Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti

MASARYKOVA UNIVERZITA Lékařská Fakulta Katedra ošetřovatelství

Jana Burešová

Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti

Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Jana Straková

Brno 2012

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a pouţila jen uvedené informační zdroje.

Brno……………….2012

……………………………

Děkuji Mgr. Janě Strakové za cenné rady a připomínky při vedení mé bakalářské práce. Děkuji své rodině za podporu během studia. Děkuji i respondentům, kteří se podíleli na dotazníkovém šetření.

OBSAH ÚVOD ............................................................................................................................. 5 1 CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ ................................................................ 6 1.1 Anatomické poznámky ......................................................................................... 6 1.2 Funkce ţilního systému ........................................................................................ 6 1.3 Definice a rozdělení varixů dolních končetin ....................................................... 7 1.4 Incize, prevalence a patogeneze onemocnění ....................................................... 9 1.5 Klinická symptomatologie .................................................................................. 11 1.6 Klasifikace varixů dolních končetin ................................................................... 12 1.7 Diagnostické postupy .......................................................................................... 13 1.7.1 Anamnéza .................................................................................................... 14 1.7.2 Fyzikální vyšetření ....................................................................................... 14 1.7.3 Dopplerova ultrasonografie ......................................................................... 16 1.7.4 Měření ţilního tlaku (flebodynamometrie) .................................................. 16 1.7.5 Pletyzmografie ............................................................................................. 17 1.7.6 Flebografie ................................................................................................... 17 1.8 Terapie varixů dolních končetin ......................................................................... 17 1.8.1 Kompresivní terapie ..................................................................................... 18 1.8.2 Medikamentózní léčba ................................................................................. 20 1.8.3 Fyzikální léčba ............................................................................................. 21 1.8.4 Léčba reţimová ............................................................................................ 22 1.8.5 Chirurgická léčba ......................................................................................... 22 1.9 Komplikace varixů dolních končetin .................................................................. 25 2 PREVENCE VARIXŮ DK ..................................................................................... 27 2.1 Zdravotní politika, Zdraví 21 .............................................................................. 28 2.2 Primární prevence onemocnění varixy dolních končetin ................................... 28 3 EDUKACE ............................................................................................................... 32 3.1 Úloha ošetřovatelství při zachování a obnově zdraví ......................................... 32 3.2 Faktory napomáhající a bránící edukaci v ošetřovatelství .................................. 33 3.3 Kompetence a povinnosti všeobecných sester v ošetřovatelské edukaci ........... 33

3

3.4 Strategie výuky veřejností .................................................................................. 34 3.5 Cíle edukace veřejnosti ....................................................................................... 34 4 OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY.................................................................... 36 5 METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ................................................................. 37 6 ANALÝZA VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ............................................. 39 6.1 Základní charakteristika respondentů ................................................................. 39 6.2 Analýza výsledků ................................................................................................ 39 7 DISKUZE ................................................................................................................. 64 8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ....................................... 71 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 73 ANOTACE .................................................................................................................. 74 ANNOTATION ........................................................................................................... 75 LITERATURA A PRAMENY .................................................................................. 76 SEZNAM ZKRATEK ................................................................................................ 80 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................ 81 SEZNAM TABULEK ................................................................................................. 82 SEZNAM GRAFŮ ...................................................................................................... 83 SEZNAM PŘÍLOH..................................................................................................... 84

4

ÚVOD „Největší ze všech bláznovství je obětovat své zdraví, ať je to pro cokoli, pro výdělek, postup, učenost, slávu, nemluvě o rozkoši a prchavých požitcích: spíš by člověk měl dávat zdraví přednost přede vším ostatním.“ (Arthur Schopenhauer) Téměř všichni lidé se setkali nebo mají vlastní zkušenost s vystouplými, vinutými, vakovitě rozšířenými a objemnými povrchovými ţilami, které se mohou vyskytovat na lýtkách a stehnech, jedné či obou dolních končetin. Jedná se o onemocnění nazvané ţilní městky nebo varixy. Pokud je převedeme do hovorového jazyka mluvíme o křečových ţilách. Přestoţe většina veřejnosti má povědomí, co onemocnění provází, jen malá však část z nich ví, co je příčinnou jeho vzniku. V kaţdodenní ošetřovatelské praxi se setkáváme s lidmi, kteří příznaky i komplikace tohoto onemocnění podcenili, protoţe se domnívali, ţe je toto onemocnění postihnout nemůţe. Přestoţe jde o frekventované onemocnění, a to zejména u ţen, není mu ze strany praktických lékařů věnována patřičná pozornost, kterou by si vzhledem ke svému významu zaslouţilo.1 Vzhledem ke své pozitivní genetické zátěţi, jsem se rozhodla, zvolit jako své téma své bakalářské práce Znalost a dodržování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti. Cílem mé bakalářské práce je zjistit míru znalostí u ţen o charakteristice tohoto onemocnění, prvcích primární prevence a jejich uplatnění v kaţdodenním ţivotě. Zejména jsem se zaměřila na jednotlivé prvky prevence a problematiku rizikových zaměstnání, které mohou stát za vznikem tohoto onemocnění. Předpokládám, ţe získám informace o subjektivním vnímání rizika vzniku tohoto onemocnění u ţen laické veřejnosti. Vzhledem k tomu, ţe jde o nemoc, která je velmi frekventovaná, povaţuji za důleţité dodrţování preventivních opatření s aktivním zapojením veřejnosti. Je známým faktem, ţe člověk, který je správně informovaný a spolupracující, má daleko větší naději nemoci zcela předejít nebo oddálit její pokročilé formy. Ráda bych také poukázala na důleţitou roli sestry, která má během edukace o prvcích primární prevence svou nezastupitelnou roli. Vţdyť budoucnost svého zdraví máme v rukou my všichni, a proto není nic jednoduššího neţ si ho cestou primární prevence udrţet i dál. 1

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 9.

5

1

CHARAKTERISTIKA ONEMOCNĚNÍ

1.1 Anatomické poznámky Ţilní systém dolních končetin můţeme rozdělit na tři části, které jsou vzájemně propojené. A to z části hlubokého, povrchového a spojkového ţilního systému.2 Povrchní ţíly jsou uloţeny v podkoţí. Četné krevní pleteně ústí do dvou hlavních ţilních kmenů a to v. saphena magma a v. saphena parva. Vzhledem k tomu, ţe krytí těchto povrchových cév představuje pouze kůţe a podkoţí, dochází zde snadno ke změnám, jako je vyklenutí či rozšíření cévy. Hluboké ţíly se nacházejí uvnitř svalstva dolní končetiny. Jejich začátek je na noze, vedou přes lýtko a stehno, a jejich ústí je do ţil pánevních. Slouţí k tomu, ţe krev ze svalů a kostí vedou do velkých ţil břicha a hrudníku, které poté směřují k srdci. Tyto ţíly jsou také daleko lépe chráněny pevným vazivovým pouzdrem. Obě tyto soustavy jsou spojeny spojovacími ţilami tzv. spojkami (perforátory). V kaţdé dolní končetině můţeme nalézt přibliţně 160 těchto spojek, přičemţ většina z nich by byla na chodidle a bérci. Jejich výskyt je různý, některé ho mají pravidelný, tudíţ je můţeme najít na stejných místech, jiné jsou naopak tvořeny zcela nepravidelně.3 Anatomie ţil dolních končetin je znázorněna v příloze č. 1, s. 85. Venózní krev proudí z povrchového systému na různých úrovních dolních končetin skrze spojkový systém do hlubokého ţilního systému, zde se napojí na dutou ţílu a teče zpátky do pravé poloviny srdce.4

1.2 Funkce ţilního systému Srdce vypuzuje silným tlakem arteriální krev do tepny a odtud se pomocí navazujících pulsových vln šíří i do nejodlehlejších částí těla. Na rozdíl od venózního

2

Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 5. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 12-13. 4 Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 19. 3

6

systému, který ţádná taková zpětná zajištění nemá, proto jsou zde potřeba další transportní a čerpací mechanismy. Jednou z nejdůleţitějších sloţek ovlivňující transportní funkci ţilního systému dolních končetin jsou ţilní chlopně. Můţeme si je představit jako ventilové klapky či jako vrata plavební komory. Jejich poslání je dvojí a to umoţnit průtok krve pouze jedním směrem (k srdci) a naopak v protisměru vytvořit mechanickou překáţku, která bude bránit čerpané krvi návratu dolů.5 Chlopně se skládají ze dvou košíčků. Jejich orientace v oblasti nohy umoţňuje, aby tok krve byl z hloubky k povrchu, avšak na bérci je tomu obráceně. V hlubokém ţilním systému můţeme nalézt více chlopní neţ-li v povrchovém ţilním systému, nejvíce se jich ovšem nachází na bércových vénách.6 Musíme si také uvědomit, ţe díky vzpřímenému postoji musí krev proudit k srdci a to i přes působení gravitační síly. Proto dalším důleţitým mechanismem, který usnadňuje zpětný transport, je svalová ţilní pumpa. Pokud dochází k přirozenému pohybu, svaly se stahují v pravidelných intervalech a ţíly stlačují, tímto je krev vytlačována vzhůru. Během doby, kdy se uvolňují svaly, dochází k rozšíření ţil a také jejich plnění, poté při dalším staţení svalu. Tímto je krev opětovně vytlačena směrem vzhůru.7 Ţilní svalová pumpa je znázorněna v příloze č. 2, s. 85. Pro krevní návrat z oblasti periferie je nejdůleţitější noţní a lýtková ţilně-svalová pumpa.8 Třetím motorem pohybu krve je dvojfázová pumpa hrudník – břicho. Pohyb krve v ţilách je zde závislý na fázi dýchání. Princip této pumpy je zaloţen na změně tlaku, vznikající při dýchání, v hrudníku a dutině břišní.9

1.3 Definice a rozdělení varixů dolních končetin „Varixy dolních končetin značí vakovité rozšíření epifasciálních ţil a perforátorů s tvorbou uzlů a konvolutů, následkem slabosti ţilní stěny či chlopně,

5

Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 21. Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 8. 7 Srov. ŠVESTKOVÁ, S., Křečové žíly: Praktické rady pro pacienty, s. 5. 8 Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 9. 9 Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 21. 6

7

respektive při zvýšeném intravazálním ţilním tlaku.“10 Onemocnění varixy dolních končetin je znázorněno v příloze č. 3, s. 86. Nemají vţdy stejný klinický význam. Někdy mohou pro jedince znamenat pouze kosmetickou vadu, avšak přibliţně u jedné třetiny postiţených můţe znamenat závaţné onemocnění, ze kterého vyplývají důsledky, jak zdravotní, tak sociální a vyţadující léčbu.11 Varixy dělíme na primární (idiopatické), sekundární a kongenitální (vrozené). Postiţení kongenitální se projeví jiţ od narození a nebo během prvního roku ţivota.12 Mohou doprovázet i určité genetické syndromy (Klippel-Trenaunay, Parks-Weber aj.)13 Primární varixy jsou charakterizovány tím, ţe není porušen hluboký ţilní systém, na rozdíl od sekundárních varixů, které vznikají jako důsledek onemocnění hlubokých ţil. Příčina vzniku primárních varixů dosud nemá spolehlivé objasnění. V tomto případě se jedná o onemocnění multifaktoriální. Významnou roli zde hraje genetika. Díky tomu, ţe pojivová tkáň je vrozeně méněcenná, zde dochází k oslabení a rozšíření ţilní stěny a z toho vyplývající insuficienci ţilních chlopní. Důsledek toho je reflux krve, který vzniká v povrchových ţilách. Vzhledem k tomu, ţe povrchový ţilní systém je neustále přeplňován, dochází k dilataci. V takovýchto dilatovaných ţilách krev stagnuje a díky vlivu venózní hypertenze v kapilárách dochází k tomu, ţe zpětná resorpce vody z intersticia vázne. Pokud tento stav je dlouhodobý, dochází k selhání kompenzačních mechanismů lymfatického systému a díky tomu se rozvíjí edém. Porušená mikrocirkulace se projeví nedostatkem kyslíku a dochází ke kumulaci metabolitů v podkoţí a kůţi. Trofické změny, které se zde postupně vyvíjí, jsou charakterizovány vznikem ulcerací. Tyto ulcerace jsou zánětlivě-ischemického charakteru a predilekčně se vyskytují perimaleolárně a také v oblasti spodní třetiny bérce (ulcus cruris).14 Sekundární varixy jsou důsledkem uzávěru či poškození hlubokého ţilního systému. Jejich nejčastější příčinou je trombóza. Většinou však s postupem času dochází k rekanalizaci. Ta má za následek destrukci chlopní hlubokých ţil a vnik refluxu do povrchového ţilního systému. Dojde ke ztrátě toku ţilní krve z periferie do 10

KARGES W., SASCHA AL D., Vnitřní lékařství-stručné repetitorium, s. 83. Srov. BROULÍKOVÁ, A., Křečové žíly v praxi, s. 26. 12 Srov. MORAVČÍKOVÁ D., MUSIL D., Problematika ţilní insuficience v ordinaci praktického lékaře, Postgraduální medicína, 2009, č. 7, s. 785. 13 Srov. LACINA L., KODET O., MITÁŠ P., ŠTORK J., Chronická venózní insuficience a její léčba, Praktické lékarenství, 2011, č. 7, s. 161. 14 Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 9. 11

8

centra, a tím k neefektivnímu přelévání krve mezi hlubokým a povrchovým ţilním systémem. Hluboké i povrchové ţíly se tím chronicky přeplňují a dochází k jejich postupnému rozšíření a vznikají variskozity. Tímto vznikne chronická ţilní insuficience, která vede v průběhu k dalším ulceracím.15

1.4 Incize, prevalence a patogeneze onemocnění V mnoha zemích se prováděly studie zaznamenávající výskyt varixů. Tyto studie skončily s velmi rozdílnými výsledky. První práce, která byla celosvětově citována, byla v šedesátých letech minulého století provedena v Československu. V Západočeském kraji studie prokázala výskyt varixů u 14,1 % ţen a u 6,6 % muţů. V evropských zemích se mohou varixy vyskytovat aţ u 40 % ţen a 20 % muţů. Výzkumem však také přišly na to, ţe musí existovat určité rasové a geografické faktory, které ovlivňují vznik varixů, neboť rozvojové země měly incizi udávanou aţ desetkrát niţší. Velké mnoţství studii také uvedlo, ţe výskyt onemocnění je častější u ţen neţ u muţů. Uvádí se, ţe poměr mezi ţenami a muţi je přibliţně 2:1. Avšak studie, které byly provedeny v posledních letech, byly velkým překvapením. Výskyt varixů u ţen a muţů byl fakticky stejný. Přírůstek výskytu varixů byl také jednoznačně nalezen s přibývajícím věkem.16 U dětí můţeme varixy nalézt vzácně a k vyššímu výskytu dochází především v pubertě. K nárůstu dochází aţ mezi 20. a 30. rokem zejména u ţen a to v souvislosti s přicházejícím těhotenství. Dále sledujeme zvýšený výskyt po 40. roce ţivota, ke kterému dochází vlivem přechodu. Zdroje uvádí, ţe po sedmdesátém roku je přítomnost varixů aţ 70 %.17 Rozdíly mezi muţi a ţenami jsou však také s léty vyrovnávány. Do souvislosti se vznikem varixů můţeme zahrnout celou řadu faktorů. Jednou z nejdůleţitějších příčin jsou patrně vlivy genetiky.18 Ţíly mají stěnu relativně tenkou, na rozdíl od artérií, které ji mají silnější a obsahující svalová vlákna. Hluboké ţíly mají svoji stabilitu zajištěnu pomocí svého vnějšího okolí, které tvoří kosti a svaly. Oproti 15

Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 9.

16

Srov. BROULÍKOVÁ, A., Křečové ţíly v praxi, Farmi news, 2009, č. 3, s. 26. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 9. 18 Srov. BROULÍKOVÁ, A., Léčba a prevence ţilních varixů, Medicína po promoci, 2011, č. 2, s. 73. 17

9

tomu povrchové ţíly jsou podepřeny pouze ze spodu a to vazivovou podloţkou, faciálním obalem. Toto je také důvod, proč povrchové ţíly strádají kombinovanou zátěţí. Tato zátěţ můţe vznikat v důsledku dědičného faktoru oslabení ţilní stěny, nedostatkem přirozeného pohybu, obezitou, na věku závislých změn či zvýšeného ţilního tlaku. Svou roli zde hraje také pohlaví, proto u ţen dochází k větší roztaţnost ţil a ztrátě pruţnosti jejich stěn, a to v důsledku působení hormonálních změn, které vznikají zejména v období těhotenství.19 Všeobecný předpoklad tedy je, ţe hlavní porucha se nachází v ţilní stěně. Mluvíme, zde o tzv. méněcennosti ţilní stěny. Jak dokládají histochemické studie, sloţení ţilní stěny je zde odlišné. Největší rozdíl je nacházen v mnoţství a typu jednotlivých svalových vláken, elastických vláken, kolagenu či lysosomálních enzymů. Tyto rozdíly můţeme pozorovat ve varikózně změněných ţilách. Avšak jak dokládají studie u jedinců postiţených varixy byly tyto odlišnosti nalezeny i v makroskopicky normálních ţilních úsecích. Díky vzpřímené poloze, při které vzniká zvýšení tlaku v ţilách dolních končetin, dochází k rozšíření ţilní stěny a poté i k insuficienci ţilních chlopní. Toto má za následek poškození funkce svalově-ţilní pumpy lýtka. Tato pumpa představuje pro návrat ţilní krve z dolních končetin zpátky k srdci nejdůleţitější mechanismus. Toto má za následek stagnaci krve v dolních končetinách a tímto i zrod ţilní hypertenze. Tato i nadále zhoršuje dilataci stěny ţil a nedostatečnost ţilních chlopní.20 Poškození ţilních chlopní je znázorněno v příloze č. 4, s. 86. Toto jsou tři nejvýznamnější faktory, které se podílí nejenom na vzniku onemocnění, ale také i na postupu patofyziologických změn, které probíhají v dolních končetinách během ţivota. Během času se mohou vyvinout aţ k pokročilým projevům onemocnění ţil a to k rozvoji chronické ţilní insuficience. Jediným nálezem, který předchází vzniku variskozit v průběhy v. saphena magma, je insuficience v safenofemorálním ústí. Refluxy vznikající v oblasti perforátorů se uplatňují podobným způsobem, nejčastěji jsou lokalizovány na stehně (Doddovy perforátory), poté v oblasti kloubu kolenního (Boydovy perforátory) a také na bérci (Cockettovy perforátory).21

19

Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 26. Srov. BROULÍKOVÁ, A., Léčba a prevence ţilních varixů, Medicína po promoci, 2011, č. 2, s. 72. 21 Srov. Tamtéţ, s. 73. 20

10

1.5 Klinická symptomatologie Varixy představují dilatované, elongované a vinuté ţíly. Podle příčiny vzniku se dělí na primární (idiopatické), sekundární a kongenitální (vrozené). Na dolních končetinách můţeme rozdělit několik typů varixů. Toto dělení se zakládá na typu ţilních změn. Jsou to metličky, retikulární varixy, kmenové varixy, nekmenové varixy a insuficietní perforátory. Metličky jsou rozšířené intradermální ţíly, které nejsou okem patrné za normálních okolností. Jejich tvar můţe být různý lineární, pavoukovitý, větvený či papulární.22 Hlavní obtíţ, kterou představují pro pacienta je kosmetickou záleţitostí. V určitých obdobích mohou být bolestivé, například během menses. Vyskytují se dva druhy. Buď jsou metličky palpovatelné, tmavomodré a většinou kolem 1 mm široké, nebo jsou jemné, červené s průměrem přibliţně 0,1 mm. Jejich výskyt je buď samostatně nebo kombinovaně s jinými typy varixů.23 Retikulární varixy jsou sítě fialově zbarvené, které bývají uloţeny subdermálně a to buď na zevní straně bérců a stehen nebo také v podkolení. Pacienty obtěţují spíše kosmeticky. Mohou být rovněţ samostatně nebo v kombinaci s dalšími typy varixů.24 Kmenové varixy jsou lokalizované v oblasti průběhu kmenových vén (vena saphena magma a vena saphena parva), tj. na ventromediální ploše bérce a stehna a na dorzální straně lýtka, v distální části je výskyt více laterální. V prvotních stádiích nejsou klinicky významné, v pokročilejších stadiích se tvoří prosté tubulární varixy, v nejpokročilejších stádiích pak vznikají rozsáhlé provazce a konvoluty.25 Dobře patrné jsou především v pozici ve stoje. Během těchto varixů vznikají nejen subjektivní potíţe, ale jsou také příčinou mnoha komplikací, například flebitida, krvácení z varixu, ţilní trombóza či trofické ţilní změny. Tento druh varixů vyţaduje ve velké většině léčbu.26 Nekmenové varixy jsou vycházející z větví vena saphena magma a vena saphena parva. Týká se to vena saphena accessoria medialis et lateralis, vena arcuata anterior et posterior, to samé platí pro větve nacházející se v distální části stehna, také 22

Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 28. Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 10. 24 Srov. BROULÍKOVÁ, A., Léčba a prevence ţilních varixů, Medicína po promoci, 2011, č. 2, s. 74. 25 Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 30. 26 Srov. BROULÍKOVÁ, A., Léčba a prevence ţilních varixů, Medicína po promoci, 2011, č. 2, s. 74. 23

11

oblast fossa poplita a uprostřed lýtka. Vyskytují se nejen samostatně, ale ve většině případů jsou v kombinaci s varixy kmenovými. Insuficience perforátorů se většinou vyskytuje spolu s postiţením dalších varixů či hlubokého ţilního systému.27 Mezi typické příznaky patří křeče, bolesti, pocit těţkých a unavených nohou či v pozdějších stádiích vznikají perimaleolární otoky. Příznaky, které doprovázejí ţilní onemocnění se stávají horší zejména během dne, a dosahují maxima navečer a během letních měsíců. Potíţe se vyskytují ve většině případů po delším stání či sezení. Úlevovou polohu, kterou pacienti vyhledávají je s elevovanými dolními končetinami. Ke zlepšení přispívá také komprese a chlad. V období menses můţe u ţen dojít ke zvýraznění potíţí.28 Během pozdních stádií chronické ţilní insuficience, kdy se vyskytuje ţilní hypertenze, se rozvíjí koţní změny, jako jsou například hyperpigmentace, dermatoliposkleróza a vrcholem patologického procesu vznikají bércové ulcerace. Velikost varixů nemusí korelovat s velikostí subjektivních potíţí. Velké varixy se mohou vyskytovat zcela asymptomaticky. Či naopak velké subjektivní potíţe mohou doprovázet nevýrazný nález na dolních končetinách. Postiţení ţilního systému doprovází příznaky jako večerní perimaleolární otoky či pocit těţkých nohou, tyto obtíţe nemusí vţdy provázet křečové ţíly. Tento stav je nazýván jako funkční flebopatie, hypotonická flebopatie či prevarikózní syndrom.29

1.6 Klasifikace varixů dolních končetin Během kmenové insuficience rozeznáváme proximální a distální insuficietní bod. V distálním insuficietním bodu se nachází funkční chlopeň a úsek varikózní ţíly přechází do suficientního. Nad touto funkční chlopní se bezprostředně nachází ústí varikózní větve. Dle rozsahu postihu je moţné rozdělit kmenové varixy velké skryté ţíly přibliţně do čtyř stádií. 1. stadium – distální insuficietní bod (DIB) nacházející se v třísle 27

Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 10. Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 30. 29 Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 6-9. 28

12

2. stadium – v oblasti stehna 3. stadium – v oblasti bérce 4. stadium – na noze30 Tzv. klasifikace CEAP chronických ţilních onemocnění dolních končetin, se pouţívá od roku 1994. Slouţit má nejen pro praktický účel snadné diagnostiky či léčebně-preventivní péče, ale také po čase hodnotit jednotlivé skupiny pacientů a srovnávat je s nemocnými z dalších center.31 Klasifikace, které zobrzuje jsou klinická (C), ale také etiologická (E), anatomická (A) a patofyziologická (P). Tato klasifikace je podrobněji zobrazena v příloze č. 5, s. 87.

1.7 Diagnostické postupy Cíl, kterého chceme u klinického vyšetření primárních varixů dosáhnout je určení jejich typu. Chceme také zjistit rozsah postiţení ţilního systému a z toho vyplývající terapie. Ta můţe být konzervativní či chirurgická a ve velké většině případů se tyto terapie kombinují. Během zjišťování stavu hlubokého a spojkového systému je velká pozornost věnována hlavně ústí a průběhu obou safén. Hledáme především insuficietní perforátory, a to jak na bérci tak i na stehně. Aby došlo ke stanovení správné diagnózy, je velmi podstatný důkladný odběr anamnézy, pečlivé klinické vyšetření a samozřejmě také přesně vyhodnotit morfologické změny a venózní hemodynamiku.32 Úkolem sestry je zde pacienta poučit o přípravě, která předchází konkrétnímu vyšetření, o jeho průběhu, zejména jak dlouho trvá a o jeho snesitelnosti. Sestra také doprovází pacienta na vyšetření a pečuje o něj po jeho skončení.33

30

Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 10. Srov. TOŠENSKÝ P., ZÁLEŠÁK B., Trofické defekty dolních končetin, s. 70. 32 Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 43. 33 Srov. NEJEDLÁ, M., Fyzikální vyšetření pro sestry, s. 18. 31

13

1.7.1 Anamnéza Zde se snaţíme zjistit, proč pacient musel vyhledat lékaře. Jiţ během odebírání lékařské anamnézy můţeme velmi často rozlišit, zda se jedná o onemocnění ţilní, tepenné či je příčina jiná neţ cévní. V anamnéze se snaţíme vypátrat familiární dispozice pro vznik varixů a také po chorobách, která pacient prodělal a které by mohly mít souvislost s následným rozvojem křečových ţil. Můţe se jednat například o proběhlou tromboflebitidu, flebotrombózu či po úrazu nebo po neurologické či ortopedické operaci. Zajímáme se také o dosavadní léčbu varixů, byla-li nějaká, a téţ o hormonální antikoncepci či počet těhotenství. Během ţilní etiologie se potíţe vyskytují spíše vestoje. Pro ţilní onemocnění je typický pocit tíhy a unavených nohou, ten se objevuje zejména po delším sezení či stání. Důleţité je také odlišit onemocnění, které má jinou neţ cévní etiologii.34 Úkolem sestry je zde odebrat ošetřovatelskou anamnézu prostřednictvím rozhovoru s pacientem, snahou je získat co nejvíce informací ke stanovení ošetřovatelské diagnózy. Tu sestra zpracuje na podkladě ošetřovatelské anamnézy, léčby, kterou stanový lékař a fyzikálního vyšetření pacienta. Ošetřovatelská diagnóza se během vývoje onemocnění mění.35

1.7.2 Fyzikální vyšetření Pomocí fyzikálního vyšetření získáváme informace prostřednictvím našich smyslů. Díky tomu, ţe je zapotřebí minimální mnoţství pomůcek, můţeme vyšetřovat i v terénu a nejen ve zdravotnickém zařízení. Je vhodné, aby fyzikální vyšetření ovládala i všeobecná sestra, vzhledem k tomu, ţe ţeny laické veřejnosti se mohou s počínajícími obtíţemi obrátit s radou nejprve na ni.36

34

Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 43. Srov. NEJEDLÁ, M., Fyzikální vyšetření pro sestry, s. 18. 36 Srov. Tamtéţ. 35

14

Inspekce Toto vyšetření provádíme zásadně ve stoje. Pacient je svlečený a obě končetiny vyšetříme zezadu i ze předu. Dbáme o dostatečné osvětlení. Celou dolní končetinu důkladně prohlíţíme od třísla, také podbřišek, aţ po nohu. Toto vyšetření je komplikovanější u pacientů, kteří jsou obézní. Další faktory, které hodnotíme je rozsah a typ varixů, také přítomnost trofických změn, barva kůţe či pigmentace. Musíme také zhodnotit, zda je přítomen otok, pokud se vyskytuje, měříme obvod končetiny, abychom jej mohli porovnat s druhou končetinou a také sledovat úspěšnost terapie. Otok se můţe vyskytovat také jednostranně, zejména pokud se jedná o otok venózního původu. Vţdy je zapotřebí vyloučit jinou etiologii.37 Palpace Palpace patří mezi důleţitou součást vyšetření spolu s dalšími funkčními testy pomáhá stanovit diagnózu. Pomocí palpace se vyšetřuje celý průběh VSM, VSP a také oblast, kde se vyskytují perforátory. Během palpace musíme také vnímat teplotu kůţe, protoţe její zvýšení by mohlo signalizovat tromboflebitidu. Během tromboflebitidy můţeme nahmatat tuhý bolestivý pruh, popřípadě aţ infiltrát.38 Funkční testy Patří mezi ně velké mnoţství testů a není zapotřebí je všechny provádět. Diagnostický postup si zvolí kaţdý vyšetřující sám. Tyto testy nejsou zcela spolehlivé. Trendelenburgův test: Pacientu, který leţí zvedneme nataţenou dolní končetinu a počkáme, aţ se vyprázdní ţíly. Poté se stehno stáhne gumovým škrtidlem a pacienta vyzveme, aby se postavil. Poté se gumové škrtidlo povolí. Pokud se varixy naplní shora svědčí to pro inkompetenci VSM (Trendelenburg I). Celý test se následně

37 38

Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 52. Srov. Tamtéţ.

15

opakuje, ale po postavení pacienta ponecháme škrtidlo utaţeno. Pokud se varixy naplní do 35 sekund svědčí to pro inkompetenci VSP nebo spojek (Trendelenburg II).39

1.7.3 Dopplerova ultrasonografie Ultrazvuk je vyšetřením, které má zásadní význam. Duplexní a triplexní ultrasonografie má několik výhod na rozdíl od flebografie. Mezi jeho přednosti patří jeho neinvazivnost, absence ionizujícího záření a moţnost libovolné opakovatelnosti. Během tohoto vyšetření se soustředíme zejména na SFJ/SPJ, perforátory a ţily hlubokého systému.40 Duplexní ultrazvukové vyšetření (B-mód + pulzní Doppler), tato metoda představuje ultrazvukové zobrazení, které podává morfologický obraz sledované tkáně, také do něj můţeme umístit vzorkovací objem ze kterého poté snímáme ultrazvukové signály. Triplexní ultrazvukové vyšetření (B-mód + pulzní Doppler + CFM) je kombinací grafického signálu pulzního doppleru s B-módem a barevného mapování (CFM). 3D ultrasonografie touto metodou je moţno získat 3D rekonstrukci snímané části, vyuţívají se při ní přídatné moduly a softwary.41

1.7.4 Měření ţilního tlaku (flebodynamometrie) Jedná se o výjimečný diagnostický postup. Vyuţívá se spíše na během výkonů na hlubokém ţilním systému. Stojícímu pacientu zavedeme do vény na dorzu nohy jehlu, která je napojena na přístroj, jeţ registruje hodnoty tlaku. Jde o náročné vyšetření, které se kvůli své invazivitě příliš nevyuţívá.42

39

Srov. Tamtéţ, s. 53. Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 15. 41 Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 52. 42 Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 15. 40

16

1.7.5 Pletyzmografie Jedná se o neinvazivní vyšetřovací metodu. V praxi se jedná o nejvyuţívanější diagnostickou metodu a to díky své jednoduchosti a rychlosti. Digitální fotopletyzmografie (D – PPG) má za úkol posuzovat činnost ţilně-svalové pumpy, a to na základě zaznamenávání odraţeného infračerveného záření, které vysílá sonda do kůţe a podkoţí. Přístroj eviduje změny volumu, které vznikají během plantární a dorzální flexe v hlezenním kloubu, a také po cvičení. Pokud je jedinec zdravý dojde vlivem cvičení k vyprázdnění ţil a tímto se také zmenší objem končetiny. Objem končetiny se opět v klidu obnoví a to díky opětovnému naplnění ţil. Doba, kterou zdraví jedinec potřebuje k opětovnému naplnění ţil je více neţ 20 sekund. U jedince s chlopenní insuficiencí ţilní reflux způsobuje rychlejší plnění, coţ znamená, ţe čas je kratší neţ 20 sekund. Výsledky mohou být ovlivněny teplotou prostředí. Pokud je nízká, jsou naměřené časy delší, je-li teplota vyšší čas se zkrátí.43

1.7.6 Flebografie Jedná se o invazivní metodu, která vyuţívá kontrastní látku a pacienta vystavuje působení rentgenového záření. Ascendentní flebografie má za úkol sledovat tok z končetiny, během descendentní zase reflux. Pokud kontrastní látku aplikujeme do varixu, nazývá se varikografie. Flebografie nám ukazuje velmi přesně anatomický obraz vyobrazeného ţilního řečiště, dokáţe lokalizovat trombózu i s určením jejího rozsahu. Dokáţe také ukázat vyobrazení kolaterálního oběhu a také perforátorů. Neţ nastoupila duplexní monografie patřila mezi hlavní vyšetřovací metody.44

1.8 Terapie varixů dolních končetin Pro správnou léčbu ţilního onemocnění je důleţitá spolupráce mezi pacientem, lékařem i ošetřujícím personálem. Cílem léčby je zabránit chronických komplikací či

43 44

Srov. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin, s. 53. Srov. Tamtéţ, s. 54.

17

kritickému zhoršení. Z tohoto důvodu musí být léčba velmi důkladná. Způsob jakým je onemocnění léčeno závisí na jeho stupni, chorobných změnách, svou roli, zde hraje také věk a průvodní onemocnění. Úkolem sestry je zde podávat pacientu léky, aplikovat injekce a ošetřování nemocného dle ošetřovatelské diagózy, je snaha také působit na psychickou stránku pacienta.45

1.8.1 Kompresivní terapie Kompresivní terapie patří aţ dodnes k nejúčinnějším metodám, které jsou vyuţívány k léčbě ţilních onemocnění. Principem této terapie je zlepšení transportních mechanismů a její působení proti hromadění ţilní krve v dolních končetinách.46 Kompresivní prostředky, které způsobují stlačení a v důsledku toho se rozšířené ţíly zuţují. Tímto dochází k tomu, ţe se sniţuje nedomykavost ţilních chlopní, také se zrychluje krevní proud a v malých cévách, které vyţivují kůţi a podkoţní vrstvy, dochází ke zlepšení cirkulace. Zmírnění dochází téţ u zánětlivých projevů kůţe. Jejich účinků je vyuţíváno nejen během všech stádií chronické ţilní insuficience, ale také i bércových vředů.47 Přestoţe je tato terapie jednoduchá a i velmi dostupná její aplikace do kaţdodenního léčebného reţimu, je pro mnohé pacienty problematická. V tomto případě se jedná hlavně o způsob přikládání elastických obinadel či nasazování punčoch. Tato terapie je často přehlíţena a podceňována a to i přesto, jak je tento způsob léčby účinný. Během osvojování správné techniky je důleţité počítat s obtíţemi, ale ani počáteční potíţe nejsou důvodem k rezignaci a to jak ze strany pacienta, tak lékaře.48 Nyní máme na výběr ze dvou klasických forem kompresivní terapie. To je zevní komprese obinadly či kompresivní elastickou punčochou.49

45

Srov. NEJEDLÁ, M., Fyzikální vyšetření pro sestry, s. 18. Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 40. 47 Srov. BUDISKÁ, I., BELANOVÁ, V., Kompresívna liečba chronickej venóznej insuficiencie, Sestra, 2005, č. 3, s. 24-25. 48 Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 58-59. 49 Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 42. 46

18

Obinadla Jejich vyuţití je zejména během akutních fází onemocnění, v této době je potřeba léčba, která je dostatečně intenzivní. Je dobré jich vyuţít, také na začátku léčby chronických otoků ţilního původu, tehdy je našim cílem, pomocí komprese dosáhnout zmenšení objemu končetiny. Dále jsou nezbytnou součástí léčby bércových vředů či pokud je končetina netypicky nebo asymetricky utvořena. Bandáţe jsou rovněţ vyuţívány po sklerotizaci ţil DK, po prodělané tromboflebitidě či po operaci ţil DK. Aby obinadlo správně plnilo svou funkci je důleţité, aby pevně obepínalo končetinu ze všech stran. Jednotlivé otočky obinadla musí být kolem končetiny utaţeny tak, aby tlak klesal rovnoměrně od vzdálenějších částí k částem centrálním. Obinadlo nesmí nadměrně stahovat, tlačit či se zařezávat. Vţdy se musí obinadlo přizpůsobit končetině a nikoliv obráceně.50 Správná aplikace bandáţe je zobrazena v příloze č. 6, s. 88. Druhy pouţívaných obinadel: Krátkotažná obinadla v klidu vyvíjí na končetinu pouze malý tlak, ten však během chůze výrazně narůstá. Je zde moţnost ponechat je i během noci. Jsou vyuţívány k léčbě chronické ţilní insuficience DK a zmenšení otoku. Dlouhotažná obinadla, jejich klidový tlak je vysoký a díky tomu dobře komprimuje povrchové ţíly, ovšem během chůze nejsou tak účinné, jako předchozí krátkotaţná obinadla. Jsou vyuţívána častěji neţ předešlý typ obinadel. Uplatňují se zejména jako prevence TEN u leţících pacientů, po prodělané operaci či sklerotizaci křečových ţil, tromboflebitidy a ţilní trombózy. Bandáţe by se neměly ponechávat přes noc. Adhezivní obinadla jedná se o nepoddajný polotuhý obvaz, který je vytvořen ze zinkoklihu či akrylátu. Jeho úkolem je zvyšování tlaku v hlubokých vrstvách, tímto přispívá k vstřebání edémové tekutiny. Koţní vrstvy jsou díky tomu lépe vyţivovány a to podporuje hojení bércových vředů.51

50 51

Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 42. Srov. PERESOVÁ, R., Doleţitosť správnej kompresie, Sestra a lekár v praxi, 2009, č. 1-2, s. 14-15.

19

Elastické kompresivní punčochy Elastické kompresivní punčochy jsou vyráběny v různých délkách a velikostech, rozdílný je zejména stupeň komprese, které poskytují. Dělíme je intenzity tlaku, který punčocha vyvíjí v oblasti kotníku, do 4 skupin. Přehled kompresivních tříd Třída I. – Lehká komprese, uţívána zejména jako prevence ţilní trombózy a u varixů, které nepůsobí velké potíţe. Třída II. – Středně silná komprese, vyuţívají se u pokročilé ţilní insuficienci, také po operativních zákrocích na ţilách DK, včetně sklerotizaci. Také se doporučují u pacientů s vysokým rizikem ţilní trombózy. Třída III. – Silná komprese její pouţití je u těţké, rozvinuté ţilní insuficienci se sklony k tvorbě otoků, které jsou ještě zčásti reverzibilní. Třída IV. – Velmi silná komprese, které se vyuţívá u lymfatických otoků a u otoků výrazných a trvalých. Elastické kompresivní punčochy by měly překrývat veškerý rozsah ţilních městků na DK.52 Dle druhu a stupně onemocnění se elastické kompresivní punčochy vyuţívají na stehno či lýtko a pro těhotné ţeny jsou speciálně vyvinuty kompresivní punčochové kalhoty. Punčochy by se měly nasazovat ráno, ještě před vstáváním z postele a večer odkládat jako poslední kus oblečení.53

1.8.2 Medikamentózní léčba V terapii vleklé ţilní insuficienci DK nehraje medikamentózní léčba, tak velkou roli, jako je tomu u ostatních chorob. Přestoţe je mnoho medikamentů, které se k léčbě křečových ţil předepisuje. Léky v této skupině se souhrnně nazývají „venotonika“, coţ je označení pro léky, které napětí ţilní stěny zvyšují. Tyto léky účinkují několika mechanismy. Nejen ţe zvyšují napětí „ochablé“ ţilní stěny, ale také pomáhají odtoku mízy z končetiny a zlepšují rezistenci kapilární stěny k propustnosti

52 53

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 61-73. Srov. KLYSCZ, T., JÜNGER, M., Aktivně proti onemocnění žil, s. 49.

20

tekutiny do mezibuněčného prostoru, ta má vliv na otok končetiny. A dále léky sniţují sklon k ţilní trombóze, díky tomu, ţe sniţují sráţlivost krve.54 Mezi léčivé sloţky, které mohou léky obsahovat řadíme rostlinné výtaţky, polysyntetické a syntetické flavonoidy, saponiny. Pokud rozšíříme pojetí můţeme, zde zařadit také léky s protisráţlivým účinkem, protizánětlivé či s diuretickým účinkem. Dále se uţívají léky, které jsou určeny k zevnímu pouţití, mohou to být masti, gely, roztoky či spreje. Lékař předepisuje tyto léky, přičemţ hodnotí jejich výhody, nevýhody, neţádoucí účinky či omezení v uţívání, a to na základě aktuálních odborných poznatků.55

1.8.3 Fyzikální léčba Fyzikální léčba poskytuje sluţby, které pomáhají obnovit funkci, zlepšit pohyblivost, ulehčit od bolesti a předcházet trvalým tělesným vadám pacientů. Zde vyuţíváme zejména manuální masáţ, lymfatickou masáţ a intermitentní kompresivní léčbu. Manuální masáž Cílem manuální masáţe je podpora krevní cirkulace v končetinách. Jejich pozitivní efekt je pouze dočasný. V akutním stádiu ţilní trombózy je zcela nevhodná. Lymfatická drenáž Tento druh masáţe je specifický. Principem je masírování v průběhu mízních cév, aby došlo ke zvýšení průtoku mízy. Určena je hlavně pro nemocné, kteří trpí poruchou odtoku lymfy tzv. lymfedém. Uţitečná v určitých případech pokročilé ţilní insuficience, kdy se podílí na otoku končetiny i špatný odvod mízy. Nošení elastických kompresivních punčoch musí vţdy doplňovat tuto léčbu.

54 55

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 74. Srov. Tamtéţ.

21

Intermitentní kompresivní léčba Dochází k ní ve speciální zařízení, které má tvar válce či boty a tvoří jej nafukovací vaky. Tam je vkládána končetina. Tyto vaky jsou plněny skrze kompresor vzduchem. Díky tomu, ţe se nafukují a vyfukují vaky, tvoří se tímto tlaková vlna a ta edémovou podkoţní tekutinu vytlačuje centrálním směrem, to znamená od nohou k trupu. Je vyuţívána převáţně u potrombotických stavů.56

1.8.4 Léčba reţimová Důleţitý faktor, který má vliv na rozvoj ţilní insuficience dolních končetin je ţivotní styl. Do něj můţeme zařadit prvky, které působí negativně např. sedavý ţivotní styl a prvky, které působí pozitivně např. pohybová aktivita.57 Vhodnou pohybovou aktivitou můţe být zejména provádění antistatického cvičení. Klinické sledování zjistilo, ţe u pacientů s ţilním onemocněním došlo k výraznému zlepšení jejího průběhu po cíleném cvičení, které se zaměřovalo na posílení funkce ţilního systému. Toto cvičení přispívá k zlepšení funkce pumpy lýtkových svalů, k rychlejšímu průtoku krve v ţilním systému, k posílení lýtkových svalů, k odvodnění oteklých dolních končetin aj. Ukázka antistatického cvičení je zobrazena v příloze č. 7, s. 90. Zodpovědný ţivotní styl, fyzická aktivita spolu s cvičením patří k základu v léčbě vleklé ţilní insuficience.58

1.8.5 Chirurgická léčba V terapii varixů má chirurgická léčba dominantní postavení. Během ní k odstranění refluxu v epifasciálním ţilním systému, operativně odstraňujeme inkompetentní úsek ţíly a v případě potřeby přerušujeme inkompetentní perforátory. Menší operace varixů lze provádět v lokální anestézii a ambulantně. Rozsáhlé operace

56

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 56-57. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 38. 58 Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 14-15. 57

22

se provádí za hospitalizace v celkové anestézii.59 Chirurgickou léčbu můţeme rozdělit na klasické chirurgocké postupy a miniinvazivní postupy. Klasické chirurgické postupy Zde řadíme zejména exstirpace variskozit, destrukci varixů, krosektomie, stripping, ligatura perforátorů, endoskopická operace varixů a metoda CHIVA. U všech operací je velmi důleţitá důsledná komprese, nejdříve manuální a poté bandáţ elastická. Exstirpace varikozit dle Smetany – speciální Smetanovi noţe se zavádějí do podkoţí v průběhu retikulárních varixů z drobných přibliţně 5 mm incizí. Za synchronního pohybu šroubování a vytahování jsou pak varixy namotávány a přerušovány o kórium. Varixy není nutné vytáhnout za kaţdou cenu, destrukce zoubky noţe dostačuje.60 Destrukce varixů dle Klappa – vyuţívá se zde, tzv. Klappova noţe, coţ je označení pro speciálně zahnutý noţík. Vpichem se noţík zavede a poté se varixy přerušují dlouhými tahy zevnitř o kórium. Během této operace nedochází k porušení vnější integrity pokoţky.61 Krosektomie – zákrok je lokalizován v oblasti ústí velké saphena do hlubokého ţilního systému. Jedná se oblast s místem nejčastějšího zdroje refluxu. Podstatou zákroku je úplné přerušení všech ţil, které přitékají do této oblasti.62 Stripping vena saphena magma – tento výkon je vhodný zejména u rozsáhlých varixů. Principem je zavedení sondy (stripperu) do ţíly, která je postiţena, a pomocí ní její následné vytaţení. Zákrok lze provést jak na kmenových ţilách, tak na přívodných větvích. V této době se provádí převáţně invaginační technikou.63

59

Srov. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba, s. 16. Srov.KALA, Z., KYSELA, P., JEDLIČKOVÁ, J., ŠILHART, Z.,HAMTILOVÁ, I., Perioperační péče o pacienta v cévní chirurgii, s. 150. 61 Srov. Tamtéţ. 62 Srov. Tamtéţ. 63 Srov. HORNÝ, J., Rychlá kosmetická operace varixů dolních končetin, s. 27-29. 60

23

Ligatura perforátorů – perforátory je vhodné zakreslit na UZ, jiţ před operací. Vstup perforátoru můţe být hmatný jako defekt ve fascii. Nad perforátorem vytvoříme krátký koţní řez. Vstup perforátoru do fascie se vypreparuje a pod fascií jej přerušíme.64 Endoskopická operace varixů – z drobného řezu nad kotníkem či vnitřní straně lýtka se vpraví port s optikou a pracovním kanálem pod fascii. Viditelné spojky se zaklipují a pak ošetří elektrokoagulací.65 Metoda CHIVA – vyuţívá se zejména k ambulantnímu řešení varixů dolních končetin. U postiţené ţíly se poté mapují místa zdrojů refluxu. Tyto místa se poté označí a drobného řezu se ţíla za pomoci háčku vytáhne, podváţe a zanoří zpět. Nedochází zde k vytahování či přerušování.66 Miniinvazivní postupy Mezi miniinvazivní postupy řadíme tyto zákroky jako sklerotizace, kryace, transdermální ozáření laserem, endovaskulární laserová termoablace, radiofrekvenční termoablace. Tyto postupy vytlačují klasické chirurgické zákroky. Ve velké většině jsou prováděny ambulantně. Pacienti mohou po zákroku bez větších obtíţí pokračovat v běţných denních aktivitách.67 Sklerotizace – tato metoda je nejvhodnější, pokud se vyuţívá k léčbě malých křečových ţil, zejména metlicovitých a pavoučkovitých. Uţívá se také po chirurgických operacích k odstranění zbytkových křečových ţil, za předpokladu ţe není přítomen reflux či k odstranění varikózně změněných hlavích větví ţilního kmene postiţené ţíly. Tento roztok má za úkol poškodit vnitřní buněčnou cévní výstelku, coţ vyvolá zánětlivou reakci, která vyvolá vyplnění cévy vazivem. Podání musí být přísně

64

Srov. KRAJÍČEK, M., PEREGRIN, H. J., ROČEK, M., ŠEBESTA, P., Chirurgická a intervenční léčba cévních onemocnění, s. 382-383. 65 Srov.KALA, Z., KYSELA, P., JEDLIČKOVÁ, J., ŠILHART, Z.,HAMTILOVÁ, I., Perioperační péče o pacienta v cévní chirurgii, s. 150. 66 Srov. HERMAN, J., Nové trendy v léčbě chronické ţilní insufucience, Interní medicína pro praxi, s. 531. 67 Srov. HNÁTEK L ., Současné moţnosti intervenční léčby křečových ţil, Angis revue, 2011, č. 3-4, s. 6-9.

24

nitroţilní, protoţe pokud dojde k úniku mimo ţílu, můţe to mít za následek zánět okolní tkáně nebo dokonce lokální nekrózu.68 Kryace – kryosonda je při této metodě do ţilního systému, poté se v důsledku chladu nalepí na stěnu ţíly, invaginačním strippingem je poté odstraněna. Tato metoda je jiţ nahrazena novějšími metodami. Transdermální ozáření laserem – vyuţívá se hlavně v estetické chirurgii. Vyuţívá se k odstranění metliček a varixů do šířky 4 mm. Během aplikace je nutné chlazení, jinak by mohlo dojít k tepelnému poškození kůţe.69 Endovaskulární laserová termoablace (EVLT) – vyuţívá se jako alternativa klasického strippingu. Výsledkem je ţíla, která je uzavřena pomocí fibrinové zátky. Radiofrekvenční termoablace (RFA) – dochází ke smrštění průměru ţíly, stejně jako při pouţití laseru. Výsledkem je rovněţ uzavření ţíly pomocí fibrinové zátky. Tento systém pracuje ve srovnání s laserem s niţšími teplotami, ačkoliv jeho aplikační čas je výrazně delší neţ u laseru.70

1.9 Komplikace varixů dolních končetin Varixy bývají často spojeny se zánětem povrchových ţil tzv. tromboflebitidou. Její rozsah i intenzita můţe být různá, s moţným výskytem na jednom či více místech. Má poměrně typické příznaky. Tvoří ji horký, hmatný, tuhý a na pohmat bolestivý pruh či uzel, který se tvoří v průběhu ţilních městků. V okolí postiţené ţíly je přítomen otok. Pokud se tento zánět včas neléčí, můţe docházet k jeho samovolnému rozšíření směrem vzhůru na stehno či aţ do oblasti třísla.71 Vzniká zde moţné nebezpečí, ţe trombotický proces pronikne do hlubokého systému a tím dojde ke vzniku plicní embolie. Pokud dojde k ucpání hlubokého ţilního 68

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 74-78. Srov. HNÁTEK L ., Současné moţnosti intervenční léčby křečových ţil, Angis revue, 2011, č. 3-4, s. 6-9. 70 Tamtéţ. 71 Srov. VOJÁČEK, J., MALÝ, M., aj. Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi, s. 139-141. 69

25

systému trombem, následně se to projeví městnáním a oběhovým selháním v této končetině. Vzniká otok a to buď celé končetiny nebo jen její části. Kůţe je v tomto případě lesklá, chladná, bledá či namodralá. U pacienta se to projeví celkovou únavou, schváceností, febrilní, tachykardií a bolestí v lýtku.72 Dramatickou komplikací, která se můţe u křečových ţil vyskytnout je krvácení z varixu. Toto krvácení je mohutné a rychlé. Vzniknout můţe úrazem či samovolně a to v důsledku ztenčení ţilní stěny městku.73 Nejzávaţnější komplikaci však stále představuje vznik bércového vředu. Na jeho vzniku se podílí chronická ţilní insuficience a trombóza. Jeho lokalizace je nejčastěji na vnitřní straně kotníků a nad ním. Vředový defekt můţe mít spodinu sytě červenou či povleklou na dotyk krvácející. Tyto vředy mají tendenci k šíření po celém obvodu postiţené končetiny. Léčba bércového vředu je záleţitostí dlouhodobou a obtíţnou a je potřeba její včasné zahájení. Léčbou se zabývají se jí převáţně dermatologové a chirurgové.74

72

Srov. WIDIMSKÝ, J., Akutní plicní embolie a žilní trombóza, s. 152-153. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 28. 74 Srov. ŠVESTKOVÁ, S. Křečové ţíly: Bércové vředy, s. 3. 73

26

2 PREVENCE VARIXŮ DK

Jako prevenci označujeme činnost, která podněcuje k upevnění zdraví, zamezuje vzniku onemocnění a především snaţí se vést k prodlouţení délky aktivního ţivota. Prevenci můţeme realizovat u jedince či na celospolečenské úrovni. Preventivní činnosti můţeme rozdělit dle dvojího charakteru Obecné, nespecifické – tyto se snaţí podpořit zdravý ţivotní styl a vytvořit vhodné ţivotní prostředí, které pokládáme za součást podpory zdraví. Specifické (profylaktické) – snaţíme se zde zaměřit na prevenci vzniku určitého onemocnění či jeho následků (např. konkrétní změny v ţivotosprávě, očkování), které pokládáme za činnosti výlučně preventivní. Primární prevence má za cíl ochránit a posílit zdraví, ale také zamezit vzniku onemocnění. Ochranná (protektivní) opatření, která prevence poskytuje jsou charakteru komplexního, zdravotního a sociálního. Zaměřují se na ochranu ţivotních a pracovních podmínek a nezavádění zdravého ţivotního stylu či prosazování konkrétních zdravotních opatření. Zdravotnictví se na nich účastní zejména preventivním lékařstvím, činnostmi a opatřeními na úseky ochrany zdraví veřejnosti a výchovou ke zdraví.75 Sekundární prevence má za cíl včasnou diagnostiku onemocnění a jeho účinnou léčbu. Jde zde především o to předejít nechtěnému průběhu onemocnění a zabránit vzniku komplikací. Patří sem i preventivní prohlídky jejichţ snahou je zjistit rané stádium onemocnění, jiţ na jeho začátku. Terciární prevence má za cíl prevenci následků onemocnění, dysfunkcí, vad či handicapů, jeţ by mohly vést aţ k invaliditě a k následné imobilitě pacienta. Je zde tedy snaha omezit následky onemocnění na co nejniţší míru, jedná se o následky jak pracovní tak sociální. Další dělení prevence můţe být dle poskytovatele a to prevence zdravotnická, osobní nebo společenská.76

75 76

Srov.ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, s. 35-36. Srov. Tamtéţ.

27

2.1 Zdravotní politika, Zdraví 21 „Zdravotní politiku můţeme definovat jako cílevědomou činnost státu, ale i ostatních subjektů hospodářské a sociální politiky, zaměřenou na ochranu, podporu a obnovu zdraví obyvatelstva. Výsledkem takto široce pojaté zdravotní politiky je nepřetrţitá činnost (formulace cílů, mechanismů, institucí, atd.), která sleduje vliv zdravotnických a nezdravotnických faktorů v procesu podpory, ochrany a obnovy zdraví.“77 „Principy strategie péče o zdraví v současné době jsou shrnuty v programu SZO, který se nazývá Zdraví 21 – zdraví pro všechny do 21. století. Tento program představuje model komplexní péče společnosti o zdraví a jeho rozvoj. Pro členské státy SZO je podnětem a návodem k řešení otázek péče o zdraví podle vlastních regionálních potřeb. Toto řešení vyţaduje účast všech sloţek společnosti na zlepšování národního zdraví a společné odpovědnosti všech rezortů.“78

2.2 Primární prevence onemocnění varixy dolních končetin Mezi hlavní rizikové faktory vzniku tohoto onemocnění patří genetická zátěţ, věk a pohlaví. Pokud tyto faktory působí společně, můţe to mít za následek oslabení řady preventivních i léčebných opatření, které jsme jiţ jmenovaly. Mezi vedlejší rizikové faktory, které mohou stát za vznikem onemocnění můţeme zařadit těhotenství, sedavý ţivotní styl, druh zaměstnání, obezita, místní působení tepla.79 V rámci primární prevence je vhodné zamezit vlivu rizikových faktorů, popřípadě minimalizovat jejich následky. Mezi tyto léčebně-preventivní opatření řadíme:

77

DURDISOVÁ, J.,: Ekonomika zdraví, s. 51. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ D., Výchova ke zdraví, s. 269. 79 Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 81-82. 78

28

Ţivotní styl „Ţivotní styl zahrnuje formy dobrovolného chování v daných ţivotních situacích, které jsou zaloţeny na individuálním výběru z různých moţností. Můţeme se tedy rozhodnout pro zdravé alternativy z moţností, které se nabízejí, a odmítnout ty, jeţ zdraví poskytují. Ţivotní styl je tedy charakterizován souhrou dobrovolného chování (výběru) a ţivotní situace (moţností).“80

Pohybová aktivita Pohybová aktivita má velmi prospěšný vliv na ţilní systém dolních končetin. Je snaha dělit volný čas tak, aby převaţovaly aktivní formy trávení volného času. Pravidelně se tedy zařazují vhodné pohybové aktivity. Jsou výborné nejen díky tomu, ţe podporují krevní oběh, ale také posilují svaly dolních končetin. Sem bychom zařadili především chůzi, která patří mezi nejpřirozenější formy pohybu. Zařazovat se mohou i vhodné sportovní aktivity. Krom jiţ zmíněné chůze to můţe být také plavání, jízda na kole, jogging, turistika. Je vhodné také zařadit pravidelné antistatické cvičení. Posilování a podporování svalové pumpy je jeden z nejlepších způsobů prevence.81 Poloha dolních končetin Polohování dolních končetin je vhodné provádět zejména během odpočinku a v sedě, kdy poloha dolních končetin by měla být ve zvýšené poloze a to alespoň v úrovni srdce. Odpočinek s překříţenými dolními končetinami není vhodný. Doporučuje se zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí zvýšit o 15 cm v úhlu 10º.82

80

81 82

MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ, D., Výchova ke zdraví, s. 16.

Srov. LACINA L., KODET O., MITÁŠ P., ŠTORK J., Chronická venózní insuficience a její léčba, Praktické lékarenství, 2011, č. 7, s. 162. Srov. Tamtéţ,

29

Oblékání a obouvání Oblečení je z hlediska prevence onemocnění také důleţité. Oděv je vhodné nosit nejlépe volný, pohodlný, neškrtící. Zejména kalhoty by neměly být v podkolenních jamkách a v tříslech příliš těsné. Rovněţ ponoţky či podkolenky by neměly škrtit. Boty by měly být pohodlné, vhodné jsou zejména ty, které se dobře přizpůsobí tvaru nohy a pokud moţno s pruţnou stélkou (tedy koţený materiál). Podpatek by měl být nízký a jeho výška by neměla přesahovat 3 cm, protoţe boty jejichţ podpatek je vyšší neţ 5 cm, jiţ omezuje průtok krve ţilami na nohou.83 Správná výţiva Stejně jako u mnoha jiných onemocnění můţeme předejít vzniku varixů správnou výţivou. Pro naše tělo je v tomto případě důleţitý dostatečný přísun vitamínu C, který je důleţitý pro cévní stěnu. Vitamínu E, který podporuje krevní oběh a brání vzniku pocitů tíhy v nohách. Důleţitý je také dostatek vlákniny v potravě a to zejména z hlediska prevence obstipace. Zapotřebí je téţ dostatek zinku a magnézia. Optimální tělesná hmotnost Je také dobré udrţovat si optimální tělesnou hmotnost, protoţe vysoké mnoţství tuku v těle vyvíjí zvýšený tlak na oblast třísel a tím oslabuje ţilní stěny.84 Místní působení tepla a chladu Teplo působí vazodilatačním účinkem na ţíly DK. Při přímém pobytu na slunci, tedy dochází ke zhoršení ţilní insuficience a zvyšuje se sklon k tvorbě teleangiektazii. Nedoporučuje se ani návštěva termálních lázní, sauny či aplikace horkého vosku. Součástí prevence varixů dolních končetin jsou i studené lázně a

83 84

Srov. PEŇÁZOVÁ, V., Chronická ţilní insuficience, varixy, Dermatologie pro praxi, 2007, č. 2 , s. 86. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 10-11.

30

sprchování chladnou vodou, které by měly doplňovat kaţdou koupel. Aplikace studené vody na konci koupele, tak brání vzniku vazodilataci, která následují po horké koupeli nebo sprše.85 Elastické kompresivní punčochy Elastické kompresivní punčochy jsou vhodně vybranou preventivní pomůckou, pokud je správně zvolena náleţitá kompresní třídy. Jejich nošení se uplatní, jak ve volném čase, v práci, tak během sportu. Pouţití je zvláště vhodné, pokud je zapotřebí dlouhou dobu stát nebo během cest na dlouhou vzdálenost. Dobrou preventivní úlohu hrají kompresivní elastické punčochy také během těhotenství.86 Zaměstnání Jiţ uvedené poznatky je vhodné zohlednit i při výběru zaměstnání. Je snaha vyhnout se profesím ve kterých převaţuje dlouhé sezení či stání a také zvedání a přenášení těţkých břemen. Za předpokladu, ţe změna zaměstnání je omezena, je vhodné dodrţovat některý z jiţ zmíněných způsobů prevence, např. nošení elastických kompresivních punčoch, cvičení či přerušení jednotvárnosti pohybu.87

85

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 44-45. Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 81-82. 87 Srov. PEŇÁZOVÁ, V., Chronická ţilní insuficience, varixy, Dermatologie pro praxi, 2007, č. 2 , s. 87. 86

31

3 EDUKACE

„Pojem edukace lze definovat jako proces soustavného ovlivňování chování a jednání jedince s cílem navodit pozitivní změny v jeho vědomostech, postojích, návycích a dovednostech. Edukace znamená výchovu a vzdělání jedince. Oba pojmy se navzájem prolínají a nelze je od sebe příkře oddělit.“88 „Edukace ve zdravotnictví má přispět k předcházení nemoci, udrţení nebo navrácení zdraví či přispět ke zkvalitnění ţivota jedince. Edukce hraje významnou roli v rámci primární, sekundární a terciální prevence.“89 „Primární prevence – edukace je zaměřena na zdravé jedince, především na prevenci nemocí a zdraví prospěšná opatření, aby došlo k udrţení jejich zdraví a zlepšení kvality jejich ţivota.“90

3.1 Úloha ošetřovatelství při zachování a obnově zdraví V ošetřovatelství je na prvním místě zachování a obnova zdraví obyvatel, toto jsou významné podmínky pro pozitivní funkci kaţdého člověka, coţ souvisí se s usilím lidí zajistit si určitý stupeň pohody a spokojenosti pro ţivot. Vzhledem k tomu, ţe zdraví představuje nenahraditelnou hodnotu, je zapotřebí jej celý ţivot opatrovat a to zejména zodpovědným přístupem k sebe samému. V tom spočívá i schopnost rozumového zhodnocení

individuálních stránek ţivota. Zde sehrává svou úlohu

osobnost člověka a schopnost přizpůsobit se ţivotním podmínkám a situacím, a to zejména platí zejména pro ty zátěţové. Právě tyto mohou mít negativní důsledky a podílet se na vzniku některých onemocnění.91

88

JUŘENÍKOVÁ ,P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 9. Tamtéţ, s. 11. 90 JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 11. 91 Srov. KUBEROVÁ, H., Didaktika ošetřovatelství, s. 67-68. 89

32

3.2 Faktory napomáhající a bránící edukaci v ošetřovatelství Kvalita edukace je ovlivňována vlastnostmi jednotlivce a to zejména: -

kognitivními vlastnosti (vzdělání, inteligence)

-

afektivní vlastnosti (postoje, emocionální inteligence, motivace)

-

biologické vlastnosti (potřeby, věk, nemoc)

Mezi další vlastnosti patří sociální a sociokulturní (kulturní úroveň) a rovněţ spirituální vlastnosti (hodnotový ţebříček, poznání smyslu ţivota, víra). Výsledek edukace závisí na vzájemném propojení didaktických, edukčních faktorů a evaluačních nástrojů.92

3.3 Kompetence a povinnosti všeobecných sester v ošetřovatelské edukaci V ošetřovatelství je edukační proces chápán jako forma odevzdání a přijímaní určitých informací, která probíhá ve specifickém prostředí a v interakci všeobecná sestra a pacient. Všeobecné sestry by měly získat kompetence po odborné přípravě v během studia ošetřovatelství. Toto je způsob, kterým by se kompetence všeobecných sester v oblasti edukace v ošetřovatelství měly začlenit do příslušných legislativní norem. Základní kompetence a povinnosti všeobecných sester v ošetřovatelství v oblasti edukace vycházejí z kompetencí učitelů.93 „Zdravotník v roli edukátora plní roli poskytovatele vědomostí a zkušeností. Zároveň je poradcem a podporovatelem edukanta. Edukátor je téţ tvůrcem a projektantem edukace, diagnostikem edukačních potřeb edukanta, realizátorem edukace a plní úlohu hodnotitele. Současně je v edukačním procesu i koordinátorem celé edukace.“94

92

Srov. KUBEROVÁ, H., Didaktika ošetřovatelství, s. 70. Srov. Tamtéţ, s. 77. 94 JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 69. 93

33

3.4 Strategie výuky veřejností Jak přistupujeme k výuce veřejnosti v rámci primární prevence? Stejně jako u nemocných lidí vycházíme z edukačních potřeb. „Za edukační potřebu povaţujeme deficit v oblasti vědomostí, dovedností, návyků a pozitivních postojů edukanta ke svému zdraví, kdy tyto nedostatky mohou negativně ovlivnit zdraví edukanta v současnosti i v budoucnosti.“95 Všeobecná sestra se v ošetřovatelské praxi můţe setkat buď s jednotlivcem v ordinaci praktického lékaře či gynekologa během individuální formy edukace. Její obsah určuje individuální edukační potřeba klienta a nejčastěji pouţívanou edukační metodou je vysvětlování, rozhovor, instruktáţ s praktickým cvičením. Výhody které individuální forma edukace přináší jsou neustálá aktivita klienta, velká efektivnost učení či zpětná vazba mezi edukátorem a edukantem. Mezi nevýhody zde řádíme nízkou efektivitu edukátorovi práce z hlediska času či nemoţnost spolupráce mezi jednotlivými edukanty. Další skupinu edukantů představuje široká skupina osob během hromadné formy výuky. Její obsah je pro všechny účastníky stejný. Zdravotnictví jej vyuţívá tam, kde je potřeba sdělit účastníkům edukace stejný obsah. Metoda typická pro hromadnou formu edukace je například přednáška. Výhodu přináší v předání velkého mnoţství informací velké skupině lidí. Nevýhody zde představuje nízká zpětná vazba, nízká aktivita edukantů, nemoţnost individuálního přístupu.96

3.5 Cíle edukace veřejnosti Edukaci klienta pomáhají správně naplánovat dobře formulované cíle. Edukační cíle lze popsat jako očekávaný výsledek, jehoţ u jednice chceme dosáhnout. „Tento výsledek je pozitivní kvalitativní a kvantitativní změna v edukantových vědomostech, dovednostech, postojích, návycích a postojové orientaci.“97

95

JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 25. Srov. JUŘENÍKOVÁ ,P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 36. 97 JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, s. 27. 96

34

V následujícím textu budou uvedeny příklady konkrétních formulací cílů edukačního procesu se zaměřením na primární prevenci realizovaného u klientů všeobecnou sestrou: -

klient dokáţe slovně charakterizovat onemocnění varixy dolních končetin

-

klient dokáţe vyjmenovat rizikové faktory onemocnění varixy dolních končetin

-

klient dokáţe vyjmenovat zásady primární prevence onemocnění varixy dolních končetin a zdůvodnit jejich prospěšné působení

-

klient vnímá cvičení, jako významný prvek primární prevence

-

klient dokáţe zdůvodnit význam cvičení

-

klient dokáţe předvést sadu cviků

35

4

OČEKÁVANÉ CÍLE A VÝSLEDKY

Cíl 1: Zjistit míru znalostí respondentů o charakteristice onemocnění varixy dolních končetin. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 25 % dotázaných respondentů zodpoví správně (s tolerancí max. 1 špatné odpovědi) vědomostní poloţky o varixech dolních končetin.

Cíl 2: Zjistit, zda dotazovaní respondenti znají preventivní postupy předcházející varixům dolních končetin. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů zodpoví správně všechny vědomostní poloţky týkající se znalosti preventivních postupů, které předcházejí vzniku varixů dolních končetin.

Cíl 3: Zjistit, zda dotazovaní respondenti dodrţují preventivní postupy účinné při předcházení varixům dolních končetin. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů uvede, ţe dodrţují zásady prevence onemocnění varixy dolních končetin.

Cíl 4: Zjistit subjektivní vnímání rizika onemocnění varixy dolních končetin mezi respondenty. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů povaţují své nynější/předešlé zaměstnání za faktor přispívající negativně ke vzniku onemocnění varixů dolních končetin. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů uvede, ţe se obávají onemocněním varixy dolních končetin.

36

5

METODIKA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

Bakalářská práce s názvem: „Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti“ je zaměřena na problematiku vzniku varixů dolních končetin a její prevenci u ţen laické veřejnosti ve věku 18-45 let. Praktická část mé bakalářské práce se zabývá analýzou znalostí ţen o charakteristice tohoto onemocnění, prvcích prevence a jejich dodrţování. Studie byla provedena u cílové skupiny, která zahrnovala ţeny z laické veřejnosti v období ranné a střední dospělosti ve věku 18-45 let. Pro sběr dat byla vyuţita metoda dotazníkového šetření. Tato metoda patří mezi velmi často vyuţívané. Výhodou dotazníkového šetření je moţnost získání dostatečného mnoţství informací od velkého mnoţství respondentů v relativně krátkém časovém úseku. Vzhledem k tomu, ţe jde o šetření anonymní je, zde prostor ke spontánnější a pravdivější odpovědi neţ při přímém kontaktu s respondentem. Nevýhodou dotazníkového šetření je obtíţná motivace anonymních respondentů při spolupráci během vyplňování, neporozumění respondenta některým poloţkám dotazníku, nemoţnost ověřit pravdivost dat či kontaktovat výzkumníka.98 Dotazníkové šetření bylo provedeno ve dvou krocích. Prvním krokem bylo provedení pilotní studie (distribuce 10 dotazníků), která měla za úkol eliminovat případné nesrovnalosti při porozumění jednotlivým poloţkám dotazníku. Po zhodnocení pilotní studie bylo nutno některé poloţky z dotazníku upravit. Poté bylo provedeno vlastní dotazníkové šetření (období prosinec 2011 - únor 2012). Dotazníky byly distribuovány v obcích Svárov, Zlámanec, Březolupy, Topolná a ţenám z laické veřejnosti ve věku 18-45 let v mém okolí. Pro vlastní průzkum bylo vyuţito autorského dotazníku, který tvořilo 24 poloţek (příloha č. 8, s. 95). Dotazníkové šetření bylo anonymní. Podle způsobu odpovědí byly poloţky rozděleny následovně: otevřené - poloţky č. 1, 6-8, 20, 24, polootevřené - poloţky č. 21, 12, 13, 15, uzavřené - poloţky č. 2-5, 9-11, 14, 16-19, 22, 23. Podle tématického zaměření byly jednotlivé poloţky členěny následovně: poloţky č. 1-4 zjišťují charakteristiku respondentů. Poloţky č. 5 se zabývá osobní

98

Srov. BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P., TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství, s. 98.

37

zkušeností s výskytem varixů. Poloţkami č. 6-8 jsem zjistila zaměstnání a jeho délku u respondentů. Poloţky č. 9-14 se zaměřují na zjištění znalostí, které mají pacienti o onemocnění varixy dolních končetin. Poloţky č. 15-19 se zabývají postupy primární prevence a jejich znalostí u respondentů. Poloţka č. 21 zjišťuje subjektivní vnímání dodrţování prvků primární prevence u respondentů. Poloţka č. 20 se zabývá názorem respondentů na rizikové povolaní pro vznik varixů dolních končetin. Poloţky č. 22-23 se zaměřují na subjektivní vnímání rizika vzniku onemocnění varixy dolních končetin. V poloţce č. 24 měli respondenti moţnost vyjádřit se k danému tématu. Kritéria zařazení respondentů do výzkumu byla tyto: -

ţeny, které nemají zdravotnické vzdělaní

-

ţeny, které nejsou postiţeny onemocněním varixy dolních končetin

-

ţeny, které jsou v období ranné či střední dospělosti (ve věku 18-45 let)

-

ţeny, které byly ochotny spolupracovat při vyplnění dotazníku

Kritéria vyhodnocení správných odpovědí testových otázek v dotazníku -

za správně odpovídajícího respondenta povaţujeme toho, který v testových poloţkách č. 9-14 zodpoví chybně maximálně jednu poloţku

-

za správně odpovídajícího respondenta povaţujeme toho, který se v testových poloţkách č. 15-19 zodpoví správně všechny poloţky

Výsledky, které byly získány byly zpracovány v hodnotách absolutních (n) a relativních (%) a to s vyuţitím počítačové aplikace MS office Excel 2007 a MS office Word 2007.

38

6

ANALÝZA VÝSLEDKŮ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

6.1 Základní charakteristika respondentů Pro potřeby empirické práce bylo distribuováno 118 dotazníků. Navrátilo se 115 dotazníků, tj. 97,5 %. 115 dotazníků bylo správně a kompletně vyplněno a tedy byly zařazeny ke zpracování (nadále povaţováno za 100 % respondentů). Ze získaných údajů vyplývá, ţe respondenti (ţeny) byly ve věku 19-45 let. Průměrný věk respondentů byl 34,7 let. Z celkového počtu 115 respondentů bylo díky výběru cílové skupiny 115 (100 %) respondentů ţenského pohlaví.

6.2 Analýza výsledků Poloţka č. 2 v dotazníku zjišťovala nejvyšší dosaţené vzdělání respondentů. Tabulka č. 1 Nejvyšší dosaţené vzdělání Dosaţené vzdělání Základní Středoškolské bez maturity Středoškolské s maturitou Vyšší odborné Vysokoškolské Celkem

Absolutní četnost (n) 7 30 57 8 13 115

Relativní četnost (%) 6,0 26,0 49,7 7,0 11,3 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů mělo 7 (6,0 %) respondentů vzdělání základní, 30 (26,0 %) respondentů získalo vzdělání středoškolské bez maturity, 57 (49,7 %) respondentů středoškolské s maturitou, 8 (7,0 %) respondentů vzdělání vyšší odborné a 13 (11,3 %) respondentů získalo vzdělání vysokoškolské (viz tabulka č. 1 a graf č. 1).

39

60,0

Základní

49,7%

50,0

Středoškolské bez maturity

40,0

Středoškolské s maturitou

26,0%

% 30,0

Vyšší odborné

20,0 7,0%

6,0%

10,0

11,3% Vysokoškolské

0,0 Graf č. 1 Nejvyšší dosaţené vzdělání Poloţka č. 3 zjišťovala, zda mají respondenti zdravotnické vzdělání. Tabulka č. 2 Zdravotnické vzdělání Zdravotnické vzdělání Ano Ne Celkem

Absolutní četnost (n)

Relativní četnost (%)

0 115 115

0 100 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů mělo zdravotnické vzdělání 0 (0,0 %) respondentů a bez zdravotnického vzdělání bylo 115 (100 %) respondentů (viz tabulka č. 2). Poloţka č. 4 zjišťovala, zda trpí respondenti onemocněním varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 3 Postiţení varixy dolních končetin Postiţení varixy dolních končetin Ano Ne Nevím Celkem



0 105 10 115

0,0 91,3 8,7 100

40

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů, 0 (0,0 %) respondentů trpělo onemocněním varixy dolních končetin, 105 (91,3 %) respondentů netrpělo onemocněním varixy dolních končetin a 10 (8,7 %) respondentů nevědělo, zda trpí onemocněním varixy dolních končetin (viz tabulka č. 3). Poloţka č. 5 zjišťuje, zda se respondenti setkali s výskem onemocnění varixy dolních končetin např. v rodině, u příbuzných, přátel či známých (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 4 Setkání s varixy dolních končetin Setkání s varixy dolních končetin Ano Ne Nevím Celkem



70 31 14 115

60,8 27,0 12,2 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů se 70 (60,8 %) respondentů setkalo s výskytem onemocnění varixy dolních končetin v rodině, u příbuzných, přátel či známých, 31 (27,0 %) respondentů respondentů se s tímto onemocněním nesetkalo a 14 (12,2 %) respondentů neví, zda někdo v rodině, přátel či známých trpí onemocněním varixy dolních končetin (viz tabulka č. 4 a graf č. 2).

12,2% Ano Ne Nevím

27,0%

60,8%

Graf č. 2 Setkání s varixy DK

41

Poloţka č. 6 zjišťovala nynější zaměstnání respondentů. Tabulka č. 5 Nynější zaměstnání respondentů Nynější zaměstnání Respondentů Administrativní pracovník Pracovník ve sluţbách Dělník Vedoucí pracovník Student Mateřská dovolená Pedagogický pracovník Nezaměstnanost Celkem



37 28 16 11 7 7 6 3 115

32,2 24,3 14,0 9,6 6,0 6,0 5,3 2,6 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 37 (32,2 %) respondentů uvedlo, ţe vykonává povolání administrativní pracovník (např. povolání úřednice, asistentka, účetní či bankovní poradkyně). 28 (24,3 %) respondentů uvedlo, ţe pracuje ve sluţbách, které jsou z největší části zastoupeny povoláními jako prodavačka, servírka, kadeřnice, kuchařka či poštovní doručovatelka. 16 (14,0 %) respondentů uvedlo, ţe pracují jako dělnice, coţ zahrnuje povolání, např. obsluhu stroje, práce v zemědělství či v potravinářských provozech. 11 (9,6 %) respondentů uvedlo, ţe pracují jako vedoucí pracovníci, coţ představuje povolání jako mistrová, zástupce ředitele, podnikatel, vedoucí či manager. 7 (6,0 %) respondentů uvedlo, ţe studuje. 7 (6,0 %) respondentů uvedlo, ţe je na mateřské dovolené. 6 respondentů (5,2 %) uvedlo práci jako pedagogický pracovník. 3 respondenti (2,6 %) uvedli, ţe jsou nezaměstnaní (viz tabulka č. 5 a graf č. 3).

42

Nezaměstnanost

2,6% Pedagogický pracovník Mateřská dovolená

5,3% 6,0%

Student

6,0%

Vedoucí pracovník

9,6%

Dělník

14,0% 24,3%

Pracovník ve sluţbách 32,2%

0,0

10,0

20,0

30,0

Administrativní pracovník

40,0

%

Graf č. 3 Nynější zaměstnání respondentů Poloţka č. 7 zjišťovala předešlé zaměstnání respondentů. Tabulka č. 6 Předešlé zaměstnání respondentů Předešlé zaměstnání Respondentů Administrativní pracovník Pracovník ve sluţbách Dělník Vedoucí pracovník Student Mateřská dovolená Pedagogický pracovník Nezaměstnanost Celkem



32 39 14 6 12 4 7 1 115

27,8 33,9 12,2 5,2 10,4 3,5 6,1 0,9 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 32 (27,8 %) respondentů uvedlo, ţe vykonávalo povolání

administrativního pracovníka, 39 (33,9 %) respondetnů

uvedlo, ţe pracovalo ve sluţbách, 14 (12,2 %) respondentů uvedlo, ţe vykonávalo povolání dělníka, 6 (5,2 %) respondentů uvedlo, ţe vykonávalo povolání vedoucího pracovníka, 12 (10,4 %) respondentů uvedlo, ţe studovalo, 4 (3,5 %) respondentů uvedlo, ţe bylo na mateřské dovolené, 7 (6,1 %) respondentů uvedlo, ţe pracovalo

43

jako pedagogický pracovník, 1 (0,9 %) respondent uvedl, ţe byl nezaměstnán (viz tabulka č. 6 a graf č. 4).

Nezaměstnanost 0,9%

Pedagogický pracovník

6,1%

Mateřská dovolená

3,5%

Student

10,4%

Vedoucí pracovník

5,2%

Dělník

12,2% 33,9% 27,8%

0,0

10,0

20,0

30,0

Pracovník ve sluţbách Administrativní pracovník

40,0

%

Graf č. 4 Předešlé zaměstnání respondentů Graf č. 5 porovnává předešlé a nynější povolání, vyplývá zde, ţe u administrativních pracovníků došlo ke zvýšení o 5 (4,3 %) respondentů, ve sluţbách došlo ke sníţení o 11 (9,6 %) respondentů, u povolání dělník došlo ke zvýšení o 2 (1,7 %) respondenty, u vedoucích pracovníků došlo ke zvýšení o 5 (4,3 %) respondentů, u studentů došlo ke sníţení o 5 respondentů (4,3 %), u respondentů na mateřské dovolené došlo ke zvýšení o 3 respondenty (2,6 %), u pedagogických pracovníků došlo ke sníţení o 1 respondenta (0,9 %), u nezaměstnaných respondentů došlo ke zvýšení o 2 respondenty (1,7 %).

44

2,6% 0,9%

Nezaměstnanost Pedagogický pracovník

5,2% 6,0%

Mateřská dovolená

6,0% 3,5% 6,0%

Student

Nynější zaměstnání

10,4%

Vedoucí pracovník

Předešlé zaměstnání

9,6% 5,2% 14,0% 12,2%

Dělník Pracovník ve sluţbách

24,3% 33,9%

Administrativní pracovník

32,2% 27,8%

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

%

Graf č. 5 Porovnání předešlého a nynějšího povolání Poloţka č. 8 zjišťuje délku vykonávání předešlého a nynějšího povolání. Tabulka č. 7 Délka vykonávání předešlého a nynějšího povolání Délka zaměstnání 0 – 1 let 2 – 5 let 6 – 10 let 11 – 15 let 16 – 25 let 26 a více Celkem

Nynější zaměstnání Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 17 14,8 42 36,5 25 21,7 17 14,8 13 11,3 1 0,9 115 100

Předešlé zaměstnání Absolutní Relativní četnost (n) četnost (%) 43 37,4 43 37,4 17 14,8 9 7,8 3 2,6 0 0 115 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 17 (14,8 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich nynějšího zaměstnání je 0 - 1 let, 42 (36,5 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich nynějšího zaměstnání je 2 - 5 let, 25 (21,7 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich nynějšího zaměstnání je 6 - 10 let, 17 (14,8 %) respondnetů uvedlo, ţe délka jejich nynějšího zaměstnání je 11 - 15 let, 13 (11,3 %) respondnetů uvedlo, ţe

45

délka jejich nynějšího zaměstnání je 16 - 25 let, 1 (0,9 %) respondent uvedl, ţe délka jeho nynějšího zaměstnání je 26 a více let (viz tabulka č. 7). Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 43 (37,4 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich předešlého zaměstnání byla 0 - 1 let, 43 (37,4 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich předešlého zaměstnání byla 2 - 5 let, 17 (14,8 %) respondentů uvedlo, ţe délka jejich předešlého zaměstnání byla 6 - 10 let, 9 (7,8 %) respondnetů uvedlo, ţe délka jejich předešlého zaměstnání byla 11 - 15 let, 3 (2,6 %) respondnetů uvedlo, ţe délka jejich předešlého zaměstnání byla 16 - 25 let, 0 (0,0 %) respondent uvedl, ţe délka jeho předešlého zaměstnání byla 26 a více let (viz tabulka č. 7). Poloţka č. 9 zjišťuje, zda respondenti správně charakterizují pojem varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí byla moţnost a) Křečové ţíly neboli varixy jsou označením pro rozšíření povrchových ţil dolních končetin (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 8 Znalost pojmu varixy dolních končetin Moţnost Rozšíření povrchových ţil DK Pomnoţní ţil DK Zánět ţil DK Ucpané ţíly DK Nevím Celkem



Z celkového mnoţství 115 (100 %) respondentů 58 (50,4 %) respondentů zvolilo správně rozšíření povrchových ţil DK, 8 (7,0 %) respondentů nesprávně pomnoţení ţil DK, 13 (11,3 %) respondentů zvolilo nesprávně zánět ţil DK, 23 (20,0 %) repondentů zvolilo nesprávně ucpané ţíly DK, 13 (11,3 %) respondentů zvolilo moţnost nevím (viz tabulka č. 8 a graf č. 6).

46

60,0

Rozšíření povrchových ţil DK Pomnoţení ţil DK

50,4% 50,0 40,0

Zánět ţil DK

% 30,0 20,0%

20,0

11,3%

Ucpané ţíly DK

11,3%

7,0%

10,0

Nevím

0,0

Graf č. 6 Znalost pojmu varixy dolních končetin Poloţka č. 10 zjišťuje, zda respondenti, znají příčinu vzniku varixů dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí byla moţnost b) Vlivem poškození (oslabení) ţilní stěny dochází k hromadění krve v dolních končetinách (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 9 Znalost příčiny vzniku varixů dolních končetin Moţnost Vznik zánětlivých loţisek Poškození (oslabení) ţilní stěny Uzavření drobnou krevní sraţeninou Vliv fyzické námahy Nevím Celkem



Z celkového mnoţství 115 (100 %) respondentů 13 (11,3 %) respondentů zvolilo nesprávně vznik zánětlivých loţisek, 54 (47,0 %) zvolilo správně poškození (oslabení) ţilní stěny, 15 (13,0 %) respondentů zvolilo nesprávně uzavření drobnou krevní sraţeninou, 12 (10,4 %) repondentů zvolilo nesprávně vliv fyzické námahy, 21 (18,3 %) respondentů zvolilo moţnost nevím (viz tabulka č. 9 a graf č. 7).

47

60,0

Vznik zánětlivých loţisek

47,0%

50,0

Poškození (oslabení) ţilní stěny Uzavření drobnou krevní sraţeninou

40,0

% 30,0 18,3%

20,0 11,3%

13,0%

Vliv fyzické námahy

10,4%

10,0

Nevím

0,0

Graf č. 7 Znalost příčiny vzniku varixů dolních končetin Poloţka č. 11 zjišťuje, zda respondenti znají příznaky, které doprovází onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí byla moţnost b) Pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů dolních končetin, brnění dolních končetin (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 10 Příznaky doprovázející varixy dolních končetin Moţnost



Bolest kloubů, změny nálad, zvýšená potivost Pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů, brnění Zvýšená teplota, zarudnutí DK, malátnost

1

0,9

102

88,7

3

2,6

Třesavka, ţíznivost, znecitlivění DK

0

0

9 115

7,8 100

Nevím

Celkem

Z celkového mnoţství 115 (100 %) respondentů 1 (0,9 %) respondent zvolil nesprávně bolesti kloubů, změny nálad, zvýšenou potivost, 102 (88,7 %) respondentů zvolilo správně pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů, brnění, 3 (2,6 %) respondenti zvolili nesprávně zvýšenou teplotu, zarudnutí DK, malátnost, 0 (0,0 %) respondentů

48

zvolilo nepsrávně třesavku, ţíznivost, znecitlivění DK, 9 (7,8 %) respondentů zvolilo nevím (viz tabulka č. 10 a graf č.8).

100,0

88,7%

Bolesti kloubů, změny nálad, zvýšená potivost

80,0 Pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů, brnění

60,0

%

Zvýšená teplota, zarudnutí DK, malátnost

40,0

20,0

0,9%

2,6%

7,8%

Nevím

0,0

Graf č. 8 Příznaky doprovázející varixy dolních končetin Poloţka č. 12 zjišťuje faktory, které jsou nejvíce (dle respondetů) rizikové pro vznik onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí jsou moţnosti a) věk, b) pohlaví, d) dědičnost, coţ jsou hlavní rizikové faktory (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Ostatní jsou vedlejší rizikové faktory. Tabulka č. 11 Rizikové faktory Moţnost Věk Pohlaví Sedavý ţivotní styl Dědičnost Obezita Těhotenství Jiné Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 62 29 81 93 76 57 7 2 407

Relativní četnost (%) 15,2 7,2 19,9 22,8 18,7 14,0 1,7 0,5 100

Z celkového počtu 407 odpovědí (pro tuto poloţku povaţováno za 100 %) tvořilo 62 (15,2 %) odpovědí moţnost věk, 29 (7,2 %) odpovědí tvořila moţnost pohlaví, 81 (19,9 %) odpovědí tvořila moţnost sedavý ţivotní styl, 93 (22,8 %)

49

odpovědí tvořila moţnost dědičnost, 76 (18,7 %) odpovědí tvořila moţnost obezita, 57 (14,0 %) odpovědí tvořila moţnost těhotenství, 7 (1,7 %) odpovědí moţnost jiné, tato byla respondenty rozšířena o moţnost dlouhodobé stání, 2 (0,5 %) odpovědí moţnost nevím (viz tabulka č. 11 a graf č. 9).

Nevím

0,5%

Jiné

1,7%

Těhotentsví

14,0%

Obezita

18,7% 22,8% 19,9%

Sedavý ţivotní styl

7,2%

Pohlaví

15,2%

0,0

5,0

Dědičnost

10,0

15,0

Věk

20,0

25,0

%

Graf č. 9 Rizikové faktory Poloţka č. 13 zjišťuje faktory, které (dle respondentů) jsou protektivní proti vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Mezi správné odpovědi patří moţnosti a) fyzická aktivita, c) vyváţená strava, e) optimální váha (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 12 Protektivní faktory Moţnost Fyzická aktivita Tučná jídla Vyváţená strava Kouření Optimální váha Jiné Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 96 3 83 5 77 4 3 271

50

Relativní četnost (%) 35,4 1,1 30,7 1,8 28,4 1,5 1,1 100

Z celkového počtu 271 odpovědí (pro tuto poloţku povaţováno za 100 %) 96 (35,4 %) odpovědí správná moţnost fyzická aktivita podporující krevní oběh DK, 3 (1,1 %) odpovědí špatnou moţnost tučná jídla, 83 (30,7 %) odpovědí správnou moţnost vyváţená strava, 5 (1,8 %) odpovědí špatnou moţnost kouření, 77 (28,4 %) odpovědí správnou moţnost optimální váha, 4 (1,5 %) odpovědí moţnost jiné, tato byla respondenty rozšířena o moţnost cvičení, která byla správná; 3 (1,1 %) odpovědí moţnost nevím (viz tabulka č. 12 a graf č. 10).

Nevím

1,1% Jiné

1,5%

Optimální váha

28,4%

Kouření

1,8%

Vyváţená strava Tučná jídla

30,7% 1,1% 35,4%

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

Fyzická aktivita

%

Graf č. 10 Protektivní faktory Poloţka č. 14 zjišťuje komplikace, které (dle respondentů) doprovází onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí jsou moţnosti a) prasklá stěna postiţené ţíly, b) zánět povrchových ţil, c) bércový vřed (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 13 Komplikace varixů dolních končetin Moţnost Prasklá stěna postiţené ţíly Zánět povrchových ţil Bércový vřed Bolest kloubů Nevím Celkem



80

34,8

66 62 14 8 230

28,7 27,0 6,0 3,5 100

51

Z celkového počtu 230 odpovědí (pro tuto poloţku povaţováno za 100 %) tvořilo 80 (34,8 %) odpovědí správnou moţnost prasklá stěna postiţené ţíly, 66 (28,7 %) odpovědí správnou moţnost zánět povrchových ţil, 62 (27,0 %) odpovědí správnou moţnost bércový vřed, 14 (6,0 %) odpovědí špatnou moţnost bolest kloubů, 8 (3,5 %) odpovědí moţnost nevím (viz tabulka č. 13 a graf č. 11).

40,0 34,8% 30,0

Prasklá stěna postiţené ţíly

28,7%

27,0%

Zánět povrchových ţil Bércový vřed

% 20,0

Bolest kloubů

10,0

6,0% 3,5%

Nevím

0,0

Graf č. 11 Komplikace varixů dolních končetin Graf č. 12 srovnává správné a špatné odpovědi v poloţkách č. 9-14. V poloţce č. 9 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 58 (50,4 %) respondentů správně a 57 (49,6 %) respondentů špatně. V poloţce č. 10 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 54 (47,0 %) respondentů správně a 61 (53,0 %) respondentů špatně. V poloţce č. 11 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 102 (88,7 %) respondentů správně a 13 (11,3 %) respondentů špatně. V poloţce č. 12 z celkového počtu 407 (100 %) odpovědí bylo 184 (45,2 %) odpovědí správných a 223 (54,8 %) odpovědí bylo špatných. V poloţce č. 13 z celkového počtu 271 (100 %) odpovědí bylo 256 (94,5 %) správných a 15 (5,5 %) odpovědí bylo špatných. V poloţce č. 14 z celkového počtu 230 (100 %) odpovědí bylo 208 (90,5 %) správných a 22 (9,5 %) odpovědí bylo špatných.

52

9,5%

90,5%

Poloţka č. 14

94,5%

Poloţka č. 13

5,5%

45,2%

Poloţka č. 12

54,8% 88,7%

Poloţka č. 11

11,3%

47,0%

Poloţka č. 10

53,0%

50,4%

Poloţka č. 9

0,0

20,0

Správně Špatně

49,6% 40,0

60,0

80,0

100,0

%

Graf č. 12 Srovnání správných a špatných odpovědí v poloţkách č. 9-14 Tabulka č. 14 Celkové vyhodnocení poloţek č. 9-14 Vyhodnocení testových poloţek č. 9-14 Správně odpovídající respondent Špatně odpovídající respondent Celkem



27

23,5

88

76,5

115

100

Z celkového počtu 115

(100 %) respondentů odpovědělo 27 (23,5 %)

respondetů na všechny poloţky č. 9-14 správně nebo mělo pouze jednu chybnou poloţku a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do správně odpovídajících respondentů. 88 (76,5 %) respondentů mělo dvě a více chybných poloţek a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do špatně odpovídajících respondentů (viz tabulka č. 14). Poloţka č. 15 zjišťuje preventivní postupy, které jsou nejúčinější (dle respondentů) v předcházení onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správná odpověď je: všechny nabídnuté odpovědi (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101).

53

Tabulka č. 15 Preventivní postupy Moţnost Zdravý ţivotní styl Chůze Vyvarovat se velkého tepla Sprchování studenou vodou Optimální tělesná hmotnost Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 110 78 35 63 101 2 389

Relativní četnost (%) 28,3 20,0 9,0 16,2 26,0 0,5 100

Z celkového počtu 389 odpovědí (pro tuto poloţku povaţováno za 100 %) tvořilo 110 (28,3 %) odpovědí moţnost zdravý ţivotní styl, 78 (20,0 %) odpovědí byla moţnost chůze, 35 (9,0 %) odpovědí byla moţnost vyvarovat se velkého tepla, 63 (16,2 %) odpovědí byla moţnost sprchování studenou vodou, 101 (26,0 %) odpovědí byla moţnost optimální tělesná hmotnost, 2 (0,5 %) odpovědi tvořila moţnost nevím (viz tabulka č. 15 a graf č. 13).

Nevím

0,5% Optimální tělesná hmotnost

26,0%

Sprchování studenou vodou

16,2%

Vyvarovat se velkého tepla

9,0% 20,0%

Chůze

28,3%

0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

30,0

Zdravý ţivotní styl

35,0

%

Graf č. 13 Preventivní postupy Poloţka č. 16 zjišťuje nejvhodnější polohu (dle respondentů) pro těţké a oteklé nohy. Správnou odpovědí jsou moţnosti a), d) Sezení s nohama ve zvýšené poloze o kousek výš neţ je srdce a Zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí o 15 cm v úhlu 10° (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101).

54

Tabulka č. 16 Nejvhodnější poloha DK Moţnost Sezení s nohami ve zvýšené poloze Sezení s nohami ve sníţené poloze Sezení se zkříţenýma nohama Zvýšit mírně polohu nohu i během spánku Poloha nohou nemá vliv na pocit úlevy Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 84 10 1

Relativní četnost (%) 51,6 6,1 0,6

62

38,0

0 6 163

0 3,7 100

Z celkového počtu 163 odpovědí (pro tuto poloţku povaţováno za 100 %) tvořilo 84 (51,6 %) odpovědí správnou moţnost sezení s nohama ve zvýšené poloze, 10 (6,1 %) odpovědí špatnou moţnost sezení s nohama ve sníţené poloze, 1 (0,6 %) odpovědí špatnou moţnost sezení se skříţenýma nohama, 62 (38,0 %) odpovědí správnou moţnost zvýšit mírně polohu nohou i během spánku, 0 (0,0 %) odpovědí špatnou moţnost poloha nemá vliv na pocit úlevy při těţkých či oteklých nohou, 6 (3,7 %) odpovědí moţnost nevím (viz tabulka č. 16 a graf č. 14).

Nevím

3,7% Zvýšit polohu DK i během spánku

38,0%

Sezení se zkříţenýma nohama

0,6%

Sezení s nohama ve sníţené poloze

6,1% 51,6%

0,0

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

Graf č. 14 Nejvhodnější poloha dolních končetin

55

60,0

Sezení s nohama ve zvýšené poloze

%

Poloţka č. 17 zjišťuje vhodné oblečení a obuv (dle respondentů) z hlediska předcházení vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí byla moţnost b) Oblečení by mělo být volné či netěsnící a obuv s nízkým podpatkem (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 17 Vhodné oblečení a obuv Moţnost Oblečení těsné, obuv bez podpatku Oblečení volné, obuv s nízkým podpatkem Oblečení těsné v oblasti kotníků, obuv s vysokým podpatkem Oblečení těsné a obuv s vysokým podpatkem Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 18

Relativní četnost (%) 15,7

90

78,3

1

0,7

0

0,0

6 115

5,3 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů zvolilo 18 (15,7 %) respondentů špatnou moţnost oblečení těsné, obuv bez podpatků, 90 (78,3 %) respondentů správnou moţnost oblečení volné, obuv s nízkým podpatkem, 1 (0,7 %) respondent zvolil špatnou moţnost oblečení těsné v oblasti kotníku, obuv s vysokým podpatkem, 0 (0,0 %) respondentů zvolilo špatnou moţnost oblečení těsné a s vysokým podpatkem, 6 (5,3 %) respondentů zvolilo moţnost nevím (viz tabulka č. 17 a graf č. 15).

90,0

Oblečení těsné, obuv bez podpatku

78,3%

80,0 70,0

Oblečení volné, obuv s nízkým podpatkem

60,0

%

50,0 40,0 30,0 20,0

15,7%

10,0

0,7%

0,0

Graf č. 15 Vhodné oblečení a obuv

56

5,3%

Oblečení těsné v oblasti kotníků, obuv s vysokým podpatkem Nevím

Poloţka č. 18 zjišťuje pohybovou aktivitu, která (dle respondentů) je vhodná pro předcházení vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Spravná odpověď byla moţnost b) Sportovní aktivita zaměřená na rozvoj svalstva dolních končetin jako např. chůze, plavání, jogging (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 18 Vhodná pohybová aktivita Moţnost Nárazové odlehčení DK Cílené přetíţení DK Rozvoj svalstva DK Jednostranná zátěţ DK Nevím Celkem



Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů zvolilo 5 (4,3 %) respondentů špatnou moţnost nárazové odlehčení DK, 2 (1,7 %) respondenti zvolili špatnou moţnost cílené přetíţení DK, 103 (89,7 %) respondentů zvolilo správnou moţnost rozvoj svalstva DK, 0 (0,0 %) respondentů zvolilo špatnou moţnost jednostranná zátěţ DK, 5 (4,3 %) respondentů zvolilo moţnost nevím (viz tabulka č. 18 a graf č. 16).

100,0

89,7%

Nárazové odlehčení DK

80,0 60,0

Cílené přetíţení DK

40,0

Rozvoj svalstva DK

%

20,0 4,3%

4,3%

1,7%

Nevím

0,0

Graf č. 16 Vhodná pohybová aktivita Poloţka č. 19 zjišťuje, který druh zaměstnání (dle respondenta) je nejvhodnější v rámci předcházení onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Správnou odpovědí byla moţnost b) Vybírat si zaměstnání

57

s krátkými intervaly sezení či stání, popřípadě zvedání a nošení těles do 10 kg (viz Klíč správných odpovědí, příloha č. 9, s. 101). Tabulka č. 19 Vhodné zaměstnání Moţnost Dlouhé intervaly stání Krátké intervaly stání či sezení Jednostranně zátěţující Sedavé zaměstnání Nevím Celkem

Absolutní četnost (n) 2

Relativní četnost (%) 1,8

99

86,0

2 3 9 115

1,8 2,6 7,8 100

Z celkového počtu respondentů 115 (100 %) zvolili 2 (1,8 %) respondenti špatnou moţnost dlouhé intervaly stání, 99 (86,0 %) respondentů zvolilo správnou moţnost krátké intervaly sezení či stání, 2 (1,8 %) respondenti zvolili špatnou moţnost jednostranně zatěţující, 3 (2,6 %) respondnetů zvolili špatnou moţnost sedavé zaměstnání, 9 (7,8 %) respondentů zvolilo moţnost nevím (viz tabulka č. 19 a graf č. 17).

100,0 Dlouhé intervaly stání

86,0% 80,0

Krátké intervaly stání či sezení

60,0 Jednostranně zatěţující

% 40,0

Sedavé zaměstnání

20,0 1,8%

2,6%

1,8%

0,0

Graf č. 17 Vhodné zaměstnání

58

7,8%

Nevím

Poloţka č. 19

86,0%

Poloţka č. 18

14,0%

89,7%

Poloţka č. 17

10,3%

78,3%

Poloţka č. 16

21,7%

10,4%

89,6%

99,5%

Poloţka č. 15

0,0

20,0

Správně Špatně

40,0

0,5%

60,0

80,0

100,0

%

Graf č. 18 Srovnání správných a špatných odpovědí v poloţkách č. 15-19 Graf č. 18 srovnává správné a špatné odpovědi v poloţkách č. 15-19. V poloţce č. 15 z celkového počtu 389 (100 %) odpovědí bylo 113 (99,5 %) odpovědí správných a 2 (0,5 %) odpovědí bylo špatných. V poloţce č. 16 z celkového počtu 163 (100 %) odpovědí bylo 146 (89,6 %) odpovědí správných a 17 (10,4 %) odpovědí bylo špatných. V poloţce č. 17 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 90 (78,3 %) respondent správně a 25 (21,7 %) respondentů odpovědělo špatně. V poloţce č. 18 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 103 (89,7 %) respondentů správně a 12 (10,3 %) respondentů odpovědělo špatně. V poloţce č. 19 z celkového počtu 115 (100 %) respondentů odpovědělo 99 (86,0 %) respondentů správně a 16 (14,0 %) respondentů špatně. Tabulka č. 20 Celkové vyhodnocení poloţek č. 15-19 Vyhodnocení testových poloţek č. 15-19 Správně odpovídající respondent Špatně odpovídající respondent Celkem



74

64,3

41

35,7

115

100

59

Z celkového počtu 115

(100 %) respondentů odpovědělo 74 (64,3 %)

respondetů na všechny poloţky č. 15-19 správně a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do správně odpovídajících respondentů. 41 (35,7 %) respondentů mělo jednu a více chybných poloţek a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do špatně odpovídajících respondentů (viz tabulka č. 20). Poloţka č. 20 zjišťuje jaké povolání (dle respondentů) rizikové z hlediska vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Respondenti psali do dotazníku, které povolání je dle jejich názoru rizikové z hlediska moţnosti vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 21 Rizikové povolání Rizikové povolání Administrativní pracovnice Prodavačka Dělnice Poštovní doručovatelka Kuchařka Kadeřnice Číšnice Všeobecná sestra Neuvedlo Celkem

Absolutní četnost (n) 23 19 15 14 13 9 4 3 15 115

Relativní četnost (%) 20,0 16,5 13,0 12,2 11,4 7,8 3,5 2,6 13,0 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 23 (20,0 %) uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi administrativní pracovnice, 19 (16,5 %) respondetů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi prodavačky, 15 (13,0 %) respondentů uvedlo, ţe za nejvcí rizikové povolání povaţují profesi dělnice, 14 (12,2 %) respodentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi poštovní doručovatelky, 13 (11,4 %) respondentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi kuchařky, 9 (7,8 %) respondentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi kadeřnice, 4 (3,5 %) respondenti uvedli, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi číšnice, 3 (2,6 %) respondenti uvedli, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi všeobecné sestry, 15 (13,0 %) respondetntů neuvedlo ţádnou profesi (viz tabulka č. 21 a graf č. 19).

60

Neuvedlo

13,0%

Všeobecná sestra

2,6%

Číšnice

3,5%

Kadeřnice

7,8%

Kuchařka

11,4%

Poštovní doručovatelka Dělnice

12,2% 13,0%

Prodavačka

16,5%

Administrativní pracovnice

20,0% 0,0

5,0

10,0

15,0

20,0

25,0

%

Graf č. 19 Riziková povolání Poloţka č. 21 zjišťuje, zda si respondenti myslí, ţe dodrţují zásady prevence onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 22 Dodrţování zásad prevence respondenty Dodrţování zásad prevence Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem



14 53 41 7 115

12,3 46,0 35,7 6,0 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů uvedlo 14 (12,3 %) respondentů, ţe dodrţuje zásady prevence ve svém ţivotě. 53 (46,0 %) respondentů uvedlo, ţe spíše dodrţuje zásady prevence ve svém ţivotě. 41 (35,7 %) respondentů uvedlo, ţe spíše nedodrţuji zásady prevence ve svém ţivotě. 7 (6,0 %) reposndentů uvedlo, ţe nedodrţují zásady prevence ve svém ţivotě (viz tabulka č. 22 a graf č. 20).

61

60,0 Ano

46,0%

50,0 40,0

35,7%

Spíše ano

% 30,0 20,0

Spíše ne

12,3%

10,0

6,0%

Ne

0,0 Graf č. 20 Dodrţování zásad prevence Z celkového počtu 115 (100 %) respondnetů uvedlo 67 (58,3 %) respondetů ano/spíše ano, tito respondenti uvedli do dotazníku, které zásady dodrţují. Mezi tyto zásady patřila zejména zdravá strava, sportování, cvičení či polohování dolních končetin. Poloţka č. 22 zjišťuje, zda si pacienti myslí, ţe jejich nynější/předešlé povolání je/bylo rizikové z hlediska vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 23 Rizikovost respondentova povolání Rizikovost respondentova povolání Ano Spíše ano Spíše ne Ne Celkem

Absolutní četnost (n) 22 38 38 17 115

Relativní četnost (%) 19,2 33,0 33,0 14,8 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů uvedlo 22 (19,2 %) respondentů, ţe povaţuje své povolání za rizikové, 38 (33,0 %) uvedlo, ţe spíše povaţuje své povolání za rizikové, 38 (33,0 %) respondentů uvedlo, ţe spíše nepovaţuje své povolání za rizikové, 17 (14,8 %) respondentů uvedlo, ţe nepovaţuje své povolání za rizikové (viz tabulka č. 23 a graf č. 21).

62

40,0 33,0%

33,0%

Ano

30,0 % 20,0

Spíše ano

19,2% 14,8%

Spíše ne

10,0 Ne

0,0 Graf č. 21 Rizikovost respondentova povolání Poloţka č. 23 zjišťuje obavu respondentů ze vzniku onemocnění varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly). Tabulka č. 24 Obava ze vzniku onemocnění varixy dolních končetin Obava ze vzniku varixů Ano Ne Celkem

Absolutní četnost (n) 71 44 115

Relativní četnost ( %) 61,7 38,3 100

Z celkového počtu 115 (100 %) respondentů 71 (61,7 %) respondentů uvedlo, ţe se obává vzniku onemocnění varixy, 44 (38,3 %) respondentů uvedlo, ţe se neobává vzniku onemocnění varixy (viz tabulka č. 24).

63

7 DISKUZE

Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na problematiku onemocnění varixy dolních končetin u ţen laické veřejnosti ve věkovém rozmezí 18-45 let. Cílem této bakalářské práce je zjistit míru znalostí ţen o charakteristice tohoto onemocnění, o prvcích primární prevence, uplatnění těchto prvků v jejich kaţdodenním ţivotě a jejich obavu z moţného vzniku tohoto onemocnění (viz kapitola č. 4 Cíle a očekávané výsledky, s. 36). Respondenti (ţeny laické veřejnosti) byly ve věku 19-45 let. Průměrný věk respondentů byl 34,7 let. Výběr ţen, jakoţ to cílové skupiny byl záměrný a to vzledem k faktu ţe, onemocněním varixy dolních končetin trpí převáţně ţeny. Toto tvrzení je moţné ověřit v celé řadě odborných publikací, např. v článku amerického autora M. J. Callam z roku 1994 nazvaném „Epidemiology of varicose veins“ se uvádí, ţe viditelné křečové ţíly se vyskytují u 20-25 % ţen a muţů 10-15 %. Obdobné výsledky prezentuje i epidemiologická studie autorů Bradbury a kol. z roku 1998 s názvem: „What are the symptoms of varicose veins? Edinburgh vein study cross sectional population survey.“ Tato studie zahrnovala 1566 respondentů (699 muţů a 867 ţen) ve věku 18-64 let a uvádí, ţe onemocněním varixy dolních končetin trpí aţ 25 % ţen. Zjištěná skutečnost můţe být způsobena tím, ţe pro ţeny onemocnění varixy dolních končetin představuje zejména velký kosmetický problém a proto jej řeší častěji a daleko dříve neţ muţi. Poloţka č. 2 zjišťuje nejvyšší dosaţené vzdělání u respondentů. Ze 100 % respondentů 6,0 % respondentů získalo základní vzdělání, 26,0 % respondentů získalo vzdělání středoškolské bez maturity, 49,7 % respondentů získalo vzdělání středoškolské s maturitou, 7,0 % respondentů získalo vyšší odborné vzdělání a 11,3 % respondentů získalo vysokoškolské vzdělání. Poloţka č. 3 zjišťovala, zda mají respondenti zdravotnické vzdělání. Z celkového počtu 100 % respondentů mělo 0 % respondentů zdravotnické vzdělání a 100 % bylo bez zdravotnického vzdělání. Všichni respondeti jsou tedy z laické veřejnosti. Tato skupina je vybrána záměrně a to díky deficitu informací o onemocnění varixy dolních končetin, kterému je tato skupina vystavena.

64

Poloţka č. 4 zjišťovala, zda respondenti trpí onemocnění varixy dolních končetin. Z celkové počtu 100 % respondentů trpí onemocněním 0 % respondentů, 91,3 % respondentů netrpí tímto onemocněním a 8,7 % respondnetů neví, zda trpí onemocněním varixy dolních končetin. Záměrem bylo vybrat respondenty, kteří netrpí onemocněním varixy dolních končetin a to z důvodu snahy zjistit míru znalostí týkající se prvků primární prevence a jejich dodrţování v kaţdodenním ţivotě. Poloţka č. 5 zjišťuje, zda se respondenti setkali s výskytem onemocnění varixy DK např. v rodině, u příbuzných, přátel či známých. Z celkového počtu 100 % respondentů se 60,8 % setkalo s varixy dolních končetin, 27,0 % se nesetkalo s varixy dolních končetin a 12,2 % neví, zda se s tímto onemocnění setkalo. Dále se dotazník věnuje prokázání mír znalostí charakteristiky onemocnění varixy dolních končetin mezi respondenty z řad laické veřejnosti (v dotazníku zahrnuto do testových poloţek č. 9-14). Cíl 1: Zjistit míru znalostí respondentů o charakteristice onemocnění varixy dolních končetin. Poloţka č. 9 zjišťuje, zda respondenti správně charakterizují pojem varixy dolních končetin. Správnou odpovědí byla moţnost a) Křečové žíly neboli varixy jsou označením pro rozšíření povrchových žil dolních končetin. Moţnost a) zvolilo a správně odpovědělo 50,4 % respondentů. 49,6 % respondentů zvolilo jinou a tedy nesprávnou odpověď. Vzhledem k faktu, ţe našimi respondentmi byli představitelé laické veřejnosti (27,0 % respondentů se nesetkalo s varixy dolních končetin a 12,2 % respondentů neví, zda se s tímto onemocněním setkali) je logické očekávat u respondentů deficit znalostí o charakteristice onemocnění varixy dolních končetin. Naopak 60,8 % respondentů uvedlo, ţe se ve svém okolí setkali s onemocněním varixy dolních končetin a deficit informací, zde můţe být způsoben i nezájmem či nedostatkem motivace o danou problematiku. Poloţka č. 10 zjišťuje, zda respondenti, znají příčinu vzniku varixů dolních končetin. Správnou odpovědí byla moţnost b) Vlivem poškození (oslabení) žilní stěny dochází k hromadění krve v dolních končetinách. Uvedlo ji správně 47,0 % respondetnů. 53,0 % respondentů zvolilo jinou a tedy nesprávnou odpověď.

65

Detekované zjištění můţe být způsobeno nedostatkem informací či nezájmem respondentů o danou problematiku. Poloţka č. 11 zjišťuje, zda respondenti znají příznaky, které doprovází onemocnění varixy dolních končetin. Správnou odpovědí byla moţnost b) Pocit těžkých nohou, křeče, bolesti svalů dolních končetin, brnění dolních končetin. Odpověď b) zvolilo a správně odpovědělo 88,7 % respondentů. 11,3 % respondetů zvolilo jinou a tedy nesprávnou moţnost. Výskyt příznaků, jakoţto vedoucích u onemocnění varixy dolních končetin, potvrzuje i studie „What are the symptoms of varicose veins? Edinburgh vein study cross sectional population survey“ autorů Bradbury a kol., která uvádí fakt, ţe příznaky pocit tíţe a napětí v dolních končetinách, bolesti svalů, pocit otoku, křeče a brnění, byly vedoucí ve sledované skupině. Poloţka č. 12 zjišťuje faktory, které jsou nejvíce (dle respondetů) rizikové pro vznik onemocnění varixy dolních končetin. Správnou odpovědí jsou možnosti a) věk, b) pohlaví, d) dědičnost, což jsou hlavní rizikové faktory. Volba hlavních rizikových faktorů byla na základě literárního zdroje autora Lepšího, P., s názvem Křečové ţíly. Ostatní z nabízených odpovědí jsou vedlejší rizikové faktory. Z celkového počtu odpovědí moţnost a) věk tvořilo 15,2 % všech odpovědí, moţnost b) pohlaví tvořilo 7,2 všech odpovědí a moţnost c) dědičnost tvořilo 22,8 % všech odpovědí, coţ celkově odpovídalo 45,2 % všech odpovědí. Zbývajích 54,3 % všech odpovědí tvořily vedlejší rizikové faktory a 0,5 % všech odpovědí tvořila moţnost nevím. Z tohoto je patrné, ţe nejvíce odpovědí tvořila moţnost dědičnost, coţ můţe být zapříčino spojením tohoto onemocnění pouze s genetickou zátěţí v rodině. Význam rizikových faktorů je neustále předmětem dalšího výzkumu a jejich vlivu na vznik onemocnění. Poloţka č. 13 zjišťuje faktory, které (dle respondentů) jsou protektivní proti vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Mezi správné odpovědi patří možnosti a) fyzická aktivita, c) vyvážená strava, e) optimální hmotnost. Z celkového počtu odpovědí moţnost a) fyzická aktivita tvořila 35,4 % všech odpovědí, moţnost c) vyváţená strava tvořila 30,7 % odpovědí, moţnost e) optimální váha tvořila 28,4 % odpovědí. Správné moţnosti tvoří 94,5 % odpovědí. Zbývajících 5,5 % odpovědí tvořily odpovědi špatné. Zjištění je pozitivním prvkem, vzhledem působení mediálně propagovaného zdravého ţivotního stylu. Poloţka č. 14 zjišťuje komplikace, které (dle respondentů) doprovází onemocnění varixy dolních končetin. Správnou odpovědí jsou možnosti a) prasklá

66

stěna postižené žíly, b) povrchový zánět žil, c) bércový vřed. Z celkového počtu odpovědí moţnost a) prasklá stěna postiţené ţíly tvořila 34,8 % odpovědí, moţnost b) zánět povrchových ţil tvořila 28,7 % odpovědí, moţnost c) bércový vřed tvořila 27,0 % odpovědí. Z celkového počtu odpovědí tvořily správné odpovědi celkem 90,5 %. Zbývajících 9,5 % odpovědí tvořily špatné odpovědi. Z tohoto zjištění vyplývá, ţe respondenti znají moţné komplikace onemocnění varixy dolních končetin. Očekávaný výsledek č. 1: Předpokládám, ţe více neţ 25 % dotázaných respondentů zodpoví správně (s tolerancí max. 1 špatné odpovědi) vědomostní poloţky o varixech dolních končetin se nepotvrdil. Ze 100 % respondentů odpovědělo 23,5 % respondetů na všechny poloţky č. 9-14 správně nebo mělo pouze jednu chybnou poloţku a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do správně odpovídajících respondentů. 76,5 % respondentů mělo dvě a více chybných poloţek a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do špatně odpovídajících respondentů. Toto zjištění můţe být způsobeno deficitem informací o daném onemocnění, nezájmem repondentů o danou problematiku, názorem respondentů, ţe se jich daná problematika nedotýká a proto dostatečná motivace k vyhledání informací o onemocnění či se dosud respondenti s daným onemocněním nesetkali. Dále se dotazník věnuje prokázání mír znalostí preventivních postupů onemocnění varixy dolních končetin mezi respondenty z řad laické veřejnosti (v dotazníku zahrnuto do testových poloţek č. 15-19). Cíl 2: Zjistit, zda dotazovaní respondenti znají preventivní postupy předcházející varixům dolních končetin. Poloţka č. 15 zjišťuje preventivní postupy, které jsou nejúčinější (dle respondentů) v předcházení onemocnění varixy dolních končetin. Správná odpověď je: všechny nabídnuté odpovědi. Z celkového počtu odpovědí tvořilo 28,3 % odpovědí moţnost zdravý ţivotní styl, 20,0 % odpovědí tvořila moţnost chůze, 9,0 % odpovědí byla moţnost vyvarovat se velkého tepla, 16,2 % odpovědí byla moţnost sprchování studenou vodou, 26,0 % odpovědí byla moţnost optimální tělesná hmotnost a 0,5 % odpovědi tvořila moţnost nevím. Ze zjištění vyplývá, ţe respondenti za nejúčinější prevenci povaţují zdravý ţivotní styl, coţ povaţuji za pozitivní prvek, vzhledem ke všem pozitivům, které zdravý ţivotní styl přináší.

67

Poloţka č. 16 zjišťuje nejvhodnější polohu (dle respondentů) pro těţké a oteklé nohy. Správnou odpovědí jsou možnosti a) Sezení s nohama ve zvýšené poloze o kousek výš než je srdce, d) Zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí o 15 cm v úhlu 10°. Z celkového počtu odpovědí moţnost a) Sezení s nohama ve zvýšené poloze o kousek výš neţ je srdce tvořila 51,6 % všech odpovědí, moţnost d) Zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí o 15 cm v úhlu 10° tvořila 38,0 % odpovědí. Z celkového počtu odpovědí tvořily správné moţnosti 89,6 % odpovědí. Zbývajících 10,4 % tvořily špatné odpovědi z nabídnutých moţností. Z toho vyplývá, ţe většina respondentů se jiţ někdy setkala s pocitem těţkých nohou a tudíţ ví, které poloha přináší největší úlevu. Poloţka č. 17 zjišťuje vhodné oblečení a obuv (dle respondentů) z hlediska předcházení vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Správnou odpovědí byla moţnost b) Oblečení by mělo být volné či netěsnící a obuv s nízkým podpatkem. Moţnost b) zvolilo a správně odpovědělo 78,3 % respondentů. 21,7 % respondentů zvolilo jinou a tedy nesprávnou odpověď. Poloţka č. 18 zjišťuje pohybovou aktivitu, která (dle respondentů) je vhodná pro předcházení vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Spravná odpověď byla moţnost b) Sportovní aktivita zaměřená na rozvoj svalstva dolních končetin jako např. chůze, plavání, jogging. Moţnost b) zvolilo a správně odpovědělo 89,7 % respondentů. 10,3 % respondentů zvolilo jinou a tedy nesprávnou odpověď. Z tohoto zjištění vyplývá, ţe respondenti znají vhodnou sportovní aktivitu pro předcházení onemocnění varixy dolních končetin Poloţka č. 19 zjišťuje, který druh zaměstnání (dle respondenta) je nejvhodnější v rámci předcházení onemocnění varixy dolních končetin. Správnou odpovědí byla moţnost b) Vybírat si zaměstnání s krátkými intervaly sezení či stání, popřípadě zvedání a nošení těles do 10 kg. Moţnost b) zvolilo správně odpovědělo 86,0 % respondentů. 14,0 % respondentů zvolilo jinou a tedy nesprávnou odpověď. Očekávaný výsledek č. 2: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů zodpoví správně všechny vědomostní poloţky týkající se znalosti preventivních postupů, které předcházejí vzniku varixů dolních končetin se potvrdil. Ze 100 % respondentů odpovědělo 64,3 % respondetů na všechny poloţky č. 15-19 správně a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do správně odpovídajících respondentů.

68

35,7 % respondentů mělo jednu a více chybných poloţek a tudíţ jsou dle kritérií zahrnuti do špatně odpovídajících respondentů. Cíl 3: Zjistit, zda dotazovaní respondenti dodrţují preventivní postupy účinné při předcházení varixům dolních končetin. Poloţka č. 21 zjišťuje, zda si respondenti myslí, ţe dodrţují zásady prevence onemocnění varixy dolních končetin. Ze 100 % respondentů uvedlo 12,3 % respondentů, ţe dodrţuje zásady prevence ve svém ţivotě, 46,0 % respondentů uvedlo, ţe spíše dodrţuje zásady prevence ve svém ţivotě, 35,7 % respondentů uvedlo, ţe spíše nedodrţuji zásady prevence ve svém ţivotě a 6,0 % reposndentů uvedlo, ţe nedodrţují zásady prevence onemocnnění ve svém ţivotě. Ze 100 % respondentů 58,3 % respondentů uvedlo, ţe dodrţují zásady prevence a 41,7 % respondentů uvedlo, ţe nedodrţuje zásady prevence onemocnění ve svém kaţdodenním ţivotě. Očekávaný výsledek č. 3: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů uvede, ţe dodrţují zásady prevence onemocnění varixy dolních končetin se potvrdil. Cíl 4: Zjistit subjektivní vnímání rizika onemocnění varixy dolních končetin mezi respondenty. Poloţka č. 20 zjišťuje jaké povolání (dle respondentů) rizikové z hlediska vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Ze 100 % respondentů 20,0 % uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi administrativní pracovnice, 16,5 % respondetů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi prodavačky, 13,0 % respondentů uvedlo, ţe za nejvcí rizikové povolání povaţují profesi dělnice, 12,2 % respodentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi poštovní doručovatelky, 11,4 % respondentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi kuchařky, 7,8 % respondentů uvedlo, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi kadeřnice, 3,5 % respondenti uvedli, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi číšnice, 2,6 % respondenti uvedli, ţe za nejvíce rizikové povolání povaţují profesi všeobecné sestry a 13,0 % respondetntů neuvedlo ţádnou profesi. Poloţka č. 22 zjišťuje, zda si pacienti myslí, ţe jejich nynější/předešlé povolání je/bylo rizikové z hlediska vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Ze 100 % respondentů uvedlo 19,2 % respondentů, ţe povaţuje své povolání za rizikové, 33,0 % uvedlo, ţe spíše povaţuje své povolání za rizikové, 33,0 % respondentů uvedlo, ţe

69

spíše nepovaţuje své povolání za rizikové, 14,8 % respondentů uvedlo, ţe nepovaţuje své povolání za rizikové. Ze 100 % respondentů své povolání za rizikové povaţuje 52,2 % respondentů a své povolání za rizikové nepovaţuje 47,8 % respondentů. Očekávaný výsledek č. 4: Předpokládám, ţe více neţ 50 % dotázaných respondentů povaţují své nynější/předešlé zaměstnání za faktor přispívající negativně ke vzniku onemocnění varixů dolních končetin se potvrdil. Poloţka č. 23 zjišťuje obavu respondentů ze vzniku onemocnění varixy dolních končetin. Ze 100 % respondentů uvedlo 61,7 % respondentů, ţe se obává vzniku onemocnění varixy, 38,3 % respondentů uvedlo, ţe se neobává vzniku onemocnění varixy. Výsledek vzhledem k rozšířenosti a moţným komplikacím tohoto onemocnění není příliš překvapivý. Očekávaný výsledek č. 5: Předpokládám, ţe více neţ 50 % respondentů uvede, ţe se obávají onemocněním varixy dolních končetin se potvrdil.

70

8 NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ

Z průzkumného šetření vyplývá, ţe laická veřejnost má jisté nedostatky týkající se míry znalostí charakteristiky onemocnění varixy dolních končetin. Jedná se zejména o příčinu vzniku onemocnění a jeho hlavní rizikové faktory. Jsou mnohé příčiny, které mohly způsobit tyto nedostatky např. nezájem o danou problematiku či deficit informací ze strany zdravotníků. Vzhledem k tomu, ţe v současnosti nelze předpokládat objev nových zásadních lékařských postupů v léčbě tohoto onemocnění, bylo by vhodno zabránit vzniku onemocnění jiţ na samém počátku. Proto na prvním místě zůstává důleţitost preventivních postupů se kterými musí být laická veřejnost obeznámena.99 Nejdůleţitější je v tomto směru zejména primární prevence. Cílem primární prevence je ochránit a posílit zdraví, ale také zamezit vzniku onemocnění. Ochranná (protektivní) opatření, která prevence poskytuje jsou charakteru komplexního, zdravotního a sociálního. Zaměřují se na ochranu ţivotních a pracovních podmínek a nezavádění zdravého ţivotního stylu či prosazování konkrétních zdravotních opatření. Zdravotnictví se na nich účastní zejména preventivním lékařstvím, činnostmi a opatřeními na úseky ochrany zdraví veřejnosti a výchovou ke zdraví.100 Tímto se zabývají hlavní návrhy řešení č. 1-7. Dalším důleţitým prostředkem, který se vyuţívá k podpoře informovanosti veřejnosti jsou média. Média mohou oslovit širokou škálu veřejnosti a to zejména díky své dostupnosti a rychlosti šíření informací. Pokud média mohou ovlivnit to co si koupíme, mohly by ovlivniti to jak se staráme o své zdraví. Tímto se zabývají hlavní návrhy řešení č. 8-11. Hlavní návrhy řešení zjištěných nedostatků jsou shrnuty do následujících bodů: 1. Podpora informovanosti veřejnosti praktickými lékaři o charakteristice onemocnění varixy dolních končetin a jeho komplikací.

99

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 83 Srov.ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, s. 35-36.

100

71

2. Podpora informovanosti veřejnosti všeobecnou sestrou o prvcích primární prevence a moţnostech jejich aplikace do běţného ţivota. 3. Větší počet edukačních letáků o moţnostech prevence onemocnění varixy dolních končetin a jeho umístění prospektu do čekáren praktických lékařů a gynekologů. 4. Zvýšení informovanosti veřejnosti v rámci přednášek o onemocnění varixy dolních končetin. 5. Pořádat kurzy nacvičující antistatické cvičení a pomoc při výběru pomůcek na cvičení. 6. Zvýšení informovanosti veřejnosti o moţnosti preventivních prohlídek. 7. Motivace veřejnosti k dodrţování preventivních postupů onemocnění varixy dolních končetin v kaţdodenním ţivotě. 8. Edukační plakáty o primární prevenci na reklamních plochách ve vozidlech městské hromadné dopravy či bilbordech. 9. Rádiová a televizní vysílání obohacena o pořady se zdravotnickými odborníky na téma primární prevence. 10. Častější uveřejňování článků s problematikou primární prevence a studií zdravotnických odborníků v periodicích. 11. Vysílání reklamních spotů s problematikou primární prevence na internetu či v televizi.

72

ZÁVĚR

V bakalářské práci na téma „Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické vřejnosti“ jsem se zaměřila na primární prevenci varixů dolních končetin u ţen laické veřejnosti. Teoretická část obsahuje poznatky týkající se onemocnění varixy dolních končetin. Dále je obsaţeno vysvětlení pojmu primární prevence a její základní prvky pro toto onemocnění a vysvětlení pojmu edukace a strategie edukace veřejnosti. V empirické části bylo rozdáno 118 dotazníků v obcích Svárov, Zlámanec, Březolupy, Topolná ţenám laické veřejnosti ve věku 18-45 let. Navráceno bylo 115 dotazníků a všechny byly vyuţity k analýze dat. Po zhodnocení získaných dat jsem zjistila nedostatky v míře znalostí týkající se charakteristiky onemocnění varixy dolních končetin u ţen laické veřejnosti. Zejména se jednalo o znalost pojmu varixy dolních končetin (v dotazníku uvedeno jako křečové ţíly) a příčinu vzniku tohoto onemocnění. Vzhledem k rozšířenosti tohoto onemocnění mezi populací by bylo vhodné tyto nedostatky minimalizovat. Pozitivním faktorem bylo zjištění, ţe respondenti z řad laické veřejnosti znají prvky primární prevence. Čemuţ odpovídá i fakt, ţe 58,3 % respondentů se domnívá, ţe dodrţuje zásady prevence. Je třeba si také uvědomit, ţe rizikové faktory, které působí na ţíly dolních končetin jsou jedny z nejběţnějších věcí s kterými si v ţivotě potkáváme a měli bysme se zamyslet, jak jejich působení na nás změnit ve svůj prospěch, vţdyť své zdraví máme v rukou hlavně my. Vzhledem k tomu, ţe 61,8 % respondentů se obává vzniku onemocnění varixy dolních končetin, představuje tím vhodnou skupinu, na kterou je potřeba se zaměřit a snaţit se s ní spolupracovat. Právě spolupráce mezi zdravotníkem a pacientem představuje nejlepší základ úspěchu primární prevence. Očekávaný výsledek č. 1 se nepotvrdil, očekávané výsledky č. 2, 3, 4, 5 se potvrdily. Na závěr si dovoluji tvrdit, ţe cíle mé bakalářské práce byly splněny.

73

ANOTACE

Přijmení a jméno autora:

Burešová Jana

Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti

Vedoucí práce:

Mgr. Jana Straková

Počet stran:

102

Počet příloh:

9

Rok obhajoby:

2010

Klíčová slova:

Varixy dolních končetin, primární prevence, laická veřejnost

Bakalářská práce nazvaná: „Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické vřejnosti“ se zaměřuje na míru znalostí charakteristiky onemocnění varixy dolních končetin a prvcích primární prevence u ţen laické veřejnosti. Práce je tvořena dvěmi částmi – teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje poznatky týkající se onemocnění varixy dolních končetin a prvků primární prevence tohoto onemocnění. V praktická část zjišťuje, zda ţeny laické veřejnosti znají charakteristiku onemocnění varixy dolních končetin, prvky primární prevence, dodrţování jednotlivých prvků prevence a míru jejich moţné obavy ze vzniku tohoto onemocnění.

74

ANNOTATION

Surmane and name of the author:

Burešová Jana

Institution:

Masaryk Univesity, Faculty of Medicine, Department of Nursing Care

Title of the work:

Knowledge and adherence to recommendations for primary prevention of varicose veins of the lower extremities in the general public

Academic advisitor:

Mgr. Jana Straková

Number of pages:

102

Number of annexes:

9

Year of defence:

2012

Key words:

Varicose veins, primary prevention, general public

Bachelor thesis „Knowledge and adherence to recommendations for primary prevention of varicose veins of the lower extremities in the general public“ deals with the degree of knowledge in reference to the goals of the thesis. The thesis is divided into two parts. The theoretical part focuses on the primary prevention, clinical signs and therapy of the varicose veins of the lower extremities. The analytical part investigates the level of knowledge of the respondents. Most important is when they have basic information about the disease, how to prevent it and if they respect prevention strategies.

75

LITERATURA A PRAMENY

BÁRTLOVÁ, S., SADÍLEK, P.,TÓTHOVÁ, V., Výzkum a ošetřovatelství. 2.vyd., Brno: NCO NZO, 2008. 185 s. ISBN 978-80-7013-467-2. BROULÍKOVÁ, A., Křečové ţíly v praxi, Farmi news, 6,2009, č. 3, s. 26-28, ISSN 1213-1717. BROULÍKOVÁ, A., Léčba a prevence ţilních varixů, Medicína po promoci, 12, 2011, č. 2, s. 72-76, ISSN 1212-9445. BUDISKÁ, I., BELANOVÁ, V., Kompresívna liečba chronickej venóznej insuficiencie, Sestra, 4, 2005, č. 3, s. 24-25, ISSN 1335-9444. ČELEDOVÁ, L., ČEVELA, R., Výchova ke zdraví, 1.vyd., Praha: Grada, 2010. 126 s. ISNB 978-80-247-3213-8. DURDISOVÁ, J., Ekonomika zdraví. 1. vyd. Praha:Vysoká škola ekonomická v Praze, Oeconomica, 2005. 228 s. ISBN 80-245-0998-9. HERMAN, J., Chirurgie varixů dolních končetin. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. 186 s. ISBN: 80-247-0252-5. HERMAN, J., Nové trendy v léčbě chronické ţilní insuficience, Interní medicína pro praxi, 2003, č. 11, s. 530-534. ISNN 1803-5256. HERMAN, J., Varixy dolních končetin a jejich léčba. 1. vyd. Olomouc 2002, Univerzita Palackého v Olomouci. s. 35, ISBN: 80-244-0513-X. HERMAN, J., Varixy dolních končetin - diagnostika, léčba, recidiva, Medicína pro praxi, 7, 2010, č. 11, s. 420-422, ISSN 1214-8687.

76

HORNÝ, J., Rychlá kosmetická operace varixů dolních končetin. 1. vyd. Praha: Grada, 1997. 120 s. ISBN 80-7169-408-8. IVANOVÁ, K., JUŘÍČKOVÁ, L., Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007.31-78 s. ISBN 978-80-244-1832-2. JUŘENÍKOVÁ, P., Zásady edukace v ošetřovatelské praxi, Praha: Grada, 2010, 80 s. ISNB 978-80-247-2171-2. KALA, Z., KYSELA, P., JEDLIČKOVÁ, J., ŠILHART, Z.,HAMTILOVÁ, I., Perioperační péče o pacienta v cévní chirurgii, 1. vyd., Brno , NCO NZO, 2010. 162 s. ISNB 978-80-7013-536-5. KARGES, W., SASCHA AL D., Vnitřní lékařství-stručné repetitorium, 1. vyd., Praha: Grada, 2011. 432 s. ISNB 978-80-247-3108-7. KLYSCZ T, JÜNGER M., Aktivně proti onemocnění žil. 1. vyd. Frýdek-Místek: Alpress, 1998. 112 s. ISBN 80-7218-134-3. KRAJÍČEK, M., PEREGRIN, H. J., ROČEK, M., ŠEBESTA, P., Chirurgická a intervenční léčba cévních onemocnění, 1. vyd., Praha: Grada, 2007. 436 s. ISNB 97880-247-0607-8. KUBEROVÁ, H., Didaktika ošetřovatelství, 1. vyd., Praha: Portál, 2010. 248 s. ISNB 978-80-7367-684-1. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, 1.vyd., Praha: Triton, 2003. 92 s. ISBN 80-7254-381-4. MACHOVÁ, J., KUBÁTOVÁ D., Výchova ke zdraví. 1.vyd., Praha: Grada, 2009. 296 s. ISNB 978-80-247-2715-8.

77

MORAVČÍKOVÁ, D., MUSIL, D., Problematika ţilní insuficience v ordinaci praktického lékaře, Postgraduální medicína, 11, 2009, č. 7, s. 784-788, ISSN 12124184. NEJEDLÁ M., Fyzikální vyšetření pro sestry, 1. vyd, Praha: Grada, 2006. 248 s. ISNB 80-247-1150-8. PEŇÁZOVÁ V., Chronická ţilní insuficience, varixy, Dermatologie pro praxi, 1, 2007, č. 2, s. 83-86. ISSN 1803-5337. PERESOVÁ, R., Doleţitosť správnej kompresie, Sestra a lekár v praxi, 8, 2009, č. 12, s.14-15. ISSN 1335-9444. ŠVESTKOVÁ, S., Křečové žíly: Bércové vředy. Hartmann – Rico a.s., Veverská Bitýška ŠVESTKOVÁ, S., Křečové žíly: Praktické rady pro pacienty. Hartmann – Rico a.s., Veverská Bitýška. TOŠENSKÝ, P., ZÁLEŠÁK B., Trofické defekty dolních končetin. 1. vyd. Galén: Praha, 2007. 208 s. ISBN: 978-80-7262-439-3 VOJÁČEK J, MALÝ M, aj. Arteriální a žilní trombóza v klinické praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. 276 s. ISBN 80-247-0501-X. WIDIMSKÝ, J., Akutní plicní embolie a žilní trombóza : patogeneze, diagnostika, léčba a prevence, 3. vyd., Triton, Praha, 2011. 424 s. ISBN 978-80-7387-466-7 Internetové zdroje: BRADBURY, A., EVANS, C., ALLAN, P., LEE, A., RUCKLEY, CV., FOWKES, FW., What are the symptomss of varicose veins? Edinburg vein study cross sectional

78

population surveys, British medical journal, 1999, č. 7180, [cit. 2012-04-20], s. 353356., Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC27720/?tool=pubmed CALLAM, J. M., Epidemiology of varicose veins, British Journal of Surgery, 1994, č. 2, [cit. 2012-04-19], s. 167-173., Dostupné na: http://www. http://onlinelibrary.wiley.com HNÁTEK, L., Současné moţnosti intervenční léčby křečových ţil., Angis revue, 4, 2011,č. 3-4, [cit. 2012-03-12] s.6-8., Dostupné na http://www.angis.cz LACINA, L., KODET, O., MITÁŠ, P., ŠTORK , J., Chronická venózní insuficience a její léčba, Praktické lékarenství, 2011, č. 7 [cit. 2012-03-12], s. 161., Dostupné na http://www.praktickelekarenstvi.cz

79

SEZNAM ZKRATEK

VSM – vena saphena magma VSP – vena saphena parva SFJ – safenofemorální junkce SPJ – safenopopliteální junce DK – dolní končetiny CVI – chronická venózní insuficience B – mód –dvojrozměrné zobraní UZ – ultrazvuk EVLT – endovaskulární laserová termoablace RFA – radiofrekvenční termoablace D – PPG – digitální fotopletyzmografie CHIVA – La Cure Hémodynamique de l'Insuffisance Veineuse en Ambulatoire CFM – color flow mapping–barevné mapování krevního toku

80

SEZNAM OBRÁZKŮ

Obr. č. 1: Anatomie ţil dolních končetin ..................................................................... 85 Obr. č. 2: Ţilní svalová pumpa .................................................................................... 85 Obr. č. 3: Onemocnění varixy dolních končetin ......................................................... 86 Obr. č. 4: Postiţení ţilních chlopní .............................................................................. 86 Obr. č. 5: Ukázka cviku č. 1 ........................................................................................ 90 Obr. č. 6: Ukázka cviku č. 2 ........................................................................................ 90 Obr. č. 7: Ukázka cviku č. 3 ........................................................................................ 90 Obr. č. 8: Ukázka cviku č. 4 ........................................................................................ 91 Obr. č. 9: Ukázka cviku č. 5 ........................................................................................ 91 Obr. č. 10: Ukázka cviku č. 6 ...................................................................................... 91 Obr. č. 11: Ukázka cviku č. 7 ...................................................................................... 92 Obr. č. 12: Ukázka cviku č. 8 ...................................................................................... 92 Obr. č. 13: Ukázka cviku č. 9 ...................................................................................... 92 Obr. č. 14: Ukázka cviku č. 10 .................................................................................... 93 Obr. č. 15: Ukázka cviku č. 11 .................................................................................... 93 Obr. č. 16: Ukázka cviku č. 12 .................................................................................... 94 Obr. č. 17: Ukázka cviku č. 13 .................................................................................... 94

81

SEZNAM TABULEK

Tabulka č. 1 Nejvyšší dosaţené vzdělání .................................................................... 39 Tabulka č. 2 Zdravotnické vzdělání ............................................................................ 40 Tabulka č. 3 Postiţení varixy dolních končetin........................................................... 40 Tabulka č. 4 Setkání s varixy dolních končetin ........................................................... 41 Tabulka č. 5 Nynější zaměstnání respondentů ............................................................ 42 Tabulka č. 6 Předešlé zaměstnání respondentů ........................................................... 43 Tabulka č. 7 Délka vykonávání předešlého a nynějšího povolání .............................. 45 Tabulka č. 8 Znalost pojmu varixy dolních končetin .................................................. 46 Tabulka č. 9 Znalost příčiny vzniku varixů dolních končetin ..................................... 47 Tabulka č. 10 Příznaky doprovázející varixy dolních končetin .................................. 48 Tabulka č. 11 Rizikové faktory ................................................................................... 49 Tabulka č. 12 Protektivní faktory ................................................................................ 50 Tabulka č. 13 Komplikace varixů dolních končetin .................................................... 51 Tabulka č. 14 Celkové vyhodnocení poloţek č. 9-14 ................................................. 53 Tabulka č. 15 Preventivní postupy .............................................................................. 54 Tabulka č. 16 Nejvhodnější poloha DK ...................................................................... 55 Tabulka č. 17 Vhodné oblečení a obuv ....................................................................... 56 Tabulka č. 18 Vhodná pohybová aktivita .................................................................... 57 Tabulka č. 19 Vhodné zaměstnání............................................................................... 58 Tabulka č. 20 Celkové vyhodnocení poloţek č. 15-19 ............................................... 59 Tabulka č. 21 Rizikové povolání ................................................................................. 60 Tabulka č. 22 Dodrţování zásad prevence respondenty ............................................. 61 Tabulka č. 23 Rizikovost respondentova povolání...................................................... 62 Tabulka č. 24 Obava ze vzniku onemocnění varixy dolních končetin ........................ 63

82

SEZNAM GRAFŮ

Graf č. 1 Nejvyšší dosaţené vzdělání...........................................................................40 Graf č. 2 Setkání s varixy.............................................................................................41 Graf č. 3 Nynější zaměstnání respondentů...................................................................43 Graf č. 4 Předešlé zaměstnání respondentů..................................................................44 Graf č. 5 Porovnání předešlého a nynějšího povolání..................................................45 Graf č. 6 Znalost pojmu varixy dolních končetin.........................................................47 Graf č. 7 Znalost příčiny vzniku varixů dolních končetin............................................48 Graf č. 8 Příznaky doprovázející varixy dolních končetin...........................................49 Graf č. 9 Rizikové faktory............................................................................................50 Graf č. 10 Protektivní faktory.......................................................................................51 Graf č. 11 Komplikace varixů dolních končetin..........................................................52 Graf č. 12 Srovnání správných a špatných odpovědí v poloţkách č. 9-1.....................53 Graf č. 13 Preventivní postupy.....................................................................................54 Graf č. 14 Nejvhodnější poloha dolních končetin........................................................55 Graf č. 15 Vhodné oblečení a obuv..............................................................................56 Graf č. 16 Vhodná pohybová aktivita...........................................................................57 Graf č. 17 Vhodné zaměstnání......................................................................................58 Graf č. 18 Srovnání správných a špatných odpovědí v poloţkách č. 15-19.................59 Graf č. 19 Rizikové povolání........................................................................................61 Graf č. 20 Dodrţování zásad prevence.........................................................................62 Graf č. 21 Rizikovost respondentova povolání ............................................................ 63

83

SEZNAM PŘÍLOH

Příloha č. 1 Znázornění anatomie ţil dolních končetin ............................................... 85 Příloha č. 2 Znázornění ţilní svalová pumpa............................................................... 85 Příloha č. 3 Znázornění onemocnění varixy dolních končetin .................................... 86 Příloha č. 4 Znázornění postiţení ţilních chlopní ....................................................... 86 Příloha č. 5 Klasifikace CEAP..................................................................................... 87 Příloha č. 6 Přikládání kompresivního obvazu ............................................................ 88 Příloha č. 7 Antistatické cvičení .................................................................................. 90 Příloha č. 8 Dotazník ................................................................................................... 95 Příloha č. 9 Klíč k řešení testových otázek dotazníku ............................................... 101

84

Příloha č. 1 Znázornění anatomie ţil dolních končetin101

Obr. č. 1: Anatomie ţil dolních končetin

Příloha č. 2 Znázornění ţilní svalová pumpa102

Obr. č. 2: Ţilní svalová pumpa

101

Srov. VLACHOVSKÝ, R., Křečové žíly, [online], 2009, [cit. 2012-4-03], dostupné na www: http://www.krecove-zily.com/krecove-zily 102 Srov. Svalová pumpa v žilách, [online], [cit. 2012-4-03], dostupné na www: http://www.gsospg.cz:5050/bio/Sources/Photogallery_Detail.php?intSource=1&intImageId=253

85

Příloha č. 3 Znázornění onemocnění varixy dolních končetin103

Obr. č. 3: Onemocnění varixy dolních končetin Příloha č. 4 Znázornění postiţení ţilních chlopní104

Obr. č. 4: Postiţení ţilních chlopní 103

Srov. Křečové žíyl (varixy), [online], [cit. 2012-4-03], dostupné na www: http://www.stefajir.cz/?q=krecove-zily-varixy 104 Srov. Křečové žíy, [online], [cit. 2012-4-03], dostupné na www: http://krecove-zily.bezva-lekarna.cz

86

Příloha č. 5 Klasifikace CEAP105 CEAP klasifikace Klinický stupeň C0 C1 C2

Klinický nález Dolní končetiny bez známek CVI Mikrovarixy či retikulární ţíly Varixy velkých končetinových ţil či jejich větví (nad 4 mm) C3 Otok C4 a) Stasis dermatitis (ekzém ze ţilní stázy), pigmentace b) Dermatoscleosis, atraphie blanche C5 Zhojený vřed (jizva) C6 Floridní vřed Klinické hodnocení dále můţe být rozšířeno indexem S – symptomatický, A – asymptomatický Etiologie Ec Kongenitální varixy Ep Primární varixy Es Sekundární varixy En Neznámá etiologie Anatomická lokalizace postiţených struktur As Povrchové ţíly Ad Hluboké ţíly Ap Perforátory An Neurčená/neznámá lokalizace Anatomickou lokalizaci lze upřesnit číselným indexem (1-5 pro jednotlivé povrchové ţíly, 6-16 pro ţíly hlubokého systému, 17 perforátory v bércové krajině, 18 perforátory stehenní) Patofyziologie onemocnění Pr Reflux (návratné, tzn. zpětné proudění) Po Obstrukce (uzavření cévy přepáţkou) Pn Nezjištěný/neurčený mechanismus

105

Srov. LACINA L., KODET O., MITÁŠ P., ŠTORK J., Chronická venózní insuficience a její léčba, Praktické lékarenství, 2011, č. 7, s. 162.

87

Příloha č. 6 Přikládání kompresivního obvazu106

106

ŠVESTKOVÁ, S. Křečové žíly: Praktické rady pro pacienty, s. 10-17.

88

Příloha č. 6 Přikládání kompresivního obvazu107

107

ŠVESTKOVÁ, S. Křečové žíly: Praktické rady pro pacienty, s. 10-17.

89

Příloha č. 7 Antistatické cvičení108 Základní pozice Představuje leh na zádech na cvičící podloţce pánev je ve zvýšené poloze, dolní končetiny máme nataţené a zdviţené. Cviky Cvik č. 1 - Cvičení velkých kloubů Opakování 15-20x, střídejte obě končetiny

Obr. č. 5: Ukázka cviku č. 1-přitáhněte stehno k břichu, koleno míří směrem k břichu (Autor: archiv)

Obr. č. 6: Ukázka cviku č. 2-napněte dolní končetinu a zvedněte směrem ke stropu (Autor: archiv)

Obr. č. 7: Ukázka cviku č. 3-pomalu pokládejte stále napjatou dolní končetinu celou plochou naráz na cvičební podloţku (Autor: archiv) 108

Srov. LEPŠÍ, P., Křečové žíly, s. 45-55.

90

Cvik č. 2 – Cvičení kloubů prstů na noze Cvičte po dobu 30 vteřin, souběţně na obou nohách.

Obr. č. 8: Ukázka cviku č. 4-ohýbejte prsty na nohou co nejvíce směrem k plosce (Autor: archiv)

Obr. č. 9: Ukázka cviku č. 5-maximálně napínejte prsty směrem nahoru k hřbetu nohy (Autor: archiv) Cvik č. 3 – Cvičení nožních kloubů Cvičte po dobu 30 vteřin, souběţně na obou nohách. Špičkami napjatých prstů střídavě opisujte krouţky směrem dovnitř a ven. Cvik č. 4 – Cvičení hlezen Cvičte po dobu 30 vteřin, souběţně na oběma nohama.

Obr. č. 10: Ukázka cviku č. 6-Střídavě natahujte a ohýbejtu nohu v hleznu (Autor: archiv)

91

Cvik č. 5 – Tření dolních končetin Opakujte 8-10x na kaţdou dolní končetinu

Obr. č. 11: Ukázka cviku č. 7-přitáhněte stehno k břichu, koleno směrem k bradě a uchopte nohu jednou nebo oběma rukama (Autor: archiv)

Obr. č. 12: Ukázka cviku č. 8-napněte dolní končetinu co nejvíce ke stropu, pak pomalu a plynule posunujte ruce od kotníku přes bérec a koleno a jemně končetinu stlačujte (Autor: archiv)

Obr. č. 13: Ukázka cviku č. 9-napjatou končetinu pomalu pokládejte na podloţku a přitom rukama sjíţdějte na stehno, opět za mírného tlaku obou rukou (Autor: archiv)

92

Cvik č. 6 – Posilování svalů dolních končetin Opakujte cvik 5-6x. Výchozí pozice - mezi mírně roznoţené nohy je vloţen malý polštář.

Obr. č. 14: Ukázka cviku č. 10-pomalu tlačte nohy k sobě a přitom zdvihejte mírně pánev nad podloţku, vydrţte v této pozici 5 vteřin, poté pánev pomalu poloţte na podloţku a uvolněte stisk polštářku nohama (Autor: archiv) Cvik č. 7 – Cvičení hlezenních kloubů a lýtek Cvik opakujte 15x střídavě na jedné a druhé končetině. Cvičí se ve stoje. Cvičte naboso, na povrchu, který není poddajný např. koberec.

Obr. č. 15: Ukázka cviku č. 11-zdvihem paty se postavte na špičky nohy tak, aby prsty byly stále v celé délce v kontaktu s podloţkou, patu zdvihněte co nejvýš (Autor: archiv)

93

Cvik č. 8 – Předcházení ztuhnutí hlezna Cvik se provádí ve stoje. Prsty nohou a přední část chodidla stojí pevně na stupínku, pata je volně bez kontaktu s podloţkou (Autor: archiv)

Obr. č. 16: Ukázka cviku č. 12-provádějte výpon na prstech, zvihněte patu co nejvýše nahoru (Autor: archiv)

Obr. č. 17: Ukázka cviku č. 13-spusťte paty co nejvíce dolů (Autor: archiv)

94

Příloha č. 8 Dotazník Dobrý den, jmenuji se Jana Burešová a jsem studentkou bakalářského oboru Všeobecná sestra na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Pracuji na bakalářské práci týkající se znalosti a dodrţování prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti. Z tohoto důvodu bych se na Vás chtěla obrátit s prosbou o vyplnění tohoto dotazníku. Vyplnění dotazníku je dobrovolné a veškeré Vámi uvedené informace budou anonymní a poslouţí pouze pro účel mé bakalářské práce. Mnohokrát děkuji za Vaši spolupráci a čas, který věnujete vyplnění dotazníku. Jana Burešová Označte vţdy jen jednu moţnou odpověď, pokud není u otázky uvedeno jinak! 1.

Uveďte prosím Váš věk:……….

2.

Vámi nejvyšší dosaţené vzdělání a) základní b) středoškolské bez maturity c) středoškolské s maturitou d) vyšší odborné e) vysokoškolské

3.

Máte zdravotnické vzdělání? a) ano b) ne

4.

Trpíte křečovými ţilami? a) ano b) ne c) nevím

95

5.

Trpí někdo z rodiny, příbuzenstva, přátel či známých křečovými ţilami? a) ano b) ne c) nevím

6.

Uveďte prosím Vaše nynější zaměstnání:……………………………………….

7.

Uveďte prosím Vaše předešlé zaměstnání:………………………………………

8.

Jak dlouho vykonáváte/jste vykonávala Vaše nynější/předešlé zaměstnání? Nynější zaměstnání:………………………….(let) Předešlé zaměstnání:…………………………(let)

9.

Které z následujících tvrzení vystihuje pojem křečové ţíly? a) Varixy neboli křečové ţíly jsou označením pro rozšíření povrchových ţil dolních končetin. b) Varixy neboli pomnoţení ţil je označení pro mohutné rozvinutí ţil dolních končetin. c) Zánět ţil postihující dolní končetiny. d) Varixy neboli zanesení ţil jsou označením pro ucpané ţíly dolních končetin. e) nevím

10.

Které z následujících tvrzení nejlépe popisuje příčinu křečových ţil? a) Ve svalech dolních končetin vznikají zánětlivá loţiska, která mají vliv na ţíly dolních končetin. b) Vlivem poškození (oslabení) ţilní stěny dochází k hromadění krve v dolních končetinách. c) Ţíla je uzavřena drobnou krevní sraţeninou, která brání zpětnému průtoku krve. d) Vlivem fyzické námahy se ţilní síť rozrůstá, díky tomu ţíly dolních končetin zesilují. e) nevím

96

11.

Jaké příznaky doprovází křečové ţíly? a) bolest kloubů dolních končetin, změny nálad, zvýšená potivost b) pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů dolních končetin, brnění c) zvýšená teplota, zarudnutí nohou, malátnost d) třesavka, ţíznivost, znecitlivění dolních končetin e) nevím

12.

Jaké faktory nejvíce přispívají ke vzniku křečových ţil? (moţno označit více odpovědí) a) věk b) pohlaví c) sedavý ţivotní styl d) dědičnost e) obezita f) těhotenství g) jiné, uveďte:…………………………… h) nevím

13.

Jaké faktory působí proti vzniku křečových ţil? (moţno označit více odpovědí) a) fyzická aktivita podporující krevní oběh dolních končetin b) konzumace tučných jídel c) vyváţená pestrá strava d) kouření e) váha v optimálním rozmezí f) jiné, uveďte:………………………… g) nevím

14.

Jaké mohou být komplikace křečových ţil? (moţno označit více odpovědí) a) prasklá stěna postiţené ţíly b) zánět povrchových ţil c) bércový vřed d) bolest kloubů

97

e) nevím 15.

Které z následujících činností byste zařadila mezi preventivní postupy účinné v předcházení křečovým ţilám? (moţno označit více odpovědí) a) zdravý ţivotní styl b) chůze c) vyvarovat se velkého tepla d) sprchovat se studenou vodou e) optimální tělesná hmotnost f) nevím

16.

Jaká poloha při odpočinku je nejvhodnější pokud máte těţké a oteklé nohy? (moţno označit více odpovědí) a) sezení s nohama ve zvýšené poloze o kousek výš neţ je srdce b) sezení s nohama ve sníţené poloze o kousek níţ neţ je srdce c) sezení se zkříţenýma nohama nebo s nohou přes nohu d) zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí zvýšit o 15 cm v úhlu 10º e) poloha nohou nemá vliv na úlevu při pocitu těţkých či oteklých nohou f) nevím

17.

Jaké oblečení a obuv povaţujete za vhodnou z hlediska křečových ţil? a) oblečení by mělo být těsné a obuv bez podpatku b) oblečení by mělo být volné či netěsnící a obuv s nízkým podpatkem c) oblečení by mělo mít v oblasti kotníků těsné a obuv s vysokým podpatkem d) oblečení by mělo být těsné a obuv na vysokém podpatku e) nevím

18.

Jakou pohybovou aktivitu povaţujete za vhodnou při předcházení vzniku křečových ţil? a) sportovní aktivita zaměřená na nárazové odlehčení dolních končetin jako např. skákání přes švihadlo b) sportovní aktivita zaměřená na cílené přetíţení dolních končetin jako např. fotbal, tenis, bojové sporty

98

c) sportovní aktivita zaměřená na rozvoj svalstva dolních končetin jako např. chůze, plavání, jogging d) sportovní aktivita zaměřená na cílenou jednostrannou zátěţ dolních končetin jako např. vzpírání, posilování e) nevím 19.

Jaký druh zaměstnání je pro Vás dle Vašeho názoru nejvhodnější v rámci předcházení křečovým ţilám? a) Vybírat si zaměstnání s dlouhými intervaly stání, popřípadě zvedání a nošení těţkých těles. b) Vybírat si zaměstnání s krátkými intervaly sezení či stání, popřípadě zvedání a nošení těles do 10 kg. c) Vybírat si zaměstnání, které je jednostranně zatěţující dolní končetiny. d) Vybírat si sedavé zaměstnání. e) nevím

20.

Napište, prosím, které povolání je z Vašeho pohledu rizikové pro vznik křečových ţil?

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 21.

Myslíte se, ţe ve svém ţivotě dodrţujete zásady prevence křečových ţil? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d)ne

Prosím uveďte, jaké zásady dodrţujete: ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

99

22.

Myslíte, ţe vaše nynější/předešlé zaměstnání je/bylo rizikové z hlediska vzniku křečových ţil? a) ano b) spíše ano c) spíše ne d) ne

23.

Obáváte se, ţe by u vás mohlo dojít ke vzniku křečových ţil? a) ano b) ne

24.

Zde je prostor pro Vaše případné poznámky a připomínky k problematice otázek dotazníku:

………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

100

Příloha č. 9 Klíč k řešení testových otázek dotazníku Poloţka Poloţka č. 9 Poloţka č. 10 Poloţka č. 11 Poloţka č. 12 Poloţka č. 13 Poloţka č. 14 Poloţka č. 15 Poloţka č. 16 Poloţka č. 17 Poloţka č. 18 Poloţka č. 19

Správná odpověď Moţnost a) Varixy neboli křečové ţíly jsou označením pro rozšíření povrchových ţil dolních končetin Moţnost b) Vlivem poškození (oslabení) ţilní stěny dochází k hromadění krve v dolních končetinách. Moţnost b) pocit těţkých nohou, křeče, bolesti svalů dolních končetin, brnění Moţnosti a), b), d) věk, pohlaví dědičnost Moţnost a), c), e) fyzická aktivita podporující krevní oběh dolních končetin, vyváţená pestrá strava, váha v optimálním rozmezí Moţnost a), b), c) prasklá stěna postiţené ţíly, zánět povrchových ţil, bércový vřed Správné jsou všechny uvedené moţnosti. Moţnost a), d) sezení s nohama ve zvýšené poloze o kousek výš neţ je srdce, zvýšit mírně polohu nohou i během spánku stačí zvýšit o 15 cm v úhlu 10º Moţnost b) Oblečení by mělo být volné či netěsnící a obuv s nízkým podpatkem. Moţnost c) Sportovní aktivita zaměřená na rozvoj svalstva dolních končetin jako např. chůze, plavání, jogging. Moţnost b) Vybírat si zaměstnání s krátkými intervaly sezení či stání, popřípadě zvedání a nošení těles do 10 kg.

101

Dávám tímto souhlas k půjčování bakalářské práce a zveřejňování uvedených údajů.

Brno 2012

..............................

102

Znalost a dodrţování primární prevence varixů dolních končetin u laické veřejnosti

Recommend Documents