2011
Základy managementu
MANAGEMENT
Roman Zuzák
ZÁKLADY MANAGEMENTU Doc. Ing. Roman Zuzák, Ph.D. 1. část 2011
ÚVOD MANAGEMENT A MANAŢEŘI
ZÁKLADNÍ POJMY Management - pojem 2. Management - pouţívání pojmu • označení vrcholového vedení podniku, • činnost - způsob vedení lidí, • odborná disciplina 3. Management ve spojení
ZÁKLADNÍ POJMY Některé z definic managementu (ve smyslu management = způsob vedení lidí): Management je proces tvorby a udrţování prostředí, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách a účinně dosahují vybraných cílů (Koontz, H., Weihrich, H.).
Management je dosahování cílů organizace prostřednictvím práce jiných (definice American Management Association
ZÁKLADNÍ POJMY Management ve smyslu odborná disciplina, soubor přístupů: Management je oblast studia, která se věnuje stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cíle organizace (Robins, S. P.). Management je procesem, který je tvořen řadou činností, aktivit nebo operací, které vedou k nějakému cíli (Gibson, Ivancevich, Donnely).
ZÁKLADNÍ POJMY Společným rysem těchto definic je CÍL, který má být podnikovým managementem dosaţen
ZÁKLADNÍ POJMY MANAŢEŘI • řídí práci podřízeného úseku (pracovníků), • nesou zodpovědnost za podřízený úsek, • mají určitou rozhodovací pravomoc, • potřebují ke své práci určité schopnosti, znalosti a vlastnosti a to podle jejich postavení v podnikové hierarchii.
VÝVOJOVÉ TENDENCE V MANAGEMENTU
VÝVOJ MANAGEMENTU • Management v předkapitalistické společnosti • Proč se zabýváme historií managementu • Vznik moderního managementu • Etapy (školy) vývoje
VÝVOJ MANAGEMENTU • Management jako lidská činnost • 19. století - epocha strojů příkazy a kontrola, jediná správná cesta, ovládnutí, pracovní síla, národní pohled, jistota.
VÝVOJ MANAGEMENTU Klasická škola managementu (vědecké řízení) • Frederick W. Taylor (1856-1915) - určení nejlepších způsobů vykonávání práce (vyuţívání časových a pohybových studií), - výběr a příprava pracovníků (podle pracovní kapacity, síly a odolnosti vůči únavě),
VÝVOJ MANAGEMENTU výcvik pracovníků (určení správného způsobu vykonávání činností), - sledování práce dělníků (Taylorova funkcionální organizační struktura zaloţená na kontrole práce jednotlivými specialisty), - motivace zaloţená na úkolové práci, - přesunutí veškeré odpovědnosti na nadřízené.
VÝVOJ MANAGEMENTU • Ideálním dělníkem (prvotřídním) podle Taylora je nemyslící člověk („za myšlení jsou placeni jiní“), který je schopen podávat vysoký výkon, být za to nadprůměrně placen (ale méně, neţ je jeho výkon vyšší).
VÝVOJ MANAGEMENTU • Výsledkem - na jedné straně zvýšení produktivity práce, ale na druhé straně jednotvárná a mechanická práce a bouře mezi dělníky.
VÝVOJ MANAGEMENTU Lilian Gilbreth (1878-1972) Frank Gibreth (1868-1924) • pohybové studie (therblig) • eliminace zbytečných pohybů • Lilian - lidské aspekty práce
VÝVOJ MANAGEMENTU Henry L. Gantt (1861-1919) • preferoval vedení a učení před popoháněním, • zabýval se metodami a postupy denního plánování (úsečkový graf Ganttogram/Ganttův diagram)
VÝVOJ MANAGEMENTU Henri Fayol (1841-1925) • Formulace základních principů řízení • Formulace obecných principů manaţerské práce (jako základ teorie řízení)
VÝVOJ MANAGEMENTU • dělba práce (specializace), • autorita a odpovědnost,
právo dávat příkazy a vyžadovat poslušnost musí být v rovnováze
• Jednota přikazování
zásada jediného vedoucího
VÝVOJ MANAGEMENTU • jednota vedení
• podřízenost individuálních zájmů celkovému zájmu,
každá skupina činností se stejným cílem má mít jednoho nadřízeného a jeden plán
• spravedlivé odměňování,
• centralizace vedení a kontroly
VÝVOJ MANAGEMENTU • Skalární řetěz
Řetěz vertikální nadřízenosti, v kterém probíhá komunikace
• Řád a pořádek
Každá osoba a věc má své místo
VÝVOJ MANAGEMENTU • Spravedlnost a slušnost
Tou vytvářet stabilitu pracovníků a vztahy nadřízenosti a podřízenosti Týmová práce a vzájemná komunikace
• Stabilita vedoucích pracovníků a práce • Podněcování iniciativy • Udrţování korporativního ducha
VÝVOJ MANAGEMENTU Harrington Emerson (1853-1931) Dvanáct principů efektivnosti (Twelve Principles of Efficiency • jasně definovat cíle řízených činností, • vyuţívat zdravý rozum a kriticky hodnotit rozhodovací situace,
VÝVOJ MANAGEMENTU • vyuţívat poradce a zkušenosti druhých, • zabezpečit pracovní disciplinu a morálku, • zajistit spravedlivé odměňování a vhodné pracovní podmínky, • mít spolehlivou a včasnou evidenci nákladů a výsledků práce, • vytvořit pruţné operativní řízení procesů
VÝVOJ MANAGEMENTU • správně volit, umísťovat, plánovat a organizovat činnosti pracovníků, • vytvářet vhodné podmínky pro výkon prací, včetně standardizace výrobků a dílů, • standardizovat výkon pracovních operací,
VÝVOJ MANAGEMENTU • standardizovat pracovní instrukce a výrobní dokumentaci, • zajistit spravedlivé odměňování a motivaci kaţdého pracovníka podle jeho konkrétní účasti.
VÝVOJ MANAGEMENTU • Hromadná výroba Henry Ford, Tomáš Baťa.
VÝVOJ MANAGEMENTU Teorie byrokracie Max Weber (1864-1920) zaloţená na: • maximální dělbě práce a přesně vymezených povinnostech a úkolech, • principu hierarchie, • stálého systému abstraktních pravidel a jejich aplikace na konkrétní případy,
VÝVOJ MANAGEMENTU • formalistické osobnosti, • postupu v hierarchii na základě věku a úspěšnosti, • vysoké efektivnosti prováděné činnosti.
VÝVOJ MANAGEMENTU ŠKOLA MEZILIDSKÝCH VZTAHŮ • Elton Mayo (1880-1949)
VÝVOJ MANAGEMENTU ŠKOLA PROCESNÍHO PŘÍSTUPU Navazuje na Fayola a snaţí se o jednoduché členění manaţerských funkcí a univerzální členění řídicích procesů. Představitelé: L. Gulick a L. F. Urwick (systém POSDCORB), H. Koontz a H. Weihrich.
VÝVOJ MANAGEMENTU ŠKOLA SYSTÉMOVÝCH PŘÍSTUPŮ základní pojmy význam
VÝVOJ MANAGEMENTU ŠKOLA KVANTITATIVNÍCH PŘÍSTUPŮ vychází z: • snahy měřit výkony a normovat práci, • moţností, které poskytovala výpočetní technika, • makroekonomického modelování,
VÝVOJ MANAGEMENTU • nových metod ve vojenském rozhodování. Vliv na terminologii - operační výzkum a operační analýza
VÝVOJ MANAGEMENTU • strukturální analýza, • matematické programování, • dynamické programování, • teorie her a strategického chování,
• síťové grafy, • metody řešení sekvenčních úloh, • metody matematické statistiky, • metody hromadné obsluhy, • metody teorie zásob,
VÝVOJ MANAGEMENTU • metody teorie obnovy a údrţby, • simulační metody, heuristické metody.
VÝVOJ MANAGEMENTU ŠKOLA EMPIRICKÝCH (PRAGMATICKÝCH) PŘÍSTUPŮ Úzce spojena s praxí - vrcholoví manaţeři a poradci. Je zaloţena na analýze a zhodnocení poznatků manaţerské praxe.
MANAŽEŘI
ZÁKLADNÍ POJMY MANAŢEŘI se z hlediska postavení v podniku dělí na: • niţší (linioví) - mistři, ved. administrativních oddělení, • střední (ved. odborů, ved. provozu), • vrcholoví (top management - ředitelé
ZÁKLADNÍ POJMY MANAŢERSKÉ FUNKCE jsou typické úlohy, které manaţer řeší v procesu své řídící činnosti.
ZÁKLADNÍ POJMY MANAŢERSKÉ ROLE - jsou přítomny v práci kaţdého manaţera, odlišují se podle postavení manaţera v podnikové hierarchii a odlišují manaţery od řadových pracovníků.
ZÁKLADNÍ POJMY MANAŢERSKÉ ROLE - nejčastější členění jejich kategorií podle H. Mintzberga: • Interpersonální - kontakt s partnery (uvnitř i mimo organizaci) • Informační - účast při vytváření, sběru, přenosu, třídění, filtraci a vyuţití informací
ZÁKLADNÍ POJMY • rozhodovací - řešení vzniklých situací, alokování zdrojů, vyjednávání, • administrativní (podle K. H. Chunga) – administrátor, kontrolor, správce rozpočtů
MANAŽEŘI A VŮDCI Manaţer a vůdce v pojetí Warena Bennise Vůdci jsou lidé, kteří dělají správné věci a manaţeři naopak dělají věci správně.
MANAŽEŘI A VŮDCI PROČ VŮDCOVSTVÍ ZMĚNY VE VNĚJŠÍM PROSTŘEDÍ PODNIKŮ
MANAŽEŘI A VŮDCI Megatrend č. 1 – zvyšující se komplexnost propojování jevů, faktorů působení, systémů, komplexnost přechodná, vidění souvislostí, syntetického chápání,
MANAŽEŘI A VŮDCI rozhodování (vícekriteriální, kompromisní), schopnost rozloţení sloţitosti.
MANAŽEŘI A VŮDCI • Megatrend č. 2 – sloţitost řízení nekonvenční situace a jejich originální řízení, změny v kvalifikaci podřízených, znalost podřízených, poznání sama sebe, stírání výrazných přehrad mezi nadřízeným a podřízenými
MANAŽEŘI A VŮDCI • Megatrend č. 3 – rychlost změn zkracování ţivotního cyklu, orientace na změny, změna v chápání rizika a neúspěchu, manaţer jako relativní opora a jistota pro podřízené, zdroj motivace ke změnám, vytváření kreativního prostředí.
MANAŽEŘI A VŮDCI • Megatrend č. 4 – tlak na výkonnost, úspěch a výsledky zvýšení psychické a fyzické odolnosti a připravenosti, zvládání stresových a krizových situací, změna v přístupu k neúspěchu, integrace pracovní úspěšnosti s úspěšností v osobním ţivotě, týmová práce.
MANAŽEŘI A VŮDCI • Přehled vývoje teorie názorů na vůdcovství
MANAŽEŘI A VŮDCI
• Teorie skvělé osobnosti
Vůdce přichází na svět s vrozenými nevysvětlitelnými a pro běžné smrtelníky nedosažitelnými vůdčími schopnostmi.
MANAŽEŘI A VŮDCI • Teorie vlastností
• Teorie moci a vlivu
Hledání společných vlastností vůdců
Vytváření sítě moci a vlivu ze strany vůdců.
MANAŽEŘI A VŮDCI • Behavioristická teorie
Klade důraz na to, co vůdci dělají než na jejich vlastnosti
MANAŽEŘI A VŮDCI
MANAŽEŘI A VŮDCI • 1.1 – volný průběh • 1.9 – preference vztahů a klimatu na pracovišti • 5.5 – kompromis, vyvážený postup • 9.1 – autoritativní jednání • 9.9 – týmový manažer; ale může být i diktátor
MANAŽEŘI A VŮDCI • Situační teorie
Vychází z předpokladu, že různé situace vyžadují odlišné vedení.
MANAŽEŘI A VŮDCI Manaţer • spravuje, • je kopie, • udrţuje, • zaměřuje se na systémy a strukturu, • spoléhá na kontrolu, • má krátkodobý výhled,
Vůdce • inovuje, • je originálem, • rozvíjí, • soustřeďuje se na lidi • podněcuje důvěru, • má dlouhodobou perspektivu
MANAŽEŘI A VŮDCI Manaţer • ptá se jak a kdy, • dívá se na výsledky, • přijímá status quo, • je tradičním dobrým vojákem, • dělá věci správně.
Vůdce • ptá se co a proč, • dívá se na horizont, • zpochybňuje stav, • je sám sebou, • dělá správné věci.
• IQ – schopnosti věcné, odborné, analytické • EQ – sociální a osobnostní kompetence • AQ – akční kompetence
• CQ – kreativní inteligence
STYLY VEDENÍ • Pojem – způsob, jakým manažer vede lidi • Význam
STYLY VEDENÍ • Základní typologie stylů autokratický (autoritativní, diktátorský) demokratický (participativní, týmový, konzultativní) laissez-faire (liberální)
DELEGOVÁNÍ • Princip delegování přenesení výkonu činností přenesení pravomocí
DELEGOVÁNÍ • Problémy s delegováním
nedůvěra (kontrola) „konkurence“ ztráta kontroly počáteční „ztráta“ času delegování jako příležitost (motivace) růst pracovníků
MOTIVACE • Motivace a stimulace • Význam motivace
MOTIVACE • • • • •
Maslowova teorie – hierarchie potřeb 1.fyziologické potřeby 2.potřeba bezpečí, jistoty 3.potřeba lásky, přijetí, sounáležitosti 4.potřeba uznání, úcty 5.potřeba seberealizace
MOTIVACE Teorie X „průměrný člověk má vrozený odpor k práci a jak to jde, tak se snaţí ji jít z cesty“, „člověk je znám nechutí k práci, a proto musí být k ní neustále přinucován a veden a musí mu být vyhroţováno postihem, aby se přiměl k činnosti, kterou podnik od něho poţaduje“,
MOTIVACE • „průměrný člověk dává přednost takové práci, při které nemá odpovědnost, projevuje zpravidla malou ctižádostivost a zaměřuje se především na jistotu“.
MOTIVACE • Teorie Y Tělesná a duševní námaha má pro člověka stejný přirozený význam jako hra nebo odpočinek. Dohled ze strany nadřízeného a postihy nejsou jediným prostředkem, jak někoho donutit k angažování se za podnikové cíle.
MOTIVACE Ztotožnění s cíli a jejich dosahování je promítnuto do odměňování. Útěk od odpovědnosti, absence ctižádostivosti a snaha o jistotu jsou následkem špatných zkušeností a ne vrozenou vlastností člověka.
Nárožní 2600/9a,158 00, PRAHA 5 tel. +420 841 133 166
[email protected]
www.vsem.cz