Zpráva o energetickém auditu Kino Máj, Doksy Snížení energetické náročnosti budovy Kina Máj v Doksech

Zpráva o energetickém auditu

Vypracováno dle zákona „O hospodaření energií č.406 auditu.

Kino Máj, Doksy

„Snížení energetické náročnosti budovy Kina Máj v Doksech“ Vypracováno podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu.

Energetický specialista: Ing. Jaromír Štancl (č. 0765) Vypracovala: Ing. Daniela Kreisingerová ENERGY BENEFIT CENTRE a.s. 08/2013

Efektivní financování úspor energie

OBSAH:

1

Identifikační údaje ................................................................... 5 1.1

Zadavatel energetického auditu .............................................................. 5

1.2

Zpracovatel energetického auditu ........................................................... 5

1.3

Předmět energetického auditu ................................................................ 5

1.4

Zadání energetického auditu ................................................................... 6

1.5

Účel energetického auditu....................................................................... 6

2

Popis výchozího stavu .............................................................. 7 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu ................................... 7 2.1.1 Název předmětu energetického auditu ....................................................... 7 2.1.2 Základní popis předmětu EA ..................................................................... 7 2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA ......................................... 8 2.1.4 Situační plán .......................................................................................... 8 2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel ...................... 9 2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA ........ 9 2.2

Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu ......................... 9

2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech ........................................ 10 2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů ............................................. 10 2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech .................. 11 2.4 Vlastní energetické zdroje .................................................................... 14 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích ..................................... 14 2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů ................................................. 14 2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie ........................................................ 14 2.5

Stávající energetická bilance předmětu EA ........................................... 15

2.6 Rozvody energií v předmětu EA ............................................................ 16 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla ............................................................................. 16 2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie ............................................................. 16 2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie ............................................... 16 2.7.1 Osvětlení ............................................................................................. 16 2.7.2 Tepelné spotřebiče ................................................................................ 17 2.7.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) .................................................. 17 2.7.4 Významné energetické výrobní technologie .............................................. 17

3

2.8

Dopady na životní prostředí .................................................................. 18

2.9

Stavebně technické řešení předmětu EA ............................................... 19

2.10

Popis míry zanedbané údržby ............................................................... 20

2.11

Zkušenosti získané od provozovatele objektu ....................................... 20

Zhodnocení výchozího stavu ................................................... 21 3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5

Budova kina Máj, Doksy......................................................................... 21 Vytápění .............................................................................................. 21 Příprava TV .......................................................................................... 21 Osvětlení ............................................................................................. 22 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika ....................................... 22

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic

IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 15915

Telefon: +420 270 003 300 E-mail: [email protected] Internet: www.energy-benefit.cz

2


3.2 Energetické hodnocení objektu ............................................................. 23 3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy .................... 23 3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy .......................... 23 3.2.3 Tepelné ztráty budovy ........................................................................... 24 3.2.4 Model energetické potřeby budovy .......................................................... 25 3.2.5 Využití tepelných zisků .......................................................................... 27 3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu .......................................... 27 3.3 Energetická bilance předmětu EA .......................................................... 28 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu ..................................................... 28 3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ...................... 29 3.4

Vyhodnocení hospodaření energiemi .................................................... 29

3.5

Celkový potenciál energetických úspor ................................................. 30

4

Návrh opatření ke snížení spotřeby energie ........................... 31 4.1 Návrh technického řešení...................................................................... 31 4.1.1 Opatření č. 1 ........................................................................................ 31 4.1.2 Opatření č. 2 ........................................................................................ 33 4.1.3 Opatření č. 3 ........................................................................................ 34 4.1.4 Opatření č. 4 ........................................................................................ 36 4.1.5 Neinvestiční opatření, drobná investiční opatření do 50 000 Kč ................... 37 4.2 Souhrn navržených opatření ................................................................. 38 4.2.1 Varianta č. 1 ........................................................................................ 38 4.2.2 Varianta č. 2 ........................................................................................ 41

5

Ekonomické vyhodnocení ....................................................... 44 5.1

Vstupní údaje ........................................................................................ 44

5.2

Výstupní údaje ...................................................................................... 45

5.3

Ukazatele ekonomické efektivnosti ....................................................... 46

6

Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí .............. 49 6.1.1 6.1.2

7

3

Vyhodnocení zátěže životního prostředí po realizaci variant ........................ 49 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie ......................................... 50

Výstupy energetického auditu ................................................ 51 7.1

Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu ................... 51

7.2

Doporučení a závěrečné stanovisko energetického auditora ................. 52


IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vložka 15915      



Přílohy: Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č.

1 2 3 4

- Evidenční list energetického auditu - Protokol a energetický štítek obálky budov podle ČSN 73 0540-2 – Osvědčení o odborné způsobilosti - Fotodokumentace

Výchozí podklady:       

Projekt rekonstrukce z roku 2013, fa Agora Faktury za dodávku elektrické energie v letech 2010/11, 2011/12, 2012/13 Fakturace za dodávku zemního plynu z let 2010/11, 2011/12, 2012/13 Zpráva o revizi a zkouškách elektrické instalace, plynu a komína Fotodokumentace Údaje o režimu provozování objektu Zákony, normy, vyhlášky, předpisy, technická literatura

Všechny ceny, se kterými je v EA uvažováno, jsou včetně DPH, v této výši:   

Elektrická energie - roky 2010, 2011, 2012 – 20% - rok 2013 – 21% Zemní plyn - roky 2010, 2011, 2012 – 20% - rok 2013 – 21% Navrhovaná opatření jsou uvažována s DPH 21%




4


1 Identifikační údaje 1.1 Zadavatel energetického auditu Název a adresa:

Město Doksy, Náměstí republiky 193, 472 01 Doksy

Jméno odpovědného zástupce:

Ing. Eva Burešová – starostka města

Kontaktní osoba:

Mgr. Jakub Derynk – investiční referent

Telefonní a faxové spojení:

tel. +420 775 972 359

IČ:

002 60 444

1.2 Zpracovatel energetického auditu Název a adresa firmy:

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6

Telefonní a faxové spojení:

270 003 300

IČ:

290 29 210

Zpracovatel energetického auditu:

Ing. Daniela Kreisingerová

Jméno energetického auditora:

Ing. Jaromír Štancl

Oprávnění č.:

0765

1.3 Předmět energetického auditu Předmět:

Kino Máj v Doksech

Místo stavby, adresa:

Máchova 542, 472 01 Doksy

Katastrální území:

Doksy u Máchova jezera (628 212)

Vlastník:

Město Doksy, Náměstí republiky 193, 472 01 Doksy

5

Jméno odpovědného zástupce:

Ing. Eva Burešová – starostka města

Kontaktní osoba:

Mgr. Jakub Derynk – investiční referent





1.4 Zadání energetického auditu Zadání energetického auditu vychází z následujících podkladů: -

z požadavků zadavatele energetického auditu energetický audit budovy je zpracovaný podle § 9 zákona č. 406/2000 Sb. O hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí vyhlášky č. 480/2012 Sb., kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu. Budova je hodnocena dle ČSN 73 0540-2:2011.

1.5 Účel energetického auditu Energetický audit je zpracován za účelem posouzení možností snížení energetických spotřeb budovy, posouzení vytápěcího systému a spotřeby elektrické energie. Cílem navrhovaného řešení bude nalézt a doporučit takové řešení, které z hlediska provozovatele bude nejefektivnější a nejekonomičtější ve vztahu k dlouhodobým spotřebám energií v předmětu EA v souladu se stávajícími, případně připravovanými zákony a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí. Samotné zpracování energetického auditu, jeho výstupy a závěrečné doporučení proto budou předpokladem pro rozhodování zadavatele energetického auditu o případných investicích do energeticky úsporných opatření.




6


2 Popis výchozího stavu 2.1 Základní údaje o předmětu energetického auditu 2.1.1 Název předmětu energetického auditu Předmětem energetického auditu je budova kina Máj č. p. 542, v Libereckém kraji, stojící na parcele č. st. 471 v katastrálním území Doksy u Máchova jezera (628212). Situace objektu je znázorněna na obrázku č. 1.

2.1.2 Základní popis předmětu EA Objekt je situován na okraji centrální zóny města, na svahu a je přístupný z ulic Máchova a Valdštejnská. Současné kino Máj v Doksech tvoří objekt dostavěný v roce 1963. Jeho původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. Objekt je z architektonického hlediska hodnotný a jedinečný a stal se přirozenou součástí občanské vybavenosti města. Koncepci architektonického řešení zpracoval atelier Ing. Arch. K. Hubáčka. Objekt svým stavebně technickým řešením odpovídá době výstavby a podstatná část stavebně technického stavu nevyhovuje současným požadavkům především z hlediska energetické náročnosti a bezpečnosti provozu moderního kina. V přízemí objektu kina je čekárenská hala s předsálím a šatnami. Je zde také hygienické zázemí a v západní části budovy jsou situovány technické prostory objektu – kotelna, strojovna a bývalá uhelna. V mezipatře je prostor bufetu se sklady a hygienické zázemí pro zaměstnance. Ve druhém patře je pak samotný prostor hlediště s promítárnou. V západní části budovy je ve druhém patře služební byt. V minulých letech v objektu proběhly dílčí úpravy, které částečně zmodernizovaly řešení kina. V roce 1999 byla provedena kompletní rekonstrukce plynové kotelny, včetně rekonstrukce části otopné soustavy, kdy byla vyměněna některá otopná tělesa, a soustava byla osazena termoregulačními ventily. V roce 2008 proběhla kompletní rekonstrukce hygienického zázemí a při této příležitosti byly v této části objektu vyměněny výplně okenních otvorů. V roce 2011 pak byla za spoluúčasti z Fondu kinematografie provedena digitalizace technologického zařízení včetně instalace zvukového zařízení Dolby stereo. Objekt kina byl postaven tradiční formou, založení je provedeno na betonových základových pasech a patkách, nosné zdivo je cihelné, ztužené pozedními věnci. Stropní konstrukce nad 1.NP je železobetonová monolitická a tvarově je uzpůsobena tak, že vytváří svažující se plochu pro hlediště. Objekt je zastřešen atypickou sedlovou střechou lichoběžníkového půdorysu s proměnným sklonem střešních rovin. Hlavními prvky nosné konstrukce zastřešení jsou dva příhradové nosníky svařené z ocelových válcovaných profilů. Na ně jsou poblíž hřebene uloženy po spádu v rozteči 3,0 m ocelové válcované nosníky I 240, ve spodní části uložené na obvodovou konstrukci a vytvářející přesah střechy. Na horní přírubu těchto nosníků jsou upevněny dřevěné trámky 10/10 cm kladené v rozteči 1,0 m po vlašsku. Na trámky je ve spádu upevněno bednění, které vynáší střešní krytinu. Na nosníky je prostřednictvím

7





pomocné roštové konstrukce zavěšen podhled. Nepochůzí podhled tvoří omítka na pletivu Keramid, napnutém na pomocný ocelový rošt. Pro obsluhu a revize jsou podél nosníků zavěšeny dvojice revizních lávek ocelové konstrukce s prkennou podlahou. Nosné konstrukce jsou vizuálně ve velmi dobrém stavu, na obvodovém zdivu nad monolitickým stropem je možno pozorovat trhliny, které se většinou projevují ve vodorovném směru. Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 – 3,90 W/m2K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 – 5,65 W/m2K. Stávající stav Celkový vytápěný objem objektu (vnější rozměry): 5 783,6 m3 Vytápěná podlahová plocha objektu (celkové vnitřní rozměry): 1 311,1 m2

2.1.3 Charakteristika hlavních činností v předmětu EA Budova kina slouží jako kulturní centrum města. Původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. V týdnu jsou zde 3 – 4 pravidelné promítací dny, kdy jsou 1 – 2 projekce. Na pravidelné promítání filmů sem chodí děti z MŠ a ZŠ, konají se zde divadelní představení, koncerty, různé filmové festivaly a předávání výročních cen města Doksy.

2.1.4 Situační plán

Obr. 1 Situace objektu kina Máj v Doksech (katastrální mapa)




8


Obr. 2 Letecký pohled na budovu kina Máj v Doksech

2.1.5 Seznam budov v předmětu energetického auditu a jejich účel Předmětem EA je samostatně stojící budova kina.

2.1.6 Výrobní technologie, energeticky významné technologie v předmětu EA Nejedná se o výrobní objekt.

2.2 Další zdroje údajů pro zpracování energetického auditu Dostupná projektová dokumentace K objektu byla poskytnuta projektová dokumentace přístavby pro rekonstrukci z roku 2013. Na místě pak bylo provedeno pouze orientační doměření s pořízením rozsáhlé fotodokumentace, která se stala spolu s projektem základem pro zpracování tohoto energetického auditu. Fakturační měření: Pro výpočet byly poskytnuty faktury za odběr elektrické energie a zemního plynu pro celý objekt v letech 2010/11, 2011/12 a 2012/13.

9





Provozní režim (směnnost, počet pracovních dnů v týdnu) Budova kina slouží jako kulturní centrum města. Původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. V týdnu jsou zde 3 – 4 pravidelné promítací dny, kdy jsou 1 – 2 projekce. Na pravidelné promítání filmů sem chodí děti z MŠ a ZŠ, konají se zde divadelní představení, koncerty, různé filmové festivaly a předávání výročních cen města Doksy. Smluvní závazky mající vztah k energetickému hospodářství Provozovatel objektu uzavřel smlouvu o dodávce zemního plynu pro vytápění s dodavatelem: RWE Energie, a.s. Klíšská 940, 401 17 Ústí nad Labem IČ: 499 03 209 V objektu je uzavřena smlouva o dodávce elektrické energie pro přípravu TV, osvětlení a ostatní spotřebu s dodavatelem: CENTROPOL ENERGY, a.s. Vaníčkova 1594/1, 400 01 Ústí nad Labem IČ: 254 58 302

2.3 Údaje o energetických vstupech a výstupech Vstupní energie, které jsou fakturačně sledovány: -

Zemní plyn Elektrická energie

Kino Máj Doksy

Zemní plyn Vytápění

Elektrická energie Ohřev TV, osvětlení, ostatní spotřeba

Obr. 3 Informativní tok uvažovaných energií v budově

2.3.1 Parametry primárních energetických vstupů Elektrická energie Objekt je napojen na distribuční síť NN dodavatele ČEZ. V objektu jsou dvě odběrná místa – kino a služební byt. Objekt v současnosti zásobuje elektrickou energií firma CENTROPOL, a.s. Obě odběrná místa mají sjednanou sazbu C25d s produktem Centropol Optimum Aku 8. Velikost hlavního proudového jističe před elektroměrem pro byt je 3 x 20 A, pro kino pak 3 x 63 A. Měření spotřeby elektrické energie je přímé, instalované elektroměry jsou dvoutarifní. Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



10


Zemní plyn Provozovatel odebírá zemní plyn od společnosti RWE, a.s. Zemní plyn v objektu slouží pouze pro vytápění. Výhřevnost zemního plynu byla uvažována hodnotou 34,05 MJ/m3.

2.3.2 Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech V následujících tabulkách je přehled energetických vstupů ve formě nakupovaných a dodávaných energií. Hodnoty jsou použity z dokladů za spotřebu zemního plynu a elektrické energie v letech 2010/11 až 2012/13. Tabulky obsahují údaje v technických jednotkách a ročních peněžních nákladech. Tabulka č. 1 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2010/11 Pro období 2010/2011 Jednotka Množství

Vstupy paliv a energie

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

Přepočet na MWh

Roční náklady v Kč

Nákup elektrické energie NT

MWh

2,07

3,60

7,47

2,07

8 189

Nákup elektrické energie VT

MWh

7,01

3,60

25,23

7,01

42 970

tis. m3

20,10

34,05

684,3

190,07

273 337

717,0

199,2

324 496

-

-

-

717,0

199,2

324 496

Zemní plyn Celkem vstupy paliv a energie

Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie

Pozn.: Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Podíl jednotlivých složek na celkovém objemu spotřebovávaných energií v období 2010/2011 1,0%

3,5% Zemní plyn Elektřina (NT)

95,4%

11


Elektřina (VT)




Tabulka č. 2 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2011/12 Pro období 2011/2012 Jednotka Množství



Přepočet na GJ

Přepočet na MWh



MWh

1,85

3,60

6,66

1,85

6 787


MWh

8,33

3,60

29,97

8,33

53 935

tis. m3

19,08

34,05

649,7

180,48

322 052

686,4

190,7

382 774

-

-

-

686,4

190,7

382 774





4,4%

Zemní plyn Elektřina (NT)

94,7%

Elektřina (VT)

Tabulka č. 3 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za rok 2011/12 Pro období 2012/2013 Jednotka Množství


Výhřevnost Přepočet GJ/jednotku na GJ

Přepočet Roční náklady na MWh v Kč


MWh

2,68

3,60

9,65

2,68

9 730


MWh

8,70

3,60

31,30

8,70

57 484

tis. m3

26,27

34,05

894,5

248,48

459 342

935,5

259,9

526 557

-

-

-

935,5

259,9

526 557







12



3,3%


95,6%

Elektřina (VT)

Tabulka č. 4 - Energetické vstupy a výstupy do předmětu EA za modelové období Modelové období - zvýšená spotřeba (na základě období 2012/2013) Vstupy paliv a energie

Jednotka Množství


Přepočet na GJ

Přepočet na MWh



MWh

2,68

3,60

9,65

2,68

9 210


MWh

8,70

3,60

31,30

8,70

56 490

tis. m3

26,27

34,05

894,5

248,48

452 496

935,5

259,9

518 195

-

-

-

935,5

259,9

518 195



Ceny jsou uvedeny včetně DPH.

Průměrná spotřeba energie v modelovém období - zvýšená spotřeba v GJ/rok 1%

Průměrné platby v modelovém období - zvýšená spotřeba v tis. Kč/rok

3% Zemní plyn

11% 2%

Elektřina (NT)

96%

Elektřina (VT)


87%

Elektřina (VT)

Spotřeby zemního plynu a elektrické energie jsou brány za poslední fakturační období – tj. rok 2012/2013, kdy v objektu došlo k navýšení spotřeb vlivem většího využívání, které si město přeje zachovat i nadále. Ceny zemního plynu a elektrické energie jsou uvažovány za poslední rok fakturačního období tj. rok 2013.

13





2.4 Vlastní energetické zdroje 2.4.1 Základní údaje o vlastních energetických zdrojích Prostory kina jsou vytápěny z centrální kotelny, ve které je umístěn kotel Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kW, r. v. 1999. Byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kW. Průměrná odhadovaná účinnost těchto zdrojů vytápění je uvažována na 86%. Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích – DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody v elektrických zásobnících je uvažována 98%.

2.4.2 Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Tabulka č. 5 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů – stávající stav jednotka MW

roční hodnota -

Instalovaný tepelný výkon celkem

MW

0,196

3

Výroba elektřiny

MWh

-

4

Prodej elektřiny (z ř.3)

MWh

-

5

Vlastní technologická spotřeba elektřiny na výrobu elektřiny

MWh

-

6

Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

GJ

-

7

Výroba tepla

GJ

779,9

8

Dodávka tepla (z ř.7)

GJ

-

9

Prodej tepla (z ř.7)

ř. 1

Ukazatel Instalovaný elektrický výkon celkem

2

GJ

-

10 Vlastní technologická spotřeba tepla na výrobu tepla

GJ

-

11 Spotřeba energie v palivu na výrobu tepla

GJ

905,4

12 Spotřeba energie v palivu celkem (z ř.6 + ř.11)

GJ

905,4

Tabulka č. 6 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje – stávající stav ř. Ukazatel 1 Roční celková účinnost zdroje

jednotka %

roční hodnota 86,14

2 Roční účinnost výroby elektrické energie

%

-

3 Roční účinnost výroby tepla

%

86,14

GJ/MWh

-


GJ/GJ

1,16

6 Roční využití instalovaného elektrického výkonu

hod/rok

-

7 Roční využití instalovaného tepelného výkonu

hod/rok

1105,4

4 Spotřeba energie v palivu na výrobu elektřiny

2.4.3 Stávající obnovitelné zdroje energie V předmětu EA nejsou instalovány obnovitelné zdroje energie.




14


2.5 Stávající energetická bilance předmětu EA Spotřeba vody ani elektrické energie na přípravu TV nebyla a není samostatně měřena, proto byla stanovena odhadem podle jednotlivých provozů v objektu a je uvedena v následující tabulce. Tabulka č. 7 - Stanovení spotřeby energie pro přípravu TV MYTÍ OSOB (kino) BYT 42 osob 3 osoby 1,5 litrů/os.den 30 litrů/os.den 200 dnů 365 dnů 12,6 m3/rok 32,9 m3/rok 2,4 GJ/rok 6,2 GJ/rok Předpokládaná spotřeba TV Měrná potřeba tepla pro ohřev vody z 10°C na 55°C Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Ztráty v rozvodech TV Předpokládaná potřeba tepla pro přípravu TV Účinnost zdroje výroby tepla (elektrické bojlery) Předpokládaná spotřeba tepla pro přípravu TV

ÚKLID 1122,45 10 52 5,8 1,1 51,3 189,0 9,7 10% 10,7 98% 10,9

m2 litrů/100m2.den dnů m3/rok GJ/rok m3/rok MJ/m3 GJ/rok GJ/rok GJ/rok

V následující tabulce je základní energetická bilance objektu, která byla sestavena pro průměrnou spotřebu energií v posledním sledovaném období 2012/13, kdy bylo již kino využíváno předpokládaným navýšeným způsobem. Ceny energií jsou z posledního fakturačního období tj. rok 2013. Tabulka č. 8 - Energetická bilance objektu za průměrné období 2012/13 Ř. 1 1a z ř. 1 1b z ř. 1 2 ř.1 + 3 ř.2 4 5 ř.3 - ř.4 6 z ř. 5 7a z ř. 6 8 z ř. 5 9 z ř. 5 7b z ř. 10 7c z ř. 10 10 z ř. 5 11 z ř. 5 12 z ř. 5 13 z ř. 5

náklady Kč pozn. 518 195 Nákup ZP + EE 452 496 Zemní plyn 65 699 Elektrická energie 0

Vstupy paliv a energie z toho spotřeba zemního plynu z toho spotřeba elektrické energie změna zásob paliv

GJ 935,5 894,5 41,0 0

MWh 259,9 248,5 11,4 0

spotřeba paliv a energie

935,5

259,9

518 195

prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie Spotřeba energie na vytápění z toho ztráty ve zdroji ÚT Spotřeba energie na nucené větrání Spotřeba energie na přípravu TV z toho ztráty ve zdroji přípravy TV z toho ztráty v rozvodech TV Spotřeba energie na chlazení Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Spotřeba energie na osvětlení Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

0 935,5 894,5 125,2 3,1 10,9 0,2 1,0 0,0 0,0 3,8

0 259,9 248,5 34,8 0,9 3,0 0,1 0,3 0,0 0,0 1,0

0 518 195 452 496 63 349 5 680 11 427 229 1 018 0 0 6 770

Nákup ZP + EE Zemní plyn Zemní plyn Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie

23,2

6,4

41 823

Elektrická energie

Pozn.: Cenová hladina roku 2013 vč. DPH (zemní plyn, elektrická energie – 21%)

15





2.6 Rozvody energií v předmětu EA 2.6.1 Vnitřní rozvody tepla Otopná soustava je dvoutrubková, s nuceným oběhem topné vody. V kotelně je rozdělena na tři topné větve. Rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací. Otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily. Rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby. Ztráty v rozvodech byly uvažovány do cca 10%.

2.6.2 Vnitřní rozvod elektrické energie Objekt je napojen z distribuční sítě ČEZ na napěťové hladině NN. Vedení je provedeno kabely typu CYKY pod omítkou, pouze v technických prostorech jsou kabely vedeny po povrchu konstrukcí. Elektřina v budově je využívána zejména pro osvětlení, ohřev TV a provoz drobných elektrických zařízení. Objekt je napojen na distribuční síť NN dodavatele ČEZ. V objektu jsou dvě odběrná místa – kino a služební byt. Objekt v současnosti zásobuje elektrickou energií firma CENTROPOL, a.s. Obě odběrná místa mají sjednanou sazbu C25d s produktem Centropol Optimum Aku 8. Velikost hlavního proudového jističe před elektroměrem pro byt je 3 x 20 A, pro kino pak 3 x 63 A. Měření spotřeby elektrické energie je přímé, instalované elektroměry jsou dvoutarifní. Poloha napájecích rozvaděčů umožňuje poměrně krátké přívody NN prakticky pro všechny spotřebiče. To zaručuje optimální nízkou úroveň ztrát v rozvodech, které nepřesáhnou 3 % což je vyhovující hodnota. Přenosová kapacita kabelových rozvodů má dostatečnou rezervu a je umožněno selektivní jištění jednotlivých úseků kabelových rozvodů i vnitřní instalace v budově.

2.7 Podstatné spotřebiče elektrické energie Posuzované prostory mají v současnosti sjednaný dvousazbový tarif C25d, kdy je odběr elektrické energie po 8 hodin v nízkém tarifu a po zbytek dne ve vysokém tarifu. Elektrická energie je v objektu využívána pro přípravu teplé vody, osvětlení a provoz drobných elektrospotřebičů používaných v objektu.

2.7.1 Osvětlení Osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky. Pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky. Celkový příkon osvětlení je cca 13 kW. Svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů. Svítidla jsou čištěna převážně z vnější strany, okenní plochy jsou čištěny pravidelně.




16


2.7.2 Tepelné spotřebiče Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích – DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody je uvažována 98%.

2.7.3 Vzduchotechnika (větrání a klimatizace) V prostorech kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná. Pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou v objektu instalovány odtahové ventilátory. Zbytek objektu je větrán přirozeně.

2.7.4 Významné energetické výrobní technologie V posuzovaných prostorech jsou dále používány projektory, reproduktory a v prostoru bytu pak běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač. Soupis významných elektrospotřebičů je uveden v následující tabulce. Spotřebič elektrické energie Osvětlení - žárovky (kino) Osvětlení - zářivky (kino) Osvětlení - divadelní bodové reflektory (kino) Osvětlení - halogenové světlo (kino) Digitální projektor (kino) Analogový projektor (kino) Kino server a audio procesor (kino) Reproduktory 300 W (RMS) (kino) Reproduktory 80 W (RMS) (kino) Motor - zatažení opony (kino) Čerpadlo ÚT (kino) Motory VZT (kino) Odtahový ventilátor typizovaný (kino) Odtahový ventilátor (kino) Elektrický ohřívač 5 l (kino) Elektrický ohřívač 125 l (kino, byt) Elektrický zásobníkový ohřívač 120 l (byt) Osvětlení - úsporné žárovky (byt) Chladnička s mrazničkou (byt) *(0,8 kWh/den) Mraznička (byt) *(0,8 kWh/den) Mikrovlnná trouba (byt) Elektrický sporák s troubou (byt) Kuchyňský mixér (byt) Rychlovarná konvice (byt) Ventilátor - digestoř (byt) Stolní PC + monitor (byt) Televizor (byt) DVD přehrávač (byt) Radiopřehrávač (byt) Mobilní ventilátor (byt) Čerpadlo ÚT (byt) Ostatní spotřebiče CELKEM

17


Počet ks 140 50 6 1 1 2 1 18 8 1 3 2 8 12 1 1 1 16 1 1 1 1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 20 306

Celkový příkon kW 8,40 1,75 3,00 0,30 3,00 6,00 0,40 5,40 0,64 0,50 0,12 6,00 1,00 1,50 2,00 2,00 2,00 0,19 0,80 0,80 1,10 6,00 0,30 1,50 0,13 0,08 0,20 0,10 0,03 0,20 0,03 2,00 57


Spotřeba elektřiny kWh/rok 672 140 120 12 756 43 108 1 620 224 2 470 120 270 450 3 022 98 292 292 16 1 533 3 82 34 29 102 9 3 25 118 710 11376



2.8 Dopady na životní prostředí Objekt kina Máj je vytápěn kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kW, r. v. 1999. Byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kW. Průměrná odhadovaná účinnost těchto zdrojů vytápění je uvažována na 86%. Příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích – DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW). Účinnost přípravy teplé vody v těchto ohřívačích je uvažována 98%. Zemní plyn

Elektrická energie

TZL SO2 NOX CxHy CO CO2

t/100GJ 0,00006 0,00003 0,00565 0,00019 0,00094 5,55556

t/100GJ 0,00259 0,04894 0,04157 0,00309 0,00393 32,50000

Eps

0,00504

0,06560

Emisní koeficienty

Využíváním těchto zdrojů energie vznikají emise, jejichž množství v tunách za rok je uvedeno v následující tabulce. Emise vzniklé při spotřebě elektrické energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny.

Tabulka č. 9 - Současný stav produkce emisí Výpočet emisí Stávající stav (t/rok) Tuhé látky 0,001587 SO2 0,020295 NOX CxHy CO CO2

0,067538 0,002949 0,010028 63,005403

Eps

0,071980

Z lokálního pohledu nemá provoz objektu negativní vliv na životní prostředí. Z globálního pohledu je zde spalováno značné množství zemního plynu, který je neobnovitelným zdrojem energie.




18


2.9 Stavebně technické řešení předmětu EA Objekt kina byl postaven tradiční formou, založení je provedeno na betonových základových pasech a patkách, nosné zdivo je cihelné, ztužené pozedními věnci. Stropní konstrukce nad 1.NP je železobetonová monolitická a tvarově je uzpůsobena tak, že vytváří svažující se plochu pro hlediště. Objekt je zastřešen atypickou sedlovou střechou lichoběžníkového půdorysu s proměnným sklonem střešních rovin. Hlavními prvky nosné konstrukce zastřešení jsou dva příhradové nosníky svařené z ocelových válcovaných profilů. Na ně jsou poblíž hřebene uloženy po spádu v rozteči 3,0 m ocelové válcované nosníky I 240, ve spodní části uložené na obvodovou konstrukci a vytvářející přesah střechy. Na horní přírubu těchto nosníků jsou upevněny dřevěné trámky 10/10 cm kladené v rozteči 1,0 m po vlašsku. Na trámky je ve spádu upevněno bednění, které vynáší střešní krytinu. Na nosníky je prostřednictvím pomocné roštové konstrukce zavěšen podhled. Nepochůzí podhled tvoří omítka na pletivu Keramid, napnutém na pomocný ocelový rošt. Pro obsluhu a revize jsou podél nosníků zavěšeny dvojice revizních lávek ocelové konstrukce s prkennou podlahou. Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 – 3,90 W/m2K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 – 5,65 W/m2K. Následující tabulky specifikují základní údaje a jednotlivé stavební konstrukce posuzovaných budov ve stávajícím stavu. Tabulka č. 10 - Hodnoty pro stanovení objemového faktoru tvaru objektů

Geometrické parametry objektu Celková plocha ochlazovaných konstrukcí na hranici vytápěného prostoru Objem vytápěné části budovy (vnější rozměry) Faktor tvaru budovy A / V

m2 m3 m2/m3

2 246,0 5 783,6 0,39

Tabulka č. 11 - Základní údaje budovy, specifikace podstatných stavebních kcí budovy

Technické parametry objektu Počet nadzemních podlaží

-

Počet podzemních podlaží

-

1

m

3

5 783,6

Podlahová plocha vytápěných místností

m

2

1 311,1

Průměrná světlá výška vytápěných místností

m

3,2; 5,8

Vytápěný objem budovy (vnější rozměry)

Konstrukce svislé neprůsvitné Výplně otvorů Střešní konstrukce Konstrukce podlahy k exteriéru Stěny k nevytápěným prostorům Konstrukce přilehlé k zemině (stěny) Konstrukce přilehlé k zemině (podlahy)

19

2



m

2

589,9

m

2

253,2

m

2

699,5

m

2

206,9

m

2

51,2

m

2

34,4

m

2

410,9



2.10 Popis míry zanedbané údržby Dle vlastního průzkumu objektu lze konstatovat, že údržba vnitřního zařízení je prováděna pravidelně.

2.11 Zkušenosti získané od provozovatele objektu Dle informací provozovatele je objekt vytápěn rovnoměrně, bez problémů. Průměrná vnitřní teplota byla uvažována na 19,0 °C.




20


3 Zhodnocení výchozího stavu V souladu se zadáním energetického auditu jsou za posuzovanou soustavu považovány: 1. 2. 3. 4. 5.

jednotlivé stavební části budov zdroje a rozvody ÚT zdroje TV, rozvody a spotřebiče TV osvětlení budovy spotřebiče elektrické energie v budově

Při posuzování energetických vstupů a výstupů s následným zhodnocením výchozího stavu formou energetických bilancí se vycházelo z následujícího stavu:

3.1.1 Budova kina Máj, Doksy 1. obvodový plášť má nevyhovující tepelně technické vlastnosti, stěny nesplňují požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na součinitele prostupu tepla 2. střešní konstrukce nesplňuje požadavky ČSN na součinitele prostupu tepla 3. neizolované podlahové konstrukce na terénu nesplňují požadavky ČSN na hodnoty součinitele prostupu tepla 4. původní okenní výplně nesplňují požadavky ČSN na hodnoty součinitele prostupu tepla 5. vchodové dveře nesplňují požadavky ČSN na součinitele prostupu tepla 6. budova byla vyhodnocena podle ČSN 73 0540-2:2011 a její průměrný součinitel prostupu tepla byl zařazen do kategorie G – Mimořádně nehospodárná

3.1.2 Vytápění 1. prostory kina jsou vytápěny z centrální kotelny, kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kW, r. v. 1999 2. byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kW 3. otopná soustava je dvoutrubková, s nuceným oběhem topné vody 4. rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací 5. otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily 6. průměrná odhadovaná účinnost všech zdrojů vytápění je uvažována na 86%

3.1.3 Příprava TV 1. příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích – DZD Dražice OKCE 125 (125l, 2kW), Gorenje TG 120 (120l, 2kW) a průtokovým ohřívačem Wtherm FHN 5 (5l, 2kW) 2. rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby 3. účinnost přípravy teplé vody v elektrických zásobnících je uvažována 98% 4. ztráty v rozvodech byly uvažovány do cca 10%

21





3.1.4 Osvětlení 1. osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky 2. pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky 3. svítidla jsou spínána ručně, pomocí klasických vypínačů 4. osvětlenost splňuje požadavky ČSN EN 12464-1 5. osvětlované prostory jsou čisté (zdi, podlahy, stropy), svítidla jsou z vnitřní strany čistá, okna jsou čistá

3.1.5 Ostatní elektrické spotřebiče a vzduchotechnika 1. v prostoru kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná 2. pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou místně instalovány odtahové ventilátory, zbytek objektu je větrán přirozeně 3. v kině jsou mimo jiné používány projektory, reproduktory 4. v bytě jsou používané běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač 5. nejvyšší odhadovaná spotřeba elektrické energie připadá na osvětlení a běžné kancelářské spotřebiče Tabulka č. 12 - Porovnání stávající sazby s jinými produkty Produkt

Optimum AKU 8 C25d

Distribuční sazba

stávající stav

Optimum 24 C01d

Optimum 24 C02d

porovnání s jinou sazbou

Průměrná spotřeba elektřiny ve VT

MWh/rok

8,34

10,88

10,88

Průměrná spotřeba elektřiny v NT

MWh/rok

2,54

0,00

0,00

Stále platby - odběrné místo

Kč/měs

45

45

45

Hlavní jistič

A

Stálé platby - jistič

Kč/A Kč/MWh VT

718

57

265

1 880,0

1 647,0

1 647,0

Kč/MWh NT

1 163,0

0,0

0,0

Kč/MWh VT

1 883,9

2 810,0

2 251,5

Platby za silovou el. energii Platby za distribuci elektřiny

nad 3x50A do 3x63A včetně

Kč/MWh NT

60,7

0,0

0,0

Stále platby

Kč za MWh

722,8

722,8

722,8

Celkové náklady bez DPH

Kč/rok

51 828

57 893

54 312

Celkové náklady včetně DPH

Kč/rok

62 712

70 050

65 718

Bylo provedeno orientační porovnání stávající spotřeby elektrické energie pro s jinými sazbami od daného dodavatele. Ceny byly převzaty z platného ceníku dodavatele CENTROPOL ENERGY, a.s. Jak ukazuje porovnání, je stávající distribuční sazba C25d od daného dodavatele nejvýhodnější. Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



22


3.2 Energetické hodnocení objektu Tepelně-technické výpočty byly provedeny podle ČSN 73 0540 „Tepelná ochrana budov“. Energetické hodnocení objektu je zpracováno podle ČSN 73 0540, ČSN EN 12831 a ČSN EN ISO 13790.

3.2.1 Posouzení tepelně - technických vlastností konstrukcí budovy Bylo provedeno porovnání součinitelů prostupu tepla konstrukcí na systémové hranici budovy s požadovanými hodnotami normou ČSN 73 0540-2:2011, které jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 13 - Normové součinitele prostupu tepla pro jednotlivé konstrukce dle ČSN

Druh konstrukce Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) Konstrukce výplňové - okna Konstrukce výplňové - dveře Konstrukce střechy Konstrukce podlahy k exteriéru Konstrukce podlahy na zemině

ČSN 73 0540-2:2011 Požadovaná Doporučená 0,30 0,25 1,50 1,20 1,70 1,20 0,24 0,16 0,24 0,16 0,45 0,30

Tabulka č. 14 - Součinitele prostupu tepla stávajících konstrukcí v budově

Druh konstrukce

Součinitel prostupu tepla

Stav

Konstrukce svislé neprůsvitné (těžké) Konstrukce výplňové - okna Konstrukce výplňové - dveře Konstrukce střechy Konstrukce podlahy k exteriéru Konstrukce podlahy na zemině

Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje Nevyhovuje

U [W/(m2K)] 1,35 až 1,70 2,60 až 5,65 2,60 až 5,65 0,72 0,80 3,08

Stávající obalové konstrukce budovy nevyhovují současným požadavkům na jejich tepelně technické vlastnosti. Součinitele prostupu tepla nesplňují požadavky normy ČSN 73 0540-2:2011.

3.2.2 Porovnání průměrného součinitele prostupu tepla budovy Dále bylo provedeno hodnocení energetické náročnosti objektu průměrného součinitele prostupu tepla budovy podle ČSN 73 0540-2:2011.

pomocí

Podmínka, že objekt je vyhovující z hlediska energetické náročnosti, zní: Uem ≤ Uem,N Uem - vypočtený průměrný součinitel prostupu tepla budovy W/(m2K) Uem,N - požadovaný průměrný součinitel prostupu tepla W/(m2K)

23





Vyhodnocení průměrného součinitele prostupu tepla celé budovy ve stávajícím stavu je v následující tabulce. Tabulka č. 15 - Průměrný součinitel prostupu tepla objektu

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) – STÁVAJÍCÍ STAV Ht - měrná ztráta prostupem 3 212,0 W/K Uem - průměrný součinitel prostupu tepla 1,43 W/(m2K) Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla (požadovaný) 0,43 W/(m2K) Uem,N,rec - průměrný součinitel prostupu tepla (doporučený) 0,32 W/(m2K) Klasifikační ukazatel CI 3,35 Mimořádně nehospodárná

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nevyhovuje požadované hodnotě normy ČSN 73 0540-2:2011, hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy spadá do kategorie G – Mimořádně nehospodárná. Z energetického štítku obálky budovy, který je součástí příloh, je zřejmé, které konstrukce se nejvíce podílejí na prostupu tepla a kde je možné hledat potenciál energetických úspor.

3.2.3 Tepelné ztráty budovy Výpočet tepelné ztráty je proveden pro: Lokalita Nejnižší venkovní výpočtová teplota vzduchu Střední teplota venkovního vzduchu v topném období tes Počet dní v topném období

Česká Lípa -15 °C 3,8 °C 245

Normální krajinná oblast, chráněná budova, stojící v zástavbě. Měrná tepelná ztráta prostupem tepla budovy ve stávajícím stavu je podle teoretického výpočtu (podle ČSN 73 0540-4 v souladu s ČSN EN ISO 13789, ČSN EN ISO 13790, ČSN EN ISO 13370) HT = 3 212,0 W/K. Tepelná ztráta budovy 144,5 kW při průměrné vnitřní teplotě 19,0° C byla vypočtena podle ČSN EN 12831 v programu společnosti Protech s.r.o. Nový Bor. Tato ztráta byla použita pro naladění modelu energetické potřeby budovy na fakturovanou spotřebu z let 2012/13, kdy v objektu došlo k navýšení provozu a pro vyčíslení úspor vzniklých navrženými opatřeními. Procentuální podíl jednotlivých konstrukcí a větrání na celkových tepelných ztrátách budovy je vyčíslen v následující tabulce a znázorněn na uvedeném grafu.




24


Tabulka č. 16 - Rozdělení tepelných ztrát budovy – stávající stav Rozdělení tepelných ztrát objektu - STÁVAJÍCÍ STAV Podlaha na zemině Stěny Výplně otvorů Střecha Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy Tepelná ztráta větráním v budově Celková tepelná ztráta objektu

H [W] 14 938 28 132 42 448 15 698 101 216 43 307 144 523

Procentuální podíl 10,3% 19,5% 29,4% 10,9% 70,0% 30,0% 100,0%

Rozdělení tepelných ztrát - stávající stav Podlaha na zemině

10% 30% 19%

Stěny Výplně otvorů Střecha

11% 29%

Větrání

Z rozdělení tepelných ztrát vyplývá, kde je možné hledat snížení potřeby tepla na vytápění objektu. Největší podíl na tepelných ztrátách stávajícího objektu mají prostupy tepla výplněmi otvorů (29 %) přes obvodové stěny (19 %), střechami (11 %), ztráty a dále pak prostupy podlahou (10 %). Významný podíl tvoří tepelná ztráta přirozeným větráním – přibližně 30 %.

3.2.4 Model energetické potřeby budovy Při výpočtu potřeby tepla na vytápění budovy se zpravidla zjišťuje roční potřeba energie v GJ za otopné období bilančním hodnocením na základě posouzení stavebních konstrukcí objektu. Metodika tohoto posouzení je dána vyhláškou 148/2007 Sb. a rovněž soustavou norem ČSN 060210, ČSN 730540, ČSN EN ISO 13788, ČSN EN ISO 6946, ČSN EN 832, ČSN EN ISO 12831, ČSN EN ISO 13370 a ČSN EN ISO 13789. Stanovení roční potřeby tepla na vytápění budovy bylo provedeno denostupňovou metodou, která vychází z tepelných ztrát objektu (vypočtené v kapitole 3.2.3.), klimatických podmínek místa stavby a zohledňuje provozní režim vytápění v objektu. Roční potřeba tepla na vytápění v GJ/rok byla vypočtena ze vzorce: Evyt

25

(tis – tes) = 24 . Qc .  . d -------------- . 3,6.10-3 (tis – te)





kde:

Evyt Qc  i t d o r d tis tes te

roční potřeba tepla na vytápění – tepelná ztráta (GJ/rok) celková tepelná ztráta objektu (kW) celkový opravný součinitel  = i . t . d / (o . r) koeficient vyjadřující vliv nesoučasnosti výpočtových uvažovaných při výpočtu celkové tepelné ztráty objektu koeficient vlivu režimu vytápění během dne resp. noci zkrácení doby vytápění podle využití budovy během týdne účinnost rozvodu možnost regulace systému vytápění počet dnů otopného období průměrná vnitřní teplota v objektu průměrná venkovní teplota otopného období nejnižší výpočtová venkovní teplota

hodnot

Z uvedeného vzorce pak vyplývá, v které části lze hledat potenciál: a) Qc snížení tepelné ztráty obvodového pláště, výplní a střech b)  ovlivněné použitou regulací (počasí, čas, vnitřní teplota, zónová regulace, individuální regulace, prováděním nočního útlumu, dodržení vnitřních teplot) a provozem vytápění dané budovy,  je sestaven jako součin koeficientů c) ostatní je závislé na klimatických podmínkách Hodnoty těchto činitelů popisujících režim vytápění v hodnoceném objektu před a po rekonstrukci uvádí následující tabulka: Tabulka č. 17 - Celkový opravný součinitel budovy Celkový opravný součinitel

e

Kino Máj, Doksy

vliv nesoučasnosti ztráty prostupem a infiltrací (0,8-0,9) vlivu režimu vytápění - čas za den (0,8-1,0) zkrácení doby vytápění - dni za týden (0,8-1,0) účinnost rozvodu (0,95-0,98) možnost regulace systému vytápění (0,9-1,0)

ei et ed ho hr

0,56 0,90 0,80 0,75 0,98 0,98

Dlouhodobá klimatická data byla převzata z údajů nejbližší meteorologické stanice ČHMÚ v České Lípě.




26


Tabulka č. 18 - Potřeba tepla objektu vypočtená z energetického modelu budovy VÝPOČET POTŘEBY TEPLA NA VYTÁPĚNÍ BUDOVY - DDP Celková tepelná ztráta objektu Průměrná vnitřní teplota v objektu Výpočtová venkovní teplota Průměrná venkovní teplota (tes) Počet topných dnů Počet denostupňů Celkový opravný součinitel Potřeba tepla na vytápění budovy

kW °C °C °C dny K.dny GJ

144,5 19,0 -15 3,8 245 3724 0,56 769,0

Teoretická potřeba tepla na vytápění budovy po zvýšení provozu na přelomu let 2012/2013 činí 769,0 GJ/rok.

3.2.5 Využití tepelných zisků Vzhledem k přítomnosti termostatické regulace jsou ve výpočtu uvažovány tepelné zisky. Tepelné zisky EVZ a EVS z vnitřních zdrojů tepla a ze slunečního záření za otopné období se stanovují pro občanské a obytné budovy za podmínky, že je instalována dynamická regulace otopného systému. Tabulka č. 19 - Tepelné zisky pro daný objekt Výpočet dle ČSN EN ISO 13790 Tepelné zisky z vnitřních zdrojů Tepelné zisky ze slunečního záření Celkové tepelné zisky

kWh 0 7 330 7 330

GJ 0,0 26,4 26,4

3.2.6 Výpočtová spotřeba tepla na vytápění objektu Při uvažování účinnosti výroby tepla zdrojem (plynový kotel) 86% je teoretická spotřeba tepla na vytápění po odečtení tepelných zisků 863,5 GJ/rok, což je 239,9 MWh/rok. Pro verifikaci výpočtového modelu objektu byl proveden přepočet skutečných spotřeb tepla (z faktur) za hodnocené období 2012/2013 na dlouhodobý průměr (DDP 30) pomocí denostupňové metody. Měsíční klimatická data pro hodnocená období byla převzata z průměrných hodnot meteorologických stanic ČHMÚ pro Liberecký kraj. Porovnání teoretické spotřeby tepla se skutečnou je provedeno v tabulce č. 21. Tabulka č. 20 - Skutečná spotřeba tepla objektu přepočtená na dlouhodobý průměr 2012/2013

DDP

Roční spotřeba tepla v objektu [GJ/rok]

894,5

886,4

Počet denostupňů °D (19,0°C)

3 758

3724

Rok

*porovnání bylo provedeno pouze pro poslední sledované období, kdy v objektu došlo k výraznému nárůstu provozu

27





Tabulka č. 21 - Porovnání fakturované a modelové spotřeby tepla v objektu Skutečná spotřeba tepla

Vypočtená spotřeba tepla

Rozdíl

(z účetních dokladů, přepočtená na nominální rok - DDP)

(z modelu energetické potřeby - obálkový výpočet) po odečtení tepelných zisků

(účetní doklady x model)

GJ/rok

GJ/rok

%

886,4

863,5

-2,7%

Teoretická spotřeba tepla vypočtená z energetického modelu budovy se od skutečné spotřeby tepla na vytápění budovy přepočtené na teplotně průměrný rok (DDP) liší o -2,7 %. Výpočtový model dobře popisuje energetické chování budovy. Pro další výpočty a energetické bilance bude použita teoretická spotřeba energie na vytápění budovy po rekonstrukci 863,5 GJ/rok, což je 239,9 MWh/rok.

3.3 Energetická bilance předmětu EA 3.3.1 Upravená energetická bilance objektu V následující tabulce je energetické potřeby budovy.

upravená

energetická

bilance

sestavená

z modelu

Tabulka č. 22 - Upravená energetická bilance posuzovaného objektu Ř. 1 1a z ř. 1 1b z ř. 1 2 ř.1 + 3 ř.2 4 5 ř.3 - ř.4 6 z ř. 5 7a z ř. 6 8 z ř. 5 9 z ř. 5 7b z ř. 10 7c z ř. 10 10 z ř. 5 11 z ř. 5 12 z ř. 5 13 z ř. 5

GJ

MWh

náklady Kč

pozn.

Vstupy paliv a energie z toho spotřeba zemního plynu z toho spotřeba elektrické energie změna zásob paliv

904,4 863,5 41,0 0

251,2 239,9

Nákup ZP + EE Zemní plyn Elektrická energie

0

502 501 436 802 65 699 0


904,4

251,2

502 501

prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie Spotřeba energie na vytápění z toho ztráty ve zdroji ÚT Spotřeba energie na nucené větrání Spotřeba energie na přípravu TV z toho ztráty ve zdroji přípravy TV z toho ztráty v rozvodech TV Spotřeba energie na chlazení Spotřeba energie na úpravu vlhkosti Spotřeba energie na osvětlení Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy

0 904,4 863,5 120,9 3,1 10,9 0,2 1,0 0,0 0,0 3,8

0 251,2 239,9 33,6 0,9 3,0 0,1 0,3 0,0 0,0 1,0

0 502 501 436 802 62 078 5 680 11 427 229 1 018 0 0 6 770

Nákup ZP + EE Zemní plyn Zemní plyn Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie

23,2

6,4

41 823

Elektrická energie

Pozn.: Cenová hladina roku 2013 vč. DPH 21% Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



28


3.3.2 Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Tabulka č. 23 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů jednotka MW

roční hodnota -


MW

0,196

Výroba elektřiny

MWh

-

4


MWh

-

5


MWh

-

6


GJ

-

7

Výroba tepla

GJ

753,3

8


GJ

-

9


GJ

-

ř. 1


2 3


GJ

-


GJ

874,4


GJ

874,4

Tabulka č. 24 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ř. Ukazatel 1 Roční celková účinnost zdroje

jednotka %



%

-


%

86,15

GJ/MWh

-


GJ/GJ

1,16


hod/rok

-


hod/rok

1 067,6


3.4 Vyhodnocení hospodaření energiemi Rozborem lze dojít k následujícím závěrům: Průměrný součinitel prostupu tepla budovy kuna Máj v Doksech nesplňuje požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Budova byla vyhodnocena a zařazena do klasifikačního stupně G – Mimořádně nehospodárná. Dále bylo zjištěno: - všechny původní konstrukce nesplňují normou ČSN 73 0540-2:2011 požadované součinitele prostupu tepla - prostory kina a bytu jsou vytápěny z centrální kotelny, kotlem Viessman G.m.b.H, typ Paromat Simplex PS 017 o výkonu 170 kW, r. v. 1999 - byt je vytápěn nezávisle kotlem Aston Thermica CMA o výkonu 20 kW - rozvody jsou provedeny z ocelových svařovaných trubek, v nevytápěných prostorech s tepelnou izolací

29





-

otopná tělesa jsou ocelová desková, převážně s osazenými termoregulačními ventily příprava teplé vody je zajištěna ve třech lokálních ohřívačích rozvody teplé vody od lokálních zásobníkových ohřívačů jsou krátké, zdroje teplé vody jsou umístěny nedaleko místa spotřeby osvětlení objektu je realizováno převážně žárovkovými svítidly, výjimečně jsou použity zářivky pro osvětlení jeviště v sále jsou použity halogenové žárovky v prostoru kina je instalována vzduchotechnická jednotka, která je však v současnosti téměř nepoužívaná pro odvod znehodnoceného vzduchu jsou místně instalovány odtahové ventilátory, zbytek objektu je větrán přirozeně v kině jsou mimo jiné používány projektory, reproduktory v bytě jsou používané běžné elektrospotřebiče jako chladnička, televize, sporák, počítač nejvyšší odhadovaná spotřeba elektrické energie připadá na osvětlení a běžné kancelářské spotřebiče

3.5 Celkový potenciál energetických úspor Potenciál úspor tepla je možné hledat zejména ve snížení tepelných ztrát budovy prostřednictvím zateplení obvodových stěn, stropů, střech a výměnou výplní otvorů. Tabulka 25 - Potenciál energetických úspor pro jednotlivá opatření Potenciál energetických úspor (GJ/rok)

Popis navrhovaných opatření Výměna výplní otvorů

210,8

Zateplení fasády

140,9

Zateplení střechy a stropu do exteriéru

100,5

Solární soustava pro předehřev TV



6,3


30


4 Návrh opatření ke snížení spotřeby energie 4.1 Návrh technického řešení Energetický audit při návrhu technických řešení vychází ze stávajícího stavu technologií a budovy, způsobu vytápění a ze znalostí v oblasti stavebnictví, výroby a distribuce tepla a elektrické energie. Faktory ovlivňující spotřebu tepelné energie:  Zvolený systém zateplení a tloušťka použitého izolantu  Prostup tepla otvorovými výplněmi - kvalita oken a ochlazovaných dveří  Infiltrace spárami výplní - těsnění spár  Poměr otvorových výplní a zdiva  Způsob vytápění a ohřevu TV - volba zdroje tepla a topného média  Regulace vytápění  Existence zádveří  Orientace otvorových výplní ke světovým stranám  Využití vnitřních a vnějších zdrojů tepla – tepelné zisky  Energetické chování uživatelů objektu Výše uvedené faktory je vhodné posoudit v rámci "Energetického auditu". Energetický audit provádí návrh opatření, která přinesou co největší úspory při vynaložení co nejnižších investic.

4.1.1 Opatření č. 1 Název: Výměna výplní otvorů Popis: Původní výplně oken a dveří Výplně okenních otvorů jsou v objektu převážně původní, se součiniteli prostupu tepla U = 2,60 – 3,90 W/m2K. Vchodové dveře jsou také původní, se součinitelem prostupu U = 2,30 – 5,65 W/m2K. Původní výplně otvorů nesplňují současné tepelně technické požadavky dané normou ČSN 73 0540-2:2011, tedy Uw = 1,50 W/m2K. Návrh opatření počítá s instalací nových oken s izolačním trojsklem s celkovým součinitelem prostupu tepla oken Uw = 0,90 W/m2K, střešní okna budou nahrazena okny novými se součinitelem prostupu tepla oken Uw = 1,00 W/m2K. Stávající dveře je doporučeno nahradit novými, s celkovým součinitelem prostupu tepla Ud = 1,20 W/m2K. Nová okna a dveře tak splní doporučený součinitel prostupu tepla normou ČSN 73 0540-2:2011. Celková plocha výplní otvorů určených k výměně je 253,0 m2. Cena včetně demontáže původních výplní a instalace nových je přibližně 8 470 Kč/m2 včetně DPH (7 000 Kč/m2 bez DPH).

31





Tabulka č. 26 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 1 Plocha výplňových konstrukcí Měrná cena zateplované konstrukce vč. DPH Investiční náklady na opatření vč. DPH

2

253,0

[m ] 2

[Kč/m ]

8 470

[Kč]

2 142 910

Tabulka č. 27 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 1 Opatření 1 - Výměna výplní otvorů

GJ/rok

Investiční náklady

Kč/rok

2 142 910

Množství energie pro vytápění (ZP)

652,7

330 165

Množství energie pro přípravu TV (EE NT, VT)

10,9

11 427

Množství energie pro ostatní spotřebu (EE VT)

30,1

54 273

Množství energií celkem po realizaci

693,6

395 864

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-

Ostatní (údržba kotelny)

-

-

693,6

395 864

Množství energie-prodej

0,0

0

Úspora tepelné energie

210,8

106 638

Množství energie a provozní náklady před realizací

904,4

502 501

Celkové provozní náklady po realizaci opatření

Pozn.: Cenová hladina roku 2013 (DPH 21%), cena navržených opatření s 21% DPH

Výměnou otvorových výplní dojde ke snížení spotřeby zemního plynu pro vytápění o 210,8 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů 106,6 tis. Kč/rok. Aktuální cena zemního plynu je 505,9 Kč/GJ včetně 21% DPH (dle faktur za dodaný zemní plyn).

Spotřeba energií pro opatření č. 1 1000 900 800

GJ/rok

700 600 500 400 300 200 100 0

Výchozí stav



Opatření č. 1


32


4.1.2 Opatření č. 2 Název: Zateplení fasády Popis: Obvodové nezateplené konstrukce objektu Objekt je proveden klasickou zděnou technologií z cihel plných pálených tl. 350 až 500 mm. Vnitřní omítky jsou vápenocementové, vnější pak z břizolitu. Tyto obvodové konstrukce mají v současném stavu součinitel prostupu tepla U = 1,70 až 1,35 W/m2K. Stěna k nevytápěným skladům je rovněž vyzděna z cihel plných pálených tl. 350mm, součinitel prostupu tepla celé konstrukce je roven U = 1,46 W/m2K. Obvodové stěny budovy a stěna k nevytápěným skladům nesplňují požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Norma předepisuje pro vnější těžkou stěnu součinitel prostupu tepla U = 0,30 W/m2K, pro stěnu k nevytápěným prostorům pak U = 0,60 W/m2K. Stávající obvodový plášť je doporučeno opatřit certifikovaným kontaktním zateplovacím systémem, např. minerální vatou MW tloušťky 160 mm se součinitelem tepelné vodivosti  = 0,039 W/mK. Z důvodu omezení tepelných vazeb je rovněž doporučeno zateplit soklovou část budovy pěnovým polystyrenem EPS perimetr tl. 140 mm. Stěnu k nevytápěnému skladu je doporučeno zateplit např. pěnovým polystyrenem XPS tloušťky 120 mm se součinitelem tepelné vodivosti  = 0,036 W/mK. Po provedení tohoto opatření bude součinitel prostupu tepla všech obvodových stěn splňovat doporučenou hodnotu U = 0,25 W/m2K a pro stěnu k nevytápěným skladům splní U = 0,40 W/m2K podle ČSN 73 0540-2:2011. Celková plocha zateplovaných konstrukcí je rovna 641,1 m2. Cena se pohybuje okolo 1 755 Kč/m2 včetně DPH (1 450 Kč/m2 bez DPH). Tabulka č. 28 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 2 2

Celková zateplovaná plocha fasády Měrná cena zateplované konstrukce vč. DPH

33

2

[Kč/m ]

1 755

[Kč]

1 124 810

Investiční náklady na opatření vč. DPH


641,1

[m ]




Tabulka č. 29 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 2 Opatření 2 - Zateplení fasády

GJ/rok


Kč/rok

1 124 810


722,6

365 518


10,9

11 427


30,1

54 273


763,5

431 218

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-

763,5

431 218


0,0

0


140,9

71 284


904,4

502 501



Zateplením fasády objektu dojde ke snížení spotřeby zemního plynu pro vytápění o 140,9 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů 71,3 tis. Kč/rok. Aktuální cena zemního plynu je 505,9 Kč/GJ včetně 21% DPH (dle faktur za dodaný zemní plyn).

GJ/rok

Spotřeba energií pro opatření č. 2 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Výchozí stav

Opatření č. 2

4.1.3 Opatření č. 3 Název: Zateplení střechy a stropu do exteriéru Popis: Stropní konstrukce k nevytápěné půdě Objekt je zastřešen atypickou sedlovou střechou lichoběžníkového půdorysu s proměnným sklonem střešních rovin. Hlavními prvky nosné konstrukce zastřešení jsou dva příhradové nosníky svařené z ocelových válcovaných profilů. Na ně jsou poblíž hřebene uloženy po spádu v rozteči 3,0 m ocelové válcované nosníky I 240, ve spodní části uložené na obvodovou konstrukci a vytvářející přesah střechy. Na horní přírubu Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic



34


těchto nosníků jsou upevněny dřevěné trámky 10/10 cm kladené v rozteči 1,0 m po vlašsku. Na trámky je ve spádu upevněno bednění, které vynáší střešní krytinu. Na nosníky je prostřednictvím pomocné roštové konstrukce zavěšen podhled. Nepochůzí podhled tvoří omítka na pletivu Keramid, napnutém na pomocný ocelový rošt. Pro obsluhu a revize jsou podél nosníků zavěšeny dvojice revizních lávek ocelové konstrukce s prkennou podlahou. Součinitel prostupu tepla této konstrukce U = 0,72 W/m2K. Krytý vstup do objektu kina je tvořen vykonzolováním podlahové konstrukce bufetu před líc objektu. Tato podlahová konstrukce je tvořena železobetonovou deskou s nadbetonávkou z lehčeného betonu a nášlapnou vrstvou podlahy. Součinitel prostupu tepla této konstrukce U = 0,80 W/m2K. Střešní konstrukci a konstrukci podlahy do exteriéru nesplňují požadavek normy ČSN 73 0540-2:2011. Norma předepisuje tyto konstrukce součinitel prostupu tepla U = 0,24 W/m2K. Stávající konstrukce střechy je navrženo zateplit např. minerální vatou MW tloušťky 200mm se součinitelem tepelné vodivosti  = 0,036 W/mK. Konstrukci podlahy nad exteriérem je navrženo zateplit např. minerální vatou MW tloušťky 240mm se součinitelem tepelné vodivosti  = 0,039 W/mK. Po provedení těchto opatření bude součinitel prostupu tepla obou konstrukcí splňovat doporučenou hodnotu U = 0,16 W/m2K podle ČSN 73 0540-2:2011. Celková zateplovaná plocha stropu je 906,4 m2. Cena zateplení se pohybuje kolem 1 452 Kč/m2 včetně DPH (1 200 Kč/m2 bez DPH). Tabulka č. 30 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 3 Celková zateplovaná plocha stropu Měrná cena zateplované konstrukce vč. DPH Investiční náklady na opatření vč. DPH

2

[m ] 2 [Kč/m ] [Kč]

906,4 1 452 1 316 093

Tabulka č. 31 - Energeticko-ekonomické přínosy opatření č. 3 Opatření 3 - Zateplení střechy a stropu do exteriéru Investiční náklady

GJ/rok

Kč/rok

1 316 093


763,0

385 987


10,9

11 427


30,1

54 273


804,0

451 686

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-

804,0

451 686


0,0

0


100,5

50 815


904,4

502 501



35





Zateplením střechy a podlahy nad exteriérem dojde ke snížení spotřeby zemního plynu pro vytápění o 100,5 GJ/rok. To představuje úsporu provozních nákladů 50,8 tis. Kč/rok. Aktuální cena zemního plynu je 505,9 Kč/GJ včetně 21% DPH (dle faktur za dodaný zemní plyn).

GJ/rok

Spotřeba energií pro opatření č. 3 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Výchozí stav

Opatření č. 3

4.1.4 Opatření č. 4 Název: Solární kolektory pro přípravu TV Popis: Pro předehřev teplé vody po zřízení centrální přípravy byla navržena soustava solárních kolektorů. Opatření spočívá v instalaci 2 ks trubicových solárních kolektorů (ve výpočtu uvažován Regulus KTU 9R2) na střechu kina Máj. Kolektory budou orientovány na jih se sklonem 30°. Celková plocha apertury systému je 4,3 m2. Instalovaný výkon solární soustavy je 2,8 kW. Roční využitelný zisk ze solárních kolektorů (výroba tepla) je 2 164 kWh, tj. 7,8 GJ/rok. Výpočet výroby tepla solárním systémem je uveden v příloze č. 5. V kotelně bude umístěna akumulační nádrž o objemu 500 litrů pro předehřev TV prostřednictvím solárního systému. Teplá voda bude dohřívána na požadovanou teplotu (60°C) topnou vodou ze stávajícího kotle. Odhadované náklady na realizaci opatření č. 4 jsou 194,8 tis. Kč včetně DPH (161 tis. Kč bez DPH). Tabulka č. 32 - Stanovení investičních nákladů na opatření č. 4 Počet solárních kolektorů

ks

Měrná cena instalace solární soustavy bez DPH

[Kč/ks]

161 000

Investiční náklady na opatření vč. DPH

[Kč]

194 810



2


36


Tabulka č. 33 - Energeticko - ekonomické přínosy opatření č. 4 Opatření 4 - Solární soustava pro předehřev TV

GJ/rok


Kč/rok

194 810


863,5

436 802

Množství energie pro přípravu TV (ZP)

4,6

2 331


30,1

50 037


898,2

489 170

Mzdy

-

-

Ztráty

-

-


-

-

898,2

489 170


0

0


6,3

13 332

904,4

502 501




Realizace tohoto opatření představuje úsporu elektrické energie ve výši 6,3 GJ/rok a úsporu provozních nákladů 13,3 tis. Kč. Tato úspora je dána také změnou stávající distribuční sazby C25d na sazbu C02, což přinese změnu jednotkové ceny elektrické energie na 1664 Kč/GJ.

Spotřeba energií pro opatření č. 4 906

GJ/rok

904 902 900 898 896 894

Výchozí stav

Opatření č. 4

4.1.5 Neinvestiční opatření, drobná investiční opatření do 50 000 Kč Nízkonákladová opatření mají jen velmi nízké nebo žádné náklady na jejich realizaci. Většinu z nich lze realizovat v rámci standardních povinností nebo činností uživatelů prostor, správce domu, obsluhy technických zařízení a podobně. Realizací některých opatření bezprostředně nevzniknou žádné úspory energií, avšak preventivně se zabrání případnému zvýšení v důsledku poruch, havárií, běžného opotřebení, nedůslednosti obsluhy apod. Vyčíslení nákladů a úspor daného opatření je proto provedeno pouze u středně a vysokonákladových opatření. Zpracovatel energetického auditu doporučuje provést jako neinvestiční opatření výměnu stávajících žárovkových svítidel za nové úspornější zářivky.

37





4.2 Souhrn navržených opatření V následujících tabulkách je uvedeno přehledné shrnutí realizačních nákladů a předpokládaných úspor energie u jednotlivých opatření. Tabulka č. 34 - Souhrn navrhovaných opatření

Opatření

Roční úspory

Název opatření

Pořizovací výdaje

tis. Kč

Úspora energie

GJ

Měrné Návratnost Ostatní celkem náklady TS výdaje

tis. Kč tis.Kč/GJ

let

tis. Kč

tis. Kč

1

Výměna výplní otvorů

2 142,91

210,8 106,64

10,17

20,1

0,0

106,6

2

Zateplení fasády Zateplení střechy a stropu do exteriéru Solární soustava pro předehřev TV

1 124,81

140,9 71,28

7,98

15,8

0,0

71,3

1 316,09

100,5 50,82

13,10

25,9

0,0

50,8

31,06

14,6

0,0

13,3

3 4

194,81

6,3

13,33

Pozn.: Cenová hladina roku 2013 vč. DPH 21%, cena navržených opatření s 21% DPH

Z výše uvedených opatření jsou rozpracovány dvě varianty řešení pro provedení dalšího podrobného hodnocení. Navržená opatření lze realizovat každé samostatně a přinesou příslušnou úsporu energie. V následujících tabulkách a grafech jsou shrnuty upravené energetické bilance jednotlivých energeticky úsporných opatření, a to jak v bilancích energie (GJ/rok), tak ve finančních tocích (tis. Kč/rok). Ceny energií jsou cenami roku 2013. V mezisoučtech nákladů po realizaci je v některých případech možná odchylka +/- 1 tis. Kč způsobená zaokrouhlováním. 4.2.1 Varianta č. 1 Název: Kombinace opatření č. 1, 2 a č. 3 Popis: Výměna výplní otvorů, zateplení fasády, střechy a stropu k exteriéru -

Výměna výplní otvorů (opatření č. 1) Zateplení fasády (opatření č. 2) Zateplení střechy a stropu k exteriéru (opatření č. 3)




38


Tabulka č. 35 - Seznam opatření ve variantě č. 1 Navržená úsporná opatření

Varianta: Roční úspory Pořizovací výdaje

č.

Název opatření

Úspora Úspora Úspora Úspora osob. výdajů na ostatních celkem výdajů opravy výdajů

Úspora energie

1 Výměna výplní otvorů

2 142,91

tis. Kč/r 210,8 106,64

2 Zateplení fasády Zateplení střechy a stropu do 3 exteriéru Varianta celkem

1 124,81

140,9

71,28

0

0

0

1 316,09

100,5

50,82

0

0

0

4 583,813 452,2 228,74

0

0

0

tis. Kč/r

GJ/r

tis. Kč/r 0

tis. Kč/r

tis. Kč/r

0

0

Kč/r 228 736

Opatření

1

Pozn.: Cena navržených opatření s 21% DPH Tabulka č. 36 - Upravená energetická bilance pro variantu č. 1 ř. 1

GJ

Ukazatel

Kč / rok

MWh

GJ

výchozí stav


MWh

Kč / rok

varianta 1

904,4

251,24

502 501

452,3

125,63

273 765

1a

z toho spotřeba zemního plynu

863,5

239,86

436 802

411,3

114,25

208 066

1b

z toho spotřeba elektrické energie

41,0

11,38

65 699

41,0

11,38

65 699

0

0,00

0

0

0,00

0

904,4

251,24

502 501

452,3

125,63

273 765

0

0,00

0

0

0,00

0

904,4

251,24

502 501

452,3

125,63

273 765

863,5

239,86

436 802

411,3

114,25

208 066

120,9

33,58

62 078

57,6

16,00

29 129

2

změna zásob paliv

3


4

prodej energie cizím

5

Konečná spotřeba paliv a energie v objektu

6 7a

Spotřeba energie na vytápění z toho ztráty ve zdroji ÚT

8

Spotřeba energie na nucené větrání

3,1

0,87

5 680

3,1

0,87

5 680

9

Spotřeba energie na přípravu TV

10,9

3,02

11 427

10,9

3,02

11 427

7b

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV

0,2

0,06

229

0,2

0,06

229

7c

z toho ztráty v rozvodech TV

1,0

0,27

1 018

1,0

0,27

1 018

Spotřeba energie na osvětlení Spotřeba energie na technologické a ost. 13 procesy

3,8

1,04

6 770

3,8

1,04

6 770

23,2

6,44

41 823

23,2

6,44

41 823

12


39





Spotřeba energií pro variantu č. 1 1000

GJ/rok

800 600 400 200 0

Výchozí stav

Varianta č. 1

Celková úspora energií: 452,2 GJ/rok Celková úspora nákladů: 228,7 tis. Kč/rok Po realizaci varianty č. 1 bude klasifikační koeficient CI roven 0,88 a budova bude klasifikována jako C – Vyhovující. Průměrný součinitel prostupu tepla Uem bude nižší než požadovaná hodnota normou ČSN 73 0540-2:2011. Tabulka č. 37 - Změna energetické náročnosti po variantě č. 1

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) – VARIANTA 1 Ht - měrná ztráta prostupem

842,5

W/K

Uem - průměrný součinitel prostupu tepla vypočtený

0,38

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla (referenční budova)

0,43

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla, požadovaná hodnota

0,43

W/(m2K)

Uem,N,rec - průměrný součinitel prostupu tepla, doporučená hodnota

0,32

W/(m2K)

Klasifikační ukazatel CI

0,88

Vyhovující

Po realizaci varianty č. 1 bude tepelná ztráta objektu 71,4 kW. Rozdělení tepelných ztrát objektu ukazuje následující tabulka a graf. Tabulka č. 38 - Rozdělení tepelných ztrát po realizaci varianty č. 1 Rozdělení tepelných ztrát objektu - VARIANTA 1 Podlaha na zemině Stěny Výplně otvorů Střecha Tepelná ztráta prostupem tepla obálkou budovy Tepelná ztráta větráním v budově Celková tepelná ztráta objektu



H [W] 10 846 5 356 8 376 3 554 28 132 43 307 71 439

Procentuální podíl 15,2% 7,5% 11,7% 5,0% 39,4% 60,6% 100,0%


40


Rozdělení tepelných ztrát po realizaci VARIANTY 1 15%

Podlaha na zemině 7%

Stěny Výplně otvorů

61%

12% 5%

Střecha Větrání

Z rozdělení tepelných ztrát po zateplení vyplývá, jak se změnily prostupy tepla jednotlivými konstrukcemi. Teplená ztráta přes obvodové stěny po zateplení tvoří 7 %, prostup střechou 5 %, ztráty výplněmi otvorů se blíží 12 % a dále pak prostupy podlahou tvoří 15 %. Největší podíl ztrát představuje tepelná ztráta přirozeným větráním – přibližně 61 %. 4.2.2

Varianta č. 2

Název: Kombinace opatření č. 1, 2, 3 a č. 4 Popis: Výměna výplní otvorů, zateplení fasády, střechy a stropu k exteriéru -

Výměna výplní otvorů (opatření č. 1) Zateplení fasády (opatření č. 2) Zateplení střechy a stropu k exteriéru (opatření č. 3)

Tato souhrnná varianta dále zahrnuje opatření č. 4. které představuje instalaci solárních kolektorů na střechu objektu pro předehřev teplé vody. Pro výpočet bylo uvažováno se dvěma kusy trubicových kolektorů Regulus KTU 9R2. Celková plocha apertury systému je 4,3 m2. Instalovaný výkon solární soustavy je 2,8 kW.

41





Tabulka č. 39 - Seznam opatření ve variantě č. 2 Navržená úsporná opatření

Varianta: Roční úspory

Pořizovací výdaje č.

Úspora osob. výdajů

Úspora energie

Název opatření

Úspora Úspora Úspora výdajů na ostatních celkem opravy výdajů

tis. Kč/r

GJ/r

tis. Kč/r

tis. Kč/r

tis. Kč/r

tis. Kč/r

1 Výměna výplní otvorů

2 142,9

210,8

106,64

0

0

0

2 Zateplení fasády Zateplení střechy a 3 stropu do exteriéru Solární soustava pro 4 předehřev TV Varianta celkem

1 124,8

140,9

71,28

0

0

0

1 316,1

100,5

50,82

0

0

0

194,8

6,3

13,33

0

0

0

4 778,62

458,5

242,07

0

0

0

Kč/r

242 068

Opatření

2

Pozn.: Cena navržených opatření s 21% DPH Tabulka č. 40 - Upravená energetická bilance pro variantu č. 2 ř.

GJ

Ukazatel

MWh

Kč / rok

GJ

výchozí stav

1 Vstupy paliv a energie

MWh

Kč / rok

varianta 1

904,4

251,24

502 501

446,0

123,89

260 433

1a

z toho spotřeba zemního plynu

863,5

239,86

436 802

411,3

114,25

208 066

1b

z toho spotřeba elektrické energie

41,0

11,38

65 699

34,7

9,63

52 368

0

0,00

0

0

0,00

0

904,4

251,24

502 501

446,0

123,89

260 433

0

0,00

0

0

0,00

0

904,4

251,24

502 501

446,0

123,89

260 433

863,5

239,86

436 802

411,3

114,25

208 066

120,9

33,58

62 078

57,6

16,00

29 129

2 změna zásob paliv 3 spotřeba paliv a energie 4 prodej energie cizím 5 Konečná spotřeba paliv a energie v objektu 6 7a

Spotřeba energie na vytápění z toho ztráty ve zdroji ÚT

8

Spotřeba energie na nucené větrání

3,1

0,87

5 680

3,1

0,87

5 236

9

Spotřeba energie na přípravu TV

10,9

3,02

11 427

4,6

1,28

2 331

7b

z toho ztráty ve zdroji přípravy TV

0,2

0,06

229

0,6

0,18

326

7c

z toho ztráty v rozvodech TV

1,0

0,27

1 018

1,0

0,27

490

Spotřeba energie na osvětlení Spotřeba energie na technologické a ost. 13 procesy

3,8

1,04

6 770

3,8

1,04

6 242

23,2

6,44

41 823

23,2

6,44

38 559

12





42


Spotřeba energií pro variantu č. 2 1000

GJ/rok

800

600 400 200 0 Stávající stav

Varianta č. 2

Celková úspora energií: 458,5 GJ/rok Celková úspora nákladů: 242,1 tis. Kč/rok Tabulka č. 41 - Bilance výroby energie z vlastních zdrojů jednotka MW

roční hodnota -


MW

0,1928

3

Výroba elektřiny

MWh

-

4


MWh

-

5


MWh

-

6


GJ

-

7

Výroba tepla

GJ

357,7

8


GJ

-

9


GJ

-


GJ

-


GJ

415,9


GJ

415,9

ř. 1


2

Tabulka č. 42 - Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje ř. Ukazatel 1 Roční celková účinnost zdroje

jednotka %



%

-


%

86,00


43

GJ/MWh

-


GJ/GJ

1,16


hod/rok

-


hod/rok

515,3





5 Ekonomické vyhodnocení Ekonomické vyhodnocení je prováděno bez uvažování dotací či úvěru, tedy s vlastními

investičními

prostředky.

Ekonomická

analýza

se

zabývá

vyhodnocením energetických a stavebních opatření na úsporu energie v objektu.

Cílem

ekonomické

analýzy

je

zjistit

vhodnost

realizace

jednotlivých opatření z ekonomického hlediska. Ekonomická analýza byla provedena na základě několika kritérií, z nichž nejdůležitější je současná hodnota v podobě diskontovaného toku hotovosti za dobu životnosti. Vstupní údaje pro ekonomickou analýzu jsou získávány takto:  výše nákladů na úsporná opatření plynoucí z odborného odhadu na základě výsledků obdobných, již realizovaných akcí  cenové informace výrobců, montážních firem a dodavatelských firem  informace z publikací a internetu Úspory jsou chápány jako rozdíl výdajů za energie v případě, že k realizaci navrhovaných opatření nedojde a v případě, že opatření realizována budou. Jako základ pro výpočet úspor tedy slouží současný stav a příslušné provozní výdaje, tak jak je uvedeno v energetických bilancích jednotlivých variant.

5.1 Vstupní údaje Diskontní míra Pro ocenění hodnoty prostředků vydaných nebo přijatých v budoucnu se často pracuje s převodem na současnou hodnotu. Diskontní míra je prostředek, který tento převod umožňuje. Jde o určitou formu vyjádření meziroční hodnotové změny úrokové míry a dalších faktorů. Zvolená diskontní míra je 3 %. Doba porovnání Doba porovnání se obvykle stanovuje na základě životnosti zařízení. Vzhledem k tomu, že u navrhovaných opatření na úsporu energie se doby životnosti v jednotlivých variantách liší, je uvažována pro danou variantu doba životnosti části s nejnižší dobou životnosti. Cenový vývoj Během doby provozování zařízení se může významně měnit inflace a tím i ceny. V obvyklém případě pak především změny cen energie výrazně ovlivňují ekonomické výsledky energetických projektů. Ve výpočtu je zahrnut meziroční vzrůst ceny energií o 3 %.




44


5.2 Výstupní údaje Prostá doba návratnosti investice Prostá návratnost investic je pomocným kritériem pro investiční rozhodování. Prostá návratnost nezohledňuje skutečnou časovou hodnotu peněz (ocenění toků hotovosti prostřednictvím diskontní míry), proto je její vypovídací schopnost omezená a slouží jen jako orientační kritérium. Kritérium určuje, za jak dlouho pokryjí příjmy z projektu jeho investiční náklady.

Ts  kde:

IN CF

IN

Investiční výdaje projektu

CF

Roční přínosy projektu (cash-flow, změna peněžních toků po realizaci projektu)

Reálná doba návratnosti investice Při uvažování současné hodnoty toků hotovosti lze určit dobu, ve které v daném projektu nastane rovnováha mezi příjmy a výdaji. Tato doba se označuje jako diskontovaná doba návratnosti prostředků a lze ji považovat za kriterium se srovnatelnou vypovídací schopností jako NPV. Obecně lze diskontovanou dobu návratnosti stanovit z podmínky NPV = 0. Tsd

 CF  (1  r ) t 1

kde:

Tsd

t

t

 IN  0

reálná doba návratnosti

R

diskont

t

hodnocené období (1 až n let)

Čistá současná hodnota Základem pro určení čisté současné hodnoty je určení toků hotovosti. Toky hotovosti (Cash Flow) jsou rozdílem příjmů a výdajů spojených s projektem v jednotlivých letech. Toky hotovosti v sobě zahrnují veškeré hodnotové změny během života projektu. Pro hodnocení toků hotovosti se tyto upravují převodem z budoucích hodnot do současnosti. Hodnoty jsou zpravidla převedeny do období, kdy dochází k vynaložení největších investic. Takto převedená hodnota se nazývá současná hodnota. Průběžné pokrytí investic a dalších výdajů příjmy vyjadřuje kumulovaný tok hotovosti, kdy se jednotlivé roční hodnoty průběžně sčítají (kumulují) a představují skutečný hodnotový stav u realizovaného opatření v příslušném roce. Pokud je hodnota kumulovaného toku hotovosti v daném roce záporná, nedošlo v tomto období k pokrytí výdajů projektu jeho příjmy.

45





Hodnota diskontovaného kumulovaného toku hotovosti v posledním roce se označuje zkratkou NPV (Net Present Value) a slouží jako důležité kriterium pro posuzování a porovnávání projektů. Vhodnost použití čisté současné hodnoty je dána především tím, že zohledňuje vliv času po celou dobu hodnocení, zahrnuje změnu hodnotových vstupů i výstupů realizace opatření a může zohledňovat způsob financování. Čím vyšší je hodnota NPV, tím je opatření ekonomicky výhodnější. Pokud je hodnota NPV záporná, opatření nelze za daných podmínek realizovat. Tž

NPV   CFt  1  r   IN t

t 1

Cash Flow Tok hotovosti (Cash Flow) v daném roce se pro opatření navržená a hodnocená v rámci energetického auditu stanovuje takto: Cash Flow (CF) = Úspory (U) – Investiční náklady (IN)

Úspory (U) – reprezentují změnu provozních nákladů vyvolaných realizací opatření a stanoví se jako rozdíl provozních nákladů před realizací a po realizaci opatření Investiční náklady (IN) – náklady spojené s pořízením energetických zařízení a stavebních konstrukcí.

5.3 Ukazatele ekonomické efektivnosti Hodnocení ekonomické efektivnosti je provedeno pomocí více ukazatelů. Nejvýznamnější je ukazatel čistá současná hodnota (NPV), který v praxi ukazuje vždy na nejlepší variantu z posuzovaných alternativ. Základním pravidlem ukazatele NPV je, že nejlepší varianta je taková, která má nejvyšší hodnotu NPV. Zároveň platí, že všechny varianty, které mají NPV větší než nula, jsou ekonomicky efektivní. Ostatní ukazatelé jsou: vnitřní výnosové procento (IRR), prostá doba návratnosti (Ts) a reálná doba návratnosti (Tsd). Upozornění zpracovatele energetického auditu: Návratnosti uvedené v auditu jsou vztaženy k ceně technických a jiných opatření bez prostředků potřebných pro projektování, technického dozoru na investiční akci, sledování a vyhodnocování účinnosti zavedených opatření. V neposlední řadě není uvažována cena finančních zdrojů (úroků).




46


Tabulka č. 43 - Ekonomické vyhodnocení jednotlivých investičních variant

Varianta Investice z toho investice do EÚP Změna nákladů na energie Změna osobních nákladů (mzdy, pojistné…) Změna provozních nákladů (údržba, opravy…) Změna tržeb (za teplo, el. energii…) Přínosy projektu celkem Reinvestice po 15 letech Doba hodnocení Diskont Růst cen energií Prostá doba návratnosti Ts Reálná doba návratnosti Tsd Čistá současná hodnota NPV Vnitřní výnosové procento IRR

tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč tis. Kč let % % let let tis. Kč %

Varianta 1 4 583,81 4 583,81 -228,74 0,0 0,0 0,0 228,74 0,00 20,0 3,0 3,0 15,9 20,6 -135,67 2,7

Varianta 2 4 778,62 4 778,62 -242,07 0,0 0,0 0,0 242,07 130,00 20,0 3,0 3,0 16,1 20,7 -154,66 2,7

-

neurčeno

neurčeno

Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory)

Ve výpočtech bylo uvažováno: 

diskontní sazba 3 %



meziroční růst ceny energií 3 %



hodnocení je provedeno s DPH 21%



ceny energií jsou z roku 2013 (DPH 21%)



u solární soustavy je uvažována reinvestice ve výši 130 tis. Kč vč. DPH po 15 letech (kompletní výměna solární soustavy vč. příslušenství)

Vnitřní výnosové procento (IRR) vychází kladné pro obě varianty, čistá současná hodnota (NPV) však vychází záporná, což je dáno vysokou finanční náročností jednotlivých opatření. Z ekonomického hlediska tedy nelze doporučit žádnou z hodnocených variant. Z dlouhodobého hlediska je vhodnější realizovat variantu č. 1, která se jeví jako méně nepříznivá. Zpracovatel EA tedy doporučuje variantu č. 1, ale pouze za předpokladu získání finanční podpory některého z dotačních programů, alespoň v takové výši, aby NPV bylo nezáporné. Následující grafy znázorňují předpokládaný průběh hotovostních toků po realizaci jednotlivých navrhovaných investičních variant v hodnoceném období 20 let.

47





Tisíce Kč

3 000,0

VARIANTA 1

Roky (návratnost)

19

17

15

13

-1 000,0

11

9

7

5

3

1

1 000,0

-3 000,0

-5 000,0

-7 000,0

-9 000,0 Roční hotovostní tok (cash flow)

Kumulativní čisté CF

Kumulativní diskontované CF

VARIANTA 2 2 000,0

REINVESTICE

19

17

15

13

11

9

7

5

3

0,0 1

Tisíce Kč

1 000,0

-1 000,0 -2 000,0 Roky (návratnost)

-3 000,0 -4 000,0 -5 000,0 Roční hotovostní tok (cash flow)

Kumulativní čisté CF

Kumulativní diskontované CF




48


6 Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí 6.1.1 Vyhodnocení zátěže životního prostředí po realizaci variant Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí je provedeno v souladu s nařízením vlády č. 201/2012 Sb. MŽP a vyhláškou č. 480/2012 Sb. MPO, která stanovuje emisní limity a další podmínky provozování stacionárních zdrojů znečištění a ochrany ovzduší. Vzhledem k povaze předmětu tohoto auditu jsou hodnoty znečištění zjištěny výpočtem a emisní faktory jsou použity z těchto vyhlášek. V níže uvedené tabulce je kvantifikováno snížení zátěže životního prostředí vyplývající z jednotlivých opatření a variant a porovnání se stávajícím stavem. Provádí se vyhodnocení pro požadované znečišťující látky a to: SO2, CO, CO2, NOx, CxHy, tuhé látky Emise vzniklé při spotřebě elektrické energie jsou počítány z parametrů systémové hnědouhelné elektrárny. Tabulka č.44 - Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 1 Znečišťující látky Tuhé látky SO2 NOX CxHy CO CO2 Eps

Produkce emisí - VARIANTA 1 před 0,001569 0,020287 0,065786 0,002891 0,009736 61,281823 0,070416

po 0,001303 0,020159 0,040252 0,002040 0,005481 36,160792 0,047610

rozdíl 0,000266 0,000128 0,025535 0,000851 0,004256 25,121031 0,022806

Tabulka č.45 - Emise znečišťujících látek výchozího stavu a varianty č. 2 Znečišťující látky Tuhé látky SO2 NOX CxHy CO CO2 Eps

Produkce emisí - VARIANTA 2 před 0,001569 0,020287 0,065786 0,002891 0,009736 61,281823 0,070416

po 0,001024 0,014835 0,035989 0,001712 0,005096 32,880712 0,040705

rozdíl 0,000545 0,005451 0,029797 0,001179 0,004640 28,401112 0,029711

Z hlediska vlivu na životní prostředí jsou největší úspory u varianty č. 2.

49





6.1.2 Posouzení využití obnovitelných zdrojů energie Posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění podle odst. 4, § 6a, zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů: Větrná energie: Předmět EA se nenachází ve větrné oblasti. Objekt je umístěn v obytné zástavbě, hluk rotorů větrných elektráren by zatěžoval okolí. Proto není využití větrné energie v energetickém auditu posuzováno. Energie vody: V blízkosti objektu se nenachází vodní tok s odpovídajícími parametry, využití energie tekoucí vody není reálné a není proto posuzováno. Energie z biomasy: Instalace zdroje na biomasu nebyla v EA posuzována. Přechod z vytápění zemním plynem na spalování biomasy je ekonomicky nezdůvodnitelný. Zemní plyn je považován za ekologické palivo, přechod ze zemního plynu na biomasu by znamenal lokální zvýšení emisní zátěže okolí především tuhými látkami. Solární energie: V opatření č. 4 byla navržena příprava teplé vody solárními termickými kolektory. Tepelné čerpadlo: Vzhledem k vysoké finanční náročnosti na instalaci tohoto typu vytápění nebyla tato možnost v energetickém auditu posuzována. Kogenerace: Charakter provozu tohoto objektu není vhodný pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Takový zdroj by rovněž znamenal zvýšení hlukového zatížení samotného objektu i jeho okolí.




50


7 Výstupy energetického auditu 7.1 Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu Doporučenou variantu č. 1 je možno shrnout v těchto základních bodech: 

realizací doporučené varianty se docílí úspory energie 452,2 GJ/rok



investiční náklady do EÚP činí cca 4 583,8 tis. Kč s DPH



celkové investiční náklady činí 4 583,8 tis. Kč s DPH



celkové investiční náklady na uspořenou jednotku energie jsou 10,1 tis. Kč/GJ



roční finanční úspora energií představuje cca 228,7 tis. Kč (při cenách energií z roku 2013)

Po

realizaci

varianty

č. 1

bude

tepelná

ztráta

objektu

71,4

kW.

Klasifikační ukazatel CI bude roven 0,88 a průměrný součinitel prostupu tepla Uem bude nižší než požadovaná hodnota ČSN 73 0540-2:2011. Tabulka č. 46 - Součinitel prostupu tepla budovy po realizaci doporučené varianty č. 1

Průměrný součinitel prostupu tepla budovy (ČSN 73 0540-2:2011) – VARIANTA 1 Ht - měrná ztráta prostupem

842,5

W/K

Uem - průměrný součinitel prostupu tepla vypočtený

0,38

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla (referenční budova)

0,43

W/(m2K)

Uem,N - průměrný součinitel prostupu tepla, požadovaná hodnota

0,43

W/(m2K)

Uem,N,rec - průměrný součinitel prostupu tepla, doporučená hodnota

0,32

W/(m2K)

Klasifikační ukazatel CI

0,88

Vyhovující

51





7.2 Doporučení a závěrečné stanovisko energetického auditora Budova kina Máj v Doksech nesplňuje požadavky ČSN 73 0540-2:2011 na průměrný součinitel prostupu tepla a v energetickém štítku budovy je hodnocena jako G – Mimořádně nehospodárná. Bylo provedeno kompletní hodnocení jednotlivých opatření a variant s majitelem a provozovatelem objektu a to včetně pohledu na budoucí a současný vývoj provozu budovy. Z ekonomického hlediska byla podmíněně doporučena realizace varianty č. 1. Ta představuje zateplení objektu (zateplení fasády, střechy, stropu a výměnu výplní otvorů), tzn. realizaci opatření č. 1, 2 a č. 3. Celková investice na realizaci varianty č. 1 je 4 583,8 tis. Kč s DPH (cena včetně DPH 21%) – investice do EÚP. Po kompletní realizaci varianty č. 1 bude budova zařazena v energetickém štítku budovy do kategorie C - Vyhovující dle ČSN 73 0540-2:2011.

Zpracovatel energetického auditu doporučuje realizovat variantu č. 1. Úspory energií jednotlivých opatření a variant v tomto energetickém auditu jsou definovány okrajovými podmínkami, tzn. dodržením stanovených postupů a technologických předpisů, použití materiálů shodných se stejnými parametry jaké byly uvažovány při výpočtu, zachování stávajících stavebních a technických dispozic a současného příkonu všech energetických zařízení se stávající dobou provozu a využitím budov. Ekonomické výpočty vychází z platných ekonomických parametrů a reálných cen materiálu, práce a energie v době zpracování EA. V průběhu práce na projektové dokumentaci a při samotné realizaci jednotlivých opatření je nutno řešit problematická místa, detaily v konstrukci, současný a budoucí provoz objektu. Kvalita předepsaných opatření bude záviset na úrovni a stupni preciznosti zpracované projektové dokumentace, technických a technologických možnostech dodavatele. V případě vzniku problémů ve fázi projektu nebo realizace, je nutno veškerá nestandardní řešení v detailech jednotlivých opatření konzultovat se zpracovatelem energetického auditu.

Datum zpracování energetického auditu: 29. 8. 2013




52

PŘÍLOHY ENERGETICKÝ AUDIT Kino Máj, Doksy

Vypracovala:

Ing. Daniela Kreisingerová

Datum vydání:

08/2013

Příloha Příloha Příloha Příloha

č. č. č. č.

1 2 3 4

-

Evidenční list energetického auditu Protokoly a energetické štítky obálky budov podle ČSN 73 0540-2:2011 Osvědčení o odborné způsobilosti Fotodokumentace

!"# $ $

"%&

$ '( &" )*

+- !. !.! /+0!. !.! 1 2 3& 4 3 5 6% 43&76 5 8% 9:3&3 8 3 5 556 ; < .

+#"&+

#$% + &

! !" & &' ()$ & ,,,* ()$

&* &*

Evidenční list energetického auditu podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů Evidenční číslo

/

1. Část - Identifikační údaje 1. Jméno, příjmení/název nebo obchodní firma vlastníka předmětu EA Město Doksy 2. Adresa trvalého bydliště/sídlo, popřípadě adresa pro doručování a) ulice b) č.p./č.o. c) část obce 193/ Náměstí Republiky d) obec Doksy

e) PSČ 472 01

f) email [email protected]

g) telefon 420 775 972 359

3. Identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno 002 60 444 4. Údaje o statutárním orgánu a) jméno Ing. Eva Burešová – starostka města

b) kontakt 420 775 972 359

5. Předmět energetického posudku a) název Kino Máj v Doksech b) adresa nebo umístění Máchova č. p. 542, 472 01, Doksy c) popis předmětu EA Objekt je situován na okraji centrální zóny města, na svahu a je přístupný z ulic Máchova a Valdštejnská. Současné kino Máj v Doksech tvoří objekt dostavěný v roce 1963. Jeho původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. Objekt je z architektonického hlediska hodnotný a jedinečný a stal se přirozenou součástí občanské vybavenosti města. Koncepci architektonického řešení zpracoval atelier Ing. Arch. K. Hubáčka. Objekt svým stavebně technickým řešením odpovídá době výstavby a podstatná část stavebně technického stavu nevyhovuje současným požadavkům především z hlediska energetické náročnosti a bezpečnosti provozu moderního kina. V přízemí objektu kina je čekárenská hala s předsálím a šatnami. Je zde také hygienické zázemí a v západní části budovy jsou situovány technické prostory objektu – kotelna, strojovna a bývalá uhelna. V mezipatře je prostor bufetu se sklady a hygienické zázemí pro zaměstnance. Ve druhém patře je pak samotný prostor hlediště s promítárnou. V západní části budovy je ve druhém patře služební byt.

2. Část - Popis stávající stavu předmětu EA 1. Charakteristika hlavních činností Budova kina slouží jako kulturní centrum města. Původně jednoúčelový charakter se v posledních letech postupně mění na multifunkční kulturně vzdělávací zařízení. V týdnu jsou zde 3 – 4 pravidelné promítací dny, kdy jsou 1 – 2 projekce. Na pravidelné promítání filmů sem chodí děti z MŠ a ZŠ, konají se zde divadelní představení, koncerty, různé filmové festivaly a předávání výročních cen města Doksy.

2. Vlastní zdroje energie a) zdroje tepla počet instalovaný výkon roční výroba roční spotřeba paliva

5 0,196 209,2410 874,3744

c) kombinovaná výroba elektřiny a tepla počet 0,0 inst. výkon elektrický 0,0 inst. výkon tepelný 0,0 roční výroba elektřiny 0,0 roční výroba tepla 0,0 roční spotřeba paliva 0,0 2. Spotřeba energie Druh spotřeby Vytápění Chlazení Příprava TV Větrání Úprava vlhkosti Osvětlení Technologie Celkem

ks MW MWh GJ/r

0,0 0,0 0,0 0,0

ks MW MWh GJ/r

d) druhy primárního zdroje energie ks MW MW MWh MWh GJ/r

Příkon 0,1900 0,0000 0,006 0,0086 0,0000 0,0136 0,0291 0,2473

b) zdroje elektřiny počet instalovaný výkon roční výroba roční spotřeba paliva

druh OZE druh DEZ fosilní zdroje

Spotřeba energie MW MW MW MW MW MW MW MW

239,8595 0,0000 3,0223 0,8742 0,0000 1,0421 6,4374 251,2355

3. Část - Doporučená varianta navrhovaných opatření 1. Popis doporučených opatření Doporučená varianta V1 zahrnuje: - Výměna výplní otvorů (opatření č.1) - Zateplení fasády (opatření č.2) - Zateplení střechy a stropu do exteriéru (opatření č.3)

MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r

Zemní plyn

Energonositel Zemní plyn Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie Elektrická energie

2. Úspory energie a nákladů Spotřeba a náklady na energii - celkem Stávající stav Energie Energie Náklady Náklady

251,2355 502 501,5

Úspory

MWh/r tis. Kč/r

Navrhovaný stav 125,6304 MWh/r 273 765,1 tis. Kč/r

Úspory

MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r

Navrhovaný stav 114,2544 MWh/r MWh/r 0,0000 MWh/r 3,0223 MWh/r 0,8742 MWh/r 0,0000 MWh/r 1,0421 MWh/r 6,4374

125,6052 228 736,4

MWh/r tis. Kč/r

Spotřeba energie Stávající stav Vytápění Chlazení Příprava TV Větrání Úprava vlhkosti Osvětlení Technologie

239,8595 0,0000 3,0223 0,8742 0,0000 1,0421 6,4374

3. Ekonomické hodnocení doba hodnocení reálná návratnost prostá návratnost IRR rok realizace

20 20,6 15,9 2,7 2014

3. Ekologické hodnocení Znečišťující Stávající stav látka (t/rok) lokálně globálně Tuhé látky 0,0 0,0016 SO2 0,0 0,0203 NOx CO CxHy CO2

0,0 0,0 0,0 0,0

0,0658 0,0097 0,0029 61,2818

roků roků roků %

diskontní míra investiční náklady cash flow NPV

Navrhovaný stav lokálně globálně 0,0 0,0013 0,0 0,0202 0,0 0,0 0,0 0,0

0,0403 0,0055 0,0020 36,1608

5. Podpis

MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r MWh/r

3 4 583,81 228,74 -135,67

% tis. Kč tis. Kč/r tis. Kč

lokálně 0,0 0,0

Efekt globálně 0,0003 0,0001

0,0 0,0 0,0 0,0

0,0255 0,0043 0,0009 25,1210

4. Část - Údaje o energetickém specialistovi 1. Jméno (jména) a příjmení Jaromír Štancl 2. Číslo oprávnění v seznamu energ. specialistů O765 4. Datum posledního průběžného vzdělávání

125,6052 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000 0,0000

Titul Ing. 3. Datum vydání oprávnění 20.11.2009

6. Datum 29.8.2013


PŘÍLOHA Č. 2 PROTOKOLY A ENERGETICKÉ ŠTÍTKY OBÁLKY BUDOVY PODLE ČSN 73 0540-2:2011

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3 162 00, Praha 6 Czech Republik 

IČ: 29029210 DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v rejstříku u Městského soudu v Praze pod spisovou značkou B 15915


Energetický štítek obálky budovy

Obálka v.1.2.0 © PROTECH spol. s r.o.. Datum tisku: 8/2013

037470 - Energy Benefit Centre a.s. - Praha 6 Zakázka: Kino Máj, Doksy

Archiv: OPŽP 2013

Výpočet podle ČSN 73 0540-2:2011 Kino Máj, Doksy Máchova 542, 472 01 Doksy Ing. Daniela Kreisingerová Kino Máj, Doksy Energy Benefit Centre a.s. [email protected]

Stavba: Místo: Zpracovatel: Zakázka: Projektant: E-mail:

Investor: Město Doksy Archiv: OPŽP 2013 Datum: 8/2013 Telefon: +420 270 003 300

Kino Máj v Doksech Máchova 542, 472 01 Doksy

VARIANTA 1 Plocha systémové hranice zóny

A

2 246,0

m2

Objem zóny

V

5 783,6

m3

Faktor tvaru budovy

A/V

0,39

m-1

Převažující vnitřní teplota v otopném období

im

20

°C

Venkovní návrhová teplota v zimním období

e

-12

°C

Součinitel typu budovy

e1

1,00

Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy

Stávající stav

Varianta 1

- referenční budova - vypočítaná hodnota

Uem,R,20,vyp

0,43

0,43

W/(m2.K)

- referenční budova - upravená podle tab.5

Uem,R,20

0,43

0,43

W/(m2.K)

- požadovaná hodnota

Uem,R

0,43

0,43

W/(m2.K)

- doporučená hodnota

Uem,R,rec

0,32

0,32

W/(m2.K)

Měrná ztráta prostupem tepla

HT

3 211,98

842,47

- vypočítaná hodnota

Uem

1,43

0,38

Klasifikační ukazatel

CI

3,35

0,88

Klasifikační třída

Slovní vyjádření klasifikace

Ukazatel CI (horní meze)

Slovní vyjádření klasifikace

Ukazatel CI (horní meze)

Stávající stav A

Velmi úsporná

Stávající stav

Varianta 1

Varianta 1

0,50

Velmi úsporná

0,50

B

Úsporná

C

Vyhovující

0,75

Úsporná

0,75

1,00

Vyhovující

1,00

D

Nevyhovující

E

Nehospodárná

1,50

Nevyhovující

1,50

2,00

Nehospodárná

F

2,00

Velmi nehospodárná

2,50

Velmi nehospodárná

2,50

G

Mimořádně nehospodárná

>2,50

Mimořádně nehospodárná

>2,50

Web: www.protech.cz

Email: [email protected]

Tel.: 487 727 254

W/K W/(m2.K)

Stránka: 2 / 6




Archiv: OPŽP 2013

Referenční budova Stanovení požadované hodnoty Uem,R průměrného součinitele prostupu tepla obálky referenční budovy Stávající stav Pzk

b

AR m2 589,87

HT W/K 177,0

Svislé neprůsvitné konstrukce

E

1,000


E

0,756

0,45

0,30

0,37

21,05

7,2


E

0,756

0,45

0,30

0,37

13,37

4,5

Průsvitné výplně otvorů (do 50% plochy)

E

1,000

1,70

1,20

58,90

100,1

Průsvitné výplně otvorů (do 50% plochy)

E

1,000

1,50

1,20

187,02

280,5

F1

E

1,000

0,24

0,16

206,94

49,7

R1

E

1,000

0,24

0,16

699,48

167,9

W S 25

E

1,000

1,40

1,10

5,15

7,2

zemina

0,569

0,45

0,30

410,88

105,2

SO4

0,430

0,60

0,40

51,22

13,2

D10 B

0,430

1,70

1,20

2,10

1,5

2 245,97

914,01

F2

UN,20 Urec,20 UNekv W/(m2.K) W/(m2.K) W/(m2.K) 0,30 0,25

0,26

celkem

Uem,R,20 = ( HT/ AR) + 0,02

0,43

W/(m2.K)

Uem,R,20 - hodnota upravená podle tabulky 5

0,43

W/(m2.K)

0,43

W/(m2.K)

Uem,R = Uem,R,20 . e1 . e2

Web: www.protech.cz

e2 = 1,25 pokud lze využít vnitřní zdroje technologického tepla


Tel.: 487 727 254

Stránka: 3 / 6




Archiv: OPŽP 2013

Seznam konstrukcí posuzované části budovy

ss

Pzk

SO1

0,30 SV

E

1,000

Stávající stav Uekv U AR W/(m2.K) m2 1,350 21,8

W25

1,50 SV

E

1,000

3,900

D4

1,70 SV

E

1,000

SO1

0,30 SZ

E

W24

1,50 SZ

W23

H W/K 29,4

1,000

Varianta 1 Uekv U AR W/(m2.K) m2 0,239 21,8

15,0

58,3

1,000

0,900

15,0

13,5

3,900

22,7

88,5

1,000

1,200

22,7

27,2

1,000

1,350

199,8

269,8

1,000

0,239

199,8

47,7

E

1,000

3,900

1,1

4,3

1,000

0,900

1,1

1,0

1,50 SZ

E

1,000

3,900

1,0

4,0

1,000

0,900

1,0

0,9

D5

1,70 SZ

E

1,000

5,650

2,7

15,5

1,000

1,200

2,7

3,3

W22

1,50 SZ

E

1,000

3,900

0,7

2,8

1,000

0,900

0,7

0,7

W21

1,50 SZ

E

1,000

3,900

0,6

2,5

1,000

0,900

0,6

0,6

W20

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,5

0,9

1,000

0,900

0,5

0,4

W19

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,9

1,6

1,000

0,900

0,9

0,8

W18

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,4

0,8

1,000

0,900

0,4

0,4

W17

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,4

0,7

1,000

0,900

0,4

0,4

W16

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,4

0,7

1,000

0,900

0,4

0,4

W15

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,4

0,7

1,000

0,900

0,4

0,3

W14

1,50 SZ

E

1,000

1,800

0,7

1,3

1,000

0,900

0,7

0,6

D6

1,70 SZ

E

1,000

5,650

1,9

11,0

1,000

1,200

1,9

2,3

W26

1,50 SZ

E

1,000

5,650

21,6

122,1

1,000

0,900

21,6

19,4

SO1

0,30 JZ

E

1,000

1,350

26,0

35,1

1,000

0,239

26,0

6,2

D6

1,70 JZ

E

1,000

5,650

1,9

11,0

1,000

1,200

1,9

2,3

D7

1,70 JZ

E

1,000

3,900

3,7

14,6

1,000

1,200

3,7

4,5

SO1

0,30 JV

E

1,000

1,350

189,7

256,2

1,000

0,239

189,7

45,3

W3

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,6

2,2

1,000

0,900

0,6

0,5

W4

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,5

2,0

1,000

0,900

0,5

0,5

W5

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,5

1,9

1,000

0,900

0,5

0,4

W6

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,5

1,8

1,000

0,900

0,5

0,4

W7

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,5

1,8

1,000

0,900

0,5

0,4

W8

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,4

1,7

1,000

0,900

0,4

0,4

W9

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,4

1,6

1,000

0,900

0,4

0,4

W10

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,4

1,5

1,000

0,900

0,4

0,4

W11

1,50 JV

E

1,000

3,900

0,3

1,1

1,000

0,900

0,3

0,3

W12

1,50 JV

E

1,000

3,900

3,2

12,6

1,000

0,900

3,2

2,9

W1

1,50 JV

E

1,000

3,900

1,4

5,4

1,000

0,900

1,4

1,2

W2

1,50 JV

E

1,000

3,900

1,2

4,8

1,000

0,900

1,2

1,1

D1

1,70 JV

E

1,000

3,900

8,0

31,2

1,000

1,200

8,0

9,6

D2

1,70 JV

E

1,000

3,900

5,4

21,0

1,000

1,200

5,4

6,5

OK

UN,20

Web: www.protech.cz

b


b

Tel.: 487 727 254

H W/K 5,2

Stránka: 4 / 6




Archiv: OPŽP 2013

ss

Pzk

D3

1,70 JV

E

1,000

Stávající stav Uekv U AR W/(m2.K) m2 3,900 6,4

W26

1,50 JV

E

1,000

5,650

SO2

0,30 SV

E

1,000

W27

1,50 SV

E

SO2

0,30 JZ

W29

H W/K 24,9

1,000

Varianta 1 Uekv U AR W/(m2.K) m2 1,200 6,4

21,6

122,1

1,000

0,900

21,6

19,4

1,696

103,3

175,2

1,000

0,248

103,3

25,6

1,000

5,650

99,0

559,4

1,000

0,900

99,0

89,1

E

1,000

1,696

49,3

83,6

1,000

0,248

49,3

12,2

1,50 JZ

E

1,000

2,600

6,7

17,4

1,000

0,900

6,7

6,0

D8

1,70 JZ

E

1,000

4,000

2,4

9,5

1,000

1,200

2,4

2,8

D9

1,70 JZ

E

1,000

2,600

3,7

9,7

1,000

0,900

3,7

3,4

W28

1,50 JZ

E

1,000

2,600

6,1

15,8

1,000

0,900

6,1

5,5

SO4

0,60 JZ

5.0

0,430

1,460

51,2

32,2

0,430

0,266

51,2

5,9

D10 B

1,70 JZ

5.0

0,430

2,300

2,1

2,1

0,430

1,200

2,1

1,1

SO5

0,45 SZ

E

0,756

1,244

0,940

21,0

19,8

0,756

1,244

0,940

21,0

19,8

SO5

0,45 JV

E

0,756

1,244

0,940

13,4

12,6

0,756

1,244

0,940

13,4

12,6

R1

0,24

H

E

1,000

0,724

699,5

506,4

1,000

0,164

699,5

114,7

W S 25

1,40

H

E

1,000

5,650

5,1

29,1

1,000

1,000

5,1

5,1

F1

0,24

H

E

1,000

0,800

206,9

165,5

1,000

0,162

206,9

33,5

F2

0,45

Z

0,142

3,078

410,9

180,0

0,142

3,078

410,9

180,0

1,00

0,100

2 246,0

224,6

1,00

0,040

2 246,0

89,8

2 246,0

3 212,0

2 246,0

842,5

OK

UN,20

Uem 1 suma

Web: www.protech.cz

b

0,438


b

0,438

Tel.: 487 727 254

H W/K 7,6

Stránka: 5 / 6




Archiv: OPŽP 2013

ENERGETICKÝ ŠTÍTEK OBÁLKY BUDOVY Typ budovy: Kino Máj, Doksy

Hodnocení obálky

Posuzovaná část:

budovy

Adresa budovy: Máchova 542, 472 01 Doksy Celková podlahová plocha Ac = 1311.1 m2 CI

Stávající stav

Varianta 1

Velmi úsporná

A 0,5

B 0,75

C

C 1,0

D 1,5

E 2,0

F 2,5

G

G Mimořádně nehospodárná KLASIFIKACE

3,35

0,88

Průměrný součinitel prostupu tepla obálky budovy Uem ve W/(m2.K) Uem = HT/A

1,43

0,38

Požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla obálky budovy podle ČSN 73 0540-2:2011 Uem,R ve W/(m2.K)

0,43

0,43

Klasifikační ukazatele CI a jim odpovídající hodnoty Uem CI

0,50

0,75

1,00

1,50

2,00

2,50

Uem

0,21

0,32

0,43

0,64

0,85

1,07

Platnost štítku do: 8/2023

Datum: 8/2013 Jméno a příjmení: Ing. Jaromír Štancl (0765)

Web: www.protech.cz


Tel.: 487 727 254

Stránka: 6 / 6


PŘÍLOHA Č. 3: OSVĚDČENÍ O ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3 162 00, Praha 6 Czech Republic

IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v rejstříku u Městského soudu v Praze oddíl B, vložka 15915 



PŘÍLOHA Č. 4 FOTODOKUMENTACE

Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic 

IČ: 29029210, DIČ: CZ29029210 Společnost je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 15915.   



Obr. 1 Pohled na průčelní fasádu (SV) Kina Máj v Doksech

Obr. 2 Pohled na jižní fasádu kina

Obr. 4 Interiér bývalé kavárny kina Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic 

Obr. 3 Pohled na jihovýchodní fasádu kina

Obr. 5 Interiér promítacího sálu




Obr. 6 Vstupní hala a šatny kina

Obr. 7 Foyer v přízemí kina

Obr. 8 Půdní prostor v severovýchodní části budovy kina

Obr. 10 Čerpadla otopné soustavy Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic 

Obr. 9 Výlez na střechu

Obr. 11 Kotel Viessman Paromat Simplex (170 kW)




Obr. 12 Izolované potrubí otopné soustavy

Obr. 14 Elektrické motory vzduchotechniky (60. léta 20. století)

Obr. 13 Ohřívač DRAŽICE OKCE 125 (2 kW)

Obr. 15 Kotel Aston Thermica CMA (byt)

Obr. 16 Ohřívač Gorenje Ctiki TG 120 N (2 kW) Obr. 17 Ventilátor Elektrodesign RM 200 (125 W)u digitálního projektoru Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic 




Obr. 18 Ohřívač W term ENERGY FHN 5

Obr. 19 Vzduchotechnické potrubí vedené v boční předstěně sálu

Obr. 20 Nová otopná tělesa s TRV

Obr. 21 Původní litinová článková tělesa bez TRV

Obr. 22 Osvětlovací soustava sálu – žárovky Energy Benefit Centre a.s. Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 Czech Republic 

Obr. 23 Divadelní bodové reflektory v promítacím sále



Zpráva o energetickém auditu Kino Máj, Doksy Snížení energetické náročnosti budovy Kina Máj v Doksech

Recommend Documents