Získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů v České republice

JA N Á Č K O VA A K A D E M I E M Ú Z I C K Ý C H U M Ě N Í V BRNĚ D i va d e l n í f a k u l t a A t e l i é r d i va d e l n í h o m a n a ž e r s t ví a j e vi š t n í technologie S t u d i j n í o b o r d i va d e l n í m a n a ž e r s t ví

Získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů v České republice

Bakalářská práce

A u t o r p r á c e : T á ň a K o va ř í k o vá Ved o u c í p r á c e : J U D r. L e n k a Va l o vá O p o n e n t p r á c e : d o c . M g r. J a n K o l e g a r B rn o 2 0 11

Bibliograficky záznam K O VA Ř Í K O V Á , zahraničních

Táňa.

muzikálů

v

Získávání České

licencí

republice

k

uvádění

[ Ta k i n g

Out

a Licence for Introducing Foreign Musicals in the C zech Republic].

Brno:

Janáčkova

akademie

múzicky ch

umění

v Brně, Divadelní fakulta, Ateliér divadelního manažerství a

jevištní

technologie,

2 0 11 . 7 6 s .

Ve d o u c í

„Získávání

licencí

diplomové

p r á c e J U D r. L e n k a Va l o v á .

Anotace Bakalářská zahraničních

muzikálů

o problematice k uvedení

práce

v České

získání

zahraničních

r e p u b l i k y.

Práce

republice“

autorských

na

uvádění pojednává

práv

muzikálů

zahrnuje

k

potřebných

území

teoretické

České

pojednání

o muzikálech, jejich historii, autorskoprávní problematiku této oblasti, popis procesu získávání licencí pro divadlo a výčet důležitých produkcí zahraničních muzikálů, které byly uvedeny v České republice.

Annotation The

bachelor

thesis

“ Ta k i n g

out

a

Licence

for

Introducing Foreign Musicals in the Czech Republic” deals with the issue of obtaining copyright necessary for staging foreign

musicals

in

the

Czech

Republic.

The

thesis

i n c l u d e s t h e o r e t i c a l t r e a t i s e a b o u t m u s i c a l s , t h e i r h i s t o r y, cop yright issues, the description of the process of taking out

licences

international

for

performances

musical

Czech Republic.

shows

and

which

a

were

list

of

staged

major in

the

K l í č o vá s l o va zahraniční

muzikál,

autorské

právo,

licence,

podmínky udělení licence

K e yw o r d s foreign musical, copyright, licence, licence conditions

Prohlášení Prohlašuji,

že

jsem

předkládanou

práci

zpracovala

samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. B r n ě , d n e 1 9 . k v ě t n a 2 0 11

Táňa Kovaříková

P o d ě ko vá n í Na Te s á č k o v é

tomto a

místě

Petru

bych

Gazdíkovi

ráda za

poděkovala přínosné

a poskytnutí informací zásadních pro tuto práci.

Lence

konzultace

Obsah Ú v o d ...............................................................................................................9 1 M u z i k á l j a k o ž á n r ...........................................................................1 0 1 . 1 P o j e m m u z i k á l .....................................................................1 0 1 . 2 H i s t o r i e m u z i k á l u ...............................................................11 2 M u z i k á l z h l e d i s k a a u t o r s k é h o p r á v a ...................................1 8 2 . 1 A u t o r s k é p r á v o o b e c n ě ...................................................1 8 2 . 2 A u t o r s k é p r á v o a m u z i k á l ..............................................1 9 3 Z í s k á v á n í l i c e n c í k u v á d ě n í z a h r a n i č n í c h m u z i k á l ů ......2 1 3.1 Získávání licencí k zahraničním muzikálům pro m a l á a a m a t é r s k á d i v a d l a .........................................................2 2 3 . 1 . 1 S t e p h e n S c h w a r t z , J o h n – M i c h e l Te b e l a k : G o d s p e l l ...................................................................................2 3 3 . 1 . 2 D e a n P i t c h f o r d , W a l t e r B o b b i e , To m S n o w : F o o t l o o s e .................................................................................2 5 3.2 Získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů v p r o f e s i o n á l n í c h d i v a d l e c h .....................................................2 7 4 Přehled vybraných muzikálových produkcí zahraničních m u z i k á l ů v Č e s k é r e p u b l i c e p o r o c e 1 9 9 2 ................................3 6 4.1 Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg: Les M i s é r a b l e s ( B í d n í c i ) ....................................................................3 7 4 . 2 A n d r e w L l o y d W e b b e r, T i m R i c e : J e s u s C h r i s t S u p e r s t a r ..........................................................................................3 9 4.3 Gerome Ragni, James Rado, Galt MacDermot: Hair ..............................................................................................................4 0 4 . 4 A n d r e w L l o y d W e b b e r, T i m R i c e : E v i t a ...................4 1 4 . 5 J i m J a c o b s a W a r r e n C a s e y : P o m á d a .....................4 2 4.6 Alain Boublil, Claude-Michel Schönberg: Miss S a i g o n ................................................................................................4 2 4 . 7 A n d r e w L l o y d W e b b e r : C AT S ( K o č k y ) ......................4 3 4 . 8 M u z i k á l o v é p r o d u k c e H u d e b n í h o d i v a d l a K a r l í n .4 4

4.8.1 Steve Cuden, Frank Wildhorn, Leslie Bricusse: J e k y l l & H y d e .........................................................................4 4 4 . 8 . 2 M e l B r o o k s , T h o m a s M e e h a n : P r o d u c e n t i .4 5 4.8.3 Frank Wildhorn, Norman Allen, Jack Murphy: C a r m e n ......................................................................................4 5 4.9

M u z i k á l o v é p r o d u k c e M ě s t s k é h o d i v a d l a B r n o . .4 6

4 . 9 . 1 L i o n e l B a r t : O l i v e r ! ..............................................4 6 4 . 9 . 2 A n d r e w L l o y d W e b b e r, Ti m R i c e : J o s e f a j e h o ú ž a s n ý p e s t r o b a r e v n ý p l á š ť ............................................4 7 4 . 9 . 3 J o h n D e m p s e y, D a n a P. R o w e : Č a r o d ě j k y z E a s t w i c k u .................................................................................4 7 4 . 9 . 4 M i c h a e l K u n z e , S y l v e s t e r L e v a y : M o z a r t ! .4 8 4 . 9 . 5 S t e v e n S a t e r, D u n c a n S h e i k : P r o b u z e n í j a r a . .4 8 4 . 9 . 6 P. L . T r a v e r s o v á , R i c h a r d S h e r m a n , R o b e r t Sherman, Julian Fellowes, George Stiles, Anthony D r e w e : M a r y P o p p i n s .........................................................4 8 4 . 1 0 M u z i k á l o v é p r o d u k c e D i v a d l a J o s e f a K a j e t á n a Ty l a v P l z n i ................................................................................................4 9 4 . 11 M u z i k á l o v é p r o d u k c e N á r o d n í h o d i v a d l a m o r a v s k o s l e z s k é h o ......................................................................4 9 Z á v ě r ...................................................................................................5 0

P ř e d m l u va Ta t o Získávání

bakalářská

licencí

k

práce

zahraničním

zpracovává muzikálům

téma

v

České

republice. Kromě popisu samotné problematiky v otázce získání

autorských

práv

potřebných

k

uvedení

zahraničního muzikálu na některém z českých jevišť (ať už menším,

nebo

teoretické

velkém

pojednání

profesionálním)

o

muzikálu

jako

obsahuje

také

žánru

jeho

a

historický vývoj. Neopomenutelnou součástí je také výčet muzikálových

produkcí,

které

v

české

premiéře

uvedly

po roce 1992 v České republice některé ze světoznámých muzikálových děl. Téma této bakalářské práce b ylo zvoleno především proto, že v České republice se muzikál stal v průběhu 90. let 20. století jedním z kulturních fenoménů. Po prvotním úspěchu produkcí zahraničních muzikálů v ČR se od jejich uvádění

začalo

přiklánět

k

upouštět

uvádění

a

producenti

původních

se

českých

začali děl.

spíše Jedním

z důvodů pro tento krok je i problém získávání licencí k uvádění

zahraničních

muzikálů.

Divadla

a

produkční

společnosti musejí splňovat při uvádění náročné a velmi konkrétní podmínky od zastupujících zahraničních agentur a

ne

vždy

na

potřebné

licence

dosáhnou.

Ty p i c k ý m

příkladem se stal muzikál The Phantom of the Opera, který se pro svou finanční a technickou náročnost označuje jako muzikálové dílo, které nebude možné v dohledné době na některé z českých divadelních scén vidět.

Ú vo d Bakalářská

práce

„Získávání

licencí

k

uvádění

zahraničních muzikálů v České republice“ mapuje základní autorskoprávní

problematiku

uvádění

zahraničních

muzikálů v České republice. Jedním z jejích cílů bylo také zjistit,

co se

projevuje

jako

největší překážka

uvedení

nového zahraničního muzikálového díla v České republice (finance, případu

licenční popsat

podmínky

postup,

apod.)

jakým

a

na

konkrétním

se

licence

k

být

ověřeno,

uvádění

zahraničních muzikálů získávají. Díky

této

práci

by

mělo

zda

platí

hypotéza, že některá muzikálová díla světového formátu není možné v České republice nikdy uvést, protože žádné z

divadel

(příp.

žádná

produkční

společnost)

nemůže

zajistit vyhovující podmínky jejich uvedení. Kromě studia dostupných materiálů zabývajících se uváděním zahraničních muzikálů v České republice, byl y informace

potřebné

k

popisu

získány

díky

řízeným

rozhovorům a konzultacím. Otázka

získávání

práv

k

uvádění

zahraničních

muzikálů v České republice je i přes fakt, že se ve větší míře

místo

inscenování

zahraničních

děl

na

českých

j e v i š t í c h u v á d ě j í p ů v o d n í č e s k é m u z i k á l y, v e l m i a k t u á l n í . Místo uvádění muzikálů velkými produkčními společnostmi nastoupil

v

muzikálová divadlech

posledních díla

a

stále

výrazně

letech

častěji tak

trend,

uvádějí

oživují

že v

světová

repertoárových

dramaturgické

některých divadelních scén v České republice.

9

se

plány

1 Muzikál jako žánr 1.1 Pojem muzikál Pro muzikál jako žánr se nabízí velká řada definic. Obecně

se

muzikál

nejčastěji

označuje

jako

hudební

komedie (vychází z výrazu musical comedy), což v dnešní době již není ideální pojmenování. Muzikály totiž nabízejí nejrůznorodější témata, z nichž mnoho z nich za komedie rozhodně

výlučně

označit

nelze

(např.

muzikály

Šumař

na střeše, Rent – Nájemné či Probuzení jara). Postupem které

se

snažily

Leonard

času

začaly

vystihnout

Bernstein,

autor

vznikat

podstatu hudby

další

definice,

žánru

muzikál.

ke

světoznámému

m u z i k á l u W e s t S i d e S t o r y, c h a r a k t e r i z o v a l m u z i k á l j a k o americkou

hudební

samozřejmý

děj,

komedii,

americká

pro

kterou

tematika

a

„se

stal

americká

řeč,

zvýšený nárok na hudbu i text a sm ysl pro rozmanitost u v n i t ř u z a v ř e n é h o c e l k u . “ ( B e r n s t e i n i n S t e i n e r, 1 9 9 9 , s t r. 16). Muzikál je žánrově bohatý typ divadla, kde se prověřují schopnosti a dovednosti všech, kteří na tvorbě představení participují –

ať

už

to

jsou

interpreti

nebo

samotní autoři. V muzikál

České

nejčastěji

republice užívá

se

definice

pro

vymezení

teoretika

pojmu

hudebního

divadla Iva Osolsobě, který ve svých studiích popisuje muzikál

jako

„moderní

slohovou

odrůdu

divadla,

které

m l u v í , z p í v á a t a n č í . “ ( S t e i n e r, 1 9 9 9 , s t r. 1 6 ) Avšak při sledování vývoje muzikálového divadla se nedá zcela potvrdit žádná z definic, protože žánr se 10

neustále proměňuje. Dokladem toho je samotná historie muzikálu.

1.2 Historie muzikálu Kolébkou muzikálu je newyorská Broadway1, kde se dodnes provozuje divadlo na mimořádně vysoké úrovni, se kterou se může srovnávat snad jen londýnský West End2. První

produkce,

od

které

se

může

datovat

muzikálová historie, se uskutečnila již roku 1866, kdy se v N e w Yo r k u o d e h r á l a p r e m i é r a d i v a d e l n í h r y Č e r n ý v y v r h e l (The Black Crook). Shodou náhod se pro první uvedení spojil

s

příběhem

se

znaky

středověkého

thrilleru

f r a n c o u z s k ý b a l e t , k t e r ý p ř i p l u l d o N e w Yo r k u , a l e d i v a d l o , kde

měl

vystupovat,

shořelo.

A

tak

organizátoři

přišli

s m yšlenkou propojit balet s Černým vyvrhelem. Na jevišti tak

vznikla

melodrama,

pestrá spoře

podívaná oděné

zahrnující

tanečnice,

středověké

veselé

písničky

a nadpřirozené b ytosti. A představení mělo neočekávaný úspěch. A

právě

tato

událost

probudila

divadelní

podnikatele, kterým došlo, že taneční a pěvecké vložky zvyšují atraktivitu činoherních kusů. Následně docházelo k obohacování jednotlivých představení o různá hudební č í s l a , a l e t a k é o v t i p y č i n a r á ž k y n a n e j r ů z n ě j š í s k a n d á l y. A

jeviště

začalo

k

divákům

promlouvat

pro

ně

srozumitelným jaz ykem o událostech, které znali. První předchůdce muzikálu je však ještě starší. Je

jím

žánr

ballad-opera

se

svým

nejznámějším

zástupcem, Žebráckou operou Johna Gaye a Christopha 1

Viz Slovník pojmů

2

Viz Slovník pojmů

11

Pepusche. Na americkém kontinentě b yla uvedena již roku 1 7 5 1 . „ Ta t o o p e r a z p o p ě v k ů p a r o d o v a l a m ó d n í a o f i c i á l n ě p r o p a g o v a n ý ž á n r i t a l s k é o p e r y. “ ( S t e i n e r, 1 9 9 9 , s t r. 1 9 ) . U nás

je

Weila

spíše

známá

verze

pod

názvem

Šestáková

Americe

b yla

uváděná

Dreigroschenoper). přijata

až

v

roce

že obecenstvo i v žánru,

V

je

kde

1954

a

šlo

připraveno

dosud

Bertolda

Brechta

tato

tak

převládala

Kurta

opera

(Die

verze

diváky

první

signál,

vážnější

témata

o

zhlédnout

a

především

poptávka

po zábavě. Dalším,

v

tomto

případě

domácím

zdrojem

a m e r i c k é h o m u z i k á l u , j s o u t z v. m i n s t r e l s k á p ř e d s t a v e n í . Na

jeviště

v

nich

poprvé

vstupuje

černošská

hudba.

V tomto typu show se mísila hudební a divadelní složka, v představeních tanečníci

i

vystupovali

artisté.

A

bílí

hudebníci, hudebníci

herci,

zpěváci,

napodobovali

ty

č e r n o š s k é , č í m ž d o c h á z e l o k e z d i v a d e l n ě n í t ě c h t o s h o w. S inscenací Černý vyvrhel, která b yla zmíněna již výše, se objevil žánr se specifickým označením: féerie č i e x t r a v a g a n z a . Te n p r o s v é u v á d ě n í p o t ř e b o v a l t e c h n i c k y dokonale vybavené jeviště. Náměty pro tento žánr byly často

romány

p ř í b ě h y.

Julese

Postupně

Ve r n a

ale

a

pohádkové

extravaganza

či

uvolnila

kouzelné prostor

operetám a revuím. Všechny žánry mají v americkém prostředí oproti Evropě

své

specifické

podání.

Například

americký

vaudeville je označením pro varieté (oproti tomu ve Francii j d e v e v ý r a z u v a u d e v i l l e o c e l o v e č e r n í v e s e l o h r u ) . Va r i e t é ale měla v Americe špatnou pověst, a tak se pro tento žánr začalo

používat jiné

označení, aby pořadatelé přilákali

rodinné publikum. Nejznámějším zástupcem této kategorie

12

je

hra

Výlet

do

čínské

čtvrti

(A

Tr i p

to

Chinatown)

proložená spoustou gagů a líbivých melodií. Ve v ý č t u p ř e d c h ů d c ů m u z i k á l u n e l z e o p o m e n o u t klasickou

operetu.

Opereta

nemá

kořeny

v

americké

k u l t u ř e , a l e p ř i š l a z E v r o p y. P o i m p o r t u z a h r a n i č n í c h t i t u l ů začali operety psát i američtí skladatelé. „Ale všechny operety měl y jeden společný r ys: ...jedna jako druhá mají c i z o k r a j n o u p ř í c h u ť . “ ( S t e i n e r, 1 9 9 9 , s t r. 2 4 ) . A m e r i č a n é s e díky

operetě

naučili

poslouchat

dobré

melodie

a

texty

a především hudba byla na vysoké úrovni, byla mnohem více propracovaná a neměla daleko k opeře. Současně

se

rozvíjely

další

ž á n r y,

které

se

těšily velké popularitě. Byla to především revue, která neb yla

podpořena

dějovou

linkou,

ale

ve

spojovacích

s c é n k á c h s e o b j e v o v a l y s a t i r i c k é p r v k y. D ů l e ž i t é u r e v u í bylo užití pro Američany blízkého hudebního st ylu – jazzu. Nejznámějšími byly revue producenta Ziegfelda, který si zakládal na angažování nejdokonalejších umělců a jeho revue se mohly označit za bombastické. Muzikál od revue přebral zásadní zkušenost: „Jedno z největších tajemství naší

zakládací

formule

je

předložit

obecenstvu

pl ynulý

a přesvědčivý děj, a přesto je nechat odejít domů z divadla s pocitem

vydařeného

večera

plného

legrace,

tance,

veselých scén, dojímavých a veselých písniček a hezkých d í v e k . “ ( B e r n s t e i n i n S t e i n e r, 1 9 9 9 , s t r. 2 6 ) . Ve producent

dvacátých

Ziegfeld

letech

objednal

dvacátého

hru

podle

století

románu

si

Edny

F e r b e r o v é L o ď k o m e d i a n t ů ( S h o w B o a t ) . Ta t o h r a a u t o r ů Jeroma Kerna a Oscara Hammersteina II., která funkčně spojuje hudbu a děj, b yla po dlouhá léta uváděná jako příklad

muzikálové

t v o r b y.

Později

13

se

ale

řada

kritiků

přiklonila spíše k tomu, že i v případě Lodi komediantů šlo stále spíše o operetu. 29. říjen 1929 je v amerických dějinách zapsán j a k o č e r n ý p á t e k n e w y o r s k é b u r z y a s v ě t o v é e k o n o m i k y. Krize se promítla také v divadle. Autoři muzikálů začali hledat

závažnější

témata,

což

ovlivnilo

také

hudební

složku. Jedním ze zásadních počinů v muzikálové oblasti bylo

ve

třicátých

letech

dvacátého

století

dílo

George

Gershwina Porgy a Bess a do hudebního divadla vstoupila vážná tematika. Neopomenutelným ve třicátých

letech

trendem,

objevovat

na

který

jevištích

se

začal

hudebního

di vadla, je použití tance k vyj ádření děje. Choreografové se tak stávali vedle autorů libreta, autorů hudby a režisérů rovnocennými tvůrci představení. Za období největšího rozvoje muzikálu můžeme považovat čtyřicátá a padesátá léta dvacátého století. Vše odstartovalo autorů

roku

Oscara

1943

uvedením

Hammersteina

II.

a

muzikálu

Oklahoma

Richarda

Rodgerse.

Právě od tohoto data, kdy se v Oklahomě obdivuhodně propojily složky dialog, hudba i balet, se počítají nové dějiny muzikálu. V

této

době

na

americkém

kontinentě

vznikla řada titulů, které snad není možné vyjmenovat. Ve v ý b ě r u t ě c h n e j z á s a d n ě j š í c h b y a l e r o z h o d n ě n e m o h l chybět

Divotvorný

hrnec

(Finian´s

Rainbow;

u

nás

p r o s l a v e n ý p ř e k l a d e m J . Vo s k o v c e a J . W e r i c h a ) , J i ž n í P a c i f i k ( S o u t h P a c i f i c ) , M y F a i r L a d y, W e s t S i d e S t o r y č i Šumař

na střeše

(Fiddler

on

the

Roof).

Posledně

jmenovaný muzikál již zasahuje do let šedesátých, kdy se do

dnes

již

muzikálové

klasiky

zapsala

další

nepřehlédnutelná díla jako Hello, Dolly!, Za zvuků hudby (The Sound of Music) či Kabaret (Cabaret). Šedesátá léta 14

dala také vzniknout prvnímu rockovému muzikálu Vlasy (Hair),

ve

znamení

a ohlédnutím

za

rocku

dobou

se

nese

rockenrolu

i

muzikál

b yl

Godspell

muzikál

Pomáda

(Grease). Do řady slavných titulů můžeme dále zařadit muzikály Funny Girl, Muž z La Manchy (Man of La Mancha) či Chicago. V sedmdesátých letech se na Broadwayi prosadil žánr

nový,

rockovou

kterým

operou

byla se

rocková

stal

titul

opera.

Vůbec

první

To m m y

autora

Peta

To w n s h e n d a , k t e r ý s e p r o s l a v i l t a k é d í k y n a h r á v c e s k u p i n y The

Who.

Z

řady

rockových

oper

patří

dnes

mezi

nejznámější Jesus Christ Superstar Andrew Lloyd Webbera a Ti m a R i c e . P r á vě An d r e w L lo yd Web be r a Ti m Ri c e js o u u široké veřejnosti asi nejznámější muzikálovou autorskou dvojicí.

Jejich

prvním

společným

projektem

byla

práce

n a m u z i k á l u Ti , p o d o b n í n á m ( T h e L i k e s O f U s ) , k t e r á s e nesetkala a jeho

s

výraznějším

úžasný

úspěchem.

pestrobarevný

Další

plášť

titul,

(Joseph

Josef

and

the

A m a z i n g Te c h n i c o l o r D r e a m c o a t ) , n a p s a n ý n a o b j e d n á v k u pro školní besídku, b yl již přijat velmi kladně, a autorské duo pokračovalo ve své spolupráci. Po již zmíněném dílu Jesus Christ Superstar následovala vedle Lloyd Weberrovy práce

na hudbě

k

filmům

(muzikál

Jeeves)

jejich

spolupráce na rockové opeře Evita, po jejímž dokončení se Lloyd Webber a Rice jako autoři rozešli. Llo yd Webber dále napsal hudbu k muzikálům Kočky (Cats), Starlight Express, Podoby i další

lásky Lloyd

s větrem Krásná

Fantom

(Aspects Webberova

(Whistle hra

opery

(The

Down

(The Of

Phantom

Love),

na

díla

jako

The

Wind),

Beautiful

15

of

the

Opera),

se

dostala

pódia

Jen

si

tak

Sunset

Game),

Žena

písknout

Boulevard, v

bílém

(The Women In White) a zatím posledním jeho dílem je Láska

nikdy

neumírá

(Love

Never

Dies),

které

je

p o k r a č o v á n í m s l a v n é h o F a n t o m a o p e r y. Dalším

jménem,

které

by

b ylo

dobré

v muzikálové historii zmínit, je Stephen Sondheim, který je u

nás

známý

především

jako

autor

písňových

textů

k B e r n s t e i n o v ě W e s t S i d e S t o r y. Z a č á t k e m 6 0 . l e t s e v š a k začal

prosazovat

jako

hudební

skladatel,

z

jehož

pera

pocházejí další významné tituly: Společnost (Company), Pošetilosti Music),

(Follies),

Sweeney

(Sweeney

To d d :

Malá

To d d : The

noční

Ďábelský

Demon

hudba

(A

holič

Barber

z

Of

Little Fleet

Fleet

Night Street

Street),

Do lesů (Into The Woods) nebo Nedělní odpoledne v parku s Georgem (Sunday in the Park with George). O těchto dílech se často hovoří jako o koncepčních muzikálech, kde „se

vše

podřizuje

nikoliv

příběhu,

nýbrž

myšlence“

(Prostějovský, 2008, s. 43). K vyjmenování se nabízí mnoho dalších autorů a muzikálových muzikál

Les

pod názvem

děl.

K

nejhranějším

Misérables Bídníci)

(v

autorů

z

České

nich

lze

zařadit

republice

známý

Clauda-Michela

Schönberga

a Alaina Boublila. Z dílny Schönbega a Boublila pochází také muzikál Miss Saigon. Z výrazných produkcí je nutné zmínit ještě muzikál A Chorus line, ale i méně nákladná díla Pokrevní bratři (Blood Brothers – londýnská produkce tohoto

díla

se

stala

čtvrtou

nejdéle

hranou

inscenací

na West Endu), Rocky Horror Picture Show nebo Šach (Chess).

V

letech

devadesátých

b yl y

na

Broadwa yi

představeny muzikály Polibek pavoučí ženy (Kiss of the Spider Woman), Nájemné (Rent), Čarodějky z Eastwicku (The Witches of Eastwick), Lví král (The Lion King) nebo Mamma Mia! a v jednadvacátém století si publikum oblíbilo

16

muzikály Producenti (The Producers), Čarodějky ze země Oz

(Wicked),

a muzikálového

Probuzení

jara

zpracování

se

(Spring dočkaly

Awakening) filmové

hity

posledních let, např. Pán prstenů (Lord of the Rings), Sestra v akci (Sister Act), Shrek nebo Billy Elliot.

17

2 M u z i k á l z h l e d i s k a a u t o r s k é h o p r á va 2 . 1 Au t o r s k é p r á v o o b e c n ě „Autorské

právo

je

jednou

ze

specifických

oblastí

širšího komplexu právních disciplín označených souhrnně jako

práva

k

duševnímu

vlastnictví.

Obecně

je

pojem

autorské právo chápán a vykládán ve dvojím sm yslu, a to v objektivním

a

subjektivním.“

(Šebelová,

2006,

s t r.

9)

V objekti vním sm yslu je možno autorské právo chápat jako „soubor

právních

uměleckých

děl“

subjektivním

to

norem

upravujících

(Šebelová, jsou

2006,

„autorova

vytvoření

s t r.

a

užití

9),

ve

smyslu

oprávnění

ve

vztahu

k v y t v o ř e n í a u ž i t í u m ě l e c k ý c h d ě l . “ ( Š e b e l o v á , 2 0 0 6 , s t r. 9) „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo

umělecké

a

dílo

vědecké,

které

je

jedinečným

výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo"). Dílem je zejména dílo slovesné vyj ádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a

dílo

hudebně

dramatické,

dílo

choreografické

a

dílo

pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným

fotografii,

kinematografické, grafické

a

dílo

dílo

sochařské,

audiovizuální,

výtvarné, dílo

jako

je

jako dílo

architektonické

je

dílo

malířské,

včetně

díla

urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.“ ( Ú Z A u t o r s k é p r á v o , P r ů m y s l o v á p r á v a , s t r. 11 ) „Dílo

dramatické

k jevištnímu V autorském

je

provedení, zákoně

z

takové

dílo,

předvádějící roku

18

1965

se

které děj

je

určeno

veřejnosti.

objevoval

termín

„divadelní“ určených o díla

dílo,

k

které

zastřešovalo

jevištnímu

dramatická,

provedení,

všechny

konkrétně

hudebně-dramatická,

druhy se

děl

jednalo

choreografická

a p a n t o m i m i c k á . “ ( Š e b e l o v á , 2 0 0 6 , s t r. 3 1 ) Prameny autorského práva jsou v České republice k nalezení především v zákonu č. 2/1993 Sb. - Listině základních

práv

že „Práva

k

a

svobod,

výsledkům

kde

tvůrčí

čl.

34

odst.

duševní

1

uvádí,

činnosti

jsou

chráněna zákonem“. Dalším pramenem je zákon č. 40/1964 Sb.

-

občanský

autorskoprávních

zákoník

obsahující

vztahů,

mezi

které

obecnou se

jako

úpravu zvláštní

oblast zařazuje i právo autorské. A komplexní úpravu práv autora

a

úpravu

práv

související

s

autorským

právem

upravuje zákon č. 121/2000 Sb. - autorský zákon. „V minulosti bylo právo autora k jeho dílu chápáno výhradně ve spojitosti s hmotným substrátem. Výjimkou byl případ,

kdy

bylo

dílo

provozováno

živě,

kupříkladu

veřejným přednesem či di vadelním představením, b yť bylo nastudováno (Srstka,

pro

2006,

tento

s t r.

7)

účel

z

Otázka

hmotného

autorského

substrátu.“

práva

nebyla

v minulosti tak aktuální jako v dnešní době. Díla neb ylo možné žádným způsobem kopírovat, b ylo možné je pouze pronajímat práva

tedy

či

přímo

zakoupit.

docházelo

jen

K

porušování

zřídka,

příkladem

autorského může

být

provozování dramatických děl na divadle, a to díky tomu, že dramatické texty vycházely v podobě literárních děl.

2 . 2 Au t o r s k é p r á v o a m u z i k á l Muzikál jako žánr je společně s operou, operetou a baletem

zařazován

mezi

hudebně

dramatická

díla.

V autorském zákonu ale tato spojená díla nemají přímou oporu. V předchozím znění autorského zákona (konkrétně 19

š l o o z á k o n č . 3 5 / 1 9 6 5 , k t e r ý b y l p l a t n ý a ú č i n n ý d o 3 0 . 11 . 2000) bylo uvedeno, že „k provozování díla hudebního s textem

postačovalo

svolení

autora

hudební

části.“

( S r s t k a , 2 0 0 6 , s t r. 7 8 ) K v ů l i t o m u p ř e t r v á v á a ž d o d n e š n í doby domněnka, že k uvádění hudebně dramatických děl s t a č í z í s k a t s o u h l a s a u t o r a h u d b y. C o ž s a m o z ř e j m ě p r a v d a není.

V

případě

spoluautorském, ale každý

tvoří

muzikálu protože určitou

nemůžeme autoři

část

mluvit

ani

nevytvářejí

díla

–

o

dílo

hudbu,

dílu

spolu,

libreto,

či

p í s ň o v é t e x t y. Muzikál můžeme nejlépe zařadit do děl souborných. „Souborným dílem se rozumí soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu naplňuje znaky autorského díla, tj. je jedinečným výsledkem v objektivně souborného

tvůrčím

činnosti

vnímatelné zákon

uvádí

autora

podobě.

a

Jako

sborník,

je

vyjádřeno

příklady

jako

je

díla

časopis,

enc yklopedie, antologie, pásmo či výstava. I v

případě

souborného

díla platí, že

pokud

jeho

j e d n o t l i v é s o u č á s t i j s o u s a m y a u t o r s k ý m i d í l y, m o h o u b ý t do

díla

souborného

zařazeny

jen

a u t o r a . “ ( C z e c h T r a d e , 1 9 9 7 , ¶ 11 )

20

se

souhlasem

jejich

3 Z í s k á vá n í l i c e n c í k u vá d ě n í zahraničních muzikálů Ta t o k a p i t o l a k o n k r é t n ě p o p i s u j e s i t u a c i , k d y c h c e divadlo

zažádat

o

licenci

některého

ze

zahraničních

muzikálových děl. Chce-li

divadlo

či

produkční

společnost

získat

oprávnění k uvádění některého z hudebně-dramatických děl,

uzavírá

s

majiteli

práv

licenční

smlouvu.

Definice

licenční smlouvy je k nalezení v § 46 autorského zákona: „Licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst.

2

písm.

odměnu. Autor

b)

sjednáno

nemůže

jinak,

poskytnout

poskytnout oprávnění

autorovi k

výkonu

práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě

není

znám.

Nabyvatel

je

povinen

licenci

využít,

ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak. Ustanovení § 53 tím není

dotčeno.

Smlouva

vyžaduje

písemnou

formu,

poskytuje-li se licence jako výhradní.“ (ÚZ Autorské právo, P r ů m y s l o v á p r á v a , s t r. 2 4 ) Smluvními stranami jsou vždy poskytovatel licence (může to být autor samotný, jeho dědic nebo osoba, která vykonává majetková autorská práva) a nabyvatel licence (kdokoliv – fyzická či právnická osoba – kdo chce užít autorské dílo). Licenční smlouva se může uzavřít v písemné nebo ústní formě. Pokud se jedná o výhradní licenci, musí být tato forma vždy písemná.

21

Smlouva musí obsahovat tři náležitosti, kterými jsou způsob užití, rozsah užití a odměna za licenci. „Dále by licenční smlouva měla obsahovat specifikaci díla, a to v takovém rozsahu, aby i třetí strany při čtení licenční s m l o u v y p o c h o p i l y, k j a k é m u d í l u s e l i c e n c e p o s k y t u j e . “ ( Š e b e l o v á , 2 0 0 6 , s t r. 7 6 ) Další

kapitoly

této

práce

se

budou

zabývat

spíše

konkrétní problematikou spojenou se získáváním licencí, a to

pro

malá

a

amatérská

divadla

(poloprofesionální

produkce) a pro velká profesionální divadla.

3.1 Získávání licencí k zahraničním muzikálům pro malá a amatérská divadla Není

podmínkou,

uváděly

pouze

na

scénách

nebo

se

společnosti.

Čím

že

by

velkých za

dál

ně častěji

se

zahraniční

profesionálních postavily se

i

v

muzikály

divadelních

vždy

produkční

České

republice

objevují produkce na malých divadelních scénách či přímo v amatérských divadlech. I v tomto případě je však nutno zajistit

práva

k

uvádění

těchto

děl

u

autorů

či

z a s t u p u j í c í c h a g e n t u r. V ý h o d o u j e , ž e p o k u d j e m u z i k á l uváděn na menší scéně, bývají podmínky pro žadatele o práva většinou mírnější (především v otázce financí). Stejně jako na velkých profesionálních scénách mají malá divadla nebo amatérské spolky možnost získat práva přímo od zástupců autorských práv k danému dílu nebo je získat zprostředkovaně přes českou agenturu (v ČR to jsou D i l i a , o b č a n s k é s d r u ž e n í a A u r a – P o n t s . r. o . ) . Jako příklad získání práv přes českou agenturu byla pro

tuto

práci

vybrána

inscenace

uváděna v Divadelním studiu Marta. 22

Godspell,

která

byla

Příkladem získání práv k uvádění bez zprostředkování č e s k é a g e n t u r y b y l v y b r á n m u z i k á l F o o t l o o s e . Te n t o t i t u l by měl být uveden v české premiéře v jarních měsících roku 2012 v nově vznikajícím Divadle na Orlí, které se stane

vedle

Janáčkovy Divadlo

na

Divadelního

akademie Orlí

studia

múzických

dosud

nestojí,

Marta umění již

v

nyní

další

scénou

Brně.

I

se

když

vyjednává

o autorských právech pro muzikál Footloose. Pokud by se n e p o d a ř i l o d o k o n c e d i v a d e l n í s e z o n y 2 0 11 / 2 0 1 2 D i v a d l o na Orlí otevřít, uskutečnila by se premiéra v Divadelním studiu

Marta

a

inscenace

by

byla

s

novou

sezonou

přenesena do Divadla na Orlí, které bude specializované především

na

hudební

inscenace

(na

JAMU

to

bude

muzikál a opera).

3.1.1 Stephen Schwartz, John – Michel Te b e l a k : G o d s p e l l Muzikál Godspell autorů Stephena Schwartze (texty a h u d b a ) a J o h n a – M i c h e l a Te b e l a k a ( n á m ě t a r e ž i e ) b y l uváděn

v

české

premiéře

v

Divadelním

studiu

Marta

od 2. března 2008 do 25. května 2009. Dále se uskutečnilo ještě několik představení v rámci festivalů. D i v a d e l n í s t u d i o M a r t a z í s k a l o k u v á d ě n í p o d m í n k y, které jsou běžné pro malá či neprofesionální divadla. Divadelní zprostředkování

studio

Marta

agentury k

zvolilo

v

získání práv

tomto k

případě

provozování

tohoto muzikálu. Zastupující agenturou b yla agentura Aura – P o n t s . r. o . , k t e r á p o s t o u p i l a D i v a d e l n í m u s t u d i u M a r t a licenci k uvádění muzikálu Godspell na poloprofesionální scéně.

23

Divadlo se zavázalo odvádět agentuře provozovací honoráře

z

každého

představení,

které

činily

16,5%

z celkové hrubé tržby (bez DHP). Původním autorům b yl ještě

před

300,-

podpisem

GBP

a

také

smlouvy nájemné

uhrazen

honorář

klavírního

ve

výtahu,

výši libret

a dodatečných hudebních materiálů za rok 2008 ve výši 825,-

G B P.

Na

druhý

rok

uvádění

byla

práva

opět

zprostředkována agenturou Aura – Pont. Divadlo odvádělo a u t o r o v i 1 5 % z c e l k o v é h r u b é t r ž b y, m i n i m á l n í v ý š e t o h o t o odvodu

b yla

75,-

GBP

za

představení

(+

10%

DPH).

Překlad díla byl zaplacen jednorázově ve výši 30 000,- Kč b e z n á r o k u n a t a n t i é m y. V případě, že by bývalo Divadelní studio Marta chtělo tento muzikál uvádět i na jiné scéně, b ylo povinno zajistit u pořadatelů honoráře ve stejné výši. Divadelní

studio

Marta

bylo

povinno

předložit

agentuře do 10. dne každého měsíce vyúčtování všech představení za uplynulý měsíc. Divadelní studio Marta bylo dále povinno: posk ytnout dvě vstupenky zastupující agentuře na premiéru a na další představení

této

inscenace

(do

celkového

počtu

deseti

vstupenek po dobu platnosti smlouvy), informovat o datu derniéry a období, kdy by dílo bývalo nebylo uváděno, zaslat

agentuře

a reklamních

tři

provedení

materiálů

týkajících

všech se

propagačních

provozování

díla

a uvést do programu informaci o zastupující agentuře.3 Divadelní studio Marta neb ylo oprávněno posk ytovat udělenou

licenci

ke zvukovému, 3

třetím

osobám,

obrazovému

či

ani

udílet

svolení

zvukově-obrazovému

Přesné znění všech podmínek je k nalezení ve smlouvě – Příloha C.

24

záznamu díla a jeho šíření. Pokud by Divadelní studio Marta mělo zájem o takovéto další šíření díla, muselo by s agenturou

podepsat

další

smlouvu.

Ta k é

nebylo

oprávněno k vydání textu divadelní hr y v literární podobě (ani v tom případě, pokud by byl text součástí programu k představení). Smlouva

byla

Divadelnímu

studiu

Marta

zaslána

k podpisu v červnu 2007. Te n t o

způsob

přes zastupující

agenturu

k získání

práv

nemuselo

v tomto

záležitostí stranu

je

se tato

sjednání

k

je

autorských nejjednodušší

uvádění

díla.

Divadelní

případě

řešit

velké

zahraničními forma

pro

práv

zástupci divadlo

cestou

studio

množství p r á v.

Na

finančně

Marta dílčích druhou

náročnější,

protože kromě přímých poplatků za autorská práva platí ještě určitá procenta z tržeb zastupující agentuře.

3 . 1 . 2 D e a n P i t c h f o r d , Wa l t e r B o b b i e , To m Snow: Footloose Připravovaná premiéra muzikálu Footloose v Divadle na Orlí může sloužit jako příklad získání licence k uvádění muzikálu v České republice, kdy proces dosažení práv k uvádění divadlo

není zprostředkován přes českou agenturu, ale

si

toto

zastupující

oprávnění

agenturou

v

domluví

zahraničí.

samo

Tím,

přímo

že

si

se

licenci

obstará divadlo samostatně, neplatí následně tak vysoké poplatky za provozování díla. Kontakt

s

londýnskou

agenturou

Josef

Weinberger

Ltd. zprostředkovala dramaturgyně a překladatelka Pavlína Hoggard. Komunikace s agenturou probíhá prostřednictvím e-mailové

korespondence

a 25

první

e-mail

b yl

odeslán

15. prosince

2010.

V

průběhu

následujících

týdnů

byla

domluvena konkrétní spolupráce a agentura zaslala návrh s m l o u v y. P r o t o ž e j e s m l o u v a v a n g l i č t i n ě , b y l p o o b d r ž e n í zpracován

český

překlad

a

byly

sepsány

připomínky

(od právníka a vedení Di vadla na Orlí). Připomínky byl y zapracovány a smlouva bude připravena k podpisu. Při

domluvě

b ylo

potřeba

specifikovat

velikost

divadla, kde se produkce bude uvádět, časové rozmezí uvádění,

počet

plánovaných

představení

a

cena

jedné

v s t u p e n k y. P o z a s l á n í i n f o r m a c í b y l o p o t v r z e n o z e s t r a n y z a s t u p u j í c í a g e n t u r y, ž e i n s c e n a c i b u d e m o ž n o v D i v a d l e na

Orlí

uvést.

Zároveň

byla

zaslána

informace

o

výši

poplatků spojených s uváděním muzikálu Footloose v DnO, které

činí

$75

za pronájem nejnižšími

(€55)

za

hudebních

představení podkladů.

a

Ty t o

možnými poplatky spojenými s

$250

(€183)

částky

jsou

provozováním

tohoto konkrétního díla. V

dalších

krocích

bude

podepsána

smlouva

a agentura zašle materiály potřebné k uvedení díla (notová partitura a libreto). Libreto a texty písní budou přeloženy a následně

se

z angličtiny

musejí

agentuře

zaslat k

i

s

doslovným

autorizaci.

Po

překladem

schválení

bude

možno začít s nastudováním díla a následným uvedením. Z

podmínek

ve

smlouvě

vyplývá,

že

se

JAMU

zavazuje, že bez předchozího písemného souhlasu nebude provádět

změny

(doplnění,

transpozice,

vyškrtnutí,

re-

instrumentalizace) v materiálech dodaných poskytovatelem licence. Hudební bez předchozího

materiál

se

písemného

26

podle

smlouvy

souhlasu

nesmí

posk ytovatelů

licence kopírovat a musí být do čtrnácti dnů po posledním uvedení inscenace vrácen posk ytovateli. Posk ytovatelům

licence

musí

držitel

licence

zaslat

přiznání obratu tržeb z každého představení. Pokud nenastane žádná situace, která by neumožnila uvedení muzikálu Footloose v Divadle na Orlí, bude tímto dílem

v

české

premiéře

DnO

slavnostně

otevřeno

na podzim roku 2012.

3.2 Získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů v profesionálních divadlech V případě větších profesionálních divadel je otázka získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů obdobná jako

v

menších

divadlech

či

poloprofesionálních

produkcích. Informace obsažené v této bakalářské práci nebudou tak konkrétní jako u malých scén, jelikož nemohly být čerpány ze smluv k daným inscenacím. Vždy

je

nutné

zkontaktovat

agenturu,

která

může

práva poskytnout. Zde se však vyskytuje jedna odlišnost. Menší

divadla

většinou

kontaktují

zprostředkovatele

licence (např. agenturu Josef Weinberger4), kdežto větší profesionální

scény

se

často

obracejí

přímo

na

velké

společnosti, které autorská práva k jednotlivým muzikálům s p r a v u j í . Ty t o s p o l e č n o s t i p ř i s t u p u j í k u d ě l o v á n í l i c e n c í opatrněji a v tomto případě je i pro divadlo těžší práva k uvádění pravidlo, produkcí, 4

Více

jednotlivých že

agentury

jimž

informací

licenci je

k

děl si

získat. zakládají

poskytují. nalezení

h t t p : / / w w w. j o s e f - w e i n b e r g e r . c o m /

27

na

Platí na

Jejich

totiž

vysoké

určité kvalitě

pravidlem

internetových

je,

stránkách

že divák má právo kdekoliv na světě vidět stejně kvalitní inscenaci

jako

muzikálových

na

West

Endu

scénách.

či

na

Rozhodující

dalších je

předních

tedy

umělecká

kvalita a připravenost daného souboru. Proto se často stává, že licenci na uvádění některého ze světoznámých muzikálových děl poskytnou divadlu až ve chvíli, kdy si tuto kvalitu nějak ověří. Pro

příklad

je

možno

uvést

situaci

v

Městském

divadle Brno (MdB). V původním plánu chtělo vedení MdB uvést v sezoně 2005/2006 českou premiéru muzikálu Johna Dempseyho

a

Agentura

Dana

P.

Camerona

Rowa

Čarodějky

Mackintoshe

z

Eastwicku.

posk ytující

práva

k uvádění tohoto díla však nechtěla MdB udělit rovnou licenci k uvádění tohoto díla a zadala divadlu podmínku, že pokud chtějí tento muzikál inscenovat, musejí nejprve nasadit

muzikál

ke klasickým Čarodějek

Oliver!,

titulům. z

který Proto

Eastwicku

a domluvilo

si

práva

Z rozhovoru

se

šéfem

patří MdB

odsunout k

uvádění

muzikálu

na

West

muselo na

Endu

již

premiéru

další

sezonu

muzikálu

Oliver!.

Petrem

Gazdíkem

(viz

příloha A) však vyplývá, že ani tento proces neb yl vůbec jednoduchý. Práva k muzikálu Oliver! se snažilo divadlo původně

získat

přes

prostředníka.

Te n t o

krok

se

ale

p o s l é z e u k á z a l j a k o m é n ě š ť a s t n ý . Ve l k é a g e n t u r y, j a k o j e např.

agentura

Camerona

Mackintoshe,

si

zakládají

na přímém kontaktu s žadateli o licence. Tím byl celý proces složitější. Od této zkušenosti tedy Městské divadlo Brno odstoupilo od možnosti zprostředkování práv třetí osobou a zaměřilo se na budování dobrých vztahů mezi nimi a agenturou. Právě to je důležitým aspektem, který ve velké míře ovlivňuje

domluvu

ohledně

28

získávání

licencí.

Pokud

divadlo

získá

důvěru

od

a g e n t u r y,

má

velké

šance

n a p o k r a č o v á n í j e j i c h s p o l u p r á c e . To b y l n a k o n e c i v ý š e zmíněný příklad. Po nastudování inscenace Oliver! přijeli zástupci

ze

společnosti

Camerona

Mackintoshe

a zhodnotili, že Městské divadlo Brno je na tak vysoké úrovni (co se týče profesionality souboru i technického vybavení), že jim následně poskytli licenci na uvádění Čarodějek z Eastwicku. Čarodějky z Eastwicku měly svou premiéru v MdB necelých sedm let po zcela prvním uvedení v londýnském divadle

Drury

Lane

(premiéra

se

zde

uskutečnila

18.

července 2000). Do té doby se uváděly pouze v šesti světových

metropolích.

Agentura

byla

s

brněnskou

inscenací velmi spokojena, dokonce její zástupci zastávají n á z o r, ž e s e j e d n á o j e d n u z n e j l e p š í c h i n s c e n a c í t o h o t o díla. Díky tomu se v současné době domlouvá poskytnutí licence pro uvedení Čarodějek z Eastwicku pro Městské divadlo

v

Lublani

(Mestno

Gledališče

Ljubljansko),

se

kterým MdB spolupracuje (Stanislav Moša zde zrežíroval několik

inscenací

divadlo v

a

díky

Lublani důvěru

jeho

osobě

získalo

Městské

agentury zastupující autorská

práva k tomuto dílu) Díky

dobrým

vztahům

a

kvalitním

produkcím

se

Městskému divadlu Brno podařilo následně získat i licenci na uvádění muzikálu Les Misérables. Další metou se stalo obdržení práv k uvádění muzikálu Mary Poppins. V tomto případě byla domluva ztížená i tím, že se jedná o muzikál z p r o d u k c e W a l t a D i s n e y h o , j e h o ž s í d l o j e v N e w Yo r k u . Systém

udělování

práv

zde

funguje

na

trochu

jiném

p r i n c i p u n e ž t o m u j e u l o n d ý n s k ý c h a g e n t u r. N e w y o r š t í zástupci mají velmi propracovaný s ystém, kde je domluva složitější, protože schvalování prochází delším procesem.

29

Zástupci

Městského

divadla

Brno

byli

prvními,

kteří

v České republice požádali o práva k uvádění tohoto titulu. I to vedlo k následnému úspěchu v otázce získání licence k uvádění. J a k d l o u h o t a k o v ý p r o c e s t r v á ? Ta t o o t á z k a s e n e d á jednoznačně zodpovědět. Záleží na mnoha okolnostech. Doba, po kterou se dosažení autorských práv domlouvá, se ve

většině

případů

počítá

v

měsících

(pokud

by

šlo

o zobecnění, dá se hovořit o čtyřech až šesti měsících). V nejsložitějších případech se jednání může protáhnout až na jeden rok. Například u prvního uvedení Les Misérables roku 1992 v Praze předcházela setkání producenta Adama Nováka

s

Cameronem

korespondence.

Po

jejich

Mackintoshem setkání

v

lednu

půlroční 1991

neměl

Novák stále vyhráno, protože Mackintosh mu poskytnutí práv nezaručil. V jeho snažení jej ale podpořil a očekával doručení uvedení

konkrétních na

informací

některém

o plánovaných

cenách

z

o

castingu,

pražských

vstupenek.5

V

možnostech jevišť

tomto

nebo případě

od prvního setkání po premiéru uběhl rok a půl. V dnešní době se díky rozvinutým informačním technologiím tento čas zkracuje, ale záleží samozřejmě vždy na konkrétní situaci. Ale pouhá domluva o samotném získání práv není jediným složitým prvkem v celém procesu, který trvá až do samotného uvedení inscenace. Důležité je plnit i další podmínky

ze

strany

a g e n t u r y.

Ve

většině

(stejně jako u příkladu s Footloose – 5

viz

případů

se

oddíl 3.1.2)

O náročnosti příprav prvního pražského uvedení Les Misérables píše Adam Novák v programu k této inscenaci. Protože program neobsahuje

žádné

bibliografické

údaje,

nebylo

možné

pro

něj

vytvořit bibliografickou citaci a uvést jej do seznamu použitých zdrojů pro tuto bakalářskou práci.

30

po přeložení

díla

musí

vytvořit

doslovný

překlad

zpět

d o a n g l i č t i n y, a b y s i z á s t u p c i p r á v m o h l i o v ě ř i t , ž e s e významy

textů

neliší

od

originálu.

Dále

poskytovatelé

l i c e n c í s c h v a l u j í n á v r h y s c é n y, k o s t ý m ů a t a k é g r a f i c k ý c h návrhů

pro

u tiskovin

tiskoviny se

( b i l b o a r d y,

objevuje

pro

plakáty

české

apod.)

prostředí

Právě jedna

zajímavost. U světoznámých muzikálů se nesetkáme s tím, že

by

na plakátech

interpretů.

Zahraniční

b yla

uveřejněna

muzikály

se

známá

vyznačují

jména v

tomto

ohledu zvýrazněním grafického znázornění názvu muzikálu či

t ypického

obrázku

či

s ymbolu,

který

slouží

jako

zavedená značka. Zástupci práv si hlídají, aby se tato grafická úprava tiskových materiálů výrazně nelišila od již zavedených úprav a divák si tak mohl spojit plakát k určité inscenaci

s

dílem

jako

takovým. Pro

příklad

je

možno

uvést situaci s grafikou k muzikálu Les Misérables. Ať už vidíte plakát ke kterémukoliv uvedení tohoto díla, vždy je na něm znázorněna postava malé Cosette, nebo respektive j e j í o b l i č e j . C e l ý o b r á z e k s i m ů ž e t e p r o h l é d n o u t n í ž e . Ta t o ilustrace pochází z původního vydání románu Victora Huga Les

Misérables

znakem

všech

z

roku

1862

inscenací

a

Les

stala

se

propojovacím

Misérables

na světe.

A kupříkladu na plakátech k muzikálu Mary Poppins uvidí lidé vždy siluetu nebo postavu létající chůvy s kouzelným deštníkem a typickou taškou.

31

Obrázek

č.

1:

Postava

Cosette

–

ilustrace

z původního vydání románu Les Misérables

Zdroj: Wikipedia. Wikipedia - the free encyclopedia [online]. 2 0 0 1 , 1 2 . 5 . 2 0 11 [ c i t . 2 0 11 - 0 5 - 1 7 ] . L e s M i s é r a b l e s - W i k i p e d i a . Dostupné

z

WWW:


%C3%A9rables>.

Zajímavostí je i uvádění překladů názvů světových muzikálů.

Muzikál

Les

Misérables

se

nikde

na

světě

neuvádí pod jiným než původním názvem. Stejný případ se objevuje i u Lloyd Webberova muzikálu Cats, které „jsou v bezpočtu nových nastudování uváděny po celém světě dodnes, a to pod původním názvem Cats – s výjimkou P o l s k a , k d e b y l n á z e v p ř e l o ž e n j a k o K o t y. “ ( P r o s t ě j o v s k ý , 2 0 0 8 , s t r. 3 8 5 ) Pokud jde o získávání licencí k uvádění zahraničních muzikálů, výsledných výrazy

je

potřeba produkcí.

replica

nebo

se

zmínit

Inscenace

o

základním

mohou

non-replica6.

být

Replicu

rozdělení označeny je

možné

charakterizovat jako „kopii“ produkce, která je uváděna 6

Te r m í n y r e p l i c a a n o n - r e p l i c a – v i z . S l o v n í k p o j m ů

32

v L o n d ý n ě č i N e w Yo r k u ( j d e o p ů v o d n í i n s c e n a c i , k t e r á j e ve

většině

případů

prvním

uvedením

daného

díla).

Inscenace označená jako replica má s původní inscenací společné

režijní

pojetí,

výpravu

(scénu

i

kostýmy)

a choreografie. Náklady na uvedení replicy bývají mnohem vyšší, protože musejí splňovat ve většině případů náročné t e c h n i c k é p o ž a d a v k y. O p r o t i t o m u n o n - r e p l i c a s e v y z n a č u j e větší

volností

v

uvedení

nové

inscenace.

Výprava,

c h o r e o g r a f i e i r e ž i j n í p o j e t í z d e n e j s o u p ř e d e p s á n y. A l e aby

tyto

inscenace

produkce,

bývá

byl y

tato

neméně

skutečnost

kvalitní

než

původní

ošetřena

ve

smlouvě

formulací, která požaduje po divadlu či společnosti, která chce daný muzikál uvádět, že divadlo se zavazuje uvést t z v. F i r s t C l a s s P r o d u c t i o n 7 . „ F i r s t C l a s s z n a m e n á , ž e t o představení

musí

být

na

úrovni

současně

hraných

p ř e d s t a v e n í n a W e s t E n d u . “ ( G a z d í k , 2 0 11 ) T í m p á d e m i za použití prostředků

jiných nesmí

režijních mít

divák

postupů pocit,

že

a

technických

vidí

představení,

které by bylo méně kvalitní než produkce toho samého díla v zahraničí. Na splnění těchto podmínek dohlížejí přímo zástupci agentury poskytující licenci k uvádění díla, kteří se ve většině případů zúčastní premiéry dané inscenace a nezbytná je i průběžná kontrola, o které je již psáno výše

(kontrola

návrhů

scény

apod.).

Stále

platí,

že v případě velkých produkcí je potřebný osobní kontakt s poskytovateli licence a pravidelná komunikace. V pouze

České s

republice

jsme

muzikálovými

se

prozatím

produkcemi,

mohli

které

setkat

splňovaly

označení non-replica. Pouze uvedení Les Misérables roku 1992 v Praze mělo předepsáno, že scéna a kostýmy se musejí

shodovat

na případnou 7

s

otázku,

londýnskou proč

jsme

Viz. Slovník pojmů

33

produkcí8. se

v

České

Odpověď republice

dosud

nemohli

setkat

s

inscenací,

která

by

splňovala

označení replica, není složitá. Uvedení replicy je totiž mnohem

více

finančně

náročné,

než

připravit

novou

vizuální či režijní koncepci. Při uvedení replicy je nutné vycházet

z

cen,

které

se

zaplatily

za

přípravu

dané

inscenace v zahraničí. „Přirovnání: Na Broadwa yi stála M a r y P o p p i n s 1 2 m i l i o n ů d o l a r ů . V H a a g u s t á l a 11 m i l i o n ů euro.

A

v

Brně

byla

vytvořena

za

4

miliony

korun.

Při přechodu na replicu se musí vycházet z cen, které se platí v zahraničí. Dalo by se říci (ne v přímém přepočtu), že pokud inscenace stojí 12 milionů dolarů, znamená to, že v Česku by stála třeba 40 milionů korun.“ (Gazdík, 2 0 11 ) A právě finanční stránka se jeví v tomto ohledu jako rozhodující. Investice v řádech desítek milionů korun si divadla

dovolit

nemohou

a

pro

případného

producenta,

k t e r ý b y u v e d l i n s c e n a c i v p o d o b ě r e p l i c y, b y b y l a t a k vysoká částka nesmírným rizikem. Nedá se vyvrátit, že by se někdo takový nenašel, ale v současné situaci, kdy čeští diváci

upřednostňují

návštěvu

původních

českých

muzikálů, je takovýto krok dosti nepravděpodobný. Může se zdát, že je možné uvést jakýkoliv zahraniční muzikál

v

podobě

n o n - r e p l i c y.

Non-replica

je

v

mnoha

případech možná, ale existuje několik titulů, na kterých si zastupující

agentury

zakládají

a

kromě

výjimečných

případů nepovolují jejich uvádění v jiné podobě než je replica. Webbera

Klasickým Fantom

příkladem opery

je

muzikál

(Phantom

of

Andrew the

Lloyd

Opera).

„Mackintosh vlastní práva jen na londýnské a newyorské nastudování.

Práva

8

požadavcích

O

dalších

pro

zbývající

část

zahraniční

světa

agentury

zůstala pojednává

podkapitola této bakalářské práce 4. 1 Alain Boublil, ClaudeMichel Schönberg: Les Misérables (Bídníci)

34

ve společnosti Really Useful,“ (Prostějovský, 2008, s. 417) jejíž vlastníkem je sám Andrew Lloyd Webber a „vlastní světová

práva

prakticky

na

všechny

jeho

m u z i k á l y. “

(Prostějovský, 2008, s. 417) Fantom opery je specifický svou

výpravou.

„Muzikál

začíná

impozantním

prologem,

v němž se jen pár centimetrů nad hlavami diváků předních řad vznese z jeviště přímo ke stropu ohromný křišťálový l u s t r, k t e r ý p a k h l a v n í h r d i n a – t e d y F a n t o m – n a k o n c i první

poloviny

představení

přeseknutím

provazů

shodí

z p á t k y. L u s t r j e v y s o k ý t ř i m e t r y a m á n a s o b ě 3 6 t i s í c křišťálových ozdob.“ (Prostějovský, 2008, s. 277). Nejen t y t o s c é n y, a l e i m n o h é d a l š í j s o u d ů v o d e m , p r o č n e n í možné uvést tento muzikál jako replicu na žádné z českých scén

– ch ybí na

nich odpovídající technické vybavení.

Navíc divadlo, ve kterém se má inscenace uvádět, má vypadat jako operní dům. Na „svém“ Fantomovi opery si Andrew Lloyd Webber velice zakládá a kromě výjimečných případů povoluje uvádět toto dílo jen jako replicu9. Dá se tedy předpokládat, že kvůli výše zmíněným požadavkům nebude v následujících letech možné zhlédnout inscenaci v České republice a diváci, kteří by chtěli tento muzikál vidět, za ním budou muset cestovat do zahraničí.

9

Výjimkami jsou v tomto případě pouze dvě inscenace – polská a maďarská, které získaly práva na uvedení Fantoma opery jako non-replicu.

35

4 P ř e h l e d v yb r a n ý c h m u z i k á l o vý c h produkcí zahraničních muzikálů v České republice po roce 1992 Te n t o v ý b ě r m u z i k á l o v ý c h p r o d u k c í j e z a m ě ř e n na

muzikálové

produkce

uváděné

v

České

republice

po roce 1992. Neznamená to však, že by se do té doby na českých

a

moravských

jevištích

neobjevil

žádný

muzikálový titul ze zahraničí. Již v 60. letech mohli diváci zhlédnout na pražských či brněnských jevištích muzikály j a k o H e l l o , D o l l y ! , K i s s M e , K a t e č i W e s t S i d e S t o r y. A l e tato

uvedení

byla

režírována

Milníkem se stal až v Divadle

na

(Bídníci), který

rok

spíše

operetním

1992, kd y b yl

Vinohradech

muzikál

je

za

považován

poprvé uveden Les

první

stylem.

Misérables

velkou

produkci

zahraničního muzikálu v České republice. I když se v bývalém Československu v 70. a 80. letech 20. století uváděla muzikálová díla zahraničních autorů,

nešlo

o

samostatné

velké

produkce,

jaké

b ylo

m o ž n o v i d ě t v L o n d ý n ě č i N e w Yo r k u . M u z i k á l y s e h r á l y v repertoárových licencí,

která

divadlech by

a

neb yl y

konkretizovala

výrazněji způsob

omezeny provedení

jednotlivých složek inscenace. S tím se poprvé muzikál výrazněji setkal na našem území až roku 1992, kdy byl poprvé

uveden

v

Divadle

na

Vinohradech

muzikál

Les

Misérables (Bídníci), který je považován za první velkou produkci zahraničního muzikálu v České republice. Ve v ý č t u j s o u z m í n ě n y p o u z e m u z i k á l o v é i n s c e n a c e , které

b yl y

uvedeny

jako

česká

premiéra

daného

díla.

V mnoha dalších případech se poté dané muzikály uváděly i na dalších českých scénách.

36

4 . 1 Al a i n B o u b l i l , C l a u d e - M i c h e l S c h ö n b e r g : Les Misérables (Bídníci) (období uvádění: 25. 6. 1992 – 13. 9. 1992 v Divadle na Vinohradech, Praha, producent Adam Novák) Za republice

první

se

velký

muzikálový

bezesporu

považuje

počin

v

první

České

inscenace

výpravného muzikálu Les Misérables (Bídníci). O tu se zasloužil producent Adam Novák, kterého k uvedení tohoto díla

inspirovalo

zhlédnutí

inscenace

Les

Misérables

v To r o n t u , k d e p r a c o v a l v e f i l m o v é m p r ů m y s l u . K t o m u , a b y byl stejný muzikál uveden i v našem hlavním městě, vedla strastiplná cesta. Novák se rozhodl k návratu do vlasti a začal dělat divadlo. Šel na to ale odjinud, než b ylo v Čechách doposud

běžné.

Místo

žádání

o

přidělení

dotací

nebo

budovy k uvádění, zakoupil autorská a provozovací práva, zajistil

peníze,

herce,

personál

a

pronajal

si

na

dobu

letních prázdnin (s částečným přesahem do června i září) Divadlo na Vinohradech. Jednou Adamu

z

Novákovi

podmínek

licenční

londýnskou

smlouvy

společností

udělené Cameron

Mackintosh bylo uvádění díla pod originálním názvem Les Misérables. Celá licenční smlouva měla rozsah 39 stran. Pražské

uvedení

ale

nebylo

zcela

replikou

londýnské

verze, protože dostalo příslib, že aranže herců nebudou muset být tak striktně dodržovány a režisér Petr Novotný bude mít v tomto ohledu větší volnost. Oproti tomu scéna byla do detailu stejná jako v Londýně a v Praze ji stavěli přímo specialisté z Anglie a přebrala se také zvuková technika.

Jednalo

se

o

třiadvacátou

muzikálového titulu. 37

modifikaci

tohoto

V na kontrolu

době

generálních

osobně

zkoušek

Cameron

přijel

Mackintosh

do

a

i

Prahy přesto,

že aranže herců měly být na režisérovi, upravil některé s c é n y, a b y v y p a d a l y j a k o v z á p a d n í c h p r o d u k c í c h . B y l t o n a p ř í k l a d o b r a z , k d y H e l e n a Vo n d r á č k o v á v r o l i F a n t i n e měla původně zpívat za tylovým závěsem v hloubi jeviště. Mackintosh

ale

Fantine

postavil

až

na

forbínu,

aby

na hvězdu bylo zblízka dobře vidět, kd yž už si to divák zaplatí. Adamu Novákovi se podařilo pro inscenaci získat č e s k é p o p o v é h v ě z d y, a t a k s e n a j e v i š t i p o t k á v a l i J i ř í Korn

jako Thénardiére, Karel Černoch nebo

Jan

Ježek

v h l a v n í r o l i J e a n a Va l j e a n a , L u c i e B í l á z a z á ř i l a v r o l i Eponine a Petra Janů hrála hospodskou Thénardiérovou. Inscenace

se

hrála

necelé

čtyři

měsíce

a na jevišti Divadla na Vinohradech se uskutečnilo kolem sta repríz. České obecenstvo ale neb ylo v tu dobu zvyklé chodit v období letních prázdnin do divadla, čímž utrpěla i návštěvnost této produkce. I když se návštěvnost začala postupně zvedat, musela být produkce v září ukončena, aby uvolnila místo stálému repertoáru Vinohradského di vadla. Adam Novák měl

sice

licenci

k

uvádění

zakoupenou

na

tři

r o k y,

ale bohužel produkci již nedokázal obnovit. To t o u v e d e n í v š a k n e b y l o j e d i n o u i n s c e n a c í L e s Misébrables v České republice. 16. 9. 2003 měl muzikál Les Misébrables premiéru v GoJa Music Hall na pražském Výstavišti (opět v režii Petra Novotného, tentokrát se však jednalo o non-replicu, takže veškeré složk y inscenace byl y vytvořeny premiéry

po i

na

toto

uvedení)

Hudební

a

scéně

38

13.

2.

2009

Městského

se

dočkal

divadla

Brno

(režie Stanislav Moša). Každá z těchto inscenací již byla zcela jiná, jediným spojujícím článkem bylo obsazení Jana J e ž k a d o p o s t a v y J e a n a Va l j e a n a . Podle

posledních

informací

agentura

GoJa

chce

v s e z o n ě 2 0 11 / 2 0 1 2 m u z i k á l L e s M i s é r a b l e s z n o v u u v é s t v Praze v Divadle P yramida.

4 . 2 An d r e w L l o y d We b b e r, T i m R i c e : J e s u s Christ Superstar (období uvádění: 22. 7. 1994 – 28. 6. 1998 v Divadle Spirála,

Praha,

muzikál

uváděla

agentura

Musical

–

producent Stanislav Aubrecht) Prvním

muzikálem

Andrew

Llo yd

Webbera

uvedeným v České republice se stal roku 1994 muzikál J e s u s C h r i s t S u p e r s t a r. P r o d u k č n í s p o l e č n o s t M u s i c a l v š a k původně

chtěla

získat

práva

na

uvádění

jiného

Lloyd

Webberova muzikálu – Cats (Kočky). Poskytovatelé licence však

b yli

ochotni

nabídnout

práva

k

uvádění

pouze

n a r o c k o v o u o p e r u J e s u s C h r i s t S u p e r s t a r. Ta k ž e i k d y ž produkce

měla

hotovou

již

polovinu

českého

překladu

Cats, přijala tuto nabídku a začala připravovat inscenaci J e s u s C h r i s t S u p e r s t a r. R e ž i s é r e m i n s c e n a c e b y l s t e j n ě jako u Les Misébrables Petr Novotný. Inscenace Jesus Christ Superstar v pražské Spirále se stala muzikálem s největším počtem repríz v České republice. Bylo uvedeno 1 2 8 8 r e p r í z a i n s c e n a c e s e h r á l a s k o r o 4 r o k y. 5 . 9 . 1 9 9 7 byla uvedena nová verze muzikálu (verze 97), kdy byl y změněny některé kostýmy a scéna a rozšířil se světelný park.

Zajímavostí

této

produkce

je,

že

kd yž

dostali

inscenátoři notový zápis, tak si nevšimli, že píseň Could We

Start

Again

Please

(Psát

od

prvních

řádků)

b yla

označena větou, že je z muzikálu vyškrtnuta. Zjistilo se to 39

až při návštěvě členů zastupující agentury z Londýna, kteří na tuto skutečnost upozornili. Píseň i přesto v pražském uvedení zůstala a díky této chybě (nebo dá se říci spíše nepozornosti)

se

vrátila

zpět

do původní

partitury

muzikálu. Muzikál Jesus Christ Superstar byl v České republice uveden

ještě

na Hudební

jednou.

scéně

V

roce

Městského

2005

měl

divadla

premiéru

Brno

v

režii

S t a n i s l a v a M o š i . To m u t o u v e d e n í v š a k j e š t ě p ř e d c h á z e l o zájezdové turné po Evropě s mezinárodním obsazením, které bylo podmínkou k tomu, aby Jesus Christ Superstar mohl být uveden i v Brně.

4.3 Gerome Ragni, James Rado, Galt MacDermot: Hair (období uvádění: 20. 12. 1996 – 31. 1. 1998, Divadlo Pyramida, Praha, muzikál uváděla agentura ORFEUS) Muzikál Hair (Vlas y), proslavený zejména díky filmu Miloše Formana z roku 1979, se nestal v době svého pražského

uvedení

S u p e r s t a r.

Avšak

zahraničních místo.

fenoménem v

muzikálu

Režiséři

jako

historii

např.

Jesus

novodobého

v

České

republice

Radek

Balaš

(v

té

má

Christ

uvádění jistě

době

své

pedagog

muzikálového herectví na JAMU) a Karel David nevybírali účinkující z řad popových hvězd (jedinou výjimkou byla Ilona Csáková), ale přes konkurzy vybrali přes padesát lidí,

kteří

byli

schopni

skloubit

hereckou,

pěveckou

a taneční složku. Zajímavostí je, že právě touto inscenací byl otevřen nový divadelní prostor – Divadlo Pyramida, který s 876

dříve místy

opětovně

sloužil

jako

však

podle

změnit

na

prostor smlouvy

prostor 40

výstavní. Nové mělo

určený

pro

mít

divadlo

možnost

v e l e t r h y,

se

tudíž

konstrukce

hlediště

demontovatelná. musela

vážící

„Právě

vlastně

60

okolnost,

vybudovat

tun že

celý

musela

agentura

být

Orfeus

divadelní

i n t e r i é r,

z p ů s o b i l a , ž e i n s c e n a c e b y l a z a t í ž e n a z n a č n ý m i n á k l a d y. V době

premiéry

Hair

se

oficiálně

hovořilo

o

dvaceti

milionech korun. A jak se později ukázalo, tento vysoký rozpočet se nakonec stal muzikálu osudným.“ (Bicanová, 2000).

Kvůli

velkým

finančním

nárokům

a

malé

návštěvnosti musela být pražská produkce Hair po 230 reprízách ukončena. Muzikál Hair mohli diváci v ČR vidět opět v roce 2004,

kdy

byla

jeho

premiérou

slavnostně

otevřena

Hudební scéna Městského divadla Brno. V tomto případě šlo

ale

o

inscenaci

rozdílnou,

protože

vycházela

ze scénáře filmu Miloše Formana Hair z roku 1979. Díky tomu

byla

propracovaný

inscenace příběh,

obohacena který

v

o

silný

původní

a

dobře

divadelní

verzi

chyběl.

4 . 4 An d r e w L l o y d We b b e r, T i m R i c e : E v i t a (období uvádění: 19. 8. 1998 – 10. 6. 2000 v Divadle Spirála,

Praha,

muzikál

uváděla

agentura

MUSICAL,

producent Stanislav Aubrecht) Muzikál Evita, poslední ze společných děl Andrew Lloyd

Webbera

a

Ti ma

Rice,

měl

být

dalším

velkým

muzikálovým tahákem v Praze. Premiéra byla plánovaná po ukončení produkce

muzikálu

Jesus

C h r i s t S u p e r s t a r.

Jeho derniéra se však stále odsouvala, a tak se příprava Evity

protahovala

z

několika

měsíců

na

několik

let.

Původně se v hlavní roli měla objevit Lucie Bílá, která se do projektu nakonec nezapojila a hlavní role byla svěřena dvěma

studentkám

konzervatoře 41

–

Radce

Fišarové

a Te r e z e S l o u k o v é . E v i t a n e d o s á h l a t a k o v é h o ú s p ě c h u j a k o p r v n í v e r z e J e s u s C h r i s t S u p e r s t a r, a l e i p ř e s t o s e n e s t a l a neúspěšným

projektem,

dosáhla

331

reprízy

a

náklady

n a j e j í u v e d e n í b y l y d í k y t r ž b á m p o k r y t y.

4 . 5 J i m J a c o b s a Wa r r e n C a s e y : P o m á d a ( o b d o b í u v á d ě n í : 1 4 . 2 . 2 0 0 1 - 1 6 . 11 . 2 0 0 1 v G o J a Music

Hall

(Pyramida),

Praha

–

produkční

společnost

Board, poté produkci převzala společnost GoJa – uvádění do srpna 2002, kdy byl provoz ukončen povodněmi) Muzikál Pomáda

neb yl

dalším

z „muzikálů hvězd“,

režisér Ján Ďurovčík si prostřednictvím konkurzů vybral mladý

tým,

kterému

zrekonstruované na pražském

se

GoJa

podařilo Music

Výstavišti

přitáhnout

Hall

početné

(dříve

do

nově

Pyramida)

publikum.

Produkci

bohužel ukončily povodně, které zasáhly Prahu v srpnu 2002.

4 . 6 Al a i n B o u b l i l , C l a u d e - M i c h e l S c h ö n b e r g : Miss Saigon (8. 4. 2004 – 2. 12. 2007, GoJa Music Hall, Praha, agentura GoJa, producent František Janeček) Muzikál

Miss

Saigon

vystřídal

v

GoJa

Music

Hall

druhé uvedení muzikálu Les Misérables. Produkce sice sázela na to, že titul od autorů Les Misérables přitáhne početné

publikum.

Butterfly

však

Muzikál

neměl

u

inspirovaný diváků

operou

Madame

očekávaný

úspěch

a nepomohla mu ani výprava, kde b yla mezi di váky v druhé polovině nenaplnila

instalována očekávání,

replika proto

42

vrtulníku. byla

tato

Návštěvnost produkce

pozastavována, jednou se uskutečnila obnovená premiéra, ale nakonec b yla inscenace stažena.

4 . 7 An d r e w L l o y d We b b e r : C AT S ( K o č k y ) ( 5 . 11 . 2 0 0 4

- 16. 9. 2005, Divadlo Milénium, Praha,

agentura Kočky v triku, producent Stanislav Aubrecht) Muzikál

C AT S

měl

původně

být

pokračovatelem

úspěšné série muzikálů Andrew Llo yd Webbera v Praze. Producent

Stanislav

Aubrecht

získal

práva

na

uvádění

C AT S j a k o n o n - r e p l i c u . D ě j b y l p ř e n e s e n n a p ů d u ( p ů v o d n ě se

příběh

Milénium (herci

odehrával

(dnešní

smetišti)

Metropolitní

procházeli

na herecké,

na

např.

pěvecké

i

a

a

divadlo)

mezi

prostor byl

diváky).

především

Divadla

zcela

Protože

taneční

využit nároky

výkony

b yl y

v tomto případě velmi vysoké, museli producenti odstoupit od

s ystému

obsazování

známých

tváří

(z

populárních

o s o b n o s t í s e v p ů v o d n í m o b s a z e n í o b j e v i l a p o u z e Yv e t t a Blanarovičová) talentovaní pro dané

a

přes

herci,

kteří

role.

pro propagaci které

již

To

konkurzy byli

b yl

bylo

splnit

na druhé

samotného

b yli

náročné straně

projektu.

zvyklé,

vybráni

požadavky

kámen

Zájezdové

že v pražských

mladí úrazu

publikum,

muzikálových

produkcích může vidět známé tváře, nejevilo o návštěvu muzikálu

C AT S

velký

zájem

a návštěvnost

byla

kvůli

tomuto faktu mnohem nižší. Pro pražské publikum byla zase nevýhodou lokalita divadla (nachází se v prostorech bývalé

tržnice

v

Praze

–

Holešovicích).

Navíc

tento

muzikálový titul neb yl pro běžného diváka tak známý jako jiný

Lloyd

Webberova

díla.

A

tak

produkce

skončila

po jedné sezoně (odehrálo se přibližně sto repríz). Ač se mělo v uvádění pokračovat, producent Stanislav Aubrecht

43

tři

dny

před

zahájením

nové

sezony

oznámil

ukončení

projektu z důvodu kritické finanční situace.

4.8 Muzikálové produkce Hudebního divadla Karlín Hudební

divadlo

Karlín

(HdK)

je

nejvyhlášenějším

divadlem v České republice v oblasti hudebního divadla. V 90. letech 20. století se v HdK uváděla především díla klasického muzikálového repertoáru (Hello, Dolly!, Někdo to rád horké apod.). V roce 2002 bylo di vadlo zasaženo povodněmi

a

po

dobu

rekonstrukce

divadla

byl

provoz

přesunut do Kongresového centra Praha.

4.8.1 Steve Cuden, Frank Wildhorn, Leslie Bricusse: Jekyll & Hyde ( o b d o b í u v á d ě n í : 11 . 3 . 2 0 0 5 – 1 . 1 2 . 2 0 0 7 ) Muzikál Jekyll & H yde byl prvním muzikálem Franka Wildhorna, který byl uveden v České republice. Premiéra se

uskutečnila

ještě

v

Kongresovém

centru

Praha

a p o r e k o n s t r u k c i b u d o v y H d K s e h r á l n a j e j í m j e v i š t i . To t o uvedení se setkalo s velmi příznivým ohlasem nejen z řad publika, ale sám Frank Wildhorn byl s inscenací natolik spokojen,

že

se

s

vedením

HdK

domluvil

na

další

spolupráci a jeho nejnovější muzikál Carmen byl uveden právě v Praze.

44

4.8.2 Mel Brooks, Thomas Meehan: Producenti (období uvádění: 12. října 2006 – dosud) Premiérou

muzikálu

Producenti

otevřelo

Hudební

d i v a d l o K a r l í n s v o u n o v ě z r e k o n s t r u o v a n o u b u d o v u . Te n t o titul b yl na Broadwa yi uveden na podzim 2001 a „když vedení divadla získalo na konci roku 2003 práva k uvádění tohoto

muzikálu,

byla

to

první

udělená

licence

mimo

Severní Ameriku (v té době se totiž muzikál hrál pouze n a B r o a d w a y i a v k a n a d s k é m To r o n t u ) . “ ( H u d e b n í d i v a d l o Karlín – Producenti, 2006, ¶ 2)

4.8.3 Frank Wildhorn, Norman Allen, Jack Murphy: Carmen Carmen jehož

je

premiéra

prvním se

muzikálem

uskutečnila

zahraničních v

České

autorů,

republice.

Do hlavní role byla obsazena Lucie Bílá a diváky lákala k návštěvě i výprava – režisér Gabriel Barre zinscenoval efektní

podívanou,

kde

nech ybějí

a živá zvířata na jevišti.

45

ani

cirkusová

čísla

4.9 Muzikálové produkce Městského divadla Brno Městské divadlo Brno (MdB) je v otázce hudebního divadla

asi

nejprogresivnější

scénou

na

našem

území.

Každoročně se dramaturgie divadla snaží nasadit některý ze zahraničních muzikálových titulů. Nová muzikálová éra nastoupila do MdB s ředitelem Stanislavem Mošou, který přijal do souboru mnoho čerstvých absolventů uměleckých škol

a

začal

inscenovat

jak

původní,

tak

zahraniční

m u z i k á l y. A s i n e j v ý r a z n ě j š í m z n i c h b y l a W e s t S i d e S t o r y, jež se dočkala více jak 600 repríz a hraje se s menšími pauzami již 15 let a slaví velké úspěchy i na zahraničních turné. MdB se ale stalo především objevitelem muzikálů, které v České republice doposud žádné divadlo ani žádná produkční společnost neuvedla.

4.9.1 Lionel Bart: Oliver! (období uvádění: 24. 9. 2005 – 9. 2. 2008) Původním plánem režiséra Stanislava Moši bylo uvést muzikál Čarodějky z Eastwicku. Avšak agentura Camerona Mackintoshe

poskytující

licenci

k

uvádění

zadala

podmínku, že Městské divadlo Brno musí nejprve potvrdit kvality souboru na muzikálu Oliver!. MdB na tuto podmínku přistoupilo a tvůrčímu týmu se podařilo připravit výpravnou inscenaci, kde hrají důležitou úkolu i dětské role.

46

4 . 9 . 2 A n d r e w L l o y d We b b e r, T i m R i c e : J o s e f a jeho úžasný pestrobarevný plášť (období uvádění: 14. 10. 2006 – dosud) Josef a jeho úžasný pestrobarevný plášť je prvním společným

dílem

Andrew

Llo yd

Webbera

a

Ti m a

Rice.

Městské divadlo Brno jej nejprve předvedlo na zahraničním turné a až následně jej režisér Stanislav Moša mohl uvést na jevišti Hudební scény MdB (stejnou podmínku muselo MdB

splnit

už

při

uvádění

muzikálu

Jesus

Christ

Superstar).

4 . 9 . 3 J o h n D e m p s e y, D a n a P. R o w e : Čarodějky z Eastwicku (období uvádění: 10. 2. 2007 – dosud) Po dlouhém domlouvání získání licence k muzikálu Čarodějky

z

Eastwicku

se

tvůrčímu

týmu

v

čele

se

Stanislavem Mošou podařilo uvést inscenaci, která se díky svému

komediálnímu

charakteru

stala

divácky

velmi

úspěšnou. Čarodějky z Eastwicku nabízejí kromě známé předlohy a chytlavých melodií také efektní výpravu, kde nech ybějí pyrotechnické efekty a představitelk y hlavních rolí se dokonce v jedné scéně vznášejí nad jevištěm (aniž by bylo pro diváky zcela zřejmé, že visí na speciálních lanech).

47

4.9.4 Michael Kunze, Sylvester Levay: Mozart! (období uvádění: 3. 10. 2009 – dosud) Mozart!

je

prvním

muzikálem

z

dílny

Michaela

Kunzeho a Syl vestera Leva ye, který se podařilo v České republice

uvést.

Jejich

díla

byla

uváděna

ve

Vídni

a následně se začala šířit po Evropě.

4 . 9 . 5 S t e v e n S a t e r, D u n c a n S h e i k : P r o b u z e n í jara ( o b d o b í u v á d ě n í : 2 1 . 11 . 2 0 0 9 – d o s u d ) Jazzrockový muzikál Probuzení jara se na jevišti MdB objevil

tři

Stanislav výpovědí

roky Moša

po

své

broadwayské

zpracoval

mladých

lidí

a

inscenaci dílo

je

premiéře.

Režisér

plnou

otevřených

některými

generacemi

označováno až za kontroverzní.

4 . 9 . 6 P. L . T r a v e r s o v á , R i c h a r d S h e r m a n , Robert Sherman, Julian Fellowes, George Stiles, Anthony Drewe: Mary Poppins ( o b d o b í u v á d ě n í : 2 0 . 11 . 2 0 1 0 – d o s u d ) Mary

Poppins

je

prvním

licencovanou

produkcí

Disneyho a Camerona Mackintoshe, kterou se v České republice

podařilo

uvést.

Nejedná

se

přímo

o

replicu,

ale v inscenaci je k vidění mnoho prvků, které byly použity v londýnském nastudování (postava kominíka procházející se po celém portálu jeviště či Mary Poppins vznášející se na konci představení nad hlavami diváků). Mary Poppins je

48

pro diváky lákavá především velmi efektní výpravou plnou t r i k ů a h r o m a d n ý m i s t e p a ř s k ý m i č í s l y.

4.10 Muzikálové produkce Divadla Josefa K a j e t á n a Ty l a v P l z n i D i v a d l o J o s e f a K a j e t á n a Ty l a v P l z n i ( D J K T v P l z n i ) přichází

v

posledních

v dramaturgii

–

od

několika klasických

letech

s

posunem

muzikálových

titulů

uváděných v České republice mnohokrát k dílům, která jsou pro české divadelní prostředí objevitelská. V několika posledních sezonách byl y v DJKT v Plzni uveden y české premiéry

muzikálů

Monty

P ython’s

Spamalot,

G ypsy

či

Carousel.

4 . 11 M u z i k á l o v é p r o d u k c e N á r o d n í h o d i v a d l a moravskoslezského Stejně i Národní

jako

Divadlo

divadlo

v posledních

Josefa

Kajetána

moravskoslezské

několika

letech

o

v

Plzni

(NDM)

uvádění

se

pokouší

zahraničních

muzikálů. Původně mělo NDM přebrat některé inscenace z Městského divadla Brno (např. Čarodějky z Eastwicku – NDM by použilo scénu z MdB a účinkovali by tam někteří herci

z

brněnského

souboru).

K

tomuto

nedošlo. Ale na druhou stranu se NDM

kroku

zatím

podařilo uvést

světovou premiéru nové verze muzikálu Margueritte autorů legendárních

muzikálů

Les

Misérables

(Bídníci)

a

Miss

S a i g o n C l a u d a - M i c h e l a S c h ö n b e r g a a A l a i n a B o u b l i l a . Ta t o verze byla autory speciálně upravena přímo pro NDM. Dále byl v NDM uveden v české premiéře např. muzikál Pardon My

English

George

a

Iry

Gershwinových

a

na

sezonu

2 0 11 / 2 0 1 2 j e n a p l á n o v a n á č e s k á p r e m i é r a m u z i k á l u G u y s and Dolls. 49

Z á vě r Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zmapovat problematiku

uvádění

zahraničních

muzikálů

v

České

republice. Zahraniční muzikály nezaručují vždy divácký úspěch, z á l e ž í n a d o b r é p r o p a g a c i a k v a l i t ě i n s c e n a c e . Ta k é t o bylo nejspíš důvodem, proč se na přelomu tisíciletí začaly produkční

společnosti

více

zajímat

o

původní

českou

tvorbu a zahraniční muzikály se ve velkých produkcích objevovaly spíše zřídka. Náklady na pořízení licence, která umožňuje uvádět určité muzikálové dílo, nemusejí být ani tak vysoké, ale trend šel v České republice jiným směrem. P r a h u o v l á d l y m u z i k á l y, k d e v o b s a z e n í d o m i n o v a l a j m é n a z n á m ý c h u m ě l c ů a v z n i k a l a s t á l e d a l š í p ů v o d n í d í l a . Ta umožňují inscenátorům vytvořit inscenaci bez jakýchkoliv o m e z e n í . To j e j e d e n z d ů v o d ů , p r o č m u z i k á l y s v ě t o v ý c h jmen postupně opustily naše hlavní město a přesunuly se s p í š e d o r e p e r t o á r o v ý c h d i v a d e l . Ta m s i c e t a t o d í l a n i k d y nedosáhnou takové návštěvnosti, jako by tomu mohlo být, pokud by se uváděly každodenně v některém z pražských muzikálových divadel, ale pomáhají přitáhnout do divadla i t y d i v á k y, k t e ř í n e n a v š t ě v u j í d i v a d l o t a k č a s t o . Hypotéza

tvrdila,

že

některá

muzikálová

díla

světového formátu není možné v České republice nikdy uvést,

protože

společnost)

žádné

nemůže

z

divadel

zajistit

(příp.

vyhovující

žádná

produkční

podmínky

jejich

u v e d e n í . Ta t o h y p o t é z a s e n e d á a n i z c e l a p o t v r d i t , a n i zcela

vyvrátit.

Je

pravdou,

že

jsou

p ř í p a d y,

kdy

by

agentura poskytující licence byla svolná k udělení práv k inscenování některých děl v podobě replicy (např. je to t e o r e t i c k y m o ž n é u L e s M i s é r a b l e s ) . E x i s t u j í a l e m u z i k á l y,

50

jako je třeba Fantom oper y od Andrew Llo yd Webbera, které se ve většině případů musejí inscenovat v podobě replicy a jsou tak technicky a především finančně náročné, že není pravděpodobné, že by se našel nějaký producent, který by b yl ochoten vložit finance do projektu, u kterého se nedá zůstávají

předpokládat stoprocentní úspěch. některá

muzikálová

díla

pro

Proto

českého

stále diváka

neobjevena a ti, kteří chtějí určité tituly zhlédnout, se musejí

vypravi t

do Spojených

do

států

Ve l k é

Británie,

amerických.

V

Německa

České

nebo

republice

by

změnu mohl vykonat jen osvícený producent, který by se nebál

vložit

do

projektu

nemalé

finanční

prostředky

a dokázal prorazit i mezi divácky oblíbenými původními muzikálovými inscenacemi. Největší

překážkou

při

uvedení

české

premiéry

některého ze světových muzikálových děl se ve výsledku nejeví ani tak finance nebo technická náročnost (muzikály se často dají inscenovat v podobě non-replic y), ale spíše schopnost se konkrétně domluvit s agenturou na přesných podmínkách spolupráce. V případě, že by divadlo chtělo uvést replicu díla, hrály by finance i technická náročnost rozhodně větší roli. Při

tvorbě

této

práce

b ylo

zásadní

studium

knih

a dokumentů pojednávajících o zahraničních muzikálech, a l e v e v ý s l e d k u n e j d ů l e ž i t ě j š í b y l y r o z h o v o r y s d i v a d e l n í k y, kteří

přímo

o

licence

k

muzikálům

žádají.

Protože

o samotné možnosti získání licence se informace shánějí jen

těžko.

Pokud

najedete

na

internetové

stránky

j e d n o t l i v ý c h a g e n t u r, n a l e z n e t e v ě t š i n o u j e n j e n z á k l a d n í informace. Konkrétní podmínky smluv se domlouvají až při osobní komunikaci – ať už se jedná o financích nebo způsobu uvedení.

51

Muzikál a patří

má

mezi

n a v š t ě v o v á n y.

v

českých

divadlech

nejoblíbenější Díky

ž á n r y,

snahám

již

které

některých

pevné

místo

jsou

hojně

repertoárových

divadel se dostávají do České republiky díla, která slaví úspěchy na Broadwa yi či na West Endu a dramaturgické plány se každoročně obohacují o nová díla. Získání licencí k

uvádění

jednotlivých

muzikálů

je

jednodušší

i

díky

rozvinutým informačním technologií a také díky neustálému potvrzování kvality některých souborů v České republice a budování

dobrých

vztahů

mezi

divadlem

a

agenturou

poskytující licenci. Nedá se potvrdit, zda se někdy podaří uvést v České republice

i

replicy

světových

muzikálů.

Díky

stále

častějším výjezdům do ciziny se dá spíše předpokládat, že zájemci o návštěvu velkolepé muzikálové inscenace budou muset jezdit do zahraničí a v České republice se budou u v á d ě t m u z i k á l y v p o d o b ě n o n - r e p l i c y. P o k u d b u d o u t y t o inscenace stále kvalitní, dá se předpokládat, že agentury budou uvolňovat práva na další tituly a český divák bude m í t m o ž n o s t v o l b y, z d a b u d e c h t í t v i d ě t m u z i k á l , j e h o ž kvality byl y ověřen y např. na Broadwa yi nebo dá přednost původním českým muzikálovým dílům.

52

Použité informační zdroje BICANOVÁ, [cit.

Kateřina.

2 0 11 - 0 5 - 0 2 ] .

Mu zikál

Divadlo

Vlasy

V l a s y.

[online].

Dostupné

z

2000 WWW:

. C z e ch Tr a d e .

BusinessInfo.cz

[online].

1997

[cit.

2 0 11 - 0 5 - 1 3 ] . A u t o r s k é p r á v o - B u s i n e s s I n f o . c z . D o s t u p n é z WWW:

< h t t p : / / w w w. b u s i n e s s i n f o . c z / c z / c l a n e k / o r i e n t a c e -

v-pravnich-ukonech/autorske-pravoopu/1000818/51243/#b23>. Č e s k ý m u z i k á l o v ý s e r v e r [ o n l i n e ] . 2 0 11 [ c i t . 2 0 11 - 0 5 10].

Musical.cz.

Dostupné

z

WWW:

< h t t p : / / w w w. m u s i c a l . c z / > . D i v a d l o J o s e f a K a j e t á n a Ty l a v P l z n i [ o n l i n e ] . 2 0 11 [cit.

2 0 11 - 0 5 - 1 0 ] .

Dostupné

z

WWW:

< h t t p : / / w w w. d j k t -

plzen.cz/?lang=cz>. H u d e b n í d i v a d l o K a r l í n [ o n l i n e ] . 1 9 9 9 [ c i t . 2 0 11 - 0 5 08].

Hudební

divadlo

Karlín.

Dostupné

z

WWW:

< h t t p : / / w w w. h d k . c z / > . K O Š AT K A ,

Pavel.

"Love

Never

Dies"

aneb

po k r a č o v án í n e j zn á mě j š íh o mu zi k á l u s vě ta . Mu s i c al .c z : Český muzikálový server [online]. 16. 10. 2009, 1., [cit. 2010-12-17].

Dostupný

z

WWW:

< h t t p : / / w w w. m u s i c a l . c z / z a h r a n i c i / l o v e - n e v e r - d i e s / > . M ě s t s k é d i v a d l o B r n o [ o n l i n e ] . 2 0 11 [ c i t . 2 0 11 - 0 5 - 1 0 ] . Městské

divadlo

Brno.

Dostupné

z

WWW:

< h t t p : / / w w w. m d b . c z / > . N á r o d n í d i v a d l o m o r a v s k o s l e z s k é [ o n l i n e ] . 2 0 11 [ c i t . 2 0 11 - 0 5 - 1 0 ] . D o s t u p n é z W W W : < h t t p : / / w w w. n d m . c z / c z / > . 53

PROSTĚJOVSKÝ,

Michael.

M u zi k á l

expres

:

Malý

p r ů v o d c e v e l k ý m m u z i k á l e m . 1 . B r n o : V ě t r n é m l ý n y, 2 0 0 8 . 488 s. ISSN: 978-80-86907-49-9. SRSTKA,

Jiří.

Autorské

právo

v

divadle.

Vyd.

1.

Praha : Akademie múzických umění v Praze, 2006. 105 s. ISBN 80-7331-066-X. S T E I N E R , To m á š . M y F a i r L a d y ( z e Z e l ň á k u ) . B r n o : Městské divadlo Brno, 1999. 266 s. ŠEBELOVÁ,

Marie.

Autorské

právo

:

zákon,

komentáře, v zory a judikatura. Vyd. 1. Brno : Computer Press, 2006. 208 s. ISBN 80-251-1090-7. ÚZ

Autorské

právo,

Průmyslová

práva.

Ostrava-

Habrůvka : Nakladatelství Sagit, a.s., 2009. 224 s. ISBN 978-80-7208-767-9. VA N Ě K , J a n J . M u z i k á l v Č e c h á c h : a n e b V e l k ý s v ě t v malé zemi. 1. [s.l.] : První nakladatelství Knihcentrum, 1998. 128 s. ISBN 80-86054-67-5. Wikipedie : Otevřená encyklopedie [online]. 2002, 9. 10.

2010

[cit.

2010-12-17].

Dostupné

Andrew

Llo yd

z

W e b b e r. WWW:

. Wikipedia. Wikipedia - the free encyclopedia [online]. 2001,

12.

Wikipedia.

5.

2 0 11

[cit.

2 0 11 - 0 5 - 1 7 ] .

Dostupné

Les z

Misérables

WWW:

.

54

-

Seznam ilustrací Obrázek

č.

1:

Postava

Cosette

z původního vydání románu Les Misérables

55

–

ilustrace

Seznam zkratek a značek ČR – Česká republika JAMU – Janáčkova akademie múzických umění v Brně DnO – Divadlo na Orlí HdK – Hudební divadlo Karlín MdB – Městské divadlo Brno D J K T v P l z n i – D i v a d l o J o s e f a K a j e t á n a Ty l a v P l z n i Ltd. – limited (compan y)10

10 Překlad: omezené ručení (angl. akciová společnost)

56

S l o vn í k Broadw ay – „Mezi 6. a 8. Avenue a 41. a 53. Street v bezprostřední

blízkosti

Ti m e

Square

leží

divadelní

c e n t r u m ( T h e a t r e D i s t r i c t ) N e w Yo r k u a v ů b e c S p o j e n ý c h států amerických. Přímo na Broadwa yi a především v jejich p o s t r a n n í c h u l i č k á c h n a j d e m e d e s í t k y d i v a d e l n í c h b u d o v. Kořeny divadelní Broadwaye sahají do poloviny 19. století, kdy

se

zde

rodila

varieté

a

poté

operetní

s c é n y. “

( P r o s t ě j o v s k ý , 2 0 0 8 , s t r. 4 5 3 – 4 5 4 ) First na kterou

Class je

production –

poskytnuta

licence

typ v

divadelní produkce, podobě

non-replicy

a která musí být svou kvalitou srovnatelná s inscenacemi d a n é h o t i t u l u u v á d ě n ý m i v L o n d ý n ě č i N e w Yo r k u replica – divadelní produkce, která zcela kopíruje formu předepsanou zástupci autorských práv non-replica

–

divadelní

produkce,

kde

licence

n e n a ř i z u j e d o d r ž o v á n í p ř e d l o h y, k t e r o u j e v ě t š i n o u p ů v o d n í inscenace díla a inscenátoři mají volnou ruku v oblasti režie, choreografie či výpravy West End – „oblast v centru Londýna, ve které je mnoho turistických atrakcí,

nejvíce se však West End

p r o s l a v i l s v ý m i d i v a d l y “ ( W i k i p e d i e , 2 0 11 , ¶ 1 )

57

Seznam příloh Přílo ha A: R ozho vor s Petrem Gazdíkem Příloha B: Smlouva k uvedení muzikálu Footloose v Di vadle na Orlí Příloha C: Smlouva k uvedení muzikálu Godspell v Di vadelním studiu Marta

58

P ř í l o h a A: R o z h o vo r s P e t r e m G a z d í k e m 11 Táňa

Ko vaříko vá

(dále

jen

T.

K.):

Pokud

chceš

uvádět muzikál, který u nás ještě neměl českou premiéru, jak dlouho trvá proces, který začíná zažádáním o práva až po samotné uvedení? Dá se to nadefinovat? Petr

Gazdík

muzikálu

je

to

(dále úplně

jen

P.

jinak.

G.): A

Nedá.

hlavně

U

každého

taky

záleží

na osobních kontaktech. V případě Čarodějek z Eastwicku jsme museli se zahraniční agenturou vytvořit nějaký vztah na základě

naší

na základě

toho,

práce, že

kterou

jsme

se

jsme spolu

udělali, několikrát

ale

také

setkali,

mluvili jsme spolu, byli jsme si s ympatičtí (nebo neb yli) – úplně běžný bussines vztah, který funguje i v jiném odvětví businessu na osobních kontaktech. Nebo respektive čím dál

víc

na

osobních

kontaktech.

A

to

znamená,

že

například, pokud se ptáš na Mary Poppins, tak právě Mary Poppins jsme získali právě proto, protože jsme prokázali nějakou naši profesionální fundovanost v tom dělat takový titul a na druhé straně taky proto, že já jsem se na to zeptal zřejmě jako úplně první a dneska už to funguje tak, že cokoliv se v České republice děje, tak já o tom vím nebo oni o tom se mnou alespoň komunikují, že někdo žádá o něco někde a jestli třeba my s tím nemáme nějaký p r o b l é m . Ta k ž e j á k d y ž b y c h t e o r e t i c k y ř e k l : „ A n o , m y t o chceme uvádět a nechceme, aby to uváděl někdo jiný, tak je velká pravděpodobnost, že oni tu licenci nedostanou. T. K . : A h a , t a k v t o m p ř í p a d ě t e ď ú p l n ě o d b o č í m , ale kd yž teď se teď budou obnovovat Bídníci v GoJi... P. G . : Ta k s e m ě p t a l i .

11 C e l ý z á z n a m r o z h o v o r u j e k n a l e z e n í n a C D p ř i l o ž e n é m k t é t o bakalářské práci.

T. K . : Ta k ž e t o u ž j e t e n o s o b n í v z t a h . P. G . : A n o . T.

K.:

Kd yž

jsem

řešila

s

Lenku

Te s á č k o v o u ,

jak

domlouvají českou premiéru Footloose, v malém školním di vadle, tak oni komunikují vyl oženě přes e-mail y a řeší to zase přes jinou agenturu, všechno má pod sebou Weinberg a všechny malé produkce se obracejí na něj. P. G . : M a r y P o p p i n s m á m e t a k y d o m l u v e n o u j i n a k . J e to

korporace

dvou

agentur

a

nás

a

je

to

jako

kdyby

domluveno s Mackintoshem a smlouva je s Weinbergem. Te ď j s e m s i p s a l s L e w i s e m . S n í m j s e m j a k o b y k a m a r á d v tom

sm yslu,

byli

jsme

spolu

na

pivu.

Te ď

mi

psal,

že přijede na příští turnus Mary Poppins atd. T. K . : U M a r y b y l a t e d y d o m l u v a j e d n o d u š š í ? P. G . : N e b y l a . U M a r y P o p p i n s t o t r v a l o , p r o t o ž e t e n n e j v ě t š í v l i v m á D i s n e y, k t e r ý j e v N e w Yo r k u a n e w y o r s k é a g e n t u r y f u n g u j í ú p l n ě j i n a k , t a m t o t a k t o n e f u n g u j e . To jsou

velké

továrny

na

udělování

práv

a

tam

skutečně

funguje IT systém, kde člověk zadá nějaký požadavek, ten přijde

do nějakého

oddělení,

z

toho

oddělení

to

zase

pošlou do jiného oddělení, takto to proběhne a oni ani tolik nekontrolují,

co

dělá

právě

Mackintosh,

ale co

dělá

i D i s n e y, a t o j e k v a l i t a p ř e d s t a v e n í . N a p r e m i é r u p ř i j e l zástupce od Mackintoshe, na další reprízu přijel zástupce od Disneyho, teď přijede ještě od Weinberga. Ale ten se přijede podívat jen tak, protože ti předešlí říkali, že to je s u p e r. A l e t i t o s t r a š n ě k o n t r o l u j í . Č l o v ě k m ů ž e b ý t d e facto ve zpoždění s placením, ale jakmile udělá něco, co se jim nelíbí z hlediska uměleckého, tak jsou schopni přijet a zakázat to ze dne na den. Jakoby ta umělecká kvalita

je

naprosto

rozhodující.

Respektive,

to

je

samozřejmě

velmi

subjektivní.

Člověk

může

mít

pocit,

že vytvořil úžasné umění, ale pokud oni si nemyslí, že je to v duchu toho, co oni považují za úroveň... – ale tak je to

i ve smlouvě

napsáno.

My

nedostáváme

ty

s m l o u v y,

k t e r é j s o u n a r e p l i c y i n s c e n a c í . M y m á m e t z v. F i r s t C l a s s production, znamená,

kde že

je

to

přesně

dané

popsáno,

představení

že to

musí

First

být

Class

na

úrovni

s o u č a s n ě h r a n ý c h p ř e d s t a v e n í n a W e s t E n d u . Ta k ž e o n i přijedou, kouknou se na to a zhodnotí, jestli je ta úroveň z j e j i c h p o h l e d u d o s t a č u j í c í č i n i k o l i v. T. K . : J e s t l i j e t o s r o v n a t e l n é p o u m ě l e c k é s t r á n c e . . . P. G . : A t o j e t o n e j p o d s t a t n ě j š í . A z t o h o v y p l ý v á i všechno

ostatní

scénografie, procesem dobrý rychle.

je

a

–

kostýmů. ten

ten

Všechno

schvalovací

vztah.

Protože

schvalování

oni

Já

to

vědí,

probíhá

proces dnes

že

návrhů je

můžu

my

plakátů,

schvalovacím

tak

dlouhý,

zařídit

jak

poměrně

nevymýšlíme

blbosti

za každou cenu, Ale jinak si myslím, že takový schvalovací proces

může

trvat

i

rok

–

podle

toho,

jak

jsou

z a n e p r á z d n ě n í . Te ď t ř e b a d o m l o u v á m p r á v a n a Č a r o d ě j k y v Lublani a tam si dávají hrozně na čas. Kolik míst a kdo to bude a jestli a co a bude to režírovat Stanislav? No dobře, tím pádem o tom bude přemýšlet atd. T. K . : Ta k ž e t í m p á d e m v y, j a k o M ě s t s k é d i v a d l o B r n o , máte u nich už určité renomé a že dělá ten jistý realizační tým. Ale u Čarodějek to bylo jinak, ne? Kd yž jste poprvé žádali o práva na tak velký muzikál. P. G . : U Č a r o d ě j e k u ž t o z a s t o l i k j i n é n e b y l o . Ú p l n ě j i n a k t o b y l o u O l i v e r a . To j s m e z k o u š e l i p ř e s p r o s t ř e d n í k a a to b yla ch yba. Prostředník. jedna paní, byla neseriózní. Tvrdila, že se s nimi zná. Za prvé, paní byla neseriózní,

za druhé oni stojí o přímý vztah, pokud člověk od nich něco

chce.

Pak

je

možnost

řešit

to

přes

agenturu,

ale podle mě agentury jako Dilia nejsou napojeny přímo na např. Camerona Mackintoshe, on je v tomto specifický. A l e i W e b b e r j e v t o m s p e c i f i c k ý . Ty a g e n t u r y v š e c h n y naše jsou napojeny právě na Weinbergra a ne na ty velké zprostředkovatele

licencí.

No

a my

jsme

si

vytvořili

takovýto vztah a teď, ne, že bych to mohl nějak zásadně ovlivnit, ale když v vezmu příklad třeba těch Bídníků, tak ještě

předtím,

než

byla

uzavřena

ta

smlouva,

tak

mi

napsali, že by jim to chtěli udělit a jestli s tím nemáme nějaký zásadní problém. A kdybychom s tím měli nějaký zásadní problém, tak samozřejmě bychom museli my jim nabídnout nějakou garanci toho, že jim to přinese víc, když jim

tu

licenci

nedají.

Což

v tom

poměru

je

to

zřejmě

nerealizovatelné, protože my nemůžeme konkurovat tomu, co můžou nabídnout v Praze, že to třeba budou hrát pět set krát za ten rok. T. K . : O n i j s o u s c h o p n i h r á t o s m k r á t d o t ý d n e . P. G . : A t o j e v e l k á o t á z k a , j e s t l i t o t a k m ů ž e f u n g o v a t a zvlášť v P yramidě atd. T. K . : To j e o n o . P r á v ě j a k j á j s e m s i t e ď p r o c h á z e l a ještě ty produkce od toho 92. roku co byly v Praze Bídníci a jak se ty produkce postupně vyvíjely od toho šíleného boomu s Ježíšem, který měl skoro 1300 repríz, tak to s t e j n ě p o s t u p n ě d i v á c i t o l i k n e v y h l e d á v a l i . N e b o n e v í m . Ty produkční společnosti neb yl y např. Kočky schopné prodat. P. G . : K o č k y j s o u n ě c o j i n é h o . K o č k y u n á s z n á m á l o lidí – z té širší populace a nikdo si to neuměl představit, j a k o c o t o j e , ž e t a m t a n c u j í n ě j a k é k o č k y.

T. K . : A n a v í c , c o j á s e s e t k á v á m s l i d m i , t a k j i m záleží na tom, koho na tom jevišti vidí. Co se týče buď zájezdového publika nebo běžného publika, tak vím, že na to strašně moc lidí dá, jestli tam zpívá Hůlka nebo třetí a l t e r n a c e . To s i m y s l í m , ž e t a m t a k y h r á l o v e l k o u r o l i , ž e t a m p r o t y b ě ž n é d i v á k y t y z v u č n é j m é n a n e b y l y. P. G . : To j e p r o s t ě p o k ř i v e n ý t r h m u z i k á l u v Č e c h á c h a ten se bude spravovat strašně dlouho. Protože nikde na světě

to

tak

nefunguje,

to

tak

metropolích

nebo

nefunguje,

resp.

v

Ta m

těch

nikde

velkých nenajdeš

n a p l a k á t e c h , k d o v t o m h r a j e . Ta m p r o s t ě j d e o t e n t i t u l a oni si prostě tak hýčkají ten divadelní byznys, který je hlavě obchodem s těmi tituly a ti všichni ostatní jsou dělníci toho – i když třeba uznávaní, ale nejsou to ti, kteří to prodávají. Proto jim to tak dlouho funguje, Proto oni nedovolí, aby se Mary Poppins nebo cokoliv jiného udělalo blbě. Protože to by taky mohlo znamenat, že kd yb y to nasadili

příště,

třeba

za

deset

let

–

tak

jako

je

teď

v Londýně obnovená premiéra Oli vera, tak to po tom byl takový

stejný

hlad,

jako

v

době,

kdy

to

mělo

svou

premiéru. Protože to prostě nějakou dobu nebylo a ten byznys funguje podle přesných pravidel. Nějakou dobu to neb ylo a teď ho obnovili. Ano, pro první, nějaké půlroční, u v e d e n í , t a m d a l i M r. B e a n a , a l e t o j e j o o v e l k á h v ě z d a jakoby v porovnání s našimi popovými hvězdami. A nikdy v životě by ho tam nedali, kdyby on nebyl schopen hrát tu r o l i s e v š e m i p a r a m e t r y, k t e r é t o m u p ř í s l u š í . U n á s j e t o t o p o k ř i v e n é a l i d i c h o d í n a b l b o s t i , k t e r é j s o u o b s a z e n y t z v. zvučnými

jmény

a

tím

pádem

jakoby

jsou

schopni

skousnout to, že je to blbost... T. K . : … a l e h l a v n ě , ž e j e t a m v i d í a j e t o b a r e v n ý . . . P. G . : A n i n e , ž e j e t o b a r e v n ý

T. K . : A l e a n o . M n ě t ř e b a v ž d y c k y v a d i l y v D i v a d l e Broadway jejich projekce. Protože jejich projekce pro mě byly vždycky katastrofický.

Kd yž

jsem

viděla

třeba jen

záznam Tří mušketýrů, tak jsem říkala, že tohle ne... P.

G.:

Ona

vžd ycky

ta

projekce

vlastně...

já

si

myslím, že ta projekce v divadle – když už se dostáváme do obecné diskuze – není důležitý, že konkrétně to je b a r e v n ý n e b o t a m t o j e t e n a t a m t o j e o n e n . Ta m j d e o t o , že pakliže to má celý nějaký sm ysl , tak by tě to nemělo ani napadnout, Měl by sis prožít nějaký příběh s něčím a mělo by ti to být jakoby jedno, Ale ti lidi se naučili chodit na výkon, na tvář, na to, na to, na to a taky to srovnání publika zahraničního a českého je takový, že zahraniční publikum

–

já

jsem

například

hrál

ve

Vídni,

přijdeš

na jeviště a to fakt cítíš, jak ti lidi udělají: Ach, Jidáš, to j e n á š J i d á š . A j á j s e m b y l Č e c h v R a k o u s k u . To s i m o h l i ř í k a t j e ž i š m a r j a . Z a t í m c o u n á s : Ta k G a z d í k , c o d n e s k a bude. A to je ten hlavní rozdíl. A postupně se to v průběhu p ř e d s t a v e n í l á m e , a l e l i d i s e n a u č i l i c h o d i t h o d n o t i t . To j e strašně špatně. A prostě u toho muzikálu je to obrovský problém, protože já si myslím, že pokud by dneska chtěl někdo udělat joo dobrou produkci v Praze, tak se mu to nemůže

podařit.

Protože

bude

muset

zase

znova

nasáčkovat tak určité lidi do určitých pozicí, protože jinak to nebude fungovat a ještě navíc se bude muset svést p o t z v. d i s t r i b u č n í c h k a n á l e c h t o h o c e l é h o t í m p á d e m n a š e hlavní město je úplně odrovnané na x let. T. K . : J á j s e m t a k y p ř e m ý š l e l a , c o b y m o h l o z p ů s o b i t tu

změnu

a vůbec

nic

mě

nenapadlo.

Když

se

bavíme

o Praze. P. G . : Z m ě n u b y m o h l z p ů s o b i t j e n s t r a š n ě b o h a t ý a osvícený

producent,

který

by

sice

použil

některé

ty

slavné, ale tak správně a tak fikaně, jako že by zároveň neuhnul z toho a ti lidi by najednou zjistili... Proto taky ta Praha se tomu velmi brání. Aby lidi zjistili, že to taky může být jinak. T. K . : J e p r a v d o u , ž e u ž d e l š í d o b u j s e m t a m n i c neviděla,

přestalo

mě

to

lákat

tam

jezdit

po

nějakých

zkušenostech. Naposledy jsem tam viděla snad Angeliku a Golema a řekla jsem, že ne. P.

G.:

To

já

jsem

tu

teď

potkal

pána,

který

byl

nadšený, že už jde potřetí na Mary Poppins, že to je ú ž a s n ý . A l e t e ď , ž e v i d ě l K a t a M y d l á ř e a t o j e t a k y s u p e r. J á t e d y n e v í m , m o ž n á ž e o p r a v d u j e K a t M y d l á ř s u p e r. A l e je

to

v Divadle

Broadway

a

tak

dále...

Ta k

si

říkám,

že podle mě nemůže být srovnání možný s Bídníkama nebo s M a r y. A l e o n h n e d n a v á z a l – n o o n t a m b y l t e n P e p a Vo j t e k . T. K . : To j e o t o m , t a m t o b e r o u j i n a k . P. G . : A t e ď s i v e z m i , ž e v L o n d ý n ě n a W e s t E n d u , tam je to 50 let pořád dobré. Jasné, že tu je něco blbější, ale to je tak přirozený byznys, že kd yž se těm lidem něco nelíbí, tak na to nechodí, a tak to skončí. T. K . : A j e š t ě m ě n a p a d á j e d n a v ě c . J s m e u n á s j e š t ě stále

v

situaci,

že

na

některá

díla

produkce

v

České

republice nemůže práva dostat? Buď kvůli finanční nebo technické náročnosti? Například, že Fantom opery jako replica

se

tady nikdy nemůže

hrát,

protože

neseženeš

takovou budovu, nebudeš mít takové technické možnosti a t y práva ti nedají. Pokud nezařídíš, aby to vypadalo tak, jako v tom Londýně.

P. G . : J e t o p r a v d a . M y s l í m , ž e Č e s k á r e p u b l i k a , d e facto už dnes, možná může právě v případě třeba Bídníků dostat replica licenci, ale myslím si, že si to finančně nemůže nikdo dovolit. Protože v tu chvíli musíš vycházet z těch

cen,

za

které

vzniká

muzikál

v

zahraničí.

Přirovnání: Na Broadwayi stála Mary Poppins 12 milionů dolarů.

V

Haagu

stála

11

milionů

euro. A v Brně

byla

vytvořena za 4 miliony korun. Při přechodu na replicu se musí vycházet z cen, které se platí v zahraničí. Dalo by se říci (ne v přímém přepočtu), ale pokud inscenace stojí 12 milionů dolarů, znamená to, že v Česku by stála třeba 40 milionů korun. A to už je strašně moc. A tím pádem si to ty agentury

uvědomují

a

chrání

si

ty

věci

pro

sebe

a současně je to dobrý obchodní tah, že pokud chceš vidět tu originální verzi, tak přijeď na Broadway nebo na West End nebo do nějakého jiného centra, třeba Melbourne, ale jinak máš možnost vidět vysoce kvalitní představení, a l e t r o c h u j i n é . P r o t o t o u v o l ň u j í v í c n e ž d ř í v. A l e t ř e b a Fantoma opery se to netýká, protože toho musíš dělat jako replicu. T. K . : J á v í m , ž e n o n - r e p l i c y F a n t o m a b y l y s n a d j e d n a nebo dvě – v Maďarsku nebo někde tak. P. G . : J s o u d i v a d l a , k t e r á m a j í j e š t ě l e p š í v z t a h y n e ž m y.

Ta k y

proto,

že

hrají

těch

představení

víc.

A spolupracují spolu třeba od roku 1980. Já si m yslím, ž e p r v n í B í d n í c i v E v r o p ě b y l i v B u d a p e š t i a v e V í d n i . Ta spolupráce

mezi

nimi

je

trvalá.

Vídeňské

divadlo

s b u d a p e š t s k ý m k o o p e r u j e . Te ď t a m d ě l a l i R u d o l f a a o n i d ě l a j í k o p r o d u k c i . Ta k ž e M a ď a r s k o j e v t o m t o j e š t ě d á l . Ta k ž e v t o m t o p ř í p a d ě s i m y s l í m , ž e o n i j i m u d ě l i l i n ě j a k o u výjimku. Ale

těch

výjimek

b ylo

jistě

že Fantoma dělali v jednom malém

víc.

Protože

vím,

divadle blízko New

Yo r k u , v e k t e r é m j s e m t e ď s h o d o u o k o l n o s t í b y l . To j e takové možné.

jídelní divadlo. Dostaneš A

je

tam

takové

tam večeři

maličké

a všechno

jevišťátko,

které

je

technick y výborně vybavené, že tam můžou hrát všechno možné v takové koncertní verzi. A hráli tam i Fantoma. T. K . : C o j s e m p r o c h á z e l a w e b y n ě k t e r ý c h a g e n t u r, tak Fantoma teď uvolnili pro nějaké školní produkce. P. G . : To j e z a s e d a l š í v ě c , t o C a m e r o n v í m o c d o b ř e . Bídníky taky často uvolňují pro školy a vzniká nová, mladší generace těch lidí, kteří na to budou chodit. Já jsem byl pozvaný na koncert k 20. výročí a tam b ylo 23 000 lidí v e t ř i o d p o l e d n e i v o s m v e č e r. Ta k ž e 4 6 0 0 0 l i d í

v jednom

dni. Přišli, aby se podívali na koncert Bídníků. Dovedeš si představit, že všech těch 46 000 lidí ty Bídníky vidělo p ě t k r á t . A k a ž d ý s i k o u p i l v s t u p e n k u z a 1 5 0 l i b e r. T. K . : To j e t a z n a č k a a t a s e p r o d á v á . P. G . : A l e k d y b y s t a m n a p s a l a n a p l a k á t , ž e t a m z p í v á nějaký pán, tak se nic nestane. Zpíval výborný zpěvák, ale nebyl nějak speciálně známý. A pokud byl známý, tak p r o t o , ž e z p í v a l Va l j e a n a . T. K . : F u n g u j e t o o b r á c e n ě . U n á s t o f u n g o v a l o n a p ř . v p ř í p a d ě D a n i e l a H ů l k y, k d y ž z p í v a l D r a c u l u ? P. G . : Te n m u z i k á l o v ý b y z n y s u n á s z a č a l s p r á v n ě , Viz Ježíš, viz Bídníci. A dokonce viz Dracula. Nevím, kd y se to pokřivilo, kdy se to stalo. T.

K.:

ale nemyslím

Do

Draculy

si,

že by

b yl y byly

obsazeny obsazeny

minimálně v tom prvním obsazení.

známější špatně.

tváře, Jako

P. G . : Ta m b y l i m u z i k á l o v í l í d ř i , k t e ř í u ž d ě l a l i B í d n í k y a ty vybral Mackintosh, takže každý z nich musel v té roli obstát. A prostě je použili do toho dalšího. Ovšem pak se začaly dělat muzikálové hvězdy z dalších a už to nikdo nekontroloval. T. K . : N e v í m , j e s t l i j s e m s e j e š t ě n a n ě c o d ů l e ž i t é h o nezapomněla zeptat... P. G . : O n o j e t o v l a s t n ě j e d n o d u c h é . N e b o , t e n p r o c e s není zas tak jednoduchý. Protože samozřejmě se k nim dostat,

pohovořit

si

s

nimi,

přesvědčit

je,

to

není

jednoduché, Ale potom, kd yž už to vznikne, ten vztah, tak ho nesmíš akorát nijak zklamat (na to jsou oni hodně citliví). T. K . : K d y ž j s t e u v e d l i O l i v e r a , t o b y l a p o d m í n k a pro uvedení Čarodějek, tak se b yli na Oli verovi podívat a podle toho řekli, jestli vám ta práva dají. P. G . : J a s n ě , o n i n a v š e m b y l i . T. K . : V ž d y c k y s i t u k v a l i t u k o n t r o l u j í . P. G . : N a p ř í k l a d n a š e Č a r o d ě j k y o n i p o v a ž u j í z a j e d n u z nejlepších produkcí, která vůbec vznikla na světě, takže poslali i nějaké lidi, když jsme to hráli v Praze, aby se přišli podívat. A kromě jiného, že Standa (Stanislav Moša – pozn. autorky bakalářské práce)

teď v Lublani a že to

bude jeho koncepce, tak hned napsali, že nebude třeba žádné pýchu,

schvalování. opravdu

to

Dokonce berou

oni jako

v

sobě

byznys,

ani A

nemají pokud

tu ten

byznysmen vidí, že je to dobré, tak nemá důvod tomu škodit. Jak je to u nás – my máme takovou tendenci – ab ych já vynikl, tak potřebuji něco jiného utlačit. U nich je tato vlastnost nefunguje. Nebo já jsem se s ní nepotkal.

Naopak oni se vyhýbají tomu, co by mohlo být špatné, ale hýčkají

si

to,

co

považují

za

dobré.

Ať

už

je

to

z kterého koutu světa. Je to normální, tak by to mělo být. U nás to pomalu taky přijde s vaší generací.

Vidím třeba

na dvacetiletých lidech, že se spolu baví jinak, otevřeněji a řeší ty věci možná lépe. Zase je to třeba v něčem horší, ale v určitých věcech je to lepší, je to přímější, jasnější.

Příloha B: Smlouva k uvedení muzikálu Footloose v Di vadle na Orlí (4 stran y)

Příloha C: Smlouva k uvedení muzikálu Godspell v Di vadelním studiu Marta (3 strany)