Zásady hospodaření se spárkatou zvěří na okrese Chrudim
(ORP Chrudim a ORP Hlinsko)
Vážení myslivci, vzhledem k narůstajícím škodám způsobených zvěří na lesních a polních kulturách přistoupila Myslivecká komise OMS Chrudim k sepsání „Zásad hospodaření se spárkatou zvěří“. Věříme, že tyto zásady se brzy stanou běžnou praxí v honitbách na okrese Chrudim, dojde ke stabilizaci početních stavů spárkaté zvěře a tím bude zachována trvalá udržitelnost hospodaření se spárkatou zvěří v jejím přirozeném prostředí tj. les a pole.
Myslivecká komise OMS Chrudim
I. Černá zvěř Černá zvěř „v“ zákoně O myslivosti 449/2001, vybrané pasáže týkající se černé zvěře Prase divoké (Sus scrofa) lze chovat v honitbě pouze na základě odborných zásahů sledující určité vymezené biologické cíle, zachování rovnováhy mezi stavy spárkaté zvěře a prostředím, udržování přírodní kvality genofondu zvěře, cílené zvyšování chovné kvality zvěře a úprava stavů zvěře na optimální stav (§3). Velmi důležité je řádné vypracování plánu lovu (v honitbě s normovanými stavy černé zvěře), v honitbách, kde pro prase divoké nejsou stanoveny minimální a normované stavy, lze po vyjádření orgánu státní správy myslivosti lovit samičí a samčí zvěř do stáří 2 let věku ve stanovené době lovu bez omezení a bez vypracování a projednání plánu (§36). Ve zvláštních případech lze také provést snížení stavů zvěře (až na minimální) a zrušení jejího chovu. Vyžaduje-li zájem vlastníka, popřípadě nájemce honebních pozemků nebo zájem zemědělské nebo lesní výroby, ochrany přírody anebo zájem mysliveckého hospodaření, aby počet prasete divokého byl snížen, orgán státní správy myslivosti povolí, popřípadě uloží uživateli honitby příslušnou úpravu stavu zvěře. Nelze-li škody způsobené zvěří snížit technicky přiměřenými a ekonomicky únosnými způsoby, uloží orgán státní správy myslivosti na návrh vlastníka, popřípadě nájemce honebního pozemku nebo na návrh orgánu ochrany přírody nebo orgánu státní správy lesa snížení stavu zvěře až na minimální stav, popřípadě zruší chov druhu zvěře, který škody působí (§39). Lov prasete divokého smí být prováděn jen způsobem odpovídajícím zásadám mysliveckým, zásadám ochrany přírody a zásadám ochrany zvířat proti týrání. Zakazuje se, lovit zvěř způsobem, jímž se zbytečně trýzní, trávit zvěř jedem nebo ji usmrcovat plynem, nahánět zvěř s pomocí psů v kohoutku vyšších než 55 cm, lovit zvěř s pomocí elektrických zařízení schopných zabíjet nebo omráčit, zdrojů umělého osvětlení, zrcadel, zařízení pro osvětlení terče, hledí pro střelbu v noci s elektronickým zvětšením obrazu nebo pro převracení obrazu, reprodukční soustavy s hlasy zvěře, výbušnin, střílet zvěř jinou zbraní než loveckou (dlouhou palnou zbraní kulovou, brokovou nebo kombinovanou, určenou k loveckým účelům), střílet prase divoké jinou zbraní než kulovnicí nábojem s energií ve 100 m nižší než 1500 J; to neplatí při lovu selete a lončáka prasete divokého, které lze při nadháňce, naháňce nebo nátlačce střílet i brokovnicí s jednotnou střelou, lovit zvěř na honebních pozemcích, na kterých současně probíhá sklizeň zemědělských plodin, a na sousedních pozemcích ve vzdálenosti do 200 m od hranice těchto pozemků, střílet spárkatou zvěř v odchytových a aklimatizačních zařízeních a v přezimovacích objektech, s výjimkou zvěře poraněné a chovatelsky nežádoucí (§45).
Opatření proti škodám černou zvěří – lov a technická opatření
Nejjistější zárukou k omezení a zabránění škod působených černou zvěří na zemědělských kulturách a obdělávaných pozemcích je vždy správné sociální složení populace prasete divokého přizpůsobené únosnosti místních podmínek. Škody bývají až po určitou, místně rozdílnou hustotu populace na její výši nezávislé. Sociální skladba populace se musí usměrňovat loveckými zásahy. Lov na poškozovaných plochách se v tlupě musí soustředit na lov selat, nikoliv na vodící kusy. Odstřel vodící a vedoucí bachyně má velmi negativní účinky na rozpad rodinných skupin. Starší bachyně se, po odstřelu jejího selete, polím po určitou dobu vyhýbá. Doporučená ochranná opatření: 1) lov - celoroční odlov selat (od váhy 10 kg) a odlov nevodících lončaček, - služby (za účelem lovu nebo zneklidňování zvěře) u nejohroženějších polních kultur, - cílený lov u ochozů k polním kulturám. 2) odváděcí krmeliště a klidové lovecké zóny v lesních komplexech (v letním období) 3) technická opatření (po dohodě uživatele honitby a zemědělcem) - okamžitě zrušit krmeliště a vnadiště na černou v blízkosti (0 – 500 m) ohrožených polních kultur, - instalace elektrických ohradníků, - instalace plašičů (zvukové, světelné), nutno měnit frekvence a časové intervaly, - další možné způsoby ochrany: u ochozů k polím a na ohrožených polích instalované lidské vlasy (v děravý pytlících plných vlasů na 100 cm vysokém kůlu, vlasy je nutné měnit 1x za 10 dní). 4) chemická opatření - přípravky (Stop K, Hukinol, apod.), jsou účinné v kombinaci s dalšími loveckými a technickými opatřeními. 5) zemědělská prevence (po dohodě uživatele honitby a zemědělcem) - neosévat plochy, atraktivními plodinami pro černou zvěř, ve vzdálenosti menší než 30 m od lesních komplexů s výskytem černé zvěře, která je v této oblasti přemnožena. Tento pruh mezi lesem a polem oset plodinou o maximální výšce 30 cm, - rozlehlé lány („vysokých plodin“ jako je kukuřice, řepka, apod.) rozčlenit pruhy, které umožní lov černé zvěře (šíře a umístění pruhů je vhodné dohodnout, dohoda musí být oboustranná mezi zemědělci a uživatelem honitby).
Zjištěné nedostatky ve způsobech lovu černé zvěře na okrese Chrudim Z praxe a z poznatků o způsobech lovu v honitbách, se stálým výskytem černé zvěře, jsme sestavili soubor hlavních nedostatků v lovu černé zvěře. Strukturovaně v bodech: - pozdní lov selat (od září až října), - lov nadějných lončáků kňourů, - nepovolený lov nedospělých kňourů (trofejově a chovně nedospělých), - malý odlov lončaček (menší podíl ulovených lončaček vůči lončákům), - lov vedoucích bachyň (hlavně při naháňkách), - lov samotných kusů (většinou se jedná o lončáky kňourky nebo dospělé kňoury), - střelba brokovnicí s hromadnou střelou na prase divoké, - noční lov pomocí umělých zdrojů světla, - nevhodná střelecká výzbroj, střelba malými kulovými rážemi s municí s nevhodnou konstrukcí střely, - minimální úspěšnost střelby na běžící kus při naháňkách (nedostatečná střelecká kondice myslivců), - chybí periodická kontrola nastřelení zbraně a kontrola zbraně a optického zaměřovače u kvalifikovaného puškaře, - loví se pouze z kazatelen u krmelišť, nevyužívá se posedů u ochozů a mobilních posedů, - malé množství lovecky upotřebitelných psů použitelných pro lov černé zvěře (dosled, naháňka), - lov při nevhodných klimatických podmínkách (špatná viditelnost), není možné řádné obeznání kusu, - neloví se na ochozech k polím, - lov při sklizni polních kultur, - neznalost způsobu života zvěře a hierarchie v rodinné tlupě černé zvěře.
Doporučená opatření vedoucích ke snížení stavů, snížení škod a k úpravě věkové a pohlavní struktury v populaci v oblasti se stálým výskytem prasete divokého v okrese Chrudim Tato doporučení by měla být aplikována převážně v následujícími uživateli honiteb: MS Švihov, MS Tisovec, ML Chrudim, MS Chrast, MS Petrkov, RH Požáry, MS Hubert Horní Bradlo, MS Bučina – lesy, MS Hrbokov, Honitba Vyžice, Honitba Bučina, Honitba Církevní, MS Chrudimka Trhová Kamenice, MS Vápenný Podol, MS Mladoňovice, MS Krouna – lesy, MS Tarabka, MS Prosíčka-Bojanov, MS Babáky, MS Luže, Honitba Smrček a další, ve kterých meziročně vzrůstá počet ulovených divočáků. Strukturovaně v bodech: - zákaz krmení černé zvěře formou hromad na loukách, na okrajích lesů a v jejich blízkosti a v „polních“ honitbách (méně jak 5% plochy honitby tvoří lesní komplex), na těchto místech předkládat pouze v korytech jadrné krmivo k vnadění (kukuřice, hrách, soja, oves, ječmen) v množství max. 2kg/1den/1 lovecké zařízení (jednorázová vnadící dávka), - v lesních komplexech přikrmovat černou zvěř pouze v korytech, ohrádkách nebo v krytých a ohraničených krmelištích o max. velikosti 10m2, nejblíže 250 m od louky a 500 m od pole a to maximálně 1 zařízení na 200 ha, - na každých 500 ha lesního komplexu v honitbě zřídit min. 1 odváděcí kryté krmeliště, které musí být v provozu min. v období duben – září, v místě s přirozeným výskytem černé zvěře, zde se musí předkládat zvěři atraktivní krmení kukuřice, sója, hrách, - v honitbách se stálým výskytem černé zvěře zachovat, dle možností, klidové zóny pro zvěř, v období intenzivního růstu zemědělských kultur, na tuto skutečnost upozornit návštěvníky lesů prostřednictvím tisku a formou naučných tabulí (zajistí příslušné myslivecké sdružení v součinnosti s orgánem státní správy myslivosti a majitelem lesa), - co možná nejrychlejší dřevinná druhová úprava v lesních porostech ve prospěch BK a DB, dle platného lesního zákona, - zakládání alejí původních plodonosných dřevin, podél lesních cest a lesních palouků (zajistí myslivecké sdružení v součinnosti s majitelem pozemku), - doporučená struktura lovu – sele 65%, - lončačka do 50 kg 15% - lončačka do 65 kg 5% - lončák do 50 kg 5% - bachyně 7% - kňour 3% (je-li lov schválen OSSM) - zlepšení komunikace mezi uživateli honiteb, správci lesů a zemědělci, - eliminovat výskyt barevných anomálií v populaci černé zvěře, jakékoli světlé zbarvení spárků, ryje a srsti je nepřípustné.
Návrh chovu a lovu v oblastech se stálým, s přechodným a nežádoucím výskytem černé zvěře v okrese Chrudim Oblast stálého výskytu Výskyt prasete divokého musí být vázán jen na lesní komplexy s pestrou dřevinnou a věkovou skladbou lesních porostů. V oblasti se stálým výskytem divočáků musí uživatelé honiteb dbát na početní stavy zvěře, na její věkovou strukturu a v neposlední řadě také na kvalitu lovené zvěře. Zodpovědným uživatelům se nesmí vymknout z rukou hlavně věková struktura populace, která je u černé zvěře mimořádně důležitá. Také lov lončáků musí být strukturován významně ve prospěch lončaček a nekvalitních bachyň (váha ve dvou letech stáří pod 75 kg a barevné anomálie). Příklad populační dynamiky černé zvěře: Přechodně navrhujeme tuto maximální (modelovou) populační strukturu na 1000 ha lesního komplexu v honitbě, ta zajistí zkvalitnění populace a řádnou úpravu pohlavní a věkové struktury: - kňour 2 roky a více - lončák
5 ks 10 ks
- bachyně 2 roky a více
7 ks (v následujícím roce mají 42 selat)
- lončačka
5 ks (v následujícím roce mají 25 selat)
- sele
10 ks (5 ks bachyněk má následujícím roce 15 selat)
Tato populace čítá celkem 37 kusů a tato populace skýtá roční přírůst celkem 80 - 85 kusů zvěře. Uživatel takové honitby musí ročně ulovit 80 – 95 kusů zvěře. Nezvládne-li uživatel honitby lov 80 kusů, musí v dalším roce výrazně zvýšit loveckou aktivitu (tzn. ulovit minimálně 105 kusů) a tuto aktivitu směřovat do selat a samičí části populace. Tato modelová populace by se po zhruba pěti letech ještě snížit na 30 ks na 1000 ha.
Oblast přechodného výskytu To jsou honitby sousedící s lesními honitbami a honitby přechodné mezi lesními a polními honitbami s určitým procentem výměry lesa v honitbě. Lov v těchto honitbách musí být směřován do selat a lončaček. Právě v těchto oblastech se stává nejvíce chyb při lovu prasat. Uživatelé honiteb se musí odnaučit střílet to, co vystrčí hlavu z lesa. Lov vedoucích bachyň vede k navyšování škod na polích a loukách, tyto škody způsobují skupiny divočáků vedené nezkušenými a nevyzrálými bachyněmi nebo dojde k naprostému rozbitím rodinných tlup. Nezákonným odlovem kňourů (starších dvou let) dochází k neúměrnému navyšování populace černé zvěře.
Oblast s nežádoucím výskytem černé zvěře V těchto oblastech je výskyt prasat nežádoucí, jedná se o polní honitby, o honitby v obilnářských a zelinářských oblastech. V těchto oblastech se černá zvěř vyskytuje pouze sezóně a přichází za žírem a klidem v rozlehlých lánech. Zde uživatelé honiteb musí lovecký tlak směřovat do zemědělských kultur, ve kterých prasata mají svá stávaniště. Lov na umělých zdrojích vody, u umělých kališť a u vnadišť s živočišnými zbytky (rybina, apod.). Lov musí být zaměřen hlavně na mladou (velmi „žravou“ zvěř, sele, lončák) zvěř, není-li možné situaci řešit jen lovem mladé zvěře je nutné zažádat, na orgánu státní správy myslivosti, o odlov dospělé zvěře a řešit s tímto orgánem a s uživatelem zemědělské půdy další postup. Zde je namístě dohodnout se s OSSM na možném povolení některých ze zakázaných způsobů lovu (§ 45 zákona O myslivosti 449/2001).
Další doporučené způsoby lovu a odchytu černé zvěře Strukturovaně v bodech: - celoroční lov selat od váhy 10 kg (snaha o maximální odlov přírůstku), - nelovit samostatně chodící prasata (většinou se jedná o kňoury I. – III. v.t.), - snaha o maximální podíl ulovených lončaček (do 50 kg váhy), tj. 15 – 20% z celkového lovu v honitbě, - lončačky lovit již od května (nevodí-li a váží pod 50 kg), - lov formou naháněk se slíděním, po dohodě i několik MS společně (důležitý je rozsah loveného území), - dobře organizované naháňky v lesních komplexech (v zimních měsících) se zkušenými psi, - lov na ochozech k polím a loukám, účinný lov a snaha o omezení klidného vstupu divočáků do polních kultur a na travní plochy, kde vznikají škody, - vnadění (lákání) prasat bukovým dehtem a lanýžovou solí, apod., - odchyt selat do odchytových zařízení po konzultaci s OSSM (odchytové zařízení musí být vybaveno vstupním roštem (pro odchyt selat) (období září – listopad rošt s mezerami 18 cm, období prosinec – leden rošt s mezerami 23 cm), - zakládání umělých kališť v okraji kukuřičných a řepkových kultur.
II.
Ostatní spárkatá zvěř
Hlavní zásady o přikrmování, vnadění a lovení spárkaté zvěře v lesích, v bodech: I. Zásady umístění přikrmovacích zařízení: 1. 2. 3. 4. 5.
Dále než 200m od porostů do 40 let věku. Dále než 200m od nezajištěných mladých porostů (věk do 10-ti let). Dále než 300m od I. zón CHKO Železné hory. Dále než 200m od porostů, které mají být obnoveny na bázi přirozené obnovy. Umístění přikrmovacího zařízení musí být (na základě písemné žádosti), odsouhlaseno vlastníkem pozemku (písemné vyjádření).
II. Zásady umístění odváděcích krmných míst: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Toto zařízení musí být v provozu od 1.4. – 30.9.. Minimálně 1 zařízení na 500 ha honitby. Dále než 500 m od polních kultur. Lovecké místo nesmí být blíže než 200m. Viz. odst. I. (bod 1.-4.) Umístění mysliveckého zařízení musí být (na základě písemné žádosti), odsouhlaseno vlastníkem pozemku (písemné vyjádření).
III. Zásady umístění loveckých zařízení (s vnaděním): 1. 2. 3. 4. 5.
Dále než 150m od porostů do 40 let. Dále než 200m od nezajištěných mladých porostů. Dále než 200m od I. zón CHKO Železné hory. Dále než 100m od porostů, které mají být obnoveny na bázi přirozené obnovy. Umístění loveckého zařízení musí být (na základě písemné žádosti), odsouhlaseno vlastníkem pozemku (písemné vyjádření).
IV. Zásady umístění loveckých zařízení (bez vnadění): 1. Tato lovecká zařízení musí být umístěna tak, aby z nich bylo možné sledovat situaci v poškozovaných porostech, hlavně v porostech nezajištěných mladých kultur a v porostech do 40 let věku. 2. Umístění musí být (na základě písemné žádosti) odsouhlaseno vlastníkem pozemku (písemné vyjádření). 3. Vlastník lesa doporučí počet a umístění loveckých zařízení. V. Doporučení k přikrmování zvěře v krytých krmelcích, používat: 1. Kvalitní luční seno (velmi mírně prosolené – minimalizace vzniku plísní), vojtěškové seno, sušené kopřivy, letninu, apod.. Nezkrmené seno se musí nejpozději po 6-ti týdnech vyměnit za čerstvé. Období 1.10.-30.4.. 2. Kvalitní jadrné krmivo – oves, ječmen, oves s kukuřicí (poměr 5:1), frekvence krmení minimálně 3 x týdně. Období 1.9. – 15.12.. 3. Kamenná sůl, sypká sůl, minerální lizy předkládat celoročně (celoročně musí být v krmelci minimálně 1 kg kamenné soli. VI. Doporučení k vnadění zvěře, používat: 1. Kvalitní jadrné krmivo – oves, ječmen, kukuřice, hrách (nebo ve směsi) a to v maximální dávce 2 kg na lovecké místo (s vnaděním) a den (jednorázová vnadící dávka). 2. Vnadící krmivo musí být předkládáno na hladké zpevněné ohraničené ploše nebo v korytech.
Sepsáno:
Myslivecká komise OMS Chrudim 1. 11. 2011.
Odsouhlaseno: Okresní myslivecká rada OMS Chrudim 15.2. 2012. Platnost:
od 1. 4. 2012
