Změna zákona o daních z příjmů ZÁKONNÉ OPATŘENÍ SENÁTU č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů Ing. Ilona Součková
Hlavní změny I. Rekodifikační změny: terminologické provázanosti • obecná společná ustanovení o věcech, majetkových právech, finanční leasing, o osobách • zdanění svěřenského fondu • stavba, pozemek, právo stavby
II. Zdanění veřejně prospěšných poplatníků III. Zdanění investičních fondů ( zákon č. 241/2013 Sb.) IV. Inkorporace daně dědické a darovací do daní z příjmů V. Ostatní změny
1) Terminologické rekodifikační změny • • • • • • • • • • • •
obchodní společnost a družstvo ⇒ obchodní korporace (§ 1 ZOK) sdružení bez právní subjektivity ⇒ společnost závazek ⇒ dluh (§ 1721 NOZ) půjčka ⇒ zápůjčka (§ 2390-2394 NOZ) byt ⇒ jednotka podnik ⇒ obchodní závod nemovitost ⇒ nemovitá věc (§ 498 NOZ ) dar ⇒ bezúplatné plnění jméno a příjmení ⇒ jméno Běžný a vkladový účet ⇒ účet Cenný papír vs. zaknihovaný cenný papír (§ 21b odst. 3 ZDP) Úvěrový finanční nástroj (§ 19 odst. 5 bod 2. ZDP)
•
Nájem – pacht ( § 2332 NOZ)
Obecné přechodné ustanovení Není-li zákonem stanoveno jinak, vztahují se na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona stejná ustanovení zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jako na skutečnosti, poměry, vztahy, subjekty, předměty, práva a povinnosti soukromého práva podle právních předpisů účinných ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které jsou jim svou povahou a účelem nejbližší.
•
Ustanovení § 17 odst. 1 ZDP - Poplatníci daně z příjmů právnických osob nově doplněni poplatníci daně z příjmů právnických osob: – podfond akciové společnosti s proměnným základním kapitálem podle zákona upravujícího investiční společnosti a investiční fondy (zákon o investičních společnostech a investičních fondech) – svěřenský fond podle občanského zákoníku
• § 17 odst. 2 Poplatníci jsou daňovými rezidenty České republiky, nebo daňovými nerezidenty •
§ 17 odst. 3 - daňoví rezidenti České republiky Doplněno: Pokud je poplatník, který není právnickou osobou, založen nebo zřízen podle právních předpisů České republiky, má se za to, že má na území České republiky sídlo.“. Např. o podílový fond – nemá právní osobnost
•
§ 17 odst. 4 - daňoví nerezidenti
Veřejně prospěšní poplatníci – pozitivní vymezení v § 17a odst. 1 ZDP Definice vychází ze současného § 18 odst. 3 ZDP (poplatníci, kteří nebyli založení za účelem dosahování zisku ) Předmět daně § 18a ZD a) poplatníci s „ úzkým“ základem daně : Předmětem daně nejsou příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší (nadále povinnost klíčovat jednotlivé činnosti i posuzování jednotlivých činností v rámci téhož druhu). b) poplatníci s „ širokým“ základem daně - § 18a odst. 5 ZDP : S výjimkou příjmů z investičních dotací jsou předmětem daně všechny příjmy u – veřejné vysoké školy – veřejné výzkumné instituce – poskytovatelé zdravotnických služeb - obecně prospěšné společnosti - ústav
Benefity neziskových poplatníků
• Osvobození dle § 19b odst.2 písm. b) ZDP: Od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem u veřejně prospěšného poplatníka pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 20 odst. 8 ZDP nebo jeho kapitálové vybavení. Nevztahuje se na obce a kraje !! •
Snížení
základu daně § 20 odst. 7 ZDP
Kromě obcí, krajů, poskytovatelů zdravotních služeb, profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů
• Snižující položka na poskytnutí bezúplatného plnění (dary) podle § 20 odst. 8 ZDP
Členské příspěvky: •
Osvobození členských příspěvků § 19 odst.1 písm. a) ZDP - u poskytovatele nedaňový náklad - pokud bude příspěvek u poskytovatele daňově účinným nákladem ( § 24 odst. 2 písm. d) ZDP) je z osvobození vyloučen (např.: Agrární komora, Hospodářská komora)
Nově zvláštní ustanovení o předmětu daně (§ 18a) Úroky z běžného účtu jsou nově předmětem daně. – Nový občanský zákoník již nepracuje s termínem běžný účet, ale pouze „účet“. Proto se úroky z účtu (jak srovnatelného s dosavadním běžným účtem, tak i např. z vkladového, spořícího případně dalšího obdobného účtu) budou zdaňovat srážkovou daní (navazuje úprava v § 36 odst. 9 ZDP) – Uplatnění srážkové daně na tento druh příjmů se bude týkat pouze veřejně prospěšných poplatníků s tzv. úzkým základem daně. Podle § 38mb ZDP nemají povinnost podávat daňové přiznání. – Srážková daň u úrokových příjmů nebude uplatňována u veřejně prospěšných poplatníků, u nichž jsou předmětem daně veškeré příjmy s výjimkou investičních dotací, a kteří uplatňují režim tzv. širokého základu daně - úroky u nich budou zdaněny v obecném základu daně stejně jako u běžných podnikatelských subjektů - právnických osob.
Veřejně prospěšní poplatníci II.
•
•
•
•
•
Změna při nevyužití snižující položky – 23 odst.3 písm. a) bod 9. ZDP Výsledek hospodaření se zvyšuje o částku, o kterou byl snížen základ daně podle § 20 odst. 7, a to ve výši, která odpovídá poměru nevyčerpané úspory na dani, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém došlo k porušení podmínek pro použití úspory Paušální výdaje na dopravu silničním motorovým vozidlem § 24 odst. 2 písm. zt) ZDP Nemohou uplatnit VPP s výjimkou neziskovky se širokým základem daně (VVŠ, VVI, poskytovatel zdravotnických služeb, o.p.s., ústav) Nedaňové náklady hrazené z bezúplatných příjmů § 25 odst. 1 písm. i) ZDP Nedaňové jsou náklady hrazené z prostředků, jejichž zdrojem byl u právnických osob bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně (to se nevztahuje na úrokový příjem a použití prostředků na kapitálové vybavení) Daňové přiznání § 38 mb ZDP - daňové přiznání nemá povinnost podat : - veřejně prospěný poplatník pokud má nemá zdaňované příjmy nebo pouze příjmy zdaněné srážkovou daní Oznamovací povinnost § 38 mc ZDP Veřejně prospěšný a společenství vlastníků jednotek, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání podle § 38mb ZDP, nemusí tuto skutečnost oznamovat správci daně
Veřejně prospěšní poplatníci – Negativní vymezení v § 17a odst. 1 ZDP Nadále: obchodní korporace, Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář Nově: - profesní komory s povinným i nepovinným členstvím a zájmová sdružení právnických osob, kde jsou členské příspěvky zdaňovány a u členů jsou daňově účinným nákladem U zájmových sdružení právnických osob zastupujících podnikatelské subjekty je kritériem pro zařazení do skupiny veřejně prospěšných poplatníků skutečnost, že mají osvobozeny členské příspěvky od daně z příjmů. (Poplatník, který nebyl založen za účelem podnikání, nemůže kompenzovat zisk z podnikatelských aktivit se ztrátami svého základního poslání.)
- zdravotní pojišťovny - společenství vlastníků jednotek - rodinné nadace
Negativní vymezení veřejně prospěšných poplatníků je rozhodné pro aplikaci snížení základu daně z příjmů (§ 20 odst. 7) : u dotčených poplatníků nelze snižující položku uplatnit. Přijaté úroky budou součástí obecného základu daně - nebudou podléhat srážkové dani.
Společenství vlastníků jednotek Daňový režim SVJ, které není veřejně prospěšným poplatníkem Předmětem daně SVJ dle § 18 odst. 2 písm. h) nejsou příjmy z: • dotací, • vlastníků jednotek na správu domu a pozemku, • úhrad za plnění spojení s užíváním bytu a nebytových prostor. •
SVJ nemůže uplatňovat snižující položku podle § 20 odst. 7 ZDP
•
SVJ zdaňuje úrokové příjmy srážkovou daní dle § 36 odst. 9 ZDP (§ 36 odst. 9 ZDP stanovuje zvláštní sazbu daně z příjmů ve výši 19 % u
úrokového příjmu z účtu u společenství vlastníků jednotek) .
• Společenství vlastníků nově není považováno za veřejně prospěšného poplatníka (dříve tzv. neziskového poplatníka), nebude tak moci snižovat případný základ daně o určené částky, tedy využívat režim daňové výhody primárně cílené na poplatníky se statusem veřejné prospěšnosti. Aby však nemuselo společenství vlastníků podávat daňové přiznání i v situaci, kdy nevykáže základ daně, je jednoznačně určeno, že dotace, úhrady nákladů na správu domu a pozemku od vlastníků jednotek a úhrady za plnění spojená s užíváním bytu a nebytových prostor nejsou u společenství vlastníků jednotek předmětem daně z příjmů. • V návaznosti na tuto úpravu je v § 38mb uvedeno, že v případě, kdy společenství vlastníků má pouze příjmy, které nejsou předmětem daně, nemusí podávat daňové přiznání. Bude tak zachován dosavadní režim. Nařízení vlády č. 366/2013 Sb., o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým vlastnictvím k provedení občanského zákoníku – mimo dalšího vymezuje, jaké příjmy jsou „příjmem“ společenství vlastníků a současně vymezuje, jaké příjmy „nejsou příjmem“ společenství vlastníků.
Svěřenský fond- I. správa cizího majetku
a) Je poplatníkem daně z příjmů právnických osob ve smyslu daňového zákona § 17 odst.1 písm. e) ZDP b) Není samostatným právním subjektem – nemá právní osobnost (daňový režim obdobný jako je např. u podílových fondů) c) Je účetní jednotkou ve smyslu ZoÚ; může mít povinnost nechat ověřit účetní závěrku auditorem dle zákona o účetnictví (při splnění podmínek daných § 20 ZoÚ pro audit) d) Majetek není ve vlastnictví: - svěřenského fondu - zakladatele - správce svěřenského fondu - obmyšleného
Svěřenský správce: • • • •
může být právnická i fyzická osoba náleží mu plná správa svěřeného majetku - § 1448 odst. 3 NOZ v katastru nemovitostí evidován jako svěřenský správce nese zodpovědnost za vedení účetnictví
Svěřenský fond- II. e) Fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele: Příjmy svěřenského fondu z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů dle § 18 odst. 2 písm. e) ZDP f) Svěřenský fond jako odpisovatel podle § 28 odst. 1 ZDP může odpisovat majetek, který je jeho součástí
g) Svěřenský fond jako odpisovatel pokračuje v odpisování majetku § 30 odst. 10 ZDP h) Zánik svěřenského fondu – uplynutím doby, na kterou byl zřízen - dosažením účelu, za kterým byl zřízen - rozhodne tak soud - všichni obmyšlení se vzdají práva na plnění (byl-li fond zřízen za soukromým účelem)
Svěřenský fond- III. Zdanění svěřenského fondu - Příjmy z vyčlenění majetku do svěřenského fondu a ze zvýšení majetku svěřenského fondu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti nejsou předmětem daně z příjmů dle § 18 odst. 2 písm. e) ZDP - Ostatní příjmy předmětem daně: - Zisk fondu : obecná sazba daně pro PO : 19% § 21 odst. 1 ZDP obecná sazba pro PO investiční fondy 5% § 21 odst. 2 ZDP
Svěřenský fond- IV. Zdanění obmyšleného a) Výplata ze zisku fondu Obmyšlený PO: - zdanění srážkovou daní 15 % FO: - zdanění srážkovou daní 15 %
[§ 36 odst.2 písm. a) ZDP] [§ 8 odst.1 písm. i) ZDP] [§ 36 odst.2 písm. a) ZDP]
b) Výplata z majetku vyčleněného do fondu
Obmyšlený PO: - zdanění v obecném zákl. daně 19 % [§ 21 odst.1 ZDP] - osvobození v případě založení fondu pro případ smrti nebo zvýšení majetku fondu pořízením pro případ smrti [§ 19b odst. 2 písm. a) ZDP] Obmyšlený FO: - zdanění jako ostatní příjem - osvobození - majetek vyčleněn pro případ smrti - majetek vyčleněn osobou příbuznou nebo spolužijící
[§ 10 odst.1 písm. m) ZDP] [§ 4a písm. b) ZDP] [§ 10 odst.3 písm.d) bod 2. ZDP]
Integrace daně dědické a daně darovací do daní z příjmů • vypuštění příjmů z darování a dědění jako příjmů, které nejsou předmětem daně – § 3 odst. 4 písm. a) a § 18 odst. 2 písm. a) ZDP • osvobození bezúplatných příjmů z nabytí dědictví nebo odkazu od daní z příjmů • zvýšení základu daně o hodnotu bezúplatného příjmu, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech – § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP
§ 19b – osvobození bezúplatných příjmů § 19b odst. 1 - od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný a) příjem z nabytí dědictví nebo odkazu b) příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě – nabytí vlastnického práva k pozemku, – zřízení věcného břemene.
§ 19b odst. 2 - od daně z příjmů právnických osob se osvobozuje bezúplatný příjem a) obmyšleného z majetku, který byl vyčleněn nebo zvýšil majetek do svěřenského fondu
pořízením pro případ smrti nebo b) veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území ČR, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 nebo jeho kapitálové dovybavení; osvobození se nepoužije u obcí a krajů, - Obdobně za stejných podmínek osvobození platí i pro veřejně prospěšného poplatníka se sídlem na území Norska, Islandu nebo jiného členského státu Evropské unie než České republiky, plynoucí do veřejné sbírky, na humanitární nebo charitativní účel,
§ 19b – osvobození bezúplatných příjmů II. Osvobození bezúplatných příjmů uvedených v odstavci 2 písm. b) se nepoužije, pokud ho poplatník neuplatní. Rozhodnutí poplatníka o uplatnění nebo neuplatnění osvobození bezúplatných příjmů nelze zpětně měnit. Shrnutí: • Dědění od daně osvobozeno u FO i PO • Darování – bezúplatné nabytí: - u právnických osob zdaněno daní z příjmů, pokud není osvobozeno nebo vyloučeno ze základu daně z příjmů - v případě, že nebude účtováno ve výnosech, bude zvyšovat výsledek hospodaření podle § 23 odst. 3 písm. a) bod 16. ZDP
Investiční fondy •
•
Zákon č. 241/2013 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o investičních fondech - účinnost od 19.8.2013, podle přechodných ustanovení daň z příjmů právnických osob dojede rok 2013 postaru, úpravy až od 1.1. 2014 Fondy a podfondy (§ 37c zákona) – podílové fondy, svěřenské fondy - nemají právní subjektivitu,
- mají daňovou subjektivitu Fondy a podfondy kolektivního investování - § 92 ZISIF (zákon o investičních společnostech a investičních fondech)
Standardní – splňují požadavky práva EU, jsou zapsány v seznamu ČNB Speciální - nesplňují požadavky práva EU, nejsou zapsány v seznamu ČNB Zdanění fondů a podfondů sazba daně 5% Příjem investorů sazba daně 15% srážková daň • •
Nadále platí dividendová směrnice – osvobození podle § 19 odst. 1 písm. ze) ZDP Svěřenenské i podílové fondy mohou daňově odpisovat majetek a vytvářet k němu rezervu na opravu podle § 7 ZoR
§ 21b Obecná společná ustanovení o věcech - rozšíření pojetí věci oproti NOZ Za věc, a to za věc hmotnou a movitou, se pro účely daní z příjmů považuje také • živé zvíře, • část lidského těla a • ovladatelná přírodní síla, se kterou se obchoduje. 2)Ustanovení o obchodním závodu se pro účely daní z příjmů použijí i na část obchodního závodu tvořící samostatnou organizační složku (legislativní zkratka) 3)Ustanovení tohoto zákona upravující cenné papíry se pro účely daní z příjmů obdobně použijí i pro zaknihované cenné papíry. 1)
NOZ rozlišuje mezi cennými papíry ve smyslu listinném a zaknihovanými cennými papíry: Zaknihované cenné papíry (na rozdíl od současného stavu) - nebudou spadat do dosavadní souhrnné kategorie cenných papírů - nebudou rovnocennou kategorií jako cenné papíry ve smyslu listinném, ale náhražkou cenného papíru ve smyslu listinném.
§ 21b část II. Obecná společná ustanovení o věcech - rozšíření pojetí věci oproti NOZ 4. Ustanovení tohoto zákona o jednotce a o nemovité věci se použijí obdobně i na jednotku, která je vymezena podle zákona o vlastnictví bytů, spolu se s ní spojeným podílem na společných částech domu, a pokud je s ní spojeno vlastnictví k pozemku, tak i spolu s podílem na tomto pozemku – Ustanovení směřuje na případy, kdy i po dni nabytí účinnosti nového občanského zákoníku bude vlastnické právo k jednotkám nabýváno podle dosavadního zákona č. 72/1994 Sb., zákona o vlastnictví bytů. Je tak stanovena jednotná právní úprava pro jednotky vzniklé podle zákona o vlastnictví bytů i pro jednotky podle nového občanského zákoníku.
§ 21c Obecná společná ustanovení o majetkových právech
1) 2)
Pro účely daní z příjmů platí, že při plnění ze svěřenského fondu se nejdříve plní ze zisku fondu a až poté z ostatního majetku fondu. Bylo-li ujednáno, že i dárce bude navzájem obdarován, jedná se pro účely daní z příjmů o koupi nebo směnu, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany. Sjednané vzájemné darování je vždy považováno za smlouvu kupní (v případě, že jeden z dárců daruje peněžní prostředky) nebo směnnou, a to i vzhledem k tomu, oč hodnota plnění převyšuje hodnotu plnění druhé strany
3)
Ustanovení tohoto zákona upravující nájem se použijí i pro pacht. Soukromoprávní institut pacht je v novém občanském zákoníku zařazen mezi smlouvy o přenechání věci k užití jinému (§ 2332 NOZ a násl.). Stejně jako nájem je pacht úplatným přenecháním věci k užití jinému, na rozdíl od nájmu je však jeho předmětem nejen právo předmět pachtu užívat, ale též požívat.
Finanční leasing § 21d •
Finančním leasingem se pro účely daní z příjmů rozumí přenechání věci s výjimkou věci, která je nehmotným majetkem, vlastníkem k užití uživateli za úplatu, pokud je při vzniku smlouvy – ujednáno, že po uplynutí sjednané doby převede vlastník užívané věci vlastnické právo k ní za kupní cenu nebo bezúplatně na uživatele věci, – ujednáno právo uživatele na převod podle písmene a)
•
Finanční leasing se pro účely daní z příjmů považuje od okamžiku uzavření smlouvy o finančním leasingu za nájem, pokud – je finanční leasing předčasně ukončen, – po uplynutí sjednané doby nedojde k převodu vlastnického práva na uživatele. Přenechá-li uživatel užívající předmět finančního leasingu tento předmět k užívání jiné osobě za úplatu na základě smlouvy, považuje se tato smlouva pro účely daní z příjmů za smlouvu o nájmu
•
Stanovení základu daně z příjmů • •
V § 18 odst. 1 se slovo „(výnosy)“ a slova „(dále jen „příjmy“)“ zrušují. Vypuštěna legislativní zkratka pro příjem
•
V § 23 odst. 1 Základem daně je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, s tím, že u poplatníka, který je účetní jednotkou, jsou těmito příjmy jeho výnosy a těmito výdaji jeho náklady; (rozdíl se upraví podle tohoto zákona). Změna spočívá v těsném propojení, podle kterého je každý výnos pro účely daní z příjmů třeba vnímat jako příjem a výdajem náklad
•
Nová formulace stanovení základu daně ve vazbě na účetnictví - reakce na problematiku zdanění kurzových rozdílů
(rozsudek
NSS č.j. 5 Afs 45/2011-94 ze dne 19.4.2012 a rozsudek NSS 5 Afs 56/2012-37 ze
dne 25.1.2013)
Úpravy základu daně I. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP Výsledek hospodaření se zvyšuje o: bod 14. - výši dluhu zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než : • splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby, • dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty, • narovnáním, pokud nebyla podle právních předpisů upravujících účetnictví zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto výši dluhu nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10; toto se nevztahuje na dluh, z jehož titulu vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen, Bod 15. - částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která zvýšila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno
Úpravy základu daně II. Položky zvyšující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. a) ZDP •
bod 16. – o hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, pokud se o tomto příjmu neúčtuje ve výnosech a nejedná se o příjem osvobozený od daně nebo příjem, který není předmětem daně, nebo o příjem ve formě daru účelově poskytnutého na pořízení hmotného majetku,
•
bod 17. – o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým ( Utvrzení povinnost dodanění odepsaných dluhů – byť jen v ve zbytkové části)
•
bod 18. – o částku uplatněnou v předchozích zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za která se podává daňové přiznání, jako odpočet na podporu odborného vzdělávání, pokud následně došlo k porušení podmínek pro jeho uplatnění, a to ve zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterém k porušení došlo,
Úpravy základu daně III. Položky snižující výsledek hospodaření podle - § 23 odst. 3 písm. b) a písm. c) ZDP Výsledek hospodaření se snižuje o: •
písm. b) bod 6. - částku vzniklou v důsledku změny účetní metody, která snížila vlastní kapitál, a to v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo o změně účetní metody účtováno, (např. přecenění zásob – účtováno rozvahově, daňová korekce na daňovém přiznání – obrácený gard k § 23 odst.3 písm. a) bod 15 ZDP
•
•
písm. c) bod 7. - hodnotu odvolaného daru, a to u hmotného majetku nejvýše o zůstatkovou cenu, u ostatního majetku o částku zachycenou v účetnictví, pokud o ní není účtováno v nákladech (výdajích); základ daně lze snížit, pokud příjem obdarovaného z daru nebyl od daně osvobozen, písm. c) bod 8. - hodnotu bezúplatného příjmu poplatníka, o kterou byl zvýšen výsledek hospodaření podle odstavce 3 písm. a) bodu 16 tohoto ustanovení, pokud je tento bezúplatný příjem využit k dosažení, zajištění a udržení příjmů a nebylo o něm účtováno v nákladech. Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací
Úpravy základu daně IV. Položky upravující výsledek hospodaření podle - § 23 odst.7 ZDP
• liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl; • to platí i v případě, kdy je cena mezi poplatníky daně z příjmů právnických osob rovna nule. • nelze-li určit cenu, která by byla sjednávána mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena určená podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku. • ustanovení věty první a druhé se nepoužije v případě uzavření smlouvy o výprose nebo o výpůjčce a v případě, kdy sjednaná výše úroků z úvěrového finančního nástroje mezi spojenými osobami je nula nebo nižší, než by byla cena sjednaná mezi nespojenými osobami, a věřitelem je daňový nerezident, člen obchodní korporace, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.
Obecná ustanovení o předmětu daně § 18 odst. 2 písm. f) ZDP Předmětem daně není majetkový prospěch: •
vydlužitele při bezúročné zápůjčce § 2390 NOZ - Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána; nezáleží na tom, zda její cena mezitím stoupla nebo klesla. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
•
vypůjčitele při výpůjčce § 2193 - Smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání.
•
výprosníka při výprose § 2189 - Výprosa Přenechá-li půjčitel někomu bezplatně věc k užívání, aniž se ujedná doba, po kterou se má věc užívat, ani účel, ke kterému se má věc užívat, vzniká výprosa. Kdo věc výprosníkovi přenechal, může požadovat její vrácení podle libosti.
§ 23 odst. 9 písm. a) ZDP U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty podle zákona o účetnictví - cenného papíru s výjimkou směnek, kmenových listů a s výjimkou uvedenou v § 23 odst. 4 písm. l) Úprava zajišťuje, aby při držbě a prodeji podílu na společnosti s ručením omezeným, kdy tento podíl nově může mít i podobu kmenových listů, nebyl základ daně ovlivňován v případě jejich ocenění reálnou hodnotou a daňová uznatelnost jejich nabývací ceny byla i nadále limitována výší příjmu z jejich prodeje.
§ 24 odst. 2 písmeno t) - majetek, u kterého je zahrnutí do daňových nákladů limitováno příjmem z jeho prodeje Daňově účinným nákladem je do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku • vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování, • vstupní cena hmotného majetku evidovaného u veřejně prospěšného poplatníka, pokud tento hmotný majetek byl využíván k činnostem, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů, Pro veřejně prospěšného poplatníka je stanovena hranice daňové uznatelnosti majetku bez ohledu na skutečnost, do jaké míry jej používá k činnostem, které nejsou předmětem daně.
• pořizovací cena, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cena nehmotného majetku určená podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písm. v), • část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,
• pořizovací cena pozemku u poplatníka fyzické osoby. Vypuštění limitace uznatelnosti pořizovací ceny pozemku u právnických osob výší příjmu z prodeje (prodej pozemku se ztrátou je bez daňové korekce). V základu daně bude prodej zachycen stejně jako v účetnictví - pořizovací cena v daňových nákladech, tržba z prodeje ve zdaňovaných výnosech - kromě výjimek uvedených dále
V § 24 odst. 2 se za písmeno t) vkládají nová písmena ta) a tb), která znějí: • ta)
u obchodní korporace cena pozemku nabytého vkladem člena, který je fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku; touto cenou pozemku se rozumí
– pořizovací cena, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně, – cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně,
!! Limitace daňově účinného nákladu při prodeji pozemků nabytých vkladem právnické osoby - zneužití přeceňovacího efektu podchyceno v § 24 odst. 11 ZDP •
tb)
zůstatková cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení,“.
§ 24 odst. 2 písm. y) •
Právní předpis umožňuje při dodržení podmínek v ustanovení daňově odepsat pohledávku nabytou postoupením i v případě, že se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou v okamžiku vzniku vyšší než 200 000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení.
•
Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, zachovává u pohledávek vyšších než 200 000 Kč nabytých postoupením podmínku pro tvorbu daňově uznatelné opravné položky, povinnost vymáhat pohledávku rozhodčím, soudním nebo správním řízením (§ 8a odst. 2 zákona č. 593/1992 Sb.). Naproti tomu při odpisu této pohledávky podle § 24 odst. 2 písm. y) bodu 1. až 6. není splnění této podmínky žádáno. Navržená úprava zajistí pro pohledávky nabyté postoupením stejné zacházení jako platí v současné době.
•
Přechodná ustanovení č. 14 : Znění se použije poprvé na pohledávky vzniklé ode dne nabytí tohoto zákona
Motivační příspěvek na vzdělávání § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP • V § 24 odst. 2 písm. zu) se daňově účinný příspěvek na vzdělávání žáka nebo studenta zvyšuje z max. částky 2 000 Kč měsíčně na částku max. 5 000 Kč měsíčně, v případě studenta vysoké školy z částky 5 000 do výše 10 000 Kč měsíčně.
§ 25 odst. 1 písm. i) ZDP • nedaňové výdaje (náklady) vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně, na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a na příjmy vyňaté podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, • obdobně to platí pro výdaje (náklady) hrazené z prostředků, jejichž zdrojem u poplatníka byl bezúplatný příjem od daně osvobozený nebo příjem, který nebyl předmětem daně; toto ustanovení se u veřejně prospěšných poplatníků nepoužije pro výdaje vynaložené na úrokové příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně; obdobně to platí pro použití prostředků z kapitálového dovybavení, Doplnění neumožňuje uplatnit výdaje (náklady) související s reprodukcí majetku, který byl pořízen ze zdroje, který byl od daně z příjmů osvobozen jako bezúplatný příjem (dědictví, odkaz, dar) nebo nebyl předmětem daně. Doplnění výjimky pro výdaje vynaložené u veřejně prospěšných poplatníků na úrokové příjmy sleduje snížení administrativy.
§ 25 odst. 1 písm. zp) ZDP zp) účetní odpisy hmotného a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle právních předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně z příjmů osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu; obdobně to platí pro zůstatkovou cenu v případě prodeje nebo likvidace tohoto majetku, zq) hodnota majetku, který se neodpisuje podle ZDP ani podle předpisů upravujících účetnictví, který byl nabyt bezúplatně, a tento bezúplatný příjem byl od daně osvobozen nebo nebyl zahrnut do jejího předmětu Úprava zajistí, aby v případě osvobození peněžních i nepeněžních bezúplatných příjmů z darování, dědictví a odkazu nebo u fyzických osob, např. i z přijatých dotací nebo v případě příjmů, které nejsou předmětem daně, výdaje (náklady) související s reprodukcí bezúplatně získaného majetku osvobozeného od daně nebo majetku, který nebyl předmětem daně, t.j. účetní odpisy nebo hodnota u neodpisovaného majetku daňově ani účetně (zásoby) neovlivňovaly základ daně.
Změny v oblasti majetku - § 26 ZDP •
Legislativně technická úprava, která spočívá v důsledném rozlišování pojmů „vlastník“ a „odpisovatel“ (§ 26 odst. 7 písm. b))
•
„vlastník“ – použití pojmu ve smyslu vlastníka podle vlastnického práva (beze změny)
•
„ odpisovatel“ - ten, který odpisuje majetek ve smyslu § 26 či § 32a ZDP
Změny v oblasti majetku - § 26
•
Slova „byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky zvl. předpisem“ nahrazují slovy „ jednotky nezahrnující pozemek“.
•
§ 1159 NOZ vymezuje jednotky jako samostatné věci nemovité. Legislativně technická změna spočívá v náhradě pojmu byty a nebytové prostory za přesnější pojem jednotky, která zahrnuje byt nebo nebytový prostor nebo která je bytem nebo nebytovým prostorem, včetně podílu na společných částech nemovité věci. Obdobně se upravuje i ustanovení § 29 odst. 9 písm. c) upravující vstupní cenu majetku a příloha č. 1 zákona v položkách (4-22) a (5-39).
Změny v oblasti majetku - § 27 majetek neodpisovaný • Zrušen § 27 odst. 1 písm. ch) – majetek získaný darem, kdy darování bylo osvobozeno od daně darovací Přechodné ustanovení: Podle stávající právní úpravy se z odpisování vylučuje hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí před nabytím účinnosti tohoto zákona bylo předmětem daně dědické nebo darovací a bylo v době nabytí od jedné z těchto daní osvobozeno • Nově § 27 odst. 1 písm. j) z odpisování vyloučen nabytý majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně U veřejně prospěšných poplatníků se bude vztahovat například na použití daru na zabezpečování nepodnikatelských činností, z nichž dosahované příjmy nejsou předmětem daně z příjmů.
§ 29 odst. 1 - závěrečná část ustanovení
• vstupní cena majetku se snižuje rovněž v případě přijatého bezúplatného příjmu ve formě účelového daru na pořízení hmotného majetku. • pro účelově poskytnuté dary na pořízení hmotného a nehmotného majetku se navrhuje stejný režim vyloučení jejich daňové reprodukce u poplatníka, který je přijal, jako je tomu u poskytnutých dotací v případech, kdy o nich není u příjemce v souladu s právními předpisy upravujícími účetnictví účtováno ve výnosech.
Přehled změn u odpočtu na podporu výzkumu a vývoje 1)
Zvýhodnění přírůstku nákladů na V a V mezi následujícími zdaňovacími obdobími – 110%
2)
Rozšíření odpočtu i na služby a nehmotné výsledky výzkumu a vývoje od veřejných vysokých škol, veřejných výzkumných organizaci a ostatních výzkumných organizací – splňuje definiční znaky v § 2 odst. 2 písm. d) zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací
3)
Do odpočtu není možné zahrnout náklady na certifikaci
4)
Do odpočtu je možné zahrnout i nájemné u finančního leasingu
5)
Odpočet, který nelze uplatnit v roce, kdy byly vynaloženy výdaje na V a V z důvodu nevykázání ZD, je možné odečíst nejpozději ve třetím období po období, ve kterém vznikl (dosud je nutné uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, kdy byl vykázán základ daně.
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje -§ 34a odst. 1 Odpočet na podporu výzkumu a vývoje činí součet –
100 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které nepřevyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, a
–
110 % výdajů vynaložených v období na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu, které převyšují úhrn výdajů vynaložených v rozhodné době na realizaci projektu výzkumu a vývoje zahrnovaných do odpočtu.
Oproti předešlému znění zákona může poplatník uplatnit odpočet od základu daně z příjmů až do výše 110% vynaložených výdajů v případě jejich meziročního přírůstku.
§ 34 odst. 5 •
Odpočet na podporu výzkumu a vývoje, který nebylo možné odečíst z důvodu nízkého základu daně nebo daňové ztráty, lze odečíst nejpozději ve třetím období následujícím po období, ve kterém vznikl
•
Pozn: V současném znění § 34 odst. 6: Nelze-li odpočet podle odstavce 4 uplatnit v roce, kdy nárok na odpočet vznikl z důvodu, že poplatník vykázal daňovou ztrátu nebo základ daně nižší než odpočet podle odstavce 4, lze odpočet nebo jeho zbývající část uplatnit v nejbližším zdaňovacím období, ve kterém poplatník vykáže základ daně, nejpozději však ve třech zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po zdaňovacím období, ve kterém nárok na odpočet vznikl.
Podpora vzdělávání 2. Odpočet na podporu odborného vzdělávání
V obecném ustanovení je stanoveno, že celkový odpočet na podporu odborného vzdělávání je stanoví jako součet odpočtu na pořízení majetku, který poplatník pořídí za účelem odborného vzdělávání žáků a studentů, + odpočtu na podporu výdajů, které poplatník vynakládá v případě, kdy poskytuje školám, resp. jejich studentům své prostory, personál, vybavení, čas, apod.
Odpočet od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání - § 34f •
Vymezení termínu „odborné vzdělávání“ pro účely odpočtu: praktická výuka středních a vysokých škol bez omezení na vybrané obory.
• -
Další podmínky: uzavření smlouvy mezi poplatníkem (právnickou i fyzickou osobou), který má oprávnění k činnosti v daném oboru vzdělávání, a školou. povinnost prokazovat počet hodin praktického vyučování, které byly uskutečněny v daném zdaňovacím období nebo období, za které se podává daňové přiznání – povinnost vedení evidence v třídní knize u středních škol nebo v obdobné evidenci u vysokých škol
Odpočet od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání - §34f 1)
odpočet od základu daně z příjmů na podporu odborného vzdělávání, a to ve výši :
a) 110% resp. 50% vstupní ceny nově pořízeného hmotného majetku zatříděného v 1., 2. a 3. odpisové skupině a software pořízeného za účelem odborného vzdělávání; přitom vstupní cena majetku nesmí překročit částku součinu 5 000 Kč a počtu hodin praktického vyučování nebo odborné praxe na jednoho žáka nebo studenta, - zavedeno tříleté období, po které musí být zařízení, jehož vstupní cenu lze zahrnout do odpočtu, využíváno pro účely odborné výuky - dobu provozu bude musí poplatník doložit evidencí obdobně jako u počtu uskutečněných vyučovacích hodin.
Podmínky pro uplatnění odpočtu na podporu pořízení majetku -
•
pouze vstupní cena majetku, který byl pořízen úplatně nebo byl pořízen nebo vyroben ve vlastní režii majetek, jehož je poplatník prvním vlastníkem hmotný majetek odpisovaný v 1. až 3. odpisové skupině a v případě nehmotného majetku software (nad 60 tis. Kč) zavedeno tříleté období, po které musí být zařízení, jehož vstupní cenu lze zahrnout do odpočtu, využíváno pro účely odborné výuky dobu provozu bude muset poplatník doložit evidencí obdobně jako u počtu uskutečněných vyučovacích hodin. Obdobně se bude postupovat u majetku pořizovaného na finanční leasing do odpočtu lze zahrnout vstupní cenu majetku evidovanou u původního vlastníka, který také musí být jeho prvním vlastníkem.
Odpočet na podporu vynaložených výdajů na žáka nebo studenta § 34h odst. 6 ZDP Odpočet činí součin částky 200 Kč a počtu hodin uskutečněných na pracovišti poplatníka. Výše odpočtu na podporu vynaložených výdajů na žáka nebo studenta je odvislá od počtu hodin uskutečněných v rámci výuky na pracovišti poplatníka, který bude odpočet uplatňovat. Za jednu hodinu je možné odečíst od základu daně 200 Kč, přičemž počet hodin je v zásadě omezen povinnou účastí žáků nebo studentů zúčastnit se praktického vyučování, odborné praxe nebo vzdělávací činnosti určené platnými předpisy.
Zákon o rezervách k zjištění základu daně z příjmů č. 593/1992 Sb., ve znění p.p. •
-
§ 5 odst. 2 ZoR pojištěné pohledávky nevstupují do základu pro výpočet limitu tvorby daňově uznatelných OP (zároveň tak mohou být tyto pohledávky odepsány do výše přijatého pojistného plnění podle § 24 odst. 2 písm. zv) ZDP) § 5a ZOR Spořitelní, úvěrní družstva a ostatní finanční instituce mohou tvořit opravné položky k nepromlčeným pohledávkám pouze ke spotřebitelským úvěrům za dále podrobně stanovených podmínek
-
§ 7 odst. 1 písm. a) ZoR podílové fondy a svěřenské fondy mohou tvořit rezervu na opravy hmotného majetku (úprava navazuje na novelu ZDP, kde se umožňuje těmto subjektům odepisování hmotného majetku)
Opravné položky k pohledávkám • § 8 ZoR
tvorba opravné položky vyloučena u pohledávek za spojenými osobami
• § 8a ZoR
odst. 1 Opravné položky k nepromlčeným pohledávkám, jejichž tvorba je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) a ke kterým nejsou vytvářeny opravné položky podle § 5 a 5a, mohou v období, za které se podává daňové přiznání, vytvářet poplatníci daně z příjmů, kteří vedou účetnictví, za podmínky, že od konce sjednané lhůty splatnosti pohledávky uplynulo více než a) 18 měsíců, až do výše 50 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky, b) 36 měsíců, až do výše 100 % neuhrazené rozvahové hodnoty pohledávky. Odst. 2 U pohledávky nabyté postoupením, jejíž rozvahová hodnota bez příslušenství v okamžiku jejího vzniku byla vyšší než 200 000 Kč, se mohou tvořit opravné položky podle odstavce 1 pouze v případě, že bylo ohledně těchto pohledávek zahájeno řízení, jehož se poplatník daně z příjmů řádně účastní a které je rozhodčím, soudním nebo správním řízením.
Děkuji za pozornost