 11,1%
Zlínský 5,4% Středočeský 9,9%
Olomoucký 5,4%
Jihočeský 8,1%
Jihomoravký 9,8%
Plzeňský 7,6%
Vysočina 6,4%
Karlovarský 2,8%
Pardubický 5,3% Královéhr. 6,4%
Liberecký 4,7%
Ústecký 7,0%
Z grafu plyne, že ze čtrnácti krajů vznikla téměř polovina pracovních úrazů (48,8%) v pouhé třetině krajů (VÚSC), a to na území hl. m. Prahy (11,1%), dále ve Středočeském a Moravskoslezském kraji (oba shodně 9,9%), v Jihomoravském (9,8%) a v Jihočeském kraji (8,1%). Nejméně pracovních úrazů jako v předešlém roce vykázal Karlovarský kraj (2,8% pracovních úrazů), následovaný Libereckým (4,7%), Pardubickým (5,3%) a Zlínským krajem (5,4%). Poněkud jiná posloupnost vznikne, srovnají-li se kraje podle hodnot ukazatelů četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Potom nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykázal Plzeňský kraj (3,05), následovaný Vysočinou (2,94), Jihočeským (2,89), Královéhradeckým (2,56) a Libereckým krajem (2,50). Naopak nejnižší hodnoty tohoto ukazatele vykázalo hl. m. Praha (1,22), dále Jihomoravský kraj (1,85) následovaný těsně Moravskoslezským krajem (1,87), dále Zlínským (2,06) a Ústeckým krajem (2,13). 10
Nejvyšší hodnota průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byla zaznamenána v Plzeňském kraji (0,322),. Po něm následovala Vysočina (0,294), dále Jihočeský kraj (0,288) a téměř shodně Moravskoslezský (0,267) kraj, kde byla zaznamenána nejvyšší hodnota průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (52,15 kalendářního dne) a Královéhradecký kraj (2,65). Nejnižší hodnotu průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz vykázalo hl. m. Praha (0,139), následované s určitým odstupem Jihomoravským (0,215) a Karlovarským krajem (0,216), v němž byla zaznamenána nejnižší hodnota ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (34,74 kalendářního dne). 3.1.2 Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 podle území působnosti IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů) Přepočtené ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (IBP) pro kraje podle bývalého Číselníku krajů a okresů je v tabulce č. 2.2 v tabulkové části přílohy. Rozdělení je v následujícím grafu č. 2.2. Graf č. 2.2 Rozdělení pracovních úrazů v roce 2001 podle území působnosti IBP pro kraj Hl.m.Praha 11,1%
Severomoravský 15,8%
Středočeský 9,9%
Jihomoravský 18,6%
Jihočeský 9,1%
Západočeský 10,5% Východočeský 13,8%
Severočesky 11,0%
Převod absolutních ukazatelů pracovních úrazů v krajích (VÚSC) podle klasifikace CZNUTS na ukazatele v území působnosti jednotlivých (IBP) podle číselníku ČKO je v pomocné tabulce 2.2.2 v tabulkové části přílohy. Z tabulky a grafu č. 2.2 plyne, že, obdobně jako v minulých létech, nejvíce pracovních úrazů vzniká v území působnosti inspektorátů bezpečnosti práce pro Jihomoravský kraj (18,6% úrazů), pro Severomoravský kraj (15,8% úrazů) a Východočeský kraj (13,8% pracovních 11
úrazů). V území působnosti těchto tří IBP vzniká téměř polovina pracovních úrazů (48,2% zaznamenaných případů). Nejméně pracovních úrazů bylo opět zaznamenáno v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (9,1%, jako v předcházejícím roce). Při nepatrném zvýšení počtu případů pracovních úrazů proti roku 2000 došlo v územích působnosti pěti IBP i k mírnému zvýšení hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Šlo zejména o IBP pro Západočeský kraj (zvýšení z 2,64 na 2,79) a pro Jihočeský kraj (zvýšení z 2,81 na 2,92), v nichž jsou spolu s Východočeským krajem trvale vykazovány nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele. Dále to byla území působnosti IBP pro Severočeský kraj, pro hl. m. Prahu a pro Středočeský kraj, v nichž došlo ke zvýšení hodnot ukazatele o pouhé setiny. Naopak v územích působnosti tří IBP, a to IBP pro Východočeský kraj, Jihomoravský kraj a Severomoravský kraj, se proti předcházejícímu roku hodnoty tohoto ukazatele nepatrně snížily (shodně o 0,01). Nejnižší hodnoty ukazatele četnosti případů na 100 pojištěnců jsou delší čas zaznamenávány na územích působnosti IBP pro hl. m. Prahu (v roce 2001 to bylo 1,22) a IBP pro Severomoravský kraj (1,99). Obdobnou situaci lze konstatovat u ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. Pouze v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj se hodnota tohoto ukazatele v důsledku nejvyšší zaznamenané hodnoty průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz zařadila na třetí místo v pořadí. V ostatních případech pořadí zůstala nezměněna. Nejvyšší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz byly - i přes značné snížení - vykázány v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj (48,31 kalendářního dne), IBP pro hl. m. Prahu (41,68 dne) a IBP pro Jihomoravský kraj (41,08 kalendářního dne). Nejnižší hodnota byla zaznamenána v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (36,54 kalendářního dne).
3.2
Vývoj ukazatelů pracovních úrazů na území působnosti jednotlivých IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů)
Vývojové řady hodnot absolutních i relativních ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce jsou v pomocné tabulce č. 2.2 v tabulkové části přílohy. Ve spojnicových grafech č. 2.2.1 až 2.2.4 jsou potom zaznamenány vývojové tendence hodnot hlavních ukazatelů pracovních úrazů v pětiletém intervalu (1997 až 2001) podle území působnosti jednotlivých IBP. Pro možnost srovnání a posouzení jejich vývoje jsou grafy doplněny časovými řadami hodnot ukazatelů vykazovanými za celou ČR.
12
Graf č. 2.2.1 Vývoj pracovních úrazů v území působnosti IBP pro kraj 21 20 19
Počet případů v tisících
18
Hl.m.Praha Středočeský
17
Jihočeský 16
Západočeský Severočeský
15
Východočeský
14
Jihomoravský Severomoravský
13 12 11 10 9 8 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu č. 2.2.1 je patrné, že v území působnosti dvou IBP, které mají rozhodný podíl na celkovém počtu pracovních úrazů, pokračoval výrazný trend poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Šlo o území působnosti IBP pro Severomoravský kraj a IBP pro Východočeský kraj. Od roku 1997 poklesl počet případů pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj o téměř 25% a v území působnosti IBP pro Východočeský kraj o více než 12%. V územích působnosti ostatních inspektorátů se dá hovořit o určité stabilizaci hodnot tohoto ukazatele. Pouze v územích působnosti IBP pro hl. m. Prahu a pro Západočeský kraj je naznačena tendence k mírnému vzestupu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů. Nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele vykazuje trvale území působnosti IBP pro Jihomoravský kraj následované územími působnosti IBP pro Severomoravský kraj a pro Východočeský kraj. Ale je třeba vzít v úvahu, že spolu s územím působnosti IBP pro hl. m. Prahu zahrnují tato území vyšší počty pojištěnců. 13
Nejnižší počty případů pracovních úrazů dlouhodobě vykazuje území působnosti IBP pro Jihočeský kraj. V grafu č. 2.2.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 nemocensky pojištěných v územích působnosti jednotlivých IBP. Graf č. 2.2.2 Vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců v území působnosti IBP pro kraj 3,4 3,2 3
Četnost na 100 případů
2,8 2,6
Hl.m.Praha Středočeský
2,4
Jihočeský Západočeský
2,2
Severočeský Východočeský
2
Jihomoravský Severomoravský
1,8
ČR
1,6 1,4 1,2 1 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu č. 2.2.2 je patrné, že – obdobně, jako v případě ukazatele počtu případů pracovních úrazů – dochází v převážné části území k určité stabilizaci hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců. Výrazný vzestup hodnot tohoto ukazatele je patrný pouze v územích působnosti IBP pro Jihočeský kraj a pro Západočeský kraj, které také dlouhodobě vykazují nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele. Třetí místo zaujímá území působnosti IBP pro Východočeský kraj, ale zde je patrný trvale sestupný trend hodnot četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců.
14
Nejnižší hodnoty četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců jsou dlouhodobě vykazovány v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Tyto hodnoty představují pouze 60% hodnot tohoto ukazatele vykazovaných v územích působnosti IBP pro Jihomoravský kraj a pro Severomoravský kraj, které vykazují další nejnižší hodnoty tohoto ukazatele a udržují se pod průměrnými hodnotami zaznamenanými za ČR. V následujícím grafu č. 2.2.3 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v územích působnosti jednotlivých IBP. Graf č. 2.2.3 Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti v území působnosti IBP pro kraj 0,35
0,3
Průměrné procento
Hl.m.Praha Středočeský
0,25
Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský
0,2
Severomoravský ČR
0,15
0,1 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu je patrné, že vlivem vývoje ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz a četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců dochází
15
v posledních létech k růstu hodnot průměrného procenta pracovní neschopnosti v pěti územích působnosti IBP, a to IBP pro Jihočeský kraj, pro Západočeský kraj, které též vykazují nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele, dále v území působnosti IBP pro Středočeský kraj, pro Jihomoravský kraj a pro hl. m. Prahu. Nejnižší hodnoty tohoto ukazatele trvale vykazuje území působnosti IBP pro hl. m. Prahu. Graf č. 2.2.4 Vývoj průměrné délky trvání případu v území působnosti IBP pro kraj 50
48
46
44
Kalendářní dny
Hl.m.Praha Středočeský
42
Jihočeský Západočeský 40
Severočeský Východočeský Jihomoravský
38
Severomoravský ČR
36
34
32
30 1997
1998
1999
2000
Roky
16
2001
V grafu č 2.2.4 je zaznamenán vývoj hodnot problematického ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v územích působnosti jednotlivých IBP. Z grafu je patrné, že v územích působnosti poloviny IBP došlo v roce 2001 ke značnému snížení hodnot tohoto ukazatele. Šlo o území působnosti IBP pro Severomoravský kraj, IBP pro hl. m. Prahu, IBP pro Severočeský kraj a IBP pro Východočeský kraj. V ostatních čtyřech územích pokračoval vzestupný trend vývoje hodnot ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz. I přes výrazný pokles zaznamenaný v roce 2001 trvale jsou nejvyšší hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávány v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj. Jeho hodnoty jsou o 35% až 44% vyšší než hodnoty tohoto ukazatele zaznamenávané v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj, v němž jsou, s výjimkou roku 2000, vykazovány nejnižší hodnoty. Se značným odstupem následují hodnoty ukazatelů průměrné délky trvání případu zaznamenané v územích působnosti IBP pro hl.m. Prahu, IBP pro Jihomoravský kraj a IBP pro Severočeský kraj, které se udržují v blízkosti průměrných hodnot vykazovaných za celou ČR. Nejnižší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání případu pracovní neschopnosti pro pracovní úraz jsou trvale vykazovány v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj a IBP pro Západočeský kraj.
4
PRACOVNÍ ÚRAZOVOST PODLE OKEČ9
V tabulce č. 3.1 v tabulkové části přílohy jsou uvedeny ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 uspořádané podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ). V tabulce č. 3.2 jsou potom uvedeny tytéž ukazatele uspořádané podle oddílů OKEČ. Protože jsou do zpracování dat ze státních pololetních výkazů o pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz Nem Úr 1-02 zařazeny i sumáře, které za podniky, které samy nevedou agendu nemocenské pojištění, předkládají okresní správy sociálního zabezpečení, je téměř 18% pracovních úrazů zařazeno do kategorie odvětvové ekonomické činnosti zaměstnavatele označené Nezjištěno, protože v těchto sumářích zahrnujících téměř 30% pojištěnců nejsou podniky rozlišeny podle ekonomických činností, jimiž se zabývají.
4.1
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií a oddílů OKEČ
Ukazatele pracovních úrazů v roce 2001 uspořádané podle kategorií OKEČ jsou v tabulce č. 3.1 v tabulkové části přílohy. V následujícím výsečovém grafu č. 3.1 je rozdělení počtu případů pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií OKEČ. Lze konstatovat, že se rozdělení případů pracovních úrazů vyjádřené v procentech proti roku 2000 s výjimkou kategorie OKEČ Stavebnictví a kategorie Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj v ostatních kategoriích významně nezměnilo. Z grafu č. 3.1 je patrné, že obdobně, jako v předcházejících létech, nejvíce pracovních úrazů vzniká v kategorii OKEČ Zpracovatelský průmysl, a to 41,1% případů. Je ale nutno upozornit, že tato kategorie OKEČ zahrnuje téměř 24% nemocensky pojištěných. 9
Odvětvová klasifikace ekonomických činností (NACE)
17
Graf č. 3.1 Rozdělení pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií OKEČ Zemědělství, lesní hospodářství 7,8%
Nezjištěno 17,9% Zdravotnictví, veter. a soc. služby 2,5%
Ostatní služby 1,6%
Dobývání nerost. surovin 1,9%
Školství Veřejná správa, 1,4% obrana 2,8% Nemovitosti, služby, výzkum Peněžnictví, 0,4% pojišťovnictví 2,6% Doprava, skladování, spoje Pohostinství, 5,9% ubytování 1,0% Obchod, opravy mot. vozidel a sp. zboží 5,6%
Zpracovatelský průmysl 41,1%
Stavebnictví 6,6% Výroba a rozvod el., plynu, vody 0,9%
V grafu je též patrný výrazný podíl případů, v nichž nebyla odvětvová ekonomická činnost zjištěna (17,9% případů). Na druhém místě je kategorie OKEČ Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, v níž bylo zaznamenáno 7,8% pracovních úrazů. Po ní opět, jako v minulém roce, následuje kategorie OKEČ Stavebnictví, která se po poklesu počtu zaznamenaných případů proti roku 2000 podílí na 6,6% pracovních úrazů. Dále následují dvě opět téměř shodně zastoupené kategorie OKEČ, a to kategorie Doprava, skladování a spoje podílející se na 5,9% pracovních úrazů a kategorie Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, v níž bylo zaznamenáno 5,6% pracovních úrazů. Na šestém místě byla opět kategorie Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, v níž bylo zaznamenáno 2,8% případů pracovních úrazů. Po této kategorii následovaly další dvě téměř shodně zastoupené kategorie OKEČ, a to kategorie Peněžnictví a pojišťovnictví (2,6% pracovních úrazů) a kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby (2,5% případů pracovních úrazů). V uvedených osmi kategoriích OKEČ vzniklo v roce 2001 téměř 75% případů pracovních úrazů. Avšak budeme-li abstrahovat kategorii Nezjištěno, potom lze říci, že se těchto osm kategorií podílí na více než 91% pracovních úrazů, u nichž byla identifikována odvětvová ekonomická činnost zaměstnavatele.
18
4.2
Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle kategorií OKEČ
V grafech č. 3.2.1 až 3.2.4 a v pomocné tabulce č 3.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů pracovních úrazů v jednotlivých kategoriích odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Pro přehlednost byly z grafů vypuštěny některé, z hlediska hodnot ukazatelů pracovních úrazů, méně významné kategorie OKEČ, a to: Rybolov, podniky pro chov ryb, Peněžnictví, Pojišťovnictví, Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby. Graf č. 3.2.1 Vývoj pracovních úrazů podle kategorií OKEČ 100
Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin Zpracovatelský průmysl
10
Tisíce případů
Výroba a rozvod el., plynu, vody Stavebnictví Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování Doprava, skladování a spoje Školství
1
Zdravotnictví veter. a soc. služby
0,1 1996
1997
1998
1999
Roky
19
2000
V grafu č. 3.2.1 s logaritmickou stupnicí vynesenou na ose y (ose hodnot) je zaznamenán vývoj ukazatele počtu případů pracovních úrazů ve zvolených kategoriích OKEČ. V něm je, i po zvýšení v roce 2001 v některých kategoriích, patrný sestupný trend vývoje hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů u většiny odvětvových ekonomických činností. Výjimku činí pouze kategorie OKEČ Školství, v níž v posledních dvou létech došlo k růstu hodnot tohoto ukazatele. Nejvíce pracovních úrazů trvale vzniká v podnicích z kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl, ale tato kategorie zahrnuje téměř 24% pojištěnců. Pomineme-li pojištěnce, u nichž nebyla zjištěna odvětvová ekonomická činnost (1,3 mil. pojištěnců), potom tento podíl představuje 34% pojištěnců s identifikovanými kategoriemi OKEČ. Se značným odstupem za touto kategorií následují dvě kategorie s blízkými hodnotami počtu případů pracovních úrazů, a to kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorie Stavebnictví, u nichž je patrný výrazný trvale klesající trend vývoje hodnot tohoto ukazatele. Obě kategorie též zahrnují zhruba stejný počet pojištěnců (3,4% a 3,6% pojištěnců). K těmto dvěma kategoriím OKEČ se přibližují kategorie Doprava, skladování a spoje a Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží. Další skupinu tvoří dvě kategorie, a to kategorie Dobývání nerostných surovin, u níž je patrný trend razantního poklesu hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů v čase a kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby, v níž se hodnoty tohoto ukazatele v čase příliš nemění. Výrazný trend poklesu ukazatele počtu případů pracovních úrazů je též patrný u kategorie OKEČ Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, která z vybraných kategorií OKEČ vykazuje v posledních třech létech nejnižší hodnoty tohoto ukazatele. Je třeba poznamenat, že pohyb hodnot ukazatele počtu případů pracovních úrazů v některých kategoriích OKEČ do značné míry souvisel s vývojem ukazatele počtu pojištěnců (Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, Dobývání nerostných surovin, Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, Obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží a Pohostinství a ubytování). V grafu č. 3.2.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců v jednotlivých kategoriích odvětvových ekonomických činností. Pro srovnání je graf doplněn vývojem průměrných hodnot tohoto ukazatele vykazovaných za celou ČR. Z grafu č. 3.2.2 je patrné, že nejvyšší hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců vykazují tři kategorie OKEČ, v nichž vzniká nejvíce pracovních úrazů (kategorie Zpracovatelský průmysl, kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství a kategorie Stavebnictví) a dále kategorie Dobývání nerostných surovin. Avšak změnilo se pořadí. Kategorie Zpracovatelský průmysl, která zaujímala do roku 2000 čtvrté místo v pořadí, se zařadila na místo třetí. Hodnoty ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců se ve zmíněných čtyřech kategoriích trvale udržují vysoko nad průměrnými hodnotami vykazovanými za celou ČR.
20
Graf č. 3.2.2 Vývoj četnosti pracovních úrazů na 100 pojištěnců podle kategorií OKEČ 5,5 5 4,5
Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin
Četnost na 100 pojištěnců
4
Zpracovatelský průmysl
3,5
Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví
3 2,5
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování
2
Doprava skladování a spoje
1,5
Školství
1
Zdravotnictví, veter. a soc. služby ČR
0,5 0 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Narozdíl od razantního trendu poklesu hodnot tohoto ukazatele v kategorii Dobývání nerostných surovin se dá hovořit o klesajícím trendu vývoje hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců u kategorie Stavebnictví. U ostatních dvou kategorií OKEČ naopak došlo v roce 2001 ke zvýšení jeho hodnot Druhou skupinu tvoří tři kategorie OKEČ s hodnotami ukazatele oscilujícími kolem průměrných hodnot vykazovaných za ČR. Jsou to kategorie Doprava, skladování a spoje a dále kategorie Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a kategorie Pohostinství a ubytování. Třetí skupinu tvoří opět tři kategorie OKEČ, které se trvale udržují pod průměrnými hodnotami vykazovanými za ČR. Jsou to kategorie Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody s nepatrným trendem poklesu hodnot ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců a dále kategorie Zdravotnictví, veterinární a sociální služby a kategorie Školství.
21
Vývoj hodnot ukazatelů průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ve vybraných kategoriích OKEČ je v grafu č. 3.2.3. Graf je též pro porovnání doplněn řadou průměrných hodnot tohoto ukazatele vykazovaných za ČR. Graf č. 3.2.3 Vývoj průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz podle kategorií OKEČ 0,9
0,8 Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. surovin
0,7
Zpracovatelský průmysl
Průměrné procento
0,6
Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví
0,5 Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží Pohostinství a ubytování
0,4
Doprava, skladování a spoje Školství
0,3
Zdravotnictví, veter. a soc. služby
0,2
ČR
0,1
0 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu plyne, že nadále nejvyšší hodnoty ukazatele průměrného procenta pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (i při výrazném poklesu jeho hodnoty v roce 2001) vykazuje v důsledku ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz kategorie Dobývání nerostných surovin. Dále následují ve shodném pořadí, jako u ukazatele četnosti případů pracovních úrazů na 100 pojištěnců, ostatní vybrané kategorie odvětvových ekonomických činností. 22
Graf č. 3.2.4 Vývoj průměrné délky trvání případu pracovního úrazu podle kategorií OKEČ 90
85
80 Zemědělství, lesní hospodářství
75
Dobývání nerost. surovin Zpracovatelský průmysl
70
Kalendářní dny
Výroba a rozvod el., plynu a vody Stavebnictví
65
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
60
Pohostinství a ubytování Doprava, skladování a spoje
55
Školství Zdravotnictví, veter. a soc. služby
50
ČR
45
40
35
30 1997
1998
1999
2000
Roky
23
2001
V grafu č. 3.2.4 na předcházející stránce je zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz ve vybraných kategoriích OKEČ. Z grafu je patrné, že i přes výrazný pokles v roce 2001 nejvyšší hodnoty ukazatele průměrné délky trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz neustále vykazuje kategorie OKEČ Dobývání nerostných surovin. V grafu je zřejmý i rozdíl mezi hodnotami zaznamenanými v této kategorii a v ostatních kategoriích nebo mezi průměrnými hodnotami zaznamenanými za celou ČR. Průměrná délka trvání pracovní neschopnosti pro pracovní úraz v kategorii Dobývání nerostných surovin byla v roce 2000 o 114% vyšší (87,07 kalendářního dne) a v roce 2001 o 93% vyšší (78,45 kalendářního dne), než činil průměr za celou ČR (40,61 kalendářního dne v roce 2001). Kromě strmého růstu hodnot tohoto ukazatele do roku 2000 v kategorii Dobývání nerostných surovin jsou patrné tendence k růstu jeho hodnot i v dalších z vybraných kategorií OKEČ (Zpracovatelský průmysl, Stavebnictví, Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, Zdravotnictví, veterinární a sociální služby a Pohostinství a ubytování ).
5
ZDROJE PRACOVNÍCH ÚRAZŮ V ROCE 2001
Podkladem k informacím o zdrojích pracovních úrazů, k nimž došlo v roce 2001, byla zpracovaná data o pracovních úrazech pořízených inspektoráty bezpečnosti práce a uložených v bázi dat ČÚBP. Soubor dat z roku 2001 obsahoval data připravená ze 73 764 záznamů o úrazu, které inspektorátům zaslaly podniky podléhající dozoru systému ČÚBP. Tento soubor zahrnuje 80,6% záznamů o úrazu, které měly být inspektorátům zaslány podle v roce 2001 ještě platné vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1990 Sb. To znamená, že zpracovaný vzorek a z něj odvozené relativní četnosti jsou pro část podniků, které podléhají dozoru systému ČÚBP, reprezentativní. Klasifikace zdrojů úrazů byla provedena podle klasifikačního schéma zdrojů obsaženého v příloze III. vyhlášky ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb.
5.1
Rozdělení pracovnách úrazů podle základních skupin zdrojů úrazů
Rozdělení pracovních úrazů v roce 2001 podle základních skupin zdrojů v územích působnosti jednotlivých IBP a v ČR celkem je v tabulkách č. 4.1 (absolutní počty) a 4.2 (relativní četnosti v procentech). V grafu č. 4 je rozdělení základních skupin zdrojů úrazů v celé ČR. Z grafu i z tabulek plyne, že nejčetnější základní skupinou zdrojů byla skupina V. Materiál, břemena, předměty, do níž bylo v roce 2001 zařazeno 33,4% pracovních úrazů. V roce 2000 to bylo téměř shodně 33,6% úrazů. Tato skupina měla celkem vyrovnaný podíl na úrazech v územích působnosti téměř všech IBP. Poněkud vyšší podíl byl zaznamenán pouze v území působnosti IBP pro Středočeský kraj (36,4%) a naopak nižší podíl byl patrný v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (28,2%). V pořadí druhou skupinou byla skupina IV. Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob. Do této skupiny bylo zařazeno 24,3% pracovních úrazů (v roce 2000 to bylo 23,9% úrazů). Tato skupina měla výrazně vyšší podíl na pracovních úrazech v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (32,6%).
24
Graf č.4 Rozdělení pracovních úrazů v roce 2001 podle skupin zdrojů Jiné zdroje 4,3%
Průmyslové škodliviny 3,8%
Lidé, zvířata, živly 3,9%
Dopravní prostředky 6,0%
Zdvihadla a dopravníky 1,4% Stroje 12,4%
Nářadí, nástroje 10,5%
Pracovní, doprav. prostory 24,3%
Materiál, břemena, předměty 33,4%
Na třetím místě byla skupina zdrojů III. Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní). V ní bylo klasifikováno 12,4% pracovních úrazů (v roce 2000 to bylo 12,9% úrazů). Poněkud vyšší podíl na pracovních úrazech měla v území působnosti IBP pro Jihomoravský kraj (14,1%), pro Východočeský a Jihočeský kraj (oba shodně 14,0%) a její nejnižší podíl byl vykázán v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (pouze 5,5%). V pořadí čtvrtou základní skupinou byla skupina VI. Nářadí (náčiní), nástroje, ručně ovládané strojky a přístroje. Tato skupina měla za následek 10,5% pracovních úrazů (v roce 2000 to bylo téměř shodně 10,4%). Výraznější podíl na pracovních úrazech byl v této skupině vykázán v území působnosti IBP pro Západočeský kraj (12,0% případů). Početnou základní skupinou zdrojů byla i skupina I. Dopravní prostředky, která se v roce 2001 podílela na 6% pracovních úrazů (v předcházejícím roce to bylo opět téměř shodně 5,9% pracovních úrazů). Její vyšší podíl na pracovních úrazech byl opět zaznamenán v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (9,3%). Početnými skupinami byly dvě téměř shodně zastoupené základní skupiny, a to skupina X. Lidé, zvířata a přírodní živly, která se podílela na 3,9% případů pracovních úrazů a skupina VII. Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny s podílem na 3,8% pracovních úrazů (v roce 2000 se obě skupiny podílely shodně na 4,0% úrazů). Vyšší podíl skupiny X na pracovních úrazech byl patrný v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (5,2%) a nejnižší byl zaznamenán v území působnosti IBP pro Severočeský kraj (2,5% pracovních úrazů). 25
Uvedených sedm základních skupin zdrojů mělo v roce za následek přes 94% pracovních úrazů.
5.2
Nejčetnější podskupiny ze základních skupin zdrojů úrazů
Nejvýraznějšími podskupinami z uvedených sedmi základních skupin zdrojů úrazů byly následující podskupiny: •
Ze skupiny V. Materiál, břemena, předměty to byly, jako v předcházejícím roce, následující podskupiny: nejčetnější podskupina z celého souboru 50 Břemena (materiál, předměty přemisťované nebo jinak manipulované) – úrazy břemeny (14,8% úrazů), dále podskupina 51 Materiál, předměty – působení ostrými hranami, vyčnívajícími hroty apod. při různé manipulaci, chůzi, pohybu (9,9%), podskupina 49 Ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů (3,7% úrazů) a podskupiny 52 Drobné úlomky z materiálů nebo nástrojů odlétnuvší při ručním zpracování, též při rozbití předmětů – vlétnutí do oka, perforace jiných částí těla (3,1% pracovních úrazů) a 53 Drobné úlomky z materiálů odlétnuvší při strojovém zpracování (1,2% úrazů).
•
Ze skupiny IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory to byla podskupina 44 Vnitropodniková pracoviště (komunikační prostory) jakékoliv úrovně – pády osob na rovině (11,2% úrazů), dále podskupina 45 Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich (6,9%) a podskupina 48 Silnice, cesty apod., včetně dopravních a pracovních prostorů kolejových drah (pracovní komunikační prostory) veřejného charakteru – pády osob na rovině (4,0 % úrazů). Za zmínku stojí i podskupina 46 Ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše (1,7% pracovních úrazů).
•
Ve skupině III. Stroje byly zaznamenány pouze tři četnější podskupiny, a to: 40 Zvláštní stroje potravinářského, tukového a tabákového průmyslu (1,6% úrazů), 15 Okružní, rámové a jiné pily na dřevo (1,4% pracovních úrazů) a skupina 39 Zvláštní stroje textilní a oděvnické (1,1% pracovních úrazů). Za zmínku stojí ještě dvě podskupiny, a to: 24 Brusky, čističky a leštičky kovů (0,8%) a 32 Lisy, kladiva, buchary apod. (0,6% úrazů).
•
V základní skupině VI. Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení to byla podskupina 58 Nástroje ruční (řezací, sekací, krájecí, dlabací, probíjecí, rycí, ubírací, brousicí a jiné), v níž bylo zaznamenáno jako v předcházejícím roce 5,8% úrazů a podskupina 55 Pomocné ruční nářadí (náčiní) bicí, utahovací, přidržovací, spájecí a svařovací, čisticí, mazací a jiné (2,9% úrazů).
•
Ve skupině I. Dopravní prostředky byla nejčetnější podskupinou podskupina 02 Motorové silniční dopravní prostředky, která způsobila 3,4% pracovních úrazů. V této skupině stojí ještě za zmínku podskupina 07 Nemotorové dopravní prostředky vnitropodnikové (na koleji i bez), v níž bylo zaznamenáno 0,8% pracovních úrazů a podskupina 05 Motorové dopravní prostředky vnitropodnikové (kolejové i bez kolejí), která způsobila 0,7% pracovních úrazů.
•
Ze základní skupiny VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny zasluhuje pozornost podskupina 63 Horké látky tekuté a plynné (1,6% pracovních úrazů) a podskupina 64 Horké látky pevné, horké předměty, zařízení apod. (0,9%).
•
V základní skupině X. Lidé, zvířata a přírodní živly to byla zejména podskupina 71 Zvířata, která se podílela na 2,6% pracovních úrazů, dále poměrně široce vymezená podskupina 72 Úmyslné i neúmyslné poškození, násilí, zranění druhou osobou, živelní 26
pohromy a jiné přírodní vlivy, atmosféra pracoviště (1,3% pracovních úrazů) a podskupina 73 Zábavní, sportovní, tělocvičné nářadí, zařízení (vč. mechanických), gymnastické, sportovní a taneční výkony bez nářadí (0,7% pracovních úrazů). Četně zastoupenou základní skupinou byla i skupina XI. Jiné zdroje (3,5% úrazů) s výraznou podskupinou 75 Jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek (2,7% úrazů). Základní skupina XI. byla nejčastěji užívána při klasifikaci úrazů v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (6,1% případů) a nejméně byla užívána při klasifikaci úrazů v území působnosti IBP pro Středočeský kraj (2,1% případů).
27
6
SMRTELNÉ PRACOVNÍ ÚRAZY
6.1
Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR
Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů spolu s časovou řadou počtů nemocensky pojištěných jsou uvedeny v tabulce č. 5 v tabulkové části přílohy. 6.1.1 Hodnoty ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2001 V roce 2001 bylo v ČR zaznamenáno 231 smrtelných pracovních úrazů. Z toho bylo 9 úrazů způsobeno ženám. Mezi zraněnými bylo 8 osob s cizí státní příslušností. Z nich mělo 5 osob státní příslušnost ukrajinskou, 2 polskou a 1 německou. Soubor zahrnuje data o 217 smrtelných pracovních úrazech, k nimž došlo v podnicích podléhajících dozoru systému ČÚBP a dále data o 14 smrtelných pracovních úrazech, k nimž došlo na pracovištích nebo při činnostech podléhajících dozoru orgánů ČBÚ. Počet smrtelných pracovních úrazů zaznamenaný v roce 2001 představuje zvýšení počtu smrtelných úrazů proti roku 2000 o 8 případů, to znamená nárůst o 3,6%. Zvýšení hodnoty tohoto ukazatele bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj, kde se počet smrtelných pracovních úrazů zvýšil o 9 případů, tj. o 129% proti předcházejícímu roku (kdy bylo v tomto území zaznamenáno absolutní minimum 7 případů) a dále v území působnosti IBP pro východočeský kraj, v němž vzrostl počet zaznamenaných případů z 12 na 24, tj. na dvojnásobek. K nepatrnému zvýšení (o 2 případy) došlo i v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj. Naopak, výraznější snížení bylo patrné v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (o 7 případů) a v území působnosti IBP pro Středočeský kraj (o 5 případů). V ostatních územích došlo jen k nepatrným změnám. Tyto změny ovlivnily nepatrně i hodnoty ukazatele četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Hodnota tohoto ukazatele v ČR vzrostla proti předešlému roku z hodnoty 0,49 na 0,52. Proti předcházejícímu roku se nepatrně zvýšil i podíl smrtelných pracovních úrazů na celkovém počtu pracovních úrazů (z 0,24% na 0,25%). 6.1.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR Časové řady základních ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR (ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů a ukazatel četnosti případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) jsou uvedeny v tabulce č. 5 v tabulkové části této přílohy a v grafech č 5.1 a 5.2. Aby byly patrnější tendence jejich vývoje, byly vyjádřeny v grafu č. 5.3 řadami bázických indexů se základem v roce 1992, v nichž hodnoty ukazatelů vykázaných v roce 1992 jsou považovány za 100%. Graf č. 5.3 byl navíc doplněn řadou bázických indexů průměrného počtu nemocensky pojištěných.
28
Graf č. 5.1 Počet případů smrtelných pracovních úrazů 300 290 280
Počet případů
270 260 250 240 230 220 210 200 190 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Graf č. 5.2 Četnost případů smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců
Četnost na 10 000 pojištěnců
0,65
0,6
0,55
0,5
0,45
0,4 1992
1993
1994
1995
1996
1997
Roky
29
1998
1999
2000
2001
V grafech č. 5.1 a 5.2 je patrná podobnost vývoje obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů. Odlišnosti v jejich vývoji však lépe vyniknou, budou-li v grafu č. 5.3 časové řady vyjádřeny bázickými indexy. Graf č. 5.3 Bázické indexy ukazatelů smrtelných pracovních úrazů 115 110 105
Index (%)
100 Smrtelné úrazy
95 90
Četnost na 10000 pojištěnců
85
Pojištěnci
80 75 70 65 1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Ve vývoji hodnot obou ukazatelů smrtelných pracovních úrazů jsou patrné určité nepravidelnosti. Po delším období charakterizovaném trendem poklesu hodnot obou ukazatelů, které lze sledovat od roku 1981 (přerušeného jen v roce 199010) až do roku 1993, došlo rázem k výraznému zvýšení hodnot obou ukazatelů a poté k jejich stabilizaci na téměř konstantních hodnotách. Tato etapa trvala od roku 1994 do roku 1997. Po ní následoval v roce 1998 a vzápětí i v roce 1999 razantní pokles hodnot jak ukazatele počtu případů smrtelných pracovních úrazů, tak ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. V posledních dvou létech je opět patrný výrazný růst hodnot obou ukazatelů, a to zejména u ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Z grafu č. 5.3 je patrné, že se ukazatel počtu smrtelných pracovních úrazů vyvíjel dynamičtěji než ukazatel četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. To souvisí s vývojem ukazatele průměrného počtu pojištěnců, u nějž je od roku 1997 patrná tendence k poklesu jeho hodnot v čase.
10
Důlní neštěstí, k němuž došlo 18.10.1990 a při němž bezprostředně zahynulo 30 osob.
30
6.2
Smrtelné pracovní úrazy podle krajů
V tabulce č. 6.1 v tabulkové části přílohy je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle krajů (vyšších samosprávných celků podle klasifikace CZ – NUTS) a v tabulkách č. 6.2 a č. 6.3 je zaznamenán vývoj těchto ukazatelů v územích působnosti jednotlivých inspektorátů bezpečnosti práce (kraje podle bývalého Číselníku krajů a okresů ČKO) v intervalu let 1997 až 2001. 6.2.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle krajů V následujícím grafu č. 6.1.1 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2001 podle jednotlivých krajů (vyšších samosprávných celků). Graf č. 6.1.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle krajů Hl.m. Praha 13,0%
Moravskoslezský 14,7%
Zlínský 5,2%
Středočeský 10,0%
Olomoucký 6,5%
Jhočeský 6,5% Plzeňský 4,8%
Jihomoravský 13,0%
Karlovarský 3,9%
Vysočina 4,8% Pardubický 3,9%
Ústecký 5,6%
Královéhr. 4,8%
Liberecký 3,5%
Z grafu je patrné, že přes 50% smrtelných pracovních úrazů vzniká v pouhých čtyřech krajích, a to v Moravskoslezském kraji (34, tj. 14,7% smrtelných pracovních úrazů), v hl. m. Praze a v Jihomoravském kraji (oba shodně 30, tj. 13% smrtelných pracovních úrazů) a ve Středočeském kraji (23, tj.10% úrazů) Nejméně smrtelných pracovních úrazů bylo zaznamenáno v Libereckém kraji (8, tj. 3,5% smrtelných pracovních úrazů). Po něm následovaly dva shodně zastoupené kraje s 9, tj. se 3,9% smrtelných pracovních úrazů, a to Karlovarský kraj a Pardubický kraj.
31
V dalším grafu č. 6.1.2 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle území působnosti jednotlivých IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů – ČKO). Graf č. 6.1.2 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů podle území působnosti IBP Hl.m. Praha 13,0%
Severomoravský 22,5%
Středočeský 10,0%
Jihočeský 6,9%
Jihomoravský 20,3%
Západočeský 8,7%
Severočeský 8,2% Výhodočeský 10,4%
Z grafu je patrné, že téměř 56% smrtelných pracovních úrazů vzniká v územích působnosti pouhých tří IBP, a to v území působnosti IBP pro Severomoravský kraj (52, tj. 22,5% smrtelných pracovních úrazů), IBP pro Jihomoravský kraj (47, tj. 20,3% úrazů) a IBP pro hl, m. Prahu (30, tj. 13% smrtelných pracovních úrazů). Nejméně případů bylo zaznamenáno v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (16, tj. 6,9% smrtelných pracovních úrazů. 6.2.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v územích působnosti jednotlivých IBP V tabulkách č. 6.2 a 6.3 jsou s ohledem na možnost vytvoření a srovnávání časových řad přepočteny ukazatele smrtelných pracovních úrazů na kraje podle bývalého Číselníku krajů a okresů (ČKO). V grafech č. 6.2 a 6.3 je potom zaznamenán vývoj hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů (počtu případů smrtelných pracovních úrazů a četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců) v územích působnosti jednotlivých IBP od roku 1997 do roku 2001. 32
Graf č. 6.2
Vývoj smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP 70
60
50
Počty případů
Hl.m. Praha Středočeský
40
Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský
30
Jihomoravský Severomoravský
20
10
0 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
V grafu je patrný trend plynulého růstu hodnot ukazatele počtu případů smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Západočeský kraj a naopak trend plynulého poklesu hodnot tohoto ukazatele v území působnosti IBP pro Středočeský kraj. V roce 2001 se proti předcházejícímu roku významně zvýšil počet případů smrtelných pracovních úrazů v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (o 9 případů) a IBP pro Východočeský kraj, a to na dvojnásobek. Výrazné snížení bylo naopak zaznamenáno v území působnosti IBP pro hl. m. Prahu (o 7 případů). V následujícím grafu č. 6.3 je zaznamenán vývoj ukazatelů četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v územích působnosti jednotlivých IBP.
33
Graf č. 6.3
Vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP 0,8
Četnost na 10 000 pojištěnců
0,7
0,6 Hl.m. Praha Středočeský
0,5
Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský
0,4
Jihomoravský Severomoravský
0,3
0,2
0,1 1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Od roku 1998 je patrný výrazný trend růstu hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP pro Západočeský kraj a IBP pro Severomoravský kraj. Naopak klesající trend hodnot tohoto ukazatele vykazuje území působnosti IBP pro Středočeský kraj. V roce 2001, obdobně jako u předcházejícího ukazatele, došlo proti roku 2000 k výraznému zvýšení hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v území působnosti IBP pro Jihočeský kraj (z hodnoty 0,23 na 0,55) a IBP pro Východočeský kraj (z hodnoty 0,23 na 0,47).
6.3
Smrtelné pracovní úrazy podle OKEČ
Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů z intervalu let 1997 až 2001 uspořádané podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ) jsou v tabulkách č. 7.1 a č. 7.2 v tabulkové části přílohy a časové řady ukazatele počtu smrtelných pracovních úrazů uspořádané podle oddílů OKEČ jsou v tabulce č. 7.3.
34
6.3.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií OKEČ V grafu č. 7.1 je rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií odvětvových ekonomických činností (OKEČ). Pro větší přehlednost grafu byly některé kategorie, v nichž byly zaznamenány pouze ojedinělé smrtelné pracovní úrazy, sloučeny do jediné kategorie označené Ostatní kategorie (Pohostinství a ubytování, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění, Školství, a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby). Graf č. 7.1
Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle kategorií OKEČ Ostatní kategorie 5,6% Zemědělství, lesní Zdravotnictví hospodářství 1,7% 6,1% Dobývání nerost. Surovin 6,1%
Nemovitosti, služby, výzkum 5,6%
Doprava, skladování, spoje 14,7%
Zpracovatelský průmysl 25,1%
Obchod, opravy mot. vozidel 9,5% Výroba a rozvod el., plynu, vody 3,0% Stavebnictví 22,5%
Z grafu vyplývá, že téměř 72% smrtelných pracovních úrazů vzniklo v podnicích zařazených do pouhých čtyř ze třinácti celkem zaznamenaných kategorií OKEČ. První z nich byla kategorie OKEČ Zpracovatelský průmysl, v níž vzniklo 58, tj. 25,1% smrtelných pracovních úrazů. Po ní, jako v předcházejících létech, následovala kategorie Stavebnictví s 52 případy, tj. 22,5% smrtelných pracovních úrazů. Dále to byla kategorie Doprava, skladování a spoje, kde bylo zaznamenáno 34, tj. 14,7% smrtelných pracovních úrazů. V pořadí čtvrtou kategorií byla tentokrát kategorie Obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží s 22, tj. 9,5% smrtelných pracovních úrazů. Kromě těchto čtyř kategorií stojí za zmínku ještě kategorie Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, kategorie Dobývání nerostných surovin, v nichž vzniklo shodně 14, tj. 6,1%
35
smrtelných úrazů a kategorie Nemovitosti, služby pro podniky a výzkum se 13, tj. 5,6% smrtelných pracovních úrazů. Z posledního sloupce tabulky č. 7.3 v tabulkové části přílohy, v níž jsou časové řady počtů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých oddílech OKEČ, plyne, že nejvíce smrtelných pracovních vzniklo v roce 2001 v oddílu OKEČ Stavebnictví, který je jediným oddílem ve stejně označené kategorii, a to 52 případů. Po něm, jako v předcházejících létech, byl oddíl Pozemní doprava s 26, tj. 11,3% smrtelných pracovních úrazů. Po něm následovaly dva téměř shodně zastoupené oddíly, a to Dobývání uhlí a rašeliny s 12, tj. 5,2% úrazů a oddíl Zemědělství, myslivost s 11 tj. 4,8% smrtelných pracovních úrazů. Dále následovaly čtyři oddíly OKEČ, v nichž bylo shodně zaznamenáno 9, tj.3,9% smrtelných pracovních úrazů, a to oddíly Výroba potravin a zpracování tabáku, Výroba kovů, hutní zpracování, Výroba strojů a zařízení a Velkoobchod. Osm, tj. 3,5% smrtelných pracovních úrazů, bylo zaznamenáno v oddílu Služby převážně pro podniky. V uvedených devíti oddílech odvětvových ekonomických činností ze čtyř nejčetnějších kategorií OKEČ vzniklo téměř 63% smrtelných pracovních úrazů. To znamená, že dvě třetiny smrtelných pracovních úrazů vzniklo v roce 2001 ve zhruba čtvrtině zaznamenaných oddílů odvětvových ekonomických činností. 6.3.2 Vývoj ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v kategoriích OKEČ V tabulce č. 7.1 v tabulkové části přílohy je zaznamenáno rozdělení smrtelných pracovních úrazů do jednotlivých kategorií OKEČ v intervalu let 1997 až 2001. V tabulce 7.3 je potom rozdělení smrtelných pracovních úrazů v tomtéž intervalu do jednotlivých oddílů OKEČ. V tabulce č. 7.2 je zaznamenán vývoj hodnot ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců v jednotlivých kategoriích OKEČ za totéž období. Narozdíl od předcházejících částí byl pro tento ukazatel proveden přepočet počtu pojištěnců rozpuštěním kategorie Nezařazeno do ostatních kategorií OKEČ podle relativního zastoupení pojištěnců jednotlivých kategorií OKEČ v souboru. Tím byla odstraněna systémová chyba11 statistického zjišťování provedeného ČSÚ. Formule pro přepočet a korigované počty pojištěnců jsou v pomocné tabulce č. 7.2 v tabulkové části přílohy. Vzájemné proporce hodnot ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v jednotlivých kategoriích OKEČ a tendence jejich vývoje jsou lépe patrné z grafů č. 7.2 a č. 7.3. Pro přehlednost v nich nejsou zaznamenány časové řady ukazatelů vykazované ve statisticky méně významných kategoriích OKEČ (Pohostinství a ubytování, Školství, Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění a Ostatní veřejné, sociální a osobní služby).
11
Do statistického zjišťování prováděného prostřednictvím státního výkazu Nem Úr 1-01 jsou zařazeny sumáře předkládané OSSZ za podniky, které si nevykonávají agendu nemocenského pojištění. Tyto sumáře nerozlišují pojištěnce podle OKEČ zaměstnavatele.
36
Graf č. 7.2 Vývoj smrtelných pracovních úrazů podle kategorií OKEČ 80
70 Zemědělství, lesní hospodářství Dobývání nerost. Surovin
60
Zpracovatelský průmysl
Počty případů
50
Výroba a rozvod el., plynu, vody
40
Stavebnictví
30
Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží Doprava, skladování a spoje
20
Nemovitosti, služby, výzkum Zdravotnictví
10
0
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu č. 7.2 je patrné že trvale nejvyšší hodnoty ukazatele počtu smrtelných pracovních úrazů vykazují kategorie Zpracovatelský průmysl a kategorie Stavebnictví. Je však třeba poznamenat, že kategorie zpracovatelský průmysl zahrnuje největší počet pojištěnců (přes 1,5 mil. pojištěnců12). Z grafu je též patrné, že v řadě kategorií došlo v roce 2001 proti předcházejícímu roku ke zvýšení počtu smrtelných pracovních úrazů, a to zejména v kategoriích Stavebnictví, Obchod, opravy motorových vozidel a spotřebního zboží, Dobývání nerostných surovina a v kategorii Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody. Naopak k výraznému snížení počtu smrtelných pracovních úrazů došlo v kategorii OKEČ Doprava, skladování a spoje, dále v kategorii Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj a zejména v kategorii Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství, u níž je patrný trend plynulého poklesu hodnot tohoto ukazatele v čase.
12
Po korekci systémové chyby.
37
Graf č. 7.3 Vývoj četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců podle kategorií OKEČ 3 2,8 2,6
Zemědělství, lesní hospodářství
Četnost na 10 000 pojištěnců
2,4
Dobývání nerost. Surovin
2,2 2
Zpracovatelský průmysl
1,8
Výroba a rozvod el., plynu, vody
1,6 1,4
Stavebnictví
1,2 Obchod, opravy mot. vozidel a spotř. zboží
1 0,8
Doprava, skladování a spoje
0,6 0,4
Nemovitosti, služby, výzkum
0,2 0
1997
1998
1999
2000
2001
Roky
Z grafu plyne, že s výjimkou roku 1997 a roku 2001 vykazuje nejvyšší hodnoty ukazatele kategorie Stavebnictví. Na dalším místě je kategorie Dobývání nerostných surovin, u níž je patrný trend růstu hodnot v čase, následovaná kategorií Doprava, skladování a spoje a kategorií Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství. V grafu je patrné, že došlo u řady z vybraných kategorií OKEČ v roce 2001 ke zvýšení hodnot tohoto ukazatele proti předcházejícímu roku. Šlo zejména o kategorii Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj, která v tomto roce překvapivě vykázala nejvyšší hodnotu ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců. Výrazné zvýšení hodnot tohoto ukazatele bylo patrné též u kategorie Stavebnictví, Dobývání nerostných surovin, u kategorie Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody a u kategorie Obchod, oprava motorových vozidel a spotřebního zboží. Nejnižší a značně stabilizované hodnoty ukazatele četnosti smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců dlouhodobě vykazuje kategorie Školství. Nízké hodnoty tohoto ukazatele ve vybraných kategoriích vykazuje též kategorie Zpracovatelský průmysl.
38
6.4
Zdroje smrtelných pracovních úrazů
V tabulce č. 8.1 a v grafu č. 8 je rozložení smrtelných pracovních úrazů podle základních skupin zdrojů. Klasifikace zdrojů smrtelných pracovních úrazů byla provedena převážně inspektoráty bezpečnosti práce podle klasifikačního schéma obsaženého v příloze č. III. k bývalé vyhlášce ČÚBP a ČBÚ č. 274/1990 Sb. Graf č. 8 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle skupin zdrojů Lidé, zvířata, živly 0,9% Průmyslové škodliviny 5,2%
Elektřina 4,3%
Jiné zdroje 1,7%
Nezjištěno 2,6%
Kotle, nádoby, potrubí 0,9%
Dopravní prostředky 42,0%
Materiál, břemena, předmty 12,1%
Pracovní, doprav. prostory 21,2% Stroje 5,2%
Zdvihadla a dopravníky 3,9%
Z grafu č. 8 je patrné, že v roce 2001 bylo přes 75% smrtelných pracovních úrazů způsobeno zdroji z pouhých tří základních skupin zdrojů, a to ze skupiny I. Dopravní prostředky (97, tj. 42% smrtelných pracovních úrazů), ze skupiny IV. Pracovní případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob (49, tj. 21,2% úrazů), dále ze skupiny zdrojů V. Materiál, břemena, předměty (28, tj. 12,1% smrtelných pracovních úrazů). Po těchto čtyřech základních skupinách následují další početnější základní skupiny, a to skupiny VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny a III. Stroje (obě shodně 12, tj. 5,2% smrtelných pracovních úrazů), dále skupina IX. Elektřina (10, úrazů) a skupina II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky (9, tj. 39
3,9% smrtelných pracovních úrazů). Zdroje ze zmíněných základních skupin zdrojů způsobily téměř 94% smrtelných pracovních úrazů. Nejčetnějšími podskupinami z těchto šesti základních skupin zdrojů uspořádaných sestupně podle počtů případů byly následující podskupiny: • V nejpočetnější skupině I. Dopravní prostředky to byla absolutně nejčetnější podskupina 02 Motorové silniční dopravní prostředky (87, tj. 37,7% smrtelných pracovních úrazů) a podskupina 03 Dopravní prostředky železniční, včetně pouličních drah, veřejných lanovek a neveřejné dopravy po koleji (7, tj. 3% smrtelných pracovních úrazů). • Ve skupině IV. Pracovní příp. cestovní dopravní prostory to byla zejména podskupina 46 Ostatní zvýšená pracoviště - pády osob z výše (31, tj. 13,4% smrtelných pracovních úrazů) a dále podskupiny 47 Prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky (9, tj. 3,9% případů) a 45 Schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich (8 tj. 3,5% smrtelných pracovních úrazů). • Ve třetí početné skupině V. Materiál, břemena, předměty to byly tři shodně zastoupené podskupiny (9, tj. 3,9% smrtelných pracovních úrazů), a to podskupina 48 Zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál - pád materiálu, dále 49 Ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení - pád předmětů a podskupina 50 Břemena (materiál, předměty přemisťované nebo jinak manipulované) - úrazy břemeny. • Ve skupině VII. Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň, výbušiny to byla podskupina 61 Látky jedovaté - pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny (6, tj. 2,6% případů) a podskupina látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň (4 smrtelné pracovní úrazy). • Ve skupině III. Stroje nebyla žádná četněji zastoupená podskupina Třikrát se v ní opakovaly zdroje z podskupiny 33 Zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské, 34 Stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční a z podskupiny 35 Zvláštní stroje hutnické a slévárenské. • V základní skupině IX Elektřina, v níž byl proti předcházejícímu roku opět zaznamenán nárůst, to byla podskupina 69 Elektřina vysokého napětí (nad 300 voltů proti zemi) která způsobila 7, tj. 3% smrtelných pracovních úrazů. V podskupině 70 Elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V proti zemi) byly zaznamenány 3 smrtelné pracovní úrazy • A v poslední zmiňované základní skupině II. Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky byly dvě podskupiny se 4 smrtelnými pracovními úrazy, a to podskupina 08 Jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu a podskupina 10 Dopravníky včetně vnitropodnikových visutých drah.
40
Tabulková část přílohy č. 2 (rok 2001)
Tabulka č. 1
Časové řady ukazatelů pracovních úrazů v ČR Ukazatel
1992
1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
4 819 751
4 711 075
4 755 667
4 708 151
4 603 615
4 833 831
4 784 482
4 578 688
4 517 546
4 483 455
124 655
109 908
103 949
106 275
104 288
108 704
107 175
95 971
92 906
93 280
3 771 240
3 655 633
3 661 217
3 829 076
3 903 833
4 187 154
4 097 267
3 781 345
3 780 854
3 787 692
Četnost případů na 100 pojištěnců
2,59
2,33
2,19
2,26
2,27
2,25
2,24
2,10
2,06
2,08
Průměrné procento pracovní neschopnosti
0,214
0,213
0,211
0,223
0,232
0,237
0,235
0,226
0,229
0,231
Průměrná délka trvání případu ve dnech
30,25
33,26
35,22
36,03
37,43
38,52
38,23
39,40
40,70
40,61
Průměrný denní stav práce neschopných
10 332
10 015
10 031
10 491
10 695
11 472
11 225
10 360
10 330
10 377
270
253
291
281
278
296
240
200
223
231
Pojištěnci Počet případů pracovních úrazů Dny pracovní neschopnosti
Počet smrtelných pracovních úrazů
Tabulka č. 2.1
Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle krajů (podle vyšších územních samosprávných celků – klasifikace CZ-NUTS)
Pojištěnci
Počet případů pracovních úrazů
Dny pracovní neschopnosti
Četnost případů na 100 pojištěnců
Průměrné procento prac. neschopnosti
Průměrná délka trvání případu
Hlavní město Praha
849 496
10 360
431 825
1,22
0,139
41,68
Středočeský
423 580
9 271
359 562
2,19
0,233
38,78
Jihočeský
262 218
7 590
275 349
2,89
0,288
36,28
Plzeňský
233 118
7 120
274 014
3,05
0,322
38,49
Karlovarský
116 828
2 645
91 900
2,26
0,216
34,74
Ústecký
306 346
6 532
263 289
2,13
0,235
40,31
Liberecký
177 366
4 427
168 140
2,50
0,260
37,98
Královéhradecký
233 514
5 984
225 659
2,56
0,265
37,71
Pardubický
210 783
4 910
187 429
2,33
0,244
38,17
Vysočina
204 311
6 002
219 222
2,94
0,294
36,52
Jihomoravský
496 036
9 164
390 065
1,85
0,215
42,56
Olomoucký
230 944
4 996
201 971
2,16
0,240
40,43
Zlínský
245 092
5 040
217 488
2,06
0,243
43,15
Moravskoslezský
493 823
9 239
481 779
1,87
0,267
52,15
4 483 455
93 280
3 787 692
2,08
0,231
40,61
Kraj
ČR
Tabulka č. 2.2
Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle území působnosti IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů -ČKO)
Pojištěnci
Počet případů pracovních úrazů
Dny pracovní neschopnosti
Četnost případů na 100 pojištěnců
Průměrné procento prac. neschopnosti
Průměrná délka trvání případu
Hlavní město Prahu
849 496
10 360
431 825
1,22
0,139
41,68
Středočeský kraj
423 580
9 271
359 562
2,19
0,233
38,78
Jihočeský kraj
291 336
8 507
310 923
2,92
0,292
36,54
Západočeský kraj
349 946
9 765
365 914
2,79
0,286
37,47
Severočeský kraj
453 777
10 295
404 753
2,27
0,244
39,32
Východočeský kraj
511 129
12 905
485 925
2,52
0,260
37,65
Jihomoravský kraj
859 978
17 396
714 707
2,02
0,228
41,08
Severomoravský kraj
744 213
14 781
714 083
1,99
0,263
48,31
4 483 455
93 280
3 787 692
2,08
0,231
40,61
IBP pro
ČR
Tabulka č. 3.1 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle kategorií OKEČ
Pojištěnci
Počet případů pracovních úrazů
Dny pracovní neschopnosti
Četnost případů na 100 pojištěnců
Průměrné procento prac. neschopnosti
Průměrná délka trvání případu
152926
7 292
315 026
4,77
0,564
43,20
Rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti
1487
47
1 171
3,16
0,216
24,91
Dobývání nerostných surovin
54968
1 778
139 483
3,23
0,659
78,45
1075560
38 310
1 395 150
3,56
0,355
36,42
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
68362
874
40 817
1,28
0,164
46,70
Stavebnictví
160655
6 152
280 045
3,83
0,478
45,52
Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží
251634
5 259
188 448
2,09
0,205
35,83
Pohostinství a ubytování
42351
958
33 877
2,26
0,219
35,36
Doprava, skladování a spoje
262297
5 472
424 373
2,09
0,253
44,29
Peněžnictví a pojišťovnictví
244918
2 380
110 784
0,97
0,124
46,55
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
34435
342
13 663
0,99
0,109
39,95
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
282624
2 596
97 569
0,95
0,095
36,19
Školství
205843
1 274
48 817
0,62
0,065
38,32
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
226203
2 334
90 413
1,03
0,110
38,74
Ostatní veřejné a osobní služby
93842
1 440
59 420
1,53
0,173
41,26
1325350
16 672
730 636
1,26
0,151
43,82
4483455
93 280
3 787 692
2,08
0,231
40,61
Kategorie OKEČ
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
Zpracovatelský průmysl
Nezjištěno ČR
Tabulka č.3.2 Ukazatele pracovní úrazovosti v ČR v roce 2001 podle oddílů OKEČ Oddíl OKEČ
Pojištěnci
Počet případů prac. úrazů
Dny pracovní neschopnosti
Četnost případů na 100 pojištěnců
Průměrné procento pracovní neschopn.
Průměrná délka trvání
Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání uranových a thor. rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancel. strojů a počítačů Výroba elektric. strojů a přístrojů Výroba radiových a televiz. zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostat. dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomoc. činnost v dopravě Činnost poštovní a telekomunikační Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a souvis. činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana, soc. pojištění Školství Zdravotní, veterinár., sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno
126 557 26 369 1 487 44 755 3 297 6 916 119 229 63 014 38 585 17 154 29 874 18 106 22 117 3 377 38 943 50 831 74 610 69 220 104 055 128 468 4 653 79 701 28 848 20 810 82 260 21 774 55 601 3 417 46 371 21 991 160 655 27 794 100 840 123 000 42 351 158 308 978 5 107 28 546 69 358 50 299 16 381 2 263 34 435 2 907 17 740 21 046 134 282 282 624 205 843 226 203 23 326 13 415 50 904 6 197 1 326 263
6 124 1 168 47 1 389 40 349 4 901 1 739 591 322 2 000 682 342 41 731 1 828 3 544 3 351 5 152 5 096 71 1 967 523 393 2 149 831 1 907 137 451 423 6 152 675 1 686 2 898 958 3 617 40 107 504 1 204 152 66 10 342 63 60 147 1 882 2 696 1 274 2 334 814 60 446 120 16 684
258 093 56 393 1 171 123 628 3 404 12 451 180 990 65 263 19 006 13 506 73 481 30 849 12 767 2 358 29 706 71 248 118 891 143 212 177 116 179 846 1 529 68 152 18 389 13 143 75 690 28 183 66 302 5 031 21 906 18 911 280 045 23 343 63 555 101 550 33 877 166 478 2 723 3 843 21 268 48 061 5 902 2 410 329 13 663 2 747 2 042 6 228 91 126 97 569 48 817 90 413 33 996 2 603 18 003 4 818 731 128
4,84 4,43 3,16 3,10 1,21 5,05 3,79 2,76 1,53 1,88 6,69 3,77 1,55 1,21 1,88 3,60 4,75 4,84 4,95 3,97 1,53 2,47 1,81 1,89 2,61 3,82 3,43 4,01 0,97 1,92 3,83 2,43 1,67 2,36 2,26 2,28 4,09 2,10 1,77 1,74 0,30 0,40 0,44 0,99 2,17 0,34 0,70 1,40 0,95 0,62 1,03 3,49 0,45 0,88 1,94 1,26
0,559 0,586 0,315 0,757 0,283 0,493 0,416 0,284 0,135 0,216 0,674 0,467 0,158 0,191 0,209 0,384 0,437 0,567 0,466 0,384 0,090 0,234 0,175 0,173 0,252 0,355 0,327 0,403 0,129 0,236 0,478 0,230 0,173 0,226 0,219 0,288 0,763 0,206 0,204 0,190 0,032 0,040 0,040 0,109 0,259 0,032 0,081 0,186 0,095 0,065 0,110 0,399 0,053 0,097 0,213 0,151
42,14 48,28 36,40 89,01 85,10 35,68 36,93 37,53 32,16 41,94 36,74 45,23 37,33 57,51 40,64 38,98 33,55 42,74 34,38 35,29 21,54 34,65 35,16 33,44 35,22 33,91 34,77 36,72 48,57 44,71 45,52 34,58 37,70 35,04 35,36 46,03 68,07 35,92 42,20 39,92 38,83 36,52 32,90 39,95 43,60 34,07 42,37 48,42 36,19 38,32 38,74 41,76 43,38 40,37 40,15 43,82
ČR
4 483 455
93 280
3 787 692
2,08
0,231
40,61
Tabulka č. 4.1 Rozdělení pracovních úrazů hlášených v roce 2001 IBP podle základních skupin zdrojů Kód
IBP pro kraj
Skupina zdrojů m. Prahu
Středoč.
Jihoč.
Západoč.
Severoč.
Východoč.
Jihomor.
Severomor.
ČR Celkem
I.
Dopravní prostředky
588
471
398
529
447
563
762
673
4 431
II.
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
77
117
87
110
100
110
218
227
1 046
III.
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní)
350
841
979
1 053
1 130
1 395
2 003
1 420
9 171
IV.
Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob)
2 063
1 738
1 550
1 986
2 224
2 114
3 377
2 824
17 896
V.
Materiál, břemena, předměty
1 782
2 666
2 326
2 953
2 871
3 509
4 676
3 844
24 627
VI.
Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení
591
689
763
1 057
875
1 039
1 638
1 126
7 778
VII.
Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny
194
296
240
296
344
396
581
418
2 765
VIII.
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
4
9
4
11
7
11
12
20
78
IX.
Elektřina
16
14
6
18
12
15
30
26
137
X.
Lidé, zvířata a přírodní živly
233
291
361
372
218
422
556
456
2 909
XI.
Jiné zdroje
388
153
266
322
313
341
364
426
2 573
Zdroj neuveden
35
40
19
24
136
31
26
42
353
6 321
7 325
6 999
8 731
8 697
9 946
14 243
11 502
73 764
Celkem
Tabulka č. 4.2 Rozdělení pracovních úrazů hlášených v roce 2001 IBP podle základních skupin zdrojů (relativní četnosti – procenta) Kód
IBP pro kraj
Skupina zdrojů m. Prahu
Středoč.
Jihoč.
Západoč.
Severoč.
Východoč.
Jihomor.
Severomor.
ČR Celkem
I.
Dopravní prostředky
9,3
6,4
5,7
6,1
5,1
5,7
5,3
5,9
6,0
II.
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
1,2
1,6
1,2
1,3
1,2
1,1
1,5
2,0
1,4
III.
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní)
5,5
11,5
14,0
12,1
13,0
14,0
14,1
12,2
12,4
IV.
Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob)
32,6
23,7
22,1
22,7
25,6
21,3
23,7
24,6
24,3
V.
Materiál, břemena, předměty
28,2
36,4
33,2
33,8
33,0
35,3
32,8
33,4
33,4
VI.
Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení
9,3
9,4
10,9
12,0
10,2
10,4
11,5
9,8
10,5
VII.
Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny
3,1
4,0
3,4
3,4
4,0
4,0
4,1
3,6
3,8
VIII.
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,1
0,2
0,1
IX.
Elektřina
0,3
0,2
0,1
0,2
0,1
0,2
0,2
0,2
0,2
X.
Lidé, zvířata a přírodní živly
3,7
4,0
5,2
4,3
2,5
4,2
3,9
4,0
3,9
XI.
Jiné zdroje
6,1
2,1
3,8
3,7
3,6
3,4
2,6
3,7
3,5
Zdroj neuveden
0,6
0,6
0,3
0,3
1,6
0,3
0,2
0,4
0,5
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
100,0%
Celkem
Tabulka č. 5 Časové řady ukazatelů smrtelných pracovních úrazů v ČR (1992 – 2001)
Rok
Pojištěnci
Počet smrtelných pracovních úrazů
Četnost na 10 000 pojištěnců
Procento z pracovních úrazů
1992
4 819 751
270
0,56
0,22
1993
4 711 075
253
0,54
0,23
1994
4 755 668
291
0,61
0,28
1995
4 708 151
281
0,60
0,27
1996
4 603 615
278
0,60
0,27
1997
4 833 831
296
0,61
0,27
1998
4 784 482
240
0,50
0,22
1999
4 578 688
200
0,44
0,21
2000
4 517 546
223
0,49
0,24
2001
4 483 455
231
0,52
0,25
Tabulka č. 6.1 Ukazatele smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 podle krajů (vyšších samosprávných celků – klasifikace CZ – NUTS)
Pojištěnci
Počet smrtelných pracovních úrazů
Četnost smrtelných pracovních úrazů na 10 000 pojištěnců
Hlavní město Praha
849 496
30
0,35
Středočeský
423 580
23
0,54
Jihočeský
262 218
15
0,57
Plzeňský
233 118
11
0,47
Karlovarský
116 828
9
0,77
Ústecký
306 346
13
0,42
Liberecký
177 326
8
0,45
Královéhradecký
233 514
11
0,47
Pardubický
210 783
9
0,42
Vysočina
204 311
11
0,53
Jihomoravský
496 036
30
0,60
Olomoucký
230 944
15
0,65
Zlínský
245 092
12
0,49
Moravskoslezský
493 823
34
0,69
4 483 455
231
0,52
Kraj
ČR
Tabulka č. 6.2 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR podle území působnosti IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů - ČKO) v létech 1997 - 2001
IBP pro kraj
1997
1998
1999
2000
2001
hlavní město Prahu
48
35
16
37
30
Středočeský
27
28
28
27
23
Jihočeský
16
15
21
7
16
Západočeský
26
13
17
20
20
Severočeský
28
26
15
22
19
Východočeský
33
28
21
12
24
Jihomoravský
60
49
38
48
47
Severomoravský
58
46
44
50
52
Tabulka č. 6.3 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců podle území působnosti IBP (podle bývalého Číselníku krajů a okresů) v létech 1997 - 2001
IBP pro kraj
1997
1998
1999
2000
2001
hlavní město Prahu
0,59
0,42
0,20
0,44
0,35
Středočeský
0,63
0,64
0,67
0,64
0,54
Jihočeský
0,50
0,48
0,68
0,23
0,55
Západočeský
0,66
0,34
0,47
0,56
0,57
Severočeský
0,56
0,52
0,32
0,48
0,42
Východočeský
0,58
0,50
0,39
0,23
0,47
Jihomoravský
0,65
0,53
0,43
0,55
0,55
Severomoravský
0,68
0,55
0,56
0,66
0,70
Tabulka č. 7.1 Rozdělení smrtelných pracovních v ČR podle kategorií OKEČ (1997-2001)
Kód
Kategorie OKEČ
1997
1998
1999
2000
2001
23
24
20
21
14
-
-
-
-
-
A
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
B
Rybolov, podniky pro chov ryb, služby
C
Dobývání nerostných surovin
19
9
9
10
14
D
Zpracovatelský průmysl
63
58
46
58
58
E
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
7
11
9
4
7
F
Stavebnictví
70
72
47
47
52
G
Obchod, oprava mot. vozidel a spotřebního zboží
21
15
10
13
22
H
Pohostinství a ubytování
1
1
1
1
2
I
Doprava, skladování a spoje
35
23
30
42
34
J
Peněžnictví a pojišťovnictví
5
4
2
-
2
K
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
21
11
4
17
13
L
Veřejná správa, obrana, povinné sociál. pojištění
10
2
8
6
1
M
Školství
1
1
2
1
2
N
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost
5
1
4
3
4
O
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
12
4
4
-
3
Nezařazeno
3
4
4
-
3
Tabulka č. 7.2 Četnost smrtelných pracovních úrazů v ČR na 10 000 pojištěnců podle kategorií OKEČ (1997-2001)
Kód
Kategorie OKEČ
1997
1998
1999
2000
2001
0,75
0,86
0,79
0,90
0,64
-
-
-
-
-
A
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
B
Rybolov, podniky pro chov ryb, služby
C
Dobývání nerostných surovin
2,38
0,93
1,03
1,24
1,79
D
Zpracovatelský průmysl
0,39
0,36
0,31
0,39
0,38
E
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
0,62
0,99
0,85
0,39
0,72
F
Stavebnictví
2,11
2,32
1,77
1,92
2,28
G
Obchod, oprava mot. vozidel a spotřebního zboží
0,52
0,36
0,27
0,36
0,62
H
Pohostinství a ubytování
0,14
0,15
0,17
0,17
0,33
I
Doprava, skladování a spoje
0,87
0,60
0,76
1,09
0,91
J
Peněžnictví a pojišťovnictví
0,45
0,36
0,18
-
0,06
K
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
0,76
0,39
0,14
0,58
2,66
L
Veřejná správa, obrana, povinné sociál. pojištění
0,23
0,05
0,18
0,14
0,02
M
Školství
0,04
0,04
0,07
0,04
0,07
N
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnost
0,16
0,03
0,13
0,09
0,12
O
Ostatní veřejné, sociální a osobní služby
1,04
0,32
0,31
-
0,23
Tabulka č. 7.3 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR podle oddílů OKEČ (1996-2000)
Kód
Oddíl OKEČ
1997
1998
1999
2000
2001
A 01 A 02 B 05 C 10 C 11 C 12 C14 D 15 D 17 D 18 D 19 D 20 D 21 D 22 D 23 D 24 D 25 D 26 D 27 D 28 D 29 D 30 D 31 D 32 D 33 D 34 D 35 D 36 D 37 E 40 E 41 F 45 G 50 G 51 G 52 H 55 I 60 I 61 I 62 I 63 I 64 J 65 J 66 J 67 K 70 K 71 K 72 K 73 K74 L 75 M 80 N 85 O 90 O 91 O 92 O 93
Zemědělství, myslivost Lesnictví, těžba dřeva Rybolov, chov ryb Dobývání uhlí a rašeliny Dobývání ropy a zemního plynu Dobývání uranových a thor. rud Dobývání a úprava ostatní Výroba potravin a zpracování tabáku Textilní průmysl Oděvní průmysl, zpracování kožešin Výroba usní a brašnářství Průmysl dřevařský (kromě nábytku) Výroba vlákniny, papíru Vydavatelství a tisk Koksování, zpracování ropy Výroba chemických výrobků Výroba pryžových a plast. Výrobků Výroba ostat. minerálních výrobků Výroba kovů, hutní zpracování Výroba kovových konstrukcí Výroba strojů a zařízení Výroba kancel. strojů a počítačů Výroba elektric. strojů a přístrojů Výroba radiových a televiz. zařízení Výroba zdravotnic. přístrojů a hodin Výroba motorových vozidel Výroba ostat. dopravních zařízení Výroba nábytku, ostatní průmysl Zpracování druhotných surovin Výroba a rozvod elektřiny a plynu Výroba a rozvod vody Stavebnictví Prodej, údržba motorových vozidel Velkoobchod (kromě motor. vozidel) Maloobchod (kromě motor. vozidel) Pohostinství a ubytování Pozemní doprava, potrubní doprava Vodní doprava Letecká, kosmická doprava Vedlejší a pomoc. činnost v dopravě Činnost pošt a telekomunikací Peněžnictví Pojišťovnictví (kromě sociálního) Činnost s úvěry, pojišťovnictví Činnost v oblasti nemovitostí Pronájem strojů a přístrojů Zpracování dat a souvis. činnosti Výzkum a vývoj Služby převážně pro podniky Veřejná správa, obrana Školství Zdravotní, veterinár., sociální činnost Odstraňování odpadu, čištění města Činnost společenských organizací Rekreační, kulturní a sport. činnost Ostatní služby Nezjištěno
11 12 16 3 9 3 4 1 2 1 2 5 5 16 4 6 1 1 3 6 1 70 7 8 6 1 23 1 4 7 5 2 1 2 16 10 3 3 1 3 8 3
18 6 8 1 8 6 1 2 4 3 4 5 10 6 3 1 3 2 6 5 72 5 4 6 1 19 3 1 3 1 1 10 2 1 1 3 1 4
11 9 6 3 4 2 6 2 3 2 5 6 4 4 3 2 2 1 7 2 47 1 8 1 1 24 1 5 1 1 1 3 8 2 4 2 1 1 4
8 13 6 3 9 1 3 2 3 3 4 9 7 8 3 1 2 3 4 47 2 8 4 1 31 8 3 2 4 11 6 1 3 -
11 3 12 2 9 1 1 5 3 1 2 2 6 9 4 9 4 1 1 6 1 52 7 9 6 2 26 1 4 3 1 1 1 4 8 1 2 4 2 1 3
296
240
200
223
231
ČR
Tabulka č. 8.1 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v ČR v roce 2001 podle skupin zdrojů Kód I.
Skupina / podskupina zdrojů Dopravní prostředky
Počet
Procento
97
42,0
02
motorové silniční dopravní prostředky
03
dopravní prostředky železniční vč. pouličních drah a neveřejné dopravy po koleji
7
3,0
05
motorové dopravní prostředky vnitropodnikové
3
1,3
II.
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
87
9
37,7
3,9
08
jeřáby a jiná zdvihadla pro různosměrnou dopravu
4
1,7
10
dopravníky včetně vnitropodnikových visutých drah
4
1,7
11
zvedací a dopravní zařízení – pomůcky
1
0,4
III.
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí a pracovní)
12
5,2
21
soustruhy kovů
1
0,4
33
zvláštní stroje důlní, dobývací, zakládací a úpravárenské
3
1,3
34
stroje stavební a pro úpravu terénu, speciální stroje železniční
3
1,3
35
zvláštní stroje hutnické a slévárenské
3
1,3
36
zvláštní stroje plynáren., chemického a gum. průmyslu, stroje keramické, sklářské
1
0,4
37
IV.
zvláštní stroje na výrobu buničiny, lepenky a papíru, stroje kartonážní
Pracovní, případně cestovní dopravní prostory jako zdroje pádů osob
1
49
0,4
21,2
44
vnitropodniková pracoviště jakékoliv úrovně – pády osob na rovině
1
0,4
45
schody, žebříky, výstupy – pády osob na nich a z nich
8
3,5
31
13,4
46
ostatní zvýšená pracoviště – pády osob z výše
47
prohlubně, jámy, nezakryté otvory – pády osob do hloubky
V. 48
Materiál, břemena předměty
9
28
zemina, hornina, kámen, kusový a sypký materiál – pád předmětů
3,9
12,1 9
3,9
49
ostatní materiál, předměty, výrobky, zařízení – pád předmětů
9
3,9
50
břemena (materiál, předměty přemisťované a jinak manipulované) – úrazy břemeny
9
3,9
51
VII.
materiál, předměty – působení ostrými hranami, hroty při manipulaci, chůzi, pohybu
Průmyslové škodliviny, horké látky a předměty, oheň a výbušniny
1
12
0,4
5,2
61
látky jedovaté – pevné, tekuté, jedovaté a nedýchatelné plyny
6
65
látky hořlavé a vznětlivé, explozivní plyny, oheň
4
1,7
66
výbušniny (trhaviny, třaskaviny, střelivo) a střelné zbraně
2
0,9
VIII. 68
IX.
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
2
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
Elektřina
2,6
0,9 2
10
0,9
4,3
69
elektřina vysokého napětí (nad 300 V)
7
3,0
70
elektřina středního a nízkého napětí (do 300 V)
3
1,3
X. 71
XI. 73 75
Lidé, zvířata a přírodní živly
2
zvířata
0,9 2
Jiné zdroje
4
zábavní, sportovní, tělocvičné nářadí a zařízení, gymnastické, sportovní výkony
1
jiné zdroje, které nelze zařadit do předchozích značek
Nezjištěno ČR
0,9
1,7 0,4
3
1,3
6
2,6
231
100,0
Tabulka č. 8.2 Rozdělení smrtelných pracovních úrazů v roce 2001 v území působnosti IBP podle základních skupin zdrojů Kód
IBP pro kraj
Skupina zdrojů m. Prahu
Středoč.
Jihoč.
Západoč.
Severoč.
Východoč.
Jihomor.
Severomor.
ČR celkem
I.
Dopravní prostředky
17
6
10
12
7
8
18
19
97
II.
Zdvihadla a dopravníky, zvedací a dopravní pomůcky
2
3
-
-
1
-
1
2
9
III.
Stroje (hnací, pomocné, obráběcí, pracovní)
-
2
-
1
1
1
1
6
12
IV.
Pracovní příp. cestovní dopravní prostory (pády osob)
7
5
1
3
6
6
13
8
49
V.
Materiál, břemena, předměty
2
2
3
1
-
4
7
9
28
VI.
Nářadí, nástroje, ručně ovládané strojky a zařízení
-
-
-
-
-
-
-
-
-
VII.
Průmyslové škodliviny, horké látky, oheň a výbušniny
1
3
1
-
1
2
2
2
12
VIII.
Kotle, nádoby a vedení (potrubí) pod tlakem
-
-
1
.
-
1
-
-
2
IX.
Elektřina
1
-
-
1
2
-
2
4
10
X.
Lidé, zvířata a přírodní živly
-
-
-
-
-
1
1
-
2
XI.
Jiné zdroje
-
-
-
1
-
-
2
1
4
Nezjištěno
-
2
-
1
1
1
-
1
6
30
23
16
20
19
24
47
52
231
Celkem
Pomocné tabulky Pomocná tabulka č. 2.1 Převod absolutních ukazatelů pracovních úrazů v krajích (klasifikace CZ-NUTS) na ukazatele v území působnosti IBP (číselník ČKO) v roce 2001
IBP pro kraj (ČKO)
Kraj, okres (CZ-NUTS)
Pojištěnci
Pracovní úrazy
Délka trvání případu
Hl. m. Praha
Hl. m. Praha
849 496
10 360
431 825
Středočeský
Středočeský kraj
423 580
9 271
359 562
262 218 29 118
7 590 917
275 349 35 574
291 336
8 507
310 923
233 118 116 828
7 120 2 645
274 014 91 900
349 946
9 765
365 914
306 346 177 366 29 935
6 532 4 427 664
263 289 168 140 26 676
453 777
10 295
404 753
233 514 210 783 29 935 36 897
5 984 4 910 664 1 347
225 659 187 429 26 676 46 161
511 129
12 905
485 925
496 036 204 311 36 897 29 118 38 886 245 092 58 332
9 164 6 002 1 347 917 851 5 040 1 397
390 065 219 222 46 161 35 574 32 348 217 488 62 681
859 978
17 396
714 707
493 823 58 332 230 944 38 886
9 239 1 397 4 996 851
481 779 62 681 201 971 32 348
744 213
14 781
714 083
Jihočeský kraj + Pelhřimov
Jihočeský Plzeňský kraj + Karlovarský kraj
Západočeský Ústecký kraj + Liberecký kraj - Semily
Severočeský Královéhradecký kraj + Pardubický kraj + Semily + Havlíčkův Brod
Východočeský Jihomoravský kraj + Vysočina kraj - Havlíčkův Brod - Pelhřimov + Prostějov + Zlínský kraj - Vsetín
Jihomoravský Moravskoslezský kraj + Vsetín + Olomoucký kraj - Prostějov
Severomoravský
Pomocná tabulka č. 2.2 Vývoj ukazatelů pracovních úrazů podle území působnosti IBP (podle bývalého číselníku ČKO) Počet případů pracovních úrazů
IBP pro kraj Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský
Četnost případů na 100 pojištěnců
1997
1998
1999
2000
2001
1997
1998
1999
2000
2001
10 948 10 018 10 127 10 540 12 143 15 221 20 078 19 629
11 163 10 148 9 745 10 785 12 166 15 004 19 982 18 182
10 041 9 201 8 794 9 815 10 738 13 659 17 768 15 961
10 021 9 180 8 490 9 416 10 182 13 144 17 313 15 160
10 360 9 271 8 507 9 765 10 295 12 905 17 396 14 781
1,34 2,32 3 17 2,68 2,37 2,66 2,16 2,29
1,35 2,33 3 10 2,82 2,42 2,67 2,15 2,18
1,23 2,19 2,85 2,69 2,28 2,57 2,01 2,04
1,19 2,18 2,81 2,64 2,22 2,53 2,01 2,00
1,22 2,19 2,92 2,79 2,27 2,52 2,02 1,99
2,25
2,24
2,10
2,06
2,08
ČR
Průměrné procento pracovní neschopnosti
IBP pro kraj
Průměrná délka trvání případu
1997
1998
1999
2000
2001
1997
1998
1999
2000
2001
Hl. m Praha Středočeský Jihočeský Západočeský Severočeský Východočeský Jihomoravský Severomoravský
0,141 0,236 0,301 0,263 0,250 0,262 0,228 0,281
0,143 0,232 0,289 0,270 0,247 0,262 0,229 0,270
0,132 0,220 0,272 0,264 0,249 0,258 0,218 0,266
0,136 0,226 2,78 0,253 0,245 0,265 0,224 0,272
0,139 0,233 0,292 0,286 0,244 0,260 0,228 0,263
38,36 37,10 34,66 35,82 38,45 36,00 38,49 44,79
38,78 38,78 34,10 35,00 37,27 35,76 38,86 45,09
39,11 39,11 34,89 35,86 39,89 36,70 39,57 47,59
41,78 41,78 36,16 35,85 40,11 38,29 40,83 479,57
41,68 38,78 36,54 37,47 39,32 37,65 41,08 48,31
ČR
0,232
0,237
0,235
0,226
0,231
38,52
38,23
39,40
40,70
40,61
Pomocná tabulka č. 3.2 Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR podle kategorií OKEČ Počet případů pracovních úrazů
Četnost případů na 100 pojištěnců
Kategorie OKEČ
1997
1998
1999
2000
2001
1997
1998
1999
2000
2001
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
10 213
9 229
8 354
7 483
7 292
4,63
4,62
4,63
4,54
4,77
Dobývání nerostných surovin
3 762
2 979
2 461
2 032
1 778
4,90
4,28
3,96
3,57
3,23
Zpracovatelský průmysl
41 965
42 389
37 458
37 084
38 310
3,65
3,71
3,51
3,50
3,56
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
1 298
1 160
946
873
874
1,59
1,46
1,25
1,23
1,28
Stavebnictví
9 883
9 889
7 760
6 871
6 152
4,16
4,45
4,12
3,99
3,83
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
5 914
6 952
5 542
5 252
5 259
2,03
2,35
2,10
2,05
2,09
Pohostinství a ubytování
1 263
1 021
996
1 029
958
2,46
2,10
2,36
2,53
2,26
Doprava, skladování a spoje
6 498
6 026
5 884
5 340
5 472
2,24
2,18
2,11
1,96
2,09
Školství
1 189
1 008
1 041
1 090
1 274
0,65
0,54
0,54
0,54
0,62
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
2 394
2 334
2 260
2 168
2 334
1,11
1,06
1,03
0,982
1,03
2,25
2,24
2,10
2,06
2,08
ČR
Pomocná tabulka č. 3.2 pokračování Vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti v ČR podle kategorií OKEČ Průměrné procento pracovní neschopnosti
Průměrná délka trvání případu
Kategorie OKEČ
1997
1998
1999
2000
2001
1997
1998
1999
2000
2001
Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
0,513
0,513
0,532
0,533
0,564
40,37
40,53
41,94
42,85
43,20
Dobývání nerostných surovin
0,839
0,764
0,808
0,852
0,659
62,44
65,12
74,64
87,07
78,45
Zpracovatelský průmysl
0,347
0,353
0,340
0,341
0,355
34,76
34,75
35,39
35,51
36,42
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
0,193
0,176
0,149
0,154
0,164
44,24
44,12
43,52
45,81
46,70
Stavebnictví
0,461
0,492
0,482
0,497
0,478
40,47
40,38
42,69
45,61
45,52
Obchod, opravy motor. vozidel a spotř. zboží
0,185
0,223
0,209
0,201
0,205
33,69
34,69
36,27
35,96
35,83
Pohostinství a ubytování
0,242
0,176
0,213
0,232
0,219
35,91
30,52
32,97
33,51
35,36
Doprava, skladování a spoje
0,270
0,244
0,242
0,249
0,253
43,86
40,85
41,97
46,49
44,29
Školství
0,075
0,066
0,061
0,067
0,065
42,28
45,21
40,84
44,67
38,32
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
0,109
0,108
0,108
0,106
0,110
36,05
37,33
38,31
39,52
38,74
ČR
0,237
0,235
0,226
0,229
0,231
38,52
38,23
39,40
40,70
40,61
Pomocná tabulka č. 7.2 Korigovaný počet pojištěnců v roce 2001 Pojištěnci (podle ČSÚ)
Pojištěnci (korigovaný počet)
152926
217103,9
Rybolov, podniky pro chov ryb a přidruž. činnosti
1487
2111,0
Dobývání nerostných surovin
54968
78036,2
1075560
1526936,2
Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody
68362
97051,2
Stavebnictví
160655
228076,5
Obchod, opravy motor. vozidel a spotřebního zboží
251634
357236,3
Pohostinství a ubytování
42351
60124,3
Doprava, skladování a spoje
262297
372374,2
Peněžnictví a pojišťovnictví
244918
347701,8
Nemovitosti, služby pro podniky, výzkum a vývoj
34435
48886,2
Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění
282624
401231,7
Školství
205843
292228,4
Zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti
226203
321132,8
Ostatní veřejné a osobní služby
93842
133224,3
1325350
0
4483455
4483455
Kategorie OKEČ Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství
Zpracovatelský průmysl
Nezjištěno ČR
Korekce počtů pojištěnců v jednotlivých kategoriích OKEČ, tj. rozpuštění kategorie Nezjištěno do ostatních kategorií podle poměrného zastoupení jednotlivých kategorií v souboru, byla provedena podle formule: nik = ni × (1 + nn / ( N - nn ), kde značí nik . . . . korigovaný počet pojištěnců v i-té kategorii OKEČ, ni
. . . . počet pojištěnců v i-té kategorii OKEČ (podle ČSÚ),
nn . . . . počet pojištěnců v kategorii „Nezjištěno“ (podle ČSÚ) a N
. . . . počet pojištěnců v ČR (podle ČSÚ).
Příloha č. 3
Seznam zkratek
BOZP
bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BP
bezpečnost práce
BTZ
bezpečnost technických zařízení
ČBÚ
Český báňský úřad
ČSÚ
Český statistický úřad
ČÚBP
Český úřad bezpečnosti práce
HVB
hlavní výrobní blok
IBP
inspektoráty bezpečnosti práce
IBP 3.00
IBP pro hl. m. Prahu se sídlem v Praze
IBP 4.00
IBP pro Středočeský kraj se sídlem v Praze
IBP 5.00
IBP pro Jihočeský kraj se sídlem v Českých Budějovicích
IBP 6.00
IBP pro Západočeský kraj se sídlem v Plzni
IBP 7.00
IBP pro Severočeský kraj se sídlem v Ústí nad Labem
IBP 8.00
IBP pro Východočeský kraj se sídlem v Hradci Králové
IBP 9.00
IBP pro Jihomoravský kraj se sídlem v Brně
IBP 10.00
IBP pro Severomoravský kraj se sídlem v Ostravě
IS
informační systém
ITI Praha
Institut technické inspekce Praha
IVBP
Institut výchovy bezpečnosti práce
JE
jaderná elektrárna
LPG
zkapalněné uhlovodíkové plyny
MOP
Mezinárodní organizace práce
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OKEČ
odvětvová klasifikace ekonomických činností
OOPP
osobní ochranné pracovní prostředky
OSSZ
okresní správy sociálního zabezpečení
PaO
propagace a osvěta
PB
propan-butan
PFO
podnikající fyzická osoba
SOD
státní odborný dozor
STK
stanice technické kontroly
SÚJB
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
VTZ
vyhrazená technická zařízení
VÚBP
Výzkumný ústav bezpečnosti práce
ZP
zákoník práce
2
Příloha č. 4
Basic information about COSO system activity
Performances (inspections and investigation) Inspection of organisations and self-employed persons and of COSO Inspection of organisations and self-employed persons projected tasks of LI Inspection of organisations and self-employed persons other tasks of LI Investigation of fatal accidents Investigation of severe injuries Investigation of mass accidents Investigation of other accidents Investigation of operational accidents Investigation of breakdowns of technical equipment Inspections of investigations-altogether
1999
2000
2001
5 654
6 653
3 276
6 445
7 836
7 181
610
405
483
152 350 16 60 21 3 13 331
133 273 10 36 29 3 12 378
140 276 5 21 18 0 11 391
Other performances
1999
3
2000
2001