zdraví při práci v praxi XV. aktualizace a doplňky, srpen 2010 Obsah aktualizace:

Zákaznický portál přináší tyto legislativní novinky související s oblasti Bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany • Nařízení vlády č. 106/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády

Ing. Milan Tomeček, Ing. Pavel Petrů a kolektiv autorů

č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením

XV. aktualizace a doplňky, srpen 2010

• Nařízení vlády č. 113/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády

č. 266/2009 Sb., o technických požadavcích na námořní zařízení • Zákon č. 146/2010 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin

pro civilní použití • Zákon č. 152/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb.,

obchodní zákoník • Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů,

hlášení a zasílání záznamu o úrazu • Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb.,

o zavedení klasifikace zaměstnání • Nařízení vlády č. 208/2010 Sb., o technických požadavcích

na pyrotechnické výrobky a jejich uvádění na trh. Na Zákaznickém portále 24 jsou k dispozici vzorové testy BOZP ve formátu MS Word. Snadno je přizpůsobíte vlastním potřebám.

V rubrice AKTUALITY sledujte nejnovější dění v oblasti!

Obsah aktualizace: PŘEHLED NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ pro oblasti BOZP & PO, které vyšly v období duben 2010 – červen 2010 NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu Legislativní novinka! Jaké všechny údaje má nově obsahovat záznam v knize úrazů? Seznamte se se všemi změnami, které nařízení vlády přináší, novými povinnostmi a lhůtami, formulářem záznamu o úrazu a zcela novým formulářem pro hlášení změn! EVIDENCE ÚRAZŮ DĚTÍ, ŽÁKŮ A STUDENTŮ V REGIONÁLNÍM ŠKOLSTVÍ Novela vyhlášky č. 64/2005 Sb., provedená vyhláškou č. 57/2010 Sb. Nová klasifikace úrazů žáků a studentů. Pravidla pro hlášení úrazů žáků a studentů a vyplnění záznamu o úrazu. V kolika exemplářích má být záznam vyhotoven? Komu se předává? Novela vyhlášky přináší nové kategorie činností, při nichž k úrazu došlo a povinnost aktualizovat záznam o úrazu v souvislosti s vyšetřováním a řešením celé události. Jak je to u studentů a žáků s odpovědností za škodu? Navíc získáte vzor záznamového formuláře podle vyhlášky po novele. ZÁVADY A NEDOSTATKY ZJIŠTĚNÉ SÚIP V ROCE 2009 SÚIP se loni při kontrolách zaměřil na oblasti stavebnictví, dopravy, pracovních podmínek v malých a středních podnicích a na čerpací stanice pohonných hmot. Zjistěte, jaké nejčastější nedostatky inspektoři nacházeli a ověřte si, že u vás je vše v pořádku.

Banderole_15.indd 1

FIXACE MANIPULAČNÍCH JEDNOTEK Nedokonale fixovaný náklad je častou příčinou dopravních i jiných neštěstí. Kdo je pode ZP odpovědný za řádnou fixaci nákladu? Jaké další předpisy oblast upravují? Zabezpečujete volně ložené náklady a výrobky v obalech správně? Jsou řádně zajištěny tak, že vašim zaměstnancům nic nehrozí? Seznamte se s jednotlivými typy fixace a s jejich správným provedením. VYHRAZENÁ ELEKTRICKÁ ZAŘÍZENÍ Aktualitzace kapitoly v souvislosti s nedávno vydanou vyhláškou č. 73/2010 Sb. Nové řazení vyhrazených zařízení do tříd a skupin, druhy a rozsahy oprávnění a postup TIČR. Nová úprava ohlašovací povinnosti pro montáže zařízení I. třídy. PRÁCE S RUČNÍM NÁŘADÍM Pokračování kapitoly. Prevence rizik. Kompletní bezpečnostně-technický rozbor. Od obecných bezpečnostních požadavků po jednotlivé druhy nářadí. Počíná si váš zaměstnanec nebezpečně nebo používá nějaký nepovolený postup? Díky rozboru v této aktualizaci to poznáte a zjednáte nápravu dříve, než dojde k nežádoucí události. PRÁCE S CHEMICKÝMI LÁTKAMI V souvislosti s celoevropskou informační a inspekční kampaní o dodržování předpisů pro používání chemických látek na pracovištích, chystanou na období od záři do konce roku 2010, přinášíme kapitolu, v níž se dozvíte vše důležité. Požadavky na označování a skladování, úprava pracovních podmínek a podmínky ochrany zdraví. Zvláštní kapitola specifikující konkrétní nebezpečí při nakládání s chemickými látkami. Zjistěte, jak na prevenci a kontrolu v souvislosti s účinky nebezpečných látek.

www.dashofer.cz

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v praxi

TECHNICKÝ PORTÁL www.techportal.cz

26.7.10 13:30

Ing. Pavel Petrů, Ing. Milan Tomeček a kolektiv autorů

Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci v praxi ZÁKLADNÍ DÍLO aktuální stav srpen 2010

Pod vedením Ing. Pavla Petrů a Ing. Milana Tomečka spolupracovali: Mgr. Jaroslav Brácha, Jaromír Drda, Ing. Antonín Dušátko, Ing. Světla Fišerová, Ing. Jaromír Jaroš, PhDr. Alena Juklíčková, Ing. Václav Kápl, Ing. Miloslav Kočí, Ing. Miroslava Kopecká, Ing. Miroslav Král, Ing. Pavel Krejcar, MUDr. Vít Mareček, Ing. Vojtěch Mráz, JUDr. Milan Novotný, Ing. Zdeněk Prouza, CSc., Ing. Miroslava Šmídová, doc. MUDr. Milan Tuček, CSc.

VERLAG DASHÖFER

Verlag Dashöfer, Odborné nakladatelství technické literatury Na Pfiíkopû 18 P. O. Box 756 111 21 Praha 1 http://www.dashofer.cz e-mail: [email protected]

Copyright © 2006–2010 by Dashöfer, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r. o. Na Příkopě 18, P. O. Box 756, 111 21 Praha 1 tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 e-mail: [email protected] http://www.dashofer.cz Všechna práva, zejména autorské právo, licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding Ltd. Zypern. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na kopírování, distribuci a překlad. Žádná část díla nesmí být v jakékoli formě (tiskem, jako fotokopie, elektronickými či jinými metodami) reprodukována bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství Informace obsažené v tomto díle byly k okamžiku zveřejnění vypracovány podle nejnovějšího vědomí, jsou však z důvodu nejednotných výsledků výzkumu, jurisdikce a správy bez záruky.

Verlag Dashöfer, nakladatelství, spol. s r.o., je certifikováno společností TÜV Rheinland Cert GmbH a disponuje Certifikátem systému managementu kvality podle normy ISO 9001:2008, reg. č. 01 100 055430.

Odpovědný redaktor: Ing. Jiří Bašek Odborný redaktor: Mgr. Ondřej Vraný Sazba: SV, spol. s r. o. Tisk: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o. ISSN 1802-2235

Copyright © 2006–2010 by Dashöfer, Ltd. & Verlag Dashöfer, nakladatelství, s.r.o. Na Příkopě 18, P. O. Box 756, 111 21 Praha 1 tel.: 224 197 333, fax: 224 197 555 e-mail: [email protected] http://www.dashofer.cz Všechna práva, zejména autorské právo, licenční právo a průmyslová ochranná práva jsou ve výhradním vlastnictví Dashöfer Holding Ltd. Zypern. Všechna práva jsou vyhrazena, zejména právo na kopírování, distribuci a překlad. Žádná část díla nesmí být v jakékoli formě (tiskem, jako fotokopie, elektronickými či jinými metodami) reprodukována bez předchozího písemného souhlasu nakladatelství Informace obsažené v tomto díle byly k okamžiku zveřejnění vypracovány podle nejnovějšího vědomí, jsou však z důvodu nejednotných výsledků výzkumu, jurisdikce a správy bez záruky. Odpovědný redaktor: Ing. Jiří Bašek Odborný redaktor: Mgr. Ondřej Vraný Sazba: SV, spol. s r. o. Tisk: TYPOS, tiskařské závody, s. r. o. ISSN 1802-2235

OBSAH UKÁZKY Bezpečnost a ochrana zdraví při práci v praxi květen 2010

Obsah příručky 1/1 Celkový obsah Aktuální informace 2/3.1 Činnost SÚIP na úseku BOZP v roce 2009 2/3.6 Nové předpisy z oblasti BOZP, které vyšly ve sbírce zákonů v období leden – duben 2010 Zaměstnavatelé – povinnosti 4/2.3 Povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona o BOZP 4/2.10.2 Základní principy vybavování pracovišť bezpečnostními značkami a zavedení signálů 4/3.5 Evidence a šetření pracovních úrazů Zaměstnavatelé – plnění povinností 5/2.2 Podniková filosofie (řízení oblasti BOZP) Zaměstnanci 6/2.2 Práva zaměstnanců Návody 7/3.3

První pomoc – krvácení

Základní nebezpečí při práci 8/3.3.3 Základní povinnosti provozovatelů manipulačních vozíků 8/3.3.4 Základní nedostatky zjišťované u ručních vozíků 8/3.3.5 Základní nedostatky zjišťované při provozu ručních vozíků 8/3.3.6 Nejčastější úrazové děje Průmyslové roboty 8/7.2 Nedostatky zjišťované dozorčími orgány 8/7.3 Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik 8/7.4 Prevence rizik 8/7.4.1 Bezpečnostní opatření používaná vně a uvnitř prostorů robotizovaných pracovišť 8/7.4.2 Podrobnější všeobecná opatření 8/7.4.3 Všeobecné zásady pro bezpečnost a ověření provozu 8/7.4.4 Desatero bezpečnosti práce u robotů

BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI V PRAXI

část 1, díl 2, str. 1 díl 2, celkový obsah

1/2 CELKOV¯ OBSAH

1 1/1 1/2 1/3 2

Obsah, úvod Obsah Celkov˘ obsah Seznam autorÛ V‰eobecné informace

2/1 2/2 2/2.1 2/2.2

Obsah Základní pojmy Úvod Terminologie

2/2.2.1

Definice základních pojmů v hygieně práce

2/2.3 2/3 2/3.1 2/3.2 2/3.3

Systém bezpečnostních opatření Aktuální informace Činnost SÚIP na úseku BOZP v roce 2009 Poznatky z činnosti inspekce práce Legislativní novinky

2/3.3.1

Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení

2/3.3.2

Novela nařízení vlády č. 361/2007 Sb., o ochraně zdraví při práci, provedená nařízením vlády č. 68/2010 Sb.

2/3.4

Základní informace o situaci v problematice koordinátorů BOZP na staveništi a osob odborně způsobilých v oblasti BOZP Informace o vybraných nových předpisech za období 15. 10. 2009 – 14. 1. 2010 Nové právní předpisy, které vyšly ve Sbírce zákonů v době od 1. 1. 2010 do 18. 4. 2010 (částky 1/2010 až 37/2010)

2/3.5 2/3.6

3

Bezpeãnost a ochrana zdraví pfii práci – základní údaje

3/1 3/2 3/2.1

Obsah Státní dozor nad BOZP Státní úřad inspekce práce

3/2.1.1

Předpisy k zajištění BOZP

3/2.1.2

Inspekce práce

3/2.2 3/2.3

Institut technické inspekce Praha Hygiena

3/2.3.1

Obsah péče o životní a pracovní podmínky

3/2.3.2

Státní správa v ochraně veřejného zdraví

3/2.3.3

Historie ochrany zdraví při práci (hygiena práce, pracovní lékařství)

3/2.4

Dozor státní báňské správy nad bezpečností práce a provozu

3/2.4.1

Úvod

3/2.4.2

Organizace státní báňské správy

3/2.4.3

Sekce báňsko-technická

kvûten 2010

část 1, díl 2, str. 2


díl 2, celkový obsah

3/2.4.4

Sekce právně ekonomická

3/2.4.5

Obvodní báňský úřad

3/2.4.6

Báňský inspektor

3/2.4.7

Působnost orgánů státní báňské správy

3/2.4.8

Vrchní dozor Státní báňské správy

3/2.4.9

Činnost Státní báňské správy

3/3 3/3.1 3/3.2 3/3.3 3/3.4 3/3.5 3/3.6 3/3.7

Závady a nedostatky zji‰tûné pfii dozoru Závady a nedostatky zjištěné při dozoru SÚIP v roce 2008 (bude doplněno) (bude doplněno) Prevence závažných havárií Integrovaný systém řízení BOZP Nedostatky zjišťované při dozoru nad ochranou zdraví při práci Nedostatky zjištěné při dozoru orgány státní báňské správy

3/3.7.1

Úvod

3/3.7.2

Vybrané a nejčastěji se opakující závady a nedostatky

3/3.7.3

Hodnocení závad a nedostatků při provádění HČ a ČPHZ, související opatření

3/4 3/4.1 3/4.2 3/4.3 3/4.4

Anal˘za pracovní úrazovosti Pracovní úrazovost v ČR Smrtelné pracovní úrazy Náklady a ztráty vyplývající z pracovních úrazů a nemocí z povolání Přehled pracovních úrazů a mimořádných událostí u organizací podléhajících dozoru státní báňské správy a o stavu bezpečnosti v hornictví za rok 2006

3/4.4.1

Stav úrazovosti

3/4.4.2

Mimořádné události

4

Zamûstnavatelé – povinnosti

4/1 4/2 4/2.1 4/2.2 4/2.3 4/2.4 4/2.5

Obsah Povinnosti zamûstnavatelÛ související s bezpeãností práce Úvod Povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce a prováděcími předpisy Povinnosti zaměstnavatele vyplývající ze zákona o BOZP Povinnosti spojené s výkonem umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi Pracovní podmínky

4/2.5.1

Pracovní podmínky žen a mladistvých

4/2.5.2

Identifikace rizik v pracovním prostředí

4/2.5.3

Opatření ke snížení rizikovosti

4/2.5.4

Pracovní podmínky zdravotně postižených osob

4/2.6 4/2.7

Pracovní doba a doba odpočinku Osobní ochranné pracovní prostředky

4/2.7.1

Úvodní informace

4/2.7.2

Zásady výběru a specifikace osobních ochranných prostředků

4/7.2.3

Bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekč-

4/2.7.4

Zásady používání osobních ochranných pracovních prostředků

4/2.8 4/2.9

Školení (training) zaměstnanců Prevence rizik

4/2.9.1

Určení priorit managementu v oblasti bezpečnosti a ochrany před riziky

ních prostředků

kvûten 2010



4/2.9.2

Nutnost rizika odstraňovat nebo minimalizovat ze zákona

4/2.10

Bezpečnostní značky a signály

4/2.10.1

Úvodní informace

4/2.10.2

Bezpečnostní barvy, signály a značky

4/2.10.3

Základní principy vybavování pracovišť bezpečnostními značkami a zavedení signálů

4/2.10.4

Příloha

4/2.10.5

Seznam konkrétních předpisů, použitých v textu

4/3 4/3.1 4/3.2

Povinnosti zamûstnavatelÛ související s ochranou zdraví Závodní preventivní péče Principy posuzování zdravotní způsobilosti k práci, při volbě povolání a přípravě na povolání

4/3.2.1

Doporučené standardy obsahu a rozsahu lékařských preventivních prohlídek ve vyjmenovaných expozicích a zátěžích

4/3.2.2

Činnosti, které mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva

4/3.3

Posouzení poškození zdraví z práce

4/3.3.1

Prevence onemocnění pohybového systému

4/3.3.2

Vzory

4/3.4 4/3.5

Přílohy Evidence a šetření pracovních úrazů

4/3.5.1

Zdroje a příčiny pracovních úrazů

4/3.5.2

Hlášení úrazů, zasílání záznamů o úrazu

4/3.6

Nemoci z povolání

4/3.6.1

Příklady z judikatury

4/3.6.2

Profesionální infekce

4/3.7 4/3.8 4/4 4/4.1 4/5 4/5.1 4/5.2 4/5.3

Rozdíl mezi odškodňováním pracovních úrazů a odškodňováním nemocí z povolání Evidence úrazů dětí, žáků a studentů v regionálním školství Zamûstnanci a jejich zástupci Spolupráce se zaměstnanci a jejich zástupci Tvorba náplÀ kolektivních smluv Druhy kolektivních smluv Co lze kolektivní smlouvou upravovat Závazné pokyny a zákazy odborových organizací

5

Zamûstnavatelé – plnûní povinností

5/1 5/2 5/2.1 5/2.2 5/2.3 5/2.4 5/2.5 5/2.6 5/3 5/3.1 5/3.2 5/3.3 5/3.4

Obsah Prvky systému fiízení Úvod Podniková filozofie Plánování Zavádění do praxe Kontrola a nápravná opatření Přezkoumání vedením Anal˘za nebezpeãí Analýza nebezpečí a z nich plynoucích rizik Preventivní opatření Hodnocení rizik v malých a středních podnicích Zátěžové faktory pracovního prostředí

5/3.4.1

Mikroklimatické podmínky

kvûten 2010




5/3.4.2

Hluk a vibrace

5/3.4.3

Neionizující (elektromagnetické) a ionizující záření

5/3.4.4

Prach (prašný aerosol)

5/3.4.5

Chemické látky a přípravky

5/3.4.6

Biologické činitele

5/3.4.7

Fyzická, psychická a smyslová zátěž

5/3.5

Praktická kategorizace prací v podniku

5/3.5.1

Mikroklimatické podmínky

5/3.5.2

Zátěž hlukem a vibracemi

5/3.5.3

Expozice neionizujícímu záření a elektromagnetickým polím

5/3.5.4

Zátěž prachem (prašnými aerosoly)

5/3.5.5

Zátěž chemickými látkami

5/3.5.6

Práce s biologickými činiteli

5/3.5.7

Fyzická zátěž, pracovní poloha, psychická a smyslová zátěž

5/3.6

Zdravotní důsledky expozice zátěžovým faktorům pracovního prostředí

5/3.6.1

Poškození zdraví teplem a chladem

5/3.6.2

Poškození zdraví hlukem a vibracemi

5/3.6.3

Poškození zdraví zářením a elektrickým proudem

5/3.6.4

Onemocnění způsobená vdechováním prachu

5/3.6.5

Poškození zdraví z přetížení

5/3.6.6

Onemocnění v důsledku vyššího a nižšího tlaku

5/3.7 5/3.8

Státní zdravotní dozor a kategorizace prací Havarijní plánování

6 6/1 6/2 6/2.1 6/2.2 7

Zamûstnanci Obsah Povinnosti a práva zamûstnancÛ Povinnosti zaměstnanců Práva zaměstnanců Návody

7/1 7/2 7/2.1 7/2.2 7/3 7/3.1 7/3.2 7/3.3. 7/3.4 7/3.5 7/3.6 7/4.1

Obsah Specifikace nebezpeãí a z nich plynoucích rizik Úvod Přehled nejčastějších nebezpečí a z nich plynoucích rizik První pomoc Úvod Základní podpora života Krvácení Neúrazové neodkladné stavy Úrazové neodkladné stavy Doporučené vybavení lékárničky na pracovišti Bezpečnost a ochrana zdraví při práci předcházení ohrožení života a zdraví při práci

7/4.1.1

Zajišťování úkolů v prevenci rizik

7/4.1.2

Péče o zdraví zaměstnanců

7/4.1.3

Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění BOZP

7/4.1.4

Pracovní úrazy

kvûten 2010



7/4.1.5

Nemoci z povolání

7/4.1.6

Alkohol a jiné návykové látky

7/4.1.7

První pomoc při otravách

7/4.1.8

Práce s vyjmenovanými chemickými látkami

7/4.2

Ochrana zdraví při práci. Hygiena a společné základní požadavky

7/4.2.1

Kategorizace prací

7/4.2.2

Očkování

7/4.2.3

Pracovně-lékařská péče

7/4.3 7/4.4 7/5

Bezpečnost provozu technických zařízení, lhůtník kontrol vybraných zařízení Bezpečnost provozu technických zařízení, lhůtník revizí vybraných zařízení Kvalifikaãní pfiedpoklady pro v˘kon práce (ãinnosti) podle zvlá‰tních pfiedpisÛ – odborné profesní ‰kolení

8

Základní nebezpeãí pfii práci

8/1 8/2 8/2.1 8/2.2 8/2.3 8/2.4

Obsah Práce ve v˘‰kách a nad volnou hloubkou Analýza úrazovosti Nedostatky, zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik

8/2.4.1

Stavební činnosti

8/2.4.2

Technické konstrukce

8/2.4.3

Práce na žebřících

8/2.4.4

Práce ve výškách s použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky

8/2.4.5

Práce nad volnou hloubkou

8/2.5

Schematická identifikace nebezpečí a opatření k jejich eliminaci

8/2.5.1

Stavební činnosti

8/2.5.2

Technické konstrukce

8/2.5.3

Práce na žebřících

8/2.5.4

Práce ve výškách s použitím osobních ochranných pracovních prostředků proti pádu z výšky

8/2.5.5

Práce nad volnou hloubkou

8/2.6 8/3 8/3.1 8/3.2

Desatero zásad bezpečné práce ve výškách Manipulace s materiálem Charakteristika manipulace s materiálem Ruční manipulace

8/3.2.1

Rizikové činitele vedoucí ke vzniku onemocnění

8/3.2.2

Rizikové činitele vedoucí ke vzniku úrazu

8/3.2.3

Úrazovost vázaná na ruční manipulaci a její analýza

8/3.2.4

Kategorizace manipulačních prací

8/3.2.5

Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/3.2.6

Hygienické limity

8/3.2.7

Školení zaměstnanců

8/3.2.8

Úrazy a další nežádoucí události

8/3.2.9

Zákazy některých prací

8/3.3

Manipulační vozíky

8/3.3.1

Základní nebezpečí související s provozem manipulačních vozíků

8/3.3.2

Úrazovost vykazovaná při provozu manipulačních vozíků

8/3.3.3

Základní povinnosti provozovatelů manipulačních vozíků

kvûten 2010




8/3.3.4

Základní nedostatky zjišťované u ručních vozíků

8/3.3.5

Základní nedostatky zjišťované při provozu motorových vozíků

8/3.3.6

Nejčastěji zjišťované úrazové děje

8/3.4

Transportní zařízení

8/3.4.1

Základní nebezpečí související s provozem transportních zařízení

8/3.4.2

Úrazovost vykazovaná při provozu transportních zařízení

8/3.4.3

Základní požadavky na bezpečnost provozovaných transportních zařízení

8/3.4.4

Provoz transportních zařízení

8/3.4.5

Základní nedostatky zjišťované při kontrolách transportních zařízení

8/3.5

Firemní komunikace a manipulační plochy

8/3.5.1

Uklouznutí – základní nebezpečí

8/3.5.2

Eliminace a/nebo snížení rizika uklouznutí

8/3.5.3

Stanovení protiskluzových podmínek bezpečného pohybu osob

8/3.5.4

Zvýšení protiskluznosti ploch se znečišťovanými povrchy

8/3.5.5

Další nebezpečí a možnosti jejich eliminace a/nebo snížení

8/3.5.6

Základní nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/3.6.

Skladování sypkých hmot

8/3.6.1

Vlastnosti, charakteristiky a rizikové vlivy sypkých hmot

8/3.6.2

Volné skladování sypkých hmot

8/3.6.3

Skladovací zařízení sypkých hmot - zásobníky

8/3.6.4

Příklady úrazů a nežádoucích událostí při provozu zásobníků

8/3.6.5

Analýza úrazů a dalších nežádoucích událostí vykazovaných při provozu zásobníků

8/3.6.6

Provoz zásobníků

8/3.7

Skladování kusových břemen a manipulačních jednotek

8/3.7.1

Klasifikace manipulačních jednotek

8/3.7.2

Bezpečnost manipulačních jednotek

8/4 8/4.1 8/4.2 8/4.3 8/4.4 8/4.5 8/5 8/5.1 8/5.2

Povrchová úprava materiálu Úvod Zjišťované nedostatky Specifikace nebezpečí Prevence rizik Zásady bezpečné práce při povrchové úpravě materiálů Vyhrazená technická zafiízení Úvod Vyhrazená elektrická zařízení

8/5.2.1

Činnosti na elektrickém zařízení

8/5.2.2

Odborná způsobilost v elektrotechnice

8/5.2.3

Úraz elektrickým proudem

8/5.2.4

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

8/5.2.5

Prevence rizik

8/5.2.6

Obsluha a práce na elektrických zařízeních

8/5.2.7

Ochrana před úrazem elektrickým proudem

8/5.2.8

Ochrana před zkratem a přetížením

8/5.2.9

Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/5.2.10

Desatero zásad bezpečné práce s elektrickým zařízením

8/5.3

Vyhrazená zdvihací zařízení

8/5.3.1

Zdvihadla a pojízdná zdvihadla

8/5.3.2

Jeřáby

8/5.3.3

Výtahy

kvûten 2010



8/5.3.4

Stavební výtahy

8/5.3.5

Plošiny

8/5.3.6

Regálové zakladače

8/6 8/6.1

Obrábûní a tváfiení materiálu Nedostatky zjišťované dozorčími orgány

8/6.1.1

Tváření kovů

8/6.1.2

Mechanické zpracování dřeva

8/6.2 8/6.3 8/6.4 8/6.5 8/7 8/7.1 8/7.2 8/7.3 8/7.4

Nebezpečí a pracovní úrazy Specifikace nebezpečí u kovoobráběcích strojů Prevence nebezpečí u strojního obrábění kovů Desatero zásad pro zajištění bezpečnosti práce u kovoobráběcích strojů PrÛmyslové roboty a manipulátory Úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik

8/7.4.1

Bezpečnostní opatření používaná vně a uvnitř prostorů robotizovaných pracovišť

8/7.4.2

Bezpečnostní požadavky na průmyslové roboty a manipulátory

8/7.4.3

Všeobecné zásady pro bezpečnost a ověření provozu

8/7.4.4

Desatero bezpečnosti práce u robotů

8/8 8/8.1 8/8.2 8/8.3 8/8.4

Svafiování Úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Nebezpečí a pracovní úrazy Prevence nebezpečí při svařování

8/8.4.1

Opatření k základním nebezpečím

8/8.4.2

Podrobnější všeobecná opatření

8/8.4.3

Provádění svářečských prací za zvláštních podmínek

8/8.4.4

Svařování elektrickým obloukem

8/8.4.5

Svařování a řezání plamenem

8/8.4.6

Ostatní technologie

8/8.4.7

Osobní ochranné pracovní prostředky

8/8.5 8/9 8/9.1 8/9.2 8/9.3 8/9.4 8/9.5 8/10 8/10.1 8/10.2

Zásady zajištění bezpečnosti při svařování Práce v laboratofiích Úvod Nedostatky zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik Zásady bezpečné práce v laboratoři Práce s náfiadím Úvod a vymezení pojmů Analýza úrazovosti

8/10.2.1

Statistika úrazovosti

8/10.3 8/10.4

Nedostatky zjištěné při kontrolách SÚIP Specifikace nebezpečí

8/10.4.1

Mechanické nářadí

8/10.4.2

Ruční nářadí

kvûten 2010




9 9/1 9/2 9/2.1 9/2.2

Nebezpeãí u pracovních ãinností Obsah Doprava Obecně Doprava silniční

9/2.2.1

Pozemní komunikace

9/2.2.2

Pravidla silničního provozu

9/2.2.3

Odborná a zdravotní způsobilost řidičů (včetně zajišťování školení a ověřování znalostí)

9/2.2.4

Pracovní režim řidičů

9/2.2.5

Technický stav vozidel

9/2.2.6

Opravy a kontroly vozidel

9/2.2.7

Parkování a garážování vozidel

9/2.2.8

Specifikace nebezpečí z nich plynoucí rizika a prevence

9/2.2.9

Nedostatky zjištěné kontrolními orgány

9/2.2.10

Analýza úrazovosti včetně příkladů vzniklých pracovních úrazů

9/2.2.11

Desatero zásad bezpečné práce v autodopravě

9/2.3

Doprava železniční

9/2.3.1

Příklad vzniklých pracovních úrazů

9/2.3.2

Desatero zásad bezpečné práce v železniční dopravě

9/2.4

Doprava vodní

9/2.4.1

Desatero zásad bezpečné práce ve vodní dopravě

9/3 9/3.1 9/3.2 9/3.3 9/3.4

Zemûdûlství Úvod Nedostatky, zjištěné dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik Prevence rizik

9/3.4.1

Rostlinná výroba

9/3.4.2

Základní bezpečnostní požadavky na provoz a údržbu zemědělských strojů a traktorů

9/3.4.3

Požadavky na samojízdné stroje

9/3.4.4

Chemická ochrana rostlin

9/3.4.5

Živočišná výroba

9/3.4.6

Stavby pro chov zvířat

9/3.5 9/3.6

Typické pracovní úrazy Schematická identifikace nebezpečí a opatření k jejich eliminaci

9/3.6.1

Rostlinná výroba

9/3.6.2

Chemická ochrana rostlin

9/3.6.3

Živočišná výroba

9/3.6.4

Stavby pro chov zvířat

9/3.7 9/4 9/5 9/5.1 9/5.2

Desatero zásad bezpečné práce v zemědělství (bude doplnûno) Provoz kamenolomÛ a pískoven Úvod Nedostatky zjištěné dozorčími orgány

9/5.2.1

Činnost státní báňské správy

9/5.2.2

Zjištěné opakující se nedostatky a závady

9/5.3

Specifikace nebezpečí a z nich plynoucí rizika

9/5.3.1

Nebezpečí hrozící v okolí lomů a ohrožující zaměstnance

kvûten 2010



9/5.3.2

Nebezpečí vyplývající z podmínek vlastního průběhu prováděné činnosti

9/5.3.3

Nebezpečí při provádění trhacích prací

9/5.3.4

Nebezpečí postižení zdraví vlivem působení pracovního prostředí

9/5.3.5

Další nebezpečí

9/5.4 9/6 9/6.1 9/6.2 9/6.3 9/6.4

Přehled úrazů Stavebnictví Úvod a vymezení pojmů Analýza úrazovosti Nedostatky zjištěné dozorčími orgány, činnosti inspekce Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

9/6.4.1

Zajištění staveniště

9/6.4.2

Rozvod energie na staveništi

9/6.4.3

Obsluha strojů a nářadí na staveništi

9/6.4.4

Organizace práce a pracovní postupy v průběhu stavby

9/6.5

Prevence

9/6.5.1

Zajištění staveniště

9/6.5.2

Rozvod energie na staveništi

9/6.5.3

Obsluha strojů a nářadí na staveništi

9/6.5.4

Organizace práce a pracovní postupy

9/6.6 9/6.7 9/7 9/7.1 9/7.2 9/7.3

Typické úrazy ve stavebnictví Desatero zásad bezpečné práce ve stavebnictví Lesní hospodáfiství Lesní hospodářství - úvod Nedostatky zjišťované dozorčími orgány Specifikace nebezpečí a z nich plynoucích rizik

9/7.3.1

Příklady úrazů v lesním hospodářství

9/7.4 9/7.5

Prevence rizik Desatero bezpečnosti práce při těžbě dříví

takto označené kapitoly jsou vám k dispozici v elektronické podobě na Zákaznickém portále 24 v sekci Praktické informace. Pro vstup na Zákaznický portál 24 zadejte na http://www.zakaznik.dashofer.cz své zákaznické číslo a ABO číslo. kvûten 2010


kvûten 2010



část 2, díl 3, kapitola 1, str. 1 díl 3, aktuální informace

2/3 AKTUÁLNÍ INFORMACE 2/3.1 âINNOST SÚIP NA ÚSEKU BOZP V ROCE 2009 SÚIP a oblastní inspektoráty se ve své činnosti řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Pro sjednocení inspekce je zpracován Program činnosti SÚIP na r. 2009, který obsahuje základní úkoly, plynoucí z povinností orgánu státní správy. Samostatnou část tvoří úkoly na úseku BOZP, které vycházejí z analýzy pracovní úrazovosti, stavu BOZP a pracovních podmínek. V plánu jsou zohledněny závěry, které vyplynuly z kontrolních akcí v předchozích letech. V roce 2009 budou na úseku BOZP prováděny kontrolní akce zaměřené na dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů: – k zajištění bezpečnosti práce ve stavebnictví s důrazem na bezpečný způsob práce na staveništích, – na ochranu zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací, – na preventivní kontrolu systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích, včetně bezpečnosti práce při ruční manipulaci s materiálem a břemeny s následným stanovením opatření k nápravě, – které musejí být dodržovány zaměstnavateli při organizování pracovního režimu řidičů s ohledem na dobu přestávek mezi směnami a přestávek v týdnu, – pro bezpečnost vnitrozávodové dopravy se zaměřením na provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení, – k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny. Celostátně bude rovněž pokračovat integrovaná inspekce podle zákona č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií, a program Bezpečný podnik. V návaznosti na pokyny SLIC bude v roce 2009 provedena celostátní inspekční a komunikační kampaň zaměřená na dodržování předpisů při používání chemických látek na pracovištích. Bezpečnost práce ve stavebnictví Kontroly budou provedeny u: 1. malých a středních podnikajících subjektů, zejména u těch, kde byly při minulých kontrolách zjištěny závažné nedostatky, 2. podnikajících subjektů s nadprůměrnou úrazovostí, 3. nově vzniklých podnikajících subjektů, 4. podnikajících subjektů, u kterých od poslední kontroly uplynula doba minimálně 5 let. Kontroly budou zaměřeny na následující okruhy: – doručení oznámení o zahájení prací na OIP, – určení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a povinnosti s tím související, kvûten 2009

část 2, díl 3, kapitola 1, str. 2


díl 3, aktuální informace

– zpracování plánu BOZP, – vzájemná informovanost jednotlivých zhotovitelů stavby při práci na jednom pracovišti o rizicích vyplývajících z jejich činnosti a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, – školení zaměstnanců, zajištění dostatečných a přiměřených informací o BOZP, zdravotní způsobilost, – poskytování osobních ochranných pracovních prostředků na základě vyhodnocení rizik podle vlastního seznamu, – zajištění staveb, pracovišť a zařízení staveniště, – zajištění zaměstnanců proti pádu z výšky nebo do volné hloubky kolektivním zajištěním, – bezpečnostní požadavky na technické konstrukce, – požadavky na OOPP proti pádu, – zajištění prostoru pod prací ve výškách, – zajištění výkopových prací a stěn výkopů, – bezpečnost při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi, – provádění prací zdvihacími zařízeními, systém bezpečné práce, manipulace s materiálem, – provoz staveništních rozvaděčů a pohyblivých přívodů. Ochrana zaměstnanců při údržbě a opravách pozemních komunikací Kontrola bude provedena u podnikajících subjektů, které provádějí opravy a údržbu pozemních komunikací. Kontrola bude zaměřena na: – hodnocení a minimalizování rizik z pohledu zaměstnavatele, vyhodnocení a opatření na ochranu před jejich působením, stanovení technologických postupů, – seznámení zaměstnanců s riziky, školení, – OOPP (seznam, vedení, přidělování OOPP), – zdravotní způsobilost zaměstnanců, odborná způsobilost zaměstnanců, – evidence pracovní doby, dodržování týdenních limitů, – technický stav vozidel, strojů, zařízení a nářadí (platnost osvědčení o technickém stavu vozidla, prohlídkách, údržbě a revizích). Poznámka: do kontrol zahrnout i podnikající subjekty, které zajišťují čištění krajnic a příkopů, vyžínání trávy a kontrolovat stav a používání jednotlivých mechanismů. Kontrola systému BOZP a pracovních podmínek v malých a středních podnicích. Jde o kontrolu podnikajících subjektů s 6–249 zaměstnanci v následujících oborech: – zemědělství, – lesnictví a dřevoprůmyslu, včetně výroby nábytku, – výroby kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, – výroba strojů a zařízení, – výroba dvoustopých motorových vozidel, přívěsů a návěsů, – výroba pryžových a plastových výrobků, – výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, – výroby a rozvodu elektrické energie, vody, plynu a tepla. Ke kontrolám budou přednostně vybírány podnikající subjekty, u kterých: – nebyla ještě provedena plánovaná kontrola nebo uplynulo více než 5 let od poslední kontroly, – je nepříznivý vývoj ukazatelů pracovní úrazovosti, kvûten 2009



– jsou opakované podněty na neplnění povinností v oblasti BOZP, – byly při předešlé kontrole zjištěny závažné nedostatky. A. Administrativní kontrola – Prevence rizik. – Péče o pracovní podmínky, školení a příprava k výkonu práce. – Pracovní doba a její evidence. – Poskytování OOPP. – Pracovní úrazovost a úrazová prevence. B. Vlastní kontrola na konkrétních pracovištích – Kontrola realizace opatření stanovených na základě hodnocení rizik na pracovištích a jejich dostatečnosti vzhledem k prováděným činnostem, bezpečnost pracovních postupů. – Kontrola vhodnosti pracovišť s ohledem na prováděné činnosti. – Technický stav provozovaných strojů a zařízení a stav péče o ně. Kontrola zaměstnavatelů při organizování pracovního režimu řidičů Předmětem inspekce u subjektů, provozujících dopravu, včetně dopravy pro vlastní potřebu, bude kontrola dodržování požadavků organizace pracovního režimu řidičů, organizace dopravy jako takové (místní provozní bezpečnostní předpis). Kontrola bude zaměřena na: – organizování a plánování práce řidičů zaměstnavatelem, – pracovní režim řidičů, dodržování dob přestávek mezi směnami a přestávky v týdnu, – školení zaměstnanců vzhledem ke konkrétním rizikům prováděné práce, – odbornou a zdravotní způsobilost řidičů, – místní provozní bezpečnostní předpis upravující pracovní a technologické postupy při provozování dopravy. Vnitropodniková doprava – manipulační vozíky – dopravní prostředky a zařízení Kontrola bude u podnikajících subjektů, vykazujících zvýšenou úrazovost nebo podnikajících subjektů, kde se předpokládá vysoký podíl vnitrozávodové dopravy – provoz manipulačních vozíků a dopravních prostředků a zařízení. Kontrola bude zaměřena na: – odbornou a zdravotní způsobilost (dokumentace výrobce, určení zodpovědné osoby), – vyhodnocení rizik, seznámení s riziky, přidělení a používání vhodných OOPP, – provoz na účelových komunikacích (dopravní řád, označení komunikací pro pohyb osob a vozidel, technický stav komunikací), provoz dopravníků, – používání bezpečných a vhodných postupů při manipulaci s materiálem a břemeny. Zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) Cílem kontroly při provozu a údržbě plníren a stabilních čerpacích stanic na zkapalněné uhlovodíkové plyny (LPG, CNG) u obchodních společností a podnikajících fyzických osob je ověření systému vyhledávání rizik u těchto tlakových a plynových zařízení, seznamování zaměstnanců s těmito riziky a tím zvýšení úrovně bezpečnosti práce v dané oblasti, plnění opatření k minimalizaci kvûten 2009




rizik spojených s provozem tlakových a plynových zařízení a zajištění bezpečnosti provozovaných zařízení, včetně provádění kontrol a revizí zařízení, a odstranění zjištěných nedostatků. Kontrolu je také nutno zaměřit na kvalifikaci obsluhy a postup při plnění lahví, způsob ochrany zařízení před mechanickým poškozením a korozí, ochranu zařízení proti účinkům atmosférické elektřiny, vybavení pro skladování plynů předepsanou bezpečnostní armaturou, umístění vstupů do podzemních prostor a větrání skladovacího prostoru. Kontrola bude zaměřena na obecnou a technickou prevenci a na kontrolu na pracovišti zejména na: – vyhodnocení rizik a přijetí opatření k jejich minimalizaci, – školení pracovníků, kvalifikace a zdravotní způsobilost osob obsluhy a údržby, ustanovení osoby odpovědné za provoz, – kontrola průvodní, provozní, požární a havarijní dokumentace, – provádění kontrol, preventivní údržby a revizí a odstranění zjištěných nedostatků, – vybavení tlakových a plynových zařízení zabezpečovacími zařízeními, umístění uzávěrů plynu, přívod vzduchu pro odvětrání, – řešení odstavení tlakových a plynových zařízení z provozu v případě havárie (při krizových provozních situacích) a značení únikových cest. V návaznosti na pokyny SLIC bude v roce 2009 provedena ve vybraných podnikajících subjektech celoevropská inspekční a komunikační kampaň, zaměřená na bezpečné a zdraví nepoškozující používání chemických látek na pracovištích. Obzvlášť bude pozornost vedena na směrnici Rady 98/24/ES, stanovující minimální zdravotní a bezpečnostní požadavky při vyhledávání rizik při práci s chemickými látkami, které mohou obecně na zaměstnance negativně působit, v návaznosti na směrnici Rady 90/269/EHS.

kvûten 2009



2/3.6 NOVÉ PRÁVNÍ P¤EDPISY, KTERÉ VY·LY VE SBÍRCE ZÁKONÒ V DOBù OD 1. 1. 2010 DO 18. 4. 2010 (âÁSTKY 1/2010 aÏ 37/2010) Vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek. Vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek pojištěnců zdravotních pojišťoven, a to v oborech praktický lékař pro dospělé, praktický lékař pro děti a dorost, stomatologie, gynekologie a porodnictví. Ruší se vyhláška č. 56/1997 Sb., která upravovala obdobnou problematiku předešle. Vyhláška nestanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek zaměstnanců v zařízeních poskytujících závodní preventivní péči a platnost směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. v částce 2/1968 Sb.), ve znění směrnice Ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČSR o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci (registrované v částce 20/1970 Sb.) vyhláškou č. 3/2010 Sb., není dotčena. Účinnost: 1. únor 2010. Č. 6/2010 Sb., kterým se vydává úplné znění zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, jak vyplývá z pozdějších změn. Vyhláška Ministerstva zemědělství č. 12/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 299/2003 Sb., o opatřeních pro předcházení a zdolávání nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, ve znění pozdějších předpisů. Rozsáhlá novela uvádí předpisy Evropských společenství, které jsou vyhláškou transponovány do českého právního řádu a ve 189 bodech mění původní vyhlášku, včetně několika nových příloh. Účinnost: 1. březen 2010. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 17/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 205/2009 Sb., o zjišťování emisí ze stacionárních zdrojů a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší. Vyhláška se týká především spalovacích zdrojů. Účinnost: 21. leden 2010. Vyhláška Českého báňského úřadu č. 35/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů, ve znění vyhlášky č. 282/2007 Sb. Novela se týká především elektrických sítí a elektrických zařízení. Účinnost: 1. březen 2010. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 38/2010 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva dopravy č. 223/1995 Sb., o způsobilosti plavidel k provozu na vnitrozemských vodních cestách, ve znění pozdějších předpisů. Novela se transponuje směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2009/100/ES o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby. Účinnost: 11. únor 2010.

kvûten 2010




Vyhláška Ministerstva dopravy č. 39/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 522/2006 Sb., o státním odborném dozoru a kontrolách v silniční dopravě. Novela s odkazem na předpisy Evropských společenství upravuje jednotné postupy, systém a předmět kontrol a státního odborného dozoru v silniční dopravě a přináší nové znění příloh č. 2, 3, 5 a 8. Účinnost: 26. únor 2010. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 42/2010 Sb., o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Na MPSV byly od 21. 12. 2009 do 31. 1. 2010 uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 uzavřená mezi Odborovým svazem dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství a Svazem zaměstnatelů Malá Voda ČR. 2. Dodatek č. 2 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 14. 3. 2007 uzavřený mezi Zaměstnavatelským svazem důlního a naftového průmyslu a Odborovým svazem energetiky a hornictví. 3. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro odvětví textilního, oděvního a kožedělného průmyslu na rok 2010 uzavřená mezi Asociací textilního-oděvníhokožedělného průmyslu a Odborovým svazem pracovníků textilního, oděvního a kožedělného průmyslu Čech a Moravy. 4. Dodatek č. 2 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009 uzavřený mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO. 5. Dodatek č. 3 Kolektivní smlouvy vyššího stupně ze dne 29. 1. 2009 uzavřený mezi Českomoravskou elektrotechnickou asociací a Odborovým svazem KOVO. 6. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekce silničního hospodářství. 7. Kolektivní smlouva vyššího stupně pro rok 2010 (pro a.s. a s.r.o.) uzavřená mezi Odborovým svazem pracovníků dopravy, silničního hospodářství a autoopravárenství Čech a Moravy – Sekcí silničního hospodářství. 8. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně ze dne 9. 1. 2009, uzavřený mezi Českým svazem zaměstnavatelů v energetice, Odborovým svazem ECHO a Českým odborovým svazem energetiků. Č. 49/2010 Sb., kterým se vydává úplné znění zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), jak vyplývá z pozdějších změn. Vyhláška Ministerstva vnitra č. 53/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 35/2007 Sb., o technických podmínkách požární techniky. Novela přináší především nová znění příloh č. 1 až 3 vyhlášky. Účinnost: 12. březen 2010. Vyhláška Ministerstva školství č. 57/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 64/2005 Sb., o evidenci úrazů dětí, žáků a studentů. Novela zpřesňuje evidenci úrazů, zavádí aktualizaci záznamu o úrazu, zasílání záznamů o úrazu zřizovateli na základě jeho písemné výzvy, vyrozumění o aktualizacích záznamů o úrazu. Novela přináší nový vzor formuláře záznamu o úrazu dítěte, žáka a studenta. Účinnost: 1. duben 2010 (s jednou výjimkou). Vyhláška Ministerstva vnitra č. 63/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 16/2009 Sb., o obsahu a rozsahu kvalifikace pro výkon fyzické ostrahy a služby soukromého detektiva. Novela upřesňuje náležitosti osvědčení o odborné kvalifikaci. Účinnost: 5. březen 2010.

kvûten 2010



Vyhláška Ministerstva dopravy č. 64/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Obsáhlá novela nově specifikuje předmět právní úpravy, přináší nová ustanovení týkající se kvalifikace k řízení letového provozu, řeší vzdušný prostor, ve kterém může být létání omezeno nebo zakázáno, databázi údajů o terénu a překážkách, vzor průkazů odborně způsobilé osoby, státní dozor a řadu nových příloh. Účinnost: 10. březen 2010. Vyhláška Ministerstva životního prostředí č. 65/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady). Novela přináší nový seznam použití olova, rtuti, kadmia, šestimocného chrómu, polybromovaných bifenylů (PBB) nebo polybromovaných difenyletherů (PBDE), na která se nevztahuje § 37j odst. 3 zákona (nová příloha č. 5 k vyhlášce). Účinnost: 31. březen 2010. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 67/2010 Sb., o uložení kolektivních smluv vyššího stupně. Na MPSV byly od 1. 2. 2010 do 22. 2. 2010 uloženy tyto kolektivní smlouvy vyššího stupně: 1. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený mezi Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců. 2. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně, uzavřený mezi Odborovým svazem pracovníků obchodu a Svazem obchodu a cestovního ruchu ČR na období roku 2010. 3. Dodatek č. 1 ke Kolektivní smlouvě vyššího stupně uzavřený mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR. 4. Kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená mezi Odborovým svazem KOVO a Asociací leteckých výrobců na rok 2010. Nařízení vlády č. 68/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Poměrně rozsáhlá novela přináší v 53 bodech úpravu, zpřesnění a zjednodušení některých postupů při zjišťování míry rizika a při aplikaci opatření k ochraně zdraví při práci, vypouští některé úpravy, které již obsahují ČSN, a zařazuje nová ustanovení, která se v praxi ukázala jako chybějící. Předpokládá se, že v jejím důsledku se sníží administrativní zátěž zaměstnavatelů i ekonomické náklady vynakládané na ochranu zdraví při práci. Účinnost: 1. květen 2010. Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních – dále jen VTZ el.). Vyhláška byla vydána k provedení zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Jako doposud se stanoví, že VTZ el. jsou zařízení pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie a zařízení určená k ochraně před účinky atmosférického nebo statické elektřiny; nově jsou mezi VTZ el. zařazena zařízení pro přenos a elektrické instalace. Montáž, opravy, revize a zkoušky těchto zařízení mohou provádět jen právnické a podnikající fyzické osoby na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru (dále jen SOD); stanoví se náležitosti žádosti k vydání těchto oprávnění. VTZ el. jsou rozřazena do dvou tříd, přičemž zahájení montáže zařízení I. třídy je montující firma povinna bez zbytečného odkladu oznámit organizaci SOD; tato zařízení lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace SOD. kvûten 2010




U všech VTZ el. musí být před jejich uvedením do provozu osvědčena jejich bezpečnost rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; osvědčení provádí revizní technik s platným osvědčením; stanoví se obsah revizní zprávy. Splnění požadavků bezpečnosti se považuje za splněné u stanovených výrobků podle zák. č. 22/1997 Sb. Vyhláška ruší vyhlášky č. 151/1969 Sb., a č. 20/1979 Sb., včetně novel. Účinnost: 1. červen 2010. Nařízení vlády č. 88/2010 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody. Novela přináší v nové příloze č. 2 vybrané výrobky k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobek; z původního seznamu jsou vypuštěny stavební výtahy určené pro dopravu osob nebo osob a nákladů. Účinnost: 15. duben 2010. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb., o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv. Nařízení vlády zrušuje a nahrazuje téměř 30 let starou vyhlášku č. 111/1981 Sb., o čištění komínů. V návaznosti na zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, stanoví podmínky požární bezpečnosti při provozu komína a kouřovodu (tzv. „spalinové cesty“) stanoví požadavky a lhůty kontrol a čištění spalinových cest a lhůty kontrol a čištění spotřebiče paliv, požadavky na zprávu o provedení kontroly anebo čištění spalinové cesty a revizní zprávu spalinové cesty a požadavky na vypalování komína. Účinnost: 1. leden 2011. Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 95/2010 Sb., o závaznosti kolektivní smlouvy vyššího stupně a Dodatku č. 1 ke kolektivní smlouvě vyššího stupně. MPSV sděluje, že kolektivní smlouva vyššího stupně uzavřená dne 9. 1. 2009 mezi Odborovým svazem zaměstnanců sklářského, keramického a bižuterního průmyslu a porcelánu na straně jedné a Asociací sklářského a keramického průmyslu ČR na straně druhé je spolu s dodatkem č. 1 k této smlouvě je závazná i pro další zaměstnavatele s převažující činností v odvětví označeném kódy klasifikace ekonomických činností CZ – NACE 231, 2341 a 2342. Účinnost: 1. květen 2010.

kvûten 2010



díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

4/2.3 POVINNOSTI ZAMùSTNAVATELE VYPL¯VAJÍCÍ ZE ZÁKONA ã. 309/2006 Sb., O ZAJI·TùNÍ DAL·ÍCH PODMÍNEK BEZPEâNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ P¤I PRÁCI, VE ZNùNÍ POZDùJ·ÍCH P¤EDPISÒ Zákon č. 309/2006 Sb. upravuje

A. Další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích • Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby: – prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace: • měly stanovené rozměry a povrch, • byly vybaveny pro činnosti, které jsou v těchto prostorech vykonávány, • byla v nich zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, – únikové cesty, východy, dopravní komunikace a přístupové cesty k nim byly stále volné a byla v nich zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, – pracoviště: • pokud je to možné, byla osvětlena denním světlem, • měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobování vodou, • byla vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby, • byla vybavena prostředky pro poskytnutí první pomoci v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením, které poskytuje pracovně-lékařskou péči, • měla prostory pro zaměstnance určené na: ■ osobní hygienu, ■ převlékání, ■ odkládání osobních věcí, ■ odpočinek a stravování. • Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti (zhotovitel): – zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce, – může zahájit práce pouze tehdy, je-li pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. Při přípravě projektu a při realizaci stavby je zhotovitel povinen dodržovat tyto další požadavky na BOZP: – uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, – umístění pracoviště a jeho dostupnost, – stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, – zajištění požadavků na manipulaci s materiálem,

kvûten 2008




– udržování pořádku a čistoty na staveništi, – předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny, – provádění kontroly strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí: • před prvním použitím, • během používání, • při údržbě, • při pravidelné kontrole s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví, – splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, – určení a úpravu ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů, – splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů, – uskladňování, manipulaci, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, – přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací, – předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi, – zajištění spolupráce s jinými osobami, – předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti, – vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které bylo zhotoviteli předáno, – přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, – dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem. • Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, dopravní prostředky, technická zařízení, přístroje a nářadí byly – vybaveny nebo upraveny tak, aby: • odpovídaly ergonomickým požadavkům, • zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, – vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, zejména před: • padajícími, odlétajícími nebo vymrštěnými předměty uvolněnými ze zařízení, • možným poškozením zdraví zaměstnance způsobeným zachycením nebo destrukcí pohybující se části zařízení, • rizikem požáru nebo výbuchu, • nebezpečím vzniklým vypouštěním nebo únikem plynných, kapalných nebo tuhých emisí. Ochranné zařízení musí splňovat zejména tyto požadavky: • musí mít pevnou konstrukci odolnou proti poškození, • musí být umístěno v bezpečné vzdálenosti od nebezpečného prostoru, • nesmí bránit montáži, opravě, údržbě, manipulaci a čištění, • nesmí být snadno odnímatelné nebo odpojitelné, • nesmí omezovat výhled na provoz zařízení více, než je nezbytně nutné, – musí být pravidelně a řádně udržováno, kontrolováno a revidováno: – kontrola bezpečnosti provozu zařízení před uvedením do provozu je prováděna podle průvodní dokumentace výrobce,

kvûten 2008




– není-li výrobce znám nebo není-li průvodní dokumentace k dispozici, stanoví zaměstnavatel rozsah kontroly zařízení místním provozním bezpečnostním předpisem, – následná kontrola musí být prováděna nejméně jednou za 12 měsíců v rozsahu stanoveném místním provozním bezpečnostním předpisem, nestanoví-li zvláštní právní předpis, popřípadě průvodní dokumentace nebo normové hodnoty rozsah a četnost následných kontrol jinak. Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Zaměstnavatel musí organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti. Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby zaměstnanci: – nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus; jestliže nelze tyto činnosti vyloučit, • musejí být přerušovány bezpečnostními přestávkami, • v případech stanovených právními předpisy (např. zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě – doba řízení vozidla) musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, – nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty a materiály, – byli chránění proti pádu nebo zřícení, – nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, – nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř, – na pracovištích se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochrana není zajištěna jinak. • Bezpečnostní značky, značení a signály

Bezpečnostní značky

Bezpečnostní značky, značení a signály, které poskytují informace nebo instrukce k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, je zaměstnavatel povinen umístit a zavést na pracovištích, na nichž jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví. Vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů stanoví nařízení vlády č. 11/2002 Sb., ve znění p.p. B. Předcházení ohrožení života a zdraví • Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

Rizikové faktory

Rizikovými faktory jsou zejména: – faktory fyzikální (např. hluk, vibrace), – chemické (například karcinogeny), – biologické činitele (např. viry, bakterie, plísně), – prach, – fyzická zátěž, – psychická a zraková zátěž a – nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, je zaměstnavatel povinen pravidelně, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru.

kvûten 2008




Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů. Při práci s vědomým záměrem vykonávat činnosti spojené s vystavením (dále jen „expozice“) biologickým činitelům skupin druhé až čtvrté uvedeným ve zvláštním právním předpisu (viz § 41 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění p.p.) nebo překročí-li výsledky měření rizikových faktorů stanovené nejvyšší přípustné hodnoty, je zaměstnavatel povinen zjistit příčiny tohoto stavu. Nelze-li výskyt biologických činitelů odstranit nebo hodnoty rizikových faktorů snížit pod stanovené nejvyšší přípustné hodnoty a odstranit tak riziko pro zaměstnance, je zaměstnavatel povinen postupovat podle § 104 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. Současně je povinen neprodleně informovat zaměstnance. Není-li možné ochranu zdraví zaměstnance zajistit opatřeními podle výše uvedeného textu, popřípadě opatřeními podle zvláštního právního předpisu, je zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu, a není-li to možné, práci zastavit. Práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli

Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby práce s azbestem, s chemickými karcinogeny a biologickými činiteli a pracovní procesy s rizikem chemické karcinogenity byly v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem vždy prováděny v kontrolovaných pásmech, která budou označena a zajištěna tak, aby do nich nevstupovali zaměstnanci, kteří v něm nevykonávají práci, opravy, údržbu, zkoušky, revize, kontrolu nebo dozor. Do kontrolovaných pásem mohou být zaměstnavatelem zařazeny i další práce, při kterých jsou zaměstnanci vystaveni působení rizikových faktorů, pokud je toho třeba k ochraně zdraví zaměstnanců.

Kontrolovaná pásma

O kontrolovaných pásmech a zaměstnancích, kteří vstupují do kontrolovaných pásem, nebo zde konají práce, je zaměstnavatel povinen vést evidenci a ukládat ji po dobu stanovenou v § 39 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění p.p.). V kontrolovaném pásmu je zakázáno jíst, pít a kouřit; pro tyto účely zaměstnavatel vyhradí zvláštní prostory. Vstupovat do kontrolovaného pásma je možné jen s osobními ochrannými pracovními prostředky určenými pro výkon práce v kontrolovaném pásmu. V kontrolovaném pásmu nesmějí pracovat mladiství zaměstnanci, a to ani z důvodu přípravy na povolání, dále těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, které kojí, a zaměstnankyně-matky do konce devátého měsíce po porodu.

Obsah evidence

kvûten 2008

Evidence obsahuje a) jméno, popřípadě jména a příjmení zaměstnance a datum narození, b) název kontrolovaného pásma, den jeho zřízení a zrušení, c) charakteristiku vykonávané práce, d) účel vstupu a dobu pobytu v kontrolovaném pásmu, e) počet odpracovaných směn, f) výčet biologických činitelů, chemických látek a přípravků, se kterými se v kontrolovaném pásmu zachází, nebo jiných rizikových faktorů, g) záznam o mimořádných situacích a změnách údajů uvedených v evidenci s datem jejich provedení.




• Zákaz výkonu některých prací Zakázané práce

Zakázány jsou práce s 2-naftylaminem a jeho solemi, 4-aminobifenylem a jeho solemi, benzidinem a jeho solemi, 4-nitrodifenylem a polychlorovanými bifenyly, s výjimkou mono- a dichlorovaných bifenylů, a práce s přípravky obsahujícími více než 0,1 % 2-naftylaminu a jeho solí, 4-aminobifenylu a jeho solí, benzidinu a jeho solí nebo 4-nitrodifenylu nebo více než 0,005 % polychlorovaných bifenylů. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci nepotřebných zásob, odpadů a zařízení, která obsahují tyto látky a přípravky, a práce při zneškodňování uvedených látek, pokud vznikají jako nežádoucí průvodní látka při zpracování jiné látky nebo přípravku.

Práce s azbestem

Zakázány jsou práce s azbestem. Zákaz těchto prací neplatí, jde-li o výzkumné laboratorní práce, analytické práce, práce při likvidaci zásob, odpadů a zařízení, která obsahují azbest, a práce při odstraňování staveb a částí staveb obsahujících azbest, nebo opravy a udržovací práce na stavbách nebo práce s ojedinělou krátkodobou expozicí. Aplikace azbestu nástřikem a pracovní postupy, které zahrnují použití tepelně nebo zvukově izolačních materiálů s hustotou menší než 1 g/cm3 obsahujících azbest, jsou zakázány. C. Odborná způsobilost a zvláštní odborná způsobilost

Odborná způsobilost

Zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik s ohledem na: – možné ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, – práci, kterou vykonávají, – základní znalosti a dovednosti zaměstnanců, – odbornou připravenost zaměstnanců, – počet zaměstnanců, zaměstnává-li zaměstnavatel: • nejvýše 25 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti, • 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými fyzickými osobami, • více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými fyzickými osobami.

Odborně způsobilá osoba

Odborně způsobilá osoba by měla být především vlastní zaměstnanec na pracovní poměr nebo alespoň na dohodu o práci konanou mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Pokud zaměstnavatel takového odborně způsobilého zaměstnance nemá, může plnit úkoly v prevenci rizik i jinou odborně způsobilou fyzickou osobou. Zaměstnavatel je povinen zajistit dostatečný počet odborně způsobilých osob a v případě, že na jednom pracovišti plní úkoly v prevenci rizik více než dvě odborně způsobilé osoby, musí určit, kdo bude provádět koordinaci jejich činnosti. Zaměstnavatel je povinen poskytnout: – prostředky a dobu potřebnou k výkonu jejich činností, – dokumentaci a informace: • o všech skutečnostech a okolnostech, o nichž je mu známo, že mají nebo by mohly mít vliv na bezpečnost zaměstnanců nebo by mohly vést k poškození jejich zdraví,

kvûten 2008




• i zaměstnancům jiného zaměstnavatele před zahájením práce k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, – písemnosti týkající se pracovních úrazů a nemocí z povolání, – potřebnou součinnost: • při předcházení ohrožení života a zdraví s ohledem na povahu rizika na jeho pracovištích, • k přijetí ochranných opatření, jde-li o práce se zvýšeným ohrožením zdraví zaměstnanců, • při výběru a volbě ochranných zařízení. Předpokladem odborné způsobilosti fyzické osoby je: – alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou, – odborná praxe: • v délce alespoň 3 let, • v délce 2 let, jestliže fyzická osoba dokončila vyšší odborné vzdělání, • v délce 1 roku, jestliže fyzická osoba dokončila vysokoškolské vzdělání v bakalářském nebo magisterském studijním programu v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci; Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávaná v oboru, ve kterém fyzická osoba bude zajišťovat úkoly v prevenci rizik nebo činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, – doklad o úspěšně vykonané zkoušce z odborné způsobilosti. Požadavky na zvláštní odbornou způsobilost

Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci. Předpokladem zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance je: – zdravotní způsobilost podle zvláštního právního předpisu, – dosažení věku stanoveného zvláštním právním předpisem, tento věk však nesmí být nižší než 18 let, – odborné vzdělání stanovené prováděcím právním předpisem, – odborná praxe v délce stanovené prováděcím právním předpisem, – splnění požadavků určených osobou, která uvádí na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem (viz zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů), – doklad o úspěšně vykonané zkoušce ze zvláštní odborné způsobilosti. Odborně způsobilý zaměstnanec musí dokončit zaškolení nebo zácvik, v němž působil pod dohledem osoby, která uvádí na trh nebo distribuuje, popřípadě uvádí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem, popřípadě osoby touto osobou určené. Nebyl-li způsob, obsah a doba zaškolení nebo zácviku určen touto osobou, určí je zaměstnavatel s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy.

Akreditace k odborné a zvláštní odborné způsobilosti

kvûten 2008

O udělení (pozastavení, změně, odnětí) akreditace fyzické nebo právnické osoby k provádění zkoušky z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti rozhoduje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Součástí návrhu na udělení nebo změnu akreditace je písemná dokumentace o způsobu a provádění zkoušek z odborné způsobilosti nebo zvláštní odborné způsobilosti. Jsou-li splněny podmínky pro udělení akreditace, je na udělení akreditace právo. Akreditace se uděluje na dobu 3 let.


část 4, díl 2, kapitola 3, str. 7 díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

D. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, jde-li o a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje, b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu, c) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b), d) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, se vztahuje § 101 odst. 1 a 2 , § 102 , 104 a 105 (část pátá – Bezpečnost a ochrana zdraví při práci) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění p.p., a § 2 až 11 (vymezení pracovněprávních vztahů,účastníci pracovněprávních vztahů) s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. E. Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popřípadě fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi Koordinátor BOZP na staveništi

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě, popřípadě při realizaci stavby. Činnosti koordinátora BOZP při přípravě a při realizaci stavby mohou být vykonávány stejnou osobou. Koordinátor BOZP nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby ve smyslu § 160 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění p.p. Koordinátorem BOZP může být určena: – fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (viz dále), – právnická osoba, pokud zabezpečí výkon činnosti koordinátora odborně způsobilou fyzickou osobou. Koordinátor BOZP nemusí být určen: – splňuje-li zadavatel stavby, který je fyzickou osobou, stanovené předpoklady odborné způsobilosti a bude-li činnost koordinátora BOZP vykonávat osobně, – při přípravě a realizaci staveb: • u nichž nevzniká povinnost doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu práce (viz dále), • které provádí stavebník svépomocí pro sebe podle stavebního zákona (§ 160), • které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení podle stavebního zákona (§ 103).

Zadavatel stavby

Zadavatel stavby je povinen: – určit potřebný počet koordinátorů BOZP, budou-li na staveništi působit současně zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, – vymezit pravidla jejich vzájemné spolupráce, určí-li více koordinátorů BOZP, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, – předat koordinátorovi BOZP veškeré podklady a informace pro jeho činnost, – předat koordinátorovi informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, – poskytovat koordinátorovi potřebnou součinnost, – zavázat všechny zhotovitele stavby, popřípadě další osoby, k součinnosti s koordinátorem po celou dobu přípravy a realizace stavby,

kvûten 2008




– doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli v případech, kdy při realizaci stavby: • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, • nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu, – provést bez zbytečného odkladu aktualizaci tohoto oznámení, pokud dojde k podstatným změnám údajů, které jsou v něm obsaženy, – zajistit, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán BOZP, budou-li zde vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím předpisem, – plán BOZP přizpůsobit skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. Zhotovitel stavby

Zhotovitel stavby je povinen: – nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil, – poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména: • včas mu předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, • brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, • zúčastňovat se zpracování plánu a tento plán dodržovat, • zúčastňovat se kontrolních dnů, • postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Jiná fyzická osoba podílející se na stavbě

Jiná fyzická osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a která nezaměstnává zaměstnance, je povinna: – poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi BOZP potřebnou součinnost, – postupovat podle pokynů nebo opatření zhotovitele stavby k zajištění BOZP, – informovat zhotovitele stavby o všech okolnostech, které by mohly vést při její činnosti na staveništi k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob, které se na staveništi zdržují s vědomím zhotovitele, a to: • nejpozději 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, • není-li to ze závažných důvodů možné, pak bez zbytečného odkladu. Jiná osoba a zhotovitel stavby, který na staveništi osobně pracuje, jsou dále povinni: – dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, – přihlížet k podnětům koordinátora, – používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky, technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené nařízením vlády č. 21/2003 Sb., – nevyřazovat, neměnit a nepřestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí, – tato zařízení používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

kvûten 2008




Povinnosti koordinátora při přípravě stavby

Koordinátor je při přípravě stavby povinen: – v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby: • přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, • informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, • další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci, – bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, – provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

Povinnosti koordinátora při realizaci stavby

Koordinátor je při realizaci stavby povinen: – bez zbytečného odkladu: • informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací, • upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy, k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření, • oznámit zadavateli stavby zjištěné nedostatky, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy, – provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem.

Použití dosavadních prováděcích právních předpisů

Do doby vydání nových prováděcích právních předpisů k provedení: a) § 2 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. (požadavky na pracoviště a pracovní prostředí), b) § 4 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. (požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení), c) § 5 odst 2 zákona č. 309/2006 Sb. (požadavky na organizaci práce a pracovní postupy), d) § 6 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb. (vzhled, umístění a provedení bezpečnostních značek a značení a zavedení signálů)

Postup podle stávajících předpisů

se postupuje podle nařízení vlády ad a) č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ad b) č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ad c) č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat, č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru, č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu, kvûten 2008




č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, ad d) č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 378/2001 Sb.

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb. kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí

Předmět úpravy

Toto nařízení se vztahuje, v souladu s právem Evropských společenství, na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (dále jen „zařízení“), pokud požadavky na bezpečnost provozu a používání zařízení nestanoví zvláštní právní předpis jinak. Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) používáním zařízení činnost spojená zejména se spouštěním, zastavováním, dopravou, opravou, seřizováním, manipulací, úpravou, údržbou a čištěním po celou dobu jeho provozu, b) nebezpečným prostorem prostor uvnitř nebo vně zařízení, ve kterém je zaměstnanec vystaven riziku ohrožení zdraví, c) ochranným zařízením mechanické, elektrické, elektronické nebo jiné obdobné zařízení sloužící k bezpečnosti a ochraně života a zdraví zaměstnanců, d) obsluhou zaměstnanec, který zařízení používá a je k této činnosti oprávněn, e) průvodní dokumentací soubor dokumentů obsahujících návod výrobce pro montáž, manipulaci, opravy, údržbu, výchozí a následné pravidelné kontroly a revize zařízení, jakož i pokyny pro případnou výměnu nebo změnu částí zařízení, f) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahujících průvodní dokumentaci, záznam o poslední nebo mimořádné revizi nebo kontrole, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud takový právní předpis není vydán, stanoví-li tak průvodní dokumentace nebo zaměstnavatel, g) místním provozním bezpečnostním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele, h) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

Vztah k ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.

Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 4 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musejí být a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány.

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb.

kvûten 2008

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí



Předmět úpravy

Nařízením vlády se v souladu s právem Evropských společenství stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů.


Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 6 odst. 1 Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytuji informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné.


Nařízení vlády č. 27/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci související s chovem zvířat

Předmět úpravy

Pro účely tohoto nařízení se chovem zvířat rozumí pracovní činnost zaměřená na využívání zvířat, zejména pro jejich užitkové vlastnosti, plemenitbu nebo výcvik, sportovní, kulturní, vzdělávací, pokusné nebo vědecké účely, která zahrnuje vlastní chov a odchov, péči o výživu a krmení a péči o jejich životní podmínky a ochranu.


Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 5 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musejí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.


Nařízení vlády č. 28/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru

Předmět úpravy

Pro účely tohoto nařízení se rozumí a) prací v lese a na pracovištích obdobného charakteru práce prováděné na lesních a nelesních pozemcích při údržbě lesů, parků, sadů, pozemků u pozemních komunikací, v obvodu dráhy, břehových porostů, pěstební práce, ošetřování stromů, těžba, soustřeďování dříví, manipulace, skladování a odvoz dříví, práce ve výškách na stojících stromech, b) pracovištěm prostor vymezený vedoucím zaměstnancem pro pracovní činnost, c) ohroženým prostorem prostor, ve kterém je osoba vystavena nebezpečí, které ohrožuje její zdraví a bezpečnost,

kvûten 2008




d) osamoceným zaměstnancem zaměstnanec, který vykonává práci během pracovní směny na pracovišti sám a bez zajištění soustavného dohledu, e) dřívím pokácený a odvětvený strom v celé délce, případně sortimenty dříví, které vzniknou při manipulaci nebo jiném zpracování stromu, případně jeho větví, f) přenosnou řetězovou pilou (dále jen „řetězová pila“) přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je nekonečný pilový řetěz vedený ve vodicí liště (dále jen „pilový řetěz“), obsluhované jedním zaměstnancem, g) křovinořezem přenosné nářadí s motorem, jehož řezným nástrojem je rotující kotouč, nůž nebo struna, h) ručním nářadím nářadí používané při práci v lese, jako jsou například ruční pily, sekery, háky, sochory, obracáky a klíny, i) odvozním prostředkem silniční a zvláštní vozidlo určené a vybavené pro odvoz dříví, j) mechanizačním prostředkem pracovní nebo dopravní stroj, který je vybaven samostatným motorem, obsluhovaný zaměstnancem a používaný při práci v lese a na pracovištích obdobného charakteru. Vztah k ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.

Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 5 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musejí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.


Nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky

Předmět úpravy

Nařízení vlády stanoví požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky.


Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 5 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musejí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení,

kvûten 2008



d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř. Nařízení vlády č. 406/2004 Sb.

Nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví, v souladu s právem Evropských společenství, způsob organizace práce a pracovních a technologických postupů a bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, dopravních prostředků, přístrojů a nářadí (dále jen „zařízení“) na pracovištích v prostředí s nebezpečím výbuchu; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů, pokud upravují požadavky na práci s rizikem výbuchu. Nařízení se nevztahuje na: a) prostory používané pro vyšetření nebo ošetření pacientů, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, b) používání zařízení na spalování plynných paliv uvedených na trh a do provozu v souladu se zvláštními právními předpisy, c) nakládání s výbušninami a chemicky nestabilními látkami, d) hornickou činnost, činnost prováděnou hornickým způsobem a podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, e) používání dopravních prostředků v silniční dopravě, železniční dopravě, vnitrozemské a námořní plavbě a letecké dopravě, nestanoví-li zvláštní právní předpisy nebo mezinárodní dohody jinak.


Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 4 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musejí být a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. § 5 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musejí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišťi se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajisti jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř. kvûten 2008





Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje podrobnější požadavky na zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti a v pracovním prostředí. Toto nařízení se nevztahuje na pracoviště a) v dopravních prostředcích používaných při silniční, železniční a letecké dopravě mimo objekt zaměstnavatele, b) užívané při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem a nakládání s výbušninami, podléhající vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, c) na plavidlech používaných při vnitrozemské nebo námořní plavbě. Tímto nařízením nejsou dotčeny a) obecné technické požadavky na výstavbu, b) zvláštní požadavky na pracoviště, c) zvláštní požadavky na uvedeni výrobků na trh a do provozu, d) zvláštní požadavky na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, e) zvláštní požadavky na požární ochranu, f) zvláštní požadavky na činnosti související s prevencí závažných havárii, které jsou stanoveny zvláštními právními předpisy.


Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 2 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště, aby a) prostory určené pro práci, chodby, schodiště a jiné komunikace měly stanovené rozměry a povrch a byly vybaveny pro činnosti zde vykonávané, b) pracoviště byla osvětlena, pokud možno denním světlem, měla stanovené mikroklimatické podmínky, zejména pokud jde o objem vzduchu, větrání, vlhkost, teplotu a zásobováni vodou, c) prostory pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování zaměstnanců měly stanovené rozměry, provedení a vybavení, d) únikové cesty, východy a dopravní komunikace k nim včetně přístupových cest byly stále volné, e) v prostorách uvedených v písmenech a) až d) byla zajištěna pravidelná údržba, úklid a čištění, f) pracoviště byla vybavena v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím pracovnělékařskou péči prostředky pro poskytnutí první pomoci a vybavena prostředky pro přivolání zdravotnické záchranné služby.


Nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovišti s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při práci na pracovištích, na nichž jsou zaměstnanci vystaveni nebezpečí pádu z výšky nebo pádu do volné hloubky (dále jen „práce ve výškách

kvûten 2008



a nad volnou hloubkou“), a bližší požadavky na bezpečný provoz a používání technických zařízení poskytovaných zaměstnancům pro práci ve výškách a nad volnou hloubkou. Toto nařízení se nevztahuje na práce ve výškách a nad volnou hloubkou vykonávané při a) hornické činnosti a při činnosti prováděné hornickým způsobem na pracovištích podléhajících vrchnímu dozoru podle zvláštního právního předpisu, b) provozování námořních plavidel podle zvláštního právního předpisu, c) provádění záchranných a likvidačních prací složkami integrovaného záchranného systému, d) přípravě a výcviku složek integrovaného záchranného systému k provádění záchranných a likvidačních prací. Tímto nařízením nejsou dotčeny jiné požadavky na pracoviště a pracovní prostředí stanovené zvláštními právními předpisy. Vztah k ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.

Nařízení vlády (do doby vydání nového předpisu) se vztahuje k následujícím ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.: § 4 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány. Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky a nářadí musejí být a) vybaveny ochrannými zařízeními, která chrání život a zdraví zaměstnanců, b) vybaveny nebo upraveny tak, aby odpovídaly ergonomickým požadavkům a aby zaměstnanci nebyli vystaveni nepříznivým faktorům pracovních podmínek, c) pravidelně a řádně udržovány, kontrolovány a revidovány. § 5 odst. 1 Zaměstnavatel je povinen organizovat práci a stanovit pracovní postupy tak, aby byly dodržovány zásady bezpečného chování na pracovišti a aby zaměstnanci a) nevykonávali činnosti jednotvárné a jednostranně zatěžující organismus. Nelze-li je vyloučit, musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami; v případech stanovených zvláštními právními předpisy musí být doba výkonu takové činnosti v rámci pracovní doby časově omezena, b) nebyli ohroženi padajícími nebo vymrštěnými předměty nebo materiály, c) byli chráněni proti pádu nebo zřícení, d) nebyli ohroženi dopravou na pracovištích, e) na pracovišti se zvýšeným rizikem nepracovali osamoceně bez dohledu dalšího zaměstnance, pokud jejich ochranu nezajistí jinak, f) nevykonávali ruční manipulaci s břemeny, která může poškodit zdraví, zejména páteř.

Nové předpisy vydané k provedení zákona č. 309/2006 Sb.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje a) bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, b) náležitosti oznámení o zahájení prací, c) práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a kvûten 2008




d) další činnosti, které je koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) povinen provádět při přípravě a realizaci stavby. Uvedené nařízení se nevztahuje na práce na staveništi prováděné při hornické činnosti v podzemí a činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí a na zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemisťuje více než 100 000 m3 horniny, s výjimkou zakládání staveb. Vztah k ustanovením zákona č. 309/2006 Sb.

Nařízení vlády provádí následující ustanovení zákona č. 309/2006 Sb.: § 3 odst. 1a 2 Zaměstnavatel, který provádí jako zhotovitel stavební, montážní, stavebně montážní nebo udržovací práce pro jinou fyzickou nebo právnickou osobu na jejím pracovišti, zajistí v součinnosti s touto osobou vybavení pracoviště pro bezpečný výkon práce. Práce podle věty první mohou být zahájeny pouze tehdy, pokud je pracoviště náležitě zajištěno a vybaveno. Zaměstnavatel uvedený v odstavci 1 je povinen dodržovat další požadavky kladené na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při přípravě projektu a realizaci stavby, jimiž jsou a) udržování pořádku a čistoty na staveništi, b) uspořádání staveniště podle příslušné dokumentace, c) umístění pracoviště, jeho dostupnost, stanovení komunikací nebo prostoru pro příchod a pohyb fyzických osob, výrobních a pracovních prostředků a zařízení, d) zajištění požadavků na manipulaci s materiálem, e) předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny, f) provádění kontroly před prvním použitím, během používání, při údržbě a pravidelném provádění kontrol strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí během používání s cílem odstranit nedostatky, které by mohly nepříznivě ovlivnit bezpečnost a ochranu zdraví, g) splnění požadavků na odbornou způsobilost fyzických osob konajících práce na staveništi, h) určení a úprava ploch pro uskladnění, zejména nebezpečných látek, přípravků a materiálů, splnění podmínek pro odstraňování a odvoz nebezpečných odpadů, i) uskladňování, manipulace, odstraňování a odvoz odpadu a zbytků materiálů, j) přizpůsobování času potřebného na jednotlivé práce nebo jejich etapy podle skutečného postupu prací, k) předcházení ohrožení života a zdraví fyzických osob, které se s vědomím zaměstnavatele mohou zdržovat na staveništi, l) zajištění spolupráce s jinými osobami, m) předcházení rizikům vzájemného působení činností prováděných na staveništi nebo v jeho těsné blízkosti, n) vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a dalších fyzických osob na staveništi, které mu bylo předáno, o) přijetí odpovídajících opatření, pokud budou na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující zaměstnance ohrožení života nebo poškození zdraví, p) dodržování bližších minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích stanovených prováděcím právním předpisem.

kvûten 2008



§ 15 V případech, kdy při realizaci stavby a) celková předpokládaná doba trvání prací a činnosti je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo b) celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu, je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umisťované na staveništi nebo stavbě. Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. § 18 Koordinátor je při přípravě stavby povinen a) v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout, se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci, b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli stavby, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Koordinátor je při realizaci stavby povinen a) bez zbytečného odkladu 1. informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací, 2. upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření, 3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy, b) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem. kvûten 2008





Nařízení vlády č. 592/2006 Sb. o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti

Předmět úpravy

Toto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a stanoví a) podmínky pro udělení, pozastavení nebo zrušení akreditace fyzické nebo právnické osoby pro provádění zkoušek odborné způsobilosti, b) zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti, c) obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti, její organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu této zkoušky, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání uvedené zkoušky, d) vedení dokumentace a evidence držitelem akreditace o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti.


Nařízení vlády provádí následující ustanovení zákona č. 309/2006 Sb.:

Právní předpisy k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení

§ 21 Vláda stanoví nařízením – podmínky pro udělení, pozastavení nebo zrušení akreditace fyzické nebo právnické osoby pro provádění zkoušek odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti, – zkušební okruhy teoretických znalostí pro zkoušku z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti, – obsah a způsob zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti, jejich organizaci, průběh, hodnocení a podmínky pro opravu těchto zkoušek, jakož i náležitosti dokladu o úspěšném vykonání uvedených zkoušek, – vedení dokumentace držitelem akreditace o vykonaných zkouškách odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti. Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 19/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená zdvihací zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 20/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená elektrická zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 21/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená plynová zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 85/1978 Sb., o kontrolách, revizích a zkouškách plynových zařízení, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 91/1993 Sb., o zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách

kvûten 2008


část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 1 díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

4/2.10.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY VYBAVOVÁNÍ PRACOVI·Ë BEZPEâNOSTNÍMI ZNAâKAMI A ZAVEDENÍ SIGNÁLÒ Bezpečnostní značky a signály

Z ustanovení zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 11/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, jde v podstatě o všechny značky a signály, určené k tomu, aby se jejich používáním zaměstnanci chránili před riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost nebo zdraví při práci. Tato zařízení nesmí ohrožovat zdraví osob, nesmí bránit při výkonu práce.

Druhy značek

❖ Značky trvalé jsou určené do míst, kde je riziko dlouhodobě přítomné (například označení únikových cest, označení požární techniky apod.). ❖ Značky příležitostné, převážně světelné nebo zvukové, se používají po časově omezenou dobu. Typickým příkladem je zvukový signál, doprovázený pohyb stroje (např. česač chmele) při jeho rozjezdu. Druhým nejčastějším typem příležitostné značky jsou výstražné plastové pásky, upozorňující na nebezpečí.

Použití bezpečnostních značek a signálů

Zásadně a bezodkladně tehdy, nelze-li rizika práce odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce. Bezpečnostní značky a signály musí chránit všechny zaměstnance, u nichž to při práci vyžaduje ochrana jejich života a zdraví a tuto ochranu nelze zajistit jiným způsobem. Není tedy rozhodující jejich funkční zařazení. Jako zaměstnanci v hlavním pracovním poměru, musejí být chráněni též zaměstnanci, s nimiž zaměstnavatel uzavřel dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr, přichází-li u nich v úvahu ochrana proti vyskytujícím se rizikům. Podle ustanovení § 101 odst. 5 zákoníku práce se povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. V případě potřeby přichází tedy i u nich v úvahu ochrana pomocí bezpečnostních značek a signálů. Ustanovení § 12 zákona č. 309/2006 Sb., platí též pro zaměstnavatele – fyzické osoby, které též samy pracují, dále na fyzické osoby, které provozují samostatně výdělečnou činnost a na osoby blízké, které spolupracují s takovým zaměstnavatelem (podnikatelem). V tomto ustanovení se objevuje povinnost vybavovat pracoviště bezpečnostními tabulkami a zavést signály pro fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem nebo zhotovitelem stavby, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

Výběr bezpečnostních značek a signálů

Bezpečnostní značky a signály musí: • být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat další riziko, • odpovídat podmínkám na pracovišti, • být přizpůsobeny fyzickým předpokladům jednotlivých zaměstnanců • respektovat ergonomické požadavky a zdravotní stav zaměstnanců. Materiál, z kterého jsou zhotoveny, musí být vhodný pro prostředí na pracovišti. Do agresivního prostředí s korozivními účinky nejsou vhodné kovové materiály, zatímco plast naopak trpí ve venkovním prostředí na plném slunci. srpen 2008

část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 2



Tam, kde přítomnost více než jednoho rizika vyžaduje, aby bylo používáno současně více bezpečnostních značek a signálů, musí být tyto vzájemně slučitelné. Zaměstnanci musejí být s používáním bezpečnostních značek a signálů seznámeni. Údržba, opravy a čištění bezpečnostních značek a zařízení k signalizaci

Řádná péče, pravidelné čištění a ostatní údržba bezpečnostních značek a zařízení k signalizaci přísluší zaměstnavateli podle zákona č. 309/2006 Sb. jako u jakéhokoliv jiného výrobního a pracovního prostředku a zařízení. Příslušnou péči zajišťuje na svůj účet tak, aby potřebné zařízení bylo k dispozici v nezávadném stavu. Údržbu je třeba provádět způsobem doporučeným výrobcem příslušného zařízení, aby nedocházelo k předčasnému znehodnocení. Důkladné čištění a desinfekce je zejména důležitá na pracovištích s biologickými činiteli, představovanými bakteriemi, viry, parazity, plísněmi a nebakteriálními biologickými antigeny.

Povinnosti zaměstnanců

V souvislosti s vybavováním pracovišť bezpečnostními značkami a zařízením k signalizaci je zapotřebí připomenout též povinnosti, které na sebe zaměstnanec přebírá a uvést, jaká má práva, ale i odpovědnost, když nebude respektovat sdělení bezpečnostních značek a signálů. Z ustanovení § 106 odst. 1 zákoníku práce mimo jiné vyplývá, že zaměstnanci mají právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o nevyhnutelných rizicích své práce a na informace o opatřeních na ochranu před působením těchto rizik. Podle § 106 odst. 4 zákoníku práce je každý zaměstnanec povinen dbát podle svých možnosti o svou vlastní bezpečnost a o své zdraví. Je mimo jiné povinen dodržovat předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a používat při práci osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení. Jestliže zaměstnanec bezpečnostní značky a signály nerespektuje, vědomě se tím dopouští porušení bezpečnostního předpisu. Pokud zaměstnavatel prokáže, že pracoviště bezpečnostními značkami, případně signalizací vybavil, jejich používání kontroloval a vyžadoval, že např. zaměstnance za to i napomínal, a tento přesto jeho příkazy nerespektoval, může se v případě vzniklé újmy na zdraví (např. následkem pracovního úrazu) zprostit odpovědnosti ve smyslu ustanovení § 367 odst. 1 a 2 zákoníku práce. Zaměstnanci musí být s používáním bezpečnostních značek a signálů seznámeni. Musí tedy vědět, jaké prostředky budou vzhledem k rizikům práce a podmínkám na pracovišti umístěny a jak má s nimi zacházet. Tato povinnost nabývá na významu při ochraně proti úrazu elektrickým proudem, proti nebezpečnému záření apod. Jestliže zaměstnavatel pracoviště řádně nevybaví a zaměstnanec bude mít důvodně za to, že výkon práce bez bezpečnostních značek, případně signálů bezprostředně a vážně ohrožuje jeho život a zdraví, je oprávněn zadanou práci odmítnout (§ 106 odst. 2 zákoníku práce) a zaměstnavatel nesmí posuzovat jako nesplnění povinnosti, jestliže zaměstnanec nevykonal příslušnou práci. V § 106 odst. 4 písm. f) zákoníku práce je zaměstnancům uloženo oznamovat nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví při práci, a podle svých možností účastnit se na jejich odstraňování. Měli by mu tedy hlásit též všechny závady a nedostatky, které se vyskytnou na bezpečnostních značkách a signalizaci (např. poškození, zcizení celého zařízení nebo jeho části).

srpen 2008


část 4, díl 2, kapitola 10.3, str. 3 díl 2, povinnosti zaměstnavatelů související s bezpečností práce

Pro snadnější orientaci čtenáře této publikace jsou v příloze této práce vyobrazeny základní značky, uvedené v příloze k nařízení vlády č. 11/2002 Sb. a v nařízení vlády č. 405/2004 Sb. V těchto nařízeních vlády jsou pouze ty značky, na kterých se dohodly státy Evropské unie. Tyto značky by tak měly být pro celou Evropu stejné. Existují ještě i další značky, které jsou uvedeny v národní příloze ČSN ISO 3864 (01 8010) a v ČSN ISO 3864-1 (01 8011), které zaměstnavatel může používat a které jsou dostupné na trhu v různém provedení a v dostatečném množství.

srpen 2008


část 4, díl 3, kapitola 5, str. 1 díl 3, povinnosti zaměstnavatelů související s ochranou zdraví

4/3.5 EVIDENCE A ·ET¤ENÍ PRACOVNÍCH ÚRAZÒ Pojem úraz je kategorií zdravotní a je definován jako zevní událost působící na organismus náhle nebo poměrně krátkou, určitým časem vymezenou dobu a mající za následek poruchu zdraví poškozené osoby. Porucha zdraví je účinkem a úraz je formou způsobení tohoto účinku. Obdobně je definován úraz pracovní, pokud úraz zaměstnanec utrpěl při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Pojem “pracovní úraz” je kategorií právní, neboť je-li úraz zaměstnance uznán jako úraz pracovní, nese sebou určitá práva a povinnosti poškozeného a zaměstnavatele, případně dalších subjektů. Podle § 10 zákona č. 266/2006 Sb. se pracovním úrazem rozumí poškození zdraví nebo smrt, které byly zaměstnanci způsobeny nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů nebo vlastní tělesné síly při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovní úraz

Podle zákona č. 262/2006 Sb., § 380 se rozumí pracovním úrazem, pro účely tohoto zákona, poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. K vnějším vlivům, které mohou být příčinou úrazu patří zejména: – pády z výšek nebo do volné hloubky, – zakopnutí, uklouznuti, pády na venkovních a vnitřních schodištích a z nich, pády na rovině, vystavení neživotným mechanickým silám (udeření, zachycení, stisknutí, přiražení, naražení, zasažení částmi výrobních a pracovních prostředků, nástrojů, nářadí, předmětů, kontakt s ostrými předměty, zasažení odletujícími a vymrštěnými předměty nebo částicemi, trhavinami, třaskavinami,střelivem apod.), – vystavení životným mechanickým silám (úmyslné i neúmyslné, instinktivní reakce živočichů nebo jednání jiných osob), – fyzické napadení jinou osobou, – vystavení přírodním vlivům (horko, chlad, sluneční záření, lavina, blesk, bouře, povodně, otřesy země, sesuv půdy, průval vody a bahna apod.), – ohrožení dýchacích orgánů (zasypáním, zavalením, tonutím, nedostatkem kyslíku), – vystavení účinku elektrického proudu (zasažením, popálením elektrickým obloukem), – vystavení ozáření, účinkům extrémních teplot okolí a tlaku vzduchu, – vystavení účinkům zplodin hoření, ohně a plamenům, – kontakt s žárem, horkým povrchem a horkými předměty, látkami a materiály, – dopravní nehody jakéhokoliv druhu nebo typu dopravního prostředku nebo samojízdného stroje), – kontakt s jedovatými rostlinami a živočichy,

srpen 2007



díl 3, povinnosti zaměstnavatelů související s ochranou zdraví

– otrava škodlivými látkami nebo přípravky (toxickými’plyny, toxickými látkami a jejich parami nebo poleptání při jejich vdechnuti, požiti, vstřebáním pokožkou apod.), – kontakt s nebezpečnými chemickými látkami a přípravky a biologickými činiteli (i doba expozice zaměstnance jejich škodlivému působení), – jednorázové přetížení organizmu (způsobené neobvyklým fyzickým nebo psychickým vypětím, např. manipulací s břemeny, namáhavými nebo opakovanými pohyby apod.), – vyvolání potratu u ženy jednorázovým přetížením organizmu nebo po působení nebezpečných chemických látek a přípravků, Za nepracovní úraz zaměstnance se považuje: • úmyslné sebepoškození, • úrazy, které utrpí zaměstnanec při cestě do zaměstnání a zpět, pokud není tato cesta posuzována jako nutný úkon před počátkem práce a po jejím skončení. Postiženým zaměstnancem se rozumí osoba, která utrpěla pracovní úraz. Netypické pracovní úrazy

> Infarkt myokardu R 11/1976 – v případě infarktu myokardu platí, že i když tu zdánlivě chybí zevní faktor úrazového děje, může jít v tomto případě o úrazový děj, jde-li o náhlé poškození zdraví, které nastalo při náhlém vypětí sil, velké námaze, nezvyklém úsilí, kdy tedy pracovní výkon přesahuje hranice obvyklé, každodenně vykonávané práce, nebo je sice konán v hranici obvykle těžké práce, ale za nepříznivých okolností, a nebo se sice pohybuje v hranici obvyklé namáhavé práce, pro kterou však organismus zaměstnance není přizpůsoben anebo na kterou svými schopnostmi nestačí. > Úžeh a úpal Úžeh je nadměrné, náhlé a prudké opálení kůže sálavými, hlavně ultrafialovými slunečními paprsky. Při úpalu jde o zhroucení tělesné termoregulace. Tyto úrazy mohou postihnout zejména zaměstnance v letních měsících na volných prostranstvích. Vedoucí zaměstnanec nesmí proto dovolit práci na prudkém slunci bez pokrývky hlavy a bez lehkého vzdušného oděvu k ochraně pokožky těla. > Kýla Prohlásit břišní kýlu za úrazovou předpokládá důkaz, že kýlu vyvolal přímý a značný úder na břišní stěnu, např. tupým předmětem, kopnutím, nárazem břicha na volant. Lékař v součinnosti s jinými důkazními prostředky musí prokázat mechanismus úrazu a souvislost kýly s úrazem, zjistit, že zaměstnanec neměl kýlu před tímto úrazem. > Epilepsie Nejvíce epilepsií má původ v poškození šedé mozkové kůry, lebky při sportu (box, srážka hráčů při hře hlavou, dopravní nehody apod.) a nejčastěji pak při práci.

Cesta do zaměstnání a zpět

Za pracovní úraz se nepovažuje úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. Cestou do zaměstnání a zpět se rozumí cesta z místa zaměstnancova bydliště (ubytováni) do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět. U zaměstnavatelů v lesnictví, zemědělství a stavebnictví také cesta z bydliště na určené shromaždiště a zpět.

srpen 2007



Cesta z obce bydliště zaměstnance na pracoviště nebo do místa ubytování v jiné obci, která je cílem pracovní cesty, pokud není současně obcí jeho pravidelného pracoviště, a zpět se posuzuje jako nutný úkon před počátkem práce nebo po jejím skončení. Příčiny vzniku pracovního úrazu

Zákoník práce nerozlišuje příčiny vzniku pracovního úrazu. Není rozhodující, zda např. zaměstnanec trpí určitou predispozicí nebo nemocí, které vyvolají úrazový děj, jehož následkem je pracovní úraz. Pro odpovědnost zaměstnavatele za škodu vzniklou zaměstnanci to nemá žádný význam, neboť stačí pouze, že došlo k poškození zdraví zaměstnance a že k němu došlo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Stejně tak se posuzuje i odpovědnost zaměstnavatele v případě smrti zaměstnance následkem pracovního úrazu.

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění p.p.

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen • objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu, • uvědomit bez zbytečného odkladu o pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele, umožnit mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky tohoto objasnění, • vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. • vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech pracovních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí zaměstnance. • ohlásit pracovní úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím. • přijímat opatření proti opakování pracovních úrazů. Pro evidenci pracovních úrazů platí jediná zásada, a to, že rozsah povinností zaměstnavatele je odvozen od pracovněprávního vztahu zaměstnavatel – zaměstnanec a od toho, co upravuje sám zákoník práce, takže se evidují pouze pracovní úrazy zaměstnanců v pracovním poměru nebo obdobném vztahu.

Objasnění příčin a okolností úrazu

Povinnost objasnit příčiny a okolnosti vzniku úrazu je uložena v ustanovení § 105 odst.1 zákona č.262/2006 Sb., ve znění p.p.Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit za účasti postiženého zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Tato povinnost je v každém případě základní a prvořadá, protože jedině na základě řádného vyšetření lze zjistit, proč k úrazu došlo.

Doporučené zásady při vyšetřování příčin pracovních úrazů

Příčinu je zapotřebí zjistit přímo na místě. Ustanovení § 105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. ukládá zaměstnavateli „bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu“ do doby objasnění příčiny a okolností vzniku úrazu. Pojem objasnění příčin(y) a okolností vzniku úrazu zahrnuje řadu úkonů, ke kterým patří zejména: • ohledáni místa pracovního úrazu a pořízení jeho popisu, případně fotodokumentace nebo obrazového záznamu, • zjištění svědků pracovního úrazu a jejich vyslechnuti, • prověření zdroje pracovního úrazu, srpen 2007




• provedení pohovoru s postiženým zaměstnancem, jakmile to jeho zdravotní stav dovolí, • prověření dokumentace o zdravotní způsobilosti, kvalifikaci, školeních a instruktážích, • v případě potřeby provedení rekonstrukce celého úrazového děje, • v případě potřeby k objektivnímu zjištění pravdy zajištění znaleckých posudků a expertiz, • zjištění skutečného vzniku škody na zdraví, • zjištění škody na výrobním a pracovním zařízení, • prověření účinnosti stávajících opatření, která byla stanovena k předcházení a minimalizaci rizik, • zjištění, kdo a jak porušil bezpečnostní předpisy, pokyny, instrukce, návody nebo další zásady pro zajištění bezpečnosti práce, proč došlo k porušení bezpečnostních předpisů, pokynů, instrukcí, návodů nebo dalších zásad pro zajištění bezpečnosti práce. Teprve na základě výše zjištěných skutečností může zaměstnavatel vyhotovit zápis o objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a stanovit nápravná opatření. V této souvislosti zaměstnavatel: • zajišťuje osobní účast vedoucího zaměstnance postiženého (mistra, vedoucího střediska apod.) a ostatní osoby vyjmenované v ustanovení § 105 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p., tj. svědky, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jejichž vyjádření musí být respektováno. • přistupuje k výslechu osob; přitom musí být vyslechnut nejprve postižený zaměstnanec (pokud je toho schopen), dále svědci úrazu, eventuálně spolupracovníci a příslušný vedoucí zaměstnanec postiženého zaměstnance (odpovědnost za bezporuchový stav BOZP na pracovišti). Zaměstnavatel musí soustředit příslušné doklady o: – kvalifikaci postiženého, – seznámení postiženého zaměstnance s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat, – zdravotním stavu postiženého, – vybavení zaměstnance osobními ochrannými pracovními prostředky a kontrole nad jejich používáním, – pracovní době na pracovišti, o poskytnutých přestávkách v práci a o dodržování bezpečnostních přestávek, – tom, kdo byl v případě nepřítomnosti příslušného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele pověřen výkonem dohledu nad bezpečností práce zaměstnanců, – tom, zda nedošlo k úrazu pod vlivem alkoholu nebo návykových látek, v případě, že k úrazu došlo pod jejich vlivem, musí být objektivně zjištěno, proč příslušný vedoucí zaměstnanec nezakázal postiženému práci. Zaměstnavatel podle povahy úrazu rekonstruuje jeho děj. Rekonstrukce spočívá v simulaci situace v okamžiku úrazu na pracovišti, přitom je však třeba eliminovat nebezpečí vzniku dalšího úrazu. Tam, kde dojde k úrazu průmyslovými škodlivinami, se musí soustředit doklady o měření škodlivin v pracovním ovzduší. Tam, kde to povaha úrazu vyžaduje, se musí ověřit, zda byly prováděny pravidelné kontroly a revize stavu technických zařízení. V té souvislosti musí být podrobně a hlavně odborně prohlédnut zdroj pracovního úrazu, ověřena účinnost ochranných systémů a signalizačních srpen 2007



zařízení apod. Dojde-li k úrazu při manipulaci s těžkými předměty nebo břemeny, je zapotřebí přešetřit, zda byl zpracován pracovní postup, kterým by se předcházelo úrazu a zda s ním byli zaměstnanci řádně seznámení, kdo práci v daný okamžik řídil a proč došlo k porušení pracovního postupu. Musí se jednoznačně prokázat, zda zaměstnavatel nevytvořil nebo pro neznalost účinné prevence nemohl vytvořit potřebné bezpečnostně-technické, zdravotně-hygienické nebo organizačně-vzdělávací podmínky. Stejně tak se musí prokázat, zda příslušný vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele řídil a kontroloval úroveň a stav bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zda plnil v plném rozsahu své povinnosti podle ustanovení § 101 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. Zároveň se musí prokázat, zda postižený zaměstnanec dodržoval pracovní kázeň, neporušil-li právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a zda plnil povinnosti pří ochraně vlastního zdraví stanovené zejména ustanovením § 106 odst.4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. Řádné zjištění všech těchto okolností má zásadní význam pro případné zproštění se zaměstnavatele odpovědnosti za škodu z titulu pracovního úrazu ve smyslu ustanovení § 367 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. Nakonec se určí zdroj a příčina úrazu v souladu se vzorem záznamu o úrazu a stanoví se opatření k odstranění rizika. Tato opatření musejí být konkrétní, adresná a snadno kontrolovatelná, což předpokládá stanovení termínů pro možnost účinné kontroly. Nutno podotknout, že za kvalitu, vyšetření a úroveň zpracovaného záznamu o úrazu odpovídá zaměstnavatel a jeho vedoucí zaměstnanci, každý podle svých pověření, oprávnění a rozsahu funkce. Vzhledem k tomu, že jde o zákonem zaměstnavateli stanovenou povinnost, nesplnění těchto povinností a zakrývání skutečné příčiny či uvedení nesprávných údajů podléhá postihu příslušných orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce. Evidence úrazů

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu, v ustanovení § 1 uvádí, že zaměstnavatel vede evidenci v knize úrazů tak, aby obsahovala všechny údaje potřebné k sepsání záznamu o úrazu. Záznam o úrazu sepisuje zaměstnavatel nejpozději do 5 pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu a postupuje přitom podle vzoru záznamu o úrazu, který je uveden v příloze k uvedenému nařízení vlády. Výše uvedené ustanovení je doplňkem k § 105 zákona č. 262/2006 Sb. v tom, že ukládá zaměstnavateli povinnost vést záznamy v knize úrazů tak, aby bylo možné podle nich v případě potřeby sepsat záznam o úrazu. Vyplývá z toho zároveň povinnost vyšetřit i ten pracovní úraz, u kterého není stanovena povinnost sepsat záznam o úrazu, a ohlásit jej stanoveným orgánům a institucím. Nestanoví se blíže, zda musí jít o skutečnou knihu (deník, kam se budou zapisovat úrazy ručně), či zda se má vést kniha úrazů například v elektronické podobě. To vše je závislé na možnostech zaměstnavatele a jeho volby. Ve výše uvedeném nařízení vlády se rovněž nestanovuje, kolik knih pro evidenci úrazů má zaměstnavatel vést – i to je věcí posouzení a rozhodnutí zaměstnavatele. Je však žádoucí, aby zaměstnavatel vedl tzv. centrální knihu úrazů, z které bude vycházet při stanovení nápravných opatření, i odškodnění pracovních úrazů, včetně jednání s příslušnými pojišťovnami.

srpen 2007




I když právní předpis nestanoví taxativně obsah knihy úrazů, je všeobecně doporučováno, aby kniha úrazů obsahovala údaje, které později umožní snadné sepsání záznamu o úrazu: Jde zejména o tyto údaje: • Evidenční číslo úrazu • Jméno a příjmení zraněného zaměstnance • Datum narození • Místo, kde k úrazu došlo • Činnost, při které k úrazu došlo • Datum a hodina úrazu, začátek směny, počet zraněných osob celkem • Druh zranění a zraněná část těla • Zdroj úrazu • Příčina úrazu • Popis příčin a okolností, za nichž k úrazu došlo • Jméno a příjmení svědka (svědků) Ohlašování úrazů

Paragraf 3 nařízení vlády č. 494/2001 Sb. rozděluje ohlašovací povinnost na dvě části, tj. na: – ohlašovací povinnost, která se vztahuje ke všem úrazům, – ohlašovací povinnost, která se vztahuje k úrazům smrtelným, přičemž podle ustanovení § 2 výše uvedeného nařízení vlády je pro účely hlášení úrazu smrtelným pracovním úrazem takové poškození zdraví, které způsobilo smrt po úrazu, nebo na jehož následky zaměstnanec zemřel nejpozději do jednoho roku. Tato definice smrtelného pracovního úrazu platí pouze pro účely nařízení vlády č. 494/2001 Sb. V obou případech ohlašování platí zásada ohlásit úraz bez zbytečného odkladu. Není taxativně stanoven přesný termín ohlášení a není rovněž stanoven způsob, jakým se má úraz ohlásit. Je na zaměstnavateli, jaký způsob ohlášení zvolí. Je však nutné, aby hlášení bylo provedeno co nejdříve a ve vlastním zájmu by neměl zaměstnavatel zapomenout na nutnost prokazatelnosti hlášení. V hlášení se uvádí zejména: – co se stalo (k čemu došlo), – kde se úraz stal, – komu se úraz stal (popř. kolik osob bylo postiženo současně), – kdo úraz hlásí.

Ohlášení úrazu

srpen 2007

V ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 494/2001 Sb. se uvádí, že zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu: – státnímu zástupci nebo územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin (zaměstnavatel provede jen tehdy, pokud podle vlastního posouzení skutečností má podezření, že došlo ke spáchání trestného činu), – příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci( zaměstnavatel ohlásí úraz pouze v případě, že u něj tyto orgány působí. Tam, kde tyto orgány působí, se pak tyto účastní šetření úrazu, případně odborové orgány provedou vlastní šetření ve smyslu ustanovení § 322 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p.), – zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal( je nezbytné, aby zaměstnavatel vyšetřil úraz vlastního zaměstnance za každých okolností, ať už plní pracovní úkoly kdekoliv),



Povinnosti má i zaměstnavatel, u kterého k úrazu došlo. Zaměstnavatel, u něhož k úrazu došlo, má za povinnost uvědomit bez zbytečného odkladu, zaměstnavatele postižené osoby o pracovním úrazu, ke kterému u něho došlo. Dále provede vlastní šetření úrazu cizího zaměstnance tak, jako by šlo o jeho vlastního zaměstnance, a prokazatelně veškerá zjištění, aby je mohl v případě potřeby doložit – § 105 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění p.p. – organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu (viz vyhlášku č. 125/1993 Sb.,ve znění p.p.; od 1.1.2008 podle zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců.) – příslušnému inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, vyžaduje-li poškození zdraví hospitalizaci zaměstnance delší než 5 dní. Ohlášení smrtelného úrazu

Podle znění § 3 odst. 2 nařízení vlády zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu: – územně příslušnému útvaru Policie České republiky (každý smrtelný pracovní úraz je zaměstnavatel povinen ohlásit Policii České republiky, a to bez zbytečného odkladu. Každý případ smrtelného zranění je povinna přezkoumat a prošetřit policie, protože se jedná o závažnou událost) – příslušnému odborovému orgánu nebo zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, – zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal, – příslušnému inspektorátu práce,došlo-li k úrazu na pracovištích, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona (povinnost zaměstnavatele ohlásit smrtelný úraz bezodkladně příslušnému inspektorátu práce, aby mohlo být provedeno šetření a prozkoumání situace na místě úrazu. I u případů smrtelných pracovních úrazů, které byly policii odloženy, pokračuje vyšetřování orgány inspekce práce, a to z hlediska porušení bezpečnostních předpisů) – příslušné zdravotní pojišťovně, – organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu (kromě hlášení smrtelného úrazu organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu, je u tohoto druhu úrazu ještě povinnost ohlásit jej i příslušné zdravotní pojišťovně. Dnem úmrtí pojištěnce zaniká zdravotní pojištění. Příslušná zdravotní pojišťovna je ta zdravotní pojišťovna, které zaměstnavatel hradí zdravotní pojištění za svého zaměstnance).

Vyhotovování záznamů o úrazech

Zaměstnavatel vyhotovuje záznam o úrazu v pěti stejnopisech: – jeden záznam předá postiženému zaměstnanci, – jeden záznam zakládá zaměstnavatel do své evidence, – jeden záznam se zasílá do pátého dne následujícího měsíce příslušnému inspektorátu práce, – jeden záznam se zasílá do pátého dne následujícího měsíce příslušné zdravotní pojišťovně, – jeden záznam se přikládá jako jeden z dokladů. ke konečnému vyúčtování náhrady škody organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti při pracovním úrazu.

srpen 2007




Zasílání záznamů o úrazech

Podle ustanovení § 4 nařízení vlády č.494/2001 Sb. zašle zaměstnavatel záznamy o pracovních úrazech za uplynulý kalendářní měsíc nejpozději do pátého dne následujícího měsíce: – příslušnému inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a při činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona, – příslušné zdravotní pojišťovně.

Vyhotovování záznamů o smrtelných úrazech

Záznam o smrtelném pracovním úrazu vyhotovuje zaměstnavatel minimálně v šesti stejnopisech: – jeden záznam předá rodinným příslušníkům postiženého zaměstnance, – jeden záznam zakládá zaměstnavatel do své evidence, – jeden záznam pro příslušný útvar Policie České republiky, – jeden záznam pro příslušný inspektorát práce, – jeden záznam příslušné zdravotní pojišťovně, – jeden záznam se přikládá k vyúčtování náhrady škody organizační jednotce pojišťovny, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti při pracovním úrazu. Záznamy o smrtelných pracovních úrazech se zasílají ihned po vyhotovení, nejpozději však do pěti pracovních dnů od jejich ohlášení.

Zasílání záznamů o smrtelných úrazech

Nařízení vlády č. 494/2001 Sb. v ustanovení § 5 ukládá zaměstnavateli v případě smrtelného pracovního úrazu povinnost zaslat záznam o smrtelném úrazu do 5 pracovních dní po jeho ohlášení: – územně příslušnému útvaru Policie České republiky, – příslušnému inspektorátu práce, došlo-li k úrazu na pracovišti, stavbách a činnostech, které podléhají jeho dozoru, nebo příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zvláštního zákona.

Záznam o úrazu

Záznam o úrazu – je úřední doklad určený pro orgány inspekce práce, pro další zainteresované orgány a pro potřeby statistického šetřeni, – není právním aktem, a proto se postižený proti němu nemůže odvolat jeho námitky proti znění záznamu musí být uvedeny přímo do záznamu o úrazu, – musí být zpracován tak, aby i nezúčastněná osoba mohla posoudit, za jakých okolností a z jakých příčin ke vzniku úrazu došlo; to je důležité zejména tehdy, když dochází nebo by mohlo dojít k úplnému nebo k částečnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele, a dále i v těch případech, kdy příslušná zdravotní pojišťovna uplatňuje svá oprávnění podle ustanoveni § 55 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištěni, ve znění p.p.

Pokyny pro vyplnění záznamu o úrazu

Do rubriky ,,Evidenční číslo” se vyplňuje pořadové číslo záznamu o úrazu zpracované zaměstnavatelem. V oddílu A se vyplňují údaje o zaměstnavateli, u kterého k úrazu došlo, v oddílu B pak údaje o zaměstnavateli, u kterého je postižený zaměstnanec v pracovněprávním vztahu, Název zaměstnavatele a jeho sídlo (adresa) se vyplňuje zásadně shodně s údaji obsaženými v živnostenském nebo obchodním rejstříku zaměstnavatele. Předmět podnikání (OKEČ) se uvádí podle členění ekonomických činností převzatých z odvětvové klasifikace ekonomických činností zpracované Českým statistickým úřadem.

srpen 2007



Místo, kde k úrazu došlo, musí být výstižně popsáno, zde záleží na konkrétní situaci. Činnost, při které k úrazu došlo, se popisuje stručně, ale výstižně a pravdivě. Tomuto bodu je potřeba věnovat pozornost, vzhledem k tomu, že záznam o úrazu může být v praxi i podkladem pro odškodňování pracovního úrazu. V oddílu C se vyplňují údaje o postiženém zaměstnanci, V oddílu D záznamu o úrazu se uvádí datum a hodina úrazu, začátek směny a počet zraněných osob celkem při téže události, v bodě 4 se popisuje druh zranění a zraněná část těla, která byla postižena v důsledku úrazu; je potřebné, aby tyto údaje byly maximálně přesné, V bodě 6 se uvádí zdroj úrazu, značení se opět provádí křížkem a je možno označit i více zdrojů. Účelem zde vy jmenovaných zdrojů úrazů je podchytit zásadně zdroje rizik, které mohou vést k pracovním úrazům, v případě, kdy zdrojem úrazu byla jiná než zde uvedená činnost, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný zdroj, Bod 7 sleduje příčiny úrazu a i zde je možno označit více příčin úrazu. Značení se opět provádí křížkem. Je důležité, aby i tento údaj byl vyplněn pravdivě, například z důvodu případné kontroly orgánem státního odborného dozoru, v případě, kdy příčinou úrazu byla jiná než zde uvedená příčina, označí se křížkem jiný blíže nespecifikovaný důvod, V bodě 8 se popisují vyčerpávajícím způsobem příčiny a okolnosti, za nichž k úrazu došlo. Zde je nutno zdůraznit, aby zaměstnavatel tomuto popisu věnoval maximální pozornost. Jsou známy případy z praxe odškodňování pracovních úrazů, kdy na první pohled maličkost v popisu okolností úrazu změnila podstatným způsobem náhled na míru odpovědnosti zaměstnavatele za vzniklou škodu, V bodě 9 se uvádějí předpisy, které byly v souvislosti s úrazem porušeny a kým. v této souvislosti je třeba upozornit na § 35 odst. 2 zákoníku práce, kde se stanovuje, že zaměstnanec musí být seznámen s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Dále na § 133 odst. 1 písm. e) zákoníku práce, kde se stanovuje povinnost zaměstnavateli zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich kvalifikační předpoklady a požadavky pro výkon práce. Nemusí zde být proto uvedeno pouze, které předpisy porušil samotný postižený zaměstnanec, je třeba i uvést, zda porušili předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jiní zaměstnanci či jiné osoby, v závěru záznamu o úrazu se podepisuje zaměstnanec, zaměstnavatel, svědci a zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Zaměstnanec se podepisuje pouze v případě, když mu to jeho zdravotní stav dovolí. Záznam se musí sepsat do pěti pracovních dnů po oznámení pracovního úrazu. Za situace, kdy zaměstnanec bude např. v nemocnici, není možno čekat se sepsáním, až bude schopen podpisu. Vzhledem k tomu, že záznam o úrazu není zásadním a jediným dokumentem pro odškodnění pracovního úrazu, může i sám zaměstnanec následně zpochybnit údaje uvedené v záznamu o úrazu a prokázat okolnosti úrazu jiným způsobem, např. svědecky. Svědci se podepisují pouze v případě, když byli skutečně přítomni přímo úrazu. Zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany srpen 2007




zdraví při práci se podepisuje v případě, když se účastnil vyšetřování příčin úrazu.

Přestupky na úseku bezpečnosti práce § 17 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění p.p.

Za zaměstnavatele se podepisuje statutární orgán nebo některý z vedoucích zaměstnanců zaměstnavatele. Pro přesnost je třeba uvést i funkci dotyčného vedoucího zaměstnance zaměstnavatele. Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu , k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů, p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání. Za přestupek podle odstavce 1 b) písm. l), m), n), p) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. j), k), lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. o) a u) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Správní delikty právnických osob na úseku bezpečnosti práce § 30 zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění p.p.

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že j) nevyšetří příčiny a okolnosti pracovního úrazu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, k) nevyhotoví záznam o pracovním úrazu nebo nevede dokumentaci ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, l) nepředá vyhotovení záznamu o pracovním úrazu postiženému a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům, m) nevede evidenci o pracovních úrazech ve stanoveném rozsahu, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu, n) neohlásí pracovní úraz a nezašle záznam o něm stanoveným orgánům a institucím, o) nepřijme opatření proti opakování pracovních úrazů, p) nevede evidenci fyzických osob, u nichž byla uznána nemoc z povolání, Za správní delikt podle odstavce 1 b) písm. l), m), n), p) lze uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, c) písm. j), k) lze uložit pokutu až do výše 1 000 000 Kč, d) písm. o) lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

Hlášení závažných událostí, havárií, úrazů a technických poruch

srpen 2007

K provedení § 6 odst.6 písm.d) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění p.p. byla vydána vyhláška č. 447/2002 Sb., o hlášení závažných události a nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií), závažných pracovních úrazů a poruch technických zařízení(s účinností od 1.11.2002) Vyhláška uvádí náležitosti hlášení u závažných pracovních úrazů a u ostatních závažných události, nebezpečných stavů, závažných provozních nehod (havárií) nebo poruch technických zařízení.



Touto vyhláškou však nejsou dotčeny povinnosti zaměstnavatele oznamovat obvodnímu báňskému úřadu pracovní úrazy a zasílat záznam o úrazu podle nařízení vlády č. 494/2001 Sb., kterým se stanoví způsob evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

srpen 2007


část 5, díl 2, kapitola 1, str. 1 díl 2, prvky systému řízení

5/2 PRVKY SYSTÉMU ¤ÍZENÍ 5/2.1 ÚVOD Kvalita je vysvětlována jako souhrn vlastností objektu náhledem na jeho schopnost plnit stanovené a předpokládané požadavky. Kvalitu je možné chápat jako souhrn vlastností objektu a jako celek v sobě zahrnuje: • kvalitu výrobků, • kvalitu pracovišť, pracovních prostředků a materiálů, • kvalitu pracovních postupů, • kvalitu pracovních podmínek, • kvalitu vnějších vztahů. Celková výkonnost a úspěšnost pracovního systému a jeho kvalita závisí na vzájemné provázanosti kvality technických prostředků organizačních činností kvality lidí a sociálních aspektech. Možná ohrožení a tím i rizika jsou negativní a neočekávané jevy, které znemožňují splnění podnikatelských záměrů a tím zabezpečení kvality. Stanoveným předpokladům vyhovuje zejména specifikace OHSAS 18001 (Occupational Health and Safety Assesment Series), která se odvíjí od ISO 14001 a je slučitelná se systémem řízení kvality dle ISO 9001. Zvýšení kvality znamená i zvýšení spolehlivosti odstranění nedostatků a tím i minimalizaci rizika. Základní požadavky

Základním požadavkem je stanovení politiky bezpečnosti a ochrany zdraví. Organizace musí stanovit jasné cíle, které schválí vedení. Management bezpečnosti práce je rozsáhlý systém organizačních struktur, postupů, procesů a prostředků, který zahrnuje vše včetně legislativních předpisů. Řízení celé oblasti bezpečnosti práce je součástí vrcholového managementu podniku. Zahrnuje realizaci těchto činností: • stejné priority bezpečnosti a ochrany zdraví, ochrany životního prostředí a ekonomických aspektů, • řízení podniku ve smyslu zvyšování úrovně ochrany zdraví zaměstnanců a ochrany životního prostředí, • posilování uvědomění pracovníků o ochranu vlastního zdraví s cílem motivace pracovníků v tomto směru, • integrace požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a životního prostředí do fáze projektové všech technologických celků, • důležitým prvkem je poskytování informací všem zaměstnancům jak bezpečně vykonávat činnost v systému – člověk – stroj – životní prostředí, • spolupráce se státními orgány a místní samosprávou, zejména na úseku velkých havárií. Zaměstnavatel má přímou zodpovědnost za činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci za bezpečný provoz a údržbu, za bezpečnost výrobků a vytvářené služby v souladu s příslušnou legislativou.

únor 2009



díl 2, prvky systému řízení

Pro řízení této oblasti musejí být uplatňovány následující principy: • jednoznačně a srozumitelně definovat oblasti a cíle při zabezpečení podmínek bezpečné práce, • na realizaci bezpečnostních opatření se podílejí nejen vedoucí pracovníci, • stanovování ročních programů a cílů v oblasti bezpečnostní politiky, a to nejen na úrovni podniku, ale i na úrovni jednotlivých provozů. Celkový vývoz musí být ve vzestupné spirále, která je tvořena následujícími prvky: Politika – plánování – zavedení a provoz – ověřování a opatření k nápravě – přezkoumání vedením. Cílem celého cyklu je neustálé zlepšování celého komplexu. Účinně zavedený a udržovaný systém řízení napomáhá organizaci neustále vyhledávat zlepšení ve své výkonnosti.

únor 2009




5/2.2. PODNIKOVÁ FILOZOFIE

Základem podnikové filozofie je dokument, který jasně uvádí cíle v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví a zároveň obsahuje závazek, ze kterého je jasný směr zlepšování výkonnosti ochrany zdraví při práci. Záměrem je ukázat směr a smysl, nastavit v organizaci principy činnosti. Důležité je nejen stanovení cílů, ale i odpovědnosti a požadované výkonnosti v organizaci. Zpracovaný dokument musí splňovat následující kritéria: • odpovídat povaze a rozsahu rizik v organizaci, • zahrnovat závazek neustálého zlepšování, • závazek – vyhovět přinejmenším požadavkům právních předpisů a dalších požadavků, k jejichž plnění se organizace přihlásila, • vedení dokumentu, jeho realizaci a udržování, • být dostupná všem zainteresovaným, • být pravidelně přezkoumávána, aby se zajistilo, že bude i nadále vhodná a přiměřená, • být sdělována všem zaměstnancům – s cílem donutit pracovníky, aby si uvědomili své postavení a odpovědnost. S

Nejzfietelnûji jsou vazby znázornûny následujícím schématem: Pfiezkoumání vedením

Audit

Politika

Zpûtná vazba ze zji‰tûní

Plánování

Při zodpovědném zavádění politiky BOZP je na vedení, aby pečlivě zvážilo a vyhodnotilo jednotlivé vstupy: • nejprve je třeba zvážit, zda politika a vytyčené cíle jsou odpovídající cílům podnikání organizace, • dále pak stávající nebezpečí na úseku BOZP v organizaci. Toto posouzení může mít různý rozsah, obsah, různé formy a postupy. Toto závisí jednak od účelu, pro který je analýza dělána. Jiný je přístup konstruktéra, jiný provozovatele, zda zařízení nikoho neohrožuje, a jiný je přístup při zjišťování příčin nehodových událostí. Podle druhu nebezpečí a ohrožení se použijí rozdílné metody v chemickém průmyslu, ve strojírenství nebo při výškových pracích. Svoji roli má i velikost provozoven a odvětví ekonomické činnosti. Velké organizace mají svá specifika v nutnosti hlubší provázanosti organizace práce, • právní a ostatní požadavky,

listopad 2006




• historické a zvykové uspořádání a výkonnost BOZP v organizaci, • využívání všech pramenů – pro neustálé zlepšování je nutné nezapomínat na dva základní zdroje, jednak využití příspěvků a poznatků zaměstnanců a dále je nutno pracovat s příspěvky dodavatele a dalších externích osob. Při vlastním procesu sestavení je nutné zohlednit všechny výše uvedené vstupy. Zde jako jeden z nejdůležitějších faktorů je nutno uvést souhlas vrcholového vedení se stanoveným programem, neboť jenom tak je záruka řádné propagace a naplňování. Jedním z nutných předpokladů úspěšnosti je soulad s budoucí vizí celé organizace. Cíle musí být reálné. Rizika, kterým je organizace vystavena, musejí být v souladu se skutečností. Je na závadu úspěšnosti, jsou-li přehnaně zvyšovaná rizika a rovněž je na závadu, jsou-li rizika zjednodušována. Jednou z příčin neúspěchu bývá nereálně stanovena politika z důvodu nedostatečných nebo nepravdivých zdrojů. Vedení organizace před zveřejněním zpracované politiky se musí přesvědčit, zda má k dispozici jak finanční, tak lidské zdroje pro naplnění cílů, a že navržené cíle jsou v rámci těchto zdrojů reálné. Nelze podcenit projednání se všemi pracovníky s cílem, aby si zaměstnanci uvědomili své postavení a individuálně podpořili naplnění celkové filozofie. Výstupem z této části musí být jednoznačně stanovená a pochopitelná politika BOZP, se kterou jsou seznámeni všichni zaměstnanci organizace.

listopad 2006




5/2.3 PLÁNOVÁNÍ

Při plánování pro identifikaci nebezpečí hodnocení a řízení rizik je po organizaci vyžadováno vytvoření a udržování postupů pro průběžnou identifikaci nebezpečí, hodnocení rizik a uplatňování nezbytných opatření k řízení. S

Základní schéma plánování: Politika

Audit

Plánování

Zpûtná vazba z provádûn˘ch mûfiení

Zavedení provozu

Sestavený plán by měl zahrnovat následující skutečnosti: • běžné činnosti, • mimořádně se vyskytující činnosti, • činnost osob, a to nejen zaměstnanců, ale všech osob, které mají přístup do prostorů organizace, • zařízení pracovišť, zda je pro organizaci vyhovující. V prováděném postupu je organizace povinna zajistit výsledky hodnocení a vliv zjištění promítnout do stanovování cílů. Posuzování rizik je tvořeno souborem logických kroků, jeho úspěšnost však do značné míry závisí na zkušenosti a rozhodovacích schopnostech hodnotitelů, na jejichž výběru velmi záleží. Dále je rovněž vhodné držet se těchto zásad: • posuzováním pověřit skupinu, ne jednu osobu. Tím je eliminována subjektivita lidského faktoru, • do pracovní skupiny zařadit pracovníka, který dokonale zná provoz, ale i pracovníka, který je odborník v teorii hodnocení rizik, • do posuzování zapojit vedoucí pracovníky technology a pracovníky, kteří zařízení obsluhují, • vyžaduje-li to zařízení, je třeba přibrat externí experty. Tento postup má tu výhodu, že je eliminována „provozní slepota“, • hodnotitelé musí být v dané oblasti dostatečně kvalifikovaní. Musí mít schopnost identifikovat a analyzovat nebezpečí. Důležitý je i odhad pravděpodobnosti a dopad vzniklého negativního jevu. Organizace musí zajistit na základě výsledku zpracování opatření, které je součástí celkové dokumentace a promítne se do stanovování cílů.

listopad 2006




Tyto informace se musejí průběžně aktualizovat. V základních požadavcích je stanoveno zpracování metodiky organizace pro identifikaci nebezpečí a hodnocení rizik. Tato metodika musí: • být definována s ohledem na cíle organizace a časovaná tak, aby byl zajištěn perspektivní přístup, • určovat klasifikaci rizik, • identifikovat rizika, která lze vyloučit nebo se kterými bude dále v programu pracováno, • odpovídat provozním schopnostem a zkušenostem pracovníků a navazovat na použitá opatření na řízení rizik, • poskytovat vstup pro stanovení požadavků na zařízení, potřeby výchovy a výcviku a vývoje provozního řízení, • umožnit monitorování opatření a včasnost jejich uplatnění. V této fázi je vhodné učinit zmínku o metodách posuzování rizika. Metody posuzování rizika jsou uplatňovány především v oblastech, kde selhání některé části systému – člověk – stroj – prostředí přináší velké škody. Při trendech maximalizovat spolehlivost systému se do popředí dostává tvorba kvalitních systémů. Počáteční metody posuzování rizika běžných zařízení vychází z oblasti spolehlivosti. Pro posouzení rizika je nutné doplnit tyto metody o analýzu dopadu. Nově jsou tvořeny metody vyvinuté pro identifikaci a posuzování rizika tzv. kombinované metody, které jsou nejčastěji využívány u technických rizik. Specifickou oblastí pro posuzování je oblast velkých průmyslových havárií, která je úzce zaměřena. Jednou z nejrozšířenějších metod pro posuzování běžných rizik je metoda HAZOP, která umožňuje ohodnotit rizika a zařadit je do tříd. Komplexní přístup směřující k systému řízení rizika v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je reprezentovaný metodou komplexního posouzení rizika. Tuto metodu lze aplikovat i na nejnižších úrovních řízení rizika. Pro strojní celky a automatizovaná pracoviště lze použít metody síťových rizikových grafů. Cílem je, aby organizace po provedení procesů – identifikace nebezpečí – hodnocení rizik – řízení rizik – si byla vědoma všech významných nebezpečí na úseku BOZP v celém rámci svého působení. Důležité je, aby vztahy mezi identifikací nebezpečí, hodnocením a řízením rizik a dalšími prvky systému byly jasně stanoveny a byly zřejmé na první pohled. Účelem není vytvořit návod provádění těchto činností, ale účelem je stanovit principy, podle kterých může organizace určit, zda proces identifikace nebezpečí hodnocení a řízení rizik je pro daný proces vhodný a dostatečný. Ve všech případech je třeba brát v úvahu jak normální stav, tak především nestandardní činnosti v rámci organizace, dál je nutné počítat s případnými nouzovými stavy. Organizace během úvodního průzkumu může vzít v úvahu následující požadavky, jejich výpis je jen upozorněním a není vyčerpávající: • legislativní požadavky, • seznam rizik, které se v organizaci vyskytují, • seznámení s existujícími metodami a procesy řízení systému, listopad 2006



• vyhodnocení a vytvoření zpětné vazby z předchozích vyšetřování nehodových událostí, • práce s tzv. „skoro nehodami“, tj. událostmi, které jen šťastnou náhodou neskončily havárií nebo zraněním pracovníka. Nejdůležitější z této části je stanovení odpovídajících cílů, které musí být zadokumentované a zpracované pro každou příslušnou úroveň a funkci v rámci organizace. Protože je nutné pro další vývoj provádět hodnocení, je třeba tam, kde to lze, cíle kvantifikovat. Příklady základních požadavků: • stanovení politiky a závazku neustálého zlepšování, • výsledky hodnocení a řízení rizik, • legislativní požadavky, • finanční a obchodní požadavky, • technologické procesy, • analýza výkonnosti dříve stanovených cílů, • zjištění v souvislosti s nehodovými událostmi. V této souvislosti je nutné pracovat i s dalšími vstupy, jako jsou: • názory zaměstnanců, • informace z porad, • dřívější zjištění o porušení předpisů. Je nutné zdůraznit, že cíle se musí týkat nejen nejširších podnikových záležitostí, ale i záležitostí, které jsou specifické pro jednotlivé funkce a úrovně v rámci organizace. Důležité je, aby stanovené cíle byly dosažitelné a sledovatelné. Pro dosažení každého cíle musí být stanoven splnitelný termín. Je dobré zabývat se časovým rozvrhem jednotlivých etap. Cíle by měly být známy všem zaměstnancům. Příklady stanovení cílů v oblasti BOZP: • snížení úrovně rizika a tím i snížení četnosti nehod plynoucích z rizikové hladiny organizace, • zlepšení existujícího systému, případně zlepšení uplatňování stávajícího systému, • doplnění stávajících vlastností do již zavedeného systému. V již zpracovaných programech se nesmí zapomenout na: • určení odpovědnosti za splnění úkolu včetně dosažení požadované úrovně, • vytyčení časového rámce a prostředků, • stanovení intervalu přezkoumávání, • možnost dodatečných úprav v návaznosti na změny činností výrobků nebo provozních podmínek organizace.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.4 ZAVÁDùNÍ DO PRAXE

Norma požaduje, aby úlohy odpovědnosti a pravomoci osob, které řídí, provádí a ověřují činnosti, mající vliv na rizika ve vztahu k aktivitám, vybavení a procesům organizace, byly být stanoveny, dokumentovány a sdělovány tak, aby byl usnadněn proces řízení. Plánování

S

Plánování

Audit

Zpûtná vazba z provádûn˘ch mûfiení

Ovûfiování a opatfiení k nápravû

Na odpovědnosti vedoucích pracovníků se v souladu s legislativou nic nemění. Odpovědnost zůstává na vrcholovém managementu. Normou je dána povinnost jmenovat člena vrcholového vedení jako osobu odpovědnou za to, že systém řízení je ve shodě se stanovenými požadavky uplatňován ve všech oblastech a ve všech provozech organizace. Jmenovaný představitel musí mít jednoznačně vymezenou úlohu, odpovědnost a pravomoc. Pro naplnění je třeba využít: • organizační strukturu, • předchozí hodnocení rizik, • zpracované cíle, • popisy prací. V praxi musí být odpovědnost a pravomoc všech osob, které se podílejí na systému řízení, definována zejména s ohledem na rozhraní mezi jednotlivými funkcemi. Proto je třeba zpracovat samostatné požadavky pro: • vrcholové vedení, • střední článek řízení, • za výrobní zaměstnance, • osoby odpovědné za výchovu a výcvik V definování odpovědnosti vrcholového vedení nesmí být opomenuto: • definování celkové politiky, • zajištění a zavedení systému, • implementace systému řízení. Střední článek řízení (provozní ved. pracovníci): • odpovědnost v rozsahu jejich funkcí, • v případě specializované funkce v BOZP organizačním uspořádáním zabránit dvojí odpovědnosti. listopad 2006




Odpovědnost a pravomoci zpracovat formou v organizaci obvyklou. Jako doporučení lze uvést: • manuály systému řízení, • pracovní a technologické postupy, • popisy činnosti, • osnovy zaškolování. Pro zajištění jednotného pochopení je důležité, aby s odpovědností a pravomocemi byli seznámeni všichni na všech úrovních v celé organizaci. Samostatnou kapitolu tvoří výcvik a odborná způsobilost. Norma požaduje, aby pracovníci byli odborně způsobilí provádět činnosti, které se odrážejí v systému řízení. Odborná způsobilost je určena na základě odborných schopností, získaného vzdělání a zkušeností. Dále se vyžaduje po organizaci zpracovat a neustále aktualizovat postupy, které zaměstnance na každé funkci seznámí s: • důležitostí shody stanovené politiky a systému řízení, • důsledky jejich činnosti na BOZP, a přínosech zlepšené činnosti, • úlohou a odpovědností plynoucí z nedodržení stanovených postupů. Do procesu je třeba zahrnout následující prvky: • určení stupně znalostí a kvalifikace pro jednotlivé funkce, • stanovení postupu pro zjednání nápravy mezi skutečnou a požadovanou úrovní znalostí a kvalifikace, • stanovení odpovídající úrovně školení, • pravidelná hodnocení pracovníků, cílem hodnocení je ověřit, zda úroveň byla dosažena a nadále je doplňována, • vést záznamy o provedeném výcviku. Pro podporu a dosažení stanovených cílů vytvoří organizace programu výchovy a vzdělávání. Program zahrnuje následující prvky: • vysvětlení systému řízení v oblasti BOZP a seznámení s odpovědností všem pracovníkům, • sestavení uceleného programu vzdělávání zaměstnance, a to nejen pro ty, co zůstávají na svých pozicích, ale zejména pro ty, kteří přicházejí na jiná funkční místa v rámci organizace, • seznámení a praktický výcvik jednání u jednotlivých rizik s ohledem na postupy, které mají být dodrženy. Podmínkou je, aby to bylo před zahájením práce. • specifické seznámení a praktické zacvičení, které je vyžadováno pro specializované činnosti, • vyžadují-li to okolnosti, specifický výcvik pro řídící pracovníky, ale i pro subdodavatele nebo jiné osoby, které po určitou dobu vykonávají svou činnost v areálu organizace. U těchto pracovníků je pak program stanoven s ohledem na úroveň rizika, kterému jsou vystaveni. Pro funkčnost systému je nutné výslednou úroveň vyhodnotit. Na základě výsledků hodnocení provádět korekce. Výsledky procesu jsou podkladem pro stanovení: • kvalifikačních požadavků, rozsah potřeb výcviku, • plány pro jednotlivé zaměstnance, • záznamy o hodnocení a účinnosti výcviku. Požadavek normy v konzultaci a komunikaci je nastaven tak, aby organizace zpracovala postupy, které zajistí obousměrný komunikační tok a jeho propojení na další zainteresované strany. listopad 2006



Pracovníci musejí být: • zapojeni do vývoje a přezkoumání přístupů pro řízení rizik, • informování o změnách, které by mohly ovlivnit BOZP na pracovišti, • zastoupeni při jednání, které má dopad do BOZP, • informováni, kdo je jejich představitelem na úseku BOZP a kdo je představitelem vedení. Na úseku dokumentace je organizaci uloženo vytvořit a udržovat informace na vhodném médiu, napře. v tištěné nebo elektronické formě. Informace musí obsahovat základní prvky systému a jejich vzájemnou provázanost, dále musí obsahovat odkazy na navazující dokumentaci. Při vlastním postupu je nutné, aby organizace dříve, než začne vyvíjet dokumentace nutné k podpoře BOZP, přezkoumala stávající stav. Neexistuje žádný požadavek, aby stávající dokumentace byla nahrazena. Stávající dokumentace musí však dostatečným způsobem mít řešeny manuály, postupy a pracovní instrukce. Na řízení dokumentů a údajů jsou stanoveny následující požadavky: • snadná přístupnost, • provedené přezkoumávání, dle potřeby revidovány, • zajištění přiměřenosti schvalováním k tomu zmocněnými pracovníky, • stažení zastaralých dokumentů ze všech míst, kde byly užívány – zabránit neúmyslnému nebo chybnému použití, • označit archivní dokumenty, uchovávané z historických nebo provozních důvodů. Základem je, aby všechny informace a dokumenty obsahující údaje nutné pro řízení systému a výkonnosti organizace byly identifikovány a řízeny. Vlastní proces vyžaduje písemné postupy, kde jsou definována opatření nutná pro jednoznačné ručení dokumentace, její schvalování, postup vydávání, ale i rušení. V postupech musí být jednoznačně definována kategorie dokumentu a údaje o platnosti. Ve vlastním řízení provozu je organizaci dána povinnost určit operace a činnosti, které souvisejí se stanovenými riziky, a na které se vážou řídící opatření. Z toho vyplývá pro organizaci povinnost plánovat tyto činnosti tak, aby byly prováděny za předem přesně stanovených podmínek. Organizace musí provést uspořádání, které umožní funkční systém řídících opatření a možnost korekcí, kdykoliv je to z provozních důvodů nutné, a to tak, aby byla naplněna základní stanovená politika a bylo vyhověno všem požadavkům právních předpisů. Zvláštní pozornost a důslednost je třeba věnovat těm oblastem a postupům, kde lze předpokládat vznik nehodových událostí. V praxi je nutno počítat s postupy, kdy rizika zasahují do zájmů vnějších stran. V takových případech je nutné v souladu s platnou legislativou provést konzultaci s ostatními stranami a vzájemně se informovat o rizicích. Je třeba se zmínit o některých oblastech, které mají rozhodující vliv na řízení a v nich se ve větší míře rizika soustředí: • přeprava zboží, služby, použití vnějších zdrojů, • nebezpečné použité materiály, • údržba provozu a vybavení.

listopad 2006




Do této kapitoly patří i povinnost zpracovat havarijní plány a postupy, které identifikují možnosti vzniku havarijních situací a reakce na ně. Organizace musí zpracované plány pravidelně přezkoumávat a vyhodnocovat. Havarijní plány připravují organizaci na řešení hrozeb nebezpečí, omezují jejich dopady na fungování organizace a dávají návod, jak řešit nestandardní situace. Havarijní plán je souborem opatření a dokumentovaných postupů, které jsou vytvořeny a aktualizovány pro použití v případě vzniku mimořádné události a situace. Jedná se zejména o následující činnosti, které zajišťují: • přežití osob, • minimalizaci ztrát a škod, • omezení vzniku mimořádné události a snížení jejich negativních vlivů na činnost organizace, • záchranné a likvidační práce, • obnovu činnosti organizace. Zajištění bezproblémového fungování organizace a omezení případných ztrát je jedním z hlavních úkolů vedení organizace, stejně jako vytváření dobrého jména organizace směrem k zákazníkům a veřejnosti. Před zpracováním se musí vyhodnotit: • výsledky hodnocení rizik a řízení rizik, • podrobnosti o místních záchranných jednotkách, • právní požadavky, • závěry předchozích nehodových událostí, • výsledky nácviku reakcí na nehodové události. Jednotlivé body schematického obsahu havarijních plánů musí být rozpracovány až do konkrétních detailů: • informační část – charakteristika organizace, – mimořádné události, • operativní část – možnosti a prostředky, – havarijní kontakty, – opatření a postupy, • část, kde jsou zpracovány plány konkrétních činností – prováděcí plány pro jednotlivé úseky včetně specifických opatření, jaká je vyrozumění, varování, ukrytí. Při tvorbě je nejsnadnější cesta dle schématu popsaných metodických zásad. legislativa

nebezpečí

plán činnosti

podklady

analýza rizik

řešení

údaje o organizaci a okolí

zranitelnost

realizace opatření

Poslední etapou je testování a aktualizace. Po zpracování havarijního plánu je nutné havarijní vybavení, které musí být poskytnuto v dostatečném množství. Neopomenutelná je pravidelná kontrola a zajištění provozu schopnosti. Mají-li havarijní plány plnit svůj účel, nelze zapomenout na pravidelný nácvik vyhodnocení a zpětnou korekci.

listopad 2006



Havarijní plány plynoucí ze zákona č. 59/2006 Sb. jsou zpracovány samostatně. Stručné shrnutí pro: • dokumentované havarijní plány a postupy, • havarijní vybavení, • záznamy o zkouškách havarijního zařízení, • záznamy o nouzových praktických nácvicích, • záznamy o výsledcích, • záznamy o korekci na základě zjištění.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.5 KONTROLA A NÁPRAVNÁ OPAT¤ENÍ

Zavedení a provoz

S

Audit

Plánování

Zpûtná vazba ze zji‰tûní

Pfiezkum vedením

Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro pravidelné monitorování a měření. Tyto postupy musí zajistit: • kvalitativní a kvantitativní měření, která jsou vhodná pro potřeby organizace, • monitorování míry plnění cílů: – aktivní měření výkonnosti, které prokáže shodu s programem, provozními kritérii a požadavky právních a jiných předpisů, – reaktivní měření výkonnosti pro monitorování nehod, poškození zdraví (včetně „skoronehod“) a jiných historických důkazů o nedostatcích, – zaznamenání údajů a výsledků monitorování a měření vhodných pro zpracování analýz a navazujících nápravných a preventivních opatření. Jestliže je pro měření a monitorování výkonnosti potřeba monitorovacího zařízení, organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro jeho kalibraci a údržbu. Záznamy o kalibraci a o činnostech údržby musejí být uchovány. Systém řízení organizace by měl zahrnovat aktivní a následný monitoring: • aktivní monitoring se používá pro kontrolu účinnosti aktivit organizace (četnost a účinnost kontrol), • následný monitoring se používá při vyšetřování a analyzování selhání systému, zejména vyšetřování nehodových událostí, skoronehod. V návaznosti na mimořádné události musí mít organizace vytvořeny a udržovány postupy pro určení odpovědnosti a pravomoci pro: • řešení havárií a nehodových událostí, • akce vedoucí ke zmírnění následků havárií a nehodových událostí, • začátek a konec nápravných preventivních opatření, • ověření účinnosti přijatých nápravných a preventivních opatření. Důležitým prvkem je zpracování účinných postupů pro hlášení a vyhodnocování nehodových událostí. Cílem je zabránit opakování podobných situací prostřednictvím identifikace a odstranění příčin. Identifikované příčiny by měly být ohodnoceny a pravidelně analyzovány. Klasifikace a analýza se provádí podle: • míry četnosti a závažnosti registrovaných úrazů nemocí z povolání, • typ zranění, část těla, časové údaje, listopad 2006




• typ a rozsah škod, • přímé a prvotní příčiny. Důležité je zabývat se i tzv. skoronehodami a pravděpodobností vzniku negativního jevu. Pravděpodobnost může být vyjádřena buď poměrnými hodnotami – častá, příležitostní, zřídka se vyskytující, nebo číslem, které vyjadřuje, že se nehoda vyskytne za určitý počet cyklů nebo časovou jednotku. Pravděpodobnost je výhodné určit v etapě identifikace nebezpečí nebo ohrožení. Organizace musí vytvořit a udržovat postupy pro identifikaci, uchovávání a rozdělování záznamů BOZP a výsledků auditů a přezkoumání. Záznamy musejí být čitelné, identifikovatelné a přiřaditelné k příslušným činnostem. Záznamy se musejí uchovávat a udržovat tak, aby bylo možné je snadno vyhledat a musejí být chráněny před poškozením, zničením nebo ztrátou. Musí být stanovena a zaznamenána doba jejich uchování. Záznamy musejí být udržovány tak, jak je to vhodné pro systém a organizaci, aby dokládaly shodu s požadavky této normy. Organizace musí vytvořit a udržovat program auditů a postupy pro pravidelné provádění auditu systému managementu BOZP pro: • zjištění, zda systém managementu BOZP: – odpovídá nebo neodpovídá plánovaným opatřením pro řízení BOZP požadavky této normy, – je či není správným způsobem zaveden a udržován, – je či není efektivní při naplňování politiky organizace jejích cílů. • přezkoumání výsledků předcházejících auditů, • poskytování informací o výsledcích auditů vedení organizace. Program auditů včetně časového rozvrhu musí vycházet z výsledků hodnocení rizik činnosti organizace a z výsledků předcházejících auditů. Postupy auditů musí obsahovat podrobnou metodiku a kompetence, a také odpovědnosti a požadavky na řízení auditů a provádění auditu. Pokud je to možné, audity musejí být prováděny nezávislými pracovníky, kteří nemají vazbu na činnosti, které prověřují. Pod názvem audit rozumíme prověření stavu organizace nebo ucelené části organizační jednotky. Audit zahrnuje zkušenosti získané řídícími pracovníky a odborníky v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při kontrolách pracovišť a technických zařízení a při provádění školení a seminářů. Cíle, které mají být auditem dosažené, je možno shrnout do následujících bodů: • identifikace nebezpečí a ohrožení, • vytvoření podmínek řízení rizik, • navržení efektivnějších metod pro činnost v oblasti BOZP, • pozitivní ovlivnění i ostatních stupňů řízení podniku s cílem zvýšit kvalitu výsledných podniků nebo poskytovaných služeb, • dosažení vyšší hospodárnosti podniku je jedním ze základních ukazatelů podnikové kultury. Kultura bezpečnosti je předpokladem vytváření pracovních podmínek, ve kterých se bezpečnost a ochrana zdraví při práci chápe jako společný úkol zaměstnavatelů a zaměstnanců na všech stupních řízení. V rámci auditu je prověřováno, do jaké míry jsou začleněny požadavky minimalizace rizik do všech oblastí výroby. Základním prvkem auditu jsou prohlídky organizace, jejich jednotlivých částí. V případě, že poznatky získané prohlídkou jsou nedostatečné, je nutné prohlídky rozšířit na formu úplného auditu bezpečnosti. listopad 2006



Těžiště činnosti je porovnání skutečného s požadavky předpisů. Toto lze vyjádřit v následujících bodech: • posouzení nedostatků v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví formou identifikace rizik a následným posouzením rizik, • zpracovat opatření na zdokonalení činnosti, • určit přesný způsob realizace opatření. Vlastní výkon auditu je podmíněn důvodem a cílem, který má být pomocí auditu dosažen. Důvody a cíle určují, v jakém rozsahu je třeba informovanost o činnosti v rámci auditu, z toho důvodu jsou prohlídky buď dopředu oznámené nebo vykonány bez oznámení. V neohlášených lze očekávat, že se zjistí skutečný stav. Ohlášení pak vedou ke snaze vytvořit stav, který neodpovídá skutečnosti. Úkoly, rozsah a cíle podmiňují i vlastní volbu auditorů, případně auditorský kolektiv. Prvotní základní činnosti v rámci auditu mohou vykonat kvalifikovaní pracovníci vlastní organizace. Zejména u velkých organizací v závislosti na rozsahu činnosti se stále ve větší míře vyžaduje provádění bezpečnostního auditu nezávislými auditory nebo specializovanými kancelářemi. Audit, na jehož realizaci se podílí vedení, musejí provádět zkušení a nezávislí odborníci. Základní znaky auditu: • kompetentnost – odborné znalosti a zkušenosti, • objektivita, komunikativnost, • nezávislost – volnost v rozhodování. Pro úspěšnost auditu je třeba v zadání auditu přesně definovat: • objekt, kde má být audit proveden, • cíl, kterého má být auditem dosaženo, • termín, ve kterém má být proveden, • druh auditu, • auditora nebo auditorský kolektiv. Výsledky auditu zpracované do závěrečné zprávy musí být kompletní a jasné, rozdíly přesně formulovány a navržena opatření na odstranění případně minimalizaci. Závěry musí být projednány se zodpovědným pracovníkem. Nejlepší situace je, dojde-li ke shodě managementu s doporučením auditora. Při sdělování informací obsažených ve zprávách z auditu je třeba brát v úvahu důvěrnost obsažených údajů.

listopad 2006


listopad 2006





5/2.6 P¤EZKOUMÁNÍ VEDENÍM

Kontrola a opatfiení k nápravû

S

Vnitfiní faktory

Pfiezkum vedením

Vnûj‰í faktory

Politika

Po vrcholovém vedení je požadováno ve stanovených intervalech přezkoumat systémy proto, aby byla zajištěna jejich vhodnost, přiměřenost a účinnost. Procesem přezkoumání se zajišťuje shromažďování nezbytných informací k tomu, aby vedení organizace mohlo provést vyhodnocení. Vlastní vyhodnocení musí být písemně zdokumentováno. V této části se nejvíce projeví firemní kultura, která v mnoha organizacích dosud není zakořeněna. Přitom firemní kultura je důležitým nástrojem, který managementu usnadňuje dosáhnout nejen podstatně vyšší firemní výkonnosti a flexibility, ale i vyšší úrovně bezpečnosti práce v organizaci. Z přezkoumání vedením musí vyplynout možné potřeby pro změnu v politice, v cílech a dalších prvcích systému. Se změnami je nutno počítat s ohledem na výsledky auditu, měnící se okolnosti a hlavně s ohledem na závazek trvalého zlepšování. Při přezkumu je vhodné sledovat následující ukazatele: – nehodové události, – výsledky interních a externích auditů, – realizaci nápravných opatření a zahrnutí do systému – dokument ukládající průběžné posuzování provozních činností z hlediska vlivu na všechny složky bezpečnosti organizace, – přehled provozních činností vyhodnocených jako rizikové, – přehled zpracovaných a zavedených bezpečných postupů pro standardní provozní fáze, – přehled zpracovaných a zavedených bezpečných postupů pro nestandardní provozní fáze (najíždění provozu, odstávky, havarijní stavy, apod.), – dokument ukládající a dokladující účast zaměstnanců na tvorbě bezpečných postupů, – systém posuzování postupů před zaváděním do praxe, přezkoumávání, aktualizování a prokazatelného seznamování zaměstnanců se změnami v bezpečných postupech, prověřování znalostí a dokumentace výsledků znalostí zaměstnanců,

únor 2007




– přehled zpracovaných a zavedených postupů na provádění bezpečné údržby, časový harmonogram údržby, technických kontrol a revizí u objektů a zařízení, – zdokumentovaný systém motivace zaměstnanců ke zvyšování znalostí těchto postupů, k jejich důslednému dodržování, příp. systému sankčních postihů při neplnění povinností, – zdokumentovaný systém bezpečných postupů pro dodavatele a externí subjekty pracující v objektech nebo zařízeních, způsob prokazatelného seznamování s těmito postupy, ověřování dodržování stanovených postupů, sankční postihy apod., – přehledná dokumentace o výrobním procesu, schémata, přípustné hodnoty fyzikálních veličin, včetně pomocných veličin definujících průběh technologického procesu, informace o následcích odchylek hodnot ve vztahu ke složkách bezpečnosti a praktická dostupnost těchto materiálů zaměstnancům a obsahům zařízení. – Dokumentace poskytující informace o signalizačních a bezpečnostních systémech, o preventivních opatřeních, o havarijních systémech a prostředcích a dostupnost této dokumentace zaměstnancům a obsluhám, kontrola funkčnosti těchto systémů a opatření a dokumentace kontroly. Vlastní proces přezkumu musí být prováděn vrcholovým vedením dle časového harmonogramu (doporučují se lhůty 1 rok) V přezkumu se vedení zaměří zejména na funkčnost a výkonnost systému řízení, zvláště v oblastech zjištění nehod. Rozhodně není účelem této fáze řešení detailů a specifických problematik, toto je posláním jiných částí metod řízení a v dobře fungujícím systému by měly být vyřešeny v běžném pracovním postupu. Plán přezkumu vedením by měl zahrnovat následující: – v jednotlivých částech stanovena témata, kterým bude věnována pozornost, – další účastníky dle témat (experti, poradci BOZP, personalisté akce) – materiály a informace, které mají k dispozici pro účely přezkumu. Protože cílem přezkumu je hlavně ověřit vhodnost současné politiky, je třeba postupně sledovat: – vhodnost současné politiky BOZP, – nastavení a aktualizaci cílů, které sledují neustálé zlepšování v časově stanovené periodě, – vhodnost a úplnost procesů hodnocení a řízení rizik, – současné úrovně rizika a naplnění účinnosti již stanovených opatření, – rozbory a opatření údajů o nehodách a haváriích, ke kterým ve sledovaném časovém úseku došlo, – účinnost kontrolních procesů, – posouzení dostatečnosti vstupních zdrojů (finanční, lidské, materiální), – stav připravenosti při výjimečných situacích. Výstupem procesu je zápis o přezkumu, na jehož podkladu je provedena revize stávající politiky a cílů BOZP. Důležité je, aby byla stanovena nápravná opatření včetně termínů a odpovědnosti. Pro naplnění cílů řízení a snížení rizikovosti je nutným předpokladem, aby bylo vedení: – ochotné odborně diskutovat o dávkách BOZP, – dobře připravené na provádění přezkumu – akceptovalo odborné pracovníky jako partnery, – schopno vyhodnotit ústavní poznatky a na jejich podkladě stanovovalo opatření únor 2007



O

únor 2007


únor 2007



část 6, díl 2, kapitola 2, str. 1 díl 2, povinnosti a práva zaměstnanců

6/2.2 PRÁVA ZAMùSTNANCÒ

Zaměstnanec má právo: • na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, • na informace o rizicích jeho práce, • na informace o opatřeních na ochranu před působením rizik jeho práce, • odmítnout výkon práce, pokud má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných osob (odmítnutí výkonu takové práce nesmí zaměstnavatel posoudit jako nesplnění povinnosti), • podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí (je právem a současně i povinností každého zaměstnance – viz část „povinnosti zaměstnanců“ a část „spolupráce se zaměstnanci a jejich zástupci“).

listopad 2006


část 7, díl 3, kapitola 3, str. 1 díl 3, první pomoc

7/3.3 KRVÁCENÍ

Zevní krvácení

Náhlá ztráta asi 1/3 objemu krve ohrožuje postiženého na životě. Jestliže v těle dospělého koluje asi 5–6 litrů krve, již náhlé vykrvácení asi 1,5 litru krve hrozí rozvojem šoku a při neléčení smrtí. Podle toho, ze které cévy postižený krvácí, dále rozlišujeme krvácení z tepen (tepenné), kdy jasně červená krev vystřikuje z rány pod tlakem, a krvácení z žil (žilní), kdy z rány volně vytéká tmavě červená krev. Dále rozlišujeme krvácení z vlásečnic (kapilární), které vidíme např. když se odřeme. Prudké zevní krvácení může ohrozit život postiženého během několika minut. Nebezpečné je nejen tepenné, ale i žilní krvácení. Zevní krvácení je obyčejně ihned zřejmé.

První pomoc

U prudkého zevního krvácení neváháme krvácející cévu provizorně stlačit přímo v ráně prsty. Pokud je to z časových důvodů jen trochu možné, chráníme se gumovými rukavicemi z lékárničky na pracovišti. Improvizovaně si můžeme ruku omotat tkaninou, např. kapesníkem či ručníkem. Na sterilitu (sterilní = zbavený choroboplodných zárodků) v tomto případě nehledíme, v sázce je život postiženého. Pokud můžeme, postiženou oblast zvedneme nad úroveň srdce, stisk přitom nepovolujeme.

Tlakové body

S výhodou můžeme využít znalost tzv. tlakových (kompresních) bodů, jejichž stlačením v místě nad krvácející ranou můžeme krvácení zastavit, popř. významně snížit. Tlakový bod je místo, kde lze cévu přitlačit proti pod ní ležící kosti, čímž přerušíme tok krve od srdce k ráně. Jsou to: 1) Spánkový tlakový bod: při krvácení z horní části obličeje a vlasaté části hlavy, stlačíme jej asi 1 cm před zvukovodem směrem k oku. 2) Lícní tlakový bod: při krvácení z dolní části obličeje, stlačíme jej asi 3 cm před úhlem dolní čelisti zepředu a zdola. 3) Krční tlakový bod: při nemožnosti zastavit krvácení z obličeje, dutiny ústní, hlavy a krku stlačíme krční tepnu mezi hrtanem a kývačem hlavy asi uprostřed krku. 4) Podklíčkový tlakový bod: při prudkém krvácení z podpaží, ramene a horní části paže, stlačíme jej za klíční kostí směrem dolů k prvnímu žebru. 5) Pažní tlakový bod: při krvácení z lokte a předloktí, stlačíme jej na vnitřní straně paže asi uprostřed mezi svaly. 6) Břišní tlakový bod: při krvácení z oblasti pánve, popř. neztišitelném krvácení z rodidel, stlačíme jej v pupeční jizvě šroubovitě pěstí velkým úsilím, čímž přitlačíme aortu proti páteři. 7) Stehenní tlakový bod: při prudkém krvácení z dolní končetiny stlačíme stehenní tepnu pod tříslem na vnitřní a přední straně stehna. Praktický trénink vyhledání správných tlakových bodů je nezbytný. Tento postup můžeme s úspěchem využít u krvácení z menších a středních tepen. Jestliže se nám podařilo zastavit zevní krvácení ať již přímým stlačením rány, nebo stlačením tlakového bodu, vyčkáváme příjezdu odborné pomoci (závodního lékaře či ZZS) za stálého stlačování rány a dohledu postiženého.

listopad 2006



díl 3, první pomoc

Tlakový obvaz

Pokud lze, přiložíme tlakový obvaz, se kterým budeme úspěšní při stavění žilního a menšího tepenného krvácení. Optimálně využijeme připravených hotových obvazů v balíčku. Pokud takto předpřipravený obvaz nemáme k dispozici, přiložíme na ránu nejdříve krycí vrstvu (sterilní mul), kterou pevně přichytíme několika otáčkami obinadla. Nad ránu potom umístíme ještě tlakovou vrstvu (rulička mulu, složený kapesník) a pevně přitáhneme zbytkem obinadla. Při prosakování obvazu můžeme tento postup zopakovat nejvýše třikrát. V některých tělních krajinách ale nelze tlakový obvaz přiložit, nebo je nezbytné stlačovat krvácející ránu prsty až do chirurgického ošetření, např. krční tepna, nebo podklíčková tepna.

Zaškrcovadlo

Ve výjimečných případech je třeba užít zaškrcovadla, kterým energicky zatáhneme končetinu nad ranou tak, abychom přerušili tok krve v tepně mezi srdcem a ranou. Optimálně použijeme speciální pryžové obinadlo, nebo improvizovaně dostatečně široký pruh pevné látky (aspoň 5 cm), např. složený trojcípý šátek. Nikdy končetinu nezaškrcujeme drátem nebo provazem. Jednou nasazené zaškrcovadlo nepovolujeme. Nezapomeneme zaznamenat čas, kdy jsme končetinu nad ranou zaškrtili. Ošetřené místo zvedneme. Postiženého uložíme do autotransfúzní polohy, kdy mu kolmo vzhůru zvedneme obě dolní končetiny, popř. i obě horní končetiny. Přiložený tlakový obvaz opakovaně kontrolujeme.

Krvácení z varixů

Varixy (městky) na žílách dolních končetin mohou krvácet při úderu, nebo často i spontánně. Vznikají tehdy, kdy poškozené žilní chopně brání odtoku krve z dolních končetin. Městnající krev zvýšeným tlakem narušuje žilní stěnu, která se v místech městnání rozšiřuje a vytváří charakteristické bulky. Protože se jedná o žilní krvácení, vytékající krev je tmavě červená. Může se jednat i o závažné krvácení, které, není-li včas zastaveno, může ohrozit život postiženého. PRVNÍ POMOC: Krvácení se pokusíme zastavit přímým stlačením krvácející rány a zvednutím dolní končetiny nad úroveň srdce. Přivoláme ZZS. Ránu stlačíme prsty nebo dlaní přes přiložený měkký a dostatečně veliký polštářek (výhodný je hotový obvaz č. 3 nebo č. 4). Nemáme-li k dispozici sterilní krytí, improvizovaně užijeme např. složený kapesník, šátek apod. Uvolníme dolní končetinu tím, že stáhneme těsně přiléhající ponožky či podvazkový pás. Jestliže krvácení pokračuje a obvaz je prosáklý krví, přiložíme další krycí vrstvu a opět přitáhneme obvazem. Dolní končetinu podložíme. Při opravdu prudkém krvácení z varixů můžeme využít stlačení v stehenním tlakovém bodě.

Vlásečnicové krvácení

Objeví se při poranění nejjemnějších cév, probíhajících v kůži. Příčinou jsou odřeniny či drobné řezné a tržné rány kůže. Není nebezpečné z hlediska krevní ztráty. Většinou se zastaví do několika minut samo. Vnitřní krvácení Příčinou vnitřního krvácení může být jak úraz, tak onemocnění. Z úrazů mohou zapříčinit vnitřní krvácení zlomeniny dlouhých kostí či pánve, údery do břicha, pronikající rány. Nejčastějšími onemocněními, zapříčiňujícími vnitřní krvácení, jsou krvácející žaludeční vřed, prasklá výduť aorty apod. Vnitřní krvácení bývá obvykle závažnější než zevní krvácení. Krev se hromadí v některé tělní dutině a může zůstat skryta. Nebo působí viditelnou změnu barvy pod povrchem kůže. Popřípadě může vytékat z některého z tělních otvorů (ústa, nos, ucho, konečník, močová trubice, rodidla). Často se projeví až komplikacemi tlakem na životně důležité orgány (krev v lebce stlačuje mozek, krev v hrudníku stlačuje plíce). Masivní vnitřní krvácení se projevuje nápadnou bledostí, pocením, celkovou slabostí, což jsou známky šoku. Vnitřní krvácení nelze v podmínkách první po-

listopad 2006


část 7, díl 3, kapitola 3, str. 3 díl 3, první pomoc

moci zastavit, vyžaduje chirurgické ošetření a náhradu ztraceného objemu infuzemi a transfuzemi. PRVNÍ POMOC: Postiženého uložíme na záda, hlavu mírně níže otočíme ke straně, zvedneme dolní končetiny. Je vhodné uložit postiženého na podložku (např. deku) a přikrýt ho. Přivoláme ZZS. Uvolníme postiženému tísnící oděv kolem krku, hrudníku, pasu. Pokud je při vědomí, nepodáváme nic ústy, uklidňujeme postiženého. Opakovaně kontrolujeme základní životní funkce, údaje zaznamenáváme. Pokud je postižený v bezvědomí, uložíme ho do zotavovací polohy na boku. Modřiny

Jedná se o vnitřní krvácení, které prosáklo tkáněmi a způsobilo charakteristické zabarvení podkoží. Bývá způsobeno prudkým pádem na masité části těla (např. hýždě), dále vzniká po úderech, podvrtnutích či zlomeninách. Modřiny se projevují kromě nachověmodrého zbarvení postižené oblasti bolestivostí a otokem. Tam, kde u postiženého nalezneme otisky oděvu, mělo by to být pro nás varovným znamením možného poranění vnitřních orgánů. PRVNÍ POMOC: Postižené místo ochlazujeme, lehkým tlakem můžeme zpomalovat krevní průtok, pokud lze, postižené místo zvedneme.

Krvácení z nosu

Krvácení z nosu může nastat jak po nárazu do hlavy, tak rovněž po silném kýchnutí, smrkáním, někdy bez zjevné příčiny. Zdrojem krvácení je nejčastěji céva v nosní přepážce. PRVNÍ POMOC: Postiženého posadíme a vyzveme ho, aby se předklonil, zmáčknul si měkké části nosu, dýchal klidně ústy – a vydržel v této poloze 10 až 20 minut. Podáme mu jakoukoliv nádobu, do které může vše z úst vyplivovat, protože polykání může narušit krevní sraženinu a spolknutá krev může způsobit pocit na zvracení. Do zátylku můžeme postiženému přiložit studený obklad. Pokud krvácení z nosu neustane do cca 30 minut, přivoláme ZZS.

Krvácení z ucha

Krvácení z ucha bývá následkem proděravění ušního bubínku například při zatlačení cizího předmětu do ucha, úderem do hlavy ze strany, nebo při výbuchu. Je-li výtok z ucha čirý vodnatý, popř. s příměsí krve, jedná se o závažný příznak zlomeniny báze lební. Postižený si může stěžovat na bolest, která bývá zpočátku ostrá, později trvalá, udává zhoršení sluchu, může pociťovat i závrať. PRVNÍ POMOC: Postiženému pomůžeme zaujmout polohu v polosedě, hlavu má nakloněnou k postižené straně, aby krev mohla volně odtékat. Na ucho připevníme sterilní obvaz (nejlépe hotový pohotovostní balíček) nebo imrovizovaně poštářek čistého textilu bez chloupků. Postiženého v poloze, v jaké jsme ho ošetřili, odvezeme k dalšímu ošetření. V případě závažnějšího stavu přivoláme k transportu ZZS.

Krvácení z úst

Následkem pádu či úderu do oblasti obličeje se může vyskytnout krváení z oblasti jazyka, dásní či patra. Dlouhotrvající krvácení se může vyskytnout z lůžka po vyraženém či vytrženém zubu. Kromě krvácení z úst se u postiženého může rovněž vyskytnout otok v obličeji, popřípadě deformita při zlomeninách obličejových kostí. PRVNÍ POMOC: postiženého ošetřujeme vždy vsedě s předkloněnou hlavou nad umyvadlem nebo jinou nádobou. Krev necháme odtékat, postižený krev nepolyká. Ránu pevně stlačíme čistým mulem po dobu 15 až 20 minut. Do krvácejícího zubního lůžka můžeme vložit vysoký mulový tampon a postiženého vyzveme, aby pevně skousnul na dobou 20 až 30 minut. Do úst možno vložit kousky ledu a nechat cucat. Po opatrném odstranění mulu ústa nevyplachujeme, listopad 2006



díl 3, první pomoc

postižený nesmí nic jíst ani pít. Při neúspěchu můžeme postup zopakovat, nejsme-li ani nyní úspěšní, přivoláme odbornou pomoc. Ke stavění prudšího či déletrvajícího krvácení můžeme využít stlačení tlakových bodů krčního nebo čelistního. Krvácení z trávicího traktu

Jestliže postižený zvrací čerstvou krev, krevní sraženiny či částečně natrávenou tmavou až černou krev, jedná se o krvácení z cév v žaludku nebo v jícnu. Je třeba rozhodnout, zda se nemůže jednat o krev spolykanou při krvácení z nosu či úst. Při tomto typu krvácení z trávicího traktu bývá stolice sytě černá, dehtovitá, s typickým štiplavým zápachem. Podezřelý průjem před příjezdem lékaře nesplachujeme. Ztráty krve mohou být veliké a mohou ohrozit postiženého rozvojem šoku. PRVNÍ POMOC: Postiženého uložíme do vodorovné polohy na zádech, při zvracení do zotavovací polohy na boku. Nedáváme nic jíst ani pít. Postiženému při plném vědomí můžeme dát cucat kostky ledu, popř. po malých doušcích (po lžičkách) polykat ledovou vodu. Na podbříšek můžeme přikládat studené (nikoliv ledové) obklady. Při šoku provedeme protišoková opatření. K transportu a dalšímu ošetření přivoláme ZZS.

Krvácení z rodidel

Jedná se většinou o potrat, což je ukončení těhotenství před 28. týdnem, plod je většinou neživotaschopný. Potrat ohrožuje ženu velkou krevní ztrátou. Krvácení z rodidel bývá různé intenzity, postižená si stěžuje na křečovité bolesti v podbříšku, rodidly odchází potracený plod s plodovými blánami, při velké krevní ztrátě bývají přítomné známky šoku. PRVNÍ POMOC: Uklidňujeme postiženou, uložíme ji do polohy vleže s podloženou hlavou a rameny, pokrčená kolena podložíme, např. stočenou dekou. Na rodidla přiložíme sterilní mul, na něj přidáme odsávací vrstvu s vatou, mulem. Můžeme rovněž rodidla přikrýt popáleninovou rouškou. Vše, co odešlo z rodidel, uchováme pro další odborné vyšetření. Při šoku provedeme protišoková opatření. Přivoláme ZZS.

listopad 2006


část 8, díl 3, kapitola 3.3, str. 1 díl 3, manipulace s materiálem

8.3.3.3 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELÒ MANIPULAâNÍCH VOZÍKÒ Výběr zaměstnanců pro práci s vozíky

S ohledem na skutečnost, že řidič – obsluha manipulačního vozíku má ve svých rukách hodnoty značné ceny – zejména svůj život a životy svých spoluzaměstnanců, případně i dalších fyzických osob, jakož i značné materiální hodnoty v podobě vlastního vozíku a manipulovaného materiálu, je nutno jak jeho výběru, tak i prováděnému školení věnovat potřebnou pozornost. Bylo by prospěšné, aby se každý zaměstnanec, o kterém se uvažuje jako o řidiči (obsluze) manipulačního vozíku – zejména pak motorového, nejdříve podrobil psychologickému vyšetření. Zkušenosti totiž ukazují, že tam, kde se takovéto vyšetření provádí, jsou dosahovány nejen lepší ekonomické výsledky, ale zejména že se výrazně zvyšuje bezpečnost provozu příslušných manipulačních vozíků. Při výběru budoucích řidičů – obsluh manipulačních vozíků by zaměstnavatelé měli sledovat zejména: a) stáří uchazeče – pro řízení motorových vozíků byl v dřívějším období striktně požadován, dnes by měl být taktéž vyžadován, minimální věk 18 let, pro obsluhu ručních vozíků by měla být rovněž zaměstnavatelem stanovena minimální věková hranice, b) zdravotní způsobilost – u budoucích obsluh ručních vozíků a u budoucích řidičů motorových vozíků, kteří se při jízdách a práci s vozíkem nikdy nedostanou na pozemní komunikaci, je nutno ještě před zahájením jejich výcviku ověřit zdravotní způsobilost pro práci s vozíkem – u příslušných zaměstnanců, podle směrnice ministerstva zdravotnictví č. 49/1967. Pokud se motorový vozík bude pohybovat (nebo také pohybovat) po pozemních komunikacích – tzn. i účelových, je nutno zdravotní způsobilost jeho budoucího řidiče posuzovat podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. – viz dále. c) odbornou způsobilost (kvalifikaci) – každý provozovatel manipulačních vozíků je povinen stanovit kvalifikační požadavky pro řízení motorových vozíků, resp. ovládání vozíků ručních. Naplnění těchto požadavků je bezpodmínečně nutno zajistit v rámci základního školení budoucích řidičů, či obsluh vozíků, resp. opakovaného školení. Při výběru budoucích řidičů motorových vozíků provozovaných na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb. je současně třeba sledovat splnění kvalifikačních předpokladů daných zákonem č. 361/2000 Sb., – získání odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel – viz dále. Poznámky: • Kvalifikační předpoklady jsou požadavky na kvalifikaci stanovené právními předpisy. • Kvalifikační požadavky stanovuje zaměstnavatel ve vazbě na provedenou analýzu rizik v rámci podmínek své firmy s přihlédnutím k průvodní dokumentaci dodané výrobcem – dodavatelem příslušného vozíku.

Ověření zdravotní způsobilosti – všeobecně

Zdravotní způsobilost obsluh ručních vozíků ve všech případech a řidičů motorových vozíků nepoužívajících pozemní komunikace, je posuzována podle směrnice MZD č. 49/1967 věstníku MZD. V každém případě je ale nutno u řidičů motorových vozíků přihlédnout ke způsobu řízení a ovládání příslušného únor 2007



díl 3, manipulace s materiálem

vozíku, včetně podmínek jeho pracovního nasazení, doporučuje se i v tomto případě ověřovat zdravotní způsobilost shodně jako u řidičů používajících pozemní komunikace. Opakované – řadové prohlídky těchto zaměstnanců se provádějí nejméně jednou za 5 let a u osob starších 50 let nejméně jednou za 3 roky. Ověření zdravotní způsobilosti – pro pozemní komunikace

Zdravotní způsobilost řidičů motorových vozíků, provozovaných (a to i částečně) na pozemních komunikacích – to znamená i účelových, podle zákona č. 13/1997 Sb. je posuzována podle vyhlášky č. 277/2004 Sb. Součástí lékařského vyšetření je mj. kontrola zraku, sluchu, svalové, kosterní, nervové a oběhové soustavy apod., ale též závislosti na alkoholu a dalších psychoaktivních, resp. návykových látkách atd. V této souvislosti lze uvést, že osoby závislé na alkoholu a neschopné se vzdát jeho požívání, případně závislé na jiných psychoaktivních, resp. návykových látkách jsou zdravotně nezpůsobilé pro řízení a ovládání motorových vozíků. Poznámka: Účelová komunikace je ta část pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, popř. k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru či objektu. Nemoci, různé vady nebo stavy, které vylučují nebo podmiňují zdravotní způsobilost k řízení a ovládání motorových vozíků, provozovaných na pozemních komunikacích podle zákona č. 13/1997 Sb., jsou vyspecifikovány v příloze č. 3 k vyhlášce č. 277/2004 Sb. Posuzující lékař, na základě zhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby, ve svém posudku stanoví, zda posuzovaná osoba je : • zdravotně způsobilá, • zdravotně způsobilá s podmínkou, • zdravotně nezpůsobilá, k řízení a ovládání příslušného motorového vozíku.

Pravidelné lékařské prohlídky – pro pozemní komunikace

Vedle vstupních lékařských prohlídek, prováděných u budoucích řidičů motorových vozíků ještě před zahájením jejich školení a výcviku, musí být dále prováděny pravidelné lékařské prohlídky a to: • každé dva roky u osob do dovršení 50 let věku, • každoročně u osob po dovršení 50 let věku.

Školení a výcvik řidičů – obsluh manipulačních vozíků

V dřívějším období byl výcvik a školení řidičů motorových vozíků zcela jednoznačně stanoven v rámci závazné ČSN 26 8805. Vydáním stávající ČSN 26 8805 (z července 2000) přestal k 1. 8. 2 000 existovat řadu let budovaný jednotný systém výchovy řidičů motorových vozíků. V současné době jsou zaměstnavatelé provozující manipulační vozíky bez rozdílu – ruční i motorové v návaznosti na ustanovení § 103 odst. 2 Zákoníku práce, povinni zajistit zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, které doplňují jejich odborné předpoklady a požadavky pro výkon práce (řízení a ovládání vozíků), a vztahující se k rizikům, s nimiž může zaměstnanec přijít do styku na svém pracovišti. V rámci prevence rizik podle ustanovení § 102 odst. 2 Zákoníku práce jsou zaměstnavatelé současně povinni vyhledávat rizika, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění, resp. minimalizaci – mj. i v souvislosti s provozem manipulačních vozíků.

únor 2007



Školení a opakované školení – součást prevence rizik

V rámci prevence rizik, podle výše uvedeného ustanovení Zákoníku práce a s přihlédnutím k ustanovení § 103 odst. 3 Zákoníku práce, je zaměstnavatel ve vazbě na provoz motorových manipulačních vozíků povinen zejména: a) stanovit rozsah školení z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně rozsahu seznámení se souvisejícími riziky, které vyplývají z provozu vozíků na příslušných pracovištích zaměstnavatele – pro získání kvalifikace (kvalifikačních požadavků) obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků, b) zajistit proškolení obsluh, resp. budoucích obsluh manipulačních vozíků v rozsahu dle písm. a), c) u obsluh manipulačních vozíků stanovit periodu a obsah opakovaného školení včetně periody ověřování znalostí předpisů dle písm. a), d) zajistit u obsluh manipulačních vozíků ověřování znalostí předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v periodách dle písm. c).

Praktické dovednosti – součást kvalifikace

Součástí kvalifikace – kvalifikačních požadavků obsluh manipulačních vozíků by, vedle výše uvedených teoretických znalostí, měly být i praktické dovednosti v obsluze konkrétního vozíku na příslušných pracovištích, popřípadě i práce s přídavným zařízením, a to v potřebném rozsahu. Při určování kvalifikačních požadavků je zaměstnavatel povinen vycházet též z průvodní dokumentace – návodu k používání, dodávané s každým vozíkem v dřívějším období podle nařízení vlády č. 170/1997 Sb., resp. v současnosti podle nařízení vlády č. 24/2003 Sb. – viz znění bodu 1.7.4 – návodu k použití, písm. a), jedenáctý odsek, přílohy č. 2. Tato dokumentace v případě motorových vozíků, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení musí obsahovat i rozsah požadovaného výcviku obsluhy (Viz též ustanovení čl. 7.2.2 ČSN EN 1726-1). Poznámka: U ručních vozíků je nutno postupovat obdobným způsobem.

Proškolení řidičů – obsluh vozíků

Zaměstnavatel provozující manipulační vozíky – provozovatel má možnost zajistit proškolení jeho řidičů – obsluh, resp. budoucích řidičů – obsluhy: 1) interní formou – vlastními silami, a to buď přímo (osobně), je-li sám dostatečně kvalifikován, nebo prostřednictvím pověřeného kvalifikovaného zaměstnance, 2) popř. externí formou – prostřednictvím kvalifikovaného školitele – v případě motorových vozíků např. pomocí instruktora řidičů motorových vozíků, a to jak s osvědčením podle dřívější praxe, tak s certifikátem, vydávaným v současné době příslušným akreditovaným certifikačním orgánem. V současné době nabízejí možnost proškolení řidičů – obsluh též někteří výrobci (dodavatelé) manipulačních vozíků. Součástí prováděného školení musí být, vedle teoretické části, též praktické seznámení školeného s vozíkem který bude obsluhovat, včetně řádného zaučení na tomto vozíku – a to i s používáním eventuálních přídavných zařízení. V obou případech za kvalitu provedeného školení zodpovídá podle ustanovení § 103 odst. 2 a odst. 3 s přihlédnutím k § 103 odst. 1 písm. f) Zákoníku práce příslušný zaměstnavatel se všemi z toho vyplývajícími důsledky. Tuto skutečnost by si měli zaměstnavatelé uvědomit zejména při zajišťování školení externí formou.

Požadavky na školitele řidičů – obsluh manipulačních vozíků

V současné době nejsou na celostátní úrovni stanoveny požadavky na školitele řidičů – obsluh manipulačních vozíků. O to ale zodpovědněji je třeba postupovat při výběru (zejména externích) vhodných subjektů – osob s dostatečnou kvalifikací pro tuto činnost. Nutno zdůraznit, že uvedená zásada se vztahuje nejen na vozíky motorové, ale platí i pro ruční vozíky.

únor 2007




K dostatečné kvalifikaci – schopnosti školitele řidičů (obsluh) manipulačních vozíků bez rozdílu lze počítat: • Přiměřené teoretické znalosti Vzhledem k tomu, že v rámci teoretické přípravy by měl školitel, na přijatelné úrovni chápání svých posluchačů, vysvětlit budoucím řidičům – obsluhám základní funkce vozíku, jeho ovládání a pracovní nasazení (včetně použití případných. přídavných zařízení) – a to též ve vazbě na možná rizika apod., jakož i zásady bezpečnostních předpisů a pravidel pro vozíky, včetně souvisejících předpisů a pravidel firemních, musí mít školitel dostatečné znalosti v naznačených oblastech. • Přiměřené praktické dovednosti Na teoretickou část přípravy budoucího řidiče – obsluhy by měla navazovat její praktická část. V rámci praktické přípravy by školené osoby měly nejen poznat způsob řízení a ovládání příslušného vozíku (se kterým budou pracovat), ale řízení a ovládání tohoto vozíku by se mělo stát součástí jejich dovedností. V případě, že na vozíku jsou, resp. mohou být instalována přídavná zařízení (v rámci některých manipulačních operací) je bezpodmínečně nutno, aby praktická část přípravy zahrnovala též použití vozíku, včetně jeho pracovního nasazení, se všemi přídavnými zařízeními. V rámci této přípravy by se měla zaučovaná osoba seznámit též se specifiky řízení a ovládání vozíku, která vyplývají z použití jednotlivých přídavných zařízení. Jako příklad lze uvést stabilitu vozíku, výhled řidiče – obsluhy apod. Pro zajištění kvalitní praktické přípravy budoucích řidičů – obsluh je nutno, aby školitel – instruktor sám ovládal jízdu a práci s příslušným vozíkem, včetně případného použití přídavných zařízení. V případě motorových vozíků by se mělo vždy jednat o svědomitého a zodpovědného řidiče motorových vozíků. • Odpovídající pedagogické schopnosti Vedle teoretických znalostí a praktických dovedností musí mít školitel též odpovídající pedagogické schopnosti. Cílem prováděného školení nemůže být pouze „učení“, ale řádné naučení školených osob jízdy a práce s manipulačním vozíkem. Školitel – instruktor by měl být pro školené osoby vzorem. V žádném případě nemůže kupř. učit zásady správné a bezpečné jízdy a práce s vozíkem, které sám nerespektuje. Výběru vhodného školitele – instruktora je nutno věnovat potřebnou pozornost – také z toho důvodu, že za kvalitu prováděného školení zodpovídá (jak bylo již uvedeno) podle ustanovení § 103 odst. 2 Zákoníku práce zaměstnavatel – provozovatel příslušného vozíku, se všemi z toho vyplývajícími důsledky. O prováděném školení by měl vést zaměstnavatel příslušnou dokumentaci. Pověření řidičů – obsluh vozíků

Po získání kvalifikace dle stanovených kvalifikačních požadavků zaměstnavatelem, a ověření této kvalifikace, je nutno nejen řidiče motorových vozíků, ale i obsluhy vozíků ručních pověřit obsluhou konkrétního vozíku na určených pracovištích zaměstnavatele – provozovatele manipulačních vozíků. Provozovatel pro řidiče – obsluhu manipulačního vozíku by měl současně určit i vhodnou formu kvalifikačního dokladu, platného na pracovištích a v prostorách zaměstnavatele, provozujícího příslušný vozík. Tímto může být pro motorový vozík kupř. i „průkaz řidiče motorových vozíků“, používaný v dřívějším období. Třeba si ale uvědomit, že se v tomto případě jedná o kvalifikační doklad „podnikového charakteru“ s platností pouze na stanovených pracovištích příslušného zaměstnavatele. V této souvislosti by měl být i vhodným způsobem označen (firemně) dřívější „průkaz řidiče motorových vozíků“ při jeho eventuálním využívání v rámci konkrétního zaměstnavatele. Takovéto firemní

únor 2007



– podnikové kvalifikační doklady je nutno odlišovat od „celostátně platných průkazů“, které jsou v některých případech vydávány školícími středisky. Respektování kvalifikačních předpokladů

Při provozu manipulačních vozíků na pozemních komunikacích ve smyslu zákona č. 13/1997 Sb. – tzn. i na účelových komunikacích dle ustanovení § 7 citovaného zákona, je nutno respektovat též kvalifikační předpoklady dané dopravními předpisy. V takovémto případě obsluha motorového manipulačního vozíku (s vlastním pohonem), vedle splnění výše uvedených kvalifikačních požadavků, musí být ve smyslu ustanovení § 3 odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb. současně držitelem příslušného řidičského oprávnění podle ustanovení § 81 uvedeného zákona. Řidičské oprávnění skupiny B je vyžadováno k řízení motorových vozíků, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřesahuje 3 500 kg, a při překročení této hmotnosti řidičské oprávnění skupiny C. Vedle toho přichází v úvahu též řidičské oprávnění skupiny T. V případě ručních vozíků provozovaných na pozemních komunikacích o celkové šířce převyšující 600 mm musí jejich obsluha v potřebném rozsahu jednak ovládat řízení a obsluhu příslušného vozíku, jednak předpisy o provozu na pozemních komunikacích. Poznámka: Obsluha ručního vozíku o celkové šířce nepřevyšující 600 mm je podle dopravních předpisů považována za chodce.

Používání vozíků k účelům a za podmínek, pro které jsou určeny

Rozsah a možnosti použití – využití jednotlivých vozíků jsou stanoveny zejména v jejich průvodní dokumentaci, dodávané s každým vozíkem. Součástí průvodní dokumentace je mj. i návod k použití, ve kterém je specifikováno též předpokládané použití vozíku (nařízení vlády č. 24/2003 Sb., příloha č 2, bod 1.7.4). Výrobce, resp. dodavatel při zpracovávání návodu k použití bere v úvahu nejen běžné použití vozíku, ale i taková použití, která lze rozumně předpokládat. Návod k použití vozíku by měl mj. obsahovat: • popis vozíku a jeho příslušenství, • použitelná přídavná zařízení a pokyny pro jejich sestavení – instalaci na vozík, • tlaky huštění nafukovacích pneumatik, • povolená a zakázaná použití vozíku a přídavného zařízení, včetně možností nasazení vozíku ve zvláštních prostředích – kupř. výbušném, • použití přídavných pomůcek – při omezení přímého výhledu obsluhy, • instrukce o jízdě do svahu, možnosti tažení vozíku, • požadavky na podlahu – terén, na kterém lze vozík používat apod. Na provozovaných vozících jsou ale jejich provozovateli v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci někdy prováděny „podstatné úpravy“, předem neprojednané a neschválené, podobně jako jsou těmito vozíky vykonávány pracovní operace, pro které vozíky nebyly navrženy, vyrobeny a odzkoušeny (§ 4 odst. 1 ve vazbě na ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Lze doplnit, že tyto skutečnosti tvoří nejčastější příčiny nejzávažnějších nežádoucích událostí, vykazovaných při provozu a použití manipulačních vozíků – zejména vozíků vysokozdvižných.

Zajištění bezpečného technického stavu používaných vozíků

Již u vozíků nově uváděných do provozu, jakož i vyměnitelných přídavných zařízení je nutno sledovat splnění bezpečnostně technických požadavků na ně kladených (ze zákona č. 22/1997 Sb., navazujících nařízení vlády a harmonizovaných českých technických norem). Každý vozík a vyměnitelné přídavné zařízení, chápaný jako strojní zařízení, musí být výrobcem, resp. zplnomocněným zástupcem – dodavatelem, zřetelně a viditelně opatřen označením CE, a vyúnor 2007




baven ES prohlášením o shodě, vyjadřujícím, že příslušný vozík splňuje technické požadavky všech právních předpisů na něj se vztahujících (§ 2 odst. 4 a § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 24/2003 Sb.). Bezpečný technický stav provozovaných vozíků zajišťuje zaměstnavatel provozující manipulační vozík zejména pomocí: 1. Denní prohlídky a údržby – před zahájením a po skončení provozu vozíku, 2. Oznamováním poruch, závad apod. zjišťovaných v průběhu provozu vozíku, 3. Prováděním běžných oprav a plánované údržby vozíku, 4. Prováděním technických kontrol provozovaných vozíků.

únor 2007



8.3.3.4 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ U RUâNÍCH VOZÍKÒ Dlouhodobá absence bezpečnostně technických požadavků na bezmotorové vozíky dodnes způsobuje technické zaostávání zejména starších vozíků. Nezajištění kol – koleček

Lze odhadnout, že z celkové úrazovosti vykazované u bezmotorových vozíků (2 595 – 3 415 pracovních úrazů za rok) je plných 16,8 % úrazů způsobováno při přejetí dolních končetin. Z toho ale vyplývá, že u nás každoročně dochází k cca 436 – 574 úrazům v souvislosti s najetím kola – kolečka vozíku na nohu obsluhy vozíku, popř. další osoby. K vyloučení, či alespoň k podstatnému omezení uvedených úrazů je potřebné, aby kola (kolečka) u vozíků vybavených úchyty pro tažení, či tlačení, byla buďto zapuštěna do podvozku (kapotována) – opatření vhodné zejména pro nově vyráběné vozíky, nebo krytována – opatření pro vozíky v provozu. Jak při kapotování, tak i krytování je nutné sledovat, aby vzdálenost krytu (zajištění) od podlahy či terénu nebyla větší než 35 mm. Popsaný způsob zajištění kol a koleček je vhodné realizovat též u vozíků vybavených ojí. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. (viz čl. 5.6.1 ČSN EN 1757-1, čl. 5.3.2 ČSN EN 1757-3 a čl. 5.6 ČSN EN 1757-4).

Nechránění držadel zejména u vozíků rudlového typu

Při obsluze rudlů, koleček a dalších vozíků obdobného provedení, dochází poměrně často k poranění hřbetu ruky, zejména pak v případech, když jsou takovéto vozíky provozovány na nedostatečně dimenzovaných (dodatečně zastavěných) manipulačních uličkách a na dalších komunikačních a manipulačních plochách. Ve všech naznačených případech by mělo být samozřejmostí použití vozíku vybaveného bočními chrániči rukou. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb.).

Nevybavení vozíku brzdou

Tuto skutečnost si lze uvědomit zejména v souvislosti s potřebou urychleného zastavení vozíku – zejména pak plně naloženého. Potřeba vybavování vozíků brzdou, schopnou plnit svoji funkci v tom okamžiku, kdy přestane působit tlačná či tažná síla na madlo či oj se objevovala již v minulosti. Nově dodávané vozíky musí být v současné době již vybavovány parkovací brzdou, která může být ovládána buď nožním pedálem, nebo ovladačem umístěným na oji vozíku. Uvedená brzda musí být schopna udržet vozík v klidu na vodorovném povrchu. Při zkouškách brzda vyhoví, pokud udrží paletové a plošinové vozíky zatížené jmenovitou nosností v klidu v pojezdové poloze na svahu s hladkým a pevným povrchem o sklonu 5 %, u stohovacích a paletových vozíků s nůžkovým zdvihacím mechanismem pak o sklonu 3,5 %. (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. návazně bod 6 písm. c) přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 378/2001 Sb. (viz čl. 5.7 ČSN EN 1757-1, čl. 5.6 ČSN EN 1757-2, čl. 5.4 ČSN EN 1757-3 a čl. 5.7 ČSN EN 1757-4) ).

Nezajištění (nedokonalé zajištění) manipulovaného nákladu

U bezmotorových vozíků, při sledování nehodové události, plných 21,3 % úrazů je způsobováno pádem dopravovaného či manipulovaného materiálu – nákladu na osobu, popř. dalšího zaměstnance. Takto každoročně dochází zcela zbytečně k cca 553 až 727 pracovním úrazům. Ve snaze o minimalizaci těchto úrazů je nutno věnovat potřebnou pozornost správnému ukládání nákladu na vidlici vozíku, jeho ložnou plochu, či do korby. Manipulované břemeno je nutno rovnoměrně rozložit na nosné plošině vozíku a u vidlicových – zejména pak stoho-

únor 2007




vacích vozíků dbát na to, aby těžiště břemene se nalézalo co nejblíže u podélné osy vozíku (též s ohledem na možnost ztráty stability samotného vozíku). Ve snaze o minimalizaci úrazů způsobených pády manipulovaných břemen, včetně ztráty stability vozíku by neměla být manipulována nevhodná břemena (vysoká s úzkou základnou, nestabilní, s pohyblivým těžištěm apod.) Při umísťování břemen u dvoukolových vozíků bychom měli sledovat, aby těžiště zatíženého vozíku se nalézalo přibližně na ose, či nad osou spojující jednotlivá kola či kolečka. U jednokolových vozíků je třeba se k této zásadě co nejvíce přiblížit – zejména pak s ohledem na snížení velikosti fyzické námahy spojené s pojížděním zatíženého vozíku. V této souvislosti u jednokolových vozíků korbového typu tvar a provedení jejich korby umožňuje klást nejhmotnější břemena co nejblíže ke kolu vozíku.

únor 2007



8.3.3.5 ZÁKLADNÍ NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ P¤I PROVOZU MOTOROV¯CH VOZÍKÒ Technický stav

Provedení ale i vybavení motorových vozíků – jakož i přídavných zařízení, (technický stav) zajišťující potřebnou úroveň jejich technické bezpečnosti, je již dlouhodobě formulován v předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Původně se jednalo o závazné ČSN. V současné době to jsou nařízení vlády vydávaná podle zákona č. 22/1997 Sb. a na ně navazující harmonizované ČSN. U nově dodávaných vozíků je sledováno, zda jednotlivé výrobky (včetně jejich průvodní dokumentace) odpovídají požadavkům těchto předpisů a tím jsou i splněny bezpečnostně technické požadavky. Odpovídající technický stav provozovaných vozíků – ale též jejich vhodnost pro použití v konkrétních provozních podmínkách musí zajistit jejich provozovatel. Závadný, někdy až havarijní technický stav provozovaných vozíků (kupř. pro nefunkčnost brzdného systému, popř. pro neupravení či nevybavení konkrétního vozíku ve vazbě na prováděné manipulační úkony apod., ale též pro dodatečně provedené úpravy atd.) tvoří jeden z nejzávažnějších nedostatků zjišťovaných při jejich kontrolách (§ 4 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.).

Průvodní dokumentace

Každý nově dodávaný motorový vozík (též samostatné přídavné zařízení) by měl být vybaven vhodnou průvodní dokumentací – zejména návodem k použití obsahujícím údaje jak o provozu, tak i pravidelném servisu příslušného vozíku. Neexistence návodu k použití (zejména u starších vozíků) představuje jeden ze základních nedostatků zjišťovaných u motorových vozíků bez rozdílu (§ 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 4 odst. 2 nařízení vlády č. 378/2001 Sb.).

Provozní dokumentace

Vedle průvodní dokumentace, tvořící součást dodávky každého vozíku, jsou provozovatelé manipulačních vozíků povinni dokladovat provádění průvodní dokumentací předepsaných servisních úkonů, údržby, oprav apod. u provozovaných vozíků – zejména v rámci provozní dokumentace. Nevedení provozní dokumentace, resp. jiné vhodné formy sledující předepsané činnosti, představuje další ze základních nedostatků zjišťovaných u provozovaných vozíků (§ 102 odst. 2 zákona č 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 4 odst. 3 nařízení vlády č. 378/2001 Sb., s přihlédnutím k příslušným ČSN EN pro jednotlivé druhy motorových vozíků).

Způsob použití

Normální – výrobcem předpokládaný způsob použití jak vozíku, tak i přídavného zařízení je popsán zejména v průvodní dokumentaci jednotlivých vozíků. V této souvislosti je vhodné připomenout, že návod k používání mj. obsahuje: • povolené a zakázané použití vozíku a přídavného zařízení, • bezpečnostní pokyny pro uvádění do provozu a použití vozíku, • pokyny pro výcvik obsluhy, • požadavky na podlahy, na kterých bude vozík používán apod. V praxi jsou ale zjišťovány způsoby provozu a použití vozíků, které jednak neodpovídají předpokládanému způsobu použití, jednak nerespektují zakázané použití vozíku a v souhrnu představují hrubé porušování bezpečnosti práce

únor 2007




a v řadě případů dokonce znamenají hazard s lidským životem (§ 102 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., návazně ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 378/2001 Sb.). Jako příklad lze uvést provoz motorových vozíků na kluzkých komunikacích vylučujících normální ovládání vozíku, či nebezpečnou a zakázanou přepravu osob vozíky, které toto neumožňují, nebo dokonce zvedání osob nalézajících se na vidlici u vysokozdvižných vozíků. Pro doplnění lze uvést, že takovéto a podobné neodpovídající způsoby provozu a použití motorových vozíků představují nejčastější příčinu těch nejzávažnějších nežádoucích událostí dlouhodobě vykazovaných v jejich úrazové dokumentaci. Pro provoz vozíků jsou důležité plochy, po kterých vozíky jezdí. Při dozoru jsou zjišťovány podstatné nedostatky právě u ploch určených k provozu vozíků. Organizační zajištění

Zaměstnavatelé nemají stanoveny termíny kontrol, údržby a oprav pracovních ploch a komunikačních tras určených k pojezdu a pracovnímu nasazení manipulačních vozíků (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 4 písm. a) nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Nejsou určeny osoby odpovědné za provádění kontrol, údržby a oprav pracovních ploch a komunikačních tras určených k pojezdu a pracovnímu nasazení manipulačních vozíků (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 4 písm. b) nařízení vlády č 101/2005 Sb.).

Provádění údržby, úklidu a čištění

Není prováděn úklid a čištění jednotlivých komunikací a komunikačních tras, jakož i podlah a pracovních ploch určených k provozu manipulačních vozíků, resp. takovýto úklid a čištění není prováděno pravidelně – ve stanovených termínech, resp. dle potřeby s ohledem na skutečný stav takovýchto ploch (§ 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 a odst. 4 písm. b) nařízení vlády č. 101/2005 Sb.).

Technický stav

Podlahy a jednotlivé komunikace (terén) určené k provozu vozíků jsou v závadném technickém stavu – jsou zjišťovány výmoly, nerovnosti, výtluky apod., ale zejména povrchy takovýchto ploch nejsou upraveny proti skluzu (§ 2 odst. 1 písm.a) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 3.3.1 a 5.16 přílohy k nařízení vlády č 101/2005 Sb.). Kryty a poklopy kabelových, potrubních apod. kanálů, jakož i jednotlivých otvorů umístěných v pracovních plochách vozíků jsou zdeformované – prohnuté, vlivem přetěžování či nedostatečného dimenzování (§ 2 odst. 1 písm.a) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 3.3.6 a 5.7 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Komunikační trasy určené pro provoz vozíků nejsou trvale volné – průjezdné, jsou zužovány až zastavovány zpracovávaným, odloženým a nepotřebným materiálem, díly strojů a technických zařízení apod., ale i dočasně prováděnými činnostmi (§ 2 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona č 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb. s přihlédnutím k bodu 5.1 přílohy k nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Komunikace určené pro provoz vozíků jednak nejsou dostatečně dimenzovány, jednak jsou současně využívány pro pohyb chodců – není vyčleněna samostatná komunikace pro pěší (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 309/2006 Sb. návazně ustanovení § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 101/2005 Sb.). Závažný je i stav pracovního prostředí.

únor 2007



Osvětlení a jeho kvalita

Zaměstnavatelé v řadě případů nevěnují dostatečnou pozornost otázce osvětlení prostorů určených jednak pro pracovní nasazení manipulačních vozíků, jednak pro pohyb zaměstnanců vázaných na provoz vozíků. Zejména lze uvést, že není prováděno pravidelné čištění osvětlovacích těles ve stanovených lhůtách (§ 3 odst. 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb., přičemž jsou zjišťována i vyhořelá, nevyměněná osvětlovací tělesa. Jako závažný nedostatek se ukazuje chybějící nouzové osvětlení na místech, kde může dojít k poškození zdraví (§ 3 odst. 5 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.).

Teplotní a mikroklimatické podmínky

Řidiči vozíků jsou nuceni trvale obsluhovat vozíky pracující v nevyhovujících teplotně mikroklimatických podmínkách. Zejména lze uvést zátěže nadměrným chladem či teplem u vozíků trvale pracujících jak ve vnitřních, tak i venkovních prostorách – kupř. u vozíků vybavených kabinou, která není vytápěna či klimatizována (§ 4 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.). Další nedostatky zjišťované v takovýchto případech spočívají v neposkytování ochranných nápojů, resp. v nevhodných ochranných nápojích (§ 5 nařízení vlády č. 178/2001 Sb.).

Výskyt škodlivin

Řada vozíků – a to jak motorových, tak i ručních, je provozována v objektech či prostorách s výskytem nejrůznějších škodlivin za situace, kdy příslušní zaměstnavatelé nezhodnotili konkrétní zdravotní rizika, neprovedli jejich kategorizaci a neseznámili dotčené řidiče – obsluhy vozíků s výsledky kategorizace jimi vykonávaných prací (§ 103 odst. 1 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., návazně na ustanovení § 37 zákona č. 258/2000 Sb.).

únor 2007


únor 2007




8.3.3.6 NEJâASTùJI ZJI·ËOVANÉ ÚRAZOVÉ DùJE V souvislosti s předcházením pracovním úrazům, zejména pak úrazům opakovaných, jsou zaměstnavatelé povinni přijímat potřebná preventivní opatření. Lze dodat, že vhodná technická opatření by měla být přijímána jako prvořadá. K umožnění či usnadnění této činnosti je účelné a potřebné poznat alespoň nejčastěji zjišťované úrazové děje. Opakované úrazové děje u ručních vozíků

• zraněn při pádu spolu s ručním vozíkem z vyrovnávacího můstku, • bolestivé namožení svalů nohou a pravé ruky při zdolávání šikmé rampy plně naloženým ručním paletovým vozíkem, • přejetí nohy spoluzaměstnance při tlačení či tažení plošinového vozíku, • zachycení zraněného pohybujícím se vozíkem, • pádem labilně uloženého břemene s vysoko umístěným těžištěm z paletového vozíku na spoluzaměstnance byl způsoben mimořádně závažný pracovní úraz, • zraněn pádem převáženého břemene z vidlice vysokozdvižného vozíku na jeho obsluhu.

Opakované úrazové děje u motorových vozíků

• střet s projíždějícím vozíkem, • uklouznutí při výstupu na vozík a pád, • uklouznutí při sestupu z vozíku a pád, • přejetí vozíkem (nohy, části těla a celé tělo postiženého), • přimáčknutí vozíkem, nákladem a vidlicí, • zasažen vozíkem po vstoupení do jeho jízdní dráhy, • pád vozíku na postiženého při ztrátě stability z důvodu špatného ovládání v průběhu jízdy vozíku, • pád při naskakování na vozík za jeho jízdy, • zasažen převráceným vozíkem po najetí na nerovnost, • pád převážené manipulační jednotky na postiženého z ložné plochy vozíku, • pád převážené manipulační jednotky na postiženého z vidlice vozíku, • zasažen při srážce dvou jedoucích vozíků, • pád z ložné plochy vozíku po intenzivním zabrzdění, • vypadnutí spolujezdce z kabiny vozíku v průběhu jízdy vozíku, • zraněn při couvání s ručně vedeným vozíkem, • zasažen nezajištěnou vidlicí po jejím uvolnění, • zraněn při vykládce nízkozdvižného vozíku, • zasažen přetrženým řetězem zdvihacího zařízení vysokozdvižného vozíku, • zranění ruky při zavírání krytu motoru vozíku, • při sestupování z vozíku zraněn při jeho popojetí z důvodu uvolněné ruční brzdy, • zraněn při zavírání čela vozíku, • při opuštění vozíku uklouzl po kluzkém terénu, • při probíhající nakládce dopravního prostředku vstoupil do pracovního prostoru vysokozdvižného vozíku, • namáčknut na vrata jedoucím vozíkem po jeho opuštění, • při navážení materiálu vozíkem přimáčknut mezi balíky ve skladu, • při řízení vozíku sražen vyčnívající konstrukcí, kterou přehlédl, • zraněn v manipulačním prostoru vozíku,

únor 2007




• jako chodec přimáčknut vozíkem za situace, kdy řidič vozíku měl špatný výhled přes plastové závěsy v hale, • po výstupu z vozíku uklouzl po namrznutém terénu, • zraněn vozíkem po jeho pádu z rampy, • zraněn v jízdní dráze couvajícího vozíku, • pád nezajištěného ramena vidlice na nohu postiženého zaměstnance, • práce s vozíkem pod vlivem alkoholu, resp. návykových látek.

únor 2007


část 8, díl 7, kapitola 2, str. 1 díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

8/7.2 NEDOSTATKY ZJI·ËOVANÉ DOZORâÍMI ORGÁNY Předně je třeba konstatovat, že současná pracoviště s roboty mají z hlediska bezpečnosti práce velmi rozdílnou úroveň. Stále se objevují nedostatky, které pramení z nedůsledné realizace projektu pracoviště a neplnění požadavků právních norem. Z praktických zkušeností vyplývá, že uživatelé robotů se většinou spokojí s tím, že robotizované pracoviště uzavřenou jako celek bez dalšího důsledného řešení předepsaných bezpečnostních opatření. Zdálo by se, že zavedením automatizace do výrobních procesů bude vyřešena i problematika bezpečnosti práce na těchto robotizovaných pracovištích, neboť člověk bude oddálen od vlastního výrobního procesu a tak oddálen od nebezpečných míst. Zkušenosti z provozu však ukazují, že tomu tak není, protože vznikají nová nebezpečí, což si vyžaduje řešit řadu bezpečnostně technických problémů. I u robotů a jejich příslušného zařízení se vyskytují poruchy a havárie. V případě selhání této techniky nastávají nové nebezpečné stavy, které u standardních strojních zařízení nebyly. Pokud tedy organizace nevytvoří před zavedením automatizované výroby dostatečně technicky a organizačně bezpečné klima na robotizovaných pracovištích, pak lze očekávat vážné problémy. Při kontrole byla činnost inspektorů inspekce práce zaměřena zejména na prevenci rizik ovlivňujících vznik PÚ – viz 8/10.3.3, a to zejména na: • kontrolu zakázaných prací podle vyhl. č. 288/2003 Sb. • vyhledávání, posuzování a hodnocení rizik • seznamování zaměstnanců a ostatních osob zdržujících se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích se stanovenými opatřeními pro oblast BOZP • pracovní dobu • poskytování OOPP • realizaci opatření stanovaných na základě hodnocení rizik a jejich dostatečnost Pracoviště byla posuzována z hlediska jejich uspořádání, provádění obsluhy, údržby, kontrol a revizí technického stavu provozovaných zařízení Všeobecné poznatky inspekce z porušování bezpečnosti práce na robotizovaných pracovištích lze souhrnně uvést bez priorit pořadí následovně: • projekty ani konečná realizace neřeší bezpečnost robotizovaného pracoviště jako celku; • dochází k porušování vstupu nepovolaných osob do nebezpečných prostorů; • projevuje se ztížený přístup k jednotlivým částem pracoviště, zejména při údržbě a opravách; • řešení ochranných ohrazení (zástěn) nezajišťují dostatečnou ochranu obsluhy v případech úniku záření, odpadu svářečských škodlivin apod.; • nejsou instalovány ochranné prvky proti nežádoucím pohybům robotu; • blokování vstupních dveří neplní předepsanou funkci; • vyskytuje se nedostatečná účinnost větrání nebo klimatizace na robotizovaných pracovištích s výskytem aerosolových zplodin nebo plynů; • otvory umožňující přístup do prostorů se silovými obvody (elektrickými, hydraulickými, pneumatickými) nejsou opatřeny (chybí) předepsaným krytím; • nesprávně umístěné výstražné tabulky, nebo vůbec chybí. kvûten 2009


kvûten 2009




8/7.3 SPECIFIKACE NEBEZPEâÍ A Z NICH PLYNOUCÍCH RIZIK Bezpečnostní problematika u robotů je normativně posuzovaná v souladu s terminologií v normách pojednávajících obecně o bezpečnosti strojních zařízení. Bezpečnostní problematika u robotů je úzce vázána na přítomnost obsluhy. Pro tuto systémovou vazbu „Člověk – robot“ je příznačný vznik možné nebezpečné situace. Pro snižování rizika při obsluze stroje je nezbytné znát nebezpečí, charakter nebezpečí, nebezpečné situace a pravděpodobné následky účinků nebezpečí hodnocené jako riziko. V provozu robotů je předmětem zájmu uživatele zejména – jaká nebezpečí lze identifikovat, jaké nebezpečné situace mohou nastat, jaká z toho plynou rizika a jaká bezpečnostní opatření bude třeba realizovat. Na základě této úvahy je analýza a řešení bezpečnostní problematiky u robotů metodicky sestavena do pěti kroků, z nichž každý krok je charakterizován určitým způsobem. 1. Obecné vymezení zdrojů nebezpečí Úvodem je třeba připomenout, že každý stroj, tedy i robot a robotizované pracoviště, je nositelem zdrojů nebezpečí, které jsou zpravidla nedílnou součástí jeho užitných vlastností. Zdroj nebezpečí nemusí být jen robot, ale také sám člověk. Zvláštním případem zdroje nebezpečí, který je nutno zohlednit, spočívá v jednání člověka. V technické praxi jsou představitelem zdroje nebezpečí strojní zařízení, materiály, technologie a také pracovní činnosti. Podstatně těžší bude charakterizovat takové vlastnosti robotu nebo jednání člověka, jež mohou potenciálně způsobit škodu. Nebezpečné vlastnosti robotu jsou buď zjevné nebo skryté, některé působí jen za klidu jiné za chodu apod. U člověka se to bude týkat jeho chování v pracovním procesu. Protože uvažované zdroje nebezpečí se budou vztahovat na systém „Člověk – robot“, vyplývá z toho, že jedině za těchto podmínek bude možné objektivně a komplexně analyzovat bezpečnostní problematiku, týkající se práce člověka ve vazbě s robotem. 2. Kategorizace nebezpečí Zde uvažujeme takové relevantní nebezpečí, které bylo identifikováno u robotu. Nebezpečí vyjadřuje potenciální zdroj škody (zranění nebo poškození zdraví). Termín „nebezpečí“ může být určen podle jeho původu (např. fyzikálního, chemického, biologického), nebo jeho druhu podle účinku (např. říznutí ostřím nože, otrava toxickou látkou při svařování apod.). Takto předpokládané nebezpečí je buď nepřetržitě přítomné během používání stroje (např. pohyb nebezpečných částí robotu, emise hluku, nevhodná poloha těla atd.), nebo se může objevit neočekávaně (např. vymrštěním obrobku). S výskytem relevantního nebezpečí lze očekávat, že za určitých podmínek může nebezpečí vyústit do nebezpečné situace.

kvûten 2009



díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

3. Posouzení vzniku nebezpečné situace Výskyt nebezpečné situace je relativní. Vždy je třeba tuto situaci posuzovat podle interakce člověka s robotem. To znamená, že na vzniku nebezpečné situace se více podílí robot nebo naopak člověk. V praxi se převážně vyhodnocuje vliv nebezpečí od robotu na člověka. Nezbytným krokem pro posouzení nebezpečné situace je identifikace všech závažnějších nebezpečí vztahujících se k prováděným činnostem u stroje a posléze k stanovení rizik spojených s každým identifikovaným nebezpečím. Podle závažnosti nebezpečné situace je žádoucí přijímat adekvátní bezpečnostní opatření (technické nebo organizační) a tak dosáhnout snížení rizika. 4. Specifikace rizika Riziko se definuje jako kombinace pravděpodobnosti a závažnosti možného zranění nebo poškození zdraví v nebezpečné situaci. Po odhadu rizika musí být provedeno zhodnocení rizika pro určení, zda je požadováno snížení rizika, nebo zda bylo dosaženo bezpečnosti. Jedině správné zhodnocení rizika u stroje dává předpoklady pro uplatňování adekvátních bezpečnostních opatření. Na obr. dále jsou charakterizovány přístupy praktického použití pro posouzení a zhodnocení rizika u robotů (podle ČSN EN ISO 14121-1 : 2008). O RIZIKO ve vztahu k uvažovanému nebezpeþí je funkcí

ZÁVAŽNOSTI (ÚRAZU) možné škody, která mĤže být vyvolána uvažovaným nebezpeþím a odhadem podle

PRAVDċPODOBNOSTI VÝSKYTU ŠKODY (ÚJMY NA ZDRAVÍ) þetnosti a doby trvání ohrožení v místČ nebezpeþného prostoru pravdČpodobnosti výskytu nebezpeþné situace možnosti vyvarování se nebo omezení škody (úrazu)

Obr. Prvky rizika u robotÛ (obecnû strojÛ) a jejich ocenûní

kvûten 2009




O

ZAýÁTEK

PROVOZNÍ VLASTNOSTI ROBOTU

IDENTIFIKACE NEBEZPEýÍ NEBEZPEýNÉ SITUACE

ANALÝZA RIZIKA

ODHAD RIZIKA MÍRA OHROŽENÍ

POSOUZENÍ RIZIKA

ZHODNOCENÍ RIZIKA

JE ROBOT BEZPEýNÝ ?

ANO KONEC

NE SNÍŽIT

RIZIKO

Obr. Opakovací postup k dosaÏení bezpeãnosti robotu

Pro posouzení rizika (dle obr. níže) je řada logických kroků, které umožňují systematickým způsobem analyzovat a zhodnotit rizika spojená s robotem. Po posouzení rizika následuje, je-li to nezbytné, snížení rizika nebo se přijme rozhodnutí o přijatelnosti zbytkového rizika. K vyloučení nebezpečí, tak jak je to možné a tím také k odpovídajícímu snížení rizika realizací ochranných opatření, může být nezbytný opakovací potup. Toto rozhodnutí musí být podepřeno kvalitativním, nebo pokud je to vhodné kvantitativním odhadem rizika, které je spojené s nebezpečími vyskytujícími se u robotu. 5. Realizace bezpečnostních opatření Bezpečnostní opatření je permanentní záležitostí u robotů, kterému je třeba věnovat pozornost během celého životního cyklu robotu.

kvûten 2009




Bezpečnostní opatření u robotů realizuje kromě výrobce i uživatel. Zavádí je během celého cyklu životnosti robotu. Zde jsou všeobecně upřednostňovány požadavky na bezpečnost práce u robotu. Zbytková rizika, která nebylo možno odstranit ve výrobě robotu, musejí být uživateli známa (např. z dokumentace k robotu od výrobce – dodavatele). Na základě těchto poznatků je uživatel povinen (v souladu s příslušnou legislativou) zavádět adekvátní bezpečnostní opatření k dosažení snížení rizika na přijatelnou úroveň. Mezi bezpečnostní opatření patří zejména: • školení a výchova pracovníků k dodržování technologické kázně; • nošení předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků; • získávání trvalého přehledu o dodržování (porušování) bezpečnostních předpisů a evidence všech případů nebezpečných situací a událostí; • podle příslušných legislativních ustanovení je dána povinnost zpracování přehledu nebezpečí a rizik vyskytujících se při práci na robotu. K analýze bezpečnostní problematiky u robotů, podle metodiky uvedených pěti kroků, je žádoucí přistupovat tvůrčím způsobem tak, aby bylo možno reálně a objektivně posoudit stavy a jevy, které mohou za provozu robotu nastat. Charakteristiky nebezpečné situace na robotizovaných pracovištích

Z rozboru rizik vyplývá, že ani u robotů (nebo manipulátorů), i když budou vyhovovat bezpečnostním předpisům, nemůžeme opomenout situace vedoucí k nežádoucím událostem. Přes veškeré úsilí výrobců a uživatelů robotů se na robotizovaných pracovištích nevyhneme nebezpečným situacím, které pramení z různých důvodů. Výchozí specifické vlastnosti robotu postihující možnosti vzniku nebezpečné situace: • vyžadují velký prostor pro automatické přemisťování předmětů, z čehož plyne riziko úrazu po celé dráze pohybu robotu; • pohybují se velkou rychlostí v různých směrech; to ovlivňuje nebezpečí udeření a přimáčknutí pracovníka; • vykonávají se současné pohyby v několika osách, což znesnadňuje únik z ohroženého prostoru (možnosti ochranné reakce); • pohybující se strojní součásti mají velkou hmotnost, tedy stupňují nebezpečí úderu a poranění větší kinetickou energií; • navazují na technologický proces (např. svařování, nástřiky, broušení apod.). Ze zdánlivé nečinnosti robotu a jeho následného neočekávaného pohybu vznikají nejtěžší úrazy. • zvyšuje se riziko poškození zdraví vznikem poruchové situace (hodnoceno jako nebezpečná situace) u některého ze systémů (části zařízení) robotu; • nebezpečné situace mohou být také způsobeny nevhodnou koncepcí uspořádání pracoviště; zejména jde-li o nedostatečné zábrany umožňující nežádoucí přístup do nebezpečného prostoru při činnosti robotu. Podmínky pro vznik nebezpečné situace na robotizovaném pracovišti lze charakterizovat takto: • konstrukční řešení umožňuje vznik nežádoucích událostí při jeho obsluze a údržbě; • ochrana pracoviště svou koncepcí neplní funkce zajištění bezpečnosti práce, popř. tato vůbec chybí; • ovládání funkce robotu a periferních zařízení umožňuje navození chybných operací;

kvûten 2009



• zajištění bezpečné obsluhy je na nízké technické úrovni; • návrh určité konfigurace jednotlivých prvků pracoviště vyvolává zvýšené ohrožení obsluhy; • použití daného typu robotu v nevhodném prostředí; • nucený vstup do nebezpečného prostoru; • úmyslné vyřazení bezpečnostních prvků z funkce; • zanedbání zásad bezpečné práce. Zkušenosti z praxe ukazují, že pracovní charakteristiky robotů mohou být podstatně odlišné od charakteristik ostatních výrobních strojů a zařízení. Jejich typickou charakteristikou jsou schopnosti pohybů s vysokou energií ve velkém prostoru nad jejich základnou. Způsob a zahájení pohybu akčních členů robotu (ramena, koncový efektor – chapadla) lze předvídat jen s obtížemi, neboť se pohyb může měnit z režimu zdánlivého klidu v následný rychlý pohyb, případně vlivem dalších okolních podmínek podle povahy pracovního procesu, či vzniku možné poruchy nevyjímaje. Významnou úlohu u robotu má řídicí systém určený mimo jiné i na zajišťování bezpečnostních funkcí (viz ČSN CR 954-100 : 2000 /83 3205/). Co se týče postavení člověka u robotu, nelze opomenout určité bezpečnostní zvláštnosti. Robot pracuje jakoby nezávisle na člověku. Tato nezávislost je relativní, neboť činnost člověka se za provozu robotu promítá ve speciálních úkonech, které se týkají přípravy robota do chodu a posléze jeho kontroly při plnění předepsané funkce. Nejnáročnější úkoly pro člověka spočívají v obsluze a údržbě, při seřizování a programování robotu. Při provádění těchto činností se občas požaduje, aby se člověk pohyboval ve vymezeném prostoru v době, kdy je akční člen v chodu. Protože vymezený prostor robotu se však může překrývat s vymezeným prostorem jiného robotu nebo s pracovní oblastí jiného výrobního stroje nebo souvisejících zařízení, vznikají tak další rizika pro člověka. Před výběrem vhodného způsobu bezpečnostního opatření je nutné identifikovat možné nebezpečí a odhadnout související rizika. Tato problematika je řešena v ČSN EN ISO 14121 : 2008 (83 3010) při posuzování a řešení snižování nebezpečí/rizik u strojních zařízení (strojů). V zásadě všechny způsoby bezpečnostních opatření musejí umožnit bez omezení prováděnou činnost s roboty, jako je bezpečné ladění výukového programování, seřizování, ověřování diagnostického programu a operace pro vyhledávání poruchy. Platí-li, že klasické strojní zařízení nelze vyrobit zcela bezpečné, pak to v plné míře platí i pro roboty. Přesto zde dochází ke kvalitativním změnám. S nástupem robotizace v zásadě dochází: – ke snížení pravděpodobnosti přímého poškození člověka v důsledku nahrazení jeho výkonné činnosti funkcí robotu; – ke zmenšení možnosti poškození zdraví člověka jeho oddálením od nebezpečných funkcí robotu a tak snížení možného rizika úrazu. Přes tato pozitivní zjištění je však nutné si uvědomit, že dochází ke vzniku zcela nových nebezpečí a rizik vyplývajících z nových technologií. Hlavní rizika vyplývají ze vzniku nekontrolovatelných pohybů robotu. U klasických strojů je možné udržet nebezpečné prvky v rámci vnitřní konstrukce stroje. Porucha se pak nemusí projevit v ohrožení okolí pracoviště. U robotů je jejich porucha (selhání funkce řídicího systému) spojena se specifickým nebezpečím pohybů ramene robotu v nepředvídatelných směrech a nepředvídatelnou rychlostí. Navíc pohybový prostor robotů je značně velký a zasahuje i do zadní polosféry zařízení, popřípadě i do pracovních a pohybových prostorů sousedních zařízení. kvûten 2009




Na robotizovaných pracovištích se zjevně projevuje nebezpečí vplývající z chování pracovníků. V přístupu pracovníků k robotům dochází k podceňování vlastností robotů a vytváření falešného pocitu, že zvýšená samostatnost robotu a také jeho provozní spolehlivost je zárukou absolutní bezpečnosti člověka při práci. Toto je ovlivněno především zvýšením vnitřní „inteligence“ robotů, spojené s aplikací různých dotykových, elektromagnetických aj. senzorů, respektive i s vizuální schopností robotu, jež vede až k nekritickému pohledu na skryté, ale i zjevné, schopnosti robotu. V případech nevhodně řešených robotizovaných pracovištích s podmíněnými způsoby ochrany lidí vede k zanedbávání zásad bezpečnosti práce, vzniku nežádoucích událostí a posléze i k poškození zdraví. Hlavní druhy rizik při provozu robotů – kolize člověka s pohyblivou částí robotu, manipulovaným předmětem nebo technologickým adaptérem; jako hlavní projev je nečekaný náraz ramene robotu na člověka; – zásah člověka uvolněným předmětem nebo odletujícími částmi materiálu, přenášených robotem; – zaklínění člověka mezi pohyblivou částí robotu a pevnou překážkou; – selhání ochranných opatření nebo bezpečnostních zařízení; – možnost poškození zdraví člověka destrukcí částí (energetických systémů) robotu. SEZNAM NEBEZPEâÍ P¤I PROVOZU ROBOTA

T âíslo Popis 1 Mechanická nebezpeãí 1.1 Stlaãení 1.2

Stfiih

1.3 1.4

Pofiezání nebo ufiíznutí VtaÏení a zachycení

1.5 1.6

Navinutí NaraÏení

2 2.1

Elektrické nebezpeãí Dotyk osob s Ïiv˘mi ãástmi (Pfiím˘ dotyk)

3 3.1

Neoãekávané uvedení robotu do chodu Porucha – v˘padek zdroje energie

3.2

Obnovení dodávky energie po pfieru‰ení

3.3

Externí vlivy na elektrické zafiízení

4 4.1

Poruchy systémové – energetické Porucha zdroje energie

kvûten 2009

Pfiíklady souvisejících nebezpeãn˘ch situací

Související nebezpeãné situace

Pohyby libovolné ãásti ramena nebo pfiídavn˘ch os Pohyb v pfiídavn˘ch osách

Vymezen˘ prostor

Kontakt s Ïiv˘mi ãástmi (vodiãi nebo vodiv˘mi ãástmi)

Rozvadûãi, rozvodnice, ovládací panely na stroji (strojním zafiízení)

Okolí pfiídavného (pomocného) zafiízení Pohyb nebo rotace vytváfiející stfiihov˘ úãinek Vymezen˘ prostor Mezi ramenem robotu a jak˘mkoli stabilním Okolí stabilních objektÛ poblíÏ objektem vymezeného prostoru Rotace zápûstí nebo pfiídavn˘ch os Vymezen˘ prostor Pohyby libovolné ãásti ramena robotu Okolí stabilních objektÛ poblíÏ vymezeného prostoru

Mechanická nebezpeãí spojená s pfiídavn˘mi Na robotu blízko nûho osami robotu Neoãekávané pohyby robotu nebo pfiídavn˘ch Na robotu blízko nûho os Nepfiedvídatelné chování elektrick˘ch Na robotu blízko nûho ovládacích prvkÛ v dÛsledku elektromagnetické interference Selhání fiízení po uvolnûní brzdy ruky robotu. Dochází k neoãekávanému pohybu ãástí robotu v dÛsledku zbytkov˘ch sil (akumulované energie)

Na robotu blízko nûho, kde jsou ãásti robotu drÏeny v bezpeãném stavu za pouÏití síly nebo tlakem tekutiny




âíslo Popis 4.2 Porucha fiídícího obvodu (hardware ãi software) 4.3 Ztráta stability, pfievrácení stroje (strojního zafiízení) 5 5.1 5.2

5.3 5.4

Pfiíklady souvisejících nebezpeãn˘ch situací Související nebezpeãné situace Neãekané pohyby robotu nebo pfiídavn˘ch os Na robotu nebo blízko nûho

Nekontrolovan˘ robot nebo pfiídavné osy (udrÏovan˘ v poloze zemskou pfiitaÏlivostí), pády nebo pfievrácení Nebezpeãí vytváfiená zanedbáním ergonomick˘ch zásad Nevhodné polohy tûla nebo nadmûrné Nevhodnû navrÏen˘ programovací panel (opakované) námahy Nedostateãn˘ zfietel na anatomii paÏí Nevhodné umístûní ovládacích prvkÛ (ruky) nebo délky nohou

Nevhodná konstrukce, umístûní nebo identifikace ruãních ovládacích prvkÛ Nevhodná konstrukce nebo umístûní zobrazovací jednotky

Úrazy na robotizovaných pracovištích

Na robotu nebo blízko nûho

Programov˘ panel

Nevhodná obsluha ovládacích prvkÛ

Vkládání/vyjímání v˘robku ãi obrobku a pfiipevÀování pracovních nástrojÛ nebo poloh ustavení (usazení), nastavení (sefiízení) Na robotu nebo blízko nûho

Nesprávná interpretace zobrazené informace

Na robotu nebo blízko nûho

O úrazech na robotizovaných pracovištích jsou ve statistikách informace rozporné. Je to dáno tím, že existuje velmi široké uplatňování robotů, které se liší svou koncepcí a jejich technologickým použitím. Při porovnání různých informací zjišťujeme ale nápadnou shodu úrazů a postižených částí těla. Nejvíce postiženými kategoriemi pracovníků jsou programátoři a seřizovači, pak následuje obsluha pracovišť. Převážná většina úrazů je lehká, jako jsou např. odřeniny, řezné poranění rukou, pohmožděniny hlavy nebo zad při nárazech při seřizování apod. Počet vážných úrazů je zatím velmi nízký. Příčiny vzniku úrazů vycházejí z následujících údajů: • v naprosté většině případů vznikl smrtelný úraz na pracovištích a zařízeních, které neměly adekvátní ochranné systémy, popř. vůbec nebyly chráněny; • konstrukce robotu nebyla vybavena technickými prostředky, které by mohly zamezit vzniku poškození zdraví člověka nebo snížit závažnost vzniklého úrazu; • obsluha zanedbala požadavky bezpečnosti práce; • významným podílem je také úroveň spolehlivost řídících systémů robotu; • obecně se sem řadí nedostatky obsluhy nedodržováním předepsaných instrukcí pro provoz robotu

T

Souhrnný přehled zraněných částí těla na robotizovaných pracovištích (informativní): Zranûná ãást tûla Prsty Ruce (paÏe) Záda Hlava Ostatní ãásti (dolní konãetiny, pátefi, oãi) CELKEM

% pfiípadÛ 24 34 12 14 16 100 %

kvûten 2009




Podceňování rizika úrazů u PRaM vede k zbytečným úrazovým případům, které při větší péči ve správné vybavenosti pracoviště a pozornosti pracovníků při práci na robotech by jistě vedlo k zlepšení zdravotně rizikových podmínek. Přehled základních příčin vzniku úrazů na robotizovaných pracovištích • Pohyb obsluhy v nebezpečném pracovním prostoru robota; • Ztráta řiditelnosti robota při programování a seřizování; • Chybný zásah obsluhy při programování a seřizování; • Porucha technologického prvku neseného robotem (manipulátorem) a technologických zařízení pracoviště; Jiné poruchy vzniklé destrukcí mechanických částí, vysazením energetických zdrojů, signalizací režimu práce robotu apod.

kvûten 2009


část 8, díl 7, kapitola 4.1, str. 1 díl 7, průmyslové roboty a manipulátory

8/7.4 PREVENCE RIZIK 8/7.4.1 BEZPEâNOSTNÍ OPAT¤ENÍ POUÎÍVANÁ VNù A UVNIT¤ PROSTORÒ ROBOTIZOVAN¯CH PRACOVI·Ë U každého případu nasazení průmyslového robotu nebo manipulátoru je třeba realizovat ještě další bezpečnostní opatření. • Hlavním požadavkem je předně zabránit vstupu osob do nebezpečného prostoru. Při ochraně prostoru se má vycházet z pevných bariér (konstrukcí) a ochrany vzdálenosti. Nutno přitom brát v úvahu, že každý robot má určitý pracovní rozsah (akční rádius). • Za druhé je třeba řešit přístup do prostoru pracoviště, který bude možný pouze přes jeden nebo několik (pokud možno co nejméně) střežených vstupů. Zpravidla se jedná o otočné nebo odsuvné dveře, které zamezují volný průchod nepovolaným osobám. Tyto dveře mohou být vzhledem k povaze nebezpečí buď uzamykatelné (klíč má oprávněná osoba) nebo blokované (tzv. „elektrický vrátný“) Zhodnocení použitých bezpečnostních ochran

K zamezení vstupu nepovolaným osobám na robotizované pracoviště se má celé pracoviště ohradit. Někdy samy stroje a strojní zařízení, skříně elektrického zařízení a hydraulických agregátů svým dispozičním uspořádáním vytvářejí účelnou bariéru. Praxe ukazuje, že běžné dvoutyčové zábradlí nesplňuje požadovanou ochrannou funkci; lze je snadno přelézt, prolézt, přeskočit. Mnohem dokonalejší jsou pevné kovové rámy s žebírkovým výpletem, připojené do stojanů ukotvených do podlahy.

Ochranné ohrazení

Ochranné ohrazení pracoviště musí zároveň respektovat technologická nebezpečí. Např. při svařování bude ohrazení plnit i ochrannou funkci proti záření a žhavému rozstřiku; při stříkání nátěrových hmot proti rozletu částic barev; při manipulaci s výrobky musí zajistit spolehlivou ochranu při nárazu ramene robotu nebo přenášeného předmětu. Dále je nutné řešit složitější problémy uvnitř robotizovaného pracoviště, které nastává v případě, když se jedná o maximální možnou bezpečnost kvalifikovaných osob, vykonávajících seřizovací, oživovací, kontrolní a jiné práce, přímo na místě ustaveného robotu. Zde se obecně požaduje, aby při vniknutí člověka do nebezpečného prostoru u robotu během jeho automatického chodu došlo k zastavení činnosti robotu, a naopak automatický chod smí být možný pouze tehdy, je-li pracovník mimo oblast ohrožení. Jako ochranné zařízení lze využít např. blokovaných vstupních dveří nebo závor. Při jejich otevření (odklopení, odsunutí) je dán impuls k zastavení chodu robotu. Jeho opětovné spuštění je možné až po opuštění nebezpečného prostoru u robotu, uzavření dveří a stlačení ovládacího tlačítka, umístěného mimo nesrpen 2009




bezpečný prostor robotu. Na spouštěcí tlačítko nesmí dosáhnout obsluha pobývající v nebezpečném prostoru. Jedná-li se o vstup do oblasti se zvýšeným nebezpečím úrazu (např. z nebezpečného prostoru není vůbec možnost úniku), pak se vstupní dveře provedou jako uzamykatelné zvenku, přičemž je elektricky hlídána nejen poloha dveří, ale také i jejich skutečné uzamčení. Příslušný klíč má pouze oprávněná osoba, vykonávající úkony v nebezpečném prostoru. Nášlapové můstky

Mezi další technická zařízení, jako prostředek úrazové prevence, patří nášlapové můstky. Jsou to v podstatě odpružené podlahové plochy instalované v prostorách možného ohrožení, např. před obráběcím strojem, u něhož robot vyměňuje obrobky. Při stlačení můstku hmotností pracovníka se automaticky vypíná pohyb robotu. Pracovní cyklus může pak nastat až po odlehčení nášlapového můstku (pracovník musí opustit nebezpečný prostor) a po opětovném spuštění pracovního cyklu.

Bezdotykové ochranné prostředky

Jiným technickým zařízením jsou bezdotykové ochranné prostředky, využívající změny optického, magnetického, popř. elektrostatického pole při jeho přerušení částí lidského těla nebo předmětu k přerušení už započatého chodu komplexu výrobního zařízení. Na některých současných pracovištích jsou použity např. optoelektronické snímače jako hlídače nepovoleného vstupu. Kde je nezbytné zjišťovat přítomnost člověka v nebezpečném prostoru, zavádějí se monitorovací systémy. Tyto systémy vycházejí ze schopnosti lidského těla odrážet svazek záření určité vlnové délky, nebo naopak přerušit emitovaný svazek záření. V prvním případě jsou to méně používané ultrazvukové a mikrovlnné systémy. Více se používá plošně uspořádaných zdrojů infračerveného, popř. i viditelného záření, kdy jednotlivé detektory jsou napojené na počítačovou jednotku robotu (stroje). Ten je schopen odlišit odrazy od těles, která se v chráněném prostoru pohybují z výrobních důvodů (např. výrobek přenášený ramenem robotu) a jejichž odrazové charakteristiky byly do paměti počítače uloženy předem, od odrazů záření od nežádoucích objektů. Podle zadaného programu pak řídicí systém situaci analyzuje a v případě nesouhlasu následně omezuje až úplně zastavuje činnost robotu. Rizika mohou plynout jednak ze zbytkových rizik u robotu, která nelze eliminovat sebelepší konstrukcí robotu, jednak z rizika vyplývajícího z technologických procesů. Dále lze rizika vypozorovat ze samotného robotického systému, z jeho spojení s ostatními zařízeními nebo také ze vzájemného působení osob a robotického systému. Nelze podcenit rizika, ke kterému dávají podnět svým svévolným jednáním sami pracovníci. Každému evidovanému riziku, zejména podle jeho závažnosti, se musí přijmout adekvátní bezpečnostní opatření. Nejjednodušší metoda snižování rizika pro člověka je jeho oddalování od míst zdroje nebezpečí.

Hlavní směry prevence rizik u robotů

srpen 2009

Při řešení prevence rizik musíme analyzovat nejdříve tyto specifické vlastnosti robotů: a) vyžadují velký prostor pro automatické přemísťování předmětů (z toho plyne riziko úrazu zpravidla po celé dráze pohybu robotu); b) pohybují se velkou rychlostí (zvýšené nebezpečí udeření, přimáčknutí apod.); c) vykonávají současný pohyb v několika osách (nesnadný únik z ohroženého prostoru);



d) pohybující se strojní součásti mají velkou hmotnost (stupňující se nebezpečí úderu, poranění větší kinetickou energií); e) navazují na technologický proces u obsluhovaného stroje či zařízení (zdánlivá nečinnost robotu, neočekávaný pohyb). Z uvedeného výčtu je zřejmé, že se obecně vyskytuje mechanické nebezpečí (udeření, přimáčknutí, pořezání apod.). U robotů provádějící technologickou činnost (svařování, nástřiky, broušení apod.) přistupují ještě rizika z technologického procesu. K poranění osob může dojít v důsledku odletu částic, záření, škodlivé aerosolové a plynné zplodiny, které mohou ovlivňovat i pracovníky vzdálené přímému místu práce robota. Připomeňme si jen, že riziko je v podstatě výsledek aktivace určitého nebezpečí, který vyústí v určitý negativní následek škodu (úraz). Proto kritériem pro prevenci rizik jsou potenciální nebezpečné situace, kterým je nutno přecházet. To znamená, že pro prevenci rizik musíme realizovat různá bezpečnostní opatření. Mezi potenciální nebezpečné situace u robotu řadíme zejména: a) vstup osoby do nebezpečného pracovního prostoru robotu; b) chybný (neúmyslný) úkon obsluhy (operátora) při programování, seřizování a opravě robotu; c) neočekávaný pohyb robotu při jeho oživování, programování, testování, ručním řízení; d) náhlá porucha ve funkci robota nebo na technologickém zařízení (např. selhání řídicího systému, uvolnění upínacích zařízení apod.). Pro vyloučení nebezpečné situace je žádoucí zabezpečit bezpečnost zejména těm pracovníkům, kteří musejí vykonávat ruční zásahy v nebezpečném prostoru robotu, tedy programátorům, údržbářům, seřizovačům i operátorům pracoviště. Vybrané aspekty při tvorbě bezpečného robotizovaného pracoviště

Při řešení bezpečnostní problematiky tvorby robotizovaného pracoviště je třeba vycházet z těchto specifických vlastností robotů: • vyžadují velký prostor pro automatické přemisťování předmětů, z čehož plyne možnost úrazu po celé dráze pohybu robotů; • pohybují se velkou rychlostí v různých směrech; to ovlivňuje vývoj nebezpečné situace spočívající v možnosti udeření a přimáčknutí pracovníka na překážku; • vykonávají současný pohyb v několika osách, což znesnadňuje únik osob z ohroženého prostoru (kritériem je možnost ochranné reakce člověka); • pohybující se akční části robotu mají velkou hmotnost, tedy stupňují riziko úderu a poranění větší kinetickou energií; • navazují na technologický proces u obsluhovaného stroje či zařízení; zde při zdánlivé nečinnosti robotu a jeho neočekávaného pohybu vznikají nejtěžší úrazy. Mezi další nebezpečí na robotizovaném pracovišti řadíme: • z technologické činnosti, např. odlet částic, záření, účinky škodlivých aerosolových a plynných zplodin; • poruchy některého ze systémů robotu (řídicí a silové obvody) ve fázi programového řízení technologického procesu; • nežádoucí vstup osoby do nebezpečného prostoru v době pracovního režimu robotu.

srpen 2009




Popis uspořádání robotizovaného pracoviště Na obrázku 13 jsou schematicky znázorněny hlavní prvky robotizovaného pracoviště. V normě ČSN EN ISO 8373 je robotizované pracoviště nazýváno jako robotický systém nebo robotosystém. O

Ilustraãní schéma uspofiádání robotizované pracovi‰tû (Dle âSN EN 775, upraveno)

Legenda 1. Robot 2. Koncový efektor 3. Obrobek 4. Řídící nebo ovládací zařízení (řídicí panel, hydraulická jednotka) 5. Pomocná (doplňková) zařízení 6. Bezpečnostní zařízení (kryt nebo čidlo) 7. Vymezený prostor 8.(+7) Maximální prostor 9. Blokovaný vstup 10. Blokovací zařízení

Obrázek ilustruje robotosystém, který aplikací manipulačního průmyslového robotu sleduje dokonalejší technologické využití NC obráběcích strojů. Jde o robotizované (nebo také automatizované) technologické pracoviště, které zcela vylučuje přítomnost obsluhy u NC obráběcího stroje (popř. obráběcího centra), neboť vkládání a odebírání obrobků probíhá samovolně podle programu ve vazbě na automatický cyklus robotosystému. Obsluha se zaměřuje zejména na sledování technologického procesu.

srpen 2009



8/7.4.2 BEZPEâNOSTNÍ POÎADAVKY NA PRÒMYSLOVÉ ROBOTY A MANIPULÁTORY Všeobecné požadavky na konstrukci

Roboty musejí být konstruovány a vyrobeny tak, aby byly dostatečně stabilní, aby spolehlivě snesly předpokládané zatížení a namáhání v předpokládaných provozních podmínkách a nikoho neohrozily uvolněním, pádem, sklopením, sjetím apod. ani při poruše nebo při přerušení dodávky energie. Bezpečnostními funkcemi jsou míněna například: – omezení rozsahu pohybu v hlavních osách (mohou být použity mechanické zarážky, koncové spínače apod.); – ručně ovládané zařízení pro nouzové zastavení a bezpečnostní zastavení (bezpečnostní vypínací obvod, kterým se bezpečnostní zařízení a blokovací zařízení spojí do tohoto obvodu); – omezení rychlosti (například při seřizování nebo údržby); – blokování bezpečnostních zařízení (ochranný kryt nebo ochranné zařízení).

Všeobecné požadavky na elektrická zařízení

Rizika spojená s nebezpečími vyplývajícími z elektrického zařízení robotů musejí být posuzována jako část všech požadavků z hlediska posuzování rizika všech systémů robotu. Mezi nebezpečí se všeobecně zahrnují: – poškození nebo závady v elektrickém zařízení, které mohou mít za následek elektrický úraz; – poškození nebo závady v řídicích obvodech (nebo součástkách a přístrojích spojených s těmito obvody), které mohou mít za následek chybnou funkci robotu; – poruchy nebo přerušení vnějšího přívodu energie, stejně jako poškození a závady v silových obvodech, které mohou mít za následek chybnou funkci robotu; – ztráta spojitosti obvodů závislých na kluzných nebo valivých kontaktech, která může mít za následek poruchu bezpečnostní funkce; – elektrická rušení (např. elektromagnetické, elektrostatické), ať už vyvolaná zvnějšku nebo zevnitř elektrického zařízení; – akumulovaná energie (jak elektrická, tak mechanická); – slyšitelný hluk na úrovních způsobujících pracovníkům zdravotní potíže. O omezení rizika je nutné uvažovat především při návrhu a vývoji robotu. Pokud toto omezení není dostatečné, je nutné použít opatření k zajištění bezpečnosti a zajistit bezpečný pracovní postup. Zajištění bezpečnosti zahrnuje použití bezpečnostních ochran a výstražných zařízení.

Všeobecné bezpečnostní požadavky na systémy ovládání a řízení

Všechny části systému ovládání a části řídicího zařízení robotu musejí být umístěny a orientovány tak, aby mohly být rozpoznány, aniž by se jimi nebo jejich zapojením hýbalo. Pokud některé části vyžadují kontrolu správné funkce nebo je nutné je vyměňovat, musí to být možné bez demontáže jiného zařízení nebo částí robotu (s výjimkou otevření dveří a sejmutí vík). Pokud je požadován přístup pro běžnou údržbu nebo seřizování přístrojů, musí být tato zařízení (přístroje) umístěny ve výšce mezi 0,4 a 2,0 m nad přístupovou rovinou. srpen 2009




Všeobecné požadavky na ovládače a sdělovače nouzového zastavení

V případě vzniku nebezpečné (nouzové) situace je žádoucí bezodkladné ukončení pracovního režimu robotu nebo alespoň její odvrácení. Nouzová situace může nastat během normálního provozu robotu (např. vlivem porušování zásad bezpečnosti práce při pohybu v nebezpečném či chráněném prostoru robotu) nebo jako důsledek selhání nebo poruchy jakékoliv části robotu. K tomuto účelu slouží ovládače nouzového zastavení. Pro tlačítka nouzového zastavení a nouzového vypnutí musí se použít barva červená! Světelná návěští a zobrazovací jednotky (displeje) použité na robotu podávají tyto druhy informací: a) upozornění – upozorňují obsluhu nebo sdělují, že má být proveden určitý úkon. Obvykle se při tomto uplatnění se používají barvy podle (významu) stavu robotu (viz tabulku 1). b) potvrzení – potvrzují příkaz, stav nebo splnění podmínky nebo potvrzují zakončení změny nebo doby přechodu. Obvykle se při tomto uplatnění používá barva modrá a bílá, popř. i zelená.

T Barva âervená Îlutá Zelená Modrá Bílá , ‰edá, ãerná

Barvy svûteln˘ch návûstí a jejich v˘znam se zfietelem na stav robotu V˘znam Nebezpeãn˘ stav Abnormální (v˘jimeãn˘) stav Normální stav Pfiíkaz Neutrální Bez urãitého v˘znamu

Situace Nebezpeãné podmínky Hrozí kritick˘ stav Normální podmínky Sdûlení stavu vyÏadujícího ãinnost obsluhy Ostatní podmínky; mÛÏe b˘t pouÏita kdykoliv je pochybnost o pouÏití ãervené, Ïluté, zelené, modré.

POZNÁMKA: 1. Obdobný význam barev platí i pro ovládací tlačítka. 2. Barva bílá, šedá nebo černá je použitá všeobecně pro spouštění funkcí kromě nouzového významu. Přehled bezpečnostních požadavků: • Ovládače určené pro použití v nebezpečných situacích musejí mít výrazný vzhled a musejí být snadno a rychle dosažitelné ze stanoviště obsluhy. • Ovládače nouzového zastavení (vypnutí) chodu robotu musí umožnit přerušení chodu robotu nezávisle na stavu technologické operace. V případě technologické činnosti robotu musí nouzové zastavení chodu robotu vyvolat i zastavení činnosti technologického zdroje. • Opětovné spuštění robotu po nouzovém zastavení smí být umožněno až po vědomém povelu odpovědného pracovníka (operátora – obsluhy robotu). • Při použití ovládače k nouzovému zastavení robotu nesmí být vyřazena z činnosti funkce ta zařízení, která slouží k zajištění bezpečnosti (např. světelná návěstí). • Ovládače k nouzovému zastavení (vypnutí) robotu musejí být umístěny vně i uvnitř pracoviště robotu na místech se zvýšeným nebezpečím úrazu a na všech ovládacích místech. • Nouzové funkce (nouzové zastavení, nouzové vypnutí) musí být ve všech režimech robotu nadřazeny všem ostatním ovládacím prvkům robotu. Zrušení (reset) této funkce nesmí způsobit opětné spuštění robotu. • Varovné sdělovače (řazené mezi výstražné prostředky) musejí být provedeny tak, aby rychle, jednoznačně a důrazně informovaly o hrozícím nebezpečí.

srpen 2009



• Výstražné signální zařízení musí být provedeno a umístěno tak, aby obsluze poskytlo jasně slyšitelný nebo viditelný signál o nastávajícím nebo existujícím nebezpečném stavu. Je-li ve vymezeném prostoru robotu použito světelné výstražné zařízení, je nutné použít vhodná zařízení a umístit je tak, aby byla viditelná všemi osobami v blízkosti tohoto prostoru. • Zvuková výstražná zřízení musejí mít charakteristický zvuk s intenzitou vyšší, než je hladina zvuku okolního prostředí. • Pro další rozlišení informací a zejména ke zdůraznění o provozu robotu může být použito přerušované světlo pro tyto účely: – k upoutání pozornosti; – k vyžádání okamžité činnosti; – ke sdělení rozporu mezi povelem a skutečným stavem; – ke sdělení změn v postupu (bliká v průběhu změny). Pro informaci s větší závažností se doporučuje použít přerušování světla o vyšší frekvenci. Ruční ovládací panel

Ruční jednotka ovládacího panelu je propojena s řídicím systémem robotu, která umožňuje programování robotu nebo řízení jeho pohybů. Je také vybavena prvky pro nouzové ovládání robotu. Přehled bezpečnostních požadavků • Robot nesmí být možno uvést do automatického chodu použitím jednotky ručního řízení. • Ovládací panel ručního řízení musí být vybaven tlačítkem nouzového zastavení. • Všechny pohyby robotu, které jsou spouštěny z jednotky ručního řízení robotu, nesmějí překročit rychlost 0,25 m.s-1. • Použitím jednotky ručního řízení musí být blokováno ovládání robotu ze závěsné skřínky, popřípadě z jiných ovládacích míst. • Činnost jednotky ručního řízení musí být podmíněna přepnutím přepínače funkcí např. na řídicí skříni do polohy „programování“ nebo „seřizování“. • Pohyb robotu řízený jednotkou ručního řízení smí být možný jen po dobu stisknutí ovládacího tlačítka. Po uvolnění tlačítka musí dojít k okamžitému zastavení pohybu.

Závěsná skříňka

Robot může být vybaven závěsnou skřínkou, která umožňuje plnit základní funkce jako u ručního ovládacího panelu. Přehled bezpečnostních požadavků • Pokud je závěsná skřínka používána v chráněném prostoru, nesmí být možno přepnout robot na automatický provoz. • Závěsná skřínka musí mít zařízení pro nouzové vypnutí. • Závěsná skřínka, která je určená k vyvolání pohybu robotu obsluhou umístěnou uvnitř chráněného prostoru, musí být vybavena tipovacím zařízením (řízení pohybu po krocích). • Ovládání robotu musí být konstruováno tak, aby, pokud je robot pod závěsnou skřínkou, všechny pohyby robotu bylo možno iniciovat pouze prostřednictvím závěsné skřínky. • Pokud je obsluha uvnitř chráněného prostoru, mohou být pohyby robotu iniciovány pouze tipovacím zařízením a odblokovacím zařízením. • V případě, že je požadována rychlost větší než redukovaná (např. pro ověření úkolu programu), je nutný úmyslný zásah operátora (např. s klíčovým přepínačem) pro volbu tohoto způsobu práce.

srpen 2009




Pojem přijatelné redukované rychlosti je dán silami používanými robotem a užitím robotu (např. návrh jeho instalace). Redukovaná rychlost je měřena na mechanickém rozhraní. • Závěsná skřínka musí být konstruována podle ergonomických zásad tak, aby mohla být spolehlivě použita, je-li nesena. Všeobecné požadavky na odblokovací zařízení

Je-li součástí robotu odblokovací zařízení, musí být konstruováno tak, aby pohyb robotu nebo jeho funkce byl možný pouze v jedné poloze. V jakékoliv další poloze musí být nebezpečný pohyb nebo funkce bezpodmínečně zastavena. Přehled bezpečnostních požadavků • Je-li požadováno odblokovací zařízení (např. pro pohyby robotu větší rychlostí, než je redukovaná rychlost), musí být připojeno do bezpečnostního vypínacího obvodu nebo do dalšího vypínacího obvodu s přiměřenou úrovní bezpečnosti. • Odblokovací zařízení může být deaktivováno vlivem vlastní konstrukce, jestliže: – uvnitř chráněného prostoru nejsou žádné osoby; – robot se nepohybuje rychleji než redukovanou rychlostí. Odblokovací zařízení může být součástí závěsné skřínky nebo může být oddělené.

Všeobecné požadavky na čidla robotu

Robot získává prostřednictvím čidel informace jak o svém stavu, tak i okolí. Z jednotlivých čidel jsou přijímány určité podněty o různých stavech robotu či okolního prostředí, které jsou zesilovány, eventuálně přeměněny do formy, srozumitelné řídicímu systému robotu. Přehled bezpečnostních požadavků • Čidlo musí být instalováno a nastaveno tak, aby žádné osoby nemohly vstoupit a dosáhnout nebezpečné oblasti, aniž by bylo čidlo aktivováno, ani tyto osoby nesmějí dosáhnout vymezeného prostoru dřív, než skončí nebezpečný stav. Na ochranu osob před pohybujícím se zařízením robotu mohou být používána hrazení užitá společně s čidly. • Pracovní podmínky (tj. seřizování, programování, údržba apod.) nesmějí nepříznivě ovlivnit činnost čidel. • Jestliže bylo čidlo aktivováno, může být robot znovu nastartován jen za předpokladu, že nevznikne nové nebezpečí. • Opětovné zahájení pohybu robotu musí vyžadovat odstranění překážky v poli čidla. Nesmí tím však být způsobeno opětovné zahájení automatického provozu.

Požadavky pro programování a seřizování robotu

V průběhu programování nebo seřizování robotu smí být v chráněném prostoru přítomen pouze oprávněný pracovník (programátor, seřizovač), přičemž robot (robotický systém) musí být pod výhradní kontrolou oprávněného pracovníka. Přehled bezpečnostních požadavků • Pokud je to možné, musí při programování být oprávněný pracovník vně chráněného prostoru. • Před vstupem do chráněného prostoru musí oprávněný pracovník zajistit účinnost a funkci bezpečnostních zařízení. • V průběhu programování robot nesmí reagovat na žádné vzdálené příkazy a podmínky, které by mohly vyvolat nebezpečnou situaci. Automatický (normální) provoz robotu nesmí být umožněn.

srpen 2009



• V průběhu programování všechna zařízení pro nouzová zastavení robotu musejí zůstat funkční. • Je-li pro programování vyžadována ruční programovací jednotka, musí být předem odzkoušena její řádná činnost. • Programování a seřizování robotu se musí provádět za snížené (redukované) rychlosti nebo krokováním. • Technologická zařízení, spojená s funkcí programového (seřizovaného, opravovaného) robotu mají být po dobu programování robotu blokována. Připouští se jejich omezená funkce (snížená rychlost) k zajištění technologické návaznosti chodu. • Zásahy do pracovních funkcí robotu se nesmějí provádět v průběhu jeho automatické činnosti. • Jestliže je nezbytnou součástí ověřovacího postupu vizuální kontrola reakce robotu na uživatelský program, musí se kontrola provádět bez přítomnosti osob uvnitř chráněného prostoru. Automatický (normální) provoz robotu je možný pouze, jestliže: a) jsou k dispozici akceschopná příslušná bezpečnostní zařízení; b) uvnitř chráněného prostoru není přítomna žádná osoba; c) následují řádné a bezpečné pracovní úkony. Požadavky na ochranná opatření a bezpečnostní zařízení

ČSN EN ISO 12100-1 : 2004 /83 3001/ uvádí bezpečnostní požadavky na ochranná opratření a bezpečnostní zařízení robota Ochranná opatření – určená k dosažení snížení rizika u robotu jsou realizována: a) konstruktérem (opatření zabudované v konstrukci, bezpečnostní ochrana a doplňková ochranná opatření, informace pro používání); b) uživatelem (organizace: bezpečné pracovní postupy, kontrola, dovolené pracovní systémy; zajištění a používání dalších bezpečnostních zařízení) Bezpečnostní zařízení – určené pro zabránění vstupu do nebezpečného prostoru u robotu. Mezi bezpečnostní zařízení se řadí: a) ochranné kryty (pevné, stavitelné, s blokováním, s blokováním a jištěním); b) ochranné zařízení (jiné bezpečnostní zařízení než ochranný kryt) zahrnují např.: – blokovací zařízení; blokování; – mechanické zajišťovací zařízení; – krokovací, tipovací ovládací zařízení; – omezovací zařízení – snímací ochranné zařízení (optoelektronické, kapacitní, indukční, magnetické, ultrazvukové, laserové); – ochranné překážky a ohrazení; nášlapné můstky apod.; – výstražné zařízení a systémy. Veškerá bezpečnostní opatření či zařízení zabudovaná v konstrukci jsou prvním a nejdůležitějším krokem v procesu snižování rizika u robotů. Největší význam těchto ochranných opatření a bezpečnostních zařízení spočívá v tom, že zůstávají vždy účinná. Přesto je nutno upozornit na to, že ať jsou ochranná opatření a bezpečnostní zařízení správně navržena, může dojít k jejich selhání nebo mohou být obcházena tím, že informace pro používání robotu nemusejí být dodrženy.

Doplňková ochranná opatření

ČSN EN ISO 12100-2: 2004 /83 3001/ uvádí další ochranná opatření a) Opatření pro únik a uvolnění zachycených osob; b) Opatření pro odpojení a uvolnění energie; srpen 2009




c) Opatření pro snadnou a bezpečnou manipulaci s roboty a jejich těžkými částmi; d) Opatření pro bezpečný přístup k robotu nebo robotizovaného systému.

srpen 2009



8/7.4.3 V·EOBECNÉ ZÁSADY PRO BEZPEâNOST A OVù¤ENÍ PROVOZU PRÒMYSLOV¯CH ROBOTÒ A MANIPULÁTORÒ (PODLE âSN EN ISO 10218-1: 2007 / 18 6502/) Výchozím podkladem je návod výrobce, jež obsahuje ustanovení pro předávání robotu před jeho užitím v automatickém provozu. Náběh provozu

Počáteční postup náběhu provozu robotu musí zahrnovat následující ustanovení: a) před zapnutím se ověří, že: 1. Robot je řádně sestaven a je stabilní; 2. Elektrická vedení jsou v pořádku a napájení (např. napětí, frekvence, úroveň rušení odpovídá specifikaci; 3. Další média (např. tekutiny, vzduch, plyn) jsou řádně připojena a odpovídají specifikaci; 4. Periferní zařízení jsou řádně připojena; 5. Omezovací zařízení, která stanoví vymezený prostor (je-li definován) jsou instalována; 6. Jsou aplikovány bezpečnostní prostředky; 7. Podmínky prostředí odpovídají specifikaci (např. hladina osvětlení, hluku, teplota, vlhkost, znečištění atmosféry). b) po zapnutí se ověří: 1. Zapnutí, vypnutí a volba režimu (včetně blokování přepínače klíče) požadovaných funkcí řídicích zařízení; 2. Pohyb všech os a jejich požadované omezení; 3. Funkčnost obvodů a zařízení pro nouzová zastavení nebo bezpečnostní zastavení (pokud existují); 4. Možnost rozpojení a oddělení vnějších zdrojů napájení; 5. Správnost funkce zařízení pro programování (seřizování); 6. Požadované funkce bezpečnostních zařízení a blokovacích zařízení; 7. Ostatní existující bezpečnostní opatření (např. hrazení, výstražná zařízení); 8. Zda při redukované rychlosti robot pracuje řádně a je schopen manipulovat s určeným předmětem (výrobkem nebo obrobkem); 9. Zda při automatickém (normálním) provozu robot pracuje řádně a je schopen vykonávat určené úkoly při požadované rychlosti a zátěži.

Postup pro opětovné uvedení do chodu

Postup pro opětovné uvedení robotu do chodu po změně technického vybavení, změně programového vybavení či uživatelského programu, po opravě či údržbě musí zahrnovat: a) kontrolu jakékoliv změny nebo doplňku technického vybavení před zapnutím; b) funkční zkoušku robotu pro řádnou činnost.

Přehled instrukcí a informací pro provoz robotů

Dokumenty (instrukce, informace a návody), které jsou součástí protokolu při předávání robotu uživateli do provozu, musí obsluha nejen znát, ale také je správně používat. srpen 2009




Vybrané hlavní dokumenty pro provoz robotů a) instrukce pro spouštěcí, programovací a restartovací proces, včetně instalačních požadavků, jako jsou potřebné podmínky pro usazení, environmentální podmínky apod; b) instrukce pro iniciační testy a zkoušky robotu a jeho ochranného systému, které mají být provedeny před prvním použitím a umístěním ve výrobě, zahrnující funkční odzkoušení a řízení při redukované rychlosti; c) instrukce pro jakýkoliv test nebo zkoušku vyžadovaných po záměně dílů (komponent) nebo doplnění robotu dalšími zařízeními (jak hardware, tak software), které mohou ovlivnit bezpečnostní funkce, včetně výstupního signálu nouzového zastavení a běžného aktivačního obvodu; d) instrukce pro běžné ovládání, seřízení a údržbu, včetně bezpečných pracovních postupů, kontrolních procedur pro řízení skryté energie a nutného výcviku k dosažení potřebné úrovně dovedností obsluhy zařízení; e) instrukce pro rozmístění a činnosti všech řídicích systémů, včetně schémat propojení elektrických, hydraulických a pneumatických systémů nutných pro spuštění a instalaci; f) instrukce o možnosti používání ručního ovládacího panelu k volbě režimu zvýšené rychlosti; g) informace o instalaci omezujících zřízení (prostředků), včetně počtu, umístění a stupni nastavení pokynů pro mechanické omezení podle počtu, umístění a realizaci jiných než mechanických omezujících prostředků, možnostech dynamického omezení, pokud jsou, a skutečně indikovaná poloha zastavení, která započítává brzdnou dráhu, požadují-li se programovatelná bezpečnostní omezení; h) informace o počtu a činnosti aktivačních prostředků; i) informace o době zastavení o délce dráhy nebo úhlu brzdění při iniciaci signálu zastavení ve třech osách s největším posuvným pohybem, v metrické soustavě; j) návod na způsoby osvobození osob uvězněných (zachycených) uvnitř nebo u stroje.

srpen 2009



8/7.4.4 DESATERO BEZPEâNÉ PRÁCE U ROBOTÒ 1. Obslužný personál musí být dostatečně vyškolen a vycvičen pro použitý typ robotu na daném technologickém pracovišti. 2. Zrakem neustále robot sledujte a nikdy nestůjte zády k robotu. 3. Nikdy nevstupujte do pracovní sféry robotu (maximální prostor), dokud robot pracuje v automatickém režimu. 4. Při vstupu do pracovního prostoru robotu dbejte zvýšené opatrnosti. Klidová poloha os neznamená, že robot je mimo provoz. I když signalizace nesvítí, mohou být pohony zapnuté. Nevylučuje se závada v signalizaci režimů robotu. 5. V případě nebezpečí použijte tlačítko nouzového zastavení. 6. Před spuštěním robotizovaného pracoviště zkontrolujte funkci všech bezpečnostních zařízení. 7. Dbejte na to, aby v pracovním prostoru robotu nebyly předměty, které nesouvisejí s činností pracoviště. 8. Programovací povely zadávejte uvážlivě a koncentrovaně, přesvědčete se, že povel byl řídicím systémem přijat. 9. Používejte dostatečnou ochranu proti případným odpadům nebo záření z technologického procesu.

srpen 2009

zdraví při práci v praxi XV. aktualizace a doplňky, srpen 2010 Obsah aktualizace:

Recommend Documents