zplodiny nad Ostravou

Rozhovor s Mary Taylorovou

2

Jezy Labe nespasí

4

Jedovaté zplodiny nad Ostravou

5

ARNIKUM

Z unikátního jezera udûlali skládku

6

ČTVRTLETNÍK SDRUŽENÍ ARNIKA

1-2006 2-2008

Kdy skonãí válka proti stromÛm? âeská inspekce Ïivotního prostfiedí je zahlcena - 90 % pfiípadÛ, které musejí inspektofii fie‰it, souvisí s kácením stromÛ. „Jde bezesporu o jeden z nejváÏnûj‰ích problémÛ dne‰ka,“ fiíká TomበMafiík z inspekce. „Kácením niãíme biotopy ÏivoãichÛ i prostfiedí pro Ïivot ãlovûka.“ V brzké dobû se lep‰í zákon na ochranu stromÛ zfiejmû prosadit nepodafií. Zatím tedy nezb˘vá neÏ si peãlivû v‰ímat svého okolí a stromy, které tam zbyly, dÛslednû bránit. do zná dobfie Bfievnovsk˘ klá‰ter v Praze, nemÛÏe si nev‰imnout chybûjících stromÛ. Celá alej stalet˘ch lip zmizela a místo nich jsou podél cesty nové stromky, úzké tyãky s pár vût˘vkami. „Stromy byly staré, padaly z nich vûtve,“ fiíká správce klá‰tera Petr Linhart a opat Petr Siosztronek mu pfiitakává. TomበMafiík z âeské inspekce Ïivotního prostfiedí ale jejich argumenty odmítá: „Nûktefií lidé a firmy vedou totální

K

válku proti stromÛm. Po celé republice se kácejí zdravé stromy, ãasto bez dÛvodu. Dfiíve by nûco takového bylo nepfiedstavitelné. Stromy i aleje dotváfiejí charakter mûst i typickou ãeskou krajinu a jejich kácením se ochuzujeme o ãást odkazu pfiedkÛ“.

Vykácení historické aleje u Bfievnovského klá‰tera je jedním z nejkfiiklavûj‰ích pfiípadÛ, které inspekce v poslední dobû fie‰ila. Kácelo se i pfies v˘slovn˘ zákaz inspektorÛ. Firmû, která spou‰È provedla, hrozí pokuta aÏ do milionu korun, arciopatství dokonce dvoumilionová pokuta, a správce klá‰tera vy‰etfiuje policie. Tato kauza je ale jen vrcholkem ledovce.

Strom na obrázku mûl b˘t spolu s fiadou ostatních pokácen. LukበMatûjka z Arniky a dal‰í obyvatelé pfiilehlého domu s tím nesouhlasili a úãastnili se fiízení o stavbû zdi. V˘sledkem je dohoda o zachování stromÛ a pfiípadné v˘sadbû nov˘ch na stejném místû, pokud by nûkteré z javorÛ stavbu nepfieãkaly. Foto Arnika: LukበMatûjka

ZÛstaÀme je‰tû chvíli v Praze 6, aby byl zfiejmûj‰í rozsah probíhajícího taÏení proti stromÛm. Radnice zde chce vykácet stromofiadí v ‰esti ulicích a jeden cel˘ park. KvÛli v˘stavbû dálniãního tunelu má zmizet dal‰ích tisíc stromÛ podél stavby a 40 tisíc ãtvereãních metrÛ kefiÛ. Aãkoliv oficiálnû se kácení zdÛvodÀuje stáfiím a ‰patn˘m stavem stromÛ, skuteãnost je jiná. Stromy mají ustoupit pfiedev‰ím narÛstajícímu automobilismu. Zákon sice pfiedpokládá, Ïe kdyÏ chce nûkdo kácet, mûl by také sázet, skuteãnost je ale vût‰inou jiná. Zmínûná Praha 6 plánuje vysadit sotva ãtvrtinu poãtu stromÛ oproti tûm, které pokácí. pokraãování na str. 3 3

Za pût minut dvanáct Dlouhá léta se pokou‰ím pfiehlíÏet oznaãování lidí z ekologick˘ch hnutí za ekoteroristy, protoÏe je z podstaty tohoto slova nesmyslné. Terorismus staví na násiln˘ch ãinech. Ekologická hnutí nebo lépe environmentalisté, jak se tûmto lidem fiíká v zemích oznaãovan˘ch jako Západ, vyznávají v naprosté vût‰inû nenásilí. âlovûk, kter˘ napsal pod zkratkou JAG na Neviditelném psu kritiku anket Ropák roku a Zelená perla, v‰ak vidí, Ïe Evropu obchází stra‰idlo tzv. ekologismu: „Ekologisté nejsou inkvizice, a tak Václava Klause (zatím) upálit nemohou. Ale aspoÀ jej sv˘mi hloup˘mi „cenami“ stavûjí na pran˘fi… BohuÏel, nacisté a komunisté také zaãínali vefiejn˘m ostouzením sobû nepohodln˘ch osob, aby jejich zloãiny nakonec pfiinesly nesmírné utrpení a smrt desítek milionÛ lidí.“ Václav Klaus kandidoval na Ropáka knihou Modrá nikoli zelená planeta a Zelenou perlu vyhrál v˘rokem „Îádné niãení planety nevidím, nikdy v Ïivotû jsem nevidûl a nemyslím, Ïe nûjak˘ váÏn˘ a rozumn˘ ãlovûk by to mohl fiíci.“ Pfii ãetbû obhájce práv na‰eho pana prezidenta jsem se zamyslel nad tím, co provázelo nacismus a komunismus? Touha uchopit moc, ovládnout osobní Ïivot jednotlivcÛ, vytváfiení obrazu nepfiítele - tfiídního nebo rasového. A v neposlední fiadû populismus. Tak mne tak napadlo… a co ekonomismus? Jindfiich Petrlík ãlen rady Arniky

2

ROZHOVOR

Nejen o kampani Factory Watch s Mary Taylorovou Mary Taylorová, ãlenka anglické poboãky organizace Pfiátelé Zemû, se zab˘vá ekologií a Ïivotním prostfiedím jiÏ mnoho rokÛ. Nás zajímala pfiedev‰ím její práce v devadesát˘ch letech, kdy ve Velké Británii vedla kampaÀ “Factory Watch” zamûfienou na sledování zneãi‰ÈovatelÛ Ïivotního prostfiedí a zvefiejÀování údajÛ z registrÛ zneãi‰Èování. ❊ Kdy Pfiátelé Zemû (FOE) s kampaní Factory Watch zaãali a jaké byly její hlavní cíle? Jej, tak to uÏ nûjak˘ ten pátek bude! O prÛmyslové zneãi‰tûní jsme se zaãali zajímat na zaãátku devadesát˘ch let. KampaÀ byla rozdûlená do dvou smûrÛ, které logicky vyvstaly z tehdej‰í situace. Jedním z nich bylo omezit zneãi‰tûní a tím druh˘m zlep‰it pfiístup k informacím. Internetové stránky Factory Watch byly poprvé spu‰tûny v roce 1994 - kdy pfiístup k internetu nebyl tak roz‰ífien˘ jako nyní, takÏe umístit oficiální informace na web, jak jsme to udûlali my, bylo docela revoluãní. KampaÀ jsme vedli také za redukci vypou‰tûní látek, které zpÛsobují rakovinu a vûnovali jsme se i ekologicko-právní problematice.

továrna nebo podnik vypou‰tûjící prÛmyslové zneãi‰tûní. To donutilo ministry, aby se zaãali o problém zajímat, a také vznikl urãit˘ tlak na prÛmyslové podniky a autority mající na starosti zneãi‰tûní, aby celou záleÏitost vysvûtlily a nûco s ní udûlaly. ❊ Proã Pfiátelé Zemû kampaÀ Factory Watch ukonãili? Vûnujete se nûjak˘m zpÛsobem tûmto problémÛm i nadále? Zaãali jsme pracovat na legislativû ohlednû chemick˘ch látek v EU - REACH (Registrace, Evaluace a Autorizace CHemick˘ch látek) - a to se stalo na‰í hlavní náplní. Nûkteré anal˘zy bylo také problematiãtûj‰í opakovat, protoÏe se mûnil soubor vstupních dat - urãité chemické látky byly napfiíklad z registru vypu‰tûny. Také jsme více sv˘ch aktivit pfiesunuli na téma klimatick˘ch zmûn. Stále ale máme nûkolik místních aktivistÛ, ktefií se prÛmyslov˘m zneãi‰tûním zab˘vají, a nበprávní t˘m pomáhá lidem, jeÏ potkaly nûjaké komplikace spojené s danou problematikou. ❊ Nûkteré podniky v âeské republice rozdûlují své provozy na víc právních subjektÛ, aby nemusely plnit tak pfiísné limity. Jedním z nich je napfiíklad Kronospan s velkou továrnou v Jihlavû. Máte podobné problémy i ve Velké Británii? Podniky se u nás rozdûlují a prodávají opravdu hodnû, takÏe vystopovat komu patfií, mÛÏe b˘t dost nároãné. Je to dÛleÏité pfiedev‰ím pfii hledání právní odpovûdnosti. Dokazování, Ïe konkrétní spoleãnost zpÛsobila sv˘m zneãi‰tûním nûkomu urãitou újmu, napfiíklad zdravotní problémy, u nás není vÛbec snadné. Dokonce i pro lidi, ktefií byli bûhem své práce vystaveni úãinku chemick˘ch látek, je tûÏké domoci se práva na od‰kodnûní.

❊ Dosáhli jste toho, oã jste usilovali? Co podle Vás bylo nejvût‰ím úspûchem kampanû? Pro mû jsou ústfiední tfii vûci. Tou první bylo publikování dat na internetu. Informace byly sice pfiístupné, ale jen na papífie a k vefiejnosti se dostávaly skrze rÛzné úfiady. UÏ jen to, Ïe jsem jednoho dne mûla data pfievedená do elektronické formy, bylo samo o sobû prÛlomové. Pak pfii‰la na fiadu my‰lenka umístit údaje na internet vãetnû interaktiv❊ Na‰ím dal‰ím problémem ních map a moÏnosti vyhledávání je, Ïe ãeské zákony zaostápomocí po‰tovních smûrovacích vají za informacemi z v˘zkuãísel. Dnes uÏ je takov˘ postup stanmÛ o úãincích chemick˘ch dardní, ale v té dobû ‰lo o první vyulátek na lidské zdraví. NapfiíÏití internetu pro takov˘ druh inforklad styren nebo formaldemací o zneãi‰tûní. Zvefiejnûní dat se Mary Taylorová: Akce jednotlivcÛ se opravdu poãítají, ale hyd jsou dle Mezinárodní stalo malou senzací, o kterou se zajílep‰í je, kdyÏ politici souãasnû vûdí, oã lidé usilují, a pociÈuagentury pro v˘zkum rakovimala v‰echna hlavní média a jenÏ jí jejich tlak. Foto: Archiv Mary Taylorové ny (IARC) karcinogenní látky, ponûkud ‰okovala státní úfiedníky nikoliv uÏ ale dle ãesk˘ch zákonÛ. Podniky vypou‰tûjící tyto kontrolující zneãi‰Èování (tehdy mûli pouze jeden poãítaã s pfiía podobné chemikálie pak tvrdí, Ïe jsou ne‰kodné. Jaká je stupem k internetu!). situace ve Va‰í zemi? Dal‰ím úspûchem bylo sníÏení karcinogenních látek vypou‰tûTûÏko se nûkdo bude pfiít s IARC a jejich klasifikací, ústfiedním n˘ch hlavními podniky. Mezi léty 1998 a 2002 ‰lo o 48%. Pfiesbodem rozepfií ale je posuzování úrovnû expozice - vystavení cheto se dál rok co rok vypou‰tí nûkolik tisíc tun tûchto látek. mick˘m látkám, vliv pÛsobení více látek najednou apod. Napfiíklad benzen je znám˘m karcinogenem, ale stále se pfiidává do benA koneãnû, porovnali jsme data o zneãi‰tûní a umístûní podniku zínu, takÏe je jeho úãinkÛm vystaven kaÏd˘. Díky své práci na s pfiíjmem domácností. V˘sledek anal˘zy ukázal na do oãí bijící legislativû REACH také vím, Ïe mnoho bûÏn˘ch domácích pfiedpropojení mezi chud‰ími domácnostmi a blízkostí továren a podmûtÛ - od pohovek a kuchyÀsk˘ch linek aÏ po poãítaãe - obsahunikÛ produkujících karcinogenní látky. Pro nejchud‰í domácnosti je podezfielé nebo ‰kodlivé chemické látky. bylo mnohem pravdûpodobnûj‰í, Ïe se v jejich sousedství nachází pokraãování na str. 3 3

REPORTÁÎ 3 pokraãování ze strany 2 ❊ Nyní jste jednou z vÛdãích postav kampanû FOE zab˘vající se zmûnami klimatu a energií. Na ãem zrovna pracujete? Zmûna klimatu se stává natolik naléhav˘m problémem, Ïe kvÛli nûmu i ‰patnû spím. Nyní usilujeme o to, aby globální oteplování nepfiesáhlo dva stupnû Celsia, pfiesto ale mÛÏeme s velkou pravdûpodobností oãekávat váÏné - a nesmírnû nespravedlivé - následky. (Pozn. redakce: Oficiální politikou EU vãetnû Velké Británie je snaha udrÏet rÛst globální teploty pod 2 stupni Celsia.) Mnoho chud‰ích zemí, které nesou jen minimální díl viny, bude kvÛli zmûnám klimatu velmi trpût. Mojí prací je pfiedev‰ím hledání energetick˘ch alternativ a fie‰ení, které nás zbaví závislosti na fosilních palivech. Jde napfiíklad o vûtrnou, vodní, pfiílivovou a solární energii. Velká Británie má tûchto zdrojÛ dostatek, ale pochází z nich pouze 2 % z celkového poãtu vyrobené energie.

3

pokraãování ze strany 1

3

❊ Na závûr si dovolím trochu osobní otázku. Jak jste se vÛbec ke své práci dostala? Jak se z ãlovûka stane profesionální zastánce Ïivotního prostfiedí? Jako dítû jsem milovala divoké kvûtiny a pfiírodu! To mû pozdûji pfiivedlo k biologii a biochemii, kter˘m jsem se vûnovala nûkolik let. KdyÏ mi bylo kolem tfiicítky, tak mû zaãala práce v laboratofii trochu nudit. Jako dobrovolnice jsem se pfiipojila k místní poboãce Pfiátel Zemû a uvûdomila si, Ïe mám uÏiteãné znalosti, které zde mohu uplatnit. Také se mi velmi zalíbil ten mix politiky, Ïivotního prostfiedí, práva a vûdy. ❊ Máte nûjaké Ïivotní motto ãi my‰lenku, která vás provází Ïivotem? Akce jednotlivcÛ se opravdu poãítají, ale lep‰í je, kdyÏ politici souãasnû vûdí, oã lidé usilují, a pociÈují jejich tlak. Jan Losenick˘

Stromy zachycují nebezpeãn˘ prach

Mûsta v âesku se dusí Nad obzor vyãnívá temná silueta Hradãan, jak místní pfiezdívají vysok˘m pecím Vítkovick˘ch Ïelezáren, a cel˘ obzor se ztrácí v koufiovém oparu. Zde, v Ostravû, d˘chají lidé nejvíce zneãi‰tûn˘ vzduch z celé republiky. „Zatímco v Praze se lidé dusí kvÛli autÛm, na Ostravsku hlavnû kvÛli vysoké koncentraci prÛmyslov˘ch podnikÛ. Je absurdní, Ïe se ve mûstû uÏ nûkolik let systematicky kácejí parky i stromofiadí, zabírají se zelené plochy,“ fiíká Helena VáÀová, dlouholetá spolupracovnice ostravské poboãky Arniky, která zachránila pfied vykácením desítky stromÛ. „Pfii tak katastrofálním stavu ovzdu‰í jsou stromy nepostradatelné, aby imisní zátûÏ alespoÀ trochu kompenzovaly. Politikové to v‰ak stále je‰tû nechápou,“ fiíká VáÀová. Právû nyní chtûjí úfiady pokácet více neÏ dvû stû stromÛ v Komenského sadech. Stále jsou ohroÏeny desítky zdrav˘ch stromÛ v památkové zónû Poruba, dal‰í zámûry pfiib˘vají v jin˘ch ãástech mûsta. Ne‰var kácení se roz‰ifiuje po celém kraji. Napfiíklad v opavském mûstském parku má padnout více neÏ ãtyfii sta stromÛ, dfievin se zbavuje i Bru‰perk, ãasto se kácejí staleté stromy na hfibitovech. Za poslední roky padly stovky stromÛ ve v‰ech ãástech mûsta Ostravy. Dohromady jsou to tisíce vykácen˘ch stromÛ. A dÛvody? Velmi podobné jako v Praze. Stromy jsou pr˘ staré, pfiekáÏejí nov˘m stavbám a auta nemají kde parkovat. Zachrání stromy ministerstvo? Po loÀské zimû, kdy se kvÛli mírnému poãasí silniãáfii vrhli místo údrÏby silnic na kácení stromofiadí podél cest a zniãili stovky krásn˘ch stromÛ, se objevila nadûje. Ministerstvo Ïivotního prostfiedí pfiiznalo, Ïe problém je váÏn˘, a zaãalo pracovat na zpfiísnûní paragrafÛ chránících stromy. Nyní se ale zdá, Ïe projednávání ustrnulo na mrtvém bodû a nov˘ zákon je v nedohlednu. Více informací: http://stromy.arnika.org Martin Skalsk˘

Na zaãátku tohoto roku byla zvefiejnûna studie, která poukazuje na dal‰í v˘znamnou funkci stromÛ ve mûstech. Dobr˘ch vlastností mají stromy nûkolik: omezují hluk, bûhem teplého poãasí v˘znamnû ochlazují své okolí, mají vliv na du‰evní pohodu lidí, vytváfiejí kyslík a také dokáÏí zachycovat nebezpeãn˘ prach. Pfiesnûji fieãeno prachové ãástice men‰í neÏ deset mikrometrÛ - PM10. Nadmûrné pÛsobení polétavého prachu mÛÏe po‰kozovat d˘chací ústrojí. Hlavní nebezpeãnost ale spoãívá v jeho sloÏení. Na povrch tûchto ãástic se totiÏ váÏe fiada nebezpeãn˘ch látek (organické látky, tûÏké kovy apod.), které se vdechováním prachu dostávají do lidského tûla. Vy‰‰í koncentrace PM10 jsou pfiedev‰ím u zdrojÛ jeho vzniku napfi. v sousedství tûÏebních nebo cementáfisk˘ch provozÛ, ale také ve mûstech, kde je roz‰ífiena automobilová doprava. Stromy zachycují prachové ãástice na sv˘ch listech nebo jehlicích. Jejich schopnost ãistit vzduch je tedy odvislá od stáfií a velikosti. Studie, kterou vydala Evropská komise, byla zamûfiena na mûsta ve Velké Británii. Její autofii odhadují, Ïe jen v Glasgowû polapí stromy z ovzdu‰í kaÏd˘ rok témûfi pût tun ãástic PM10. Vysazování stromÛ tedy lze v˘raznû pfiispût ke kvalitû mûstského ovzdu‰í. V tomtéÏ mûstû by napfiíklad roz‰ífiení zelenû z dne‰ních necel˘ch ãtyfi procent plochy mûsta na osm procent jeho rozlohy znamenalo ‰estiprocentní pokles koncentrací PM10. Kdybychom osadili ãtvrtinu voln˘ch ploch v na‰ich mûstech stromy, prÛmûrné koncentrace nebezpeãného prachu by poklesly o dvû aÏ deset procent.

4

program OCHRANA P¤ÍRODY

Jezy na Labi jsou znaãnû rizikovou investicí Tok Labe od Stfiekova u Ústí nad Labem po státní hranici s Nûmeckem má v˘jimeãn˘ charakter. PfiibliÏnû ãtyfiicet kilometrÛ dlouhou ãást fieky nerozdûlují Ïádné pfiíãné vodohospodáfiské stavby, takÏe zde vzniklo unikátní Ïivotní prostfiedí pro rostliny a Ïivoãichy. S jezy, o jejichÏ stavbû se nyní jedná, by v˘jimeãnost daného úseku vzala za své. Navíc není vÛbec jisté, zda by jejich stavbou do‰lo k vyfie‰ení splavnosti fieky a k navrácení nemalé investice. aãátkem roku pofiádala Arnika spolu s nûmeckou nevládní organizací BUND semináfi o budoucnosti Labe. Jedním z úãastníkÛ konference byl poslanec saského parlamentu za stranu Zelen˘ch Johannes Lichdi, kter˘ souãasnou situaci komentoval takto: „V Labi ub˘vá vody a v Nûmecku proto nelze dosáhnout jeho celoroãní splavnosti. Nûmecká vláda nebude stavût jezy ani jiné stavby, protoÏe by se to nevyplatilo.“ Obdobn˘ postoj mûl i Pavel Treml z V˘zkumného ústavu vodohospofiádského T. G. Masaryka: „Na základû dlouhodob˘ch mûfiení pfiedpokládáme, Ïe vody v Labi bude stále ménû. Nové jezy zfiejmû

Z

nedokáÏí lodní dopravû nijak pomoci, nanejv˘‰ kompenzují úbytek vody zpÛsoben˘ poãasím.“ Nûktefií odborníci tvrdí, Ïe spí‰e by se mûly pfiizpÛsobit lodû neÏ fieka. Velk˘m problémem je také celkov˘ úpadek zájmu o vnitrostátní lodní dopravu, kter˘ se net˘ká jen âeské republiky. I pfies tyto a mnohé dal‰í argumenty ¤editelství vodních cest na stavbû jezÛ trvá. Zda se nakonec betonovat bude ãi nikoliv, ale zatím nikdo neví. V pfiípadû dûãínského jezu se zpracovává dokumentace o vlivech stavby na Ïivotní prostfiedí tzv. EIA. Na stavbu tfiíkilometrového kanálu u Pfielouãe a nové plavební komory nebyla ministerstvem Ïivotního prostfiedí udûlena v˘jimka kvÛli chránûn˘m ÏivoãichÛm a rostlinám. Jen jez u Dûãína by mûl stát více neÏ sto miliónÛ eur a jeho financování by ‰lo pfiedev‰ím z evropsk˘ch fondÛ a vefiejného rozpoãtu na‰í republiky. Na nesmyslnost zámûru upravit splavnost Labe poukázal i Ïebfiíãek padesáti projektÛ, které nejvíce po‰kodí Ïivotní prostfiedí stfiední Evropy, sestaven˘ organizacemi CEE Bankwatch Network a Pfiátelé Zemû. Dûãínsk˘ jez se totiÏ stal jednou z „ocenûn˘ch“ staveb. Jan Losenick˘

T˘m Bofiena chystá víkendov˘ tábor a rozrostl se o nov˘ pozemek Jednou z aktivit Arniky je snaha o zachování druhové rozmanitosti pfiírody. Souãástí sdruÏení je i T˘m Bofiena, kter˘ se stará o vybrané pozemky v âeském stfiedohofií s v˘skytem chránûn˘ch a ohroÏen˘ch druhÛ rostlin a ÏivoãichÛ. Od leto‰ního roku pfiibyl k jeho dosavadní pronajaté lokalitû pod Lipskou horou pozemek pod vrchem KaÀkov nedaleko obce Îelenice. Seznámit se s ochranou pestrosti fauny a flóry pfiímo v terénu mÛÏete napfiíklad na pfiipravovaném víkendovém tábofie, kam v‰echny zájemce srdeãnû zveme.

V pfiedchozích letech probíhala péãe o pozemky pfiedev‰ím formou jednodenních akcí, na nichÏ ale úãastníci nemûli moÏnost lépe se seznámit s krajinou âeského stfiedohofií a strávit zde svÛj voln˘ ãas i jin˘m zpÛsobem neÏ jen prací. T˘m Bofiena bude proto jiÏ podruhé pofiádat víkendov˘ tábor, jehoÏ souãástí budou i v˘lety a dal‰í zajímavé aktivity. Mûl by se, podobnû jako v minulém roce, konat opût koncem srpna ãi zaãátkem záfií. O pfiesném termínu konání a programu tábora budou zájemci pfiedem informováni na webov˘ch stránkách Arniky nebo mohou napsat email na [email protected]. Chcete-li udûlat pro ochranu pfiírody nûco konkrétního a poznat nové lidi, pak si nበtábor nenechte ujít. Franti‰ek Kraus

ovû získan˘ pozemek není pro Bofienu neznám˘, neboÈ na tuto lokalitu jiÏ v minulosti pfiestûhovala nûkolik ohroÏen˘ch druhÛ rostlin. Patfií mezi nû napfiíklad len Ïlut˘ nebo hvûzdnice chlumní. Pátráním v katastrálních mapách se podafiilo zjistit, Ïe vût‰í ãást zmiÀovaného území vlastní právû obec Îelenice. Po jednání se starostou obce se T˘mu Bofiena podafiilo dohodnout na správû pozemku, takÏe bude moci peãovat i o dal‰í ohroÏené druhy, které se na nûm vyskytují.

N

Lokalita pod vrchem KaÀkov nebyla jedinou, o níÏ se T˘m Bofiena zajímal. Bûhem loÀského roku probûhlo pomûrné rozsáhlé mapování území v oblasti âeského stfiedohofií, kde byly zji‰tûny ohroÏené druhy rostlin, o které není náleÏitû postaráno. Po mapování a zji‰tûní vlastníkÛ tûchto lokalit následovalo jejich oslovení. Jednání o získání nûkter˘ch z pozemkÛ pod patronát stále probíhají. Doufejme tedy, Ïe lokalita u Îelenic není poslední, kterou T˘m Bofiena získal.

Snímek z v˘letu loÀského tábora Bofieny na Lipskou horu. Foto: Franti‰ek Kraus

program TOXICKÉ LÁTKY A ODPADY

5

âist˘ vzduch je pro Ostravu stále nedostiÏn˘m luxusem Obãané se na sdruÏení Arnika obracejí pfiedev‰ím kvÛli ochranû pfiírody. Ostravská poboãka se v‰ak ãím dál ãastûji pot˘ká s dotazy ohlednû kvality mûstského ovzdu‰í. „Lidé nejãastûji zajímá, nakolik zneãi‰tûné ovzdu‰í ohroÏuje jejich zdraví, a zda proti tomu mohou nûco udûlat,“ fiíká Helena VáÀová z Arniky v Ostravû. odle posledních údajÛ z Integrovaného registru zneãi‰Èování (IRZ) je Moravskoslezsk˘ kraj zasaÏen prÛmyslov˘m zneãi‰tûním nejvíc v celé âR. V Ïebfiíãcích, které Arnika vypracovala dle dat nahlá‰en˘ch jednotliv˘mi zneãi‰Èovateli, je na tom nejhÛfi napfiíklad ohlednû únikÛ tzv. reprotoxick˘ch látek (ohroÏujících reprodukci). Kraj Petra Bezruãe vítûzí i v Ïebfiíãku rakovinotvorn˘ch látek a v souãtu produkce skleníkov˘ch plynÛ je hned druh˘ nejhor‰í.

P

Tento stav se samozfiejmû musí podepsat na zdraví obyvatel. Nûkteré konkrétní dÛkazy jiÏ existují. Zaãátkem dubna vydal Zdravotní ústav se sídlem v Ostravû zprávu o studii, která v minulém roce monitorovala stav Ïivotního prostfiedí v ostravsk˘ch ãástech Radvanice a Bartovice. V závûru zprávy je pfiímo uvedeno, Ïe lidé Ïijící ve sledovan˘ch oblastech „jsou vystaveni vysokému aÏ nepfiijatelnému zdravotnímu riziku a zejména u tûch, ktefií Ïijí v lokalitû cel˘ Ïivot, se mohou projevit zdravotní problémy.“ TatáÏ studie mimo jiné upozorÀuje na zv˘‰en˘ v˘skyt respiraãních onemocnûní u dûtí nebo kontaminaci pÛdy a vody v dan˘ch oblastech tûÏk˘mi kovy.

Dal‰ím velk˘m problémem Ostravska je nedodrÏování limitních hodnot pro polétav˘ prach (PM10 a PM2,5), ale také pro polyaromatické uhlovodíky a jiné látky. Jen v roce 2007 byl povolen˘ denní limit pro PM10 pfiekroãen ve 217 dnech a pfiitom maximální povolené pfiekroãení tohoto limitu je 35 dní bûhem jednoho celého roku. Za pÛvodce souãasného stavu ovzdu‰í nad Ostravou b˘vá oznaãován oceláfisk˘ podnik Arcelor Mittal Steel Ostrava a.s., kter˘ vévodí i statistikám v IRZ. Stál˘ch zdrojÛ prÛmyslového zneãi‰tûní je ale v kraji mnohem víc. Velk˘ podíl na situaci má ãasto opomíjená automobilová doprava a nezanedbatelné je také zneãi‰tûní z prÛmyslového jihu Polska. Pfiíãinou dlouhodobû ‰patného vzduchu v kraji je tedy koncentrace velkého mnoÏství zdrojÛ v jedné oblasti. Náprava proto nebude snadná, coÏ pfiedeslal i prÛbûh konference o kvalitû ovzdu‰í, která se konala 14. dubna. Zástupci mûsta, kraje, Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR (MÎP), hygienici a dal‰í se shodli na faktu, Ïe problematiku ovzdu‰í je potfieba urychlenû fie‰it. Místy v‰ak docházelo k pfiehazování horkého bramboru, zvlá‰tû kdyÏ kraj tvrdil, Ïe udûlal co mohl a nyní je fiada na MÎP, aby zpfiísnilo zákonné limity. To naopak upozornilo, Ïe silné nástroje (jako napfiíklad integrovaná povolení), které mohou situaci pfiíznivû ovlivnit, má v rukou kraj. Jak ov‰em podotkli nûktefií z pfiedná‰ejících, problém se net˘ká jen emisních limitÛ, ale zejména imisí - celkového mnoÏství zneãi‰Èujících látek v ovzdu‰í. NeboÈ i kdyÏ jednotlivé podniky emisní limity plní, tak v souãtu sv˘mi zplodinami dûlají zejména oni z Ostravy mûsto, kde se ned˘chá lehce. Dal‰í informace o nejvût‰ích zneãi‰Èovatelích i nebezpeãn˘ch látkách najdete na: http://bezjedu.arnika.org. Vendula Kubaãáková

Arnika vydala mapu v˘skytu toxick˘ch látek v âR Koncem kvûtna si Arnika pfiipomnûla v˘roãí podepsání Stockholmské úmluvy. Z dohody, kterou pfiijala i âR, vypl˘vá pro signatáfiské zemû závazek zakázat nebo alespoÀ radikálnû omezit pouÏívání a v˘robu dvanácti vybran˘ch perzistentních organick˘ch látek (POPs). Dioxiny, DDT, polychlorované bifenyly a dal‰í POPs patfií vÛbec k tomu nejtoxiãtûj‰ímu, co ãlovûk kdy vyprodukoval. Arnika nyní vydává mapu, která ukazuje, kde se u nás tyto látky pouÏívaly. Nabízí i informace o v˘sledcích jejich monitoringu, kter˘ provádí fiada státních orgánÛ a dal‰ích organizací vãetnû Arniky. fiíve byly mnohé z tûchto látek velebeny pro své uÏivatelské vlastnosti. Polychlorované bifenyly se napfiíklad pouÏívaly i ve rtûnkách. Pozdûji se ale zaãalo zji‰Èovat, Ïe tyto zázraky vûdy zpÛsobují nenávratné ‰kody na pfiírodû i lidském zdraví. Nûkteré

D

z nich podporují vznik rakoviny, sniÏují plodnost nebo omezují v˘kon imunitního systému. Jeden z tvÛrcÛ mapy, Ing. Milan Havel, k tomu dodává: „Velk˘m problémem tûchto látek je kromû jejich toxicity schopnost dlouho pfietrvávat v Ïivotním prostfiedí. Navíc se hromadí v Ïiv˘ch organismech, zejména v jejich tukov˘ch tkáních, neboÈ nejsou rozpustné ve vodû. V podobû „zdravého“ rybího masa je proto mÛÏete mít i na svém talífii.“ V˘skyt POPs byl mûfien v rÛzn˘ch sloÏkách Ïivotního prostfiedí, napfi. ve vodû, v pÛdû, ale i v lidské krvi nebo v matefiském mléku. Mapa perzistentních organick˘ch látek v âR ukazuje také zdroje jejich únikÛ. Jsou jimi chemické provozy, spalovny odpadÛ, rÛzné havárie, poÏáry a dal‰í. „Na‰e publikace by mohla pomoci vyuãujícím ekologické v˘chovy i dal‰ích pfiedmûtÛ. Dobfie totiÏ znázorÀuje, Ïe problematika toxick˘ch látek se bohuÏel t˘ká i nás. POPs jsou nemil˘m dûdictvím, s nímÏ se budou muset na‰e dûti vyrovnat,“ dodává Milan Havel. Jan Losenick˘

6

CENTRUM PRO PODPORU OBâANÒ

Pardubické ‰tiky v mikulovickém jezírku Poprvé za svoji existenci rozhoduje Okresní soud v Pardubicích o trestném ãinu ohroÏení Ïivotního prostfiedí. Verdikt padne ke konci kvûtna a aÈ uÏ bude znít jakkoli, to Ïe pfiípad skonãil u soudu, je ojedinûlé celorepublikovû. Státní Ïalobkynû viní Luìka Zahradníka za nepovolené zaváÏení jezera v Mikulovicích, kde se vyskytovaly ohroÏené druhy obojÏivelníkÛ. Bez místního ekologického sdruÏení, kterému CEPO poskytuje nûkolik let pomoc, by se Ïádn˘ soud nekonal. A jezero, na jehoÏ zbytku pfieÏívá zlomek zvlá‰tû chránûn˘ch Ïab, by neexistovalo. Ûvodním vlastníkem lokality byla cihelna - státní podnik, kter˘ v pol. 90. let zkrachoval. Jeho likvidátorem byl do roku 2002 souãasn˘ primátor Pardubic a senátor za ODS Ing. Jifií Stfiíteck˘. Ve vedení cihelny pÛsobila i JUDr. ·árka Línková, manÏelka vícehejtmana Pardubického kraje, která pozdûji zaãala pfiipravovat realizaci skládky. UÏ jako jednatelka firmy ESSOR pfiesvûdãila obec, aby zmûnila územní plán, a katolickou církev, aby pozemky vrácené v restituci dala k dispozici. V roce 1997 byla spoleãnost ESSOR pfiejmenována na PPS a jména spoleãností propojen˘ch se skládkou se mûnila je‰tû nûkolikrát. Spoleãníkem a jednatelem vût‰iny z nich, vãetnû té poslední Skládky-Elzet s. r. o., byl, resp. je, Ing. Ludûk Zahradník.

P

Pardubick˘ magistrát zaváÏení jezera odpadem toleroval, neboÈ pr˘ ne‰lo o skládkování, ale o pfiípravu skládky. Za skládkování by Zahradník musel platit poplatky obci, takto naopak peníze inkasoval. Nedlouho po povolení skládky umístil Pardubick˘ kraj doprostfied jezera silnici I. tfiídy. Spoleãnost Zahradníka tak dostala dal‰í peníze jako náhradu za omezení podnikání. Pozdûji se ale ukázalo, Ïe v lokalitû Ïije nûkolik druhÛ chránûn˘ch ÏivoãichÛ, jejichÏ v˘skyt brání provozu skládky. Zahradník poté sice poÏádal o v˘jimku Ministerstvo Ïivotního prostfiedí âR, ale ta nikdy nenabyla právní moci. V naváÏení odpadÛ se pfiesto pokraãovalo dál. Následovaly smû‰nû nízké pokuty, které inkasované miliony urãitû nevyváÏily. Jezero v Blatû bylo jednou z nejv˘znamnûj‰ích lokalit na v˘chod od Pardubic, kde se vyskyt o v a l i ohroÏení obojÏivelníci. Z úst znalce to zaznûlo bohuÏel aÏ v trestním fiízení za její zniãení. Jezero v Blatû u Mikulovic pfiepÛlené novou silnicí. Foto: Pavel Ki‰idai

LukበMatûjka

Podpora obãanÛ v minulém roce: 190 pfiípadÛ, 864 konzultací Zájem o odborné poradenství v oblasti Ïivotního prostfiedí nepolevuje. Jen za minul˘ rok poskytlo Centrum pro podporu obãanÛ sdruÏení Arnika pfies 800 bezplatn˘ch konzultací. Zab˘valo se 190 pfiípady, v nichÏ pomáhalo lidem, obãansk˘m sdruÏením a obcím bránit jejich Ïivotní prostfiedí. rávní expert Centra LukበMatûjka o své práci fiíká: „Lidé se na nás obrací tak ãasto, neboÈ souãasné zákony jsou pro bûÏného obãana pfiíli‰ sloÏité. Úfiedníci zpravidla s fie‰ením problémÛ nepomohou.“ Pfiíãinu nedostateãné péãe o Ïivotní prostfiedí ale vidí i jinde: „Kvalita prostfiedí, v nûmÏ Ïijeme, bezprostfiednû závisí na mífie, se kterou se vefiejnost zapojuje do diskusí a rozhodovacích procesÛ. Ve srovnání se zemûmi západní Evropy máme stále co dohánût. Situaci je‰tû zhor‰uje neochota úfiadÛ sdûlovat obãanÛm informace ohlednû Ïivotního prostfiedí.“

P

Úspû‰nû vyfie‰ené kauzy minulého roku jsou dÛkazem, Ïe aktivní pfiístup ke svému okolí má smysl. ObãanÛm, kter˘m Centrum v minulém roce pomáhalo, se napfiíklad podafiilo zachránit desítky stromÛ pfied pokácením, potrestat firmu po‰kozující âeãelické jezero se vzácnou sladkovodní medúzkou ãi zastavit ukládání odpadÛ ve V˘skytné u Jihlavy. V Praze Centrum oponovalo v˘stavbû mrakodrapÛ na Pankrácké pláni, vûnovalo se také ochranû oblastí Natura 2000 na dolním Labi a v okolí Dolní Lutynû na severní Moravû.

„Televize a noviny na nás dennû chrlí ‰patné zprávy. Také my jsme ãasto svûdky korupce, niãení pfiírody a po‰lapávání zákonÛ. PfiestoÏe vût‰ina pfiípadÛ vypadá beznadûjnû, nûkdy se podafií zvítûzit. VáÏíme si lidí, ktefií jsou ochotni vûnovat svÛj ãas a úsilí ve prospûch lep‰ího Ïivotního prostfiedí. I nadále je budeme v‰emoÏnû podporovat,“ uzavírá vedoucí Centra pro podporu obãanÛ Martin Skalsk˘. Jan Losenick˘

Poradenské okénko Co dûlat, kdyÏ… ...továrna v sousedství tají informace? Povinnost poskytovat na vyÏádání informace se vztahuje jen na úfiady, územní samosprávu a jimi fiízené instituce (napfi. státní a mûstské podniky). Továrna obãanÛm poskytovat informace nemusí, ale hlásí rÛzné údaje úfiadÛm. Data o nejvût‰ích zneãi‰Èovatelích naleznete v IRZ: http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml. ...chce zastupitelstvo zastavût zelenou plochu? Sepi‰te petici a informujte o ní vefiejnost. Podívejte se, co fiíká o dané lokalitû územní plán a poÏadujte jeho zachování ãi zmûnu. PoÏadujte, aby vûc projednalo zastupitelstvo a zasedání se zúãastnûte. PoÏadujte vyhlá‰ení místního referenda o vyuÏití obecních pozemkÛ nebo podobû územního plánu. Nûkteré dal‰í rady mÛÏete najít na: http://cepo.arnika.org.

zprávy Z POBOâEK

7

Arnika âeské Budûjovice

Arnika Jihlava

Zaãátek roku 2008 oslavila na‰e poboãka Arniky úspûchem. Do Koalice za náhradu PVC vstoupila ãeskobudûjovická ‰kolka v Nerudovû ulici. Zavázala se tím, Ïe bude nejen ohlednû hraãek, ale i vnitfiního vybavení, upfiednostÀovat materiály nepo‰kozující Ïivotní prostfiedí a neohroÏující zdraví dûtí - tedy v˘robky a vybavení bez PVC. Kampanû „Nehrajme si s PVC“ se t˘kaly i nûkteré dal‰í aktivity. Ke konci ledna jsme vyhodnotili v˘sledky prÛzkumu pfied ãeskobudûjovick˘mi supermarkety o potravinách balen˘ch do polyvinylchloridu. Pomûrnû pfiekvapiv˘m zji‰tûním bylo, Ïe vût‰ina dotazovan˘ch nevûdûla, jak rozpoznat PVC od jin˘ch plastÛ. To bychom rádi napravili v dal‰ích mûsících prostfiednictvím na‰í plakátové kampanû, kterou jsme odstartovali v dubnu. Za velkou pomoc s realizací ankety bychom rádi podûkovali studentÛm Stfiední ‰koly obchodu, sluÏeb a podnikání.

Pro ãinnost Arniky v Jihlavû nastává v˘razná zmûna k lep‰ímu. Od magistrátu jsme získali k pronájmu prostory ke zfiízení poboãky, takÏe konãí témûfi roãní období práce bez kanceláfie. Pfii rekonstrukci a zafiizování se samozfiejmû budeme vyh˘bat PVC a nábytku z dfievotfiísky. Na‰i novou poboãku budete moci jiÏ brzy nav‰tívit v centru mûsta ve ·krétovû ulici ã. p. 5. Bezplatnou pomoc v oblasti ochrany pfiírody poskytujeme jednotlivcÛm i obcím nebo sdruÏením.

Na mûsíc bfiezen jsme pfiipravili doprovodn˘ program pro festival dokumentárních filmÛ o lidsk˘ch právech Jeden svût. ·lo o v˘stavu fotografií „Chemické havárie, ne‰tûstí, o kter˘ch prÛmysl nemluví, rizika, kter˘m mÛÏeme pfiedejít“, kterou mohli náv‰tûvníci vidût v kinû Kotva. âeskobudûjovické základní ‰koly Arnika oslovila s nabídkou pfiipojit se do soutûÏe „Na‰e ‰kola bez jedÛ“, ve které budou Ïáci druhého stupnû základních ‰kol t˘movû pfiipravovat interaktivní prezentaci o v˘skytu toxick˘ch látek a materiálÛ na jejich ‰kole. Nejlep‰í t˘m odjede na zajímav˘ v˘let do zahraniãí. Koncem dubna s námi mohli obyvatelé âesk˘ch Budûjovic oslavit Den Zemû. Na Lanovû tfiídû jsme i pfies de‰tivé poãasí poskytovali informace ohlednû na‰í ãinnosti a souãasn˘ch kampaní. Jitka Straková

Arnika Dûãín Arnika ve spolupráci se sociologem Janem Morávkem zpracovala ekologicko-spotfiebitelsk˘ v˘zkum zamûfien˘ na potraviny balené v PVC. Jeho v˘sledky zvefiejnûné zaãátkem roku bohuÏel ukázaly, Ïe lidé vût‰inou sice potraviny v tomto plastu kupovat nechtûjí, ale souãasnû tyto nebezpeãné obaly nepoznají. Tiskovou konferencí na konci bfiezna jsme proto zahájili originální plakátovou kampaÀ v autobusech MHD, která má dûãínské spotfiebitele pfied v˘robky z PVC varovat. Souãasnû chceme spotfiebitele seznámit s tím, jak se obalÛm z polyvinylchloridu bezpeãnû vyhnout. Plakátové kampani pfiedcházela v˘stava o PVC v âajovém klubu Ve vlnách. Také jsme distribuovali skládaãky Nehrajme si s PVC do dûãínsk˘ch matefisk˘ch ‰kol a uspofiádali pfiedná‰ku v Matefiském centru Bûlásek. Bûhem bfiezna jsme provedli prÛzkum potravin v dûãínsk˘ch supermarketech zabalen˘ch do PVC nebo neoznaãen˘ch obalÛ. V rámci dubnov˘ch oslav Dne Zemû se Arnika Dûãín pfiipojila k t˘denní akci pofiádané Správou CHKO Labské pískovce, která probûhla v mûstské knihovnû. Prostfiednictvím v˘stavních panelÛ a publikací se náv‰tûvníci akce seznámili s riziky PVC a pfiímo na místû mohli podepsat petici za jeho náhradu. Kamil Repe‰

Na zaãátku roku jsme seznámili vefiejnost s v˘sledkem spolupráce na‰eho sdruÏení a Nemocnice HavlíãkÛv Brod. Její dûtské oddûlení se rozhodlo nahradit zdravotnické pomÛcky z PVC mûkãeného ftaláty za v˘robky z bezpeãnûj‰ích materiálÛ. Spolupráci s nemocnicí koordinoval pfiedev‰ím Matûj Man z chotûbofiské poboãky Arniky. Vûnovali jsem se také problémÛm, které JihlavanÛm zpÛsobuje podnik Kronospan. Mimo jiné jsme pofiádali tiskovou konferenci k neúspû‰né kolaudaci OSB linky, na které byla probírána i odborná studie zpracovaná ke kolaudaci. Ta poukázala na zv˘‰ené koncentrace formaldehydu pfiedev‰ím v pracovním prostfiedí a blízkém okolí podniku. V dubnu jsem spolu s ostatními neziskovkami slavili Den Zemû. Oslavy letos opustily námûstí T. G. Masaryka a pfiesunuly se do pfiíjemného prostfiedí jihlavského lesoparku Heulos. Pro nejmlad‰í náv‰tûvníky jsme ve stánku Arniky mûli pfiipravenou soutûÏ „Co nám dává Ïiv˘ strom.“ Dûti si pfii hfie uvûdomily, nakolik jsou stromy pro lidi i zvífiata dÛleÏité a co v‰echno nám pfiiná‰ejí. Dospûlé náv‰tûvníky jsme seznamovali nejen s tím, co Arnika dûlá pro ochranu stromÛ, ale i s na‰imi dal‰ími kampanûmi. Jana Vitnerová

Arnika Ostrava V druhé pÛlce ledna pofiádala ostravská poboãka Arniky v Matefiském centru Krteãek pfiedná‰ku o ‰kodlivosti PVC. V únoru a první t˘den v bfieznu mohli diváci festivalu Jeden svût zhlédnout v galerii Fiducia v˘stavu o chemick˘ch haváriích. V˘stava upozorÀující na rizika spojená s chemickou v˘robou nav‰tívila Ostravu jiÏ podruhé. V podobném termínu se konala i v˘stava v Matiãním gymnáziu zamûfiená na problematiku vodních ekosystémÛ.

Dubnov˘ch oslav Dne Zemû se na‰e poboãka úãastnila hned na tfiech místech - v Ostravû-Porubû, Ostravû-Jihu a v areálu Hornického muzea v Ostravû-Petfikovicích. JiÏ tradiãnû jsme lidem pfiedstavili své aktivity z oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí, a to zejména kampanû Budoucnost bez jedÛ, Nehrajme si s PVC a ·etrné papírování. Informaãní panel „Recyklovan˘ odpad - slouÏí dál“ pfiiblíÏil náv‰tûvníkÛm recyklované materiály, které si lidé mohli doslova osahat. Îe fiepn˘ cukr není dobr˘ jen do ãaje, ale také k v˘robû nádobí, ukázala v˘stavka nádobí z rozloÏiteln˘ch bioplastÛ. Dûti si ovûfiily své znalosti pfii poznávání divok˘ch zvífiat a rostlin. Na oslavy Dne Zemû zvolna navázala poslední dubnov˘ t˘den také pfiedná‰ka v klubu Fiducia Nehrajme si s PVC. ·iroké vefiejnosti poskytla uÏiteãné informace, proã omezit v˘robu a pouÏívání PVC v domácnostech, ale zejména ve v˘robcích pro dûti a zdravotnick˘ch pomÛckách. Vendula Kubaãáková

8

ZPRÁVY Z ARNIKY

Dobrovolnictví je dobr˘ zaãátek a dobrá ‰ance i pro Vás Ve ãtvrtletníku Arnikum se dozvíte nejen o ãinnosti Arniky, ale také o lidech, ktefií v ní pracují nebo jí pomáhají. Jedním z nich mÛÏete b˘t v budoucnu i Vy osobnû! sistentka v˘konné fieditelky Arniky Renata Konupková vzpomíná na své zaãátky: „Dobrovolnictví s Arnikou pro mû znamenalo vyrazit ven, do pfiírody nebo do jiného mûsta. Podívat se nûkam, kde jsem je‰tû nebyla a ne jenom na „v˘let“, ale s urãit˘m zámûrem. Vyrazit vlakem s partou mlad˘ch lidí s cílem pomoci Zemi a pobavit se!“ Renata od leto‰ního ledna pracuje v praÏské kanceláfii Arniky na pln˘ úvazek a kromû jiného má na starosti práci s dobrovolníky, takÏe poznává dobrovolnictví i z druhé strany. „Dobrovolníci jsou pro nás, jako ostatnû pro vût‰inu neziskovek, nepostradatelnou Ïivou vodou. SnaÏíme se jim proto vyjít vstfiíc a nabízet jim takovou práci, která je obohatí a bude je bavit,“ dodává.

A

Díky rozsahu zamûfiení a ãinností, kter˘m se Arnika vûnuje, mÛÏeme nabídnout napfiíklad praxi pro studentky a studenty nej-

rÛznûj‰ích oborÛ. „Jedním z na‰ich témat jsou toxické látky. Rádi bychom proto spolupracovali tfieba s lidmi, ktefií studují ãi studovali lékafiství nebo chemii a zajímá je dlouhodobé pÛsobení tûchto látek na ãlovûka. Realizovat se u nás ale mohou i lidé z humanitních oborÛ. Focení, film, novinafiina, pfiekladatelství nebo ekonomie - to jsou nûkteré z profesí, které mÛÏete v Arnice vyzkou‰et nebo v nich uplatnit své dovednosti. Smysluplnou práci ale u nás najdou i ti, ktefií si chtûjí od té své spí‰e odpoãinout nebo vyzkou‰et nûco nového. „Já jsem se do sítí Arniky „chytila“ bûhem pfiíprav na jeden happening. DÛleÏité pro mû tehdy bylo, Ïe jsem mohla hodit své v‰ední starosti za hlavu a odpoãinout si pfii nûãem uÏiteãném,“ uzavírá Renata. Práce v Arnice na postu dobrovolníka by urãitû nemûla vylep‰it jen VበÏivotopis. MoÏná nejvût‰ím plusem, jenÏ Arnika nabízí, je moÏnost poznat trochu jinou atmosféru, neÏ která se line ve vût‰inû ziskov˘ch firem a spoleãností. Jan Losenick˘

Prázdninové festivalové putování Bûhem následujícího léta budete mít moÏnost potkat stánek Arniky na mnoha hudebních festivalech. Letního festivalového putování s Arnikou se ale mÛÏete i sami zúãastnit. Tfieba zjistíte, Ïe vstup zdarma a proplacení jízdného na festival není tou nejvût‰í v˘hodou, kterou svou dobrovolnickou pomocí získáte. ro nûkoho mÛÏe b˘t pfiitaÏliv˘m pozitivem, Ïe na nûkter˘ch festivalech mají dobrovolníci ‰anci trochu víc poznat jejich zákulisí. V minulém roce se na‰im dobrovolníkÛm napfiíklad povedlo získat pod petici „Za náhradu PVC“ i podpisy znám˘ch zpûvákÛ, zpûvaãek a v˘znamn˘ch osobností.

P

TIRÁŽ:

A kam se letos Arnika chystá? Vût‰inou jde o tradiãní a osvûdãené akce, které budou stálí dobrovolníci dobfie znát. Zaãínáme Festivalem Ïivotního prostfiedí konan˘m zkraje ãervna na Námûstí Míru. Jde o setkání ekologick˘ch neziskov˘ch organizací pofiádané Zelen˘m Kruhem. Dále nás ãekají letní festivaly jako napfiíklad: Boskovice 2008, Prázdniny v Telãi, âeské Hrady - ·vihov, Litomûfiick˘ kofien, OAM festival v Trutnovû a dal‰í. Na podzim se mÛÏete tû‰it napfiíklad na kulturní pfiehlídku Babí léto v léãebnû v Bohnicích.

Pro náv‰tûvníky festivalÛ Arnika letos pfiichystala nûkolik novinek. Jednou z nich je soutûÏní kvíz, za jehoÏ správné vyplnûní dostanou lidé odmûnu. SoutûÏ bude také probíhat na internetu na www.zivapraha.arnika.org - a kaÏd˘ t˘den bude nová sada kvízov˘ch otázek. Pro sbûratele vesel˘ch snímkÛ a nejen pro nû je pfiipravena úsmûvná tapeta peroucích se miminek, s níÏ se bude kaÏd˘ moci vyfotografovat. ZájemcÛm ukáÏeme v˘robky z recyklovan˘ch odpadÛ a novou v˘stavu o recyklaci. V rámci souãasné prioritní kampanû Arniky „Nehrajme si s PVC“ budou k dispozici i ukázky spotfiebního zboÏí a obalÛ z nebezpeãného polyvinylchloridu. Samozfiejmostí jsou letáãky a publikace na‰í neziskové organizace.

Jedním z míst, kam o minul˘ch prázdninách Arnika zavítala, bylo i trutnovské Boji‰tû. Foto: Jan Heger

Arnikum, ãtvrtletník sdruÏení Arnika vychází 4x roãnû v Praze. âíslo 2/2008 vy‰lo v kvûtnu 2008 v nákladu 1350 ks. Vydává: Arnika, IâO: 26543281, Evidenãní ã. MK âR E14275, Chlumova 17, 130 00 Praha 3, tel/fax: 222 781 471, www.arnika.org, e-mail: [email protected]. ·éfredaktor: Jan Losenick˘, spolupracovníci: Ing. Miroslava Jopková, Renata Konupková, Mgr. LukበMatûjka, RNDr. Jindfiich Petrlík, Lenka Petrlíková Ma‰ková, Bc. Katefiina ReÏná, Martin Skalsk˘, Ing. Jana Vitnerová a poboãky Arniky. Adresa redakce je totoÏná s adresou vydavatele. Grafická úprava - Andrea Klátilová - [email protected].

Jménem celé Arniky Vám pfieji vydafiené léto a doufám, Ïe se s námi na nûkteré z letních akcí potkáte. Pokud nám chcete s putováním pomoci, tak nás neváhejte kontaktovat (e-mail: arnika @arnika.org, mobil: 774 726 226, kanceláfi: 222 781 471). âím dfiíve, tím budeme rad‰i, a Vy si budete moci vybrat právû ten „Vቓ festival. A pokud je‰tû favorita mezi festivaly na prázdniny nemáte, tak Vám s v˘bûrem rádi pomÛÏeme. Renata Konupková Podpofieno grantem z Islandu, Lichten‰tejnska a Norska v rámci Finanãního mechanismu EHP a Norského finanãního mechanismu prostfiednictvím Nadace rozvoje obãanské spoleãnosti. Dále podpofieno grantem z Ministerstva Ïivotního prostfiedí âR.