ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL A DOPRAVNÍ VÝCHOVA V LIBERECKÉM KRAJI DOPRAVNÍ VÝCHOVA Metodické materiály pro 6. ročníky základních škol Doplněné pracovními listy
6
CZ.1.07/1.1.00/53.0013 Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Realizátorem tohoto projektu je společnost Odyssey Performance Enhancement Network, spol. s r.o. a partnerské základní školy.
Obsah 1
Úvod ...............................................................................................................................3
2
Současná situace ve výuce dopravní bezpečnosti v Libereckém kraji .............................3
3
Specifika práce s dětmi na druhém stupni ZŠ (raná adolescence 10 -15 let) ...................4
4
Témata pro 1. - 9. třídy základních škol ...........................................................................4
5
Práce lektora a práce se skupinou ..................................................................................6
6
Metodické listy pro učitele 6. tříd základních škol ............................................................7
7
6.1
Vyučovací hodina – Bezpečné cestování .................................................................7
6.2
Vyučovací hodina – Chodec je každý z nás .............................................................9
6.3
Vyučovací hodina – Cyklisto, jsi připraven?............................................................ 11
6.4
Vyučovací hodina – řešení krizové situace, základy první pomoci .......................... 13
Doporučené odkazy: ..................................................................................................... 15
1
Úvod
Metodický materiál je určen lektorům ke správné realizaci výuky dopravní bezpečnosti pro 1. -9. ročníky základních škol. Metodický materiál obsahuje pokyny k tomu, jak pracovat s cílovými skupinami a jak co nejlépe využít prezentačních materiálů pro lepší pochopení tématu účastníky seminářů. Materiál obsahuje i samotný výčet výukových a prezentačních pomůcek s odůvodněním jejich vhodnosti použití.
2
Současná situace ve výuce dopravní bezpečnosti v Libereckém kraji
Pro pochopení námi navrhovaného rozsahu je zcela zásadní alespoň v krátkosti popsat současnou situaci výuky dopravní bezpečnosti. Do výuky dopravní bezpečnosti se obecně zapojuje celá řada subjektů z veřejného i soukromého sektoru a existuje velké množství projektů řešících tuto výuku jak samostatně při výuce, tak při jiných vzdělávacích aktivitách, v rámci projektové výuky nebo průřezově. Děti ve 4., případně 5. ročnících základních škol, procházejí výukou v rámci systematické dopravní výchovy na příslušném dopravním hřišti. V Libereckém kraji dosahuje účast na této dopravní výchově přes 90 %. Je tedy vhodné na tuto výuku navázat, rozvíjet ji a obohacovat. Další aktivitou, kterou je nutné v tomto ohledu vnímat, je nově vzniklá povinnost jednotlivých škol zařadit dopravní výchovu do Školních vzdělávacích programů. Tato povinnost vznikla teprve pro školní rok 2013/2014 a její rozsah ani účinnost nejsou prozatím známé. Další podpůrnou aktivitou v Libereckém kraji je školení pedagogů v rámci projektu „Inovace výuky na příkladu dopravní výchovy“, do které jsou někteří pedagogové zapojeni. Zcela zásadní se pak jeví také aktuální vytváření interaktivních učebnic a dalších pomůcek pro výuku dopravní bezpečnosti pro mateřské a základní školy dalšími subjekty, ať již ve spolupráci s Ministerstvem dopravy – BESIP, případně v rámci operačních programů, které vyhovují tématům uvedeným v Rámcovém vzdělávacím programu a dopravní výchovu se tak snaží podpořit v co největším rozsahu. Tyto tři zásadní aktivity v Libereckém kraji mohou do jisté míry ovlivnit rozsah výuky v rámci projektu na jednotlivých školách a je více než vhodné postupovat i s ohledem na již běžící projekty a výuku tomu případně přizpůsobit.
3
Specifika práce s dětmi na druhém stupni ZŠ (raná adolescence 10 -15 let)
V rámci celkového vývoje dochází ke změně způsobu myšlení, dospívající je schopen uvažovat abstraktně, a to i o variantách, které reálně neexistují. Hormonální proměny stimulují změny emočního prožívání, jehož výkyvy mohou upoutávat pozornost a ovlivňovat aktuální hodnocení dospívajícího. Dospívající připouštějí variabilitu různých možností i možnost různorodosti názorů jiných lidí, jiných teorií. Dospívající dovede uvažovat systematičtěji, mění se způsob manipulace s informacemi. Akceptuje více možností, a proto dovede uvažovat o různých způsobech řešení. Tato věková kategorie sice udrží pozornost na dobu delší, ale nesmírně záleží na osobnosti lektora a úvodu každé prezentace. Pokud si lektor nezíská pozornost a přirozený respekt z počátku prezentace, těžko jej získá v době pozdější. Lektor při práci s touto skupinou musí mít na mysli hormonální nerovnováhu žáků a tím i emoční nestabilitu.
4
Témata pro 1. - 9. třídy základních škol
Komplexní dopravně-bezpečnostní program by měl respektovat následující témata: Chůze po chodníku Znalost základních pravidel pohybu v dopravním prostředí Respekt k ostatním účastníkům provozu (chodci, cyklisté, bruslaři, maminky s kočárky atp.) Ohleduplnost k postiženým osobám a osobám se sníženou pohyblivostí (senioři) Nečekané situace – výjezd aut z garáží, pohyb složek IZS atp. Skupinový pohyb v dopravním prostředí, cesta do školy a rizika s tím spojená Chůze v prostoru bez chodníkové úpravy a mimo obec Chůze v protisměru z pohledu jedoucích vozidel a základní pravidla Identifikace vozidel a s nimi spojená rizika Viditelnost a vhodné oblečení Reflexní materiály a jejich fungování (pokusy) Modelování rizikové situace
Přecházení silnice Nejbezpečnější místo k přecházení Nebezpečná místa pro přecházení (zatáčky, horizonty) Přechody pro chodce Kolejová doprava a její nebezpečí Okolí školy Odhad vzdálenosti a rychlosti vozidla Oční kontakt s řidičem vozidla, pochopení vnímání řidiče a další Herní prostor Vhodná místa pro hru za různých podmínek viditelnosti a počasí Vhodné vybavení a ochranné prvky Vedlejší cesty, připojení z lesní a polní cesty, připojení z cyklostezky Pravidla vjezdu z vedlejší silnice
Pravidla vjezdu z cyklostezky Vnímání rozhledových překážek U nehody, zdravověda Složky IZS Postup jednání v případě nehody Základní ošetření úrazů Základní život zachraňující úkony Auto – zádržné systémy a chování ve vozidle Zádržné systémy a jejich vliv v případě nehody Autosedačky a jejich typy a vhodnost použití Správné poutání Řidič a jeho nutnost soustředění Volné předměty ve vozidle
Vozidla hromadné dopravy Chování na zastávce Nastupování Za jízdy Převážení zavazadel Vystupování Kolo Základní pravidla a dopravní značky Manévr předjíždění a objíždění překážky Vnímání okolní Rozdíly mezi pohybem na chodníku, pěší zóně, cyklostezce, pásu pro cyklisty, silnici, hřišti a dopravním hřišti Jízda ve skupině Povinná výbava kola, ochranné prvky Cyklistická přilba a její fungování Viditelnost a reflexní materiály
5
Práce lektora a práce se skupinou
Lektor musí být citlivý a vnímavý pro potřeby účastníků, kterým by měl příznivě naslouchat a akceptovat je takové, jací za ním přicházejí. Zároveň lektor musí věnovat pozornost svým sympatiím a antipatiím k jednotlivým účastníkům, nemělo by se stát, aby stranil jednomu z účastníků a dával mu více prostoru. Tento přístup je nesmírně důležitý pro zachování celistvosti skupiny a nevyvolání rivality. Zde je namístě preference zachování spolupráce ve skupině. Lektor by měl být schopen zajistit příznivou atmosféru pro práci se skupinou, ale zároveň by měl umět určit a udržet hranice mezi jím samotným a účastníky. Svůj projev musí lektor přizpůsobit cílové skupině, se kterou pracuje. Musí se vyjadřovat srozumitelně, jasně a výstižně a po celou dobu prezentace si ověřovat, zda účastníci dostatečně rozumějí řečenému. Preference skupinové prezentace vychází z předpokladu sdílených zkušeností, různých pohledů a názorů na jednotlivá témata. Při skupinové prezentaci je důležitý kontakt se všemi účastníky a zároveň ponechání prostoru pro jejich vyjádření. S každým názorem se dá pracovat, rozvíjet ho a žádný názor nebo postřeh není pro diskuzi nevhodný. Při představení tématu a jeho prezentaci je třeba dbát na to, aby se každý účastník cítil zainteresován do tématu. Ze začátku prezentace je důležité zmapovat např. pomocí herních prostředků dosavadní zkušenosti jednotlivých účastníků, se kterými pak dále můžeme pracovat. Při prezentaci je důležité umožnit účastníkům, aby si nové poznatky a informace mohli vztáhnout ke své vlastní osobě a vlastní situaci. Osvědčuje se dotazování účastníků k tématu, tedy co největší míra jejich zapojení, mající za následek neustálé udržení pozornosti.
6
Metodické listy pro učitele 6. tříd základních škol
6.1 Vyučovací hodina – Bezpečné cestování Cíl aktivity:
Návyk správného poutání ve vozidle Pochopení bezpečného chování pasažéra ve vozidle Uvědomění si nebezpečí volných předmětů v automobilu
Metody výuky:
audiovizuální přednáška, simulace, práce s pracovními listy
Učební materiál:
promítací technika/interaktivní tabule, připojení k internetu, osobní automobil (či simulační poutací křeslo s pásy), pracovní list 6B
Aktivita 1: K účelu nácviku správného poutání můžeme využít buď vlastní automobil, nebo simulační křeslo a dětem přímo ukázat správné a bezpečné poutání. Při nácviku správného poutání postupujeme jako na obrázcích www.bezpecnecesty.cz v záložce Témata – Správná jízda a rizika – Správné sezení. Na tomto odkazu najdeme příklady poutání se všech pasažérů ve vozidle. Při této aktivitě se tak žáci naučí vlastní zkušeností správným návykům při poutání se v automobilu. .
Aktivita 2: Další častou problematikou v českých automobilech jsou volné předměty v autě, neboť vše, co nepřipoutáme, pak při nehodě „letí“ v automobilu a pokud nás daná věc zasáhne, tak při nárazu v rychlosti 50 km/h každý nepřipoutaný předmět působí silou, jakoby vážil 30ti až 50ti násobek své váhy. Je fyzicky nemožné, aby se člověk při nárazu sám udržel, neboť i nepřipoutaný pasažér je volný předmět a může ublížit všem členům posádky.
Každý žák si může spočítat, kolik by v případě nárazu v rychlosti 50 km/h vážil. Váha žáka x 50 = váha při nárazu v rychlosti 50 km/h Správně/bezpečně naložený kufr automobilu promítneme žákům z www.bezpecnecesty.cz v záložce Témata – Správná jízda a rizika – Přeprava zavazadel v autě. Důsledky špatně převáženého nákladu v osobním automobilu žáci uvidí v následující aktivitě. Aktivita 3: S žáky pokračujeme v tématu bezpečného poutání se v automobilu. Způsoby poutání sama sebe i předmětů v automobilu demonstrujeme za pomocí výukových videí z webového portálu www.skodahrou.cz – SILNIČNÍ BEZPEČNOST – BEZPEČNĚ V AUTĚ – CRASH TEST VIDEA. Za pomocí videí můžeme žákům přiblížit problematiku poutání – pokud se připoutám špatně, může to mít fatální následky, pokud se nepřipoutám vůbec, zcela jistě to bude mít fatální následky jak pro mě, tak můžu ohrozit celou posádku v automobilu. Stejné fatální důsledky může mít špatně uložený náklad ve vozidle. Crashtestová videa jsou ve většině spojená s odborným komentářem.
Na závěr hodiny rozdáme žákům pracovní listy a věnujeme se straně 6B. Pracovní listy vyplníme dle instrukcí.
6.2 Vyučovací hodina – Chodec je každý z nás Cíl aktivity:
Uvědomění si důležitosti vhodného výběru oblečení Pochopení bezpečného pohybu v dopravním prostředí v roli chodce
Metody výuky:
audiovizuální přednáška, simulační hry
Učební materiál:
promítací technika či interaktivní tabule, připojení k internetu, reflexní vesta, tabule a křída/interaktivní tabule
Aktivita 1: Uvedeme žáky do tématu diskuzí na téma chodce. Ptáme se žáků, kdo je chodec a kdo například cyklista a proč si to myslíme. Necháme rozvinout diskuzi. Následně na tabuli nadepíšeme dva sloupce – jeden bude nadepsán jako cyklista a druhý jako chodec. Necháme žáky, aby vždy řekli jeden typ buď chodce, či cyklisty, a zapsali na tabuli do správného sloupce. Pro příklad typy chodců (běžkař, lyžař, jezdec na in-line bruslích, člověk vedoucí psa, člověk vedoucí kolo, vozíčkář) Pro příklad typy cyklistů (cyklista na kole, cyklista na koloběžce) Teď jsme si srovnali pojmy a víme kdo je cyklista a kdo je chodec. U jednotlivých pojmů, které jsme vypsali na tabuli, se zamyslíme a rozvineme diskuzi, které skupiny se mohou pohybovat na chodníku, které na silnici, jestli po pravé, či po levé straně. Následně si otevřeme webový portál www.ibesip.cz sekci Chodec – Bezpečný pohyb – přecházení vozovky. Na této stránce máme vyobrazené situace, kdy chodci přecházejí či se jiným způsobem pohybují v dopravním prostředí. S žáky se věnujeme jednotlivým obrázkům tak, jak jdou za sebou, a popisujeme jejich děj. Zároveň se snažíme upozornit na nevhodné chování chodců na obrázku a vysvětlit problém.
Aktivita 2: K bezpečnosti chodce neodmyslitelně patří správná volba oblečení. Reflexní materiály totiž zvyšují viditelnost nejen v noci, ale i ve dne (například během zimního období jsou reflexní doplňky nesmírně důležité). Demonstraci důležitosti reflexních materiál si ukážeme na www.skodahrou.cz v sekci SILNIČNÍ BEZPEČNOST – BEZPEČNĚ V AUTĚ – VIDITĚLNOST. Zde vidíme pohled řidiče z auta, jak vidí chodce, kteří nemají reflexní materiál. Umístěním kurzoru na postavy dotyčné osoby oblékneme do reflexních materiálů a vidíme ten rozdíl. Zároveň se nám po kliknutí na postavy zobrazí výukové video o reflexních materiálech.
6.3 Vyučovací hodina – Cyklisto, jsi připraven? Cíl aktivity:
Seznámit žáky s ochrannou funkcí cyklistické přilby Natrénování správně nasazené cyklistické přilby Uvědomění důležitosti povinné výbavy cyklisty
Metody výuky:
zkušenostní učení, simulační hry, diskuzní metody, práce s pracovními listy
Učební materiál:
cyklistické kolo (odstrojené bez povinné výbavy), povinná výbava kola, cyklistická přilba, promítací zařízení/interaktivní tabule, připojení k internetu, pracovní list 6A
Aktivita 1: S dětmi navážeme komunikaci na téma cyklisty – jak takový cyklista vypadá a co by měl mít na sobě. Během komunikace se zastavíme u tématu cyklistické přilby. Diskutujeme na téma, jak by měla být cyklistická přilba správně nasazená a správně připnutá. Dáme žákům cyklistickou přilbu do rukou a necháme je, aby si ji jeden dobrovolník nasadil na hlavu. Následně vezmeme cyklistickou přilbu a jiného dobrovolníka a ukážeme, jak by měla být správně nasazená: cyklistickou přilbu nasadíme tak aby nebyla příliš do čela, ale aby nebyla ani příliš vzadu. Poté bez zapnutí řemínků dotáhneme kolečko na zátylku. V tuto chvíli dobrovolník předkloní hlavu a zatřese s ní – cyklistická přilba musí držet na hlavě, i když nejsou řemínky zapnuté. Narovnáme hlavu a zapneme řemínky pod bradou, kde by mělo být místa tak na 2 prsty. Řemínky vedoucí od přilby by se měly setkat pod uchem a pásky by tak mely tvořit písmeno „Y“. Tímto způsobem je přilba správně nasazená. Správně nasazenou přilbu si mohou žáci prohlédnout na www.nakolejensprilbou.cz v sekci Vše o přilbách. Tyto obrázky promítneme na promítací technice/interaktivní tabuli. Aby nám přilba vydržela co nejdéle a chránila nám tak život, je důležité o ni správně pečovat. Proto si se žáky promítneme (ve stejné sekci uvedené výše) promítneme péči o cyklistickou přilbu. Následně žákům rozdáme pracovní listy 6A a pracujeme s nimi dle instrukcí.
Aktivita 2: Povinnou výbavu máme v nádobě položené vedle kola. Ptáme se žáků, co na kole chybí. Následně dáme žákům povinnou výbavu s úkolem, aby si navzájem pomohli a umístili prvky povinné výbavy na správné místo na kole. Následně společně zkontrolujeme, zdali jsou všechny prvky povinné výbavy na svém místě a povíme si, proč jsou např. odrazky různě barevné. Bezpečné kolo ale není pouze správně vybavené dle pravidel, ale také kolo opečovávané. Pokračujeme tedy s tématem správné péče o kolo. Ptáme se žáků, co a jak je třeba zkontrolovat po zimě před sezónou (funkčnost brzd, utažení šroubů a matic, kontrola řetězu, dofouknutí pneumatik, kontrola hloubky dezénu, výška sedlovky, funkčnost přehazovačky). Vyzveme žáky, aby předvedli praktickou ukázku toho, jak výše uvedené úkony provedou. Praktickou ukázku mají možnost předvést na přistaveném kole. Aktivita 3: Pro bezpečí cyklisty je důležité nejen mít správně vybavené kolo a mít správně nasazenou cyklistickou přilbu, ale zároveň i bezpečné chování na kole v provozu. Vedeme tedy se žáky komunikaci směrem k chování cyklisty. Necháme žáky, aby vymysleli modelové případy, kdy se cyklista nechoval správně, ať už ohrozil sebe nebo ostatní účastníky silničního provozu s upozorněním na to, proč je takové chování nebezpečné. Pokračujeme debatou na téma, proč bychom měli být k sobě ohleduplní, ať už jako řidiči, cyklisté, či chodci.
6.4 Vyučovací hodina – Řešení krizové situace, základy první pomoci Cíl aktivity:
Bezpečné chování při průjezdu vozidel s právem přednosti jízdy. Správný postup přivolání záchranné služby. Fixace základů v poskytování první pomoci – kardiopulmonální resuscitace (KPR).
Metody výuky:
řízená diskuze, zkušenostní učení
Učební materiál:
figuríny pro nácvik resuscitací (alespoň 2 velikosti – dítě cca 10 let, dospělý)
Aktivita 1: Během diskuze postupně přejdeme k situaci, když se žák ocitne v krizové situaci. Necháme žáky samotné, ať si vymyslí situaci, ve které je třeba zavolat jakoukoliv složku záchranného systému. V tuto dobu vybereme dva dobrovolníky, kteří se vžijí do role zraněného a jeho zachránce. Dobrovolníci tak vyzkouší hrát scénku volání na tísňovou linku. Ostatní žáci bedlivě sledují postup při záchraně zraněného a v případě, že by se zachovali v danou chvíli jinak, tak se přihlásí a postaví se na místo zachránce, který se stane pozorovatelem. Takto se děti mohu střídat a dojít ke správnému postupu přivolání první pomoci. Na co nezapomenout při telefonátu, když si chci přivolat první pomoc: Představit se Nahlásit co se stalo Kde se to stalo Kolik je zraněných Nikdy nezavěšovat jako první!
Aktivita 2: Pod odborným dohledem si žáci vyzkouší nácvik KPR a to na dvou druzích figurín. Jedna z nich je simulace KPR na osobě ve věku cca do10ti let a druhá je figurína simulující dospělou osobu. Ke KPR patří celkový přístup ke zraněnému, který si každý žák vyzkouší. Přístup ke zraněnému: Pokud vidím nehybnou osobu, přistoupím k ní z dálky a zkusím ji nejdříve oslovit, pokud nereaguje, přijdu blíž a zkusím ji oslovit znova. Pokud stále nereaguje, zkusím s ní mírně zatřást. Pak štípnout do ušního lalůčku. Pokud nereaguje, otočím zraněného na záda a zkusím, jestli dýchá tím, že položím ucho nad jeho ústa a sleduji, jestli se zvedá hrudník. Pokud necítím dech ani nevidím, že by se zvedal hrudník, tak dotyčnému zkusím zaklonit hlavu, čímž uvolním dýchací cesty, a moment vyčkám, jestli se sám nerozdýchá. Pokud stále nedýchá, zahájím resuscitaci. Nácvik KPR: Zraněný musí být na tvrdé rovné podložce, ne z kopce ani do kopce. Přikleknu k němu v oblasti ramene a hrudníku z boku. Na rukou propletu prsty, stlačují hrudník v oblasti hrudní kosti na spojnici mezi bradavkami a začnu resuscitovat vahou celého těla v intervalech rytmu písně Rolničky, rolničky, kterou může zpívat celá třída. Takto pokračujeme v resuscitaci v intervalu 30 stlačení hrudníku ku 2 vdechům. Vdechy provádíme se záklonem hlavy zraněného. Tímto způsobem si všichni žáci vyzkouší praktický nácvik KPR. Mohou trénovat samostatně, nebo zkusit KPR ve dvou lidech. Ve dvou lidech KPR vypadá tak, že jeden člověk provádí masáž srdce a druhý člověk umělé dýchání.
7
Doporučené odkazy:
http://www.bezpecnenasilnicich.cz/ http://www.bezpecne-ops.cz/ http://www.ibesip.cz/ http://www.cdv.cz/ http://www.visionzeroinitiative.com/ http://www.erscharter.eu/cs http://www.skodahrou.cz/ http://www.bezpecnecesty.cz/ http://www.jihocesi-bezpecne-na-cestach.cz/
