ZDROJE INFORMACÍ, ZPRACOVATELÉ PODKLADŮ: MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
Ministerstvo zemědělství Český statistický úřad, Praha Agra Europe EUROSTAT European Market Survey Evropská komise Generální ředitelství cel Polský ústav zemědělské ekonomiky - IERiGZ Ministerstvo financí České republiky Státní veterinární správa ČR Státní zemědělský a intervenční fond Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě United States Department of Agricultural Ústav zemědělských a potravinářských informací Slovenský štatistický úrad Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
Odbor živočišných komodit MZe Odpovědný redaktor: Ing. Michal Pavlů (
[email protected]) MZe Ředitel odboru živočišných komodit: Ing. Jiří Machek MZe Autor touto cestou děkuje za spolupráci všem uvedeným organizacím a jejich odborným pracovníkům. Předkládaná „Situační a výhledová zpráva“ byla autorem zpracována samostatně s použitím pramenů ve zprávě uvedených a navazuje na Marketingovou studii, která byla vydána v měsíci listopadu 2006. Situační a výhledové zprávy jsou pro všechny chovatele a podnikatelské subjekty k dispozici na územních pracovištích Zemědělských agentur a a v budově Ministerstva zemědělství. Situační a výhledová zpráva je k dispozici také na internetu na adrese: http//www.mze.cz/. Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 17, 117 05 Praha 1 internet:
[email protected], e-mail:
[email protected] ISBN 978-80-7084-589-9, ISSN 1211-7692, MK ČR E 11003 Tisk a distribuce TYPO – J. Jehlička, Třebichovice 9, Třebichovice 9, 273 06 p. Libušín, e-mail:
[email protected]
SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA VEPŘOVÉ MASO
SRPEN 2007
2
OBSAH Úvod ..........................................................................................................................................................................003 Souhrn .....................................................................................................................................................................003 Zásahy státu a EU ..............................................................................................................................................004 OOCelní unie a vnější politika EU, čerpání celních kvót .................................................................................004 OOLegislativa ...........................................................................................................................................................007 OODotační politika ..............................................................................................................................................017 OOProgram rozvoje venkova ČR na období 2007 - 213 ................................................................................019 OOPodpora zemědělského pojištění prostřednictvím PGRLF ....................................................................220 OOOpatření v oblasti veterinární .....................................................................................................................220 OOOpatření administrované SZIF ......................................................................................................................021 Vývoj komodity vepřové maso ......................................................................................................................023 OOTuky .....................................................................................................................................................................030 OOCenový vývoj vepřového masa ....................................................................................................................031 OOZahraniční obchod .........................................................................................................................................036 OOSituace na světových trzích vepřového masa .........................................................................................045 OOUžití obilovin v živočišné výrobě ..................................................................................................................057 Zpracovatelský průmysl .................................................................................................................................558 OOVýroba masa a masných výrobků ..................................................................................................................558 OOSpotřeba vepřového masa .............................................................................................................................561 Tabulková příloha ...............................................................................................................................................566 Kalendář nákupních trhů plemenných kanců .............................................................................................571
ÚVOD A SOUHRN
3
ÚVOD Rok 2006 byl vnímán chovateli prasat nepříznivě. Jejich pocity vyústily v setkání na shromáždění chovatelů prasat a dalších zemědělců dne 20. 3. 2007 ve Větrném Jeníkově, z něhož vyšlo i Memorandum, které mělo upozornit na stav, ve kterém se v současné době nachází chov prasat, dalších monogastrických zvířat, jakož i celá živočišná výroba v České republice. Ministerstvo zemědělství projevilo snahu k řešení problematiky chovu prasat mj. tím, že vydalo na sklonku roku 2006 Marketingovou studii, na jejímž zpracování se po obsahové stránce podíleli odborníci ze Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě, zástupci věděckovýzkumné základny a odbytového družstva Centroodbyt. Tato studie obsahovala trendy ve vývoji produkce a spotřeby vepřového masa, včetně odhadu do roku 2013 a závěry a náměty ke zvýšení konkurenceschopnosti. Tato situační a výhledová zpráva navazuje na Marketingovou studii a je předkládána nejen odborné veřejnosti, ale i studentům odborných škol a v neposlední laické veřejnosti, která sleduje problematiku chovu prasat a dožaduje se vyvážených informací týkajících se současného stavu zemědělství, především chovu prasat. Autor děkuje za zaslané podněty a připomínky k doplnění Situační a výhledové zprávy.
SOUHRN Vývoj cen za jatečná prasata a s tím souvisejícími produkty z vepřového masa je charakteristický svými ostrými výkyvy hodnot. Z toho vyplývá i řada snah o interpretaci stavu. Jednoduché závěry však k cíli, kterým by byly příznivější ceny jatečných prasat, vyšší spotřeby a vlídnějšího konkurenčního prostředí, nevedou. V rámci řešení je nutné posuzovat mnoho faktorů celospolečenských i vnitropodnikových. Současná situace v chovu prasat v České republice je charakterizována postupným poklesem celkových stavů prasat i prasnic, který nastal v důsledku postupného snížení spotřeby vepřového masa od počátku devadesátých let (spotřeba v roce 1990 činila 50,0 kg/obyvatele, celkový stav prasat činil 4,8 miliónů kusů – současná spotřeba vepřového masa činí 41,5 kg/obyvatele/kalendářní rok) za současného zlepšování kvalitativních ukazatelů. Snižování stavů prasat v posledním desetiletí bylo a je odrazem nabídky a poptávky jatečných prasat a to nejen v České republice, ale i v sousedních zemích, jejichž trh má nepochybně vliv i na český trh s vepřovým masem a jatečnými prasaty. Na početní stavy mělo vliv odbourávání obchodních bariér, které umožnilo zvýšení konkurence. Postupná liberalizace, která byla dosažena vstupem České republiky do EU v květnu 2004, umožnila zejména snazší přístup vepřového masa na český trh. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat dochází ke snížení soběstačnosti ve výrobě vepřového masa, která v roce 2006 činila 78,5 %. V roce 2006 dosáhlo záporné finanční saldo zahraničního obchodu s živými prasaty a vepřovým masem 4,4 mld.Kč. Na záporném saldu se podílí především rozdíl v objemu dovozu a vývozu, ale také skutečnost, že zboží vyvážené z České republiky je zboží s nižším podílem přidané hodnoty, než je tomu u dováženého zboží. Živá prasata jsou z pohledu potravinářské výroby surovina, tedy zboží s nižší přidanou hodnotou.
4
ZÁSAHY STÁTU 1. Celní unie a vnější obchodní politika EU, čerpání celních kvót EU je celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO, jejichž hlavní deklarovanou snahou je reciproční odstraňování obchodních bariér a pomoc nejchudším zemím světa. EU má společný celní kodex a společný celní sazebník, který je uveřejňován v Úředním věstníku EU. Přehled dovozních cel EU platných od 1. 1. 2007 Kód CN
0103 10 00 0103 91 10 0103 91 90 0103 92 00 0103 92 11 0103 92 19 0203 11 10 0203 12 11 0203 12 19 0203 19 11 0203 19 13 0203 19 15 0203 19 55 až 19 59 0203 21 10 0203 22 11 0203 22 19 0203 29 11 0203 29 13 0203 29 15 0203 29 55 až 29 59 0206 30 až 80 00 0209 00 11 0209 00 19 0209 00 30
Celní sazba pro třetí země, tj. země, které nejsou členy EU
komodita vepřové maso Živá prasata Plemenná čistokrevná zvířata (NC020) Ostatní živá prasata S hmotností menší než 50 kg S hmotností menší než 50 kg – ne domácí druhy S hmotností vyšší než 50 kg Prasnice nad 160 kg Ostatní Vepřové maso čerstvé nebo chlazené V celku nebo půlené (PRO: AL), (WTO) Kýty a kusy z nich nevykostěné (PRO: AL), (WTO) Plece a kusy z nich nevykostěné (PRO: AL), (WTO) Přední části a kusy z nich nevykostěné (PRO: AL), (WTO) Hřbety s kostí a kusy z nich (PRO: AL), (WTO) Bůčky prorostlé a kusy z nich (PRO:AL), (WTO) Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané (PRO: AL), (WTO) Vepřové maso zmrazené V celku nebo půlené (E0018), (PRO: AL), (WTO) Kýty a kusy z nich nevykostěné (E0018), (PRO: AL), (WTO) Plece a kusy z nich nevykostěné (E0018), (PRO: AL), (WTO) Přední části a kusy z nich nevykostěné (E0018), (PRO: AL), (WTO) Hřbety s kostí a kusy z nich (E0018), (PRO: AL), (WTO) Bůčky prorostlé a kusy z nich (E0018), (PRO: AL), (WTO) Panenky, hřbety, kýty vykostěné, samostatně předkládané (E0018), (PRO: AL), (WTO) Droby Jedlé droby vepřové čerstvé, chlazené nebo mrazené (PRO:AL) Tuk vepřový, neprorostlý libovým masem Čerstvý, chlazený, solený, zmrazený (PRO: AL) Sušený nebo uzený (PRO: AL) Jiný tuk než 0209 00 11 a 0209 00 19 (PRO: AL)
0 41,2 Euro/100 kg net. 0 0 35,1 Euro/100 kg net. 41,2 Euro/100 kg net. 53,6 Euro/100 kg net. 77,8 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 86,9 Euro/100 kg net. 46,7 Euro/100 kg net. 86,9 Euro/100 kg net.
53,6 Euro/100 kg net. 77,8 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 86,9 Euro/100 kg net. 46,7 Euro/100 kg net. 86,9 Euro/100 kg net.
0
21,4 Euro/100 kg net. 23,6 Euro/100 kg net. 12,9 Euro/100 kg net. Tabulka pokračuje na následující stránce
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
5
Dokončení tabulky Celní sazba pro třetí země tj. země, které nejsou členy EU
Kód CN
0210 11 11 0210 11 19 0210 11 31 0210 11 39 0210 12 11 0210 12 19 0210 19 10 0210 19 20 0210 19 30 0210 19 40 0210 19 60
Vepřové maso a jedlé droby solené (nebo ve slaném nálevu), uzené (nebo sušené) Kýty a kusy z nich nevykostěné solené Plece a kusy z nich solené Kýty a kusy z nich nevykostěné uzené Plece a kusy z nich uzené Bůčky (prorostlé) a jejich části solené Bůčky (prorostlé) a jejich části uzené Slaninové půlky nebo přední tři čtvrti solené Zadní čtvrti nebo půlky solené Přední části a kusy z nich solené Hřbety a kusy z nich solené Přední části a kusy z nich uzené
77,8 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 151,2 Euro/100 kg net. 119,0 Euro/100 kg net. 46,7 Euro/100 kg net. 77,8 Euro/100 kg net. 68,7 Euro/100 kg net. 75,1 Euro/100 kg net. 60,1 Euro/100 kg net. 86,9 Euro/100 kg net. 119,0 Euro/100 kg net.
0210 19 70
Hřbety a kusy z nich uzené
149,6 Euro/100 kg net. Štětiny
0502 10 00 0504 00 00 1501 00 11 1601 0 10 1601 00 91
1602 10 00 a 1602 90 10 1602 41 10 1602 42 00 1602 49 11 1602 49 13 1602 49 15 4103 30
Štětiny a chlupy z domácích nebo divokých prasat, (N2) bez cla Střeva Střeva, měchýře a žaludky z jiných zvířat než ryb bez cla Tuk pro průmyslové účely Vepřový tuk pro průmyslové účely (jiný než 0209 1503) NC023 bez cla Uzenky a salámy z masa, drobů či krve Z jater 15,4 Uzenky a salámy, suché nebo pomazánkové, tepelně neupravené 149,4 Euro/100 kg net. (E0079), (NC014), (WTO) Přípravky a konzervy z masa, drobů a krve nezahrnuté do 1601 Homogenizované přípravky z vepřového masa Z kýty (E0079), (WTO) Z plece (E0079), (WTO) Hřbety s kostí včetně směsí ze hřbetu a kýty (s výjimkou krkovičky) – (E0079), (WTO) Krkovička, včetně směsi krkovičky a plece (WTO) Směsi z kýty, krkovičky, plec, hřbet s kostí (WTO) Kůže Vepřové surové kůže
16,6 156,8 Euro/100 kg net. 129,3 Euro/100 kg net. 156,8 Euro/100 kg net. 129,3 Euro/100 kg net. 129,3 Euro/100 kg net. bez cla
4106 31 Vyčiněné kůže vepřové 2,0 4113 20 00 Usně po vyčinění nebo polovyčinění – m2 2,0 Pramen: Český integrovaný tarif 2007 Vysvětlivky: NC023 – Propuštění zboží pod touto podpoložkou je podmíněno splněním podmínek uvedených v příslušných ustanoveních komise(článek 291 až 300 Nařízení komise – EEC – č. 2454/93 – OJ L 253). NC014 – Clo aplikované na párky dovážené v nádobách, které obsahují konzervační prostředky, je vybíráno podle čisté váhy, po odečtení váhy tekutiny. N2 – v podpoložce se může vyskytnout odpad na něž se vztahuje zákaz(viz. seznamy Celní správy a MŽP) podle Nařízení Rady 259/1993, zákon č.185/2001 Sb.,Vyhláška č. 381/2001 a 383/2001 Sb., PRO: AL – Zákaz dovozu pro Albánii. WTO, E0018, E0079 – Odkaz na existenci kvóty WTO.
6
Objem zahraničního obchodu v roce 2 0 0 6 s živými prasaty a vepřovým masem v mld. Kč v porovnání s celkovým objemem zboží zemědělské a potravinářské výroby Dovoz do České republiky z toho položky veškeré zemědělské živá prasata zboží a vepřové maso (kapitoly 1 – 24) (0103 a 0203)
Vývoz z České republiky z toho položky veškeré zemědělské živá prasata zboží a vepřové maso (kapitoly 1 – 24) (0103 a 0203)
členské státy EU k 1.1.2004 62,24 4,96 34,26 0,46 (EU 15) členské státy EU přistoupivší 30,76 1,18 34,33 1,24 1. 5. 2004 ostatní země 18,94 0,08 10,42 0,07 světa Celkem 111,94 6,22 79,01 1,77 Pramen: GŘ cel Poznámka: – označení EU 15 je společenství zemí sjednocených před 1. 5. 2004 v celní unii,v níž je zahrnuta: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Španělsko, Švédsko a Velká Británie. Dále jsou zde začleněny Andorra a San Marino, ostrov Man, Monako, Réunion, Martinik, Guadeloupe, a Francouzská Guyana. – označení EU 25 je společenství sjednocených 1. 5. 2004 a zahrnuje mimo výše uvedených 15 zemí ještě, Estónsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko a Českou republiku.
110 100
Dovoz a vývoz zboží Dovoz a vývoz zemědělské zboží zem? d? lské a potravinářské výroby á?1993 ké 1993 ý b v iletech v letech – 2006
90
vvmld. 2006 Kč mld. /kapitoly 1 – 24) K?
80
(kapitoly 1 statistika -Celní 24) Pramen: Celní Pramen:
70 60 50 40 30 20
dovoz
vývoz
V roce 2006 pokračoval i nadále po výrazném zvýšení obchodovaného objemu zboží v agrárním sektoru po vstupu České republiky do EU dne 1. 5. 2004 nárůst zahraničního obchodu jak v dovozu, tak ve vývozu. Dovoz se zvýšil ve srovnání s rokem 2003 o více než 42 mld. Kč, což představuje 60 % a vývoz z České republiky dokonce o 104 % (tj.o 40 mld. Kč). Ve srovnání s rokem 2005 došlo v roce 2006 ke zvýšení dovozu o 8,2 mld Kč. Nárůst vývozu zboží potravinářské a zemědělské výroby z České republiky byl mírnější, zvýšení vývozu činilo pouze 0,5 mld Kč.
Vývoz živých prasat a vepřového masa (CS 0103 a 0203) se podílel v roce 2006 na vývozu zboží zemědělské a potravinářské výroby 2,2 %. U dovozu prasat a vepřového masa do České republiky činil procentický podíl z celkového agrárního zahraničního obchodu (kapitoly 1 – 24) necelých 5,6 %. Do České republiky bylo v roce 2006 dovezeno celkově za 11,5 mld Kč živých zvířat a masa (Kapitoly 01 a 02 CS). Z toho tvořily položky živých prasat a vepřového masa 53,8%. Vývoz živých zvířat a masa z České republiky v roce 2006 činil 6,6 mld Kč. Zastoupení živých prasat a vepřového masa činí 26,7 % na tomto vývozu.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
7
2. Legisla tiva Základní evropské legislativní předpisy: Nařízení (uváděno v tzv. celexových kódech usnadňujících vyhledávání v databázích představované písmenem R-Regulation) je přímo platný předpis bez nutnosti převzetí do národního práva. Je to základní sjednocovací prvek. Cílem je stejný výsledek, závazný ve stejný okamžik v celém ES. Nařízení vydává Rada nebo Komise, popř. Rada společně s Evropským parlamentem. Nezapracovávají se do národní legislativy. V případě, že přesto budou obsažené v národní legislativě a stane se, že národní legislativa bude s evropskou v rozporu, pak má nařízení větší váhu, než národní předpis! Směrnice (L-Directive) je naproti tomu závazný pokyn k zapracování do národního práva k určitému datu. Nestane-li se tak, jsou členské státy odpovědny soukromoprávním subjektům za vzniklé škody. Rozhodnutí (D-Decision) orgánů EU jsou závazná pro ty subjekty, kterým jsou adresována. Adresátem rozhodnutí může být kterýkoliv členský stát, skupina států, jednotlivá fyzická či právnická osoba. Úřední věstník EU (Official Journal of the European Union) obsahuje postoje Rady, právní normy společenství. Vychází každý pracovní den v jazycích členských států. Obsahuje nařízení, směrnice a rozhodnutí. Právní předpisy jsou obsaženy v řadě L (Legislation), v řadě C jsou informace, oznámení a přípravné akty. Řady L a C je možné nalézt na internetové adrese http://eur-lex.europa.eu/JOIndex.do?ihmlang=cs Vyhlášení veřejných zakázek jsou obsažena v řadě S (Suplements), která je na adrese: http://ted.europa.eu/ Od 1. 5. 2004 došlo k harmonizaci práva České republiky s právem Evropské unie. Pro bezproblémové vykonávání činnosti zemědělského podnikatele je nutné, aby byl alespoň rámcově seznámen se základními informacemi o evropské legislativě a s termíny nutnými ke správné orientaci v právním systému. Legislativa EU je publikována v Ústředním věstníku EU. Právní předpisy jsou publikovány s cílem zpřístupnění široké veřejnosti na internetu službou Eur-Lex (www.europa.eu). Důležité je, že platným předpisem je znění zveřejněné v Ústředním věstníku Evropské unie http://europa.eu.int/eur-lex/lex/JOIndex.do?
Některé právní předpisy EU týkající se oblasti chovu prasat 31975R2759 – Nařízení Rady(EHS) č. 2759/75 ze dne 29. října 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem. 31975R2763 – Nařízení Komise (ES) č. 2763/75 ze dne 29. října 1975, kterým se stanoví obecná ipravidla k poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa. 31984R3220 – Nařízení Rady(EHS) č. 3220/84 ze dne 13. listopadu 1984, kterým se určuje stupnice k určování jakostních stupňů poražených kusů prasat. 31990R3444 – Nařízení Komise (ES) č. 3444/90 ze dne 27. listopadu 1990, kterým se stanoví sprováděcí pravidla k poskytování podpor soukromého skladování vepřového masa. 31999R0800 – Nařízení Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. 32000R1291 – Nařízení Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty.
8
32003R1518 – Nařízení Komise (ES) č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa. 32005R0001 – Rozhodnutí Komise (ES) č. 0001/2005 ze dne 27. prosince 2005, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených těl prasat v České republice. 32006R0383 – Rozhodnutí Komise (ES) č. 0383/2006 ze dne 22. května 2006, kterým se mění srozhodnutí č. 0001/2005, kterým se schvalují metody třídění jatečně upravených rtěl prasat v České republice. 32007R0684 – Nařízení Komise (ES) č. 684/2007 ze dne 19. června 2007 kterým se stanoví vývozní náhrady v odvětví vepřového masa. 32007R0846 – Nařízení Komise (ES) č. 846/2007 ze dne 18. července 2007, kterým se stanoví váhové koeficienty pro výpočet ceny jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství na hospodářský rok 2006/2007. Základním nařízením upravujícím všeobecné podmínky společné organizace trhu s vepřovým masem je tedy Nařízení Rady č. 2759/1975 ze dne 29. 10. 1975 o společné organizaci trhu s vepřovým masem, které obsahuje dále uvedená opatření: -
Intervenční nákup – upravený Nařízením komise (EHS) č. 391/68 ze dne 1. 4. 1968, kterým se stanovila pravidla pro intervenční nákupy vepřového masa. Tyto nákupy se však od roku 1971 neuplatňují a není to již používaný nástroj k regulaci trhu.
-
Podpora soukromého skladování prostřednictvím finanční podpory je legislativně upravena Nařízením Rady (EHS) č. 2763/75 ze dne 29. 10. 1975, kterým se stanoví všeobecná pravidla pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa. Dále pak Nařízením Komise (ES) č. 3444/90 ze dne 27. listopadu 1990, kterým se stanoví prováděcí pravidla k poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa. Výše podpory soukromého skladování může být poskytnuta dvěma způsoby: a) podpora soukromého skladování je stanovena na základě nabídkového řízení, b) výše podpory je stanovena paušální sazbou předem.
Způsob poskytnutí podpory soukromého skladování stanoví příslušné Nařízení Komise. V roce 2003, kdy bylo soukromé skladování vyhlášeno Nařízením Komise (ES) č. 2246/2003 ze dne 19. prosince 2003, o zvláštních podmínkách pro poskytování podpory soukromého skladování vepřového masa, byla výše podpory stanovena paušální sazbou předem. Systém podpory soukromého skladování je založen na uzavírání smluv s Intervenčními agenturami. Základním závazkem je uskladnění vepřového masa po stanovenou dobu. Účelem této podpory je stažení přebytků vepřového masa z trhu, tento intervenční zásah je považován za mimořádné intervenční opatření, které může Evropská Komise vyhlásit na základě dlouhodobě nepříznivé situace na trhu s vepřovým masem Export vepřového masa je upraven Nařízením Komise č. 1518/2003 ze dne 28. srpna 2003, kterým se stanoví prováděcí pravidla k režimu vývozních licencí v odvětví vepřového masa a dále Nařízením Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000. U žadatelů o podporu exportu se vyžaduje m.j. zkušenost se zahraničním obchodem, nepodporují se restaurace a obchodníci s malými objemy vyváženého zboží. Na doložení vážnosti záměru se skládá nevratná kauce za každých 100 kg zamýšleného exportu, která při neuskutečnění obchodu propadá ve prospěch intervenčního fondu. Subvencovaný vývoz je upraven Nařízením Komise (ES) č. 800/1999 ze dne 15. dubna 1999, kterým se stanoví společná prováděcí pravidla k režimu vývozních subvencí pro zemědělské produkty. Evropská komise vydává zaktualizovaném sazby 1 x za čtvrtletí.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
9
Dovoz vepřového masa je upraven Nařízením Komise (ES) č. 1291/2000 ze dne 9. června 2000. Ochrana trhu připouští využívání dodatečných cel za podmínek dodržení spouštěcí úrovně dovozu podle kritérií dohodnuté ve WTO. Neopominutelným faktorem společné organizace trhu s vepřovým masem v Evropské unii je v současné době jednotná klasifikace obchodních tříd jatečných prasat (SEUROP). Tato klasifikace je v Evropské unii povinná od roku 1989. Dalšími prvky, které ovlivňují organizaci trhu s vepřovým masem jsou prognózy stavů zvířat a předpoklad produkce. Členské státy mají za povinnost sledovat a poskytovat EK tyto druhy informací: -
informace o cenách o uplatňování intervenčních opatření statistické údaje prognózy
(Státní zemědělský intervenční fond zajišťuje v České republice informace o nákupních cenách jatečných prasat a po rozšíření Evropské unie je zodpovědný za předávání informací z reprezentativních trhů do příslušného orgánu Evropské unie ke stanovení referenční ceny za kalendářní týden). V současné době probíhá v rámci „zjednodušování legislativy EU“ proces schvalování jednotného Nařízení o společné organizaci terhu(SOT) pro všechny komodity. Popsaná pravidla a nástroje SOT budou zachovány. 16,0 14,0 12,0 10,0 8,0 6,0
Německo Polsko Dánsko Rumunsko Maďarsko
= 16,5 = 11,6 = 8,4 = 4,2 = 2,5 Česká republika 1,7
Váhové koeficienty pro výpočet průměrné ceny jatečně upravených těl prasat na trhu Společenství na hospodářský rok 2007/2008 v%
4,0 2,0
2.
1.
Ně me Š p cko an ěls ko 3. Po l s k 4. Fr o an ci 5. Dá e 6. n Ni sk zo o zem sk o 7. 8. I R u t álie mu ns 10 k . V 9. B o el k elg ie á 1 1 Brit . M an a ď ie 1 3 1 2. R a rsk .Č o esk ak ou sk ár o ep 14 ub .P lik or a tug als k o 15 . 1 6 Irsk .Š o vé ds ko 17 .F 1 8 insk . o 18 .- 1 - 19 . L 9 2 0 . Slo it va .- 2 ve 1. n Bu sko lha 20 .- 2 rsko 1. Ř 22 . S ecko lo v 23 .- 2 i ns 4. Lo k o t 2 3 yšsk .- 2 o 4. Ky 25 p . 26 . L Est ó r ns uc k em o bu rsk o 27 .M alt a
0,0
Dne 18. července 2007 byla provedena každoroční revize váhových koeficientů s platností od 1. července 2007. Tyto koeficienty slouží pro výpočet váženého průměru referenčních cen v EU. Je stanovován na základě údajů o počtech zvířat v jednotlivých zemích. Nařízení Komise (ES) č.1977/2006 zohlednilo nejen vývoj stavů prasat v jednotlivých členských států, ale i přistoupení Bulharska a Rumunska do EU. Po nezbytné úpravě má největší váhový koeficient Německo – váhový koeficient 16,5 a dále následuje Španělsko s váhovým koeficientem 16,1.
10
Předpisy vydané ve Sbírce zákonů České republiky v roce 2004, 2005, 2006 a 2007 související zásadně s chovem prasat Zákon č. 252/1997 Sb.,o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. -
Ú p l n é znění zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 62/2000 Sb., zákonem č. 307/2000 Sb., zákonem č. 128/2003 Sb., zákonem č. 85/2004 Sb., zákonem č. 317/2004 Sb., zákonem č. 95/2005 Sb., a zákonem č. 441/2005 Sb. (účinnost 5. 2. 2006).
-
Vyhláška č. 173/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu a rozsahu vyžadování údajů Výzkumným ústavem zemědělské ekonomiky (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 213/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví seznam teoretických a praktických oblastí, které tvoří obsah vzdělání a přípravy vyžadovaný v České republice pro výkon regulované činnosti v rámci působnosti Ministerstva zemědělství (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 320/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci(účinnost od 7. 5. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č.69/2005 Sb., o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace v souvislosti s předčasným ukončením provozování činnosti zemědělského podnikatele (účinnost od 7. 3. 2005).
-
Nález Ústavního soudu ze dne 20. 6. 2006 ve věci návrhu na zrušení některých ustanovení zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, a na zrušení některých ustanovení zákona č. 85/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony ve znění zákona č. 441/2005 Sb.,
-
Nařízení vlády České republiky č. 512/2006 Sb., kterým se mění některá nařízení vlády v oblasti strukturálních opatření v zemědělství (účinnost od 1. 12. 2006).
Oblast pravomocí SZIF Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění pozdějších předpisů. -
Ú p l n é znění zákona č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském a intervenčním fondu), jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 128/2003 Sb., zákonem č. 85/2004 Sb., zákonem č. 482/2004 Sb., a zákonem č. 441/2005 Sb. (účinnost 6. 1. 2006).
-
Nařízení vlády České republiky č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č. 224/2004 Sb., o některých podrobnostech provádění společných organizací trhu v režimu dovozních a vývozních licencí a osvědčení o stanovení náhrady předem pro zemědělské produkty (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č. 249/2004 Sb., o stanovení některých podrobností a bližších podmínek provádění patření společných organizací trhu s hovězím a telecím, vepřovým, drůbežím, skopovým a kozím masem a vejci a k poskytování zvláštních subvencí při vývozu pro hovězí a telecí maso a pro některé druhy hovězího masa (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců, zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti (účinnost 12. 1. 2005).
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
-
-
11
Nařízení vlády České republiky č. 99/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky (účinnost od 28. 2. 2005). Nařízení vlády České republiky č. 257/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 181/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společných organizací trhu, pokud jde o poskytování subvencí při vývozu pro zemědělské výrobky a zpracované zemědělské výrobky ve znění nařízení vlády č. 99/2005 Sb., (účinnost od 31. 5. 2006).
Oblast veterinární péče a péče o pohodu zvířat (welfare) Zákon č.166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů -
Zákon č. 77/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 3. 2004, některá ustanovení od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 149/2004 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, úplné znění zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost od 7. 4. 2004).
-
Vyhláška č. 192/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při chovu, veřejném vystoupení nebo svodu (účinnost od 23. 4. 2004).
-
Vyhláška č. 193/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně zvířat při přepravě (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 201/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb.,o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhlášky č. 381/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na živočichy (účinnost od 26. 4. 2004).
-
Vyhláška č. 202/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro předcházení a zdolávání afrického moru prasat (účinnost od 26. 4. 2004).
-
Vyhláška č. 208/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 356/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o sledování (monitoringu) zoonóz a změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka (účinnost od 12. 6. 2004).
-
Vyhláška č. 382/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování (účinnost od 1. 8. 2004).
-
Vyhláška č. 389/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o opatřeních pro tlumení slintavky a kulhavky a k jejímu předcházení a o změně vyhlášky č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění vyhlášky č. 356/2004 Sb., (účinnost od 30. 6. 2004).
-
Vyhláška č. 639/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 375/2003 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č.166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o veterinárních požadavcích na živočišné produkty (účinnost od 1. 1. 2005).
-
Vyhláška č. 652/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 202/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na čerstvé maso, mleté maso, masné polotovary a masné výrobky, ve znění vyhlášky č. 375/2003 Sb., a vyhlášky 201/2004 Sb. (účinnost od 1. 1. 2005)
12
-
Vyhláška č. 122/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 378/2003 Sb., kterou se stanoví podniky, v nichž se připouští po dobu přechodného období uplatňovat odchylné veterinární požadavky na jejich provoz (účinnost od 29. 3. 2005).
-
Vyhláška č. 424/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 382/2004 Sb., o ochraně hospodářských zvířat při porážení, utrácení nebo jiném usmrcování (účinnost od 1. 1. 2006).
-
Vyhláška č. 425/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat (účinnost od 1. 1. 2006).
-
Vyhláška č. 498/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 374/2003 Sb., o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a mase a s vyšetřením a posouzením živočišných produktů, ve znění vyhlášky č. 232/2005 Sb. (účinnost od 23. 12. 2005).
-
Zákon č. 48/2006. kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích (účinnost 27. 2. 2006).
-
Zákon č.77/2006, kterým se mění zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 15. 3. 2006).
-
Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost 19. 6. 2006).
-
Vyhláška č. 155/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 380/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se spermatem, vaječnými buňkami embryi a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí (účinnost 1. 5. 2006).
-
Vyhláška č. 156/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 382/2003 Sb., o veterinárních požadavcích na obchodování se zvířaty a o veterinárních podmínkách jejich dovozu ze třetích zemí ve znění vyhlášky č. 260/2005 Sb., a kterou se zrušuje vyhláška č. 383/2003 o veterinárních podmínkách dovozu některých živočišných produktů ze třetích zemí (účinnost 1. 5. 2006).
-
Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2006, Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2007
-
Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2006, Seznam schválených národních laboratoří.
-
Vyhláška č. 580/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o náhradě nákladů spojených s výkonem veterinární prohlídky jatečných zvířat a masa s vyšetřením a posouzením živočišných produktů a se sledováním přítomnosti některých látek a jejich reziduí u zvířat a v jejich produktech (účinnost 1. 1. 2007).
-
Vyhláška č. 8/2007 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 296/2003 Sb., o zdraví zvířat a o oprávnění odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností ve znění pozdějších předpisů (účinnost 29. 1. 2007).
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
13
Oblast zahraničního obchodu: -
Zákon č. 185/2004 Sb., zákon o Celní správě České republiky(účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).
-
Zákon č. 186/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Celní správě České republiky (účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).
-
Zákon č. 187/2004 Sb., kterým se mění zákon č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).
-
Vyhláška č. 199/2004 Sb., Ministerstva financí, kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona a kterou se zrušují některé vyhlášky upravující osvobození od dovozního cla a nepreferenční původ zboží (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 200/2004 Sb., Ministerstva financí, o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a ostatními členskými státy Evropských společenství (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty(účinnost od 1. 5. 2004, některá ustanovení od 1. 1. 2005).
Oblast šlechtění, evidence a označování zvířat: -
Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon, o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat ve znění pozdějších předpisů.
-
Zákon č. 344/2006, ú p l n é znění zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), (účinnost 1. 1. 2001).
-
Vyhláška č. 136/2004 Sb.,Ministerstva zemědělství, kterou se stanoví podrobnosti označování zvířat a jejich evidence hospodářství a osob stanovených plemenářským zákonem (účinnost od 1. 4. 2004).
-
Zákon č.130/2006, kterým se mění zákon č. 154/2000 Sb.,o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů (plemenářský zákon), ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (účinnost od 14. 4. 2006).
-
Vyhláška č. 370/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o odborných kurzech k výkonu některých odborných činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (účinnost od 1. 8. 2006).
-
Vyhláška č. 447/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o genetických zdrojích zvířat (účinnost od 1. 10. 2006).
-
Vyhláška č. 448/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, o provedení některých ustanovení plemenářského zákona (účinnost od 1. 10. 2006).
-
Věstník Ministerstva zemědělství České republiky vydaný v částce 2, v prosinci 2006, Vyhlášení testačního zařízení a metodiky, ve kterém je chovatelský podnik povinen pravidelně testovat finální hybridy prasat.
14
Oblast potravinářství: Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích ve znění pozdějších předpisů. -
Vyhláška č. 44/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 273/2000 Sb., kterou se stanoví nejvyšší přípustné zbytky veterinárních léčiv a biologicky aktivních látek používaných v zemědělské výrobě v potravinách a potravinových surovinách, ve znění vyhlášky č. 106/2002 Sb. (účinnost od 26. 1. 2004).
-
Vyhláška č. 194/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu provádění klasifikace jatečně upravených těl jatečných zvířat a podmínkách vydávání osvědčení o odborné způsobilosti fyzických osob k této činnosti (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 212/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od 28. 4. 2004).
-
Vyhláška č. 161/2004 Sb., Ministerstva zemědělství kterou se mění vyhláška MŽP ČR č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby, ve znění vyhlášky č. 196/2002 Sb., (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 316/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 27. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 320/2004 Sb., Ministerstva zemědělství kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 212/2004 Sb., o stanovení zásob a způsobu jejich ohlašování Státní zemědělské a potravinářské inspekci (účinnost od 7. 5. 2004).
-
Zákon č. 456/2004 Sb., úplné znění zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 27. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 113/2005 Sb., Ministerstva zemědělství, o způsobu označování potravin a tabákových výrobků (účinnost od 21. 3. 2004).
Oblast krmivářství: Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů. -
Zákon č. 21/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb. (účinnost od 23. 1. 2004, některá ustanovení od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 114/2004 Sb., o krmivech, úplné znění zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech, jak vyplývá z pozdějších změn (účinnost od 17. 3. 2004, některá ustanovení od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 184/2004 Sb., Ministerstva zemědělství kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 451/2000 Sb.,kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č. 204/2004 Sb., o stanovení bližších podmínek provádění společné organizace trhu se sušenými krmivy (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 497/2004 Sb., Ministerstva zemědělství kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 124/2001 Sb., kterou se stanoví požadavky na odběr vzorků a principy metod laboratorního zkoušení krmiv, doplňkových látek a premixů a způsob uchovávání vzorků. (účinnost od 1. 10. 2004).
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
15
-
Vyhláška č. 77/2005 Sb., Ministerstva zemědělství kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 9. 2. 2005).
-
Vyhláška č. 84/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů (účinnost 1. 4. 2006).
Oblast technologie chovu: -
Vyhláška č. 174/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, ve znění vyhlášky č. 263/2003 Sb. (účinnost od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 188/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 23. 4. 2003, některá ustanovení od 1. 5. 2004).
-
Zákon č. 317/2004 Sb., kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně dalších zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých dalších zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském) ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 27. 5. 2004).
-
Vyhláška č. 399/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 8. 2004).
-
Vyhláška č. 401/2004 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se mění vyhláška MZe ČR č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva (účinnost od 1. 8. 2004).
-
Úplné znění zákona č. 461/2004 Sb., kterým se mění zákon č.156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších změn (účinnost od 27. 5. 2004)
-
Vyhláška č. 504/2004 Sb., kterou se mění vyhláška MŽP ČR č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě (účinnost od 1. 10. 2004).
-
Nařízení vlády České republiky č.119/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění nařízení vlády č. 542/2004 Sb. (účinnost od 29. 3. 2005).
-
Nařízení vlády České republiky č.515/2005 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 1. 2006).
-
Vyhláška č. 16/2006 Sb., Ministerstva zemědělství, kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích (účinnost 1. 2. 2006).
-
Ú p l n é znění zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství a o změně zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích ve znění pozdějších předpisů, jak vyplývá ze změn vyplývá provedených zákonem č. 320/2002 Sb. a zákonem č. 553/2005 Sb., (účinnost 2. 2. 2006).
16
-
Zákon č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci) ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony (účinnost od 27. 5. 2006).
-
Nařízení vlády České republiky č. 351/2006 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 242/2004 Sb., o podmínkách provádění opatření na podporu rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství spočívajících v ochraně složek životního prostředí (o provádění agroenviromentálních opatření), ve znění pozdějších předpisů (účinnost od 1. 9. 2006).
-
Nařízení vlády České republiky č. 615/2006 Sb., o stanovení emisních limitů a dalších podmínek posuzování ostatních stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší (účinnost od 1. 1. 2007).
-
Ú p l n é znění zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), jak vyplývá z pozdějších změn a ze zákona č. 435/2006 Sb.,(účinnost 1. 1. 2003, s výjimkou § 5 a 6, které nabývají účinnost 1. 3. 2002).
Podstatou zákona o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC) a integrovaném registru znečištění je dosáhnout maximální možné prevence znečišťování všech složek životního prostředí a zabezpečit tak plnou slučitelnost právního řádu České republiky v této oblasti s právem Evropského společenství, zejména se směrnicí Rady 96/61/ES. Účinnost zákona je od 1. ledna 2003. Provozovatelé v zákoně uvedených zařízení jsou povinni mít integrované povolení k 30. 10. 2007. Týká se to mj. jatek o kapacitě porážky větší než 50 t denně, dále též zařízení pro chov prasat s prostorem pro více než 2 000 kusů prasat ve výkrmu a též zařízení se stájovou kapacitou pro více než 750 kusů prasnic. Mimo chovných zařízení pro chov prasat se splnění povinností týká chovů drůbeže s kapacitou více než 40 000 kusů drůbeže. Stav podání žádosti o IPPC k 9. 5. 2007 Typ zařízení
Žádost rozhodnuta 81 24 27
podána výkrm prasat nad 2 000 ks nad 30 kg 110 nad 750 ks prasnic 29 splňující obě dvě výše uvedená kritéria 30 Zdroj: MZe Poznámka: uváděný typ zařízení se týká kapacity prostoru zařízení – nikoliv aktuálního stavu!
v řízení 29 5 3
Chovatelských zařízení pro chov prasat a drůbeže, která podala žádost o pasportizaci ve smyslu výše uvedeného zákona k 9. květnu 2007 je podle odhadů 360, což odpovídá 85 %. Přes počáteční váhání řada chovatelů, zejména v příhraničních oblastech, zjistila, že nezapojení či dokonce ignorování do tohoto procesu získání integrovaného povolení je diskvalifikuje při pokusech o vývoz jejich zboží do okolních zemí.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
17
3. Dotační politika v České republice Ministerstvo zemědělství ČR vydalo na základě § 2 a § 2d zákona č.252/1997 Sb., o zemědělství ve znění pozdějších předpisů v souladu s usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky č. 162 ze 7. schůze ze dne 13. prosince 2006 Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2007. Podpora zahrnuje mimo jiné tyto dotační programy (pro přehlednost je zachováno číslování používané v „Zásadách)“: 2. A.
Udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat
Účel: na základě zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a změn některých souvisejících zákonů (dále jen zákon) a vyhlášek MZe ČR, kterými se provádějí některá ustanovení zákona a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a změn některých souvisejících zákonů (dále jen zákon č. 166/1999 Sb.,) zabezpečit udržování a zlepšování genetického potenciálu vyjmenovaných hospodářských zvířat. 2.A.a.
Podpora ověřování původu Podpora majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu pro účely ověření jejich původu. Týká se plemenných kanců používaných ve šlechtitelských chovech a nově zařazovaných do šlechtitelských chovů.
Výše dotace: do 500 Kč za provedenou analýzu u skotu a prasat. 2.A.b.
Podpora zavádění a vedení plemenných knih (dále jen „PK“) dle plemen vyjmenovaných hospodářských zvířat,
Podpora uznanému chovatelskému sdružení na zavádění a vedení PK podle plemen. do 35 Kč na kus prasat, vedených v PK (dle čtvrtletního průměrného stavu, potvrzeného osobou pověřenou vedením ústřední evidence hosp. zvířat), 2.A. e.
2.A.e.1) 2.A.e.1.a)
Kontrola užitkovosti (dále jen KU), výkonnostní zkoušky, výkonnostní testy a posuzování a kontrola dědičnosti (dále jen KD) užitkových vlastností a zdraví vyjmenovaných hospodářských zvířat Kontrola užitkovosti Podpora chovateli, jehož vyjmenovaná hospodářská zvířata jsou zařazena do KU, oprávněným osobám zajišťujícím KU. Podpora chovatelům bude poskytnuta prostřednictvím oprávněných osob, které zajišťují KU, z toho oprávněná osoba obdrží, pokud se jedná o skot 8 %, pokud se jedná o ostatní vyjmenovaná hospodářská zvířata 4 % z přiznané dotace,
- prasata, do 3 000 Kč na jednu prasnici – matku kanců (dle kritérií PK) v KU v uznaných nukleových chovech mateřských plemen prasat a uznaných šlechtitelských chovech otcovských plemen prasat, do 2 000 Kč na jednu prasnici (plemene bílé ušlechtilé, nebo landrase) zařazenou do tvorby superplodných linií (dle kritérií PK), do 200 Kč na jednu prasnici v uznaných rezervních šlechtitelských chovech, 2.A.e.2) 2.A.e.2.e)
Výkonnostní zkoušky, kontrola dědičnosti, odhad plemenné hodnoty (dále jen „KD“): Podpora uznanému chovatelskému sdružení a a zabezpečování KD prasat
osobě oprávněné k provádění
do 25 Kč na jedno změřené prase ve šlechtitelském chovu – zkouška vlastní užitkovosti.
18
2.A.e.2.g)
Podpora chovateli za testování kanečků unifikovaným testem vlastní užitkovosti v uznaných nukleových šlechtitelských chovech, rezervních šlechtitelských chovech se schválenou produkcí kanečků a ve šlechtitelských chovech otcovských plemen prasat, kteří pocházejí od vybraných matek kanců, podle šlechtitelského programu uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat a kteří ukončili test vlastní užitkovosti v období od 1. 10. 2006 do 30. 9. 2007. - u plemen landrase, bílé otcovské, duroc a hampshire a české výrazně masné do 3 000 Kč/kus v případě unifikované textace s individuálním zjišťováním spotřeby testovací krmné směsi do 4 500 Kč/kus - u plemene bílého ušlechtilého a pietrain (stresstabilní)
do 4 000 Kč/kus
v případě unifikované textace s individuálním zjišťováním spotřeby testovací krmné směsi do 6 000 Kč/kus 2.A.e.2.h)
Podpora majitelům kanců pocházejících z uznaných nukleových a rezervních chovů prasat za testování kanců v období od 1.10.2006 do 30.9. 2007 podle metodiky uznaného chovatelského sdružení pro chov prasat do 20 000 Kč/kus.
2.A.e.3)
Podpora testování
Podpora osobě oprávněné k testování a posuzování vyjmenovaných hospodářských zvířat: - prasat, stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat, do 600 Kč na jedno dokrmené prase použité pro odhad plemenné hodnoty. 8.B) částečná úhrada nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů a masokostních mouček (dále jen MKM) a kafilerních tuků (dále jen KT) z kadáverů – udržení příznivé nákazové situace v chovech hospodářských zvířat a minimalizace rizik šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 8.B.a)
Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů (§ 40 odst. 1 zákona č. 166/1999 Sb., v období od 1. 10. 2005 do 30. 9. 2006.
Subjekt:
Podpora bude poskytnuta chovateli hospodářských zvířat podnikajícímu v zemědělské výrobě podle § 2 zákona č. 513/1991 Sb., který zajistí neškodné odstranění kadáverů hospodářských zvířat v souladu s § 40 odst.1 zákona č. 166/1999 Sb.
Výše dotace: •
do 5,- Kč za kg hmotnosti kadáveru předaného k neškodnému odstranění osobě, které byl povolen výkon veterinární asanační činnosti dle zákona č. 166/1999 Sb.,
Poznámka:
Dotace nemůže být poskytnuta na likvidaci kadáverů, jejichž neškodné odstranění bylo nařízeno mimořádným veterinárním opatřením a které bylo (bude) hrazeno v rámci poskytnutí náhrad z titulu veterinárního zákona. Dotace se neposkytne žadatelům, kteří porušili zákon č. 166/1999 Sb., a zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a toto porušení mělo za následek úhyn zvířete. Kadáverem se rozumí celá těla uhynulých, nedonošených, mrtvě narozených nebo utracených zvířat.
Na dotační program 8.B.a) Podpora chovatelům na částečnou úhradu nákladů spojených s neškodným odstraňováním kadáverů je termín ukončení přijímání žádostí do 16. 10. 2006 včetně.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
19
Využívání dotací v chovu prasat v roce 2006: Dotační politika v chovu prasat se týká udržování a zlepšování genetického potenciálu prasat a byla v roce 2006 využívána pouze zčásti a to: Podpora ověřování původu – majiteli kance zapsaného do plemenné knihy za stanovení DNA typu: vyplaceno 173 000,00 Kč Podpora zavádění a vedení plemenných knih – uznanému chovatelskému sdružení: vyplaceno 1 299 865,00 Kč. Kontrola užitkovosti – podpora chovateli, jehož prasata jsou zařazena do KU: vyplaceno 3 752 000,00 Kč. Kontrola dědičnosti: vyplaceno 22 835 525,00 Kč. Dotační podprogram Podpora testování prasat – stanice výkrmnosti a masné užitkovosti prasat, který je již několik let zařazován do „Zásad“, není chovateli využíván (naposledy v roce 2003). Celkem vyplaceno z dotačního programu 2.A. za rok 2006 – prasata: 28 060 390,00 Kč Ministerstvo zemědělství deklaruje snahu pomoci chovu prasat tím, že vyplácí plné sazby u jednotlivých dotačních podprogramů. Dále Ministerstvo zemědělství, dotačním programem 9.A.a. Speciální poradenství pro živočišnou výrobu ve vztahu k zákonu č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podporuje pořádání seminářů a školení, vydávání poradenských publikací poskytovaných chovatelům zdarma, zveřejňování výsledků plemenářské práce, zabezpečování pořádání výstav a přehlídek v oblasti chovu prasat. Chovateli prasat byly využity finanční prostředky na částečné úhrady na odvozu a likvidaci kadáverů (ve výši cca 108 miliónů Kč ročně) a podpory nákladů na pojištění zvířat a chovatelských zařízení ze strany PGRLF a.s. (viz bod 4) ve výši cca 45 miliónů Kč ročně.
4. Program rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 Ministerstvo zemědělství ČR na základě nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu (EAFRD), na základě nařízení Rady (ES) č. 1290/2005 o financování společné zemědělské politiky a na základě Programu rozvoje venkova ČR vydalo Pravidla, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace rámci Programu rozvoje venkova České republiky pro období 2007 – 2013. V rámci tohoto programu jsou plánovány i dotace na modernizaci zemědělských podniků. Dotace jsou zaměřeny na investice do zemědělských staveb a technologií (rekonstrukce a výstavba nových staveb), včetně nezbytných manipulačních ploch pro živočišnou a rostlinnou výrobu. Opatření je dále zaměřeno na využití a zpracování biomasy pro vlastní potřebu. Částka celkových výdajů na jeden projekt činí od 100 tis. Kč do 30 mil. Kč. Další možnosti poskytují i jiná podopatření, například podopatření zaměřené na podporu rozvoje inovací v rámci zemědělské výroby spoluprací se subjekty podílejícími se na výzkumu a vývoji, seskupení producentů a další formy dané především Osou I Programu rozvoje venkova. Pravidla jsou včetně ostatních informací k dispozici na internetové stránce www.mze,cz, e-mail:
[email protected], nebo přímo v budově ministerstva zemědělství na adrese: Těšnov 17, 117 05 Praha 1.
20
5. Podpora zemědělského pojištění prostřednictvím PGRLF Jednou z možných podpor poskytovaný prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a.s je podpora zemědělského pojištění. Týká se oblasti rostlinné i živočišné výroby. Podpora se poskytuje mj. chovateli, který na své jméno sjednal smluvní pojištění hospodářských pro případ nákaz a dalších hromadných škod. Uvedeným pojištěním se rozumí pojištění hospodářských zvířat pro případ: -
živelných škod, nebezpečných nákaz nebo jiných hromadných onemocnění parazitárního původu, přerušení dodávky elektrického proudu, zasažení zvířete elektrickým proudem, otravy exogenními jedovatými látkami, přehřátí organismu zvířete.
Výše podpory: 20 % prokázaných uhrazených nákladů na pojištění hospodářských zvířat pro případ nákazy a dalších hromadných škod v roce 2006 platí i pro rok 2007 (bližší informace na www.pgrlf.cz). 6. Opatření v oblasti veterinární Věstníkem Ministerstva zemědělství České republiky byla v částce 2, v prosinci 2006, vyhlášena „Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace na rok 2007“, která podrobně popisuje veškerá povinná vyšetření hrazená státem či chovatelem. Všechna vyšetření předepsaná pro prasata domácí i divoká jsou placená státem. U domácích prasat se provádějí vyšetření na Brucelózu, Vezikulární chorobu prasat, Klasický mor prasat a Aujeszkyho chorobu. U divokých prasat je předepsáno jen vyšetření na Klasický mor prasat se zvláštním důrazem na vyšetření prasat ulovených a uhynulých v příhraničních oblastech se Slovenskem a Rakouskem, kde se KMP vyskytuje. Veškerá u nás porážená domácí prasata a odlovená divoká prasata jsou na náklady státu vyšetřována na přítomnost Trichinella spp. Od 1. 10. 2006 byla zahájena základní studie na stanovení prevalence Salmonella spp. v chovech jatečných prasat. Tuto studii provádí SVS ČR v souladu s evropskou legislativou, která zajišťuje harmonizované provedení této studie ve všech členských státech EU. Vzorky jsou odebírány na jatkách a studie bude ukončena 30. 9. 2007. Výsledky budou sloužit ke stanovení cíle národního programu pro tlumení salmonel v chovech výkrmových prasat. Evropská komise zaujme jednotný cíl pro tlumení salmonel, závazný pro všechny členské státy EU. Národní program prostřednictvím kterého by mělo být tohoto cíle dosaženo bude v chovech zahájen od 1. 1. 2010. Obdobná studie v chovech plemenných prasat se v současnosti připravuje a bude zahájena od 1. 1. 2008. V oblasti chovu domácích prasat má ČR status země prosté Aujeszkyho choroby (Rozhodnutí Komise 320/2004/ES). V případě výskytu nákazy v některé třetí zemi nebo členském státě EU přijímá Komise neprodleně opatření omezující pohyb zvířat a živočišných produktů. Přijatá opatření jsou vydávána formou Rozhodnutí Komise a jsou závazná pro členské státy. V případě dovozu je nezbytné, aby se dovozce živých zvířat nebo živočišných produktů předem informoval u místně příslušné Krajské veterinární správy na veterinární podmínky dovozu a to i v rámci intrakomunitárního obchodu (povinná očkování, vyšetření, nákazová situace atd.) Potřebné formuláře pro veterinární osvědčení pro dovoz do ČR i pro obchodování v rámci EU jsou volně k dispozici na webové stránce SVS ČR: http://www.svscr.cz/dokumenty/eu/source.html
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
21
7. Opatření administrovaná SZIF Dovozní a vývozní licence Dovozní a vývozní licence pro živočišné a rostlinné komodity se vydávají na SZIF v Praze, Odbor zahraničního obchodu, oddělení vydávání vývozních a dovozních licencí. Informace o dovozních a vývozních licencích naleznete též na internetových stránkách www.szif.cz Subvence Subvence jsou poskytovány vývozcům vyvážejícím mimo EU z prostředků Evropského zemědělského orientačního a garančního fondu prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, a to odborem zahraničního obchodu rostlinných a živočišných komodit, oddělením vývozních subvencí v souladu s nařízením vlády č. 181/2004 Sb., v platném znění. Sazby subvencí podle položek celního sazebníku jsou stanovovány přibližně jednou za tři měsíce formou nařízení Evropské komise. K uplatnění nároku na subvenci při vývozu jsou nezbytné následující dokumenty: -
vývozní jednotný správní dokument podle nařízení vlády č. 181/2004 Sb., v platném znění doplněný o tzv. Prohlášení k žádosti, odepsaná vývozní licence nebo osvědčení o stanovení subvence předem AGREX prvopis kontrolního výtisku T5 (dokládá opuštění území EU), přepravní doklady, v některých případech potvrzení o dovozu do třetí země.
Zvláštní podmínky jsou stanoveny při vývozu uzenin (/nařízení Komise (ES) č. 231/1997, které stanovuje zvláštní kvalitativní normy pro vývoz produktů z vepřového masa). Produkty, které se neshodují s tímto nařízením, nárok na subvenci nemají. V roce 2005 bylo vyvezeno 29 tun loveckého salámu se subvencí ve výši 147 tis. Kč. V roce 2006 o subvenci nebylo ze strany českých vývozců požádáno. Kontakt na odbor zahraničního obchodu SZIF Vývozní subvence administruje oddělení vývozních subvencí Mgr. Sladký telefon: 222 871 458, e-mail:
[email protected] Vývozní a dovozní licence administruje oddělení licencí Ing. Prachařová telefon: 222 871 463, e-mail:
[email protected] Podrobné informace naleznete též na www.szif.cz →Společná organizace trhu/komodity →→ Živočišná výroba →→ vepřové maso →→ Vydávání licencí pro vepřové maso nebo vydávání subvencí.
22
Vývozní subvence v euro/100 kg Kód položky
Výše subvence od 22. 3. 2007 od 20. 6. 2007
0210 11 31 91 10 Vepřové maso uzené - kýty 57,00 0210 11 31 99 10 0210 19 81 91 00 Vepřové maso uzené - hřbety 57,00 0210 19 81 93 00 Vepřové maso uzené – ostatní,jinde neuvedené 57,00 1601 00 91 91 20 20,50 Uzenky a salámy tepelně neupravené 1601 00 99 91 10 16,00 1602 41 10 91 10 Přípravky a konzervy – obsahující kýtu 30,50 1602 42 10 91 10 Přípravky a konzervy – obsahující plec 24,00 1602 41 10 91 30 1602 42 10 91 30 Přípravky a konzervy – ostatní 18,00 1602 49 19 91 30 Pramen: NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 303/2007 ze dne 21. 3. 2007 (účinnost od 22. 3. 2007 do 19. 6. 2007) NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 684/2007 ze dne 19. 6. 2007 (účinnost od 20. 6. 2007)
54,20 54,20 54,20 19,50 15,20 29,00 22,80 17,10
Sazby subvencí stanovuje Evropská komise na základě vývoje na trhu, měnovém kurzu, limitů WTO a jiných faktorů 4 x do roka.
HRDP – zakládání skupin výrobců Dotaci lze poskytnout rovněž prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu žadatelům, jejichž předmětem obchodní činnosti je zajištění podpory odbytu 13 zemědělských komodit, včetně jatečných prasat. Dotace k podpoře činnosti se poskytne skupině výrobců po dobu trvání 5 kalendářních let ode dne, kdy byla skupina výrobců zařazena do programu. Prvním kalendářním rokem, za který se určí výše finanční hodnoty roční obchodovatelné produkce, je období ode dne zařazení skupiny výrobců do programu do 31. 12. příslušného roku. Výše dotace k podpoře činnosti se vypočítává na základě hodnoty roční produkce pocházející od členů seskupení výrobců uváděné na trh a nepřekračuje: -
5 % v prvním roce, 5 % v druhém roce, 4 % ve třetím roce, 3 % ve čtvrtém roce a 2 % v pátém roce hodnoty produkce do 1 000 000 EUR uvedené na trh. 2,5 % v prvním roce, 2,5 % v druhém roce, 2% ve třetím roce, 1,5 % ve čtvrtém roce a 1,5 % v pátém roce hodnoty produkce přesahující 1 000 000 EUR uvedené na trh.
Pokud hodnota obchodované produkce bude vyšší než 1 milion EUR, bude sazba z částky do 1 milionu EUR 5% a sazba z částky přesahující 1 milion EUR 2,5%. Podpora v žádném případě nepřesáhne tyto maximální částky: - 100 000 EUR v prvním roce - 100 000 EUR v druhém roce 80 000 EUR v třetím roce 60 000 EUR ve čtvrtém roce 50 000 EUR v pátém roce Dotace vycházejí ze schváleného nařízení vlády č. 655/2004 Sb., o stanovení podmínek pro zařazení skupin výrobců zajišťujících společný odbyt vybraných zemědělských komodit, do programu zakládání skupin výrobců a o stanovení podmínek pro poskytnutí dotace k podpoře jejich činnosti. Toto nařízení nabylo účinnosti dne 12. 1. 2005, tj. od této doby přijímal Státní zemědělský intervenční fond žádosti o zařazení do programu. Tento příjem žádostí o zařazení byl ukončen 31. října 2006. Žadatelé, kteří byli zařazeni do programu, mohou podávat každý rok žádosti o dotace a to v termínu od 1. 1. do 15. 2. příslušného kalendářního roku.
23
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
Mimo vývoje směřujícího ke snižování stavů prasat je patrná snaha vývozců o stálé zvyšování vývozu jatečných prasat a vepřového masa z České republiky i přes vysoký konkurenční tlak na ceny nabízeného zboží. Zvyšuje se však i dovoz a to nejen živých prasat, ale i vepřového masa, uzenek, salámů, konzerv a vepřového tuku. Mírně se zvýšila potřeba vepřové suroviny pro zpracovatelský průmysl na rozdíl od masa hovězího. Prudce se zvyšuje záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým masem a živými prasaty.
tis.kusů prasat celkem 3 700
tis.kusů prasnic
Stav prasat v České republice v tisících kusech
310 300
3 500 290 280
3 300
270 260
3 100
250 240
2 900
230 2 700
220
IV .0 I. 01 2 II III. . IV I .0 . 3 III IV . I .0 . 4 III IV . I .0 . 5 III . IV I .0 . 6 III . IV I .0 . 7
V roce 2006 pokračoval pokles celkových stavů prasat i prasnic, který se zastavil až v roce 2007. V Soupise hospodářských zvířat k 1. dubnu 2007 bylo vykázáno Českým statistickým úřadem 2 830 415 kusů prasat v České republice, což je pouze o 0,4 % méně než k 1. 4. 2006. Stav prasnic se k 1. 4. 2007 dokonce mírně zvýšil na 224 878 kusů ve srovnání s údaji k 1. 12. 2006, kdy naposledy uveřejnil Český statistický úřad údaje v publikaci Výsledky chovu prasat. Stav prasnic k 1. 12. 2006 byl podle tohoto zdroje 221 291 kusů. Situace v oblasti cen zemědělských výrobců za jatečná prasata je vnímána chovateli natolik nepříznivě v porovnání s vynaloženými náklady, že lze do budoucna předpokládat, pokračování trendu snižování stavů prasat.
stav prasat celkem
z toho prasnice
Pramen: Soupis hospodářských zvířat k 1.4. 2007
Pokles celkových stavů prasat není otázkou posledních měsíců, ale pozorujeme jej od počátku devadesátých let dvacátého století. V roce 1992 byl v České republice celkový stav prasat 4,6 miliónů a stav prasnic 326 tisíc. 5 000 4 500
tis.kusů prasat celkem
tis.kusů prasnic 400
Stavy prasat v České republice od roku 1921 v tisících kusech
350
4 000 3 500
300
3 000 1981
2 500
ce l k . stav = 5 ,1 mi l .k s 368 ti s. k s prasn i c
2 000 1 500
stav prasat ce l k e m
19 21
19 33
19 37
19 47
19 51
19 55
19 59
19 63
19 67
19 71
19 75
250
200
z toh o prasn i ce
19 79
19 83
19 87
19 91
Pramen: Statistické ročenky ČSÚ 1959 – 1989, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4 2005, 2006 a 2007
19 95
19 99
20 03
20 07
24
Nynější celkové stavy prasat jsou nejnižší od roku 1954, kdy bylo v Čechách a na Moravě 2 727 tis. kusů prasat, přičemž stav prasat v Čechách a na Moravě po 2. světové válce, v roce 1947, byl 2 262 tis. kusů prasat. Od roku 1955 byl celkový stav prasat vždy nad 3 milióny kusů. Stav prasnic na výše uvedeném grafu začíná rokem 1921, kdy bylo v České republice 239 tisíc prasnic. Nejvyšší stavy prasnic činily 368 tisíc v roce 1981. Vývoj stavů prasat v ČR – stav ke konci období v tis. kusech Prasata celkem z toho prasnice 2002 2003 2004* 2005* 2006* 2007* 2002 2003 2004* 2005* 2006* I. 3 457 3 362 3 126 2 876 2 840 2 834 297 282 250 232 229 II. 3 628 x x x x x 305 x x x x III. 3 663 3 440 3 053 2 890 2 826 x 298 279 246 254 224 IV. 3 428 3 308 2 914 2 719 2 741 x 295 265 237 244 221 Pramen: ČSÚ – výsledky živočišné výroby, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2005, 2006 a 2007, Poznámka: Výsledky chovu prasat k 1. 8. 2006, k 31. 12. 2006 a k 1. 4. 2007 * stav k 1. 4., k 1. 8. – a k 1. 12. Q.
2007* 225 x x x
Pokles stavů prasat nastal v důsledku snížení spotřeby masa v České republice (v roce 1990 činila spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele o 8,5 kg více než v roce 2005), zlepšení reprodukčních ukazatelů a parametrů výkrmnosti a jatečné hodnoty prasat díky zintenzivnění plemenářské práce. Negativní dopad na celkové stavy prasat má také zvýšení vynaložených nákladů na jednotku produkce a cena jatečných prasat. Vliv na stav v tomto odvětví mají i zvýšené dovozy vepřového masa po zavedení velmi liberálního prostředí zahraničního obchodu na základě uzavřených mezinárodních smluv v posledním desetiletí. Odbourávání obchodních bariér umožnilo zvýšení konkurence. Postupná liberalizace, která byla dosažena vstupem České republiky do EU v květnu 2004, umožnila snažší přístup vepřového masa na český trh. Snižování stavů prasat v posledním desetiletí bylo a je odrazem nabídky a poptávky jatečných prasat a to nejen v České republice, ale i v sousedních zemích, jejichž trh má nepochybně vliv i na český trh s vepřovým masem a jatečnými prasaty. Následkem několikaletého poklesu celkových stavů prasat je snížená soběstačnost ve výrobě vepřového masa, která v roce 2004 činila 96,9 %. V roce 2006 se snížila na 78,5 %. Stavy prasat podle hmotnosti a účelu chovu v České republice v tis. kusech prasata c e l k e m selata do 19 kg ž.hm. mladá prasata 20 – 49 kg ž. hm Výkrm celkem: z toho: 50 – 79 kg ž. hm. 80 – 109 kg ž. hm. 110 a více kg ž. hm. Chovná prasata celkem: z toho: kanci prasnice celkem z toho zapuštěné prasnice prasničky z toho zapuštěné prasničky Pramen: Výsledky chovu prasat k 1. 4. 2007
k 1. 4. 2006
k 1. 4. 2007
Index (v %)
2 840 882 663 997 514 420 62 328 6 229 163 65 45
2 830 883 617 1 002 534 406 62 328 6 225 160 64 45
99,6 100,1 97,4 100,5 103,8 96,7 99,7 100,0 106,0 98,2 98,2 98,3 101,0
Pokles stavů prasat v České republice po vstupu do EU u kategorií, u nichž je sledován přírůstek, je nevýraznější u prasat s hmotností do 49 kg. V letech 2005 až 2007 je stav vycházející ze šetření ČSÚ k 1. 4. po předchozím poklesu téměř shodný.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
25
Hmotnostní kategorie prasat – stav v tis. kusech k poslednímu dni příslušného čtvrtletí Živá hmotnost do 19 kg 20 - 49 kg 50 – 79 kg 80 –109 kg nad 110 kg k 1. 4. 2003 1 043 765 591 495 65 k 1. 4. 2004 1 001 696 540 469 64 k 1. 4. 2005 881 654 540 411 55 k 1. 4. 2006 882 663 514 420 62 k 1. 4. 2007 883 617 534 406 62 Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby , Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2004, 2005, 2006 a 2007
Celkem 2 959 2 770 2 541 2 541 2 502
Počty narozených selat v letech 2001 – 2007 leden – březen
leden – červenec
leden – prosinec
2001
1 503 533
x
5 898 664
2002
1 605 086
x
6 363 733
2003
1 657 259
x
6 056 439
2004
1 475 890
3 377 147
5 537 331
2005
1 234 409
3 417 691
5 627 511
2006
1 350 337
3 151 566
5 269 428
2007 1 374 115 x x Pramen: ČSÚ – Výsledky živočišné výroby ,Výsledky chovu prasat k 1. 8. a k 1. 12. 2005 a k 1. 8. a k 31. 12. 2006 – Výsledky chovu prasat k 1. 4. 2007 – Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2005, 2006 a 2007 6 400 6 200
Počet narozených selat
6 000
v České republice
v tis. kusech
5 800 5 600 5 400 5 200
2001
2002
2003
2004
2005
2006
5 898 6 363 6 056 5 537 5 627 5 269
Pramen:Výsledky chovu prasat k 1.4. 2005, 2006 a 2007
V prvním čtvrtletí roku 2007 se narodilo o 1,8 % více selat než v roce 2006. Úhyn selat z počtu narozených selat v roce 2007 se mírně snížil na 10,6 % oproti prvnímu čtvrtletí 2006, kdy činil 11,3 %. Počet odchovaných selat se v důsledku snížení úhynu zvýšil na 5,2 v 1. Q roku 2007, což vytváří předpoklad zlepšení ukazatele počtu odchovaných selat na prasnici a rok. Počet odchovaných selat na 1 prasnici se zvýšil v roce 2006 ve většině krajů, celkově bylo v roce 2006 dosaženo 19,5 odchovaných selat na prasnici a rok v České republice, což je zvýšení o 0,3 selete oproti roku 2005.
Přesto, že se tento základní reprodukční ukazatel stále zvyšuje (před deseti lety, v roce 1997 činil počet odchovaných selat v České republice na 1 prasnici a rok 17,1 selete), je třeba si uvědomit, že v ostatních chovatelsky vyspělých státech je výrazně vyšší. Dánsko uvádí 24,3 odchovaných selat/ 1 prasnici, Německo 24,9, USA 24,8. Tento údaj souvisí i se stavem ekonomiky v odvětví chovu prasat. Protože trh v rámci EU 27 je chovateli prasat poměrně přesycen, umožňuje se prosadit jen tomu, kdo bude chov provozovat lépe než ostatní nebo tomu, kdo přijde s něčím novým. Měsíční průměr počtu porodů v 1.Q. roku 2007 činil 46,7 tisíc, tj. nepatrně vyšší než ve stejném období předchozího roku. V porovnání s předchozími lety, kdy měsíční průměr počtu porodů činil vždy přes 52 tisíc, nelze usuzovat, že počty narození se budou zvyšovat. Rozhodující bude zapouštění v období letních měsíců, které bude souviset s vývojem cen jatečných prasat.
26
Produkce jatečných prasat v České republice (tis. tun ž.hm.) Leden – Březen Duben –Červen Červenec – Září Říjen – Prosinec Kalendářní rok 2002 126,9 *20 127,5 *20 123,9 *10 137,1 *20 515,4 *70 2003 127,9 *20 128,2 *20 125,0 *10 130,2 *15 511,3 *65 2004 128,6 *20 120,9 *10 116,8 *10 120,7 *20 487,0 *60 2005 104,4 *20 104,3 *10 102,7 *10 110,6 *10 422,0 *50 2006 104,0 *10 102,0 * 5 101,0 * 5 112,0 *10 449,0 *30 2007 ***102,0 *10 **100,0 *2 **99,0 *3 **109,0 *10 **410,0 *25 Pramen: ČSÚ, MZe,VÚZE Vysvětlivky: * odhadovaná netržní spotřeba (domácí porážky) na základě hmotnostních kategorií prasat ve výkrmu dle ČSÚ ** odhadovaná produkce dle ČSÚ ***propočet MZe ČR a VÚZE z důvodů změny frekvence statistických údajů
Bilance vepřového masa Pro produkci vepřového masa v České republice v roce 2006 bylo charakteristické další, i když ne tak skokové jako v roce 2005, zvýšení dovozu i vývozu vepřového masa v důsledku úplné liberalizace trhu v rámci EU. Vliv na zahraniční obchod měl i vývoj cen v regionu, zvláště příkrý pokles od září roku 2006. Následkem poklesu počtu narozených selat vznikla vyšší poptávka po této kategorii zvířat v České republice. Ta byla doplněna zvýšeným dovozem selat. Tj. bilanci se živými prasaty významně ovlivňoval především v roce 2005, 2006 i 2007 dovoz selat, a také v podstatně menším objemu i vývoz selat. I přes zvýšený vývoz vepřového masa a živých prasat je saldo mezinárodního obchodu stále záporné. Spotřeba vepřového masa stagnuje na úrovni 41,5 kg a nelze očekávat její výrazné zvýšení. Vzhledem k nižší produkci a zvýšení dovozu ze zahraničí se mírně snížily zásoby vepřového masa. V celkové představě o vývoji komodity vepřové maso je nutno brát v úvahu i další druhy obchodovatelného zboží s podílem vepřového masa, mezi které náleží uzené maso (CS 0210), dále uzenky a salámy (CS 1601) a konzervy (CS 1602). Ty mají vyšší přidanou hodnotu než živá prasata a výsekové vepřové maso čerstvé či zmrazené a vykazují v roce 2006 nárůst vývozu z České republiky ale i dovozu. Finanční saldo zahraničního obchodu u těchto druhů zboží je stejně jako u vepřového masa záporné. Bilance výroby a spotřeby vepřového masa (tis. t. ž. hm.) Ukazatel Počáteční zásoba Výroba Dovoz
2002
2003
2004
2005
2006
2007
15,0
18,9
19,2
15,3
19,2
17,3
585,4
579,9
547,0
472,0
449,3
435,0
34,3
40,2
89,3
159,5
165,7
183,0
Celková nabídka
634,7
639,0
655,5
646,8
634,7
635,3
Domácí spotřeba
586,0
602,5
564,6
579,7
572,5
574,0
29,8
17,3
75,6
47,4
44,9
46,0
615,8
619,8
640,2
627,1
617,4
620,0
Vývoz Celková poptávka Konečná zásoba
18,9
19,2
15,3
19,7
17,3
15,3
Soběstačnost
99,9
96,2
96,9
81,4
78,5
75,8
Pramen: Výsledky živočišné výroby za 4. čtvrtletí – ČSÚ, ČSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu prasat k 1. 4. 2005 – ČSÚ, Celní statistika, materiály VÚZE a MZe Poznámka: * = odhad MZe a VÚZE
27
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
Bilance výroby a spotřeby vepřového masa (tis.t. jatečné hmotnosti) Ukazatel
2002
2003
2004
2005
2006
2007
11,7
14,8
15,0
12,0
15,4
13,5
Výroba
455,6
451,3
425,7
367,3
349,6
338,4
Dovoz
26,7
31,3
69,5
124,1
128,9
142,4
Celková nabídka
494,0
497,4
510,2
503,4
493,9
494,3
Domácí spotřeba
456,0
468,9
439,4
451,1
445,5
446,6
23,2
13,5
58,8
36,9
34,9
35,8
479,2
482,4
498,2
488,0
480,4
482,4
Počáteční zásoba
Vývoz Celková poptávka
Konečná zásoba 14,8 15,0 12,0 15,4 13,5 11,9 Pramen: Výsledky živočišné výroby za 4. čtvrtletí – ČSÚ, ČSÚ Výsledky chovu skotu, prasat a drůbeže za 4. čtvrtletí, Výsledky chovu prasat k 1. 4. 2005 – ČSÚ, Celní statistika, materiály VÚZE a MZe Poznámka: * = odhad MZe a VÚZE
Také v roce 2007 očekáváme stálé snižování produkce, včetně domácích porážek a vyrovnávání tohoto výpadku na českém trhu dovozem vepřového masa i selat. Vliv na další snížení soběstačnosti má snížení ceny zemědělských výrobců i rentabilita tohoto odvětví. Vývoj salda zahraničního obchodu bude závislý na schopnosti uplatnit zboží s vyšší přidanou hodnotou. EU se snaží podporovat prostřednictvím subvencí vývoz některých produktů z vepřového masa do třetích zemí. Umístění tohoto zboží z České republiky na zahraničních trzích třetích zemí dosud bilanci vepřového masa ovlivňovalo pouze zanedbatelně. Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2003 Ukazatel
I.
tis. kusů 377 tis. t jat. hm. 33,2 Ø porážková 108,5 hmotnost Pramen: ČSÚ
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Celkem
341 30,2
382 34,2
381 33,7
364 32,4
371 32,6
371 32,2
336 29,1
374 32,6
368 32,8
354 32,1
395 35,6
4 414 390,8
109,0
110,0
109,0
109,4
107,8
106,9
106,7 107,2
109,6
111,6
110,6
108,9
V roce 2003 bylo průměrně poraženo měsíčně 10 700 kusů prasnic, celkově za celý kalendářní rok 129 050 kusů o růměrné živé hmotnosti 231,6 kg. To odpovídá 19,9 tis.tun jatečné a 29,9 tis. tun živé hmotnosti. Kanců bylo v tomto roce poraženo celkem 4 818 kusů o průměrné živé hmotnosti 137,4 kg (662 tun živé hmotnosti). Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2004 Ukazatel I. tis. kusů 338 tis. t jat. hm. 30,5 Ø porážková 111,2 hmotnost Pramen: ČSÚ
II. 346 31,4
III. 401 35,8
IV. 341 30,3
V. 350 31,0
VI. 355 30,6
VII. 304 26,0
111,9
109,8
109,4
109,0
106,0
105,2
VIII. 327 27,8
IX. 319 27,1
X. 306 26,6
XI. 346 30,2
XII. 352 30,2
Celkem 4 085 357,5
104,5 104,8
106,9
107,0
105,2
107,7
V roce 2004 bylo poraženo 122 229 kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 230,7 kg. Celková jatečná hmotnost těchto prasnic činila 18,8 tis. tun, což odpovídá 28,2 tis tun živé hmotnosti. Dále bylo v roce 2004 odporaženo 4 040 kusů kanců v průměrné živé hmotnosti 139,1 kg. Jejich celková jatečná hmotnost činila 375 tun (562 tun živé hmotnosti).
28
Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2005 Ukazatel I. tis. kusů 296 tis. t jat. hm. 25,7 Ø porážková 106,7 hmotnost Pramen: ČSÚ
II. 301 26,1
III. 328 28,3
IV. 300 26,2
V. 331 28,5
VI. 297 25,3
VII. 281 24,1
VIII. 334 28,6
IX. 305 26,1
X. 317 27,3
XI. 341 29,4
XII. 329 28,1
Celkem 3 760 323,7
106,9
106,1
107,4
105,7
105,0
105,3
105,3
105,4
106,3
106,2
105,1
105,9
V roce 2005, v období leden až prosinec bylo poraženo 97 800 kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 237,1 kg. Celková jatečná hmotnost těchto prasnic činila 15,5 tis. tun, což odpovídá 23,2 tis. tun živé hmotnosti. Dále bylo v roce 2005 odporaženo 3 316 kusů kanců v průměrné živé hmotnosti 144,4 kg. Jejich celková jatečná hmotnost činila 319 tun (479 tun živé hmotnosti). Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2006 Ukazatel tis. kusů tis. t jat. hm.
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Celkem
284 24,3
284 24,5
343 29,7
297 25,7
335 28,8
312 26,5
283 23,9
317 26,7
293 25,0
321 27,7
319 27,9
330 28,5
3 721 319,2
108,3
109,1
108,8
108,0
107,2
106,4
106,0
107,4
108,7
110,1
108,9
108,1
Ø porážková 107,8 hmotnost Pramen: ČSÚ
V roce 2006 bylo poraženo 89 844 kusů prasnic v průměrné živé hmotnosti 236,6 kg. To je celkově 21,3 tis. tun ročně v živé hmotnosti a 14,2 tis. tun v jatečné hmotnosti. Počet porážených prasnic v letech 2006 činil měsíčně průměrně 7,5 tis. kusů. Kanců bylo v roce 2006 odporaženo 2 996 kusů v průměrné živé hmotnosti 143,1 kg. Jejich celková jatečná hmotnost činila 286 tun (428 tun živé hmotnosti). Porážky jatečných prasat v ČR v roce 2007 Ukazatel
I.
tis. kusů 298 tis. t jat. hm. 25,7 Ø porážková 110,8 hmotnost Pramen: ČSÚ
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
Celkem I.-V.
II.
III.
IV.
V.
291 25,4
336 29,1
312 26,9
324 27,8
1 561 135,0
112,2
111,6
110,6
110,5
111,1
V letošním roce, v období leden až květen 2007 bylo odporaženo 41,6 tis. kusů prasnic (měsíční průměr 8 326 kusů) v průměrné živé hmotnosti 240,7 kg a v celkové jatečné hmotnosti 6,5 tis. tun (odpovídá 10,0 tis. tun živé hmotnosti). V prvých pěti měsících roku 2007 bylo odporaženo 1 465 kusů kanců o živé hmotnosti 149,2 kg. To odpovídá 218 tunám živé a 143 tunám jatečné hmotnosti. Porovnání porážek jatečných prasat za prvních 5 měsíců příslušného roku Ukazatel tis. kusů tis. t jat. hm. Pramen: ČSÚ
2001 1 865 163,4
2002 1 811 163,2
2003 1 845 163,7
2004 1 776 159,0
2005 1 556 134,8
2006 1 543 133,0
2007 1 561 135,0
Počet kusů odporažených jatečných prasat (bez prasnic a kanců) se zvýšil za prvých šest měsíců roku 2007 v porovnání se stejným obdobím roku 2006 o 1,1 %.
VÝVOJ KOMODITY VEPŘOVÉ MASO
29
Z porovnání poprážek jatečných prasat za prvních 5 měsíců posledních let vyplývá, že skokové snížení nastalo po roce 2004, tj. v roce, kdy došlo k rozšíření EU 15 na EU 25. Množství porážených jatečných prasat byl v roce 2007 nižší o 12,1 % než v roce 2004. Porovnáváme-li objem hmotnosti poražených jatečných prasat ve stejných obdobích, pak pokles mezi rokem 2004 a 2007 činí 15,1 %. Výrazný pokles porážek odpovídá období liberalizace trhu a zvýšenému dovozu vepřového masa a jatečných prasat ze zahraničí. Vyřazení prasnic v příslušném roce způsob vyřazení: porážkou k jatečným účelům vývozem z ČR(rozdíl vývoz – dovoz) Celkem
průměrný měsíční úbytek
2003 129 050 0 129 050 10 754
2004 122 229 1 591 123 820 10 318
2005 97 800 4 729 102 529 8 544
2006 89 844 1 914 91 758 7 646
I. – V. 2007 41 632 3 307 44 939 8 988
Pramen: ČSÚ
V roce 2006 se způsob vyřazení prasnic prodejem k jatečným účelům na domácím a zahraničním trhu snížil proti předchozím letům, kdy chovatelé snižovali stavy prasnic po období velmi příznivých cen v druhé polovině roku 2001 a následném poklesu cen za jatečná prasata na sklonku roku 2002. Ve výše uvedené tabulce není uveden úbytek prasnic způsobený úhynem, který by neměl v běžně provozovaném chovatelském zařízení činit více než 1 % ze stavu prasnic. Tj. pro doplnění bilance náhlý úhyn by podle vykazovaných stavů prasnic neměl překročit za rok v České republice 2,5 tis. kusů prasnic. Do tabulky není rovněž zahrnut úbytek v důsledku nutných porážek prasnic, jehož podíl je zhruba dvojnásobný proti úbytku způsobenému úhynem. V roce 2007 se měsíční úbytek vyřazovaných prasnic opět zvyšuje v důsledku poklesu cen zemědělských výrobců za jatečná prasata v prvém pololetí.
30
TUKY
8,5
Spotřeba sádla vč.vepřové slaniny v České republice na 1 obyvatele /1 rok v kg
7,5 6,5 5,5 4,5 3,5
19 1936 1948 1950 1954 1965 1970 1975 1980 1990 2099 2000 2001 2002 2003 2004 05
2,5
Spotřeba živočišných tuků na obyvatele se v posledních letech postupně snižuje. Spotřeba sádla a vepřové slaniny činila po druhé světové válce v Československé republice pod 4kg na 1 obyvatele a rok. Prudký nárůst nastal v padesátých letech, kdy spotřeba přesáhla 6 kg a v roce 1954 činila 6,9 kg. Po mírné stagnaci spotřeby nad hodnotou 6 kg se významně zvýšil podíl spotřeby sádla a vepřové slaniny v roce 1965, kdy dosáhla rekordních 8,1 kg na 1 obyvatele a rok. Součástí snahy přerušit tento vývoj vysoké spotřeby tuků byla snaha šlechtitelů prasat již v druhé polovině minulého století vyšlechtit jedince s ideálním poměrem tuku a kosterní svaloviny a složením mastných kyselin, které nepůsobí negativně na zdraví lidí.
Pramen: Spotřeba potravin – ČSÚ
V roce 1990 činila spotřeba 6,9 kg sádla včetně vepřové slaniny na 1 obyvatele České republiky a rok V posledních třech letech, kdy zaznamenáváme výrazný odklon od spotřeby tučných potravin k masu libovému se spotřeba ustálila na 4,8 kg. I přes snižující se spotřebu vepřového D O V O Z vepřového tuku tuku jako jedné ze složek potravin v tunách obyvatelstva je zřejmý nedostatek této (položky CS 02090011,02090019,0209 0030) suroviny na českém trhu. Dokládá to stále se zvyšující objem dovozu tohoto 12 000 sortimentu do České republiky. V roce 1998 bylo dovezeno 2 917 tun a po pěti letech se objem dovozu zdvojnásobil na 10 000 7 043 tun v roce 2003. Celková hodnota tohoto dovezeného zboží činila 8 000 91,5 miliónů Kč. V roce 2004 vzrostl objem dovozu tohoto zboží o 71 % na 12 097 tun ve výrazně vyšší jednotkové 6 000 ceně, která v prvých čtyřech měsících roku 2004 činila 15,30 Kč/kg a po vstupu 4 000 České republiky do EU se cena dováženého vepřového tuku zvýšila na 24,10 Kč/kg. 2 000
0
1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1 405 1 749 1 052 2 917 3 666 6 271 5 341 7 025 7 043 12 097 12 730 11 218
Pramen: Celní statistika
Trend zvyšování dovozu byl v platnosti i v následujících letech Důvodem dovozu je jednak zvyšování podílu libového masa jatečných prasat, ale i to, že vepřový tuk je také využíván v potravinářském průmyslu při výrobě masných výrobků.
CENOVÝ VÝVOJ VEPŘOVÉHO MASA
31
CENOVÝ VÝVOJ VEPŘOVÉHO MASA Ministerstvo zemědělství reagovalo vždy v minulosti na podněty nevládních organizací týkající se obav z ohrožení českého trhu zvýšenými dovozy návrhy na řešení situace a vláda České republiky využila všech možností, které ji mezinárodně platná legislativa umožňuje: -
na konci roků 2002 i 2003 stanovila dodatečné clo pro dovoz VM.
-
na sklonku roku 2002 stanovila podmínky a zásady poskytování subvence pro vývoz selat a jatečných prasat a z nich vyrobeného masa v roce 2003. Na základě tohoto nařízení byl Státní zemědělský a intervenční fond pověřen poskytnout právnickým nebo fyzickým osobám subvence při vývozu na základě výsledku výběrového řízení.
-
V roce 2003 dokonce využila vláda do té doby bezprecedentní opatření a vyhlásila opatření týkající se změny celní sazby pro Polskou republiku.
-
V roce 2004 pokračovala subvence vývozu selat a jatečných prasat a podpora soukromého skladování.
Všechna tato opatření pozbyla automaticky své platnosti dnem přistoupení České republiky do EU 1. 5. 2004. Po tomto datu je Česká republika vázána mezinárodními závazky vyplývajícími z platné legislativy. Obchod v rámci EU je z pohledu zahraničního obchodu celní unií vytvořenou v souladu s pravidly WTO, jejíž hlavní deklarovanou snahou je reciproční odstraňování obchodních bariér a úplná liberalizace obchodu. Přesto existuje podpora vývozu vybraných druhů položek týkajících se jejich vývozu do třetích zemí. Kč/kg masa 51.00 30.9.2004=50,19 49.00 roz šíře ní na EU 25 47.00 30. 4. 2004 45.00 39,55 Kč/kg
Nákupní cena jatečných prasat v České republice - Kč/kg masa od 1. 1. 2004 do 23. 7. 2007 (za studena) dle výkazu Maso (SZIF)7-365
8.9.2006 47,33 Kč/kg
23. 7. 2007 43,39 Kč/kg
43.00 41.00 39.00 37.00 23.3.2006 36,95 Kč/kg
35.00 33.00 31.00
20.2.2004 29,84 Kč/kg
29.00
1.1 10 19 27 3.6 14 20 29 9.1 17 26 10 19 26 7.7 16 22 2.1 12 20 1.3 10 23 3.7 11 20 30 7.1 19 27 5.4 17 25 3.8 .20 .2.2 .3.2 .4.2 .20 .7.2 .8.2 .9.2 1.2 .12 .1.2 .3.2 .4.2 .5.2 .20 .8.2 .9.2 1.2 .12 .1.2 .20 .4.2 .5.2 .20 .8.2 .9.2 .10 2.2 .1.2 .2.2 .20 .5.2 .6.2 .20 04 00 00 00 04 00 00 00 00 .20 00 00 00 00 05 00 00 00 .20 00 06 00 00 06 00 00 .20 00 00 00 07 00 00 07 7 7 6 6 06 6 7 7 6 6 5 5 5 05 6 4 4 4 4 04 5 5 5 5 4 4 4
Pramen: SZIF
Cena na trzích s masy je stejně jako u každé jiné komodity ovlivňována vzájemným působením nabídky a poptávky. Nabídka je ovlivňována dvěma hlavními faktory – produkčními náklady a cenou na trhu. Na druhé straně – mezi hlavními faktory ovlivňující poptávku lze zařadit ekonomickou situaci obyvatel či aktuální oblíbenost, přičemž právě ta je výrazně subjektivní, těžko měřitelná. Odhad budoucího cenového vývoje vychází ze statistik o celkových stavech prasat i prasnic, o vývoji počtu poražených zvířat a zásob masa a výrobků z nich. Trhy s masem jsou pověstné svou volatilitou. Dva po sobě jdoucí měsíce mohou mít zcela odlišný vývoj. I na hlavním trhu s masem na světě, na derivátové burze Chicago Mercantile Exchange jsou stanoveny maximálně přípustné limity pro denní cenovou změnu.
32
Cenový vývoj v České republice je ovlivňován stavem nabídky a poptávky na českém trhu. Ty souvisí s konkurenceschopností a silou vyjednávací pozice na trhu. Cenu nelze v plně liberalizovaném prostředí oddělit od tradičních obchodních vazeb ani od cen nabízených v okolních zemích. Pokles cen zemědělských výrobců za jatečná prasata v uplynulém období, především od počátku září roku 2006 se opět, díky nerovnovážnému stavu nabídky a poptávky v okolních zemích, projevil velmi nepříznivě pro zemědělské výrobce v České republice. Okolními zeměmi je v tomto případě míněno především Německo, Rakousko a často je uváděno Polsko, které se díky zákazu vývozu masa v listopadu 2005 do Ruska dostalo do odbytové tísně a hledalo nová odbytiště pro své zboží. Mezi země, kam se Polsku podařilo své zboží úspěšně, a to díky českým odběratelům, umisťovat, patřila i Česká republika. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v JUT(jatečně upravené tělo) zařazení I. tř. jakosti (Kč/kg) – odpovídá EU Rok
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
∅ roku 42,94 54,58 41,05 37,60 41,95 41,68 41,22 35,52
2000 42,83 39,25 36,59 37,14 38,88 41,52 44,32 46,58 47,57 49,07 49,94 49,17 2001 48,76 48,23 48,36 50,23 54,80 56,79 58,53 58,67 58,02 57,79 55,24 50,15 2002 46,24 44,55 42,09 41,19 40,76 38,48 35,43 41,05 46,97 45,79 39,29 32,87 2003 32,61 35,18 32,13 34,45 37,74 34,74 36,06 39,96 43,87 44,71 38,51 31,74 2004 31,17 29,70 34,20 37,52 37,38 39,63 45,86 46,02 46,20 47,88 44,96 44,64 2005 43,32 40,57 40,85 40,26 37,90 40,44 43,15 43,09 42,95 41,91 41,04 42,24 2006 41,31 39,03 37,57 38,10 38,75 40,12 42,66 44,04 45,19 43,57 40,43 38,33 2007 37,31 35,61 34,13 34,10 34,88 37,09 Pramen: ČSÚ Poznámka: jatečně upraveným tělem se rozumí vykrvené a vykolené tělo poraženého prasete, celé nebo rozdělené středem, bez jazyka, štětin, špárků, pohlavních orgánů, plstního sádla, ledvin a bránice (Nařízení EK 3220/84)upravená Nařízením rady (ES) č. 3513/93)
Cena zemědělských výrobců za jatečně upravená těla prasat byla v roce 2006 o téměř 0,50 Kč nižší než v roce 2005. Nejvyšší cena byla v září a pak došlo k strmému poklesu ceny až na 34,10 Kč za 1 kg masa v dubnu roku 2007. Pokles za těchto osm měsíců činil dramatických 24 %. Stejný pokles odpovídá i cenám zemědělských výrobců v živé hmotnosti. Od května se ceny opět, zatím pomalu, posouvají vzhůru na 31,30 Kč/kg ž. hm. v závěru června 2007 v souvislosti s vyrovnáním nabídky a poptávky. Ceny zemědělských výrobců jatečných prasat v živé hmotnosti zařazení I tř. jakosti (Kč/kg ž.hm.) – odpovídá EU Rok
I.
II.
III.
IV.
V.
VI.
VII.
VIII.
IX.
X.
XI.
XII.
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007
34,75 39,28 37,32 26,81 25,48 34,33 32,21 28,89
31,75 39,13 35,44 28,75 24,41 32,27 30,49 26,93
29,65 39,06 33,40 26,51 27,00 31,78 29,17 26,10
29,86 40,39 33,03 27,67 30,03 31,40 29,17 26,07
31,28 43,29 32,61 29,88 30,33 29,98 29,63 26,53
33,70 46,20 30,64 28,19 31,14 31,03 30,76 28,21
36,08 47,36 28,09 28,40 35,13 33,07 32,60
37,90 47,26 33,17 32,43 36,17 33,39 33,67
38,70 47,08 37,52 35,12 36,18 33,19 34,53
39,53 46,65 36,72 35,82 37,09 32,57 33,87
40,28 44,40 31,61 31,51 35,38 31,98 31,57
39,67 40,61 26,46 26,99 34,72 32,33 29,68
∅ roku 35,26 44,06 32,89 30,47 33,01 32,39 31,80 27,12
33
CENOVÝ VÝVOJ VEPŘOVÉHO MASA
48,00
ari tm e ti ck ý prů m ě r h odn ot
46,00
33,81 Kč/kg
44,00
medián= 33,07 směrodatná odchylka= 4,98 variační koeficient= 14,7 %
42,00
če rve n e c 2001 47,22 Kč/k g
KOLÍSÁNÍ mě s íčních C E N jate čných pras at v Kč z a 1 k g ž i vé h m otn osti (C ZV podl e ú dajů Č S Ú) v Č e sk é re pu bl i ce
40,00 38,00
od ledna 1994 do června 2007
36,00 če rve n 2007 28,21 Kč/k g
34,00 32,00 30,00 28,00 26,00 24,00
. II V 07 20 I. . II V 06 20 I. . II V 05 20 I. . II V 04 20 I. . II V 03 20 I. . II V 02 20 I. . II V 01 20 I. . II V 00 20 I. . II V 99 19 I. . II V 98 19 I. . II V 97 19 I. . II V 96 19 I. . II V 95 19 I. . II V 94 19 I.
Pramen: ČSÚ
KOLÍSÁNÍ cen jatečných prasat 48.00 44.00 40.00 36.00 32.00 I. VI I. VI I. VI I. VI I. VI I. VI I. V V V V V V V I I I I I I I 19 I. 19 I. 19 I. 19 I. 19 I. 20 II. . 20 II. . 20 II. . 20 II. . 20 II. . 20 II. . 20 II. . 20 19 I. 05 94 07 06 04 95 96 97 98 03 00 99 01 02 28.00 24.00
Pramen: ČSÚ
Referenční ceny jatečných prasat v České republice a EU 25(resp.EU 27)
EU R
O/ kg
22. 7. 2007 průmě r EU 27 = 1,4672 Č e ská re publika = 1,5297 Slove nsko Dánsko = 1,2310 Maďarsko 1,66 Polsko = 1,4237 Rumunsko = 1,5385 Rakousko 1,61 Ně me cko
= 1,5950 = 1,4990 = 1,5189 = 1,5312
od 1. 1. 2005 do 22. 7. 2007v EURO /1 kg
1,56 1,51 1,46 1,41 1,36 1,31 1,26
Česká republika
EU 25
1,21
.05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .05 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .06 .07 .07 .07 .07 .07 .07 .07 .07 .01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1.09 1.10 1.11 1.12 1.01 1.02 1.03 1.04 1.05 1.06 1.07 1.08 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Pramen: Evropská komise
34
Ceny docilované zemědělskými výrobci za jatečná prasata vykazují největší kolísání ze všech živočišných komodit. Na výše uvedeném grafu je patrná tato situace za posledních 14 let, kdy průměrná aritmetická hodnota ceny za jatečná prasata činila 33,47 Kč za 1 kg živé hmotnosti. Většina uváděných měsíčních cen se však odchyluje od průměru více než o 4,90 Kč za 1 kg, tj. většina měsíčních cen se od udávaného průměru odchyluje o více než 14 %. Ceny jatečných prasat v 55 % z měsíčních cen nedosahovaly uvedeného aritmetického průměru. Zobecňovaný pohled na víceleté cykly cen se z uvedených grafů jeví zcela mimo historickou realitu a uvádět pravidelnosti výkyvů cyklů před odbornou veřejností bylo by nekorektní, neboť patří mimo rámec skutečných výkyvů cen. Kolísání cen je zcela pod vlivem nabídky a poptávky na českém trhu a je ovlivňováno cenami v členských státech EU. Odchylky od průměru jsou patrné z uvedeného grafu. Výkyvům cen se nevyhnou ani chovatelé prasat v evropském regionu, ale v mnohých zemích se již naučili vyrovnávat s nastalou komplikovanou situací pomocí seskupování výrobců v celé vertikále působnosti dané komodity. Zapojení do odbytového systému má mnoho podob, děje se přímo m.j. přes odbytové organizace, ale i přes frančízové sítě – obchodní a organizační propojení koordinované a podporované prostřednictvím centrály. Jde o dělbu činností: frančízor se stará o chod celého systému, věnuje se marketingu a propagaci značky a dále vylepšuje know-how, naopak frančízant vkládá do systému svůj kapitál a realizační zázemí. Obě strany jsou právně a finančně nezávislé. Jejich vztah upravuje smlouva (podle charakteru činnosti od 2 do 20 let).Výše vstupní investice je v některých případech od 10 tisíc Kč. Na rozvoj frančízinku reagovaly i banky, které považují i malé a střední podnikatele zapojené do frančízinku za perspektivní klienty, neboť frančízink umožňuje snížit riziko z podnikání. Banky se obecně zdráhají poskytnout finanční prostředky do podniků s malou diverzifikací rizika. Neinvestují do komodity, ale do společností, jejichž podnikatelský záměr se týká více komodit. Frančízink má své nevýhody v podobě vyšších nároků na příjemce služby, který se musí podřizovat ve jménu značky pokynům poskytovatele a kontrole dodržování kvality. Výhodou spotřebitele je garantovaná úroveň služeb. Začínajícím a nezkušeným podnikatelům může při vytváření názoru na tento druh podnikání pomoci Česká asociace frančízinku (www.czech-franchise.cz), což je nezisková organizace jejímž úkolem je tento podnikatelský systém popularizovat a vytvářet příznivější podmínky pro jeho používání. Je určena i začátečníkům, kteří uvažují o tom, něco podobného založit. Ceny odstavených selat v Kč/kg ž. hm. I. Rok 58,39 2000 65,80 2001 68,02 2002 48,96 2003 46,66 2004 59,01 2005 58,71 2006 55,81 2007 Pramen: ČSÚ
II. 57,09 65,10 65,83 51,45 44,53 58,19 58,17 54,41
III. 56,12 65,56 63,26 49,92 46,36 58,40 57,90 54,07
IV. 56,28 66,79 62,80 50,01 50,56 58,58 57,22 53,07
V. 57,52 69,67 62,40 53,15 53,61 58,49 58,54 53,37
VI. 59,89 72,39 61,06 51,36 52,75 58,36 59,79 53,60
VII 61,82 73,20 56,54 50,47 58,33 61,02 60,26
VIII. 64,47 75,68 58,21 55,15 60,21 61,46 60,95
IX. 64,80 75,57 62,51 57,13 60,61 60,60 62,27
X. 65,52 75,81 61,84 57,71 61,29 59,78 61,34
XI. 64,84 74,81 58,02 54,80 60,03 57,72 58,86
XII. ∅ roku 64,90 61,45 71,18 72,03 50,59 60,22 48,32 53,00 59,50 56,09 58,50 59,32 57,06 59,51 54,05
Ceny selat se pohybovaly v roce 2006 od 57,06 Kč za 1 kg v prosinci do 62,27 Kč za 1 kg dosažený v září roku 2006. I v roce 2007 pokračuje nedostatek selat na českém trhu, proto dochází k dovozům z Německa, Dánska a Nizozemska, což se na ceně selat dosud neprojevilo. V roce 2007 pokračoval pokles ceny selat započatý říjnem roku 2006. Nejnižší cena selat byla v roce 2007 dosažena v dubnu a to 53,07 Kč za kg. Tato cena se na českém trhu objevila naposledy v prvé polovině roku 2004, kdy i cena dosahovaná za jatečná prasata byla pro zemědělské výrobce nepříznivá. Je skutečností, že spotřebitelé vnímají ceny odlišně od zemědělských výrobců. Bylo by naivní se domnívat, že spotřebitelům nižší spotřebitelská cena vepřového masa nevyhovuje. Pokles cen za jatečná prasata je doprovázen i snížením spotřebitelských cen vepřového masa. Zemědělští výrobci vyčítají spotřebitelům nižší zájem o vepřové maso původem z České republiky. Z tohoto pohledu by bylo zajímavým experimentem, zda by se maso původem z České republiky výrazně označené symbolem státu prosadilo na pultech obchodů či ve stravovacích zařízeních.
CENOVÝ VÝVOJ VEPŘOVÉHO MASA
35
K problémům s vlastní cenou za dodávané výrobky přistupuje fakt, že zvláště menší podniky se potýkají s problémy se splatností faktur, zvlášť pokud jde o nerovné postavení mezi podnikateli, například mezi velkými obchodními řetězci a jejich dodavateli Vývoj cen průmyslových výrobců (obchodních cen) v Kč/kg Vepřový bok 2003 2004 2005 2006 Leden 46,56 45,49 52,85 50,55 Únor 46,67 44,32 51,74 50,07 Březen 44,75 45,42 52,62 51,94 Duben 44,17 46,44 51,27 47,75 Květen 46,17 45,81 49,60 49,33 Červen 43,87 47,57 50,44 47,96 Červenec 43,88 52,30 52,20 48,18 Srpen 47,60 51,18 51,51 49,56 Září 50,32 52,45 51,96 50,14 Říjen 51,07 53,67 51,36 48,95 Listopad 51,72 53,04 50,76 49,51 Prosinec 46,95 54,37 51,52 47,09 ∅ roku 47,07 49,40 51,45 49,37 Pramen:TISČRSZIF – průměr roku je vážený průměr Poznámka: * = vážený průměr leden – květen Měsíc
2007* 44,47 43,33 43,13 45,67 47,58 46,44
45,06
2003 87,84 87,59 83,29 85,41 87,39 85,40 85,75 90,40 93,75 97,06 94,93 91,88 89,40
Vepřová kýta bez kosti 2004 2005 2006 92,40 97,97 92,19 90,76 93,31 90,54 90,06 95,08 86,82 93,39 92,06 88,22 90,71 89,03 89,98 90,16 91,86 90,86 99,21 93,66 94,04 99,69 92,36 94,64 99,34 92,87 95,53 103,02 92,23 95,27 97,84 92,93 93,64 98,43 92,50 88,83 95,69 92,83 91,64
2007* 86,16 81,48 82,07 84,25 85,52 82,88
83,70
Spotřebitelské ceny (SC) Vývoj spotřebitelských cen v Kč/kg Měsíc
Vepřový bok 2003 2004 2005 2006 2007 Leden 59,72 61,08 67,79 64,09 64,36 Únor 59,64 57,37 66,03 64,00 62,47 Březen 57,92 59,61 65,93 62,83 61,94 Duben 56,93 59,83 65,16 62,71 61,63 Květen 57,87 60,24 64,60 63,40 61,48 Červen 56,62 61,35 64,69 63,73 62,02 Červenec 56,80 66,20 65,08 63,57 Srpen 59,33 66,24 65,32 63,78 Září 62,90 66,88 64,51 66,42 Říjen 64,87 68,83 64,26 65,63 Listopad 64,46 68,60 64,85 65,50 Prosinec 62,94 68,56 65,09 63,49 ∅ roku 60,00 63,73 65,27 64,09 62,32 Pramen: ČSÚ, průměr roku v letech 2003 – 2007 je aritmetický průměr
Vepřová kýta upravená na řízky (bez kosti) 2003 2004 2005 2006 2007 105,69 112,32 118,45 109,66 112,24 105,73 108,56 114,93 109,54 109,09 102,92 109,02 111,79 107,59 107,45 101,44 110,91 111,07 105,99 105,66 103,27 109,69 109,09 110,54 106,07 102,80 112,17 108,13 108,37 106,23 102,83 117,77 113,42 111,93 106,59 120,12 110,97 109,92 112,39 118,95 113,19 113,58 117,77 121,86 112,40 113,86 116,74 120,63 111,02 111,02 111,62 118,16 109,97 111,83 107,48 115,01 112,03 110,32 107,79
Spotřebitelské ceny jednotlivých druhů výsekového masa klesaly souběžně s cenami zemědělských výrobců jatečných prasat. Pokles cen zemědělských výrobců za jatečná prasata v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 činil 1,2 %. U cen průmyslových výrobců činil tento pokles u vepřové kýty bez kosti 1,3 % a u spotřebitelských cen vepřové kýty upravené na řízky (bez kosti) 1,5 %. Snížení cen v porovnání roku 2006 a prvních čtyř měsíců roku 2007 byl u jatečných prasat 14,3 %, u cen průmyslových výrobců 8,9 % a u spotřebitelských cen vepřové kýty 3,9 %. Pokles spotřebitelských cen vepřového boku v roce 2007 dosáhl 4,1 %. Zemědělští výrobci také citlivě vnímají fakt, že referenční ceny jatečných prasat od posledního lednového týdne roku 2007 do konce května byly nižší než průměr EU 27 při vědomí obtížné porovnatelnosti těchto cen vzhledem k nepřipočitatelným „národním specifikům“ cenotvorby. Ke zpevnění ceny v červnu 2007 významně přispěl, podle vyjádření národního odbytového družstva Centroodbyt, export moravských jatečných prasat do Ruska.
36
ZAHRANIČNÍ OBCHOD Bezcelní obchod s vepřovým masem s EU – „dvounulová varianta“ (CS - 0203…..) období
Objem bezcelní kvóty v Kvóta dovozu byla tunách uzavřena
1.7. – 31. 12.2000
5 000
28.7.2000
1.1. – 30. 6. 2001
5 000
26.4.2001
1.7. – 31. 12.2001
5 750
11.7.2001
1.1. – 30. 6. 2002 1.7. – 31. 12.2002 1.1. – 30. 6. 2003 1.7. – 31. 12.2003 1.1. – 30. 4. 2004
5 750 6 500 6 500 7 250 4 833,40
22.1.2002 20.7.2002 11.1.2003 14.7.2003 2. 1. 2004
12 000
DO VO Z - VÝVO Z ve přové h o m asa do Č e sk é re publik y v tu nách od 1. 1. 2000 do 31. 5. 2007
9 000
6 000
DO VO Z VÝVO Z
3 000
I. 20 07
I. 20 06
I. 20 05
I. 20 04
I. 20 03
I. 20 02
I. 20 01
I. 20 00
0
11 000 10 000 9 000 8 000
DOVOZ -VÝVOZ vepřového masa (CS 0203) v tunách od 1.1.2005 do 31.5.2007
7 000 6 000 5 000
Import
4 000
Export
3 000 2 000 1 000
Pramen: Celní statistika
V .
II I.
I. I. 20 07
X
. IX
II . V
V .
II I.
I. 20 06
0
Od roku 2000 došlo mezi Českou republikou a EU k dohodě o zrušení dovozních cel na předem definovaný objem vepřového masa. Tyto množstevně omezené obchody, označované termínem „dvounulová varianta“ započaly v druhé polovině roku 2000. Byly stanovovány vždy na pololetí a objem takto obchodovatelného zboží bez jakékoliv diskriminace v podobě cel a subvencí se stále zvyšoval. Ze strany EU byly tyto kvóty vždy plně vyčerpány, avšak ze strany České republiky se jich nepodařilo využít. Poměr dovozu a vývozu nebyl vyvážený. Převažoval dovoz vepřového masa do České republiky, přičemž je zřejmé, že dovezené vepřové maso bylo v České republice zpracováváno pro domácí trh. V roce 2004 činil podíl dovozu vepřového masa z EU 15 na celkovém podílu dovozu 86 %. Naopak podíl vývozu z České republiky na celkovém vývozu vepřového masa do EU 15 v tomto období činil 10,2 %. V roce 2006 se ze států, které přistoupily do EU společně s Českou republikou, dovezlo 29 051 tun vepřového masa, což bylo 25 % z celkového dovozu vepřového masa do České republiky. Vývoz vepřového masa do těchto zemí činil 17 336 tun (80 % z celkového vývozu). Dovoz a vývoz vepřového masa byl v roce 2005 i 2006 v poměru 5,2 : 1 ve prospěch dovozu. Česká republika byla po vstupu do EU pod tlakem vysokých dovozů způsobených mj. tím, že země EU po ztrátě některých trhů hledaly nová odbytiště. Nejprve Dánsko z politických důvodů, a pak Polsko, z důvodů chybné deklarace vyváženého vepřového masa, přišly o možnost vývozu do Ruska. Zvýšení dovozů vepřového masa se týkalo i ostatních zemí.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
37
Dovoz vepřového masa (CS 0203) v tunách Německo 2001 7 925 2002 9 339 2003 10 290 2004 27 502 2005 49 739 2006 43 351 Pramen: Celní statistika
Dánsko 4 290 3 375 5 206 7 365 5 488 3 217
Polsko 1 0 696 4 249 15 175 25 802
Nizozemsko 106 640 227 2 576 7 022 10 515
Španělsko 535 1 279 1 534 3 948 5 570 6 750
Rakousko 342 291 451 4 710 15 575 14 109
Vysoký nárůst dovozu vepřového masa, jak je patrno z tabulky po vstupu České republiky se uskutečnil z Německa, ale i z Nizozemska, Španělska a Rakouska. Vepřové maso původem z České republiky se ocitlo pod mimořádně silným konkurenčním tlakem. Vysoký dovoz převyšoval schopnosti umístit vepřové maso původem z České republiky v zahraničí. Zvyšovalo se záporné saldo zahraničního obchodu s vepřovým masem a živými prasaty a v roce 2006 přesáhlo 4,4 mld Kč a tento trend pokračuje i v roce 2007. Objem zahraničního obchodu (v mil. Kč) s vepřovým masem a živými prasaty (0203 a 0103) 2003
2004
2005
2006
Dovoz 1 357 Vývoz 551 SALDO -806 Pramen: Celní statistika
3 378 1 426 -1 942
5 710 1 729 -3 981
6 217 1 774 -4 443
Leden – květen 2006 2 345 726 -1 619
Leden – květen 2007 2 507 879 -1 628
Podíl živých prasat (CS 0103) na vývozu z České republiky v roce 2006 činil 27,5 % (v roce 2007, za období leden až květen 31 %), zatímco v dovozu pouhých 4,3 % (v období leden až květen 2007 to bylo 4,6 %). Na záporném saldu se podílí především rozdíl v objemu dovozu a vývozu, ale také skutečnost, že zboží vyvážené z České republiky je zboží s nižším podílem přidané hodnoty, než je tomu u dováženého zboží. Živá prasata jsou z pohledu potravinářské výroby surovina, tedy zboží s nižší přidanou hodnotou. Příznivěji se vyvíjí situace u uzenek a salámů, které se podílejí na vyšší přidané hodnotě. V roce 2006 zaznamenáváme zvyšující se objem vývozu a postupně snižující se hodnotu záporného salda zahraničního obchodu s tímto zbožím (CS 1601). Nejdůležitějšími odběrateli těchto zpracovaných výrobků jsou Polsko, Maďarsko a především Slovensko, které v roce 2006 odebralo 86 % vyvážených uzenek a salámů. Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) za období kalendářního roku skupina celních položek 0203 Ukazatel
2000
Dovoz 13 526 Vývoz 4 054 SALDO -9 472 Pramen: Celní statistika
2001
2002
2003
2004
2005
2006
15 807 8 154 -7 653
24 216 16 117 -8 099
28 457 9 145 -19 312
62 989 14 479 -48 510
110 627 21 314 -89 313
115 310 21 912 -93 398
změna 2006/2005 v tunách v% +4 683 +4,2 +598 +2,8 -
Obchod s vepřovým masem se v roce 2006 zvýšil ve srovnání s rokem 2005 jak v dovozu, tak ve vývozu. Vepřové maso vyvážíme převážně na Slovensko, kde podíl vývozu vepřového masa činí 70 % z celkového objemu finančního ohodnocení skupiny celních položek 0203. Slovensko je z pohledu vývozu živých prasat pro Českou republiku také nejdůležitějším partnerem. Na Slovensko bylo v roce 2006 vyvezeno 50 % z celkově vyvezených živých prasat v celkové hodnotě 252 mil. Kč. Celkově v roce 2006 odebralo Slovensko vepřové maso a živá prasata za 1,1 mld Kč,tj. podílí se 64 % na vývozu tohoto zboží z České republiky.
38
Nejvíce dováženého vepřového masa pochází z Německa, které v roce 2006 vyvezlo do České republiky 43 tis. tun vepřového masa za 424 milióny Kč. Podíl Německa na dovozu do České republiky je nejvyšší, činí 38 % v porovnání celkové hmotnosti. Podíl Polska, které je druhým největším dovozcem je 22 %. Celkově se na dovozu vepřového masa do České republiky v roce 2006 podílelo 23 zemí. V druhové skladbě převažuje v dovozu i vývozu chlazené maso (77 % z celkově dováženého vepřového masa). Nejčastěji dováženými položkami je vykostěné maso ve formě samostatně předkládaných kusů, které je deklarováno buď chlazené (CS 0203 1955) nebo mražené (0203 2955). Tyto kusy masa tvoří polovinu celkového dovozu vepřového masa. Vepřové půlky tvoří 22 % z celkového dovezeného objemu vepřového masa, přičemž 82 % v jednotkové ceně 38,90 Kč za 1 kg je z Polska. Vývoj zahraničního obchodu s vepřovým masem (tuny) za období: leden – květen skupina celních položek 0203 Ukazatel
2004
Dovoz 17 239 Vývoz 6 187 SALDO -11 052 Pramen: Celní statistika
2005
2006
2007
37 367 8 869 -28 498
44 260 8 958 -35 302
49 160 11 602 -37 558
změna 2007/2006 v tunách v% +4 900 +11,1 +2 644 +29,5 -
V roce 2007 zaznamenáváme v prvých pěti měsících prudký nárůst obchodu s vepřovým masem. Dovoz se zvýšil o 11,1 %, vývoz dokonce o 29,5 %. Z níže uvedeného grafu vyplývá, že dovoz selat do České republiky je výrazně vyšší než vývoz. Dovoz živých prasat byl orientován 120 000 především na dovoz selat, kterých bylo Dovoz a vývoz v roce 2006 dovezeno 118 tisíc kusů, selat 100 000 v kusech tj. 85 % z celkově dovezených 139 tisíc kusů. Selata se dovážela i v období dovoz do Č R 80 000 vývoz z Č R leden až květen roku 2007 v počtu 52 tisíc kusů. Selata měla německý, dánský 60 000 a nizozemský původ. Selata se však nejen dovážela, ale i vyvážela z České republiky. 40 000 V počtu 5 tisíc kusů se vyvezla selata v roce 2006 do Chorvatska a 3,8 tisíc na 20 000 Slovensko, které odebralo za prvých pět 0 měsíců roku 2007 více než 12 tisíc selat. I.-V. 2004 2005 2006 V období leden až květen 2007 bylo 2007 vyvezeno z České republiky 12 726 kusů 57 977 117 997 52 121 dovoz do ČR 5 710 selat a dovezeno do České republiky 2 419 9 644 12 726 vývoz z ČR 15 130 52 121 kusů. Saldo zahraničního obchodu Pramen: Celní statistika se selaty za toto období bylo záporné. Vývoj zahraničního obchodu s živými prasaty (tuny) období kalendářního roku skupina celních položek 0103 Ukazatel
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
změna 2006/2005 v tunách v% +1 846 +50,2 - 3 090 -17,8 -
Dovoz 55 28 198 49 569 3 677 5 523 Vývoz 2 328 2 630 7 138 4 415 55 239 17 353 14 263 SALDO +2 273 +2 602 +6 940 +4 366 +55239 +13676 +8 740 Pramen: Celní statistika Poznámka: vzhledem k změně metodiky ČSÚ přestal být, počínaje květnem 2006, povinný údaj u živých prasat „množství v kg“. Pro výpočet byly použity tyto přepočty: Plemenná prasata (0103 10 00) ks= 95 kg Prasata do 50 kg (0103 9110 a 0103 9190) ks= 28 kg Prasnice (0103 9211) ks= 237 kg Prasata nad 50kg (0103 9219 a 0103 9290) ks=108 kg
39
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
Živá prasata Česká republika téměř až na výjimky v podobě plemenných prasat nedovážela. Změna nastala až v od roku 2004, kdy se začala v závěru roku dovážet selata. Dovoz této kategorie je hlavní a jedinou příčinou dramatického zvýšení dovozu živých prasat i v roce 2006. který v roce 2007 pokračuje. Vývoz živých prasat, především jatečných prasat se v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 snížil na celkových 139 265 kusů, z čehož jatečných prasat bylo 126 624 kusů (91 %). Prasnic bylo vyvezeno 1 914 kusů a selat 9 644 kusů. Vývoj zahraničního obchodu s živými prasaty (tuny) za období: leden – květen skupina celních položek 0103 Ukazatel Dovoz Vývoz SALDO
2004
2005
2006
2007
84 14 773 + 14 689
848 8 829 + 8 081
2 004 6 901 + 4 897
2 747 9 050 + 6 303
změna 2007/2006 v tunách v% + 743 + 37 + 2 149 + 31 -
Pramen: Celní statistika
K zvýšení vývozu i dovozu došlo i v prvních pěti měsících roku 2007. Vyvážela se z 81 % jatečná prasata, ale také 3 307 prasnic, což je více než v celém roce 2006 a rovněž se vyvezla selata v počtu 12,7 tis. kusů i tento údaj převyšuje celý rok 2006. Dovoz z 82 % byl tvořen v období leden až květen 2007 dovozem selat. Z celkově dovezených 63 965 kusů živých prasat bylo 11,5 tis. kusů jatečných prasat a 52 tis. kusů selat. Nejvíce selat dovezlo do České republiky v roce 2006 Dánsko (58 000 ks)následované Nizozemskem (34 000 ks) a Německem (25 000 ks). Nejvíce jatečných prasat v roce 2006 přibylo z Nizozemska (7 809 ks), ze Slovenska (6 200 ks) a z Německa (4 546 ks). Podíl ostatních zemí na dovozu živých prasat byl zanedbatelný. Dovoz živých prasat do ČR podle nejvýznamnějších zemí (objem v tunách) skupina celních položek 0103 Rok Země Objem Země 2004 Francie 231 Německo 2005 Německo 1 410 Nizozemsko 2006 Nizozemsko 1 788 Dánsko 2007* Nizozemsko 1 057 Německo Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem 174 1 095 1 635 650
Země Nizozemsko Francie Německo Dánsko
Objem 83 429 1 288 512
Země Slovensko Dánsko Slovensko Slovensko
Objem 79 410 774 484
Vývoz živých prasat z ČR podle nejvýznamnějších zemí (v tunách) skupina celních položek 0103 Rok Země Objem Země 2004 Maďarsko 40 869 Slovensko 2005 Slovensko 8 711 Německo 2006 Slovensko 7 221 Německo 2007* Německo 4 326 Slovensko Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem 8 600 4 817 5 441 3 624
Země Německo Maďarsko Maďarsko Rakousko
Objem 3 131 3 044 1 235 512
Země Rakousko Rakousko Rakousko Maďarsko
Objem 1 191 499 206 457
Vývoz živých prasat představovala především jatečná prasata. Největší nárůst v roce 2004, po rozšíření EU 15 na EU 25 nastal v obchodě s Maďarskem, kam byla z České republiky vyvážena jatečná prasata v počtu 40 tis. kusů měsíčně (květen až prosinec 2004) – poté slibně se vyvíjející obchod ustal. Tak velké množství jatečných prasat do Maďarska, ani do jiné země, se umístit českým obchodníkům již nepodařilo. Celkově bylo v roce 2004 vyvezeno 518 tis. živých prasat, z toho 493 tis. kusů jatečných. Do Maďarska bylo vyvezeno 353 tis. kusů jatečných prasat a 86 tis. kusů na Slovensko. V roce 2005 se
40
do Maďarska vyvezlo pouze 20 tis. kusů jatečných prasat a na Slovensko 73 tis. kusů. Naším největším partnerem v obchodu s jatečnými prasaty je v současnosti Slovensko, kam bylo z České republiky v roce 2006 vyvezeno 65 tis. ks jatečných prasat, tj. 51 %. Do Maďarska bylo vyvezeno 7 800 ks a do Německa vývoz činil v roce 2006 více než 50 tis. ks jatečných prasat. Vývoz vepřového masa z ČR podle nejvýznamnějších zemí (objem v tunách) skupina celních položek 0203 Rok Země Objem Země 2004 Slovensko 8 166 Maďarsko 2005 Slovensko 16 697 Rakousko 2006 Slovensko 16 169 Německo 2007* Slovensko 9 393 Německo Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem 2 006 1 031 2 339 650
Země Rumunsko Rumunsko Rumunsko Rumunsko
Objem 1 330 707 800 530
Země Polsko Německo Rakousko Bulharsko
Objem 1 021 677 714 305
Dovoz vepřového masa do ČR podle nejvýznamnějších zemí (objem v tunách) skupina celních položek 0203 Rok
Země
Objem
2004 Německo 28 232 Dánsko 2005 Německo 49 739 Rakousko 2006 Německo 43 619 Polsko 2007* Německo 17 320 Polsko Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Země
Objem
7 365 15 576 25 802 10 107
Země Rakousko Polsko Rakousko Rakousko
Objem
Země
4 710 15 175 14 109 8 806
Polsko Nizozemsko Nizozemsko Španělsko
Objem 4 249 7 022 10 515 3 405
Největším dovozcem vepřového masa je ze zemí EU, které jediné dováží vepřové maso do České republiky tradičně Německo, které dováží především vykostěné kusy vepřového masa (CS 0203 1955 a 0203 29 55). Druhým největším dodavatelem tohoto zboží je Polsko, kterému potřeba vývozu vepřového masa vyplynula stejně jako u Německa zvýšením produkce. V Polsku k tomu přistoupila skutečnost, že od listopadu 2005 došlo k zákazu dovozu z Ruska. V posledních letech se výrazně změnila struktura obchodovaného zboží, především jeho forma. Před rozšířením EU se dováželo z více než ¾ zmrazené maso. Po vstupu České republiky do EU se tento poměr chlazeného a mraženého masa obrátil ve prospěch chlazeného.
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
41
STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU v období leden – prosinec 2 0 0 3 DOVOZ tun 0103 020311 až 19 020321 až 29
ŽIVÁ PRASATA C H LA Z E N É MASO Z M R A Z E NÉ MASO C E L K EM 0203 020911 až 30 TUK vepřový 021011 až 19 Vepřové maso uzené Pramen: Celní statistika
VÝVOZ
% tun v mil.Kč z 0203 7 x 207 15,7 1 143 84,3 1 350 100,0 91 x 35 x
49 4 474 23 983 28 457 7 043 175
tun
v mil.Kč
4 415 6 716 2 429 9 145 30 4
139 277 134 411 1 1
% tun z 0203 x 73,4 26,6 100,0 x x
STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU v období leden – prosinec 2 0 0 4 DOVOZ
0103 020311 až 19 020321 až 29
ŽIVÁ PRASATA C H LA Z E N É MASO Z M R A Z E NÉ MASO C E L K EM 0203 020911 až 30 TUK vepřový 021011 až 19 Vepřové maso uzené Pramen: Celní statistika
tun
v mil.Kč
569 32 641 30 348 62 989 11 581 240
34 1 792 1 551 3 343 270 49
VÝVOZ % tun z 0203 x 51,8 48,2 100,0 x x
tun
v mil.Kč
55 239 12 104 2 375 14 479 333 67
728 557 141 698 7 5
% tun z 0203 x 83,6 16,4 100,0 x x
STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU v období leden – prosinec 2 0 0 5 DOVOZ
3 677 82 313
% tun z 0203 188 x 4 120 74,4
28 314 110 627 12 740 616
1 401 25,6 5 521 100,0 212 x 85 x
tun 0103 020311 až 19 020321 až 29
ŽIVÁ PRASATA C H LA Z E N É
MASO
Z M R A Z E NÉ MASO C E L K EM 0203 020911 až 30 TUK vepřový 021011 až 19 Vepřové maso uzené Pramen: Celní statistika
v mil.Kč
VÝVOZ
17 353 19 388
% tun z 0203 591 x 1 015 90,9
1 927 21 315 185 329
123 9,1 1 138 100,0 4 x 23 x
tun
v mil.Kč
42
37,00 12.5.2000 37,04 Kč
36,00
Denní aktuální přepočet kurzu EURo v Kč v letech 2000 - 2007 zdroj: ČNB
30.4.2004 32,54 Kč
35,00 34,00 33,00 32,00 31,00 30,00
25.7.2007 28,11 Kč
10.7.2002 28,97 Kč
29,00 28,00
3.1.2007 27,46 Kč
27,00
1 .1
.00
1 .7
.00
1 .1
.01
1 .7
.01
1 .1
.02
1 .7
.02
1 .1
.03
1 .7
.03
1 .1
.04
1 .7
.04
1 .1
.05
1 .7
.05
1 .1
.06
1 .7
.06
1 .1
.07
1 .7
.07
Vliv na uplatnění živých prasat a vepřového masa má rovněž zpevňující kurz České koruny, který při rozšíření EU 15 na EU 25 dne 1. 5. 2004 činil 32,54 Kč/1 Euro. K 2. lednu roku 2007 byla jeho hodnota již pouhých 27,53 Kč/1 Euro. Tj. zpevnění měny od vstupu České republiky do EU za následujících 32 měsíců činilo 15 %, což ztěžovalo umístění zboží za hranicemi České republiky. V roce 2007 došlo v období prvních šesti měsíců k výraznému oslabení české koruny (k 2. lednu 2007 činil aktuální přepočet 27,53 Kč/Euro, 3. 7. 2007 byl aktuální přepočet 28,77 Kč/Euro). 28,90
AKTUÁLNÍ PŘEPO Č ET C ZK/ EURO 2007
28,70
3.7.07= 28,77 Kč/Euro
28,50
28,30 25.7.07= 28,11 Kč/Euro
28,10
27,90
Vliv na oslabování české koruny v období od dubna kdy 2. 4. 2007 činil přepočet podle ČNB 27,94 Kč/Euro) do počátku července (k 3. 7. 2007 byl přepočet uvedený ČNB 28,77 Kč/Euro) měla přetrvávající nižší úroková sazba v České republice, v důsledku čehož jsou investice do korun výrazně méně zúročeny a pro investory není atraktivní držet nízko úročenou českou korunu. Z vnitrostátních vlivů hraje svou roli i nejasná situace kolem reformy veřejných financí. Oslabení české koruny vývozcům pomáhá zlepšit situaci při nabídce českého zboží, tedy i živých prasat, vepřového masa a výrobků z něj. Česká koruna v červenci 2007 náhle posílila vůči Euru, když na počátku byl kurz 28,77 Kč/Euro (3. 7. 2007) a na konci července 28,11 Kč/Euro (25. 7. 2007).
27,70
27,50
1. 2.
07 20 7. 2 . 07 20 6. 2 . 07 20 5. 2 . 07 20 4. 2 . 07 20 3. 2 . 07 20 2. 2 . 07 20
Vývoj kurzu české koruny závisí na mnoha faktorech, zejména se do jeho úrovně odráží vývoj ekonomiky, politická stabilita, zájem zahraničních investorů nebo konkurenceschopnost našich výrobců. Všechny tyto faktory se v posledních letech vyvíjely příznivě a to se samozřejmě na kurzu české koruny projevilo jeho posilováním. Co se týká exportérů, posilující kurz koruny snižuje korunovou hodnotu jejich zboží. Na jedné straně tento proces snižuje výnosy těchto podniků, ovšem na straně druhé tlačí na vyšší produktivitu práce. Exportující podniky se s posilující korunou již také naučily žít a využívají různých zajišťovacích operací, které je před – z jejich pohledu – nežádoucími pohyby kurzu, dokáží uchránit. Budoucí přijetí eura eliminuje kurzové riziko pro exportující podniky a uspoří jim náklady spojené právě např. se zajišťovacími operacemi.
43
ZAHRANIČNÍ OBCHOD
STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU v období leden – prosinec 2 0 0 6 DOVOZ tun 0103 10 00 0103 91 10 0103 92 11 0103 92 19 CELKEM 0203 11 10 až 90 0203 12 11 0203 12 19 0203 12 90 0203 1911 0203 19 13
Prasata plemenná Prasata do 50 kg Prasnice nad 160 kg Prasata nad 50 kg 0103 (ŽIVÁ PRASATA) = Vepřové maso v celku nebo půlené čerstvé, chlazené Kýty - chlazené
0203 19 15 0203 19 55 až 90 CELKEM 0203 21 10 až 90 0203 22 11 0203 22 19 0203 22 90 0203 29 11 0203 29 13 0203 29 15 0203 29 55 až 90 CELKEM CELKEM 0209 00 11 0209 00 19
v mil. Kč
VÝVOZ % tun z 0203 x x x x x
103 270 454 13 675 14 502
10 16 13 460 499
x x x x x
21,9
10 581
525
48,3
tun
v mil. Kč
% tun z 0203
224 3 304 0 2 070 5 598
12 186 0 74 272
25 213
1 029
11 167
679
x
183
9
x
Plece nevykostěné, chlazené
5 017
210
x
865
88
x
Přední - nevykostěné, chlazené Hřbet a kusy z něj nevykostěné, chlazené
2 244 3 181
113 207
x x
1 226 682
66 52
x x
Bůček a kusy z něj nevykostěné, chlazené Vepřové maso-ostatní vykostěné čerstvé, chlazené CHLAZENÉ MASO = Vepřové maso v celku či půlené, zmrazené Kýty a plece-zmrazené
5 300
270
x
387
20
x
37 287
2 329
4 623
332
21,1
89 409
4 837
18 549
1 092
84,7
29
1
x
61
2
x
122
4
x
66
4
x
34
2
x
211
12
x
767 111
28 6
x x
103 64
5 4
x x
3 076
134
x
470
21
x
21 761
1 065
18,9
2 388
153
10,9
25 900 115 309 8 836 76
1 240 6 077 122 5
22,5 100,0 x x
3 363 21 912 370 6
201 1 293 6 1
15,3 100,0 x x
2 306 11 218 1 949
34 161 202
48 424 3 085
1 8 87
Plece nevykostěné, zmrazené Přední maso nevyk., zmrazené Hřbet a kusy z něj nevyk., zmrazené Bůček a kusy z něj nevykostěné, zmrazené Vepřové maso - ostatní vykostěné, zmrazené ZMRAZENÉ MASO = 0203 (ZMRAZENÉ i CHLAZENÉ) Tuk podkožní neškvařený (ne:uzený) Tuk podkožní uzený neškvařený
0209 00 30 Tuk neškvařený(ne:podkožní) CELKEM TUK 0209 = 021011 až 19 Vepřové maso uzené Pramen: Celní statistika
32,3 77,5
x x x
x x x
44
STRUKTURA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU v období leden – květen 2 0 0 7 DOVOZ
VÝVOZ
0103 10 00 0103 91 10 0103 92 11 0103 92 19 CELKEM 0203 11 10 až 90 0203 12 11 0203 12 19 0203 12 90 0203 1911
Prasata plemenná Prasata do 50 kg Prasnice nad 160 kg Prasata nad 50 kg 0103 (ŽIVÁ PRASATA) = Vepřové maso v celku nebo půlené čerstvé, chlazené Kýty - chlazené
22 1 459 20 1 245 2 746
2 76 1 37 116
% tun z 0203 x x x x x
9 374
344
19,1
6 786
348
x
165
8
x
Plece nevykostěné, chlazené
1 553
72
x
364
35
x
Přední - nevykostěné, chlazené
1 453
62
x
551
27
x
0203 19 13 0203 19 15 0203 19 55 až 90 CELKEM 0203 21 10 až 90 0203 22 11 0203 22 19 0203 22 90 0203 29 11 0203 29 13
Hřbet a kusy z něj nevykostěné, chlazené Bůček a kusy z něj nevykostěné, chlazené Vepřové maso-ostatní vykostěné čerstvé, chlazené CHLAZENÉ MASO = Vepřové maso v celku či půlené, zmrazené Kýty a plece-zmrazené Plece nevykostěné, zmrazené
789 2 094
53 97
x x
360 176
27 9
x x
15 422
899
31,4
2 412
161
20,8
37 471
1 873
76,1
10 751
567
92,7
14
2
x
20
1
x
67
2
x
1
1
x
74
5
x
22
1
x
454 69
17 3
x x
6 10
1 1
x x
1 253
54
x
56
2
x
9 758
433
19,8
734
37
6,3
11 686 49 160 3 322 36
516 2 389 42 3
23,8 100,0 x x
849 11 600 113 2
44 611 2 1
455 3 813 769
7 43 96
20 135 771
1 4 59
tun
0203 29 15 0203 29 55 až 90 CELKEM CELKEM 0209 00 11 0209 00 19
Přední maso nevyk., zmrazené Hřbet a kusy z něj nevyk., zmrazené Bůček a kusy z něj nevykostěné, zmrazené Vepřové maso - ostatní vykostěné, zmrazené ZMRAZENÉ MASO = 0203 (ZMRAZENÉ i CHLAZENÉ) Tuk podkožní neškvařený (ne:uzený) Tuk podkožní uzený neškvařený
0209 00 30 Tuk neškvařený (ne:podkožní) CELKEM TUK 0209 = 021011 až 19 Vepřové maso uzené Pramen: Celní statistika
v mil. Kč
x x x
64 356 784 7 846 9 050
9 19 15 223 266
% tun z 0203 x x x x x
6 724
300
58,0
v mil. Kč
tun
7,3 100,0 x x x x x
45
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA Produkce vepřového masa se postupně zvyšuje. V roce 2006 toto zvýšení činilo celosvětově 3 %. Na stejné úrovni se zvýšení očekává i v roce 2007. Před deseti lety – v roce 1997 – byla celková světová produkce 73,723 mil. tun. Ve srovnání s rokem 2006 tak zaznamenáváme podle stejného zdroje nárůst produkce vepřového masa o 34 %! Produkce se logicky zvyšuje s možností se uplatnit, tedy i se zvýšenou poptávkou po vepřovém mase na celém světě. Za deset let zaznamenáváme nárůst spotřeby v lidnatých asijských a latinskoamerických zemích, především pak v Číně, kde vzrostla spotřeba o 45 %, a v Brazílii o téměř 50 %. Podstatně méně se zvýšila během deseti let spotřeba vepřového masa v Rusku (o 7 %), ale perspektiva stálého zvyšování spotřeby masa v Rusku, při současné spotřebě 18,5 kg vepřového masa na osobu a kalendářní rok, je velmi pravděpodobná. Světová produkce, spotřeba a zahraniční obchod s vepřovým masem v letech 2002 – 2007 v mil. tun 2002
2003
2004
2006 předběžně 99,016 98,136 4,355 5,325
2005
Produkce 88,011 90,488 92,801 Spotřeba 87,829 90,297 92,139 Dovoz 3,871 3,962 4,172 Vývoz 3,898 4,255 4,861 Pramen: USDA-FAS, oficiální statistiky a výsledky výzkumu,
96,136 95,204 4,393 5,210
2007 odhad 101,867 100,794 4,426 5,557
Stavy prasat ve vybraných zemích v letech 2003 – 2007 Země
2003
2004
2005
Čína 462,9 466,0 481,9 EU 25 154,3 152,8 151,1 USA 59,6 60,4 61,0 Brazílie 32,7 32,1 32,3 Vietnam 23,2 24,9 26,1 Rusko 17,0 17,2 16,5 Kanada 14,7 14,6 14,6 Filipíny 12,2 12,5 12,1 Mexiko 10,6 10,7 10,3 Japonsko 9,7 9,7 9,6 Jižní Korea 8,1 8,4 8,0 Ostatní 27,4 25,1 24,0 Celkem 832,3 834,4 847,6 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledků výzkumu.
2007/06 v% 2,9 2,7 1,6 4,4
v mil. ks
2006 předběžně
2007 odhad
2007/2006 v%
503,3 151,7 61,4 32,9 27,4 16,6 14,7 13,0 10,1 9,6 8,1 24,9 873,9
523,8 152,0 62,1 33,1 28,4 17,4 14,3 13,7 10,3 9,6 8,4 25,7 898,7
104,1 100,2 101,1 100,6 103,6 104,8 97,3 105,4 102,0 100,0 103,7 103,2 102,8
Ve většině světa dochází v posledních letech ke zvyšování stavů prasat s výjimkou Kanady a některých států EU. Nejvyšší přírůstek celkových stavů prasat, u zemí s celkovými počty nad 8 miliónů kusů prasat, je v Číně, Vietnamu a dalších zemích jižní a jihovýchodní Asie. Zvýšení stavů je očekáváno též v Mexiku a Rusku. Očekávaný vývoj je další růst počtu prasat chovaných v těchto zemích. Počet prasat roste v souladu se zvyšováním produkce vepřového masa, přičemž odhad meziročního zvýšení celkových stavů prasat je udáváno na úrovni 2,8 %.
46
Produkce vepřového masa ve světě v letech 2003 – 2007 v tis. tun Země
2003
2004
2005
Čína 45 186 47 016 50 106 EU 25 21 150 21 192 21 101 USA 9 056 9 312 9 392 Brazílie 2 560 2 600 2 710 Rusko 1 710 1 725 1 735 Kanada 1 882 1 936 1 914 Vietnam 1 257 1 408 1 602 Filipíny 1 145 1 145 1 175 Mexiko 1 100 1 150 1 195 Japonsko 1 260 1 272 1 245 Jižní Korea 1 149 1 100 1 036 Ostatní 3 033 2 945 2 925 Celkem 90 488 92 801 96 136 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledků výzkumu.
2006 předběžně 52 261 21 400 9 559 2 830 1 805 1 870 1 713 1 215 1 200 1 247 1 000 2 916 99 016
2007 odhad 54 352 21 450 9 795 2 930 2 000 1 810 1 832 1 245 1 190 1 240 1 040 2 983 101 867
2007/2006 v% 104,0 100,2 102,5 103,5 110,8 96,8 106,9 102,5 99,2 99,4 104,0 102,3 102,9
Silné oživení ekonomiky nejen ve vyspělých zemích, ale i především ve zmiňované Asii a v zemích Latinské Ameriky způsobuje větší kupní sílu obyvatel, která je vždy doprovázena vyšší poptávkou po potravinách, včetně vepřového masa. I malé meziroční zvýšení spotřeby na 1 obyvatele představuje vzhledem k množství obyvatel citelný nárůst možnosti obchodu s vepřovým masem. V roce 2007 je předpokládáno podle USDA-FAS zvýšení produkce vepřového masa o 2,9 % tj. o 2,85 mil tun masa. Ke zvýšení dojde u většiny významných producentů. Spotřeba vepřového masa ve světě v letech 2003 – 2007 v tis. tun Země
2003
2004
2005
Čína 45 054 46 648 49 703 EU 25 20 043 19 773 19 768 USA 8 816 8 817 8 669 Rusko 2 420 2 337 2 476 Japonsko 2 373 2 562 2 507 Brazílie 1 957 1 979 1 949 Vietnam 1 244 1 386 1 583 Mexiko 1 423 1 556 1 556 Jižní Korea 1 294 1 331 1 305 Filipíny 1 167 1 169 1 198 Tchajwan 947 959 950 ostatní 3 559 3 622 3 540 Celkem 90 297 92 139 95 204 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledků výzkumu.
2006 předběžně 51 809 20 015 8 640 2 637 2 450 2 191 1 698 1 580 1 402 1 240 932 3 542 98 136
2007 odhad 53 878 20 000 8 701 2 830 2 508 2 280 1 815 1 580 1 450 1 272 945 3 535 100 794
2007/2006 v% 104,0 99,9 100,7 107,3 102,4 104,1 106,9 100,0 103,4 102,6 101,4 99,8 102,7
Celková spotřeba významně roste v Číně, Brazílii a Vietnamu. Také v Rusku poroste jak spotřeba, tak produkce vepřového masa. Veškeré předpoklady – dostatečná plocha pro krmivovou základnu a ochota investorů budovat chovatelská zařízení – Rusko má.
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
47
Import vepřového masa ve světě v letech 2003 – 2007 v tis. tun Země
2003
2004
2005
Japonsko 1 133 1 302 1 339 Rusko 725 629 765 USA 538 499 464 Mexiko 371 458 420 Jižní Korea 153 220 328 Hong Kong 302 332 305 Rumunsko 133 179 263 Kanada 91 105 140 Austrálie 67 77 99 Čína 265 169 99 Ukrajina 13 64 62 ostatní 171 138 109 Celkem 3 962 4 172 4 393 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledků výzkumu.
2006 předběžně 1 146 852 449 446 390 310 288 145 90 91 45 103 4 355
2007 odhad 1 225 850 422 460 400 317 275 130 99 86 45 117 4 426
2007/2006 v% 106,9 99,8 94,0 103,1 102,6 102,3 95,5 89,7 110,0 94,5 100,0 113,6 101,6
Japonsko – výrazně dovozová země, jejíž schopnosti zvyšování spotřeby a umístění vepřového masa na svém trhu hrají dominantní roli v zahraničním obchodě s vepřovým masem v USA, které jsou největším dovozcem do Japonska, ale i v Evropě, kde je tento vývoz do Japonska uskutečňován zejména z Dánska. Japonsko předpokládá zvýšení dovozu vepřového masa v roce 2007 o téměř 7 %. O snížení dovozu se bude pokoušet Rusko, kde dochází k masivní výstavbě chovatelských zařízení a přeorientování zemědělské politiky na využití domácích surovin. Obdoba této snahy je patrná také v Rumunsku a Číně. Čína je příkladem toho, jak neočekávaný obrat v jedné zemi či lidnaté oblasti ovlivní situaci komodity na celém světě: Podle zpráv čínského ministerstva zemědělství v první polovině roku 2007 došlo vlivem epidemií chorob hospodářských zvířat k úplnému vybití stád v několika provinciích. K umocnění vážnosti situace přispěly klimatické podmínky – vysoké teploty, vlhkost, záplavy. Podle této zprávy ztěžuje řešení i nedostatek příslušných vakcín. Úbytek zvířat je natolik citelný, že způsobil snížení poptávky po krmivech, v důsledku čehož zbankrotovalo 2 000 malých a středních podniků vyrábějících krmné směsi. V této situaci došlo absurdně v červenci 2007 k zákazu dovozu zmrazeného vepřového masa z USA jako odvetné opatření na stížnosti americké strany na kvalitu dodávaného čínského zboží. Tento zákaz přišel v době, kdy Čína zvažuje naopak zvýšení importu kvůli razantnímu snížení nabídky vepřového masa na domácím trhu, která způsobila nárůst cen vepřového masa o 43 %. Je téměř jisté, že ke zvýšení dovozu vepřového masa ze zahraničí dojde. Je jen otázkou, kdo bude mít to štěstí využít této atraktivní nabídky jednoho z největších spotřebitelů. Předpokládané snížení importu v Kanadě je ovlivněno několika faktory souvisejícími s kurzem kanadského dolaru. Vzhledem k silnému kanadskému dolaru dochází k ztíženým možnostem na zahraničních trzích (v USA a Japonsku). To mělo za následek postupné zvyšování vývozu zboží levnějšího, s nižší přidanou hodnotou – živých prasat. Omezil se export vepřového masa. Prodej živých zvířat byl důsledkem relativně „drahého“ kanadského dolaru, který zvýšil náklady především u domácího zpracovatelského průmyslu. Ten se dostal do tvrdé soutěže s vynaloženými náklady na jednotku produkce s vyšší přidanou hodnotou v USA, kam směřuje největší objem vývozu kanadských výrobků.
48
Export vepřového masa ve světě v letech 2003 – 2007 v tis. tun Země
2003
2004
2005
EU 25 1 234 1 463 1 354 Kanada 975 972 1 084 USA 779 989 1 209 Brazílie 603 621 761 Čína 397 537 502 Chille 80 103 128 Mexiko 48 52 59 Austrálie 74 59 53 Rusko 15 17 24 Vietnam 12 22 19 Jižní Korea 17 10 5 Ostatní 21 16 12 Celkem 4 255 4 861 5 210 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledků výzkumu.
2006 předběžně 1 410 1 080 1 359 639 543 124 66 56 20 15 12 1 5 325
2007 odhad 1 470 1 050 1 515 650 560 135 70 54 20 18 15 0 5 557
2007/2006 v% 104,3 97,2 111,5 101,7 103,1 108,9 106,1 96,4 100,0 120,0 125,0 0,0 104,4
Ke zvýšení exportu dojde v Brazílii, která byla díky výskytu slintavky a kulhavky postižena zákazy vývozu především do Ruska. Nynější odhad zvýšení exportu nesouvisí pouze s nadějí na návrat na ruský trh, kam se budou vracet i USA, ale i s novými trhy, kterými jsou Ukrajina a Angola. U Spojených států amerických bude podstatný i vývoj kurzu amerického dolaru, který je udržován ve srovnání s mnoha exportními státy na velmi atraktivních směnných hodnotách. Pro Spojené státy americké, z pohledu chovatelů prasat, byla příznivá skutečnost, že u jejich konkurenta – Brazílie – nastalo zhoršení nákazové situace. Silný vliv na export veškerého amerického zboží má kurz čínského juanu a cena ropy. Co se týče Ruska, je odhad rychlosti zvyšování domácí produkce základní podmínkou přesnosti odhadu množství dováženého masa. Spotřeba vepřového masa ve vybraných zemích v letech 2002 – 2007 v kg/osobu/rok Země
2002
2003
2004
2005
2006 předběžně
Austrálie 19,2 20,8 20,8 21,4 Brazílie 11,0 10,8 10,7 10,5 Kanada 33,6 31,2 32,8 29,5 Chille 18,9 18,2 17,1 17,7 Čína 33,6 34,9 35,9 38,0 Hong Kong 62,4 65,6 71,9 65,7 Japonsko 18,7 18,7 20,1 19,7 Jižní Korea 25,0 26,8 27,5 26,8 Mexiko 13,2 13,7 14,8 14,7 Filipíny 13,7 13,8 13,6 13,6 Rusko 16,9 16,7 16,2 17,3 Tchajwan 43,1 41,9 42,2 41,5 Ukrajina 12,5 13,1 12,8 11,6 USA 30,2 30,4 30,1 29,3 Vietnam 14,9 15,4 16,9 19,2 Pramen: USDA-FAS podle oficiálních statistik a výsledů výzkumu Poznámka: spotřeba v jednotlivých zemích EU 25 uvedena v kapitole Spotřeba vepřového masa
21,0 11,6 28,5 19,0 39,4 65,7 19,2 28,7 14,7 13,9 18,5 41,8 11,3 29,0 20,3
2007 odhad 20,6 12,0 26,5 19,4 40,8 65,3 19,7 29,6 14,5 14,0 19,9 40,8 12,4 28,9 21,5
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
49
Situace na trhu vepřového masa v EU Pro evropské chovatele prasat nebyl závěr roku 2006 a první polovina roku 2007 příznivý. Vysoká nabídka, snížená poptávka na domácím trhu a potíže s odbytem v Rusku měly za následek pokles ceny dosahované zemědělskými výrobci za jatečná prasata. Tato nepříznivá skutečnost bude v některých evropských zemích mít zásadní dopad na vývoj celkových stavů prasat a na perspektivu tohoto odvětví. V průběhu roku 2007 dojde v některých zemích, které neunesou zvýšený konkurenční tlak, ke snížení celkových stavů prasat i prasnic. V roce 2006 se stavy snížily nejvíce v České republice a Maďarsku. Přispívá k tomu i skutečnost, že naopak v některých zemích EU se stavy prasat zvýšily – v Dánsku, Španělsku, Nizozemsku a tyto země hledají odbyt nejen na trzích třetích zemí, ale i v zemích EU, které po rozšíření EU odstranily obchodní bariéry a jsou z hlediska obchodu celní unií. Významný producent a exportér vepřového masa Dánsko již oživil své exportní aktivity do Ruska a zároveň pokračuje ve vývozu vepřového masa do Japonska, které se stalo náhradou za opuštěný ruský trh v důsledku omezení odběru vepřového masa Ruskem po kritickém vyjádření dánských politiků k vnitropolitickým událostem v oblasti Kavkazu v roce 2004. Dánsko po nuceném opuštění ruského trhu získalo nové odbytové možnosti v Evropě a Japonsku. Návrat na ruský trh byl pak pouze impulsem k vyšší produkci vepřového masa. Celkový stav prasat v Dánsku se zvýšil o 1 milión kusů. Dánsko v důsledku tohoto zvýšení stavů uskutečňovalo vývoz živých selat a to mj. do Německa a také do České republiky. V zemích EU se zvyšuje soběstačnost ve spotřebě vepřového masa, která přesahuje 100 %. Jedním z důsledků tohoto jevu je nutnost zvyšování vývozu živých prasat a vepřového masa do okolních států a z pohledu Evropské unie 27, do třetích zemí. K prudkému zvyšování vývozu dochází zejména u živých prasat. Bilance vepřového masa v EU 25 Hrubá produkce vývoz živých zvířat dovoz živých zvířat Produkce čistá vývoz masa dovoz masa Spotřeba Procento soběstačnosti Pramen: Office de l´Elevage Poznámka: * předběžně
2004 21 192,9 2,0 0,0 21 190,9 1 147,7 16,4 19 793,7 107,1
v tis. t 2005 21 131,0 30,7 0,0 21 100,4 1 565,2 18,0 19 553,2 108,1
2006* 21 245,7 34,2 0,1 21 211,6 1 657,0 25,9 19 580,5 108,5
2006/2005 v % +0,5 +11,4 0,0 +0,5 +5,9 +43,9 +0,1 +0,4
K zemím se zvyšující se produkcí vepřového masa náleží mimo zmíněného Dánska rovněž Německo, ale i Polsko, kde zvýšení produkce vedlo k závažným problémům na domácím trhu a k výraznému poklesu cen. V celé EU se počítá se zvýšením výroby vepřového masa o 1,2 % bez prognózy situace v Bulharsku a Rumunsku. Zde si je nutno připomenout, že jak Bulharsko, tak Rumunsko zvýšilo svůj stav prasat v roce 2006 meziročně o více než 5 % a je tedy zřejmé, že i jejich produkce se bude zvyšovat podobným tempem. V tom případě by zvýšení produkce EU 27 mohlo být o dvě až tři desetiny vyšší než činí odhad pro EU 25.
50
Vývoz vepřového masa z EU do třetích zemí (v t) Země Německo Rakousko Belgie – Lucemb. Dánsko Španělsko Francie Itálie Irsko Nizozemsko Velká Británie EU 15 Maďarsko Polsko ČR NČZ 10
2003 EU 15 151 837 51 050 53 824 592 404 63 817 116 493 41 292 25 210 99 976 14 480 1 268 490
EU 25 Pramen: Office de l´Elevage podle Eurostat Poznámka: * předběžně,
2003 EU 25 110 964 37 662 42 081 547 515 54 585 99 779 35 421 25 076 83 591 13 130 1 096 237 67 729 216 594 4 569 306 642
2004
2005
2006*
154 258 59 365 66 670 610 748 88 327 136 247 56 868 20 253 96 252 14 700 1 359 338 43 730 69 670 1 238 122 594
185 336 67 723 58 083 536 412 109 615 125 210 56 986 19 161 94 513 15 098 1 327 988 80 373 154 042 1 892 248 573
206 100 65 500 67 100 545 100 127 500 133 600 56 700 21 600 99 800 14 400 1 406 300 71 800 155 200 1 500 250 700
1 402 879
1 481 932
1 576 561
1 657 000
2006*/05 v% +11,2 -3,3 +15,5 +1,6 +16,3 +6,7 -0,5 +12,7 +5,6 -4,6 +5,9 -10,7 +0,8 -20,7 +0,9 +5,1
Převážná část živých prasat a vepřového masa nespotřebovaných v zemi původu směřuje do členských států EU. Na množství býv. Rusko; obchodovatelného vepřového masa bude mít JUGOSL. USA; 117 804; 20 652; vliv kurz měny vývozce vůči kurzu dovozce. 17 651; 28% 5% Exportní možnosti například omezuje stoupající 4% kurz eura. Z celkového vývozu živých prasat a vepřového masa EU putuje 28 % na ruský trh (vyjádřeno v hmotnosti masa). Avšak ve finanční hodnotě je toto zastoupení pouze 18 %. To ostatní svědčí o tom, že zájem ze strany Ruska je zem? ; Japonsko JV Asie; převážně o levnější partie vepřového masa. 99 058; 57 280; 110 535; Rusko je pro EU 27 nejvýznamnější obchodní 23% 14% 26% partner. Na možnosti vývozu do Ruska mají vliv zvyšující se nároky na kvalitu dováženého zboží Vývoz z EU 27 v 1.Q.2007 doprovázené přísnými kontrolami na hranicích. Celková hodnota 739,5 mil. Euro Nepřehlédnutelné je zvýšení poptávky po mase Rusko; býv. USA; drůbežím na ruském trhu, které konkuruje 135,9 JUGOSL. 68,3 masu vepřovému a způsobuje snižování 18% 42,1; 9% poptávky po vepřovém mase. Dalším vlivem na 6% objem zahraničního obchodu je očekávaný růst ceny za jatečná prasata na trhu EU. V případě, že se vepřové maso na ruském trhu neprosadí, může být růst cenv EU přibrzděn. Podle odhadů ostatní Evropské komise byl v 1. čtvrtletí roku 2007 JV Asie; země; Japonsko zvýšen počet porážek o 4 % na 63,3 miliónů 151,3; 156,6 185,3 21% 21% kusů v porovnání se stejným obdobím roku 25% 2006. Došlo k lehkému zvýšení porážkové hmotnosti. O téměř 5 % se zvýšila i produkce. Na toto zvýšení mělo vliv Německo, Polsko a Španělsko. Zvýšení produkce a slabší export měly vliv na nepříznivý vývoj ceny jatečných prasat v první polovině roku 2007. Výrazné bylo snížení exportu do Japonska v 1.Q.2007 a to o 24 %. Průměr cen jatečných prasat v EU 25 byl o 8 % nižší oproti Vývoz z EU 27 v 1.Q.2007 Celková hmotnost 422 980 tun
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
51
stejnému období roku 2006. Toto porovnání platí i pro následné období i když se od polovice června ceny vydaly vzhůru. Referenční ceny EU 27 jsou a budou ovlivňovány především zeměmi s vysokou produkcí – Německem, Nizozemím, Španělskem, Francií a Itálií. I přes oživení cen v polovině roku 2007 se očekávají v průměru roku spíše slabší ceny než v roce 2006. Hrubá produkce vepřového masa v EU v tis. ks Země 2005 Dánsko 25 758 Německo 41 643 Francie 25 917 Itálie 12 508 Nizozemsko 20 666 Rakousko 4 747 Španělsko 38 402 Velká Británie 8 819 EU 15 204 887 ČR 4 278 Maďarsko 4 653 Polsko 22 773 NČZ 10 37 092 EU 25 241 979 Pramen: Eurostat, národní statistiky a odhady Poznámka: *rok 2006 předběžně,** rok 2007 odhad
2006* 25 606 42 705 25 723 12 779 20 916 4 710 39 266 8 759 206 731 4 058 4 520 24 630 38 306 245 037
2007** 26 575 43 740 25 682 12 915 20 930 4 680 39 600 8 821 209 250 3 990 4 550 24 900 38 700 247 950
2007/06 v % 3,8 2,4 -0,2 1,1 0,1 -0,6 0,9 0,7 1,2 -1,7 0,7 1,1 1,0 1,2
Německo zvýšilo v prvých pěti měsících 2007 svůj vývoz vepřového (o 8,2%) i drůbežího masa (o 5,1 %). To souvisí se zvyšováním produkce těchto druhů mas za toto období. Naopak snížilo vývoz hovězího a skopového masa. Otevřenou otázkou zůstává, zda k většímu zájmu o vepřové maso ze strany spotřebitele nepovede výskyt viru ptačí chřipky H5N1, který byl potvrzen testem u dvou uhynulých labutí nalezených v polovině června v Bavorsku u Norimberka, což byl první případ v roce 2007 v EU 27 (V roce 2006 byl virus zjištěn u 700 volně žijících ptáků v EU). V Nizozemsku došlo ke snížení spotřeby vepřového i drůbežího masa v roce 2006 na 1 obyvatele a kalendářní rok o 0,5 kg ve srovnání s rokem 2005. V roce 2006 činila spotřeba vepřového masa 41,4 kg/os./rok. Je zajímavé si povšimnout, že 55 % čerstvého vepřového masa je v Nizozemsku spotřebováváno v supermarketech a z 36 % se vepřové maso dostává konzumentovi z podniků rychlého občerstvení. Z typu obchodů „maso-uzeniny“ se ke spotřebiteli dostává 6 % vepřového masa. Prodej masných výrobků byl v roce 2006 uskutečňován ze 78 % v supermarketech a ze 13 % v zařízení typu rychlého občerstvení. V Dánsku nastalo meziroční zvýšení celkových stavů prasat k 1. 4. 2007 (o 7,8 %) na celkových 13,6 miliónů kusů. Z toho zvýšení stavů prasnic o 6 %, ale i prasniček o 11,8 %. I když došlo k snížení počtu porážených prasat v prvních pěti měsících roku 2006, předpokládá se celková hladina roku 2007 na úrovni roku 2006. Očekáváno je další zvýšení vývozu živých selat. Podle předsedy Dánské asociace chovatelů prasat Torbena Poulena se Dánsko potřebuje zbavit 5 – 10 % farmářů, kteří poškozují mezinárodní reputaci odvětví a nejsou schopni vyhovět požadavkům na současné požadavky. Slovensko patří k zemím, kde se celkové stavy prasat v posledních letech snižovaly. Podle údajů Slovenského Štatistického úradu poklesly početní stavy prasat z 1,6 miliónů v říjnu 2002 na 1,1 miliónu v prosinci 2006, což představuje pokles o 32 %. Počet prasnic klesl z maximálních 135 tisíc kusů v říjnu 2002 na necelých 77 tisíc v prosinci 2006 tj. pokles o 34 %. Z celkového počtu prasnic chovaných na Slovensku je podle zástupců Zväzu chovateľov ošípaných na Slovensku 1/3 v rukou dánských vlastníků. Nedostatek selat pro výkrm je kompenzován nákupem selat a to především z Nizozemí.
52
Situace v komoditě vepřového masa v Polsku bude značně závislá na vývozech, které Polsko uskutečňovalo do členských států EU, kam se v roce 2006 zvýšil vývoz o 70 % oproti roku 2005. Další vývoz směřoval do Běloruska a Jižní Koreje. Po celý rok 2006 platil zákaz vývozu na Ukrajinu a do Ruska. To mělo za následek snížení cen na domácím trhu, které byly hluboce pod průměrem EU. Nepříznivou situaci spočívající v poklesu cen jatečných prasat a zároveň zdražení krmiv, řešila polská strana požadavkem adresovaným Evropské Komisi na podporu skladování a subvencí exportu. Tento požadavek byl odmítnut. Soběstačnost je vysoká, blíží se 140 % díky zvýšení produkce v roce 2006 ve srovnání s rokem 2005 o 10 %. Polský ústav zemědělské ekonomiky (IERiGZ) očekává v roce 2007 zvýšení vývozu selat a jatečných prasat, zejména do Maďarska, Litvy a možné obnovení vývozu do Ruska. V případě, že se nezvýší vývoz, dojde od pololetí roku 2007 ke snižování produkce vepřového masa v Polsku. S t a v y p r a s a t v jednotlivých zemích EU v prosinci 2002 – 2006 v tisíci kusech počet prasnic
% prasnic z celkového stavu prasat
prasničky zapuštěné
prasničky nezapuštěné
prasata do 20 kg živé hmotnosti
Celkový stav prasat
2002 2003 2004 2005 2006
1 970 1 965 1 909 1 926 1 879
7,5 7,4 7,2 7,1 7,1
298 303 289 296 294
267 296 269 282 286
6 725 6 710 6 851 6 878 6 763
26 251 26 495 26 335 26 989 26 602
2006/05 % 2006/02 %
- 2,4 - 4,6
x x
- 0,7 x
+ 1,4 x
- 1,7 x
- 1,4 + 1,3
Španělsko 2002 2003 2004 2005 2006
2 125 2 081 2 109 2 109 2 219
9,0 8,6 8,5 8,5 8,5
253 254 241 244 249
238 245 256 240 229
6 157 6 251 7 349 6 750 6 832
23 518 24 098 24 895 24 889 26 034
2006/05 % 2006/02 %
+ 5,2 + 4,4
x x
+ 2,0 x
- 4,6 x
+ 1,2 x
+ 4,6 + 10,7
Polsko 2002 2003 2004 2005 2006
1 554 1 493 1 393 1 536 1 552
8,2 8,1 8,0 8,2 8,2
203 144 179 203 169
64 68 76 69 65
6 199 5 899 5 745 6 255 5 847
18 997 18 439 17 396 18 711 18 813
2006/05 % 2006/02 %
+ 1,0 - 0,1
x x
- 16,7 x
- 5,8 x
- 6,5 x
+ 0,5 - 1,0
Francie 2002 2003 2004 2005 2006
1 039 1 057 1 002 978 976
6,8 6,9 6,5 6,5 6,5
169 163 162 162 156
152 142 136 134 132
4 310 4 234 4 168 3 708 3 700
15 385 15 265 15 117 15 123 15 009
2006/05 % 2006/02 %
- 0,2 - 6,1
x x
- 3,7 x
- 1,5 x
- 0,2 x
- 0,8 - 2,4
Země/rok
srovnání - 06/05 srovnání - 06/02 Německo
Tabulka pokračuje
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
53
Pokračování tabulky počet prasnic
% prasnic z celkového stavu prasat
prasničky zapuštěné
prasničky nezapuštěné
prasata do 20 kg živé hmotnosti
Celkový stav prasat
Dánsko 2002 2003 2004 2005 2006
949 977 934 897 931
7,4 7,5 7,0 7,1 6,8
192 207 213 198 215
234 240 250 245 268
4 112 4 215 4 273 4 102 4 435
12 879 12 969 13 407 12 604 13 613
2006/05 % 2006/02 %
+ 3,8 - 1,9
x x
+ 8,6 x
+ 9,4 x
+ 8,1 x
+ 8,0 + 5,7
879 791 850 840 790
7,9 7,3 7,6 7,6 7,0
120 124 120 130 130
141 134 155 130 130
4 225 3 896 4 300 4 170 4 470
11 154 10 766 11 140 11 000 11 220
- 6,0 - 10,1
x x
0,0 x
0,0 x
+ 7,2 x
+ 2,0 + 0,6
Itálie 2002 2003 2004 2005 2006
596 570 561 558 598
6,5 6,2 6,3 6,1 6,4
97 97 94 96 101
58 69 70 68 73
1 767 1 679 1 670 1 716 1 739
9 166 9 157 8 972 9 200 9 281
2006/05 % 2006/02 %
+7,2 +0,3
x x
+ 5,2 x
+ 7,4 x
+ 1,3 x
+ 0,9 + 1,3
7,7 7,4 7,4 7,2 7,2
96 87 88 81 83
64 57 53 53 53
1 810 1 619 1 657 1 528 1 553
6 676 6 366 6 396 6 253 6 355
x x
+ 2,5 x
0,0 x
+ 1,6 x
+ 1,6 - 4,8
8,4 9,2 8,6 8,0 8,2
74 70 63 65 60
66 58 66 64 76
1 383 1 282 1 257 1 244 1 160
5 330 4 842 4 787 4 726 4 691
+ 1,9 - 14,1
x x
- 7,7 x
+ 18,8 x
- 6,8 x
- 0,7 - 12,0
381 328 296 277 285
7,5 6,7 7,3 7,2 7,1
60 51 50 53 53
59 51 45 53 58
1 227 1 042 920 843 1 002
5 082 4 913 4 059 3 853 3 987
+2,9 - 25,2
x x
0,0 x
+ 9,4 x
+ 18,9 x
+ 3,5 - 21,5
Země/rok
srovnání - 06/05 srovnání - 06/02
Holandsko 2002 2003 2004 2005 2006
2006/05 % 2006/02 %
Belgie/Lucembursko 2002 515 2003 474 2004 475 2005 450 2006 457
2006/05 % 2006/02 %
+ 1,6 - 11,3
Velká Británie 2002 446 2003 445 2004 412 2005 376 2006 383
2006/05 % 2006/02 % Maďarsko 2002 2003 2004 2005 2006
2006/05 % 2006/02 %
Tabulka pokračuje
54
Pokračování tabulky počet prasnic
% prasnic z celkového stavu prasat
prasničky zapuštěné
prasničky nezapuštěné
prasata do 20 kg živé hmotnosti
Celkový stav prasat
265 262 249 249 250
8,0 8,0 8,0 7,9 8,0
32 34 31 31 30
35 30 29 28 33
817 785 792 763 779
3 305 3 255 3 125 3 170 3 139
+ 0,4 - 5,7
x x
- 3,2 x
+ 17,9 x
+ 2,1 x
- 1,0 - 5,0
8,6 8,0 8,2 9,0 8,1
66 48 47 46 44
73 58 50 48 51
979 917 818 783 751
3 428 3 309 2 915 2 719 2 741
- 9,0 - 24,7
x x
- 4,3 x
+ 6,2 x
- 4,1 x
+ 0,8 - 20,0
Portugalsko 2002 2003 2004 2005 2006
237 228 233 235 232
10,1 10,1 9,9 10,0 10,1
47 46 48 47 44
32 32 33 33 34
686 657 686 699 710
2 344 2 249 2 348 2 344 2 295
2006/05 % 2006/02 %
- 1,3 - 2,1
x x
- 6,4 x
+ 3,0 x
+ 1,6 x
- 2,1 - 2,1
Švédsko 2002 2003 2004 2005 2006
141 138 132 130 116
7,1 6,9 6,9 7,2 7,0
36 37 35 35 31
31 29 28 27 30
599 593 567 535 495
1 982 2 004 1 920 1 797 1 662
- 10,8 - 17,7
x x
- 11,4 x
+ 11,1 x
- 7,5 x
- 7,5 - 16,1
162 138 135 135 137
9,1 8,0 7,7 8,0 8,0
21 21 23 20 21
18 17 21 19 19
525 503 507 481 489
1 782 1 732 1 758 1 678 1 705
2006/05 % 2006/02 %
+ 1,5 - 15,4
x x
+ 5,0 x
0,0 x
+ 1,7 x
+ 1,6 - 4,3
Finsko 2002 2003 2004 2005 2006
131 134 135 132 130
9,2 9,6 9,4 9,2 9,1
24 24 23 25 23
30 29 29 29 30
388 385 396 408 410
1 423 1 394 1 435 1 440 1 435
2006/05 % 2006/02 %
- 1,5 - 0,8
x x
- 8,0 x
+ 3,4 x
+ 0,5 x
- 0,3 + 0,8
Země/rok
srovnání - 06/05 srovnání - 06/02 Rakousko 2002 2003 2004 2005 2006
2006/05 % 2006/02 %
Č e s k á republika 2002 295 2003 265 2004 238 2005 244 2006 222
2006/05 % 2006/02 %
2006/05 % 2006/02 % Irsko 2002 2003 2004 2005 2006
Tabulka pokračuje
55
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
Pokračování tabulky Země/rok
srovnání - 06/05 srovnání - 06/02 Lotyšsko 2002 2003 2004 2005 2006
počet prasnic
% prasnic z celkového stavu prasat
prasničky zapuštěné
prasničky nezapuštěné
prasata do 20 kg živé hmotnosti
70 71 72 74
6,6 6,7 6,7 6,5
18 15 15 18
7 8 9 11
181 194 199 219
x x
x
x
x
7,6 7,3 7,2 7,2
27 18 14 15
27 21 17 18
445 409 320 313
x x
x
x
x
- 0,3 - 28,9
11,6 11,3 10,6 10,8
21 24 23 25
11 12 15 8
294 262 269 302
1 027 948 994 1 042
x x
x
x
x
7,5 8,1 6,7 7,5
8 6 6 6
7 6 5 6
179 182 158 159
2006/05 % 2006/02 % Slovensko 2002 2003 2004 2005 2006
118 105 83 80
2006/05 % 2006/02 % Řecko 2002 2003 2004 2005 2006
119 107 105 113
2006/05 % 2006/02 % Slovinsko 2002 2003 2004 2005 2006
49 50 36 41
2006/05 % 2006/02 % Kypr 2002 2003 2004 2005 2006
2006/05 % 2006/02 %
1 061 1 057 1 073 1 131 1 127
- 0,3 + 6,2 1 554 1 443 1 149 1 108 1 105
656 621 534 547 575
+ 5,1 - 12,3 45 44 42 42
2006/05 % 2006/02 % Litva 2002 2003 2004 2005 2006
Celkový stav prasat
28 27 31 30
9,2 9,0 8,9 9,8
6 7 6 5
5 5 4 4
165 169 166 143
x x
x
x
x
6,2 6,1 7,1 7,0
6 5 5 6
12 13 13 16
98 95 101 99
x x
x
x
x
491 488 471 430 453
+ 5,3 - 7,7 453 444 436 428 417
- 2,6 - 7,9 Tabulka pokračuje
56
Dokončení tabulky Země/rok
srovnání - 06/05 srovnání - 06/02 Estónsko 2002 2003 2004 2005 2006
počet prasnic
% prasnic z celkového stavu prasat
prasničky zapuštěné
prasničky nezapuštěné
prasata do 20 kg živé hmotnosti
27 29 27 26
7,9 8,4 7,6 7,4
6 5 5 5
5 3 4 4
104 104 118 114
2006/05 % 2006/02 %
Celkový stav prasat
341 345 354 352 341
- 3,1 0,0
Malta 2002 2003 2004 2005
5 6 6 6
6,4 8,2 7,8 8,2
1 1 1 1
1 1 1 1
19 18 20 19
78 73 77 73
2006
6
8,2
1
1
19
74
2006/05 % 2006/02 %
0,0 +20,0
x x
0,0 x
0,0 x
0,0 x
0,0 - 6,4
EU – 25 2002 2003 2004 2005 2006
12191 11749 11465 11459 11554
7,9 7,7 7,6 7,6 7,5
1 879 1 792 1 781 1 813 1 786
1 634 1 632 1 634 1 590 1 633
43 394 42 120 43 446 42 221 42 529
154 363 152 793 151 143 151 586 153 795
2006/05 % 2006/02 %
+ 0,8 - 5,2
x x
- 1,5 x
+ 2,7 x
+ 0,7 x
+ 1,5 - 0,4
Rumunsko 2003 2004 2005 2006
2006/05 % 2006/02 %
359 383
5,4 5,5
60 64
75 87
852 870
5 145 6 495 6 604 6 905
+ 6,7
x x
+ 6,7 x
+ 16,0 x
+ 2,1 x
+ 4,6 + 36,5
Bulharsko 2003 2004 2005 2006
1 032 943 933 1 011
2006/05 % 2006/02 %
+ 8,4 + 1,5
(Pramen: European Market Survey –2. 4. 2004, 15. 4. 2005, 28. 4. 2006, 20. 4. 2007
57
SITUACE NA SVĚTOVÝCH TRZÍCH VEPŘOVÉHO MASA
UŽITÍ OBILOVIN V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ Prasata jsou významným konzumentem rostlinné produkce, především obilovin, neboť spotřebují velkou část krmných směsí vyrobených v České republice. V roce 2004 spotřebovala prasata 44 % z celkové výroby krmných směsí, v roce 2005 klesl tento podíl spotřeby na 43 % z celkově vyrobených krmných směsí v České republice. Podíl obilovin v krmných směsích činí v rámci EU 70,4 %. Toto zastoupení se zvýšilo v důsledku snižování zastoupení jiných komponentů, mezi které náležely různé odpady včetně podílu živočišných bílkovin. Podíl obilovin v krmných směsích v České republice v roce 2005 činil 60,5 %. Výroba krmných směsí v ČR dle jednotlivých druhů zvířat (v tis.tun) 2001 1 507,68 1 095,89 611,81 132,10
2004 1 344,61 1 078,01 521,64 96,23
2005 1 242,07 976,63 559,29 91,03
Celkem krmné směsi 3 347,48 3 103,25 3 137,95 3 040,49 Pramen: MZe – odbor zem. statistiky a inf. Poznámka:položka ostatní zvířata obsahuje ryby, koně, králíky, ovce, kozy, lesní zvěř, zvířata v ZOO
2 869,02
Prasata celkem Drůbež celkem Skot celkem Ostatní zvířata
2002 1 416,71 1 084,98 498,52 103,04
2003 1 474,80 1 038,13 498,14 126,88
Obiloviny jsou hlavní surovinou pro výrobu krmných směsí. V České republice je v krmných směsích nejvíce z obilovin zastoupena pšenice – ze 53,6 %. Tímto složením krmných směsí se Česká republika odlišuje od průměru EU, kde je z obilnin zastoupena pšenice 36,2 %. Odlišnost spočívá ve vyšším zastoupení kukuřice, která v České republice tvoří 15 % (podíl EU 26 %) z obsahu obilovin ve krmných směsích. Výroba obilovin Ukazatel jedn. 2000/2001 2001/2002 2002/2003 2003/2004 2004/2005 2005/2006 2006/2007 Osevní plocha tis. ha 1 647,5 1 626,8 1 562,1 1 459,7 1 609,4 1 611,5 1 532,0 Výnos t/ha 3,91 4,52 4,33 3,95 5,46 4,75 4,17 Výroba tis. t 6 454,2 7 337,6 6 770,8 5 762,5 8 783,8 7 659,9 6 386,1 Pramen: ČSÚ Poznámka: marketingový rok zahrnuje období od 1. 7. do 30. 6. příslušného uvedeného roku
V roce 2006 pšenice ozimá znovu potvrdila roli dominantního postavení mezi obilovinami, které se bezprostředně promítá do celkových výsledků sklizně. Definitivní sklizeň obilovin v roce 2006 činila 6 386,1 tis. tun, což je pokles oproti sklizňovému roku 2005 o 1 273,8 tis. tun (tj. o 16,6 %). Takováto velmi průměrná úroveň sklizně obilovin s nízkými jakostními parametry, které byly ovlivněny deštivým počasím v době sklizně, znamená, že se změnil celkový charakter vnitřního trhu, kdy se jedná o vyrovnaný trh mezi nabídkou a poptávkou (kromě kvalitních partií ječmene a žita). Ani v EU 25 se v roce 2006 neopakovala vysoká sklizeň z ročníků 2004 a 2005, což mělo za následek výrazné snížení intervenčních zásob obilovin v zemích EU 27, které ke dni 17.6. 2007 činí 2 731,4 tis. tun obilovin. Předpoklad konečných zásob obilovin v ČR k 30. 6. 2007 činí 926,2 tis. tun. Podle šetření ČSÚ k 31. 5. 2007 činí osevní plocha obilovin celkem 1 561,2 tis. ha, z toho ozimých obilovin je 967,2 tis.ha a jarních obilovin 594,0 tis ha. Průměrné roční ceny průmyslových výrobců v Kč/t od roku 2001 Krmná směs pro prasata nad 65 kg prasnice selata předvýkrm prasat výkrm prasat A2 Pramen: ČSÚ
Rok 2001 5 383 5 384 9 339 6 030 5 883
2002 5 030 5 069 8 965 5 506 5 311
2003 4 590 4 872 8 381 5 176 4 934
2004 5 015 5 363 8 349 5 805 5 502
2005 4 206 x x 4 861 x
2006 3 914 x x 4 660 x
58
Rok 2006 se vyznačoval poklesem cen krmných směsí, tj. významné nákladové položky, která představuje například u prasat ve výkrmu s průměrnou užitkovostí 93% přímých materiálových nákladů (68,6% celkových nákladů podle výběrového šetření VÚZE o nákladovosti zemědělských výrobků).Od roku 2005 zúžil ČSÚ svá šetření ohledně cen průmyslových výrobců, takže meziroční srovnání lze uvést pouze u dvou druhů krmných směsí. V roce 2006 se ceny průmyslových výrobců krmných směsí uváděných v tabulce snížily. Vliv na snížení ceny krmných směsí v roce 2006 měla především cena krmného obilí. V roce 2007 dochází v prvních šesti měsících k opětovnému zvýšení cen krmných směsí. Průměrné ceny krmných směsí v Kč / 1 tunu 2003 2004 2005 Kč / 1 tunu Kč / 1 tunu Kč / 1 tunu KS pro předvýkrm (8- 25 kg ž.hm) 5 176 5 805 4 861 KS pro prasata nad 65 kg 4 590 5 015 4 206 Pramen: MZe – odbor zemědělské statistiky a informatiky Poznámka: rok 2007 počítán aritmetickým průměrem měsíců leden až červen
2006 Kč / 1 tunu 4 660 3 914
I. -VI. 2007 Kč / 1 tunu 4 997 4 328
Na poptávku po krmných směsích bude mít vliv nejen množství prvotní suroviny, ale i fakt, že dochází současně k poklesům stavů zvířat a to těch druhů a kategorií, které se na spotřebě krmných směsí významně podílejí (drůbež v roce 2005 spotřebovala 34 % vyrobených krmných směsí pro hospodářská zvířata a prasata dokonce 43 % z celkové výroby krmných směsí – bez započtení krmných směsí pro domácí zvířata). Celkově došlo k meziročnímu poklesu výroby krmných směsí o 5,6 % v roce 2005. Bilance výroby 2006 není v době zpracovávání údajů této situační a výhledové zprávy k dispozici (bude uzavřena koncem července 2007), ale v souvislosti s poklesem celkových stavů monogastrických zvířat lze očekávat proporcionálně i snížení celkové výroby krmných směsí a zvýšení jejich cen.
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR Výroba masa a masných výrobků Změna skladby suroviny pro vlastní výrobu v masokombinátech ČR (v tunách b. hm.) Období
2000 2001 2002 2003 2004
Skladba v tunách Spotřeba z toho surovina: suroviny hovězí vepřová celkem 311108 69 491 216 543 291 353 56 358 207 380 323 133 61 608 229 594 335 647 65 448 243 193 337 682 62 706 244 523
Skladba v % Spotřeba suroviny celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00
z toho surovina: hovězí vepřová
Průměrná CPV hov. masa (Kč/kg)
Průměrná CPV vepř. masa (Kč/kg)
22,3 19,3 19,1 19,5 18,6
69,6 71,2 71,0 72,4 72,4
102,17 92,83 94,69 93,01 96,75
72,71 63,08 60,05 55,18 58,39
2005 2006 1. – 6. 2006 1. – 6. 2007
318 296 322 547 158 131 158 379
50 503 48 956 24 854 23 125
241 001 247 180 120 509 122 972
100,00 100,00 100,00 100,00
15,9 15,2 15,7 14,6
75,7 76,6 76,2 77,6
106,18 108,36 107,09 109,73
58,76 57,46 55,54 52,68
Index 1.-6. 2007/ 1.- 6.2006
100,1
93,0
102,0
-
93,0
101,8
102,5
94,8
Pramen:VÚZE-BIC,TIS CR SZIF – výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy, CR – sledování TIS SZIF zahrnuje 50 % nákupu jatečných prasat v České republice
59
UŽITÍ OBILOVIN V ŽIVOČIŠNÉ VÝROBĚ, ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR
Z údajů zpracovatelského průmyslu je patrná mírně vyšší celková spotřeba suroviny pro vlastní výrobu v masokombinátech v období leden až červen 2007, přičemž spotřeba hovězí suroviny klesla meziročně za období prvních šest měsíců roku 2007 a 2006 o 7,0 % a vepřové se naopak zvýšila a to o 2,0 %. Z tabulky vyplývá pokles spotřeby hovězí suroviny od roku 2000 do roku 2006 o 20 tis. tun, což představuje 30 %. Na tomto poklesu se podílí růst ceny hovězího masa a snížení nabídky na českém trhu. Naopak zastoupení vepřového masa ve výrobě se zvýšilo v roce 2006 oproti roku 2000 o 14 %. Vliv na to je opačný než u hovězího masa – snížení ceny v důsledku vyšší nabídky na trhu. Podíl vepřové suroviny v období leden až červen činil 77,6 % a je nejvyšší za dobu sledování. V roce 2006 bylo zaznamenáno zastavení poklesu výroby výrobků z masa. Zvýšila se především výroba výsekového masa a tento vývoj pokračuje i v roce 2007. Přesto u masových konzerv lze pozorovat stálý pokles výroby, a to v desítkách procent. Vzhledem k vývoji počtu poražených zvířat a jejich průměrné porážkové hmotnosti poklesla výroba jatečného masa v roce 2005 meziročně o 13 % oproti roku 2004, kdy bylo vyrobeno 224 tis.tun jatečného masa (V roce 2003 to bylo dokonce 255 tis. tun). Nižší nabídka jatečných prasat na tuzemském trhu je vyvolaná nejen poklesem stavů, ale i zvýšením vývozu zvířat do zahraničí, ale i poklesem rentability v důsledku růstu nákladů a snížení cen zemědělských výrobců. Níže uvedené tabulky ukazují časovou posloupnost a srovnání posledních období. Zjevný je pokles zásob hotových výrobků období leden až červen roku 2007 ve srovnání se stejným obdobím roku 2006. Provozní zásoby vepřového masa naopak v porovnání s 2. pololetím roku 2007 stoupají, ale nedosahují úrovně z let 2003, kdy se v závěru srpna provozní zásoby vepřového masa zvýšily na 6,16 tis. tun. Je nutno konstatovat, že z cenových důvodů surovina pro vlastní výrobu zpracovatelského průmyslu (tj, vepřové a hovězí maso) je také částečně doplněna o jiné druhy masa, zejména o maso drůbeží. Podíl výroby výsekového masa, masných výrobků a konzerv na celkové výrobě výrobků z masa v masokombinátech ČR Skladba v tunách Rok
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 1.– 6.2006 1.– 6.2007
Index 1.-6. 2007/ 1.-6 . 2006
Výroba výrobků z masa celkem 321 513 308 090 341 552 353 774 353 389 336 796 342 718 167 255 168 446
100,7
Z toho: výsekové maso
masné výrobky
129 704 125 925 149 737 159 581 159 938 156 835 165 518 80 033 82 272
180 192 172 835 182 241 185 284 185 637 174 198 172 457 84 639 84 326
102,8
99,6
Skladba v %
masové konzervy 11 617 9 330 9 574 8 909 7 814 5 763 4 743 2 583 1 848
71,5
Výroba výrobků z masa celkem 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,0 100,0
-
Z toho: výsekové maso
masné výrobky
masové konzervy
40,3 40,9 43,8 45,1 45,2 46,6 48,3 47,8 48,8
56,0 56,1 53,3 52,4 52,5 51,7 50,3 50,6 50,1
3,6 3,0 2,8 2,5 2,2 1,7 1,4 1,5 1,1
102,1
99,0
73,3
Pramen:VÚZE-BIC,TIS CR SZIF – výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy, sledování TIS zahrnuje 50 % nákupu jatečných prasat v České republice
CR
SZIF
60
Vývoj výroby jatečného masa, odbytu masa v roce 2005 ve srovnání s rokem 2006 a s rokem 2007 Výroba jatečného masa Měsíc
Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
2005
2006
2007
15,7 15,3 17,1 15,8 16,7 14,7 14,1 17,1 16,2 16,7 18,1 17,2
15,0 14,7 17,9 15,5 16,9 15,6 14,2 16,7 15,3 17,1 17.0 16,8
16,0 15,5 17,5 16,0 16,4 15,3
(tis. t) Index Index 06/05 07/06 v% v% 95,5 106,7 96,1 105,4 104,7 97,8 98,1 103,2 101,2 97,0 106,1 98,1 100,7 97,7 94,4 102,4 93,9 97,7
Tržní odbyt 1) 2005
2006
2007
24,7 25,1 28,9 26,7 29,0 28,5 26,8 29,8 28,0 27,2 29,5 31,6
25,1 25,3 29,9 28,0 30,1 29,6 27,6 31,0 28,2 29,7 29,6 32,0
25,9 27,3 29,4 28,7 29,9 27,9
(tis. t) Index 06/05 v% 101,6 100,4 103,5 104,9 103,8 103,8 103,0 104,0 100,7 109,2 100,3 101,3
Index 07/06 v% 103,2 107,9 98,3 102,5 99,3 94,2
I.-VI. 95,3 95,6 96,7 100,3 101,1 162,9 168,0 169,1 103,1 100,6 I.-XII. 194,7 192,7 99,0 335,8 346,1 103,1 Pramen: VÚZE-BIC,TIS CR SZIF CR – výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy, sledování TIS SZIF zahrnuje 50 % nákupu jatečných prasat v České republice Poznámka: 1) Odbyt výrobků z masa – z toho vnitřní trh celkem Pro výpočet údajů o porážkách skotu a prasat v mase byl použit koeficient výtěžnosti jatečných prasat 71 %, pro skot byl použit koeficient jatečné výtěžnosti 53 %.
Vývoj zásob v letech 2005 až v roce 2007 Vývoj provozních zásob masa (tis. t) celkem Měsíc
2005
2006
2007
Index 06/05 v% 111,0 113,9 127,1 117,5 117,1 102,2 96,3 76,8 74,8 75,2 78,4 82,4
Index 07/06 v% 90,0 95,2 94,1 91,2 88,9 92,5
2005
z toho vepřového masa Index 2006 2007 06/05 v% 4,99 4,38 116,3 5,19 5,01 113,3 5,45 5,55 121,4 5,14 5,24 109,1 5,32 4,77 108,6 5,13 4,85 99,6 4,80 94,5 4,02 72,3 3,83 72,7 3,89 71,1 4,11 73,8 3,96 78,6
Leden 5,88 6,54 5,89 4,29 Únor 6,18 7,04 6,70 4,58 Březen 5,97 7,59 7,14 4,49 Duben 6,29 7,39 6,74 4,71 Květen 6,43 7,53 6,24 4,90 Červen 6,81 6,96 6,44 5,15 Červenec 6,59 6,35 5,08 Srpen 7,24 5,56 5,56 Září 6,96 5,21 5,27 Říjen 7,19 5,41 5,47 Listopad 7,22 5,66 5,57 Prosinec 6,54 5,39 5,04 Pramen:VÚZE-BIC,TIS CR SZIF – výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy, – sledování TIS CR SZIF zahrnuje 50 % nákupu jatečných prasat v České republice
Index 07/06 V% 87,8 96,5 101,8 101,9 89,7 94,5
61
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR
Vývoj zásob hotových výrobků Měsíc
2003
2004
(tis. t) 2005
2006
2007
Index 06/05 v% 108,6 104,8 93,2 95,9 97,2 89,7 97,9 99,7 104,4 115,4 112,1 108,8
Index 07/06 v% 123,2 95,8 91,2 96,3 91,7 96,9
Leden 4,63 5,03 3,85 4,18 5,15 Únor 4,66 5,13 4,13 4,33 4,15 Březen 4,92 5,65 4,53 4,22 3,85 Duben 4,81 4,96 3,93 3,77 3,63 Květen 4,99 4,63 4,23 4,11 3,77 Červen 4,83 4,86 4,28 3,84 3,72 Červenec 5,01 4,63 3,88 3,80 Srpen 4,75 4,52 3,90 3,89 Září 5,06 4,32 3,82 3,99 Říjen 5,08 4,35 4,15 4,79 Listopad 5,80 4,74 4,97 5,57 Prosinec 4,71 3,56 3,73 4,06 Pramen: VÚZE-BIC,TIS CR SZIF – výběrový soubor nezohledňuje zpětně změněný podíl sledovaných podniků, tím jsou ovlivněny uváděné objemy, sledování CR TIS SZIF zahrnuje 50 % nákupu jatečných prasat v České republice
Spotřeba vepřového masa Česká republika, která měla k 31. prosinci 2006 podle údajů Českého statistického úřadu 10 287 189 obyvatel, patří ve spotřebě vepřového masa k zemím nadprůměrným. Zastoupení vepřového masa na celkové spotřebě masa v České republice dosahuje 51 %. Spotřeba vepřového masa na 1 obyvatele České republiky byla v roce 2005 – v dosud posledním roce hodnoceném Českým statistickým úřadem – 41,5 kg. Spotřeba masa v České republice za kalendářní rok v kg
(podle bilanční metody)
1936 1948 1955 1965 1975 1985 1990 1995 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006* Maso 38,1 28,9 44,8 61,7 81,1 89,3 96,5 82,0 79,4 77,8 79,8 80,6 80,5 81,4 81,1 celkem: z toho: hovězí 15,2 11,0 13,4 17,7 26,1 29,5 28,0 18,5 12,3 10,2 11,2 11,5 10,3 9,9 10,0 telecí 3,1 1,8 2,5 1,6 1,2 0,8 0,4 0,3 0,2 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 vepřové 14,6 12,0 22,9 35,5 40,0 43,9 50,0 46,2 40,9 40,9 40,9 41,5 41,1 41,5 41,0 skopové, kozí, 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,4 0,4 koňské drůbež 2,2 2,5 3,9 4,9 10,0 10,6 13,6 13,0 22,3 22,9 23,9 23,8 25,3 26,1 26,2 zvěřina 0,4 0,3 0,3 0,2 0,5 0,4 0,3 0,4 0,4 0,6 0,6 0,6 králíci 3,0 3,0 3,0 3,0 2,9 2,8 2,8 Ryby 2,1 4,2 3,7 4,9 5,8 5,6 5,4 4,9 5,4 5,4 5,3*) 5,3*) 5,5*) 5,8*) 5,7*) Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Poznámka: * odhad VÚZE – na základě statistických údajů o tržní produkci, ostatním prodeji a salda zahraničního obchodu s potravinami (z dat platných v dubnu 2007) Vysvětlivky: Ryby nejsou započteny v údaji maso celkem, rovněž nejsou zahrnuty vnitřnosti, jejichž spotřeba v roce 2005 činila 4,2 kg
Nejvyšší celková spotřeba masa v České republice i spotřeba vepřového masa byla zaznamenána Českým statistickým úřadem v roce 1990 a od té doby se postupně snižovala. Část odborné veřejnosti pokles spotřeby masa spojovala se snižováním podílu vepřového masa v masných výrobcích. Ministerstvo zemědělství ve snaze řešit tento problém v legislativní rovině vydalo vyhlášku č. 264/2003 Sb., s účinností od 1. 9. 2003. Tato vyhláška stanovuje u vybraných výrobků, které druhy surovin mohou být při výrobě toho daného výrobku použity, a které jsou zcela vyloučeny. Dále stanovuje smyslové požadavky na m.j. masné výrobky. S odstupem času je zjevné, že tato vyhláška
62
výrazný vliv na celkovou spotřebu masa neměla. Přesto je její existence opodstatněná. Tato vyhláška umožňuje provádět kontrolu na legislativním základě a zajistit tak spotřebiteli pocit jistoty, že kupuje kvalitní zboží. Z pohledu zemědělských výrobců diskuze na téma zvýšení spotřeby vepřového masa bylo citlivě vnímáno před vstupem České republiky do EU, poté ustoupilo do pozadí. Důvodem je, že propagace má pro české výrobce smysl tehdy, týkala-li by se vepřového masa průkazně s původem z České republiky. Mimo to je nutno vnímat i skutečnost, že vepřové maso je konkurentem při výběru struktury spotřebního koše i ostatním druhům mas, především masu drůbežímu a hovězímu.
zvěřina 0,6
S p o t ř e b a masa v kg
králičí 2,8
drůbež 26,1
na 1 obyvatele České republiky v roce 2 0 0 5 celkem = 81,4 kg/rok hovězí a telecí 10,0
vepřové 41,5
skopové, kozí, koňské 0,4
Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin Vysvětlivky: Ryby nejsou započteny v údaji maso celkem, rovněž nejsou zahrnuty vnitřnosti, jejichž spotřeba v roce 2005 činila 4,2 kg
Úroveň spotřeby je ovlivňována mnoha faktory mezi něž patří demografické vlivy včetně věkové struktury obyvatel, spotřební zvyklosti, kupní síla spotřebitelů a jiné příčiny. Trend výživy v ekonomicky vyspělých státech je spojen v posledních dvou desetiletích se snižováním potřeby konzumace masa. Naopak v méně vyspělých státech se v souvislosti s akcelerací ekonomiky a vyšším nárůstem mezd předpokládá, že se spotřeba masa bude zvyšovat. Spotřeba vepřového masa ve vybraných zemích EU v kg/osobu/rok Země
2002
Německo 54 Rakousko 56,6 Belgie 49,7 Dánsko 58,1 Španělsko 66,8 Francie 36,5 Itálie 38,7 Irsko 38,5 Nizozemí 42,2 UK 25,6 EU 15 43,4 Maďarsko 28,7 Polsko 41,5 NEM 10 38,7 EU 25 42,6 Pramen: Office de l´Elevage podle Eurostat Poznámka: * předběžně
2003
2004
2005
2006*
55,1 57,9 49,8 74,3 66,8 36,4 37,7 38,2 42,4 25,4 43,7 32,2 43,6 40,4 43,1
55,8 58,1 48,8 75,6 65,2 35,3 38,2 38,5 41,6 24,8 43,5 41,3 46,7 42,4 43,3
54,7 55,9 47,6 74,6 64,4 34,3 37,9 36,6 40,6 24 42,6 40,6 46,9 42,2 42,5
54,9 56,1 46,8 56,3 64,1 35,4 37,8 34,6 39,7 23,5 42,3 41,8 49,5 48,2 43,2
2006*/05 v% 0,4 0,4 -1,7 -2,3 -0,5 0,3 -0,3 -5,5 -2,2 -2,1 -0,5 0,5 1,6 0,6 -0,2
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR
63
Stravovací zvyklosti v České republice se mění i z pohledu hodnocení potravin ve spojitosti s jejich vlivem na zdravotní rizika. Z tohoto pohledu je vepřové maso obvykle přijímáno s výhradami, které poukazují na to, že strava se složkou vepřového masa je příliš tučná bez dostatečného množství některých minerálních prvků a vitaminů. Pravdou je, že řada informací o nutriční hodnotě vepřového masa je zastaralá. Vepřové maso je libovější a v posledních dvou desetiletích se výrazně odchýlilo od dosud používaných oficiálních tabulek výživových hodnot především v obsahu intramuskulárního tuku, železa, některých stopových prvků, a cholesterolu. Zcela zásadní význam pro zdravou výživu mají mastní kyseliny, které jsou společně s glycerolem základními stavebními jednotkami tuků. Nasycené mastné kyseliny se vyskytují především v živočišných tucích, mají vyšší teplotu tání a tuhou konzistenci. Odborníci na výživu doporučují, aby nasycené tuky tvořily do 10 % energetického příjmu v denní stravě. Naproti tomu z nenasycených mastných kyselin, v případě průmyslové hydrogenace – což je ztužování olejů, které zabraňuje žluknutí, se vytvářejí transmastné kyseliny, které mají prokazatelně za následek zvyšování hladiny cholesterolu a zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, na které v naší republice umírá 50 % populace. Transmastné kyseliny se vyskytují v potravinách, kde se ztužené tuky používají. Jsou to pekárenské výrobky od koláčků po sušenky a čokolády, nacházíme je v instančních směsích pro rychlou přípravu jídla, ve zmrzlinách, při výrobě pomazánkových tuků a tuků pro kuchyňskou přípravu pokrmů. Značné zdravotní riziko spojené s tvorbou transmastných kyselin vzniká při zahřívání olejů na vysokou teplotu při smažení. V lidském jídelníčku jsou transmastné kyseliny přijímány nejčastěji v pokrmech z fast-foodu. Z výše uvedených důvodů byl v několika státech USA na legislativním základě přijat zákaz používání transmastných kyselin v restauracích. Zcela jsou zakázány pro potravinářské využití v Dánsku. Vepřové maso nebývá posuzováno laickou veřejností z hlediska jednotlivých partií jatečného těla, ale bývá vnímáno z pohledu celého jatečného zvířete, kde podíl tuků je i přes to, že šlechtění se zaměřilo mj. i na snižování podílu intramuskulárního tuku poměrně vysoký. Vepřové maso je však v porovnání svých jednotlivých partií velice rozdílné. Lze dokonce s úspěchem tvrdit, že libové vepřové maso, například vepřová kýta, je dieteticky hodnotnější než řada jiných druhů potravin. Pozoruhodné je srovnání obsahu cholesterolu, který ovlivňuje výskyt kardiovaskulárních onemocnění. Tabulka některých výživových hodnot vybraných potravin Energie (kJ) vepřová kýta 845 vepřová plec 1 090 hovězí přední 961 hovězí zadní 762 kuře 518 krůta 550 kachna 1 614 kapr 524 máslo 3 073 sýr eidam 30 % t.v s. 1 102 slanina anglická 1 785 těstoviny pětivaječné 1 556 piškoty dětské 1 185 vejce 1 kus 335 rohlík 1 231 Pramen: Pracoviště preventivní kardiologie IKEM Poznámka: ve 100 g jedlého podílu
Tuk (g) 14,3 19,3 17,5 11,7 4,0 4,7 37,2 6,1 81,0 15,1 42,4 3,0 1,1 5,9 3,6
Cholesterol (mg) 60 70 74 67 75 82 75 70 240 80 80 140 223 230 0
Výše uvedené tabulka není vyčerpávající, nejsou v ní zařazeny zdaleka všechny druhy potravin, ale je patrné, že v dnešní době může český spotřebitel bez obav zařadit do svého jídelníčku i maso vepřové. Především jeho libové partie obstojí ve srovnání obsahu cholesterolu a mnohdy i tuku.
64
K porovnání spotřebitelských cen jednotlivých druhů zboží v domácnostech se používají indexy spotřebitelských cen a počítají se na revidovaném spotřebním koši, který byl stanoven nově ČSÚ od 1. ledna 2007. Spotřební koš obsahuje 790 položek reprezentativních výrobků a služeb a poměřují se podíly daného druhu spotřeby domácností, přičemž váha (resp. význam), která je jednotlivým cenovým reprezentantům ve spotřebním koši přisouzena, odpovídá podílu, který zastupují, na celkové spotřebě domácností. Vybrané položky spotřebního koše pro výpočet indexu spotřebitelských cen od ledna 2007 0 01 01.11 01.12
celková váha potraviny z toho:
pekárenské výrobky, obiloviny maso
1 000,000000 162,634716 24,878453 39,643874 z toho: vepřové maso hovězí maso ostatní masa a vnitřnosti uzenářské zboží masové konzervy a ostatní masné výrobky drůbež
01.121 01.122 01.123 01.124 01.125 01.126 01.13 01.14 01.15
ryby mléko, sýry a vejce oleje a tuky
2,255760 29,287254 6,687578
01.152 01.16 01.17 01.18 01.19 01.2 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12
ovoce zelenina cukr, med, čokoláda, cukrovinky potravinářské výrobky jinde neuvedené nealkoholické nápoje alkoholické nápoje, tabák odívání a obuv bydlení, voda, energie, paliva vybavení domácnosti, opravy zdraví doprava pošty a telekomunikace rekreace a kultura vzdělávání stravování a ubytování ostatní služby a zboží
z toho: vepřové sádlo, slanina
7,809496 2,810789 1,976146 16,910910 2,019263 8,117270
0,371801
12,928171 12,696557 10,995979 6,105333 17,167554 81,720181 52,427432 248,291765 58,055496 17,864220 114,095481 38,732462 98,657185 6,178061 58,385787 62,957214
Do spotřebního koše je zařazeno potravinářské zboží (potraviny, nápoje, tabák), nepotravinářské zboží (odívání, nábytek, potřeby pro domácnost, drogistické a drobné zboží, zboží pro dopravu a volný čas, zboží pro osobní péči aj.) a služby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péče, dopravy, volného času, vzdělávání, stravování a ubytování, osobní péče a služby finanční). Cenové indexy poměřují úroveň cen vybraného koše, nejsou odrazem celkového vydání domácností. Struktura spotřebních vydání je vykazována Českým statistickým úřadem ve
65
ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL V ČR
formě peněžních vydání domácností. Průměrná domácnost vynaložila ve 4. čtvrtletí roku 2006 na potraviny a nealkoholické nápoje měsíčně na osobu 1 781 Kč. Zastoupení výdajů na maso z těchto výdajů činí 26,8 %, vepřové maso představuje polovinu celkové spotřeby masa. Měsíční vydání české domácnosti v 4.čtvrtletí roku 2006
Kč/osobu
01 Potraviny a nealkoholické nápoje 02 alkoholické nápoje, tabák 03 odívání a obuv 04 bydlení, voda, energie, paliva 05 vybavení domácnosti, opravy 06 zdraví 07 doprava 08 pošty a telekomunikace 09 rekreace a kultura 10 vzdělávání 11 stravování a ubytování 12 ostatní služby a zboží Pramen: ČSÚ ročenky, Spotřeba potravin
1 781 256 590 1 701 674 174 914 418 899 38 384 965
Vydání za maso patří nesporně k důležitým nákladům v české domácnosti. Vývoj spotřebních cen masa ovlivňuje úroveň vývoje inflace. Na nižší úrovni inflace, vyjádřené přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12-ti předchozích měsíců, se podílela i nižší spotřební cena masa v České republice. Vývoj inflace v České republice podle ČNB 1993 20,8
1994 10,0
1995 9,1
1996 8,8
1997 8,5
1998 10,7
1999 2,1
2000 3,9
2001 4,7
2002 1,8
2003 0,1
2004 2,8
2005 1,9
2006 2,5
66
TABULKOVÁ PŘÍLOHA Vývoj stavů prasat celkem v ČR ke konci daného čtvrtletí (v ks) 1998
1999
2000
2001
2002
2003*
2004*
2005*
2006* 2007* I. 4 053 997 3 803 080 3 565 414 3 314 737 3 457 948 3 362 801 3 126 539 2 876 834 2 840 375 2 830 415 II. 3 964 820 3 717 588 3 398 738 3 286 229 3 628 001 x x x x x III. 4 108 022 3 764 261 3 448 703 3 475 044 3 663 850 3 440 655 3 053 103 2 890 472 2 826 498 x IV. 3 817 189 3 488 532 3 256 108 3 347 534 3 428 600 3 308 687 2 914 548 2 718 902 2 741 255 x Pramen: ČSÚ – výsledky živočišné výroby, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2005, 2006 a 2007, Výsledky chovu prasat k 1. – 8. 2006 a k 31. 12. 2006 Poznámky: * – stav k 1. 4., k 1. 8. – a k 1. 12.
Vývoj stavů prasnic v ČR ke konci daného čtvrtletí (v ks) 1998 1999 2000 2001 2002 2003* 2004* 2005* 2006* 2007* I. 308 978 290 772 277 234 277 805 297 006 282 722 250 842 232 499 228 961 224 878 II. 304 774 286 614 276 939 281 214 305 248 x x x x x III. 302 598 278 985 278 674 285 672 298 937 279 147 246 646 253 632 224 165 x IV. 298 073 272 164 270 829 282 582 295 938 265 779 237 227 244 413 221 291 x Pramen: ČSÚ – výsledky živočišné výroby, Soupis hospodářských zvířat k 1. 4. 2005, 2006 a 2007, Výsledky chovu prasat k 1. – 8. 2006 a k 31. 12. 2006 Poznámky: * – stav k 1. 4., k 1. 8. – a k 1. 12.
Ceny zemědělských výrobců v Kč/kg (v JUT) Jatečná prasata tř. EU (odpovídá jak.I.) 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Leden 42,66 37,72 42,83 48,75 46,24 32,61 31,17 43,32 Únor 41,19 33,65 39,25 48,23 44,55 35,18 29,70 40,57 Březen 41,26 30,13 36,59 48,35 42,09 32,13 34,20 40,85 Duben 42,76 31,14 37,14 50,23 41,19 34,45 37,52 40,26 Květen 44,61 31,94 38,88 54,08 40,76 37,74 37,38 37,90 Červen 45,82 32,10 41,53 56,79 38,48 34,74 39,63 40,44 Červenec 46,34 36,81 44,32 58,53 35,43 36,09 45,86 43,15 Srpen 46,47 39,12 46,58 58,67 41,05 39,96 46,02 43,09 Září 46,69 41,21 47,58 58,02 46,97 43,87 46,20 42,95 Říjen 44,32 43,47 49,07 57,80 45,79 44,71 47,88 41,91 Listopad 35,37 44,85 49,94 55,24 39,29 38,51 44,96 41,04 Prosinec 32,70 44,91 49,17 50,15 32,87 31,74 44,64 42,24 Ø roku 42,83 36,48 42,95 54,58 41,05 37,60 41,95 41,68 Pramen ČSÚ, průměr roku je počítán jako vážený průměr, Poznámka:* = aritmetický průměr leden – červen Měsíc
2006 41,31 39,03 37,57 38,10 38,75 40,12 42,66 44,04 45,19 43,57 40,43 38,33 41,22
2007* 37,31 35,61 34,13 34,10 34,88 37,09
2006 82,95 83,40 81,82 82,56 84,27 85,36 87,71 88,52 90,94 89,07 88,24 86,20 85,91
2007* 82,04 83,21 78,58 83,21 84,12 85,45
35,52
Ceny průmyslových výrobců – vepřová pečeně v Kč/kg Měsíc 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 Leden 97,76 88,64 92,05 102,24 97,85 81,20 84,28 Únor 95,53 84,95 89,11 101,31 95,87 81,24 82,46 Březen 94,68 80,63 85,33 100,57 92,59 78,09 84,41 Duben 95,29 79,47 85,72 102,53 90,39 77,49 84,93 Květen 96,30 78,85 87,72 105,27 90,12 81,09 83,79 Červen 96,93 78,72 91,21 110,03 86,79 80,26 86,66 Červenec 97,53 83,99 96,65 111,73 82,74 79,51 92,24 Srpen 98,38 86,73 102,10 110,88 85,66 84,30 94,14 Září 97,41 88,04 103,51 111,07 91,52 89,88 94,52 Říjen 96,92 89,37 103,38 110,59 89,70 92,55 97,07 Listopad 88,91 92,39 104,11 108,07 85,39 88,92 95,28 Prosinec 87,21 94,11 103,10 101,94 81,89 86,41 94,17 Ø roku 95,11 85,36 94,86 106,40 88,85 83,39 89,57 Pramen:VÚZE-BIC,TIS ČR SZIF Poznámky: ukazatel průměr roku je počítán jako vážený průměr, * = leden – červen
2005 92,07 88,26 87,27 85,94 85,95 88,68 91,05 91,92 90,31 86,57 88,81 87,51 88,73
82,88
67
TABULKOVÁ PŘÍLOHA
Ceny průmyslových výrobců – vepřová krkovice v Kč/kg Měsíc 1998 1999 2000 2001 2002 Leden 85,91 77,97 78,38 87,65 88,40 Únor 82,97 73,68 74,67 87,77 83,84 Březen 82,74 70,25 73,28 86,18 80,91 Duben 83,88 69,88 72,24 89,35 79,91 Květen 84,95 68,10 74,24 93,23 79,03 Červen 86,31 68,06 78,22 96,64 76,69 Červenec 86,55 72,28 82,02 97,63 72,45 Srpen 86,39 74,03 87,83 98,02 78,14 Září 86,52 75,58 89,37 97,30 82,60 Říjen 85,41 77,35 88,75 97,96 80,88 Listopad 78,02 78,78 88,96 94,44 76,18 Prosinec 75,21 80,02 89,49 91,24 71,91 Ø roku 83,37 73,66 80,98 93,29 78,92 Pramen:VÚZE-BIC,TIS ČR SZIF Poznámky: ukazatel průměr roku je počítán jako vážený průměr * =leden – červen
2003 70,45 71,61 67,46 66,09 70,94 69,27 70,19 76,06 81,47 83,39 79,94 76,43 73,36
2004 73,40 72,69 72,20 74,38 73,56 75,40 83,19 84,73 84,87 83,06 77,65 77,25 77,91
2005 79,84 75,15 78,49 77,04 75,76 77,12 79,39 80,73 79,50 73,08 74,61 72,50 76,96
2007* 67,19 65,94 64,34 71,82 78,96 76,64
2006 68,47 67,31 66,43 69,33 71,36 74,16 76,74 79,32 74,39 71,99 72,88 69,80 71,84
71,30
Ceny průmyslových výrobců v Kč/kg Měsíc
Špekáčky 2002 2003 2004 2005 2006 2007* 2002 2003 Leden 46,28 38,56 38,48 51,08 48,62 47,76 56,33 49,49 Únor 45,16 37,56 38,41 47,73 48,42 48,63 56,76 48,98 Březen 45,69 38,14 38,05 49,97 46,73 46,85 55,38 49,18 Duben 40,56 35,81 36,34 45,64 46,22 46,58 55,05 48,32 Květen 41,86 36,79 37,60 45,75 47,44 47,00 54,16 47,95 Červen 39,10 38,54 41,13 45,71 47,18 45,88 50,36 48,93 Červenec 38,96 34,85 42,89 46,16 47,09 49,12 49,61 Srpen 38,11 35,86 43,11 46,58 47,85 49,31 47,76 Září 39,64 37,33 46,35 47,40 47,82 48,83 48,05 Říjen 41,94 39,93 48,13 47,75 49,27 51,11 50,61 Listopad 40,61 39,45 48,53 47,92 48,07 50,21 49,75 Prosinec 41,20 39,50 48,21 47,11 48,93 51,16 50,61 Ø roku 40,73 37,14 41,22 46,98 47,56 46,82 52,48 49,12 Pramen:VÚZE-BIC,TIS ČR SZIF Poznámky: ukazatel průměr roku je počítán jako vážený průměr, * =leden – červen
Jemné párky 2004 2005 49,93 53,43 48,38 53,72 49,65 50,60 48,84 52,22 48,50 52,76 50,01 54,22 50,75 51,80 51,66 52,87 51,93 52,25 51,94 51,00 50,94 52,28 52,66 51,98 50,44 52,39
2006 52,29 49,76 50,89 50,60 52,37 51,71 50,87 51,62 51,83 52,54 52,76 52,48 51,64
2007* 53,49 53,06 51,91 53,19 51,62 52,34
52,59
Ceny průmyslových výrobců v Kč/kg Měsíc
Šunkový salám 2004 2005 79,63 79,08 78,61 81,40 76,66 79,42 76,31 78,56 77,22 78,70 77,71 78,03 78,52 78,75 81,12 77,72 79,57 79,05 81,32 76,83 82,94 76,31 82,55 74,87 79,44 78,14
2002 2003 2006 Leden 96,96 81,78 78,18 Únor 92,72 80,67 77,93 Březen 90,90 78,78 77,00 Duben 89,48 78,50 77,80 Květen 89,58 80,78 78,87 Červen 88,08 79,98 78,06 Červenec 87,24 78,91 80,57 Srpen 86,34 79,78 80,26 Září 87,74 81,24 80,85 Říjen 86,98 80,14 79,97 Listopad 84,51 80,83 78,58 Prosinec 80,28 76,42 78,20 Ø roku 88,12 79,65 78,79 Pramen:VÚZE-BIC,TIS ČR SZIF Poznámky: ukazatel průměr roku je počítán jako vážený průměr, * = vážený průměr leden – červen.
2007* 78,20 76,35 76,63 76,31 76,42 78,07
76,95
68
Spotřebitelské ceny – vepřová pečeně s kostí čerstvá v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr roku
1998 125,59 120,91 118,63 118,29 119,54 120,34 121,27 121,55 121,32 121,80 113,58 106,22 119,09
1999 108,60 103,85 97,85 96,31 95,28 94,46 100,81 103,20 105,54 108,05 110,30 111,20 102,95
2000 111,38 108,57 104,75 103,44 104,00 107,79 112,85 120,64 121,85 123,73 124,36 123,76 113,93
2001 123,66 123,30 122,45 122,33 128,11 131,67 133,90 132,50 132,40 133,62 132,09 129,19 128,77
2002 126,65 121,63 116,97 112,48 110,77 107,16 101,46 105,75 111,78 110,40 107,52 100,79 111,11
2003* 101,12 99,48 96,30 94,97 96,55 95,41 96,27 101,97 106,27 111,29 109,83 107,00 101,37
2004* 106,57 102,96 102,59 103,31 102,46 104,23 110,75 112,87 112,57 114,09 114,86 113,31 108,38
2005* 113,93 110,19 109,57 108,91 105,53 107,42 108,27 108,61 107,91 106,03 105,57 104,20 108,01
2006* 105,72 103,82 103,29 101,84 101,50 102,50 105,29 106,06 108,03 107,96 107,22 105,82 104,92
2007* 105,51 102,55 100,64 99,94 100,10 99,83
101,43
Spotřebitelské ceny – vepřová krkovice v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec Průměr roku
1998
1999
2000
2001
2002
2003*
2004*
2005*
2006*
2007*
108,98 105,56 103,40 103,59 104,66 106,17 106,74 106,71 106,96 106,72 99,48 93,26 104,35
95,10 91,67 86,50 85,05 83,75 82,69 88,99 90,63 92,58 95,40 98,03 98,89 90,77
98,50 95,28 91,97 90,89 92,15 95,36 100,19 107,70 108,20 110,51 111,40 111,25 101,12
111,16 110,31 108,16 110,17 115,20 120,02 121,96 121,95 122,31 123,41 123,45 118,01 117,18
115,72 111,79 109,41 105,95 105,14 101,74 96,73 100,43 106,72 106,02 102,26 96,23 104,85
93,59 92,78 90,77 89,81 90,99 90,89 89,95 93,05 99,54 103,19 101,77 99,62 94,66
98,18 92,90 93,52 94,43 95,69 96,01 104,16 105,67 104,87 106,01 104,31 104,22 100,00
103,84 101,21 102,11 101,06 99,56 99,32 101,14 101,16 101,65 100,96 100,36 98,38 100,89
99,54 98,41 98,48 96,31 99,20 99,09 99,63 100,27 101,87 99,06 97,30 96,12 98,77
96,15 93,77 94,27 93,95 95,51 96,05
2003* 99,82 98,76 95,67 94,32
2004* 100,82 100,24 98,92 100,04
2005* 105,98 104,11 105,55 107,33
2006* 99,16 98,71 97,40 96,21
2007* 99,51 96,19 92,99 92,14
96,29 95,84 95,29 98,01 104,04 107,42 106,83 104,44 99,73
99,14 100,52 107,78 107,54 108,41 110,75 109,14 107,50 104,23
99,75 101,13 102,25 101,58 100,59 100,77 99,23 98,72 102,25
97,28 97,91 100,70 99,38 103,24 102,72 99,24 99,60 99,29
93,60 93,36
94,95
Spotřebitelské ceny – vepřová plec bez kosti v Kč/kg Měsíc Leden Únor Březen Duben
1998 127,55 123,78 121,97 121,48
1999 109,29 104,18 98,84 97,07
2000 109,48 107,13 103,68 101,32
2001 121,27 121,01 119,97 120,98
2002 125,23 121,40 116,74 113,85
Květen 121,67 95,19 102,43 125,20 112,54 Červen 122,39 93,58 106,14 130,11 107,76 Červenec 122,39 99,39 110,80 131,47 101,28 Srpen 123,04 102,15 117,52 131,74 105,14 Září 124,29 103,47 118,34 132,39 110,38 Říjen 124,35 106,68 122,01 130,94 108,56 Listopad 115,27 108,67 122,32 131,98 106,46 Prosinec 106,81 109,73 121,42 128,43 100,20 Průměr roku 121,25 102,35 111,88 127,12 110,80 Pramen tabulek spotřebitelských cen: ČSÚ Poznámky: – ukazatel průměr roku je počítán jako vážený průměr – průměr roku je počítán jako aritmetický průměr
94,63
TABULKOVÁ PŘÍLOHA
69
Vývoz prasat z ČR podle nejvýznamnějších zemí (hodnota v tis.Kč) – živá prasata skupina celních položek 0103 Rok Země Objem Země 2003 Slovensko 66 542 Rumunsko 2004 Maďarsko 326 106 Slovensko 2005 Slovensko 118 533 Německo 2006 Slovensko 252 137 Německo 2006* Slovensko 109 892 Německo 2007* Německo 116 770 Slovensko Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem Země 37 649 Chorvatsko 198 076 Německo 82 837 Maďarsko 178 121 Maďarsko 75 390 Maďarsko 111 310 Rakousko
Objem Země 24 639 Bosna a Herc 115 883 Rakousko 80 123 Rakousko 39 157 Chorvatsko 30 360 Chorvatsko 15 253 Maďarsko
Objem 3 644 42 253 8 883 11 365 4 964 12 492
Vývoz vepřového masa z ČR podle nejvýznamnějších zemí (hodnota v tis.Kč) skupina celních položek 0203 Rok 2003 2004 2005
Země Slovensko Slovensko Slovensko
Objem 318 934 413 066 342 585
Země Rumunsko Maďarsko Polsko
2006 Slovensko 903 258 Německo 2006* Slovensko 352 347 Německo 2007* Slovensko 466 664 Německo Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem 36 361 91 958 18 187
Země Chorvatsko Polsko Rakousko
222 914 66 647 77 140
Polsko Rumunsko Rumunsko
Objem 16 960 49 788 21 000
Země Maďarsko Rumunsko Maďarsko
Objem 16 571 43 509 18 187
38 498 22 331 22 736
Rumunsko Rakousko Rakousko
35 987 16 621 13 637
Dovoz prasat do ČR podle nejvýznamnějších zemí (hodnota v tis.Kč) – živá prasata skupina celních položek 0103 Rok Země Objem Země 2003 Francie 5 157 Německo 2004 Francie 17 930 Německo 2005 Francie 17 947 Německo 2006 Dánsko 92 719 Nizozemsko 2006* Dánsko 35 139 Nizozemsko 2007* Nizozemsko 39 210 Německo Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden - květen
Objem 955 9 207 12 340 82 975 32 316 32 564
Země Rakousko Nizozemsko Slovensko Německo Německo Dánsko
Objem 280 3 296 6 951 61 574 24 138 27 940
Země Dánsko Slovensko Nizozemsko Slovensko Slovensko Slovensko
Objem 222 3 063 6 541 28 536 10 319 13 772
Dovoz vepřového masa do ČR podle nejvýznamnějších zemí (hodnota v tis.Kč) skupina celních položek 0203 Rok Země Objem Země 2003 Německo 426 004 Maďarsko 2004 Německo 1 515 508 Dánsko 2005 Německo 1 064 861 Polsko 2006 Německo 2 424 295 Polsko 2006* Německo 922 018 Polsko 2007* Německo 877 808 Rakousko Pramen: Celní statistika Poznámka: * Údaje celní statistiky leden – květen
Objem 358 690 407 459 230 788 1079051 349 256 487 062
Země Dánsko Maďarsko Rakousko Rakousko Rakousko Polsko
Objem 253 389 245 646 196 286 853 312 279 900 388 411
Země Francie Španělsko Nizozemsko Nizozemsko Nizozemsko Španělsko
Objem 96 269 237 497 142 845 548 372 228 382 191 216
70
Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat v Kč/kg ž. hm 1998 1999 tř. I. tř. I. I. 34,8 31,27 II. 34,22 25,95 III. 34,39 23,84 IV. 35,88 26,1 V. 36,96 26,38 VI. 37,64 27,45 VII. 38,03 31,7 VIII. 38,19 33,1 IX. 38,31 34,65 X. 34,53 36,37 XI. 26,7 37,08 XII. 27,45 36,65 Průměr 34,79 30,73 Pramen:VÚZE-BIC,TISČR SZIF měsíc/rok
2000 tř. I. 33,87 31,25 29,73 30,97 32,85 35,72 37,46 38,86 39,6 40,59 40,74 39,91 35,82
2001 tř. I. 39,75 39,68 40,05 42,46 45,87 48,01 48,42 47,42 47,45 46,38 42,77 38,79 44,24
2002 SEU+ tř. I. 37,12 35,41 33,48 33,56 32,99 30,25 28,98 37,26 39,00 36,31 30,2 25,46 33,11
2003 SEU 28,88 30,08 25,16 30,02 30,97 27,55 31,43 35,21 36,99 36,03 29,78 26,34 30,52
2004 SEU 25,81 25,69 29,41 32,00 30,51 34,91 38,69 37,14 38,38 38,42 35,56 35,70 33,30
2005 SEU 33,42 31,66 33,86 30,82 29,88 33,49 34,54 34,07 33,87 32,47 32,22 33,44 32,79
2006 SEU 31,87 29,85 29,16 30,20 30,98 32,73 34,47 35,43 35,63 33,21 30,00 29,86 31,89
2007 SEU 27,90 26,35 26,31 26,96 28,07 30,51
27,65
Vývoj cen zemědělských výrobců jatečných prasat v Kč/kg j. hm měsíc/rok
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
tř. I.
tř. I.
tř. I.
tř. I.
SEU+ tř. I.
SEU
SEU
SEU
SEU
SEU
I.
42,80
38,46
41,66
48,89
45,66
35,52
31,75
42,95
40,96
35,85
II.
42,09
31,92
38,44
48,81
43,55
37,00
31,60
40,68
38,35
33,85
III.
42,30
29,32
36,57
49,26
41,18
30,95
36,17
43,51
37,47
33,81
IV.
44,13
32,10
38,09
52,23
41,28
36,92
39,36
39,60
38,80
34,65
V.
45,46
32,45
40,41
56,42
40,58
38,09
37,53
38,40
39,80
36,06 39,21
VI.
46,30
33,76
43,94
59,05
37,21
33,89
42,94
43,03
42,05
VII.
46,78
38,99
46,08
59,56
35,65
38,66
47,59
44,38
44,30
VIII.
46,97
40,71
47,80
58,33
45,83
43,31
45,68
43,78
45,53
IX.
47,12
42,62
48,71
58,36
47,97
45,50
47,21
43,53
45,79
X.
42,47
44,74
49,93
57,05
44,66
44,32
47,26
41,73
42,67
XI.
32,84
45,61
50,11
52,61
37,15
36,63
43,74
41,40
38,55
XII.
33,76
45,08
49,09
47,71
31,32
32,40
43,92
42,97
38,37
Průměr 42,79 37,80 Pramen:VÚZE-BIC,TISČR SZIF
44,06
54,42
40,73
37,54
40,96
42,14
40,98
35,53
71
TABULKOVÁ PŘÍLOHA
KA L E N DÁ Ř nákupních trhů plemenných kanců v srpnu – prosinci 2007 Místo tržnice Kraj / bývalý (číslo tržnice) okres Herink Nebovice Luže Dřevec Merklín Dubné Pivkovice Březnice Jetřichovec Frahelž Sulejovice Zlonice Slatiny Velehrádek Zbožnice Rosice Hrotovice Měřín Dobřínsko Nový Dvůr Jakubovický Dvůr Jestřabice Rajhrad Grygov Otice
Středočeský Středočeský Pardubický Chrudim Plzeňský Plzeň -sever Plzeňský Jihočeský Jihočeský Strakonice Jihočeský Tábor Vysočina Pelhřimov Jihočeský Jindřichův Hradec Ústecký Litoměřice Královéhradecký Královéhradecký Jičín Královéhradecký Trutnov Vysočina Havlíčkův Brod Pardubický Chrudim Vysočina Třebíč Vysočina Žďár nad Sázavou Jihomoravský Znojmo Jihomoravský Brno venkov Vysočina Žďár nad Sázavou Zlínský Kroměříž Olomoucký Olomoucký Olomouc Moravskoslezský Opava
Měsíc 22. 21.
26. 25.
31. 30.
-
5. 4.
5.
10.
14.
-
19.
22.
-
3.
14.
19.
29. 2.
6.
10. 11.
7. 8.
12. 13.
15.
-
3.
7.
5.
9.
13.
-
8.
13.
2.
6.
18.
-
6.
-
4.
16.
-
4.
-
20.
-
8.
20.
24.
-
-
-
-
30.
27.
-
8.
6.
23.
20.
25.
-
13.
14.
11.
16.
13.
4.
9.
6.
4.
8.
6.
14.
18.
-
6.
11.
16.
-
11.
15.
-
-
6.
-
8.
-
7.
11.
-
6.
-
-
4.
16.
-
11.
-
6.
25.
-
6.
2.
13.
-
29.
-
22.
-
3.
-
5.
23.
-
4.
-
6.
Pramen: Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě