zdraví při práci v praxi XIX. aktualizace a doplňky, srpen 2011 Obsah aktualizace:

Zákaznický portál 24 přináší tyto legislativní novinky související s oblastí Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany Ing. Milan Tomeček, Ing. Pavel Petrů a kolektiv autorů • Zákon č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon

č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády

č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání • Zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon

č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony • Zákon č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon

č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů • Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 111/2011 Sb., kterou

se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy • Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády

č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání • Zákon č. 138/2011 Sb., kterým se mění zákon

č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

Na Zákaznickém portále 24 jsou k dispozici vzorové testy BOZP ve formátu MS Word. Snadno je přizpůsobíte vlastním potřebám. V rubrice AKTUALITY sledujte nejnovější dění v oblasti!

XIX. aktualizace a doplňky, srpen 2011 Obsah aktualizace: Přehled NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ pro oblasti BOZP & PO, které vyšly v období od 16. dubna 2011 do 15. června 2011 AKTUALIZOVANÁ KAPITOLA NEDOSTATKY ZJIŠŤOVANÉ PŘI DOZORU STÁTNÍ BÁŇSKÉ SPRÁVY Rozbor kontrolní činnosti ČBÚ a chyb, kterých se subjekty spadající pod její dozor dopouštějí na úseku bezpečnosti práce nejčastěji. Věděli jste, že největší nedostatky ČBÚ nachází na úseku vzájemné informovanosti při předávání pracovišť, v organizačních a odpovědnostních řádech a ve vypracování způsobu pohybu na pracovišti? Časté bývá také porušení § 102 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce – vyhledávání a hodnocení rizik. Ověřte si, že u Vás je vše v pořádku. Podrobnosti v této aktualizaci. IDENTIFIKACE A PREVENCE RIZIK Přepracovaná kapitola. Jak na analýzu rizik? Které všechny faktory je třeba vzít v úvahu a jak postupovat skutečně metodicky od stanovení pracovních oborů a činností, přes vyhledání konkrétních rizik a přijetí opatření, až po přezkoušení jejich účinnosti? Jak mezi zjištěnými faktory odlišit ty skutečně rizikové od méně ohrožujících? Jaký je mechanismus kombinace rizikových faktorů a jakou prioritu přijetí mají jednotlivá ochranná opatření? Čtěte v této aktualizaci.

PREVENCE PŘI PRÁCI VE VÝŠKÁCH A NAD VOLNOU HLOUBKOU Znáte všechny požadavky nařízení 362/2006 Sb., upravujícího bezpečnost na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky? Přinášíme Vám přehled požadavků na konstrukce, instalace, zařízení i na osobní ochranné pomůcky používané v tomto prostředí. NEVYHRAZENÁ ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ Nenechte se zmást označením nevyhrazená. I zde je při práci třeba dbát zvýšené opatrnosti: patří sem zdvihadla a jeřáby s nosností až 5000 kg, stavební jeřáby a pracovní plošiny se zdvihem až 3 metry a další zařízení určená k manipulaci objemných a těžkých břemen. Znáte požadavky na jejich dokumentaci a technické podmínky jejich provozu? Získejte přehledy nejběžnějších nebezpečí a zásad bezpečného používání jednotlivých druhů nevyhrazených zdvihacích zařízení. POTRAVINÁŘSTVÍ Zcela nová kapitola. Potravinářství je obor, kde je kromě zásad bezpečnosti práce nutné dodržovat také řadu přísných hygienických ustanovení. Jaké nedostatky státní dozorčí orgány nejčastěji zjišťují, jaká jsou nejvýznamnější nebezpečí v tomto oboru a jaká přijímat opatření pro jejich eliminaci? Dozvíte se v této aktualizaci.

www.dashofer.cz

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v praxi

Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská 423/178 P. O. Box 124 160 41 Praha 6 tel.: 222 539 333 fax: 222 539 400 e-mail: [email protected] www.dashofer.cz

TECHNICKÝ PORTÁL www.techportal.cz

Ing. Pavel Petrů, Ing. Milan Tomeček a kolektiv autorů

Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci v praxi ZÁKLADNÍ DÍLO aktuální stav srpen 2011

Pod vedením Ing. Pavla Petrů a Ing. Milana Tomečka spolupracovali: Ing. Jaroslav Bek, Mgr. Jaroslav Brácha, Jaromír Drda, Ing. Antonín Dušátko, Ing. Světla Fišerová, Ing. Jaromír Jaroš, PhDr. Alena Juklíčková, Ing. Václav Kápl, Ing. Miloslav Kočí, Ing. Miroslava Kopecká, Ing. Miroslav Král, Ing. Pavel Krejcar, MUDr. Vít Mareček, Ing. Vojtěch Mráz, JUDr. Milan Novotný, Ing. Zdeněk Prouza, CSc., Ing. Miroslava Šmídová, doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.

VERLAG DASHÖFER

Verlag Dashöfer, odborné nakladatelství technické literatury Evropská 423/178 P.O. BOX 124 160 41 Praha 6 e-mail: [email protected] www.dashofer.cz

Copyright © 2006–2011 by Dashöfer, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Evropská 423/178, P.O. BOX 124, 160 41 Praha 6 tel.: 222 539 333, fax: 222 539 400 e-mail: [email protected] www.BOZPprofi.cz, www.techportal.cz, www.dashofer.cz Všechna práva, zejména autorské právo, licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding Ltd. Zypern. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na kopírování, distribuci a překlad. Žádná část díla nesmí být v jakékoli formě (tiskem, jako fotokopie, elektronickými či jinými metodami) reprodukována bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství Informace obsažené v tomto díle byly k okamžiku zveřejnění vypracovány podle nejnovějšího vědomí, jsou však z důvodu nejednotných výsledků výzkumu, jurisdikce a správy bez záruky.

Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r.o., je certifikováno společností TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu kvality podle normy ISO 9001:2008, reg. č. 01 100 055430.

Odpovědný redaktor: Ing. Jiří Bašek Odborný redaktor: Mgr. Ondřej Vraný Sazba: SV, spol. s r. o. Tisk: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o. ISSN 1802-2235

OBSAH UKÁZKY 1/2 CELKOVÝ OBSAH ……………………………………………. 6 2/3.5 NOVÉ PRÁVNÍ P EDPISY, KTERÉ VYŠLY VE SBÍRCE ZÁKON V DOB OD 16. DUBNA 2011 DO 15. ERVNA 2011 ( ÁSTKY 37/2011 AŽ 59/2011) ………………………………….………………………….……………………………… 16 3/2.3 HYGIENA ………………………………………………..20 4/2.3 POVINNOSTI ZAM STNAVATELE STANOVENÉ ZÁKONEM . 309/2006 Sb., O ZAJIŠT NÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BOZP A PROVÁD CÍMI P EDPISY ……..24 4/2.10.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYBAVOVÁNÍ PRACOVIŠT BEZPE NOSTNÍMI ZNA KAMI A ZAVEDENÍ SIGNÁL ………………………………………………28 5/2 PRVKY SYSTÉMU ÍZENÍ 5/2.1 ÚVOD ………………………………………………………..31 5/2.2. PODNIKOVÁ FILOZOFIE …………………………………..32 5/2.3 PLÁNOVÁNÍ ……………………………………………….35 5/2.4 ZAVÁD NÍ DO PRAXE …………………………………… 39 5/2.5 KONTROLA A NÁPRAVNÁ OPAT ENÍ ……………….45

5/2.6 P EZKOUMÁNÍ VEDENÍM ……………………49 6/2.2 PRÁVA ZAM STNANC …………………………53 7/3.3 KRVÁCENÍ ……………………………………………54 MANIPULA NÍ VOZÍKY 8.3.3.3 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATEL MANIPULA NÍCH VOZÍK ….. 58 8.3.3.4 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJIŠ OVANÉ U RU NÍCH VOZÍK ………….. 64 8.3.3.5 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJIŠ OVANÉ P I ROVOZU MOTOROVÝCH VOZÍK …………………………………………………………………………….. 66 8.3.3.6 NEJ AST JI ZJIŠ OVANÉ ÚRAZOVÉ D JE ….. 70

PR MYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY 8/7.2 NEDOSTATKY ZJIŠ OVANÉ DOZOR ÍMI ORGÁNY …………………………….72 8/7.3 SPECIFIKACE NEBEZPE Í A Z NICH PLYNOUCÍCH RIZIK (roboty) …………………74 8/7.4 PREVENCE RIZIK ………………………………………………………………..…………….. 82 8/7.4.1 BEZPE NOSTNÍ OPAT ENÍ POUŽÍVANÁ VN A UVNIT PROSTOR ROBOTIZOVANÝCH PRACOVIŠ ………………………………………… 82 8/7.4.2 BEZPE NOSTNÍ POŽADAVKY NA PR MYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY ……………….. 86 8/7.4.3 VŠEOBECNÉ ZÁSADY PRO BEZPE NOST A OV ENÍ PROVOZU PR MYSLOVÝCH ROBOT A MANIPULÁTOR (PODLE SN EN ISO 10218-1: 2007/18 6502) …………………. 92 8/7.4.4 DESATERO BEZPE NÉ PRÁCE U ROBOT ………………………………………………….. 94

8/12.3 POHYBLIVÉ SCHODY A POHYBLIVÉ CHODNÍKY ………………….. 95 9/10.2 VÝCHOVA K BEZPE NOSTI A OCHRAN ZDRAVÍ P I PRÁCI …….. 103 9/11.4 SPECIFIKACE NEBEZPE Í P I PRÁCI V POTRAVINÁ STVÍ A Z NICH PLYNOUCÍCH RIZIK A OPAT ENÍ K JEJICH ELIMINACI …………………….. 105

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI

část 1, díl 2, str. 1

díl 2, celkový obsah

1/2 CELKOVÝ OBSAH

1 1/1 1/2 1/3 2 2/1 2/2 2/2.1 2/2.2

Obsah, úvod Obsah Celkový obsah Seznam autorů Všeobecné informace Obsah Základní pojmy Úvod Terminologie

2/2.2.1

Definice základních pojmů v hygieně práce

2/2.3 2/3 2/3.1 2/3.2 2/3.3

Systém bezpečnostních opatření Aktuální informace Činnost SÚIP na úseku BOZP v roce 2009 Poznatky z činnosti inspekce práce Legislativní novinky

2/3.3.1

Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení

2/3.3.2

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb.

2/3.4

Základní informace o situaci v problematice koordinátorů BOZP na staveništi a osob odborně způsobilých v oblasti BOZP Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 16. dubna 2011 do 15. června 2011 (částky 37/2011 až 59/2011)

2/3.5

3

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – základní údaje

3/1 3/2 3/2.1

Obsah Státní dozor nad BOZP Státní úřad inspekce práce

3/2.1.1

Předpisy k zajištění BOZP

3/2.1.2

Inspekce práce

3/2.2 3/2.3

Technická inspekce České republiky Hygiena

3/2.3.1

Obsah péče o životní a pracovní podmínky

3/2.3.2

Státní správa v ochraně veřejného zdraví

3/2.3.3

Historie ochrany zdraví při práci (hygiena práce, pracovní lékařství)

3/2.4 3/3 3/3.1 3/3.2 3/3.3

Dozor státní báňské správy nad bezpečností práce a provozu – základní informace Závady a nedostatky zjištěné při dozoru Závady a nedostatky zjištěné při dozoru SÚIP v roce 2008 Závady a nedostatky zjištěné při inspekční činnosti v r. 2009 (bude doplněno) srpen 2011




3/3.4 3/3.5 3/3.6 3/3.7

Prevence závažných havárií Integrovaný systém řízení BOZP Nedostatky zjišťované při dozoru nad ochranou zdraví při práci Nedostatky zjištěné při dozoru orgány státní báňské správy

3/3.7.1

Úvod

3/4 3/4.1 3/4.2 3/4.3 3/4.4

Analýza pracovní úrazovosti Pracovní úrazovost v ČR Smrtelné pracovní úrazy Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání Přehled pracovních úrazů a mimořádných událostí u organizací podléhajících dozoru státní báňské správy

3/4.4.1

Stav úrazovosti

3/4.4.2

Mimořádné události

4

Zaměstnavatelé – povinnosti

4/1 4/2 4/2.1 4/2.2 4/2.3

Obsah Povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce Úvod Povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce Povinnosti zaměstnavatele stanovené zákonem 309/2006 Sb.

4/2.3.1

Úkoly osob na staveništi

4/2.4 4/2.5

Povinnosti spojené s výkonem umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi Pracovní podmínky

4/2.5.1

Pracovní podmínky žen a mladistvých

4/2.5.2

Identifikace rizik v pracovním prostředí

4/2.5.3

Opatření ke snížení rizikovosti

4/2.5.4

Pracovní podmínky zdravotně postižených osob

4/2.6 4/2.7

Pracovní doba a doba odpočinku Osobní ochranné pracovní prostředky

4/2.7.1

Úvodní informace

4/2.7.2

Zásady výběru a specifikace osobních ochranných prostředků

4/7.2.3

Bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků

4/2.7.4

Zásady používání osobních ochranných pracovních prostředků

4/2.8 4/2.9 4/2.10

Školení (training) zaměstnanců Identifikace a prevence rizik Bezpečnostní značky a signály

4/2.10.1

Úvodní informace

4/2.10.2

Bezpečnostní barvy, signály a značky

4/2.10.3

Základní principy vybavování pracovišť bezpečnostními značkami a zavedení signálů

4/2.10.4

Příloha

4/2.10.5

Seznam konkrétních předpisů, použitých v textu

4/3 4/3.1 4/3.2

Povinnosti zaměstnavatelů související s ochranou zdraví Závodní preventivní péče Principy posuzování zdravotní způsobilosti k práci, při volbě povolání a přípravě na povolání

4/3.2.1

Doporučené standardy obsahu a rozsahu lékařských preventivních prohlídek ve vyjmenovaných expozicích a zátěžích

srpen 2011




4/3.2.2

Činnosti, které mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva

4/3.3

Posouzení poškození zdraví z práce

4/3.3.1

Prevence onemocnění pohybového systému

4/3.3.2

Vzory

4/3.4 4/3.5

Přílohy Evidence a šetření pracovních úrazů

4/3.5.1

Zdroje a příčiny pracovních úrazů

4/3.5.2

Hlášení úrazů, zasílání záznamů o úrazu

4/3.6

Nemoci z povolání

4/3.6.1

Příklady z judikatury

4/3.6.2

Profesionální infekce

4/3.7 4/3.8 4/4 4/4.1 4/5 4/5.1 4/5.2 4/5.3

Rozdíl mezi odškodňováním pracovních úrazů a odškodňováním nemocí z povolání Evidence úrazů dětí, žáků a studentů v regionálním školství Zaměstnanci a jejich zástupci Spolupráce se zaměstnanci a jejich zástupci Tvorba náplň kolektivních smluv Druhy kolektivních smluv Co lze kolektivní smlouvou upravovat Závazné pokyny a zákazy odborových organizací

5

Zaměstnavatelé – plnění povinností

5/1 5/2 5/2.1 5/2.2 5/2.3 5/2.4 5/2.5 5/2.6 5/3 5/3.1 5/3.2 5/3.3 5/3.4

Obsah Prvky systému řízení Úvod Podniková filozofie Plánování Zavádění do praxe Kontrola a nápravná opatření Přezkoumání vedením Analýza nebezpečí Analýza nebezpečí a z nich plynoucích rizik Preventivní opatření Hodnocení rizik v malých a středních podnicích Zátěžové faktory pracovního prostředí

5/3.4.1

Mikroklimatické podmínky

5/3.4.2

Hluk a vibrace

5/3.4.3

Neionizující (elektromagnetické) a ionizující záření

5/3.4.4

Prach (prašný aerosol)

5/3.4.5

Chemické látky a přípravky

5/3.4.6

Biologické činitele

5/3.4.7

Fyzická, psychická a smyslová zátěž

5/3.5

Praktická kategorizace prací v podniku

5/3.5.1

Mikroklimatické podmínky

5/3.5.2

Zátěž hlukem a vibracemi

5/3.5.3

Expozice neionizujícímu záření a elektromagnetickým polím

5/3.5.4

Zátěž prachem (prašnými aerosoly)

5/3.5.5

Zátěž chemickými látkami

5/3.5.6

Práce s biologickými činiteli

srpen 2011




5/3.5.7

Fyzická zátěž, pracovní poloha, psychická a smyslová zátěž

5/3.6

Zdravotní důsledky expozice zátěžovým faktorům pracovního prostředí

5/3.6.1

Poškození zdraví teplem a chladem

5/3.6.2

Poškození zdraví hlukem a vibracemi

5/3.6.3

Poškození zdraví zářením a elektrickým proudem

5/3.6.4

Onemocnění způsobená vdechováním prachu

5/3.6.5

Poškození zdraví z přetížení

5/3.6.6

Onemocnění v důsledku vyššího a nižšího tlaku

5/3.7 5/3.8

Státní zdravotní dozor a kategorizace prací Havarijní plánování

6 6/1 6/2 7

Zaměstnanci Obsah Práva a povinnosti zaměstnanců Návody

7/1 7/2 7/2.1 7/2.2 7/3 7/3.1 7/3.2 7/3.3. 7/3.4 7/3.5 7/3.6 7/4.1

Obsah Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Úvod Přehled nejčastějších nebezpečí a z nich plynoucích rizik První pomoc Úvod Základní podpora života Krvácení Neúrazové neodkladné stavy Úrazové neodkladné stavy Doporučené vybavení lékárničky na pracovišti Bezpečnost a ochrana zdraví při práci předcházení ohrožení života a zdraví při práci

7/4.1.1

Zajišťování úkolů v prevenci rizik

7/4.1.2

Péče o zdraví zaměstnanců

7/4.1.3

Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP

7/4.1.4

Pracovní úrazy

7/4.1.5

Nemoci z povolání

7/4.1.6

Alkohol a jiné návykové látky

7/4.1.7

První pomoc při otravách

7/4.1.8

Práce s vyjmenovanými chemickými látkami

7/4.2

Ochrana zdraví při práci. Hygiena a společné základní požadavky

7/4.2.1

Kategorizace prací

7/4.2.2

Očkování

7/4.2.3

Pracovně-lékařská péče

7/4.3 7/4.4 7/5

Bezpečnost provozu technických zařízení, lhůtník kontrol vybraných zařízení Bezpečnost provozu technických zařízení, lhůtník revizí vybraných zařízení Kvalifikační předpoklady pro výkon práce (činnosti) podle zvláštních předpisů – odborné profesní školení

srpen 2011




8

Základní nebezpečí při práci

8/1 8/2 8/2.1 8/2.2 8/2.3 8/2.4

Obsah Práce ve výškách a nad volnou hloubkou Analýza úrazovosti Nedostatky, zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik při práci ve výškách a nad volnou hloubkou

8/2.4.1

Stavební činnosti

8/2.4.2

Technické konstrukce

8/2.4.3

Práce na žebřících

8/2.4.4

Práce ve výškách s použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky

8/2.4.5

Práce nad volnou hloubkou

8/2.5

Schematická identifikace nebezpečí a opatření k jejich eliminaci

8/2.5.1

Stavební činnosti

8/2.5.2

Technické konstrukce

8/2.5.3

Práce na žebřících

8/2.5.4

Práce ve výškách s použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky

8/2.5.5

Práce nad volnou hloubkou

8/2.6 8/3 8/3.1 8/3.2

Desatero zásad bezpečné práce ve výškách Manipulace s materiálem Charakteristika manipulace s materiálem Ruční manipulace

8/3.2.1

Rizikové činitele vedoucí ke vzniku onemocnění

8/3.2.2

Rizikové činitele vedoucí ke vzniku úrazu

8/3.2.3

Úrazovost vázaná na ruční manipulaci a její analýza

8/3.2.4

Kategorizace manipulačních prací

8/3.2.5

Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/3.2.6

Hygienické limity

8/3.2.7

Školení zaměstnanců

8/3.2.8

Úrazy a další nežádoucí události

8/3.2.9

Zákazy některých prací

8/3.3

Manipulační vozíky

8/3.3.1

Základní nebezpečí související s provozem manipulačních vozíků

8/3.3.2

Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

8/3.3.3

Základní povinnosti provozovatelů manipulačních vozíků

8/3.3.4

Základní nedostatky zjišťované u ručních vozíků

8/3.3.5

Základní nedostatky zjišťované při provozu motorových vozíků

8/3.3.6

Nejčastěji zjišťované úrazové děje

8/3.4

Transportní zařízení

8/3.4.1

Základní nebezpečí související s provozem transportních zařízení

8/3.4.2

Úrazovost vykazovaná při provozu transportních zařízení

8/3.4.3

Základní požadavky na bezpečnost provozovaných transportních zařízení

8/3.4.4

Provoz transportních zařízení

8/3.4.5

Základní nedostatky zjišťované při kontrolách transportních zařízení

8/3.5

Firemní komunikace a manipulační plochy

8/3.5.1

Uklouznutí – základní nebezpečí

8/3.5.2

Eliminace a/nebo snížení rizika uklouznutí

srpen 2011




8/3.5.3

Stanovení protiskluzových podmínek bezpečného pohybu osob

8/3.5.4

Zvýšení protiskluznosti ploch se znečišťovanými povrchy

8/3.5.5

Další nebezpečí a možnosti jejich eliminace a/nebo snížení

8/3.5.6

Základní nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/3.6.

Skladování sypkých hmot

8/3.6.1

Vlastnosti, charakteristiky a rizikové vlivy sypkých hmot

8/3.6.2

Volné skladování sypkých hmot

8/3.6.3

Skladovací zařízení sypkých hmot - zásobníky

8/3.6.4

Příklady úrazů a nežádoucích událostí při provozu zásobníků

8/3.6.5

Analýza úrazů a dalších nežádoucích událostí vykazovaných při provozu zásobníků

8/3.6.6

Provoz zásobníků

8/3.7

Skladování kusových břemen a manipulačních jednotek

8/3.7.1

Klasifikace manipulačních jednotek

8/3.7.2

Bezpečnost manipulačních jednotek

8/3.8 8/3.9

Fixace manipulačních jednotek (nákladů) Provoz objektů určených ke skladování

8/3.9.1

Příklady úrazů a dalších mimořádných událostí při skladování

8/3.9.2

Rozbory úrazovosti při skladování

8/3.9.3

Rozbor požárů skladových objektů

8/3.9.4

Volné skladování

8/3.9.5

Stohové skladování

8/4 8/4.1 8/4.2 8/4.3 8/4.4 8/4.5 8/5 8/5.1 8/5.2

Povrchová úprava materiálu Úvod Zjišťované nedostatky Specifikace nebezpečí Prevence rizik Zásady bezpečné práce při povrchové úpravě materiálů Vyhrazená technická zařízení Úvod Vyhrazená elektrická zařízení

8/5.2.1

Činnosti na elektrickém zařízení

8/5.2.2

Odborná způsobilost v elektrotechnice

8/5.2.3

Úraz elektrickým proudem

8/5.2.4

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

8/5.2.5

Prevence rizik

8/5.2.6

Obsluha a práce na elektrických zařízeních

8/5.2.7

Ochrana před úrazem elektrickým proudem

8/5.2.8

Ochrana před zkratem a přetížením

8/5.2.9

Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/5.2.10

Desatero zásad bezpečné práce s elektrickým zařízením

8/5.3

Vyhrazená zdvihací zařízení

8/5.3.1

Zdvihadla a pojízdná zdvihadla

8/5.3.2

Jeřáby

8/5.3.3

Výtahy

8/5.3.4

Stavební výtahy

8/5.3.5

Plošiny

8/5.3.6

Regálové zakladače

8/6 8/6.1

Obrábění a tváření materiálu Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

srpen 2011




8/6.1.1

Tváření kovů

8/6.1.2

Mechanické zpracování dřeva

8/6.2 8/6.3 8/6.4 8/6.5 8/7 8/7.1 8/7.2 8/7.3 8/7.4

Nebezpečí a pracovní úrazy Specifikace nebezpečí u kovoobráběcích strojů Prevence nebezpečí u strojního obrábění kovů Desatero zásad pro zajištění bezpečnosti práce u kovoobráběcích strojů Průmyslové roboty a manipulátory Úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik

8/7.4.1

Bezpečnostní opatření používaná vně a uvnitř prostorů robotizovaných pracovišť

8/7.4.2

Bezpečnostní požadavky na průmyslové roboty a manipulátory

8/7.4.3

Všeobecné zásady pro bezpečnost a ověření provozu

8/7.4.4

Desatero bezpečnosti práce u robotů

8/8 8/8.1 8/8.2 8/8.3 8/8.4

Svařování Úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Nebezpečí a pracovní úrazy Prevence nebezpečí při svařování

8/8.4.1

Opatření k základním nebezpečím

8/8.4.2

Podrobnější všeobecná opatření

8/8.4.3

Provádění svářečských prací za zvláštních podmínek

8/8.4.4

Svařování elektrickým obloukem

8/8.4.5

Svařování a řezání plamenem

8/8.4.6

Ostatní technologie

8/8.4.7

Osobní ochranné pracovní prostředky

8/8.5 8/9 8/9.1 8/9.2 8/9.3 8/9.4 8/9.5 8/10 8/10.1 8/10.2

Zásady zajištění bezpečnosti při svařování Práce v laboratořích Úvod Nedostatky zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik Zásady bezpečné práce v laboratoři Práce s nářadím Úvod a vymezení pojmů Analýza úrazovosti

8/10.2.1

Statistika úrazovosti

8/10.3 8/10.4

Nedostatky zjištěné při kontrolách SÚIP Specifikace nebezpečí

8/10.4.1

Mechanické nářadí

8/10.4.2

Ruční nářadí

8/10.5

Prevence

8/10.5.1

Mechanické nářadí

8/10.5.2

Ruční nářadí

8/10.5.3

Nářadí se spalovacím motorem a benzinové lampy

8/10.6 8/11 8/11.1

Desatero zásad bezpečné práce s nářadím Nízkotlaké kotelny Úvod srpen 2011




8/11.2 8/12 8/12.1 8/12.2 8/12.3 8/12.4 8/12.5 9

Nízkotlaké kotelny – podmínky pro provoz Nevyhrazená zdvihací zařízení Zdvihadla a zdvihací zařízení s ručním pohonem Vrátky Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky Prostředky lidové zábavy pro slavnosti a lunaparky Osobní lanové dráhy – lyžařské vleky Nebezpečí u pracovních činností

9/1 9/2 9/2.1 9/2.2

Obsah Doprava Obecně Doprava silniční

9/2.2.1

Pozemní komunikace

9/2.2.2

Pravidla silničního provozu

9/2.2.3

Odborná a zdravotní způsobilost řidičů (včetně zajišťování školení a ověřování znalostí)

9/2.2.4

Pracovní režim řidičů

9/2.2.5

Technický stav vozidel

9/2.2.6

Opravy a kontroly vozidel

9/2.2.7

Parkování a garážování vozidel

9/2.2.8

Specifikace nebezpečí z nich plynoucí rizika a prevence

9/2.2.9

Nedostatky zjištěné kontrolními orgány

9/2.2.10

Analýza úrazovosti včetně příkladů vzniklých pracovních úrazů

9/2.2.11

Desatero zásad bezpečné práce v autodopravě

9/2.3

Doprava železniční

9/2.3.1

Příklad vzniklých pracovních úrazů

9/2.3.2

Desatero zásad bezpečné práce v železniční dopravě

9/2.4

Doprava vodní

9/2.4.1

Desatero zásad bezpečné práce ve vodní dopravě

9/3 9/3.1 9/3.2 9/3.3 9/3.4

Zemědělství Úvod Nedostatky, zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik

9/3.4.1

Rostlinná výroba

9/3.4.2

Základní bezpečnostní požadavky na provoz a údržbu zemědělských strojů a traktorů

9/3.4.3

Požadavky na samojízdné stroje

9/3.4.4

Chemická ochrana rostlin

9/3.4.5

Živočišná výroba

9/3.4.6

Stavby pro chov zvířat

9/3.5 9/3.6

Typické pracovní úrazy Schematická identifikace nebezpečí a opatření k jejich eliminaci

9/3.6.1

Rostlinná výroba

9/3.6.2

Chemická ochrana rostlin

9/3.6.3

Živočišná výroba

9/3.6.4

Stavby pro chov zvířat

9/3.7

Desatero zásad bezpečné práce v zemědělství

srpen 2011




9/4 9/4.1 9/4.2 9/4.3 9/4.4 9/4.5 9/5 9/5.1 9/5.2

Práce s chemickými látkami Úvod (všeobecný popis - druhy látek a přípravků - jejich skladování, distribuce a používání) Specifikace nebezpečí Prevence a kontrola rizik Základní zásady BOZP při nakládání s chemickými látkami Bezpečnostní desatera Provoz kamenolomů a pískoven Úvod Zjištěné opakující se nedostatky v BOZP v pískovnách a kamenolomech

9/5.2.1

Činnost státní báňské správy

9/5.2.2

Zjištěné opakující se nedostatky a závady

9/5.3

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucí rizika

9/5.3.1

Nebezpečí hrozící v okolí lomů a ohrožující zaměstnance

9/5.3.2

Nebezpečí vyplývající z podmínek vlastního průběhu prováděné činnosti

9/5.3.3

Nebezpečí při provádění trhacích prací

9/5.3.4

Nebezpečí postižení zdraví vlivem působení pracovního prostředí

9/5.3.5

Další nebezpečí

9/5.4 9/5.5 9/6 9/6.1 9/6.2 9/6.3 9/6.4

Přehled úrazů Nakládání s těžebním odpadem z hlediska BOZP a ochrany životního prostředí Stavebnictví Úvod a vymezení pojmů Analýza úrazovosti Nedostatky zjištěné dozorčími orgány, činnosti inspekce Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

9/6.4.1

Zajištění staveniště

9/6.4.2

Rozvod energie na staveništi

9/6.4.3

Obsluha strojů a nářadí na staveništi

9/6.4.4

Organizace práce a pracovní postupy v průběhu stavby

9/6.5

Prevence

9/6.5.1

Zajištění staveniště

9/6.5.2

Rozvod energie na staveništi

9/6.5.3

Obsluha strojů a nářadí na staveništi

9/6.5.4

Organizace práce a pracovní postupy

9/6.6 9/6.7 9/7 9/7.1 9/7.2 9/7.3

Typické úrazy ve stavebnictví Desatero zásad bezpečné práce ve stavebnictví Lesní hospodářství Lesní hospodářství - úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

9/7.3.1

Příklady úrazů v lesním hospodářství

9/7.4 9/7.5 9/8 9/8.1 9/8.2 9/8.3

Prevence rizik Desatero bezpečnosti práce při těžbě dříví Práce v administrativě Úvod Nedostatky zjišťované kontrolními orgány specifikace nebezpečí

9/8.3.1

Nebezpečí při provozu v kancelářích

9/8.3.2

nebezpečí při základní údržbě v kancelářích

srpen 2011




9/8.4

Prevence

9/8.4.1

Prevence při provozu v kancelářích

9/8.4.2

Prevence při základní údržbě v kancelářích

9/8.5 9/9 9/9.1 9/9.2 9/9.3 9/10 9/10.1 9.10.2 9/10.3 9/10.4 9/11 9/11.1 9/11.2 9/11.3 9/11.4

Desatero zásad BP při provozu a základní údržbě v kancelářích Zdravotnictví Charakteristika nebezpečí při práci ve zdravotnictví Typické pracovní úrazy při práci ve zdravotnictví Prevence rizik při práci ve zdravotnictví Školství Úvod Výchova k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci Pracovní úrazy a úrazy dětí, žáků a studentů Specifikace nebezpečí a plynoucích rizik Úvod Potravinářství Nedostatky na úseku BOZP při práci v potravinářství zjišťované kontrolními orgány Pracovní úrazovost při práci v potravinářství a příklady typických pracovních úrazů Specifikace nebezpečí při práci v potravinářství a z nich plynoucích rizik a opatření k jejich eliminaci

takto označené kapitoly jsou vám k dispozici v elektronické podobě na Zákaznickém portále 24 v sekci Praktické informace. Pro vstup na Zákaznický portál 24 zadejte na http://www.zakaznik.dashofer.cz své zákaznické číslo a ABO číslo. srpen 2011


část 2, díl 3, kapitola 5, str. 1

díl 3, aktuální informace

2/3.5 NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY, KTERÉ VYŠLY VE SBÍRCE ZÁKONŮ V DOBĚ OD 16. DUBNA 2011 DO 15. ČERVNA 2011 (ČÁSTKY 37/2011 AŽ 59/2011) Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 101/2011 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2011 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy a Asociací textilního – oděvního – kožedělného průmyslu je závazná pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – Nace: 13, 14 a 15. Účinnost: 1. květen 2011. Vyhláška Ministerstva financí č. 103/2011 Sb., o registraci distributorů pohonných hmot. Vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pohonných hmotách). Vyhláška upravuje vzor oznámení o zahájení činnosti distributora pohonných hmot a vzor potvrzení o registraci distributora pohonných hmot. Účinnost: 21. duben 2011. Zákon č. 106/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká pouze příloh č. 1, 4 a 7, nikoliv v samotném textu zákona. Reaguje na rychle se vyvíjející situaci v oblasti zneužívání nových syntetických látek jako drog a zařazuje 33 těchto nových drog na seznam návykových látek, který je uveden v přílohách citovaného zákona. Účinnost: 22. duben 2011. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 111/2011 Sb., kterou se mění vyhláška č. 38/2001 Sb., o hygienických požadavcích na výrobky určené pro styk s potravinami a pokrmy, ve znění pozdějších předpisů. Novela obsahuje nový kompletní výčet předpisů Evropské unie, které transponuje vyhláškou do českého právního řádu a mění v příloze jednu položku. Účinnost: 1. květen 2011. Nařízení vlády č. 114/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání. K novele bylo přistoupeno proto, že se od roku 1995, kdy byl vydán seznam nemocí z povolání, změnily výrobní procesy a materiály, a v návaznosti na to se objevila i nová pracovní rizika spojená s výskytem nových typů poškození zdraví charakteru nemoci způsobené povoláním. Novela přináší řadu zpřesnění a rozšiřuje seznam nemocí z povolání o pět nových chorob (mezi kterými jsou nemoci z organických kyselin, nemoc z louhů, rakovina hrtanu, rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou a chronická obstrukční plicní nemoc) a dále je doplněna nemoc z dalších látek nebo směsí látek; to umožní uznat jako nemoc z povolání též onemocnění způsobené látkami, které v seznamu dosud výslovně uvedeny nejsou. Účinnost: 1. červenec 2011. Právní účinnost samotného nařízení vlády č. 290/1995 Sb. je časově limitována nabytím účinnosti zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění, který v příloze obsahuje vlastní seznam nemocí z povolání. Dá se však předpokládat, že srpen 2011




tento seznam nemocí z povolání dříve, než nabude právní účinnosti zákon č. 266/2006 Sb. (dnes se nabytí právní účinnosti předpokládá od 1. ledna 2013 – pokud však účinnost nebude opětovně odložena) bude ještě upraven ve smyslu zpřesnění a rozšíření provedených nařízením vlády č. 114/2011 Sb. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 131/2011 Sb., o rozšíření závaznosti Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělilo, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na rok 2011 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dřevo-zpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství v ČR, Česko-moravským odborovým sdružením a Asociací Českého papírenského průmyslu je s účinností od prvního dne měsíce následujícího po vyhlášení tohoto sdělení závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ NACE: 17. 11 a 17. 12. Účinnost: 1. červen 2011. Zákon č. 132/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 102/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související s vydáním zákona č. 509/1991 Sb., kterým se mění, doplňuje a upravuje občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Novela řeší zejména otázky nájemní smlouvy a vztahy pronajímatele a nájemce. Účinnost: 1. listopad 2011 (s jednou výjimkou účinnou od 25. května 2011). Zákon č. 133/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Novela se týká především provozu vozidel v zimním období, zákazu účasti na některých akcích v provozu na pozemí ch komunikacích, přestupků a správních deliktů, výměn dosavadních řidičských průkazů. Účinnost: 1. srpen 2011 (některá ustanovení dnem vyhlášení a jiná 1. leden 2012). Zákon č. 134/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Novela byla zpracována a přijata Parlamentem ČR z důvodů transpozice šesti směrnic Evropských společenství do českého právního řádu. Novela se týká především povinností dopravce, řízení drážního vozidla na dráze tramvajové, trolejbusové, speciální, lanové a vlečce, celostátní a regionální, zdravotní a odborné způsobilosti, osvědčení strojvedoucího, uznání zvláštní odborné způsobilosti, školení, rejstříků, dohledu. Účinnost: 25. květen 2011 a některé části až 1. leden 2012. Ustavní zákon č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rády č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. Novela mění název kraje „Vysočina“ na „Kraj Vysočina“. Tato novela má globální dopad do právního řádu, neboť tam, kde je v dosavadních předpisech uvedeno jako název kraje „Vysočina“ bude se nadále rozumět „Kraj Vysočina“. Účinnost: 1. srpen 2011. Zákon č. 138/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecném zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Novela se týká splatnosti pojistného na zdravotní pojištění u osob samostatně výdělečně činných, které jsou současně zaměstnanci, a splatnost doplatku rozdílu mezi zálohami a skutečnou výší pojistného u osob samostatně výdělečně činných. Splatnost bude do osmi dnů po dni, ve kterém byl (resp. měl být podán) přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné na zdravotní pojištění uhrazuje. Účinnost: 1. srpen 2011. srpen 2011




Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 148/2011 Sb., kterým se vyhlašuje závaznost Kolektivní smlouvy vyššího stupně. Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že Kolektivní smlouva vyššího stupně na léta 2011 – 2012, uzavřená mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE: 231, 2341 a 2342. Účinnost: 1. červenec 2011. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 149/2011 Sb., kterým se ukládá Kolektivní smlouva vyššího stupně. Na Ministerstvu práce a sociálních věcí byla uložena Kolektivní smlouva vyššího stupně, uzavřená na roky 2011 – 2013 mezi Odborovým svazem Stavba České republiky, Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy a Svazem podnikatelů ve stavebnictví v České republice. Zákon č. 150/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpis. Novela implementuje rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV , o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, do českého právního řádu a uvádí český právní řád do souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES , o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států. Novela přináší do Zákona o Policii ČR zejména novou hlavu třetí s názvem „Práce s informacemi“ v rozsahu paragrafů § 35a až § 35k. Do trestního řádu vkládá zejména nová ustanovení § 378b - § 378f pod společným názvem „Ochrana osobních údajů“. Účinnost: 22. červen 2011. Zákon č. 151/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Novelou se provádí transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/7/ES, o řízení jakosti vod ke koupání a o zrušení směrnice 76/160/EHS, do českého právního řádu; citovaná evropská směrnice řeší a sjednocuje pouze oblast tzv. “koupání ve volné přírodě”. V oblasti “umělých koupališť”, tj. provozu zejména umělých bazénů a saun, je právní úprava ponechána v dikci jednotlivých členských států. Novela tedy řeší jen koupání ve volné přírodě, zatímco dosavadní požadavky zákona o ochraně veřejného zdraví ohledně umělých koupališť zůstávají beze změny; byly jen dotčeny zakomponováním nových ustanovení (zejména ust. § 6a až 6g). Novela obsahuje řadu přechodných ustanovení. Účinnost: 7. červen 2011. Zákon č. 152/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Novela sleduje jak unijní, tak vnitrostátní cíle. Novela na jedné straně zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES, o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, a na straně druhé provádí změny úpravy zpoplatnění užívání pozemních komunikací, které vyšly z dlouhodobé debaty (zejména o fungování mýtného systému) v rámci státní správy a odborné veřejnosti. Novela zejména zařazuje novou pátou část s názvem „Bezpečnost pozemních komunikací transevropské silniční sítě“, která obsahuje nové paragrafy § 18g až § 18m a nové

srpen 2011




paragrafy § 43a – Vybírání kaucí, § 43b – Vrácení a propadnutí kaucí, § 43c – Zabránění v jízdě. Účinnost: 1. červenec 2011. Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 157/2011 Sb., kterou se zrušuje vyhláška č. 159/2003 Sb., kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob, ve znění pozdějších předpisů. Zrušení vyhlášky souvisí s novelou zákona o ochraně veřejného zdraví. Účinnost: 13. červen 2011.

srpen 2011



díl 2, státní dozor nad BOZP

3/2.3 HYGIENA

Hygiena jako preventivní lékařský obor studuje vliv životních a pracovních podmínek na zdraví člověka a lidských kolektivů, zabývá se zdravým způsobem života. Jejím úkolem je vypracovávat vědecky zdůvodněné zásady a doporučení pro život a práci člověka, prosazovat jejich uplatnění v praxi a prověřovat jejich účinnost na základě hodnocení reakcí organismu na faktory zevního prostředí. Přispívá tím k ochraně a upevňování zdraví, k všeobecnému rozvoji člověka a k prodloužení jeho produktivního věku. Hygiena práce jako dílčí část hygieny se zabývá pracovními podmínkami a jejich vlivem na zdraví a pracovní výkonnost člověka. Určuje zásady pro výstavbu a provoz pracovišť, pro organizaci a režim práce a stanovuje požadavky na technologii výroby z hlediska zdravotního, jakož i požadavky pro zajištění výkonnosti pracujícího člověka se zřetelem na věk a pohlaví. Zahrnuje především: • rozpoznání faktorů pracovního prostředí , podmínek práce a vlivu faktorů spojených s výkonem práce na zdraví pracovníka a jeho pracovní pohodu , • zhodnocení významu těchto vlivů vzhledem k možnosti poškození lidské zdraví, pracovní pohodě (pocitu zdraví) využitím objektivních metod (měření) , • navržení kontrolních metod za účelem omezení nepříznivého působení faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek , jsou-li pro to rozumné důvody Zdraví při práci je charakterizováno jako tělesná, duševní a sociální pohoda při práci. Veřejné zdraví je zdravotní stav obyvatelstva a jeho skupin, který je určován souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Ochrana a podpora veřejného zdraví je souhrn činností a opatření k vytváření a ochraně zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění, ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací, vzniku nemocí souvisejících s prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováním. Ochrana zdraví při práci je soubor preventivních opatření s cílem předcházet vzniku nemocí z povolání a jiných poškození zdraví. Soustavu orgánů ochrany veřejného zdraví tvoří správní úřady: ✓ Ministerstvo zdravotnictví (MZ), ✓ krajské hygienické stanice, ✓ Ministerstvo obrany ✓ Ministerstvo vnitra. ✓ Ministerstvo zdravotnictví jako orgán státního dozoru druhého stupně řídí a kontroluje krajské hygienické stanice, rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodnutím krajských hygienických stanic a řeší stížnosti na jejich postup při výkonu státní správy. Ministerstvo zdravotnictví také plní úkoly ústředního správního úřadu, které se týkají uskutečňování národní politiky, analýzy činnosti a zpracování koncepce dalšího rozvoje v oblasti ochrany vekvěten 2011




řejného zdraví, zajištění mezinárodní spolupráce a plnění úkolů vyplývajících z mezinárodních smluv. Ministerstvo zdravotnictví rovněž poskytuje součinnost Ministerstvu obrany a Ministerstvu vnitra při výkonu státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví. Ministerstvo zdravotnictví je zřizovatelem zdravotnických zařízení – Státního zdravotního ústavu se sídlem v Praze a zdravotních ústavů. ✓ Krajské hygienické stanice a jim podřízená územní pracoviště v ochraně zdraví při práci podle § 82 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů – vykonávají státní zdravotní dozor nad ochranou zdraví při práci a nad povinností zaměstnavatele zajistit závodní preventivní péči, – rozhodují ve věcech kategorizace prací a podmínek ochrany zdraví zaměstnanců vykonávajících rizikové práce, – plní úkoly správního úřadu, vydávají rozhodnutí, povolení, osvědčení a plní další úkoly státní správy, které náleží do jejich působnosti, – provádějí hodnocení a řízení zdravotních rizik z hlediska prevence negativního ovlivnění zdravotního stavu obyvatelstva, – posuzují pracovní podmínky zaměstnanců, u nichž je podezření na nemoc z povolání, – kontrolují a řídí místní programy ochrany a podpory veřejného zdraví, – podílejí se na úkolech integrovaného záchranného systému, – ukládají sankce za nesplnění povinností uložených zákonem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, – plní další úkoly stanovené zvláštními zákony (například zákonem o chemických látkách a chemických přípravcích, zákonem o odpadech). T Název organizace Hygienická stanice hlavního města Prahy Krajská hygienická stanice Jihočeského kraje Krajská hygienická stanice Jihomoravského kraje Krajská hygienická stanice Karlovarského kraje Krajská hygienická stanice kraje Vysočina Krajská hygienická stanice Královéhradeckého kraje Krajská hygienická stanice Libereckého kraje Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje Krajská hygienická stanice Pardubického kraje Krajská hygienická stanice Plzeňského kraje

květen 2011

Krajské hygienické stanice Adresa Rytířská 12, Praha 1, 110 01 Na Sadech 25, České Budějovice, 370 71 Jeřábkova 4, Brno, 602 00 Závodní 94, Karlovy Vary, 360 21 Vrchlického 57, Jihlava, 587 25 Habrmanova 19, Hradec Králové, 501 01 Husova 64, Liberec, 460 31 Na Bělidle 7, Ostrava, 702 00 Wolkerova 6, Olomouc, 779 11 Klášterní 54, Pardubice, 530 02 Skrétova 15, Plzeň, 303 22

Telefon 296 336 700

Fax 224 212 335

www stránky www.hygpraha.cz

387 712 911

387 712 349

www.khsstc.cz

541 219 575-7

545 243 264

www.khscb.cz

355 328 311

355 328 330

www.khsplzen.cz

567 574 711

567 305 352

www.khskv.cz

495 058 111

495 058 502

www.khsusti.cz

485 253 111

485 105 864

www.khslbc.cz

595 138 111

595 138 109

www.khshk.cz

585 719 111

585 719 245

www.khspce.cz

466 531 930

466 531 950

www.khsjih.cz

377 155 111

377 323 894

www.khsbrno.cz




Krajská hygienická stanice Středočeského kraje Krajská hygienická stanice Ústeckého kraje Krajská hygienická stanice Zlínského kraje

Dittrichova 329/17, Praha 2, 128 01 Moskevská 15, Ústí nad Labem, 400 01 Havlíčkovo náb. 600, Zlín, 760 01

224 914 966-72 224 916 561

www.khsolc.cz

477 755 110

475 209 278

www.khsova.cz

577 006 711

577 006 746

www.khszlin.cz

Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra vykonávají úkoly státní správy v oblasti ochrany veřejného zdraví včetně státního zdravotního dozoru v ozbrojených silách a ozbrojených bezpečnostních sborech (s výjimkou Vězeňské služby České republiky) a nad jimi užívanými objekty. Působnost orgánů státního dozoru v ochraně zdraví při práci Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti dozírají, zda osoby (právnické/fyzické) plní povinnosti stanovené k ochraně veřejného zdraví: – mohou pozastavit výkon činnosti, pokud při ní byly porušeny povinnosti v ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady, – mohou nařídit úpravu provozního řádu, – mohou odejmout povolení vydaná podle příslušných ustanovení zákona, – mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, – mohou stanovit odchylný způsob zacházení s prádlem ze zdravotnického zařízení nebo ústavu sociální péče, je-li to nezbytné pro zamezení vzniku a šíření infekčních onemocnění, – mohou uložit určení a měření faktorů životních a pracovních podmínek ke zjištění, zda není ohroženo veřejné zdraví nebo určení příčiny poškození zdraví, – mohou uložit zajištění zpracování hodnocení zdravotních rizik osobě, jejíž činnost je nebo může být zdrojem takového rizika, – mohou nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti na dobu nejdéle 2 následujících provozních dnů od okamžiku zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví, – mohou nařídit k ochraně zdraví zaměstnance nebo osoby, která podniká podle zvláštního právního předpisu, provedení opatření k omezení rizik, plynoucích z fyzikálních, mikroklimatických, chemických nebo biologických faktorů pracovních podmínek, fyzické nebo duševní zátěže a ze souvisejících pracovních podmínek, – mohou nařídit změnu opatření přijatých zaměstnavatelem podle zvláštního právního předpisu k ochraně zdraví při práci, – mohou k ochraně zdraví zaměstnavateli stanovit přísnější nejvyšší přípustné hodnoty škodlivých faktorů pracovních podmínek, než stanoví zvláštní právní předpisy, vyskytuje-li se na pracovišti současně více škodlivých faktorů, při vysokém fyzickém zatížení zaměstnanců vystavených na pracovišti působení škodlivých faktorů, při překračování limitních hodnot biologických expozičních testů, nebo pokud to je třeba s ohledem na ochranu zdraví mladistvých zaměstnanců, studentů, spolupracujících mladistvých rodinných příslušníků nebo žáků na výukových pracovištích, – k předcházení ohrožení zdraví v souvislosti s vykonávanou prací mohou, jdeli o výkon rizikových prací, zaměstnavateli nebo osobě, která podniká podle zvláštního právního předpisu, nařídit mimořádné lékařské preventivní prohlídky a upravit způsob a rozsah sledování zátěže organismu faktory pracovkvěten 2011




ních podmínek; mimořádné lékařské preventivní prohlídky pracovníků se zdroji ionizujícího záření kategorie A stanoví příslušný orgán ochrany veřejného zdraví za podmínek upravených zvláštním právním předpisem,

květen 2011



díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

4/2.3 POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELE STANOVENÉ ZÁKONEM č. 309/2006 Sb., O ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BOZP A PROVÁDĚCÍMI PŘEDPISY Základní předpis stanovující práva a povinnosti v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) subjektům pracovněprávních vztahů je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V návaznosti na něj upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb (§ 3 zákoníku práce) mimo pracovněprávní vztahy zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). Tímto zákonem nejsou dotčeny obecné technické požadavky na výstavbu (například stavební zákon, vyhláška č. 268/2009 Sb., vyhláška č. 369/2001 Sb.), zvláštní požadavky na pracoviště (zákon č. 133/1985 Sb.), na uvedení výrobků na trh a do provozu (zákon č. 22/1997 Sb.), na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření (zákon č. 18/1997 Sb.), na požární ochranu (zákon č. 133/1985 Sb.) a na činnosti související s prevencí závažných havárií, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy (zákon č. 59/2006 Sb.). Zákon úpravou technických aspektů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vychází z požadavků směrnic Evropských společenství a zapracovává do svého obsahu další požadavky, které jdou nad rámec požadavků těchto směrnic a odlišují naši právní úpravu od právních úprav jiných zemí EU. Zákon č. 309/2006 Sb. neobsahuje konečný výčet požadavků na zajištění BOZP, ale v každé jím řešené oblasti je ustanovení zmocňující vládu vydat k provedení těchto ustanovení prováděcí předpis formou nařízení vlády. Vzhledem k tomu, že byly vydány jen tyto prováděcí předpisy – nařízení vlády č. 591/2006 Sb., nařízení vlády č. 592/2006 Sb., nařízení vlády č. 361/2007Sb., které zrušuje nařízení vlády č. 178/2001 Sb., a od 1. 1. 2011 nabude účinnosti nařízení vlády č. 201/2010 Sb. – je v závěrečných ustanoveních zákona výčet nařízení vlády vydaných k provedení zákoníku práce, podle kterých se postupuje při aplikaci zákona č. 309/2006 Sb. S ohledem na výše uvedené to k 1. 1. 2011 jsou: a) nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, c) nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí,

květen 2011




d) nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, e) nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, f) nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, g) nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, h) nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění nařízení vlády č. 405/2004 Sb. Z důvodu přehlednosti jsou v této kapitole uvedeny jen obecné povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona č. 309/2006 Sb. Specifika týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi jsou v podkapitole 4/2.3.1. Pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby: a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště: • byla osvětlena, pokud možno denním světlem, • měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o: – objem vzduchu, – větrání, – vlhkost, – teplotu, – zásobování vodou, • byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením závodní preventivní péče prostředky – pro poskytnutí první pomoci, – pro přivolání zdravotnické záchranné služby, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené – rozměry, – provedení, – vybavení, d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná – údržba, – úklid, – čištění. Bližší požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanoví prováděcí právní předpis.

květen 2011




Pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Zaměstnavatel a) který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti: 1. zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce, 2. zahájí práce až tehdy, je-li pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno, b) je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou – udržování pořádku a čistoty na staveništi, – uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, – umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, – zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, – předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny, – provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví, – splnění požadavků na způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, – určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů, – splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů, – uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, – přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací, – předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi, – zajištění spolupráce s jinými osobami, – předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti, – vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno, – přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, – dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem. Bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích a bližší vymezení prací a činností vystavujících zaměstnance zvýšenému ohrožení života nebo zdraví, při jejichž výkonu je nezbytná zvláštní odborná způsobilost, stanoví nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a) vhodné pro práci, při které budou používány, b) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců,

květen 2011




c) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, d) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků a nářadí stanoví prováděcí právní předpis. Organizace práce a pracovní postupy

Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami (§ 89 zákoníku práce) v případech stanovených zvláštními právními předpisy (například § 3 zákona č. 111/1994 Sb.) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř. Bližší požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit, stanoví prováděcí právní předpis.

Bezpečnostní značky, značení a signály

Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné. Vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů stanovené nařízením vlády č. 11/2002 Sb., je řešeno v části 4/2.10 této příručky.

Rizikové faktory pracovních podmínek. Kontrolovaná pásma

Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a) pravidelně, b) bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Poznámka: Rizikovými faktory jsou zejména: – faktory fyzikální (například hluk, vibrace), – faktory chemické (například karcinogeny), – faktory biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), – prach, – fyzická zátěž, – psychická zátěž, – zraková zátěž, – nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost).

květen 2011


část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 1 díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

4/2.10.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYBAVOVÁNÍ PRACOVI·Ë BEZPEâNOSTNÍMI ZNAâKAMI A ZAVEDENÍ SIGNÁLÒ Bezpečnostní značky a signály

Z ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 11/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jde v podstatě o všechny značky a signály, určené k tomu, aby se jejich používáním zaměstnanci chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci. Tato zařízení nesmí ohrožovat zdraví osob, nesmí bránit při výkonu práce.

Druhy značek

❖ Značky trvalé jsou určené do míst, kde je riziko dlouhodobě přítomné (například označení únikových cest, označení požární techniky apod.). ❖ Značky příležitostné, převážně světelné nebo zvukové, se používají po časově omezenou dobu. Typickým příkladem je zvukový signál, doprovázený pohyb stroje (např. česač chmele) při jeho rozjezdu. Druhým nejčastějším typem příležitostné značky jsou výstražné plastové pásky, upozorňující na nebezpečí.

Použití bezpečnostních značek a signálů

Zásadně a bezodkladně tehdy, nelze-li rizika práce odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Bezpečnostní značky a signály musí chránit všechny zaměstnance, u nichž to při práci vyžaduje ochrana jejich života a zdraví a tuto ochranu nelze zajistit jiným způsobem. Není tedy rozhodující jejich funkční zařazení. Jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, musejí být chráněni též zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, přichází-li u nich v úvahu ochrana proti vyskytujícím se rizikům. Podle ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce se povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. V případě potřeby přichází tedy i u nich v úvahu ochrana pomocí bezpečnostních značek a signálů. Ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., platí též pro zaměstnavatele – fyzické osoby, které též samy pracují, dále na fyzické osoby, které provozují samostatně výdělečnou činnost a na osoby blízké, které spolupracují s takovým zaměstnavatelem (podnikatelem). V tomto ustanovení se objevuje povinnost vybavovat pracoviště bezpečnostními tabulkami a zavést signály pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem nebo zhotovitelem stavby, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

Výběr bezpečnostních značek a signálů

Bezpečnostní značky a signály musí: • být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, • odpovídat podmínkám na pracovišti, • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců • respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. Materiál, z kterého jsou zhotoveny, musí být vhodný pro prostředí na pracovišti. Do agresivního prostředí s korozivními účinky nejsou vhodné kovové materiály, zatímco plast naopak trpí ve venkovním prostředí na plném slunci. srpen 2008

část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 2



Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby bylo používáno současně více bezpečnostních značek a signálů, musí být tyto vzájemně slučitelné. Zaměstnanci musejí být s používáním bezpečnostních značek a signálů seznámeni. Údržba, opravy a čištění bezpečnostních značek a zařízení k signalizaci

Řádná péče, pravidelné čištění a ostatní údržba bezpečnostních značek a zařízení k signalizaci přísluší zaměstnavateli podle zákona č. 309/2006 Sb. jako u jakéhokoliv jiného výrobního a pracovního prostředku a zařízení. Příslušnou péči zajišťuje na svůj účet tak, aby potřebné zařízení bylo k dispozici v nezávadném stavu. Údržbu je třeba provádět způsobem doporučeným výrobcem příslušného zařízení, aby nedocházelo k předčasnému znehodnocení. Důkladné čištění a desinfekce je zejména důležitá na pracovištích s biologickými činiteli, představovanými bakteriemi, viry, parazity, plísněmi a nebakteriálními biologickými antigeny.

Povinnosti zaměstnanců

V souvislosti s vybavováním pracovišť bezpečnostními značkami a zařízením k signalizaci je zapotřebí připomenout též povinnosti, které na sebe zaměstnanec přebírá a uvést, jaká má práva, ale i odpovědnost, když nebude respektovat sdělení bezpečnostních značek a signálů. Z ustanovení § 106 odst. 1 zákoníku práce mimo jiné vyplývá, že zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o nevyhnutelných rizicích své práce a na informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možnosti o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví. Je mimo jiné povinen dodržovat předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení. Jestliže zaměstnanec bezpečnostní značky a signály nerespektuje, vědomě se tím dopouští porušení bezpečnostního předpisu. Pokud zaměstnavatel prokáže, že pracoviště bezpečnostními značkami, případně signalizací vybavil, jejich používání kontroloval a vyžadoval, že např. zaměstnance za to i napomínal, a tento přesto jeho příkazy nerespektoval, může se v případě vzniklé újmy na zdraví (např. následkem pracovního úrazu) zprostit odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 367 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Zaměstnanci musí být s používáním bezpečnostních značek a signálů seznámeni. Musí tedy vědět, jaké prostředky budou vzhledem k rizikům práce a podmínkám na pracovišti umístěny a jak má s nimi zacházet. Tato povinnost nabývá na významu při ochraně proti úrazu elektrickým proudem, proti nebezpečnému záření apod. Jestliže zaměstnavatel pracoviště řádně nevybaví a zaměstnanec bude mít důvodně za to, že výkon práce bez bezpečnostních značek, případně signálů bezprostředně a vážně ohrožuje jeho život a zdraví, je oprávněn zadanou práci odmítnout (§ 106 odst. 2 zákoníku práce) a zaměstnavatel nesmí posuzovat jako nesplnění povinnosti, jestliže zaměstnanec nevykonal příslušnou práci. V § 106 odst. 4 písm. f) zákoníku práce je zaměstnancům uloženo oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností účastnit se na jejich odstraňování. Měli by mu tedy hlásit též všechny závady a nedostatky, které se vyskytnou na bezpečnostních značkách a signalizaci (např. poškození, zcizení celého zařízení nebo jeho části).

srpen 2008


část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 3 díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

Pro snadnější orientaci čtenáře této publikace jsou v příloze této práce vyobrazeny základní značky, uvedené v příloze k nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a v nařízení vlády č. 405/2004 Sb. V těchto nařízeních vlády jsou pouze ty značky, na kterých se dohodly státy Evropské unie. Tyto značky by tak měly být pro celou Evropu stejné. Existují ještě i další značky, které jsou uvedeny v národní příloze ČSN ISO 3864 (01 8010) a v ČSN ISO 3864-1 (01 8011), které zaměstnavatel může používat a které jsou dostupné na trhu v různém provedení a v dostatečném množství.

srpen 2008


část 5, díl 2, kapitola 1, str. 1 díl 2, prvky systému řízení

5/2 PRVKY SYSTÉMU ¤ÍZENÍ 5/2.1 ÚVOD Kvalita je vysvětlována jako souhrn vlastností objektu náhledem na jeho schopnost plnit stanovené a předpokládané požadavky. Kvalitu je možné chápat jako souhrn vlastností objektu a jako celek v sobě zahrnuje: • kvalitu výrobků, • kvalitu pracovišť, pracovních prostředků a materiálů, • kvalitu pracovních postupů, • kvalitu pracovních podmínek, • kvalitu vnějších vztahů. Celková výkonnost a úspěšnost pracovního systému a jeho kvalita závisí na vzájemné provázanosti kvality technických prostředků organizačních činností kvality lidí a sociálních aspektech. Možná ohrožení a tím i rizika jsou negativní a neočekávané jevy, které znemožňují splnění podnikatelských záměrů a tím zabezpečení kvality. Stanoveným předpokladům vyhovuje zejména specifikace OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assesment Series), která se odvíjí od ISO 14001 a je slučitelná se systémem řízení kvality dle ISO 9001. Zvýšení kvality znamená i zvýšení spolehlivosti odstranění nedostatků a tím i minimalizaci rizika. Základní požadavky

Základním požadavkem je stanovení politiky bezpečnosti a ochrany zdraví. Organizace musí stanovit jasné cíle, které schválí vedení. Management bezpečnosti práce je rozsáhlý systém organizačních struktur, postupů, procesů a prostředků, který zahrnuje vše včetně legislativních předpisů. Řízení celé oblasti bezpečnosti práce je součástí vrcholového managementu podniku. Zahrnuje realizaci těchto činností: • stejné priority bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a ekonomických aspektů, • řízení podniku ve smyslu zvyšování úrovně ochrany zdraví zaměstnanců a ochrany životního prostředí, • posilování uvědomění pracovníků o ochranu vlastního zdraví s cílem motivace pracovníků v tomto směru, • integrace požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí do fáze projektové všech technologických celků, • důležitým prvkem je poskytování informací všem zaměstnancům jak bezpečně vykonávat činnost v systému – člověk – stroj – životní prostředí, • spolupráce se státními orgány a místní samosprávou, zejména na úseku velkých havárií. Zaměstnavatel má přímou zodpovědnost za činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za bezpečný provoz a údržbu, za bezpečnost výrobků a vytvářené služby v souladu s příslušnou legislativou.

únor 2009



díl 2, prvky systému řízení

Pro řízení této oblasti musejí být uplatňovány následující principy: • jednoznačně a srozumitelně definovat oblasti a cíle při zabezpečení podmínek bezpečné práce, • na realizaci bezpečnostních opatření se podílejí nejen vedoucí pracovníci, • stanovování ročních programů a cílů v oblasti bezpečnostní politiky, a to nejen na úrovni podniku, ale i na úrovni jednotlivých provozů. Celkový vývoz musí být ve vzestupné spirále, která je tvořena následujícími prvky: Politika – plánování – zavedení a provoz – ověřování a opatření k nápravě – přezkoumání vedením. Cílem celého cyklu je neustálé zlepšování celého komplexu. Účinně zavedený a udržovaný systém řízení napomáhá organizaci neustále vyhledávat zlepšení ve své výkonnosti.

únor 2009




5/2.2. PODNIKOVÁ FILOZOFIE

Základem podnikové filozofie je dokument, který jasně uvádí cíle v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a zároveň obsahuje závazek, ze kterého je jasný směr zlepšování výkonnosti ochrany zdraví při práci. Záměrem je ukázat směr a smysl, nastavit v organizaci principy činnosti. Důležité je nejen stanovení cílů, ale i odpovědnosti a požadované výkonnosti v organizaci. Zpracovaný dokument musí splňovat následující kritéria: • odpovídat povaze a rozsahu rizik v organizaci, • zahrnovat závazek neustálého zlepšování, • závazek – vyhovět přinejmenším požadavkům právních předpisů a dalších požadavků, k jejichž plnění se organizace přihlásila, • vedení dokumentu, jeho realizaci a udržování, • být dostupná všem zainteresovaným, • být pravidelně přezkoumávána, aby se zajistilo, že bude i nadále vhodná a přiměřená, • být sdělována všem zaměstnancům – s cílem donutit pracovníky, aby si uvědomili své postavení a odpovědnost. S

Nejzfietelnûji jsou vazby znázornûny následujícím schématem: Pfiezkoumání vedením

Audit

Politika

Zpûtná vazba ze zji‰tûní

Plánování

Při zodpovědném zavádění politiky BOZP je na vedení, aby pečlivě zvážilo a vyhodnotilo jednotlivé vstupy: • nejprve je třeba zvážit, zda politika a vytyčené cíle jsou odpovídající cílům podnikání organizace, • dále pak stávající nebezpečí na úseku BOZP v organizaci. Toto posouzení může mít různý rozsah, obsah, různé formy a postupy. Toto závisí jednak od účelu, pro který je analýza dělána. Jiný je přístup konstruktéra, jiný provozovatele, zda zařízení nikoho neohrožuje, a jiný je přístup při zjišťování příčin nehodových událostí. Podle druhu nebezpečí a ohrožení se použijí rozdílné metody v chemickém průmyslu, ve strojírenství nebo při výškových pracích. Svoji roli má i velikost provozoven a odvětví ekonomické činnosti. Velké organizace mají svá specifika v nutnosti hlubší provázanosti organizace práce, • právní a ostatní požadavky,

listopad 2006




• historické a zvykové uspořádání a výkonnost BOZP v organizaci, • využívání všech pramenů – pro neustálé zlepšování je nutné nezapomínat na dva základní zdroje, jednak využití příspěvků a poznatků zaměstnanců a dále je nutno pracovat s příspěvky dodavatele a dalších externích osob. Při vlastním procesu sestavení je nutné zohlednit všechny výše uvedené vstupy. Zde jako jeden z nejdůležitějších faktorů je nutno uvést souhlas vrcholového vedení se stanoveným programem, neboť jenom tak je záruka řádné propagace a naplňování. Jedním z nutných předpokladů úspěšnosti je soulad s budoucí vizí celé organizace. Cíle musí být reálné. Rizika, kterým je organizace vystavena, musejí být v souladu se skutečností. Je na závadu úspěšnosti, jsou-li přehnaně zvyšovaná rizika a rovněž je na závadu, jsou-li rizika zjednodušována. Jednou z příčin neúspěchu bývá nereálně stanovena politika z důvodu nedostatečných nebo nepravdivých zdrojů. Vedení organizace před zveřejněním zpracované politiky se musí přesvědčit, zda má k dispozici jak finanční, tak lidské zdroje pro naplnění cílů, a že navržené cíle jsou v rámci těchto zdrojů reálné. Nelze podcenit projednání se všemi pracovníky s cílem, aby si zaměstnanci uvědomili své postavení a individuálně podpořili naplnění celkové filozofie. Výstupem z této části musí být jednoznačně stanovená a pochopitelná politika BOZP, se kterou jsou seznámeni všichni zaměstnanci organizace.

listopad 2006




5/2.3 PLÁNOVÁNÍ

Při plánování pro identifikaci nebezpečí hodnocení a řízení rizik je po organizaci vyžadováno vytvoření a udržování postupů pro průběžnou identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a uplatňování nezbytných opatření k řízení. S

Základní schéma plánování: Politika

Audit

Plánování

Zpûtná vazba z provádûn˘ch mûfiení

Zavedení provozu

Sestavený plán by měl zahrnovat následující skutečnosti: • běžné činnosti, • mimořádně se vyskytující činnosti, • činnost osob, a to nejen zaměstnanců, ale všech osob, které mají přístup do prostorů organizace, • zařízení pracovišť, zda je pro organizaci vyhovující. V prováděném postupu je organizace povinna zajistit výsledky hodnocení a vliv zjištění promítnout do stanovování cílů. Posuzování rizik je tvořeno souborem logických kroků, jeho úspěšnost však do značné míry závisí na zkušenosti a rozhodovacích schopnostech hodnotitelů, na jejichž výběru velmi záleží. Dále je rovněž vhodné držet se těchto zásad: • posuzováním pověřit skupinu, ne jednu osobu. Tím je eliminována subjektivita lidského faktoru, • do pracovní skupiny zařadit pracovníka, který dokonale zná provoz, ale i pracovníka, který je odborník v teorii hodnocení rizik, • do posuzování zapojit vedoucí pracovníky technology a pracovníky, kteří zařízení obsluhují, • vyžaduje-li to zařízení, je třeba přibrat externí experty. Tento postup má tu výhodu, že je eliminována „provozní slepota“, • hodnotitelé musí být v dané oblasti dostatečně kvalifikovaní. Musí mít schopnost identifikovat a analyzovat nebezpečí. Důležitý je i odhad pravděpodobnosti a dopad vzniklého negativního jevu. Organizace musí zajistit na základě výsledku zpracování opatření, které je součástí celkové dokumentace a promítne se do stanovování cílů.

listopad 2006




Tyto informace se musejí průběžně aktualizovat. V základních požadavcích je stanoveno zpracování metodiky organizace pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik. Tato metodika musí: • být definována s ohledem na cíle organizace a časovaná tak, aby byl zajištěn perspektivní přístup, • určovat klasifikaci rizik, • identifikovat rizika, která lze vyloučit nebo se kterými bude dále v programu pracováno, • odpovídat provozním schopnostem a zkušenostem pracovníků a navazovat na použitá opatření na řízení rizik, • poskytovat vstup pro stanovení požadavků na zařízení, potřeby výchovy a výcviku a vývoje provozního řízení, • umožnit monitorování opatření a včasnost jejich uplatnění. V této fázi je vhodné učinit zmínku o metodách posuzování rizika. Metody posuzování rizika jsou uplatňovány především v oblastech, kde selhání některé části systému – člověk – stroj – prostředí přináší velké škody. Při trendech maximalizovat spolehlivost systému se do popředí dostává tvorba kvalitních systémů. Počáteční metody posuzování rizika běžných zařízení vychází z oblasti spolehlivosti. Pro posouzení rizika je nutné doplnit tyto metody o analýzu dopadu. Nově jsou tvořeny metody vyvinuté pro identifikaci a posuzování rizika tzv. kombinované metody, které jsou nejčastěji využívány u technických rizik. Specifickou oblastí pro posuzování je oblast velkých průmyslových havárií, která je úzce zaměřena. Jednou z nejrozšířenějších metod pro posuzování běžných rizik je metoda HAZOP, která umožňuje ohodnotit rizika a zařadit je do tříd. Komplexní přístup směřující k systému řízení rizika v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je reprezentovaný metodou komplexního posouzení rizika. Tuto metodu lze aplikovat i na nejnižších úrovních řízení rizika. Pro strojní celky a automatizovaná pracoviště lze použít metody síťových rizikových grafů. Cílem je, aby organizace po provedení procesů – identifikace nebezpečí – hodnocení rizik – řízení rizik – si byla vědoma všech významných nebezpečí na úseku BOZP v celém rámci svého působení. Důležité je, aby vztahy mezi identifikací nebezpečí, hodnocením a řízením rizik a dalšími prvky systému byly jasně stanoveny a byly zřejmé na první pohled. Účelem není vytvořit návod provádění těchto činností, ale účelem je stanovit principy, podle kterých může organizace určit, zda proces identifikace nebezpečí hodnocení a řízení rizik je pro daný proces vhodný a dostatečný. Ve všech případech je třeba brát v úvahu jak normální stav, tak především nestandardní činnosti v rámci organizace, dál je nutné počítat s případnými nouzovými stavy. Organizace během úvodního průzkumu může vzít v úvahu následující požadavky, jejich výpis je jen upozorněním a není vyčerpávající: • legislativní požadavky, • seznam rizik, které se v organizaci vyskytují, • seznámení s existujícími metodami a procesy řízení systému, listopad 2006



• vyhodnocení a vytvoření zpětné vazby z předchozích vyšetřování nehodových událostí, • práce s tzv. „skoro nehodami“, tj. událostmi, které jen šťastnou náhodou neskončily havárií nebo zraněním pracovníka. Nejdůležitější z této části je stanovení odpovídajících cílů, které musí být zadokumentované a zpracované pro každou příslušnou úroveň a funkci v rámci organizace. Protože je nutné pro další vývoj provádět hodnocení, je třeba tam, kde to lze, cíle kvantifikovat. Příklady základních požadavků: • stanovení politiky a závazku neustálého zlepšování, • výsledky hodnocení a řízení rizik, • legislativní požadavky, • finanční a obchodní požadavky, • technologické procesy, • analýza výkonnosti dříve stanovených cílů, • zjištění v souvislosti s nehodovými událostmi. V této souvislosti je nutné pracovat i s dalšími vstupy, jako jsou: • názory zaměstnanců, • informace z porad, • dřívější zjištění o porušení předpisů. Je nutné zdůraznit, že cíle se musí týkat nejen nejširších podnikových záležitostí, ale i záležitostí, které jsou specifické pro jednotlivé funkce a úrovně v rámci organizace. Důležité je, aby stanovené cíle byly dosažitelné a sledovatelné. Pro dosažení každého cíle musí být stanoven splnitelný termín. Je dobré zabývat se časovým rozvrhem jednotlivých etap. Cíle by měly být známy všem zaměstnancům. Příklady stanovení cílů v oblasti BOZP: • snížení úrovně rizika a tím i snížení četnosti nehod plynoucích z rizikové hladiny organizace, • zlepšení existujícího systému, případně zlepšení uplatňování stávajícího systému, • doplnění stávajících vlastností do již zavedeného systému. V již zpracovaných programech se nesmí zapomenout na: • určení odpovědnosti za splnění úkolu včetně dosažení požadované úrovně, • vytyčení časového rámce a prostředků, • stanovení intervalu přezkoumávání, • možnost dodatečných úprav v návaznosti na změny činností výrobků nebo provozních podmínek organizace.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.4 ZAVÁDùNÍ DO PRAXE

Norma požaduje, aby úlohy odpovědnosti a pravomoci osob, které řídí, provádí a ověřují činnosti, mající vliv na rizika ve vztahu k aktivitám, vybavení a procesům organizace, byly být stanoveny, dokumentovány a sdělovány tak, aby byl usnadněn proces řízení. Plánování

S

Plánování

Audit

Zpûtná vazba z provádûn˘ch mûfiení

Ovûfiování a opatfiení k nápravû

Na odpovědnosti vedoucích pracovníků se v souladu s legislativou nic nemění. Odpovědnost zůstává na vrcholovém managementu. Normou je dána povinnost jmenovat člena vrcholového vedení jako osobu odpovědnou za to, že systém řízení je ve shodě se stanovenými požadavky uplatňován ve všech oblastech a ve všech provozech organizace. Jmenovaný představitel musí mít jednoznačně vymezenou úlohu, odpovědnost a pravomoc. Pro naplnění je třeba využít: • organizační strukturu, • předchozí hodnocení rizik, • zpracované cíle, • popisy prací. V praxi musí být odpovědnost a pravomoc všech osob, které se podílejí na systému řízení, definována zejména s ohledem na rozhraní mezi jednotlivými funkcemi. Proto je třeba zpracovat samostatné požadavky pro: • vrcholové vedení, • střední článek řízení, • za výrobní zaměstnance, • osoby odpovědné za výchovu a výcvik V definování odpovědnosti vrcholového vedení nesmí být opomenuto: • definování celkové politiky, • zajištění a zavedení systému, • implementace systému řízení. Střední článek řízení (provozní ved. pracovníci): • odpovědnost v rozsahu jejich funkcí, • v případě specializované funkce v BOZP organizačním uspořádáním zabránit dvojí odpovědnosti. listopad 2006




Odpovědnost a pravomoci zpracovat formou v organizaci obvyklou. Jako doporučení lze uvést: • manuály systému řízení, • pracovní a technologické postupy, • popisy činnosti, • osnovy zaškolování. Pro zajištění jednotného pochopení je důležité, aby s odpovědností a pravomocemi byli seznámeni všichni na všech úrovních v celé organizaci. Samostatnou kapitolu tvoří výcvik a odborná způsobilost. Norma požaduje, aby pracovníci byli odborně způsobilí provádět činnosti, které se odrážejí v systému řízení. Odborná způsobilost je určena na základě odborných schopností, získaného vzdělání a zkušeností. Dále se vyžaduje po organizaci zpracovat a neustále aktualizovat postupy, které zaměstnance na každé funkci seznámí s: • důležitostí shody stanovené politiky a systému řízení, • důsledky jejich činnosti na BOZP, a přínosech zlepšené činnosti, • úlohou a odpovědností plynoucí z nedodržení stanovených postupů. Do procesu je třeba zahrnout následující prvky: • určení stupně znalostí a kvalifikace pro jednotlivé funkce, • stanovení postupu pro zjednání nápravy mezi skutečnou a požadovanou úrovní znalostí a kvalifikace, • stanovení odpovídající úrovně školení, • pravidelná hodnocení pracovníků, cílem hodnocení je ověřit, zda úroveň byla dosažena a nadále je doplňována, • vést záznamy o provedeném výcviku. Pro podporu a dosažení stanovených cílů vytvoří organizace programu výchovy a vzdělávání. Program zahrnuje následující prvky: • vysvětlení systému řízení v oblasti BOZP a seznámení s odpovědností všem pracovníkům, • sestavení uceleného programu vzdělávání zaměstnance, a to nejen pro ty, co zůstávají na svých pozicích, ale zejména pro ty, kteří přicházejí na jiná funkční místa v rámci organizace, • seznámení a praktický výcvik jednání u jednotlivých rizik s ohledem na postupy, které mají být dodrženy. Podmínkou je, aby to bylo před zahájením práce. • specifické seznámení a praktické zacvičení, které je vyžadováno pro specializované činnosti, • vyžadují-li to okolnosti, specifický výcvik pro řídící pracovníky, ale i pro subdodavatele nebo jiné osoby, které po určitou dobu vykonávají svou činnost v areálu organizace. U těchto pracovníků je pak program stanoven s ohledem na úroveň rizika, kterému jsou vystaveni. Pro funkčnost systému je nutné výslednou úroveň vyhodnotit. Na základě výsledků hodnocení provádět korekce. Výsledky procesu jsou podkladem pro stanovení: • kvalifikačních požadavků, rozsah potřeb výcviku, • plány pro jednotlivé zaměstnance, • záznamy o hodnocení a účinnosti výcviku. Požadavek normy v konzultaci a komunikaci je nastaven tak, aby organizace zpracovala postupy, které zajistí obousměrný komunikační tok a jeho propojení na další zainteresované strany. listopad 2006



Pracovníci musejí být: • zapojeni do vývoje a přezkoumání přístupů pro řízení rizik, • informování o změnách, které by mohly ovlivnit BOZP na pracovišti, • zastoupeni při jednání, které má dopad do BOZP, • informováni, kdo je jejich představitelem na úseku BOZP a kdo je představitelem vedení. Na úseku dokumentace je organizaci uloženo vytvořit a udržovat informace na vhodném médiu, napře. v tištěné nebo elektronické formě. Informace musí obsahovat základní prvky systému a jejich vzájemnou provázanost, dále musí obsahovat odkazy na navazující dokumentaci. Při vlastním postupu je nutné, aby organizace dříve, než začne vyvíjet dokumentace nutné k podpoře BOZP, přezkoumala stávající stav. Neexistuje žádný požadavek, aby stávající dokumentace byla nahrazena. Stávající dokumentace musí však dostatečným způsobem mít řešeny manuály, postupy a pracovní instrukce. Na řízení dokumentů a údajů jsou stanoveny následující požadavky: • snadná přístupnost, • provedené přezkoumávání, dle potřeby revidovány, • zajištění přiměřenosti schvalováním k tomu zmocněnými pracovníky, • stažení zastaralých dokumentů ze všech míst, kde byly užívány – zabránit neúmyslnému nebo chybnému použití, • označit archivní dokumenty, uchovávané z historických nebo provozních důvodů. Základem je, aby všechny informace a dokumenty obsahující údaje nutné pro řízení systému a výkonnosti organizace byly identifikovány a řízeny. Vlastní proces vyžaduje písemné postupy, kde jsou definována opatření nutná pro jednoznačné ručení dokumentace, její schvalování, postup vydávání, ale i rušení. V postupech musí být jednoznačně definována kategorie dokumentu a údaje o platnosti. Ve vlastním řízení provozu je organizaci dána povinnost určit operace a činnosti, které souvisejí se stanovenými riziky, a na které se vážou řídící opatření. Z toho vyplývá pro organizaci povinnost plánovat tyto činnosti tak, aby byly prováděny za předem přesně stanovených podmínek. Organizace musí provést uspořádání, které umožní funkční systém řídících opatření a možnost korekcí, kdykoliv je to z provozních důvodů nutné, a to tak, aby byla naplněna základní stanovená politika a bylo vyhověno všem požadavkům právních předpisů. Zvláštní pozornost a důslednost je třeba věnovat těm oblastem a postupům, kde lze předpokládat vznik nehodových událostí. V praxi je nutno počítat s postupy, kdy rizika zasahují do zájmů vnějších stran. V takových případech je nutné v souladu s platnou legislativou provést konzultaci s ostatními stranami a vzájemně se informovat o rizicích. Je třeba se zmínit o některých oblastech, které mají rozhodující vliv na řízení a v nich se ve větší míře rizika soustředí: • přeprava zboží, služby, použití vnějších zdrojů, • nebezpečné použité materiály, • údržba provozu a vybavení.

listopad 2006




Do této kapitoly patří i povinnost zpracovat havarijní plány a postupy, které identifikují možnosti vzniku havarijních situací a reakce na ně. Organizace musí zpracované plány pravidelně přezkoumávat a vyhodnocovat. Havarijní plány připravují organizaci na řešení hrozeb nebezpečí, omezují jejich dopady na fungování organizace a dávají návod, jak řešit nestandardní situace. Havarijní plán je souborem opatření a dokumentovaných postupů, které jsou vytvořeny a aktualizovány pro použití v případě vzniku mimořádné události a situace. Jedná se zejména o následující činnosti, které zajišťují: • přežití osob, • minimalizaci ztrát a škod, • omezení vzniku mimořádné události a snížení jejich negativních vlivů na činnost organizace, • záchranné a likvidační práce, • obnovu činnosti organizace. Zajištění bezproblémového fungování organizace a omezení případných ztrát je jedním z hlavních úkolů vedení organizace, stejně jako vytváření dobrého jména organizace směrem k zákazníkům a veřejnosti. Před zpracováním se musí vyhodnotit: • výsledky hodnocení rizik a řízení rizik, • podrobnosti o místních záchranných jednotkách, • právní požadavky, • závěry předchozích nehodových událostí, • výsledky nácviku reakcí na nehodové události. Jednotlivé body schematického obsahu havarijních plánů musí být rozpracovány až do konkrétních detailů: • informační část – charakteristika organizace, – mimořádné události, • operativní část – možnosti a prostředky, – havarijní kontakty, – opatření a postupy, • část, kde jsou zpracovány plány konkrétních činností – prováděcí plány pro jednotlivé úseky včetně specifických opatření, jaká je vyrozumění, varování, ukrytí. Při tvorbě je nejsnadnější cesta dle schématu popsaných metodických zásad. legislativa

nebezpečí

plán činnosti

podklady

analýza rizik

řešení

údaje o organizaci a okolí

zranitelnost

realizace opatření

Poslední etapou je testování a aktualizace. Po zpracování havarijního plánu je nutné havarijní vybavení, které musí být poskytnuto v dostatečném množství. Neopomenutelná je pravidelná kontrola a zajištění provozu schopnosti. Mají-li havarijní plány plnit svůj účel, nelze zapomenout na pravidelný nácvik vyhodnocení a zpětnou korekci.

listopad 2006



Havarijní plány plynoucí ze zákona č. 59/2006 Sb. jsou zpracovány samostatně. Stručné shrnutí pro: • dokumentované havarijní plány a postupy, • havarijní vybavení, • záznamy o zkouškách havarijního zařízení, • záznamy o nouzových praktických nácvicích, • záznamy o výsledcích, • záznamy o korekci na základě zjištění.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.5 KONTROLA A NÁPRAVNÁ OPAT¤ENÍ

Zavedení a provoz

S

Audit

Plánování

Zpûtná vazba ze zji‰tûní

Pfiezkum vedením

Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro pravidelné monitorování a měření. Tyto postupy musí zajistit: • kvalitativní a kvantitativní měření, která jsou vhodná pro potřeby organizace, • monitorování míry plnění cílů: – aktivní měření výkonnosti, které prokáže shodu s programem, provozními kritérii a požadavky právních a jiných předpisů, – reaktivní měření výkonnosti pro monitorování nehod, poškození zdraví (včetně „skoronehod“) a jiných historických důkazů o nedostatcích, – zaznamenání údajů a výsledků monitorování a měření vhodných pro zpracování analýz a navazujících nápravných a preventivních opatření. Jestliže je pro měření a monitorování výkonnosti potřeba monitorovacího zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro jeho kalibraci a údržbu. Záznamy o kalibraci a o činnostech údržby musejí být uchovány. Systém řízení organizace by měl zahrnovat aktivní a následný monitoring: • aktivní monitoring se používá pro kontrolu účinnosti aktivit organizace (četnost a účinnost kontrol), • následný monitoring se používá při vyšetřování a analyzování selhání systému, zejména vyšetřování nehodových událostí, skoronehod. V návaznosti na mimořádné události musí mít organizace vytvořeny a udržovány postupy pro určení odpovědnosti a pravomoci pro: • řešení havárií a nehodových událostí, • akce vedoucí ke zmírnění následků havárií a nehodových událostí, • začátek a konec nápravných preventivních opatření, • ověření účinnosti přijatých nápravných a preventivních opatření. Důležitým prvkem je zpracování účinných postupů pro hlášení a vyhodnocování nehodových událostí. Cílem je zabránit opakování podobných situací prostřednictvím identifikace a odstranění příčin. Identifikované příčiny by měly být ohodnoceny a pravidelně analyzovány. Klasifikace a analýza se provádí podle: • míry četnosti a závažnosti registrovaných úrazů nemocí z povolání, • typ zranění, část těla, časové údaje, listopad 2006




• typ a rozsah škod, • přímé a prvotní příčiny. Důležité je zabývat se i tzv. skoronehodami a pravděpodobností vzniku negativního jevu. Pravděpodobnost může být vyjádřena buď poměrnými hodnotami – častá, příležitostní, zřídka se vyskytující, nebo číslem, které vyjadřuje, že se nehoda vyskytne za určitý počet cyklů nebo časovou jednotku. Pravděpodobnost je výhodné určit v etapě identifikace nebezpečí nebo ohrožení. Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro identifikaci, uchovávání a rozdělování záznamů BOZP a výsledků auditů a přezkoumání. Záznamy musejí být čitelné, identifikovatelné a přiřaditelné k příslušným činnostem. Záznamy se musejí uchovávat a udržovat tak, aby bylo možné je snadno vyhledat a musejí být chráněny před poškozením, zničením nebo ztrátou. Musí být stanovena a zaznamenána doba jejich uchování. Záznamy musejí být udržovány tak, jak je to vhodné pro systém a organizaci, aby dokládaly shodu s požadavky této normy. Organizace musí vytvořit a udržovat program auditů a postupy pro pravidelné provádění auditu systému managementu BOZP pro: • zjištění, zda systém managementu BOZP: – odpovídá nebo neodpovídá plánovaným opatřením pro řízení BOZP požadavky této normy, – je či není správným způsobem zaveden a udržován, – je či není efektivní při naplňování politiky organizace jejích cílů. • přezkoumání výsledků předcházejících auditů, • poskytování informací o výsledcích auditů vedení organizace. Program auditů včetně časového rozvrhu musí vycházet z výsledků hodnocení rizik činnosti organizace a z výsledků předcházejících auditů. Postupy auditů musí obsahovat podrobnou metodiku a kompetence, a také odpovědnosti a požadavky na řízení auditů a provádění auditu. Pokud je to možné, audity musejí být prováděny nezávislými pracovníky, kteří nemají vazbu na činnosti, které prověřují. Pod názvem audit rozumíme prověření stavu organizace nebo ucelené části organizační jednotky. Audit zahrnuje zkušenosti získané řídícími pracovníky a odborníky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách pracovišť a technických zařízení a při provádění školení a seminářů. Cíle, které mají být auditem dosažené, je možno shrnout do následujících bodů: • identifikace nebezpečí a ohrožení, • vytvoření podmínek řízení rizik, • navržení efektivnějších metod pro činnost v oblasti BOZP, • pozitivní ovlivnění i ostatních stupňů řízení podniku s cílem zvýšit kvalitu výsledných podniků nebo poskytovaných služeb, • dosažení vyšší hospodárnosti podniku je jedním ze základních ukazatelů podnikové kultury. Kultura bezpečnosti je předpokladem vytváření pracovních podmínek, ve kterých se bezpečnost a ochrana zdraví při práci chápe jako společný úkol zaměstnavatelů a zaměstnanců na všech stupních řízení. V rámci auditu je prověřováno, do jaké míry jsou začleněny požadavky minimalizace rizik do všech oblastí výroby. Základním prvkem auditu jsou prohlídky organizace, jejich jednotlivých částí. V případě, že poznatky získané prohlídkou jsou nedostatečné, je nutné prohlídky rozšířit na formu úplného auditu bezpečnosti. listopad 2006



Těžiště činnosti je porovnání skutečného s požadavky předpisů. Toto lze vyjádřit v následujících bodech: • posouzení nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví formou identifikace rizik a následným posouzením rizik, • zpracovat opatření na zdokonalení činnosti, • určit přesný způsob realizace opatření. Vlastní výkon auditu je podmíněn důvodem a cílem, který má být pomocí auditu dosažen. Důvody a cíle určují, v jakém rozsahu je třeba informovanost o činnosti v rámci auditu, z toho důvodu jsou prohlídky buď dopředu oznámené nebo vykonány bez oznámení. V neohlášených lze očekávat, že se zjistí skutečný stav. Ohlášení pak vedou ke snaze vytvořit stav, který neodpovídá skutečnosti. Úkoly, rozsah a cíle podmiňují i vlastní volbu auditorů, případně auditorský kolektiv. Prvotní základní činnosti v rámci auditu mohou vykonat kvalifikovaní pracovníci vlastní organizace. Zejména u velkých organizací v závislosti na rozsahu činnosti se stále ve větší míře vyžaduje provádění bezpečnostního auditu nezávislými auditory nebo specializovanými kancelářemi. Audit, na jehož realizaci se podílí vedení, musejí provádět zkušení a nezávislí odborníci. Základní znaky auditu: • kompetentnost – odborné znalosti a zkušenosti, • objektivita, komunikativnost, • nezávislost – volnost v rozhodování. Pro úspěšnost auditu je třeba v zadání auditu přesně definovat: • objekt, kde má být audit proveden, • cíl, kterého má být auditem dosaženo, • termín, ve kterém má být proveden, • druh auditu, • auditora nebo auditorský kolektiv. Výsledky auditu zpracované do závěrečné zprávy musí být kompletní a jasné, rozdíly přesně formulovány a navržena opatření na odstranění případně minimalizaci. Závěry musí být projednány se zodpovědným pracovníkem. Nejlepší situace je, dojde-li ke shodě managementu s doporučením auditora. Při sdělování informací obsažených ve zprávách z auditu je třeba brát v úvahu důvěrnost obsažených údajů.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.6 P¤EZKOUMÁNÍ VEDENÍM

Kontrola a opatfiení k nápravû

S

Vnitfiní faktory

Pfiezkum vedením

Vnûj‰í faktory

Politika

Po vrcholovém vedení je požadováno ve stanovených intervalech přezkoumat systémy proto, aby byla zajištěna jejich vhodnost, přiměřenost a účinnost. Procesem přezkoumání se zajišťuje shromažďování nezbytných informací k tomu, aby vedení organizace mohlo provést vyhodnocení. Vlastní vyhodnocení musí být písemně zdokumentováno. V této části se nejvíce projeví firemní kultura, která v mnoha organizacích dosud není zakořeněna. Přitom firemní kultura je důležitým nástrojem, který managementu usnadňuje dosáhnout nejen podstatně vyšší firemní výkonnosti a flexibility, ale i vyšší úrovně bezpečnosti práce v organizaci. Z přezkoumání vedením musí vyplynout možné potřeby pro změnu v politice, v cílech a dalších prvcích systému. Se změnami je nutno počítat s ohledem na výsledky auditu, měnící se okolnosti a hlavně s ohledem na závazek trvalého zlepšování. Při přezkumu je vhodné sledovat následující ukazatele: – nehodové události, – výsledky interních a externích auditů, – realizaci nápravných opatření a zahrnutí do systému – dokument ukládající průběžné posuzování provozních činností z hlediska vlivu na všechny složky bezpečnosti organizace, – přehled provozních činností vyhodnocených jako rizikové, – přehled zpracovaných a zavedených bezpečných postupů pro standardní provozní fáze, – přehled zpracovaných a zavedených bezpečných postupů pro nestandardní provozní fáze (najíždění provozu, odstávky, havarijní stavy, apod.), – dokument ukládající a dokladující účast zaměstnanců na tvorbě bezpečných postupů, – systém posuzování postupů před zaváděním do praxe, přezkoumávání, aktualizování a prokazatelného seznamování zaměstnanců se změnami v bezpečných postupech, prověřování znalostí a dokumentace výsledků znalostí zaměstnanců,

únor 2007




– přehled zpracovaných a zavedených postupů na provádění bezpečné údržby, časový harmonogram údržby, technických kontrol a revizí u objektů a zařízení, – zdokumentovaný systém motivace zaměstnanců ke zvyšování znalostí těchto postupů, k jejich důslednému dodržování, příp. systému sankčních postihů při neplnění povinností, – zdokumentovaný systém bezpečných postupů pro dodavatele a externí subjekty pracující v objektech nebo zařízeních, způsob prokazatelného seznamování s těmito postupy, ověřování dodržování stanovených postupů, sankční postihy apod., – přehledná dokumentace o výrobním procesu, schémata, přípustné hodnoty fyzikálních veličin, včetně pomocných veličin definujících průběh technologického procesu, informace o následcích odchylek hodnot ve vztahu ke složkách bezpečnosti a praktická dostupnost těchto materiálů zaměstnancům a obsahům zařízení. – Dokumentace poskytující informace o signalizačních a bezpečnostních systémech, o preventivních opatřeních, o havarijních systémech a prostředcích a dostupnost této dokumentace zaměstnancům a obsluhám, kontrola funkčnosti těchto systémů a opatření a dokumentace kontroly. Vlastní proces přezkumu musí být prováděn vrcholovým vedením dle časového harmonogramu (doporučují se lhůty 1 rok) V přezkumu se vedení zaměří zejména na funkčnost a výkonnost systému řízení, zvláště v oblastech zjištění nehod. Rozhodně není účelem této fáze řešení detailů a specifických problematik, toto je posláním jiných částí metod řízení a v dobře fungujícím systému by měly být vyřešeny v běžném pracovním postupu. Plán přezkumu vedením by měl zahrnovat následující: – v jednotlivých částech stanovena témata, kterým bude věnována pozornost, – další účastníky dle témat (experti, poradci BOZP, personalisté akce) – materiály a informace, které mají k dispozici pro účely přezkumu. Protože cílem přezkumu je hlavně ověřit vhodnost současné politiky, je třeba postupně sledovat: – vhodnost současné politiky BOZP, – nastavení a aktualizaci cílů, které sledují neustálé zlepšování v časově stanovené periodě, – vhodnost a úplnost procesů hodnocení a řízení rizik, – současné úrovně rizika a naplnění účinnosti již stanovených opatření, – rozbory a opatření údajů o nehodách a haváriích, ke kterým ve sledovaném časovém úseku došlo, – účinnost kontrolních procesů, – posouzení dostatečnosti vstupních zdrojů (finanční, lidské, materiální), – stav připravenosti při výjimečných situacích. Výstupem procesu je zápis o přezkumu, na jehož podkladu je provedena revize stávající politiky a cílů BOZP. Důležité je, aby byla stanovena nápravná opatření včetně termínů a odpovědnosti. Pro naplnění cílů řízení a snížení rizikovosti je nutným předpokladem, aby bylo vedení: – ochotné odborně diskutovat o dávkách BOZP, – dobře připravené na provádění přezkumu – akceptovalo odborné pracovníky jako partnery, – schopno vyhodnotit ústavní poznatky a na jejich podkladě stanovovalo opatření únor 2007



O

únor 2007


únor 2007



část 6, díl 2, kapitola 2, str. 1 díl 2, povinnosti a práva zaměstnanců

6/2.2 PRÁVA ZAMùSTNANCÒ

Zaměstnanec má právo: • na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, • na informace o rizicích jeho práce, • na informace o opatřeních na ochranu před působením rizik jeho práce, • odmítnout výkon práce, pokud má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob (odmítnutí výkonu takové práce nesmí zaměstnavatel posoudit jako nesplnění povinnosti), • podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí (je právem a současně i povinností každého zaměstnance – viz část „povinnosti zaměstnanců“ a část „spolupráce se zaměstnanci a jejich zástupci“).

listopad 2006


část 7, díl 3, kapitola 3, str. 1 díl 3, první pomoc

7/3.3 KRVÁCENÍ

Zevní krvácení

Náhlá ztráta asi 1/3 objemu krve ohrožuje postiženého na životě. Jestliže v těle dospělého koluje asi 5–6 litrů krve, již náhlé vykrvácení asi 1,5 litru krve hrozí rozvojem šoku a při neléčení smrtí. Podle toho, ze které cévy postižený krvácí, dále rozlišujeme krvácení z tepen (tepenné), kdy jasně červená krev vystřikuje z rány pod tlakem, a krvácení z žil (žilní), kdy z rány volně vytéká tmavě červená krev. Dále rozlišujeme krvácení z vlásečnic (kapilární), které vidíme např. když se odřeme. Prudké zevní krvácení může ohrozit život postiženého během několika minut. Nebezpečné je nejen tepenné, ale i žilní krvácení. Zevní krvácení je obyčejně ihned zřejmé.

První pomoc

U prudkého zevního krvácení neváháme krvácející cévu provizorně stlačit přímo v ráně prsty. Pokud je to z časových důvodů jen trochu možné, chráníme se gumovými rukavicemi z lékárničky na pracovišti. Improvizovaně si můžeme ruku omotat tkaninou, např. kapesníkem či ručníkem. Na sterilitu (sterilní = zbavený choroboplodných zárodků) v tomto případě nehledíme, v sázce je život postiženého. Pokud můžeme, postiženou oblast zvedneme nad úroveň srdce, stisk přitom nepovolujeme.

Tlakové body

S výhodou můžeme využít znalost tzv. tlakových (kompresních) bodů, jejichž stlačením v místě nad krvácející ranou můžeme krvácení zastavit, popř. významně snížit. Tlakový bod je místo, kde lze cévu přitlačit proti pod ní ležící kosti, čímž přerušíme tok krve od srdce k ráně. Jsou to: 1) Spánkový tlakový bod: při krvácení z horní části obličeje a vlasaté části hlavy, stlačíme jej asi 1 cm před zvukovodem směrem k oku. 2) Lícní tlakový bod: při krvácení z dolní části obličeje, stlačíme jej asi 3 cm před úhlem dolní čelisti zepředu a zdola. 3) Krční tlakový bod: při nemožnosti zastavit krvácení z obličeje, dutiny ústní, hlavy a krku stlačíme krční tepnu mezi hrtanem a kývačem hlavy asi uprostřed krku. 4) Podklíčkový tlakový bod: při prudkém krvácení z podpaží, ramene a horní části paže, stlačíme jej za klíční kostí směrem dolů k prvnímu žebru. 5) Pažní tlakový bod: při krvácení z lokte a předloktí, stlačíme jej na vnitřní straně paže asi uprostřed mezi svaly. 6) Břišní tlakový bod: při krvácení z oblasti pánve, popř. neztišitelném krvácení z rodidel, stlačíme jej v pupeční jizvě šroubovitě pěstí velkým úsilím, čímž přitlačíme aortu proti páteři. 7) Stehenní tlakový bod: při prudkém krvácení z dolní končetiny stlačíme stehenní tepnu pod tříslem na vnitřní a přední straně stehna. Praktický trénink vyhledání správných tlakových bodů je nezbytný. Tento postup můžeme s úspěchem využít u krvácení z menších a středních tepen. Jestliže se nám podařilo zastavit zevní krvácení ať již přímým stlačením rány, nebo stlačením tlakového bodu, vyčkáváme příjezdu odborné pomoci (závodního lékaře či ZZS) za stálého stlačování rány a dohledu postiženého.

listopad 2006



díl 3, první pomoc

Tlakový obvaz

Pokud lze, přiložíme tlakový obvaz, se kterým budeme úspěšní při stavění žilního a menšího tepenného krvácení. Optimálně využijeme připravených hotových obvazů v balíčku. Pokud takto předpřipravený obvaz nemáme k dispozici, přiložíme na ránu nejdříve krycí vrstvu (sterilní mul), kterou pevně přichytíme několika otáčkami obinadla. Nad ránu potom umístíme ještě tlakovou vrstvu (rulička mulu, složený kapesník) a pevně přitáhneme zbytkem obinadla. Při prosakování obvazu můžeme tento postup zopakovat nejvýše třikrát. V některých tělních krajinách ale nelze tlakový obvaz přiložit, nebo je nezbytné stlačovat krvácející ránu prsty až do chirurgického ošetření, např. krční tepna, nebo podklíčková tepna.

Zaškrcovadlo

Ve výjimečných případech je třeba užít zaškrcovadla, kterým energicky zatáhneme končetinu nad ranou tak, abychom přerušili tok krve v tepně mezi srdcem a ranou. Optimálně použijeme speciální pryžové obinadlo, nebo improvizovaně dostatečně široký pruh pevné látky (aspoň 5 cm), např. složený trojcípý šátek. Nikdy končetinu nezaškrcujeme drátem nebo provazem. Jednou nasazené zaškrcovadlo nepovolujeme. Nezapomeneme zaznamenat čas, kdy jsme končetinu nad ranou zaškrtili. Ošetřené místo zvedneme. Postiženého uložíme do autotransfúzní polohy, kdy mu kolmo vzhůru zvedneme obě dolní končetiny, popř. i obě horní končetiny. Přiložený tlakový obvaz opakovaně kontrolujeme.

Krvácení z varixů

Varixy (městky) na žílách dolních končetin mohou krvácet při úderu, nebo často i spontánně. Vznikají tehdy, kdy poškozené žilní chopně brání odtoku krve z dolních končetin. Městnající krev zvýšeným tlakem narušuje žilní stěnu, která se v místech městnání rozšiřuje a vytváří charakteristické bulky. Protože se jedná o žilní krvácení, vytékající krev je tmavě červená. Může se jednat i o závažné krvácení, které, není-li včas zastaveno, může ohrozit život postiženého. PRVNÍ POMOC: Krvácení se pokusíme zastavit přímým stlačením krvácející rány a zvednutím dolní končetiny nad úroveň srdce. Přivoláme ZZS. Ránu stlačíme prsty nebo dlaní přes přiložený měkký a dostatečně veliký polštářek (výhodný je hotový obvaz č. 3 nebo č. 4). Nemáme-li k dispozici sterilní krytí, improvizovaně užijeme např. složený kapesník, šátek apod. Uvolníme dolní končetinu tím, že stáhneme těsně přiléhající ponožky či podvazkový pás. Jestliže krvácení pokračuje a obvaz je prosáklý krví, přiložíme další krycí vrstvu a opět přitáhneme obvazem. Dolní končetinu podložíme. Při opravdu prudkém krvácení z varixů můžeme využít stlačení v stehenním tlakovém bodě.

Vlásečnicové krvácení

Objeví se při poranění nejjemnějších cév, probíhajících v kůži. Příčinou jsou odřeniny či drobné řezné a tržné rány kůže. Není nebezpečné z hlediska krevní ztráty. Většinou se zastaví do několika minut samo. Vnitřní krvácení Příčinou vnitřního krvácení může být jak úraz, tak onemocnění. Z úrazů mohou zapříčinit vnitřní krvácení zlomeniny dlouhých kostí či pánve, údery do břicha, pronikající rány. Nejčastějšími onemocněními, zapříčiňujícími vnitřní krvácení, jsou krvácející žaludeční vřed, prasklá výduť aorty apod. Vnitřní krvácení bývá obvykle závažnější než zevní krvácení. Krev se hromadí v některé tělní dutině a může zůstat skryta. Nebo působí viditelnou změnu barvy pod povrchem kůže. Popřípadě může vytékat z některého z tělních otvorů (ústa, nos, ucho, konečník, močová trubice, rodidla). Často se projeví až komplikacemi tlakem na životně důležité orgány (krev v lebce stlačuje mozek, krev v hrudníku stlačuje plíce). Masivní vnitřní krvácení se projevuje nápadnou bledostí, pocením, celkovou slabostí, což jsou známky šoku. Vnitřní krvácení nelze v podmínkách první po-

listopad 2006


část 7, díl 3, kapitola 3, str. 3 díl 3, první pomoc

moci zastavit, vyžaduje chirurgické ošetření a náhradu ztraceného objemu infuzemi a transfuzemi. PRVNÍ POMOC: Postiženého uložíme na záda, hlavu mírně níže otočíme ke straně, zvedneme dolní končetiny. Je vhodné uložit postiženého na podložku (např. deku) a přikrýt ho. Přivoláme ZZS. Uvolníme postiženému tísnící oděv kolem krku, hrudníku, pasu. Pokud je při vědomí, nepodáváme nic ústy, uklidňujeme postiženého. Opakovaně kontrolujeme základní životní funkce, údaje zaznamenáváme. Pokud je postižený v bezvědomí, uložíme ho do zotavovací polohy na boku. Modřiny

Jedná se o vnitřní krvácení, které prosáklo tkáněmi a způsobilo charakteristické zabarvení podkoží. Bývá způsobeno prudkým pádem na masité části těla (např. hýždě), dále vzniká po úderech, podvrtnutích či zlomeninách. Modřiny se projevují kromě nachověmodrého zbarvení postižené oblasti bolestivostí a otokem. Tam, kde u postiženého nalezneme otisky oděvu, mělo by to být pro nás varovným znamením možného poranění vnitřních orgánů. PRVNÍ POMOC: Postižené místo ochlazujeme, lehkým tlakem můžeme zpomalovat krevní průtok, pokud lze, postižené místo zvedneme.

Krvácení z nosu

Krvácení z nosu může nastat jak po nárazu do hlavy, tak rovněž po silném kýchnutí, smrkáním, někdy bez zjevné příčiny. Zdrojem krvácení je nejčastěji céva v nosní přepážce. PRVNÍ POMOC: Postiženého posadíme a vyzveme ho, aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu, dýchal klidně ústy – a vydržel v této poloze 10 až 20 minut. Podáme mu jakoukoliv nádobu, do které může vše z úst vyplivovat, protože polykání může narušit krevní sraženinu a spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení. Do zátylku můžeme postiženému přiložit studený obklad. Pokud krvácení z nosu neustane do cca 30 minut, přivoláme ZZS.

Krvácení z ucha

Krvácení z ucha bývá následkem proděravění ušního bubínku například při zatlačení cizího předmětu do ucha, úderem do hlavy ze strany, nebo při výbuchu. Je-li výtok z ucha čirý vodnatý, popř. s příměsí krve, jedná se o závažný příznak zlomeniny báze lební. Postižený si může stěžovat na bolest, která bývá zpočátku ostrá, později trvalá, udává zhoršení sluchu, může pociťovat i závrať. PRVNÍ POMOC: Postiženému pomůžeme zaujmout polohu v polosedě, hlavu má nakloněnou k postižené straně, aby krev mohla volně odtékat. Na ucho připevníme sterilní obvaz (nejlépe hotový pohotovostní balíček) nebo imrovizovaně poštářek čistého textilu bez chloupků. Postiženého v poloze, v jaké jsme ho ošetřili, odvezeme k dalšímu ošetření. V případě závažnějšího stavu přivoláme k transportu ZZS.

Krvácení z úst

Následkem pádu či úderu do oblasti obličeje se může vyskytnout krváení z oblasti jazyka, dásní či patra. Dlouhotrvající krvácení se může vyskytnout z lůžka po vyraženém či vytrženém zubu. Kromě krvácení z úst se u postiženého může rovněž vyskytnout otok v obličeji, popřípadě deformita při zlomeninách obličejových kostí. PRVNÍ POMOC: postiženého ošetřujeme vždy vsedě s předkloněnou hlavou nad umyvadlem nebo jinou nádobou. Krev necháme odtékat, postižený krev nepolyká. Ránu pevně stlačíme čistým mulem po dobu 15 až 20 minut. Do krvácejícího zubního lůžka můžeme vložit vysoký mulový tampon a postiženého vyzveme, aby pevně skousnul na dobou 20 až 30 minut. Do úst možno vložit kousky ledu a nechat cucat. Po opatrném odstranění mulu ústa nevyplachujeme, listopad 2006



díl 3, první pomoc

postižený nesmí nic jíst ani pít. Při neúspěchu můžeme postup zopakovat, nejsme-li ani nyní úspěšní, přivoláme odbornou pomoc. Ke stavění prudšího či déletrvajícího krvácení můžeme využít stlačení tlakových bodů krčního nebo čelistního. Krvácení z trávicího traktu

Jestliže postižený zvrací čerstvou krev, krevní sraženiny či částečně natrávenou tmavou až černou krev, jedná se o krvácení z cév v žaludku nebo v jícnu. Je třeba rozhodnout, zda se nemůže jednat o krev spolykanou při krvácení z nosu či úst. Při tomto typu krvácení z trávicího traktu bývá stolice sytě černá, dehtovitá, s typickým štiplavým zápachem. Podezřelý průjem před příjezdem lékaře nesplachujeme. Ztráty krve mohou být veliké a mohou ohrozit postiženého rozvojem šoku. PRVNÍ POMOC: Postiženého uložíme do vodorovné polohy na zádech, při zvracení do zotavovací polohy na boku. Nedáváme nic jíst ani pít. Postiženému při plném vědomí můžeme dát cucat kostky ledu, popř. po malých doušcích (po lžičkách) polykat ledovou vodu. Na podbříšek můžeme přikládat studené (nikoliv ledové) obklady. Při šoku provedeme protišoková opatření. K transportu a dalšímu ošetření přivoláme ZZS.

Krvácení z rodidel

Jedná se většinou o potrat, což je ukončení těhotenství před 28. týdnem, plod je většinou neživotaschopný. Potrat ohrožuje ženu velkou krevní ztrátou. Krvácení z rodidel bývá různé intenzity, postižená si stěžuje na křečovité bolesti v podbříšku, rodidly odchází potracený plod s plodovými blánami, při velké krevní ztrátě bývají přítomné známky šoku. PRVNÍ POMOC: Uklidňujeme postiženou, uložíme ji do polohy vleže s podloženou hlavou a rameny, pokrčená kolena podložíme, např. stočenou dekou. Na rodidla přiložíme sterilní mul, na něj přidáme odsávací vrstvu s vatou, mulem. Můžeme rovněž rodidla přikrýt popáleninovou rouškou. Vše, co odešlo z rodidel, uchováme pro další odborné vyšetření. Při šoku provedeme protišoková opatření. Přivoláme ZZS.

listopad 2006


část 8, díl 3, kapitola 3.3, str. 1 díl 3, manipulace s materiálem

8.3.3.3 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELÒ MANIPULAâNÍCH VOZÍKÒ Výběr zaměstnanců pro práci s vozíky

S ohledem na skutečnost, že řidič – obsluha manipulačního vozíku má ve svých rukách hodnoty značné ceny – zejména svůj život a životy svých spoluzaměstnanců, případně i dalších fyzických osob, jakož i značné materiální hodnoty v podobě vlastního vozíku a manipulovaného materiálu, je nutno jak jeho výběru, tak i prováděnému školení věnovat potřebnou pozornost. Bylo by prospěšné, aby se každý zaměstnanec, o kterém se uvažuje jako o řidiči (obsluze) manipulačního vozíku – zejména pak motorového, nejdříve podrobil psychologickému vyšetření. Zkušenosti totiž ukazují, že tam, kde se takovéto vyšetření provádí, jsou dosahovány nejen lepší ekonomické výsledky, ale zejména že se výrazně zvyšuje bezpečnost provozu příslušných manipulačních vozíků. Při výběru budoucích řidičů – obsluh manipulačních vozíků by zaměstnavatelé měli sledovat zejména: a) stáří uchazeče – pro řízení motorových vozíků byl v dřívějším období striktně požadován, dnes by měl být taktéž vyžadován, minimální věk 18 let, pro obsluhu ručních vozíků by měla být rovněž zaměstnavatelem stanovena minimální věková hranice, b) zdravotní způsobilost – u budoucích obsluh ručních vozíků a u budoucích řidičů motorových vozíků, kteří se při jízdách a práci s vozíkem nikdy nedostanou na pozemní komunikaci, je nutno ještě před zahájením jejich výcviku ověřit zdravotní způsobilost pro práci s vozíkem – u příslušných zaměstnanců, podle směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967. Pokud se motorový vozík bude pohybovat (nebo také pohybovat) po pozemních komunikacích – tzn. i účelových, je nutno zdravotní způsobilost jeho budoucího řidiče posuzovat podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. – viz dále. c) odbornou způsobilost (kvalifikaci) – každý provozovatel manipulačních vozíků je povinen stanovit kvalifikační požadavky pro řízení motorových vozíků, resp. ovládání vozíků ručních. Naplnění těchto požadavků je bezpodmínečně nutno zajistit v rámci základního školení budoucích řidičů, či obsluh vozíků, resp. opakovaného školení. Při výběru budoucích řidičů motorových vozíků provozovaných na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb. je současně třeba sledovat splnění kvalifikačních předpokladů daných zákonem č. 361/2000 Sb., – získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel – viz dále. Poznámky: • Kvalifikační předpoklady jsou požadavky na kvalifikaci stanovené právními předpisy. • Kvalifikační požadavky stanovuje zaměstnavatel ve vazbě na provedenou analýzu rizik v rámci podmínek své firmy s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem – dodavatelem příslušného vozíku.

Ověření zdravotní způsobilosti – všeobecně

Zdravotní způsobilost obsluh ručních vozíků ve všech případech a řidičů motorových vozíků nepoužívajících pozemní komunikace, je posuzována podle směrnice MZD č. 49/1967 věstníku MZD. V každém případě je ale nutno u řidičů motorových vozíků přihlédnout ke způsobu řízení a ovládání příslušného únor 2007



díl 3, manipulace s materiálem

vozíku, včetně podmínek jeho pracovního nasazení, doporučuje se i v tomto případě ověřovat zdravotní způsobilost shodně jako u řidičů používajících pozemní komunikace. Opakované – řadové prohlídky těchto zaměstnanců se provádějí nejméně jednou za 5 let a u osob starších 50 let nejméně jednou za 3 roky. Ověření zdravotní způsobilosti – pro pozemní komunikace

Zdravotní způsobilost řidičů motorových vozíků, provozovaných (a to i částečně) na pozemních komunikacích – to znamená i účelových, podle zákona č. 13/1997 Sb. je posuzována podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. Součástí lékařského vyšetření je mj. kontrola zraku, sluchu, svalové, kosterní, nervové a oběhové soustavy apod., ale též závislosti na alkoholu a dalších psychoaktivních, resp. návykových látkách atd. V této souvislosti lze uvést, že osoby závislé na alkoholu a neschopné se vzdát jeho požívání, případně závislé na jiných psychoaktivních, resp. návykových látkách jsou zdravotně nezpůsobilé pro řízení a ovládání motorových vozíků. Poznámka: Účelová komunikace je ta část pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, popř. k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru či objektu. Nemoci, různé vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení a ovládání motorových vozíků, provozovaných na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb., jsou vyspecifikovány v příloze č. 3 k vyhlášce č. 277/2004 Sb. Posuzující lékař, na základě zhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby, ve svém posudku stanoví, zda posuzovaná osoba je : • zdravotně způsobilá, • zdravotně způsobilá s podmínkou, • zdravotně nezpůsobilá, k řízení a ovládání příslušného motorového vozíku.

Pravidelné lékařské prohlídky – pro pozemní komunikace

Vedle vstupních lékařských prohlídek, prováděných u budoucích řidičů motorových vozíků ještě před zahájením jejich školení a výcviku, musí být dále prováděny pravidelné lékařské prohlídky a to: • každé dva roky u osob do dovršení 50 let věku, • každoročně u osob po dovršení 50 let věku.

Školení a výcvik řidičů – obsluh manipulačních vozíků

V dřívějším období byl výcvik a školení řidičů motorových vozíků zcela jednoznačně stanoven v rámci závazné ČSN 26 8805. Vydáním stávající ČSN 26 8805 (z července 2000) přestal k 1. 8. 2 000 existovat řadu let budovaný jednotný systém výchovy řidičů motorových vozíků. V současné době jsou zaměstnavatelé provozující manipulační vozíky bez rozdílu – ruční i motorové v návaznosti na ustanovení § 103 odst. 2 Zákoníku práce, povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce (řízení a ovládání vozíků), a vztahující se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na svém pracovišti. V rámci prevence rizik podle ustanovení § 102 odst. 2 Zákoníku práce jsou zaměstnavatelé současně povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění, resp. minimalizaci – mj. i v souvislosti s provozem manipulačních vozíků.

únor 2007



Školení a opakované školení – součást prevence rizik

V rámci prevence rizik, podle výše uvedeného ustanovení Zákoníku práce a s přihlédnutím k ustanovení § 103 odst. 3 Zákoníku práce, je zaměstnavatel ve vazbě na provoz motorových manipulačních vozíků povinen zejména: a) stanovit rozsah školení z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, které vyplývají z provozu vozíků na příslušných pracovištích zaměstnavatele – pro získání kvalifikace (kvalifikačních požadavků) obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků, b) zajistit proškolení obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků v rozsahu dle písm. a), c) u obsluh manipulačních vozíků stanovit periodu a obsah opakovaného školení včetně periody ověřování znalostí předpisů dle písm. a), d) zajistit u obsluh manipulačních vozíků ověřování znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v periodách dle písm. c).

Praktické dovednosti – součást kvalifikace

Součástí kvalifikace – kvalifikačních požadavků obsluh manipulačních vozíků by, vedle výše uvedených teoretických znalostí, měly být i praktické dovednosti v obsluze konkrétního vozíku na příslušných pracovištích, popřípadě i práce s přídavným zařízením, a to v potřebném rozsahu. Při určování kvalifikačních požadavků je zaměstnavatel povinen vycházet též z průvodní dokumentace – návodu k používání, dodávané s každým vozíkem v dřívějším období podle nařízení vlády č. 170/1997 Sb., resp. v současnosti podle nařízení vlády č. 24/2003 Sb. – viz znění bodu 1.7.4 – návodu k použití, písm. a), jedenáctý odsek, přílohy č. 2. Tato dokumentace v případě motorových vozíků, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení musí obsahovat i rozsah požadovaného výcviku obsluhy (Viz též ustanovení čl. 7.2.2 ČSN EN 1726-1). Poznámka: U ručních vozíků je nutno postupovat obdobným způsobem.

Proškolení řidičů – obsluh vozíků

Zaměstnavatel provozující manipulační vozíky – provozovatel má možnost zajistit proškolení jeho řidičů – obsluh, resp. budoucích řidičů – obsluhy: 1) interní formou – vlastními silami, a to buď přímo (osobně), je-li sám dostatečně kvalifikován, nebo prostřednictvím pověřeného kvalifikovaného zaměstnance, 2) popř. externí formou – prostřednictvím kvalifikovaného školitele – v případě motorových vozíků např. pomocí instruktora řidičů motorových vozíků, a to jak s osvědčením podle dřívější praxe, tak s certifikátem, vydávaným v současné době příslušným akreditovaným certifikačním orgánem. V současné době nabízejí možnost proškolení řidičů – obsluh též někteří výrobci (dodavatelé) manipulačních vozíků. Součástí prováděného školení musí být, vedle teoretické části, též praktické seznámení školeného s vozíkem který bude obsluhovat, včetně řádného zaučení na tomto vozíku – a to i s používáním eventuálních přídavných zařízení. V obou případech za kvalitu provedeného školení zodpovídá podle ustanovení § 103 odst. 2 a odst. 3 s přihlédnutím k § 103 odst. 1 písm. f) Zákoníku práce příslušný zaměstnavatel se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Tuto skutečnost by si měli zaměstnavatelé uvědomit zejména při zajišťování školení externí formou.

Požadavky na školitele řidičů – obsluh manipulačních vozíků

V současné době nejsou na celostátní úrovni stanoveny požadavky na školitele řidičů – obsluh manipulačních vozíků. O to ale zodpovědněji je třeba postupovat při výběru (zejména externích) vhodných subjektů – osob s dostatečnou kvalifikací pro tuto činnost. Nutno zdůraznit, že uvedená zásada se vztahuje nejen na vozíky motorové, ale platí i pro ruční vozíky.

únor 2007




K dostatečné kvalifikaci – schopnosti školitele řidičů (obsluh) manipulačních vozíků bez rozdílu lze počítat: • Přiměřené teoretické znalosti Vzhledem k tomu, že v rámci teoretické přípravy by měl školitel, na přijatelné úrovni chápání svých posluchačů, vysvětlit budoucím řidičům – obsluhám základní funkce vozíku, jeho ovládání a pracovní nasazení (včetně použití případných. přídavných zařízení) – a to též ve vazbě na možná rizika apod., jakož i zásady bezpečnostních předpisů a pravidel pro vozíky, včetně souvisejících předpisů a pravidel firemních, musí mít školitel dostatečné znalosti v naznačených oblastech. • Přiměřené praktické dovednosti Na teoretickou část přípravy budoucího řidiče – obsluhy by měla navazovat její praktická část. V rámci praktické přípravy by školené osoby měly nejen poznat způsob řízení a ovládání příslušného vozíku (se kterým budou pracovat), ale řízení a ovládání tohoto vozíku by se mělo stát součástí jejich dovedností. V případě, že na vozíku jsou, resp. mohou být instalována přídavná zařízení (v rámci některých manipulačních operací) je bezpodmínečně nutno, aby praktická část přípravy zahrnovala též použití vozíku, včetně jeho pracovního nasazení, se všemi přídavnými zařízeními. V rámci této přípravy by se měla zaučovaná osoba seznámit též se specifiky řízení a ovládání vozíku, která vyplývají z použití jednotlivých přídavných zařízení. Jako příklad lze uvést stabilitu vozíku, výhled řidiče – obsluhy apod. Pro zajištění kvalitní praktické přípravy budoucích řidičů – obsluh je nutno, aby školitel – instruktor sám ovládal jízdu a práci s příslušným vozíkem, včetně případného použití přídavných zařízení. V případě motorových vozíků by se mělo vždy jednat o svědomitého a zodpovědného řidiče motorových vozíků. • Odpovídající pedagogické schopnosti Vedle teoretických znalostí a praktických dovedností musí mít školitel též odpovídající pedagogické schopnosti. Cílem prováděného školení nemůže být pouze „učení“, ale řádné naučení školených osob jízdy a práce s manipulačním vozíkem. Školitel – instruktor by měl být pro školené osoby vzorem. V žádném případě nemůže kupř. učit zásady správné a bezpečné jízdy a práce s vozíkem, které sám nerespektuje. Výběru vhodného školitele – instruktora je nutno věnovat potřebnou pozornost – také z toho důvodu, že za kvalitu prováděného školení zodpovídá (jak bylo již uvedeno) podle ustanovení § 103 odst. 2 Zákoníku práce zaměstnavatel – provozovatel příslušného vozíku, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. O prováděném školení by měl vést zaměstnavatel příslušnou dokumentaci. Pověření řidičů – obsluh vozíků

Po získání kvalifikace dle stanovených kvalifikačních požadavků zaměstnavatelem, a ověření této kvalifikace, je nutno nejen řidiče motorových vozíků, ale i obsluhy vozíků ručních pověřit obsluhou konkrétního vozíku na určených pracovištích zaměstnavatele – provozovatele manipulačních vozíků. Provozovatel pro řidiče – obsluhu manipulačního vozíku by měl současně určit i vhodnou formu kvalifikačního dokladu, platného na pracovištích a v prostorách zaměstnavatele, provozujícího příslušný vozík. Tímto může být pro motorový vozík kupř. i „průkaz řidiče motorových vozíků“, používaný v dřívějším období. Třeba si ale uvědomit, že se v tomto případě jedná o kvalifikační doklad „podnikového charakteru“ s platností pouze na stanovených pracovištích příslušného zaměstnavatele. V této souvislosti by měl být i vhodným způsobem označen (firemně) dřívější „průkaz řidiče motorových vozíků“ při jeho eventuálním využívání v rámci konkrétního zaměstnavatele. Takovéto firemní

únor 2007



– podnikové kvalifikační doklady je nutno odlišovat od „celostátně platných průkazů“, které jsou v některých případech vydávány školícími středisky. Respektování kvalifikačních předpokladů

Při provozu manipulačních vozíků na pozemních komunikacích ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. – tzn. i na účelových komunikacích dle ustanovení § 7 citovaného zákona, je nutno respektovat též kvalifikační předpoklady dané dopravními předpisy. V takovémto případě obsluha motorového manipulačního vozíku (s vlastním pohonem), vedle splnění výše uvedených kvalifikačních požadavků, musí být ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. současně držitelem příslušného řidičského oprávnění podle ustanovení § 81 uvedeného zákona. Řidičské oprávnění skupiny B je vyžadováno k řízení motorových vozíků, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 3 500 kg, a při překročení této hmotnosti řidičské oprávnění skupiny C. Vedle toho přichází v úvahu též řidičské oprávnění skupiny T. V případě ručních vozíků provozovaných na pozemních komunikacích o celkové šířce převyšující 600 mm musí jejich obsluha v potřebném rozsahu jednak ovládat řízení a obsluhu příslušného vozíku, jednak předpisy o provozu na pozemních komunikacích. Poznámka: Obsluha ručního vozíku o celkové šířce nepřevyšující 600 mm je podle dopravních předpisů považována za chodce.

Používání vozíků k účelům a za podmínek, pro které jsou určeny

Rozsah a možnosti použití – využití jednotlivých vozíků jsou stanoveny zejména v jejich průvodní dokumentaci, dodávané s každým vozíkem. Součástí průvodní dokumentace je mj. i návod k použití, ve kterém je specifikováno též předpokládané použití vozíku (nařízení vlády č. 24/2003 Sb., příloha č 2, bod 1.7.4). Výrobce, resp. dodavatel při zpracovávání návodu k použití bere v úvahu nejen běžné použití vozíku, ale i taková použití, která lze rozumně předpokládat. Návod k použití vozíku by měl mj. obsahovat: • popis vozíku a jeho příslušenství, • použitelná přídavná zařízení a pokyny pro jejich sestavení – instalaci na vozík, • tlaky huštění nafukovacích pneumatik, • povolená a zakázaná použití vozíku a přídavného zařízení, včetně možností nasazení vozíku ve zvláštních prostředích – kupř. výbušném, • použití přídavných pomůcek – při omezení přímého výhledu obsluhy, • instrukce o jízdě do svahu, možnosti tažení vozíku, • požadavky na podlahu – terén, na kterém lze vozík používat apod. Na provozovaných vozících jsou ale jejich provozovateli v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci někdy prováděny „podstatné úpravy“, předem neprojednané a neschválené, podobně jako jsou těmito vozíky vykonávány pracovní operace, pro které vozíky nebyly navrženy, vyrobeny a odzkoušeny (§ 4 odst. 1 ve vazbě na ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Lze doplnit, že tyto skutečnosti tvoří nejčastější příčiny nejzávažnějších nežádoucích událostí, vykazovaných při provozu a použití manipulačních vozíků – zejména vozíků vysokozdvižných.

Zajištění bezpečného technického stavu používaných vozíků

Již u vozíků nově uváděných do provozu, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení je nutno sledovat splnění bezpečnostně technických požadavků na ně kladených (ze zákona č. 22/1997 Sb., navazujících nařízení vlády a harmonizovaných českých technických norem). Každý vozík a vyměnitelné přídavné zařízení, chápaný jako strojní zařízení, musí být výrobcem, resp. zplnomocněným zástupcem – dodavatelem, zřetelně a viditelně opatřen označením CE, a vyúnor 2007




baven ES prohlášením o shodě, vyjadřujícím, že příslušný vozík splňuje technické požadavky všech právních předpisů na něj se vztahujících (§ 2 odst. 4 a § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 24/2003 Sb.). Bezpečný technický stav provozovaných vozíků zajišťuje zaměstnavatel provozující manipulační vozík zejména pomocí: 1. Denní prohlídky a údržby – před zahájením a po skončení provozu vozíku, 2. Oznamováním poruch, závad apod. zjišťovaných v průběhu provozu vozíku, 3. Prováděním běžných oprav a plánované údržby vozíku, 4. Prováděním technických kontrol provozovaných vozíků.

únor 2007



8.3.3.4 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ U RUâNÍCH VOZÍKÒ Dlouhodobá absence bezpečnostně technických požadavků na bezmotorové vozíky dodnes způsobuje technické zaostávání zejména starších vozíků. Nezajištění kol – koleček

Lze odhadnout, že z celkové úrazovosti vykazované u bezmotorových vozíků (2 595 – 3 415 pracovních úrazů za rok) je plných 16,8 % úrazů způsobováno při přejetí dolních končetin. Z toho ale vyplývá, že u nás každoročně dochází k cca 436 – 574 úrazům v souvislosti s najetím kola – kolečka vozíku na nohu obsluhy vozíku, popř. další osoby. K vyloučení, či alespoň k podstatnému omezení uvedených úrazů je potřebné, aby kola (kolečka) u vozíků vybavených úchyty pro tažení, či tlačení, byla buďto zapuštěna do podvozku (kapotována) – opatření vhodné zejména pro nově vyráběné vozíky, nebo krytována – opatření pro vozíky v provozu. Jak při kapotování, tak i krytování je nutné sledovat, aby vzdálenost krytu (zajištění) od podlahy či terénu nebyla větší než 35 mm. Popsaný způsob zajištění kol a koleček je vhodné realizovat též u vozíků vybavených ojí. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. (viz čl. 5.6.1 ČSN EN 1757-1, čl. 5.3.2 ČSN EN 1757-3 a čl. 5.6 ČSN EN 1757-4).

Nechránění držadel zejména u vozíků rudlového typu

Při obsluze rudlů, koleček a dalších vozíků obdobného provedení, dochází poměrně často k poranění hřbetu ruky, zejména pak v případech, když jsou takovéto vozíky provozovány na nedostatečně dimenzovaných (dodatečně zastavěných) manipulačních uličkách a na dalších komunikačních a manipulačních plochách. Ve všech naznačených případech by mělo být samozřejmostí použití vozíku vybaveného bočními chrániči rukou. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.).

Nevybavení vozíku brzdou

Tuto skutečnost si lze uvědomit zejména v souvislosti s potřebou urychleného zastavení vozíku – zejména pak plně naloženého. Potřeba vybavování vozíků brzdou, schopnou plnit svoji funkci v tom okamžiku, kdy přestane působit tlačná či tažná síla na madlo či oj se objevovala již v minulosti. Nově dodávané vozíky musí být v současné době již vybavovány parkovací brzdou, která může být ovládána buď nožním pedálem, nebo ovladačem umístěným na oji vozíku. Uvedená brzda musí být schopna udržet vozík v klidu na vodorovném povrchu. Při zkouškách brzda vyhoví, pokud udrží paletové a plošinové vozíky zatížené jmenovitou nosností v klidu v pojezdové poloze na svahu s hladkým a pevným povrchem o sklonu 5 %, u stohovacích a paletových vozíků s nůžkovým zdvihacím mechanismem pak o sklonu 3,5 %. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. návazně bod 6 písm. c) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (viz čl. 5.7 ČSN EN 1757-1, čl. 5.6 ČSN EN 1757-2, čl. 5.4 ČSN EN 1757-3 a čl. 5.7 ČSN EN 1757-4) ).

Nezajištění (nedokonalé zajištění) manipulovaného nákladu

U bezmotorových vozíků, při sledování nehodové události, plných 21,3 % úrazů je způsobováno pádem dopravovaného či manipulovaného materiálu – nákladu na osobu, popř. dalšího zaměstnance. Takto každoročně dochází zcela zbytečně k cca 553 až 727 pracovním úrazům. Ve snaze o minimalizaci těchto úrazů je nutno věnovat potřebnou pozornost správnému ukládání nákladu na vidlici vozíku, jeho ložnou plochu, či do korby. Manipulované břemeno je nutno rovnoměrně rozložit na nosné plošině vozíku a u vidlicových – zejména pak stoho-

únor 2007




vacích vozíků dbát na to, aby těžiště břemene se nalézalo co nejblíže u podélné osy vozíku (též s ohledem na možnost ztráty stability samotného vozíku). Ve snaze o minimalizaci úrazů způsobených pády manipulovaných břemen, včetně ztráty stability vozíku by neměla být manipulována nevhodná břemena (vysoká s úzkou základnou, nestabilní, s pohyblivým těžištěm apod.) Při umísťování břemen u dvoukolových vozíků bychom měli sledovat, aby těžiště zatíženého vozíku se nalézalo přibližně na ose, či nad osou spojující jednotlivá kola či kolečka. U jednokolových vozíků je třeba se k této zásadě co nejvíce přiblížit – zejména pak s ohledem na snížení velikosti fyzické námahy spojené s pojížděním zatíženého vozíku. V této souvislosti u jednokolových vozíků korbového typu tvar a provedení jejich korby umožňuje klást nejhmotnější břemena co nejblíže ke kolu vozíku.

únor 2007



8.3.3.5 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ P¤I PROVOZU MOTOROV¯CH VOZÍKÒ Technický stav

Provedení ale i vybavení motorových vozíků – jakož i přídavných zařízení, (technický stav) zajišťující potřebnou úroveň jejich technické bezpečnosti, je již dlouhodobě formulován v předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Původně se jednalo o závazné ČSN. V současné době to jsou nařízení vlády vydávaná podle zákona č. 22/1997 Sb. a na ně navazující harmonizované ČSN. U nově dodávaných vozíků je sledováno, zda jednotlivé výrobky (včetně jejich průvodní dokumentace) odpovídají požadavkům těchto předpisů a tím jsou i splněny bezpečnostně technické požadavky. Odpovídající technický stav provozovaných vozíků – ale též jejich vhodnost pro použití v konkrétních provozních podmínkách musí zajistit jejich provozovatel. Závadný, někdy až havarijní technický stav provozovaných vozíků (kupř. pro nefunkčnost brzdného systému, popř. pro neupravení či nevybavení konkrétního vozíku ve vazbě na prováděné manipulační úkony apod., ale též pro dodatečně provedené úpravy atd.) tvoří jeden z nejzávažnějších nedostatků zjišťovaných při jejich kontrolách (§ 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.).

Průvodní dokumentace

Každý nově dodávaný motorový vozík (též samostatné přídavné zařízení) by měl být vybaven vhodnou průvodní dokumentací – zejména návodem k použití obsahujícím údaje jak o provozu, tak i pravidelném servisu příslušného vozíku. Neexistence návodu k použití (zejména u starších vozíků) představuje jeden ze základních nedostatků zjišťovaných u motorových vozíků bez rozdílu (§ 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).

Provozní dokumentace

Vedle průvodní dokumentace, tvořící součást dodávky každého vozíku, jsou provozovatelé manipulačních vozíků povinni dokladovat provádění průvodní dokumentací předepsaných servisních úkonů, údržby, oprav apod. u provozovaných vozíků – zejména v rámci provozní dokumentace. Nevedení provozní dokumentace, resp. jiné vhodné formy sledující předepsané činnosti, představuje další ze základních nedostatků zjišťovaných u provozovaných vozíků (§ 102 odst. 2 zákona č 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., s přihlédnutím k příslušným ČSN EN pro jednotlivé druhy motorových vozíků).

Způsob použití

Normální – výrobcem předpokládaný způsob použití jak vozíku, tak i přídavného zařízení je popsán zejména v průvodní dokumentaci jednotlivých vozíků. V této souvislosti je vhodné připomenout, že návod k používání mj. obsahuje: • povolené a zakázané použití vozíku a přídavného zařízení, • bezpečnostní pokyny pro uvádění do provozu a použití vozíku, • pokyny pro výcvik obsluhy, • požadavky na podlahy, na kterých bude vozík používán apod. V praxi jsou ale zjišťovány způsoby provozu a použití vozíků, které jednak neodpovídají předpokládanému způsobu použití, jednak nerespektují zakázané použití vozíku a v souhrnu představují hrubé porušování bezpečnosti práce

únor 2007




a v řadě případů dokonce znamenají hazard s lidským životem (§ 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Jako příklad lze uvést provoz motorových vozíků na kluzkých komunikacích vylučujících normální ovládání vozíku, či nebezpečnou a zakázanou přepravu osob vozíky, které toto neumožňují, nebo dokonce zvedání osob nalézajících se na vidlici u vysokozdvižných vozíků. Pro doplnění lze uvést, že takovéto a podobné neodpovídající způsoby provozu a použití motorových vozíků představují nejčastější příčinu těch nejzávažnějších nežádoucích událostí dlouhodobě vykazovaných v jejich úrazové dokumentaci. Pro provoz vozíků jsou důležité plochy, po kterých vozíky jezdí. Při dozoru jsou zjišťovány podstatné nedostatky právě u ploch určených k provozu vozíků. Organizační zajištění

Zaměstnavatelé nemají stanoveny termíny kontrol, údržby a oprav pracovních ploch a komunikačních tras určených k pojezdu a pracovnímu nasazení manipulačních vozíků (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Nejsou určeny osoby odpovědné za provádění kontrol, údržby a oprav pracovních ploch a komunikačních tras určených k pojezdu a pracovnímu nasazení manipulačních vozíků (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) nařízení vlády č 101/2005 Sb.).

Provádění údržby, úklidu a čištění

Není prováděn úklid a čištění jednotlivých komunikací a komunikačních tras, jakož i podlah a pracovních ploch určených k provozu manipulačních vozíků, resp. takovýto úklid a čištění není prováděno pravidelně – ve stanovených termínech, resp. dle potřeby s ohledem na skutečný stav takovýchto ploch (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 4 písm. b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb.).

Technický stav

Podlahy a jednotlivé komunikace (terén) určené k provozu vozíků jsou v závadném technickém stavu – jsou zjišťovány výmoly, nerovnosti, výtluky apod., ale zejména povrchy takovýchto ploch nejsou upraveny proti skluzu (§ 2 odst. 1 písm.a) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 3.3.1 a 5.16 přílohy k nařízení vlády č 101/2005 Sb.). Kryty a poklopy kabelových, potrubních apod. kanálů, jakož i jednotlivých otvorů umístěných v pracovních plochách vozíků jsou zdeformované – prohnuté, vlivem přetěžování či nedostatečného dimenzování (§ 2 odst. 1 písm.a) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 3.3.6 a 5.7 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Komunikační trasy určené pro provoz vozíků nejsou trvale volné – průjezdné, jsou zužovány až zastavovány zpracovávaným, odloženým a nepotřebným materiálem, díly strojů a technických zařízení apod., ale i dočasně prováděnými činnostmi (§ 2 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 5.1 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Komunikace určené pro provoz vozíků jednak nejsou dostatečně dimenzovány, jednak jsou současně využívány pro pohyb chodců – není vyčleněna samostatná komunikace pro pěší (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Závažný je i stav pracovního prostředí.

únor 2007



Osvětlení a jeho kvalita

Zaměstnavatelé v řadě případů nevěnují dostatečnou pozornost otázce osvětlení prostorů určených jednak pro pracovní nasazení manipulačních vozíků, jednak pro pohyb zaměstnanců vázaných na provoz vozíků. Zejména lze uvést, že není prováděno pravidelné čištění osvětlovacích těles ve stanovených lhůtách (§ 3 odst. 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., přičemž jsou zjišťována i vyhořelá, nevyměněná osvětlovací tělesa. Jako závažný nedostatek se ukazuje chybějící nouzové osvětlení na místech, kde může dojít k poškození zdraví (§ 3 odst. 5 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.).

Teplotní a mikroklimatické podmínky

Řidiči vozíků jsou nuceni trvale obsluhovat vozíky pracující v nevyhovujících teplotně mikroklimatických podmínkách. Zejména lze uvést zátěže nadměrným chladem či teplem u vozíků trvale pracujících jak ve vnitřních, tak i venkovních prostorách – kupř. u vozíků vybavených kabinou, která není vytápěna či klimatizována (§ 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.). Další nedostatky zjišťované v takovýchto případech spočívají v neposkytování ochranných nápojů, resp. v nevhodných ochranných nápojích (§ 5 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.).

Výskyt škodlivin

Řada vozíků – a to jak motorových, tak i ručních, je provozována v objektech či prostorách s výskytem nejrůznějších škodlivin za situace, kdy příslušní zaměstnavatelé nezhodnotili konkrétní zdravotní rizika, neprovedli jejich kategorizaci a neseznámili dotčené řidiče – obsluhy vozíků s výsledky kategorizace jimi vykonávaných prací (§ 103 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., návazně na ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb.).

únor 2007


únor 2007




8.3.3.6 NEJâASTùJI ZJI·ËOVANÉ ÚRAZOVÉ DùJE V souvislosti s předcházením pracovním úrazům, zejména pak úrazům opakovaných, jsou zaměstnavatelé povinni přijímat potřebná preventivní opatření. Lze dodat, že vhodná technická opatření by měla být přijímána jako prvořadá. K umožnění či usnadnění této činnosti je účelné a potřebné poznat alespoň nejčastěji zjišťované úrazové děje. Opakované úrazové děje u ručních vozíků

• zraněn při pádu spolu s ručním vozíkem z vyrovnávacího můstku, • bolestivé namožení svalů nohou a pravé ruky při zdolávání šikmé rampy plně naloženým ručním paletovým vozíkem, • přejetí nohy spoluzaměstnance při tlačení či tažení plošinového vozíku, • zachycení zraněného pohybujícím se vozíkem, • pádem labilně uloženého břemene s vysoko umístěným těžištěm z paletového vozíku na spoluzaměstnance byl způsoben mimořádně závažný pracovní úraz, • zraněn pádem převáženého břemene z vidlice vysokozdvižného vozíku na jeho obsluhu.

Opakované úrazové děje u motorových vozíků

• střet s projíždějícím vozíkem, • uklouznutí při výstupu na vozík a pád, • uklouznutí při sestupu z vozíku a pád, • přejetí vozíkem (nohy, části těla a celé tělo postiženého), • přimáčknutí vozíkem, nákladem a vidlicí, • zasažen vozíkem po vstoupení do jeho jízdní dráhy, • pád vozíku na postiženého při ztrátě stability z důvodu špatného ovládání v průběhu jízdy vozíku, • pád při naskakování na vozík za jeho jízdy, • zasažen převráceným vozíkem po najetí na nerovnost, • pád převážené manipulační jednotky na postiženého z ložné plochy vozíku, • pád převážené manipulační jednotky na postiženého z vidlice vozíku, • zasažen při srážce dvou jedoucích vozíků, • pád z ložné plochy vozíku po intenzivním zabrzdění, • vypadnutí spolujezdce z kabiny vozíku v průběhu jízdy vozíku, • zraněn při couvání s ručně vedeným vozíkem, • zasažen nezajištěnou vidlicí po jejím uvolnění, • zraněn při vykládce nízkozdvižného vozíku, • zasažen přetrženým řetězem zdvihacího zařízení vysokozdvižného vozíku, • zranění ruky při zavírání krytu motoru vozíku, • při sestupování z vozíku zraněn při jeho popojetí z důvodu uvolněné ruční brzdy, • zraněn při zavírání čela vozíku, • při opuštění vozíku uklouzl po kluzkém terénu, • při probíhající nakládce dopravního prostředku vstoupil do pracovního prostoru vysokozdvižného vozíku, • namáčknut na vrata jedoucím vozíkem po jeho opuštění, • při navážení materiálu vozíkem přimáčknut mezi balíky ve skladu, • při řízení vozíku sražen vyčnívající konstrukcí, kterou přehlédl, • zraněn v manipulačním prostoru vozíku,

únor 2007




• jako chodec přimáčknut vozíkem za situace, kdy řidič vozíku měl špatný výhled přes plastové závěsy v hale, • po výstupu z vozíku uklouzl po namrznutém terénu, • zraněn vozíkem po jeho pádu z rampy, • zraněn v jízdní dráze couvajícího vozíku, • pád nezajištěného ramena vidlice na nohu postiženého zaměstnance, • práce s vozíkem pod vlivem alkoholu, resp. návykových látek.

únor 2007


část 8, díl 7, kapitola 2, str. 1 díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

8/7.2 NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ DOZORâÍMI ORGÁNY Předně je třeba konstatovat, že současná pracoviště s roboty mají z hlediska bezpečnosti práce velmi rozdílnou úroveň. Stále se objevují nedostatky, které pramení z nedůsledné realizace projektu pracoviště a neplnění požadavků právních norem. Z praktických zkušeností vyplývá, že uživatelé robotů se většinou spokojí s tím, že robotizované pracoviště uzavřenou jako celek bez dalšího důsledného řešení předepsaných bezpečnostních opatření. Zdálo by se, že zavedením automatizace do výrobních procesů bude vyřešena i problematika bezpečnosti práce na těchto robotizovaných pracovištích, neboť člověk bude oddálen od vlastního výrobního procesu a tak oddálen od nebezpečných míst. Zkušenosti z provozu však ukazují, že tomu tak není, protože vznikají nová nebezpečí, což si vyžaduje řešit řadu bezpečnostně technických problémů. I u robotů a jejich příslušného zařízení se vyskytují poruchy a havárie. V případě selhání této techniky nastávají nové nebezpečné stavy, které u standardních strojních zařízení nebyly. Pokud tedy organizace nevytvoří před zavedením automatizované výroby dostatečně technicky a organizačně bezpečné klima na robotizovaných pracovištích, pak lze očekávat vážné problémy. Při kontrole byla činnost inspektorů inspekce práce zaměřena zejména na prevenci rizik ovlivňujících vznik PÚ – viz 8/10.3.3, a to zejména na: • kontrolu zakázaných prací podle vyhl. č. 288/2003 Sb. • vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik • seznamování zaměstnanců a ostatních osob zdržujících se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích se stanovenými opatřeními pro oblast BOZP • pracovní dobu • poskytování OOPP • realizaci opatření stanovaných na základě hodnocení rizik a jejich dostatečnost Pracoviště byla posuzována z hlediska jejich uspořádání, provádění obsluhy, údržby, kontrol a revizí technického stavu provozovaných zařízení Všeobecné poznatky inspekce z porušování bezpečnosti práce na robotizovaných pracovištích lze souhrnně uvést bez priorit pořadí následovně: • projekty ani konečná realizace neřeší bezpečnost robotizovaného pracoviště jako celku; • dochází k porušování vstupu nepovolaných osob do nebezpečných prostorů; • projevuje se ztížený přístup k jednotlivým částem pracoviště, zejména při údržbě a opravách; • řešení ochranných ohrazení (zástěn) nezajišťují dostatečnou ochranu obsluhy v případech úniku záření, odpadu svářečských škodlivin apod.; • nejsou instalovány ochranné prvky proti nežádoucím pohybům robotu; • blokování vstupních dveří neplní předepsanou funkci; • vyskytuje se nedostatečná účinnost větrání nebo klimatizace na robotizovaných pracovištích s výskytem aerosolových zplodin nebo plynů; • otvory umožňující přístup do prostorů se silovými obvody (elektrickými, hydraulickými, pneumatickými) nejsou opatřeny (chybí) předepsaným krytím; • nesprávně umístěné výstražné tabulky, nebo vůbec chybí. kvûten 2009


kvûten 2009




8/7.3 SPECIFIKACE NEBEZPEâÍ A Z NICH PLYNOUCÍCH RIZIK Bezpečnostní problematika u robotů je normativně posuzovaná v souladu s terminologií v normách pojednávajících obecně o bezpečnosti strojních zařízení. Bezpečnostní problematika u robotů je úzce vázána na přítomnost obsluhy. Pro tuto systémovou vazbu „Člověk – robot“ je příznačný vznik možné nebezpečné situace. Pro snižování rizika při obsluze stroje je nezbytné znát nebezpečí, charakter nebezpečí, nebezpečné situace a pravděpodobné následky účinků nebezpečí hodnocené jako riziko. V provozu robotů je předmětem zájmu uživatele zejména – jaká nebezpečí lze identifikovat, jaké nebezpečné situace mohou nastat, jaká z toho plynou rizika a jaká bezpečnostní opatření bude třeba realizovat. Na základě této úvahy je analýza a řešení bezpečnostní problematiky u robotů metodicky sestavena do pěti kroků, z nichž každý krok je charakterizován určitým způsobem. 1. Obecné vymezení zdrojů nebezpečí Úvodem je třeba připomenout, že každý stroj, tedy i robot a robotizované pracoviště, je nositelem zdrojů nebezpečí, které jsou zpravidla nedílnou součástí jeho užitných vlastností. Zdroj nebezpečí nemusí být jen robot, ale také sám člověk. Zvláštním případem zdroje nebezpečí, který je nutno zohlednit, spočívá v jednání člověka. V technické praxi jsou představitelem zdroje nebezpečí strojní zařízení, materiály, technologie a také pracovní činnosti. Podstatně těžší bude charakterizovat takové vlastnosti robotu nebo jednání člověka, jež mohou potenciálně způsobit škodu. Nebezpečné vlastnosti robotu jsou buď zjevné nebo skryté, některé působí jen za klidu jiné za chodu apod. U člověka se to bude týkat jeho chování v pracovním procesu. Protože uvažované zdroje nebezpečí se budou vztahovat na systém „Člověk – robot“, vyplývá z toho, že jedině za těchto podmínek bude možné objektivně a komplexně analyzovat bezpečnostní problematiku, týkající se práce člověka ve vazbě s robotem. 2. Kategorizace nebezpečí Zde uvažujeme takové relevantní nebezpečí, které bylo identifikováno u robotu. Nebezpečí vyjadřuje potenciální zdroj škody (zranění nebo poškození zdraví). Termín „nebezpečí“ může být určen podle jeho původu (např. fyzikálního, chemického, biologického), nebo jeho druhu podle účinku (např. říznutí ostřím nože, otrava toxickou látkou při svařování apod.). Takto předpokládané nebezpečí je buď nepřetržitě přítomné během používání stroje (např. pohyb nebezpečných částí robotu, emise hluku, nevhodná poloha těla atd.), nebo se může objevit neočekávaně (např. vymrštěním obrobku). S výskytem relevantního nebezpečí lze očekávat, že za určitých podmínek může nebezpečí vyústit do nebezpečné situace.

kvûten 2009



díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

3. Posouzení vzniku nebezpečné situace Výskyt nebezpečné situace je relativní. Vždy je třeba tuto situaci posuzovat podle interakce člověka s robotem. To znamená, že na vzniku nebezpečné situace se více podílí robot nebo naopak člověk. V praxi se převážně vyhodnocuje vliv nebezpečí od robotu na člověka. Nezbytným krokem pro posouzení nebezpečné situace je identifikace všech závažnějších nebezpečí vztahujících se k prováděným činnostem u stroje a posléze k stanovení rizik spojených s každým identifikovaným nebezpečím. Podle závažnosti nebezpečné situace je žádoucí přijímat adekvátní bezpečnostní opatření (technické nebo organizační) a tak dosáhnout snížení rizika. 4. Specifikace rizika Riziko se definuje jako kombinace pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v nebezpečné situaci. Po odhadu rizika musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je požadováno snížení rizika, nebo zda bylo dosaženo bezpečnosti. Jedině správné zhodnocení rizika u stroje dává předpoklady pro uplatňování adekvátních bezpečnostních opatření. Na obr. dále jsou charakterizovány přístupy praktického použití pro posouzení a zhodnocení rizika u robotů (podle ČSN EN ISO 14121-1 : 2008). O RIZIKO ve vztahu k uvažovanému nebezpeþí je funkcí

ZÁVAŽNOSTI (ÚRAZU) možné škody, která mĤže být vyvolána uvažovaným nebezpeþím a odhadem podle

PRAVDċPODOBNOSTI VÝSKYTU ŠKODY (ÚJMY NA ZDRAVÍ) þetnosti a doby trvání ohrožení v místČ nebezpeþného prostoru pravdČpodobnosti výskytu nebezpeþné situace možnosti vyvarování se nebo omezení škody (úrazu)

Obr. Prvky rizika u robotÛ (obecnû strojÛ) a jejich ocenûní

kvûten 2009




O

ZAýÁTEK

PROVOZNÍ VLASTNOSTI ROBOTU

IDENTIFIKACE NEBEZPEýÍ NEBEZPEýNÉ SITUACE

ANALÝZA RIZIKA

ODHAD RIZIKA MÍRA OHROŽENÍ

POSOUZENÍ RIZIKA

ZHODNOCENÍ RIZIKA

JE ROBOT BEZPEýNÝ ?

ANO KONEC

NE SNÍŽIT

RIZIKO

Obr. Opakovací postup k dosaÏení bezpeãnosti robotu

Pro posouzení rizika (dle obr. níže) je řada logických kroků, které umožňují systematickým způsobem analyzovat a zhodnotit rizika spojená s robotem. Po posouzení rizika následuje, je-li to nezbytné, snížení rizika nebo se přijme rozhodnutí o přijatelnosti zbytkového rizika. K vyloučení nebezpečí, tak jak je to možné a tím také k odpovídajícímu snížení rizika realizací ochranných opatření, může být nezbytný opakovací potup. Toto rozhodnutí musí být podepřeno kvalitativním, nebo pokud je to vhodné kvantitativním odhadem rizika, které je spojené s nebezpečími vyskytujícími se u robotu. 5. Realizace bezpečnostních opatření Bezpečnostní opatření je permanentní záležitostí u robotů, kterému je třeba věnovat pozornost během celého životního cyklu robotu.

kvûten 2009




Bezpečnostní opatření u robotů realizuje kromě výrobce i uživatel. Zavádí je během celého cyklu životnosti robotu. Zde jsou všeobecně upřednostňovány požadavky na bezpečnost práce u robotu. Zbytková rizika, která nebylo možno odstranit ve výrobě robotu, musejí být uživateli známa (např. z dokumentace k robotu od výrobce – dodavatele). Na základě těchto poznatků je uživatel povinen (v souladu s příslušnou legislativou) zavádět adekvátní bezpečnostní opatření k dosažení snížení rizika na přijatelnou úroveň. Mezi bezpečnostní opatření patří zejména: • školení a výchova pracovníků k dodržování technologické kázně; • nošení předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků; • získávání trvalého přehledu o dodržování (porušování) bezpečnostních předpisů a evidence všech případů nebezpečných situací a událostí; • podle příslušných legislativních ustanovení je dána povinnost zpracování přehledu nebezpečí a rizik vyskytujících se při práci na robotu. K analýze bezpečnostní problematiky u robotů, podle metodiky uvedených pěti kroků, je žádoucí přistupovat tvůrčím způsobem tak, aby bylo možno reálně a objektivně posoudit stavy a jevy, které mohou za provozu robotu nastat. Charakteristiky nebezpečné situace na robotizovaných pracovištích

Z rozboru rizik vyplývá, že ani u robotů (nebo manipulátorů), i když budou vyhovovat bezpečnostním předpisům, nemůžeme opomenout situace vedoucí k nežádoucím událostem. Přes veškeré úsilí výrobců a uživatelů robotů se na robotizovaných pracovištích nevyhneme nebezpečným situacím, které pramení z různých důvodů. Výchozí specifické vlastnosti robotu postihující možnosti vzniku nebezpečné situace: • vyžadují velký prostor pro automatické přemisťování předmětů, z čehož plyne riziko úrazu po celé dráze pohybu robotu; • pohybují se velkou rychlostí v různých směrech; to ovlivňuje nebezpečí udeření a přimáčknutí pracovníka; • vykonávají se současné pohyby v několika osách, což znesnadňuje únik z ohroženého prostoru (možnosti ochranné reakce); • pohybující se strojní součásti mají velkou hmotnost, tedy stupňují nebezpečí úderu a poranění větší kinetickou energií; • navazují na technologický proces (např. svařování, nástřiky, broušení apod.). Ze zdánlivé nečinnosti robotu a jeho následného neočekávaného pohybu vznikají nejtěžší úrazy. • zvyšuje se riziko poškození zdraví vznikem poruchové situace (hodnoceno jako nebezpečná situace) u některého ze systémů (části zařízení) robotu; • nebezpečné situace mohou být také způsobeny nevhodnou koncepcí uspořádání pracoviště; zejména jde-li o nedostatečné zábrany umožňující nežádoucí přístup do nebezpečného prostoru při činnosti robotu. Podmínky pro vznik nebezpečné situace na robotizovaném pracovišti lze charakterizovat takto: • konstrukční řešení umožňuje vznik nežádoucích událostí při jeho obsluze a údržbě; • ochrana pracoviště svou koncepcí neplní funkce zajištění bezpečnosti práce, popř. tato vůbec chybí; • ovládání funkce robotu a periferních zařízení umožňuje navození chybných operací;

kvûten 2009



• zajištění bezpečné obsluhy je na nízké technické úrovni; • návrh určité konfigurace jednotlivých prvků pracoviště vyvolává zvýšené ohrožení obsluhy; • použití daného typu robotu v nevhodném prostředí; • nucený vstup do nebezpečného prostoru; • úmyslné vyřazení bezpečnostních prvků z funkce; • zanedbání zásad bezpečné práce. Zkušenosti z praxe ukazují, že pracovní charakteristiky robotů mohou být podstatně odlišné od charakteristik ostatních výrobních strojů a zařízení. Jejich typickou charakteristikou jsou schopnosti pohybů s vysokou energií ve velkém prostoru nad jejich základnou. Způsob a zahájení pohybu akčních členů robotu (ramena, koncový efektor – chapadla) lze předvídat jen s obtížemi, neboť se pohyb může měnit z režimu zdánlivého klidu v následný rychlý pohyb, případně vlivem dalších okolních podmínek podle povahy pracovního procesu, či vzniku možné poruchy nevyjímaje. Významnou úlohu u robotu má řídicí systém určený mimo jiné i na zajišťování bezpečnostních funkcí (viz ČSN CR 954-100 : 2000 /83 3205/). Co se týče postavení člověka u robotu, nelze opomenout určité bezpečnostní zvláštnosti. Robot pracuje jakoby nezávisle na člověku. Tato nezávislost je relativní, neboť činnost člověka se za provozu robotu promítá ve speciálních úkonech, které se týkají přípravy robota do chodu a posléze jeho kontroly při plnění předepsané funkce. Nejnáročnější úkoly pro člověka spočívají v obsluze a údržbě, při seřizování a programování robotu. Při provádění těchto činností se občas požaduje, aby se člověk pohyboval ve vymezeném prostoru v době, kdy je akční člen v chodu. Protože vymezený prostor robotu se však může překrývat s vymezeným prostorem jiného robotu nebo s pracovní oblastí jiného výrobního stroje nebo souvisejících zařízení, vznikají tak další rizika pro člověka. Před výběrem vhodného způsobu bezpečnostního opatření je nutné identifikovat možné nebezpečí a odhadnout související rizika. Tato problematika je řešena v ČSN EN ISO 14121 : 2008 (83 3010) při posuzování a řešení snižování nebezpečí/rizik u strojních zařízení (strojů). V zásadě všechny způsoby bezpečnostních opatření musejí umožnit bez omezení prováděnou činnost s roboty, jako je bezpečné ladění výukového programování, seřizování, ověřování diagnostického programu a operace pro vyhledávání poruchy. Platí-li, že klasické strojní zařízení nelze vyrobit zcela bezpečné, pak to v plné míře platí i pro roboty. Přesto zde dochází ke kvalitativním změnám. S nástupem robotizace v zásadě dochází: – ke snížení pravděpodobnosti přímého poškození člověka v důsledku nahrazení jeho výkonné činnosti funkcí robotu; – ke zmenšení možnosti poškození zdraví člověka jeho oddálením od nebezpečných funkcí robotu a tak snížení možného rizika úrazu. Přes tato pozitivní zjištění je však nutné si uvědomit, že dochází ke vzniku zcela nových nebezpečí a rizik vyplývajících z nových technologií. Hlavní rizika vyplývají ze vzniku nekontrolovatelných pohybů robotu. U klasických strojů je možné udržet nebezpečné prvky v rámci vnitřní konstrukce stroje. Porucha se pak nemusí projevit v ohrožení okolí pracoviště. U robotů je jejich porucha (selhání funkce řídicího systému) spojena se specifickým nebezpečím pohybů ramene robotu v nepředvídatelných směrech a nepředvídatelnou rychlostí. Navíc pohybový prostor robotů je značně velký a zasahuje i do zadní polosféry zařízení, popřípadě i do pracovních a pohybových prostorů sousedních zařízení. kvûten 2009




Na robotizovaných pracovištích se zjevně projevuje nebezpečí vplývající z chování pracovníků. V přístupu pracovníků k robotům dochází k podceňování vlastností robotů a vytváření falešného pocitu, že zvýšená samostatnost robotu a také jeho provozní spolehlivost je zárukou absolutní bezpečnosti člověka při práci. Toto je ovlivněno především zvýšením vnitřní „inteligence“ robotů, spojené s aplikací různých dotykových, elektromagnetických aj. senzorů, respektive i s vizuální schopností robotu, jež vede až k nekritickému pohledu na skryté, ale i zjevné, schopnosti robotu. V případech nevhodně řešených robotizovaných pracovištích s podmíněnými způsoby ochrany lidí vede k zanedbávání zásad bezpečnosti práce, vzniku nežádoucích událostí a posléze i k poškození zdraví. Hlavní druhy rizik při provozu robotů – kolize člověka s pohyblivou částí robotu, manipulovaným předmětem nebo technologickým adaptérem; jako hlavní projev je nečekaný náraz ramene robotu na člověka; – zásah člověka uvolněným předmětem nebo odletujícími částmi materiálu, přenášených robotem; – zaklínění člověka mezi pohyblivou částí robotu a pevnou překážkou; – selhání ochranných opatření nebo bezpečnostních zařízení; – možnost poškození zdraví člověka destrukcí částí (energetických systémů) robotu. SEZNAM NEBEZPEâÍ P¤I PROVOZU ROBOTA

T âíslo Popis 1 Mechanická nebezpeãí 1.1 Stlaãení 1.2

Stfiih

1.3 1.4

Pofiezání nebo ufiíznutí VtaÏení a zachycení

1.5 1.6

Navinutí NaraÏení

2 2.1

Elektrické nebezpeãí Dotyk osob s Ïiv˘mi ãástmi (Pfiím˘ dotyk)

3 3.1

Neoãekávané uvedení robotu do chodu Porucha – v˘padek zdroje energie

3.2

Obnovení dodávky energie po pfieru‰ení

3.3

Externí vlivy na elektrické zafiízení

4 4.1

Poruchy systémové – energetické Porucha zdroje energie

kvûten 2009

Pfiíklady souvisejících nebezpeãn˘ch situací

Související nebezpeãné situace

Pohyby libovolné ãásti ramena nebo pfiídavn˘ch os Pohyb v pfiídavn˘ch osách

Vymezen˘ prostor

Kontakt s Ïiv˘mi ãástmi (vodiãi nebo vodiv˘mi ãástmi)

Rozvadûãi, rozvodnice, ovládací panely na stroji (strojním zafiízení)

Okolí pfiídavného (pomocného) zafiízení Pohyb nebo rotace vytváfiející stfiihov˘ úãinek Vymezen˘ prostor Mezi ramenem robotu a jak˘mkoli stabilním Okolí stabilních objektÛ poblíÏ objektem vymezeného prostoru Rotace zápûstí nebo pfiídavn˘ch os Vymezen˘ prostor Pohyby libovolné ãásti ramena robotu Okolí stabilních objektÛ poblíÏ vymezeného prostoru

Mechanická nebezpeãí spojená s pfiídavn˘mi Na robotu blízko nûho osami robotu Neoãekávané pohyby robotu nebo pfiídavn˘ch Na robotu blízko nûho os Nepfiedvídatelné chování elektrick˘ch Na robotu blízko nûho ovládacích prvkÛ v dÛsledku elektromagnetické interference Selhání fiízení po uvolnûní brzdy ruky robotu. Dochází k neoãekávanému pohybu ãástí robotu v dÛsledku zbytkov˘ch sil (akumulované energie)

Na robotu blízko nûho, kde jsou ãásti robotu drÏeny v bezpeãném stavu za pouÏití síly nebo tlakem tekutiny




âíslo Popis 4.2 Porucha fiídícího obvodu (hardware ãi software) 4.3 Ztráta stability, pfievrácení stroje (strojního zafiízení) 5 5.1 5.2

5.3 5.4

Pfiíklady souvisejících nebezpeãn˘ch situací Související nebezpeãné situace Neãekané pohyby robotu nebo pfiídavn˘ch os Na robotu nebo blízko nûho

Nekontrolovan˘ robot nebo pfiídavné osy (udrÏovan˘ v poloze zemskou pfiitaÏlivostí), pády nebo pfievrácení Nebezpeãí vytváfiená zanedbáním ergonomick˘ch zásad Nevhodné polohy tûla nebo nadmûrné Nevhodnû navrÏen˘ programovací panel (opakované) námahy Nedostateãn˘ zfietel na anatomii paÏí Nevhodné umístûní ovládacích prvkÛ (ruky) nebo délky nohou

Nevhodná konstrukce, umístûní nebo identifikace ruãních ovládacích prvkÛ Nevhodná konstrukce nebo umístûní zobrazovací jednotky

Úrazy na robotizovaných pracovištích

Na robotu nebo blízko nûho

Programov˘ panel

Nevhodná obsluha ovládacích prvkÛ

Vkládání/vyjímání v˘robku ãi obrobku a pfiipevÀování pracovních nástrojÛ nebo poloh ustavení (usazení), nastavení (sefiízení) Na robotu nebo blízko nûho

Nesprávná interpretace zobrazené informace

Na robotu nebo blízko nûho

O úrazech na robotizovaných pracovištích jsou ve statistikách informace rozporné. Je to dáno tím, že existuje velmi široké uplatňování robotů, které se liší svou koncepcí a jejich technologickým použitím. Při porovnání různých informací zjišťujeme ale nápadnou shodu úrazů a postižených částí těla. Nejvíce postiženými kategoriemi pracovníků jsou programátoři a seřizovači, pak následuje obsluha pracovišť. Převážná většina úrazů je lehká, jako jsou např. odřeniny, řezné poranění rukou, pohmožděniny hlavy nebo zad při nárazech při seřizování apod. Počet vážných úrazů je zatím velmi nízký. Příčiny vzniku úrazů vycházejí z následujících údajů: • v naprosté většině případů vznikl smrtelný úraz na pracovištích a zařízeních, které neměly adekvátní ochranné systémy, popř. vůbec nebyly chráněny; • konstrukce robotu nebyla vybavena technickými prostředky, které by mohly zamezit vzniku poškození zdraví člověka nebo snížit závažnost vzniklého úrazu; • obsluha zanedbala požadavky bezpečnosti práce; • významným podílem je také úroveň spolehlivost řídících systémů robotu; • obecně se sem řadí nedostatky obsluhy nedodržováním předepsaných instrukcí pro provoz robotu

T

Souhrnný přehled zraněných částí těla na robotizovaných pracovištích (informativní): Zranûná ãást tûla Prsty Ruce (paÏe) Záda Hlava Ostatní ãásti (dolní konãetiny, pátefi, oãi) CELKEM

% pfiípadÛ 24 34 12 14 16 100 %

kvûten 2009




Podceňování rizika úrazů u PRaM vede k zbytečným úrazovým případům, které při větší péči ve správné vybavenosti pracoviště a pozornosti pracovníků při práci na robotech by jistě vedlo k zlepšení zdravotně rizikových podmínek. Přehled základních příčin vzniku úrazů na robotizovaných pracovištích • Pohyb obsluhy v nebezpečném pracovním prostoru robota; • Ztráta řiditelnosti robota při programování a seřizování; • Chybný zásah obsluhy při programování a seřizování; • Porucha technologického prvku neseného robotem (manipulátorem) a technologických zařízení pracoviště; Jiné poruchy vzniklé destrukcí mechanických částí, vysazením energetických zdrojů, signalizací režimu práce robotu apod.

kvûten 2009


část 8, díl 7, kapitola 4.1, str. 1 díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

8/7.4 PREVENCE RIZIK 8/7.4.1 BEZPEâNOSTNÍ OPAT¤ENÍ POUÎÍVANÁ VNù A UVNIT¤ PROSTORÒ ROBOTIZOVAN¯CH PRACOVI·Ë U každého případu nasazení průmyslového robotu nebo manipulátoru je třeba realizovat ještě další bezpečnostní opatření. • Hlavním požadavkem je předně zabránit vstupu osob do nebezpečného prostoru. Při ochraně prostoru se má vycházet z pevných bariér (konstrukcí) a ochrany vzdálenosti. Nutno přitom brát v úvahu, že každý robot má určitý pracovní rozsah (akční rádius). • Za druhé je třeba řešit přístup do prostoru pracoviště, který bude možný pouze přes jeden nebo několik (pokud možno co nejméně) střežených vstupů. Zpravidla se jedná o otočné nebo odsuvné dveře, které zamezují volný průchod nepovolaným osobám. Tyto dveře mohou být vzhledem k povaze nebezpečí buď uzamykatelné (klíč má oprávněná osoba) nebo blokované (tzv. „elektrický vrátný“) Zhodnocení použitých bezpečnostních ochran

K zamezení vstupu nepovolaným osobám na robotizované pracoviště se má celé pracoviště ohradit. Někdy samy stroje a strojní zařízení, skříně elektrického zařízení a hydraulických agregátů svým dispozičním uspořádáním vytvářejí účelnou bariéru. Praxe ukazuje, že běžné dvoutyčové zábradlí nesplňuje požadovanou ochrannou funkci; lze je snadno přelézt, prolézt, přeskočit. Mnohem dokonalejší jsou pevné kovové rámy s žebírkovým výpletem, připojené do stojanů ukotvených do podlahy.

Ochranné ohrazení

Ochranné ohrazení pracoviště musí zároveň respektovat technologická nebezpečí. Např. při svařování bude ohrazení plnit i ochrannou funkci proti záření a žhavému rozstřiku; při stříkání nátěrových hmot proti rozletu částic barev; při manipulaci s výrobky musí zajistit spolehlivou ochranu při nárazu ramene robotu nebo přenášeného předmětu. Dále je nutné řešit složitější problémy uvnitř robotizovaného pracoviště, které nastává v případě, když se jedná o maximální možnou bezpečnost kvalifikovaných osob, vykonávajících seřizovací, oživovací, kontrolní a jiné práce, přímo na místě ustaveného robotu. Zde se obecně požaduje, aby při vniknutí člověka do nebezpečného prostoru u robotu během jeho automatického chodu došlo k zastavení činnosti robotu, a naopak automatický chod smí být možný pouze tehdy, je-li pracovník mimo oblast ohrožení. Jako ochranné zařízení lze využít např. blokovaných vstupních dveří nebo závor. Při jejich otevření (odklopení, odsunutí) je dán impuls k zastavení chodu robotu. Jeho opětovné spuštění je možné až po opuštění nebezpečného prostoru u robotu, uzavření dveří a stlačení ovládacího tlačítka, umístěného mimo nesrpen 2009




bezpečný prostor robotu. Na spouštěcí tlačítko nesmí dosáhnout obsluha pobývající v nebezpečném prostoru. Jedná-li se o vstup do oblasti se zvýšeným nebezpečím úrazu (např. z nebezpečného prostoru není vůbec možnost úniku), pak se vstupní dveře provedou jako uzamykatelné zvenku, přičemž je elektricky hlídána nejen poloha dveří, ale také i jejich skutečné uzamčení. Příslušný klíč má pouze oprávněná osoba, vykonávající úkony v nebezpečném prostoru. Nášlapové můstky

Mezi další technická zařízení, jako prostředek úrazové prevence, patří nášlapové můstky. Jsou to v podstatě odpružené podlahové plochy instalované v prostorách možného ohrožení, např. před obráběcím strojem, u něhož robot vyměňuje obrobky. Při stlačení můstku hmotností pracovníka se automaticky vypíná pohyb robotu. Pracovní cyklus může pak nastat až po odlehčení nášlapového můstku (pracovník musí opustit nebezpečný prostor) a po opětovném spuštění pracovního cyklu.

Bezdotykové ochranné prostředky

Jiným technickým zařízením jsou bezdotykové ochranné prostředky, využívající změny optického, magnetického, popř. elektrostatického pole při jeho přerušení částí lidského těla nebo předmětu k přerušení už započatého chodu komplexu výrobního zařízení. Na některých současných pracovištích jsou použity např. optoelektronické snímače jako hlídače nepovoleného vstupu. Kde je nezbytné zjišťovat přítomnost člověka v nebezpečném prostoru, zavádějí se monitorovací systémy. Tyto systémy vycházejí ze schopnosti lidského těla odrážet svazek záření určité vlnové délky, nebo naopak přerušit emitovaný svazek záření. V prvním případě jsou to méně používané ultrazvukové a mikrovlnné systémy. Více se používá plošně uspořádaných zdrojů infračerveného, popř. i viditelného záření, kdy jednotlivé detektory jsou napojené na počítačovou jednotku robotu (stroje). Ten je schopen odlišit odrazy od těles, která se v chráněném prostoru pohybují z výrobních důvodů (např. výrobek přenášený ramenem robotu) a jejichž odrazové charakteristiky byly do paměti počítače uloženy předem, od odrazů záření od nežádoucích objektů. Podle zadaného programu pak řídicí systém situaci analyzuje a v případě nesouhlasu následně omezuje až úplně zastavuje činnost robotu. Rizika mohou plynout jednak ze zbytkových rizik u robotu, která nelze eliminovat sebelepší konstrukcí robotu, jednak z rizika vyplývajícího z technologických procesů. Dále lze rizika vypozorovat ze samotného robotického systému, z jeho spojení s ostatními zařízeními nebo také ze vzájemného působení osob a robotického systému. Nelze podcenit rizika, ke kterému dávají podnět svým svévolným jednáním sami pracovníci. Každému evidovanému riziku, zejména podle jeho závažnosti, se musí přijmout adekvátní bezpečnostní opatření. Nejjednodušší metoda snižování rizika pro člověka je jeho oddalování od míst zdroje nebezpečí.

Hlavní směry prevence rizik u robotů

srpen 2009

Při řešení prevence rizik musíme analyzovat nejdříve tyto specifické vlastnosti robotů: a) vyžadují velký prostor pro automatické přemísťování předmětů (z toho plyne riziko úrazu zpravidla po celé dráze pohybu robotu); b) pohybují se velkou rychlostí (zvýšené nebezpečí udeření, přimáčknutí apod.); c) vykonávají současný pohyb v několika osách (nesnadný únik z ohroženého prostoru);



d) pohybující se strojní součásti mají velkou hmotnost (stupňující se nebezpečí úderu, poranění větší kinetickou energií); e) navazují na technologický proces u obsluhovaného stroje či zařízení (zdánlivá nečinnost robotu, neočekávaný pohyb). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že se obecně vyskytuje mechanické nebezpečí (udeření, přimáčknutí, pořezání apod.). U robotů provádějící technologickou činnost (svařování, nástřiky, broušení apod.) přistupují ještě rizika z technologického procesu. K poranění osob může dojít v důsledku odletu částic, záření, škodlivé aerosolové a plynné zplodiny, které mohou ovlivňovat i pracovníky vzdálené přímému místu práce robota. Připomeňme si jen, že riziko je v podstatě výsledek aktivace určitého nebezpečí, který vyústí v určitý negativní následek škodu (úraz). Proto kritériem pro prevenci rizik jsou potenciální nebezpečné situace, kterým je nutno přecházet. To znamená, že pro prevenci rizik musíme realizovat různá bezpečnostní opatření. Mezi potenciální nebezpečné situace u robotu řadíme zejména: a) vstup osoby do nebezpečného pracovního prostoru robotu; b) chybný (neúmyslný) úkon obsluhy (operátora) při programování, seřizování a opravě robotu; c) neočekávaný pohyb robotu při jeho oživování, programování, testování, ručním řízení; d) náhlá porucha ve funkci robota nebo na technologickém zařízení (např. selhání řídicího systému, uvolnění upínacích zařízení apod.). Pro vyloučení nebezpečné situace je žádoucí zabezpečit bezpečnost zejména těm pracovníkům, kteří musejí vykonávat ruční zásahy v nebezpečném prostoru robotu, tedy programátorům, údržbářům, seřizovačům i operátorům pracoviště. Vybrané aspekty při tvorbě bezpečného robotizovaného pracoviště

Při řešení bezpečnostní problematiky tvorby robotizovaného pracoviště je třeba vycházet z těchto specifických vlastností robotů: • vyžadují velký prostor pro automatické přemisťování předmětů, z čehož plyne možnost úrazu po celé dráze pohybu robotů; • pohybují se velkou rychlostí v různých směrech; to ovlivňuje vývoj nebezpečné situace spočívající v možnosti udeření a přimáčknutí pracovníka na překážku; • vykonávají současný pohyb v několika osách, což znesnadňuje únik osob z ohroženého prostoru (kritériem je možnost ochranné reakce člověka); • pohybující se akční části robotu mají velkou hmotnost, tedy stupňují riziko úderu a poranění větší kinetickou energií; • navazují na technologický proces u obsluhovaného stroje či zařízení; zde při zdánlivé nečinnosti robotu a jeho neočekávaného pohybu vznikají nejtěžší úrazy. Mezi další nebezpečí na robotizovaném pracovišti řadíme: • z technologické činnosti, např. odlet částic, záření, účinky škodlivých aerosolových a plynných zplodin; • poruchy některého ze systémů robotu (řídicí a silové obvody) ve fázi programového řízení technologického procesu; • nežádoucí vstup osoby do nebezpečného prostoru v době pracovního režimu robotu.

srpen 2009




Popis uspořádání robotizovaného pracoviště Na obrázku 13 jsou schematicky znázorněny hlavní prvky robotizovaného pracoviště. V normě ČSN EN ISO 8373 je robotizované pracoviště nazýváno jako robotický systém nebo robotosystém. O

Ilustraãní schéma uspofiádání robotizované pracovi‰tû (Dle âSN EN 775, upraveno)

Legenda 1. Robot 2. Koncový efektor 3. Obrobek 4. Řídící nebo ovládací zařízení (řídicí panel, hydraulická jednotka) 5. Pomocná (doplňková) zařízení 6. Bezpečnostní zařízení (kryt nebo čidlo) 7. Vymezený prostor 8.(+7) Maximální prostor 9. Blokovaný vstup 10. Blokovací zařízení

Obrázek ilustruje robotosystém, který aplikací manipulačního průmyslového robotu sleduje dokonalejší technologické využití NC obráběcích strojů. Jde o robotizované (nebo také automatizované) technologické pracoviště, které zcela vylučuje přítomnost obsluhy u NC obráběcího stroje (popř. obráběcího centra), neboť vkládání a odebírání obrobků probíhá samovolně podle programu ve vazbě na automatický cyklus robotosystému. Obsluha se zaměřuje zejména na sledování technologického procesu.

srpen 2009



8/7.4.2 BEZPEâNOSTNÍ POÎADAVKY NA PRÒMYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY Všeobecné požadavky na konstrukci

Roboty musejí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně stabilní, aby spolehlivě snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a nikoho neohrozily uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod. ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie. Bezpečnostními funkcemi jsou míněna například: – omezení rozsahu pohybu v hlavních osách (mohou být použity mechanické zarážky, koncové spínače apod.); – ručně ovládané zařízení pro nouzové zastavení a bezpečnostní zastavení (bezpečnostní vypínací obvod, kterým se bezpečnostní zařízení a blokovací zařízení spojí do tohoto obvodu); – omezení rychlosti (například při seřizování nebo údržby); – blokování bezpečnostních zařízení (ochranný kryt nebo ochranné zařízení).

Všeobecné požadavky na elektrická zařízení

Rizika spojená s nebezpečími vyplývajícími z elektrického zařízení robotů musejí být posuzována jako část všech požadavků z hlediska posuzování rizika všech systémů robotu. Mezi nebezpečí se všeobecně zahrnují: – poškození nebo závady v elektrickém zařízení, které mohou mít za následek elektrický úraz; – poškození nebo závady v řídicích obvodech (nebo součástkách a přístrojích spojených s těmito obvody), které mohou mít za následek chybnou funkci robotu; – poruchy nebo přerušení vnějšího přívodu energie, stejně jako poškození a závady v silových obvodech, které mohou mít za následek chybnou funkci robotu; – ztráta spojitosti obvodů závislých na kluzných nebo valivých kontaktech, která může mít za následek poruchu bezpečnostní funkce; – elektrická rušení (např. elektromagnetické, elektrostatické), ať už vyvolaná zvnějšku nebo zevnitř elektrického zařízení; – akumulovaná energie (jak elektrická, tak mechanická); – slyšitelný hluk na úrovních způsobujících pracovníkům zdravotní potíže. O omezení rizika je nutné uvažovat především při návrhu a vývoji robotu. Pokud toto omezení není dostatečné, je nutné použít opatření k zajištění bezpečnosti a zajistit bezpečný pracovní postup. Zajištění bezpečnosti zahrnuje použití bezpečnostních ochran a výstražných zařízení.

Všeobecné bezpečnostní požadavky na systémy ovládání a řízení

Všechny části systému ovládání a části řídicího zařízení robotu musejí být umístěny a orientovány tak, aby mohly být rozpoznány, aniž by se jimi nebo jejich zapojením hýbalo. Pokud některé části vyžadují kontrolu správné funkce nebo je nutné je vyměňovat, musí to být možné bez demontáže jiného zařízení nebo částí robotu (s výjimkou otevření dveří a sejmutí vík). Pokud je požadován přístup pro běžnou údržbu nebo seřizování přístrojů, musí být tato zařízení (přístroje) umístěny ve výšce mezi 0,4 a 2,0 m nad přístupovou rovinou. srpen 2009




Všeobecné požadavky na ovládače a sdělovače nouzového zastavení

V případě vzniku nebezpečné (nouzové) situace je žádoucí bezodkladné ukončení pracovního režimu robotu nebo alespoň její odvrácení. Nouzová situace může nastat během normálního provozu robotu (např. vlivem porušování zásad bezpečnosti práce při pohybu v nebezpečném či chráněném prostoru robotu) nebo jako důsledek selhání nebo poruchy jakékoliv části robotu. K tomuto účelu slouží ovládače nouzového zastavení. Pro tlačítka nouzového zastavení a nouzového vypnutí musí se použít barva červená! Světelná návěští a zobrazovací jednotky (displeje) použité na robotu podávají tyto druhy informací: a) upozornění – upozorňují obsluhu nebo sdělují, že má být proveden určitý úkon. Obvykle se při tomto uplatnění se používají barvy podle (významu) stavu robotu (viz tabulku 1). b) potvrzení – potvrzují příkaz, stav nebo splnění podmínky nebo potvrzují zakončení změny nebo doby přechodu. Obvykle se při tomto uplatnění používá barva modrá a bílá, popř. i zelená.

T Barva âervená Îlutá Zelená Modrá Bílá , ‰edá, ãerná

Barvy svûteln˘ch návûstí a jejich v˘znam se zfietelem na stav robotu V˘znam Nebezpeãn˘ stav Abnormální (v˘jimeãn˘) stav Normální stav Pfiíkaz Neutrální Bez urãitého v˘znamu

Situace Nebezpeãné podmínky Hrozí kritick˘ stav Normální podmínky Sdûlení stavu vyÏadujícího ãinnost obsluhy Ostatní podmínky; mÛÏe b˘t pouÏita kdykoliv je pochybnost o pouÏití ãervené, Ïluté, zelené, modré.

POZNÁMKA: 1. Obdobný význam barev platí i pro ovládací tlačítka. 2. Barva bílá, šedá nebo černá je použitá všeobecně pro spouštění funkcí kromě nouzového významu. Přehled bezpečnostních požadavků: • Ovládače určené pro použití v nebezpečných situacích musejí mít výrazný vzhled a musejí být snadno a rychle dosažitelné ze stanoviště obsluhy. • Ovládače nouzového zastavení (vypnutí) chodu robotu musí umožnit přerušení chodu robotu nezávisle na stavu technologické operace. V případě technologické činnosti robotu musí nouzové zastavení chodu robotu vyvolat i zastavení činnosti technologického zdroje. • Opětovné spuštění robotu po nouzovém zastavení smí být umožněno až po vědomém povelu odpovědného pracovníka (operátora – obsluhy robotu). • Při použití ovládače k nouzovému zastavení robotu nesmí být vyřazena z činnosti funkce ta zařízení, která slouží k zajištění bezpečnosti (např. světelná návěstí). • Ovládače k nouzovému zastavení (vypnutí) robotu musejí být umístěny vně i uvnitř pracoviště robotu na místech se zvýšeným nebezpečím úrazu a na všech ovládacích místech. • Nouzové funkce (nouzové zastavení, nouzové vypnutí) musí být ve všech režimech robotu nadřazeny všem ostatním ovládacím prvkům robotu. Zrušení (reset) této funkce nesmí způsobit opětné spuštění robotu. • Varovné sdělovače (řazené mezi výstražné prostředky) musejí být provedeny tak, aby rychle, jednoznačně a důrazně informovaly o hrozícím nebezpečí.

srpen 2009



• Výstražné signální zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby obsluze poskytlo jasně slyšitelný nebo viditelný signál o nastávajícím nebo existujícím nebezpečném stavu. Je-li ve vymezeném prostoru robotu použito světelné výstražné zařízení, je nutné použít vhodná zařízení a umístit je tak, aby byla viditelná všemi osobami v blízkosti tohoto prostoru. • Zvuková výstražná zřízení musejí mít charakteristický zvuk s intenzitou vyšší, než je hladina zvuku okolního prostředí. • Pro další rozlišení informací a zejména ke zdůraznění o provozu robotu může být použito přerušované světlo pro tyto účely: – k upoutání pozornosti; – k vyžádání okamžité činnosti; – ke sdělení rozporu mezi povelem a skutečným stavem; – ke sdělení změn v postupu (bliká v průběhu změny). Pro informaci s větší závažností se doporučuje použít přerušování světla o vyšší frekvenci. Ruční ovládací panel

Ruční jednotka ovládacího panelu je propojena s řídicím systémem robotu, která umožňuje programování robotu nebo řízení jeho pohybů. Je také vybavena prvky pro nouzové ovládání robotu. Přehled bezpečnostních požadavků • Robot nesmí být možno uvést do automatického chodu použitím jednotky ručního řízení. • Ovládací panel ručního řízení musí být vybaven tlačítkem nouzového zastavení. • Všechny pohyby robotu, které jsou spouštěny z jednotky ručního řízení robotu, nesmějí překročit rychlost 0,25 m.s-1. • Použitím jednotky ručního řízení musí být blokováno ovládání robotu ze závěsné skřínky, popřípadě z jiných ovládacích míst. • Činnost jednotky ručního řízení musí být podmíněna přepnutím přepínače funkcí např. na řídicí skříni do polohy „programování“ nebo „seřizování“. • Pohyb robotu řízený jednotkou ručního řízení smí být možný jen po dobu stisknutí ovládacího tlačítka. Po uvolnění tlačítka musí dojít k okamžitému zastavení pohybu.

Závěsná skříňka

Robot může být vybaven závěsnou skřínkou, která umožňuje plnit základní funkce jako u ručního ovládacího panelu. Přehled bezpečnostních požadavků • Pokud je závěsná skřínka používána v chráněném prostoru, nesmí být možno přepnout robot na automatický provoz. • Závěsná skřínka musí mít zařízení pro nouzové vypnutí. • Závěsná skřínka, která je určená k vyvolání pohybu robotu obsluhou umístěnou uvnitř chráněného prostoru, musí být vybavena tipovacím zařízením (řízení pohybu po krocích). • Ovládání robotu musí být konstruováno tak, aby, pokud je robot pod závěsnou skřínkou, všechny pohyby robotu bylo možno iniciovat pouze prostřednictvím závěsné skřínky. • Pokud je obsluha uvnitř chráněného prostoru, mohou být pohyby robotu iniciovány pouze tipovacím zařízením a odblokovacím zařízením. • V případě, že je požadována rychlost větší než redukovaná (např. pro ověření úkolu programu), je nutný úmyslný zásah operátora (např. s klíčovým přepínačem) pro volbu tohoto způsobu práce.

srpen 2009




Pojem přijatelné redukované rychlosti je dán silami používanými robotem a užitím robotu (např. návrh jeho instalace). Redukovaná rychlost je měřena na mechanickém rozhraní. • Závěsná skřínka musí být konstruována podle ergonomických zásad tak, aby mohla být spolehlivě použita, je-li nesena. Všeobecné požadavky na odblokovací zařízení

Je-li součástí robotu odblokovací zařízení, musí být konstruováno tak, aby pohyb robotu nebo jeho funkce byl možný pouze v jedné poloze. V jakékoliv další poloze musí být nebezpečný pohyb nebo funkce bezpodmínečně zastavena. Přehled bezpečnostních požadavků • Je-li požadováno odblokovací zařízení (např. pro pohyby robotu větší rychlostí, než je redukovaná rychlost), musí být připojeno do bezpečnostního vypínacího obvodu nebo do dalšího vypínacího obvodu s přiměřenou úrovní bezpečnosti. • Odblokovací zařízení může být deaktivováno vlivem vlastní konstrukce, jestliže: – uvnitř chráněného prostoru nejsou žádné osoby; – robot se nepohybuje rychleji než redukovanou rychlostí. Odblokovací zařízení může být součástí závěsné skřínky nebo může být oddělené.

Všeobecné požadavky na čidla robotu

Robot získává prostřednictvím čidel informace jak o svém stavu, tak i okolí. Z jednotlivých čidel jsou přijímány určité podněty o různých stavech robotu či okolního prostředí, které jsou zesilovány, eventuálně přeměněny do formy, srozumitelné řídicímu systému robotu. Přehled bezpečnostních požadavků • Čidlo musí být instalováno a nastaveno tak, aby žádné osoby nemohly vstoupit a dosáhnout nebezpečné oblasti, aniž by bylo čidlo aktivováno, ani tyto osoby nesmějí dosáhnout vymezeného prostoru dřív, než skončí nebezpečný stav. Na ochranu osob před pohybujícím se zařízením robotu mohou být používána hrazení užitá společně s čidly. • Pracovní podmínky (tj. seřizování, programování, údržba apod.) nesmějí nepříznivě ovlivnit činnost čidel. • Jestliže bylo čidlo aktivováno, může být robot znovu nastartován jen za předpokladu, že nevznikne nové nebezpečí. • Opětovné zahájení pohybu robotu musí vyžadovat odstranění překážky v poli čidla. Nesmí tím však být způsobeno opětovné zahájení automatického provozu.

Požadavky pro programování a seřizování robotu

V průběhu programování nebo seřizování robotu smí být v chráněném prostoru přítomen pouze oprávněný pracovník (programátor, seřizovač), přičemž robot (robotický systém) musí být pod výhradní kontrolou oprávněného pracovníka. Přehled bezpečnostních požadavků • Pokud je to možné, musí při programování být oprávněný pracovník vně chráněného prostoru. • Před vstupem do chráněného prostoru musí oprávněný pracovník zajistit účinnost a funkci bezpečnostních zařízení. • V průběhu programování robot nesmí reagovat na žádné vzdálené příkazy a podmínky, které by mohly vyvolat nebezpečnou situaci. Automatický (normální) provoz robotu nesmí být umožněn.

srpen 2009



• V průběhu programování všechna zařízení pro nouzová zastavení robotu musejí zůstat funkční. • Je-li pro programování vyžadována ruční programovací jednotka, musí být předem odzkoušena její řádná činnost. • Programování a seřizování robotu se musí provádět za snížené (redukované) rychlosti nebo krokováním. • Technologická zařízení, spojená s funkcí programového (seřizovaného, opravovaného) robotu mají být po dobu programování robotu blokována. Připouští se jejich omezená funkce (snížená rychlost) k zajištění technologické návaznosti chodu. • Zásahy do pracovních funkcí robotu se nesmějí provádět v průběhu jeho automatické činnosti. • Jestliže je nezbytnou součástí ověřovacího postupu vizuální kontrola reakce robotu na uživatelský program, musí se kontrola provádět bez přítomnosti osob uvnitř chráněného prostoru. Automatický (normální) provoz robotu je možný pouze, jestliže: a) jsou k dispozici akceschopná příslušná bezpečnostní zařízení; b) uvnitř chráněného prostoru není přítomna žádná osoba; c) následují řádné a bezpečné pracovní úkony. Požadavky na ochranná opatření a bezpečnostní zařízení

ČSN EN ISO 12100-1 : 2004 /83 3001/ uvádí bezpečnostní požadavky na ochranná opratření a bezpečnostní zařízení robota Ochranná opatření – určená k dosažení snížení rizika u robotu jsou realizována: a) konstruktérem (opatření zabudované v konstrukci, bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření, informace pro používání); b) uživatelem (organizace: bezpečné pracovní postupy, kontrola, dovolené pracovní systémy; zajištění a používání dalších bezpečnostních zařízení) Bezpečnostní zařízení – určené pro zabránění vstupu do nebezpečného prostoru u robotu. Mezi bezpečnostní zařízení se řadí: a) ochranné kryty (pevné, stavitelné, s blokováním, s blokováním a jištěním); b) ochranné zařízení (jiné bezpečnostní zařízení než ochranný kryt) zahrnují např.: – blokovací zařízení; blokování; – mechanické zajišťovací zařízení; – krokovací, tipovací ovládací zařízení; – omezovací zařízení – snímací ochranné zařízení (optoelektronické, kapacitní, indukční, magnetické, ultrazvukové, laserové); – ochranné překážky a ohrazení; nášlapné můstky apod.; – výstražné zařízení a systémy. Veškerá bezpečnostní opatření či zařízení zabudovaná v konstrukci jsou prvním a nejdůležitějším krokem v procesu snižování rizika u robotů. Největší význam těchto ochranných opatření a bezpečnostních zařízení spočívá v tom, že zůstávají vždy účinná. Přesto je nutno upozornit na to, že ať jsou ochranná opatření a bezpečnostní zařízení správně navržena, může dojít k jejich selhání nebo mohou být obcházena tím, že informace pro používání robotu nemusejí být dodrženy.

Doplňková ochranná opatření

ČSN EN ISO 12100-2: 2004 /83 3001/ uvádí další ochranná opatření a) Opatření pro únik a uvolnění zachycených osob; b) Opatření pro odpojení a uvolnění energie; srpen 2009




c) Opatření pro snadnou a bezpečnou manipulaci s roboty a jejich těžkými částmi; d) Opatření pro bezpečný přístup k robotu nebo robotizovaného systému.

srpen 2009



8/7.4.3 V·EOBECNÉ ZÁSADY PRO BEZPEâNOST A OVù¤ENÍ PROVOZU PRÒMYSLOV¯CH ROBOTÒ A MANIPULÁTORÒ (PODLE âSN EN ISO 10218-1: 2007 / 18 6502/) Výchozím podkladem je návod výrobce, jež obsahuje ustanovení pro předávání robotu před jeho užitím v automatickém provozu. Náběh provozu

Počáteční postup náběhu provozu robotu musí zahrnovat následující ustanovení: a) před zapnutím se ověří, že: 1. Robot je řádně sestaven a je stabilní; 2. Elektrická vedení jsou v pořádku a napájení (např. napětí, frekvence, úroveň rušení odpovídá specifikaci; 3. Další média (např. tekutiny, vzduch, plyn) jsou řádně připojena a odpovídají specifikaci; 4. Periferní zařízení jsou řádně připojena; 5. Omezovací zařízení, která stanoví vymezený prostor (je-li definován) jsou instalována; 6. Jsou aplikovány bezpečnostní prostředky; 7. Podmínky prostředí odpovídají specifikaci (např. hladina osvětlení, hluku, teplota, vlhkost, znečištění atmosféry). b) po zapnutí se ověří: 1. Zapnutí, vypnutí a volba režimu (včetně blokování přepínače klíče) požadovaných funkcí řídicích zařízení; 2. Pohyb všech os a jejich požadované omezení; 3. Funkčnost obvodů a zařízení pro nouzová zastavení nebo bezpečnostní zastavení (pokud existují); 4. Možnost rozpojení a oddělení vnějších zdrojů napájení; 5. Správnost funkce zařízení pro programování (seřizování); 6. Požadované funkce bezpečnostních zařízení a blokovacích zařízení; 7. Ostatní existující bezpečnostní opatření (např. hrazení, výstražná zařízení); 8. Zda při redukované rychlosti robot pracuje řádně a je schopen manipulovat s určeným předmětem (výrobkem nebo obrobkem); 9. Zda při automatickém (normálním) provozu robot pracuje řádně a je schopen vykonávat určené úkoly při požadované rychlosti a zátěži.

Postup pro opětovné uvedení do chodu

Postup pro opětovné uvedení robotu do chodu po změně technického vybavení, změně programového vybavení či uživatelského programu, po opravě či údržbě musí zahrnovat: a) kontrolu jakékoliv změny nebo doplňku technického vybavení před zapnutím; b) funkční zkoušku robotu pro řádnou činnost.

Přehled instrukcí a informací pro provoz robotů

Dokumenty (instrukce, informace a návody), které jsou součástí protokolu při předávání robotu uživateli do provozu, musí obsluha nejen znát, ale také je správně používat. srpen 2009




Vybrané hlavní dokumenty pro provoz robotů a) instrukce pro spouštěcí, programovací a restartovací proces, včetně instalačních požadavků, jako jsou potřebné podmínky pro usazení, environmentální podmínky apod; b) instrukce pro iniciační testy a zkoušky robotu a jeho ochranného systému, které mají být provedeny před prvním použitím a umístěním ve výrobě, zahrnující funkční odzkoušení a řízení při redukované rychlosti; c) instrukce pro jakýkoliv test nebo zkoušku vyžadovaných po záměně dílů (komponent) nebo doplnění robotu dalšími zařízeními (jak hardware, tak software), které mohou ovlivnit bezpečnostní funkce, včetně výstupního signálu nouzového zastavení a běžného aktivačního obvodu; d) instrukce pro běžné ovládání, seřízení a údržbu, včetně bezpečných pracovních postupů, kontrolních procedur pro řízení skryté energie a nutného výcviku k dosažení potřebné úrovně dovedností obsluhy zařízení; e) instrukce pro rozmístění a činnosti všech řídicích systémů, včetně schémat propojení elektrických, hydraulických a pneumatických systémů nutných pro spuštění a instalaci; f) instrukce o možnosti používání ručního ovládacího panelu k volbě režimu zvýšené rychlosti; g) informace o instalaci omezujících zřízení (prostředků), včetně počtu, umístění a stupni nastavení pokynů pro mechanické omezení podle počtu, umístění a realizaci jiných než mechanických omezujících prostředků, možnostech dynamického omezení, pokud jsou, a skutečně indikovaná poloha zastavení, která započítává brzdnou dráhu, požadují-li se programovatelná bezpečnostní omezení; h) informace o počtu a činnosti aktivačních prostředků; i) informace o době zastavení o délce dráhy nebo úhlu brzdění při iniciaci signálu zastavení ve třech osách s největším posuvným pohybem, v metrické soustavě; j) návod na způsoby osvobození osob uvězněných (zachycených) uvnitř nebo u stroje.

srpen 2009



8/7.4.4 DESATERO BEZPEâNÉ PRÁCE U ROBOTÒ 1. Obslužný personál musí být dostatečně vyškolen a vycvičen pro použitý typ robotu na daném technologickém pracovišti. 2. Zrakem neustále robot sledujte a nikdy nestůjte zády k robotu. 3. Nikdy nevstupujte do pracovní sféry robotu (maximální prostor), dokud robot pracuje v automatickém režimu. 4. Při vstupu do pracovního prostoru robotu dbejte zvýšené opatrnosti. Klidová poloha os neznamená, že robot je mimo provoz. I když signalizace nesvítí, mohou být pohony zapnuté. Nevylučuje se závada v signalizaci režimů robotu. 5. V případě nebezpečí použijte tlačítko nouzového zastavení. 6. Před spuštěním robotizovaného pracoviště zkontrolujte funkci všech bezpečnostních zařízení. 7. Dbejte na to, aby v pracovním prostoru robotu nebyly předměty, které nesouvisejí s činností pracoviště. 8. Programovací povely zadávejte uvážlivě a koncentrovaně, přesvědčete se, že povel byl řídicím systémem přijat. 9. Používejte dostatečnou ochranu proti případným odpadům nebo záření z technologického procesu.

srpen 2009



díl 12, nevyhrazená zdvihací zařízení

8/12.3 POHYBLIVÉ SCHODY A POHYBLIVÉ CHODNÍKY

Požadavky na tato technická zařízení vycházejí z ustanovení ČSN EN 115 (27 4802). Ochranná opatření a provoz

Účelem zabudovaných konstrukčních dílů stanovených bezpečnostními předpisy pro pohyblivé schody a chodníky je, aby osoby a věci byly chráněny během provozu a při údržbě a kontrolní činnosti před nebezpečím úrazu. Je potřebné, aby všechny konstrukční díly byly správně dimenzovány, mechanicky a elektricky dobře navrženy a vyrobeny s použitím bezvadných, odolných materiálů s vhodnými vlastnostmi (není povoleno použití materiálů se složkami azbestu) a aby byly funkční a udržovány v dobrém technickém stavu. Zejména se musí dbát na to, aby i při opotřebení byly zachovány předepsané rozměry. Jsou-li pohyblivé schody a pohyblivé chodníky provozovány za speciálních podmínek, (např. jsou vystaveny přímo povětrnostním vlivům, jsou ve výbušném prostředí nebo jsou ve výjimečných případech používány v nouzových východech), je nutné respektovat návody k používání, které odpovídají těmto podmínkám.

Všeobecné požadavky

Jako dostatečné opatření proti povětrnostním vlivům lze doporučit pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky zastřešit nebo opláštit. Jsou-li na pohyblivých schodech a pohyblivých chodnících výjimečně dopravována přepravní zařízení, jako jsou dětské kočárky, kufry na kolečkách, nákupní nebo zavazadlové vozíky, musí být provozovateli stanovena zvláštní opatření. U těchto opatření je třeba dbát na to, aby požadavky stanovené na stupně, palety a pás byly při výběru přepravních zařízení respektovány. Uváděná ustanovení platí pro všechny nově zřizované pohyblivé schody a pohyblivé chodníky paletové nebo pásové konstrukce (ČSN EN 115, ČSN 27 4802). Na starší pohyblivé schody a pohyblivé chodníky se tyto požadavky nevztahují. Doporučuje se však, aby byly požadavkům přizpůsobeny. Nemohou-li být dodrženy některé rozměry této normy vlivem stavebních poměrů ve stávajících budovách, stanoví se v jednotlivých případech nutná náhradní opatření.

Oplášťování

a) Oplášťování pohyblivých schodů a pohyblivého chodníku • všechny mechanicky pohyblivé díly pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku musejí být plně zakryty. Výjimkou jsou nosné stupně, nosné palety, nosný pás a využitelná část madla. Přípustné jsou větrací otvory, • oplášťování mechanicky pohyblivých dílů se nemusí provádět, jestliže je jinými opatřeními zabráněno ohrožení veřejnosti, např. když prostory se zavřenými dveřmi jsou přístupny jen oprávněným osobám, • opláštění musí mít dostatečnou mechanickou pevnost, • dveře a klapky pro údržbu se smějí instalovat, jen pokud jsou nutné pro kontrolu a údržbu,

srpen 2011




• dveře a klapky pro údržbu smějí být otevírány jen klíčem nebo speciálním nástrojem, kterým disponují pouze oprávněné osoby, • dveře a klapky pro údržbu, které se otvírají dovnitř do prostoru jízdního profilu pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku, musejí být vybaveny bezpečnostními spínači, které zabrání pohybu pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku při otevřených dveřích nebo klapkách pro údržbu, • větrací otvory se nesmějí dotýkat pohybujících se částí, • po obou stranách pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku musejí být umístěny balustrády, • na balustrádě nesmějí být žádné díly, na nichž by mohla stát osoba. Při nebezpečí pádu se musí vhodným způsobem zabránit vstupu na vnější strany balustrád, • části balustrád přiléhající ke stupňům, paletám nebo pásu musejí být provedeny hladce. Krycí lišty a výstupky, neležící ve směru jízdy, nesmějí vystupovat více než 3 mm. Musejí být dostatečně tuhé a musejí mít zaoblené nebo sražené hrany. Na podstavci balustrád nesmějí být žádné podobné krycí lišty a výstupky. Krycí lišty ležící ve směru jízdy (zejména mezi podstavcem balustrády a vnitřním obložením balustrády) musejí být upraveny a vytvořeny tak, aby nebezpečí sevření bylo omezeno na minimum. Mezery mezi deskami vnitřního obložení balustrád nesmějí být širší než 4 mm. Hrany musejí být zaobleny nebo sraženy. Vnitřní obložení balustrád musí vykazovat dostatečnou mechanickou pevnost a tuhost, nesmí vzniknout žádná mezera větší než 4 mm a žádná trvalá deformace (tolerance sesazení jsou přípustné). Pro vnitřní obložení balustrád je povoleno použít sklo, jeli použito netříštivé jednovrstvové sklo (tvrzené sklo) a je zaručena dostatečná pevnost a tuhost. Síla skla nesmí být menší než 6 mm, • vystupující díly a zahloubení nesmějí vykazovat žádné ostré hrany, • balustrádové podstavce musejí být svislé a musejí být zvlášť tuhé, rovné s tupým stykem, • u pohyblivých schodů musí být snížena možnost vtažení mezi podstavec balustrády a stupně. Okolní prostředí

b) Prostor kolem pohyblivých schodů a pohyblivého chodníku • na přístupech a výstupech pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků musejí být volné prostory jako prostory shromažďovací. Šířka shromažďovacího prostoru musí odpovídat min. vzdálenosti mezi středovými liniemi madel. Hloubka musí být min. 2,50 m, měřeno od konce balustrády, • přístupy a výstupy pohyblivých schodů a chodníků musí být provedeny bezpečně pro vstup nejméně do 0,85 m, • volná výška nad stupni pohyblivých schodů příp. palet nebo pásu pohyblivého chodníku musí být v každém místě nejméně 2,30 m, • všude, kde by stavební překážky mohly vést ke zraněním, musí být učiněna vhodná opatření k jejich zabránění. c) Nosná konstrukce pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku • nosná konstrukce musí být dimenzována pro zatížení vlastní tíhou pohyblivých schodů nebo chodníku, a přepravovaného materiálu (osob).

Osvětlení

srpen 2011

d) Osvětlení • pohyblivé schody nebo pohyblivý chodník a jejich okolí musejí být dostatečně a účelně osvětleny, zejména v blízkosti hřebenů, • osvětlovací zařízení smějí být umístěna v okolních prostorách nebo na samotných zařízeních. U pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků ve




vnitřních prostorách musí být osvětlení na přístupech a výstupech nejméně 50 lx, u pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků venku nejméně 15 lx (měřeno v rovině od podlahy). Provozní prostory

a) Všeobecně • hnací a vratné stanice, strojovny uvnitř konstrukce, jakož i oddělené strojní a provozní prostory, musí být zajištěny proti vstupu nepovolaných osob. Tyto prostory smějí sloužit jen k umístění zařízení nezbytně nutných pro provoz pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků. b) Přístup • cesty a přístup k provozním prostorám musí být lehce a bezpečně průchodné. Světlá výška přístupu musí být nejméně 1,80 m, • je nutno dbát na to, aby přístup oprávněným osobám ke dveřím a klapkám pro údržbu, odděleným strojovnám, odděleným hnacím a vratným stanicím byl pouze po schodech. Je-li zabudování schodů obtížné, smějí být použity žebříky, které splňují specifické podmínky. c) Konstrukce a vybavení strojoven, hnacích a vratných stanic • ve strojovnách a vratných stanicích musí být volný prostor s dostatečně velkou plochou, prostou pevných zástaveb. Velikost volné plochy musí být nejméně 0,30 m2 a menší strana musí být dlouhá nejméně 0,50 m. • v oddělených strojovnách a provozních prostorách, oddělených hnacích a vratných stanicích a před pevnými rozvaděči musí být rozměr těchto prostor dostačující, aby pracovníci servisu mohli lehce a bezpečně dosáhnout na všechny díly, zejména elektrickou výzbroj, • v oddělených strojních a provozních prostorách, v oddělených hnacích a vratných stanicích a před deskovými rozváděči nesmí být v žádném případě světlá výška menší než 2 m, • elektrické osvětlení oddělených strojních a provozních prostor nebo oddělených hnacích nebo vratných stanic musí být provedeno pevnými osvětlovacími tělesy. Pro hnací a vratné stanice a strojní prostory uvnitř konstrukce musí být elektrické osvětlení zajištěno ruční lampou, uloženou v některém z těchto prostorů, • pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musí být možno v hnací i vratné stanici vypnout. Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky, u nichž je pohon umístěn mezi horním a dolním pásmem stupňů, palet, pásu nebo mimo vratnou stanici, musí být vybaveny v prostoru pohonu přídavnými vypínači. Ovládání vypínačů musí přerušit přívod proudu k hnacímu stroji a zapnout provozní brzdu pro zastavení pohyblivých schodů nebo chodníků.

Madlo

Každá balustráda musí být na své horní ploše opatřena madlem, které se pohybuje ve stejném směru jako stupně, palety nebo pásy, s tolerancí 0 až 2 % jejich rychlosti. Vodorovná část madla musí být vedena dále vodorovně nad kořeny hřebenových zubů o míru nejméně 0,30 m na vstupech a výstupech. U nakloněných pohyblivých chodníků, bez vodorovného náběhu na vstupech a výstupech, je přípustné další vedení oběžného madla rovnoběžné s úhlem sklonu. Profily madla a jejich vedení na balustrádách musí být vytvořeny nebo zakryty tak, aby byla snížena možnost sevření prstů či ruky. Vzdálenost mezi profilem madla a vodícími nebo krycími profily nesmí být v žádném případě větší než 8 mm, šířka madla musí být mezi 70 mm a 100 mm a vzdálenost mezi madlem a hranou balustrády nesmí být větší než 50 mm.

srpen 2011




Vzdálenost mezi osami madel nesmí být větší než vzdálenost mezi balustrádovými podstavci o 0,45 m. e) Ochranné zařízení při vstupu do balustrády • nejnižší bod vstupu madla do hlavy balustrády musí mít vzdálenost od podlahy, která nesmí být menší než 0,10 m a ne větší než 0,25 m, • vodorovná vzdálenost mezi nejdále vystupujícím bodem madla a místem, kde vstupuje do hlavy balustrády, musí být nejméně 0,30 m. • na vstupu madla do hlavy balustrády musí být zabudováno ochranné zařízení proti zaklínění prstů s rukou. K tomu je třeba použít spínač. f) Výška nad stupni, paletami a pásem • svislá vzdálenost mezi madlem a přední částí stupně, příp. horní plochou palet nebo pásu nesmí být menší než 0,90 m a větší než 1,10 m. g) Vedení • madlo musí být vedeno a napjato tak, aby nemohlo při obvyklém použití opustit vedení. h) Přepravní pohyblivé schody a přepravní pohyblivé chodníky • kontrolní zařízení proti přetržení madla – není-li výrobcem madla vystaveno osvědčení pro zatížení při přetržení min. 25 kN, musí při přetržení madla kontrolní zařízení pohyblivé schody nebo pohyblivý chodník zastavit. Stupně, palety, pásy a hřebeny

a) Rozměry: • výška stupně smí být nejvýše 0,24 m. Jestliže je povoleno používat pohyblivé schody v klidu jako nouzový východ, nesmí být výška stupně větší než 0,21 m, • hloubka stupně musí být nejméně 0,38 m, • jmenovitá šířka u pohyblivých schodů a pohyblivých chodníků nesmí být menší než 0,58 m a větší než 1,10 m. U pohyblivých chodníků do sklonu 60 ° jsou přípustné větší šířky. b) Hřebeny • hřebeny musejí být umístěny na vstupech a výstupech, aby byl cestujícím usnadněn přechod, • dojde-li k zaklínění cizího tělesa, které nelze odstranit předchozími opatřeními a mohou vzniknout poškození na stupních, paletách, pásu nebo nosné konstrukci hřebenů, musejí se pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky zastavit.

Úhel sklonu

Úhel sklonu a pohyblivých schodů nesmí být větší 30 °. Při dopravních výškách menších než 6 m a jmenovité rychlosti max. 0,5 m/s smí však být úhel sklonu do 35 °. Pohyblivý chodník nesmí mít úhel sklonu větší než 12 °.

Vzdálenost mezi stupni nebo paletami

Vzdálenost mezi dvěma za sebou následujícími stupni nebo paletami, měřeno v každé použitelné poloze na vstupní ploše, nesmí být větší než 6 mm. Je-li u pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků balustrádový podstavec vedle stupňů, palet nebo pásu, nesmí být vzdálenost větší než 4 mm na každé straně, měřeno vodorovně. Hloubka záběru zubů do drážek vstupní plochy stupně nebo palety musí být nejméně 6 mm, hloubka záběru hřebenů do drážky pásu musí být nejméně 4 mm.

srpen 2011




Hnací stroj

Každé pohyblivé schody a každý pohyblivý chodník musí být poháněn nejméně jedním vlastním strojem. Jmenovitá rychlost pohyblivých schodů nesmí být větší než: 0,75 m/s pro pohyblivé schody s úhlem sklonu do 30 °, 0,50 m/s pro pohyblivé schody s úhlem sklonu přes 30 ° do 35 °, jmenovitá rychlost pohyblivého chodníku nesmí být větší než 0,75 m/s.

Brzdový systém

Pohyblivé schody a chodníky se musejí dát uvést do klidu a v klidovém stavu udržet brzdovým systémem s velice rovnoměrným zpomalením: • brzdový systém musí působit samočinně při: – výpadku síťového napětí, – výpadku řídicího napětí, • brzdy, které mohou být odbrzděny ručně, smějí zůstat otevřeny pouze při trvalém působení ruční síly, • brzdné dráhy pro pohyblivé schody nezatížené a ve směru jízdy dolů zatížené schody musejí být v mezích těchto hodnot: min. 0,20 m a max. 1,50 m, • brzdné dráhy pro pohyblivé chodníky nezatížené a ve vodorovném směru nebo ve směru jízdy dolů zatížené pohyblivé chodníky musejí být v mezích těchto hodnot: min. 0,20 m a max. 1,70 m.

Ochrana proti překročení rychlosti

Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky musejí být vybaveny tak, aby se samočinně zastavily dříve, než rychlost překročí 1,2násobek hodnoty jmenovité rychlosti a tehdy než schody, palety nebo pás změní předem daný směr jízdy.

Ruční pohon

Je-li použit ruční pohon, musí být lehce přístupný a bezpečně ovladatelný, nalézá-li se mimo strojovnu, hnací nebo vratné stanice, nesmí být přístupný nepovolaným osobám, ruční kliky nebo ruční kola s otvory nejsou přípustné. Zastavení pohyblivých schodů/pohyblivého chodníku při působení elektrického bezpečnostního zařízení musí být provedeno přerušením přívodu elektrické energie pomocí dvou na sobě nezávislých stykačů, jejichž kontakty jsou v motorovém obvodu zapojeny sériově. Jestliže hlavní kontakty jednoho z obou stykačů v klidovém stavu pohyblivých schodů/pohyblivého chodníku se nerozepnou, musí se zabránit novému rozjezdu. Ve vratných stanicích musí být učiněna účinná ochrana před otáčejícími se díly.

Elektrická zařízení

Elektrická instalace pohyblivých schodů a chodníků musí být tak navržena a provedena, aby při účelovém použití a řádném udržování byla zajištěna ochrana před nebezpečími, která vyplývají z provozu elektrických zařízení, nebo mohou vzniknout z vnějšího působení na ně.

Provoz

Pro řízení provozu platí: • uvedení pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku do chodu (nebo použitelnost pro samočinné uvedení do chodu, jestliže cestující projde určitým místem) musí být provedeno jedním nebo více spínači, které jsou přístupné jen oprávněným osobám (např. klíčkový spínač, spínač s odtažitelným ovládacím křídlem, uzamykatelné ochranné krytky pro spínač), • osoba, která spínač ovládá, musí buď přehlédnout celé pohyblivé schody nebo celý pohyblivý chodník, nebo mít možnost zjistit, že nikdo nepoužívá pohyblivé schody nebo chodník při zapnutí. Polohy zapnutí musejí být nezaměnitelné pro směr jízdy, • u pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků, které se uvádějí do chodu samočinně procházejícím cestujícím, musí být směr jízdy určen, dobře viditelný a jednoznačně označený,

srpen 2011




• všechna zařízení pro zastavení musejí působit přerušením obvodu a nikoliv sepnutím releového obvodu, • při zastavování musí mít osoba obsluhující spínač možnost předem se přesvědčit, že v okamžiku, kdy vypíná, nikdo pohyblivé schody nebo pohyblivý chodník nepoužívá, • zařízení nouzového zastavení musejí být umístěna na vstupech a výstupech pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků, nebo v jejich blízkosti, dobře viditelná a lehce dosažitelná, • u pohyblivých schodů s dopravní výškou více než 12 m musejí být umístěna přídavná zařízení pro nouzové vypínání. U pohyblivých chodníků s délkou vstupního pásu větší než 40 m musejí být umístěna přídavná zařízení pro nouzové vypínání, • vzdálenosti mezi přídavnými zařízeními pro nouzové vypínání nesmějí překročit – u pohyblivých schodů 15 m a u – pohyblivých chodníků 40 m, • zařízení pro nouzové zastavení musejí být provedena jako bezpečností spínač, • nové spuštění je možné pouze po přezkoušení vypínacího zařízení a jeho opětném uvedení do provozního stavu, • pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky musí být vybaveny revizním ovládáním, pomocí kterého se přenosným ručním ovládacím zařízením může pojíždět při údržbě, opravách nebo zkouškách. Štítky, návody, signály

Všechny štítky, nápisy a návody na používání musejí být z trvanlivého materiálu, musejí být upevněny na viditelném místě a psány lehce čitelnými písmeny v řeči země, v níž jsou pohyblivé schody nebo chodníky provozovány. V blízkosti vstupů k pohyblivým schodům nebo pohyblivým chodníkům musejí být upevněny následující pokyny pro uživatele: – „Držte malé děti“, – „Neste psy“, – „Stůjte ve směru jízdy, udržujte nohy v dostatečné vzdálenosti od balustrád“, – „Držte se madla“. Zařízení pro nouzové zastavení musí být červené a na zařízení samotném, nebo v jeho bezprostřední blízkosti musí být nápis „STOP“. Při údržbě, opravách, kontrolách a podobně, musí být přístup k pohyblivým schodům nebo pohyblivému chodníku pro uživatele uzavřen vhodnými zařízeními opatřenými štítky „Vstup zakázán“ nebo platnou dopravní značkou „Zákaz vjezdu“, umístěnými v blízkosti. Je-li u zařízení ruční pohon, musí být v blízkosti umístěn návod k obsluze a jednoznačné označení směru jízdy pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku. Na vstupních dveřích strojovny, hnacích a vratných stanic musí být umístěn nápis „Strojovna – nebezpečí, nepovolaným vstup zakázán“.

Označování

srpen 2011

Nejméně na jednom vstupu musejí být umístěny zevně viditelné údaje: – jméno a adresa výrobce, – rok výroby, – označení série nebo typu, – je-li třeba, výrobní číslo.




Zvláštní pokyny

U samočinně spuštěných pohyblivých schodů nebo pohyblivých chodníků musí být umístěn zřetelně viditelný signální systém, např. dopravní značka, která uživatele upozorňuje, zda jsou pohyblivé schody nebo pohyblivé chodníky v provozu a kterým směrem se pohybují.

Zkoušky

Pohyblivé schody a pohyblivé chodníky by měly být před prvním uvedením do provozu, po podstatných změnách a v pravidelných intervalech podrobeny zkouškám. Tyto zkoušky by měly být prováděny odborným pracovníkem, nebo pracovníkem některé odborné organizace s oprávněním o zkouškách musí být vedeny zprávy. První zkouška • předběžná zkouška, • úřední zkouška. Úřední zkouška by měla být provedena na místě provozování pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku ve stavu připravenosti k provozu. Úřední zkouška zahrnuje přezkoušení, zda provedené zařízení souhlasí s potřebnými podklady a věcné provedení je v souladu s uváděnými požadavky.

Zkouška po rekonstrukci

Rekonstrukcí jsou změny rychlosti, bezpečnostních zařízení, brzdového systému, pohonu, řízení, stupňového pásu. Analogicky platí ustanovení o úřední zkoušce. Výměna částí za části stejné konstrukce se nepokládá za rekonstrukci.

Opakovaná zkouška

Opakovaná zkouška má zajistit kontrolu provozně bezpečného stavu pohyblivých schodů nebo pohyblivého chodníku.

Provoz a údržba

Pro uvedení do provozu, pro údržbu a pro odstraňování závad vydá návody výrobce. Pohyblivé schody a chodníky by měly být pravidelně udržovány odbornými pracovníky.

Kniha prohlídek

Provozovatel pohyblivých schodů a chodníků má za povinnost vést Knihu prohlídek, kterou dodává výrobce k zařízení. Kniha obsahuje mj. technická data pohyblivých schodů nebo chodníků. Knihu je třeba udržovat v aktuálním stavu a má obsahovat: • technickou část, v níž je uvedeno datum uvedení do provozu, vlastnosti pohyblivých schodů nebo chodníků, podstatné změny, jakož i přestavby. Musejí být připojeny výkresy zařízení a zapojovací schémata, • další část, která obsahuje datované zprávy o zkouškách a prohlídkách se zjištěními, jakož i případné zprávy o úrazech, Kniha prohlídek by měla být k dispozici pracovníkům servisu, rovněž osobě nebo organizaci, která provádí opakované prohlídky.

Nebezpečné stavy

Nebezpečné stavy ohrožují: – uživatele během provozu nebo údržby, – pracovníky servisu, – zkoušející pracovníky během zkoušek. Nebezpečné stavy byly stanoveny posouzením rizika a jsou formulovány v 9 skupinách následně: 1. Mechanické nebezpečné stavy: • skřípnutím, • střihem, • řezem, • zachycením nebo navinutím, • vtažením nebo zachycením, srpen 2011




• nárazem, • propíchnutím nebo bodnutím, • třením nebo otěrem, • vymrštěním částí, • ztráta pevnosti usazení (strojů nebo jejich částí), • uklouznutím, klopýtnutím nebo pádem. 2. Elektrické nebezpečné stavy: • elektrický kontakt (přímo nebo nepřímo), • elektrostatické procesy, • vyzařování tepla (sálání), • vnější působení na elektrické zařízení. 3. Tepelné nebezpečné stavy, např. na základě: • popáleniny a opařeniny dotekem plamenů nebo explozí, jakož i tryskáním horkých pramenů, • škody na zdraví teplým nebo studným pracovním prostředím. 4. Nebezpečné stavy působené hlukem, např. • poškození sluchu (hluchota), jiné fyziologické újmy, např. ztráta rovnováhy, zanedbání pozornosti, • újmy hlasové komunikace, akustická signalizace aj.. 5. Nebezpečné stavy způsobené materiály, jakož i jinými látkami, např. • biologické a mikrobiologické nebezpečné stavy (působené viry nebo bakteriemi). 6. Nebezpečné stavy způsobené zanedbáním ergonomických principů při práci u strojů (chybějící soulad s vlastnostmi a schopnostmi lidí), např. vlivem: • nezdravého držení těla nebo nadměrné tělesné námahy, • nedostatečného respektování anatomie lidského těla s ohledem na ruku/paži a nohu/chodidlo, • duševního přetížení nebo podhodnocení, stresu atd., • závadného lidského chování. 7. Kombinace nebezpečných stavů 8. Nebezpečné stavy způsobené závadami v napájení energií, odlomením části strojů a jinými závadnými činnostmi, např.: • závada v napájení energií pohonného nebo řídicího proudu, • závada z vadné funkce řídicích systémů (nečekaný rozjezd, nečekaná nadměrná rychlost), • vadná montáž, 9. Nebezpečné stavy vlivem (dočasného) výpadku nebo vadného uspořádání ochranných opatření (ochranných prostředků), např.: • všechny druhy dělících ochranných zařízení, • všechny druhy bezpečnostních (ochranných) zařízení, • rozjezdová a brzdová zařízení, • bezpečnostní symboly a signály, • všechny druhy informativních a varovných zařízení, • vypínací zařízení napájení energií, • opatření pro nouzový stav, • posuv/odklízení obrobků, • nutná výzbroj a příslušenství k bezpečnému seřizování nebo udržování v dobrém stavu, • vybavení k odvádění plynů atd. srpen 2011



díl 10, školství

9/10.2 VÝCHOVA K BEZPEČNOSTI A OCHRANĚ ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Žáci jsou povinni na úseku zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zejména dodržovat školní a vnitřní řád a předpisy a pokyny školy k ochraně zdraví a bezpečnosti, s nimiž byli seznámeni, plnit pokyny zaměstnanců škol vydané v souladu s právními předpisy a školním nebo vnitřním řádem. Znovu zdůrazňujeme nutnost respektovat při zajišťování všech povinností v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci věk žáků, jejich schopnosti přijímat infromace a pokyny s ohledem k fyzické a duševní vyspělosti. Mateřská škola

Uvádíme několik okruhů, které by měly být s dětmi v mateřské škole (některé i s jejich rodiči) probrány a na co by měly být důrazně upozorněny: 1. seznámení všech dětí s areálem MŠ, všemi třídami, chodbami již v prvních dnech pobytu v zařízení 2. seznámení se všemi osobami, které pracují v MŠ 3. seznámení s režimem dne od prvních dnů pobytu v zařízení 4. okamžité oznámení paní učitelce poranění, pád – sebe, nebo kamaráda 5. seznámení s konkrétními nebezpečími při pobytu v MŠ (zde je potřeba vycházet z vyhledávání nebezpečí možného ohrožení zdraví) 6. před odchodem z MŠ na vycházku, do neznámého prostředí apod. a. informovat o každém svém pohybu mimo vyhrazený prostor, cestu přítomnou učitele b. totéž udělat i v případě pohybu kamaráda, kamarádky c. přechod přes přechod v útvaru naučit děti nejdříve ve třídě, zahradě, prostorách MŠ d. zařadit různé situace z místa bydliště, sídla MŠ, obce e. nepřebíhat před přijíždějícím dopravním prostředkem f. nepodceňovat výskyt dopravních prostředků na polních nebo lesních cestách g. neodcházet bez dovolení, ale jen se známými osobami, sourozenci, rodiči, prarodiči h. nebrat do rukou pohozené léky, injekční stříkačky apod. 7. bezpečné chování na cestě do MŠ

Základní škola

Při přípravě poučení žáků základní školy je možno vycházet z vhodných témat uvedených pro mateřské školy a tato témata pak dále rozšířit s přihlédnutím k věku dětí: 1. školní řád (vnitřní řád), 2. bezpečné chování ve třídě, na chodbě, na schodišti (upozornit na nošení vhodné obuvi), 3. chování v šatnách, ve školní jídelně, 4. příchod a odchod ze školy, 5. chování na veřejnosti, bezpečné chování cestou do školy a ze školy a v silničním provozu, 6. zákaz přinášení do školy předmětů, kterými by mohli ohrozit zdraví své nebo spolužáků,

květen 2011



díl 10, školství

7. oznámení: a. každého úrazu, poranění, poškození zdraví, jména osob poskytujících první pomoc, b. zjevných závad v budově školy, případně celém areálu, c. neznámé osoby v prostorách školy kterémukoliv zaměstnanci školy, 8. postup při: a. úrazech, b. vzniku požáru, c. evakuaci školy, d. důležitá telefonní čísla… Je nutno mít stále na paměti, že poučení musí být přiměřená věku dětí, jasná a pro ně srozumitelná. Osoba, která poučení provedla, by se měla kontrolními otázkami, pohovorem nebo testem přesvědčit o tom, že děti dané problematice porozuměly. Tuto skutečnost stvrdí svým podpisem.

květen 2011



díl 11, potravinářství

9/11.4 SPECIFIKACE NEBEZPEČÍ PŘI PRÁCI V POTRAVINÁŘSTVÍ A Z NICH PLYNOUCÍCH RIZIK A OPATŘENÍ K JEJICH ELIMINACI Tak jako sama práce v potravinářském průmyslu je různorodá, je i celá škála nebezpečí možného ohrožení zaměstnanců. Při práci v potravinářství při ruční práci jsou nebezpečné například zacházení s ostrými nebo sečnými nástroji, zacházení s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky (žíravinami) používanými při sanitaci provozů, ale i zacházení s horkou vodou, popřípadě párou. Manipulace s materiálem a skladování patří rovněž mezi činnosti, které zaměstnance ohrožují. Jde o činnosti, které souvisejí s pohybem materiálu mimo stroje a které mají vztah k potravinářské výrobě. Je to jak ruční manipulace, tak manipulace mechanizovaná pomocí ručních vozíků, manipulačních vysokozdvižných vozíků, transportních zařízení, zdvihacích zařízení apod. Ohrožení v dopravě souvisejí s provozem vozidel a dále s manipulací s materiálem (výrobky, obaly) na ploše vozidel a při nakládce a vykládce na rampách. Chůze po komunikacích, mimo pracovní stanoviště, může být také nebezpečná, pokud provedení vnitřních či vnějších komunikací neodpovídá bezpečnostním požadavkům. Hrozí nebezpečí uklouznutí, zakopnutí, podvrtnutí, naražení a pádu včetně pádu do volné hloubky na podlahách, schodištích, rampách, lávkách, galeriích, můstcích, apod., jestliže podlahy mají kluzký povrch, hromadí se na nich voda, komunikace nejsou stále volné (jsou zužovány skladovanými výrobky, předměty, apod.), jsou v nich nezakryté otvory, na volných stranách schodišť, lávek chybí zábradlí. Ostatními činnostmi, při nichž může být zaměstnanec ve zvýšené míře ohrožen, se například rozumí obsluha skladovacích zařízení sypkých hmot, mycích zařízení, čističek odpadních vod, chladicích a mrazicích zařízení, obsluha vyhrazených technických zařízení atd. Ve většině oborů potravinářského průmyslu se dále přiřazují biologická nebezpečí, která v případě potravinářského průmyslu se mohou rozšířit daleko za hranice výrobního podniku. Mechanická nebezpečí a jejich prevence: ● pád osoby po uklouznutí na mokré a mastné podlaze, podvrtnutí nohy, zakopnutí: • Vhodná povrchová úprava podlah (nekluzná) v kombinaci s používáním pracovní obuvi s protiskluznou podrážkou. Včas odstraňovat zbytky materiálu a odpadků na podlaze, zejména na povrchu komunikací, vytírat mastnoty a úkapy na podlaze do sucha odmašťovacími prostředky. Všechny otvory nebo nebezpečné prohlubně v podlahách musejí být zakryty nebo ohrazeny, odpadní kanálky zajištěny kryty v úrovni podlahy. Vnitřní komunikace (uličky, chodby, schodiště) nesmějí být zužovány materiálem, výrobky apod. Musí být zajištěno pohodlné a bezpečné procházení mezi stroji a zařízeními a řádné osvětlení všech pracovišť a komunikací. Ke všem vypínačům, uzávěrům, rozvaděčům musí být zajištěn stále volný přístup, nesmějí být ničím zastavěny nebo zakryty. srpen 2011




• Udržování povrchu spojovacích, obslužných a jiných komunikací v bezpečném stavu • Zakrytí šachet, kanálů, prohlubní poklopy nebo mřížkami, a to bez výstupků v úrovni okolní podlahy. Udržování překrytí, mříží a poklopů prohlubní bez deformací. ● pád osoby z rampy: • označení okrajů ramp bezpečnostní značkou (černožlutým šrafováním), opatření volných okrajů rampy snímatelným a pod. vhodně upraveným zábradlím (jen v případech, kdy rampy slouží jako komunikace pro vstup do místností přístupných jen z rampy). Při pohybu u volného okraje rampy při vykládání zboží je nutno dbát zvýšené opatrnosti. ● řezné a bodné rány: Ostřím nožů a ostrými hroty nářadí jako jsou nože, sekáčky, nůžky na drůbež, vidličky, špikovačky apod., mohou vzniknout řezné a bodné rány. Tato nebezpečí lze omezit dodržováním následujících zásad: • Nepoužívat poškozená nářadí, nářadí s uvolněnou násadou a rukojetí. Používat kvalitní, správně nabroušené a nepoškozené nástroje, práci s nástroji věnovat dostatečnou pozornost • Při chůzi nést nůž podél těla špičkou dolů. • Nože odkládat do toulce nebo na určené místo. • Nepodávat nůž ostřím napřed, nezapichovat nůž do masa, stolu, s nožem v ruce se nesmí nemístně žertovat. • Při práci s řeznými a sečnými nástroji zajišťovat dostatečný volný prostor mezi pracovníky o šířce min. 2 m. • Pracovníkům přidělit a vyžadovat používání OOPP, tyto prostředky udržovat v provozuschopném stavu. Při bourání a vykosťování masa používat vyztuženou řeznickou zástěru, popř. i speciální rukavice proti pořezání. • Při dořezávání zbytků potravin (salám, sýr) krájený zbytek přidržovat vidličkou. • Používat nářadí s dostatečně dlouhými držadly, s vhodně tvarovanými a suchými rukojeťmi. • Používání ostrého nářadí. (Tupé nástroje vyžadují vyvinutí většího úsilí a snižují přesnost.) • Nepřenášet zbytečně nástroje a nářadí, především nože. Nůž vést směrem od těla. • Nářadí a pracovní pomůcky ukládat na určená bezpečná místa, aby nedošlo k jejich zakrytí zbožím nebo surovinami. ● zhmožděniny stehen, hýždí při úderech o hrany stolů a o části kuchyňských strojů a zařízení lze omezit dodržováním dostatečné šířky obslužných průchodů mezi provozními zařízeními a mezi těmito zařízeními a konstrukcemi budov (min. 0,60 m, výjimečně 0,55 m, v místě pro obsluhu stroje min. 1 m); ● rozdrcení, pořezání prstů a rukou. Toto nebezpečí vzniká při obsluze kutrů, míchaček a podobných potravinářských strojů a strojků, při obsluze mlecích strojů, kráječů, řezaček. • Dodržovat návod k používání příslušného typu stroje. U nebezpečných strojů, jako kráječů, řezaček, hnětačů, kuchyňských robotů musí být stroj vybaven ochranným zařízením, zabraňujícím přístupu rukou na pracovní ústrojí. Tato zařízení musejí být vždy v provozuschopném stavu a musejí být používána. Jedná se o úpravu násypek, blokovaný ochranný rám kolem násypky, vypínající el. proud při zvednutí, ochranná víka, která lze zvednout, jen je-li pracovní ústrojí zastaveno a je li opatřeno vypínačem, znemožňujícím uvedení stroje do chodu, není-li víko uzavřeno (sklopeno). U starších a menších řezaček bez vypínacího rámu musí pracovník používat tlačítka, dřevěnou paličku a pod. pomůcku k přitlačování masa, zeleniny a jiných hmot. srpen 2011




• Do hrdla stroje nikdy nevtlačovat materiál rukou. Nevyjímat zbytky díla z ústí stroje, není-li stroj zastaven. ● Zranění (pořezání) prstů krájecím strojem: Jedná se o velmi četná poranění. Pro jejich eliminaci je třeba používat přítlačných zařízení (držáků apod.) zejména při dořezávání (zbytků a kusů kratších než cca 12 cm) tak, aby ruce obsluhy nepřišly do styku s nožem. Nakrájené salámy, šunku, sýry apod. odebírat vidličkou či kleštěmi, nikoliv rukou. Před řezáním salámu, sýru apod. podle potřeby osušit, resp. očistit povrch zpracovávaných potravin a surovin tak, aby nebyl kluzký. Špičky salámu okrajovat ručně. • Čistění, opravy, údržbu apod. je možno provádět jen při úplném zastavení chodu stroje a při jeho bezpečném zajištění proti spuštění. Při čištění i zastaveného stroje je nutno počínat si opatrně, aby nedošlo k nebezpečnému přiblížení ruky k ostrému nástroji • Obsluhou stroje pověřovat jen proškoleného pracovníka, seznámeného s návodem k obsluze příslušného stroje, s riziky možného ohrožení a opatřeními proti jejich působení. ● Pořezání při manipulačních pracích s obaly a jinými předměty s ostrými hranami: • Při manipulaci s obaly a předměty s ostrými hranami používat rukavice. Bedny a jiné předměty neuchopovat za vázací dráty, pásky apod., ocelové pásky přeštipovat z boku bedny (obalu) a přidržovat je na horní hraně tak, aby se nemohly vymrštit. Dbát zvýšené opatrnosti při manipulaci s poškozenými obaly. Pracovní pomůcky, obaly, předměty ukládat na určená bezpečná místa, aby nedošlo k jejich zakrytí zbožím nebo surovinami. Užívat pouze správné způsoby ruční manipulace. • Pořezání pilovým kotoučem kotoučové pily pro masnou výrobu: před použitím pily zkontrolovat správnou funkci bezpečnostních zařízení pily. Před každou směnou provést kontrolu nástroje (pilového kotouče nebo pásu), nepoužívat poškozený nástroj. Obsluhu seznámit s návodem k používání a riziky. Neodstraňovat kryt pilového kotouče. Práce provádět podle technologikého postupu, dodržovat zákaz čistit, mazat a odstraňovat závady během chodu pily. Elektrická nebezpečí: zasažení elektrickým proudem při mytí el. strojů: • Vypínače je nezbytné udržovat v řádném technickém stavu, čistění el. strojů proudem vody lze až při vypnutí, případně vytažení zástrčky kabelu stroje ze zásuvky. • Opravy na el. zařízení smějí provádět pouze osoby s příslušnou elektrotechnickou kvalifikací.

●

Tepelná nebezpečí: Opaření horkými pokrmy a parou, popálení o horké povrchy Při manipulaci s nádobami s horkými pokrmy hrozí pád nádoby s pokrmem na pracovníka, zranění končetin a jiných částí těla. Jako opatření proti ohrožení je nutno dodržovat základní zásady bezpečné práce. • Pokud možno omezit přenášení horkých pokrmů a nápojů. Nádoby s pokrmy nepřenášet na sobě, úchopové části nádob musejí být pevné a udržovány v čistotě (bez mastnot). Hrnce a nádoby s horkým obsahem nenaplňovat až po okraj. Při manipulaci s nádobami obsahujícími horké pokrmy používat ochranné chňapky, popř. utěrky. • Nádoby s horkými pokrmy nepokládat na okraje stolů, sporáků, dvířek pečících trub, do průchozích uliček apod. Nepřetěžovat otevřená dvířka pečících trub ani jiná zařízení. Používat vhodné nádoby na pečení, aby při jejich

●

srpen 2011




vytahování nedocházelo k jejích zaklínění v troubě. Dbát opatrnosti při snímání pokliček a poklopů z nádob obsahující vařící tekutiny. • Práce musejí být prováděny podle stanoveného pracovního postupu. • Jakékoli zjištěné závady u výpustí, armatur měřicích a sdělovacích přístrojů a na potrubních rozvodech horké vody, páry neprodleně odstraňovat. Výpustný ventil musí být zajištěn proti nahodilému otevření. • Přidělit, kontrolovat a vyžadovat používání vhodných OOPP, zejména používat protiskluzovou obuv. Varnou nádobu opatřit poklopem, při jeho otevírání obličej odvrátit mimo směr unikající páry. Pravidelně a včas čistit podlahu kolem kotle od tuků, neprovádět kontroly varné vany ze stupínků, plošiny, lávky. ● Spálení olejem nebo horkým tukem: • Při vkládání potravin do horkého tuku používat koše, popř. jiné vhodné pomůcky. Při používání elektrických smažičů udržovat hladinu tuku a jeho teplotu ve stanoveném rozmezí. Při rozehřívání tuku přikrýt nádobu víkem. Nevypouštět vroucí olej ze smažiče nebo smažící pánve ani nepřelévat vroucí olej naběračkou.Větší hrnce a jiné nádoby přenášet dvěma pracovnicemi (dodržovat hmotnostní limit na jednu ženu cca 15 kg). Udržování kotle v bezpečném a řádném technickém stavu, zejména: – zajištění víka v libovolné poloze, dbát, aby koncový doraz byl fukční – vyloučení samovolného sklopení kotle – výpustné kohouty udržovat těsné, – vyklápění kotlů provádět až po vypnutí el. proudu – pravidelné ověřování a udržování funkce výstroje a zařízení varného kotle (pojistného ventilu, parovodního duplikátoru (vyvíječ páry), manovakuometru, stavoznaku, zkušebního kohoutu, signalizace apod.). Při zvedání víka kotle musí stát pracovník tak, aby ruka ani obličej nebyly zasaženy parou ucpaný výpustný kohout pročisťovat vhodnou pomůckou, aby nedošlo k opaření. Obsluhou varného kotle pověřovat jen proškoleného pracovníka. Obtěžující účinky páry, onemocnění dýchacích cest: • umísťování zdrojů páry a pachů společně do středu místností nebo u vnitřních zdí tak, aby páry a pachy stoupaly ze zdrojů vlivem své vyšší teploty tak, aby nebyly usměrňovány nevhodně přes dýchací zónu pracovníků. Zdroje pachů a páry neumísťovat u oken a venkovních zdí, odsávací zařízení a zařízení k likvidaci par a pachů pokud možno umístit přímo u místa vzniku. V prostoru, kde se vaří, zajistit dostatečné větrání, aby nedošlo k pádu zaměstnance z nevolnosti. Biologická nebezpečí: • ohrožení infekčními onemocněními se značnou epidemiologickou závažností dodržování hygienických zásad, technologických postupů včetně skladování a přípravy, dostatečná tepelná úprava masa, vajec, ryb a výrobků z nich • zdravotní způsobilost personálu, plnění oznamovací povinnosti (pozor na bacilonosičství) – viz zák. č. 258/2000 Sb., zejména jde o salmonelózu. Počet tohoto onemocnění v poslední době neustále narůstá. • Sklady organických kuchyňských odpadů umísťovat tak, aby byly přístupné zvenku (nejsou-li chlazeny) a denně odpady odvážet. • Všechna pracoviště, kde se uskutečňuje potravinářská výroba, musejí být udržována v bezvadném pořádku a čistotě. Podlahy musejí být rovné, aby se na nich nemohla hromadit voda, bez výmolů a překážek tak, aby mohly být řádně čištěny a dezinfikovány a aby nebyly kluzké a mastné.

●

srpen 2011




• Každá osoba pracující v oblasti, kde se manipuluje s potravinami, musí udržovat vysoký stupeň osobní čistoty a musí nosit vhodný, čistý, a je-li to nezbytné, ochranný oděv. • Žádná osoba, která trpí chorobou, nebo je přenašečem choroby, která může být přenášena potravinami, nebo je postižena například infikovanými poraněními, kožními infekcemi, vředy nebo průjmy, obecně nesmí manipulovat s potravinami nebo vstupovat do jakékoli oblasti, kde se manipuluje s potravinami, pokud existuje jakákoli možnost přímé nebo nepřímé kontaminace. Takto postižená osoba, která je zaměstnaná v potravinářském podniku a může přijít do styku s potravinou, musí neprodleně ohlásit onemocnění nebo jeho příznaky a, je-li to možné, jejich příčinu provozovateli potravinářského podniku. Ohrožení hlukem: ● Celá řada strojů, používaných v potravinářské výrobě, má převážně za provozu zvýšenou hladinu hluku nad povolenou hranici (např. kotoučové pily pro masnou výrobu kutry, míchačky, mlecí stroje a další). • Povinností provozovatele je provádět měření hladiny hluku s ohledem na ohrožení ostatních pracovníků. Stroje umístit tak, aby hlukem neohrožovaly ostatní pracovníky. Obsluha musí používat OOPP na ochranu sluchu. Fyzická zátěž: Břemena, předměty, obaly apod. ukládat tak, aby je bylo možno uchopit bez zbytečného otáčení, naklápění, zdvihání a spouštění. Přepravovat polotvary a masné výrobky po výrobnách, skladech a v expedičních prostorách v lodnách a vozících k tomu vhodných a určených. Nepřepravovat polotvary a masné výrobky v lodnách tažením po podlaze.

●

Chemická zátěž: V potravinářském průmyslu je nezbytné udržovat čistotu a pořádek, a proto je nutné denní mytí, případně dezinfekce používaných strojů, přístrojů a nářadí, k čemuž jsou používány různé chemické přípravky, zejména odmašťovadla se žíravými účinky.

●

Nebezpečí v dopravě

Doprava ručními vozíky je kromě ruční manipulace nejčastějším způsobem přepravy materiálu v potravinářském průmyslu. Nebezpečí mechanická: Překlopení, zvrácení vozíku: Při používání ručních vozíků k přepravě materiálu je nutné dbát následujících zásad: • Vozíky udržovat v řádném technickém stavu. Jakékoliv zjištěné závady (poškození konstrukce, uvolňování kol apod.) je zaměstnanec, používající vozík, povinen oznámit jako závadu svému nadřízenému za účelem zajištění opravy. Poškozené vozíky, jejichž další provoz by mohl ohrozit bezpečnost obsluhy, nesmějí být používány. • Obsluha vozíku je povinna dbát, aby při jízdě nedošlo ke zvrácení nebo překlopení vozíku. ● Střet s osobami a jinými vozíky: Obsluha vozíku je povinna jezdit s vozíkem přiměřenou rychlostí. Musí mít zajištěn dostatečný výhled na cestu před sebou a dbát, aby nedošlo během přepravy materiálu na vozíku ke střetu s kolemjdoucími osobami nebo jinými vozíky. ● Střet s vozidly na venkovních komunikacích: Aby bylo toto nebezpečí eliminováno, je třeba zaměstnance v případech, kdy je nutno vstoupit při práci na pozemní komunikaci, vybavit alespoň výstražnou vestou s vysokou viditelností, vyhovující požadavkům normových hodnot nebo signálním ochranným oděvem. Používat vhodnou pracovní obuv. Při jízdě s vozíkem na venkovních ●

srpen 2011




komunikacích, při tlačení nebo tažení vozíku, musí obsluhovatel chodit co nejblíže při pravém okraji vozovky. Při chůzi na venkovní komunikaci dbát maximální pozornosti a opatrnosti vzhledem k možnosti obousměrně projíždějících vozidel, zvláště na nepřehledných místech. Fyzická zátěž: Při vjíždění do kabiny výtahu s naloženým vozíkem a vyjíždění z ní nebo při překonávání povrchové překážky ( např. zvýšeného prahu dveří, výmolů na komunikaci apod.) je vhodnější vozík táhnout než tlačit, zejména, je-li převážen náklad s vyšší hmotností. Je nezbytné dodržovat váhové limity, stanovené hygienickými předpisy. Biologická zátěž: Vozíky určené k přepravě potravin, musejí být pravidelně čištěny a dezinfikovány v souladu se zásadami hygienického režimu pracoviště. Vnitrozávodní doprava Nebezpečí mechanická: ● Různá zranění a úrazy při nehodách v areálu podniku a věcné škody vznikající na provozovaných vozidlech: • seznámení řidiče s interními předpisy pro vnitrozávodní dopravu a s návodem k obsluze vozidla, s dopravním značením (jednosměrný provoz, přednost v jízdě, max. rychlost apod

srpen 2011

●

Přiražení nebo přitlačení osoby vozidlem k části stavby, jiné pevné konstrukci či překážce při vjíždění do zúžených prostor, do vrat, při couvání apod., zranění osoby samovolným pohybem vratových křídel, naražení vozidla na pevnou konstrukci. Při těchto událostech často vznikají i škody na vozidle. • Obeznámit řidiče s méně obvyklými rozměry ať vozidla, nákladu, či dopravních cest • Křídla vrat zajistit v otevřené poloze proti samovolnému zavření • Dodržovat bezpečnostní vzdálenost 500 mm až 600 mm vlevo i vpravo, používat indikátory šířky vozidla a bezpečnostní značení – černožluté šrafování zúžených okrajů až do výšky očí sedícího řidiče • Při couvání zajistit, aby bylo vozidlo nepřehlédnutelné, vyloučit přítomnost osob za vozidlem zvýšená pozornost v prostoru vrátnic a vjezdů (u brány), v prostorách expedice.

●

Pád břemene (palety a jiné manipulační jednotky) z vidlic a zasažení osoby: • obsluhou motorových dopravních vozíků pověřovat jen zaměstnance k tomu odborně a zdravotně způsobilého (s průkazem řidiče mot. vozíku) • řidiče nutno seznámit s bezpečným používáním vozíku a přídavných zařízení. Nutno zajišťovat opakovací školení a přezkoušení, ověřování zdravotní způsobilosti řidičů. • vyžadovat, aby řidič dodržoval zákaz opouštět vozík, je-li břemeno zdviženo • palety ložit rovnoměrně tak, aby ložený materiál nepřesahoval vnější půdorysné rozměry • ložený materiál nesmí nezasahovat do nabíracích otvorů • materiál ložený na palety a do palet fixovat tak, aby bylo zabráněno zranění osob pádem uvolněného materiálu • břemeno a jeho části uložené na vozíku je zabezpečeno proti pádu sesutí nebo posunutí (bezp. uložením, fixací apod.) • dodržovat zákaz stohovat manipulační jednotky se znečistěnou (zablácenou, se zmrazky apod.) opěrnou plochou a se znečistěnými místy styku




• při stohování manipulačních jednotek nad výšku 2 m vysokozdvižnými vozíky, při uložení palet ve výšce nad 2 m, vyžadovat, aby zaměstnanci používali ochranné přilby • dodržovat zákaz zdržovat se pod břemenem zdviženým na vidlicích vozíku • hranice stohované manipulační jednotky svislá s min. odklonem od svislice (max. 2 %). Po dobu práce vysokozdvižného vozíku má mít řidič, popř. jiné osoby ochrannou přilbu (dle míry ohrožení či stanoví-li tak místní provozní bezpečnostní předpis pro dopravu). ●

pád břemene (palety a jiné manipulační jednotky) z vidlic a zasažení osoby nacházející se v blízkosti vozíku v důsledku vadné manipulace s břemeny: • správně nastavit rozteče nosných vidlic dle šířky palety • manipulační jednotky určené pro vidlicovou manipulaci mají pro zasunutí vidlice mezeru mezi jednotlivými vrstvami (nebo nabírací otvor) nejméně 60 mm nosná vidlice je zcela zasunována do nabíracích otvorů palet, rovnoběžně s jejich osou • vidlice musí pevně podpírat paletu nejméně ve dvou třetinách její délky nebo šířky s vyloučením možnosti sklouznutí • při nasouvání vidlice nenaráží na žádné části palety • řidič vozíku břemeno nadzvedne paletu s manipulační vůlí nad stoh; je-li břemeno nad stohem, zdvihací zařízení vozíku musí být postaveno kolmo • břemeno ukládáno opatrně a bezpečně, vidlice musejí být oddáleny od břemene spuštěním nebo předklopením zdvihacího zařízení vozíku • při stohování, ukládání do regálů, nakládce a vykládce kontejnerů a dopravních prostředků není přesah vidlice přes vnější rozměry palet povolen • paletou nesmí být manipulováno pouze jedním ramenem vidlice • vidlicová manipulace prováděna pouze s jednou paletou nebo nástavbou sesutí, zřícení stohovaných palet či jiné manipulační jednotky a ohrožení osoby v blízkosti stohu/hranice • udržován rovný povrch ploch ke stohování materiálu včetně uliček v řádném stavu • ložené prosté palety (a jiné manipulační jednotky) stohovat jen jsou-li loženy materiálem, který snese bezpečné stohování a zaručuje vytvoření stabilního stohu • stohy palet a jiných manipulačních jednotek vytvářeny ze stejného druhu • při stohování manipulačních jednotek (palet, ukládacích beden, kontejnerů) není překročena jejich stanovená stohovací nosnost a stohovací výška • každý druh a typ manipulačních jednotek má stanovenu stohovací výšku, případně počet vrstev • stohovat manipulační jednotky, které nemají stanoveny stohovací nosnosti stohovací výšky, lze za těchto podmínek: manipulační jednotky jsou konstrukčně, popřípadě svým tvarem uzpůsobeny manipulaci při stohování (nabírací otvory, závěsy, uzpůsobené pro svěrací čelisti apod.), manipulační jednotky snesou tlaky vznikající při stohování a vytvořený stoh bude stabilní. Stohovací výška musí být stanovena tak, aby byla zajištěna stabilita stohu a nepřekročeny přípustné tlaky vznikající při stohování • stohy a hranice musejí být stále stabilní, nesmějí být jednostranně nakloněny). Hrozí-li nebezpečí jejich sesunutí nebo zřícení, musejí být neprodleně bezpečně zajištěny nebo rozebrány. Při stohování je nad ukládaným materiálem neboli nad vytvořeným stohem min. 200 mm volný prostor.

srpen 2011




zasažení pracovníka materiálem a předměty při otevření bočnic a zadního čela, zranění pracovníka materiálem spadlým z korby (ložné plochy) vozidla: • při otvírání bočnic stát bokem, aby nebyl pracovník zasažen padajícím materiálem ● zranění nohy a pod. při sestupování a při seskoku z ložné plochy vozidla (případně z kabiny), pád z vozidla nebo stroje při provádění čistění nebo údržby na zvýšených místech: • pro výstup a sestup na vozidlo používat žebříku nebo jiné rovnocenné zařízení (stupadla, nášlapné patky, přidržovat se madel apod.), používání vhodných a bezpečných konstrukcí, prostředků a pomůcek pro zvyšování míst práce. ●

Nebezpečí výbuchu: Nebezpečí výbuchu hrozí při přepravě lahví se stlačeným plynem: • při přepravě musejí být láhve bezpečně zajištěny proti pádu, nárazu a volnému pohybu do stran (láhev uložit na tvarově upravenou podložku, paletu apod.) Potravinářské stroje

Při provozu potravinářských strojů se soustřeďují nebezpečí do následujících činností a úkonů: – ovládání strojů (nebezpečí opožděného zastavení stroje – například jsou-li ovládací prvky mimo dosah; nebezpečí dotyku s pohyblivými částmi stroje – například chybí-li ochranná zařízení nebo kryty; nebezpečí zasažení obsluhy vymrštěnými nebo padajícími předměty); – manipulace s obaly nebo s výrobky ve stroji (nebezpečí poranění při vkládání a vykládání obalů, při uvolňování a rovnání nahromaděného, vzpříčeného nebo posunutého materiálu ve stroji – při zásahu do stroje za chodu); – sanitace strojů a zařízení – čištění, mytí, dezinfekce (nebezpečí poleptání žíravinou – louhy nebo kyselinou); – montáž, opravy, údržba a seřizování strojů (nebezpečí zasažení při nežádoucím uvedení do chodu; nebezpečí zasažení očí úlomky materiálu; nebezpečí poranění při sesmeknutí používaného ručního nářadí); K eliminaci či omezení těchto rizik musí zaměstnavatel splnit následující požadavky, především zajistit optimální podmínky pro bezpečnou obsluhu strojů, spočívající v tom, že: • při instalaci strojů musí být zajištěna jejich stabilita; • ovládací prvky stroje jsou zřetelně viditelné a identifikované, umístěné v dosahu obsluhy, hlavní vypínač musí být opatřen bezpečnostním označením; • je zajištěn bezpečný přístup ke stroji a jeho jednotlivým částem; • uspořádání pracovního stanoviště odpovídá ergonomickým požadavkům, je zajištěna vhodná pracovní poloha obsluhy; • pracovní stanoviště je řádně osvětleno; • pojistná a ochranná zařízení jsou udržována stále funkční, je dodržován zákaz práce na stroji, který není vybaven ochranným zařízením; • pracoviště je vybaveno vhodnými pomůckami (nářadím, dle potřeby sedačkou se zádovým opěradlem a nastavitelnou sedací plochou, mobilními schůdky se zábradlím); • frekvence kontrol a údržby strojů musí být dle návodu výrobce (odhalení opotřebení, koroze, únavy materiálu); • pokud je stroj připojen k síti pohyblivým elektrickým přívodem, je kabel vyvěšen, nebo pokud je na podlaze, je zajištěn proti mechanickému poškození; • obslužné plošiny a lávky umístěné výše než 0,5 m nad úrovní okolní podlahy musejí být opatřeny zábradlím; • povrch podlah pracovních stanovišť musí být bezpečný, nekluzký;

srpen 2011




• bezpečná práce je podpůrně zajištěna formou místních bezpečnostních pokynů s důrazem na zakázané manipulace; • jsou splněny speciální požadavky na pracovní prostředí (osvětlení, odsávání, větrání, zachycování odpadu). V případech, kdy rizika nelze odstranit nebo alespoň dostatečně zmírnit technickými nebo organizačními opatřeními, musí zaměstnavatel vybavit zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky odpovídajícími druhu nebezpečí, jímž jsou exponováni, a kontrolovat jejich používání.

srpen 2011



srpen 2011


zdraví při práci v praxi XIX. aktualizace a doplňky, srpen 2011 Obsah aktualizace:

Recommend Documents